VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, spol. s r.o. Jan Šanda

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, spol. s r.o.

Jan Šanda

Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu

Bakalářská práce

2014

Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu Bakalářská práce

Jan Šanda Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Sylva Skupinová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014 19.6. Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-06-11

E-mail: [email protected]

Praha 2014

Farmers' markets in the Czech Republic from a statistical point of view

Bachelor thesis Jan Šanda

College of Hospitality Management in Prague 8, spol. s r.o.

Department of Hospitality Study: Hospitality Thesis Supervisor: Dr. Ing. Sylva Skupinová

Date of submission of the thesis: 19. 06. 2014

Date of thesis defense: 11. 06. 2014

E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu zpracoval samostatně veškerou použitou a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejnění bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, s r.o.

............................. Jan Šanda

V Praze dne 16. 6. 2014

Děkuji tímto vedoucí práce Dr. Ing, Sylvě Skupinové za její odbornou pomoc, cenné rady a poskytnuté materiály, které mi pomohly při vypracování bakalářské práce.

Abstrakt

Jan Šanda Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu Bakalářská práce Vysoká škola hotelová Praha Kobylisy Datum vydání bakalářské práce 14. 5.2014 Celkový počet stran: 59 V bakalářské práci na téma „Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu“ jsem popsal jejich současný stav se zaměřením na podmínky jejich založení. Cílem práce v druhé části je analýza oblíbenost farmářských trhů mezi zákazníky z hlediska prodávaného sortimentu. V této části se zabývám marketinkovou analýzou „oblíbeností“ trhu a cenovou relací mezi trhem a supermarketem. První část mé práce slouží k seznámení se s farmářskými trhy, dále jsem považoval za důležité objasnit, na jakých principech a pravidlech farmářské trhy obecně fungují. Praktická část práce zahrnuje vlastní šetření zabývající se mírou oblíbenosti farmářských trhů u spotřebitelů v České republice. V závěru práce jsou uvedena externí pozorování a poznatky, které jsem získal během zpracování diplomové práce. Výsledky mého výzkumu mohou posloužit jak laikům, kteří se chtějí o tomto tématu dozvědět více informací tak všem zainteresovaným stranám v tomto oboru.

Klíčová slova: Farmářské trhy, spotřebitel, výzkum, pozorování, marketing

Abstrakt

Jan Šanda Farmers´ Markets in the Czech Republic from a Statistical Point of View Bachelor Thesis Vysoká škola hotelová Praha Kobylisy

Date of submission of Bachelor Thesis 16. 6.2014 Total number of pages: 59 In my thesis „Farmers´ Markets in the Czech Republic from a statistical point of view“ I described thein topical condition aimed at specific conditions of the market´s founding.

The aim of the second part of my thesis is to analyse the Markets customer popularity from the point of view of the goods sold. This part is concerned with marketing „popularity“ analysis of the Markets and price terms between Markets and supermarket chains. The first part of my thesis introduces Farmers´ Markets, further I considered important to clarify the principles and rules of these Markets. The practical part of my thesis includes my own research concerned with customer popularity of Farmers´ Markets in the Czech Republic. In the conclusion, external observations and conclusions I have obtained during the composition of my thesis are included. The results of my research may serve the general public interested in this topic, as well as specialists from this field.

Key words:

Consumer, Farmers´ Markets, marketing, observation, research

Bakalářská práce - Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................- 10 1.

CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE................................................................................................................- 12 -

2.

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................- 13 -

3.

FARMÁŘSKÉ TRHY V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................- 14 -

4.

FARMÁŘSKÉ TRHY V PRAZE ..........................................................................................................- 15 -

5.

ÚPADEK NEBO ROZVOJ FARMÁŘSKÝCH TRHŮ..............................................................................- 17 -

6.

POČTY FARMÁŘSKÝCH TRHŮ ......................................................................................................- 18 -

7.

ČÁST TEORETICKÁ ........................................................................................................................- 19 -

8.

VÝBĚR FARMÁŘSKÝCH TRHŮ KE STATISTICKÉ ANALÝZE................................................................- 21 -

9.

PRAKTICKÁ ČÁST ..........................................................................................................................- 21 -

10.

ZPRACOVÁNÍ DAT Z DOTAZOVÁNÍ RESPONDENTŮ.......................................................................- 25 -

11.

ZPRACOVÁNÍ DAT Z DOTAZOVÁNÍ¨ ..............................................................................................- 26 -

12.

PRETEST .......................................................................................................................................- 36 -

13.

ČASOVÝ PLÁN ...............................................................................................................................- 36 -

14.

ANALÝZA ZÍSKANÝCH STATISTICKÝCH DAT ...................................................................................- 36 -

15.

ZÁVĚR ..........................................................................................................................................- 41 -

16.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ..................................................................- 44 -

17.

INTERNETOVÉ ZDROJE: .................................................................................................................- 45 -

18.

PŘÍLOHY .......................................................................................................................................- 46 -

2

Úvod

Než jsem se pokusil zpracovat téma mé bakalářské práce, načetl jsem množství materiálu se zaměřením na prodej ovoce a zeleniny, včetně stánkového, lehce prostudoval zákonitosti pěstitelství, potravinářství a správnou výrobní praxi. Seznámil jsem se i s obecně platnými předpisy pro tuto činnost a čerpal informace z farmářských a zahrádkářských časopisů, včetně internetových informačních zdrojů. Hovořil jsem s mnoha trhovci-ať to byli farmáři, prodejci, nebo pěstitelé a v neposlední řadě, hlavně s nakupujícími. Zajímaly mě jejich názory, jejich spokojenost s nabízenými produkty a díky tomu jsem si ujasnil a vytříbil představu, jak mají trhy vypadat. Osobně mám trhy rád- mám rád jejich atmosféru, vůně a hlavně čerstvé ovoce a zeleninu. Nakupuje tam celá moje rodina a scházím se tam s přáteli. Pojem a název “Farmářské trhy“ je České republice velmi mladý, vlastně v této podobě u nás existují teprve od roku 2010. První myšlenku na znovuvzkříšení městských trhů, ale s názvem „Farmářské“ přinesl v roce 2007 jakýsi pan Sedláček, který se inspiroval v zahraničí, ve Francii, Itálii, Velké Británii a u našich sousedů v Německu, kde podobné trhy patří k běžnému koloritu těchto zemí. S touto myšlenkou zamířil na Magistrát HMP, kde byl vyzván, aby vytipoval v Praze 24 místních lokalit, kde by se trhy daly provozovat. Byl zpracován projekt, ale to bylo všechno, protože ze strany magistrátních úředníků chyběla vstřícnost a chuť to dotáhnout do konce. První pozitivní posun k možné realizaci byl, zaznamenám v září 2009. Pak už byl krůček k uvedení této myšlenky a následného projektu do praxe. Pan Sedláček se stal později patriotem trhů Na náplavce u Rašínova nábřeží (mezi Palackého náměstím a Výtoní) a na náměstí Jiřího z Poděbrad. V roce 2011 vydalo Ministerstvo zemědělství, s pomocí Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a organizátorů trhů etické stanovy, tzv.“Farmářský kodex“1. Je to souhrn práv a povinností, které musí lidé u stánků respektovat a ctít. Dodržování tohoto kodexu je předmětem i činnosti kontrolních orgánů.

1

citace http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf

10


Díky farmářským trhům mají spotřebitelé konečně možnost nakupovat potraviny jinde než ve standardních obchodech nebo supermarketech. Je tak vytvořeno potřebné konkurenční prostředí, kde jsou farmářské trhy neopomenutelným subjektem. Po počátečním rozmachu v současné době farmářské trhy pociťují mírnou stagnaci co do jejich počtu, ale zájem spotřebitelů je stále neutuchající, hlavně vzhledem k současnému evropskému trendu, kterým je zdravý životní styl. Zákazníci si na farmářské trhy přicházejí kupovat čerstvou zeleninu, ovoce, kvalitní mléčné i masné výrobky a ručně vyráběné pečivo a mimoto i další zboží, např. proutěné. Vzhledem k mému častému výskytu na trzích, zdůvodňuji, proč vlastně raději nakupuji právě zde a ne pohodlně a anonymně v supermarketu?! Právě tato zvědavost mě vedla k tomu, že jsem se rozhodl pro toto téma bakalářské práce. Práce by měla dát odpověď a zdůvodnění – kdo je v konkurenci farmářský trh - supermarket výhodnější a proč? Dále by chtěl ověřit, jaké jsou podmínky pro zřízení a provozování trhů a zda jsou naplněny ke spokojenosti obou stran-prodejců i zákazníků Ve své bakalářské práci tedy analyzuji vztah českých spotřebitelů k farmářským trhům. Zjistit důvody, proč někteří spotřebitelé farmářské trhy navštěvují a jiní ne. V další části své práce se věnuji zjišťování názorů dotazovaných na nový trend a to, rozšíření prodeje farmářských výrobků přímo v kamenných prodejnách. Jak už jsem zmínil, k problematice trhů mám blízko a jsem pravidelným zákazníkem. Můj otec se celoživotně pohybuje v prostředí s problematikou prodeje a stravování nikoliv přímo na farmářských trzích), takže moje informace jsou z obou stran konkurenčního prostředí a snažil jsem se je takto ve své práci zohlednit. Mým cílem bylo zjistit současný stav a prognózu farmářských trhů, zejména jaké jsou příčiny stagnace jejich růstu a naopak, jaké impulsy vedou spotřebitele k tomu, že upřednostňují nákupy právě na těchto trzích. Základní zdrojem marketingového výzkumu budou informace a odpovědi na otázky, které jsem k tomuto účelu vyspecifikoval. Ve výzkumu jsem se zbýval také postavením Prahy, z hlediska počtu farmářských trhů v rámci České republiky.

- 11 -


1. Cíl bakalářské práce Cílem bakalářské práce je: 1) Na základě místního šetření analyzovat vztah státních orgánů, které na svém území povolují provozovat farmářské trhy. K tomu vydávají prováděcí směrnice a vyhlášky. 2) Zda podmínky pro zřízení farmářského trhu nejsou „byrokratickou“ překážkou při zřízení farmářského trhu. 3) Sestavit dotazník pro sběr tak, aby na základě otázek a nabízených možností a následné analýze byly získány podklady pro splnění specifikovaných cílů. 4) Na základě analýzy dat získaných při místním šetření (dotazováním) specifikovat všeobecně platné závěry resp. doporučení pro systém farmářských trhů, provozovatele prodávajících. Metodika použitá v bakalářské práci V bakalářské práci použiji metody: 1) V diplomové práci jsem se rozhodl pro následující metodický postup: Sběr informací, četba odborné literatury, vyhledávání informací na webových stránkách 2) Metodu marketingového kvalitativního výzkumu trhu2 tj. sběr dat s následnou analýzou získaných dat 3) Výsledky sběru dat budu prezentovat formou grafů 4) Místní šetření V diplomové práci jsem se rozhodl pro následující metodický postup: Sběr informací, četba odborné literatury, vyhledávání informací na webových stránkách V bakalářské práci použiji kombinaci metody kvantitativního dotazování a šetření, jejichž výstupem budou informace a názory provozovatelů a kupujících k farmářským

2

Chování spotřebitele a výzkum trhu Hilda Bártová a kol. VYSOKÁ ŠKOLA

EKONOMICKÁ vydáno: 2005

- 12 -


trhům. K získání těchto informací využijí anonymní dotazníkové šetření a osobní šetření na vybraných farmářských trzích. Výsledky šetření, budu analyzovat a vyhodnocovat v rámci výzkumu.

