VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Petra Kadlecová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Petra Kadlecová

Systém vysokoškolského studia v ČR a financování vysokých škol

Diplomová práce

2015

Systém vysokoškolského studia v ČR a financování vysokých škol

Diplomová práce

Bc. Petra Kadlecová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra ekonomie a ekonomiky

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: 24.4.2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master’s Dissertation

Higher Education System in the Czech Republic and University funding

Bc. Petra Kadlecová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Economy and Economics

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: doc. Ing. Josef Vlček, CSc. Date of Submission: 24.4.2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, ţe jsem diplomovou práci na téma Systém vysokoškolského studia v ČR a financování vysokých škol zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů, a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

.....…………………………. Bc. Petra Kadlecová V Praze dne 24.4.2015

Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Josefu Vlčkovi, CSc. za jeho cenné rady, odbornou pomoc a čas, který mi při zpracování diplomové práce věnoval. Děkuji také všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.

Abstrakt KADLECOVÁ, Petra. Systém vysokoškolského studia v ČR a financování vysokých škol [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 63 stran. Jedním z cílů práce je, analyzovat vzdělávací systém na vysokých školách a způsoby jejich financování. Druhým cílem je na základě vlastního dotazníkového šetření zjistit motivaci studentů ke studiu, zjistit jejich názory týkající se výše školného a dalších nákladů spojených se studiem a způsobu hrazení školného ze strany studentů. Bylo zjišťováno, zda je hlavním motivem studia získání titulu, zda student očekává lepší kvalitu studia, týkající se lepšího vybavení učeben, lepšího přístupu ze strany vyučujících. Oproti tomu bylo také zjišťováno, zda dle názorů vysokoškolských studentů je vysokoškolské studium přínosné, zda se domnívají, ţe úspěšné ukončení vysoké školy bude mít lepší vliv na uplatnění se na trhu práce, popřípadě jaký nástupní plat student očekává. Zpracování práce proběhlo na základě analýzy informací získaných z vlastního dotazníkového šetření probíhajícího na Vysoké škole hotelové, spol. s.r.o. První část práce se zabývá významem vzdělání pro společnost, vzdělávací politikou a klasifikací systému vysokých škol v České republice. Věnuji se také pojmu lidský kapitál a zvyšování jeho hodnoty formou investic do vzdělání. Mapuji zde také vývoj vysokého školství po roce 1989 včetně analýzy vývoje počtu studentů a absolventů z hlediska věku, pohlaví a studovaných oborů. Popisuji zde plánované změny ve vysokém školství do roku 2020, které jsou uvedeny v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro oblast vysokých škol na období 2016-2020, který vydalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy v březnu roku 2015. Rozebírám zde problematiku financování vysokých škol. Druhá část práce se zabývá dotazníkovým šetřením, které mělo za cíl získat informace o nákladech a výnosech vysokoškolského studia z pohledu studentů. Ve třetí části navrhuji řešení problémů vyplývajících z dotazníkového šetření. Zabývám se také otevřenými otázkami týkajících se problematiky vysokého školství. Závěr obsahuje hlavní výsledky a shrnutí práce.

Klíčová slova: financování, klasifikace vysokých škol, lidský kapitál, školné, trh práce, vzdělání

Abstract KADLECOVÁ, Petra. System of university education in the Czech Republic and provision of financial resources to universities [Diploma thesis] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 63 pages. One of the aims of the thesis is to analyze education system of universities and the financing methods. The other aim is to use my own questionnaire survey to identify students’ motivation for studies, to reveal their attitudes to tuition fees and other studies-related costs and the way of students’ paying for studies. The survey asked whether the main aim of studies was to reach a degree, whether the student expected higher quality of studies, including better equipment in classrooms and better tutors’ approach. In this context, it was also asked whether the university students considered the university studies useful, whether they expected successful passing of university studies to guarantee better chance in the labour market, and what start up wages the students expected. The thesis was processed after analyzing the information gained through the questionnaire survey carried out at the Institute of Hospitality Management (Vysoká škola hotelová, spol. s.r.o.). The first part of the thesis deals with the importance of education for the society, with education policy and classification system of universities in the Czech Republic. I have also mentioned the term of human capital and increasing of its value through investments in education. I have also described development of university education after 1989, including analysis of number of students and graduates by age, gender, and studies programmes. I have described the changes in university education system that are planned to be applied until 2020, which are included in the Long-term plan of educational and scientific, research, development and innovation, artistic and other creative activities for universities in the period of 2016-2020, which was released by the Ministry of education, youth and sports in March 2015. I have explained the topic of provision of financial resources to universities. The other part of the thesis has been devoted to the questionnaire survey, which was carried out to reveal information on costs and incomes of the university studies in the students’ point of view. The third part suggests my solutions for the problems revealed by the questionnaire survey. I have also dealt with open issues related to the university education system. The conclusion contains the elementary results and résumé of the thesis. Keywords: financing, classification of universities, human capital, tuition fees, labour market, education

Obsah Ú v o d ...................................................................................................................................... 10 1 Rozvoj lidského kapitálu a systém terciálního vzdělávání .............................................. 13 1. 1 Význam vzdělání pro člověka a společnost ................................................................... 13 1. 2 Vzdělávací politika a její úrovně ................................................................................... 13 1.3 Lidský kapitál ................................................................................................................. 16 1.4 Dělení lidského kapitálu a jeho měření .......................................................................... 18 1. 5 Vysokoškolské vzdělání a klasifikace vysokých škol ................................................... 21 1. 5. 1 Veřejná vysoká škola ............................................................................................. 22 1.5.2 Soukromá vysoká škola ........................................................................................... 23 1.5.3 Státní vysoké školy .................................................................................................. 24 1.6 Vývoj vysokého školství po roce 1989........................................................................... 24 1.7 Vývoj vybraných ukazatelů po roce 2000 ...................................................................... 26 2 Financování vysokých škol ................................................................................................. 34 2.1 Financování veřejné vysoké školy .................................................................................. 34 2.2 Metodika pro stanovení výše příspěvku a dotací............................................................ 36 2.3 Stanovení rozpočtu ......................................................................................................... 38 2.4 Financování a hospodaření soukromé vysoké školy ...................................................... 39 2.5 Soukromé zdroje financování vysokých škol ................................................................. 42 2.6 Náklady a výnosy vzdělání ............................................................................................. 43 3 Analytická část – realita vysokoškolského studia z hlediska studenta – dotazníkové šetření ...................................................................................................................................... 45 4 Návrhová část ...................................................................................................................... 61 Z á v ě r .................................................................................................................................... 68 Literatura:............................................................................................................................... 71 Přílohy

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Tabulka 1 – Klasifikace dle ISCED97 Tabulka 2 – Rozdělení vlivu lidského kapitálu Tabulka 3 – Vývoj počtu studentů a absolventů v letech 2001-2013 Tabulka 4 – Struktura vysokoškolských studentů podle pohlaví v tisících Tabulka 5 – Studenti VŠ dle typu studijního programu Tabulka 6 – Vývoj počtu absolventů terciálního vzdělání v letech 2001-2013 v tisících Tabulka 7 – Struktura vysokoškolských studentů dle oborů Tabulka 8 – Počet respondentů, pohlaví, forma studia Tabulka 9 – Věková struktura respondentů Tabulka 10 – Odpovědi k otázce č.1 Tabulka 11 – Odpovědi k otázce č.2 Tabulka 12 – Odpovědi k otázce č.3 Tabulka 13 – Odpovědi k otázce č.4 Tabulka 14 – Optimální výše školného v tisících Kč Tabulka 15 – Měsíční náklady spojené se studiem v Kč Tabulka 16 – Ţivotní náklady za měsíc v Kč Tabulka 17 – Názor na zavedení školného Tabulka 18 – Úroveň navrhované výše školného na veřejných vysokých školách Tabulka 19 – Optimální výše školného v Kč Tabulka 20 – Uplatnění na trhu práce Tabulka 21 Nástupní plat v Kč Tabulka 22 – Prestiţ školy Graf 1 – Vývoj počtu studentů a absolventů v letech 2001-2013 Graf 2 – Vývoj počtu studentů podle pohlaví v letech 2001-2013 Graf 3 – Počty studentů VŠ podle oborů

Graf 4 – Struktura studentů VŠ dle pohlaví a oborů v r. 2012 Graf 5 - Co očekáváte od studia na VŠ Graf 6 – Motivace ke studiu Graf 7 – Zdroje úhrady školného Graf 8 – Úroveň školného Graf 9 – Výše školného v tisících Kč Graf 10 – Studijní náklady za měsíc v Kč Graf 11 – Ţivotní náklady za měsíc v Kč Graf 12 – Zavedení školeného na veřejných VŠ Graf 13 – Nástupní plat v tisících Kč Graf 14 – Vliv školného na prestiţ školy Obrázek 1 – Sloţení a faktory působící na lidský kapitál

Úvod Vysokoškolské studium a systém vysokých škol je znakem vyspělých zemí. Vzdělání má jednoznačně pozitivní význam a důleţitost v kaţdé společnosti. Přispívá k vyšší ţivotní úrovni obyvatel v dané zemi. Počet vysokoškolských studentů rok od roku narůstá, coţ je spojeno i s rostoucími nároky na finanční zabezpečení studia. Proto si myslím, ţe toto téma bude i v budoucnu velmi aktuální a diskutované. Vysokoškolské vzdělání umoţňuje absolventům nalézt lepší zaměstnání, tedy lépe se uplatnit na trhu práce. Vzdělání také pomáhá zlepšit úroveň a kvalitu ţivota, je také určitou společenskou prestiţí. V současné společnosti je stále více kladen důraz na lidský kapitál, jeho kvalitu, a tím i větší konkurenceschopnost. Rostou nároky na kvalifikaci a neustálé se přizpůsobování novým trendům, nejenom v oblasti technologií. Rozvoj vzdělanosti přispívá k větší výkonnosti ekonomiky. Důraz je také kladen na celoţivotní vzdělávání a neustálý rozvoj dovedností a znalostí. Znalosti se v současné době stávají důleţitým artiklem a společnost se tak mění na společnost vzdělanostní. Investice do vzdělání mají význam nejen pro jednotlivce, ale i celou společnost. Školství v České republice je velmi diskutovaným tématem, ať uţ z hlediska zavedení školného nebo výší poskytovaných prostředků do tohoto resortu. Zároveň se také mění preference absolventů jako budoucí pracovní síly. Z mnohých výzkumů vyplývá, ţe svoji kariéru si mnozí představují jako sladění pracovních povinností a určité volnosti. Nechtějí v práci trávit dlouhé hodiny na úkor svého soukromého ţivota a koníčků. Proto je v dnešní době trendem změna klasické pracovní doba na tzv. flexibilní pracovní dobu. Práce naplňuje dva cíle. Jednak analyzovat vzdělávací systém na vysokých školách, typy vysokých škol a způsoby jejich financování. Druhým cílem bylo zjistit motivaci studentů ke studiu a analyzovat náklady spojené se studiem. Na základě dotazníkového šetření jsem chtěla zjistit, co je motivací studentů ke studiu na soukromé vysoké škole, protoţe se domnívám, ţe značná část studentů studuje soukromou vysokou školu pouze za účelem získání titulu bez ohledu na vztah k danému oboru a moţnost následného uplatnění se na trhu práce ve vystudovaném oboru.

10

Na základě toho jsem formulovala následující výzkumné otázky: 1. Jaká jsou očekávání studenta od studia na soukromé vysoké škole. 2. Zda je motivací ke studiu na soukromé vysoké škole lepší kvalita, týkající se vybavení učeben, lepšího přístupu vyučujících ke studentům, větší provázání teoretické výuky s praxí. 3. Zda student soukromé vysoké školy očekává po jejím absolvování lepší uplatnění na trhu práce. 4. Zda výše školného má vliv na renomé a prestiţ školy. První část práce se zabývá významem vzdělání pro člověka, vzdělávací politikou a vysvětlením pojmu lidský kapitál. V této souvislosti je uveden přehled vysokých škol a jejich klasifikace v České republice po roce 1989. V kontextu výkladu je zde analyzován vývoj počtu vysokých škol, počet studentů, absolventů a popsán vývoj jednotlivých oborů. Pozornost je věnována vývoji studijních programů a jejich vlivu na vývoj struktury studentů od roku 2001 do roku 2013. Rámec této části tvoří financování vysokých škol, tzn. je analyzována struktura příjmů a výdajů jednotlivých typů vysokých škol. Analytická část se věnuje rozboru výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo mezi studenty Vysoké školy hotelové, spol. s.r.o. Uvádím zde hlavní výsledky tohoto šetření, ze kterého vyplynulo mnoho zajímavých poznatků, týkajících se studentů a jejich pohledu na školné, náklady studia, jejich očekávání od studia na vysoké škole, motivace ke studiu a moţnost uplatnění se na trhu práce.

V návrhové části se zabývám návrhem úpravy

vysokoškolského systému s ohledem na zvyšující se počet studentů, nároky na financování školství. Uvádím zde také další otázky, týkající se například zavedení školného nebo nedostatku pracovních sil v technických oborech. V závěrečné části práce shrnuji hlavní poznatky, které ze zpracování práce vyplynuly. Myslím si, ţe se vzrůstajícím počtem studentů budou nároky na finanční zabezpečení vzdělání i nadále růst a dlouhodobě je takovýto systém neudrţitelný. Nedostatek nebo omezené mnoţství financí se zároveň mohou promítnout i do kvality výuky. Proto by se tomuto tématu měla i v budoucnu věnovat náleţitá pozornost, protoţe kvalitními investicemi do vzdělání si vytváříme i kvalitní vzdělanou společnost, která je schopna zabezpečit pracovní potřeby.

11

Za nejdůleţitější zdroje pouţité v práci uvádím knihy od autorů P. Matějů, J. Vlčka, P. Adámkové a P. Mazoucha, P.Druckera a Zákon č. 111/1998 Sb., z cizojazyčných G. Psacharopoulos a J. Woznicki, které mi přispěly k vypracování první části práce, především k vymezení pojmu vzdělání, lidský kapitál a ke klasifikaci vysokých škol. V práci jsem pouţila metody analýz, komparace a terénního výzkumu.

12

1 Rozvoj lidského kapitálu a systém terciálního vzdělávání 1. 1 Význam vzdělání pro člověka a společnost Vzdělání je bezesporu hlavním faktorem úspěšnosti jedince i celé společnosti. Vzdělaný jedinec přispívá k vyšší spotřebě, k vyšším příjmům do státního rozpočtu a nezatěţuje státní rozpočet sociálními nároky. [1, s. 13]. Základní cíl vzdělání nespočívá pouze v pouhé seberealizaci jedince, jeho zdokonalování a následného uplatnění se na trhu práce, ale má zajistit určitou návaznost nové generace na vybrané morální hodnoty generace předchozí, které jsou typické pro danou kulturu a jsou společností přijatelné. Důleţitým aspektem je zajistit udrţitelný rozvoj společnosti. Vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky, prosperitu společnosti, protoţe ovlivňuje kvalifikaci jedince, pruţnost pracovní síly a její schopnost inovovat, rozvíjet a vyuţívat moderní technologie. Právo na vzdělání je zařazeno v Listině základních práv a svobod, podle níţ mají občané právo na bezplatné vzdělání na základních a středních školách a podle schopností občana a moţností společnosti téţ na vysokých školách. Základní a střední vzdělání na školách, které zřizuje stát je bezplatné. Vzdělání je zaloţeno na tom, aby kaţdý občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie měl rovný přístup ke vzdělání. Vysoké školy získávají finanční prostředky především ze státního rozpočtu, příspěvků a dotací od Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Některé prostředky je také moţné získávat z fondů Evropské unie. Vzdělání z ekonomického hlediska je chápáno jako jedno z důleţitých odvětví veřejného sektoru. Produkty vzdělání jsou vţdy statky veřejné, a to bez ohledu na to, kdo je produkuje nebo poskytuje. [1, s. 43]. Vzdělávání je řazeno mezi veřejné sluţby. 1. 2 Vzdělávací politika a její úrovně Pojem vzdělávací politika není jednoznačně definován, kaţdý autor si obsah tohoto pojmu vymezuje jinak. Proto uvádím několik moţných pohledů a definic na tento pojem. Vzdělávací politika je jednou z celospolečenských priorit. Pojem vzdělávací politika lze chápat jako řízení vzdělávací soustavy, kterou můţeme vymezit jako: ,,souhrn všech škol, vzdělávacích institucí, institucí podpůrných jako například poradenských, informačních a

13

institucí kulturně osvětových, například knihovny, muzea“. Jedná se o všechny instituce potřebné k zajištění vzdělání. [1, s. 15]. Vzdělávací politikou se dle Veselého rozumí: ,,souhrn formálních a neformálních pravidel, norem a praktik, které řídí a ovlivňují jednání jednotlivců a institucí v oblasti vzdělání. [21,s. 8]. Vzdělávací politika je jednou z celospolečenských priorit a je jednou ze součástí národní politiky státu. Vzdělávací politika je realizována na několika úrovních. Rozlišujeme několik úrovní vzdělávací politiky: [21,s.12] Globální Nadnárodní Národní Regionální (na úrovni kraje) Lokální (na úrovni obce) Na úrovni škol a univerzit Na úrovni organizačních součástí škol (fakulty, katedry) Na globální úrovni působí v oblasti vzdělání řada institucí jako je OECD1, Světová banka a UNESCO. Mezi hlavní aktivity patří komparace vzdělávacích soustav, analýza konkrétních soustav a vytváření speciálních rozvojových projektů pro jednotlivé země. Například OECD vydává kaţdoročně publikaci Education at a Glance [8], ve které hodnotí jednotlivé ukazatele ve vzdělání a přináší statistická šetření z této oblasti. Věnuje se tak hodnocení rozvoje lidského kapitálu. Nadnárodní úroveň tvoří politika Evropské unie. Prostřednictvím orgánů Evropské unie vznikají strategické dokumenty, týkající se vzdělání. Nejdůleţitější sloţkou národní úrovně je stát a jeho centrální instituce. Úkolem vzdělávací politiky na této úrovni je stanovení priorit v oblasti vzdělání, institucionální uspořádání vzdělávací soustavy, způsobu financování a vytvoření legislativního rámce. Součástí vzdělávací politiky je vzdělávací soustava, kterou můţeme charakterizovat jako souhrn všech škol a vzdělávacích institucí, které jsou potřebné k zajištění vzdělávání. Uspořádání jednotlivých vzdělávacích soustav je v kaţdé zemi odlišné, proto vznikal problém 1

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, sdruţující 34 ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. ČR je členem od roku 1995.

