VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Zuzana Šťastníková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Zuzana Šťastníková Analýza a možnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci

Bakalářská práce

2014

Analýza a možnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci

Bakalářská práce

Zuzana Šťastníková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Analysis and Possibilities for Tourism Destination Development

Zuzana Šťastníková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza a možnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databází Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

......................................... Zuzana Šťastníková

V Praze dne ………………..

Poděkování Děkuji vedoucí své práce Mgr. Monice Klímové za ochotu, cenné připomínky a rady při zpracování této bakalářské práce. Ráda bych také poděkovala paní Dagmar Sazovské z odboru rozvoje, dotací, kontroly a propagace ve Frenštátě pod Radhoštěm. Děkuji i své rodině za podporu a možnost studovat na Vysoké škole hotelové v Praze 8.

Abstrakt ŠŤASTNÍKOVÁ, Zuzana. Analýza a možnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014, 70 stran. Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu a možnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybrané destinaci. Cílem bakalářské práce je zhodnocení možností cestovního ruchu na území města Frenštát pod Radhoštěm, seznámení s nejvýznamnějšími přírodními, historickými a kulturními krásami. Dále se věnuji možnostem využití volného času a sportovním aktivitám. Při psaní práce byla použita metoda SWOT analýzy, volného rozhovoru a statistického zpracování dat. V první teoretické části se zabývám vysvětlením teoretických pojmů, které souvisí s cestovním ruchem. V této části je uveden ekonomický přínos cestovního ruchu, vliv cestovního ruchu na životní prostředí, předpoklady rozvoje cestovního ruchu a seznámení s danou destinací. Analytická část je vypracovaná na základě SWOT analýzy a zjištěných statistických údajů. Statistické údaje byly znázorněny do tabulek pro přehlednější orientaci. Cílem práce je zhodnocení nabídky cestovního ruchu ve Frenštátě pod Radhoštěm a seznámení s atraktivitami tohoto města a jeho přilehlého okolí. Jsou zhodnoceny ubytovací a stravovací zařízení, dopravní dostupnost a jak lze využít volný čas v této oblasti. Návrhová část obsahuje nedostatky a návrhy, které by mohly vést ke zlepšení návštěvnosti. Problémy týkající se propagace a image města, zanedbanost některých objektů se také týká ubytovacích zařízení, kde by byla nutná rekonstrukce či renovace. Pro zlepšení rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci a zkvalitnění služeb jsou navrhnuta různá doporučení. Klíčová slova: cestovní ruch, destinace cestovního ruchu, Frenštát pod Radhoštěm, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, životní prostředí

Abstract ŠŤASTNÍKOVÁ, Zuzana. Analysis and Possibilities for Tourism Destination Development. [Bachelor’s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Prague: 2014, 70 pages.

This bachelor’s thesis cencentrates on Analysis and Possibilities for Tourism Destination Deveploment. The task of bachelor’s thesis is evaluation of tourism possibilities in area of Frenštát pod Radhoštěm and as well the introduction for the most important natural, historical and cultural beauties. Leisure time and sport activities are mentioned too. SWOT analysis, interview and statistical data were used in my work. I am dealing with explaining of theoretical terms, that are conected with tourism in the first theoretical part.Economical benefits of tourism, effects of tourism on environment, development assumptions of tourism and introduction of current destination are stated in this part. Analytical part is elaborated from SWOT analysis and statistical data. Statistical data were illustrated into tables for better orientation. The task of this work is evaluation of tourism offer in Frenštát pod Radhoštěm and introduction with atractivities of this town and its surroundings. Accomodation, restaurants and traffic accessability and usage of free time in this location are evaluated. Proposal part includes disadvantages and proposals, that should lead to increasing of visitors. Problems connected with promotion and image of town, neglectfulness of some objects as well as accomodation, where would be reconstruction or renovation necessary. For improvement in development of tourism in current destination and uprating services are suggested various recommendations. Key words: tourism, destination of tourism, Frenštát pod Radhoštěm, development proposals of tourism, environment

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 11 I. TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 13 1.1 Obecné vymezení cestovního ruchu ............................................................................... 13 1.2 Vymezení pojmů destinace CR ...................................................................................... 16 1.3 Ekonomický přínos CR .................................................................................................. 18 1.4 Vliv cestovního ruchu na životní prostředí .................................................................... 20 1.5. Předpoklady rozvoje CR ............................................................................................... 22 1.5.1. Lokalizační předpoklady ............................................................................................ 22 1.5.2 Selektivní předpoklady ................................................................................................ 24 1.5.3 Realizační předpoklady ............................................................................................... 25 1.6 Vybraná destinace Frenštát pod Radhoštěm .................................................................. 26 II. ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 29 2. Analýza rozvoje cestovního ruchu ve Frenštátě pod Radhoštěm ..................................... 29 2.1 Mikroregion Frenštátsko ................................................................................................ 29 2.2 Historie města ................................................................................................................. 32 2.3 Životní prostředí v dané destinaci .................................................................................. 35 2.4 Charakteristika Frenštátu pod Radhoštěm jako turistické destinace .............................. 37 2.4.1 Přírodní atraktivity města Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí ................................ 37 2.4.2 Turistické atraktivity ................................................................................................... 39 2.4.3 Analýza sportovních aktivit v destinaci ...................................................................... 42 2.4.4 Analýza ubytovacích a stravovacích zařízení ............................................................. 47 2.5 Dopravní infrastruktura v dané destinaci ....................................................................... 51 2.6 SWOT analýza ve Frenštátě pod Radhoštěm ................................................................. 52 2.7 Volný rozhovor .............................................................................................................. 59 III. NÁVRHOVÁ ČÁST ...................................................................................................... 63 Závěr..................................................................................................................................... 65 Literatura .............................................................................................................................. 67 Přílohy .................................................................................................................................. 71

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled katastrální výměry a počtu obyvatel Mikroregionu Frenštátsko ke dni 1.1.2013 Tabulka č. 2: Souhrnný přehled návštěvnosti Pusteven na profilech, denní průměry a denní maxima v jednotlivých sledovaných letech 2012 a 2013 Tabulka č. 3: Přehled počtu návštěvníků Pusteven na jednotlivých profilech v pracovní dny a o víkendech včetně státních svátků (v počtu 1099 sledovaných dnů z období 16.11. 2010 19.11.2013) Tabulka č. 4: Zastoupení jednotlivých typů turistů na monitorované komunikaci Trojanovice Pustevny v jednotlivých částech sezóny 2012/2013 Tabulka č. 5: Sjezdové tratě na Skialpin Pustevnách Tabulka č. 6: Přepravní zařízení na Pustevnách Tabulka č. 7: Běžecké tratě na Pustevnách Tabulka č. 8: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Tabulka č. 9: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Tabulka č. 10: Pokoje podle kategorie ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Tabulka č. 11: Lůžka podle kategorie ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Tabulka č. 12: SWOT analýza rekreace Tabulka č. 13: SWOT analýza dopravní infrastruktury Tabulka č. 14: SWOT analýza technické infrastruktury Tabulka č. 15: SWOT analýza hygieny životního prostředí Tabulka č. 16: SWOT analýza ochrany přírody a krajiny

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje

Seznam použitých zkratek BRKO

Biologicky rozložitelný komunální odpad

CR

Cestovní ruch

ČD

České dráhy

ČOV

Čistírna odpadních vod

DSO

Dobrovolný svazek obcí

ha

hektar

CHKO

Chráněná krajinná oblast

km

kilometr

m

metr

m n. m.

metr nad mořem

NPR

Národní přírodní rezervace

os./hod.

osob za hodinu

PROCES

Centrum pro rozvoj obcí a regionů s.r.o.

RURÚ

Rozbor udržitelného rozvoje území

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

TIC

Turistické informační centrum

UNWTO

United Nations World Tourism Organization (světová organizace cestovního ruchu)

UPD

Územně plánovací dokumentace

ÚSES

Územní systém ekologické stability

WTO

World Trade Organization (světová obchodní organizace)

Úvod Bakalářská práce je zpracována na téma ,,Analýza a možnosti rozvoje ve vybrané destinaci“, jako cílovou destinaci jsem zvolila město Frenštát pod Radhoštěm. Budu se zabývat především hodnocením možností rozvoje cestovního ruchu v této oblasti. Frenštát pod Radhoštěm se nachází v Moravskoslezském kraji. Díky své poloze je výchozím bodem pro turistické výpravy po okolní přírodě. Cestovní ruch je stále se rozvíjející odvětví. K rozvoji cestovního ruchu nepostradatelně patří rozvoj služeb. Tyto služby mohou přinést novou nabídku investic nebo pracovních míst. Cestovní ruch je především sociálně-ekonomický jev. Sociální znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Současně je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí hospodářství. Přispívá k uspokojení lidských potřeb, jako je relaxace, zábava či poznání. Téma své bakalářské práce jsem si vybrala proto, že Frenštátsko nabízí mnoho zajímavých atraktivit a míst, o kterých veřejnost ani neví, že existují. Město Frenštát pod Radhoštěm jsem si vybrala, protože jsem ho již navštívila a moc se líbilo. Stanovené hypotézy jsou: 1.

Jakými atraktivitami daná destinace vládne.

2.

Má - li Frenštátsko naději na další možnosti rozvoje cestovního ruchu.

Cílem je celkově zhodnotit možnosti cestovního ruchu na území Frenštátska, seznámit s nejvýznamnějšími přírodními, historickými a kulturními krásami. Budu se orientovat na možnosti využití volného času a sportovním aktivitám. Výjimečností Moravskoslezského kraje jsou i typické pokrmy. Při psaní práce byla použita metoda SWOT analýzy, volného rozhovoru a statistického zpracování dat. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. Na první část teoretickou, druhou analytickou a třetí část návrhovou. Teoretická část bakalářské práce je věnována teoretickým znalostem z oblasti cestovního ruchu. V první kapitole jsou vysvětleny teoretické pojmy cestovního ruchu. V druhé kapitole je objasněn pojem destinace cestovního ruchu. Třetí kapitola pojednává o ekonomickém přínosu cestovního ruchu. Čtvrtá kapitola je věnována vlivu cestovního ruchu na životní prostředí. V páté kapitole jsou teoreticky popsány předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Poslední kapitola seznamuje s vybranou destinací. 11

V analytické části se věnuji seznámení s Městem Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí. Představuji mikroregionem Frenštátsko, jaké obce jsou jeho součástí, kde uvádím přehled katastrální výměry a počtu obyvatel. Dále se věnuji historii města včetně spolků a působících místních významných osobností. Poté se zaměřuji na životní prostředí a to jak na kvalitu ovzduší, hlukové znečištění, starým a kontaminovaným půdám, ostatním negativním faktorům působícím v území, ochraně přírody a krajiny a trvalému udržitelnému rozvoji. Nyní následuje charakteristika Frenštátu pod Radhoštěm jako turistické destinace, která pojednává o přírodních atraktivitách, ke kterým patří přírodní památky, přírodní rezervace, naučné stezky a chráněné stromy. Další pozornost věnuji turistickým atraktivitám a sportovní aktivitám. U SkiAlpin Pustevny jsou vytvořeny tabulky, kde přehledně zobrazeny sjezdové běžecké tratě. Nepochybně sem patří i ubytovací a stravovací služby i dopravní infrastruktura je důležitá. Udávám statistické údaje týkající se návštěvnosti Pusteven. U ubytovacích zařízení se jedná o návštěvnost, kapacity ubytovacích zařízení včetně pokojů a lůžek. V této bakalářské práci zobrazím již vytvořenou SWOT analýzu týkající se silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Jedná se SWOT analýzu rekreace, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, hygieny životního prostředí a také ochrany přírody a krajiny. V závěru zobrazuji volný rozhovor s paní, která pracuje v odboru rozvoje, dotací, kontroly a propagace ve Frenštátě pod Radhoštěm. K vypracování práce byla použita dostupná literatura a ověřené internetové zdroje. V návrhové části je zhodnocena nabídka města Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí. Následně navrhuji doporučení a návrhy týkající se nedostatků, které by mohly vést k dalšímu rozvoji Frenštátska a tím docílit větší návštěvnosti.

12

I. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Obecné vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch pojednává o cestování osob do určitého území, které není jejich obvyklým prostředím. K tomu patří i další poskytování služeb týkající se dopravy, stravovacích, ubytovacích a dalších doplňkových služeb. Typologii cestovního ruchu lze členit podle různých hledisek dle motivace účastníků, podle místa realizace zda se bude cestovat v rámci domácího nebo zahraničního CR. Co se týče délky pobytu, se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý pobyt. Podle typu účastníků sem patří například cestovní ruch seniorů, mládeže, rodin s dětmi, atd. Cestovní ruch lze realizovat podle způsobu zabezpečení cesty. Jedná se o organizovaný CR, který je předem zajištěn například cestovní kanceláří či neorganizovaný CR, kdy si účastník sám zabezpečuje cestu a program. Spadá sem i typ CR podle charakteru místa zda se navštíví nějaké město, venkov, středisko cestovního ruchu nebo lázeňská oblast. Cestovního ruchu je možno se zúčastnit v každém ročním období, v tomto případě se jedná o letní, zimní, sezónní nebo mimosezónní turismus.

Cestovní ruch je neustále se rozvíjející odvětví světového hospodářství posledních desetiletí. Mnoho lidí cestuje za poznáním nových zemí a jejich kultur, po historických památkách, ze zdravotních důvodů, za odpočinkem nebo též za využitím různých sportovních aktivit. Je každoročně zdrojem obživy milionů lidí na celém světě a neustále se rozvíjí. „Cestovní ruch je především sociálně-ekonomický jev. Je to jev velmi složitý a bohatě strukturovaný.“ Sociálně znamená, že subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Je výrazem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování. Je součástí životního stylu obyvatelstva ekonomiky vyspělých zemí. Zároveň je cestovní ruch jevem ekonomickým, je součástí obecné kategorie obecné kategorie ekonomika (hospodářství), a to jak na úrovni makroekonomické, tak i mikroekonomické. Jako každý sociálně-ekonomický jev je cestovní ruch kategorií dynamickou, neustále se vyvíjející. Přes občasné výkyvy objemově konstantně narůstá, a to jednak teritoriálním rozvojem, zapojováním nových skupin populace a nových míst a území do cestovního ruchu. Přináší nové druhy služeb, nové možnosti využívání již existujících destinací.“ ( ATTL, P., NEJDL, K, 2004, s. 7-8) Paní Ing. Pásková a pan RNDr. Zelenka si představují pod pojmem cestovní ruch ,,komplexní společenský jev“ jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob,

13

které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně - správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a rekreace místní komunity a ekosystémů. Toto pojetí CR rozšiřuje statisticky zaměřené vymezení WTO a obdobné vymezení v návrhu normy Evropské Unie. (PÁSKOVÁ M., ZELENKA J., 2002, s. 45) Oficiální definice cestovního ruchu podle WTO zní: ,,Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Základním rysem cestovního ruchu je mnohoodvětvovost, ale má ještě další charakteristické znaky, ke kterým patří: 

Změna místa obvyklého prostředí



Dočasný pobyt v místě mimo běžné prostředí účastníka



Hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštíveném místě



Účast na cestovním ruchu se realizuje obvykle ve volném čase účastníka cestovního ruchu



Vytváření vztahů mezi lidmi s místním obyvatelstvem, tak i ostatními, kteří se účastní cestovního ruchu. (NEJDL. K. , 2011, s. 16-19)

Cestovní ruch bývá klasifikován dle různých hledisek. Jedním z nich může být podle typu navštívené destinace. Z geografického hlediska je důležité ho rozdělit na domácí a mezinárodní cestovní ruch. Do domácího cestovního ruchu zahrnujeme cestování osob po své vlasti, aniž by přešli státní hranici. Do mezinárodního cestovního ruchu lze zahrnout cestování osob přes hranici do země, která není zemí, ve které žijí. Domácí i mezinárodní cestovní ruch se člení na příjezdový a výjezdový cestovní ruch. U mezinárodního cestovního ruchu je typické, že po přechodu státní hranice se setkáme s jinou měnou a odlišným jazykem. Je zřejmé, že větší země pravděpodobněji nabízí více turistických atraktivit a letovisek. Jednoduše řečeno, že se větší geografická vzdálenost odráží na mezinárodním cestovním ruchu. Příkladem může být srovnání objemu domácího cestovního ruchu v USA, kde je téměř 90% CR. Ve srovnání s Nizozemskem okolo 50%. Více je znatelný rozdíl mezi těmito formami cestovního ruchu. Znepokojující je pro životní prostředí účinek CR zaměřený na cesty, klasifikaci a podob turistů jejich vztahu k destinaci. Formy cestovního ruchu můžeme rozdělit na základě účelu návštěvy destinace, ale také podle toho, kde se destinace nachází. Vliv však mají i ostatní faktory. Trh je bohatý, můžeme si vybrat dle svých představ a také jaký dopravní prostředek si zvolíme. Cestovní ruch můžeme rozčlenit na:

14



venkovský



městský



lázeňský



kulturní



sportovní



ekoturismus

Konečná podoba cestovního ruchu na seznamu ekoturistu ilustrují přiblížení: 

v generující oblasti- příkladem je ekoturistika, charakteristika motivací je na přírodní bázi CR



v cílové oblasti ruchu bude hlavním lákadlem příroda a vedlejší služby (ubytování, doprava, apod.), která bude místními zaměstnanci kvalitně řízena nebo přátelská k životnímu prostředí

Další klasifikační forma cestovního ruchu se týká samotného trhu. Členíme podle účelu cesty: 

Rekreační CR bývá nejběžnější formou, účelem cesty je využití volného a času a rekreace. Vybíráme si podle různých kritérií zda si chceme užít moře, slunečního svitu či písku, poznání kultury a pamětihodností nebo typ destinací, které jsou odlišné životním stylem od našeho



Cestovní ruch se společenskými motivy hlavními důvodem může být návštěva přátel a příbuzných, cestování za náboženstvím, za zdravím nebo za vzděláním.



