VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, spol. s r.o.
Lukáš Tejml
Analýza a moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci
Bakalářská práce
2015
Analýza a moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci
Bakalářská práce
Lukáš Tejml
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhájení bakalářské práce: Email:
[email protected]
Praha 2015
Analysis and development possibilities of tourism in chosen destination
Bachelor´s dissertation
Lukáš Tejml
The Institute of the Hospitality Management in Prague, Ltc. Tourism department
Branch of study: Tourism Destination Management Dissertation leader: Mgr. Monika Klímová Date of submission: Date of dissertation defence: Email: Lukin10mail.cz
Prague 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza a moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
……………………. Lukáš Tejml
V Praze dne 20.4.2015
Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucí své bakalářské práce Mgr. Monice Klímové za cenné rady při zpracování práce, za ochotu a pomoc. Dále bych chtěl poděkovat panu Janu Márovi, starostovi obce Orlík nad Vltavou.
Abstrakt TEJML, L. Analýza a moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha 2015. 62 stran. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a moţnostmi rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci. Cílem práce je zhodnotit nabídku sluţeb a volnočasových aktivit cestovního ruchu v oblasti vodní nádrţe Orlík, seznámit s přírodními a kulturními atraktivitami dané destinace a poté navrhnout moţnosti, jak lze rozvinout cestovní ruch. V práci je pouţita metoda primární a sekundární analýzy, komparace a volného rozhovoru. V teoretické části práce pojednávám o vysvětlení teoretických pojmů týkající se cestovního ruchu, o předpokladech rozvoje CR a o přínosu cestovního ruchu pro ekonomiku České republiky. Analytická část obsahuje představení destinace vodní nádrţe Orlík, zhodnocení nabídky sluţeb cestovního ruchu a nabídky volnočasových aktivit. Dále pojednávám o přírodních a kulturních atraktivitách oblasti, o historii Orlické vodní nádrţe, ubytovacích zařízeních u vodní nádrţe a ţivotním prostředí, souvisejícím především s kvalitou vody. Návrhová část obsahuje návrhy, jak zvýšit návštěvnost a tím rozvinout cestovní ruch v oblasti vodní nádrţe za pomocí nových volnočasových aktivit, rozvinutím sluţeb pro návštěvníky a změnou infrastruktury v okolí. Klíčová slova: destinace cestovního ruchu, vodní nádrţ Orlík, rozvoj cestovního ruchu
Abstract TEJML, L. Analysis and development possibilities of tourism in chosen destination. [Bachelor´s dissertation] The Institute of the Hospitality Management. Prague 2015. 62 pages This bachelor´s dissertation engages in Analysis and development possibilities of tourism in chosen destination. The goal of dissertation is to evaluate the offer of services and leisure time activities of tourism in the area of Orlík water reservoir, to present with natural and cultural attractiveness of destination and then suggest possibilities, how to further expand tourism. In bachelor´s dissertation is used primary and secondary analysis method, comparison and free interview. In theoretical part of dissertation I speak about an explanation of theoretical terms related to tourism, about conditions for tourism development and about contribution of tourism to the economic in Czech Republic. Analytic part contains an introduction of destination Orlík water reservoir, evaluation in the offer of services for tourism and the offer of leisure time activities. Further I deal with natural and cultural attractiveness in the area, with history of Orlík water dam, accommodation facilities by the water reservoir and environment, mainly related to the quality of water. Proposal part consists proposals, how to raise attendance and by this expand tourism in the area of water reservoir by means of leisure time activities, services development for visitors and change of infrastructure in surroundings. Key words: tourism destination, Orlík water reservoir, development of tourism
Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 11 I.
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 13
1. 1 Vymezení cestovního ruchu ........................................................................................... 13 1. 2 Formy a druhy cestovního ruchu ................................................................................... 15 1. 3 Základní pojmy v cestovním ruchu ............................................................................... 18 1. 4 Destinace cestovního ruchu ............................................................................................ 19 1. 5 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ......................................................................... 21 1. 5. 1 Lokalizační předpoklady ........................................................................................ 22 1. 5. 2 Selektivní předpoklady ........................................................................................... 23 1. 5. 3 Realizační předpoklady .......................................................................................... 23 1. 6 Vliv cestovního ruchu na národní hospodářství a ekonomiku České republiky ....... 24 II.
ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 27
2. 1 Vodní nádrž Orlík ........................................................................................................... 27 2. 2 Historie a vznik vodní nádrže Orlík .............................................................................. 31 2. 3 Analýza přírodních a kulturních atraktivit destinace ................................................. 32 2. 3. 1 Přírodní atraktivity ................................................................................................. 32 2. 3. 2 Kulturní atraktivity................................................................................................. 34 2. 4 Životní prostředí ve vymezené oblasti ........................................................................... 38 2. 5 Volnočasové aktivity a služby u vodní nádrže Orlík .................................................... 41 2. 6 Ubytovací zařízení ........................................................................................................... 44 2. 7 Dopravní dostupnost destinace ...................................................................................... 47 2. 8 Volný rozhovor ................................................................................................................ 49 III. NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 53 Závěr ........................................................................................................................................ 56 Literatura ................................................................................................................................ 57
Seznam ilustrací, tabulek a grafů Tabulka č. 1: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v České republice v mil. Kč v letech 2003 – 2012 Obrázek č. 2: Mapa vymezené oblasti Graf č. 3: Návštěvnost hradu Zvíkov v letech 2006 - 2013 Tabulka č. 4: Počet naměřených kvalitativních stupňu vody na vodní nádrţi Orlík – odběrová místa Podolsko, Radava, Vojníkov mezi lety 2008 - 2014 Tabulka č. 5: Počet přímých spojů ve všední den mezi velkými městy v poloměru 120 km od vodní nádrţe a většími obcemi leţícími u vodní nádrţe
Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek CK
cestovní kancelář
CR
cestovní ruch
UNWTO United Nations World Tourism Organization ÚN
údolní nádrţ
ČRS
Český rybářský svaz
VMP
Vůdce malého plavidla
Úvod Bakalářská práce se zabývá tématem „Analýza a moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci“. Za destinaci jsem si zvolil oblast vodní nádrţe Orlík, která leţí ve Středočeském a Jihočeském kraji. Díky své dobré poloze, dostupnosti a rozloze je vodní nádrţ velmi vyuţívána pro vodní dopravu, rekreaci či vodní sporty, převáţně v letních měsících. V práci se zabývám zhodnocením stávajících sluţeb cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Poté navrhuji, jak by bylo moţné rozvinout cestovní ruch v oblasti za pomocí zavedení nových volnočasových aktivit a sluţeb s vyuţitím vodní plochy, zlepšení stávajících sluţeb a dostupnosti vodní nádrţe. Tuto destinaci jsem si vybral proto, ţe vodní nádrţ Orlík sám hojně vyuţívám jak pro rekreaci, tak vodní plavbu a znám historii a atmosféru tohoto místa. Stanovená hypotéza je: 1. Předpokládám, ţe vodní nádrţ Orlík má potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu. Cílem je analýza moţností cestovního ruchu a volnočasových aktivit, seznámit s přírodními a kulturními atraktivitami, sluţbami, aktivitami a ubytovacími a stravovacími zařízeními. V práci je pouţita metoda primární a sekundární analýzy, komparace a volného rozhovoru. V zájmu naplnění cíle je bakalářská práce rozdělena do tří částí. Na část teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část se zabývá teoretickými poznatky o cestovním ruchu. První kapitola pojednává o pojmu cestovní ruch, jeho definici, rysech a významu. Druhá kapitola třídí cestovní ruch na formy a druhy. Třetí kapitola vymezuje základní pojmy cestovního ruchu. Ve čtvrté kapitole popisuji termín destinace cestovního ruchu, a jak destinace CR vzniká. Pátá kapitola se věnuje předpokladům rozvoje CR, kterými by destinace měla disponovat. Poslední, šestá kapitola se zabývá vlivem cestovního ruchu na národní hospodářství a ekonomiku Česká republiky.
11
Analytická část práce se věnuje seznámení s oblastí vodní nádrţe Orlík. Nejdříve popisuji rozlohu vodní nádrţe a její polohu v České republice, jaké obce, objekty, ubytovací střediska a památky mají přímý vliv na vodní nádrţ. Poté pojednávám o Orlíku jako destinaci cestovního ruchu. Dále se věnuji vzniku vodní nádrţe, její historii a za jakým účelem vodní nádrţ vznikla. Poté se zaměřuji na přírodní a kulturní atraktivity místa, které přímo ovlivňují cestovní ruch u nádrţe. V další kapitole se věnuji ţivotnímu prostředí, jeho ochraně a především zhoršené kvalitě vody v letních měsících a řešení tohoto problému. V další části se zabývám analýzou volnočasových aktivit a sluţeb poskytovaných na vodní nádrţi a v jejím okolí. Poté se věnuji hodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení a jejich sluţeb, které přímo ovlivňují návštěvnost destinace. Neméně důleţitá je i analýza dopravní dostupnosti v oblasti. V poslední kapitole analytické části uvádím volný rozhovor se starostou obce Orlík nad Vltavou, panem Janem Márou, který pojednává o jeho názoru na návštěvnost celé destinace, plánované projekty pro vodní nádrţ a jeho pohledu na moţnosti rozvoje cestovního ruchu a jejich reálnosti. V návrhové části je zhodnocena nabídka volnočasových aktivit a sluţeb pro návštěvníky vodní nádrţe. Poté jsou navrhnuty moţnosti rozvoje cestovního ruchu skrz nové aktivity a vylepšení stávajících sluţeb, které by mohli vést ke zvýšení návštěvnosti celé oblasti Orlíku a tím k rozvoji a dalšímu zlepšování a modernizování oblasti.
12
I.
TEORETICKÁ ČÁST
1. 1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch se stal pro většinu světové populace jiţ nepostradatelnou součástí ţivota. Podílí se nezanedbatelnou částí na ekonomice kaţdého státu, pro některé státy je dokonce stěţejní částí ekonomiky. Stal se prostředkem pro trávení volného času a je na něj vázáno mnoho dalších sluţeb, především dopravní, ubytovací a stravovací. Pojem cestovní ruch je velmi sloţitý a špatně se definuje či vysvětluje. „Cestovní ruch je především sociálně-ekonomický jev, jev velmi sloţitý, košatý, vnitřně bohatě strukturovaný. Sociální znamená, ţe subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Je výrazem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování. Je součástí ţivotního stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí. Zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie ekonomika (hospodářství), a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické. Jako kaţdý sociálně-ekonomický jev je cestovní ruchu kategorií dynamickou, neustále se vyvíjející. Přes občasné výkyvy objemově konstantně narůstá, a to jednak teritoriálním rozvojem, zapojováním nových skupin populace a nových míst a území do cestovního ruchu, jednak vytvářením nových trvalých vazeb na různé neekonomické oblasti. Zároveň se však neustále vyvíjí uvnitř kategorie, vnitřním dělením, kde vznikají stále nové typy cestovního ruchu, nové druhy sluţeb, nové moţnosti vyuţívání jiţ existujících destinací.“ (Attl, P., Nejdl, K., 2011, s. 7 – 8) „Cestovní ruch, dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněţ nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umoţnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať jiţ rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt.“ (Vitáková, M., 2007, s. 10). Definuje cestovní ruchu mnohem konkrétněji a věcněji. Je zřejmé, ţe pojem cestovní ruch nelze definovat několika větami a jedinou definicí, jelikoţ je to jev dynamický, který se v čase mění a vyvíjí a je závislý na ostatních sférách lidské společnosti (politická situace, přírodní podmínky, války atd.).
