VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Michaela Fousková Vinařský turismus na Moravě

Bakalářská práce

2015

Vinařský turismus na Moravě Bakalářská práce

Michaela Fousková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Burešová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015. 04. 23 Datum obhajoby bakalářské práce: Červen 2015 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bechelor´s Dissertation

Wine tourism in Moravia Michaela Fousková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of hotel industry

Major: Hotel industry Thesis Advisor: Ing. Pavla Burešová, Ph.D. Date of Submission: 2015. 04. 23 Date of Thesis Defense: June 2015 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vinařský turismus na Moravě zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

………………………………………… jméno a příjmení autora

V Praze dne 23. 04. 2015

Poděkování Děkuji vedoucí své bakalářské práce paní Ing. Pavle Burešové Ph.D. za cenné rady a odborné vedení, díky kterým má práce byla dokončena. Dále děkuji vinaři Marku Špalkovi za zasvěcení do tajů a krás jeho kraje.

Abstrakt FOUSKOVÁ, Michaela. Vinařský turismus na Moravě. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 48.

Bakalářská práce se zabývá vinařským turismem na Moravě. V první části je uvedena charakteristika vinařského turismu v České republice a stručný popis jejich vinařských oblastí a podoblastí. Ve druhé části se zaměřuje na konkrétní Znojemskou podoblast, a to jak na její bohatství a krásy, tak na zajímavosti v souvislosti s vinařským turismem. Ovšem hlavní důraz je kladen na analýzu daného místa z pohledu vinaře a lidí, kteří mají s tímto místem osobní zkušenosti.

Klíčová slova: historie, kultura, podoblast, turismus, vinařství, víno

Abstract This bachelor thesis outlines wine tourism in Moravia. The first part deals with characteristics of wine tourism in the Czech Republic, and includes brief description of wine regions and subregions in the Czech Republic. The second part focuses on a concrete subregion of Znojmo. Talks about its richness, beauty and wine tourism specifics. The main stress is on the analysis of the region from the vantage point of wine makers,and people who have personal experience with this area.

Key words: history, culture, subregion, tourism, winery, wine

Obsah Úvod……………………………………………………………………………………….11 1. Teoretická část……………………………………………………………………..13 1.1 Turismus………………………………………………………………………13 1.2 Vinařský turismus……………………………………………………………..13 1.2.1

Atraktivita cílového místa……………………………………………...15

1.2.2

Marketing vinařského turismu…………………………………………15

1.2.3

Přímý prodej…………………………………………………………...15

1.2.4

Trvající vztah s klienty………………………………………………...16

1.3 Vinařské oblasti České republiky……………………………………………..17 1.3.1

Vinařská oblast Čechy…………………………………………………18

1.3.2

Vinařská oblast Morava………………………………………………..19

2. Analytická část…………………………………………………………………….21 2.1 Znojemská vinařská oblast…………………………………………………….21 2.1.1

Základní informace………………………………………………...21

2.1.2

Zásadní okamžiky v historii………………………………………..22

2.1.3

Město Znojmo……………………………………………………...22

2.1.4

Turistika na Znojemsku……………………………………………23

2.2 Přírodní, historické a kulturní památky………………………………………..23 2.2.1

Šobes……………………………………………………………….23

2.2.2

Malovaný sklep v Šatově…………………………………………..24

2.2.3

Premonstrátský klášter v Louce……………………………………24

2.2.4

Lampelberg………………………………………………………...24

2.2.5

Křížový sklep v Příměticích……………………………………….25

2.2.6

Sklepní uličky……………………………………………………...25

2.2.7

Kroj………………………………………………………………...25

2.2.8

Cimbálová muzika…………………………………………………25

2.2.9

Ostatní……………………………………………………………...26

2.3 Odrůdová skladba Znojemské podoblasti……………………………………..27 2.3.1

Ryzlink rýnský……………………………………………………..27

2.3.2

Veltlínské zelené…………………………………………………...27

2.3.3

Sauvignon………………………………………………………….27

2.4 Vinařské cíle…………………………………………………………………...27

2.5 Organizace a sdružení propagující vinařské cíle………………………………28 2.5.1

Vinařský fond……………………………………………………...28

2.5.2

Svaz vinařů ČR…………………………………………………….29

2.5.3

VOC Znojmo………………………………………………………29

2.5.4

Vinařské spolky……………………………………………………30

2.5.5

Ostatní instituce propagující vinařské cíle…………………………31

2.6 Kalendář nejdůležitějších akcí roku 2015 na Znojemsku……………………...32 2.7 Vinařské turistické programy………………………………………………….33 2.7.1

Nabídka cestovních kanceláří……………………………………...33

2.7.2

Nabídka vinařství…………………………………………………..34

2.8 Analýza skutečnosti……………………………………………………………35 2.8.1

Roman Novotný……………………………………………………35

2.8.2

Michael Šetka……………………………………………………...37

2.8.3

Kateřina Phillipe…………………………………………………...39

2.8.4

René Vrátil…………………………………………………………41

2.8.5

Vyhodnocení výsledků analýzy……………………………………43

3. Návrhová část……………………………………………………………………...45 Závěr…………………………………………………………………………………...47 Literatura………………………………………………………………………………48

Seznam ilustrací, tabulek a grafů Obrázek 1 – Strategie vinařského turismu Obrázek 2 – Výsadba révy vinné na území České republiky roku 2013 Obrázek 3 – Vinařská oblast Čechy Obrázek 4 – Vinařská oblast Morava

Seznamy zkratek, symbolů a vysvětlivek Angl. – v anglickém jazyce CR – cestovní ruch s. – strana např. – například sv. – svatý/svatá atd. – a tak dále tzv. – takzvaně ha – hektar Kč – koruna česká RR – Ryzlink rýnský VZ – Veltlínské zelené SG – Sauvignon VOC – víno originální certifikace ČR – Česká republika IT – informační technologie

Úvod Víno je nápoj, který v dnešní době provází téměř každého z nás. Je to historie, kultura a také životní styl, jsou s ním spojené krásné a zásadní momenty našeho života. Víno se stává v dnešní době ohromným fenoménem, kdy lidé řeší, jakou lahev kupují, poměr ceny a kvality, odrůdy, vinaře a mnohdy i ročník, ve kterém bylo víno vyrobeno nebo jaká technologie byla použita. Dnes už není cizím slovem sommelier, dekantovat, cuvée atd. Myslím si, že i já ve svém věku dvaceti tří let jsem měla možnost pozorovat, jak kultura spojená s pitím vína vzrůstá. Pro mne víno znamená velmi mnoho. Díky němu jsem měla možnost podívat se na krásná místa, poznat vždy mnoho milých a pokorných lidí, kultur, tradic a nemohu opomenout to, že jsem díky němu našla práci, která mě velmi naplňuje. Na víně mě baví jeho pestrost, to že každá lahev chutná úplně jinak, každá odrůda je něčím specifická, filosofie každého vinaře rozdílná a také možnost jeho prostřednictvím cestovat v čase. Také okamžiky, kdy máte příležitost ochutnat víno, které bylo vyrobeno v roce vašeho narození, jsou nezapomenutelné. Téma bakalářské práce „Vinařský turismus na Moravě“ jsem si zvolila z toho důvodu, že je mnoho lidí, kteří nemají ani ponětí o tom, že i v České republice se dají vyrobit krásná vína a kultura s tím spojená je v posledních letech již na velmi vysoké úrovni. Je třeba se na toto téma zaměřit a podporovat lidi, kteří se v České republice o víno a vše okolo něj zajímají a mnohdy mu odevzdají velkou část svého života. Cílem mé práce je zmapovat možnosti vinařského turismu na Moravě. Jejím výstupem jsou konkrétní doporučení vyplývající z analýzy. V teoretické části čerpám jak z české, tak zahraniční literatury. Analytická část je tvořena na základě osobních znalostí a zjištěných informací prostřednictvím vinařů, odborníků a účastníků vinařského turismu. V první kapitole se zabývám pojmem turismus, který náležitě charakterizuji a zmiňuji jeho základní členění.

11

Dále se ve stručnosti zaměřuji na atraktivitu cílového místa, na marketing vinařství a přímý prodej, jako na nástroj k individuálnímu přístupu k zákazníkům. V závěru kapitoly znázorňuji to, jak by měla vypadat ideální strategii vinařského turismu.

Ve třetí kapitole stručně popisuji všechny vinařské oblasti a podoblasti, které v České republice máme, s tím, že nejvíce se věnuji Moravě. Pomocí komparativní analýzy porovnávám jednotlivé podoblasti a zmiňuji základní informace, které jsem o nich nabyla. Analytická část mé práce je pouze o Znojemské podoblasti. Je rozdělena na dvě poloviny, kde v té první charakterizuji danou podoblast detailně. Nejprve uvádím základní informace, dále pak představuji město Znojmo. Z pohledu návštěvníka je nutno neopomenout přírodní, historické a kulturní památky, které se v této podoblasti nachází. Další důležitou informací je odrůdové složení, které je pro Znojemskou podoblast specifické a na které bychom se měli zaměřit nejen při konzumaci vín. Poté definuji co je vinařským cílem a zmiňuji konkrétní organizace a sdružení, které se jimi zabývají. Tuto kapitolu zakončuji kalendářem akcí, které se zde v průběhu celého roku konají. Ve druhé polovině analytické části využívám metodu řízených rozhovorů se čtyřmi vybranými lidmi, na základě kterých zkoumám, jak oni sami vidí postavení vinařského turismu nejen na Znojemsku, ale i v ostatních Moravských oblastech, co pro jeho rozvoj sami konají, popřípadě kde vidí možnost k jeho rozvoji. Tyto rozhovory následně shrnuji a vyhodnocuji výsledek analýzy. V návrhové části se vyjadřuji k již zjištěným informacím a výstupům. Díky tomu navrhuji možnosti řešení a doporučení vedoucím k rozvoji Vinařského turismu na Moravě. V závěru této části naznačuji predikci dalšího vývoje.

12

1. Teoretická část 1.1 Turismus Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu existuje definice: „Turismus (angl. tourism) alternativní termín pro cestovní ruch, odvozený od angl. slova tourism. Je součástí jednoslovného i víceslovného označení řady aktivit, spojených s cestovním ruchem. V české terminologii je vhodné postupně nahradit tímto termínem vžité používání nepřesných termínů zejména spojených s turistikou tam, kde je vhodné používat termín s širším významem, který zahrnuje mimo jiné časově kratší způsoby realizace dané aktivity cestovního ruchu.“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 578) Cestovní ruch má mnoho forem a druhů. Formou CR je myšleno hledisko motivace k účasti a jeho druhem je způsob realizace v závislosti na konkrétních podmínkách. (Attl, Nejdl, 2004, s. 15) CR má mnoho typů, kdy se dělí například na domácí a zahraniční, podle toho, zda dochází či nedochází k překročení hranic státu. Dále dle místa motivace k účasti na CR, a to na rekreační, kulturně poznávací, zdravotně orientovaný, sportovně orientovaný, lovecký CR, nebo také specificky orientovaný aj. (Attl, Nejdl, 2004, s. 16) Od druhé poloviny dvacátého století se cestovní ruch stal nedílnou součástí hospodářsky vyspělého světa. Miliony lidí se každý rok vydávají na cesty poznání, odpočinku, různých tělesných i duševních aktivit, možnosti seberealizace atd. Lidé chtějí alespoň na krátkou dobu změnu životního stylu a prostředí. CR je zdrojem obživy pro miliony lidí a zároveň také ekonomické prosperity mnoha regionů a zemí. (Attl, Nejdl, 2004, s. 7)

