VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
JAN MASTNÝ Charakteristika sítě gastronomických provozoven ve Středočeském kraji (okres Kolín: obce a města od B - J) BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2014
Charakteristika sítě gastronomických provozoven ve Středočeském kraji (okres Kolín: obce a města od B - J)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
JAN MASTNÝ
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o.
Studijní obor:
6501 R 010 Gastronomie, hotelnictví a turismus – Hotelnictví
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Blanka Zimáková
Datum odevzdání bakalářské práce: 24. 4. 2014 Datum obhajoby bakalářské práce: Místo a datum vydání:
Praha, 2014
Characteristic of the gastronomic parlor in the Middle-Czech shire (Kolín shire: villages from B to J)
BACHELOR´S THESIS
JAN MASTNÝ
Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.
Programme:
6501 R 010 Gastronomy, Hospitality and tourism – Hospitality
Bachelor´s thesis supervisor:
Ing. Blanka Zimáková
Date of bachelor´s thesis handing over:
24. 4. 2014
Date of defence Bachelor´s thesis: Place and date of publication:
Prague, 2014
Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma „Charakteristika sítě gastronomických provozoven ve Středočeském kraji (okres Kolín: obce a města od B - J)“ zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
………………………….. Jan Mastný V Praze dne 20. 4. 2014
Poděkování Rád bych tímto poděkoval Ing. Blance Zimákové za vstřícnost, trpělivost a dobře míněné rady, které mi pomohly při realizaci této bakalářské práce.
Abstrakt Autor: JAN MASTNÝ Název: Charakteristika sítě gastronomických provozoven ve Středočeském kraji (okres Kolín: obce a města od B - J) Bakalářská práce Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Vedoucí bakalářské práce: Ing. Blanka Zimáková Místo a datum vydání:
Praha, 2014
Počet stran: 44 Tato bakalářská práce na téma „Charakteristika sítě gastronomických provozoven ve Středočeském kraji (okres Kolín: obce a města od B - J) si jako hlavní cíl klade úkol zmapovat úroveň gastronomických provozoven v kolínském regionu Středočeského kraje, dle rozsahu daného vymezeným rozsahem obcí a měst daného regionu. Vlastnímu praktickému výzkumu obsaženému v práci předchází teoretická rešerše dostupné literatury na dané téma, za účelem objasnění řešených pojmů a získání kvalitní teoretické základny pro vlastní praktickou část práce. Důsledná PESTEL analýza vnějšího prostředí a Porterova analýza mezoprostředí přinášejí vstupní strukturu sekundárních dat, která je v práci následně doplněna praktickým výzkumem zaměřeným na identifikaci jednotlivých gastronomických provozoven v daném regionu. V návrhové části pak práce předkládá návrhy na možná rozšíření stávající sítě dostupných gastronomických služeb v regionu, s důrazem na zjištění získaná v průběhu realizace praktické části práce.
Klíčová slova region, Kolín, gastronomie, provozovna, zařízení, společné stravování, hromadné stravování, veřejné stravování, služby, PESTEL, Porter, vnější prostředí, legislativa.
Obsah Úvod9 1
Teoretická část
10
1. 1
Gastronomická zařízení definice, historické souvislosti a moderní pojetí
10
1. 2
Základní formy společného stravování
12
1. 2. 1 Veřejné (restaurační) stravování
12
1. 2. 2 Hromadné (účelové) stravování
12
1. 3
Členění gastronomických zařízení
14
1. 4
Základní předpoklady pro podnikání v gastronomii
15
1. 5
Význam pojmu region
17
1. 6
Nástroje strategické analýzy vnějšího prostředí
a mezoprostředí gastronomických zařízení
18
1. 7
PESTEL analýza
19
1. 8
Porterova analýza
20
2
Analytická (praktická) část
22
2. 1
Úvod do tématu
22
2. 2
Historie a geografie vybraných obcí kolínského regionu
22
2. 3
Strategická analýza řešeného regionu
27
2. 3. 1 PESTEL analýza
27
2. 3. 2 Analýza vnějšího mezoprostředí modelové společnosti
na bázi Porterova modelu pěti sil
39
2. 4
Predikce budoucího vývoje odvětví gastronomických provozů
44
2. 5
Vlastní výzkum struktury gastronomických zařízení
45
2. 5. 1 Úvodní informace o průběhu šetření
45
2. 5. 2 Metodika a časový harmonogram postupu výzkumných prací
46
2. 5. 3 Textový komentář realizace výzkumu
49
2. 6
Vyhodnocení odpovědí na výzkumné otázky
50
3
Návrhová část
51
3. 1
Predikce budoucího vývoje sledovaného regionu
51
3. 2
Návrhy na možné nové vývojové trendy
51
Závěr52 Přehled použité literatury
53
Přílohy57
Seznam obrázků Obrázek č. 1
Klasifikace kulinářského gastronomického cestovního ruchu
Obrázek č. 2
Oblasti strategické analýzy podniku
18
Obrázek č. 3
Porterův model pěti sil
20
Obrázek č. 4
Přehledová mapa kolínského regionu s vyznačenými obcemi
26
Obrázek č. 5
Graf makroekonomická predikce z kolokvia MF ČR ve 2. polovině
roku 2010 Obrázek č. 6
Graf stávající makroekonomická predikce vývoje HDP
z kolokvia MF ČR v dubnu roku 2013
Obrázek č. 7
Graf stávající predikce vývoje zaměstnanosti z kolokvia MF ČR
v dubnu roku 2013
10
28
29
32
Obrázek č. 8 Stávající predikce vývoje míry nezaměstnanosti z kolokvia MF ČR
v dubnu roku 2013
32
Obrázek č. 9 Graf stávající predikce vývoje nominálních mezd
a platů z kolokvia MF ČR v dubnu roku 2013
33
Obrázek č. 10
Infografika prezentující stav gastronomických provozů v roce 2010 40
Obrázek č. 11
Přehled identifikovaných obcí
49
Seznam tabulek Tabulka číslo 1
Zadlužení v poměru k HDP
30
Tabulka číslo 2 Meziokresní srovnání vybraných ukazatelů ve Středočeském kraji
v 1. až 4. čtvrtletí 2012
34
Tabulka číslo 3
Příležitosti a hrozby gastronomických provozů v kolínském regionu
44
Tabulka číslo 4
Časový harmonogram postupu výzkumných prací
46
Tabulka číslo 5
Přehled gastronomických zařízení na území regionu Kolín v obcích
s počátečním písmenem v názvu B-J
47
Úvod Téma práce spočívá v identifikaci gastronomických provozů na území regionu kolínska. Tato tématika je řešiteli velmi blízká nejen kvůli zvolené odbornosti studia, ale i vzhledem k poloze sledované lokality, těsně sousedící s regionem kutnohorska, který je řešitelovým místem narození. Hlavním cílem této práce je analýza podnikatelského prostředí gastronomických provozoven v regionu Kolín. V první teoretické části práce je provedená hluboká úvodní rešerše teoretické literatury na dané téma. Jsou objasněny pojmy gastronomických provozů, jejich teoretického členění používaného jednotlivými autory. Dále jsou v této části prezentovány teoretické základy v praktické části práce následně využívaných analytických nástrojů a metod PESTEL a Porterovy analýzy 5 sil. Ve druhé analyticko-praktické části práce jsou prakticky využity teoretické poznatky z první rešeršní části práce. Jsou aplikovány na praktickém modelu kolínského regionu. Nejprve je v rámci úvodu do tématu definován a vymezen modelový případ regionu kolínska s ohledem na geografické a historické konsekvence. Následně je prostřednictvím důsledného dodržení postupu PESTEL analýzy přikročeno k praktické analýze vnějšího prostředí gastronomických provozů nalézajících se na území tohoto regionu. Poté je na principu Porterovy analýzy 5 sil analyzováno vnější konkurenční mezoprostředí v oblasti gastronomických provozů situovaných v dané oblasti. Výsledkem této analýzy je získání jasného přehledu o vlivech majících svůj dopad na úrověň, kvalitu, množství, rozsah a pestrost nabízených služeb poskytovaných sledovanými gastronomickými provozy. Na základě vlastního praktického výzkumu gastronomických provozů je vytvořena přehledová mapa regionu kolínska se zakreslením jednotlivých provozoven, zjištěných osobní návštěvou řešitele v dané lokalitě, a formou přehledových tabulek jsou prezentovány zjištěné parametry. Ve třetí syntetické (návrhové) části práce jsou na základě prací získaných zjištění prezentovány vlastní návrhy na vhodné lokality případných budoucích provozoven s ohledem na kupní sílu a chybějící typy služeb v konkrétních částech regionu Kolín. V souvislosti se zamýšleným cílem a metodikou vyvstávají v úvodu práce zásadní výzkumné otázky. Hledání jejich formulace, a následné hledání odpovědi, je podstatou řešené problematiky. Otázky zvolené v kontextu s problematikou řešenou touto bakalářskou prací jsou: VO1. Kolik gastronomických provozů, jakého typu a jaké úrovně poskytovaných gastronomických služeb se nachází na území kolínského regionu v intervalu počátečního písmena názvu obce B-J? VO2. Jaké typy gastronomických provozů mohou v budoucnu najít v kolínském regionu své uplatnění a v jakých lokalitách?
9
1 Teoretická část 1. 1 Gastronomická zařízení definice, historické souvislosti a moderní pojetí „ ...gastronomie je teorie vyspělého kuchařského umění“.1 S touto definicí nelze úplně souhlasit, neboť gastronomie není pouze teorii, gastronomie ovlivňuje mnoho jiných odvětví, a to tak, že na ní není možno nahlížet jako na prosté kuchařské umění, ale že je třeba její základ chápat ve světovém a jednotném kontextu. Není tak úplně možné z gastronomie vyčlenit například systémy obsluhy, způsoby podávání jídel a nápojů, servis a technické přípravy míchaných nápojů, dekoraci a pravidla stolování u slavnostních tabulí, způsoby přípravy a pořádání různých gastronomických akcí, jako například raut, banket, garden party, coupe de champagne apod. Proto by bylo lépe gastronomii definovat jako: „...soubor rozsáhlých společenských věd o způsobech, technikách a systémech přípravy a servisu jídel a nápojů, a to nejen v jednotlivých gastronomických provozovnách, ale i v rámci nejrůznějších společenských akcí, a zvyklostí s tím spojených.“ V rámci pochopení souvislostí gastronomických provozoven je nutné si uvědomit že gastronomie rovněž velmi úzce souvisí s odvětvím cestovního ruchu. Její začlenění do tohoto odvětví názorně demonstruje obrazový diagram na obr. č. 1 prezentující klasifikaci jednotlivých částí kulinářského gastronomického cestovního ruchu.
Obrázek č. 1
Podniky veřejného stravování
Klasifikace kulinářského gastronomického cestovního ruchu
Kulinářský cestovní ruch
Gastronomické akce a události
Gastronomické destinace
Gastronomická muzea
Gastronomické provozy
Farmářské trhy
Kurzy vaření
Zdroj: KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. 1
The waiter‘s handbook. 3rd ed. Melbourne: Hospitality Press, 2004. ISBN 978-186-2505-292, str. 86
10
Gastronomie je nedílnou součástí pohostinství a jako jakákoliv jiná činnost člověka procházela historickým vývojem. Pohostinství musíme vnímat jako veškerou činnost člověka spojenou s poskytováním služeb ubytovacích a občerstvovacích. Historický vývoj pohostinství sahá daleko do starověku, kdy už na území staré Palestiny a Babylonu bylo povinností člověka poskytovat pohostninství zcela bez nároku na odměnu. Pozdějí byla v Egyptě posunuta hranice tím, že vzikla první zábavní střediska a byly známy 2 různé druhy vína a 4 druhy piv. Následně ve starověkém Řecku byl díky nástupu cestovního ruchu zaveden nový druh pohostinských domů. Nástup také zaznamenaly herny a dochází k zavedení prvních omezení pohostinské činnosti (stanovení zavírací doby, začátek používaní odměrek apod.). Největší rozmach ale nastal za doby antického Říma, když do svých pohostinských domů začaly používat bazény a lázně. Jako první začali používat skleněné a porcelánové nádobí, příbory jako nuž či lžíce, používali prý dokonce i párátka z husích brk a ubrousky. V této době je možné vidět již přes 80 různých druhů vína, například víno medové či bylinkové. Ve středověku velká část venkovských hostinců sestávala pouze z velmi skromného zařízení, jelikož většinou šlo pouze o jednu velkou místnost kde se vařilo, jedlo a spalo. Naproti tomu městský hostinec byl bohatší, přičemž se tyto hostince dělily na zájezdní, střední a panské. Pravidla již v této době nutila provozovatele například povinně platit daně, dodržovat pořádek a pracovní dobu, správnou míru, váhu a cenu, apod. Do 15. století se nepoužívaly ubrusy a příbor se stáva součástí služeb až ve století 17. Později rozmach zaznamenalo pohostinství ve šlechtických sídlech, kde byla zavedena určitá pravidla pro stolování a stolničení. Vznikají tak základní způsoby obsluhy : • anglický způsob obsluhy, který se vyznačoval krájením masa u stolu hosta (= dranžírování). Tento způsob se později rozšířil i do lepších hostinců; vznikla první literatura o dranžírování. Tento způsob se stal základem pro dnešní vyšší formu složité obsluhy. • francouzský způsob obsluhy, který byl charakteristický tím, že kuchaři maso úhledně nakrájeli, složili ho do původního tvaru a bohatě ozdobili. Číšníci pak mísy s jídlem u stolu nabízeli hostům. Tento způsob je základem pro dnešní banketní způsob obsluhy. • ruský způsob obsluhy je znám pro svou jednoduchost. Jednotlivé chody byly v několika druzích pokrmů připraveny v kuchyni a obsluhující je pouze zakládali na tabule k volnému výběru. Tento způsob je základem pro dnes používaný systém „table d’ hotel“ (rautový systém). V novověku se rychle rozvíjí průmysl a především zámořský cestovní ruch. Díky zámořským plavbám se objevují nové a doposud neviděné plodiny jako jsou cukrová třtina a káva. To dalo za vznik novým typům provozoven jako jsou bary, kavárny, vinárny a cukrárny. Pohostinství a hotelnictví se postupně řadí mezi významné obory ve všech vyspělých státech.
11
1. 2 Základní formy společného stravování Celý proces stravování (od nákupu surovin, přes jejich úpravu, až po konzumaci), je možno v základním rozdělení charakterizovat buď jako individuální, probíhající v režimu domácností, či jednotlivců, nebo jako společný, probíhající formou poskytovaných stravovacích služeb pro menší či větší skupiny osob organizujícími (zajišťujícími) subjekty, bez bližšího vzájemného vztahu, za úplatu. Formy společného stravování2, jejichž část je předmětem zaměření této práce, je možno dále rozčlenit na dva zásadní celky, podle v následujících subkapitolách 1. 2. 1 a 1. 2. 2 demonstrovaných charakteristik a vzájemných odlišností.
1. 2. 1 Veřejné (restaurační) stravování Jedná se o drobnou živnost řemeslného charakteru, založenou na zručnosti a fantazii kuchařů, která se doplňuje s dostatečnou mírou profesionality a vstřícného chování obsluhy. Je historicky starší formou služeb společného stravování a disponuje tou nejpestřejší škálou služeb, jaké lze zákazníkům nabízet. Základní charakteristiky: • poskytuje služby místním obyvatelům, i účastníkům různých forem cestovního ruchu • je součástí městské a obecní infrastruktury v oblastech občanské vybavenosti • poskytuje služby základního stravování, doplňkové občerstvení i služby společensko-zábavní v různých modifikacích, v závislosti na klientele, sezónním období, módních trendech a dalších faktorech Odlišnosti od hromadného (účelového) stravování: • předem neznámá klientela z hlediska počtu i struktury konzumentů služeb => vysoká míra podnikatelského rizika • konzument služby hradí poskytovateli plnou cenu poskytnutých služeb (i v případě stravenkového systému úhrady). • povaha a šíře poskytovaných stravovacích služeb je plně v kompetenci poskytovatele, závisí pouze na jeho podnikatelské či marketingové strategii
1. 2. 2 Hromadné (účelové) stravování Jedná se o relativně uzavřenou formu společného stravování, která je přístupná předem omezené skupině osob splňující předem objednatelem (zaměstnavatel, škola, nemocnice...) definované podmínky přístupu k poskytovaným službám. Často se jedná o částečně, mnohdy úplně, hrazenou službu ze strany objednatele. Rozsah poskytovaných služeb dodavatelem bývá časově či rozsahově omezen v rámci smuvního ujednání mezi objednatelem a dodavatelem stravovacích služeb. 2 MLEJNKOVÁ, Lena. Služby společného stravování. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 100 s. ISBN 80-245-0870-2., str. 28 12
Základní charakteristiky: • dostupné skupině, či skupinám osob, splňujících omezující podmínky přístupu ke službě stanovené objednavatelem • částečně, nebo úplně dotované objednatelem • užší sortiment nabízených produktů podléhající dohodě či schválení objednatelem Odlišnosti od hromadného (účelového) stravování: • předem známá klientela z hlediska počtu i struktury konzumentů služeb => nízká míra podnikatelského rizika • předem známá smluvní hodnota poskytovaných stravovacích služeb s následnou každodenní obměnou produktů splńujících smluvní cenové tarifní dohody • povaha a šíře poskytovaných stravovacích služeb podléhá podmínkám smluvní dohody s objednatelem Nejčastěji využívané formy hromadného stravování: • zaměstnanecké kantýny a kuchyně v podnicích • školní kuchyně, internátní kuchyně a menzy • armádní stravování • stravování v nápravně výchovných zařízeních • sociální stravování (pečovatelská služba, domovy pro seniory) • nemocniční stravování • Catering (jednorázové formy dodávky stravovacích služeb na podnikové, sportovní, kulturní a společenské akce, zajištění občerstvení v letecké, železniční, autobusové a lodní dopravě) Práce se dále v analytické části věnuje v souladu se svým zadáním pouze oblasti veřejného (restauračního) stravování a identifikaci zařízení z této oblasti společného stravování. V následující subkapitole 1. 3 je popsáno členění gastronomických zařízení z této oblasti společného stravování.