13
Definice CR, ze které vychází mnoho subjektů v cestovním ruchu a je světově nejrozšířenější a nejpouţívanější, je oficiální definice cestovního ruchu podle UNWTO: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí, a to na dobu kratší neţ je stanovena (mezinárodní cestovní ruch – 1 rok, domácí cestovní ruch – 6 měsíců), přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (WTO, Ottawa, 1991) Cestovní ruch má určité charakteristické rysy, kterými se vyznačuje: Změna místa pobytu Dočasný (přechodný) pobyt Hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštívené zemi Realizace se uskutečňuje převáţně ve volném čase účastníka cestovního ruchu Vytváření vztahů mezi lidmi Mezi další charakteristický rys patří i bezprostřední a nevyhnutelné spojení subjektu (účastník CR) a objektu (místo dočasného pobytu). Subjekt se spojuje se svým objektem, kde dochází k uspokojování jeho potřeb, jeţ rozhodly o účasti na cestovním ruchu. Cestovní ruch má zároveň velký význam pro společnost. Jeho společenské funkce jsou: Podílí se na všestranném rozvoji osobnosti Obnova duševních a fyzických sil Je nástrojem preventivně léčebného působení Slouţí k účelnému vyuţití volného času Pomáhá vytvářet nový ţivotní styl přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí Slouţí jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka Přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi Motivuje k získávání jazykových znalostí Vědecko-informační funkce – výměna informací, vědeckých poznatků Ekonomické funkce – vytváří řadu pracovních příleţitostí Vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu
14
Kromě společenských funkcí má cestovní ruch přínos i z hlediska: Ekonomického (tvorba nových pracovních příleţitostí, rozvoj řemesel, propagace regionálních potravin, zdroj kapitálu – celkově tak zvyšuje konkurenceschopnost území, posiluje hospodářsky slabá a postiţená území) Sociálního (zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných sluţeb, oţivení folklóru a místních tradic, umoţňuje zvýšit kvalitu ţivota a ţivotní úroveň v místě) Environmentálního (zvýšení odpovědnosti návštěvníků k ţivotnímu prostředí, vyuţívání přírodního, historického a kulturního potenciálu) Proti přínosům CR a jeho společenským funkcím však stoji i „negativní“ dopady CR, jako jsou náklady související s rozvojem cestovního ruchu: Náklady na infrastrukturu (vodovody, letiště, dopravní sítě, kanalizace, elektrifikace) Náklady na energii Náklady na likvidaci odpadů A rizika cestovního ruchu: Škody na ţivotním prostředí (prostřednictví činností a chování návštěvníků – hluk, znečištění vody, půdy, ovzduší, poškozování památek, likvidace odpadu) Socio-kulturní změny lokality (změny ţivotního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur)
1. 2 Formy a druhy cestovního ruchu Cestovní ruch také nelze chápat jako jeden celek, je to jev různorodý a v kaţdodenní praxi se projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a přizpůsobují poptávce účastníků cestovního ruchu a moţnostem nabídky. Z tohoto důvodu se v odborné literatuře rozlišují druhy a formy cestovního ruchu: Formy jsou stanoveny na základě motivace k účasti na CR Druhy jsou stanoveny na základě způsobu realizace
15
Formy cestovního ruchu jsou: 1) Rekreační cestovní ruch – hlavní forma cestovního ruchu, přispívá k regeneraci duševních a fyzických sil účastníka 2) Kulturně poznávací cestovní ruch – cílem je poznávání historie, kultury, tradic, zvyků atd. 3) Sportovně orientovaný cestovní ruch – sportovně zaměřené pobyty 4) Venkovský cestovní ruch – významný regionálně, zaměřen na ekologii, místní zvyky a tradice Forem cestovního ruchu vymezuje odborná literatura daleko více (např. lázeňský CR, dark tourism atd.), ale jelikoţ se zaměřuji na vodní nádrţ Orlík, kde se zbývající formy cestovního ruchu nevyskytují, je bezpředmětné je zde uvádět. Druhy cestovního ruchu členíme podle: 1) Místa realizace – členění podle území, ve kterém se cestovní ruch realizuje a) Domácí cestovní ruch – osoby trvale sídlící v zemi cestují výlučně uvnitř tohoto státu a nepřekračují jeho hranice b) Zahraniční cestovní ruch – vţdy dochází k překročení hranic jednoho či více států, tento druh se dělí dále na: Výjezdy osob s trvalým bydlištěm v zemi do zahraničí (výjezdový CR) Příjezdy osob s trvalým bydlištěm v zahraničí do země (příjezdový CR) Průjezd osob přes území státu do jiného státu (tranzitní CR) Kombinací těchto základní pojmů vznikají ještě c) Vnitřní cestovní ruch – zahrnuje veškerý cestovní ruch na území jednoho státu (domácí a příjezdový) d) Národní cestovní ruch – zahrnuje veškerý cestovní ruchu osob trvale sídlících v jednom státu (domácí a výjezdový) e) Mezinárodní cestovní ruch – zahrnuje veškerý cestovní ruch, při němţ dochází k překročení hranice státu (příjezdový a výjezdový) 2) Vztahu k platební bilanci
16
a) Aktivní cestovní ruch – příjezdy zahraničních návštěvníků do země a finančně vyjadřují spotřebu jejich sluţeb a zboţí. Kladně ovlivňují platební bilanci b) Pasivní cestovní ruch – výjezdy občanů státu do zahraničí a finančně vyjadřují spotřebu sluţeb a zboţí v zahraničí. Záporně ovlivňují platební bilanci 3) Délky pobytu a) Krátkodobý – s dobou pobytu v místě do 3 přenocování b) Dlouhodobý – s dobou pobytu v místě více neţ 3 přenocování a kratší neţ 1 rok (6 měsíců) 4) Způsobu zabezpečení cesty a) Organizovaný CR – cestu a pobyt zajišťují především CK nebo jiné organizace a účastník si kupuje ucelený program (zájezd, pobyt atd.) b) Neorganizovaný CR – účastník si pobyt a cestu zajistí sám, případně si v CK koupí jednotlivé sluţby 5) Způsobu financování a) Komerční CR – veškeré náklady si účastník hradí sám b) Sociální CR – část nákladů na účasti na CR je hrazena jiným zdrojem 6) Charakteru místa pobytu a) Městský turismus – hlavní motivace je návštěva a pobyt v historicky, kulturně a společensky významných městech a poznání ţivota v těchto místech a okolí b) Venkovský turismus – soustředí se na pobyty ve venkovském prostředí, na styk s přírodou, ekologii či seznámení se s ţivotem na venkově c) Turismus v resortech – jedná se o pobyty v lokalitách charakteristických jedním,
standardizovaným
a
dominujícím
turistickým
produktem
(přímořská, horská, zábavní střediska) d) Lázeňský turismus – pobyty v lázních, kde se vyuţívají přírodní léčivé zdroje lokality 7) Ročního období a) Letní turismus b) Zimní turismus c) Sezónní turismus 17
d) Mimosezónní turismus 8) Vlivu na ţivotní prostředí a) Tvrdý turismus – nebere ohled na svůj vliv vnější prostředí (masový turismus) b) Měkký turismus – snaţí se chovat šetrně k prostředí, v němţ se realizuje
1. 3 Základní pojmy v cestovním ruchu V cestovním ruchu se pracuje s několika základními pojmy, které je nutné správně chápat a interpretovat, aby nedocházelo k nedorozuměním či špatnému dekódování sdělené informace. V červenci roku 1991 na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v Ottawě byly přijaty definice základních pojmů cestovního ruchu, které se pouţívají dodnes. Stálý obyvatel (Rezident)– V mezinárodním CR se jedná o osobu, která ţije v zemi minimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší neţ 1 rok. V domácím CR se jedná o osobu, která ţije v zemi minimálně 6 měsíců před příjezdem do jiné země na dobu kratší neţ 6 měsíců. Obvyklé prostředí – Je za něj povaţováno bydliště rezidenta (trvalé i přechodné), dále přímé okolí tohoto bydliště, pracoviště, škola a jiná často navštěvovaná místa. Pojem obvyklého prostředí má dva rozměry: vzdálenost a periodicitu (frekvenci návštěvy). Součástí obvyklého prostředí se tak stává okolí bydliště rezidenta, i kdyţ můţe být navštěvováno jen zřídka a zároveň místa, která jsou navštěvována často (častěji neţ jednou týdně) a pravidelně, přestoţe mohou být značně vzdálena od bydliště. Státní hranice nejsou při definici obvyklého prostředí relevantní, rezident můţe povaţovat jakékoliv místo ve světě za obvyklé prostředí, jedná se o velmi subjektivní pocit. Návštěvník (Visitor) - V mezinárodním CR se jedná o osobu, která cestuje do jiné země, neţ má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemţ hlavní důvod cesty je jiný neţ výdělečná činnost v navštívené zemi. V domácím CR se jedná o osobu, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemţ hlavní důvod cesty je jiný neţ výdělečná činnost v navštívené zemi.
18
Turista (Tourist) – Jedná se o návštěvníka, který v navštívené zemi či místě stráví alespoň jednu noc v ubytovacím zařízení. Jednodenní návštěvník (Same-day visitor) – Jedná se o návštěvníka, který nestráví v navštívené zemi jedinou noc v ubytovacím zařízení. Počítají se mezi ně i cestující výletních lodí, vlastníci jachet či cestující skupinových zájezdů ubytovaní ve vlaku.
1. 4 Destinace cestovního ruchu Cestovní ruch je vţdy spojen s určitým místem, odehrává se na určitém a konkrétním území. Můţe se jednat o region, zemi či pouze o resort. Aby se však na daném místě mohl cestovní ruch realizovat, musí být na tomto místě splněny určité podmínky, musí se stát destinací. Jiţ dříve bylo nutné tento pojem definovat, a tak se v roce 1969 setkáváme s první definicí, ţe „ekonomický dopad můţe být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiţ dáno označení destinace cestovního ruchu. Aby se mohli maximalizovat příleţitosti cestovního ruchu, turistická destinace musí mít organizaci CR, která stanovuje rámec pro činnosti cestovního ruchu, vyvíjí turistický produkt, podporuje a propaguje ho na vhodných trzích CR.“ (Medlik, 1969). V dnešní době se řídíme často dle definice od pana Biegera (1995/1996, s. 1 – 16), který destinaci označuje za „geografický prostor (stát, region, místo), který si klient (segment) vybírá jako svůj cíl cesty“. V roce 2002 ustanovila UNWTO další definici, která se týká lokální destinace cestovního ruchu, a to: „Lokální destinace cestovního ruchu je fyzický prostor, ve kterém turista stráví nejméně 1 přenocování. Zahrnuje turistické produkty tvořené atraktivitami cestovního ruchu a podpůrnými sluţbami a souborem moţností zábavy pro jednodenní návštěvníky. Má přírodní a administrativní hranice, které vymezují její řízení, image a vnímání, které definují její trţní konkurenceschopnost. Lokální destinace zahrnují různé vlastníky, často zahrnují i hostitelskou komunitu a mohou být součástí větších destinaci.“ Je to tedy místo, které má 2 zásadní charakteristiky: Jedná se o geografický prostor – stát, region, resort, místo, světadíl Obsahuje souhrn sluţeb nabízených v určitém místě (atraktivity, ubytování, stravování, infrastruktura, doplňkové sluţby, zábava)
19
D. Buhalis (2003) popsal 6 charakteristických komponentů pro destinace cestovního ruchu, označované téţ jako „šest A“, a to: Attractions (atraktivity) – je zde zahrnuta primární nabídka cestovního ruchu, která mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturněhistorický potenciál) Accessibility and ancillary services (dostupnost a doplňkové služby) – všeobecná infrastruktura, která umoţňuje přístup do destinace a pohyb za atraktivitami destinace. Patří sem také sluţby vyuţívané především místními obyvateli. (telekomunikační, zdravotní, bankovní atd.) Amenities (vybavenost) – sekundární nabídka a infrastruktura cestovního ruchu, které umoţňují pobyt v destinaci a vyuţití jejich atraktivit účastníky CR (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační zařízení) Available packages – připravené produktové balíčky Activities (aktivity) – moţnost vyuţití sportovních, kulturních a dalších záţitkových aktivit pro jednotlivé trţní segmenty Aby se mohl cestovní ruch v destinaci rozvíjet, je pro destinaci nezbytná kvalitní nabídka, která je schopna přilákat nové návštěvníky a přesvědčit je k návštěvě místa a následně uspokojit jejich potřeby a přání. Také záleţí na informovanosti a povědomí trhu o nabízeném místě a jeho produktu. Tuto nabídku členíme na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky CR jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a poţadavků návštěvníků (přírodní, kulturně-historické, sportovněrekreační atraktivity). Struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky CR je určujícím faktorem vyuţitelnosti destinace pro aktivity CR (kvalita a četnost ubytovacích a stravovacích zařízení, infrastruktura, volnočasové aktivity). Stejně jako se dělí cestovní ruch, i destinace CR má svojí typologii. Problém je, ţe kaţdý zpracovává danou typologii různě a z jiných úhlů pohledu. Proto se často stává, ţe jedna destinace má více destinačních typů. D. Buhalis dělí destinace podle hlavní atraktivity, kterou nabízejí: městský horský přímořský venkovský 20
autentický třetí svět jedinečný exotický exkluzivní E. Laws naproti tomu dělí destinace odlišně, a to podle aktivit, které je moţné v destinaci uskutečňovat, a to na: hlavní města rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu střediska cestovního ruchu účelově vybudované resorty Kdyţ se zkoumal systém řízení cestovního ruchu v České republice, byla na našem území přijata tato typologie, podle atraktivit i aktivit: lázeňská přírodní u vodní plochy venkovský kulturně-poznávací historický zimních sportů náboţenský rekreační příhraniční atrakční (Kiralová, A., 2003, s. 15 – 17)
1. 5 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu „Cestovní ruch se vţdy realizuje pouze v určitém konkrétním území, které disponuje vhodnými předpoklady a vhodnou mírou potenciálu cestovního ruchu. Cestovní ruch je místně vázán a dílčí aktivity se odehrávají v regionech cestovního ruchu.“ (Plzáková, L.; Studnička, P., 2014, s. 41) 21
Předpoklady cestovního ruchu představují souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle Mariotovy funkčně chronologické metody (1983) je lze dělit na lokalizační, realizační a selektivní.
1. 5. 1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady zaujímají rozhodující postavení při konkrétním umístění jeho realizace. Vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné podmínky pro jednotlivé formy cestovního ruchu. Rozhodují o vyuţití oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních podmínek, přírodních a kulturních atraktivit či společenských akcí. Příznivé hodnoty lokalizačních předpokladů určují, kde se bude cestovní ruch rozvíjet. Dále se dělí na předpoklady přírodní a kulturně-municipální. Do přírodních předpokladů spadá především reliéf krajiny, kterým je destinace charakteristická, přírodní atraktivity, které lákají turisty k návštěvě, dále také vodstvo, fauna, flóra či klima v destinaci. Místa, kde se vyskytuje více neţ jeden silný přírodní předpoklad, např. rozmanitá fauna a velké mnoţství přírodních atraktivit, jsou pro turistu zajímavější a lákavější. Kulturně-municipální předpoklady jsou především atraktivity vytvořené lidmi. Jedná se o hrady, zámky, muzea, výstavy, ale také o společenské akce, jako koncerty, festivaly, místní zvyky, tradice. Lokalizační předpoklady vodní nádrže Orlík jsou velmi příznivé. Vodní nádrţ disponuje enormní vyuţitelnou vodní plochou, která nabízí moţnosti pro nerušenou plavbu od Týna nad Vltavou aţ k Orlické přehradě (cca. 70 km). Zároveň je vodní nádrţ obklopena čistou přírodou a ze západní strany je chráněna vysokými skalami. Břehy vodní nádrţe jsou velice členité a nabízí mnoho zákoutí pro klidný odpočinek. Místní flóru tvoří především husté lesy, které dávají celé oblasti osobitý ráz. Zámek Orlík je hlavní kulturní atraktivitou celé oblasti, dále také hrad Zvíkov situovaný více na jihu Orlické nádrţe. Mezi atraktivity lze paradoxně zařadit i mosty, které přes přehradu vedou a zároveň spojují západní břeh s východním, a to Ţďákovký a Zvíkovský most.