2. Teoretická část Definice Farmářské trhy 3(sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.) jsou formou prodeje zemědělského a potravinářského sortimentu pro občanskou veřejnost, cílem farmářských trhů je: 1) podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převážně českého a regionálního původu 2) vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboží slouží k setkávání lidí, přiblížení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům oživit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. 3) Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové době Farmářský trh je místo pod širým nebem, který je umístěn na tržišti. Tržnice je prodejní místo na volném prostranství ve městě nebo jeho části, které místní samospráva povolila zřídit na základě žádosti správce tržnice v souladu se Tržním řádem a souvisejícími vyhláškami a. Správce tržnice: Je odpovědnou osobou, která tržiště provozuje v souladu s Tržním řádem vydaném místně příslušnou samosprávou. Správce tržiště je odpovědný že, provoz tržiště je provozován v souladu s příslušnými vyhláškami. Správce tržiště je povinen vypracovat Provozní řád4 tržiště a tento umístit na viditelném místě na tržišti. Správce tržiště pronajímá místo pro jednotlivé stánky fyzickým nebo právnickým osobám. Činnosti na farmářském trhu se řídí Provozním řádem. Tržním řád vypracuje provozovatel, který aplikuje podmínky provozního řádu jednotlivých měst nebo jeho částí. Tento provozní řád musí provozovatel umístit na viditelném místě.

3

vlastní zdroj, inspirace: http://www.vitalia.cz/texty/definice-a-kodex-farmarskych-trhu/

4

Příloha č. 2 - PROVOZNÍ ŘÁD „Na Kulaťáku“

- 13 -


3. Farmářské trhy v České republice 5 Farmářský trh v kamenném domě je fenoménem poslední doby. Lze jej charakterizovat jako farmářský trh umístěný v klasickém obchodě. Tímto způsobem prodeje se tato bakalářská práce zabývá pouze okrajově. Farmářský trh má v současné době své opodstatnění. Přináší lidem zdroje od místních nebo blízkých zemědělců, hlavně čerstvou zeleninu a ovoce. Místní Farmářský trh propaguje a reprezentuje ekologické postupy a minimalizuje možná rizika, jaká objektivně hrozí např. při dovozu ovoce a zeleniny ze vzdálených zemí, kdy jejich přeprava trvá několik dní, produkty jsou vystaveny během cesty občasné vykládce a nakládce, při čemž hrozí kontaminace ze zplodin dopravních prostředků. Další nevýhodou dováženého ovoce a zeleniny je fakt, že tyto produkty se nakládají nezralé a dozrávají cestou, čímž ztrácí aroma, chuť a tu vůni, kterou můžeme vnímat na farmářských trzích. Místní farmáři většinou pěstují bez použití pesticidů, nebo s jejich minimálním použitím a sklízejí ovoce a zeleninu již zralé a chutné – tudíž nedozrávají ještě po cestě za zákazníkem. Pravdou je, že jablka leckdy nevypadají tak exkluzivně jako ta dovezená, ale voní a chutnají tak, jak mají. Navíc, Farmářský trh má svou poezii, je úžasné mít možnost zboží ochutnat, popovídat si o něm s jeho pěstitelem či výrobcem. Je to také místo příjemného setkávání se svými známými a spoluobčany. Čeští zákazníci si začínají uvědomovat, že potraviny nelze vybírat jen na základě ceny. Stále více se zajímají o to, kdo je vyrábí, za jakých podmínek a kde. Proto se častěji přiklánějí k potravinám s jasným původem, což v supermarketu je možné, ale příliš anonymní a tudíž složité. Proto jsou Farmářské trhy ideálním místem, kde lze nakoupit široký sortiment českých produktů, ať´ už je to ovoce a zelenina, nebo potravinářské výrobky, přímo od samotných farmářů, kteří je vyrábějí či pěstují v nejbližším okolí místa prodeje.

5

http://www.aftcr.cz/prave-farmarske-trhy

- 14 -


4. Farmářské trhy v Praze Historie. Z farmářských časopisů a listů jsem se dočetl, že u zrodu prvních farmářských trhů v Praze stála známá novinářka, autorka kuchařky a foodkritička paní Hana Michopulu. Toto činorodá dáma, jako vůbec první, trhy zorganizovala a zrealizovala na podzim roku 2009. Podle svědků, doslova v polích hledala farmáře a přemlouvala je, aby svou produkci nabídli lidem na Klánovickém tržišti tamní školy Nakonec se jí to podařilo a malé sobotní trhy se začaly rozbíhat, ale velmi těžce a pomalu. Postupně se trhy začaly dostávat do povědomí a zájemci o kvalitní české potraviny se začali sjíždět na místo děn z celé Prahy a okolí. Dle historických informačních zdrojů byla Praha 6 první městskou částí, která trhy uspořádala. Tehdejší zastupitelka Jana Blažíčková, zaregistrovala v únoru hnutí“ Chceme v Praze farmářské tržiště“, které vlastně vzniklo na Facebooku, shromáždila informace o všem, co se prodává na trzích v zahraničí, jak trhy uspořádat a všechno okolo nich, včetně statistických údajů. Pak si na Magistrátu HMP vyžádala studii, kterou kdysi na toto téma město Praha vypracovalo, provedla aktualizace a tento projekt předala vedení radnice Prahy 6, které se zachovalo velmi vstřícně. Tehdejší starosta Tomáš Chalupa dal trhům zelenou, podpořilo je i hlavní město a první trh se konal už za tři týdny, takže rok 2010 je v tomto ohledu historický. Farmářům se do Prahy nechtělo, nikdo netušil, kolik lidí může přijít a jestli to vůbec stojí za to! Nakonec však trhy zaznamenaly velký úspěch a většina nabízených produktů byla údajně v 10 hodin dopoledne vyprodána! Např. dnes se v Praze 6 Dejvicích na kulaťáku, konají farmářské trhy každý týden a průměrná návštěvnost přes 10 tisíc nakupujících jejich úspěch jen potvrzuje. Lidé oceňují na tomto tržišti především rozmanitost stánků a komplexní nabídku. Kromě čerstvé zeleniny a ovoce je tu i mnoho domácích specialit-koláčů, koláčků a podobných dobrot. Už legendou jsou mléčné výrobky, mnoho druhů sýrů, čerstvá vejce, kváskový chleba, ale třeba i místní speciality jako uzeniny, zabíjačkové speciality a další. Domácí koláče, buchty a štrúdly jen dolaďují příjemnou atmosféru dejvických trhů. Z úspěchu trhů na Praze 6 se inspirovaly i další části Prahy a další města. Dnes není problém si zajít na trhy na Kubánském náměstí, Na náplavce, na Jiřáku, ale třeba i v Dobříši, v Kladně, nebo v Říčanech a Pardubicích, nebo jak jsem

- 15 -


četl, dokonce ve Šlapanicích. Svou nabídku rozšířila i tradiční Holešovická tržnice, kde se dá sehnat téměř vše z domácí produkce farmářů. Jak jsem zjistil, aktivnější jsou i samotní farmáři. Řada z nich prodává na více trzích a organizátorům se začínají ozývat i noví zájemci z jejich řad. Z hlediska spotřebitelských předpisů je nutno zdůraznit, že příprava trhů je nelehký úkol který nese sebou obrovské množství práce, dodržování a kontrolu hygienických předpisů a norem, vybavení zázemí, jako jsou chladničky, mobilní WC, pracovní prostředky a další potřebné věci, nezbytné pro tento druh prodeje. A možná, mezi nejsložitější úkoly, patří shánění samotných farmářů, kteří by byli slušní, měli zájem prodávat, přitom aby byli asertivní, nešidili a měli dobré renomé. Když jsem při svém průzkumu hovořil s farmáři, ve většině jsou dokonce spokojeni i s přístupem jednotlivých radnic, které trhy podporují a nejen tím, že nabízí potřebné prostory k jejich konání, někdy i aktivně zařizují i prostory pro dětské koutky, pítka i dřezy s teplou vodou a další vymoženosti, které vylepšují farmářské trhy ke spokojenosti převážné většiny nakupujících a jejich rodinných příslušníků. Pro pražské farmářské trhy jsou specifické tím, že zde prodávané zemědělské produkty jsou dováženy z blízkého okolí, zejména ze Středočeského kraje. Na základě vlastních zkušeností potvrzuji, že tyto produkty stále svojí kvalitou bohatě předčí importovanou levnou zeleninu.

- 16 -


5. Úpadek nebo rozvoj farmářských trhů6 Dle mého mínění a hypotézy, farmářské trhy zřejmě zůstanou v této podobě, co jsou dnes, což znamená, že jejich rozmach nehrozí a vzkvétat co do počtu už zřejmě nebudou. Již delší dobu existuje tzv. prodej ze dvora, kdy výrobci prodávají přebytky přímo na svých farmách nebo dováží do specializovaných kamenných obchodů, které už se zaměřují na farmářské produkty. Rovněž se rozvíjí systém „bedýnek“, kdy si zájemce může objednat čerstvou zeleninu a ovoce přímo domů. Na farmářských trzích na Kulaťáku tento systém běžně provozují a dokonce i naše rodina občas tuto možnost střídavě využívá a myslím, že je to velmi pozitivní jev farmářského prodeje. Mimo Prahu se nakupuje přímo zboží od místních dodavatelů, člověk projede okolí např. Mělníka a doveze si zeleninu a ovoce v jakémkoliv množství a v kvalitě, kterou si sám vybere. Snažil jsem se také zjistit, čím jsou farmářské trhy tak ojedinělé. Stále si potvrzuji další ze svých hypotéz, že lidé, kteří nesnáší nebo nemusí podnikat tradiční „nákupní tour“ po obchodních centrech, chtějí dobré, čerstvé potraviny“ jako ze zahrádky“, nebo fandí typicky českému zboží. Mohou vyjít s nákupním košíkem na farmářské trhy a nakoupit zboží, ovoce, zeleninu, pečivo, sýry, koření, květiny i víno dle své libosti. Navíc, pro většinu nakupujících jsou farmářské trhy zážitkem a příjemně strávené chvíle případně s ochutnávkou pestré domácí produkce, kde můžou pobýt i s rodinou, nebo se sejít s přáteli. Domnívám se, že farmářské trhy jen tak nezmizí. Fenomén farmářských trhů je zatím všudy přítomný. Čelí mu, ale začínají s ním počítat i zajeté obchodní řetězce řeší to nenápadně, částečnou změnou svých stálých dodavatelů, které zčásti nahrazují prodejci z řad farmářů a to dle místní poptávky. Pro srovnání- například v Německu jsou běžně k dostání výrobky místních farmářů ve všech obchodních centrech, kde jsou jim vyhrazeny i přiměřené plochy- brzy nastane doba, kdy i u nás to stejné bude samozřejmostí.

