VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. David Holeček

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

David Holeček

Analýza bezpečnosti hostů v hotelu a ochrany jejich majetku

Bakalářská práce

2016

Analýza bezpečnosti hostů v hotelu a ochrany jejich majetku

Bakalářská práce

David Holeček

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o.

Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí práce: Ing. Eliška Smotlachová Datum odevzdání závěrečné práce: 13. 6. 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Safety analysis of guests in a hotel and the protection of their property

David Holeček

The institute of Hospitality Management in Praque 8, Ltd.

Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Eliška Smotlachová Date of Submission: 13. 6. 2016 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza bezpečnosti hostů v hotelu a ochrany jejich majetku“ vypracoval samostatně s použitím literatury a ostatních zdrojů informací, které jsou uvedeny na konci této práce. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, s r.o.

David Holeček V Praze dne 13. 6. 2016

Poděkování Děkuji Ing. Elišce Smotlachové za nasměrování mého hledání hotelu pro účely této bakalářské práce a rovněž děkuji zaměstnancům hotelu Hora, kteří mi pomohli se sběrem informací.

Abstrakt

HOLEČEK, David. Analýza bezpečnosti hostů v hotelu a ochrany jejich majetku. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Praha 2016. 50 stran

Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bezpečnosti hostů v hotelu a ochrany jejich majetku. Cílem této práce je analýza protipožárních opatření a postupů v hotelu Hora na základě požadavků danými zákony České republiky. Práce se skládá ze tří částí.

První teoretická část se zabývá dělením budov podle požárního ohrožení a dále popisuje z toho vyplývající ochranná opatření. Jedná se hlavně o opatření, která je nutná zřídit v budově hromadného ubytovacího zařízení.

Druhá analytická část věnuje pozornost konkrétním prvkům požární ochrany v pražském hotelu Hora. Kontroluje, zda odpovídají předpisům a zkoumá, zda neexistují překážky v jejich účinném použití.

Při vytváření analytické části byly zjištěny nedostatky některých opatření. Návrhům na jejich řešení se věnuje třetí návrhová část této práce.

Klíčová slova: ochranná opatření, požární riziko, hromadné ubytovací zařízení, hotel, analýza

Abstract

HOLEČEK, David. Safety analysis of guests in a hotel and the protection of their property. Bachelor´s Dissertation. The institude of Hospitality Management. Praque 2016. 50 Pages

This Bachelor´s thesis analyzes safety of hotel guests and protection of their property. The aim of this thesis is to analyze fire precautions and procedures in the hotel Hora based on the requirements given by laws of Czech republic. This theses consists of three parts.

The first theoretical part deals with the division of buildings by their level of fire hazard and describes protective measures resulting from it. Its focus is mainly the buildings of collective accommodation facilities and the measures these facilities need to establish.

The second analytical part pays attention to specific elements of fire protection in the Prague hotel Hora. It investigates if they comply with the rules of fire protection and checks if there are any obstructions that may prevent their effective use.

During the creation of the analytical part were identified some deficiencies in certain protective measures. Solution proposals for fixing these deficiencies are listed in the third part of this thesis.

Key words: protective measures, fire hazard, collective acommodation, hotel, analysis

Obsah Úvod................................................................................................................................... 9 1 Teoretická část .............................................................................................................. 11 1.1 Požární nebezpečí ................................................................................................ 11 1.2 Ochranná opatření .................................................................................................. 13 1.2.1 Požární signalizace ......................................................................................... 14 1.2.2 Hasicí zařízení................................................................................................. 17 1.2.3 Prostředky evakuace ....................................................................................... 20 1.3 Odpovědnost hotelu ............................................................................................... 25 2 Analytická část .............................................................................................................. 26 2.1 Představení hotelu Hora ......................................................................................... 26 2.2 Kontrola protipožárních ochranných opatření ....................................................... 27 2.2.1 Vyhodnocení ochranných opatření hotelu Hora ............................................. 29 2.3 Analýza požární knihy hotelu Hora ....................................................................... 34 2.4 Pozorování požárního poplachu............................................................................. 41 2.5 Celkové vyhodnocení analýzy protipožárních opatření Hotelu Hora .................... 42 3 Návrhová část ............................................................................................................... 45 Závěr ................................................................................................................................ 47 Literatura .......................................................................................................................... 48

Úvod V dnešní době hosté nehledají hotely pouze podle ceny a kvality nebo kvantity doplňkových služeb, daleko častěji hledají destinace a hotely, kde se nemusí bát o své zdraví nebo majetek. Bezpečnost je stále častější téma, kterému rozhodně nepomáhají stále nové zprávy o syrských uprchlících zaplavující Evropu a teroristických útocích. V České republice něco podobného zatím reálně nehrozí. Co však může postihnout český hotel stejně jako ten zahraniční je požár, který může způsobovat škody na životech, zdraví, majetku a v neposlední řadě pověsti. Hotely se samozřejmě snaží těmto okolnostem předcházet, přestože je pro ně bezpečnost nákladem, který negeneruje zisk. To se může v blízké době změnit, pokud totiž hotel disponuje kvalitními ochrannými prvky, vylepšuje tím svojí konkurenceschopnost, neriskuje poškození pověsti hotelu a zvyšuje spokojenost a návratnost svých hostů. Cíl bakalářské práce Cílem mé bakalářské práce je analýza protipožárních opatření a postupů v hotelu Hora na základě požadavků danými zákony České republiky. Pro tuto bakalářskou práci jsem si stanovil tři hypotézy. Hypotéza 1 Předpokládám, že hotel Hora disponuje všemi protipožárními ochrannými prvky, které jsou zmíněny v platných zákonech a vyhláškách o požární ochraně. Hypotéza 2 Předpokládám, že v hotelu Hora nebudou zjištěny žádné okolnosti ztěžující nebo zabraňující včasné evakuaci hostů. Hypotéza 3 Předpokládám, že hotel Hora zřídil alespoň jedno protipožární opatření, které mu není nařízeno zákonem.

9

V teoretické části této práce se budu věnovat nejdůležitějším zákonům, vyhláškám a pravidlům vztahujících se k ochraně hostů, kterými se musí hotely řídit už při plánování stavby samotné budovy nebo při provozu ubytovacích a doplňkových služeb. Bezpečností prvky budou seřazeny podle důležitosti od těch, které monitorují samotný vznik požáru, přes povinná i nepovinná hasicí zařízení a na posledním místě prostředky evakuace osob v případě, že by se požár nepodařilo uhasit. Zmíněny budou prvky, které mají za účel ochránit život nebo zabránit těžkému ublížení na zdraví jako je třeba požární signalizace, kterou musí disponovat každý hotel, včetně personálu kompetentního k její obsluze, a manuálu jak řešit mimořádné události, které vyžadují evakuaci hostů. Vedle těchto se budu věnovat i těm nepovinným jako je například aktivní sprinklerové hasicí zařízení, která mohou být na požární signalizaci napojeny. Rozhodnutí pro zřízení tohoto systému záleží na hotelu, taková investice sice zvýší hotelové náklady na pořízení a pozdější údržbu ale při možném požáru je schopná sama oheň uhasit než se stihne rozšířit a ušetří tak škody na životech i majetku. Analytická část se věnuje prohlídce a zhodnocení bezpečnosti a stavu použitých ochranných prvků v konkrétním hotelu. Skutečnému dodržování předpisů a pravidel personálem při běžné práci i mimořádných událostech. Zhodnocení zda jsou v dané situaci dostačující, pokud ne, bude v závěru uvedeno doporučení, jak tyto nedostatky vylepšit popřípadě nahradit účinnějším systémem. Při práci vycházím ze seznamu literatury uvedeném ve zdrojích, vlastních zkušeností, kdy jsem pracoval dva roky v hotelu na pozici nočního recepčního, rozhovoru s vedoucím bezpečnostního úseku ve zkoumaném hotelu, vlastního pozorování při prohlídce zkoumaného hotelu, rozboru požární knihy hotelu a pokusu evakuace hostů.

10

1 Teoretická část V této podkapitole budou uvedeny základní ukazatele, podle nichž se budovám nevýrobních podniků přiřazují stupně požárního rizika. Na základě tohoto přiřazení se posléze určuje, jakými konkrétními bezpečnostními prvky musí být budova ubytovacího zařízení vybavena. Tato ochranná opatření jsou dány zákony a vyhláškami o požární ochraně a musí jimi disponovat všechna ubytovací zařízení v závislosti na jejich velikosti, počtu a složení hostů, rozsahu poskytovaných služeb a roce, kdy byli zřízeny nebo z větší části přestavěny. Tím nejzákladnějším a nejdůležitějším při požáru je v první řadě ochrana zdraví a životů hostů a personálu a teprve poté majetku hostů a hotelu. Základem pro zavádění prvků protipožárního opatření a doporučeném postupu osob při prevenci i nastalé mimořádné události je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. "Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ministerstev a jiných správních úřadů, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. " (Zákon č. 133/1985, článek 1, Úvodní ustanovení)

1.1

Požární nebezpečí

Tento zákon řadí budovy do tří kategorií podle stupně pravděpodobnosti vzniku požáru na základě několika kritérií. 1. Bez zvýšeného požárního nebezpečí 11

2. Se zvýšeným požárním nebezpečím 3. S vysokým požárním nebezpečím Nejdůležitějšími kritérii, podle kterých se hodnotí, do které kategorie bude zařazena budova ubytovacího zařízení, jsou: 1. Výška budovy  budovy s méně než sedmi nadzemními podlažími (do22,5 metrů)  budovy s více než sedmi nadzemními podlažími (nad 22,5 metrů)  budovy s více než patnácti nadzemními podlažími (nad 45 metrů) 2. Počet osob vyskytujících se v daný čas na území budovy 2.1 Počet osob s handicapem a to hlavně osoby se sníženým stupněm pohyblivosti, které nemohou v případě nutnosti použít běžná úniková schodiště a je nutné pro ně zajistit speciální evakuační výtah. 3. Práce s otevřeným ohněm a nebezpečnými látkami, v tomto bodě záleží hlavně na 3.1 Množství nebezpečné látky  více než 1000 kg v pevném stavu  více než 250 litrů v kapalném stavu  více než 100 litrů v plynném stavu 3.2 Stupni nebezpečnosti látky  oxidující  hořlavé  vysoce hořlavé  extrémně hořlavé 12

3.3 Způsobu a místě uskladnění  podzemí  přízemí  vyšší patra (Zákon č. 133/1985, Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí článek 4) 3.4 Hodnota nahodilého požárního zatížení Požární zatížení se vypočítává podle hmotnosti a výhřevnosti uskladněného materiálu a jiných kapalných a plynných látek nacházejícím se na jednom metru čtverečním v požárním úseku. Všechny hořlavé látky se svou výhřevností přepočítávají na kilogramy dřeva s ekvivalentní výhřevností. Požární zatížení se uvádí v kilogramech na metr čtvereční.(Česká technická norma, Požární bezpečnost staveb, ČSN 73 0802, článek 6.3, Požární zatížení) Podle těchto kritérií vyplývá, že většina hotelů spadá do kategorie se zvýšeným až vysokým požárním nebezpečím. Mezi hlavní důvody patří počet osob v budově, místa s hodnotou nahodilého požárního zatížení vyšší než 15 kg/m2. Mezi tato místa patří především kuchyň, sklady potravin, sklady a příruční sklady prádla a čisticích prostředků, popř. sklady chemikálií pro čištění a údržbu hotelového bazénu, u kterých se hodnota pohybuje od 15 do 60 kg/m2. V neposlední řadě je rozhodující také výška budovy. Z důvodu zařazení hotelu do objektů se zvýšeným až vysokým požárním nebezpečím plyne provozovateli povinnost zřídit řadu preventivní a ochranných opatření pro zmenšení pravděpodobnosti vzniku nebo následnému zmírnění důsledků požáru.

