VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Kateřina Vránová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Kateřina Vránová

Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii

Diplomová práce

2015

Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii

Diplomová práce

Bc. Kateřina Vránová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Eva Ottová Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-5-7 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

The Comparison of TV Cooking Shows in the Czech Republic and in England

Bc. Kateřina Vránová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Management

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Eva Ottová Date of Submission: 2015-5-7 Date of Thesis Defense: Email: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění, souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze 7. května 2015 …………………………………..…… jméno a příjmení autorky

Ráda bych zde poděkovala své vedoucí diplomové práce PhDr. Evě Ottové za její cenné rady a čas, který mi věnovala při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří se zúčastnili mého dotazníkového šetření.

Abstrakt

VRÁNOVÁ, Kateřina. Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 77 stran.

Následující text se zabývá srovnáním televizních pořadů o vaření. Seznámíme se s demografickými podmínkami ČR a Anglie a objasníme stravovací návyky obou zemí. Definujeme pojmy televize, vysílací podmínky zmíněných zemí a specializované televizní kanály o vaření. Neopomeneme také objasnit historii televizních pořadů o vaření. V praktické části se budeme zabývat samotnými televizními pořady o vaření. Získané informace nám pomohou odpovědět na jednu ze dvou hypotéz. K objasnění druhé hypotézy použijeme kvantitativní metodu dotazníkového šetření, která bude obsahovat uzavřené a polootevřené otázky. V závěru práce navrhneme producentům televizních pořadů o vaření zlepšení, která mají za cíl zvýšit sledovanost jejich pořadů. Představíme vlastní koncept televizního pořadu, který by mohl přilákat velké procento diváků všech věkových skupin. V neposlední řadě se zaměříme na finanční stránku televizních pořadů o vaření.

Klíčová slova: divák, kuchař, pořad, recept, surovina, televize, vaření.

Abstract

VRÁNOVÁ, Kateřina. The Comparison of TV Cooking Shows in the Czech Republic and in England. [Master´s Dissertation] The Institute of Hospitality. Prague: 2015. 77 pages.

The following text deals with the comparison of cooking TV shows. It provils the demographic conditions of the Czech Republic and England, and explains the eating habits of both the countries. It defines the TV, broadcasting conditions of the mentioned countries, and specialised TV channels on cooking. Additionally, it also explains the history of cooking TV shows. The practical part deals with

cooking TV shows

themselves. The information obtained will help answer one of the two hypotheses. To answer the second hypothesis, the work uses the quantitative method questionnaire, which includes both closed and semi-closed questions. The conclusion proposes improvements to

cooking TV shows, which aims to increase the ratings of their

programmes. The work introduces our own concept of a TV show, which could attract a large percentage of viewers of all ages. Finally, it focuses on the financial aspects of cooking TV shows.

Keywords: chef, cooking, ingredient, recipe, television, TV show, viewer.

Obsah

Úvod................................................................................. 1 1 Teoretická část ............................................................. 4 1.1

Česká republika ......................................................................................................... 5

1.1.1 1.2

Anglie ....................................................................................................................... 6

1.2.1 1.3

Demografické podmínky ............................................................................................ 6

Stravování................................................................................................................. 7

1.3.1 1.3.1.1 1.3.2 1.3.2.1 1.4

Demografické podmínky ČR ....................................................................................... 5

Stravování v ČR ........................................................................................................... 7 Tradiční české jídlo ................................................................................................. 8 Stravování ve Velké Británii ....................................................................................... 9 Tradiční britské jídlo ............................................................................................. 10

Televize .................................................................................................................. 11

1.4.1

Historie televize........................................................................................................ 11

1.4.2

Vysílací podmínky ..................................................................................................... 12

1.4.3

Rozdělení televizí v ČR.............................................................................................. 13

1.4.3.1

Veřejnoprávní televize .......................................................................................... 14

1.4.3.2

Soukromá televizní stanice FTV Prima ................................................................. 14

1.4.3.3

Soukromá televizní stanice TV NOVA ................................................................... 15

1.4.4 1.4.4.1

Televizní stanice BBC ............................................................................................ 16

1.4.4.2

Televizní stanice ITV ............................................................................................. 16

1.4.4.3

Televizní stanice Channel 4 .................................................................................. 17

1.4.5

1.5

Rozdělení televizí v Anglii ......................................................................................... 15

Specializované televizní kanály o vaření .................................................................. 17

1.4.5.1

Televizní stanice Mňam TV ................................................................................... 17

1.4.5.2

Televizní stanice TV Paprika ................................................................................. 18

1.4.5.3

Televizní stanice Food Network ............................................................................ 18

Historie televizních pořadů o vaření ......................................................................... 18

1.5.1

Průřez české produkce ............................................................................................. 19

1.5.2

Průřez anglické produkce ......................................................................................... 21

2 Analytická část ........................................................... 23 2.1

Televizní pořady o vaření......................................................................................... 24

2.1.1

Přehled televizních pořadů o vaření v ČR ................................................................ 24

2.1.1.1

Televizní pořady o vaření na televizní stanici Prima FTV ...................................... 25

2.1.1.2

Televizní pořady o vaření na televizní stanici TV Nova......................................... 29

2.1.1.3

Televizní pořady o vaření na televizní stanici Česká televize ................................ 32

2.1.2 2.1.2.1

Televizní pořady o vaření na televizním kanálu BBC ............................................ 35

2.1.2.2

Televizní pořady o vaření na televizním kanálu ITV ............................................. 39

2.1.2.3

Televizní pořady o vaření na televizním kanálu Channel 4................................... 40

2.1.3 2.2

Přehled televizních pořadů o vaření v Anglii ............................................................ 34

Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii ............................................... 43

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 44

2.2.1

Dotazníkové šetření v ČR.......................................................................................... 45

2.2.1.1

Grafické zpracování dotazníkového šetření v ČR ................................................. 45

2.2.1.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření v ČR............................................................. 51

2.2.2

Dotazníkové šetření v Anglii ..................................................................................... 52

2.2.2.1

Grafické zpracování dotazníkového šetření v Anglii............................................. 53

2.2.2.2

Vyhodnocení dotazníkového šetření v Anglii........................................................ 59

2.2.3

Srovnání dotazníkového šetření obou zemí ............................................................. 60

3 Návrhová část ............................................................ 64 3.1

Doporučení producentům televizních pořadů o vaření ............................................. 65

3.2

Návrh konceptu na nový televizní pořad o vaření ..................................................... 67

3.3

Televizní pořad o vaření jako marketingový nástroj restaurací .................................. 68

3.4

Kolik stojí pořady o vaření? ..................................................................................... 69

Závěr .............................................................................. 71 Literatura ....................................................................... 73

Seznam grafů Grafy 1 – 14: České dotazníkové šetření Graf 1: Zajímají Vás televizní pořady o vaření?

s. 45

Graf 2: Jak často vaříte?

s. 45

Graf 3: Jaké televizní pořady o vaření sledujete?

s. 46

Graf 4: Jak často sledujete televizní pořady o vaření?

s. 46

Graf 5: Máte svůj oblíbený televizní pořad o vaření?

s. 47

Graf 6: Z jakého důvodu sledujete televizní pořady o vaření?

s. 47

Graf 7: Využíváte informace z televizních pořadů o vaření?

s. 48

Graf 8: Změnili jste jídelníček nebo stravovací návyky díky sledování televizních pořadů o vaření?

s. 48

Graf 9: Co Vám v televizních pořadech o vaření chybí?

s. 49

Graf 10: Které televizní pořady o vaření sledujete raději?

s. 49

Graf 11: Jaké je Vaše pohlaví?

s. 50

Graf 12: Kolik Vám je let?

s. 50

Graf 13: Kolik lidí bydlí v místě Vašeho bydliště?

s. 51

Grafy 14 – 26: Anglické dotazníkové šetření Graf 14: Zajímají Vás televizní pořady o vaření?

s. 53

Graf 15: Jak často vaříte?

s. 53

Graf 16: Jaké televizní pořady o vaření sledujete?

s. 54

Graf 17: Jak často sledujete televizní pořady o vaření?

s. 54

Graf 18: Máte svůj oblíbený televizní pořad o vaření?

s. 55

Graf 19: Z jakého důvodu sledujete televizní pořady o vaření?

s. 55

Graf 20: Využíváte informace z televizních pořadů o vaření?

s. 56

Graf 21: Změnili jste jídelníček nebo stravovací návyky díky sledování televizních pořadů o vaření?

s. 56

Graf 22: Co Vám v televizních pořadech o vaření chybí?

s. 57

Graf 23: Které televizní pořady o vaření sledujete raději?

s. 57

Graf 24: Jaké je Vaše pohlaví?

s. 58

Graf 25: Kolik Vám je let?

s. 58

Graf 26: Kolik lidí bydlí v místě Vašeho bydliště?

s. 59

Seznam zkratek č. – číslo ČR – Česká Republika spol. s r. o. – společnost s ručením omezeným % - procentuální vyjádření s. – strana tzv. – takzvaně např. – například popř. – popřípadě £ - libra zejm. - zejména

Úvod Přijímání potravy patří mezi základní fyziologické potřeby člověka. Bez potravy přežije člověk jen několik málo dní, bez tekutin dokonce jen několik hodin. Přijímání potravy hraje ovšem i další úlohu v životě člověka. Kromě uspokojení základní fyziologické potřeby přežití hraje potrava, její zpracování a konzumace, v mnoha kulturách i roli společenskou.

Vařením obecně nazýváme úpravu potravin různými technologickými postupy. „Různé způsoby přípravy pokrmů používané po celém světě ovlivňuje dostupnost surovin, stravovací zvyky, estetické hledisko, úroveň zemědělství a ekonomiky, kulturní a náboženské zvyky.“

„Archeologické nálezy ukazují, že historie vaření je stejně dlouhá, jako je historie užívání ohně člověkem.“ Dostupné na internetu dne 10. 1. 2015 . Historicky první zmínka o jídle, která popisuje konkrétní pokrmy i způsob jejich zpracování, je datována rokem 968 před naším letopočtem - má tedy úctyhodný věk, téměř 3 000 let. Pochází z území dnešního Izraele, kde tehdy panoval král Šalamoun.

„Kulinářství a kuchyně se začaly vyskytovat s rozvojem civilizace a již nešlo o pouhé uspokojení potřeby hladu, ale potrava získává další rozměr a to prožitek z potravy.“ (Burešová, Zimáková, 2008, s. 7). „V souvislosti s prolínáním kultur dochází i k prolínání jednotlivých stravovacích návyků a propojení kulinářských prvků – receptur. Komunikační technologie, cestování a vzdělávání nám umožňuje získávat stále nové poznatky a informace.“ (Burešová, Zimáková, 2008, s. 10)

20. století nemá v historii obdobu. Je to pro kulinářství období růstu a expanze. Po dvou světových válkách nastalo poměrně dlouhé období klidu, kdy dochází k mohutnému 1

ekonomickému růstu a technologickému rozvoji. Zároveň s tím se mění životní styl západní civilizace. Lidé se stávají konzumenty. Konzumujeme nadbytek potravy, konzumujeme data, chceme se bavit.

Málokdo z nás si dnes dovede představit život bez televizního přijímače. Máme možnost sledovat mnoho různých kanálů – jak domácích, tak i zahraničních. Všechny televizní stanice se předhání v boji o diváka. Každý se snaží zaujmout. Mezi řadou filmů, seriálů a zábavných i populárně-naučných pořadů, mají svoje místo i pořady o vaření.

Cílem této práce je porovnat nabídku televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii. Ukazuje se, že televizní pořady o vaření jsou, alespoň u televizních producentů, poměrně oblíbené. Recepty na přípravu pokrmů nechybí například ani v řadě pořadů pro domácí kutily. Nicméně pro potřeby této práce bereme v potaz pouze televizní pořady věnující se čistě vaření. Rovněž, přes veškerou naši snahu, není v našich silách udělat naprosto vyčerpávající přehled nabízených televizních pořadů o vaření. Snažili jsme se vybrat ty nejdůležitější a nejoblíbenější televizní pořady o vaření z obou zemí.

Pro diplomovou práci jsme stanovili následující hypotézy: Hypotéza 1 V ČR je v současné době rozsáhlejší nabídka televizních pořadů o vaření oproti Anglii. Hypotéza 2 Lidé v ČR sledují více televizní pořady o vaření a nechávají se jimi inspirovat.

Diplomová práce se dělí do tří částí. V teoretické části stručně popisujeme demografické podmínky ČR a Anglie a stravování v těchto zemích. V samostatné kapitole charakterizujeme televizní vysílání obou zemí a také objasníme historický vývoj televizních pořadů o vaření. 2

V analytické části představíme televizní pořady o vaření, které se v současné době vysílají na území ČR a Anglie. Součástí praktické části je rovněž dotazníkové šetření, ve kterém jsme se snažili zjistit, jak moc jsou televizní pořady o vaření populární mezi Čechy a Angličany. Zároveň nás zajímalo, zda tyto televizní pořady o vaření mají nějaký vliv na diváky. Poznatky z jednotlivých zemí jsme vyhodnotili a získaná data nám pomohla ke srovnání. Následně tato data posloužila ve třetí, návrhové části.

V závěru jsme shrnuli všechny poznatky získané během zpracování diplomové práce. Zhodnotili jsme dosažení cíle této práce a rovněž, jestli došlo k naplnění hypotéz.

Metody použité v této práci jsou pro teoretickou část literární rešerše, deskripce a kompilace. Pro analytickou část jsme využili kvantitativní metodu dotazníkového šetření. V dotazníkovém šetření jsou využity uzavřené a polootevřené otázky a dále analýza získaných dat. Otázky v dotazníku jsme poskládali z otázek vztahujících se k vaření, k oblíbenosti a sledovanosti televizních pořadů o vaření. Použili jsme i identifikační otázky, které nám pomohly například zkoumat pořady z pohledu žen a mužů.

Zdroje, které jsme použili pro vypracování diplomové, práce jsou převážně internetové publikace. Vyhledané informace jsme se snažili kontrolovat v odborné literatuře. Veškerá použitá literatura a informační zdroje, ze kterých jsme čerpali, jsou abecedně seřazeny v seznamu literatury.

3

1 Teoretická část V teoretické části diplomové práce jsme objasnili důležité pojmy související s televizí a zeměmi, kde byl výzkum prováděn. Zmínili jsme demografické podmínky ČR a Anglie a jejich stravování. V samostatné kapitole jsme charakterizovali pojem televize a historický vývoj televizních pořadů o vaření.

4

1.1 Česká republika Česká republika je vnitrozemním státem, který leží na severní polokouli ve středu Evropy. Česká republika hraničí na západě s Německem, na severu s Polskem, na jihu s Rakouskem a na východě se Slovenskem. Česká republika je samostatným státem od 1. 1. 1993, do této doby tvořila se sousedním Slovenskem stát, který se jmenoval Československo.

Česká republika nemá přístup k moři, ale zemí protéká hlavní evropské rozvodí, které rozděluje úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Největšími toky země jsou Vltava, Labe, Dyje a řeka Morava. Nejdostupnějším mořem pro Čechy je Baltské a Středozemní moře, které se stalo jejich oblíbenou turistickou destinací.

Hranice státu jsou chráněny pohořím, severní část české kotliny je úrodná nížina a na jihu se nacházejí pahorkatiny a vrchoviny. Ve Středočeském kraji leží hlavní město Praha, které patří mezi pět nejkrásnějších měst Evropy a je vyhledávaným turistickým místem.

1.1.1 Demografické podmínky ČR Rozloha: 78 867 km2 Obyvatelstvo: 10 528 477 (2014) Hlavní město: Praha (1 252 202 obyvatel v roce 2014) Státní zřízení: republika Etnické složení: Češi 90%, Moravané 6%, Slováci 1,5%, Poláci, Němci, Romové, Ukrajinci Jazyk: čeština (úřední) Náboženství: bez vyznání 59%, katolické 29%, protestantské 4%, pravoslavné 1%, ostatní Měna: 1 česká koruna = 100 haléřů 0čekávaná délka života při narození: Muž 74,3 let, Žena 81 let 5

1.2 Anglie Spojené království Velké Británie a Severního Irska je ostrovní zemí, která je rozdělena na Anglii, Skotsko, Wales a Severní Irsko. Spojené království bývá nesprávně nazývané Velkou Británií nebo Anglií. Pro potřeby této diplomové práce se dále budeme zabývat největší částí Spojeného Království, a to Anglií.

Nejlidnatější Anglie, která jako jediná ze čtyř zemí nemá autonomii ani samosprávu, zaujímá dvě třetiny ostrova Spojeného království. Sever Anglie hraničí se Skotskem, na západě s Walesem, největší část země obklopuje Severní a Keltské moře a od Evropy odděluje Anglii Lamanšský průliv.

Na jihovýchodě Anglie leží hlavní město Londýn (London), který je zároveň i hlavním městem celého království. Londýn patří k velmi oblíbeným místům turistů, kteří ve městě mohou navštívit historické centrum, nespočet muzeí, nákupních center a mnoho vyhlášených restaurací.