1.2 Vinařský turismus Je velmi pravděpodobné, že zájem o víno nebyl ještě nikdy tak velký jak je tomu dnes. Díky vínu se náš stůl mění na slavnostní tabuli a okamžiky s ním spojené se stávají nezapomenutelnými. Doby, kdy jsme měli jen malé možnosti, kde a jaké víno nakoupit, už jsou za námi. (Ambrosi, Swoboda, 2001, s. 7) Lidé často využívají volný čas k tomu, aby sami navštívili oblast, kde se víno vyprodukovalo, a využili přidané hodnoty, kterou jim tento nákup přináší. Ať už je to

13

výhodnější cena, osobní zážitek, nebo jen příjemně strávený čas v krásném prostředí s dobrou sklenkou vína. (Ambrosi, Swoboda, 2001, s. 62) Vinařský turismus je v posledních letech velmi výrazně rostoucí druh cestovního ruchu. Počet producentů, obchodníků a konzumentů vín stále stoupá. Lidé si pro své cesty vybírají atraktivní místa, kde je příjemné počasí a mohou zažít něco nového, což prostředí vinařství a vinohradu splňuje. Nejlákavější je možnost degustace přímo v místě, kde se víno vyrábí a také jedinečné podmínky přímého prodeje, kdy ceny vín bývají nižší a jejich výběr, mnohdy nedosažitelných vín, široký. (Robinson, 2006, s. 705) Forma strategie úspěšného vinařského turismu obsahuje několik nezbytně nutných aspektů, které je nutné brát v potaz. Všechny skupiny jsou vyobrazeny v obrázku přiloženém níže v textu. Obrázek 1 – Strategie vinařského turismu

ZÁKAZNÍK

MARKETING

INFRASTRUKTURA

STRATEGIE VINAŘSKÉH O TURISMU

FINANCE

REGULACE

LIDSKÉ ZDROJE

Zdroj: vlastní zpracování dle Wine marketing and sales, Wagner, Olsen, Thach, s. 3188

14

1.2.1 Atraktivita cílového místa Atraktivita místa je velmi zásadní při volbě dané země či konkrétního regionu. Cílové místo by mělo nejen uspokojit základní potřeby návštěvníka, ale také se snažit zaujmout a vytvářet motivaci k jeho návštěvě. Těmito atraktivitami jsou například okolní fauna a flora, přírodní zvláštnosti, kvalita životního prostředí, historické atraktivity, kulturní akce, festivaly, symposia, způsob života místních lidí, jejich zvyky, tradice a dále například gastronomie. Důležité je také prostředí pro realizaci konkrétního typu turismu.

(Attl, Nejdl, 2004, s. 151) Ve vinařském turismu mají lidé široké množství zájmů a požadavků, které jsou vinaři jen těžko schopni sami poskytnout. Z tohoto důvodu je velmi zásadní region, ve kterém se vinařství nachází. Mnoho regionů po celém světě vidí ve víně potenciál, a tak jsou velmi ochotni vinařský turismus podpořit. Například se podílí na různých tematických víkendech, kdy se pro návštěvníky otevřou všechna vinařství v dané oblasti, vinobraní, aukcích vín, festivalů vína atd. Důležité je najít zajímavosti, ve kterých může daná oblast vyčnívat a plně jich využít. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3109)

1.2.2 Marketing vinařského turismu Nutnými předpoklady pro úspěšný vinařský turismus je jasně stanovený cíl, průzkum trhu a dobrý produkt, který předčí očekávání. Dále je důležité detailně znát své okolí. To hlavně pro to, abychom si uvědomili, že většina turistů ve vinařské oblasti jsou neznalci a víno je pouze doplňkem jejich návštěvy. Lidé prvotně chtějí strávit příjemný čas na hezkém místě. Je známo, že vinařství, která dokáží využít krás svého okolí a nabídnout lidem něco navíc, jsou právě těmi dobře prosperujícími. Mnoho vinařství si neuvědomuje důležitost správného marketingu nebo jej vidí jako složitý proces, avšak bez něj je téměř nemožné, aby peníze správně proudily v průběhu celého roku a firma tak dokázala uživit sama sebe bez zásahů dalších investorů. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3028)

1.2.3 Přímý prodej Velmi mnoho vinařství se zaměřuje na veřejnou propagaci a opomíná přímý prodej, což není správné. Tento nástroj tvoří příležitost pro vinaře, který si prostřednictvím budování osobního vztahu s konzumenty vína a návštěvníky vinařství tvoří sílu značky a jména. Velké procento návštěvníků vinařství hledá zábavu, zážitek, dobré víno a jídlo, nikoli možnost se vzdělávat a nabývat nové informace. Průzkumy dokazují, že lidé si 15

po třech měsících od návštěvy nepamatují jméno vinaře, značku ani co konkrétně ochutnali. Toto je samozřejmě smutné zjištění. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3062) Nejlepším způsobem, jak může vinař šířit své jméno, je prodat návštěvníkovi lahev se svou etiketou. Ten si tak zapamatuje, kde si víno koupil a vinař si ušetří práci a čas s hledáním distributorů, kteří víno prodají za vyšší cenu na místě, které nemá sám pod kontrolou. To jaký má veřejná propagace úspěch se nedá změřit, ani konkrétně definovat, avšak nejlépe změříme naši profitabilitu číslem lahví, které jsme prodali. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3070)

1.2.4 Trvající vztah s klienty Záměrem přímého prodeje není jen víno prodat, ale především osobitě jej prezentovat a využít příležitostí k budování vztahů, které do budoucna mohou zajistit šíření dobrého jména a navýšení prodeje. Takovýto vztah je třeba vytvořit a pracovat na něm jak s distributory, tak s konzumenty. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3078) Je dobré se zaměřit na návštěvníky, kteří svůj zájem projeví. Tito lidé se chtějí seznámit s konkrétními informacemi přímo na místě a využít příležitosti zjistit i něco navíc. Lidé se chtějí stát součástí vinařství, zažít něco netradičního, ochutnávat vína ze sudů atd. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3084) Důležité je dobře vybírat své zaměstnance, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníky. Měli by to být lidé, kteří jsou vzdělaní nejen v oblasti vína, ale znají také příběh vinařství, jeho okolí, jsou šarmantní, příjemně vystupují a umějí zaujmout. Tento člověk by měl být opatřen vizitkou, která mu pomůže s navázáním osobního kontaktu. Potencionální zákazník díky vizitce zjistí potřebné informace o člověku, se kterým má tu čest a následně předá svou. Tímto nám vzniká ideální příležitost k tomu, abychom jej pozvali do vinařství, vinohradu nebo na akce, které konáme a kde mohou naše víno ochutnat. Po celém světě existují různá vinařství. Na jedné straně skromná s krásnými víny, kterým se velmi dobře daří a jejich servis je dokonalý. Na straně druhé stojí velká a dokonalá vinařství, která vyrábějí stejně tak kvalitní vína, ale jejich servis je špatný, čímž přichází o šanci uspět v takové míře, jaké by chtěla. Není proto nutné lpět na detailech, ale pozorovat, poslouchat a být lepší než konkurence, to je cesta k úspěchu. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3089) Dále je dobré podporovat vztahy ve svém okolí, které vinařství přináší jistý profit. Například dát návštěvníkům konkrétní doporučení na hotely, restaurace a sousední

16

vinařství. Existuje předpoklad, že oni stejně tak doporučí nás. Bez toho aniž bychom měli v okolí kvalitní ubytování a stravu, tak jen těžko návštěvníky přilákáme. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3089) K tvorbě nových vztahů je v dnešní době nezbytné mít k dispozici internetové stránky s veškerými informacemi, spolupracovat s odborným tiskem, dále pak prezentace na degustacích, farmářských trzích, výstavách atd. (Wagner, Olsen, Thach, 2010, s. 3097)

1.3 Vinařské oblasti v České republice V roce 2007 byla celková plocha osázených vinic na území České republiky více než 17 661 hektarů. Díky tomu jsme srovnatelní například s francouzskou vinařskou oblastí Alsasko. Podobný stav byl naposledy v polovině 15. století za vlády králů Jiřího z Poděbrad (1420-1471) a Vladislava II. Jagelonského (1456-1471). Tehdejšímu vinařskému rozmachu pravděpodobně značně napomohly příznivé klimatické podmínky. (Kraus, Foffová, Vurm, 2008, s. 192) K velkému nárůstu rozlohy našich vinic došlo především na přelomu tisíciletí díky podpoře vinohradnictví před vstupem České republiky do Evropské unie. V této době začal také vzestup kvality českých a moravských vín, což dokládají mnohá ocenění. (Kraus, Foffová, Vurm, 2008, s. 192)

Obrázek 2 – Výsadba révy vinné na území České republiky roku 2013 Vinařská oblast Čechy 662 ha Produkční potenciál 19 633, 45 ha

Osázená plocha 17 312, 50 ha

Vinařská oblast Morava 16 563 ha

Zdroj: vlastní zpracování dle Průvodce nejlepšími víny České republiky, Šetka, 2014 s. 16

17

1.3.1 Vinařská oblast Čechy Obrázek 3 – Vinařská oblast Čechy

Zdroj: VINAŘSKÝ FOND. Vinařská oblast Čechy. Vína z Moravy vína z Čech [online]. Praha: Vína z Moravy vína z Čech, © 2005-2015 [vid. 2015-04-03]. Dostupný z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy.html Čechy patří k nejsevernějším vinařským oblastem Evropy. Vinice jsou vysázeny převážně v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu a jsou roztroušeny na vhodných lokalitách. Těmi jsou převážně jižní svahy v blízkosti řek Vltava, Labe, Berounka a Ohře. Tato vinařská oblast se dále dělí na dvě podoblasti – Mělnickou a Litoměřickou. (Šetka, 2014, s. 16) Podoblast Mělnická má dlouhou a bohatou historii, která je spojena velmi úzce se zákony na podporu vinohradnictví a vinařství císařek Karla IV. Tato podoblast nezahrnuje jen Mělník, podle kterého se jmenuje, ale dála také vinice v Praze, kolem Brandýsa nad Labem, Heřmanova Městce, Slaného, Kutné Hory a Berouna. Je zde osázených 360 ha vinic nejčastěji odrůdami Ryzlink Rýnský, Rulandské modré a Müller Thurgau. (Šetka, 2014, s. 30) Na krásné, malebné krajině Českého středohoří se rozpíná druhá z Českých vinařských podoblastí, a to ta Litoměřická. Réva se zde pěstuje více než tisíc let. Nejvýznamnějšími obcemi jsou zde Litoměřice, Velké Žernoseky, Třebívlice, Most a Ústí nad Labem. Na rozloze 293 ha se nejvíce pěstují odrůdy Müller Thurgau, Svatovavřinecké a Ryzlink Rýnský. (Šetka, 2014, s. 38)

18

1.3.2 Vinařská oblast Morava Obrázek 4 – Vinařská oblast Morava

Zdroj: VINAŘSKÝ FOND. Vinařská oblast Morava. Vína z Moravy vína z Čech [online]. Praha: Vína z Moravy vína z Čech, © 2005-2015 [vid. 2015-04-03]. Dostupný z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblastmorava.html Vinařská oblast Morava je místem, kde se nachází většina vinic v České republice. Pěstování vinné révy má na Moravě delší historii, než v Čechách. Období, kdy se zde objevila první vinná réva, bohužel přesně neznáme, ale první dochované pozůstatky nasvědčují tomu, že révu na Moravu přivezli Římané. Ti zde střežili Jantarovou stezku, která vedla od Baltu přes Hradec nad Moravicí až do italského města Aqua. O víně v této oblasti se také dozvídáme z legend spojených s Velkomoravskou říši. Ovšem nejspolehlivější prameny pochází až z období středověku a jsou spojeny s kláštery, které hráli

klíčovou

roli

ve

vývoji

moravského

vinařství

a

vinohradnictví.