13
1. 3 Členění gastronomických zařízení Základní rozdělení hostinských zařízení restauračního typu dle statistické metodiky EÚ3 do kategorií je následující : a) Restaurace – Pro tuto kategorii hostinských provozoven je dominantní prodej pokrmů s možností zakoupení nápojů a možnost různých forem společenské zábavy. Jedná se zejména o následující druhy provozoven :
1) restaurace – hostinské zařízení zajišťující obslužným způsobem stravovací služby se širokým sortimentem pokrmů základního stravování
2) samoobslužná restaurace (jídelny) – je hostinské zařízení poskytující základní i doplňkové stravování samoobslužným způsobem
3) rychlé občerstvení – hostinské zařízení zajišťující občerstvení, případně i stravací služby samoobslužným způsobem, avšak pokrmy jsou podávány rychle a převážně v nevratných obalech
4) železniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících – z abezpečují základní i doplňkové stravování ve veřejných dopravních prostředcích
b) Bary – Pro tuto kategorii hostinských provozoven je dominantní prodej nápojů s možností různých forem společenské zábavy. Je možno též prodávat výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky, podle místních podmínek teplé pokrmy, zejména minutkového charakteru. Tvoří jej následující druhy provozoven :
1) bar – je hostinské zařízení, jehož dominantním vybavením je barový pult. Poskytuje obslužným způsobem občerstvovací, případně i podle svého zaměření stravovací služby
2) noční kluby – jsou noční zábavná hostinská zařízení poskytující obslužným způsobem pokrmy a nápoje. Dominantu vybavení tvoří barový pult a taneční parket. Podle zaměření a prostorových dispozic se počítá i se samostatným prostorem pro varietní vystoupení
3) pivnice – je obslužné hostinské zařízení specializované převážně na podávání piva a pokrmů vhodně doplňujících jeho konzumaci
4) vinárna – je hostinské zařízení obslužné, specializované především na podávání vína. Dále podává studené, případně i teplé pokrmy
3
dostupné z: www.cestovni-ruch.cz/kategorizace/doporuceni.htm [10. 4. 2014] 14
1. 4 Základní předpoklady pro podnikání v gastronomii Protože provozní legislativní normy, jakož i vymezení právního rámce, jsou v práci následně řešeny jako součást PESTEL analýzy vnějšího prostředí gastronomických provozů, jsou v rámci teoretické rešerše obsažené v této podkapitole zmińována pouze základní pravidla a způsoby organizace podnikatelské činnosti k ozřejmění existujících omezení pro podnikatele zaměřující se na tuto oblast podnikání vyplývajících z ustanovení Živnostenského zákona jako základního obecného předpisu. Podnikatel ve stravování může podnikat jako4: • fyzická osoba – jednotlivec, živnostník – podniká na základě živnostenského oprávnění • právnická osoba – obchodní společnost – musí být zapsán v obchodním rejstříku: nejčastěji se vyskytujícími obchodními společnostmi v oblasti stravování jsou kapitálové společnosti, a to společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti K základním předpokladům podnikatelské činnosti ve stravování patří5: a) rozhodnutí o způsobu a předmětu podnikání b) registrace – získání živnostenského oprávnění c) finanční a materiální podmínky pro podnikání d) zajištění vlastního provozu ad a: Rozhodnutí o způsobu a předmětu podnikání Podnikatel musí ve vztahu k Živnostenskému úřadu vymezit rozsah svých podnikatelských aktivit a deklarovat schopnosti či vybavenost (ať již materiální, nebo znalostní) k jejich provozování. Rozsahem předmětu podnikání může být dle Zimákové6 buď celý komplex služeb společného stravování, nebo jeho jednotlivé složky: • služby základního stravování • služby doplňkového stravování • společensko-zábavní služby • ubytovací a ostatní hotelové služby • služby účelového stravování
4 ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3, str. 20 5 ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3, str. 21 6 ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3, str. 21 15
ad b: Registrace – získání živnostenského oprávnění Na základě svého předchozího rozhodnutí o rozsahu poskytovaných služeb a následné žádosti na místně příslušném Živnostenském úřadu musí podnikatel získat potřebné oprávnění k provozování živnosti. Aby Živnostenský úřad vyřídil podnikatelovu žádost kladně, musí tento splňovat zároveň všechny všeobecné a zvláštní podmínky stanovené pro provozování živnosti zákonem. Jako všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění jsou stanoveny u provozování hostinské činnosti7: • dosažení plnoletosti tj. věku 18 let • způsobilost k právním úkonům • bezúhonnost • p ředložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči územním finančním státním orgánům daňové nedoplatky Zvláštními podmínkami k provozování živnosti je pak „...odborná, nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon, nebo jiné zvláštní předpisy vyžadují.“ ad c: Finanční a materiální podmínky pro podnikání V rámci finanční náročnosti podnikatelské činnosti, a především pro úvodní fázi rozjezdu podnikání, by měl mít podnikatel zajištěny dostatečné finanční i materiální zdroje. V této souvislosti je třeba myslet nejen na jednorázové náklady spojené s investicemi do vybudování provozovny a jejího vybavení potřebnou technologií, ale rovněž na pravidelné náklady spojené s provozem prvního období (energie, mzdy, komunikace, doprava, rezerva na neočekávané výdaje). Podnikatel by si měl před započetím činnosti vypracovat důslednou finanční rozvahu na nejbližší období, a tu se pak v průběhu činnosti snažit plnit. ad d: Zajištění vlastního provozu Při vlastním provozování gastronomické činnosti musí podnikatel neustále dohlížet a plnit základní pravidla podnikatelské činnosti. Měl by neustále disponovat dostatečným finančním a materiálním zabezpečením podnikání, kvalitním kolektivem dostatečně kvalifikovaných a zodpovědných zaměstnanců, plnit ustanovení hygienických předpisů, předpisů bezpečnosti práce a požární ochrany, mít uzavřena nezbytná pojištění a dohlížet na všechny činnosti související s každodenním provozem (objednávání surovin a zboží, ceny produktů, kvalita obsluhy apod.). „Osoba, která hodlá provozovat stravovací službu, je povinna podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví §23, odst.4 nejpozději v den jejího zahájení písemně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví den zahájení činnosti, předmět a rozsah činnosti a umístění provozovny. Povinnost písemného oznámení se týká i oznámení dne ukončení provozu stravovací služby.“8 7 ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3, str. 21 8 ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3, str. 21 16
1. 5 Význam pojmu region Pod pojmem region je možno chápat různé významy. Především je region území určitého druhu, rozlišované podle svých osobních znaků. Zároveň můžeme jako region chápat různě rozlehlá území, či území jiného řádu. Jako region lze chápat východní Evropu, ale stejně tak i kolínsko. Obecněji lze regiony rozdělit do tří kategorií9: a) fyzické – jsou tvořené územím s podobnými přírodními podmínkami a jsou ohraničené přirozenými barierami jako jsou velké vodní toky, pohoří, rozsáhlé bažiny apod. b) administrativně správní – mají pevně stanovené hranice c) funkční – jsou ohraničeny především přechodovými rozhraními a podle stanovených kritérií fungují jako jeden celistvý celek. Vymezení regionů probíhá pomocí tzv. regionalizace a tou se rozumí proces vymezování regionů. Probíhá pomocí zpracovávání informací o geografickém profilu země. Dochází k seskupování základních prostorových jednotek do větších celků, anebo k rozdělování území státu na menší uzemní celky. Metody vymezování regionů : A. metoda generalizace textu – jedná se o nejstarší metodu zobecňování a úspořádávání náležitostí a faktů. V podstatě se vybírají vnitřně co možná nejpodobnější celky, které se postupně vymezují od ostatních odlišných celků B. kartografická metoda – u této metody se zpravidla porovnávají dvě přes sebe překryté mapy, kde na jedné je znázorněno pouze jedno odvětví a na druhé se znázorní průmysl a osídlení. Poté se mapy překryjí a legenda se sjednotí. Tím vznikají nové objekty označené spojenými symboly. Znázorňují se takto oblasti příměstského hospodářství, zemědělsko-průmyslové regiony apod. C. metoda analýzy vzdálenosti v n-rozměrném prostoru – zde je zapotřebí použití výpočetní techniky. Snaží se při předem daném počtu menších n-areálů seskupit tyto do menšího počtu regionů, které by se měly vyznačovat co možná nejvíce shodnými znaky. K tomu lze využít například faktorovou analýzu(známe osobní znaky jsou statisticky zpracovány, jsou určeny vzájemné vztahy a závislosti) D. metoda vymezování nodálních regionů – t ato metoda zkoumá závislost areálů na určitém nodálním centru a jejich vzájemné vazby. Nejčastěji se jedná o příměstské oblasti a jejich přitažlivost k centru města. patří sem dojíždění za prací a do škol, vývoz produktů
9
dostupné z: www.regionalnirozvoj.cz/index.php/regiony_red.html [10. 4. 2014] 17
1. 6 Nástroje strategické analýzy vnějšího prostředí a mezoprostředí gastronomických zařízení Před započetím vlastní výzkumné práce na lokalizaci jednotlivých gastronomických provozů bude v praktické části práce vhodné realizovat hlubokou strategickou analýzu faktorů majících zásadní vliv na provozování jednotlivých typů gastronomických zařízení. Důvodem k tomuto kroku je především snaha o pochopení faktorů a souvislostí, za kterých se tvořila a tvoří současná enkláva gastronomických zařízení na území zkoumaného regionu. Je nesporné, že řada těchto faktorů není a ani nemůže být ovlivněna ze strany majitelů či provozovatelů gastronomických zařízení, ale má zásadní vliv na jejich prosperitu a rozsah či kvalitu nabízených služeb. Takové faktory, které nemůže ovlivnit management podniku se nazývají v odborné literatuře vnější faktory a dané prostředí ve kterém se vyskytují jako makrookolí podniku10.
Obrázek č. 2
Oblasti strategické analýzy podniku
O d
ep uc tit
e od v ě tví
u rod
a sociálního p o j i š ního t ěn vot í dra yz Kriz ktů
Pa
a jm én o Značka
n Trž
zice í po ov
předpisy
Da ně
bs
ýk
é ienick
Vnitřní prostředí podniku • mzdy, odměny • nájmy prostor • PR, marketing • sklady, distribuce • finance, úvěry, leasingy • produkty a služby • výzkum a vývoj • strategie a cíle • reklamace, záruka
Hyg
Ůvě r
Su
u rz
dí)
polečnost i
a pobídky
Vy
nční s
ce Dota
(Mezopros tř e
ky
okolí o r k Mi
ure nk Ko
y
ly
Zák on y
áš hl
á uš
Makrookolí
d vo
Cla
M ěn
Zdroj: Vlastní zpracování dle dostupné literatury Oproti tomu faktory, které management svou činností či nečinností může ovlivnit a jejichž dopad má nějaký vliv na fungování podniku se nazývají vnitřní faktory a adekvátně k předchozímu bodu se takové prostředí nazývá vnitřním (interním) prostředím podniku11. 10
Blíže např.: SRPOVÁ, Jitka. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5, str. 128 11 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0, str. 96
18
Mezi těmito dvěma skupinami faktorů, na území nikoho a všech, tedy na konkurenčním oborovém prostředí a trendech jeho vývoje se nacházejí faktory, které mají pro mnoho podniků velký vliv. Takové faktory se nazývají faktory mezoprostředí (někdy též mikrookolí), tedy faktory bezprostředního okolí podniku. Jejich vliv je pro řadu podniků a perspektivy jejich budoucnosti zásadní, a dá se bez nadsázky říci že často i rozhodující. V dalším uvažování této práce bude skupina faktorů bezprostředního okolí podniku, tedy faktorů mezoprostředí analyzována jako samostatná a svébytná skupina faktorů majících značný dopad na uvažování a perspektivy manažerů mnoha gastronomických zařízení ve sledovaném regionu. Vzhledem k tomu, že cílem práce není detailní zkoumání vnitřního prostředí jednotlivých zařízení, bude praktické provedení práce vycházet především z prvních dvou sad faktorů, tedy z faktorů makrookolí a faktorů mikrookolí. Nejvhodnějšími nástroji k jejich rozpoznání se dle teoretických pramenů jeví PEST analýza (v rozšířené formě PESTEL) a Porterův model 5-ti sil.
1. 7 PESTEL analýza Tato analýza se zabývá zkoumáním makro-enviromentálních faktorů ovlivňujících podnik. Název je odvozen od anglických slov Political, Economical, Social, Technology, Enviromental a Legal. Je nástrojem externí analýzy a má za úkol sjednotit strategickou analýzu nebo provádění marketingového výzkumu a podává přehled o různých makroenviromentálních faktorech, které jsou pro společnost rozhodující. Jedná se o důležitý nástroj pro pochopení tržního vzrůstu a úpadku, tržního umístění a potecionální a řídící nástroj pro operace. Základní operace jsou: P olitické – znamenají v základu do jaké míry bude stát zasahovat do ekonomiky. Specifickými nástroji jsou daňová míra, zákoník práce, zákon o životním prostředí, různá obchodní omezení, tarify a politická stabilita. Politické faktory mohou také ovlivňovat zboží a služby, které chce vláda nabízet či poptávat, a ty které nechce. Navíc vláda velmi ovlivňuje odvětví zdravotnictví, vzdělání a infrastrukturu země. E konomické – faktory zahrnují ekonomický růst, úrokovou sazbu, výměnné kurzy a míru inflace. Tyto faktory mají hlavní dopad na to, jak společnost funguje a jak tvoří rozhodnutí. Pro příklad úroková sazba může ovlivnit výši základního kapitálu a určit tak, kam by se měla společnost vyvíjet a kam expandovat. Výmenný kurz zase ovlivňuje cenu vývozního zboží a nabídku a cenu dováženého zboží do ekonomiky. S ociální – faktory zahrnují kulturní a zdravotní podvědomí, populační nárůst. Trendy v sociálních faktorech ovlivňují poptávku po zboží společnosti a o tom jak společnosti pracují. T echnologické – mezi tyto faktory patří výzkum a vývoj, automatizace, technologické pobídky a míru technologického pokroku. Mají za úkol determinovat bariéry na vstupu, minimální efektní kapacitu produkce a ovlivňují outsourcingové rozhodování. Dále technologické změny dokážou pozměnit ceny, kvalitu a vedou k inovaci.
19
E nviromentální – faktory zahrnují ekologické a enviromentální aspekty jako počasí, klima, klimatické změny, což může velmi ovlivnit turismus, cestovní ruch, zemědělství a pojišťovnictví. Dále pak narůstající povědomí o tom jak probíhají změny klimatu vede společnosti k zavádění nových výrobních postupů a likvidování starých. L egislativní – faktory zahrnují veškerou právní úpravu. Patří sem zákoník práce, zákon na ochranu spotřebitele, diskriminační zákon. To může ovlivnit jak se společnost bude chovat, ceny zboží a poptávku po svém zboží či službách.
1. 8 Porterova analýza Její vznik je datován na rok 1979 kdy jí zformuloval profesor Michael Eugene Porter na univerzitě Harvard business school. Profesora Portera zajímalo jaké vnější faktory ovlivňují podnikání firem. Podařilo se mu určit základních 5 tzv. sil, které ovlivňují bezprostřední odvětví firem. Jedná se o konkurenční rivalitu, hrozbu vstupu nových konkurentů na trh, hrozbu vzniku substitutů, sílu kupujících a sílu dodavatelů. Hlavním cílem vzniku této analýzy bylo nahrazení analýzy SWOT, která do této doby neměla konkurenci. Profesor Porter jí považoval za málo exaktní, a tím pádem za málo vypovídající. Dodnes se však obě tyto analýzy používají, každá však v jiné fázi firemní strategie.
