VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.
Jan Hostinský
Konkurenční prostředí mikropodniků s vlastní výrobou piva
Bakalářská práce
2016
1
Konkurenční prostředí mikropodniků s vlastní výrobou piva Bakalářská práce
Jan Hostinský
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
2
Bachelor’s Dissertation Competitve environment of micro brewery
Jan Hostinský
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
3
Čestné prohlášení
P r o h l a š u j i,
ţe jsem bakalářskou práci na téma Konkurenční prostředí mikropodniků s vlastní výrobou piva zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
………………………………… Jan Hostinský V Praze dne 19. 04. 2016
4
Tímto bych chtěl poděkovat panu PhDr. Janu Máče, Ph.D., za ochotu a cenné rady, které mi věnoval při vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Jiřímu Stehlíčkovi a Ing. Janu Veselému, za uvedení do problematiky a poskytnutí zajímavých informací.
5
Abstrakt HOSTINSKÝ, Jan. Konkurenční prostředí mikropodniků s vlastní výrobou piva. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Praha: 2016. ?? s Cílem mé bakalářské práce, je identifikovat základní charakteristiky konkurenčního prostředí a zhodnocení jejich významu pro mikropodniky s vlastní výrobou piva v lokalitě Prahy 4. Jako dílčí cíl jsem si stanovil: zhodnotit kvality sluţeb, mikropodniků s vlastní výrobou piva. V první části jsem se soustředil na popis trhu a konkurence z hlediska ekonomické teorie, naznačil situaci na trhu piva v ČR a představil metody výzkumu, kterých jsem vyuţil v analytické části. Ve druhé části jsou představeny podniky s vlastní výrobou piva na Praze 4, pro které byla vypracována analýza PEST, výzkum pomocí mystery shopping a analýza SWOT. Ve třetí části jsem učinil návrhy pro analyzované podnikatelské subjekty a potenciální podniky, které by chtěly vstoupit do odvětví. Klíčová slova: konkurence, PEST analýza, SWOT analýza, mystery shopping, pivo
6
Abstract HOSTINSKY, Jan. Competitive environment of micro companies with their own beer production. [Bachelor thesis] Institute of Hospitality Management in Prague 8, spol. s.r.o. Prague: 2016 with The aim of my bachelor thesis is to identify the fundamental characteristics of the competitive environment and to assess the importance of these characteristics for microenterprises with their own beer production located in Prague 4. As a sub-goal, I will evaluate the quality of services offered by these microenterprises. In the first part, I focused on the description of the market and the competition from the economic theoretical point of view, I described the situation on the beer market in Czech Republic and presented the research methods I have used in the analytical part. In the second part, the microenterpises with their own beer production of Prague 4, for which the PEST analysis, mystery shopping research and SWOT analysis were drawn, are presented. In the third part, I made the suggestions for analysed enterprises and for potential new enterprises wishing to enter the market. Key words: Competition, PEST analysis, SWOT analysis, mystery shopping , beer
7
Obsah Úvod..................................................................................................................................... 11 1
Teoretická část .............................................................................................................. 13 1.1
Trh ......................................................................................................................... 13
1.2
Konkurence ........................................................................................................... 14
1.2.1
Dokonalá a nedokonalá konkurence .............................................................. 15
1.2.2
Monopol ......................................................................................................... 16
1.2.3
Oligopol ......................................................................................................... 17
1.2.4
Monopolistická konkurence ........................................................................... 18
1.3
1.3.1
Kategorizace pivovarů ................................................................................... 19
1.3.2
Pivní styly vyráběné v ČR ............................................................................. 20
1.3.3
Aliance P.I.V.................................................................................................. 21
1.4
2
Trh piva v ČR ........................................................................................................ 19
Pouţité metody analýzy ........................................................................................ 22
1.4.1
PEST analýza ................................................................................................. 22
1.4.2
Mystery shopping .......................................................................................... 23
1.4.3
SWOT analýza ............................................................................................... 24
Analytická část ............................................................................................................. 25 2.1
PEST analýza ........................................................................................................ 25
2.1.1
Politicko- legislativní faktory ........................................................................ 25
2.1.2
Ekonomické faktory ....................................................................................... 29
2.1.3
Sociální faktory .............................................................................................. 33
2.1.4
Technologické faktory ................................................................................... 34
2.2
První Pivní Tramway ............................................................................................ 36
2.2.1
Swot analýza – První Pivní Tramway............................................................ 39
8
2.3
Zlý časy ................................................................................................................. 44
2.3.1 2.4
Sousedský minipivovar Bašta ............................................................................... 51
2.4.1 3
SWOT – Zlý časy .......................................................................................... 47
SWOT – Sousedský minipivovar Bašta......................................................... 54
Návrhová část ............................................................................................................... 59 3.1
První Pivní Tramway ............................................................................................ 59
3.2
Zlý časy ................................................................................................................. 60
Stejně tak jako pro První Pivní Tramway, platí i pro podnik Zlý časy, ţe je dobře zavedený s početnou základnou stálých hostů. ................................................................ 60 3.3
Sousedský pivovar Bašta....................................................................................... 61
3.4
Návrhy pro nové subjekty ..................................................................................... 62
Závěr .................................................................................................................................... 63 Literatura .............................................................................................................................. 65 Přílohy .................................................................................................................................. 69
9
Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj DPH ( 1993-2015) ................................................................................................... 28 Tabulka 2 Komparace spotřební daně z piva mezi lety 2009 a 2016 ............................................... 29 Tabulka 3 příližetosti První Pivní Tramway ...................................................................................... 39 Tabulka 4 Hrozby pro První Pivní Tramway ..................................................................................... 40 Tabulka 5 Silné a slabé stránky První Pivní Tramway ....................................................................... 41 Tabulka 6 Příležitosti Zlý časy ........................................................................................................... 47 Tabulka 7 Hrozby Zlý časy ................................................................................................................ 48 Tabulka 8 Silné a slabé stránky Zlý časy ........................................................................................... 49 Tabulka 9 Příležitosti Sousedský pivovar Bašta ................................................................................ 54 Tabulka 10 Hrozby Sousedský pivovar Bašta ................................................................................... 55 Tabulka 11 Silné a slabé stránky Sousedský pivovar Bašta .............................................................. 56
Seznam grafů Graf 1 Vývoj daně z příjmu 2003-2015............................................................................................. 27 Graf 2 Vývoj HDP meziročně ............................................................................................................ 30 Graf 3 Vývoj nezaměstnanosti 2010-2015 ....................................................................................... 31 Graf 4 Vývoj průměrné měsíční mzdy za posledních 10 čtvrtletí..................................................... 32
10
Úvod Pivo je nápoj, který má v Čechách a na Moravě velkou tradici a se spotřebou kolem 150 litrů piva na osobu si udrţujeme první příčku v roční konzumaci na světě. I díky tomu se trh s pivem v České republice neustále rozrůstá. Kromě velkých a zavedených pivovarských gigantů, jako jsou Budweiser Budvar nebo Plzeňský Prazdroj se na českém trhu s pivem začali mnoţit malé a střední pivovary. Díky tomuto boomu se v České Republice objevilo mnoho nových pivních stylů, které ještě v devadesátých letech byly pro české konzumenty velkou neznámou. V posledních letech zaţívá Česká Republika prudký nárůst počtu nově vzniklých minipivovarů, kterých uţ bylo na začátku roku více neţ 300, přesto ţe se předpokládalo, ţe trh je nasycen, vznikají neustále nové a nové podniky. Společně s rostoucím počtem minipivovarů, roste i počet restaurací, které si pro sebe nechávají vařit pivo vlastní značky. Protoţe já sám jsem nadšeným pivařem, zvolil jsem si jako téma bakalářské práce Konkurenční prostředí mikropodniků s vlastní výrobou piva. Vzhledem k tomu, ţe bydlím v Podolí, rozhodl jsem se pro svůj výzkum vybrat podniky, které se nachází v městské části Praha 4. Cílem mé bakalářské práce, je identifikovat základní charakteristiky konkurenčního prostředí a zhodnocení jejich významu pro mikropodniky s vlastní výrobou piva v lokalitě Prahy 4. Jako dílčí cíl jsem si stanovil: zhodnotit kvality sluţeb, mikropodniků s vlastní výrobou piva. Pro tuto práci jsem stanovil následující hypotézu: Dílčí trh mikropodniků s vlastní výrobou piva v lokalitě Prahy 4 je nasycen. Práce je rozdělena do 3 částí. V teoretické části se zabývám ekonomickou teorií a vysvětlením pojmů souvisejících s konkurenčním prostředím, dále vysvětlením pojmů, které souvisí s trhem piva v České Republice, a představuji metody analýzy, které jsou vyuţity pro analytickou část.
11
Analytická část je věnována výzkumu, pro který byly vybrány 3 podniky, které spadají do kategorie mikropodnik s vlastní výrobou piva a které se nacházejí v lokalitě Prahy 4. Tyto podniky byly analyzovány pomocí tří analýz – mystery shopping, PEST analýza, SWOT analýza. Ve třetí části jsem pak dle získaných informací jednotlivě stanovil konkrétní návrhy pro vybrané podniky. Ke splnění cíle jsem pouţil domácí literaturu, zahraniční a internetové zdroje a oficiální internetové stránky analyzovaných podniků.
12
1 Teoretická část 1.1 Trh Na trh se můţeme dívat několika pohledy. Výrazně se liší ekonomický popis trhu a chápaní trhu podle marketérů . ,,V ekonomické teorii je trh vymezován jako uspořádání, v jehož rámci na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, aby určili cenu a množství směňovaných statků‘‘ (Vlček, 2009, str. 65) Nejjednodušeji lze tedy chápat trh jako místo, kde se střetává nabídka s poptávkou. Hospodářská praxe chápe trh jako oblast, kde se uskutečňuje výměna zboţí, mezi jednotlivými subjekty. Trhy rozlišujeme podle několika kritérií. Z hlediska věcného, či ţe podle druhu a mnoţství, rozlišujeme trhy dílčí a agregátní. Dílčím trhem, je takový trh, na kterém se kupuje a prodává pouze jeden druh zboţí, oproti tomu trh agregátní je trh veškerého zboţí. (Macáková, 2002) Podle zadání bakalářské práce, budu v analytické části zkoumat trh dílčí. Trhy se dále dělí podle stupně organizovanosti na organizované a neorganizované. Příkladem vysoce organizovaného trhu je burza cenných papírů, která má pevně stanovená pravidla. Za neorganizovaný trh lze označit sousedskou výpomoc. (Vlček, 2009) Poslední dělení trhu je podle předmětu prodeje a koupě: 1.
Trh práce, půdy a kapitálu, jeţ společně tvoří trh výrobních faktorů
2.
Finanční trhy, mezi které řadíme trh peněz a trh kapitálu.
3.
