VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Nicole Bradfordová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Nicole Bradfordová

Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu

Bakalářská práce

2016

Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu

Bakalářská práce

Nicole Bradfordová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra marketingu

Studijní obor: Marketingové komunikace ve službách Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, Csc. Datum odevzdání bakalářské práce: 13.6.2016 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Social tourism businesses in the selected region

Nicole Bradfordová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing

Major: Marketing Communication in the Service Industry Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Date of Submission: 13.6.2016 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2016

P r o h l a š u j i,

že jsem bakalářskou práci na téma Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o

..……………………………… jméno a příjmení autora V Praze dne

Za prvé bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní doc. Ing. Marii Dohnalové CSc., za pomoc a rady při zpracovávání mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat všem, kteří byli ochotni mi pomoci při odpovídání na otázky a dotazníky, které mi byly velice nápomocné k dokončení práce.

Abstrakt BRADFORDOVÁ, Nicole, Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. stran.

Bakalářská práce na téma Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu se zabývá analýzou sociálního podniku a sociálního podnikání v České republice, ve Středočeském kraji v oblasti cestovního ruchu. Zaměřuje na definování pojmů jako je sociální podnik, jeho zkoumání a specifikace.

Tato práce je rozdělena na tři části. První částí je teoreticko-metodologická část. V této části pojednává o sociální ekonomice jako o pojmu, který pak vymezuje a definuje sociální podnik a sociální podnikání, poukazuje na současný vývoj a na situaci této ekonomiky v České republice. Dále vymezuje základní pojmy cestovního ruchu a zdravotně, kulturně a mentálně znevýhodněných lidí. Druhou částí je analytická část, kde je analytické zpracování Středočeského kraje z hlediska cestovního ruchu a sociální ekonomiky, analýza vybraného podniku kavárny Modrý domeček, kterou vybudovalo Občanské sdružení Náruč, dále ji tvoří dotazníkové šetření formou online dotazníku ohledně sociálních podniků. Třetí částí je část návrhová, kde budou návrhy na vylepšení, či návrhy na změnu kavárnu Modrý domeček a také navrhnutí nového sociálního podniku.

Klíčová slova: Sociální podniky, sociální ekonomika, Modrý domeček, Středočeský kraj, cestovní ruch, hendikepovaní, Náruč

Abstract

BRADFORDOVÁ Nicole, Social tourism businesses in the selected region. [Bachelor thesis] Hospitality University. Prague: 2016 pages.

Thesis on Social tourism businesses in the selected region analyzes the social enterprise and social entrepreneurship in the Czech Republic in the Central Region in the field of tourism. Focuses on defining concepts such as social enterprise, its exploration and specifications.

This work is divided into three parts. The first part is theoretical and methodological part. This section discusses about social economy as a concept, which then identifies and defines a social enterprise and social entrepreneurship, points to the current developments and the situation of the Czech economy. It defines the basic concepts of tourism and physically, culturally and mentally disadvantaged people. The second part is analytic where is analytical processing, Central Bohemia region in terms of tourism and the social economy, analysis of the selected company café Modrý domeček, which built Civic Association Náruč, as it consists of a survey in the form of an online questionnaire regarding social enterprises. And the third part is the design part, where they will be suggestions for improvements, or proposals to amend the café Modrý domeček and ale a suggestion for new social company.

Key words: Social enterprises, social economy, Modrý domeček, Central Bohemia, tourism , handicapped , Náruč

Seznam schémat

Schéma číslo 1. Užitečnost sociální ekonomiky Schéma číslo 2: Cestovní ruch jako systém (C. Kaspar, 1995) Schéma číslo 3: Struktura cestujících podle závěrů mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu (Ottawa, 1991) Schéma číslo 4: Základní rozdělení služeb cestovního ruchu

Obsah Úvod ................................................................................................................................................. 11 1. Teoreticko-metodologická část .................................................................................................... 13 1.1 Sociální ekonomika ................................................................................................................ 13 1.1.1 Koncept sociální ekonomiky............................................................................................ 15 1.1.2 Subjekt sociální ekonomiky ............................................................................................. 15 1.1.3 Objekt sociální ekonomiky .............................................................................................. 16 1.1.4 Principy sociální ekonomiky ............................................................................................ 17 1.1.5 Sociální ekonomie jako přístup k řešení sociálních problémů ........................................ 17 1.1.6 Cíle sociální ekonomie v současnosti .............................................................................. 18 1.2 Sociální podnikání .................................................................................................................. 18 1.2.1 Sociální podnik ................................................................................................................ 20 1.2.2 Integrační sociální podniky (WISE) .................................................................................. 21 1.2.3 Jak se liší sociální podnik od jiných podniků ................................................................... 21 1.2.4 Jak sociální podniky pomáhají ......................................................................................... 21 1.2.5 Sociální podniky v České republice ................................................................................. 22 1.3 Cestovní ruch.......................................................................................................................... 22 1.3.1 Cestovní ruch jako systém................................................................................................... 23 1.3.2 Subjekt cestovního ruchu .................................................................................................... 24 1.3.3 Objekt cestovního ruchu ..................................................................................................... 25 1.3.4 Aplikace marketingu v destinačním managementu............................................................ 27 1.4 Znevýhodnění lidé ve společnosti .......................................................................................... 27 1.4.1 Zdravotní postižení v českém právu.................................................................................... 29 1.4.2 Listina základních práv Evropské unie................................................................................. 30 2. Analytická část.............................................................................................................................. 31 2.1 Analýza středočeského kraje.................................................................................................. 32 2.1.1 Základní informace .......................................................................................................... 32 2.1.2 Zaměstnanost ve Středočeském kraji ............................................................................. 33 2.1.3 Středočeský kraj z hlediska cestovního ruchu................................................................. 33 2.1.4 Středočeský kraj z hlediska sociální ekonomie ............................................................... 35 2.2. Objekt zkoumání studie Modrý domeček ............................................................................. 37 2.2.1 Občanské sdružení Náruč ................................................................................................ 37 2.2.2 Vznik Modrého domečku: ................................................................................................... 38

2.2.3 Služby Modrého domečku .............................................................................................. 38 2.2.4 Financování Modrého domečku: .................................................................................... 40 2.2.5 Umístění .......................................................................................................................... 40 2.2.6 Důvod vybudování tohoto projektu: ............................................................................... 41 2.2.7 Rozvíjení se podniku........................................................................................................ 42 2.2.8 Názory znevýhodněných zaměstnanců Modrého domečku ........................................... 42 2.3 Dotazníkové šetření ............................................................................................................... 44 1.Otázka ................................................................................................................................... 45 2. Otázka................................................................................................................................... 46 3. Otázka................................................................................................................................... 47 4. Otázka................................................................................................................................... 48 5. Otázka................................................................................................................................... 49 6. Otázka................................................................................................................................... 50 2.4 Výsledky analytické části ve vztahu k výzkumným hypotézám ............................................. 51 3. Návrhová část............................................................................................................................... 54 3.1 Návrh pro změny a přilepšení kavárny Modrý domeček: ...................................................... 54 3.1.1 Posouzení dle SWOT analýzy: ......................................................................................... 54 3.1.2 Navrhnuté změny ............................................................................................................ 55 3.2

Návrh pro vybudování Hostelu s restaurací. .................................................................... 56

3.2.1 Posouzení dle SWOT analýzy: ......................................................................................... 57 3.2.2 Posouzení dle marketingového mixu .............................................................................. 58 4. Závěr ............................................................................................................................................. 60 Použíté literární zdroje ..................................................................................................................... 61 Použité internetové zdroje............................................................................................................... 62

Úvod Téma této bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu, že mně zaujal předmět Sociální marketing, ve kterém mě upoutaly sociální podniky. Většina lidí vlastně ani netuší, co to ten sociální podnik je, a to soudím, dle toho co jsem slyšela od lidí, které jsem zaskočila s otázkou „Co je to sociální podnik?“ V teoreticko-metodologické části se budu zabývat problematikou, realitou a vysvětlením pojmů ohledně sociálního podnikání, ke kterému samozřejmě patří i sociální podniky a lidé se zdravotním znevýhodněním. Vysvětlení těchto pojmu je nezbytné k pochopení a zamýšlení celé bakalářské práce. Máme tu i pojem cestovní ruch, který se spojuje s mou prací tak, že v analytické části jsem si ke zkoumání vybrala sociální podnik, kavárnu Modrý domeček, se sídlem ve Středočeském kraji, která nejen že nabízí služby typu stravovacího úseku, ale i zážitkové edukační programy. Cestovní ruch je velice rozsáhlý a spadají sem i služby kavárenského typu. Nebo si snad dokážete představit, že si na Vaší cestě za dobrodružstvím, kulturou, či objevováním nezajdete do příjemného podniku na čerstvou kávu? Zdravotní znevýhodnění je součástí sociálního podniku, který jsem si vybrala k podrobnému zkoumání v analytické části bakalářské práce, a je proto důležité si něco málo o tomto tématu také říct, abychom pochopily cíl a zaměření tohoto podniku. Cílem teoreticko-metodologické části je osvojení informací ohledně této problematiky, abych mohla co nejlépe pokračovat v ostatních částích bakalářské práce. V analytické části, jak už jsem výše uvedla, jsem si tedy vybrala subjekt ke zkoumání. Nejdříve udělám analýzu Středočeského kraje a poté analýzu téhož subjektu. Cílem analytické části je zjištění celého chodu sociálního podniku, poskytovaných služeb, názorů veřejnosti, názoru zaměstnanců a cílů. V návrhové části bych chtěla navrhnout pár změn, které by v budoucnu mohly pomoci zkoumanému subjektu zlepšovat své služby a také navrhnutí založení nového sociálního podniku.

11

Hypotéza (1): Občané České republiky se nezajímají o sociální podniky. Nevyhledávají je, ani nepodporují. Hypotéza (2): Lidé se zdravotním znevýhodněním pracují rádi a jsou za jakoukoliv práci vděční. Jsou poctiví a snaží se svou práci odvést dobře. Hypotéza (3): Lidem vadí být v blízkosti znevýhodněných lidí, kteří pracují v nějakém podniku. Myslí si, že nejsou schopni dobře odvedené práce. Cílem této bakalářské práce je vysvětlení v teoreticko-metodologické části téma bakalářské práce, v analytické části rozebrání zkoumaného subjektu, potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz a v návrhové častí je cílem navrhnout změny a sestavení návrhu nového podniku. Jeden z hlavních cílů je i případová studie sociálního podniku, Modrý domeček. S pomocí online dotazníkového šetření, budu chtít potvrdit či vyvrátit hypotézu (1) a (3), kde je dalším cílem zjištění názorů lidí na danou problematiku. Otázky jsou zaměřené tak, aby se dotazovaný nad daným tématem i zamyslel. Dále pomocí rozhovorů z dokumentů, které jsem vyhledala pomoci stránky youtube.com potvrdím nebo zvrátím hypotézu (2). Z těchto dokumentů jsem vybrala názory a pocity ohledně práce zaměstnanců sociálního podniku, Modrý domeček, kterou vykonávají. Jedním z dokumentů je i dokument, který Česká televize vysílala v pořadu Klíč.