Obrázek č. 3
Porterův model pěti sil
Stupeň existující konkurence
Zákazníci
Dodavatelé
Hrozba vstupu nových konkurentů
Hrozba substituce
Zdroj: VACEK, Jiří. Strukturování a hodnocení inovačních procesů. Plzeň, 2008. Dostupné z: http:// www.kip.zcu.cz/kursy/imi/IMI2009/habil_JV.pdf. Habilitační práce. Západočeská univerzita v Plzni, str. 29 [12.2.2014] 20
Stupeň existující konkurence Tato první síla definuje jaké jsou konkurenční tlaky, jaké budou muset být vynaloženy prostředky, aby se náš produkt dostal do podvědomí zákazníků, které z našich konkurenčních výhod budeme schopni použít, jak se daný trh vyvýjí a jestli budeme vůbec schopni vytrvat na daném trhu. Hrozba vstupu nových konkurentů Druhá porterova síla je důležitá nejvíce u nově vznikajících trhů o kterých nemáme dostatečné, nebo kompletní informace, anebo se objem trhu neustále mění. Mezi tyto trhy patří například trhy s mobilními telefony, kde se na trhu objevuje každých pár měsíců něco nového a neotřelého. Hrozba substituce Třetí síla se zabývá substituty, či lépe řečeno náhražkami za náš produkt. A nemusí jít jen o klasický knoflík-zip. Dnes je taková nahražka mnohdy způsobena i něčím úplně jiným. Například mnoho soukromých vysokých škol nabízí u studia i vytovření certifikátu dokládajícím zvládnutí jazyka na určité úrovni. Naproti tomu je spousty jazykových kroužků, které nabízejí stejný certifikát jako školy. Tím je způsobeno, že mnoho studentů, kteří mají zájem jen o certifikát nestudují školu, ale stačí jim podstoupit kurzy. Zákazníci Čtvrtou silou se myslí především síla kupujících ovlivnit ať už přímo anebo nepřímo cenu zboží či služeb. Přímou cestou se myslí, když dojde na to, že zakazník sám smlouvá o ceně a nepřímou pak když zákazník ovlivňuje cenu například zmenšováním odběru zboží a služeb. V dnešní době je takto možno ovlivnit cenu velkého množství produktů, jako jsou například bankovnictví, pojišťovnictví, nábytek či telekomunikační služby. Dodavatelé Pátá síla se zaobírá zkoumáním jaký vliv mají dodavatelé na výslednou cenu, některé odvětví jako například potravinářství ovlivňují dodavatelé jen minimálně, naproti tomu strojírenství a spotřební elektronika jsou ovlivňovány nejmarkantněji. Vliv dodavatelů je tím vyšší, čím více jsme na nich závislí a čím méně jich v daném oboru je.
21
2 Analytická (praktická) část 2. 1 Úvod do tématu V praktické části práce bude nejprve provedeno krátké seznámení s historickými a geografickými konsekvencemi vývoje jednotlivých měst a vesnic spadajících do definičního souboru práce12. Důvodem pro to je nutnost seznámení se s pozadím vzniku a významu každé sledované obce, a rovněž možnost nalezení podstaty „genia loci“ daného místa, jako důležité součásti úspěchu či neúspěchu v něm se nacházejících gastronomických provozů. Následovat pak bude praktické provedení strategické analýzy zaměřené jak již bylo deklarováno v předchozí části práce na faktory makrookolí a mezoprostředí sledovaných gastronomických provozů v daném regionu. Po dále prezentované konkrétní metodice sběru dat bude následovat jejich přehledné rozčlenění dle metodiky zmíněné v teoretické části práce, spojené s vyhodnocením geografické a typové naplněnosti sledovaného regionu z hlediska proporcionality a dostupnosti gastronomických služeb. Lze úspěšně předpokládat, že tento postup realizovaný v následující praktické části práce poskytne dostatek relevantních dat k odpovědi na výzkumné otázky deklarované v úvodu práce. Vedlejším důsledkem praktické části práce by pak měly být závěry a návrhy prezentované v následné návrhové části práce.
2. 2 Historie a geografie vybraných obcí kolínského regionu Barchovice13 Jsou malá obec ve středočeském kraji, ležící na barchovickém potoku, mezi vesnicemi Malotice a Horní Kruty, mající 207 přihlášených obyvatel. Historicky první zmínka o této obci je z roku 1340. Bečváry14 Tato obec leží 50 km východně od Prahy a první písemně doložená zmínka o obci je z roku 1265. Ze všech vlastníků bečvárského panství je nejznámějším generál Laudon, který zde nechal vystavět barokní zámek, dominantu obce. Bělušice15 Nevelká obec 11 km východně od Kolína s 266-ti trvale přihlášenými obyvateli.
12 okres Kolín: obce a města od B - J 13 Barchovice: oficiální stránky obce. Barchovice: oficiální stránky obce [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.barchovice.cz 14 Bečváry: oficiální stránky obce. Bečváry [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.becvary.cz 15 Bělušice: oficiální stránky obce.Bělušice [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www. belusice.cz 22
Břežany I.16 Obec ležící 9 km západně od Kolína s 304-mi obyvateli. První písemný doklad o obci pochází z roku 1088. Břežany II.17 Je obec přibližně ležící 5 km severozápadně od Českého Brodu a je v ní evidováno 585 obyvatel. První zmínka o obci je z roku 1316. Ještě v 18. století byly Břežany II. jednou z největších obcí celého tamního panství s výnosnými a rozlehlými poli. Býchory18 Tato obec ze všech stran obklopena lesy leží v Polabské nížině, necelých 7 km severovýchodně od města Kolín. V současné době je na území Býchor přihlášeno 551 obyvatel. Obec se může směle chlubit novogotickým zámkem z roku 1865 a krásným kostelem. Cerhenice19 Je městis s bohatou historií a velmi dobrou infrastrukturou. Je zde přihlášeno více než 1600 obyvatel. Název městysu je odvozen od jména Cyril, kterému se zde říkalo Crh nebo Crha. Městys se pyšní svým pivovarem o kterém tvrdí, že by se dokonce mohlo jednat o první pivovar v Čechách, nicméně písemný doklad stále chybí. Církvice20 Leží na pomezí Polabské nížiny a Železných hor. Její blízkost k městům Čáslav a Kutná Hora z ní utvořilo velmi prosperující obec. Původně však byla tato obec rozdělena a tvořily ji Cirkvice a Sv. Jakub. Název Církvice je odvozen od staroslovanského jména ¨cerkev¨, což byl dřevěný chrám. Obec stojí na potoku zvaném Klejnárka. Její nejznámější památka je kostel Sv. Jakuba vysvěcený roku 1165 za přímé účasti krále Vladislava II. Červené Pečky21 Tento městys s 1769-ti trvale přihlášenými obyvateli, mající hned několik historických památek. Především zámek, pivovar, kostel Nanebevzetí Panny Marie a sousoší Panny Marie na náměstí. První zmínka o obci je z roku 1333, jakožto o statku bratrů Zdislava z Peček a Václava z Bohuňovic. Své jméno městečko dostalo roku 1794, údajně podle natření Zámeckého pivovaru volskou krví.
16 Cesty a památky: Kolínsko. Břežany [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cestyapamatky.cz 17 Břežany II.: obecní úřad Břežany II. Břežany II.: oficiální stránky obce [online]. 2007 [cit. 201404-03]. Dostupné z: www.brezanyii.cz 18 Býchory: oficiální stránky obce. Býchory [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www. obec-bychory.cz 19 Cerhenice: Oficiální stránky městise. Cerhenice: Středočeský městis[online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cerhenice.cz 20 Církvice: oficiální stránky obce. Církvice: u Kutné Hory [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cirkvice.cz 21 Červené Pečky: oficiální stránky městyse.Červené Pečky: Městys [online]. 2014 [cit. 2014-0403]. Dostupné z: www.cervenepecky.cz 23
Český Brod22 Město, založené ve 12. století jako obchodní osada, které bylo umístěno na historicky velmi důležité a využívané obchodní stezce tzv. trstenická stezka. Ta tehdy spojovla jižní a východní Evropu s Prahou. Ve 13. století jej pražský biskup Jan III. z Dražic nechal povýšit na Biskupský Brod. Díky svému umístění město prosperovalo a ve 14. století se již používá místní název Český Brod, aby byl odlišen od Německého Brodu, ležícím na stejné obchodní cestě. Město bylo za husitských válek dobyto husity a ti jej připojili k sirotčím městům. Po bitvě u Lipan došlo k dohodě mezi panskou koalicí a představiteli Českého Brodu. Roku 1437 se z Českého Brodu stává svobodné královské město. Největšími historickými památkami jsou chrám sv. Gotharda, samostatně stojící zvonice, stará radnice města a zachovaný rozsáhlý system podzemních chodeb sloužící k obraně města. K 1. 1. 2013 zde žíje 6 839 přihlášených obyvatel. Dobřichov23 Je obec se 765-ti obyvateli s pověřenou obcí Pečky. Malebná víska stojící ve významné archeologické lokalitě. Roku 1896 zde bylo při těžbě písku objeveno žárové pohřebiště. Dolní Chvatliny24 Obec nacházející s mezi mírnými kopci posledních výběžků Českomoravské vysočiny a Železných hor. V současné době zde žije 437 obyvatel. Dománovice25 Malá obec se 135-ti trvale přihlášenými obyvateli. První zmínka o obci pochází z roku 1371. Leží v severovýchodním rohu okresu Kolín při cestě mezi Chlumcem a Kolínem. Doubravčice26 Roku 1331 byla obci předána darovací listina s pečetí krále Jana Lucemburského, což slouží jako první dochovaná písemná zmínka o obci. Leží přibližně 8 km jihozápadně od města Český Brod. Mají přibližně 315 obyvatel. Drahobudice27 Tato malá vesnička s 210-ti obyvateli leží 2 km severně od Uhlíských Janovic a v písemnostech je možné dohledat rok 1338, kdy probošt vyšehradský prodal ves kapitule boleslavského kostela. Dominantou obce je barokní farní kostel Nejsvětější trojice. 22 Český Brod: oficiální stránky města. Český Brod [online]. 2005 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cesbrod.cz 23 Dobřichov: oficiální stránky obce. Dobřichov: okres Kolín [online]. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.dobrichov.cz 24 Dolní Chvatliny: oficiální stránky obce. Dolní Chvatliny: informační server obce[online]. 2010 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.dolnichvatliny.cz 25 Dománovice: oficiální stránky obce. Dománovice: okres Kolín [online]. 2009 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.domanovice.kolinsko.info 26 Doubravčice: oficiální stránky obce. Doubravčice: vše o obci[online]. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.doubravcice.cz 27 Drahobudice: oficiální stránky obce. Drahobudice: okres Kolín [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obec-drahobudice.cz 24
Grunta28 Je maličkatá vesnička ležící mezi Kutnou Horou a Kolínem. V současné době je zde evidováno 87 obyvatel. Nejvýznamější místní stavbou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Horní Kruty29 Leží v jihozápadním cípu okresu Kolín. Obec je zbudována na historické silnici mezi městy Kouřim a Sázava. Hlavní historickou památkou je zde Barokní kostel Sv. Václava. V Horních Krutách žije k 1. 1. 2006 296 trvale přihlášených obyvatel. Hradešín30 Tato obec má 214 obyvatel a leží na hranici mezi okresy Praha východ a Kolín. Obec se pyšní kostelem Sv. Jiří, jejíž základem je románská rotunda z počátku 12. století. Choťovice31 Obec, dříve proslulá svými lázněmi, je velmi hrdá na místního rodáka Dr. Franze Hantschela, který zasvětil notnou část svého života právě této malé vesničce. I když byla vesnice původně spíše německá (v roce 1880 zde žilo 421 německy hovořících obyvatel) těší se obec nyní velmi výrazné české přízni. Ke dni 30. 11. 2013 zde bylo trvale přihlášeno 134 obyvatel. Chotutice32 Mají 514 obyvatel (k 1. 1. 2011) a historické prameny uvádějí, že první písemná zmínka o obci je z roku 1100. Leží přibližně 5 km jižně od Peček. Chrášťany33 Leží cca. 5 km jihovýchodně od Českého brodu. Mají 655 trvale přihlášených obyvatel. Dodnes je obec zařazena do zemědělských obcí. Nachází se zde barokní kostel Sv. Prokopa.
28 Cesty a památky: Kolínsko. Grunta [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cestyapamatky.cz 29 Horní Kruty: oficiální stránky obce. Horní Kruty: okres Kolín [online]. 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.hornikruty.cz 30 Hradešín: oficiální stránky obce. Hradešín: okres Kolín [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.hradesin.cz 31 Choťovice: oficiální stránky obce. Choťovice: okres Kolín [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obecchotovice.cz 32 Chotutice: oficiální stránky obce. Chotutice: okres Kolín [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.chotutice.cz 33 Chrásťany: oficiální stránky obce. Chrásťany: okres Kolín [online]. 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obec-chrastany,.cz 25
Přehledová mapa kolínského regionu s vyznačenými obcemi
Obrázek č. 4 Zdroj: Krajská hygienická stanice: Kolín. Oficiální web [online]. 2009 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.khsstc.cz/obsah/Kolin_66_1.html 26
2. 3 Strategická analýza řešeného regionu Jak již bylo naznačeno dříve, bude vlastnímu výzkumu předcházet strategická analýza rozdělená do dvou částí. V první části bude realizována pomocí metody PESTEL jako účinného nástroje analýza makrookolí, tedy vnějšího prostředí a jeho dopadů na gastronomická zařízení v regionu kolínska. Ta bude následována ve druhé části analýzou bezprostředního okolí gastronomických zařízení, tedy mezoprostředí za využití metodiky Porterova modelu pěti sil. Následná predikce bude shrnutím výsledků obou typů analýzy a zároveň vstupem do vlastní fáze praktického výzkumu. V průběhu jednotlivých fází strategické analýzy budou využita především sekundární data z mnoha zdrojů, především ČSÚ (Českého statistického úřadu), Ministerstva financí, město Kolín, obec s rozšířenou působností, Ministerstva spravedlnosti a mnohých dalších státních, regionálních a oborových organizací, s důrazem na data problematiky gastronomických zařízení a souvisejících procesů.
2. 3. 1 PESTEL analýza Jak vyplývá z metodiky prezentované v teoretické části práce, budou postupně prezentovány faktory jednotlivých okruhů, kterými se PESTEL analýza zabývá a budou zdůrazněny faktory, které je možno označit za faktory mající vliv na podnikání v oblasti gastronomických zařízení. Postupováno bude vždy směrem od faktorů majících svoji genezi na centrální (tedy státní) úrovni k faktorům vznikajícím činností nižších orgánů až k orgánům regionálním. Politické prostředí — Politickou situaci v České republice je možno hodnotit jako relativně stabilní. Je zde stále ještě poměrně mladé, ale stabilizované, demokratické zřízení, vyznávající Ústavu jako základní dokument a demokratické hodnoty jako základní prvek prostředí. Společnost je pravo-levě velmi vyhraněná. To má vliv na nemožnost dlouhodobě sestavit většinovou vládu s dostatečným mandátem na provádění zásadních změn, jako je důchodová reforma, zdravotní reforma, významné legislativní změny a veřejně nepopulární kroky. Politická scéna je vlivem osobních půtek délesloužících stranických špiček zatížena mnoha spory, kdy osobní averze a zájmy jednotlivců vítězí nad prospěchem většinové části populace. Nepřehledné financování jednotlivých politických stran a hnutí, jakož i prostor pro skrytou i otevřenou korupci politických představitelů jsou nejhorší negativní jevy, které toto prostředí dehonestují v očích veřejnosti a snižují zájem občanů o věci veřejné a jejich řízení. K těmto, veřejností velmi nelibě hodnoceným jevům, dochází nejen ve vrcholných sférách politiky, ale i na nižších stupních regionální a obecní úrovně. Z regionu kolínska vyčnívají především korupční kauza bývalého poslance Pekárka34 a bývalého poslance Ratha35, existuje však i řada menších příkladů, které ukazují, že na kolínsku není v oblasti korupce vše v pořádku. Politické strany se snaží ovlivňovat díky své touze po moci i ostatní oblasti podléhající PESTEL analýze a proto spíše než vlastní politika státu, nahrazující dlouhodobé vize prosperity různými 34 blíže např: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/kolin-bude-po-pekarkovi-vymahat-skodu-kterou-mestu-zpusobil-prodejem-pozemku-pod-cenou--1330400, [26.3.2014] 35 blíže např: http://zpravy.ihned.cz/c1-60978330-metrostav-byl-obvinen-kvuli-tendru-v-nemocnici-v-koline, [26.3.2014] 27
ideologickými koncepty, jsou pro podnikatelskou a podnikovou sféru podstatné konkrétní legislativní, ekonomické a sociální podmínky, které vláda České republiky pro jejich fungování vytváří. Ekonomické prostředí — Od roku 2008 se Česká republika nenachází ve zrovna ekonomicky pozitivním rozpoložení. Mnoho makroekonomických ukazatelů se nachází na sestupných křivkách a část z nich dokonce v oblasti červených čísel. Celkově ekonomika v některých čtvrtletích stagnuje, a spíše převládá období recese, střídané obdobími krize. Dlouhodobě se nedaří nastartovat proces oživení ekonomiky. Hlavním faktorem, který se na takovém vývoji podílí, je přehnaný optimismus vlády a ministerstva financí ohledně vývoje domácí ekonomiky po roce 2009. Jak je patrno z predikce vývoje36 vytvořené v roce 2010 ministersvem financí a vycházející z metodiky dlouhodobého průzkumu (viz. obr. 5), očekávání vlády v tomto období se například pro rok 2013 pohybovala pro reálný HDP někde v oblasti meziročního růstu kolem 4%.