22
1. 5. 2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Určují, jak moc jsou obyvatelé způsobilí účastnit se cestovního ruchu. Určující je ekonomická úroveň obyvatel, politická situace či kulturní úroveň. Selektivní předpoklady se dělí na: demografické (hustota a věková struktura obyvatel, podle pohlaví) politické (politická ne/stabilita, války, bezpečnostní situace) sociologické (ekonomické aktivity, sociální příslušnost, vzdělanost) urbanizační (velikost a hustota sídel) ekologické (stav ţivotního prostředí, jeho očekávaný vývoj) personální (odbornost vedení a odbornost zaměstnanců subjektů cestovního ruchu) administrativní (vízová politika, moţnost pohybu po území)
1. 5. 3 Realizační předpoklady Zabezpečují účast na cestovním ruchu v rekreačních prostorech, které mají vhodné lokalizační a selektivní podmínky. Umoţňují uskutečnění cestovního ruchu. Na rozdíl od potenciálních předchozích podmínek vyjadřují reálný stav. Jsou to předpoklady: komunikační (dopravní sítě a systém dopravy, dostupnost území) infrastruktura (ubytovací a stravovací sluţby, sportovní, kulturní, zábavní a další zařízení poskytující sluţby účastníkům cestovního ruchu) Komunikační předpoklady zajišťují spojení mezi místem trvalého pobytu návštěvníka a cílovou destinací. Jsou nepostradatelnou součástí předpokladů rozvoje cestovního ruchu. V dnešní době se klade důraz na zvyšování kapacity, rychlosti, efektivnosti, bezpečnosti dopravních prostředků a také na minimalizaci časových ztrát během přesunu účastníka CR mezi místem trvalého bydliště a cílovou destinací. Pro destinaci není důleţitá jen existence těchto předpokladů, ale rozhodující je jejich spolehlivost a hustota. Infrastruktura je vybavenost oblasti ubytovacími a stravovacími sluţbami, sportovními, zábavními a dalšími zařízeními a jejich kvalitou. Neméně důleţité je i 23
jejich propagace, hustota a inovace, které musí reagovat na nejnovější poţadavky zákazníků (WiFi připojení, interaktivní zařízení, elektronizace). Realizační předpoklady vodní nádrže Orlík nejsou příliš uspokojivé. Komunikační předpoklady nejsou dobré, oblast není přímo napojena na dálnici, ale v okolí oblasti jsou silnice I. a II. třídy, po kterých se dá pohodlně dojet aţ k vodní nádrţi. Hlavní tahy jsou v dobrém stavu, avšak menší silnice, které přímo k nádrţi vedou, jsou místy velice úzké pro obousměrnou jízdu a jsou ve špatném stavu. Co se týče hromadné dopravy, v oblasti funguje pouze autobusová doprava, která je i tak velice neefektivní, s velkými intervaly spojů a mnoha nutnými přestupy, přičemţ výchozím bodem pro většinu cest k Orlické vodní nádrţi se stalo město Písek. Ţelezniční síť je zde velmi řídká a nejbliţší vlaková stanice je aţ v obci Čimelice, která je stále dost vzdálena od vodní nádrţe. Naproti tomu je zde rozvinutá infrastruktura, kdy hlavní destinací pro turisty je východní břeh vodní nádrţe, od Orlické přehrady dál na jih, kde se nachází většina kempů, chatek a hotelů, stejně jako restaurací a volnočasových aktivit. Jsou zde moţnosti rybaření, windsurfingu, moţnosti zapůjčení plavidel atd.
1. 6 Vliv cestovního ruchu na národní hospodářství a ekonomiku České republiky „Cestovní ruch je významným sektorem světového hospodářství. Jeho význam neustále roste především od druhé poloviny minulého století, a to z hlediska ekonomického, regionálního, sociálního a ekologického. Postupně se cestovní ruchu stává významným zdrojem ekonomické prosperity stále většího počtu zemí, regionů a míst. Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících sektorů národního hospodářství v celosvětovém kontextu. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) uvádí, ţe i navzdory pomalému růstu ekonomiky ve vyspělých zemích, popřípadě stagnaci jejich ekonomik, cestovní ruch celosvětově roste. V roce 2013 se cestovní ruchu celosvětově podílel na HDP 9%, tvořil 6% světového exportu a kaţdé jedenácté pracovní místo bylo vytvořeno cestovním ruchem.“ (Plzáková, L.; Studnička, P., 2014, s. 19 - 21). Cestovní ruch má nezanedbatelný vliv na ekonomiku státu, řadí se mezi tři nejvýznamnější segmenty světové ekonomiky a pro většinu rozvojových zemí je zcela
24
klíčový. Toto postavení je ovlivněno především multiplikačním efektem, který působí na mnoho dalších odvětví a sektorů. Kvůli tomuto efektu je bohuţel měření skutečného dopadu cestovního ruchu na národní hospodářství problematické, právě kvůli provázanosti
cestovního
ruchu
s dalšími
odvětvími
ekonomiky.
Pro
měření
ekonomických přínosů cestovního ruchu se pouţívá hlavně tzv. satelitní účet. Základním ukazatelem vyjádření významu cestovního ruchu na národním hospodářství je jeho podíl na hrubém domácím produktu (HDP). V praxi se však hodnotí přínos cestovního ruchu spíše na základě hrubé přidané hodnoty (HPH). Podíl průmyslu cestovního ruchu na HDP trvale klesá (po 8 let se drţí mezi 2,5% - 3%), naproti tomu HPH stoupá (nikoliv však podíl na HPH). Téţ se měří, stejně jako u jiných odvětví, podíl zaměstnanosti v CR na celkové zaměstnanosti. Cestovní ruch v roce 2013 zaměstnával 231 300 osob, coţ je 4,6% podílu na celkové zaměstnanosti. V průběhu let se tento procentuální podíl příliš nemění, více neţ 10 let se pohybuje mezi 4,5% aţ 5%. I kdyţ má cestovní ruch pro ekonomiku státu velký význam, musíme si uvědomit, ţe je stále zbytným statkem, z tohoto důvodu má vyšší citlivost na ekonomickou situaci země, politickou stabilitu, vývoj devizových kurzů a také fond volného času obyvatel. Je také ovlivňován ostatními faktory, v České republice to byly např. povodně (2002, 2009), celosvětová ekonomická krize (2008 – 2009), nárůst konkurence či epidemie SARS (2001). Pokud se pokusíme shrnout vlivy cestovního ruchu na ekonomické prostředí, dají se dělit na: Vliv na hrubý domácí produkt Vliv na platební bilanci Vliv na zaměstnanost Vliv na hrubý domácí produkt V roce 2013 se odvětví cestovního ruchu podílelo na HDP 2,8%, coţ je oproti předešlým rokům mírný růst.
25
Tabulka č. 1: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v České republice v mil. Kč v letech 2003 - 2012
Zdroj: Plzáková, L.; Studnička, P., Řízení destinace cestovního ruchu v České republice, s. 26
Z tabulky lze vidět, ţe podíl na CR na HDP i HPH kontinuálně klesá, od roku 2010 zaznamenává stagnaci. Vliv na platební bilanci Nejobvyklejším ekonomickým přínosem cestovního ruchu je jeho vliv na platební bilanci státu. Členění je shodné s členěním druhů CR (viz. kapitola 1.2), a to na aktivní a pasivní. Zahraniční cestovní ruch můţe být aktivní (příjezdový – incoming) a působit podobně jako vývoz zboţí. Pasivní cestovní ruch (výjezdový – outgoing) je totoţný s ekonomickým efektem dovozu zboţí. Platební bilanci zahraničního cestovního ruchu tvoří na straně aktiv příjmy z aktivního cestovního ruchu, pasivní stranu reprezentují výdaje na pasivní cestovní ruch. Snahou je dosáhnout co největšího plusového salda. Vliv na zaměstnanost V roce 2013 byl podíl CR na celkové zaměstnanosti 4,6% a tomto odvětví bylo zaměstnáno 231 300 osob. Zaměstnanost v CR se příliš nemění a rok 2014 byl srovnatelný s předešlými roky, kdy se zaměstnanost drţela vţdy mezi 4,5% - 5%. 26
II.
ANALYTICKÁ ČÁST
2. 1 Vodní nádrž Orlík Vodní nádrţ Orlík leţí na pomezí Středočeského a Jihočeského kraje, v okresech Písek a Příbram. Větší část přehrady leţí v severní části okresu Písek, ale nejvíce ubytovacích zařízení a atraktivit je situováno blíţe samotné Orlické přehrady, tzn. v jiţní části okresu Příbram. Rozloha vodní nádrţe je 25,45 km2, je dlouhá 68 km, leţí v nadmořské výšce 400 - 500 m, zadrţuje vůbec největší objem vody v České republice, 720 000 000 m3 a míchají se v ní řeky Vltava, Otava a Luţnice. Díky své dobré poloze, historii, sportovnímu vyţití a kulturnímu dědictví je vyhledávanou destinací především pro tuzemské návštěvníky. Jde o unikátní vodní dílo, které je součástí naší největší přehradní soustavy, Vltavské kaskády. Své jméno získala vodní nádrţ podle zámku Orlík, který celé vodní ploše dominuje. V blízkém okolí vodní nádrţe jsou malé vesnice a obce čítající maximálně několik set obyvatel. Na březích vodní nádrţe se vyskytuje několik kempů, ubytovacích a stravovacích zařízení, které jsou v provozu většinou od dubna do října. Místní obyvatelé nalézají práci především ve sluţbách, zemědělství či lesnictví, ale většina dojíţdí za prací do větších měst, jako Písek, České Budějovice nebo Příbram. Lidé ze severnějších částí vodní nádrţe dojíţdí i do Prahy, díky dobré dopravní dostupnosti po silnici R4. Jelikoţ se vodní nádrţ Orlík vzdouvá mimo Vltavy také na řece Otavě a Luţnici, jedná se o poměrně velkou oblast, která má délku 68 km. Pro potřeby této práce byla vymezena oblast o menší rozloze, kde se koncentruje většina sluţeb cestovního ruchu, které s vodní nádrţí souvisejí. Vybraná oblast je na severu ohraničená Orlickou přehradou a na jihu soutokem dvou řek, Vltavy a Otavy, nebo také vesnicí Zvíkovské podhradí včetně. Na obrázku č. 2 je zobrazena mapa vymezené oblasti.
27
Obrázek č. 2: Mapa vymezené oblasti vodní nádrţe Orlík
Zdroj: http://www.lecebnabukovany.cz/index_akce.html
I kdyţ byla Orlická přehrada budována jako přehrada s energetickým a ochranným významem, nebyl opomenut její význam ani pro cestovní ruch. Vodní nádrţ měla slouţit jako nová turistická destinace především pro domácí turismus. Cíleno bylo na návštěvníky z přilehlých krajů a na obyvatele Prahy, pro které měla vodní nádrţ slouţit jako odpočinková zóna. Postupem času zde byla u břehů vybudována četná rekreační zařízení, především kempy, které bez výjimky vyuţívali vodní plochu. Především kvůli velké rozloze a moţnostem dlouhé plavby je oblast velmi oblíbená vlastníky motorových a nemotorových plavidel, kteří nádrţ v letních měsících vyuţívají k relaxaci a v zimě jako místo pro uskladnění svých plavidel. Během sezóny je vodní nádrţ také hojně vyuţívána pro vodní přepravu osob mezi nejzajímavějšími místy na březích, běţné je přímé spojení lodí mezi zámkem Orlík a hradem Zvíkov. Další přístaviště jsou umístěna např. v kempech. Kromě moţnosti vyuţití hromadné přepravy lodí je také moţnost pronajmout si plavidlo pro soukromou jízdu. Velkým turistickým lákadlem v oblasti je moţnost ubytování přímo na lodi. I kdyţ je vodní plocha v oblasti vyuţívána hojně, nádrţ se jiţ delší dobu potýká se špatnou kvalitou vody, která se bohuţel rok od roku zhoršuje, coţ turisty ve velké míře odrazuje od návštěvy destinace. Hlavním indikátorem špatné kvality vody jsou sinice, které se v ní ve velké míře vyskytují. Kromě kvality vody je však okolní příroda 28
zachovalá, infrastruktura v okolí se snaţí příliš nenarušovat přírodu, ale naopak jí vyuţívat. V okolí vodní nádrţe se nachází velké mnoţství vesnic a obcí, ale jen pár z nich má vliv na cestovní ruch u vodní plochy. Ostatní vesnice jsou buď příliš malé, nebo nemají ţádné přírodní ani kulturní atraktivity, které by výrazněji ovlivňovaly návštěvnost destinace. Mezi důleţité obce byly vybrány: Solenice je nejsevernější obec, která má na cestovní ruch u vodní nádrţ Orlík vliv. Nachází se přímo pod Orlickou přehradou, a proto nabízí jedinečný pohled na celou přehradu z druhé strany. Právě stavba Orlické přehrady v letech 1954 – 1961 tuto obec proslavila. „S výstavbou Orlické přehrady se začala přepisovat historie obce. Přemostění Vltavy prakticky otevřelo cestu do světa. Samotná stavba dala obţivu lidem z širokého okolí. Současně s přehradou vyrostlo i nové sídliště venkovského typu, kde našli domov i práci nejen lidé ze zatopených vesnic, ale i kvalifikovaní specialisté odjinud (elektrárna, Hamiro). Další pracovní příleţitosti se nabízejí v oblasti turistického ruchu, rekreačních zařízení a navazujícího hoteliérství a stravování.“ (http://www.obecsolenice.cz/index.php/cs/). Díky přehradě vzniklo v obci několik restauračních a ubytovacích zařízení, které vyuţívají panoramat, které jim přehrada poskytuje, jako konkurenční výhody. Stejně tak se v obci vyuţívá lodní doprava a turisty do obce láká i návštěva samotné vodní elektrárny, která je v Orlické přehradě vybudována. Milešov se nachází asi 2,5 km východně od vodní nádrţe. Sama obec není pro cestovní ruch tak významná, ale provozuje 4 velké kempy blízko Orlické přehrady (kemp Popelíky, Trhovky, Bor a Salaš), čímţ se stává největším konkurentem ostatních kempů, které jsou situovány v jiţnějších částech nádrţe. Přímo v obci se nachází technická památka Šefrovna (autentická hospoda z dob vorařů). Klučenice leţí v jihovýchodní části příbramského okresu nedaleko Orlické přehrady. V současné době zde ţije asi 500 obyvatel, ale díky své dobré poloze vůči vodní nádrţi zaznamenává obec hojné příjezdy domácích i zahraničních turistů, zejména v letních měsících. Obec dále provozuje kemp Podskalí, který je situován u vody a zajišťuje ubytování v letních měsících. V samotné se ubytovací zařízení nenacházejí, ale Klučenice slouţí jako určitý výchozí bod, přes který je moţné se k přehradě v tomto úseku dostat. 29
Orlík nad Vltavou je jedna z nejdůleţitějších obcí pro vodní nádrţ Orlík. Je situována u levého břehu nádrţe poblíţ Ţďákovského mostu. Hlavním turistickým lákadlem v obci je zámek Orlík, který je její součástí. Tento zámek dal jméno celé vodní nádrţi a je její dominantou. Zámek patří rodu Schwarzenbergů, kteří ho také provozují. V okolí zámku se nachází i další atraktivity, jako Schwarzenberská hrobka nebo zámecká zahrada. Vedle hradu Zvíkov je zámek Orlík nejnavštěvovanější kulturní památkou v oblasti. I přes čilý cestovní ruch se v obci nachází pouze jedno ubytovací zařízení, pension u Nováků. V letních měsících je ovšem v provozu kemp Velký Vír, leţící cca. 4 km za obcí, který má velkou kapacitu. U zámku se také nachází přístaviště, které je hojně vyuţíváno pro dopravu po vodní hladině. Za zmínku stojí také Ţďákovský most, přímo navazující na Orlík nad Vltavou. Tento most je významná technologická památka, jedná se totiţ o jeden z nejdelších jednoobloukových mostů v Evropě. Zvíkovské podhradí je turisticky vyhledávaná obec, původním jménem Karlov. Kraj byl spjat se šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Původní podhradí leţelo pod Zvíkovským hradem směrem k řece Otavě. Dříve tvořilo obec několik hospodářských stavení. Podhradí se také pyšnilo kostelíkem sv. Mikuláše ze 13. století. Roku 1829 byl uzavřen a poté zbořen. Tvrdý ţivot spjatý s lesy a řekou byl propojen s vorařským řemeslem. Dnes Zvíkovské podhradí nabízí turistům koupání a sportování v nově upraveném areálu koupaliště, ubytovací a stravovací sluţby, ubytování v soukromí, moţnost zapůjčení lodí, jízdních kol i zakoupení rybářských lístků. K dominantám obce patří mosty přes Otavu a Vltavu. Stejně jako v Orlíku nad Vltavou, tak i ve Zvíkovském podhradí se nachází přístaviště. Pravidelná trasa pro lodě Zvíkov – Orlík – přehrada je turisty hojně vyuţívaná. Velkou turistickou atraktivitou je hrad Zvíkov, kdysi keltské oppidum, které se tyčí pár metrů nad hladinou vody. V obci se nachází několik ubytovacích zařízení.
