VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Zuzana Bílková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Zuzana Bílková

Udržitelný cestovní ruch ve vybraných horských střediscích

Diplomová práce

2016

Udržitelný cestovní ruch ve vybraných horských střediscích

Diplomová práce

Bc. Zuzana Bílková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-05-04 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master’s Dissertation

Sustainable tourism in selected moutain resorts

Bc. Zuzana Bílková

The Institute of Hospitality and Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2016-05-04 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma udržitelný cestovní ruch ve vybraných horských střediscích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

…………………………. Bc. Zuzana Bílková V Praze dne: 4.5.2016

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Pavlu Attlovi Ph.D. za cenné rady, pomoc a konzultace při zpracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Iljovi Šedivému – předsedovi představenstva společnosti Regata Čechy za poskytnutí informací, velmi důležitých poznatků a názorů.

Abstrakt BÍLKOVÁ, Zuzana, Udržitelný cestovní ruch ve vybraných horských střediscích. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha:2016. 76 stran

Diplomová práce na téma „udržitelný cestovní ruch ve vybraných horských střediscích“ se zabývá analýzou známých horských středisek v Krkonoších, a to středisky Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Cílem práce je tyto dvě střediska porovnat na základě předem stanovených kritérií a navrhnout produkt, který by těmto střediskům napomohl v dalším rozvoji za principů udržitelného cestovního ruchu. Práce je rozdělena na tři části, které na sebe navazují. V první, teoretické části jsou vysvětleny teoretické pojmy jako cestovní ruch či udržitelný rozvoj. Analytická část práce vymezuje obecně region Krkonoše a analyzuje vybraná horská střediska, kdy posléze dochází ke komparativní analýze. Součástí analytické části práce jsou i statistická data. Návrhová část je nejdůležitější částí diplomové práce. Jedná se o konkrétní návrhy pro horská střediska z hlediska jejich dalšího rozvoje.

Klíčová slova: cestovní ruch, destinace, horská střediska, udržitelný cestovní ruch, udržitelný rozvoj

Abstract

This thesis is focused on sustainable tourism in selected mountain resorts. The aim of the thesis is to propose reasonable sustainability efforts in chosen mounatin resorts in Czech Republic. This thesis is divided into three parts out of which the first part is theoretical and deals with essential terms such as tourism, sustainable tourism and other necessary terms. The second part is an analysis of both of the chosen mountain areas as well as a geographical assessment of the surrounding area in the region Giant Mountains. Additionally included are statistics related to tourism specifically for this region. The conceptional part, which is also the fundamental part of the thesis, consists of attainable proposals and implementation of these proposals.

Key words: destination, mountain resorts, sustainable development, sustainable tourism, tourism

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 13 1.

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................... 15 1.1. Cestovní ruch ........................................................................................... 15 1.2. Typologie cestovního ruchu ..................................................................... 17 1.2.1. Typy cestovního ruchu dle motivace k účasti na turismu................... 17 1.2.2. Typy cestovního ruchu podle místa realizace .................................... 17 1.2.3. Typy cestovního ruchu podle vztahu k platební bilanci...................... 18 1.2.4. Typy cestovního ruchu podle délky pobytu ........................................ 18 1.2.5. Typy cestovního ruchu podle počtu účastníků ................................... 18 1.2.6. Typy cestovního ruchu podle věku účastníků .................................... 18 1.2.7. Typy cestovního ruchu podle způsobu zabezpečení cesty ................ 18 1.2.8. Typy cestovního ruchu podle způsobu financování ........................... 18 1.2.9. Typy cestovního ruchu podle ročního období .................................... 18 1.2.10.

Typy cestovního ruchu podle vlivu na životní prostředí .................. 19

1.3. Sportovní cestovní ruch ........................................................................... 19 1.4. Destinace cestovního ruchu ..................................................................... 19 1.4.1. Předpoklady pro cestovní ruch .......................................................... 21 1.5. Produkt cestovního ruchu ........................................................................ 21 1.6. Dopady cestovního ruchu ........................................................................ 22 1.6.1. Životní prostředí................................................................................. 22 1.6.2. Sociokulturní dopad ........................................................................... 25 1.6.3. Ekonomický dopad ............................................................................ 25 1.6.4. Žádoucí vlivy cestovního ruchu ......................................................... 25 1.6.5. Nežádoucí vlivy cestovního ruchu ..................................................... 26 1.7. Udržitelný rozvoj ...................................................................................... 26 1.7.1. Pilíře udržitelného rozvoje ................................................................. 26 1.7.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje v České republice ............... 28 1.7.3. Udržitelný cestovní ruch .................................................................... 30 1.7.4. Vývoj udržitelného cestovního ruchu ................................................. 30 1.7.5. Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu .............................. 31 1.7.6. European Destination of Excellence .................................................. 31

1.8. Horská oblast ........................................................................................... 32 1.8.1. Lyžařské středisko ............................................................................. 32 1.8.2. Asociace lanové dopravy ................................................................... 32 2.

ANALYTICKÁ ČÁST ...................................................................................... 34 2.1. Krkonoše .................................................................................................... 34 2.1.1. Integrovaná strategie regionu Krkonoše 2014 – 2020 ........................ 37 2.1.2.

KRNAP .............................................................................................. 37

2.1.3. Krkonoše – Svazek měst a obcí ........................................................... 39 2.1.4. Turistický region Krkonoše .................................................................. 39 2.1.5. MAS Krkonoše ..................................................................................... 40 2.2. Zasněžování a osvětlení lyžařských areálů ............................................... 41 2.3. Destinace Špindlerův Mlýn ....................................................................... 42 2.4. Analýza střediska Špindlerův Mlýn .......................................................... 42 2.4.1. Lyžařské vleky a tratě ........................................................................ 43 2.4.2. Skipasy .............................................................................................. 46 2.4.3. Letní možnosti v destinaci ................................................................. 46 2.4.4. Čistírna odpadních vod ...................................................................... 48 2.4.5. Provozovatelé a projekty lyžařského střediska Špindlerův Mlýn ....... 48 2.5. Analýza střediska Pec pod Sněžkou ........................................................ 49 2.5.1. Lyžařské vleky a tratě ........................................................................ 50 2.5.2. Skipasy .............................................................................................. 52 2.5.3. Letní možnosti v destinaci ................................................................. 52 2.5.4.

Čistírna odpadních vod ......................................................................... 54

2.5.5. Provozovatelé a projekty střediska Pec pod Sněžkou ....................... 54 2.6. Komparativní analýza lyžařských středisek .............................................. 55 2.6.1. Počet a délka sjezdových tratí a běžeckých tratí ............................... 55 2.6.2. Lanové dráhy a vleky ......................................................................... 56 2.6.3. Cena skipasů ..................................................................................... 57 2.6.4. Doprovodná vybavenost střediska..................................................... 58 2.6.5. Letní možnosti v destinacích ............................................................. 59 2.6.6. Zhodnocení komparativní analýzy ..................................................... 59 2.7. Analýza statistických dat .......................................................................... 60 2.7.1. Místní poplatky .................................................................................. 60

2.7.2.

Vývoj počtu obyvatel ............................................................................. 62

2.7.3. Hospodaření Špindlerova Mlýna........................................................ 63 2.7.4. Hospodaření Pece pod Sněžkou ....................................................... 64 2.7.5. Monitoring návštěvnosti ..................................................................... 65 3.

Návrhová část ................................................................................................ 67 3.1. Zásobník sněhu ...................................................................................... 67 3.2. Osvětlení ................................................................................................. 69 3.3. Další možná doporučení pro horská střediska ........................................ 69

Závěr ..................................................................................................................... 70 Literatura ............................................................................................................... 72

Seznam obrázků Obrázek č. 1………Cestovní ruch jako mnohoodvětvová kategorie Obrázek č. 2………Vzájemný vztah vzdálenosti a velikosti destinace Obrázek č. 3……….Planet – People - Profit schéma dle Hawkinse Obrázek č. 4……….Prioritní osy Obrázek č. 5………Horské oblasti v České republice Obrázek č. 6………Vývoj počtu obyvatel Obrázek č. 7………Rozpočet města Špindlerův Mlýn Obrázek č. 8………Rozpočet města Pec pod Sněžkou Obrázek č. 9………Vývoj počtu přenocování v HUZ Obrázek č. 10……. Vývoj počtu hostů v HUZ

Seznam tabulek Tabulka č. 1………Ceník skipasů Tabulka č. 2………Ceník skipasů Tabulka č. 3……….Počet a délka sjezdových a běžeckých tratí Tabulka č. 4……….Lanové dráhy a vleky Tabulka č. 5……….Ceny skipasů Tabulka č. 6……….Místní poplatky Tabulka č. 6……. ...Rozpočet města Špindlerův Mlýn Tabulka č. 7………..Rozpočet města Pec pod Sněžkou

Seznam zkratek

ALDR………………Asociace lanové dopravy ATIC…………….....Asociace turistických informačních center CR………………....Cestovní ruch ČOV……………….Čistírna odpadních vod ČR…………………Česká republika EDEN……………...European Destinations of Excellence EU………………....Evropská unie HDI………………...Human Development Index HDP………………..Hrubý domácí produkt HUZ………………..Hromadné ubytovací zařízení KRNAP…………….Krkonošský národní park MAS………………..Místní akční skupina MZCHÚ……………Maloplošná zvláště chráněná území MŽP………………..Ministerstvo životního prostředí OECD……………..Organisation for Economic Co-Operation and Development OSN……………….Organizace spojených národů SUR – ČR………..Strategie udržitelného rozvoje České republiky UNEP……………..United Nations Environment Programme UNESCO………….United Nations Educational Scientific and Cultural Organization UNWTO………......United Nations World Travel Organization

Úvod Cestovní ruch je interdisciplinárním oborem, se kterým souvisí geografie, ekologie, sociologie či ekonomie. Udržitelný cestovní ruch, na který je tato diplomová práce orientována, je v poslední době velmi aktuálním tématem, díky faktu, že cestování se pro mnoho lidí stalo součástí nového životního stylu. V dnešní době, která je plná stresu, se právě cestování společně se sportovními aktivitami stalo únikem od každodenních starostí. Udržitelný cestovní ruch je specifický druh cestovního ruchu, který se snaží aplikovat principy udržitelného rozvoje právě do odvětví cestovního ruchu. Udržitelnost cestovního ruchu vychází z principů trvale udržitelného rozvoje a dochází tedy k uspokojování potřeb současných generací s ohledem na potřeby příštích generací a to za minimalizace negativních dopadů tohoto odvětví. Existence cestovního ruchu má vliv na životní prostředí, a to díky emisím, erozím, desertifikaci či například deforestací. Dalším vlivem je působení na sociální prostředí, což může být projevem dualizace společnosti či marginalizací místního obyvatelstva. Působení cestovního ruchu má dále vliv na psychologické prostředí, kulturní prostředí, estetické prostředí, ekonomické prostředí či na urbanistické prostředí destinace. Udržitelným rozvojem se rozumí vyváženost aspektů ochrany životního prostředí, přínosu pro lidskou společnost a stabilního ekonomického růstu. Takovým dobrým příkladem jsou právě horská střediska, o kterých bude v této diplomové práci diskutováno. Horská střediska lákají svým přírodním bohatstvím a sportovním vyžitím nejen přes zimní, ale i letní měsíce. Mezi nejvyhledávanější horské oblasti v rámci České republiky se řadí lyžařská střediska, která se nacházejí v nejvyšším pohoří - Krkonoše. Mezi taková známá střediska se řadí Pec pod Sněžkou či nejznámější středisko Špindlerův Mlýn, o kterých bude v této diplomové práci pojednáváno. Cílem této diplomové práce je na základě stanovených kritérií porovnat dvě známá krkonošská horská střediska a navrhnout produkt, který by těmto střediskům napomohl v dalším rozvoji za principů udržitelného cestovního ruchu. V práci jsou stanoveny následující hypotézy:

13

H0 – Horská střediska se stávají více navštěvovanými destinacemi oproti minulým sezónám H1 – Počet rezidentů horských oblastí má klesající tendenci V rámci naplnění předem stanovených cílů, je práce rozdělena na tři části – teoretickou, analytickou a návrhovou část. První část, tedy teoretická, vychází z odborné literatury. Vysvětleny jsou základní pojmy a charakteristiky cestovního ruchu jako takového, udržitelnosti cestovního ruchu a v neposlední řadě také horských středisek, na které je tato diplomová práce orientována. Druhá, analytická část práce, se zprvu zabývá Krkonošemi obecně a dále analýzou vybraných horských středisek včetně plánů středisek na výstavby a inovace do příštího období. Následně dochází ke komparativní analýze, tedy k porovnání střediska Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou podle předem stanovených kritérií. Součástí této části diplomové práce jsou i statistická data související s cestovním ruchem. V návrhové části práce, je pozornost věnována vlastním udržitelným návrhům v horské destinaci. Dochází k aplikaci konkrétních návrhů, tedy výstavbou zásobníku na sníh a osvětlení sjezdových tratí, které je velkým problémem při nočním lyžování z hlediska rušení místní zvěře. V diplomové práci vycházím z literatury od českých autorů P. Attl, M. Musil či L. Závodné. Z hlediska internetových stránek se důležitým zdrojem staly webové portály lyžařského areálu Špindlerův Mlýn a Pece pod Sněžkou. Co se týče zahraniční literatury, velmi přínosné byly webové stránky organizace UNEP.

14

1. TEORETICKÁ ČÁST V první, tedy teoretické části, jsou uvedeny základní poznatky týkající se cestovního ruchu jako takového a udržitelného rozvoje. Nedílnou součástí první části této diplomové práce jsou i pojmy osvětlující horskou oblast či sportovní cestovní ruch.

1.1. Cestovní ruch V současné době je cestovní ruch chápán jako složitý sociálně - ekonomický jev. Je složen ze sociálních a ekonomických aktivit či vztahů, které se používají k uspokojování lidských potřeb. Existuje velké množství definic a obecně můžeme říct, že cestovní ruch je přesun lidí mimo jejich trvalé bydliště za účelem trávení příjemných činností v dané destinaci. Dle Světové organizace cestovního ruchu – UNWTO definice cestovního ruchu zní: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Cestovní ruch je tedy aktivita založená na přemisťování, trvá jenom omezený čas (ne více než rok) a cílem cestovatele není výdělek.“ (Ryglová, 2011, s. 18) „Dobou stanovenou pro přechodnou dobu pobytu v mezinárodním cestovním ruchu je 1 rok, v domácím cestovním ruchu činí 6 měsíců. Místem mimo obvyklé prostředí se rozumí jednak místo mimo trvalé bydliště a jednak i místo mimo trvalé bydliště, kde se osoba zdržuje pravidelně, např. se jedná o místo trvalého pracovního poměru. Jiný účel cesty, než vykonávání výdělečné činnosti v definici znamená, že výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru. To nevylučuje obchodní, služební a podobné cesty s pracovní motivací, které mají zdroj úhrady v pracovním poměru u zaměstnavatele firmy.“ (Franke, 2012, s. 8) Cestovní ruch můžeme také definovat jako „komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu, včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a 15

ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity ekosystémů na uvedené aktivity“ (Pásková, Zelenka 2013, s. 45) Podle D. Jakubíkové: „Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky“. Cestovní ruch je interdisciplinárním oborem a to díky faktu, že obsahuje poznatky sociologie, geografie, filosofie a mnoha dalších vědních disciplín. Cestovní ruch je typický svojí mnohoodvětvostí, což znamená, že cestovní ruch sám o sobě nemůže být samostatným odvětvím. Na základě výše uvedených definic můžeme ale obecně říci, že: 

Cestovní ruch je vykonáván mimo běžné prostředí



Cestovní ruch je vykonáván za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti



Cestovní ruch je vykonáván mimo místo běžného pobytu



V místě realizace cestovního ruchu se jedná pouze o dočasný pobyt



Cestovní ruch vytváří vztahy mezi lidmi – jedná se o vztahy mezi účastníky cestovního ruchu a rezidenty

Obrázek č. 1: Cestovní ruch jako mnohoodvětvová kategorie

Zdroj: vlastní zpracování podle: Nejdl, 2011, s. 14

16

S cestovním ruchem úzce souvisí volný čas a rekreace. Volný čas můžeme definovat jako „dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti“ (Fišerová, Čertík, 2009, s. 7)

1.2.