Obrázek č. 5
raf makroekonomická predikce z kolokvia MF ČR ve G 2. polovině roku 2010 Hrubý domácí produkt (reálný) – příspěvky k růstu rozklad meziročního růstu, růst v %, příspěvky v procentních bodech
7 6 5 4 3 2 1 0 -1 -2 -3 -4 -5
Predikce
Růst HDP
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Zdroj: archiv MF ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/MakroPre_2010Q4_ komentar_pdf.pdf [27.10.2013] 36 MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence, s nimiž zúčastněné instituce ve svých předpovědích počítají. S výsledky příslušného Kolokvia bývá také srovnáván makroekonomický rámec státního rozpočtu a rozpočtového výhledu, makroekonomický scénář Konvergenčního programu a predikce MF ČR. Výsledky 35. Kolokvia, které se konalo v dubnu 2013, vycházejí z předpovědí 16 institucí (MF ČR, MPO, MPSV, ČNB, CERGE-EI, Citibank, Česká spořitelna, ČSOB, Hospodářská komora ČR, Institut ekonomických studií FSV UK, Komerční banka, Liberální institut, Generali PPF Asset Management, Raiffeisenbank, Svaz průmyslu a dopravy ČR, UniCredit Bank). Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy EK (European Economic Forecast z února 2013) a MMF (World Economic Outlook z dubna 2013). Základní tendence vývoje v letech 2013–2016, s nimiž MF ČR počítá v aktuální Makroekonomické predikci, jsou s prognózami ostatních institucí konzistentní. U předpovědí pro roky 2015 a 2016, které jsou chápány jako indikativní výhled, je však srovnání komplikováno tím, že prognózy zúčastněných institucí v řadě případů toto období nepokrývají (celé období 2013 – 2016 pokrývají, alespoň u některých ukazatelů, předpovědi 8 institucí). 28
Jak však ukazuje graf z obr. č. 6, předpokládá stávající (2Q 2013) hodnocení ministerstva financí, vycházející ze stejné metodiky jako v roce 2010, jen aplikované na stávající data, že lze očekávat pro rok 2013 v nejlepším případě stagnující reálný HDP. Meziroční růst reálného nebo nominálního HDP není sice jediným makroekonomickým ukazatelem rozvoje České republiky, ale má samozřejmě podstatný přímý i nepřímý vliv na další makroekonomické ukazatele od něho odvozované.
Obrázek č. 6
raf stávající makroekonomická predikce vývoje HDP G z kolokvia MF ČR v dubnu roku 2013
Hrubý domácí produkt reálný růst v % Po stasgnaci HDP v roce 2013 pozvolné oživování ekonomiky
8 Kolokvium 4/2012 Kolokvium 11/2012 Současné Kolokvium
6 4 2 0 -2 -4 -6 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
Zdroj: MF ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2013-Q2.pdf [27.10.2013] Kdybychom se pokusili vyjádřit graficky ukazatele spotřeby domácností či tvorby hrubého fixního kapitálu, jejich průběh v daném období by byl velmi podobný. Obdobně by se vyvíjel ve sledovaném období i ukazatel zaměstnanosti, který však budeme samostatně zmiňovat v oblasti sociálního prostředí. Je logické, že ve svých rozpočtech domácnosti jako první omezují zbytné výdaje, tedy mezi jinými výdaji na kulturu i výdaje na návštěvu podniků veřejného stravování či zábavních podniků, což se přímo dotýká řešené problematiky. Rozpory mezi predikcemi a následným reálným vývojem ekonomiky mají za následek přehnaná očekávání v oblasti tvorby zdrojů a tím se prohlubuje státní dluh, protože při tvorbě rozpočtu vláda užívá mylné podklady. To jí však nebrání i nadále velmi optimisticky předpokládat, že vývoj HDP se již obrátí kýženým směrem, a spotřeba domácností, jako hlavní parametr takového vývoje v našem ekonomickém prostředí, začne konečně meziročně stoupat. Dopady rozporů na reálnou pozici České republiky v evropském kontextu pak nejlépe demonstruje tab. č. 1 přehledně prezentující vývoj zadlužení států Evropské unie a eurozóny v kontextu s jednotlivými vybranými státy Evropy. Z tabulkou prezentovaných trendů vyplývá, že zatímco úroveň zadlužení Evropské unie a eurozóny se stejně jako v Německu (Německo dokonce dosáhlo v roce 29
2012 mírného přebytku ve výši 0,2%) a na Slovensku plynule meziročně snižuje, trend v České republice je opačný a dostáváme se postupně na cestu směřující od klíčové hodnoty 3% deficitu směrem dolů. Přitom deficit veřejných rozpočtů pod 3% HDP je jedním ze zásadních kritérií EU a jeho dlouhodobé nedodržování vede směrem k represivním opatřením z její strany. Takový vývoj naši pozici v EU výrazně oslabuje a vede v případě neřešení k zemím jako Španělsko, stagnující kolem hodnoty -10%.
Tabulka číslo 1
Zadlužení v poměru k HDP
Rozpočtové bilance v poměru k HDP (vybrané státy) 2009
2010
2011
2012
EU (27)
- 6,9
- 6,5
- 4,4
- 4,0
eurozóna (17)
- 6,4
- 6,2
- 4,2
- 3,7
Česko
- 5,8
- 4,8
- 3,3
- 4,4
Německo
- 3,1
- 4,1
- 0,8
0,2
Slovensko
- 8,0
- 7,7
- 5,1
- 4,3
Španělsko
- 11,2
- 9,7
- 9,4
- 10,6
Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/299794-evropa-srazi-rozpoctove-schodky-ten-cesky-naopak-stoupl.html [2.3.2014] Je-li v současnosti celková úroveň české ekonomiky z makroekonomického pohledu špatná, ještě horší je ve sledovaném regionu. Kolínsko se potýká stejně jako mnoho podobných měst České republiky s dlouhodobými schodky veřejných rozpočtů, umocněných v tomto konkrétním případě nerealizovaným dlouhodobým záměrem megalomanské průmyslové zóny, kterou mu přislíbila vláda v těsné blízkosti města Kolín, jako střediska regionu. Tato zóna měla celému regionu přinést množství především zahraničních investic a pracovních příležitostí, které, jak bude nastíněno v práci dále, hrozí přerůst v největší regionální míru nezaměstnanosti na území Středočeského kraje. Situaci a její dopady na kolínský region ještě zhoršilo problematické rozhodnutí kolínského zastupitelstva, které v očekávání brzkého naplnění městské a regionální kasy z peněz movitých investorů rozhodlo o vybudování mnoha set bytů rekonstrukcí bývalých kasáren nedaleko uvažované průmyslové zóny. Celý proces vyvrcholil tím, že vláda v důsledku svých chybných predikcí a stupňující se hysterie z řešení krizového scénáře od svého záměru poskytnout budoucím investorům investiční pobídky ustoupila, a na kolínsku se tak v průmyslové zóně prohání vítr stejně 30
jako v prázdných bytových domech. Na jejich výstavbu si však město Kolín zapůjčilo prostředky z bankovních zdrojů37 a nyní řeší téměř bezvýchodnou situaci ohledně záchrany maximálně okleštěného městského rozpočtu před insolvencí, či dokonce bankrotem. V současné době probíhají horečnatá jednání s věřiteli o možnosti přefinancování původních úvěrů novými na delší časové období, umožňujícími Kolínu za cenu zadlužení budoucích generací zastupitelů alespoň zachovat zdání solvenčního regionálního partnera. Z předchozího jednoznačně vyplývá, že státní a regionální zastupitelé jsou ve vztahu k podnikatelské sféře vedeni především jednoznačnou snahou naplnit děravou kapsu státního a veřejných rozpočtů a podnikatelům z oboru gastronomie situaci v nejmenším neulehčují. Z makroekonomického hlediska má vliv nedostatku peněz v regionu především dopad na nízkou kupní sílu zaměstnanců ve státní sféře a přeneseně i na velkou míru nezaměstnanosti. Je tomu tak i přes to, že v regionu působí významný investor z oblasti automobilového průmyslu, společnost TPCA, která se však chová ve svém rozhodování na rozdíl od úředníků a zastupitelů velmi racionálně a namísto podpory regionálního rozvoje raději využívá při náboru nových zaměstnanců kvalitní dopravní dostupnosti hlavního města a zaměstnává pracovníky především dle jejich odbornosti a kvalifikace, nežli dle místa jejich bydliště. Rovněž mzdy v tomto podniku dosahují regionální úrovně, tedy průměrná hrubá mzda pracovníka při nástupu činí 17 600 Kč a od čtvrtého měsíce po nástupu se zvyšuje na 20 030 Kč38. Navíc v poslední době TPCA přednostně využívá zaměstnance agenturní, tedy zprostředkované externími náborovými subjekty, jejichž činnost také není levná záležitost. Potěšujícím faktem pro celý region je však v této souvislosti, že v lednu roku 2014 společnost TPCA v souvislosti s rozšířením svého výrobního programu ohlásila cíl zaměstnat v průběhu následujících šesti měsíců více než 600 nových zaměstnanců. To by samozřejmě regionu přineslo množství nových pracovních příležitostí, ale je otázkou, kde se tito zaměstnanci budou stravovat a odkud se budou rekrutovat, protože počet pracovníků s dostatečnou kvalifikací se v regionu nezvyšuje a TPCA potvrzuje, že největší zájem o zaměstnání vykazuje aktuálně oblast Severní moravy. Nejvážnějším ekonomickým problémem dopadajícím na oblast gastronomických provozů a jejich každodenní činnost je však neustálá nejistota ohledně řady legislativních kroků vlády a její celková nejistá fiskální a monetární politika. Dlouhodobá nestabilita sazeb DPH na jednotlivé vstupní komodity, jakož i nejistota ohledně budoucnosti systémů odběru pokrmů formou stravovacích poukazů jsou přímými negativními faktory znemožňujícími mnoha gastronomickým podnikatelům dlouhodobější plánování budoucího vývoje jimi řízených gastronomických provozů. Sociální prostředí – Základní makrodemografické údaje39 uvádějí, že se na území České republiky k 31. 12. 2011 nacházelo celkem 10 505 445 obyvatel. Od roku 2005 tento údaj plynule stoupá, i když velmi mírně. V roce 2006 překonal hodnotu z roku 1999, tedy 10 278 098 obyvatel. Od tohoto okamžiku celkový počet obyvatel opět roste. Negativním populačním jevem je dlouhodobě tzv. stárnutí populace, které má za projev snižování počtu ekonomicky činných obyvatel – v segmentu 15-59 let se snížil počet obyvatel z 6 706 893 37 blíže o cause viz. např.: http://kolin.pres.cz, článek: Kolínští politici chtějí snížit celkový dluh, napřed se poradí jak [29.03.14] 38 Zdroj: http://kolin.pres.cz/clanek-tpca-dal-hleda-nove-zamestnance [21.1.2014] 39 Zdroj: Regionální informační servis, dostupné na: http://www.risy.cz [27.3.2014] 31
v roce 2000 na 6 519 026 v roce 2011. Dalším projevem je rostoucí dlouhověkost, a tím rostoucí počet obyvatel závislých na systému sociálního zabezpečení – ve stejných letech jako v předchozím případě se v segmentu 65 a více let nacházelo 1 423 003 obyvatel v roce 2000, zatímco v roce 2011 již 1 701 436 obyvatel. Z tohoto vývoje je jasně patrný důraz na penzijní reformu, protože stávající systém založený na občanské solidaritě pracujících a důchodců již v budoucích letech nebude únosný. Na vládní úrovni dochází k opatřením téměř restriktivním, kdy se postupně prodlužuje doba odchodu do starobního důchodu a tím se dopady na nějaký čas zpomalí.
Obrázek č. 7
raf stávající predikce vývoje zaměstnanosti z kolokvia G MF ČR v dubnu roku 2013
Zaměstnanost reálný růst v % Pokles zaměstnanosti v roce 2013, příští rok stagnace
2,5 Kolokvium 4/2012 Kolokvium 11/2012 Současné Kolokvium
2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5 -1,0 -1,5 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
Zdroj: MF ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2013-Q2.pdf [27.3.2014]
Obrázek č. 8
távající predikce vývoje míry nezaměstnanosti z kolokvia S MF ČR v dubnu roku 2013
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) v% Míra nezaměstnanosti nad 7 %v celém horizontu prognóz
9 8 7 6 5 Kolokvium 4/2012 Kolokvium 11/2012 Současné Kolokvium
4 3 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
Zdroj: MF ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2013-Q2.pdf [27.3.2014] 32
Výrazným negativním jevem pro podnikatelské prostředí je díky klesající hodnotě reálných mezd neustále rostoucí cena práce, zatížená velmi vysokými odvody na sociální a zdravotní pojištění a daní ze mzdy. To má, kromě jiného, významný vliv na zaměstnanost a míru nezaměstnanosti, která se i přes změnu příslušné metodiky v minulých letech dlouhodobě drží na relativně vysokých hodnotách, viz obrázek č. 7 a č. 8. S vývojem nezaměstnanosti souvisí i vývoj nominálních mezd, protože i u zaměstnané populace se předpokládá v roce 2013 pokles růstu až téměř k nulové hranici, tedy ani zaměstnaní obyvatelé si vlivem neustále rostoucích spotřebitelských cen nepřilepší a po propadu z roku 2009 se reálné mzdy jen přibližují svým hodnotám před tímto rokem. Viz obrázek č. 9.
