VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. Andrea Šulcová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Bc. Andrea Šulcová

Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost)

Diplomová práce

2013

Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) Diplomová práce

Bc. Andrea Šulcová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: doc. Dr. Sylva Tvrdíková, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2013

Master's Dissertation

Hotels in golf destinations (focus on individual regions in the Czech Republic, competitiveness) Bc. Andrea Šulcová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: doc. Dr. Sylva Tvrdíková, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2013

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

...................................................... jméno a příjmení autora

V Praze dne 5.4. 2013

Děkuji paní doc. Dr. Sylvě Tvrdíkové, CSc za cenné postřehy a rady při zpracovávání diplomové práce.

Abstrakt ŠULCOVÁ, Andrea. Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje, konkurenceschopnost). Diplomová práce. Vysoká škola hotelová. Praha: 2013. 80 stran. Diplomová práce Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje ČR, konkurenceschopnost) představuje ucelený pohled na golfovou destinaci Česká republika se zaměřením na ubytovací možnosti tuzemských a zahraničních hráčů. Téma práce vychází z nutnosti udržení si výsadního golfového postavení mezi zeměmi postsocialistického bloku a zároveň zvýšení konkurenceschopnosti České republiky jako golfové destinace. Cílem práce je zmapování normovaných golfových hřišť o minimálním počtu devíti jamek a především zmapování možností ubytování na těchto hřištích. Jádro práce spočívá v průzkumu ve všech krajích České republiky včetně hlavního města Prahy. Průzkum v krajích umožňuje vyvození závěrů vedoucích ke zvýšení kvality českého golfového prostředí, rozšíření české golfové společnosti a přilákání zahraničních hráčů na česká hřiště a zahraničních i tuzemských hráčů do českých ubytovacích zařízení v golfových destinacích České republiky. Podstata práce spočívá v systematickém zjišťování a sběru dat, jejich třídění, ověřování, analyzování, sumarizace a zpracovávání do takové verbální či grafické podoby, ze které lze vyvozovat závěry jak dosáhnout stanoveného cíle. Primárním cílem České republiky by mělo být zvýšení golfového povědomí a přilákání českých hráčů, cílem hotelů v českých golfových destinacích samozřejmě přilákání zákazníků. V případě hřišť nedisponujících vlastní ubytovací kapacitou navrhuji navázání spolupráce s ubytovacími zařízeními v nejbližším okolí. Pokud se v docházkové vzdálenosti od hřiště vhodné ubytovací zařízení nenachází, je třeba pomýšlet na alternativní řešení – např. zavedení autobusové dopravy z hotelu na hřiště. Hotely by se měly zaměřit na v práci popisovaná opatření zabraňující sezónním výkyvům. Rovněž navrhuji orientovat se na více segmentů klientely, nikoliv pouze na golfové hráče. Toto opatření umožní překlenutí období mezi sezónami.

Klíčová slova: Česká republika, golf, hotel, hřiště, kraj, resort, ubytovací zařízení

Abstract The thesis Hotels in golf destinations (focus on the individual regions of the Czech Republic, competitiveness) presents a comprehensive view of the golf destination Czech Republic with a focus on accommodation options for domestic and foreign players. The topic comes from the need to maintain a privileged status among golf post-socialist bloc countries, while increasing the competitiveness of the Czech Republic as a golf destination. The aim is to survey standard golf courses with a minimum of nine holes and especially the possibilities for accommodation by these courses. The core of the work consists of a research in all regions of the Czech Republic, including Prague. A research in the regions allows to draw conclusions leading to an increase in the quality of Czech golf environment, an expansion of Czech golf society and attracting foreign players on golf courses of the Czech Republic and foreign and domestic players to Czech hotels in the golf destinations of the Czech Republic. The essence of the work consists of the systematic observation and data collection, sorting, verifying, analyzing, summarizing and processing into a verbal or graphical form from which conclusions are drawn to achieve the goal. The primary objective of the Czech Republic should be to increase awareness and attract golf Czech players, the objective of hotels should be attracting customers. In the case of golf courses lacking an accommodation capacity I suggest establishing cooperation with accommodation facilities located closely. If the hotels around golf courses are not available, it is necessary to think about alternative solutions - such as a bus transport from the hotel to the golf course. Hotels should also focus on the work described measures to prevent seasonal fluctuations. I suggest also focus on more segments of clientele, not just golfers. This plan allows bridging the gap between seasons. Keywords: accomodation, Czech Republic, golf, golf course, hotel, region, resort

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................... 8 1 GOLF ................................................................................................................. 11 2 ČESKÁ REPUBLIKA JAKO GOLFOVÁ DESTINACE ........................................ 25 2.1.1 Golfová hřiště v Praze a možnosti ubytování pro golfové hráče ........................................ 31 2.1.1.1 Atraktivní golfové ubytování v Praze mimo normovaná hřiště - Chateau St. Havel hotel & golf a Green Yacht Hotel & Restaurant ................................................................................ 32 2.1.2 Golfová hřiště ve Středočeském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ................. 34 2.1.2.1 Ubytování na šestatřiceti-jamkových hřištích Středočeského kraje – Golf Resort Konopiště ................................................................................................................................. 36 2.1.2.2 Ubytování na sedmadvaceti-jamkových hřištích Středočeského kraje – Golf Resort Karlštejn ................................................................................................................................... 39 2.1.2.3 Ubytování na osmnáctijamkových hřištích Středočeského kraje – Beroun Golf Resort a Golf Club Poděbrady ............................................................................................................ 40 2.1.2.4 Ubytování na devítijamkových hřištích Středočeského kraje – Botanika, Srbsko, Štiřín ................................................................................................................................................. 41 2.1.3 Golfová hřiště v Jihočeském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ....................... 42 2.1.4 Golfová hřiště v Plzeňském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ........................ 45 2.1.5 Golfová hřiště v Karlovarském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče .................... 47 2.1.6 Golfová hřiště v Ústeckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče .......................... 49 2.1.7 Golfová hřiště v Libereckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ....................... 51 2.1.8 Golfová hřiště v Královehradeckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ............ 53 2.1.9 Golfová hřiště v Pardubickém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ..................... 55 2.1.10 Golfová hřiště na Vysočině a možnosti ubytování pro golfové hráče ............................... 56 2.1.11 Golfová hřiště v Jihomoravském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ............... 57 2.1.12 Golfová hřiště v Olomouckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ................... 58 2.1.13 Golfová hřiště ve Zlínském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ....................... 59 2.1.14 Golfová hřiště v Moravskoslezském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče ......... 61

3 PLÁN ROZVOJE GOLFOVÉHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ................ 68 ZÁVĚR .................................................................................................................. 74 LITERATURA ........................................................................................................ 77

Seznam tabulek Tabulka 1 Porovnání počtu golfistů v České republice a sousedních státech ....... 27 Tabulka 2 Přehled hřišť v jednotlivých krajích dle počtu jamek ............................. 30 Tabulka 3 Ubytovací možnosti na golfových hřištích v Praze ............................... 31 Tabulka 4 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Středočeského kraje ........... 34 Tabulka 5 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Jihočeského kraje ............... 43 Tabulka 6 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Plzeňského kraje ................ 45 Tabulka 7 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Karlovarského kraje ............ 47 Tabulka 8 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Ústeckého kraje .................. 49 Tabulka 9 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Libereckého kraje ............... 51 Tabulka 10 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Královehradeckého kraje .. 53 Tabulka 11 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Pardubického kraje ........... 55 Tabulka 12 Ubytovací možnosti na golfových hřištích na Vysočině ...................... 56 Tabulka 13 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Jihomoravského kraje ....... 57 Tabulka 14 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Olomouckého kraje ........... 58 Tabulka 15 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Zlínského kraje ................. 59 Tabulka 16 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Moravskoslezského kraje .. 62 Tabulka 17 Ubytovací možnosti golfových hřišť v jednotlivých krajích .................. 65 Tabulka 18 Možnosti ubytování na hřištích České republiky ................................. 66 Tabulka 19 Ubytovací zařízení na golfových hřištích ČR rozdělená dle tříd ......... 67

Seznam grafů Obrázek 1 - graf: Počet golfistů na počet obyvatel v ČR a sousedních státech .... 27 Obrázek 2 - graf: Množstevní zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích ... 29 Obrázek 3 - graf: Počet hřišť disponujících ubytovací kapacitou v jednotlivých krajích ................................................................................................................... 64 Obrázek 4 - graf: Počet ubytovacích zařízení na hřištích se zohledněním počtu jamek .................................................................................................................... 66 Obrázek 5 - graf: Ubytovací zařízení na golfových hřištích ČR rozdělená dle tříd 67

Úvod Česká republika je ze zemí postsocialistického bloku jednoznačně nejdynamičtěji se rozvíjející golfovou destinací. Kvantitativní a kvalitativní převaha golfových resortů

v Rakousku

a

Německu

poukazuje

na

nutnost

zvýšení

konkurenceschopnosti českého golfového prostředí. Rozsáhlé investice do golfových hřišť na Slovensku a velmi dobrá kvalita nepočetných golfových resortů v Maďarsku zase ohrožuje výsadní golfové postavení mezi těmito státy. Diplomová práce Hotely v golfových destinacích (zaměření na jednotlivé kraje v ČR, konkurenceschopnost) je koncipována jako ucelený pohled na golfovou destinaci Česká republika se zaměřením na ubytovací možnosti tuzemských i zahraničních golfových hráčů. Cílem diplomové práce je zmapování normovaných golfových hřišť o minimálním počtu devíti jamek ve všech krajích České republiky včetně hlavního města Prahy a především zmapování ubytovacích zařízení přímo na těchto hřištích. Splnění cíle by mělo umožnit vyvození závěrů vedoucích ke zvýšení kvality českého golfového prostředí a rozšíření české golfové společnosti. Vycházíme z hypotézy, že golfová destinace Česká republika jako celek disponuje kvalitními golfovými hřišti i ubytovacími kapacitami na hřištích, ale rovněž z předpokladu, že mezi jednotlivými kraji budou zjištěny velké kvantitativní i kvalitativní rozdíly.

V rámci naplnění cíle diplomové práce je práce rozdělena do tří částí. První část definuje hotelový resort a jedno ze specifických hotelových zařízení – golf resort, přibližuje historický vývoj světového golfu i vývoj golfu v českých zemích, pojednává o pravidlech golfové hry, struktuře a charakteru golfových hřišť. Pozornost je věnována i cvičným golfovým loukám a golfovým simulátorům, golfovému vybavení a v neposlední řadě golfovým soutěžím. Literaturu citovanou v teoretické části uvádím v závorce u seznamu zdrojů.

8

Druhá část práce se zaměřuje na současný obraz České republiky jako golfové destinace. V této části najdeme vývoj počtu golfových hřišť na našem území, počet českých hráčů, strukturu členské golfové základny, golf jako součást incomingového cestovního ruchu, porovnání počtu registrovaných golfových hráčů v České republice se sousedními státy (včetně grafického znázornění) i se světem, množstevní zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích České republiky (včetně grafu) a rozdělní českých hřišť v rámci krajů podle počtu jamek. Velký prostor je v druhé části věnován také průzkumu golfových hřišť v jednotlivých krajích se zaměřením na ubytovací kapacity těchto hřišť. Kapitoly 2.1.1 až 2.1.14 jsou věnovány průzkumu ve čtrnácti krajích České republiky. V těchto kapitolách jsou evidována všechna normovaná hřiště o minimálním počtu devíti jamek a rozebrána všechna ubytovací zařízení na těchto hřištích z hlediska kategorie, třídy a jiných faktorů. U hlavního města Prahy byla navíc věnována pozornost dvěma ubytovacím zařízením, která sice nesplňují podmínku polohy na normovaném hřišti, ale jsou z golfového hlediska zajímavá. Ubytovací zařízení v blízkosti hřišť (ale nikoliv na hřišti) jsou brána v potaz jen okrajově. Z důvodu nepříliš vysokého počtu ubytovacích zařízení v krajích, nejsou kapitoly 2.1.1 až 2.1.14 členěny do podkapitol, výjimku představuje na golfová hřiště bezkonkurenčně nejbohatší Středočeský kraj, který jsem za účelem zachování přehlednosti práce na podkapitoly rozdělila. Závěr druhé kapitoly vychází z výsledků průzkumu v jednotlivých krajích. V této části práce docházím ke konečnému počtu ubytovacích zařízení na hřištích České republiky jako celku i v jednotlivých krajích (včetně grafického znázornění), k celkovému počtu ubytovacích zařízení na golfových hřištích s šestatřiceti, sedmadvaceti, osmnácti i devíti jamkami, k porovnání počtu hřišť o různém počtu jamek a ubytovacích možností na těchto hřištích (včetně grafického znázornění) a v neposlední řadě k počtům ubytovacích zařízení na hřištích dle třídy (včetně grafického znázornění). Třetí část se zabývá nejen možnostmi jak na česká hřiště přilákat zahraniční hráče, ale především kroky vedoucími k rozvoji českého golfového prostředí a 9

k rozšiřování české golfové základny. V této části je rovněž věnována značná pozornost krokům, které by měla učinit ubytovací, ale i gastronomická zařízení, aby docílila vyšší obsazenosti, ale také přispěla českému golfovému prostředí jako celku. Všechny informace a data, které jsem samostatně zpracovala do tabulek a grafů, byly zjištěny průzkumem v jednotlivých krajích České republiky. Podstata práce spočívá v systematickém zjišťování a sběru dat, jejich třídění, ověřování, analyzování, sumarizaci a zpracovávání do takové verbální či grafické podoby, ze které lze vyvozovat závěry k danému tématu. Při psaní diplomové práce jsem využila řadu informačních zdrojů – knižní publikace v českém i anglickém jazyce včetně řady publikací České golfové federace (ČGF), R&A a United States Golf Association, příspěvky ze sborníků, novinové články, anglicky psané publikace přístupné v elektronické podobě, elektronické dokumenty České centrály cestovního ruchu (CzechTourism), zdroje z elektronických databází, několik českých i zahraničních internetových zdrojů a další zdroje uvedené v seznamu literatury, kde je uvedena i citovaná literatura.

10

1 GOLF 1.1 Golfové resorty Definic hotelového resortu existuje v odborné literatuře, především v zahraniční, a ve výkladových slovnících cestovního ruchu celá řada, všechny ale obsahují shodné prvky. Stručně můžeme resort definovat jako hotelové zařízení poskytující hotelovým hostům velké množství volnočasových aktivit a různorodých služeb – nejen ubytovacích a stravovacích, ale i sportovních, zábavných, rekreačních a dalších doplňkových služeb. Hotelový resort je díky svému zázemí vhodný pro relaxační dovolenou a má zajistit hotelovým hostům prostor pro aktivní či pasivní odpočinek. Hotelový resort je většinou zaměřen na určitý typ rekreace. K nejčastějším typům specializovaných resortů patří např. beach / ocean resort (plážový resort / resort na mořském pobřeží), ski / mountain resort (horský resort v zimě sloužící k uspokojování potřeb turistů, kteří přicestovali primárně za účelem lyžování), golf resort, lake resort (resort u jezera), casino / gaming resort (kasino resort), all inclusive resort (resort s programem all inclusive) nebo spa / wellness resort (lázeňský / wellness resort). Hotelové resorty jsou často rozlehlými komplexy sestávajícími z několika hotelů. Hotely v rámci jednoho resortu mohou (ale nemusí) disponovat určitou částí zázemí, která je společná pro všechny hosty resortu (např. soustava bazénů s aquaparkem), ale každý hotel má i své vlastní zázemí sloužící výhradně hostům hotelu (např. hotelová jídelna). V jiné souvislosti můžeme resort chápat jako nejmenší územní jednotku destinace cestovního ruchu. Příkladem ze zahraničí může být Disneyland, v České republice je z resortů pravděpodobně nejznámější Svatá Klára. Svatá Klára má z hlediska zaměření práce jednu zajímavost – nedisponuje sice golfovým hřištěm, ale disponuje nejvýše položenou cvičnou loukou České republiky.

11

Resort / golf resort je definován také v Oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení České republiky 2013 – 2015. Ta byla sestavena Asociací hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR), Sdružením podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách (UNIHOST) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky (MMR ČR) a Českou centrálou cestovního ruchu (CzechTourism). Oficiální jednotná klasifikace slouží jako pomůcka pro zařazování ubytovacích zařízení do kategorií a tříd dle minimálních stanovených požadavků s cílem zlepšení orientace spotřebitelů (hostů a zprostředkovatelů), zvýšení transparentnosti trhu ubytování a zkvalitnění služeb poskytovaných ubytovacími zařízeními. Jedním z klíčových pojmů tohoto dokumentu je „kategorizace“. Kategorizace označuje proces, při kterém dochází k dělení ubytovacích zařízení do jednotlivých kategorií – hotel, motel, penzion, botel, specifická ubytovací zařízení (lázeňský hotel / spa hotel, lázeňský hotel garni, wellness hotel, resort / golf resort), depandance a ostatní ubytovací zřízení (kemp, chatová osada, turistická ubytovna). Z výše uvedeného je patrné, že resort / golf resort je zařazen mezi specifická hotelová zařízení. Resort je definován jako: „Ubytovací zařízení, které splňuje požadavky pro kategorii Hotel 3* – 5*, jedná se o uzavřený soubor objektů, kde může být restaurace a recepce mimo ubytovací část. Zařízení poskytuje společensko-kulturní a sportovní vyžití. Do třídy 4* může mít recepce omezený provoz na minimálně 18 hodin.“ (Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 – 2012, str. 7). „Golf resort musí, kromě výše uvedeného, být vybaven minimálně devítijamkovým normovaným hřištěm dle parametrů ČGF (České golfové federace).“ (Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010 – 2012, str. 7).

12

1.2 Historický vývoj světového golfu Golf je pravděpodobně nejstarší z her, které vyžadují použití hole nebo pálky. „Přesné datum vzniku golfu není sice známo, ale je historickým faktem, že už Římané se bavili hrou velmi podobnou. Hráli s koženým míčem naplněným peřím nebo bavlnou, nazývaným „paganica“. Podle něj nazvali i tuto hru. Při hře se používala „cambuca“, zahnutá hůl nebo klacek. Tato hra s nenáročným náčiním byla oblíbená mezi prostým lidem. Římané ji rozšířili na svém válečném tažení Evropou, kde ji později v různých v obměnách provozovalo místní obyvatelstvo.“ (P. Němec, Golf, str. 10, 1988, Praha) Z paganicy se pravděpodobně vyvinuly i další hry, které se v Evropě provozovaly ve středověku. Jedná se mimo jiné o hru palle-maille, při které se používal dřevěný míček a hůl zakončená paličkou. Ta byla oblíbená především ve Francii a Itálii. Dalším příkladem je belgická hra „chole“. Cílem hry bylo dopravit oblázek (později míč) údery zahnutou holí z určitého místa k místu dosti vzdálenému. Takové místo se mohlo nacházet například v sousední vesnici. V Holandsku byla populární obdoba této hry nazvaná „colf“. Jednalo se o obdobu provozovanou na zamrzlých kanálech. Verze hraná pod střechou se jmenovala „kolf“ nebo také „kolven“. Nejstarší písemná zpráva o hře „kolven“ je archivovaná v holandské vesničce Loenen a pochází už z roku 1296. Hřiště pro tuto hru tou dobou tvořily čtyři dráhy – jamky. Hra se zde provozovala až do roku 1830. Zprávy o obdobných hrách pocházejí také ze Španělska a z Německa. Jsou to však velmi kusé informace a úvahy. Při všech výše zmíněných hrách se stejně jako v golfu odpálil míček, který měl zasáhnout vzdálenou metu, chyběl však podstatný golfový prvek – jamka. Navzdory faktu, že nejstarší zprávy o hře podobné golfu pocházejí z jiných zemí než je Skotsko, je právě tato země považována za domov golfu. Golf pravděpodobně vznikl na pastvinách skotského pobřeží v okolí města St. Andrews, které je dodnes považováno za mekku golfistů a kde dnes sídlí Royal and Ancient Golf Club.