(Kraus, Foffová, Vurm, 2008, s. 206) Morava je krásná, zajímavá a jedinečná bezpočtem sklepních uliček plných vinných sklepů, což má opravdu nezaměnitelné kouzlo. Vinařská tradice se zde dostává po pěti staletích opět ke svému rozkvětu. (Kraus, Foffová, Vurm, 2008, s. 206) Vinařská oblast Morava má čtyři podoblasti, kterými jsou Znojemská, Mikulovská, Valkopavlovická a Slovácká. (Šetka, 2014, s. 16)

19

Znojemská vinařská podoblast, která se rozkládá na jihozápadě Moravské vinařské oblasti je poměrně rozsáhlá a pestrá. Hlavním městem je Znojmo, které bylo vždy významným vinařským centrem. O tom svědčí velmi mnoho památek, které mají spojitost s vínem a nacházejí se nejen ve městě a okolí, ale i pod jeho povrchem. Kromě Znojma do podoblasti patří další významné obce, jako je například Nový Šaldorf, Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Jaroslavice, či Dolní Kounice. (Šetka, 2014, s 52) Mikulovská podoblast je jedinečná svou Pálavou a historickým městem Mikulov. Pochází odtud krásná minerální vína a velmi se zde daří odrůdě Ryzlink vlašský. Kromě Mikulova sem patří další obce, jako jsou Valtice, Pouzdřany, Sedlec, Pavlov, Dolní Dunajovice, Perná, Horní Věstonice, Bavory atd. Nejvýznamnější turistickou atrakcí je rozlehlý Lednicko-Valtický areál, ve kterém se nachází Salon vín české republiky. Vinnou révu sem pravděpodobně přivezli v letech 160-180 n.l. za vlády Marca Aurelia vojáci X legie posádky římských vojsk z dnešní Vídně. Římané se tehdy utábořili v okolí Mušova, který už je zatopen jezery. (Šetka, 2014, s. 96) Domovem mimořádných vín je ne příliš velká Velkopavlovická vinařská podoblast. Tradice vinařství zde sahá do období Velkomoravské říše. Do její historie velmi významně zasáhl řád templářských rytířů i reformační proud švýcarských habánů, kteří se zasloužili značnou měrou o rozvoj vinařství v největší vinařské obci České republiky ve Velkých Bílovicích. Kromě Velkých Bílovic sem spadají Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Němčičky, Kobylí, Čejkovice, Rakvice, Krumvíř atd. Je zde 7 007 pěstitelů révy vinné, kteří pěstují převážně odrůdy Veltlínské zelené, Frankovka a Svatovavřinecké. (Šetka, 2014, s. 150)

Poslední vinařskou podoblastí je Slovácká. Je velmi rozlehlá a proto i přírodní podmínky jsou zde různorodé. Nachází se na jihovýchodě Moravy na hranicích se Slovenskem a Rakouskem. Nejvýznamnějšími obcemi, které sem spadají, jsou Břeclav, Albrechtov, Žarošice, Polešovice, Bzenec, Blatnice, Kyjov, Moravská nová ves atd. Je to krásné místo plné lidových tradic, tradičních řemesel, folkloru, lidových krojů, tanců a písní. Pokud bychom měli vybrat jednu vévodící odrůdu, bude jí královská odrůda Ryzlink Rýnský. Má zde bohatou historii a vhodné podmínky pro pěstování. (Šetka, 2014, s. 216)

20

2. Analytická část 2.1 Znojemská vinařská podoblast Pro zpracování své analytické části bakalářské práce jsem zvolila Znojemskou vinařskou podoblast. Hlavním důvodem mého výběru je faktická znalost dané oblasti, kterou jsem získala častými návštěvami tohoto kraje a jeho vinařství. Vždy se vracím s velkým nadšením, novými zkušenostmi a znalostmi. Nachází se zde mnoho krásných vinařství, která mají mezi sebou velmi přátelské vztahy, ve své práci se podporují, společně se vzdělávají a nutno neopomenout to, že mnoho z nich produkuje krásná vína, která se čím dál více dostávají do podvědomí široké společnosti. Mou hypotézou je to, že stav vinařského turismu ve zkoumaném regionu plně koresponduje s vysokou úrovní vinohradnictví a vinařství. Tato část mé práce bude tvořena na základě nejen mých znalostí a zkušeností, ale také prostřednictvím řízených rozhovorů s vinaři a lidmi, kteří nás mohou přesvědčit o tom, zda nám Znojemská vinařská oblast má co nabídnout. Zamyslela jsem se na tím, z jakých zdrojů bych se mohla dozvědět informace, které by pro mne mohly být cenné a zásadní. Ve všech dostupných článcích a publikacích se o nich píše, avšak okrajově a mnohdy nesrozumitelně. Proto jsem strávila den s člověkem, který ve Znojemské oblasti žije a je velmi úzce spjat hned se dvěma úspěšnými a známými vinařstvími. Tím člověkem je Marek Špalek. Je to zároveň zaměstnanec a budoucí dědic vinařství rodiny Špalkovy, ředitel Nového vinařství a také organizátor a spolupracovník na mnoho akcích nejen pro vinaře, ale především pro návštěvníky vinařství. Pomocí těchto všech zmíněných zdrojů jsem nasbírala dostatečné informace, které aplikuji v dalších kapitolách. Nejdříve bude mým cílem představit tuto podoblast podrobněji a dále se budu zabývat vinařskými cíli. V druhé polovině analytické části jsem kontaktovala čtyři lidí, které řádně představím a pomocí jejich odpovědí vyhodnotím situaci vinařského turismu na Znojemsku a dospěji k tomu, zda má hypotéza byla pravdivá.

2.1.1 Základní informace Tato vinařská podoblast má rozlohu 3 153 ha osázených vinicemi. Vinařských obcí je zde 90 a nejznámějšími jsou například Znojmo, Nový Šaldorf, Šatov, Chvalovice,

21

Vrbovec Jaroslavice, Hrušovany a Dolní Kounice. V tuto chvíli Znojemská podoblast čítá 1 142 pěstitelů vinné révy a 215 viničních tratí.

2.1.2 Zásadní okamžiky v historii o

Období Římanů - první dochované archeologické památky, které dokazují to, že se na území Znojemska vinná réva již pěstovala

o

r. 1222 – dochovaná listina hovořící o vinném desátku

o

Středověk – vinařství zažívá velký rozmach

o

r. 1326 – Jan Lucemburský uděluje právo obchodovat s vínem

o

třicetiletá letá válka (1618-1648) – úpadek vinařství a zničení vinic

o

Po třicetileté válce – v hlavní roli jsou kláštery, které nejen víno vyrábí, ale také jejich kroniky právě znojemské víno zmiňují (klášter v Louce založený r. 1190 byl po dlouhá léta jedním z nejznámějších po celé Evropě)

o

Koncem 19. století – většina vysazené révy byla napadena Mšičkou révokazem a vyklučena.

o

Počátek 20. století – začalo se s výsadbou nových vinic

o

r. 1948 – vzniká JZD a kvantita jak produkce, tak vyrobených vín zásadně převažuje nad kvalitou

o

r. 2004 – vstoupila Česká republika do Evropské unie a vzniká nový zákon o vinohradnictví a vinařství

2.1.3 Město Znojmo Znojmo je velmi malebné město, které je spojeno s dobrým vínem, krásnou krajinou a historickými památkami. Nejen, že je názvem pro celou vinařskou podoblast, ale je také středem dění téměř všeho co se zde odehrává. Díky tomu, že město je velmi vstřícné a ochotné podporovat a být součástí vinařské turistiky, tak má vliv na její aktuální rostoucí úroveň. Vinaři si velmi pochvalují spolupráci s městem při konání všech společenských akcí, a to jak krajových, tak vinařských. Mnohdy

22

se naskýtá spousta možností spolupráce například přizvání vinařů při městských slavnostech, výhodné podmínky pronájmu prostor atd.

2.1.4 Turistika na Znojemsku Turistika na Znojemsku nám skýtá širokou škálu možností. Ať už jsme milovníci vína, sportu, památek, či kultury, tak si zde opravdu každý přijde na své. Krásné je, že v těchto místech můžeme vše propojit. Po bližším prozkoumání veškerých internetových zdrojů a průvodců, odkazujících na turistiku ve Znojmě a jeho okolí si myslím, že možnosti tohoto kraje jsou opravdu nevyčerpatelné. Mezi portály, které mě zaujaly, jednoznačně patří www.znojemskabeseda.cz. Lidé zde naleznou veškeré potřebné informace od cyklistických tras po možnosti ubytování, otevírací dobu jednotlivých památek i s odkazem na jejich internetové stránky. Znojemská beseda však není jen portálem pro návštěvníky, ale je to především organizace, která vznikla pro podporu města Znojma a zachování jeho kulturního života. Dalším důležitým portálem, který se však zabývá vinařstvím v celé České republice je www.wineofczechrepublic.cz, kde najdeme informace od počátku výroby vína, přes specifika jednotlivých oblastí, až po informace o aktuálních tématech jako je např. výroba růžových, či Svatomartinských vín. I turisté si zde přijdou na své. Portál denně aktualizuje kalendář akcí, které se konají v jednotlivých oblastech a mnoho dalších užitečných informací. Tyto dva zdroje bych opravdu označila jako velký přínos pro vinařskou turistiku. Jejich zpracování je velmi přehledné a srozumitelné. Mohou je využít lidé, kteří nemají s vinařskou turistikou zkušenosti, ale také odborníci.

2.2 Přírodní, historické a kulturní památky Znojemská vinařská oblast je plná krásných míst, která jsou spojena s vinařskou kulturou, vinohradnictvím a vinařstvím.

2.2.1 Šobes Šobes je viniční trať ležící v Národním parku Poddyjí. Je to jedna z nejslavnějších viničních tratí, která produkuje velmi kvalitní a často nezapomenutelná vína. V tuto chvíli existuje pouze jedno vinařství, které zde má vysazenou révu. Je jím Znovín Znojmo, který 23

ještě podrobněji popisuji v následujících kapitolách. Vinice leží na prosluněném jižním svahu, díky kterému jsou zde ideální podmínky pro pěstování révy. Na této trati převažují odrůdy Ryzlink Rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandké šedé, Rulanské bílé a v menším množství také Sauvignon a Pálava. Vinice je zpřístupněna v průběhu celého roku a navíc v letních měsících je zde otevřen altánek s možností ochutnávky vín přímo z této vinice. Lidé mají možnost strávit příjemné chvíle s vinařskou tématikou v krásném prostředí Národního parku Poddyjí, kde se fauně a floře velmi dobře daří. Ideální na romantickou procházku.

2.2.2 Malovaný sklep v Šatově Tento pískovcový sklep pochází již ze 17. století a nachází se přibližně deset kilometrů od města Znojma. Je tvořen velmi dlouhým labyrintem chodeb, jehož zajímavostí jsou vydlabané a vymalované stěny, které ozdobil místní rodák a umělec Maxmilian Appeltauer. Sklep nikdy nesloužil k výrobě, ani skladování vína a je tomu tak do dnes. V minulosti se využíval jako místo, kde se víno pouze konzumovalo a dnes slouží jako turistická atrakce. Konají se zde 60. minutové prohlídky s výkladem a ochutnávkou vždy jednoho z místních vín. Tuto exkurzi je možno navštívit během letních měsíců každý den a mimo sezónu po domluvě.