1.2 Ochranná opatření Mezi ochranná opatření ubytovacích zařízení spadá detekce požáru, hasicí zařízení na zmírnění důsledků požáru nebo jeho úplnou likvidaci, akustická a optická signalizace ohlašující evakuaci, únikové cesty a evakuační výtahy s možností fungování při požáru, 13

protipožární dveře zpomalující šíření ohně mezi požárními úseky, manuál řešení krizových situací. O tom, které požadavky požární ochrany musí splňovat budova ubytovacího zařízení, rozhoduje vyhláška 23/2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve které je množství odstavců věnováno přímo hromadným ubytovacím zařízením. Mezním kritériem pro určení rozsahu ochranných opatření pro ubytovací zařízení je počet osob, pro který je budova dimenzována a počet podlaží - požadavky jsou mírnější u budov s kapacitou maximálně 20 osob, které zároveň mají méně než 2 nadzemní patra. (Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., článek 4)

1.2.1 Požární signalizace Signalizování požáru je jedním z nejdůležitějších prvků požární ochrany a způsob jak včas reagovat na vzniklou situaci a zabránit možným škodám. V ten moment výsledek záleží na hostech nebo personálu, jak zhodnotí situaci a pokusí se vznikající požár uhasit nebo se rozhodnou pro evakuaci budovy likvidaci ohně nechají na hasičském záchranném sboru. Ubytovací zařízení musí disponovat detekcí požáru včetně signalizace. Jsou dvě možná řešení této signalizace. Prvním je rozprostření autonomních hlásičů požáru tak aby byl alespoň jeden v každé místnosti určené pro ubytování hostů a společných prostorech. Druhá možnost je zavedení komplexního systému elektrické požární signalizace (EPS), u které je na detektory kouře a tepla napojena centrála s možností různého nastavení nebo napojení dalších doplňkových funkcí. Zda bude mít budova ubytovacího zařízení první nebo druhou variantu detekce požáru rozhodují hranice kapacity hostů a počtu nadzemních podlaží. (Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., článek 17, odstavec 7) I v případě spuštění požárního alarmu existuje riziko, že hosté se evakuace nezúčastní. Existují dva hlavní důvody proč. Prvním je, že akustickou signalizaci hosté nerozpoznají jako příkaz k opuštění budovy. Druhým je, že hosté poplachu nevěří. To se stává především v místech, kde často dochází k planým poplachům. (Lacey Muszynski, Communication Key to Successful Fire Evacuation Plan 2010)

14

Autonomní hlásiče požáru Autonomní hlásič požáru je malé zařízení o průměru patnáct centimetrů, které je napájeno zpravidla dvěma jeden a půl voltovými monočlánky. Umisťuje se nejlépe do středu místnosti, nejméně jeden metr od zdí. Má v zásadě dvě funkce. Tou první je detekce kouře, tepla, zplodin hoření nebo optická detekce ohně. Tou druhou je samotná signalizace, která sepne ve chvíli, kdy je požár detekován, ta má za úkol upozornit na požár obyvatele místnosti nebo osoby v okolí aby místo neprodleně opustili nebo se pokusili oheň uhasit. Včasné upozornění na vznikající oheň může nejen zachránit život ale i zamezit nebo alespoň zmírnit škody na majetku. (PhDr. Petr Kopáček, článek Hlásiče požáru) Těmito hlásiči mají za povinnost vybavit ubytovací zařízení všechny pokoje určené pro hosty, společné prostory pro hosty a místa s vyšším rizikem vzniku požáru jako je např. sklad prádla nebo sklady chemikálií. (Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., článek 17, odstavec 7) Autonomních hlásičů existuje celá řada. V zásadě ale pracují na dvou základních principech a to detekování kouře a zplodin vznikajících při hoření nebo reagují na teplo produkované požárem. Od toho se odvíjí, jaký typ požárního hlásiče je pro budovu, kterou chceme chránit, vhodný. Optický hlásič Tento typ hlásiče patří díky své jednoduchosti a cenové dostupnosti do té nejběžnější kategorie. Patři do kategorie hlásičů reagujících na kouř. Funguje na principu uzavřeného prostoru uvnitř hlásiče s proudem světla namířeného na optický snímač. V případě požáru vznikající kouř vnikne do snímaného prostoru a jeho částečky naruší dopad světla na snímač. V té chvíli hlásič zjistí přítomnost požáru a sepne akustický signál. Problémem je, že pokud vznikl požár na opačném konci místnosti od požárního hlásiče, stihne se rozšířit, než jej hlásič detekuje.(Zbyněk Sladký, Časopis Automa, Požární hlásiče) Ionizační hlásič Dalším rozšířeným hlásičem je ionizační. Tento hlásič je poněkud složitější svou funkcí a i přes jeho větší cenu začíná nahrazovat svého optického předchůdce. Ionizační hlásič 15

reaguje na přítomnost zplodin vznikajících hořením či jen doutnáním v ovzduší. Dražší přístroje jsou dokonce schopny rozlišit mezi vznikajícím požárem a páry a kouře, který vzniká při vaření. Vyhnou se tak množství planých poplachů, a pokud skutečně dojde k zapálení, odhalí tuto skutečnost a spustí akustickou signalizaci. (Časopis Automa, Zbyněk Sladký, Požární hlásiče) Duální hlásič Je hlásič, který kombinuje dvě funkce detekce. Tou první je většinou ionizační čidlo. Druhou funkcí je detekce plynů podporujících hoření. Hlásič tak může upozornit na riziko vzniku požáru ještě dřív, než k samotnému požáru dojde. Druhou možností je, že vedle ionizačního čidla, má hlásič funkci detekce plynu oxidu uhelnatého (CO). Tento plyn vznikající při hoření v případě nedostatečného přístupu kyslíku je člověkem i při velké koncentraci nezpozorovatelný, přestože už i v malém množství představuje smrtelné riziko. (Časopis Automa, Zbyněk Sladký, Požární hlásiče) V závislosti na způsobu detekce mohou vznikat plané poplachy. Pokud se do hlásiče, který funguje na bázi optické detekce kouře, dostane vodní pára nebo kapénkové částečky např. z laku na vlasy, může dojít k narušení optického čidla následně ke spuštění poplachu. Další nevýhodou je umístění hlásičů. Pokud je tento hlásič spuštěn, muže u vyšších stropů být problém s jeho deaktivací. Nesmíme ani opomenout, že autonomní hlásiče vyžadují údržbu v podobě kontroly a výměny baterií. Zároveň je třeba zmínit, že na rozdíl od EPS tyto hlásiče nejsou napojeny na centrálu nebo jakékoli hasicí zařízení a tudíž na vzniklý požár upozorní pouze osoby v jeho bezprostřední blízkosti. Výhodou těchto hlásičů jsou malé pořizovací náklady, cena jednoho přístroje pohybuje kolem 100 Kč. Elektrická požární signalizace (EPS) Je komplexní systém požární signalizace, který poskytuje mnohem větší možnosti, co se požární ochrany týká. Systém se skládá z centrály, která je rozvodnou sítí napojena na detektory požáru, akustickou a optickou signalizaci, manuální spouštěče poplachu skládající se z tlačítka a ochranného sklíčka, které je pro jeho použití nutné použít, domácí rozhlas s nuceným odposlechem, možností je i přímé napojení na hasičský záchranný sbor, který v případě spuštění akustické signalizace pro evakuaci budovy automaticky dostane hlášení o požáru a urychluje tak dobu jejich příjezdu. Další možností je napojení EPS 16

přímo na samočinné stabilní hasicí zařízení, které je schopno bez přičinění člověka uhasit začínající požár. Centrála EPS vyžaduje kvalifikovanou osobu pro její obsluhu a to většinou pracovníka technického úseku, pod který spadá i zavedení, údržba a provoz požární ochrany. Popř. pracovníka recepce proškoleného v obsluze EPS a požární ochrany s přístupem k centrále v případě nepřítomnosti technika. V případě ohlášení požáru se na obrazovce zobrazí místo, pravděpodobná příčina a začne akustická signalizace, která má upozornit technika na nastalou situaci, pokud není v blízkosti centrály, dá se EPS napojit na telefon, který při poplachu automaticky vytočí číslo technika. Pokud centrála zaznamená reakci obsluhy, přejde na odpočítávání předem určeného času, během kterého musí technik zjistit skutečnou příčinu poplachu, tedy jedná-li se o planý poplach nebo zdali vzniklý požár je schopen uhasit pomocí hasicího přístroje nebo, pokud je v dosahu, nástěnným hydrantem. V případě kdy je požár příliš rozšířený a vzniká ohrožení osob v budově, spustí technik poplach a příkaz k evakuaci rozhlasem s nuceným odposlechem. Ke spuštění poplachu dojde i v případě, kdy na centrále doběhne odpočítávaný čas bez jeho resetování. Výhodou EPS je možnost nastavení a připojení doplňkových systémů, které dohromady poskytují lepší požární ochranu. Nevýhodou jsou velké pořizovací a provozní náklady. Cena závisí na velikosti hlídaného prostoru a počtu napojených funkcí, pohybuje se v desítkách tisíc. O zavedení systému elektrické požární signalizace je nejlepší rozhodnout už při plánování budovy. Náklady pak budou nižší než při dodatečném zavádění. (Abbas, Výrobci EPS systému, online)

1.2.2 Hasicí zařízení Pokud už dojde k vypuknutí požáru, měly by přítomné osoby být v dosahu prostředků, které jsou schopny začínající oheň uhasit. Pro prvotní hašení požáru v ubytovacím zařízení se používají ruční hasicí přístroje, hadicové systémy s hydrantem nebo sprinklerové systémy, které mohou zasáhnout automaticky po detekci ohně nebo být spuštěny manuálně. O minimálních požadavcích na hasicí zařízení rozhoduje vyhláška 23/2008 sb.