1.2.1 Demografické podmínky Rozloha: 130 395 km2 Obyvatelstvo: 52 234 000 Hlavní město: Londýn (8 200 000 obyvatel v roce 2014) Státní zřízení: konstituční monarchie Etnické složení: Angličané 82%, Skotové 10%, Irové 4%, Velšané 2%, Indové, Pákistánci, ostatní. Jazyk: angličtina (úřední), velština, skotská gaelština Náboženství: křesťanství, islám, sikhismus, hinduismus, judaismus Měna: 1 britská libra = 100 pencí 0čekávaná délka života při narození: Muž 78,2 let, Žena 82,5 let 6

1.3 Stravování Stravování je stejně staré jako lidstvo samo. Na začátku bylo jídlo smyslem každodenního přežití. Jakmile byl objeven oheň, stala se strava pestřejší. S rozvojem civilizace se vaření přesunulo do kuchyně, kde hospodyně využívaly potraviny, které byly typické pro dané podnebí, ve kterém lidé žili. Postupem času se ze stravování stává společenská událost, lidé se scházejí k různým oslavám a jejich stoly jsou plné jídla. V nedávné době přišly do módy velkovýrobny rychlého a levného občerstvení. V současné době je pro člověka důležité to, co jí. Už se nejedná jen o přežití a naplnění žaludku.

V dnešní době útočí jídlo na člověka ze všech stran. Televize produkují jeden pořad o vaření za druhým, k dostání je mnoho časopisů o gastronomii a každé noviny mají minimálně jednou týdně zařazený článek s recenzí na vyhlášené restaurace nebo přinášejí čtenáři „zaručeně dobrý recept“.

1.3.1 Stravování v ČR „Česká kuchyně v minulosti procházela obdobným historickým vývojem jako další kuchyně zemí střední Evropy. Na venkově lidé jedli hlavně kaši a jídla z obilovin. Nejdůležitějšími surovinami pro ně byly ty, které vypěstovali doma, tedy brambory, luštěniny, kořenová zelenina a zelí. Z mas měli nejraději vepřové, ale jedli i hovězí a drůbeží (především husu), králíka a sladkovodní ryby (hlavně kapra).“ (Faktor, 2009, s. 5)

Velké množství domácích (regionálních) i národních pokrmů vzešlo jednoduše z toho, čeho byl dostatek v nejbližším okolí, ať už se jednalo o pole, lesy či rybníky. Proto se liší některé pokrmy použitými ingrediencemi a často i krajovými názvy, přestože se jedná téměř o shodné jídlo.

Rok 1990 přinesl zlepšení českého dovozového obchodu, který přinesl na trh nové potraviny ze zahraničí. Vděčíme za to především rozšíření letecké nákladní dopravy. Proto se k nám začaly dostávat exotické plodiny, které jinak podléhaly rychlé zkáze. Trendem

7

doby je nahrazovat živočišné tuky rostlinnými oleji a tím se z ČR stává velmoc smažených jídel. Na českého spotřebitele začíná mít vliv reklama, ale stále je pro něj důležitá nejnižší cena oproti kvalitním surovinám.

Další významnou éru stravování odstartovaly hypermarkety. Obrovské budovy, kde mohou zákazníci nakoupit vše pod jednou střechou a mají velké možnosti výběru. Nejen díky tomu se dostávají na český trh průmyslově vyráběné potraviny, které dokonale šíří marketing společností.

„Tradiční gastronomické zvyklosti české kuchyně se zachovaly zejména u jejích svátečních a obřadních jídel. Některé české restaurace pokračují v kulinářské tradici a nabízejí hostům domácí knedlíky a domácí nudle, poctivě připravené omáčky z dlouho vařených vývarů, kvalitní maso a uzeniny, houby a plody z českých lesů. Jinak se česká kuchyně otevírá světu, a to se všemi průvodními jevy. Přebírá nové podněty a nové ingredience, včetně exotických.“ (Faktor, 2009, s. 5)

Většina Čechů má špatné stravovací návyky. S oblibou jedí příliš velké porce tučného jídla, vydatné polévky a k pití si dopřávají slazené a sycené nápoje. Češi poměrně vydatně snídají, ale špatně obědvají. Dle statistiky jen každý druhý člověk v pracovní době pravidelně obědvá. Klasický český oběd se skládá z polévky, hlavního jídla a občas také dezertu. Co se týká večeře, jsou zvyky jednotlivých rodin rozdílné. Někdo preferuje lehké jídlo v rodinném kruhu, jiný upřednostňuje vydatnou večeři v podobném složení, jako bývá oběd. Stále častěji si Češi večeři přinesou domů z restaurací, fast foodů nebo volí tzv. donáškovou službu.

1.3.1.1 Tradiční české jídlo Česká kuchyně má staletou tradici, kterou ovlivnily kuchyně našich hraničních sousedů. Jedná se především o bavorskou, rakouskou, ale i maďarskou kuchyni. „Česká kuchyně platí za kolébku sladkých i slaných pokrmů z mouky nebo brambor, jako jsou nejrůznější druhy knedlíků, šišek a lokší, koláčů a buchet. Stejně známé jsou však i úpravami mas, 8

drůbeže a zvěřiny, často doprovázených na talíři těžkými smetanovými omáčkami. Národním

jídlem

v Čechách

je

vepřová

pečeně

s knedlíkem

a zelím." (Kučerová, 2003, s. 16) Někteří Češi by s tímto národním jídlem nesouhlasili, pro někoho je tradiční jídlo svíčková na smetaně s houskovým knedlíkem, smažený sýr s bramborem nebo smažený vepřový řízek s bramborovým salátem. Typickým dezertem pro českou kuchyni jsou kynuté buchty a jablečný závin, který u nás zdomácněl. Kynuté buchty bývají s makovou, tvarohovou či povidlovou náplní. Tyto tři náplně se kombinují na chodské koláče, které se pečou na slavnostní příležitosti. Mezi typické české sýry patří olomoucké syrečky a eidam, který se používá hlavně pro tepelné zpracování. Nejznámějším a nejoblíbenějším nápojem je světlé nebo tmavé pivo.

1.3.2 Stravování ve Velké Británii „Charakter Britské [sic!] kuchyně je spojen především s klimatem těchto ostrovů. V minulosti, kdy lidé pracovali většinu dne na poli a jejich příbytky byly jen velmi skromnou ochranou proti chladu a vlhku, bylo potřeba konzumovat vydatnou a energeticky bohatou stravu. Celkem pochopitelně nebyla řešena otázka kalorií, složení (zejm. v současnosti nežádoucí vysoké procento tuku ve stravě) a racionální výživy, jak je tato problematika nahlížena nyní. Přesto vznikla pestrá a bohatá kulinářská tradice, kdy se v Britské kuchyni využívají především původní rostliny a živočichové, a v důsledku historického kontextu se projevilo také mnoho cizích vlivů.“ (Přibík, 2013, s. 11)

Ze stravování ve Spojeném království je patrné, že je ovlivněno nejen tím, že se jedná o ostrovní zemi, ale také přistěhovalci. Do Anglie proudí mnoho cizinců z celého světa, kteří sem přicházejí hlavně kvůli práci. S sebou si samozřejmě přinášejí i své stravovací návyky a potraviny. Díky tomu britská kuchyně získala nové pokrmy a ingredience.

Ve Spojeném království se lidé stravují obvykle třikrát denně. Klasická anglická snídaně (breakfast) je velmi vydatná. Během týdne Angličané snídají lehce, klasickou snídani si dopřávají buď jen o víkendu, anebo po náročném večeru. Britský oběd (lunch) je ve všední den většinou studený. Nejčastěji Angličané obědvají sandwich, balíček chipsů a sladkou limonádu. O víkendu si dopřávají teplé obědy v kruhu rodinném nebo navštěvují 9

restaurace. Večeře (dinner) je pro Angličany v pracovním týdnu hlavní jídlo dne. Večeře bývá obvykle teplá, nebo opět Angličané zamíří do restaurací či fast foodů.

1.3.2.1 Tradiční britské jídlo „Though many traditional dishes, such as Lancashire hotpot, beef Wellington and even fish and chips, can be harder to hunt down than tapas, pizza or chicken tikka masala, other reliable regulars remain. Among them are shepherd´s pie (minced lamb with mashed potatoes), steak and kidney pie (beef and kidney in gravy baked in a pastry crust),or game pie and „bangers and mash“ (sausages with mash potatoes and onion gravy). For pudding there is a variety of trifles, pies, tarts and crumbles, often eaten with custard, as well as lighter summer pudding of seasonal fruit. A „full English breakfast“ is a fry-up of sausages, eggs, bacon, tomatoes, mushrooms and bread, perhaps with black pudding or laverbread. Lunchtime snacks include a „Ploughman´s lunch“ of cheese and pickles with a „doorstep“ of bread.“ (DK Eyewitness Travel Guide 2014, 580 str.)

„Ačkoli mnohá tradiční jídla, jako jsou Lancashire hotpot1, beef Wellington2 a dokonce i fish and chips3, mohou být těžší na přípravu než tapas, pizza nebo kuřecí tikka masala, i přesto se zde stále najdou zastánci tradičních pokrmů. Mezi tradiční a oblíbená jídla patří ovčí koláč (skládá se z mletého jehněčího masa a bramborové kaše), dále pak steak a ledvinkový koláč (hovězí maso a ledvinky v omáčce, které jsou zapečené v krustě z drůbežího masa), nebo game pie4 a klobásky s kaší a cibulovou omáčkou. Pro puding zde existuje řada variací, ať už se jedná o časté koláče s pudinkem, koláče s drobenkou nebo lehčí letní pudinky se sezónním ovocem. Klasická vydatná anglická snídaně se skládá ze smažených uzenin, vajíček, slaniny, rajčat, hub a chleba. Možné je zařadit i jelita nebo

1

Jedná se o tradiční jídlo, které je připravované z jehněčího nebo skopového masa a cibule, to celé je přikryté brambory. Vše se nechá péct v troubě po celý den. 2 Beef Wellington je pokrm z hovězí svíčkové, která je upečená v balíčku z listového těsta. Mezi maso a těsto se dává vrstva pochutin (např. hub nebo foie gras). Beef Wellington se peče vcelku nebo po jednotlivých porcích. 3 Smažená ryba v těstíčku s hranolky a majonézou. 4 Jedná se o koláč, který obvykle obsahuje směs dušeného masa z králíka, zvěřiny, křepelek, bažantů a kořenové zeleniny.

10

laverbread5. Oběd „Ploughman´s lunch“se skládá ze sýra, nakládaných okurek a tlustého krajíce chleba6.“ (vlastní překlad)

1.4 Televize V dnešní době se v každé domácnosti najde minimálně jeden televizor. Velmi malá skupina obyvatel televizor nevlastní, avšak v současné době je módou mít televizor v každém pokoji. Proto je dnes televizní vysílání více než samozřejmá věc. Dle výsledků statistických šetření je patrné, že pro někoho se zdá být i nezbytné. Průměrný Čech stráví sledováním televize průměrně 16,6 hodin týdně, což je až 863,2 hodin ročně. Televize jak ji vnímají Britové, je klasifikována nejdůvěryhodnějším médiem. Některé odborné zdroje uvádí, že až dvě třetiny obyvatel Spojeného království totiž považují televizní zpravodajství za hodnověrnější než noviny nebo internetová média.

1.4.1 Historie televize Historie televize je jasným důkazem, že technologie se neustále vyvíjí. Vývoj technologií je doslova hnacím motorem pro diváka a dynamicky tak mění jeho sledovací návyky, stejně tak jako obsah pořadů. Největší změnu, jak je uvedeno v odborných publikacích, přineslo televizním divákům především barevné televizní vysílání. Tato změna se stala v sedmdesátých letech minulého století. V devadesátých letech pak byl klíčovým mezníkem přechod k širokoúhlému formátu, v posledních letech též High Definition (dále jen HD) a trojrozměrné promítání (dále jen 3D). Diváky tyto novinky doslova uchvátily.

Orlebar ve své publikaci informuje o nových médiích a vynálezech moderní techniky jako o narození nového média a smrti toho starého. Jsou to nejen noviny, které zdánlivě nahradilo rozhlasové vysílání, ale také kinematografie, kterou průběžně nahrazuje televize. Nicméně i přes všechny novinky se stará média dokázala přizpůsobit a rozvinula svou roli na takovou úroveň, aby novinkám mohla bez obav konkurovat. 5 6

Velšská národní specialita připravovaná z mořských řas. Další přísadou mohou být vařená vejce, šunka a nakládané cibulky.

11

Slovo televize bylo použito prvně v roce 1900. Barevné vysílání bylo představeno a patentováno o dvacet pět let později. Do současnosti prošlo televizní vysílání opravdu velkými vývojovými změnami. Dalšími důležitými mezníky v historii televizního vysílání jsou: V roce 1927 došlo k prvnímu televiznímu vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi Londýnem a Glasgowem. 2. listopadu 1936 zahájila BBC ve Velké Británii jako první na světě pravidelné televizní vysílání pro veřejnost. 1. května 1953 bylo v Československu zahájené pokusné vysílání, které bylo 25. února 1954 prohlášeno za pravidelné.

1.4.2 Vysílací podmínky ČR a Spojené Království se ve způsobu regulace veřejného televizního vysílání velice liší. Nejdůležitější rozdíl je jistě v počtu regulační úřadů obou zemí. ČR má dva úřady, a to Český statistický úřad (dále jen ČTÚ) a Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen RRTV). Ve Spojeném království se konvergence v oblasti komunikací a médií slučuje pod jeden orgán, který se jmenuje Ofcom. Mluvíme zde nejen o televizním, ale i rozhlasovém vysílání.

Orlebar ve své publikaci z roku 2012 uvádí, že „Velká Británie tradičně spadá mezi země s copyrightovým systémem, který je založen na odlišných zásadách než tzv. kontinentální systém7, jehož součástí je i Česká republika.“ (Orlebar, 2012, s. 11)

7

„Kontinentální právo – co je psáno, to je dáno. Povaha kontinentálního práva (civil law) má svá specifika. Zatímco právo angloamerické čerpá především ze svých zkušeností, obyčejů a své kultury, právo kontinentální se inspirovalo právem římským. Kontinentální právo je založeno na normativních právních aktech: zákonech a jiných právních předpisů. Ty jsou ve většině případů důsledně písemně zaznamenány.“ Dostupné na internetu dne 9. 3. 2015 <www.eurocompanies.cz/blog/mezinarodni-pravni-systemy-an>

12

Jak český, tak i britský systém vychází především z rozdílných nákladů na televizní vysílání. Různě

zaznamenávají

právo,

odlišně

postupují

při

rozhodování

soudních

pří a v neposlední řadě jsou rozdílné také poplatky za poskytování televizního vysílání.

V ČR je od 1. 4. 1995 povinnost platit televizní poplatek. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, nebo je jeho uživatelem. Měsíční výše televizního poplatku je v současné době 135,- Kč.

V Anglii mají podobný poplatek, vztahuje se na televizi, počítače, notebooky a mobilní telefony. Počítají se zařízení, která přijímají státní kanály. Poplatek je stanoven na £ 145,50 ročně za barevnou televizi a £49 za černobílou televizi.

1.4.3 Rozdělení televizí v ČR Český televizní divák má v současné době na výběr mezi veřejnoprávní televizí, soukromou televizí nebo placenou kabelovou či satelitní televizí. Všechny ze zmíněných televizí se předhání v nabídce vysílacích kanálů a v pestrosti nabízených pořadů. Největší zastoupení na trhu mají soukromé televize, kterým vévodí Prima FTV a TV Nova.

Český televizní divák má možnost sledovat díla z české produkce. Každá televizní stanice vytváří úspěšné seriály, večerní filmy a dokumentární pořady.

Pro potřeby této diplomové práce budeme sledovat pouze kanály veřejnoprávní televize a kanály soukromé sféry.

13

1.4.3.1 Veřejnoprávní televize Jedinou veřejnoprávní televizí v ČR je Česká televize. „Česká televize vznikla k 1. 1. 1992 podle zákona o České televizi (zákon č.483/1991 Sb.) jako televizní služba veřejnosti České republiky.“ Dostupné na internetu dne 3. 3. 2015 <www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/ historie/ceska-televize-od-r-1993/vznik-a-prvni-kroky/>

Po celý rok 1992 vysílala Česká televize souběžně s Československou televizí. Dokonce vyráběla pořady i pro jejich federální okruh F1. K datu 31. 12. 1992 byla Československá televize zrušena a se vznikem České Republiky 1. 1. 1993 bylo zahájené vysílání nově pojmenovaných programů. Jedná se o současné programy ČT1 (původně ČTV), ČT2 (původně F1) a ČT3 (původně OK3). K 31. 12. 1993 skončilo vysílání televizního kanálu ČT3. Česká televize vysílá 24 hodin denně a v nabídce má 6 kanálů - ČT1, ČT2, zpravodajský ČT24, ČT sport, dětský ČT: D a ČT art.

