VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Bc. Vojtěch Procházka

Vymezení "health and well-being" destinací v českých podmínkách

Diplomová práce

2016

Vymezení "health and well-being" destinací v českých podmínkách

Diplomová práce


Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2016-06-13 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected] Praha 2016

Master´s Dissertation

Definition of "health and well-being" destination in Czech conditions


The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Date of Submission: 2016-06-13 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected] Prague 2016

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma Vymezení "health and well-being" destinací v českých podmínkách zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. V Praze dne 13. června 2016

............................................ Bc. Vojtěch Procházka

Poděkování Děkuji vedoucí práce Ing. Lucii Plzákové, Ph.D. za užitečné rady a připomínky při zpracování práce. Dále děkuji své rodině za podporu při zpracování práce a v průběhu celého studia.

Abstrakt Bc. PROCHÁZKA, Vojtěch. Vymezení "health and well-being" destinací v českých podmínkách. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8. Praha: 2016. 72 s. Diplomová práce se zabývá tématem Vymezení "health and well-being" destinací v českých podmínkách. V teoretické části je práce zaměřena na definování jednotlivých pojmů vztahujících se k dané problematice. Vymezení pojmů Health and well-being, wellness, lázeňství, destinace je nezbytnou součástí práce k objasnění obsahu. Popsány jsou také jednotlivé formy partnerství, které je možné využít při řízení cestovního ruchu. Analytická část se zabývá analýzou produktové nabídky a komparací vybraných destinací z hlediska jejich produktové nabídky. Obsahem návrhové části jsou podněty ke zlepšení podmínek cestovního ruchu po legislativní stránce, možnost marketingové podpory H&WB turismu a návrh pro zlepšení jazykových dovedností zaměstnanců v cestovním ruchu.

Klíčová slova Destinace, Cestovní ruch, Health and Well-being, Lázeňství, Wellness, Destinační management, Produkt cestovního ruchu, Partnerství

Abstract Bc. POCHÁZKA, Vojtěch. Definition of "health and well-being" destination in Czech conditions. [Master`s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2016. 72 p. This thesis deals with definition of "health and wellbeing" destinations in the Czech conditions. The theoretical part of the work is focused on the definition of various terms related to the topic. Definition of Terms Health and wellbeing, wellness, spas, destinations, is an essential part of the work to clarify the content. Also disclosed are various forms of partnership that can be used in tourism management. Analytical part analyzes the product range and comparison of selected destinations in terms of their product offerings. Content part contains suggestions for improving the conditions of tourism in legislative, the possibility of marketing support H & WB tourism and a proposal to improve the language skills of employees in tourism.

Key words Tourism, Destination, Health and Well-being, Spa, Wellness, Destination Management, Product of Tourism, Partnership

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 11 1

Teoretická část............................................................................................... 13 1.1

Destinace ................................................................................................. 13

1.1.1 1.2

Health and Well-being .............................................................................. 14

1.3

Wellness .................................................................................................. 17

1.3.1

Legislativa wellness služeb ............................................................... 19

1.4

Metody měření kvality života .................................................................... 19

1.5

Lázeňství.................................................................................................. 20

1.5.1

Legislativní normy lázeňství .............................................................. 20

1.5.2

Specifické typy lázeňských procedur ................................................. 21

1.5.3

Možnosti financování lázeňské péče ................................................. 22

1.5.4

Indikační seznam............................................................................... 23

1.6

Rozdíl mezi zdravotním a lázeňským cestovním ruchem......................... 24

1.7

Destinační management .......................................................................... 26

1.7.1

2

Definice destinace z pohledu turismu ................................................ 13

Náplň destinačního managementu .................................................... 26

1.8

Produkt cestovního ruchu ........................................................................ 26

1.9

Destinační management v České republice ............................................. 28

1.10

Metody řízení destinací ......................................................................... 29

1.11

Partnerství ............................................................................................ 30

1.12

SWOT analýza ...................................................................................... 32

Analytická část ............................................................................................... 33 2.1

Hluboká nad Vltavou ................................................................................ 33

2.1.1

Orgány a instituce cestovního ruchu v Hluboké nad Vltavou ............. 33

2.1.2

Sportovní aktivity ............................................................................... 34

2.1.3

Relaxační aktivity............................................................................... 37

2.1.4

Kulturně-historické atraktivity ............................................................. 38

2.2

2.2.1

Organizace a instituce cestovního ruchu v Třeboni ........................... 39

2.2.2


2.2.3


2.2.4

Lázeňská zařízení ............................................................................. 44

2.2.5


2.3

Velké Losiny............................................................................................. 46

2.3.1

Orgány a instituce cestovního ruchu ve Velkých Losinách ................ 47

2.3.2


2.3.3


2.3.4

Lázeňská zařízení ............................................................................. 49

2.3.5


2.4

3

Třeboň...................................................................................................... 39

Pec pod Sněžkou ..................................................................................... 51

2.4.1

Organizace a instituce cestovního ruchu v Peci pod Sněžkou .......... 52

2.4.2


2.4.3


2.4.4

Kulturní atraktivity .............................................................................. 56

2.5

Národní park Šumava .............................................................................. 56

2.6

Komparace destinací Třeboň a Velké Losiny ........................................... 57

2.6.1

Konkurenceschopnost Třeboně ......................................................... 57

2.6.2

SWOT analýza - Třeboň .................................................................... 58

2.6.3

Konkurenceschopnost Velkých Losin ................................................ 59

2.6.4

SWOT analýza - Velké Losiny ........................................................... 60

Návrhová část ................................................................................................ 61

3.1

Marketing H&WB destinací ...................................................................... 61

3.1.1

Kooperace mezi poskytovateli služeb H&WB .................................... 61

3.1.2

Tvorba produktů ................................................................................ 62

3.1.3

Společenské trendy v marketingu...................................................... 63

3.2

Legislativa pro cestovní ruch .................................................................... 64

3.3

Jazykové vzdělávání ................................................................................ 65

3.3.1

Doporučené formy výuky ................................................................... 65

Závěr ..................................................................................................................... 67 Literatura ............................................................................................................... 69

Úvod Předmětem diplomové práce je objasnění a podrobné prozkoumání problematiky týkající se "health and well-being" destinací v českých podmínkách a formy turismu tohoto druhu. Pozornost bude věnována i lázeňskému odvětví jako nedílné součásti daného tématu. Základem bude vysvětlení jednotlivých pojmů a legislativních požadavků České republiky pro lázeňská místa. Téma práce bylo vybráno z důvodu aktuálnosti a autor dané téma považuje za velmi zajímavé. Díky vývoji současných trendů a skladbě turistů čerpajících služby H&WB destinací, je zhodnocení aktuální pozice a významu destinací zabývajících se stejnou problematikou dobrým krokem k jejich možnému rozvoji. Práce může také přispět studentům Vysoké školy hotelové, kteří se budou zabývat touto problematikou. Čtenáři mohou získat nový pohled na probíranou situaci, nové poznatky a v případě, že pracují v cestovním ruchu, mohou tyto poznatky uplatnit ke zlepšení procesů ve svých destinacích. Vybrané téma je velmi široké a týká se mnoha odvětví cestovního ruchu. Jednotlivé destinace mohou nabízet služby, které spadají do H&WB a přitom si to nemusí uvědomovat. Nicméně v průběhu této práce je záměrem objasnit co vlastně zahrnuje destinace zdraví a pohody a čeho se dotýká. Hlavní součástí destinací zdraví a pohody jsou jednotlivé produkty, které jsou nabízeny zákazníkům a tvoří tak podstatu odvětví. Příklady vybraných produktů budou popsány v práci a to včetně vybraných lázeňských zařízení, které tvoří značný ekonomický přínos pro turismus České republiky, a proto by měl být kladen důraz na kvalitu poskytovaných služeb v návaznosti na jednotlivé produkty. Další nedílná součást, se týká wellness služeb a vymezení rozdílu mezi lázeňským a zdravotním cestovním ruchem Hlavním cílem práce je objasnění funkce a význam destinací zabývajících se "heath and well-being" turismem v České republice, charakteristika nabídek destinací, které nabízejí služby a produkty "health and well-being". K tomu je určena analýza produktové nabídky vybraných destinací na území České republiky, doprovázená komparací dvou vybraných destinací. Analýza má za cíl

11

konkrétně přiblížit činnosti, které mohou návštěvníci využívat k naplnění požadavků relaxace, regenerace či aktivní dovolené. Hypotéza pro práci: "Health and well-being destinace v České republice nabízí velké množství produktů a služeb, ze kterých si každý vybírá individuálně dle svých aktuálních potřeb a přání." Společnými aktéry pro Health and Well-being destinaci nejsou jen lázeňská, wellness zařízení, specifické druhy sportovních areálů a dalších činností jak se může na první pohled zdát, naopak je to široce provázaný řetězec služeb. Zahrnuty jsou například ubytovací a stravovací zařízení, dopravní podniky, infrastruktura a další subjekty, bez kterých by nemohl být vytvořen kvalitní produkt a docílen efekt Health and Well-being destinace. Pro zpracování práce je čerpáno z odborné literatury především autorů, zabývajících se obdobnou problematikou, využity jsou také specializované sborníky a časopisy a v neposlední řadě také internetových zdrojů, kde bylo možné také získat aktuální informace. Analytická část se věnuje rozboru produktové nabídky vybraných destinací, jejich formu řízení a komparace vybraných destinací zahrnující SWOT analýzu. Návrhová část práce nabízí několik možností, jak by bylo možné vylepšit situaci destinací zdraví a pohody z hlediska komfortu návštěvníků, ale především zlepšení řízení destinací, jejich možnou spolupráci a vytváření nových konkurenčních partnerství.

12

1 Teoretická část Základem teoretické části je především objasnění a vysvětlení pojmů vztahujících se k dané problematice. Uvedeny budou jednotlivé pojmy a k nim navazující základní definice, které budou sloužit k objasnění obsahu práce.

1.1 Destinace 1.1.1 Definice destinace z pohledu turismu Jde o přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací, například místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami , které si účastník cestovního ruchu vybírá pro svou návštěvu. Další definicí, kterou zveřejnila Světová organizace cestovního ruchu v roce 1993 zní: "Destinace je místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh".( NEJDL, K. 49s). Tuto definici rozšířila v roce 2002 na toto znění: "Lokální destinace cestovního ruchu je fyzický prostor, ve kterém turista stráví nejméně jedno přenocování. Zahrnuje turistické produkty tvořené atraktivitami cestovního ruchu a podpůrnými službami (tj. službami, které umožňují využít atraktivity cestovního ruchu) a soubor možností zábavy pro jednodenní návštěvníky. Má přírodní a administrativní hranice, jež vymezují její řízení, image a vnímání, které definují její tržní konkurenceschopnost. Lokální destinace zahrnují i hostitelskou komunitu a mohou být součástí větších destinací."( NEJDL, K. 49 s.). Pokud mluvíme o destinaci, tak už ze slova destinace můžeme vidět, že mluvíme o geografické poloze určitého místa, který považujeme v případě cestovního ruchu za cíl cesty. Definice destinace podle Palatkové, „Destinace jsou definovány jako regionální, mezinárodně (globálně) konkurenceschopné, strategicky řízené jednotky nabídky na mezinárodním trhu“( PALATKOVÁ M. 2011, 11 s.).

13

1.2 Health and Well-being V dnešní době je turismus za zdravím a pohodou velmi oblíbený a to hlavně mezi ženami ve věku mezi 21-30 lety. Hlavním důvodem pro návštěvu, tohoto specifického druhu destinace je zlepšení zdraví a duševní očisty. Pojem Health and Well-being (H&WB) nebo také destinace zdraví a pohody, představuje celkový přístup místních obyvatel i návštěvníků k destinaci, která slouží k odpočinku od každodenního života ve formě relaxace v různých formách. Jedná se o psychologický i sociologický subjektivní pocit štěstí, životního naplnění a vlastního potěšení. V současné době není určena přesná definice pro tento pojem. Existuje však několik názorů jak je možné tento pojem definovat. Cummins (1996, cit. dle Frankovský, Kentoš, 2004) udává "6 faktorů kvality života člověka. Toto pojetí se již nevztahuje na kvalitu života pacientů, ale vyjadřuje se k faktorům kvality života obecně. 

sociální vztahy s rodinou a přáteli



well-being



zdraví



práce a aktivity



komunitní participace



osobní bezpečnost"

Mareš a Marešová (2004) zdůrazňují, že "kvalita života není ztotožnitelná se stavem zdraví, životní spokojeností nebo pohodou, ale je komplexnější kategorií, jelikož obsahuje také další složky. Za faktory kvality života považuje nejen somatické zdraví a psychický stav, ale také úroveň nezávislosti na okolí, sociální vztahy, přesvědčení a víru. Klade důraz na komplexicitu a multidimenziálnost konceptu kvality života a subjektivní hodnocení výše zmíněných faktorů vzhledem ke kulturnímu prostředí, sociálnímu a environmentálnímu kontextu." V případě, začneme-li shrnovat jednotlivé faktory kvality života, dle výše uvedených autorů, kteří celou problematiku zkoumají především z pohledu psychického a vycházejí tak ze subjektivního pocitu vnímání života jedince spolu s jeho emocionálním stavem = well-being.

14

Jedním z primárních důvodů návštěvy H&WB destinace bývá zlepšení zdravotního stavu, zklidnění mysli v příjemném prostředí. K zajištění služeb požadovaného druhu je zapotřebí kvalifikovaného personálu, který je schopen zajistit vysokou kvalitu poskytovaných služeb. "Hlavní produkt destinace H&WB je tvořen dostupnými zdroji a kvalitou služeb v destinaci zaměřující se na zdraví a pohodu návštěvníků. Klíčovými zdroji pro destinaci H&WB jsou: příroda, přírodní bohatství, atraktivní krajina a životní prostředí, místní kultura, autenticita, pověst destinace. Tyto zdroje jsou považovány za hlavní faktory, které jsou schopny vytvářet komparativní výhodu destinace." (PLZÁKOVÁ, L. 2015) "Světová zdravotnická organizace (2006) definuje zdraví jako kompletní stav psychické, mentální a sociální pohody člověka tzv. well-being." (WelDest 2015, s.19) V návaznosti H&WB na poskytované služby a vzájemné prolínání především lázeňství a wellness turismu, kde oba pojmy spadají pod kategorii zdravotního cestovního ruchu, je vhodné vymezit hranici mezi těmito typy turismu. K účelu znázornění poslouží následující obrázek 1. Čisté zdraví

Kontinuum zdraví

Paradigma

Reaktivní Léčba

Optimální stav Well-being

Proaktivní

Wellness

Obrázek 1. Koncept kontinua zdraví Zdroj: Vlastní zpracování podle Developing a Competitive Health and Well-being Destination, 2015, s. 21

15

Rámec rozvoje destinace H&WB Součástí projektu WelDest je rámec rozvoje destinace, který vymezuje podmínky, vedoucí k úspěšné a konkurenceschopné destinaci H&WB. Následující obrázek podrobně popisuje funkci takové destinace.