13

Sir W. G. Simpson se domnívá, že hru pravděpodobně vymyslel pastevec, z nudy odpalující dřevěnou holí oblázek. Ten mu jednou zapadl do díry od divokého králíka. Od té doby se sám snažil údery holí dopravit oblázek do nějaké předem vyhlídnuté jamky v zemi. Jednou ho zpozoroval jistý občan a vyzval ho k soutěži, kdo dřív dopraví oblázek do jamky. Tak se golf rozšířil po celém Skotsku. Hrálo se ve dvojicích i čtveřicích, každý hráč měl svůj vlastní míč. Tato hra dosáhla takové popularity, že tamní parlament byl v roce 1457 nucen hru golf na určitých územích omezit, aby neodváděla vojáky od vojenského výcviku. Hraní golfu bylo zpočátku oblíbené u královského dvora a bylo výsadou mužů. S oblibou se mu věnoval například Jakub II., Jakub III. nebo Karel I. První žena, která hrála golf, byla pravděpodobně Marie Skotská. Počátkem sedmnáctého století se o golf začala zajímat i šlechta a měšťanstvo. Snahy o sjednocení pravidel a o organizovanost hry se ale objevují teprve v polovině osmnáctého století. V roce 1744 byl založen první golfový klub v Leithu u Edinburghu. V roce 1754 zformulovala golfová společnost v St. Andrews základy pravidel golfu a normy chování hráčů. Základní principy se dodržují dodnes. O deset let později byla snížena norma hřiště z dvaadvaceti na dodnes regulérních osmnáct jamek a golf se vyvíjel do dnešní podoby. Velký rozvoj golfu nastal v devatenáctém století. Díky železnici se golf dostává do všech oblastí Velké Británie, hraje se už i v USA, Indii, Jižní Africe, Austrálii a Francii. Revoluce přichází také v podobě zdokonalování golfového vybavení. Objevují se nové typy golfových holí s lepšími technickými parametry. Novinkou je rovněž vak na nošení holí, který nejen skoncoval s nepohodlným nošením holí v podpaží, ale i chránil vybavení před deštěm. V roce 1848 se objevuje gutaperčový míček, který nahrazuje nepraktický kožený míč. Tento nový typ míčku lépe odolává klimatickým vlivům a na rozdíl od míče koženého, který za deště nasákl vodou, nemění své vlastnosti. Později je gutaperčový míček nahrazen míčkem, který měl jádro z gumy a později z kaučuku. Tyto míčky měly lepší letové vlastnosti – let byl přesnější a vypočitatelnější. Postupně se mění i povrch míčku – je pokryt drobnými důlky, které zajišťují rovný a přesný let. Od roku 1860 se koná tzv. otevřené mistrovství (Open). Toto mistrovství se v Británii pořádá dodnes pod názvem British Open. 14

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století nastává obrovský rozmach golfu v USA. Vzniká zde více než tisíc golfových hřišť a putuje sem řada profesionálních hráčů ze Skotska, kteří učí místní zájemce pravidlům a technice hry. I dvacáté století je spojeno s řadou novinek. Velkou roli hraje rok 1920, kdy Američané mění násadu z hikorového dřeva za násadu ocelovou. Její používání na soutěžích bylo v konzervativním Skotsku zakázáno, ale z důvodu nedostatku drahého hikorového dřeva a nižších výrobních nákladů na výrobu holí kovových bylo její používání v roce 1926 pravidly povoleno. Tyto kovové hole se s menšími úpravami používají dodnes. V této době se také rodí turnajový systém her a první hráčské hvězdy jako je Bobby Jones (1902 – 1971) – golfista vítězící v roce 1930 ve čtyřech tehdy nejdůležitějších turnajích světa: British Open, British Amateur, US Open a US Amateur. Stál také u zrodu turnaje Masters. Mezi největší golfové velikány, kteří dokázali golfu získat obrovské množství fanoušků a přivedli ho do televizí a na titulní stránky novin a časopisů, patří například Arnold Palmer (nar. 1929), Gary Player (nar. 1935) a především Jack Nicklaus (nar. 1940) – hráč, jenž v letech 1962 – 1986 vyhrál celkem osmnáct major turnajů, což je dosud nepřekonaný rekord. Celosvětový impuls dává golfu na přelomu dvacátého a jednadvacátého století Američan Tiger Woods (nar. 1975). Tento geniální hráč z nebohaté rodiny se dostává až na absolutní golfový vrchol. Stává se nejvíce vydělávajícím sportovcem světa a inspirací hráčů na celém světě. Krom toho je Woods jediným hráčem, který má šanci dosáhnout lepších výsledků než Jack Nicklaus. „Golf je dnes světovým společenským fenoménem. Patří mezi nejčastěji provozované sporty na světě a aktivně se mu věnuje více než sedmdesát milionů lidí ve více než sto dvaceti zemích. Nejpopulárnější je golf v zemích tzv. anglosaského světa. Za jeho mekku je považováno Skotsko, kde jde téměř o národní sport – na pět milionů obyvatel tu připadá více než šest set hřišť. Golf je samozřejmě populární i v ostatních částech Velké Británie, dále v Irsku, Austrálii či na Novém Zélandě. Skutečně masovou popularitu má v USA – Spojené státy jsou z hlediska sportovního, komerčního i mediálního současným golfovým lídrem. Golf tu hraje na třicet milionů lidí (tedy více než každý desátý) a je tu přes šestnáct tisíc 15

hřišť. Golf se ovšem hraje ve velké míře například i v Japonsku, Jihoafrické republice. Obrovský nárůst zaznamenal v posledních třiceti letech v celé západní Evropě. A to i v chladných zemích, jako je Švédsko (pět set hřišť na devět milionů obyvatel).“ (A. Halada, Golf křížem krážem po Česku, str. 11, 2007, Havlíčkův Brod) V golfovém světě se dnes točí velké peníze. Zisky plynou z poplatků za hru, z prodeje golfového náčiní, doplňků a oblečení, z golfové turistiky. Důkazem důležitosti obchodní stránky věci jsou například i příjmy výše zmíněného Tigera Woodse – za rok se pohybují okolo sta milionu dolarů, přičemž výhry z turnajů tvoří z této částky jen menšinu. Hlavní část plyne z reklamních smluv s výrobci golfového oblečení a vybavení. Golf kdysi býval sportem bohatých, dnes už je ve většině zemích dostupným, přesto však ne zcela levným sportem. Je to dáno tím, že golfové hřiště vyžaduje velké investice a velké náklady na provoz a údržbu. Pravidlem je, že čím více se v dané zemi golf hraje, tím je finančně méně nákladný a tedy i přístupnější. Nejlevnější golfové vybavení je například možné zakoupit v USA, protože se zde golf těší, jak již bylo řečeno, masové popularitě a obchodníci zde mají oproti zbytku světa mnohem vyšší prodeje. Můžeme říci, že v současné době hrají golf běžně zástupci střední třídy.

16

1.3 Historický vývoj golfu v českých zemích Golf v českých zemích nemá tak dlouhou tradici jako v anglicky mluvícím světě. Na našem území se začínal hrát na začátku minulého století. První golfové hřiště u nás bylo založeno v roce 1904 v Karlových Varech v údolí říčky Teplé. Hřiště bylo zřízeno na naléhání lázeňských hostů, zvláště Angličanů a Američanů. Tato skupina hráčů hřiště využívala až do jeho zániku. Druhým golfovým hřištěm, které u nás bylo postaveno, je hřiště v Mariánských lázních. To otevíral v roce 1905 anglický král Edward VII. a funguje dodnes. Důvody ke stavbě byly obdobné jako v Karlových Varech. Hřiště mělo původně devět jamek, v roce 1929 se jejich počet zvýšil na osmnáct. Český golf se začínal rozvíjet až ve 20. letech 20. století. V roce 1926 byl založen první český golfový klub – Golf Club Praha s hřištěm v Motole. Jako druhý v republice byl založen golfový klub u Mníšku pod Brdy, u vesnice Líšnice. K jeho členům patřily i takové osobnosti jako Jan Masaryk a Adolf Hoffmeister. Podoba hřiště byla inspirována skotskými links (viz str. 21). Hraje se zde dodnes. Za zmínku stojí i hřiště založené ve Volešovicích u Štiřína. Jednalo se o jednoduché přírodní hřiště založené na pozemku barona Ringhoffera. Ten pak díky svým společenským stykům šířil golf mezi svými známými. Uvádí se, že to byl právě František Ringhoffer, kdo stál i u zrodu výše zmiňovaného karlovarského hřiště.

30. léta jsou ve znamení vzniku golfových organizací. V roce 1931 vzniká Golfový svaz ČSR. O šest let později je založena Evropská golfová asociace (EGA). Čeští golfisté jsou jedni z jedenácti zakládajících členů. Vznikají i nová golfová hřiště, zvláštní oblibě se těší ta západočeská. Ke stávajícím hřištím v Karlových Varech a Mariánských Lázních přibývá do této oblasti hřiště historicky třetí – ve Františkových Lázních. Válečné události bohužel způsobily jeho rychlý zánik a útlum golfu na celém našem území. V roce 1948 je golf označen za buržoazní sport, který svým individualistickým charakterem jde proti dobovému kolektivismu. Z těchto důvodů dochází v 50. letech mimo jiné k exemplárnímu zavření a rozorání téměř dokončeného osmnáctijamkového areálu v Klánovicích. Pro golf nastává období největšího

17

úpadku. Zlepšení nastává až v 60. letech, kdy opět vznikají nová hřiště. V roce 1968 byl Český golfový svaz opět přijat za člena EGA. Problém představovala materiální nevybavenost a sporadické kontakty se zahraničím. Po změně politických poměrů v roce 1989 se situace obrací k lepšímu, o čemž svědčí i fakt, že počet golfistů v České republice se během devadesátých let téměř zdesetinásobil. „Československý svaz golfu se v roce 1990 změnil na Československou golfovou federaci s celostátní působností. V následujícím období vznikaly a souběžně s ní působily dvě národní organizace, Českomoravský golfový svaz a Slovenská golfová unie. Po rozdělení Československa se stal nakrátko nástupnickou organizací v České Republice Českomoravský golfový svaz, který záhy změnil své jméno na Českou golfovou federaci.“ (P. Sedlák, Historie golfu v českých zemích a na Slovensku, str. 167, 2004, Praha). Společenské změny způsobily, že po padesáti letech omezování se golf konečně mohl začít rozvíjet svobodně jako jiné sporty. Z postsocialistických zemí jsme jednoznačně nejdynamičtěji se rozvíjející golfovou destinací. Česká golfová federace (ČGF) je dodnes národním orgánem řízení a organizace golfu v České republice. Sdružuje české golfové kluby, reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánům a institucím, organizuje národní reprezentace, vypisuje vrcholné celostátní soutěže a turnaje, vytváří technicko-organizační předpoklady pro zajištění golfové hry a stará se o rozvoj golfu. Vedle ČGF u nás fungují i další organizace, například Česká profesionální golfová asociace, Česká seniorská golfová asociace či Český svaz greenkeeperů. Česká republika v posledních letech zaznamenala podstatný nárůst z hlediska počtu golfových hřišť. Česká golfová federace (ČGF) má každým rokem vyšší počet registrovaných hráčů. Registrovaným členem ČGF se hráč stává automaticky vstupem do nějakého golfového klubu. Z golfových statistik vyplývá, že v roce 2012 sdružovala ČGF sto šedesát šest golfových klubů. Mezi deset největších co do počtu členů patřily v dubnu 2012 následující kluby: Golf Club Hostivař (3 918 členů), Golf & Country Club Prague (1 675 členů), Golf Klub 18

Čechie (1 305 členů), Golf Club Brno (1 294 členů), Královský Golf Club Malevil (1 194 členů), Club Ducha Sportovního (1 108 členů), Park Golf Club Hradec Králové (988 členů), Golf Club Beřovice (986 členů), Sokrates Golf & Country Club (948 členů) a Nová Amerika Country Club (918 členů). Téměř každý český golfista je dnes členem nějakého golfového klubu. „Nečlenskou“ základnu hráčů tvoří především zahraniční turisté. Pravidelně také vycházejí golfové časopisy a golf proniká do širších vrstev společnosti.

1.4. Pravidla golfové hry „Pod heslem golf se lze ve slovníku dočíst, že je to hra, při které se holemi odpaluje malý, elastický míč do několika jamek přes nepravidelně rozmístěné přírodní a umělé překážky. Jde o to, aby se míč dostal do kýženého místa pomocí co nejmenšího počtu úderů (jako úder se počítají i prošvihnutí, při kterých chtěl hráč míč trefit, ale minul ho) přes velkou plochu všelijak zvlněného terénu a za různých povětrnostních podmínek. U žádného jiného sportu není rozdíl mezi velikostí hracího pole a cíle tak velký.“ (M. Adams a T. J. Tomasi, Hrajte lépe golf, str. 6, 2000, Havlíčkův Brod) Golf je hra pravidel. Protože pravidla golfu jsou velmi obsáhlá, nebudu se jimi dopodrobna zabývat, ale uvedu pouze základní principy hry. Nicméně jsou to pravidla, která dělají z golfu vážnou hru. S kompletními pravidly je možné se seznámit v Pravidlech golfu a Pravidlech amatérského statutu pro rok 2012 – 2015. Tato publikace, ze které budeme dále vycházet, se zabývá pravidly golfu, která jsou celosvětově platná od 1. ledna 2012. Tato pravidla vznikla na základě spolupráce mezi R&A (Royal and Ancient Golf Club) a USGA (United States Golf Association). R&A, sídlící v St. Andrews, podporuje rozvoj golfu na mezinárodní úrovni, ale také výstavbu a správu trvale udržitelných golfových zařízení. Spolu s USGA představuje R&A řídící orgán golfu na celém světě. Společně spravují Pravidla golfu, Pravidla amatérského statusu, Normy výstroje a Světový amatérský golfový žebříček. Pracovní působnost R&A je globální, s výjimkou USA a Mexika. Na základě prostudování výše zmíněné publikace jsem se rozhodla stručně a zjednodušeně definovat pravidla hry následovně: hra začíná na odpališti, což je 19

označená rovinná plocha, ze které hráč odehraje první ránu. Odpaliště bývá označeno červenými značkami (pro ženy a děti) nebo značkami žlutými (pro muže). Dnes je většina odpališť společná pro muže i ženy. Hřiště, po kterém se hráč s míčem pohybuje, má své hranice, které jsou obvykle označeny bílými kolíky. Za nimi se již nesmí hrát. Pokud se tedy míč dostane do autu, hráč se musí vrátit na místo, odkud hrál naposled a připočítat si jednu trestnou ránu. Poté může pokračovat ve hře. Pro bunkery (pískové překážky) a vodní překážky (potoky, rybníky), které znesnadňují hru, platí zvláštní pravidla. Úkolem hráče je dopravit míček do jamky. Její blízké okolí zvané jamkoviště (putting green) je označeno parem. Par je číslo udávající obtížnost každé jamky, která je dána např. profilem terénu nebo počtem umělých překážek. Pro golfistu par znamená teoretický počet úderů, na který by měl danou jamku zahrát. V golfu mohou nastat i herní situace, kdy hráč zahraje jamku nad par (bogey) nebo pod par (birdie nebo eagle). Existují par 3, par 4 a par 5 (zřídka par 6). Například dráha dlouhá do 224 metrů má par 3, od 225 do 434 metrů má par 4 a dráha nad 435 metrů má par 5. Par hřiště je nejčastěji 72 jako součet parů všech osmnácti jamek. Pro amatérské hráče golfu existuje číselné vyjádření herní úrovně (vyrovnání, handicap). Handicap (HCP) vyjadřuje kolik ran hráč průměrně zahraje nad (resp. pod) par hřiště. Při složení zkoušky golfové způsobilosti je hráči přidělen HCP 54 a platí, že čím nižší je handicap, tím je hráč lepší. Handicap může klesat nebo stoupat, podle aktuálního herního skóre. Hlavním přínosem zavedení HCP je to, že umožňuje hráčům různé výkonnosti soutěžit mezi sebou jako rovný s rovným ve všech druzích soutěží. Golf však není jen o hře samotné, ale také o dodržování nepsaných pravidel – etikety. K základním pravidlům mimo jiné patří: vhodně se oblékat (viz str. 23), při hře neběhat, nekřičet, neházet výstrojí, nezdržovat hru či uhrabávat písek v překážkách. Pravidla myslí i na mobilní telefony. Ty by měly být vypnuté nebo alespoň v režimu tichého vyzvánění.

20

1.5 Golfové hřiště Na realizaci golfového hřiště je potřeba plocha o rozloze 60 x 6 400 metrů. Na hřišti je zaseta tráva čtyř druhů - fairway, green, foregreen a rough. Každý druh roste jinak a má odlišnou odolnost vůči sešlapování. V kapitole Golfové termíny (R. Hyder, Golf: od základu k dokonalosti, str. 7, 2004, Frýdek-Místek) je fairway definován jako „krátce střižené hrací pole mezi odpalištěm a jamkou“, green jako „nejníže sekaná plocha kolem jamky“, foregreen jako „okraj greenu sekaný více než fairway, ale méně než green“ a rough jako „úmyslně neupravená tráva kolem fairway“. Kvalitní nové zatravnění trvá asi jeden rok. Golfová hřiště mají ve většině případů devět nebo osmnáct jamek, ale výjimkou nejsou ani hřiště se sedmadvaceti nebo šestatřiceti jamkami. O umístění jamek na greenu rozhoduje „greenkeeper“ – správce hřiště. Existuje velké množství různých hřišť s odlišnými charakteristikami. Klasické hřiště je linksové. Jedná se o specifický typ hřiště, vyskytující se jen výjimečně mimo zemi svého původu – Skotsko. Tato hřiště bývají roztažena podél břehu moře, mívají silně modelovaný povrch a hluboké bunkery (pískové překážky) a jsou téměř bez vegetace. Hraje se často za silného větru a deště. Tento druh hřiště ocení spíše zkušení golfisté než příležitostní hráči. „Jiným typem hřiště je parkové, které je ve vnitrozemí, uprostřed vzrostlých stromů. Vřesová hřiště jsou ta, která obklopuje vřesoviště. A tzv. rezortní hřiště, která jsou v USA a rozmnožují se i v Evropě, jsou hřiště navržená s velkými mělkými bunkery, s množstvím vody a širokými fairwayemi. Většina golfistů preferuje jeden typ před druhým. A tato variace je tím, co dělá hru tak atraktivní“ (E. Craig, Naučte se hrát golf za víkend, str. 9, 2006, Praha)

21

1.6 Cvičné golfové louky a golfové simulátory Z důvodu vzrůstajícího zájmu o tento sport dochází k budování tzv. cvičných luk (driving range). „Driving range je místo, kam přicházejí začátečníci i středně pokročilí hráči, aby trénovali základní techniku odpalů. Cvičné louky mohou vznikat v hotelovém parku uprostřed města (mnohé hotely v západní Evropě), na travnatých plochách velkoměsta (Libeňský most v Praze), na okraji měst (PrahaLetňany), ale i při penzionu nebo restauraci (Mstětice – Praha východ). Travnatý povrch nemusí být tak kvalitní jako na golfových hřištích, důležitější jsou odpalovací plochy a dobře upravený green (travní povrch kolem jamky). Na cvičné louce by měla být alespoň dřevěná chata pro obsluhu, výdejní automat na míčky, občerstvení, golfové potřeby, kryté odpaliště pro nepříznivé počasí (např. v podobě kójí), odpalovací plocha se speciálním golfovým kobercem (odpaly po deštivých dnech), odpalovací plocha na vyhrazené travnaté ploše (ve dnech příznivého počasí) a písková plocha (bunkr). Je třeba mít k dispozici i automobil se sběračem míčků. Samozřejmostí je i přítomnost trenéra.“ (M. Lesová, Wellness a hotelové sporty, str. 91, 2008, Praha) Golfové

simulátory

umožňují

příznivcům

tohoto

sportu

zajímavou

hru

v interiérových podmínkách. Na jednom simulátoru je možné vybrat si z několika desítek světových hřišť pro hru. Způsob hry se v maximální možné míře přibližuje k podmínkám skutečného hřiště. Golfový hráč využívá standardní golfové hole a míčky. Odpaluje se do plátna, kamera snímá dráhu, rychlost i rotaci míčku. Analýzu provádí počítač, který také eviduje skóre hráčů. Simulátory jsou vhodné jak pro začátečníky, kterým umožňuje proniknout do samé podstaty hry a pomáhá jim zvládnout její základní principy, tak pro pokročilé či profesionály, jimž umožňuje díky analýze švihu zlepšovat hrací techniku. Mohou hrát jednotlivci i skupinky hráčů, tudíž se i tato činnost (stejně jako golf na klasickém hřišti) může stát společensko sportovní záležitostí.