30
2. 2 Historie a vznik vodní nádrže Orlík Důvod vzniku Orlické přehrady a poté celé vodní nádrţe byl velmi prostý. Přehrada měla zabránit kaţdoročním záplavám, které vznikaly kvůli tání sněhu na jaře. Zároveň měla slouţit k výrobě elektřiny, která začala být čím dál potřebnější. Práce na přehradě byly zahájeny v roce 1954 a slavnostně byla uvedena do provozu 22. prosince 1961. Jiţ dříve, ještě před stavbou Orlické přehrady, bylo toto údolí hojně navštěvované turisty, kteří přinášeli zisky místním obyvatelům. Domy místních obyvatel byly běţně pronajímány hostům, kteří v jejich domě strávili svou dovolenou. Sami majitelé domů se často odstěhovali do stodoly nebo na půdu a přenechali svůj dům hostům k uţívání. Většina turistů přijíţděla z Prahy a z okolních větších měst. Turisté samozřejmě vyuţívali i místní penziony, které byly během letní sezóny plné. Po Vltavě začali časem jezdit „Šífy“, coţ byli velké lodě schopné pojmout aţ 100 cestujících, které přepravovali turisty do Prahy. Jednalo se o několikadenní cesty spojené s hudbou a se zastávkami ve známých hospodách podél Vltavy. Tyto cesty byli velmi populární a byla to často ţádaná sluţba. Výstavba Orlické přehrady začala v roce 1954 a údolí se pomalu ztrácelo pod vodou. Kvůli výstavbě vodního díla byly zatopeny tyto vesnice: Orlické Zlákovice, Zbenické Zlákovice, Těchnice, Korce, Lavičky, Podskalí, Radava, Velký Vír, Ţďákov, Letoštice. Obyvatelé byli nuceni přestěhovat se do okolních vesnic, které se tyčily nad Orlickým údolím. Bylo nutné vykácet mnoho stromů a několik domů podlehlo demolici. Ne však všechny. Pod hladinou dnešní vodní nádrţe se zachoval unikátní svět. Jsou tam ukryté celé mlýny, lomy, nepoškozené domy. Na jednom místě zůstal dokonce zachovalý kostel. Z tohoto důvodu je vodní nádrţ Orlík v dnešní době oblíbenou destinací i pro potápěče, i kdyţ jim průzkum dna vodní nádrţe ztěţuje zakalená voda. Stavba přehrady byla dokončena v roce 1961 a půl roku na to se na hladině začali objevovat první lodě. Hrad Zvíkov a zámek Orlík, co stáli kdysi vysoko na skále nad řekou, jsou dnes jen několik metrů od hladiny vodní nádrţe. V roce 1957 započala také stavba Ţďákovského mostu. Ta trvala do roku 1965, kdy byl most slavnostně předán do uţívání. Most byl po svém dostavění nazýván technickým 31
divem světa. Ve své době to byl největší jednoobloukový ocelový most, který překlenul vodní nádrţ a stal se jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví. Vodní nádrţ Orlík se dále rozvíjela a začala slouţit jako turistická destinace. Vznikalo mnoho nových kempů, stravovacích a sportovních zařízení v oblasti. O několik let později vodní nádrţ neblaze proslula tzv. Orlickými vraţdami. Skupina sériových vrahů v letech 1991 – 1993 za účelem zisku zavraţdila 5 lidí, většinou podnikatelů. Těla poté schovávali do sudů a shazovali je ze Ţďákovského mostu do vodní nádrţe. O těchto událostech byl dokonce v roce 2005 natočen film Sametoví vrazi.
2. 3 Analýza přírodních a kulturních atraktivit destinace Vodní nádrţ Orlík nabízí mnoho přírodních a kulturních atraktivit, moţností sportovního vyţití, naučných stezek kolem vodního díla a moţností netradiční dovolené. Díky tomu je tato destinace atraktivní pro široký segment turistů. V této práci se dělí atraktivity na přírodní a kulturní.
2. 3. 1 Přírodní atraktivity Vodní nádrţ je přírodní atraktivitou sama o sobě, díky své velké rozloze, vysokým a strmým skalám a velké členitosti břehů, které jsou často přirovnávány ke skandinávským fjordům. Díky zachovalé přírodě, kterou je moţné obdivovat pouze z vodní hladiny, je zde velká poptávka po pronájmu lodí, stejně tak jako zájem turistů o organizované projíţďky. Velký počet vyvýšených míst a skalních výběţků poskytuje mnoho různých výhledů na nádrţ. Nechybí zde ani mnoţství naučných stezek, které vás dovedou jak k přírodním krásám, tak ke kulturním atraktivitám. Skály a vyvýšená místa V destinaci se nachází mnoho míst, odkud je moţné pozorovat různá místa na vodní nádrţi. Ke všem vyhlídkám vedou naučné stezky, takţe jsou přístupné bez větších obtíţí. Jsou to: Krkavčí skála se nachází na západním břehu nádrţe, asi 500 m před Ţďákovským mostem. Nabízí pohled z výšky na Ţďákovský most a další část Orlické nádrţe. 32
Kopaniny leţí nad zatopeným soutokem Vltavy s Otavou. Skály porůstají pokroucené borovice a poskytují pohled na středověký hrad Zvíkov, který se vypíná nad hladinou přehrady přímo na špici soutoku. Sobědražské skály, které jsou téměř kolmé aţ k hladině a občas je vyhledávají horolezci. Nacházejí se na pravém břehu nádrţe. Varta, odkud máme jako na dlani vzdutou hladinu Vltavy a Otavy a hrad Zvíkov. Přírodní památky Nachází se zde několik míst, která si zachovala nepoškozenou přírodu a našla zde útočiště mnohá vzácná zvířata. Přírodní památka Kopaniny se nachází naproti hradu Zvíkov přes řeku Otavu. Předmětem ochrany je reliktní bor na levém břehu řeky Otavy u Zvíkova, který dosahuje stáří přes 170 let. Dalším předmětem ochrany oblasti jsou populace Výra velkého a Kulíška nejmenšího a jejich biotopy. Přírodní památka Bachmač je lesní rašeliniště na plošině 1 km východně od Vltavy, 2 km severozápadně od obce Jickovice. Malé lesní rašeliniště přechodového aţ vrchovištního typu s ostřicovorašeliníkovými společenstvy. Je to unikátní vegetační formace v poměrně teplé oblasti Středního Povltaví. Přírodní památka Sobědražský prales je přírodní památka chráněná z důvodu výskytu přestárlého dubového porostu, která se nachází západně od vesnice Velká u Milevska. Jedná se o malý zbytek přirozeného porostu acidofilní bučiny. Dubový porost byl v oblasti památky vysazován jiţ od roku 1809 a v současnosti je tvořen převáţně dubem letním a bukem lesním. Stará skladba lesa s postupně odumírajícími stromy umoţňuje hnízdění v dutinách stromů pro druhy jako je lejsek malý. V oblasti je také hojný výskyt vyšších savců. Naučné stezky „Po obou stranách přehrady jsou vyznačeny turistické trasy, které umoţňují bliţší seznámení se zdejšími přírodními a kulturními pamětihodnostmi. Putování po nich je však náročnější, neboť zdolávají donekonečna značná převýšení. Cestou podél přehrady totiţ musíme překonávat mnohé strţe a zařízlá údolíčka bezejmenných přítoků a obcházet četné zátoky.“ (http://www.treking.cz/regiony/orlicka-prehrada.htm)
33
NS Orlík – Zvíkovské podhradí je jediná naučná stezka, která s vodní nádrţí souvisí. Zaměřuje se na seznámení s historií krajiny, kterou prochází, upozorňuje na přírodovědné zajímavosti a také na zvláštní chráněné rostlinné a ţivočišné druhy, vyskytují se podél Vltavy. Stezka je určena pěším návštěvníkům. Nástupní místo na asi 30 km dlouhou trasu stezky je u zámku Orlík, koncové místo je ve Zvíkovském Podhradí. Přístup na začátek stezky umoţňuje
kromě
silnice
i pravidelné
lodní
spojení
mezi
hradem
Zvíkovem a zámkem Orlík. Návštěvníci, kteří projdou trasu stezky, se tedy mohou do výchozího místa vrátit lodí. Je tedy zřejmé, ţe vodní nádrţ Orlík příliš přírodních atraktivit nemá. Je to způsobeno tím, ţe byla vytvořena uměle a měla souţit jiným odvětvím neţ cestovnímu ruchu. I kdyţ nabízí mnoho příjemných a klidných míst k odpočinku a neporušenou přírodu (díky absenci průmyslových podniků v oblasti), v oblasti je více kulturních atraktivit a sluţeb CR, které ovlivňují turismus více. Destinace se ani nesnaţí tyto atraktivity propagovat.
2. 3. 2 Kulturní atraktivity V oblasti se vyskytuje dostatečné mnoţství kulturních atraktivit, největšími lákadly jsou jiţ vícekrát zmiňované stavby, hrad Zvíkov a zámek Orlík. Dále se zde nacházejí místa, kde jsou pozůstatky původního osídlení, tzv. hradiště, vybudována v prvním století př.n.l. Kelty. Za zmínku stojí i místní technické památky, jako unikátní mosty či samotná Orlická přehrada. Kulturní památky Zámek Orlík a okolí „Zámek Orlík je u nás asi hlavní atraktivita, díky zámku máme v obci i hodně svateb, na obecním úřadě drţíme matriku. Nebýt zámku, v obci by příliš cestovního ruchu nebylo.“ (rozhovor se starostou obce Orlík nad Vltavou, vlastní zdroj). „Hrad a později zámek Orlík se po dlouhá staletí tyčil na vysokém skalnatém ostrohu vysoko nad ohbím řeky Vltavy, na jejím levém břehu asi 12 km severozápadně 34
od města Milevska. Podle pověsti získal své jméno právě pro svoji polohu vysoko na skále nad hlubokým údolím Vltavy, připomínaje tak orlí hnízdo. Po vzniku Orlické přehrady však bylo údolí pod zámkem zatopeno a hladina vody v nádrţi dnes dosahuje těsně pod zámecké zdi.“ (http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/orlik.htm). Jak jiţ bylo zmíněno, zámek je moţné vyuţít jako místo pro svatbu. Pořádají se zde jak církevní obřady, které se konají v zámecké kapli, tak obřady civilní, pro které je určen salonek, zámecká terasa či zámecký park. Zámek, ve kterém je moţné se seznámit s historií rodu Schwarzenbergů a celé stavby, není však jediná atraktivita, která láká turisty. Hojně je navštěvovaná i nedaleká Schwarzenberská hrobka, dvoupodlaţní budova s monumentální schodišťovou rampou a s předsunutou věţí, byla vystavěna v novogotickém slohu v 1875 - 1877. Jsou v ní uloţeny sarkofágy s ostatky členů rodu Schwarzenbergů. Za zmínku stojí i zámecký park v anglickém stylu. Údaje o návštěvnosti správa zámku zásadně nezveřejňuje, ale na základě rozhovoru s Janem Márou lze předpokládat, ţe návštěvnost zámku dlouhodobě klesá, stejně jako v celé oblasti. Hrad Zvíkov „Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům. Pro svou výstavnost a polohu bývá zván králem českých hradů. Tyčí se obklopen ze tří stran vodou na kdysi vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy ve výšce 400 m nad mořem asi 15 km severně od města Písku. Hluboké údolí pod hradem však bylo při napouštění Orlické přehrady zatopeno, a tak dnes činí výška hradu nad hladinou jen několik metrů.“ (http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/orlik.htm). Hrad Zvíkov je národní kulturní památkou. Je přístupný z parkoviště v obci Zvíkovské Podhradí, v letní sezóně i z přístaviště lodí. Zvíkov je také velmi častým cílem filmařů, na hradě se natáčelo jiţ více neţ 20 filmů a seriálů. Hrad je k vidění například v českém filmu Bathory nebo v americkém snímku Solomon Kane (jmenované filmy jsou nejdraţší, ve kterých si hrad Zvíkov „zahrál“). Právě filmaři se zčásti podílejí na propadu návštěvnosti za rok 2013.
35
Graf č. 3: Návštěvnost hradu Zvíkov v letech 2006 - 2013
Návštěvnost hradu Zvíkov v letech 2006 - 2013 47500 44811 45000 42500 40000
40367 39082 37595
36539
37500
35106
35000 32500
30010
29135
30000 27500 25000 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: vlastní zpracování, dle dat z NIPOSu
Přítomnost filmařů však značně vynahrazuje ušlý zisk od běţných návštěvníků. Zvíkov je také populární pořádáním kulturních akcí, jako jsou výstavy, šermířská představení, divadelní představení a stejně jako zámek Orlík pořádáním svateb. Dále je známý svým rozsáhlým sklepením, Hlízovou věţí (Markomanka) a v neposlední řadě zde nachází zimoviště velké mnoţství netopýrů. Hrad je opředen také mnoha legendami. Velmi známá legenda se jmenuje Zvíkovský rarášek. Jedná se o příběh, který se odehrál kolem roku 1597. Během té doby se na věţi Markomanka prováděly stavební práce a dělníci byli doslova vyhnání zlým duchem. Rarášek se vypravuje strašit o půlnoci do korunní síně. O rozšíření pověsti o Zvíkovském raráškovi se posléze zaslouţil August Sedláček ve svých knihách. Přesto Zvíkovský rarášek existoval, jednalo se o bylinný likér se stejným názvem, na kterém bylo uvedeno: hořký jako ţivot, sladký jako hřích. Avšak podle grafu č. 3 návštěvnost hradu dlouhodobě klesá. Vzhledem k tomu, o jak dlouhé časové období se jedná a také s přihlédnutím k tomu, ţe blízký zámek Orlík zaznamenává také pokles návštěvnosti, je moţné vyloučit vliv nepříznivého počasí či zhoršení poskytovaných sluţeb, jedná se spíše o pokles zájmu turistů o celou destinaci.