Obrázek č. 9
raf stávající predikce vývoje nominálních mezd a platů G z kolokvia MF ČR v dubnu roku 2013 Mzdy a platy nominální růst v % Zrychlování tempa růstu objemu mezd a platů k hranici 4 %
10 Kolokvium 4/2012 Kolokvium 11/2012 Současné Kolokvium
8 6 4 2 0 -2 -4 2002
2004
2006
2008
2010
2012
2014
2016
Zdroj: MF ČR, dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Makroekonomicka-predikce_2013-Q2.pdf [27.3.2014] Sociální prostředí kolínska je ve většině základních sledovaných ukazatelů na chvostu regionů Středočeského kraje. Přehledová tabulka č. 2 srovnávající tyto ukazatele ve vzájemném porovnání jednotlivých okresů prezentuje, že kolínský region je téměř ve všech negativních ukazatelích na úrovni tří nejhorších regionů kraje a v souladu s ekonomickými faktory i sociální faktory nevěští pro budoucnost daného regionu žádné růžové zítřky. Z hlediska geneze těchto faktorů je třeba mít na paměti, že kolínsko díky své poloze v samém centru polabské nížiny mívalo dříve ryze zemědělský charakter a vybudování patřičné průmyslové infrastruktury se až na vyjímky (TPCA) dlouhodobě nedaří. Charakteru způsobu obživy odpovídá v regionu i úroveň hustoty osídlení, kde převládá spíše vesnický typ zástavby s přináležící nízkou hustotou osídlení a vyšší hustotu vykazuje jen regionální centrum, město Kolín a Český Brod. V regionu se celkem nachází 89 obcí a z tohoto počtu pouze 6 obcí má statut města40 či městyse. V regionu žije podle posledních zvřejněných údajů 97 279 lidí. 40
Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vyvoj_vybranych_ukazatelu_v_okrese_kolin [03.02.2014], příloha II bakalářské práce 33
Tabulka číslo 2
eziokresní srovnání vybraných ukazatelů ve Středočeském kraji M v 1. až 4. čtvrtletí 2012
Nymburk
Praha-východ
Praha-západ
Příbram
Rakovník
744
917
701
1 023
850
755
580
1 692
896
Obce
1 145
114
85
100
89
88
69
120
87
110
79
121
83
Části obcí
2 800
549
150
163
178
300
165
266
157
198
121
411
142
Mělník
720
Kutná Hora
662
Kolín
1 475
Kladno
11 015
Beroun
Rozloha v km2
Benešov
Mladá Boleslav
Kraj celkem
okresy
ZÁKLADNÍ ÚDAJE (k 1. 1. 2012)
OBYVATELSTVO Živě narození
14 428
1 059
959
1 760
1 053
741
1078
1 323
1 044
2 095
1 649
1 119
548
Zemřelí
12 752
1 029
914
1 692
1 031
895
1049
1 108
930
1 293
967
1 239
605
Přistěhovalí
26 003
1 511
2 083
2 956
2 043
1 175
2282
2 186
2 335
7 066
5 875
1 565
1 054
Vystěhovalí
15 208
1 103
1 000
2 173
1 489
995
2332
1 667
1 530
3 731
3 030
1 202
1 084
1 291 816
95 883
87 184
159 984
97 279
74 359
104 148
124 470
95 279
155 588
128 326
113 905
55 411
Počet obyvatel1
NEZAMĚSTNANOST (podle MPSV)1 Neumístění uchazeči o zaměstnání
54 451
3 288
3 583
8 346
5 486
4 231
5 248
3 763
4 876
3 314
3 043
6 348
2 925
z toho ženy
27 333
1 536
1 867
4 152
2 711
2 158
2 739
2 036
2 430
1 660
1 591
2 933
1 520
Volná pracovní místa
4 044
331
268
382
215
137
523
868
312
229
212
420
147
Míra registrované nezaměstnanosti (%)
7,52
6,67
7,17
9,20
10,28
10,48
8,51
5,07
9,32
3,58
4,44
10,30
9,42
Uchazeči na 1 volné pracovní místo
13,5
9,9
13,4
21,8
25,5
30,9
10,0
4,3
15,6
14,5
14,4
15,1
19,9
ORGANIZAČNÍ STATISTIKA1 Ekonomické subjekty celkem
323 025
25 814
21 522
35 009
21 761
16 991
24 440
28 374
22 878
43 726
39 536
30 276
12 698
z toho: fyzické osoby
253 093
21 519
16 725
27 149
17 731
13 967
19 294
20 877
18 871
33 552
29 122
24 823
9 463
obchodní společnosti
30 657
1 625
2 074
3 911
1 771
1 032
1 916
2 271
1 651
5 200
6 105
2 219
882
družstva
1 009
60
42
76
48
49
218
61
59
141
131
78
46
Legenda tabulky: 1. stav k poslednímu dni sledovaného období Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/okres_kolin [03.01.2014] 34
Míra nezaměstnanosti se zvýšila od roku 2006, který byl prvním rokem řídícím se novou metodikou výpočtu, z 6,11 % na současných 10,28 %. To vše při respektování faktu blízkosti hlavního města a kvalitnímu dopravnímu spojení v řádu desítek minut vlakem či autobusem naznačuje, že velký počet místních obyvatel s jinou kvalifikací nežli výroba automobilů řeší svou osobní situaci stran zaměstnanosti prací v hlavním městě a každodenním cestováním. Dopady tohoto způsobu života jsou pro gastronomické provozy veřejného stravování téměř likvidační. Značná část místní populace se stravuje mimo region a regionální stravovací zařízení zejí prázdnotou i v čase podávání obědů či večeří. Vzhledem k relativní neatraktivitě historických památek nacházejících se na území regionu (hned vedle se nachází na historické památky bohatý region kutnohorska) tak tvoří drtivou většinu strávníků gastronomických provozů pouze projíždějící řidiči nákladní automobilové dopravy, kteří si díky strategické poloze regionu v samotném středu čech krátí průjezdem po hlavních regionálních tazích svou cestu do cílových destinací, a také turisté náhodně projíždějící regionem cestou k cíli své cesty. Jejich množství však v centru regionu, městě Kolín, snižuje všudypřítomný zápach linoucí se ze skomírajících či již uzavřených provozů chemického průmyslu, který se ani s mnohaletým odstupem nedaří kvalitně potlačit. Technologické prostředí – Tato problematika velmi úzce souvisí s politikou vlády a s její podporou v oblasti výzkumu. Výzkum, vývoj a inovace jako tři zásadní prvky rozvoje technologického prostředí, jsou v České republice podporovány především z veřejných zdrojů. Legislativní normou upravující vztahy v této oblasti je zákon 130/ 2002 Sb.41 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (jinak též zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Ve svém § 5 nazvaném „postup přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj“ zákon předjímá existenci Národního programu výzkumu, jako soubor programů schvalovaných vládou a realizující podstatnou část národní politiky výzkumu v období 4-6 let. Zalistujeme-li dokumentem Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009-2015, dozvíme se například, že východiskem pro první etapu realizace národní politiky pro vědu, výzkum a inovace je dokončení probíhající reformy celého systému. Obsahem reformy je v zásadě splnění následujících sedmi cílů: 1. Zjednodušit podporu výzkumu a vývoje – instituce podporovat podle výsledků, týmy projektově. 2. Výrazně snížit počet 22 rozpočtových kapitol, z nichž je podporován výzkum a vývoj ČR, zjednodušit administrativu. 3. Podpořit excelenci ve výzkumu, zvýhodňovat ji a zajistit využití jejích výsledků pro inovace. 4. Podmínit programovou podporu výzkumu a vývoje spoluprací veřejného výzkumu s uživateli výsledků výzkumu a vývoje, založenou na podílovém financování z veřejných a soukromých zdrojů. 41 Česká republika. Zákon 130/ 2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů: zákon o podpoře výzkumu a vývoje. In: 130/2002. Praha, 2002, 56. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=858 [10.4.2014] 35
5. Zavést pružnější organizační struktury veřejného výzkumu. 6. Zajistit odborníky pro výzkum, vývoj a inovace. 7. Intenzivně zapojit ČR do mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ve výše uvedených sedmi bodech jsou v podstatě uvedeny hlavní problémy, se kterými se současná věda v oblasti výzkumu a inovací v České republice potýká. Především se jedná o určitou plošnost systému, kdy prostředky jsou rozdělovány na jednotlivé instituce bez bližšího zkoumání úrovně předcházejících výsledků a potřebnosti konkrétního výzkumného projektu. Rovněž vysoká úroveň decentralizace podpory výzkumu znemožňuje prakticky sdružovat prostředky v případech, kdy výsledky výzkumu mohou být přínosem pro více oblastí společenského života. Ani potřebná motivační funkce není v procesu rozdělování finančních prostředků akcentována. Velmi zásadním problémem je současná odtrženost výzkumných institucí od praktických potřeb subjektů zkoumaného sektoru. Souběh podílového financování z veřejných i soukromých zdrojů by mohl v takovém případě jistě přinést své ovoce. Podstatným problémem je rovněž nutnost harmonizace výzkumných aktivit v nadnárodních úrovních. Kromě vládní podpory vědy a výzkumu jsou i další důležité faktory ovlivňující technologické prostředí. Jedním z dalších významných faktorů je flexibilita podnikové sféry, tedy schopnost rychle a pružně zavádět nové technologie do výrobního cyklu. Velmi důležitým faktorem ovlivňujícím technologické prostředí, i v námi sledovaném odvětví, je i rychlost morálního zastarávání. Technologická úroveň vlastních gastronomických procesů je jen jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících prosperitu daného gastronomického zařízení. Druhou zásadní oblastí, možná i více důležitou, je pro gastronomická zařízení rovněž i úroveň technologické vyspělosti průmyslových a zemědělských podniků v nejbližším okolí sledovaného provozu. Odtud se totiž rekrutují hlavní ekonomické zdroje příjmů celého sektoru služeb v závislosti na kupní síle zaměstnanců výrobních podniků jako hlavní klientské bázi gastronomických zařízení. Ekologické prostředí – ekologická zátěž České republiky, dlouhodobě systémově neřešená před rokem 1989, se nyní rapidně mění. Ekologie a její význam jsou vládou demonstrovány existencí samostatného ministerstva životního prostředí a mnoha vyhlášek či nařízení ekologií se zabývajících. odle údajů z roku 201042 je celkový počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejných vodoP vodů 93,4%, což je ve srovnání s rokem 2001 o více než 6%. Podíl obyvatelstva napojeného na veřejnou kanalizaci stoupl v roce 2011 na 82,6%, což je ve srovnání s rokem 2001 o téměř 8% více. Roční emise tuhých látek na km2 klesly z ohromujících 185 662 tun v roce 1995 na stále ještě úctyhodných 33 427 tun v roce 2010. Roční emise oxidu siřičitého na km2 klesly z 13,5 tuny v roce 1995 na dlohodobě ustálených 2,2 tuny v roce 2010. Roční emise oxidů dusíku na km2 klesly z 2,7 tuny v roce 1995 na ustálených 1,7 tuny v roce 2010. Roční emise oxidu uhelnatého na km2 se proti roku 1995, kdy činily 7,5 tuny, snížily v roce 2010 na 3 tuny, i když vlivem zvýšení ceny elektrické energie a plynu jako alternativních paliv se začalo obyvatelstvo po roce 2008 hromadně vracet k topení klasickými pevnými palivy (dřevo a uhlí), což mělo za následek postupné zvyšování produkce 42
Zdroj: Regionální informační servis, dostupné na: www.risy.cz [27.2.2014] 36
oxidu uhelnatého z 2,7 tuny v roce 2008 až na zmíněné 3 tuny v roce 2010. To i přes neustále se zvyšující ekologickou náročnost na provozovaná vozidla a jejich neustálou modernizaci, což by mělo naopak roční produkované emise oxidu uhelnatého snižovat. Kolínský region díky pozůstatkům chemického průmyslu provozovaného zde především v oblasti rafinace ropy a minerálních olejů (Koramo – Kolínská rafinérie minerálních olejů), představuje v oblasti ochrany životního prostředí vzhledem k rozsáhlé kontaminaci půdy a spodních vod dlouhodobou časovanou bombu, která díky nečinnosti centrálních orgánů stále ještě tiká. Moderní používané technologie a podstata gastronomických provozů související s úzkostlivými požadavky na čistotu prostředí a dodržováním hygienických předpisů a nařízení stojí za tím, že gastronomické provozy nepředstavují v oblasti žívotního prostředí žádné markantní nebezpečí. Legislativní prostředí je v České republice obecně velmi složité. Hlavními zákony, které se zaměřují na oblast podnikání, jsou Obchodní zákoník43 a Občanský zákoník. Obě tyto legislativní normy byly do loňska (2013) archaické, v případě Občanského zákoníku ještě z doby hluboké totality (1964)44. Od svého vzniku již byly nesčetněkrát novelizovány a upravovány, čímž se pro průměrného podnikatele či občana stávaly velmi nesrozumitelnými. V průběhu podnikatelské činnosti bylo třeba se neustále ujišťovat, že využívaná ustanovení jsou stále ještě v platnosti. Právní prostředí v České Republice – Veškerá moc v České republice je na základě Ústavy45 rozdělena na moc zákonodárnou, výkonnou a moc soudní (viz Hlava II-IV, Ústavy ČR). Hlavou státu je dle Ústavy prezident, který je nově volen (poprvé v roce 2013) přímou volbou. Zákonodárná moc v České republice přísluší Parlamentu, který se rozděluje na horní komoru (Senát) a na dolní komoru (Poslanecká sněmovna). Vrcholným orgánem moci výkonné je vláda České republiky. Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. V článku 1 Obchodního zákoníku je uvedeno, že upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Vymezuje podnikatelské subjekty – podnikatelem je podle tohoto zákona osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, a osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Obchodní zákoník provádí základní dělení podnikatelských subjektů na fyzické a právnické osoby, prezentuje různé typy obchodních společností a definuje pravidla pro registraci, založení a provo43 Česká Republika. Obchodní zákoník. In: 513/1991 Sb. Praha, 1991, 513/1991 Sb. Dostupné z: www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=39560&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [17.2.2014] 44 Česká republika. Občanský zákoník. In: 40/1964 Sb. Praha, 1964, 19/1964. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=30446&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [17.2.2014] 45 Česká republika. Ústava České republiky: Ústavní zákon České národní rady. In: Zákon č. 1/1993 Sb. Praha, 1993, 1/1993 Sb. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution. html [17.2.2014] 37
zování podnikání. Zavádí pojem obchodního rejstříku jako základního evidenčního místa, definuje parametry účetnictví a vzájemných vztahů podnikatelských subjektů. Nový Občanský zákoník46 jako základní legislativní norma na ochranu občanských práv a nedotknutelnosti vlastnictví upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony. Nový občanský zákoník obsahuje 3 081 paragrafů47. Nově přejímá celou řadu pravidel upravených v jiných zákonech, které zrušuje (celkem se jedná o více než 100 právních předpisů, např. obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o vlastnictví bytů či zákon o sdružování občanů). Ne všechna pravidla obsažená ve zvláštních zákonech jsou však přijímána bez dalšího. Nový kodex se je snaží přizpůsobit moderním potřebám. Další snahou je upravit nebo zpřesnit některá pravidla, která současné soukromé právo neřeší, případně je upravuje velmi stroze, a pro praxi jsou tato pravidla potřebná. Kodex je rozvržen do pěti částí (Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná). Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu byla přijata zásada, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty. Ne vždy se však danou zásadu podařilo dodržet. Příbuzné nebo tematicky spjaté instituty jsou řazeny od jednodušších ke složitějším a od obecných ke zvláštním (nikoli od důležitějších k méně důležitým – hledisko důležitosti je totiž relativní). Další legislativní normou, mající vliv na podnikatelské subjekty obecně, je Zákoník práce, který upravuje především vztahy mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a jejich kolektivními orgány. Oblast gastronomie má však také celou řadu oborových norem. Z těch nejdůležitějších jmenujme například manuál změn prodeje alkoholu, kouření v restauracích po 1.7.2010, problematika autorských poplatků za užívání radiopřijímačů a televizorů v gastronomických zařízeních apod. Některé z těchto dokumentů mají omezenou časovou či územní platnost a jejich sledováním může podnikatel v oblasti gastronomie strávit často i značnou část pracovního dne. Z tohoto důvodu doporučujeme sledovat internetové stránky oborových organizací, například AHR (Asociace hotelů a restaurací)48. Z obecných legislativních norem mají na podnikatelské subjekty v oblasti gastronomie vliv nejen kompletní zákony, ale i mnoho části zákonů a vyhlášek, upravujících specifické situace, ke kterým může při podnikání docházet. Jedná se především o Trestní zákoník49 vymezující nedbalostní 46 Česká republika. Nový občanský zákoník: č. 89. In: č. 89/2012 Sb. Praha, 2012. Dostupné z: www.http://obcanskyzakonik.justice.cz/ [17.2.2014] 47 Zdroj: http://obcanskyzakonik.justice.cz [12.2.2014] 48 Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/cz/legislativa [12.2.2014] 49 Česká republika. Trestní zákoník. In: 40/2009 Sb. Praha, 2009, 11/2009. Dostupné z: http:// www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=68040&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [12.2.2014] 38
i úmyslné trestné činy a přečiny, kterých se může podnikatel či kdokoli z jeho okolí, chápáno zaměstnanec, dodavatel, klient, státní úředník a mnozí další, dopustit. Z dalších zákonů jmenujme alespoň Zákoník práce50, Zákon o požární ochraně51 či Zákon o ochraně zdraví při práci52. Na základě výše uvedeného lze kostatovat, že oblast gastronomických provozů není legislativně jednoduchou činností a časté spory jsou v této oblasti naprosto normálním jevem. Rozličnost jednotlivých právních norem doplněných mnoha dalšími vyhláškami a nařízeními, která nejsou stran svého obsahu vždy jednoznačné a zakládají tak možnost jejich různorodého výkladu je pro mnoho podnikatelů často zdrojem nečekaných problémů, mnohdy velmi závažných a ohrožujících samotnou podstatu podnikatelského záměru.