22

1.7 Golfové vybavení Hráč je vybaven golfovým vakem (bagem), ve kterém smí mít maximálně čtrnáct holí. Z toho jsou většinou čtyři hole s dřevěnou hlavicí a deset holí s hlavicí železnou. Pro začátečníky je optimální poloviční sada sedmi holí. Hole se od sebe liší tvarem i materiálem, z kterého jsou vyrobeny a mají různý sklon úderné plochy. Typický golfový vak (bag) se skládá z následujících typů holí: driver, 3-dřevo, 5dřevo, železo 3-9, pitching-wedge, sand-wedge, lob-wedge a putter. Driver je nejdelší hůl v bagu používaná pro dlouhé vzdálenosti. 3-dřevo je hůl kratší než driver. Je pro ni charakteristická velká, objemná hlava. 5-dřevo má menší hlavu než 3-dřevo a kratší násadu (shaft). Železa 3-9 disponují úzkými železnými hlavami s různým loftem (úhel úderové plochy hlavy hole, který má hlavní vliv na trajektorii rány). Pitching-wedge je železná hůl s velkým loftem. Sand-wedge je velmi speciální hůl, která je převážně používaná pro hru z bunkerů kolem greenu. Její zaoblené až vypouklé dno má tzv. bounce efekt, který umožňuje seříznout rovnoměrnou vrstvu písku a nezarýt se. Má větší loft než pitching-wedge. Lobwedge se podobá sand-wege a většina hráčů jí dává přednost, protože do greenu umožňuje zahrát velmi měkce dopadající rány. Putter je většinou kratší hůl bez loftu pro rány po zemi (putty). Golfové míčky jsou vyráběny z kaučuku nebo umělé hmoty. Jiné míčky se doporučují pro začátečníky a jiné pro pokročilé hráče. Mají bílou barvu a na povrchu drobné jamky (drimply), které zlepšují vlastnosti při letu vzduchem. Golfisté při úderu z odpaliště používají i malý podstavec ze dřeva či umělé hmoty. Golfové oblečení je klasické. Vhodné jsou volnější kalhoty (z důvodu větší pohodlnosti při švihu). V modrých džínách se naopak hrát nesluší a na většině hřišť ani nesmí. Standardně se nosí dlouhé kalhoty nebo golfky. Oblékají se světlé košile, světlá klasická trička s límečky, svetry, kostkovaná saka, nepromokavé bundy, golfové čepice, jedna rukavice (brání proklouznutí nebo otočení hole při úderu). Co se týče estetické stránky, vše záleží na vkusu každého jedince. Golfové boty nejsou nutností, ale jejich nákup se vyplatí. Tato obuv je nepromokavá, má vytvarovanou podrážku s hroty (spiky) zabraňujícími skluzu na vlhkém trávníku a zajišťuje hráči lepší stabilitu. 23

Zajímavost na trhu představuje kompaktní golfová navigace Garmin Approach G6 Lifetime s dotykovým displejem a předehranou celosvětovou databází 28 000 golfových hřišť, včetně 79 českých. Navigace nabízí funkce jakými jsou například celkový přehled všech jamek, zobrazení plánků jednotlivých jamek, měření délky ran, vzdálenosti ke greenu nebo na jiné místo na fairway. Tato navigace umožňuje i vedení skóre karty až pro čtyři hráče současně, s možností uložení do počítače. Výhodou je i záznam kompletní statistiky hry, včetně pozdějšího vyhodnocení na počítači a doživotní bezplatná aktualizace golfových hřišť. 1.8 Golfové soutěže V golfu je možné hrát dva typy soutěží, a to soutěž ve hře na rány a soutěž ve hře na jamky. „Princip soutěže ve hře na rány spočívá v tom, že se sčítá a hodnotí součet výsledků ze všech hraných drah. Vyhrává ten, kdo k absolvování soutěže o několika kolech potřeboval nejmenší počet úderů. Počet účastníků soutěže je téměř neomezený. Tento typ soutěže je vhodný pro vyspělé hráče, rozhodně ne pro začátečníky. Je to dáno tím, že zakolísání hráče, byť na jediné dráze z osmnácti, se projeví na celkovém výsledku. Hraje zde vlastně každý hráč proti všem ostatním.“ (P. Němec, Golf, str. 17, 1988, Praha) „V soutěži ve hře na jamky se utkávají dva nebo tři hráči či dvojice. Hodnotí se každá rána (jamka) samostatně – hráč ji buď vyhraje nebo prohraje, nebo ji hráči uhrají nerozhodně. Zvítězí ten, který vyhraje více jamek, než zbývá ke hraní. Výhoda této soutěže spočívá v možnosti napravit případný neúspěch na jedné nebo dvou jamkách. Dochází zde k přímé konfrontaci hráčů. Hráč stále ví, jaký je stav zápasu.“ (M. Lesová, Wellness a hotelové sporty, str. 89, 2008, Praha)

24

2 Česká republika jako golfová destinace Česká republika v posledních letech zaznamenala rapidní nárůst z hlediska počtu golfových hřišť i hráčů. K 22. lednu 2013 bylo na našem území devadesát tři normovaných hřišť s devíti a více jamkami, na které připadalo přesně 55 547 hráčů. Každý rok se v České republice otevírá několik golfových areálů. Jejich roční přírůstek ale postupně klesá. Rekordní nárůst hřišť byl zaznamenán v roce 2004, kdy jich zahájilo svou činnost jedenáct. V následujících letech se otevíralo mezi čtyřmi a osmi areály ročně. V roce 2012 už se jednalo pouze o tři golfové areály. K očekávaným přírůstkům roku 2013 patří zejména Loreta - Pyšely (18 jamek), česko–rakouské hřiště Laa–Hevlín (18 jamek) a Grosshof (9 jamek). Několik dalších resortů se rozšíří na 18 jamek, např. Golf Resort Barbora v Ústeckém kraji. Počet golfistů u nás se v současné době výrazně nemění. Dlouhodobým trendem je meziroční nárůst o několik tisíc registrovaných hráčů. Členská základna tedy sice roste, ale růst se zpomalil. Pro srovnání – v roce 2009 přibylo 5 400 golfistů, v roce 2010 šlo o 3 750 golfistů a v roce 2011 byl přírůstek hráčů pouze 3 500. V celorepublikovém průměru je v golfových klubech zastoupeno 68 % mužů a 32 % žen. Nejpočetnější skupina hráčů (28 %) spadá do věkové kategorie 31 – 40 let. Další početnou skupinu tvoří hráči ve věku 41 – 50 let (22 %). Dětí a mládeže do dvaceti let je zhruba 15 %. Pokud jde o rozložení hendikepů (HCP), hráči u nás mají v průměru HCP 38. Golf u nás se stává důležitou součástí incomingového cestovního ruchu. Z průzkumů a statistik CzechTourismu vyplývá, že průměrný zahraniční turista, přijíždějící do České republiky za účelem strávení golfové dovolené, je muž (74 %) nad 40 let (65 %), zástupce středního nebo vyššího managementu (procentuálně nelze vyjádřit, neboť velká část respondentů neuvedla povolání), přijel primárně za účelem hraní golfu (90 %), stráví v destinaci 3 – 5 dní (51 %), zahraje si na více než jednom hřišti (čtyři pětiny), jako dopravní prostředek použije automobil (42 %),

25

přicestuje na doporučení někoho, kdo má s golfem v České republice zkušenost (86 %) a bude vysoce spokojen s úrovní pobytu (77 %). Majoritní skupinu turistů tvoří návštěvníci z blízkých zemí. Z aktuálních statistik Evropské golfové asociace (EGA) se můžeme dozvědět, že ve srovnání s ostatními zeměmi východního bloku je na tom Česká republika jednoznačně nejlépe. Příkladem může být Polsko (viz Graf 1), kde se nachází sedmadvacet hřišť na zhruba 3 000 hráčů, v Maďarsku je hřišť ještě méně – pouhých čtrnáct na přibližně 2 000 golfistů. Co se týče počtu registrovaných hráčů, jsme na tom dokonce lépe než některé státy, ve kterých je prakticky celoroční golfová sezóna, např. Portugalsko, které má ale téměř stejný počet hřišť jako Česká republika. Příčinu můžeme hledat pravděpodobně v desítkách tisíc zahraničních turistů přijíždějících do země za golfovou hrou. Naopak se zeměmi s dlouhou golfovou tradicí se nemůžeme srovnávat. V České republice hraje golf zhruba 53 000 obyvatel. Ve Skotsku, kde se začínala psát golfová historie, žije na obdobně velké ploše jakou zaujímá Česká republika zhruba 5 144 000 obyvatel, z nichž přes čtvrt milionu patří mezi registrované hráče, na které připadá téměř 550 golfových hřišť. Stejné oblibě jako na Britských ostrovech (golfu se zde věnuje 5,5 % obyvatel) se golf těší i ve Švédsku. V ostatních severských státech vypadá procentuální zastoupení hráčů golfu v populaci následovně: v Dánsku se golfu věnuje 2,8 % obyvatel, v Norsku 2,6 % a ve Finsku 2,1 %. Více golfistů než u nás je například i v Nizozemsku (2 %). V Rakousku hraje golf 1,2 % obyvatel (viz Graf 1). Větší oblibě než v České republice se golf těší také v Německu (viz Graf 1) a Francii, kde se mu věnuje 0,7 % obyvatel. Na druhou stranu jsme na tom lépe než např. Itálie – zde je procentuální zastoupení golfistů v populaci pouze 0,16 %.

26

Tabulka 1 a Graf 1 byly vytvořeny za účelem porovnání České republiky se sousedními státy (Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko). Graf vznikl převedením absolutního počtu golfistů na počet obyvatel. Tabulka 1 Porovnání počtu golfistů v České republice a sousedních státech

počet obyvatel registrovaní hráči počet registr. hráčů na 100 obyv.

ČR

Slovensko

10 505 445

5 404 555

52 971

7 200

3 008

624 569

104 286

0,50

0,13

0,01

0,76

1,24

Polsko

Německo Rakousko

38 511 824 81 831 000 8 404 252

Obrázek 1 - graf: Počet golfistů na počet obyvatel v ČR a sousedních státech

1,24

1,4 1,2 1

0,76

0,8 0,6

0,5

0,4

0,13

0,2 0

0,01 ČR

Slovensko

Polsko

Německo

Rakousko

počet registrovaných hráčů na 100 obyvatel

Zdroj: Vlastní zpracování Jak vyplývá z Grafu 1, vezmeme-li v potaz pouze znázorněné země, je na tom nejlépe Rakousko, kde se golfové hře věnuje 1,24 % obyvatel. V ČR jde pouze o 0,5 % obyvatel. Porovnání s Rakouskem je zajímavé i z toho důvodu, že jde o přibližně stejně velkou zemi jakou je Česká republika. Rakousko má sice o dva

27

miliony obyvatel méně, zato má téměř dvakrát tolik hřišť, z nichž většinu tvoří velké areály. Golf má ve společnosti více zastánců i v Německu, kde se mu věnuje 0,76 % obyvatel. V České republice golf hraje 0,5 % obyvatel, což je výrazně více než na Slovensku (0,13 %). Nejhůře dopadlo Polsko (0,01 %). 2.1 Golfová hřiště v České republice V této kapitole se postupně budu zabývat možnostmi vyžití pro golfové hráče (včetně možností ubytovacích) v jednotlivých krajích. K uváděným počtům golfových hřišť je nutné zdůraznit, že nás zajímala pouze hřiště s více než devíti jamkami. Hřišti s menším počtem jamek jsem se v práci nezabývala. Další podmínkou bylo, aby šlo o hřiště znormovaná. To je důvod, proč početně ani jinak nezahrnuji devítijamkové hřiště Zlonín. Ze stejného důvodu jsem do přehledu nezařadila velký a plnohodnotný areál Loreta-Pyšely, jenž byl navržen Keithem Prestonem, který se v českém golfovém světě proslavil především golfovým areálem Albatross (golfový areál roku 2012) ve Středočeském kraji nebo Ypsilon golf resortem v Liberci. Přehledy a grafy v diplomové práci byly z důvodu snahy o co nejpřesnější zmapování hřišť na území České republiky neustále aktualizovány. Příkladem může být jedno z nejnovějších českých hřišť – Lipiny v Karviné. Toto hřiště jsem do grafů a přehledů původně nezahrnovala, ale z důvodu jeho znormování v průběhu psaní diplomové práce bylo třeba tak učinit, aby nedošlo ke zkreslení počtu hřišť v Moravskoslezském kraji a v porovnání tohoto kraje s kraji ostatními. Graf 2 na následující straně zobrazuje počet minimálně devítijamkových normovaných golfových hřišť ve všech čtrnácti krajích České republiky. Vytvořila jsem ho z důvodu názorného přehledu množstevního zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích a také z důvodu znázornění potenciálu krajů v rámci golfové destinace Česká republika.

28

Obrázek 2 - graf: Množstevní zastoupení golfových hřišť v jednotlivých krajích

5

4

2

2

19

5 5

10

5 8

8 6

7

Stře doče s k ý Ústecký Liberecký Moravskoslezský Pardubický Plze ňs k ý Vys očina

7 Karlovarský Jihoče s k ý Královehradecký hl.m. Praha Zlínský Jihomoravský Olomoucký

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu je patrné, že nejvíce golfových hřišť, která splňují výše uvedené podmínky (viz str. 28), se nachází ve Středočeském kraji (19). Na pomyslném druhém místě se umístil Karlovarský kraj (10 hřišť). Třetí co do počtu golfových hřišť jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj (8 hřišť v každém kraji). V těsném závěsu jsou dva kraje – Jihočeský a Liberecký (7 hřišť v každém kraji). Následuje kraj Královehradecký (6 hřišť). O jedno hřiště méně má hlavní město Praha společně s Pardubickým, Jihomoravským a Zlínským krajem (5 hřišť v každém kraji). Předposlední je kraj Plzeňský (4 hřiště). Nejméně hřišť se nachází na Vysočině a v Olomouckém kraji (2 hřiště v každém hraji). Tato aktuální čísla se mohou změnit otevřením nových normovaných hřišť nebo zvýšením počtu jamek na stávajících hřištích.

29

Zajímavé je sledovat nejen počet hřišť v jednotlivých krajích, ale i jejich úroveň. Tabulka 2 zohledňuje počet jamek na jednotlivých hřištích. Tabulka 2 Přehled hřišť v jednotlivých krajích dle počtu jamek Celkový počet hřišť Praha 5 Středočeský kraj 19 Jihočeský kraj 7 Plzeňský kraj 4 Karlovarský kraj 10 Ústecký kraj 8 Liberecký kraj 7 Královehradecký 6 kraj Pardubický kraj 5 Vysočina 2 Jihomoravský 5 kraj Olomoucký kraj 2 Zlínský kraj 5 Moravskoslezský 8 kraj Česká republika 93 Umístění

Počet hřišť (36 jamek) 0 1 0 0 0 0 0

Počet hřišť (27 jamek) 0 1 0 1 0 0 0

Počet hřišť Počet hřišť (18 jamek) (9 jamek) 2 3 10 7 5 2 2 1 6 4 1 7 3 4

0

1

2

3

0 0

0 0

1 1

4 1

0

1

2

2

0 0

0 0

1 0

1 5

1

0

4

3

2

4

40

47

Zdroj: Vlastní zpracování Při pohledu na Tabulku 2 lze vyvodit jasný závěr – velká golfová hřiště (36 a 27 jamek) jsou v České republice spíše vzácností – hřiště o šestatřiceti jamkách se u nás nachází pouze dvě, hřiště o sedmadvaceti jamkách čtyři. Nejvíce hřišť je devítijamkových – 47 hřišť z celkového počtu. Hřiště osmnáctijamková jsou ale v těsném závěsu – 40 hřišť z celkového počtu. V potaz je důležité vzít, že některá osmnáctijamková hřiště čekají pouze na znormování (např. Loreta-Pyšely), jiná jsou ve výstavbě (např. Laa-Hevlín). V současné době se stále více rozvíjí trend tzv. „rozdělené dovolené“, kdy si partneři (rodiny) rozhodnout prožít dovolenou každý podle svých představ. Proto se v práci částečně zaměřím i na možnosti strávení dovolené osob, které tráví dovolenou v golfovém hotelu, ale nejsou aktivními hráči golfu.