2.2.3 Premonstrátský klášter v Louce Tento klášter byl založen v roce 1190 knížetem Ottou a jeho matkou Marií. V různých dobách byla tato mohutná barokní stavba využívána k mnoha rozdílným účelům. K její nikdy nedokončené finální podobě v průběhu let přispělo mnoho stavebních mistrů. V klášteře se dnes nachází obrazová galerie, degustační místnosti a jednotlivé sály, které se dají pronajmout k pořádání různých slavnostních akce. Jeho součástí je také románská krypta, bednářské a vinařské muzeum a mnoho sklepů určených ke skladování vína. Loucký klášter je dnes v pronájmu vinařství Znovín Znojmo.

2.2.4 Lampelberg Tento hrádek zde byl postaven roku 1860 a nachází se nedaleko obce Hnízdo. Je na nejvyšším kopci v krajině a tudíž nabízí krásný výhled na osázené vinohrady v okolí. V dnešní době ho využívá vinařství Lahofer, které zde denně pořádá ochutnávky a řízené degustace vína. 24

2.2.5 Křížový sklep v Příměticích V okrajové čtvrti města Znojma se nachází největší křížový sklep na světě. Byl vystaven mezi léty 1740 – 1756. Jeho hlavní chodba je 110 metrů dlouhá, 10 metrů široká a klenby sahají do výšky 6,5 metru. Rozpětí ramen kříže sahá do délky 56 metrů. Sklep je zajímavý svou vynikající akustikou a také tím, že po celém jeho povrchu se velmi dobře daří ušlechtilým plísním, které jsou výtečné pro regulaci vlhkosti. Jeho majitelem je opět vinařství Znovín Znojmo, které zde vyrábí a skladuje svá bílá vína. Ve sklepě se pracuje jak s dubovými, tak akátovými sudy a nerezovými tanky. Konají se zde řízené prohlídky spojené s ochutnávkou vín, avšak jen v měsících, kdy je zpracování a výroba vína ukončena, tedy od ledna do srpna.

2.2.6 Sklepní uličky Mezi kulturní památky je třeba také zařadit sklepní uličky. Dá se říct, že téměř každá vesnice ve vinařské oblasti má tu svou sklepní uličku. Jde o malé domky, které jsou umístěny těsně vedle sebe, a každý z nich je něčím zajímavý. I přesto, že většina má dlouhou historii, jsou dodnes využívány. V některých se víno vyrábí, v jiných pouze degustuje, ale nejčastěji najdete kombinaci obojího. Jsou zde k vidění historické lisy, které vinařské rodiny dědí z generace na generaci a jiné nářadí používané k výrobě vína nebo sklizni hroznů. Většina sklepů je vyzdobena tradičními malbami, jež jsou pro daný region typické.

2.2.7 Kroj Za kulturní památku lze rozhodně považovat místní kroje. V každé podoblasti se jejich vzhled lišší. Lidé je oblékají čím dál méně, avšak při slavnostem, nebo při výjimečných událostech je možné ještě tuto krásu spatřit.

2.2.8 Cimbálová muzika Cimbálová muzika je nedílnou součástí všech vinařských slavností na celé Moravě. Bývá to skupina několika hudebníků, kteří hrají na různé hudební nástroje jako je cimbál, housle, viola, klarinet, kontrabas, atd. V jejich doprovodu je snazší vcítit se do té pravé atmosféry.

25

2.2.9 Ostatní Na Znojemsku a v jeho blízkém okolí se nachází mnoho dalších památek, přírodních krás a zajímavostí, které nejsou úzce spojeny s víny a vinařskou kulturou, avšak stojí za zmínku. V samotném Znojmě je to například Znojemský hrad, Znojemské podzemí, Rotunda panny Marie a sv. Kateřiny, Vlkova Věž, Děkanský chrám sv. Mikuláše, Svatováclavská dvojkaple a radniční věž. Mimo město je to Národní park Poddyjí, Zámek Vranov Nad Dyjí, hrad Bítov, zřícenina hradu Nový hrádek, starý zámek Jevišovice atd.

2.3 Odrůdová skladba Znojemské podoblasti V této podoblasti je velmi ojedinělé klima. Od Českomoravské vrchoviny sem proudí studený vítr a spolu s termoregulačním vlivem řek Dyje, Jevišovky a Jihlavy vznikají velmi krásná vína, která vynikají svou kořenitostí a plností. Pěstují se zde především bílé odrůdy, které jsou svěží a velmi příjemné. Hrozny na Znojemsku dozrávají později. Dny v oblasti bývají teplé a prosluněné, oproti nocím, které jsou chladné, což zachovává hroznům jejich specifické aroma každé z odrůd. Půda je zde nejčastěji složena z kamene, spraše, jílu, štěrkopísku a štěrku. Mezi odrůdy, které jsou pro Znojemsko charakteristické, patří Ryzlink Rýnský, Veltlínské zelené a Sauvignon. Dále se v oblasti pěstují také Müller Thurgau, Rulandské šedé z bílých a z červených jsou to Svatovavřinecké, Frankovka a Rulandské modré.

2.3.1 Ryzlink Rýnský RR patří k ušlechtilým odrůdám, které nám poskytují velmi plná bohatá vína se svěží kyselinou. Tato odrůda pochází z Německa, kde vznikla křížením odrůd Heunish a Tramínu. Hrozen má krásně sytě žluto-zlatou barvu a roste spíše v menších plných trsech. RR patří obzvlášť v Evropě k jedné z nejoblíbenějších odrůd. Velmi se jí daří v zemích, jako je Německo, Rakousko, a také Česká republika. Jeho synonymem je Riesling, nebo také Rheinriesling. RR je charakteristická odrůda, která konzumenty baví právě tím, že je velmi snadné ji rozpoznat oproti jiným méně specifickým. Jsou to často minerální, kořenitá vína, která voní po ananasu, citrusech, zeleném jablku, a také petroleji. Nejsou určena k příliš dlouhé archivaci. Velmi záleží na technologii výroby a uskladnění vína. V gastronomii bych RR doporučila ke světlému masu, rybám a v případě vyššího 26

zbytkového cukru například k lehce pikantní thajské či asijské kuchyni, a také sýrům s modrou plísní.

2.3.2 Veltlínské zelené Odrůda VZ pochází z Rakouska a jeho synonymem je Grüner Veltliner. Výtečně se jí daří v mírném pásmu, na území České republiky, Rakouska, Maďarska a na Slovensku. Hrozen VZ je žluto-zelené barvy a bývá středně veliký s menšími bobulemi. Jsou to dobře pitelná, lehká vína s vůní po lipových květech a medu. V chuti je víno kořenité s nádechem zeleného pepře, hořkých mandlí a zelených jablek. Vína této odrůdy se pijí mladá a jsou vhodná k denní konzumaci. Při párování společně s jídlem bych se držela velmi lehkých pokrmů jako například jarní zeleninový salát.

2.3.3 Sauvignon SG patří mezi nejkvalitnější aromatické odrůdy a jeho pěstování je rozšířeno téměř po celém světě. Odrůda pochází z oblasti Bordeaux ve Francii, kde vznikla křížením odrůd Chenin blanc a Tramin. Synonymem je Blanc Fumé či Sauvignon blanc. Víno se nedá jednoznačně charakterizovat. Velký vliv má podloží, kde je réva pěstována i její klon. Také ročník a vyzrálost hroznů dělá z této odrůdy pokaždé jiné víno. Rozdílná bude jeho charakteristika v případě, že víno pochází z Francie, oproti Novému Zélandu, nebo České republice. Pokud bychom jej však měli všeobecně charakterizovat, tak se často jedná o vína s vůní hluchavky, muškátového květu a broskví. V chuti jsou vyvážená a harmonická připomínající angrešt či černý rybíz. Kyselina bývá velmi výrazná, avšak příjemná a vyvážená. V gastronomii je častou kombinací spolu s kozím sýrem, světlým masem nebo s chuťově výraznými předkrmy.

2.4 Vinařské cíle Vinaři jsou lidé, kteří dělají svou práci s láskou a mnohdy celoživotní oddaností. Jde o řemeslo, které se dědí z generace na generaci, ale mou otázkou je: „Jak je možné, že většina vinařství je opravdu schopna tuto tradici řemesla zachovat po tak dlouhou dobu?“. Jsou známy případy, kdy se z úředníka stal vinař, ale opak se nestává. Jedná se tedy o profesi, která lidi baví nejen pro to, že většina jejich života se odehrává v krásné přírodě, ale hlavně se za jejich prací skrývá výsledek v podobě vín s různou škálou barev, chutí a vůní. 27

2.5 Organizace a sdružení propagující vinařské cíle V dnešní době existuje mnoho organizací, spolků a sdružení, která vinařstvím pomáhají v propagaci a dosažení jejich cílů. Nejen, že vinaře vzdělávají, ale také jim pomáhají vytvářet podmínky pro spolupráci. Jejím prostřednictvím se stále zlepšují a dostávají do podvědomí široké veřejnosti, překonávají území našeho státu.

2.5.1 Vinařský fond Tento fond vznikl jako právnická osoba roku 2002. Jeho prvotní myšlenkou zřízení bylo podpořit výsadbu vinic a propagovat prodej vín vyrobených v České republice. Dnes se jeho funkce poměrně rozrostly. Vinařský fond se stará o marketing vinařství, o rozvoj vinařské turistiky a také informuje veřejnost. Sídlo fondu je v Brně a v jeho čele stojí ředitel Ing. Jaroslav Machovec, rada fondu a dozorčí rada. Na jeho fungování mají jednotliví vinaři a pěstitelé poměrně rozdílné názory. Vinařský fond ze zákona uděluje povinnost vinařům odevzdávat za každý litr vyrobeného vína 0,50 Kč. Toto platí pro vinaře, kteří vyrobí více než 1 000 litrů vína v daném roce. Každý musí řádně vyplnit formulář a následně uhradit vypočítanou částku. Pěstitelé révy vinné také platí za každý ha osázeného vinohradu 350kč, a to v případě, že je starší tří let. Peníze, se kterými vinařský fond disponuje, dále investuje do rozvoje vinařství v celé republice. Jednotlivá vinařství mohou zažádat o finanční podporu, která vždy musí splňovat daná kritéria. Je zapotřebí odeslat žádost, ve které musí být řádně definován cíl a důvod investice. V častých případech se jedná o pomoc při organizaci výstav, soutěží, školení, seminářů, festivalů, či jiných možností jak propagovat nejen vlastní vína. Poskytnutá částka bývá mnohdy vysoká. Dále tento fond definuje podmínky nově vzniklých soutěží v České republice, spravuje internetový portál Vína z Moravy, vína z Čech a uděluje vinařům možnost zažádat o označení jejich lahví svým logem, které dokazuje původ hroznů. Mimo tyto hlavní oblasti je fond otevřen dalším možnostem rozvoje vinařství v České republice, o kterých detailněji informuje na svých internetových stránkách www.vinarskyfond.cz.

28

2.5.2 Svaz vinařů České republiky Svaz vinařů České republiky byl založen roku 1993 ve Velkých Bílovicích. Jeho hlavní aktivitou je obhajoba zájmů pěstitelů a výrobců vína. Spolupracuje se státními orgány a podílí se na legislativě vinařského zákona. Dále se snaží dosáhnout ochrany vinařů v rámci Evropské unie. Členům poskytuje poradenství, možnost vzdělávat se, snaží se o propagaci a šíření informací. Je vydavatelem velmi známého časopisu Vinařský obzor, který vychází již od roku 1907 a na jeho stránkách se nachází vše od pěstování révy, přes výrobu vína, až po hodnocení vinoték nebo reportáže z degustací. Do časopisu mimo stálé členy redakce přispívají také lidé, kteří mohou vinařský svět něčím obohatit. V neposlední řadě se Svaz vinařů České republiky snaží o podporu životního prostředí, řeší cenovou politiku v oblasti prodeje vína, jeho vývoz a dovoz. V čele svazu je valná hromada, dále představenstvo, předseda Tibor Nyitray a dozorčí rada. Co se týká vinařského turismu, tak nepřispívá přímo jeho účastníkům, avšak dělá mnoho pro to, aby se česká vína dostávala do našeho povědomí a každým rokem byla ještě o něco lepší.