14

v nemoţnosti srovnávání jednotlivých zemí v oblasti vzdělání. V současné době se pro porovnávání vzdělávacích systémů pouţívá Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED (International Standard Classification of Education) . Poprvé byla tato klasifikace vypracována a vydána UNESCO v roce 1976. [26]. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED slouţí k porovnávání vzdělávacích systémů jednotlivých zemí na základě srovnání vzdělávacích úrovní. Hlavní vyuţití klasifikace nalezneme ve statistickém vyhodnocování absolventů škol a v mezinárodním porovnávání statistických dat. V České republice je vyuţívána Českým statistickým úřadem jako státní klasifikace pro statistická šetření. Základní jednotkou této klasifikace jsou vzdělávací programy, které se třídí podle dvou hledisek: Úrovně dosaţeného vzdělání Oboru vzdělání Klasifikace ISCED97 rozlišuje sedm základních úrovní vzdělání: Tabulka 1 - Klasifikace dle ISCED97 Úroveň vzdělání

Název úrovně

V ČR odpovídá

ISCED 0

Preprimární vzdělání

Mateřské školy

ISCED 1

Primární vzdělání

1. stupeň zák. školy

ISCED 2

Nižší sekundární vzdělání

2. stupeň zákl. školy

ISCED 3

Vyšší sekundární vzdělání

ISCED 4

Postsekundární neterciární vzdělání

ISCED 5

Terciární vzdělání - první stupeň

ISCED 6

Terciární vzdělání - druhý stupeň

Zdroj: Veselý, vlastní zpracování

15

ISCED 3A – čtyřleté gymnázium, 5. – 8. ročník osmiletého gymnázia, střední odborné školy zakončené maturitní zkouškou ISCED 3C – střední odborná učiliště Nástavbové studium a pomaturitní studium na jazykových školách ISCED 5A – bakalářské studium magisterské studium ISCED 5B – vyšší odborné školy Doktorská příprava ukončená titulem Ph.D.

1.3 Lidský kapitál Základním ekonomickým zdrojem v současné společnosti jiţ není kapitál, přírodní zdroje, ani práce, ale jsou jím znalosti. Hodnota je vytvářena prostřednictvím produktivity a inovací, kdy oba tyto faktory představují aplikaci znalostí v pracovním procesu. [7, s. 14]. Vzdělaná osobnost dle Druckera určuje výkonnost společnosti, její výkonovou kapacitu. Vzdělaná osobnost musí být schopna aplikovat své znalosti na současnost a s jejich vyuţitím utvářet budoucnost. Definice lidského kapitálu dle Beckera [2] : „Lidský kapitál jsou schopnosti, dovednosti a odpovídající motivace tyto schopnosti a dovednosti uplatnit“. [16, s. 1]. Vzdělání zvyšuje hodnotu lidského kapitálu. Lidský kapitál je neoddělitelný od svého nositele, konkrétního člověka. Lidský kapitál je tvořen jedinečnými schopnostmi jednotlivců, jak vrozenými, tak získanými. V literatuře je uváděno mnoho sociálně ekonomických ukazatelů, se kterými lidský kapitál souvisí. Jednotlivé ukazatele lze rozdělit na několik částí. Tabulka 2 - Rozdělení vlivu lidského kapitálu Oblast vlivu lidského kapitálu Pracovní trh Kvalita ţivota Individuální oblast

Společenská oblast

Individuální oblast

Společenská oblast

Individuální produktivita práce

Produktivita práce v ekonomice

Postavení ve společnosti

Kvalita společnosti

Nebezpečí nezaměstnanosti

Úroveň nezaměstnanosti

Individuální zdravotní stav

Úroveň zdraví populace

Úroveň osobního důchodu

Ţivotní úroveň obyvatel, HDP

Postavení v zaměstnání

Konkurenceschopnost země

Zdroj: Lidský kapitál, měření, souvislosti, prognózy, Mazouch, Fisher Znalosti a dovednosti jsou vnímány jako zdroj ekonomické prosperity a síly a jsou určujícím kritériem pro uplatnění na trhu práce. Lidský kapitál je produkován několika způsoby. Na prvním místě se jedná o formální vzdělání a dále pak o vzdělání neformální například vlivem rodinného prostředí, praxe v podniku. Růst hodnoty lidského kapitálu je spojen s investicemi. V případě vzdělání zahrnují přímé finanční prostředky a čas. Důleţité jsou také investice do 16

celoţivotního vzdělání. Tyto přestavují všechny investice po počátečním formálním vzdělání, které vykazují výnosy pro soukromý či veřejný blahobyt. [13, s. 56]. Dovednosti a znalosti je nutné pravidelně doplňovat a obnovovat. Vzdělání se povaţuje jako způsob nejracionálnějšího zvýšení jeho hodnoty. Hodnota lidského kapitálu je podmíněna i zdravím a fyziologicky psychologickými dispozicemi svého nositele. Je důleţité, aby byl lidský kapitál vyuţíván efektivně, jinak nepřinese očekávaný uţitek. Se vzrůstajícím významem lidského kapitálu se mění i společnost. V současné době se pouţívá pojem „ekonomika postavená na znalostech“ z anglického slova knowledge-based economy. Jako hlavní nástroj se vyuţívají znalosti. Termín znalostní ekonomika se poprvé objevuje v 60. letech 20. století a zdůrazňuje význam znalostí a technologických a informačních předpokladů pro rozvoj ekonomiky. [15]. Důleţitost rozvoje vzdělání také definuje Evropská komise, která v roce 2014 vydala dokument s názvem Modernisation of Higher Education in Europe, který říká, ţe ,,S rozvojem sociálního a ekonomického prostředí, rostou poţadavky na dovednosti, které musí být odpovídající, realizovány formou vysokoškolské vzdělání. Měly by být stejné příleţitosti pro získání rovného a kvalitního vzdělání.“ [17]. Dalším termínem, který se pouţívá se tzv. učící se společnost, která přikládá vzdělání velký význam pro ţivot a nahlíţí na vzdělání jako na řešení všech společenských problémů. Obrázek 1 - Sloţení a faktory působící na lidský kapitál

Zdroj: Lidský kapitál, měření, souvislosti, prognózy, Mazouch, Fisher 17

Ekonomická teorie vymezuje pojem lidský kapitál jako: ,,Souhrn vrozených a získaných schopností, znalostí a dovedností, kterými člověk disponuje“. [24, s. 214] Produktivnost lidského kapitálu se zvyšuje v závislosti na investicích do něj vloţených. Při analýze lidského kapitálu vycházíme z toho, ţe kaţdý jedinec rozhoduje o svém vzdělání na základě porovnání výnosů a nákladů. Náklady obvykle představují hodnotu času vynaloţeného na zvýšení kvalitativních vlastností člověka. Tento náklad představuje pro jedince investici. Výnosy, které očekáváme, představují například zvýšení mzdy, atraktivnější zaměstnání a další efekty. Racionálně uvaţující člověk bude investovat do rozvoje svého lidského kapitálu do bodu, kdy mezní míra výnosu z těchto investic bude převyšovat alternativní náklady pouţití daných zdrojů. [24, s. 215 ]. Objem lidského kapitálu zvyšují investice do vzdělání. 1.4 Dělení lidského kapitálu a jeho měření Lidský kapitál tak můţeme rozdělit na všeobecný lidský kapitál a specifický neboli účelový lidský kapitál. Všeobecný lidský kapitál zvyšuje osobní produktivitu při práci u jakéhokoliv zaměstnavatele, jeho rozvoj zvyšuje cenu pracovní síly. Specifický lidský kapitál zahrnuje znalosti a dovednosti vyuţitelné v konkrétní firmě a zvyšuje produktivitu jedince v této firmě. Zaměstnavatelé mají důvod investovat do vzdělávání a rozvoje tohoto druhu kapitálu. Tato investice přináší firmě tzv. kvazirentu. Kvazirenta je část výdělku přesahující minimální peněţní částku potřebnou k tomu, aby pracovník zůstal v dané firmě a nepřešel do jiné, za účelem lepšího ohodnocení jeho práce. Hodnota lidského kapitálu je odvozena od schopnosti práce vytvářet ekonomické hodnoty. Vychází se z ceny práce, tedy mzdy. Hodnota lidského kapitálu HC je vyjádřena jako součet celoţivotní mzdy, značíme WHK a celoţivotních nákladů na pracovní sílu, značíme TCHK (například výdaje na vzdělání). Vzorec: U lidského kapitálu můţeme vyjádřit i jeho efektivnost EHK pomocí poměru výnosů a nákladů. Vzorec: Lidský kapitál je efektivní tehdy, kdyţ celoţivotní produkt lidského kapitálu YHK je větší neţ hodnota lidského kapitálu HC. S rostoucí délkou zaměstnání kaţdý jedinec akumuluje lidský

18

kapitál, a to v podobě větších zkušeností získaných v zaměstnání, coţ má vliv na růst jeho příjmů. Náklady, které investujeme do vzdělání, zahrnují nejenom školné a další náklady související se studiem, ale také musíme zohlednit obětovaný výdělek, který by jedinec získal, kdyby nestudoval. Tyto náklady můţeme rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé náklady jsou všechny náklady, které vynaloţí student na financování svého studia, tedy školné, dopravní náklady, výdaje za studijní pomůcky. Nepřímé náklady, které se někdy označují jako tzv. oportunitní neboli náklady ušlé příleţitosti. V tomto případě máme na mysli výnosy, které bychom získali v druhé, námi nevybrané variantě, tedy práci. Tyto náklady zahrnují ušlé výdělky, o které přicházíme během studia vysoké školy. [24, s.216]. Pod výnosy pak zahrnujeme takový přínos vzdělání, který nám přinese například získání lepšího zaměstnání, a s tím spojené lepší mzdové ohodnocení. Dle Urbánka [23] je soukromá míra návratnosti investice do vysokoškolského vzdělání okolo 15%. Dle OECD se odhaduje vnitřní výnosové procento investice do vzdělání na 17,6% u muţů a 16% u ţen. Psacharopoulos [19] uvádí 3 hlavní metody, z nichţ můţeme odhadnout míru návratnosti investice do vzdělání. Jednou z metod, kterou jsem si vybrala pro bliţší specifikaci je tzv. propracovaná metoda. Pro výpočet je nutné znát příjmy absolventů určitého stupně vzdělání v závislosti na jejich věku a náklady na poţadovanou úroveň vzdělání. Propracovaná metoda bere v úvahu diskontní míru r, která vyrovnává současnou hodnotu budoucích výnosů získaných z investice do úrovně vzdělání h a současnou hodnotu nákladů souvisejících s touto investicí. V případě studia na vysoké škole započítáváme všechny přímé a nepřímé náklady související se studiem. Výnosy představují vyšší příjmy vysokoškolsky vzdělaných lidí, tedy investorů do vzdělání, neţ by tomu bylo například u lidí středoškolsky vzdělaných.

Vzorec:

19

Čím je míra návratnosti investic do vzdělání vyšší, tím se vyplatí podstoupit další úroveň vzdělání. Velikost vnitřní míry výnosnosti závisí na tom, jak je dlouhé období, během kterého nabývá jedinec výnosů ze vzdělání. Platí, ţe čím dříve školu dokončí, tím déle se mu bude dostávat výdělků, a tím menší náklady bude muset hradit. Vliv lidského kapitálu na ekonomiku Základní rozdělení vlivu lidského kapitálu závisí na tom, zda ovlivňuje člověka jako osobnost, individualitu (individuální oblast) nebo celou společnost (společenská oblast). Většina z nás se snaţí zvyšovat úroveň lidského kapitálu a vyuţít nabytých schopností a dovedností při uplatňování na trhu práce. Získat zaměstnání odpovídající schopnostem a dovednostem jedince a následně i dobré ohodnocení za vynaloţenou práci je naším hlavním cílem. Další oblastí, se kterou souvisí hodnota lidského kapitálu, je oblast kvality ţivota. Týká se jedince, jeho postavení ve společnosti, kvality jeho ţivota z hlediska zdraví a bezpečnosti, coţ má vliv i na celou společnost. Kvalita ţivota je pouze subjektivním pocitem kaţdého jedince. Nejvýznamnějšími sociálně ekonomickými ukazateli, které souvisí s úrovní lidského kapitálu a

ţivotní

úrovní

obyvatelstva

povaţuji

produktivitu

práce

a

zaměstnanost.

Z makroekonomického hlediska je zkoumán vztah mezi dosaţeným vzděláním a ekonomickou prosperitou země jako celku. Snaţí se zachytit přínos z nejvyššího dosaţeného vzdělání pro společnost a zkoumá jeho vliv na ekonomický růst. Mikroekonomie se zabývá spíše jedincem, hodnotí přínos z hlediska vyšší úrovně jeho vzdělání s ohledem na vyšší příjmy v budoucnu. Z tohoto pohledu byla provedena řada studií, které se snaţí dokázat, ţe čím vyššího vzdělání člověk dosáhne, tím má vyšší výdělek na trhu práce. Vzdělanost a trh práce Na trhu práce se projevují vlastnosti, schopnosti, znalosti a dovednosti kaţdého jedince, které tvoří hodnotu a úroveň lidského kapitálu. Kaţdý jedinec, který působí na trhu práce kromě svých znalostí a dovedností disponuje i určitou produktivitou práce, za kterou je ohodnocen formou mzdy. Důleţité je také uplatnění jedince na trhu práce, které se projevuje zaměstnaností nebo nezaměstnaností. To souvisí se znalostmi, dovednostmi a poţadovaným vzděláním. S vyšším dosaţeným vzděláním, tak roste i moţnost lepšího uplatnění na trhu práce.

20

V současné době je velmi diskutovaným tématem uplatnění mladých lidí na trhu práce. Získání středního vzdělání s maturitou a stále častěji vysokoškolského vzdělání se stává dnes jiţ standardem mladé generace. Poslední roky však přinášejí niţší uplatnění a počet pracovních příleţitostí pro absolventy. Počet pracovních míst je niţší, na významu získávají technické obory, o které je všeobecně niţší zájem. Uplatnění mladých lidí na trhu práce se tak stává velkým problémem, neboť ekonomika není schopna vytvářet nová pracovní místa. Úroveň lidského kapitálu má také vliv na HDP. Mnoho studií se zabývá vztahy mezi úrovní HDP a úrovní lidského kapitálu. 1. 5 Vysokoškolské vzdělání a klasifikace vysokých škol Základní charakteristika vysokoškolského vzdělání Vysokoškolské vzdělání představuje nejvyšší stupeň vzdělání, vysoké školy jsou nejvyšším článkem vzdělávací soustavy, na kterou jiţ nenavazuje ţádná formální vzdělávací soustava. Strukturu vysokoškolského systému upravuje Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Dle zákona jsou vysoké školy vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání ISCED, která standardizuje uspořádání vzdělávacích soustav v mezinárodním srovnání, zařazuje vysoké školy do vzdělávacího stupně ISCED 5 – terciální vzdělávání prvního stupně a ISCED 6 – terciální vzdělání druhého stupně. Termíny terciální a vysokoškolské vzdělání Přestoţe se oba pojmy váţí k vzdělávacímu systému, liší se v definici institucionálního rámce. Terciální vzdělání zahrnuje vzdělání na vysokých školách, vyšších odborných školách a části ročníků konzervatoří. Jako vysokoškolský systém se označuje pouze část terciálního sektoru, jde však o část rozhodující, která klíčovým způsobem ovlivňuje celý segment terciálního vzdělávání. Vysoké školy a jejich klasifikace Vysoké školy připívají k rozvoji dalšího vzdělání a činnosti s tím spojené např. výzkumné, inovační, umělecké. Vysoké školy uskutečňují akreditované studijní programy – bakalářský, magisterský a doktorský.

21

Bakalářský studijní program je zaměřen k výkonu povolání a ke studiu na magisterském studijním programu. Délka studia je standardně tři roky, nejvýše čtyři roky. Studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce. Absolventům studia je udělen akademický titul „bakalář“. [29, s. 419]. Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program a slouţí k rozvoji teoretických poznatků a zvládnutí jejich aplikace. Délka studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. Studium je ukončeno státní závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce. Absolventům se udělují tituly dle studijní oblasti, kterou absolvovali. Od 1. ledna 1999 se vysoké školy dělí na dva typy – vysoké školy univerzitního typu a vysoké školy neuniverzitního typu. Typ vysoké školy musí být uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem akreditační komise. [1, s. 181].

Akreditační komise vydává

stanoviska k ţádostem o akreditaci studijních programů vysokých škol. Vysoká škola univerzitního typu můţe uskutečňovat všechny typy studijních programů, a s tím spojenou výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Dle potřeb studijních programů se vysoká škola člení na fakulty, další odborná pracoviště, popřípadě další účelová zařízení, například pro ubytování a stravování studentů. Vysoká škola neuniverzitního typu uskutečňuje bakalářské studijní programy a můţe uskutečňovat také magisterské studijní programy. Neuskutečňuje doktorské studijní programy. Tento typ školy se nečlení na fakulty. Dle právní formy dělíme vysoké školy na veřejné, soukromé a státní. Dle Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy v současné době existuje 26 veřejných vysokých škol, 44 soukromých vysokých škol a 2 státní vysoké školy. Státní vysokou školou dle přílohy č. 2 Zákona č. 111/1998 Sb. je Vojenská vysoká škola, kterou je Univerzita obrany v Brně a Policejní akademie České republiky v Praze. Tyto školy jsou spravovány příslušnými ministerstvy, konkrétně Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany. 1. 5. 1 Veřejná vysoká škola Veřejná vysoká škola je zřizována a rušena zákonem o vysokých školách. Stejně tak i její sloučení s jinou vysokou školou je moţné pouze dle zákona. Zákon také stanoví její název a sídlo. Veřejné vysoké školy jsou jak univerzitního, tak neuniverzitního typu. Seznam vysokých škol je uveden v příloze č.1 Zákona č. 111/1998 Sb. 22

Do samosprávy veřejné vysoké školy patří: [29] její vnitřní organizace určení počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínky pro jejich přijetí a rozhodování v přijímací řízení tvorba a uskutečňování studijních programů organizace studia zaměření a organizace vědecké, výzkumné, inovační a další tvůrčí činnosti ustanovení samosprávných akademických orgánů vysoké školy stanovení výše poplatků spojených se studiem Samospráva je způsob řízení, kdy subjekt rozhoduje o některých záleţitostech autonomně. Veřejná vysoká škola je povinna kaţdoročně vypracovat, předloţit ministerstvu a následně zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy. Veřejná vysoká škola také zpracovává dlouhodobý záměr a provádí pravidelně hodnocení své činnosti a zveřejňuje jeho výsledky. [1, s. 184]. Státní orgány mohou do činnosti veřejné vysoké školy pouze v mezích zákona. Orgány veřejné vysoké školy Mezi samosprávné orgány veřejné vysoké školy patří akademický senát, rektor, vědecká nebo umělecká rada, disciplinární komise. Mezi další orgány patří správní rada veřejné vysoké školy a kvestor. Pro úplnost uvádím stručnou charakteristiku jednotlivých orgánů veřejné vysoké školy v příloze 1. 1.5.2 Soukromá vysoká škola Soukromé vysoké školy jsou školami neuniverzitního typu. Soukromá vysoká škola je zakládána jako společnost s ručením omezeným (s.r.o.), jako akciová společnost (a.s.) nebo jako obecně prospěšná společnost (o.p.s.). Na rozdíl od obchodních společností je obecně prospěšná společnost povinna investovat dosaţený zisk zpět do obecně prospěšných sluţeb této společnosti. V současné době působí v České republice 44 soukromých vysokých škol. Z nichţ 20 soukromých vysokých škol působí jako s.r.o. a 17 jako o.p.s.