36
Nevězické hradiště Nevězické hradiště bylo vybudováno v 1 století př. n. l. Kelty. V té době slouţilo jako sídliště, ve kterém ţilo několik set lidí. Dodnes ho chrání mohutný obranný val a má rozlohu 13 ha. Nachází se na západním břehu vodní nádrţe, asi 1 km od obce Nevězice. Hradiště Vystrkov Na západním břehu Orlické přehrady, na jih od obce Vystrkov, leţí trojúhelníkovitá ostroţna s pozůstatkem raně středověkého hradiště. Ostroţna se dříve tyčila nad Vltavou, dnes je částečně zatopena vodou přehradní nádrţe. Hradiště bylo strmým srázem chráněno na západě, kde terén padal k Vltavě. Na východě vedl podobně strmý sráz. Jediný přístup vedl z jiţní strany, kterou chránily čtyři po sobě jdoucí linie opevnění. Hradiště Voltýřov je dvojdílné hradiště o rozloze asi 3 ha. Vzniklo v 10. století př. n. l. Na severní straně se tyčí val dlouhý 80 m a vysoký aţ 8 m. Nachází se na východním břehu vodní nádrţe, severně od rekreačního střediska Radava. Technické památky Žďákovský most je ocelový silniční most, který překonává řeku Vltavu a spojuje tak západní a východní stranu vodní nádrţe Orlík. Je součástí silnice I/19, která spojuje města Plzeň a Tábor. Leţí mezi vesnicí Staré Sedlo (součást obce Orlík nad Vltavou) a Kostelcem nad Vltavou. Stavba mostu byla dokončena roku 1965. Most je velice unikátní, jedná se totiţ o jeden z nejdelších jednoobloukových mostů v Evropě. V roce svého dokončení byl dokonce povaţován za nejdelší jednoobloukový most na světě. Je dlouhý 540 metrů a oblouk mostu má rozpětí 330 metrů. Působí dojmem velmi lehké stavby. Je spojen také s tzv. dark tourismem kvůli kauze Orlických vraţd. Také je na něm díky své výšce (50 m od hladiny) provozován bungee jumping. Zvíkovský Otavský a Zvíkovský Vltavský most jsou 2 identické mosty, které se nacházejí u Zvíkovského Podhradí. Na známějším mostě, vedoucím přes Vltavu, je téţ provozován bungee jumping.
37
Orlická přehrada je v řetězu Vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější. Má funkci energetickou, ochrannou, dopravní a rekreační. Hráz je dlouhá 450 m a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 91 m. Pro návštěvníky vodní nádrţe je důleţitý fakt, ţe je moţné navštívit vnitřek přehrady po předchozí domluvě v místním informačním centru. Kulturní akce V oblasti se během roku nepořádají ţádné kulturní akce, které měli větší význam neţ místní. Ve vesnicích se nevyskytují ţádná kina, v několika z nich je moţné nalézt kulturní domy. Více populární mezi nerezidenty je „Zvíkovské divadelní léto“, kdy se pod širým nebem na hradě Zvíkov hrají různá představení. Na nádvoří zámku Orlík se v létě pořádaly nepravidelné koncerty v rámci multiţánrového festivalu Orlické léto. Festival byl pořádán Svazkem obcí regionu Písecko a byl podpořen z grantového programu Jihočeského kraje na podporu ţivé kultury. Festival se konal na podporu projektu Revitalizace Orlické nádrţe, který si klade za cíl zlepšení kvality vody v této přehradě, oţivení cestovního ruchu a rozvoj regionu. Festival však nebyl příliš úspěšný, konal se pouze v letech 2011 a 2012. Pravidelnou akcí je ovšem letní hudební festival Summer Session, pořádaný u Ţďákovského mostu, který je zajímavý především pro mladší generaci a zaměřuje se na techno hudbu. Na stejný druh hudby se zaměřuje i letní festival Sound on the river, který se pořádá v autokempu Velký Vír. Oblíbeným místem pro mladší generaci je Disco Kaskáda v Solenicích, v sezóně je znám nočním ţivotem také kemp Trhovky.
2. 4 Životní prostředí ve vymezené oblasti Vodní nádrţ Orlík má velmi dobrý stav ţivotního prostředí. V okolí nádrţe se nacházejí především husté lesy jehličnatého a smíšené typu, které jsou domovem velkému mnoţství zvěře. V oblasti je zachovalá fauna a flóra. Zásluhu na tom má i obtíţně přístupný terén, který tvoří četné skály. Přilehlé obce a vesnice narušují okolní přírodu jen minimálně. V oblasti se nenachází ţádný průmyslový podnik či továrna, které by negativně ovlivňovaly ţivotní prostředí. Oblast je známá velice příznivými klimatickými podmínkami. Sráţky jsou zde spíše podprůměrné, 500 – 600 mm za rok. V letních měsících se teploty často pohybují kolem 38
30 ˚C. Stav ovzduší je zde kvalitní, díky tomu je např. v obci Bukovany klimatoterapeutická léčebna pro děti. Ani hlukové znečištění u vodní nádrţe nehrozí. Silnice I/19, vedoucí přes Ţďákovský most, není příliš frekventovaná a je jediná, která by mohla v oblasti způsobovat hlukové znečištění. Vzhledem k počtu a velikosti okolních vesnic a obcí nedochází ani k problémům se svozem komunálního odpadu. Největším problémem nádrţe je nadměrná eutrofizace vody. Eutrofizace je proces obohacování vod o ţiviny, zejména dusík a fosfor. Rozlišujeme přirozenou eutrofizaci (jejímţ hlavním zdrojem je výplach těchto ţivin z půdy a rozklad mrtvých organismů) a nepřirozenou, nadměrnou eutrofizaci způsobenou lidskou činností. „Hlavním následkem zvýšené eutrofizace vod je nadměrný rozvoj fytoplanktonu (zelených řas a sinic). Velké mnoţství těchto organismů ve vodě má negativní vliv na jakost vody, jednak během svého ţivota svými ţivotními pochody a jednak po úhynu, kdyţ dochází k jejich rozkladu. Zvlášť negativně se projevuje ve vodárenských nádrţích, kde se fosfor hromadí v sedimentech (v bahně) na dně nádrţí. Fosfor stojí v centru pozornosti všech snah o tlumení eutrofizace vod, jeho koncentrace ve vodě je obvykle limitující pro vývoj celé rostlinné populace. Objeví-li se někde z různých důvodů jeho nadbytek, vede to obvykle k nadprodukci fytoplanktonu. Eutrofizace vzniká velkým vtokem fosforu do vodní nádrţe. Ročně do nádrţe přiteče cca 288 t fosforu.“ (Macháč, J.; Slavíková, L.; Smejkal, T.; Vojáček, O., 2010, s. 2). Zhoršená kvalita vody je také hlavním důvodem klesajícího zájmu turistů o destinaci, na čemţ se shodují zástupci obcí i provozovatelé sluţeb v oblasti. Tuto skutečnost potvrdil i starosta obce Orlík nad Vltavou, pan Jan Mára, se kterým byl veden rozhovor. Vyjádřil se ovšem i k přijatým opatřením, která jsou v současnosti realizována, aby byl problém nadměrné eutrofizace vod vyřešen. „Problematiku zhoršené kvality vody uţ delší dobu řeší krajský úřad Jihočeského kraje, řeší to programem Revitalizace Orlické nádrţe, s tím je spojena podpora čističek odpadních vod a podobných zařízení. Obec Orlík nad Vltavou vybudovala zásluhou předešlého starosty čističku odpadních vod, která je teď ve zkušebním provozu od poloviny února 2015, během roku se na ní budou připojovat zbylé objekty v obci. Čističky se staví i v okolních větších obcích, před námi začínal Kostelec nad Vltavou, ti uţ mají zkolaudovanou čističky, novou čističku staví Oslov, Čimelice. Uvidíme, jak dalece se to podaří zrealizovat, ale je to určitě krok dopředu. Stav řasy ve vodní nádrţi 39
je rok od roku horší a horší, dle expertíz a analýz, které si Jihočeský kraj nechával zpracovávat je to způsobeno fosforem, který přes znečištěné kanalizace vtéká do přehrady a řasa je ţivá právě tím fosforem. Takţe hlavním záměrem je zamezit vtékání fosforu a dále čistit kanalizace.“ (rozhovor s Janem Márou, vlastní zdroj). Slova pana Máry potvrzují i údaje z krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, která kaţdý rok zveřejňuje údaje o čistotě a kvalitě vody mezi 20. a 35. týdnem roku, tj. od června do poloviny září. Tabulka č. 4: Počet naměřených kvalitativních stupňů vody na vodní nádrţi Orlík – odběrová místa Podolsko, Radava, Vojníkov mezi lety 2008 - 2014
Voda vhodná ke koupání
Mírně zhoršené vlastnosti vody
Zhoršená
Voda
jakost
nevhodná
vody
ke koupání
Zákaz koupání
2008
13x
2x
4x
6x
0x
2009
8x
4x
7x
5x
0x
2010
8x
0x
11x
5x
0x
2011
6x
3x
4x
8x
4x
2012
2x
7x
5x
15x
3x
2013
3x
2x
9x
13x
3x
2014
5x
5x
8x
16x
5x
Zdroj: vlastní zpracování dle údajů z krajské hygienické stanice Jihočeského kraje
„Hydrobiologický ústav AV ČR v Českých Budějovicích uskutečnil v období let 2007 – 2009 měření koncentrací fosforu ve vodní nádrţi, na jehoţ základě vznikl bilanční model zahrnující bodové i plošné zdroje fosforu. Hlavními zdroji fosforu jsou podle něj komunální odpadní vody vypouštěné do toků, intenzivní chov ryb v rybnících a zemědělské obhospodařování v povodí. V současné době přitéká ročně do nádrţe 288 t fosforu. Toto mnoţství zapříčiňuje výše popsanou eutrofizaci. K jejímu odstranění je třeba sníţit koncentraci fosforu ve vodě na polovinu, k čemuţ je třeba redukovat vnos fosforu na 152 t ročně. V současné době jsou realizovaná opatření, které povedou k sníţení fosforu o 22 t ročně. V dalším období je tak zapotřebí sníţit vnos o 114 ročně.
40
Klíčovým krokem ke sníţení vnosu fosforu do vodní nádrţe je identifikace opatření, která povedou ke sníţení vnosu fosforu. Příklady moţných opatření: Bodová opatření: čistírny odpadních vod, retenční nádrţe, rekonstrukce kanalizací Opatření v rybníkářství: změna chovu ryb – přechod na méně intenzivní chov Opatření v oblasti vnosů fosforu ze zemědělství: zatravnění 20 metrů širokých pásů podél vodotečí a nádrţí, zatravnění svaţitých ploch, nehnojení svaţitých ploch a zavedení bezorebných technologií Nejviditelnější přínos sníţení eutrofizace vody, a tedy i vodního květu, by měl spočívat v nárůstu společenských uţitků spojených především s rekreací. Zlepšení kvality vody bude mít přímý vliv na moţnosti koupání, rybolovu, jachtingu, kempaření a dalšího podobného volnočasového vyţití. Následky zlepšení kvality vody lze také identifikovat ve spojitosti s cestovním ruchem, podnikáním, příjmy obcí, cenami rekreačních objektů, sníţením negativního vlivu na zdraví obyvatel.“ (Macháč, J.; Slavíková, L.; Smejkal, T.; Vojáček, O., 2010, s. 3 - 6).