Typologie cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu vznikají na základě způsobu realizace účastníků cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu vznikají na základě motivačního hlediska. 1.2.1. Typy cestovního ruchu dle motivace k účasti na turismu  „Rekreační cestovní ruch 

Kulturně poznávací cestovní ruch



Zdravotně orientovaný cestovní ruch



Cestovní ruch se společenskými motivy



Sportovně orientovaný cestovní ruch



Dobrodružný turismus



Lovecký a rybolovný turismus



Cestovní ruch s profesní motivací



Specificky orientovaný cestovní ruch

1.2.2. Typy cestovního ruchu podle místa realizace 

Domácí cestovní ruch



Zahraniční cestovní ruch

Kombinací výše zmíněných pojmů vznikají ještě: 

Vnitřní cestovní ruch – cestovní ruch na území jednoho státu



Národní cestovní ruch – zahrnuje domácí a výjezdový cestovní ruch



Mezinárodní cestovní ruch – zahrnuje výjezdový a příjezdový cestovní ruch

17

1.2.3. Typy cestovního ruchu podle vztahu k platební bilanci 

Aktivní zahraniční cestovní ruch – zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do země a finančně vyjadřuje jejich spotřebu služeb a zboží při pobytu



Pasivní zahraniční cestovní ruch – zahrnuje výjezdy občanů státu do zahraničí a finančně vyjadřuje spotřebu zboží a služeb související s pobytem v zahraničí

1.2.4. Typy cestovního ruchu podle délky pobytu  Krátkodobý – doba pobytu není delší než 3 přenocování 

Dlouhodobý – doba pobytu je delší než 3 přenocování

1.2.5. Typy cestovního ruchu podle počtu účastníků 

Individuální turismus



Kolektivní turismus

1.2.6. Typy cestovního ruchu podle věku účastníků 

Cestovní ruch dětí – organizované programy pro děti do 15 let



Cestovní ruch rodin s dětmi



Cestovní ruch mládeže – věková skupina 15 – 24 let



Cestovní ruch osob v produktivním věku



Cestovní ruch seniorů

1.2.7. Typy cestovního ruchu podle způsobu zabezpečení cesty  Organizovaný – především cestovní kanceláře 

Neorganizovaný – zabezpečuje si účastník sám

1.2.8. Typy cestovního ruchu podle způsobu financování 

Komerční – účastník si veškeré náklady hradí sám



Sociální – část nákladů na účasti je hrazena z jiných zdrojů, např. zaměstnavatelem

1.2.9. Typy cestovního ruchu podle ročního období 

Letní turismus



Zimní turismus



Sezonní turismus

18



Mimosezonní turismus“ (Attl, Nejdl, 2011, s. 17-20)

1.2.10. Typy cestovního ruchu podle vlivu na životní prostředí  Tvrdý turismus – nebere ohled na svůj vliv na environmentální, sociální a kulturní vnější prostředí 

Měkký turismus – snaží se chovat šetrně k prostředí

1.3. Sportovní cestovní ruch Pojem sportovní cestovní ruch zahrnuje veškeré sportovní aktivity, ať již tradiční sporty jako je cykloturistika či lyžování. Do této kategorie se řadí i lovecký turismus a v dnešní době i stále se rozvíjející adrenalinové a extrémní sportovní aktivity (snowboardcross, rafting aj.). „O rostoucí popularitě adrenalinových sportů svědčí i postupná změna struktury sportovních disciplín na olympijských hrách. Za určitou specifickou formu sportovně orientovaného turismu je možné považovat i jeho pasivní formu, a to sportovní diváctví“ (Palatková, Zichová, 2014, s. 25). „Sportovní cestovní ruch je takový cestovní ruch, kde hlavním motivem pro uskutečnění cesty do cílové destinace je sport, stejně tak jako následné trávení volného času v této destinaci“ (Škorič, 2008, s. 70) V rámci sportovně orientovaného cestovní ruchu můžeme také najít nově se vyvíjející trendy. Jedná se například o monkey parky, downhillové cyklistické tratě, ale i třeba jízdu na čtyřkolkách.

1.4.

Destinace cestovního ruchu

Destinace disponuje primární a sekundární nabídkou služeb. Primární nabídka představuje atraktivity cestovního ruchu a sekundární nabídkou je komplex poskytovaných služeb. Pro charakteristiku destinace cestovního ruchu je určujících tzv. „6 A“ 

Attractions – primární nabídka CR



Accesebility and ancillary services – infrastruktura v dané destinaci (pohyb po dané destinaci, za službami v destinaci, či služby, které využívají převážně místní obyvatelé – banky, školy, zdravotnictví) 19



Available packages - připravené produktové balíčky



Amenities – infrastruktura a suprastruktura v dané destinaci



Activities – nabídka nejrůznějších aktivit v destinaci

„Destinace je geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník (nebo návštěvnický segment) vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka“ (Nejdl, 2011, s. 49) Obrázek č. 2: Vzájemný vztah vzdálenosti a velikosti destinace

Kontinent Země návštěvník

Region Místo Resort

Vzdálenost

Zdroj: Nejdl, 2011, s. 52 Destinace je ze své podstaty vždy: 

„Jednotkou fyzickou představující konkrétní geografické území s fyzickými charakteristikami, reliéfem krajiny, patřičnou hmotnou a administrativněorganizační vybaveností, přírodními a vytvořenými atraktivitami



Jednotkou

sociálně-kulturní

tvořenou

historií

i

současným

životem

společenským, kulturním, politickým, bývalou i současnou místní populací aj. 

Určitou

mentální

konstrukcí

–

představou

v myslích

skutečných

i

potenciálních návštěvníků“ (Nejdl, 2011, s. 62) Jeden z největších problémů destinací je konkurence. Aby mohla být destinace konkurenceschopná, musí být řízena jako ziskový podnik. Řízení destinace musí 20

být

koordinací

a

kooperací

všech

zainteresovaných

podnikatelských

i

nepodnikatelských subjektů a měly by zde být aplikovány principy marketingu. „Marketing destinace cestovního ruchu je proces slaďování zdrojů destinace s potřebami trhu. Obsahuje analýzu místa, plánování, organizování, řízení a kontrolu strategií na vymezení lokalit a směřuje hlavně k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny“. (Jakubíková, 2012, s. 38) 1.4.1. Předpoklady pro cestovní ruch „Turistický potenciál tvoří tři základní faktory. Jedná se o předpoklady cestovního ruchu, které dělíme na předpoklady selektivní, lokalizační a realizační. V rámci selektivních objektivních předpokladů hodnotíme politické faktory, urbanizační předpoklady, dosaženou úroveň vzdělání, životní prostředí a demografickou strukturu. V subjektivních selektivních předpokladech se jedná hlavně o reklamu, propagaci či psychologické pohnutky. V lokalizačních předpokladech hodnotíme přírodní a společenské faktory. Jedná se tedy o klima, hydrologické poměry, reliéf, geologii, faunu a floru, kulturně-historické památky, kulturní zařízení, kulturní akce, sportovní a jiné akce. Realizační faktory v sobě skrývají faktory, které umožňují konečné uskutečnění cestovního ruchu. Jedná se o dopravní sítě, systém dopravy, stravovací či ubytovací zařízení a další zařízení poskytující služby účastníků cestovního ruchu“ (Czechtourism, 2016)

1.5. Produkt cestovního ruchu Úspěšný produkt cestovního ruchu je takový produkt, který je součástí dlouhodobé strategie rozvoje dané destinace. Předpokladem úspěšnosti produktů je několik zásad: 

„Je autentický – opravdový, přesvědčivý



Reflektuje jedinečné atributy dané destinace



Je vytvářen zdola (podpora od místní komunity)



Založen na principu spolupráce a partnerství

21



Má měřitelný ekonomický přínos pro danou destinaci



Respektuje principy udržitelného rozvoje



Je finálním výstupem nabídky destinace cestovního ruchu



Představuje komplexní zážitek návštěvníka dané destinace



Vzniká na základě průzkumu trhu – trendy, inovace, očekávání návštěvníků



Produkt v celku vytvoří logický a dostupný balíček, které spojuje společné téma či geografická lokalita



DMO hrají významnou roli v podpoře produktů



Koordinace a spolupráce jsou důležitými předpoklady pro vytvoření kvalitního produktu cestovního ruchu“( Czechtourism, 2015)

1.6. Dopady cestovního ruchu Jelikož se cestování stalo součástí každodenních životů mnoha lidí po celém světě, je s cestováním úzce spjatý fakt o dopadech cestovního ruchu na prostředí v oblastech, kde je cestovní ruch skutečně realizován. Jelikož je turismus jeden z celosvětově nejdůležitějších zdrojů hospodářského růstu a míry zaměstnanosti, můžeme říci, že přináší mnoho významných, ekonomicky pozitivních výsledků. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že turismus je velmi komplexní průmysl, ve kterém se pohybuje mnoho zainteresovaných subjektů s často protichůdnými zájmy. Mimo jiné toto odvětví vyžaduje velké množství zdrojů. S ohledem na organizování a řízení aktivit, turismus jako takový může mít zcela odlišné účinky. Pokud jsou aktivity zvládnuty dobře, turismus může hrát významnou roli v sociokulturním, ekonomickém, politickém i environmentálním rozvoji dané destinace a pro mnoho zemí a komunit představuje příležitost k jejich rozvoji. Oproti tomu ničím neomezovaný rozvoj turismu může mít za následek velké škody. Dle organizace UNEP – United Nations Environment Programme existují tři hlavní druhy dopadů cestovního ruchu. Jedná se o dopad, na životní prostředí, sociokulturní prostředí a dopady ekonomické. Níže jsou přiblíženy příklady, které uvádí organizace UNEP, 2016. 1.6.1. Životní prostředí Kvalita životního prostředí, ať už přirozeného nebo člověkem vytvořeného prostředí, je zásadním aspektem pro cestovní ruch. Nicméně vztah mezi životním prostředím 22

a cestovním ruchem se musí vnímat komplexně. Mezi negativní dopady cestovního ruchu na životní prostředí zajisté patří výstavba různých zařízení pro cestovní ruch. Jedná se o výstavbu velkých hotelových komplexů, resortů, výstavba veřejné infrastruktury, kde je dobrým příkladem výstavba letišť či silnic. Na druhou stranu je nutno dodat, že cestovní ruch má předpoklad pro vytvoření příznivých podmínek tím, že bude přispívat k ochraně a zachování životního prostředí. Je to způsob, jak zvýšit povědomí o hodnotách životního prostředí, což může sloužit jako nástroj k zajištění financí na ochranu přírodních oblastí a zvýšit tím jejich ekonomický význam. Jedním z hlavních problémů co se životního prostředí týče, je ztráta biodiverzity, změna klimatu a úbytek ozonové vrstvy. 

Přírodní zdroje a jejich vyčerpání

Jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů je voda, především čerstvá voda. Velkým problémem jsou zde výstavby vzniklé z důvodu cestovního ruchu, jako například hotelové resorty, nebo jiné stavby, které jsou náročné na spotřebu vody. Často zde dochází k velkému plýtvání vody. To může zapříčinit nedostatek vody, stejně tak jako nadměrnou tvorbu odpadních vod. V sušších oblastech, mezi které se řadí i Středomoří, je problém s nedostatkem vody značně významný. To díky faktu, že s teplejším podnebím roste i spotřeba pitné vody turistů, kteří konzumují až dvakrát více vody při trávení dovolené oproti běžnému životu. Dalším příkladem nadměrné spotřeby vody jsou golfová hřiště, která jsou velmi náročná jak na údržbu, tak i na samotný chod. Avšak popularita tohoto sportu se stále zvyšuje. 

Spotřeba lokálních surovin

Existence turismu v destinacích zapříčiní nadměrné využívání místních zdrojů potravy, nebo i elektrické spotřeby a dalších surovin co již samo o sobě může být „nedostatkovým“ zbožím v destinaci. 

Degradace půdy

Důležitost půdních zdrojů jako minerálů, fosilních paliv, úrodné půdy, lesů, mokřadů a volně žijících zvířat je vysoká. Při zvýšené turistické aktivitě dochází k budování a výstavbám a tím jsou tak ničeny tyto přírodní úkazy. Tento dopad 23

působí jak na obnovitelné, tak i neobnovitelné zdroje například díky poskytnutí pozemků pro výstavbu zařízení pro turisty. Taktéž odlesňování je značným problémem v rámci degradace půdy. 

Znečištění

Znečištění vzduchu a nadměrné množství hluku. Díky faktu, že neustále roste množství cestujících, tak i letecká, silniční a železniční doprava jsou na neustálém vzestupu. „Jako příklad vzestupu letecké dopravy uvádí agentura ICAO mezinárodní počet pasažérů, který na světě vzrostl z 88 milionů v roce 1972 na 344 milionů cestujících v roce 1994.“ (UNEP, 2016) Hluk z letadel, automobilů, autobusů, ale i vozidla jako jsou sněžné skútry je rostoucí problém, který s sebou přináší moderní život. Nadměrný hluk může mít dopad nejen na člověka, ale taktéž na živočichy žijící především v odlehlejších oblastech. 

Hromadění odpadu

V oblastech, kde se nachází přírodní zajímavosti či jiné atraktivity, které vedou k tomu, že je oblast velice turisticky vytížená, tak právě zde je hromadění odpadu velkým problémem. Například v horských oblastech jsou problémem pěší turisté, kteří zanechávají na expedicích odpady po kyslíkových lahvích a v některých případech dokonce i potřeby pro kempování. 

Fyzické změny v krajině

Krásně vypadající místa jako jsou vrcholky zasněžených hor se sjezdovkami či písčité pláže jsou charakteristické svými specifickými bohatými ekosystémy. Typickým fyzickým dopadem na změnu v krajině může být degradace těchto ekosystémů. Ekosystém zahrnuje geografickou plochu, která zahrnuje všechny žijící organismy, tedy člověka, rostlinstvo, živočišstvo a mikroorganismy, jejich okolí, tedy vodu, vzduch, půdu. Ekosystémy v alpských regionech, deštných pralesech, korálových útesech a podobných specifických místech jsou velice ohroženy, protože hrozby a dopady na 24

tyto specifické ekosystémy bývají často velice kruté. Právě tyto místa lákají nejen mnoho turistů, ale hlavně i developery. Mezi další dopady na životní prostředí řadíme ale i estetické znečištění či odpadní vody. 1.6.2. Sociokulturní dopad Sociokulturní dopad se řadí mezi takové dopady, které můžeme daleko hůře nějakým způsobem změřit či identifikovat oproti dopadům na přírodní prostředí. Jedná se o dopady kulturní, psychologické, sociální, urbanistické, ekonomické, a to i jak materiální, tak nemateriální. 1.6.3. Ekonomický dopad Odvětví cestovního ruchu vytváří ekonomické výhody jak pro hostitelské země, tak i pro země, které jsou domovem turistů. Avšak stejně jako u ostatních dopadů, i ekonomický s sebou nese řadu pozitivních i negativních následků z pohledů cestovního ruchu. 1.6.4. Žádoucí vlivy cestovního ruchu Mezi nejčastější žádoucí vlivy cestovního ruchu pro společnost a její životní prostředí se řadí: 

„Tlumení nežádoucích dopadů ekonomické restrukturalizace na krajinu – podpora alternativního zemědělství a péče o krajinu jako jedné z funkcí zemědělství,

upadajících

řemesel,

využívání

upadajících

výrobních,

zemědělských, vojenských i církevních areálů formou agroturismu, venkovského cestovního ruchu aj. 

Působení proti trendu ekonomické marginalizace a vylidňování venkova, což má nežádoucí důsledky na kulturní krajinu, její rázovitost



Růst úrovně i intenzity ochrany krajiny a péče o ni, udržitelnost využívání krajinného dědictví



Růst investic do zvyšování schopnosti interpretace krajinného dědictví



Ekonomické opodstatnění ochrany přírody a krajiny formou maloplošných i velkoplošných chráněných území



Zvyšování přístupnosti a propustnosti krajiny i pro místní obyvatele, budování naučných cyklo a hipostezek



Růst kulturní identity u návštěvníků i místních obyvatel, jejich schopnost ocenit přírodní, kulturně historické aspekty krajiny 25

1.6.5. Nežádoucí vlivy cestovního ruchu Postupnou výstavbou budov nejrůznějšího využití, které je odtržené od tradic daného kraje či způsobu života místní komunity, přispívá k zániku základního atributu atraktivity cestovního ruchu – autenticity, původnosti artefaktů a projevů místní kultury, doposud civilizací nenarušených lokalit. Krajina se ze své dřívější ekologické vyváženosti a harmonie stává zdrojem, ekonomickou komoditou, pouhou scenérií pro turistické areály. Jedním z nejvýraznějších projevů cestovního ruchu, které se řadí mezi negativní vlivy, je přeměna původního prostředí, které je postupně přestavováno cíleně pro návštěvníky a málokdy využívané či využívatelné místním obyvatelstvem.“ (Pásková, 2009, s. 61-62)

1.7.