30

Takovým příkladem z praxe golfových hotelů může být muž, který navštíví golfový hotel společně s manželkou / partnerkou / rodinou. On se věnuje golfové hře, ona využívá

nabízených

doprovodných

lázeňských,

relaxačních,

sportovních,

kosmetických nebo jiných služeb. Děti tráví čas v dětských klubech, na dětských hřištích nebo v zábavních parcích. Večer se pak pár (rodina) sejde a má si o čem povídat. Oblíbenou destinací pro tento segment klientely jsou např. Kanárské ostrovy, kde je situováno i jedno z nejkrásnějších hřišť v celém Španělsku – hřiště ABAMA, jehož součástí je i luxusní pětihvězdičkový hotel. 2.1.1 Golfová hřiště v Praze a možnosti ubytování pro golfové hráče V Praze se nachází pět normovaných hřišť. Jejich podrobnější přehled uvádí Tabulka 3. Hřiště v tabulce jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 3 Ubytovací možnosti na golfových hřištích v Praze

Název hřiště Černý Most – Black Bridge Golf Resort Zbraslav Hodkovičky Hostivař Praha - Motol

Umístění hřiště

Počet jamek

Možnost ubytování na hřišti

Název ubytovacího zařízení na hřišti

18

ANO

Bungalovy Green Box

18

NE

-

9 9 9

NE NE NE

-

Praha 9 – Dolní Počernice Praha 5 Zbraslav Praha 4 Praha 10 Praha 5 - Motol

Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky je zřejmé, že v hlavním městě Praha se nachází dvě hřiště s osmnácti jamkami a tři hřiště s devíti jamkami. Z průzkumu ubytovacích kapacit na území Prahy vyplývá, že nejvhodnějším ubytováním z hlediska dostupnosti kvalitního hřiště jsou Bungalovy Green Box

31

přímo v golfovém areálu Černý Most. Jedná se o osm dvojdomků s dispozicí 2+kk s vlastním sociálním zařízením. Bungalovy jsou dvoulůžkové s možností přistýlky. Součástí bungalovu je terasa s posezením a výhledem na golfové hřiště a prostorná garáž, kde je možné uložit golfové a jiné vybavení. Cena za bungalov se odvíjí od počtu přenocování – pultová cena za bungalov pro dvě osoby činí 2 800 Kč za noc, na každou další noc dostane host slevu – za druhou noc zaplatí o 250 Kč méně než za první noc, za třetí o 400 Kč méně, za čtvrtou o 700 Kč méně, za pátou o 1 000 Kč méně a za 6 nocí o 1 200 Kč méně než zaplatil za noc první. Cena ubytování zahrnuje kontinentální snídani a slevu 50 % na hru a zapůjčení vybavení. Je zde možnost využít služby golfového trenéra či maséra. Nabízena je i služba hlídání dětí. Dodatečné stravování je možné zajistit v klubové golfové restauraci. Další možností je ubytování v některém z pražských hotelů. Dobrou volbou z hlediska poměru cena / výkon je např. tříhvězdičkový hotel Golf umístěný v těsném sousedství golfového hřiště Motol. 2.1.1.1 Atraktivní golfové ubytování v Praze mimo normovaná hřiště Chateau St. Havel hotel & golf a Green Yacht Hotel & Restaurant Během průzkumu v Praze jsem evidovala dvě ubytovací zařízení, která se sice nenacházejí na normovaných hřištích, přesto jsou z golfového pohledu zajímavá. Jedná se o Chateau St. Havel hotel & golf a Green Yacht Hotel & Restaurant. Chateau St. Havel hotel & golf je čtyřhvězdičkový zámecký wellness & golf hotel nacházející se v Praze 4 – Krči. Je situován na rozlehlém pozemku uprostřed anglického zámeckého parku s několika rybníky. Součástí zámeckého parku je golfový areál, který hostům nabízí v tuzemských podmínkách unikátní Aqua driving range s možností odpalu míčku přímo na hladinu zámeckého rybníka, dále rozsáhlý cvičný putting green (green určený 32

výhradně k tréninku patování) o rozloze 700 m2 a kvalitní chipping green (green určený k tréninku krátkých přihrávek). Hotel nabízí ubytování v osmadvaceti dvoulůžkových pokojích, které jsou komfortně vybaveny nábytkem v klasickém zámeckém stylu. Cena za pokoj a noc je 2 520 Kč. Náročná klientela může využít možnosti ubytování v exkluzivním apartmá Tower Suite v zámecké věži, které stojí 4 950 Kč na noc. U obou typů ubytování je v ceně zahrnuta snídaně, lehké občerstvení na pokoji, jednou denně jednosměrný transfer na Václavské náměstí, 15% sleva do restaurace a 10% sleva na wellness služby (privátní sauny, vířivky, masáže). Kromě golfu hotel nabízí i kongresové služby. Sestavuje pro své hosty také celou řadu různorodých balíčků, pořádá golfové kurzy pro děti i dospělé. Další zajímavou alternativu ubytování mimo pražská normovaná golfová hřiště je Green Yacht Hotel & Restaurant – golfový botel v Praze 8 u Libeňského mostu. V botelu je nabízeno ubytování ve třech typech luxusních kajut – romantic cabins (romantické kajuty), luxury cabins (luxusní kajuty) a premium cabins (prémiové kajuty). Všechny kajuty splňují standardy čtyřhvězdičkového hotelu. Nejlevnější z kajut je romantic cabin, která zákazníka vyjde v přepočtu na 4 500 Kč na noc. Pokud zůstane minimálně 3 noci, cena za noc se snižuje. Luxury cabin stojí 6 250 Kč na noc, premium cabin 7 500 Kč na noc. Cena za noc zahrnuje snídani. Polopenzi je možné dokoupit za 500 Kč, plnou penzi za 1 000 Kč. Green Yacht disponuje také saunou. V nabídce jsou i různé druhy masáží.

Restaurace Green Yacht se dostala mezi certifikované restaurace, které se mohou chlubit logem CzechSpecials. Tento certifikát zaručuje v nabídce minimálně jednu národní a jednu regionální specialitu. V posledních měsících jsou ubytovací a stravovací služby tohoto zařízení často nabízeny na slevových portálech. Z golfového pohledu je botel zajímavý především díky driving range, kde hlavní atrakcí je odpal přímo z jachty přes vstupní lávku mezi stromy na zelenou plochu první jamky. 33

2.1.2 Golfová hřiště ve Středočeském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Ve Středočeském kraji se nachází devatenáct normovaných hřišť. To je nejvyšší číslo v porovnání s ostatními českými kraji. Podrobný přehled středočeských hřišť uvádí Tabulka 4. Hřiště v tabulce jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 4 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Středočeského kraje

Název hřiště

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

Počet jamek

Ubytování na hřišti Golf Resort hotel Konopiště Královské apartmá, Head Pro apartmán, Apartmán Caddy, pokoje junior a senior

Poznámka Největší golfový resort v ČR

Konopiště

Benešov

36

ANO

Karlštejn

Liteň

27

ANO

Albatross

Vysoký Újezd

18

NE

-

Golfový areál roku 2012

Benátky

Benátky nad Jizerou

18

NE

-

-

Beroun

Beroun

18

ANO

Golf Resort hotel Beroun

Beřovice

Beřovice

18

NE

-

Casa Serena

Roztěž

18

NE

-

34

-

Partnerský hotel: ANO Počet: 1 Čistě privátní hřiště – pouze pro zvané hosty nebo návštěvníky turnajů

Název hřiště

Město

Počet jamek

Možnost ubytování přímo na hřišti

Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

18

NE

-

Molitorov

Kouřim Prahavýchod

18

NE

-

Partnerský hotel: ANO Počet: 1 -

18

NE

-

-

Mstětice

Ubytování na hřišti

Poznámka

Poděbrady

Poděbrady

18

ANO

Ubytování I., II. a III. kategorie

Slapy

Slapy nad Vltavou

18

NE

-

-

ANO

Hotel Botanika, Vila Botanika

-

Botanika

Unhošť

9

Líšnice

Mníšek pod Brdy

9

NE

-

Podbořánky

Jesenice

9

NE

-

Druhé nejstarší provozované hřiště v Čechách Nejbližší ubytování: 100 m

Srbsko

Kněžmost

9

ANO

Srubové chaty, apartmány, pokoje

Stará Boleslav

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

9

NE

-

-

-

Štiřín

Štiřín

9

ANO

Hotel Zámek Štiřín

Trhový Štěpánov

Trhový Štěpánov

9

NE

-

-

Zdroj: Vlastní zpracování Mezi 19 hřišť Středočeského kraje spadá jedno hřiště s šestatřiceti jamkami (Konopiště), jedno hřiště se sedmadvaceti jamkami (Karlštejn), deset hřišť s osmnácti jamkami, z nichž jedno není veřejnosti přístupné (Casa Serena), a sedm

35

hřišť devítijamkových. Ubytování přímo na hřišťi nabízí sedm hřišť – Konopiště, Karlštejn, Beroun, Poděbrady, Botanika, Srbsko a Štiřín. Hřiště ve Středočeském kraji jsou velmi různorodá. Najdeme zde hřiště částečně linksového typu v otevřené krajině, na nichž hraje zásadní roli vítr (Karlštejn, Mstětice, Beřovice, Benátky), hřiště s velkým počtem vodních překážek, popřípadě s mnoha biozónami (Poděbrady a Štiřín), hřiště obklopená z velké části lesním porostem, popřípadě lesoparková hřiště (Poděbrady), esteticky cenná zámecká hřiště (Štiřín), hřiště poskytující více rekreačních aktivit (např. Srbsko), dlouhá a kopcovitá, fyzicky náročná hřiště s delšími přechody mezi jednotlivými jamkami (Karlštejn), herně obtížná hřiště (Karlštejn, Poděbrady), reprezentativní areály (Karlštejn, Konopiště), hřiště s výhodným poměrem cena / výkon (Podbořánky) a podobně. Výběr vhodného ubytovacího zařízení samozřejmě záleží na preferencích konkrétního hráče. Polohově nejvýhodnější ubytování nabízejí golfová hřiště Konopiště, Karlštejn, Beroun, Poděbrady, Botanika, Srbsko a Štiřín, u kterých je možnost ubytování přímo na hřišti. Nejreprezentativnějšími hřišti, na kterých se lze ubytovat, jsou bezpochyby Konopiště (36 jamek) a Karlštejn (27 jamek). Konkrétními ubytovacími možnostmi na těchto hřištích se budu zabývat v kapitole 2.1.2.1 a 2.1.2.2. 2.1.2.1 Ubytování na šestatřiceti-jamkových hřištích Středočeského kraje – Golf Resort Konopiště Normovaná hřiště s šestatřiceti jamkami se v České republice nacházejí pouze dvě – jedno právě ve Středočeském kraji (Golf Resort Konopiště), druhé v kraji Moravskoslezském (Čeladná). Přímo v srdci jediného šestatřiceti-jamkového areálu ve Středočeském kraji – Golf Resortu Konopiště – se nachází hotel s celoročním provozem. V zámeckém hotelu a dalších čtyřech přilehlých rekonstruovaných budovách (Creek House, Steak House, Forrest House a Garden House) se nachází pětapadesát luxusních 36

dvoulůžkových pokojů a dvě apartmá, které nabízejí komfortní ubytování jak pro golfové hráče, tak i pro jiné návštěvníky resortu. Jsou vybaveny stylovým nábytkem, vlastním sociálním zařízením, vanou, televizí včetně satelitu, minibarem a trezorem. Cena ubytování se odvíjí od toho, zda-li je host členem ČGF. Dvoulůžkový pokoj na jednu noc vyjde člena ČGF na 1 600 Kč za noc, nečlena na 2 200 Kč. Apartmá vyjde hosta bez ohledu na členství na 3 500 Kč na noc. V areálu Golf Resort Konopiště nalezneme dvě restaurace. V centrální budově (zámeček) se nachází restaurace Tee No. 19 a u hlavního parkingu restaurace Steak House St. Florian. Obě restaurace jsou zaměřeny na evropskou a zejména na tradiční českou kuchyni doprovázenou širokým výběrem kvalitních vín. Kromě golfu nabízí Golf Resort Konopiště také další volnočasové činnosti v blízkosti areálu, které je možné pro skupiny i jednotlivce zabezpečit "na klíč" anebo

zprostředkovat

kontakt

na

provozovatele

těchto

aktivit.

Jedná se o prohlídky blízkých zámků – Konopiště či Jemniště, tématický výlet do Prahy,

návštěvu

nedaleko

situovaného

Velkopopovického

pivovaru

(s

ochutnávkou). Pro sportovně založenější klienty lze zajistit let balonem nebo malým letadlem, pro zájemce o střelbu parkurovou střelnici (asfaltové terče). Další možností trávení volného času jsou projížďky na kolech, koních či motorových čtyřkolkách a samozřejmě procházky. Relaxačnější doplňkovu aktivitou je návštěva Spa & Wellness centra, které je v provozu od počátku roku 2013. Je umístěno přímo v areálu resortu. Celková výměra činí 2.000 m2. K dispozici je zde vnitřní a venkovní bazén, vířivka, solná lázeň, Kneippův chodník, pára, sauna či solární louka. Cena vstupu do wellness činí pro hotelového hosta 245 Kč, pro rodinu (max. dva dospělí a děti do patnácti let) 420 Kč.

37

V části nazývané "spa & balneo" je možno absolvovat nejrůznější léčebné či relaxační procedury jako masáže, zábaly, inhalace nebo koupele. Dále je zde k dispozici posilovna a pro skupiny fitness sál. Všechny výše uvedené možnosti mohou představovat doplňkovou aktivitu golfových hráčů nebo alternativní možnost pro osoby, které golfisty doprovázejí, ale nemají ke golfu vztah. Hotel rovněž nabízí zajímavé balíčky služeb – beauty balíčky (od 3 950 Kč za osobu na 2 noci), relax balíčky (od 2 700 Kč za osobu na 2 noci) i týdení lázeňské balíčky (od 8 900 Kč za osobu), kdy všechny obahují minimálně slevu na golfové aktivity, většinou jsou ale vstupy na golfové hřiště zahrnuty. Zajímavou možností pro děti je dětský golfový tábor. Letos se koná na Konopišti již třetím rokem a stojí 5 990 Kč. Za tuto cenu získá dítě 7 nocí ve stanech s podsadou (v případě nepříznivého počasí je ubytování zajištěno v Zámeckém hotelu), celodenní stravu včetně pitného režimu (catering pro děti zajišťuje Zámecká restaurace), golfovou výuku pod vedením profesionálních golfových trenérů (celkem 35 tréninkových jednotek), zapůjčení základního golfového vybavení pro začínající golfové hráče, golfový turnaj na devítijamkovém hřišti, negolfový program včetně nočních her a celotáborového klání, ceny do soutěží a pedagogický dozor. Od 5. prosince 2012 je v Arkýřovém salonku v prvním patře zámecké budovy k dispozici golfový simulátor Full Swing Golf, jehož prostřednictvím si lze vyzkoušet hru na vyhlášených hřištích jako jsou například Valderrama, Bay Hill nebo tradiční Old Course. Tento typ simulátorů využívá ČGF k pořádání všech svých národních šampionátů. Cena za jednu hodinu hry je 400 Kč. V zimním období je možné využít lyžařského areálu, který zahrnuje 300 metrů dlouhou sjezdovku s průměrným sklonem 10 % a dva vleky v délce 300 a 50 metrů. Dále jsou zde běžkařské trasy v délce 12 km, kde je možno provozovat jak klasické běžecké lyžování, tak i skating. V místě působí lyžařský škola nabízející výuku lyžování pro děti i dospělé. Půjčovnou lyžařského vybavení resort 38

nedisponuje – má k dispozici pouze velmi omezené množství dětských lyžařských setů. V nabídce jsou i další doplňkové aktivity pro zimní měsíce, jako je bruslení na rybnících (zdarma) a zimní lov pstruhů na dírky (není nutné vlastnit rybářský lístek ani rybářskou výbavu – zapůjčení na místě). 2.1.2.2 Ubytování na sedmadvaceti-jamkových hřištích Středočeského kraje – Golf Resort Karlštejn Golf resort, který by se mohl pyšnit sedmadvaceti jamkami se nachází ve Středočeském kraji pouze jeden – Golf Resort Karlštejn. Nejluxusnější možností ubytování v resortu je Královské Apartmá. Disponuje prostornou obývací místností s kuchyňským koutem a moderním nábytkem. Součástí apartmá je prostorná ložnice, dětský pokoj, koupelna s vanou a vestavěná zrcadlová šatní skříň. Cena pro členy ČGF činí 5 000 Kč na noc, pro nečleny 7 000 Kč na noc. Nadstandardně vybavené apartmá Head Pro poskytuje možnost ubytování pro rodinu s dítětem – v ložnici je dostatečné množství místa pro použití přistýlky. Cena pro členy je 2 700 Kč na noc, pro nečleny 3 700 Kč na noc. Apartmá Caddy disponuje obývací místností, ložnicí a koupelnou. Nabízí ideální prostor pro dvě osoby. Cena pro členy je 1 800 Kč na noc, nečlen zaplatí 2 700 Kč na noc. Levnější alternativou pro dvě osoby jsou dvoulůžkové pokoje vybavené sprchovým koutem a toaletou. Cena pro člena je 900 Kč na noc, pro nečlena 1 400 Kč na noc. Členové i nečlenové klubu mohou využít zázemí moderního klubového domu s restaurací. Menu pro letošní sezónu je sestaveno z mezinárodní i české kuchyně. Restaurace disponuje letní terasou, ze které lze pozorovat golfové hřiště s kulisou hradu Karlštejn v pozadí.

39

2.1.2.3 Ubytování na osmnáctijamkových hřištích Středočeského kraje – Beroun Golf Resort a Golf Club Poděbrady Možnost ubytování na osmnáctijamkovém hřišti nabízí ve Středočeském kraji Beroun Golf Resort a Golf Club Poděbrady. Beroun disponuje ubytovací kapacitou, která je tvořena sedmi dvoulůžkovými pokoji. Pokoje jsou umístěny ve druhém a třetím patře a je z nich hezký výhled na golfové hřiště, město Beroun a okolní lesy. Ke každému pobytu host získá neomezený vstup do wellness, parkovací místo zdarma a 25 % slevu na vstup na hřiště. Stravování je možné zajistit v restauraci Tifannys situované v klubovém domu berounského golfového resortu, která se specializuje na českou, středomořskou a asijskou kuchyni. Nejluxusnější ubytovací možností jsou dvoulůžkové pokoje de luxe s jacuzzi (4 000 Kč za pokoj a noc). Levnější alternativou je standardní pokoj, který při ubytování dvou osob vyjde na 2 000 Kč. Při ubytování jedné osoby zaplatí host 1 600 Kč za noc. Poděbrady nabízejí ubytování v I. – III. kategorii. I. kategorie zahrnuje apartmá (předsíň, ložnice, obývací místnost s nábytkem, TV a SAT, koupelna s vanou a sprchovým koutem) a dvoulůžkové pokoje (předsíň, sedací nábytek, dvě oddělené postele, TV a SAT, koupelna s vanou a sprchovým koutem). Dvoulůžkové apartmá I. kategorie stojí 1 400 Kč za noc, dvoulůžkový pokoj 800 Kč za noc. V případě ubytování pouze jedné osoby je na dvoulůžkový pokoj sleva ve výši 200 Kč za noc. II. kategorie sestává z ubytování v křídle budovy v jednolůžkových až čytřlůžkových pokojích s vlatním sociálním zařízením (sprchový kout, WC) a TV na vyžádání. Tyto pokoje stojí 350 Kč na osobu a noc. III. kategorií se rozumí ubytovna v areálu naproti hlavní budově. Zde se nachází dvoulůžkové až čytřlůžkové pokoje se společným sociálním zařízením a kuchyňkou. Jedna noc vyjde na 250 Kč za osobu. Stravování je možné dokoupit v klubové restauraci.

