VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Hugo Jandl. Incentivní cestovní ruch z pohledu hotelu. Diplomová práce

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Hugo Jandl Incentivní cestovní ruch z pohledu hotelu Diplomová práce

2015

Incentivní cestovní ruch z pohledu hotelu Diplomová práce

Bc. Hugo Jandl Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2015

The diploma thesis

Incentive tourism from the perspective of the hotel Bc. Hugo Jandl

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: Email: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Incentivní cestovní ruch z pohledu hotelu, zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů, a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké škole hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

...……………………………. Jméno a příjmení autora

V…………………….. dne………..

Rád bych touto cestou poděkoval prof. Ing. Jiřímu Jindrovi CSc. za odborné vedení, podněty a rady, které mi pomohly vytvořit tuto diplomovou práci. Dále bych chtěl poděkovat všem respondentům, kteří vyplňovali můj dotazník a také celé mojí rodině. Bez nich by moje diplomová práce nemohla vzniknout.

ABSTRAKT JANDL, Hugo. Incentivní cestovní ruch z pohledu hotelu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 76 stran. V mé diplomové práci na téma Incentivní cestovní ruch z pohledu z hotelu se zabývám v teoretické části základy hotelnictví a gastronomie. Dále se zaměřuji na cestovní ruch ve světě a v České republice. Pozornost věnuji i kongresovému a incentivnímu cestovnímu ruchu, který je pro pochopení této diplomové práce velmi důleţitý. Hlavním cílem mé diplomové práce, je zanalyzovat, jaký je vliv incentivního cestovního ruchu na podniky z Prahy a Středočeského kraje. Prostřednictvím dotazníkového šetření jsem získal mnoho cenných informací, které se dané problematiky týkají. Tyto poznatky jsou zmíněny v analytické části práce a jejich vyhodnocení bylo důleţité pro sestavení návrhové části práce. V návrhové části práce jsem se zaměřil na podniky, které vyuţívají sluţeb ubytovacích zařízení a to především hotelů, penzionů, kongresových hotelů, nebo kongresových center. Navrhl jsem, jaké aktivity by měly vyvíjet, aby si získaly a udrţely svého hosta. Klíčová slova: Dotazník, podnik, cestovní ruch, hotel, hotelnictví, kongres, incentivní

ABSTRACT JANDL, Hugo. Incentive tourism from perspective of the hotel. [The diploma thesis], The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.: the 2015th. 76 pages. In my thesis on the theme Incentive tourism from perspective of the hotel deals with the theoretical foundations of hospitality and gastronomy. It will focus on tourism in the world and in the Czech Republic. I pay attention to even the congress regulations and given incentives which is very important to understand these thesis.

The main subject of my thesis is to analyze what is the impact of incentives in tourism on businesses in the Prague and Central Bohemia. Through the questionnaire, I gained a lot of valuable informations that relate to this issue. These findings are discussed in the analytical part of this paper. The evaluation of obtaine information on played important role in formulation of plan and, presentation of my ideas.

In my plan, I focused on companies that use the services of accommodation establishments, especially hotels, guesthouses, conference hotels or convention centers. I suggested activities which should greatest to the companies, and retain theier guests the best.

Keywords: The questionnaire, corporation, tourism, hotel, hospitality, congress, incentive

OBSAH: ÚVOD .......................................................................................................................................... 11 1. TEORETICKÁ ČÁST...................................................................................................... 14 1.1 Základní pojmy hotelnictví a gastronomie ..................................................... 14 1.1.1

Gastronomie ...................................................................... 14

1.2 Organizační struktura hotelu........................................................................... 15 1.2.1

Top management ............................................................... 16

1.2.2

Provozní management ....................................................... 18 1.2.2.1 Ubytovací úsek .......................................... 18 1.2.2.2 Stravovací úsek .......................................... 19

1.2.3 Technický úsek..................................................................... 21 1.3 Klasifikace ubytovacích zařízení .................................................................... 21 1.3.1 Kategorie ubytovacích zařízení ........................................... 22 1.3.2 Třídy ubytovacích zařízení .................................................. 22 1.4 Cestovní ruch .................................................................................................. 23 1.4.1 Cestovní ruch v České republice ......................................... 25 1.4.2 Kongresový a incentivní cestovní ruch ................................ 27 2. ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 30 2.1 Hypotézy ......................................................................................................... 30 2.2 Realizační plán................................................................................................ 30 2.2.1 Základní informace o zkoumaných firmách ........................ 31 2.2.2 Incentivní akce formou zájezdu ........................................... 38 2.2.3 Incentivní akce formou společenské události ...................... 46 2.2.4 Kongresové hotely ............................................................... 54 2.2.4.1 Školení ....................................................... 56 2.2.4.2 Konference ................................................. 57 2.2.4.3 Ostatní odpovědi ........................................ 58 2.3 Shrnutí............................................................................................................. 61 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................ 63 ZÁVĚR......................................................................................................................................... 67 LITERATURA ............................................................................................................................. 69 ELEKTRONICKÉ ZDROJE........................................................................................................ 72 PŘÍLOHY..................................................................................................................................... 74

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1. Rozdělení na sektory – Praha Graf č. 2. Rozdělení na sektory – Středočeský kraj Graf č. 3. Procentuální zastoupení podle ČSÚ Graf č. 4. Velikost podniku – Praha Graf č. 5. Velikost podniku – Středočeský kraj Graf č. 6. Forma podniku – Praha Graf č. 7. Forma podniku – Středočeský kraj Graf č. 8. Incentivní akce – Praha Graf č. 9. Incentivní akce – Středočeský kraj Graf č. 10. Formy akcí – Praha Graf č. 11. Formy akcí – Středočeský kraj Graf č. 12. Typ zájezdu – Praha Graf č. 13. Typ zájezdu – Středočeský kraj Graf č. 14. Časový rozsah – Praha Graf č. 15. Časový rozsah – Středočeský kraj Graf č. 16. Místo konání – Praha Graf č. 17. Místo konání – Středočeský kraj Graf č. 18. Období pořádání – Praha Graf č. 19. Období pořádání – Středočeský kraj Graf č. 20. Společenské akce – Praha Graf č. 21. Společenské akce – Středočeský kraj Graf č. 22. Časový rozsah 2 – Praha Graf č. 23. Časový rozsah 2 – Středočeský kraj Graf č. 24. Místo konání 2 – Praha Graf č. 25. Místo konání 2 – Středočeský kraj Graf č. 26. Období pořádání 2 – Praha Graf č. 27. Období pořádání 2 – Středočeský kraj Graf č. 28. Kongresové hotely – Praha Graf č. 29. Kongresové hotely – Středočeský kraj

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1. Firmy, které nepořádají incentivní akce – Praha Tabulka č. 2. Firmy, které nepořádají incentivní akce – Středočeský kraj Tabulka č. 3. Spokojenost s hotely, forma zájezdu Tabulka č. 4. Spokojenost s hotely, forma společenské akce Tabulka č. 5. Školení – Praha Tabulka č. 6. Školení – Středočeský kraj Tabulka č. 7. Konference – Praha, Středočeský kraj Tabulka č. 8. Ostatní akce – Praha Tabulka č. 9. Ostatní akce – Středočeský kraj

ÚVOD V současné době je hotelnictví a s ním spojený cestovní ruch na vzestupné úrovni, nejen ve světě, ale i v České republice. Mnoho českých hotelů je přímo závislých na cestovním ruchu. Jedná se především o kongresové hotely, které nabízejí ubytovací, stravovací a kongresové sluţby. Mohou nabídnout tyto sluţby najednou pro velké skupiny lidí, které mají o tyto sluţby zájem. Cílem této diplomové práce je zanalyzovat problematiku incentivního cestovního ruchu z pohledu hotelu. Na základě analýzy, stanovíme ze vzorku zkoumaných podniků to, jaký vliv má incentivní cestovní ruch na tyto podniky v Praze a ve Středočeském kraji. V teoretické části práce budeme rozebírat základní pojmy z oblasti hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu. Nejprve zhodnotíme základní pojmy, jako jsou hotel a gastronomie, které jsou stěţejní pro pochopení dané problematiky. V prvé řadě rozebereme samotné vedení a celkovou organizační strukturu hotelu. Zhodnotíme stravovací úsek, ve, kterém je odbytové středisko, tedy hotelová restaurace. Důraz bude kladen jak na technické poţadavky daného místa, tak rovněţ na zaměstnance, kteří mají tento úsek na starosti a samozřejmě na podřízené zaměstnance, kteří jsou neméně důleţití, především při jednání s hostem. Druhým bodem bude výrobní středisko, které má také své zaměstnance, mající své úkoly, mimo jiné i sestavování jídelních a nápojových lístků a, v neposlední řadě dodrţování hygienických a bezpečnostních předpisů, které si přiblíţíme. Ubytovací úsek bude další částí této práce. Rozebereme základní funkce houskeepingu, tedy lůţkové části tohoto úseku. Bude se jednat především o pokoje hostů, a společných prostor hotelu, jako jsou chodby a schodiště. Zaměříme se na zaměstnance tohoto úseku, jako je hotelová hospodyně a jí podřízené uklízečky. Druhou částí ubytovacího úseku je recepce a s ní související halové sluţby. Zde si také přiblíţíme práci na tomto úseku a především se zaměříme na zaměstnance, kteří jsou jedni z nejdůleţitějších, poněvadţ jsou prvními zaměstnanci hotelu, přicházející s hostem do styku. Je to práce na pozicích hlavních recepčních, recepčních, bagáţistů, dveřníků a dalších. V neposlední řadě poznáme technický úsek, který je důleţitý pro samotný chod hotelu po technické stránce.

11

V další kapitole, která bude následovat, přiblíţíme klasifikaci ubytovacích zařízení. Podrobně rozebereme pojmy, jako jsou klasifikace a třídy ubytovacích zařízení, které nám pomohou lépe pochopit fungování hotelu. Ve stěţejní kapitole o cestovním ruchu definujeme cestovní ruch a přiblíţíme některé jeho organizace. Například Světovou organizaci cestovního ruchu (UNWTO) nebo Českou centrálu cestovního ruchu - agenturu Czech Tourism. Dále si uvedeme některé aspekty, bez kterých by cestovní ruch nemohl být realizován. Důleţitým bodem bude i spojení cestovního ruchu s hotelovým průmyslem a v konečné fázi s hotely a s ostatními ubytovacími zařízeními. Rozebereme cestovní ruch v České republice a poznáme i některé akce, které mohou ovlivnit samotné hotely a ostatní ubytovací zařízení. Vysvětlíme pojmy incentivní, nebo také kongresový cestovní ruch, které budou důleţité pro pochopení samotné analytické části této diplomové práce. V analytické části této práce se zaměříme na samotný výzkum. V první fázi si vymezíme tři základní hypotézy, které buď potvrdíme, nebo vyvrátíme: H1 Podniky které pořádají incentivní akce formou zájezdu, využívají nejčastěji hotely a penziony jednou ročně. H2 Podniky, které pořádají incentivní akce formou společenské události, využívají nejčastěji kongresové hotely jednou za půl roku. H3 Incentivní akce se konají spíše v dražších, než levnějších ubytovacích zařízeních. Prostřednictvím dotazníkového šetření dostaneme cenné informace z celkem sedmnácti otázek, které nám pomohou v další části práce navrhnout určitá řešení. Pomocí vlastního dotazníku budeme oslovovat dané respondenty, kteří jsou zaměstnaní v podnicích v České republice. Především v Praze ve Středočeském kraji. V prvních několika otázkách nám účastníci dotazníkového šetření odpoví, odkud jsou, kde sídlí, a v jaké oblasti jejich firma působí a kolik má zaměstnanců. V dalších otázkách získáme informace o tom, kde a jestli vůbec firma, ve které respondenti pracují, pořádá nějaké incentivní akce, a to buď formou zájezdů, nebo společenských akcí. V dalším bloku zanalyzujeme podniky, které vyuţívají sluţeb kongresových hotelů. Zanalyzujeme pohled některých hotelů na danou problematiku, a čeho konkrétně zúčastněné podniky vyuţívají. Celkově vyhodnotíme, co jsme vlastním

12

šetřením vyzkoumali, popřípadě vyzdvihneme základní zjištěné informace a skutečnosti, které napomohou pro realizaci návrhové části práce. V návrhové části práce ze zanalyzovaných informací vytvoříme určité návrhy, které pomohou hotelům a ostatním ubytovacím zařízením v České republice. Navrhneme, jakou nabídku by tato ubytovací zařízení měli poskytovat pro dané podniky. Současně poradíme kongresovým hotelům, na jaké klienty by se měly zaměřit a jakým způsobem je nejlépe oslovit a spolupracovat s nimi. V závěrečné, a tedy poslední části této diplomové práce, zrekapitulujeme vše, co jsme doposud vyzkoumali. Zjistíme, zda byl daný cíl, který jsme si na začátku této práce vytýčili, opravdu dosaţený. Závěrem zhodnotíme tuto diplomovou práci jako celek. Čerpat informace na tuto diplomovou práci budeme převáţně z dostupných zdrojů. Tyto informace získáme z kniţních publikací českých i zahraničních autorů. Dále budeme vyuţívat internetové zdroje převáţně ze stránek Českého statistického úřadu, České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism, Světové organizace cestovního ruchu – World Tourism Organisation (UNWTO) a dalších. Vyuţijeme i skripta Vysoké školy hotelové v Praze 8 „Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací“, a některá další. Všechny pouţité zdroje i citace budou řádně uvedeny v textu a v seznamu literatury.

13

1. TEORETICKÁ ČÁST V této části diplomové práce budeme definovat základní pojmy z oblasti hotelnictví. Definujeme si především pojem hotel a gastronomie. Rozebereme, jaké úseky se v hotelu nacházejí. Pozornost zaměříme na pracovníky, kteří pracují v hotelu, které pozice zastávají a jaká je jejich hlavní pracovní náplň. Přiblíţíme pojem klasifikace ubytovacích zařízení a rozebereme jednotlivé třídy a kategorie ubytovacích zařízení. Na konci této části práce budeme věnovat pozornost cestování a cestovnímu ruchu a vysvětlíme, jak turismus souvisí s hotelnictvím. Definujeme cestovní ruch v České republice. Zhodnotíme také pojem incentivní a kongresový cestovní ruch, který bude nutný pro pochopení analytické části této práce.

1. 1 Základy hotelnictví a gastronomie Pod pojmem hotel si mnoho lidí dokáţe představit většinou pouze budovu, kde se mohou především ubytovat. Tento pojem ovšem skrývá v dnešní době mnohem více. Slovník cizích slov definuje hotel jako „zařízení poskytující ubytování, obvykle dobré až špičkové úrovně“ (Linhart a kol., 2008, s. 152). Samozřejmě, ţe tato definice není úplná, hotel nestačí definovat pouze těmito slovy. Další definice je uţ přesnější. Je přímo definována v Oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení České Republiky 2013 - 2015. „Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací).“ (Hotel stars [cit. 2015-03-02], s. 5. Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr). Beránek a Kotek definují hotel „… jako zařízení poskytující ubytování a doplňkové služby lidem mimo domov.“ (Beránek a Kotek, 2007, s. 7). „Hospitality includes food, drinks and accommodation …“ (Lashley, 2008, s. 7). Z těchto definic můţeme učinit závěr, ţe hotel slouţí především pro ubytování a stravování lidí na přechodnou dobu. Musí mít alespoň 10 pokojů, aby se mohl nazývat hotelem a celkově by měl působit reprezentativním dojmem. Jeho zaměstnanci by měli být profesionálové ve svém oboru a pečovat o blaho svých hostů tak, aby se tito v daném zařízení cítili dobře. V dnešní době uţ hotel nabízí i řadu doplňkových sluţeb.

1.1.1 Gastronomie Člověk odjakţiva musel uspokojovat svoje potřeby a tedy se i stravovat. Vţdy se stravoval individuálně, nebo společně s ostatními lidmi. Společné stravování je označováno

14

mezinárodně jako gastronomie. Toto slovo má původ jiţ ve starém Řecku a to ze slov gaster, tedy ţaludek a nomos jako mrav, nebo zvyk. (Zimáková, 2009, s. 11). Gastronomie zahrnuje nejenom pouze uspokojení základní lidské potřeby nasytit se, ale také určitou kulturu při stravování. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je gastronomie „… věda (a umění) zabývající se jídlem a nápoji, jejich přípravou, stolováním, úpravou pokrmů a jejich podáváním, stravovacími zvyklostmi a způsobem konzumace pokrmů a nápojů, poznatky o hodnotě a způsobech využití potravy, o správné výživě …“ (Pásková, Zelenka, 2002. s. 94). Je to tedy obor, který poukazuje na to, jak se z kvalitních surovin dají připravit pokrmy. Zahrnuje také pravidla pro správnou práci s nápoji. Ať uţ jde o jejich skladování, míchání nebo rozlévání. Dále podle pravidel společenského chování poukazuje na správné stolování. Přitom kaţdá společnost má jinou kulturu, zvyky a jiné stravovací návyky. Na to je třeba dbát především v hotelnictví. Je nutné uzpůsobit jídelní lístek nejenom místní kultuře dané země, ale především myslet na to, ţe do hotelu mohou přijet i hosté z jiných kultur. V hotelu má gastronomii na starosti stravovací úsek, který budeme rozebírat v dalších částech této práce.

1. 2 Organizační struktura hotelu Nejenom hotely, ale i jiné podniky ve většině odvětví, mají svojí podnikovou organizační strukturu. Organizační struktura je ve své podstatě rozdělení podniku na jednotlivé části nebo úseky. Je z ní patrné, kdo ze zaměstnanců má jaké kompetence a především povinnosti. Toto rozdělení by mělo být přehledné a mělo by podávat informace o podniku jako celku. „Organizační struktura je základem pro správné pochopení chodu celého hotelu.“ (Jandl, 2013, s. 13). Pro hotel je organizační struktura velmi důleţitá. Podle Beránka a Kotka je organizační struktura hotelu „… soubor úkolů a formálních pracovních vztahů vytvořených k využití předností specializace. Je to vlastně systém vertikální a horizontální koordinace navržený tak, aby sjednotil specializované části.“ (Beránek a Kotek, 2007, s. 73). Kaţdý hotel má svoji specifickou organizační strukturu. Ve větších hotelových zařízeních je organizační struktura rozsáhlejší a sloţitější. Je to dáno tím, ţe tyto podniky potřebují pro svoji činnost více zaměstnanců a oddělení, bez kterých by chod těchto zařízení nebyl moţný. Naproti tomu malé hotely mají spíše jednodušší a méně rozsáhlou organizační strukturu. Je to dáno tím, ţe pro svoji činnost potřebují menší počet zaměstnanců a tedy i oddělení. V těchto hotelech se některé funkce spíše kumulují. To znamená, ţe několik činností zde vykonává jeden

15

zaměstnanec. Pro hotel je to výhodné především z toho hlediska, ţe sniţuje své náklady. Nevýhodou je to ovšem pro konkrétní zaměstnance, kteří mají sice širší pravomoci, ale také více povinností. Nemohou se například z časového hlediska tolik soustředit na danou problematiku. Hrozí zde tedy určitá neefektivnost práce.