17

Přenosné hasicí přístroje Nejzákladnější prvek hašení požáru. Jedná se o zaplombovanou láhev výrazné barvy, která pojme 6-9 kg hasicí náplně. Umisťuje se viditelně na volně přístupná místa. Před použitím je třeba láhev odplombovat, odjistit a poté zmáčknout vypouštěcí kohout. Pro snadnější manipulaci disponují hasicí přístroje obrázkový návod přímo na láhvi. Přenosné hasicí přístroje se dělí do kategorií podle typu náplně a látky, na jejíž hašení jsou určeny. Všechny přenosné hasicí přístroje jsou děleny do tří kategorií – A, B a C. A platí pro hašení běžných pevných hořlavých látek, B na hořlavé tekutiny a C pro hašení elektrických zařízení. Každý přístroj je označen nálepkou, která ukazuje jeho třídu nebo kombinaci tříd. (John Kelsey, How to Choose and Use Fire, online) Pořizovací náklady závisí na objemu lahve a typu hasicí náplně. Běžná cena přístroje, který pojme 6 kg náplně je pod 900 Kč. Počet přístrojů a jejich umístění v budově ubytovacího zařízení je určen následovně:  Na každém patře zamýšleným pro ubytování hostů, které tvoří požární úsek, to znamená, že je od ostatních částí budovy izolován ohni odolnými přepážkami, musí být minimálně jeden přenosný hasicí přístroj.  Minimálně jeden přístroj musí být přidán na každých dvanáct hostů.  Vzdálenost těchto přístrojů od sebe je maximálně dvacet pět metrů.  Další přístroj musí být umístěn v požárních úsecích pro skladování hořlavých látek.  U rozvaděčů elektrické energie musí být umístěn minimálně jeden hasicí přístroj určený k hašení elektrických zařízení. (Vyhláška 23/2008 Sb. Článek 17, Stavba ubytovacího zařízení) Typy hasicích přístrojů:  Pěnový (nesmí se použít k hašení el. zařízení a alkalických kovů)  Vodní (nesmí se použít k hašení el. zařízení, alkalických kovů a olejů )  Práškový (nesmí se použít k hašení alkalických kovů) 18

 Sněhový (nesmí se použít k hašení sypkých látek a alkalických kovů) (Jaký hasicí přístroj na co použít, online) Nástěnné hydranty Jedná se o uzamykatelnou kovovou skříň, většinou dobře viditelnou a označenou, obsahující přítokový ventil napojený na vodovodní potrubí s napojenou hadicí sloužící pro prvotní hašení požáru do příjezdu hasičů. Klíč bývá většinou v blízkosti hydrantu za ohraným sklíčkem. Skříň hydrantu i klíč musí být volně přístupné a v jejich okolí se nesmí nacházet nic, co by omezovalo nebo znemožňovalo manipulaci s nimi. Hydranty jsou povinné vybavení budov, kde se zdržuje vetší množství lidí nebo je zde větší riziko požáru a množství hořlavých látek. Nástěnné hydranty jsou povinným vybavením všech jednotek ubytovacího zařízení zamýšlených pro ubytování dvaceti a více osob nebo o třech a více nadzemních podlažích. Jejich počet musí odpovídat kapacitě a to tak, že musí být minimálně jeden nástěnný hydrant na patře, co nejblíže únikové cestě nebo prostoru s vysokým rizikem výskytu požáru, maximální vzdálenost více hydrantů od sebe je dvacet pět metrů. (Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., článek 17, odstavec 10) Zásoba vody pro tyto hydranty musí být zajištěné tak aby v případě nutnosti nepřetržitě fungovaly minimálně třicet minut v závislosti na jejich průtoku. (ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, Základní ustanovení) Cena jednoho hydrantu včetně skřínky hadice a proudnice je kolem 5000 Kč. Sprinklerové hasicí zařízení Jde o samočinné hasicí zařízení napojené na detekci požáru, které je samostatně schopno uhasit začínají požár nebo ho alespoň udržet v mezích do příjezdu hasičů. Skládá se ze systému potrubí a vodních trysek. Ze zákona není v České republice pro ubytovací zařízení povinné a představuje značnou investici pro jeho zavedení. Používá se spíše v textilní výrobě, práci s hořlavými chemikáliemi nebo místnostech, kde se pracuje s otevřeným ohněm a hrozí vysoké riziko požáru.

19

O tomto hasicím zařízení se říká, že často sepnou bezdůvodně a poškodí tím majetek. Pokud jsou ale správně nainstalovány a udržovány, jsou tyto sprinklerová zařízení efektivním prostředkem ochrany osob, vybavení a majetku. (Dominique Dieken, The Locomotive, What You Think You Know About Industrial Fire Really Can Hurt You, str. 1)

1.2.3 Prostředky evakuace Evakuační plán Evakuační plán je dokument, který ulehčuje a udává způsob, jakým se má postupovat, pokud dojde v důsledku mimořádné události k nutnosti evakuace budovy. Tvoří jej dvě základní části a to grafická, kde je plán celé budovy včetně vyznačení únikových cest a druhá část, kde je slovně popsáno kdo má co dělat, jaká osoba má celou evakuaci na starosti, jaké k tomu má využít prostředky, kde a jak se spouští rozhlas, kam se mají hosté shromažďovat, aby zároveň nebránili zásahu hasičů zabráním jejich přístupového místa, podle kterého dokumentu se má zkontrolovat počet evakuovaných osob, jestli je potřeba volat hasiče nebo to udělá ohlašovna požárů sama, jestli je potřeba vynést nějaké přístroje nebo dokumentaci. V neposlední řade jeli potřeba informovat hasiče o čemkoli, co by mohlo ztížit jejich zásah. Vypracování evakuačního plánu by mělo předcházet šetření možných rizik a ztížení evakuace při mimořádné události. Tím se nemyslí pouze požár, ale např. nahlášení bomby, vodní havárie, zemětřesení, technická závada, narušení budovy z důvodu přírodní katastrofy. Z tohoto šetření se stanoví slabé stránky a rizika, kterým by měl správně zpracovaný evakuační plán umět předejít. Je důležité nejen vybavit hotel dobrým evakuačním plánem, ale umět ho také efektivně použít. Proto je dobré alespoň jednou za rok provést cvičnou požární evakuaci. Tyto zkoušky ověří užitečnost evakuačního plánu a zvýší se tím ochrana osob v případě skutečné nutnosti evakuace. (Bryan Hill, Creating an Effective Fire Evacuation Plan) Evakuační plán by měl být součástí Požární dokumentace, povinnost vedení tohoto dokumentu udává zákon č. 133/1985 Sb. Jeho vedení musí mít na starosti odpovědná 20

osoba k tomu způsobilá - vedoucí pracovník/technik. Tento dokument obsahuje údaje a potvrzení o kontrolách protipožárních opatření, uskutečněných školení protipožární ochrany, které musí absolvovat každý zaměstnanec a to minimálně jednou ročně a informace o každém cvičném i skutečném poplachu, který kdy proběhl. Zároveň se jedná o dokument, který se jako první předává zasahující jednotce hasičů.(Zákon č. 133/1985 Sb, odstavec 15) Únikové cesty a východy Pokud dojde k nutnosti evakuace hostů a personálu z budovy ubytovacího zařízení, využívají se únikové cesty, které spadají do dvou kategorií - chráněné, nechráněné. Každá z nich musí splňovat určitá pravidla, aby mohla být za únikovou cestu považována. Úniková cesty je bezpečnostní prvek požární ochrany, který se musí brát v úvahu už při stavbě či rekonstrukci budovy ubytovacího zařízení, jak je uvedeno v ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb a zákonu 133/1985 Sb. o požární ochraně. V opačném případě může dojít k ohrožení hostů a následně k vyšším nákladům na odstranění nedostatků. Tyto cesty musí také odpovídat kapacitě ubytovacího zařízení a to v tom smyslu, že evakuace osob těmito cestami musí proběhnout dostatečně rychle, než se prostor zaplní kouřem nebo ohněm a cesta přestane být bezpečná. Výpočet kapacity, požární odolnosti a maximálního času bezpečnosti únikových cest je podrobně popsána v normě ČSN 73 0802. Dále tyto cesty musí vést do prostor s vyšší ochranou proti požáru a zplodinám vznikajících při hoření nebo k únikovým východům z budovy na volné prostranství. Mezi společné vlastnosti obou kategorií patří viditelné označení únikové cesty, volně průchozí prostor tzn., že nic nebrání pohybu v únikové cestě oběma směry - zámky a jiné mechanické zábrany, ležící materiál- protože tyto prostory slouží nejen evakuaci hostů ale i hasičům pro ulehčení přístupu do částí budovy již zasažené ohněm. Specifickou podkategorii tvoří částečně chráněná úniková cesta, která vykazuje prvky nechráněné únikové cesty, ale zároveň se nachází v úseku bez požárního rizika a při splnění požadavků na viditelné označení a nezávislé nouzové osvětlení může ve zvláštních případech nahradit chráněnou únikovou cestu. Na rozdíl od té nemusí splňovat nehořlavost materiálů a odvětrávání zplodin podle platných norem.

21

Dalším zařízením pro evakuaci hostů je evakuační výtah, který je na rozdíl od běžných výtahů konstruován a určen pro provoz i při vypuknutí požáru. Splňuje požadavky pro požární ochranu a můžeme ho zařadit do chráněné únikové cesty. Kromě výše zmíněných možností existují alternativní způsoby evakuace. Sem můžeme zahrnout žebříky, okna a balkóny. Tyto způsoby vyžadují větší námahu a schopnosti a nepovažují se za únikové cesty. Nechráněná úniková cesta Nechráněná úniková cesta je každý trvale volně průchozí prostor vedoucí k východu na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty. Nechráněné únikové cesty nejsou od jiných prostor v objektu děleny protipožárními uzávěry. Nechráněnou únikovou cestou mohou být i externí prostory (pavlače, balkóny, schodiště). (Jan Vrzáček, Požární odolnost, Odstavec Únikové cesty) Chráněná úniková cesta Chráněná úniková cesta musí být od ostatních prostor požárně odděleny a tvoří tak samostatný požární úsek. Musí splňovat podmínky na nehořlavost použitých materiálu, kromě nezbytných přístrojů potřebných k provozu ubytovacích zařízení (např. rozhlas, kamerový systém). Dveře vedoucí do únikové cesty musí obsahovat zařízení pro lehčí otvírání ve stresu tzv. panikové kování, většinou řešeno pákou s funkcí automatického zavírání. Chodby a schodiště musí být vybaveny systémem zajišťujícím nouzové osvětlení i při výpadku externího zdroje elektrické energie. V neposlední řadě musí být zajištěno odvětrávání zplodin hoření. Odvětrávání a přívod vzduchu se dá řešit více způsoby:  otevíratelné otvory - okna, dveře v každém patře  větrací a přívodové otvory do a z nezasažených částí budovy  větrací průduchy u stropu pro odvětrávání a v podlaze pro přívod vzduchu s možností uzavření pro zamezení šíření kouře  umělé větrání po dobu min. 10 minut bez ohledu na to, kde požár vnikl