Obrázek 2. Rámec pro rozvoje destinace H&WB Zdroj: WelDest Summary and Framework 2015 [online]

16

Vysvětlení modelu: "Text psaný modrým písmem vychází přímo z modelu, kde je explicitně uveden, ostatní text vysvětluje vždy danou oblast modelu. Příslušné zdroje a kvalita služeb mající vliv na zvyšování pocitu osobní pohody (well-being). Příslušné zdroje (vnější okruh modelu), společně s kvalitou služeb zlepšující osobní pohodu (elipsa na pravé straně pod šipkou), tvoří jádro produktu H&WB destinací. Reputace destinace spočívá zejména na těchto zdrojích a kvalitě služeb." (WelDest Summary and Framework. 2015) "Spotřebitelé oceňují místní kulturu, dědictví a autenticitu - jinými slovy opravdovost, jedinečnost, lokální zdroje a tradice, které jsou použity například v místní gastronomii, původních léčebných technikách či postupy, aktivity v přírodě a utváření prostředí." (WelDest Summary and Framework. 2015) "Základ produktu H&WB destinace musí obsahovat: Širokou nabídku kvalitních služeb podporujících zdraví, osobní pohodu a relaxaci: wellness a zdravotní léčbu, saunu, bazén, možnosti venkovních sportovních aktivit stejně jako sportovních aktivit provozovaných uvnitř a další možnosti umožňující duševní osvěžení." (WelDest Summary and Framework 2015)

1.3 Wellness Pojem wellness vychází ze základu již zmíněného pojmu well-being ve spojení s neméně důležitou aktivitou v odvětví fitness. Obecně lze říci, že se jedná o životní filozofii naplňování zdravého životního stylu. Zahrnuje jak fyzické tak i psychické aktivity jedinců případně návštěvníků wellness resortů. Zabývá se individuálním přístupem každého zákazníka/návštěvníka. Směřuje k dlouhodobě udržitelné vyrovnanosti osobnosti ve fyzické a mentální rovině. Definování pojmu wellness není v dnešní době zcela přesné, každý si pod slovem wellness představí odlišné možnosti naplnění. Existuje celá řada definic čím se wellness zabývá a co by mělo být jeho obsahem. H. Cathala (2007 s.19) ve své knize definuje wellness jako "stav, při kterém se cítíme dobře, v pohodě, vyrovnané, harmonicky. Cesta, která nás hledanému stavu vede. Prostor pohody, krásy, klidu a míru. Definice je zaměřena na duševní

17

pohodu, duševní rovnováhu a celkově vyrovnanost člověka po psychické stránce. Neřeší nebo spíše nepřikládá zde váhu ke zdravotnímu stavu po fyzické stránce." Rozdílem od předchozí definice podle H. Cathala se například P. Attl v jedné ze svých definic věnuje více významu wellnes z fyzické stránky člověka. Uvádí definici v následujícím znění: "Jedno z pojetí wellness říká, že se jedná o aktivity lidí vedoucí k pocitu uspokojení z pohody, kterou si vytváří jedinec souborem příjemných impulsů, ať již psychického nebo fyzického rázu. Patří k nim pohyb, regenerace, příjemná hudba, uklidnění, relaxace, v přiměřené míře dobré jídlo a pití, dále pak pozitivní vjemy a požitky. Wellness můžeme tedy chápat jako stav zdraví, zahrnující harmonii těla, mysli a ducha, odpovědnost sám za sebe, fyzickou a tělesnou zdatnost, zdravou výživu, relaxaci a duševní aktivitu." (ATTL,P.: Fenomén jménem wellness. [online] 2007). Česká republika se věnuje pojmu wellness od začátku 90. let 20. století a postupně se dostává do podvědomí budoucích zákazníků ve formě otevírání nových center s wellness službami, vznikají hotely se zázemím wellness jako jsou např. relaxační centra, bazény, fitness centra a další služby určené výhradně hotelovým hostům. Wellness životní styl zahrnuje několik prvků. Základem je vyvážená zdravá strava následovaná pohybovou aktivitou. Vše by si měl každý jedinec zvolit sám dle svých potřeb a zálib. Je nutné najít vyváženost v časových možnostech každého jedince mezi pracovním vytížením a volnočasovými aktivitami. Doplněním je pak péče o tělo díky aromatickým koupelím, masážím, vířivým vanám a dalších podobných služeb, které resorty zaměřené na wellness filozofii neodmyslitelně poskytují. Jak již bylo řečeno, H&WB je součástí wellness služeb a také celého odvětví lázeňství. Funkce lázeňství má hluboké kořeny, a to nejen v České republice, přesto je to jedna z nemnoha destinací poskytující podobný druh turismu. V současné době existuje 37 lázeňských míst na území České republiky. Samotnému pojmu lázeňství je v práci věnována kapitola. Všechny výše popsané druhy míst určených výhradně k odpočinku, relaxaci, regeneraci těla i mysli a mnoha dalších blahodárných účinků, jsou zaměřeny na 18

dobrovolné návštěvy i na návštěvy doporučené odbornými specialisty ve zdravotnictví. Wellness je poskytovaná služba a jako nedílná součást pro naplnění očekávání zákazníka/návštěvníka je důležitý přístup personálu a kvalita prostředí, ve kterém se proces odehrává. I takové aspekty hrají významnou roli pro dosažení správného efektu wellness služby a zároveň dosažení H&WB destinace. 1.3.1 Legislativa wellness služeb Odvětví wellness služeb, na rozdíl od lázeňství, nemá v legislativě žádný zákon upravující podnikání v dané sféře. Upraveno je tedy "obecným předpisem zákona o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Upraveny jsou podmínky pro získání živnostenského oprávnění. Návaznost na obor wellness je přesněji specifikované v Příloze č. 2 živnostenského zákona Masérské, rekondiční a regenerační služby. Živnost je vázaná na získání odborné způsobilosti a dosažení patřičného vzdělání."

1.4 Metody měření kvality života V této kapitole bude podhled zaměřen na vyhodnocení a možné měření kvality života z lékařského pohledu. Z takového pohledu se lékaři nedívají pouze na pacientův problém jako takový, ale snaží se zmírnit jeho důsledky tím, že zachovají jeho kvalitní psychický stav. Stručný přehled oblastí dle kterých lze rozdělit jednotlivé metody měření uvádí Malý M. (2000) následovně: 1. "Klinická praxe -

zde jde především o screening a monitorování psychosociálních problémů v rámci individuální péče o pacienta a také výběr ošetření

2. Populační studie -

především pak takové studie, které jsou zaměřené na vnímání zdravotních problémů či na dopad rizikových faktorů

3. Hodnocení výzkumných studií a zdravotní péče -

zde je kvalita života často finální mírou pro jejich zhodnocení

4. Klinické pokusy -

zejména takové, kde se jedná o porovnání účinnosti léků, hodnocení průběhu nemoci a vyhledání rozhodujících zdravotních činitelů

19

5. Při hodnocení finanční nákladnosti a efektivity léčby a určování priorit při rozdělování zdrojů" Je zřejmé, podle takového hodnotícího nástroje je kvalita posuzována s návazností především na zdraví jedinců.

1.5 Lázeňství Lázeňství je v České republice, podobně jako v dalších zemích Evropy, součást zdravotního systému. V zásadě se jedná o léčbu při využití přírodních prostředků s eliminací nežádoucích vedlejších účinků. Praktikuje se tzv. Holistický přístup k léčbě - komplexní působení na lidský organismus člověka, zaměřuje se na jeho fyzickou, mentální a sociální stránku v kombinaci léčebných metod, životosprávy a zdravého životního stylu, za účelem zvýšení kvality života jedince. Definice lázeňství podle Výkladového slovníku cestovního ruchu zní: "souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřených na znalost přírodních léčivých zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřených na znalost přírodních léčivých zdrojů, realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů a kompozice kulturního prostředí." (Zelenka, Pásková 2012) Právě ve zmíněných aspektech definice Výkladového slovníku, které se vztahují na kulturní prostředí, samotné účinky přírodních léčivých zdrojů a přírodního prostředí, mohou vést k rozhodnutí potenciálních klientů, kteří si lázeňský pobyt hradí z vlastních prostředků, jakou cílovou destinaci zvolí ke své regeneraci. Obor lázeňství v České republice je nedílnou součástí zdravotního systému, a proto je částečně hrazeno zdravotní pojišťovnou za předpokladu předchozí konzultace a doporučení lékaře. Léčba má v zásadě dlouhodobý charakter, tzn. 3 týdny a více. 1.5.1 Legislativní normy lázeňství Uvedeny budou pouze nejdůležitější vyhlášky a zákony upravující celkově lázeňství na území České republiky, především pro lepší orientaci v rozdílech 20

poskytování lázeňské péče a wellness, na které se tyto zákony ani vyhlášky nevztahují. Nejdůležitějším dokumentem, který se zabývá legislativní úpravou lázeňství v České republice je "Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. Předmět úpravy stanovuje podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst." (Zákon č. 164 ze dne 13. dubna 2001) Důležitou součástí je také vyhláška č. 370/2001 Sb., která nastavuje pravidla pro vykonání ústní zkoušky pro fyzické osoby, které složením získávají oprávnění ke způsobilosti k odbornému dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů. Následně "vyhláška č. 423/2001 Sb., která stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní." (Sbírka zákonů: Předpis č. 423/2001 Sb. Sagit [online]) 1.5.2 Specifické typy lázeňských procedur Díky rozmanitosti poskytovaných služeb a lázeňských procedur je nezbytné si jednotlivé formy definovat a přiblížit tak jejich funkci a význam. -

Rehabilitace: Metoda zaměřená na pohybový aparát léčených jedinců, velmi důležitá metoda pro zlepšení funkce lidského těla a rychlejší zotavení např. po operacích pohybových partií.

-

Vodoléčba: Nazývaná také jako hydroterapie. Spočívá v koupelích různého druhu. Využity jsou především přírodní zdroje termální a mineralizované vody.

-

Masáže: V současné době také jeden z moderních trendů využívaný nejen v lázeňství. Masáže mají mnoho variant od ručních až po přístrojové. Pokaždé je možné zvolit intenzitu a rozsah každé masáže.

21

-

Minerální vody: pitná kůra minerálních vod je typická například v Karlových Varech. Zlepšuje stravovací návyky, zlepšení funkce trávícího systému. Nutností při kůře je dohled lékaře, který jasně stanoví množství vypité vody dle diagnostiky každého pacienta zvlášť.

-

Terapie Peloidy: původem vychází z řeckého slova pelos - bahno. Jedná se tedy o přírodní látky s příměsí vody a blahodárným vlivem na lidské tělo.

-

Klimatoterapie: z názvu vyplývající proces léčby formou působení klimatické změny v konkrétní lázeňské destinaci. Pozitivní vliv na organismus pacienta především díky změně místa pobytu většinou z velkoměstských lokalit. Organizmus čerpá ze změn jako jsou: čistota vzduchu, vlhkost vzduchu, složení aerosolu, také rychlost větru a množství srážek hraje roli.

-

Termoterapie: využívá kinetické energie molekul. Procedura tedy spočívá ve využití tepelné energie. Změna může být jak zahřátí organismu, tak i jeho chlazení.

1.5.3 Možnosti financování lázeňské péče Financování lázeňské péče je upraveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. "Společně s Listinou základních práv a svobod upravuje veřejné zdravotní pojištění, rozsah a podmínky, za nichž jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby, způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění." (ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA [online] 2016). Dne 6. ledna 2015 vstoupila v platnost poslední "novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Novelizovaný Indikační seznam pro lázeňskou péči, který upravuje pravidla poskytování lázeňské péče hrazené zdravotními pojišťovnami, je nově součástí tohoto zákona." (SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY [online] 2015) Pobyt pacienta, který je vyslán do lázní odborným lékařem, je v současné době regulováno "zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů a obsaženým indikačním seznamem pro lázeňskou léčebně 22

rehabilitační péči. Předpis definuje nejen indikační podmínky, které musí zdravotní stav pojištěnce splňovat, ale definuje také kontraindikace, které pobyt v lázních vylučují." ( VŠOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR [online] 2015). Komplexní péče Nárok na komplexní lázeňskou péči nastává pouze v případech, kdy je doporučena příslušným odborným lékařem, který zhodnotí pacientův stav a přesně mu určí místo výkonu léčebného procesu. Doporučení a postupy léčby včetně navrhované délky pobytu jsou sepsány v souladu s indikačním seznamem. Příspěvková péče Situace příspěvkové péče nastává, pokud pacient nesplňuje všechna kritéria pro komplexní péči. Na základě doporučení ošetřujícího lékaře, které musí schválit pojišťovna a zároveň také odešle pacientovi seznam vybraných lázeňských míst, ze kterých má možnost výběru dle svého úsudku a možností. Pojišťovna hradí pouze výdaje spojené s vyšetřením a léčením v době pobytu pacienta, zbylé náklady si pojištěnec hradí sám. Odpadá tedy povinnost ubytování v místě lázeňského zařízení a je možné navštěvovat procedury ambulantně. Samoplátce Samoplátce si hradí veškeré náklady spojené s pobytem a procedurami, které se rozhodne čerpat. I zde je vhodná předchozí konzultace s odborným lékařem pro dosažení zlepšení zdravotního stavu. Konzultace je v tomto případě pouze dobrovolná, nicméně je všem žadatelům doporučena. Povinná je pro pacienta pouze vstupní prohlídka, která neprokáže žádné okolnosti, které by omezovaly využití zvoleného druhu léčby. 1.5.4 Indikační seznam Indikační seznam představuje seznam onemocnění, které lze léčit pomocí lázeňské léčby a je zakotvený i v legislativně České republiky, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole práce. "Zároveň také stanovuje jasné pokyny pro léčbu pacienta v podobě těchto kritérií: -

Číselné označení indikace 23

-

Indikaci (např. stav po infarktu myokardu nejdéle 4 měsíce po vzniku)

-

Délku pobytu

-

Typ lázeňské péče

-

Komentář

-

Kontraindikaci

-

Lázeňské místo ve kterém léčba probíhá

Indikační seznam obsahuje: -

Onkologické nemoci

-

Nemoci oběhového ústrojí

-

Nemoci trávicího ústrojí

-

Nemoci poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí

-

Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

-

Nemoci nervové

-

Nemoci pohybového ústrojí

-

Nemoci močového ústrojí

-

Duševní poruchy

-

Nemoci kožní

-

Nemoci ženské"

(ATTL, P., Řízení lázeňství 2016)

1.6 Rozdíl mezi zdravotním a lázeňským cestovním ruchem Díky vývoji a rozvoji současných lázeňských destinací se tyto dva pojmy začaly postupně propojovat. Je ale důležité oba pojmy od sebe rozeznávat. Faktem je, že do lázní lidé nejezdí pouze za léčbou svých nemocí a rehabilitací svého těla, ale také za zábavou a kulturním vyžitím. Jakubíková (2006) říká: "Lázeňský cestovní ruch je jedním z nejefektivnějších druhů cestovních ruchu, který se podílí i na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje nemalé příjmy pro Českou republiku. Spolu s interním cestovním ruchem je zdrojem prosperity regionů i samotných lázeňských míst a všech podnikatelských subjektů, které se na jeho rozvoji přímo i nepřímo podílejí."