1.4.3.2 Soukromá televizní stanice FTV Prima „Dne 26. listopadu 1992 byla společnosti FTV Prima udělena vysílací licence pro oblast Prahy a středních Čech. Jednalo se o vůbec první licenci k provozování komerčního televizního vysílání v ČR. Samotné vysílání bylo zahájeno 20. června 1993. O rok později dochází k rozšíření původní regionální licence na celé území republiky.“ Dostupné na internetu dne 3. 3. 2015

V roce 2003 získává televize FTV Prima prodloužení licence k vysílání do roku 2018 a její sledovanost nadále roste.

14

2012-2013 vznikají nové dceřiné společnosti televize FTV Prima – Prima online (pro uživatele internetu) a Media Club (stará se o obchodní záležitosti FTV Prima). FTV Prima má v nabídce 4 kanály – Prima, Prima COOL, Prima LOVE a jedinou bezplatnou dokumentární stanici v ČR, která se jmenuje Prima ZOOM.

1.4.3.3 Soukromá televizní stanice TV NOVA TV Nova je česká komerční televizní stanice. Licenci na vysílání získala v roce 1993, první vysílání proběhlo až 4. února 1994 v Praze. Tehdy byla první českou celostátní soukromou televizní stanicí. Po léta je nejsledovanější českou televizní stanicí. Jejím provozovatelem je mediální společnost CET 21, která spadá pod zahraniční společnost CME. Televize TV Nova je dostupná po celém Česku a i Slovensku. Nabízené kanály jsou Nova, Nova Cinema, Nova Sport, Fanda, Smíchov a Telka.

1.4.4 Rozdělení televizí v Anglii Spojené království je rozděleno do lokálních televizních oblastí. Příkladem můžeme uvést střední hrabství Anglie, Skotsko nebo Severní Irsko. Jen malá část televizních stanic vysílá po celé zemi ten stejný program. Velká většina pořadů, které se vysílají na území Spojeného království, vzniká v britské produkci.

Britský televizní divák má také na výběr mezi veřejnoprávní, komerční, satelitní nebo kabelovou televizí. Každá ze zmíněných sfér má v nabídce několik kanálů. Britský televizní divák, na rozdíl od toho českého, může sledovat přímé vysílání v mobilu nebo na internetu. Veškeré tyto služby jsou placené.

15

Pro potřeby diplomové práce se zaměřuji pouze na tři nejznámější kanály ve Spojeném království. Každý z kanálů je popsán v následujících podkapitolách.

1.4.4.1 Televizní stanice BBC „The BBC is the world's oldest and largest broadcaster, and is the country's principal public service broadcaster.“ Dostupné na internetu dne 1. 4. 2015 http://en. wikipedia.org/wiki/Television_in_the_United_Kingdom

„BBC je nejstarší a největší vysílací společností na světě a je hlavní veřejnoprávní vysílací společností v zemi.“ (vlastní překlad) „Zajišťuje vysílání několika britských rozhlasových a televizních stanic i vysílání do zahraničí. Je všeobecně uznávána pro kvalitu a objektivitu svého zpravodajství. Byla založena pod jménem British Broadcasting Company roku 1922, od roku 1927 nese jméno British Broadcasting Corporation.“ Dostupné na internetu dne 12. 3. 2015 BBC One je hlavní kanál ve Velké Británii, lze jej přirovnat k naší ČT1. Další kanály, které se dají přijímat volně, jsou BBC Two, BBC Three, BBC Four, zpravodajský kanál BBC News, BBC Parliament, BBC HD, BBC Alba, CBBC a CBeebies

1.4.4.2 Televizní stanice ITV „ITV (Independent Television) is the network of fifteen regional commercial television franchises, originally founded in 1955 to provide competition to the BBC. ITV was the country's first commercial television provider funded by advertisements, and has been the most popular commercial channel through most of its existence.“ Dostupné na internetu dne 1. 4. 2015

16

„ITV (Independent Television) je síť patnácti regionálních komerčních televizních franšíz. Původně byla založena v roce 1955 proto, aby konkurovala vysílací stanici BBC. ITV byla první komerční stanicí v zemi, která byla financována z reklamy. ITV byla nejpopulárnější komerční kanál po většinu své existence.“ (vlastní překlad) ITV má v nabídce tyto kanály: ITV, ITV2, ITV3, ITV4 a dětský kanál CITV.

1.4.4.3 Televizní stanice Channel 4 Channel 4 je britská veřejnoprávní televize, která vysílá od roku 1982. Dokonce je to pátý nejstarší kanál ve Spojeném království. Channel 4 je povinen nakupovat veškeré své pořady od nezávislých produkčních společností. Channel 4 na rozdíl od BBC a ITV nemá (kromě Walesu) žádné regionální varianty a všude vysílá identické programy. Channel 4 má vlastní zpravodajství, kanál se jmenuje Channel 4 News.

1.4.5 Specializované televizní kanály o vaření Následující výčet televizních stanic přináší na televizní obrazovky celodenní program zcela věnovaný jídlu a přípravě pokrmů. Tyto televizní stanice chtějí oslovit diváky jakékoliv věkové kategorie. Pořady o vaření, které televizní stanice vysílají, nebudou dále zahrnuty do diplomové práce.

1.4.5.1 Televizní stanice Mňam TV Nejmladší specializovaným televizním kanálem o vaření, který začal vysílat v sobotu 15. 2. 2015, je Mňam TV. Provozovatelem je společnost CE Media, kterou založil britský investor. Mňam TV vysílá celodenně a je to první česká celoplošná televize, která vysílá všechny pořady v češtině. Televizní stanice Mňam TV vysílá bezplatně a je volně dostupná v pozemní digitální síti a na satelitu. V současné době přináší televizním divákům převážně zahraniční produkci pořadů o vaření, které postupně nahradí česká a slovenská produkce. Program televize Mňam TV je plný pořadů o vaření, jídle a všeho co se týká kvalitní 17

gastronomie. Postupem času bude program doplněný o kuchařské reality show. Kulinářská televize se zaměřuje na televizní pořady o vaření, které uvádějí slavní a známí šéfkuchaři. Zastoupení pořadů o vaření, kde vaří celebrita, bude buď velmi malé anebo žádné.

1.4.5.2 Televizní stanice TV Paprika Televizní stanice TV Paprika vysílá na základě mateřské televizní stanice, původem z Maďarska. V ČR vysílá již řadu let a všechny pořady jsou nadabované do češtiny. TV Paprika také vysílá celodenně, ale na rozdíl od televizní stanice Mňam TV je šířena kabelovou nebo internetovou televizí a přes satelit. Program televizního kanálu TV Paprika přináší televizním divákům kuchařské show z celého světa. Některé pořady o vaření jsou natáčené i v ČR, ale jedná se spíše o výjimku.

1.4.5.3 Televizní stanice Food Network Food Network je televizní kanál, který je pro českého televizního diváka dostupný od roku 2010 na satelitu. Bohužel není lokalizovaný do českého jazyka. Food Network začal vysílat v roce 1993 v USA a v roce 2009 se na televizní obrazovky dostala britská verze. Program je poskládaný z kulinářského umění, vaření a zajímavých receptů. Pořady o vaření uvádějí známí šéfkuchaři a trvají většinou 30 minut.

1.5 Historie televizních pořadů o vaření V součastné době přišly do módy televizní pořady o vaření a kuchařské reality show. Někteří televizní diváci je vyhledávají a nenechají si ujít žádný z pořadů o vaření, jiní se naopak zlobí, že je toho vaření na obrazovce moc. A kdo tyto pořady vymyslel? A kdy se začaly vysílat?

18

Nejdříve se vaření vysílalo v mnoha rozhlasových stanicích. Ve čtyřicátých letech je Američané přenesli i na televizní obrazovky. Cílem pořadů bylo poskytování rad hospodyním, které se tak dozvěděly, co připravit ze surovin, které byly během války dostupné.

V průběhu let se koncept pořadů o vaření samozřejmě měnil. A jak uvádí gurmet-kritik Vladimír Poštulka ve své knize z roku 2013: „Základním typem však pořád zůstává „one man show“, tedy pořad, v němž hlavní hvězdou je kuchař či kuchařka, kteří nejen vaří, ale také dokážou o své práci mluvit a jsou tak trochu i baviči. Právě na tento typ rozhlasových pořadů navázala televize.“

V šedesátých a sedmdesátých letech se u sporáku začalo experimentovat a polemizovat. Rodí se televizní kuchařské hvězdy a producenti pořadů o vaření se snaží přijít s pořady, které si televizní divák přeje.

Osmdesátá léta přinesla na televizní obrazovky pořad Great Chefs (Velcí šéfové), který se stal velmi oblíbeným a představoval nejlepší kuchaře z celé Evropy a Ameriky.

V devadesátých letech vznikl nová televizní stanice Food Network, o které jsme se již zmínili v předchozí kapitole. Z produkce Food Network vzešly kuchařské hvězdy, jako jsou Julia Child a Jamie Oliver. Úspěch pořadů o vaření inspiroval i ostatní země, které poté zařadily obdobné pořady na své televizní obrazovky.

1.5.1 Průřez české produkce „Česká televizní produkce pořadů o vaření se v nedávné době rozšířila o mnoho pořadů. Je ovšem pravdou, že stálými se pořady z většiny nestávají, doba trvání jejich vysílání není dlouhá. Literatura věnující se pořadům o vaření v České republice prakticky neexistuje. 19

Tomuto tématu se věnují především média8.“ (Burianová, 2014, s. 31) Následující výčet televizních hvězd je poskládán z kuchařských es, ale i zapálených amatérů.

Nejznámější kuchařskou televizní hvězdou v ČR je Zdeněk Pohlreich, který má na kontě nejen kuchařské pořady a knihy o vaření, ale také úspěchy jako restauratér. Původně neměl o kuchařské řemeslo zájem, ale neúspěšně složené zkoušky na gymnázium rozhodly. Nejlépe Zdeňka Pohlreicha vystihl milovník dobrého jídla Pavel Maurer, který o něm řekl: „Ostrý hoch v rondonu má totiž jednu velice důležitou vlastnost – je neustálým nositelem nových gastronomických myšlenek.“ (Pohlreich, 2010, s. 7) Následující výčet televizních pořadů o vaření natočil Zdeněk Pohlreich s produkcí televize FTV Prima. V závorce za pořadem o vaření je vždy uveden rok, kdy byl daný pořad vyroben. Ano, šéfe! (2009), Na Nože (2010), Šéf na grilu (2011), Česko vaří s Pohlreichem (2013), Už dost, šéfe! (2013), Vařte jako šéf! (2013 a 2014), Rozpal to, šéfe! (2014).

Jiří Babica je vyučený kuchař, který při svých cestách do zahraničí nasbíral mnoho zkušeností. Sám o sobě říká, že vaří pro normální lidi. Ve svém pořadu o vaření, který se jmenuje Babicovy dobroty (TV Nova, 2008-2014) se snažil inspirovat diváky u televizních obrazovek, aby nevařili slepě podle receptu, ale byli kreativní. Český národ se tím rozdělil do dvou skupin. První, která Jiřího Babicu miluje a jeho recepty s oblibou připravuje ke každodenní konzumaci a druhá skupina, která neuznává některé postupy a kombinace surovin. Ve druhém případě se jedná většinou o profesionální kuchaře.

Jednou z posledních tváří televizních pořadů o vaření je Ladislav Hruška a jeho pořad Levně a chutně. Láďa Hruška, kterého národ začal přezdívat gurmánský experimentátor, přichází s levnou variantou na cokoliv. Loni na podzim vydává svou první kuchařku. Stejně jako Jiří Babica rozděluje laiky a profesionály na dva nesmiřitelné tábory.

8

Média – „masové sdělovací prostředky tištěné (noviny, časopisy) i elektronické (rozhlas, televize, internet)“. (Kolektiv autorů, 2006, s. 214). V souvislosti s tímto textem se jedná o internetové stránky.

20

Za zmínku určitě stojí i Emanuel Ridi. Není vyučený kuchař, ale vařit se naučil v restauraci svých prarodičů. Italský rodák si svojí lehkostí dokázal přitáhnout řadu televizních diváků. Emanuel Ridi ve svém pořadu o vaření představuje jednoduchost a krásu italské kuchyně. Jedná se o pořady S Italem v kuchyni (FTV Prima, 2009), na který navazuje Léto s Italem (FTV Prima, 2012). V současné době se Emanuel Ridi vrací zpět na televizní obrazovky. Diváci se na něho mohou těšit na nové televizní stanici Mňam TV.

1.5.2 Průřez anglické produkce „Během vývoje televizních pořadů o vaření se objevilo několik z nich, které dokázaly vyniknout a jsou považovány do nynějška za nějakým způsobem přelomové. Ve všech případech byly tyto vyzdvihované pořady založeny na účinkování silných osobností.“ (Burianová, 2014, s. 27)

Dione Lucas byla první ženou, která měla vlastní televizní kuchařskou show. Její pořad o vaření se jmenoval The Dione Lucas Show (WCBS, 1947). Původně se jednalo o výukový program o vaření, který věnovala každému, kdo měl zájem.

Delia Smith nebyla vyučena kuchařskému řemeslu, ale byla oblíbenou kuchařkou a uznávanou odbornicí. Jejím cílem bylo vzdělat britský národ ve vaření. Delia Smith natočila nespočetně pořadů o vaření. Za zmínku určitě stojí Family Fare, Delia Smith’s Christmas (BBC, 1990) nebo Delia Smith's Cookery Course (BBC, 1978-1981), který byl natolik úspěšný, že se natočily tři série.

Jamie Oliver je přezdívaný „nahý kuchař“ nebo „kuchař bez čepice“. Podle gurmet-kritika Vladimíra Poštulky je Jamie Oliver: „Bezesporu nejznámější a nejslavnější kuchař v současném světě.“ (Poštulka, 2010, s. 39) Díky jeho talentu a show si rychle získal televizní diváky a hlavně divačky. Během své kariéry natočil mnoho pořadů o vaření,

21

nejznámější jsou The Naked Chef (BBC Two, 1999), Oliver’s Twist (Food Network, 2002), Jamie’s Kitchen (Channel 4, 2002) nebo Jamie’s School Dinners (Channel 4, 2005).

Two fat LADIES – dvě boubelaté Angličanky, Clarissa Dickson Wrightová a Jennifer Patersonová, ve své kuchařské show byly velmi energické, nápadité a vařily z levných a lehce dostupných surovin. Hlavním znakem jejich show byl motocykl s přívěsným vozíkem, se kterým procestovaly celou Anglii. Společně natočily tři cykly své show, při natáčení čtvrtého cyklu Jeniffer zemřela na rakovinu.

Nejznámější britskou televizní osobností je bezesporu Gordon Ramsay. Šéfkuchař, který má na svém kontě čtrnáct michelinských hvězd, se skutečného úspěchu dočkal až při vystupování v televizi. Poprvé se objevil v seriálu Boiling Point (Bod varu, 1998). A následovali i další pořady o vaření, kde šéfkuchař učí kuchaře profesionálním trikům. Za zmínku určitě stojí tyto pořady o vaření: Faking It (Napodob to, 2001), Kitchen Nightmares (Kuchyňské noční můry, 2004) a Hell´s Kitchen (Pekelná kuchyně).

22

2 Analytická část V následující analytické části diplomové práce představujeme konkrétní televizní pořady o vaření, které se v současné době vysílají v obou zemích. Dále jsme provedli dotazníkové šetření v ČR a v Anglii a získaná data následně vyhodnotili.

23

2.1 Televizní pořady o vaření Televizní pořad o vaření je kuchařská show, ve které televizního diváka provází buď profesionální kuchař, známá osobnost, nebo amatér, který se o vaření zajímá. Samotná show většinou netrvá déle než hodinu. Některé kuchařské show jsou spojené se soutěží, jiné jsou klasickou „one man show“, avšak všechny mají jedno společné, a to vaření. Většina kuchařských show se odehrává v kuchyni nebo bývají natáčené na kulinářsky zajímavých místech.

Televizní pořady o vaření jsou levné na výrobu. Převážně bývají sponzorovány od výrobců kuchařského vybavení nebo potravinovými řetězci, kteří si tím zajistí několika minutovou reklamu v hlavním vysílacím čase9. Pokud televize zařadí tyto pořady do hlavního vysílacího času, má zajištěnou nejen sledovanost, ale i rychlou návratnost pořizovacích nákladů.

Televizní pořady o vaření jsou zdrojem informací a inspirací. Přinášejí televizním divákům tradiční recepty z národní a zahraniční kuchyně. Učí je, jak pracovat a zpracovávat suroviny. Samotní účinkující kuchaři předávají televizním divákům triky a tipy, jak si zjednodušit práci v kuchyni.