2. 3. 2 Analýza vnějšího mezoprostředí modelové společnosti na bázi Porterova modelu pěti sil Druhou částí strategické analýzy je analýza vnějšího mezoprostředí, tvořeného nejbližším okolím podniků. Jak bylo již mnohokrát v předchozím textu práce uvedeno, nachází se sledované společnosti na trhu gastronomických produktů a služeb, který patří vzhledem ke své bohaté historii mezi tradiční odvětví s relativně ustálenou strukturou. Důvodem pro provedení situační analýzy mezoprostředí je poznat blíže rozhodující podmínky v daném tržním segmentu. Jak uvádí například Jakubíková53, která danou myšlenku rozvíjí ve své další publikaci54, ideální metodou k analýze mikrookolí, v naší terminologii mezoprostředí, je Porterův model pěti sil. Porterův model pěti sil analyzuje postupně všech pět základních prvků, které jsou přehledně zobrazeny na obr. č. 3. Zaměříme se tedy nejprve na stupeň existující konkurence, poté na hrozby vstupu nových konkurentů, hrozbu substituce, dodavatele a zákazníky:
50 Česká republika. Zákoník práce. In: 262/2006 Sb. Praha, 2006, 84/2006. Dostupné z: http:// www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Section=1&recstart=1&reclimit=50&Cislo=&Nazev=z%C3%A1kon%C3%ADk+pr%C3%A1ce&Text=&Odeslat=Odeslat [17.2.2014] 51 Česká Republika. Zákon o požární ochraně. In: 133/1985 Sb. Praha, 1985, 34/1985. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=36808&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [17.2.2014] 52 Česká Republika. Zákon ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy: zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. In: 309/2006 Sb. Praha, 2006, 96/2006. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=62779&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 [17.2.2014] 53 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: Strategie a trendy. První vydání. Praha: Grada, 2008, 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8, str. 84 54 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-4209-0. 39
Stupeň existující konkurence – Z hlediska tržní historie patří gastronomické odvětví k tradičním volným trhům. Na trhu jsou zastoupeni malí podnikatelé, působící často jen sezónně v různých kioscích či stáncích a nabízející převážně produkty rychlého občerstvení. Střední podnikatelé, tvořící co do počtu nejvýznamnější skupinu, většinou vlastníci či pronajímatelé kamenných restauračních provozů. Největšími podnikateli v oboru gastronomie, co do počtu nevýznamní, co do realizovaného obratu však velmi významní, jsou zástupci především globálních řetězců rychlého občerstvení. Mnozí představitelé střední kategorie restauračních a hotelových gastronomických provozů, kteří tvoří pateř výzkumné části práce, započali svou dráhu soukromého provozovatele gastronomických služeb v souvislosti s živelnou restituční érou po roce 1989. Mnoho z nich bez předchozích odborných znalostí oboru či situace. Trh dokázal, i díky značnému objemu financí jednorázově se objevivších v souvislosti s privatizací a nedostatečné zásobě substitutů z jiných oborů absorbovat množství gastronomických podniků pochybné úrovně služeb i kultury stolování. Postupem času, jak začalo finančních prostředků ve společnosti ubývat, začal se i gastronomický trh poměrně radikálně čistit. Největší vlna ekonomických krachů se dosud odehrála v období let 2010-12, kdy například v říjnu 2011 vyšel článek „Restaurace v Česku krachují, lidé šetří a jedí doma“55, ke kterému se váže i infografika na obr. č. 10
Obrázek č. 10
Infografika prezentující stav gastronomických provozů v roce 2010
Zdroj: http://byznys.lidovky.cz/restaurace-v-cesku-krachuji-lide-setri
55
Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/restaurace-v-cesku-krachuji-lide-setri [2.2.2014] 40
Jako hlavní důvody krize v gastronomii prezentoval v té době president AHR Stárek: „Kromě ekonomického důvodu je zde také nový trend, kdy se mnohé oslavy přesouvají do soukromí na zahrady. Tento trend je velmi silný zvláště v létě, ve spojení s grilováním,...“ V roce 2012 pak vyšel například článek56 „V Česku krachují až dvě hospody denně, lidé v nich utrácejí méně“. Stejný trend se projevoval ještě v první polovině roku 2013, kdy vyšel například článek57 „Každý den se v Česku zavře jedna restaurace, luxusní podniky prosperují“. V něm se autor hlouběji zamýšlí nad důvody tohoto protichůdného trendu a konstatuje: „...Lidé jsou totiž stále opatrnější, za co svoje peníze utrácejí. Nejčastěji končí podniky s tradiční českou kuchyní. Naopak luxusní restaurace si na nedostatek hostů stěžovat nemohou. Lidé si totiž raději jednou za čas dopřejí návštěvu vyhlášených podniků, než aby pravidelně navštěvovali ty levnější....“ Dále se zamýšlí nad v praxi demonstrovanými potřebami klientů gastronomických zařízení, když říká: „Problémy restauratérů už poznali i výrobci piva. Podle nejnovějších statistik sice Češi vypijí 144 litrů na hlavu a zůstávají největšími pijáky piva na světě. To točené je pro ně ale drahé, a proto pijí čím dál víc doma.“ Tento svůj názor opírá o tvrzení Jana Vesélého, výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, který doslova konstatuje: „...Na začátku 90. let gastronomie znamenala asi 55 procent tuzemské spotřeby a 45 procent byl maloobchod. Dneska to je přesně obráceně,...“ Ve druhé polovině roku 2013 se však již negativní trend nenápadně začíná obracet, a tak mohl vyjít článek58 „Restauracím podle odhadu letos poprvé od roku 2008 vzrostou tržby“ prezentující počátek nové éry prosperity pro gastronomická zařízení meziročním růstem tržeb v odhadované výši 0,2-0,4%. Z tohoto ukazatele se na první pohled zdá, že nastupuje nová doba, ale autorem prezentovaný hlavní důvod růstu vlivem úpravy měnového kurzu ze strany České národní banky ukazuje spíše, jak viditelně je naše gastronomie závislá na přílivu cizinců. To pro region kolínska, který nemá cizince reálně čím zaujmout ve srovnání s okolními regiony, asi nebude znamenat žádnou trendovou změnu. Hrozba vstupu nových konkurentů – Svou podstatou je podnikání v oblasti gastronomie zcela otevřeným kolbištěm, na kterém se utkávají každodenně profesionálové s pořebnými znalostmi fungování oboru s ryzími amatéry, u kterých jedinou odbornou erudicí je ve většině případů nadšení pro věc a představa, že oblast gastronomie je jednoduchým oborem, který lze ovládnout získáním potřebných prostor a jedním sporákem, v horším případě mikrovlnnou troubou. Neexistují zde žádné přirozené, ani regulační překážky a neznalost legislativních, hygienických, ekonomických a organizačních pravidel z gastronomického oboru dělá velmi dosažitelnou oblast seberealizace pro mnoho začínajících podnikatelů. Takoví podnikatelé většinou po určité velmi krátké době narážejí na neočekávané problémy a stejně jak rychle své podnikání započali, tak rychle jej končí. Jediným marketingovým nástrojem, kterým mohou konkurovat profesionálům je prvek ceny, kterým se úporně snaží nahrazovat nedostatečnou invenci v oblastech kvality, rychlosti a způsobu obsluhy, jakož i mnohdy základní hygienickou nedostatečnost. To však v konečném důsledku způsobuje další odklon klientů od gastronomických služeb a počáteční nedůvěru k nabídkám gastronomických zařízení kvalitního charakteru. 56 57 58
Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/283587 [2.2.2014] Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/221086 [2.2.2014] Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013 [2.2.2014] 41
Hrozba substituce – Nejzásadnější faktor ovlivňující gastronomické odvětví. Je třeba si při startu, ale i kdykoliv v průběhu podnikání uvědomovat, že gastronomie je jednou z oblastí služeb, které jsou velmi závislé na vůli a potřebách zákazníků. Nejde jen o potřebu dobře, zdravě, levně a kvalitně se najíst a napít. Zákazníci již v dnešní době očekávají od gastronomických zařízení daleko více. Jedná se o určitou součást společenského života a jako taková podléhá změnám nálad a trendům. Navíc se nacházíme na multikonkurenčním kolbišti, kdy se zákazník často až na poslední chvíli rozhoduje, jaká je podstata jeho potřeb a čemu dá při jejím uspokojování přednost. Nejedná se jen o úroveň podniku, jeho zaměření a styl, ale třeba o dojezdovou vzdálenost, znalost prostředí, okamžitou preferenci sladkých či slaných pokrmů, míru uspokojení okamžité potřeby, trendy ve zdravé výživě, nebo jen noticku v tisku o škodlivosti či prospěšnosti konzumace určitého typu komodity či pokrmu. Faktory, které jsou pro budoucí vývoj asi rozhodující, v souboji se všemi hrozícími substituenty reprezentují především schopnost rychle (flexibilně) se přizpůsobit okamžitému vývoji gastronomických trendů, rychlost, aktuálnost, cena a výkonnost. Tyto faktory se však s postupem času stále více překlápějí na stranu řetězců rychlého stravování schopných vydávat vysoké částky na průzkumy potřeb populace a hledání řešení jak se těmto potřebám přizpůsobit. Dodavatelé – Známá achillova pata gastronomických provozů. Mnohá gastronomická zařízení po čase začnou trpět provozní slepotou a v honbě za zajištěním alespoň minimální úrovně rentability podnikání rezignují na kvalitu vstupních surovin a omezují se pouze na jeden prvek z celé plejády nabízených možností, kterým je pojem levné vstupy. Nehledají možné varianty vstupů, ale snaží se získávát nejlevnější potravinové vstupy za cenu akceptace polotovarů, zmražených jídel a jiných nešvarů bohatých na různé chemické preparáty. Přitom při zdůraznění zemědělského charakteru kolínského okresu se spoustou farem a zemědělských usedlostí v regionu, je možné získávat surovinové vstupy přímo od farmářů, bez nutnosti akceptace obchodních řetězců a zprostředkovatelů. To však pro podnikatele vyžaduje jasnou podnikatelskou koncepci a znalost místního prostředí, což však většině z nich především v začátcích schází. Zákazníci – Vzhledem k tomu, že zákazníci jsou ti, kteří do prostředí gastronomických provozů přinášejí život ve formě financí za odebrané služby, je jejich význam pro oblast gastronomických služeb nenahraditelný. Oni jsou cílem celého snažení a mohou se tak svobodně rozhodovat, za co, kdy a kde jsou ochotni své peníze utratit. Ač se zdá, že oblast práce se zákazníkem je nejsložitější, platí zde jednoduchá pravidla, která mohou zajistit podnikateli prosperitu. Je s podivem, že se jimi velká většina podnikatelů neřídí a nepřikládá jim valný význam. Tato pravidla vycházejí ze základů marketingu a jsou v odborné literatuře popsána na mnoha místech59 v různých kombinacích písmen P, či česky C. Jinak jsou všeobecně známá pod pojmem „Marketingový mix“. K jejich formulaci vedly autory dlouhodobé studie úspěšných a neúspěšných korporací (podniků) a hledání zásadních rozdílů v jejich fungování. Marketingový mix však není 59
Např.: KOTLER, Philip et al. Moderní marketing. čtvrté evropské vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2, str. 112 a dále Nebo: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: Strategie a trendy. První vydání. Praha: Grada, 2008, 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8, str.145 a dále 42
předmětem zkoumání této práce, proto autor odkazuje na prezentovanou literaturu k získání širšího povědomí o nastolené problematice. • Prvním a často nejvíce sklońovaným pravidlem je slovo Price (cena), které jako jediné uznávají podnikatelé v každodenní praxi. U nás se tento prvek vžil jako cíl podnikání. Skuteční podnikatelé však peníze nechápou jako svůj hlavní cíl, ale jako odměnu za jeho dosažení. Tedy spíše než vidina peněz jako cíle, by mělo ve vztahu k zákazníkovi platit „ poskytni službu a penězům se neubráníš“. Prakticky by pak tedy mělo fungovat, že hlavním cílem podnikatelů v této oblasti by mělo být vyhledávat produkty s nejvyšší užitnou hodnotou pro zákazníka a umět je správně ohodnotit. • Druhým z pravidel marketingového mixu je slovo Product (produkt), což je ten nejzásadnější prvek prosperity a je třeba mu tedy přisuzovat tu nejvyšší důležitost. I zde platí jako jednoduché shrnutí známý Ogilvyho60 citát „Odliš se, nebo zahyneš“. V tomto citátu je uloženo základní poselství pro začínající podnikatele, které říká, najdi si svůj vlastní produkt s vlastnostmi, které nemá žádný jiný produkt ve srovnatelném oboru. To je tím nejtěžším, co musí podnikatel absolvovat, chce-li být úspěšný. V praxi se tak vesměs často děje i mimoděk. Vaří-li například různé kuchařky proslavenou svíčkovou omáčku, nikdy nedojdou k absolutně stejnému výsledku – jedna zeleninu mixuje, druhá pasíruje, třetí špikuje maso, čtvrtá více sladí apod. Každá z nich si neuvědoměle hledá vlastní produkt, kterým se snaží být vyjímečná. Jednou ze základních lidských vlastností je zvědavost. Proto kuchařka, která vytvoří něco nového, neznámého, přináší s určitým rizikem nový neotřelý produkt, na který láká zákazníky právě tou novostí a neotřelostí. Úplně stejně by měli postupovat podnikatelé, pokud chtějí v rámci gastronomických služeb uspět. • Třetím pravidlem je slovo Place (místo). I zde má hlavní význam prvek odlišení se. Výběrem vhodného místa, nejlépe vztahujícího se svým charakterem k zamýšlenému podnikatelskému záměru (genius loci), a jeho následnou kvalitní úpravou, získává produktová nabídka gastronomického zařízení nový rozměr a zajišťuje si tak provázanou jedinečnost produktu a místa pro svůj další rozvoj, má tedy splněn prvek důvodu k podnikatelskému životu, lépe vyjádřený francouzským raison ď être (smysl bytí). Pokud má místo nějaký příběh, který je jedinečný, je tento příběh rovněž součástí služby a stává se samostatným prvkem produktu. • Čtvrtým, ale ne méně důležitým pravidlem je slovo Promotion (propagace). Jde v podstatě o to, že podnikatel může mít, a mnoho z neúspěšných skutečně mělo, kvalitní produkty s vysokou užitnou hodnotou, ale pokud se zákazníci o těchto produktech nedozví, očekávaný výsledek se nedostaví. Je tedy nutné neustále předkládat klientům nové a nové či inovované produkty a prezentovat je správnou formou ve správných mediálních kanálech, aby se s nimi seznámili a mohli na ně adekvátně reagovat.
60 OGILVY, David. Ogilvy o reklamě. 3. vyd. Praha: Management Press, 2001, 223 s. ISBN 80-726-1047-3, str.32 43
2. 4 Predikce budoucího vývoje odvětví gastronomických provozů Na základě v dřívějších podkapitolách 2. 3. 1 a 2. 3. 2 uvedených faktů, je zpracována předkládaná tab. č. 3 příležitostí a hrozeb pro gastronomické provozovny etablované v regionu kolínska. Jsou v ní přehledně demonstrovány jednotlivé údaje a je jednoznačně vymezeno, jestli se podle autora jedná o příležitosti, nebo o hrozby. Prezentované údaje mají dostatečný vypovídací charakter vzhledem k charakteru práce a k dalšímu postupu prací pro získání základního přehledu o podmínkách panujících v makrookolí a mezoprostředí sledovaných gastronomických provozů. Pro případ potřeby hlubší analýzy je možno doporučit využítí metodiky hlubšího zkoumání skupinou expertů na gastronomii a daný region a stanovení váhových kritérií pro jednotlivé prvky tab č. 3. Jejich aplikací by byla zajištěna rovněž vyšší míra objektivity výsledku.
Tabulka číslo 3
Příležitosti a hrozby gastronomických provozů v kolínském regionu
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů uvedených v kap 2. 3. 1 a 2. 3. 2 Z výše uvedeného vyplývá, že především díky plánovanému rozvoji automobilky TPCA v průběhu první poloviny roku 2014, a díky deformaci měnového kurzu ze strany ČNB, je možné v kolínském regionu očekávat růst tržeb gastronomických provozů. Vzhledem k úbytku podniků v krizových letech 2008-12, kdy objem tržeb klesal a jednotlivé provozy krachovaly, je možno predikovat, že na území kolínského regionu může v nejbližší době dojít ke vzniku nových gastronomických provozů rozšiřujících stávající nabídku gastronomických služeb. Takové podniky lze očekávat spíše s úzkým zaměřením na movitější klientelu, díky jejím preferencím zážitkové gastronomie. O struktuře stávajícího stavu gastronomických zařízení a jejím demografickém rozložení vypovídá následující podkapitola 2. 5
44
2. 5 Vlastní výzkum struktury gastronomických zařízení Zadání výzkumu:
I dentifikovat množství gastronomických provozů na území kolínského regionu v omezeném intervalu měst a vesnic s počátečním písmenem v názvu obce z intervalu B-J.
Cíl výzkumu: Získat přehled o počtu provozoven na území kolínského regionu a údaje o jejich zaměření, stylu kvalitě poskytovaných služeb. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny základní výzkumné otázky na které by měl výzkum podat exaktní odpověď. Tyto otázky jsou v souladu s úvodem práce položeny takto: VO1. Kolik gastronomických provozů, jakého typu a jaké úrovně poskytovaných gastronomických služeb se nachází na území kolínského regionu? VO2. Jaké typy gastronomických provozů mohou v budoucnu najít v kolínském regionu své uplatnění a v jakých lokalitách? Termín konání výzkumu:
1. 1. 2014 - 31. 3. 2014
Forma výzkumu: Dotazníkové šetření realizované studentem formou osobní návštěvy v dané provozovně a zjištěním relevantních odpovědí na předem připravené otázky kvantitativního i kvalitativního charakteru. Forma prezentace výstupů: Přehledně tabulkovou formou prezentované výsledky a jejich následná komentovaná verze v textu práce.
2. 5. 1 Úvodní informace o průběhu šetření Ve dnech 1. 1. 2014 až 31. 3. 2014 byl realizován vlastní výzkum struktury gastronomických zařízení za ůčelem prověření množství gastronomických provozů na území kolínského regionu v omezeném intervalu měst a vesnic s počátečním písmenem v názvu obce z intervalu B-J. Celkem bylo v průběhu šetření navštíveno 18 obcí, z toho 15 vesnic, 2 městyse a 1 město. Dohromady bylo v těchto obcích identifikováno 18 gastronomických zařízení převážně restauračního charakteru. Postup výzkumných prací byl realizován v souladu s předem stanovenou metodikou a časovým harmonogramem postupu, který je obsahem podkapitoly 2. 5. 2 Výsledky šetření jsou přehledně uvedeny v tab. č. 5 a následně doplněny textovým komentářem v podkapitole 2. 5. 3
45
2. 5. 2 Metodika a časový harmonogram postupu výzkumných prací Metodika postupu výzkumných prací byla předem rozčleněna do jednotlivých fází průběhu s časovým vymezením doby jejich trvání a stanovením kontrolního data splnění. Osobou kontrolující splnění jednotlivých bodů harmonogramu a vyznačující datum splnění do níže prezentované tab. č. 4 je ve všech zde uvedených bodech řešitel práce.
