VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O Bc. Maryana Bilenka

Geopark jako nástroj udrţitelného rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu

Diplomová práce

2013

Geopark jako nástroj udrţitelného rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu

Diplomová práce

Bc. Maryana Bilenka

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: E-mail:[email protected]

Praha 2013

Master´s Dissertation

The Geopark as an instrument of sustainable development of tourism in a given region

Bc. Maryana Bilenka

The Institute oh Hospitaly Management In Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Destination Management in the Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: Date of Thesis Defense: E-mail:[email protected]

Prague 2013

P r o h l a š u j i, ţe jsem diplomovou práci na téma Geopark jako nástroj udrţitelného rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu zpracovala samostatně a veškerou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojŧ a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol.s.r.o.

.......................................... jméno a příjmení autora

V Praze dne .....................................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Pavlu Attlovi, Ph.D. za trpělivost, ochotu a věcné a jasné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování předkládané diplomové práce.

Abstrakt BILENKA, Maryana. Geopark jako nástroj udrţitelného rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2013. 91 stran Cílem této diplomové práce je potvrdit, ţe geopark Egeria z hlediska přírodních předpokladŧ a své historické autentičnosti pŧsobí jako významný nástroj udrţitelného cestovního ruchu nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu. V rámci vypracování této práce byla stanovena metoda předpokladem, kterou je sběr sekundárních dat a jejich následná analýza. Jedná se o metodu sběru virtuálních dat a informace masových médií na internetu. Pro rozšíření úhlu informací získaných na internetu byly mnou provedené také rozhovory s představiteli geoparku a projektu Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. Diplomová práce se zabývá problematikou udrţitelnosti na území geoparku Egeria. Teoretická část se věnuje udrţitelnému rozvoji a definuje pojem geopark jeho cíle a přínosy. Praktickou část tvoří případová studie Geoparku Egeria, která obsahuje analýzu současného stavu vymezeného území z pohledu cestovního ruchu a popis nejvýznamnějších lokalit s mimořádnou geologickou a geomorfologickou hodnotou. V souvislosti s tím, ţe v roce 2012 Geopark projevil zájem o zápis svých hornických oblasti na Seznam kulturních památek UNESCO praktická část práce zdŧvodňuje nominace geoparku do Globální sítě geoparkŧ. Jelikoţ je geopark Egeria je součásti přeshraničního Česko - bavorského geoparku, bude do UNESCO bude vstupovat s německou stranou prostřednictvím

společně

vypracovaného

projektu

pod

názvem

Montanregion

Krušnohoří/Erzgebirge. V závěru praktické časti je vymezen vývoj projektu v čase a charakteristika lokalit nominovaných na Seznam UNESCO. Následně v návrhové části práce je popsána série doporučení, týkající se problémových stránek geoparku a moţnosti jejích řešení. Po zpracování diplomové práce jsem přispěla k závěru, ţe vzhledem k mimořádné hodnotě geologických a hornických památek má geopark Egeria právo se pyšnit značkou, jeţ náleţí jen tem nejvýznamnějším světovým kulturním statkŧm. Klíčová slova: geopark, geoturismus, geopark Egeria, Síť evropských geoparkŧ, Montanregion Krušnohoří, trvale udrţitelný rozvoj, UNESCO.

Abstract

BILENKA, Maryana. The Geopark as an instrument of sustainable development of tourism in a given region [Master's Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2013. 91 pages

The goal of this thesis is to affirm that Geopark Egeria is in terms of its natural characteristics and historical authenticity an important tool for sustainable tourism. It can act not only as a local destination within the Czech Republic, but also worldwide. This work was prepared through collection of secondary data and its subsequent analysis. Collection of virtual data and information from online mass media represented the most important research tool of this thesis. In order to further extend on the information obtained on the Internet, interviews were also conducted with representatives of Geopark and Project Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. This thesis deals with the issue of sustainability for the Geopark Egeria. The theoretical part is devoted to sustainable development and contains the definition of geoparks, its goals and benefits. The practical part consists of a case study of Geopark Egeria, which includes an analysis of the current state of the delimited area from the touristic point of view and a description of the most important sites of outstanding geological and geomorphological value. In connection with the fact that in 2012 the Geopark has expressed interest in registering its mining area on the UNESCO list of cultural monuments, the practical part of the work justifies the nomination of the Geopark to the Global Geoparks Network. Since Geopark Egeria is part of a cross-border Czech-Bavarian Geopark, it will enter the UNESCO list jointly with the German side through a project under the name Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. The development of the project is defined terms of time and characteristics of the sites nominated for UNESCO are given at the end of the practical part. Later on the design part of the thesis describes a series of recommendations regarding the problematic sides of the Geopark and some possible solutions. After the completion of the diploma thesis, I have come to the conclusion that given the extraordinary amount of geological and mining heritage, Geopark Egeria has the right to be proud of its brand, which can be rightfully considered as one of the world's most important cultural estates.

Key words: geopark, geotourism, geopark Egeria, The Global Geoparks Network, Montanregion Krusnohori/Erzgebirge, sustainable tourism, UNESCO.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 13 1 První snahy o udrţitelnost cestovního ruchu .................................................................... 13 1.1 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu ........................................................................... 15 1.2 Principy udrţitelnosti ................................................................................................. 16 2 Vlivy cestovního ruchu na ţivotní prostředí a krajinu ...................................................... 18 3 Specifika cestovního ruchu v chráněných územích .......................................................... 21 3.1 Příznivé formy cestovního ruchu ............................................................................... 23 3.1.1 Ekoturismus ........................................................................................................ 25 3.1.2 Geoturismus ........................................................................................................ 25 3.1.3 Venkovský šetrný turismus ................................................................................. 26 3.1.4 Agroturismus ...................................................................................................... 26 3.1.5 Ekoturismus ........................................................................................................ 27 4 Úloha ochrany přírody a krajiny v rámci šetrné turistiky. Význam geoparkŧ v rámci šetrné turistiky........................................................................................................... 28 4.1 Definice a kriteria geoparku ...................................................................................... 29 4.2 Cíle a poslání geoparku.............................................................................................. 30 4.3 Přínosy geoparkŧ ....................................................................................................... 31 4.4 Síť geoparkŧ............................................................................................................... 31 4.4.1 Síť Národních geoparkŧ České republiky........................................................... 32 4.4.2 Síť Evropských geoparkŧ ................................................................................... 32 4.4.3 Síť světových geoparkŧ ...................................................................................... 32 PRÍPADOVÁ STUDIE GEOPARK EGERIA................................................................ 33 5 Charakteristika území ....................................................................................................... 33 5.1 Geologické a geomorfologické zajímavosti .............................................................. 35 5.1.1 Hornické oblastí .................................................................................................. 36 5.1.2 Třetihorní vulkanismus ....................................................................................... 37 5.1.3 Hnědé uhlí ........................................................................................................... 38 5.1.4 Minerální zřídla a lázeňství................................................................................. 39 5.1.5 Geologické prŧzkumy na území geoparku ......................................................... 40 5.2 Subjekty zodpovědné za řízení geoparku .................................................................. 40 5.3 Charakteristika současného statutu ochrany přírody na území geoparku .................. 41 5.4 Zdŧvodnění nominace geoparku Egeria do sítě Evropských geoparkŧ UNESCO .................................................................................................................. 42 5.5 Analýza potenciálu území pro udrţitelně rozvojové a osvětové aktivity .................. 42 5.6 Cílové skupiny ........................................................................................................... 43 5.7 Analýza poptávky ...................................................................................................... 47 5.8 Analýza nabídky ........................................................................................................ 48 5.9 Marketingová strategie .............................................................................................. 50

6 Přehled existujících geologických institucí a aktivit v oblasti Geoparku ......................... 51 6.1 Projekty cílené na výstavbu turistické infrastruktury v geoparku ............................. 52 6.2 Přehled aktivit šetrné turistiky na území Geoparku Egeria ....................................... 54 6.2.1 Cykloturistika...................................................................................................... 54 6.2.2 Vodácká turistika ................................................................................................ 55 6.2.3 Lyţařská turistika - běţecké lyţování ................................................................. 55 6.2.4 Hipoturistika ....................................................................................................... 56 6.2.5 Regionální (oblastní) turistika ............................................................................ 57 6.2.6 Montánní turistika ............................................................................................... 57 7 Geopark Egeria a Montanregion Krušnohoří.................................................................... 58 7.1 Počátky dolování v Krušných horách ........................................................................ 61 7.2 Region Krušných hor - území s mimořádnou hodnotou ............................................ 61 7.3 Památky nominované na Seznam kulturního dědictví UNESCO .............................. 63 8 Zařazení objektŧ na Seznam UNESCO hrozba nebo příleţitost? ..................................... 67 NÁVRHOVÁ ČAST .......................................................................................................... 68 9 Série doporučení ............................................................................................................... 68 9.1 Organizační a institucionální zajištění činností geoparku ......................................... 68 9.1.1 Příprava a zaloţení funkčního systému řízení geoparku .................................... 68 9.2 Koordinace s činnostmi turistických informačních center ........................................ 70 9.3 Vzdělávání a výzkumná činnost ................................................................................ 70 9.4 Geoturismus jako nástroj udrţitelného rozvoje území .............................................. 71 9.5 Zavedení návštěvnického managementu ................................................................... 72 9.6 Podpora účasti handicapovaných a seniorŧ na udrţitelném cestovním ruchu v rámci geoturismu ...................................................................................................... 72 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 74 LITERATURA ................................................................................................................... 77 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 83

ÚVOD Cestovní ruch současnosti je ukázkou dynamicky rozvíjejícího se národohospodářského odvětví. S příchodem nového tisíciletí a s nástupem globalizace, se stává stále významnějším v ţivotě kaţdého z nás. Nabídka nových moţnosti v této oblasti nemá jen kladné stránky, nýbrţ s sebou přináší i negativní dopady. Většina činnosti, bez kterých si nedokáţeme představit moderní zpŧsob ţivota, včetně vlastní realizace cestovního ruchu, ovlivňuje kulturní, sociální a ekonomické vztahy kolem nás. Cestovní ruch má úzké vazby s přírodou a proto je v posledních letech je aktuálnější otázka udrţitelnosti přírodních zdrojŧ. Stále častěji si začínáme uvědomovat, ţe kvalitní ţivotní prostředí hraje klíčovou roli pří výběru té či jiné destinace. Bohuţel současný trend cestovního ruchu se vyznačuje svou neudrţitelností. Nebezpečí takového trendu si začaly uvědomovat zejména některé mezinárodní organizace (EU, OSN, UNWTO), které během posledních dvou desetiletí prosazují koncept udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Jedním z nových trendŧ v této oblasti jsou například geoparky, jeţ jsou zaloţené na myšlence pozitivního a komplexního přístupu k udrţitelnému cestovnímu ruchu. Právě zájem o danou problematiku poslouţil jako podnět k výběru tématu práce. Tato diplomová práce si dává za cíl potvrdit, ţe geopark Egeria z hlediska přírodních předpokladŧ a své historické autentičnosti pŧsobí jako významný nástroj udrţitelného cestovního ruchu, nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu. Na příkladě České republiky, respektive geoparku Egeria, je charakterizován rámec existence geoparku a popsány kritéria pro zařazení na seznam UNESCO. V zájmu naplnění cíle diplomové práce jsou stanovené dvě hypotézy. Hypotéza 1: Geopark Egeria je územím, kde osvětové aktivity a udrţitelný cestovní ruch

jsou jedny ze základních kritérií pro existenci geoparku. Hypotéza 2: Dlouhá tradice dolování a hutnictví v regionu Krušných hor má za následek zapsání šesti významných památek tohoto druhu na Seznam kulturního dědictví UNESCO. Diplomová práce je rozdělena do tří části. První část je věnována problematice udrţitelného rozvoje, jeho principŧm a vymezuje některé nové alternativní formy turismu. Zdŧrazňuje aktivní

přístup k ochraně přírodního a kulturního dědictví destinace a vyuţití geoturismu zajištujícího udrţitelný rozvoj území. V samostatné kapitole se následně zabývá geoparkem – 10

definuje pojem, historii geoparku, jeho cíle a přínosy, přibliţuje evropskou a světovou síť geoparkŧ a vymezuje základní kritéria národních geoparkŧ.