2.1.1 Přehled televizních pořadů o vaření v ČR Z následujícího přehledu televizních pořadů o vaření je patrné, že na českého diváka útočí nejen televizní pořady o vaření z české produkce, které jsou zpravidla napodobeninou světových pořadů, ale i originální zahraniční televizní pořady o vaření. Následující výčet televizních pořadů o vaření je rozdělený podle televizí, které je v současnosti vysílají. Některé z nich jsou reprízy. K získání informací o vysílacích časech a pořadech byl použit

9

Hlavní vysílací čas (prime-time) je doba během dne, kdy má televize největší sledovanost. Jedná se o večerní vysílání od 18:00 – 23:00.

24

časopis s televizním programem TV expres 5/2015, od 27. 2. do 12. 3. 2015 a internetová stránka http://www.csfd.cz.

2.1.1.1 Televizní pořady o vaření na televizní stanici Prima FTV Název televizního pořadu o vaření: Teď vaří šéf! Kdo pořad o vaření uvádí: Zdeněk Polhreich Délka trvání televizního pořadu: 36 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: neděle od 18:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: Premiéra Produkce a licence: ČR, FTV Prima (vysílá se od roku 2014) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Ve svém novém pořadu o vaření se snaží Zdeněk Pohlreich přiblížit práci profesionálního kuchaře v domácím prostředí. V každém díle představí šéfkuchař šest receptů, které mají společnou jednu surovinu. Zdeněk Pohlreich vaří u sebe doma a předává českému národu jednoduché recepty s cennými radami, jak neplýtvat a všechny suroviny zpracovat.

Název televizního pořadu o vaření: Ano, šéfe! Kdo pořad o vaření uvádí: Zdeněk Pohlereich Délka trvání televizního pořadu: 50 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: úterý a čtvrtek od 22:20 Premiéra/repríza televizního pořadu: repríza Produkce a licence: ČR, FTV Prima (vysílá se od roku 2009) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima 25

Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich je zván do různých restaurací, jídelen a provozoven, které mají ekonomické potíže nebo se chtějí zlepšit. Většinou jsou to podniky před zavřením a majitelé nevědí, jak dál. Z. Pohlreich se snaží restauratérům ukázat vhodná jídla, učí je, jak pracovat se surovinami a zlepšit celkově kuchyň. Dále se snaží nastínit i ekonomické fungování podniku, aby jejich podnik začal prosperovat. Po určité době se vrací zpět, aby zkontroloval, jak si podnik vede. Pokud dojde k výraznému zlepšení, získá podnik od šéfkuchaře nálepku10 s hvězdou.

Název televizního pořadu o vaření: Ano, šéfe s Gordonem Ramsayem Kdo pořad o vaření uvádí: Gordon Ramsay Délka trvání televizního pořadu: 55 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota a neděle od 17:55 Premiéra/repríza televizního pořadu: repríza Produkce a licence: Spojené království (vysílá se od roku 2004) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima LOVE Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Tento pořad byl předlohou pro český televizní pořad o vaření Ano, šéfe!. Gordon Ramsay je ještě svéráznější a sprostější než český šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Na rozdíl od české verze si šéfkuchař Gordon Ramsay nejprve předem pošle do restaurace člověka v utajení. Ten má kameru a díky tomu získá šéfkuchař jasný obraz o tom, jak to v kuchyni funguje. Sleduje nejen práci kuchařů, šéfkuchaře nevyjímaje, ale hlavně čistotu a hygienu v kuchyni. Dále je celý průběh pořadu stejný jako u nás. Posledním rozdílem je, že Gordon Ramsay neuděluje nálepky na konci pořadu.

10

Na nálepce je napsáno „Prima hodnotí restaurace“ a podle uvážení Zdeňka Pohlreicha může restaurace získat jednu až tři hvězdičky.

26

Název televizního pořadu o vaření: Prostřeno! Kdo pořad o vaření uvádí: Jana Boušková a Václav Vydra Délka trvání televizního pořadu: 50 min Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: každý všední den od 18:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: Premiéra, repríza pořadu je vždy následující den od 9:20 Produkce a licence: ČR, FTV Prima (vysílá se od roku 2010) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Každý týden si pětice soutěžících zahraje o výhru 50.000,-. Soutěžící se mezi sebou neznají, ale bývají vylosováni z jednoho města či kraje. Každý den jeden z účastníků u sebe doma uvaří své menu a připraví zábavu. Na konci večera je bodově ohodnocen ostatními soutěžícími. Během týdne se účastníci postupně vystřídají. Na konci týdne ten, kdo má nejvíce bodů, vyhraje. Předlohou této gastronomické show je britský pořad o vaření Come Dine With Me.

Název televizního pořadu o vaření: Božské dorty od Markéty Kdo pořad o vaření uvádí: Markéta Krajčovičová Délka trvání televizního pořadu: 25 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: neděle od 11:45 Premiéra/repríza televizního pořadu: repríza Produkce a licence: ČR, FTV Prima (vysílá se od roku 2013) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima

27

Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Jediný pořad z české produkce, který se zabývá pouze pečením dortů. Markéta Krajčovičová není vyučenou cukrářkou, ale vlastní pílí a metodou pokus–omyl, se dopracovala k originálním dortům. Každý týden má televizní divák možnost vidět výrobu dortu od samého začátku až po finální zdobení.

Název televizního pořadu o vaření: Jamieho roztančená kuchyně Kdo pořad o vaření uvádí: Jamie Oliver Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: každý den od 17:20 Premiéra/repríza televizního pořadu: repríza Produkce a licence: Spojené království (vysílá se od roku 2002) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima LOVE Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Jamie Oliver (celým jménem James Trevor Oliver) vaří pro své kamarády, které zve k sobě domů. Televizní diváci ho doprovázejí nejen do jeho oblíbených obchodů a na trhy, kde nakupuje čerstvé suroviny. Při tom vysvětluje, na co si dát při nákupu pozor. Poté z nakoupených ingrediencí připraví rychlou a nápaditou večeři pro své hosty. Během psaní diplomové práce byl tento pořad o vaření nahrazen jiným pořadem Jamieho Olivera a to Jamie vaří rychlovky.

Jamie Oliver se snaží ve své show přesvědčit

televizního diváka, že lze během 30 minut uvařit dobrou večeři z kvalitních surovin.

28

Název televizního pořadu o vaření: Karolína, domácí kuchařka Kdo pořad o vaření uvádí: Karolína Kamberská Délka trvání televizního pořadu: 26 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 18:10 Premiéra/repríza televizního pořadu: premiéra Produkce a licence: ČR, FTV Prima (vysílá se od roku 2014) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Prima Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Moderátorka Karolína Kamberská sice není vyučenou kuchařkou, ale je kritičkou restaurací, lifestylovou novinářkou a hlavně sběratelkou zapomenutých receptů. Každou sobotu přináší na televizní obrazovku s láskou připravené recepty, které vaří podle tradice našich babiček.

2.1.1.2 Televizní pořady o vaření na televizní stanici TV Nova Název televizního pořadu o vaření: Tescoma s chutí Kdo pořad o vaření uvádí: Adéla Gondíková a Ivan Vodochodský Délka trvání televizního pořadu: 10 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: každý všední den od 11:50 Premiéra/repríza televizního pořadu: premiéra Produkce a licence: ČR, TV Nova (vysílá se od roku 2009) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Nova

29

Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Rychlý televizní pořad o vaření, kde se divák dozví spoustu užitečných rad a nápadů. Každý všední den připravuje moderátor se svým hostem nové jídlo. Během přípravy pokrmu moderátoři představují výrobky firmy Tescoma, která tento pořad o vaření sponzoruje. V průběhu psaní diplomové práce vyměnila produkce televize TV Nova moderátorku. Adélu Gondíkovou nahradila Iveta Kořínková. Scénář pořadu o vaření Tescoma s chutí zůstal nezměněný.

Název televizního pořadu o vaření: Rychlovky Ládi Hrušky Kdo pořad o vaření uvádí: Ladislav Hruška Délka trvání televizního pořadu: 15 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 11:10 Premiéra/repríza televizního pořadu: Premiéra Produkce a licence: ČR, TV Nova (vysílá se od roku 2014) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Nova Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Láďa Hruška, přezdívaný gurmánský experimentátor, vaří levně a chutně. Pro velký úspěch rubriky „Levně a chutně“, která je součástí hlavních televizních zpráv, udělala televize Nova samostatný pořad „Rychlovky Ládi Hrušky“. V tomto pořadu o vaření Láďa Hruška představuje recepty, které se dají vyrobit z levných a lehce dostupných surovin. Recepty mu posílají lidé z celé ČR. Během psaní diplomové práce byl tento pořad zrušen. Láďu Hrušku v rubrice Levně a Chutně nahradil František Nyklas. Rubrika dostala i novou podobu. Tentokrát jezdí František Nyklas po republice za lidmi, kteří pro něj vaří svá oblíbené a netradiční jídla.

30

Název televizního pořadu o vaření: U Haliny v kuchyni Kdo pořad o vaření uvádí: Halina Pawlowská Délka trvání televizního pořadu: 40 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 18:10 Premiéra/repríza televizního pořadu: premiéra, repríza pořadu je následující neděli od 2:10 Produkce a licence: ČR, TV Nova (vysílá se od roku 2014) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Nova Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Halina Pawlowská není profesionální kuchařkou, ale jídlo miluje. V pořadu připravuje osvědčené rodinné recepty pro své přátele, které zve k sobě domů. K připravovanému menu vždy přidá vtipnou anekdotu. V průběhu psaní diplomové práce začala televizní stanice TV Nova opakovat pořad o vaření U Haliny v kuchyni také v neděli v 17:30 na stanici Telka. Nově také televize TV Nova zařadila na tuto stanici opakování pořadu o vaření s Jiřím Babicou.

Název televizního pořadu o vaření: Babicovy dobroty Kdo pořad o vaření uvádí: Jiří Babica Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: neděle od 17:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: repríza Produkce a licence: ČR, TV Nova (vysílá se od roku 2008) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Telka

31

Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Vyučený kuchař Jiří Babica je považován za lidového kuchaře. Do svého pořadu si zval nejprve lidi z davu, později známé osobnosti. V každém díle představil Jiří Babica televiznímu divákovi dva recepty. První vařil host pořadu a druhý připravil sám kuchař Jiří Babica.

2.1.1.3 Televizní pořady o vaření na televizní stanici Česká televize Název televizního pořadu o vaření: Kluci v akci Kdo pořad o vaření uvádí: Filip Sajler a Ondřej Slanina Délka trvání televizního pořadu: 23 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 18:25 Premiéra/repríza televizního pořadu: premiéra Produkce a licence: ČR, Česká televize (vysílá se od roku 2005) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: ČT1 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Dva mladí profesionální kuchaři připravují řadu povedených tradičních receptů nejen naší české, ale i zahraniční kuchyně. K receptu přidají důležité rady, jak vybrat vhodné suroviny, poradí s přípravou pokrmu, aby byla srozumitelná i laickým kuchařům. Natáčení pořadu z velké části probíhá ve studiu, ale někdy se kluci vypraví i mimo kuchyni.

32

Název televizního pořadu: S kuchařem kolem světa Kdo pořad o vaření uvádí: Fred Chesneau Délka trvání televizního pořadu o vaření: 53 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: ve čtvrtek od 20:00, ten stejný díl se opakuje v pátek od 12:10 a ve středu od 16:15 Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: Francie (vysílá se od roku 2007) Televizní stanice, která televizní pořady vysílá: ČT2 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Jak už název napovídá, tento pořad v sobě kombinuje cestování a vaření. Francouzský gurmán, kuchař a cestovatel Fred Chesneau, cestuje po všech koutech naší planety, aby zde mohl vařit s místními obyvateli, ale hlavně ochutnat jejich speciality. Mnohdy se jedná o skutečně exotické pokrmy, jako například pečený netopýr nebo vařená krajta. Ve svých toulkách se snaží pochopit podstatu kuchyně daného státu, nejčastěji používané suroviny i techniky přípravy pokrmů. Stravuje se povětšinou na ulici u stánků jako běžní obyvatelé, nebo se nechá pozvat k někomu z místních domů na tradiční jídlo, aby pronikl do podstaty jejich kuchyně.

Z přehledu televizních pořadů o vaření v ČR vyplývá: Nejvíce televizních pořadů o vaření vysílá televize stanice FTV Prima. Denně odvysílá dva až tři televizní pořady o vaření a v neděli dokonce čtyři. Nejméně televizních pořadů má v nabídce veřejnoprávní Česká televize.

V sobotu sleduje televizní divák nejvíce televizních pořadů o vaření. V hlavním vysílacím čase dochází k souboji hned tří pořadů o vaření (U Haliny v kuchyni; Karolína, domácí kuchařka a Kluci v akci). Podle statistiky měl největší sledovanost premiérový díl pořadu 33

o vaření U Haliny v kuchyni, tento díl zhlédlo téměř 0,5 milionu televizních diváků starších 15 let. Nejméně televizní diváci sledovali pořad „Kluci v akci“.

V současné době nejvíce televizních pořadů o vaření uvádí šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Nejdéle vysílaný pořad je „Kluci v akci“. Polovinu pořadů o vaření v současné době uvádějí amatéři.

Největší výběr z televizních pořadů o vaření má český televizní divák v sobotu, to se vysílá šest pořadů. Naopak nejméně televizních pořadů o vaření se vysílá v pondělí.

Televizní divák má v nabídce české a zahraniční pořady o vaření. Zahraniční pořady o vaření máme v současné nabídce pouze tři. Dále český divák může sledovat více nových pořadů než ty, co se vysílají opakovaně.

Na televizní obrazovce v současné době mohou diváci sledovat pouze jeden pořad o vaření spojený se soutěží. Jedná se o televizní pořad Prostřeno!. Koncept většiny pořadů o vaření je převážně „one man show“.

2.1.2 Přehled televizních pořadů o vaření v Anglii Následující výčet televizních pořadů o vaření je rozdělený podle televizí, které je v současnosti vysílají. Některé z nich se vysílaly už před 30 lety a teď dostávají nový formát nebo navazují na originál. K získání informací o vysílacích časech a pořadech byl použit časopis s televizním programem What´s on TV od 11. 4. do 17. 4. 2015.

34

2.1.2.1 Televizní pořady o vaření na televizním kanálu BBC Název televizního pořadu o vaření: Saturday Kitchen Live Kdo pořad o vaření uvádí: James Martin Délka trvání televizního pořadu: 90 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 10:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: vysíláno živě Produkce a licence: Cactus TV, (vysílá se od roku 2002) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC1 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Šéfkuchař James Martin si zve známé osobnosti do svého pořadu o vaření. Hosty vyzpovídá, které jídlo mají nejraději a které naopak nenávidí. Televizní diváci v průběhu pořadu o vaření hlasují pro jedno z uvedených jídel. To jídlo, které vyhraje, uvaří James Martin na konci pořadu. V neděli ráno od 10:20 vysílá BBC2 pořad o vaření

Saturday Kitchen Best Bites,

kde se šéfkuchař James Martin vrací ke svým nejlepším okamžikům a zážitkům z pořadu Saturday Kitchen Live. I tento pořad o vaření trvá 90 minut.

Název televizního pořadu o vaření: Mary Berry Cooks Kdo pořad o vaření uvádí: Mary-Rosa Alleyne Berry Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 11:30 Premiéra/repríza televizního pořadu: Premiéra Produkce a licence: Spojené království (vysílá se od roku 2014) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC1 35

Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Mary Berry vydala více než sedmdesát kuchařek, které byly přeloženy i do češtiny. Mary Berry nám ve svém pořadu o vaření představuje své rychlé, jednoduché a chutné pokrmy, které ráda připravuje pro svou rodinu a přátele.

Název televizního pořadu o vaření: Food & drink Kdo pořad o vaření uvádí: Tom Kerridge a Joe Wadsack Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: sobota od 12:00, pondělí od 20:30 Premiéra/repríza televizního pořadu: Premiéra Produkce a licence: Spojené království, původní série se vysílala v letech 1982 -2002; opět se seriál začal vysílat v roce 2013 Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC2 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Britský seriál Food & drink byl prvním národním televizním programem věnovaným vaření. Seriál poskytuje televizním divákům nejen novinky z oblasti jídla a pití, ale i recenze restaurací a rady pro zdravé stravování.

Název televizního pořadu o vaření: A Taste of Britain Kdo pořad uvádí o vaření: Janet Street-Porter a Brian Turner Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: v sobotu od 13:30, v neděli od 12:50 Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: Spojené království 36

Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC2 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Editorka televizních pořadů Janet Street-Porter a kuchař Brian Turner jezdí po celém Spojeném království a objevují místní krajové pochoutky a recepty.