24

V následující tabulce jsou znázorněny typy zdravotního cestovního ruchu pro lepší orientaci a pochopení problematiky. Tabulka č. 1 Typy zdravotního cestovního ruchu Zdravotní CR

Wellness Holistické

Volný čas a

Léčebný

Léčebná

Léčebná

metody

rekreace

wellness

terapie

chirurgie

Spirituální CR

Program beuty

Terapeutická

Rehabilitace

Kosmetická

rekreace

(zbavení se

chirurgie

nemoci) Jóga a

Sport a fitness

Léčení

Zubní lékařství

(životní styl)

meditace New Age

Rehabilitace

Rozmazlování

Zaměstnanecké

Operace

(Pampering)

wellness

(infertilita)

Thalassoterapie Nutriční a detoxikační programy

Zdroj: Vlastní zpracování podle: SMITH, M., PUCZKÓ, L. 2009, s.7 Zdravotní cestovní ruch nazýván také jako léčebný nebo medicínský, je široký pojem, na rozdíl od lázeňského cestovního ruchu. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu se jedná o "formu cestovního ruchu směřující především do lázní nebo rekreačních center, avšak tento pojem zahrnuje také cesty za kvalitnější a/nebo levnější zdravotní péčí, jako je např. provedení operací (často jde o estetickou plastickou chirurgii), zubní péče nebo reprodukční medicína". (PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2012) Lázeňský cestovní ruch je tedy užším pojmem, především z důvodu návaznosti lázeňské destinace na přírodní léčivé zdroje (vzduch, léčivé prameny a koupele, ...). Turisté navštěvují tyto destinace ve spojení zdravotní služby či terapie a celkového zlepšení zdravotního stavu. Patrné ovšem je, že zde se návštěvníci pomalu dostávají ke službám wellness. Světová zdravotnická organizace uvádí hlavní motivaci k účasti na medicínském cestovním ruchu následovně: "přeshraniční cestování s cílem obdržet nějakou formu léčebné péče. Léčení přitom může pokrývat celou škálu zdravotních služeb. 25

Mezi nejběžnější patří zubní péče, kosmetická chirurgie, vybrané operační zákroky a léčba neplodnosti". (ATTL P., 2015). Definice podle Medical Tourism Magazine: "soubor činností, ve kterých člověk často cestuje na dlouhé vzdálenosti nebo přes hranice, aby využil lékařské služby s přímým nebo nepřímým zapojením volnočasových aktivit, obchodních záležitostí či jiných účelů". (ATTL P., 2015).

1.7 Destinační management Definice destinačního managementu podle Výkladového slovníku cestovního ruchu "soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizace, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci".(PÁSKOVÁ M.; ZELENKA J. 2012. 60 s.) Destinační management je systém řízení a organizace v cestovním ruchu v určitém území (destinaci), založený na spolupráci všech subjektů. Jedná se o komerční a veřejné instituce a neziskové organizace. Mluvíme zde o destinačním managementu, zaměřeným na cestovní ruch a turisty, který se zaměřuje především na města a regiony, kde je určitý potenciál pro rozvoj a vybudování nové formy cestovního ruchu. Např. lázeňský cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, adrenalinový cestovní ruch apod. 1.7.1 Náplň destinačního managementu 

Snazší organizace cestovních transakcí a operací



Kooperace roztříštěných dodavatelů



Integrování členitých prvků destinace



Prezentace destinací pod jejich značkou

1.8 Produkt cestovního ruchu Produkt cestovního ruchu je provázaný okruh celkové nabídky destinace, tedy nabídky soukromého a veřejného sektoru, který koordinuje cestovní ruch či podniká v cestovním ruchu v dané destinaci. Výkladový slovník cestovního ruchu definuje produkt cestovního ruchu v následujícím znění: "Jde o součást marketingového mixu, která je tvořena zbožím (suvenýry, mapy, aj.) nebo službami (ubytovací, stravovací, dopravní, aj.). Častá je platba předem, bez možnosti produkt předem vyzkoušet. Produkt a jeho 26

spotřebu ovlivňují faktory, které jednotlivě nebo v jejich kombinaci nelze nebo pouze omezeně ovlivnit (počasí, politická situace, atp.). Produkt cestovního ruchu může dosahovat různé úrovně komplexnosti a jeho součástí je také místní komunita s jejím životním stylem. Za produkt může být považována i určitá destinace cestovního ruchu. V případě produktu na úrovní destinace je jeho tvůrcem destinační management a pro zajištění kvality musí mít zpětnou vazbu od místních obyvatel. Z pohledu návštěvníka je produkt cestovního ruchu komplexní zážitek od doby, kdy opustil domov, do jeho návratu". (PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. 2012 s.442-443) Autor považuje definici podle Výkladového slovníku cestovního ruchu za poměrně výstižnou, ale plně nesouhlasí s tvrzením, "produkt na úrovni destinace vytváří destinační management". Vzhledem k situaci České republiky a absence zákona o cestovním ruchu nelze vyžadovat existenci destinačního managementu v každé destinaci. Díky projektu WelDest by se tato situace mohla postupně zlepšovat, ale prozatím i produkty v destinacích jsou vytvářeny na základě kooperace veřejného a soukromého sektoru, případně i každého sektoru zvlášť. Podle agentury CzechTourism by produkt cestovního ruchu měl splňovat: -

Náplň produktové priority destinace, které jsou stanoveny na základě jejích konkurenčních výhod (klíčové produkty1 destinace a vedlejší nabídka). Zároveň je zohledněna sezónnost.

-

Má profesionální management, jsou stanoveny cíle produktu, cílové skupiny a

zdrojové

trhy

(součásti produktu

jsou

odpovídajícím

způsobem

diferencovány). -

Je nutné jej realizovat bez spolupráce s klíčovými subjekty v destinaci (poskytovatelé služeb, profesní asociace, organizace atp.) včetně společné prezentace

-

Opírá se o marketingový průzkum nabídky a poptávky destinace (dostupnosti dílčích služeb a dalších komponentů produktu), SWOT analýzu produktu.

1

Klíčové produkty ve smyslu primárních motivů pro návštěvu dané destinace (např. lyžování, splouvání řek...) nabízejících (poskytovatelů) a zprostředkovatelů služeb.

27

-

Odděluje fyzickou rovinu produktu od symbolické (symbolická rovina, tj. očekávání, je pro klienta skutečnou hodnotou a musí být v marketingové komunikaci odpovídajícím způsobem prezentována).

-

Má několik "vrstev" (úrovní) a využívá synergií širokého spektra podproduktových součástí (inspirativní programy pro různé cílové skupiny, slevové karty, certifikace služeb atd.) s cílem prodloužit pobyt návštěvníka v destinaci.

-

Samozřejmostí

jsou

základní

informace

o

turistické

infrastruktuře

(ubytování, stravování, dopravní informace, mapy atd.), ideálně včetně konkrétní nabídky touroperátorů (balíčky jsou pouze jednou ze sočástí produktu). (JANKŮ, O., s. 17)

1.9 Destinační management v České republice V České republice se systém destinačního managementu rozvíjí již od 90. let 20. století, na rozdíl od ostatních států jako je například Rakousko nebo Švýcarsko kde se tento druh rozvíjel mezi 50. - 70. lety minulého století. Na území těchto státu je znát větší vyspělost a větší zkušenosti v oboru, nicméně se Česká republika snaží tuto mezeru zmírňovat. Bohužel se v tuzemsku prozatím nedaří sjednotit řízení jednotného druhu, to je tak ponecháno na jednotlivých krajských úřadech, které si volí své způsoby. V případě měst je situace ještě horší, jelikož se nemusí podřizovat a řešení je ponecháno na jejich představě. Destinační management je rozdělen do třech úrovní: a) Vrcholová úroveň Vrcholovou

úroveň

na

území

České

republiky

zastupuje centrála

cestovního ruchu CzechTourism. Její situace je stálá a neměnící se oproti dalším úrovním. V roce 2008 zastřešovala celkem 40 organizací, které se snažily tvořit nové aktivity, zařazené do složky pro řízení turismu. V roce 2010 jich bylo už jen 24. Na těchto číslech je zřetelné, jak je situace na spodních úrovních, oproti vrcholové, nestálá. CzechTourism se odlišuje od ostatních, podobně fungujících organizaci na území EU tím, že ji založil stát, který ji také plně financuje.

28

Pro její správné a efektivní fungování musí být zajištěna neustálá spolupráce a koordinace mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu a zástupci regionální správy (např. krajské úřady). b) Regionální a lokální úroveň Regionální a lokální úroveň patří mezi neustále se měnící, nastávají zde časté změny ve složení organizací, často vznikají nové organizace nebo také zanikají. Veškeré organizace na této úrovni mají charakter krajského rozsahu (případně mezi krajského). Hrají důležitou roli při dosahování úspěchu v řízení cestovního ruchu. Lokální úroveň se zabývá především místním rozsahem. Na území měst nebo obcí, které spojují určité charakteristické prvky nebo atraktivity. Zdánlivě působí jako méně významný segment řízení a přitom má široký rozsah. Zabývá se příjezdem zahraničních návštěvníků nebo domácích jednodenních návštěvníků.

1.10 Metody řízení destinací Podstatnou roli ve fungování destinace cestovního ruchu plní samotné řízení destinace, které by se mělo odvíjet od uvedených pravidel dostupných v odborných publikacích, ve kterých lze také dohledat osvědčené techniky uplatňující destinační managementy v zahraničí. Existují tři metody, které lze uplatňovat pro řízení destinace cestovního ruchu. První metodou je řízení shora dolů neboli "top-down" druhá možnost je opačným způsobem, tedy zdola nahoru tzv. "bottom-up" a poslední možnost je obě předchozí metody spojit a vytvořit jejich kombinaci. "Top-down" "Jedná

se o přístup k destinačnímu managementu, kdy o založení organizace

destinačního managementu rozhoduje veřejná správa. Zakladatelem je většinou regionální zastupitelstvo nebo samospráva. Mezi výhody přístupu "top-down" patří jasné

vymezení

kompetencí,

rychlé

rozhodování,

soulad

destinačního

managementu se strategickými cíli regionální vlády či samosprávy v daném území, finanční podpora a politická podpora činnosti". (PETŘÍČKOVÁ L., STUDNIČKA P. s. 33-34) 29

Výhody této metody jsou nejvíce patrné v řízení destinace, ale bohužel jsou zde i značné nevýhody, které mohou bránit rozvoji destinace řízené metodou shora dolů. Mezi takové nevýhody patří nedůvěra podnikatelů, kteří mají obavy při zakládání nově řízené organizace a vzdávají se investic do rozvoje. Nevýhoda spočívá také v politické činnosti na území regionů, jelikož je zde velmi vysoká citlivost na změnu vlády apod.

"Bottom-up" Příkladem této metody řízení může být Švýcarsko, kde ji využívají poskytovatelé služeb v cestovním ruchu řadu let. Přináší jim poměrně rychlé výsledky při rozvoji celé destinace v návaznosti na patřičné zisky, které motivují podnikatelské subjekty. "Přístup "bottom-up" se vyznačuje vysokou iniciativou ze strany podnikatelské sféry

či

neziskového

sektoru

při

zakládání

organizace

destinačního

managementu" (PETŘÍČKOVÁ L., STUDNIČKA P. s. 34) Kombinovaná metoda Kombinovanou metodu uplatňuje většina organizací destinačního managementu v České republice. Nabízí se zde možnost společného financování aktivit, sdílení a určování společných cílů stanovených již při založení destinačního managementu. V závislosti na kvalitu řízení mohou nastat problémy v komunikaci mezi řídícími subjekty a jejich vzájemné koordinaci. "Zakladateli organizací destinačního managementu jsou ve většině případů města či svazky měst a obcí společně s podnikateli, profesními svazy, asociacemi a informačními centry" (PETŘÍČKOVÁ L., STUDNIČKA P. s. 35)

1.11 Partnerství Důvodem vzniku partnerství je snižování nákladů nebo zvyšování poptávky po dané destinaci. Vznik partnerství může mít různé příčiny. Jednou z těchto příčin je fakt, že zakládající nebo i fungující firma nemá dostatečné know-how a hledá proto partnera, který by tuto mezeru vyplnil. Další možnou příčinou může být například nedostatek financí. Význam partnerství spočívá v přenesení rizik mezi 30

ostatní partnery, kteří se dělí o své zisky. Je to strategický a dlouhodobý proces, předpokládá se, že vstupující subjekty mají společný zájem a cíl. K partnerství může docházet i mezi několika druhy odvětví. Partnerství může být navázáno například mezi zemědělským subjektem a destinací cestovního ruchu. Zemědělec má na starost výrobu typického produktu pro destinaci (např. víno) a destinace mu zajistí propagaci a nový odbyt. Partnerství s sebou nese i určité nevýhody. Nejen, že přináší větší zisk, ale také nové náklady, může dojít i k případu úniku cenných informací a jejich následnému zneužití. I taková rizika je třeba mít na paměti při rozhodování o vstupu do partnerského vztahu. Formy partnerství Existuje několik forem partnerství, probíhající současně na několika úrovních. Soukromá Na této úrovní se spojují subjekty nabízející pouze jeden druh služeb (např. stravovací služby - restaurace, ubytovací služby – penziony nebo hotely) nebo subjekty nabízející kombinaci různých, na sebe nepřímo navazujících služeb. Veřejná V tomto případě se jedná o samosprávní celky, obce a města a nebo krajské úřady a další hospodářské či politické organizační jednotky. Privátní a veřejná V současné době je to nejdokonalejší způsob partnerství, využíván především v zahraničí. Kombinuje obě úrovně jak soukromou tak veřejnou. Jedná se o proces tzv. PPP (public privat partnership). "Proces PPP je založen na vytvoření konkurenčního prostředí mezi soukromými subjekty, využívající maximální transparentnost poptávky díky tendrům a otevřeným výběrovým řízením. Řízení projektu je založeno na stanovení smluvních podmínek i následné kontrole. Jednotlivé země zřizují často i institucionální rámec partnerství" (PALATKOVÁ M. 2011. 157 s.)

31

1.12 SWOT analýza Obsahem SWOT analýzy jsou silné a slabé stránky firmy nebo v případě této práce destinace, které jsou porovnávány s příležitostmi a hrozbami destinace na straně druhé. Jednotlivé stránky jsou zakomponované už v samotném názvu analýzy. Vychází z anglického jazyka v následujícím znění: S = Strenghts (silné stránky), W = Weaknesses (slabé stránky, O = Oportunities (příležitosti), T = Threats (hrozby). Metoda se používá v případě, kdy je zapotřebí zjistit aktuální stav např. v destinaci, vůči konkurenci a najít případné řešení, které povede ke zlepšení situace.

32

2 Analytická část Analytická část je věnována analýze produktové nabídky vybraných destinací, za účelem zjištění aktuálního stavu služeb pro zdraví a pohodu v dané oblasti. Vybrané destinace vycházejí z principů definovaných v teoretické části práce (viz. kapitola 1.2 až 1.6). Rozebrání jednotlivých destinačních nabídek je důležité k přiblížení možností aktivit, vedoucích k osobnímu zdraví a pohodě. Následně bude provedena komparace vybraných destinací na základě jejich produktové nabídky.