23

Soukromou vysokou školu zřizuje soukromý zřizovatel na základě povolení (akreditace) Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. [1, s. 186]. Soukromá vysoká škola potřebuje ke svému provozu státní souhlas. Jako soukromá škola je oprávněna působit právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie. [29]. Řízení soukromé vysoké školy je vymezeno statutem a vnitřními předpisy. Statut upravuje vnitřní organizační strukturu a uspořádání soukromé vysoké školy, upravuje práva a zodpovědnost pracovníků, kompetence akademických funkcionářů a celkový systém řízení vysoké školy. Po udělení státního souhlasu ministerstvo rozhodne o akreditaci příslušných studijních programů. Orgány soukromé vysoké školy Vnitřní organizace soukromých vysokých škol je obdobná jako u veřejných vysokých škol. Soukromá vysoká škola se řídí zákonem o vysokých školách, statutem a vnitřními předpisy. [1, s. 188]. Pokud je zřizovatelem soukromé vysoké školy s.r.o. jsou statutárními orgány společnosti jednatelé, kteří jmenují rektora. 1.5.3 Státní vysoké školy Jak jiţ bylo zmíněno, v České republice fungují pouze dvě státní vysoké školy, a to Policejní akademie v Praze a Univerzita obrany v Brně. Tyto školy jsou univerzitního typu a jsou zřizovány zákonem. Jejich správa a financování náleţí v případě Policejní akademie Praze pod Ministerstvo vnitra a v případě Univerzity obrany pod Ministerstvo obrany ČR. Státní vysoké školy nemají právní subjektivitu a jsou organizačními sloţkami státu. 1.6 Vývoj vysokého školství po roce 1989 Rok 1989 byl pro vývoj českého vysokého školství klíčovým. Před rokem 1990 byl systém vysokoškolského vzdělání plně centralizovaný v ekonomickém a politickém systému. Uvádí se, ţe asi jen 15% dané věkové kategorie pokračovalo studiem na vysoké škole. Centrální vláda předepisovala konkrétní specializaci studentů a kontrolovala čísla studentů.. [27, s. 27]. Přechod k demokracii a trţnímu hospodářství přinesl významné změny i v systému vysokých škol. Vznikem Zákona o vysokých školách č. 172/1990 Sb. byl vytvořen prostor k návratu od centrálně řízeného systému k demokratické správě. Jeho hlavním cílem bylo změnit 24

podmínky a řízení vysokoškolského vzdělání. Odstranil politickou kontrolu nad aktivitami a rozhodovacími procesy vysokých škol a významně omezil vliv státu. [14, s. 65]. Tento zákon měl i řadu nedostatků, například nevytvořil legislativní rámec pro soukromé vysoké školy a neuniverzitní vysoké školy. Zákon jim neumoţňoval získat akreditaci. Pomalu také rostl zájem studentů niţší stupeň terciálního vzdělání, tedy vzdělání v bakalářských studijních programech. Dlouhou dobu byl systém vysokých škol klasifikován jako unitární, tedy jednostupňový, postrádal bakalářské studijní programy. Celkový počet studentů přijatých do studia značně rostl, coţ mělo za následek nedostatek financí v tomto sektoru. Z tohoto důvodu byla nutná reforma v oblasti financování vysokých škol. Návrh obsahoval moţnost finanční spoluúčasti na studiu formou školného. Projednávala se také sociální podpora studentů z nízkopříjmových rodin. Tento návrh však nebyl předloţen Parlamentu a nebyl schválen vlivem nesouhlasu rektorů vysokých škol a vlivem obavy přenesení veškeré odpovědnosti v otázkách financování z rukou státu do rukou kaţdého účastníka vysokoškolského studia. Dalším mezníkem vývoje vysokoškolského systému bylo schválení Zákona č.111/1998 Sb., který posiluje značnou autonomii v oblasti řízení vysokých škol. Důleţitou změnou bylo také právní uznání neuniverzitních vysokých škol. Neuniverzitní prostor tak zaplnily soukromé neuniverzitní vysoké školy, protoţe tento zákon umoţňoval akreditaci studijních programů. V akademickém roce 2000/2001 existovalo v České republice jiţ 14 soukromých vysokých škol. Studie z roku 2012 přinesla několik důleţitých faktů v oblasti vzdělání například terciálného vzdělání dosahuje v České republice 17% obyvatel. Průměr zemí OECD je 31%. Ve věkové skupině 25-34 let má terciální vzdělání 23% obyvatel. [8, s. 17]. Vývoj soukromého školství po roce 1989 Po roce 1989 se do systému českého vysokého školství zapojila i řada soukromých investorů a soukromých zřizovatelů vysokých škol. Jiţ v roce 2000 bylo moţné studovat na osmi soukromých školách. V průběhu posledních deseti let se počet soukromých škol zvýšil více neţ pětkrát. V současné době působí v České republice 44 soukromých vysokých škol. Nárůst vysokých škol sebou přinesl i rapidní nárůst vysokoškolských studentů. [25].

25

1.7 Vývoj vybraných ukazatelů po roce 2000 Vývoj počtu studentů Počet studentů v terciálním sektoru ukazuje velikost strany poptávky po vzdělání. Počet studentů má vliv na rozdělování finančních prostředků vysokým školám. Sledováním počtu studentů a absolventů se zabývá Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy.

bakalářské studium celkem magisterské studium celkem

43

61

18

24

31

41

49

56

57

53

48

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

199 212 231 247 265 285 303 319 333 339 339 333 325 13

2005

z toho veřejné

8

2004

204 220 244 265 289 316 344 368 389 396 392 381 368 5

2003

Počet studentů celkem z toho soukromé

2002

Rok

2001

Tabulka 3 – Vývoj počtu studentů a absolventů v letech 2001-2013, v tisících

43

90 124 155 183 209 231 245 250 246 237 226

135 133 124 107

94

80

65

53

46

41

37

35

33

navazující magisterské studium celkem

12

13

14

17

24

36

52

67

80

87

90

91

90

počet absolventů celkem

30

31

33

38

44

54

64

73

82

88

93

94

92

Zdroj: Data MŠMT, vlastní zpracování Z tabulky 3 vyplývá, ţe mezi lety 2001 aţ 2010 počet vysokoškolských studentů v České republice narůstal. V roce 2001 studovalo vysokou školu 204 tisíc studentů, v roce 2010 se jejich počet zvýšil jiţ na 396 tisíc. V letech 2011 a 2013 dochází oproti předchozím rokům k mírnému poklesu počtu studentů. Ve věkové kategorii 20-29 let studovala v roce 2013 v České republice více jak čtvrtina populace této věkové kategorie. V roce 2001 se počet studentů v této věkové kategorii více jak zdvojnásobil.

Z tabulky 3 dále vyplývá, ţe

s nárůstem počtu studentů zároveň dochází i k nárůstu počtu absolventů. Pokud srovnáme rok 2001 s rokem 2013, zvýšil se počet absolventů více neţ trojnásobně. V roce 2013 absolvovalo vysokoškolské studium 92 tisíc studentů. V tomto porovnání je ale nutné zohlednit, ţe od roku 2001 se magisterský stupeň vzdělávání rozdělil na dva stupně a značná část absolventů bakalářského studia dále pokračuje studiem navazujícího magisterského. Co se týká pohlaví absolventů vysokých škol, je více jak 50% ţen. V posledních dvou letech představují ţeny absolventky 60% z celkového počtu absolventů.

Z této analýzy je patrné, ţe ţeny jsou

v dokončení vysokoškolského studia úspěšnější neţ muţi.

26

Graf 1 - Vývoj počtu studentů a absolventů v letech 2001 – 2013 500

Vývoj počtu studentů terciálního vzdělání

400 300

18

13

24

31

41

49

56

57

53

48

43

5

8

199

212

231

247

265

285

303

319

333

339

339

333

325

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

200 100 0

Veřejné školy

Soukromé školy

Zdroj: Data MŠMT, vlastní zpracování

Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Tabulka 4 - Struktura vysokoškolských studentů dle pohlaví v tisících

Počet studentů celkem

204

220

244

265

289

316

344

368

389

396

392

381

368

z toho ţeny

98

108

121

126

151

168

186

203

216

222

220

214

207

z toho muţi

106

112

123

139

138

148

158

165

173

174

172

167

161

Zdroj: Data MŠMT, vlastní zpracování Z hlediska pohlaví studovalo v roce 2001 vysokou školu celkem 91 tisíc ţen. V roce 2013 jich bylo více jak 207 tisíc, coţ představuje nárůst o přibliţně 125%. Ţeny zaujímaly v roce 2013 na celkovém počtu studentů 56%. V roce 2001 studovalo vysokou školu více muţů. Ţeny v tomto roce představovaly přibliţně 48%.

27

Graf 2 -Vývoj počtu studentů podle pohlaví v letech 2001-2013 500

Vývoj počtu studentů podle pohlaví

400 300 200

98

108

106

112

121

126

151

203

186

168

216

222

220

214

207

173

174

172

167

161

100 0

123

139

138

148

158

165

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Muţi

Ţeny

Zdroj: Data MŠMT, vlastní zpracování V roce 2001 došlo k zavedení třístupňové struktury vysokoškolského studia. Dříve bylo charakteristické tří aţ šestileté studium na vysokých školách. Toto se od roku 2001 transformovalo do ve většině případů tříletých bakalářských studijních programů a do programů magisterských. Magisterské studijní programy byly rozděleny do dvou typů. Jednu skupinu tvoří navazující magisterské studium, které umoţňuje pokračovat ve studiu absolventům bakalářského studijního programu a je obvykle dvouleté. Druhou skupinu tvoří tzv. dlouhé magisterské programy, u nichţ by rozdělení na dva stupně z hlediska rozdělení studijního oboru nebylo moţné. Jedná se například o studium medicíny, veterinářského lékařství nebo architektury. Tabulka 5 - Studenti VŠ dle typu studijního programu Rok

Bakalářský

2000

18%

Navazující magisterský 6%

2002

27%

2004

Magisterský

Doktorský

68%

8%

6%

59%

8%

46%

6%

40%

8%

2006

57%

11%

25%

7%

2008

61%

18%

14%

7%

2010

62%

21%

10%

6%

2012

61%

23%

9%

6%

Zdroj: Data MŠMT, vlastní zpracování Tabulka 5 názorně ukazuje postupné zavádění třístupňového studia do praxe. Z tabulky 5 je zřejmé, jak se zastoupení počtu studentů v průběhu sledovaného období přesouvalo 28

z dlouhých magisterských programů do programů bakalářských a následně do navazujících magisterských. V roce 2012 představovali studenti, kteří byli zapojeni do bakalářského studijního programu 61% z celkového počtu studentů, 23% studovalo navazující magisterský program a do dlouhého magisterského programu bylo zapojeno pouhých

9%

vysokoškolských studentů. Tento vývoj představuje v porovnání s rokem 2001 naprosto opačný trend. S nárůstem počtu studentů zároveň dochází i k nárůstu počtu absolventů.

Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Tabulka 6 – Vývoj počtu absolventů terciálního vzdělání v letech 2001-2013, v tisících

abs. celkem

30

31

33

38

44

54

64

73

82

88

93

94

92

z toho ţeny

15

16

18

21

25

30

36

42

48

53

57

57

56

Zdroj: Data MŠMT, vlastní zpracování

Pokud srovnáme rok 2001 s rokem 2013, zvýšil se počet absolventů více neţ trojnásobně. V roce 2013 absolvovalo vysokoškolské studium 92 tisíc studentů. V tomto porovnání je ale nutné zohlednit, ţe od roku2001 se magisterský stupeň vzdělávání rozdělil na dva stupně a značná část absolventů bakalářského studia dále pokračuje studiem navazujícího magisterského. Co se týká pohlaví absolventů vysokých škol, je více jak 50% ţen. V posledních dvou letech představují ţeny absolventky 60% z celkového počtu absolventů. Z této analýzy je patrné, ţe ţeny jsou v dokončení vysokoškolského studia úspěšnější neţ muţi. Dle zprávy Českého statistického úřadu týkající se studentů a absolventů vysokých škol vyplývá, ţe velké rozdíly mezi muţi a ţenami lze zaznamenat v případě zaměření na obory studia. Ţeny jsou nejvíce zaměřené humanitním směrem a muţi naopak na obory technické. Nejvíce studentů studuje obory se zaměřením na společenské vědy, právo a obchod. Z hlediska pohlaví tento obor studuje 37% ţen a 29% muţů. Dalšími obory kde převaţují ţeny je vzdělávání a výchova, zdravotnictví a sociální péče, humanitní vědy a umění. Muţi převaţují v oborech zaměřených na technické vědy, stavebnictví, výrobu, přírodní vědy, informatiku a matematiku. Ze zprávy Českého statistického úřadu například vyplývá, ţe v roce 2012 studovalo v oboru vzdělávání a výchova 82% ţen. V případě oborů zaměřených na zdravotnictví a sociální péči představoval podíl ţen 75%. Naopak muţi dominovali v oborech technické vědy, výroba a stavebnictví, kde jejich podíl byl 73%, ve sluţbách 60%, přírodní vědy, matematika a informatika 63%. 29

Tabulka 7 - Struktura vysokoškolských studentů dle oborů Počty studentů VŠ dle oborů Rok

2001

Obor

2012

Studenti

Obchod, právo, společenské vědy

53

129

Technické obory, stavebnictví

51

56

Matematika, informatika, přírodní vědy

21

50

Výchova a vzdělávání

28

40

Umění a humanitní vědy

20

39

Zdravotnictví a sociální péče

18

38

Zemědělství a veterina

8

17

Sluţby

8

19

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Graf 3 - Počty studentů VŠ podle oborů

Počty studentů VŠ podle oborů Sluţby

19

Zemědělství a veterina

17

Zdravotnictví asociální péče

38

Umění a humanitní vědy

39

Výchova a vzdělávání

40 50

Matematika, informatika,přírodní vědy

56

Technické obory, stavebnictví

129

Obchod, právo, společenské vědy 0

20 2012

40 2001

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

30

60

80

100

120

140

Graf 4 – Struktura studentů VŠ dle pohlaví a oborů v r. 2012

Struktura studentů VŠ dle pohlaví a oborů v r. 2012 Vzdělávání a výchova

82%

18%

Zdravotnictví a sociální péče

75%

25%

Humanitní vědy a umění

68%

32%

Společenské vědy, obchod a právo

62%

38%

Zemědělství a veterinářství

Muţi

58%

42%

Ţeny

Sluţby

60%

40%

Přírodní vědy, matematika a informatika

63%

37%

Technické vědy, výroba, a stavebnictví

27%

73%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Z dlouhodobého hlediska je největší zájem studentů o studium oboru společenské vědy, obchod a právo. Tento obor studovalo v roce 2012 více neţ 128 tisíc osob, coţ představuje přibliţně 33% z celkového počtu studentů vysokých škol. Od roku 2001 se zájem o tento obor výrazně zvyšuje. V současné době představuje počet studentů tohoto oboru ve srovnání s rokem 2001 nárůst o více neţ 140%. Nejmenší nárůst počtu studentů naopak vykazuje obor technické vědy, výroba a stavebnictví. Tento obor v roce 2012 studovalo více neţ 56 tisíc osob, coţ představuje přibliţně 15% na celkovém počtu vysokoškolských studentů. Ve srovnání s rokem 2001 se jedná o pokles o 9%. Počet studentů technických oborů mezi roky 2001 a 2012 sice vzrostl, ale tento nárůst představoval pouze 11%. Ve srovnání s ostatními obory byl nárůst jejich studentů ve sledovaném období výraznější. Nejmenší zájem mezi studenty je o studium v oboru zemědělství, veterinářství a sluţby. V rozloţení studentů mezi jednotlivé obory došlo ve sledovaném období ke dvěma výrazným změnám. Jednak k nárůstu podílu studentů ve společenských vědách v roce 2001 z 26% na 33% v roce 2012 a zároveň k poklesu zájmu o studium oboru technických věd. 1. 8 Dlouhodobý záměr pro oblast vysokých škol na období 2016-2020 V březnu roku 2015 zveřejnilo ministerstvo školství na svých webových stránkách Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016-2020. [6]. 31

Dlouhodobý záměr vychází z návrhu novely Zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách. V záměru je uvedeno několik prioritních cílů: Zajišťování kvality – cílem je nastavit a udrţovat vysoké standardy kvality všech činností, včetně nároků na znalosti, dovednosti, kompetence absolventů studijních programů Diverzita a dostupnost – vysoké školy budou reagovat na potřeby, zájmy a moţnosti široké populace studentů, bez ohledu na jejich sociální a ekonomické zázemí, věk, národnost, atd. Internacionalizace – zahrnuje zapojení do mobilitních programů, výjezdy studentů a mezinárodní spolupráci v oblasti studijních programů Relevance – vysoké školy mají být v otevřeném kontaktu se svými partnery, a to s absolventy, zaměstnavateli a vědeckými institucemi Kvalitní a relevantní výzkum, vývoj a inovace – zajistit kvalitu a vyuţití výsledků výzkumu a vývoje ve strategických oblastech a na mezinárodní úrovni Rozhodování zaloţené na datech – zajistit dostupné, kvalitní, spolehlivé a systematicky vyuţitelné zdroje dat pro další rozhodovací procesy ve školství Efektivní financování – zajistit, aby financování vysokých škol bylo stabilní, transparentní a efektivní i s ohledem na budoucí vývoj, cílem je zajistit, aby objem veřejných výdajů na vysoké školství neklesal Z výše uvedeného vyplývá, ţe se jedná o cíle dlouhodobého charakteru, které by měly stabilizovat situaci ve školství, jak z hlediska kvality výuky, přístupu ke vzdělání i financování v návaznosti na rozvoj ekonomiky, integraci a globalizaci. Od tohoto programu očekávám především zaměření se kvalitní akreditační systém, který by byl zaměřen na rozvoj oborů, které se v současné době jeví jako nedostatkové pro uplatnění se na trhu práce. Cílem programu je prosazovat posun českého vysokého školství od kvantity ke kvalitě. V souvislosti s integrací se zaměřit na kvalitní jazykovou výuku na školách, coţ povaţuji za velice důleţité vzhledem k tomu, ţe většina vysokoškoláků preferuje uplatnění ve velkých společnostech. Většina těchto firem je v rukou zahraničních majitelů, takţe bez kvalitního jazykového vybavení se zaměstnanec neobejde. Předpokládám, ţe tento dlouhodobý záměr ministerstva přispěje i k většímu provázání teorie s praxí. A další prioritou, kterou povaţuji za důleţitou je neomezovat finanční prostředky ze státního rozpočtu do školství, protoţe se jedná o jednu z nejdůleţitějších investic, která má zajistit rozvoj vzdělanostní společnosti, coţ je základním 32

cílem kaţdé ekonomiky v oblasti vzdělávání. Tento dokument nepředpokládá otevření otázky zavedení školného na veřejných vysokých školách. Hlavním cílem v oblasti rozpočtu je to, aby rozpočet jednotlivým vysokým školám byl rozdělován takovým způsobem, který podpoří jejich stabilitu, kvalitu a otevřenost. Případné změny v systému financování budou projednány s akademickou obcí. Při přidělování finančních prostředků bude zohledňována i inflace. Na základě vlastního dotazníkového šetření i dokumentů vydaných Ministerstvem školství v poslední době, je patrné, ţe problematika školství a jeho financování je velmi aktuální a přináší spoustu otázek, které bude potřeba řešit, jak v současném, tak především v dlouhodobém horizontu.