Název televizního pořadu o vaření: MasterChef Kdo pořad o vaření uvádí: John Torode a Gregg Wallace Délka trvání televizního pořadu: 60 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: v neděli od 19:30, v pondělí od 21:00, ve středu od 20:00, v pátek od 20:30 Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: Spojené království, původní vyslání v letech 1990 -2001; opět se začal vysílat v roce 2005 Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC1 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Kuchařská reality show, v níž se amatérští kuchaři snaží v několika kolech probojovat se svými recepty k prestižnímu titulu MasterChef. Hodnotí je tříčlenná porota, která je složena ze dvou špičkových a světově uznávaných profesionálních kuchařů, třetí většinou bývá věhlasný kritik jídla. Soutěž je rozdělena po týdnech, kdy na konci vypadne jeden soutěžící. Během týdne plní kuchaři úkoly, které musí stihnout v určitém časovém limitu. MasterChef má čtyři verze. V klasickém formátu MasterChef mezi sebou soutěží a vaří amatéři. Druhý, MasterChef The Professionals, zde mezi sebou soutěží a vaří pouze profesionální kuchaři. MasterChef celebrity, v této verzi vaří známé osobnosti. Poslední formát se začal vysílat poprvé v roce 1994 a jedná se o Junior MasterChef, kde mezi sebou soutěží děti ve věku 8 až 12 let. 37

Název televizního pořadu o vaření: Spring Kitchen with Tom Kerridge Kdo pořad o vaření uvádí: Tom Kerridge Délka trvání televizního pořadu: 45 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: pondělí až čtvrtek od 14:30 Premiéra/repríza televizního pořadu: Premiéra Produkce a licence: Spojené království, BBC (vysílá se od roku 2014) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC2 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Tom Kerridge je profesionální kuchař, který si do svého pořadu o vaření zve známé a vážené osobnosti. S nimi připravuje zajímavé jarní recepty ze sezonních surovin.

Název televizního pořadu o vaření: Back in Time for Dinner Kdo pořad o vaření uvádí: Rodina Robshaw Délka trvání televizního pořadu: 60 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: úterý od 20:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: repríza Produkce a licence: Spojené království Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: BBC2 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Rodina Robshaw ze Spojeného království se vydala hledat a objasnit, jak poválečná revoluce v potravinách, které jíme, změnila, jak žijeme. Každá episoda je z jiné doby. První díl začíná v roce 1950 a v každém novém díle se televizní divák podívá vždy o deset let dál. Rodina se zajímá, co se běžně jedlo k snídani, k obědu a k večeři. Jaký byl život rodin a které potraviny byly dostupné nebo nejčastěji používané. Během šesti týdnů představí 38

rodina Robshaw průřez skromnými jídly, od hotových jídel až po rozvoz pizzy. Dále objasní, jaký byl vývoj technologie v kuchyni a také přinese informace například o tom, kdy se poprvé objevily umělé příchutě.

2.1.2.2 Televizní pořady o vaření na televizním kanálu ITV Název televizního pořadu o vaření: Hell´s kitchen Kdo pořad o vaření uvádí: Gordon Ramsay Délka trvání televizního pořadu: 50 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: neděli od 1:30, úterý od 21:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: Spojené království (vysílá se od roku 2004) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: ITV2 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Šéfkuchař s desítkami michelinských hvězd Gordon Ramsay ve své kuchyni Hell´s kitchen11 přivítá dvanáct účastníků kuchařské show. Nejprve mu každý z účastníků uvaří své jídlo, které Gordon Ramsay ochutná a ohodnotí. Na závěr je rozdělí do dvou týmů (červený a modrý). Každý ze soutěžících hraje nejen sám za sebe, ale i za tým. Každý den ráno dostanou oba týmy úkol, který musí splnit a zároveň se všichni připravují na večerní směnu. Večer se naplní restaurace a týmy vaří dvě menu, každý z kuchařů má své stanoviště a je zodpovědný za daný chod. Z kuchyně musí odejít veškeré jídla současně. Na konci směny vybere Gordon Ramsay horší tým, který dostane trest a k tomu vedoucí týmu musí určit dva nejslabší články. Jeden z nich poté opouští soutěž. Jakmile se do finále probojuje pět soutěžících, ruší se tým modrých a červených a každý už vaří a hraje sám za sebe. Do finále se probojují dva soutěžící, zde si každý kuchař navrhne svou restauraci a menu. Do kuchyně se vrací všichni, kteří již soutěž opustili a pomáhají oběma

11

V českém překladu Pekelná kuchyně.

39

finalistům. Ten kuchař, který vyhraje, dostane svou vlastní restauraci, kde je majitelem a zároveň šéfkuchařem. Navíc k tomu dostane roční plat 100 000 dolarů. Reality show Hell´s Kitchen byla předlohou pro českou reality show Na Nože, která byla vysílána v ČR v roce 2010. Výhra pro českého kuchaře byla 1 000 000,-.

2.1.2.3 Televizní pořady o vaření na televizním kanálu Channel 4 Název televizního pořadu o vaření: Jamie´s Money Saving Meals Kdo pořad o vaření uvádí: James Trevor Oliver Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: pondělí od 4:35 Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: Spojené království (vysílá se od roku 2013) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Channel 4 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Jamie Oliver, ve svém šestidílném seriálu o vaření, představuje recepty ze své knihy Save with Jamie. Nejen v knize, ale i na televizních obrazovkách chce ukázat divákům, jak ušetřit peníze, ale přesto uvařit výborné jídlo z čerstvých surovin.

Název televizního pořadu o vaření: Come to Dine With Me Kdo pořad o vaření uvádí: Dave Lamb Délka trvání televizního pořadu: 30 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: pondělí od 2:25 do 4:10 (pět dílů za sebou), pondělí až středa od 10:30 do 11:30 (tři díly za sebou), úterý až čtvrtek do 12:05 a také pondělí, čtvrtek a pátek od 16:00

40

Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: ITV Studios, Spojené království (vysílá se od roku 2005) Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Channel 4 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Come to Dine With Me je televizní pořad o vaření spojený se soutěží, který byl předlohou pro náš pořad Prostřeno!. Na rozdíl od našeho pořadu, zde soutěží buď jen čtyři, nebo pět účastníků. Průběh celého večera a následné vyhodnocení je stejné jako v ČR. Odměna pro výherce je 1000 liber.

Název televizního pořadu o vaření: Burger Bar to Gourmet Star Kdo pořad o vaření uvádí: Fay Ripley Délka trvání televizního pořadu: 60 minut Den a čas, kdy se televizní pořad vysílá: v úterý od 20:00 Premiéra/repríza televizního pořadu: Repríza Produkce a licence: Spojené království Televizní stanice, která televizní pořad vysílá: Channel 4 Stručná charakteristika televizního pořadu o vaření: Sedm šéfkuchařů z michelinských restaurací si vezme do své kuchyně kuchaře, aby z něho vychovali lepšího profesionála. Kuchaři vaří v rychlém občerstvení a kuchařské řemeslo jim moc neříká. Šéfkuchaři ukazují svému svěřenci nejen přípravu pokrmů, samotné technologické postupy, ale i jak udržet v kuchyni pořádek. Kuchař postupně projde všemi pozicemi kuchyně, naučí se pracovat v týmu a odnese si spoustu zajímavých zkušeností. Ne vždy je to pro kuchaře jednoduché, velice rychle se dostávají do stresu. Tato stáž je vždy na tři týdny, poté je kuchař poslán do jiné místní vyhlášené restaurace, což je takový test, jestli se něco naučil. Na závěr jeho směny dochází k ohodnocení celkové 41

práce. Po určité době se jede šéfkuchař podívat zpět do rychlého občerstvení, odkud kuchař pocházel. Většinou je zde vidět obrovská změna (např. čistá kuchyně nebo nové menu).

Z přehledu televizních pořadů o vaření v Anglii vyplývá: Nejvíce televizních pořadů o vaření vysílá televizní stanice BBC, a to osm. Denně odvysílá minimálně jeden pořad o vaření. Nejvíce jich může britský televizní divák sledovat v sobotu a v neděli, to vysílá BBC čtyři pořady o vaření. Nejméně pořadů vysílá ITV, a to pouze jeden.

Nejdéle vysílaný pořad o vaření je Food&Drink. Sice byl tento pořad o vaření na nějakou dobu přerušen, ale vysílal se už v letech 1982 – 2002. V současnosti je tento pořad o vaření vysílán od roku 2013. Nejdéle a nepřetržitě běží pořad o vaření Saturday Kitchen Live, který je ve vysílání od roku 2002. Některé pořady nemají uveden rok začátku vysílání, bohužel tuto informaci nebylo možné dohledat.

Televizní divák má v současné době v nabídce pouze pořady o vaření z britské produkce. Z dvanácti uvedených televizních pořadů moderují většinu profesionální kuchaři, a to osm pořadů. Jeden z pořadů o vaření je vysílán živě a většina pořadů je premiérou oproti repríze.

Nejvíce repríz, a to i během jednoho dne, má pořad Come Dine with Me, který vysílá televizní stanice Channel 4.

Ze dvanácti pořadů o vaření jsou tři spojeny se soutěží. Jedná se o tyto televizní pořady – Come Dine with Me, MasterChef a Hell´s Kitchen. Pouze malou část pořadů o vaření

42

moderuje jen jeden účinkující. Převážnou část tvoří již zmiňované pořady spojené se soutěží a kuchařské reality show.

2.1.3 Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii V Anglii je více konceptů na pořady o vaření. Není to pouze jen o „one man show“, kdy na televizních obrazovkách vystupuje kuchař sám. Tento koncept nejvíce využívají producenti pořadů o vaření v ČR. Britský televizní divák sleduje převážně reality show, kdy neznámý kuchař vystoupí před celým národem a odhalí tím nejen své soukromí, ale také kuchařské umění.

V Anglii jsou pořady o vaření relativně starší a v současné době se vysílají pouze dva nové pořady z roku 2014. Většinu ostatních pořadů o vaření sledují televizní diváci více než deset let. V roce 2014 měl český televizní divák v nabídce hned čtyři nové pořady. Nejstarší pořad o vaření z české produkce je starý deset let, jinak průměrné stáří pořadů je šest let.

V Anglii má televizní divák možnost vybrat si každý den minimálně ze tří pořadů o vaření. Nejvíce pořadů se vysílá v úterý, a to hned osm. Naopak nejméně pořadů má televizní divák na výběr ve čtvrtek. Český televizní divák je na tom lépe. Nejvíce pořadů o vaření se během jednoho dne vysílá v sobotu, a to šest. Naopak nejméně televizních pořadů o vaření se vysílá v pondělí. V průměru se denně vysílají čtyři pořady.

Pořady o vaření z české produkce trvají maximálně do 50 minut, nejkratší pořad vysílá televize TV Nova (Tescoma s chutí), který sleduje televizní divák pouhých 10 minut. V Anglii si potrpí na pořady o vaření, které trvají minimálně 30 minut. Nejdelší pořad je 90 minutový a jmenuje se Saturday Kitchen Live.

43

V britské televizi se vysílá více pořadů o vaření v hlavním vysílacím čase. Dokonce jsou pořady vysílány od 20:00, kdy se na českých obrazovkách vysílá většinou večerní film nebo některá reality show (např. Výměna manželek). V ČR se také zařazují televizní pořady o vaření do hlavního vysílacího času, ale jsou vysílány mezi 18:00 a 19:30, nebo až 21:30.

V ČR se v současné době vysílá třináct televizních pořadů o vaření. Tři pořady jsou z cizí produkce a deset z nich jsou z české produkce. V Anglii může televizní divák sledovat dvanáct pořadů o vaření. Všechny pořady jsou v současné době z britské produkce. Díky vyhodnocení těchto faktů dochází k naplnění hypotézy číslo jedna. První stanovená hypotéza v diplomové práci byla: V ČR je v současné době rozsáhlejší nabídka televizních pořadů o vaření oproti Anglii. Někdo by mohl samozřejmě namítnout, že v Anglii jsou všechny pořady o vaření z jejich vlastní produkce a tím mají více pořadů, ale v hypotéze nebyla stanovena přesná kritéria televizních pořadů o vaření. Proto se všechny pořady počítají dohromady, nevyjímaje, kdo tyto pořady vyrobil.

2.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření „Srovnání televizních pořadů o vaření v ČR a Anglii“ bylo realizováno v ČR a v Anglii. Dotazník byl sestaven pro všechny věkové kategorie potenciálních televizních diváků. Dotazníky byly vyplňovány v elektronické podobě. V ČR byl dotazník k dispozici na http://srovnani-televiznich-poradu.vyplnto.cz/ a pro anglické respondenty na http://www.survio.com/survey/d/T8C6A9V9L8I3Q5E2E. Oba dva dotazníky obsahují stejné otázky, počet otázek bylo čtrnáct. Otázky v dotazníku byly seskládány z: -

Otázek vztahujících se k vaření

-

Otázek vztahujících se k oblíbenosti televizních pořadů o vaření

-

Otázek vztahujících se ke sledovanosti televizních pořadů o vaření

-

Identifikačních otázek

44

2.2.1 Dotazníkové šetření v ČR Dotazníkové šetření v ČR proběhlo od 7. 3. 2015 do 21. 3. 2015. Pro distribuci dotazníku byl použit okruh mých známých, kolegové z VŠH, spolupracovníci a známí těchto lidí. Dotazník vyplnilo 91 respondentů a návratnost byla 81,5%. Průměrná doba vyplňování dotazníku byla 00:04:13. Pro vyhodnocení byly použity pouze úplně vyplněné dotazníky. Celý dotazník naleznete v příloze č. 1.

2.2.1.1 Grafické zpracování dotazníkového šetření v ČR Otázka číslo 1. Zajímají Vás televizní pořady o vaření? Uzavřená otázka. Více

22%

než

tři

čtvrtiny

respondentů

(78% dotázaných) se zajímá o televizní Ano (78%) Ne (22%)

78%

pořady o vaření. 22 % respondentů se o tyto pořady nezajímá.

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka číslo 2. Jak často vaříte? Uzavřená otázka. 9% 18%

48%

Několikrát do týdne (48%)

Skoro polovina dotázaných (48 %) vaří

Pouze o víkendu (25%)

několikrát do týdne. Čtvrtina účastníků studie (25 %) vaří pouze o víkendu. Každý

Každý den (18%)

25%

den vaří jen 18 % dotázaných. Pouze

Vůbec (9%)

9 % respondentů nevaří vůbec. Zdroj: vlastní zpracování

45

Otázka číslo 3. Jaké televizní pořady o vaření sledujete?

Pořady, ve kterých vaří celebrity nebo profesionální kuchaři (42%) Pořady o vaření spojené se soutěží (25%)

17%

42% 16%

Uzavřená otázka. Nejvíce

televizních

diváků

sleduje

televizní pořady o vaření, ve kterých vaří celebrity nebo profesionální kuchaři

Všechny (16%)

(42 %). Čtvrtina respondentů (25 %) 25%

Žádné (17%)

se zajímá o pořady, ve kterých se vaří

Zdroj: vlastní zpracování

a soutěží. 16 % dotázaných sleduje všechny

vysílané

pořady

o

vaření.

Jen o 1 % více dotázaných (17 %) naopak nesleduje žádné tyto pořady. Nikdo z respondentů nesleduje pořady o vaření, ve kterých vaří amatéři.

Otázka číslo 4. Jak často sledujete televizní pořady o vaření? Uzavřená otázka. 5% 4%

Nepravidelně (73%)

Nejvíce respondentů (73 %) uvedlo,

Vůbec (9%)

9% 9%

že televizní pořady o vaření sledují

1x do týdne (9%)

nepravidelně. Denně pořady o vaření 73%

Jen ve všední dny (5%)

sleduje pouze 4 % účastníků studie

Denně (4%)

a

Zdroj: vlastní zpracování

to

pouze 5

ve %

všední

dotázaných.

dny

je

Shodně

(9 %) dotázaných sleduje televizní pořady o vaření pouze jedenkrát do týdne nebo vůbec. Možnost sledování pořadů o vaření jen o víkendu neuvedl žádný z respondentů.

46

Otázka číslo 5. Máte svůj oblíbený televizní pořad o vaření? Uzavřená otázka. Ano mám, ale nesleduji každý díl (55%)

11%

Více než polovina dotázaných (55 %) má svůj oblíbený televizní pořad o vaření,

34%

55%

Nemám, je mi jedno, který televizní pořad o vaření sleduji (34%) Ano mám a sleduji každý díl (11%)

ovšem nesledují pravidelně každý díl. Každý díl svého oblíbeného pořadu sleduje

Zdroj:vlastní zpracování

pouze

11

%

respondentů.

34 % dotázaných pak uvedlo, že jim nezáleží na tom, jaký televizní pořad

o vaření sledují.

Otázka číslo 6. Z jakého důvodu sledujete televizní pořady o vaření? Uzavřená otázka. Pro inspiraci (67%)

10%

sleduje pořady o vaření proto, aby z nich

Protože nedávají nic zajímavějšího (23%)

23% 67%

Více než polovina dotázaných (67 %)

čerpala inspiraci. Kvůli moderátorovi,

Kvůli moderátorovi/účink ujícímu (10%)

Zdroj: vlastní zpracování

popř.

účinkujícímu

sleduje

pořady

o vaření desetina dotázaných (10 %). Necelá čtvrtina (23 %) pak tyto televizní pořady sleduje proto, že v nabídce

televizních stanic nenašla lepší program.