Druhou část tvoří případová studie Geoparku Egeria, která obsahuje analýzu současného stavu vymezeného území z pohledu cestovního ruchu a popis nejvýznamnějších lokalit s mimořádnou geologickou a geomorfologickou hodnotou. Následující kapitoly obsahují popis subjektŧ, které se podílejí na řízení geoparku, charakteristiku ochrany přírody na území geoparku, vymezení potenciálu území pro udrţitelné rozvojové a osvětové aktivity. Následně je uvedeno několik dŧvodŧ nominace geoparku Egeria do Sítě Evropských geoparkŧ UNESCO. Následně jsou provedené analýzy poptávky a nabídky daného území z hlediska udrţitelného cestovního ruchu. Jelikoţ jeden z cílŧ geoparku je kvalitní turistická infrastruktura, v jedné z kapitol této části je popsán úspěšně realizovaný projekt, který zohledňuje zvýšení povědomí veřejnosti o geoparku. Dále jsou popsané cílové skupiny a nástroje komunikace s jednotlivými návštěvníky. V následujících kapitolách jsou popsané aktivity šetrné turistiky realizované na území geoparku. V souvislosti s tím, ţe v roce 2012 Geopark projevil zájem o zápis svých hornických oblastí na Seznam kulturních památek UNESCO, poukazuje praktická část práce na to, ţe geopark Egeria má právo pyšnit se značkou, jenţ náleţí jen těm nejvýznamnějším světovým kulturním statkŧm. Jelikoţ geopark Egeria je součásti přeshraničního Česko - bavorského geoparku bude do UNESCO vstupovat s německou stranou prostřednictvím společně vypracovaného projektu pod názvem Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. V závěru praktické části je vymezen vývoj projektu v čase a charakteristika lokalit nominovaných na Seznam UNESCO. Následně v třetí (návrhové) časti práce jsou popsány série doporučení, týkající se problémových stránek geoparku a moţnosti jejích řešení. Při vypracování teoretické části práce jsem vyuţila dostupné informační zdroje od českých i zahraničních autorŧ. Pro vymezení obecné problematiky, jako je cestovní ruch a jeho dopady na krajinu a také udrţitelný cestovní ruch, jsem čerpala především z českých publikací. Jelikoţ problematika geoturismu v české odborné literatuře není dostatečně zpracovaná, informace jsem proto čerpala převáţně ze zahraniční odborné literatury a z internetových stránek Evropské sítě geoparkŧ a Světové sítě geoparkŧ UNESCO. Kdyţ mluvíme o geoparcích, tak nejvíce se této problematice věnuje Martina Pásková ve své publikaci "Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu" a v materiálu "Geoparky. Potenciál pro celostní péči o krajinu". 11

Pro vypracování analytické části – případové studie jsem vyuţila širokého spektra dostupných internetových stránek, zdrojŧ a oficiálních článkŧ publikovaných na internetu. V rámci vypracování praktické časti byla stanovena metoda předpokladem, kterou je sběr sekundárních dat a jejich následná analýza. Jedná se o metodu sběru virtuálních dat a informací masových médií na internetu. Tato oblast zatím není dostatečně vyuţita, ačkoliv má velký informační potenciál. Patří mezi ně internetové stránky, obsahy internetové pošty, obsahy internetových diskusí, noviny, časopisy, televizní a rozhlasové programy. Pro rozšíření úhlu mnou získaných informací na internetu mnou byly provedené také rozhovory s představiteli geoparku a projektu Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge.

12

TEORETICKÁ ČÁST 1 První snahy o udrţitelnost cestovního ruchu "Cestovní ruch - z hlediska příjmů, zaměstnanosti, jeho nových druhů a forem, počtů jeho účastníků a poskytovatelů suţeb, počtů zdrojových a cílových oblastí, kvality nabízených produktů, je stále rostoucí společenský moloch"1. Pojem trvale udrţitelného rozvoje se začal dostávat do politických, ekonomických a sociálních strategií v době, kdy se potřeby lidstva přiblíţovaly limitŧm stanovených přírodním prostředím. "Po celá tisíciletí povaţoval člověk krajinu, která ho obklopovala za nevyčerpaný zdroj všeho, co potřeboval ke svému ţivotu. Postupem času na světě přibývalo stále více lidi, nástroje se stávaly stále dokonalejší a člověk si nedělal ţádné starosti s dobýváním nerostů, s krácením lesů ani s vybíjením zvířectva a ničením vzácných rostlinných druhů. Avšak postupem času lidé si začali uvědomovat, ţe svoji činností produkuji stále větší mnoţství odpadů, které znečišťuje ovzduší, vodu a půdu"2. V prŧběhu 19. století se objevují první začátky ochrany některých částí krajiny a přírody, které byly motivovány určitým zájmem o zachování hodnot. První světové akce (např. Mezinárodní geofyzikální rok 1957-1958, Mezinárodní biologický program 1964-1970 nebo program Člověk a biosféra), které se konaly, nevyvolávaly velký zájem o ochranu přírody. Teprve aţ v 70. letech 20. století je zaznamenán vzrŧstající zájem veřejnosti o ţivotní prostředí z dŧvodu takzvané energetické krize, která přivedla lidstvo k myšlence, ţe energetické zdroje na naši planetě nejsou neomezené. V roce 1972 proběhla Stockholmská konference Spojených národŧ o lidském ţivotním prostředí. Zde byly identifikovány hlavní problémy a bylo poukázáno na globální charakter ekologického ohroţení. Cílem konference bylo dosáhnout harmonie hospodářského rozvoje a ochrany prostředí. Konference upozornila na nutnost chránit prostředí ohroţené lidskou hospodářskou činností, tak jak s rŧstem výroby a spotřeby dochází ke stále rychlejšímu čerpání neobnovitelných zdrojŧ a většímu znečišťování prostředí. Avšak

1

Dobrá praxe v udrţitelnosti cestovního ruchu: recenzovaný sborník ... ročníku konference s mezinárodní účastí: Hradec Králové ... Hradec Králové: Gaudeamus, 2009-2010. 110 s 2 ŢÁČEK, R., Trvale udrţitelný rozvoj venkovské krajiny. [Diplomová práce.] Brno:Masarykova univerzita, 2005.

13

světová veřejnost toto doporučení nepřijala, otázky zŧstaly nezodpovězeny a vztah hospodářského rozvoje a přírodního prostředí zŧstal nevyřešen3. Další snahou o dosaţení harmonie mezi ţivotním prostředím a hospodářským rŧstem bylo rozvinuto ve zprávě Světové komise pro ţivotní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and Development) nazvaná ,,Naše společná budoucnost“ publikovaná v roce 1987, která je známá jako Tokijská deklarace. Právě v této zprávě je poprvé uvedena definice trvale udrţitelného rozvoje, který lze povaţovat za takový rozvoj společnosti, při kterém současná generace uspokojuje své potřeby, aniţ by ohrozila schopnost budoucích generací uspokojovat jejich potřeby. Podobnou definici pojmu trvale udrţitelného rozvoje vymezuje i česká legislativa. Trvale udrţitelný rozvoj společnosti je dle zákona č. 17/1992 o ţivotním prostředí „takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů".4 Světová komise pro ţivotní prostředí a rozvoj začala pracovat v roce 1984 a hlavními úkoly bylo navrhnout dlouhodobou ekologickou strategii zajišťující udrţitelný rozvoj do roku 2000 a dále, formulovat společné představy o dlouhodobých otázkách ţivotního prostředí a jeho zlepšení. V textu ,,Naše společná budoucnost“ byla zmíněna o současná situace ve světě, vyjádřením hlavních směrŧ a úkolŧ do budoucna a je zde poprvé zmiňován udrţitelný rozvoj na globální úrovni. V roce 1992 v Riu de Janeiru byla svolána konference s názvem Konference o ţivotním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země). Byla zde přijata ,,Deklarace z Rio de Janeira o ţivotním prostředí a rozvoji“, která je tvořena 27 zásadami a dosaţení trvale udrţitelného rozvoje, je zde povaţováno za jeden z hlavních cílŧ světového společenství. Dalšími základními dokumenty z této konference jsou: Úmluva o změně klimatu, Úmluva o biologické rozmanitosti a Principy hospodaření v lesích, který je nezávazný. K základním dokumentŧm měla být připojena i ,,Charta Země“, ale nakonec se tak nestalo, později došlo ke změně na Agendu 21, která řeší mezinárodní spolupráci, boj proti chudobě, změny zpŧsobŧ spotřeby, vztah demografické dynamiky a udrţitelnosti a podporu 3

MOLDAN, B. Indikátory trvale udrţitelného rozvoje. Ostrava:Vysoká škola báňská ,1996. 87 s. ISBN 807078-380-X. 4 Udrţitelný rozvoj. In: mzp.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny _rozvoj

14

udrţitelného rozvoje lidských sídel. Následně Agenda 21 tak přenesla problematiku trvale udrţitelného rozvoje na místní úroveň, kde je významným aktérem místní samospráva.

1.1 Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu Podle UNWTO (Organizace spojených národŧ na podporu cestovního ruchu) je udrţitelný cestovní ruch takový, který „uspokojuje potřeby současných turistů hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto moţnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů, a to tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity, nejdůleţitějších procesů, biologické různorodosti a procesů, které umoţňují ţivot“5. Na tuto definici navazuje řada dalších autorŧ, zejména M. MOWFORTH a MUNT, kteří stanovují čtyři hlavní kritéria, pomoci kterých bude dosaţeno udrţitelnost turismu6. 1. Ekologická udrţitelnost - často je jedině tato udrţitelnost vnímaná veřejností. Je nutné se vyhnout environmentálním dopadŧm turistických aktivit nebo je také minimalizovat. 2. Sociální udrţitelnost – chápaná jako schopnost lokální nebo národní komunity absorbovat vstupy (turisté), aniţ by byla narušena sociální harmonie. 3. Kulturní udrţitelnost – společnost by měla dál fungovat bez větších sociálních disharmonií navzdory přítomnosti turistŧ. 4. Ekonomická udrţitelnost – vyrovnaná platební bilance. Obecně řečeno, rozvoj udrţitelného cestovního ruchu bude moţný pouze za takových podmínek, budou-li v souladu ekologické, ekonomické a sociálně - kulturní aspekty cestovního ruchu. Koncept udrţitelného rozvoje cestovního ruchu je významně formován obecným konceptem trvale udrţitelného rozvoje. Jak uţ bylo řečeno, ten lze vymezit jako takový rozvoj, který zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniţ by ohrozil moţnosti uspokojení potřeb generací budoucích. Posláním konceptu udrţitelného rozvoje je ochrana příhody a ekosystému, vytváření podmínek pro ekonomickou prosperitu obcí a 5

VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6. 6 MOWFORT., M and MUNT J. Tourism and sustainabilitz: New tourism in the Third World. First published. London: Taylor & Francis e-Library, 2003. 98 s. ISBN 0-203-74553-1. Dostupné z: http://ism.epage.ir/images/tourism/product/tourism_and_sustainability.pdf

15

podnikatelských subjektŧ. Koncepce by měla také přispět ke zvýšení zájmŧ turistŧ poznávat kulturní a přírodní jedinečnosti České republiky formou šetrného turismu. Z výše uvedeného vyplývá, ţe produkt udrţitelného cestovního ruchu by měl být v souladu jak s ţivotním prostředím, tak i s místní kulturou, aniţ by je ohroţoval.

1.2 Principy udrţitelnosti Podle UNWTO by udrţitelný rozvoj cestovního ruchu měl být zaloţen na třech následujících principech:7 1. optimální vyuţívání přírodních zdrojŧ, které tvoří klíčový prvek v rozvoji turismu, uchovávání přírodního dědictví a biodiverzity. 2. respekt k socio-kulturnímu prostředí hostitelské komunity, uchování její stavby, kulturního dědictví a tradičních hodnot, podpora mezikulturního porozumění a tolerance. 3. zajištění ţivotaschopných, ekonomických činností, zprostředkováním spravedlivě rozdělených socio - ekonomických výhod pro všechny zainteresované strany. To zahrnuje stabilní zaměstnanost a moţnosti výdělku, sociální sluţby pro hostitelskou komunitu a snahu o zmírnění chudoby. Dále jsou zde zdŧrazňovány myšlenky udrţitelnosti vyţadující zasvěcenou participaci všech relevantních účastníkŧ, stejně tak silné politické vedení k podpoře široké spoluúčasti. Aby myšlenky udrţitelnosti byly vskutku naplněny, je zapotřebí neustálé kontrolování dopadŧ, zavádění nezbytných preventivních opatření. Udrţitelný turismus by měl zajišťovat nejen spokojenost turistŧ, ale také jejich zkušenost, zvyšovat jejich povědomí o problematice udrţitelnosti a tím samým podporovat zásady udrţitelného cestovního ruchu. Na základě principŧ podle UNWTO, G. Hovinen prezentuje aţ osm principŧ, na kterých je zaloţen udrţitelný turismus:8 1. přírodní a kulturní prostředí má svou vnitřní hodnotu a jeho ochrana je základem pro dlouhotrvající úspěch a ţivotaschopnost turismu, 7

Sustainable Development of Tourism. Conceptual Definition. UNWTO. 2004. Dostupné z: http://www.unwto.org/sdt/mission/en/mission.php 8 HOVINEN, G. R.: Lancaster County, the TALC, and the searching for Sustainable Tourism. In: BUTLER, R. W.(ed.):Aspects of Tourism. The Tourism Area Life Cycle: Applications and Modifications, 81 s.

16

2. vztah mezi turismem a prostředím, přírodním a kulturním, musí být koncipován tak, aby byl dlouhodobě udrţitelný, 3. turismus by měl vylepšovat a doplňovat unikátní přírodní a kulturní prvky, 4. turistické aktivity by měly plně respektovat a reflektovat povahu a charakter unikátního přírodního prostředí, 5. únosná kapacita prostředí by měla být hlavní úvahou při řízení ochrany přírodního a kulturního dědictví, 6. mělo by být dosáhnuto vyváţenosti mezi potřebami návštěvníkŧ, prostředím a místními obyvateli, 7. cestovní ruch by měl být odpovídajícím zpŧsobem vnímán vŧči kulturnímu a ţivotnímu prostředí, 8. zapojení místních aktérŧ do procesu plánování udrţitelného turismu je zásadní pro harmonii mezi turismem a místním obyvatelstvem. Rozvoj cestovního ruchu se projevuje ve třech vymezených oblastech, a to jestli bude mít příznivé dopady nebo nikoliv, záleţí ve větší míře na účastnících cestovního ruchu. Zda přijmou tyto principy, či nikoli bude záviset jejich udrţitelná nebo neudrţitelná budoucnost. Cílem konceptu udrţitelného rozvoje cestovního ruchu je odstranit negativní dopady cestovního ruchu, zmírnit nebo alespoň udrţet na současné úrovni. Nezbytnou podmínkou pro realizaci kritérií udrţitelnosti turismu je spolupráce všech aktérŧ a to ve všech třech dotčených oblastech při uplatnění všech tří principŧ současně.