33

2 Financování vysokých škol Kaţdý stát věnuje pozornost vzdělávacímu systému, protoţe jeho kvalita a úroveň má vliv na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj státu. Kvalita vzdělávací soustavy závisí na dostatku finančních prostředků a efektivnosti jejich vyuţití. Důleţitou otázkou je také návratnost výdajů vynakládaných na vzdělání a celková efektivnost vyuţitých výdajů. Hospodaření a kontrola prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu se řídí zákonem č.218/2000 Sb. 2.1 Financování veřejné vysoké školy Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Z daňového hlediska jsou veřejné vysoké školy řazeny mezi nevýdělečné organizace. [1, s. 205]. Příjmy rozpočtu tvoří: 1. příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další činnost 2. dotace ze státního rozpočtu 3. poplatky spojené se studiem 4. jiné příspěvky ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů 5. výnosy z majetku, výnosy z doplňkové činnosti 6. příjmy z darů a dědictví Podmínky pro udělení příspěvku vymezuje paragraf 18 odstavce 2 a) Zákona č.111/1998 Sb. Výše příspěvku se odvíjí od finanční náročnosti akreditovaných studijních programů a programů celoţivotního vzdělávání, dlouhodobého záměru vysoké školy, počtu studentů a dosaţených výsledků ve vzdělávací, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti. Příspěvky tvoří nejvýznamnější část příjmů a rozdělují se z rozpočtu kapitoly 333 MŠMT. Podmínky pro pouţití příspěvků upravují rozpočtová pravidla v souladu se Zákonem č. 218/2000 Sb. Jakým způsobem byly příspěvky a dotace vyuţity vyhodnotí ministerstvo ve výroční správě o stavu vysokého školství. Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací upravuje Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Dle těchto pravidel můţe veřejná vysoká škola získat příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další činnost. Dále můţe získat dotaci na rozvoj vysoké školy a dotaci na ubytování a stravování 34

studentů. Ţádost musí být podána písemně. Ţádost o příspěvek nebo dotaci na příslušný kalendářní rok ministerstvo přijímá od 1. listopadu do 30. listopadu předchozího kalendářního roku. Na počátku kalendářního roku ministerstvo poskytuje na ţádost vysoké školy předběţný příspěvek do výše ¼ příspěvku poskytnutého podle ukazatelů A a K v předchozím kalendářním roce. Ukazatele pro stanovení výše příspěvku a dotace, budou rozebrány níţe. Hospodaření s příspěvkem a dotacemi kontroluje ministerstvo podle Zákona č.320/2001 Sb. o finanční kontrole ve veřejné správě. Ministerstvo rozhoduje o poskytnutí příspěvku a dotací na základě ţádostí a dlouhodobého záměru vysoké školy, který je kaţdoročně aktualizován. Ţádost vysoké školy postoupí náměstek ministra pro vysoké školství a výzkum, který je oprávněn předat ţádosti o dotaci ke zveřejnění ministerstvu financí. Ţádost o příspěvek se Ministerstvu financí ČR nepředává. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku nebo dotace musí obsahovat náleţitosti specifikující příjemce i poskytovatele ţádosti, výši a účel příspěvku nebo dotace a podmínky pouţití příspěvku nebo dotace. Dotace můţe být poskytnuta především na ubytování a stravování studentů. Výše dotace se odvíjí od dlouhodobého záměru vysoké školy a záměru Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Podmínky dotací a jejich uţití se řídí rozpočtovými pravidly. Dotaci ministerstvo poskytuje na základě ţádosti. Poplatky spojené se studiem Jedná se především o poplatky spojené s přijímacím řízením, poplatky za prodlouţenou dobu studia, poplatky za studium v cizím jazyce a poplatky za programy celoţivotního vzdělávání. Jedná se například o různé semináře, přednášky, odborná soustředění. Veřejná vysoká škola zveřejňuje výši poplatků spojených se studiem před termínem podávání přihlášek ke studiu. Jiné příjmy ze státních fondů Jedná se o specifické příjmy, které slouţí k úhradě konkrétních nákladů, jsou účelově vymezeny. Fond rozvoje vysokých škol (FRVŠ) – ,,je fond tvořený finančními prostředky, které Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy po vyjádření Rady vysokých škol kaţdoročně vyčleňuje z rozpočtu vysokých škol.“ [10].

35

Z těchto finančních prostředků jsou dotovány projekty, které se zaměřují na rozvoj vysokého školství a jejich vzdělávací činnost. Na projekty se vyhlašuje výběrové řízení, do soutěţe se mohou přihlásit studenti i pracovníci vysoké školy. Výdaje škol tvoří především: - Výdaje na zajištění výuky a běţný provoz - materiální zabezpečení - mzdové prostředky - zákonné odvody do fondů - výdaje na vědu a výzkum 2.2 Metodika pro stanovení výše příspěvku a dotací Veřejné vysoké školy mají nárok ze zákona na příspěvky a dotace, které slouţí k rozvoji vzdělání a vzdělávací činnosti. Poskytování příspěvků a dotací upravuje dokument MŠMT: „Pravidla poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy“.[18]. Tato metodika pro stanovení příspěvku a dotací vychází z priorit dlouhodobého záměru ministerstva. Pro současné období, tj. 2011 – 2015 jsou hlavními prioritami podpora kvality a relevance vysokoškolského vzdělání, otevřenost národnímu i mezinárodnímu prostředí a podpora efektivity financování vysokých škol. Tyto finanční prostředky si školy nárokují na základě písemné ţádosti. V ţádosti o příspěvek nemusí být uvedena jeho výše. Oproti tomu v ţádosti o dotaci je nutné uvést poţadovanou výši, ale i účel jejího čerpání. Toto je základní legislativní rozdíl mezi čerpáním příspěvků a dotací. Při výpočtu výše příspěvku jsou proto uplatněny indikátory kvality a výkonu. Dle výše uvedeného dokumentu se poskytovaní příspěvků a dotací veřejným vysokým školám rozděluje na čtyři rozpočtové okruhy (I – IV) a celkem 13 ukazatelů označených písmeny, případně čísly. Specifikace rozpočtových okruhů Rozpočtový okruh I – institucionální financování vysokých škol Tento okruh je odvozen od rozsahu a ekonomické náročnosti výkonů vysokých škol a jejich kvality a zahrnuje dva ukazatele – A a K.

36

Ukazatel A představuje počet studentů ve studijních programech. Tím se rozumí kaţdé studium akreditovaného studijného programu, ve kterém je student zapsaný. Student, který přerušil studium se do tohoto ukazatele nezapočítává stejně tak jako studia hrazená z prostředků jiného rezortu ministerstva nebo studia hrazená vlastními prostředky studenta. Ukazatel K zahrnuje 10 indikátorů, které se aplikují na všechny vysoké školy stejným způsobem. Cílem indikátorů je podpora kvalitních výstupů vysokých škol. Kaţdá vysoká škola získává podíl na celkových výsledcích všech škol v jednotlivých indikátorech. Tento podíl pak odpovídá podílu finančních prostředků v tomto ukazateli. Jedná se například o indikátory: Výsledky výzkumu, vývoje a inovací, Výsledky umělecké činnosti, účelová neinvestiční podpora výzkumu, vývoje a inovací, tzn. podíl vysoké školy na výši prostředků určených na výzkum a vývoj, Kvalifikační struktura akademických pracovníků, Zahraniční studenti. Rozpočtový okruh II – podpora studentů Ukazatel C představuje podporu studentů, kteří studují v akreditovaných doktorských studijních programech formou stipendia. Celkový objem prostředků připadající na stipendia studentů se stanoví na kaţdý rozpočtový rok v závislosti na celkovém rozpočtu ministerstva. Výše příspěvku se odvíjí od jednotkové částky a počtu studentů studujících v doktorských studijních programech. Ukazatel J zahrnuje dotace na ubytování a stravování studentů, které se v případě stravování odvíjí od počtu vykázaných hlavních jídel. Tuto dotaci lze v průběhu roku na ţádost rektora upravit v důsledku rozšíření nebo sníţení nabízených stravovacích kapacit. Ukazatel S - sociální stipendia. Příspěvek se poskytuje vysokým školám na základě počtu studentů, kteří splnili poţadavky na získání stipendia. Ukazatel U – ubytovací stipendia. Výše příspěvku je podílem částky ministerstva určené pro všechny vysoké školy v závislosti na moţnostech rozpočtu školství a počtu studentů, kteří splňují poţadavky pro udělení stipendia. Rozpočtový okruh III – rozvoj vysokých škol Ukazatel G – dotaci poskytne ministerstvo Univerzitě Karlově v Praze.

37

Ukazatel I zahrnuje rozvojové programy ministerstva, kdy ministerstvo poskytne dotaci na realizaci projektů úspěšných ve výběrovém řízení. Rozpočtový okruh IV – mezinárodní spolupráce a ostatní Ukazatel D – mezinárodní spolupráce. Tento příspěvek se poskytuje na podporu plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv. Výše příspěvku nebo dotace závisí na rozsahu vzdělávací činnosti vysoké školy, počtu studujících cizinců. Dotaci lze například dostat na plnění programu ERASMUS. Ukazatel F – Fond vzdělávací politiky. Cílem fondu je podporovat aktivity vysokých škol mající systémový charakter a vytvořit rezervu pro případ neočekávaných a mimořádných událostí. Obsahuje 2 základní oblasti: Oblast podpory a rozvoje systému vysokého školství Oblast podpory reagující na neočekávané a mimořádné události První z oblastí je zaměřena na financování aktivit, které podporují rozvoj systému školství jako celku s cílem zkvalitnění systému školství. Jedná se o podporu kaţdoročních aktivit například příspěvek pro Univerzitu třetího věku, financování víceletých projektů v oblasti tvůrčí činnosti, které by přispěly i jiným vysokým školám. Druhá oblast reaguje na neočekávané události, které mají dopad na fungování vysoké školy, jako jsou například ţivelné pohromy apod. 2.3 Stanovení rozpočtu Veškeré výdaje, nejenom na vysoké školství, se řídí zákonem o státním rozpočtu České republiky. Návrh tohoto zákona předloţí k projednání Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Tento návrh musí být následně odsouhlasen. Vysoké školství je začleněno do rozpočtové kapitoly 333 MŠMT. Z této rozpočtové kapitoly MŠMT zabezpečuje financování jednotlivých školských úseků. Největší objem finančních prostředků směřuje do regionálního školství, které přestavuje financování škol a školských zařízení, která nezřizuje stát. Jedná se o instituce zřizované obcemi nebo kraji. Druhý nejvyšší objem finančních prostředků směřuje na dotace vysokých škol a na podporu vědy a výzkumu. Návrh rozpočtu kapitoly MŠMT je zpracován formou výdajových bloků s cílem zvýšit transparentnost výdajů státního rozpočtu a 38

odpovědnosti za jejich čerpání. V rámci výdajových bloků je dále rozpočet členěn na výdajové okruhy. Pro daný rok jsou také stanoveny hlavní priority resortu, které jsou přednostně financovány. Hlavními prioritami pro rok 2014 jsou výdaje na výzkum vývoj a inovace. MŠMT v souvislosti s vysokým školstvím vydává aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další činnosti pro oblast vysokých škol. [5]. V tomto dokumentu uvádí priority na další rok. Pro rok 2015 jsou hlavními prioritami: Realizace připravované novely Zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách (měla by nabýt účinnosti v září 2015) se zaměří hlavně na uplatnění kvality před kvantitou I nadále podnikat kroky ke zvyšování kvality a relevance vzdělání, coţ pro vysoké školy znamená zajišťování kvalitních studijních programů, podpora výzkumných a vývojových aktivit Z finančních prostředků MŠMT bude i nadále podporována mobilita studentů Projednání revize systému financování vysokých škol, například zohlednění kvality výuky ve výpočtu příspěvků 2.4 Financování a hospodaření soukromé vysoké školy Kaţdá právnická osoba, která získá oprávnění působit jako soukromá škola, je povinna zajistit si prostředky pro vzdělávací a jinou činnost (vědeckou, výzkumnou, uměleckou apod.) Právní forma soukromých vysokých škol je většinou ve formě obecně prospěšné společnosti (o.p. s) nebo obchodní společnosti – společnosti s ručením omezeným (s.r.o). Soukromá vysoká škola můţe ze státního rozpočtu získat finanční prostředky formou dotace na uskutečňování akreditovaných studijních programů veřejného zájmu pouze v případě, působí-li jako obecně prospěšná společnost. Výše dotace je odvozena od dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy, typu a finanční náročnosti studijních programů, počtu studentů a dosaţených výsledků. Dalším zdrojem, který mohou soukromé vysoké školy získat jsou prostředky na ubytovací a sociální stipendia. Hospodaření soukromé vysoké školy Zde je potřeba rozlišovat, zda soukromá vysoká škola působí jako obecně prospěšná společnost nebo společnost s ručením omezeným. 39

Obecně prospěšná společnost vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o činnosti a hospodaření v termínu, který stanoví právní rada. [1, s. 225]. Hospodaření soukromé vysoké školy působící jako společnost s ručením omezeným je upraveno vnitřními předpisy. Soukromá vysoká škola je povinna kaţdoročně odevzdat výroční správu o své činnosti, kterou předkládá MŠMT, aktualizuje dlouhodobý záměr své vzdělávací činnosti a zveřejňuje seznam akreditovaných studijních programů a oborů. Příjmy soukromé vysoké školy tvoří: [1, s. 227] 1. poplatky spojené se studiem 2. dotace ze státního rozpočtu (dotace na ubytovací a sociální stipendia) 3. příjmy plynoucí z vlastních aktivit (výnosy z majetku, školení apod.) 4. jiné příjmy ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z rozpočtů územně samosprávných celků 5. sponzorské dary Vzdělání na soukromé vysoké škole je poskytováno za úplatu. Poplatky spojené se studiem jsou stanoveny rektorem soukromé vysoké školy a jsou upraveny vnitřním předpisem. Hlavní poplatek spojený se studiem je školné, které je uvedeno ve smlouvě o poskytnutí vzdělání. Mezi další poplatky patří poplatky spojené s přijímacím řízením, poplatky za třetí opravný termín zkoušky, poplatek za opakování závěrečné zkoušky nebo poplatek za konání státní závěrečné zkoušky v jiném neţ standardním termínu. Rozhodnutí o poskytnutí dotací je upraveno § 40 odst. 2 Zákona č.111/1998 Sb. Stejně tak jako u veřejných vysokých škol se dotace poskytují na základě písemné ţádosti ţadatele. V ţádosti o dotaci je kromě základních identifikačních údajů ţadatele uvedena poţadovaná výše dotace. Příjmy ze státních fondů a fondů EU Soukromé vysoké školy nečerpají peníze z Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ), neboť tento fond, je určen pouze pro veřejné vysoké školy. Některé vysoké školy se zapojují do programů financovaných ze Strukturálních fondů Evropské unie.