47

Otázka číslo 7. Využíváte informace z televizních pořadů o vaření? Uzavřená otázka. Získané informace nevyužívám - jen mě baví tyto pořady sledovat (40%)

10% 12%

40%

Vařím podle nich, ale recepty si upravuji podle dostupných surovin (38%) Televizní pořad o vaření mám puštěný pouze jako zvukovou kulisu (12%)

38%

40 % respondentů sleduje televizní pořady o vaření jen pro zábavu a získané informace nevyužívají. 38 % účastníků studie vaří podle receptů z pořadů o vaření, ale recepty si uzpůsobují podle

Vařím podle nich - přesně podle daných ingrediencí (10%)

Zdroj: vlastní zpracování

svých možností. Desetina dotázaných (10 %) vaří přesně podle daných receptů,

včetně použitých surovin. 12 % respondentů má televizi puštěnou pouze jako zvukovou kulisu.

Otázka číslo 8. Změnili jste jídelníček nebo stravovací návyky díky sledování televizních pořadů o vaření? Uzavřená otázka. Valná

21%

většina

dotázaných

(79

%)

nezměnila své stravovací návyky díky sledování pořadů o vaření. Zbývajících

Ano (21%)

79%

21 % dotázaných, kteří uvedli ano, bylo

Ne (79%)

přesměrováno na otázku číslo 9. Díky Zdroj: vlastní zpracování

sledování televizních pořadů o vaření:

Polootevřená otázka s výběrem více odpovědí. 70 % dotazovaných uvádí, že se především naučili používat suroviny, které dříve neznali. Více než polovina respondentů (65 %) více studuje obaly potravin a některé druhy surovin přestali kupovat úplně (60 %). Nejméně (35 %) se respondenti zajímají o nové trendy v gastronomii.

48

Otázka číslo 10. Co Vám v televizních pořadech o vaření chybí? Nic (43 %)

Polootevřená otázka.

Recepty národních kuchyní (30 %)

Téměř polovina dotázaných (43 %)

3%

10% 14%

43%

uvedla, že jim v televizních pořadech

Recepty pro specifická onemocnění (14 %)

o vaření nic nechybí. Třetina dotázaných

Recepty pro vegetariány/vegany (10 %)

30%

(30 %) by naopak uvítala pestřejší nabídku receptů národních kuchyní,

Vlastní odpověď (3 %) Zdroj: vlastní zpracování

14 % respondentům chybí recepty pro speciální

onemocněních,

10

%

dotázaných

by

rádi

diety

v pořadech

při

viděli

různých

recepty

pro

vegetariány/vegany. Pouze 3 % respondentů napsali vlastní odpověď. Ti uvedli, že jim v pořadech chybí přesnější informace o použitých surovinách, fitness recepty a recepty, které by zařadili mezi své oblíbené a nevařili je pouze jen jednou.

Otázka číslo 11. Které televizní pořady o vaření sledujete raději? Uzavřená otázka. Více jak polovina (57 %) účastníků studie 21%

22%

57%

Nerozlišuji původ pořadu (57%)

nerozlišuje původ pořadů o vaření.

Preferuji zahraniční (22%)

Zbytek

Preferuji tuzemské (21%)

preferuje

dotázaných

skoro

zahraniční

22 % oproti české (21 %). Zdroj: vlastní zpracování

49

shodně produkci

Otázka číslo 12. Jaké je Vaše pohlaví? Uzavřená otázka. Větší část účastníků (68 %) této studie 32%

Žena (68%)

byla ženského pohlaví, více než třetina

Muž (32%)

(32

%)

respondentů

byla

pohlaví

mužského.

68%

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka číslo 13. Kolik Vám je let? Uzavřená otázka.

1% 7%

Nejvíce účastníků studie bylo ve věku Do 25 let (52%) 26-40 let (40%)

40%

52%

do 25 let (52 %) a ve věku mezi 26 – 40

41-60 let (8%)

lety (40 %). Naopak méně respondentů

61 a výš (1%)

bylo ve věku 41 - 60 let, a to 8 %. Pouze 1 % dotázaných bylo starší 61 let.

Zdroj: vlastní zpracování

50

Otázka číslo 14. Kolik lidí bydlí v místě Vašeho bydliště? Uzavřená otázka. Nad 250 00 (38%)

Respondenti dotazníkového šetření byli

13% 38%

Do 5 000 (30%)

nejčastěji z velkých měst (nad 250 000

19% 30 001 - 250 000 (19%)

obyvatel) a to 38 % dotázaných. Druhá větší část dotázaných (30 %) bydlí

30%

5 001 - 30 000 (13%)

v městě do 5 000 obyvatel. Naopak

Zdroj: vlastní zpracování

nejméně respondentů (13 %) bylo

z menších měst (5 001 – 30 000 obyvatel). Zbytek respondentů (19 %) byl ze středně velkých měst (30 001 – 250 000 obyvatel).

2.2.1.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření v ČR Z dotazníkového šetření určeného pro všechny věkové kategorie potenciálních televizních diváků jsme zjistili, že naprostá většina respondentů byly ženy. Polovina dotazovaných byla ve věku do 25 let. Co se týče věku, je překvapivé, že tolik mladých lidí se zajímá o televizní pořady o vaření a tím i o samotné vaření. Z výsledků jsme se také dozvěděli, že skoro polovina dotázaných vaří několikrát do týdne.

Více než tři čtvrtiny respondentů se zajímá o televizní pořady o vaření. Nicméně téměř tři čtvrtiny dotázaných sleduje pořady o vaření nepravidelně. Dále z dotazníkového šetření vyplývá, že více než polovina dotázaných má svůj oblíbený pořad, ovšem nesledují pravidelně každý díl.

Více než polovina dotázaných sleduje televizní pořady o vaření proto, aby z nich čerpala inspiraci.

Větší

část

respondentů

vaří

podle

receptů

z televizních

pořadů,

ale recepty si uzpůsobují podle svých možností. Necelá čtvrtina pak tyto pořady sleduje 51

proto, že v nabídce televizních stanic nenašla lepší programovou nabídku. Malá část respondentů má televizi puštěnou pouze jako zvukovou kulisu.

Více než tři čtvrtiny dotázaných nezměnily své stravovací návyky díky sledování pořadů o vaření. Ti, kteří tak učinili, uvádějí, že se především naučili používat suroviny, které dříve neznali. Více než polovina respondentů více studuje obaly potravin a některé druhy surovin dotazovaní přestali kupovat úplně.

Téměř polovina dotázaných uvedla, že jim v pořadech o vaření nic nechybí. Třetina dotázaných by naopak uvítala pestřejší nabídku receptů národních kuchyní.

Každý den vaří pouze 18 % dotázaných. Téměř polovina respondentů vaří alespoň několikrát do týdne. Čtvrtina dotázaných vaří pouze o víkendu. Zbytek účastníků studie nevaří vůbec.

2.2.2 Dotazníkové šetření v Anglii Dotazníkové šetření v Anglii proběhlo od 15. 3. 2015 do 7. 4. 2015. Pro distribuci dotazníku byl použit okruh mých známých žijících v Anglii. Dále byl dotazník šířen mezi jejich britské kolegy a rodiny. Dotazník vyplnilo 73 respondentů a návratnost byla 58,4 %. Pro vyhodnocení byly použity pouze úplně vyplněné dotazníky. Celý dotazník naleznete v příloze č. 2.

52

2.2.2.1 Grafické zpracování dotazníkového šetření v Anglii Otázka číslo 1. Zajímají Vás televizní pořady o vaření? Uzavřená otázka. Větší část (79 %) účastníků studie

21% Yes (79%)

se zajímá o televizní pořady o vaření.

No (21%)

21 % respondentů se o televizní pořady nezajímá.

79%

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka číslo 2. Jak často vaříte? Uzavřená otázka.

23%

14%

23% 40%

Not at all (14%)

Největší část (40 %) dotazovaných vaří

Only at weekends (23%)

několikrát do týdne. Každý den vaří 23 % respondentů

Several times a week (40%)

a

stejný

počet

dotazovaných odpovědělo, že vaří pouze

Every day (23%)

o Zdroj:vlastní zpracování

53

víkendu.

Nejmenší část

respondentů nevaří vůbec.

(14

%)

Otázka číslo 3. Jaké televizní pořady o vaření sledujete? Uzavřená otázka. The one focused oncooking and competition (19%)

20%

The one with celebrities or professional chefs (15%)

19%

o vaření, ve kterých vaří amatéři (30 %).

The one with amateur cooks (30%)

15%

16%

Necelá čtvrtina respondentů (20 %)

None (16%)

sleduje všechny vysílané televizní pořady

All of them (20%)

30%

Nejvíce diváků sleduje televizní pořady

o vaření. 19 % se zajímá o pořady, Zdroj: vlastní zpracování

ve kterých se soutěží. 16 % dotázaných nesleduje

o

vaření.

Nejmenší

část

(15

%)

dotazovaných

žádné uvedla,

televizní že

sleduje

pořady pořady

o vaření s profesionálním kuchařem nebo známou osobností.

Otázka číslo 4. Jak často sledujete televizní pořady o vaření? Uzavřená otázka. Once a week (15%)

9% 15% 11% 45%

8% 12%

Daily (11%)

Nejvíce respondentů (45 %) uvedlo,

Only on weekdays (8%)

že televizní pořady o vaření sledují

Only at weekends (12%)

nepravidelně. Jedenkrát do týdne sleduje

Irregularly (45%)

pořady o vaření 15 % respondentů. 12 %

Not at all (9%)

dotazovaných

sleduje

pořady

pouze

o víkendu. Denně televizní pořady sleduje Zdroj: vlastní zpracování

11 % respondentů, pouze 9 % všech

účastníků nesleduje televizní pořady o vaření vůbec. Nejméně účastníků studie (8 %) sleduje pořady o víkendu.

54

Otázka číslo 5. Máte svůj oblíbený televizní pořad o vaření? Uzavřená otázka. Yes, I have and watch every episode (22%)

38%

22%

40%

40 % dotázaných má svůj oblíbený

Yes, I have but I do not watch every epsode (40%)

televizní

I do not have I do not care with cooking TV shows watching (38%)

svého oblíbeného televizního pořadu

Zdroj: vlastní zpracování

pořad

o

vaření,

ovšem

nesleduje pravidelně každý díl. Každý díl

o vaření sleduje 22 % respondentů. 38 % dotázaných pak uvedlo, že jim nezáleží na tom, jaký pořad sledují.

Otázka číslo 6. Z jakého důvodu sledujete televizní pořady o vaření? Uzavřená otázka. To get some inspiration (53%)

53 % dotázaných sleduje pořady o vaření 29% 53% 18%

Because of an anchorman/performer (18%) Because there is nothing more interesting on TV (29%)

pro inspiraci. Skoro třetina účastníků studie

sleduje

pořady

z důvodu,

že nedávají nic zajímavějšího.

Kvůli

moderátorovi, popř. účinkujícímu, sleduje

Zdroj: vlastní zpracování

55

pořady o vaření 18 % dotázaných.

Otázka číslo 7. Využíváte informace z televizních pořadů o vaření? Uzavřená otázka.

I use their recipes (23%)

19%

29%

I usetheir recipes but usually modify them for the ingredients I have (29%) I do not use their information - I only enjoy watching them (29%) I turn TV up only as background noise (19%

23%

29%

Zdroj: vlastní zpracování

Shodně (29 %) účastníků studie uvedlo, že získané informace z pořadů o vaření nevyužívá nebo vaří podle receptů z pořadů, ale recepty si uzpůsobuje podle svých možností. Necelá čtvrtina (23 %) dotazovaných vaří přesně podle uvedených

receptů.

Nejméně

respondentů (19 %) má zapnutou televizi pouze jako zvukovou kulisu.

Otázka číslo 8. Změnili jste jídelníček nebo stravovací návyky díky sledování televizních pořadů o vaření? Uzavřená otázka. Větší část dotázaných (59 %) nezměnila 41%

Yes (41%)

své stravovací návyky díky sledování

No (59%)

pořadů o vaření. Zbývajících 41 %

59%

dotázaných, kteří

uvedli ano, bylo

přesměrováno na otázku číslo 9. Díky Zdroj: vlastní zpracování

sledování televizních pořadů o vaření:

Polootevřená otázka s výběrem více odpovědí. 45 % z nich uvádí, že se především naučili používat suroviny, které dříve neznali. 38 % respondentů více sleduje obaly potravin a 36 % dotazovaných přestalo kupovat některé potraviny úplně. respondentů (34 %) se zajímá o nové trendy v gastronomii.

56

Poslední skupina

Otázka číslo 10. Co Vám v televizních pořadech o vaření chybí?

Polootevřená otázka. Recipes for specific diseases (22%)

22% 44% 12% 22%

Necelá polovina respondentů (44 %)

Recipes for vegetarians or vegan (12%)

uvedla, že jim v televizních pořadech

International cousine (22%)

o vaření nic nechybí. Shodně 22 % dotázaných by uvítalo pestřejší nabídku

Nothing (44%)

receptů národních kuchyní nebo recepty Zdroj: vlastní zpracování

pro

specifická

onemocnění.

12

%

účastníkům studie chybí recepty pro vegetariány nebo vegany. Možnost napsat vlastní odpověď u této otázky nikdo z účastníků studie nevyužil.

Otázka číslo 11. Které televizní pořady o vaření sledujete raději?

I prefer national (31%)

Uzavřená otázka. Původ televizního pořadů o vaření

31%

I prefer foreign (18%)

nerozlišuje 51 % dotázaných. 31 % respondentů

51%

18%

I do no distinguish the origin ofthe programme (51%)

Zdroj: vlastní zpracování

57

upřednostňuje

domácí

pořady oproti zahraničním (18 %).

Otázka číslo 12. Jaké je Vaše pohlaví? Uzavřená otázka. Valná většina účastníků studie (66 %) 34%

byla ženského pohlaví, zbývajících 34 % Male (34%)

účastníků studie byli muži.

Female (66%)

66%

Zdroj: vlastní zpracování

Otázka číslo 13. Kolik Vám je let?

Uzavřená otázka. 4% Skoro polovina dotázaných byla ve věku 27%

22%

Less than 25 (27%)

26 až 40 let (47 %). 27 % respondentů

26-40 (47%)

bylo ve věku do 25 let. Necelá čtvrtina

41-60 (22%) More than 61 (4%)

(22 %) dotázaných byla ve věku 41 – 60

47%

let. Nejméně bylo respondentů (4 %) ve Zdroj: vlastní zpracování

58

věku 61 let a výše.

Otázka číslo 14. Kolik lidí bydlí v místě Vašeho bydliště? Uzavřená otázka.

28%

15% 25%

32%

Less than 5.000 (15%)

Nejvíce

5.001 - 30.000 (25%)

z větších

dotazovaných měst

(30 001

(32

%)

–

bylo

250 000)

a z velkých měst nad 250 000 obyvatel

30.001 - 250.000 (32%) More than 250.000 (28%)

Zdroj: vlastní zpracování

(28 %). Čtvrtina účastníků dotazníkového šetření

byla

z malých

měst

(5 001 – 30 000) a nejméně účastníků bylo z malých měst do 5 000 obyvatel.

2.2.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření v Anglii Z dotazníkového šetření v Anglii jsme zjistili, že větší částí (66 %) účastníků studie byly ženy. Necelá polovina dotazovaných byla ve věku mezi 26 a 40 lety a stejný počet dotazovaných vaří několikrát do týdne. Ze studie také vyplývá, že polovina účastníků studie nerozlišuje původ pořadu o vaření.

Většina účastníků studie uvedla, že rádi sledují televizní pořady o vaření. Jen necelá polovina dotázaných sleduje televizní pořady o vaření nepravidelně a skoro stejný počet respondentů uvádí, že má svůj oblíbený televizní pořad, avšak nesledují každý díl.

Nejvíce dotazovaných sleduje televizní pořady o vaření kvůli inspiraci. Shodně také uvedli, že získané informace z pořadů o vaření nevyužívají nebo vaří podle receptů, ale upravují si některé ingredience.

59

Více jak polovina dotazovaných nezměnila své stravovací návyky. Ti, co tak učinili, uvádějí, že se především naučili používat suroviny, které dříve neznali. Nejvíce anglických respondentů uvedlo, že jim v pořadech o vaření nic nechybí.

2.2.3 Srovnání dotazníkového šetření obou zemí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 91 respondentů v ČR a 73 respondentů v Anglii. Větší a tím pádem i lepší návratnost mělo dotazníkové šetření v ČR, celých 81,5 %.

Respondenti obou zemí shodně vypověděli, že je televizní pořady o vaření zajímají. Anglických i českých respondentů bylo nejvíce ženského pohlaví.