2. 5 Volnočasové aktivity a služby u vodní nádrže Orlík Vodní nádrţ nabízí mnoho různých volnočasových aktivit, spojeným především s vodou. Většina aktivit je však striktně spojena s letní sezónou, kdy vodní nádrţ dosahuje dostatečné teploty pro koupání a kdy jsou v provozu veškeré ubytovací zařízení v oblasti, především kempy, kde je mnoho volnočasových aktivit situováno. Rybaření Vodní nádrţ Orlík, rybáři označována jako údolní nádrţ Orlík (dále jen ÚN Orlík) je velice oblíbenou rybářskou destinací. Kaţdý rok sem přijede kolem 16 tisíc rybářů a za posledních 10 let se zde vyloví průměrně 83708 ryb za rok, coţ je při porovnání s ÚN Lipno téměř dvojnásobná hodnota. Lovit se zde smí s jakoukoliv povolenkou ČSR, coţ láká mnoho rybářů ze všech koutů České republiky, v okolních obcích a vesnicích je téţ zajištěn prodej povolenek, konkrétně v obci Zvíkovské podhradí, Orlík nad Vltavou a vesnicích Chrást a Podskalí. Přítomnost rybářů také prodluţuje turistickou sezónu, jelikoţ se jedná o aktivitu, kterou lze provozovat celoročně. V okolí nádrţe se také nachází několik míst, která jsou vhodná i pro handicapované rybáře. 41
Adrenalinové sporty Vodní
nádrţ
Orlík znají
vyznavači
adrenalinových sportů
především
jako
nejvýznamnější lokalitu pro bungee jumping a Kienovu houpačku (obří houpačka na pevném laně). Díky existenci dvou vysokých mostů s malou dopravní vytíţeností je moţné zde tento adrenalinový záţitek zprostředkovat. Zvíkovský most je pro bungee jumping vyuţíván od poloviny května do konce září. Ţďákovský most se vyuţívá pro skoky na tzv. Kienově houpačce. Na tomto mostě se skáče v podobném období. Obě sluţby na mostech oficiálně zajišťuje několik firem jiţ od roku 1993 (K.i. bungee jump, Adrex group a.s.). Adrenalinové sporty vyuţívají především vodní hladinu. Velká vodní plocha nabízí mnoho moţností vyuţití, je zde provozován windsurfing, vodní lyţování či wakeboarding. I kdyţ je vodní lyţování a wakeboarding velice oblíbený, je velice problematické ho na vodní nádrţi provozovat. Několik ubytovacích zařízení do své nabídky vodní lyţování, wakeboarding a další vodní adrenalinové aktivity zařadili (hotel Orlík, kemp Trhovky), problémem však je, ţe tyto sporty se smí provozovat pouze v určitém úseku určeným státní plavební správou, které jsou označeny plavební značkou č. E 17 (povolení vodního lyţování). Na vodní nádrţi Orlík je to úsek 155,5 – 156,4 říčního kilometru řeky Vltavy. Nejen ţe účastníci tohoto sportu se smí pohybovat pouze v tomto prostoru, pro jízdu na vodních lyţích či wakeboardu musí být splněny další podmínky. „Vodní lyţování a jiné obdobné činnosti prováděné ve vleku za plavidlem lze provozovat pouze na povrchových vodách označených odpovídajícími plavebními znaky umístěnými podle § 28 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, za podmínky dobré viditelnosti, v době od 9 do 12 a od 14 do 18 hodin a mimo dny pracovního
klidu.“
(http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/informace-k-
plavbe/plavba-na-nadrzich). Mnozí turisté, většinou domácí, kteří vlastní plavidla a nezbytnou výbavu pro tento sport, často tento zákaz ignorují a provozují vodní lyţování mimo vymezený prostor. Oblíbeným místem je úsek vodní nádrţe před Ţďákovským mostem, kde je nádrţ široká, čistota vody dobrá a je zde i malá hustota lodní dopravy. Naproti tomu windsurfing, v České republice oblíbený sport, ţádné omezení nemá a proto je na vodní nádrţi velice oblíbený. Navzdory tomuto faktu se v okolí vodní nádrţe vyskytuje minimum půjčoven windsurfů. 42
Aktivity spojené s vodní hladinou Vodní nádrţ Orlík je dlouhá 68 km, coţ dostatečná vzdálenost i pro dvoudenní výlety po vodní hladině. Tato skutečnost láká všechny majitele plavidel z České republiky, ale i z příhraničních zemí (Německo, Rakousko, ale i Nizozemsko). Není výjimkou, ţe majitelé větších plavidel (jachty, velké motorové čluny, hausbóty) nechávají své lodě zakotvené na vodní nádrţi celoročně, přičemţ se nejedná pouze o místní obyvatele. U vodní nádrţe existuje několik spouštěcích míst pro lodě, ale kvůli členitému terénu, který komplikuje přístup k vodě, je počet těchto míst omezen. Moţnost spuštění vlastní lodě je v kempu Bor, v kempu Radava, v Yacht Clubu Barrandov a v areálu Marina Orlík. V posledním jmenovaném se nachází jeřáb pro spouštění lodí do 5ti tun. Pro turisty, kteří nevlastní plavidlo, je mnoho moţností, jak prozkoumat vodní hladinu. Většina kempů ve vymezené oblasti nabízí půjčení veslic, šlapadel a dalších plavidel. V zátokách a poblíţ kempů se nachází několik kotvišť a mariny. V oblasti je kladen velký důraz na jachting a provozovatelé kempů, hotelů a dalších zařízení se snaţí tento sport přiblíţit co nejširšímu segmentu turistů. Proto je moţnost si na vodní nádrţi Orlík pronajmout na několik dní vlastní plachetnici, motorový člun a další velká plavidla. Je zde velký výběr plavidel a mnoho subjektů, kteří poskytují kvalitní sluţby v oblasti půjčování a pronájmů lodí. Mezi největší patří Yacht Club Barrandov, Marina Orlík, Hacjacht a Sport Eli. Velká výhoda je, ţe si turista můţe půjčit některá menší plavidla i bez průkazu VMP. V kotvištích lodí je dostupné určité zázemí (sprchy, WC, prodejna sportovních potřeb) a často jsou spojeny přímo s kempy nebo hotely. Doplňkové aktivity a služby Během ubytování v okolních kempech a hotelích je moţnost vyuţití mnoha sportovních hřišť a dalších aktivit. Ve většině kempů se nacházejí sportovní hřiště pro volejbal, pláţový volejbal, fotbal, pláţový fotbal, nohejbal, dále tenisové kurty, stoly pro pingpong či dětská hřiště. V několika ubytovacích zařízeních se také nacházejí bazény. Pro tyto aktivity zapůjčují kempy a hotely své vybavení (míče, pálky, rakety atd.). V kempu Velký Vír lze také najít nové hřiště pro minigolf, vybudované v květnu roku 2014 a půjčovnu kol. Hotel Orlík se soustředí na vyšší komfort návštěvníků a nabízí wellness program, moţnosti vyuţití sauny či bazénu. Hotel dále nabízí zapůjčení inline bruslí, jízdy na segwayi a netradiční projíţďky na koních.
43
Díky jiţ zmíněné historii o vzniku Orlické vodní nádrţe je tato oblast častým cílem potápěčů. Pod hladinou se skrývá mnoho zatopených vesnic a zachovalých budov. Potápění na Orlíku je zatím záleţitostí pouze několika nadšenců a profesionálních potápěčů. Ţádný subjekt u vodní nádrţe tuto sluţbu pro turisty nezprostředkovává. Je to zapříčiněno i špatnou kvalitou vody a velice malou viditelností pod hladinou. Pod hladinou je viditelnost kolem 2 metrů, u dna se sniţuje na pouhý 0,5 metr. Zlepšení tohoto stavu by měla přinést výstavba čističek vod v okolních obcích a vesnicích. V některých rekreačních zařízeních je moţnost zapůjčení potápěčského vybavení. S tím souvisí i nezbytné zapůjčení lodí pro pohyb na vodní hladině. Novinkou v destinaci je GPS hra Piráti z Orlíku, zaloţená na geocashingu, která zábavnou formou podporuje CR u vodní nádrţe.
2. 6 Ubytovací zařízení Na základě sekundární analýzy bylo v okolí vodní nádrţe nalezeno přes 50 moţností ubytování. Nejčastějším typem ubytování v oblasti jsou kempy, rekreační střediska, chatové osady, apartmány či bungalovy (obecně označované jako ubytování v soukromí). Dále se u vodní přehrady vyskytuje několik hotelů, které poskytují více sluţeb a větší komfort pro náročnější návštěvníky. Několik speciálních ubytovacích zařízení se nachází přímo na vodní hladině, jsou to hausbóty a obytné lodě, také hojně vyuţívané. Kempy a ubytování v soukromí Po vodní nádrţ je ubytování v kempu typické. Ve vymezené oblasti se nachází 9 kempů, většina z nich je v provozu od začátku května do konce října, některé kempy však zahajují sezónu jiţ v dubnu. Kempy poskytují běţné ubytování, tj. ubytování v chatkách, karavanech či stanech. Také lze vyuţívat běţných sluţeb kempů (sociální zařízení, prodej potravin, restaurace, elektrické přípojky pro karavany atd.) a volnočasových aktivit. Ubytovací, stravovací a další sluţby nabízejí konkrétně kempy Popelíky, Bor, Trhovky, Podskalí, Bukovanská zátoka, Radava, Velký Vír, Husárna Sobědraţ a Orlík – Louţek. Rekreační středisko Radava je označováno za nejlepší z kempů, podle hodnocení jejich sluţeb v recenzích na internetu. Návštěvníci chválí především čistotu kempu, jeho vybavenost, přístup k vodě a dobré jídlo v kempové 44
restauraci. Většinu kempů spravují nejbliţší obce (kempy Popelíky, Bor a Trhovky spravuje obec Milešov, kemp Velký Vír spravuje obec Koţlí apod.). Velkým problémem kempů je jejich nedostatečná propagace a absence oficiálních internetových stránek kempů. Například pro jiţ zmíněné tři kempy, které vlastní obec Milešov, nejsou internetové stránky vypracované a o kempech se návštěvník dozví pouze skrz oficiální stránky obce Milešov. Pokud uţ internetové stránky pro daný kemp existují, jsou často zastaralé, neúplné, neinteraktivní či nemoderní. Do povědomí návštěvníků oblasti se kempy dostávají díky online průvodcům kempy po České republice. Další problém provozovatelů kempů je ten, ţe navzdory dobrý sluţbám a kvalitními ubytování v kempu návštěvníci přestávají mít zájem o ubytování v těchto typech ubytovacích zařízení a dávají přednost ubytování v hotelích a pensionech. Dalším typem ubytování je hojně nabízené ubytování v chatkách a chatových osadách. Je moţné se ubytovat ve více neţ dvou desítkách různých objektů (chaty, chalupy, rekreační domy) za příznivé ceny, je však obtíţné odhadnout jejich přesný počet. Mnoho z těchto objektů je totiţ ve vlastnictví místních obyvatel, kteří si pronájmem chat a chalup vydělávají, ale často poskytují privátní ubytování bez jakéhokoliv zveřejnění na internetu, zákazníky získávají na základě doporučení od předchozích návštěvníků. Hotely a pensiony U vodní nádrţe lze nalézt několik ubytovacích zařízení tohoto typu, nevyskytuje se jich tolik, jako kempů a rekreačních zařízení, ale o to více dbají hotely na poskytované sluţby a často sází na přímý kontakt s vodou či netradiční ubytování. Na severu vymezené oblasti, na kopci nad Orlickou přehradou, leţí tříhvězdičkový hotel Solenice, který jako svojí konkurenční výhodu vyuţívá právě panoramatický pohled na obě strany Orlické přehrady. Také nabízí kvalitní ubytovací a stravovací sluţby, stejně jako další sluţby a aktivity (venkovní bazén, posilovna, minigolf, půjčovna kol, tenisový kurt). Největší z hotelů v oblasti je čtyřhvězdičkový hotel Orlík. Jedná se o celý areál na levém břehu nádrţe, asi 1 km východně od vesnice Kozárovice, který je schovaný hluboko v lesích, a tak poskytuje velkou dávku soukromí. Nabízí ubytování v hotelové budově v prostorných apartmánech, ve vilách aţ pro 12 osob a ve vedlejší hotelové budově. Také se zaměřují na různé pobytové baličky určené pro určité segmenty návštěvníků. I nabídka volnočasových aktivit v hotelu je velice široká. Dalším 45
ubytovacím zařízením je tvrz Holešice. Jedná se o starou tvrz z 12. století, která byla předělána na pension. Díky své jedinečnosti láká mnoho návštěvníků. Tuto starobylou tvrz lze najít na samotě u Orlické přehrady na rozhraní okresů Příbram a Písek v blízkosti kempů Radava a Podskalí. Tvrz Holešice je kulturní památka. Nabízí ubytování v penzionu, chatkách, obytných přívěsech nebo kempu. Tvrz pořádá různé akce, jako teambuildingy, školy v přírodě či svatby, stejně tak mnoho gastronomických akcí (husí hody, kachní hody, zahradní párty, staročeské zabijačky). Podobně netradiční ubytování je také pension Mlýn Kamenice, který leţí u pravého břehu nádrţe, nedaleko obce Klučenice. Dnešní pension býval dříve vodní mlýn, který je dnes zrekonstruován a nabízí ubytování v 7 apartmánech a 5 pokojích. Na rozdíl od místních hotelů, které půjčují kola, mají hřiště či bazény, pension Mlýn Kamenice zprostředkovává více adrenalinové záţitky (slaňování, vyhlídkové lety, lukostřelba apod.). Další ubytovací zařízení, hotel U Jezera, je typem rodinného hotelu, situovaný na pravém břehu Orlické vodní nádrţe, nedaleko obce Klučenice. Nabízí ubytování v hotelových pokojích a apartmánech. Hotel Panorama najdeme přímo v kempu Podskalí a tak hotel vyuţívá svojí výhodu v tom, ţe je postaven doslova pár metrů od vodní nádrţe a jiţ podle svého názvu nabízí výhled na celou nádrţ. Jako jeden z mála hotelů v oblasti je však provozován pouze od května do konce září. Poslední hotel ve vymezené oblasti je hotel Zvíkov, který leţí v obci Zvíkovské podhradí. Hotel patří mezi největší v oblasti, nabízí ubytování ve 26 hotelových pokojích. Získal také řadu ocenění, v roce 2001 se umístil na 7. příčce v anketě nejoblíbenější hotel v České republice. Hotel má i kvalitní kuchyni, která vaří jihočeské speciality, získala i certifikát Czech Specials. Má také vhodné podmínky pro pořádání konferencí a seminářů. Na rozdíl od kempů má kaţdý hotel přehledně zpracované a moderní internetové stránky, které jsou snadno dohledatelné v internetových vyhledávačích. Všechny hotely v oblasti jsou v provozu celoročně. Ostatní ubytovací zařízení Mnoho návštěvníků Orlíku často ubytovací zařízení nevyhledává. Jsou to především majitelé plavidel nebo turisté, kteří si plánují plavidlo na vodní nádrţi pronajmout. Takoví návštěvníci nocují přímo na plavidle a přes noc pouze vyuţívají sluţeb kotvišť a kempů. Další moţností pro turisty, kteří mají zájem nocovat přímo na hladině, je 46
pronájem hausbótů. Jedná se o pomalé a stabilní lodě, jednoduché na ovládání, které však oproti rychlejším plachetnicím poskytují vetší komfort a pohodlí. Velkým lákadlem je také obytná loď, kterou je moţné si na týden pronajmout. Tato obytná loď, která je konstruovaná jako holandská kanálová loď, kotví v zátoce přehrady Orlík, v Chrástu - Radavě. Po dohodě s pronajímatelem je moţno přeplout i na jiné místo přehrady. Dále kotví kaţdou sezónu pod zámkem orlík zvláštní plavidlo, katamarán Valkýra. Tato speciální loď s dvěma plováky nabízí výlety s kapitánem po celé vodní nádrţi a má ubytovací kapacitu 8 lůţek (dvě postele ve 4 kajutách). Tato loď je velice oblíbená a je nutné si jí rezervovat dlouho dopředu.