6

vlastí zdroj, inspirace „Farm management vydal MCGRAW COLLEGE, 2011

- 17 -


6. Počty farmářských trhů 7 8 Počet farmářských trhů v České republice

graf č. 12 200

179

celkový počet pravidelných týdeních trhů

158 136

150 115

97

100 50

45

33

60

celkový počet trhů konaných v jiném než týdenní rytmu

90 72

64

68

64

37

celkem

12 0 07/2010 04/2011 10/2011 04/2012 10/2012

Popis grafu. V grafu jsou vyjádřeny počty farmářských trhů v ČR v období 2010 – 2012. Pokles počtu trhů je způsobem transformací farmářských trhů do farmářských trhů v kamenných obchodech. Je pravděpodobné, že pokles farmářských trhů na volném prostranství bude pokračovat na úkor nárůstu „trhů v kamenných domech“. Trhy jsou rozděleny dle provozní doby Graf č. 13 - Počty farmářských trhů v Praze graf č.13 Počet trhů

200

158

150

179 136 97

100

45

50 0

10/2012

04/2012

10/2011

04/2011

07/2010

roky

Popis grafu. V grafu jsou vyjádřeny celkové počty farmářských trhů v Praze v období 2010 – 2014. Kolísání počtu trhů je způsobem transformací farmářských trhů do kamenných obchodů. Je pravděpodobné, že pokles farmářských trhů na volném prostranství bude pokračovat na kor nárůstu „trhů v kamenných domech“. Počet trhů v roce 2013 není dohledat ve veřejně dostupných zdrojích. Tabulka č. 1 – Přehled trhů v Praze v týdenní provozní dobou9

7

zdroj grafů č. 12 a č. 13 http://www.vitalia.cz/clanky/boom-farmarskych-trhu-za-dva-roky-narostly-trojnasobne/ 8

Využito: MS OFFICE XP, Manažerská informatika doc. Ing. Tomáš Kubálek, CSc. a kol. VŠE vydáno: 2004

9

zdroj tabulky http://www.vitalia.cz/kalendar/farmarske-trhy/r-kraj-praha/201422/1/

- 18 -


Pondělí 28. 4. 2014 Farmářský trh Masarykovo nádraží Praha 1 Farmářské trhy na Jižním Městě

Praha 4 Farmářské trhy Opatov Praha 4 Farmářské trhy Anděl Praha 5 Farmářský trh Praha 13 Butovice

Praha 5 Tržiště Holešovice

Úterý 29. 4. 2014 Farmářské trhy Prahy 1, náměstí Republiky Praha 1 Farmářské trhy Tylák

Praha 2 Farmářské trhy Chodov Praha 4 Tržiště Holešovice Praha 7 Farmářské trhy ve Dvoře, Kobylisy Praha 8 Farmářský trh Ládví

Praha 7 Farmářské trhy Prosek

Praha 8 Farmářské trhy Prosek

Praha 9

Praha 9 Farmářské trhy Kubánské náměstí Praha 10

Středa 30. 4. 2014 Farmářské trhy Prahy 1, náměstí Republiky Praha 1 Farmářský trh Masarykovo nádraží Praha 1 Farmářské trhy Tylák

Čtvrtek 1. 5. 2014 Farmářské trhy Prahy 1, náměstí Republiky Praha 1 Farmářské trhy Palackého náměstí Praha 2 Farmářské trhy Tylák

Praha 2 Farmářské tržiště Jiřák

Praha 2 Farmářské trhy Chodov Praha 4 Farmářské trhy Sofijské náměstí Praha 4 Tržiště Holešovice

Praha 3 Farmářské trhy Opatov

Praha 4 Farmářské trhy Pankrác Praha 4 Farmářské trhy Luka

Praha 5 Jarní břevnovské trhy Praha 6 Tržiště Holešovice

Praha 7 Farmářské trhy Prosek Praha 9 Farmářské trhy Kubánské náměstí Praha 10

Praha 7 Farmářské trhy ve Dvoře, Kobylisy

Pátek Sobota 2. 5. 2014 3. 5. 2014 Farmářské Farmářské trhy Prahy tržiště na 1, náměstí Náplavce Republiky Praha 1 Praha 2 Farmářský Farmářské trh tržiště Jiřák Masarykovo nádraží Praha 1 Praha 3 Farmářské Farmářské trhy Tylák trhy na Spořilově Praha 2 Praha 4 Farmářské Farmářské tržiště Jiřák trhy na Kulaťáku Praha 3 Praha 6 Farmářské Tržiště trhy na pěší Holešovice zóně Anděl Praha 5 Tržiště Holešovice Praha 7 Farmářské trhy ve Dvoře, Kobylisy Praha 8 Český farmářský trh - Dolní Počernice Praha 9 Farmářské trhy na Černém Mostě Praha 9 Farmářské trhy Prosek

Neděle 4. 5. 2014 žádné nahlášené

Praha 7 Karlínské farmářské trhy Praha 8 Český farmářský trh Klánovice Praha 9 Farmářské trhy Třeboradice Praha 9 Farmářské trhy Kubánské náměstí Praha 10

Přehled farmářských trhů v Praze s pravidelnou týdenní provozní dobou. Přehled v Praze byl jediný, který jsem dohledal ve veřejných zdrojích.

7. Část teoretická Cíle práce a metodika Hlavním cílem mé diplomové práce je analyzovat vztah českých spotřebitelů k fenoménu, jakým jsou farmářské trhy. Zjistit důvody, proč někteří spotřebitelé farmářské trhy navštěvují a jiným nevyhovují, a ověřit si, zda trhy mají své opodstatnění v Praze. A také, zda nejsou zbytečně přísné předpisové podmínky pro zřízení nových farmářských trhů v Praze důvodem stagnace, resp. snahy o nenápadné snižování jejich počtu, tzv. regulace? - 19 -


Ve svém výzkumu dále sleduji vlivy, které mohou ovlivňovat zákazníky farmářských trhů při jejich rozhodování a které jsou převažující. V další části své práce se věnuji zjišťování názorů dotazovaných na nový trend, kdy kamenné prodejny rozšiřují svůj sortiment o přímý prodej farmářských výrobků, dle mého mínění částečně i na úkor venkovního stánkového prodeje. Ověřoval jsem a sledoval, vliv ceny výrobků na farmářských trzích na spotřebitele a také, zda spotřebitelům vadí přítomnost cizojazyčných prodejců na českých farmářských trzích. Zajímaly mě i druhy potravin, které si návštěvníci odnášejí z farmářských trhů nejčastěji, sortiment, včetně doplňkových služeb, kterými se organizátoři snaží odlišit od ostatních pořadatelů farmářských trhů. Metodický postup V bakalářské práci jsem zvolil následující metodický postup, sběr informací, četba odborné literatury, vyhledávání informací na webových stránkách. V rámci bakalářské práce jsem použil metodu kvantitativního dotazování10 a pozorování, pomocí nichž budu zkoumat přístupy a názory spotřebitelů k farmářským trhům. Pro sběr dat jsem použil osobní anonymní dotazování. Pak jsem zpracoval výsledky šetření a vyhodnotil údaje z výzkumu.

10

Chování spotřebitele a výzkum trhu Hilda Bártová a kol. VŠE vydáno: 2005

- 20 -


Použitá metoda Pro sběr dat jsem zvolit metodu anonymního dotazníku 11, kdy respondenti odpovídají na otázky. První otázka byla, zda jsou ochotni účastnit se dotazníkového průzkumu a odpovědět na dané otázky. Počet osob se záporným vyjádřením jsem nezaznamenával. Odpovědi jsem poté zapisoval do dotazníku, podepsáno a doplněno platným datumem.

8. Výběr farmářských trhů ke statistické analýze Kritéria výběru Pro výběr třech farmářských trhů jsem stanovil následující kritéria: 1) Vybrat tři farmářské trhy, které budou reprezentativními vzorky z trhů v Praze 2) Zohlednění provozní doby. Statistická data pro výběr Pro výběr jsem použil statistická data z veřejných zdrojů, která jsem zpracoval do grafů.

9. Praktická část Kritéria výběru reprezentativní trhů a výběr pro místní šetřní Pro výběr reprezentativních farmářských trhů jsem stanovil následující kritéria: 1) Město provozování farmářských trhů musí být počtem trhů největší 2) Provozní doba farmářských trhů musí být celotýdenní, resp. nepravidelná. Po analýze výše uvedených grafů jsem se rozhodl pro výše uvedené farmářské trhy v Praze. Praha má největší počet trhů s požadovanou provozní dobou. U vybraných farmářských trhů jsem provedl šetření na místě konání vybraného trhu. Farmářský trh na „Kulaťáku“ na Vítězném náměstí

11

Příloha č. 1 – Vzor dotazníku

- 21 -


Pozorování proběhlo od 3. -do 31. 5. 2014 od 7:30-14:30(konec trhů) celkový počet stánků byl 51 s nejrůznějším zastoupením např.:maso, mošty, zelenina, ryby, koření, pekařské výrobky, uzeniny, květiny, mléčné výrobky, ovoce. Tématem trhů byly jahody, které zde měly zastoupení v podobě pouze tří stánků -sedlčanské jahody, jahody z okolí Čelákovic 60kč/kg a jahody Zahrada Morava, od farmářů z Moravy -košík o velikosti 38 cm délky a 18 cm šířky stál 140kč . Cena za kilogram nebyla uvedena, avšak po dotázání se, jsem zjistil, že cena za kilogram moravských jahod je 75kč. Z mého pohledu bylo množství stánků s jahodami nedostačující už kvůli skutečnosti, že v půl jedenácté žádné jahody již nebyly. Předpokládám, když tématem trhů jsou jahody, měla by být zaručena jejich dostupnost po celou dobu konání trhu, což se nestalo. Celkově se mi trh jevil jako velice příjemný. Panovala zde méně hektická a více pohodová nálada než tomu bylo dříve, což mi potvrdil nejeden prodejce. Údajně je to tím, že sem lidé chodí ve skupinách s cílem se bavit a přitom ochutnávat. Vezmou si sebou deku a tráví zde i celý den. V dřívějších ročnících byly trhy převážně v duchu „nakoupím a jdu“, což na štěstí už není. Farmářské trhy na kulaťáku působí na Vítězném náměstí od roku 2010. Rozsahem jsou největší z mnou pozorovaných tržišť a jedny z největších v ČR a to co do rozlohy a počtu stánků. Jinak atmosféra a kvalitní nabídka produktů byla dobrá.