Udržitelný rozvoj

Dříve, než bude přiblížena vazba udržitelnosti ve spojitosti s cestovním ruchem, je zapotřebí osvětlit udržitelný rozvoj jako takový. „Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ (Cenia, 2014) Dle Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, považujeme rozvoj za udržitelný v případě, že naplní potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. V literatuře se velmi často objevuje pojem „trvale udržitelný rozvoj“. Tento termín se v současné době stává velmi málo používaným z důvodu, že nejsme schopni zachovat zdroje naší planety trvale. „I anglický termín „sustainability“ nebo „sustainable development“ neříká nic o trvanlivosti. Přijatelným kompromisem by mohlo být spojení „dlouhodobě udržitelný“. (Závodná, 2015, s. 7) „Udržitelnost je normativní koncept. Vyjadřuje stav, kterého chceme dosáhnout. Tento stav můžeme definovat jako takový, při kterém druhový a lidský způsob života zvyšuje jeho standard, jdoucí ruku v ruce s růstem ekonomiky země a jejím vzdělávacím a zdravotním systémem.“ (Wilson, 2010, s.5) 1.7.1. Pilíře udržitelného rozvoje Z hlediska požadavků udržitelného cestovního ruchu došlo k významné změně. Dříve bylo cílem maximalizovat ekonomické přínosy. Dnes je požadavek vyváženosti níže rozebraných pilířů udržitelnosti. Mezi pilíře udržitelného rozvoje 26

řadíme sociokulturní, ekonomický a environmentální pilíř. Aby mohlo dojít k udržitelnému rozvoji, je nezbytná vzájemná rovnováha všech zmíněných pilířů a tím tak bude dosaženo dlouhodobého účinku. Zmíněné pilíře můžeme rozdělit do schématu tzv. „3P“ – Planet-People-Profit. Pojem planet značí environmentální pilíř, people značí sociokulturní pilíř a v poslední řadě profit, který nám značí pilíř ekonomický. Tyto tři pilíře jsme si již přiblížili v kapitole (1.6.), kde se jednalo o dopady cestovního ruchu a jdou zde charakterizovány konkrétní dopady v rámci jednotlivých pilířů dle UNEP. Obrázek č. 3: Planet - People - Profit schéma podle Hawkinse

Zdroj: Vlastní zpracování podle Závodná, 2015, s. 23 V trojúhelníku jsou znázorněny jednotlivé sektory lidské společnosti – nevládní, veřejný a podnikatelský sektor. Environmentální pilíř je založen na faktu, že v rámci omezeného systému není možný neomezený růst. Níže jsou uvedeny tři podmínky fyzické udržitelnosti: 

„Intenzita využívání obnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost jejich regenerace – dobrým příkladem jsou lesy



Intenzita využívání neobnovitelných zdrojů nepřesahuje rychlost, s níž jsou vyvíjeny jejich trvale udržitelné náhrady – ropa 27



Intenzita znečišťování nepřesahuje asimilační kapacitu životního prostředí

Sociokulturní pilíř spočívá ve vyvažování nerovností mezi jednotlivci i mezi společenskými skupinami. Jedná se zde o rovný přístup k základní hygieně, lékařská péče, diskriminace, rasismus, xenofobie, náboženská nesnášenlivost aj. V rámci tohoto pilíře využíváme různé ukazatele sociálního rozvoje a úrovně společnosti. Jedná se o HDI, tedy Index lidského rozvoje, který je dále tvořen z Indexu očekáváné délky života, indexu hrubého národního produktu a indexu vzdělání.“ (Attl, prostorové plánování, 2015) Základním předpokladem sociálního pilíře je odstraňování chudoby, a to nejen v rámci regionů, ale i v globálním měřítku, tedy mezi jednotlivými zeměmi a geopolitickými celky. Třetím, a tedy posledním pilířem, je pilíř ekonomický. Tento pilíř se zabývá problematikou hospodářského růstu a jeho udržitelnosti. Mezi nejčastější ukazatele hospodářského rozvoje řadíme HDP (hrubý domácí produkt). 1.7.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje v České republice V roce 2004 byla v České republice schválena Strategie udržitelného rozvoje České republiky- SUR ČR. Cílem bylo upozornit na současné, ale i budoucí problémy, které by mohly ohrozit přechod České republiky k udržitelnému rozvoji. Důležitým bodem se zde jeví přijmutí opatření, které by těmto hrozbám zamezilo, nebo by alespoň zmírnilo následky. Odpovědným orgánem v rámci SUR je Rada vlády pro udržitelný rozvoj – RVUR, kdy SUR je schvalována vládou ČR. V současné době je již Strategie udržitelného rozvoje České republiky neplatná. Vláda České republiky v roce 2010 schválila Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Tento dokument je aktualizací SUR a jedná se o podstatně dlouhodobější a obecnější pojetí dokumentu a je rozdělen na 5 prioritních os: 

„Společnost, člověk a zdraví



Ekonomika a inovace



Rozvoj území



Krajina, ekosystémy a biodiverzita



Stabilní a bezpečná společnost“ (MŽP, 2010)

28

Obrázek č. 4: Prioritní osy Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví

Prioritní osa Prioritní osa 2: Ekonomika 3: Rozvoj a inovace území

Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita

Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost

Priorita 1.1: Zlepšování podmínek pro zdravý život

Priorita 2.1: Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurencesc hopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služeb)

Priorita 4.1: Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity

Priorita 5.1: Posilování sociální stability a soudržnosti

Priorita 1.2: Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace Priorita 1.3: Přizpůsobit politiky a služby demografické mu vývoji a podpořit mezigenerační a rodinnou soudržnost

Priorita 2.2: Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické a surovinové efektivity hospodářství

Priorita 3.1: Upevňování územní soudružnosti Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické a územní plánování

Priorita 2.3: Rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání, výzkumu a vývoje

Priorita 4.2.: Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu

Priorita 5.2: Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského sektoru Priorita 5.3: Zvyšování připravenosti ke zvládání dopadů globálních a jiných bezpečnostníc h hrozeb a rizik a posilování mezinárodních vazeb

Zdroj:MŽP, SRUR ČR, 2010, s.15 SRUR byl schválen 11. 1. 2010 a doba platnosti je 2010-2030. „Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR slouží jako dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala nebo hodlá přijmout v rámci svého členství v OSN, OECD a EU při respektování specifických podmínek a potřeb ČR.“ (MŽP, 2010, s. 11) 29

1.7.3. Udržitelný cestovní ruch Téma udržitelnosti je v poslední době velice často diskutovaným tématem. „Udržitelný cestovní ruch je koncept turismu, který uspokojuje potřeby dnešní generace s ohledem na potřeby budoucích generací. Je v něm zvýšena potřeba minimalizace negativních dopadů a maximalizace pozitivních dopadů na společnost, prostředí i jiné oblasti“ ( Musil, 2010, s. 42). „Udržitelný cestovní ruch zahrnuje minimalizaci negativních dopadů a maximalizaci pozitivních dopadů.“ (Weaver, 2006, s.10) Definice dle UNWTO, 2004: „Pravidla pro udržitelný cestovní ruch a jeho řídící praktiky lze aplikovat na všechny formy cestovního ruchu ve všech typech destinací (turistických cílů), a to včetně masového cestovního ruchu a různých specifických segmentů. Principy udržitelnosti se vztahují k environmentálním, ekonomickým a sociokulturním aspektům rozvoje cestovního ruchu a nezbytností je docílit vyváženého poměru všech těchto dimenzí tak, aby bylo dosaženo dlouhodobého účinku.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 145) „Udržitelný turismus můžeme vysvětlit dvěma způsoby: 

Udržitelný rozvoj turismu v dané destinaci



Rozvoj turismu s cílem dosažení udržitelného rozvoje destinace“ (Musil, 2010, s. 43)

1.7.4. Vývoj udržitelného cestovního ruchu „Naše společná budoucnost“ tedy „ Our common future“, která pochází z roku 1987 je zpráva, ve které se poprvé objevuje pojem „trvalá udržitelnost“. Významnou Světovou konferencí v 90. letech řadíme konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji – Summit Země konaný v roce 1992 v brazilském Rio de Janeiru. Od tohoto summitu se postupně začíná uznávat pojem trvale udržitelný cestovní ruch. Na základě summitu v Riu vzniklo pět klíčových dokumentů: 

„Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji



Agenda 21



Principy hospodaření v lesích



Rámcová úmluva OSN o klimatických změnách



Úmluva o ochraně biologické diverzity“ (Trávníček, Trojan, 2012, s. 34) 30

1.7.5. Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu „Mezinárodní pracovní skupina pro indikátory udržitelného cestovního ruchu při UNWTO zpracovala soubor deseti klíčových indikátorů udržitelného rozvoje. Indikátory cestovního ruchu jsou členěny na: 1) Klíčové indikátory, které se mohou využít ve všech destinacích 2) Specifické indikátory pro vybrané typy destinací V chráněných územích se sleduje rychlost reprodukce klíčových druhů, biodiverzita, změna skladby druhů, intenzita cestovního ruchu, lidská populace v území a jeho okolí, aktivity lidí v území a v jeho okolí, pytlačení v území, nebezpečí vyplývající z interakce lidí a živočichů a vzájemné interakce mezi lidmi. Pro horské oblasti jsou relevantními ukazateli reprodukce vybraných druhů, pokračující přítomnost volně žijících živočichů v tradičně obydlených oblastech, rozsah eroze způsobené návštěvníky, dopravní dostupnost, kongesce veřejných prostor a komunikací, podíl alternativní dopravy na celkovém objemu dopravy v destinaci, spokojenost zákazníků, úroveň estetické kvality. Indikátory udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu je nutné podle místních podmínek rozpracovat tak, aby bylo možné využívat je na různých geografických úrovních pro různé destinační typy a tím aby se dospělo k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu“ (Pásková, 2009, s. 151) Indikátory jsou v daných fázích rozhodovacího procesu nejvhodnějším informačním nástrojem. „Pomocí indikátorů lze jednoduše a srozumitelně prezentovat složité komplexní jevy bez užití náročných statistických metod či popisů vazeb a vzájemných souvislostí.“ (Šilhánková a kol., 2011, s. 15) 1.7.6. European Destination of Excellence Výjimečná evropská destinace, pro kterou je používána zkratka EDEN. Jedná se o projekt od Evropské komise, kdy je hlavním cílem podpora udržitelného cestovního ruchu v rámci Evropské unie. Významným cílem tohoto projektu je také podpora destinací, které využívají sociálního, kulturního a životnímu prostředí šetrnému turismu. EDEN je založen na národních soutěžích, které se konají každý rok a mají vždy určité téma. Tento projekt napomáhá k šíření udržitelného turismu a propagaci méně známých destinací v EU. Česká republika je součástí tohoto projektu již od roku 2009 a národním koordinátorem je agentura CzechTourism. Dalším smyslem

31

této soutěže je i snaha o snížení masového turismu v hojně navštěvovaných destinacích a upozornit tak i na jiná, krásná místa. „Hlavní motto tohoto projektu je „discover Europe’s hidden treasures“ (Česká centrála cestovního ruchu - eden, 2016)

1.8. Horská oblast „Horská či také lyžařská oblast, je oblast, pro provozování zimních sportů. Tato oblast je vybavená lanovkami, dalšími dopravními zařízeními, sjezdovými a běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami.“ (Pásková, Zelenka, 2012, s. 646) M. Pásková uvádí charakteristiku destinace horského typu jako takovou, kde hlavní atraktivitou pro účastníka CR je horský terén, horská krajina, vhodné klimatické podmínky pro zimní sporty a turistiku v letních měsících. Jako typické formy cestovního ruchu pro tuto destinaci byly stanoveny cykloturistika, horská turistika a lyžařský CR. 1.8.1. Lyžařské středisko Lyžařské středisko, nebo také ski areál, je takové středisko, ležící ve vyšší nadmořské výšce, v hornatých oblastech, které nabízí svým návštěvníkům velké množství zimních sportů, většinou přes zimní měsíce. Výjimkou jsou ledovce, kde se sněhová pokrývka drží i v letních měsících. V zimních měsících se jedná především o sjezdové lyžování, běh na lyžích, snowboarding, jízdu na bobech aj. V průběhu letních měsíců se horské oblasti navštěvují hlavně z důvodů vysokohorské turistiky či cykloturistiky. Ustanovení § 11c zákon č.159/1999 Sb. vymezuje „Lyžařským areálem se rozumí lyžařská oblast vytvořená za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými tratěmi, běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami nebo ostatními specifickými tratěmi, značená podle českých technických norem určených pro značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálu“ 1.8.2. Asociace lanové dopravy V červnu roku 1990 byl založen Svaz provozovatelů lanovek a vleků, od roku 2012 v platnosti Asociace lanové dopravy (dále ALDR), která profesionálně sdružuje provozovatele lanové dopravy, podnikatele na horách, sportovní kluby aj. Tato asociace v dnešní době sdružuje více než 140 členů. Posláním této asociace je 32

péče o rozvoj lanové dopravy na území České republiky. Nejvyšším orgánem ALDR je Valná hromada, která je složena ze všech řádných členů. Valná hromada volí představenstvo, které je složené ze zástupců jednotlivých pohoří v ČR. Jedná se tedy o Krkonoše, Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory, Jeseníky, Šumavu a Beskydy. „ALDR má mimo stálé členy i partnerské organizace a instituce, kterými jsou: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Drážní úřad, CzechTourism a další.“ (Aldr, 2011) ALDR získala certifikát kvality. Podkladem byla klasifikace lyžařských středisek k roku 2013, která měřila technickou úroveň a vybavenost lyžařských středisek. „ALDR tak prokázala, že její současná činnost je zaměřena nejen na podporu členských i nečlenských subjektů působících v oblasti horského byznysu, ale také se zavázala tyto standardy nadále zvyšovat. Každá oblast činností ALDR tak prošla podrobným rozborem a byla přijata opatření, která v budoucnu povedou ke zdokonalení všech procesů. Přijatá opatření zlepší komunikaci jak směrem ke členským i nečlenským subjektům, tak i ke koncovým zákazníkům českých hor.“ (Čsks, 2011) Právě technická vybavenost středisek je jediným objektivně měřitelným kritériem, podle kterého se naskytuje možnost udělení značky kvality. Avšak v současné době se potenciální návštěvník lyžařského střediska nerozhoduje pouze na základě počtu kilometrů sjezdových tratí ve středisku, nýbrž požaduje vysokou kvalitu dostupných služeb. Právě za tímto účelem probíhá klasifikace lyžařských středisek na období 2016 – 2018.

33

2. ANALYTICKÁ ČÁST Předmětem analytické části diplomové práce je charakteristika vybraných horských středisek v rámci České republiky. Na základě stanovených kritérií dojde ke komparativní analýze těchto středisek. Jedná se o středisko Špindlerův Mlýn a středisko

Pec pod Sněžkou. Obě

střediska

jsou

v dnešní době

velmi

navštěvovanými a vyhledávanými areály v Krkonoších. Obrázek č. 5: Horské oblasti v České republice

Zdroj: www.snehomat.cz

2.1. Krkonoše Krkonoše jsou nejvyšším pohořím, které leží v České republice. Nachází se v severní části republiky u státních hranic s Polskem. Krkonoše se rozkládají na území dvou krajů. Jedná se o kraj Liberecký a Královéhradecký. V nejvyšších polohách Krkonoš leží sníh v průměru od listopadu do dubna, v některých sezonách až do května. „V Krkonoších avšak vznikají také podmínky pro vznik lavin. Na české straně se uvádí 40 hlavních a 10 vedlejších lavinových drah.“ (David, Ludvík, 2010 s. 6) 34

Dalším druhem lavin, které často v této oblasti České republiky vznikají, jsou tzv. mury, což jsou zemní laviny. Celek Krkonoše patří do Krkonošsko – jesenické soustavy v rámci České vysočiny a dále se dělí na podcelky – Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabskou vrchovinu. Při posunu na mapě České republiky z Krkonoš více do vnitrozemí, nalezneme Krkonošské podhůří, které navazuje na Krkonoše dvěma podcelky – Železnobrodskou vrchovinou a Podkrkonošskou pahorkatinou. Podcelek Krkonošské hřbety tvoří dva hřbety, a to hřbet Slezský, kde například nalezneme i nejvyšší vrchol ČR – Sněžku (1602 m.n.m.), dále pak Vysoké kolo (1509 m. n. m), Malý Šišák (1439m.n.m) nebo například Svorovou horu (1411 m. n. m). Druhým hřbetem, který tvoří Krkonošské hřbety je Český hřbet. Zde nalezneme například Lysou horu (1344 m.n.m), Kotel (1435 m.n.m), Medvědín (1235 m.n.m.), Kozí hřbety s Krakonošem (1422 m.n.m.), Luční horu (1555 m.n.m.) nebo Studniční horu (1554 m.n.m). Nejvýznamnější řekou, kterou nalezneme právě v Krkonoších, je řeka Labe, pramenící na Labské louce. Nachází se zde také celá řada vodopádů, například Pančavský vodopád (148m.), který je také nejvyšším v České republice. Mezi významné přítoky řeky Labe patří mimo jiné Malé Labe, Bílé Labe, Pilníkovský potok a řeka Úpa, které protéká Pecí pod Sněžkou a Svobodou nad Úpou. Rostlinstvo i živočišstvo je zde rozděleno do čtyř vegetačních stupňů a to v závislosti na geologickém podkladu, nadmořské výšce a podnebí. Jedná se o: 

400 – 800 m.n.m. – nejnižší submontánní stupeň, nalezneme zde listnaté a smíšené lesy



800 – 1200 m.n.m. - montánní stupeň, kde se nachází smrkové porosty



1250 – 1450 m.n.m. – subalpínský stupeň, pro který jsou typické kosodřevinové porosty, nalezneme zde také subarktické rašeliniště



1450 m.n.m. a více tzv. alpínský stupeň se nalézá nízká bylinná vegetace, mechorosty a lišejníky

„V rámci celých Krkonoš nalezneme více než 1250 druhů rostlin. Zhruba 80% celkové plochy jsou pokryty jehličnatými lesy, a to hlavně smrkové stromy. Velmi