17

2 Vlivy cestovního ruchu na ţivotní prostředí a krajinu Přírodní sloţka představuje jednou ze základních předpokladŧ pro rozvoj cestovního ruchu nejen v České republice ale i v jiných částech světa. Krajina představuje primární zdroj cestovního ruchu a poskytuje podmínky pro podnikání v této oblasti. Dá se říci, ţe dochází k neustálé komercializaci přírodních zdrojŧ. Podnikatelé vidí v přírodní sloţce pouze nástroj k osobní prosperitě. Stále častěji je role krajiny v cestovním ruchu pojatá jako prostor pro ubytování, stravování a zábavu. To však, ale vede k poškozování hodnot a funkcí krajiny: sniţovaní její rozmanitosti, ztráta genia loci, sniţování ekologické stability a poškozování hygienické funkce přírodní sloţky. Ţádoucí vlivy cestovního ruchu "Často se uvádí okřídlené přísloví, ţe cestovní ruch je jako oheň: je moţné se u něj ohřát, uvařit si, posvítit, ale kdyţ se nehlídá, můţe spálit dům"9. Dle názoru M. Páskové, aby cestovní ruch přinášel pouze pozitivní efekty pro společnost a ţivotní prostředí, musí být kvalifikovaně řízen všemi aktéry dané destinace. Pásková vymezuje několik ţádoucích vlivŧ cestovního ruchu a zdŧrazňuje, ţe cestovní ruch je významným nástrojem přispívajícím k rozvoji upadajících řemesel území, přispívá k obnovení upadajících výrobních, zemědělských, těţebních, vojenských a církevních areálŧ. Dále uvádí, ţe rozvoj agroturistiky mŧţe zabránit vylidňování (depopulace) venkova, která má neţádoucí dŧsledky na kulturní krajinu. Nové, šetrné formy cestovního ruchu, by také zajistily rŧst intenzity ochrany krajiny a péče o ní, rŧst kulturní identity u návštěvníkŧ i místních obyvatel a zvyšování přístupnosti a prostupnosti krajiny. "Socio-kulturní dopady se, alespoň v porovnání s přírodními sloţkami prostředí, neprojevují většinou tak zřetelně a bezprostředně. Jsou hůře identifikovatelné a měřitelné a také méně medializované“10. Sociální dopady cestovního ruchu mohou být hodnoceny z několika pohledŧ. Hlavním dopadem v této oblasti je ovlivnění chudoby v pozitivním slova smyslu, například prostřednictvím vytvoření nových pracovních míst, přístupu ke sluţbám, vzdělání či také lékařské péči. "Samozřejmě to s sebou nese i negativní změny v podobě zvýšení cen a s tím

9

PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 61 s. ISBN 978-80-7435-006-1. 10 PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 49 s . ISBN 978-80-7435-006-1.

18

spojeném dopadu na reálný příjem, omezení přístupu k vodě či energiím způsobený poptávkou turistů, dopad na ţivotní prostředí a zprostředkovaně na zdraví obyvatel"11.

Neţádoucí vlivy cestovního ruchu na ţivotní prostředí a krajinu "Dotek cestovního ruchu můţe být pro území a komunity dotekem medúzy, která svými chapadly slibujícími ekonomické výhody vtáhne území i jeho obyvatele do drtícího okolí výstavby betono - asfaltové krajiny, odtrţené od tradic a způsobu ţivota místní komunity"12. Krajina je stále více obětována zájmŧm turistŧ a tak se stává pouhým prostorem pro trávení volného času. Jedním s neţádoucích dopadŧ cestovního ruchu je přeměna pŧvodního prostředí na turistický svět, který je většinou zaměřen na návštěvníky a málokdy vyuţíván místními obyvateli. Existuje mnoho příkladŧ, kdy výstavba turistické infrastruktury v destinaci měla fatální následky pro místní komunitu, krajinu a architekturu. Pásková uvádí tři typy efektŧ vyvolaných realizací cestovního ruchu. K přímým efektŧm cestovního ruchu přidává ještě efekty vyvolané návštěvníky a dopad přítomnosti návštěvníkŧ na rezidenty. Tyto efekty se následně promítají do environmentálních, ekonomických a sociálních dopadŧ. Vlivy cestovního ruchu na přírodní prostředí zahrnují turistické znečištění, emise, eroze, zavlečení nepŧvodních druhŧ rostlin a poškozování přírodních hodnot a biodiverzity13. Jako hlavní následky intenzivního rozvoje cestovního je nutné uvést přetíţení infrastruktury a ubytovacích zařízení, zvýšení znečistění přírody, vyţívání zdrojŧ, vytváření pevného odpadu, degradaci kulturního dědictví, ekologické dopady, umělé osídlení a tvorbu zdrojŧ na zachování přírody. Pojem "cestování" si kaţdý z nás spojuje s určitým druhem dopravy, tak jak kaţdý den cestujeme do práce, zaměstnání a škol. V dŧsledku negativních vlivŧ na ţivotní prostředí, cestovní ruch nebude mít šanci na existenci. Tyto změny jsou jak negativní, tak i pozitivní. Jenomţe v poslední době těch negativních následkŧ vyvolaných cestovním ruchem stále přibývá. S rostoucím významem cykloturistiky rostou i počty cyklostezek. Fenoménem cykloturistiky je fakt, ţe většina cyklistŧ pouţívá treková a horská kola a ţádné cyklostezky nevyţadují. Proto mnoho cyklistŧ projevuje zájem o jízdu po nezpevněných 11

LANZA, A., MARKANDYA, A. and PIGLIARU, F., eds. The Economics of Tourism and Sustainable Development. Cheltenham: Edward Elgar, 232 p. 12 PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 62 s. ISBN 978-80-7435-006-1 13 PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 39-59 s. ISBN 978-80-7435-006-1

19

cestách, které pro ně nabízejí záţitek. Není divu, ţe kromě sníţené bezpečnosti je zhoršená kvalita proţitku jak cyklistŧ tak i zvířat, coţ z pohledu ochrany přírody je neţádoucí. Otázkou však zŧstává zda je za potřebí výstavby asfaltových cyklostezek, kdyţ je stejně málokdo pouţívá. Nejsou to jen zbytečné náklady, které putují z "evropských peněz"?. Negativní vliv na krajinu má také výstavba ubytovacích zařízeni. V některých chráněných krajinných oblastech je kladen dŧraz nejen na vzhled nové stavby, ale také na její umístění. Díky tomu se zachovávají malebné vesničky s lokální architekturou. Zvláštní pozornost zasluhují parkoviště. V současné době je nedostatek parkovacích míst jak v CHKO, tak i v jiných přírodních turistických oblastech. Dá se to prokázat tím, ţe parkování na zakázaných místech je jedním z nejvíce pokutovaných přestupkŧ v CHKO a geoparcích. V posledních letech se také zvyšuje nárŧst cestovatelŧ, kteří dávají přednost v kempech před přenocováním v ubytovacích zařízeních. To má, ale negativní následky na ţivotní prostředí v dŧsledku nárŧstu zakládání nových ohnišť a nekontrolovatelnému sběru dřeva v přilehlých lesních porostech. Za zmínku stojí námět MŢP (Ministerstvo ţivotního prostředí) na budování ekokempŧ v nejnavštěvovanějších přírodních oblastech. Dalším specifickým vlivem, který má za následek sniţování kvality krajinné sloţky je odlesňování. Během výstavby lyţařského areálu dochází ke kácení stromŧ, coţ se potom projevuje v sesuvech pŧdy a záplavách. Ţivotní prostředí a krajina jsou velmi ovlivňovány rozvojem cestovního ruchu a pŧsobnosti člověka na zemském povrchu. Zajištění kvalitního ţivotního prostředí je nejen cílem Ministerstva ţivotního prostředí, ale i kaţdého z nás. Udrţitelný cestovní ruch je řešením jak naplnit lidské potřeby po poznávání s cestováním a přitom zachovat přírodu do budoucna.14

14

PECINOVÁ A, ed. Udrţitelný rozvoj venkova a cestovní ruch: sborník konference: 18.-19. října 2010, hotel Skalský dvŧr. 1. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2010. 29-31s. ISBN 978-80-86832-54-8.

20

3 Specifika cestovního ruchu v chráněných územích Chráněná území jsou unikátními územními celky s přítomností fenoménŧ ţivé a neţivé přírody, přírodních zvláštností, které mají vědeckou a kulturní hodnotu. Lidské kulturní dědictví a výtvory jsou také nedílnou součástí chráněné krajiny. Kdyţ mluvíme o historii chráněných území, tak první snahy o omezení antropogenních činností sahá jiţ do 19. století.15"Celkem chráněná území zahrnují 15,8 % rozlohy České republiky, coţ představuje úctyhodné sedmé místo v Evropě (Rakousko 25 %, Rumunsko 2,7 %).16 Velká pozornost je věnovaná biosférickým rezervacím, jejichţ funkce vyjadřuje ochranu přírodních kulturních hodnot v chráněných územích. V České republice je šest biosférických rezervací: Křívoklátsko, Třeboňsko, Šumava, Krkonoše, Pálava a Bílé Karpaty. Ekologický turismus je alternativou masové turistiky obzvlášť v chráněných krajinných oblastech. Díky novému přístupu trávení volného času, šetrný turismus poskytuje příleţitost aktivně poznat a proţit hodnotná území. Jak ukazují statistiky cestovních kanceláří po celém světě, je o tento druh cestovního ruchu je stále větší zájem. Například první cestovní kancelář zaměřená na ekoturistiku "AlbatrosTravel" (Dánsko), která nabízí ekoturistické cesty jíţ od roku 1986, se snaţí klientŧm nabídnou zajímavé túry s přírodovědecky vzdělaným prŧvodcem, který informuje klienty o ekologii, fauně a floře. Obecně, cestovné kanceláře reagují na pokles turismu v dŧsledku sníţení poptávky, a drahé zájezdy se snaţí přizpŧsobit novým trendŧm v oblasti ekoturismu, bioturismu a geoturismu. "Příkladem takové nabídky ze strany cestovních kanceláří muţe být africká Zambie, která se rozhodla v současné době nabízet ekologicky a kulturně udrţitelnou formu turismu. Návštěvnicí jsou podněcování k tomu, aby se dostávali do kontaktu s místními komunitami a dozvídali se podrobnosti o jejích kultuře. V Zambii začal vzkvétat nový přístup k poznání divoké přírody - walking safari.17 Klasický cestovní ruch se mění v "nový turismus", atributem kterého je sportovní výkon. Nový turismus je částo spojován s pěší turistikou, cykloturistikou, hipoturistikou, vodní turistikou a horskou turistikou. Kromě outdoorových aktivit v přírodě také turismus 21. století klade dŧraz na lidské výtvory architektonické, historické a společenské povahy. 15

v roce 1872 zřízen základ současného Yellowstonského národního parku. V roce 1909 bylo zřízeno devět národních parkŧ ve Švédsku. Boubínský prales získal ochranu v roce 1858 16 PECINOVÁ, A, ed. Udrţitelný rozvoj venkova a cestovní ruch: sborník konference: 18.-19. října 2010, hotel Skalský dvŧr. 1. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2010. 22 s. ISBN 978-80-86832-54-8. 17 ŠTAUD F.: Turismus třetího tisíciletí.....in Lidé a země, 59, č.2/2010, 35 - 37 s.

21

Turismus v CHKO mŧţeme rozdělit následně: •

spolupráce mezi všemi aktéry CHKO (odborný management, místní samospráva a podnikatelský sektor),

•

zájemci o bioturismus, kteří mají specifické poţadavky,

•

vyškolení prŧvodci, kteří se dobře orientují v dané lokalitě a jsou schopné zvládnout vedení jednotlivcŧ a zvídavých skupin.

Zvyšující se zájem jednotlivcŧ o šetrné trávení volného času vyvolává vznik nových forem cestovního ruchu. Jednou s takových je přírodní turismus, který zohledňuje rozumné poznávání přírodních atraktivit ve fyzikogeografickém prostředí. Účastnící přírodního turismu pozorují a poznávají rŧzné druhy rostlin a volně se pohybující ţivočichy. "Návštěvy geoparků formou bioturismu, kdy se návštěvníci mohou setkat se zvěří a rostlinnosti ţivě přírody

je příkladem vyuţití toho, čemu říkáme biodiverzita - tedy

druhová rozmanitost ţivé přírody a její vývoj. Daleko méně j vyuţívána geodiverzita, tedy bohatost neţivé přírody. Právě její prvky jsou přítomné, mnohdy v geoparcích."18 Podstatou však zŧstává, ţe přírodní turismus realizovaný v nenarušené krajině musí být v souladu s principy udrţitelného cestovního ruchu. Ale často právě zde dochází ke střetu mezi zájmy ochrany přírody a návštěvníky chráněných území. Nejlepším řešením tohoto problému je dosaţení vyváţenosti a spolupráce mezi aktéry rozvoje území. Některá řešení jsou popsána v materiálu "Udrţitelnost cestovního ruchu ve vztahu k ochraně přírody" (Pásková, M., a Zelenka, J., 2009, s. 25) v části "Východiska pro cestovní ruch a ve zvláště chráněných územích", kde autoři uvádějí: •

cestovní ruch ve ZCHÚ neustále roste a s tím je spojen také nárŧst počtŧ návštěvníkŧ v národních parcích a jiných zvláště chráněných územích,

•

cestovní ruch neodpovídá ve většině ZCHÚ jejich poslání a hlavním cílŧm,

•

současný zpŧsob provozování a rozvoje cestovního ruchu ve ZCHÚ je nutné změnit nebo nabídnout nové alternativní outdoorové formy turismu,

•

správy ZCHÚ se díky svým znalostem a přístupŧm se musí stát pro obce a města partnerem, který bude respektován jako autorita v oblasti udrţitelnosti cestovního ruchu,

18

PECINOVÁ, A, ed. Udrţitelný rozvoj venkova a cestovní ruch: sborník konference: 18.-19. října 2010, hotel Skalský dvŧr. 1. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2010. 25 s. ISBN 978-80-86832-54-8.