Náplavka, Rašínovo nábřeží Pozorování proběhlo od 3. do 31. Května 2014 od 9:00-12:00 Musím ale říci, že jsem ovlivněn častou účastí na tomto trhu, protože ho mám v dosahu bydliště, což by mohlo ovlivnit pozorování. Celkový počet stánků jsem napočítal 35 a tématem trhu byl festival „pivo na náplavce“, což je velice nestandardní akce na farmářském tržišti. Ti, kteří vyšli s proutěným košíkem pro zeleninu a pro kvalitní farmářské potraviny, tak byli zklamáni, protože stánků s tímto sortimentem bylo v ten den opravdu poskrovnu. Mimo stánky s pivem zde bylo i kulturní vyžití v podobě koncertu „Hudebním uskupení Calm Season, Hot Wings Band, Fabric Relations“, „Aurora Jazzband“. Mně se na trhu moc líbilo, atmosféru jsem shledal mírně hektickou a to z důvodu nedostatku místa. Trh pro návštěvníky, kteří nevyhledávají pivo, se řídil heslem“nakoupím a jdu“, na rozdíl od „kulaťáku „kde lidé chodí na trh cíleně trávit někdy i celý den. Považuji za negativní jev, že v běžné sobotní dny je mezi prodejci dost velké rozpětí v tom, jak jejich ceny odpovídají kvalitě. Na jedné straně kvalitní maso z Rybníka, sýry z

- 22 -


Vojslavic nebo Krasolesí, na druhé straně pečivo z průmyslové výroby, o jehož kvalitě pochybuji. Dále se mi nelíbí nabídka stravování teplými pokrmy, která je velice nešťastnápolotovarový fastfood který je cítit přes celé tržiště a kde nabízejí hamburgery a langoše. Tento typ stánků převažoval nad stánky s produkty české výroby, např. Trdelník, škvarkové tyčinky a staročeské topinky. Opět konstatuji, že nabídka českých produktů byla dobrá, vadila mi příliš četná přítomnost cizích prodejců, nabízejících předražené sýry z Francie, speciality z Maďarska a podobně. Farmářské tržiště“Jiřák“ Farmářské trhy pořádané v městské části Prahy 3 na náměstí Jiřího z Poděbrad se konají pravidelně ve středu, v pátek od 8 do 18 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Před vstupem na tržiště byl na dřevěném stojanu o velikosti cca 150 cm vyvěšen plakát formátu A3 se základními informacemi o konajících se farmářských trzích zde na náměstí a také zde byl na papíře formátu A4 zveřejněn pro každý den, kdy jsem zde byl, aktuální plánek se jmény prodejců a druhem prodejního sortimentu. Trhy jsou na náměstí nepřehlédnutelné, jednak kvůli jejich výrazné červené barvě stánků, které jsou jak barevně tak konstrukčně sjednoceny podle sortimentu a prodejce. V době mé návštěvy zde bylo 25 českých zemědělců z širokého okolí, kteří zde prodávali české výrobky, a jeden prodejce byl z jižního Slovenska a prodával slovenské speciality. Další dva stánky sloužily k prodeji nápojů typu káva a různé druhy šťáv a limonád a k jídlu si návštěvníci mohli vybrat z pestré nabídky palačinek, které voněly široko daleko. Na tomto trhu jsem vypozoroval, že frekvence lidí, kteří pouze procházejí a nenakupují, je nejvyšší, ze všech pozorovaných tržišť. Chování spotřebitele V marketingové strategii je důležité určit, jak se bude spotřebitel chovat, jaké budou jeho předpokládané reakce na zboží. Na základě výše uvedeného jsem v dotazníku specifikovat zadání otázek a možné varianty výběru odpovědí.

12

není citováno, použito jako návod

- 23 -

12


Kritéria sestavení dotazníku Vzhledem k tomu, že z praktických důvodů jsem nebyl schopen provést vyčerpávající šetření, zvolil jsem pro zkoumání prostý náhodný výběr. Cílem bylo, aby tento výběr max. reprezentativní a současně splnil cíle této zprávy, stanovil jsem níže uvedené kriteria pro sběr dat. Cíle sběru statistických dat Cílem sběru statistických dat je zjistit: 1) Oblíbenost farmářských trhů, 2) Možnost rozhodování respondentů při výběru produktů 3) Vliv na rozhodování respondentů konkurenčního prostření v okolí farmářského trhu (jiné provozovny se stejným nebo podobným sortimentem. Výběr respondentů Pro výběr respondentů, kteří poskytnou odpovědi na předem definované otázky, jsem zvolil systém náhodného výběru, jehož velikost jsem omezil kriterii: 1) dospělí nad 18 let 2) osoby, které jsou ochotny odpovídat na otázky dotazníku 3) osoby, které se nahodile pohybují v prostoru trhu

Velikost vzorku respondentů Pro velikost vzorků respondentů jsem zvolil kriteria: 1) celkový počet odpovědí na jednotlivé otázky respondentů 40 osob/ na 1 šetření tj. 200 respondentů celkem 2) respondenty, kteří odmítli odpovědi na otázky, nejsou zařazeni do šetření Cíl dotazníku

- 24 -


Dotazník jsem navrhl pro získání statistických dat pro splnění cílů zadání této práce. Následnou analýzou získaných dat a jejich zpracování do grafů vyhodnotím názory na chování respondentů v Praze. Otázky se vztahují obecně k hlavnímu městu, některé jsou vztaženy na farmářský trh „Na Kulaťáku“ v Praze Dejvicích. Odpovědi respondentů jsou anonymní. Odpovědi jsem zaznamenával. V analytické části bakalářské práci jsem se dále zabýval sběrem statistických dat související s „Farmářským trhem Na Kulaťáku“ v Praze Dejvicích a nejbližším supermarketem.

10. Zpracování dat z dotazování respondentů V České republice dnes existuje zhruba 180 farmářských trhů. Zásadní otázka je, jak si od doby vzniku do současnosti trhy a především jejich provozovatelé vedou? Položil jsem vybraným respondentům otázku, zda si myslí, že jde jen o módní vlnu. Která časem sama opadne, nebo se někteří nepoctiví prodejci zaslouží o špatnou reklamu. Trhy se zlikvidují samy? Většina odpověděla, že obojí je pravda, ale zároveň vyjevila přání, aby trhy nadále zůstaly tak, jak jsou nastaveny. S tím souhlasí i oslovení pořadatelé a prodejci, kde podle nich zájem o trhy neklesá, naopak, ve srovnání s rokem 2013 vzrostl o 20%. Trhy už totiž mají své pravidelné zákazníky a sjíždějí se na ně i lidé mimopražští. Proto je jasné, že pokud provozovatelé neudrží kvalitu a nedoloží původ domácích produktů, přestanou zákazníci na takovém trhu nakupovat a ten časem zanikne.

- 25 -


11. Zpracování dat z dotazování¨ Bod č. 1 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 1 - Kde koupíte kachnu ke svátečnímu obědu? První otázku jsem zvolit tak, aby kupující si uvědomil, že se jedná o kvalitní zboží (sváteční oběd). Odpověď nám objasní, zda li je respondent ochoten zaplatit větší částku za kachnu zakoupenou na farmářském trhu nebo dá přednost levnější možnosti koupě v supermarketu. Zpracovaná data ze šetření Tabulka 1

%

počet odpovědí

Farmářský trh

40

80

Supermarket

36

71

Běžná prodejna

12

23

Prodejna s inzerovanou slevou

13

26

Zpracovaná data do grafu č. 1 graf č. 1 13% 40%

12%

Farmářský trh Supermarket Běžná prodejna Prodejna s inzerovanou slevou

35%

zdroj dat: vlastní šetření

N:200

Popis grafu č. 1: Analýzou procentuelního vyjádření místa nákupu respondentů konstatuji: Farmářský trh má největší procentuelní podíl (40 %) z předefinovaných možností. Druhý největší procentuelní podíl (36 %) má nákup v supermarketu. Rozdíl pouhé 4 % bude mít kladný vliv z hlediska kupujících na vzájemnou konkurenci těchto subjektů. Z hlediska kupujících se to projeví kladně v cenové hladině u shodných potravin a ve kvalitě potravin. Rozdíl mezi „běžnou prodejnou“ a „prodejnou s inzerovanou slevou“ je pouhé 1 % (13% resp. 12 %).

- 26 -


Bod č. 2 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 2 - Jaký je váš názor na existenci farmářských trhů v Praze Druhá otázka v dotazníku měla za cíl zjistit, jak oslovení respondenti přijímají místo umístění farmářských trhů. Farmářské trhy neexistují ve vzduchoprázdnu, proto zjištění jejich názoru je důležité. Respondenti jsou také voliči a jejich případný negativní názor by se projevil. Je třeba si uvědomit, že politici městských čtvrtí mají podstatný vliv na jejich existenci Zpracovaná data ze šetření

Tabulka č. 2 je dobře, že jsou neměli by být v centru nemám názor

%

počet odpovědí

83 10 8

165 20 15

Graf 2. 8%

je dobře že jsou

10%

neměli by být v centru nemám názor

82%


N:200

Popis grafu. Na základě odpovědí 82 % respondentů, lze konstatovat, že farmářské trhy jsou nedílnou součásti systému obchodů. Pouze 10 % respondentů má výhrady k umístění farmářských trhů v centru. Domnívám se, že transformací prodejen s farmářskými potravinami do kamenných obchodů v centru města, tento počet ještě poklesne.

- 27 -


Bod č. 3 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 3 - Proč jste dnes na farmářském trhu? Tato otázka by měla dát zejména prodejcům odpovědět, jak získat větší počet kupujících a objasnit jaké procento odpovídajících jsou stálý návštěvníci. V případě že stálými zákazníky nejsou, jak se o konání trhu dozvěděli. Zpracovaná data ze šetření Tabulka č. 3 Jsem pravidelný návštěvník Na doporučení známých Informace na internetu (www) Reklamy a rozhovorů v mediích Náhodou Schůzka s přáteli

%

45 26 8 5 11 6

Graf č. 3 6%

Jsem pravidelný návštěvník

11%

Na doporučení známých

5% 45% 8%

iInformace na internetu (www) Reklamy a rozhovorů v mediích Náhodou

25%

Schůzka s přáteli


N:200

Popis grafu. Z grafu je zřejmé, že 45 % respondentů farmářských trhů jsou jejich pravidelnými návštěvníky. Rozhoduje o tom jejich obecná spokojenost, ekologický sortiment a bezprostřední vztah kupující – prodávající, jak je zřejmé z následujícího šetření. U 25 % respondentů je překvapující, doporučení známých neovlivnila klasická reklama. Že se z farmářských trhů stává i společenská záležitost dokladuje 6 % respondentů. Z marketingového pohledu pro prodávající je zřejmé, že spokojený zákazník se vrací. Překvapuje však, jak malá část kupujících se dá ovlivnit mediálními prostředky.

- 28 -


Bod č. 4 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 4 - Je sortiment na trhu ekologičtější než jinde? Touto otázkou jsem zkoumal vliv ekologie potravin na zákazníka. Jeli v povědomí lidí skutečnost, že na trzích se vyskytuje méně chemicky ošetřených potravin.

Zpracovaná data ze šetření Tabulka č. 4 ano ne nevím

% 74 13 14 graf č. 4

14%

ano

13%

ne nevím

74%


N:200

Popis grafu. Z grafu je zřejmé, že u respondentů při nákupu na farmářských trzích je rozhodující ekologičnost prodávaného sortimentu. Pro 74 % respondentů je přesvědčeno, že ekologičnost prodávaného sortimentu na farmářských trzích je dle jejich názoru „lepší“ než jiný obdobný sortiment z obchodů.

- 29 -


Bod č. 5 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 5 - Co je pro vás rozhodující při nákupu potravin? Otázkou jsem zkoumal, jaký je podíl specifikovaných vlastností na rozhodování zákazníka při nákupu. Zpracovaná data ze šetření Tabulka č. 5

%

Kvalita Čerstvost Příznivá cena Vše dohromady

38 36 10 17

graf č. 5

17% 37% Kvalita

10%

Čerstvost Příznivá cena

Vše dohronmady

36%


N:200

Popis grafu: Pro respondenty je rozhodující kvalita a čerstvost (37 % resp. 36 %) sortimentu, které jsou před „příznivou cenou“. Není pro mě je překvapením, že pro 10 % respondentů není cena rozhodující.