35

častým úkazem jsou rašeliniště, kterých zde nalezneme velké množství. Registrovaných rašelinišť je zde asi 268 ha.“ (David, Ludvík, 2010, s. 7) Velmi pozoruhodným jevem jsou subalpínská rašeliniště, která se nacházejí v celé oblasti Krkonoš hned dvakrát. Jedná se o Úpské rašeliniště a Pančavskou louku. Je nutné říci, že i přes fakt, že žijeme v mírném podnebném pásu, tak právě zde, na severu naší republiky, nalezneme místo, které nese znaky alpínské tundry. Jedná se právě o krkonošskou tundru, vyznačující se bezlesnou krajinou a mimořádně drsným klimatem. Na horských loukách žije taktéž velké množství živočichů, které v nižších nadmořských výškách nenalezneme. V minulosti zde žily druhy zvířat - šelem, které postupem času byly bohužel vyhubeny. Jedná se o medvěda brtníka, vlka, rysa a kočku divokou. U velkých ptáků nesmíme opomenout vzácného sokola stěhovavého, tetřívka obecného či jeřábka lesního, kteří žijí právě v těchto místech. Ze skupiny dravců zde můžeme spatřit zejména káně, jestřába a krahujce. Avšak v posledních letech byly nejen v Krkonoších spatřeny některé šelmy. Konkrétně právě v Krkonoších byl spatřen chráněný a vysoce ohrožený rys ostrovid. Žije zde liška obecná, lasice, jezevec čí jelen evropský. V oblasti Krkonoš se nachází velké množství lyžařských areálů, které nabízejí sportovní vyžití. Mezi nejvýznamnější areály se řadí zejména Špindlerův Mlýn či Pec pod Sněžkou, na které je tato diplomová práce orientována. Pec pod Sněžkou se řadí pod název SkiResort Černá Hora – Pec, kam dále spadá Černá Hora (Jánské Lázně), Černý Důl, Velká Úpa a Svoboda nad Úpou. Mezi taková další známá a oblíbená střediska zajisté patří i Harrachov, Paseky nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Vysoké nad Jizerou, Benecko, Vítkovice aj. Krkonoše jsou součástí euroregionu Nisa a a Glacensis. „Euroregion Nisa zahrnuje přeshraniční spolupráci tří států – České republiky, Německa a Polska.“(Euroregion Nisa, 2015) „Euroregion Glacensis neboli Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska je sdružení měst a obcí Pomezí Čech a Moravy a Sdružením obcí Kladska v Polsku.“(Euroregion glacensis, 2012) Jedná se o největší a zároveň nejstarší česko-polský euroregion. Hlavním úkolem tohoto euroregionu je snižování regionálních disparit jak na straně České republiky, tak sousedního Polska. 36

2.1.1. Integrovaná strategie regionu Krkonoše 2014 – 2020 Tato strategie pro rozvoj regionu v příštím období je velice obsáhlým dokumentem. Z tohoto důvodů se níže zabývám pouze jednotlivými ukázkami týkající se tématu diplomové práce. Motto této strategie je „ Krkonoše – jedinečné navenek, přátelské uvnitř „. Jedinečnost navenek je vizí znalosti Krkonoš pro širší veřejnost. Přátelské uvnitř značí, že tento region má co nabídnout, co se týče přírodních podmínek, atraktivit, vybavenosti či dostatečné nabídky pracovních příležitostí a služeb, jak pro místní obyvatele, návštěvníky, ale i investory. „V intencích tohoto motta je úkolem všech zúčastněných partnerů v regionu budovat a posilovat pozici značky Krkonoše doma i v zahraničí. Specifikace rozvojové vize je provedena v pěti oblastech představujících ústřední témata, která jsou pro budoucí rozvoj regionu nezbytná. Jedná se o tyto pilíře: 

účinná a konzistentní správa regionu,



vyhovující infrastruktura a vybavenost,



kvalitní životní prostředí a šetrné, racionální nakládání s přírodními zdroji,



výkonné, efektivní hospodářství,



udržitelný cestovní ruch.“ (rozvoj Krkonoš, 2013)

Součástí dokumentu jsou i jednotlivé nedostatky, které byly vypracovány samotnými odborníky. Jedná se o nedostatky v dopravní dostupnosti regionu, sociální soudružnosti a veřejných služeb, ekonomiky a lidských zdrojů, životního prostředí a přírodních zdrojů a v neposlední řadě nedostatky cestovního ruchu. Tato strategie byla zhotovena na popud Krkonošského Svazku měst a obcí. Tento region nabízí mimořádné přírodní bohatství, avšak není zde záruka zabezpečení dostatečných pracovních příležitostí v budoucnu, s čímž koreluje kvalita života místních obyvatel, ale i návštěvníků, a to vše za principů zachování takto znamenitého přírodního bohatství. 2.1.2. KRNAP „Krkonošský národní park, jehož rozloha zasahuje na většinu území Krkonoš, byl vyhlášen roku 1963 jako první národní park na našem území.“ (Krnap, 2010) Nachází se zde nejen již zmiňovaná nejvyšší hora Sněžka (1602 m.n.m.), ale také i Luční hora (1555 m.n.m.), která je považována za druhý nejvyšší bod v České republice.

37

Péči o KRNAP má v gesci Správa Krkonošského národního parku, která sídlí ve Vrchlabí. Tento národní park se rozkládá celkově na území třech okresů. Jedná se o Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. V rámci KRNAP nalezneme menší, avšak vysoce hodnotná území, která se nacházejí mimo horské oblasti. Jedná se o tzv. MZCHÚ, tedy maloplošná zvláště chráněná území. Do této skupiny řadíme tyto lokality: 

PP Slunečná stráň – komplex porostu s dřevinnou vegetací a rašelinných luk, kde se nachází zvláště chráněné druhy rostlin



PP Lom Strážné – zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin na druhotně vzniklém stanovišti bývalého lomu



PP Herlíkovické stoly – historická důlní děla vhodná k přezimování netopýrů a troglofilních bezobratlých



PP Labská soutěska – uchování přirozeného tvaru řečiště



PP Anenské údolí – populace šafránu bělokvětého, mokřady vhodné pro rozmnožování obojživelníků



PP Sklenařovické údolí – pohorské a horské louky, mokřady s mimořádnou zelení, chráněná a ohrožená rostlinná společenstva rostlinných i živočišných druhů. Pod ochranou je i dochovaný stav krajiny, který je formován činností člověka

Území KRNAP je rozděleno do několika zón, ve kterých platí rozdílný ochranný režim: 

„1. zóna KRNAP (přísná přírodní) má rozlohu 4 503 ha a nachází se v nejvyšších částech pohoří;



2. zóna KRNAP (řízená přírodní) má rozlohu 3 416 ha a navazuje v širokém pásu kolem alpínské hranice lesa na 1. zónu;



3. zóna KRNAP (okrajová) má rozlohu 28 408 ha a rozkládá se ve středních a nižních polohách Krkonoš.“(Krnap, 2010)

KRNAP je od roku 1992 součástí biosférických rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a Biosféra.

38

2.1.3. Krkonoše – Svazek měst a obcí Od roku 2000 sdružuje Svazek měst a obcí, v turistickém regionu Krkonoše, 40 členů. Počet obcí, které jsou součástí tohoto svazku, se neustále zvyšuje. Každý rok tento turistický region navštíví několik milionů turistů, nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí. Tato organizace sice není oficiální organizací pro řízení destinačního managementu, avšak je tak obecně považována. „Krkonoše – Svazek měst a obcí, směřuje v intencích svých stanov a Programu rozvoje cestovního ruchu k všestranné podpoře předpokladů pro plnohodnotný život obyvatel Krkonoš. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji cestovního ruchu, jako jednomu z pilířů místní ekonomické stability, který má i mimořádnou perspektivu. Svazek se soustředí především na řešení souvisejících problémů, které mají celokrkonošský dosah. Pracovní tým tvoří vedení členských měst a obcí a interní i externí pracovníci Svazku. Společně vedou, vytváří, koordinují a pečují o celokrkonošské projekty, společnou propagaci a rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu.“ (Krkonoše EU, 2009) Mezi hlavní činnosti Svazku se řadí tvorba projektů, které podporují činnost cestovního ruchu a získávání prostředků na jejich financování. 2.1.4. Turistický region Krkonoše V rámci takto významného turistického regionu je tvořena škála projektů Svazkem měst a obcí. 

Krkonoše – lyžařský běžecký ráj

V pohoří Krkonoš je upravováno zhruba 500 km běžeckých tratí s jednou z nejhlavnějších tras, a to je tzv. Krkonošská magistrála o délce 70 km. Lyžařský běžecký ráj je projektem, který je prezentován mimo jiné i v zahraničí. Kvalita upravovaných tratí je srovnatelná s tratěmi napříč Evropou. V Krkonoších jsou na viditelných místech nainstalovány panoramatické mapy, kde si každý zájemce má možnost vybrat trasu přímo pro něj. Počet zájemců o tyto trasy, je po dobu jedné zimní sezóny odhadován až na jeden milion zájemců. 

Krkonoše ze sedla na kola

Cyklistika se v Krkonoších začala rozvíjet až s modernizací jízdních kol, z toho vyplývá, že v rámci tohoto regionu nemá cyklistika dlouhou historii. Tímto projektem 39

se však Svazek Krkonoš společně se správou KRNAP snaží přilákat větší množství účastníků i přes letní měsíce. Jedná o značené, mobiliářem vybavené cyklotrasy, které se nachází v horách a podhůří. Součástí tohoto projektu jsou také tištěné informativní letáky, které by i potenciální účastníky měly přimět ke sledování aktuálního dění na internetových stránkách Svazku Krkonoš. Tento materiál obsahuje i mapy, kde si návštěvník může vyhledat různé druhy tras, ale i například tzv. „Desatero chování cykloturisty v horách“ či seznam lanovek, které jsou v provozu i přes letní sezonu a jsou vhodné i pro převoz turistů s koly. 

Krkonošské cyklobusy

Krkonošské cyklobusy jsou projektem, který v letních měsících poskytuje přepravu cykloturistů napříč celým pohořím. Hlavní trasa vede přes Harrachov, Rokytnici nad Jizerou, Vítkovice, Jilemnici, Benecko, Vrchlabí, Jánské Lázně, Pec pod Sněžkou a Horní Malou Úpu. Na tuto hlavní linku navazují i kratší linky vedoucí do údolí. Tento projekt neposkytuje pohodlí jen turistům s koly, ale i místním obyvatelům, kteří se díky těmto autobusům lépe dopravují po celém regionu. Krkonošské cyklobusy se řadí mezi jeden z nejvýznamnějších projektů Svazku měst a obcí. 2.1.5. MAS Krkonoše Vedle obcí, které se nachází přímo v Krkonošském národním parku, jsou členem Místní akční skupiny obce v podhůří Krkonoš. MAS Krkonoše se rozléhá v severní části Královéhradeckého kraje při státní hranici s Polskem. Toto území zasahuje do pohoří Krkonoš, Krkonošského podhůří po Broumovskou vrchovinu. Území MAS se značí členitým reliéfem, díky kterému se toho území stává velice atraktivní pro návštěvu, a to hlavně díky pohoří Krkonoš. Místní akční skupina vznikla roku 2005 a to s cílem tvorby takových projektů, které napomohou celému území Krkonoš. Na tvorbě těchto projektů se podílejí jednotlivé obce, podnikatelé či neziskové organizace. Součástí MAS Krkonoše je celkem 26 obcí, včetně Špindlerova Mlýna a Pece pod Sněžkou.

40

2.2. Zasněžování a osvětlení lyžařských areálů Bez umělého zasněžování by lyžování před obdobím Vánoc v České republice prakticky neexistovalo. Nevýhodou zasněžování je fakt, že lyžařské areály musí čekat na příhodné klimatické podmínky pro zapnutí sněhových děl a sněžných tyčí. Zejména v poslední době se objevuje problém s nedostatkem vody. V praxi se může začít se zasněžováním za podmínky, že se teplota udrží kolem 0°C. V případě noci musí teplota klesnout k záporným hodnotám. Každé sněžné dělo či sněhová tyč, může fungovat za jiných klimatických podmínek, avšak nejčastěji se zasněžuje v nočních hodinách, kdy teploty klesají až k – 2°C a méně. Výhodnější pro spotřebu elektrické energie jsou sněžné tyče oproti sněžným dělům. Nevýhodou zasněžovacích tyčí je však jejich nepřemístitelnost. Ve Špindlerově Mlýně se skiareál Svatý Petr zasněžuje díky Dolskému potoku, který tímto městem protéká. Areál Hromovka využívá pro potřeby výroby umělého sněhu řeku Labe, které se nachází v blízkosti Hromovky. Do budoucích let je však v plánu využívat vodu z přilehlé Labské přehrady. Provozovatelé lyžařských areálů informují, že celková spotřeba vody není tak vysoká. „Okamžité odběry v dobách, kdy mrzne, jsou skutečně v litrech za vteřinu velké, ale v celkovém součtu významné pro toky nejsou. Když připustíme maximální kapacitu, tak se to maximálně může projevit do 10 % protékající vody.“ (Knot in Český rozhlas, 2016) Podle ředitele Asociace horských středisek pana Libora Knota a jeho propočtů všech skiareálů v České republice, které spotřebují tolik vody, což je 0,4 procenta objemu Orlíku. „Chápu argumenty okamžitého průtoku, ale celkový dopad na celou krajinu podle našich výpočtů zásadní není.“ (Knot in Český rozhlas, 2016) Popularita lyžařského sportu stoupá, což se dokazuje díky modernizacím lyžařských areálů, ke kterým v posledních letech neustále dochází. Tento průběh si vykládám jako skutečnost, kterou mají střediska statisticky dokázána. Z toho vyplývá, že každá dlouhodobá investice se stane ziskovou díky návštěvnosti střediska v budoucím období. 41

Veškerá zasněžovací technika musí být schválena ochranáři. „Pokud provozovatelé areálů takovou technologii chtějí, musí s námi vstoupit v jednání a my musíme na základě parametrů, které na místě jsou, povolení buď dát, nebo nedat, nebo stanovit parametry, za kterých to je možné,“ (Drahný in Český rozhlas, 2015) „Podle R. Drahného z KRNAP je však problémem z hlediska ochrany životního prostředí osvětlení ve spojení s večerním lyžováním, kdy dodává, že ochranáři společně s odborníky na základě výzkumu zjistili, že spoustu světel je instalováno tak, že jsou zbytečně namířena do prostoru, tedy lesního prostoru, kde ruší zvěř.“ (Český rozhlas, 2015) „Myslím si, že se snažíme provozovat areál tak, aby škody vzhledem k přírodě byly co nejmenší. Večerní lyžování je jen do 21:00, pak je dost času, aby noc proběhla.“ (Hošek in Český rozhlas, 2015)

2.3. Destinace Špindlerův Mlýn Město Špindlerův Mlýn je v posledních letech často navštěvované místo v rámci Královehradeckého kraje, v okrese Trutnov, na severu naší republiky. Patří mezi oblíbené a zároveň nejznámější horské středisko v ČR. Důraz je zde kladen na sportování všeho druhu – v zimních měsících sjezdové a klasické lyžování, přes letní měsíce toto místo láká své návštěvníky díky cyklistice a horské turistice. „Toto horské středisko se nachází v nadmořské výšce 575 – 1555 m.n.m. na řece Labi“ (Špindlerův mlýn, 2012). Do dnešního Špindlerova Mlýna řadíme i Labskou, Bedřichov a Svatý Petr, což dříve bývaly samostatné obce. Město Špindlerův Mlýn je vzdáleno 14 km od města Vrchlabí a dále 47 km od města Trutnov.

2.4. Analýza střediska Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn v dnešní podobě známe hlavně díky modernímu lyžařskému středisku. Na letošní zimní sezónu, tedy 2015/2016, došlo k další modernizaci areálu. Došlo k vylepšení čtyřsedačkové lanové dráhy v areálu Svatý Petr. Díky modernizaci této lanové dráhy došlo k předělání čtyřsedačkové na šestisedačkovou lanovku RWE LINE s vyhříváním a tzv. bublinou, která sjezdaře ochrání za špatného počasí. Další novinkou pro milovníky zimních sportů si Skiareál Špindlerův 42

Mlýn připravil tzv. Fresh Track. Jedná se o možnost být na sjezdovce jako první a užít si upravené sjezdové tratě s malým počtem lidí na svahu. Tuto možnost si může každý zájemce vyzkoušet od pátku do neděle a připlatí si 990kč na osobu. Počet osob je limitovaný, proto je nutná rezervace alespoň jeden den dopředu. Jedná se o lyžování od 7:30 do 9:30 a tento zážitek je zakončený bohatou snídaní v restauraci s panoramatickým výhledem, která nese název Na Pláni. Mezi další vylepšení bychom mohli zařadit i Špindlerovské Ledárium, nacházející se u horní stanice RWE Line Svatý Petr. Jedná se o ledové igloo, ve kterém je nyní výstava ledových soch. Pro lyžařské začátečníky, jakéhokoli věku, se ve Špindlerově Mlýně nabízí možnost využití lyžařských škol Skol Max. V rámci výuky pro děti, se zde nachází 4 dětské snowparky s jezdícím kobercem a 3 lyžařské školy po celém Skiareálu. Samozřejmostí areálu takovéhoto rozsahu jsou půjčovny lyžařského vybavení. Nalezneme jich zde hned několik – Hromovka, Svatý Petr, Medvědín, Horní Mísečky a Clarion. Město poskytuje rozmanitý výběr stravovacích zařízení. Mezi nejvýznamnější se zajisté řadí již zmíněná panoramatická restaurace Na Pláni, která se nachází na horní stanici sedačkové lanovky ve Svatém Petru – RWE Line Pláně. Dále restaurace Svatý Petr, kde je součástí i zmodernizovaná vyhřívaná venkovní terasa. Tato restaurace se nachází přímo u dojezdu ze sjezdových tratí ve Svatém Petru. Restaurace nalezneme i u horní stanice lanové dráhy na Medvědín ve výšce 1235 m.n.m.. Ve Špindlerově Mlýně se nachází i bary a kluby, jejichž návštěva láká především mladší věkový segment. K informovanosti turistů slouží tři turistická informační centra. Tyto centra se nachází přímo v centru Špindlerova Mlýna, druhé v multifunkční budově Svatý Petr a poslední v multifunkční budově Hromovka. 2.4.1. Lyžařské vleky a tratě V celém Špindlerově Mlýně se nachází hned několik areálů. Jedná se o Svatý Petr, Hromovku, Medvědín, Labskou a Horní Mísečky. V součtu je zde v provozu 5 lanových drah a 11 vleků. Celková přepravní kapacita je 18 000 osob za hodinu. Vleky jsou v provozu přes zimní sezónu od 8:30 do 16:00. Večerní lyžování probíhá mezi 18:00 a 21:00 hod.