1.2.1 Top management Zaměstnanci na pozicích top managementu mají za úkol řídit chod celého hotelu. Jejich hlavní náplní je „… řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr zaměstnanců k práci …“ (Beránek a Kotek, 2007, s. 74). Dále mají za povinnosti zajišťovat pracovní podmínky pro své zaměstnance. V neposlední řadě mají za povinnost odměňovat své zaměstnance podle mzdových předpisů nebo kolektivních smluv. Také by měli tyto řídící pracovníci dbát na správnou motivaci svých podřízených zaměstnanců a prostřednictvím různých benefitů je i odměňovat. (Beránek a Kotek, 2007, s. 74). Hlavním člověkem na pozici top managementu je ředitel. Má za úkol řídit hotel při respektování zákonů a ostatních právních předpisů. Musí dodrţovat plnění úkolů, které má za úkol od orgánů dané společnosti. Je to osoba, která má v hotelu ty nejvyšší pravomoci, ale zároveň je za vše zodpovědná. Asistent ředitele řeší administrativní záleţitosti hotelu. Řídí sekretariát a spadá pod něj práce sekretářky, která má za úkol především sjednávat pracovní schůzky a vést patřičnou dokumentaci pro ředitele. Také vede evidenci došlé pošty a zajišťuje jiné potřebné práce podle potřeb ředitele. (Beránek a Kotek, 2007, s. 74-75). Dalším zaměstnancem můţe být na pozici top managementu právník. Má za úkol zejména sledovat, jestli hotel jako celek dodrţuje při své činnosti všechny předepsané právní normy daného státu. Zejména se zaměřuje na pracovní a obchodní právo. Zastupuje hotel při různých soudních jednáních a sporech. V hotelu se to můţe týkat případu, kdy host ţaluje hotel za poskytnutí nevyhovujících sluţeb. Například, pokud host dostal pro ubytování nevyhovující hotelový pokoj, který měl váţné hygienické nebo technické nedostatky. Pro hotel je samozřejmě výhodnější dohodnout se s tímto hostem mimosoudně. Ať uţ z finanční stránky, nebo i z důvodu moţné špatné pověsti, kterou by hotel utrpěl. Hotel tomuto hostovi nabídne například svůj nejluxusnější pokoj, který má k dispozici za cenu standartního pokoje. Pozice hotelového právníka je v dnešní době spíše jen v opravdu velkých hotelech v zahraničí. Ve většině hotelů je tato pozice outsourcovaná. Hotel sluţby právníka vyuţívá, jen nárazově.

16

Spíše v situacích, kdy si není úplně jistý, co si můţe dovolit vůči svým zaměstnancům, nebo jak bylo zmíněno, kdyţ dojde k nějakému sporu. Je to dáno tím, ţe se hotel snaţí šetřit náklady a právníka nepotřebuje kaţdý den. (Beránek a Kotek, 2007, s. 75). Významnou funkcí je ekonomický ředitel. Ve své podstatě je statutárním zástupcem ředitele. Mezi jeho hlavní povinnosti patří efektivně zvyšovat hospodářskou situaci hotelu. Dále rozhoduje o sestavování mezd a vnitropodnikových plánů a provádí jejich kontrolu. Vypracovává rozbory hospodářské činnosti a připravuje statistické výkazy za určitá období. Obchodní ředitel je další významným zaměstnancem pro chod podniku. Má na starosti organizaci a také řízení obchodního úseku. Je zodpovědný za plnění finančního plánu hotelu. Především má na starosti trţby za stravovací a ubytovací sluţby. Má za úkol organizovat a sestavovat společenské gastronomické akce, dále také řídit zásobování hotelu zboţím a surovinami. Samozřejmá je i kontrola těchto činností a případné vyřizování reklamací na tomto úseku. Obchodní ředitel má také svého asistenta, který pracuje pod jeho vedením. Dohlíţí na provoz v odbytových střediscích. Předně kontroluje, zda zaměstnanci pracují poctivě při zúčtování s hostem. Jestli tedy nedochází k okrádání hostů. Nebo také, jestli jsou dodrţovány hygienické a bezpečnostní předpisy, a v neposlední řadě i poţární předpisy. Prodejní a marketingový ředitel vytváří ceny a spoluúčastní se na tvorbě cenové politiky. Zabývá se také marketingovými aktivitami a marketingovými plány. Dále spolupracuje s veřejností (public relations) a dbá na to, aby byl hotel vnímán pozitivně ze strany jeho okolí. Tohoto se snaţí dosáhnout propagací a reklamní činností. Finanční ředitel je odpovědný za správné vedení účetnictví v hotelu. Dále se zabývá fakturami s dodavateli. Dalším zaměstnancem je personální ředitel, který se zabývá personální politikou hotelu. Má za úkol nabírání nových zaměstnanců do hotelu. Stará se také o jejich moţnou kvalifikaci a tedy i zvyšování jejich vzdělání. Také se stará o absolventy středních nebo vysokých škol, kteří vykonávají v hotelu praxi. Sestavuje mzdovou politiku. Vypočítává mzdy zaměstnancům a s nimi spojené sráţky ze mzdy. Především vypočítává daň z příjmu a dávky ze sociálního a nemocenského zabezpečení. Posledním zaměstnancem tohoto úseku je manaţer jakosti nebo také kvality. Jeho úkolem je dbát na kvalitu a také úroveň poskytovaných sluţeb hotelu. (Beránek a Kotek, 2007, s. 74-79). Tito vrcholoví manaţeři mohou být zaměstnanci hotelu, nebo také jejich vlastníci případně spoluvlastníci. „Tato skupina řídících pracovníků, je zvláště důležitá, protože na její práci závisejí konečné výsledky.“ (Veber a kol. 2009, s 29). 17

1.2.2 Provozní management Provozní management je nepostradatelnou součástí kaţdého hotelu. „Úkolem provozního managementu, je zajistit každodenní plynulý chod hotelu.“ (Beránek a Kotek, 2007, s. 80). Zaměstnanci tohoto úseku přicházejí do kontaktu se samotným hostem, proto jsou ve své podstatě nepostradatelní. Pro správné fungování hotelu je tento provozní úsek rozdělen na část ubytovací, stravovací a technickou. Nyní si podrobně tyto části hotelu popíšeme. (Beránek a Kotek, 2007, s. 80).

1.2.2.1 Ubytovací úsek Ubytovací úsek můţeme rozdělit na dvě části. Nejprve na část příjmu a potom na část ubytovací (lůţkovou). Příjmovou částí je myšlena recepce neboli front office. Lůţkovou částí je potom myšlen housekeeping. V obou těchto hotelových částech probíhá hlavní činnost, tedy poskytování sluţeb hostům. (Beránek a Kotek, 2007, s. 80). V příjmové části na recepci se koná přijímání hosta do hotelu, tedy check-in. Zároveň také odhlášení hosta, takzvaný check-out. Check-in představuje první kontakt s hostem. Ten si tímto udělá první dojem o hotelu. Je proto nutné dbát na recepční, aby byli k hostovi pokud moţno co nejvlídnější, usměvaví a byli mu nápomocni při jeho případných dotazech. Pokud si host udělá na začátku pobytu špatný dojem, pak lze očekávat, ţe bude vyhledávat chyby v průběhu pobytu. Naopak pokud bude od samého začátku pobytu host spokojen, případné chyby bude vnímat pouze jako dílčí a rád je omluví. (Kříţek, Neufus, 2014, s. 41). Při odhlášení hosta je také dbát na správné jednání. Recepční by v hostovi měli zanechat dobrý dojem. Popřípadě v něm podnítit chuť se do hotelu někdy v budoucnu vrátit. (Kříţek, Neufus, 2014, s. 52). Dále se na recepci dohadují rezervace pokojů, přijímání objednávek a tedy i prodej pokojů. V neposlední řadě lze na tomto místě zakoupit suvenýry a upomínkové předměty. V dnešní době velmi usnadňuje práci výpočetní technika, která je nezbytnou součástí recepce. Usnadňuje a zefektivňuje práci zaměstnancům. (Beránek a Kotek, 2007, s. 80). Především díky internetu je komunikace s hosty rychlá a efektivní. Jednoduché je i předávání různých graficky náročných dat mezi podnikovými úseky. (Vybíral, 2000, s. 153).

18

Dalším pracovníkem tohoto úseku, můţe být bagáţista, který by měl být nápomocen při manipulaci se zavazadly při příjezdu a odjezdu hosta. Také zodpovídá za evidenci těchto zavazadel, které jsou v jeho úschově. Dveřník je dalším zaměstnancem, který pomáhá hostům u vstupních dveří v hotelu. Dále zajišťuje přivolání vozidel taxisluţby. (Beránek a Kotek, 2007, s. 82-83). V lůţkové, nebo také ubytovací části probíhá samotné ubytování hosta. Jedná se o mnoho činností. Od přípravy a úklidu pokoje před příjezdem hosta, tak samotné předání pokoje hostovi. Úklidy pokoje během pobytu hosta a po jeho odjezdu. Dále do této části spadá také úklid veřejných prostor, jako jsou chodby a společné prostory hotelu. (Beránek a Kotek, 2007, s. 84). Hlavním zaměstnancem na tomto úseku je vedoucí housekeepingu. Ten zodpovídá řediteli hotelu především za řízení a také organizaci. Kontroluje své podřízené zaměstnance. Dále kontroluje kvalitu poskytovaných sluţeb a dohlíţí na dodrţování hygienických a bezpečnostních předpisů. Hotelová hospodyně má za úkol organizaci práce, především úklidu na hotelových pokojích. Tuto práci rozděluje mezi pokojské a uklízečky. Pokojské mají za úkol uklízet hotelové pokoje. Uklízečky uklízí společné prostory hotelu (chodby, schodiště atd.). (Beránek a Kotek, 2007, s. 84). „Trendem je svěřit hotelový úklid outsourcingu“ (Veselý, 2004, s. 75). Skutečně v dnešní době je čím dál důleţitější sniţovat náklady. Malé nebo i velké hotely proto vyuţívají sluţeb specializovaných firem, které se zabývají úklidem. Nevýhodou je ovšem to, ţe tito pracovníci outsourcingu nejsou zaměstnanci hotelu, ale zaměstnanci dané firmy. Proto je kontrola, popřípadě různé postihy pro tyto zaměstnance sloţitější.

1.2.2.2 Stravovací úsek Stravovací úsek nabízí především stravovací sluţby, ať uţ hostům, kteří jsou v hotelu ubytováni, nebo hostům, kteří v hotelu ubytováni nejsou. Celý stravovací úsek můţeme rozdělit na část výrobní a odbytovou. Výrobní část zahrnuje kuchyně, různé přípravny a příruční sklady. Do odbytové části patří především hotelová restaurace, bar a vinárna. (Beránek a Kotek, 2007, s. 86). „Provozovnou stravovacích služeb je „soubor místností a prostor pro výrobu, přípravu a skladování pokrmů a jejich uvádění do oběhu a pro další související činnost.“ (Beránek, 2004, s. 12).

19

Stravovací úsek hotelu má na starosti F&B manaţer. Ten je zodpovědný zejména za vypracovávání rozpočtů a trţeb. Dále má na starosti náklady daného úseku. Samozřejmostí je i cenotvorba nabízených jídel a nápojů. Zabezpečuje hygienické předpoklady a společně s šéfkuchařem zpracovává jídelní lístek. Řeší dodavatelsko-odběratelské vztahy. Ve výrobní části pracuje šéfkuchař, který zodpovídá především za správný chod kuchyně. Zejména za výrobní činnosti spojené s přípravou a vařením pokrmů. (Beránek a Kotek, 2007, s. 87). „Kuchař je hlavním subjektem, který uskutečňuje sled mechanických a biochemických operací, jež se výsledně spojují ve velmi široké variabilitě. Díky kuchaři jsou pokrmy výsledkem kombinace chutí, vůní, barev i dekorativních kreací.“ (Holub, 2004, s. 16). Zvláště v luxusnějších hotelech musí mít podávaná jídla a nápoje svojí kvalitou na vysoké úrovni. Je tedy nezbytné, aby kuchař byl opravdu odborníkem ve svém oboru. Důleţitým pracovníkem je kalkulant, který má společně s vedoucím F&B manaţerem na starosti výpočet cen. Tiskne jídelní a nápojové lístky a také zabezpečuje gastronomické akce. V neposlední řadě je důleţitým pracovníkem také hotelová hospodyně, která řídí pracovníky, kteří mají na starosti mytí nádobí. Zodpovídá hlavně za dodrţování čistoty na pracovišti a za celkové dodrţování hygienických norem. (Beránek a Kotek, 2007, s. 87-88). Odbytovou částí hotelu je hotelová restaurace, bar nebo vinárna, popřípadě další místnosti určené ke konzumaci jídel či nápojů. V části odbytové pracuje pod F&B manaţerem vrchní číšník. Ten řídí ostatní číšníky a také má na starosti samotné vyúčtování s hostem. Číšníci mají na starosti obsluhovat hosty. Jejich práce začíná uţ tím, ţe hosta vřele pozdraví, jakmile přijde do hotelové restaurace. Dále mu číšník přinese jídelní a nápojový lístek. Potom přináší číšník hostovi jídla a nápoje, které si objedná. Samozřejmostí je i debaras (sklízení špinavého inventáře). Práce číšníka není rozhodně jednoduchá. Je potřeba, aby byl fyzicky a psychicky zdatný. Mnohdy je nutné pracovat do pozdních nočních hodin nebo o svátcích a víkendech. Číšník musí mít dobrou paměť a také vybrané chování spojené se sebeovládáním. Důleţitá je v dnešní době znalost alespoň jednoho nebo dvou světových jazyků. Správné oblečení je také velmi důleţité. Pokud číšník splňuje tyto a další aspekty, pak je opravdovým odborníkem ve svém oboru. (Salač, 2006, s. 24-25). V odbytové části probíhá oproti výrobní části přímý kontakt s hostem. Proto je nutné dbát na mnoho pravidel slušného chování. Slušné chování nejenom číšníka, ale všech lidí, kteří se pohybují ve společnosti, by mělo být zaloţeno na základních principech jako je takt, ohleduplnost, úcta k ostatním lidem a estetičnost. (Smejkal, Bachrachová, 2007, s. 25). 20

1.2.3 Technický management Technický úsek zajišťuje provoz hotelu po jeho technické stránce. Jedná se o dodávky energií, bezporuchový chod strojů a také dodávky a správné odvody vody. V praxi se jedná o zabezpečování prádelen, kotelen, garáţí a parkovišť. Hlavním zaměstnancem je vedoucí technického úseku, který zodpovídá za materiálně technickou základnu hotelu včetně jejího rozvoje. Především potom za správný chod a údrţbu technických zařízení. Jedná se zejména o práci spojenou s energetikou, dopravou a také poţární ochranou hotelu. Řídí ostatní pracovníky na svém úseku. Například vedoucího údrţby, který má na starosti údrţbu hotelu. Jedná se o technickou údrţbu a dále o běţné a střední opravy. Dbá na správné nakládání s odpadovým hospodářstvím a také pečuje o venkovní zahradní plochy. Technický pracovník se zabývá likvidací nadbytečných nebo nepotřebných prostředků. Dále dle pokynů vedoucího úseku plní jeho poţadavky. (Beránek a Kotek, 2007, s. 88-89).

1.3

Klasifikace ubytovacích zařízení

„Asociace hotelů a restaurací České republiky na základě Usnesení vlády ze dne 17. 7. 1999 č. 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu – CzechTourism sestavila „Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel“ pro období let 2013

-

2015.“

(Hotel

stars

[cit.

2015-05-29],

Dostupné

na

internetu:

http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace). V tomto případě slovo „klasifikace“ označuje minimální poţadavky pro jednotlivé třídy ubytovacích zařízení. „Třída“ ubytovacích zařízení poukazuje na kvalitu a rozsah sluţeb v hotelu. Pojmy „standard“ a „standardizace“ označují body, které definují poţadavky ohledně poskytovaných sluţeb a vybavení. „Kategorizace“ rozděluje ubytovací zařízení na jednotlivé druhy (například hotel nebo penzion). Posledním pojmem je „certifikace“ která poukazuje na „… udělení Certifikátu a Klasifikačního znaku dle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel.“ (Hotel stars [cit. 2015-05-29], Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/metodikaklasifikace). Hlavním cílem Oficiální jednotné klasifikace je pomoci klientům/hostům/spotřebitelům, nebo i cestovním kancelářím, aby se lépe orientovali v daných hotelech. Je ovšem pouze na 21

samotných hotelech zda danou certifikaci podstoupí či nikoliv. Vše je pouze na doporučujícím charakteru.

1.3.1 Kategorie ubytovacích zařízení Dále se budeme rozebírat samotnou kategorizaci ubytovacích zařízení. Jak jiţ bylo zmíněno, tento pojem rozděluje jednotlivá ubytovací zařízení na určité druhy. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení pro rok 2013-2015 nám přesně definuje jednotlivé druhy ubytovacích zařízení. Hotel definuje jako „… ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací) …“. (Hotel stars [cit. 2015-05-29], Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace). Člení ho celkem do pěti tříd. Hotel garni je také definován jako zařízení pro ubytování s minimálně 10 pokoji pro hosty pouze s tím rozdílem, ţe je zde menší nebo omezený rozsah stravování. Nabízí většinou pouze snídaně a člení se jen do čtyř tříd. Dalším ubytovacím zařízením s nejméně 10 pokoji je motel. Jedná se o poskytování ubytovacích sluţeb pro motoristy. Většinou jsou motely situovány v blízkosti pozemních komunikací (silnice, dálnice). Nabízejí větší mnoţství parkovacích míst pro automobily či autobusy. Dalším rozdílem je to, ţe recepce nebo restaurace mohou být i mimo ubytovací část motelu. Člení se jako hotel garni do čtyř tříd. Penzion je definován jako „… ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace) …“. (Hotel stars [cit. 2015-05-29], Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace). Člení se také pouze do čtyř tříd. Botel je „… ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené osobní lodi …“. (Hotel stars [cit. 2015-05-29], Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace). Jeho členění je také pouze do čtyř tříd.