- 30 -


Bod č. 6 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 6 : Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem? Otázkou jsem zkoumal důvody „nenákupu“. Z marketinkového hlediska důležitá informace zejména pro prodejce. Prodejce se dozví na co se má při prodeji zaměřit, co vylepšit a získat tak více zákazníků

tabulka č. 6

%

počet odpovědí

Nedůvěra k původu produktů

21

42

Nepříznivá cena

26

51

Prostření ve stánku mě odradilo

23

46

Chování prodávajícího

31

61

graf č. 6 21% 31%

Nedůvěra k původu produktů Nepříznivá cena Prostření ve stánku mě odradilo Chování prodávajícího

26% 23% zdroj dat: vlastní šetření

N:200

Popis grafu. Procentuelní vyjádření k odpovědím „nenákupu“ je poměrně v úzkém rozptylu 10%. Na prvním místě je negativní chování prodávajícího. V otázce č. 10 je však kladně hodnocena paradoxně dobře hodnocena „kvalifikovaná odpověď o původu zboží“. Tento paradox je zamyšlením pro prodávající, že kromě odborné znalosti o sortimentu je nutná i „příjemná“ verbální komunikace nesouvisející se sortimentem.

- 31 -


Bod č. 7 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 7 : Jak dlouho vám trvá cesta na trh? Otázkou jsem zkoumal časovou náročnost dopravy respondentů z místa bydliště a kolik procent z nich jsou z místa konání trhu a kdo je ochoten za trhem cestovat.

tabulka č. 7

%

počet odpovědí

Do 15 minut pěšky

16

32

Do 30 minut jízdy dopravním prostředkem

30

60

Od 30 a více minut jízdy autem

54

108

graf č. 8 16%

Do 15 minut pěšky Do 30 minut jízdy dopravním prostředkem

54%

Od 30 a více minut jízdy autem

30%


N:200

Popis grafu. Nejvíce respondentů využívá při návštěvě dopravu autem. Možnost parkování v blízkosti farmářského trhu nebylo součástí šetření. Domnívám se, že zřizovatel farmářského trhu parkování vyřešil při výběru místa (zřízení trhu).

- 32 -


Otázka č. 8 Bod č. 8 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 8: Co na farmářském trhu nejčastěji nakupujete? Otázka slouží k objasnění struktuře sortimentu, který respondenti kupují na trhu. Rovněž objasňuje, jestli se mají stánkaři zaměřit na posílení nabídky masa, drůbeže, uzenin a vajec nebo se zaměřit na prodej květin, místních specialit či ovoce a zeleniny. tabulka č. 8

%

počet odpovědí

ovoce a zeleninu

20

40

uzeniny

21

41

drůbež

14

27

vejce

4

8

maso

19

38

místní speciality

16

31

květiny

8

15

8%

graf č. 8

20%

16%

ovoce a zeleninu uzeniny

drůbež

20% 19%

vejce maso

místní speciality květiny

13%

4% zdroj dat: vlastní šetření

N:200

Popis grafu: Nejnižší procentuelní odpovědi mají vajíčka (4 %) a květiny (8 %), u vajec je to pro mě překvapivé. Ostatní sortiment je relativně v úzkém pásmu 21% až 19%. Nejvíce nakupovaným sortimentem uzeniny (21%), dále následuje ovoce a zelenina (20 %) a místní speciality prodejců. .

- 33 -


Otázka č. 9 Bod č. 9 dotazníku: Text otázky, tabulka dat, graf, popis grafu Otázka č. 9: Čím vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Otázka související s „image“ prodávajícího. Odpověď respondentů mně dá odpověď, co kupující ovlivňuje při rozhodování. Zda preferují čistotu, vzhled a připravenost na další nebo prodejce který své výrobky zná a ví vše, včetně informací o jejich původu.

Tabulka č. 9

%

počet odpovědí

Kvalifikovanou odpovědí o původu zboží

34

67

Čistotou stánku

23

45

Vzhledem nabízeného zboží

27

53

nabídkou připravení zboží na další den

18

35

graf č. 9 18%

32% Kvalifikovanou odpovědí o původu zboží Čistotou stánku Vzhledem nabízeného zboží nabídkou připravení zboží další den

27% 23% zdroj dat: vlastní šetření

N:200

Popis grafu. Lze konstatovat, že procentuelní vyjádření všech možnosti odpovědí mají shodnou míru důležitosti. Z hlediska prodávajícího je však zamyšlení 23 % nad čistotu stánku.

- 34 -


Otázka č. 10

Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu Otázka související s ekonomickými možnostmi kupujícího. Tabulka č. 10

%

do 500

26

do 1000

39

2500

21

nad 2500

15

graf č. 10 15%

26%

do 500 do 1000 2500 nad 2500

21% 38%


N:200

Popis grafu: Z grafu je zřejmé, že největší počet respondentů (39 %) utratí týdně do 1000 Kč na trhu. Následuje 26 % respondentů s útratou do 500 Kč/týden a 26 respondentů s útratou do 500 Kč/ týden. Největší útratu nad 2500 utratí 15 % respondentů. Z hlediska marketinku je zřejmé, že pro prodávajícího je každý návštěvník důležitý, jedná se o poměrně „velká kupní sílu“.

- 35 -


12. Pretest Ověření srozumitelnosti dotazníku jsem provedl „pretextem“. Cílem bylo zjistit, zda respondenti otázkám rozumějí a zda v dotazníku nejsou formální chyby. Toto jsem zajistil pomocí e-mailů. Vybral jsem 10 mých známých osob, o kterých jsem věděl, že běžně nakupují na trhu. Následně jsem těmto osobám zaslal e-mailem žádost o vyjádření k dotazníku, a jeho vyplnění. Všech 10 osob odpovědělo v dohodnutém čase na e-mail a byl mi sdělen jejich názor na smysluplnost dotazníku a současně jsem byl upozorněn na formální chyby. Jejich názor jsem akceptoval a otázky v dotazníku upravil, resp. chyby opravil.

13. Časový plán Sběr dat jsem prováděl v měsících duben a květen. Sběr dat probíhal tak, že jsem oslovil náhodně vybraného návštěvníka trhu, který je ochoten mně poskytnou odpovědi z dotazníku. Počet odmítnutí jsem nezaznamenával. Cílem bylo získat odpovědi od 200 respondentů za cca za 1 měsíc. Poznámka: Vzhledem k většímu počtu respondentů (200), jsem se, rozhodl, že využiji ke sběru dat další osoby. Tyto jsem seznámil s průběhem sběru dat a záměrem bakalářské práce.

14. Analýza získaných statistických dat Analýzu získaných dat jsem prováděl ve 2 fázích V první fázi jsem k jednotlivým otázkám z dotazníku provedl celkové součty odpovídajících respondentů. Ve druhé fázi jsem z dat získaný v první fázi sestavil tabulku. V tabulce jsem pak počty respondentů převedl na procentuelní vyjádření. Na základě tabulky jsem vytvořil graf a připojil jeho popis.

- 36 -


Tržní řád 13 Podmínky na zřízení a provozování farmářského trhu jsou stanoveny novelou „Tržního řádu platnou od 8. 3. 2014, vydanou magistrátem hl. m. Prahy. Šetření textu „Tržního řádu“ Šetřením „Tržního řádu“ vydaného hl. městem Praha spočívajícím v jeho posouzení hlediska založení a provozování konstatuji: a) tržní řád jednoznačně všechny potřebné náležitosti, které jsou nutné pro zřízení a provozování farmářského trhu právnickou nebo fyzickou osobou b) jsou dostupné nezbytně nutné zákony, vyhlášky a předpisy v jednoduchém znění. Není proto nutné studovat resp. hledat v jejich celkovém znění c) jsou minimalizovány administrativní podmínky a provozování trhů pro zřizovatele trhu Provozní řád „Farmářský trh Na Kulaťáku“ Pro šetření jsem vybral „Provozní řád farmářského trhu Na Kulaťáku“ 14 , Praha Dejvice. Cílem bylo zjistit, jak provozovatel aplikoval Tržní řád hl. m. Praha“ na místní podmínky. Místním šetřením jsem ověřil, že jednotlivé body provozního řádu jsou, více či méně splněny. Výstupy a poznatky ze šetření k bakalářské práci Přesvědčil jsem se, že všichni, kdo prodávají na trzích zeleninu, jsou pěstitelé - čili farmáři, nebo jejich delegovaní prodejci, a mají živnostenská oprávnění, popř. osvědčení samostatně hospodařícího rolníka. Všichni prodejci sýrů a živočišných produktů mají veterinárně a hygienicky schválené provozovny, výrobny a zemědělské prostory k pěstování plodin.

13

14

Příloha č. 3 – Tržní řád Prahy http://www.farmarske-trhy.cz/

- 37 -


Správce tržiště čas od času osobně projde trh a vizuálně trh kontroluje a při přestupku nařizuje opatření. . Pokud přesto dojde k reklamaci, výrobku, řeší si to každý prodávající sám za sebe, každý je odpovědný za původ a důvěryhodnost svého zboží. Jakoukoliv reklamaci, se kterou se na prodávajícího spotřebitel obrátí, je tento prodejce povinen neprodleně řešit. Postup je stejný jako v kamenném obchodě. Výhoda farmářského trhu je, že v případě reklamace před sebou nemáte anonymního zaměstnance, ale většinou přímo pěstitele. Složení potravin je při nákupu nejdůležitějším faktorem pro 11 procent respondentů, země původu pak jen pro čtyři procenta z oslovených. Přesto místní původ produktů řeší stále více zákazníků. Dovedly je k tomu negativní zkušenosti s nepoctivými prodejci, kteří se na trh vetřeli se zbožím nakoupeným v supermarketu. Prodejce, který nezná místní realitu a nabízí nepůvodní zboží, je dřív nebo později odhalen a ztratí zákazníky. produktů je v případě zájmu možnost ochutnávky. Můžete si vybírat zboží, nejen očima, např. brambory nebo jablka v bedně, ale můžete vybírat také mezi prodejci a farmami, které je nabízí. Na trhu lze výjimečně a tematický sehnat i některé „nečeské“ produkty, včetně jejich certifikátů, které přesto, že by tam neměly být, protože jde o domácí produkty, alespoň občas by si spotřebitel měl dopřát, protože čerstvé mořské ryby, krevety, maďarské a slovenské domácí klobásy a ovčí sýry, domácí olivový olej z česko-španělské rodinné farmy, je lahůdka a stojí za ochutnání. Podle aktuálního průzkumu totiž považuje 62 % Čechů současný potravinový sortiment za nedostačující. Chybí jim hlavně domácí, čerstvé produkty, které jim zajišťuje právě tržiště. Kvalita prodávaných výrobků je v současné době nejdůležitějším faktorem při výběru potravin pro téměř polovinu mnou oslovených lidí. Cena je rozhodující pouze pro třetinu respondentů. Úspěšnost trhů závisí dále na korektním prodejci či pěstiteli, který je ochotný na trh přijet. To je někdy velký problém! Realita je totiž taková, že jen málo skutečných zemědělců má čas a zájem se trhu osobně účastnit. Obvykle mají svůj neměnný program- svůj čas organizují tak, že tři dny v týdnu prodávají na trzích a zbytek věnují práci ve svém - 38 -