43

„Návštěvníci tohoto lyžařského areálu mohou využít až 25 km sjezdových tratí. V oblasti celého areálu jsou jednotlivá střediska propojeny pravidelnými linkami Ski Busů.“ (město Špindlerův Mlýn, 2012) Co se týče Svatého Petra a Hromovky, nalezneme zde několik sjezdových tratí s rozdílnou náročností. Sjezdovky Hromovka I a Hromovka II odpovídají svojí obtížností červeným sjezdovkám. Převýšení těchto sjezdových tratí je 340m a délka první z těchto variant je 1540m. Druhá trať je o několik málo metrů kratší, tedy 1500m. Další možností je turistická, která odpovídá nejlehčí možné variantě, modré sjezdovce pro začáteční lyžaře. Převýšení je 300m a délka tratě je 2700m. Sjezdová trať Svatý Petr – červená FIS, jak již název napovídá, se náročností řadí mezi červené sjezdové tratě. Ve Svatém Petru také nalezneme poslední sjezdovku, která se dělí jak názvy, tak svojí náročností, na více částí. Vrchní část se nazývá Hřiště, které odpovídá svojí náročností červené sjezdovce. Tato trať se postupně změní v část sjezdovky černé, neboli FIS World Cup. Tento nejtěžší úsek je dlouhý 1375m o převýšení 450m, zatímco zmiňované Hřiště je o délce 690m a převýšením 190m. Spodní část této sjezdové tratě tvoří tzv. Malý hank, jehož náročnost odpovídá červené sjezdovce a je dlouhý 270m při převýšení 100m. Další sjezdovou tratí, která se řadí pod Svatý Petr, je sjezdovka Stoh. Náročnost sjezdové tratě se řadí mezi černé sjezdové trasy s postupným přechodem do červené. Délka je 1350m a převýšení sjezdovky je 220m. Další variantou červené sjezdovky je trať Krakonoš o délce 750 m a převýšením 280m. Poslední dvě sjezdové tratě jsou lehčími variantami, tedy vhodnými pro začátečníky. Jedná se o Horal a Slovan. Horal je dlouhý 300m s převýšením 60m, Slovan je dlouhý 250m s převýšením 40m. V rámci areálu Medvědín, nalezneme také několik sjezdových tratí s výběrem různých náročností. Mezi nejtěžší řadíme sjezdovku Černou o délce 1000m s převýšením 280m. Červených sjezdových možností nalezneme více. Davidovky o délce 1500m s převýšením 200m, Červenou sjezdovku o délce 2300m a převýšením 490m, dále pak Tréninkovou sjezdovou trať o délce 1100m s převýšením 200m a Labskou o délce 1770m a převýšení této tratě je 310m. Mezi tratě modré náročnosti řadíme Turistickou o délce 1300m s převýšením 240m, Vodovodní cestu o délce 2100m s převýšením 510m a Cvičnou louku, která měří 44

300m a její převýšení je 40m. Ve Špindlerově Mlýně se naskytuje možnost večerního lyžování, jak již bylo zmíněno výše, které je možné pouze na sjezdové trati Hromovka I. Snowparky se zde nacházejí 3, a to - Half Pipe Svatý Petr, Funtrack Hromovka a Snowpark Svatý Petr. 

Běžecké tratě

Kromě sjezdových tratí nabízí Špindlerův Mlýn také nepřeberné množství běžeckých tras. Jednou z možností je například „Trasa Buď fit“, která je dlouhá 8 km a jedná se o nenáročnou trasu vhodnou pro rodinu s dětmi. Tato trasa začíná přímo v centru města konkrétně od budovy pošty, přes bílý most k restauraci Labužník a stále proti proudu řeky Labe. Dále u lanovky Medvědín pokračuje tzv. Harrachova cesta až do Labského dolu. Celá trasa je zakončená u Malého labského vodopádu. „Horní Mísečky – Janova Hora- Rovinka“ je jednou z dalších možností nenáročných tratí o délce 15 km. Začátek je od bufetu Stopa v Horních Mísečkách dále Janovou Horou, Rovinkou, přes Třídomí, pod Harrachovu skálu a zpět na Horní Mísečky. Podobně nenáročnou trasou, dlouhou 14 km je i „Horní Mísečky- Rovinka – Špindlerův Mlýn“. Tato trasa opět začíná, stejně jako předchozí, od bufetu Stopa v Horních Mísečkách dále Janovou horou, poté Rovinkou přes Třídomí, nad hotelem Clarion přes Labskou vyhlídku až do Špindlerova Mlýna. K náročným trasám patří trať ze Špindlerova Mlýna na Horní Mísečky. Tato trasa je sice dlouhá pouhých 8 kilometrů, ale jedná se trasu s velkým množstvím stoupání. Vede opět z centra města podél řeky Labe k restauraci Labužník, dále lesní cestou k hotelu Montana. Dále trasa prochází hotelem Vojenská zotavovna Bedřichov, přes Horní Mísečky, bufet Stopa a Krkonošskou Magistrálou nazpět do Špindlerova Mlýna. Součástí Špindlerova Mlýna jsou také závodní běžecké tratě v Horních Mísečkách. Jedná se závodní běžecké okruhy různých délek, od 1,5 km dlouhého okruhu až k trasám dosahující délku 10km. Běžeckými trasami se pyšní i Svatý Petr, na které se můžeme dostat modernizovanou šestisedačkovou lanovou drahou. V nabídce je hned několik 45

možností. Jednou z variant může být trasa Svatý Petr – Krásná Pláň dlouhá 6 km, Krásná Pláň – Struhadla dlouhá 5 km nebo Krásná Pláň – Křižovatka u srubu o délce 3 km. Dalšími variantami jsou trasy Lanovka Pláň – Křižovatka u srubu – Stoh dlouhá 3 km a poslední naskytující se možností je Lanovka Pláň – Křižovatka u srubu – Krásná Pláň – Lanovka Pláň o délce 7 km. 2.4.2. Skipasy Ceník skipasů ve Špindlerově Mlýně je rozdělen mezi tři období. První je období tzv. „První sníh“, pro které platí ceny do 24.12. Od 25.12. do 13.3. platí hlavní sezóna, kdy z pravidla bývají skipasy nejdražší. Třetí období platí od 14.3. a nazývá se „Jarní lyžování“ Tabulka č. 1: ceník skipasů

1 den GoPass 1

den

První sníh

Hlavní sezóna

Jarní sezóna

(do 24.12.)

(25.12. – 13.3.)

(od 14.3.)

690,-

790,-

690,-

na 730,-

850,-

730,-

pokladně 7 dnů

3990,-

4660,-

3990,-

Večerní

390,-

390,-

390,-

Zdroj: vlastní zpracování za použití www.skiareal.cz 2.4.3. Letní možnosti v destinaci Špindlerův Mlýn nabízí nepřeberné množství letních aktivit. Jedná se hlavně o turistiku a v posledních letech také o cyklistiku. V městě a jeho okolí nalezneme značené tratě a stezky, dle kterých si můžeme vybrat náročnost nám vyhovující. Nejčastěji se jedná o trasy, které vedou z centra města až na vrcholky hor. Jednou z možností je například trasa vedoucí po hřebenech hor, kterou se můžeme dostat až na nejvyšší horu v ČR, Sněžku. Nalezneme zde několik druhů značení těchto tras. Jednou z těchto možností je zelené značení, které nás upozorňuje na hranice KRNAPu. V roce 1992 byl park jak na české straně, tak i na polské straně zařazen do sítě biosférických rezervací UNESCO v rámci programu „Man and the Biosphere“, v českém překladu člověk a biosféra. Díky tomu jsou zde značení MaB.

46

Krkonošský národní park, jak jsem již výše zmínila, je rozdělen do několika zón podle kvality a zachovalosti životního prostředí. Pěší turistické značení v rámci KRNAP rozeznáváme pomocí pásového označení, které nalezneme v terénu. Význam barev, oproti významu sjezdových tratí, neznačí náročnost trasy, nýbrž její význam. „Červená barva tedy neznačí středně náročnou trasu, nýbrž označuje hřebenou či dálkovou trasu. Modrá je významnější trasa, zelená barva představuje místní trasu a žlutá barva značí krátkou trasu či zkratku. Díky faktu, že v této destinaci bývá v zimních měsících nejen špatná viditelnost, ale také velké množství sněhu, nalezneme trasy ohraničené tzv. tyčovým značením. I když tyto tyče jsou dlouhé 4 metry, dojde občas k jejich zavátí. Tyto situace řeší horská služba tím, že zapíchne nové tyče do sněhu.“ (město Špindlerův Mlýn, 2012) Další možností letních aktivit v destinaci je například využití bobové dráhy, či Monkey Parku. Bobová dráha byla vystavěna roku 1997 vůbec jako první dráha takovéhoto typu v České republice. Monkey Park se řadí mezi nejdelší lanový park v Krkonoších. Nalezneme zde 32 překážek nacházející se v těsné blízkosti od již zmíněné bobové dráhy. Lanový park je navržený tak, aby ho zvládl projít fyzicky netrénovaný turista či dítě. Mezi další adrenalinový zážitek v destinaci zajisté patří i přemostění přehrady. Jedná se o 120m dlouhou jízdu, kdy je účastník zavěšen na laně podél přehradní hráze Labská. I když tato atrakce vypadá na první pohled nebezpečně, je podle provozovatele garantována maximální bezpečnost díky dvojnásobnému jištění lana. Nejen přes letní sezónu můžeme využít komfortu, který nám nabízí místní aquapark s bazény či relax a wellness centrum. V aquaparku se nachází rekreační bazén, dětský bazén, tři tobogány a to včetně člunového tobogánu. V tomto areálu návštěvník muže taktéž zavítat do sauny nebo parní místnosti. Relax a wellness centrum poskytuje hned několik možností, kam zavítat. Jednou z variant je Sauna World, která disponuje Velkou finskou saunou (90°C), Tropickou saunou (70°C), Eukalptovou saunou (40°C), Parní lázní (40°C), Bylinkovou saunou (45 - 50°C), Kneippovým chodníkem a hydromasážním Whirlpoolem. Z nepřeberného druhu masáží si návštěvník může vybrat např. aromamasáž, baňkování, masáž lávovými kameny, čokoládovou masáž, pepřovou proceduru či medový zábal nebo klasickou sportovní masáž. Další možností, kam zavítat v této destinaci, je Spa and Relax 47

centrum, které nabízí bylinkovou saunu (38-40°C), nízkoteplotní saunu (48-50°C) a finskou saunu (85-90°C). Celkově se v destinaci nachází cca 9 míst včetně hotelů, které nabízejí wellness centrum. Co se týče sportovního vyžití, naskytuje se zde příležitost hraní tenisu, squashe, golfu a minigolfu. Současně zde můžeme využít lezecké stěny, na které nalezneme několik tras různých obtížností, jízdárny nebo půjčovny lodí. Jak z výše zmíněných letních aktivit ve Špindlerově Mlýně vyplývá, nachází se zde velice široká škála možností, které jsou vhodné jak pro rodiny s dětmi, mladé páry či seniory. 2.4.4. Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod ve Špindlerově Mlýně prošla v nedávné době tzv. intenzifikací. K této změně došlo díky nadměrnému příjezdu turistů přes zimní sezónu. Došlo zde k zintenzivnění ČOV z 10 000 EO (ekvivalentních obyvatel tj. počet lidí a to včetně rekreantů, od kterých odchází odpadní voda, která se odvádí kanalizací a následně se čistí) na kapacitu „15 000 EO“.(Eagri, 2010) Město získalo dotaci na toto zefektivnění ČOV od Evropského fondu pro regionální rozvoj – operační program Infrastruktura a Státní fond životního prostředí České republiky pod záštitou Ministerstva životního prostředí. K této intenzifikaci došlo díky přísnějšímu právnímu nařízení, které platí od roku 2008 pro kvalitu vyčištěné vody vypouštěné zpět do povrchových toků, tedy v tomto případě do Labe. 2.4.5. Provozovatelé a projekty lyžařského střediska Špindlerův Mlýn Rok 2012 byl takzvaným zvratovým rokem z pohledu vlastníků Špindlerova Mlýna. Na konci tohoto roku se středisko pronajalo na 20 let společnost Melida. Do tohoto roku byl většinovým vlastníkem střediska Český svaz tělesné výchovy. Spolumajitelem společnosti Melida je Tatry Mountain Resorts, která vlastní střediska na Slovensku. Jedná se hlavně o známá střediska ve Vysokých a Nízkých Tatrách. „Společným podnikem firmy Melida je taktéž česká firma Snowhill. Společnost Melida investuje do lyžařského areálu velké množství peněžních prostředků. Právě tato společnost ročně zaplatí za nájem areálu 43,8 mil. korun za podmínky, že se do areálu investuje dalších 800 mil. korun.“(Ekonomika idnes,

48

2012) Na letošní sezónu došlo k modernizaci již zmíněné lanové dráhy v areálu Svatý Petr. Dalším projektem, pro který bude potřeba další velké investice, je propojení areálů Svatý Petr a Medvědín. Tento projekt vznikl na základě faktu, že by se v rámci jedné sjezdové tratě mělo pohybovat 45-50 lyžařů. V současné době, v době hlavní sezóny, se na sjezdovce ve Špindlerově Mlýně pohybuje až 85 lyžařů. A přesně o tento počet je potřeba navýšit kapacitu sjezdových tratí. Propojení by začínalo parkovištěm P1, které by se nacházelo u Labské přehrady, kde

vznikne

parkovací

dům

s novým

lanovým

terminálem.

Některé

z naplánovaných úseků tohoto projektu vyžadují změnu v územním plánu, tedy i potřebný souhlas KRNAP. V rámci tohoto projektu by společnost chtěla i nějaké sjezdové trasy rozšířit či nově vybudovat, což by znamenalo kácení lesů, s čímž KRNAP nesouhlasí. „Podle plánu z P1 povede lanovka na Hromovku, jen kousek od současného výstupu z lanové dráhy Hromovka. Další lanovka povede z terminálu na Medvědín. Oba kopce budou propojeny a lyžaři budou využívat dva nové mosty, jeden přes silnici, druhý vedoucí přes řeku. Tím by tam odpadla nutnost využívání skibusů a všechny střediska by tak byly propojené.“ (Reportér magazín, 2015) „Pokud by vznikl terminál P1, nové sjezdovky a lanovky, středisko by se tím přiblížilo stylu lyžování v Alpách – hodně lyžování, hodně propojených sjezdovek na výběr.“ (Reportér magazín, 2015) V případě uskutečnění těchto plánů

by přepravní kapacita měla vzrůst

z dosavadních 20 tisíc osob za hodinu na 30 – 40 tisíc osob za hodinu.

2.5.