2. 7 Dopravní dostupnost destinace Orlická vodní nádrţ má dobré geografické postavení vůči hlavnímu městu, je dobře přístupná i z Jihomoravského kraje a z kraje Vysočina, spojení ze vzdálenějších krajů zajišťují především dálnice. Přesto se oblast potýká s několika problémy, které se týkají stavů silnic či přístupu k vodní hladině. Ke stavu dopravní obsluţnosti a hromadné dopravy celé oblasti se také vyjádřil starosta obce Orlík nad Vltavou, Jan Mára: „V hromadné dopravě fungují pouze autobusové linky ČSAD, nejbliţší vlakové nádraţí je v Čimelicích. I autobusové spoje byli v posledních letech dost omezené, z Písku tu jezdí autobus na Prahu, během let ale četnost spojů ubyla. Spoje na Prahu jsou spíše ze zmíněných Čimelic, je proto nutné se z okolních obcí a vesnic do Čimelic dostávat. Fungují zde i školní autobusy, které jezdí do Čimelic, případně Mirovic. V minulosti bylo v oblasti autobusových linek a spojů daleko víc a byli vyuţívané, dnes uţ jich tolik nejezdí a lidé jsou zvyklí do okolí dojíţdět autem.“ (rozhovor s Janem Márou, vlastní zdroj). Silniční doprava Orlická přehrada je poměrně dobře dostupná lokalita, má dobrou polohu vůči Praze a Středočeskému kraji. Z tohoto směru oblast dobře dostupná díky rychlostní silnici R4, která postupně přechází na silnici I. třídy č. 4. Časová vzdálenost Praha – vodní nádrţ Orlík je zhruba 1 hodina. Přibliţně v polovině vymezené oblasti je území protnuto 47
silnicí I. třídy č. 19, která spojuje města Plzeň a Tábor. Tato silnice dělá oblast dobře dostupnou pro Plzeňský kraj a kraj Vysočina. Ale přímo k vodní nádrţi vedou pouze silnice III. třídy, které bývají často nedostatečně široké pro obousměrnou jízdu, strmé a v havarijním stavu. Například silnice vedoucí k rekreačnímu středisku Radava je natolik poničená, ţe velmi ztěţuje a místy znemoţňuje vjezd vozidel s loděmi na přívěsu do střediska. Hromadná doprava do destinace je zajišťována nedostatečně. Nejlépe dostupná je obec Solenice u Orlické přehrady, kdy denně projíţdí autobusy z Prahy, Příbrami nebo Sedlčan. Na základě údajů z internetového zdroje byla vypracována tabulka monitorující počet autobusových přímých spojení mezi velkými městy do vzdálenosti 120 km od vodní nádrţe a několika většími obcemi, které jsou významné pro vodní nádrţ Orlík. Tabulka č. 5: Počet přímých spojů ve všední den mezi velkými městy v poloměru 120 km od vodní nádrţe a většími obcemi leţicími u vodní nádrţe
České
Obce/větší města
Praha
Plzeň
Solenice
1x
0x
0x
0x
0x
Orlík nad Vltavou
0x
0x
0x
0x
0x
Zvíkovské podhradí
0x
0x
0x
0x
0x
Milešov
3x
0x
0x
0x
0x
Klučenice
3x
0x
0x
0x
0x
Nevězice
0x
0x
0x
0x
0x
Budějovice
Tábor
Jihlava
Zdroj: vlastní zpracování podle stránky www.idos.cz
Z výše uvedené tabulky je moţné vyčíst, ţe jediné přímé spoje s obcemi v destinaci existují na trasách Praha – Solenice, Praha – Milešov a Praha – Klučenice. Při cestování hromadnou dopravou je tedy nutné vyuţít spojů s přestupy, kterých i tak není mnoho, mezi uvedenými městy a obcemi je moţné cestovat hromadnou dopravou 5x – 10x denně. Navazující autobusy mají mezi sebou velké intervaly, a tak se můţe cesta z měst do obcí v okolí protáhnout aţ na několik hodin.
48
Železniční doprava Vyuţívání ţelezniční sítě v oblasti je nemoţné. Ve vymezené oblasti je absence jakékoliv ţelezniční stanice. Nejbliţší stanice se nacházejí více neţ 10 km od vodní nádrţe. Absence ţelezniční sítě je pro nádrţ velké negativum, ale nelze předpokládat ţádné zlepšení této situace do budoucna, vzhledem k nákladovosti vybudování ţelezniční sítě. Lodní doprava Lodní dopravu na nádrţi zajišťují 2 společnosti, konkrétně Quarter s.r.o. a První Orlická s.r.o. Lodní doprava Quarter nabízí pravidelné jízdy na trase hrad Zvíkov – zámek Orlík. V hlavní sezóně nabízí i lodní dopravu mezi kempy směrem k přehradě, na trase Orlík zámek – Velký Vír – Radava – Podskalí – Trhovky – Přehrada Orlík – Popelíky. Vodní plocha je lodní dopravou poměrně hojně vyuţívána. Hlavní trasou na nádrţi je trasa Zvíkov – Orlík. V areálu obou památek jsou umístěna přístaviště, tudíţ jsou pro turisty dobře dostupná a vyuţívaná. O další pohyb na hladině se starají majitelé plachetnic, motorových člunů a dalších plavidel, které láká délka vodní nádrţe. V okolí kempů a v zátokách se nacházejí kotviště. Atraktivitě vodní nádrţe by pomohlo, kdyby zde bylo více moţností vyuţívání vodních skútrů, motorových lodí a dalších plavidel, coţ by mohlo přilákat nový segment turistů. Pohyb po nádrţi je však vázán na legislativu, kdy na základě zákona č. 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 46/2015 Sb., které neumoţňují plavbu vodních skútrů a omezují rychlost plavby na tzv. „plutí ve výtlačném reţimu) mezi Orlickou přehradou a Ţďákovským mostem.
2. 8 Volný rozhovor Kvůli seznámení s vodní nádrţ Orlík, jejím okolí, historií a volnočasových aktivitách jsem kontaktoval pana Jana Máru, starostu obce Orlík nad Vltavou. Pan Mára je kompetentní osoba, která mi poskytla mnoho cenných informací. Jako starosta obce, která je jedna z nejvýznamnějších pro vodní nádrţ Orlík, má povědomí o dění okolo nádrţe, o atraktivitách, které lákají turisty, o ţivotním prostředí nádrţe nebo o dopravní dostupnosti celé oblasti. Zajímalo mě, jaké vztahy panují mezi rezidenty obcí a přijíţdějícími návštěvníky, jak se řeší problém znečištění vody v nádrţi nebo jaká je dopravní dostupnost celé oblasti. 49
Jan Mára Starosta obce Orlík nad Vltavou Obec Orlík nad Vltavou Staré Sedlo 28, 398 07 Orlík nad Vltavou Tel.: 382 275 113 Email:
[email protected]
Položené otázky a odpovědi 1) Vodní nádrž Orlík má několik atraktivit, ze kterými návštěvníci jezdí, jako zámek Orlík zde v obci, hrad Zvíkov či bungee jumping ze Žďáchovského mostu. Jsou zde i další atraktivity, jak přírodní tak kulturní, významné pro CR? Myslím ţe zámek Orlík je u nás asi největší atraktivita, případně Schwarzenberská zámecká hrobka, jedna ze dvou podobného raţení v České republice, jedna je v Třeboni, jedna tady u nás v obci. Díky zámku máme v obci i hodně svateb, na obecním úřadě drţíme matriku. Nebýt zámku, v obci by příliš cestovního ruchu nebylo. 2) Co se týče volnočasových aktivit, kde je největší nabídka sportovního vyžití? Přímo naší obce se to nejspíš netýká, ale v kempech po okolí je velká nabídka sportovních aktivit. Například v autokempu Velký Vír se v minulém roce budovalo nové sportovní zázemí. V posledních letech návštěvnost a vyuţívání kempů upadala, na to konto v kempech zahýbali se sportovním děním. 3) Vím, že je zde dlouhodobý problém s kvalitou vody v letních měsících, jak to vodní nádrž řeší? Problematiku zhoršené kvality vody uţ delší dobu řeší krajský úřad Jihočeského kraje, řeší to programem Revitalizace Orlické nádrţe, s tím je spojena podpora čističek odpadních vod a podobných zařízení. Obec Orlík nad Vltavou vybudovala zásluhou předešlého starosty čističku odpadních vod, která je teď ve zkušebním provozu od 50
poloviny února 2015, během roku se na ní budou připojovat zbylé objekty v obci. Čističky se staví i v okolních větších obcích, před námi začínal Kostelec nad Vltavou, ti uţ mají zkolaudovanou čističky, novou čističku staví Oslov, Čimelice. Uvidíme, jak dalece se to podaří zrealizovat, ale je to určitě krok dopředu. Stav řasy ve vodní nádrţi je rok od roku horší a horší, dle expertíz a analýz, které si Jihočeský kraj nechával zpracovávat je to způsobeno fosforem, který přes znečištěné kanalizace vtéká do přehrady a řasa je ţivá právě tím fosforem. Takţe hlavním záměrem je zamezit vtékání fosforu a dále čistit kanalizace. 4) Jaký je hlavní segment turistů a odkud především pocházejí? Převaţují segment turistů jsou rodiny s dětmi. 5) Jak byste popsal příjezdy turistů v poslední 5ti letech? Přibývá jich či ubývá? Já si myslím, ţe tendence je spíš sestupná. Je to vidět na všem, největší úbytek návštěvníků zaznamenávají místním kempy. Ubytování v těch kempech také souvisí se zhoršenou kvalitou vody a tím dochází i k omezení sluţeb kempů, které i vodou souvisejí. Do této lokality se jezdilo hodně rybařit a i rybaření v posledních letech ubylo. 6) Jaký je vztah mezi místními rezidenty a turisty? Já si myslím, ţe cestovní ruchu by měl být brán pozitivně, pokud to někdo bere jako cestu k podnikání, letní sezóna tady slouţí v přivydělání místních rezidentů. Nezaznamenal jsem tu ţádné negativní ohlasy. 7) Jaká je dopravní dostupnost v okolí? V hromadné dopravě fungují pouze autobusové linky ČSAD, nejbliţší vlakové nádraţí je v Čimelicích. I autobusové spoje byli v posledních letech dost omezené, z Písku tu jezdí autobus na Prahu, během let ale četnost spojů ubyla. Spoje na Prahu jsou spíše ze zmíněných Čimelic, je proto nutné se z okolních obcí a vesnic do Čimelic dostávat. Autobusy zde jezdí především v pracovní dny. Fungují zde i školní autobusy, které jezdí do Čimelic, případně Mirovic, kde uţ je dopravní dostupnost lepší. V minulosti bylo
51
v oblasti autobusových linek a spojů daleko víc a byli vyuţívané, dnes uţ jich tolik nejezdí a lidé jsou zvyklí do okolí dojíţdět autem. 8) Jaké se plánují projekty do budoucna pro vaší obec či byly nějaké projekty zrealizované v nedávné době? Ţádné projekty v poslední době zrealizované nebyly, ale čeká nás oprava místních komunikací v obci. Cesta, která vede obcí aţ dolů k zámku Orlík je ve špatném stavu a doufáme, ţe se dočká brzké opravy. Uţ v minulosti byla oprava komunikace v plánu, ale neustále to na něčem visí. Na to, ţe jsme obec s určitým cestovním ruchem, díky zámku, není příjezd do obce zrovna příjemný. Doufáme, ţe se nám oprava místní komunikace v obci podaří zrealizovat. Vyhodnocení rozhovoru Rozhovor s panem starostou byl velmi přínosný. Dozvěděl jsem se nové věci ohledně dopravní dostupnosti a potvrdil si svůj názor na kvalitu vody, a jak ovlivňuje cestovní ruch v destinaci. Dále jsem se dozvěděl, ţe existuje program Revitalizace Orlické přehrady, která má za cíl zlepšit okolí vodní nádrţe a oţivit cestovní ruch.