2.5.3 VOC Znojmo Vznik tohoto dobrovolného sdružení je velmi zásadním okamžikem pro vína nejen na Znojemsku, ale i pro vína v celé České republice. VOC Znojmo vzniklo roku 2009 jako první apelační systém u nás. Jeho zakladateli jsou Ing. Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký. Zkratka VOC znamená víno originální certifikace. V tuto chvíli má spolek 17 členů, kterými jsou ti nejlepší ze Znojemské podoblasti, kterým se daří dělat odrůdová vína taková, jaká by měla být. Členy VOC Znojmo jsou vinařství Dobrá Vinice, Josef Dobrovolný, Piálek & Jäger, Vinařství Kořínek, Víno Vaňek, Vinařství Lahofer, Vinařství Líbal, Vinařství rodiny Špalkovy, Vinařství Waldberg Vrbovec, Vinné sklepy Lechovice, Víno Hort, Zemědělské družstvo Hodonice, Znovín Znojmo, Vinařství Sádek, Vinice Hnánice, Vinařství Hanzel a Arte Vini. Vinaři se mohou do kategorie vín VOC hlásit dvakrát ročně. Každý vinař, který se o toto zařazení uchází, musí splňovat několik podmínek. Tou první je, že vína mohou být vyrobena pouze z odrůd RR, SG, VZ nebo jejich cuvée. Tyto odrůdy byly vybrány, jako nejtypičtější pro danou podoblast. Druhým předpokladem je prokázání původu hroznů pouze z předem vyznačených tratí ve Znojemské podoblasti. Třetí podmínkou je, že vinař musí mít celou šarži vín, která se uchází o označení VOC, v lahvích. Pokud jsou tyto 29

podmínky splněny, tak do vinařství zavítá zástupce organizace VOC spolu s členem Ministerstva zemědělství a samotným vinařem. Následuje náhodné vybrání šesti lahví od každého přihlášeného vína s tím, že se vše musí zdokumentovat a řádně zaprotokolovat. Dvě z lahví putují do laboratoře, dvě jsou určeny k zatřídění a zbylé dvě archivovány v případě další potřeby, nebo zpětné kontroly. Zatřídění vín VOC Znojmo se v letošním roce konalo 8. dubna. Hodnocení vín probíhá tak, že komise složená ze zástupců vinařství, kteří mají enologické zkoušky, zasedne a všechna vína prochutná. Vzorky se chutnají tzv. naslepo, kdy nikdo neví, jaké víno právě hodnotí. Ty, které byly vybrány jako opravdu odrůdové s projevem místního terroir se stávají víny originální certifikace. Logo VOC pak spatříme v podobě samolepky na lahvi, nebo se stává součástí etikety. Vína této klasifikace se v dnešní době vyskytují v mnoha restauracích a vinotékách po celé České republice. Přímo ve Znojmě je jejich stálá expozice v prostorách Vlkovy věže. Denně si zde všechna vína zatříděná v daném ročníku můžete koupit, ale také ochutnat. V dnešní době vznikají také další VOC jako například VOC Blatnice, VOC Modré hory, VOC Mikulov, nebo VOC Pálava.

2.5.4 Vinařské spolky Ve Znojemské podoblasti také existují další sdružení, nebo spíše spolky, která podporují vinařské cíle. Za jejich vznikem stojí sami vinaři, kterých nebývá mnoho a navzájem si předávají cenné rady, zkušenosti a mnohdy i pomocnou ruku. Jedním z nich je například Cech vinařů Nový Šaldorf - Sedlešovice, který byl založen roku 2003 již zmiňovaným Markem Špalkem. Tento spolek má pouze devět členů a účelem jeho vzniku bylo především připravit vinaře na vstup do Evropské unie. V dnešní době společně pořádají výstavy vín a také jednou ročně jezdí na odporný zájezd konaný vždy do jiného vinařského regionu po Evropě. Dalším příkladem vinařského spolku jsou Šaldorfské sklepy, který vznikl v roce 2011 a dnes má 21 členů. Těmito členy jsou vinařství, která se nacházejí pouze v Novém Šaldorfě. Zajímavé na nich je to, že sklepy stojí na místě, kde v třetihorách bylo moře a zachovalo v něm jemně namodralý pískovec. Proto jsou tyto sklepy označovány 30

jako Modré sklepy. Další velkou zajímavostí je, že sklepy stojí uprostřed rozlehlého podzemního labyrintu. Vinaři společně pořádají různé turistické akce v průběhu celého roku. Například snahou o podporu návštěvnosti vinařství i mimo hlavní sezónu rozdělením tzv. služeb, aby se nikdy nestalo, že všechny sklepy jsou zavřené a návštěvníci nemají možnost ochutnávat. Jejich trvání je vždy 7 dní, což službám dává název Týden vinaře a jejich podrobný rozpis je uveden na webových stránkách www.modre-sklepy.cz. Dále sdružení organizuje společné výstavy a degustace. Poslední a velmi důležitou zajímavostí, kterou je třeba zmínit je pojem Šaldorfský Kravák. S tímto názvem se v posledních letech setkáváme velmi často a označuje víno vyprodukované místními vinaři. Je specifické tím, že hrozny pochází z nedaleké Kraví Hory. Mimo původ musí víno splňovat další kritéria jako například druh odrůdy pouze SG, množství cukernatosti, omezená produkce (jeden keř = jeden litr vína), víno musí být vyrobenu v areálu Modrých sklepů, daná doba ležení na rmutu a přírodní kvašení. Vinaři přihlásí své Sauvignony, o kterých si myslí, že jsou těmi nejlepšími a splňují všechny předpoklady. Následně probíhá degustace konaná vždy v Praze, kdy několikačlenná komise vyhodnotí ty nejlepší. Komise je složena z odporníků, sommeliérů, vinařů, redaktorů atd. Vybraná vína jsou nalahvována do jednotných lahví, uzavřena jednotným korkem a mají totožnou záklopku i etiketu. Vína přichází na trh vždy v září následujícího roku.

2.5.5 Ostatní instituce propagující vinařské cíle Kromě již zmíněných institucí, které přímo souvisí se Znojemskou podoblastí, existují také další, o kterých je dobré se alespoň zmínit. I ony mají velký vliv na vinařskou kulturu v České republice. Stanovují pravidla, podílí se na vzdělávání lidí o víně a vinařstvích, zasluhují se o propagaci českých vín do světa a mnoho dalšího. Jsou jimi například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní zemědělská s potravinářská inspekce, Ministerstvo zemědělství, Národní vinařské centrum, Moravín, Asociace sommelierů ČR, Státní zemědělský a potravinářský fond, Střední vinařská škola Valtice atd.

31

2.6 o

Kalendář nejdůležitějších akcí roku 2015 na Znojemsku 17. ledna – Zimní otevřené sklepy v Novém Šaldorfě se konají vždy třetí sobotu v lednu. Jedná se o akci, kdy jsou vinařství otevřena a lidé putují z jednoho sklepa do druhého, kde ochutnávají vína spolu s místními specialitami. Tato akce je také spojena se soutěží, při které návštěvníci v tříčlenných skupinách kopou písek. Znázorňuje znovu oživení dávné tradice, kdy se zdejší písek vozil do nedaleké Vídně a tamější zedníci jej používali na fasády a štuky. Sklepy se otevírají za doprovodu lidové hudby a dalšího kulturního doprovodu.

o

25. dubna – Na základě staré vinařské legendy se pořádá Vynášení hroznového kozla. Ten se vydává i se svou rodinou do vinohradu, který by měl střežit až do jeho sklizně. Akce je doprovázena kostýmy, cimbálovou muzikou a podáváním nejen vína, ale také tradičních moravských pochoutek.

o

7. května – Jarovín rosé je mezinárodní soutěž růžových vín a klaretů, která je spojena s jejich ochutnávkou a párováním s gastronomií. Akce se koná přímo ve městě Znojmo.

o

8. května – Festival vína VOC Znojmo se koná tento rok již po sedmé. Jeho hlavní myšlenkou je představit vína, která byla nově vybrána do kategorie vín VOC Znojmo. Slavnost se koná přímo na Horním náměstí ve Znojmě v doprovodu lidové muziky a vynikající gastronomií.

o

16. května – Májové otevřené sklepy v Novém Šaldorfě se konají vždy třetí květnovou sobotu. V tento den, je stejně jako při lednovém otevření sklepů, možnost putovat po místních sklepích. Akce je obohacena o degustátorskou soutěž. Pro toho nejlepšího, kdo je schopen identifikovat nejvíce vůní a chutí čeká odměna v podobě plného trakaře vín od místních vinařů.

o

5. června – Den otevřených dveří Křížového sklepa v Příměticích.

o

9. – 26. července – Hudební festival Znojmo, který proběhne v letošním roce již po desáté. Jedná se o festival nejen hudby, ale i vína. Jeho přípravy probíhají během celého roku, a to jak ze strany pořadatelů, místních obyvatel, tak i nedočkavých návštěvníků. Téměř dvě desítky vinařství prezentují svá vína prostřednictvím degustací v průběhu celého festivalu. 32

o

9. září – Zarážení Hory je každoroční rituál, při němž se lidé v dobových kostýmech vydávají do vinohradu, aby vztyčili tzv. Hoteřskou tyč. Tímto by měl být vinohrad chráněn před bouřemi, kroupami a jiným zlem. Akce se koná ve vesnici Konice u Znojma.

2.7

Vinařské turistické programy Při vypracovávání teoretické části mé práce jsem zjistila, že je důležité mít

při plánování turistických programů na paměti jednu důležitou věc. Tou je fakt, že vinařství navštěvují především lidé, kteří o víně mnoho informací nemají a není to ani prioritou, proč do vinařských oblastí jezdí. Tito lidé mají víno pravděpodobně rádi, avšak není to to jediné, co by je při trávení svého volného času uspokojilo. Chtějí být na hezkém místě s milými lidmi a zažít něco nového. Pro úspěšné plánování vinařských turistických programů je třeba předem specifikovat, co lidé potřebují, co chtějí a za co jsou ochotni utrácet své peníze. Na turistické cíle a jejich naplnění se zaměřují některé cestovní kanceláře, ale také vinařství a vinaři sami.

2.7.1 Nabídka cestovních kanceláří Dnes existuje již několik cestovních kanceláří, které se zabývají vinařskou turistikou. Jejich nabídky jsou směřovány nejčastěji k větším skupinám lidí, kteří těchto služeb využívají například pro pracovní teambuilding, cykloturistiku, jako dárek atd. Cestovní kanceláře se v mnohém přizpůsobují svým klientům a jejich požadavkům. Turisté sdělí potřebné informace, jako například datum příjezdu, počet dní svého pobytu, množství návštěvníků, jaké památky a vinařství by si přáli navštívit atd. Některé zájezdy bývají samozřejmě už předem naplánované s konkrétním programem. Jedná se nejčastěji o termíny spojené s kulturními a vinařskými akcemi, které mají svou tradici a den jejich konání je předem stanoven. Samozřejmě služeb cestovních kanceláří využívají i jednotlivci, páry nebo rodiny, avšak v těchto případech lidé chtějí zprostředkovat ubytování a hlavně soukromé návštěvy vinařství. Mezi nejznámější cestovní kanceláře zabývající se vinařskou turistikou patří například Amber travel, s.r.o., ARCES, cestovní kancelář, Čebus, cestovní kancelář, s.r.o., Ema Agency, spol. s.r.o., Partnerství, o.p.s. aj.