Analýza střediska Pec pod Sněžkou

Pec pod Sněžkou, ležící v údolí řeky Úpy, se taktéž řadí mezi horská střediska, která jsou velmi vyhledávaná. Návštěvníky toto místo láká horskou přírodou a sportovním vyžití. Obdobně jako u Špindlerova Mlýna, tak i toto středisko nabízí možnost strávit zimní měsíce na jedenácti upravovaných sjezdových tratích. Přes letní sezónu je Pec pod Sněžkou navštěvována hlavně kvůli horské turistice. Velkým lákadlem, jak už název města napovídá, je nejvyšší hora České republiky – Sněžka. 49

Na vrchol se dá dostat lanovou dráhou, kde se při příznivém počasí naskytuje nádherný výhled po krajině. Další možnost výhledu, se nachází na rozhledně Hnědý vrch, kam taktéž vede lanová dráha. „Město jako takové, které je z jedné části tvořeno Velkou Úpou a Pecí pod Sněžkou žije trvale přes 600 obyvatel“. (Pec pod Sněžkou, 2016) Značný počet pensionů a horských bud jsou položeny ve vyšší nadmořské výšce. Proto, přes letní měsíce, je do některých z nich možnost vyjet automobilem, ale přes zimní měsíce se tato možnost nenabízí. V rámci střediska se nachází několik poměrně velkých parkovišť. Jsou to parkoviště Velká Úpa I ( s kapacitou 120 aut), Velká Úpa II (s kapacitou 45 aut), P1 u čerpací stanice s kapacitou 100 aut a parkoviště P5. Všechny výše jmenované možnosti parkování se nacházejí ve Velké Úpě. Samotná Pec pod Sněžkou nám nabízí parkoviště P2 – Zelený potok o kapacitě 90 aut, P3 – Kaplička a parkoviště P4 – Zelený potok o kapacitě 220 aut. Nalezneme zde dvě turistická informační centra – infocentrum Turista a Veselý výlet. Pec pod Sněžkou a Velká Úpa jsou součástí SkiResortu Černá Hora – Pec. Tento projekt nabízí lyžování v těchto střediscích pouze za použití jednoho skipasu. Ve SkiResortu Černá Hora – Pec, je umožněno používat pouze jeden skipas ve střediscích Jánské Lázně, Pec pod Sněžkou, Černý důl, Velká Úpa a Svoboda nad Úpou. Toto horské středisko taktéž disponuje půjčovnami sportovního vybavení. Jako jedinou půjčovnou zde je Intersport/Sport Pec a půjčovna lyží Pepa Sport. Ani o lyžařské školy zde není nouze. Snowsport School taktéž nabízí půjčovnu vybavení, avšak jejím hlavním zájmem je lyžařský či snowboardový výcvik. Další lyžařskou školou jsou Happy Hill Sochor Ski School

a K+K Ski school. První ze dvou

jmenovaných nabízí mimo klasický výcvik také tři dětské školičky. 2.5.1. Lyžařské vleky a tratě Vlek Javor 1 a Javor 2 jsou dvě souběžné kotvy vedoucí na vrchol o délce 1000m. Další kotvy jsou Eso o délce 320m, Mulda o délce 550m a kotva Smrk o délce 800m. Dále se dostáváme na Zahrádky, kde se nám taktéž nabízejí tři vleky – kotvy, a to U lesa o délce 350m, Klondike o délce 360m, Zahrádky 2. o délce 500m. Novinkou lyžařské sezóny 2015/2016 je čtyřsedačková lanová dráha Zahrádky Express o

50

délce 900m. Nejdelší lanovou drahou je čtyřsedačková lanovka Hnědý vrch o délce 1200m. Velká Úpa může nabídnout lanovou dráhu Portášky o délce 1464m, vleky- kotvy Hofer o délce 905m, Modřín o délce 530m, Sagasserovy boudy o délce 200m a Babylift dlouhý 100m. V areálu Pec pod Sněžkou se nalézá velký počet sjezdových tratí různých náročností. Mezi ty nejméně náročné tratě, vhodné pro lyžaře a snowboardisty začátečníky, se řadí modře značené sjezdové tratě. V praxi se tedy jedná o Funline s délkou 450m, U lesa o délce 400m, Klondike 1 a Klondike 2 taktéž dlouhé 400m, Plynovod dlouhý 700m, sjezdovku U potoka dlouhou 650m, Lyžařskou o délce 700m a Smrk dlouhý 900m. Mezi červeně značené sjezdové tratě se střední obtížností, se řadí Javor 1 dlouhý 1300m, Javor 2 o délce 1200m, Javor 3 o délce 700m, Javor – Funpark, který nabízí délku 600m, Hnědý vrch se svými 1500m, Zahrádky o délce 1100m, Mulda dlouhá 650m a Eso o délce 350m. Jedinou nabídkou černé sjezdovky pro velmi zdatné lyžaře, je černá sjezdová trať Hnědý vrch o délce 500m. Velká Úpa poskytuje svým návštěvníkům jednu sjezdovku střední náročnosti Portášky, která má délku 1600m. Další možností jsou tři sjezdové tratě modrého značení. Jedná se o Babylift o délce 100m, Segasserovy boudy o délce 250m a Modřín dlouhý 550m. 

Běžecké tratě

Běžecké tratě nabízené v Peci pod Sněžkou jsou také velice rozmanité, stejně jako tratě, které jsou jmenovány v areálu Špindlerův Mlýn. Nejkratší trasa o délce 2km začíná na horní stanici Hnědý vrch – Lesní bouda – horní stanice vleku Zahrádky. Délku 5km nabízí trasa Lesní bouda – Kolínská bouda – Pražská bouda – Spodní stanice vleků Javor. Délku 7,65km nabízí okružní trasa Pec pod Sněžkou – Červený vrch. Stejnou délku má i trasa z Pece pod Sněžkou do Jánských Lázní. Trasu o délce 9km mohou návštěvníci využít na trase Chalupa na Rozcestí – Dvorská bouda – Lesní bouda a na trase Pec pod Sněžkou – Jánské Lázně. Dalším okruhem o délce 9,6km je trasa Pěnkavčí vrch – Pec pod Sněžkou. Krkonošská lyžařská cesta Rozcestí nad Lahrovými Boudami – Liščí cesta – pod Lesní boudou – horní stanice 51

vleku Zahrádky je dlouhá celých 10km. Další možností je trasa Pec pod Sněžkou – Pěnkavčí vrch o délce 10,35km či Pec pod Sněžkou – Malá Úpa, která se nabízí v délce 11 či 11,15km. Jednou z delších tras je Pec pod Sněžkou – Jánské lázně – Mladé Buky o délce 13,5km. Nejdelší trasa – okružní trasa Haida, dlouhá celých 14 km, je trasa vedoucí z Pece pod Sněžkou do Malé Úpy. 2.5.2. Skipasy Tabulka č. 2: Ceník skipasů Standard

TOP

Vedlejší

(29.2. - 20.3.),

(25.12. – 3.1.)

(do 11.12.)

(12.12. – 24.12.),

(30.1. – 28.2.)

(od 21.3.)

(4.1. – 9.1.)

1 den

690,-

750,-

590,-

7 dnů

3500,-

3810,-

2990,-

Večerní Javor

300,-

300,-

300,-

Zdroj: vlastní zpracování za použití www.skiresort.cz Areál Pec pod Sněžkou nabízí večerní lyžování zdarma při nákupu 7 denních skipasů. 2.5.3. Letní možnosti v destinaci Pec pod Sněžkou láká návštěvníky v letních měsících zejména díky vysokohorské turistice, obdobně jako Špindlerův Mlýn. V okolí tohoto střediska se nachází několik tras, ze kterých si návštěvník vybere takovou, která je pro něj nejvhodnější. Může si vybrat z nenáročných tras vhodné i pro rodiny s dětmi, až po několikadenní horské túry. Trasa vhodná především pro rodiny s dětmi je dlouhá 2,6 km a jmenuje se „Ke Krakonošově zpovědnici“. Podél této trasy je rozmístěno celkem 8 herních stanovišť. Trasa vede z centra Pece pod Sněžkou do Velké Úpy s celkovým převýšením 40m. Další možností se nabízí trasa dlouhá 3 km „Údolím Šramlu“, kde se již nacházejí i strmité úseky, kdy převýšení této trasy dosahuje 340m. Jako další možnost je trasa „Na Výsluní“ o délce 4km s převýšením 250m. Dvě trasy o délce 5km se nazývají „Okolo Pece“ a „Vlčí jáma“. První zmíněná varianta láká hlavně díky svým malebným výhledům, které se během cesty turistům naskytují. Tato volba je vhodná pro seniory, kteří se během cesty mohou zastavit na menší 52

odpočinek u zdejších laviček. „Vlčí jáma“ návštěvníky zavede přímo ke sjezdovým tratím a převýšení této trasy je 300m. Podél řeky Úpy se nachází další možnost turistického výletu. Jedná se o začátek trasy s názvem „Obřím dolem podél řeky Úpy“ vedoucí na Sněžku. Tato trasa se dá využít jako samostatný výlet o délce 6km s převýšením 190m. „Zelený potok“ je již delší trasou o délce 8km lákající své návštěvníky díky malým vodopádům a kaskádám, které se na trase nacházejí. „K lesnímu hrádku Aichelburg“ je další možnost, která se nachází v Peci pod Sněžkou. Tato túra je dlouhá 8km o převýšení 350m a jak již název vypovídá, zajímavostí této trasy je lesní hrádek uprostřed lesů. V případě zájmu se nabízí možnost zápůjčky klíčů od tohoto hrádku v jednom z místních informačních center. Desetikilometrová trasa nesoucí název „Modrý důl“, je zajímavá díky malebným výhledům na Studniční horu či horu Sněžku. K vidění jsou zde i původní chalupy, které patří mezi chráněný soubor původní horské architektury. Poslední tři trasy jsou o délce 12km, 15km a 20km. Řadí se mezi nejdelší, které nalezneme v Peci pod Sněžkou. První výše zmíněná trasa „Slatinná stráň“ nabízí pohled na jedno z nejkrásnějších míst Krkonoš – Lučiny. Druhá ze jmenovaných tras je „Javořím dolem na Černou horu“. Nejdelší možností je trasa „Malý Staw“, jež nás zavede až na polskou stranu Krkonoš. Jedná se zároveň o nejnáročnější horskou túru, hlavně kvůli kamenné cestě, která se v některých úsecích trasy nachází. Převýšení této trasy je 1150m. Vyznavači extrémních sportů mohou v Peci pod Sněžkou využít sjezdové tratě pro horská kola. Pro výjezd jak na sjezdovou trať, tak i na ostatní cyklistické tratě vedoucí po hřebenech hor, se nabízí možnost využití lanové dráhy, která přepraví i horská kola. Mezi tyto lanové dráhy se řadí Hnědý vrch. Trasy vhodné pro horská kola jsou udržovány Správou KRNAP. V letních měsících se samozřejmě nabízí možnost návštěvy hory Sněžky, která je nejvyšší horou v České republice. Nejsnadnějším a nejrychlejším způsobem jak se dostat na vrchol hory, je využití kabinové lanovky, jejíž spodní stanice je vzdálená zhruba 30 minut chůze od centra Pece pod Sněžkou. Lanová dráha je v provozu každý den kromě měsíce dubna a listopadu. Je rozdělena na dva úseky, přičemž provoz druhého úseku je závislý na aktuálních meteorologických podmínkách. Wellness vyžití návštěvníci naleznou v hotelu Horizont, pensionu Relax, pensionu Modřín a v apartmánovém hotelu Pecr. 53

Dalšími atrakcemi, které lákají návštěvníky k návštěvě tohoto významného lyžařského střediska, je například Monkey park.“ Tato opičí dráha nabízí 22 překážek a 4 přejezdy přes řeku či přehradu“.(Pec pod Sněžkou, 2016) Park je vytvořen pro všechny věkové skupiny i fyzické zdatnosti. Součástí relax parku je i bobová dráha, adrenalinové skluzavky, trampolíny, dětské hřiště a nafukovací hrad. 2.5.4. Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod zpracovává odpadní vody z města Pec pod Sněžkou a městské části Velká Úpa. Tato čistírna je umístěna v podzemí. Umístění se ukázalo jako velmi výhodné ve členitém terénu, což horská oblast zajisté splňuje. Jedná se o jednolodní podzemní čistírnu, která byla na území České republiky vybudována jako první tohoto typu. Velkým přínosem pro podzemní ČOV je eliminace zápachu, který je

hlavně v zimních měsících, kdy je tato destinace

intenzivně navštěvována. Z tohoto důvodu, zde není nutnost vytvoření ochranného hygienického pásma. Projektová kapacita této ČOV je 4888 EO. 2.5.5. Provozovatelé a projekty střediska Pec pod Sněžkou Lyžařské středisko Pec pod Sněžkou je v pronájmu, stejně jako Špindlerův Mlýn. Do pronájmu tento areál získala společnost Mega Plus, která také provozuje krkonošské středisko Černá hora. „Pronájem střediska tuto společnost stojí 15 000 000 Kč ročně“ (Ekonomika Idnes, 2012). Díky novým provozovatelům střediska Pec pod Sněžkou vznikl SkiResort Černá hora – Pec. Jak jsem už zmínila, mezi velkou výhodu patří využití pouze jednoho skipasu v areálech Pec pod Sněžkou, Černá hora, Velká Úpa, Černý Důl a Svoboda nad Úpou. S panem Iljou Šedivým, předsedou představenstva společnosti Regata Čechy, byly diskutovány i plány do budoucna v tomto středisku. Jedním z těchto plánů, který by se v nejbližší době měl uskutečnit, je výstavba apartmánů místo stávajícího nákupního centra Kubík. Jedná se o komerční projekt, tak aby se v budoucnu z tohoto projektu získával příjem do rozpočtu obce. Výstavba by měla být hotova v průběhu roku 2017. Dalším plánem je výstavba dvou nových sjezdových tratí ze sjezdovek Javor do Javořího dolu. I tento plán by měl být v nebližší době realizován, protože KRNAP již dal povolení na výstavbu. Jako další plán v rámci investic v tomto horském středisku je přeměna stávajících vleků na sjezdovce Javor na 54

šestisedačkovou lanovou dráhu s bublinou proti nepříznivému počasí. V plánu je propojení všech pěti lyžařských areálů, které jsou součástí SkiResortu, což bude hotové nejdříve v roce 2023. „Současně také vznikne pracovní skupina, jejíž vznik iniciuje Svazek měst a obcí Krkonoše, která bude usilovat o zpracování projektu do nových Zásad a péče o Krkonošský národní park v roce 2020. „ (Hradec idnes, 2015) Dalším plánem je samotná rekonstrukce čtyřhvězdičkového hotelu Horizont, která by měla probíhat v letech 2019/2020. Bude se jednat o rekonstrukci v částce více než 100 mil. Kč a dojde k rekonstrukci celého pláště hotelu, ale také i vnitřní spodní části hotelu, jako například restaurace.

2.6. Komparativní analýza lyžařských středisek V rámci komparativní analýzy jsem se zaměřila na srovnání dvou známých lyžařských středisek v Krkonoších, tedy Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. K porovnání středisek došlo na základě předem stanovených ukazatelů: 

Počet a délka sjezdových a běžeckých tratí



Lanové dráhy a vleky



Ceny ski pasů



Doprovodná vybavenost střediska



Letní možnosti v destinaci

2.6.1. Počet a délka sjezdových tratí a běžeckých tratí Tabulka č. 3: Počet a délka sjezdových a běžeckých tratí Sjezdové tratě

Běžecké tratě

Počet

Počet

Délka

Délka

Špindlerův mlýn

20

25km

15

92km

Pec pod Sněžkou

21

15km

13

120km

Zdroj: vlastní zpracování www.pecpodsnezkou.cz

za

použití

55

www.mestospindleruvmlyn.cz,

Jak je patrné z tabulky výše, co se týče počtu sjezdových a běžeckých tratí, jsou si tato dvě střediska velice podobná. Avšak z hlediska délky sjezdových tratí, nabízí středisko Špindlerův Mlýn o 10 km delší tratě vhodné pro sjezdové lyžování či snowboarding. Počet upravovaných tratí pro běžecké lyžování převyšuje Špindlerův Mlýn nad Pecí pod Sněžkou. Nýbrž je nutno dodat že areál v Peci pod Sněžkou nabízí delší tratě vhodné pro tento druh sportovního vyžití. 2.6.2. Lanové dráhy a vleky Tabulka č. 4: Lanové dráhy a vleky Lanové dráhy

Vleky

Počet

Délka

Počet

Délka

Špindlerův Mlýn

5

7159m

12

7040m

Pec pod Sněžkou

3

3564m

9

4965m

Zdroj: vlastní zpracování za použití www.skiresort.cz, www.skiareal.cz Tabulka výše ihned na první pohled napovídá, že horské středisko Špindlerův Mlýn jasně převyšuje jak počtem lanových drah a vleků, tak i délkou nad střediskem Pec pod Sněžkou. To vše je způsobeno faktem, že toto středisko je velice rozlehlé a dochází zde k velkým investicím do inovací lanových drah a vleků. Ve středisku Pec pod Sněžkou se nacházejí pouze dvě lanové dráhy, avšak do tabulky je započítána i kabinová lanovka vedoucí na horu Sněžku.