12

1. Teoreticko-metodologická část

Jako první na řadě je vymezení pojmů a sdělení informací nezbytné k pochopení tohoto tématu, které se týkají Bakalářské práce na téma Sociální podniky v cestovním ruchu ve vybraném regionu. Jako región jsem si vybrala Středočeský kraj. Dále nás bude zajímat, co jsou to Sociální podniky a co je to cestovní ruch. Také samozřejmě nemůže být zapomenuto na ostatní pojmy, které s tímto tématem souvisejí.

1.1 Sociální ekonomika

Pod pojmem sociální ekonomika si každý jedinec představí trochu něco jiného. Z názvu lze odhadnou, že pojem souvisí se sociologií, která se zabývá společností, neboli chápáním a uspokojováním lidských potřeb. Ale problém je takový, že není jasně vymezeným sektorem a též nemá přesné obrysy. A tak se občas stane, že vznikne diskuze, co přesně si pod tímto pojmem představit. Je chápana jako nástroj v prostředí tržní ekonomiky, který směřuje k vytváření podmínek a postupných změn ve společnosti s cílem posilovat sociální začleňování, sociální soudržnost, environmentální prospěch a rozvoj místních společenství. Prosperita společnosti je založena na uplatňování tří pilířů – ekonomické prosperitě, kvalitě životního prostředí a společenském kapitálu. Každý z těchto pilířů má své opodstatnění a důležitost a nesmí být prosazován na úkor ostatních. (Beck, 2010, s. 20) Nelze přesně určit jaký má počet subjektů, ani zjistit odhad podílů těchto subjektů na hrubém domácím produktu.

13

Výsledek všech snah o pokrok v sociální ekonomii v posledních více než 200 letech lze shrnout do pouhých dvou vět, cituji: „současnou sociální ekonomii nelze zařadit jako samostatný směr ekonomického myšlení. Nicméně sociální ekonomie představuje odlišný přístup k ekonomii, ač v současné době nemá vlastní ucelený teoretický systém“, (J. Dušková, 2009). To, že nemá přesné obrysy a též nelze zjistit přesnou část subjektu sociální ekonomiky neznamená, že si nemůžeme tento pojem alespoň obecně charakterizovat.

Koncept sociální ekonomiky představuje nové a moderní řešení témat jako integrace osob ohrožených sociálním vyloučením, rozvoj místních zdrojů a tak dále. Vychází z předpokladu, že stát již nemůže v plné míře uspokojovat ani finančně zabezpečovat sociální potřeby všech obyvatel, a že tradiční tržní pojetí (rozvoje ekonomiky) zcela nevyhovuje nárokům moderní demokratické společnosti. (Sociální firma-výzva v podnikání 21. století, 2007)

Schéma číslo 1. Užitečnost sociální ekonomiky

Zdroj: DOHNALOVÁ M., 2012 14

1.1.1 Koncept sociální ekonomiky Koncept sociální ekonomiky kombinuje dva základní přístupy a dvě základní kritéria. Normativní přístup: Vychází z pozitivní analýzy, kdy zkoumá realitu a je pro ni východiskem k závěrům při dalších krocích. Tato linie vymezení sociální ekonomiky zdůrazňuje společné principy sdílené jednotlivými organizacemi. Právě zaměření na principy a hodnoty může seskupit dohromady i organizačně velmi odlišné typy institucí. (Defourny J., Borzaga G., Defourny, J., 2001)

Právně - institucionální přístup: Vymezuje sociální ekonomiku na základě právních či institucionálních forem, pod jejichž hlavičkou působí subjekty sociální ekonomiky.(cvns.econ.muni.cz) Definice sociální ekonomiky je tedy kombinací právně-institucionálního a normativního přístupu.

1.1.2 Subjekt sociální ekonomiky Subjekty sociální ekonomiky mají společné rysy, kterými jsou naplňování veřejně prospěšného cíle, demokratické rozhodování, podpora iniciativy občanů, nezávislost na veřejných či soukromých institucích, jiný způsob zacházení se ziskem, zohledňování environmentálních aspektů, uspokojování přednostně místních potřeb a využívání přednostně místních zdrojů. (ceske-socialni-podnikani.cz) Subjekty jsou: 

vzájemně prospěšné organizace



spolky



družstva (družstevní typ organizace)

15

O třetím zmíněném subjektu chci zmínit více informací. Má to svůj důvod, neboť kavárnu Modrý domeček vybudovalo Občanské sdružení Náruč.

Družstva (družstevní typ organizace): • mezinárodní rozšíření od poloviny 19. století • existuje mnoho rozdílných typů družstevních subjektů: družstva výrobní, spotřební, úvěrová, pojišťovací, bytová, zemědělská, apod.; ne všechna samozřejmě spadají svým charakterem do ekonomiky • mnoho tradičních družstev se vyvinulo na trzích, které jsou dnes velmi konkurenční, proto tato družstva akceptovala a implementovala do svého chování postupy typické pro klasické soutěžící firmy • mnohé subjekty si ovšem i tak zachovaly specifické vlastnosti družstev, jako je participace, vnitřní demokracie, apod., navíc v posledních desetiletích zažívají družstva mezinárodně proces obnovy, obrody • a co je důležité, do této kategorie spadají organizace různých právních typů, ovšem se stejnými vlastnostmi. (cvns.econ.muni.cz)

1.1.3 Objekt sociální ekonomiky Objektem sociální ekonomiky je osoba, která je zdravotně, sociálně či kulturně hendikepovaná. Je to osoba, které se sociální podniky snaží pomoci, a to tak, že je zapojuje do společenského života a nebere ohled na jejich znevýhodnění. (ceske-socialnipodnikani.cz)

16

1.1.4 Principy sociální ekonomiky Aby sociální ekonomie mohla nést slovo sociální, musí mít své principy, kterými se odlišuje. Liší se tak, že: 

je založena na principu solidarity



vytváří vysoce kvalitní pracovní místa a kvalitnější život a nabízí rámec vhodný pro nové formy podniku a práce



hraje důležitou úlohu v místním rozvoji a v sociální soudržnosti



je sociálně odpovědná



je faktorem demokracie



přispívá ke stabilitě a pluralitě ekonomických trhů



odpovídá prioritám a strategickým cílům EU: sociální soudržnost, plná zaměstnanost a boj proti chudobě a vyloučení ze společnosti, participativní demokracie, lepší řízení a trvale udržitelný ( 1. evropská konference k SE v Praze, 2002)



cílem je služba členům nebo komunitě a ne primárního vytváření zisku



využití zisku by mělo směřovat například ke zvýšení kvality poskytovaných služeb, atd. Zisk tedy není hlavním motivem k vytvoření firmy a její činnosti.



hlavní je nadřazenost lidí a práce (pracovní síly) nad kapitálem a redistribucí důchodů (Borzaga, C., Defourny, J., 2001.)

1.1.5 Sociální ekonomie jako přístup k řešení sociálních problémů Sociální ekonomií se obvykle rozumí ty teoretické systémy, jejichž explicitním cílem je řešení sociálních problémů, jako jsou chudoba, nezaměstnanost a další formy sociálního strádání. Jedná se o normativní ekonomii, jelikož předmětem zkoumání jsou opatření resp. systémové změny nutné ke zlepšení sociální situace lidí, kteří upadli do nezaměstnanosti, nezaviněné chudoby a jiných společensky obtížných situací. Sociální ekonomií v širším smyslu slova můžeme proto rozumět "aplikace ekonomické teorie na politiky v sociální oblasti." (Pearce, D.W. a kol., 1992)

17

1.1.6 Cíle sociální ekonomie v současnosti Sociální ekonomii můžeme chápat všeobecně jako humanizující směr normativní ekonomie, přičemž její konkrétní cíle vyplývají z problematiky dané historické etapy. Sociální nauka se tak nejeví jako uzavřený program, definovaný jednou provždy, ale "v každé epoše je to konkrétní systém, zaměřený dynamicky na konkrétní pokrok" (Rýpar. F., 1991). Je-li výroba a blahobyt rostoucí a míra nezaměstnanosti je stejná, je možné zaměřit pozornost sociální ekonomie hlavně na řešení sociální situace hendikepovaných osob, tím myslíme zaměstnávání, zdravotnictví, vzdělávání a hlavně rozvoj sociální péče. Můžeme tedy říci, že se můžeme zaměřit na sociální politiku. Pokud se ale stane, že výroba klesá, tím pádem nezaměstnanost roste, musíme dáti přednost odstranění nezaměstnanosti. Ostatní cíle jsou například: 

zvyšovat počet sociálních podniků



brát ohledy na životní prostředí



začleňovat hendikepované osoby do společnosti



vytvářet pracovních pozice pro hendikepované



pomáhat čím dál tím více lidem, kteří to potřebují

1.2 Sociální podnikání

Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často utváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním či kulturním hendikepem. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku či zvýšení veřejného prospěchu, jako u jakéhokoliv jiného podniku. Sociální podnikání začíná být v České republice stále skloňovanějším pojmem a postupně tak vzrůstá míra propagace i zapojení společností do tohoto segmentu. Co přesně ale sociální podnikání je a proč se jím zabývat? (socialnipodnikani.info)

18

Je ekonomicky životaschopný a zároveň odpovědný k přírodě i k lidem. V české legislativě se jedná o neukotvený pojem, jednotná definice sociální ekonomiky a sociálního podnikání tedy neexistuje, přesto jsou nastaveny určité principy. Řada těchto osob velmi těžko získávala pracovní místa i v dobách, kdy míra nezaměstnanosti vykazovala relativně nízké hodnoty. Tito lidé se dostávali do stále složitější ekonomické a sociální situace a mnoho zaměstnavatelů projevovalo obavy ze zaměstnávání těchto lidí. Skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením uvízly v sociální síti a jejich sociální statut kladl stále vyšší nároky na finanční prostředky ze sociálních systémů jednotlivých zemí, které většinou nevedly k žádnému východisku, měly charakter pasivní podpory a nevytvářely podmínky pro vznik a udržitelnost nových pracovních míst pro tuto skupinu osob.(Beck, V., 2010 a DOHNALOVÁ, M.,2006) Koncept sociálního podnikání byl počátkem devadesátých let dvacátého století zakotven do společnosti USA. Byl chápán jako reakce na nepříznivou situaci ve financování neziskových organizací, kdy se stávalo čím dál obtížnější získat finanční prostředky ze soukromých a vládních darů a grantů. Sociální podnik spočívá v podnikatelské činnosti nevýdělečných organizací, která s sebou přináší řadu sociálních a finančních cílů. V posledním desetiletí se stále více prosazují neziskové organizace v tržním sektoru jako poskytovatelé celé řady veřejných služeb, do nichž vnášejí nové přístupy a inovativní metody. Sociální podniky v USA jsou obchodně zaměřené a mají vysoce profesionální a podnikatelský přístup. Severoamerický kontext sociálního podniku definuje sociální podnik jako pracovně-příjmový obchod nebo strategii realizovanou neziskovou organizací, aby byly zajištěny příjmy na podporu charitativních cílů a poslání organizace. Oproti evropskému pojetí sociálního podniku je málo charakteristická vzájemnost, svépomoc či faktor udržitelnosti a environmentální faktory.(Beck, V. 2010, DOHNALOVÁ M., 2006)