22

•

správy ZCHÚ musí mít jasnou představu o tom ne jen jaké formy cestovního ruchu se budou realizovat v daném území, ale i také kdy, kde, a v jakých formách a v mnoţství je cestovní ruch nepřijatelný,

•

cílovým stavem by měl být takový cestovní ruch, který by přispíval k naplňování poslání ZCHÚ, tj. uchování a obnově přírodního prostředí a zachování typického charakteru krajiny. Místní obyvatelé by měli mít moţnost obdrţet svŧj podíl na udrţitelném cestovním ruchu,

•

nástrojem pro změny v řízení cestovního ruchu je kvalitní osvěta a politika lidských zdrojŧ (certifikace prŧvodcŧ, návštěvnické karty, návštěvnická centra).

Cestovní ruch v 21. století má šanci nejen na existenci, ale i budoucí rozvoj, dokáţe - li se společnost vypořádat s principy udrţitelného cestovního ruchu.

3.1 Příznivé formy cestovního ruchu V posledních letech jako alternativa masového turismu vznikají nové formy cestovního ruchu, které vedou k větší udrţitelnosti. Některé šetrné formy turismu nemají na udrţitelný cestovní ruch ţádný vliv, další vznikají jiţ v rámci konceptu udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Současný trend v rozšiřování nových, udrţitelných forem turistiky znázorňuje následující obrázek (viz.obr.1). Jako dŧsledek rozvoje masového turismu je znečišťování ţivotního prostředí a hromaděni odpadŧ. Také turismus ve stylu "3 S" je charakteristický svým pohledem na cestovní ruch jako na odvětví bez spotřeby. Avšak postupem času je stále více aktuálnější otázka udrţitelnosti. Odvětví cestovního ruchu začíná řešit své negativní dopady a snaţí se tento rozvoj ovlivňovat i určitým zpŧsobem regulovat a planovat. V souvislosti s rozvojem nových technologií a společenského pokroku se otevírají nové moţnosti i pro odvětví cestovního ruchu. Výsledkem toho je vznik šetrných forem cestovního ruchu, které jsou charakteristické svým individuálním, environmentálním a kulturním přístupem k přírodnímu prostředí. K novým formám cestovního ruchu mŧţeme například zařadit venkovský turismus, agroturismus, ekoagroturistiku nebo také ekoturismus. K poměrně novým formám cestovního ruchu patří také geoturistika.

23

Obrázek 1 Nové formy cestovního ruchu

Zdroj: HOWIE, F. Managing the Tourist Destination. London: Continuum, 2003. 333 s. ISBN 978-1-84480-097-1. 

Charakteristika udrţitelné turistiky:

 "zaměřuje se na kvalitu záţitku,  zohledňuje sociální rovnost, respektuje potřeby místní komunity,  zaměstnává místní obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování,  zůstává v mezích moţností vyuţití místních zdrojů (minimalizuje negativní vlivy, spotřebu energie,efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje),  zachovává celou šířku rekreačních, vzdělávacích a kulturních moţností v rámci a napříč generacemi,  je zaloţena na aktivitách, které reflektují charakter místa a regionu,  umoţňuje turistovi seznámit se s navštíveným regionem a podporuje jeho zájem o komunitu a ţivotní prostředí,  nelimituje ostatní odvětví při uplatňování principů udrţitelnosti,  je integrována do místního, regionálního či národního rozvojového plánu,  minimalizuje nepříznivé dopady na místní společenství, kulturní dědictví, krajinu, zvyky a ţivočišné druhy a zároveň podporuje sociální a ekonomickou prosperitu,  zanechá hmotné a sociální prostředí neoslabené, v ideálním případě i zkrášlené, jako zdroj pro budoucí poţitek19.

19

MOUREK D,: Cestovní ruch a ţivotní prostředí. Sborník k udrţitelnému rozvoji ČR: vytváření podmínek, Praha: Centrum UK pro otázky ţivotního prostředí, 2002. 52 s.

24

3.1.1 Ekoturismus "Ekoturismus není dílčí formou cestovního ruchu, ale přístupem a filosofií k cestování, tudíţ můţe být provozován v kteroukoliv roční dobu, pěšky, dle moţností terénu a nosností ekosystémů, na kole, na koni (či na jakémkoli jiném zvířeti - v exotických zemích zejména na nebloudí, slonu), na lodi, v terénním vozidle autorizovaného průvodce či na běţkách"20 . Podstatou však zŧstává přístup provozovatele ekoturistické sluţby i návštěvníka, jejích respekt k přírodním hodnotám krajiny. Dá se říci, ţe tato forma ekoturismu je analogická kulturnímu poznávacímu cestovnímu ruchu. Stejně jako u historických objektŧ, jde o placenou sluţbu, jejíţ podstatou je poskytování informací o přírodních a krajinných hodnotách daného území. Sluţby poskytuje kvalifikovaný prŧvodce, pocházející z místních komunity a zpravidla akreditovaný správou chráněného území. Ekoturismus mŧţe být realizován i mimo chráněná území, čili v "běţné" krajině. Správy chráněných území zodpovídají za ochranu přírodních a krajinných hodnot těchto území a dokáţe proto nejlépe formulovat poţadavky na časové a prostorové chování a na to, jak jim má být v krajině sděleno21. Ekoturismus musí prosazovat environmentální etiketu a dodrţování environmentálního chování jeho účastníkŧ a aktérŧ. Ekoturisté by měli vstupovat do přírody s respektem k jejím hodnotám a neočekávat, ţe bude upravená podle jejich pohodlí. V souvislosti s propagací některých aktivit, které se odehrávají v přírodním prostředí, často dochází ke zneuţívání pojmu ekoturismu. Je tedy nutné odlišovat ekoturismus od cestovního ruchu, který se sice odehrává v přírodě, avšak příliš se nezabývá svými environmentálními dopady. Je nutné také zdŧraznit, ţe ekoturismus kromě optimalizace svého dopadu na ţivotní prostředí také podporuje výrobu a propagaci místní produkce.

3.1.2 Geoturismus Stejně jako ekoturismus i geoturismus je "měkkou" formou cestovního ruchu, zaloţený na poznávání a vývoji Země. Hlavními atraktivitami geoturismu pro turisty jsou geotopy22. Geoturismus probíhá v geoparcích, skalních městech, paleontologicky zajímavých územích 20

PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 166 s. ISBN 978-80-7435-006-1 21 PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 167 s. ISBN 978-80-7435-006-1. 22 jedná se o jevy, které pokutují informace o vývoji Země nebo dávného ţivota, zahrnují odkryvy hornin, zvláště těch, kde se nacházejí fosilní pŧdy, nerosty zvláštního zájmu, fosilie rostlin a ţivočichŧ, stejně jako jednotlivé jevy a jedinečné krajinné fenomény. Patří mezi ně především skalní výchozy, jeskyně, krátery sopek, skalní okna a věţe, staré dŧlní štoly a naleziště zkamenělin a minerálŧ, minerální prameny prezentované a interpretované především na území geoparkŧ

25

a vyznačuje se profesionálním výkladem akreditovaných prŧvodcŧ. Mezi nejvýznamnější aktivity geoturismu patří například montanistika, amatérské rýţování zlata a geocaching. Ne méně významnými aktivitami v oblasti geoturismu jsou také návštěvy archeoskanzenŧ a řemeslných dílen.

3.1.3 Venkovský šetrný turismus Český venkov přeţil mory, třicetiletou válku, protireformaci, obě světové války, kolektivizaci a střediskovou sídelní soustavu. Dnes ţijeme v době, která se vyznačuje největším tempem změn, jaké lidstvo v dějinách zaţilo, přesto má přicházející civilizaci co nabídnout. Venkovský turismus je realizován ve venkovském prostředí a je často označován jako tzv. zelený turismus. Rozvoj této formy cestovního ruchu úzce souvisí se stavem přírodní sloţky. "K růstu zájmu o venkovský turismus přispívá také to, ţe část městského obyvatelstva má přirozené rodové kořeny na venkově, ve venkovských chalupách a statcích. Tato situace vytváří zcela přirozenou motivaci pobývat rekreačně právě na venkově, obnovovat si zde dříve proţité události, spojené s oddechem, aktivní rekreací, sportovní činností aj. V mnoha případech jde i o významný podíl na různých druzích zemědělských pracovních a výrobních činnostech, které dodávají jejich účastníkům radost z vykonané práce a potřebnou sílu a vitalitu“. 23 Jelikoţ venkovský cestovní ruch je formou udrţitelné turistiky, svou pŧsobností musí co nejvíce eliminovat negativní dopady na krajinu a přírodní sloţku. V České republice je moţno venkovský cestovní ruch rozdělit do dvou forem. První forma je představena chatařením. Druhá forma představuje jednorázové pobyty na venkově. Jeden z hlavních cílŧ venkovské turistiky je dodrţení vyváţenosti zájmŧ mezi rozvojem podnikatelských aktivit a ochranou ţivotního prostředí.

3.1.4 Agroturismus Agroturismus nebo také zemědělský cestovní ruch je volnočasovou aktivitou realizovanou na statcích, farmách, usedlostech nebo na selských dvorech. Tato forma cestovního ruchu nabízí turistŧm nejen poznání ţivota zemědělcŧ a venkova, ale také moţnost blízkého 23

PILNÝ J., :Venkovská turistika. In: kod.ef.jcu.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://kod.ef.jcu.cz/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/sekce2/05_pilny.doc

26

kontaktu s přírodou a zvířaty. Podílí se také na udrţování a propagaci kulturních a sociálních tradic venkovských oblasti, které jsou v regionu ještě stále rozmanité. Stále častěji se lidé z měst se vraceji k více přirozenějšímu stylu, snaţí se navázat kontakt s přírodou, kde mohou v klidu relaxovat. Proto velmi často bydlí v místních rodinách, ochutnávají na farmě vypěstované plodiny a děti maji exkluzivní moţnost si pohrát s domácími zvířaty a lépe poznat hospodářská zvířata. V případě agroturistiky by mělo být zaručeno, ţe farma hospodaří ekologicky. Oficiální zárukou ekologického hospodařeni je certifikát Produkt ekologického zemědělství, který udělují kontrolní organizace pověřené Ministerstvem zemědělství ČR. Největší organizací sdruţující ekologické zemědělce a prosazující zájmy ekologického zemědělství je PRO-BIO a Svaz ekologických zemědělcŧ.

3.1.5 Ekoturismus Ekologicky šetrný turismus je měkkou formou cestovního ruchu, jehoţ účastníci jednají s nejvyšší opatrnosti a ohleduplností vŧči ţivotnímu prostředí. Mezinárodní ekoturistická společnost (TIES) definuje ekoturismus jako "zodpovědnou formu turismu do přírodních oblastí, která chrání ţivotní prostředí a udrţuje prosperitu místních obyvatel." Ekoturistické aktivity načítají kolem osmdesáti rŧzných aktivit s relativně malým vlivem na ekosystémy. Jedná se zejména o pěší turistiku, fotografování, pozorování volně ţijících ţivočichŧ (ptactva) a planě rostoucích rostlin. Hlavní princip ekoturismu představuje dosaţení minimalizace vlivŧ na prostředí a respekt ze strany návštěvníkŧ k místním kulturám. Ekoturismu je přínosnou formou cestovního ruchu nejen z hlediska udrţitelnosti území, ale také z hlediska pracovních příleţitostí v odvětví. V poslední době tak například roste význam ekoprŧvodcŧ. Zisky plynoucí z ekoturismu by měly slouţit k ochraně a zachování místních tradic, ochraně přírodního prostředí a k údrţbě místní infrastruktury. Jednou z nejznačnějších forem šetrného turismu je tzv. birdwatching, coţ v překladu z angličtiny znamená pozorování ptactva. Jedná se o jednu z forem přírodního cestovního ruchu, který je spojen s fotografováním, natáčením a sledováním ptactva na pevninách, ostrovech, mořích a oceánech. Příkladem typické destinace je Amazonie nebo Nový Zéland. V České republice je to zatím nedoceněná forma cestovního ruchu. Značný potenciál pro birdwatching představuje Třeboňsko, region Karpat a Poodří.