2.1 Hluboká nad Vltavou Město Hluboká nad Vltavou je destinace, která se zaměřuje na sportovně aktivní návštěvníky

se

zájmem

o

kulturně-historické

památky.

Díky

známému

novogotickému zámku, který stojí nad městem a množstvím aktivit, které se dají provozovat ve městě a jeho okolí, je tato destinace ideální volbou pro trávení volného času, odpočinku a načerpání sil. Destinace nabízí řadu možností jak docílit osobní pohody a zdravého odpočinku. V roce 2015 zde bylo evidováno, podle Regionálního Informačního Servisu, celkem 19 ubytovacích zařízení. Z toho bylo 7 penzionů, 8 hotelů a 4 soukromé apartmány a dalších 109 stravovacích a pohostinských zařízení. Pro podporu cestovního ruchu zde působí Místní akční skupina Hlubocko - Lišovsko o.p.s. a ve městě je Infocentrum, které nabízí informační služby příchozím návštěvníkům včetně množství informačních materiálů. Podle starosty města Tomáše Jirsy je aktuálním problémem města v přibližující se hlavní sezóně především nedostatek parkovacích míst pro návštěvníky. 2.1.1 Orgány a instituce cestovního ruchu v Hluboké nad Vltavou Jihočeská centrála cestovního ruchu (JČCR) Organizace destinačního managementu cestovního ruchu, které se zabývá koordinací,

managementem

a

marketingem

cestovního

ruchu

po

celém

Jihočeském kraji. Jedná se o příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje a mezi hlavní činnosti patří tvorba produktů cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury, podpora a rozvoj spolupráce s příhraniční oblastí/regiony, správa informačního 33

systému cestovního ruchu Jihočeského kraje a prezentace regionu na výstavách, veletrzích a dalších akcích cestovního ruchu. Infocentrum Hluboká nad Vltavou Informační centrum nabízí informace o dění v celé oblasti Hluboké nad Vltavou. Nabízí řadu důležitých informací pro návštěvníky od ubytování, přes seznam aktuálních kulturních akcí, až po historické zajímavosti. Součástí nabídky jsou také informační brožury, mapy, průvodci v několika jazykových mutacích a obchod se suvenýry. Krajský úřad Krajský úřad Jihočeského kraje poskytuje informace o cestovním ruchu na svých webových stránkách pomocí odkazů, např. na informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje a úzce spolupracuje s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu. 2.1.2 Sportovní aktivity Hluboká nad Vltavou nabízí mnoho sportovních aktivit, které uspokojí skoro každého návštěvníka. Adrenalin park Je součástí Sportovně relaxačního areálu nabízejícího mnoho atrakcí pro děti i dospělé. Každý si zde může prožít mnoho nových zážitků a odreagovat svou mysl. Vstup do areálu je volný, ale většina atrakcí je za poplatek. Adrenalin park nabízí tyto aktivity: -

Velký sjezd

- 200 m: Jedná se o dvousetmetrový přejezd nad celým

areálem, kdy je účastník upevněn v sedacím úvazku na laně -

Obří houpačka

-

Lanový okruh

-

Skákací boty

-

Trampolína

-

Nafukovací trampolína

-

Pardálův výběh

-

Adventure minigolf 34

-

Dětský areál

-

Badminton

-

Plážový volejbal

-

Petanque

Součástí areálu je baseballové a softballové hřiště, kam jezdí trénovat i zahraniční týmy v rámci soustředění, například z Rakouska. Hrají se zde také turnaje, které lákají diváky, kteří zde tráví volné dny. In-line stezka Stezka s výborným povrchem pro in-line bruslení láká mnoho příznivců tohoto sportu. Vede z Hluboké nad Vltavou nenáročným terénem až do Českých Budějovic v celkové délce 10km. In-line stezka je součástí cyklostezky, která navazuje na síť jihočeských cyklostezek. Cyklostezky V okolí města Hluboká nad Vltavou je vybudována síť cyklotras, díky kterým lze poznat okolní krajinu, podívat se na krásný zámek Hluboká ze vzdálenosti 2 km. Celková délka tras je necelých 150 km, všechny jsou dobře značené a je možné si vybrat z několika směrů zahájení výletu na kole jihočeskou krajinou. Součástí stezek je již zmíněná in-line stezka/cyklostezka do Českých Budějovic. K dispozici jsou ve městě dvě půjčovny kol. Jedna je součástí kempu Bezdrev a druhá je umístěná v hotelu Záviš. Golf Club Hluboká nad Vltavou Golfové hřiště je umístěno pod zámkem Hluboká a nabízí tak jedinečné pohledy na zámecký komplex. Hřiště je 18 jamkové s parem 72, plus 9 jamek veřejného hřiště s parem 30 a cvičná zóna nazývaná driving range. Součástí hřiště je klubovna s restaurací, která tak poskytuje útočiště pro odpočinek po hře nebo naopak místo koncentrace před zahájením hry. Bowling Hluboká

35

Bowlingové centrum je umístěno v hlubockém sportovním areálu Podskalí. Nabízí 4 bowlingové dráhy, které mohou být využity veřejností. Prostory jsou vybavené i pro pořádání firemních akcí. V prostorách budovy je restaurace a před budovou soukromé parkoviště pro hosty. Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště se také nachází ve sportovním areálu Podskalí. Vybudovaná a stále udržovaná jsou zde dvě hřiště. Jedno je s travnatým povrchem a druhé je s povrchem umělým. Obě hřiště splňují normy pro mezinárodní utkání. Jezdecký areál Vondrov Areál se nachází v příjemném přírodním prostředí mezi rybníkem Bezdrev a ZOO Ohrada. K dispozici jsou odborní cvičitelé a veterinární lékaři, kteří pečují o ustájené koně. Městské koupaliště Ani v horkých letních dnech nejsou návštěvníci nuceni trávit svůj volný čas pouze na suchu. Možné je využít koupaliště ve sportovním areálu Podskalí se vstupem blízko cyklostezky, která vede z Českých Budějovic. Areál koupaliště je vybaven velkým 25 metrovým bazénem s tobogánem, masážními lůžky a dětským bazénkem se skluzavkou. Zimní stadion Zimní stadion je k dispozici rovněž pro veřejnost s možnostmi pronájmu. Provozovatel stadionu je HC Hluboká n./Vlt. KNIGHTS. Stadion má otevřenou ledovou plochu a v létě slouží jako beachvolejbalové hřiště. Probíhají zde tréninky hlubockého hokejového týmu i utkání oddílů. Pro veřejnost je zpřístupněn 3x týdně od konce října do konce března - závislé na podnebních podmínkách. V současné době má klub více než 150 členů. Tenisové kurty Tenisové kurty jsou opět ve sportovním areálu Podskalí. Nachází se zde 5 dvorců. 2 dvorce jsou antukové s osvětlením pro večerní hru, 2 nabízejí hru na umělém

36

trávníku také s osvětlením a 1 víceúčelový kurt s barevným umělým trávníkem.V zimních měsících je zde nafukovací hala, která zakrývá 2 dvorce. 2.1.3 Relaxační aktivity Pohled je věnován především na služby, které jsou poskytnuty návštěvníkům za účelem relaxace a regenerace těla. Všechna zařízení jsou součástí hotelů, které tak doplňují své ubytovací služby o relaxační procedury. Wellness Hotel Diamant Hotel nabízí bohatě vybavené wellness zázemí, včetně relaxačního bazénu, vířivky a odpočinkové zóny s lehátky. Součástí komplexu je také oddělený prostor se saunami různého druhu. K dispozici je aroma sauna, klasická finská sauna, římská (parní) lázeň a ochlazovací bazének. Ideální místo pro regeneraci těla například po náročném sportovním dnu. Dalším místem pro relaxaci je hotelové Aquamarine Spa, která poskytuje různé druhy masáží, relaxační rituály a vodní procedury. Štekl Hotel Hluboká nad Vltavou Hotel nabízí nově vybudované wellness centrum, dokončené v roce 2015. Centrum je vybavené vířivou vanou pro 6 osob, bazénem s protiproudem, solnou parní kabinou, k dispozici je také Kneippův chodník. Hotel Podhrad Hluboká nad Vltavou Součástí hotelu je wellness centrum vybavené saunou i infrasounou, vířivkou a menším bazénem o velikosti 5 metrů. Hotel poskytuje masážní a kosmetické služby. Sporthotel Barborka Sporthotel je vybaven dvěma wellness centry - vnitřním a venkovním. Vnitřní wellness slouží výhradně privátním účelům, a je tak poskytováno nejvyšší soukromí zákazníkům. Venkovní wellness je vybaveno vířivkou, saunou, bazénem a odpočinkovou místností v podobě zimní zahrady. 37

2.1.4 Kulturně-historické atraktivity Z hlediska kulturních zajímavostí má Hluboká nad Vltavou zajisté co nabídnout. Od samotného majestátního zámku přes Alšovu jihočeskou galerii až po nedalekou ZOO Ohrada. Zámek Hluboká nad Vltavou Státní zámek Hluboká nad Vltavou je jedním ze symbolů města a jeho hlavní dominantou. Původně byl založen ve 13. století jako strážný hrad. Nabízí celkem 5 prohlídkových okruhů zaměřených na jednotlivé části zámku. Okruhy jsou: Věž, Zimní prohlídková trasa, Kuchyně, Soukromé apartmány, Reprezentační pokoje. Návštěvnost zámku byla v roce 2014 podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu 263 519 návštěvníků. Nedílnou součástí je i zámecký park, který může posloužit k relaxační procházce nebo poklidnému pikniku. Židovský hřbitov Zajímavá památka, kterou lze navštívit. Vznikl v polovině 18. století a jsou zde k vidění barokní i klasicistní náhrobky. Jsou zde pochování Židé z celého okolí. Vorařské muzeum Nedaleké muzeum v obci Purkarec je dokonalou revizí, jak vypadal způsob života vorařů a šifařů na Vltavě. Obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů. Nabádá ke krátkému výletu, například na kole. Alšova jihočeská galerie Jediné muzeum umění v Jihočeském kraji. K vidění jsou umělecká díla od 13. století po současnou tvorbu. Založena byla v roce 1953 a je pojmenovaná podle slavného malíře Mikoláše Alše (1852 - 1913) ZOO Ohrada Zoologická zahrada sice není umístěna přímo ve městě, ale je v jeho blízkém okolí a není problém se tam vydat pěšky, autem nebo na kole. Hlavní specializací jsou živočichové žijící na území České republiky. 38

Zahrada byla založena v roce 1939 a má kolem 3000 kusů zvěře, které poutají pozornost návštěvníků. Hudební festival Hluboká V létě 2016 bude ve městě pořádán hudební festival a jeho již 60. ročník, kterého se zúčastní řada skupin různých žánrů. K vidění budou kapely jako Sto zvířat, No Name, Spirituál Kvintet a mnoho dalších.

2.2 Třeboň Významné lázeňské město Třeboň v Jihočeském kraji, které je nedaleko Českých Budějovic, láká návštěvníky na lázeňské tradice, kulturně-historické památky a mnoho dalších volnočasových aktivit. (Bohužel Třeboň takřka vůbec nevyužívá potenciálu kongresového turismu). Samotné město Třeboň a krajina kolem spadá do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) a současně do Biosférické rezervace UNESCO. Z ekonomické činnosti zde vyniká především lázeňství a rybníkářství. Pokud je řeč o rybníkářství, je nutné zmínit největší rybník Rožmberk, který leží nedaleko Třeboně a lze ho navštívit po vyznačené cyklostezce. V roce 2015 město evidovalo 326 ubytovacích, stravovacích a pohostinských zařízení podle Regionálního Informačního Servisu. Pro podporu cestovního ruchu zde působí Místní akční skupina Třeboňsko o.p.s. Ve městě je také zřízeno Turistické informační centrum města Třeboně. Poskytuje informace návštěvníkům o aktuálních akcí, předprodej vstupenek na kulturní akce a vydává městské noviny. 2.2.1 Organizace a instituce cestovního ruchu v Třeboni Jihočeská centrála cestovního ruchu (JČCR) Organizace destinačního managementu cestovního ruchu, která se zabývá koordinací,

managementem

a

marketingem

cestovního

ruchu

po

celém

Jihočeském kraji. Jedná se o příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje a mezi hlavní činnosti patří tvorba produktů cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury, podpora a rozvoj spolupráce s příhraniční oblastí/regiony, správa informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje a prezentace regionu na výstavách, veletrzích a dalších akcích cestovního ruchu.

39

Informační a kulturní středisko Třeboň (IKS) Informační a kulturní středisko má sídlo na Masarykově náměstí v centru města. Návštěvníkům poskytuje zdarma informace, informační letáky o městě

a jeho

okolí, prodává turistické mapy, cyklistické mapy, průvodce a dárkové předměty a suvenýry. Vydává vlastí propagační materiály, nabízí průvodcovskou činnost a spravuje oficiální webové stránky centra. Provozuje několik důležitých míst cestovního ruchu, jako je vyhlídková věž Staré radnice, Městská knihovna, Divadlo J. K. Tyla a pár dalších strategických míst. Destinace Třeboňsko o.p.s. Společnost byla založena v roce 2008 a jejím hlavním nástrojem pro sdělování informací potenciálním návštěvníkům je webový portál www.trebonsko.cz. Mezi obecně prospěšné služby patří: -

"prezentace, propagace a vytváření image Třeboňska, jako atraktivní destinace cestovního ruchu, zveřejňování informací pro stávající i nové návštěvníky Třeboňska, týkající se turistických cílů a tras, rekreačních možností, sportovních, kulturních a společenských akcí a nabídky služeb a produktů cestovního ruchu na Třeboňsku.