33

2.7.2 Nabídka vinařství Některá, nejčastěji větší vinařství, mají možnosti a prostředky k tomu, aby návštěvníkům sami zajistili nabídku zpestření svého pobytu. Ve znojemském regionu je jedno vinařství, které má škálu těchto možností opravdu širokou. Je jím vinařství Znovín Znojmo. Toto vinařství vzniklo jako akciová společnost roku 1992 se sídlem v Šatově a svou velikostí se řadí do středních vinařství. Tamější produkce je přibližně 4,5 milionu litrů vína ročně v široké škále od základní, až po ta, která jsou specifická pro daný terroir, velmi dobře se umísťují na soutěžích či jiných hodnoceních, což vede k výsadnějšímu postavení na trhu. Vinařství Znovín Znojmo má velmi široký sortiment, ve kterém se nachází vína bílá, červená, šumivá, suchá, polosuchá i speciální, kterými jsou například ledová a slámová. Nejtypičtějšími bílými odrůdami jsou sauvignon, ryzlink rýnský, veltlínské zelené a z červených jsou to rulandské modré a zweigeltrebe. Ve vinařství pracuje poměrně velký tým lidí, který se snaží neustále vzdělávat a zdokonalovat. Stejně tak možnosti, které nabízí svým klientům, jsou už v tuto chvíli na velmi vysoké úrovni. Co se týče služeb, tak zajímavé je například využití on-line nákupu, uskladnění vín, možnost výroby vlastního návrhu etikety, a to nejen pro firemní účely jako propagační dárkový předmět, ale také jako osobní dar a mnoho dalšího. Pro stále klienty jsou tu výhody v podobě pozvání na speciální degustace a jedinečné prezentace vín. Znovín Znojmo nabízí bohatý turistický program. Organizuje například tematická putování, která obvykle zahrnují prohlídku města Znojma, Louckého kláštera, návštěvu viniční trati Šobes a Křížového sklepa v Příměticích. Dále pořádá akce spojené se sporty jako je cyklistika nebo walking. Vše se koná v přesně stanovených termínech s konkrétními, detailně zpracovanými časovými harmonogramy. Toto vinařství je samo o sobě zajímavým důvodem proč Znojemsko navštívit. Také mu patří velké poděkování přicházející z celé podoblasti, za vynikající propagaci a spolupráci. Vinařství je v dnešní době velmi slavné a téměř každý příznivec vín již měl příležitost jeho vína ochutnat. I jiná vinařství ve Znojemské podoblasti často nabízejí svým návštěvníkům možnosti ubytování, prohlídku vinohradu a technologie se zakončením návštěvou sklepa, ve kterém mohou ochutnat vína spolu s místními specialitami za doprovodu cimbálové muziky. V kraji prosperují i vinařství, která jsou všeobecně známá i přesto, že se turistice nevěnují. Díky jejich věhlasu mají lidé stále velký zájem je navštívit. Příkladem je nejen 34

vinařství Hort, které je slavné svými růžovými víny, ale také vinařství Kořínek, které každým rokem produkuje krásnější vína stále více vyhledávána, vinařství Dobrá vinice nebo vinař Jakub Novák, kteří se specializují na tradiční výroby vín.

2.8

Analýza skutečnosti Pro detailnější analýzu Znojemské podoblasti jsem si zvolila metodu řízených

rozhovorů. Ty jsem vedla se čtyřmi lidmi, kteří mi díky své profesi nebo místu kde žijí, mohou poskytnout osobitý úhel pohledu a poukázat tak na detaily, které jsem při vypracování své práce opomněla. Dotazované jsem zvolila tak, aby každý měl ke Znojemsku jiný vztah, ale zároveň, aby jím byli lidé, kteří jej vnímají více, než běžný konzument vína. Vzhledem k tomu, že každý vidí stav a problematiku turismu v dané lokalitě ze svého pohledu, přizpůsobila jsem některé z otázek jednotlivým osloveným tak, abych docílila informací, které potřebuji.

2.8.1 Roman Novotný Roman Novotný je prvotřídním sommeliérem, který nyní působí v pražské restauraci La Degustation Boheme Bourgeoise oceněné hvězdou Michelin. Pracuje s víny z celého světa, ale rozhodně neopomíjí ta, která pochází z České Republiky. Roman se znojemskými víny často pracuje a díky tomu jej tamější vinaři vnímají jako odborníka. Je často zván na jejich akce nejen jako host, ale také jako degustátor, aby pravidelně sledoval kvalitu jejich vín. V loňském roce zasedl do komise hodnotící vína s označením Kravák. Romane, jsi odborník, který cestuje po vinařských oblastech celého světa. Kdybychom se zaměřili konkrétně na Moravu a její Znojemskou podoblast, tak jak bys zhodnotil stav vinařství a kvalitu místních vín? Je vidět, že vinaři na sobě pracují, také cestují za vínem, učí se novým postupům ve vinohradu i ve sklepě a kvalita vína se pochopitelně zlepšuje. Za nejdůležitější považuji fakt, že vinaři více přemýšlí o čistotě vína a šetrném přístupu ve vinohradech. Vinaři se také více zaměřují na nejvhodnější odrůdy ve své oblasti a nesnaží se vypěstovat celou státní odrůdovou knihu, jak tomu bylo v minulosti. Dá se tedy říct, že jejich úroveň v posledních letech zásadně vzrostla? Na Moravu jezdím za vínem již deset let a za tuto dobu se mnoho změnilo. Jde o dlouhodobý vývoj, ve kterém můžeme sledovat zlepšení ve všech směrech. Například

35

VOC Znojmo je perfektní projekt, který má dnes dobré jméno a rozšiřuje se po celé Moravě, dále hudební festival Znojmo je dnes zapsaný, jako jeden z nejlepších hudebních festivalů v ČR a tak dále. Takže z dlouhodobé perspektivy jde Znojmo rozhodně nahoru. Když si představíš ostatní Moravské vinařské podoblasti, jejich krajinu, možnosti jaké v nich máme, památky, víno atd., tak je Znojemsko tou oblastí, kterou bys doporučil nebo ne? Pokud ano, tak kde se skrývá její bohatství oproti ostatním? Myslím, že každá vinařská podoblast v České republice má co nabídnout pro své návštěvníky. Mikulovskou dominantou je pochopitelně Pálava a vodní plocha Mušlov, kam jezdí lidé z celé ČR. Znojmo a okolí má také mnoho lákadel, které stojí za to navštívit. Jde určitě o historickou část Znojma včetně podzemí, Loucký klášter, ojedinělá vinice Šobes, Národní park Poddyjí, Nový Šaldorf a Vranov. Je toho opravdu mnoho a vše je přímo či nepřímo propojeno také s vínem. Takže bych rozhodně Znojemsko doporučil navštívit minimálně na víkend. Zajímá mě konkrétně téma vinařského turismu, a jaké možnosti v rámci něj v této podoblasti máme. Je nějaký festival, degustace, soutěž, nebo jiná akce spojená s vínem, kterou bys určitě doporučil navštívit a proč? Je toho mnoho. Velký zájem je o hudební festival Znojmo, který se letos uskuteční již po desáté a přiláká každoročně tisíce lidí nejen z ČR. Každoročně se začátkem května představí na náměstí vinaři z uskupení VOC Znojmo a ochutnávají se jejich nová vína. Tuto akci nikdy nevynechám, ať už z důvodu, že s víny v této kategorii velice rád pracuji a mám zde jedinečnou možnost všechna pohromadě ochutnat, tak z důvodu toho, že zde potkávám spoustu přátel a vinařů. Znojemské historické vinobraní je také velkolepou událostí vinařského světa. Otevřené sklepy v Novém Šaldorfě je velice příjemné navštívit v letní čas, kdy mají vinaři méně práce a mohou se věnovat návštěvníkům. Putování Národním parkem nebo za vínem na Šobes jsou akce pořádané Znovínem Znojmo včetně cyklistických a běžeckých závodů. To je jen část toho co Znojmo nabízí za kulturní vyžití. Jaká je dle tebe na Znojemsku úroveň služeb? Plošně na Moravě je velmi dobrá úroveň ubytování, od základních nocleháren, až po luxusní hotelové komplexy. S tím ovšem nekoresponduje gastronomie, která se zasekla v dobách minulých a rozhodně neodpovídá trendům a požadavkům světové úrovně. Ve Znojmě znám asi jen tři místa, kam se dá zajít za dobrou gastronomií, a to je na takto velké město prostě málo. 36

Řekl bys mi prosím konkrétně tři vinařství, na která se na Znojemsku zaměřit, čím jsou jedinečné a proč? Rozdělil bych dobrá vinařství do dvou skupin na malá rodinná a ta velká. K malým vinařstvím, která bych doporučil, patří například Dobrá vinice v čele s Petrem Nejedlíkem nebo Víno Hort, jehož majitel Jiří Hort je také nazýván králem růžových vín. Dalšími jsou vinařství Špalek, vinařství Trpělka & Oulehla, vinařství Piálek & Jäger, vinařství Kořínek, které se za posledních pár let dostalo na absolutní špičku se svými víny. Také Arte vini, které ukázalo nový moderní směr v přístupu k výrobě vína. No a z těch velkých firem stojí za pozornost Znovín Znojmo, Lahofer, Ampelos, Rajhradské Klášterní, vinařství Hanzel, Vinice Hnanice, Vinné sklepy Lechovice a vinařství Waldberg Vrbovec. Osobně budu vždy raději doporučovat menší, rodinná vinařství, která mi jsou mnohem sympatičtější. Shledáváš zde nějaký nedostatek, který bys jako odborník při svých cestách ocenil? Určitě bych si přál více dobrých restaurací se zážitkovou gastronomií, která chybí na celé Moravě. Jinak si myslím, že jednotlivé vinařské podoblasti jsou opravdu nádhernou částí České Republiky, kam se rád vracím a objevuji stále nová místa, nové vinaře a jejich vína.

2.8.2 Michael Šetka Michal Šetka je šéfredaktorem časopisu Wine & Degustation. Jeho práce obnáší cesty do vinařských oblastí celého světa, kde se věnuje návštěvám konkrétních vinařství, místní gastronomii, ale také zasedá do mezinárodních komisí, které víno hodnotí. Nejen že je dnes uznávaným odborníkem ve světě, ale i v České republice si vybudoval velmi dobré jméno. Lidé, kteří se pohybují v tomto oboru, mají Michala rádi a velmi jeho názor uznávají. V tuto chvíli se věnuje mezinárodnímu veletrhu vín, který bude mít v květnu první ročník a následně se chystá na zahájení práce pro již druhé vydání Průvodce nejlepšími víny České republiky. Michale, jsi odborník, který cestuje po vinařských oblastech celého světa, kdybychom se zaměřili konkrétně na Moravu a její Znojemskou podoblast, tak jak bys zhodnotil stav vinařství a kvalitu vín? Myslím, že je zde mnoho skvělých vinařů, ale určitě je i mnohé, co zlepšovat. Ve srovnání se slavnými světovými vinařskými oblastmi jde především o celkovou kvalitu, její vyrovnanost a schopnost jí každoročně potvrdit a udržet. V tomto ohledu velmi oceňuji

37

aktivity VOC Znojmo, které je z dlouhodobého hlediska zárukou produkce typických a kvalitních vín. Vzpomeň si, jaká byla jejich úroveň nejen na Znojemsku, ale na celé Moravě pět let zpět? Vidíš velký rozdíl? Pokud ano, tak v čem? Je to nesrovnatelné. Zlepšilo se mnohé. Nastupují mladí vinaři, investuje se do vinic i technologií. Ale to nejpodstatnější je, že mnoho vinařů pochopilo, že nejdůležitější je změna celkového přístupu a myšlení. Když si představíš ostatní Moravské vinařské podoblasti, jejich krajinu, památky, víno atd., tak je Znojemsko tou oblastí, kterou bys mi rozhodně doporučil? Pokud ano, tak kde se skrývá její bohatství oproti ostatním? Určitě ano. Každá z našich vinařských oblastí něčím vyniká. Ve Znojmě jsou to aromatická bílá vina ze zdejších typických odrůd, nádherná historická část samotného města Znojma s mnoha památkami i fascinujícími výhledy do údolí řeky Dyje, zdejší národní park a třeba i budova Louckého kláštera. Zajímá mě konkrétně téma vinařského turismu a jeho možnosti v této podoblasti. Je nějaký festival, degustace, soutěž nebo jakákoli jiná akce spojená s vínem, kterou bys mi určitě doporučil navštívit a proč? Je jich mnoho a já se několika pravidelně již mnoho let účastním. Za návštěvu stojí festival VOC Znojmo, Znojemské historické vinobraní, Hudební festival Znojmo a mnoho dalších svátků vína a kultury. Většinou mají neopakovatelnou atmosféru a přívětivost vinařské metropole. Jaká je dle tebe na Znojemsku úroveň služeb? To je hodně ožehavé téma. Mnohé se zlepšilo, úroveň ubytování je již vesměs velmi solidní, nicméně pokud jde o gastronomii, je to stále bídné. Dobře se najíst je možné pouze v několika málo podnicích a srovnáme-li zdejší úroveň a možnosti s tím, co můžeme na poli gastronomie zažít v některých světových vinařských oblastech, je opravdu co zlepšovat a rozvíjet. A je škoda, že tento sektor zatím tak výrazně za světem pokulhává.