1.3.2 Třídy ubytovacích zařízení Rozdělení do tříd ubytovacích zařízení, nám poukazuje na určitý rozsah a také úroveň poskytovaných sluţeb. V praxi to znamená přidělení určitého počtu hvězdiček danému hotelu. Podle Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení pro období let 2013 – 2015 se třídy rozdělují od jedné do pěti hvězdiček:

22

*

Tourist

**

Economy

***

Standard

**** First Class ***** Luxury Jak jiţ bylo zmíněno v předchozí subkapitole, ubytovací zařízení jako je hotel garni, motel, penzion, botel a dependance mohou mít maximálně čtyři hvězdičky. „Ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých třid klasifikace více než jen povinná kritéria a minimální počet nepovinných kritérií, mohou získat kromě označení „hvězdičkami“ navíc ještě označení „Superior“.“

(Hotel

stars

[cit.

2015-05-30],

s.

6.

Dostupné

na

internetu:

http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr).

1.4 Cestovní ruch Cestovní ruch je v dnešní době na stále se rozvíjející úrovni, jak v České Republice, tak i v zahraničí. Definic, které ho charakterizují je mnoho. Orieška definuje cestovní ruch jako „… soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště, z pravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního využití, lázeňského léčení a pracovních cest.“ (Orieška, 1999, s. 5). Hesková definuje ve své knize cestovní ruch jako „… největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené.“ (Hesková a kol, 2011, s. 7). Je tedy patrné, ţe tento pojem zahrnuje především cestování lidí za účelem rekreace, odpočinku nebo poznáním v jejich volném čase. V dnešní době globalizace je cestování snadnější a dostupnější mnoha lidem po celém světě. V kontextu cestovního ruchu můţeme globalizaci chápat jako „… zintenzivnění mezistátních, celosvětových sociálních a obchodních vazeb, které propojují geograficky vzdálené lokality.“ (Dědina, Odcházel, 2007, s. 25). Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) definuje cestovní ruch jako „… a social, cultural and economic phenomenon related to the movement of people to places outside their usual place of residence, pleasure being the usual motivation.“. Chápe tedy cestovní ruch jako sociální, kulturní a ekonomický jev, který souvisí s pohybem osob do míst mimo jejich obvyklé místo pobytu spojený s potěšením jako s důleţitou motivací. (International

23

Recommendations for Tourism Statistics, New York: UNWTO, 2008 [cit. 2015-03-31], s. 1. Dostupné

na

internetu:

http://unstats.un.org/unsd/publication/Seriesm/SeriesM_83rev1e.pdf#page=21). „Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či

poznávací.“

(Czech

Tourism

[cit.

2015-04-14],

Dostupné

na

internetu:

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchuv-cesku/). Takto definuje Česká centrála cestovního ruchu agentura Czech Tourism cestovní ruch. Je to státní příspěvková organizace, kterou zřizuje Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Jejím hlavním cílem je propagace České republiky jako ideální destinace jak v zahraničí, tak i v České republice. Aby mohla dosáhnout těchto cílů, tak společně s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky plní mnoho úkolů. Především se snaţí podporovat všestranně cestovní ruch jako takový. Dále se věnuje marketingu destinací, kde dbá především na to, aby se Česká republika prezentovala, jako ideální destinace na zahraničních trzích. Jde o to nalákat zahraniční turisty do České republiky. Samozřejmá je i podpora domácího cestovního ruchu. Nedílnou součástí těchto aktivit musí být i správná prezentace všech aktivit, které tato organizace provádí. Důleţitá je spolupráce s novináři a mediálními nosiči na zahraniční i domácí scéně. Dále provádí výzkumnou a vzdělávací činnost, například se snaţí přesvědčovat českou veřejnou, aby byla vstřícná vůči zahraničním hostům.

(Czech

Tourism

[cit.

2015-04-14],

Dostupné

na

internetu:

http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/). Ovšem cestovní ruch nelze realizovat bez mnoha aspektů, které jeho existenci ovlivňují. „Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat.“ (Jakubíková, 2012, s. 16). Takto ve své knize popisuje Jakubíková základní kritérium, bez kterého by cestovní ruch nemohl vzniknout. Svoboda a také chuť cestovat, nebo také samotný volný čas, jsou nezbytnými podmínkami pro jeho realizaci. Také finanční prostředky hrají důleţitou roli při rozhodování pro zvolení cílové destinace účastníků cestovního ruchu. K rozvoji mezinárodního cestovního ruchu přispěly také letecké společnosti, které jsou schopné dopravit v relativně krátkém čase a s nízkými náklady návštěvníky a turisty do daných destinací. Pro mnoho destinací je letecká doprava jediným způsobem, jak se do ní mohou turisté dopravit. (Palatková, 2011, s. 132). S cestovním ruchem souvisí také marketing, bez něhoţ by se cestovní ruch nemohl fungovat. „Marketing means working with markets to bring about exchanges for satisfying human needs and wants.“ (Kotler, Bowen, 2006, s. 21). 24

Podle Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) dosáhly mezinárodní příjezdy turistů v roce 2014 na 1,138 bilionů, coţ je nárůst o 4,7% o proti předchozímu roku. Pro rok 2015 se očekává nárůst realizovaných cest zahraničních turistů mezi 3% aţ 4% podle různých regionů. (World Tourism Organization UNWTO [cit. 2015-04-14], Dostupné na internetu: http://media.unwto.org/press-release/2015-01-27/over-11-billion-tourists-travelled-abroad2014).

1.4.1 Cestovní ruch v České republice V České Republice pracuje v cestovním ruchu zhruba 240 000 lidí. Celkově se cestovní ruch podílí na průmyslu cestovního ruchu asi 4%. Na ekonomice cestovního ruchu potom asi 10%. Podle Českého statistického úřadu přijelo do České republiky v roce 2014 o 1,5 % hostů více neţ v předchozím roce, ale počet přenocování se sníţil. Z toho je patrné, ţe se sice zvyšuje počet turistů, kteří přijedou do České republiky, ale stráví v ní méně dní. Většinou zahraniční turisté realizují cesty, které trvají 2-3 noci. (Český statistický úřad [cit. 2015-04-14], Dostupné

na

internetu:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-4-ctvrtleti-2014-

qtvv029hr7). V Evropské unii se podíl cestovního ruchu pohybuje okolo 4,3% aţ 4,8% na celkové zaměstnanosti. (Czech Tourism [cit. 2015-04-14], Dostupné na internetu: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchuv-cesku/). Velmi zajímavý způsob, jak zlepšit cestovní ruch v Evropě, je projekt zvaný „Evropské hlavní město kultury“. Původně se tento projekt jmenoval „Evropské město kultury“, který zahájila Rada ministrů 13. června 1985. Hlavním cílem tohoto projektu je sbliţovat obyvatele Evropy. Vţdy se pro určitý rok vybere jedno nebo dvě města, ve kterých se pořádají kulturní a společenské akce evropského významu. Komise, která o městech na daný rok rozhoduje, nejprve udělá analýzu. Zjišťuje, jaké by byly kulturní, společenské a sportovní dopady pro dané město a také pro malé a střední podniky. „Pro období 2005 – 2019 je schválen nový postup výběru měst a každý členský stát má možnost nejméně jednou za toto období vybrat na svém území Evropské hlavní město kultury.“ (Tittelbachová, 2011, s. 40). V roce 2015 se stalo Evropským městem kultury město Plzeň v České republice. Nabízí přes 600 různých společenských akcí po celý rok. Jedná se o různá divadelní představení, výstavy,

25

koncerty, akce a umělecké intervence ve veřejném prostoru. To vše a mnohem více samozřejmě propaguje a zviditelňuje toto město, nejenom v České republice, ale i v zahraničí. Výhodou tohoto projektu je jeho dlouhodobější trvání. Celá akce pomůţe z ekonomického hlediska podnikatelům daného města a jeho okolí. Hotelům samozřejmě také. (Evropské hlavní

město

kultury

2015

[cit.

2015-05-31],

Dostupné

na

internetu:

http://www.plzen2015.cz/cs/o-projektu). Gastronomický, nebo také kulinářský cestovní ruch je velmi zajímavý. Jedná se o „… formu cestovního ruchu, u které je hlavním motivem gastronomie a kulinářské zážitky.“ (Kotíková, 2013, s. 39). Můţe se jednat o různé gastronomické akce, výstavy, nebo veletrhy. Veletrhy můţeme definovat „… jako pravidelně pořádané kontraktační a prodejní akce produktů a služeb.“ (Palatková, Zichová, 2011, s. 27). Naproti tomu výstavy mohou, ale také nemusí mít komerční charakter, oproti veletrhům. Mají význam spíše vzdělávací nebo kulturně – společenský. (Palatková, Zichová, 2011, s. 27) V České republice se kaţdoročně koná Prague food festival. V roce 2015 se tento festival koná v Praze v Královské zahradě Praţského hradu. Jedná se jiţ o 9. ročník. Jeho motto je: “Nejezte, nepijte ani nežijte blbě!” Tento festival trvá celkem tři dny a během něho návštěvníci mohou ochutnat různé tradiční i netradiční pokrmy, nebo nápoje a také seznámit se se špičkovými šéfkuchaři. Návštěvníci mohou poznat firmy, které podnikají v gastronomii. (Prague

food

festival

[cit.

2015-05-31],

Dostupné

na

internetu:

http://www.praguefoodfestival.cz/o-festivalu). Další devizou České republiky v oblasti gastronomie, která můţe přilákat návštěvníky, je bezpochyby české pivo. Především města jako jsou Praha, Plzeň, nebo České Budějovice vyrábějí pivo světové úrovně. Celkem je v České republice zhruba 90 pivovarů. Jedná se o velké i malé pivovary, které nabízejí mnoho druhů piv. (Johnová, 2002, s. 43). Tyto a podobné akce mohou přilákat mnoho návštěvníků, kteří se případně mohou ubytovat v některých místních ubytovacích zařízeních – hotelech.

26

1.4.2 Kongresový a incentivní cestovní ruch V této subkapitole se podrobněji zaměříme na základní pojmy v oblasti kongresového a incentivního cestovního ruchu, které budou důleţité pro pochopení analytické části této diplomové práce. Jedná se o jednu z nejlukrativnějších forem cestovního ruchu. Pro označení se pouţívá zkratka KIT (kongresový a incentivní cestovní ruch), nebo také moţná známější zkratka MICE. Ta ve své podstatě zahrnuje pojmy: meetings = setkání, schůze incentives = incentiva, motivační pobyty conventions/conferences = kongresy, konference exhibitions/events = výstavy, akce Pojem MICE „… zahrnuje soubor činností, zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností, spojených s cestováním a pobytem lidí v destinaci.“. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 190). Účastníci jsou většinou lidé vzdělanější, nebo lidé z vyšších společenských vrstev. Součástí MICE akcí jsou také různé společenské události. Před akcí, během ní, nebo i po ní jsou nabízeny účastníkům některé doprovodné akce. Je nutné si uvědomit, ţe tito účastníci utratí podstatně více během svého pobytu, neţ ostatní (běţní) turisté. Naproti tomu mají kongresoví turisté větší nároky na kvalitu a úroveň poskytovaných sluţeb. Úspěšná akce můţe ale také pomoci dané destinaci. Především prostřednictvím individuální turistiky. Kongresoví turisté se vrací na místo, kde probíhala MICE akce. Většina MICE akcí se koná buď na jaře, nebo na podzim. To znamená, ţe tyto akce pomáhají pokrýt kapacity hotelů v době, kdy jsou zpravidla na nízké úrovni. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 190). Mezi jednu z nejčastějších společenských událostí, které zahrnují tuto problematiku, je kongres. Jedná se o setkání formálního charakteru s účastí většího počtu osob. Obsahem bývají přednášky, různé diskuze nebo konzultace. Výsledky kongresů mívají celospolečenský, politický či vědecký význam. Konference jsou ve své podstatě podobné kongresům s tím rozdílem, ţe konference řeší spíše konkrétnější témata nebo problémy a jsou časově kratší. Dalším bodem je sympozium, které můţeme definovat jako setkání odborníků, kteří se úzce specializují na určitý jeden konkrétní problém. Kolokvium je setkání odborníků z akademických kruhů. Cílem je výměna odborných názorů, postojů nebo společných zájmů.

27

Seminářem můţe být myšleno setkání nebo i více setkání za sebou mající, za úkol seznámit posluchače s danou problematikou. Dále je seznámit s úkoly, které mají daní účastníci splnit v jejich praktické či teoretické práci. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 190). Mezi opravdu zajímavou a specifickou částí MICE jsou takzvané incentivy. V podstatě se jedná o motivační nebo také stimulační cestovní ruch. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 190). Pojem incentiva definuje slovník cizích slov jako: „… motivace, pohnutka, popud …“ (Linhart a kol., 2008, s. 166). Jedná se o formu cestovního ruchu, která má motivační charakter. Attl definuje ve své publikaci incentivní turismus jako „… pobyty zaměřené na zvýšení výkonnosti subjektů financujících tyto akce, vlastních zaměstnanců, zájmově orientovaných skupin …“ (Attl, Nejdl, 2004, s. 18). „It is a popular form of motivating people within company or organisation to achieve set goals and objectives such as higher productivity, increased sales volumes or decreased expenditure.“ (Lubbe, 2000, s. 215). Je to forma cestovního ruchu, která je určena většinou pro firemní zaměstnance. Firma zaplatí tedy svým zaměstnancům nějaký pobyt, záţitek, s cílem motivovat je k vyšším pracovním výkonům. Je to způsob firemního odměňování. Tyto incentivy slouţí také ke zlepšování vztahů mezi zaměstnanci. Nebo také mezi zaměstnanci a vedením firmy. Jedná se různé teambuildingové akce. Tyto akce jsou předem připravené a naplánované, včetně jejich účastníků. Pro tyto účastníky jsou většinou připraveny nadstandartní sluţby, neţ na jaké jsou ve svém běţném ţivotě zvyklí. Důraz je zde kladen především na to, aby si odpočinuli od kaţdodenního ţivota a načerpali nové síly do pracovního procesu. (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 190-191). V časopise Všudybyl, který slouţí, pro podporu cestovního ruchu bylo uvedeno, ţe se v rámci incentivního cestovního ruchu „… Uplatňují … aktivity na venkově a v přírodě s cílem nabízet zážitky. V tomto je možné využívat ohromný kulturní a přírodní potenciál České republiky. Rozvíjet hippoturistiku, agroturistiku a venkovský cestovní ruch vůbec.“ (Časopis Všudybyl [cit. 2015-10-28], Dostupné na internetu: http://evsudybyl.cz/clanky/rozvoj-kongresove-a-incentivni-turistiky-v-regionech-ceske-republiky1233.html). V dnešní době mnoho podniků v České republice pořádá některé incentivní akce pro své zaměstnance. Na trhu existují specializované firmy, které přímo nabízejí pořádání incentivních akcí. Příkladem úspěšné firmy tohoto typu můţe být firma OMT Travel, která se specializuj právě na pořádání incentivních akcí pro podniky. Podle této firmy je nejdůleţitější záţitek, který mohou věnovat zaměstnavatelé svým zaměstnancům namísto finanční odměny, 28

která má pouze krátkodobý účinek a časem můţe zevšednět. Nenabízí jako většina cestovních kanceláří unifikované zájezdy z katalogů, ale vytváří skupinové zájezdy přesně podle poţadavků podniků, pro které tyto zájezdy pořádá. Kaţdý z pořádaných zájezdů je tedy originální. Tato cestovní kancelář nabízí také kvalitní a nevšední destinace, jak v zahraničí, tak v České republice. Je schopna podrobně popsat danou destinaci, ve které se klient rozhodne pořádat některé z incentivních akcí. V případě sportovních programů má cestovní kancelář vypracovanou i variantu pro nepříznivé počasí. Nabízí i sluţby průvodce, který se stará o průběh a plynulost celé akce a zajišťuje také potřebné vybavení pro konání sportovních akcí v dané destinaci. Nabízí nejenom ubytování a program akcí, ale celý komplex sluţeb. Zpracovává pozvánky, vyrábí doplňkové materiály a pomůcky, kompletní foto a video dokumentaci akce, pokud si to klient přeje. (OMT Travel [cit. 2015-10-29], Dostupné na internetu: http://www.zajezdy-firmy.cz/o-nas.htm)

29

2. ANALYTICKÁ ČÁST V této části diplomové práce, se zaměříme na vlastní analýzu. Pomocí dotazníkového šetření zanalyzujeme informace, které nám napomohou pro vlastní vyhodnocení. Nejprve stanovíme tři hypotézy, které díky získaným informacím buď potvrdíme, nebo vyvrátíme. Z této části práce získáme cenné informace, které napomohou vytvořit návrhovou část.

2.1 Hypotézy Cílem této diplomové práce je potvrzení, nebo vyvrácení následujících hypotéz, ze kterých budou vycházet návrhová řešení v další části práce. V první hypotéze předpokládáme, ţe, podniky, které incentivní akce pořádají formou zájezdu, vyuţívají hotely a penziony jednou ročně. Druhá hypotéza předpokládá, ţe podniky, které incentivní akce pořádají formou společenské události, vyuţívají nejčastěji kongresové hotely jednou za půl roku. Třetí hypotéza předpokládá, ţe se incentivní akce konají spíše v draţších neţ levnějších ubytovacích zařízeních. H1 Podniky které pořádají incentivní akce formou zájezdu, využívají nejčastěji hotely a penziony jednou ročně. H2 Podniky, které pořádají incentivní akce formou společenské události, využívají nejčastěji kongresové hotely jednou za půl roku. H3 Incentivní akce se konají spíše v dražších, než levnějších ubytovacích zařízeních.

2.2 Realizační plán Pro samotnou realizaci byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník, který byl vytvořen vlastní tvorbou, obsahuje celkem 20 otázek, ze kterých jsme pro účely této diplomové práce vyuţili pouze 17 z nich. Celkově bylo rozdáno v papírové formě 140 dotazníků pro stejný počet respondentů, vyplnili ho respondenti pouze ze 132 podniků z Prahy a Středočeského kraje a to v období od 7. 2. do 25. 5. 2015. Zaměřili jsme se na tyto dva kraje z toho důvodu, ţe byly nejdostupnější pro oslovení. První blok otázek nám podal základní informace o tom, v jaké firmě oslovení respondenti pracují, jaká je velikost firmy a forma podnikání. Dále v jakém ze tří sektorů působí a jaká je její velikost. Zanalyzovali jsme se, zda daný podnik pořádá nebo nepořádá incentivní akce. Pokud je pořádá, tak jakou formou (formou zájezdu, nebo společenské akce) a také jak často. Druhý blok otázek byl zaměřen na

30

podniky, které pořádají incentivní akce formou zájezdů. Ve třetím bloku otázek jsme analýzou získali informace od podniků, které pořádají incentivní akce formou společenských událostí. Poslední blok otázek byl zaměřen na podniky, které pořádají své akce v kongresových hotelech. Prostřednictvím grafů a tabulek lépe pochopíme všechny získané informace.