19

1.2.1 Sociální podnik Lidé si mnohdy neuvědomují, že ne každý člověk je stejný, ne každé dítě má bezstarostné dětství a ne každý člověk to má v životě jednoduché. A proto jsou zde tyto podniky, které nejen že jsou šetrné k životnímu prostředí ale i pomáhají lidem se zdravotním, mentálním či kulturním znevýhodněním se zařazením do společnosti. Také ukazují lidem v okolí, že uvnitř duše jsou tito lidé stejní jako my, i když to na první pohled nevypadá. Zaměstnavatelé těchto podniku mají to srdce s nimi soucítit a pomáhat jim. Není to jen o tom, že jim zařídí práci, ale i o tom, že je u toho podporují. V minulosti bylo takovýchto sociálních podniků poskromnu a nebyly známé. Během posledních let vznikaly podniky nové a stále více se dostávaly do povědomí veřejnosti. Dnes je jich už o mnoho více. Doufejme jen, že takovýchto podniků ještě přibude.

Co je sociální podnik: Je subjekt sociálního podnikání. Je to podnik, který se řídí sociální ekonomií. V této subkapitole si sociální podnik popíšeme podrobněji.

Sociální podnik se rozvíjí a vzniká na základě tzv. trojího prospěchu, a to ekonomického, sociálního a environmentálního, což znamená, že: 

provozuje aktivitu, která je prospěšná společnosti



vykonává soustavnou ekonomickou aktivitu



velká část zisku slouží k rozvoji sociálního podniku nebo k naplnění veřejně prospěšných cílů



nejvíce využívá místní zdroje a uspokojuje potřeby místa, ve kterém působí



podporuje smysl pro odpovědnost na místní úrovni a ve své činnosti zohledňuje environmentální aspekty.

Environmentální = životní prostředí

20

1.2.2 Integrační sociální podniky (WISE) Integrační sociální podniky se snaží pomoci s nezaměstnaností a začleněním osob, které jsou v nevýhodě oproti ostatním na pracovním trhu. V České Republice se provozuje asi 220 sociálních podniků. Každý rokem se číslo podniků se zaměřením na sociální podnikání zvyšuje. Může se jednat o úklidové služby, kavárny, cukrárny, restaurace, výrobní i zpracovatelské podniky, grafická studia, digitalizační dílny, call centra, údržbu zahrad a parků atd. (Studie infrastruktury TESSEA, 2011) (ceske-socialni-podnikani.cz)

1.2.3 Jak se liší sociální podnik od jiných podniků Sociální podnikání nebo sociální podnik je vymezován jako podnik s primárně sociálními cíli, jehož nadhodnota je reinvestována za tímto účelem zpět do podniku nebo do komunity, než aby byl tento podnik řízen potřebou maximalizovat zisk svým podílníkům a vlastníkům" (Social Enterprise - a strategy for success,' DTI, 2002). Podnikateli, co se snaží tento druh podniku vybudovat, záleží spíše na dosáhnutí lepších podmínek ve společenském životě, a to pro všechny jedince stejně. Chce ukázat lidem v okolí, že lidé, kteří jsou nějakým způsobem hendikepovaní, mohou žít podobnými životy jako všichni ostatní.

1.2.4 Jak sociální podniky pomáhají Podniky pomáhají zaměstnávat osoby s postižením, osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby bez domova a osoby kulturně hendikepované. Poskytují jim zázemí, trvalé příjmy a začlenění do společnosti na trhu práce. Také jsou šetrní k životnímu prostředí. (pozitivnizpravy.cz) Více o druhu postižení a jejich definice v kapitole číslo 1.4

21

1.2.5 Sociální podniky v České republice Seznam všech takových organizací je možné nalézt na webových stránkách v adresáři sociálních podniků. Firmy se do adresáře zapisují dobrovolně a cílí na lidi s postižením, dlouhodobě nezaměstnané, bývalé vězně, lidi bez domova, příslušníky menšin či jiné znevýhodněné občany. „V adresáři je v tuto chvíli 215 sociálních podniků. Reálně jich může být ještě o stovku víc,“ vysvětlila pro ČTK Petra Francová, ředitelka společnosti P3, která podporuje sociální podnikání. Největší počet sociálních podniků je v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, naopak jejich nedostatek lze zaznamenat v kraji Karlovarském a Libereckém. Velké zastoupení v sociálních podnicích mají firmy se zahradnickými a úklidovými službami či firmy na údržbu nemovitostí. Znevýhodněné občany také často zaměstnávají organizace specializující se na gastronomické služby, tedy pohostinství či ubytování. Většinou se jedná o společnosti s ručením omezeným, obecně prospěšné společnosti či spolky a družstva. Mezi nejčastěji zaměstnávané občany zase patří zdravotně postižení pracovníci, dlouhodobě nezaměstnaní a příslušníci etnických menšin. (pozitivni-zpravy.cz)

1.3 Cestovní ruch Cestovní ruch je nedílnou součástí našich životů. Každý z nás již někam cestoval, ať už to bylo v České republice nebo v zahraničí. Je tvořen mnoha službami, které cestovní ruch rozvíjejí do širokého pojmu. Je jedním z nejsilnějších ekonomických aktivit. Má důležitý dopad na rozvoj regionů, trh práce, malé a střední podnikání, kulturu, životní prostředí, služby, obchod a dopravu. Je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří

22

vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím (Hesková, M., kol. 2006, 2011). Kromě primární nabídky, tj. přírodních a kulturně-historických podmínek, cestovní ruch totiž vyžaduje i možnost svobodného pohybu obyvatelstva, přiměřený disponibilní fond volného času, volnou kupní sílu na uspokojování méně zbytných potřeb. Do této skupiny zahrnujeme i potřeby spojené s uspokojováním účasti na cestovním ruchu. Nezbytná je i výstavba a provoz dopravních, ubytovacích, stravovacích, sportovněrekreačních, zábavních a dalších zařízení cestovního ruchu (Hesková, M., a kol. 2006, 2011).

1.3.1 Cestovní ruch jako systém Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu včetně vzájemných vazeb. Vazby existují i mezi cestovním ruchem jako systémem a jinými systémy, které tvoří jeho okolí = vnější prostředí. Jde o ekonomické, politické, sociální, technicko -technologické a ekologické prostředí. (Marie Hesková za kolektiv 2006, 2011) Schéma 2: Cestovní ruch jako systém (C. Kaspar, 1995)

Zdroj: HESKOVÁ M., kol. 2006, 2011 23

1.3.2 Subjekt cestovního ruchu Reprezentuje účastník cestovního ruchu. Z ekonomického hlediska je jím každý, kdo uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu. (Hesková M., a kol., 2006, 2011) Z hlediska statistiky je účastníkem cestovního ruchu cestující označený jako návštěvník, turista nebo výletník. Ve struktuře cestujících má své místo i stálý obyvatel jako potencionální účastník domácího nebo zahraničního cestovního ruchu. (Hesková M., a kol., 2006, 2011)

Schéma 3: Struktura cestujících podle závěrů mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu (Ottawa, 1991)

Zdroj: (HESKOVÁ M., kol. 2006, 2011)

24

1.3.3 Objekt cestovního ruchu Objektem je vše, co se může stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Jde o přírodu, kulturu, hospodářství apod. Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky. (Hesková M., a kol., 2006, 2011) Tvoří ho cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Subjekt cestuje do cílového místa jen tehdy, když existuje vhodný ekvivalent za uspokojování jeho potřeb. Jeho součástí jsou služby a zboží vyráběné podniky a institucemi cestovního ruchu v cílovém místě. (Hesková M. za kol. 2006, 2011) Cílové místo představuje středisko cestovního ruchu, region nebo stát, jako cestovní cíl. V odborné literatuře se na jeho označení používá i pojem destinace cestovního ruchu.

Destinace cestovního ruchu obsahuje: Primární nabídku, což je přírodní a kulturní potenciál, a sekundární nabídku, a to jsou například podniky, zařízení a instituce cestovního ruchu, které poskytují různé služby.

Typy destinací cestovního ruchu Destinaci cestovního ruchu je možné členit podle typů na městské, přímořské, alpské, venkovské, autentický třetí svět, jedinečné, exotické a exkluzivní. (CzechTourism, 2009).

Pro Českou Republiku byla v rámci průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu u obcí použita typologie destinací podle aktivit i atraktivit. Na tomto základě máme destinace rozdělené podle:



Lázeňského typu



Přírodního typu

25



Typu u vodních ploch



Venkovského typu



Kulturně poznávacího typu



Historického (romantizujícího) typu



Zimních sportů



Náboženského (poutního) typu



Rekreačního typu



Příhraničního typu (poloha v blízkosti hraničních přechodů)



Atrakčního typu

Podle výsledků průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu u obcí je zastoupení jednotlivých destinačních typů v České Republice následující: největší podíl představují destinace historického typu (20%), dále kulturní (19%), přírodní (17%), rekreační a zimní (shodně 8%), vodní (7%), příhraniční (6%), náboženské (5%), venkovské (4%), lázeňské a atrakční (shodně 3%), (CzechTourism, 2009).