Obchodní cestovní ruch znamená cestování za účelem obchodní cesty, zúčastnění se veletrhů nebo konferencí. Dále můžeme cestovní ruch rozdělit podle segmentu na trhu: 1) Podle povahy a) cestovní ruch mládeže b) cestovní ruch seniorů- zaměřený na starší turisty c) cestování homosexuálů 2) Podle způsobu organizování a) organizovaný cestovní ruch - který je předem zajištěn např. CK b) neorganizovaný cestovní ruch - cestoval si sám obstará svou cestu c) cestovní ruch šitý na míru – kdy si účastník sám naplánuje cestu a sestaví si program své cesty

15

Cílové vzdálenosti CR se dělí na: 

Dlouhodobá vzdálenost - hlavním měřítkem je průměrná cesta vzdálená více než 3000 kilometrů



Střednědobá vzdálenost - průměrná vzdálenost cesty se pohybuje mezi 1000 až 3000 kilometry



Krátkodobá vzdálenost – zahrnuje cesty, které mají méně než 1000 kilometrů

I kategorizaci cestovního ruchu je důležité neztratit z dohledu geografické složky. Oblasti jsou generovány poptávkou destinace a zvolené tranzitní cesty budou ovlivněny odlišností cesty konkrétní formy turismu. (Brian G.Boniface and Chris Cooper, 2005, s. 10- 13)

1.2 Vymezení pojmů destinace CR Destinace cestovního ruchu tvoří svou podstatou komplexní, vnitřně rozmanitou, bohatě strukturovanou kategorii, na níž možno hledět z různých pohledů podle konkrétní situace, jež je dána a ovlivňována zákonitými a proměnnými skutečnostmi a vzájemnými vztahy. Každý z těchto přístupů ji odhaduje dle specifických kritérií. Díky tomu se v teorii i praxi řízení cestovního ruchu v území mluví o typologii a odlišných typech destinací. Hlavními typy destinací z pohledu velikosti území jsou: 

Místo – metropole nebo jiná významná místa cestovního ruchu



Region – velikost je dána tržním segmentem, který je komunikován (vzdálenost cílové destinace od zdrojové oblasti)



Země, stát Dále se můžeme setkat také s celky: 

Euroregion – spojení příhraničních území několika států



Světadíl – vystupuje jako destinace vůči zámoří

,,Destinace je geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další atraktivity.“ (NEJDL K., 2011, s. 49-79) Destinace cestovního ruchu jako turistická destinace představuje v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, je charakteristická významnou nabídkou atraktivit CR a infrastruktury. V širším smyslu se jedná o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou osobité velkou koncentrací

16

atraktivit CR, rozvinutými službami CR a infrastrukturou CR. ( PÁSKOVÁ M., ZELENKA J., 2002, s. 59)

Paní Kiralová má názor, že destinace cestovního ruchu je ,,Přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací.“ Dle názoru WTO představuje destinace ,,Místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.“ Podle D. Buhalise je pro destinaci cestovního ruchu typických šest složek, které se nazývají také ,,šest A“ patří sem: 

attractions - je zde zahrnuta primární nabídka cestovního ruchu, která svou kvantitou, kvalitou a atraktivitou vzbuzuje v lidech návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál)



accessibility a ancillary services - pod těmito pojmy si představíme všeobecnou strukturu, která nám poskytuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, můžeme sem zahrnout též služby využívané převážně respondenty (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní, pod.)



amenities - suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, díky ní máme možnost pobytu v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, kulturně - společenská a jiná zařízení)



available packages - vyhotovené produktové balíčky



activities – pestrost aktivit

Pro rozvoj cestovního ruchu v destinace je nezbytná kvalitní nabídka, která má schopnosti vzbudit zájem turistů a následně uspokojit jejich potřeby a přání. Nabídka cestovního ruchu se dá rozčlenit na primární a sekundární. Složky primární nabídky cestovního ruchu jsou sestavovány podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace. Struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je zásadní činitelem využitelnosti destinace pro aktivity cestovního ruchu. Destinace CR lze teologizovat na základě různých měřítek. Nejčastěji typ destinaci definujeme ve spojení s nejtypičtější atraktivitou primární nebo sekundární nabídky. Stává se, že jednotlivým destinacím můžeme přiřadit více destinačních typů. Buhalis má názor, že by se destinace měla typologizovat podle hlavní nabízející atraktivity, a to na typ: 

městský



přímořský

17



horský



venkovský



autentický třetí svět



jedinečný



exotický



exkluzivní

E. Law má zase jiný názor na typologizaci destinace, navrhuje ji podle aktivit, které lze v dané destinaci realizovat, jsou to: 

hlavní města



rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu



střediska cestovního ruchu



účelově vybudované resorty (např. Disneyland apod.)

Na území České republiky byla průzkumem zjištěna a následně použita typologizace destinací podle atraktivit i aktivit. Díky tomu byly destinace rozděleny následovně: 

lázeňský



přírodní



u vodních ploch



venkovský



kulturně- poznávací



historický



zimních sportů



náboženský (poutní)



rekreační



příhraniční



atrakční (s komplexem uměle vytvořených atraktivit) (Kiralová. A., 2003, s. 15-17)

1.3 Ekonomický přínos CR Pod pojmem ekonomický přínos cestovního ruchu si můžeme představit řadu ukazatelů, které nám pomáhají s měřením dopadu cestovního ruchu na celou ekonomiku země. Ekonomické přínosy jsou hodnoceny, popisovány a často i kvantifikovány v odborné i neodborné

18

literatuře.V souvislosti spojené mezi cestovním ruchem a ekonomickým prostředím existují hlavní vazby, je to: 

Účast na tvorbě hodnot



Vztah ke státnímu rozpočtu



Vztah k platební bilanci



Vytváření podnikatelských a pracovních příležitostí



Vliv na rozvoj územních celků

Účast na tvorbě hodnot Kladný vztah cestovního ruchu k ekonomickému prostředí můžeme zaregistrovat v účasti na tvorbě hodnot, díky niž se zvětšuje hrubý domácí produkt, celkové příjmy a bohatství státu. Přidanou hodnotou cestovního ruchu se rozumí ,,přidaná hodnota vytvořená jednotlivými charakteristickými součástmi cestovního ruchu a ostatními odvětvími národního hospodářství k uspokojení spotřeby vnitřního cestovního ruchu,, Hrubým domácím produktem cestovního ruchu se rozumí ,,součet celkové přidané hodnoty vytvořené všemi odvětvími k uspokojení spotřeby vnitřního cestovního ruchu,, Vztah ke státnímu rozpočtu Přínosy cestovního ruchu pro státní rozpočet se zařazují do oblasti příjmy z daní. Týká se daní příjmích, z příjmů právnických osob, z příjmů fyzických osob, majetkové daně. Také daně nepřímé, z přidané hodnoty a spotřební daň, u níž je funkce cestovního ruchu nenahraditelná, díky struktuře spotřeby turistů, prvotně spotřeba alkoholu a pohonných hmot. Vztah k platební bilanci Nejobvyklejším ekonomickým přínosem cestovního ruchu pro ekonomiku je jeho dopad na platební bilanci. Příjmy prováděné zahraničním cestovním ruchem zvyšují příjmy části Bilance služeb, kde je samostatný ukazatel ,,cestovní ruch“. Výdaje týkající se zahraničního cestovního ruchu zvyšují výdaje Bilance služeb. Hlavní vliv cestovního ruchu na platební bilanci má saldo příjmů a výdajů označované také jako neoficiální ,,bilance cestovního ruchu“. Požadovaným výsledkem je její co největší plusové saldo. Pro stanovení srovnatelnosti informací v mezinárodním měřítku stanovily Mezinárodní měnový fond ve spolupráci s UNWTO pravidla pro vykazování výkonů turismu v platební bilanci. Platební bilanci sestavuje Česká národní banka.

19

Vytváření podnikatelských a pracovních příležitostí Mnohoodvětvovost cestovního ruchu předurčuje, že na zajišťování služeb účastníkům cestovního ruchu má podíl několik organizací a jednotlivců pracujících v různých odvětvích a resortech. Turismu nám přináší pracovní a podnikatelské možnosti, jak stálé i sezonní. (NEJDL. K., 2011, s. 27-33) V období turistické sezony se obvykle v oblasti destinačního jádra zaznamenává zvýšení cenové hladiny. Důsledkem bývá zvýšení časoprostorové koncentrace nabídky. Efekt turistické pasti ,,Nežádoucí působení neregulovaného cestovního ruchu, který svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje svůj vlastní kapitál (kulturní a přírodní hodnoty destinace) a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj Intenzita dopadu tohoto efektu je dána zejména následujícími faktory: 

relativní návštěvnost (vztažená na počet obyvatel)



sezónnost



zranitelnost ekosystémů



míra ekonomické závislosti rezidentů na CR



míra regulace CR

Tento jev může výrazně ovlivňovat životní cyklus destinace.“ (www.geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf)

1.4 Vliv cestovního ruchu na životní prostředí Ekologická problematika je úzce spjata se současným cestovním ruchem. Obě strany mají na sebe vzájemný vliv působí trvale a souběžně, pozitivní a současně, pozitivně i negativně. Snahou turismu, z jeho podstaty je udržet dobré životní prostředí, protože ho k jeho udržení potřebuje, pro něho je zárukou k úspěšnému fungování a svůj další rozvoj. Toto tvrzení je dáno tím, že zdravé zdravotní prostředí se podílí na existenci a využívání podstatné části atraktivit cestovního ruchu a umožňuje jejich zhodnocení. Zda tomu, tak není, je území neuspokojivým životním prostředím úplně do značné míry vyloučeno pro potřeby CR.

20

Cestovní ruch je ochuzen o část možností svého rozvoje. Udržitelný rozvoj turismu je pokládán za základní řídící způsob v turismu pro spravování všech zdrojů tak, aby ekonomické, sociální, environmentální a estetické potřeby mohly být uskutečňovány při udržení základní základních ekologických procesů, biologické rozmanitosti, kulturní integrity a systémů podpory života. Cestovní ruch může přinést i pozitiva pro životní prostředí. Nepřetržité udržování životního především přírodního prostředí v souboru lázeňského prostředí dotváří kvalitu produktu lázeňských míst. Podstatnou atraktivitou turismu tvoří chráněné přírodní celky a využívá četností přírodních útvarů. Bez jeho přičinění by velká část těchto přírodních celků nevznikla nebo by neměla možnost existovat. Jedná se o přírodní parky, chráněné krajinné oblasti a přírodní rezervace. Turismus je v určitých případech nucen usměrňovat návštěvnost turistů v území, destinaci i místech. Podílí se na vytváření turistických tras, aby dosáhl bezpečnosti a požadovaného komfortu a také snižoval důsledky pohybu účastníků cestovního ruchu v přírodním území. Turismus přispívá k vytvoření finančních prostředků na péči o část ekologického prostředí, které využívá. Díky němu jsou získávány peněžní prostředky ze vstupného a návazných prodejů, a tím vytváří návštěvnickou poptávku. Také poskytuje pracovní příležitosti mnoha lidem, kteří mohou specializovaně věnovat o ekologické prostředí a často zamezit devastování přírody, například strážci a úklid v národních parcích, průvodci a informátoři, pečovatelé o zvěř apod. Spojitost cestovního ruchu k životnímu prostředí zcela platí přesvědčení Antoine de Saint Exupéryho: ,, Zemi jsme nezdědili po našich předcích, nýbrž jsme si vypůjčili od našich dětí“( NEJDL. K., 2011, s. 3638)

Ve významných rekreačních oblastech může být cestovní ruch považován za hospodářské činitele znehodnocující přírodní prostředí. V posledních dvaceti letech je zaznamenán značný vzestup negativního působení cestovního ruchu na přírodním prostředím všech významných rekreačních oblastech na celém světě. Dopady negativního vlivu se projevují mimo jiné i v estetické, hygienické a sociálně psychologické sféře. Dalšími negativními projevy je zabírání zemědělské a lesní půdy. Vedle složky geografické jsou vlivy environmentálního (vyvolané návštěvníky), ekonomického (efekty CR) a socio - kulturního charakteru (dopad přítomnosti návštěvníků na rezidenty). Vlivem různých faktorů mohou nastat vratné nebo nevratné změny na životní prostředí. Přívalem turistů hrozí ničení ekosystémů, rostlinných a živočišných druhů nebo naopak zavlečení nepůvodních zástupců fauny a flory, které se v dané oblasti nikdy nevyskytovaly. Turistické znečištění může vést k procesu uvolňování látek nebo energií (pevných, kapalných, plynných aerosolových emisí a odpadů) uvolňovaných ze zdrojů 21

znečištění do složek životního prostředí. Též dochází ke znečištění vody jak pitné i užitkové. Vliv cestovního ruchu může mít za následek visuální a strukturální změny krajinného rázu, jedná se o nevhodně zvolenou architekturu v krajině, převody ploch z běžných způsobů využívání na plochy rekreační. Bohužel se vyskytují tací, kteří záměrně poškozují přírodní hodnoty, například nápisy, grafity na skalních a jiných přírodních útvarech, poškozováním živočišných či rostlinných druhů, nerostů, hornin, poškozování korálových útesů v exotických mořích. Vysoká turistická koncentrace může vést k nevraživosti rezidentů ve vztahu k návštěvníkům. Místní obyvatelé mají obavy z cizinců a jiných ras. ,,Rezidenti přijímají prvky kultur návštěvníků, zatímco prvky jejich kultury jsou postupně utěsňovány“. Příliv návštěvníků

může

vést

i

ke zvýšení

životní

úrovně

rezidentního

obyvatelstva.

(www.geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf)

1.5. Předpoklady rozvoje CR Největší vliv na rozvoji cestovního ruchu mají tzv. předpoklady (podmínky či faktory), které se podílejí na existenci a dalšímu rozkvětu cestovního ruchu na území (státu, regionu, světadílu, apod.). Podmínky pro cestovní ruch se nejčastěji člení na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. Daná destinace ,,město Frenštát pod Radhoštěm“, která je předmětem této bakalářské práce má mnoho předpokladů rozvoje cestovního ruchu.

1.5.1. Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady mají vůdčí postavení při konkrétním umístění jeho realizace, nezáleží na tom, zda jsou přírodního nebo společenského charakteru. Umožňují lokalizaci aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Rozhodující úlohu pro existenci těchto předpokladů má geografická poloha konkrétní oblasti či střediska a jejich předešlý historický vývoj, jež je odvozen kvalitou geografické polohy. Příznivé hodnoty lokalizačních podmínek určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Člení se na předpoklady přírodní a kulturní. Přírodní předpoklady cestovního ruchu se týkají rozmanitosti přírodního prostředí na Zemi. Vznikly dlouhodobým vzájemným působením různých přírodních činitelů. Spadá sem 22

především reliéf, klima, poloha v rámci světadílů, kvalita ovzduší, vodstvo, zastoupení fauny a flory. Nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu se nacházejí v místech, kde se zároveň vyskytují příznivé hodnoty více než jednoho z přírodních činitelů. Rozmanitost přírodních atraktivit, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Přírodní předpoklady Frenštátu pod Radhoštěm město ležící v malebné kotlině Moravskoslezských Beskyd je z hlediska rekreace poměrně vyhledávanou destinací. Do nejvýznamnějších středisek CR patří obce Frenštát pod Radhoštěm a především Trojanovice. Horská krajina v okolí Frenštátu má osobitou atmosféru. Horská pásma jsou rozčleněna hlubokými údolími řek a potoků. Místní vegetaci a květenu tvoří rostliny typicky karpatských druhů. Na horských loukách a mokřadech rostou chrpy a orchideje. Pokud budeme mít štěstí je možné v lesích zahlédnout vzácné druhy živočichů (rys ostrovid, vydra říční, tetřev hlušec, lze potkat i medvěda brtníka). Oblast Beskyd patří mezi nejvýznamnější zásobárny pitné vody v České republice. Kulturní předpoklady cestovního ruchu vyplývají z výsledků tvořivé činnosti lidí vztahující se k historickému vývoji území. Pozornost turistů vyvolávají architektonické významné parky i památky lidové architektury. Pro návštěvníky jsou cílovými oblastmi kromě přírodně zajímavých území města soustřeďující větší množství kulturních památek jednotlivé kulturně historické lokality. Kulturní předpoklady ve Frenštátě pod Radhoštěm centrum města je vyhlášené městskou památkovou zónou, tvoří náměstí s částečně zachovalým podloubím. Je obklopeno měšťanskými domy ze 17. a 19. Století. Na náměstí se nachází budova novorenesanční radnice a kostely. Frenštát a jeho okolí je místem, kde žili, tvořili nebo pouze navštěvovali někteří významní sochaři, výtvarníci a spisovatelé. Nejčastějšími cíli turistů jsou Pustevny, kde se nacházejí dřevěné domy Maměnka a Libušín, ty patří k nejcennějším stavbám v Beskydech. Dále známá hora Radhošť, která bývá tradičně spojována s uctíváním pohanského boha Radegasta. Také zde můžeme navštívit kapli se sousoším Svatého Cyrila Metoděje. Za návštěvu určitě stojí i místní muzeum s moderními expozicemi, tkalcovství, pletařství, dějin, kulturních tradic, regionu, turistiky, sportu a beskydské přírody.