27

4 Úloha ochrany přírody a krajiny v rámci šetrné turistiky. Význam geoparků v rámci šetrné turistiky Devastaci ţivotního prostředí zpŧsobuje především kvalita cestovního ruchu. Současná podoba cestovního ruchu a jeho trend mŧţeme charakterizovat jako trvale neudrţitelné. Podstatou však zŧstavá skutečnost, ţe šetrná turistika, aby skutečně byla "zelenou" formou turistiky, musí být zákonně upravená, respektivě regulovaná platnou legislativou v ochraně přírody a krajiny (dále jen OPK). Navíc musí také předpokládat některé územní limity rozvoje území. Principy a zásady ochrany přírody a krajiny v ČR, které vycházejí z platné legislativy, jsou základním předpokladem pro správnou realizaci forem šetrné turistiky. Je nutné si uvědomit, ţe bez základních znalostí toho, jak se v České republice chrání příroda a krajina, velmi těţko budeme prosazovat správnou šetrnou turistiku. Moderní ochrana přírody a krajiny se v současném pojetí začala vyvíjet aţ po roce 1989 a pevný základ k ní byl poloţen přípravou a schválením zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Účelem zákona je snaha o zapojení příslušných krajŧ, obcí, vlastníkŧ a správcŧ pozemkŧ přispět k udrţení a obnově přírodní rovnováhy v krajině. Pokud šetrná turistika splňuje výše uvedené poţadavky, pak mŧţe být nástrojem ochrany citlivých území. Prostřednictvím nových forem šetrné turistiky se ochrana přírodních zdrojŧ mŧţe stát pro místní obyvatelstvo výdělečnou činnosti. Ekoturismus poskytuje pracovní příleţitosti místním lidem a na rozdíl od zemědělství nebo prŧmyslu nepoškozuje krajinu. Dá se říci, ţe naopak, krajina a její přírodní fenomény se díky cestovnímu ruchu stávají v některých oblastech hlavními zdroji ekonomických přínosŧ. V dnešním globalizovaném světě je ekoturistika optimálně rozumným východiskem pro řešení konfliktŧ mezi člověkem a přírodou. Rostoucí počet návštěvníkŧ vyhledávajících záţitky v přírodě mŧţe mít jak negativní, tak i pozitivní následky. Proč nevyuţít turisty k ochraně přírody? Bylo by moţné zajistit, aby peníze turistŧ nejen podpořily činnosti zaměřené na zachování přírody, ale také pomohly místním komunitám? Jako jedno z nejvhodnějších řešení v rámci udrţitelnosti přinášejí geoparky. "Geopark je území s geologickým dědictvím mimořádné hodnoty a jasně definovanými hranicemi. V činnosti geoparku se uplatňují objekty geologického, archeologického, ekologického, historického

28

či kulturního významu. Geopark svou činnosti rozvíjí, zkoumá a obohacuje metody ochrany geologického dědictví". 24 Geopark hraje aktivní roli při propagaci území ve světě, přispívá k rozvoji geoturistiky a podílí se na ekonomickém rozvoji v regionu. Odbornou činností a vzdělávacími programy vede k poznávání hodnot území. Geopark mŧţe slouţit jako nástroj pro zvýšení návštěvnosti v území. Zaměřuje se také na ochranu přírodní sloţky, vzdělávací aktivity a šetrné vyuţití území pro turistické záměry. Spolupráce geoparku a podnikatelských subjektŧ přispívá k tvorbě nových produktŧ, spojených s geologickým dědictvím. "Ve vztahu cestovního ruchu k ochraně přírody a krajiny je téţ velmi důleţité si uvědomit, ţe turismus a rekreace více neţ kterékoli jiné lidské činnosti závisejí na kvalitě přírodního a kulturního prostředí. Turismus se zároveň podílí nebo alespoň můţe podílet na ochraně ţivotního prostředí. Lidé, které cestovní ruch ţiví, si dříve či později uvědomí, ţe kvalitní prostředí a neponičená příroda je prvopočátečním zdrojem jejich obţivy, magnetem pro návštěvníky. Část prostředků, které cestovní ruch vyprodukuje, je potřeba vracet do ochrany přírody, památek a místního svérázu".25

4.1 Definice a kriteria geoparku Jako jeden z nástrojŧ v řešení negativních vlivŧ cestovního ruchu na ţivotní prostředí jsou geoparky. Termín geopark označuje území, které poskytuje informace o vývoji Země a snaţí se přiblíţit geologii jako vědu zájemcŧm nebo turistŧm. Na základě pokynŧ UNESCO z roku 2010 je vymezeno šest kritérií, jeţ musí splňovat kaţdý geopark, který má zájem stát se členem Sítě globálních geoparkŧ. 1. Velikost a skladba. Geopark musí mít dostatečnou rozlohu, aby zajistil lokální ekonomický a kulturní rozvoj regionu prostřednictvím turismu, a dále ekologickou, archeologickou, historickou a kulturní hodnotu. 2. Management a zapojení místních komunity. Úspěch geoparku spočívá v zapojení místní komunity, která by měla být iniciátorem vytvoření geoparku. Nezbytná je také přítomnost místní autority, která bude rozvíjet a implementovat rozvojové plány geoparku s ohledem na potřeby místní komunity a ochranu území

24

Geopark. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-05-29].Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geopark) 25 Ţivotní prostředí Evropy, Evropská agentura pro ţivotní prostředí, Kodaň 1995; převzato z čas.Bedrník, č.3, roč.2, [cit.15.03.2013]

29

3. Hospodářský rozvoj území. Cílem geoparku je stimulovat hospodářskou aktivitu a zajistit ekonomický, kulturní a environmentální udrţitelný rozvoj území a tak zlepšit ţivotní podmínky obyvatel. 4. Vzdělání. Geopark musí poskytovat a organizovat podporu, nástroje a aktivity, které zprostředkují veřejnosti geologické a vědecké poznatky. 5. Péče o ochranu přírody a krajiny 6. Globální síť geoparků je platformou pro spolupráci a výměnu mezi odborníky a zástupci geoparkŧ.26

4.2 Cíle a poslání geoparku Geoparky jsou územím, které mohou slouţit k propagaci šetrného turismu a zároveň jsou velmi atraktivní pro turisty. Nicméně, geologické lokality musí být dostatečně kvalitní a vzácné, jako jsou například skalní města, krasová území, archeologická, paleontologická naleziště, vulkanické jevy nebo staré doly. V činnosti geoparku se uplatňují objekty geologického, archeologického, historického a kulturního významu. Geopark svou existenci přispívá k ochraně geologického dědictví. Podle autorŧ Vystoupila a Šauera je geopark „území, kde se nacházejí geologické jevy zvláštního významu ve smyslu jejich vědecké kvality, ojedinělosti, estetické přitaţlivosti a výchovné hodnoty. Kromě geologických prvků zahrnuje i geomorfologické, archeologické a ekologické jevy. Důleţitou sloţkou území geoparku je i jeho kulturně-historické dědictví.“ Autoři také uvádějí, ţe cílem geoparku není pouhá ochrana přírodních a kulturních hodnot. „Filozofie geoparku je postavena na aktivním zapojení místních obyvatel a podnikatelů do činností geoparku“.27 Přírodní a kulturní památky jsou pouze jedním z předpokladŧ pro existenci geoparku. Jednou ze základních činnosti geoparku je osvěta a prezentace těchto zajímavosti a hodnot veřejnosti. Dŧleţitou roli ve vývoji a chodu geoparku se rŧzným zpŧsobem podílejí místní obyvatelé. Jedná se jak o prezentaci návštěvníkŧm svého území nebo také nabídka nových pracovních míst v geoparku. Hlavním cílem geoparku je na jedné straně podpora trvale udrţitelného rozvoje a na straně druhé vzdělávání veřejnosti. Území tohoto typu by mělo

26

PÁSKOVÁ, Martina. Geoparky: Definice a kriteria geoparků [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.cenelc.cz/components/pages/ns/bin/fok03_paskova_geoparky.pdf 27 ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. Geoparky - nový nástroj udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Ţivotné prostredie, 2008, roč. 42, č. 1, 43 s. ISSN 0044-4863

30

nápomoci ke zvýšení zájmŧ místních obyvatel a turistŧ o poznání geologických hodnot geoparkŧ a nutnost je chránit a zachovávat.

4.3 Přínosy geoparků Hlavním přínosem geoparku je dosaţení udrţitelného turismu na tomto území. Pod pojmem geopark si mŧţeme vybavit jak ochranu přírodních a kulturních zdrojŧ, tak i propagaci tohoto území. Angaţovanost a spolupráce místních samospráv, akčních skupin, zainteresovaných organizací a jednotlivcŧ jen přispívá k rozvoji geoparku. Martina Pásová například povaţuje za hlavními přínosy geoparku28:  zvýšení zájmu místních obyvatel i návštěvníkŧ o hodnoty neţivé přírody, zvýšení kvality ţivota obyvatel venkovských oblastí,  spojení ochrany krajinné rozmanitosti, zachování jedinečnosti území s vhodnou prezentací a interpretací (nejen) neţivé přírody,  udrţitelné vyuţívání geologického dědictví pro regionální rozvoj, role místní komunity udrţitelný turismus, certifikace geoprŧvodcŧ (georangerŧ) a vyznačování geostezek,  propojení geologie s ekologickými a kulturními hodnotami území, podpora místní identity. Autorka zdŧrazňuje, ţe ekonomický rozvoj regionu přímo souvisí s rozvojem těch aktivit, které mají v daném území tradici a jsou přizpŧsobeny místním podmínkám. Tak mohou být zachovány místní tradice, kultura nebo rŧzná řemesla.

4.4 Síť geoparků Myšlenka geoparkŧ má po celém světě řadu příznivcŧ. Převáţně z dŧvodu výměny zkušeností se tak jednotlivé oblasti sdruţují do sítí, tedy formálních sdruţení. Tyto sítě existují na národních úrovních, ale i na úrovni evropské a celosvětové. Vstup do jednotlivých sítí je podmíněn řadou podmínek, které kandidátský musí geopark splnit nejen v době vstupu do sítě, ale i po celou dobu účasti.

28

PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 172 s. ISBN 978-80-7435-006-1

31

4.4.1 Síť Národních geoparků České republiky Síť vznikla na základě směrnice č. 6/2007, kterou vydalo Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky v roce 2007. Jejím úkolem je podporovat oblasti s geoturistickým potenciálem. "Výkonným orgánem sítě je Rada národních geoparků, coţ je zároveň poradní orgán ministerstva. Rada rozhoduje o geologické hodnotě daného území, posuzuje kandidatury, případně opětovně hodnotí jiţ schválená území. Členy Rady nejsou pouze zástupci MŢP, ale i zástupci České geologické sluţby, Akademie věd ČR, Agentury ochrany přírody a krajiny, Ministerstva pro místní rozvoj, Národního památkového ústavu, Národního muzea, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Jeskyní ČR a Národního centra šetrné turistiky."29 V současné době do sítě Národních geoparkŧ spadají dvě území: Evropský a Národní geopark Český ráj a Národní geopark Egeria. Titul Národní geopark České republiky je udělován na čtyři roky. Po uplynutí této doby dochází k tzv. revaluaci, tedy k procesu, který hodnotí dosaţený pokrok na daném území.

4.4.2 Síť Evropských geoparků Síť evropských geoparkŧ (EGN – European Geoparks Network) je dobrovolná, spolupracující organizace, která byla zaloţena v roce 2000 v Řecku. Cílem této sítě je ochrana geodiverzity, propagace geologického dědictví široké veřejnosti, ale také podpora udrţitelného ekonomického rozvoje území geoparku zejména prostřednictvím rozvoje geoturismu. Pŧvodně útlá síť se dnes jiţ značně rozrostla a čítá 49 území v 19 zemích Evropy. Jediným členem této sítě na území České republiky je Geopark Český ráj30.

4.4.3 Síť světových geoparků V roce 2004 proběhla v Pekingu první mezinárodní konference o geoparcích, kde byla přijata Pekingská deklarace o ochraně geologického dědictví. Na základě této deklarace vznikla pod patronací UNESCO Globální síť geoparkŧ UNESCO. Na základě Madonské deklarace se pak kaţdý evropský geopark stává automaticky členem této globální sítě. Dnes má globální síť své zástupce na pěti světových kontinentech (výjma Afriky a Antarktidy) a sdruţuje více neţ 80 geoparkŧ.

29

Geoparky: Sítě geoparkŧ. In: Geoparkzh.cz [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/site-geoparku/ 30 European Geoparks Network: Meet our geoparks. In: Europeangeoparks.org [online]. 2012 [cit. 2013-0507]. Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=168

32

PRÍPADOVÁ STUDIE GEOPARK EGERIA

5 Charakteristika území Geopark Egeria je součástí přeshraničního Česko-bavorského geoparku, kde jsou dalšími regiony GeoLoci (v Plzeňském kraji) a Geopark Bayern-Böhmen (v Bavorsku). V anglické verzi zní název Czech-Bavarian Geopark. Projekt Česko-bavorský geopark realizuje myšlenku velkého krajinného celku v srdci Evropy. Leţí po obou stranách česko-německé hranice, přibliţně v prostoru vymezeném městy Bayreuth, Karlovy Vary a Stříbro. Těţiště území je zhruba ve městě Tirschenreuth. Do podvědomí veřejnosti se jako samostatný geopark Egeria zapsal jíţ v roce 2003. Do sítě Národních geoparkŧ bylo území zahrnuto v roce 2010, coţ poslouţilo jako podnět k zahájení příprav ke vstupu do Globální sítě geoparkŧ. Obrázek 2 Geopark Egeria