40

2.1.2.4 Ubytování na devítijamkových hřištích Středočeského kraje – Botanika, Srbsko, Štiřín Možnosti ubytování na devítijamkových hřištích jsou ve Středočeském kraji tři – na hřišti Botanika, ve sportovním areálu Srbsko a na zámeckém hřišti Štiřín. Ubytovací kapacita na hřišti Botanika sestává z padesáti lůžek a host má dvě možnosti, ze kterých může volit – Hotel Botanika (čtrnáct pokojů) a Vila Botanika (pět apartmá). Oba ubytovací objekty jsou čtyřhvězdičkové a mají stejné vybavení. Cena za celé apartmá činí 3 000 Kč za noc, dvolůžkový pokoj vyjde na 1 500 Kč za noc a jednolůžkový pokoj na 1 125 Kč za noc. Snídaně se podává v golfové kavárně ve Vile Botanika a za hezkého počasí (v letních měsících) na venkovní terase. Srbsko je spíše sportovně-rekreační areál, který není navštěvován pouze golfisty, protože skýtá celou řadu aktivit – například bazén, lezeckou stěnu, tenisové kurty, posilovnu nebo bowling. Tento areál je vhodný i pro rodiny s dětmi a nabízí čtyři možnosti ubytování – srubové chaty, apartmány, bungalovy a pokoje. Srubové chaty v areálu se dělí na čtyřlůžkové a pětilůžkové. Pětilůžkové disponují také vlastním krbem. Cena srubu se odvíjí od počtu ubytovaných osob a sezóny. Průměrná cena je 2 500 Kč za srub na noc. Apartmány jsou čtyřlůžkové, nacházejí se přímo u bazénu a jejich cena je obdobná. Dvoulůžkové bungalovy s možností dvou přistýlek jsou rovněž situovány u bazénu. I u tohoto typu ubytování se cena odvíjí od sezóny a počtu ubytovaných osob, maximální cena za dvolůžkový bungalov (v hlavní sezóně) činí 1 450 Kč za noc. Pokoje umístěné v přízemí hlavní budovy mají narozdíl od výše zmíněných srubových chat, apartmánů a bungalovů společné sociální zařízení na chodbě a vyjdou hosta na přibližně 700 Kč za dvoulůžkový pokoj. V ceně ubytování není zahrnuto stravovávní. Polopenzi lze dokoupit za 95 Kč na osobu a den, plnou penzi za 195 Kč na osobu a den. Ubytování přímo na hřišti nabízí i čtyřhvězdičkový Hotel Zámek Štiřín ležící 25 km východně od centra Prahy v romantickém prostředí barokního zámku obklopen několika rybníky. Součástí areálu je zámecký park v anglickém stylu. Toto hřiště je 41

zajímavé i z historického hlediska – počátky golfu v českých zemích jsou neodmyslitelně spojeny se Štiřínem a zejména s rodinou Ringhofferů (viz str. 17).

Hotel

disponuje

třiašedesáti

pokoji

–

pěti

jednolůžkovými,

třiapadesáti

dvoulůžkovými a pěti apartmány. Pokoje jsou umístěné v celkem pěti budovách s následujícmi názvy – Zámek, Dům Salm, Dům Jockey, Dům Arminia a Dům Atis. Všech pět budov je charakterizováno níže. Zámek (26 pokojů, 52 lůžek), jak název napovídá, nabízí ubytování v zámeckém stylu. Interiéry jsou vybaveny originály nebo replikami historického nábytku z období pozdního baroka. Cena dvoulůžkového pokoje de luxe je 3 700 Kč na noc, jednolůžkového pokoje de lux 2 500 Kč na noc, cena dvoulůžkového pokoje standard 2 400 Kč na noc, rodinného pokoje standard (čtyřlůžkový pokoj) 4 000 Kč za noc. Cena apartmánů se pohybuje od 5 000 Kč do 8 000 Kč na noc. Dům Salm (14 pokojů, 25 lůžek) disponuje pokoji ve stylu selského baroka. Cena dvoulůžkového pokoje de luxe podle aktuálního ceníku činí 2 700 Kč, dvoulůžkového pokoje standard 2 100 Kč a jednolůžkového pokoje 1 600 Kč. Stejná cena za dvoulůžový pokoj je účtována při pobytu v Domě Jockey. Ubytování v domu Arminia (8 pokojů, 16 lůžek) nabízí ubytování v dobovém zámeckém stylu. Cena za dvoulůžkový pokoj de luxe je 3 700 Kč na noc, cena apartmánů se pohybuje od 4 400 Kč do 4 900 Kč za noc. Stejná pultová cena za dvoulůžkový pokoj platí i v

Domě Atis (3 pokoje, 6 lůžek) vybudovaném

v originálním architektonickém stylu inspirovaném přírodními motivy. Na rozdíl od velkých resortů (např. Golf Resort Konopiště) je hotel využíván spíše pro krátkodobé pobyty (např. prodloužený víkend). V hotelu je nabízena řada různorodých služeb – fitness, whirpool, sauny, masáže, solárium, tenisové kurty, maxi šachovnice, bowling, squash, jezdecký klub, kulturní programy (koncerty, plesy), proto je hotel vhodný i pro společný pobyt golfových hráčů a osob, které se golfu nevěnují.

42

2.1.3 Golfová hřiště v Jihočeském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče V Jihočeském kraji se nachází sedm normovaných hřišť. Hřiště Mnich (18 jamek) a hřiště Nová Bystřice (9 jamek) uvádím z důvodu nezkreslování počtu jamek na jednotlivých hřištích samostatně, přestože společně tvoří Golf Resort Monachus, který se umístil na 2. místě v soutěži Golfový areál roku 2012. Podrobný přehled jihočeských hřišť uvádí Tabulka 5. Hřiště v tabulce jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 5 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Jihočeského kraje

Název hřiště Čertovo břemeno Český Krumlov Hluboká Mnich

Možnost Název Počet ubytování ubytovacího partnerských přímo na zařízení na hotelů hřišti hřišti

Město

Počet jamek

Jistebnice

18

NE

-

4

Velešín

18

ANO

Village golf hotel

1

18

NE

-

11

18

NE

-

7

18

NE

-

1

0

7

Hluboká nad Vltavou Nová Bystřice

Písek Kestřany

Písek

Bechyně

Sudoměřice u Bechyně

9

ANO

Penzion Golf, Zámeček Černice

Nová Bystřice

Nová Bystřice

9

NE

-

Zdroj: Vlastní zpracování Obecně řečeno se v kraji nachází spíše hřiště pro začínající a středně pokročilé hráče s menším počtem překážek a kratšími jamkami a vyznačující se výhodným poměrem cena / výkon. Mezi tato hřiště patří např. Čertovo břemeno (18 jamek), Písek-Kestřany (18 jamek) nebo zámecké hřiště Bechyně (9 jamek). Ubytování přímo na hřišti nabízí v Jihočeském kraji pouze dvě hřiště – Český Krumlov (18 jamek) a zámecké hřiště Bechyně (9 jamek). 43

Rekonstruované historické stavení Village golf hotel Svachův Dvůr nabízející ubytování ve tříhvězdičkových pokojích a apartmánech se nachází v samém centru osmnáctijamkového golfového hřiště Český Krumlov, v těsné blízkosti greenů jamek 8 a 18. Cena ubytování je diferencovaná v závislosti na sezóně – dvoulůžkový pokoj stojí od 1 400 Kč do 1 600 Kč na noc, apartmán (dvě lůžka a dvě přistýlky) od 2 500 Kč do 3 000 Kč na noc. Hotel nabízí možnost zakoupení ubytování v rámci tzv. golfových balíčků – jedná se o cenu za noc zahrnující vstup na hřiště. Tato cena je nižší než kdyby byly obě položky (ubytování a vstup na hřiště) účtovány samostatně. Ze způsobu tvorby cen hotelu, kdy cena za pobyt o víkendu je výrazně vyšší než za pobyt ve všední dny (např. cena balíčku zahrnujícího dvě noci v pracovním týdnu je stejná jako cena balíčku zahrnujícího jednu noc o víkendu), je patrná strategie hotelu „směřovat“ hosty k pobytu v pracovním týdnu. Tato strategie se promítá i v celé řadě speciálních nabídek hotelu (aktuálně jde o slevu pro seniory ve výši 25 % při pobytu od neděle do čtvrtka). V ceně přenocování je zahrnuta snídaně formou švédských stolů (v případě nízké obsazenosti hotelu servírovaná), parkování a vstup do hotelového bazénu. Za poplatek je možné využití vířivé vany a infrasauny Druhou ubytovací možnost přímo v golfovém areálu nabízí zámecké golfové hřiště Bechyně (9 jamek). Ubytování je nabízeno v patnácti tříhvězdičkových pokojích penzionu Golf nebo ve třinácti pokojích barokního Zámečku Černice, který je provozován jako depandance penzionu a slouží k ubytování uzavřené společnosti. Cena dvoulůžkového pokoje v penzionu je 1 500 Kč na noc, jednolůžkového 900 Kč. Cena za ubytování v Zámečku Černice je vykalkulována na základě poptávky.

44

2.1.4 Golfová hřiště v Plzeňském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče V Plzeňském kraji se nachází čtyři normovaná hřiště. Zajímavá je skutečnost, že všechna hřiště nabízejí ubytování pro golfové hráče. Podrobný přehled plzeňských hřišť uvádí Tabulka 6. Hřiště v tabulce jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 6 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Plzeňského kraje

Název hřiště

Město

Počet jamek

Možnost ubytování přímo na hřišti

Název ubytovacího zařízení

Darovanský dvůr

Břasy

27

ANO

Kongres&Golf hotel Darovanský dvůr Resort

Alfrédov

Kostelec u Stříbra

18

ANO

Hotel Alfrédov

Plzeň-Dýšina

Dýšina

18

ANO

Hořohledy

Spálené Poříčí

9

ANO

Golf hotel Plzeň Penzion Pod Kokšínem

Zdroj: Vlastní zpracování Kongres&Golf hotel Darovanský dvůr Resort je situován na největším hřišti Plzeňského kraje (27 jamek) a nabízí velký počet aktivit pro trávení volného času, proto se jedná o nejvhodnější ubytovací zařízení Plzeňského kraje pro společný pobyt golfových hráčů a osob, které se golfu nevěnují. V případě tohoto segmentu zákazníků (hráči i nehráči pobývající v hotelu společně) jsou ideálním řešením balíčky golfových i „negolfových“ služeb, které hotel nabízí – každý hotelový host si může vybrat balíček dle svých preferencí (golfový, wellness, adrenalinový aj.). Resort disponuje ubytovací kapacitou ve čtyřhvězdičkové hotelové části a v tříhvězdičkových historických budovách. Cena ubytování je závislá na sezóně – v případě letní sezóny je cena ovlivňována i tím, je-li pobyt realizován v pracovním týdnu nebo o víkendu. Dvoulůžkový pokoj ve čtyřhvězdičkové hotelové části stojí

45

od 1 610 Kč do 2 300 Kč na noc, cena tříhvězdičkového dvoulůžkového pokoje se pohybuje od 1 260 Kč do 1 800 Kč na noc. Cena zahrnuje bufetovou snídani. Hotel disponuje historickou restaurací s původní černou kuchyní. Terasa restaurace je zasazena přímo do golfového hřiště a nabízí výhled na zajímavě modelovanou jamku č. 9. Kromě restaurace mají hosté k dispozici společenskorelaxační středisko Laser bar, kde se nachází dvě bowlingové dráhy, laserová střelnice Laser shot, kulečníkové stoly, šipky a herna pro laser game. Hřiště Alfrédov (18 jamek) nabízí ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu Alfrédov. V hotelové části, která se nachází v prvním patře golfové klubovny, se nachází jedenáct pokojů. Cena dvoulůžkového pokoje je 900 Kč za noc, jednolůžkového 760 Kč. Aktuálně hotel nabízí jeden golfový balíček – ubytování na jednu noc pro dvě osoby se snídaní a dvěma dny neomezeného vstupu na hřiště za 3 200 Kč. Třetí ubytovací možnost na golfovém hřišti Plzeňského kraje nabízí Golf Hotel Plzeň situovaný na reprezentativním hřišti s množstvím vodních překážek PlzeňDýšina (18 jamek). Hřiště je zajímavé i díky několika zvláštním jamkám – např. jamka č. 7 je výrazně pod úrovní greenu, proto je nutné hrát prudce nahoru.

Hotel

disponuje

osmi

apartmá,

osmi

dvoulůžkovými

pokoji

a dvěma

nadstandardními luxusními apartmá v historické sýpce. Pultová cena ubytování se pohybuje od 1 400 Kč na noc (dvoulůžkový pokoj) do 2 400 Kč (luxusní apartmá). Cena zahrnuje snídani. Zajímavostí je zajištění vysílání golfového programu Golf Channel na všech hotelových pokojích. Hotel nabízí několik golfových balíčků a možnost objednání masáže prováděné přímo na pokoji. Na golfovém hřišti Hořohledy (9 jamek) je možnost ubytování ve dvoulůžkových pokojích nebo apartmánech. Ubytování odpovídá kategorii tří hvězdiček. Dvoulůžkový pokoj stojí 900 Kč na noc, jednolůžkový 600 Kč. Cena apartmánu se odvíjí od počtu ubytovaných osob – při maximálním obsazení (čtyři osoby) činí 1 500 Kč na noc. V ceně ubytování je zahrnuta snídaně. Možné je i zajištění ubytování v samostatném bytě (max. šest osob, 1 500 Kč na noc).

46

2.1.5 Golfová hřiště v Karlovarském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče V Karlovarském kraji se nachází deset normovaných hřišť. Podrobný přehled karlovarských hřišť uvádí Tabulka 7. Hřiště v tabulce jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 7 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Karlovarského kraje Možnost Ubytovací Počet ubytování zařízení na partner. přímo na hřišti hotelů hřišti

Název hotelu v blízkosti hřiště

Počet jamek

Město

Cihelny

18

Bečov nad Teplou

ANO

Hotel Royal Golf

3

-

Františkovy Lázně Hazlov

18

Hazlov

NE

-

0

-

Kynžvart

18

Lázně Kynžvart

Sokolov

18

Karlovy Vary

18

Název hřiště

Dolní Rychnov Karlovy Vary

NE

-

-

Zámecký hotel Metternich

NE

-

-

-

ANO

Klubovna golf resortu

2

-

18

Mariánské Lázně

NE

-

2

Golf hotel Morris, Parkhotel Golf

GRC Karlovy Vary

9

Karlovy Vary

NE

-

1

Hotel U Šimla

Háje

9

NE

-

-

-

Luby

9

NE

-

2

-

Teplá

9

NE

-

11

-

Mariánské Lázně

Karlovy Vary Luby u Chebu Klášter Teplá

Zdroj: Vlastní zpracování Přestože z tabulky vyplývá, že Karlovarský kraj nabízí pouze dvě ubytovací zařízení přímo na hřišti, může jít v případě tohoto kraje o zavádějící informaci – na

47

tomto místě je nutné zdůraznit, že ubytovacím zařízením na hřišti je v celé práci rozuměno takové ubytovací zařízení, které se nachází přímo v areálu golfového resortu a poskytuje návštěvníkům golfové i jiné služby na různé úrovni. Karlovarský kraj sice nedisponuje mnoha ubytovacími zařízeními přímo na hřišti, ale má k dispozici řadu hotelů špičkové úrovně, které se nacházejí v těsné blízkosti hřišť a které poskytují služby na úrovni srovnatelné jen s několika málo českými hotely situovanými přímo na hřišti. Nejlepší vzorek těchto golfových hotelů je v tabulce uváděn ve sloupci „Název hotelu v blízkosti hřiště“. V případě Karlovarského kraje je rovněž nutné vyzdvihnout spolupráci golfových hřišť s hotely v kraji včetně společného marketingu. Karlovarský kraj je významný nejen vysokým počtem golfových hřišť (druhý nejvyšší počet v ČR), golfovou historií spojenou se vznikem prvního golfového hřiště u nás (viz str. 17),

několika reprezentativními hřišti nejvyšší kategorie

(Cihelny, Karlovy Vary, Mariánské Lázně), různorodostí golfových hřišť z hlediska vzhledu, fyzické i herní náročnosti a cenových relací, špičkovými hotely v blízkosti hřišť v kraji a rozsáhlou nabídkou lázeňských a doplňkových služeb. Nejluxusnější ubytovací možnost přímo na jednom z karlovarských hřišť představuje čtyřhvězdičkový hotelový resort Royal Golf & Spa nacházející se přímo uprostřed luxusního Astoria Golf Resortu Cihelny a zároveň nedaleko historického centra Karlových Varů (jedenáct minut vozem). Lákadlem, zejména pro cizince, je i hotelová restaurace nabízející českou kuchyni, úspěšně certifikovaná v rámci projektu Czech Specials. V současné době hotel pracuje na výstavbě léčebného zařízení, které nabídne veškerý komfort spojený s lázeňským pobytem. Zatím mohou hosté čerpat wellness a spa služby (i v rámci zakoupených wellness balíčků) v jednom ze čtyř sesterských hotelů společnosti Axxos (Wellness and Spa Hotel Royal Regent, Boutique hotel and Spa Aqua Marina, Superior hotel and Spa Olympia a nově v dlouho očekávaném projektu – Wellness hotelu Retro Riverside).

48

Hotel nabízí ubytování v hlavní budově a depandanci. Ceny ubytování lze zjistit přímým dotazem na hotel nebo prostřednictvím rezervačního systému. Nejnižší cena dvoulůžkového pokoje (od neděle do čtvrtka) v depandance se pohybuje okolo 49,50 € (1 237 Kč) za noc. V případě víkendového pobytu se cena zvyšuje o 10 %. Cena dvoulůžkových pokojů v hlavní budově se pohybuje mezi 120 – 145 € za noc (3 000 – 3 625 Kč). Uvedené ceny jsou pouze orientační. Ubytování je možné i v klubovně Golf Resortu Karlovy, která nabízí apartmá s výhledem na hřiště. Stojí 6 500 Kč za noc. Cena zahrnuje parkovné. Snídaně jsou zajištěny formou ala carte v golfové restauraci. 2.1.6 Golfová hřiště v Ústeckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče V Ústeckém kraji se zatím nachází osm hřišť, z toho pouze jedno s osmnácti jamkami. V nejbližší době bude Ústecký kraj disponovat dvěma hřišti o osmnácti jamkách – právě probíhá rozšiřování golfového resortu Barbora o devět jamek. Podrobný přehled ústeckých hřišť uvádí Tabulka 8. Hřiště jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, rozhoduje abecední řazení. Tabulka 8 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Ústeckého kraje

Název hřiště Terasy ústí nad Labem Barbora

Počet jamek

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

Ubytovací zařízení na hřišti

Počet partnerských ubytovacích zařízení

NE

-

0

NE

Hotel Golf Bitozeves Klubovna Hotel Krušnohorský Dvůr -

0

9

Ústí nad Labem Jeníkov

Bitozeves

9

Louny

ANO

Janov Kotlina Libouchovec

9 9 9

Arnoltice Terezín Libouchovec

ANO NE NE

Teplice Cínovec

9

Dubí

ANO

Most

9

Most

NE

18

Zdroj: Vlastní zpracování 49

0 7 0 0 0 0

V Ústeckém kraji se nachází spíše hráčsky jednodušší hřiště (Barbora, Janov, Libouchovec) nabízející v porovnání s jinými kraji výhodné ceny. Golfisté se mohou ubytovat na devítijamkových hřištích v Bitozevsi, Janově a TeplicíchCínovci. Hlavní předností a konkurenční výhodou Golf hotelu v Bitozevsi u Loun je vlastní devítijamkové hřiště. Hotel nabízí ubytování ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích. Cena dvoulůžkového pokoje je 1 350 Kč na noc, třílůžkového 1 900 Kč. Při pobytu nad šest dní se cena dvoulůžkového pokoje snižuje o 150 Kč na noc, třílůžkového o 300 Kč. Hotel nabízí jednoduchý golfový balíček (ubytování a vstup na golfové hřiště), jehož koupě je pro hosta cenově výhodnější než platit za obě služby samostatně. Členové ČGF, senioři a studenti mají v hotelu nárok na sníženou cenu. Cena ubytování zahrnuje snídani. Hotel disponuje restaurací, která nabízí možnosti dalšího stravování. Ubytovat se je možné i na golfovém hřišti v Janově, které disponuje dvěma třílůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením. Cena za osobu a noc se snídaní je 400 Kč. Další stravování je možné zajistit v restauraci, která je součástí golfové klubovny. Při větším zájmu o ubytování mají přednost golfoví hráči. Krom vlastní ubytovací kapacity hřiště nabízí i služby sedmi partnerských hotelů. Poslední možnost ubytování přímo na hřištích Ústeckého kraje nabízí golfové hřiště Teplice-Cínovec. Prakticky přímo uprostřed tohoto devítijamkového hřiště se nachází tříhvězdičkový hotel Krušnohorský Dvůr, který nabízí celoroční ubytování v šesti dvoulůžkových pokojích s možností jedné přistýlky a v jednom rodinném čtyřlůžkovém pokoji. Cena nejdražších dvoulůžkových pokojů není závislá na sezóně a celoročně činí 1 890 Kč na noc. Cena standardního dvoulůžkového pokoje se v závislosti na sezóně pohybuje od 990 Kč do 1 290 Kč na noc. V ceně přenocování je zahrnuta servírovaná snídaně. Další stravování je možné zajistit v hotelové restauraci, která má stálý jídelní lístek, ale zaměřuje se i na sezónní speciality (např. zvěřinový týden, krušnohorské speciality, zvěřinové hody apod.). Pokročilým i začínajícím hráčům hotel nabízí golfové kurzy, v zimních měsících a při nepříznivém počasí je zajištěna možnost využívání indoor golfu v Teplicích.