2.2.1 Základní informace o zkoumaných firmách V tomto prvním bloku otázek, zanalyzujeme podniky, které jsme oslovili v dotazníkovém šetření. Nejprve analýzou zjistíme, jestli je podnik z Prahy, nebo Středočeského kraje. Dále z jakého je sektoru a jaká je jeho velikost a forma podnikání. Zanalyzujeme, zda tyto podniky pořádají incentivní akce a pokud ano tak jakou formou. Otázka 1. Kde sídlí Vaše firma, ve které působíte? Celkově bylo prostřednictvím dotazníkového šetření zanalyzováno, ţe ze 132 dotázaných respondentů, pracuje 59 ve firmě, která sídlí v Praze a 73 ve Středočeském kraji. Otázka 2. V jakém sektoru Vaše firma působí? Cílem této otázky bylo zanalyzovat, v jakém sektoru firmy působí. Respondenti měli na výběr ze tří moţností. Do primárního sektoru se řadí odvětví, jako jsou zemědělství, hornictví, rybolov a jeho příbuzné obory. Sekundární sektor zahrnuje výrobu a průmysl. Terciální sektor zahrnuje všechny druhy podniků, které nabízejí sluţby. Graf č. 1. Rozdělení na sektory – Praha

Graf č. 2. Rozdělení na sektory – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 16 32

Zdroj: Vlastní

33

11

16 24

Primární sektor

Primární sektor

Sekundární sektor

Sekundární sektor

Terciální sektor

Terciální sektor

Zdroj: Vlastní

31

Z prvního grafu je patrné, ţe v Praze bylo zkoumáno celkem 16 podniků, které působí v primárním sektoru. Dále 11 podniků ze sekundárního sektoru. Nejvíce podniků, celkem 32 spadá do terciálního sektoru. Druhý graf ukazuje, kolik jsme analyzovali podniků ze Středočeského kraje. V primárním sektoru jsme díky respondentům analyzovali 16 podniků. V druhém, sekundárním sektoru celkem 24 podniků a v terciálním sektoru 33 podniků. Většina respondentů odpověděla, ţe pracuje v terciálním sektoru. Je to celkem logické, protoţe i podle Českého Statistického úřadu pracuje většina lidí ve sluţbách, jak je patrné z následujícího grafu. Tento graf zobrazuje procentuální zastoupení muţů a ţen podle odvětvových sektorů z roku 2013. Graf č. 3. Procentuální zastoupení podle ČSÚ Procentuální zastoupení mužů a žen ve věkové skupině 15 a více let podle odvětvových sektorů v roce 2013 2% (44,3 tis.)

4% (105,3 tis.)

Zemědělství

23% (492,1 tis.)

Průmysl (vč. stavebnictví) Služby

49% (1360,8 tis.)

47% (1327,8 tis.)

75% (1607,6 tis.)

Ženy

Muži Zdroj: ČSÚ, Výb ěrové šetření pracovních sil

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil Otázka 3. Jaká je velikost Vaší firmy? V této otázce, měli respondenti uvést, jaká je velikost firmy, ve které jsou zaměstnaní. Měli na výběr celkem ze čtyř variant. V první variantě, měli dotazovaní na výběr takzvaný „mikro podnik“, který byl definován jako podnik s 0-10 zaměstnanci. U druhé varianty mohli účastníci dotazníkového šetření vybrat „malý podnik“, který zaměstnává od 10 do 50 zaměstnanců. Třetí moţnost nabízela respondentům zaškrtnout variantů „střední podnik“, 32

který můţe zaměstnávat od 50 do 250 zaměstnanců. Poslední variantou pro výběr byl „velký podnik“, který zaměstnává 250 a více zaměstnanců. Následující grafy zobrazují odpovědi respondentů z Prahy a Středočeského kraje. Graf 4. Velikost podniku – Praha

Graf č. 5. Velikost podniku – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 18

13

19

9

20

19

13

21

Mikropodnik

Zdroj: Vlastní

Mikropodnik

Malý podnik

Malý podnik

Střední podnik

Střední podnik

Velký podnik

Velký podnik

Zdroj: Vlastní

Z prvního grafu je patrné, ţe nejvíce a to 19 respondentů pracuje v mikro podniku. Dále 18 respondentů pracuje ve velkém podniku a 13 v podniku středním. V malém podniku pracuje pouze 9 respondentů. Celkově se jedná, jak jiţ bylo řečeno o 59 zúčastněných firem z Prahy. Lidé, kteří pracují, ve Středočeském kraji odpověděli, ţe jich celkově 21 pracuje v malém podniku. Dále 20 ve velkém podniku. Celkem 19 respondentů v mikro podniku a pouze 13 respondentů v podniku středním. Celkově se jedná o 73 firem ze Středočeského kraje, jak jiţ bylo zmíněno. Otázka 4. V jaké působíte firmě? Tato otázka měla za cíl analyzovat právní formy podnikání oslovených firem, ve kterých respondenti pracují. Dotazovaní měli v první variantě na výběr obchodní společnost. Ta zahrnuje společnost s ručením omezeným, veřejnou obchodní společnost, komanditní společnost a akciovou společnost. Dále měli na výběr, vybrat si mezi státním podnikem, nebo OSVČ. 33

Graf č. 6. Forma podniku – Praha

Graf č. 7. Forma podniku – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 8

11

12

18

39

44

Obchodní společnost

Obchodní společnost

OSVČ

OSVČ

Státní podnik

Státní podnik

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní

Výsledky z této otázky, byli pro oba dva kraje podobné. V obou případech respondenti uvedli jako nejčastější formu podnikání obchodní společnost. V Praze celkem 39 respondentů a ve středočeském kraji 44. Na druhém místě uvedli jako formu podnikání OSVČ. V Praze 12 a ve Středočeském kraji 18 respondentů. Na posledním místě se umístil státní podnik. V Praze pracuje ve státním podniku 8 respondentů a ve Středočeském kraji 11. Otázka 5. Pořádá Vaše firma incentivní (motivační) akce? V této stěţejní otázce, měli účastníci dotazníkového šetření zodpovědět, zda jejich firma, ve které pracují, pořádá pro své zaměstnance incentivní akce. Pojem „incentivní akce“ byl pro většinu účastníků neznámý, proto byl nejprve tento pojem vysvětlen v několika bodech. Respondentům byly vysvětleny obě formy incentivních akcí. Nejprve akce formou zájezdu a poté také akce formou společenské události. Účastníci dotazníkového šetření potom uvedli, zda jejich firma alespoň jednu z těchto forem svým zaměstnancům nabízí či nikoliv.

34

Graf č. 8. Incentivní akce – Praha

Graf č. 9. Incentivní akce – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 5

12

54

Zdroj: Vlastní

61

Ano

Ano

Ne

Ne

Zdroj: Vlastní

Z obou grafů je patrné, ţe incentivní akce pořádá převáţná většina oslovených firem. V Praze celkem 54 podniků některou z těchto akcí pořádá. Pouze 5 firem nepořádá ţádné incentivní akce. Ve Středočeském kraji pořádá tyto akce celkem 61 oslovených firem. Pouze 12 jich nepořádá ţádné z incentivních akcí. Nejprve zanalyzujeme ty podniky, které nepořádají ţádné z incentivních akcí. V dalších částech této práce se zaměříme na firmy, které tyto akce pořádají. V Praze se jedná pouze o 5 firem z celkových 59. Celkem tři firmy z těchto pěti jsou z primárního sektoru, všechny jsou svojí formou podnikání obchodní společnosti. Velikostí jsou dvě mikro podniky a jedna jako malý podnik. Z toho je patrné, ţe incentivní akce takto malé firmy nepořádají z důvodu vyšších finančních nároků, nebo prostě jen z důvodu toho, ţe mají malý počet zaměstnanců a tudíţ prostřednictvím incentivních akcí nepotřebují stmelovat kolektiv. Jedná se o podniky, kde se většina lidí zná osobně a kde je také příznivé firemní klima. Tito zaměstnanci se raději sami sejdou mimo pracovní dobu například v restauraci, nebo při různých sportovních, či jiných aktivitách. Dále jedna firma patří do sekundárního sektoru. Jedná se o malý podnik a je také obchodní společností. Důvodem, proč tento podnik nepořádá incentivní akce, mohou být finanční důvody. Posledním subjektem je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), jedná se o podnikatele, který pracuje samostatně v sektoru sluţeb. Důvody proč nepořádá incentivní akce, jsou zřejmé. Nejedná se o klasického zaměstnance ve firmě, ale pouze o jedince, který nemá kolem sebe zaměstnance, 35

se kterými by mohl sdílet tyto akce. Pro zjednodušení a zpřehlednění poslouţí následující tabulka, ve které jsou dané firmy zobrazeny. Tabulka č. 1. Firmy, které nepořádají incentivní akce – Praha SEKTOR

ZAMĚŘENÍ

VELIKOST

FIRMA 1

SEKUNDÁRNÍ

OBCH. SPOL.

MALÝ PODNIK

FIRMA 2

PRIMÁRNÍ

OBCH. SPOL.

MIKRO PODNIK

FIRMA 3

PRIMÁRNÍ

OBCH. SPOL.

MIKRO PODNIK

FIRMA 4

PRIMÁRNÍ

OBCH. SPOL.

MALÝ PODNIK

FIRMA 5 Zdroj: Vlastní

TERCIÁLNÍ

OSVČ

MIKRO PODNIK

Ve Středočeském kraji se jedná celkem o 12 firem ze 73. Stejně jako v Praze i zde jsou zastoupeny pouze mikro podniky a malé podniky. Je tedy zřejmé, ţe tyto podniky mají, jak uţ bylo řečeno malé finanční prostředky a také menší počet zaměstnanců. Nemohou, nechtějí, nebo také nepotřebují pořádat tyto incentivní akce jakékoliv formy. Z uvedených dvanácti firem jsou dvě zařazeny v primárním sektoru. Jedná se o mikro podniky, v jednom případě firma podniká jako obchodní společnost a ve druhém jako OSVČ. Sekundárních firem jsou tři. Dvě z nich zahrnují OSVČ a třetí malá obchodní společnost. Sedm podniků působí v terciálním sektoru. Čtyři podniky mají jako právní formu podnikání obchodní společnost. Tři z těchto čtyř podniků jsou malé firmy a čtvrtá mikro podnik. Dvě firmy jsou státními podniky malého charakteru a jeden subjekt jako OSVČ. Tabulka č. 2. Firmy, které nepořádají incentivní akce – Středočeský kraj FIRMA 1 FIRMA 2 FIRMA 3 FIRMA 4 FIRMA 5 FIRMA 6 FIRMA 7 FIRMA 8 FIRMA 9 FIRMA 10 FIRMA 11

SEKTOR PRIMÁRNÍ PRIMÁRNÍ SEKUNDÁRNÍ SEKUNDÁRNÍ SEKUNDÁRNÍ TERCIÁLNÍ TERCIÁLNÍ TERCIÁLNÍ TERCIÁLNÍ TERCIÁLNÍ TERCIÁLNÍ

ZAMĚŘENÍ OBCH. SPOL. OSVČ OSVČ OBCH. SPOL. OSVČ OBCH. SPOL. STÁTNÍ PODNIK OBCH. SPOL. OBCH. SPOL. STÁTNÍ PODNIK OSVČ 36

VELIKOST MIKRO PODNIK MIKRO PODNIK MIKRO PODNIK MALÝ PODNIK MIKRO PODNIK MIKRO PODNIK MALÝ PODNIK MALÝ PODNIK MALÝ PODNIK MALÝ PODNIK MIKRO PODNIK

FIRMA 12 Zdroj: Vlastní

TERCIÁLNÍ

OBCH. SPOL.

MIKRO PODNIK

Celkově lze učinit závěry, ţe firmy, které nepořádají ţádné incentivní akce, jsou výhradně mikro a malé podniky. Střední a velké podniky mají více zaměstnanců a také více peněz. Pokud má podnik více pracovníků, tak je třeba stmelovat kolektiv, protoţe v těchto větších firmách se lidé znají a seznamují méně neţ v mikro nebo malém podniku. Cílem je samozřejmě zlepšení pracovních vztahů na pracovišti a s tím spojené zvýšení pracovního nasazení zaměstnanců. Otázka 6. Pořádá Vaše firma incentivní akce formou zájezdu, nebo formou společenské akce? Incentivní akce byly v této části dotazníku rozděleny na dvě formy. Nejprve na akce, které firmy pořádají formou zájezdu. Zde se jednalo o poznávací a pobytové zájezdy, nebo zájezdy spojené se sportovními aktivitami, wellness pobyty anebo jiné, podobné aktivity. Druhou formou incentivních akcí byli společenské události. V této otázce měli respondenti na výběr, zda jejich firma pořádá oslavy, rauty, recepce, párty, výročí firmy, předvánoční anebo silvestrovský večírek. Z výsledů dotazníkového šetření vyplynulo, ţe v Praze z celkových 54 podniků, které pořádají incentivní akce, jich 35 pořádá formou zájezdu a společenské události. 18 podniků poskytuje svým zaměstnancům pouze společenské akce bez zájezdů. Pouze jedna firma poskytuje pro své zaměstnance zájezdy bez jiných společenských akcí. Jak jiţ bylo zmíněno, 5 podniků nenabízí pro své zaměstnance ţádné z incentivních akcí. Ve Středočeském kraji celkem ze 73 podniků pořádá některou z incentivních akcí 61 firem. Nejvíce, celkem 33 firem pořádá pro své zaměstnance pouze některou ze společenských událost bez zájezdů, nebo jiných pobytových akcí. Dále 28 podniků nabízí incentivní akce formou zájezdů i společenských událostí. A nakonec ţádná z firem nepořádá pouze incentivní zájezdy. Je patrné, ţe V Praze je větší zastoupení podniků, které nabízejí pro své zaměstnance obě formy incentivních akcí. Je to dáno, zřejmě větším mnoţstvím kapitálu, které tyto firmy mají. Ve Středočeském kraji převaţují pouze společenské akce. V dalších otázkách dotazníkového 37

šetření, analýzou získáme doplňující informace k oběma formám těchto akcí. Pro zpřehlednění dané problematiky poslouţí následující dva grafy. Graf č. 10. Formy akcí – Praha

Graf č. 11. Formy akcí – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha Formou zájezdu

1

18

Formou zájezdu

0

Formou společenské akce

28 33

35

Formou společenské akce Formou zájezdu a společenské akce

Formou zájezdu a polečenské akce

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní

Celkově pořádá tedy v Praze společenské akce formou zájezdu 36 podniků a formou společenské akce 53 podniků. Ve Středočeském kraji pořádá formou zájezdu 28 podniků a formou společenské události 61 podniků.

2.2.2 Incentivní akce formou zájezdu V tomto bloku budeme analyzovat podniky, které pořádají pro své zaměstnance incentivní akce formou zájezdu. Bude se jednat celkem o pět otázek, ve kterých respondenti uvedli který typ incentivního, neboli motivačního zájezdu jejich firma pořádá. Dále jak často, kde a v jakém období. V poslední z těchto otázek mohli respondenti napsat, jestli byli na některém z motivačních zájezdů ubytování v hotelu, nebo v jiném ubytovacím zařízení a jestli byli také se sluţbami spokojeni či nikoliv. Otázka 7. Který typ incentivního zájezdu pořádá Vaše firma? Cílem této otázky, bylo zanalyzovat, jaké přesně firmy pořádají zájezdy, nebo pobyty pro své zaměstnance. Respondenti měli na výběr celkem ze šesti variant. První z nich byla moţnost 38

poznávacího zájezdu. Pod tímto pojmem, si můţeme představit zájezdy spojené s poznáváním dané destinace. Například zájezdy s cílem navštívit kulturně-historické pamětihodnosti jako například hrad, či zámek, muzeum, město, atd. Pobytové zájezdy jsou spojeny s ubytováním zaměstnanců v některé destinaci. Jedná se zpravidla o zájezdy delšího charakteru. Zájezdy spojené se sportovními aktivitami jsou specifickým způsobem jak stmelovat kolektiv zaměstnanců. Pracovníci podniku, kteří se tohoto zájezdu zúčastní, hrají různé sportovní, nebo společenské hry, ve kterých je zapotřebí fungování a spolupráce celého kolektivu, nebo se můţe jednat také o pobyty spojené s lyţováním, cyklistikou nebo podobnými aktivitami. Wellness pobyty platí zaměstnavatelé svým zaměstnancům zpravidla lázeňské a s tím spojené pobytové aktivity. Následující dva grafy zobrazují podniky z Prahy a Středočeského kraje. Graf č. 12. Typ zájezdu – Praha