22

V závislosti na stupni ochrany, kterou poskytují, se chráněné únikové cesty dělí na tři kategorie a to především jak dlouho se dají použít pro bezpečnou evakuaci osob z požárem zasaženého objektu. 1. Chráněná úniková cesta třídy A  bezpečné využití jsou maximálně 4 minuty 2. Chráněná úniková cesta třídy B  bezpečné využití je maximálně 15 minut  důraz na omezení podtlaku v únikové cestě a zpomalení nasávání zplodin 3. Chráněná úniková cesta třídy C  bezpečné využití je maximálně 30 minut  vytvoření přetlaku v únikové cestě, kterým se zamezuje vniknutí zplodin, stupeň přetlaku závisí na více faktorech, tím hlavním je existence samočinného stabilního hasicího zařízení v navazujících požárních úsecích (Požární bezpečnost staveb, ČSN 73 0802, Typy chráněných únikových cest, 9.4) Evakuační výtah Evakuační výtah je výtah uzpůsobený k provozu při vzniku požáru i v jeho bezprostřední blízkosti zatímco běžné výtahy se pro evakuaci osob používat nesmějí a většina při spuštění akustické signalizace požáru automaticky sjede do přízemí, otevře dveře a do odvolání poplachu přestává fungovat. Evakuační výtah musí naproti tomu disponovat hlavním i záložním zdrojem elektrické energie tak aby se zajistila jeho funkce i v případě výpadku elektrické sítě minimálně po dobu nutnou k evakuaci osob, pro kterou je výtah zřízený. Všechny výtahy musí být viditelně označeny uvnitř i zvenčí informací o tom, zda slouží k evakuaci osob či nikoli. Povinnost ubytovacích zařízení zřídit evakuační výtah vzniká ve chvíli, kdy se v budově o třech a více podlažích často zdržují osoby s omezenou schopností pohyblivosti a bylo by 23

pro ně nebezpečné nebo nemožné použít běžných únikových cest. Minimum takto handicapovaných osob pro zřízení těchto výtahů je 10. (Vyhláška137/1998 Sb., článek 19, odstavec 3) Rozhlas s nuceným poslechem Rozhlas se skládá většinou ze dvou částí, rozhlasové stanice, která vyžaduje obsluhu pracovníka a reproduktorů na pokojích hostů. Druhou možností je, že reproduktory jsou přímo napojené na EPS s nahranou zprávou a není potřeba jakékoli jiné obsluhy. Rozhlas se může využívat při více situacích kromě evakuace. Pokud například hledáte majitele automobilu, který blokuje vjezd na parkoviště hotelu, nebo telefonu, který se našel na chodbě. Můžete mít důležitou zprávu nebo upozornění, které chcete bez prodlení plošně sdělit. V těchto případech nepoužíváte nuceného poslechu, to znamená, že pokud mají reproduktory funkci nastavitelné hlasitosti, mohou být hosté, kterým vaše zpráva unikla. V případě potřeby evakuace se zapne nucený poslech a ten automaticky nastaví nejvyšší možnou hlasitost u všech reproduktorů. MOD Manager on duty je funkce, kterou střední a velké hotely zavádí v době nepřítomnosti vedení. To znamená o víkendech nebo ve večerních hodinách. Tito manažeři jsou k dispozici personálu i hostům při řešení problémových situacích a stížností hostů. MOD by měl znát dobře celou budovu hotelu a mít zkušenosti s řešením mimořádných událostí Manažer také provádí kontrolu hotelu včetně zázemí na způsob mystery shopingu, podle předem dané tabulky požadavků. Nejen z tohoto důvodu většinou disponuje klíčem od dveří všech středisek. Za každou službu je vytvořen MOD report, který se posílá vedení hotelu o zjištěných problémech a nedostatcích v kvalitě poskytovaných služeb a hotelového vybavení. V případě jeho přítomnosti v hotelu je tento manager hlavní osobou zodpovědnou za odhadování rizik spojených s požárem a evakuací. Měl by být obeznámen s řádem řešení těchto situací a být schopen na jeho základě konat. (Noel Dempsey, Fire Safety in Guest Acommodation, strana 5)

24

1.3 Odpovědnost hotelu Hosté si často myslí, že za cokoli co se jim v hotelu ztratí ať už jejich nebo cizím zaviněním odpovídá provozovatel hotelu. Stejně jako se někteří provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení snaží přesvědčit svoje hosty, že neručí za jakékoli ztráty na jejich majetku vyvěšením letáků, podle kterých se zbavují jakékoli odpovědnosti za ukradené předměty. Této problematice se rozsáhle věnuje Občanský zákoník (Část 4., Hlava III). Pokud hotel vyvěsí oznámení o zbavení odpovědnosti, pohlíží na něj pouze jako upozornění pro hosty, aby byli opatrní a dávali si na svůj majetek pozor. Ze zákona se povinnosti za odcizené věci, které byly vnesené nebo uložené v provozovně způsobem popsaným v Občanském zákoníku, zbavit nelze. Maximální výše finanční odpovědnosti je v běžných případech do stonásobku ceny za jeden den ubytování. Výjimku tvoří předměty, které hotel převzal do úschovy a automobily na hlídaném parkovišti, které hotel provozuje, u těch hotel ručí v plné výši. Ve všech případech musí poškozený vznést nárok na odškodnění za odcizené nebo poškozené věci do patnácti dnů od zjištění této skutečnosti.(Občanský zákoník, část 4, hlava 3, strana 4.) Pokud hotel dodržel všechna povinná protipožární opatření a požár nebyl způsoben jeho pochybením, uplatňuje se na škody vzniklé při požáru pojistka. Případy ve kterých hotel odpovídá za škodu:  Odložené věci V plné výši ale pouze pokud je odkládání předmětů součástí provozu a předměty byly odloženy způsobem a na místě, které je k tomu určeno.  Vnesené věci Pokud došlo k odcizení v prostorách určených pro ubytování nebo uložení věcí. Pokud za škodu může personál hotelu, hradí se v plné výši.  Automobil Hotel je odpovědný v plné výši za poškození nebo odcizení automobilu, ke kterému došlo na hlídaném parkovišti, jehož je provozovatelem. Neodpovídá však za věci uložené uvnitř automobilu. 25

2 Analytická část Pro analytickou část jsem si vybral hotel, ve kterém jsem dva roky pracoval na pozici nočního recepčního. Důvodem mého výběru je dobrá znalost budovy i personálů, který v hotelu pracuje. Analytická část bude rozdělena na dvě hlavní části. První je požární ochrana, v rámci které jsem prošel v doprovodu hotelového technika částí hotelu určenou pro ubytování a pohyb hostů a přesvědčil se, zda hotel splňuje požadavky požární ochrany. Na základě této prohlídky a školení požární ochrany, které musí zaměstnanci absolvovat každý rok, jsem provedl analýzu požární knihy, která obsahuje podrobnou dokumentaci pro úspěšné zvládnutí evakuace a uhašení požáru. Dále bude popsáno pozorování planého požárního poplachu. Druhá část se věnuje analýze možných rizik, prostředkům a postupům zvyšujícím ochranu soukromí a majetku ubytovaných hostů.

2.1 Představení hotelu Hora Z důvodu ochrany informací jsem se rozhodl neuvádět pravé jméno zkoumaného hotelu, a proto bude dále vystupovat pod fiktivním názvem hotel Hora. Hora je pražský čtyřhvězdičkový hotel nedaleko centra s kapacitou 350 pokojů a 650 lůžek, který vznikl v šedesátých letech minulého století a poslední rekonstrukcí prošel po roku dva tisíce. Hotel má devět nadzemích pater. Všechna patra mají atypický tvar trojúhelníku, od kterého se odvíjí počet hydrantů, únikových chodeb a východů tak, aby byl v každém křídle budovy alespoň jeden. Mimo centrální sklad prádla jsou na každém patře minimálně další tři příruční sklady prádla, přistýlek a čisticích prostředků. Další místo důležité z pohledu požární ochrany se nachází v podzemí pod bazénem a je jím sklad chemikálií určených pro čištění bazénu.

26

2.2 Kontrola protipožárních ochranných opatření Metoda Pro kontrolu požárních opatření jsem sestavil tabulku požadavků založenou na informacích zjištěných v teoretické části této práce. V tabulce jsou uvedeny všechny prvky požární ochrany, kterými musí hotel ze zákona disponovat v závislosti na jeho velikosti. V rámci pozorování zjišťuji nejen, zda hotel zřídil určité opatření, ale také jestli odpovídá i počtem, umístěním a viditelným označením. Pozorování proběhlo v doprovodu hotelového technika na všech devíti nadzemních patrech určených pro hosty a zázemí, které slouží pro obsluhu EPS a hotelového rozhlasu. Cíle pozorování - zjistit existenci ochranných opatření -zjistit zdali jsou umístěny v souladu se zákonem -zjistit jestli početně odpovídají kapacitě hotelu -zjistit zdali jsou viditelně označeny

Ochranné opatření

HUZ < 20/3

HUZ ≥ 20/3

Hotel Hora

Autonomní hlásiče požáru

Ano

Ne

Ne

EPS

Ne

Ano

Ano

Přenosné hasicí přístroje

Ano

Ano

Ano

Hadicové hasicí systémy

Ne

Ano

Ano

Samočinné hasicí zařízení

Ne

Ne

Ne

27

Ochranné opatření

HUZ < 20/3

HUZ ≥ 20/3

Hotel Hora

Únikové východy

Ano

Ano

Ano

Únikové cesty

Ano

Ano

Ano

Chráněné únikové cesty

Ne

Ano

Ano

Evakuační výtah

Ne*

Ne*

Ne

Domácí rozhlas s nuceným poslechem

Ne

Ano

Ano

Požární evakuační plán

Ano

Ano

Ano

Ne* povinnost zřízení evakuačního výtahu vzniká pouze v případě, kdy je budova zařízena pro ubytování osob s handicapem na místech, ze kterých by se osoba se sníženou schopností pohyblivosti nedostala včas a mohlo by to ohrozit její život nebo zdraví. Podle vyhlášky 137/1998 Sb. musí mít evakuační výtah budova, kde se často zdržuje minimálně deset takto postižených osob HUZ < 20/2 = hromadné ubytovací zařízení s kapacitou do 20 ubytovaných osob a o max. 2 nadzemních podlažích HUZ ≥ 21/3 = hromadné ubytovací zařízení s kapacitou 20 a více ubytovaných osob a o 3 a více nadzemních podlažích Hotel Hora = hromadné ubytovací zařízení s kapacitou 650 ubytovaných osob o 9 nadzemních podlažích

28

2.2.1 Vyhodnocení ochranných opatření hotelu Hora Ohlášení požáru Hotel Hora z důvodu své velikosti a kapacity hostů má povinnost zavedení EPS. Tuto podmínku splňuje. EPS má v hotelu dvě centrály a to jednu v zázemí technického úseku, která je aktivní od 7:00 do 22:00. V tento čas je napojena na telefon dispečera, který nese odpovědnost za kontrolu požárního hlášení. Po jeho odchodu přebírá kontrolu druhá centrála na recepci. Z tohoto důvodu na rozdíl od dalších středisek zahrnuje požární školení pracovníků recepce i základní manipulaci s centrálou EPS. Hotel tedy splňuje požadavek na ohlašovnu požáru s obsluhou 24 hodin denně. Dále se v hotelu vyskytují manuální jednočinné tlačítkové hlásiče požáru. Tyto jsou umístěny blízko vstupů do únikových chodeb a slouží pro případ selhání EPS. V případě požáru je třeba rozbít ochranné sklíčko a stisknout spínač, který je nezávislý na centrále EPS a je přímo napojen na akustickou signalizaci. Hlásiče požáru nejsou přímo napojeny na hasičský záchranný sbor z důvodu velkého množství planých poplachů, a proto je nutné, aby je v případě vypuknutí požáru k tomu určený pracovník uvědomil. Přenosné hasicí přístroje Hotel disponuje 165 hasicími přístroji. Jejich počet i rozmístění odpovídá požadavkům vyhlášky 23/2008 Sb. V patrech pro hosty jsou umístěny následovně. Jeden u každého vchodu do jedné ze čtyř únikových chodeb. Jeden v každém příručním skladu na prádlo, které jsou 3 na patro. Všechny hasicí přístroje jsou volně dostupné a jedinou překážkou pro jejich použití je plomba na pojistce, která se dá rukou bez větších problémů odstranit. Problémem je jejich viditelnost. Všechny mají dobře viditelnou červenou barvu, ale z chodem pro hosty není žádný z nich vidět. Je potřeba vždy otevřít alespoň jedny dveře a pro osoby, které nevědí jejich přesné umístění, může toto představovat určitou překážku. Další hasicí přístroje jsou umístěny v zázemí hotelu a to především v kritických místech jako jsou sklady prádla, rozvodné skříně, sklad chemikálií, vstupy do kuchyní.