38

Řekl bys mi, prosím, konkrétně alespoň tři vinařství na Znojemsku, na která se zaměřit, čím jsou jedinečná a proč? Dobrá Vinice, její zcela osobitý přístup a skvělá vína. Vinařství Kořínek je dynamické, skvěle se rozvíjející mladé vinařství s vynikajícími víny, jasnou vizí a současně i vysokou úrovní gastronomických služeb přímo ve vinařství. Jako poslední je Vinařství Lahofer, které je poměrně velké, ale přes objem své produkce dokáže vyrábět skvělá moderní a čistá vína a podílí se zajímavými projekty aktivně i na rozvoji vinařské turistiky. Shledáváš zde nějaký nedostatek, jehož nápravu bys jako odborník při svých cestách ocenil? Jak jsem již řekl, velká práce je zde na poli moderní gastronomie, která by povznášela zážitek ze zdejších vín. Dlouho mne trápí neutěšený stav chátrajícího Louckého kláštera, který je zcela mimořádnou kulturní památkou a můžeme jistě mluvit i o úrovni vín u některých vinařů, kteří Znojmu jeho pověst spíše kazí.

2.8.3 Kateřina Phillips Kateřina je obyvatelkou města Znojma již 30 let. Žije zde se svou rodinou a manželem, jehož rodištěm jsou spojené státy americké. Vzhledem neadekvátním pracovním podmínkám jsou však oba nuceni pravidelně dojíždět do Prahy. Katka pracuje v restauraci a její manžel jako IT technik. Znojmo oba milují a brzy se zde chystají počít potomka a usadit se natrvalo. Káťo, jak se žije na Znojemsku? Na Moravě se žije dobře. Většinu roku klidně. Pro některé lidi je těžší najít práci, ale to je asi všude. Znojemsko má výhodu blízkého Rakouska, takže spousta lidí pracuje tam. Lidé na Moravě jsou pohodoví a přátelští, ale také více pohodlní, takže někdy je těžké je k něčemu vyburcovat. Určitě sem jezdí více turistů a většina z nich za vínem. Skoro každá vinařská vesnička pořádá Otevřené sklepy nebo Otevřené uličky, kam míří místní i turisté nejen z ČR, ale i ze sousedního Rakouska. Řekla bych, že návštěvnost je každým rokem větší, a to díky lepší informovanosti a Facebooku. Každá akce má své stránky a je jednodušší se o ní dozvědět. Kvalita vína i služeb roste, ale i tak je lepší dát na doporučení.

39

V čem bys řekla, že se skrývá kouzlo Znojemské vinařské podoblasti? Jsou to památky, kultura, historie, krajina nebo ještě něco jiného? Čím bys mě nalákala, abych k Vám přijela? Kouzlo Znojemska je ve všem co jsi zmínila. Je to kombinace památek zasazených do krásné krajiny. Blízkost Národního Parku Podyjí, kde se příroda zachovala také díky komunismu. Bylo to střežené území, kam nikdo nesměl. A i slavná vinice Šobes patří do tohoto území. Dále je zajímavá historie Znojma i regionu, která je datována už do Říše římské. Dodnes jsou nacházeny střepy z hliněných nádob, které byly používány Slovany. Je nějaký festival, degustace, soutěž nebo jakákoli jiná akce spojená s vínem, kterou bys určitě doporučila navštívit a proč? Určitě doporučuji navštívit Znojemské Historické Vinobraní. Takových se koná po republice hodně, ale Znojemské je výjimečné. Střed historického centra se na víkend uzavře a postaví se kolem něj hradby. Za nimi je spousta dobových stánků, náměstí jsou vyzdobena ve středověkém stylu. Do města přijde král Jan Lucemburský se svou družinou. Je to takový průvod, který projde celým městem a navodí dobovou atmosféru. I v mích třiceti letech na mě vždycky zapůsobí. Různých akcí kolem vína přibývá každým rokem, což je dobře. Ať už zmíněné Otevřené sklepy, ale i Festival burčáku. Dlouhou tradici má i Znojemský hrozen, což je gastronomický festival, který zahrnuje jídlo, degustace vín, ale i filmy a dokumenty o jídle a gastronomii. Jaká je dle tebe na Znojemsku úroveň služeb? Úroveň služeb se zvyšuje, ale velice pomalu. V celém Znojmě jsou dvě restaurace, které bych se nebála doporučit. Kapacita hotelů a penzionů je dostačující, ale jejich úroveň opět někdy dost pokulhává. Služby a servis jsou horší, což je podle mne problém neochoty lidí zajímat se o něco nového, sledovat trendy v gastronomii a tím si tak přidat práci. Možná i maloměšťáckým myšlením, které spoléhá na to, že lidé stejně do kraje přijedou a nocleh i stravu si budou muset obstarat.

40

Řekla bys mi, prosím, konkrétně alespoň tři vinařství, na které se zaměřit, čím jsou jedinečná a proč? Vinařství Hort pod vedením Jiřího Horta, který je jedením z průkopníků a nebojí se říci svůj názor na místní vinaře. A to i kritický. Vinařství Znovín Znojmo je zakladatelem a provozovatelem spousty kulturních akci, které přináší turismus. Vinařství rodiny Vojtkovy, ke kterému mě pojí nostalgie. Je to jediný vinař, který je přímo ve vesnici Hradiště, kde bydlím. Ta nostalgie je dána tím, že od tohoto pána jsem poprvé ochutnala burčák, i první víno v životě vůbec. Taky jsem u něj byla několikrát na brigádě, jak na sběr hroznů, tak i pak při výrobě. Shledáváš ve městě a jeho nejbližším okolí nějaký nedostatek, který bys ocenila a domníváš se, že i díky jeho naplnění by se mohl příjezdový cestovní ruch spojený s vínem zvýšit? Nedostatkem Znojemska je relativně špatná dopravní dostupnost. Není zde přímé vlakové spojení například s Prahou nebo Brnem. Nevede sem dálnice. Jazyková vybavenost je orientována na Němčinu. Angličtina se mnohdy vyučuje jako druhý jazyk a tak je to s ní slabší. A ani lidé ještě neumí docenit vliv a přínos turismu.

2.8.4 René Vrátil René Vrátil je mladým vinařem z Nového Šaldorfa, který vyrábí osobitá vína se svým rukopisem. Jsou čistá, odrůdová, avšak vždy se zachováním terroir a lahve mají velmi moderní vzhled. René používá u většiny vín šroubovací uzávěr a na etiketě lahví vždy dominuje různě barevná zkratka odrůdy, ze které je víno vyrobeno. Vína z jeho vinařství, které nese název Arte Vini, bývají každoročně zařazeny do kategorie vín VOC a Kravák. V čem vidíš kouzlo Znojemské podoblasti? Proč bych si já, jako účastník vinařského turismu, měla vybrat právě Vaši podoblast? V čem je její síla oproti těm ostatním? Znojmo je exot mezi vinařskými oblastmi. Díky svému podloží získáváme vína čerstvá, šťavnatá, ovocná a hodně minerální. Tratě jako Kraví hora nebo Načeratický kopec jsou skalnaté, písčité a plné kamenů. Příroda je nádherná, řeka Dyje, která proudí Národním parkem Podyjí, je kouzlem samým. Stará část Znojma je na kopci a tím se naskýtá krásný výhled na krajinu. Staré město, například Znojemský hrad, Rotunda sv. Kateřiny, Městský 41

pivovar, Vlkova věž, podzemí atd. jsou rozhodně památky, které stojí za návštěvu. Kolem Znojma jsou různé cyklotrasy a turistické stezky, které vedou kolem vinic a skrze sklepní uličky. Ve vinařských oblastech jako je Nový Šaldorf, bývají otevřené sklepy, kde návštěvníci mají možnost ochutnat místní skvělá vína. Jaké nedostatky v rámci vinařského turismu ve vaší oblasti shledáváš? Co by podpořilo to, aby lidé proudili v průběhu celého roku? Trošku vázne gastronomie, kvalita by mohla být lepší. Ale myslím si, že je vše na dobré cestě. Podniky začínají používat více čerstvých surovin od lokálních dodavatelů a hlavně rozšiřují své vinné lístky, protože pochopily, že spousta turistů přijíždí do vinařského centra právě i kvůli možnosti poznat místní vína. Například ve vinném bistru Deci Deci, které se bude otevírat letos v červenci, budete mít možnost vše výše zmíněné zažít a především ochutnat vína znojemských vinařů spolu s domácí kuchyní. Znojemská beseda, která se stará o kulturní programy, získala nový, mladý a motivovaný tým, který kulturu na Znojemsku jistě pozvedne a nové zájemce o vinnou turistiku naláká. Jak bys charakterizoval nejčastějšího návštěvníka Vašeho vinařství? Naši návštěvníci jsou různých věkových kategorií, ženy i muži. Je to zajímavé a zároveň skvělé, že se začala o pití a rozmanitost vína zajímat i mladší populace kolem 20. let. To dříve nebylo. Většina hostů navštěvuje náš sklep, kvůli balíčku, který by měl obsahovat vše. Lidé chtějí něco zažít, očekávají špičková vína, snoubení s jídlem a hlavně se chtějí i vzdělávat. Právě proto je jejich návštěva vždy provázena řízenou degustací s odborným výkladem. Jezdí k nám lidé ze špičkové gastronomie, firmy ale i rodiny s dětmi. Člověk, který se k nám znovu vrátí, je pro nás důkazem jeho spokojenosti. Je velké množství institucí, které se z mého pohledu snaží Vám být nápomocny v mnoha ohledech. Vypadá to tak pouze na venek nebo opravdu je nějaké sdružení, organizace, či spolek, který Vám zásadně pomáhá jak v technologii, prodeji, marketingu atd.? VOC Znojmo je instituce, která propaguje tento apelační systém v celé ČR a tím nám pomáhá v prodeji. Sdružení Šaldorfské sklepy a město Znojmo pořádá vinařské akce, které umožňují vinařům se prezentovat a prodávat svá vína a výrobky.