-

zpracování analýz, koncepcí a strategií rozvoje cestovního ruchu na Třeboňsku a jeho jednotlivých oblastí, produktů a služeb a jejich prosazování, dále provádění marketingového výzkumu a vytváření, prosazování a kontrola marketingových strategií a plánů destinace Třeboňsko

-

podporu subjektů působících v oblasti cestovního ruchu na Třeboňsku a subjektů jinak významných pro rozvoj cestovního ruchu na Třeboňsku, podporu rozvoje služeb cestovního ruchu, vzniku nových a inovace dosavadních produktů cestovního ruchu na Třeboňsku

-

podporu a pořádání společenských, kulturních, turistických, sportovních a dalších akcí pro veřejnost, které přivádějí na Třeboňsko nové návštěvníky a vedou k tomu, že se návštěvníci na Třeboňsko vracejí

40

-

ochranu památek kulturního, přírodního a smíšeného dědictví, tradic a jiného nehmotného dědictví, přírody a životního prostředí na Třeboňsku, na péči o ně, na jejich prezentaci a propagaci

-

organizace a financování údržby jinak neudržovaných a z turistického, rekreačního, kulturního nebo sportovního hlediska významných objektů, vodních ploch a toků, území, pozemků, cest, stezek a tras na Třeboňsku, budování a udržování parků, míst a zařízení pro trávení volného času, pro sport a rekreaci, pro kulturní produkce, budování a udržování odpočívadel, turistických cest, stezek a tras

-

organizace a financování instalace, obnovy údržby a oprav venkovních informačních a navigačních systémů na Třeboňsku"

(TŘEBOŇSKO O.P.S. 2008) Komise pro lázeňství a cestovní ruch Pro každé volební období je zřízena na městském úřadě v Třeboni. Krajský úřad Krajský úřad Jihočeského kraje poskytuje informace o cestovním ruchu na svých webových stránkách pomocí odkazů, např. na informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje a úzce spolupracuje s Jihočeskou centrálou cestovního ruchu. 2.2.2 Sportovní aktivity Díky výhodné poloze města na Třeboňské pánvi je zde velký potenciál pro cykloturistiku, která je zde také hojně provozována. Město nabízí i mnoho dalších sportovních aktivit, které budou následně rozebrány. Cykloturistika Jak již bylo naznačeno na začátku kapitoly, cykloturistika je jednou z nejoblíbenějších aktivit na Třeboňsku. Je zde vybudována spletitá síť cyklotras různé obtížnosti a tak si tu najde každý návštěvník svou. Celkem je zde přes 250 km cyklotras, všechny jsou přehledně značené. V současné době ve městě fungují 3 půjčovny kol. 41

Golfové hřiště u Lázní Aurora V roce 2011 bylo dokončeno a zpřístupněno veřejné golfové hřiště. Hřiště disponuje odpalištěm (drivingem) a 6 jamkami. Veřejné golfové hřiště znamená, že potenciální návštěvník nemusí disponovat oficiálním handicapem, tedy nesložil zkoušku České golfové federace. V plánu je i výstavba plnohodnotného hřiště, kde již bude zapotřebí prokázat svůj hrací handicap. K tomu ovšem zatím nejsou vymezeny pozemky, o kterých jednají Lázně Aurora s městem Třeboň. Za tímto účelem se Třeboň zařadila do projektu "Golf bez bariér", cílem je vytvoření kvalitních podmínek i pro hru handicapovaných hráčů. Veřejná koupaliště Město leží vedle druhého největšího rybníku ČR Svět, které nabízí mnoho vstupních míst po celém obvodu rybníka a je tak skvělým místem pro ochlazení v teplých letních dnech. Jsou zde k dispozici dvě písčité pláže v jejichž středu je skluzavka a tobogán. Lázně Aurora poskytují veřejný bazénový komplex s tobogánem, skluzavkou a plaveckým bazénem se slanou vodou a délkou 25 metrů. Squash kurty Bertiny lázně i Lázně Aurora nabízejí squashové kurty dostupné nejen hostům, ale i veřejnosti. Tenisové kurty Ve městě jsou k dispozici dva areály s tenisovými kurty. Sport park Berta nabízí venkovní tenisové kurty a celoročně provozovanou tenisovou halu s umělým povrchem.

Druhé

zařízení

provozuje

SOU

(Střední

škola

rybářská

a

vodohospodářská), které nabízí dva antukové dvorce. Fotbalový stadion Od roku 2009 je ve městě k dispozici fotbalové hřiště s umělým povrchem. Hřiště je umístěno v areálu střediska TJ Jiskra Třeboň. Kromě využívání hřiště klubovými členy je možné si hřiště pronajmout k soukromým utkáním apod.

42

Bowling v Třeboni Ve městě jsou k dispozici tři bowlingová centra. Jedno je součástí hotelu Zlatá Hvězda na hlavním náměstí a další dvě jsou součástí lázeňských areálů Bertiných lázní a Lázní Aurora. Zimní kluziště V zimních měsících, od listopadu do konce března, je k dispozici ledová plocha přístupná veřejnosti v odpoledních hodinách. 2.2.3 Relaxační aktivity Relaxační aktivity, především wellness služby poskytované v Třeboni, jsou zmíněny za účelem oddělení služeb tohoto druhu od následujících lázeňských služeb. Wellness centrum v Bertiných lázních Wellness centrum slouží jako doplňková služba k lázním samotným. Ovšem na poskytované procedury se nevztahuje tzv. Lázeňský zákon. Mezi poskytovanými službami je bazén s vířivkou a parní saunou v jednou komplexu, oddělený prostor pro finskou saunu a páru. Do wellnessových procedur jsou zařazeny různé druhy masáží (Koktejlová, Indická antistresová, masáž lávovými kameny atd.), reflexní masáž nohou a díky místnímu slatinnému zdroji je v rámci wellness poskytován tzv. Slatinný rasaul (očistná koupel doplněná parní lázní) Wellnesscentrum Aqua viva Centrum je součástí Lázní Aurora, ale nezasahují do něj lázeňské procedury. Nabízí relaxaci například po náročném sportovním vypětí na kole během dne nebo aktivnějšího prožití deštivého dne. Součástí komplexu je již zmíněný bazén, ale především odpočinkové vířivé vany pro 6 až 12 osob, parní lázeň, sauna pro 15 osob, víceúčelová hala např. pro cvičení jógy, solária. Možností jsou i masážní služby nebo fitness centrum. Wellness v Garni Hotelu Třeboň

43

Nabízí odborné konzultace s fyzioterapeutem, masáže, infrasaunu pro 4 osoby, vířivku pro 6 osob a kosmetické služby. Wellness v Hotelu Zlatá Hvězda Hotel

nabízí

služby

wellness

centra

přímo

v

hotelu.

V

nabídce

je

aromaterapeutická bublinková koupel, vířivka, finská sauna, infrasauna, rašelinná koupel, masáže, fitness centrum. 2.2.4 Lázeňská zařízení Vzhledem k poloze města na Třeboňské pánvi, jedním z největších zdrojů rašeliny a slatiny v České republice, je zaměření zdejších lázní zřejmé. Léčba probíhá za pomoci slatiny, tzv. peloidů (přírodních látek), které mají blahodárné účinky na lidské tělo. Organismus šetrně zahřívá za teploty 37-39 stupňů Celsia. Lázně Aurora Lázně jsou majetkem města od r. 1998, které od té doby provedlo několik rekonstrukcí ke zlepšení standardu poskytovaných služeb. Poskytují široký sortiment služeb a samozřejmostí je respektování zákonů pro jejich poskytování. Mezi hlavní nabízené procedury patří koupele a slatinové zábaly, perličkové a uhličité koupele, vířivá lázeň celková i částečková, sauna. Dalšími procedurami jsou různé druhy masáží za pomoci příslušných přístrojů nebo klasickou ruční metodou provedenou odborníky. Doplňkovými procedurami jsou různé fyzikální terapie (magnetoterapie, ultrazvuk, světloléčba, apod.) a procedury jako je inhalace, akupunktura, plynové injekce atd. Bertiny lázně Bertiny lázně využívají místního léčivého zdroje slatiny. V nabídce lázní jsou procedury jako: Slatinový zábal, Slatinná koupel, Koupele v soli z Mrtvého moře, Citrusová koupel, Lázeň v Třeboňské Chlorelle a mnoho dalších. Lázně také disponují bazénem, který ovšem není veřejně přístupný, jako tomu je u Lázní Aurora, ale slouží pouze lázeňským hostů a potřebným procedurám. Doplňkové procedury lázní jsou podobné Lázním Aurora (Inhalace, Plynové injekce, Kryoterapie atd.) 44

2.2.5 Kulturně-historické atraktivity Vzhledem k bohaté historii města, rodu Schwarzenberků a Rožmberků, je zde vybudováno mnoho zajímavých objektů. Zajímavý je zajisté zámecký komplex, Swarzenberská hrobka nebo Stará radnice s věží na náměstí. Zámek Třeboň Jedná se o jeden z největších zámeckých komplexů v České republice, který byl sídlem rodu Rožmberků. O barokní podobu vnějšího nádvoří se postaral rod Schwarzenbergů. K dispozici jsou dvě expozice dokumentující historický vývoj komplexu od 17. století. Důležitou součástí je bezpochyby zámecký park, který slouží k odpočinkovým procházkám a konání kulturních akcí. Park je stylizovaný do anglického typu a architektonický základ položil Petr Vok z Rožmberka v 17. stol. Pro veřejnost byl otevřen po roce 1945. V roce 2014 zámek navštívilo podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) 42 599 návštěvníků. Swarzenberská hrobka Poklidnou procházkou, zhruba 15 minut z centra města podél břehu rybníka Svět, se nachází Swarzenberská hrobka. Jedna z nejpozoruhodnějších památkových staveb v jižních Čechách. Stavba byla zahájena v roce 1877 díky rozhodnutí Jana Adolfa II. Swazenberg a jeho manželky. Stará radnice s věží Díky staré věži, má třeboňské náměstí svou dominantu. Je vysoká 31 metrů a pohled shora nabízí úžasné vyhlídky na architekturu města z ptačí perspektivy. Věž byla postavena v roce 1638. O prohlídky se stará Turistické informační centrum na Masarykově náměstí. Divadlo J. K. Tyla Divadlo se pyšní bohatou historií a jednou z nejstarších opon. Podle Turistického informačního centra historické záznamy uvádějí, že aktivita divadla sahá do poloviny 16. století. V současné době láká návštěvníky na 5 divadelních představení.

45

Pivovar Regent Pivovar s dlouholetou tradicí sahající do roku 1379, kdy byl založen. Pivovar musel být přestavěn díky vysokému zájmu. V roce 1706 tak byla přestavěna budova tehdejší zbrojnice a od té doby zůstala stavba pivovaru dodnes. V současné době ho navštěvují kolemjdoucí turisté, cyklisté, a to především díky poloze vedle vstupní brány do města od rybníku Svět. V nabídce je prohlídka pivovaru, doplněná ochutnávkou piv. Anifilm Populární filmový festival animovaných filmů se v Třeboni pořádá od roku 2002 a jeho původní název byl Anifest. V roce 2010 byl festival přemístěn do Teplic, kde byl vytvořen současný název Anifilm. Okolo Třeboně Od roku 1991 se každoročně koná multižánrový hudební festival v Třeboni. Vystupuje zde mnoho zpěváků, zpěvaček a hudebních skupin. Součástí festivalu jsou i doprovodné programy. Rybářské slavnosti Význam rybníkářství je zde patrný na každém rohu. Slavnosti se v Třeboni konají od roku 2004. Jejich součástí je představení rybářského řemesla, trhy a rybí speciality, připravené na několik způsobů. Třeboňský divadelní festival V již zmíněném areálu zámeckého parku se každoročně konají divadelní představení. Návštěvníci jej mohou navštěvovat od června do září.

2.3 Velké Losiny Obec Velké Losiny nabízí široké spektrum historických památek, jako je místní zámek, ruční papírna a mnoho dalších zajímavostí. Vznik obce se datuje k polovině 14. století. Neméně důležitou součástí jsou lázně a mnoho sportovních aktivit. Obec se nachází v Olomouckém kraji nedaleko města Šumperk. V roce 2015 podle Regionálního informačního servisu obec nabízela celkem 62 ubytovacích, stravovacích a pohostinských zařízení. Velké Losiny jsou mimo jiné 46

inciátorem incentivního cestovního ruchu. V obci je zastoupení Informačního centra, které poskytuje návštěvníkům aktuální informace o aktivitách, kulturních akcích a celkovém o dění nejen ve Velkých Losinách, ale také okolí. O podporu cestovního ruchu se stará Místní akční skupina Šumperský venkov, z.s. 2.3.1 Orgány a instituce cestovního ruchu ve Velkých Losinách Sdružení cestovního ruchu Jeseníky (J-SCR) Od roku 1999 působí sdružení na území Olomouckého kraje, kam Velké Losiny spadají. Současný název vznikl v roce 2004 změnou původního názvu Sdružení cestovního ruchu Šumpersko - Jeseníky. Důvodem bylo zapojení dalších subjektů v dalších částech regionu. Náplní organizace je především propagace turistické oblasti Jeseníky, prosazuje zájmy všech členů v oblasti cestovního ruchu, pořádá propagační kampaně, vytváří marketingové, investiční, vzdělávací a infrastrukturní projekty v oblasti cestovního ruchu. Navazuje také spolupráci s přeshraničními partnery z Německa, Rakouska, Polska a Slovenska. Hlavní finanční zdroje jsou: - členské příspěvky - příjmy z vlastní činnosti - dotace a dary Informační centrum Velké Losiny Návštěvníkům nabízí široký přehled zajímavostí, informací o památkách ve Velkých Losinách a okolí. Poskytuje informační materiály o aktuálních akcích, turistických trasách, cyklotrasách, prodává jízdenky a suvenýry. Krajský úřad Olomouckého kraje Velké Losiny spadají pod Krajský úřad Olomouckého kraje, který spolupracuje se Sdružením cestovního ruchu Jeseníky a díky odkazům na svých stránkách doporučuje přímo na oficiální webový portál www.navstivtejeseniky.cz.

47

2.3.2 Sportovní aktivity Velké Losiny, díky své poloze, nabízejí poměrně velké množství sportovních aktivit v letním i zimním období. Informační centrum obce odkazuje na nedaleké lyžařské svahy, cyklostezky, různé druhy adrenalinových sportů, ale také bere v potaz nabídku sportovních a relaxačních center. Běžecké lyžování Přes 400 km běžeckých stezek je nabízeno za vhodných klimatických podmínek v okolí Velkých Losin. Tratě jsou upravovány každý den a každý si může zvolit délku a náročnost, dle svých zkušeností. Sjezdové lyžování Opět je předpoklad dobrých klimatických podmínek pro možnost dobrého lyžování v oblasti. Střediska, jako je například Červenohorské sedlo, disponují moderními zasněžovacími systémy, a jsou tak schopny zajistit provozuschopnost i v případě nedostatku sněhu. Díky spolupráci Velkých Losin a okolních obcí je zde skibusová linka, propojující okolní lyžařské areály. Hlavními oblastmi jsou Nízký a Hrubý Jeseník, Králický Sněžník a Rychlebské hory. Cykloturistika Destinace nabízí přes 300 km cyklotras v okolí a díky cyklobusovým linkám zavedeným v roce 2005, je možné se přiblížit k vrcholkům hor a zpohodlnit si tak pro někoho zdlouhavý přejezd. Autobusy jsou vybavené pro přepravu 18 nebo 24 kol. Pěší turistika Pěším turistů jsou tu vyznačeny stovky značených tras pro uspokojení snad každého návštěvníka. Díky trasám je možné vychutnat si krásy okolní přírody a poznání architektonických památek umístěných na mnoha značených trasách. Areál Zdraví Areál nabízí množství volnočasových aktivit, jako jsou míčové hry, venkovní posilovna a malebný, rybník u kterého si mohou hrát děti díky dětskému hřišti.