29

V přepočtu vychází 1 hasicí přístroj na každých 3,9 hostů při plném obsazení. Počítáme-li do obsazenosti budovy i personál, je na 1 přístroj 4,3 osob. Tento počet je z pohledu vyhlášky dostatečný. Hadicové hasicí systémy V prostoru pro hosty je umístěno celkem šest nástěnných hydrantů. V každém ze tří rohů budovy a dále v předsíni před vstupem do každé ze tří chráněných únikových cest, nejsou od sebe v žádném poschodí vzdálené více než 25 metrů. Každý hydrant je umístěn v nezamčené skříni buď zapuštěné ve zdi, nebo vyčnívající. Hydranty jsou model C52 s nasazenou hadicí o dosahu 20 metrů. Na skříni každého hydrantu je nálepka informující o poslední kontrole technikem služby požární ochrany. Počet i rozmístění hydrantů odpovídá požadavkům požární ochrany. Všechny jsou volně dostupné, často nechráněné ani plombou. Problém je podobný jako u přenosných hasicích přístrojů. Hydranty umístěny v zázemí hotelu a místech, kam hosté často nechodí, jsou v dobře viditelné schránce červené barvy. Ostatní hydranty a to hlavně ty na lepších patrech, to jest od pátého patra výše, jsou zapuštěné ve zdi a z estetických důvodů jejich kryt má stejnou barvu jako okolní zdi a jediné označení hydrantu je tabulka 10x10 centimetrů s bílým "H" v červeném poli. I systém otvírání je u těchto skříní zvolen zvláštním způsobem. V levém horním a levém dolním rohu skříně hydrantu je malý nápis "PUSH", při zatlačení na tyto nápisy se skříň otevře. U všech ostatních je otvírání řešeno jednoduchou kličkou, u které stačí půl otočky pro otevření nebo uzavření. I přes tuto nepotřebnou komplikaci pro anglicky nemluvící hosty a personál prošly úspěšně kontrolou i tyto hydranty. Při prohlídce jsem byl upozorněn na další ochranné opatření výškových budov a tím jsou suchovody. Jedná se o nezavodněné potrubí, k němuž se v případě potřeby připojí cisterna a voda se tak dostane do všech pater rychleji, než kdyby proudila hadicemi. Samočinné hasicí zařízení Ze zákona nemá hotel povinnost takové zařízení zřizovat a vedení hotelu nevidí potřebu tohoto opatření. Dále má hotel problémy s tlakem vody ve vyšších patrech už při stávajícím vodovodním potrubí a přidáním samočinného hasicího zařízení by mohlo tento stav ještě zhoršit.

30

Od roku 2010 platí norma ČSN 73 0833, která udává povinnost samočinného hasicího zařízení budovám ubytovacích zařízení s více než osmi nadzemními podlažími. Tato norma se týká pouze nově projektovaných hotelů (ČSN 73 0833, Stavební konstrukce, Článek 7.2) Únikové cesty a východy V hotelu jsou celkově čtyři únikové cesty. Jedna nechráněná vedoucí středem hotelu je přístupná ze všech pater hotelu krom podzemních a vyúsťuje u zadního východu na parkoviště nebo v přízemí u hlavního vchodu. Tato disponuje nouzovým osvětlením a systémem samostatného zavírání dveří ale neodpovídá požadavkům chráněné cesty na odvětrávání a nehořlavost použitých materiálů. Tři zbylé jsou chráněné únikové cesty typu C. To znamená, že jsou schopny odolávat přímému požáru 30 minut a mohou tedy sloužit nejen pro evakuaci osob z hotelu, ale i jako přístupová cesta pro zasahující jednotku hasičského záchranného sboru. Vchod do těchto cest je v každém ze tří rohů budovy. Tyto cesty mají zajištěné odvětrávání a nouzové osvětlení, pro které v případě výpadku zajišťují náhradní zdroj energie dvě baterie umístěné v podzemí hotelu. Všechny únikové cesty jsou označeny symbolem jak zvenčí tak uvnitř. V každém patře únikové cesty jsou přístupny hadicové hasicí zařízení, minimálně jeden přenosný hasicí přístroj a reproduktor hotelového rozhlasu. Dále je na zdech viditelně označen směr úniku a číslo patra. V žádné ze tří chráněných únikových cest nebyly zjištěny žádné překážky ztěžující nebo znemožňující včasnou evakuaci osob. Dvě z těchto cest vedou k únikovým východům v přední části hotelu, třetí vede do zadní části na hotelové parkoviště. Parkoviště je zároveň přístupovou cestu pro hasičský záchranný sbor a proto je třeba, aby osoba řídící evakuaci zajistila jejich přesun na jiné místo a uvolnil se tak prostor pro zásah hasičů. Únikové východy, ke kterým vedou chráněné únikové cesty, jsou zamčené. Odemknutí těchto východů v případě evakuace je povinností hotelové ochranky, technika, recepce nebo kteréhokoli zaměstnance, který je nejblíže a má od východu klíče. V tomto případě 31

hrozí, že hosté se ke dveřím únikového východu dostanou dříve než personál, který je má otevřít. Evakuační výtah V hotelu Hora je celkem osm výtahů. Tři jsou určené pro potřeby hostů. Dva pro personál, z nichž jeden je vyhrazen hostům v případě nefungování nebo opravy jednoho z hlavních výtahů. Poslední tři jsou omezeny pouze na pohyb mezi prvním podzemním a prvním nadzemním patrem, slouží hlavně k přesunu materiálu a proviantu mezi hlavními sklady a středisky hotelu. Žádný z těchto výtahů není evakuační, a tudíž se nesmí používat v případě požáru. Všech osm je označeno zvenčí i zevnitř symbolem i slovně, upozorněním, že se nemohou používat pro evakuaci osob. Podle vyhlášky 137/1998 Sb., musí mít ubytovací zařízení evakuační výtah pouze v případě, kdy se v budově často vyskytuje minimálně 10 osob s omezením pohybu. Hotel Hora má pouze čtyři dvoulůžkové pokoje speciálně uzpůsobené pro handicapované hosty. To znamená, že může při plném obsazení těchto pokojů ubytovat nejvýše osm těchto osob. Tímto se hotel vyhnul povinnosti zřídit evakuační výtahy. Problém ale nastává v případě vyhlášení evakuace, protože výtahy automaticky sjedou do přízemí a do odvolání poplachu jsou nepoužitelné . Jediná cesta z hotelu vede po schodech což je pro osobu na invalidním vozíku bez asistence nemožné. V požárním evakuačním plánu hotelu Hora se uvádí, že evakuaci handicapovaných osob mají na starosti pracovníci recepce. Na recepci jsou na jedné směně 2 až 3 zaměstnanci a při evakuaci mají více než jen tuto povinnost. Nastává tak riziko, že ne všichni hosté budou schopni opustit hotel včas. Hotel se musel za poslední dva roky evakuovat dvakrát. Poprvé, v říjnu roku 2014, kvůli požáru příručního skladu s prádlem a po druhé z nedbalosti obsluhy EPS, kdy zaměstnanec nechal planý poplach přejít v evakuaci. Ani v jednom případě nebydlel v hotelu žádný host s handicapem. Rozhlas s nuceným poslechem V hotelu Hora je zřízen rozhlas s nuceným poslechem s reproduktory na každém pokoji pro hosty, všech chodbách, prostorech pro hosty i zázemí personálu. V případě spuštění 32

poplachu technikem na centrále EPS, začne automatický záznam ohlašovat hostům nutnost evakuace v pěti jazycích - čeština, angličtina, němčina, ruština, španělština. V případě potřeby je možnost manuálního užití rozhlasu ze zázemí recepce. V posledním půl roce se zvýšil počet hostů z Asie, bylo by tedy dobré zařadit alespoň jeden z těchto jazyků do hlášení. Požární evakuační plán V hotelu Hora je několik variant evakuačního plánu. Zevnitř dveří každého pokoje pro hosty je plán patra o velikosti A4 s vyznačenými únikovými východy, hasicími přístroji a hydranty. Ve středu každého patra je stejný plán o velikosti A3. Poslední variantou je podrobný plán celého hotelu v zázemí recepce odkud se případná evakuace řídí. Druhou částí evakuačního plánu jsou informace, jak se chovat pří požáru. Vyzívá hosty k rychlému a ukázněnému opuštění budovy hotelu. Požární evakuační plán pro zaměstnance je poněkud odlišný ale o tom až později. Vyhodnocení cíle průzkumu Při průzkumu hotelu jsem se přesvědčil, že hotel skutečně disponuje všemi předepsanými ochrannými opatřeními, které udávají zákony a vyhlášky České republiky o požární ochraně. Všechny prvky požární ochrany jsou rozmístěny rovnoměrně podle potřeby a odpovídají kapacitě hotelu i při plném obsazení hosty včetně personálu. U prvků, které vyžadují pravidelnou kontrolu, proběhla tato kontrola úspěšně v posledních deseti měsících. Při prohlídce nebyla zjištěna žádná mechanická překážka zabraňující volný přístup k hasicím přístrojům, hydrantům, vývodům suchovodu nebo vstupu do únikových cest. Při prohlídce jsem narazil na tři skutečnosti, které nejsou v rozporu s předpisy, ale mohly by potenciálně ztížit včasnou evakuaci osob při požáru. První je viditelnosti některých nástěnných hydrantů a většiny přenosných hasicích přístrojů, které jsou v prostorách určených pro hosty z estetických důvodů skryty za dveřmi nebo splývají s pozadím.

33

Druhá je fakt, že všechny únikové východy při vyústění chráněných únikových cest jsou uzamčeny a je úkolem personálu tyto dveře v případě nutnosti otevřít. Třetí a neméně důležitým problémem je ubytování osob s handicapem na vyšších patrech bez zavedení evakuačního výtahu.