Trh produktů, nejvíce ovlivňující chování domácností a firem
(Macáková, 2002) ‚,Trh v marketingovém pojetí představuje soubor všech stávajících a potenciálních kupujících, kteří v určitých situacích koupí výrobku nebo služby uspokojí jednu nebo více potřeb‘‘ (Jakubíková, 2008, str. 46) Z pohledu poptávajících marketéři rozeznávají trhy potenciální, dostupné, kompetentní dostupný, cílový a proniknutý. 13
Potenciální trh Představuje soubor spotřebitelů, kteří mají dostatečnou úroveň zájmu o trţní nabídku. Tento zájem musí být nejprve zajištěn dostatečným příjmem a přístupem k produktu. (Jakubíková, 2008) Dostupný trh Skládá se ze zákazníků, kteří mají dostatečný příjem, ze kterého si mohou dovolit zaplatit cenu za produkt nebo sluţbu, o kterou mají zájem a je jiţ dostupná. Kompetentně dostupný trh Tento trh je tvořen zákazníky, kteří mají o produkt zájem, disponují příjmem a mají k produktu přístup. Zároveň musí být kvalifikován proto, aby produkt nebo sluţbu mohl vyuţívat. Například nakupovat alkohol, můţe jen dospělá osoba starší 18. let. Cílový trh Tvoří ho zákazníci, na které si firma rozhodne cílit svou nabídkou. (Jakubíková, 2008)
1.2 Konkurence Jde o proces, při kterém se střetávají zájmy různých subjektů, na trhu jiţ působících a těch, kterých se na trh vstoupit chystají. Má zásadní vliv na utváření ceny na trhu. Jiný zájem odlišuje subjekty na straně poptávky a na straně nabídky. Tyto subjekty vstupují na trh, aby realizovaly svoje cíle a dosáhly při směně co největších výhod. Díky konkurenci se na trhu odděluje ‚zrno od plev‘, slabší subjekty v konkurenci silných neuspějí, a proto má konkurence v podstatě regulační funkci trhu. Tržní konkurence rozlišuje 3 druhy konkurence: 1. Konkurence mezi nabídkou a poptávkou Při tomto druhu konkurence, se střetávají protichůdné zájmy výrobců na straně nabídky a kupujících na straně poptávky. V zájmu prodávajícího je prodat jednotku za nejvyšší moţnou cenu, zatímco v zájmu kupujícího je nakoupit jednotku za co nejniţší cenu. Tito dva aktéři musí nalézt kompromisní řešení, aby se transakce uskutečnila. 2. Konkurence na straně poptávky 14
Nastává v situaci, kdy poptávka převyšuje nabídku a poptávající jsou tak ochotni nabídnout více peněz za zboţí, kterého je nedostatek. Nabízející se toto nedostatkové zboţí snaţí získat a nastavují vyšší cenu. 3. Konkurence na straně nabídky Převyšuje-li nabídka poptávku, odrazí se to na sniţování cen, coţ vede k niţším příjmům na straně výrobců a čištění trhu. Konkurence na straně nabídky vzniká i tehdy, je- li nabídka menší neţ poptávka. Těm výrobcům, kterým se podaří vyuţít růstu cen po nedostatkových produktech, můţe přinést větší zisky a lepší postavení na trhu Na straně nabídky se tvoří dva druhy konkurence – cenová a necenová. Při cenové konkurenci prodávající zdánlivě nepochopitelně uchylují ke sniţování cen, i přesto, ţe poptávka po produktech je stále vysoká, a to proto, aby získali co nejlepší postavení na trhu a pokusili se ho ovládnout. Cílem necenové konkurence je nalákat spotřebitele například na zvýšení kvality svých produktů. (Jurečka, 2010) 1.2.1
Dokonalá a nedokonalá konkurence
,,Na trhu dochází k prolínání různých forem konkurence na straně nabídky. Jaké formy se používají, v jakém rozsahu a podobě, to je závislé na podmínkách konkurence. Z hlediska podmínek, jaké mají výrobci na trhu, rozlišujeme konkurenci dokonalou a nedokonalou.‘‘(Macáková, 2002, str. 42) Dokonalá konkurence Je abstraktním příkladem, ve kterém mají všechny subjekty trhu naprosto rovné podmínky. Těmito podmínkami jsou volný vstup do odvětví, výroba stejného (homogenního) výrobku pro všechny subjekty na straně nabídky, výrobce na trhu vystupuje anonymně a všichni výrobci na trhu mají stejné informace. Podmínky působení na trhu daného výrobku jsou tedy pro všechny stejné a ţádný jednotlivý subjekt nemůţe ovlivnit cenu. Pro výrobce se tak naskýtá jediná moţnost jako zvýšit svůj zisk, a tou je odstranit zbytečné náklady ve výrobě.
15
Nedokonalá konkurence V reálném hospodářském ţivotě, se na rozdíl od dokonalé konkurence, můţeme setkat s různými formami nedokonalé konkurence. Ta vzniká porušením některé z podmínek dokonalé konkurence, například diferenciací výrobků mezi jednotlivými výrobci. Dalším charakteristickým rysem pro nedokonalou konkurenci je dominantní výrobce, který ovládá velkou část nabídky. Stejně tak se můţe nedokonalá konkurence objevit na straně poptávky, kde kupující s velkým disponibilním důchodem můţe ovládnout poptávku po zboţí v určitém odvětví. (Samuelson, 2010) Nedokonalá konkurence má tři základní formy, které vznikají jak na straně nabídky i poptávky: Na straně nabídky: - monopol - oligopol - monopolistická konkurence Na straně poptávky: - monopson - oligopson - polypson. 1.2.2
Monopol
Nejjednodušeji lze monopol definovat jako protipól k dokonalé konkurenci. Jedná se o formu nedokonalé konkurence, kdy jediný výrobce určitého výrobku pokrývá celou nabídku, tím můţe ovlivnit trţní cenu a v daném odvětví získává absolutní moc nad kupujícími. (Macáková, 2002) Postavení účastníků na trhu je nerovné, vstupu nových firem do odvětví brání bariéry, výrobky v podmínkách monopolu jsou diferencované a nemají ţádné blízké substituty. Křivka poptávky celkového odvětví a individuální křivka poptávky, jsou v případě monopolu totoţné. (Macáková, 2002) Můţeme tedy konstatovat, ţe za vznikem monopolu stojí zneuţití dominantního postavení za účelem ovládnutí nabídky celého odvětví a odstranění veškeré konkurence, která by
16
chtěla na dílčím trhu vyrábět blízký substitut. Po dosaţení tohoto cíle má pak zaručený dlouhodobý zisk a můţe maximalizovat cenu svého výrobku. Firma svoje konkurenty v případě monopolu eliminuje tím, ţe nad nimi získá konkurenční výhodu. K získání výsadního postavení vede především získání tzv. monopolizovatelné podmínky. Monopolizovatelnými podmínkami jsou: 1. Koncentrace výroby
Firma optimalizováním svých technologií maximalizuje objem své produkce, coţ vede minimalizaci nákladů na jeden výrobek, a firmě se tak zvyšují úspory. (Vlček, 2009) 2. Kontrola významných zdrojů
V případě, ţe firma vyuţívá nenahraditelných přírodních zdrojů, které nemohou být nahrazeny ţádnou dostupnou technologií a efektivní poptávka po jejich konkrétním výrobku, přesáhne produkční moţnosti, vzniká monopol na straně nabídky. Vlastník těchto výlučných zdrojů můţe tedy stanovit cenu a jediným omezením rozsahu výroby jsou v tomto případě přírodní podmínky. (Vlček, 2009) 3. Státní zásahy
Za nejdůleţitější nástroje státní regulace monopolu, lze povaţovat daně, cenové regulace a státní vlastnictví. Nejčastěji vyuţívanými nástroji bránícími monopolizaci ekonomiky jsou Antitrustové zákony. Na dodrţování těchto zákonů dohlíţí Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe (Macáková, 2002) 1.2.3
Oligopol
Je existující trţní strukturou, která se v ekonomické praxi převaţuje. Nejrozšířenějším typem je heterogenní monopol. V odvětví existuje několik firem, které vyrábí diferencované produkty (v případě, ţe firmy vyrábí stejný produkt, například těţí nerostné bohatství, jedná se o homogenní oligopol). Bariéry vstupu znemoţňují vstup do odvětví a kaţdá firma má tak silnou pozici, ţe můţe stanovit za své produkty vyšší cenu, neţ jsou její mezní náklady. V případě absolutně koncentrovaného oligopolu zajišťuje produkci jen několik velkých firem. Proto musí velmi dobře reagovat na chování svých konkurentů a zvolit, kde se nachází optim jejich produkce. Vzhledem k tomu, ţe v koncentrovaném monopolu vzniká mezi firmami určitá závislost, jsou tyto firmy nuceny k tzv. strategickému rozhodování. 17
V relativně koncentrovaném monopolu se vedle velkých hráčů, kteří mohou nastavit cenu, objevují i malé a střední podniky. (Vlček, 2009) Příkladem oligopolu je jednoznačně i český trh s pivem, kde dominantním hráčem na trhu je Plzeňský Prazdroj. Za zneuţívání své dominantní pozice byl v roce 2003 potrestán pokutou 2,3 mil. Kč. (Svoboda, 2012) Smluvní oligopol: ,,Smluvní oligopol vzniká v situaci, kde několik firem prodávajících stejné nebo podobné výrobky zjistí, že jejich ceny jsou přibližně na stejné úrovni a vzájemná cenová válka by je oslabila.‘‘ (Macáková, 2002, str. 133) Firmy tak navazují spolupráce potvrzené smlouvou, které vedou k maximalizaci jejich společného zisku, který si pak podle různých kritérií rozdělují. Dohody, které mezi sebou firmy takto uzavřely, jsou nazývány kartelové dohody. Oligopol s dominantní firmou: Vzniká za situace, ţe se na trhu objeví jedna velká dominantní firma, pro kterou je výhodné, kdyţ část trhu přenechá mnoha menším konkurentům. Tito menší konkurenti, jsou v pozici, kdy se musí přizpůsobovat chování dominantní firmy, protoţe na rozdíl od ní, nemohou tvořit úspory z rozsahu a také jejich náklady na výrobu jsou vyšší. Dominantní firma tak své cíle směřuje k tomu, aby ovládla pro ni nejvýhodnější část trhu, a tam se poté chová jako monopol. (Vlček, 2009)
1.2.4
Monopolistická konkurence
Představuje takovou situaci na trhu, která se zdánlivě podobá modelu dokonalé konkurence, liší se však v tom, ţe výrobky nejsou stejné, ale diferencované. Na trhu tedy působí větší počet malých a středních firem, které mohou vstupovat do odvětví, ale při nízkém zisku své působení v odvětví ukončují. Vzhledem k tomu, ţe firmy vyrábí diferencované produkty, získávají tak monopol nad svou vlastní produkcí a samy tak určují ceny za své produkty. To však lze pouze v krátkém období, jelikoţ na trh mohou vstupovat firmy, nabízející blízké substituty. Firma pak musí
18
sáhnout k různým formám necenové konkurence, hlavně pak co nejlépe propagovat svůj výrobek pomocí reklamy, která můţe pozici firmy stabilizovat. (Vlček, 2009)
1.3 Trh piva v ČR 1.3.1
Kategorizace pivovarů
Rozdělení pivovarů do jednotlivých kategorií podle velikosti vychází ze zákona o spotřební dani č. 353/2003 Sb. Podle ročního výstavu, odvádí pivovary takovou daň, do které spadají podle svého ročního výstavu. Výstav je roční produkce vyrobeného piva v pivovaru, měřená v hektolitrech. Podle objemu produkce se pivovary dělí na: Minipivovar
0 – 10 000
hl piva za rok
Malý pivovar
10 000 – 200 000
hl piva za rok
Střední pivovar
200 000 – 500 000
hl piva za rok
Velký pivovar
500 000 – 1 000 000 hl piva za rok
Z tohoto rozdělení pak vychází definice minipivovaru, kterou českomoravský svaz minipivovarů zakotvil ve svých stanovách v článku číslo 4., která říká: ,,Minipivovarem, je pivovar s roční kapacitou výstavu piva do 10 000 hl piva, který je nezávislým pivovarem dle ust. § 82 zák. č. 353/2003 Sb. o spotřebních daní‘‘ (http://www.minipivo.cz/www/cz/stanovy/) Létající pivovar S rozmachem minipivovarů se v České republice objevil zajímavý trend, který je známý především ze Spojených států a Británie, pod názvem ‘‘gypsy brewery‘‘ (kočovný pivovar). V České republice je tento typ výroby piva znám pod pojmem létající pivovar. Létající pivovar funguje tak, ţe vlastník receptury si pod svým dohledem nechává vařit pivo podle svého patentu v malém nebo mini pivovaru. Hotovému produktu pak sám zajišťuje distribuci. (Kocourková, 2015)
19
Pro majitele receptury to můţe být velmi dobrá příleţitost, jak vyzkoušet, zda má produkt šanci uchytit se na trhu, a neriskuje tak případné ztráty z velké produkce. Na principu létajícího pivovaru funguje i jeden z mnou vybraných podniků. Produkty létajícího pivovaru Bad Falsh představím v praktické části. Mikropodnik Jelikoţ Česká Republika je od roku 2004 členským státem Evropské unie, podléhá většina jejich zákonů legislativním rámcům EU. Má práce se dotýká mikropodniků, a proto je dobré vědět, co se mikropodnikem myslí. Definice mikro podniku se řídí doporučením Evropské komise z května toku 2003, která navazuje na doporučení téhoţ orgánu číslo 96/280/EC a vymezuje mikropodnik: jako podnik s méně neţ 10 zaměstnanci a ročním obratem do 2 milionů EUR. (http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32003H0361, 12.4.2016) 1.3.2
Pivní styly vyráběné v ČR
V České Republice, se díky boomu minipivovarů, začaly vařit různé druhy piv. Pro lepší orientaci jsem tedy vybral pivní styly, které jsou momentálně populární a jeţ jsou k dostání v podnicích, které jsem vybral pro svůj výzkum. Ale Je typem piva, které je typické pro Velkou Británii. Existuje několik druhů, v Čechách se nejčastěji můţeme setkat s typem Pale Ale, svrchně kvašeným pivem, typickým pro svou výraznou hořkost s ovocnými tóny, většinou s vyšším obsahem alkoholu. (http://www.pivniklenoty.cz/vse-o-pivu/zajimavosti-o-pivu/pivni-styly/) Tento pivní styl se v Česku rozšířil právě díky minipivovarům. Ve své produkci ho mají například minipivovary Matuška, Pivovarský dům Ostrava a Zhůřák. Ležák českého typu Nejrozšířenější pivní styl na našem území, který vyrábí jak velké tak malé pivovary. Pokud leţák projde filtrací, je pro něj charakteristická zlatavá barva. Stupňovitost se pohybuje mezi 8 a 17 °. (http://www.pivniklenoty.cz/vse-o-pivu/zajimavosti-o-pivu/pivni-styly/)
20
Weizenbier ,, Jde o piva pšeničná, konvenční síly a jakoby s hřebíčkovým aroma, podává se ve vysokých, váze podobných sklenicích, někdy ozdobených kolečkem citronu.‘‘ (Johnová, 2002, str. 28) V Česku se tento druh piva těší velké oblibě, zvláště pak v letních měsících. V posledních letech tento typ piva začaly produkovat jak malé, tak velké pivovary. Příkladem můţe být například Fénix od Plzeňského Prazdroje. Weizenbier Náchodského pivovaru byl dokonce několikrát významně oceněn na světových pivních soutěţích. 1.3.3
Aliance P.I.V.