40

Strukturální fondy EU Představují hlavní nástroj politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Prostřednictvím těchto fondů se rozdělují finanční prostředky, které mají za cíl sníţení ekonomických a sociálních rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi EU. O velikosti prostředků určených na politiku soudrţnosti rozhoduje Evropská rada. Z rozpočtu Evropské unie je pro období 2014 aţ 2020 vyčleněno pro Českou republiku 20,5 miliardy Eur. Existují dva typy strukturálních fondů, a to Evropský fond pro regionální rozvoj, který se zaměřuje na modernizaci a posilování hospodářství. Evropský sociální fond, který podporuje aktivity v oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů rozvojem vzdělávacích a rekvalifikačních programů. Členské země EU mohou vyuţívat zdroje těchto fondů pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů, které se připravují na dané programové období. Přípravu na programové období 2014-2020 vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s dalšími organizacemi. Pro období 2014 -2020 bylo schváleno 20 operačních programů. Kaţdý operační program je zaměřen na jinou oblast například na rozvoj venkova, dopravu apod. Mimo jiné byl schválen Operační program výzkum, vývoj a vzdělání, který si klade za cíl rozvoj lidského kapitálu, a tím i rozvoj ekonomiky zaloţené na vzdělané, kreativní a motivované pracovní síle. Klíčovým principem tohoto operačního programu je rozvoj lidských zdrojů pro znalostní ekonomiku. [9]. Podpora příjemců finančních prostředků bude rozdělena do 3 oblastí, a to posilování kapacit pro kvalitní výzkum, rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum, na vývoj a rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání. Zaměří se mimo jiné na podporu rovných šancí znevýhodněných studentů na vysokých školách a rozvoji kompetencí pro trh práce. Důleţitost klade na flexibilní pracovní sílu schopnou obstát na globálním trhu práce. Výdaje soukromých vysokých škol tvoří: [1, s. 231] Výdaje na zajištění výuky Materiální zabezpečení Mzdy pedagogů Sluţby studentům (knihovna, praxe, sportovní vyţití)

41

2.5 Soukromé zdroje financování vysokých škol Soukromé zdroje představují další moţnost získání finančních prostředků. K tomu, aby se mohlo i nadále rozvíjet veřejné vysoké školství, nabízet nové moţnosti a formy vzdělávání, zvyšovat svoji prestiţ, je potřeba stále více finančních prostředků. Vzhledem k ekonomické situaci v České republice není nadále moţné hledat tyto prostředky pouze ve státním rozpočtu. Je potřeba se zaměřit ještě na další zdroje a moţnosti, jak získat finance pro činnost veřejných vysokých škol. Jednou z moţností je zaměřit se na zdroje od soukromých subjektů, tak jako tomu je ve většině ostatních vyspělých zemí. Jedná se především o moţnosti spolufinancování studia samotnými studenty a dále je moţné navázat spolupráci se soukromými firmami. Navázání spolupráce soukromých firem s vysokými školami by přineslo školám nejen další finanční prostředky, například na podporu vědecké a výzkumné činnosti dané vysoké školy, ale i pomoc při výchově studentů z hlediska předávání praktických zkušeností v daném oboru. Školné Představuje jednu z moţností financování terciálního školství, a tím i moţnost navýšení prostředků vstupujících do tohoto sektoru. V českém vysokém školství došlo v posledních letech k rapidnímu nárůstu vysokoškolských studentů, proto vzniká i potřeba vyššího finančního zabezpečení. V současné době je potřeba se zaměřit na poţadavky kvality a upřednostnění kvality před kvantitou. V posledních letech je zavedení školného na veřejných vysokých školách diskutovaným tématem a vyvolává celou řadu negativních i pozitivních ohlasů. Odborníci a politici se zabývají otázkou optimálního nastavení struktury terciálního vzdělání a efektivitou jeho financování. Stále více se diskutuje o principu více zdrojového financování vysokých škol, coţ znamená i otázku zavedení školného na veřejných vysokých školách. Při zavádění školného je třeba definovat výši školného a způsob úhrady školného. Otázkou je také výše školného pro studenty z niţších sociálních vrstev. [3,s.23]. Otázky výše školného Hlavní otázkou je správné nastavení výše školného, tzn. na základě jakých parametrů by se stanovovala výše školného. Měla by být nastavena jednotná výše školného pro všechny typy škol nebo by se školné odvíjelo např. od počtu studentů majících zájem o studium na konkrétní vysoké škole. 42

O reformu vysokého školství se Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy pokouší jiţ řadu let. O zavedení školného se jednalo například v roce 2012, kdy se od akademického roku 2013/2014 mělo platit školné ve výši maximálně 10 tisíc korun. Častým argumentem proti zavedení školného byla nedostupnost vzdělání studentů ze sociálně slabších rodin. Studenti by si museli na školné půjčit u bank, coţ by samozřejmě znamenalo náklady spolu s úrokem. Tuto půjčku by absolventi začali splácet aţ po nástupu do zaměstnání a dosaţení určité výše platového ohodnocení. Vstupovali by tak do začátku pracovního ţivota s dluhem. K zavedení školného nakonec nedošlo. V roce 2014 se počítalo s dokončením novely vysokoškolského zákona. Novela měla vymezit některé změny v akreditacích, ve financování univerzit nebo v otázkách jmenování profesorů. Novela měla začít platit od podzimu roku 2015. Mimo jiné chce také ministerstvo diskutovat o kontraktovém financování, tedy o platbách škol na několik let dopředu s cílem lepšího plánování vysokých škol. [ 12]. Způsob úhrady školného Existují dva typy úhrad školného a to: typ přímého školného a typ odloţeného školného. Zavedení přímého školného znamená úhradu přímou platbou, tedy před začátkem semestru. S tímto typem školného se můţeme setkat na vyšších odborných školách a soukromých vysokých školách. Zavedením tohoto typu školného by však vedlo například k znevýhodnění některých studentů z nízkopříjmových rodin a ke vzniku vyšších sociálních nerovností v přístupu ke vzdělání. Druhou moţností úhrady školného je formou tzv. odloţeného školného, tedy odloţených plateb. Student během studia nic neplatí, splácet začne aţ v době ukončení studií. Se splácením absolvent začíná, kdyţ dosáhne určitého platového ohodnocení nebo je výše částky určena procentem z platu. V případě, ţe se absolvent pohybuje pod průměrnou mzdou, můţe za určitých podmínek splátky přerušit. 2.6 Náklady a výnosy vzdělání Náklady na vzdělání nese kaţdý student nebo jeho rodiče. Zahrnují nejen školné a ostatní školní výdaje (např. na nákup studijních pomůcek, ubytování a stravování), ale i ztrátu výdělku představovanou tím, co by si mohl student vydělat, kdyby místo vzdělání pracoval. O příjmy přichází také stát, neboť systém státních vysokých škol je financován formou veřejných výdajů. Pokud student není výdělečně činný, neodvádí tak daň z příjmů a jiné 43

zákonem stanovené odvody a stát tak přichází o část příjmů. Náklady na rozvoj lidských zdrojů zpravidla rozdělujeme na veřejné a soukromé. Veřejné výdaje plynou především ze státních (veřejných) rozpočtů. Soukromé náklady tvoří poplatky na vzdělání, výdaje podniků a jiných investorů, sponzorské dary a podobně. [23, s. 53]. Výnosy ze vzdělání jsou očekávány aţ během doby po studiu, respektive absolvování. Teorie lidského kapitálu říká, ţe jedinec musí nést náklady v současnosti v očekávání vyšších výdělků v budoucnosti. Vzdělaní lidé mají vyšší šance na zaměstnání, větší moţnost jeho výběru a vyšší platové ohodnocení. Mimo peněţního ohodnocení vyšší vzdělání přináší i lepší ţivotní podmínky, kvalitu ţivota a uspokojení. Stejně jako v případě nákladů můţeme i výnosy rozdělit na veřejné a soukromé. Mezi veřejné výnosy náleţí zejména růst ekonomiky a zaměstnanosti, daňové přínosy, neboť lidé s vyšším vzděláním jsou lépe placeni a odvádějí vyšší daně, úspora sociálních nákladů, neboť vzdělaná společnost je méně sociálně problematická, coţ vede k niţší potřebě přerozdělování, sociální soudrţnost – vzdělání přináší vyšší sociální toleranci a uvědomění si překonávání společenských rozdílů. [23, s. 53]. Člověk porovnává náklady a výnosy, které mu vznikají. Obecně lze říci, ţe se studium na vysoké škole vyplatí, jestliţe celková suma výnosů ze vzdělání převýší sumu celkových nákladů na vzdělání.

44

3 Analytická část – realita vysokoškolského studia z hlediska studenta – dotazníkové šetření Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo analyzovat ţivotní náklady a náklady spojené se studiem, vliv školného na kvalitu výuky, motivaci ke studiu a představy o budoucím uplatnění a výnosy studia tak, jak je vnímají studenti. Otázkou také bylo, zda je hlavní motivací studentů, kteří studují soukromou vysokou školu, získání titulu.

Dotazníkové šetření

probíhalo u studentů na Vysoké škole hotelové spol. s.r.o. Šetření se zúčastnilo celkem 128 studentů, 85 studentů bakalářského a 43 studentů magisterského stupně studia. Převáţná část studentů je zařazena v prezenční formě studia. Celkem 104 studentů bylo osloveno přímo a poţádáno o vyplnění dotazníků, zbylá část byla oslovena pomocí internetu. Dotazník obsahuje 12 otázek, jak uzavřených, tak i s volnou odpovědí. Kompletní znění dotazníku je uvedeno v příloze 2. Struktura respondentů podle pohlaví, věku a formy studia Tabulka 8 – Počet respondentů, pohlaví, forma studia Počet Muţi Ţeny Bakalářská forma Magisterská forma

% 38 90 85 43

29,7 70,3 66,4 33,6

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z celkového počtu 128 studentů bylo osloveno 38 muţů a 90 ţen. Tato čísla odpovídají převaţujícímu zastoupení ţen ve studiu Vysoké školy hotelové spol. s.r.o. Šetření se zúčastnilo 85 studentů bakalářského stupně studia a 43 studentů magisterského stupně studia. Věková struktura je v rozmezí 18 aţ 25 let. Z hlediska věku je v bakalářské formě studia nejvíce studentů ve věku 20-21 let, s přibývajícím věkem jejich počet klesá. V magisterské formě studia je nejvíce studentů ve věku 23 – 24 let. Tabulka 9 – Věková struktura respondentů Věk (roky) Bakalářská % Magisterská %

18 2 2,35 0 0

19

20

21

22

23

24

14 16,47 0 0

19 22,35 0 0

20 23,53 2 4,65

15 17,65 8 18,6

8 9,41 15 34,84

6 7,06 14 32,56

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

45

25 1 1,18 4 9,3

V dotazníkovém šetření je započteno 85 studentů bakalářského stupně studia a 43 studentů magisterského stupně studia. Úvodní otázky v dotazníkovém šetření se zabývaly očekáváním a motivací ve studiu na vysoké škole. V následujícím vyhodnocení si ukáţeme, jaká jsou konkrétní očekávání a motivace ve studiu studentů Vysoké školy hotelové, spol. s.r.o. Otázka č.1: Co očekáváte od studia na VŠ? Moţné odpovědi: 1. Získání titulu, 2. Získání odborných znalostí v daném oboru potřebných pro budoucí profesní ţivot, 3. Trávím studiem svůj volný čas Tabulka 10 - Odpovědi k otázce č. 1 Odpověď Titul Znalosti Volný čas

Bakalářská 16 66 3

% Magisterská 18,82 17 77,65 26 3,53 0

% 39,53 60,47 0

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Převáţná část studentů z bakalářského i magisterského studia odpověděla, ţe hlavním očekáváním je získání odborných znalostí v daném oboru. Bakaláři 77,65% a magistři 60,47%. Tento výsledek ukazuje, ţe respondenti mají zájem získat nové vědomosti a dovednosti ve svém oboru a předpokládají, ţe tyto znalosti dále zúročí ve svém dalším profesním ţivotě. Vysokoškolsky vzdělaný člověk má vyšší šanci uplatnit se na trhu práce a je oproti středoškolákům lépe finančně ohodnocen. Poměrně vysoké procento respondentů studuje s cílem získání titulu. Jedná se o 18,82 % bakalářů a 39,53% magistrů. Tento výsledek mě překvapil hlavně u magistrů, kde procento je značně vysoké. Je tedy vidět, ţe stále ještě v naší společnosti existuje poměrně hodně lidí, kteří si zakládají na získání titulu s předpokladem, ţe to zlepší jejich společenskou prestiţ. Osobně se domnívám, ţe se do určité míry jedná o společenský přeţitek, snahu vyniknout před ostatními ve svém okolí. Důleţité pro člověka je jeho uplatnění ve společnosti, na trhu práce, jak umí získané znalosti a vědomosti vyuţít a ne to, zda má před svým jménem titul. Tím samozřejmě nepopírám, ţe vysokoškolské vzdělání není potřeba, samozřejmě ano, ale pro většinu lidí i pro společnost je důleţité se něco naučit a uplatnit získané vědomosti a znalosti dále v osobním i pracovním ţivotě. Pro většinu zaměstnavatelů je však vysokoškolský diplom upřednostňován před získanými vědomostmi a znalostmi.

46

Graf 5 - Co očekáváte od studia na VŠ

Bakalářské studium

Magisterské studium

Volný čas 3%

Znalosti 60%

Titul 19%

Znalosti 78%

Titul 40%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.2: Co je Vaší hlavní motivací ve studiu? Moţné odpovědi: 1. Získání lepšího zaměstnání a lepšího platového ohodnocení po ukončení studia, 2. Získání titulu a s tím spojenou osobní prestiţ, 3. Rozšíření a prohloubení dosavadních znalostí v oboru Tabulka 11 - Odpovědi k otázce č. 2 Odpověď Ohodnocení Prestiţ Znalosti

Bakalářská 67 7 11

% Magisterská 78,82 31 8,24 6 12,94 6

% 72,1 13,95 13,95

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tato otázka do určité míry souvisí s otázkou č.1. Pro více neţ 70% respondentů jak bakalářského, tak magisterského studia je hlavní motivací získání lepšího zaměstnání a lepšího platového ohodnocení. Rozšíření a prohloubení dosavadních znalostí v oboru má poměrně malé zastoupení. Obě odpovědi ale spolu úzce souvisí. Určitě studiem vysoké školy si vědomosti a znalosti rozšířím, čímţ získám právě lepší postavení na trhu práce, lepší ohodnocení a záleţí jen na daném jedinci, jak získané znalosti dokáţe vyuţít. V dnešní době získáním vysokoškolského vzdělání rozhodně nekončí období dalšího vzdělávání. Další vzdělávání se je nedílnou součástí ţivota člověka. Jedná se o celoţivotní proces, který se stává s rozvojem společnosti, vědy, techniky a dalších souvisejících a rozvíjejících se procesů naprostou nezbytností.

47

Graf 6 – Motivace ke studiu

Bakalářské studium

Magisterské studium

Ohodno cení 79% Prestiţ 8%

Ohodno cení 72%

Prestiţ 14%

Znalosti 14%

Znalosti 13%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.3: Z jakých zdrojů hradíte školné na VŠ? Moţné odpovědi: 1. Z vlastních zdrojů – výdělkem při studiu, 2. Hradí ho rodiče, 3. Částečně ho hradí rodiče, částečně ho hradím sám Tabulka 12 - Odpovědi k otázce č. 3 Odpověď Vlastní Rodiče Oboje

Bakalářská 4 58 21

% Magisterská 4,82 3 69,88 33 25,3 7

% 6,98 76,74 16,28

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z tabulky 12 vyplývá, ţe 69,88% bakalářům a 76,74% magistrům hradí školné rodiče. Tuto odpověď jsem předpokládala, jelikoţ se jedná o prezenční formu studia, tak není ve většině případů dost dobře moţné, aby si celou výši školného hradil student sám. I kdyţ by se určitě takoví jedinci mezi studenty našli. Záleţí na druhu práce, její časové náročnosti a jejího finančního ohodnocení. Předpokládám, ţe v dnešní době je ve většině případů prioritou rodičů dítě na studiích finančně zabezpečit a umoţnit mu, aby se plně věnovalo studiu, s cílem studium dokončit a získat tím lepší postavení ve svém dalším profesním i osobním ţivotě. Poměrně mě překvapila odpověď, týkající se částečné úhrady školného rodiči a přivýdělkem studenta, kdy bakalářů, kteří se na úhradě podílí je více (25,3%) neţ magistrů (16,28%). Osobně jsem předpokládala, ţe to bude opak. Je to zřejmě způsobeno tím, ţe magisterské 48

studium je jak z hlediska časového zatíţení, tak i svou obsahovou stránkou podstatně náročnější neţ bakalářské. Samozřejmě ţe ano, ale magisterské studium vyuţívá náročnější formy výuky, získávání vědomostí a znalostí probíhá do větší hloubky i rozsahu se zaměřením na praktické uplatnění a ověřování řady znalostí v praxi. Graf 7 – Zdroje úhrady školného

Bakalářské studium

Magisterské studium

Oboje 25%

Rodiče 77%

Oboje 16%

Rodiče 70% Vlastní 5%

Vlastní 7%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č. 4: Výše školného je podle Vás: Moţné odpovědi: 1. Vysoká, 2. Přiměřená, 3. Nízká Tabulka 13 - Odpovědi k otázce č. 4 Odpověď Vysoká Přiměřená Nízká

Bakalářská 62 21 0

% Magisterská 74,7 29 25,3 14 0 0

% 67,44 32,56 0

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z odpovědí na tuto otázku, vyplývá, ţe pro 74,7% bakalářů a 67,44% magistrů je současná výše školného na VŠ hotelové, s.r.o. vysoká. Zbytek respondentů ji povaţuje za přiměřenou. Ţádnému z oslovených se nejeví jako nízká. Domnívám se, ţe výše školeného s porovnání s ostatními soukromými školami je poměrně vysoká. Zároveň pokud já osobně oceňuji kvalitu výuky, přístup vyučujících a úroveň získávaných vědomostí a znalostí na této škole, musím konstatovat, ţe škola patří v současné době mezi nejlepší soukromé vysoké školy na trhu. 49

Z tohoto pohledu povaţuji výši školného za přiměřenou. Doplňující otázkou bylo uvedení výše ročního školného, jakou by respondent povaţovat za optimální. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 14. Graf 8 – Úroveň školného

Bakalářské studium

Magisterské studium Přiměře ná 33%

Přiměře ná 25%

Vysoká 75%

Vysoká 67%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tabulka 14 - Optimální výše školného v tisících Kč Výše v tis.Kč 8-10 11-15 16-20 21-25 26-30 31-40 41-50

Bakalářská 3 13 17 7 25 17 3

% Magisterská 3,53 0 15,29 0 20 27 8,23 5 29,41 2 20 5 3,54 4

% 0 0 62,79 11,63 4,65 11,63 9,3

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Odpověď na tuto otázku má značný rozptyl. Pohybuje se mezi 8 aţ 50 tisíci Kč. Odpovědi nelze jednoznačně vyhodnotit. Výrazná hodnota převaţuje u magisterského studia, kde 62,79% odpovědí povaţuje za optimální výši ročního školného na úrovni 20 tisíc Kč. U bakalářů je nejčetnější odpověď (29,41 %) 30 tisíc Kč.