2.3 Analýza požární knihy hotelu Hora Pří prohlídce prostor hotelu a jeho ochranných opatření jsem došel k zjištění, že mnoho ochranných systémů spoléhá na obsluhu kvalifikovaným personálem. Proto jsem se rozhodl na základě informací získaných prohlídkou hotelu provést analýzu knihy požární ochrany hotelu hora doplněnou o zkušenosti získané z vlastní praxe práce recepčního a znalostí získaných ze školení požární ochrany, kterou jsem po dobu mého působení v hotelu Hora absolvoval dvakrát. Cíle analýzy: -zjistit kdo a jakým způsobem provádí kontrolu ohlášených požárů -zjistit která osoba je odpovědná za řízení evakuace hotelu -zjistit postup při evakuaci hotelu Kniha požární ochrany Tato kniha je zřízena vedením hotelu a slouží jako návod pro evakuaci hostů pro osobu pověřenou evakuaci řídit. Dále poskytuje výčet činností a povinností recepčních a Operativní kartu, která je určena pro velitele zasahující jednotky hasičského záchranného sboru. Knihu tvoří pět část: -Pokyny při aktivaci EPS -Požární poplachová směrnice -Požární evakuační plán pro personál -Řád ohlašovny požáru 34

- Operativní karta - Dokumentace pro zdolávání požáru Pokyny při aktivaci EPS, Řád ohlašovny požárů Tento dokument slouží jako návod pro recepčního v případě, kdy EPS hlásí požár. Pokud se tak stane, sepne se akustická signalizace v prostoru recepce a na obrazovce centrály se objeví místo údajného požáru. Recepční má tři minuty na vypnutí akustické signalizace, po které začíná EPS odpočítávat deset minut pro zjištění skutečného důvodu poplachu, pokud se tak nestane, přejde EPS přímo k evakuaci hotelu. Pokud recepce reaguje během daného času má deset minut na zjištění důvodu poplachu. Recepční kontaktuje hotelového technika nebo v případě, že není přítomný, ochranku, aby šel místo zkontrolovat. Pokud se jedná o planý poplach, ohlásí toto zjištění kontrolující osoba neprodleně recepci, aby mohla odpočítávání zrušit. V případě malého požáru má kontrolující osoba čas do uběhnutí deseti minut, pokusit se oheň uhasit sama. Pokud je požár příliš rozšířen stiskne po rozbití ochranného sklíčka tlačítko nejbližšího hlásiče požáru a informuje recepci o rozsahu požáru, která dále postupuje podle požárního evakuačního plánu. V případě doběhnutí desetiminutového času bez odezvy recepce přejde EPS automaticky k evakuaci hotelu. Řád ohlašovny požárů pouze rozšiřuje výše popsané pokyny pro EPS. Přidává povinnost recepčních znát prostory hotelu, umístění hlavních uzávěrů plnu a vody, znalost požární poplachové směrnice, evakuačního plánu a kontrolu přítomnosti generálního klíče od hotelu a pokojů při každém nastoupení na směnu. Samozřejmostí je známost funkce a ovládání EPS. Požární poplachová směrnice Je dokument upravující jednání zaměstnanců při nastalém požáru. Skládá se ze šesti bodů 1. Povinnost osoby, která požár zpozoruje pokus se jej uhasit dle svých možností dostupnými prostředky. V opačném případě požár neprodleně ohlásí. 2. Požáry se ohlašují na recepci a to telefonicky nebo osobně. Důležité je zmínit co a kde hoří a kdo tento požár ohlašuje. V případě nedostatku času a přímého ohrožení osob stisknutím tlačítka hlásiče požáru. 3. Požární poplach se vyhlašuje tak aby o něm byli informováni všechny osoby v hotelu a to prostředky: sirénou, hotelovým rozhlasem, telefonicky nebo osobně. 35

4. Zaměstnanci hotelu při vyhlášení evakuace neopouští své místo, pokud nejsou přímo ohroženi požárem nebo jím to nenařídí vedoucí pracovník, osoba řídící evakuaci nebo velitel jednotky hasičského záchranného sboru. V takovém případě se řídí evakuačním plánem. 5. V tomto bodě jsou uvedena telefonní čísla na hasičský záchranný sbor, tísňovou linku, policii a záchrannou službu 6. V tomto bodě jsou uvedena telefonní čísla na pohotovostní a havarijní služby tykající se elektrického proudu, plynu a vody. Požární evakuační plán Je dokument sloužící jako návod pro zaměstnance pro řízení evakuace, rozdělení jednotlivých úkolů a určení osob odpovědných za jejich splnění. Z důvodu velkého rozsahu tohoto dokumentu zde uvedu pouze nejdůležitější body.  Evakuaci má na starosti MOD, v případě nepřítomnosti vedoucí recepce nebo recepční. Evakuace se řídí z recepce, a pokud to není možné tak z personální vrátnice u zadního vchodu do hotelu  Na evakuaci osob z jednotlivých středisek hotelu dohlíží vedoucí pracovníci těchto středisek řízeni organizátorem evakuace. V případě jejich nepřítomnosti přebírají tuto funkci pracovníci recepce a hotelové ochranky.  Otevření tří nouzových východů je řízeno centrálně technikem z dispečinku. Pokud není v dosahu ovládání nebo dojde k poruše, zařídí manuální otevření těchto dveří vedoucí zaměstnanci restaurace, hotelový technik, ochranka/ pracovníci recepce. V době od 7:00 do 22:00, kdy v hotelu není přítomen technik má tyto východy na starosti recepce.  Po vyhlášení evakuace vyšle recepce pracovníka ochranky, aby zkontroloval otevření všech vstupů do hotelu.  Shromáždění evakuovaných osob je soustředěno na silniční komunikaci před hotelem.

36

 Přesun všech osob na toto shromaždiště a následnou kontrolu počtu osob má za úkol zajistit vedoucí evakuace.  Stejné místo určené pro shromáždění osob je určeno i pro uložení evakuovaného materiálu, dokumentů, výpočetní techniky a majetku hostů. U tohoto místa bude vedoucím evakuace zřízena hlídka tvořena zaměstnanci hotelu pověřená střežením vynesených věcí.  Osoby, kterým byla nařízena evakuace, musí neprodlené opustit prostor budovy a pokud mu to situace dovoluje, vypnout elektrospotřebiče a uzavřít okna a dveře.  V hotelu jsou čtyři pokoje, na kterých mohou být ubytované osoby se sníženou možností pohybu a orientace. Příslušné pokoje jsou označeny v seznamu ubytovaných písmeny HC před kategorií pokoje. Evakuaci těchto osob pomáhají pracovníci recepce.  Recepce neprodleně po vyhlášení poplachu vytiskne seznam všech hostů, otevře bránu parkoviště pro příjezd hasičů a připraví Operativní kartu pro předání veliteli zásahu. V následné tabulce si pro lepší přehled shrneme povinnosti čtyř nejdůležitějších osob zajištujících evakuaci osob. MOD Hodnotí vzniklá rizika Vyhlašuje a organizuje evakuaci Pověřuje zaměstnance kontrolou východů Zajišťuje otevření závor parkoviště Směřuje osoby na shromaždiště Dohlíží na kontrolu počtu osob Předává dokumentaci jednotce hasičů

Hotelový zřízenec Zjišťuje rozsah požáru Zajišťuje otevření únikových východů Pomáhá s evakuací osobám se sníženou schopnosti pohyblivosti Provádí kontrolu evakuovaných prostor Disponuje univerzálním klíčem k pokojům

Vedoucí zaměstnanci Zajišťují evakuaci svých úseků Kontrolují evakuovaný prostor svého úseku Pomáhá s evakuací osobám se sníženou schopnosti pohyblivosti

Recepce Poskytne informace o obsazenosti hotelu vedoucímu evakuace Vezme si univerzální kartu od pokojů a generální klíč od hotelu Zajišťuje evakuaci ubytovacího úseku Otevírá závoru pro příjezd hasičů

37

Zajišťuje otevření únikových východů Pomáhá s evakuací osobám se sníženou schopnosti pohyblivosti Předává dokumentaci jednotce hasičů

Tato tabulka nejdůležitějších úkolu platí pouze v době, kdy jsou zmíněné osoby přítomny v hotelu. To znamená, že pro MOD a hotelového zřízence je to čas od 7:00h do 22:00h a jednotlivá střediska v době jejich provozu. První středisko, které se otevírá, je snídaňová restaurace v 6:30 a poslední které se uzavírá je hotelový bar v 01:00h. Od jedné hodiny ráno do půl sedmé jsou v hotelu přítomni pouze zaměstnanci recepce a jeden člen ochranky. V tom případě všechny výše zmíněné povinnosti přebírá recepce. Pomineme-li ty méně důležité, je jednou z hlavních funkcí recepce po vyhlášení evakuace otevření třech únikových východů. Z tohoto důvodu jsem rozhodl pro pokus s cílem změřit, jak dlouho trvá recepci tyto východy společně s ochrankou odemknout a jestli je tento čas dostačující v porovnání s časem, který zabere evakuace průměrného hosta. Přestože je v požárním evakuačním plánu uvedeno, že generální klíč je dostupný na recepci, není tomu tak. Už více než rok je v kanceláři hotelové ochranky a je vydáván pouze pověřeným osobám proti podpisu. Pro potřeby pokusu předpokládejme, že kancelář ochranky není uzamčena a recepci stačí pouze sejít jedno patro, vyzvednout klíč a při dobré znalosti zázemí hotelu vybrat nejkratší cestu ke dveřím únikového východu. Pro přesun byla zvolena rychlá chůze. Čas pro otevření únikových východů:  Východ 1 (ochranka)- 32 sekund  Východ 2 (recepce) - 1 minuta 27 sekund  Východ 3 (recepce) – 1 minuta 41 sekund Kancelář ochranky je umístěna blízko prvního únikového východu a čas je měřen v situaci, kdy se v ní zaměstnanec ochranky nachází. Při předepsané obchůzce hotelu se může čas lišit. V případě obchůzky parkoviště si ochranka nemusí vůbec všimnout vyhlášení 38

evakuace a zároveň z důvodu jeho nepřítomnosti by byl generální klíč v jeho kanceláři zamčený. Východy dva a tři jsou od sebe vzdálené pouze 23 metrů, ale z důvodu pouze jednoho generálního klíče musí tyto východy otevřít jen jedna osoba. Při vyhlášení evakuace se dá předpokládat, že chodba vedoucí k únikovým východům budou zaplněny hosty a čas otevření se může lišit. Druhou částí pokusu bylo změření času, který zabere evakuace hosta z nejvzdálenějšího pokoje nejvyššího patra hotelu a to devátého a nejbližšího pokoje v prvním patře. Tento pokus byl proveden dvěma způsoby. První předpokládá, že host je oblečen a připraven pokoj opustit. Druhý do času evakuace započítává čas potřebný pro oblečení a posbírání nejdůležitějších cenností, dokumentů a cesta je absolvována s malým příručním zavazadlem. V obou případech je využita nejbližší úniková cesta a spěšný krok.  Čas připraveného nejvzdálenějšího hosta - 2 minuty 5 sekund  Čas nepřipraveného nejvzdálenějšího hosta- 3 minuty 21 sekund  Čas připraveného nejbližšího hosta – 21 sekund  Čas nepřipraveného nejbližšího hosta – 1 minuta 17 sekund Z tohoto pokusu vyplývá, že v ideálním případě bude první únikový východ otevřen 11 vteřin po příchodu prvního hosta a třetí východ dokonce až 1 minutu 20 vteřin. Toto prodlení může mezi hosty způsobit zbytečnou paniku a je překážkou v úspěšné a včasné evakuaci. Operativní karta Operativní karta slouží jako návod pro zásah jednotky hasičského sboru. Podobně jako evakuační plán, se skládá ze dvou částí. Oboustranného manuálu k hotelu, ve kterém jsou zmíněny nejdůležitější aspekty hotelu, jako jsou uzávěry vody, plynu a elektřiny, umístění požárních hydrantů a hasicích přístrojů, vyústění suchovodu a zmiňuje místa s nedostatečným odvětráváním kouře a zplodin hoření a jiné nedostatky budovy, které by mohli při požáru představovat rizika.