Graf č. 13. Typ zájezdu – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 6

6

7

1 3

4 8 21

7 13 Poznávací zájezd

Poznávací zájezd

Pobytový zájezd

Pobytový zájezd Wellness pobyt

Wellness pobyt

Zájezd spojený se sportovními aktivitami

Zájezd spojený se sportovními aktivitami

Jiný

Jiný

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní

V této otázce měli účastníci dotazníkového šetření moţnost vyplnit více variant. Čísla tedy neoznačují přesný počet firem. Některé podniky pořádají více typů těchto incentivních akcí. V Praze celkem 21 dotazovaných odpovědělo, ţe jejich firma jim poskytuje zájezdy spojené se sportovními aktivitami. Je to dáno i tím, ţe podniky mohou mít své podnikové budovy, které slouţí právě těmto sportovním účelům. Například podnikové chaty, chalupy nebo ubytovny převáţně někde v přírodních a horských lokalitách kde se jejich zaměstnanci mohou odreagovat a načerpat síly do pracovního procesu. Zde se také realizují různé druhy sportů, 39

jako jsou lyţování, cyklistika, fotbal, volejbal, tenis, plavání, nebo méně náročné sportovní aktivity, či pouze procházky přírodou. Tento typ incentivní akce nabízí daný podnik i proto, ţe náklady s ním spojené jsou menší, neţ u jiné z akcí. Wellness pobyty jsou pro podniky finančně náročnější z toho důvodu, ţe se tento pobyt neodehrává v jejich prostorách. Celkem tuto variantu vybralo 7 respondentů. Podnik musí zaplatit jiné specializované firmě, která nabízí wellness pobyty ve svých zařízeních. Jedná se o pobyty spojené s péčí o tělo a duši. Například různé omlazovací a zkrášlující kůry spojené s lázeňskou péčí. Také 7 respondentů odpovědělo, ţe jim jejich podnik nabízí nějaký poznávací zájezd. Jedná se o zájezdy do atraktivních destinací na hrady, zámky, do historických center měst, nebo muzeí. Účastníci takového zájezdu spolu sdílejí záţitky z dané destinace, coţ přispívá k jejich vzájemným dobrým vztahům. Dále 6 respondentů odpovědělo, ţe jejich podnik jim nabízí jiné akce. Můţe se jednat o specifické firemní akce, které nejsou tradičního charakteru. Poslední pouze 4 respondenti uvedli jako svoji odpověď, ţe jim firma nabízí pobytové zájezdy. Můţe se jednat o zájezdy s pobytem v některé z destinací. Například pobyty v hotelech či penzionech bez dalších aktivit. Ve Středočeském kraji je situace podobná. Nejvíce a to 13 respondentů uvedlo, jako nejčastější incentivní akci formou zájezdu své firmy, zájezd spojený se sportovními aktivitami. Druhou nejčastější odpovědí byly wellness pobyty. Pro ty se vyjádřilo celkem 8 respondentů. Dále 6 dotazovaných uvedlo jako opověď jiné aktivity. Poté 3 respondenti uvedli pobytové zájezdy a pouze jeden respondent uvedl jako odpověď poznávací zájezd. Otázka 8. Jak často Vaše firma pořádá incentivní zájezdy? V této navazující otázce, se dotazovaní vyjádřili k tomu, jak často jejich firma pořádá tyto motivační zájezdy. Na výběr měli z několika moţností. Incentivní akce se pořádají jednou za měsíc, za čtvrt roku, nebo za půl roku. Dále jednou za rok, za dva roky nebo za pět let. Celkem v Praze z 36 podniků jich 17 pořádá tyto akce jednou za rok. Dále 7 podniků pořádá tyto akce jednou za dva roky. Jednou za půl roku nabízí tyto akce pro své zaměstnance 5 podniků. Tři podniky pořádá tyto incentivní zájezdy jednou za čtvrt roku. Nakonec dvě firmy je pořádají jednou za měsíc a dvě jednou za 5 let, coţ jsou z obou směrů extrémní případy. Pořádat incentivní akce formou zájezdu jednou za rok je pro většinu firem optimální. Velkou roli hraje finanční hledisko. Tyto akce bývají nákladné, a proto si firma musí nejprve rozvrhnout, zda na ně bude mít dostatek finančních prostředků. Závisí to také na velikosti 40

daného podniku, a tedy na mnoţství zaměstnanců. Pokud se jedná o velkou firmu například s 200 zaměstnanci, tak je jasné, ţe se těchto akcí nezúčastňují všichni zaměstnanci, ale převáţně ti, kteří jsou v kolektivu noví a je u nich tedy nutné, aby se začlenili do daného kolektivu. V podnicích ze Středočeského kraje je situace obdobná. Nejvíce 14 podniků z celkových 28 pořádá tyto akce jednou za rok. Dále 5 podniků pořádá tyto akce jednou za dva roky a současně dalších 5 jednou za půl roku. Dva podniky tyto akce pořádají jednou za čtvrt roku a jeden podnik jednou za měsíc a také jeden podnik jednou za pět let. Pro znázornění a potvrzení hypotézy slouţí následující dva grafy. Graf č. 14. Časový rozsah – Praha

Graf č. 15. Časový rozsah – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 2 2 7

3

11 2

5

5

5

14

17

1x za měsíc

1x za čtvrt roku

1x za měsíc

1x za čtvrt roku

1x za půl roku

1x za rok

1x za půl roku

1x za rok

1x za dva roky

1x za pět let

1x za dva roky

1x za pět let

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní Otázka 9. Kde se obvykle konají incentivní zájezdy?

Tato otázka měla za cíl zjistit, kde se tyto incentivní akce formou zájezdu konají. V dotazníku měli dotazovaní na výběr z několika moţností. Buď se akce mohly konat v hotelu, penzionu, kulturním sálu, wellness, nebo golf hotelu, kongresovém centru, nebo kongresovém hotelu, nebo na jiném místě. Dále také v prostorách firmy nebo na veřejném prostranství.

41

V této otázce někteří dotazovaní uvedli, ţe jejich podnik pořádá tyto akce i na více místech, proto absolutní počet čísel je větší, neţ počet zúčastněných podniků. Z následujících grafů jsou patrné výsledky dotazníkového šetření této otázky. Graf č. 16. Místo konání – Praha

1 2

Graf č. 17. Místo konání – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 2 3

3

1 2

1

4

2

1 3

2

0

3

4

13 7

13 Kongresový hotel Kongresové centrum Kulturní sál Hotel Pension Wellness hotel Golf hotel Jiné místo V prostorách firmy Na veřejném prostranství

11

Kongresový hotel Kongresové centrum Kulturní sál Hotel Pension Wellness hotel Golf hotel Jiné místo V prostorách firmy Na veřejném prostranství

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní

V grafu číslo 16. odpověděli respondenti, ţe jejich podniky pořádají tyto akce na celkem 45 místech. Nejvíce respondentů uvedlo jako svoji odpověď buď hotel, nebo penzion. Celkově tak 13 podniků vyuţívá sluţeb hotelu a současně 13 podniků sluţeb hotelu. Jedná se o nadpoloviční většinu, pokud spojíme tyto dvě odpovědi dohromady. Třetí nejčastější odpovědí byly wellness hotely a golf hotely, které uvedli vţdy čtyři respondenti. Dále po třech odpovědích byly uvedeny kongresový hotel, nebo firemní prostory. Po dvou odpovědích byly uvedeny kongresové centrum, kulturní sál, nebo jiné místo. Pouze jeden respondent uvedl, ţe jeho firma pořádá tyto akce na veřejném prostranství. Druhý graf zobrazuje situaci ve Středočeském kraji. Celkem respondenti uvedli 31 míst, kde jejich firma akce pořádá. V těchto podnicích je obdobný stav jako v Praze. Nejvíce a to 11 respondentů uvedlo jako nejčastější odpověď hotel a dále 7 jako druhou odpověď penzion. 42

Dohromady se jedná také o nadpoloviční většinu jako v praţských podnicích. Dále tři podniky pořádají své akce ve wellness hotelu a také v kongresovém hotelu. Dva v kongresovém centru a také dva na jiném místě. Pouze jeden podnik tyto akce pořádá v prostorách firmy, na veřejném prostranství, nebo v golf hotelu. Z výsledků této otázky vyplývá, ţe nejčastěji pořádají podniky incentivní akce formou zájezdu v hotelu, nebo penzionu, jak v Praze, tak ve Středočeském kraji. V předchozí otázce číslo 8. jsme zanalyzovali, jak často pořádají podniky, tyto incentivní akce a dospěli jsme k závěru, ţe jak v Praze, tak ve Středočeském kraji se tak děje jednou ročně. Z analýzy těchto informací můţeme potvrdit první hypotézu: H1 Podniky které pořádají incentivní akce formou zájezdu, využívají nejčastěji hotely a penziony jednou ročně. Otázka 10. V jakém období se konají incentivní zájezdy? V této otázce, měli respondenti uvést, v jakém období pořádá jejich firma incentivní akce formou zájezdu. Na výběr měli z několika moţností. Buď se tyto akce mohli konat na jaře, v létě, na podzim, nebo v zimě. Mnoho respondentů zaškrtlo v dotazníku více z těchto moţností. Někteří dokonce uvedli, ţe jejich podnik pořádá tyto akce v kaţdém z těchto období. Proto je opět více odpovědí, neţ celkový počet zúčastněných firem. Graf č. 18. Období pořádání – Praha

Graf č. 19. Období pořádání – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 8

35

Jaro

Léto

Zdroj: Vlastní

3 21

13 18

12

Podzim

5

Zima

Jaro

Léto

Zdroj: Vlastní

43

Podzim

Zima

Z grafu č. 18 je patrné, ţe v Praze celkem 35 podniků pořádá své incentivní akce formou zájezdu a to na podzim. Druhou nejčastější odpovědí bylo jaro. V tomto období pořádá některé z akcí celkem 21 podniků. Dále 12 podniků koná tyto akce v letním období a nejméně 8 podniků v zimním období. Ve Středočeském kraji se jedná o podobnou situaci. Nejvíce akcí pořádají firmy na podzim. Celkem se jedná o 18 podniků. Dále na jaře pořádá tyto akce 13 podniků. V létě pořádá akce formou zájezdu celkem 5 firem a v zimě pouze 3 firmy. Je zde očividné, ţe jak v Praze, tak ve Středočeském kraji je situace stejná. Podniky pořádají tyto incentivní akce formou zájezdu převáţně na podzim a na jaře. Mnoho podniků ať uţ z Prahy, nebo Středočeského kraje pořádá tyto akce v kaţdém z období. To znamená, ţe pro ně nemusí být období pořádání rozhodujícím faktorem, nebo prostě kaţdý rok pořádají tyto akce v jiném čase anebo i na jiném místě. Otázka 11. Kde přesně pořádá Vaše firma incentivní akce formou zájezdu? Byli jste spokojeni se službami, či nikoliv? V této otázce měli respondenti moţnost vyjádřit se vlastními slovy k místům, hotelům, nebo jiným ubytovacím zařízením, ve kterých jejich firma pořádá, nebo pořádala incentivní akce formou zájezdu. Respondenti mohli uvádět jakékoliv ubytovací zařízení, nejenom hotely, ale i kongresové hotely a kongresová centra, kulturní domy, penziony a další ubytovací zařízení. Odpovědi na tuto otázku byly různorodé, a jsou zobrazeny v následují tabulce. Tabulka č. 3. Spokojenost s hotely, forma zájezdu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Praha Rakousko, Alpy, Flachau Beránek, U pošty Hotel Volaréza, Slapy, spokojeni Hotel Bezdrev, Orlík, Penzion U rybníka, Blatná Activitypark Hotel Všemina, Jiţní Čechy Resort Svatá Kateřina, Vysočina Rybník - rekreační středisko, Plzeňsko Pokaţdé jinde, většinou v zahraničí, Alpy Horský hotel, Sliezský Lom, spokojeni Agropenzion u Bartoušků 44

Středočeský kraj Hotel Zámeček, Poděbrady Penzion Spálený mlýn, Líšnice Hotel, Šumava Golf hotel Penzion, Šumava Hotel, Praha Penzion Janov, Sedlčany Jáchymov, Léčebné lázně, spokojeni Poděbrady, Hotel Zámeček Třeboň, Lázně Aurora Hotel Jezerka, Seč, spokojenost

12 Rampušák, Orlické hory 13 Kunčina ves u Šajtavy 14 Brno, přehrada, spokojeni 15 Penzion Seidl, Špindlerův mlýn, jed. stra. 16 Hotel Koliba, spokojeni 17 Hotel Bellevue, Doksy 18 Špindlerův mlýn, Hotel Praha 19 Valtice, Besední dům, wellness 20 Znojmo, Vinaři 21 Penzion Kilian, Kvilda 22 Hotel Almi, Staré Splavy 23 Hotel Vega, spokojeni 24 Kulturní centrum, Jezerka, Souš 25 Penzion pod Moníncem, spokojeni 26 Penzion Dalmo 27 Penzion Třebovický mlýn, Ostrava 28 Hotel Oáza, Říčany 29 Rekreační středisko Naděje 30 Rekreační areál Motýlek 31 Aparthotel Teddy, Kvilda 32 Silesia Golf Resort 33 Hotel Green Inn, Beskydy, spokojeni 34 Golf Hotel Adámkova vila, Raškovice 35 Hotel Pod Zvičinou, Krkonoše 36 Penzion Bejčkův mlýn, Slavonice 37 Wellness hotel Diana, Velké Losiny 38 Kongresové centrum Dalibor, Litomyšl 39 Albatros Hotel Relax, wellness Zdroj: Vlastní

Hotel Jezerka, Seč Křiţánky Hotel Oral Hotel Semerink, Jizerské Hory Hotel Paganini, Mělník, spokojeni Hotel Olympionik, Mělník, spokojeni Rekreační středisko Aero, Holany Chata Terezka, Morava, spokojeni Penzion Lanšperk Rekreační zařízení Kraskov u Seče Penzion Na Červeném Potoce Obora Neptun, Lanškroun Apartmány u Jany, Třeboň Dobrá chata, Jiţní Čechy, spokojeni Sporthotel Kurzovní, Karlova Studánka GreenYacht Hotel, Praha, spokojeni Sportcentrum, Brandýs nad Labem Penzion Regina, kongresové centrum

Tato tabulka navazuje na otázku číslo devět, ve které respondenti uváděli, kde se nejčastěji konají incentivní akce formou zájezdu. V té uvedli v praţských podnicích celkem 45 a ve Středočeském kraji 31 míst, kde se tyto akce konají. Na tuto otázku, několik respondentů neodpovědělo. Respondenti uváděli nejčastěji hotely, nebo penziony, které ve své nabídce nabízejí sportovní aktivity a jsou situovány převáţně v přírodně atraktivních destinacích (horské oblasti, jezera, vodní toky, chráněné krajinné oblasti atd.). Jedná se převáţně o různá rekreační střediska, chaty, penziony, nebo hotely niţších tříd, tedy levnější ubytovací zařízení. Všechna uváděná ubytovací zařízení jsou z velké části umístěna po celé České republice, bez ohledu na vzdálenost od daných podniků. Tato tabulka nám také potvrzuje první hypotézu:

45

H1 Podniky které pořádají incentivní akce formou zájezdu, využívají nejčastěji hotely a penziony jednou ročně. Typickým zařízením, které vystihuje odpovědi respondentů z předchozích otázek je hotel Vega, ve kterém pořádá svoje akce podnik z Prahy. Jedná se o tří a půl hvězdičkový hotel v Luhačovicích ve Zlínském kraji. Nabízí teambuldingové akce, především sportovního charakteru. Pro sportovní vyţití nabízí fotbalové, golfové, tenisové hřiště a hřiště pro pláţový volejbal, dále minigolf, airsoftovou střelnici nebo zorbing a mnoho dalších příleţitostí jak, vyuţít volný čas. Nabízí i různé tematické a doprovodné programy, kterých mohou účastníci vyuţít. Jedná se o typický hotel, ve kterém mohou podniky pořádat své incentivní akce formou zájezdu, především pro sportovní účely, a to v krásném přírodním prostředí. (Hotel Vega

[cit.

2015-10-30],

Dostupné

na

internetu:

http://www.hotelvega.cz/cs-56-

teambuilding.html?ids).

2.2.3 Incentivní akce formou společenské události V tomto druhém bloku otázek, zanalyzujeme podniky z Prahy a Středočeského kraje, které pořádají incentivní akce formou společenské události. Informace získáme z následujících pěti otázek. Nejprve zanalyzujeme, jaké společenské akce a jak často podniky pořádají. Dále, kde se tyto akce konají a v jakém období. Poslední otázka bude věnována samotným respondentům, kteří sami vlastními slovy uvedou, v jakém ubytovacím zařízením jejich firma tyto akce pořádá. Jak jiţ bylo zmíněno v otázce číslo 6 tak v Praze pořádá incentivní akce formou společenské události celkem 53 z celkových 59 podniků a ve Středočeském kraji 61 z celkových 73 podniků. Je tedy zřejmé, ţe tato forma pořádání incentivních akcí je u zkoumaných podniků častější, neţ forma zájezdů. Ve své podstatě tuto formu akcí pořádá téměř kaţdá oslovená firma. Otázka 12. Který typ společenské akce Vaše firma pořádá? V této otázce jsme analyzovali, jaké přesně společenské události dané podniky pořádají. V dotazníku měli respondenti na výběr z událostí jako oslavy, rauty, recepce, výročí firmy, párty, předvánoční večírek, nebo silvestrovský večírek. Dotazovaní mohli uvádět opět více

46

odpovědí, neţ pouze jednu. Následující grafy poukazují na výsledek dotazníkového šetření této otázky. Graf č. 20. Společenské akce – Praha

Graf č. 21. Společenské akce – Středočeský kraj

Praha

2

12

6

Středočeský kraj

1

10

32

8 7

10

45

20 29

26 13

Oslava Výročí firmy Předvánoční večírek Silvestrovský večírek Raut Recepce Párty

Zdroj: Vlastní

Oslava Výročí firmy Předvánoční večírek Silvestrovský večírek Raut Recepce Párty

Zdroj: Vlastní

Z grafu číslo 20 je zřejmé, ţe nejvíce společenských událostí pořádají podniky z Prahy formou oslav. Celkem se jedná o 32 firem, co takto činí. Dále 29 podniků pořádá tyto akce formou předvánočních večírků a 26 podniků pořádá výročí své firmy. Tyto tři odpovědi byly stěţejní a ve svých dotaznících je uvedlo nejvíce respondentů. Dalších odpovědí bylo jiţ méně. Celkem 12 respondentů uvedlo jako společenskou událost párty, 8 respondentů raut a 7 silvestrovský večírek, pouze 6 dotazovaných uvedlo recepci. Ve Středočeském kraji byla situace obdobná. Celkem 45 podniků pořádá své společenské události formou oslav. Dále 20 firem prostřednictvím předvánočních večírků a 13 podniků pořádá výročí své firmy. 10 podniků pořádá párty a také 10 podniků pořádá silvestrovský večírek. Pouze dvě firmy pořádají rauty a jen jedna recepci. Z obou grafů je patrné, ţe nejvíce podniky z Prahy i ze Středočeského kraje pořádají pro své zaměstnance oslavy, předvánoční večírky a výročí firmy. Pořádání oslav je nejčastější zřejmě z toho důvodu, ţe se jedná o neformální společenskou událost. Je tedy uvolněnější a pro 47

zaměstnance rozhodně příjemnější, neţ například rauty nebo recepce, které vyţadují větší formální chování účastníků a také společenské oblečení. Druhou nejčastější událostí byl předvánoční večírek. Zde můţeme učinit závěr, ţe tato akce je také velmi častá a tedy oblíbená u zaměstnanců. Pořádá se pochopitelně v předvánočním čase a tedy i samotná atmosféra toho období je velmi příjemná a přátelská. Zaměstnanci si při této události rozdají dárky a připijí si na zdraví. Třetí nejčastější událostí bývá oslava firmy. Tato událost se koná bez ohledu na roční období. Součástí bývá proslov a přípitek ředitele či majitele podniku, shrnutí předchozího roku a pohled do budoucnosti firmy. Párty je podobná akce jako oslava. Silvestrovský večírek je obdoba předvánočního večírku. Tento druh společenské akce jiţ pořádá menší počet firem, také z toho důvodu ţe zaměstnanci tuto událost slaví spíše se svými rodinami či přáteli a ne s celou svojí firmou. Raut a recepce jsou akce spíše formálnějšího charakteru, konají se spíše v lepších prostorách, takţe bývají cenově náročnější pro daný podnik. Z tohoto důvodu většina z oslovených firem tyto akce nepořádá. Otázka 13. Jak často Vaše firma pořádá společenské akce? V této otázce měli respondenti moţnost vyjádřit se, jak často jejich firma pořádá společenské události. Na výběr měli z několika moţnosti. Nejprve mohli uvést, ţe jejich firma pořádá akce jednou za měsíc, dále jednou za čtvrt roku, jednou za půl roku nebo jednou za rok. Nebo mohli uvést, ţe tyto akce pořádají v delším časovém horizontu a to jednou za dva roky, nebo jednou za pět let. Odpovědi jsou zobrazeny v následujících dvou grafech. Graf číslo 22. zobrazuje podniky v Praze. Je z něho patrné, ţe nejčastěji pořádají společenské akce podniky jednou za rok. Celkem se jedná o 29 podniků z celkových 53, jedná se tedy více neţ o polovinu. 13 podniků uvedlo, ţe své společenské události pořádají jednou za půl roku, a 5 podniků jednou za čtvrt roku. Jednou za dva roky pořádají tyto akce 3 podniky a jednou za měsíc 2 podniky. Pouze jedna firma pořádá tyto akce jen jednou za 5 let. V grafu číslo 23. Je patrné, ţe ve Středočeském kraji je situace obdobná. Nejvíce a to celkem 38 podniků z 61 pořádá společenské akce jednou za rok. 14 podniků tyto akce pořádá jednou za půl roku a 5 jednou za čtvrt roku. Jedenkrát za dva roky pořádají tyto akce 2 podniky. Jedenkrát za měsíc a jedenkrát za 5 let po jednom podniku.