23

1.5.2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti nebo země účastnit se na cestovním ruchu aktivně či pasivně, tzv. přijímat účastníky cestovního i stávat se jimi samotnými. Poskytují nám možnost vybrat ty obyvatele nebo oblast, kteří nebo které mají ideální podmínky pro účast na cestovním ruchu. Dělí se obvykle na předpoklady objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady patří sem celý soubor faktorů, působící na cestovních v území. Zde mezi ně můžeme zahrnout zejména politická (politická a bezpečnostní situace), ekonomická (ekonomická a životní úroveň), demografická (hustota zalidnění, věková struktura). Objektivní předpoklady Frenštátu pod Radhoštěm na vývoji a počtu obyvatel v obcích má vliv především migrace mladých rodin. Největší počet obyvatel zaznamenávají především příměstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností, atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným zázemím. Moravskoslezský kraj zaznamenává ve všech správních obvodech ztrátu obyvatelstva v předproduktivním věku. Faktorem za tento neupokojivý vývoj je stárnutí obyvatelstva a snižující se počet narozených dětí. Bohužel zde dochází k poklesu pracovních míst. Subjektivní předpoklady mají vliv na rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich účast je podmíněna příslušností k sociální a profesionální skupině, na rodinných poměrech, ale též na četných psychologických faktorech. Významnou roli v rozhodování hraje módnost návštěvy konkrétního střediska nebo oblasti, působení reklamy a propagace cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu, ale též i znalost jazyků, atd. (Holeček M. a kolektiv, 2005, s. 19-22) Subjektivní předpoklady města Frenštát pod Radhoštěm místní turistické informační centrum poskytuje komplexní informace o všech službách související s cestovním ruchem v dané oblasti. Také nabízí prodej map a publikací, suvenýrů, pohlednic, prodej jízdenek a vstupenek. TIC Frenštátu pod Radhoštěm spolupracuje s regionálními i celostátními institucemi cestovního ruchu. Dále s informačními centry Moravskoslezského kraje a celé České republiky. Informační centrum se podílí také na propagaci města i mikroregionu. Město také vydává místní Frenštátský zpravodaj. O městě se můžete dozvědět mnoho informací a aktualit prostřednictvím televizního kanálu Beskyd televize tj. aktuální zpravodajství z celého Valašska.

24

1.5.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají převládající postavení pro konečnou etapu realizování různých forem

cestovního

ruchu:

umožňují

oblastí

(středisek)

cestovního

ruchu

docílit

(prostřednictvím dopravy) a využít je (pomocí ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení). ,,S kapacitou tvoří ,, nabídkový strop“ pro využití možností lokalizačních podmínek a atraktivit. Služby, které poskytují přímo cestovnímu ruchu, tvoří mnohdy jen část z jejich souhrnné kapacity“. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně-technické. Dopravní předpoklady dopravě náleží prvotní podmínky realizace. Jejím prostřednictvím je zajištěno spojení mezi výchozím místem účastníka a cílovou oblastí. Díky stálému rozrůstání cestovního ruchu se zvyšuje poptávka a tím i význam dopravy pro jeho realizaci i rozmístění roste. V dnešní době se zvyšuje kapacita, rychlost, kvalita a bezpečnost dopravních prostředků. Doprava zvyšuje dostupnost do rozsáhlejších oblastí a středisek do vnitrostátního i mezinárodního cestovního ruchu, což vede ke zvyšování průměrných přepravních vzdáleností na tomto úseku. Moderní doprava umožňuje rozšíření cestovního ruchu ve stále větších prostorových dimenzích. Atraktivita území rozhoduje nejen o možnosti dopravního spojení, ale převážně hustota a kvalita dopravní sítě čím je síť silnic, železnic, leteckých spojů, atd. hustší a její kvalita lepší. Daná oblast má vyšší předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Dopravní předpoklady Frenštátu pod Radhoštěm území disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Frenštátem nevedou žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Jsou zde pouze silnice I., II. a III. třídy a místní komunikace. Oblastí Frenštátu prochází komunikace nadregionálního významu, která umožňuje spojení s významnými sídelními centry regionu, ke kterým patří Rožnov pod Radhoštěm, Kopřivnice nebo Ostrava. K veřejné hromadné dopravě slouží autobusová linková doprava a železnice. Další možností dopravy je využití lanové dráhy na Pustevny nebo na Horečky. V zimní sezoně jsou zde provozovány pro lyžaře Skibusy. Cykloturisty určitě potěší Cyklobusy. V místním turistickém informativním centru lze zakoupit jízdenky autobusových mezinárodních linek. Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu pod tímto pojmem si můžeme představit vybavení oblasti infrastrukturou – ubytovacími, stravovacími, zábavními, sportovními a dalšími zařízeními, která vyhotovují požadavkům účastníků cestovního ruchu. Můžeme se zařadit informační systémy poskytující potřebné a kvalitní informace potenciálním a reálným návštěvníkům. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry ukazatelem

25

pro množství turistů, kteří mohou území využít. Další podstatnou záležitostí je i kvalita poskytovaných služeb v návaznosti na nové technologie v rezervaci, propagaci a organizaci. ( Hrala V., 2001,s. 27-30) Materiálně-technické předpoklady ve Frenštátu pod Radhoštěm město a jeho okolí nabízí spoustu možností využití volného času. Na území Frenštátu a Trojanovic se nachází sportovně rekreační areál Horečky se skokanskými můstky. Ve Frenštátě mají tradici převážně zimní sporty. Samotné město i okolí přináší díky kopcovitému terénu a atraktivitě přírody možnosti pro pěší turistiku, jízdu na horských kolech, lyžování či paraglidingu. V letním období je hojně navštěvovaný místní aquapark a autokemp. Možnost ubytování i stravování je zde také příznivá.

1.6 Vybraná destinace Frenštát pod Radhoštěm Obrázek č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje

Zdroj: www. spravnimapa.topograf.cz/84367/moravskoslezsky-kraj Město Frenštát pod Radhoštěm se rozkládá na severním úpatí radhošťského pásma Moravskoslezských Beskyd v kotlině při soutoku řek Lomné, Lubiny a Bystré. Mikroregion Frenštát pod Radhoštěm řadíme do Moravskoslezského kraje a současně spadá pod okres Nový Jičín. Díky své poloze je výchozím bodem pro turistické výpravy na Horečky, Velký Javorník, Pustevny a Radhošť. Rozloha města je 11 km², má 11 250 obyvatel a jeho 26

nadmořská výška dosahuje okolo čtyř set metrů nad mořem (vrcholky okolních hor se převyšují nad 1000 m n. m. Frenštát se nachází na okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy, největšího chráněného území v České republice, jehož rozloha je 1160 km². Oblast Beskyd zahrnuje území přirozené akumulace vod a tvoří také nejvýznamnější zásobárnu pitné vody v České republice. Mikroregion Frenštátsko tvoří město Frenštát pod Radhoštěm a obce Bordovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá, Veřovice a Trojanovice. Krajina Frenštátska byla osídlena asi až ve 13. století a to díky podhorskému a horskému rázu. První zmínky o Frenštátu jsou z roku 1382. Dříve se na soutoku Lomné a Lubiny zpracovávala železná ruda, do městečka se soustřeďovali řemeslníci, obchodníci a zemědělci. Vyhlášené bylo hlavně místní tkalcovství. Horské pastviny byly osídleny Valachy se svými stády ovcí. V druhé polovině 19. století nastala složitá hospodářská situace, která způsobila hromadný odchod mnoha chudých rodin do Ameriky a to především do Texasu. Pod názvem města si v současné době nepředstavíme jen památky, rozlehlé parky,ale také rozvíjející se průmyslové město, které se stalo centrem celého regionu. Frenštát nás také láká řadou kulturních a sportovních akcí na náměstí a v blízkém autokempu pořádaných akcí v rámci Frenštátského kulturního léta. Zavítat můžete i do Domu kultury s městskou knihovnou, do čajovny Magnolia, do výstavní síně Albína Poláška, do muzea, kina nebo do Malé galerie. Osvěžení či plavání lze uskutečnit v krytém bazénu nebo v moderním aqvaparku na okraji města. Frenštátko je nejsevernější částí Valašska. Místní nářečí je ovlivněno blízkostí Ostravska a Slezska. I nadále zůstává bohatství lidové poezie, pohádek a pověstí, písní a tanců, zvyků, krojů i výtvarných projevů spolu s lidovými stavbami plně valašské. Pozůstatků ze salašnictví zbylo málo, nicméně tradice valašských vojvodů, zbojníků i portášů zůstala živá. O zachování lidového umění mají zásluhu folklorní soubory Sedmikvítek z Frenštátu a další. Dnešní město tvoří zejména náměstí s novorenesanční radnicí a částečně zachovalým podloubím. Město je lemováno měšťanskými domy ze 17. a 19. století. Náměstí je zdobeno kašnou a barokními sochami, Centrum města se stalo městskou památkovou zónou. Je také městem, kde působili významné osobnosti. Ze západní části Moravskoslezských Beskyd stoupají mohutné horské hřebeny Radhošťských Beskyd s poetickými názvy Smrk, Velká Stolová, Kněhyně, Noříčí, Tanečnice a Radhošť. Nejznámější je Radhošť, ale přesto však není nejvyšší, prvenství dosahuje poněkud vzdálenější Smrk s nadmořskou výškou 1276 metrů. Nejbližší vycházkou od města Frenštátu pod Radhoštěm jsou turisticky nenáročné Horečky. Dobré značení stezky nás zavede až na vyhledávaný Velký Javorník. Pokud se svezeme lanovkou na Pustevny můžeme zde vidět skvosty lidové architektury Beskyd dřevěné domy Maměnka a Libušín. Když půjdeme trochu dále dojdeme na horu Radhošť, kde můžeme vidět pohanského boha 27

Radegasta a kapli se sousoším svatého Cyrila a Metoděje. Je také městem, kde působili významné osobnosti. Díky krásné přírodě, kulturnímu a sportovnímu vyžití a vlídné pohostinnosti obyvatel Frenštátu p. R. se stává vyhledávaným centrem nabízející bohatou škálu volnočasových aktivit. (propagační materiál Frenštát pod Radhoštěm, Informační centrum města) Pečetním symbolem a poté i městským znakem Frenštátu pod Radhoštěm se stal svatý Martin Tourský, jemuž je zasvěcen místní římskokatolický farní kostel. Barvy města jsou červená a bíla barva. Podoba praporu města má podobu: ,,Na červeném listu bílá postava sv. Martina z Tours se žlutou berlou v pravici, sedící na žlutém stolci a žehnající levicí. Na opěradlech odvrácené bílé husy se žlutou zbrojí, hledící k biskupovi. Tři stupně pod stolcem jsou bílé. Poměr šířky k délce je 2:3“. Co se týká znaku města, tak ten má podobu: ,,V červeném štítě sedí na zlatém stolci, postaveném na třech stříbrných stupních v patě štítu, sv. Martin z Tours ve stříbrném šatě a s mitrou na hlavě. V pravé ruce drží zlatou berli, levicí žehná. Na opěradlech stolce stojí dvě obrácené stříbrné husy se zlatou zbrojí, hledící k biskupovi“. (Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Kunčice pod Ondřejníkem, 2004) V teoretické části jsem se věnovala obecnému vymezení pojmů cestovní ruch a destinace včetně jejich typologie. Poté ekonomickým přínosem cestovního ruchu. Dále jaký vliv má cestovní ruch na životní prostředí. Následně se zmiňuji o předpokladech cestovního ruchu, jak teoreticky tak i konkrétními příklady ve Frenštátě pod Radhoštěm. V poslední části představuji vybranou destinaci Frenštát pod Radhoštěm. Analytická část bude obsahovat analýzu města a jeho okolí týkající se mikroregionu Frenštátska, historie města, životního prostředí, přírodních a turistických atraktivit, analýzou sportovních atraktivit, analýzou ubytovacích a stravovacích zařízení, možností dopravy, řízenému rozhovoru a SWOT analýze.

28

II. ANALYTICKÁ ČÁST 2. Analýza rozvoje cestovního ruchu ve Frenštátě pod Radhoštěm V analytické části představím město Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí. Seznámím s mikroregionem Frenštátsko, historií města a životním prostředí v dané destinaci. V další části charakterizuji Frenštát pod Radhoštěm jako turistickou destinaci. Jedná se o přírodní a turistické atraktivity, sportovní aktivity, analýzu ubytovacích a stravovacích zařízení a dopravní infrastrukturu. V závěru zobrazuji SWOT analýzu a volný rozhovor s paní, která pracuje v odboru rozvoje, dotací, kontroly a propagace ve Frenštátě pod Radhoštěm.

2.1 Mikroregion Frenštátsko Jedná se o dobrovolný svazek obcí (DSO) Mikroregion Frenštátsko vznikl za účelem navázání bližšího vztahu spolupráce s několika blízkými obcemi. Tyto obce řeší společné problémy a otázky budoucího rozvoje v oblasti CR, podnikání, občanského života, školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, životního prostředí, požární ochrany apod. Mikroregion Frenštátsko tvoří město Frenštát pod Radhoštěm a obce Trojanovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Lichnov, Tichá, Veřovice a Bordovice. Tyto obce se nachází v jižní části Moravskoslezského kraje. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na východě s obcemi správního obvodu Frýdlant nad Ostravicí. Na severu jeho hranici tvoří obce správního obvodu Frýdek Místek, na severozápadě obce správního obvodu Kopřivnice a na západě obce správního obvodu Nový Jičín. Pro mikroregion Frenštátko je charakteristický členitý povrch podhorské a místy až horské krajiny s četností smíšených nebo jehličnatých lesů. Oblast leží v samém středu Beskyd, které patří k horské soustavě Karpat. Pro níž jsou charakteristické příkré stráně a dlouhá údolí. Už v roce 1973 byly Beskydy vyhlášeny Chráněnou krajinnou oblastí, která je díky své rozloze největší v České republice. Nejvyšším místem Mikroregionu je Radhošť (1129 m n. m.). Region je nejstálejším místem z hlediska teplot a ročním průměrem slunečního svitu. V zimním období nám poskytuje ve vyšších polohách značné množství sněhových srážek. (www.mufrenstat.cz/mikroregion-frenstatsko/d-196232/p1=42714) Do mikroregionu patří následující obce: 29

Město Frenštát pod Radhoštěm není největší z obcí mikroregionu, ale má však nejvyšší počet obyvatel. Střed města je známý především svým náměstím s novorenesanční radnicí a částečně zachovalým podloubím. Frenštát a jeho okolí je místem mnoha významných osobností. Samotné město s okolím nabízí spoustu sportovních možností, využití volného času včetně krásné přírody a pohostinnosti místních obyvatel. Obec Trojanovice jsou svou katastrální výměrou nejrozsáhlejší ze všech. Vznikly oddělením pasek od města Frenštátu v roce 1748. Byla původně rozptýlenou osadou salašníků a pasekářů, kterou založil téhož roku olomoucký biskup a kardinál Ferdinand Troyer. Samostatnou obcí se Trojanovice staly v 1754. V současnosti jsou vyhledávaným turistickým střediskem. Trojanovice jsou horskou obcí rozkládající se pod horskými pásmy Nořící hory (1047 m n. m.), Radhoště (1129 m n. m.) a Velkého Javorníku (918 m n. m.). Díky své poloze je obec rozdělena na čtyři hlavní části: Bystré, Lomná, Pod Radhoštěm a Pod Javorníkem.V Trojanovicích se narodil sochař Jan Knebl, spisovatel Bohumír Strnadel-Četyna, malíř Antonín Strnadel a spisovatel Josef Strnadel. Za návštěvu stojí trojanovické muzeum, kde můžeme vidět kopii pečeti z roku 1766 nebo mužský a ženský kroj, který nosili místní obyvatelé obce. Další ojedinělostí je také Valašský betlém z roku 1930, který je dílem frenštátského řezbáře Josefa Kněžka. Obec Kunčice pod Ondřejníkem leží mezi Frenštátem a Frýdlanskou kotlinou, mezi horami Ondřejníkem, Radhoštěm a Kněhyní. Dlouhá je přibližně 9 km, rozlohu má 21 km². Obcí prochází železniční trať Ostrava- Valašské Meziříčí. První zmínky o Kunčicích jsou známy z let 1281-1302 z období vlády posledních Přemyslovců. Převážně ve 2. polovině 19. století, zde lidé dolovali železnou rudu. Cenou kulturní památkou je dřevěný kostelík svatého Prokopa a svaté Barbory původem z Podkarpatské Rusi. V neděli po svaté Máří Magdaléně jsou od nepaměti vyhledávané poutě ke cti patronky zdejšího kostela. Dnes je ideálním rekreačním střediskem Beskyd. Obec Lichnov je obklíčena řadou kopců a strání. Rozkládá se v malebném údolí Lichnovského potoka, někdy také nazývané ,,Javornička“. Katastr obce sousedí na severu s Kopřivnicí a Vlčovicemi, na východě s Tichou, na jihu s Bordovicemi a na západě s Veřovicemi, Ženklavou a Štramberkem. První zmínka o vzniku obce je asi z roku 1293. Dříve byla majetkem hostýnského a později hukvaldského panství. Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství, plátenictví a prý se tu těžila i železná ruda. Tato obec je rodištěm známé malířky kraslic Johanny Špačkové a lidového řezbáře Bohumila Tobiáše. Obec Tichá najdeme v blízkosti hradu Hukvaldy v podhůří Beskyd. Na jihu je obklopena mohutnou hradbou Moravskoslezských Beskyd. Ze západu se hory svažují až k Valašskému 30