42

Jak pracujete na tom, abyste oslovili nové zákazníky? Abychom získali nové zákazníky, snažíme se prezentovat na různých prestižních výstavách, ale i privátních akcích. Děláme různé degustace ve sklepě a jezdíme i přímo do restaurací a hotelů, kde představujeme naše vinařství a vína. Když si představíš celoroční kalendář akcí, které se na Znojemsku konají, tak které z nich bys mi doporučil navštívit a z jakého důvodu? Májové otevřené sklepy v Novém Šaldorfě spojené s hudbou, jídlem a dobrým vínem. Dále například Festival vín VOC, kde je možné ochutnat vína od 17. členů tohoto sdružení spolu se špičkovou gastronomií a hudebním doprovodem. Určitě stojí za zmínku také historické vinobraní.

2.8.5 Vyhodnocení výsledků analýzy Na základě mé analýzy jsem se dozvěděla další nezbytné informace pro objasnění mé hypotézy, která byla tímto naplněna a její správnost potvrzena. Z pohledu všech dotazovaných je Znojemská vinařská podoblast velmi vyspělá s neustále rostoucím vývojem. Lidé si uvědomují krásy tohoto místa, ať už se v něm vyskytují každý den, nebo jen párkrát do roka. Úroveň místních vínařství i vín je vysoká a každým rokem stoupá. Vinaři se vzdělávají jak v péči o vinohrad, tak v technologii výroby. Cestují, ochutnávají a následně se snaží o aplikaci nových trendů, kterým je v této době například návrat k tradičním metodám bez použití jakýchkoli chemických přísad. Téměř každé vinařství pracuje na své propagaci pomocí internetových stránek, účasti na kulturních akcích a osobní prezentací. Vinařství se zde sdružují a společně pracují na projektech, které přilákají větší množství zájemců. Mezi nejznámější a nejúspěšnější vinařství zde patří vinařství Hort, vinařství Kořínek, Znovín Znojmo, vinařství Špalkovy, Arte Vini, Dobrá vinice a vinařství Lahofer. Vinařský turismus je rozšířen nejen ve Znojmě, ale i nedalekém okolí a podmínky pro jeho realizaci jsou zde ideální. Každý rok sem přijíždí čím dál více turistů za kulturními akcemi spojenými s vínem. Mnohé slavnosti mají již svou dlouholetou tradici a množství jejich zájemců dosahuje až do tisíců. Ve všeobecném podvědomí si

43

našlo své místo hlavně historické vinobraní, festival vín VOC nebo festivaly otevřených sklepů. Bohužel vše nasvědčuje tomu, že je také stále co zlepšovat. Jedním z nedostatků je úroveň zaměstnanosti, kdy jsou lidé nuceni za prací dojíždět například do Brna, Prahy nebo nedalekého Rakouska. Dalším nedostatkem je kvalita místních služeb. Je zde velmi nízká úroveň hotelů a restaurací. Jak pro odborníky, kteří mají srovnání, tak i pro místní obyvatele, jsou zdejší gastronomické možnosti velmi nepatrné. Prozatím nejlepšími místy, kam zajít na dobré jídlo jsou vinařství, ve kterých sami vinaři a jejich rodiny připravují pohoštění pro své návštěvníky. Mnohdy nenabízí jen škvarkovou pomazánku s chlebem a sádlem, ale začínají přemýšlet nad tím, které jídlo se hodí právě k jejich vínu, aby požitek z návštěvy byl ještě lepší a možná se stal i nezapomenutelným. Například vinařství Kořínek je známé svými kulinářskými dovednostmi. Za slabé stránky Znojemska se dá považovat také špatná dostupnost, či nevybavenost anglickým jazykem. Pokud bychom chtěli přilákat turisty z jiných zemí, tak dobré dopravní spojení z hlavního města a znalost mezinárodního jazyka jsou nezbytnými předpoklady. Do budoucna je velmi pravděpodobné, že se vinařský turismus ve Znojemské podoblasti bude ještě zdokonalovat. Již zmíněné nedostatky byly vyřčeny hned z několika stran, což mne vede k domnění, že je jen otázkou následujících let, kdy se problémy odstraní a o České republice se nebude mluvit jen v souvislosti se skvělým pivem, ale také s nádhernými českými víny.

44

3. Návrhová část Ve větší části práce se zabývám potvrzením svého názoru, že je úroveň vinařského turismu na Moravě vysoká. Domnívám se, že toto jsem z velké části obhájila. Stejně tak by měl být kladen důraz na slabé stránky a příležitosti, které je třeba si uvědomit a následně jejich potenciálu plně využít. Myslím si, že jedním z nedostatků, jehož zlepšení by vedlo k rozvoji vinařského turismu, je vzájemná spolupráce občanů žijících v daném regionu a vinařů. Jak jsem zmínila již v úvodu své analytické části, tak potenciál Znojemského kraje je velký. Lidé zde mají ideální možnosti pro realizaci turistického vyžití ve spojení s vínem, avšak bylo by zapotřebí, aby si toto uvědomovali nejen ti, kteří ve vinařství pracují, ale také všichni ostatní. Ve světově známých vinařských oblastech vínem žijí všichni a vždy se tu cítíte vítáni, ale u nás je tomu mnohdy naopak. Stále se setkávám s lidmi, kteří jsou naštvaní za přelidněná města v době slavností a jejich neochotou. Nemyslím si, že je to pouze problémem těchto regionů, ale je to dáno plošnou mentalitou českého národa. Gastronomie v České republice je v posledních letech na vysoké úrovni, což dokazují každoroční

návštěvy

hodnotících

komisí

ze světových

průvodců.

Předpokladem

pro navýšení prodeje vín jednotlivých vinařství je větší zaměření na osobní spolupráci s restauracemi, kdy by vinaři měli více opouštět své domovy a osobně vytvářet nové přímé kontakty. Zaměřit se nejen na to, že restaurace jejich víno prodávají, ale také jakým způsobem jej prezentují, zda měl personál vůbec možnost jej ochutnat, k čemu bývá servírováno a v neposlední řadě, za jakou cenu je víno prodáváno koncovému zákazníkovi. Je dobré se zaměřit nejen na sommeliery a majitele, ale na celý personál, který s vínem pracuje. Z osobních zkušeností vím, že prodej lahví ovlivňuje především obsluha, která je v přímém kontaktu se zákazníkem. O vínech, které osobně znám se mi mluví velmi snadno a hosté ocení přínos zajímavých informací, které jsem získala od vinaře nebo vlastní cestou přímo ve vinařství. Již několikrát jsem hosty o krásách konkrétního vinařství přesvědčila natolik, že jej s nadšením jeli osobně navštívit. Z praxi jsem se setkala dále s problémem nedosažitelnosti některých vín a vinařství v České republice. Nevím, z jakého důvodu tento nedostatek vznikl, ale sebevědomí některých vinařů překročilo hranice rozumu. Lidé, kteří se ve světě vína pohybují a tito vinaři je znají, tak mají možnost osobní návštěvy a ochutnávky vín. Avšak pro běžné

45

konzumenty vín je vinařství uzavřeno. O tom svědčí také mnohdy velmi nadsazené a téměř nepřijatelné ceny vín, která jsou srovnatelná s víny z nejslavnějších oblastí světa. Často se tímto způsobem projevují vinaři, kteří necestují a postrádají všeobecný přehled. Dalšími zásadními nedostatky jsou například nepřímé dopravní spojení Moravy s velkými městy, počet kvalitních gastronomických zařízení či možnost pracovních příležitostí pro občany. Z pohledu dosažitelnosti jsou na delším časovém horizontu. Na zlepšení situace těchto nedostatků je třeba mnoho kvalitních lidí a také velké finanční prostředky. Je to výhled do budoucna, díky kterému se nám Morava a její jednotlivé podoblasti stanou ještě více prosperujícími. Prvním krokem k naplnění těchto nedostatků je jejich stanovení jako cíl a to se nejen díky této práci uskutečnilo.

46

Závěr Téma své práce jsem zvolila velmi dobře. Díky jejímu zpracovávání jsem nabyla spoustu nových a pro mne potřebných informací. Při práci sommeliera je nutné znát o víně veškeré detaily, které hosté chtějí slyšet, a také jimi mohu obohatit svou prezentaci při volbě vhodného vína na jejich stůl. Z vlastní zkušenosti vím, že si lze důvěru hosta získat právě osobní znalostí daného vína, vinaře a regionu. Myslím, že každý člověk, který pracuje jako sommelier kdekoli na světě, by měl velmi dobře znát především vína své země. V úvodu mé bakalářské práce jsem zmínila důvody volby daného tématu a stručnou charakteristiku jednotlivých částí. Teoretickou část jsem zahájila charakteristikou stanovených pojmů, jakými jsou turismus, vinařský turismus a blíže se zmiňuji o rozdělení vinařských oblastí celé české republiky. Při vypracovávání této části jsem se rozhodla, že se budu blíže věnovat jedné, pro mě nejzajímavější, Znojemské podoblasti. Druhou a zároveň hlavní část práce jsem rozdělila na dvě poloviny. V první se věnuji Znojemské podoblasti a má volba se ukázala být tou pravou. Vinařskému turismu se zde daří, a tudíž bylo zajímavé pomocí spolupráce s vinařem Markem Špalkem zjišťovat veškeré informace. Druhou polovinu tvoří analýza. Zvolila jsem metodu řízených rozhovorů, díky kterým jsem dospěla k naplnění pravdivosti své hypotézy. V závěru této části se věnuji celkovému shrnutí výsledků provedené analýzy. V návrhové části práce se zmiňuji o již zjištěných nedostatcích na základě výsledků z předchozích kapitol. U některých z nich jsem se pokusila nastínit možnosti řešení, které by mohly vézt k rozvoji vinařského turismu v dané lokalitě. Domnívám se, že zajímavé téma vinařského turismu je vhodné průběžně sledovat a ve své diplomové práci na jeho předpokládaný postupný rozvoj tak navázat. Stále zbývají ještě další ne úplně mnou prozkoumané podoblasti, které také jistě skýtají mnoho potenciálů pro úspěšný vinařský turismus. Dále mě bude do budoucna zajímat konkrétní Znojemská podoblast a její vývoj v čase.

47

Literatura [1] AMBROSI, Hans a Ingo SWOBODA. Jak správně vychutnat víno: škola degustátorského umění. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2001, 102 s. ISBN 80-242-0642-0. [2] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [3] ATTL, P. 2012. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová. 72 s. Vysokoškolská skripta. ISBN: 978-80-87411-33-9. [4] KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ a Bohumil WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, c2005-c2008, 2 sv. (306, 311 s.). ISBN 80-8676700-0. [5] ROBINSON, Jancis. The Oxford companion to wine. 3rd ed. New York: Oxford University Press, 2006, xxiv, 813 p. ISBN 9780198609902. [6] ŠETKA, Michal. Průvodce nejlepšími víny České republiky. Praha: Yacht 2014, 278 s. ISSN 2336-4068 [7] VINAŘSKÝ FOND. Vinařská oblast Čechy. Vína z Moravy vína z Čech [online]. Praha: Vína z Moravy vína z Čech, © 2005-2015 [vid. 2015-04-03]. Dostupný z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-cechy.html [8] VINAŘSKÝ FOND. Vinařská oblast Morava. Vína z Moravy vína z Čech [online]. Praha: Vína z Moravy vína z Čech, © 2005-2015 [vid. 2015-04-03]. Dostupný z: http://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblastmorava.html [9] WAGNER, Paul, Janeen OLSEN a Liz THACH. Wine marketing and sales: success strategies for a saturated market. 2nd ed. San Francisco: Wine Appreciation Guild, c2010, xiii, 413 p. ISBN 9781934259252 [10] ZELENKA, Josef a Martina Pásková. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha 2012, 768 s. ISBN 978-80-880-2.

48