52
III. NÁVRHOVÁ ČÁST V této části práce, na základě údajů z předchozí, analytické části, navrhuji opatření, která by pomohla návštěvnosti a dalšímu rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Došel jsem k závěru, ţe vodní nádrţ Orlík má velký potenciál k dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Jedná se o oblast se zachovalou přírodou, s moţnostmi kulturního vyţití, se zajímavými technickými památkami a dostatkem ubytovacích zařízení. Je však několik oblastí, které je nutné vylepšit či změnit, aby se destinace stala atraktivnější pro potenciální návštěvníky. Jedním problémem je nedostatečná propagace vodní nádrţe na internetu. V oblasti neexistuje ţádný destinační management ani kompetentní osoba, která by za propagaci vodní nádrţe Orlík jako destinace zodpovídala. Jednotlivá ubytovací zařízení sice mají internetové stránky, většina je však zastaralá, neinteraktivní a neaktuální. Některé kempy se spoléhají na propagaci pouze přes stránky obcí, které mají zmíněné kempy ve vlastnictví. O přírodních a méně známých kulturních atraktivitách je moţné se dozvědět pouze díky tipům na výlet, které uvádí některé hotely na svých webových stránkách jako doplňkové informace. Informace o lokalitě je moţné v omezené míře najít na portálech určených pro turisty, ale ty jsou velmi obecné nebo se soustředí pouze na určitou část oblasti. Moţným řešením tohoto problému je vytvoření jedné internetové stránky, která by byla pravidelně aktualizovaná a která by přiblíţila vodní nádrţ Orlík jako destinaci, stručně by pojednávala o kulturních a přírodních atraktivitách, o jejím vzniku a historii, moţnostech vyuţití volného času, vytvoří se seznam ubytovacích a stravovacích zařízení, stejně jako přehled o konaných akcích, gastronomických, kulturních či hudebních. Obsahovala by také interaktivní mapu, kde se zakreslí veškeré důleţité objekty, místa či ubytovací zařízení v destinaci. Na vytvoření stránek by se podílely obce, podnikatelské subjekty, zájmová sdruţení a další subjekty, které mají na vodní nádrţ Orlík vliv. Důleţitým segmentem návštěvníků vodní nádrţe jsou majitelé jachet, plachetnic, motorových člunů, hausbótů a dalších plavidel. Pro tento segment turistů by bylo dobré vybudovat určité zázemí a sluţby, kterých by mohli vyuţívat, protoţe vodní nádrţ Orlík je jedna z mála vodních ploch v České republice, kde je dovolena plavba lodí se spalovacími motory. Vzhledem k délce vodní nádrţe je příhodné vybudovat v polovině vodní nádrţe čerpací stanici pro plavidla umístěnou přímo na vodě, která by nabízela moţnosti doplnění paliva pro motorové čluny a plachetnice, které vyuţívají pomocné spalovací motory. Čerpací stanice by se spojila 53
s restaurací, malým obchodem, který se specializuje na prodej sortimentu pro majitele plavidel (kotvy, fendery, náhradní plachty, lana, záchranné vesty atd.) a servisem pro plavidla. Touto čerpací stanicí by se vyřešil problém majitelů lodí se spalovacími motory, kteří musí na palubě vozit několik kanistrů s palivem. Více návštěvníků by také přilákala moţnost vyuţívat vodní hladinu vodními skútry a jízda s motorovými čluny v „kluzu“. Je však otázkou, jak moc je tato inovace reálná, jelikoţ je nutné se domluvit se státní plavební správou na změně legislativy. Stejně tak by mohlo dojít k úbytku zájmu rybářů o vodní nádrţ jako rybářský revír, protoţe rychlá jízda motorových člunů by vířila klidnou hladinu nádrţe a byli by zhoršené podmínky pro chytání ryb. Další moţností je povolení plavby v „kluzu“ v určitém časovém rozmezí. Velkým problémem je znečištění vody a výskyt sinic v letních měsících. Na základě rozhovoru bylo zjištěno, ţe se okolní obce snaţí omezit vypouštění fosforu do vodní nádrţe, ze kterého je škodlivá řasa ţivá. V dalších letech se bude vodní nádrţ čistit a výskyt sinic by se měl sníţit. S řešením tohoto problému souvisí větší zájem turistů o letní dovolenou u nádrţe. Pokud se povede vyčištění Orlické nádrţe a zlepší se viditelnost pod hladinou, bylo by moţné vyuţívat volnočasové aktivity, která nemá u vodní nádrţe ţádné zastoupení, a to potápění. Pod hladinou se skrývá mnoho vesnic, které byly zatopené při vzniku nádrţe a zůstaly pod vodní hladinou zachované. To dělá z vodní nádrţe velice zajímavou lokalitu pro potápění. Není ale pro potápění vyuţívána, kromě skalních příznivců, právě kvůli špatné viditelnosti u dna nádrţe. Tento problém by mohlo vyčištění nádrţe vyřešit. Prvním krokem po vyčištění bude vznik potápěčských škol, půjčoven potápěčského vybavení a nabídka potápění s instruktorem pro nezkušené turisty. Další problém, se kterým se destinace potýká je omezená dopravní dostupnost a špatný stav silnic III. třídy poblíţ nádrţe. Není však pravděpodobné, ţe se povede v nejbliţších letech tento stav zlepšit, z hlediska velkým nákladů na opravy. Jednou z reálných moţností pro turisty však je, kdyby kempy a hotely v destinaci nabízeli svozy turistů z dopravně přístupných obcí (Sedlčany, Příbram, Písek) do svých ubytovacích zařízení. Vodní nádrţ má velice zajímavou historii, proto by bylo dobré vytvořit naučnou stezku, která by kopírovala břehy vodní nádrţe, a zastávky na ní by byly vytvořeny poblíţ zatopených vesnic. Jedná se o klasické turistické putování. Zajímavá by mohla být dohoda s lodními dopravci, kteří by pořádali výlety lodí a v podstatě duplikovali naučnou stezku na pevnině. Na palubě by byl přítomen průvodce, který by vyprávěl o 54
historii místa, stejně tak by byli na palubě k dispozici informační broţury o zatopených místech. Během plavby by loď dělala pravidelné zastávky nad zatopenými místy a v letních měsících můţe nabízet i koupání pro pasaţéry na určitý čas. Je to tak ideální kombinace poznávacího a záţitkového výletu po hladině Orlické vodní nádrţe.
55
Závěr V bakalářské práci jsem se věnoval analýze a moţnostem rozvoje cestovního ruchu u vodní nádrţe Orlík. Nejdříve jsem definoval cestovní ruch, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, objasnil základní pojmy, které se cestovního ruchu týkají a jaký vliv má cestovní ruch na ekonomiku státu a národní hospodářství. Celkově jsem zhodnotil moţnosti rozvoje cestovního ruchu. Věnoval jsem pozornost přírodním a kulturním atraktivitám v oblasti, moţnostem volnočasových aktivit, ţivotnímu prostředí, dopravní dostupnosti a ubytovacím zařízením. Upozornil jsem na problémy, se kterými se vodní nádrţ Orlík potýká a navrhl jejich řešení. Tuto destinaci jsem si vybral proto, ţe vodní nádrţ Orlík sám hojně vyuţívám jak pro rekreaci, tak vodní plavbu a znám historii a ráz tohoto místa. Cílem práce byla analýza moţností cestovního ruchu a volnočasových aktivit, seznámit s přírodními a kulturními atraktivitami, sluţbami, aktivitami a ubytovacími zařízeními. Cíl práce byl naplněn. Potvrzení hypotézy: Hypotéza o potenciálu rozvoje cestovního ruchu byla potvrzena. Psaní práce ztěţoval nedostatek dostupných zdrojů a neexistence jiţ zmiňované ucelené stránky o vodní nádrţi Orlík. Během vlastního šetření, při návštěvě destinace, byl ztíţený pohyb po destinaci kvůli špatnému stavu silnic III. třídy.
56
Literatura [1] ATTL, P., NEJDL, K., Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2011. 178 s. ISBN 978-80-86578-37-8 [2] ATTL, P., STUDNIČKA, P., Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o., 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6 [3] BURIAN, M., RYGLOVÁ, K., VAJČNEROVÁ, I., Cestovní ruch podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3 [4] CACÁK, F. Orlík nad Vltavou a Staré Sedlo: a krása skrytá pod hladinou. 1. vyd. Písek: PRAAM spol.s.r.o, 2005, 351 s. ISBN 80-866-1611-8. [5] JAKUBÍKOVÁ, D., Marketing v cestovním ruchu. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 320 s. ISBN 978-80-247-4209-0 [6] JURČÁK, M. MOŢNOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU VE ZLÍNSKÉM KRAJI. Brno, 2007. Bakalářská prace. Fakulta ekonomicko-správní. [7] KIRALOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress, s. r. o., Praha 2003, 174 s. ISBN 80-86119-56-4 [8] LIČKO B., Vyuţití Orlické nádrţe z pohledu uţivatele rybářského revíru. In: (Revitalizace Orlické nádrţe 2010: sborník příspěvků : 3. ročník odborné konference, 12.-13. října 2010, Kulturní dům Písek. Vyd. 1. České Budějovice: Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav, 2010, 216 s. ISBN 978-80254-9014-3 [9] MACHÁČ, J., SLAVÍKOVÁ, L., SMEJKAL, T., VOJÁČEK, O., Eutrofizace vodní nádrţe Orlík: Jak ji co nejlevněji vyřešit?: Analýza nákladů a přínosů opatření ke sníţení eutrofizace vodní nádrţe. 2013. [10] MILABERSKÁ, L. ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU NA PŘÍKLADU ORLICKÉ PŘEHRADY. Praha, 2013. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická [11] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2009. 2009. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2009.pdf
57
[12] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2010. 2010. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2010.pdf [13] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2011. 2011. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2011.pdf [14] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2012. 2012. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2012.pdf [15] Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2013. 2013. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Navstevnost_PAMATKY_2013.pdf [16] PALÁTKOVÁ, M. Prolínání destinací a destinační partnerství. Praha, 2006. Skripta. Ministerstvo pro místní rozvoj [17] Plán péče o přírodní památku Kopaniny. 2009 [18] PLZÁKOVÁ, L., STUDNIČKA, P., Řízení cestovního ruchu v České republice minulost, současnost, budoucnost. Praha: Wolters Kluwer, 2014. 204 s. ISBN 978-80-7478-593-1 [19] Prostory pro vodní lyţování. 2012. Dostupné z: http://plavebniurad.cz/wpcontent/public/downloads/dozor-na-vodni-cesty/lyzovani.pdf [20] RÓKOVÁ, L., Konflikty při vyuţívání vodní nádrţe Orlík rekreačními aktivitami. České Budějovice, 2008. Diplomová práce. Fakulta ekonomická. [21] Revitalizace Orlické nádrţe 2010: sborník příspěvků. Vyd. 1., České Budějovice: Svazek obcí regionu Písecko a Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav, 2010, 216 s. ISBN 978-80-254-9014-3 [22] ŠTEFÁČEK, S., Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezka. Praha: Libri, 2010. 744 s. ISBN 978-80-7277-440-1. [23] ŠŤASTNÍKOVÁ, Z. Analýza a moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci. Praha, 2014. Bakalářská práce. Vysoká škola Hotelová v Praze 8 [24] VLČEK, J., Ekonomie a ekonomika. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 516 s. ISBN 978-80-7357-478-9
58
[25] Accommodation Orlík, Orlík nad Vltavou - Water reservoir | LIMBA. Accommodation Orlík, Orlík nad Vltavou - Water reservoir | LIMBA [online]. © 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.limba.com/en/accommodation_czech-republic/orlik-orlik-nadvltavou/23876_a.htm [26] Český rybářský svaz. Český rybářský svaz [online]. © 2003 - 2015 [cit. 2015-0418]. Dostupné z: http://www.rybsvaz.cz/?page=reviry/statistiky&lang=cz&statistiky_typ=orlik&f romIDS= [27] DESTINAČNĺ MANAGEMENT - Problematika managementu destinace cestovního ruchu - COT business. DESTINAČNĺ MANAGEMENT Problematika managementu destinace cestovního ruchu - COT business [online]. © 2002-2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.icot.cz/destinacnl-management-problematika-managementudestinace-cestovniho-ruchu/ [28] Eutrofizace – Wikipedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Eutrofizace [29] Golf - Orlík Reservoir - Places of interest Budweiss region - Golf Czech . com. Golf - Orlík Reservoir - Places of interest Budweiss region - Golf Czech . com [online]. 2007 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://places-ofinterest.golfczech.com/budweiss-region-golf-place-of-interest-orlik-reservoir [30] Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. © 2005-2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-avyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [31] Jachting na českých přehradách | NaPalubu.cz. Jachting na českých přehradách | NaPalubu.cz [online]. © 2008 - 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.napalubu.cz/jachting-na-ceskych-prehradach [32] JIŢNÍ ČECHY A ŠUMAVA. JIŢNÍ ČECHY A ŠUMAVA [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ost/orlik.htm
59
[33] Kempy vodní nádrţ Orlík - průvodce kempy a volným časem v ČR a SR. Kempy vodní nádrţ Orlík - průvodce kempy a volným časem v ČR a SR [online]. © 2009 - 2014 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.camp.cz/cs/kempy/vodninadrz-orlik [34] K.I. Bungee: bungee jumping na Zvíkově. K.I. Bungee: bungee jumping na Zvíkově [online]. © 2006-2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.bungee.cz/bungee-jumping-zvikov.asp [35] Klub českých turistů Milevsko. Klub českých turistů Milevsko [online]. © 2008 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.kctmilevsko.pisecko.info/cl20.htm [36] Kudy z nudy – Schwarzenberská hrobka u zámku Orlík. Kudy z nudy Schwarzenberská hrobka u zámku Orlík [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Schwarzenberska-hrobka---Orlik.aspx [37] MARINA ORLÍK. MARINA ORLÍK [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.marinaorlik.estranky.cz/ [38] MMR - Počet zaměstnanců v cestovním ruchu ČR začal poprvé od roku 2009 narůstat. MMR - Počet zaměstnanců v cestovním ruchu ČR začal poprvé od roku 2009 narůstat [online]. ©2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Tiskove-zpravy/2015/Pocet-zamestnancu-v-cestovnim-ruchu-CR-zacalpoprve-od-roku-2009-narus [39] Orlická přehrada, Orlík. Orlická přehrada, Orlík [online]. © 2007 [cit. 2015-0418]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/orlicka-prehrada.htm [40] Orlické léto. Orlické léto [online]. © 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.sorp.cz/2012/06/orlicke-leto-hudebni-festival-188/ [41] Orlík | Marinanet.cz. Orlík | Marinanet.cz [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://marinanet.cz/jachting-lokality-reviry/orlik/ [42] Předpis č. 46/2015 Sb. - Vyhláška o stanovení vodních nádrţí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalov... - Aktuální znění. Předpis č. 46/2015 Sb. - Vyhláška o stanovení vodních nádrţí a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalov... - Aktuální znění [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-46#p1
60
[43] Quarter. Quarter [online]. © 2011 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.lodnidopravaorlikslapy.cz/index.html [44] Revitalizace Orlické nádrţe 2010: sborník příspěvků. Vyd. 1., České Budějovice: Svazek obcí regionu Písecko a Biologické centrum AV ČR, Hydrobiologický ústav, 2010, 216 s. ISBN 978-80-254-9014-3 [45] Sluţby. Sluţby [online]. © 2011 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.obecsolenice.cz/index.php/cs/sluzby-2 [46] Sound on the River 2013 / Orlík nad Vltavou - Festivaly.eu. Sound on the River 2013 / Orlík nad Vltavou - Festivaly.eu [online]. © 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://festivaly.eu/sound-on-the-river-freeopenair-2013 [47] STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVA. STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVA [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://plavebniurad.cz/ [48] Toulavá kamera. © Česká televize 1996–2015. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulavakamera/209411000321004/ [49] Úvodní strana | Zámek Orlík. Úvodní strana | Zámek Orlík [online]. © 2010 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.zamekorlik.cz/ [50] Vltavská vodní cesta | pvl.cz. Vltavská vodní cesta | pvl.cz [online]. © 2013 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodnidila/vltavska-vodni-cesta/vodni-dilo-orlik [51] Vodní cesta | pvl.cz. Vodní cesta | pvl.cz [online]. © 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/informace-kplavbe/plavba-na-nadrzich [52] Voltýřov, Ţíkovec. Voltýřov, Ţíkovec [online]. © 1995-2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=7719 [53] Výlet do útrob Orlické přehrady, exkurze do elektrárny Orlík - RODEPI. Výlet do útrob Orlické přehrady, exkurze do elektrárny Orlík - RODEPI [online]. © 2011 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.pisecko.net/prehled-akci/vyletdo-utrob-orlicke-prehrady [54] World Tourism Organization UNWTO | Committed to Tourism, Travel and the Millennium Development Goals. World Tourism Organization UNWTO | Committed to Tourism, Travel and the Millennium Development Goals [online]. © 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www2.unwto.org/ 61
[55] Yacht Club Barrandov. Yacht Club Barrandov [online]. © 2012 [cit. 2015-0418]. Dostupné z: http://www.yachtclubbarrandov.cz/ [56] Yacht Club Radava. Yacht Club Radava [online]. © 2009 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.ycr.cz/ [57] Zvíkov změnili filmaři na anglický klášter či norský zámek - Deník.cz. Zvíkov změnili filmaři na anglický klášter či norský zámek - Deník.cz [online]. © 2012 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.denik.cz/film/zvikov-zmenili-filmarina-anglicky-klaster-ci-norsky-zamek-20121029.html
62