39

Plán hotelu se skládá ze čtrnácti archů papíru velikosti A3 s jasnými popisky pater hotelu, legendou a popisu místností. U plánu každého patra je zaznamenána výška a maximální počet ubytovaných osob Části budovy, kde je zvýšené požární riziko způsobeno například sklady hořlavých materiálů a chemikálií, jsou zvýrazněny červenou barvou. Určitým pochybením je, že se v tomto dokumentu neuvádí informace o možnosti ubytování handicapovaných osob a spoléhá se v tomto případě na personál, který by měl tuto informaci předat. Vyhodnocení analýzy knihy požární ochrany Analýzou výše zmíněných dokumentů jsem došel k zjištění, že osoby kontrolující samotný vznik požáru jsou dvě. Přes den jsou to recepční a hotelový technik, v nočních hodinách je tato povinnost pouze na pracovnících recepce, kteří z tohoto důvodu musí projít speciálním školením. Co není jasně určeno, je osoba, která je za evakuaci hotelu, hostů, personálu a majetku zodpovědná. Tato osoba se určí podle nejvýše postaveného zaměstnance přítomného v hotelu v okamžiku vyhlášení požáru a to následovně - jako první je manager, který má službu MOD, dále manager recepce, vedoucí směny recepce a pokud není nikdo z těchto osob přítomen tak v poslední řadě recepční. Pro řízení této evakuace určena dvě místa a to zázemí recepce nebo v případě ohrožení tohoto prostoru kancelář ochranky. Důvodem je relativní blízkost k východům z hotelu, přístup k telefonům a hotelovému rozhlasu. Při průběhu samotné evakuace osoba řídící tuto evakuaci postupuje podle evakuačního plánu, který udává množství důležitých úkolů, které jsou nezbytné pro úspěšnou a včasnou evakuaci. Těmi hlavními jsou otevření brány parkoviště pro příjezd hasičských vozů, otevření tří únikových východů, shromáždění hostů a zachráněných věcí před hotelem a jejich následná kontrola, předání operativní karty a poskytnutí jakékoli další asistence veliteli jednotky hasičského záchranného sboru. Tyto úkoly jsou rozprostřeny mezi zaměstnance hotelu a je na osobě organizující evakuaci, aby dohlédla na jejich plnění. V případě nepřítomnosti výše zmíněných osob přebírá jejich úkoly recepce a ochranka.

40

2.4 Pozorování požárního poplachu K mému pozorování požárního poplachu došlo neplánovaně. Po předání mé směny se rozezněla akustická signalizace u recepce, ohlašující požár na devátém patře. Zůstal jsem v hotelu o něco déle, protože mě napadlo, že bych nastalé situace mohl získat informace pro svou bakalářskou práci. Cíl pozorování: -

Zjistit, zda je situace vyhlášení požáru řešena v souladu s návodem řešení této mimořádné situace.

Průběh pozorování Po sedmé hodině ráno se spustila akustická signalizace centrály EPS na recepci. Oba recepční všeho nechali, šli centrálu zkontrolovat a vypnout signalizaci. Na displeji EPS svítilo upozornění na požár na pokoji 906 a začalo odpočítávání deseti minut, po kterých se spustí evakuace hotelu. Recepce se marně snažila telefonicky spojit s dispečerem. Rozhodli se tedy zavolat ochranku, aby šla zkontrolovat pokoj 906. Po zjištění, že zaměstnanec ochranky je v hotelu teprve druhým dnem zavolala recepce portýra, který má klíče od všech pokojů a hotel velmi dobře zná. I v tomto případě se recepce nedovolala, protože portýr byl v hotelovém podzemí, kde není signál. Uplynuly tři minuty, když se recepce rozhodla, že půjde pokoj zkontrolovat sama. Jeden recepční zůstal u centrály EPS na recepci a druhý se vydal k výtahům. Tři hlavní výtahy byly obsazené hosty jedoucími na snídani a ty personální pokojskými a zaměstnanci jedoucími do práce. Uplynulo šest minut, než se recepční dostal do nejvyššího patra budovy, kde se ve dveřích pokoje 906 sešel s hotelovým technikem. V pokoji 906 byly ubytované mladé zahraniční studentky, které chtěly vyzkoušet, zda detektory ohně a kouře skutečně fungují a proto zapálili list papíru a přiložily jej k detektoru. Po tomto zjištění zavolal recepční svému kolegovi, aby odpočítávání zrušil. Bohužel kolega na recepci buď neprošel školením na EPS, nebo si ho jen nepamatoval a nevěděl, jak má tento odpočet zrušit. V tu chvíli jsem se zúčastnil vlastního pozorování a uvedl jsem centrálu EPS do původního stavu otočením klíče, kterým přebere EPS na recepci funkci té na dispečinku, a podržel jsem tlačítko zpětného nastavení. Tento krok zabere 10 až 15 vteřin a odpočet byl zrušen necelé dvě minuty před ukončením. 41

Po návratu druhého recepčního byl zavolán MOD, kterému se popsala celá situace s návrhem pokuty pro výše zmíněný pokoj. MOD nakonec pokoj 906 navštívil a vše vyřešil pouze domluvou. V hotelu bylo v té chvíli ubytováno 572 hostů a od bezdůvodné evakuace je dělily necelé dvě minuty. Vyhodnocení Pomineme-li, že dotyční hosté porušili zákon udávající povinnost chovat se tak aby nezavdali riziko vzniku požáru, a podíváme se na celou situaci z pohledu recepce. Níže budou popsány body, které musí recepční při řešení této situace dodržet a zda byly nebo nebyly dodrženy a proč. Všechny tyto kroky jsou jasně a podrobně uvedeny v Řádu ohlašování požárů, Pokynech při aktivaci EPS a jsou součástí školení požární ochrany hotelu Hora. 1.

Vypnutí akustické signalizace do tří minut – ano

2.

Kontaktování technika/hotelové ochranky – ne, nebyl k dosažení

3.

Kontrola ohlášeného prostoru – ano

4.

Zjištění pravého důvodu poplachu – ano

5.

Vypnutí odpočtu času na centrále EPS – ne, druhý recepční nebyl dostatečně obeznámen s ovládáním centrály EPS

Při řešení této situace došlo ke dvěma hlavním pochybením. Prvním je bezdůvodné nezvednutí telefonu technikem, přestože byl již na cestě do pokoje. Následkem toho recepce ztratila drahocenný čas při hledání náhrady a výsledkem bylo, že zkušenější z obou recepčních opustil své pracovní místo a nebyl tak v blízkosti EPS v momentě, kdy bylo potřeba odpočítávaný čas resetovat. Toto jsou zároveň dva nejčastější důvody, proč přibližně jednou za dva měsíce přejde EPS do režimu evakuace, aniž by v hotelu hořelo. Vždy až na jeden případ se ale včas vypnul rozhlas a k evakuaci nedošlo.

2.5 Celkové vyhodnocení analýzy protipožárních opatření Hotelu Hora Na základě prohlídky budovy, analýzy dokumentů týkajících se požární ochrany a evakuace osob a pozorování planého požárního poplachu jsem došel k závěru, že na první pohled je vše v pořádku. Hotel má zavedený systém ohlašující potenciální vnik požáru, 42

hosté a zaměstnanci jsou na většině míst v hotelu vzdálení maximálně 20 metrů od prostředků hašení požárů, jako jsou nástěnné hydranty a hasicí přístroje. Z každého patra mají hosté možnost úniku alespoň jednou nechráněnou a třemi chráněnými únikovými cestami, které mají nouzové osvětlení funkční i při výpadku elektrické energie, odsávání kouře a zplodin hoření a dalšími prvky, které by měly zajistit bezpečnost pohybu v těchto cestách proti účinkům hoření v těsné blízkosti až na třicet minut. To je při času potřebnému k opuštění budovy, odhadovaným podle provedeného pokusu, který se pohybuje kolem tří minut více než dostačující. Únikové cesty hotelu Hora mohou tedy fungovat i jako přístupové místo pro jednotku hasičského záchranného sboru. Při vypracovávání analytické části jsem narazil na menší či větší prohřešky, které sice nejsou v rozporu s předpisy, ale mohou ztížit hašení požáru nebo zpomalit evakuaci osob. Spadají sem nejen samotné signalizační, hasicí a evakuační prostředky ale zároveň předpisy udávající postup při evakuaci a pokyny jednotlivým zaměstnanců, které často působí zmatečně a přestože tři řády a směrnice říkají stejnou věc, každá tak činí jiným způsobem. Dá se pak předpokládat, že lidé, pro které jsou tyto dokumenty zřízeny, se v nich nevyznají. Mezi největší nedostatky, které v případě evakuace ohrožují život, zdraví a majetek hostů je ubytování pro handicapované osoby zřízené na vyšších patrech budovy, ze kterých v případě požárního poplachu vede cesta pouze po schodech z důvodu neexistence evakuačního výtahu. Dalším hrubým prohřeškem je nedostatečné zajištění včasného otevření únikových východů z hotelu, které v ideálním případě trvá o pár desítek vteřin déle než příchod prvních hostů. Tím nejmenším je malá až žádná viditelnost hasicích zařízení v prostorách pro hosty. Řešením těchto prohřešků se dále věnuje návrhová část této práce Vyhodnocení hypotéz Hypotéza 1 Předpokládám, že hotel Hora disponuje všemi protipožárními ochrannými prvky, které jsou zmíněny v platných zákonech a vyhláškách o požární ochraně. -tuto hypotézu vylučuji. Hotel disponuje pouze těmi, které byly platné v době jeho stavby. Některými pozdějšími vyhláškami se řídit nemusí až do doby, kdy se bude přestavovat. 43

Hypotéza 2 Předpokládám, že v hotelu Hora nebudou zjištěny žádné okolnosti ztěžující nebo zabraňující včasné evakuaci hostů. -tuto hypotézu jsem vyloučil pokusem měření času evakuace osob z hotelových pokojů v porovnání s časem otevření únikových východů Hypotéza 3 Předpokládám, že hotel Hora nezřídil žádné protipožární opatření, které mu není nařízeno zákonem. -tato hypotéza se potvrzuje, protože pří prohlídce hotelu ani analýze dokumentů protipožární ochrany nebylo zjištěno žádné protipožární opatření, které by zároveň bylo nepovinné.