50

Graf 9 – Výše školného v tisících Kč

Výše školného v tisících

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 8-10

11-15

16-20 21-25 26-30 Bakalářské Magisterské

31-40

41-50

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.5: Domníváte se, ţe výše školného odpovídá… Moţné odpovědi: Kvalitě vybavení učeben, kvalifikaci a odbornosti vyučujících, lepšímu přístupu ke studentům ze strany vyučujících, učebním pomůckám, většímu provázání teoretické výuky s praxí. Hodnocení jako ve škole 1-5. Vzhledem k rozsahu odpovědí uvádím výsledky této otázky v přílohách 3 aţ 7. Obecně se lze říci, ţe u většiny kritérií se pořadí hodnocení shoduje jak u bakalářského studijního programu, tak u programu magisterského. Kvalitu a vybavení učeben ohodnotilo nejvíce respondentů známkou 3 a to více neţ 30%. Následuje známka 2, a to 31,76% bakalářů a 23,26% magistrů. (Viz.příloha 3). Kvalifikace a odbornost vyučujících 38-39,53% respondentů uvedlo známku 3, kolem 30% respondentů uvedlo známku 2, a to v obou studijních programech. (Viz.příloha 4). Lepší přístup ke studentům ze strany vyučujících – nejvíce hodnotilo známkou 2, a to téměř 33% bakalářů a 37% magistrů. Známku 3 uvedlo kolem 30% respondentů, následuje známka 4. (Viz.příloha 5) . Učební pomůcky – nejčetnější známkou je 4, kterou uvedlo 41,86% magistrů a 29,41% bakalářů. Následuje známka 3, kterou dalo kolem 25% respondentů. (Viz. příloha 6). 51

Větší provázání teoretické výuky s praxí – nejhorší známkou a to 5 ohodnotilo toto kritérium 27,06% bakalářů a 37,21% magistrů. Následuje známka 4, kterou uvedlo 25-30% hodnotících. (Viz. příloha7). Pokud shrnu odpovědi na celou otázku č.5, mohu obecně konstatovat, ţe výše školného nemá podstatný vliv ani na jedno z dotazovaných kritérií. Vyplývá to z toho, ţe většina dotazovaných ve svých odpovědích uvedla známku 3 a 2. Jako nejhorší hodnocení je provázanost výuky s praxí, kde se většina domnívá, ţe výše školného na to kritérium nemá ţádný vliv. Otázka č.6:

Jaké jsou Vaše náklady spojené se studiem (měsíčně, tzn. pomůcky,

skripta…) Moţné odpovědi: 1. Do 500 Kč, 2. 501-1500 Kč, 3. 1501-3000 Kč, 4. Více neţ 3000 Kč Tabulka 15 - Měsíční náklady spojené se studiem v Kč Částka do 500 Kč 501-1500 Kč 1501-3000 Kč více neţ 3000 Kč

Bakalářská 37 32 12 4

% Magisterská 43,53 29 37,65 8 14,12 5 4,71 1

% 67,44 18,60 11,63 2,33

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Nejvíce odpovědí bez ohledu na formu studia uvedlo, ţe má měsíční náklady spojené se studiem ve výši do 500,-Kč. A to 43,53 % bakalářů a 67,44 % magistrů. Pokud do toho zahrnujeme skutečně jen náklady na učební pomůcky, tak myslím, ţe tato odpověď je vypovídající. V době počítačů, internetu a široké sítě knihoven a studoven, není třeba vynakládat na pomůcky vysoké náklady. Mám na mysli učebnice, skripta, kancelářské potřeby apod. Samozřejmě existují obory, kde zakoupení studijních materiálů a pomůcek je nezbytností.

52

Graf 10 – Studijní náklady za měsíc v Kč

Studijní náklady za měsíc (bak. + mag. studium) ≤ 1500 Kč, 31%

≤ 500 Kč, 52%

≤ 3000 Kč, 13% > 3000 Kč, 4%

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.7: Jaké jsou Vaše průměrné měsíční náklady spojené se studiem na VŠ ( strava, náklady na bydlení, dopravu, internet,…) Moţné odpovědi: 1. Do 3000 Kč, 2. 3001-500 Kč, 3. 5001-8000 Kč, 4. 8001-10 000 Kč, 5. Více neţ 10 000 Kč Tabulka 16 - Ţivotní náklady za měsíc v Kč Částka do 3000 Kč 3001-5000 Kč 5001-8000 Kč 8001-10000 Kč více neţ 10 000 Kč

Bakalářská 8 13 33 9 22

% Magisterská 9,41 11 15,29 9 38,82 6 10,59 8 25,88 9

% 25,58 20,93 13,95 18,60 20,93

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Odpovědi na tuto otázku se z pohledu formy studia značně liší. Bakaláři uvádějí jako nejčetnější odpověď náklady mezi 5001 – 8000 Kč, a to 38,82%, coţ já osobně pokládám za odpovídající. Překvapilo mě poměrně vysoké číslo u odpovědí více neţ 10 000Kč, a to 25,88% respondentů bakalářské formy studia. Domnívám se, ţe co se týká struktury, jsou největší poloţkou náklady na bydlení. Pokud student nebydlí u rodičů, tak náklady na ubytování na koleji nebo v pronajatém bytě společně s dalšími studenty budou tvořit zřejmě největší výdaj studentského rozpočtu. Zanedbatelné nebudou ani náklady na stravování. Pokud zhodnotím odpovědi respondentů magisterského studia, tak jednotlivé kategorie jsou 53

poměrně vyváţené a jsou na úrovni kolem 20%. Tady bych předpokládala, ţe většina odpovědí se bude pohybovat v kategoriích nad 5 000 Kč měsíčně. Myslím, ţe čím je člověk starší, tak touţí více se osamostatnit, mít větší soukromí a má větší poţadavky hlavně co se týká bydlení. Předpokládám, ţe i hodně studentů do školy dojíţdí nebo jezdí na víkendy k rodičům a náklady na dopravu v dnešní době také nebudou zanedbatelné. Graf 11 – Ţivotní náklady za měsíc v Kč

Bakalářské studium ≤ 10000 Kč

Magisterské studium

> 10000 Kč

≤ 10000 Kč

≤ 3000 Kč ≤ 8000 Kč

> 10000 Kč

≤ 8000 Kč ≤ 3000 Kč

≤ 5000 Kč

≤ 5000 Kč

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.8: Jaký je Váš názor na zavedení školného na veřejných vysokých školách? Moţné odpovědi: 1. Rozhodně bych nezavedl, 2. Rozhodně bych zavedl, 3. Nevím Tabulka 17 - Názor na zavedení školného Odpověď Nezavedl Zavedl Nevím

Bakalářská 38 14 33

% Magisterská 44,71 13 16,47 20 38,82 10

% 30,23 46,51 23,26

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření U této otázky jsou odpovědi naprosto protichůdné. 44,71% bakalářů odpovědělo, ţe školné by nezavedlo, 46,51% magistrů by školné zavedlo. Tato problematika je velmi diskutabilní především v posledních letech proto, ţe studentů vysokých škol velmi narůstá a z dlouhodobého hlediska je neudrţitelné, aby studium na veřejných vysokých školách bylo hrazeno pouze ze státního rozpočtu. V letech 2006-2012 se uvaţovalo o zavedení školného ve 54

výši 10000,-Kč za rok. Tento návrh způsobil ve společnosti velké emoce a probíhaly i protesty studentů. Především panovaly obavy, ţe studium na vysoké škole se stane pro zájemce ze sociálně slabších rodin nedostupné. Myslím, ţe tyto obavy nebyly opodstatněné, protoţe pro sociálně slabší bylo navrţeno několik moţností, jakým způsobem školné financovat. Především se jednalo o studentské půjčky, s moţností splácení po dokončení studia. Tento návrh narazil na odpor s tím, ţe není moţné zatěţovat dnešní studenty dluhy do budoucnosti. V současné době diskuze o zavedení školného ustala, protoţe návrh na jeho zavedení byl odloţen. Osobně si myslím, ţe částka 10 000,-Kč za rok není vysoká a během školních prázdnin si student tuto částku je schopen vydělat na brigádách. Domnívám se, ţe studentů, kteří by byly nuceni vyuţít nabízených půjček nebo jiných moţností úhrady školného by nebylo mnoho. Získáním vysokoškolského vzdělání získává absolvent větší šanci získat dobrou práci, a tím i vyšší ohodnocení, tudíţ by se mu vloţené prostředky do studia brzo vrátily. Navíc by to studenty více motivovalo ke studiu, nedocházelo by k tomu, ţe dnes část studentů střídá školy a studijní obory a stávají se z nich tzv. věční studenti. Někteří z nich vysokou školu ani nedokončí. Toto je pro společnost naprosto nepřijatelné, protoţe do všech studentů bez rozdílu jsou vkládány prostředky ze státního rozpočtu a tito jedinci pak společnosti nevrací to, co společnost od nich očekávala. Z odpovědí na výše uvedenou otázku usuzuji, ţe s věkem si moţná studenti tuto skutečnost uvědomují, a proto poměrně vysoké procento respondentů magisterského studia by bylo pro zavedení školného. Pokud se vrátím k otázce č.3, která se zabývala tím, kdo mi platí školné, tak většině studentů hradí školné rodiče. Z tohoto pohledu usuzuji, ţe i školné na veřejných vysokých školách by většině studentů hradili rodiče, tudíţ zřejmě ve většině případů by k nějakému zadluţování studentů do budoucnosti nedocházelo. Nevylučuji ale, ţe by u některých k zadluţování nedocházelo.

55

Graf 12 – Zavedení školeného na veřejných VŠ

Bakalářské studium

Magisterské studium Nevím

Nevím

Nezave dl Zavedl

Nezave dl

Zavedl

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.9: Při zavedení školného na veřejných vysokých školách se uvaţovalo o částce 10 000?-Kč za rok, zdá se Vám tato částka: Moţné odpovědi: 1. Vysoká, 2. Přiměřená, 3. Nízká Tabulka 18 - Úroveň navrhované výše školného na veřejných vysokých školách Odpověď Vysoká Přiměřená Nízká

Bakalářská 15 60 10

% Magisterská 17,65 11 70,59 29 11,76 3

% 25,58 67,44 6,98

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Většina respondentů odpověděla, ţe navrhovaná částka je přiměřená, a to 70,59% bakalářů a 67,44% magistrů. Já osobně se domnívám, ţe částka je přiměřená a při této výši by studium na vysoké škole bylo dostupné bez větších finančních problémů většině uchazečů. Detailnější názor na tuto problematiku uvádím v komentáři předchozí otázky. Na doplňující otázku kolik by byla podle Vás optimální výše tohoto školného, odpovědělo téměř 40% respondentů, ţe částka 10 000,-Kč, a to jak bakaláři, tak magistři. Jejich odpověď je v souladu s odpovědí na hlavní otázku č.9. Více neţ čtvrtina na tuto doplňující otázku neodpověděla.

56

Tabulka 19 - Optimální výše školného v Kč Odpověď 5000 10000 15000 neodpovědělo

Bakalářská 19 31 13 22

% Magisterská 22,35 5 36,47 17 15,29 6 25,88 15

% 11,63 39,53 13,95 34,88

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.10: Myslíte si, ţe po ukončení studia na VŠ najdete lepší uplatnění na trhu práce? Moţné odpovědi: 1. Ano, 2. Ne, 3. Nevím Tabulka 20 - Uplatnění na trhu práce Odpověď Ano Ne Nevím

Bakalářská 62 4 19

% Magisterská 72,94 26 4,71 7 22,35 10

% 60,47 16,28 23,26

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 72,94 % bakalářů a 60,47% magistrů odpovědělo ano. Předpokládám, ţe pokud někdo studuje vysokou školu, tak za nějakým účelem, s určitou motivací a jednou z nich je určitě získání lepšího postavení a lepšího ohodnocení vysokoškoláka na trhu práce. Samozřejmě prvořadým kritériem, by mělo být získání dalších hlubších vědomostí a dovedností v daném oboru a následně i lepší výchozí pozice pro jejich zúročení v praxi. Většina tedy očekává, ţe úsilí a finanční prostředky vloţené do studia jim jednoznačně vrátí. Pro úplnost uvádím zajímavé výsledky průzkumu, který proběhl v roce 2013. Do výzkumu byli zapojeni vysokoškolští studenti, jak soukromých, tak státních vysokých škol, ale také zaměstnavatelé. Základní výsledky výzkumu: bakalářské studium je lépe vnímáno mezi zaměstnavateli počet pracovních míst pro vysokoškolsky vzdělané osoby neroste tak rychle jako počet absolventů. Absolventi tak často pracují na pozicích, pro které není vysokoškolské studium nutné. Průměrný hrubý měsíční příjem absolventů vysokých škol mezi lety 2010-2013 se pohyboval na 35 tisících Kč 57

Více neţ tři čtvrtiny studentů jsou spokojeny s vybavením vysoké školy, přístupem vyučujících a kvalitou výuky Největšími prioritami ve studiu je zájem o obor a uplatnění na trhu práce po absolvování studia [22].

Otázka č.11: Jaký nástupní plat očekáváte? Tabulka 21 - Nástupní plat v Kč Odpověď 18000 20000 25000 30000 40000 50000

Bakalářská 3 16 29 32 3 2

% Magisterská 3,53 4 18,82 12 34,12 17 37,65 10 3,53 0 2,35 0

% 9,30 27,91 39,53 23,26 0,00 0,00

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Odpovědi na tuto otázku byly značně variabilní, v rozmezí mezi 18 000 a 50 000 Kč. Většina respondentů uvádí nástupní plat mezi 25-30000 Kč. Téměř 38% bakalářů si představuje nástupní plat ve výši 30 tis. Kč, magistři jsou ve svých odhadech a nárocích umírněnější. 39,53% z nich uvedlo nástupní plat kolem 25 tis. Kč, coţ já osobně povaţuji za reálné. Záleţí samozřejmě na pozici, zkušenostech a schopnostech absolventa, ale tuto částku povaţuji za přiměřenou. Pokud se absolvent osvědčí a bude zastávat v nějaké prosperující firmě vedoucí pozici, bude mu nástupní plat po nějaké době určitě navýšen. To ovšem záleţí na moţnostech dané konkrétní firmy. Nástupní plat ve výši 40-50 tisíc Kč, jak uvedli někteří respondenti, povaţuji za naprosto nereálné.

58

Graf 13 – Nástupní plat v tisících Kč

Výše nástupního platu v tisících Kč 50% 40% 30% 20% 10% 0% 18

20

25

30

Bakalářské

40

50

Magisterské

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

Otázka č.12: Myslíte si, ţe výše školného má vliv na renomé nebo prestiţ školy? Moţné odpovědi: 1. Ano, 2. Ne, 3. Nevím Tabulka 22 - Prestiţ školy Odpověď Ano Ne Nevím

Bakalářská 25 52 8

% Magisterská 29,41 8 61,18 33 9,41 2

% 18,60 76,74 4,65

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Odpovědi na danou otázku mě překvapily. 61,18% bakalářů a 76,74% magistrů uvedlo, ţe výše školného na renomé a prestiţ školy nemá vliv. Tato čísla jsou poměrně vysoká. Já osobně se domnívám, ţe výše školného určitý vliv na prestiţ školy má. Pokud platím školné, tak očekávám do určité míry lepší kvalitu výuky, moţnost získání hlubších znalostí, lepší přístup vyučujících ke studentům, moţnost lepšího provázání oboru s praxí a následně po dokončení studia i lepší uplatnění. Především na naší vysoké škole tomu tak je. Proto jsem si pro studium oboru, který mě zajímá, vybrala právě tuto vysokou školu. Přestoţe výše školného není nijak nízká, škola zaručuje kvalitu a úroveň výuky a splňuje vše dle mých

59

očekávání. Z hodnotících zpráv vyplývá, ţe škola patří mezi soukromými vysokými školami k prestiţním na trhu a uplatnění jejích absolventů je vysoké. Ne vţdy tomu ale musí takto být. Graf 14 – Vliv školného na prestiţ školy

Bakalářské studium

Magisterské studium

Nevím

Nevím

Ano Ne

Ano Ne

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

60

4 Návrhová část V této části bych chtěla navrhnout základní myšlenky k řešení nebo alespoň k zamyšlení se nad danou problematikou. Některé poznatky vyplývající z výsledků dotazníkového šetření by mohly slouţit v budoucnu jako určitý podklad pro řešení problémů souvisejících s vysokoškolským studiem. Základním cílem práce bylo zjistit motivaci studentů ke studiu, kdy jsem se domnívala, ţe značná část studentů studuje soukromou vysokou školu za účelem získání titulu. Tato hypotéza se nepotvrdila, jelikoţ téměř tři čtvrtiny respondentů odpovědělo, ţe hlavním cílem je získání větších znalostí a dovedností v oboru, které hodlají uplatnit ve svém budoucím profesním ţivotě. S tím souvisí i otázka lepšího uplatnění a platového ohodnocení po ukončení studia, coţ je další velice významným zdrojem motivace ke studiu. V části dotazníkového šetření, které se zabývalo kvalitou výuky, vybavením učeben a přístupem vyučující ke studentům vyplynulo, ţe mezi školným a vybavením učeben není vazba. Toto se týká i učebních pomůcek a kvalifikace vyučujících. Většina respondentů postrádá propojení teoretické výuky s praxí. V této souvislosti navrhuji větší spolupráci škol s potencionálními zaměstnavateli a větší provázanost teorie s praxí. Zaměstnavatelé by například mohli dávat podněty pro zlepšení výuky. Upozorňovali by také na nedostatky v teoretické výuce, které jsou potřebné v oblasti praktického uplatnění. Dávali by také podněty k rozšíření znalostí a schopností v závislosti na aktuálním vývoji a trendech v oboru. Tyto podniky by se tak mohly stát potenciálními zaměstnavateli budoucích absolventů. Pro podniky by to bylo značnou výhodu, neboť kaţdý zaměstnavatel poţaduje od uchazeče jiţ určitou délku praxe v daném oboru. Uchazeč s praxí v oboru má jednoznačně vyšší šanci získat dané pracovní místo. Tímto přístupem se v podniku i sníţí náklady na počáteční zaškolení a adaptabilitu nových zaměstnanců. Škola by tak zároveň měla i zpětnou vazbu, ţe její absolventi budou na trhu práce ţádaní, a to by zároveň i posílilo její dobré jméno a prestiţ. Vhodná by byla například i moţnost spolupráce se zaměstnavateli formou pomoci nebo účasti na projektech firmy, například na marketingové kampani včetně sestavení rozpočtu apod. Zaměstnavatelé mají navíc své osobní zkušenosti, které mohou předávat dál. Prostřednictvím výuky ve škole čerpáme především teoretické znalosti, proto je tato spolupráce mezi školou a zaměstnavateli nezbytná. Aktivní propojení teorie s praxí by studentům přineslo dle mého názoru větší zájem o obor, celkovou zajímavost práce a větší sebevědomí po absolvování praxe. Tato spolupráce by mohla přinést i řadu nápadů a podnětů ke zlepšení organizace práce v daném podniku.