Jedná se o sdruţení, sdruţující restaurace, které ve svých provozovnách čepují piva z rodinných, malých a středních pivovarů. Cílem tohoto sdruţení je dbát na českou pivní kulturu, rozšiřovat zákazníkům obzory, ohledně výroby piva a pouţívaných surovin. K tomuto účelu musí mít hospodští z restaurací, které jsou členy, vytištěné tzv. pivní listy právě čepovaných piv, které obsahují informace o sloţení, obsahu alkoholu, stupňovitosti, autorovi receptury a sládkovi. Restauracím, které jsou členy tohoto sdruţení, plynou z jejich členství zajímavé ekonomické výhody. Kaţdý měsíc je vybrán jeden pivovar, který dodává po celý měsíc pivo do všech členských restaurací. Hospodští tak ušetří finance za dovoz a mohou tak rozšířit svou nabídku o malé pivovary, kterým by se v případě malých objednávek nevyplatilo své pivo vyváţet mimo region své působnosti. Tento zajímavý způsob spolupráce, je tak velmi výhodný i pro majitele pivovarů, pro které se tak otevírá moţnost prezentace svých produktů i mimo oblast svého působení. (http://www.aliancepiv.cz/category/proc-aliance/)
21
1.4 Použité metody analýzy 1.4.1
PEST analýza
V praktické části budu vyuţívat PEST analýzu pro co nejlepší zmapování faktorů, které působí na mnou vybrané podniky z vnějšku. Ty mají sice jen velmi malou šanci tyto faktory ovlivnit, mohou se však podnětům vycházejících z makroprostředí přizpůsobit a aktivně na ně reagovat. Z poznatků zpracovaných v PEST analýze pak lze čerpat při sestavování SWOT analýzy. Politicko-právní prostředí Toto prostředí zahrnuje celou škálu faktorů, které na podnik působí v té které zemi a ovlivňují chování firmy, především ve výběru oboru podnikání a jeho formy. Jedná se tedy o zásadní vlivy, které působí na firmu v zemi, kde se rozhodla podnikat. Zásadním faktorem je politická stabilita. Ta je zaručena především stabilitou vlády, důleţité je však to, zda je politická scéna stabilní jako celek, a zaručuje tak i stabilitu legislativní. Dalšími důleţitým faktorem je, zda je Stát členem v nějakém regionálním integračním seskupení (OPEC, EU) a jaké vztahy stát chová k zahraničním státům a firmám. Sledovanými ukazateli jsou dále míra korupce, postavení odborů ve společnosti a význam jiných zájmových skupin, jako jsou například podnikatelské a profesní svazy, daňový systém, sociální politika. (Mičková, 2011) Ekonomické prostředí Ekonomické prostředí firmy tvoří činitelé, kteří ovlivňují kupní sílu spotřebitele a strukturu jeho výdajů. Ekonomika prochází vývojem v různých cyklech. Pro firmy je proto důleţité sledovat hlavně to, jakým způsobem se mění příjem obyvatelstva a jakou strukturu mají spotřebitelské výdaje. To pak mohou vyuţít především při stanovení cen svých produktů nebo sluţeb a nastavení mezd pro své pracovníky. (Jakubíková, 2008) Sociálně-demografické prostředí Kaţdý národ má svůj sociální systém, který zahrnuje určité postoje a hodnoty. Pro co nejlepší zacílení na konečného zákazníka, je pro podnik nesmírně důleţité vědět, jaké jsou 22
potřeby a priority populace. Nejdůleţitějším faktorem je společenské zřízení, které ovlivňuje ekonomické moţnosti obyvatelstva. Má vliv na ţivotní úroveň, kterou charakterizují tito činitelé: úroveň výţivy, odívání, vybavenost domácností, technická vybavenost, hygiena a bezpečnost práce. Demografické faktory jsou důleţité proto, aby podnikatelé mohli odhadnout, na jakou sociální skupinu zaměřit svoje propagační materiály apod. Technologické prostředí K technologickým faktorům řadíme takové, které se týkají vývoje a inovací. Vyuţívané technologie se v průběhu let dynamicky mění. Z tohoto důvodu je potřeba, aby podnik reagoval na veškeré podněty a aktuální trendy, které přináší výzkum a vývoj. Vhodně vyuţívané technologie, mohou podniku přinášet konkurenční výhody a dosaţení lepších hospodářských výsledků. Oněmi technologickými faktory jsou výrobní, dopravní, skladovací, komunikační či informační. (Jakubíková, 2008) 1.4.2
Mystery shopping
,,Účelem vyuţití studií Mystery shopping je zaměřit pozornost vedení společnosti na zlepšování sluţeb zákazníkům, a to na základě informací o tom, jak se tyto sluţby provádějí a v jaké kvalitě‘‘ (http://simar.cz/standardy/kvalitativni-standardy/mysteryshopping.html) Analýza pomocí Mystery shopping je velmi vhodná pro zhodnocení kvality poskytovaných sluţeb, mnou vybraných subjektů. Mystery shopping, který bude v restauracích prováděn pomocí techniky tajných návštěv. Hodnotitelé budou pomocí dotazníku hodnotit kvality sluţeb, poskytovaných v mnou vybraných restaruacích Dále budu pomocí mystery návštěvy webových stránek a facebooku, kontrolovat kvalitu a přehlednost jednotlivých subjektů. Za tímto účelem jsem sestavil dotazník, který hodnotitelé vyplní. Tyto dotazníky jsou k dispozici v přílohách 1 a 2.
23
1.4.3
SWOT analýza
,,Cílem SWOT analýzy, je identifikovat to, do jaké míry jsou současná strategie firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopná se vyrovnávat se změnami, které nastávají v prostředí.‘‘ (Jakubíková, 2008. Str. 103) Analýzu vymyslel v šedesátých letech 20. století americký byznys konzultant Albert Humphrey, při výzkumu na Stanfordské univerzitě. Je velice často vyuţívanou formou analýzy, která zkoumá jak vnější tak vnitřní prostředí podniku. Její název je sloţeninou čtyř prvních písmen anglických slov, které zkoumá: -
Strenghts (silné stránky)
-
Weaknesses (slabé stránky)
-
Oportunities (příleţitosti)
-
Threats (hrozby)
Díky správnému zaznamenání skutečností, které se dotýkají jednotlivých částí, lze velmi dobře komplexně zhodnotit fungování podniku. Analýza silných a slabých stránek, se zabývá vnitřním prostředím podniku. Přehled o vnějším prostředí popisuje analýza hrozeb a příleţitostí. Z toho lze vyvodit, ţe se jedná o analýzu, která vznikla spojením původních dvou analýz OT a SW. (Jakubíková, 2008) Pro vyhodnocení silných a slabých stránek, budu sestavovat unikátní tabulku, ve které budu vybrané faktory hodnotit podle dvou kritérií – míry závaţnosti a výkonosti daného faktoru. Obdobně budu postupovat i při analýze příleţitostí, kde kritérii pro vybrané faktory budou pravděpodobnost úspěchu a míra přitaţlivosti. Kritérium faktorů hrozeb, bude vyhodnocováno podle dvou kritérií – pravděpodobnost výskytu a závaţnost daného faktoru. (Horáková, 2003)
24
2 Analytická část 2.1 PEST analýza 2.1.1
Politicko- legislativní faktory
Hlavními politicko-legislativními faktory, které ovlivňují mikropodniky, jsou jednoznačně zákony a jiná vládní nařízení. Za nejdůleţitější zákony povaţuji především Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který je účinný od 1. Ledna 2014, dále pak zákon o Obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., Zákoník práce a Zákon o účetnictví 563/1991 Sb. Dovolil bych si tak nesouhlasit s kolegyní Mrázkovou, která ve své práci (Mrázková, 2015, str. 37) uvádí Obchodní zákoník, který byl po přijetí nového občanského zákoníku zrušen a nahrazen jiţ zmíněným zákonem o obchodních korporacích. Po velkých diskuzích byl dne 10. 2. 2016 sněmovnou schválen návrh zákona o elektronické evidenci trţeb. (http://zpravy.idnes.cz/hlasovani-snemovny-o-elektronickeevidenci-trzeb-fvn-/domaci.aspx?c=A160210_063312_domaci_kop) Tato dlouho diskutovaná reforma byla 17. 3. 2016 schválena i senátem a předpokládá se, ţe v platnost by mohla vstoupit jiţ 1. 12. 2016. V první fázi se EET bude týkat právě podnikatelů v oblasti ubytování, stravování a pohostinství. Prakticky jde o to, ţe veškeré transakce provedené pokladnou jsou on-line evidovány, a finanční správa tak bude moci cíleně provádět dohled nad správným hospodařením podnikatelů, resp. kontrolovat, zda odvádí daně. O účinnosti tohoto opatření se mezi hoteliéry a hostinskými vedla velmi ostrá diskuze. Někteří opatření vítají s tím, ţe se konečně oddělí poctivý a nepoctivý. Jiní v něm vidí zátěţ a říkají je EET zbytečná, protoţe stát můţe vyuţít i jiných moţností jak efektněji vybírat daně. Za jeden z nejpodstatnějších politických faktorů, ovlivňující prostředí mikropodniků v České republice obecně, lze jednoznačně povaţovat daňovou politiku státu. Ať uţ se jedná o podniky, které si nechávají vyrábět vlastní značku piva pro svůj podnik, létající pivovary nebo minipivovary, ve všech případech jsou to tzv. daňové subjekty a tudíţ se jich bezprostředně dotýkají daňové nařízení vlády.
25
Napříč podnikatelským spektrem panuje jednoznačná shoda na tom, aby daňové podmínky byly pro podnikatele pokud moţno co nejstabilnější. Změny v nastavení daňových sazeb mohou odlákat nové subjekty k vstupu do odvětví. Ve své práci se budu zabývat především těm druhům daně, které jsou pro mikropodniky nejvýznamnější: -
Daň z příjmu fyzických osob a právnických osob
-
Daň z přidané hodnoty
-
Spotřební daň
-
Daň z nemovitosti
Daň z příjmu FO a PO Tento druh daně je vymezen zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu. Pro rok 2016 se počítá s 15% sazbou daně z příjmu fyzických osob, a 19% sazbou pro daň z příjmu právnických osob. (Marková, 2016) Tato sazba se od roku 2003 výrazně sníţila a od roku 2010 se do roku 2016 ustálila do stávající. Na grafu je přehledně zobrazen vývoj daně z příjmu právnických osob od roku 2003 do roku 2015.
26
Graf 1 Vývoj daně z příjmu 2
Vývoj daně z příjmu 2003-2015 35 31 30
28
26
25
24
24 21
20
19
19
19
19
19
19
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
20 15 10 5 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
003-2015 Zdroj: vlastní zpracování
Pro podnikatele je toto ustálení sazby a především její nenavyšování velkým plusem. Řada z nich se totiţ obávala, ţe po zvolení vlády Bohuslava Sobotky v roce 2014, dojde ke změnám daňových sazeb. Tyto obavy se ale nepotvrdily i díky příslibu ministra financí Andreje Babiše, který ve svých úvodních prohlášeních po zvolení do funkce daňové sazby všech daní, vyjma daní z tabákových výrobků, odmítl navyšovat.