50

Hotel Krušnohorský Dvůr v poslední době často spolupracuje se slevovým portálem slevomat.cz 2.1.7 Golfová hřiště v Libereckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Přehled libereckých hřišť uvádí Tabulka 9. Hřiště v tabulce jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 9 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Libereckého kraje

Název hřiště

Počet jamek

Machnín

18

Malevil

18

Město Liberec Jablonné v Podještědí

Možnost ubytování přímo na hřišti NE ANO

-

Počet partnerských ubytovacích zařízení 0

Hotel, sruby

0

Ubytovací zařízení na hřišti

Ypsilon Golf Resort

18

Liberec

NE

-

Grabštejn Harrachov

9 9

NE NE

Ještěd

9

Semily

9

Chrastava Harrachov Světlá pod Ještědem Semily

Penzion GC Ještěd -

ANO NE

4 (z toho 2 v bezprostřední blízkosti – penzion Vital a Chalupa Fojtka) 0 7 1 0

Zdroj: Vlastní zpracování Nejznámějším

a

nejreprezentativnějším

hřištěm

Libereckého

kraje

je

pravděpodobně golfové hřiště Ypsilon. Jedná se o dlouhé a kopcovité hřiště s delšími přechody mezi jednotlivými jamkami, vizuálně zajímavými jamkami, atraktivními vyhlídkami a architektonicky zajímavou klubovnou. Hřiště nenabízí ubytování, ale v bezprostřední blízkosti se nachází několik ubytovacích zařízení.

51

Ubytovací kapacitu mají v Libereckém kraji k dispozici dvě hřiště – Malevil a Ještěd. Na golfovém hřišti Malevil je nabízeno ubytování v hotelu a srubech. Hotelová ubytovací část sestává ze třinácti dvoulůžkových pokojů a dvou apartmá. Cena dvoulůžkového pokoje je 1 490 Kč na noc, apartmá stojí 2 090 Kč. Nově vybudované sruby v klidné části u lesa nad rybníkem, u golfové jamky číslo 8, jsou vhodné především pro rodiny s dětmi. Cena čtyřlůžkového srubu je 2 490 Kč na noc, dvě až tři osoby se mohou ubytovat v menším srubovém apartmá, které má stejné vybavení jako srub a jehož cena je 2 090 Kč na noc. Součástí Malevilu jsou i dva penziony – Pražačka a Hrad. Jedná se o ubytovací zařízení nacházející se 500 metrů od hřiště, proto se jimi v práci nebudu zabývat. Stravování je možné zajistit v jedné ze třech restaurací Malevilu – hotelové restauraci, pizzerii nebo africké restauraci. Malevil je vhodný i pro pobyt osob, z nichž se ne všechny věnují golfu, protože disponuje sportovním i relaxačním zázemím a pestrou paletou služeb – bowlingové dráhy, tenisové kurty, squash, beach volleyball, ping-pong, badminton, petanque, lukostřelba, střelba ze vzduchovky, jízda na koních, adrenalinový park, jehož součástí je nejvyšší lanové centrum v Čechách s obří houpačkou a lezeckou stěnou, možnost pronájmu off-road vozů s řidičem, sauna, whirpool, solárium, masáže, dětská ZOO, venkovní dětské hřiště, trampolíny, dětský koutek aj. Devítijamkové golfové hřiště Ještěd nabízí ubytování v jednom jednolůžkovém pokoji bez vlastního sociálního zařízení (450 Kč na noc), v jednom dvoulůžkovém pokoji bez vlastního sociálního zařízení (900 Kč), ve dvou dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením (1 050 Kč), v jednom dvoulůžkovém pokoji s přistýlkou a vlastním sociálním zařízením (1 200 Kč), v jednom třílůžkovém pokoji s přistýlkou a vlastním sociálním zařízením (1 350 Kč) a v jednom čtyřlůžkovém apartmánu (2 100 Kč). Při nedostatku kapacity hřiště zprostředkovává ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu Babylon. Na hřišti je k dispozici restaurace, první adventure golf v ČR vybudovaný přímo na golfovém hřišti a dětský koutek.

52

2.1.8 Golfová hřiště v Královehradeckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Tabulka 10 zachycuje golfová hřiště Královehradeckého kraje. Hřiště jsou řazena sestupně dle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, rozhoduje abecední řazení. Tabulka 10 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Královehradeckého kraje

Název hřiště

Počet jamek

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

Nová Amerika

27

Jaroměř

ANO

Mladé Buky

18

Mladé Buky

ANO

Myštěves

18

Myštěves

ANO

Hrádek

9

NE

Na Vrších

9

NE

-

Prosečné

9

Nechanice Třebechovice pod Orebem Prosečné

Hotel Nová Amerika Hotel Grund Resort Myštěveský zámeček -

NE

-

Ubytovací zařízení na hřišti

Zdroj: Vlastní zpracování Ubytování na hřištích Královehradeckého kraje nabízí tři hřiště – Nová Amerika (27 jamek) tvořená třemi mistrovskými devítkami (Woodland, Maple Hills a Bohemian Garden), Mladé Buky (18 jamek) a Myštěves (18 jamek). Hotel Nová Amerika je součástí největšího golfového resortu východních Čech. Ubytování je zajištěno v pokojích s historickým nádechem. Cena dvoulůžkového pokoje je 1 800 Kč na noc, jednolůžkového 1 600 Kč a apartmá 2 300 Kč. V ceně je zahrnuto parkovné a snídaně. Další stravování je možné zajistit v hotelové restauraci. Osmnáctijamkové

hřiště

Mladé

Buky

nabízí

možnost

ubytování

ve

čtyřhvězdičkovém Hotel Grund Resortu Golf & Ski, který se stal vítězem soutěže Stavba roku 2010. Toto ubytovací zařízení, známé nejen pro svou šetrnost

53

k životnímu prostředí, nabízí ubytování ve čtyřiadvaceti nadstandardních pokojích a čtyřech luxusních apartmá. Cenová relace ubytování se dá zjistit pouze přímým dotazem na hotel nebo prostřednictvím hotelového rezervačního systému. Nejnižší cena, za kterou je v době psaní diplomové práce možné sehnat dvoulůžkový pokoj je 2 423 Kč za noc, ale hotel v poslední době často spolupracuje i se slevovými portály. V ceně přenocování je zahrnuta snídaně formou bufetu a vstup do hotelového wellness (bazén, sauna, vířivka). Masáže a další procedury je možné objednat za poplatek. Dále hotel zprostředkovává velké množství adrenalinových zážitků formou spolupráce s agenturou Yellow Point. Součástí hotelu je i restaurace nabízející mezinárodní kuchyni i krajové, zejména krkonošské, speciality a sezónní pokrmy. Hotel disponuje také konferenčními místnostmi. Na golfovém hřišti Myštěves (18 jamek) se lze ubytovat přímo v prostorách Myštěveského zámečku, kde je hostům k dispozici devět dvoulůžkových pokojů s možností přistýlky a vlastním sociálním zařízením a dvě apartmá. Cena dvoulůžkového pokoje je 950 Kč na noc, cena apartmá 1 200 Kč za noc. Cena zahrnuje snídani. V případě překročení ubytovacích kapacit v areálu je nabízena možnost rezervace hotelového pokoje v Hořicích nebo v Novém Bydžově (vzdálenost 7 km). Z golfového pohledu je zajímavé i samotné město Hradec Králové, kde se nachází největší vodní driving range v Evropě.

54

2.1.9 Golfová hřiště v Pardubickém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Tabulka 11 udává přehled golfových hřišť v Pardubickém kraji. Hřiště jsou řazena sestupně dle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, rozhoduje abecední řazení. Tabulka 11 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Pardubického kraje

Název hřiště

Počet jamek

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

Kunětická Hora

18

Dříteč

ANO

Osyčina

9

Vysoké Mýto

V přípravě

9

Lázně Bohdaneč

NE

-

NE

-

NE

-

PardubiceLázně Bohdaneč Svobodné Hamry Ústí nad Orlicí

9 9

Hlinsko v Čechách Hnátnice - Ústí nad Orlicí

Ubytovací zařízení na hřišti Hotel Kunětická Hora Cedrový penzion

Zdroj: Vlastní zpracování Ubytování na hřištích Pardubického kraje zatím nabízí pouze hřiště Kunětická Hora (18 jamek). Přímo v areálu golfového resortu je situován Golf & Spa hotel Kunětická Hora, který disponuje restaurací se zaměřením na tuzemskou a zahraniční kuchyni, golfovými simulátory, wellness centrem nabízejícím masáže, koupele a další procedury a od dubna 2012 také vlastním kongresovým centrem. Cena jednolůžkového pokoje je 1 420 Kč za noc, cena dvoulůžkového pokoje se v závislosti na vybavení pokojů pohybuje od 1 960 Kč do 2 510 Kč za noc, čtyřlůžkový pokoj stojí 3 480 Kč za noc a svatební apartmá 3 930 Kč za noc. V nejbližší době bude vlastní ubytovací kapacitou disponovat i golfové hřiště Osyčina (9 jamek). Tzv. Cedrový penzion je budován v prvním patře klubovny, kde budou situovány čtyři apartmá o maximální kapacitě dvaadvaceti lůžek.

55

2.1.10 Golfová hřiště na Vysočině a možnosti ubytování pro golfové hráče Na Vysočině se nachází pouze dvě golfová hřiště, z nichž jedno nabízí ubytování. Přestože je počet hřišť v kraji nejnižší v republice (dvěma hřišti disponuje kromě Vysočiny kraj Olomoucký, nižším počtem žádný), vytvořila jsem z důvodu jednotné struktury kapitol pojednávajících o jednotlivých krajích Tabulku 12. Hřiště v tabulce jsou řazena dle počtu jamek. Tabulka 12 Ubytovací možnosti na golfových hřištích na Vysočině

Ubytovací zařízení na hřišti

Ubytovací zařízení v těsné blízkosti hřišť

Název hřiště

Počet jamek

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

Telč

18

Telč

ANO

Hotel Šiškův Mlýn

-

Svratka

9

Svratka

NE

-

Hotel Svratka

Zdroj: Vlastní zpracování Služby golfového resortu Telč (18 jamek) doplňuje čtyřhvězdičkový hotel Šiškův Mlýn, který kromě blízkosti golfového hřiště nabízí hostům restauraci a řadu sportovně-relaxačních služeb – tenis, volejbal, bowling, kulečník, půjčovnu horských kol, bazén s protiproudem, saunu, masáže, kosmetické služby aj. Hotel disponuje také kongresovým sálem. Ceny ubytování v hotelu Šiškův Mlýn jsou diferencované v závislosti na sezóně. Cena jednolůžkového pokoje se pohybuje od 1 200 do 1 600 Kč na noc, dvoulůžkového od 2 000 do 2 400 Kč na noc. K dispozici jsou rovněž větší ubytovací jednotky vhodné pro více osob. Hotel Svratka je ubytovací zařízení, které se nenachází přímo na hřišti a vzhledem k charakteru a omezenému rozsahu služeb není primárně orientováno na golfové hráče, ale spíše na rodiny s dětmi, proto se mu v diplomové práci nevěnuji.

56

2.1.11 Golfová hřiště v Jihomoravském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Tabulka 13 udává přehled golfových hřišť v kraji. Hřiště jsou řazena sestupně dle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 13 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Jihomoravského kraje

Název hřiště

Počet jamek

Město

Brno Kaskáda

27

Kuřim

Možnost ubytování přímo na hřišti ANO

Austerlitz

18

Slavkov u Brna

ANO

Kořenec

18

Boskovice

ANO

9

Brno

NE

-

9

Prosiměřice

NE

-

Brno Automotodrom Těšetice

Ubytovací zařízení na hřišti Hotel Kaskáda Golf Hotel Austerlitz Pythagor Golf Hotel

Zdroj: Vlastní zpracování Největším golfovým hřištěm co do počtu jamek je golfové hřiště Kaskáda – nejreprezentativnější a herně nejnáročnější hřiště kraje, jehož součástí je čtyřhvězdičkový hotel Kaskáda disponující dvěmi restauracemi, bowlingem, golfovým simulátorem a wellness centrem, které sestává z bazénu, sauny, páry a masážních místností. Součástí hotelu je také kongresové centrum. Ceny za ubytování jsou dvojího typu – ceny zahrnující a ceny nezahrnující vstup na golfové hřiště. Cena jednolůžkového pokoje zahrnující vstup na hřiště činí 2 500 Kč na noc, dvoulůžkového 3 500 Kč. V ceně je zahrnut vstup do bazénu, sauny a páry. Ubytování přímo v golfovém areálu nabízí také golfové hřiště Austerlitz (18 jamek). Jedná se o reprezentativní areál vhodný spíše pro herně vyspělejší hráče (delší hřiště s mnoha překážkami) s lepší fyzickou kondicí (kopcovité hřiště s delšími přechody mezi jednotlivými jamkami). Hřiště se nachází v otevřené krajině, kde

57

velkou roli hraje vítr. Na okraji hřiště je situován Golf Hotel Austerlitz sestávající z třiceti dvoulůžkových pokojů a třech apartmánů umístěných v šesti bungalovech. Cenu ubytování ovlivňuje počet nocí strávených v hotelu. Cena jednolůžkového pokoje na jednu noc je 1 100 Kč, cena dvoulůžkového pokoje 1 600 Kč. Cena za apartmán se odvíjí od počtu ubytovaných osob. V ceně je zahrnuta snídaně. Při zakoupení ubytovacích i golfových služeb v rámci balíčku je poskytována sleva na obě služby ve výši 10 %. Golf & Ski resort Kořenec (18 jamek) je posledním hřištěm v kraji disponujícím ubytovací kapacitou – tříhvězdičkovým Pythagor Golf Hotelem architektonicky splývajícím se stavbou srubové klubovny, která vyhrála v soutěži Stavba Jihomoravského kraje roku 2003. Jednolůžkový pokoj bude golfového hráče stát 980 Kč za noc, dvoulůžkový pokoj 1 480 Kč. V ceně je zahrnuta snídaně. Další stravování hostů zajišťuje Golf restaurant Kořenec. Host má nárok na slevu na golfovou hru ve výši 30 %. Hotel disponuje také kongresovými prostory. 2.1.12 Golfová hřiště v Olomouckém kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče V Olomouckém kraji se nachází pouze dvě golfová hřiště, z nichž jedno nabízí ubytování. Přestože je počet hřišť v kraji nejnižší v republice (dvěma hřišti disponuje kromě Olomouckého kraje pouze kraj Vysočina, nižším počtem žádný), vytvořila jsem z důvodu jednotné struktury kapitol pojednávajících o jednotlivých krajích Tabulku 14 . Hřiště v tabulce jsou řazena dle počtu jamek. Tabulka 14 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Olomouckého kraje Název hřiště

Počet jamek

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

Olomouc

18

Olomouc

ANO

Radíkov

9

Hranice

NE

Zdroj: Vlastní zpracování

58

Počet Ubytovací partnerských zařízení na ubytovacích hřišti zařízení Hotel Golf Resort 2 Olomouc 0

V roce 2012 postavený Hotel Golf Resort Olomouc představuje nejvhodnější ubytovací možnost pro golfové hráče v kraji. Tento čtyřhvězdičkový hotel je zasazen do fyzicky náročnějšího golfového hřiště Olomouc s atraktivními vyhlídkami. Hotel disponuje restaurací, která nabízí klasicky českou kuchyni s důrazem na lokální speciality (např. tvarůžky v pivním těstíčku s uherákem). Cena jednolůžkového pokoje je 1 500 Kč na noc, dvoulůžkového s možností přistýlky 1 950 Kč na noc. Cena zahrnuje snídani, wi-fi internet a parkování. 2.1.13 Golfová hřiště ve Zlínském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Zlínský kraj disponuje pěti golfovými hřišti. Všechna hřiště mají shodný počet jamek – devět. Zajímavé je golfové hřiště Slušovice, jehož jamky jsou vměstnány do dostihového oválu, kde se konají dostihové závody. Ubytování ve Zlínském kraji nabízí dvě hřiště – Velké Karlovice a Zlín. Tabulka 15 ilustruje hřiště a jejich nabídku ubytovacích možností pro golfové hráče. Hřiště jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Tabulka 15 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Zlínského kraje Název hřiště Jezera – Ostrožská Nová Ves Rožnov pod Radhoštěm Slušovice Velké Karlovice Horal Zlín

Počet jamek

Město

Možnost ubytování přímo na hřišti

9

Ostrožská Nová Ves

NE

-

0

NE

-

0

NE

-

0

9 9

Rožnov pod Radhoštěm Slušovice

Počet Ubytovací partnerských zařízení na ubytovacích hřišti zařízení

9

Velké Karlovice

ANO

Hotel Horal

0

9

Zlín Kostelec

ANO

Hotel Lázně Kostelec u Zlína

2

Zdroj: Vlastní zpracování 59

Hotelová rezidence Horal ve Velkých Karlovicích (9 jamek) nabízí kromě golfu značné množství relaxačních a sportovních aktivit, proto je vhodná nejen pro golfisty. Zajímavostí a konkurenční výhodou hotelu jsou termální bazény, které jsou hostům k dispozici od roku 2011. Tyto bazény jsou plněny vodou z vlastního vrtu z hloubky sto metrů. Voda se vzhledem k vysoké kvalitě před použitím chemicky neupravuje, pouze ohřívá na teplotu termálních pramenů – plavecká část na 28°C a relaxační na 36°C. Voda obsahuje minerální látky, které mají příznivé účinky na kůži. Blahodárný vliv na zdraví násobí použití soli, jíž se k tomuto účelu denně v termálních bazénech spotřebuje až 70 kilogramů. Teplota vzduchu dosahuje až 38°C z důvodu eliminace nežádoucího teplotního rozdílu po opuštění bazénů. Relaxační atrakcí je i Saunový svět nabízející ve světě stále populárnější saunové rituály. Jedná se o zpestření saunování prováděné zkušeným saunérem, zpravidla spojené s potíráním pokožky různými, tělu prospěšnými, produkty. Hosté mají rovněž možnost objednat si různé masáže a procedury nebo navštívit fitness centrum. Ze sportovních aktivit je k dispozici golfové hřiště, golfové trenažéry, venkovní kluziště, půjčovna segway, sportovní hřiště, bowlingové dráhy, lanový park, sjezdovka a lyžařská škola. Pro hosty jsou pravidelně připravovány víkendové zábavné sportovní aktivity, kterými hosty provází hoteloví animátoři (např. aqua fitness, jóga, pilates, kruhový trénink, salsa, cvičení pro děti aj.). Ubytování je zajištěno ve čtyřech rezidencích s označením A, B, C a E. Pokoje v rezidencích A, B, C odpovídají tříhvězdičkové kategorii, ubytování v rezidenci E odpovídá čtyřem hvězdičkám. Standardní dvoulůžkový pokoj v rezidencích A, B a C vyjde dle současného ceníku na 3 300 Kč na noc, dvoulůžkový pokoj v luxusnější rezidenci E na 3 780 Kč na noc. Cena ubytování v obou rezidencích zahrnuje snídaně formou švédských stolů, večeře formou studeného a teplého bufetu, neomezený vstup do termálních bazénů a fitness centra, víkendové animační programy a parkování. V ceně ubytování v rezidenci E je navíc neomezený vstup do saunového světa.