61

Další vhodnou alternativou by bylo zavedení stáţí ve firmách, kde by studenti absolvovali praxi. V případě Vysoké školy hotelové, spol. s. r.o. například na určitých úsecích hotelu. Ze své vlastní zkušenosti vím, ţe studenti dobře znají provoz restauračního úseku, troufám si říct, ţe kaţdý z našeho oboru je schopen dělat číšníka nebo barmana, ale to je všechno. Důleţité je také poznat jak fungují ostatní úseky hotelu, například finanční, housekeeping nebo personální. To je však bez předchozí praxe téměř nemoţné. To by se mělo změnit. Vím, ţe pro zaměstnance, kteří se mají starat v podniku o nějakého studenta je to spíše přítěţí. To uţ je pak na vysvětlení ze strany vedoucího. Kaţdý jednou někde začínal s nulovými zkušenostmi a kaţdý by měl dostat šanci nějak začít. Získání odborné praxe pomáhá k lepší pozici na trhu, výhodné je určitě to, aby studenti získali tuto praxi jiţ v době studia. Cílem je uspět v oboru a umět v dané oblasti konat práci odborně a efektivně, čerpat z nabytých zkušeností. Studentská praxe by tak měla být zařazena jako jedna z částí komplexního vzdělání na vysoké škole. V souvislosti s mým návrhem, který se týkal spolupráce mezi firmami a vysokými školami a větší provázaností teoretické výuky s praxí jsem také zjišťovala, zda je toto jiţ někde řešeno a podporováno například ze strany státní správy. Získání odborné praxe je dnes podporováno i ze strany Evropské unie, která vytváří řadu projektů ke spolupráci firem a studentů na trhu práce. Jeden z projektů, který bych v této souvislosti zmínila je vytvoření internetového portálu Studentské odborné praxe. Tento projekt vznikl z podpory Evropského sociálního fondu a z prostředků státního rozpočtu.

Cílem projektu je spolupráce vysokých škol a

zaměstnavatelů, kdy by studenti měli moţnost získat praktické zkušenosti i mimo školu, zároveň by dostávaly zpětnou vazbu ze strany zaměstnavatelů v podobě následného hodnocení studentů, spolu s odhalováním nedostatků v teoretické výuce. Na tento projekt byla vypracována několika stránková metodika jako návod pro případné poskytovatele praxe. V rámci spolupráce se uzavře mezi studentem a firmou pracovní smlouva. Student je podle dohody se zaměstnavatelem ohodnocen minimální hodinovou sazbou. Výstupem této praxe by měl být certifikát o vykonané odborné praxi. Na webové stránce studentskepraxe.cz. [20] se mohou registrovat zájemci o praxi neboli praktikanti. Také je zde seznam firem a pozic, kde je aktuálně moţné získat praxi. Jedná se především o technické pozice. Mezi hlavní poskytovatele praxe zde patří Škoda Auto, a.s. Tyto projekty jsou dle mého názoru dobrou myšlenkou. Dle mé vlastní zkušenosti však vím, ţe některé firmy těchto prostředků, které získají formou dotace, zneuţívají ve svůj prospěch. Například je zde moţnost toho, ţe student nebude vykonávat úkony, které by odpovídaly danému pracovnímu místu. Bude tzv. zneuţit 62

jen ve prospěch nulových nákladů na mzdu, neboť velká část těchto praxí je zadarmo. Student by také měl mít moţnost nějaké vyhlídky rozvoje své kariéry nebo moţnost dlouhodobější spolupráce se zaměstnavatelem. Je velmi demotivující, kdyţ vykonáváme stále stejnou práci za nulové platové ohodnocení a uţ vás to nijak neobohacuje a ani nemáme moţnost nějakého posunu. Tyto projekty pohltí hromadu finančních prostředků, které jsou dle mého názoru neefektivně vyuţity. Například informovanost o moţnostech takovéto spolupráce je nulová. Nikdy jsem o moţnosti této praxe neslyšela, pokud jsem se o to aktivně nezajímala. Tyto praxe jsou dělány primárně pro studenty, tak proč o jejich moţnostech nikdo neví. Většina těchto praxí nebo stáţí trvá i několik měsíců a řada jich začíná v průběhu celého roku. Jak by se v těchto případech řešilo studium, kdyţ praxe zasahuje do výuky ve školním roce a jaká by byla domluva mezi školu a zaměstnavateli? To jsou další dle mého názoru nedořešené otázky. Myslím si, ţe v této oblasti je ještě mnoho věcí k dořešení. Oceňuji však, ţe tyto projekty existují a některé firmy opravdu aktivně zapojují do chodu své firmy i studenty. Na druhé straně si uvědomuji i řadu problémů, které firmy musí řešit v oblasti této spolupráce. Asi nejčastější otázkou je to, co jim student přicházející na praxi přinese. Proč by se zrovna oni měly starat o někoho, kdo se opírá jen o teorii. Tady se nabízí určité zvýhodnění pro firmy například ve formě nějakých úlev ze strany státu. Ocenila bych, kdyby v budoucnu byla výuka propojena i s její praktickou stránkou. Student by měl jiţ v době studia moţnost rozvoje konkrétních dovedností. Praxe však neznamená jenom práci na určité pozici. V dnešní době je snahou se neustále rozvíjet v daném oboru, být neustále informovaný o novinkách a trendech v rychle měnícím se prostředí. Je potřeba být flexibilní a rychle se přizpůsobovat změnám i značnému rozvoji v oblasti technologií. Tomu přispívají například tzv. Programy celoţivotního vzdělání. Tyto programy nabízí například i Vysoká škola hotelová spol., s.r.o. Týkají se různých oblastí z hotelnictví a gastronomie. Tyto kurzy mohou absolvovat zaměstnanci dané firmy. Firma si tak formou investice do lidských zdrojů můţe vytvořit specifické odborníky v dané oblasti, coţ jí samozřejmě přináší jistou konkurenční výhodu. Nabídka těchto kurzů je rozdělena do oblastí hotelnictví a gastronomie, managementu a jazykových dovedností. Mnoho lidí dnes také sází na úzce specializované znalosti nebo dovednosti. V oblasti hotelnictví a gastronomie mohou zájemci absolvovat například kurz molekulární gastronomie, kurz ochrany hotelu před konkurencí, personálem a hosty nebo kurz o úpravě sladkovodních ryb. Mnoho těchto oblastí vyţaduje specializované odborníky, kteří si touto dovedností rozšíří své portfolio znalostí a vědomostí. Někteří zaměstnavatelé totiţ ocení, kdyţ má člověk nějakou specifickou vlastnost 63

nebo dovednost. Dle mého názoru to v oblasti hotelnictví a gastronomie platí dvojnásob. Neustále totiţ vznikají nové a nové hotely nebo restaurace, které se potřebují od ostatních nějak odlišit, vyčlenit. Jedním z nástrojů je i výhoda ve formě kvalitního a odborně vzdělaného personálu. Lidé jsou totiţ v našem oboru hlavní konkurenční výhodou a pokud jim budeme věnovat dostatečnou pozornost, budeme dbát na jejich další rozvoj a vzdělání, určitě se nám tato investice vrátí. Potřeba rozvoje a vzdělání zaměstnanců je důleţité na všech úrovních hierarchie organizace. Metodou, která by mohla být vyuţita ze strany firem, je také absolvování tzv. kolečka nebo stínování zkušených zaměstnanců. První z metod by se týkala absolvování odborné praxe například ve všech úsecích hotelu. Došlo by tak k základnímu poznání, jak jednotlivé úseky fungují a co je jejich hlavní náplní. Student by se tak mohl seznámit s jednotlivými pozicemi a poznat tak, co jednotlivé náplně práce přináší. Student by měl například moţnost zúčastňovat se porad nebo obchodních jednání. Můţe tak přispívat k návrhu neotřelých náhledů a jeho přínos je i v tom, ţe nemá na firmu zkreslený pohled jako zaměstnanec, který ve firmě pracuje jiţ řadu let. Stínování spočívá v pozorování práce zkušeného pracovníka. Student na praxi se snaţí proniknout do dané pozice kaţdodenním následováním zkušeného pracovníka. Snaţí se odkoukat různé metody práce, postupy pracovních činností, jednání. Jednou z otázek dotazníkového šetření byla i otázka výše nástupního platu absolventů. Nejvíce odpovědí se pohybovalo mezi 20 aţ 33 tisíci korun. Nejčetnější hodnotou byl plat ve výši 25 tisíc korun. Osobně tuto částku povaţuji za reálnou. Toto potvrzuje i oficiální výzkum z roku 2013, který provedla společnost LMC. Jeho výsledky byly zveřejněny na internetovém portálu Jobs.cz . Z výzkumu vyplývá, ţe představy o nástupním platu absolventů se v průběhu let mění. V roce 2011 se z dle výzkumu společnosti LMC s nástupním platem 15 aţ 20 tisíc korun spokojilo jen 5% absolventů, v roce 2013 by na toto platové ohodnocení přistoupilo jiţ 30% absolventů. Můţeme tak říci, ţe dnešní absolventi mají celkem jasnou představu a vidí tak svůj plat mnohem reálněji. Třetina absolventů v roce 2013 uvedla, ţe by si jako svůj nástupní plat přála 20-25 tisíc Kč. Toto potvrzují i zaměstnavatelé, kteří uvádí, ţe absolventům mohou nabídnout plat v rozmezí 2025 tisíc Kč. Třetina z nich uvedla, ţe nástupní plat v jejich firmě se pohybuje právě mezi 1520 tisíci Kč. [11]. Pouze 5% respondentů si myslí, ţe získají nástupní plat větší neţ 35 tisíc Kč. 64

K výše uvedenému navrhuji, aby absolventi a vysokoškolsky vzdělaní lidé dostali příleţitost nejen pracovat v oboru, který vystudovali, ale zároveň, aby v něm byli dostatečně finančně ohodnoceni, motivováni k práci, a aby jim byl umoţněn další rozvoj v oblasti vzdělávání se v daném oboru. Tímto přístupem by se mělo zamezit, aby vysokoškoláci odcházeli pracovat do zahraničí, k čemuţ v současné době u některých oborů dochází. Tímto přístupem stát přichází o značné prostředky, které vloţil do vzdělání tohoto vysokoškoláka, ale následné příjmy, které by získal zdaněním jeho práce, jiţ zpět nezíská. Nezamítám samozřejmě několikaletou praxi v zahraničí k nabrání zkušeností. To je naopak u dnešních zaměstnavatelů velmi ceněné. Dalším námětem na zamyšlení je otázka zavedení školného na veřejných vysokých školách. Protoţe se v posledních letech o této problematice hodně diskutovalo, zahrnula jsem do dotazníkového šetření i některé otázky týkající se této problematiky, včetně analýzy ţivotních nákladů a nákladů spojených se studiem studenta. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, ţe třem čtvrtinám platí školné výhradně rodiče. Zbytek respondentů částečně přispívá rodičům na úhradu školného. Co se týká nákladů vynaloţených na učební pomůcky, tak tyto částky jsou podle studentů naprosto minimální. Více jak polovina respondentů uvedla, ţe jsou menší neţ 500 Kč za měsíc. Je to způsobeno tím, ţe v dnešní době je většina studijních materiálů volně dostupná na internetu. Student touto moţností ušetří finanční prostředky, které by vynaloţil na nákup skript, učebnic a dalších studijních pomůcek a zároveň také čas spojený s návštěvou knihoven a studoven. Při tak velkém mnoţství elektronických informací je však otázkou jejich kvalita a moţnost výběru těch správných materiálů potřebných ke studiu v daném oboru. K této problematice navrhuji, aby studenti vyuţili určitý kompromis mezi návštěvou knihoven a informacemi získanými na internetu. Informace získané prostřednictvím elektronických medií je nutné v některých případech prověřit. Já osobně souhlasím s názorem, ţe zavedení školného na veřejných vysokých školách v rozumné výši by bylo určitě přínosem a do budoucna vzhledem k narůstajícímu počtu zájemců o studium na vysokých školách, bude nutné tuto otázku opět otevřít a začít řešit. Myslím si, ţe navrhovaná částka 10 000 Kč, není tak závratně vysoká, aby ji student nemohl zaplatit. Placením školného by se zamezilo tzv. věčným studentům, kteří tráví na vysoké škole svůj volný čas a nechtějí pracovat. Domnívám se, ţe většina studentů je schopna si formou brigády tuto částku vydělat. Zavedení školného by také mohlo do určité míry vést ke zlepšení kvality výuky. Studenti by se za své peníze snaţili získat odpovídající protihodnotu a 65

víc by se ozývali v případě nespokojenosti. Školné by kaţdého studenta mělo motivovat ve studiu a přispět k absolvování dané školy. Kaţdý by se tak měl naučit, ţe kaţdá investice je spojená s určitými náklady na realizaci, naproti tomu z této investice mohou plynout i značné výnosy. Kaţdý student by měl zváţit, co mu studium přinese v budoucnu a zda je to cesta, kterou se chce vydat. V současné době existuje část studentů, pro které je studium na vysoké škole určitým útěkem před pracovním procesem a oddalují rozhodnutí, jakou cestou se chtějí v budoucnosti ubírat. Někteří studenti studium na vysoké škole ani nedokončí, mění obory a školy, a tudíţ tento přístup přináší společnosti značné ztráty. Stát na studium těchto ,,studentů“ vynakládá finanční prostředky, které se mu nevrátí. V případě zavedení školného na veřejných vysokých školách by bylo nutné dořešit problematiku uchazečů, jejichţ finanční situace by jim neumoţňovala studium. Bylo by nutné nastavit takové podmínky, aby studium bylo dostupné všem, jelikoţ právo na vzdělání je jedním ze základních lidských práv. Bylo by nutné nastavit takový systém studentských půjček a grantů, které by omezily zvyšování sociálních nerovností v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Zde bych navrhovala zavést bezúročné půjčky, které by student splácel aţ po absolvování studia, ale se splácením by měl začít v horizontu například pěti let po ukončení studia. Tak, jak byla řešena problematika půjček v souvislosti se zavedením školného, zápisného, případně odloţeného školného, o kterém se diskutovalo v předchozích 5 letech, tak tento návrh se mi zdá velmi nekoncepční, protoţe splácení půjček zde bylo navrţeno aţ od okamţiku, kdy dluţník dosáhne po nějakou dobu průměrného platu vysokoškoláka, který v té době byl kolem 35 000 Kč měsíčně. Za současné ekonomické situace většina vysokoškoláků tohoto průměru nedosahuje, a tudíţ by se doba splácení dluhu neúměrně prodluţovala a v řadě případů by dluh nemusel být splacen vůbec. Další otevřenou otázkou, kterou by bylo nutné v souvislosti se zavedením školného vyřešit, je stanovit pravidla, jak s těmito finančními prostředky vysoké školy naloţí a jak je vyuţijí. Navrhovala bych vyuţít tyto finanční prostředky především na vědu a výzkum, na větší skloubení teorie s praxí. Také bych doporučila vyuţít tyto prostředky k otvírání dalších oborů, které by student měl moţnost absolvovat v cizím jazyce, a tím rozšířit lepší jazykovou vybavenost studentů. V současné době s procesem integrace a globalizace bych dále navrhovala rozšířit jazykovou výuku nejen o západně orientované jazyky, ale i o jazyky jako jsou čínština, japonština, ale i ruština. V této oblasti vidím do budoucna z hlediska ekonomiky velký rozvoj spolupráce s těmito zeměmi, kde bude vhodné mít dostatek jazykově vybavených odborníků. Dále by bylo vhodné zaměřit se na otvírání takových oborů, po 66

kterých je na trhu práce velká poptávka. Je nutné zaměřit se v celém školském systému na větší flexibilitu a schopnost reagovat na potřeby trhu práce. Toto je ale úkol velice náročný. V současné době s rozvojem techniky, s velice dynamickým rozvojem nových technologií a vzhledem k velkým výkyvům v ekonomické a politické situaci nejen v České republice, ale i ve světě, je velice těţké plánovat budoucí potřeby pracovních sil na trhu práce v horizontu budoucích desetiletí. Globální konkurence a proměnlivost trhu práce bude poţadovat po kaţdém jedinci, aby se vzdělával celý ţivot. Vlivem demografického úbytku české populace a nutnosti nahradit na pracovním trhu starší ročníky, které odcházejí do důchodu, je nutné se připravit a účinně reagovat na tyto skutečnosti. Jejich neřešení by mohlo způsobit váţné problémy v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti České republiky, čímţ by mohlo být ohroţeno tempo hospodářského růstu naší ekonomiky.