27
Daň z přidané hodnoty Plátci daně z přidané hodnoty se musí řídit zákonem 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. ,,Plátcem daně se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nárkou na odpočet daně.‘‘ (Marková, 2015, str. 123 ) Základní sazba DPH, která je uplatňována na většinu zboţí a sluţeb je 21%, která platí od roku 2013. První sníţená sazba je 15%, druhá sníţená sazba 10%, ale ani jedna z nich se pivovarů netýká. Následující tabulka zobrazuje vývoj a změny DPH od vzniku České republiky. Tabulka 1 Vývoj DPH ( 1993-2015) Období
Základní sazba
Snížená sazba
Druhá snížená sazba
1.1.1993-31.12.1994
23%
5%
-
1.1.1995-30.4.2004
22%
5%
-
1.5.2004-31.12.2007
19%
5%
-
1.1.2008-31.12.2009
19%
9%
-
1.1.2010-31.12.2011
20%
10%
-
1.1.2012-31.12.2012
20%
14%
-
1.1.2013-31.12.2014
21%
15%
-
1.1.2015-
21%
15%
10%
Zdroj: vlastní zpracování V souvislosti s EET byl schválen doprovodný zákon, který počítá do roku 2017 se sníţením sazby DPH u jídla a nealkoholických nápojů z 21% na 15%. Ministr financí Andrej Babiš dále navrhoval sníţení u piva a nealkoholických nápojů, podávaných v restauraci (jako sluţba) z 21% na 10%. Tento návrh však nebyl podpořen celou vládní koalicí a nedostal se ke schvalovacímu řízení v poslanecké sněmovně.
Spotřební daň 28
Je typem daně, která se vztahuje na vybrané výrobky, mezi které řadíme i pivo. Právě sazbami pro pivo se zabývá hlava III zákona o spotřebních daních, č. 353/2003 Sb. Poslední úprava sazeb pro spotřební daň z piva, proběhla v roce 2010 a do budoucna se nepředpokládá s jejím navýšením nebo sníţením. Základní sazba je v současné době 32 Kč/hl. Tato sazba se poté sniţuje podle objemu roční produkce v hl. V následující tabulce jsou zobrazeny rozdíly v sazbách mezi roky 2009 a 2016.
Tabulka 2 Komparace spotřební daně z piva mezi lety 2009 a 2016 Zdroj. Vlastní zpracování
Základní
(… - 10 000
(10 000 –
( 50 000 –
( 100 000 –
( 150 000 –
sazba
hl>
50 000 hl>
100 000 hl>
150 000 hl>
200 000 hl >
2009
24,00
12,00
14,40
16,80
19,20
21,60
2016
32,00
16,00
19,20
22,40
25,60
28,80
Rok
Sníţené sazby platí pro tzv. ,,malé nezávislé pivovary‘‘, které jsou definovány v paragrafu 82. ,,Malý nezávislý pivovar je pivovar, jehoţ roční výroba piva, včetně piva vyrobeného v licenci, není větší neţ 200 000 hl a splňuje tyto podmínky: a) není právně ani hospodářsky závislý na jiném pivovaru b) nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nejsou technologicky, či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru.‘‘ (Marková, 2016, str. 204) Spotřební daň je v pivovarských kruzích často diskutované téma. Velká část pivovarníků se shodne na tom, ţe jsou postaveni do diskriminující pozice vůči vinařům, kteří jsou od spotřební daně oproštěni
2.1.2
Ekonomické faktory
29
Po překonání světové finanční krize v roce 2008, se česká ekonomika stabilizovala, v posledních letech přišlo její výraznější oţivení a nyní se nachází ve stavu konjunktury. To se projevuje na zvyšování trţeb ve sluţbách, které v roce 2015 rostly o 2,6 % (https://www.czso.cz/csu/czso/cri/sluzby-4-ctvrtleti-2015) Na růst ekonomiky v roce 2015 poukazují v podstatě veškeré faktory, kterými se dá ekonomická kondice země změřit. Pro analýzu ekonomického prostředí jsem vybral tyto faktory: Reálný HDP, míru inflace, míru nezaměstnanosti a průměrnou hrubou mzdu. Reálný HDP Odhad reálného růstu HDP za rok 2015 dosáhl 4,6%. 4% hranici přitom růst HDP překonal v kaţdém čtvrtletí roku 2015 a proto predikce ministerstva financí, přináší pro rok 2016 optimistické vyhlídky a pokračování tohoto pozitivního trendu, přičemţ počítá s 2,7% růstem HDP. (http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomickapredikce/2016/makroekonomicka-predikce-leden-2016-23826) Na grafu je zobrazen procentuální vývoj HDP od roku 2009 do roku 2015 Graf 2 Vývoj HDP meziročně
Vývoj HDP meziročně v % 5% 4% 3% 2% 1%
1.čtvrtletí
0%
2.čtvrtletí
-1%
3.čtvrtletí
-2%
4.čtvrtletí
-3% -4% -5% 2009
2010
2011
2012
Zdroj: vlastní zpracování Míra inflace 30
2013
2014
2015
Fakt, ţe ekonomika se nachází v dobré kondici, potvrzuje i ukazatel míry inflace. Průměrná míra v roce 2015 podle českého statistického úřadu, byla 0,3 %, coţ je nejlepší výsledek od roku 2003 a druhý nejlepší výsledek od vzniku České republiky. Za nízkou inflací stojí celosvětový, hluboký propad ceny minerálních paliv a globální nízká inflace. (http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomickapredikce/2016/makroekonomicka-predikce-leden-2016-23826)
Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v ČR byla v roce 2015 druhou nejniţší v EU a v řadě krajů se dostávají na úroveň před finanční krizí. To především díky rostoucímu počtu pracovních míst. Následující graf zaznamenává vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 2010 do roku 2015. (https://www.czso.cz/csu/czso/obecna_mira_nezamestnanosti_v_cr_a_krajich)
Graf 3 Vývoj nezaměstnanosti 2010-2015
Vývoj nezaměstnanosti 2010-2015 9.0%
7.2%
5.4%
Ženy Muži
3.6%
Celkem
1.8%
0.0% 2010
2011
2012
2013
Zdroj: vlastní zpracování
Průměrná hrubá mzda 31
2014
2015
Faktor, který v přímém důsledku ovlivňuje podnikatele v oblasti pohostinství, jsou příjmy obyvatel. Růst mezd obyvatelstva vede ke zvyšování blahobytu a domácnosti tedy více utrácí. Při pohledu na graf vývoje průměrné měsíční mzdy za posledních 10 čtvrtletí můţeme vidět, ţe vývoj měsíčního příjmu obyvatelstva má vzestupnou tendenci. Graf 4 Vývoj průměrné měsíční mzdy za posledních 10 čtvrtletí
Vývoj průměrné měsíční mzdy za posledních 10 čtvrtletí 30,000 28,400 26,800 25,200 23,600 22,000 3Q/2013 4Q/2013 1Q/2014 2Q/2014 3Q/2014 4Q/2014 1Q/2015 2Q/2015 3Q/2015 4Q/2015 Podnikatelská sféra
Nepodnikatelská sféra
ČR celkem
Zdroj: vlastní zpracování Růst ekonomiky se výrazně projeví na růstu mezd v roce 2016. Firmám se meziročně zvyšují zisky, díky kterým si mohou dovolit vyšší mzdové náklady. Firmy musí bojovat o kvalifikované zaměstnance, s růstem ekonomiky se zvyšuje počet zakázek, a proto budou muset nabízet vyšší platové ohodnocení. Podle prezidenta ČKOS Josefa Středuly mají zaměstnanci na vyšší výdělky nárok, protoţe podle jeho tvrzení se uţ v roce 2014 zvýšily zisky firem o 13%. (http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/rustu-mezduz-nic-nebrani-firmam-chybeji-lidi-azamestnanci/r~20a1c838a28611e586750025900fea04/)
32
2.1.3
Sociální faktory
Ekonomický růst a politická stabilita se logicky projevuje i v sociální rovině. Se zvyšováním příjmů domácností, roste i ochota utrácet za sluţby v oblasti pohostinství a cestovním ruchu. V televizích se objevují pořady, které zvyšují povědomí Čechů o gastronomii a potravinách. Lidé se tak stále více zajímají o původ potravin a jejich sloţení a vyhledávají malé české výrobce, od kterých mohou čekat vyšší kvalitu. Proto se v poslední době rozmohly Farmářské trhy a přibývá i obchodů, které nabízejí potraviny od malých výrobců. Tento pozitivní trend má samozřejmě dopad i na výrobce piva. Zákazníci rádi ochutnávají nové typy piv, které dříve nebyly na trhu k dostání. Poptávka po kvalitních a nových pivech je zřejmá, coţ se odráţí na počtu nově vzniklých minipivovarů, kterých uţ je v České republice více neţ 300. (http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/cesko-zaziva-boomminipivovaru-ktery-hned-tak-neskonci--1585267, 4. 4. 2016) V posledních 10 letech výrazně vzrostl počet lidí, kteří ukončili svou střední školu maturitní zkouškou. Počet lidí vzdělávaných na odborných učilištích klesá. Naopak přibývá vysokoškolsky vzdělaných lidí. Úroveň vzdělanosti se tedy zvyšuje, dochází však k nedostatku manuálně pracujících. A to především v technických oborech. Oblibu piva v Čechách nikterak výrazně nekolísá. Průměrná spotřeba piva na osobu je kolem 150 litrů piva za rok (V roce 2014 to bylo 144 litrů) (http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-si-v-konzumaci-piva-udrzeli-svetovyprimat-spotreba-ale-stagnuje-1180706). Vzhledem k tomu, ţe produkty, které nabízejí malé pivovary, jsou v porovnání s cenami velkých producentů vyšší, měly by při propagaci svých produktů zdůrazňovat jejich kvalitu a jedinečnost a pokusit se o co nejlepší zacílení střední a vyšší třídy obyvatelstva, za které pochází nejvíce konzumentů piv z malých pivovarů.
33
2.1.4
Technologické faktory
V posledních 10 letech jsme svědky obrovského boomu ve světě moderních technologií. Pokud jde o restaurační provoz, objevuje se celá řada novinek, jako jsou nové pokladní systémy, které usnadňují a zpřehledňují práci číšníkům a zároveň majitelům podávají relativně přesné informace o hospodaření restaurace. Poskytovatelé těchto systémů se nyní snaţí své produkty co nejvíce zjednodušit a zpřesnit, protoţe právě jednoduchost a snadnou ovladatelnost si doba ţádá. Pro řadu těchto poskytovatelů se naskýtá velká šance v souvislosti se spouštěním EET. Nabízejí tak produkty, které jsou plně funkční jak offline, tak online, aby mohly plnit funkci, se kterou EET počítá. Technických řešení, jakými zařídit pokladní místo pro účely evidence trţeb, je podle portálu, který provozuje asociace malých a středních podniků a ţivnostníků ČR celkem 8. Patří mezi ně například kompaktní přenosná zařízení bez a s cloudovými sluţbami, all-inone kompaktní zařízení, PC pokladny, jednoúčelové pokladny, registrační pokladny vyhovující pro EET a v neposlední řadě vyuţití chytrého telefonu nebo tabletu spojeného s bezdrátovou tiskárnou. (http://www.eltrzby.cz/cz/technicke-reseni) Vyuţití chytrých telefonů a tabletů jsem záměrně zmínil na závěr, protoţe jejich moţné vyuţití pro podnikatele v oblasti gastronomie a pohostinství výrazně přesahuje funkce spojené s EET. Statistiky hovoří jasně, v roce 2015 vyuţívalo chytrých telefonů nebo tabletu 67% populace ČR. Majitelé restaurací a podniků, by si měli být tohoto trendu vědomi. K dispozici jsou aplikace, díky kterým můţe být tablet vyuţíván například jako náhrada jídelního lístku. To umoţňuje například systém menu Menu55. (http://www.menu55.cz) Dalším vyuţitím můţe být i instalace tabletu přímo na stůl s vyuţitím různých interaktivních aplikací, které mohou zákazníkovi zpříjemnit jeho čekání na jídlo. Toto opatření, ale bývá často kritizováno ze strany majitelů restaurací, kteří si často stěţují, ţe zákazníka rozptyluje od konzumace, a jeho útrata tak není příliš velká. Tento problém se pak dotýká také sociální roviny – komunikace mezi lidmi se stává více virtuální, neţ skutečnou. Majitelům restauračních zařízení ovšem nové komunikační kanály otevírají moţnosti, jak lépe a cíleně své produkty nabízet a dostávat k cílovým zákazníkům. To především díky 34
prezentaci svých podniků pomocí sociálních sítí jako jsou Facebook nebo Twiter, kde mohou aktualizovat své nabídky, prezentovat svá jídla či nápoje. Velmi oblíbené jsou i mobilní aplikace, přes které mohou zákazníci objednávat například dovoz jídel. Tyto aplikace jsou však finančně poměrně dost náročné, a proto se vyplatí především pro zavedené podniky, sítě restaurací nebo franchisy. Pokud jde o technologie, týkající se výroby a skladování piva, v poslední době se objevuje trend uchovávání piva v tanku. Tato technologie se ale pro mikropodniky s vlastní výrobou piva nemůţe vyplatit. A to jak pro velkou nákladnost, tak proto, ţe se vyplatí pouze pro podniky, které se soustřeďují na prodej jen jednoho druhu piva a mají opravdu velkou výtoč.