48

Graf č. 22. Časový rozsah 2 – Praha

Graf č. 23. Časový rozsah 2 – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

1

1 1 3 2 5

2

5 14

13

29

38

1x za měsíc

1x za čtvrt roku

1x za měsíc

1x za čtvrt roku

1x za půl roku

1x za rok

1x za půl roku

1x za rok

1x za dva roky

1x za pět let

1x za dva roky

1x za pět let

Zdroj: Vlastní

Zdroj: Vlastní

Z obou grafů je patrné, ţe se jak v Praze, tak ve Středočeském kraji incentivní akce formou společenské události konají většinou jednou za rok. Otázka 14. Kde se konají tyto společenské akce? V této otázce, se respondenti vyjádřili k tomu, v jakém místě jejich firma pořádá společenské akce. V dotazníku měli na výběr z mnoha moţností. Stejně jako v otázce číslo 9. mohli vybírat z moţnosti jako kongresový hotel nebo kongresové centrum, kulturní sál, hotel, nebo penzion. Dále wellness, nebo golf hotel a jiné místo. Nebo také mohli uvést, ţe se tyto akce konají v prostorách firmy či na veřejném prostranství. Respondenti v mnoha případech zaškrtli více odpovědí. V následujících grafech jsou patrné výsledky dotazníkového šetření této otázky.

49

Graf č. 24. Místo konání 2 – Praha

Graf č. 25. Místo konání 2 – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha 3

4

14

9 8

24 29

11 6 2 4 1 1

6 6 7

2

Kongresový hotel Kongresové centrum Kulturní sál Hotel Pension Wellness hotel Golf hotel Jiné místo V prostorách firmy Na veřejním prostranství

Kongresový hotel Kongresové centrum Kulturní sál Hotel Pension Wellness hotel Golf hotel Jiné místo V prostorách firmy Na veřejním prostranství

Zdroj: Vlastní

2 1 2

Zdroj: Vlastní

Graf číslo 24 zobrazuje podniky z Prahy. Zde je patrné, ţe nejčastěji pořádají podniky společenské akce ve vlastních prostorách firmy. Celkem tak uvedlo 24 firem. Dále 14 podniků pořádá své společenské akce v kongresovém hotelu a 11 v kongresovém centru. Celkem 6 podniků na jiném místě a 4 v kulturním sále. Dále 3 podniky na veřejném prostranství, dva ve wellness hotelu a také dva v hotelu. V golf hotelu a v penzionu pořádá tyto akce vţdy pouze jeden podnik. Ve Středočeském kraji je situace obdobná jako v Praze. Nejčastěji pořádají podniky společenské akce v prostorách firmy. Celkem tak odpovědělo 29 podniků. Dále 9 firem pořádá své akce v kongresovém hotelu a 8 v kongresovém centru. Sedm na jiném místě a dohromady 6 v kulturním sále a 6 v hotelu. Dále 4 podniky pořádají tyto akce na veřejném prostranství. Poté 2 podniky v golf hotelu a také 2 podniky v penzionu. Ve wellness hotelu pořádá pouze jedna firma některou ze společenských událostí. Z obou grafů je zřejmé, ţe nejvíce pořádají své společenské akce podniky ve svých prostorách. Podniky, tedy pořádají většinou oslavy, výročí firmy, nebo předvánoční večírky 50

z velké části ve svých prostorách, jak v Praze, tak ve Středočeském kraji. V předchozí otázce číslo 13 jsme zanalyzovali, ţe nejčastěji pořádají incentivní akce formou společenské události podniky jak v Praze, tak ve Středočeském kraji jednou za rok. Je tedy zřejmé, ţe jsme v otázce číslo 13 a 14 vyvrátili druhou hypotézu: H2 Podniky, které pořádají incentivní akce formou společenské události, využívají nejčastěji kongresové hotely jednou za půl roku. Otázka 15. V jakém období se konají tyto společenské akce? Tato otázka měla za cíl, zanalyzovat v jakém období se konají společenské akce podniků z Prahy a ze Středočeského kraje. Dotazovaní měli na výběr ze čtyř ročních období, tedy jara, léta, podzimu a zimy. Respondenti opět uváděli více odpovědí neţ pouze jednu. Následující dva grafy ukazují, jak respondenti odpovídali. Graf č. 26. Období pořádání 2 – Praha

Graf č. 27. Období pořádání 2 – Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

Jaro

30

27

28

31

Léto

Zdroj: Vlastní

Podzim

20 21

Zima

Jaro

Léto

20

31

Podzim

Zima

Zdroj: Vlastní

Z prvního grafu je zřejmé, ţe z praţských podniků pořádá v letním období společenské akce 31 podniků. V zimě pořádá tyto akce 30 podniků, na podzim 28 a na jaře 27 firem. Ve Středočeském kraji pořádá také 31 firem tyto akce v letním období. Dále 21 podniků je pořádá na podzim a 20 na jaře a také 20 v zimě. Z obou grafů je patrné ţe nejčastěji se společenské akce konají v letním období. Ačkoliv poměrově jsou většinou všechna období vyrovnaná. Je tedy patrné, ţe na ročním období kdy podniky tyto akce pořádají zase, aţ tolik nezáleţí. Mnoho z podniků také pořádá tyto akce ve 51

více obdobích, nebo kaţdý rok v jiném období. Nelze tedy jednoznačně určit ve kterém období tyto společenské akce podniky z Prahy ani ze Středočeského kraje pořádají nejčastěji. Otázka 16. Kde přesně pořádá Vaše firma společenské akce? Byli jste spokojeni se službami, či nikoliv? V této otázce, měli dotazovaní moţnost vyjádřit se vlastními slovy k tomu, kde jejich firma pořádá společenské akce. V následující tabulce jsou uvedeny odpovědi respondentů. V otázce číslo 14 většina respondentů uvedla, ţe se jejich společenské akce konají většinou v prostorách firmy, proto je celkový počet odpovědí menší. Tabulka č. 4. Spokojenost s hotely, forma společenské akce 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

Praha Rakousko, Aply, Flachau Kulturní dům Hotel Zlatá Hvězda, Třeboň Biskupský dvůr, Jindřichův Hradec, příro. Penzion U rybníka, Blatná Vranov Mikulov České Budějovice, spokojeni Různá místa Kulturní centrum, Jezerka, Souš Kongresové centrum, Praha Deštné v Orlických horách Hotel Alba, Deštné v Orlických horách Brno, přehrada, spokojeni Valtice, Besední dům, wellness Hotel Koliba, spokojeni Parkhotel Průhonice Luční dům, Jánské Lázně, wellness Hotel Uno, Ústí nad Orlicí Kongresové centrum Praha Clarion Congres Hotel Prague Hotel Uno, Ústí nad Orlicí Top Hotel, Praha Praha Konferenční centrum, Praha NH Prague city Kulturní centrum Průhon, Praha Kongresové cenrum Dlabačov 52

Středočeský kraj Hotel Sport, Kralupy, spokojeni Kongresový hotel Academic, Roztoky Kongresové centrum Praha, Chateau Havel… Zámecký hotel Mělník Hotel Zámeček, Poděbrady Hotel, Praha, spokojeni Hotel Diplomat, Praha, pokojeni Mělník, Apartmány u zámku, spokojeni Poděbrady, Hotel Zámeček Třeboň, Lázně Aurora, spokojeni Penzion U Staré lípy, Rodvínov u Jindř. Hr. Kongres Hotel Jezerka, Seč, spokojeni Křiţánky Hotel Oral Hotel Šumava Inn Hotel Ostrov, wellness Penzion Na Rozcestí Dělnický dům, Jihlava Top Hotel Praha Kulturní dům Kladno Zámecký hotel, Liblice GreenYacht Hotel, Praha, spokojeni Kongresové centrum Zlín Yard Resord, Předboj, spokojeni Kongresové centrum Praha, spokojeni Mělník, park Hotel Polanka, Beskydy Parkhotel Plzeň

29 Hotel Olšanka, kongresy, Praha 30 Kongresové centrum Praha 31 Hotel Vega, spokojeni 32 Hotel Extol Inn, Praha, spokojeni 33 Hotel Duo, Praha 34 Kongresové centrum Čeladenka 35 Kongresové centrum, Hotel Veba 36 Hotel Čertousy, Praha 37 Kongresové centrum Oáza, Říčany 38 Kongresové centrum, Poděbrady 39 Resort Svatá Kateřina, Vysočina 40 Hotel Marriott, Praha 41 Hotel Green Inn, Beskydy, spokojeni 42 Hotel Golfi, Poděbrady Zdroj: Vlastní

KC Nové Adalbertinum, Hradec Králové Nymburk Kulturní dům, Pardubice Kongresové centrum Aldis, Hradec Králové Kulturní dům Blaník, Vlašim Kongresové centrum Ohrada Krkonoše, hotel Kulturní středisko, Nymburk Golf Hotel Morris, Mariánské Lázně Kulturní středisko, Dobříš Olomouc, spokojeni Golf Resort Hotel Konopiště

Tato tabulka, navazuje na otázku číslo čtrnáct, kde měli respondenti moţnost uvést, kde jejich firma pořádá incentivní akce formou společenské události. Jak jiţ bylo zmíněno, nejčastěji dotazovaní odpovídali, ţe se tyto akce konají v prostorách firmy, proto je v tabulce číslo 4 méně odpovědí. Z celkového počtu 53 podniků z Prahy, kteří pořádají společenské akce, odpovědělo pouze 42. Uváděly převáţně místa v Praze, ale i v celé České republice. Jak je zřejmé, nejvíce respondenti uváděli kongresové hotely, nebo kongresová centra. Ve Středočeském kraji z celkových 61 respondentů odpovědělo pouze 40. Většina odpovědí byla podobného charakteru jako v praţských podnicích. Celkově lze shrnout, ţe uvedená ubytovací zařízení, byly většinou kongresové hotely, nebo kongresová centra, a to vyšší třídy nebo kvality. Samozřejmě také vyšší cenové relace. V otázce číslo jedenáct jsme vyvodili závěry, ţe nejčastěji vyuţívají podniky pro konání svých incentivních zájezdů hotely a penziony niţší cenové relace. V této otázce lze vyvodit závěr, ţe podniky pořádají své společenské akce v kongresových hotelech nebo kongresových centrech vyšší cenové relace.

53

Z toho můţeme učinit závěry pro třetí hypotézu: H3 Incentivní akce se konají spíše v dražších, než levnějších ubytovacích zařízeních. Incentivní akce formou zájezdu se konají spíše v levnějších ubytovacích zařízeních. Je to dáno tím, ţe tyto zájezdy jsou zaměřené na sportovní aktivity a není tedy nutné, aby ubytovací zařízení bylo luxusnější, formálnější a na vysoké úrovni. Účastníkům stačí jednodušší prostředí pro svoji relaxaci a pro své záţitky. Incentivní akce formou společenské události se konají spíše v draţších ubytovacích zařízeních. Je to dáno tím, ţe tyto akce jsou zaměřeny nejvíce na oslavy, výročí firmy, nebo předvánoční večírky, a ty jsou více formální, neţ zájezdy spojené se sportovními aktivitami. Většinu těchto společenských akcí pořádají firmy ve svých prostorách, zřejmě z důvodu vyšší ceny, pokud ovšem přeci jenom pořádají tyto akce v některém z ubytovacích zařízení, tak v kongresových hotelech, které bývají na vyšší, luxusnější a tedy i draţší úrovni.

2.2.4 Kongresové hotely V tomto bloku se zaměříme na zjištění informací o vyuţívání kongresových hotelů oslovenými podniky. Prostřednictvím poslední otázky zjistíme, k jakým účelům a jestli vůbec kongresové hotely tyto podniky vyuţívají. Tento blok je rozdělen na tři pod-bloky, ve kterých jsou podrobně analyzovány zúčastněné podniky. Otázka 17. K jakým účelům využívá Vaše firma kongresové hotely? Cílem této otázky bylo zanalyzovat, zda podniky v Praze a ve Středočeském kraji vyuţívají sluţeb kongresových hotelů. Z nabídky moţností měli respondenti na výběr seminář, kongres, sympozium, konferenci, přednášku nebo školení. Celkově jsme v této práci zkoumali 132 podniků. V Praze se jednalo o 59 podniků a ve Středočeském kraji o 73 podniků. V Praze celkově 44 podniků odpovědělo na tuto otázku. Ze Středočeského kraje odpovědělo na tuto otázku pouze 36 podniků. Následující dva grafy poukazují na podniky, které některou z těchto událostí v kongresovém hotelu pořádají.

54

Graf č. 28. Kongresové hotely – Praha

Praha

0 3

Graf č. 29. Kongresové hotely – Středočeský kraj

0

Středočeský kraj

2 2

3

4

2 1

4

22

20 11

6

Školení

Konference

Školení

Konference

Kongres

Seminář

Kongres

Seminář

Přednášky

Jiné

Přednášky

Jiné

Sympozium

Zdroj: Vlastní

Sympozium

Zdroj: Vlastní

Graf číslo 28 zobrazuje podniky z Prahy, jak jiţ bylo řečeno. Jedná se celkově o 44 respondentů, kteří za svůj podnik odpověděli. Dohromady 22 dotazovaných uvedlo, ţe jejich podnik vyuţívá kongresové hotely pro pořádání školení. Dále 11 vyuţívá hotelové prostory pro pořádání konferencí. Tyto odpovědi byly stěţejní. Další odpovědi měli menší zastoupení v celkovém měřítku. Čtyři podniky vyuţívají kongresové hotely pro pořádání kongresů, 3 pro pořádání seminářů, 2 pro přednášky a 2 pro jiné účely. Ţádný z podniků nepořádá sympozia. Ve Středočeském kraji, stejně jako v Praze, nejvíce vyuţívají kongresové hotely podniky pro pořádání školení svých zaměstnanců. Celkově se jedná o 20 podniků. Dále 6 podniků pořádá konference a 4 kongresy. Semináře pořádají celkem 3 firmy a 2 podniky přednášky. Jeden podnik pořádá jiné akce a stejně jako v Praze ţádný podnik nepořádá sympózia. Z obou grafů je patrné, ţe nejvíce vyuţívají podniky kongresové hotely pro pořádání školení. Je to dáno tím, ţe školení jsou ze zákona povinná a zaměstnavatelé je pro své zaměstnance musí uskutečňovat. Kongresové hotely jsou pro tyto události ideální, díky kapacitě svých prostorů a s tím spojených sluţeb. Konference jsou druhou nejčastější odpovědí u obou grafů. Ostatní odpovědi jsou jiţ relativně vyrovnané. Sympózia nepořádají podniky nejspíše z toho důvodu, ţe se nejedná o vědecké instituce, nýbrţ o firmy.

55

2.2.4.1 Školení V této části budeme analyzovat ty podniky, které pořádají pro své zaměstnance školení. Následující tabulky poukazují na to, jaké podniky těchto sluţeb vyuţívají. Nejprve vlastní analýzou zjistíme, jestli se jedná o podniky z primárního, sekundárního, nebo terciálního sektoru. Dále, zda se jedná o obchodní společnost, nebo státní podnik, popřípadě o OSVČ. V neposlední řadě zanalyzujeme, o jak velký podnik se jedná. Jestli školení v kongresových hotelech vyuţívají více mikro podniky, malé podniky, střední podniky, nebo velké podniky. Tabulka č. 5. Školení – Praha Podniky Primární Sekundární Terciální Obchodní spol. OSVČ Státní podnik Mikro podnik Malý podnik Střední podnik Velký podnik

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

17 18 19 20 21 22 X X

X X X X X X X X X

X X X

X X X X

Zdroj: Vlastní Tabulka číslo 5. zobrazuje praţské podniky, které vyuţívají kongresové hotely pro pořádání školení. Tabulka je rozdělena do tří částí. První z nich zobrazuje sektor, ve kterém dané firmy působí. Jedná se buď o primární, sekundární či terciální. Je patrné, ţe nejvíce, a to 13 podniků, spadá do terciálního sektoru. Dále 4 podniky působí v sekundárním sektoru a pouze dva v sektoru primárním. Druhá část tabulky rozděluje firmy na obchodní společnosti, OSVČ, nebo státní podniky. Nejvíce, a to 16 podniků, je obchodní společností. Čtyři podniky potom spadají do státního podniku, nebo do OSVČ. Třetí část poukazuje na velikost podniků. Nejvíce, a to 9 podniků, je velkého charakteru. Středních podniků je celkem 6 a malých podniků 4 a mikro podniků 3. Z těchto informací lze učinit několik závěrů. Nejvíce praţských podniků, které pořádají školení pro své zaměstnance, působí v terciálním sektoru. Z větší části se jedná o obchodní společnosti a svojí velikostí se jedná především o velké a střední podniky.