56

2.6.3. Cena skipasů Tabulka č. 5: Ceny skipasů Hlavní

Hlavní

Vedlejší

Vedlejší

sezóna

sezóna

sezóna

sezóna

Počet dní

1 den

7 dní

1 den

7 dní

Špindlerův

850,-

4660,-

730,-

3990,-

pod 750,-

3810,-

590,-

2990,-

Mlýn Pec Sněžkou *ceny uvedeny bez veškerých slev pro dospělou osobu Zdroj: vlastní zpracování za použití www.skiareal.cz, www.skiresort.cz Ve Špindlerově Mlýně je nabídka skipasů rozdělena do tří jednotlivých sezón. Začátek lyžařské sezóny začíná tzv. „ Prvním sněhem“ viz tabulka č. 1. První sníh je platný do 24.12. dále následuje hlavní sezona, která trvá až do 13.3. Od 14.3. přichází tzv. „Jarní lyžování“. V rámci Pece pod Sněžkou jsou skipasy rozdělené víceméně podobným způsobem. Začíná se vedlejší sezonou, která je platná do 11.12., která přechází v hlavní sezónu. Zvláštním poznatkem v rámci SkiResortu je fakt, že top sezóna, tedy hlavní, končí 3.1. a znovu začíná 30.ledna. V tomto mezidobí platném v zásadě po celý měsíc leden, je zde v platnosti sezóna standard, která je levnější. Tento fakt si vysvětluji, že v období prázdnin školáků, dochází k větší návštěvnosti střediska a tím větší výdělek vzhledem k dražším skipasům ve středisku. Následně od 30.1. do 28.2. zde opět platí ceny top sezóny. Vedlejší lyžařská sezóna zde začíná 23.března. V tabulce č. 5 byly pro lepší přehlednost vybrány skipasy z hlavní a vedlejší sezóny, které jsou si datem nejvíce podobné. Vybrána je vždy cena za jednodenní skipas a sedmidenní skipas pro dospělou osobu. V zimní sezoně 2015/2016 došlo k inovaci ve středisku Špindlerův Mlýn z hlediska prodeje skipasů. Nabízí se zde možnost koupě tzv. Gopassu. Pro získání tohoto typu skipasu se návštěvník zaregistruje na internetových stránkách střediska, kde po vyplnění údajů přijde zájemcům skipas přímo do poštovních schránek v místě domova, a tím tak zmizí povinnost čekání ve frontě u pokladen ve středisku. 57

Dle mého názoru skipasy ve Špindlerově Mlýně nesou jednu nevýhodu a tou je neexistence dopoledního skipasu. Tato „novinka“ je taktéž platná od sezóny 2015/2016. Objevuje se zde pouze možnost koupě celodenního vratného skipasu, kdy podle speciálních tabulek je následně vrácena lyžařům příslušná částka dle doby využití daného skipasu. Ve Špindlerově Mlýně lyžují děti do 6 let zdarma, od 6 do 12 let platí tarif dítě. Následuje do dovršení 18tého roku tarif junior a posléze dospělí až do věku 60ti let. V Peci pod Sněžkou, potažmo ve střediscích SkiResortu je tarif dítěte do 12 let, následuje juniorský tarif do 18ti let a posléze dospělí, který platí až do dovršení 63 let. Následuje tarif seniorský. Velkým pozitivem střediska Pec pod Sněžkou se mé osobě jeví existence dopoledního skipasu. Na druhou stranu bych podotkla jednu nevýhodu, a to neexistenci bezplatného lyžování pro děti do 6 let. 2.6.4. Doprovodná vybavenost střediska V oblasti doprovodné vybavenosti jsem vybrala takové služby, u kterých si myslím, že by jím moderní a známé středisko mělo disponovat. Služba skibusu je v obou známých střediscích nezbytností. Ve Špindlerově Mlýně z důvodu přejíždění mezi středisky Svatý Petr a Medvědín. Současně Špindlerův Mlýn spolupracuje s externí firmou City Ski, která je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice. Tato firma nabízí možnost využití expresního skibusu, vedoucího z Prahy přímo do Špindlerova Mlýna a nazpět. V Peci pod Sněžkou skibusy přepravují návštěvníky z parkovišť blíže k lyžařským vlekům. V obou analyzovaných střediscích se nabízí možnost večerního lyžování, což je zajisté velkým přínosem pro pracující obyvatelé v okolí. Stejně tak je v areálech možnost využití stravovacích a ubytovacích služeb. „V současné době se ve Špindlerově Mlýně nachází 154 hromadných ubytovacích zařízení a v Peci pod Sněžkou 185 hromadných ubytovacích zařízení“ (Český statistický úřad, 2016). Jako další samozřejmostí takovýchto středisek je půjčovna sportovního vybavení, kdy Špindlerův Mlýn nabízí pět půjčoven z toho čtyři z nabízených přímo v areálech při nástupu na lanové dráhy. Jedná se o půjčovnu na Hromovce, Svatém Petru, Medvědín a Horní Mísečky. Poslední se nachází u hotelu Clarion. Pec pod Sněžkou nabízí Intersport/Sport Pec v přízemí hotelu Pecr. Současně také místní lyžařské školy Happy Hill Sochor Ski School a SnowSport School nabízí půjčovnu kompletního lyžařského vybavení. Jak již výše zmíněný text napovídá, součástí 58

těchto středisek je existence lyžařských, potažmo snowboardových škol samozřejmostí. Ve Špindlerově Mlýně se jedná o lyžařské školy pro děti i dospělé Skol Max. V Peci pod Sněžkou bych ještě ráda zmínila lyžařskou školu K+K Ski School. Jak ve středisku Pec pod Sněžkou, tak ve Špindlerově Mlýně se nachází snowparky. V peci pod Sněžkou je to snowpark – funpark Javor. Avšak Špindlerův Mlýn disponuje větším množstvím. Nachází se zde Funtrack Hromovka, Half Pipe Svatý Petr a Snowpark Svatý Petr. 2.6.5. Letní možnosti v destinacích Porovnání letních možností ve vybraných střediscích je srovnatelné. Obě střediska nabízejí vysokohorskou turistiku či cyklistiku, které návštěvníky Krkonoš láká stále více díky projektu „Krkonošské cyklobusy“. V Peci pod Sněžkou existuje několik vyznačených cyklotras. Příznivci extrémních sportů naleznou vyžití, a to při návštěvě donwhillové tratě. Stejně je tomu tak i ve Špindlerově Mlýně, který nabízí například i zapůjčení terénních tříkolek na jízdu po červené sjezdovce v areálu Medvědín. Další možností v areálu Svatý Petr se nabízí tenisové kurty či půjčovna lodí nebo paddleboardů na Labské přehradě. K navštívení se zde nabízí i aquapark, u kterého se naskytuje možnost využití i přes zimní sezónu. Velkou výhodou Pece pod Sněžkou jsou turistické výlety na nejvyšší horu České republiky – Sněžku. 2.6.6. Zhodnocení komparativní analýzy Závěrem komparace je třeba zmínit fakt, že v posledních letech prošlo jak středisko Špindlerův Mlýn, tak i Pec pod Sněžkou velkými změnami z hlediska provozovatelů středisek. Špindlerův Mlýn byl až do roku 2012 ve vlastnictví Českého svazu tělesné výchovy. Avšak od tohoto roku je v pronájmu společnosti Melida a.s. Společnost Melida je tvořena z části firmou Snowhill a z části společností Tatry Mountain Resorts, která vlastní známá střediska na sousedním Slovensku. Středisko Pec pod Sněžkou je v pronájmu společností Mega Plus, která je vlastníkem projektu SkiResort, pod který spadají lyžařská střediska jako Pec pod Sněžkou, Černá Hora, Černý Důl, Velká Úpa a Svoboda nad Úpou. Středisko Špindlerův Mlýn má jistou výhodu díky propojení několika středisek v rámci jednoho areálu – Svatý Petr, Hromovka, Medvědín, Horní Mísečky a Labská. Díky tomuto faktu středisko disponuje svojí rozmanitostí a rozlehlostí, kde si každý návštěvník je schopen vybrat sjezdovou trať dle jeho zdatnosti. To také vypovídají tabulky v rámci komparativní analýzy. Při srovnání je vidět, že Špindlerův 59

Mlýn nabízí o 10 km delší sjezdové tratě oproti Peci pod Sněžkou. Stejně tak jako v počtu lanových drah a vleků toto středisko předčí Pec pod Sněžkou. Pec pod Sněžkou

vyniká

v délce

upravovaných

běžeckých

tratí

oproti

druhému

porovnávanému středisku. Avšak běžecké trasy si každý sportovec je schopen upravit dle své aktuální fyzické zdatnosti. Co se týče komparace cen skipasů, jednoznačně finančně náročnější je středisko Špindlerův Mlýn. Jednodenní skipas v průběhu hlavní sezóny je ve Špindlerově Mlýně o 100 Kč dražší, než je tomu tak v Peci pod Sněžkou. Velkou výhodou je možnost koupě pouze dopoledního skipasu, což ve Špindlerově Mlýně možné není. Dle mého názoru se jedná o velké pozitivum, co se týká Pece pod Sněžkou. Naopak jako negativum vidím neexistenci bezplatného lyžování u dětí mladších 6 let, což je naopak pozitivum Špindlerova Mlýna. Z hlediska další vybavenosti se v obou střediscích nachází snowparky. V Peci pod Sněžkou je pouze jeden, zatímco Špindlerův Mlýn návštěvníkům nabízí hned tři. Celková vybavenost je na základě výše zmíněných faktů větší v areálu Špindlerův Mlýn, přičemž tomuto faktu odpovídá vyšší finanční náročnost při návštěvě tohoto střediska. Avšak i Pec pod Sněžkou je kvalitní a moderně vybavené středisko. Domnívám se, že velkou dominantou Pece pod Sněžkou, jak již název vypovídá, je návštěva nejvyšší hory Sněžky. V letních měsících láká k návštěvě těchto horských středisek hlavně vysokohorská turistika, která nabízí nádherné výhledy do okolní přírody.

2.7.

Analýza statistických dat

2.7.1. Místní poplatky Podle obecně závazné vyhlášky města Špindlerův Mlýn, je zde zavedeno 5 místních poplatků, které jsou zdrojem příjmu města. Jedná se o poplatek ze psů, poplatek z lázeňského a rekreačního pobytu, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného a poplatek z ubytovací kapacity. Mezi místní poplatky, které přímo souvisejí s cestovním ruchem, je poplatek z lázeňského a rekreačního pobytu a poplatek z ubytovací kapacity. Pec pod Sněžkou dle obecně závazné vyhlášky vybírá celkově šest místních poplatků. Jako v případě Špindlerova Mlýna se jedná o poplatek ze psů, poplatek z lázeňského či rekreačního pobytu, poplatek za užívání

60

veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity a dále poplatek za povolení vjezdu motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města. Níže v tabulce je ukázka místních poplatků, které přímo souvisejí s cestovním ruchem. Jedná se o poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt a poplatek z ubytovací kapacity. Tabulka č. 6: Místní poplatky Poplatek za lázeňský Poplatek z ubytovací nebo

rekreační kapacity

pobyt Špindlerův Mlýn

15Kč / osoba / den

6Kč / lůžko / den

Pec pod Sněžkou

15Kč / osoba / den

4Kč / lůžko / den

Zdroj:

vlastní

zpracování

za

použití:

www.spindleruvmlyn.org,

www.pecpodsnezkou.cz Místní poplatky jsou neopomenutelným příjmem rozpočtu obcí. Aby obec mohla vybírat místní poplatky, musí vydat obecní vyhlášku v intencích zákona č. 565/1990 Sb. Od platby lázeňského nebo rekreačního poplatku v těchto obcích jsou osvobozeny osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, kterým náleží přídavky na děti. Dále také osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, které jsou držiteli karty ZTP/P. Současně také vojáci v základní službě a osoby vykonávající civilní službu. V Peci pod Sněžkou jsou místní poplatky určeny paušální částkou. „Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla, tato osoba je plátcem poplatku.“ (§ 3 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích). Poplatek z ubytovací kapacity se platí za každé využité lůžko a den. V tabulce č. 6 vidíme, že v Peci pod Sněžkou tato částka činí 4Kč/lůžko na den a roční paušální částka činí 400Kč. Ve Špindlerově Mlýně je to částka 6 Kč/lůžko na den, přičemž roční paušální částka je stanovena 150 dní x 6 Kč x počet pevných lůžek. „Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Ubytovatel je povinen vést evidenční knihu obdobně, jako u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt.“ (§7 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích) Pan Ilja Šedivý si myslí, že dobrým způsobem, jak zabránit šedé ekonomice, co se týče výběru místních poplatků do 61

rozpočtu dané obce, by mohlo být zavedení pouze jednoho paušálního poplatku pro všechny. Mohlo by se tím tak zabránit nepoctivým podnikatelům, kteří neodvádí ostatní daně, či uvádí jejich lůžka jako věčně prázdná, nevyužitá. 2.7.2. Vývoj počtu obyvatel Z níže uvedeného obrázku je patrné, že počet obyvatel ve Špindlerově Mlýně i Peci pod Sněžkou je klesající. Tento fakt si odůvodňuji tím, že místní obyvatelé se raději stěhují do přilehlých oblastí, a to díky vysoké turistické aktivitě v daných střediscích. „Někteří zemřeli, další se odstěhovali a noví nepřibývají. Chybí zde pracovní příležitosti. Návštěvník narazí na zavřenou restauraci a opuštěné učiliště. Zaměstnání je spíš sezónní.“ (Česká televize, 2016) Tento fakt se stal atributem pro potvrzení druhé hypotézy, která tvrdí, že počet rezidentů horských oblastí je klesající. V následujícím grafu je porovnán vývoj obyvatel ve městě Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Srovnáváno je období od začátku roku 2011 do konce roku 2015. Obrázek č. 6: Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 Začátek roku 2011

Konec roku 2015

Špindlerův Mlýn

Pec pod Sněžkou

Zdroj: vlastní zpracování za použití www.ceskatelevize.cz

62

2.7.3. Hospodaření Špindlerova Mlýna Obrázek č. 7: Rozpočet města Špindlerův Mlýn

Rozpočet 140 000 000 120 000 000 100 000 000 80 000 000 60 000 000 40 000 000 20 000 000 0 -20 000 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-40 000 000 Příjmy

Výdaje

Přebytek/Schodek

Zdroj: www.rozpocetobce.cz Tabulka č. 6: Rozpočet města Špindlerův Mlýn Příjmy (Kč)

Výdaje (Kč)

2000 47 410 150 2001 40 499 020 2002 35 236 820 2003 38 744 160 2004 48 388 300 2005 58 094 160 2006 97 295 200 2007 65 333 720 2008 77 044 010 2009 72 934 520 2010 60 931 300 2011 70 669 740 2012 89 775 620 2013 103 017 592 Zdroj: www.rozpocetobce.cz

42 687 920 40 754 770 34 617 550 40 197 020 39 777 670 65 796 550 123 396 530 68 042 200 71 808 850 70 221 290 63 034 660 70 967 150 78 526 850 94 228 675

Rok

Přebytek/Schodek (Kč) 4 722 230 -255 750 619 270 -1 452 860 8 610 630 -7 702 390 -26 101 330 -2 708 480 5 235 160 2 713 230 -2 103 360 -297 410 11 248 770 8 788 917

Největší příjmy a současně nejvyšší výdaje jsou na obrázku vidět v roce 2006. Avšak výdaje jsou vyšší než příjmy, což způsobuje schodek v rozpočtu města. Tuto skutečnost si vysvětluji tím, že v těchto letech doházelo z intenzifikaci ČOV ve 63

Špindlerově Mlýně. Město sice dostalo dotaci, ale pouze ve výši 85%. Rekonstrukce ČOV ve Špindlerově Mlýně byla dokončena v roce 2006, poté byl zahájen zkušební provoz. Následně od roku 2008 byl zahájen běžný provoz ČOV. 2.7.4. Hospodaření Pece pod Sněžkou Obrázek č. 8: Rozpočet Pece pod Sněžkou

Rozpočet 300 000 000 250 000 000 200 000 000 150 000 000 100 000 000 50 000 000 0 -50 000 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

-100 000 000 -150 000 000 Příjmy

Výdaje

Přebytek/Schodek

zdroj:www.rozpocetobce.cz Tabulka č. 8: Rozpočet Pece pod Sněžkou Příjmy (Kč)

Výdaje (Kč)

2000 28 618 750 2001 46 050 350 2002 43 271 490 2003 36 970 290 2004 38 928 880 2005 49 631 370 2006 54 805 240 2007 43 991 240 2008 43 708 670 2009 72 741 890 2010 81 465 520 2011 43 708 030 2012 61 791 680 2013 141 972 527 Zdroj:www.rozpocetobce.cz

21 742 020 40 202 540 41 943 980 26 052 340 30 729 860 44 429 430 40 598 800 50 183 930 42 483 700 107 115 520 31 859 990 33 132 530 71 836 180 242 328 406

Rok

64

Přebytek/Schodek (Kč) 6 876 730 5 847 810 1 327 510 10 917 950 8 199 020 5 201 940 14 206 440 -6 192 690 1 224 970 -34 373 630 49 605 530 10 575 500 -10 044 500 -100 355 879

Z tabulky č. 8 je patrné, že město Pec pod Sněžkou dosahovalo nejvyšších příjmů, ale současně i nejvyšších výdajů v roce 2013. Díky skutečnosti, že výdaje jednoznačně v tomto roce převyšují příjmy, jsme svědci schodku v rozpočtu obce. Od roku 2012 dostala toto středisko do pronájmu společnost Mega Plus, jak jsem již výše zmínila, a došlo tak k vytvoření SkiResortu propojujícího 5 lyžařských středisek. Prvním společným projektem bylo v roce 2013 jednosměrné propojení střediska Pece pod Sněžkou s Černou horou, kdy cestou nazpět do Pece pod Sněžkou návštěvníci mohou využít službu skibusů, které fungují napříč celým SkiResortem. Současně také, jak je opět vidno z obrázku, hospodaření Pece pod Sněžkou bylo v minulosti ovlivněné výstavbou resp. rekonstrukcí lanové dráhy na horu Sněžku. K privatizaci lanové dráhy na Sněžku došlo roku 1997, do této doby vlastníkem byly České dráhy a.s., kdy se posléze vlastníkem stalo město Pec pod Sněžkou a město Malá Úpa. Kvůli dlouholetým sporům těchto měst mezi sebou došlo k odkoupení podílu od Malé Úpy a město Pec pod Sněžkou se tak stalo výhradním vlastníkem. Díky tomuto faktu, kdy následně došlo k přestavbě lanové dráhy na kabinovou dráhu, na které se podílelo město Pec pod Sněžkou, si vysvětluji stav rozpočtu v období mezi lety 2012 – 2013. V těchto letech docházelo k realizaci stavby až do roku 2014, kdy došlo k uvedení celé kabinové dráhy do provozu. 2.7.5. Monitoring návštěvnosti Snažila jsem se zjistit, zda-li v analyzovaných městech probíhá i monitoring návštěvnosti. Výsledek, ke kterému jsem došla je takový, že každé turistické informační centrum si dělá monitoring návštěvnosti pouze pro své vlastní potřeby. Zjistila jsem, že v současné době se snaží (A.T.I.C. ČR) Asociace turistických informačních center České republiky zajistit spolupráci s mobilními operátory, díky kterým by se mohla získat potřebná data o délce pobytu návštěvníků v destinaci. Jednou z variant, jak by se tato data dala odhadnout, je na základě platby místních poplatků od ubytovatelů příslušnému městskému úřadu či na základě zakoupených skipasů v areálech a zaplněnosti místních parkovišť. Možným způsobem, jak získat požadovaná data o monitoringu návštěvnosti se stala data z Českého statistického úřadu.