Schéma 4: Základní rozdělení služeb cestovního ruchu

Zdroj: Hesková a kol., Cestovní ruch, Praha: Fortuna (2006) 26

1.3.4 Aplikace marketingu v destinačním managementu Moderní řízení destinací se neobejde bez aplikace marketingového řízení. Marketing se v destinačním řízení začal uplatňovat později. V cestovním ruchu představují právě destinace a management destinací vyšší třetí formu rozvojové spolupráce spjatou s aplikací marketingového řízení. Jeho úspěšná realizace je spjata s fungující organizační strukturou představující destinační management (organizaci). (Hesková M., a kol., 2006, 2011)

1.4 Znevýhodnění lidé ve společnosti Pro pochopení cíle sociálních podniků je potřebná znalost definicí a příčin znevýhodněných jedinců, kteří ve společnosti vynikají z davu. Tato znalost by byla velmi užitečná pro někoho, kdo by chtěl pracovat v tomto oboru. Znevýhodnění lidé mají problém se zařadit do společnosti, sehnat si zaměstnání a žít standartním způsobem. Jejich znevýhodnění je tedy v žití normálního života omezuje. Je mnoho druhu zdravotního znevýhodnění, ale v této části budou jen ty nejzákladnější informace. (vypracovane-maturitni-otazky.cz)

Definice zdravotního znevýhodnění: 

ve vzdělání, sociálně znevýhodněný (na trhu práce) i finančně



závažně nemocní lidé (vypracovane-maturitni-otazky.cz)

Zdravotní postižení je určitá odchylka ve zdravotním stavu člověka, která jej omezuje v určité činnosti (pohyb, kvalita života, uplatnění ve společnosti). (cs.wikipedia.org)

27

Nejčastějšími příčinami zdravotních postižení jsou: 

Dědičnost



Nehoda



Úraz



Nemoc



Příčiny vzniklé v prenatálním období (způsobené léky, drogami, alkoholem)



Příčiny způsobené komplikovaným porodem

(cs.wikipedia.org) Skupiny zdravotně znevýhodněných: 

mentální handicap



tělesný handicap



smyslový handicap



psychiatrická diagnóza = psychicky znevýhodnění

Mentálně znevýhodnění 

Mentální retardace: znevýhodnění v oblasti intelektu, socializace, vzdělávání, trh práce



oblast speciálního školství= speciální školy, praktické školy



služby sociální = finanční příspěvky



pobytová služba = ústav se speciálním režimem



nejvíce ohrožená skupina = těžko hledají uplatnění na trhu práce

Tělesně znevýhodnění 

za určitých podmínek mohou navštěvovat běžný typ školy (asistent, nesmí být bariéry)



soc. služby jdou v linii finanční pomoci



stacionáře organizace: Jedličkův ústav, Paraple, Pražská organizace vozíčkářů (vypracovane-maturitni-otazky.cz) 28

Smyslově znevýhodnění: 

zrakově a sluchově



vada získaná nebo vrozená



pomoc finanční a sociální služby



Střediska rané péče – komplexní služby pro rodiny (Tamtam) (vypracovane-maturitni-otazky.cz)

Psychicky znevýhodnění: 

znevýhodnění na trhu práce



schizofrenie, deprese



někteří nemohou žít ve své původní rodině



služba: chráněné dílny a bydlení (pod dozorem)



předhospitalizační a pohospitalizační péče



hospitalizace se jeví jako dobrá ochrana před společností a jimi samými



národní rada osob se zdravotním postižením (vypracovane-maturitni-otazky.cz)

1.4.1 Zdravotní postižení v českém právu Pro pojem postižení se v České republice většinou používá slovní spojení zdravotní postižení, pro jedince pak označení osoba se zdravotním postižením. Definice pojmu postižení či zdravotního postižení není jednotná a v různých politických resortech se liší. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti pak vymezuje osoby se zdravotním postižením takto: Jedná se o fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány jako invalidní ve třetím stupni (tj. osoby s těžším zdravotním postižením) nebo v prvním či druhém stupni. Mezi osoby se zdravotním postižením se navíc řadí i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Naopak osobami se zdravotním postižením již nejsou fyzické osoby, které byly podle předchozí a nyní už neúčinné právní úpravy rozhodnutím úřadu práce uznány jako zdravotně znevýhodněné. V oblasti zdravotního pojištění se v ČR pojem postižení definuje jako stav závažného a trvalého snížení funkční schopnosti 29

vzniklého v důsledku úrazu, nemoci či vrozené vady. Z pedagogického hlediska lze za osoby s postižením považovat „všechny děti, mladé lidi a dospělé, kteří jsou v učení, sociálním chování, v komunikaci a řeči nebo v psychomotorických schopnostech tak omezeni, že jejich spoluúčast na životě ve společnosti je podstatně ztížena.“ Tito jedinci tak potřebují speciálně pedagogickou podporu. (cs.wikipedia.org)

1.4.2 Listina základních práv Evropské unie Práva zdravotně postižených uznává i Listina základních práv EU. V článku 26 jim přiznává „právo na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti“. Evropská unie si je vědoma potřeby věnovat otázkám týkajícím se zdravotně postižených zvláštní pozornost, aby tito občané, jichž je dnes v EU asi 15 %, mohli bez omezení využívat svá nezadatelná občanská práva. (cs.wikipedia.org)

30

2. Analytická část

Je nezbytná součást bakalářské práce, protože až zde dokážeme na základě teoretickometodologické části využít získaných poznatků. Prvním cílem analytické části je analýza Středočeského kraje. Nejdříve chci uvést základní informace, které se týkají tohoto kraje, a také chci zjistit, jak kraj obstává po stránce cestovního ruchu a sociální ekonomiky. Důvod mého výběru je takový, že jsem ve Středočeském kraji kdysi vyrůstala, a tím pádem je mi blízký více než jiné kraje České Republiky. Hodně jsem si všímala, že v mém okolí byli skoro všichni vždy vstřícní a nápomocní lidem, kteří to potřebují. Jednou jsem dokonce pomáhala na charitativní akci, kde jsme vybírali peníze na děti z dětského domova. To samo sebou neznamená, že všichni občané jsou takto vstřícní, což lze později posoudit dle dotazníku, který jsem vytvořila. Cílem je tedy zjištění, zda je tento kraj vhodný pro sociální podnikání. Druhým cílem analytické části je případová studie konkrétního sociálního podniku Modrý domeček, který se právě nachází v Středočeském kraji. Jeho činnosti patří k službám cestovního ruchu. Cílem studie konkrétního sociálního podniku Modrý domeček, je zjištění mnoho informací o daném subjektu a také, zda je dobře, že tento podnik funguje. Třetím cílem je potvrzení či vyvrácení hypotéz, které budou uvedené níže. Stanovení hypotéz a cíle Hypotéza (1): Občané České republiky se nezajímají o sociální podniky. Nevyhledávají je, ani nepodporují. Hypotéza (2): Lidé se zdravotním znevýhodněním pracují rádi a jsou za jakoukoliv práci vděční. Jsou poctiví a snaží se svou práci odvést dobře. Hypotéza (3): Lidem vadí být v blízkosti znevýhodněných lidí, kteří pracují v nějakém podniku. Myslí si, že nejsou schopni dobře odvedené práce.

31

S pomocí online dotazníkového šetření, budu chtít potvrdit či vyvrátit hypotézu (1) a (3), kde je dalším cílem zjištění názorů lidí na danou problematiku. Otázky jsou zaměřené tak, aby se dotazovaný nad daným tématem i zamyslel. Dále pomocí rozhovorů z dokumentů, které jsem vyhledala pomoci stránky youtube.com potvrdím nebo zvrátím hypotézu (2). Z těchto dokumentů jsem vybrala názory a pocity ohledně práce zaměstnanců sociálního podniku, Modrý domeček, kterou vykonávají. Jedním z dokumentů je i dokument, který Česká televize vysílala v pořadu Klíč.

2.1 Analýza středočeského kraje

Než se pustíme do případové studie konkrétního sociálního podniku, tak nejprve zmíním základní informace o Středočeském kraji. Na konci analytické části posoudíme, jestli z pohledu cestovního ruchu a sociální ekonomie je podnik Modrý domeček dobře umístěn. Tyto informace nám tedy budou velice nápomocné.

2.1.1 Základní informace Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2) zabírá 14 % území ČR. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu. Administrativně se kraj dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1. 1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Středočeský kraj jako jediný kraj nemá své krajské město, krajský úřad sídlí v hlavním městě Praze. K 31. 12. 2014 měl Středočeský kraj 1 315 299 obyvatel a byl nejlidnatějším regionem České republiky. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Praha-západ, Kladno a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2. (kr-stredocesky.cz) Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál. Přes 32

území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Své zastoupení v kraji má i vodní doprava. Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. (kr-stredocesky.cz)

2.1.2 Zaměstnanost ve Středočeském kraji Ve srovnání s odvětvovou strukturou zaměstnanosti v ČR je v kraji nadprůměrně zastoupena průmyslová výroba a zemědělství, naopak podíl stavebnictví a služeb na celkové zaměstnanosti je nižší, oblast služeb však vykazuje v posledních letech progresivní růst. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2012 činila v kraji 24 749 Kč. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě nižší proti republikovému průměru. Existují výrazné rozdíly v nezaměstnanosti uvnitř kraje, ovlivněné opět blízkostí Prahy. K 31. 12. 2014 byl podíl nezaměstnaných osob (podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu ve věku 15–64 let) v kraji 6,36%. Nejvyšší hodnoty v rámci kraje dosáhl okres Příbram 9,04 %, nejnižší okres Praha-východ 3,33 %. (kr-stredocesky.cz )

2.1.3 Středočeský kraj z hlediska cestovního ruchu Středočeský kraj se pyšní rozmanitou škálou kulturních, přírodních i technických památek. Nejvýznamnějšími kulturními objekty jsou památky zapsané do Seznamu světového dědictví UNESCO. Historické jádro Kutné Hory s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci bylo zapsáno do seznamu UNESCO v roce 1995. Přírodovědně nejcennější oblastí je Křivoklátsko, od roku 1977 biosférická rezervace UNESCO.

33

Kultura a památky Ve Středočeském kraji se narodilo mnoho významných osobností českého i světového kulturního života, pro další se stal celoživotní inspirací. Bohatou kulturní historii regionu dnes připomíná nejen celá řada galerií, památníků i muzeí, ale také velké množství nejrůznějších akcí, z nichž mnohé mají i několik desetiletí trvající tradici. (middleczech.krstredocesky.cz)

Kulturní zařízení na území Středočeského kraje: 

galerie a muzea

Památky na území Středočeského kraje: 

církevní památky, kláštery, hrady, památníky, památkové rezervace a zóny, zámky, zříceniny

Sport a sportovní aktivity Oblast středních Čech je ideálním místem pro vyznavače sportovních aktivit. Pro milovníky sportovního klání je připraveno 11golfových hřišť, několik desítek koňských jízdáren a mnoho jiných sportovišť. Kromě toho se ve Středočeském kraji koná mnoho sportovních akcí, které můžete navštívit jako diváci, a nebo si přímo zasoutěžit. Vedle běžných sportů jako tenis, fotbal, lední hokej, volejbal či košíková, se ve Středočeském kraji provozují sporty méně obvyklé. (middleczech.kr-stredocesky.cz) V Černošicích u Prahy se například můžete setkat s Národní boxlakrosovou ligou. Za ryzí specialitu lze považovat karetní hru Lóra, která se na světě hraje pouze ve Středočeském kraji na Kladně a ve Slaném. Turistika Zajímavým cílem turistických výprav jsou historické památky, připomínající dějiny na území kraje již od doby keltského osídlení.

34

Krásu neporušené přírody je možné obdivovat především v pěti chráněných krajinných oblastech, ale také v rozlehlých Brdských lesích nebo na březích řek bez ohledu na to, zda vyrazíte pěšky, na kole či poplujete lodí. Hustá železniční a silniční sít zajišťuje snadnou dostupnost většiny zajímavých míst. (middleczech.kr-stredocesky.cz)

2.1.4 Středočeský kraj z hlediska sociální ekonomie Životní prostředí 

Přibývá ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, podíl na zemědělské půdě zůstává však i nadále nejnižší v ČR.