Meziříčí. Z východu jsou však vrcholky vyšší (Kněhyně, Stolová, Smrk). Ve výhledu na nejvyšší vrchol Lysou horu (1324 m n. m.), ale bohužel brání horské pásmo Ondřejník (924 m n. m.). který vytváří východní rámec kotliny. Z lidových pověstí se domníváme, že Tichá byla nejstarší obcí kotliny. Prý zde už v 9. století stála malá kaplička na místě později postaveného dřevěného kostela svatého Mikuláše, který patřil mezi dominanty kraje, ale bohužel roku 1964 podlehl požáru. Název obce je spojen s názvem zdejšího protékajícího potoka Tichávka. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím, zahradnictvím a od 17. století těžbou železné rudy a po roce 1918 i těžbou vápence. Tradiční domácí punčochářství a tkalcovství vystřídala textilní výroba. Místním krajanem byl malíř a grafik Leopold Parma. Obec Veřovice se rozkládá podél říčky Jičínka v dolině mezi Veřovickými vrchy, které tvoří Velký Javorník, Dlouhá, Krátká, Hundorf, Huštýn a Trojačka. Mezi Velkým Javorníkem a Dlouhou je hluboké romantické údolí s názvem Padolí. Dříve tudy vedla důležitá obchodní stezka ze Štramberka do Rožnova pod Radhoštěm. Obec byla založena koncem 13. století. Kdysi patřila do vlastnictví panství hradu Štramberku. V současnosti jsou Veřovice navštěvovaným turistickým místem, obzvláště pro výstup na Velký Javorník. Obec Bordovice se nachází podél břehu Lichnovského potoka.Údolí je ze stran obklopeno vysokými svahy, které zaujímají na severozápadě (608 m n. m.) vrcholem Na Peklech, na jihovýchodě Velkým Javorníkem (918 m n. m.). Část obce náleží CHKO Beskydy, další část připadá do přírodního parku Podbeskydská pahorkatina. V území převládá kopcovitá až hornatá krajina, která je přepažena údolím Frenštátské brázdy. Zdrojem obživy obce byla též těžba železné rudy. Neúrodnost půdy však dohnala v 19. století celé rodiny k migraci a to převážně do Texasu. Je to místem, kde se narodil spisovatel, publicista a rozhlasový pracovník Jan Drozd také malíř a grafik Jiří Jaromír Drozd. (Beskydské kouzlo Frenštátska, 2008)

31

Tabulka č. 1: Přehled katastrální výměry a počtu obyvatel Mikroregionu Frenštátsko ke dni 1.1.2013 Katastrální výměra

Počet obyvatel k 01.01.2013

Frenštát pod Radhoštěm

1 143 ha

10 942

Trojanovice

3 580 ha

2 430

Veřovice

1 657 ha

2 002

Bordovice

630 ha

578

Kunčice pod Ondřejníkem

2 018 ha

2 244

Tichá

1 644 ha

1 721

Lichnov

1 208 ha

1 489

Obec

Zdroj: (www.mufrenstat.cz/mikroregion-frenstatsko/d-196232/p1=42714)

2.2 Historie města Historie města Frenštátu pod Radhoštěm je ve svých počátcích zastřena ,,mlhou“, neboť není dostatek písemných dokladů. Z tohoto důvodu patrně nikdy nezjistíme přesné datum jeho založení. Toto místo bylo osídleno nejspíš až v historické době, protože zde nabyly nalezeny žádné stopy po osídlení z doby předhistorické. Zprávy o osídlení existují až z konce 13. století. Jsou to zmínky o okolních vsích. První písemné zachycení o Frenštátě p. R. pochází z roku 1382. To souvisí s blízkým hradem Šostýn, jehož majitelé byli i panovníci jako Zikmund Lucemburský a Jiří z Poděbrad. Z roku 1445 pochází další záchytný bod v podobě záznamu. že Frenštát užíval stejného práva (hlubockého) jako starší města Příbor (doložený 1251) a Nový Jičín (1293). Není však jasný ani jeho zakladatel a rovněž název. současný a úplný název města vznikl až v roce 1888. Ve 13. století zasáhla do osídlení tohoto kraje německá kolonizace, i když nebyla příliš početná. V první polovině 15. století se na městu i okolí projevily neblaze husitské války. To mělo později pokračování v důsledku válečných konfliktů mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Roku 1467 byly biskupem potvrzeny výsady městské rychty dědičnému fojtu Vilému z Hluzovic. Chybějící prameny z konce 15. století a počátku 16. století neumožňují nahlédnout do historie Frenštátu a jeho okolí v tomto období. Až v druhé polovině 16. století je znát vzrůst města podle privilegií na týdenní a výroční trhy v letech 1556 a 1559. Obchodní spojení existovalo i s cizinou. Například s Krakowem. Z Frenštátu se exportovalo plátno a polské Veličky se importovala kamenná sůl. Z přelomu 16. a 17. století existují doklady o těžbě železné rudy a provozu hutí. Rovněž se ví 32

o provozu sklárny, osmi pil a dvou mlýnů. Byla zde i práva vařit pivo i právo vinného šenku. Živobytí zde však mělo především zemědělský charakter, i když se ví i o rozvoji řemesel. Devatenáct tkalcovských mistrů obdrželo roku 1606 cechovní privilegium. Po třicetileté válce se jejich množství rozrostlo. Roku 1584 biskup Stanislav Pavlovský umožnil vykoupit městskou rychtu, pořídit z ní radnici a stanovil městské hranice. Povinnosti, které obyvatelům Frenštátu vznikly byly dodávat pstruhy za svolení k pastvě, odvádět oves, dovážet materiál ke stavbám a podílet se na opravách cesty na hrad. Později byly rozšířeny i o právo pálení kořalky a osvobození špitálu od daní. Koncem 16. století mělo město okolo 750 obyvatel. V té době, konkrétně roku 1588 byla dosvědčena i městská pečeť. Konec 16. století a začátek 17. století přinesl i několik morových ran, avšak navzdory tomu počet obyvatel Frenštátu rostl. Zajímavé je, že do dnešních dnů se zde dochovala některá z příjmeních z konce šestnáctého století obvyklých v tomto kraji jako například Raška a Parma. Obě tyto jména zná dnešní svět velmi dobře. Z hrůz třicetileté války se oblast vzpamatovala poměrně rychle i navzdory dalším dvěma morovým epidemiím, které postihly tento kraj během jejích průběhu. V druhé polovině 17. století nebyl Frenštát ušetřen i dvěma ničivým požárům. O několik let později dochází k novému rozvoji i přes postižení další morovou ránou. Stále ovšem zemědělství je o krok napřed před řemeslnou výrobou. Pěstuje se zde pohanka, oves a v menší míře žito. V řemeslech je v popředí cech tkalcovský. Což se projevilo i v samosprávě města, kde přední místa zaostávali tkalcovští cechmistři. Výroba v tomto oboru nebyla určena jen pro domácí potřebu, ale i pro vývoz do Uher, Rakouska a Haliče. Rok 1781 byl pro Frenštát významný, neboť mu byl přiznán titul města. Napoleonské války přinesly neblahé změny jak pro obchodníky s přízí, tak i pro místní tkalce, protože do Evropy začalo proudit levnější bavlněné zboží z Britských ostrovů. Uhry a Halič nakupovaly lněné výrobky z Ruska. Někteří pohotovější tkalci se přizpůsobili a začali podomácku spřádat bavlnu. V důsledku toho zde vznikla řemesla na výrobu potřebných součástek. Nově se zavádějí manufakturní a pozdější strojová výroba přivádí mnoho jednotlivých mistrů do těžké situace. Hledají jiné mnohdy nuznější pracovní příležitosti nebo odcházej do ciziny. S rokem 1860 skončil tkalcovský cech a místo něho vznikly tkalcovské společnosti. S blížícím se 20. stoletím zde začal vyrůstat i průmysl v jiných oborech jako například některé barvířsko-tiskařské firmy a obnovení a zmodernizování pivovaru. Již roku 1850 vznikly státní úřady, které nahradily úřady vrchnostenské. Působil zde okresní soud katastrální měřičský ústav, berní ústav, notářský ústav, poštovní úřad s telegrafní stanicí, lékařská služba, spořitelna, četnická stanice a nádraží. Rovněž od tohoto roku byl v čele správy města starosta radní a výbor (později zastupitelstvo). Frenštát byl po celou dobu své existence převážně českým městem až do první poloviny 19. 33

století, kdy dostával německý ráz. Po pádu Bachova absolutismu začátkem druhé poloviny 19. století byla již cítit atmosféra blížícího se národního obrození. Roku 1863 byl zvolen starostou továrník Valentin Kostelník, který zavedl používání českého jazyka na úřadech. Své vlastenectví dával znát i jako poslanec na moravském sněmu a na říšské radě ve Vídni. Po Kostelníkovi hájili národní zájmy i jeho zástupci. Na druhou strana je nutno připomenout, že tou dobou odcházelo mnoho obyvatel Frenštátu a okolí za prací do zámoří. Způsobily to ne příliš dobré pracovní podmínky a nízké mzdy ve zdejších továrnách. Jejich cílem byly Spojené státy a to především Texas ale i Austrálie, kde doufali v lepší živobytí. Byli však i tací, kteří se zde naopak později usazovali. A to především někteří spisovatelé, výtvarní umělci, hudebníci, skladatelé, a vědečtí pracovníci, kteří zde našli příznivou atmosféru pro svou práci. Hezká příroda, čistý vzduch, četnost památek a pohostinnost zdejších obyvatel byly tím lákadlem. Po zabrání pohraničních oblastí nacistickým Německem roku 1938 našlo ve Frenštátě p. R. útočiště množství uprchlíků. Když byl vyhlášen protektorát vznikla v okolních horách odbojová činnost především v podobě partyzánských oddílů. Po válce dochází postupně k obnově města. Ve městě se obnovuje mimo tradičního textilního průmyslu i průmysl strojírenský, dřevozpracující a v relativně nedávné době byly i pokusy zavést průmysl hornický. Proti těmto snahám se po roce 1990 zvedla naštěstí vlna odporu. V těchto letech rovněž navázali s Frenštátem kontakty i potomci dávných frenštátských občanů, kteří se odstěhovali do Ameriky. Velkou zásluhu na tom má někdejší starosta obce Trojanovice Drahomír Strnadel. Český název se v průběhu 15. až 19. století několikrát změnil. Město se jmenovalo Franštat, Framštat nebo Frankštát. Současný název města Frenštát pod Radhoštěm je používáno až po roce 1888. Dříve ve městě působily různé spolky jako například Občanská Beseda, Spolek tkalcovských tovaryšů, Střelecký spolek, Občanská záložna, Společenská knihovna, Sokol, Jednota divadelních ochotníků a umělecké sdružení Koliba. Roku 1884 byl ve Frenštátě založen spolek první český turistický spolek Pohorská jednota Radhošť. (Frenštát pod Radhoštěm nejstarší prameny k dějinám města, 1982) Místní významné osobnosti Frenštát pod Radhoštěm je také rodištěm nebo působištěm několika významných osobností jimiž jsou například: Albín Polášek byl světoznámý sochař, narodil se ve Frenštátě pod Radhoštěm v roce 1879. K jeho nejznámějším dílům patří socha pohanského boha Radegasta a bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje na hoře Radhošť. Jan Knebl byl sochař a malíř, který se narodil v Trojanovicích roku 1866. Břetislav Bartoš se stal malířem a grafikem, 34

narodil se ve Frenštátě pod Radhoštěm. Antonín Strnadel patří mezi malíře a grafiky narozen v Trojanovicích v roce 1910. Karel Vašut byl akademický sochař a medailér narozený ve Frenštátě pod Radhoštěm roku 1929. Karel Loprais automobilový jezdec již žijící ve Frenštátě pod Radhoštěm, který byl nominován na ralley Paříž – Dakar a rallye Paříž – Dakar – Káhira. Leopold Parma malíř, grafik a fotograf byla také přezdíván jako „kronikář Beskyd“, který zemřel 1953. Jiří Raška je český skokan na lyžích, olympijský vítěz a český lyžař století, narodil se ve Frenštátě pod Radhoštěm roku 1941. A mnoho dalších osobností. (www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1209&p1=2548)

2.3 Životní prostředí v dané destinaci Hygiena životní prostředí se zabývá hodnocením kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území. Eventuálně negativními činiteli, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi ně patří převážně znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocování půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, popřípadě další činitelé s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Znečištění ovzduší je SO ORP je značným problémem z pohledu ochrany životního prostředí. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní a velké zdroje v širším regionu (např. v Kopřivnici a na Ostravsku). Pokud nastanou špatné rozptylové podmínky a dochází k překročení nejvyšší akceptovatelné

koncentrace

škodlivých

látek

v ovzduší,

dochází

k usměrňování

nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Neuspokojující imisní situace širšího regionu má značný vliv i na řešené území. Vedle významných faktorů znečištění nepříznivě ovlivňuje kvalitu ovzduší též i intenzivní silniční doprava. Podle získaných údajů Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2010 nastává na 86,9% území správního obvodu k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví v indikátoru denní koncentrace, skoro na celém území (99,6%) nastává překročení cílové imisní hranice pro zdraví lidí, který zaznamenává znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky. Hlukové znečištění následujícím negativním faktorem ovlivňující hygienu životního prostředí, je hluk. Nejintenzivnější prvek hlukového zatížení na území České republiky je doprava. To se také týká správního obvodu ORP Frenštát pod Radhoštěm. ,,Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými 35

účinky hluku a vibrací“. Podle Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje dochází na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm k přesažení horní hranice pro hluk v blízkosti silnic I/58 a II/483. Odstranění či zmírnění hlukového znečištění způsobené dopravou je velmi složité, zdlouhavé a nákladné. Staré a kontaminované půdy dalším prvkem, který nepříznivě působí na hygienu životního prostředí je přítomnost objektů evidovaných jako staré zátěže území a kontaminované plochy. V dané oblasti ORP Frenštát pod Radhoštěm se nachází celkem pět starých zátěží území, z nichž jsou umístěny tři na území ORP Frenštát pod Radhoštěm. Tyto objekty mohou pro nás znamenat hrozbu, především co se týče kontaminace geologického podloží, povrchových a podpovrchových vod, které mohou nastat průsakem znečišťujících látek. Jedná se o území Jaslovské kasárny, Siemens elektromotory, s.r.o., areálu Bambulovy továrny Frenštát pod Radhoštěm. Další dvě se nacházejí na území obce Tichá Pružiny a obce Trojanovice muniční sklad Pindula. Ostatní negativní faktory v území Negativní faktor, který může působit nepříznivě na hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Výchozím nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje. Plán odpadového hospodářství, který vymezí cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Do těchto cílu řadíme i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů, vycházíme-li z toho, že bude dále využit. Další cíle se týkají způsobu likvidace BRKO - biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro vytvoření biokompostu či bioplynu. Na území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nenajdeme skládku odpadů, odpad se sváží na kapacitní skládku odpadů mimo správní obvod. Ve všech obcích správního obvodu zajištěn uspokojující oddělený sběr odpadů. Ochrana přírody a krajiny území SO ORP je ekologicky stabilní oblast. Vezmeme-li v úvahu jiné správní obvody ORP v rámci Moravskoslezského kraje, lze jejich ekologickou stabilitu zařadit do nadprůměrných. ,,Nachází se zde řada přírodních hodnot spadající pod zvláštní i obecnou ochranu přírody a krajiny“. Dále důležité respektovat nařízení k ochraně přírody v chráněných územích a přírodních památkách. (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část A- RURÚ ) ,,Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze definovat jako takový, který zabezpečuje zajištění současných potřeb účastníků cestovního ruchu a přitom pomáhá rozvoji území. S přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti“. Cestovní ruch je důležitý pro rozvoj území. Neustále se rozvíjí již 36

desetiletí a v současné době je nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím (vytváří 11% světového HDP. (www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/)

2.4 Charakteristika Frenštátu pod Radhoštěm jako turistické destinace Jak jsem se již, dříve zmínila město Frenštát a jeho okolí nabízí širokou škálu přírodních atraktivit, možností sportovního vyžití a dalších turisticky zajímavých cílů. Opravdu je z čeho vybírat. Lze se zaměřit jen na určitý druh aktivit nebo je možná jejich kombinovat. Díky tomu se nám zpestří časový program ve strávené oblasti.