65

Obrázek č. 9: Vývoj počtu přenocování v HUZ

Vývoj počtu přenocování v HUZ 1 000 000 900 000

932 573 818 852

830 541

811 074

800 000 700 000 600 000 500 000 377 504

400 000

394 256

366 867

339 013

300 000 200 000 100 000 0 2012

2013

2014

Špindlerův Mlýn

2015

Pec pod Sněžkou

Zdroj: vlastní zpracování podle www.czso.cz Obrázek č. 10: Vývoj počtu hostů v HUZ

Vývoj počtu hostů v HUZ 300 000 258 306 250 000

222 118

221 941

216 312

200 000 150 000 115 504 100 000

95 183

98 153

95 298

50 000 0 2012

2013

2014

Špindlerův Mlýn

2015

Pec pod Sněžkou

Zdroj: vlastní zpracování podle www.czso.cz Díky získání dat z Českého statistického úřadu, výše můžeme pozorovat fakt, že vývoj počtu přenocování v roce 2015 se rapidně zvýšil oproti roku 2014 u obou porovnávaných středisek. Celkový počet hostů v HUZ v porovnání mezi lety 2012 – 66

2015 je taktéž nejvyšší v roce 2015. Tímto byla potvrzena první stanovená hypotéza, že horská střediska se stávají více navštěvovaná oproti minulým sezónám.

3. Návrhová část Návrhová část práce je hlavní složkou této diplomové práce. Jedná se o konkrétní návrhy udržitelného cestovního ruchu, které by napomohly vybraným horským oblastem z hlediska jejich udržitelnosti. Jedná se o návrhy, které mohou využít střediska jako Špindlerův Mlýn i Pec pod Sněžkou, ale i kterékoli jiné. V analytické části diplomové práce jsem zmínila navrhované projekty, které se v nejbližší době mají realizovat ve střediscích. Současní majitelé Špindlerova Mlýna poukazují na to, že až se propojí areál Svatý Petr a Medvědín, tak středisko bude mít podobu jako areály v zahraničí. Na základě této vize se níže zabývám návrhem, díky kterému by se střediska v České republice mohla více přiblížit zahraničním areálům. Současně také prodloužit zimní sezónu v horských střediscích. Původním plánem návrhové části bylo vytvoření kořenové čistírny odpadních vod s vytvořením rezervoáru, ze kterého by byl následně vytvářen umělý sníh, který by dále putoval do zásobníku a byl zde uskladněn. Od tohoto plánu, který by z hlediska udržitelnosti byl vhodný, muselo být upuštěno díky faktu, že v nedávné době docházelo k intenzifikaci ČOV jak ve Špindlerově Mlýně, tak i Peci pod Sněžkou. Tato část práce se bude tedy pouze zabývat vytvořením zásobník na sníh, od kterého je slibováno, že sníh udrží i přes horké letní měsíce a zimní sezóna tak v areálech bude moci začít již na pomezí měsíce listopadu a prosince. 3.1. Zásobník sněhu Přírodní podmínky v posledních zimních sezónách, co se týče včasného začátku zimní sezóny, moc nepřejí. Ve skutečnosti se jedná o to, že v poslední době v České republice začíná lyžařská sezóna později, než tomu tak bývalo v minulosti. V současné době lyžařská střediska jedou „na plno“ až v měsíci lednu, čemuž by se dalo zabránit, nebo spíše pomoci, kdyby došlo k vytvoření zásobníku na sníh. Uskladněný sníh by zde vydržel i přes letní měsíce a tím by tak lyžařská sezóna

67

mohla začít již přelomem listopadu a prosince, pokud by tomu vyhovovaly meteorologické podmínky. V zimní sezóně 2015/2016 současně vznikal problém s nedostatkem vody. Lyžařské areály v této sezóně mnohdy sice mohly zasněžovat, když se venkovní teplota pohybovala přes noc pod bodem mrazu, ale problémem byl nedostatek vody. Jak jsem již uváděla v analytické části práce, Krkonoše i přes skutečnost, že přes zimní měsíce používají zasněžovací techniku, nedostatkem vody netrpí tak, jako jiné horské oblasti. Současně se také nachází při příjezdu do Špindlerova Mlýna Labská přehrada, ze které by případně mohlo být čerpáno. Lyžařské areály by vykazovaly pravděpodobně i vyšší zisk, kdyby docházelo k dřívějším začátkům zimní sezóny. V posledních letech jsme svědci skutečnosti, že sníh padá až přelomem února a března a není výjimkou fakt, že střediska mají i dostatek sněhu během měsíce dubna. Veřejnost již o zimní sporty v tento jarní měsíc zájem nemá a areál tak lyžařskou sezónu ukončí kvůli malé návštěvnosti a přichází o možný zisk. V České republice již jeden zásobník takového druhu existuje. Jedná se o Nové Město na Moravě se svým areálem Vysočina Aréna. Zásobník zde byl vystavěn kvůli možnému pořádání světových pohárů v biatlonu. Sníh v tomto zásobníku vydrží i teploty okolo 30 stupňů Celsia. Přes letní měsíce zabraňuje tání sněhu izolace dřevní štěpka. „Nové Město získalo dotaci z ministerstva školství ve výši 25 milionů korun. Další zhruba dva miliony korun hradí Sportovní klub Nové Město na Moravě“ (Žďárský deník, 2015) Co se týče financování zásobníku na sníh ve Špindlerově Mlýně či Peci pod Sněžkou, by mělo být bezproblémové. Vzhledem k nedávnému pronájmu středisek podnikatelům firem Melida a Mega Plus by i tato investice mohla být pod záštitou těchto firem. Případné financování by mohlo být taktéž podobné, jako u již existujícího zásobníku v Novém Městě, tedy dotací. Z hlediska územního plánu by ve Špindlerově Mlýně mohla být použita nevyužitá plocha, která se zde nachází. Využít plochu k těmto účelům v Peci pod Sněžkou by taktéž mělo být bezproblémové.

68

3.2. Osvětlení Jak již bylo řečeno v analytické části diplomové práce, problémem z hlediska životního prostředí je i osvětlení sjezdových tratí v souvislosti s večerním lyžováním. Osvětlení je často instalováno bez stínítek a tím tak dochází k tomu, že světlo nesvítí jen na sjezdovou trať, ale také do okolního lesa, čímž dochází k rušení zvěře. Při použití nočního umělého osvětlení dochází k narušení rytmu místní zvěře, která je přes den aktivní a v noci spí. Mým dalším doporučením je jak v rámci Špindlerova Mlýna, tak i Peci pod Sněžkou nainstalovat takové osvětlení, které bude co nejpřívětivější k místní zvěři. Příkladem může být instalace clonících prvků při večerním lyžování a tím tak eliminovat rozsah světla. 3.3. Další možná doporučení pro horská střediska Středisku Pec pod Sněžkou bych navrhovala zavést dálkové skibusy, stejně tak, jako má zaveden areál Špindlerův Mlýn, kde dálkový skibus odjíždí v ranních hodinách z hlavního města Prahy a v odpoledních hodinách nazpět. V obou výše analyzovaných střediscích je sezónním problémem nedostatek parkovacích míst. Jak jsem již výše zmínila, ve Špindlerově Mlýně je již v plánu výstavba parkovacího domu, což by v zimních měsících městu velice napomohlo. Dalším mým doporučením je tedy úvaha o podobném projektu, který by mohl být v budoucím období realizován i ve středisku Pec pod Sněžkou.

69

Závěr Horská střediska jsou v souvislosti s cestovním ruchem velice populární. Nabízejí nejen sportovní vyžití přes zimní měsíce díky sportům jako je sjezdové či klasické lyžování, ale přes letní měsíce nabízí vysokohorskou turistiku či cyklistiku s výhledy po krajině. Horská střediska tím tak přispívají k rozvoji daných regionů a cestovní ruch se tak stává zdrojem obživy místních obyvatel. Lidé po celém světě cestují právě za sportovním cestovním ruchem, kdy díky fyzické aktivitě rozvíjí svoji dušení i fyzickou sílu a jsou tím odolnější vůči hektickému životnímu stylu, který se stal součástí této doby. S vysokým tempem růstu odvětví cestovního ruchu vznikají i negativní dopady na cestovní ruch. Proto je potřeba negativní dopady co nejvíce eliminovat či zmírňovat tak, aby cestovní ruch plnil principy udržitelnosti a byl udržitelným cestovním ruchem. Tato diplomová práce pojednává o známých horských střediscích v Krkonoších, kdy jsou mezi sebou porovnávány a dochází k návrhu možných řešení, jak by se střediska mohla nadále rozvíjet v souvislosti s jejich udržitelností. Jedná se o středisko Špindlerův Mlýn a Pec pod Sněžkou. Práce je rozdělena na tři části, tedy na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V první části diplomové práce je stěžejní cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Tyto pojmy jsou zde vysvětleny, je zde popsána typologie cestovního ruchu či sportovní cestovní ruch. Součástí je také popis destinace cestovního ruchu a produkt cestovního ruchu. Další kapitola teoretické části diplomové práce je věnována udržitelnému rozvoji v návaznosti na udržitelný cestovní ruch. Poslední kapitolu tvoří horská oblast s lyžařským střediskem. V analytické části práce je pozornost zprvu věnována obecně pohoří Krkonoše. Je zde zmíněn KRNAP či Krkonoše – Svazek měst a obcí. Další část tvoří analýza středisek Špindlerův Mlýn a Pece pod Sněžkou. Následně dochází ke komparativní analýze těchto středisek na základě předem stanovených kritérií. Součástí analytické části práce je i analýza statistických dat, konkrétně místních poplatků či vývoj počtu obyvatel.

70

Poslední částí diplomové práce je návrhová část. Tato část práce je orientována na konkrétní návrhy a doporučení pro horská střediska. Jedním takovým návrhem je zásobník sněhu. Pro většinu horských středisek začíná být nedostatek sněhu velkým problémem. Bez uměle vytvořeného sněhu by lyžařské areály prakticky nebyly schopny zahájit zimní sezónu. Zásobník na sníh by pomohl tento problém vyřešit, a tím by tak lyžařská sezóna v horských areálech mohla být započatá dříve, než tomu tak bývalo v posledních zimních sezónách. Druhým návrhem se stal udržitelný produkt v souvislosti s umělým osvětlením při večerním lyžování. Využívání světel bez stínidel vede k rušení místní zvěře. Tento problém by mohl být eliminován díky instalaci stínících prvků na osvětlení, a tím by světla svítila pouze na sjezdovou trať. Cíl práce byl splněn. Horská střediska byla mezi sebou porovnána a byly navrženy produkty udržitelného cestovního ruchu, které by mohly přispět při dalším rozvoji horských středisek. Současně byly také potvrzeny stanovené hypotézy. Atributem pro potvrzení první hypotézy se stala návštěvnost horských středisek. Atributem druhé hypotézy jsou data Českého statistického úřadu.

71

Literatura [1] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004. ISBN 80-86578-37-2. [2]Asociace lanove dopravy [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: https://www.aldr.cz/doc/o-asociaci-lanove-dopravy [3] Cenia.cz [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/mzpmsfhv0hsb [4] Czechtourism [online]. [cit. 2016-02-15]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ [5] Czechtourism [online].[cit.2016-02-15].Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ [6] Český rozhlas [online]. [cit. 2016-03-15]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/ma-se-za-to-ze-priroda-je-zadarmokritizuje-zasnezovani-sjezdovek-vodohospodar--1587848 [7] Český rozhlas [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/priroda/_zprava/zasnezovani-pry-skodi-prirodeskiarealy-ho-ale-potrebuji-problem-je-i-vecerni-lyzovani--1441472 [8] Český systém kvality služeb [online]. [cit. 2016-02-17]. Dostupné z: http://www.csks.cz/cs/napsali-o-nas/aldr-ziskala-certifikat-kvality.html [9] Čov [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/podzemni-cistirny-odpadnich-vod_N225 [10] Čov prehled [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/338880/VUME___cistirny_odpadnich_vod.pdf [11]ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objektparametry&verze=1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=A&nuid=&zs=&skupId=526&filtr=G~F_M~F_Z 72

~F_R~F_P~_S~_null_null_&katalog=30845&zo=N&vyhltext=&pvo=DEM03&pvo= DEM03&pvokc=101&pvoch=40606&c=v60~2__RP2014MP12DP31 [12] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0525 [13] Česká televize [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1763919-z-moravy-a-prihranici-se-lidestehuji-do-prahy-odsud-ale-prchaji-do-malych-mest [14] DAVID, Petr a Petr LUDVÍK. Krkonoše. Vyd. 1. Praha: Soukup & David, c2010. Česko všemi smysly. ISBN 978-80-86899-53-4. [15] Eden [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.edenczechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/ [16] Ekonomika [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/spindleruv-mlyn-a-pec-pod-snezkou-zmeni-majitele-j-ta-miliardar-nemec-125-/ekonomika.aspx?c=A120828_210036_ekonomika_brd [17] FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, x, 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6. [18] Glacensis [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://www.euroglacensis.cz/uvodem.html [19] Idnes hradec [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://hradec.idnes.cz/propojovani-arealu-v-krkonosich-do4-/hradeczpravy.aspx?c=A151204_132032_hradec-zpravy_pos [20] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80247-4209-0. [21] Krkonoše [online]. [cit. 2016-03-09]. Dostupné z: http://www.krkonose.eu/cs/smo-svazek

73

[22] Krkonoše [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.rozvoj.krkonose.eu/docs/99219/Výtah%20z%20ISRR%20Krkonoše%20-%20C.%20Návrhová%20část.pdf [23] Krkonoše [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.rozvoj.krkonose.eu/docs/99219/Výtah%20z%20ISRR%20Krkonoše%20-%20C.%20Návrhová%20část.pdf [24] Krnap [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/krnap-ajeho-ochranne-pasmo/) [25] MUSIL, Martin (ed.). Udržitelný rozvoj cestovního ruchu: (metody, postupy, přístupy, teoretické aspekty) : sborník příspěvků z kulatého stolu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010. ISBN 978-80-245-1689-9. [26] Mzp.cz [online]. [cit. 2016-02-13]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje [27] NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [28] Nisa euroregion [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné z: http://www.euroregionnisa.cz/index.php?D=245 [29] PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-3643-3. [30] PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. [31] Pec pod snezkou [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: www.pecpodsnezkou.cz [32] Reportermagazin [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://reportermagazin.cz/imperium-spindl [33] Reportermagazin [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://reportermagazin.cz/spindleruv-mlyn-novy-a-vetsi/

74

[34] Rozpocet obce [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: rozpocetobce.cz [35] RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [36] Skiareal.cz [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.skiareal.cz/ [37] Skiresort [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: www.skiresort.cz [38] Sněhomat [online]. [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: http://snehomat.cz/lyzovaniv-cechach/lyzarska-strediska [39] Spindleruv mlyn [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.mestospindleruvmlyn.cz/info-106/spindleruv-mlyn/#.VmaYJrjqiko [40] Spindleruv mlyn [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.mestospindleruvmlyn.cz/zima-57/lyzovani/sjezdovetrate/#.Vmh5K7jhDIU [41] Spindleruv mlyn [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: www.spindleruvmlyn.org [42] Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky: Strategic framework for sustainable development in the CR. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010. ISBN 978-80-7212-536-4. [43] ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra a kol. Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per populi, 2011. 216 s. ISBN 978-80904671-4-9. [44] ŠKORIČ, S. SPORTS TOURISM AND IMPACT ON TOURISM DESTINATIONS – THE CASE OF ISTRIA. Acta turistica. 20, 1, 69-71, June 2008, ISSN:03534316. Dostupné na internetu: https://web.a.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=2229380a-7d36-4fea89cc-b9838f05af75%40sessionmgr4005&vid=12&hid=4207 [45] TRÁVNÍČEK, Jan a Jakub TROJAN. Cestovní ruch a udržitelný rozvoj. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2012, 122 s. ISBN 978-80-87300-21-3. 75

[46] UNEP [online]. [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.unep.org/resourceefficiency/Business/SectoralActivities/Tourism/TheTo urismandEnvironmentProgramme/FactsandFiguresaboutTourism/ImpactsofTouris m/EnvironmentalImpacts/TourismsThreeMainImpactAreas/tabid/78776/Default.as px [47] WEAVER, David. Sustainable tourism theory and practice [online]. 2006 [cit. 2016-04-04]. ISBN 978-0-7506-6438-7. [48] WILSON, Gordon, Pamela FURNISS a Richard KIMBOWA (eds.). Environment, development, and sustainability: perspectives and cases from around the world. Oxford: In association with The Open University, 2010. ISBN 978-0-19-956064-6. [49] ZÁVODNÁ, Lucie Sára. Udržitelný cestovní ruch: principy, certifikace a měření. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 97880-244-4576-2. [50] Zákony pro lidi [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1990-565#p3 [51] Zákony pro lidi [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-159 [52] ZELENKA, Josef a PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-807201-880-2. [53] Žďárský deník [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://zdarsky.denik.cz/zpravy_region/stavba-zasobniku-na-snih-v-novem-mestezacala-20151023.html

76