56

Tabulka č. 6. Školení – Středočeský kraj Podniky Primární Sekundární Terciální Obchodní spol. OSVČ Státní podnik Mikro podnik Malý podnik Střední podnik Velký podnik

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

20

X

X

X

Zdroj: Vlastní Tabulka číslo 6 zobrazuje podniky ze Středočeského kraje, které pořádají pro své zaměstnance školení. Jedná se celkem o 20 podniků. Nejvíce, a to 11 firem, spadá do terciálního sektoru. Dále 8 firem do sekundárního a pouze 1 do primárního sektoru. Také 11 firem je obchodní společností. Sedm podniků funguje jako státní podnik a pouze 2 jako OSVČ. Celkem 11 podniků pořádá pro své zaměstnance školení ve velkém podniku. Středních podniků je v tomto případě 5, malých 3 a mikro podniků pouze 2. Výsledky z této tabulky jsou svým rozloţením stejné jako v tabulce předchozí. Je tedy zřejmé, ţe stejně jako v Praze i ve Středočeském kraji se jedná o podniky, které působí v terciálním sektoru. Dále, ţe jsou obchodní společností a svým rozsahem jsou to velké podniky. Kongresové hotely tedy vyuţívají spíše větší podniky, lze předpokládat, ţe tato školení jsou i pro větší počet zaměstnanců.

2.2.4.2 Konference V této části práce zanalyzujeme, podniky, které pořádají v kongresových hotelech konference. Jak jiţ bylo řečeno, z praţských podniků pořádá tyto akce celkem 11 z nich. Ve Středočeském kraji se jedná pouze o 6 podniků. Následující tabulka zobrazuje podniky jak z Prahy, tak ze Středočeského kraje.

57

Tabulka č. 7. Konference – Praha, Středočeský kraj Podniky Primární Sekundární Terciální Obchodní spol. OSVČ Státní podnik Mikro podnik Malý podnik Střední podnik Velký podnik

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X

3 4 5 6 X X

X X X X X

X X X X X

Zdroj: Vlastní Tabulka číslo 7 zobrazuje podniky z Prahy a Středočeského kraje, které vyuţívají kongresové hotely pro pořádání konferencí. Modře označené jsou praţské podniky a růţově podniky ze Středočeského kraje. V Praze nejvíce 6 podniků spadá do terciálního sektoru. Dále 3 do primárního a pouze 2 do sekundárního sektoru. Nejčastěji se jedná o obchodní společnosti. Dohromady tuto variantu uvedlo 10 podniků. Pouze jeden podnik je státního charakteru. Nejvíce je 5 podniků velkého charakteru. Dále 3 střední podniky, 2 mikro podniky a jeden malý podnik. Ve Středočeském kraji je situace obdobná. Celkem 4 podniky jsou v terciálním sektoru a jenom 2 v sektoru sekundárním. Také 4 podniky jsou obchodní společností, jeden státní podnik a jeden OSVČ. Nejčastěji jde o 4 velké a o dva malé podniky. Situace je jak v Praze, tak ve Středočeském kraji stejná. Nejvíce se vţdy jedná o podniky, které jsou v terciálním sektoru, tedy v sektoru sluţeb. Jsou obchodními společnostmi a velikost podniku je buď velká, nebo středně velká.

2.2.4.3 Ostatní odpovědi V této části zanalyzujeme podniky, které pořádají kongresy, semináře, přednášky, nebo jiné z akcí. Těchto odpovědí bylo mnohem méně neţ u odpovědí, které se týkaly školení a kongresů, jak je zobrazeno v grafech 28 a 29. Následující dvě tabulky zobrazují odpovědi podniků, které kongresy, semináře, přednášky a jiné akce pořádají v kongresových hotelech.

58

Tabulka č. 8. Ostatní akce – Praha Pořádané akce Podniky

Kongresy 1

2

Primární Sekundární

1

1

2

3

Jiné

2

1

2

X

X X

X

X X

X

X

X X

X

X X X

OSVČ

X

X

X

X

Státní podnik Mikro podnik

4

Přednášky

X

Terciální Obchodní spol.

3

Semináře

X

X

X

X

X

Malý podnik

X

Střední podnik Velký podnik

X X X

X

X X

X

X

Zdroj: Vlastní Tabulka číslo 8 zobrazuje celkem 11 podniků z Prahy. První čtyři podniky pořádají kongresy. Celkem dva z těchto podniků spadají do terciálního, jeden do primárního a také jeden do sekundárního sektoru. Dále dva z těchto podniků jsou obchodní společností, jeden OSVČ a také jeden z podniků je státní firma. Velikostí jsou dva střední podniky, jeden velký a také jeden mikro podnik. Semináře v kongresovém hotelu pořádají celkem tři podniky. Dva z nich spadají do terciálního sektoru a jeden do sektoru sekundárního. Dva jsou státní podniky a jedna firma je obchodní společností. Velikostí se jedná o jednu firmu velkou, druhou střední a třetí malou. Přednášky pořádají pouze dva podniky. Jeden spadá do terciálního sektoru a druhý do primárního sektoru. Oba dva jsou obchodní společností a svojí velikostí jsou jeden střední a druhý velký podnik. Jiné akce tohoto typu pořádají také dva podniky z Prahy. Oba dva spadají do terciálního sektoru a jsou obchodními společnostmi. Jedna z firem je malého a druhá velkého charakteru. Z tabulky číslo 8 je zřejmé, ţe nejvíce se jedná o podniky, které spadají do terciálního sektoru, jsou obchodními společnostmi a velikostně se jedná o střední a velké firmy.

59

Tabulka č. 9. Ostatní akce – Středočeský kraj Pořádané akce Podniky Primární Sekundární Terciální Obchodní spol. OSVČ

Kongresy 1

2

3

4

Přednášky

Semináře 1 X

2

3

1

2

1

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X X X X

X X X

X

X

X

X

Státní podnik Mikro podnik Malý podnik Střední podnik Velký podnik

Jiné

X X X X

X X X X

X

Zdroj: Vlastní Tabulka číslo 9 zobrazuje podniky ze Středočeského kraje, které pořádají kongresy, semináře, přednášky a jiné akce. Celkem čtyři firmy pořádají kongresy. Tři z nich spadají do terciálního sektoru a pouze jedna do sektoru sekundárního. Tři z podniků jsou obchodní společnosti a pouze jeden ze subjektů je OSVČ. Velikostně jsou tři podniky velkého a jeden podnik středního charakteru. Semináře pořádají tři podniky. Dva z nich spadají do terciálního sektoru a jeden do sektoru primárního. Dvě z těchto firem jsou obchodní společnosti a jeden ze subjektů je OSVČ. Velikostně je jedna firma malého charakteru, další středního charakteru a poslední velkého charakteru. Přednášky pořádají pouze dva podniky. Oba dva patří do terciálního sektoru tedy do sektoru sluţeb. V jednom případě jde o obchodní společnost a ve druhém případě o státní podnik. Jedná se o jednu velkou firmu a o mikro podnik. Jiné akce pořádá v kongresovém hotelu pouze jedna firma z Prahy. Tento podnik spadá do terciálního sektoru. Jedná se o obchodní společnost a svojí velikostí jde o velký podnik. Z obou předchozích tabulek je patrné, ţe podniků, které pořádají tyto akce, není mnoho. Přesto lze říci, ţe zjištěné informace byly podobné, jako v předchozích otázkách. Stejně jako u podniků, které pořádají školení, nebo konference, i tady jsou nejvíce zastoupeny firmy,

60

které spadají do terciálního sektoru a jsou z větší části obchodními společnostmi. Svým charakterem je většina z nich velká nebo střední firma. Příkladem kongresového hotelu je Hotel a kongresové centrum Academic. Tento hotel byl uveden v otázce číslo 16 respondentem ze Středočeského kraje. Tento hotel se nachází ve Středočeském kraji ve městě Roztoky. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel, s celkovou kapacitou 51 pokojů, který mimo ubytování a stravování nabízí také prostory k pořádání seminářů, školení, kongresů, konferencí a akcí podobného charakteru aţ pro 300 osob. Samozřejmostí je poskytování veškerého konferenčního servisu. Tento hotel byl vybrán také z osobních důvodů autora, jelikoţ v tomto hotelu určitou dobu působil. (Academic Hotel & Congress Centre a.s. [cit. 2015-10-30], Dostupné na internetu: http://academic.cz/cs).

2.3 Shrnutí Tato analytická část práce, měla za úkol zanalyzovat vztah podniků k incentivnímu cestovnímu ruchu. Prostřednictvím dotazníkového šetření jsme vyhodnotili odpovědi na mnoho otázek dané problematiky. Osloveny byly podniky z Prahy a Středočeského kraje. Stanoveny byly celkem tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, ţe pokud podniky pořádají incentivní akce, vyuţívají hotely, nebo penziony, a to jednou ročně. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, ţe podniky, které pořádají incentivní akce formou zájezdu, vyuţívají nejčastěji kongresové hotely a realizují je většinou jednou za půl roku. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Naopak bylo analýzou zjištěno, ţe nejčastěji pořádají tyto akce podniky ve svých prostorách, a to jednou za rok. Třetí hypotéza předpokládala, ţe podniky incentivní akce konají spíše v draţších ubytovacích zařízeních. Tato hypotéza se částečně potvrdila. Incentivní akce formou zájezdu se konají spíše v levnějších hotelech, nebo penzionech. Incentivní akce formou společenské události se konají nejvíce v prostorách firmy, ovšem druhou nejčastější odpovědí byly kongresové hotely, které jsou draţší. V prvním bloku otázek jsme vyzkoumali prvotní informace o zúčastněných firmách. Nejprve jsme získali informace o tom, kde daný podnik sídlí, jestli v Praze, nebo ve Středočeském kraji. Dále v jakém sektoru působí, nebo jaká je celková velikost a forma podnikání daného podniku. Nejčastěji se jednalo o firmy spadající do terciálního sektoru a o obchodní společnosti. Velikosti podniku byli různé jak v Praze, tak ve Středočeském kraji. Od mikro

61

podniků aţ po velké podniky. Dále jsme vyzkoumali, ţe většina podniků pořádá incentivní akce, a to jak formou zájezdu, tak i formou společenské události. Podniky, které pořádají incentivní akce formou zájezdu, nejčastěji vyuţívají pobyty spojené se sportovními aktivitami, a to na podzim. Vyuţívají hotely, nebo penziony, a to nejčastěji jednou ročně. Zde se potvrdila první hypotéza. Dostali jsme také konkrétní odpovědi, v jakých hotelech, nebo penzionech se tyto akce konají. Uveden byl i typický hotel, který spadá do dané problematiky. Podniky, které pořádají incentivní akce formou společenské události uvedly, ţe nejčastěji organizují pro své zaměstnance oslavy, předvánoční večírky, nebo výročí své firmy, a to jednou ročně, v letním období, a to ve vlastních prostorách firmy. Zde se nám nepotvrdila druhá hypotéza. Také zde jsme zanalyzovali, v jakých konkrétních zařízeních se tyto akce konají. V poslední subkapitole, jsme zanalyzovali přímý vztah podniků a kongresových hotelů. V otázkách měli respondenti moţnost vyjádřit se, k jakým účelům vyuţívají kongresové hotely. Nejčastější odpověď bylo školení zaměstnanců. Dále konference, kongresy, semináře, přednášky, nebo jiné akce. Tyto skutečnosti byly v následujících třech subkapitolách detailně rozebrány. Analýzou bylo zjištěno, ţe ve většině případů se jednalo o podniky velkého charakteru, spadající do terciálního sektoru, s tím, ţe se ve své podstatě jednalo o obchodní společnosti.

62

3. NÁVRHOVÁ ČÁST V této části práce vyhodnotíme výsledky z předchozí kapitoly. Následně navrhneme určitá řešení, která napomohou ke zlepšení a zkvalitnění sluţeb pro hotely, kongresové hotely a ostatní ubytovací zařízení, kterých podniky z Prahy a Středočeského kraje vyuţívají. Předchozí kapitole jsme zkoumali celkem 132 podniků. Celkem bylo 59 podniků z Prahy a 73 podniků ze Středočeského kraje. Nejčastěji se jednalo o podniky, které spadají do terciálního sektoru, tedy do sektoru sluţeb. Většina těchto podniků pořádá některé incentivní akce buď formou zájezdu, nebo společenské akce. Dále většina podniků z Prahy vyuţívá ke svým účelům kongresové hotely. Ve Středočeském kraji je těchto podniků méně. V subkapitole 2.2.2 jsme se zabývali formami zájezdů, které podniky pořádají. Zanalyzovali jsme, ţe nejvíce vyuţívají tyto podniky jak z Prahy, tak ze Středočeského kraje zájezdy spojené se sportovními aktivitami. Potvrzena byla také první hypotéza. Tyto akce se konají převáţně v hotelech a v penzionech, a to v průměru jednou ročně. Nejčastěji na podzim, nebo na jaře. Pokud se nějaký podnikatel, či jiný subjekt rozhodne zaměřit na tuto klientelu zákazníků, tedy na zaměstnance jiných podniků, kterým jejich zaměstnavatel zaplatí zájezd většinou spojený se sportovními aktivitami, tak by měl mít jasno především, kde se dané zařízení (hotel, penzion) bude nacházet. Mělo by se jednat o hotely, nebo penziony, které disponují opravdu kvalitními venkovními prostory. V jejich vybavení by mělo být například tenisové, minigolfové, fotbalové, volejbalové, či jiné hřiště. Ideálně v horských oblastech, v blízkosti vodních toků, rybníků, jezer nebo cyklistických stezek. S tím souvisí i nabídka půjčení jízdních kol, nebo projíţďky na koních, které jsou v dnešní době velmi oblíbené. Tyto, i jiné sluţby by samotné ubytovací zařízení většinou nemohlo nabízet, ale můţe být prostředníkem a mít provizi za zprostředkované sluţby. Ale především si díky těmto sluţbám zajistí poţadovanou klientelu. Určitá výhoda pro tato ubytovací zařízení by byla spolupráce s místními cestovními kancelářemi a agenturami, které pořádají výlety do blízkého okolí. Dobré by bylo, kdyby v dané lokalitě tohoto ubytovacího zařízená byla třeba také muzea, nebo jiné kulturně historické památky. Pokud se dané atributy v blízkosti hotelu, nebo penzionu nenachází, je nutná spolupráce s místními organizacemi, institucemi, spolky, nebo volenými orgány. Dané ubytovací zařízení by mělo mít z vlastního zájmu snahu se podílet na jejich zájmech. Například, pokud ve vybrané lokalitě v blízkosti hotelu, či penzionu chybí cyklostezka pro cyklisty, bylo by dobré navrhnout ze strany hotelu či penzionu místním 63

orgánům, aby tuto stavbu vybudovaly. Nebo naopak, pokud se ubytovací zařízení nachází v přírodně zajímavé lokalitě a vedení obce rozhodne o vybudování továrny, pak by bylo dobré spolupracovat s místními ochranáři přírody proti této výstavbě. Je to také samozřejmě otázka financí, a hotely, nebo penziony mohou v tomto případě poskytnout určité příspěvky pro realizaci těchto zájmů. Jediný aspekt, který nelze ovlivnit, je počasí, které je bohuţel při těchto typech akcí nedílnou součástí. Je nutné si uvědomit, ţe zaměstnanci podniků, jezdí do těchto ubytovacích zařízení, aby stmelili svůj kolektiv prostřednictvím sportovních aktivit. Proto pro ně není důleţité ani tak ubytovací zařízení, jako spíše daná destinace a její moţnosti vyuţití. Budoucí podnikatel, nebo subjekt, který se rozhodne pro výběr, nebo vybudování hotelu, či penzionu, by se měl zaměřit více na danou destinaci a poloţit si otázku, zda je atraktivní, či nikoliv, a zda je proveditelné stavbu tohoto zařízení v konkrétním místě realizovat. V subkapitole 2.2.3 jsme analyzovali podniky, které pořádají incentivní akce formou společenské události. V Praze pořádají nejčastěji podniky oslavy, výročí firmy a předvánoční večírky. Ve Středočeském kraji je situace stejná. Byla také vyvrácena druhá hypotéza. Předpokládali jsme, ţe nejvíce se tyto akce konají jednou za půl roku v kongresových hotelech, ovšem pravda je taková, ţe nejvíce se tyto akce konají jednou ročně, a to v prostorách firmy. Dále v kongresovém centru, nebo v kongresovém hotelu. V obou krajích se nejčastěji konaly tyto akce v letním období, ovšem početně byly výsledky ze všech ročních období velice vyrovnané, proto se dá konstatovat, ţe zde neexistuje jednoznačné období, které by platilo pro všechny oslovené podniky. Z těchto získaných informací můţeme učinit určitá doporučení. Nejvíce společenské události pořádají podniky ve svých prostorách, ale na druhém místě v kongresových hotelích a na třetím místě v kongresových centrech. V první řadě by bylo dobré, kdyby se kongresové hotely, nebo centra snaţily tyto podniky přesvědčit, aby pořádaly své oslavy, předvánoční večírky, výročí a jiné akce v jejich zařízeních. Tedy v kongresových hotelích, nebo kongresových centrech. Tyto akce se konají jednou ročně, oslavy a výročí firmy se konají v průběhu celého roku a předvánoční večírek v zimním období před vánocemi. Nejenom pro hotely, ale pro všechny firmy je důleţité, aby se k nim zákazník vracel. Kongresové hotely, nebo kongresová centra by mohly nabídnout podnikům, aby pro své zaměstnance pořádaly společenské akce kaţdý rok, a to za zvýhodněnou cenu. Pokud by kongresové hotely, nebo centra nepřesvědčily tyto podniky, aby své společenské akce pořádaly u nich, tak by bylo dobré, kdyby jim nabídly alespoň cateringové sluţby. Mohly by 64

podnikům zajišťovat veškeré sluţby, které se společenských akcí týkají. Jednat by se mohlo o celkovou organizaci akce. Zajištění harmonogramu akce od začátku do konce. Přípravy před zahájením akce. Dále zajištění veškeré gastronomie, od přípravy jídel a nápojů, zajištění příslušného personálu při přípravě pokrmů a také při obsluze. Samozřejmě také zabezpečení doprovodného programu, pokud ho daná firma vyţaduje. Součástí je také závěrečný úklid dané akce. Podniky, které by vyuţívaly tyto cateringové sluţby, by časem mohly vyuţívat i samotné prostory a veškeré sluţby kongresových hotelů, nebo kongresových center. Předpokládáme, ţe tyto akce se budou konat pro větší počet účastníků a budou končit v mnoha případech v pozdních večerních hodinách. Kongresové hotely mají oproti kongresovým centrům tu výhodu, ţe mohou účastníky těchto akcí ve svém zařízení ubytovat. Mohou tedy tuto nabídku poskytnout, ovšem je otázkou, zda by ubytování bylo placené zaměstnavatelem, nebo by si ho museli účastníci hradit sami. V kaţdém případě by kongresový hotel měl nabídnout zvýhodněnou cenu pro tyto účastníky, jelikoţ se jedná o větší skupinu hostů, která by se ubytovala naráz. V této subkapitole jsme zároveň vyhodnocovali třetí hypotézu. V té jsme předpokládali, ţe incentivní akce se konají spíše v draţších, neţ levnějších ubytovacích zařízeních. U incentivních akcí formou zájezdu se tato hypotéza nepotvrdila. U společenských akcí, jsme zanalyzovali, ţe u kongresových hotelů, nebo kongresových center, popřípadě jiných ubytovacích zařízení tato hypotéza platí. Z toho je moţné učinit závěry pro kongresové hotely, které nabízejí vyšší standart sluţeb, aby se nebály zvyšovat ceny za své sluţby. V dnešní době je v oblibě u hotelových a restauračních zařízení, sniţování cen na minimum. Především aby nalákaly svého klienta/hosta. Pokud se tato zařízení snaţí mít své ceny niţší neţ konkurence, nehledí na své náklady a mnohdy díky tomu také zkrachují. Především kongresové hotely, které podle analýzy mohou být relativně draţší neţ své okolí, by se neměly bát za tyto vyšší ceny nabízet své sluţby. Především v kulturně, nebo přírodně atraktivních oblastech v pohraničí. Zde je velká pravděpodobnost, ţe do jejich kongresového hotelu budou jezdit klienti z blízkého zahraničí, především ze silnějších, ekonomicky vyspělejších zemí, neţ je Česká republika, například jako je Německo, nebo Rakousko. Týkat se to můţe destinací, jako je Šumava, Krkonoše, Krušné hory, Karlovarsko a mnoho dalších. Pro tuto klientelu jsou i ty mnohdy pro nás drahé české kongresové hotely levnější neţ ty v jejich zemích.