Tabulka číslo 4
Časový harmonogram postupu výzkumných prací
Časový interval průběhu fáze 1. 1. 2014 – 7. 1. 2014
Obsah fáze
Datum splnění
Identifikace obcí podléhajících modelovým podmínkám kolínského regionu a počátečních písmen názvu obce B-J
5. 1. 2014
8. 1. 2014 – 20. 1. 2014 Vyhledávání gastronomických zařízení ze zdrojů sekundárních dat (ARES, Databáze, internet) 21. 1. 2014 – 10. 2. 2014 Kontaktování statutárních orgánů (místních zastupitelstev) jednotlivých dotčených obcí se žádostí o specifikaci gastronomických provozů v obci 11. 2. 2014 Sestavení itineráře návštěv regionu za účelem realizace expertních rozhovorů s odpovědnými zástupci zjištěných gastronomických provozů 12. 2. 2014 – 10. 3. 2014 Verifikace dříve zjištěných sekundárních dat prostřednictvím osobní návštěvy jednotlivých gastronomických provozů a realizace expertních rozhovorů s odpovědnými zástupci dotčených provozoven za účelem získání primárních dat v požadovaném rozsahu 10. 3. 2014 – 31. 3. 2014 Zpracování získaných dat do tabulkové formy, zpracování textového komentáře a zhodnocení výzkumu.
20. 1. 2014 10. 2. 2014
11. 2. 2014
10. 3. 2014
31. 3. 2014
Zdroj: Vlastní návrh a zpracování Na základě realizace jednotlivých fází výše prezentovaného časového harmonogramu byl získán pro potřeby práce ucelený soubor primárních dat obsahující všechny gastronomické provozy nacházející se na území regionu Kolínska v obcích s počátečním písmenem B-J. Subjekty vyhovující danému intervalu jsou souhrnně uvedeny v následující tab. č. 5. Vzhledem k prostorovým možnostem je tato tabulka koncipována jako dvoustranná s označením názvu, legendou a zdrojem pouze na první ze dvou jejích stran.
46
Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků vlastního výzkumu
47
Název obce
FO
U Kalinů
Na Růžku
Červené Pečky
Vosrkáč
Církvice
x
FO
FO
x
FO
U Nádraží
Barchovice
FO
U Šmídry
Cerhenice
Býchory
FO
FO
Forma podnikání1
Hostinec Břežany
Břežany II.
U Laudona
Bečváry
Název provozovny
Restaurace
Restaurace
x
Restaurace
Pivnice
Pivnice
Restaurace
Pivnice
Kategorie zařízení2
100
100
x
72
120
80
30
50
Kapacita zařízení [ osob ]
PO – právnická osoba
11 - 23
9 - 17
x
10 - 22
13 - 22
16 - 22
11 - 23
15 - 21
4
10
x
4
4-5
1
4-5
1
ČK
ČK
x
ČK
SK
žádné
ČK
žádné
střední
střední
x
nízká
střední
střední
nízká
nízká
Cenová hladina4
stavebně odděleno
stavebně odděleno
x
kuřácká
stavebně odděleno
kuřácká
kuřácká
kuřácká
Kuřácká / nekuřácká
3. Zaměření zařízení
ČK ‒ česká kuchyně SK ‒ studená kuchyně IK ‒ italská kuchyně žádné ‒ b ez stravování, pouze nápoje
Provozní Počet Zaměření doba zaměstnanců zařízení3 [ od – do ] [ osob ]
2. Kategorie zařízení
Jednotlivé uváděné kategorie zařízení odpovídají dělení gastronomických zařízení dle podkapitoly 1. 3 práce
místní
turisté
x
místní
místní
místní
místní/turisté
místní
Klientela
ne
ne
x
ne
ne
ne
ne
ne
Členství AHR ČR
4. Cenová hladina
ne
ne
x
ne
ne
ne
ne
ne
www stránky
ne
ne
x
ne
ne
ne
ne
ne
Czech Specials
Hodnota součtu souboru pěti základních nápojů a menu (pivo, soda, Coca & Cola, polévka, polední menu) nízká ‒ ≤ 100 Kč střední ‒ 100 Kč – 150 Kč vysoká ‒≥ 150 Kč
Přehled gastronomických zařízení na území regionu Kolín v obcích s počátečním písmenem v názvu B-J
Legenda Tabulky 5 1. Forma podnikání FO ‒ fyzická osoba
Tabulka číslo 5
48
FO
FO
FO
Pizza Malešov
KUP
Autokemp
U Koloce
Chotutice
Na Farmě
Choťovice
Na Hradě
Hradešín
U Babických
Horní Kruty
x
Grunta
U Brázdů
FO
FO
FO
FO
x
FO
FO
Drahobudice
FO
U Štiky
x
U Růžičků
Dolní Chvatliny
x
Doubravčice
Hostinec Dobřichov
FO
FO
U Hrabětů
Dobřichov
FO
Forma podnikání1
U Bedrníků
Český Brod
Název obce Název provozovny
Restaurace
Restaurace
Restaurace
Pivnice
x
Pivnice
Pivnice
Pivnice
x
Pivnice
Restaurace
Restaurace
Pizzerie
Restaurace
Restaurace
Kategorie zařízení2
130
180 - 220
100
30
x
20
20 - 30
40
x
180
80
70
100
160
130
Kapacita zařízení [ osob ]
10 - 22
6 - 22
11 - 24
15 - 22
x
15 - 19
6 - 22
6 - 22
x
14 - 22
10 - 23
11 - 23
11 - 23
10 - 22
10 - 22
Provozní doba [ od – do ]
2
6
3
1
x
1
1
1
x
2-3
4-5
6-9
10 - 19
6-9
6-9
[ osob ]
zaměstnanců
Počet
ČK
ČK
ČK
SK
x
žádné
SK
SK
x
SK
ČK
ČK
IK
ČK
ČK
Zaměření zařízení3
nízká
střední
střední
střední
x
nízká
střední
nízká
x
nízká
střední
nízká
střední
vysoká
vysoká
Cenová hladina4
kuřácká
nekuřácká
kuřácká
kuřácká
x
stavebně odděleno
kuřácká
kuřácká
x
stavebně odděleno
stavebně odděleno
stavebně odděleno
nekuřácká
kuřácká
kuřácká
Kuřácká / nekuřácká
místní
turisté
místní / turisté
místní / turisté
x
místní
místní
místní
x
místní
turisté
místní
místní
místní
místní
Klientela
ne
ne
ne
ne
x
ne
ne
ne
x
ne
ano
ne
ne
ne
ne
Členství AHR ČR
ne
ano
ano
ne
x
ne
ne
ne
x
ne
ano
ne
ano
ne
ne
www stránky
ne
ne
ne
ne
x
ne
ne
ne
x
ne
ne
ne
ne
ne
ne
Czech Specials
2. 5. 3 Textový komentář realizace výzkumu V ůvodní etapě vlastního výzkumu byly na základě předepsané internetové adresy www.mesta. obce.cz identifikovány jednotlivé obce řešeného regionu podléhájící omezujícímu kritériu názvu obce začínajícího písmenem B-J. Celkem bylo v daném regionu identifikováno zde uvedených 18 obcí. Z tohoto počtu obcí bylo 1 město, 2 městyse a 15 vesnic. Jednotlivé obce byly zaneseny do přehledové mapy, která je obsahem obrázku č. 11.
Obrázek č. 11
Přehled identifikovaných obcí
Zdroj: Vlastní zpracování do mapového podkladu regionu Následně ve druhé fázi postupu výzkumných prací byl vytvořen počáteční soubor gastronomických zařízení v dotčených identifikovaných obcích rešerší dostupných sekundárních dat na internetových adresách obchodního rejstříku, rejstříku ekonomických subjektů (ARES) a rešerší dostupných internetových portálů, zaměřených na nabídku služeb restauračního typu v daném regionu. Ve třetí etapě byli postupně kontaktováni statutární zástupci jednotlivých dotčených obcí telefonickou formou se žádostí o uvedení gastronomických provozoven nacházejících se v katastru obce. Poté byla vytvořena pracovní verze databáze a sestaven itinerář cest do regionu za účelem realizace expertních rozhovorů s pracovníky příslušných gastronomických zařízení. V termínu od 12.2.2014 do 10.3.2014 byly v průběhu víkendových cest navštíveny postupně všechny identifikované provozovny a prostřednictvím odpovědí pracovníků těchto provozoven byla vytvořena vlastní databáze tabulky č. 5. Poslední fází průběhu výzkumných prací bylo jejich zapracování do tabulkové formy k finální prezentaci. 49
Celkem bylo v průběhu šetření navštíveno 18 obcí, z toho 15 vesnic, 2 městyse a 1 město. Dohromady bylo identifikováno v těchto obcích 18 gastronomických zařízení převážně restauračního typu. Překvapením bylo zjištění, že všechny identifikované zařízení jsou provozovány fyzickými osobami s živnostenským oprávněním. Neexistuje zde prakticky žádný řetězec provozoven a každý tak funguje samostatně. Gastronomická zařízení v okrese Kolín jsou orientována především na místní klientelu a tomu odpovídá i cenová hladina podniků, která je velmi nízká oproti jiným oblastem. Zároveň je většina podniků orientovaná spíše na prodej piva a servírování studené kuchyně. Když už však prodejna podává teplé pokrmy jedná se v drtivé většině o českou kuchyni.
2. 6 Vyhodnocení odpovědí na výzkumné otázky V úvodu práce byly formulovány v souvislosti s hlavním cílem práce dvě zásadní výzkumné otázky. První z nich respektovala kvantitativní stránku výzkumu a její znění bylo: VO1. Kolik gastronomických provozů, jakého typu a jaké úrovně poskytovaných gastronomických služeb se nachází na území kolínského regionu? Zpracováním výzkumné části práce došlo k nalezení úplné odpovědi na tuto výzkumnou otázku: V regionu kolínska se v intervalu obcí, jejichž jména začínají písmenem B-J celkem nachází 18 gastronomických zařízení ve třech různých cenových úrovních nabízených gastronomických služeb. Druhá výzkumná otázka byla v úvodu práce zaměřena na budoucnost regionálního rozvoje gastronomických zařízení: VO2. Jaké typy gastronomických provozů mohou v budoucnu najít v kolínském regionu své uplatnění a v jakých lokalitách? Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že až na jeden případ gastronomického provozu pizzerie vyznávají všechna identifikovaná zařízení různou úroveň hlavního šedého proudu české gastronomie, chápaného podnikateli jako všehocuhuť s krycím názvem „česká kuchyně“. V regionu tak zůstává alespoň ve sledovaném intervalu B-J dostatek místa pro vznik alternativních gastronomických služeb s dostatkem tvůrčí invence a moderního pojetí stolování. Zcela jsou zde pomíjeny například farmářské a místní krajové speciality. Na základě výše prezentovaných odpovědí na v úvodu práce stanovené výzkumné otázky je možno konstatovat, že obě výzkumné otázky V01 a V02 byly v průběhu práce jednoznačně zodpovězeny a tím byl tedy splněn hlavní cíl této práce.
50
3 Návrhová část 3. 1 Predikce budoucího vývoje sledovaného regionu Provedenou strategickou analýzou stávajícího stavu makrookolí a mezoprostředí sledovaného tržního segmentu gastronomických zařízení bylo jednoznačně potvrzeno, že trend snižování počtu gastronomických zažízení zaznamenávaný v letech 2008 – 2013 se ve druhé polovině roku 2013 začíná měnit směrem ke stabillizaci a zvýšení počtu gastronomických zařízení v jednotlivých regionech. Ve sledovaném regionu se navíc mohou projevit důsledky rozšíření výroby hlavního regionálního zaměstnavatele, společnosti TPCA, plánované na rok 2014. V průběhu tohoto roku tedy lze očekávat zvýšení zájmu o poskytování gastronomických služeb. Opatření makroekonomického charakteru spočívající v umělém snížení hodnoty měnového kurzu ze strany české národní banky, mohou ve svém konečném důsledku zapůsobit směrem ke zlevnění příjezdového cestovního ruchu a tedy i následně turisty konzumovaných gastronomických služeb. Je jen otázkou, zda stávající úroveň gastronomických služeb dostupných na půdě regionu Kolín může svou strukturou zaujmout dostatečné množství turistů. Jak ukázal praktický výzkum, realizovaný v této bakalářské práci, sestává současná gastronomická nabídka v drtivé většině z klasických a dnes již svou formou i vybavením zastaralých hostinských zařízení vesnického typu schopných poskytovat jen omezený rozsah stravovacích služeb patřičné úrovně. I když tento stav není co do budoucího vývoje tržního odvětví gastronomických služeb na kolínsku optimistický, jeho stávající úroveň může být rovněž chápána jako předzvěst budoucích možností rozvoje chybějících služeb gastronomického charakteru.
3. 2 Návrhy na možné nové vývojové trendy V souvislosti se zjištěními formulovanými v předchozí podkapitole zabývající se predikcí budoucího vývoje, lze rovněž predikovat jaká zařízení mají naději na možný rozvoj a jak by měli uvažovat potencionální budoucí podnikatelé hodlající se věnovat odvětví gastronomických služeb. Především je třeba mít na paměti nutnost nalezení vlastní identity gastronomického zařízení a jeho životaschopné produktové náplně. V regionu kolínska asi již není další prostor pro zařízení hostinského typu nabízející standart levných a univerzálních jídel bez fantazie skrývajících se za všeobsažný název česká kuchyně a je tedy třeba jít s vlastní kůží na trh a neustále se pokoušet přinášet nové kreativní produkty schopné vytvořit pro uvažovaný podnik vlastní produktový příběh. Díky umístění kolínského regionu v úrodném údolí polabské nížiny je možno realizovat celou řadu ryze místních gastronomických modelů s vlastním inovativním přístupem k tématu gastronomie. V hlubší predikci budoucího rozvoje kolínského regionu brání omezení daná zadáním vlastního tématu práce, kdy lze jen s obtížemi predikovat skutečnosti platné pro celý region, když rozsah posuzovaných regionálních subjektů má jen částečný charakter. Proto i zde formulované predikce mohou mít pouze omezenou platnost. 51
Závěr Tématem práce a jejím hlavním cílem bylo zmapovat a charakterizovat gastronomické provozovny nacházející se v regionu Kolín, obce s počátečním názvem B-J. Toto téma se prostřednictvím realizace práce podařilo bezezbytku naplnit a zároveň i odpovědět na obě výzkumné otázky postulované v samém úvodu práce. Práce by měla posloužit jako podklad k jejímu dalšímu rozšíření o subjekty nacházející se v obcích regionu s počátečními písmeny v názvu obce J-Z. Kromě vlastního zmapování stávajícího stavu gastronomických provozoven na kolínsku je možno za další přínos práce považovat, že důsledně provedená strategická analýza vnějšího prostředí segmentu gastronomických zařízení může poskytnout budoucím potencionálním podnikatelům hodlajícím podnikat v tomto segmentu cenné informace z mnoha rozhodujících úhlů pohledu.
52
Přehled použité literatury Publikace: 1. BERÁNEK, Jaromír a Pavel KOTEK. Řízení hotelového provozu. čtvrté přepracované vydání. Praha: MAG Consulting, 2007, 240 s. ISBN 9788086724300. 2. DALBY, Andrew. Food in the ancient world, from A to Z. New York: Routledge, 2003, xvi, 408 p. ISBN 04-152-3259-7. 3. GRAHAM BROWN, Karon Hepner. The waiter‘s handbook. 3rd ed. Melbourne: Hospitality Press, 2004. ISBN 978-186-2505-292. 4. HINDLS, Richard. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 358 s. ISBN 80-716-9255-7. 5. HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. 6. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: Strategie a trendy. První vydání. Praha: Grada, 2008, 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 7. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-4209-0. 8. KAMAL MANAKTOLA, Alok Prasad. Food and beverage: comprehensive cost control and system management. New Delhi: Kanishka Publishers, Distributors, 2008. ISBN 978-818-4570-694. 9. KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4603-6. 10. KOTLER, Philip et al. Moderní marketing. čtvrté evropské vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. 11. KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 12. KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Marketing. šesté vydání. Praha: Grada Publishing, 2004, 855 s. ISBN 80-247-0513-3. 13. KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X. 14. KRONUS, [text a fotografie] Jaroslav. Historie města Kolína ve fotografiích a kresbách. Kolín: J. Kronus, 2006. ISBN 978-802-3956-795.
15. KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. 16. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7. 17. ODILE REDON, Françoise Sabban, Translated by Edward SCHNEIDER a Original drawings by Patricia Glee SMITH. The medieval kitchen: recipes from France and Italy. Chicago: University of Chicago Press, 1998. ISBN 02-267-0685-0. 18. OGILVY, David. Ogilvy o reklamě. 3. vyd. Praha: Management Press, 2001, 223 s. ISBN 80-726-1047-3. 19. PAVLICA, Karel. Sociální výzkum, podnik a management: průvodce manažera v oblasti výzkumu hospodářských organizací. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2000, 161 s. ISBN 80-861-1925-4. 20. POINT, Fernand. Ma gastronomie. [Rev. ed.]. London: Duckworth, 2009. ISBN 978-071-5638-361. 21. SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xi, 121 s. ISBN 80-717-9367-1. 22. SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2001, xvii, 507 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-717-9409-0. 23. SRPOVÁ, Jitka. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5. 24. VARADZIN, František. Hledání ve světě ekonomie: (věda, metodologie, ekonomie). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, c2003, 306 s. ISBN 80-864-1956-8. 25. WACK, Marcel. Die Welt der Gastronomie: Marketingstrategien und operative Tipps für erfolgreiche Gastronomen. 1. Aufl. Norderstedt: Books on Demand, 2009. ISBN 38-370-7835-3. 26. ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage. Vyd. 3. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3.
Internetové zdroje: 27. Bečváry: oficiální stránky obce. Bečváry [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.becvary.cz 28. Cerhenice: Oficiální stránky městise. Cerhenice: Středočeský městis [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cerhenice.cz 29. Dobřichov: oficiální stránky obce. Dobřichov: okres Kolín [online]. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.dobrichov.cz
30. Drahobudice: oficiální stránky obce. Drahobudice: okres Kolín [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obec-drahobudice.cz 31. Chotutice: oficiální stránky obce. Chotutice: okres Kolín [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.chotutice.cz 32. Barchovice: oficiální stránky obce. Barchovice: oficiální stránky obce [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.barchovice.cz 33. Býchory: oficiální stránky obce. Býchory [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obec-bychory.cz 34. Český Brod: oficiální stránky města. Český Brod [online]. 2005 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cesbrod.cz 35. Doubravčice: oficiální stránky obce. Doubravčice: vše o obci [online]. 2011 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.doubravcice.cz 36. Choťovice: oficiální stránky obce. Choťovice: okres Kolín [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obecchotovice.cz 37. Cesty a památky: Kolínsko. Břežany [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cestyapamatky.cz 38. Břežany II.: obecní úřad Břežany II. Břežany II.: oficiální stránky obce [online]. 2007 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.brezanyii.cz 39. Červené Pečky: oficiální stránky městyse. Červené Pečky: Městys [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cervenepecky.cz 40. Dománovice: oficiální stránky obce. Dománovice: okres Kolín [online]. 2009 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.domanovice.kolinsko.info 41. Hradešín: oficiální stránky obce. Hradešín: okres Kolín [online]. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.hradesin.cz 42. Bělušice: oficiální stránky obce. Bělušice [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.belusice.cz 43. Církvice: oficiální stránky obce. Církvice: u Kutné Hory [online]. 2008 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.cirkvice.cz 44. Dolní Chvatliny: oficiální stránky obce. Dolní Chvatliny: informační server obce [online]. 2010 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.dolnichvatliny.cz 45. Horní Kruty: oficiální stránky obce. Horní Kruty: okres Kolín [online]. 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.hornikruty.cz 46. Chrásťany: oficiální stránky obce. Chrásťany: okres Kolín [online]. 2006 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: www.obec-chrastany,.cz
Legislativní zdroje: 47. Česká republika. Nový občanský zákoník: č. 89. In: 2012. Praha, 2012. Dostupné z: www.http://obcanskyzakonik.justice.cz/ 48. Česká republika. Občanský zákoník. In: 40/1964 Sb. Praha, 1964, 19/1964. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=30446&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 49. Česká republika. Ústava České republiky: Ústavní zákon České národní rady. In: Zákon č. 1/1993 Sb. Praha, 1993, 1/1993 Sb. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html 50. Česká Republika. Zákon ze dne 23. května 2006, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy: zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. In: 309/2006 Sb. Praha, 2006, 96/2006. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=62779&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 51. Česká Republika. Obchodní zákoník. In: 513/1991 Sb. Praha, 1991, 513/1991 Sb. Dostupné z: www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=39560&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 52. Česká Republika. Zákon o požární ochraně. In: 133/1985 Sb. Praha, 1985, 34/1985. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=36808&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 53. Česká republika. Trestní zákoník. In: 40/2009 Sb. Praha, 2009, 11/2009. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=68040&Section=1&IdPara=1&ParaC=2 54. Česká republika. Zákoník práce. In: 262/2006 Sb. Praha, 2006, 84/2006. Dostupné z: http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Section=1&recstart=1&reclimit=50&Cis lo=&Nazev=z%C3%A1kon%C3%ADk+pr%C3%A1ce&Text=&Odeslat=Odeslat 55. Česká republika. Zákon 130/ 2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů: zákon o podpoře výzkumu a vývoje. In: 130/2002. Praha, 2002, 56. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=858 56. Česká Republika. Živnostenský zákon č. 455: Zákon o živnostenském podnikání. In: 455/1991 Sb. Praha, 1991, č. 455. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zivnostensky-zakon
Přílohy Bakalářské práce
Příloha I Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kolin, [25.2.2014]
Charakteristika okresu Kolín | ČSÚ pro Středočeský kraj
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
Charakteristika okresu Kolín
12.04.14 13:50
www.czso.cz
OKRES KOLÍN Okres Kolín leží ve východní části Středočeského kraje. Má protáhlý tvar od západu k východu. Východní hranici tvoří okresy Hradec Králové a Pardubice. Na severu hraničí s okresem Nymburk, na západě s okresem Praha-východ, na jihu s Benešovem a Kutnou Horou. Reliéf okresu je rovinný až mírně zvlněný, pozvolna stoupající od severu k jihu a od východu k západu. Severní část zabírá Středolabská tabule, a to Českobrodská a zčásti i Nymburská kotlina, přecházející směrem k východu do tabule Chlumecké. Od jihu sem zasahuje Dobříšská pahorkatina a zčásti Kutnohorská plošina. Nejníže položeným místem okresu je v severní části hladina řeky Labe (187 m n.m.), v jejímž okolí se rozkládá úrodná polabská nížina, nejvýše položeným místem je vrch Skalka (516 m n.m.) u Kostelních Střímelic při jihozápadní hranici okresu. Svojí rozlohou 744 km2 zaujímá okres 8. místo ve Středočeském kraji a představuje 6,8 % z jeho rozlohy. Téměř 75 % z rozlohy okresu zaujímá zemědělská půda. Plochou lesů 12,7 % z rozlohy okresu se řadí k nejméně zalesněným okresům v kraji. K průměrným okresům kraje patří také svou hustotou osídlení 130 obyvatel na km2, s absolutním počtem 96 703 obyvatel. K 31. 12. 2011 náleželo do okresu Kolín 89 obcí. Z celkového počtu obcí má přidělen statut města 6 obcí a 3 obce byly stanoveny městysem. Během roku 2011 bylo v okrese Kolín zaregistrováno 1 088 živě narozených dětí, bylo uzavřeno 421 nových manželství a 265 rozvedeno. Okres lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský. Je zde řada větších i menších podniků, reprezentujících různá odvětví. Převažuje zaměření elektrotechnické, strojírenské, chemické a polygrafické. Zásadní změnou ekonomického potenciálu okresu je však vybudování průmyslové zóny Kolín – Ovčáry s dominující továrnou TPCA s.r.o., na výrobu osobních automobilů. Intenzivní zemědělská rostlinná výroba těží z výborných výrobních podmínek v Polabí. K 31. 12. 2011 bylo v celém okrese evidováno v registru 21 730 ekonomických subjektů. Podle převažující činnosti tvoří 13,9 % odvětví průmyslu, 15,5 % stavebnictví, 3,6 % zemědělství a 10,4 % tvoří maloobchod. K 31. 12. 2011 bylo v rámci okresu Kolín evidováno 5 160 uchazečů o zaměstnání, což představuje registrovanou míru nezaměstnanosti 9,85 % a okres tak byl nad průměrem okresů Středočeského kraje. Ačkoliv okres Kolín nepatří mezi turisticky nejpřitažlivější, nachází se na jeho území řada míst, která uspokojí i náročné obdivovatele přírodních krás a historických památek. Kolínsko má tři národní přírodní památky. Voděradské Bučiny - nejznámější a svojí rozlohou 658 ha nejrozsáhlejší - kde hlavním předmětem ochrany jsou bukové porosty. Libický luh, který je největším souvislým komplexem lužních lesů se sítí starých ramen na středočeském Labi a pozoruhodný vodní a mokřadní ekosystém V jezírkách. Největší koncentraci historicky cenných památek má centrum okresního města, které je zapsáno do seznamu městských památkových rezervací středních Čech. Na stavbě gotického chrámu sv. Bartoloměje, která započala v roce 1260, se podílel i Petr Parléř. Autorem nejcennějšího obrazu v chrámu „Mučení sv. Bartolomějě“ je světoznámý Petr Brandl. Významnou kulturní památkou města je i starý židovský hřbitov a synagoga. http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kolin
Stránka 1 z 2
Charakteristika okresu Kolín | ČSÚ pro Středočeský kraj
12.04.14 13:50
Nad obcí Lipany stojí mohyla na paměť bitvy u Lipan, která zde byla svedena v roce 1434 a skončila porážkou husitských polních vojsk. Za obcí Křečhoř a na vrchu Bedřichov jsou památníky slavné bitvy u Kolína, v níž byl v roce 1757 poražen pruský král Bedřich II. vojsky rakouské císařovny Marie Terezie.
Podmínky užívání dat ČSÚ
http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kolin
Aktualizováno dne: 21.8. 2012
Stránka 2 z 2
Příloha II Zdroj: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/vyvoj_vybranych_ukazatelu_v_okrese_kolin, [25.2.2014]
Vybrané ukazatele za okres Kolín Měřicí jednotka Rozloha
1)
km
Počet obcí1)
2000
2
Počet obyvatel1) 2)
osoby
ženy
4)
Obyvatelé ve věku1) 2) 0 - 14
%
15 - 64
%
65 a více
%
Průměrný věk obyvatel1) 2)
roky
muži
ženy
Živě narození2)
osoby
Přistěhovalí2)
osoby
Zemřelí2)
Vystěhovalí
4)
osoby
2)
osoby
Sňatky 2)
Rozvody2)
přirozený přírůstek
přírůstek stěhováním Pracovní síla (MPSV)
2)
původní metodika
nová metodika Podíl nezaměstnaných osob 1) 3) Volná pracovní místa1) 2)
Uchazeči na 1 volné místo1) 2)
Počet registrovaných subjektů Zahájené byty
Dokončené byty
Děti v mateřských školách
Žáci základních škol
Lékaři na 1 000 obyvatel
Průměrná pracovní neschopnost
starobní
7
7
7
7
6
6
6
6
6
195
89 372
45 824 15,3
69,4
195
89 201 45 724
15,1
69,7
195
89 143
45 748
14,9
69,8
195
89 400
45 792
196
89 522
45 853
14,7
14,5
70,1
70,2
osoby
178
91 154 93 042 94 370 95 215 95 764
46 403 47 131 47 697 48 121 48 443 14,3
70,3
14,3
70,4
14,3
70,1
14,6
69,7
14,9
69,0
89
5)
178
15,2
68,3
15,8
16,0
16,5
37,9
38,2
38,4
38,6
38,9
38,9
39,1
39,0
39,1
39,2
39,3
39,5
41,4
41,6
41,8
41,9
42,1
42,1
42,3
1 111
1 016
981
1 137
976
1 071
975
936
1 145
1 262
1 214
1 319
1 183
738
1 204 515
752
830
1 238
1 355
470
448
295
255
905
847
1 703
1 570
449
461
296
3,0
42 146
4 241 .
.
10,06 . .
.
1,0
41 235
4 094 .
1,0
43 432
4 460 .
4 560
2,8
46 144
4 361
.
.
2 178
2 372
2 416
2 357
9,93
10,27
10,51
9,45
530
. .
467
8,77
18 009
559
. .
322
13,85
18 633
574
629
. .
. .
387
11,78
19 710
439
9,93
20 218
1 053
2 334
2 074
3 528
2 825
2 297
2 071
2 069
2 043
456
504
542
476
452
477
421
461
295 -1,3
12,8
11,5
46 929
3 870
8,25
8,00 5,89
537
7,21
20 723
131
263
266
.
2 671
%
4,555
4,894
5,118
5,290
4,652
3,1
3,3
3,3
859
3,4
3,5
3 612
3 077
2 991
5,107
12 396
7 672
2 948
1 519
1 590
1 686
1 891
58 775
60 374
63 401
60 770
62 671
64 906
2 718 187
2 947 187
3 306 235
3 389 219
3 667 208
4 037 206
34 186
35 258
186
36 963
310
35 815
226
37 205
přepočteno na územní strukturu k 1.1. 2007
246
38 622
podíl počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu ve věku 15–64 let
počet obyvatel k 1. 1. 2001 (s promítnutím výsledků SLDB 2001)
počet obyvatel byl navázán na výsledky SLDB 2011 a není srovnatelný s předchozími roky
od roku 2009 změna pravidel v hlášení dopravních nehod Policii ČR
5 537
6,31
.
3 138
1 725 490 .
4 674
2 404 603
.
5 478
2 641 670
.
5,7
51 497 52 713 5 160
5 073
2 560 578
.
5 486
5 420
2 711 565
.
6,11 4,90
5,49 4,27
6,15 4,74
9,07 7,05
10,37 8,28
9,85 7,68
10,28 8,27
4,40
2,99
5,49
24,33
32,01
20,16
25,52
735
977
587
195
173
21 373 20 100 20 796 20 896 21 367
17 884 16 649 17 089 17 005 17 439 554
355
471
846
715
479
483
376
373
494
256
7 555 5,063
7 496 5,031
7 328 4,451
7 286 3,643
7 308 3,469
24 325 24 527 25 052 25 251 25 490
12 656 12 864 13 211 13 537 14 619 7 996
8 544
9 399
9 779
9 868
2 950
3 620
3 305
3 413
3 860
205
188
8 120
1 688 227
8 687
1 812 239
9 582
1 619 242
9 997 10 076 567
477
67 847 71 136 74 055 74 734 75 737
40 348 42 160 43 810 44 151 44 638 4 471 198
4 993 257
5 506 244
5 573 243
5 643 240
215
21 730 21 761
17 773 17 731 312
335
3,6
1 456 143
4 745
3,6
1 664 225
3 224
4,2
7 561
2 834
2 918
4,1
7 101
3 208
3 236
51 311 51 001 51 009 51 548 52 825
4,1
6 922
7 192
5,9
3,5
6 685
7 002
6,7
3,6
6 655
6 757
0,2
5,9
3 288
6 137
6 719
0,8
4,8
5,8
474
280
0,9
7,9
8,9
1 621
1 489
1,1
14,2
1 832
1 031
1,2
13,0
20,5
2 798
265
3 083
23 951
6 203
311
1 499
3 028
23 773
12 179
272
1 611
1 012
2 908
23 409
11 863
0,2
20,3
276
1 552
1 044
2 685
23 281
11 840
294
1 607
1 029
2 578
23 434
12 067
1 660
960
.
23 402
12 005
1 020
6,6
552
266
8 841
0,0
6,7
635
2 117
122
2 624
278
3 137
172
2 610
1 468
3 752
17 463
2 573
39,7
42,6
1 088
17 130
2 539
41,2
1 133
16 805
680
42,5
17,0
1 129
15 971
347
42,4
41,0
1 070
15 453
282
42,3
40,9
1 040
14 983
271
42,3
40,8
15,4
67,6
971
315
5,5
43 373
950
42,2
40,7
6
178
48 914 49 183
15,5
40,6
89
96 703 97 279
15,3
40,7
744
5)
15,4
40,6
stav k 31. 12.
Změny hranic okresů k 1. 1. 2007
177
89
15,3
40,5
9 145
nákladní automobily autobusy
177
89
15,3
40,3
9 486
osobní automobily
14,4
70,3
177
89
15,2
40,2
9 771
Evidovaná vozidla (k 31. 12.)
90 552
46 243
196
89
15,3
39,9
9 933
Požáry celkem
196
100
15,2
39,7
osoby osoby
100
15,3
335
Dopravní nehody celkem6)
6)
7
17 363
Zjištěné trestné činy
5)
7
.
Kč
4)
7
1,4
Průměrný měsíční důchod
3)
744
2,9
osoby
z toho starobních
2)
744
-0,7
Příjemci důchodů celkem
1)
744
-1,9
2)
2012
744
-1,2
z toho fyzické osoby
2011
744
‰
1)
2010
846
100
-1,4
%
2009
846
100
-2,6
%
2008
846
.
Míra registr. nezaměstnanosti1) 2)
2007
846
100
-1,7
ženy
se zdravotním postižením
2006
846
100
-3,0
osoby
dosažitelní
2005
-4,2
osoby
Uchazeči o zaměstnání1) 2)
2004
‰
‰
celkový přírůstek
2003
846
229
Na 1 000 obyvatel2)
2002
846 100
z toho měst
Počet částí obcí 1)
2001
7 478 3,250
268
459
3 485 7 688 3,7
3,012
26 009 25 905
15 474 15 517
10 295 10 493
10 516 10 748 3 689
3 180
234
208
615
77 258
45 502
5 716 229
702
.
.
. .