Podíl obyvatel připojených k veřejnému vodovodu a kanalizaci byl jeden



z nejnižších v ČR, podíl čištěných vod patřil naopak k nejvyšším mezi kraji ČR.



Měrné emise znečišťujících látek se dlouhodobě snižují.



Podíl odděleně sbíraného odpadu byl stále nejnižší v ČR. (kr-stredocesky.cz)

Workshopy sociální ekonomiky podnikání 

Prostřednictvím workshopů dojde k podpoře aktivit týkajících se sociální ekonomiky a sociálního podnikání pro cílové skupiny osob ohrožené sociálním vyloučením a osoby sociálně vyloučené.



Cílem je podpořit udržitelné pracovní příležitosti pro osoby výrazně znevýhodněné na trhu práce v rámci příležitostí, které jim poskytnou přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Zejména pak vtáhnout zaměstnavatele do tohoto procesu a nevytvářet „umělou" podporu ve formě rozšiřujících se dalších činností ze strany poskytovatelů sociální služeb, jejichž primárním cílem není zaměstnávání osob.

35



V roce 2014 proběhly workshopy ve městech: Mělník (březen), Mladá Boleslav (duben), Kladno (květen), Praha (červen), Kolín (září), Čelákovice (říjen), Milovice (prosinec).



V roce 2015 proběhly workshopy ve městech: Beroun (únor 2015), Benešov (duben 2015), Český Brod (duben 2015). (kr-stredocesky.cz)

Sociálně-podnikatelských aktivit, v ustálené zahraniční terminologii nazývaných jako WISE neboli sociálně-podnikatelské aktivity zaměřené na pracovní integraci; myšleno na pracovní integraci osob znevýhodněných na trhu práce z nejrozmanitějších důvodů (osoby se zdravotním znevýhodněním, matky s malými dětmi, osoby s drogovou minulostí, osoby bez domova, osoby po výkonu trestu a mnoho dalších). Tyto a další skupiny jsou společností, potažmo pracovním trhem, vytlačovány na okraj, jsou sociálně vyloučené anebo – v tom lepším případě – jsou sociálním vyloučením neustále ohrožené. Sociální podniky jsou zde jako podpůrné subjekty, stojící na pomezí mezi tradičním neziskovým sektorem a sektorem podnikatelským, nabízejícím propojení těchto dvou vzájemně zdánlivě nepropojitelných sektorů, a to subjekty vytvářející pracovní příležitosti právě pro tyto skupiny ohrožených osob. Sociální podnik podniká na volném trhu, je do velké míry finančně samostatnou institucí, která však nikdy nerezignuje na svůj sociální prospěch a zisk pro ni je paralelním, nikoliv hlavním cílem aktivit. Hlavním cílem workshopů konaných v roce 2014 bylo šíření osvěty a mise ve výše uvedeném smyslu. Podpora a nasměrování těch subjektů, kterým není trýznivá situace nezaměstnaných a sociálně vyloučených osob lhostejná. Podpora těch, kteří vědí, že „mít práci" je pro člověka sociálně vyloučeného záchranným kruhem, dodáním síly a podporou důvěry v sebe, že není pro společnost „in-validní", nýbrž že je „validní" a společnosti dovede být prospěšný, ve vlastním slova smyslu užitečný. Za účelem naplnění tohoto cíle byli vytipováváni účastníci. Ti, u kterých byl na základě průzkumu zhodnocen předpoklad zájmu buď přímo vytvořit či nepřímo svým zájmem, dobrou vůlí či lobingem podpořit založení nového sociálního podniku, který by znevýhodněné v jejich regionu zaměstnal. Na workshopy v jednotlivých lokalitách byli zváni aktéři z řad regionálních nestátních neziskových organizací, státních neziskových 36

organizací (poskytovatelů sociálních služeb), městských úřadů, úřadů práce apod. U přednášejících jsme kladli důraz na jejich pečlivý výběr, jejich vzdělání i praktické zkušenosti, které jsme se v rámci každého workshopu pokusili citlivě nakombinovat v horizontu potřebné teorie a „příkladů dobré praxe". (kr-stredocesky.cz)

2.2. Objekt zkoumání studie Modrý domeček Objektem zkoumání případové studie je sociální podnik, který nabízí komplex služeb, a to kavárnu a restauraci. Restaurace je po získání dotací nově přistavěna. Tato kavárna mě velice zaujala, jak už vzhledem, tak rodinou atmosférou. O této kavárně můžeme říci, že je to sociální podnik. Hlavním cílem kavárny jsou zaměstnanci, o které se zaměstnavatelé a terapeuti velice dobře starají a nabízejí jim pomocnou ruku. Tito zaměstnanci dokáží odvést skvělou práci a především svou práci dělají s radostí. Posláním sociálního podniku Modrý domeček v Řevnicích je zvýšit kvalitu života a předcházet sociálnímu vyloučení osob s mentálním postižením a duševním onemocněním formou poskytování sociální rehabilitace a chráněného zaměstnání. Usilují o vytvoření otevřeného a zároveň bezpečného prostředí, které svou existencí přispívá k pozitivní změně postojů široké veřejnosti a k odstraňování předsudků o osobách s mentálním postižením a duševním onemocněním.

2.2.1 Občanské sdružení Náruč Občanské sdružení NÁRUČ vybudovala nejen tuto kavárnu s příjemným prostředím, ale také založila PASTA FIDLI, což je také sociální podnik, který zaměstnává lidi se zdravotním znevýhodněním. PASTA FIDLI je podnik, který vyrábí domácí, čerstvé těstoviny, pesto a v budoucnu plánuje prodej směsí koření, které si sami namixují. Nemohla jsem si nevšimnout, jak je toto sdružení oblíbené a propagované. Například byly v České televizi v pořadu KLÍČ. Myslím si, že je to především tím, že chtějí a rádi pomáhají lidem, kteří jejich pomoc potřebují. Občanské sdružení Náruč odkoupilo

37

také budovu na řevnickém nádraží, které se snaží zrekonstruovat a udělat zde zábavné centrum. Je pozitivní, že sdružení Náruč je takto aktivní a snaží se udělat všechno proto, aby se mohla rozvíjet a to tak, že skupuje další budovy a snaží se z nich vybudovat další sociální podniky, které zajistí, aby více lidí se znevýhodněním mohlo pracovat.

2.2.2 Vznik Modrého domečku: Projekt sociální firmy Modrý domeček začal vznikat v roce 2004, kdy se Náruč snažila společně s některými dospělými klienty nalézt možnosti vhodného pracovního uplatnění ve Středočeském regionu. Mentálně a kombinovaně postižení lidé, po dosažení dvaceti let obtížně hledají zaměstnání, nejsou schopni pracovat na běžném trhu práce, a proto často zůstávají doma, i kdyby pracovat chtěli. Na jaře roku 2005 vypsalo město Řevnice výběrové řízení na využití domu č. p. 3 na Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v Řevnicích. V představách města bylo vybudování centra chybějících služeb pro občany města a jeho návštěvníky. Vybudování sociálního podniku Modrý domeček v Řevnicích se Náruči jevilo jako logické pokračování dlouhodobých cílů občanského sdružení Náruč. Po vypracování předběžného projektu a jeho úspěšném obhájení na zasedání rady města tento objekt získali na dvacet let do pronájmu za symbolické nájemné. Celý objekt prošel rozsáhlou celkovou rekonstrukcí a byl slavnostně otevřen v září roku 2007. Rekonstrukce byla možná díky finanční podpoře Evropské unie, Ministerstvo pro místní rozvoj, Nadačnímu fondu J&T, Konta Bariéry, nadace Letorosty a s přispěním velkého množství individuálních sponzorů.(modrydomecek.cz)

2.2.3 Služby Modrého domečku Kavárna nabízí, kromě výborné kávy také bohatý sladký a slaný sortiment vlastní výroby, lehké teplé obědy a večeře a jídla z vlastních čerstvých těstovin.

38

Nejenom, že Modrý domeček pomáhá lidem, ale také se snaží nabídnout kvalitní jídlo z čerstvých surovin. Na základě mnoha recenzí jsem si všimla, že hodně návštěvníků chválí výbornou kávu, která je směsí bio kávy, sbírané v Indii na bio farmě Balmaadi Estate. Farma leží v údolí O´Valley. Na farmě se pěstuje i aloe vera, kterou farmáři chtějí používat jako postřik proti plísním. Je to v souladu s principy organického hospodaření. Z toho jen vyplývá, že se Modrý domeček snaží získávat suroviny, které se pěstují, tak aby proces byl šetrný k životnímu prostředí. Dalším plusem je, že tuto rozlehlou farmu vede žena, která před 13 lety přišla na tuto farmu, začala ji přeměňovat na bio farmu. Je to velice vzdělaná žena, která se o ni stará s velkou láskou a stejně tak se stará i o svých 50 zaměstnanců. Kavárna poskytuje: 

bezbariérový přístup



zdarma wifi připojení v prostorách kavárny



letní venkovní posezení pod pergolou



krbová kamna pro chladné dny



dětský koutek, zázemí pro kojící matky a děti



deskové hry, knihy a noviny k zapůjčení

Nabízejí: 

zážitkové edukační programy



výrobu dárkových předmětů dle přání a požadavků klientů



pronájem výstavních prostor



pronájem prostor kavárny vč. možnosti zapůjčení projektoru, plátna a flipchartu(Je stojan, na které máte připevněnou roli papíru, na kterou můžete psát)

Poskytují: 

Take-away – pokud bude chtít zákazník kávu na cestu, nebo nějaký zákusek na doma, tak je skvělé, že Vám všechna jídla i nápoje zabalí sebou



Nejvíce mě zaujala nabídka, kterou tolik nevídám a to, že mají 50% slevu na večerní výprodej vybraného denního sortimentu jídel a moučníků 39

Čerstvé pečivo po celý den Sortiment pekárny průběžně rozšiřují, obměňují a přizpůsobují ročním obdobím a surovinám. Mají tedy i domácí malou pekárnu.

2.2.4 Financování Modrého domečku: Nejvýznamnějším finančním výnosem jsou provozní dotace, tedy finance, poskytované Úřadem práce na podporu zaměstnání hendikepovaných, na které má každý sociální podnik nárok. Dále to jsou příspěvky na částečnou úhradu nákladů zajištění chráněného pracovního místa. Další významnou formou financování jsou sponzorské dary a příspěvky vybrané od běžných občanů, např. během benefičních akcí, sbírek apod. (modrydomecek.cz)

2.2.5 Umístění Kavárna sídlí ve městě Řevnice. Je to menší město a má 3221 obyvatel (k 31.08.2013). Leží západně od Hlavního města Prahy ve Středočeském kraji.