Polovina českých domácností vaří několikrát do týdne, každý den vaří 18 % respondentů a pouze 9 % účastníků studie uvedlo, že nevaří vůbec. V Anglii nevaří celých 14 % dotazovaných, ale na druhou stranu 23 % respondentů uvedlo, že vaří každý den. Tento výsledek šetření může být ovlivněn věkovou kategorií a místem bydliště respondentů, kteří vyplňovali naše dotazníkové šetření. V ČR měla největší zastoupení věková kategorie do 25 let a města, která mají více než 250 000 obyvatel. Naopak v Anglii byla věková hranice mezi 26 a 40 lety a respondenti byli z měst, která mají 30 001 až 250 000 obyvatel. Mladí lidé (do 25 let), žijící v největších městech ČR, rádi jedí mimo domov v restauracích, navštěvují fast foody nebo volí donáškovou službu. Dále tato fakta mohou vyplývat ze stravovacích návyků dané země. V české domácnosti se vaří hlavně o víkendu, kdy je většinou rodina pohromadě. Některé domácnosti vaří i teplé večeře během týdne, ale častěji se můžeme setkat s tzv. studenou večeří, nebo naopak přípravou jídla na více dní dopředu. Na oběd si většina Čechů zajde do restaurace, firemní jídelny nebo si přinese oběd z domova. Proto skoro polovina českých respondentů uvedla, že vaří několikrát do týdne. V Anglii se večeře pokládá za hlavní jídlo dne a většina britských domácností využívá tento čas k rodinnému posezení nad dobrým jídlem. Když k tomuto faktu přidáme i věk respondentů, tak není divu, že se v Anglii vaří více každý den než v ČR.

60

V ČR i v Anglii mají účastníci studie svůj oblíbený pořad o vaření. V ČR je více televizních diváků, kteří ovšem nestíhají nebo nesledují každý díl pravidelně. Naopak anglický televizní fanoušek stihne shlédnout každý díl svého oblíbeného pořadu. Tato fakta vyplývají i z otázky číslo čtyři (Jak často sledují účastníci studie televizní pořady o vaření?). Protože skoro tři čtvrtiny dotázaných z ČR odpověděly, že nepravidelně. V Anglii bylo sice také nejčastější odpovědí nepravidelně, ale tuto možnost využila necelá půlka respondentů. Další nejčastější odpovědí anglických dotazovaných bylo jedenkrát do týdne nebo pouze o víkendu. Podle našeho názoru to vyplývá hlavně z toho, že v anglické televizi mohou televizní diváci sledovat reprízy některých pořadů o vaření nepřetržitě po celý den (např. Come Dine with Me).

Nejvíce anglických respondentů uvedlo, že nejraději sledují pořady o vaření, ve kterých vaří amatéři. O polovinu méně respondentů raději sleduje pořady o vaření s profesionálními kuchaři nebo celebritami. Je to velmi zajímavé, protože britský trh má dvanáct pořadů o vaření a pouze čtyři pořady uvádí kuchař amatér. Úplně naopak je to v ČR. Většinu pořadů o vaření moderuje kuchař amatér, ale tuto variantu odpovědi nikdo z českých respondentů nevyužil. Nejvíce dotázaných (42 %) nejraději sleduje při vaření profesionálního kuchaře nebo celebritu.

Nejvíce dotázaných z obou zemí sleduje televizní pořady o vaření kvůli inspiraci. Více českých než anglických respondentů uvedlo, že získané informace z pořadů o vaření nevyužívá nebo vaří podle receptů, ale upravují si některé ingredience. Recepty s přesně daným postupem a ingrediencemi dodržuje skoro čtvrtina respondentů žijících v Anglii oproti desetině respondentů žijících v ČR. Tato fakta může ovlivňovat opět věk respondentů, protože mladí lidé rádi experimentují. Dále to také může být způsobeno cenou nebo dostupností použitých surovin. V některých případech může respondenty ovlivňovat i neznalost surovin, proto je pocitově nahrazují za jiné. To vše může způsobovat absence dobrého pořadu, kde se přímo nevaří, ale koncept pořadu je zaměřen na suroviny. V ČR se sice v současné době vysílá opakování jednoho takového 61

pořadu, ale vzhledem k tomu, že byl pořad poprvé spuštěn v roce 2006, nebude již tolik přínosný. Pořad se jmenuje Pod Pokličkou a je vysílán Českou televizí v pátek ráno od 2:20. Každý díl je věnován jedné surovině. Nejprve je vysvětleno, odkud se daná surovina vzala, poučení o prospěšnosti vůči našemu zdraví a nakonec přijde rada, jak s danou surovinou zacházet, skladovat ji a vařit z ní. Britský televizní divák má na výběr minimálně ze dvou pořadů. Jedná se o pořady Food Unwrapped a Britain´s Fauvorite Foods: Are They Good for You?. Food Unwrapped je pořad, ve kterém se televizní divák dozví o technologicky vyráběných potravinách. Hlavním cílem televizního pořadu je vyvrátit mýty a vysvětlit pravdy o potravinách, které kupujeme. Tento pořad na televizní obrazovky přináší televizní stanice Channel 4 a vysílá se každé pondělí od 20:00. Druhý zmiňovaný pořad uvádí profesorka a lékařka Alice Roberts, která se snaží odhalovat zdravotní výhody nejoblíbenějších potravin Spojeného království. Pořad o potravinách vysílá každé úterý od 21:00 televizní stanice BBC2.

V obou skupinách účastníků studie byla většina dotázaných, kteří nezměnili jídelníček, natož stravovací návyky, přestože sledují televizní pořady o vaření. Ti, co se nechali ovlivnit (v Anglii jich bylo více) udávají, že se především naučili používat suroviny, které dříve neznali. Z tohoto zjištění plyne, že televizní pořady o vaření nejsou natolik motivující, aby lidé začali jíst zdravěji. Druhou možností je, že televizní divák nevěnuje informacím z pořadů o vaření takovou pozornost.

Nejvíce anglických i českých respondentů uvedlo, že jim v pořadech o vaření nic nechybí. Další větší skupina se přikláněla k tomu, že jim na televizních obrazovkách chybí recepty z národní kuchyně. A shodně uvedli angličtí i čeští respondenti, že jim chybí i recepty pro specifická onemocnění. Z těchto výsledků dotazníkového šetření plyne, že televizním divákům chybí pořad o vaření, který by se zabýval čistě tradičními pokrmy dané země. Ve výčtu pořadů o vaření v ČR není v současné době pořad, který by byl pouze o krásách české kuchyně. Některé pořady o vaření se o to samozřejmě snaží, ale spousta těchto pořadů nebo samotné recepty jsou pohlceny módními výstřelky. V anglickém výčtu 62

pořadů o vaření nalezneme jeden pořad, který se zabývá a zajímá o britskou kuchyni. Tento pořad o vaření se jmenuje A taste of Britain a je vysílaný v sobotu a v neděli, v době od 12:50 a od 13:30.

Většina respondentů z obou zemí se shodla, že nerozlišují původ pořadu o vaření. Obecně si myslíme, že tato informace není pro televizního diváka důležitá, nebo kolikrát neví, že originál daného pořadu pochází z produkce jiné, zahraniční televize.

Díky dotazníkovému šetření jsme získali důležité informace a fakta, která nám pomohla vyhodnotit druhou hypotézu diplomové práce. Hypotéza číslo dvě zní: Lidé v ČR sledují více televizní pořady o vaření a nechávají se jimi inspirovat. Tato hypotéza se nepotvrdila v celém rozsahu. Účastníci této studie se téměř shodli, že je zajímají televizní pořady o vaření. V Anglii to bylo 79 % dotázaných a v ČR to bylo jen o 1 % méně, tedy 78 %. Na druhou stranu více českých respondentů (67 %) uvedlo, že sledují pořady o vaření kvůli inspiraci. V Anglii to bylo jen 53 % dotazovaných. Na závěr tedy můžeme říct, že se hypotéza číslo dvě nepotvrdila, protože anglický televizní divák sleduje více televizní pořady o vaření. Ale naopak se potvrdila v tom smyslu, že se český televizní divák nechává více inspirovat těmito pořady.

63

3 Návrhová část V předchozích kapitolách jsme teoreticky objasnili pojmy související s televizními pořady o vaření. Neopomněli jsme představit ČR a Anglii, kde probíhalo dotazníkové šetření mezi televizními diváky všech věkových kategorií. Představili jsme samotné televizní pořady o vaření a jejich moderátory. Dále jsme zpracovali informace a fakta, která vyplynula z dotazníkového šetření.

V návrhové části jsme se zaměřili na doporučení producentům televizních pořadů o vaření. Podívali jsme se blíže na problém, proč si televizní divák z pořadů o vaření nic neodnese. Také jsme se zamysleli se nad novými koncepty televizních pořadů o vaření.

64

3.1 Doporučení producentům televizních pořadů o vaření Velká část respondentů v dotazníkovém šetření uvedla, že sleduje televizní pořady o vaření kvůli inspiraci, ale na druhou stranu uvádí, že si z daných pořadů o vaření nic neodnesli ani nezměnili stravovací návyky. Z čehož plyne, že televizního diváka neuspokojí informace z pořadů o vaření anebo v dotazníkovém šetření neuvádí pravdu. Pokud je to dané tím, že jde televizní divák sledovat televizní pořady o vaření s vidinou dozvědět se nějaké nové informace a nic si z pořadu nakonec neodnese, tak by se měli producenti zamyslet nad tím, jak tuto situaci změnit, popřípadě alespoň zlepšit. Může to být také způsobeno tím, že tento druh televizní zábavy není až tak náročný na přemýšlení a televizní divák využívá pořady o vaření jako nenáročnou zvukovou kulisu, u které se může zabývat jinou činností (např. žehlením, úklidem domácnosti nebo prohlížením internetových

stránek).

Dále

se

musíme

zamyslet

také

nad

tím,

že

na českého televizního diváka útočí zejména stejný koncept televizního pořadu o vaření a tím dochází buď ke snížení pozornosti ze strany televizního diváka, protože je to neustále to stejné, nebo již prezentované informace načerpal u konkurenčního pořadu.

Producentům pořadu o vaření bychom doporučili následující: Zaměřit se na jiný koncept pořadů o vaření. V ČR bychom vyměnili stávající „one man show“ za kulinářskou reality show. Čeští producenti by se mohli inspirovat u britské produkce, kde mají televizní pořady a kuchařské show dlouholetou tradici. Každý televizní divák rád sleduje osudy někoho jiného, rychle si vybere mezi účinkujícími svého favorita, kterému fandí. Tím získá producent pořadu o vaření nejen vyšší sledovanost do budoucnosti, ale i více televizních diváků. Pokud televizního diváka nezaujme pořad o vaření, ve kterém vaří a představuje jídlo pouze jen jeden účinkující, nemá důvod ho sledovat dál.

Vyměnit nebo oživit účinkující pořadů o vaření. Ne všechny celebrity a známí šéfkuchaři jsou mezi všemi oblíbeni. I když producenti natočí sebelepší pořad o vaření s těmito hvězdami, tak je z tohoto důvodu rovnou odsouzen k nízké sledovanosti. Samozřejmě 65

se nemůže produkce pořadů o vaření zavděčit všem. Pomohla by nová tvář televizního pořadu o vaření, která přiláká každého televizního diváka.

Vyměnit prostředí, kde se natáčí. Myslíme si, že už bylo dost uměle vytvořených kuchyní, které jsou perfektně a moderně zařízené. Každá průměrná česká rodina má standardně vybavenou kuchyni. To znamená – sporák, plynovou nebo elektrickou troubu, mikrovlnku a kuchyňského robota. Angličané mají zase miniaturní kuchyně. Sotva se do ní vejdou dva lidé. Nedokážeme si představit, jak zde mohou uvařit večeři, natož některé vícechodové menu.

Poslední možností, jak zvýšit sledovanost a potažmo soustředění na pořady o vaření, je změna vysílacího času. V Anglii jsou pořady o vaření vysílány během týdne v hlavním vysílacím čase (od 20:00 nebo od 21:00) a o víkendu po obědě. V této době jsou většinou všichni v klidu doma. Na rozdíl od ČR, kde se pořady o vaření vysílají buď před polednem (např. Tescoma s chutí) nebo sice ve vysílacím čase, ale v časovém rozmezí 18:00 – 19:00 a poté po 21:30. V tento čas určitě nemají televizní pořady takovou sledovanost jako v Anglii, neboť před polednem je většina televizních diváků v práci. Odpoledne v tomto čase většina Čechů připravuje večeři, anebo dodělává domácí úkoly s dětmi. Pozdější vysílání pořadů o vaření má nižší sledovanost z důvodu toho, že v tento čas chodí lidé většinou spát.

Kdyby česká produkce dokázala přitáhnout více televizních diváků, tak by došlo k celkovému naplnění hypotézy číslo dvě. Hypotéza číslo dvě zněla: Lidé v ČR sledují více televizní pořady o vaření a nechávají se jimi inspirovat. V současné chvíli došlo k naplnění jen částečně, protože Angličané o 1 % více sledují televizní pořady o vaření.

66

3.2 Návrh konceptu na nový televizní pořad o vaření Jak v ČR, tak i v Anglii, chybí televizní pořad o vaření, který by přinesl televiznímu divákovi informace a technologické postupy v národní kuchyni. V nabídce je mnoho pořadů o vaření, ale všechny jsou ovlivněny moderní dobou a trendy. Nový koncept pořadu by mohl vypadat například takto:

Hlavním cílem pořadu o vaření bude přiblížit televiznímu divákovi jednoduchost a krásu národní kuchyně. Nejeden Čech si myslí, že je časově náročné uvařit doma poctivou omáčku nebo houskový knedlík. V Anglii zase mnoho lidí netuší, co je jejich národním pokrmem. Jejich stravovací kultura je natolik ovlivněna přistěhovalci, že již téměř nikdo není schopen přesně definovat tradiční britské pokrmy. Některé suroviny v národních kuchyních, tak zdomácněly, že je dnes považujeme za samozřejmé, i když se ve skutečnosti dovážejí. Příkladem může být zázvor v anglické kuchyni, nebo paprika v kuchyni české. Každý díl pořadu o vaření bude věnovaný jednomu pokrmu. Nejprve se televizní divák seznámí se surovinami, které budou potřeba k přípravě pokrmu. Nebude to jen o představení daných surovin, ale i o informacích, jak a kde je nakoupit a podle čeho poznat skutečnou kvalitu surovin. Toto je zejména důležité u masa, ryb a ovoce a zeleniny. Televizní divák by se měl především dozvědět, jaké maso je vhodné pro daný recept. U ryb pak, jak se odborně kuchyňsky připravují (vykuchání, odšupinování, filetování, vykoštění). U ovoce a zeleniny, které části a jakým způsobem zpracovat a dále použít.

V novém pořadu o vaření budou vařit alespoň tři kuchaři. Pro představu, jak bude pořad o vaření obsazený, jsme vybírali kuchaře pouze pro českou platformu pořadu. Oslovili bychom známého šéfkuchaře Jaroslava Sapíka, který je mistrem ve svém oboru a není tolik známý z televize. Dále bychom přizvali šéfkuchaře z jedné michelinské restaurace Oldu Sahajdáka, který ve svém podniku La Degustation bôheme bourgeoise chce znovu pozvednout českou prvorepublikovou gastronomii podle kuchařské knihy Marie B. Svobodové, vydané roku 1881. A posledním členem týmu by mohl být šéfkuchař z některé vyhlášené restaurace. Toto trio bude v každém jednom díle pořadu vařit vždy stejný 67

pokrm. Tím televizní divák získá více informací o daném pokrmu, ingrediencích a technologických postupech. Dále získá televizní divák informace, jak lze jednoduše připravit pokrmy a také že existuje i více způsobů, jak toho docílit.

Délka pořadu o vaření bude mezi 30 – 45 minutami a zvolili bychom hlavní vysílací čas, nejlépe

před

televizními

novinami.

To

už

je

většina

televizních

diváků

po práci doma. Určitě by také stálo za zkoušku, dát náš nový pořad o vaření po televizních zprávách. V tu chvíli si určitě zajistíme vyšší sledovanost.

Tímto novým pořadem o vaření chceme oslovit a přilákat k televizním obrazovkám všechny, které baví vařit. Nejen generaci mladých lidí, kteří raději navštěvují fast foody, než aby si doma uvařili poctivé národní jídlo, ale také profesionální kuchaře, kteří mohou načerpat nové zkušenosti a inspirace.

3.3 Televizní pořad o vaření jako marketingový nástroj restaurací Televizní pořady o vaření jsou levné na výrobu. Určitě nejlevněji vyjdou ty pořady, které mají pouze jednoho účinkujícího. Asi také z tohoto důvodu má ČR nejvíce pořadů o vaření s konceptem „one man show“. V současné době přišlo do módy mít vlastní televizní pořad o vaření a tak není divu, že jen za rok 2014 se na televizních obrazovkách objevily čtyři nové pořady.