Zdroj: Geopark Egeria. In: Geopark.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.geopark.cz/mapy Geopark se rozkládá na větší části Karlovarského kraje - bez Doupovských hor, Ţluticka a Touţimska - na ploše 2 462 km2. Po odborné stránce je geopark velmi variabilní, mŧţeme zde shlédnout doklady vulkanismu, těţbu surovin, geomorfologické útvary, rŧzné typy hornin, minerální prameny a tektonické jevy. Geopark Egeria je geologicky nejatraktivnější oblastí Českého masivu. Ačkoliv se geologické projevy v této oblasti zastavily jíţ před pěti miliony let, přetrvávající tektonika, vulkanismus, vysoký tepelný tok, vývěry termálních vod a seismická aktivita nadále láká pozornost dobrodruhŧ a specialistŧ. Geologické nálezy dokumentují přes 600 milionŧ let 33

starou historii Země. Všechny tyto procesy přispěly k vytvoření dnešní tváře krajiny, která je naším domovem. Geopark v severozápadních Čechách a přilehlé části Bavorska patří z geologického hlediska k unikátním oblastem nejenom v evropském, ale i ve světovém měřítku. Na území Karlovarského kraje, Plzeňského kraje (Tachovsko) a čtyř bavorských okresŧ (Neustadt/Waldnaab, Tirschenreuth, Wunsiedel a Bayreuth) je geologie dŧleţitým faktorem ekonomického a kulturního vývoje lidské společnosti. V této oblasti je význam geologie posilován zpřístupňováním přírodních lokalit, naučných stezek, muzejních expozic, pořádáním tematických výstav, přednášek nebo kulturních akcí. Geopark Egeria se takovým zpŧsobem snaţí prohloubit vztah společnosti s krajinou a poukazuje na zajímavosti, které často nejsou veřejnosti známé. Významně tím podporuje příhraniční spolupráci a zvyšuje turistickou atraktivitu regionu. Součástí geoparku Egeria je takzvaný oherský prolom, propadlina, která je geologicky nejaktivnější oblastí Českého masivu. Na území geoparku Egeria jsou soustředěny výskyty nejrŧznějších hornin - od ţul a rul do vzácné relikty zemského pláště aţ po sopečné horniny. Geologickou pestrost této oblasti přistavují loţiska hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovŧ, výskyty vzácných nerostŧ a také minerální prameny a skalní útvary. Kulturně - vědecký význam krajiny utvářely světové osobnosti geologie jako Georgius Agricola, Jahann Wolfgang Goethe a Kašpar Šternberk. Určení geografického regionu Gepark Egeriaje situován při západním okraji Českého masivu. Jeho sloţitou geologickou historii odráţí značná členitost morfologická. Nejniţší nadmořskou výšku (350–480 m) mají toky větších řek odvodňujících území (Ohře, Teplá). Ohře protéká významnou, na hlubinném zlomu zaloţenou riftovou zónou, která se projevuje existencí sokolovské a chebské pánve a která z jihovýchodu omezuje Krušné hory. Krušné hory (Klínovec 1244 m) jsou nejvyšší horskou jednotkou Geparku Egeria a tvoří severní hranici území. Na západě území se zdvihají Smrčiny a Český les (Dyleň 940 m), na jihu je to Slavkovský les (Lesný 983 m) a Tepelská vrchovina (Třebouňský vrch 825 m). Vodohospodářský a rekreační význam mají vodní nádrţe Horka, Skalka, Jesenice. Významné rybníkářské lokality jsou v okolí Ostrova a Františkových Lázní. Geopark Egeria je komunikačně velmi dobře přístupný. Proniká jim síť silnic (E48, E49, E50, E51) a ţeleznic, v Karlových Varech je i mezinárodní letiště. Území je geograficky značně členité, čemuţ odpovídá i osídlení. Hustě obydlené zemědělské a prŧmyslové níţinné zóny 34

se střídají s řidčeji osídlenými horskými úseky. Nejcennější a nejméně osídlená přírodní území jsou chráněna jako přírodní parky a klidové zóny. Na hustotě osídlení se projevily i demografické změny po 2. světové válce (odsun německojazyčného obyvatelstva, široké zakázané pohraniční pásmo, vojenské újezdy). Na území geparku Egeria je největším sídlem lázeňské město Karlovy Vary. Dalšími lázeňskými místy jsou Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynţvart a Jáchymov, který v minulosti proslul těţbou stříbra a později i strategické uranové rudy. Historická těţba rud, cínu, olova, rtuti, stříbra, mědi, ţeleza a uranu dala vzniknout hornickým sídlŧm v Krušných horách a ve Slavkovském lese. Kromě lidských sídel a zemědělských ploch v niţších polohách je území z velké části zalesněno, v prŧměru je lesnatost 40–50 %. Sokolovská pánev s loţisky hnědého uhlí předurčila vznik rozsáhlé prŧmyslové oblasti a dala krajině osobitý ráz s ohromnými jámovými lomy a haldami hlušiny, která i přes útlumové programy a postupující rekultivaci stále kontrastuje s nedotčenou přírodou vyšších poloh. Jinými tradičními prŧmyslovými odvětvími regionu je výroba porcelánu, skla a hudebních nástrojŧ. Vědecký popis území Díky své ojedinělé poloze při západním okraji Českého masivu a pestrosti zachovaných horninových celkŧ rŧzného stáří umoţňuje geopark studium geologických procesŧ v této části zemské kŧry aţ do proterozoika, tedy po dobu posledních nejméně 600 miliónŧ let. Největší část území byla dotvořena v prŧběhu variské orogeneze (téţ variské vrásnění), tj. v devonu aţ karbonu před asi 400–300 milióny let, kdy došlo v dŧsledku kolizí jednotlivých mikrokontinentŧ ke konsolidaci celého Českého masivu. Další významné změny pak přišly v prŧběhu alpínské orogeneze, zejména v počátečních stádiích kolize africké a eurasijské desky v nejmladší křídě a v terciéru. Na nesčetných přírodních a umělých odkryvech jsou dokumentovány nejrŧznější geologické jednotky a horninové typy, a to od krystalinika aţ po pokryvné útvary.

5.1 Geologické a geomorfologické zajímavosti Pozornost dobrodruhŧ a odborníkŧ na území geoparku Egeria přitahuji zejména geologické a geomorfologické zajímavosti. Pŧsobením vnitřních a vnějších sil Země vznikaly geologické útvary v podobě hlubokých údolí, skalních útvarŧ a tajemných rašelinišť. 35

Významnou lokalitou z hlediska geologie je například Boţídarské rašeliniště. Naučná stezka Boţídarským rašeliništěm demonstruje specifické přírodní krásy a vzácnou flóru a faunu. "Zdejší bohaté zásoby byly objeveny v 18. století a původně se rašeliny pouţívalo pro topení. V 19. století, kdy byla v okolí Boţího Daru ukončena těţba cínu a stříbra, se těţba rašeliny stala jedním z hlavních zdrojů obţivy místních obyvatel. Boţídarské rašeliniště se rozkládá na ploše 930 ha. V roce 1965 bylo vyhlášeno státní přírodní rezervací a je dosud nejrozsáhlejší rezervací Karlovarského kraje. Nepřehlédnutelnou dominantou rašeliniště je hora Špičák (1 115m)".31 Neméně významnou památkou v oblasti geologie je Nejdecká skála. Okolí města Nejdek se vyznačuje geologickou stavbou a řadou historických památek. Zde se vyskytují loţiska nerostných surovin (cínu, wolframu, ţeleza a keramických surovin). Avšak hlavní pamětihodností města je Černá věţ na ţulovém ostrovu. Fantastický tvar Nejdecké skály vznikl zvětráváním a odnosem měkčích částí horniny podél přirozených puklin, erozí vodním tokem Rolavy i lámáním kamene lidskou rukou. Skála je tvořena hrubozrnnou ţulou světle šedé aţ narŧţovělé barvy. Výsledky geologické aktivity Země jsou patrné v Kraslicích. Významná dominanta a přírodní památka Vysoký kámen je tvořena skupinou křemencových skal s výhledem na Krušné hory, Slavkovský les a Smrčiny. Skalní bloky vystupují aţ dvacet metrŧ nad terén bez výrazného vegetačního pokryvu. Svatošské skály s významnou geologickou hodnotou se nachází u obce Hory, které jsou vyhledávaným cílem jak specialistŧ, tak turistŧ. Dŧvodem zájmu o tuto lokalitu jsou geomorfologicky ojedinělé ţulové skalní útvary na břehu Ohře s fragmenty reliktních borŧ a s výskytem vzácných či ohroţených druhŧ rostlin a ţivočichŧ.

5.1.1 Hornické oblastí Bohatá loţiska urostlých surovin byla intenzivně vyuţívána uţ ve středověku. Po těţbě hnědého uhlí, keramických surovin, rud a drahých kovŧ se zachovalo velké mnoţství hornických památek s významným kulturním a historickým významem. Některé z nich

31

Naučná stezka Boţídarské rašeliniště. Kudy z nudy [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Naucna-stezka-pres-unikatni-raseliniste-na-Bozim-D.asp

36

jsou oblíbenými turistickými cíly, řada dalších zŧstává veřejnosti nepřístupná. Uvedeme si několik nejvýznamnějších dominant tohoto typu. Blatenský vodní příkop - energie pro lesní cínové doly. V 16. století byl v dŧlních revírech nutnou podmínkou dobývání a zpracování rud dostatek vodní energie. K pohonu vodotěţných strojŧ byla vyuţívána voda z přírodních tokŧ i umělých kanálŧ. Bylo tomu tak i v hornoblatenském cínovém revíru, kde byl vybudován vodní příkop ze severního okraje Boţídarského rašeliniště a odveden do Blatenského potoka. Jako zdroj vody pro prŧmyslové provozy a poţární ochranu byl pravidelně udrţován aţ do roku 1945. V roce 1980 byl prohlášen za nemovitou kulturní památkou. Hřebečná - historický cínový revír. Cínová loţiska u Hřebečné byla dobývána jiţ ve 14. století. Návštěvníky tohoto historického revíru ohromí zejména na impozantní, přes 30m hluboké povrchové dobývky dolŧ Mauricius a Georg ze 16.–18. století. Historii dolování a dalším zajímavostem se věnuje Naučná stezka Hřebečné. Jáchymov - kolébka světového hornictví. Historická oblast těţby nerostných surovin, kde byly poloţeny základy světového moderního hornictví, metalurgie, geologie a mineralogie. Historické jádro města je městskou památkovou rezervací. Seznamování s bohatou historií hornictví mŧţeme začít na Hornickém náměstí s budovami Královské mincovny (Jáchymovské muzeum), kostela Sv. Jáchyma (první evangelický kostel na světě). Pro veřejnost je zpřístupněna Štola č. 1. Prochází tudy i Naučná stezka Jáchymovské peklo. Stezka má délku 8,5 km a vede po ţluté značce běţného turistického značení. Dŧl Jeroným - tajemný labirynt podzemního dolu. V dŧlních prostorách z poloviny 16. století jsou zachovány komory, chodbice, odpočívadla, výstupky a charakteristické úspornými profily. V chodbách je dosud patrný zpŧsob práce ţelízkem a mlátkem, v komorách jsou patrné stopy po sázení ohněm.

5.1.2 Třetihorní vulkanismus Klíčový význam pro geologií představuje třetihorní vulkanismus. Právě pod jeho vlivem bylo ukončeno formování rudních loţisek a ovlivněna tvářnost zemského povrchu.

37

Nápadné v krajině jsou zejména pravidelné kopce tvořené vulkanickou aktivitou - ideální místa pro stavbu středověkých stráţních hradŧ. Komorní hŧrka - nejmladší česká sopka. Národní přírodní památka Komorní hŧrka leţí v blízkosti Františkových Lázní. Jde o relikt jedné z nejmladších sopek v Čechách, jejichţ vznik je datován v rozmezí 100-500 tisíc let. Většinu jejího tělesa tvoří sypké vulkanoklastické uloţeniny, které byly v minulosti těţeny například na udrţování parkových cest ve Františkových Lázních. Dnes je štěrkovna zatravněna a stala se významnou botanickou lokalitou, neboť v ní existuje specifické teplé a suché mikroklima. Nejzajímavějším rostlinným druhem je zde bezesporu vstavač obecný (kukačka, Orchis morio), který je silně ohroţeným druhem české květeny. Ţelezná hŧrka - sopka na Česko - bavorské hranici. Nedaleko česko-bavorské hranice leţí národní přírodní památka Ţelezná hŧrka. Oblíbeným turistickým cílem v této oblasti je vesnický skanzen Doubrava s typickou ukázkou chebské lidové architektury. Soos - bahenní sopka. Národní přírodní rezervace Hájek-Soos severovýchodně od Františkových Lázní. Hlavním lákadlem této oblasti jsou minerální prameny a vývěry plynného kysličníku uhličitého. Vývěry vypadají jako malé, zhruba pŧlmetrové krátery - z některých stále uniká plyn, v jiných bublá voda a bahno.

5.1.3 Hnědé uhlí Těţba hnědého uhlí hrála v hospodářském rozvoji regionu jestli ne dominantní, tak velice významnou roli. Ještě ve středověku se z úhelních slojí vyráběl kamenec, skalice, síra nebo kyselina sírová. Od 18. století se uhlí začíná pouţívat jako palivo. Koncem 20. století v regionu převládá velkokapacitní povrchová těţba uhlí. Avšak postupem času dochází k útlumu hnědouhelné těţby a k postupné revitalizace krajiny. Devastované plochy se mění na lesy, louky a rozsáhlé vodní plochy. Uvedeme si několik nejvýznamnějších lokalit. "Caroli - dědičná štola na důl Josef-Jan u Pily, Druţba - uhelný lom z vyhlídky Pískovec, Hernych - dědičná štola v Čisté u Svatavy, Lítovská výsypka, Minerální závod Svaté Trojice, Poldi, Silvestr". 32

32

Šest pilířŧ geoparku: Hnědé uhlí. Geopark.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www. geopark.cz/hnede-uhli

38

5.1.4 Minerální zřídla a lázeňství Území Karlovarského kraje je světovou proslulou oblasti z hlediska výskytu oxidu uhličitého, který je hnacím motorem minerálních vod a termálních pramenŧ. To mělo za následek vznik lázeňských center v oblasti tzv. lázeňského trojúhelníku (Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně). Řada dalších vývěrŧ minerálních vod a plynŧ se vyskytuje také na území Česko - bavorského geoparku. Františkovy Lázně. Město bylo zaloţeno na konci 18. století císařem Františkem I. jako první slatinné lázně na světě. "Aktivně je vyuţíváno 23 pramenů vody typu Na2SO4 (síran vodný), které jsou zachyceny mělkými jímkami a vrty jeţ produkují přibliţně 700 aţ 1 000 l/m. Teplota vody se pohybuje v rozmezí 8 aţ 13 °C o mineralizaci 1-20 g/l, obsah CO2 (oxid uhličitý) je v mezi 1,1 aţ 2,8 g/l". 33 Jáchymov - lázeňské město v okrese Karlovy Vary, nedaleko hranic s Německem, 7 km od hraničního přechodu Boţí Dar. Od 16. bylo století město střediskem těţby stříbra. Ve 20. století v blízkosti města probíhala těţba uranu. Jak je známo jedině v Jáchymově leţí jedny z nejunikátnějších lázní v ČR, ale i ve světě. "Pohybový aparát se zde léčí unikátním prvkem- radonovou vodou. Tato léčba pomáhá při: onemocnění kloubů, onemocnění periferního nervového systému a páteře, koţních nemocech, vylepšuje stavy u nemocných cukrovkou nebodnou, zlepšuje stavy po úrazech a operacích, Bechtěrevově nemoci".34 Karlovy Vary. Jsou světoznámým lázeňským střediskem se sklářským a potravinářským prŧmyslem. Město se nachází nedaleko CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště. Oblast je bohatá na mineralogické nálezy. Místní lázeňství je zaloţeno na vyuţívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém v hloubkách okolo 2 000 metrŧ. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na ţaludek a játra. "Chemicky se jedná o vodu Na (sodík), CaSO4 (síran vápenatý) která

33

Františokovy lázně: Prameny ve městě. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-01].Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1kovy_L%C3%A1zn%C4%9B 34 Jáchymov: Lázeňství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1chymov

39

vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické sloţení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l".35 Kynţvartské kyselky - přírodní prameny minerálky. Najdeme je nedaleko Lázní Kynţvart (asi kilometr na východ). Jedná se o skupinu vývěru proplněných studených minerálních vod - kyselek. Mariánské Lázně. Jedná se o nejmladší město lázeňského trojúhelníku nedaleko údolí CHKO Slavkovský les. V Mariánských Lázních vyvěrá na 100 minerálních pramenŧ s obsahem CO a minerálních solí. V současné době se pouţívá pět hlavních pramenŧ: Kříţový, Rudolfŧv, Karolínin, Lesní a Ambroţŧv. Mariin pramen, po kterém i bylo město pojmenováno, je pouze vývěr plynu – oxidu uhličitého.