2.4.1 Přírodní atraktivity města Frenštát pod Radhoštěm a jeho okolí Do přírodních předpokladů nabízených touto oblastí se nejdříve seznámím s přírodními památkami, přírodními rezervacemi, naučnými stezkami a chráněnými stromy. Přírodní památky Přírodní památky mají za úkol ochranu cenného geomorfologického útvaru, kterým je ,,rozsáhlý výchoz pískovcových godulských vrstev, značně narušený erozní činností. Předmětem ochrany je i fragment lesního porostu přirozeného charakteru s vysokou druhovou rozmanitostí“. 

Přírodní památka Velký Kámen je situována na severozápadním úbočí Velkého Javorníku ve Veřovických vrších v západní části Radhošťské hornatiny (CHKO Beskydy). Je to několik desítek metrů dlouhá skalní stěna godulského pískovce, z části pokrytá balvanovou sutí.



Přírodní Travertinová kaskáda se nachází v obci Tichá. Vznikla díky intenzivnímu vyvěrajícímu pramenu, který je pravým přítokem říčky Tichavka. Kaskáda vystupuje nad okolní terén a tvoří jedinečný geologický útvar.

(www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1019&p1=1068)

37

Přírodní rezervace 

Národní přírodní rezervace a přírodní rezervace na Frenštátsku Hlavní úkolem rezervace je ochrana cenného lesního porostu s přirozenou dřevinnou charakteristickou pro západokarpatskou oblast na svazích horského masivu Noříčí s bohatým zastoupením lesních typů a zabezpečení lesního společenstva s ohroženými rostlinnými i živočišnými druhy.



Národní přírodní rezervace její katastrální území tvoří rezervace Radhošť, Trojanovice, okres Nový Jičín. Území bylo vyhlášeno v roce 1955 a poté bylo přehlášeno na NPR roku 1989. Představuje ji velmi strmé podhřebenové severní úbočí kolem vrcholu Radhoště až po rozsochu Mjaší. Nachází se tam rozsáhlý komplex porostů vrcholových partií Radhoště. V části masivu převládá smrk stepilý, javor klen a buk lesní Z bylinného porostu zde můžeme najít česnek medvědí, sasanku hajní, lilii zlatohlávek apod. Ze zástupců fauna můžeme zahlédnout žlunu šedou, lejska malého, strakapouda bělohřbetého, zmiji obecnou, vzácnou mišivku horskou a mnoho dalších.

Dále se zde nachází Národní přírodní rezervace Kněhyně - Čertův mlýn a Přírodní rezervace Noříčí. (www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1020&p1=1069) Naučné stezky v této oblasti se nachází velké množství naučných stezek s různou tématikou jako je například historie, příroda, pověst, partyzáni, jeskyně, Radhošť, les, krajina, salašnictví, zřícenin, včelaření apod. Také je lze rozčlenit podle náročnosti. Mezi ně patří: NS FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM - délka je 1,7km s počtem 9 zastávek NS ČERTŮV MLÝN - délka 8km s počtem 9 zastávek NS RADEGAST- délka 5km s počtem 9 zastávek zmínit můžeme i další jako je Lesnická naučná stezka Radhošť, NS VELKÝ JAVORNÍK, NS VEŘOVICKÉ VRCHY, NS JAVORNICKÝ HŘEBEN, NS Javořina- Němčanka - Samčanka, NS LYSÁ HORA, NS HRADISKO, NS PRAMENY MORÁVKY, NS GRUŇ - BÍLÝ KŘÍŽ, VČELÍ PROCHÁZKA. (www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1260&p1=1313) Chráněné stromy ,,Na území Frenštátska rostou významné památné stromy. Důvodem vyhlášení ochrany bylo zjištění, že jde o vitální jedince vysokého věku. Tyto stromy jsou chráněny podle § 46 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb“. Mezi ně patří: 38

Červený buk, Frenštátský topol, Klen na Kopané, Lípa na Záhuní, Lípa u Cochlarů, Lípa u Lipky, Lípa u polikliniky, Lípa u Tobolářů a Veřovická lípa. (www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1018&p1=1067)

2.4.2 Turistické atraktivity Z turistických atraktivit stojí za návštěvu místní muzeum, Radniční věž, Pustevy a Radhošť, rozhledna Velký Javorník a městská památková zóna v centru města. Od listopadu minulého roku byl ve městě aktualizován zvukový průvodce, který poskytuje informace o památkách v českém, anglické a německém jazyce. Vedle světelné lokalizace hledaných objektů a turistických cílů podává synchronní hlasovou reprodukci informačních záznamů o turistických zajímavostech měst a tipech na výlety. Dále je možnost stáhnout si do svého chytrého mobilního telefonu dva nové videospoty pod názvem ,,Město kultury a sportu“ a ,,Procházka městem“. ( Frenštátský zpravodaj, leden 2014, str. 3) Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm první exponáty současného muzea se podařilo shromáždit už koncem 19. století. Nyní je situován v renovované budově měšťanské chlapecké školy z roku 1876. V muzeum se nachází 9 stálých expozic a také se tam konají různé výstavy. Vstupné si myslím, že je velmi přijatelné a provozní doba je též vyhovující. Muzeum jsem osobně navštívila a vřele Vám ho doporučuji také navštívit. Koho zajímá jak se dříve v Beskydech žilo, jaké spolky zde vznikly, jaké významné osobnosti zde působili a s jakou faunou a florou se můžeme v této oblasti setkat. Ke stálým expozicím patří: Paměť města - historie města a regionu, Jitřenka východu- frenštátská společnost ve 2. polovině 19. století,

Kolébka české turistiky- Pohorská jednota Radhošť a tradice lyžařského sportu,

Doteky přírody- geologie, botanika, zoologie, Pán Bůh, všichni svatí a ti druzí- rok pod horami - národopis Frenštátska, Tam za mořem- vystěhovalectví z Frenštátu,Člunek zpívárukodělná tkalcovská výroba, pletařství a barvířství, počátky tkalcovské tovární výroby, Pod Radhoštěm domov můj- kulturní tradice a přítomnost regionu a Terče střeleckého spolku. Radniční věž při její návštěvě je možnost shlédnout originály soch např. Karla Vašuta, Jana Knebla a také originál sochy Radegasta od Albína Poláška. Při pohledu z věže je krásný výhled na město Frenštát pod Radhoštěm a panorama Beskyd. Pustevny pokud jsou návštěvníci fyzicky zdatní můžou se na Pustevny vypravit pěšky k vrcholu nebo lze využít sedačkové lanovky, která vyjíždí ze stanice Ráztoka z Trojanovic. Já jsem se osobně využila jízdy lanovkou. Při jízdě lanovkou jsme obklopeny lesy a krásným výhledem na krajinu. Po 39

výstupu upoutají pozornost historické stavby lidové valašské architektury, které se řadí k národním památkám jsou to dřevěné domy Libušín a Maměnka navržené architektem Dušanem Jurkovičem z roku 1898. V březnu tohoto roku bohužel vypukl požár a Libušín vyhořel. Byla zorganizována veřejná sbírka na obnovu tohoto objektu. Horské sedlo je v nadmořské výšce 1018 metrů. V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem s několika vleky. Jsou také výchozím místem naučné stezky Radegast a Čertův mlýn. Půjde - li se po hřebeni okolo sochy Radegasta přijde se až na posvátnou horu Radhošť. Při cestě k hoře Radhošť si každý může postavit z kamínků nějaké útvary na důkaz své návštěvy.

Tabulka č. 2: Souhrnný přehled návštěvnosti Pusteven na profilech, denní průměry a denní maxima v jednotlivých sledovaných letech 2012 a 2013 Rok

Profil

Začátek měření v daném roce

Konec měření v daném roce

2012

Pustevny

1.1.2012

31.12.2012

2013

Pustevny

1.1.2013

19.11.2013

Počet Návštěvnost celých celkem sledova -ných dnů 365 83 390

323

145 420

Průměr Max. za návštěv den -níci/ za den 228

450

1102, 14/07/201 2 2965, 07/09/201 3

Zdroj: (www.monitoringnavstevnosti.cz/userfiles/Beskydska_magistrala.pdf) Z tabulky č. 2 je patrné, že návštěvnost stoupla oproti předchozímu roku. Tab. 3: Přehled počtu návštěvníků Pusteven na jednotlivých profilech v pracovní dny a o víkendech včetně státních svátků (v počtu 1099 sledovaných dnů z období 16.11. 2010 19.11.2013) Víkendy a Pracovní Víkendy a státní svátky dny svátky celkem 310 974 142 121 168 853 187 503 Pustevny Zdroj: (www.monitoringnavstevnosti.cz/userfiles/Beskydska_magistrala.pdf) Kategorie

Návštěvnost celkem

Pracovní dny celkem

Tabulky č. 3 zobrazuje rozdílný počet návštěvníků v pracovní dny a o víkendech a svátcích.

40

Tabulka č.4: Zastoupení jednotlivých typů turistů na monitorované komunikaci Trojanovice - Pustevny v jednotlivých částech sezóny 2012/2013 Letní část sezóny Typová skupina Zastoupení (%) turistů Pěší turisté 45 Cyklisté 18 Koloběžky 33 Auta 3 IN-LINE bruslaři 1

Zimní část sezóny Typová skupina Zastoupení (%) turistů Pěší turisté 27,5 Běžkaři 19 Sjezdoví lyžaři 39 Snowboardisté 6,5 T. na bobech, 5 sáňkách Skiboby 3 Zdroj: : (www.monitoringnavstevnosti.cz/userfiles/Beskydska_magistrala.pdf) Z tabulky č. 4 je viditelné, že v letní části sezóny je nejvyšší zastoupení pěších turistů, zatímco v zimní části sezóny je nejvíce sjezdových lyžařů. Při cestě z Pusteven na Radhošť by byla určitě škoda se nezastavit u sochy Radegasta. Jedná se pískovcovou sochu, která je dílem sochaře Albína Poláška. Je to jen kopie, originál je možné vidět v hale městského úřadu v centru města Frenštát pod Radhoštěm. Radegast je pohanský bůh slunce, hojnosti a úrody. Socha je vysoká 3,20 metrů, váží 1,4 tuny a stala se neodmyslitelnou součástí radhošťského horského hřebenu. Socha má vzhled mužského těla s tvář lví podoby, hlavu ozdobenou přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti a v levé sekeru, oděna do mohutného pásu, suknice s ornamenty a nohy má obuté do valašských krpců. Nošovický pivovar má v logu právě tohoto bájného Radegasta. (Frenštát pod Radhoštěm tip na výlet, Turistické informační centrum Frenštát pod Radhoštěm, 2010) Po návštěvě pohanské boha se příjemnou procházkou dorazí na horu Radhošť. Bývá oblíbeným výletním místem. Leží v nadmořské výšce 1129 metrů a je jedna z nejvyšších hor Beskyd. Na severních svazích Radhoště se rozkládá chráněná přírodní rezervace. Na vrcholu hory pyšní kaple zasvěcena svatému Cyrilu a Metodějovi v byzantském stylu z roku1898. Interiér kaple je zdoben mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže. Z horní části kaple vás ohromí krásný výhled na okolní kopce, ve výklencích je umístěna mapka se jmény kopců, které leží v okolí Radhoště. Před kaplí stojí bronzové sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které jsou dílem Albína Poláška.

41

Rozhledna Velký Javorník na hoře Velký Javorník je v nadmořské výšce 918m vybudovaná dřevěná rozhledna. Celková výška rozhledny je 25,915 m, má dvě vyhlídkové plošiny - první ve výšce 15,295 m a druhá ve výšce 20,245 m nad okolním terénem. Z rozhledny je překrásný výhled na Frenštátskou brázdu, hřebeny předních hor Beskyd až po Lysou horu, Ondřejník, Poodří, Štramberk, Veřovické vrchy a za příznivého počasí až na Malou a Velkou Fatru, Roháče a Belanské Tatry na východě a Jeseníky s Pradědem na severozápadě. Slavně byla zpřístupněna 15.8.2013. Rozhledna získala cenu cestovního ruchu za oblast Beskydy Valašsko za rok 2013. Její výstavba velice podpořila zájem návštěvníků z celého regionu i České republiky. (www.beskydyportal.cz/cz/clanek/rozhledna-na-velkem-javorniku-vyhralacenu-cestovniho-ruchu) Památky ve městě Centrum města je vyhlášené městskou památkovou zónou. Náměstí Míru dominuje novorenesanční radnice, měšťanské domy ze 17. až 19. století a částečně zachovalé podloubí, kašna se sochou Neptuna, Plastika sv. Jana Nepomuckého, socha Panny Marie, socha sv. Floriána a další. A také samozřejmě originální socha Radegasta, která je umístěna v hale městského úřadu na náměstí. Na náměstí se v létě koná spousta akcí jako například hudební festivaly, Frenštátské slavnosti a další. Interiéry radnice, kostelů a veřejné prostory zaujmou návštěvníky města výtvarnými díly zdejších rodáků Albína Poláška, Jana Knebla a Karla Vašuta. Z církevní památek se zde setkáme s Morovým sloup Panny Marie, kostelem sv. Martina, ale nachází se zde také filiální kostel sv. Jana Křtitele. Je zde umístěno i několik pamětních desek místních významných osobností. Frenštát pod Radhoštěm je pestrý i co se týká kulturních zážitků i sportovních zážitků. Město každoročně připravuje plán akcí, které se zde konají. (www. frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1224&p1=1306)

2.4.3 Analýza sportovních aktivit v destinaci Město Frenštát by se opravdu mohlo nazývat městem sportu, lyžování a turistiky. Již v roce 1911 byla vybudována silnice vedoucí až na Pustevny. V dobách předválečného období zřídili členové lyžařských spolků a turistických organizací na úbočí Radhoště sjezdařské, slalomové běžecké tratě a skokanské můstky. V roce 1940 byla vybudována sedačková lanovka z Ráztoky na Pustevny. Populární je též lyžařský areál skokanských můstků na Horečkách. Z místních reprezentantů lze zmínit jména Jiří Parma, Jaroslav Sakala, Jan Mazoch, Jakub Janda a také olympijský vítěz Jiří Raška. Samotné město i jeho okolí poskytuje mnoho 42

možností, jak využít volný čas ke sportovním aktivitám jako je například pěší turistika, cykloturistika, jízda na horských kolech nebo paragliding. Dalšími možnostmi jsou návštěvy krytého bazénu, aquaparku, tenisových kurtů, jízdárny, sportovní haly, squashe, skateparku, kužele, bowlingu, fit centra, aerobiku, minigolfu, zimního stadionu a okruhu pro motokáry. Lze využít i turistické stezky a dvou nových cyklotras s možností jízdy na malém či velkém okruhu kolem Frenštátu a vedlejších Trojanovic. Pěší turistika Krásna krajina Frenštátu pod Radhoštěm a jeho okolí poskytuje milovníkům pěší turistiky možnosti pro realizaci pěších túr. Jedná se o: Frenštát - Ráztoka - Pindula - Radhošť - Modrá trasa, délka 5 km, převýšení 660 m. Frenštát - Ráztoka - Pustevny - Radhošť- Modrá trasa, délka 4 km. Frenštát p. R. - Velký Javorník - Modrá trasa, délka 7,5 km, převýšení 510 m. Frenštát p. R. - Velký Javorník zelená trasa, délka 6 km, převýšení 510 m. Frenštát p. R. - Ráztoka - Pustevny - Skalíkova louka - zelená trasa, délka 2,5 km. Frenštát p. R. - Ondřejník, chata Solárka - zelená trasa, méně náročná - délka 6,5 km, převýšení 240 m - asfalt. Frenštát p. R. - Ráztoka - Pustevny - Martiňák - červená trasa, délka 8,5 km, převýšení 230 m. Frenštát p. R. Ráztoka Pustevny - Trojanovice Bystré - zelená trasa, délka 9,5 km (do Ráztoky 13,5 km), převýšení 520 m. Frenštát p. R. - Ráztoka - Pustevny - Čertův mlýn - Čeladná - Červená trasa, délka 10 km, převýšení 710 m. Frenštát p. R. - Pustevny - Radhošť - turistická trasa je dlouhá 11,5 km. Další jsou Kunčice pod Ondřejníkem - Ondřejník k chatě Solárka , Pustevny - Čertův mlýn - Martiňák - Horní Bečva, Z Pusteven přes Radhošť do sedla Pindula. (www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1022&p1=1082) Do nenáročný tras lze zahrnout ještě Frenštát pod Radhoštěm - Tichá - Travertinová kaskáda, Frenštát pod Radhoštěm - Trojanovice Ráztoka, Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Ráztoka - Maralův kopec,

Frenštát pod Radhoštěm - Kunčice pod

Ondřejníkem - Rekreační středisko Beskydský H-RESORT, Frenštát pod Radhoštěm Kunčice pod Ondřejníkem - Kozlovice Valašský pivovar, Areál Fojtství a Obecná škola, Frenštát pod Radhoštěm - Tichá - Hukvaldy, Frenštát pod Radhoštěm - Lichnov Štramberská 43

Trúba. (www.frenstatpr.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100493&id_osnovy=10995&p1=1099 5) I s kočárkem lze podniknout pěší turistiku a to túrami: Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice Ráztoka - Pustevny – Radhošť, Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice Ráztoka – Maralův kopec, Frenštát pod Radhoštěm – Lysá hora. (www.frenstatpr.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100493&id_osnovy=10895&p1=10895)

Cykloturistika Cyklotras je na Frenštátsku hned několik. Jedná se o krátké nebo delší úseky. Můžete si vybrat i z různých úrovní náročnosti jak nenáročné, méně náročné tak i náročnější. Lze využít trasy: Frenštát – Horečky jedná se o krátkou a nenáročná 7 km trasu, doporučuje se horské nebo trekkingové kolo. Frenštát – Trojanovice hovoříme už o delší a nenáročná 15km trase, doporučené je kolo silniční či trekkingové. Frenštát – Velký Javorník tato trasa je poněkud krátká, ale za náročnější 16,5 km dlouhá, proto se radši doporučuje horské nebo trekkingové kolo. Pustevny a Radhošť jedná se o delší a náročnější trasu (40 km + 8 km odbočka na Radhošť), doporučuje se horské nebo trekkingové kolo. Hukvaldy a Štramberk je to delší a méně náročná 36,5km trasa, doporučené je trekkingové či silniční kolo. Okolo Ondřejníku v tomto případě mluvíme o delší a náročnější 47km dlouhé trase, doporučuje se horské nebo trekkingové kolo. (www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1254&p1=1316) Lyžování a běžecké tratě Nejvyšším bodem Beskyd je Lysá hora, která se pyšní s 1324 metry. Pro hory Beskydy je typické svými dlouhými a hlubokými údolími a příkrými svahy, jež se pozvolna mění v oblé, za sebou uspořádané hřebeny, postupně přecházejí v lehce modelované podhůří. Příznivé jsou zde i klimatické podmínky, kde se roční teplota pohybuje v údolích okolo 9°C a na vrcholcích dosahuje 3°C. Poskytují slunná i teplé léta, dlouhé zimy a díky vysokému počtu srážek i zimy bohaté na sníh, obzvláště ve vyšších horských polohách. Lyžařská sezona začíná zpravidla kolem Vánoc a bývá ukončena až v období Velikonoc. Ve střediscích je obvykle naměřeno 50 až 150cm sněhu. V okolí města Frenštát pod Radhoštěm se nachází několik lyžařských středisek.