48

2.3.3 Relaxační aktivity Kromě relaxace v přírodě je zde možnost využití zázemí wellness center. Nabízí široký sortiment služeb, vhodných pro regeneraci těla a relaxaci mysli, a to vždy v příjemném prostředí. Hlavní nabídkou jsou wellness služby v Termálním parku Velkých Losin, Wellness hotel Diana a Wellness hotel Villa Aurelie. Další možností je využití služeb Areálu Zdraví. Wellness v Termálním parku Velké Losiny Termální park využívá přírodního léčivého zdroje v lázních Velké Losiny, spojuje tak člověka s přírodou, navozuje pocit souznění a plné relaxace díky termálním pramenům. Nejsou zde, na rozdíl od lázní, poskytovány jiné procedury. Venkovní areál byl otevřen na jaře roku 2016 a nabízí 4 venkovní bazény, dva z nich jsou vybaveny hydromasážními sedadly. Uvnitř areálu je 5 bazénů a je možné využít i služeb restaurace, která je také součástí areálu. K uvolnění svalů může sloužit jedna ze 4 saun (finská, solná, parní a aromatická), pro otužilé jedince je zde kryokomora, která nabízí rychlejší svalovou regeneraci. Wellness hotel Diana Hotel nabízí wellnessové služby nejen ubytovaným hostům, ale také hostům příchozím. K dispozici je bazén, whirlpool pro 4 osby, vana s možností vířivé nebo olejové lázně, dále sauna s odpočívacími prostory a v nabídce jsou i různé druhy masáží a léčivých zábalů. Wellness hotel Vila Aurelie Menší wellness centrum, oproti dvěma předchozím poskytovatelům této služby, nabízí Vila Aurelie. Je zde nutná rezervace pobytu ve wellness zázemí minimálně jeden den předem. V nabídce je vířivka pro 2 osoby, parní a finská sauna. Další možností jsou masáže, od klasické až po thajskou olejovou masáž. 2.3.4 Lázeňská zařízení Velké Losiny poskytují lázeňskou péči díky léčebným účinkům termálních vod. Přírodní léčivý zdroj nabízí koupele v sirných a minerálních vodách, které tak pomáhají k regeneraci svalstva a termoregulaci organismu. Vody jsou teplé

49

necelých 37 stupňů Celsia. Je to také poloha, která přispívá ke zdravotním účinkům svým klimatickým prostředím, obklopená přírodou. Lázně jsou jedněmi z nejstarších na celé Moravě. Byly založeny v 16. století, navazují na tehdejší tradice a poskytují odbornou rehabilitační péči. Specializace lázní je především na neurologická onemocnění, respirační nemoci u dětí a pohybové omezení. Lázeňský areál je tvořen čtyřmi pavilony (Eliška, Šárka, Božena a Chaloupka). Jednotlivé pavilony slouží k ubytovacím službám pro lázeňské hosty. Součástí areálu je Lázeňský hotel Eliška, který je nejluxusnějším ubytovacím zařízením lázní. 2.3.5

Kulturně-historické atraktivity

Nejen lázeňské procedury jsou hlavním lákadlem Velkých Losin. K vidění je zde mnoho historických památek, jako je zámek nebo ruční papírna. V průběhu roku jsou zde také pořádány společenské akce. Renesanční zámek Velké Losiny Prohlídka zámku nabízí pohled do historie nejen svými příběhy, které jsou prezentovány průvodci, ale také architektonickými skvosty. Proslulé čarodějnické procesy, které jsou zde připomínány, jistě také přispějí k atraktivnosti destinace. Zámek, pocházející z 16. století, nechal vystavět Jan ml. ze Žerotína. Leží na kraji obce poblíž řeky Desné. Již zmíněné architektonické umění spočívá především v trojpodlažních arkádách trojkřídlého areálu, díky kterým si zámek zachovává autentičnost. Návštěvnost zámku byla v roce 2014 podle NIPOS 31 738 návštěvníků. Ruční papírna Papírna byla, stejně jako zámek, vybudována v 16. století Janem ml. ze Žerotína. Výroba byla spuštěna v posledním desetiletí 16. stol. V průběhu fungování papírny docházelo ke změnám jejich majitelů, také díky čarodějnickým inkvizicím, ale podařilo se udržet výrobu až do dnešní doby. Stále se drží původní tradice ruční práce s bavlnou a lnem. 50

Papírná pořádá řadu kulturních akcí, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet řemeslo. V dubnu roku 2015 byly předloženy a podepsány dohody o spolupráci s Muzeem papíru v Dusznikach Zdroju. Cílem těchto dohod bylo přiblížení se zápisu na listinu světového dědictví UNESCO. Expozice papíren je prezentována v jednotlivých prohlídkách. Hlavní prohlídka přináší pohled na výrobní proces, společně s ukázkou výrobních strojů. Probíhá za doprovodu průvodce a na jejím konci je umožněno návštěvníkům vyzkoušet si výrobu vlastního kusu papíru, který si mohou odnést jako suvenýr. Svatojánské slavnosti V roce 2016 se budou slavnosti konat v polovině měsíce června. Je připraven bohatý program, který bude obsahovat kulturní i sportovní zážitky. Vystupovat budou hudební kapely a zpěváci, součástí bude i kostelní mše, jarmark po celou dobu akce, šermířské vystoupení a mnoho dalšího. Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně Jedním z lákadel losinské oblasti je elektrárna Dlouhé stráně, která sice není přímo ve Velkých Losinách, nicméně je dostupná autem nebo na kole během několika okamžiků. Patří mezi unikátní stavby České republiky. Od roku 2010 je v provozu lanovka se sedačkami pro 6 osob z nedalekého lyžařského areálu Kouty. Stavba elektrárny byla spuštěna v roce 1978 a do provozu byla uvedena 1996. Funkce elektrárny spočívá v přeměně nadbytečné energie na energii špičkovou, a to pomocí přečerpávání vody z horní nádrže do dolní a naopak. ECO park Velké Losiny Eco park je umístěn v areálu hotelu Diana. Návštěvníkům je zde umožněno pozorovat daňky a muflony, v rámci parku je také krmení divočáků nebo chytání ryb. Pokud se podaří rybu ulovit, místní kuchař ji rád připraví v hotelové kuchyni.

2.4 Pec pod Sněžkou Destinace Pec pod Sněžkou je významná jak z hlediska sportovní turistiky, tak i z hlediska její geografické polohy, která odpovídá takřka středu Krkonošského národního parku. Nabízí vynikající podmínky pro aktivně-relaxační trávení volného 51

času potenciálních návštěvníků. Vzhledem k poloze pod nejvyšší horou České republiky je patrné, že jde o horskou destinaci. V nabídce je mnoho produktů v zimní i letní sezóně. Město je složené ze dvou částí, a to již zmíněné Pece pod Sněžkou a Velké Úpy. K dispozici je zde podle Regionálního informačního servisu 133 ubytovacích, stravovacích a pohostinských zařízení. Ve městě jsou 3 turistická informační centra a k podpoře cestovního ruchu zde působí Místní akční skupina Krkonoše, z.s. V destinaci je zaveden produkt KARTA HOSTA, která umožňuje slevy na vybraná parkoviště, lanovky, skipasy, obchod ze sportovními potřebami a mnoho dalších. Podmínkou je ubytovat se ve vybraném zařízení, které tuto kartu vydává (snadno dostupné na oficiálních stránkách města). 2.4.1 Organizace a instituce cestovního ruchu v Peci pod Sněžkou Sdružení cestovního ruchu a propagace v Peci pod Sněžkou, o.s. Sdružení vzniklo na základě spojení města Pece pod Sněžkou a dalších subjektů operujících v cestovním ruchu na tomto území. Všichni zúčastnění si uvědomují důležitost podpory a koordinace aktivit v cestovním ruchu z hlediska zlepšování služeb a využívání přírodních zdrojů a kulturního bohatství. Hlavní cíle sdružení jsou: -

"propagace a prezentace Pece pod Sněžkou a okolí pro potřeby členů sdružení

-

výměna informací v oblasti propagace, prezentace, marketingu a financování služeb cestovního ruchu, mezi členy sdružení

-

podpora vytváření základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu v Peci pod Sněžkou a okolí

-

vyhledávání a poskytování informací v oblasti služeb cestovního ruchu členům sdružení

-

podpora rozvoje stávajících informačních středisek

-

další činnosti napomáhající členům sdružení při poskytování a rozvíjení služeb cestovního ruchu".

(SDRUŽENÍ SCRP, 2014)

52

Infocentrum Turista Infocentrum poskytuje služby přímo v centru města. On-line nabízí přehled z více než 50ti volných ubytovacích zařízeních. Prodává mapy, průvodce, publikace a suvenýry. Poskytuje směnárenské služby a zajišťuje průvodcovské služby. 2.4.2 Sportovní aktivity Mezi hlavní sportovní aktivity patří lyžování/snowboarding v zimním období, pěší turistika a cykloturistika v období letním. Ski Areál Mezi hlavní sportovní aktivity patří v zimním období lyžování/snowboarding, ke kterému slouží místní lyžařský ski areál Pec pod Sněžkou. Celý areál je součástí Skiresortu Černá hora - Pec, díky tomuto propojení je možné využívat 41 km sjezdovek. V nabídce areálu Pec je jedna čtyřsedačková lanovka a devět vleků s celkovou kapacitou 9000 osob za hodinu. Obtížnost celkem 11 upravovaných tratí a jednoho freestyle parku je od modré - nejlehčí svah až po černé - nejnáročnější svah. Areál nabízí večerní lyžování na třech osvětlených sjezdovkách. Dopravu do skiareálu zajišťují skibusy mezi Černým Dolem, Jánskými Lázněmi a Pecí pod Sněžkou. Sáňkařská cesta V zimě snadno dostupná sáňkařská cesta, vedoucí z Černé hory do Jánských lázní, v celkové délce 3,5 km, nabízí krásné výhledy do údolí a okolní krajiny. Cesta není zpoplatněná, je pouze nutné dodržovat předepsaná pravidla. Běžecké tratě Pec pod Sněžkou nabízí dvě

běžecké tratě o celkové délce 12 km, dále je

samostatný okruh ve Velké Úpě od délce 5 km. Relaxpark V letních i zimních měsících je otevřen návštěvníkům adrenalinový park s mnoha zábavnými atrakcemi jako jsou: Lemurie - část parku s trampolínami, skluzavkami a dětským hřištěm 53

Fly - 320 metrů dlouhá dráha v 15 metrové výšce Bobová dráha - necelý kilometr dlouhá bobová dráha na dvoumístném bobu Turistika Velké zjednodušení turistiky nabízí lanová dráha vedoucí až na vrchol Sněžky. Z vrcholu je možnost navázat na několik značených turistických tras vedoucích zpět do Pece anebo dál na Černou horu a Jánských Lázní. Cílem turistických výšlapů jsou také dvě rozhledny nad Pecí. První rozhledna je vybudována na původním sloupu lanové dráhy a jmenuje se Panorama. Nabízí krásný pohled z vyhlídkové plošiny na část Krokonoš. Druhá rozhledna Hnědý vrch je nejvyšší rozhlednou v Krkonoších, měří 30,5 metrů a za dobré viditelnosti nabízí pohled na Orlické hory a Jeseníky. Cykloturistika Opět je možné využít lanovku k přiblížení se vrcholu Hnědého vrchu a zde navázat na množství cyklostezek, které nabízejí výhledy do krajiny. Celková délka cyklostezek je přes 150 km, což je v horském terénu poměrně vysoké číslo. Bowling V Peci je možnost zahrát si bowling na 4 profesionálních drahách v Bowling baru a další dvě dráhy nabízí pension Relax. Monkey park Velký lanový park složený z 22 lanových překážek může vyzkoušet každý návštěvník vyšší než 140 cm. Nezbytnou součástí je sedací úvazek, pojistná a úchytná karabina a ochranné rukavice. Součástí parku je také horolezecká stěna. Tenis Veřejně dostupný tenisový kurt nabízí hotel Bouda Máma. K dispozici je jeden dvorec s umělým povrchem.

54

2.4.3 Relaxační aktivity Vzhledem k nabídce množství sportovních aktivit je zde i několik možností, jak zregenerovat unavené tělo. Může to být díky posezení v některých restauracích či barech anebo využít wellness služeb, které nabízí některá ubytovací zařízení. Penzion Marienka Penzion nabízí wellenss zázemí v podobě vířivé vany pro 4 osoby s možností hydromasáže, saunu až pro 8 osob. Součástí penzionu je také restaurace s lokální kuchyní, a tak uspokojí požadavky řady klientů. Hotel Horizont Patrně jeden z nejznámějších hotelů v ČR především díky své architektonické podobě. V nabídce čtyřhvězdičkového hotelu je restaurace, bazén a wellness zázemí, ve kterém jsou nabízeny různé druhy masáží a zábalů. K dispozici jsou také prostory pro squash, posilovnu, kuželky a stolní tenis. Hotel Pecr Čtyřhvězdičkový hotel nabízí, kromě ubytování a restaurace, také wellness služby. Wellness centrum je samozřejmě dostupné široké veřejnosti. Využít lze finskou saunu, infrasaunu, vnitřní nebo venkovní vířivku, parní lázeň nebo solnou saunu.Po domluvě je možné čerpat z několika masáží nebo privátního miniwellness. Pension Modřín Nabídka wellness zázemí se vztahuje pouze na ubytované hosty, kteří mohou využívat vířivku, finskou saunu, parní komoru a za poplatek masážní služby. Pension Relax V nabídce pensionu jsou privátní prostory wellness, které jsou přístupné i neubytovaným hostům za vyšší cenu. Nutná je rezervace předem, kapacita prostor je 6 osob. Po domluvě je možné si objednat i masáže.

55

2.4.4 Kulturní atraktivity Destinace je zaměřená především na sportovně aktivní návštěvníky, a proto je zde pořádána řada sportovních programů. Sněžka SHERPA CUP Bezmála 6 a půl kilometru dlouhý závod, který dosahuje převýšení 754 m je výzvou pro odvážné sportovce. Podmínkou je nosit závaží od 20 do 60 kilogramů, záleží na pohlaví závodníka. Závod se koná 18. června 2016. Bike víkend MTB V červenci je zde pořádán víkend pro fanoušky horské cyklistiky. Od 16. do 17. července budou připraveny tratě různé obtížnosti a zúčastnit se mohou závodníci od žákovských let. Subaru Levorg Games Závod freestylového lyžování, jehož 2. ročník probíhal v zimě roku 2016. Doplněný doprovodným programem o taneční a hudební vystoupení. Velkoúpské slavnosti Každoroční otevírání letních prázdnin se konají ve "vstupní báně" do Pece pod Sněžkou ve Velké Úpě. Bohatý hudební program a mnoho míst, kde bude možné ochutnávat místní speciality připravené místními kuchaři.