60

V rezidenci je k dispozici samostatná restaurace pro ubytované hosty, Valašská hospůdka zaměřující se na krajovou gastronomii v moderním pojetí s využitím tradičních valašských surovin a Sport bar s totožnou nabídkou jídel a nápojů, bowlingem a dětským koutkem. Přímo na golfovém hřišti Zlín (9 jamek) je zasazen tříhvězdičkový Hotel Lázně Kostelec u Zlína. V hotelu je nabízena celá řada léčebných i relaxačních procedur – koupele, zábaly, masáže, speciální terapie, relaxační balíčky a léčebné pohybové aktivity. Hotel nabízí širokou paletu relaxačních a kondičních pobytů. Ty se dají kombinovat s golfem, nebo je mohou absolvovat osoby, které se golfu nevěnují, ale cestují do hotelu společně golfovými hráči. Ceny hotelu jsou stanoveny dle sezóny. V hlavní sezóně je cena dvoulůžkového pokoje se snídaní 1 530 Kč na noc, mimo sezónu 1 180 Kč na noc. Hotel nabízí možnost dokoupení polopenze nebo plné penze. V případě, že si host objedná pouze pobyt se snídaní, může se stravovat v hotelové restauraci, pizzerii nebo denní kavárně. 2.1.14 Golfová hřiště v Moravskoslezském kraji a možnosti ubytování pro golfové hráče Moravskoslezský kraj disponuje osmi golfovými hřišti splňujícími prací stanovené parametry. Tabulka 16 na následující straně ilustruje hřiště a jejich nabídku ubytovacích možností pro golfové hráče. Hřiště jsou řazena sestupně podle počtu jamek. Je-li počet jamek shodný, přiklonila jsem se k abecednímu řazení. Jak lze vyčíst z Tabulky 16, ubytování přímo na hřišti je možné v případě Čeladné (36 jamek) a Ostravice (18 jamek). Sporný bod představuje golfové hřiště Šilheřovice, v jehož těsné blízkosti se nachází dokonce tři vhodné ubytovací kapacity pro golfové hráče – Hotel Golf Šilheřovice, Zámek Šilheřovice a Golf hotel u Sv. Jana. Tato ubytovací zařízení jsem zařadila do kolonky „Hotel v blízkosti hřiště“, protože nejsou s hřištěm provázána vzájemnou spoluprácí.

61

Tabulka 16 Ubytovací možnosti na golfových hřištích Moravskoslezského kraje Možnost Počet Ubytovací Název Počet ubytování partnerských Město zařízení hřiště jamek přímo na ubytovacích na hřišti hřišti zařízení Miura Čeladná 36 Čeladná ANO 2 Hotel Kravaře 18 Kravaře NE 0 Green Inn Ostravice 18 Ostravice ANO 0 Hotel Ropice 18 Ropice NE 3

Šilheřovice

18

Šilheřovice

Hukvaldy

9

Lipiny

9

Ostrava

9

Hukvaldy KarvináFryštát OstravaZábřeh

Název hotelu v blízkosti hřiště -

-

0

-

0

Hotel Golf Šilheřovice, Zámek Šilheřovice, Golf hotel u Sv. Jana -

NE

-

0

-

NE

-

0

-

NE

Zdroj: Vlastní zpracování Nejexkluzivnější možnost ubytování v Moravskoslezském kraji nabízí Prosper Golf Resort Čeladná – největší středoevropský resort tvořený dvěma mistrovskými osmnáctijamkovými hřišti, klubovnou, restaurací Golf, moderní jízdárnou Prosper Horse Ranch a dalším bohatým zázemím pro golfisty. Golfový resort Čeladná je hostitelem PGA European Tour – Czech Open, nejvyšší golfové soutěže v Evropě. Přímo v areálu šestatřiceti-jamkového golfového hřiště se nachází Miura hotel – čtyřhvězdičkový design a art hotel připomínající kosmickou loď. Hotelová stavba je držitelem celé řady architektonických ocenění. Hotel je zároveň uměleckou galerií. Na recepci je k dispozici tzv. „art navigator“, ve kterém jsou popsána všechna umělecká díla nacházející se v hotelu. Celý objekt je rozdělen na tři části, z nichž jedna volně levituje nad terénem. Hotelové pokoje jsou umístěny v krajních křídlech hotelu a jsou orientovány na jih ke golfovému hřišti. Apartmá mají navíc prosklené stěny s výhledem na Lysou

62

horu a Ondřejník. V hlavní sezóně lze pořídit dvoulůžkový pokoj za 3 900 Kč na noc, junior apartmá za 5 900 Kč na noc a Miura apartmá (nejluxusnější ubytování v nejvyšším patře hotelu) za 12 000 Kč na noc. Cena pokoje zahrnuje snídani, neomezený vstup do Spa, parkování, wi-fi internet a místní poplatky. V centru budovy je umístěna recepce s lobby barem a jižní terasou, noční bar a restaurace s terasou. V hotelu jsou dvě konferenční místnosti a Miura Spa sestávající z vodní části (vnitřní relaxační bazén s hydromasáží, vyhřívaná lůžka, kneippův chodník, terasa), saunové části (bylinková lázeň, solná lázeň, pára, sanatorium, finská sauna, polévací vědro, ledový déšť, sněhový ráj) a relaxační místnosti (vodní matrace, levitační vana, dvě masážní místnosti). Druhou možnost ubytování přímo na golfovém hřišti představuje Green Inn Hotel – komplex šesti budov roubeného vzhledu situovaný na osmnáctijamkovém golfovém hřišti Ostravice. Hotelové pokoje jsou členěny do třech kategorií a cena se pohybuje od 1 350 Kč na noc do 1 950 Kč na noc. V ceně je zahrnuta snídaně, neomezený vstup do vířivky a sauny, 30 % sleva na vstup na golfové hřiště a 30 % sleva na masáže. Označení „Green“ není odvozeno pouze od golfového zaměření hotelu, ale také od odpovědného přístupu k životnímu prostředí.

63

2.2 Obraz České republiky jako golfové destinace – výsledky průzkumu v krajích Tato kapitola vychází z výsledků průzkumu ubytovacích kapacit pro golfové hráče v jednotlivých krajích České republiky. Graf

3

zobrazuje

počet

hřišť

disponujících

vlastní

ubytovací

kapacitou

v jednotlivých krajích České republiky. Obrázek 3 - graf: Počet hřišť disponujících ubytovací kapacitou v jednotlivých krajích

2

1

2

1

7

3

1

2

1 3

4 2

3

2

Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královehradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Zdroj: Vlastní zpracování Zkompletování informací z výše uvedeného Grafu 3 a Grafu 2 (viz str. 29), který se zabývá množstevním zastoupením golfových hřišť v jednotlivých krajích České

64

republiky bez přihlédnutí k ubytovacím možnostem, umožnilo sestavení Tabulky 17, která porovnává počet hřišť v jednotlivých krajích České republiky s počtem ubytovacích zařízení na těchto hřištích. Toto porovnání slouží k uvědomění si ubytovacích rezerv českých hřišť. V tabulce jsou zohledněna pouze ubytovací zařízení přímo na hřišti, nikoliv ubytovací kapacity v blízkém okolí hřiště, které mohou být ubytovací alternativou pro golfové hráče. Tabulka 17 Ubytovací možnosti golfových hřišť v jednotlivých krajích Umístění

Celkový počet hřišť

Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Česká republika

5 19 7 4 10 8 7

Počet hřišť nabízejících ubytování 1 7 2 4 2 3 2

Počet hřišť nenabízejících ubytování 4 12 5 0 8 5 5

6

3

3

5 2 5 2 5

1 1 3 1 2

4 1 2 1 3

8

2

6

93

34

59

Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky je patrné, že ubytovací zařízení jako součást golfového hřiště není v České republice zatím samozřejmostí. Na tomto místě je ale důležité zdůraznit, že Tabulka 17 zatím nezohledňuje počet jamek na jednotlivých hřištích – jeden z důležitých ukazatelů kvality a potenciálu hřiště pro cestovní ruch. Sumarizací dílčích poznatků z jednotlivých krajů vznikla Tabulka 18, která se oprošťuje od dosavadního zaměření na jednotlivé kraje a vytváří golfový obraz České republiky jako celku. Tato tabulka počet jamek zohledňuje.

65

Tabulka 18 Možnosti ubytování na hřištích České republiky Celkový Celkový Počet hřišť Počet hřišť Počet hřišť Počet hřišť počet počet hřišť nabízejících nabízejících nabízejících nabízejících hřišť v nabízejících ubytování ubytování ubytování ubytování ČR ubytování (36 jamek) (27 jamek) (18 jamek) (9 jamek) 93 34 2 4 17 11 Zdroj: Vlastní zpracování Graf 4 porovnává celkový počet českých hřišť o stejném počtu jamek s počtem ubytovacích možností na těchto hřištích. Obrázek 4 - graf: Počet ubytovacích zařízení na hřištích se zohledněním počtu jamek

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

47 40 Počet hřišť

17 11 2 2 36 jamek

4

Počet ubytovacích možností

4

27 jamek

18 jamek

9 jamek

Zdroj: Vlastní zpracování Z Grafu 4 je patrné, že největší hřiště České republiky co do počtu jamek (36 a 27 jamek) bez výjimky disponují ubytovací kapacitou. V případě osmnáctijamkových hřišť ubytování nabízí necelá polovina (sedmnáct ze čtyřiceti). Z devítijamkových hřišť ubytování nabízí pouze jedenáct hřišť ze sedmačtyřiceti. Tabulka 19 slouží jako přehled tříd ubytovacích zařízení (dále UZ) na českých golfových hřištích. Počtem UZ nepodstupujících klasifikaci rozumíme ubytování v bungalovech, srubech, golfových klubovnách a dalších UZ nepodstupujících klasifikaci. Graf 5 vznikl převedením údajů z Tabulky 19 do grafické podoby. 66

Tabulka 19 Ubytovací zařízení na golfových hřištích ČR rozdělená dle tříd

Počet UZ na Počet UZ třídy Počet UZ třídy hřištích České *** **** republiky 34

9

10

Počet UZ poskytujících ubytování v několika třídách zároveň 2

Počet UZ nepodstupujících klasifikaci 13

Zdroj: Vlastní zpracování Obrázek 5 - graf: Ubytovací zařízení na golfových hřištích ČR rozdělená dle tříd

9 13

počet UZ 3* počet UZ 4* počet UZ - několik tříd počet neklasifikovaných UZ

2

10

Zdroj: Vlastní zpracování

Z Grafu 5 je patné, že množstevně nejvíce ubytovacích zařízení na českých golfových hřištích nepodstupuje klasifikaci. Většinou se jedná o ubytování v golfových klubovnách, bungalovech nebo srubech. Rozdíl mezi počtem čtyřhvězdičkových a tříhvězdičkových ubytovacích kapacit je velmi nepatrný (deset čtyřhvězdičkových hotelů oproti devíti hotelům tříhvězdičkovým). Ubytování v několika třídách zároveň nabízejí pouze dvě ubytovací zařízení. V této kapitole byly shrnuty a sumarizovány poznatky získané v předchozích kapitolách. Tím vznikl obraz České republiky jako golfové destinace s důrazem na ubytovací možnosti pro tuzemské i zahraniční hráče. Nejdůležitější poznatky jsou rovněž shrnuty v závěru práce.

67

3 Plán rozvoje golfového prostředí České republiky Česká republika je z postsocialistického bloku golfově nejdynamičtěji se rozvíjející zemí. Potenciální konkurenci je možné vidět na Slovensku, kde rozsáhlé investice do golfových hřišť budou mít za následek zkvalitnění nabídky pro zahraniční hráče. Významným konkurentem České republiky se může stát také Maďarsko, které disponuje nepočetnými, ale kvalitními golfovými resorty. Ze sousedních států je pro nás největší hrozbou Rakousko a Německo. Tyto země disponují golfovými resorty, které kvantitativně a v mnoha případech i kvalitativně výrazně převyšují možnosti českých golfových resortů. Dosažení stavu, který panuje v těchto sousedních německy mluvících zemích je potenciálně reálné, ale je podmíněno velkými investičními výdaji do českých golfových resortů. Pomineme-li rozsáhlé investice do golfových hřišť, nabízí se dvě možnosti jak přilákat zahraniční klientelu na česká golfová hřiště – zintenzivnění a zkvalitnění propagace České republiky jako golfové destinace na zahraničních trzích a navázání širší spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi v oblasti nabídky a prodeje golfových zájezdů do České republiky. Optimální situace nastane v okamžiku, kdy se budou realizovat obě možnosti zároveň – první prostřednictvím

České

centrály

cestovního

ruchu

(CzechTourism),

druhá

prostřednictvím českých cestovních kanceláří ve spolupráci s dalšími subjekty cestovního ruchu. Poslední navrhovaná možnost přilákání zahraniční golfové klientely na česká hřiště je spojená s výstavbou golfových hřišť v blízkosti hranic – tato hřiště si získají nejen zahraniční golfové hráče, ale samozřejmě i české hráče bydlící v blízkém okolí. Přilákání zahraničních hráčů je atraktivní cíl, který by Česká republika rozhodně neměla opomíjet, přesto by se primárně měla zaměřit na rozšiřování české golfové základny prostřednictvím zvyšování golfového povědomí a informovanosti nejširší veřejnosti. Přestože golf postupně proniká do širších vrstev společnosti, velká část

68

populace o golfu stále mnoho neví, řada lidí ho považuje za sport vyhrazený pro ty nejbohatší. Růst popularity golfu ve světě je z velké části ovlivněn golfovými legendami, které si získaly oblibu veřejnosti nejen svými sportovními výsledky – např. Američan Tiger Woods ukazuje, že i obyčejný kluk z chudé rodiny může dosáhnout na absolutní golfový vrchol a získává tak fanoušky nejen sobě, ale i golfu jako sportu. České republice chybí slavní golfoví hráči, ale řešením je zajištění propagace golfu oblíbenými známými osobnostmi (herci, zpěváci aj.), které se golfu věnují. Tento způsob rozšiřování povědomí se ujal i ve světě – např. v USA se konají turnaje, kde hrají populární osobnosti s profesionálními hráči. Tyto turnaje patří k nejsledovanějším sportovním přenosům v zemi. Zapojení slavných osobností do propagace golfové hry by mělo za následek kýžené zvýšení popularity i golfového povědomí v České republice. Nezbytným předpokladem rozvoje českého golfového světa je zvyšování počtu golfových hřišť a tím i klubů. Výstavba hřišť by měla pokračovat dokud nebude dosaženo stavu, kdy všechny lokality budou rovnoměrně zaplněny golfovými hřišti různých cenových relací. V současné době nejvyšším počtem golfových hřišť disponuje Středočeský kraj, ale vzhledem k velkému počtu pražských hráčů se toto číslo stále pohybuje pod optimem a je třeba budovat hřiště nová. Nejlépe je na tom v České republice Karlovarsko, naopak nejhůře Olomoucký kraj a kraj Vysočina. V České republice se vzhledem k počtu registrovaných hráčů nachází dostatečné množství reprezentativních areálů určených bohatší klientele. Nutností je zvyšování počtu středně drahých a levnějších golfových hřišť, která přilákají nové hráče. Samozřejmostí je rovnoměrné rozmístění hřišť pro tento segment klientely po celé republice. Česká republika by se rovněž měla ubírat cestou zvyšování počtu jamek stávajících golfových hřišť a to především formou rozšiřování hřišť devítijamkových na hřiště osmnáctijamková. 69

Českému golfu by také prospěla větší podpora ze strany státních institucí. České obce běžně podporují stavbu dětských a sportovních hřišť, u hřišť golfových tato praxe není obvyklá, přestože se také jedná o prostor určený k relaxaci, který si v případě České republiky doposud vždy našel své hráče, což dokazuje fakt, že žádné z českých golfových hřišť nemuselo být zatím uzavřeno. 3.1. Plán rozvoje golfového prostředí České republiky prostřednictvím ubytovacích a restauračních zařízení Při svém průzkumu ubytovacích zařízení vhodných pro golfovou klientelu jsem narazila na řadu problémů a rezerv – nedostatečná spolupráce golfových hřišť s ubytovacími zařízeními v blízkém okolí, spolupráce golfových hřišť s nevhodnými ubytovacími zařízeními, nepřehledné internetové stránky hotelů s klamnými, zavádějícími či nedostatečnými informacemi, nedostatečná obsazenost v zimních měsících, řešení nedostatečné obsazenosti prostřednictvím slevových portálů, neuvádění počtu hvězdiček u ubytovacích zařízení, která podstoupila klasifikaci aj. Velké množství hřišť (konkrétně devětapadesát) nedisponuje vlastní ubytovací kapacitou. Optimálním řešením pro tato hřiště by samozřejmě byla výstavba hotelového zařízení, srubů, bungalovů nebo zřízení několika málo pokojů v golfové klubovně. V případě menších a méně navštěvovaných hřišť by se ale jednalo o nejistou investici. Levnějším způsobem řešení absence vlastní ubytovací kapacity je navázání spolupráce s hotely v blízkém okolí. Jak vyplývá z analytické části, některé hotely tento nedostatek formou spolupráce s partnerskými hotely skutečně řeší. Problémem těchto partnerských hotelů je bohužel v drtivé většině případů velká vzdálenost od hřiště a nedostatečná kvalita a rozsah služeb pro golfové hráče. Tato spolupráce spočívá pouze ve vzájemné, ale nepříliš promyšlené, propagaci – golfové hřiště nabízí ubytování ve vzdáleném partnerském hotelu, hotel na oplátku propaguje golfové hřiště. Důležité je zdůraznit, že pokud se golfové hřiště bez vlastní ubytovací kapacity rozhodne pro přínosnou spolupráci s ubytovacími zařízeními, rozhodně by mělo 70

volit pouze několik málo nejvhodnějších hotelů z hlediska blízkosti a rozsahu a kvality služeb pro golfové hráče. Řada golfových hřišť partnerská ubytovací zařízení nemá vůbec, přitom v případě nejednoho golfového hřiště se tato možnost přímo nabízí. Příkladem může být osmnáctijamkové golfové hřiště Šilheřovice, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází hned tři vhodná ubytovací zařízení pro golfové hráče – Hotel Golf Šilheřovice, Zámek Šilheřovice a Golf hotel u Sv. Jana. Tato ubytovací zařízení jsou různorodá (moderní hotel, zámecký hotel, rodinný hotel), polohově jsou všechna ideální. Přesto mezi golfovým hřištěm a žádným z těchto hotelů neexistuje partnerská spolupráce, která by hotelu získala hosty a hřišti hráče. Podobných

hotelů

v blízkosti

hřišť

nevyužívajících

potenciální

možnosti

spolupráce se nachází v České republice značné množství. Řada z nich navíc „bojuje“ s nízkou obsazeností, v mnoha případech i formou časté spolupráce se slevovými

portály.