hospodářství. Při současném množství farmářských trhů to mnozí řeší prodejem své produkce další osobě, která pak na trhu nabízí zboží několika dodavatelů. V každém případě má takovýto prodejce oprávnění k prodeji od prvovýrobce. Proto se nedivme, že se vedle brambor z Mělnicka prodávají např. i mořské ryby, nebo pštrosí maso. Následně jsem se utvrdil v tom, že název farmářské trhy není přesný. Protože farmářů, kteří sami jezdí prodávat na trh, je poskrovnu. Cituji z farmářského časopisu 11/2010 „Farma je komplex: zemědělec, který chová zvířata, pěstuje rostliny a vyrábí z nich produkty.“ Označení „farmářské trhy“ tedy není jenom o farmářích, ani není žádnou registrovanou značkou. Používá se prostě proto, že je pro zákazníky atraktivní a srozumitelné. Převažující negativní jevy trhů: Co mi vadilo na vybraných trzích z pohledu spotřebitele: - když byl prodejce neupravený, arogantní na Náplavce nebo Jířáku. - když bylo maso, mléčné výrobky a vejce byly vystavené na přímém slunci (naměřeno 18 °C) - když masné výrobky se válely v bedýnkách na zemi na Náplavce. - když koření stálo u každého stánku výrazně jinak Co může vadit prodejcům: -pozorovatelé, t zn. lidé, kteří nenakupují, ale pouze pozorují, sledují, jen se dívají a neutrácí Zákazníci, kteří přijdou ke stánku, se hádají kvůli drobnostem, baví je, že nechtějí nic koupit. Jejich záměrem je vyvolat konflikt. To jsou ti, co většinou udávají a posílají na místo kontroly SOD. Hlasitě kritizují cokoliv, co je u stánku v nabídce - zloději, kteří čekají na příležitost něco ukrást- patří sem drobní lapkové, bezdomovci, lidé pod vlivem návykových látek a tzv. šetřílkové- pro jedno sice přes plot neskočí, raději ho odcizí. Zákazníci, kteří vystavenému zboží rozumí více než prodejce a neskočí mu tzv. „na lep“

- 39 -


Farmářské trhy mají také nepřátele, buď z řad místních obyvatel, nebo konkurence, a ti na tržiště anonymně posílají poměrně časté kontroly všech možných úřadů, institucí, a kontrolních orgánů. Kontroly na mnou sledovaných tržištích údajně probíhají neohlášené. Proto bych rád věřil, že není možné je dopředu ovlivnit a tak jejich výsledky raději považuji za objektivní a směrodatné a zaručují tak nezávadnost zboží.

- 40 -


15. Závěr

K problematice trhů mám blízko, jsem pravidelným kupujícím. Můj otec v tomto prostředí podniká (ne přímo ve farmářských trzích), takže moje informace jsou z obou stran konkurenčního prostředí. A snažil jsem se je zohlednit v bakalářské práci. Právě rozhovory z domácího prostředí a moje poznatky jsou pak zdrojem širokého spektra podnětů. Mým cílem bylo zjistit situaci farmářských trhů, zejména jaké jsou příčiny stagnace, prognózy zakládání dalších farmářských trhů. Jaké impulsy vedou spotřebitele k tomu, že nakupují, resp. nenakupují, na farmářských trzích. Podle mého zjištění, boom farmářských trhů skončil, současný trh dle mého názoru zůstane zatím ustálený v té podobě, jako nyní. Budoucnost farmářských trhů zčásti závisí i na vládnoucí politické reprezentaci, protože potřebuje podporu radnic a příslušných úředníků. V rámci diplomové práce jsem se zaměřil na výzkum farmářských trhů dle zadání bakalářské práce. Detailně jsem se zabýval třemi farmářskými trhy v Praze. Tyto jsem vybral na základě analýzy počtu farmářských trhů v ČR, ze které mně vyšly jako reprezentativní představitelé. Ověřil jsem si nutnost, že majitelé trhů by měli věnovat větší pozornost výběru svých prodejců. Zvýšila by se důvěra kupujících i náhodných návštěvníků, což v konkurenci supermarketů není zanedbatelné. Co do počtu farmářských trhů je v současné době stav dobrý i když jejich počet mírně klesl. Některé negativní výsledky z místního šetření na farmářských trzích v Praze lze obecně přenést na trhy v ČR. Obecně to lze charakterizovat českým pořekadlem „neusnout na vavřínech, konkurence nespí“. Domnívám se, že naopak, bude pokračovat nárůst počtu farmářských trhů v kamenných domech, a dojde k mírnému poklesu počtu farmářských trhů „pod širým nebem“. K mému šetření lze obecně shrnout následující poznatky

- 41 -


Jak jsem si dotazováním ověřil, u nás provozují přímý prodej spíše malí zemědělci. Navíc, označení „farmáři" nezahrnuje drobné řemeslníky a výrobce potravin, které na trzích také velmi často potkáváme. Docela bych uvítal, kdyby se vrátily klasické prvorepublikové názvy, jako trh městský, zelinářský nebo řemeslný, nebo obyčejně-městské trhy. Samotné trhy se příliš nezměnily, přesto zájem lidí, prodejců i médií lehce poklesl-už tam nejsou davy nadšených zákazníků. Může to být i tím, že malí zemědělci už nemají sílu, aby trhy objížděli a platili si nájmy. Většina z nich si šikovně za tu dobu, co trhy navštěvovala, si udělala portfolio stálých zákazníků a ti teď jezdí přímo za nimi. Smyslem trhů totiž není jen prodat zboží na místě, ale vytvořit si trvalou klientelu lidí, která bude ochotně dojíždět za svým chovatelem nebo pěstitelem až do jeho domu, nebo on za svými stálými klienty do jejich domu. I to je vlastně přínos farmářských trhů. V neposlední řadě -Farmářské trhy jsou tu také proto, aby oživily domácí ekonomiku a přinesly nové pracovní příležitosti. Proto 95 % nabídky trhů pochází z místní produkce. Mimočeské uzeninové speciality, mořské ryby nebo cizí sýry by se měly prodávat jen občas, hlavně pro zpestření v rámci např. tématicky laděných trhů. Osobně bych přál stávajícím farmářským trhům, aby se nejen udržely, ale naopak vzkvétaly tak, aby bylo naplněno jejich poslání- dodávat spotřebitelům co nejkvalitnější čerstvé domácí produkty. Konstatuji že, zvolené cíle bakalářské práce byly splněny. 1)Po analýze „Provozního řádu farmářských trhů vydaného provozovatelem jako závazný předpis pro provozování jednotlivých stánků pronajimateli konstatuji že: A) Provozní řád je umístěn na viditelném místě B) Provozní řád aplikuje Tržní řád na místní prostředí C) Provozní řád jednoznačně specifikuje práva a povinnosti provozovatelů D) Na základě místního šetření konstatuji, že Tržní řády farmářských trhů jsou v souladu s Provozním řádem vydaného Magistrátem hl. m. Praha. 2) Na základě místního šetření tržního řadu, konstatuji, že není byrokratických překážek ve zřizování nových trhů.

- 42 -


3)Dotazník a následné odpovědi respondentů poskytli dostatečné informace pro jejich následnou analýzu. 4)Na základě analýz dat byli sestaveny příslušné závěry jak zlepšit situaci provozovatelů a prodávajících.

- 43 -


16. Seznam použité literatury a dalších pramenů Seznam použité literatury 1 ) Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací Ing, Pavel Attl, Ph.D a kol VČE Praha 2011 2) Chování spotřebitele a výzkum trhu Hilda Bártová a kol, VŠE Praha 2005 3) Aplikovaná statistika Dr. Ing. Sylva Skupinová VŠH 2012 4) MS OFFICE XP, Manažerská informatika doc. Ing. Tomáš Kubálek a kol VŠH 2004 5) Recepty z farmářského trhu, o sezonní české suroviny Hana Michopulu a kol. Nakladatelství:Zpátky domů 2011 vydáno: 2011 6) Statistiky cestovního ruchu FRANKE,A. a kol., Praha:Wolters Kluwer ČR, A. S.,2012. 240S. 7) Pražská a kolektiv Obchodní podnikání, Management Press, Praha 1997.

8) Reklama a podpora prodeje Tellis, G.J., Praha, Grada 2000 9) Farm management jazyk:anglictina pocet stran:480 nakladatelství MCGRAW-HILL COLLEGE, 2011 10) From Farm to table nakladatelství Hoddder and Stoughton 2011

- 44 -


17. Internetové zdroje: http://www.farmarske-trhy.cz/prodavejte-s-nami/ http://bakalarky-nepisto.cz/upload/Bakalarska-prace-vzor.pdf http://www.szpi.gov.cz http://www.svscr.cz http://www.vitalia.cz/clanky/boom-farmarskych-trhu-za-dva-roky-narostlytrojnasobne/ http://www.farmarsketrziste.cz/praha/ http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf

- 45 -


18. Přílohy Příloha č. 1 – Vzor dotazníku

respondent

VZOR DOTAZNÍKU č. X otázka

1 2

výběr možností

Kde koupíte kachnu ke svátečnímu obědu?

1 2 3 4

Jaký je váš názor na existenci farmářských trhů v Praze

1 2 3 1

3

4 5

6

7 8

Proč jste dnes na farmářském trhu?

Je sortiment na trhu ekologičtější než jinde?

Co je pro vás rozhodující při nákupu potravin?

Co je pro vás rozhodující při nákupu potravin?

Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem?

Jak dlouho vám trvá cesta na trh?

2 3 4 5 6

10

Co na farmářském trhu nejčastěji nakupujete?

Čím vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu

5

zvoleno

zvoleno

zvoleno

zvoleno

zvoleno

Prodejna s inzerovanou slevou je dobře, že jsou neměli by být v centru nemám názor Jsem pravidelný návštěvník Na doporučení známých Informace na internetu (www) Reklamy a rozhovorů v mediích Náhodou Schůzka s přáteli Ano Nevím

Ne

1

Kvalita

2

Čerstvost

3

Příznivá cena

4

Vše dohromady

1

Kvalita

2

Čerstvost

3

Příznivá cena

4

Vše dohromady

1 2 3 4

Nedůvěra k původu produktů Nepříznivá cena Prostření ve stánku mě odradilo Chování prodávajícího Do 15 minut pěšky Do 30 minut jízdy dopravním prostředkem Od 30 a více minut jízdy autem ovoce a zeleninu

2 3 4 5 6 7

uzeniny drůbež vejce maso místní speciality květiny

1

Kvalifikovanou odpovědí o původu zboží

2 3 4

Vzhledem nabízeného zboží

Sběr dat na farmářské trhu ………………………………

4

Supermarket

1

9

3

Běžná prodejna

2 3

Čistotou stánku nabídkou připravení zboží další den

Odpovědi respondentů zaznamedl dne

jméno, podpis

- 46 -

respondent

2

Farmářský trh

1

1 2 3

respondent respondent respondent

1


Příloha č. 2 – Kodex farmářských trhů pro Prahu 15 Předmětem prodeje na Farmářských trzích může být pouze zboží, které tematicky, odpovídá charakteru Farmářských trhů a vychází z české tradice, a to zejména z tradice pěstování plodin, chovu hospodářských zvířat a výroby potravinářských produktů. Tento „kodex farmářských trhů“ má přispívá k lepší orientaci spotřebitelů, kde základním kriteriem musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených farmářských produktů. 1. Prodávané zboží na „farmářských trzích“ pochází od farmáře nebo výrobce potravin (dále jen farmář), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat. 2. Farmáře může při prodeji zastupovat jeho rodinný příslušník, nebo osoba, se kterou má farmář uzavřenou smlouvu nebo písemné pověření. 3. Provozovatelé farmářských trhů a farmáři u nabízeného zboží dodržují a splňují základní legislativní požadavky 16(mimo jiné). 4. Provozovatel farmářských trhů preferuje zejména farmáře, kteří prodávají zboží z daného regionu. O prodeji zboží z ostatních regionů ČR, eventuelně z příhraničních oblastí rozhoduje provozovatel. 6. Provozovatel „farmářského trhu“ který se hlásí k principům „Kodexu farmářských trhů“ zajistí označení vlastním jednotným a viditelným logem ty stánky prodejců, kteří splňují body 1 a 2 „Kodexu farmářských trhů“. 7. Provozovatel farmářského trhu je povinen umístit znění „kodexu farmářských trhů“ na viditelném místě při konání farmářských trhů (například u vstupu na tyto trhy nebo na každém stánku u prodávajícího, u tržního řádu apod.).