35
2.2 První Pivní Tramway Majitel: Jiří Stehlíček Na Chodovci 1a, 140 00 Praha 4 e-mail:
[email protected] tel. 272 765 683 Slavnostní otevření První Pivní Tramwaye proběhlo na svátek sv. Patrika 17. 3. 1997. Restaurace měla v té době na čepu piva plzeňského Prazdroje, desetistupňový Gambrinus a tradiční Pilsner Urquell. Speciálním doplněním k těmto českým pivům, byl irský stout značky Guinness. V průběhu let byla ale kvalita piva Guinness, dováţeného do České Republiky poklesla. Z původně dováţeného piva o síle 5% obj. začala firma dováţet pivo s 4,2% obj., a proto majitel přestal pivo odebírat. Na krátkou dobu byl Guinness nahrazen jinými irskými speciály značky Murphy’s, ale i tato piva byla vyřazena. V roce 2003 začal majitel čepovat, jako první v Praze, pšeničné pivo Weizenbier pivovaru Primátor. Tento tah se ukázal jako velmi zdařilý, jelikoţ Weizenbier je velmi kvalitní pivo, které získalo v česku i v zahraniční dohromady 21 ocenění a v roce 2013 dosáhlo prvního místa na soutěţi World Beer Awards, a stalo se tak nejlepším pivem světa. Spolupráce se tedy velmi osvědčila a přinesla do podniku i další pivní speciály z výroby pivovaru Primátor. V roce 2004 se majitel Jiří Bejček rozhodl k zakoupení 4 pípy, k čemuţ ho vedl nápad přidat ke třem stálým pivům vţdy jedno pivo z malého nebo mini pivovaru. (http://www.prvnipivnitramway.cz) V rozšiřování sortimentu nabízených piv pak pokračoval v roce 2009, kdy do podniku přikoupil další 2 pípy, a v roce 2013 proběhlo poslední rozšíření na současných 8 píp. Pro zvýšení kvality skladování, byl postupně vybudován plně zachlazený sklad, kde udrţuje sudy při teplotě 3 aţ 7 stupňů. Kapacita restaurace v současné době čítá 50 míst, včetně salónku, který připomíná tramvaj.
36
Vlastní produkt – Tramway Ale Pivní styl: Polotmavý Ale Pivovar: Pivovarský dům Obsah alkoholu: 4,5% Obj. EPM: 11 ° Sládek: Martin Vávra Autor receptu: Jan Šuráň Sloţení: Voda, ječné slady, oves, chmely Northern Brewer a Amarillo, chmelové produkty, pivovarské kvasnice svrchního kvašení Nápad nechat si uvařit pivo, vznikl v roce 2014, z touhy majitele Jiřího Šťovíčka realizovat svoje představy o dokonalém Alu. Své představy začal konzultovat s jedním z předních českých odborníků v oblasti pivovarství, prezidentem českého svazu minipivovarů, Ing. Jiřím Šuráněm. Ten pak podle zadání pana majitele vymyslel recepturu, podle které pivo vyrábí sládek Martin Vávra v Pivovarském domě. Sám majitel pak ve svém pivním listu charakterizuje Tramway Ale jako velmi lehkou a příjemně pitelnou, kosmopolitní variantu ostrovního Ale a v První pivní Tramwayi, je k dostání 0,4 l za 39 korun.
37
Internetové aktivity podniku První Pivní Tramway Facebook Facebooková stránka Pivní Tramwaye není pravidelně aktualizována. Na stránkách není k dispozici aktuální nabídka čepovaných piv ani stálý jídelní lístek. Logo Pivní Tramwaye je na první pohled zřejmé a působí stylovým dojmem. Chybí profesionální snímky, které by vystihly interiér. Potenciál lze rozhodně shledat v hodnocení, pomocí kterého lze restauraci ohodnotit. Ze 168 lidí, kteří restauraci na facebooku ohodnotili, získala v průměru Pivní Tramway 4,7 hvězdy z 5 moţných, coţ je velmi slušné skóre. Web Vlastní stránky Pivní Tramwaye jsou relativně přehledné. Na úvodní stránce je pravidelně aktualizovaný seznam právě točených piv. Dále je zde k dispozici stálý jídelní lístek, nápojový a rumový lístek – vše v originálním zpracování, kde jídla mají různě zkomolené názvy. To můţe na zákazníky působit zmatečně, a v konečném důsledku potenciálního zákazníka odlákat. Jiné distribuční kanály Majitel povaţuje propagaci své restaurace pomocí portálů jako je restu.cz nebo dáme jídlo za zbytečnou. Přesto server restu.cz nabízí moţnost rezervace, za kterou ovšem majitel nic neplatí. Restaurace se objevuje i na portálu tripadvisor, kde získal spoustu kladných hodnocení – majitel však příliš o zahraniční klientelu nestojí. Kladná hodnocení se objevují i na portálu restu.cz, kde získala Pivní Tramway z 10 hodnocení 95%.
38
2.2.1
Swot analýza – První Pivní Tramway
Jako podklad pro tuto komplexní analýzu jsem vyuţil poznatků z analýzy PEST a mystery shoppingu, který byl proveden v restauraci První Pivní Tramway . 2.2.1.1 Příležitosti a hrozby (OT) Pro zmapování příleţitostí a případných ohroţení pro restauraci První Pivní Tramway jsem vyuţil poznatků z PEST analýzy, ze které jsem vybral ty faktory, které jsou pro vybraný podnik nejdůleţitější. Mnou vybrané faktory pro stanovení příleţitostí pro restauraci První Pivní Tramway, jsem vyhodnocoval podle dvou kritérií – pravděpodobnosti úspěchu a míry přitaţlivosti. Tabulka 3 příliţetosti První Pivní Tramway Hodnocené faktory Zavedení EET Rostoucí počet restauračních minipivovarů Pokles HDP Vstup nových konkurentů na trh Růst sazeb DPH Zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců Zvýšení sazeb spotřební daně z piva Růst politické stability Zákaz kouření v restauracích Vyuţití distribučních kanálů Pouţití regionálních potravin Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků Rozmach podobných konceptů
Pravděpodobnost úspěchu 1 2 3 4 5 3 4
Míra přitaţlivosti Vysoká Průměr Nízká 2 3
3
2
1 1
1 1 5
3
2
1 3
2
1
1 4
1
2 5
3
5
3 1
Z tabulky vyplývá, ţe nejlépe uchopitelnými příleţitostmi na dílčím trhu, restaurace První Pivní Tramway jsou: -
vyuţití sociálních sítí, především k propagaci a získání nové klientely, například pomocí facebooku 39
-
zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců
-
vyuţití distribučních kanálů – například restu.cz, tripadvisor
V další tabulce jsem provedl vyhodnocení faktorů, které můţou pro Pivní Tramway představovat ohroţení. Vyhodnocení jsem provedl na základě dvou kritérií – pravděpodobnosti výskytu a závaţnosti daného faktoru.
Tabulka 4 Hrozby pro První Pivní Tramway Hodnocené faktory Zavedení EET Rostoucí počet restauračních minipivovarů Pokles HDP Vstup nových konkurentů na trh Růst sazeb DPH Růst politické stability Změny sazeb spotřební daně Růst politické stability Zákaz kouření v restauracích Vyuţití distribučních kanálů Pouţití regionálních potravin Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků Rozmach podobných konceptů
Pravděpodobnost výskytu 1 2 3 4 5 4 5
Míra závaţnosti Vysoká Průměr Nízká 2 3
2
1 5
3
2
2 2 2
3 2 3 5
2 3
3 3
2
2
2 4
3
Z tabulky je patrné, ţe největšími hrozbami pro Pivní Tramway jsou: vstup nových konkurentů na trh, rostoucí počet restauračních minipivovarů a zákaz kouření v restauracích.
40
2.2.1.2 Silné a slabé stránky (SW) Zhodnocení silných a slabých stránek Pivní Tramwaye jsem podepřel o analýzu podniku formou mystery shoppingu a zmapováním internetových aktivit podniku. Vyhodnocování vybraných faktorů jsem udělal z pohledu dvou kritérií – míry závaţnosti a výkonosti daného faktoru. Tabulka 5 Silné a slabé stránky První Pivní Tramway Hodnocené faktory Atraktivita konceptu Osobní přístup personálu Tradice podniku Aktuální nabídka na internetových stránkách Rozmanitá nabídka piv Členství v Alianci P.I.V Lokalita - dobrá dostupnost Čistota restaurace Úprava jídelního lístku 1 Propagace pomocí distribučních kanálů Zveřejňování aktuální nabídka a komunikace se zákazníky pomocí sociálních sítí 1 Nabídka vlastního piva Vyuţití letní zahrádky 1
Výkonnost faktoru 1 2 3 4 5 5 3 4
Míra závaţnosti vysoká průměr nízká 3 2 2
4
2 5 5
3 3
3 3 3 3 2
3
1 3 4
2 3
Z tabulky vyplývá, ţe mezi silné stránky Pivní Tramwaye patří rozmanitá nabídka piva, tradice a atraktivita podniku a členství v Alianci P.I.V. Za slabé stránky podniku povaţuji: zveřejňování aktuální nabídky pomocí sociálních sítí, nemoţnost vyuţití letní zahrádky a úpravu jídelního lístku.
41
2.2.1.3 Komentované shrnutí výsledků analýzy SWOT Pro lepší pochopení výsledků z tabulek pouţitých pro SWOT analýzu Pivní Tramwaye přidávám komentář k jednotlivým zjištěním. Silné stránky Restaurace První Pivní Tramway je zavedený podnik, který má zřejmý koncept a který dokázal vyuţít boomu malých a minipivovarů v posledních letech. Filozofie podniku je na první pohled patrná – dominantním produktem je pivo, kterému je přizpůsobená nabídka jídla. Právě rozmanitý výběr piva, který se pravidelně obměňuje ke třem stálým pivům, a většinou pochází z produkce nějakého z malých a středních pivovarů, je atraktivní pro mladé lidi, kteří mají zájem ochutnat něco nového, stejně tak ale pro stálé hosty, pro které je tento výběr zpestřením. Mezi silné stránky, pak jednoznačně patří členství v Alianci P.I.V, díky kterému se restauraci otevírá cesta k výhodným nabídkám piva z malých pivovarů z celé české republiky. Slabé stránky Jako slabou stránku První Pivní Tramwaye bych vypíchnul vyuţití sociálních sítí směrem k zákazníkovi. Na svých webových stránkách pan majitel pravidelně zveřejňuje aktuální nabídku piv. Na svém facebooku se ale k těmto krokům uchyluje jen velmi málo. Přitom aktuálně se facebooková stránka První Pivní Tramwaye líbí 1. 349 lidem. V letních měsících pak můţe být na škodu, ţe nelze vyuţít letní před zahrádky. V bezprostředním okolí První Pivní tramwaye pro ni neexistuje prostor. Příležitosti Mezi příleţitosti, které jsem vyhodnotil jako nejzásadnější pro První Pivní Tramway patří vyuţití sociálních sítí, především k marketingovým aktivitám a zlepšení komunikace se stávajícími zákazníky. Moţnost většího vyuţití potravin od malých výrobců k přípravě jídel. Zároveň vyuţít i větší zájem Čechů o piva z menších pivovarů.
42
Vyuţití různých distribučních kanálů k lepší propagaci restaurace, především chopit se dobrých referencí z portálů jako je Trip advisor. Hrozby Hrozbu pro První Pivní Tramway můţou představovat nově příchozí subjekty, s podobným konceptem v lokalitě Prahy 4 – Spořilov, Michle, potaţmo vznikem nového restauračního minipivovaru v této lokalitě. Jistou nepříjemnost by mohl způsobit i zákon, který omezuje kouření v restauracích. Řada návštěvníků restaurace jsou kuřáci.
43
2.3 Zlý časy Majitel: Jan Charvát Čestmírova 5, 140 00, Praha 4 e-mail:
[email protected] tel. 604 241 454 Restaurace Zlý časy jsou zavedeným podnikem, který se nachází v Nuslích, nedaleko zastávky Náměstí Bratří Synků. Podnik se specializuje na prodej piv z malých a středních pivovarů. Celkem se zde čepuje pivo na 48 pípách a podnik dále disponuje lednicí s širokým výběrem zahraničních lahvových piv. Kapacita restaurace je 215 míst, dále je k dispozici zahrádka, která čítá dalších 80 míst. (http://www.zlycasy.eu) Restaurace je kompletně nekuřácká – k tomuto kroku přistoupil majitel poté, co pomocí výzkumného šetření zjistil, ţe hosté kteří nekouří, nechávají větší útratu. Jídelní lístek obsahuje pokrmy, které lze dobře snoubit s pivem. Zajímavostí je otevřený grill, kde mohou zákaznici nahlédnout na přípravu jejich pokrmů. Restaurace je členem Aliance P.I.V, z čehoţ pro ni plynou zajímavé výhody, o kterých se zmiňuji v kapitole 1. 3. 3. Další velkou výhodou je, ţe majitel restaurace je zároveň spoluvlastníkem velkoobchodu s pivem Bad Flash Beers s.r.o., který zároveň provozuje létající pivovar s širokou nabídkou pivních stylů. Produkty vyráběné pod touto značkou jsou ve Zlých časech samozřejmě k dostání a díky restauraci se tak dostávají do většího povědomí zákazníků
44
Vybrané produkty pivovaru Bad Flash Bad Flash Čáry Fuck Pivní styl:
Polotmavý Ale
Pivovar:
Bad Flash
Obsah alkoholu:
6,4% Obj.