5.1.5 Geologické průzkumy na území geoparku Území geoparku bylo s ohledem na hornickou minulost a lázeňskou tradici odedávna předmětem geologického výzkumu. Jáchymovsko bylo v 16. století pŧsobištěm klasikŧ hornických věd, Georgia Agricoly a Johanna Mathesia, jejichţ práce znamenaly první prakticko-empirický počátek geologického poznání. První soustavný geologický výzkum regionu byl zahájen v polovině 19. století. Byl zaměřen hlavně na rudní revíry, stejně tak jako následné práce z počátku 20. stol. Podrobné geologické mapování bylo provedeno po 2. světové válce. Mapovací práce probíhaly také v oblasti Krušných hor a Slavkovského lesa, v té době iniciované především vyhledáváním uranových a následně i dalších rudních loţisek. Později proběhla také řada geologických úkolŧ spojených s vyhledáváním nerudních nerostných surovin.

5.2 Subjekty zodpovědné za řízení geoparku Na území Geoparku Egeria jsou nositeli projektu Karlovarský kraj a Muzeum Sokolov, který je zároveň příspěvkovou organizaci Karlovarského kraje. Sekce Geoparku sídlí v muzeu Sokolov, které má oprávnění pro hornickou činnost. V oddělení pracují dva pracovníci – vedoucí sekce a manaţer projektu. Ostatní sluţby (účetnictví, správa počítačové sítě atd.) jsou zajišťovány pracovníky Muzea Sokolov. 35

Karlovy Vary: Lázeňství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovy_Vary

40

5.3 Charakteristika současného statutu ochrany přírody na území geoparku Existence samotného geoparku nestanovuje limity vyuţití ani neomezuje rozvoj území, ale svými aktivitami se naopak snaţí přispět k rozvoji měst a obcí v oblasti turistiky a cestovního ruchu. Na území geoparku Egeria se nachází řada cenných lokalit geologického (geotopy) i jiného charakteru, které jsou patřičně chráněny dle existujících národních legislativ. Některé dosud nechráněné lokality (zejména na české straně geoparku) jsou k ochraně postupně navrhovány. Mnohá tato místa („sites“) jsou opěrnými lokalitami geoparku, jejich existence je v geoparku zohledněna a statut plně respektován. V Geoparku Egeria patří k nejvýznamnějším zvláště chráněným územím z hlediska ochrany přírody a krajiny zejména: 

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les,



Národní přírodní rezervace a přírodní rezervace Soos, Boţídarská rašeliniště a Kladské rašeliny,



Národní přírodní památky Svatošské skály, Komorní hŧrka, Ţelezná hŧrka,



Přírodní památky Goethova skalka, Vlčí jámy, Vysoký kámen,



Přírodní parky Smrčiny, Přebuz, Zlatý Kopec,



Chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Chebská pánev a Slavkovský les“ a Krušné hory.

Obecnou ochranu pouţívají také územní systémy ekologické stability, významné krajinné prvky, tzn. ekologicky či geomorfologicky hodnotné části krajiny (zejména lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostŧ, skalní útvary), dále jsou to planě rostoucí rostliny a volně ţijící ţivočichové. Na území geoparku se také nacházejí: 

Městské památkové rezervace - Cheb, Františkovy Lázně a Loket



Národní kulturní památky: 1. Bečov nad Teplou (areál hradu a zámku) 2. Ostatková skříň sv. Maura, hrad Bečov 3. Lázně Kynţvart, zámek Kynţvart 4. Kynţvartská daguerrotypie 5. Rudá věţ smrti v Ostrově 6. Středověký dŧl Jeroným v Čisté 41

7. Císařské lázně v Karlových Varech 8. Kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech 9. Lázeňská kolonáda v Mariánských lázní 

Městské památkové zóny Horní Blatná Horní Slavkov Jáchymov Karlovy Vary Mariánské Lázně Bečov nad Teplou

Zdroje přírodních minerálních vod a přírodní léčivé zdroje na území Geoparku Egeria ve smyslu lázeňského zákona č. 164/2001 Sb.

5.4 Zdůvodnění nominace geoparku Egeria do sítě Evropských geoparků UNESCO Nejpozději roku 2014 hodlají Německo a Česká republika společně poţádat o zápis Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2016, kdy bude stříbrná metropole Krušných hor a Jáchymov oslavovat 500 let své existence, by se tak jiţ Krušné hory mohly pyšnit značkou, jeţ náleţí jen těm nejvýznamnějším světovým kulturním statkŧm.

5.5 Analýza potenciálu území pro udrţitelně rozvojové a osvětové aktivity Cestovní ruch má na území geoparku mírně rostoucí tendenci. Studie proveditelnosti zpracované pro účely získání finančních prostředkŧ na aktivity geoparku z programŧ EU potvrdily, ţe návštěvnost oblasti je moţno zvýšit s vyuţitím přírodních potenciálŧ jednotlivých lokalit. Kromě turistŧ na krátkodobých pobytech se zvyšuje i počet turistŧ projíţdějících (jednodenních), na území geoparku Egeria tvoří podstatnou část návštěvníkŧ lázeňští hosté s delší dobou pobytu. Ubytovací kapacity jsou vzhledem k dobrým dopravním moţnostem dostačující, nicméně jejich kvalita není zcela přizpŧsobena účelu, pro který má slouţit. Poté, co nastal rozmach v nabídce nejlevnějšího a nejjednoduššího ubytování, zaostává nabídka v segmentu střední a vyšší kategorie. Dostatečná není ani kapacita pro účely kongresového, konferenčního a vzdělávacího cestovního ruch. Geopark 42

Egeria negeneruje přímé finanční výnosy a jeho provoz je moţný za finanční podpory měst, obcí a dalších právnických a fyzických osob. Nepřímá dlouhodobá návratnost projektu se projeví zvýšením cestovního ruchu a zaměstnanosti. Mezi přínosy projektu je třeba počítat rovněţ vyuţití lokalit k ojedinělému a názornému výkladu a studiu geovědních disciplín, vyuţitelných pro všechny stupně škol.

5.6 Cílové skupiny Na základě rozhovoru s Jiřím Loskotem (správce památkových objektŧ na území geoparku) mi byly sdělené následující informace o cílových skupinách, konkrétně jak dlouho zŧstávají v regionu, jaké jsou nástroje pouţívané pří komunikaci s návštěvníky a produktová nabídka ze strany geoparku. Pro snadnější orientaci byla mnou zpracována tabulka, poskytující následující údaje. Tabulka 1 Cílové skupiny Cílová skupina Lázeňští hosté

Délka pobytu36 Střednědobá, dlouhodobá

Komunikace s cílovou skupinou Místní informační centra, ubytovací zařízení, cestovní kanceláře, tiskoviny a propagační materiály, média, informace o lokalitách, web, výstavy, přednášky, veletrhy Web, informační centra, výstavy, přednášky, veletrhy, tiskoviny a propagační materiály, média, informace o lokalitách, ubytovací zařízení

Produktová nabídka Nabídka výletŧ na lokality geoparku s vyuţitím prŧvodcŧ. Spoluvytváření programŧ pro lázeňské hosty (tematické přednášky)

Hosté/turisté

Krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá

Výletníci/ návštěvníci

Krátkodobá

Web, informační centra, informace o lokalitách, tiskoviny a propagační materiály, média, výstavy, přednášky, veletrhy

Nabídka prŧvodcovských sluţeb a informační infrastruktury geoparku. Spolupráce s ostatními subjekty vytvářející doprovodnou infrastrukturu (ubytování, občerstvení) a jejich propagace. Propagace dalších zajímavých akcí konaných na území geoparku.

Organizované

Krátkodobá

Web, spolupráce s cestovními

Nabídka prŧvodcovských sluţeb a

36

Nabídka (ve spolupráci s místní cestovní kanceláří/agenturou) výletu na lokality geoparku s vyuţitím prŧvodcŧ, vyuţití infrastruktury geoparku. Spolupráce s ostatními subjekty vytvářející doprovodnou infrastrukturu (ubytování, občerstvení) a jejich propagace. Propagace dalších zajímavých akcí konaných na území.

délka pobytu: krátkodobá 1 - 3 dny, střednědobá 3 - 7 dní, dlouhodobá 7 a více dní

43

kancelářemi, informace o lokalitách, tiskoviny a propagační materiály, výstavy, přednášky, veletrhy

zájezdy

Cykloturisté, vodáci, ostatní sportovní CR

Krátkodobá, střednědobá

Místní obyvatelé

-

Školy

-

Odborníci

-

Web, informační centra, výstavy, přednášky, veletrhy, tiskoviny a propagační materiály, média, informace o lokalitách, ubytovací zařízení, provozovatelé sportovních areálŧ Web, Informační centra, média, prezentace na místních akcích, informace o lokalitách, tiskoviny a propagační materiály, výstavy, přednášky, veletrhy Oslovení škol v regionu, informace o lokalitách, tiskoviny a propagační materiály, web

Oslovení, informace o lokalitách, web

informační infrastruktury geoparku. Spolupráce s ostatními subjekty vytvářející doprovodnou infrastrukturu (ubytování, občerstvení) a jejich propagace. Propagace dalších zajímavých akcí konaných na území geoparku. Vytvoření tématických cyklotras (vodáckých tras apod.) s vyuţitím lokalit geoparku. Budování nových tras. Spolupráce s ostatními subjekty vytvářející doprovodnou infrastrukturu (ubytování, občerstvení) a jejich propagace. Pořádání organizovaných výletŧ s prŧvodcem, vyuţití informační infrastruktury geoparku. Znovuobnovení tradic. Spolupořádání školních výletŧ a škol v přírodě. Přednášky zaměřené na vzdělávání a zvyšování povědomí o kulturně přírodním dědictví regionu. Pořádání odborných konferencí a seminářŧ

Zdroj: vlastní zpracování

Popis cílových skupin Lázeňští hosté – nejčastější návštěvníci území Geoparku Egeria. Převáţně se jedná o zahraniční klientelu (němci, rusové). Po zařazení území Krušných hor na Seznam kulturního dědictví UNESCO by se mohlo jednat o nové cílové skupiny a to především skupiny turistŧ z Japonska a USA. Hosté/turisté – turisté (rodiny, jednotlivci, menší skupinky všech věkových skupin) přicházející za účelem poznání regionu, rekreace nebo za sportem Výletníci/návštěvníci – turisté (rodiny, jednotlivci, menší skupinky všech věkových skupin) na jednodenních nebo krátkodobých pobytech Organizované zájezdy – zájezdy skupiny lidí (zpravidla jeden autobus) cestující za účelem poznání určité lokality nebo lokalit. Cykloturisté, vodáci, ostatní sportovní cestovního ruchu – turisté vyhledávající sportovní vyţití v regionu v součinnosti s přírodou. Místní obyvatelé – lidé ţijící na území Geoparku Egeria 44

Handicapovaní a senioři včetně asistencí – specifická skupina účastníkŧ cestovního ruchu (tuzemské i zahraniční hosté), která vyţaduje specifický přístup i zaměření produktu cestovního ruchu (ubytování, stravování, vstup do veřejných objektŧ – muzea, kina, divadla). Školy – leţící na území geoparku. Odborníci – týká se lidí sledujících odborná specifika území.

Komunikace s cílovou skupinou

Webové stránky Metodika informování veřejnosti vychází z celkového informačního systému Českobavorského geoparku, jehoţ jednotlivé prvky na sebe navazují a vzájemně se doplňují. Jednotícím prvkem pro všechny informační materiály je logo Česko-bavorského geoparku, které je jednotné a pro prezentaci Geoparku Egeria se liší pouze v barevném zpracování. Webovou prezentaci Geoparku Egeria najdeme na těchto webových stránkách: www.geopark.cz. Klíčová pozice v prezentaci geoparku je oslovení co nejširšího spektra potencionálních návštěvníkŧ. Informační centra Cílem infocenter je popularizace geoparku, podávání informací o jeho aktivitách a opěrných lokalitách. Z tohoto dŧvodu se uskutečňují školení pracovníkŧ infocenter a místní samosprávy, které by mělo přispět k co nejširší osvětě a vzdělání těchto lidí v oblasti podávání informací a prezentaci geoparku. Ve vzdělání je kladen hlavní dŧraz na geologické a montánní aspekty regionu, jeho historii i současnost v návaznosti na šest hlavních témat geoparku.