15

částečně upravená citace pro podmínky Prahy

http://eagri.cz/public/web/file/120003/Kodex_farmarskych_trhu.pdf 16

www.szpi.gov.cz ; www.svscr.cz

- 47 -


8. Každá osoba (spotřebitel, farmář, prodejce, inspektor), která se domnívá, že došlo či dochází k prodeji zboží v rozporu s „Kodexem farmářských trhů“ (např. zboží evidentně nepochází z farmy a je nakoupené ve velkoskladu atd.) má právo upozornit na tento stav provozovatele farmářských trhů. Provozovatel farmářských trhů je povinen neprodleně zajistit nápravu (minimálně formou odebrání loga jednotného označení stánku). Příloha č. 3 – Tržní řád Prahy TRŽNÍ ŘÁD PRAHY Nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů (konsolidované znění ke dni 23. 7. 2013) Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 14. 6. 2011 podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., vydat toto nařízení: §1 Místa pro prodej a poskytování služeb (1) Na území hlavního města Prahy je možno mimo provozovnu k tomuto účelu určenou kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona nabízet, prodávat zboží nebo poskytovat služby na místech uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v rozsahu v ní stanoveném, nejde-li o druhy prodeje zboží nebo poskytování služeb, na které se toto nařízení nevztahuje nebo které jsou zakázány. Místy uvedenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení jsou tržnice, tržiště, tržní místa, restaurační zahrádky v době po 22.00 hod., místa pro konání trhů, trasy pro pojízdný prodej zboží nebo poskytování služeb, předsunutá prodejní místa, místa pro nabídku zboží a místa pro nabídku služby. (2) Tržnice je vymezený, uzavíratelný prostor, umožňující celoroční prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona na, za tím účelem zpravidla najatých, prodejních místech. Tento prostor umožňuje stanovit alespoň 10 prodejních míst a v době prodeje zboží a poskytování služeb musí být vybaven alespoň 10 stánky, přenosnými stánky, stoly, pulty, stojany, mobilními zařízeními jako jsou účelově upravené a vybavené vozíky a jinými obdobnými zařízeními (dále jen „prodejní zařízení“), umístěnými na zpevněném povrchu - 48 -


na určených prodejních místech, jejichž rozmístění a počet v prostoru tržnice jsou určeny plánkem. Tento prostor je veřejně přístupný pouze v provozní době. (3) Tržiště je vymezený prostor, umožňující celoroční prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona na, za tím účelem zpravidla najatých, prodejních místech. Tento prostor umožňuje stanovit alespoň 10 prodejních míst a v době prodeje zboží a poskytování služeb musí být vybaven alespoň 10 prodejními zařízeními, umístěnými na zpevněném povrchu na určených prodejních místech, jejichž rozmístění a počet v prostoru tržiště jsou určeny plánkem. Tento prostor je veřejně přístupný. (4) Tržní místo je místo mimo tržnice a tržiště, které je alespoň v prodejní době veřejně přístupné a na kterém se na jednom nebo více, zpravidla najatých, prodejních místech, mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, prodává zboží a poskytují služby z prodejních zařízení, umístěných na zpevněném povrchu. Prodejní zařízení nesmí žádnou svou částí, ať pevnou nebo zavěšenou, přesahovat plochu uvedenou pro tržní místo v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (5) Restaurační zahrádka je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se na zpevněném povrchu prodává zboží a poskytují služby v rámci ohlašovací řemeslné živnosti „hostinská činnost“, které je k výkonu této činnosti vybaveno a funkčně souvisí s provozovnou, určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. Restaurační zahrádka musí mít stejného provozovatele jako uvedená provozovna a může být vybavena chladícím, mrazícím, popř. výčepním zařízením sloužícím pro provoz zahrádky. (6) Předsunuté prodejní místo je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém je umístěno na zpevněném povrchu prodejní zařízení, ze kterého se prodává zboží a poskytují služby stejného druhu jako v provozovně, určené k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, se kterou funkčně souvisí. Předsunuté prodejní místo se zřizuje bezprostředně u uvedené provozovny a musí s ní mít stejného provozovatele. (7) Místo pro konání trhu je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se konají příležitostné akce, při kterých je prodáváno zboží nebo jsou poskytovány služby (dále jen „trhy“). Trhy se mohou konat v tržnicích, na tržištích, tržních místech a na dalších místech k tomu účelu uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

- 49 -


(8) Trasa pro pojízdný prodej zboží nebo poskytování služeb je trasa vymezená názvem ulic, kterými probíhá, míst, která spojuje nebo místem, na kterém se nabízí, prodává zboží a poskytují služby. Na trase uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení lze: a) prodávat zboží nejvýše z počtu prodejních zařízení (ruční vozíky, kola, elektromobily a podobná zařízení) stanoveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, b) dopravovat osoby kočáry taženými koňmi z místa pro nabídku takové služby nejvýše v počtu stanoveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, c) dopravovat osoby prostřednictvím trojkolek z místa pro nabídku takové služby nejvýše v počtu těchto vozidel stanoveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (9) Prodejní místo je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona v tržnicích, na tržištích, tržních místech, trzích a předsunutých prodejních místech, na kterém se prodává zboží a poskytují služby z prodejních zařízení umístěných na zpevněném povrchu mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. (10) Místo pro nabídku zboží je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém se za účelem prodeje nebo nabídky vystavuje zboží stejného druhu jako v této provozovně umístěné na zemi nebo na přenosném zařízení. To platí i tehdy, je-li takové zboží vystavováno zobrazené. Považuje se za něj i plocha, na které je uvedené zboží položeno, zavěšeno, či jiným obdobným způsobem upevněno buď přímo, nebo pomocí technického zařízení či konstrukce, jako je zeď domu mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím nebo vchodové dveře či okenice. (11) Místo pro nabídku služby je místo mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona, na kterém není celá služba realizována, ale dochází zde k její nabídce vykonávané v jakékoliv podobě, zejména formou obrazové nebo grafické upoutávky na deštnících, oděvech a jejich doplňcích. Považuje se za něj i místo, které je výchozím místem pro realizaci služby. Místem pro nabídku služby je i místo uvedené v § 1 odst. 8 písm. b) a c). (12) Za kočár s koňmi se pokládá každý povoz (dvou nebo čtyřspřeží), který se pohybuje pomocí koňské síly. Za trojkolku se pokládá vozidlo poháněné lidskou silou případně pomocným motorem. §2 Rozdělení míst podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby

- 50 -


(1) Tržní místa se podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby rozdělují na: a) tržní místa v centrální části města uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení, u nichž konkrétní druh zboží nebo poskytované služby uvedený v příloze č. 1 k tomuto nařízení nesmí být jiný než květiny a doplňkový sortiment, který se ke květinám váže, ovoce, zelenina, upomínkové předměty vztahující se k Praze nebo k České republice s výjimkou textilních, výtvarná díla, pohlednice, plány a mapy města a republiky, knižní průvodce, tisk, jízdenky městské hromadné dopravy, telefonní karty, ceniny, drobné psací potřeby, tabákové výrobky a drobné kuřácké potřeby, občerstvení, vstupenky na kulturní programy a jízdenky na okružní jízdy městem, čištění bot, půjčování nemotorových dopravních prostředků (loděk, kol a podobně), fotografické služby včetně prodeje drobných fotopotřeb; b) tržní místa v prostorách metra, (vestibuly, podchody a společné haly), u nichž konkrétní zboží uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení nesmí být jiné než květiny, tisk, knihy, jízdenky městské hromadné dopravy, telefonní karty a pouze příležitostně velikonoční a vánoční zboží; c) ostatní tržní místa, u kterých není druh prodávaného zboží nebo poskytované služby předem omezen. (2) Trhy se podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby rozdělují na: a) trhy se sortimentem vztahujícím se k určitému období (vánoční, velikonoční, svatodušní a podobně), dnu či svátku (např. svatého Mikuláše, svatého Valentýna, Den dětí a podobně), popřípadě zaměřeným na zboží jako produkt uměleckých řemesel s vymezením uvedeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení; b) farmářské trhy se sortimentem zboží, čerstvého či zpracovaného, pocházejícího od zemědělců, pěstitelů, zahrádkářů, sběračů lesních plodů a hub a dále od malých producentů, měnícím se podle ročního období, kterým je ovoce, zelenina, květiny, vejce, mléčné a masné výrobky, maso, pečivo, další zemědělské a zahrádkářské produkty; na těchto trzích lze prodávat i jiné zboží, a to produkty lidových uměleckých řemesel z proutí, šustí, dřeva a keramiky pouze tehdy, je-li to výslovně uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení; c) ostatní trhy (provozované zpravidla ve vymezené dny v týdnu, měsíci či roce) se sortimentem rámcově určeným v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (3) Na trzích uvedených v odstavci 2 písm. a), b) a c) lze poskytovat občerstvení (stravovací služby) pouze tehdy, je-li to výslovně uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. - 51 -


(4) Ostatní místa pro prodej zboží nebo poskytování služeb se podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby rozdělují tak, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §3 Stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti (1) Kapacita jednotlivých tržnic, tržišť, trhů a tržních míst (počet prodejních míst nebo prostor v metrech čtverečních) je stanovena v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Příloha č. 1 k tomuto nařízení dále obsahuje vymezení prostoru v metrech čtverečních u restauračních zahrádek po 22.00 hod., předsunutých prodejních míst a míst pro nabídku zboží a vymezení tras pro pojízdný prodej. (2) Tržnice, tržiště, trhy a tržní místa se správcem musí být na vhodném, trvale viditelném místě označeny jménem a příjmením, popřípadě obchodní firmou provozovatele - fyzické osoby nebo názvem popřípadě obchodní firmou u provozovatele právnické osoby a identifikačním číslem provozovatele, na tomto místě musí být rovněž uvedeno jméno a příjmení správce, doba prodeje zboží a poskytování služeb, u tržnic, tržišť a trhů musí být rovněž vyvěšen tento tržní řád s plánkem podle § 1 odst. 2 a 3. (3) Tržnice, tržiště, trhy a tržní místa musí být vybaveny tak, aby byl zajištěn jejich řádný a nerušený provoz na zpevněném povrchu; mezi prodejními zařízeními musí být vytvořen prostor pro pohyb zákazníků a zásobování a zajištěna požární ochrana v souladu se zvláštními předpisy. (4) Tržnice, tržiště, trhy a tržní místa musí být podle charakteru prodávaného zboží nebo poskytované služby dále vybaveny takto: a) u potravin zařízeními požadovanými zvláštními předpisy, b) u ovoce, zeleniny a dalšího zboží musí být zajištěna vhodná prodejní zařízení, popřípadě na ně navazující podložky tak, aby toto zboží nebylo uloženo přímo na zemi; c) u oděvů samostatným, alespoň plentou odděleným prostorem a zrcadlem pro jejich vyzkoušení; d) u obuvi místem ke zkoušení obuvi vsedě, zrcadlem a lžící na boty; e) u elektrospotřebičů a elektronického zboží přípojkami energií pro předvedení prodávaného zboží. (5) Tržnice, tržiště, trhy a tržní místa musí být vybaveny takovým osvětlením, které umožní spotřebiteli prohlédnout prodávané zboží, přečíst návod ke spotřebě a označení prodejních zařízení podle zvláštních předpisů.