V nedávné době oslovila produkce TIP TV francouzskou restauraci La Gare. Jednalo se o nabídku spolupráce na 14 dílném televizním pořadu o vaření, který se bude jmenovat „Škola vaření Romana Dolejše“. Roman Dolejš, který je šéfkuchařem La Gare Group, má rád francouzskou kuchyni a procestoval skoro celý svět. Vařil pro hvězdy NHL, NBA nebo hollywoodské celebrity. Šéfkuchař Roman Dolejš přinese na televizní obrazovky svých 14 osvědčených receptů, které jsou zaměřené nejen na francouzskou kuchyni. Odhalí své kuchařské umění a televizním divákům přinese mnoho cenných rad, které načerpal v průběhu svých cest do zahraničí. Tento pořad o vaření je v produkci TIP TV 68

a bude natočený pro televizní stanici TV RELAX. V současné době je daný projekt ve fázi příprav. Doufáme, že již brzy bude mít televizní divák možnost sledovat nový televizní pořad o vaření.

Díky této spolupráci bude mít česká produkce nový pořad o vaření. Sice to bude opět „one man show“, ale na televizní obrazovky přibude nová kuchařská tvář, která bude vařit přímo v kuchyni restaurace La Gare. Tímto pořadem budou naplněny dvě doporučení, která jsme uvedli v předchozí kapitole.

Rozpočet na tento pořad o vaření bude nižší o náklad na účinkujícího šéfkuchaře restaurace La Gare. Restaurace La Gare díky tomuto pořadu získá zdarma reklamu. Stále platí, že dobrou restauraci dělá kuchyně a pokud se šéfkuchař tímto způsobem prezentuje, může vedení restaurací La Gare počítat s navýšením tržeb.

3.4 Kolik stojí pořady o vaření? Cenu na výrobu pořadu o vaření zmiňovaného v předchozí kapitole jsme bohužel nikde nezískali. Jedinou dostupnou informaci, která sice nesouvisí s televizním pořadem o vaření, ale daný pořad má velmi podobný scénář, jsme získali také od restaurace La Gare.

Restaurace La Gare oslovila Martina Severu, aby pro ně natočil 10 dílný pořad o víně, kde by jejich someliér představil televizním divákům zajímavá vína, naučil je, jak správně degustovat a jak vybrat správné víno k jídlu. Předběžná cenová nabídka tohoto pořadu byla následující. Účinkující someliér by byl z restaurace La Gare, veškerá vína by dodala restaurace La Gare, celý projekt by natáčel jeden kameraman a jeden režisér. Samotné natočení by stálo 50.000,-. Zařazení pořadu o víně do televizního programu by stálo dalších 150.000,-. A to by byl každý díl pořadu vysílaný jen jednou. Samozřejmě by se nejednalo o hlavní vysílací čas. Díky této vysoké ceně restaurace La Gare projekt odmítla. Za tyto peníze si mohou zajistit reklamu někde jinde a určitě levněji a efektivněji.

69

Domníváme se, že podobně by se mohla pohybovat i cena pořadu o vaření, kde účinkuje pouze jeden kuchař a natáčející štáb je stejný. Cena pořadu o vaření samozřejmě poroste, podle toho, kdo pořad o vaření uvádí a zda jde o známou tvář. Dále zvyšuje cenu i koncept daného pořadu o vaření, počet účinkujících, velikost natáčecího štábu, místo, kde je daný pořad o vaření natočen a také do jakého vysílacího času je zařazen. Nejdražší na výrobu bude podle nás kuchařská reality show, kdy se na natáčení podílí více lidí, musí se ubytovat soutěžící a vybudovat pro ně zázemí, kde budou vařit a zároveň soutěžit. A nesmíme zapomenout na výhru pro vítěze.

Převážná část televizních pořadů o vaření je sponzorována řadou výrobců kuchyňského zařízení a vybavení nebo potravinovými řetězci. Příkladem můžeme uvést pořad o vaření Tescoma s chutí, který má název sponzora (společnost Tescoma) ve jméně pořadu.

70

Závěr V diplomové práci jsme se zabývali srovnáním televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii. V teoretické části jsme stručně představili ČR i Anglii a jejich stravovací návyky. Zabývali jsme se historií televize, vysílacími podmínkami a produkcí dané země. Představili jsme televizní stanice, které vysílají televizní pořady o vaření. Samostatnou kapitolu jsme věnovali historii televizních pořadů o vaření.

V analytické části jsme představili všechny televizní pořady o vaření, které se v současné době vysílají ve vybraných televizích. Každý pořad o vaření byl stručně představen, objasnili jsme scénář a koncept daného pořadu o vaření. Následně jsme mezi sebou vyhodnotili výčet pořadů o vaření. Na základě porovnání televizních pořadů o vaření bylo možné vyjádřit se k první stanovené hypotéze.

Hypotéza 1 V ČR je v současné době rozsáhlejší nabídka televizních pořadů o vaření oproti Anglii. První hypotéza se potvrdila. V současné době má ČR v nabídce třináct pořadů o vaření. Angličtí televizní diváci mohou sledovat pouze dvanáct pořadů o vaření.

V analytické části jsme také provedli dotazníkové šetření, které proběhlo v obou zmiňovaných zemích. V dotazníkovém šetření jsme zjišťovali, jak se líbí a zda jsou televizní diváci spokojeni s pořady o vaření. Dotazníky v obou zemích byly totožné, obsahovali čtrnáct otázek. Dotazníky byly seskládány z otázek vztahujících se k vaření, k oblíbenosti a sledovanosti televizních pořadů o vaření a také identifikačních otázek. V další kapitole byly dotazníky vyhodnoceny. Z toho vyplynula fakta, která byla potřebná k ověření druhé stanovené hypotézy.

71

Hypotéza 2 Lidé v ČR sledují více televizní pořady o vaření a nechávají se jimi inspirovat.

Druhá hypotéza této diplomové práce se nepotvrdila v celém rozsahu. V ČR sleduje televizní divák méně pořady o vaření oproti televizním divákům žijícím v Anglii. Na druhou stranu se televizní divák v ČR nechává více inspirovat.

V poslední návrhové části jsme vycházeli z důležitých informací, které jsme získali v předchozích částech diplomové práce. Navrhujeme změny producentům televizních pořadů o vaření, aby dosáhli vyšší sledovanosti a pozornosti od televizních diváků. Dále jsme se snažili nastínit vizi nového pořadu o vaření. Nakonec jsme se snažili zjistit, kolik stojí výroba televizního pořadu o vaření.

Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat nabídku televizních pořadů o vaření v ČR a v Anglii. A tento cíl byl naplněn. Zjistili jsme, že na televizního diváka útočí pořady o vaření na každé televizní stanici a diváci je rádi sledují. Dokonce se jimi nechávají inspirovat a někteří i podle nich vaří. Většina televizních pořadů o vaření v ČR jsou „one man show“ a některé koncepty pořadů o vaření chybí úplně. V Anglii má televizní divák na výběr širší spektrum pořadů o vaření. Ale již brzy by se měl český televizní divák dočkat nového pořadu o vaření, kde budou vařit děti.

72

Literatura [1] ATTL, P.; STUDNIČKA, P. 2014. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. Praha: VŠH, 2014. 85 s. ISBN 978-80-87411-63-6. [2] BUREŠOVÁ, P.; ZIMÁKOVÁ, B. 2008. Gastronomické služby – servis. Praha: VŠH, 2008. 152s. ISBN 978-80-86578-86-6. [3] BURIANOVÁ, K. 2014. Faktory úspěchu TV kuchařů aneb TV chef´s values. [Diplomová práce.] Praha: Univerzita Karlova, 2014. [4] DK Eyewitness Travel Guide Great Britain: Dorling Kindersley Publishers Ltd, 2014. 672 s. ISBN 978-1-4093-2900-8 [5] FAKTOR, V. 2009. Tradiční česká kuchyně. Praha: Práh, 2009. 93s. ISBN 978-80-7252244-6. [6] FORMÁČKOVÁ, M. a kol. 2010. Prostřeno! Od Aše po Jablunkov. Praha: Ikar, 2010. 248s. ISBN 978-80-249-1477-0. [7] FROYDOVÁ, M. 2008. Kluci v akci 4. Praha: Česká televize, 2008. 219s. ISBN 978-807404-004-7. [8] HRALA, V. 2013. Geografie cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS, 2013. 197s. ISBN 978-80-85970-79-1. [9] [10] [11] [12] [13] [14]

73

[15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22]

<www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/historie/ceska-televize-od-r-1993/vznik-a-prvni-

kroky/> [23] [24] [25] [26] <www.eurocompanies.cz/blog/mezinarodni-pravni-systemy-an> [27] [28]


html> [29] [30] [31] [32]


napoje-pop-/dobra-chut.aspx?c=A100915_082615_dobra-chut_pks>

74

[33]


davnych-a-minulych-clanek> [34] [35] [36]


pristehovalci/> [37]


televize-v-ceskoslovensku--1206411> [38] [39] [40] [41] [42] [43] [44] [45] CHALOUPKOVÁ, H.; HOLÝ P. 2009. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a předpisy související. Praha: C. H. BECK, 2009. 784s. ISBN 978-80-7400-143-7. [46] CHUDÁRKOVÁ, P. 2014. Stravovací návyky středoškoláků. [Diplomová práce.] Praha: Univerzita Karlova, 2014. [47] KOLEKTIV AUTORŮ ENCYKLOPEDICKÝ DŮM, SPOL. S R. O.. 2006. Slovník cizích slov. Praha: Levné Knihy KMa s. r. o., 2006. 366s. ISBN 80-7309-347-2. [48] KUČEROVÁ, E. 2003. Kulinářské toulky Evropou. Praha: Albatros nakladatelství, a. s., 2003. 190s. ISBN 80-00-01244-8.

75

[49] O´DRISCOLL, J. 2009. Britain for learners of English. China: Oxford University Press, 2009. 224s. ISBN 978-0-19-430644-7. [50] ORLEBAR, J. 2012. Kniha o televizi. Praha: PB Tisk Příbram, 2012. 213s. ISBN 978-807331-246-6. [51] PETRUNČIK, V. 2014. Praktický atlas svět. Praha : Libertas a. s., 2014. 134s. ISBN 978-80-7393-331-9. [52] POHLREICH, Z. 2010. Prostřeno bez servítků. Praha: Euromedia Group, k. s., 2010. 245s. ISBN 978-80-249-1424-4. [53] POHLREICH, Z. 2012. Už dost šéfe!. Praha: Closer Publishing s.r.o., 2012. 198 s. ISBN 978-80-905237-3-9. [54] POŠTULKA, V. 2011. Labužníkovy historky. Praha: Ikar, 2011. 347s. ISBN 978-80-2491502-9. [55] POŠTULKA, V. 2013. Příběhy a recepty nejslavnějších televizních kuchařů světa, Praha: BONDY, 2013. 123s. ISBN 978-80-904923-9-4. [56] PŘIBÍK, M. 2013. Vliv globalizace na změnu stravovacích zvyklostí ve Velké Británii. [Bakalářská práce.] Praha: VŠH, 2013. [57] [58] TVexpres, 2015, číslo 5. Praha: Astrosat Média, spol. s r. o. ISBN 9771804893006. [59] <spar.zubozrout.cz/?page=o-jidle-a-vareni> [60] SVOBODOVÁ, M. B. 2011. Kuchařská škola. Příbram: Casserole, 2011. 936s. ISBN 97880-905063-0-5. [61] ŠERCLOVÁ, A. 2012. Svět do kapsy. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o, 2012. 448s. ISBN 978-80-7451-239-1. [62] TVexpres, 2015, číslo 5. Praha: Astrosat Média, spol. s r. o. ISBN 9771804893006.

76

[63] Tescoma s chutí, 2010. Tescoma s chutí – nejlepší recepty. Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o, 2010. 167s. ISBN 978-80-7451-077-9. [64] VANĚK, R. 2014. Kouzlo kuchyně Čech a Moravy anebo dědictví našich babiček. Praha: Prakul Production s.r.o., 2014. 224s. ISBN 978-80-905048-8-2. [65] What´s on TV, 2015, číslo 16. London: Time Inc. (UK) Ltd. ISBN 9770968352374. [66]

77

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník v ČR Příloha č. 2 Dotazník v Anglii

Příloha č. 1 Dotazník v ČR 1. Zajímají Vás televizní pořady o vaření? a. Ano b. Ne 2. Jak často vaříte? a. Vůbec b. Pouze o víkendu c. Několikrát do týdne d. Každý den 3. Jaké televizní pořady o vaření sledujete? a. Pořady o vaření spojené se soutěží (např. Prostřeno, Na Nože) b. Pořady, ve kterých vaří celebrity nebo profesionální kuchaři (např. U Haliny v kuchyni, Vařte jako šéf) c. Pořady, ve kterých vaří amatéři (např. Rychlovky Ládi Hrušky) d. Žádné e. Všechny 4. Jak často sledujete televizní pořady o vaření? a. 1x do týdne b. Denně c. Jen ve všední dny d. Jen o víkendu e. Nepravidelně f. Vůbec 5. Máte svůj oblíbený televizní pořad o vaření? a. Ano mám a sleduji každý díl b. Ano mám, ale nesleduji každý díl c. Nemám, je mi jedno, který televizní pořad o vaření sleduji

6. Z jakého důvodu sledujete televizní pořady o vaření? a. Pro inspiraci b. Kvůli moderátorovi/účinkujícímu c. Protože nedávají nic zajímavějšího 7. Využíváte informace z televizních pořadů o vaření? a. Vařím podle nich - přesně podle daných ingrediencí b. Vařím podle nich, ale recepty si upravuji podle dostupných surovin c. Získané informace nevyužívám - jen mě baví tyto pořady sledovat d. Televizní pořad o vaření mám puštěný pouze jako zvukovou kulisu 8. Změnili jste jídelníček nebo stravovací návyky díky sledování televizních pořadů o vaření? a. Ano b. Ne Pokud respondent odpověděl ano, následovala otázka číslo 9. 9. Díky sledování televizních pořadů o vaření: (možnost výběru více odpovědí) a. Více sleduji obaly surovin b. Přestal(a) jsem kupovat nějaké druhy surovin c. Naučil(a) jsem se používat suroviny, o kterých jsem nevěděl(a) d. Více sleduji trendy v gastronomii e. Jiné (a volné pole na doplnění)

10. Co Vám v televizních pořadech o vaření chybí? a. Recepty pro specifická onemocnění (např. celiakie, diabetes) b. Recepty pro vegetariány/vegany c. Recepty národních kuchyní (např. vietnamská, mexická apod.) d. Nic e. Jiné (a volné pole na doplnění) 11. Které televizní pořady o vaření sledujete raději? a. Preferuji tuzemské b. Preferuji zahraniční c. Nerozlišuji původ pořadu

12. Jaké je Vaše pohlaví? a. Muž b. Žena 13. Kolik Vám je let? a. Do 25 let b. 26-40 let c. 41-60 let d. 61 a výš 14. Kolik lidí bydlí v místě Vašeho bydliště? a. Do 5 000 b. 5 001 – 30 000 c. 30 001 – 250 000 d. Nad 250 000

Příloha č. 2 Dotazník v Anglii 1. Are you interested in cooking TV shows? a. Yes b. No 2. How often do you cook? a. Not at all b. Only at weekends c. Several times a week d. Every day 3. Which cooking TV shows do you watch? a. The one focused on cooking and competition b. The one with celebrities or professional chefs c. The one with amateur cooks d. None e. All of them 4. How often do you watch cooking TV shows? a. Once a week b. Daily c. Only on weekdays d. Only at weekends e. Irregularly f. Not at all 5. Do you have favorite cooking TV shows? a. Yes, I have and I watch every episode b. Yes, I have but I do not watch every episode c. I do not have d. I do not have. I do not care which cooking TV shows watching

6. Why do you watch cooking TV shows? a. To get some inspiration b. Because of an anchorman/ performer c. Because there is nothing more interesting on TV 7. What information from cooking TV shows do you use? a. I use their recipes (exact ingredients, weight, process etc.) b. I use their recipes but usually modify them for the ingredients I have c. I do not use their information – I only enjoy watching them d. I turn TV up only as background noise 8. Have you ever changed your diet plan according to cooking TV shows? a. Yes b. No 9. Thanks for watching TV cooking shows:( If you answered in the previous question "YES" Please complete this question.) a. I pay more attention to food package b. I stopped buying some čems c. I learnt how to use unknown ingredients to me d. I pay more attention to trends in gastronomy e. Another 10. What do you miss in cooking TV shows? a. Recipes for specific diseases (for example coeliac disease, diabetes) b. Recipes for vegetarians or vegans c. International cuisine (for example Vietnamese, Mexican) d. Nothing e. Another 11. Which cooking TV shows do you prefer? a. I prefer national b. I prefer foreign c. I do not distinguish the origin of the programme 12. Gender? a. Male b. Female

13. Age? a. Less than 25 b. 26-40 c. 41-60 d. More than 61 14. How many people live in your place of residence? a. Less than 5,000 b. 5,001 – 20,000 c. 30,001 - 25,000 d. More than 250,000