44

Skialpin Pustevny Jsou nejblíže situované větší lyžařské středisko městu Frenštát pod Radhoštěm. Lyžařský areál Skialpin Pustevny se rozkládá na severních svazích radhošťského masivu. ,,Dominují mu vrcholy Radhoště (1129m n.m. ) a Tanečnice (1084 m n.m.)“. Na Pustevnách se nachází celkem 6 sjezdových tratí různých obtížností. Rozlehlý areál Pusteven se řadí mezi nejlepší moravská lyžařská střediska. Pro náročnější lyžaře jsou tu i obtížnější terény. Přeprava je též možná, díky skibusu, který nás zdarma dopraví z parkoviště Ráztoka. Okolí Pusteven nabízí velké množství běžeckých tratí různé obtížnosti. Bývají pravidelně strojově upravovány. Za velkou nevýhodu považuji, že zde není osvětlení. Tabulka č. 5: Sjezdové tratě na Skialpin Pustevnách Název sjezdovky

Délka

Převýšení

Obtížnost

Lokomotiva

320 m

81 m

Střední

Malá sjezdovka

480 m

140 m

Střední

Pod kolibou

390 m

140 m

Těžká

Nad boudou

590 m

90 m

Lehká

Velká sjezdovka

1090 m

220 m

Střední

Pod Šumnou

140 m

35 m

Lehká

Celková délka

Převýšení

3,01 kilometrů

35 až 220 metrů

Zdroj: vlastní zpracování (Hampala M., 2004, str.70) Tabulka č. 6: Přepravní zařízení na Pustevnách Název

Přepravní kapacita

Délka

Převýšení

Lanová dráha TS-2

900 os./hod.

1637 m

400 m

Velká sjezdovka

840 os./hod

1112 m

220 m

Nad boudou

350 os./hod.

610 m

90 m

Pod Šumnou

450 os./hod

150 m

Provazový vlek

400 os./hod

60 m

35 m 10 m

A

45

Celková kapacita

Celková délka

Převýšení

2940 osob/hod

3,569 kilometrů

10 - 400 metrů

Zdroj: vlastní zpracování (Hampala M., 2004, str.70) Tabulka č. 7: Běžecké tratě na Pustevnách Název

Délka

Převýšení

Pustevny - Martiňák

8 km

173 m

Pustevny - Chata Mír

9 km

260 m

Pustevny - Radhošť

4 km

123 m

Pustevny - standartní

5 km

79 m

11 km

329 m

Okruh kolem Zmrzlého

9 km

304 m

Okruh Skalíkova louka

7 km

85 m

běžecké tratě Okruh přes Velkou sjezdovku

Celková délka

Převýšení

53 kilometrů

79 - 329 metrů

Zdroj: vlastní zpracování (www.skialpin.cz/bezecke_trate.php) Skokanský areál Jiřího Rašky Obyvatelé Frenštátu využívají skokanský areál zejména k výchově mladých skokanů. V 90. letech bylo při TJ Frenštát vytvořeno Tréninkové centrum, probíhá zde škola lyžování. V současné době jsou v skokanském areálu na Horečkách v provozu čtyři skokanské můstky. Každoročně je zde pořádáno několik závodů, kdy se tu však zúčastňují i světové špičky. Nyní v prosinci minulého roku byl zde na Horečkách pro děti otevřen nový Snowkidz park. Pro děti je připraven speciálně upravený svah pro výuku lyžování a snowboardingu. Děti budou svěřeni do rukou odborných instruktorů lyžařské školy Snowkidz School. Dále je k dispozici freestyle lyžařská a herní zóna a snowtubingová dráha. V areálu možnost zapůjčení dětského lyžařského vybavení. (Frenštátský zpravodaj, leden 2014, str. 4)

46

Další lyžařská střediska a běžecké tratě v této oblasti jsou například Ski Bílá, lyžařský areál Kocianka v Beskydech na Čeladné, Lyžařský areál RALIŠKA Horní Bečva, SKI Areál - U Sachovy studánky v Beskydech, Ski Malenovice, NOVÝ JIČÍN Ski Svinec, Ski areál Palkovice, Ski areál Opálená, Skiareálu Soláň - sedlo, Ski areál Razula apod. (www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1400&p1=1673) Sportoviště Na území Frenštátu se nachází Městská sportovní hala, která nabízí víceúčelové hřiště, velkou tělocvičnu a gymnastický sál. V letních měsících lze využít místní aquapark, který je moderně vybavený s víceúčelovým, plaveckým a dětským bazénem. Největší atrakcí pro dospělé a děti je nepochybně tobogán a vodní skluzavka. Veškerá voda je vyhřívaná, dále nabízí možnosti občerstvení a příjemného posezení. Součástí areálu je i volejbalové hřiště. Kdo by si chtěl zaplavat i během roku je možnost využití i místního krytého bazénu.Ve městě můžete zajít i do sauny. Pokud si budeme chtít zahrát bowling máme na výběr z několika míst. Dále je tu možnost tenisových kurtů, zimního stadionu, sportovní střelnice, squash centra, návštěva minigolfu, jízdárny TS Slovan, lezecká stěna Gekon, fitness nebo wellness centra, lanového klubu Tarzánie a mnoho dalších. Rybáři určitě využijí i možnosti chytání ryb v Radhošťském rybníku. Během trávení sportovních aktivit si můžeme zajít a odreagovat se do místního kina. Působí zde i řada sportovních organizací jako například Cyklistický klub Frenštát p. R., Český rybářský svaz, Klub českých turistů Frenštát p. R., Pohorská jednota Radhošť, TJ EPO Frenštát pod Radhoštěm, TJ Frenštát p. R., běžecké lyžování, TJ Slovan Frenštát p. R, TJ Sokol Frenštát p. R. apod. (www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1372&p1=1453)

2.4.4 Analýza ubytovacích a stravovacích zařízení K návštěvě zajímavého regionu určitě patří i kvalitní stravovací a ubytovací služby. V mikroregionu Frenštátsko je řada možností k ubytování či stravování. Co se týká ubytovacích služeb, je na každém jakou kategorii ubytovacího zařízení si zvolí. Na výběr má z řady hotelů, pensionů, chatek, ubytování v soukromí, turistických ubytoven nebo autokempu. Pod pojmem Valašsko si určitě představíme výborné jídlo a pohostinnost místních obyvatel. Z této oblasti je světově proslulá slivovice. Z nabídky jídel brynzové halušky se slaninou, Štramberské uši, 47

valašské koláčky, plněná husa, valašská klobása a další. Tyto speciality nás čekají, když navštívíme stylové restaurace, vinárny koliby a šenky. A to ještě při doprovodu Valašské muziky se budeme cítit uvolněně a nadšeně. Po dobrém jídle a pití si zajdeme do krásné přírody, která ukrývá spoustu krásy a tajemství.

Ubytovací zařízení v mikroregionu Frenštátsko Přímo ve městě Frenštát pod Radhoštěm se můžeme ubytovat v hotelu Bartoš, v hotelu Přerov v hotelu, v hotelu Radhošť. Ubytování je také možné v Pension Klub U Veterána nebo v Autokempu Frenštát. p. R. Existují, ale i další možnosti ubytování jako DDM Astra, TJ Slovan, Turistická chalupa, kdo by chtěl využít raději ubytování v soukromí Kněžek nebo Ubytovnu SPŠ. V Trojanovicích je možné se ubytovat v Autokempu Liščí mlýn, Horském hotelu Radegast, hotelu Banka, hotelu Beskyd, hotelu Maměnka a restaurace Libušín, hotelu Ráztoka, hotelu Tanečnica, hotelu U Kociána, hotelu u Lip nebo v pensionu Babička či Rozkvět.V nabídce je i řada chat jako Chata Alpina, Chata Koksař, Chata nad Lanovkou, Chata Sega, Chata Šumná. Z dalších ubytování na výběr Chata u Lesa, ubytování U Solárky, ubytování v soukromí Kutil nebo ubytování v soukromí Jalůvka. V Kunčicích pod Ondřejníkem nabízí ubytování v hotelu Ondřejník, Maryčka, v Parkhotelu Horizont, pensionu Karolína, pensionu Kunčice, pensionu VK a Václav Krkoška. V Bordovicích není příliš možností k ubytování jedná se o Srub partyzána Drozda a ubytování U Kaštanu. Obci Tichá je možnost ubytování v soukromí u paní Jany Georgievové a v ubytovně Tichá. Lichnov nabízí ubytování u paní Boženy Střížové. Obec Veřovice poskytují ubytování v pensionu Dolní Dvůr, Lyžařská chata Veřovice nebo ubytování v soukromí Jalůvka. (Den na Frenštátsku, 2007) Hotel Bartoš Má certifikát 3-hvězdičkového hotelu Hotel se nachází na okraji města v těsné blízkosti rekreační oblasti Horečky. Jedná se bezbariérový hotel. Nabízí ubytování v: 12 dvoulůžkových pokojích, 6 jednolůžkových pokojích a 5 apartmánech. Ve dvou z našich pěti apartmánů je možnost až 2 přistýlek. 48

Všechny pokoje nabízí maximální pohodlí. Pokoje jsou vybaveny: sprchovým koutem, umyvadlem, fénem a sociálním zařízením. V blízkosti hotelu se nacházejí tenisové kurty a skokanské můstky.Cena pokoje je od 1050 Kč se snídaní. (www.hotelbartos.cz/cenik/)

Hotel Přerov Hotel se nalézá na náměstí. Pokoje jsou jednolůžkové, dvoulůžkové a více lůžkové se sprchou a WC a dva apartmány. V pokojích je telefon a TV. Součástí hotelu je kavárna a restaurace. K dispozici jsou i garáže. Cena pokoje se snídaní je 470 Kč. (www.hotelprerov.com/ubytovani.html) Hotel Radhošť Hotel též najdeme na náměstí. Nabízí jednolůžkové, dvoulůžkové nebo třílůžkové pokoje a tři apartmány. Lze využít možnosti přistýlky. Součástí pokoje je sprcha, WC. K vybavení patří telefon, rádio a TV. Hotel má kapacitu 25 lůžek + přistýlky. Cena se pohybuje od 500Kč se snídaní. Hotel je v současné době uzavřen probíhá v něm rekonstrukce. (www.beskydy-valassko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=51167)

Autokemp Frenštát pod Radhoštěm Autokemp je vybudovaný v blízkosti místního aquaparku. Nabízí ubytování 80 lůžek v chatkách se sociálním zařízením, stanech nebo karavanech. Průměrná cena v místních ubytovacích zařízeních pro 1 osob za noc bez snídaně se pohybuje od 150 do 1500 Kč. Tabulka č. 8: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Počet příjezdů

Počet příjezdů

Počet

Počet

hostů z ČR

přenocování

přenocování hostů z ČR

9 536

8 165

21 600

Zdroj: vlastní zpracování (Český statistický úřad) 49

18 256

Tabulka č. 9: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Počet zařízení

Lůžka

Pokoje

Místa pro karavany a stany

6

79

232

84

Zdroj: vlastní zpracování (Český statistický úřad) Tabulka č. 10: Pokoje podle kategorie ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Hromadná ubytovací zařízení celkem

Ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená

285

69

Zdroj: Vlastní zpracování (Česká statistický úřad) Tabulka č. 11: Lůžka podle kategorie ubytovacích zařízení ve Frenštátě pod Radhoštěm za rok 2012 Hromadná ubytovací zařízení celkem

Ostatní ubytovací zařízení jinde neuvedená

818

264

Zdroj: Vlastní zpracování (Český statistický úřad) Stravovací zařízení v Mikroregionu Frenštátsko Pro Severní Moravu Slezsko je charakteristických několik pokrmů a jsou velmi oblíbeny. Chceme - li opravdu poznat kvalitu a opravdovost těchto oblastních specialit musíme ochutnat, že navštívíme nějaké místní vyhlášené stravovacích zařízení. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm se nachází široká škála těchto zařízení, kde zaženeme žízeň a chuť k jídlu, zároveň se skvěle pobavíme nabudeme místní atmosférou. Je tu několik restaurací včetně hotelových, pizzerií, hospůdek, jídelen, kaváren, cukráren, vináren, vinoték s vinárnou, bister, barů, music barů a valašských kolib. Určitě bych doporučila navštívit Valašskou Rychtu. Je to restaurace v tradičním valašském stylu s příjemným posezením u velkého krbu, která nabízí tradiční kuchyni s domácími i krajovými specialitami. K restauraci patří také velká zahrádka s pergolou a dětským hřištěm. Pokud zajdete právě sem na oběd, můžete ho pořídit již od 69

50

Kč. Pokud dostane chuť po dobrém obědě na něco sladkého určitě by jste neměli vynechat návštěvu cukrárny U Zvonu, která je velmi oblíbená svými výbornými a kvalitními dorty. Krajové speciality Do krajových specialit nepochybně patří Valašská kyselica, jejíž hlavní surovinami je kyselé zelí, brambory, klobása a smetana. Typicky způsobem dodávání je v bochníku chleba. Valašské frgály jsou veliké koláče, převážně makové, tvarohové nebo velice oblíbené hruškové. Řízek Ondráš je šťavnatá kotleta prokládaná sýrem a šunkou, obalená v bramborovém těstíčku. Štramberské uši jsou cukrovinka, které přináší legendu o uřezávání uší při tureckých nájezdech v této oblasti. Stryky jsou bramborové placky tzv. „blaše“ jsou servírovány se smetanou nebo škvarkami. Brynza je ovčí sýr charakteristický pro valašskou oblast. Klobásníky jsou klobásy zapečené v pivním těstíčku. (www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1139&p1=1299)

2.5 Dopravní infrastruktura v dané destinaci Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je zabezpečeno veřejnou hromadnou dopravou, kterou poskytuje autobusová linková doprava a železnice. Toto území vládne poměrně uspokojující hustou a rozložením silniční sítě. Co se týká železniční dopravy, prochází tudy jedna celostátní a jedna regionální železniční trať. Nejpočetnějšími problémy spojené s dopravou v obcích je nadměrná hlučnost a špatný technický stav některých silnic. Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm nevede žádná dálnice rychlostní komunikace. Vede zde silnice I. a II. třídy (zejména silnice I/58 a II/483, které obohacuje silnice III. třídy a místní komunikace. Silnice I.třídy I/58 (Rožnov p. R - Frenštát pod Radhoštěm - Příbor - Ostrava Bohumín - Polsko), která táhne územím obcí Trojanovice, Frenštát p. R., Lichnov a Tichá. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu, díky ní je zabezpečena spojitost s významnými sídelními centry v regionu jako Rožnov p. R. , Kopřivnice nebo Ostrava a napojení území na rychlostní silnici R48. Silnice II. třídy II/480 (Veřovice - Kopřivnice) jde o krátký úsek menšího významu. Silnice II. třídy II/483 (Hodslavice - Mořkov - Frenštát pod Radhoštěm , Čeladná - Frýdlant nad Ostravicí) prochází obcemi Veřovice, Bordovice, Lichnov, Frenštát p. R a krátce i obcí Tichá. Jedná se o silnici krajského významu. ,,Územím SO ORP Frenštát pod Radhoštěm je vedena celostátní jednokolejná železniční trať č. 323 (Ostrava - Frýdek Místek - Frýdlant nad Ostravicí - Frenštát pod Radhoštěm - Veřovice 51