- 52 -


(6) Tržnice, tržiště a trhy musí být vybaveny při prodeji ovoce a zeleniny tekoucí pitnou vodou pro jejich omytí. §4 Doba prodeje zboží a poskytování služeb (1) Tržnice a tržiště mohou být provozovány po dobu celého roku, doba prodeje zboží a poskytování služeb na tržnicích a tržištích je od 6.00 do 20.00 hodin, pokud v příloze č. 1 k tomuto nařízení není pro jednotlivé tržnice a tržiště stanoveno jinak. (2) Tržní místa mohou být provozována po dobu celého roku nebo, s přihlédnutím k sortimentu prodávaného zboží a poskytovaných služeb, podle poptávky po nich, pouze v určitém období roku, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Doba prodeje zboží a poskytování služeb na tržních místech je od 6.00 do 20.00 hodin, pokud v příloze č. 1 k tomuto nařízení není pro jednotlivá tržní místa stanoveno jinak. (3) Trhy jsou provozovány v určitém období roku, jak je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Doba prodeje je od 6.00 do 21.00 hodin, pokud v příloze č.1 k tomuto nařízení není pro jednotlivé trhy stanoveno jinak. §5 Pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti (1) Při prodeji zboží a poskytování služeb na tržnicích, tržištích, trzích a tržních místech jsou všechny zúčastněné osoby (provozovatelé, prodávající a poskytovatelé služeb) povinny: a) dodržovat zásady osobní čistoty a udržovat pracovní oděv v čistotě, b) zabezpečovat zde trvalý a řádný úklid, celoročně schůdnost, udržovat čistotu stánků, prodejních míst i míst pro nakládku a vykládku zboží a skladových prostor; c) průběžně odstraňovat odpad i obaly ze zboží na provozovatelem určené místo utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií odpadů; d) prodej organizovat tak, aby se jednotlivé druhy zboží nevhodně navzájem neovlivňovaly a byly chráněny před přímými slunečními paprsky a jinými nepříznivými vlivy (prach, vlhko, kouř a podobně); e) k prodeji a nabídce zboží používat prodejní zařízení zhotovená ze zdravotně nezávadného a dobře čistitelného materiálu, f) ovoce, zeleninu, brambory a lesní plody dovézt před nabízením k prodeji jiţ očištěné a zbavené zavadlých částí,

- 53 -


g) k prodeji a nabídce zboží a poskytování služeb užívat jen místa k tomu určená, nezdržovat se v uličkách před stánky bezdůvodně a neumísťovat tam nic, co by znemožňovalo nebo ztěžovalo průchod zákazníků; h) osobními vozidly zde parkovat pouze v prostoru určeném provozovatelem v souladu s místní úpravou provozu na pozemních komunikacích. (2) Pro restaurační zahrádky a předsunutá prodejní místa platí odstavec 1 písm. a) až e). §6 Pravidla, která musí dodržet provozovatel tržnice, tržiště, trhu a tržního místa k zajištění jejich řádného provozu (1) Provozovatel tržnice, tržiště nebo trhu je povinen: a) umístit tento tržní řád a plánek tržnice nebo tržiště s číselným nebo obdobným označením prodejních zařízení na vhodném, trvale viditelném místě, b) dohlížet na dodržování § 3, 4 a 5 zúčastněnými osobami; c) přidělit prodejcům a poskytovatelům služeb prodejní zařízení nebo konkrétní místa a vést o přidělení evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu jednoho roku, d) zajistit provádění pravidelného úklidu zařízení a všech prostor a průběžné deratizace, e) určit prostor pro odkládání odpadů, zajistit dostatečný počet sběrných nádob pro jednotlivé druhy a kategorie odpadů, zajistit pravidelný odvoz a využití nebo odstranění těchto odpadů; f) zajistit dostatečný počet sběrných nádob na odpad od zákazníků včetně pravidelného svozu a odstranění tohoto odpadu, g) vyčlenit podle místních možností prostor pro skladování zboží v průběhu prodeje a po skončení prodeje, h) časově vymezit vjezd motorových vozidel do prostor tržnice i tržiště, i) zajistit, aby zde nebyl realizován prodej mimo přidělená konkrétní místa; j) zajistit pro prodejce a poskytovatele služeb možnost používání hygienického zařízení (záchod, tekoucí voda k umytí rukou), při prodeji potravin v rozsahu upraveném zvláštními předpisy; k) umožnit prodej hub nebo jiných přírodních plodin určených ministerstvem zdravotnictví jen osobám držícím osvědčení o tom, že prokázaly základní znalosti takových plodin před zkušební komisí, kterou ustavuje orgán ochrany veřejného zdraví; l) pokud mají být na tržnici či tržišti prodávána živá zvířata a živočišné produkty, vymezit v rámci tržnice nebo tržiště místo, splňující veterinární podmínky pro jejich prodej, které si nechal předem schválit orgánem veterinární správy; - 54 -

m) dochází-li zde k


prodeji také jinými osobami než podnikateli nebo jejich zaměstnanci (tak zvané burzy, bleší trhy a podobně), oddělit jasně taková místa od ostatních, sloužících k podnikání. (2) Pro provozovatele tržního místa platí odstavec 1 písm. b), g), i) a k). (3) Provozovatel může k zajištění provozu tržnice, tržiště, trhu a tržního místa určit fyzickou osobu - správce. §7 Druhy prodeje zboží a poskytování služeb, na které se nařízení nevztahuje (1) Toto nařízení se nevztahuje na prodej zboží pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem, na prodej tisku prostřednictvím kamelotů, na prodej vstupenek na kulturní akce před objekty, v nichž se konají, v den jejich konání, po dobu 4 hodin před jejich zahájením a bez omezení pohybu chodců, na prodej zvukových a obrazových nosičů jejich autory při provozování jejich pouliční produkce, na poskytování služeb a prodej zboží na restauračních zahrádkách v době od 8.00 do 22.00 hodin, na zásilkový prodej, na podomní prodej, na vánoční prodej ryb a stromků, jmelí a chvojí, na velikonoční prodej kraslic a pomlázek, na prodej zboží a poskytování služeb na lodích, na nabídku a prodej květin na předsunutých prodejních místech a místech pro nabídku zboží a na distribuci telefonních seznamů. (2) Toto nařízení se dále nevztahuje na prodej při kulturních akcích jako jsou koncerty, divadelní představení, módní a jiné tématické přehlídky, sportovních akcích, promítání v letních kinech a vysílání přenosů z velkoplošných obrazovek, realizovaný v místě, kde se akce koná. (3) Za podomní prodej se pokládá prodej, kdy je bez předchozí objednávky dům od domu nabízeno a prodáváno zboží. (4) Za vánoční prodej ryb a stromků, jmelí a chvojí se pokládá jejich prodej od 7. do 24. prosince běžného roku. (5) Za velikonoční prodej kraslic a pomlázek se pokládá jejich prodej v období 20 dnů před velikonočním pondělím. §8 Zakázané druhy prodeje zboží a poskytování služeb (1) Pochůzkový prodej na území hlavního města Prahy je zakázán s výjimkou jeho provádění ve sportovních zařízeních, otevřených koupalištích, plovárnách a bazénech k tomuto účelu určených kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona. (2) Pojízdný prodej je na území historického jádra hlavního města Prahy prohlášeného za památkovou rezervaci zakázán, s výjimkou veřejně přístupné části komplexu zahrad - 55 -


vrchu Petřína (Kinského zahrada, Nebozízek, Petřínské sady, Seminářská zahrada, Lobkovická zahrada, Strahovská zahrada, Růžový sad a Park u rozhledny, Karlova náměstí a Zítkových sadů). (3) Nabízení pornografického tisku na území hlavního města Prahy je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je tento tisk nabízen v zatavené folii upravené tak, aby byl viditelný pouze název tisku. (4) Za pochůzkový prodej se pokládá prodej zboží s použitím přenosného nebo neseného zařízení (konstrukce, tyče, závěsného pultu, ze zavazadel, tašek a podobných zařízení) nebo přímo z ruky. Není rozhodující, zda ten, kdo zboží prodává, se přemísťuje nebo postává na místě. Pochůzkovým prodejem není prodej vstupenek na kulturní akce před objekty, v nichž se konají, v den jejich konání, po dobu 4 hodin před jejich zahájením a bez omezení pohybu chodců, prodej a distribuce tisku prostřednictvím kamelotů. Porušení tohoto nařízení se postihuje podle zvláštních předpisů. § 10 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád. 2. Nařízení č. 5/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád. 3. Nařízení č. 19/2006 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění nařízení č. 5/2006 Sb. hl. m. Prahy. 4. Nařízení č. 7/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. 5. Nařízení č. 17/2007 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. 6. Nařízení č. 14/2008 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. 7. Nařízení č. 23/2008 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. 8. Nařízení č. 23/2009 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. 9. Nařízení č. 15/2010 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 16/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů.

- 56 -


§ 11 Toto nařízení nabývá účinnosti 30.června 2011. Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., v. r. primátor hlavního města Prahy Ing. Karel Březina, v. r. náměstek primátora hlavního města Prahy Pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti (1) Při prodeji zboží a poskytování služeb na tržnicích, tržištích, trzích a tržních místech jsou všechny zúčastněné osoby (provozovatelé, prodávající a poskytovatelé služeb) povinny: a) dodržovat zásady osobní čistoty a udržovat pracovní oděv v čistotě, b) zabezpečovat zde trvalý a řádný úklid, celoročně schůdnost, udržovat čistotu stánků, prodejních míst i míst pro nakládku a vykládku zboží a skladových prostor;

http://www.praha5.cz/cs/dokument/dokumenty-zivnostenskeho-uradu/210288-trzni-radnovela-ucinna-ode-dne-832014-vcetne-prilohy-c1

- 57 -


Příloha č. 2 - PROVOZNÍ ŘÁD „Na Kulaťáku“

- 58 -


- 59 -


- 60 -

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, spol. s r.o. Jan Šanda

Recommend Documents