44

3 Návrhová část Při zkoumání a pokusech provedených v hotelu Hora v rámci této bakalářské práce jsem narazil na mnoho skutečností, které nejsou v rozporu s předpisy o požární ochraně, protože všechny prvky požární ochrany úspěšně prošly kontrolou v posledním roce, ale přesto mohou představovat obtíž při prvotním hašení požáru nebo samotné evakuaci hotelu. Následná část se věnuje těmto nedostatkům s mým návrhem možného řešení, jak tyto nedostatky napravit. Nedostatky jsou uvedeny podle závažnosti a výše rizika, které potenciálně představují Prvním problémem, který muže ohrozit životy hostů je ubytování až osmi osob s handicapem ve vyšších patrech budovy bez výtahu určeného evakuaci osob v případě požáru. Hotel se vyhnul povinnosti zřízení evakuačních výtahů snížením počtu těchto osob pod hranici, kdy mu tyto výtahy nařizuje zákon. Tento nedostatek se hotel snaží napravit připsáním povinnosti poskytnutí pomoci při evakuaci handicapovaným osobám do výčtu úkolů pro zaměstnance při vyhlášení požáru. Což by bylo při osmi lidech na invalidním vozíku umístěných v pátém patře pro dva recepční a jednoho zaměstnance ochranky v nočních hodinách nepřekonatelný úkol s přihlédnutím k tomu, že to není jejich jediná povinnost. Dále tato skutečnost o ubytování handicapovaných osob není uvedena v operativní kartě určené pro hasiče, kteří nemají o těchto hostech ani tušení. Z mého pohledu existují přesně dvě řešení této situace. První a nejjednodušší ale také nákladnou je zavést požární evakuační výtah. Druhou možností řešení tohoto problému je přesunout pokoje pro osoby s handicapem do přízemí, kde mají bezbariérový přístup k východu z hotelu. Druhým problémem, na který jsem při sbírání informací narazil je otvírání únikových východů. V případě vyhlášení evakuace je povinností hotelového technika, aby tyto východy ze své kanceláře centrálně odemkl. To ale pouze za předpokladu, že v ten moment je v nebo poblíž své kanceláře. Pokud není v dosahu, přebírá tuto povinnost ochranka, vedoucí restaurace a recepce jako nejbližší střediska k těmto východům. Pokud ale není přítomen technik, není v hotelu ani vedoucí restaurace a jak ukázal pokus s otevíráním únikových východů, trvá to v ideálním případě o trochu déle než příchod prvních hostů. Únikové východy jsou zamčené z důvodu ochrany před nepovolaným vniknutím do budovy, což je samo o sobě ochranným opatřením ale v tomto případě nežádoucím. Dále 45

pokud bychom postupovali podle evakuačního řádu, měl by si recepční vyzvednout univerzální klíč od všech dveří v hotelu na recepci. Ten se před více jak rokem přesunul do kanceláře ochranky, kde je v její nepřítomnosti pod zámkem. Všechny tyto překážky zvyšují riziko, že únikové východy nebudou otevřeny včas a mezi hosty se ještě zvýší panika. I tento problém má dvě řešení. Prvním je nespoléhat na otevření východů technikem, ale napojit tuto funkci automaticky na EPS, která otevření zajistí v případě evakuace a pro případ nefunkčnosti této funkce zajistit klíč od únikových východů volně dostupné na recepci. Druhá možnost je osadit dveře tří únikových východů panikovým kováním, které je v případě nutnosti umožní zatlačením zevnitř otevřít. Zároveň zamezí přístup nepovolaných osob zvenčí. Dalším bodem je viditelnost nebo spíše nedostatečná viditelnost většiny hasicích zařízení. Tyto bezpečnostní prvky jsou v hotelu zřízeny pro včasný prvotní zásah v případě požáru. To znamená, že jsou určena pro použití přítomnými hosty nebo personálem. Úmysl skrýt tato bezpečnostní opatření z estetických důvodů za dveře pro personál nebo zapuštěním do zdi a místo obarvení ochranné krabice nástěnného hydrantu na pozornost upoutávající červenou barvu ji nechat barevně splynout se zdí jde přímo proti jejich zamýšlené funkci. Doporučil bych tedy vyměnit kryty u přibližně třiceti hydrantů a přesunout alespoň tři přenosné hasicí přístroje viditelně do každého ze tří rohů budovy. Dále je potřeba sjednotit systém otevíraní jednotlivých krytů hydrantů. Posledním, nicméně velmi důležitým krokem, je zlepšit informovanost zaměstnanců. I kdyby byl hotel vybaven tou nejlepší a nejnovější technologií, není mu to nic platné, pokud nemá kompetentní zaměstnance schopné tuto technologii ovládat. V případě kdy v hotelu po technické stránce nefunguje vše stoprocentně, toto pravidlo platí dvojnásob. V tomto případě je hlavní problém, že z důvodů úspor se provádí většina školení až po uplynutí zkušební doby, kdy je jasné, že zaměstnanec v hotelu zůstane. Problém je, že zaměstnanec tedy nejméně tři měsíce plní svou funkci bez povědomí o těch nejzákladnějších aspektech řešení krizových situací, k jejichž vyřešení má sám přispívat. Následně při školení má pocit, že nemá cenu se něčemu učit, když svojí práci dokázal dělat několik měsíců bez těchto znalostí. Jedná se o komplexnější problém, který se nedá vyřešit pouhým zvýšením počtu školení ale spíše prací se zaměstnanci a zlepšením podmínek pro jejich práci.

46

Závěr V této bakalářské práci jsem se zabýval problematikou bezpečnosti hostů a jejich majetku v hotelu. Z důvodu širokého záběru tohoto tématu jsem se rozhodl zaměřit se konkrétně na požární ochranu hostů v hotelu. Požární ochrana není pro hotely moc diskutované téma z důvodu, povinnosti zřízení určitých ochranných opatření, které pro provozovatele představuje nutnost negenerující zisk, ba naopak představuje náklad. Jednak ještě před samotným provozem hotelu v podobě technických požadavků protipožární ochrany budov ubytovacích zařízení a později při kontrole a údržbě těchto opatření. Tato bakalářská práce se skládá ze tří hlavních částí. Teoretická část se zabývá problematikou, která ochranná opatření se vztahují na budovy ubytovacích zařízení, a určuje základní ukazatele požárního ohrožení. Další podkapitoly přibližují základní protipožární ochranná opatření, zabývají se jejich funkcí a charakteristikou. Ve druhé části této práce je provedena kontrola těchto ochranných opatření, analýza dokumentů požární ochrany a pokus s měřením času evakuace a otevření únikových východů v pražském hotelu, jehož pravé jméno je pro účely této práce skryto pod názvem hotel Hora. Tato bakalářská práce měla stanoveny tři hypotézy. První o aktuálnosti protipožárních prvků hotelu Hora a druhou o neexistenci překážek pro zabránění včasné evakuace byly vyvráceny. Třetí o nezavedení žádných nepovinných ochranných prvků se potvrdila. Cílem mé práce byla analýza protipožárních opatření v hotelu Hora. Cíl jsem splnil pomocí analýzy dokumentů požární ochrany, provedených pokusů s měřením času evakuace a prohlídky protipožárních prvků hotelu. Při kontrole protipožární ochrany a dokumentů s tím souvisejícími jsem narazil na určité nesrovnalosti a z mého pohledu překážky pro zajištění komplexní požární ochrany. Možnostem řešení těchto nedostatků je věnována návrhová část této bakalářské práce.

47

Literatura [1] Bryan Hill, Creating an Effective Fire Evacuation Plan. [online, cit. 2016-06-02] Dostupné na: http://www.safety.com/articles/creating-effective-fire-evacuation-plan

[2] Dominique Dieken, The Locomotive, Risk solution, What You Think You Know About Industrial Fire Really Can Hurt You, str. 1. [online, cit. 2016-03-27] Dostupné na: https://www.hsb.com/TheLocomotive/WhatYouThinkYouKnowAboutIndustrialFireReally CanHurtYou.aspx [3] Jan Vrzáček, Požární odolnost, Odstavec Únikové cesty. [online, cit. 2016-04-12] Dostupné na: http://www.pozarniodolnost.cz/pred-projektovanim [4] Jaký hasicí přístroj na co použít, online. [online, cit. 2016-04-15] Dostupné na: http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci/hasici-pristroje [5] John Kelsey, How to Choose and Use Fire. [online, cit. 2016-06-03] Dostupné na Extinguishers,http://www.thisoldhouse.com/toh/article/0,,560725,00.html

[6] Lacey Muszynski, Communication Key to Successful Fire Evacuation Plan 2010. [online,

cit.

2016-05-22]

Dostupné

na

http://www.facilitiesnet.com/firesafety/article/Communication-Key-to-Successful-FireEvacuation-Plan-Facilities-Management-Fire-Safety-Feature--11640

[7] Noel Dempsey, Fire Safety in Guest Acommodation, strana 5. [online, cit. 2016-05-01] Dostupné

na:

http://www.environ.ie/sites/default/files/migrated-

files/en/Publications/Community/FireandEmergencyServices/FileDownLoad,2072,en.pdf [8] Občanský zákoník, část 4, hlava 3, strana 4. [online, cit. 2016-03-21] Dostupné na: http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-4-hlava-3?strana=4 [9] PhDr. Petr Kopáček, článek Hlásiče požáru. [online, cit. 2016-02-14] Dostupné na: http://www.hzscr.cz/clanek/hlasice-pozaru.aspx 48

[10] Požární bezpečnost staveb, ČSN 73 0802, odstavec 6.3, Požární zatížení. [online, cit. 2016-04-11] Dostupné na: http://start.agentura-vn.cz/file/730802.pdf [11] Požární bezpečnost staveb, ČSN 73 0802, Typy chráněných únikových cest, článek 9.4 [online, cit. 2016-05-17] Dostupné na: http://start.agentura-vn.cz/file/730802.pdf [12] Požární bezpečnost staveb, ČSN 73 0873, Základní ustanovení, [online, cit. 2016-03-16] Dostupné na: http://www.tzb-info.cz/2026-pozadavky-na-zti-v-norme-csn-73-0873-pozarni-bezpecnost-staveb [13] Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., článek 4 [14] Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., odstavec 4. [online, cit. 2016-04-19] Dostupné na: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-232008-sb-o-technickych-podminkach-pozarni [15] Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, 23/2008 Sb., článek 17, odstavec 7

[16] Vyhláška 137/1998 Sb., článek 19, odstavec 3. [online, cit. 2016-03-24] Dostupné na: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-137-1998-sb [17] Výrobci EPS systému, Abbas, online [online, cit. 2016-04-16] Dostupné na http://www.abbas.cz/clanky/recenze-technika/vyrobci-eps-systemu-jak-si-mezi-nimivybrat/ [18] Zákon o požární ochraně č. 133/1985, Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí, odstavec 4, Úvodní ustanovení. [online, cit. 2016-03-16] Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-133) [19] Zákon o požární ochraně č. 133/1985, odstavec 1, Úvodní ustanovení. [online, cit. 2016-03-15] Dostupné na: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-133 49

[20] Zbyněk Sladký, Časopis Automa, Požární hlásiče. [online, cit. 2016-04-24] Dostupné na: http://automa.cz/index.php?id_document=40768

50