67

Závěr Hlavními cíli práce bylo zmapovat vzdělávací systém v České republice a způsoby jeho financování. Druhým cílem bylo zjistit názory studentů, týkající se motivace ke studiu, představ o budoucím uplatnění na trhu práce a názory týkající se školného. V souvislosti s motivací studentů mně zajímala otázka, zda uchazeči o studium na soukromé vysoké škole volí soukromou vysokou školu především za účelem získání titulu. Tato hypotéza byla na základě dotazníkového šetření vyvrácena, jelikoţ téměř tři čtvrtiny studentů preferuje nabytí odborných znalostí. Část studentů také studuje kvůli získání titulu. To dokazuje, ţe i v dnešní době si mnoho lidí zakládá na postavení ve společnosti a chce si tak zvýšit svou společenskou prestiţ. Spolu se získáním titulu je potřeba také prokázat nabyté znalosti a dovednosti, které jsme získali během studia. Za hlavní motivaci ve studiu povaţují studenti Vysoké školy hotelové, spol. s.r.o. získání lepšího zaměstnání, a s tím odpovídajícího platového ohodnocení. Co se týká nákladů spojených se studiem, tedy hlavní poloţku ve formě školného je u 70% dotazovaných hrazeno z finančních prostředků rodičů. To pro studenty určitě přináší výhodu toho, ţe po absolvování vysoké školy nemusí tyto náklady nikomu splácet a do budoucího ţivota vstupují bez dluhu. Část studentů, konkrétně 20%, se na úhradě školného také podílí. Co se týká dalších nákladů na studium ve formě skript a dalších pomůcek potřebných ke studiu, jsou tyto náklady zanedbatelné. To je dle mého názoru způsobeno i dnešní dobou, která v mnohém vyuţívá moderní elektroniku a informace jsou tak dostupné a snadno získatelné. Je však otázkou v jaké kvalitě. Dalším důleţitým závěrem je také to, ţe výše školného dle názoru většiny studentů nemá vliv na kvalitnější výuku, vybavení, ani lepší přístup ze strany vyučujících. Není také spojena s určitou prestiţí vysoké školy. Podle studentů je také téměř nulová provázanost výuky s praxí. Coţ můţeme potvrdit i ze strany zaměstnavatelů, kteří v dnešní době poţadují a zaměřují se především na získanou praxi. Podle některých firem má zájemce o zaměstnání v této firmě šanci jen v případě, ţe podstoupil praxi v zahraničí. Z toho vyplývá, ţe by tato provázanost teorie získané ze školy s praktickými zkušenosti určitě neměla být opomíjena. V tomto případě by se i nabízela otázka spolupráce s firmami z oboru, které by si tímto způsobem mohly tzv. vychovávat svoje potencionální zaměstnance. Co se týká otázek uplatnění na trhu práce a nástupního platu, většina studentů očekává lepší uplatnění na trhu práce a odhaduje svůj nástupní plat okolo 25 aţ 30 tisíci Kč. V případě magistrů je toto číslo 25 tisíc Kč umírněnější a reálnější.

68

V dnešní době je určitě potřebné zabývat se vzděláním jako procesem, který trvá celý ţivot. V době neustálých změn v oblasti elektronických medií a technologickým inovacím je tato potřeba nezbytná. Společnost se neustále vyvíjí a s tím rostou i nároky na znalosti, dovednosti a flexibilitu kaţdého z nás. V této souvislosti je také potřeba se zaměřit na to, aby studenti jiţ v průběhu studia získávali odbornou praxi v oboru. Toto je důleţité především pro jejich další uplatnění a rozvoj. V návrhové části jsem proto poukázala na některé moţnosti propojení teoretické výuky s praxí. V budoucnu by se tak odborná praxe měla stát nedílnou součástí teoretické výuky. Tomu také do značné míry napomáhají různé projekty spolufinancované Evropskou unií. K rozvoji praktických dovedností by měla přispívat i moţnost absolvování různě zaměřených kurzů a školení v dané oblasti. V dnešní době mnoho firem vyhledává úzce specializované odborníky v určité problematice. Rozvoj lidských zdrojů formou investic do vzdělání by mělo být součástí kaţdé dobře fungující firmy. V oblasti hotelnictví a gastronomie to platí o to více, neboť pracovníci v oblasti sluţeb jsou v kaţdodenním kontaktu s hostem a tomu je nutné přizpůsobit nejen své dovednosti a pracovní návyky, ale také celkové vystupování a jednání s hostem. Kvalitní a vzdělaní pracovníci se tak stávají jednou z hlavních konkurenčních výhod kaţdé firmy. Měl by se klást větší důraz na potřeby ze strany zaměstnavatelů v oblasti pracovních sil. Mnoho absolventů se také potýká s problémem uplatnění na trhu práce. Toto potvrzují i firmy, které sice mohou vybírat své zaměstnance z velkého mnoţství absolventů, ale jen část jich splňuje kvalitu a poţadavky potřebné pro zaměstnavatele. V případě sladění těchto potřeb by se tak částečně zabránilo vysoké nezaměstnanosti absolventů a neschopnosti nalézt vhodné zaměstnání. Mnoho lidí dnes preferuje určitou stabilitu a jistotu zaměstnání, důleţité je pro ně také přátelské pracovní prostředí a dobrý kolektiv. Je nutné zdůraznit, ţe dnešní vzdělávací systém v České republice je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi kvalitní a má dlouhodobou tradici. Přesto se domnívám, ţe je třeba se zabývat určitou změnou systému, a to v souvislosti jak s financováním vysokých škol, vyuţití finančních prostředků k rozvoji vysokých škol, tak se zaměřením se na efektivitu vynaloţených prostředků společnosti na vysokoškolské vzdělání. Cílem společnosti je vychovat schopnou pracovní sílu s ohledem na její produktivitu, protoţe z mnoha studií vyplývá, ţe s vyšší vzdělaností populace roste i její produktivita. Jednoznačně je nutné změnit školský systém tak, aby byl více flexibilní a byl schopný lépe reagovat na potřeby trhu práce. Je důleţité rozvíjet lidský potenciál, který je jedním ze základních faktorů trvale udrţitelného hospodářského růstu znalostních ekonomik. Vzdělávací systém musí být v této souvislosti 69

vnímán jako jeden z hlavních pilířů budoucího ekonomického úspěchu a sociální soudrţnosti. Vzdělávací soustava by měla efektivně zvyšovat vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Je důleţité umoţnit jednotlivcům získávat a prohlubovat si klíčové vědomosti a znalosti s cílem posílit adaptabilitu a flexibilitu na trhu práce. Všechny vzdělávací instituce by se měly stát moderními centry pro celoţivotní vzdělávání v úzké návaznosti na praxi.

70

Literatura: [1] ADÁMKOVÁ, Petra. Právní regulace financování školství, vědy a výzkumu. V Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2009, 346 s. Knihovnicka.cz. ISBN 978-80-7399-677-2. [2] Becker (1964) Human capital a theoretical and empirici analysis, ISBN: 978-0-226041209 [3] České vysoké školství na křižovatce: investiční přístup k financování studia na vysoké škole v sociologické reflexi. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2005, 263 s. ISBN 80-733-0072-9. [4] Data o studentech, poprvé zapsaných a absolventech vysokých škol. In: [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistikaskolstvi/data-o-studentech-poprve-zapsanych-a-absolventech-vysokych [5] Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016-2020. MŠMT [online]. 2015 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/dlouhodobyzamer-vzdelavaci-a-vedecke-vyzkumne-vyvojove-a1?highlightWords=dlouhodob%C3%BD+z%C3%A1m%C4%9Br [6] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2011-2015. [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-1 [7] DRUCKER, Peter F. Post-capitalist society. Transferred to digital printing. Oxford: Butterworth Heinemann, 2001. ISBN 978-075-0620-253. [8] Education at a Glance 2012. S.l.: [s.n.], 2012. ISBN 978-926-4179-561. [9] Evropské strukturální a investiční fondy. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2015-0406]. Dostupné z:http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacniprogramy [10] Fond rozvoje vysokých škol. [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.frvs.cz/fond.htm] [11] Jaký plat chtějí absolventi a kolik skutečně dostanou. Jobs.cz [online]. 2013 [cit. 201504-09]. Dostupné z:http://www.jobs.cz/poradna/jaky-plat-chteji-absolventi-a-kolik-skutecnedostanou/

71

[12] JIRIČKA, Jan. Chládek opráší Fialovu reformu vysokých škol, změny doladí do léta. [online]. 2014 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/prace-na-novelevysokych-skol-d26-/domaci.aspx?c=A140313_130601_domaci_jj] [13] Lidský kapitál a investice do vzdělání sborník z 12. mezinárodní vědecké konference. Praha: Eupress, 2009. ISBN 978-80-7408-028-9 [14] MATĚJŮ, Petr. Bílá kniha terciárního vzdělávání. 1. vyd. Praha: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, 2009, 74 s. ISBN 978-80-254-4519-8 [15] MATULA, Jan. Vztah pojmů znalostní ekonomika a znalostní společnost k pojmům informační ekonomika a informační společnost. [online]. 2011 [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.portalci.cz/ci-v-praxi/odborne-clanky/autorske-clanky/matula-j-vztah-pojmuznalostni-ekonomika-a-znalostni-spolecnost-k-pojmum-informacni-ekonomika-a-informacnispolecnost [16] MAZOUCH, Petr a Jakub FISCHER. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011, xx, 116 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-380-6. [17] Modernisation of higher education in Europe: access, retention and employability. Brussels: Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, 2014, 87 s. Eurydice report. ISBN 978-92-9201-564-0. [18] Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám. [online]. [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/pravidla-proposkytovani-prispevku-a-dotaci-verejnym-vysokym-1 [19] PSACHAROPOULOS, GEORGE. Returns to Investment in Education: A Further Update. [online]. 2004 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://siteresources.worldbank.org/INTDEBTDEPT/Resources/4689801170954447788/3430000-1273248341332/20100426_16.pdf [20] Studentské praxe - o projektu. [online]. 2014 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.studentske-praxe.cz/o-nas/o-projektu [21] Teorie a nástroje vzdělávací politiky. 1. vyd. Editor Jaroslav Kalous, Arnošt Veselý. Praha: Karolinum, 2006, 172 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-12593. [22] Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2013. Praha: UNIPRESS,spol. s.r.o, 2014. ISBN 978-80-7481-031-2. [23] URBÁNEK, Václav. Financování vysokého školství. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 163 s. ISBN 978-80-245-1313-3. 72

[24] VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9. [25] Vývoj soukromého vysokého školství po roce 1989. [online]. 2011 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vyvoj_soukromeho_skolstvi_po_roce_1989_20110406 [26] Vzdělávání. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1-vzdelavani [27] WOŹNICKI, Ed. by Jerzy a Polish Rectors Foundation INSTITUTE OF KNOWLEDGE SOCIETY. Financing and deregulation in higher education. Warsaw: Oficyna Wydawnicza Politechniki Warszawskiej, 2013. ISBN 978-837-8141-259. [28] YIU, Maria a Rob LAW. A Review of Hospitality Internship: Different Perspectives of Students, Employers, and Educators. Journal of Teaching in Travel & Tourism [online]. 2012, vol. 12, issue 4, s. 377-402 [cit. 2015-04-10]. DOI: 10.1080/15313220.2012.729459. 378 [29] Zákon č.111/1998 Sb. Zákon č.111/1998 Sb o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů. Praha: Sagit, 2013.

73

Seznam příloh Příloha 1 Orgány veřejné vysoké školy Příloha 2 Dotazník Příloha 3 Odpovědi k otázce č. 5 – Kvalita učeben Příloha 4 Odpovědi k otázce č. 5 – Kvalifikace a odbornost vyučujících Příloha 5 Odpovědi k otázce č. 5 – Přístup ke studentům Příloha 6 Odpovědi k otázce č. 5 – Učební pomůcky Příloha 7 Odpovědi k otázce č. 5 – Provázanost teorie s praxí

Příloha 1 Orgány veřejné vysoké školy 1. Akademický senát je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem, vyjadřuje se k nejdůleţitějším činnostem a úkolům veřejné vysoké školy. Tvoří ho nejméně 11 členů, z toho nejméně jednu třetinu tvoří studenti. Členy senátu volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy nejvýše na 3 roky. Zasedání senátu vysoké školy jsou veřejně přístupná. Mezi hlavní funkce akademického senátu patří rozhodnutí o zřízení, splynutí nebo zrušení součástí vysoké školy, schvaluje vnitřní předpisy, schvaluje rozpočet vysoké školy a kontroluje vyuţití finančních prostředků, schvaluje výroční správu o hospodaření vysoké školy, schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, inovační a další činnosti. 2. Rektor stojí v čele veřejné vysoké školy. Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu prezident republiky. Funkční období je čtyřleté, tuto funkci můţe vykonávat nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. 3. Vědecká rada - jejími členy jsou významní představitelé oborů, kterými se vysoká škola zabývá a uskutečňuje vzdělávací činnosti. Členy vědecké rady jmenuje a odvolává rektor, zároveň je i jejím předsedou. Mezi hlavní činnosti vědecké rady patří projednávání dlouhodobého záměru veřejné vysoké školy a schvalování studijních programů. 4. Disciplinární komise - její členy jmenuje rektor z řad akademické obce, polovinu členů tvoří studenti. Funkční období členů je nejvýše dvouleté. Mezi hlavní činnosti disciplinární komise patří projednávání disciplinárních přestupků studentů, pokud nejsou zapsáni na ţádné z jejích fakult. Další orgány veřejné vysoké školy tvoří správní rada a kvesor. Správní radu tvoří nejméně devět členů, kteří jsou jmenováni na dobu šesti let. Členy rady jmenuje a odvolává ministr. Mezi hlavní činnosti správní rady patří vydávání písemného souhlasu k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci, zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo. Vyjadřuje se k dlouhodobému záměru, rozpočtu, k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření veřejné vysoké školy.

Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem. Kvestora jmenuje a odvolává rektor. (zákon č.111/1998 Sb.)

Ţádost o udělení státního souhlasu musí dle zákona č. 111/1998 Sb. obsahovat: 1. název, sídlo a typ vysoké školy 2. právní formu právnické osoby a statutární orgán 3. dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti 4. údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění činnosti soukromé vysoké školy 5. návrhy studijních programů 6. návrhy vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy Po udělení státního souhlasu ministerstvo rozhodne o akreditaci příslušných studijních programů.

Zdroj: Zákon č.111/1998 Sb.

Příloha 2 Dotazník Dotazník Váţená studentko, váţený studente, děkuji Vám za Vaši ochotu vyplnit následující dotazník k mojí diplomové práci, jejímţ tématem je financování vysokých škol. Tématem následujícího dotazníku je školné na vysokých školách. Jeho cílem je zjistit názory studentů v otázkách výše školného a dalších nákladů spojených se studiem, výnosy, které studium přináší nebo přinese. Tento dotazník je zcela anonymní, cílem je zjistit Vaše názory na danou problematiku. Vaši odpověď prosím zaznamenejte odpovídajícím číslem do rámečku.

1. Co očekávám od studia na VŠ? 1. Získání titulu 2. Získání odborných znalostí v daném oboru, potřebných pro budoucí profesní ţivot 3. Trávím studiem svůj volný čas 2. Co je Vaší hlavní motivací ve studiu? 1. Získání lepšího zaměstnání a lepšího platového ohodnocení po ukončení studia 2. Získání titulu a s tím spojenou osobní prestiţ 3. Rozšíření a prohloubení dosavadních znalostí v oboru 3. Z jakých zdrojů hradíte školné na VŠ? 1. Z vlastních zdrojů (výdělkem při studiu) 2. Hradí ho rodiče 3. Částečně ho hradí rodiče a částečně ho hradím sám 4. Výše školného je podle Vás 1. Vysoká 2. Přiměřená 3. Nízká Uveďte částku optimální výše školného za školní rok : ________________________ Kč.

5. Domníváte se, ţe výše školného odpovídá… ( Známkování 1 aţ 5 odpovídající školnímu známkování ) - kvalitě vybavení učeben - kvalifikaci a odbornosti vyučujících -lepšímu přístupu ke studentům ze strany vyučujících -učebním pomůckám -většímu provázání teoretické výuky s praxí 6. Jaké jsou Vaše náklady spojené se studiem (měsíčně, tzn.-pomůcky, skripta…). 1. Do 500Kč 2. 501-1500Kč 3. 1501-3000Kč 4. Více jak 3000Kč 7. Jaké jsou Vaše průměrné měsíční náklady spojené se studiem na VŠ (strava, náklady na bydlení, dopravu, internet). 1. Do 3000Kč 2. 3001-5000Kč 3. 5001-8000Kč 4. 8001-10000Kč 5. 10001 a více 8. Jaký je Váš názor na zavedení školného na veřejných vysokých školách? 1. Rozhodně bych nezavedl 2. Rozhodně bych zavedl 3. Nevím 9. Při zavedení školného na veřejných vysokých školách se uvaţovalo o částce 10 000Kč za rok, zdá se Vám tato částka 1. Vysoká 2.Přiměřená 3. Nízká Optimální výše školného by podle Vás byla : _________________ Kč. 10. Myslíte si, ţe po ukončení studia na VŠ najdete lepší uplatnění na trhu práce? 1. Ano 2. Ne 3. Nevím

11. Jaký nástupní plat očekáváte? ___________________________ Kč 12. Myslíte si, ţe výše školného má vliv na renomé nebo prestiţ školy? 1. Ano 2.Ne 3. Nevím

Pohlaví 1. Muţ 2. Ţena Věk ___ Typ studia 1. Bc. 2. Mgr. Ročník

___

Forma studia 1. Prezenční 2. Kombinovaná

Příloha 3 Odpovědi k otázce č. 5 – Kvalita učeben A 1 2 3 4 5

Bakalářská 12 27 29 7 10

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

% Magisterská 14,12 6 31,76 10 34,12 17 8,24 6 11,76 4

% 13,95 23,26 39,53 13,95 9,30

Příloha 4 Odpovědi k otázce č. 5 – Kvalifikace a odbornost vyučujících B 1 2 3 4 5

Bakalářská 8 27 33 10 7

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

% Magisterská 9,41 7 31,76 13 38,82 17 11,76 5 8,24 1

% 16,28 30,23 39,53 11,63 2,33

Příloha 5 Odpovědi k otázce č. 5 – Přístup ke studentům C 1 2 3 4 5

Bakalářská 10 28 23 14 10

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

% Magisterská 11,76 4 32,94 16 27,06 13 16,47 10 11,76 0

% 9,30 37,21 30,23 23,26 0

Příloha 6 Odpovědi k otázce č. 5 – Učební pomůcky D 1 2 3 4 5

Bakalářská 9 11 22 25 18

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

% Magisterská 10,59 1 12,94 7 25,88 11 29,41 18 21,18 6

% 2,33 16,28 25,58 41,86 13,95

Příloha 7 Odpovědi k otázce č. 5 – Provázanost teorie s praxí E 1 2 3 4 5

Bakalářská 7 18 15 22 23

Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření

% Magisterská 8,24 0 21,18 3 17,65 11 25,88 13 27,06 16

% 0 6,98 25,58 30,23 37,21