Obrázek číslo 1.(Umístění města Řevnice na jednoduché geografické mapě, která vyznačuje kraje České republiky. (revnice.cz)

40

Řevnice z pohledu cestovního ruchu: V Řevnicích bývaly dva kostely. Románský křižovnický sv. Mauritia a gotický cisterciácký Panny Marie. Oba byly pro značnou zchátralost v polovině 18. stol. zbourány a na jejich místě postaven v letech 1749 až 1753 barokní chrám zasvěcený oběma svatým. V interiéru se nacházejí pěkné nástropní fresky. Železniční propojení s Prahou v roce 1862 zapříčinilo, že se město stalo vyhledávaným letoviskem Pražanů. Na letní pobyt sem zajíždělo mnoho osobností českého veřejného života. Spisovatel Ignát Hermann si zde postavil rodinný domek a od začátku 20. století, až do své smrti v roce 1935, tu trávil každé léto. Je pochován na místním hřbitově, právě tak jako herečka Hana Weissová-Cavallarová, první česká Mamselle Nitouche, architekt Eduard Sochor známý stavitel, který obnovoval zámky na Loiře ve Francii i remešskou katedrálu a JUDr. Antonín Hřebík starosta československého a později z exilu v Chicagu světového sokolstva. Nejvíce proslavila Řevnice ve světě vynikající tenistka Martina Navrátilová, která se zde narodila a žila řadu let. (revnice.cz) Po získání mnoho informací z analýzy Středočeského kraje můžu říci, že Modrý domeček má dobrou polohu. Sídlo podniku bylo za jisté vybráno s uvážlivostí. Mnozí by semnou nesouhlasili, zvolili by raději Hlavní město Prahu. Rozhodně netvrdím, že je Praha špatná pro podnikání, to zcela ne, avšak ve Středočeském kraji jsou levnější provozní náklady firmy. Z pohledu cestovního ruchu, nesídlí Modrý domeček ve špatné lokalitě, je zde mnoho zajímavých míst a ubytovacích zařízení, které rádi turisté navštěvují, takže je jisté, že zavítají i do této kouzelné kavárny.

2.2.6 Důvod vybudování tohoto projektu: Tyto informace jsem pochytila z dokumentů, které jsou veřejnosti dostupné. Dokumenty budou na konci mé Bakalářské práce uvedené ve zdrojích, z kterých jsem čerpala informace. Občanské sdružení Náruč, dále jen Náruč, se dříve zabývala hlavně dětmi, které byly zdravotně hendikepované. Po nějaké té době, hendikepované děti vyrostly a začaly si shánět práci, samozřejmě to nebylo jednoduché a tak Náruč vybudovala tento sociální podnik, Modrý domeček, kde mohly pracovat. 41

Paní ředitelka Modrého domečku Mgr. Zuzana Dudáková jasně zmínila, že by před rozjezdem projektu udělala pár věcí jinak. Hlavním důvodem bylo, že s takovým podnikáním neměla žádné zkušenosti. Podle jejího názoru by bylo lepší, kdyby si sehnali někoho, kdo se v gastronomii vyzná. Doporučila taky, že pokud chce někdo podnikat v gastronomii, měl by mít určitě nějaké ty zkušenosti. Nakonec je ale ráda, že tento projekt dotáhli až do konce, protože podnik je velmi úspěšný, a hlavně pomáhá lidem se znevýhodněním se zařadit do společnosti.

2.2.7 Rozvíjení se podniku V počátku to byla malá kavárna, která měla malé prostory. Avšak nedávno došlo k rozšíření areálu, kde kavárna sídlí. Pro její oblíbenost si mohla dovolit rozšířit prostory o jedno patro. Zhotovitelem bylo Občanské sdružení Náruč, název projektu byl Modrý domeček-rozšíření služeb a výše dotace činila 403.306 Kč. Činnosti na projektu: odstranění stávajícího ocelového schodiště, nová stříška nad vstupem, výsuvná markýza, fasádní nátěr části domu, 4 "firemní" vývěsní nápisy (modrý, domeček, restaurace, kavárna), vývěsní štít, výměna vstupních dveří, elektroinstalace, jeden elektrický zářič, lavice s odkládací plochou, stavební práce.

2.2.8 Názory znevýhodněných zaměstnanců Modrého domečku Tyto rozhovory jsem převzala z natočených dokumentů o kavárně Modrý domeček. Tyto dokumenty jsem našla na internetové stránce youtube.com. Jeden z dokumentů vysílala Česká televize v pořadu Klíč. Pod jménem je popsána pracovní pozice a pár informací o zaměstnanci.

42

Na položenou otázku, jak jsou spokojeni v tomto zařízení, odpověděli:

Lenka: Je v kavárně číšnicí a také pomocnicí. Dříve pracovala v domově důchodců, kde si jí po chvíli přestalo líbit, protože musela dělat namáhavou práci. Na výše stanovenou otázku odpověděla: Cituji: „Jsem velmi spokojená za tuto práci. Je to můj svět a dala bych za ní svou duši.“

Jolana: Je v kavárně baristkou. Psychicky onemocněla a výplatu z kavárny si šetří na studium do zahraničí, a to do Austrálie nebo Ameriky. Doufá, že se uzdraví a své sny si uskuteční. Na výše stanovenou otázku odpověděla: Cituji: „Nejvíce jsem spokojená za barem, protože obsluha mi nejde. Nedokážu si zapamatovat objednávky a stoly.“

Michal P.: Je v kavárně číšníkem více než 3 roky. Dříve pracoval na mnoha místech a naposledy pracoval ve vinici. Nejvíce se mu práce líbila zde, v Modrém domečku. Na výše stanovenou otázku odpověděl: Cituji: „ Jo dobrý, jde to.“

43

Viola J.: Je obsluhou v kavárně a také baristkou. Na výše stanovenou otázku odpověděla: Cituji: „Máme to tady rádi, líbí se nám tady. Je to tedy celkem fajn.“

Eva H.: Její naplnění práce je žehlení prádla pro veřejnost. Na výše stanovenou otázku odpověděla: Cituji: „Jsem tu spokojená“.

Cílem bylo zjištění, zda jsou znevýhodnění zaměstnanci spokojeni ve své práci a zda jim nevadí pracovat. Podle odpovědí lze říci, že ani jeden z dotazovaných si na svou práci nestěžoval a hlavně odpovídali spokojeně s pozitivními odpověďmi. Podle dokumentů které jsem viděla, můžu říct, že zaměstnanci Modrého domečku měli dobrou náladu, při práci se usmívali a také je práce bavila a šla jim. Dle mého názoru jsou zaměstnanci schopni práce jako každý jiný jedinec.

2.3 Dotazníkové šetření Z důvodu, že ne každý zná kavárnu Modrý domeček, jsem otázky v dotazníkovém šetření zaměřila spíše obecně. Na začátku jsem ve stručnosti vysvětlila, co je to sociální podnik. Na otázky se dalo odpovídat tak, že dotazovaní měli na výběr z několika odpovědí a měli možnost si vybrat tu, která se jim nejvíce zamlouvala. Některé otázky byly podávány s příkladem, aby dotazování nemuseli nad otázkami tolik přemýšlet a dokázali si představit danou situaci. Cílem tohoto dotazníku bylo zjištění, zda lidé souhlasí s provozováním sociálních podniku a též, kdyby měli tu možnost pomoci, tak jestli by je podporovali. Celkem mi dotazník vyplnilo 46 lidí. 44

U každé položené otázky nejdříve vysvětlím, čeho jsem chtěla docílit a na co přesně jsem danou otázkou narážela. Odpovědi po té okomentuji. Na závěr popíši celkový dojem z dotazníku, a zda mě odpovědi překvapily nebo jestli jsem s takovouto reakcí počítala

1.Otázka Nejdříve mě zajímalo pohlaví dotazovaného, abych mohla ohodnotit zvlášť názor žen a mužů. Zajímalo mě, jaké pohlaví by bylo více ochotnější pomoci ve vyvíjení sociálního podnikání.

Počet responzí: Žena: 28 Muž:18

45

Myslím si, že v této otázce můžu podotknout jen to, že ženy více byly ochotnější dotazník vyplnit.

2. Otázka Jako druhé mě zajímalo, jestli si dotazovaný všiml, zda jsou v jeho okolí nějaké sociální podniky. Cílem bylo, aby se zamyslel a zapřemýšlel nad tím, co by v jeho okolí mohl býti sociální podnik.

Počet responzí: Ano: 22 Ne: 24

S těmito výsledky jsem docela počítala, odhadovala jsem, že víc jak polovina si takovéhoto podniku nevšimne. Důvodem asi bude to, že takovéto podniky společnost zatím tolik nevyhledává. Dle mého názoru se to během pár let změní, protože takovéto podnikání začíná být trendem.

46

3. Otázka Samozřejmě mě zajímal, jaký mají názor na tento druh podniků. Měli na výběr ze tří možností, které jsou stručné. I když je to jen dotazník, tak cílem bylo, aby si lidi uvědomili svůj pohled na danou věc.

Počet responzí: 1. Jsem rád(a), že takové podniky jsou. Určitě by jich mělo býti více: 27 2. Je mi to jedno: 17 3. Nejsem rád(a), že takové podniky existují. Tito lidé nejsou schopni kvalitní práce: 2 Docela jsem byla překvapená, že dva lidé dokázali odpovědět takto negativně. Myslela jsem si, že většina zvolí první odpověď a zbytek tu druhou. Na tomto dotazníku můžeme vidět, jak je každý jedinec odlišný. To že já, bych vždy byla ochotná někomu pomoci, neznamená, že ostatní mají stejný názor. Avšak z dotazníku vyplývá, že více jak polovina svým názorem sociální podnikání podporuje

47

4. Otázka V této otázce zjistíme, jakému podniku dotazovaní dávají přednost. Cílem bylo uvést odpovědi ve formě různých příkladu kaváren.

Počet responzí: 1. Kavárna, která zaměstnává lidi se zdravotním postižením a je šetrná k životnímu prostředí. Je tu ale možnost, že se někdy stane, že na kávu si počkáte o pár minut déle.:21 2. Dražší kavárna, kde Vás obslouží bezchybná obsluha.: 21 3. Levnější kavárna, která nemá tak kvalitní kávu: 4 Dvě odpovědi měli stejný počet responzí, a to odpověď číslo 1 a 2. Nejméně lidí si zvolilo odpověď 3. Necelá polovina by tedy nějaké ty chyby tolerovala, protože ví, že svými návštěvami podporuje začleňování lidí s hendikepem do společnosti. Druhá necelá polovina, by neodpustila od svého zvyku, protože si raději zajde do podniku, kde nemusí tolerovat žádné chyby. Čekala bych, že více lidí si vybere první otázku.