Valašské Meziříčí) a regionální jednokolejná železniční trať č. 325 (Veřovice -Studénka)“. Železniční trať č. 323 hraje celkem důležitou roli v dopravním spojení, ve spojitosti mezi Ostravou a rekreační oblastí Beskyd a dojížďkou obyvatel SO ORP Frenšttá p. R. do center na této trati například Frýdek Místek a Ostrava. ,,Trať č. 325 je spojnicí tratí 323 a 270 (Česká Třebová- Přerov - Ostrava), na kterou se napojuje ve městě Studénka“. V mikroregionu Frenštátsko, který se skládá z 6 obcí jsou k dispozici železniční stanici či zastávku pouze ve dvou z nich. Proto železniční doprava představuje menší roli ve zdejší dopravě. Přímo na území ORP by jsme nenašli leteckou dopravu pro vnitrostátní či mezinárodní přepravu. Museli by jsme se dopravit k nejbližšímu mezinárodnímu letišti, který se nachází v Mošnově (Letiště Leoše Janáčka Ostrava).Ve spojitosti se zásadami územního rozvoje byly vyčleněny koridory a plochy pro plány veřejné dopravní infrastruktury republikového nemístního významu. Kromě využití místní veřejné dopravy se můžeme svést lanovou dráhou na Pustevny nebo na Horečky. Poskytuje se zde i doprava linkovým Skibusem či Cyklobusem. Místní turistické centrum ve Frenštátě pod Radhoštěm zprostředkovává prodej jízdenek i mezinárodních linek. (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část A- RURÚ)

2.6 SWOT analýza ve Frenštátě pod Radhoštěm Území SO ORP Frenštát pod Radhoštěm si nechalo zpracovat dokument od společnosti PROCES (Centrum pro rozvoj obcí a regionů s. r. o.) pod názvem Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm aktualizací z roku 2012. Dokument obsahuje různé statistiky a údaje týkající se mikroregionu Frenštátsko a vytvořenou SWOT analýzu. V této bakalářské práci zobrazím již vytvořené silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby týkající se rekreace, dopravní infrastruktury, technické infrastruktury, hygieny životního prostředí a také ochrany přírody a krajiny.

52

Tabulka č. 12: SWOT analýza rekreace SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Atraktivita přírody a krajiny.

Některé stavby pro rekreaci nelze zabezpečit z hlediska dopravní a technické infrastruktury.

Dostatečné ubytovací kapacity (Trojanovice).

Špatný technický stav mnoha objektů individuální rekreace.

Vyhledávané cíle – především Pustevny a Radhošť

Zchátralé bývalé objekty cestovního ruchu na Horečkách (Frenštát p. R., Trojanovice).

Celoroční atraktivita území – turistika, sport, kultura. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Nedostatečná propagace oblasti ve využívání hromadné rekreace.

Zvýšení atraktivity území revitalizací Horeček (Frenštát p. R., Trojanovice).

Nedostatečná nabídka programů při nepříznivém počasí.

Rozšíření lyžařských areálů Horečky (sjezdovka) a Pustevny (rozšíření běžeckých tras, prodloužení Velké sjezdovky).

Vážné ohrožení atraktivity území a krajinného rázu případným zahájením těžby černého uhlí nebo zemního plynu.

Rozvoj ubytovacích kapacit, případně i v menších sídlech, kde chybí. Vybudování uvažovaných cyklostezek. Zdroj: (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část B- RURÚ) Tabulka č. 12 informuje o silných a slabých stránkách, příležitostech a hrozbách týkající se rekreace. Ze silných stránek je znatelné, že Frenštátsko je navštěvováno celoročně a to především oblast Pustevny a Radhošť. Slabé stránky informují o zchátralosti a špatném stavu několika objektů cestovního ruchu. Příležitosti nabízí rozvoj ubytovacích zařízení a podnikání v oblasti CR. Hrozby varují před nedostatečnou propagací a vážným poškozením území v případě obnovení těžby uhlí.

53

Tabulka č. 13: SWOT analýza dopravní infrastruktury SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Poloha na silnici I. třídy (silnice I/58), poměrně dobré silniční napojení na významná sídla regionu.

Vedení dopravně zatížené silnice I/58 zastavěným územím města Frenštát pod Radhoštěm a okrajem zastavěného území obce Lichnov s důsledky jako nadměrné imisní zatížení a hluk.

Poloha na celostátní železniční trati ČD č. 323 a regionální železniční trati ČD č. 325.

Omezené možnosti využití železniční dopravy pro většinu obcí na sledovaném území.

Poměrně dobrá dostupnost města Frenštát p. R. veřejnou hromadnou dopravou z ostatních obcí SO ORP jak z hlediska počtu spojů, tak z hlediska časové dostupnosti.

Špatný technický stav silničních komunikací, zejména silnic III. třídy a některých místních komunikací v jednotlivých obcích.

Poměrně vyhovující hustota a rozložení silniční infrastruktury - všemi obcemi prochází silnice I. nebo II. třídy.

Složité terénní a technické podmínky pro realizaci nových tras dopravní infrastruktury (Frenštát p. R., Veřovice, Bordovice, Tichá). Špatný technický stav chodníků ve Frenštátě p. R. Nedostatek parkovacích míst ve městě Frenštát p. R.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Realizace záměru obchvatu města Frenštát p. R. přeložkou trasy silnice I/58.

Odkládání realizace záměrů rozvoje a obnovy dopravní infrastruktury z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Realizace úprav a přeložek silnice II/483 (Frenštát p. R., Tichá, Lichnov, Bordovice).

Možné komplikování realizace záměrů rozvoje dopravní infrastruktury z důvodu jejich střetů se zájmy ochrany přírody.

Možnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů.

Zábory půdy pro budování obchvatů a homogenizaci silnic s negativními dopady na ekologickou stabilitu území.

Zvýšení bezpečnosti cyklistů vybudováním uvažovaných cyklostezek.

54

Zdroj: (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část B- RURÚ) Z tabulky č. 13 je patrné, že v silných stránkách dominuje poměrně vyhovující hustota a rozložení silniční infrastruktury. Slabé stánky vykazují špatný technický stav silničních komunikací a chodníků. V příležitostech má město naději, že bude moci čerpat finanční prostředků z evropských fondů. Do hrozeb lze zahrnout odkládání realizace záměrů rozvoje a obnovy dopravní infrastruktury z důvodu nedostatku finančních prostředků. Tabulka č. 14: SWOT analýza technické infrastruktury SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Veřejná vodovodní síť zavedená ve všech obcích, dostačující zdroje pitné vody.

Nedostatek vody ve studních v období sucha v okrajových částech města Frenštát pod Radhoštěm.

Velmi dobrá kvalita pitné vody z veřejných vodovodů.

Nevyhovující kvalita vody ve studních v dolní části obce Veřovice (důsledkem kontaminace studní při povodních).

V každé obci vybudována (alespoň na části území), popř. budována kanalizační síť pro odvedení odpadních vod.

Nenapojení některých částí území na jednotnou nebo splaškovou kanalizaci (především okrajové části Frenštátu p. R., Trojanovic a Tiché).

Vysoký stupeň plynofikace všech obcí SO ORP.

Absence napojení kanalizace na ČOV v obci Veřovice (ČOV je však plánována).

Absence vážnějších problémů s dodávkami elektrické energie. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zvyšování podílů využívání ekologických zdrojů vytápění domácností.

V souvislosti se zdražováním energií návrat domácností k využívání tuhých paliv s negativními důsledky na životní prostředí. Nedostatek finančních prostředků pro dobudování sítě kanalizace napojené na ČOV.

Využívání dotací z evropských fondů.

Pokračující znečišťování vodních toků v případě nerealizování dobudování kanalizace 55

napojené na ČOV v daných oblastech. Zdroj: (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část B- RURÚ) Tabulka č. 14 uvádí, že do silných stránek nepochybně patří zavedení veřejné vodovodní sítě do všech obcí a velmi dobrá kvalita pitné vody. Ze slabých stránek je patrné nenapojení některých částí území na jednotnou nebo splaškovou kanalizaci. U příležitostí se uvádí zvyšování podílů využívání ekologických zdrojů vytápění domácností. Hrozbou je pokračující znečišťování vodních toků v případě nerealizování dobudování kanalizace napojené na ČOV v daných oblastech. Tabulka č. 15: SWOT analýza hygieny životního prostředí SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru odpadů.

Výskyt lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž a kontaminovaná plocha.

Značná míra plynofikace v obcích snižuje míru znečistění ovzduší především v topné sezóně.

Překročení imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v ukazatelích PM10 (polétavý prach) a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky).

Významný podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) v regionu, které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji na celkových emisích.

Zvýšená hlučnost a imisní zatížení významnými komunikacemi v některých obcích.

Znečišťování některých vodních toků vypouštěním odpadních vod – Tichávka (Tichá), Jičínka (Veřovice). Velký počet domácností topících tuhými palivy (především domácnosti ve starších, ale i novějších rodinných domech). PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Sanace starých ekologických zatížení – možnost využití prostředků Evropské unie.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních 56

komunikací. Čerpání prostředků na projekty zaměřené na odpadové hospodářství z Operačního programu ŽP.

Nízké zapojení obyvatel do separace odpadů.

Využití biologicky rozložitelného odpadu (stavba bioplynových stanic a kompostáren).

Omezené využití území a rizika spojená s existencí starých ekologických zátěží v důsledku jejich neřešení.

Využití potenciálu snížení emisí ze zdrojů REZZO 1 pomocí dostupných normativních nástrojů (např. integrované povolování).

Nárůst lokálního znečištění ovzduší z malých zdrojů v důsledku spalování paliv nízké kvality.

Zvýšení míry separace odpadů.

Při vytápění objektů bude častější přechod z ušlechtilých paliv na tuhá paliva z důvodu nepříznivého vývoje cen plynu a elektřiny s následkem zhoršení čistoty ovzduší. Zhoršení kvality životního prostředí v případě zahájení těžby na dole Frenštát.

Zdroj: (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část B- RURÚ) Tabulka č. 15 v silných stránkách se uvádí, že v obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru odpadů. U slabých stránek je zmíněn výskyt lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž a kontaminovaná plocha. Příležitosti informují o využití biologicky rozložitelného odpadu a to stavbou bioplynových stanic a kompostáren. V případě hrozeb může nastat zvyšování intenzity dopravy, což vede ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší včetně zvýšení hlukové zátěže v blízkosti dopravních komunikací.

Tabulka č. 16: SWOT analýza ochrany přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Nadprůměrná rozloha zvlášť chráněných území.

Střety vymezených prvku ÚSES s liniovými stavbami.

Vymezení evropsky významných lokalit a ptačí oblasti v rámci evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.

Vysoká míra urbanizace v některých částech SO ORP.

57

Vymezeny prvky ÚSES včetně upřesněných tras regionálního ÚSES, většina prvků ÚSES je vymezena ve stávajících lesních porostech. Dobrá druhová skladba většiny porostů. Nadprůměrná hodnota koeficientu ekologické stability ve srovnání s Moravskoslezským krajem. Zachovalý krajinný ráz. PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Využití územního plánování k eliminaci/minimalizaci střetů v důsledku ekonomického a sociálního rozvoje území.

Rostoucí intenzita automobilové dopravy.

Výchova a osvěta obyvatel ke zvýšení jejich účasti na ochraně přírody a krajiny.

Povolování výstavby ve volné krajině (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb.

Zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území.

Kontaminace prostředí z titulu existence starých ekologických zátěží (znečištění povrchových a podzemních vod).

Rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně.

Ohrožení životního prostředí a krajinného rázu otevřením těžby černého uhlí nebo zemního plynu.

Jednoznačné vymezení chráněných území v ÚPD jednotlivých obcí.

V lesních porostech nerespektování výchovy lesa ke druhovému složení odpovídajícímu lesnímu typu, holosečné hospodaření v plochách s vymezenými prvky ÚSES.

Aktualizace jednotlivých částí ÚSES a realizace nefunkčních částí ÚSES s cílem zlepšení jeho fungování. Využití finančních prostředků z evropských fondů Operačního programu Životní prostředí. Zdroj: (Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Frenštát pod Radhoštěm AKTUALIZACE 2012, Část B- RURÚ) 58

Z tabulky č. 16 je znatelné, že do silných stránek lze zahrnout poskytnutí informací o zachovalém rázu krajiny a nadprůměrné rozloze zvlášť chráněných území. Do slabých stránek patří vysoká míra urbanizace v některých částech SO ORP. Příležitostí by mělo být zlepšování péče o zvláště chráněná území včetně zlepšení systému monitorování území. Hrozbou je pro tuto oblast povolování výstavby ve volné krajině.

2.7 Volný rozhovor Na základě analýzy rozvoje cestovního ruchu města Frenštát pod Radhoštěm jsem oslovila paní Dagmar Sazovskou z odboru rozvoje, dotací, kontroly a propagace města Frenštát pod Radhoštěm. Paní Sazovská je velice kompetentní osoba, která mi mohla co nejobjektivněji poskytnout informace. Neboť se záležitostmi cestovního ruchu, rozvoje a propagace každodenně zabývá. Jelikož jsem potřebovala odpověď na několik otázek pro potvrzení svého vlastního názoru, které se týkají bližších plánů rozvoje v oblasti cestovního ruchu tohoto města a jeho přilehlého okolí. Zajímalo mě, jak je Frenštát pod Radhoštěm vnímán tuzemskými i zahraničními turisty, zda návštěvníci, kteří sem míří jsou spíše z venkova či větších měst. Jaká je možnost a úroveň ubytovacích a stravovacích služeb. Která místa jsou nejatraktivnější. Zda je ve Frenštátě p. R. dobrá dopravní dostupnost. Jak je hodnocena kvalita životního prostředí, propagace s veřejností a je - li ještě možnost dalšího vylepšení. Dagmar Sazovská manažer pro cestovní ruch a propagaci Město Frenštát pod Radhoštěm nám. Míru 1, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm odbor rozvoje, dotací, kontroly a propagace tel.: 556 833 152 email: [email protected]

Položené otázky a odpovědi 1) Jaké jsou plány města v horizontu nejbližší doby týkající se dalšího rozvoje v oblasti cestovního ruchu? Strategické plány města najdete na stránkách města www.mufrenstat.cz – město Frenštát p. R., rozcestník- záložka – Rozvoj a péče o město/ vlevo: Dotační projekty, Program rozvoje města na léta 2008-2015, Plán kulturních akcí, Plán investičních akcí apod. Prioritou města je 59

revitalizace a rozvoj Horeček (společně s obcí Trojanovice), další oblastí jsou Pustevny a probíhající rekonstrukce Domu kultury (viz další projekty města). Město Frenštát pod Radhoštěm je součástí turistické oblasti Beskydy - Valašsko. 3.4.2014 byla schválena v Zastupitelstvu města smlouva o Spolupráci při podpoře CR a propagaci TO B-V města Frenštát p. R. s Destinačním managementem TO Beskydy – Valašsko. – viz akční plán DM TO B-V, www.beskydy.com. Další informace na stránkách Turistického informačního centra a města Frenštát pod Radhoštěm. 2) Jak vnímáte jako obyvatelé atraktivní zájem turistů o vaše město a k němu přilehlého okolí? Je vnímáno pozitivně, zájem turistů je přínosem pro město a podnikatelské subjekty. Jsme jedním z nejnavštěvovanějším míst MS kraje, za což jsme určitě rádi. 3) Myslíte si, že je možné v oblasti turistického ruchu ve vašem regionu uskutečňovat ještě nějaká vylepšení? Určitě ano, stále je co rozvíjet, vylepšovat, realizovat nové nápady, zatraktivňovat známé lokality. Je nutné stále reagovat na poptávku a zájem turistů. Je nutné turisty na něco zajímavého k nám přilákat (viz Plán rozvoje města, dotační projekty, investiční akce). 4) Frenštátsko bývá turistickým cílem obyvatel naší republiky. Jistě je navštěvováno i zahraničními turisty. Z jakých zemí nejvíce přijíždějí? Slovensko, Polsko, Německo, USA 5) Přijíždí do vašeho města návštěvníci spíše z velkých měst nebo z venkova? Kvůli překrásné přírodě spíše z velkých města, ale je dost návštěvníků i z venkova. 6) Jaké by bylo Vaše doporučení v rámci stravovacích a ubytovacích služeb ve městě? Určitě zlepšení poskytovaných služeb v oblasti CR hlavně stravování a ubytování, zvýšení počtu a úrovně ubytovacích kapacit-více kvalitního ubytování, ve stravování – kvalita jídel, podávání více regionálních a místních specialit.