EPM:
15 °
Sládek:
David Máša
Autor receptu: David Máša Sloţení: Voda, slad: nakuřovaný, oves, plzeňský, vídeňský, karamelový, ţitný, chmel: Agnus, Calypso, Centinial, Cascade Citra, kvasnice svrchního kvašení Cena: 65 korun / 0,5 l Bad Flash Rye IPA Pivní styl:
Ţitná IPA
Pivovar:
Tambor
Obsah alkoholu:
6,2% Obj.
EPM:
14,5 °
Sládek:
Jakub Veselý
Autor receptu: Jakub Veselý Sloţení: Voda, slad: ječný (plzeňský), ţitný (světlý, karamel), pšeničný chmely: Chinnok, Amarillo, Tomahawk, kvasnice svrchního kvašení Cena: 59 Kč / 0,5
45
Internetové aktivity podniku Zlý časy Facebook Narozdíl od facebookových stránek Pivní Tramwaye, je stránka restaurace Zlý časy pravidelně aktualizována. Zákazník se tak prostřednictvím facebooku můţe dovědět o aktuálně čepovaných pivech nebo jaké připravil kuchař polední menu. Co lze jednoznačně vytknout, je nepřehlednost těchto sdělení. Například denní nabídka piva je řazena za sebou a nikoli pod sebe, coţ působí velmi neesteticky (viz. příloha 1). Dosah facebooku je 2.532 lidí. 305 lidí restauraci pomocí facebooku ohodnotilo pomocí hvězd, kdy 1hvězda je nejhorší a 5 hvězd je nejlepší. Průměrem těchto hodnocení je 4,6 hvězd, coţ je velmi slušný výsledek. Web Internetová stránka působí přehledným dojmem. Na úvodní stránce je k vidění denní nabídka s ceníkem. Dále se zde nachází seznam aktuálně čepovaných a lahvových piv, stálý jídelní a nápojový lístek. Chybí krátký úvod o samotné restauraci – na co se specializuje, krátký pohled do historie restaurace. Tuto krátkou prezentaci majitel nahradil rubrikou ‘‘Reference‘‘, po jejím otevření se rozevře seznam odkazů na různé blogy a články, které byly v pozitivním duchu o restauraci napsané. V tomto seznamu se ale nachází i odkazy na velmi neaktuální články, které mohou zákazníky mystifikovat, například článek uveřejněný na portálu www.svetpiva.cz, kde se nacházejí zřejmé faktické chyby, například o počtu píp nebo ţe je restaurace kuřácká. (http://hospody.svetpiva.cz/clanek/4033-Zly-casy/index.htm) Jiné distribuční kanály Restaurace nikterak kooperuje s jinými distribučními sítěmi, jako je například ‘‘dáme jídlo‘‘ nebo restu.cz. Na portálu tripadvisor ohodnotilo pivnici 177 uţivatelů. Průměrem těchto hodnocení je zisk 4,5 hvězd z 5 moţných, coţ je velmi příznivý výsledek. (https://www.tripadvisor.cz/Restaurant_Review-g274707-d3598803-Reviews-Zly_CasyPrague_Bohemia.html)
46
2.3.1
SWOT – Zlý časy
Stejně jako u podniku První Pivní Tramway jsem při SWOT analýze podniku Zlý Časy vycházel z poznatků zjištěných v PEST analýze a pomocí mystery shoppingu. 2.3.1.1 Příležitosti a hrozby (OT) Pro analýzu příleţitostí a hrozeb restaurace Zlý časy, jsem vytipoval faktory, které jsem zmapoval pomocí PEST analýzy a které jsou pro podnik nejzásadnější. Následující tabulka vyhodnocuje tyto faktory pro stanovení příleţitostí, pomocí dvou kritérií – pravděpodobnosti úspěchu a míry přitaţlivosti. Tabulka 6 Příleţitosti Zlý časy Hodnocené faktory Zavedení EET Rostoucí počet restauračních minipivovarů Pokles HDP Vstup nových konkurentů na trh Růst sazeb DPH Zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců Zvýšení sazeb spotřební daně z piva Růst politické stability Zákaz kouření v restauracích Vyuţití distribučních kanálů Úprava webových stránek Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků Rozmach podobných konceptů
Pravděpodobnost úspěchu 1 2 3 4 5 2
Míra přitaţlivosti Vysoká Průměr Nízká 2
3 3
2 1 1 1
2 1 5
3
2
2 3
2 4 4
2 2 5
3
5
3
2
1
Z tabulky vyplývá, ţe pro restauraci Zlý časy jsou největšími příleţitostmi: -
vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků
-
zpřehlednění a úprava webových stránek
-
zvýšený zájem o produkty malých výrobců
47
Další tabulka obsahuje hodnocení faktorů, které představují pro podnik Zlý časy ohroţení. Vyhodnocení bylo provedeno na základě dvou kritérií: pravděpodobnosti výskytu a závaţnosti daného faktoru. Tabulka 7 Hrozby Zlý časy Hodnocené faktory Zavedení EET Rostoucí počet restauračních minipivovarů Pokles HDP Vstup nových konkurentů na trh Růst sazeb DPH Zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců Zvýšení sazeb spotřební daně z piva Růst politické stability Zákaz kouření v restauracích Vyuţití distribučních kanálů Úprava webových stránek Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků Rozmach podobných konceptů
Pravděpodobnost výskytu 1 2 3 4 5 3 5
Míra závaţnosti Vysoká Průměr Nízká 2 3
2
1 5
3
1
1 2
2 4
2 2
3 4
1 1
2 3
2
3
2 5
3
Z tabulky vyplývá, ţe největšími hrozbami pro podnik Zlý časy jsou: -
vstup nových konkurentů na trh
-
rostoucí počet restauračních minipivovarů
-
rozmach podobných konceptů
48
2.3.1.2 Silné a slabé stránky (SW) Vyhodnocení silných a slabých stránek podniku Zlý časy jsem vycházel z provedeného mystery shoppingu a vyhodnocením internetových aktivit podniku. Vybrané faktory jsem hodnotil podle dvou kritérií: míry závaţnosti a výkonosti daného faktoru. Tabulka 8 Silné a slabé stránky Zlý časy Hodnocené faktory Atraktivita konceptu Osobní přístup personálu 1 Tradice podniku Aktuální nabídka na internetových stránkách Rozmanitá nabídka piv Členství v Alianci P.I.V Lokalita - dobrá dostupnost Čistota restaurace Úprava jídelního lístku 1 Propagace pomocí distribučních kanálů Kvalita webových stránek Spolupráce s létajícím pivovarem Bad Flash Kapacita restaurace
Výkonnost faktoru 1 2 3 4 5 5 4
Míra závaţnosti vysoká průměr nízká 3 3 3
3
2 5 5
3 3
3 3 3 3 2
2
2 3
3 4
2
3 3
Z tabulky vyplývá, ţe mezi silné stránky restaurace Zlý časy, patří: rozmanitá nabídka piva, členství v Alianci P.I.V. a atraktivita konceptu. Slabými stránkami jsou: -
úpravu jídelního lístku
-
přístup personálu
49
2.3.1.3 Kometované shrnutí výsledků analýzy SWOT Silné stránky Za silné stránky podniku lze jednoznačně povaţovat atraktivitu konceptu. V bliţším okolí se nenachází ţádný jiný podnik, který by disponoval tak rozmanitou nabídkou piv z malých a mini pivovarů. Další velkou výhodou je spolupráce s létajícím pivovarem Bad Flash, který vyrábí některá piva speciálně pro Alianci P.I.V, ve které je i podnik Zlý časy. Slabé stránky Slabou stránkou restaurace Zlý časy, která byla odhalena pomocí mystery shoppingu, je přístup personálu. Při plné obsazenosti personál často nestíhá při přijímání objednávky zároveň zachovat osobní přístup k hostovi, například poradit, které pivo je vhodné k jakému jídlu apod. Často se pod vlivem stresu chová chaoticky a dělá chyby v objednávkách. Dalším dílčím problémem je úprava jídelního lístku. Ten je zpracován ve dvou jazycích a nachází se v něm relativně malý počet poloţek, je ale nepřehledný, není v něm kladen důraz na aktuální nabídky a kvůli papírové formě je velmi často různě potrhaný, pomačkaný nebo mokrý. Příleţitosti Za největší příleţitosti pro restauraci Zlý časy povaţuji vyuţívání sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků. Podnik má na facebooku 2.532 sledujících a určitě má i potenciál tuto základnu rozšířit. Dále se otevírá prostor k tomu vylepšit kvalitu svých webových stránek. V neposlední řadě by podnik mohl vyuţít zájem lidí o piva z malých pivovarů. Hrozby Pro podnik Zlý časy je největší hrozbou rozmach podobných konceptů a s ním spojený vstup nových subjektů na trh. Je třeba předpokládat rozvoj podobných restaurací, které by mohli případně odlákat zákazníky, například díky příznivějším cenám za své produkty.
50
2.4 Sousedský minipivovar Bašta Majitel: Vladimír Bašta Adresa: Táborská 389/49, 140 00 Praha-Nusle e-mail:
[email protected]
Telefon: 602 295 403 Historie a současnost Slavnostní otevření Sousedského pivovaru Bašta, se uskutečnilo v roce 2007. Nese název po svém majiteli, kterému patří i vyhlášená tradiční plzeňská restaurace ,,U Bansethů‘‘, která se nachází ve stejném domě jako Sousedský pivovar. Pan majitel je potomkem slavného kuchařského rodu Baštů a na svých webových stránkách zmiňuje i jednoho ze svých předků, který vařil pro samotného císaře Rudolfa II. Jedná se o restaurační minipivovar s ročním výstavem kolem 1000 hl. Pivo zde vyrobené, je pak moţné koupit pouze v restauraci, do jiných podniků není distribuované. Vyrábí se zde 3 druhy piva. Stálicí na pivním listu jsou dva spodně kvašené leţáky, světlý a polotmavý. K nim bývá ještě vyráběn speciál, který se obměňuje. Na vaření piva dohlíţí sládci Michal Nusko a Jan Krouţek, který je autorem receptů. Pivovar je celý nekuřácký a kapacita čítá v hlavní části 40 míst, dále pivovar disponuje třemi salónky po 40, 20 a 15 místech. Dalších 40 míst je pak na zahrádce.
51
Sortiment Světlý ležák Pivní styl: Leţák Obsah alkoholu: 4 – 5% Obj. EPM: 12 ° Sládek: Michal Nusko, Jan Krouţek Autor receptu: Jan Krouţek Sloţení: Voda, ječný slad – Plzeňský a Mnichov, chmel Sládek Ţatec, kvasnice spodního kvašení Polotmavý ležák Pivní styl: Leţák Obsah alkoholu: 4 – 5% Obj. EPM: 12 ° Sládek: Michal Nusko, Jan Krouţek Autor receptu: Jan Krouţek Sloţení: Voda, ječný slad – Plzeňský a Karamel, chmel Sládek Ţatec, kvasnice spodního kvašení
52
Internetové aktivity podniku Sousedský pivovar Bašta Facebook Sousedský pivovar Bašta nemá oficiální facebookovou stránkou. Na facebooku je pouze neoficiální stránka, kde mohou uţivatelé pivovar ohodnotit. 99 hodnotitelů udělilo minipivovaru Bašta v průměru 4,6 hvězdičky z 5. Web Webové stránky Sousedského pivovaru Bašta jsou velmi přehledné. Na úvodní stránce se objevuje aktuální nabídka čepovaných piv a krátký úvod o minipivovaru. V dalších rubrikách je aktuální denní nabídka obědového menu, stálá nabídka jídel a v rubrice kalendář akcí se objevují aktuální akce, konané v pivovaru. Stránky jsou stručné a obsahují vše důleţité. Jiné distribuční kanály Podnik nikterak nevyuţívá portály ‘‘dáme jídlo‘‘ ani restu.cz. Na portálu tripadvisor má ohodnotilo podnik 113 uţivatelů, s průměrným hodnocením 4,5 hvězd z 5.