65

V subkapitole 2.2.4 jsme analyzovali podniky, které vyuţívají sluţeb kongresových hotelů. Celkově jsme zanalyzovali, ţe z 59 podniků z Prahy vyuţívá kongresové hotely pro uvedené akce 44 podniků. Ve Středočeském kraji z celkových 73 podniků pořádá tyto akce pouze 36 z nich. Uţ z toho je zřejmé, ţe v tomto kraji vyuţívá těchto sluţeb méně podniků neţ v Praze. Je to dáno moţná tím, ţe v Praze je větší koncentrace kongresových hotelů na rozdíl od Středočeského kraje. Nebo ve Středočeském kraji spíše pro tyto účely vyuţívají podniky jiná místa. Přesto jsme zjistili, ţe nejvíce vyuţívají kongresové hotely jak v Praze, tak ve Středočeském kraji, podniky pro pořádání školení, konferencí, kongresů, seminářů, přednášek, nebo jiných akcí. Nejčastěji se jednalo o velké podniky, které nabízejí sluţby a jsou obchodními společnostmi. Z těchto skutečností lze doporučit kongresovým hotelům, aby se zaměřili na tyto druhy podniků. Ideální by bylo, kdyby kongresové hotely samy oslovovaly tyto velké firmy a nabízely jim svojí nabídku sluţeb. Převáţně ve Středočeském kraji, kde podniky kongresových hotelů vyuţívají pro tyto účely méně. Nejčastěji se jedná o školení zaměstnanců, které je pro podniky povinné ze zákona. Z toho je patrné ţe podniky tyto akce pořádat musí. Pro kongresové hotely by bylo dobré, kdyby navrhly těmto především velkým podnikům, aby pořádaly tyto akce v pravidelných intervalech s výhodnější cenovou nabídkou.

66

ZÁVĚR Hotelnictví a cestovní ruch jsou v dnešní době opravdu nedílnou součástí. Především incentivní cestovní ruch je pro kongresové hotely, nebo jen pro kongresová centra důleţitým zdrojem příjmů. Těchto zařízení vyuţívají, jak jsme zanalyzovali podniky z Prahy a Středočeského kraje. Výhodou pro kongresové hotely je to, ţe pokud se podniky rozhodnou vyuţívat jejich sluţeb, většinou přivedou více hostů najednou. V teoretické části práce, jsme shrnuli základní informace týkající se hotelnictví a s ním souvisejícím cestovním ruchem. Kaţdý podnik, který působí ve svém oboru, by měl znát teoretické základy a pravidla, které jeho podnikání zahrnuje a ovlivňuje. Stejně tak toplatí v hotelnictví, gastronomii, nebo v cestovním ruchu, které jsou význačné tím, ţe zde dochází k přímému kontaktu s hostem, nebo klientem. V analytické části této diplomové práce jsme pomocí analýzy dotazníkového šetření vyzkoumali mnoho informací. Především byly podrobeny analýze tři základní hypotézy. Analýzou bylo vyzkoumáno, ţe podniky z Prahy a Středočeského kraje mají zájem o incentivní akce v hotelech, nebo penzionech, a to pro pořádání svých zájezdů, které jsou sportovně zaloţené. Tyto hotely, nebo penziony jsou pro spíše levnějšího charakteru, a to zřejmě z toho důvodu, ţe zúčastnění zaměstnanci nevyţadují prvotřídní kvalitu těchto zařízení. Jde jim spíše o záţitky, nebo danou destinaci. Naopak ty podniky, které pořádají společenské události, vyuţívají nejvíce svých vlastních prostor. Pokud se ale rozhodnou pořádat tyto akce mimo své prostory, vyuţívají kongresové hotely, nebo kongresová centra. Zde uţ jsou poţadavky na kvalitu a úroveň poskytovaných sluţeb mnohem vyšší, a s tím souvisejí i vyšší finanční nároky. Mnoho z podniků také vyuţívá sluţeb samotných kongresových hotelů, kterých je v Praze, tak ve Středočeském kraji, ale i po celé České republice stále více. Návrhová část této práce, měla za cíl navrhnout určitá řešení pro hotely, nebo ostatní ubytovací zařízení, podle analyzovaných informací z předchozí části práce. Navrţeno bylo několik různých variant pro hotely a ostatní ubytovací zařízení, aby si udrţely, přilákaly, nebo co nejlépe oslovily daný podnik, který by mohl své incentivní akce pořádat právě v jejich zařízeních.

67

Cílem této diplomové práce bylo zanalyzovat, jaký vliv má incentivní cestovní ruch na podniky z Prahy a Středočeského kraje. Tohoto cílu bylo dosaţeno. V dnešní době je incentivní cestovní ruch na vzestupné úrovni, stejně jako hotelový průmysl, bez kterého by se nemohl rozvíjet. Podniky, které své incentivní akce pořádají, budou stále více vyuţívat sluţeb hotelů, penzionů, kongresových hotelů, kongresových center a dalších subjektů. Především díky stále se zlepšující ekonomické situaci v České republice se dá očekávat do budoucna pozitivní směr. Všechny informace ať uţ zjištěné, zanalyzované, nebo navrhnuté, by měly pomoci všem zúčastněných subjektům, nejen z oblasti hotelnictví a cestovního ruchu. Především ale samotným hoteliérům pro úspěšné podnikání v tomto ne vţdy lehkém oboru, který je stále na rychle se rozvíjející úrovni.

68

LITERATURA [1] ATTL, Pavel.; NEJDL, Karel. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 178 s. ISBN 978-80-8657837-8. [2] ATTL, Pavel. STUDNIČKA, Petr. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6 [3] BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. Praha: Mag Consulting s.r.o. 2004. 180 s. ISBN 80-86724-02-6 [4] BERÁNEK, Jaromír. KOTEK, Pavel. Řízení hotelového provozu, čtvrté přepracované vydání. Praha: Mag Consulting s.r.o. 2007. 240 s. ISBN 978-80-86724-30-0 [5] DĚDINA, Jiří. ODCHÁZEL, Jiří. Management a moderní organizování firmy. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 328 s. ISBN 978-80-247-2149-1 [6] HESKOVÁ, Marie. A kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6 [7] HOLUB, Karel. Vybrané kapitoly z dějin gastronomie a hotelnictví. Praha: VŠH, 2004. 224 s. ISBN 80-86578-16-X [8] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu, jak uspět v domácí a světové konkurenci, druhé aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada 2012. 320 s. ISBN 978-80247-4209-0 [9] JANDL, Hugo. Český host v hotelu. [Bakalářská práce] Praha: VŠH, 2013. [10] JOHNOVÁ, Dana. Pivo. Praha: VŠH, 2002. 80 s. ISBN 80-86578-11-9

[11] KOTLER, Philip. BOWEN, John T. MAKENS, James C. Marketing for Hospitality and Tourism. New Jersey: Pearson Education 2006. 21 s. ISBN: 0-13-201773-3

69

[12] KOTÍKOVÁ, Halina. Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. 208 s. ISBN 978-80-247-4603-6 [13] KŘÍŢEK, Felix. NEUFUS, Josef. Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing a.s., 2014. 224 s. ISBN 978-80-247-4835-1

[14] LASHLEY, Conrad. Handbook of Hospitality Marketing Management. Chapter 1 Marketing hospitality and tourism experiences. Oxford: Elsevier Ltd. 2008. 552 s. ISBN 9780-0804-5080-3 [15] LINHART, Jiří a kolektiv. Slovník cizích slov pro nové století. Litvínov: Dialog, 2008. 416 s. ISBN 80-7382-006-4

[16] LUBBE, Berendien. Tourism distribution, managing the travel intermediary. Cape Town: Juta, 2000. 387 s. ISBN 0 7021-5418 0 [17] ORIEŠKA, Ján. Technika sluţeb cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVICE, konsorcium, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9 [18] PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8 [19] PALATKOVÁ, Monika. ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5 [20] PÁSKOVÁ, Martina.; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj: 2002. 448 s. ISBN 8023901524, 9788023901528 [21] RYGLOVÁ, Kateřina. BURIAN, Michal. VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. Praha: Grada, 2011. 216 s. ISBN 978-80-2474039-3 [22] SALAČ, Gustav. Stolničení. Praha: Fortuna 2006. 224 s. ISBN 80-7168-752-9

70

[23] SMEJKAL, Vladimír. BACHRACHOVÁ, Hana. Velký lexikon společenského chování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. 356 s. ISBN 978-80-247-1560-5 [24] TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 200 s. ISBN 978-80-247-3842-0 [25] VEBER, Jaromír. A kol. Management, Základy moderní manaţerské přístupy výkonost a prosperita, 2. aktualizované vydání. Praha: Management press 2009. 736 s. ISBN 9788072612741 [26] VESELÝ, Petr. Projektování hotelového provozu. Praha: VŠH, 2004. 86 s. ISBN 8086578-23-2 [27] VYBÍRAL, Zdeněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. 264 s. ISBN 80-7178-291-2 [28] ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management. Praha: VŠH, 2009. 145 s. ISBN 978-80-86578-74-3

71

ELEKTRONICKÉ ZDROJE [1] Academic Hotel & Congress Centre a.s. [cit. 2015-10-30], Dostupné na internetu: http://academic.cz/cs

[2]

Czech

Tourism

[cit.

Dostupné

2015-04-14],

na

internetu:

http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchuv-cesku/) [3] Czech Tourism [cit. 2015-04-14], Dostupné na internetu: http://www.czechtourism.cz/oczechtourism/zakladni-informace/

[4]

Časopis

Všudybyl

[cit.

Dostupné

2015-10-28],

na

internetu:

http://e-

vsudybyl.cz/clanky/rozvoj-kongresove-a-incentivni-turistiky-v-regionech-ceske-republiky1233.html

[5]

Český

statistický

úřad

[cit.

2015-04-14],

Dostupné

na

internetu:

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/cestovni-ruch-4-ctvrtleti-2014-qtvv029hr7 [6] Evropské hlavní město kultury 2015 [cit. 2015-05-31], Dostupné na internetu: http://www.plzen2015.cz/cs/o-projektu

[7]

Hotel

stars

[cit.

2015-03-02],

s.

5.

Dostupné

na

internetu:

http://www.hotelstars.cz/oficialni-klasifikace-v-cr [8] Hotel stars [cit. 2015-29-5], Dostupné na internetu: http://www.hotelstars.cz/metodikaklasifikace [9] Hotel Vega [cit. 2015-10-30], Dostupné na internetu: http://www.hotelvega.cz/cs-56teambuilding.html?ids

[10] International Recommendations for Tourism Statistics, New York: UNWTO, 2008 [cit. 2015-31-03],

s.

1.

Dostupné

na

http://unstats.un.org/unsd/publication/Seriesm/SeriesM_83rev1e.pdf#page=21 72

internetu:

[11] OMT Travel [cit. 2015-10-29], Dostupné na internetu: http://www.zajezdy-firmy.cz/onas.htm

[12]

Prague

food

festival

[cit.

2015-05-31],

Dostupné

na

internetu:

http://www.praguefoodfestival.cz/o-festivalu [13] World Tourism Organization UNWTO [cit. 2015-04-14], Dostupné na internetu: http://media.unwto.org/press-release/2015-01-27/over-11-billion-tourists-travelled-abroad2014

73

PŘÍLOHY Dotazník Dobrý den, jmenuji se Bc. Hugo Jandl a jsem studentem 2. ročníku magisterského studia oboru Management hotelnictví a lázeňství na VYSOKÉ ŠKOLE HOTELOVÉ V PRAZE 8. Chtěl bych Vás poţádat o vyplnění dotazníku, který je součástí mé diplomové práce. Veškeré poskytnuté informace jsou anonymní a slouţí pouze pro zpracování této diplomové práce. Předem děkuji za Váš čas. 1) Kde sídlí Vaše firma, ve které působíte? □ Středočeský kraj □ Královéhradecký kraj □ Praha □ Pardubický kraj □ Jihočeský kraj □ Kraj Vysočina □ Plzeňský kraj □ Jihomoravský kraj □ Olomoucký kraj □ Moravskoslezský kraj

□ Karlovarský kraj □ Ústecký kraj □ Liberecký kraj □ Zlínský kraj

2) V jakém sektoru Vaše firma působí? □ Primární – zemědělství, hornictví, rybolov a příbuzné obory □ Sekundární – výroba a průmysl □ Terciální – sluţby 3) Jaká je velikost Vaší firmy? □ Mikro podnik (0-10 zaměstnanců) □ Malý podnik (10-50 zaměstnanců) □ Střední podnik (50-250 zaměstnanců) □ Velký podnik (250 a více zaměstnanců) 4) V jaké působíte firmě? □ Obchodní společnost (s.r.o., v.o.s., k.s., a.s.) □ OSVČ □ Státní podnik

74

5) Pořádá Vaše firma incentivní (motivační) akce? (Incentivní neboli motivační zájezd pořádá firma za účelem motivovat své zaměstnance k vyšším pracovním výkonům a posílit jejich společenské vztahy na pracovišti. Je z pravidla hrazena zaměstnavatelem. Pro účely diplomové práce jsou tyto akce rozděleny: - Formou zájezdu – jedná se o poznávací zájezdy, pobytové zájezdy, wellness pobyty, zájezdy spojené se sportovními aktivitami atd. - Formou společenské akce – jedná se o oslavy, výročí firmy, předvánoční večírek, silvestrovský večírek, raut, recepce, párty atd.) □ Ano □ Ne 6) Pořádá Vaše firma incentivní akce formou zájezdu, nebo formou společenské akce? (Formou zájezdu – jedná se o poznávací zájezdy, pobytové zájezdy, wellness pobyty, zájezdy spojené se sportovními aktivitami atd.) (Formou společenské akce – jedná se o oslavy, výročí firmy, předvánoční večírek, silvestrovský večírek, raut, recepce, párty atd.) □ Formou zájezdu □ Formou společenské akce □ Formou zájezdu i společenské akce 7) Který typ incentivního zájezdu pořádá vaše firma? □ Poznávací zájezd □ Wellness pobyt □ Pobytový zájezd □ Jiný □ Zájezd spojený se sportovními aktivitami □ Ţádný 8) Jak často Vaše firma pořádá incentivní zájezdy? □ 1x za měsíc □ 1x za rok □ 1x za čtvrt roku □ 1x za 2 roky □ 1x za půl roku □ 1x za 5 let □ Nikdy 9) Kde se obvykle konají incentivní zájezdy? □ V kongresovém hotelu □ V kongresovém centru □ V kulturním sále □ Na jiném místě □ Pod širým nebem □ Nekonají se 10) V jakém období se konají incentivní zájezdy? □ Jaro □ Podzim □ Nekonají se □ Léto □ Zima 11) Kde přesně pořádá Vaše firma incentivní akce formou zájezdu? Byli jste spokojeni se službami, či nikoliv?

75

12) Který typ společenské akce Vaše firma pořádá? □ Oslavy □ Raut □ Výročí firmy □ Recepce □ Předvánoční večírek □ Párty □ Silvestrovský večírek □ Ţádné 13) Jak často Vaše firma pořádá společenské akce? □ 1x za měsíc □ 1x za rok □ 1x za čtvrt roku □ 1x za 2 roky □ 1x za půl roku □ 1x za 5 let □ Nikdy 14) Kde se konají tyto společenské akce? □ V kongresovém hotelu □ V kongresovém centru □ V kulturním sále □ Na jiném místě □ Pod širým nebem □ Nekonají se 15) V jakém období se konají tyto společenské akce? □ Jaro □ Podzim □ Nekonají se □ Léto □ Zima 16) Kde přesně pořádá Vaše firma společenské akce? Byli jste spokojeni se službami, či nikoliv?

17) K jakým účelům využívá Vaše firma kongresové hotely? □ Seminář □ Kongres □ Jiné □ Sympozium □ Konference □ Ţádné □ Přednáška □ Školení 18) Z jakého kraje pocházíte? □ Středočeský kraj □ Královéhradecký kraj □ Praha □ Pardubický kraj □ Jihočeský kraj □ Kraj Vysočina □ Plzeňský kraj □ Jihomoravský kraj □ Olomoucký kraj □ Moravskoslezský kraj 19) Kolik je Vám let? □ 15-17 □ 18-25 □ 26-35 □ 36-45

□ 46-55 □ 56-65 □ 66 a více

20) Pohlaví? □ Muţ □ Ţena

76

□ Karlovarský kraj □ Ústecký kraj □ Liberecký kraj □ Zlínský kraj