Tento

způsob

získávání

klientely je

bohužel

spojen

se sníženými příjmy hotelu (hotel musí poskytnout svým zákazníkům slevu v řádu několika desítek procent a navíc zaplatit vysoké provize slevovému portálu, na jehož internetových stránkách je nabídka propagována), nízkou šancí hotelu získat stálé zákazníky z řad tohoto segmentu klientely, s rizikem přilákání nevhodné klientely a v neposlední řadě s potenciálními nepříjemnostmi při návratu ke standardním cenám. Samozřejmě ne v blízkosti všech golfových hřišť se nachází vhodné ubytovací kapacity pro golfové hráče. V tomto případě navrhuji vybrat nejvhodnější ubytovací zařízení v akceptovatelné vzdálenosti a zajistit hotelovým hostům dopravu na toto hřiště. Logickým problémem, se kterým se golfové hotely potýkají, je rovněž nízká obsazenost v zimních měsících. Nedostatek klientely mimo hlavní golfovou sezónu je způsoben nevhodnými klimatickými podmínkami pro venkovní hru a konkurence v podobě zahraničních destinací s celoročně přijatelnými teplotami (např. Kanárské ostrovy). Problém nízké obsazenosti, který je v praxi nejčastěji řešen prostřednictvím výrazných slev na ubytování v zimních měsících nebo 71

spoluprácí s již zmíněnými slevovými portály, řeší v České republice i velmi dobré golfové hotely s kvalitními službami (např. čtyřhvězdičkový Hotel Grund Resort na golfovém hřišti Mladé Buky). Z výše uvedeného vyplývá nutnost omezení sezónních vlivů na obsazenost golfových hotelů. Navrhované řešení sestává z několika kroků. Prvním z nich jsou investice do vnitřního vybavení ubytovacích zařízení, které přilákají golfové hráče i v zimním období (např. vybudování indoorového golfového hřiště, zakoupení golfových simulátorů aj.). Velikost těchto investic by se měla odvíjet od finančních možností hotelu. Cestou vybudování indoorového hřiště se vydalo např. golfové hřiště Ještěd, které rovněž nabízí ubytování na hřišti. V případě,

že

hotel

nedisponuje

dostatečnými

finančními

prostředky

na

vybudování indoorového golfového hřiště, je druhým krokem spolupráce s vhodnými subjekty v okolí hotelu. Vhodným příkladem tohoto typu potenciální spolupráce může být např. Liberecko, kde bylo v roce 2012 vybudováno druhé indoorové hřiště typu adventure s celoročním provozem v České republice. Hotely v Libereckém kraji tak mají ideální příležitost nabízet svým hostům návštěvu tohoto hřiště (v případě zájmu hostů i s transferem). Tento typ golfové dovolené je vhodný především pro rodinnou dovolenou, na které se mohou naučit základy golfové hry i děti. Dalším krokem k omezení sezónních vlivů, poté, co bylo rozšířeno golfové vybavení pro hosty dle finančních možností hotelu a navázána spolupráce s golfovými subjekty v okolí, je zaměření se na ostatní poskytovatele takových služeb, které by mohly oslovit golfovou klientelu. Jedná se např. o aquaparky, wellness centra, krytá sportovně-rekreační zařízení, zábavné parky, v zimě přístupné památky apod. Po vytipování klíčových služeb, o které by golfová klientela mohla mít zájem, doporučuji zkompletovat z golfových i negolfových služeb balíčky vytvořené za účelem uspokojení potřeb golfových hráčů. Posledním krokem je vytvoření balíčků pro ostatní (negolfové) segmenty klientely. Protože v České republice hraje golf něco přes 0,5 % populace (viz Graf 1, str. 27) a golfoví hráči ze zahraničí si v zimním období nevyberou českou golfovou 72

destinaci jako cíl své cesty, není reálné předpokládat, že by velké golfové hotely mohly dosáhnout plné obsazenosti. Vytvoření balíčků služeb šité na míru konkrétním segmentům klientely (rodiny s dětmi, ženy, senioři, firemní klientela aj.) zajistí golfovým hotelům překlenutí doby mezi sezónami. Prostřednictvím atraktivních balíčků služeb lze samozřejmě zvýšit obsazenost hotelů nejen v zimních měsících, ale právě v této roční době je přilákání hostů bez poskytování neadekvátních slev nejpalčivější otázkou. V případě velkých golfových hotelů disponujících dostatečným množstvím finančních prostředků bych rozhodně doporučila vybudování kongresových prostorů nebo alespoň pronájem kongresového zařízení prostřednictvím externího dodavatele, protože tím hotel přiláká nejvíce ziskový segment klientely, kterému navíc bývá v mnoha případech golfová hra blízká. Všeobecné golfové povědomí a oblibu tohoto sportu by zajisté také zvýšila větší dostupnost pro běžné občany. Zvyšování počtu českých golfových hráčů formou propagace na golfových hřištích a v golfových hotelech je neefektivní, protože neosloví osoby, které se doposud o golf nezajímaly. Zajímavou možností by nepochybně bylo např. umístění golfových simulátorů do prostor gastronomických provozoven. Tím by se zvýšila nejen dostupnost a popularita golfu, ale pravděpodobně (jako je tomu v případě bowlingových drah) i návštěvnost těchto gastronomických zařízení.

73

Závěr Cílem diplomové práce bylo zmapování normovaných golfových hřišť o minimálním počtu devíti jamek ve všech krajích České republiky včetně hlavního města Prahy a především zmapování ubytovacích zařízení na těchto hřištích. Cíl diplomové práce byl jednoznačně naplněn, protože průzkum ve všech krajích České republiky mi umožnil získat informace a data o všech normovaných golfových hřištích o minimálním počtu devíti jamek a o všech ubytovacích zařízeních na těchto hřištích. Pokud je mi známo, doposud žádná literatura zabývající se golfovou destinací Česká republika nebyla zpracována jako kompletní průzkum v rámci krajů se zaměřením na všechna ubytovací zařízení na hřištích a s následným porovnáním zjištěných výsledků v rámci krajů i v rámci celé České republiky. Téma diplomové práce je velmi aktuální, protože zvýšení konkurenceschopnosti českého golfového prostředí je nutností – umožní České republice udržet si výsadní golfové postavení mezi ostatními zeměmi postsocialistického bloku a přiblížení se úrovni německy mluvících sousedů – Rakouska a Německa. Toto tvrzení vychází z výsledku porovnání České republiky se sousedními státy v analytické části práce. Vycházela jsem z hypotézy, že Česká republika disponuje kvalitními golfovými hřišti i ubytovacími kapacitami na hřištích, ale rovněž z předpokladu, že mezi jednotlivými kraji budou zjištěny velké kvantitativní i kvalitativní rozdíly. Tato hypotéza se ukázala jako správná. Jádrem diplomové práce byl v souladu s cílem práce průzkum v jednotlivých krajích a aplikace výsledků na celou Českou republiku. Prostřednictvím průzkumu byl zjištěn celkový počet normovaných golfových hřišť o minimálním počtu devíti jamek. Toto číslo bylo následně rozděleno mezi jednotlivé

74

kraje, kterými jsem se všemi bez výjimky zabývala podrobněji. Vytvořila jsem kompletní přehled hřišť v každém kraji se zohledněním počtu jamek. Zjistila jsem počet ubytovacích možností přímo na hřišti v rámci každého kraje, všechna ubytovací zařízení blíže představila. Následně byly mezi sebou jednotlivé kraje České republiky detailně porovnány především z hlediska počtu hřišť nabízejících ubytování a také z hlediska počtu jamek na těchto hřištích. Informace a data získaná v jednotlivých krajích představovala dílčí poznatky o golfové destinaci Česká republika. Jejich sumarizací jsem se v práci oprostila od dosavadního zaměření na jednotlivé kraje a zaměřila se na výzkum České republiky jako celku. Výsledkem bylo mimo jiné zjištění, jaký podíl mají hřiště šestatřiceti-jamková, sedmadvaceti-jamková, osmnáctijamková a devítijamková na celkovém počtu hřišť nabízejících ubytování. S těmito údaji bylo dále pracováno – umožnily rovněž porovnání celkového počtu hřišť o stejném počtu jamek s počtem ubytovacích možností na těchto hřištích nebo zjištění ubytovacích tříd, do kterých spadají ubytovací zařízení přímo na hřištích. Konkrétně bylo zjištěno, že v České republice se nachází třiadevadesát hřišť, z nichž čtyřiatřicet nabízí ubytování – jedno v Praze, sedm ve Středočeském kraji, dvě v Jihočeském, čtyři v Plzeňském, dvě v Karlovarském, tři v Ústeckém, dva v Libereckém, tři v Královehradeckém, jedno v Pardubickém, jedno na Vysočině, tři

v Jihomoravském,

jedno

v Olomouckém,

dvě

ve

Zlínském

a

dvě

v Moravskoslezském kraji. Oprostíme-li se od zaměření na jednotlivé kraje, můžeme říci, že v České republice jsou situována dvě šestatřiceti-jamková hřiště, čtyři sedmadvacetijamková, čtyřicet osmnáctijamkových a sedmačtyřicet devítijamkových hřišť. Všechna šestatřiceti-jamková a sedmadvaceti-jamková hřiště v České republice disponují ubytovacím zařízením. V případě osmnáctijamkových hřišť jde o sedmnáct hřišť ze čtyřiceti, v případě devítijamkových o jedenáct hřišť ze sedmačtyřiceti. Bereme-li v potaz třídu ubytovacích zařízení na hřišti, můžeme říci, že z celkových čtyřiatřiceti ubytovacích zařízení třináct nepodstupuje klasifikaci (bungalovy, sruby, 75

golfové klubovny aj.), deset ubytovacích zařízení je čtyřhvězdičkových, devět tříhvězdičkových a dvě nabízejí ubytování ve třech i čtyřech hvězdičkách. Pětihvězdičkový hotel se na českých golfových hřištích nenachází žádný. Získané údaje mi umožnily dobrat se k celé řadě zjištění a závěrů, které můžeme rozdělit na ty, jež mohou být ovlivněny a změněny Českou republikou a ty, jež jsou v rukou samotných golfových hřišť a ubytovacích zařízení. Česká republika by se měla soustředit na zvyšování počtu středně drahých a levnějších golfových hřišť a tím klubů, které přilákají nové hráče. Výstavba hřišť by měla pokračovat dokud nebude dosaženo stavu, kdy všechny lokality budou rovnoměrně zaplněny golfovými hřišti různých cenových relací. Tím dojde k rozšíření české golfové základny a golf pronikne mezi nejširší veřejnost. Nová golfová hřiště by měla být budována také v blízkosti hranic – tím si česká golfová hřiště získají nejen hráče tuzemské, ale i zahraniční. Vhodná by byla také větší podpora ze strany státních institucí, která by proces rozšiřování

českého

golfového

povědomí

usnadnila.

Samozřejmostí

je

zkvalitňování a rozšiřování českých golfových hřišť a to především hřišť devítijamkových, kterých je v republice nejvíce, na hřiště osmnáctijamková. V případě hřišť nedisponujících vlastní ubytovací kapacitou navrhuji (pokud nejsou k dispozici finanční prostředky na vybudování hotelu, penzionu, srubů, bungalovů či několika málo pokojů v golfové klubovně) navázání spolupráce s ubytovacími zařízeními v nejbližším okolí. Je překvapivé, že toto řešení, které by ubytovacímu zařízení získalo hosty a golfovému hřišti hráče, drtivá většina hotelů a hřišť ignoruje. V případě, že se v docházkové vzdálenosti od hřiště vhodné ubytovací zařízení nenachází, navrhuji zavedení pravidelné hotelové dopravy na hřiště. Rozhodně doporučuji také diverzifikaci rizika a to především z důvodu sezónních výkyvů majících vliv na obsazenost. Pro česká ubytovací zařízení by bylo vhodné zaměřit se i na jiný druh klientely, která by jim pomohla překlenout období mezi sezónami.

76

Literatura Knižní publikace v českém jazyce [1] ADAMS, Mike a T.J. TOMASI. Hrajte lépe golf. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 2000, 176 s. ISBN 80-7200-381-X. (citace str. 19) [2] CRAIG, Edward. Naučte se hrát golf za víkend. 1. vydání. Praha: KargoMedia, 2006, 128 s. ISBN 80-86926-06-0. (citace str. 21) [3] GAUDLOVÁ, Daniela a Lucie GAUDLOVÁ. Klíč k českým golfovým hřištím 12. Praha: Nakladatelství a.ga.ma, 2011, 167 s. ISBN 978-80-904320-3-1. [4] HALADA, Andrej. Golf křížem krážem po Česku. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 152 s. ISBN 978-80-253-0377-1. (citace str. 15-16)

[5] HYDER, Roger. Golf: Od základu k dokonalosti. vydání první. Frýdek-Místek: Alpress, 2004, 128 s. ISBN 80-7218-452-0. (citace str. 21) [6] KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management: nejnovější poznatky a trendy v řízení hotelů; optimalizace provozu s ohledem na ekologii a etiku; komplexní informace o hotelovém provozu a jeho organizaci; případové studie a příklady. Praha: Grada Publishing, 2011, 195 s. ISBN 978-80-247-3868-0. [7] LESOVÁ, Miluše. Wellness a hotelové sporty. vydání třetí. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o., 2008. ISBN 978-80-86578-77-4. (citace str. 22,24) [8] NĚMEC, Petr. Golf. Praha: Olympia, 1988, 45 s. ISBN 27-049-88. (citace str. 13, 24) [9] SEDLÁK, Prokop. Historie golfu v českých zemích a na Slovensku. Praha: Svojtka & Co., 2004, 169 s. ISBN 80-7352-152-0. (citace str. 18)

77

[10] SMETANA, František a Eva KRÁTKÁ. Podnikání v hotelnictví a gastronomii. Praha: Fortuna, 2009, 160 s. ISBN 978-80-7373-054-3. [11] TESONE, Dana. Zásady řízení pro obor hotelnictví, gastronomie a turismu. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 389 s. ISBN 978-80-7357-655-4. [12] TEUBER, René. TOP 12 golfových řišť. Praha: Mladá Fronta, 2008, 199 s. ISBN 978-80-204-1888-3. [13] WOODS, Tiger ve spolupr. s red. časopisu Golf Digest. Jak já hraju golf. Praha: Pragma, 2003, 32 s. ISBN 80-85825-57-0. [14] Zelené stránky golfu: 2011; kompletní přehled golfu. Praha: Atemi, 2010, 221 s. ISBN 978-80-254-7858-5.

[15] ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Knižní publikace v anglickém jazyce [16] BALLINGALL, Peter. Golf. London: Dorling Kindersley, 1995, 72 s. ISBN 07513-0230-9.

[17] STAFFORD, Ian. In search of the Tiger: a golfing odyssey. London: Ebury Press, 2004, 295 s. ISBN 0-091-89541-3.

[18] Welcome to golf in the Karlovy Vary Region. Karlovy Vary: Karlovy Vary Region, 2007. ISBN 978-80-254-1377-7. Periodika a příspěvky ve sborníku [19] Golf 2012: Mimořádná příloha MF DNES pro letošní golfovou sezónu. Praha: MF DNES, 2012

78

Příspěvky ve sborníku [20] SKUPINOVÁ, S.; ČIHULOVÁ, N. Zajímavosti a vývojové tendence českého golfu. Praha: VŠH, 2012. ISBN 978-80-87411-40-7, s. 265 - 274, 356.

Elektronické knihy a publikace v anglickém jazyce [21] Rules of Golf and Rules of Amateur Status 2012-2015 as approved by R&A rules limited and the United States Golf Association : effective 1 January 2012 [online]. 2011[cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.randa.org/en/Rules-andAmateur-Status/www.randa.org/en/Rules-and-AmateurStatus/~/media/RandA/Related%20Documents/2011/2012%20Rules/AmateurStat us2012.ashx

[22] SIMPSON. The art of golf [online]. Edinburgh: Douglas, 1892. Dostupné z: http://www.archive.org/stream/artofgolf00simp#page/n5/mode/2up Dokumenty v elektronické podobě v českém jazyce [23] AHR ČR a UNIHOST. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013 - 2015. Dostupné z http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CDAQ FjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.hotelstars.cz%2F%3Fdo%3Dmethodology&ei=G QlXUYWOFMnEswbA44DwDw&usg=AFQjCNFD_nWXi7GiDb_vBTchZwleWbothg &sig2=caMRNdOZut7aBMTrArglkA&bvm=bv.44442042,d.Yms (citace str. 12) [24] Průzkum incomingového golfového cestovního ruchu České republiky. In: Czech

Tourism

[online].

2008

[cit.

2012-11-08].

Dostupné

z

http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=golf;orderby=novinky [25] Statistické šetření o příjezdové golfové turistice. In: Czech Tourism [online]. 2007

[cit.

2012-11-11].

Dostupné

z:

http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=golf;orderby=novinky

[26] Golf. In: Czech Tourism [online]. 2007 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=golf;orderby=novinky

79

[27] Ročenka České golfové federace [online]. 2011 [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.cgf.cz/DocumentFolderDetail.aspx?IDMenu=35301121&IDDocumentF older=317090204

Zdroje z elektronické databáze v anglickém jazyce [28] Hospitality & Tourism Complete -

STALKER, Ian. Tee off in the Czech

Republic. Canadien Travel Press [online]. 2008, č. 9, s. 28-28 [cit. 2012-10-29]. ISSN11991615.

Dostupné

z:

https://web.ebscohost.com/ehost/results?sid=c8443170-f940-4723-8f3aaaa92e92de10%40sessionmgr4&vid=10&hid=18&bquery=golf&bdata=JmRiPWhq aCZ0eXBlPTAmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl [29] Hospitality & Tourism Complete - PRIESTLEY, Gerda. Planning implications of golf tourism. Tourism & Hospitality Research [online]. 2006, č. 3, s. 770-178 [cit. 2012-10-29]. ISSN 14673584. DOI: 10.1057/palgrave.thr.6050018. Dostupné z: https://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=22&hid=18&sid=c8443170-f940-47238f3aaaa92e92de10%40sessionmgr4&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#d b=hjh&AN=23056817

[30] Hospitality & Tourism Complete - WON, SUNHWAN a KLEIBER. How Do Golfers Choose a Course? A Conjoint Analysis of Influencing Factors. Journal of Park & Recreation Administration [online]. 2009, č. 2, s. 1-16 [cit. 2012-10-29]. ISSN

07351968.

Dostupné

z:

https://web.ebscohost.com/ehost/detail?vid=19&hid=18&sid=c8443170-f940-47238f3aaaa92e92de10%40sessionmgr4&bdata=JnNpdGU9ZWhvc3QtbGl2ZQ%3d%3d#d b=hjh&AN=41529499 Internetové zdroje v českém a anglickém jazyce [31] http://www.cgf.cz/ [32] http://www.golfovezpravy.cz/o_golfu/zpravodajstvi/statistiky-golfu-2012.html [33] http://www.randa.org/ [34] http://www.usga.org/default.aspx

80