53
2.4.1
SWOT – Sousedský minipivovar Bašta
Při sestavování SWOT anlýzy pro Sousedský minipivovar Bašta jsem vycházel z analýzy PEST a mystery shoppingu. 2.4.1.1 Příležitosti a hrozby (OT) Pro analýzu příleţitostí a hrozeb Sousedského minipivovaru Bašta, jsem vytipoval vybrané faktory zjištěné pomocí PEST analýzy a které jsou pro podnik nejzásadnější. Následující tabulka vyhodnocuje tyto faktory pro stanovení příleţitostí, pomocí dvou kritérií – pravděpodobnosti úspěchu a míry přitaţlivosti. Tabulka 9 Příleţitosti Sousedský pivovar Bašta Hodnocené faktory Zavedení EET Rostoucí počet restauračních minipivovarů Pokles HDP Vstup nových konkurentů na trh Růst sazeb DPH Zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců Zvýšení sazeb spotřební daně z piva Růst politické stability Zákaz kouření v restauracích Vyuţití distribučních kanálů Blízkost radnice – místo konání svateb Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků Rozmach podobných konceptů
Pravděpodobnost úspěchu 1 2 3 4 5 3
Míra přitaţlivosti Vysoká Průměr Nízká 2
1
1 3
2
1 1
1 1 5
3
1
1 3 3
2 2 2
4 5
3
5
3
1
1
Z tabulky vyplývá, ţe pro Sousedský pivovar Bašta jsou největšími příleţitostmi: -
Zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců
-
Blízkost radnice – místo konání svateb
-
Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků
54
Další tabulka obsahuje hodnocení faktorů, které představují pro Sousedský pivovar Bašta ohroţení. Vyhodnocení bylo provedeno na základě dvou kritérií: pravděpodobnosti výskytu a závaţnosti daného faktoru. Tabulka 10 Hrozby Sousedský pivovar Bašta Hodnocené faktory Zavedení EET Rostoucí počet restauračních minipivovarů Pokles HDP Vstup nových konkurentů na trh Růst sazeb DPH Zvýšený zájem obyvatelstva o produkty malých výrobců Zvýšení sazeb spotřební daně z piva Růst politické stability Zákaz kouření v restauracích Vyuţití distribučních kanálů Blízkost radnice – místo konání svateb Vyuţití sociálních sítí k propagaci a získání nových zákazníků Rozmach podobných konceptů
Pravděpodobnost výskytu 1 2 3 4 5 3 5
Míra závaţnosti Vysoká Průměr Nízká 2 3
3
2 5
3
1
1
1
1
1
1 3
2 2 2
4 4 2
1 3
2 5
3
Z tabulky vyplývá, ţe největší hrozbou pro Sousedský pivovar Bašta jsou: -
vstup nových konkurentů na trh
-
rostoucí počet restauračních minipivovarů
-
rozmach podobných konceptů
55
2.4.1.2 Silné a slabé stránky (SW) Vyhodnocení silných a slabých stránek Sousedského pivovar Bašta jsem vycházel z provedeného mystery shoppingu a vyhodnocením internetových aktivit podniku. Vybrané faktory jsem hodnotil podle dvou kritérií: míry závaţnosti a výkonosti daného faktoru. Tabulka 11 Silné a slabé stránky Sousedský pivovar Bašta Výkonnost faktoru 1 2 3 4 5 5
Hodnocené faktory Atraktivita konceptu Osobní přístup personálu Tradice podniku Aktuální nabídka na internetových stránkách Nabídka piva Důraz na regionální potraviny Lokalita - dobrá dostupnost Čistota restaurace Úprava jídelního lístku Propagace pomocí distribučních kanálů Kvalita webových stránek Komunikace se zákazníky pomocí sociálních sítí Výběr vegetariánských pokrmů
1 5
Míra závaţnosti vysoká průměr nízká 3 3 3
3 3
2 3 5
3
4 3 3
2 3 2
2
2 3
1
3 3 3
2
Z tabulky vyplývá, ţe mezi silné stránky restaurace Sousedský pivovar Bašta, patří: -
atraktivita konceptu
-
tradice podniku
-
důraz na regionální potraviny
Slabými stránkami jsou: -
výběr vegetariánských pokrmů
-
komunikace se zákazníky pomocí sociálních sítí
-
osobní přístup personálu
56
2.4.1.3 Komentované shrnutí výsledků analýzy SWOT Silné stránky Sousedský pivovar Bašta je velmi dobře zavedený nuselský podnik, který nabízí zřejmý koncept: kvalitní česká kuchyně, kterou doplňuje pivo vlastní výroby. Potraviny, ze kterých se v podniku vaří, jsou odebírány od malých pěstitelů a farmářů, tak aby kvalita pokrmů byla co nejvyšší. Podnik si zajišťuje výrobu vlastního pečiva. Domácí chléb a rohlíky, jsou velkou výhodou, kterou se restaurace odlišuje od jiných. Zajímavým marketingovým tahem, je umístění povidlových buchet na viditelném místě v pěkném aranţmá, coţ ve spotřebiteli vyvolává zájem o koupi. Slabé stránky Mezi slabé stránky podniku patří především osobní přístup k zákazníkovi. 7 z 8 tajných hodnotitelů odpovědělo na otázku, zda by se nechali personálem rádi obslouţit znovu, negativně. 3 ze 4 hodnotitelů, kteří navštívili restauraci v čase oběda, čekali na interakci s personálem déle neţ 10 minut. 5 z 8 hodnotitelů pak odpovědělo na otázku, zda personál pozdravil při příchodu do restaurace, odpovědělo negativně. Další slabou stránkou je jednoznačně neexistence oficiální stránky na Facebooku, ani na jiných sociálních sítích. Zákazníci tak touto, dnes v podstatě samozřejmou formou, nemohou dozvědět o aktuálních nabídkách. Příleţitosti Majitel restaurace velmi dobře zareagoval na trend poslední doby. Produkty, které jsou v minipivovaru k dostání, pocházejí z vlastní výroby. Pouţité jsou suroviny, které pochází od malých výrobců. Tento fakt akcentuje minipivovar na svém jídelním lístku i na webových stránkách. Další příleţitostí je jednoznačně zaloţení oficiální stránky na Facebooku. Díky ní lze restauraci jednoduše propagovat a kontakt se zákazníkem je mnohem bliţší. Blízkost radnice, která se nachází přímo naproti podniku, je určitě zajímavou příleţitostí, vycházející z lokality. Jelikoţ restaurace disponuje salónky, můţou se zde konat svatební hostiny. 57
Hrozby Vzhledem k tomu, ţe počet minipivovarů stále stoupá, roste konkurence podobných konceptů, které by mohli přebrat potenciální zákazníky. V lokalitě Prahy 4 je zatím Sousedský minipivovar Bašta jediný. Potenciální vstup nového restauračního minipivovar na dílčí trh v Praze 4, především v lokalitě Nuslí, Podolí a Pankráce, by tak mohl přebrat určitou část klientely.
58
3 Návrhová část V návrhové části nejprve zhodnotím jednotlivě všechny analyzované subjekty a pokusím se na základě zjištěných informací, učinit pro tyto podniky návrhy a doporučení. Tyto doporučení by měli vybraným subjektům pomoci k upevnění jejich pozice mezi mikropodniky s vlastní výrobou piva na Praze 4. V poslední kapitole rozeberu moţnosti, které se nabízejí pro podnikatele, kteří by chtěli v lokalitě Prahy 4 vstoupit na trh mikropodniků s vlastní výrobou piva.
3.1 První Pivní Tramway Po analýze restaurace První Pivní Tramway můţu jednoznačně konstatovat, ţe se jedná o dobře zavedený podnik s dlouholetou tradicí a zřejmým konceptem. Majitel restaurace klade velký důraz na kvalitu piva, které čepuje na osmi pípách. Velkou výhodou tohoto podniku je členství v Alianci P.I.V., které je dobré jak z ekonomických, tak marketingových důvodů. Restaurace se dostává do většího povědomí lidí z pivovarského byznysu a dostává se k výhodným nabídkám od pivovarů. Po provozní stránce nelze podniku v podstatě nic vytknout, kvalita jídla a piva je dobrá. Vlastní pivo, které pro sovu restauraci nechává majitel vyrábět je velmi dobré kvality a slouţí jako zajímavé zpestření, uţ tak pestré nabídky Snad jen fakt, ţe restaurace neklade přílišný důraz regionální dodavatele surovin, ze kterých vaří. Směrem k majiteli a jeho přístupu nemám jedinou výtku, restauraci provozuje se patřičným nadšením, rozumí pivům a mezi lidmi z pivovarského byznysu je uznávanou personou. Svá doporučení bych rozhodně směřoval k marketingové komunikaci podniku, především pak ke komunikaci se zákazníky pomocí sociálních sítí. Například na Facebooku má Pivní Tramway velkou základnu sledujících, kteří by jistě docenili aktualizovanou nabídku piva a profesionálnější úpravu stránek. Pro restauraci První Pivní Tramway bych navrhoval zkvalitnění facebookových stránek, dodání profesionálních fotografií interiéru a především, aktualizovat pomocí facebooku nabídku točených piv, případně si zaplatit placenou propagaci, díky které se otevírají cesty k novým zákazníkům, kteří by měli chuť ochutnat pivo od lidí, kteří ho čepují rádi a mají o něm dobré informace.
59
3.2 Zlý časy Stejně tak jako pro První Pivní Tramway, platí i pro podnik Zlý časy, ţe je dobře zavedený s početnou základnou stálých hostů. Velkou výhodou je opravdu pestrá nabídka různých pivních stylů ze spousty malých pivovarů. Kooperace se společností Bad Flash Beers jistě generuje pro podnik spoustu výhod a zmíníme-li i členství v Alianci P.I.V., musíme objektivně uznat, ţe restaurace Zlý časy má mezi podniky s vlastní výrobou piva na Praze 4 opravdu silnou pozici. Zajímavým faktem je, ţe právě projekt Aliance P.I.V. vymysleli majitelé podniků První Pivní Tramwaye a Zlý Časy. Z bezprostřední konkurence se tak stalo spojení, které ekonomicky i marketingově pomáhá oběma subjektům. Z hlediska ekonomického, je tak podnik Zlý časy velmi dobře zajištěný. Vzhledem k poměrně velké kapacitě restaurace se při plné obsazenosti, která bývá v podniku velmi často, objevují chyby v poskytovaném servisu. Obsluha je v malém počtu, kvůli čemuţ nestíhá vyřizovat velký počet objednávek a věnovat se kaţdému hostovi s patřičnou pečlivostí. Pokud jde o kvalitu servírovaného jídla, jeho kvalita i cena je velmi přijatelná. Vyuţívání sociálních sítí k prezentaci poledního menu a aktuální nabídky piv a komunikaci se zákazníky restaurace vyuţívá. Majitel restaurace reflektuje pozitivní i negativní hodnocení a snaţí se jimi zabývat. Doporučení, která směřuji k restauraci Zlý časy, se týkají poskytovaného servisu. Při plné obsazenosti restaurace, bych doporučil zaměstnat jednoho nebo dva brigádníky, kteří by vypomáhali stálým zaměstnancům při roznášení jídel a debarasování. Pro lepší a přehlednější komunikaci se zákazníky bych navrhoval zlepšení grafické podoby aktuální nabídky, zprostředkované pomocí facebooku pro lepší orientaci a přehlednost. Dále bych doporučil aktualizaci webových stránek a pokusil se lépe a atraktivněji zpracovat její grafické provedení.
60
3.3 Sousedský pivovar Bašta
Tento restaurační minipivovar je velmi dobře koncepčně veden. Klasická česká kuchyně, vařená z kvalitních regionálních surovin, doplněná o domácí pivo. To je trend, který se pyšní čím dál tím větší popularitě a pan majitel si je toho velmi dobře vědom. Restaurace bývá často plná, profituje především ze stálých hostů, v době oběda jsou návštěvníci restaurace především pracující z blízkých kanceláří. Má doporučení Sousedskému pivovaru, se týkají komunikace se zákazníky, osobní i virtuální pomocí sociálních sítí. V obědových špičkách je v restauraci málo číšníků, kteří nejsou dobře koordinovaní. Kvůli velkému počtu objednávek a pod vlivem stresu, působí personál zmatečně a nervózně, coţ na zákaznících zanechává špatný dojem. Co se týče kvality jídla, je velmi dobrá a ceny jsou velmi příznivé. Internetové stránky jsou přehledné a obsahují vše důleţité, co potřebuje návštěvník o podniku vědět. Podnik nemá oficiální facebookovou stránku. Sousedskému minipivovaru bych tedy doporučil, zaloţit stránku na facebooku, kde by pravidelně aktualizoval své polední menu a informoval zákazníky o probíhajících sezoních nabídkách. Dále bych doporučil rozšířit personál o kvalifikované číšníky, kteří budou profesionálně vykonávat svou práci a přidají tak restauraci potřebnou kvalitu servisu, popřípadě najmout na největší špičku brigádníky, kteří budou v průběhu večeří a obědů pomáhat roznášet jídla a debarasovat.