60

7) Jaká místa ve Frenštátě a jeho blízkému okolí jsou z hlediska cestovního ruchu nejatraktivnější a nejnavštěvovanější? A jaké jsou zde možnosti kulturního vyžití? Velký Javorník-nová rozhledna, Pustevny-Radhošť, náměstí-radniční vestibul, radniční věž, Muzeum Frenštát pod Radhoštěm, Horečky – skokanský areál J. Rašky, Pohankový mlýn na Kopané. Kulturní akce – velký počet akcí-kino, náměstí, autokemp, Horečky, dobrá úroveň (viz stránky Městského kulturního střediska – Dramaturgický plán), také Informační centrum informuje o všech akcích konaných ve městě a okolí. 8) Bylo by možné charakterizovat dopravní dostupnost celé oblasti a zároveň i dostupnost ke sportovním areálům? Dopravní dostupnost je celkem dobrá – vlak, autobus, auta, letiště – Mošnov, Frenštát pod Radhoštěm je na vlakové trati Val. Meziříčí-Ostrava, leží cca uprostřed mezi městy Rožnov p.R., Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdek-Místek.

9) Jaké by bylo Vaše hodnocení kvality životního prostředí města i okolních hor? Krásné prostředí, příroda, město leží v údolí obklopeno horami. Riziko životního prostředí – těžba uhlí na Frenštátsku, někdy je ovzduší ovlivněno smogem z Ostravska. Boj proti těžbě uhlí v Beskydech – sdružení Naše Beskydy, spojeno s každoroční akcí Uzavírání země Valašské, postavena zvonička na Horečkách (viz stránky). 10) Jakým způsobem komunikujete s veřejností a jak by ho bylo možné ještě zviditelnit? Turistické informační centrum – osobně, emailem, facebook, stránky města, TIC, Měst.kulturního střediska, Městský zpravodaj, v TIC – informační systém KIS – non stop, zvuková informační panel – DARUMA na Havlíčkově ulici, propagační letáky vydávané TIC a městem a také DM TO Beskydy-Valašsko, články a aktuální informace v novinách – Beskydy Tourist info (noviny vydává DM TO Beskyd-Valašsko), místní deníky, odborné časopisy v cestovním ruchu, pořádání kulturních a sportovních akcí.

61

11) Podílíte se jako místní občan na účasti cestovního ruchu a jakému druhu dáváte přednost např. turistice, cykloturistice, lyžování, návštěvě přírodních atraktivit či upřednostňujete kulturní vyžití? Pozn. Nebydlím ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jinak se ráda věnuji turistice, cykloturistice, poznávání okolí a okolních atraktivit, sportovním aktivitám a někdy kulturním akcím.

Vyhodnocení rozhovoru Rozhovor s manažerkou pro cestovní ruch a propagaci města Frenštát pod Radhoštěm paní Dagmar Sazovskou byl velmi zajímavý a inspirující, neboť z jejich slov promlouvá upřímná a oprávněná hrdost na celou oblast i město, pro které pracuje. Chce vylepšovat, co ještě lze a zároveň vyjadřuje starost, aby se nezničilo to, co by již nešlo napravit. Tento poskytnutý rozhovor je určitě přínosem pro mou bakalářskou práci. Díky jemuž, jsem si potvrdila svůj vlastní názor na město a okolí. Rovněž jsem se dozvěděla i nové poznatky. Je pochopitelné, že zájem turistů je pro město pozitivním přínosem. Nepřekvapuje mě skutečnost, že převládajícími zahraničními návštěvníky jsou turisté ze Slovenska, Polska a Německa. Netušila jsem však, že i z USA. Pozastavila jsem se nad tím, že v takto atraktivní lokalitě není ve stravovacích a ubytovacích službách vše v pořádku. Dále jsem se dozvěděla, že existuje zpracovaný Program rozvoje města na léta 2008-2015. Určitě s paní Sazovskou souhlasím, že je důležité návštěvníky stále na něco nové lákat. Ztvrdila jsem si svůj pohled, že je zapotřebí například na Pustevnách či Horečkách určitého vylepšení. Velice zajímavou informací, o které jsem nevěděla je spolupráce města Frenštát pod Radhoštěm s Destinačním managementem turistické oblasti Beskydy - Valašsko. Myslím si, že to může městu pomoci.

62

III. NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě analýzy rozvoje cestovního ruchu představené v druhé analytické části, jsem došla k závěru, že Frenštátsko má obrovský potenciál dalšího rozvoje. Město a jeho okolí nabízí spoustu možností díky krásné přírodě, která je ideální obzvláště pro turistiku, cykloturistiku, lyžování apod. Dále je zde pestrá nabídka dalších aktivit a kulturního vyžití. Podle mého názoru město nenabízí dostatečnou propagaci. Myslím, že image města je dostatečně vyzdviženo v rámci Moravskoslezského kraje, ale nikoli v jiných částech České republiky. Domnívám se, že obyvatelé z jiných koutů naší republiky třeba ani netuší, jaké zážitky lze v této oblasti prožít. Proto by bylo zapotřebí, aby se město Frenštát pod Radhoštěm stalo součástí nabídky i v jiných krajích. Měla by se vyjednat spolupráce s nějakou cestovní kanceláří nebo agenturou, která by danou destinaci prezentovala a zahrnula ji do své nabídky. Nejen v České republice, ale i v příhraničních státech například se Slovenskem, Německem či Polskem. Lidé určitě slyší na nějaký nový projekt, který je velkým lákadlem turistů. Posledním z nich je vybudování rozhledny na Velkém Javorníku. Dále určitým nedostatkem je víkendová provozní doba Turistického informačního centra na náměstí ve Frenštátě pod Radhoštěm, kdy je v sobotu otevřeno od 8:30 do 12 hodin a v neděli je zavřeno. Většina turistů podniká své cesty o víkendu a počítají s tím, že jim budou zodpovězeny dotazy týkají se například dostupnosti jejich cílů, co se dále v destinaci nachází, doporučení v rámci stravovacích a ubytovacích služeb a mnoho dalších dotazů. Jinak si myslím, že místní Turistické informační centrum poskytuje mnoho informací, propagačních materiálů, včetně prodeje map a publikací, suvenýrů, pohlednic také prodej jízdenek, vstupenek apod. Mělo by se dosáhnout větší informovanosti o dostupných službách spojených s cestovním ruchem na tomto území. Dále bych se chtěla zmínit o dalším problému týkající se osvětlení na Pustevnách či Horečkách. Jelikož se v zimních měsících brzy stmívá, komplikuje to lyžařům možnost využívat plně svahy i za tmy. V centru města je nedostatek parkovacích míst, proto by bylo nutné vybudování nového parkoviště s vysokou kapacitou pro přijíždějící návštěvníky. Turisté přijedou do města a nemají, kde zaparkovat. Jediná možnost je u nákupních center nebo na parkovišti v autokempu. Vím, že se Frenštátsko snaží, ale všude je velkým problémem nedostatek financí v každém sektoru a návratnost není zaručena, ale ještě by se mělo inventovat do obnovy různých objektů. Ubytovací zařízení a další objekty by měly projít rekonstrukcí či renovací. Nyní probíhá v hotelu Radhošť v centru města. K podpoře zviditelnění destinace by přispěla účast na veletrzích týkajících se cestovního ruchu nebo sportovních aktivit. Do různých projektů by bylo nezbytné zapojení i soukromých subjektů 63

jako jsou například provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení, sportovních zařízení a mnoho dalších. I nadále pracovat na zviditelnění image města a jeho okolí. Místní infrastruktura je celkem uspokojující. Ve městě Frenštát pod Radhoštěm se nachází pouze jedna železniční stanice a to skoro až na konci města. Bylo na místě zřídit další stanici, která by byla dostupnější pro druhou část města. O tomto návrhu se již dříve uvažovalo. Dále bych na území navrhla vybudování nových cyklotras nebo jejich rozšíření. Určitě by nemělo dojít ke znovu otevření a těžbě černého uhlí nebo zemního plynu. To by velice poškodilo kvalitu ovzduší a příval turistů by to odradilo. Mezi další opatření bych zařadila rozšíření nabídky a služeb autokempu a aquaparku. Poskytovatelé služeb v oblasti cestovního měli sledovat nové trendy a novinky v rámci cestovního ruchu a inspirovat se jimi. Návštěvníci by zcela určitě přivítali nějaké produktové balíčky, které budou pro ně výhodné. A to jak z hlediska ceny, zprostředkování nebo dopravy. Turistické informační centrum by mělo i nadále poskytovat aktuální informace. Je veliká škoda, že toto město nemá příliš velkou návštěvnost. Přitom vládne velkými možnostmi. Připadá mi, že není zase takový počet měst v České republice, které mají tak vysokou koncentraci možností na relativně malé ploše území. Je mi to líto, a proto bych chtěla nějakým způsobem přispět k jeho zviditelnění.

64

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabývala analýzou cestovního ruchu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Celkově jsem zhodnotila možnosti rozvoje cestovního ruchu. Věnovala jsem pozornost přírodním a turistickým atraktivitám Frenštátska. Nepochybně sem patří možnosti volného času a sportovních atraktivit. Jejich popisem jsem se snažila vyzdvihnout jejich potenciál pro cestovní ruch a dále jsem navrhla možnosti týkající se budoucího vývoje cestovního ruchu. Dle mého názoru jsem dosáhla předpokladu, co daná destinace nabízí. Potvrzení hypotéz 1. Hypotéza týkající se atraktivit v destinaci byla potvrzena prokázána. 2. Hypotéza související s dalšími možnostmi rozvoje byla prokázána. Frenštát pod Radhoštěm je díky své geografické poloze výchozím bodem pro turistické výpravy po okolní přírodě. Tato destinace vládne nepřeberným množstvím turistických atraktivit, které jsou situovány přímo ve městě nebo jeho blízkosti. Návštěvníci si tady přijdou na své. Znalci historických památek, milovníci přírody, sportu i kultury. Uskutečňuje se zde řada kulturních akcí jako například koncerty, divadelní představení, festivaly apod. Frenštátu nepochybně patří valašský a lašský folklor. Stále zde přežívá láska k folkloru a k zachování lidové kultury. Město má i zajímavou historii. Dopravní dostupnost je také docela příznivá. Město jsem si vybrala, protože se mi už po první návštěvě velmi líbilo. Díky krásné přírodě, čistému ovzduší, přívětivým lidem a pestrostí možností jak trávit volný čas. Do této oblasti se může cestovat v jakémkoliv ročním období. V letních měsících je vhodný čas pro turistiku, cykloturistiku nebo návštěvu aquaparku. V zimních měsících to je určitě lyžování. Pokud bude nevlídné počasí stojí za to se podívat do místního muzea. Také bych doporučila ochutnat místní valašskou kuchyni. Naplánování návštěvy bych navrhla v době frenštátských slavností, protože to je opravdu nezapomenutelný zážitek. V analytické části jsem na základě analýzy, statistických údajů a vlastních poznatků dospěla k závěru, že Frenštát pod Radhoštěm má velký potenciál dalšího rozvoje. Je ho třeba stále propagovat, vymýšlet stále něco nového, co by návštěvníky přilákalo a přimělo je, aby se stále vraceli. Je třeba renovace některých ubytovacích zařízení, stále více hostů se zajímá o kvalitu svého přechodného ubytování. Též uvádím již zpracovanou SWOT analýzu. 65

Bohužel jsem zjistila, že návštěvnost není příliš vysoká a to je pro další rozvoj ohrožujícím faktorem. Pro Frenštátsko to znamená, že bude muset vydat velké úsilí o své zviditelnění a tím přispět k nárůstu návštěvnosti. Myslím, že by se měla více zviditelňovat odlišnost a výjimečnost tohoto kraje. Při zpracování práce bylo obtížné zjistit statistiky navštěvovaných míst. Nejspíš nejsou zpracovány nebo nejsou veřejně dostupné. Zjistila jsem jisté nedostatky, které nedovolují dalšímu rozvoji. Taktéž jsem podotkla své návrhy, které by se daly zrealizovat. Ráda bych vyzdvihla ochotu ze strany členů zastupitelstva města. Byly mi poskytnuty informace díky, kterým jsem si potvrdila svůj vlastní názor na město. Také jsem se dozvěděla i nové poznatky.

66

Literatura [1] ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. Vysoká škola hotelová v Praze 8,spol. s. r.o., 2004, s. 7-8. ISBN 80-86578-37-2. [2] ATTL P., POLÍVKOVÁ A., STUDNIČKA P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o., 2012. ISBN 978-808741133-9. [3] BONIFACE.B.,COOPER CH. Worldwide destination: The geography of travel and tourism. fourth edition. Elsevier Butterworth Heinemann, 2005. s. 10- 13. ISBN 0-7506-59971. [4] Den na Frenštátsku: Objevujte Frenštátsko. propagační materiál. město Frenštát p. R., 2007. [5] Frenštát pod Radhoštěm: propagační materiál. Frenštát pod Radhoštěm: Informační centrum města. [6] FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Trojanovice Kunčice pod Ondřejníkem. Frenštát pod Radhoštěm: město Frenštát pod Radhoštěm, 2004 [7] Frenštátský zpravodaj: Zvukový průvodce vás provede městem, Na dětské sjezdovce na Horečkách je od prosince otevřen Snowkidz park. Město Frenštát p. R., leden 2014, první [8] HAMPALA M. Lyžařská střediska: Kam v České republice. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-251-0477-X. [9] HOLEČEK.M. a kolektiv:

Zeměpis cestovního ruchu. Praha: Česká geografická

společnost, s.r.o., 2005, 19-22. ISBN 80-86034-64-X. [10] HRALA.V. Geografie cestovního ruchu. Praha 7: IDEA SERVIS,konsorcium, 2001,s. 27-30, 4., upravené vydání. ISBN 80-85970-36-8. [11] KIRALOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress, s. r. o., Praha 2003, s.15-17. ISBN 80-86119-56-4 [12] KNĚZEK L. Beskydské kouzlo Frenštátska). město Frenštát pod Radhoštěm: město Frenštát pod Radhoštěm, 2008. ISBN 978-80-254-5392-6. [13] NEJDL. K. Management destinace cestovního ruchu. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 27-79. ISBN 978-80-7357-673-8.

[14] PÁSKOVÁ M., ZELENKA J. CESTOVNÍ RUCH- výkladový slovník. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj. 2002, s. 45-59. ISBN 80-239-0152-4 [15] TUREK. A. FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Nejstarší prameny k dějinám města. Nový Jičín : Okresní vlastivědné muzeum, 1982. ISBN 943.7. [16] VLKOVÁ, E. a KALINOVÁ Z. FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Tip na výlet[online]. Frenštát pod Radhoštěm: TIC Frenštát pod Radhoštěm, 2010 [cit. 2014-04-21]. [17][online].[cit.2014-04-21].Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1224&p1=1306 [18] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1139&p1=1299 [19][online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.beskydyportal.cz/cz/clanek/rozhledna-na-velkem-javorniku-vyhrala-cenucestovniho-ruchu [20] [online].[cit.2014-04-21].Dostupné z: www.beskydy-valassko.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=51167 BHB [21] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_spravniho_obvodu_frenstat_pod_r adhostem_k_1_1_2003/$File/8105adm03.jpg [22] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/udrzitelny-cestovni-ruch/ [23] [online].[cit.2014-04-21].Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1209&p1=2548 [ 24]. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1019&p1=1068 [25] [online]. [cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1020&p1=1069 [26] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1260&p1=1313 [27] [online]. [cit.2014-04-21]. Dostupné z:www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1018&p1=1067 [28] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1019&p1=1068 [29] [online]. [cit.2014-04-21]. [30] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z:

www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1022&p1=1082 [31] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100493&id_osnovy=10995&p1=10995 [32] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100493&id_osnovy=10895&p1=10895 [33] [online].[cit. 2014-04-21]. Dostupné z: www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1254&p1=1316 [34] [online].[cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1400&p1=1673 [35][online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1372&p1=1453 [36] [online]. [cit.2014-04-21]. Dostupné z: [37] [online]. [cit. 2014-04-21].Dostupné z: http://frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1007&p1=1058 [38] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.hotelbartos.cz/cenik/ [39] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.hotelprerov.com/ubytovani.html [40][online].[cit.2014-04-21].Dostupné z: www.geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/GESL/CR-pr-5.pdf [41] [online]. [cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.monitoringnavstevnosti.cz/userfiles/Beskydska_magistrala.pdf [42] [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: www.mufrenstat.cz/mikroregion-frenstatsko/d-196232/p1=42714 [43] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://www.mufrenstat.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=3471&id_dokument y=199216 [44] [online].[cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.skialpin.cz/bezecke_trate.php [45] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://spravnimapa.topograf.cz/84367/moravskoslezsky-kraj [46] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.40&vo=nu

[47] [online].[cit.2014-04-21]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&childsel0=4&cislotab=CRU9031CU&kap itola_id=653&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=4&pro_8_40=8105&aktualizuj=Aktuali zovat [48][online].[cit.2014-04-21].Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9020PU_OB2.40&vo=nul l

Přílohy Příloha č. 1: Administrativní mapa správního obvodu Frenštát pod Radhoštěm

Zdroj: Český statistický úřad

Příloha č. 2: Znak města Frenštát pod Radhoštěm

Zdroj: www.frenstatpr.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100493&id=1007&p1=1058