2.5 Národní park Šumava Největší národní park v České republice nabízí útočiště všem, kteří hledají odpočinek a psychickou relaxaci. Jako Biosferická rezervace je zapsán park do seznamu UNESCO. Rozkládá se na území Plzeňského a Jihočeského kraje na celkové rozloze 920 km2, podél hranice s Německem a Rakouskem. Návštěvníci zde musejí respektovat pravidla národního parku, aby byla zajištěna ochrana území a nebylo zasahováno do přirozeného vývoje krajiny. Díky tomu je park rozdělen do 3 zón. 1. zóna - Přísná přírodní: Zahrnuje celkem 13 % plochy, které je vyhraničené pro zachování přirozeného rozvoje přírody a je zde zákaz vstupu. Návštěvníci se musí držet na vyznačených trasách. 56

2. zóna - Řízená přírodní: Zahrnuje 83% plochy, kde bylo dovoleno zásahu člověka ke změně lesního a zemědělského ekosystému. 3. zóna - Okrajová: Zahrnuje 4% plochy. Toto území je hospodářsky kultivované s výraznými zásahy člověka. Především výstavba obcí, kultivace jejich okolí a zemědělských ploch. Vzhledem velké rozloze parku zahrnuje mnoho oblastí cestovního ruchu, které je nutné řídit, koordinovat a podporovat jeho rozvoj. Za tímto účelem zde byla zřízena agentura destinačního managementu Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. V parku je celkem devět turistických informačních center, která spadají pod Správu Národního parku Šumava. Centra nabízejí různé expozice na různá témata, jako je vývoj historického osidlování parku, výskyt rašelinišť apod. Pro zajištění celistvosti nabídky cestovního ruchu patří park k turistickému regionu Šumava. Cestovní ruch je zde zaměřen především na přírodní atraktivity a venkovský cestovní ruch. Mezi hlavní aktivity patří cykloturistika, pěší turistika v letních měsících a běh na lyžích v zimních měsících. Dalšími aktivitami jsou hippoturismus (vyjížďky na koni), geocaching (forma hry, kde hlavní náplní je hledání schránek v nejrůznějších lokalitách) a chůze na sněžnicích. Venkovský turismus zahrnuje agroturismus (pobyt na farmě a účast na jejím provozu), ekoagroturismus (podobné agroturismu se specializací na ekologii farmy), vzdělávací turismus.

2.6 Komparace destinací Třeboň a Velké Losiny Komparace vybraných dvou destinací je provedena na základě produktové nabídky, která je rozebraná v předchozí kapitole. Výběr destinací proběhla na základě stejného zaměření a tím je lázeňský statut obou destinací. Jsou zde ovšem rozdíly nejen v nabízených službách, ale především v rozdílnosti využívaných léčivých zdrojů 2.6.1 Konkurenceschopnost Třeboně Třeboň má značnou výhodu díky své poloze na Třeboňské pánvi, která umožňuje "nenáročnou" fyzickou aktivitu v nabízených volnočasových aktivitách. Hlavní zaměření je především na lázeňství, tento potenciál je plně využíván. Vzhledem k 57

nabízenému množství volnočasových aktivit, které jsou značnou předností destinace a poměrně dobrá dostupnost z Prahy, Českých Budějovic a Rakouska, má destinace velký rozvojový potenciál. Své kvality má Třeboň také v historických atraktivitách a stavbách, které jsou ve skvělém stavu zachovány a částečně zpřístupněné návštěvníkům. Návštěvníkům je zde k dispozici více stravovacích a ubytovacích zařízení oproti Velkým Losinám. V průběhu celého roku je zde pořádána řada akcí s různým zaměřením. Místní pivovar Regent s bohatou historií a možností exkurze do svých exteriérů je také velkým lákadlem. Rozvoji Třeboně pomáhá hned několik organizací jako je Jihočeská centrála cestovního ruchu nebo Destinace Třeboňsko o.p.s. Stále se však nedaří vyřešit problém s parkováním a nedostatkem volnočasových aktivit pro děti. Zlepšena by mohla být i spolupráce veřejného a soukromého sektoru. 2.6.2 SWOT analýza - Třeboň Pro lepší orientaci je zpracována SWOT analýza, která vyzdvihne pozitivní a negativní stránky destinace a upozorní na příležitosti a hrozby. Silné stránky -

Poloha destinace

-

Atraktivní kulturně-historické prostředí

-

Široká nabídka kulturních akcí

-

Síť cyklostezek

-

Množství vodních ploch ke koupání

-

Potenciál pro rozvoj šetrného cestovního ruchu

Slabé stránky -

Nedostatek volnočasových aktivit pro děti

-

Pouze jeden krytý plavecký bazén

-

Nedostatek parkovacích míst

-

Konání většiny kulturních akcí pouze v hlavní sezóně

-

Nedostatečná spolupráce veřejného a soukromého sektoru

-

Nevyužívání potenciálu pro incentivní cestovní ruch 58

Příležitosti -

Navázání spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti lázeňství a kulturních aktivit

-

Získání statutu UNESCO pro třeboňské rybníkářství

-

Zařazení nových produktů mimo hlavní sezónu

-

Propagace lázní pro prevenci chronických onemocnění

Hrozby -

Masivní rozvoj cestovního ruchu může v budoucnu značně ovlivnit život residentů

-

Zahlcení města dopravními prostředky z důvodu nedostatku parkovacích míst

2.6.3 Konkurenceschopnost Velkých Losin Poloha Velkých Losin v podhůří Jeseníků, dává destinaci jedinečný charakter, nejen termální prameny umožňují návštěvníkům trávit zde chvíle odpočinku, věnované především zdraví a zklidnění mysli, jsou to také klimatické podmínky, které blahodárně působí na každého, kdo do destinace zavítá. Nabídka volnočasových aktivit je rozmanitá a pokrývá letní i zimní sezónu, je to značná výhoda oproti Třeboni, která nabízí většinu svých služeb převážně v letní sezóně. Současně může být problémem nedostatečná nabídka stravovacích a ubytovacích zařízení. Nabídka Velkých Losin není prioritně orientována na poskytování lázeňské péče, jako tomu je v Třeboni, ale snaží se nabízet služby zaměřené na zdraví a pohodu i mimo lázně. Například velkou pozornost a prezentaci směřují na své architektonické památky a jedinečnou ruční papírnu. Propagační strategie by určitě měla směřovat i k místnímu unikátu, kterým je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Dostupnost je horší vzhledem k poloze v horské oblasti. Převažuje zde česká klientela a nabízí se tak možnost zlepšení spolupráce s přeshraničními regiony.

59

2.6.4 SWOT analýza - Velké Losiny Silné stránky -

Nabídka volnočasových aktivit v letní i zimní sezóně

-

Podpora ekoturismu díky ECO parku

-

Jedinečný přírodní zdroj

-

Síť cyklostezek a sjezdovek v okolí

-

Nabídka pro incentivní cestovní ruch

Slabé stránky -

Dostupnost do destinace

-

Nedostatečná nabídka kulturních akcí

Příležitosti -

Navázání užší spolupráci s přeshraničními oblastmi

-

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru

-

Propagace lázní pro prevenci vůči onemocnění

Hrozby -

Nedostatek ubytovacích a stravovacích kapacit v případě zvýšení návštěvnosti

60

3 Návrhová část V návaznosti na teoretickou a analytickou část, je v návrhové části formulováno několik možností, jak zlepšit aktuální situaci z dlouhodobého hlediska a sledovat tak vývojové trendy v cestovním ruchu. Návrhy mohou vést ke zlepšení podmínek pro vymezení H&WB destinace, lepší spolupráci mezi lázněmi a wellness zařízeními a podpoře spolupráce mezi lékaři a lázněmi.

3.1 Marketing H&WB destinací Marketingové řízení je stejně důležité, jako strategické řízení. Mělo by být součástí jak lázeňských destinací, tak i všech ostatních destinací cestovního ruchu. Pokud je věnován marketingu důraz, tak aby byl kvalitní jeho dopad, stává se z něj velmi důležitý konkurenční nástroj. Zabývá se především problémy na jaký segment chce

destinace

působit,

konkurenceschopnosti,

hledá

jakým

směrem

efektivní

půjde

způsoby,

při

také

zvyšování

díky

své

"rozšířenému

marketingovému mixu (product, price, place, promotion, people, packages, partnership, programming)", (JAKUBÍKOVÁ, 2012, s. 279), jak postupovat. Vhodnou možností je zřízení marketingového oddělení, případně propojení s jiným oddělením, podle možností jednotlivých destinací, tak aby se mohlo efektivně podílet na zpracování koncepcí marketingové strategie. Současné trendy čerpání služeb destinací zdraví a pohody jsou především neuvěřitelně rychlé tempo životního stylu, stárnutí populace, špatné stravovací návyky, a právě z tohoto důvodu si již řada lidí uvědomuje důležitost prevence před možnými zdravotními chorobami a snaží se vyhledávat právě takové destinace, které jim umožní změnu od každodenního stresu a stereotypu svého chování. Marketing by se měl soustředit především na tyto fakty, aby docílil co největšího efektu. 3.1.1 Kooperace mezi poskytovateli služeb H&WB Kooperace je nutnou součástí každé destinace pro vytvoření co nejlepších konkurenčněschopných podmínek. Spolupráce by měla probíhat nejen na lokální úrovni, ale také využívat možnost regionální a národní spolupráce. Výhodou takové

spolupráce

je

v diverzifikaci finančních

a

materiálových

zdrojů,

vynaložených na marketingové operace nebo na vytváření nových produktů. 61

Organizace destinačního managementu jsou iniciátorem takových kooperací pro neustálé zlepšování poskytovaných služeb v destinacích, které zastupují. Zapojení do procesu partnerství, nejlépe metodou PPP (Public, Private, Partnership), může tak výrazně přispět k propagaci destinací, k zlepšení informovanosti všech zapojených poskytovatelů služeb a získání nových zkušeností, díky kterým mohou zlepšit prostředí v destinaci a zvýšit tak prožitek návštěvníků. Určitá míra kooperace musí také nastat v poskytování lázeňských služeb. Především by bylo vhodné zlepšit komunikaci mezi odbornými lékaři a poskytovateli lázeňských služeb. Důraz by v rámci tohoto partnerství měl být kladen na využití lázeňských služeb samoplátců, za účelem preventivních procesů, vedoucích ke zlepšení zdraví při využití odborné péče. Dostat tak do podvědomí zákazníků, že není nutné využívat pouze wellness služeb k prevenci lepšího zdraví. 3.1.2 Tvorba produktů Marketingové strategie jednotlivých H&WB destinací by měly být zaměřené na vytváření takových produktů, které budou kombinovat hlavní i doplňkové služby. Příkladem takové kombinace může být aktivně založený program cykloturistiky, doplněný o sestavený jídelníček na míru a relaxační procedury na celou dobu pobytu. Součástí mohou být i doporučení jak jednotlivá jídla připravovat, jakým postupem a z jakých potravin. V takové podobě se jedná o hodně specifický produkt, vytvořený na míru. Je tedy nutné se zaměřit na segment zákazníků, kteří do destinace přijíždějí a za jakým účelem, aby bylo možné nastavit základní produkt, který bude stejný pro všechny a k němu vytvořit seznam doplňkových služeb. Při tvorbě produktů je nutné respektovat tři systémy procesů, které rozděluje Seifertová: -

"Masové služby, které jsou charakteristické standardizací a nízkou osobní interakcí mohou být atraktivní pro svoji nízkou cenu, popř. je vhodné touto formou prezentovat služby, které jsou pro zřízení okrajové, popř. k využití kapacity v málo vytížených denních hodinách nebo ročních obdobích. Zde 62

jsou vhodné pevně sestavené produkty, právě s ohledem na nízkou cenu (a tedy marži. -

Zakázkové služby jsou spojeny s vysokou mírou přizpůsobivosti potřebám zákazníků. Také v tomto případě lze použít formu produktů, ale je vhodnější nabídnout zákazníkům, že si svůj konkrétní produkt sestaví z vymezeného okruhu služeb. Tímto způsobem je umožněna větší individualizace, ale na druhou stranu je možnou jistou mírou standardizace nabídky (vymezením okruhu služeb, ze kterého lze konkrétní produkt skládat) zachovat přijatelnou cenu a marži.

-

Profesionální služby, již do značné míry individuální, zahrnují participaci odborníků, specialistů, předpokládá se vysoké zapojení příjemce i poskytovatele, vysoká intenzita práce na straně poskytovatele, služba je jedinečná, neopakovatelná, prakticky dle přání zákazníka - samozřejmě cena odpovídá tomuto charakteru služby.

(ČÍŽKOVÁ, 2015) 3.1.3 Společenské trendy v marketingu Čížková se ve své práci věnuje trendům destinačního marketingu v lázeňství podle předlohy Seifertové. I když jsou trendy zaměřené na lázeňství, dají se také považovat za trendy destinací zdraví a pohody a je nutné je respektovat při tvoření marketingového plánu. -

Zákazník (často i v jiných oblastech než je lázeňství) touží po smysluplném zážitku - vedoucí k zájmu o celkově zdravější způsob života. Poskytovatel lázeňských služeb by na toto měl pamatovat.

-

Zelený rozměr turistiky - ekologicky zodpovědné chování, energetická nenáročnost, třídění odpadů. Pro řadu klientů je již naprosto samozřejmým očekáváním, že ubytovací zařízení, které navštíví, třídí odpad, používá ekologická svítidla a ručníky se zde perou jen na požádání, nikoli nesmyslně každý den. Především generace současných třicátníků až pětatřicátníků vnímá ekologický rozměr nakupovaných služeb a zboží a vlastního života poměrně intenzivně.

63

-

Kontakt s místními lidmi (residenty) a prostředím zvyšuje autentičnost zážitku. Klienti mají často zájem poznat místní zvyklosti, místní speciality a mentalitu lidí, kteří v dané lokalitě žijí.

-

Transparentnost je v době internetu zcela klíčová. Na internetu se nic neutají - včetně negativních referencí. Proto je naprosto nezbytné reagovat na případné stížnosti klientů, otevřeně přiznat pochybení a prezentovat nápravu.

-

Změna komunikačních kanálů směrem k sociálním sítím. V současnosti jsou pro výběr lázní důležité recenze a zkušenosti klientů. Tyto informace jsou

mnohem

důležitější než klasické

propagační materiály nebo

doporučení cestovní kanceláře. Nutno uvážit, že s využitím technologií jako je Street View nebo Business View si udělá zákazník velmi přesnou představu o daném místě, aniž by vůbec "vytáhl paty z domu".

3.2 Legislativa pro cestovní ruch Již od roku 2009 se Česká republika zabývá návrhem Zákona o cestovním ruchu. Do dnešního dne zatím nebyl schválen, byl několikrát projednán, ale bohužel prozatím není v platnosti. Poslední úpravou prošel Zákon č. 159/199 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, kdy byla vydána jeho novela na konci roku 2015. Ovšem ta se věnuje pouze podmínkám pro cestovní kanceláře a agentury, ale vůbec se nevěnuje podmínkám pro cestovní ruch, respektive jeho řízení. V České republice se problém řízení cestovního ruchu vyskytuje již delší dobu. Hlavním úskalím je nejasné vymezení administrativních hranic turistických regionů, vymezené agenturou CzechTourism, nejsou určené kompetence pro jednotlivé činitele v řízení cestovního ruchu, dále by měl být řešen problém nerovnoměrné velikosti území. Za podpory agentury CzechTourism a Ministerstva pro místní rozvoj se stále nedaří prosadit Zákon o cestovním ruchu. Od roku 2010, kdy byly zahájeny práce na legislativních změnách, upravující řízení cestovního ruchu na národní, regionální i lokální úrovni, návrh stále neprošel schvalovacím procesem. Zákon by měl upravovat i problematiku kolem financování cestovního ruchu, zlepšení podpory a rozvoje cestovního ruchu. Zákon měl vzejít v platnost podle plánů z roku 2012 začátkem nového 64

programovacího období, tedy v roce 2014. Zákon by měl také řešit problematiku partnerství a vytvoření organizační struktury.