48

5. Otázka Cílem tohoto dotazu bylo zjištění, co by si lidé vybrali raději, kdyby měli možnost přispět na dobrou věc pro společnost. Také jsem byla zvědavá, jaké sociální skupině by dali přednost, zda hendikepovaným, dětem, či lidem bez domova bez stálých příjmu,

Počet responzí: 1. Vybudování nového sociálního podniku:15 2. Nové dětské hřiště: 22 3. Azylový dům pro bezdomovce: 9 Podle výsledku je jasné, že nejvíce jsou lidé ochotni pomáhat v tom, co se týká nějakým způsobem dětí. Když se zaměřím na Českou republiku, myslím si, že o dětské hřiště nemáme nouze. Kdybych měla srovnat počet dětských hřišť s počtem sociálních podniků, tak by bylo potřeba investovat spíše do sociálních podniků.

49

6. Otázka Poslední otázkou jsem chtěla zjistit oblíbenost podniku, u kterého jsem dělala podrobnou analýzu. Cíl této otázky byl takový, že jsem chtěla vědět, jestli někdo z dotazovaných někdy slyšel o této kavárně nebo jestli ji někdo navštívil.

Ze 46 lidí tuto kavárnu znají jen 3. Nějaké rozhovory o kavárně proběhly, ale z výsledku je jasné, že tato kavárna není dobře propagována.

50

2.4 Výsledky analytické části ve vztahu k výzkumným hypotézám Hypotézy: Hypotéza (1): Občané České republiky se nezajímají o sociální podniky. Nevyhledávají je, ani nepodporují. Hypotéza (2): Lidé se zdravotním znevýhodněním pracují rádi a jsou za jakoukoliv práci vděční. Jsou poctiví a snaží se svou práci odvést dobře.(2) Hypotéza (3): Lidem vadí být v blízkosti znevýhodněných lidí, kteří pracují v nějakém podniku. Myslí si, že nejsou schopni dobře odvedené práce.

Hypotéza číslo 1 K vyvrácení či potvrzení hypotézy číslo jedna jsem použila dotazníkové šetření za pomoci online metody dotazníku na stránce survio.cz. Toto dotazníkové šetření jsem formulovala do uzavřených odpovědí. Z prvního pohledu na tento dotazník vyplývá, že hypotézu nelze potvrdit ani vyvrátit, vzhledem k získaným informacím z tohoto dotazníkového šetření. Dotazování respondenti odpověděli na otázky ve skoro stejném poměru. Z toho také vyplývá, že obyvatelé České republiky mají i nemají zájem o tyto sociální podniky, a pokud ten zájem mají, potřebné informace o daném podniku si zjistí. Z mého pohledu je to škoda, protože tyto podniky mají velký potenciál jak v rozvoji, tak v prospěšnosti vůči společnosti. Pokud nezačne být zájem veřejné společnosti o tyto podniky vyšší, nebudou schopné se rozvíjet a přežít tak na trhu. Proto budoucnost těchto podniků neleží v rukou samotných provozovatelů, ale i veřejnosti.

51

Hypotéza číslo 2 Z dokumentu České televize pořadu Klíč jsem získala potřebné informace k potvrzení či vyvrácení hypotézy číslo 3. Šlo o názory znevýhodněných zaměstnanců pracující v Modrém domečku. Otázka byla zaměřená na jejich spokojenost v daném podniku. Z výsledků odpovědí lze hypotézu číslo tři potvrdit. Každý zaměstnanec odpověděl ve prospěch Modrého domečku a každý z nich si váží své práce. Vzhledem k tomu, že pracovní nabídka práce je nedostatečná a volných pracovních míst v sociálních podnicích jsou většinou nízko oborově zaměřená a místa, která jsou volná, nejsou dostatečně přizpůsobená potřebám této skupiny, mohou být zaměstnanci Modrého domečku vděční za provoz tohoto sociálního podniku. Tento sociální podnik nabízí vhodné pracovní prostředí pro osoby s mentálním postižením a duševním onemocněním formou sociálních rehabilitací a chráněného zaměstnání. Terapeuti každodenně dohlíží na pracovní postupy a pomáhají s psychickými bariérami v jednání se zákazníky a pomáhají jim zvládat běžné pracovní činnosti ve stravovacím zařízení. Kvalitní pracovní zázemí se také odráží v ročním obratu sociálního podniku, který vyplývá hlavně z návštěvnosti stálé klientely. Stálá klientela sociálního podniku se ráda vrací z důvodu spokojenosti s kvalitou služeb v tomto stravovacím zařízení. Sami zaměstnanci pak pociťují radost z povedené práce a jsou na sebe pyšní. Hypotéza číslo 3 Třetí hypotézu se snažím potvrdit nebo vyvrátit pomocí metody dotazníkového šetření a sběrem sekundárních dat o sociálním podniku Modrý domeček. Z otázky v dotazníkovém šetření jasně vyplývá, že většině dotazovaných respondentů by nevadilo být obsluhován osobami s mentálním postižením a duševním onemocněním. Také z výsledku sběru sekundárních dat, lze usoudit, že ani stálé klientele sociálního podniku Modrý domeček, dosud nevadilo, být obsluhováni touto skupinou znevýhodněných osob a velice rádi se do tohoto sociálního podniku vracejí.

52

S ohledem na toto zjištění mohu tuto stanovenou hypotézu vyvrátit a dle mého názorů je velmi přínosné začleňování těchto znevýhodněných osob do pracovního procesu. Zaměstnávání těchto lidí přispívá všem třem skupinám, tím myslím stranu zaměstnavatele, zaměstnance a klienta.

53

3. Návrhová část Po analýze podniku kavárny Modrý domeček jsem zjistila mnoho potřebných informací. Našla jsem pár nedostatků, a proto mám v plánu navrhnout změny a jisté přilepšení, které by mohli podniku být nápomocné. Dále chci udělat návrh na zřízení sociálního podniku a to Penzionu s restaurací.

3.1 Návrh pro změny a přilepšení kavárny Modrý domeček: Podle poskytnutých informací jsem zjistila, že by měly být provedeny jisté změny, aby podnik mohl více prosperovat. Podnik jako takový je skoro bez chyb a tak bylo docela těžké najít nějaké ty nedostatky. Celkem budu navrhovat pět změn, u kterých pak vysvětlím důvod navrhnutí.

3.1.1 Posouzení dle SWOT analýzy: Swot analýzu jsem vytvořila na základě informací, které jsem zjistila v analytické části. Swot analýza mi pomůže u tvoření návrhu změn pro podnik Modrý domeček.

Silné stránky •

nízká konkurence těchto služeb v oblasti sociálních podniků

•

stálá klientela

•

kavárna s domácími produkty velké kvality

•

možnost oběda i večeře

•

domácí atmosféra

•

dětský koutek

•

levné provozní náklady

•

v okolí jsou zajímavá místa (památky, muzea)

54

Slabé stránky •

dostupnost veřejné dopravy (autobusy/vlaky)

•

málo navštívené turisty, jak z České republiky, tak ze zahraničí

•

špatná propagace sociálního podniky (málo reklam)

Příležitosti •

Možnost 1-2 do roka zájezd i pro znevýhodněné osoby

•

Rozšiřování služeb a podniku

•

Možnost vybudování z Hostelu na Hotel

Hrozby •

Hrozba ztráty nespokojeného klienta

•

Ekonomická krize

3.1.2 Navrhnuté změny Reklama i mimo okolí města Řevnice. Více se zaměřit na reklamu. Důvod návrhu: Modrý domeček se propaguje hlavně v okolí města Řevnice, okolím myslím okres ve Středočeském kraji, Praha-západ. Podle dotazníku jsem zjistila, že například lidé, bydlící v Praze o tomto podniku nevědí. Podnik je dobře umístěna pokud by se lépe propagoval, mohlo by sem zavítat mnohem více turistů.

Zahrádka s čerstvými bylinkami. Důvod návrhu: Mnoho zákazníku ocení, když má podnik vlastní zahrádku s bylinkami. Je to velké plus a také dodává jídlu lepší chuť a pokrm je hned zdravější a kvalitnější.

55

Vybudování více kaváren Modrý domeček. Důvod návrhu: Z hlediska oblíbenosti podniku, kvality jídla a nápojů, poskytovaných služeb je podnik velmi prosperující. Nebylo by na škodu vybudovat řetězec s více podobnými podniky. Kvalitní kavárny s domácími produkty jsou v dnešní době vyhledávané.

Pořádání zájezdu zdravotně nezpůsobilým i lidem z Řevnic a jeho okolí do zahraničí. Důvod návrhu: V analytické části kavárny jsem vypisovala služby Modrého domečku. Mezi jejich služby patřili i zážitkové edukační programy, které pořádají. Myslím si, že by bylo dobré, pořádat jednou až dvakrát do roka, zájezd ve spolupráci s cestovní kanceláří do zahraničí, jak pro hendikepované tak i pro obyvatele Řevnic a jeho okolí. Pomohlo by hendikepovaných se více zařadit do společnosti.

3.2 Návrh pro vybudování Hostelu s restaurací. Důvodem, že není mnoho ubytování, které by zajištovaly sociální podniky, jsem se rozhodla navrhnout podklady k vybudování Penziónu s restaurací. Jeho hlavním cílem bude zaměstnávání zdravotně nezpůsobilých a ubytování bude poskytovat i skupině zdravotně i mentálně hendikepovaným.

Název podniku: Penzion Modrý domeček s restaurací Počet pokojů: 8 Počet míst k přespání: 28 Sídlo: Středočeský kraj, město Říčany

56

3.2.1 Posouzení dle SWOT analýzy:

Silné stránky •

Nízká konkurence těchto služeb v oblasti sociálních podniků

•

Nízká konkurence v oblasti ubytování

•

Restaurace s domácími produkty velké kvality

•

Kvalitní služby a ubytování na úrovni z důvodu malého prostoru podniku

•

Levné provozní náklady

Slabé stránky •

Dostupnost veřejné dopravy (autobusy/vlaky)

•

Malá turistická oblast

Příležitosti •

Získání stále klientely

•

Možnost velkého zisku

•

Rozšiřování služeb a podniku

Hrozby •

Hrozba ztráty nespokojeného klienta

•

Ekonomická krize

•

Okolí nebude podporovat takovýto druh podniku

Díky posouzení silných a slabých stránek za pomoci SWOT analýzy bylo zjištěno, že silných stránek je o mnoho více nežli slabých. Každému podniku hrozí, že podnik časem zanikne kvůli hrozbám, I přesto lze posoudit, že podnik takového charakteru lze vybudovat na daném místě a je možné, že si velmi dobře povede.

57

3.2.2 Posouzení dle marketingového mixu Produkt Ubytovací úsek: Krátkodobé ubytování ve čtyřlůžkovém dvoulůžkovém, jednolůžkovém pokoji, který je vybaven koupelnou a záchodem. Ubytování bude sloužit k přespání na 1 noc a více. K dispozici bude zakoupení jednodenních zájezdu za památkami v okolí.