61
3.4 Návrhy pro nové subjekty Lokalita Praha 4 můţe být pro podnikatelské subjekty, které by chtěly vstoupit na trh, a provozovat restaurační minipivovar nebo jiný mikropodnik s vlastní výrobou piva, velmi zajímavá. To především proto, ţe těchto podniků je v této části Prahy velmi málo. Zajímavá je koncentrace ve čtvrti Nusle, kde podniky Zlý časy a Sousedský minipivovar Bašta, jsou od sebe vzdáleny 300 metrů. Oba podniky si navzájem nekonkurují, jelikoţ kaţdá z restaurací má svůj koncept, který se liší nabízenými produkty. Zde je koncentrace i jiných restaurací velmi vysoká, a vstup do této lokality by představoval značné riziko. Jinak je ale lokalitě Praha 4 dostatek prostoru, k tomu, aby se zde počet mikropodniků s vlastní výrobou piva rozrostl. Vhodnými lokalitami pro zavedení takového nového podniku jsou například Podolí, Pankrác nebo Krč, kde by restaurační minipivovar nebo restaurace s velkým počtem piv z malých pivovarů byly velkým zpestřením k jinak velmi fádní nabídce místních restaurací.
62
Závěr V bakalářské práci jsem analyzoval konkurenční prostředí dílčího trhu mikropodniků s vlastní výrobou piva na Praze 4. V teoretické části jsem se nejprve zabýval ekonomickou teorií, která souvisí s daným tématem. Dále jsem stručně popsal důleţité pojmy, které zmiňuji v analytické části a představil metody analýzy, pro které jsem se rozhodl k vyuţití v analytické části. Svůj výzkum jsem nejprve začal shromaţďováním informací o podnicích, které na Praze 4 vyrábějí pro své účely pivo. Zajímavým zjištěním pro mě bylo, ţe v této lokalitě je velmi málo podniků, které v tomto segmentu působí. Vybral jsem tedy ty 3 podniky (První Pivní Tramway, Zlý časy, Sousedský pivovar Bašta), které se nacházejí v této lokalitě a které splňují potřebná kritéria. Svůj výzkum jsem začal analýzou prostředí, ve kterém tyto podniky pohybují. Za tímto účelem jsem pomocí PEST analýzy rozebral faktory makroprostředí, které ovlivňují segment mikropodniků s vlastní výrobou piva. V dalším kroku, jsem se soustředil na popsání sluţeb a zhodnocení jejich kvality. Všechny podniky jsem několikrát navštívil, a skrytým pozorováním vyhodnotil kvalitu poskytovaných sluţeb. Součástí tohoto hodnocení je i krátké shrnutí internetových aktivit podniku. Ke komplexnímu hodnocení jednotlivých podniků jsem vyuţil metodu SWOT analýzy. Zde jsem se opřel informace, které jsem popsal v PEST analýze a data, která jsem získal pomocí mystery shopping. Dílčí cíl, který jsem si stanovil, tedy zhodnotit kvalitu mikropodniků s vlastní výrobou piva, se mi za pomocí provedených analýz podařilo zmapovat. Jednotlivé podniky, které jsou předmětem této bakalářské práce, jsou zavedenými restauracemi, které působí na trhu jiţ velmi dlouho a mohou se opřít o stálé zákazníky Pokud jde o kvalitu servisu, byly odhaleny určité nedostatky, které jsem v analytické části popsal a v návrhové části naznačil, jakým způsobem tyto nedostatky odstranit.
63
Další chyby se u vybraných podniků vyskytovaly v internetové komunikaci se zákazníky. Tyto chyby jsou v analytické části popsány a v návrhové části jsem učinil doporučení jak tyto chyby odstranit. Hlavní cíl této bakalářské práce, identifikovat základní charakteristiky konkurenčního prostředí a zhodnocení jejich významu pro mikropodniky s vlastní výrobou piva v lokalitě Prahy 4, byl dle mého názoru, v rámci moţností této práce splněn. Jednotlivé subjekty, působící v segmentu mikropodniků s vlastní výrobou piva na Praze 4 jsem představil a pomocí vyuţitých analýz jsem zhodnotil jejich kvality. Výsledkem bylo zjištění, ţe tyto podniky si navzájem nekonkurují. Podniky První Pivní Tramway a Zlý časy dokonce navzájem kooperují a prostřednictvím projektu Aliance P.I.V. se dostávají k výhodným nabídkám ze strany malých pivovarů. Tyto podniky kladou největší důraz na širokou nabídku kvalitního piva a jeho co nejlepší ošetření. Sousedský pivovar Bašta, klade důraz na kvalitu potravin od malých dodavatelů a sází na produkty, které si sám vyrábí. Výroba vlastního piva, tak představuje jakýsi doplněk k ucelenému konceptu. V úvodu této práce jsem stanovil následující hypotézu: Dílčí trh mikropodniků s vlastní výrobou piva v lokalitě Prahy 4 je nasycen. Takto stanovenou hypotézu lze zamítnout. Jedinou oblast Prahy 4, kterou bych nedoporučoval podnikatelům, kteří chtějí vstoupit na trh mikropodniků s vlastní výrobou piva, je oblast Nuslí – zde jsou dva silné zavedené podniky a další by měl velmi těţkou šanci se v tomto místě prosadit.
64
Literatura [1] ATTL, P.; POLLÍVKOVÁ, A; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací Praha: VŠH, 2011. 72s. ISBN 978-80-87411-13-1. [2] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Strategie a trendy. Praha: Grada Publishing, 2012. 269s. ISBN: 978-80-247-2690-8 [3] HORÁKOVÁ, H. Strategický marketing. 2. Rozšířené a aktualizované vydání, Praha: Grada Publishing, 2003. 204s. ISBN 80-7169-600-5. [4] VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 516s. ISBN: 978-80-7357-478-9 [5] JOHNOVÁ, D. Pivo. 1. vyd. Praha: VŠH, 2002. 80 s. ISBN: 80-86578-11-9. [6] MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2016. Úplná znění platná k 1. 1. 2016 Praha: Grada Publishing, 2016. 288s. ISBN: 978-80-271-0022-4 [7] JUREČKA, V. a kol. Mikroekonomie 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 360s ISBN 978-80-247-3259-6 [8] MRÁZKOVÁ, B. Konkurenční prostředí malých pivovarů. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha: 2015. [9] KOCOURKOVÁ, E. Pivovarnický průmysl ve vybraných regionech ČR. [Dipolmová práce] Masarykova univerzita, Brno: 2015 [10]
SVOBODA, R. Typologie trhů se zemědělskými produkty v podmínkách
nedokonalé konkurence [Disertační práce] Česká zemědělská univerzita v Praze. 247s Praha: 2012 Internetové zdroje [11]
Stanovy. Českomoravský Svaz Minipivovarů
15]. [12]
[online].
[cit.
2016-03-
Dostupné z: http://www.minipivo.cz/www/cz/stanovy/
Definice mikro podniku
[online].
[cit.
2016-04-04]. Dostupné
z:
(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:32003H0361 [13]
Pivní styly. Pivní Klenoty.
[online].
[cit.
2016-03-03].
Dostupné
z:
http://www.pivniklenoty.cz/vse-o-pivu/zajimavosti-o-pivu/pivni-styly/ [14]
Proč Aliance. Aliance P.I.V. [online].
http://www.aliancepiv.cz/category/proc-aliance
65
[cit.
2016-02-06]. Dostupné
z:
[15]
Mystery Shopping, Standardy kvality.
2016-02-20]
Dostupné
z
SIMAR :
[online].
[cit.
http://simar.cz/standardy/kvalitativni-
standardy/mystery-shopping.html [16]
Josef Kopecký.
Vláda prosadila evidenci trţeb. ODS a TOP 09 zamíří
k Ústavnímu soudu, iDnes. [online].
10. 2. 2016
Dostupné
z:
http://zpravy.idnes.cz/hlasovani-snemovny-o-elektronicke-evidenci-trzeb-fvn/domaci.aspx?c=A160210_063312_domaci_kop [17]
Zvyšování tržeb ve službách. Český statistický úřad[online].
16]. [18]
[cit.
2016-04-
Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/sluzby-4-ctvrtleti-2015
Makroekonomická predikce 2016. 2016-04-7].
Dostupné
Ministerstvo financí [online]. z:
[cit.
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-
sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2016/makroekonomickapredikce-leden-2016-23826 [19]
Míra nezaměstnanosti v České Republice a krajích. Český statistický úřad[online]. [cit.2016-04-8].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/obecna_mira_nezamestnanosti_v_cr_a_krajich) [20]
Tereza Holanová.
Růstu mezd už nic nebrání. Firmám chybějí lidi a
zaměstnanci se přestali bát,
Aktualne.cz [online].
3. 1. 2016
Dostupné
z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/rustu-mezd-uz-nic-nebrani-firmam-chybeji-lidia-zamestnanci/r~20a1c838a28611e586750025900fea04/, [21]
Česko zažívá boom minipivovarů, který hned tak neskončí. Český rozhlas. [online].
18. 2 . 2016
[cit.
2016-03-15]. Dostupné
z:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/cesko-zaziva-boomminipivovaru-ktery-hned-tak-neskonci--1585267 [22]
Kütner Dušan. Češi si v konzumaci piva udrželi světový primát, spotřeba ale
stagnuje.
E15.
[online].
15.
4.
2015
[cit.
2016-03-02].
Dostupné
z:
http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-si-v-konzumaci-piva-udrzelisvetovy-primat-spotreba-ale-stagnuje-1180706 [23]
Technické řešení. Elektronické trţby [online].
[cit.
2016-04-12]. Dostupné
z: http://www.eltrzby.cz/cz/technicke-reseni [24]
Menu 55.
[online].
[cit.
2016-4-19].
Dostupné
z:
http://www.menu55.cz [25]
První Pivní Tramway [online].
[cit. 2016-1-16].
http://www.prvnipivnitramway.cz) 66
Dostupné
z:
[26]
Zlý časy
[online].
[cit. 2016-2-14]. Dostupné z: http://www.zlycasy.eu
[27]
Zlý časy.
Svět piva.
[online].
[cit.
2016-2-14].
Dostupné
z:
http://hospody.svetpiva.cz/clanek/4033-Zly-casy/index.htm [28]
Zlý čas.
[online].
[cit. 2016-2-14].
Dostupné
https://www.tripadvisor.cz/Restaurant_Review-g274707-d3598803-ReviewsZly_Casy-Prague_Bohemia.html
67
z:
68
Přílohy Příloha 1 Mystery shopping – dotazník Příloha 2 Mystery shopping – dotazník internet
69
Mystery shopping – dotazník kvality služeb (odpovídejte Ano x Ne) Začátek návštěvy Restaruace: Datum kontroly: Začátek návštěvy: První kontakt s personálem: Konec návštěvy: Počet zákazníků v restauraci: Příchod do restaruace a obejdnávka Pozdrav personálu před objednávkou? Personál v očním kontaktu – osobní přístup? Zazněla při objednávce nabídka vybraného piva? Byla v restaruaci vyuţita hudba? Informoval Vás personál o aktuálních nabídkách? Výdej objednávky Byl určitý typ piva podáván v příslušné sklenici? Pouţitý inventář byl čistý? Byla Vám vytištěna a podána správná účtenka? Popřál Vám personál dobrou chuť? Vzhled personálu Personál se nechoval chaoticky a hlučně? Byl personál příslušně oblečen? Byl byste rád personálem obslouţen znovu? Byl personál dostatečně informován o svých produktech? Stav restaurace Byl prostor před restaurací bez nečistot? Toalety voňavé a bez zápachu?
70
Mystery shopping – hodnocené faktory internetové komunikace (odpovídejte Ano x Ne)
WEB: Působí stránka přehledným dojmem? Je k dispozici aktuální nabídka jídla a nápojů? Nachází se na stránce odkaz na stálé menu? Obsahuje stránka informace o podniku (historie, současnost)? Působí na Vás stránka přátelským a milým dojmem? Líbí se Vám barevné zpracování stránky? Facebook: Je na stránce k dispozici aktuální nabídka jídla a piva? Pokud ano, je u aktuální nabídky k dispozici ceník? Působí na Vás grafické zpracování stránky pěkným dojmem? Jsou k dispozici fotografie interiéru? Líbí se Vám fotografie? Chtěl byste po shlédnutí facebookové stránky podnik navštívit? Působí na Vás stránka přehledným dojmem?
71