3.3 Jazykové vzdělávání V rámci zlepšování služeb poskytovaných v destinacích je zapotřebí, aby o návštěvníky pečoval profesionálně vyškolený personál, schopný poskytnout odborné rady a služby a vzhledem k neustále se zvyšujícímu počtu zahraničních turistů je nutné aby i personál, který je bude mít na starosti, dokázal komunikovat a porozumět tak jejich individuálním potřebám. Destinace si musí rozhodnout jaký jazyk zvolí, tak aby vyhověl co největšímu počtu návštěvníků. Pokud je destinace poblíž hranic s Německem či Rakouskem, její volbou bude pravděpodobně kurz německého jazyka. Mnohaletým celosvětovým trendem je znalost a výuka anglického jazyka, ovšem ne každý zaměstnanec v cestovním ruchu v České republice je takto jazykově vybaven, a proto by bylo vhodné nastavit taková pravidla, aby každý zaměstnanec, který má zájem pracovat v cestovním ruchu, splňoval např. stupeň B1. V rámci vzdělávacích programů by tedy bylo vhodné, všechny zaměstnance přezkoušet, a ti co požadovanou úroveň nesplní, poslat na vzdělávací kurz, po kterém by byli znovu přezkoušeni. Pokud by test opět nezvládli, hradili by si celý kurz sami. Jedná se ovšem o složitý proces, ale opět by pomohlo využít spolupráce s dalšími destinacemi, dohodnout se na společném vzdělávacím programu a snížit tak celkové náklady. Další možností financování je využití dotace díky příslušnému Operačnímu programu, například díky Evropskému sociálnímu fondu nebo Evropskému fondu pro regionální rozvoj. 3.3.1 Doporučené formy výuky Existuje řada kurzů, které jsou k dispozici jednotlivcům nebo celým skupinám. Na úrovni destinace bude vždy třeba se rozhodnout, jakou formu zvolit ke zlepšení vzdělání zaměstnanců tak, aby bylo dosaženu co největšího efektu. Skupinový kurz Skupinové kurzy jsou vhodné, pokud se jedná o větší počet osob. Ideální variantou je délka kurzu na 3 měsíce a vzhledem k menší finanční zátěži může být tento kurz vhodnou variantou pro zdokonalení všech zaměstnanců najednou. 65

Obtíž ovšem nastává v jazykových barierách jednotlivých zaměstnanců, pravděpodobně se nepodaří vytvořit skupinu osob v jedné organizaci, ve které budou mít stejnou znalost jazyka. Tento problém jednotlivé školy řeší pomocí rozřazovacích testů na začátku kurzu. Po rozřazení frekventant pravidelně dochází do jedné skupiny, adekvátní k jeho znalostem a pracuje na svých mezerách ve znalosti jazyka. Individuální kurz Výrazně rychlejší variantou, ale také finančně náročnější, je individuální výuka cizího jazyka. Velice intenzivní výuka, které se účastní pouze učitel a žák. Učitel se přizpůsobuje požadavkům žáka, a to jak v časovém rámci, tak i v jazykových mezerách. Metoda je velmi efektivní a je ideální pro zaměstnance, který se rozhodne zdokonalit z vlastní vůle nebo nechce využít skupin a je ochoten si připlatit. Firemní kurz V rámci organizace je možné zvolit tuto formu, kdy je možné si objednat výuku pro vybranou skupinu zaměstnanců a realizovat ji přímo v místě pracoviště. Výuka pak probíhá podobně jako ve skupinovém kurzu.

66

Závěr Diplomová práce na téma "Vymezení Health and Well-being destinací v českých podmínkách" byla zaměřena na definici jednotlivých pojmů, vztahujících se k tématu práce. Byla provedena specifikace a analýza nabídky vybraných destinací, které byly zaměřeny na různé formy Health and Well-being. Zahrnuty byly relaxační procedury, lázeňské procedury, aktivní trávení volného času díky sportovním zařízením nebo jiným dostupným sportovním aktivitám v destinacích, kulturně-historické aktivity a další služby, které navazují na zdraví a pohodu účastníků tohoto typu cestovního ruchu. Jedná se spíše o obecné charakterizování služeb zdraví a pohody, forem řízení destinací. Uveden byl i rozdíl mezi zdravotním a lázeňským cestovním ruchem, oba jsou důležitou součástí H&WB destinace. Na základě jednotlivých příkladů by čtenář měl rozpoznat, jaké destinace jsou zaměřené na lázeňský pobyt a jaké vedou návštěvníky spíše k aktivnímu trávení volného času s možností relaxace. V analytické části jsou konkrétně popsány některé druhy poskytovaných služeb a nabízených produktů, především pro lepší představu co vlastně lze v takové destinaci provozovat za činnosti. Vše bylo analyzováno s přihlédnutím k aktuálním trendům a vybrány byly destinace, které nejsou pateticky známe z veškerých médií. Hypotéza pro práci ve znění: "Health and well-being destinace v České republice nabízí velké množství produktů a služeb, ze kterých si každý vybírá individuálně dle svých aktuálních potřeb a přání." Hypotéza byla potvrzena na základě zjištěných informací, nabídce jednotlivých destinací, které se v některých případech jasně odlišují a nabízí široký sortiment produktů a služeb. Hlavní cíl diplomové práce na téma "Vymezení Health and Well-being destinací v českých podmínkách" byl objasnění funkce a význam destinací zabývajících se "heath and well-being" turismem v České republice, charakteristika nabídek destinací, které nabízejí služby a produkty "health and well-being". Lze říci, že se podařilo vytyčených cílů dosáhnout, vzhledem k obsahu práce, který se věnuje definování jednotlivých pojmů, dotýkající se přímo dotýkají destinací zdraví a pohody, vysvětlen je i význam řízení destinací cestovního 67

ruchu, kam H&WB turismus neodmyslitelně patří. Součástí analýzy jsou jednotlivé nabídky destinací, které popisují stav jejich nabídky destinace zdraví a pohody, která je subjektivním pocitem každého návštěvníka. Návrhem byly podněty ke zlepšení fungování cestovního ruchu v České republice díky úpravě legislativy, dále návrhy ke zlepšení propagace destinací zabývající se tématem H&WB, význam partnerství jako součást marketingových aktivit a návrh ke zlepšení jazykových znalostí zaměstnanců v destinacích. Celkově lze Health and Well-being destinaci v České republice charakterizovat jako místo se souborem činností různého druhu, které si každý návštěvník vyhledává individuálně, dle svých aktuálních potřeb a přání.

68

Literatura [1] ATTL P.,: Řízení lázeňství. (přednáška č. 5) Praha: VŠH,2016 [online] [cit. Dostupné:

2016-02-05]

https://is.vsh.cz/auth/el/6310/leto2016/CR122/um/CR_122_5_Rizeni_lazenstvi _v_CR.pdf?studium=30044 [2] ATTL, P.: Medicínský cestovní ruch v České republice. Medical Tourism in the Czech Republic. In: Folia Turistica 5. [online] 2015. Banská Bystrica: UMB Ekonomická fakulta, 2015. Recenzované/Review: 13.4.2015 [cit. 2016-10-04] Dostupné: http://ruj.uj.edu.pl/xmlui/bitstream/handle/item/11004/folia_turistica_5%202015. pdf?sequence=1&isAllowed=y [3] ATTL, P.:Fenomén jménem wellness. In: Vademecum zdraví, 2006. [online] 2007. [cit. 2016-04-05]. Dostupné : http://vademecum-zdravi.cz/fenomenjmenem-wellness/ [4] CATHALA, H.: Wellness - od vnějšího pohyu k vnitřnímu klidu. Praha: Grada Publishing, 2007. 168 str. ISBN 978-80-247-2323-5 [5] ČESKÁ LÉKAŘSKÁ KOMORA: Kniha zdravotnické legislativy. Veřejné zdravotní

pojištění.

[online]

2016

[cit.

2016-03-20].

Dostupný:

http://www.lkcr.cz/verejne-zdravotni-pojisteni-437.html [6] ČÍŽKOVÁ N., Restrukturalizace nabídky lázeňských destinací vlivem změny trendů v poptávce [Diplomová práce] Praha: VŠH 2015 [7] DOBEŠOVÁ

H.,

Subjektivní

hodnocení

kvality

života

u

dlouhodobě

nezaměstnaných: Vliv výcviku v interpersonálních dovednostech. [Diplomová práce] Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2007 [8] DVORAK D., PLZÁKOVÁ L., Mezinárodní projekt WelDest rozvoj destinace zdraví a pohody, C.O.T. Business. 2/2015, ISSN 1212-4281 [9] DŽUKA, J. (2004). Kvalita života a subjektívna pohoda – teórie a modely, podobnosť a rozdiely. In J. Džuka (Ed.), Psychologické dimenze kvality života [Electronic version] (s. 42 - 53). Prešov: Prešovská univerzita. [10]

FRANKOVSKÝ, M., KENTOŠ, M. 2004 Nezaměstnaní a kvalita života. In B.

Buchtová (Ed.), Psychologie a nezaměstnanost: Zkušenosti z praxe (s.77 - 82). Brno: Masarykova univerzita

69

[11]

GÚČÍK, M.: Zdravotný cestovny ruch jako prejav zdravotného uvedomenia

obyvatelstva. Health Tourism as a Sign ofHealth Awareness of Population. In: Folia Turistika 5. [online] 2015. Banská Bystrica: UMB - Ekonomická fakulta, 2015.

Recenzované/Review:

13.4.2015

[cit.

2016-10-04]

Dostupné:

http://ruj.uj.edu.pl/xmlui/bitstream/handle/item/11004/folia_turistica_5%202015. pdf?sequence=1&isAllowed=y [12]

JAKUBÍKOVÁ, D.:

Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i

světové konkurenci - 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 320 s. ISBN 978-802-478-1464 [13]

JAKUBÍKOVÁ,

D.:

Aplikace

marketingu

-

základní

podmínka

konkurenceschopnosti českých lázeňských subjektů v podmínkách Evropské unie. [online] 2006.

[cit. 10-03-2016]. Dostupný: http://www.cestovni-

ruch.cz/zdroje/lazne-marketing.php [14]

JANKŮ, O.: Manuál produktů v cestovním ruchu. Praha: CzechTourism,

2013

[cit.

2016-05-12],

s.

402.

Dostupné

na

internetu:

https://issuu.com/dringconsulting/docs/manual_produktu_v_cestovnim_ruchu? e=7125351/1306965 [15]

MALÝ, M. (2002). Dotazníky o kvalitě života [Electronic version]. Robust

2000, 176-183 [16]

MAREŠ, J., MAREŠOVÁ, J. (2004). Bolest a kvalita života u dětí. Bolest, 7,

4, 214-217 [17]

MAREŠ, J., MAREŠOVÁ, J. Kvalita života související se zdravím. In

MAREŠ, J. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících I. Brno: MSD 2006, p. 2942. ISBN 80-86633-65-9 [18]

NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vydání. Praha:

Wolters Kulwer ČR, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8 [19]

NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu.:

Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2014. Praha, 2015. 31s. [online] [cit. 2016-04-25].

Dostupné:

http://www.nipos-mk.cz/wp-

content/uploads/2013/05/PAMATKY_navstevnost_2014.pdf [20]

PALATKOVÁ M. Marketingový management destinací. Praha: Grada

Publishing, a.s., 2011, 208 s. ISBN 978-80-247-3749-2

70

[21] PETŘÍČKOVÁ L., STUDNIČKA P. Modelové systémy destinačního managementu v turistických regionech České republiky. In Czech Hospitality and Tourism Papers, roč.7, 2011, číslo 14. s. 33-36 [22] PLZÁKOVÁ, L. Řízení destinace cestovního ruchu "health and well-being" trendy, specifika. první. Banská Bystrica: Univerzita Mateje Bela v Banskej Bystrici - Ekonomická fakulta, 2015. s. 130 - 134, 5s. ISBN 978-80-557-0886-7. [online] [cit. 2016-04-30] Dostupné: http://docplayer.net/2959870-Univerzitamateja-bela-v-banskej-bystrici-ekonomicka-fakulta-folia-turistica-5.html [23]

PROCHÁZKA, V. Analýza možnosti zakládání klastru v turismu v České

republice s komparací s činností organizace destinačního managementu. [Bakalářská práce]. Praha : VŠH, 2013 [24]

PUCZKÓ L., SMITH M.,: Health and Wellness Tourism. Routledge, 2009.

400 s. ISBN: 978-07-506-8343-2 [25]

REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS.: Obce ČR. Praha, 2016 [online] [cit.

2016-05-10] Dostupné: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce? [26]

SAGIT: Sbírka zákonů: Předpis č. 423/2001 Sb.: 2001[online] [cit. 2016-04-

10] Dostupné: http://www.sagit.cz/info/sb01423 [27]

SDRUŽENÍ SCRP.: Sdružení cestovního ruchu a propagace v Peci pod

Sněžkou, o.s. Pec pod Sněžkou 2014 [online] [cit. 2016-05-20]. Dostupné: http://www.pecpodsnezkou.cz/sdruzeni-scrp/ [28]

SEIFERTOVÁ, V.: Marketingové výzvy v lázeňství. In: Sborník přednášek

Sdružení lázeňských míst. 17. konference Přidaná hodnota lázeňství. 27. a 28. listopadu

2014.

[online]

[cit.

2016-05-25].

Dostupný:

http://www.jedemedolazni.cz//download/1417963788cs__2_slm_cr_2014__17k onference_2014-sbornik_prednasek.pdf [29]

SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY: Pedpisování lázeňské

péče od 1. ledna 2015. [online] 2015. [cit. 2016-03-20] Dostupný: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/pro-lekare/predepisovani-lazenske-pece-od-1ledna-2015 [30]

TŘEBOŇSKO O.P.S.: Destinace Třeboňsko o.p.s. Třeboň: 2008 [online]

[cit. 2016-05-20]. Dostupné: http://www.trebonsko.cz/destinace-trebonsko-o-ps.

71

[31]

TUOMINEN T. a spol. Developing a Competitive Health and Well-being

Destination [Course Material] Turku Univestiy of Applied Sciences, 2014, ISBN 978-952-216-540-4 (PDF) [32]

TUOMINEN T. a spol., WelDest Summary and Framework (in Czech)

[Framework material] Publikováno v: Travel 01-26-2015 [online] [cit. 2016-0305] Dostupné: http://www.slideshare.net/weldest/weldest [33]

VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČR: Předepsání lázní [online]

2015 [cit. 2016-03-20] Dostupný: https://www.vzp.cz/poskytovatele/lazne-aozdravovny [34]

Zákon č. 164 ze dne 13. dubna 2001 o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích

přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

In: Sbírka

zákonů

Dostupné:

České

republiky,

2001.

[online]

[cit.

2016-04-10].

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-164 [35]

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších

předpisů [36]

ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M.: Výkladový slovník cestovního ruchu.

Kompletně přeprac. a dopl. 2.vyd. Praha: Linde Praha, 2012. Heslo: lázeňství.

72

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

Recommend Documents