Stravovací úsek: Možnost zakoupení k ubytování snídaně ve formě bufetu. Možnost polopenze a plné penze k ubytování. Mimo to je restaurace dostupná i pro ty, kteří nejsou v penzionu ubytovaní.

Cena Ubytovací úsek: Cena na jednu noc za pokoj: od 500 Kč do 2500 Kč (Záleží na počtu lůžek a také na výběru stravování po dobu ubytování)

Stravovací úsek: Průměrná cena za: předkrm 70 Kč polévku 30 Kč hlavní chod 100 Kč dezert 60 Kč nápoje 28 Kč

Distribuce Přes cestovní kanceláře nebo přímo v penzionu Modrý domeček s restaurací. Přes webové stránky Penzionu. Propagace Propagovat svoje služby bude agentura pomocí letáků a internetu.

58

Cílová skupina •

Handicapovaní obyvatelé České republiky

•

Handicapovaní obyvatelé České republiky ze zahraničí

•

Všechny věkové kategorie

•

Obyvatelé České republiky

•

turisti

Organizační struktura Nejvyšší pozici bude mít jednatel s funkcí ředitele. Je to člověk, který založil firmu. Jako zakladatel dané firmy bude mít největší pravomoc a odpovědnost za celý chod podniku. Jeho cílem bude řízení firmy, jak nejlépe dovede a bude vést firmu tak, aby dodržovala všechny cíle sociálního podniku. V ubytovacím úseku budou terapeuti, kteří budou dohlížet na zaměstnance s hendikepem. Zaměstnanci s hendikepem budou mít na starost úklid pokojů a celého podniku. Pak zde budou zaměstnanci bez hendikepu, kteří budou zastávat vyšší pozice z důvodů odpovědnosti. Na stravovacím úseku budou také pracovat zaměstnanci s hendikepem a budou zastávat pozici, jako je: barista, číšník a výpomoc v kuchyni. Na vyšších pozicích budou zase zaměstnanci bez hendikepu a terapeuti.

Financování Sociální podniky nejvyšší finanční podporu dostávají z Úřadu práce na podporu zaměstnávání hendikepovaných. Dalšími zdroji financování mohou být dotace z evropského fondu, které často zajišťují podporu v podobě finančních grantů. Další možností financování podniku jsou půjčky a úvěry, které ale pro podporu sociálních podniku v České republice často nefungují.

59

4. Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjištění chápání a informovanosti veřejnosti o sociálních podnicích ve Středočeském kraji v České republice. Tento cíl byl naplněn pomocí případové studie sociálního podniku kavárny Modrý domeček. Po vymezení pojmů a definicí, které byly nezbytné k získání informací, jsem mohla udělat analytickou část. První částí analytické části byla podrobná analýza Středočeského kraje. Zajímalo mě, zda se pozice kavárny Modrý domeček nachází z hlediska ekonomického a cestovního ruchu na správném místě. Díky analýze kraje bylo zjištěno, že sociální podnik, se nachází na dobré pozici, jak z hlediska ekonomického, cestovního ruchu, tak i kulturního. V druhé analytické části nás zajímaly všechny stránky podniku. Zjistili jsme, že podnik byl vybudován za účelem zisku, protože organizaci, která podnik vytvořila, začali docházet peníze z dotací na pomoc hendikepovaným dětem i dospělým. Jejich očekávání sociální podnik Modrý domeček naplnil ve všech úhlech. Podnik je v okolí velmi oblíbený, díky domácí výrobě produktů a rodinné atmosféře. A důležitým zjištěním bylo, že lidé, kterým byla poskytnuta příležitost se uplatnit ve společnosti i se svým hendikepem, jsou velice vděčný, že zde mohou pracovat. Tyto zjištění znamenají, že firma by měla pokračovat v tom, co dělá a nebylo by určitě na škodu, kdyby udělala obchodní řetězec s totožnými kavárnami. Třetí částí analytické části bylo dotazníkové šetření, kterým jsme zjistili, že zhruba polovina dotazovaných podporuje růst sociálního podnikání a druhé polovině na tom nezáleží. Nebylo moc negativních reakcí ve smyslu nepodpory. Dalším hlavním I přes počáteční neznalost tématu práce jsem si za pomocí knižních titulů a webových stránek dokázala vytvořit pojem o tomto problému a zformulovat ho do této práce. Za pomocí zjištění informací ze všech tří částí bakalářské práce jsem mohla naplnit cíl, který jsem si na začátku práce stanovila.

60

Použíté literární zdroje [1] DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální

podnikání. Podnikání pro každého. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwe ČR, 2012 [2] HESKOVSKÁ M. ZA KOLEKTIV, Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, 2. vydání:

Jihlava:EKON, družstvo, 2006, 2011,- ISNB 978-80-7373-107-6 [3] KREBS V., Sociální politika, 4.vydání:ASPI, a.s., 2007, s. 504-ISNB 978-80-7357-276-1 [4] VAŠTÍKOVÁ M., Marketing služeb efektivně, 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s.,

2008 [5] HOLESOVÁ V.M., Kvalita v sociální práci a sociálních službách, 1.vydání, Praha: Grada

Publishinng, a.s., 2014 [6] RÝPAR.F. Sociální nauka církve. 1.vydání Brno Tišnov :Sursum 1991) [7] ČEPELKA. O., Sociální ekonomika a NNO v ČR, Centrum pro výzkum neziskového

sektoru 2005 [8] DUŠKOVÁ J., Současná sociální ekonomie a její zdroje, Disertační práce, Ekonomicko-

správní fakulta MU, Brno 2009

61

Použité internetové zdroje [1] ŘEVNICE.CZ (2016) Město[online] [cit. 2016-06-01]. dostupné z: http://www.revnice.cz/mesto/ [2] POZITIVNI-ZPRAVY (2016) Přibývá podniků, které dávají šanci znevýhodněným[online] [cit. 2016-05-16]. dostupné z: http://pozitivni-zpravy.cz/pribyva-podniku-ktere-davajisanci-znevyhodnenym/ [3] ČESKÉ SOCIÁLNÍ PODNIKY.CZ (2016)Sociální podnikání-Principy a definice [online] [cit.

02016-05-16]. Dostupný z: http://ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialnipodnikani/principy-a-definice [4] FOKUSLABE.CZ (2016)O nás-Sociální ekonomika [online] [cit. 2016-05-16]. Dostupný z:

http://www.fokuslabe.cz/o-nas/socialni-ekonomika/ [5] BLISTY.CZ (2016) Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky

zaměstnanosti-NOVOTNÝ V. [online] [cit. 2016-05-10]. Dostupný z: http://blisty.cz/art/27178.html [6] CS.WIKIPEDIA.ORG(2016) Zdravotní postižení [online] [cit. 2016-05-16]. Dostupný z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_posti%C5%BEen%C3%AD [7] VYPRACOVANÉ MATURITNÍ OTÁZKY.CZ (2016) Zdravotně znevýhodněný jedinec

z aspektu sociální péče [online][cit. 2016-05-17]. Dostupný z: http://www.vypracovanematuritni-otazky.cz/zdravotne-znevyhodneny-jedinec-z-aspektu-socialni-prace/ [8] ČESKÉ-SOCIÁLNÍ-PODNIKÁNÍ.CZ (2016) Seznam sociálních podniků, podle místa výkonu. [online] [cit.2016-07-05] dostupné z: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/adresar-socialnich-podniku/misto-vykonu2

[9] MODRÝ DOMEČEK (2016) Co nabízíme [online] [cit. 2016-05-29]. Dostupný z:

http://modrydomecek.cz/co-nabizime/ [10]DOMEČEK (2016) Pekárna[online] [cit. 2016-05-29]. Dostupný

z:http://modrydomecek.cz/pekarna/ [11] MODRÝ DOMEČEK (2016) Naše poslání [online] [cit. 2016-05-29]. Dostupný z:

http://modrydomecek.cz/nase-poslani/

62

[12] KR-STŘEDOČESKÝ.CZ (2016)Sociální podnikání-Strategie workshopů sociální

ekonomiky a podnikání [online] [cit. 2016-05-05]. Dostupný z: https://www.krstredocesky.cz/web/socialni-oblast/socialni-ekonomika-a-podnikani [13] ČESKÁ TELEVIZE.CZ (2016) Klíč-O pořadu-Kreslíř Jiří Flekna- Sdružení Náruč [cit. 2016-

05-28]. Dostupný z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096060107klic/215562221700013/ [14] KR-STŘEDOČESKÝ.CZ (2016)Kraj[online] [cit. 2016-05-05]. Dostupný z:

https://www.kr-stredocesky.cz/kraj [15] CVNS.ECON.MUNI.CZ (2016) Sociální ekonomika a NNO v ČR [cit. 2016-05-18].

Dostupný z: http://cvns.econ.muni.cz/prenos_souboru/is/soubory/web/147-scan77socialni-ekonomika-a-nno.pdf [16]KARLSTEJNSKOMAS.CZ (2016) Rozšíření služeb modrý domeček[online] [cit. 2016-05-

16]. Dostupný z: http://www.karlstejnskomas.cz/nove/?page=rozsireni-sluzeb-modrydomecek [17] SURVIO.COM(2016) Sociální podniky [online] [cit. 2016-06-01]. dostupné

z:https://www.survio.com/survey/d/X1T1M1J9J3A4D4E1I [18] KR-STREDOCESKY.CZ(2016) Základní informace [online] [cit. 2016-06-01]. dostupné

z:https://www.kr-stredocesky.cz/web/kraj/zakladni-informace [19] SOCIÁLNÍPODNIKÁNÍ.INFO(2016) Co je sociální podnikání [online] [cit. 2016-06-01].

dostupné z: http://www.socialnipodnikani.info/co-je-socialni-podnikani/ [20] WEBCACHE.GOOGLEUSERCONTENT.COM(2010) Studijní opora modulu Sociální

podnikání v praxi [online] [cit. 2016-06-07]. dostupné z http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:whsNgFgywWUJ:socpo.vsp.cz/ attachments/attachments/attachment/Studijni-opora-modulu-Socialni-podnikani-vpraxi.docx+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [21] MIDDLECYECH.R.STREDOCESKY.CY.CS (2016) Portál cestovního ruchu Středočeského kraje [cit. 2016-06-10] dostupné z:http://middleczech.kr-stredocesky.cz/cs/

63

[22] YOUTUBE.COM (2016) Modrý domeček[cit. 2016-05-20]dostupně z:https://www.youtube.com/watch?v=6yHCLonF3Dm [23] YOUTUBE.COM (2016) ČT Klic-Modry domecek Revnice [cit. 2016-05-21]dostupně z: https://www.youtube.com/watch?v=nLcxE6By8PE [24] YOUTUBE.COM (2016) Medailonek o sociálním podniku - Modrý domeček [cit. 201605-21]dostupně z: https://www.youtube.com/watch?v=gN-I9TfuuTo

64