Informace o lokalitách Většina lokalit se nachází ve volném terénu a vyţaduje propracovaný informační systém, který řeší přístup a pohyb po lokalitě s informacemi o objektech. Systém značení přístupové trasy je tvořen těmito prvky: 

turistické směrovky – místní značení na turistických trasách, směrovky z parkovacích ploch, zastávek a nádraţí (spolupráce s KČT),



Směrové ukazatele – na křiţovatkách silnic, 45



upoutávky – na hlavních tazích a přístupových komunikacích,



billboardy – na hraničních přechodech a při silnicích I. třídy u vjezdu na území geoparku – sporné z hlediska platné legislativy,

Terénní informační systém tvoří: 

centrální informační tabule (CIT) – ve výchozích místech jednotlivých lokalit (parkovací plochy, příjezdová místa),



informační tabule (IT) – u jednotlivých zájmových objektŧ s informacemi o nich, u stávajících naučných stezek přiměřená úprava jiţ existujících prvkŧ,



panoramatické tabule – na vyhlídkových místech,



značení tras a naučných stezek.

Tiskoviny a propagační materiály  příprava k natočení osvětového filmu o Česko-Bavorském Geoparku (natočení 2013),  příprava k vydání 5 audioprŧvodcŧ po lokalitách Národního geoparku (dále jen NG) Egeria (realizace 2013),  vydání 8 regionálních geoprŧvodcŧ po lokalitách geoparku Egeria i Českobavorského Geoparku,  příprava geoturistické mapy (tisk 2013),  příprava, realizace a instalace výstavy o Česko-Bavorském Geoparku na jednotlivých území ČBG. (Základní škola Kraslice, Integrovaná střední škola ekonomická v Sokolově, Muzeum Stříbro, Kontinentální hlubinný vrt u Windischeschenbachu, Muzeum Sokolov),  spolupráce se školami a muzei v rámci výstav Muzea Sokolov. Program pro děti, odborný výklad speciálního pedagoga,  příprava společné prezentační publikace NG Egeria a Česko-Bavorského Geoparku k vydání v roce 2013,  příprava 200 ks beetagŧ pro území Národního geoparku

Egeria – sběr dat,

kompletace, spolupráce s místní samosprávou a informačními centry, správci lokalit (instalace 2013),  vydání 2 čísel společného periodika a jeho distribuce do IC a místní samosprávy spolupráce na článcích s CHKO Slavkovský les, místními spolky a samosprávou, 46

 vydání 51 druhŧ letákŧ o Národním geoparku Egeria a jejich distribuce po území;  instalace informační tabule na lokalitě Podhorní vrch u Mariánských Lázní tabule je součástí přeshraniční Geotrasy Vulkány, na které NG Egeria spolupracoval s bavorskými partnery. Tématické výstavy, přednášky, veletrhy K informovanosti co nejširší veřejnosti přispívá účast geoparku na veletrzích, seminářích a přednáškách. Veletrhy, semináře, přednášky, kde se v roce 2012 Geopark Egeria prezentoval:  prezentace geoparku na veletrhu Holiday World v Praze – pasivně,  vycházky s prŧvodci po přírodních lokalitách – akce Muzea Sokolov, přírodovědného oddělení konané pod záštitou NG Egeria,  účast na Leaderfestu ve Štramberku, 

účast na pravidelném jednání Rady národních geoparkŧ ve Štramberku,

 příprava konference na území NG Egeria o národních a evropských geoparcích a vyuţití beetagŧ37,  spoluúčast při přípravě a prezentace Česko-bavorského geoparku na mezinárodní geomorfologický konferenci v Parkhotelu v Sokolově. Průvodcovské sluţby Pro vytvoření kvalitní produktové nabídky na území geoparku Egeria jsou provozované sluţby geoprŧvodcŧ. Pro kvalitní nabídku prŧvodcovských sluţeb byly v roce 2011 vytipované vhodné lokality a témata jejich prezentace.

5.7 Analýza poptávky Hlavní skupinu návštěvníkŧ v Karlovarském kraji tvoří lázeňští hosté. Jedná se o skupinu turistŧ, vyuţívající především střednědobé aţ dlouhodobé pobyty na území Karlovarského kraje. Prŧměrná doba léčebných pobytŧ nebo ozdravných dovolených se pohybuje kolem

37

Aplikace BeeTagg kódŧ je schopná po nafocení jediného obrázku propojit daný obrázek (BeeTagg kód) s interaktivní akcí, jako je linkování na webovou adresu, staţení poţadovaného obsahu, dodání dodatečných informací, či spojení s prodejcem.

47

15,5 dne. Přičemţ prŧměrná doba pobytu turistŧ na území činí 4,5 dne. Marketing Geoparku Egeria se z tohoto dŧvodu zaměřuje především na tuto skupinu návštěvníkŧ. Při dlouhodobějším pobytu nemají lázně dostatek moţností nabídnout hostŧm plnohodnotné vyuţití volného času. Příkladem je otevření Štoly č. 1 v Jáchymově , kterou otevřelo muzeum Sokolov. Návštěvnost zde činí Ø 750 měsíčně z toho cca 70% jsou lázeňští hosté. Podstatnou část návštěvníkŧ také tvoří tzv. jednodenní turisté nebo turisté na krátkodobých pobytech. Tito vyhledávají nabízené atraktivnosti regionu a moţnosti návštěv kulturního a přírodního dědictví Karlovarského kraje. Velkou část těchto návštěvníkŧ tvoří také turisté ze zahraničí, převáţně z Německa. Odtud vychází poptávka po prŧvodcovských sluţbách především z partnerské Bavorské části geoparku.

5.8 Analýza nabídky Rozhodující nabídku cestovního ruchu v Karlovarském kraji tvoří:  lázeňství,  zdravotní cestovní ruch,  městský a kulturní cestovní ruch,  poznávací cestovní ruch (památky a přírodní zajímavosti),  dovolená na horách s moţností zimních i letních sportovních pobytŧ,  kongresový cestovní ruch,  venkovský cestovní ruch,  montánní cestovní ruch. V rámci vyuţití poptávky lázeňských hostŧ se zvaţuje na území geopaku o zřízení cestovní agentury nebo spolupráce s vybranou místní cestovní agenturou, která by byla schopná zajistit exkurzi na lokality geoparku. To samozřejmě předpokládá vytvoření základny prŧvodcŧ po lokalitách, tedy takzvaných georangerŧ. V této souvislosti se zvaţuje ve spolupráci s Bavorským geoparkem vyškolení georangerŧ v návaznosti na poptávku po těchto sluţbách. V případě turistŧ vyhledávajících jednodenní nebo krátkodobé pobyty poskytuje geopark mnoţství lokalit, které zpřístupňuje a propaguje. Propagace lokalit a prezentace činnosti geoparku probíhá na seminářích, výstavách a konferencích na území geoparku i na akcích

48

po celé České republice. Jedním z hlavních nástrojŧ propagace geoparku je zprovoznění webových stránek na doméně www.geopark.cz.

Popis produktové nabídky Produktem cestovního ruchu se rozumí kompletní "balíček" sluţeb obsahující turistický cíl, občerstvení případně ubytování včetně dopravního zabezpečení - tedy jak se sem turista dostane a proč, co uvidí nebo zaţije, kde se nají a případně ubytuje. Lázeňští hosté - poznání Z provedeného šetření po lázeňských infocentrech vyplývá, ţe většina lázeňských hostŧ na střednědobých a dlouhodobých pobytech má zájem o poznání dalších zajímavostí regionu, které jsou mimo dosah lázeňského místa. Geopark Egeria si klade za cíl do budoucna vytvářet nebo zprostředkovat exkurzi na další lokality geoparku. Nabídka by měla spočívat ve spolupráci s vybranými ubytovacími zařízeními, lázeňskými informačními centry a cestovními kancelářemi/agenturami, které nabízejí vybraný produkt-exkurzi se zajištěním prŧvodcovských sluţeb. Produkt je nastaven pro potřeby geoparku. Jednou s dalších aktivit geoparku jsou programy pro lázeňské hosty v podobě tématických přednášek.

Hosté/turisté - poznání U běţného turisty je potřeba nabídnout co nejširší nabídku sluţeb. Měl by se vytvořit produkt, který bude uspokojovat kaţdý poţadavek turistŧ všech věkových skupin. Geopark si zde klade za cíl být zastřešujícím orgánem a zprostředkovatelem sluţeb mezi jednotlivými podnikatelskými subjekty i místní samosprávou při vytváření produktŧ. Hlavním nástrojem je propagace všech těchto aktivit, spolupodílení se na sestavování balíku sluţeb a vytvoření prŧvodcovské základny pro celé území geoparku. Výletníci/návštěvníci Jedná se především o tuzemské turisty nebo turisty z německého příhraničí. Geopark se zaměřuje především na vybudování systému s propagaci doprovodné infrastruktury v terénu a kvalitní, rozsáhlé podávání informací v infocentrech. Samozřejmě i u návštěvníkŧ se počítá s vyuţitím georangerŧ a to především u německé klientely.

49

Organizované zájezdy V případě organizovaných zájezdŧ se geopark zaměřuje na uţší spolupráci s Bavorskou starnou. Do budoucna, v rámci organizovaných zájezdŧ, se chce geopark také zaměřit na větší propagaci směrem k tuzemské klientele. K tomu by měla poslouţit atraktivní značka Česko-bavorský geopark – Geoparku Egeria a její expandování do dalších krajŧ v ČR.

Cykloturisté, vodáci, ostatní sportovní cestovního ruchu Zatím se geopark zaměřuje na provozování běţné turistiky, cykloturistiky a vodní turistiky. Do budoucna se počítá s intenzivněným rozvojem sportovního cestovního ruchu.

Místní obyvatelé - poznání Je to specifická skupina a lze je povaţovat za jednodenní výletníky. Z hlediska poznání zaměření spíše na méně známé, specifické lokality regionu. Do budoucna se uvaţuje o pořádání organizovaných výletŧ pro místní obyvatele s vyuţitím geoprŧvodcŧ nebo odborníkŧ na přírodní vědy. Školy Nabídkové sluţby pro školy mají především vzdělávací a osvětový charakter. Dŧraz je kladen především na tradiční oblasti rozvoje regionu v minulosti i přítomnosti.

Odborníci V rámci Geoparku Egeria jsou pořádané odborné konference a semináře, ve spolupráci s místními spolky a odborníky, zaměřených na základní témata geoparku (geologie, montanistika, atd.). Uspořádáním rŧzných seminářŧ a konferenci se geopark snaţí přispět ke zvýšení zájmu odborníkŧ o specifika regionu.

5.9 Marketingová strategie 

Geopark Egeria se svou existencí snaţí přispívat k jménu regionu jako celku,



klade si za cíl sdruţit na základě spolupráce snahy místní samosprávy, firem a mnoha dalších organizací i jednotlivcŧ do silného celku,



rozvíjí atraktivity, akce a produkty v oblastech,



aktivuje zájem o širokou spolupráci mezi subjekty v regionu,



přispívá ke zvýšení návštěvnosti v regionu, 50



přispívá ke zvýšení příjmŧ z turistického ruchu cestou zkvalitnění infrastruktury a propagace v regionu,



projevuje snahy o bezbariérové zpřístupnění atraktivit území skupinám handicapovaných osob a seniorŧ.

6 Přehled existujících geologických institucí a aktivit na území geoparku Koordinačním centrem geoparku Egeria je Muzeum Sokolov, příspěvková organizace Karlovarského kraje. Tuto úlohu bude muzeum plnit do doby vybudování Centra Geoparku v Horním Slavkově. Po toto období bude jeho činnost úzce koordinována s Karlovarským krajem, jehoţ je příspěvkovou organizací. V rámci struktury institucí Karlovarský kraj a Muzeum Sokolov zaujímají koordinační místa. Tabulka 2 Regionální infocentra na území geoparku Egeria Stávající regionální infocentra na území Geoparku Egeria 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Hornické muzeum Krásno Hrad Loket Krajské muzeum Cheb Krajské muzeum Karlovy Vary Královská mincovna - Muzeum Jáchymov Městské muzeum Mariánské Lázně Muzeum Horní Slavkov Muzeum Nejdek Muzeum těţby cínu Horní Blatná Pavilon paleontologických a geologických dějin Země Přírodní rezervace Soos 11 Státní hrad a zámek Bečov 12 CHKO Slavkovský les Zdroj: vlastní zpracování Nositelé a další zúčastněné subjekty spolupracují s centrálními orgány a univerzitami:  Ministerstvo ţivotního prostředí ČR,  Česká geologická sluţba,  Geofyzikální ústav České akademie věd,  Česká geologická sluţba-Geofond,  Akademie věd České republiky,  Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 51

V rámci Geoparku Egeria jako části Česko-bavorského geoparku jsou vyvíjeny následující aktivity:  publikování společných informačních materiálŧ,  pořádání výstav a přednášek,  pořádání kulturních akcí,  pořádání pravidelných setkání zástupcŧ organizací zapojených do činnosti geoparku,  zapojení do spolupráce v rámci Sítě národních a evropských geoparkŧ ,  financování aktivit geoparku s pomocí národních a evropských fondŧ rozvoje.

6.1 Projekty cílené na výstavbu turistické infrastruktury v geoparku V rámci rozhovoru se správcem památkových objektŧ v geoparku Egeria Jiřím Loskotem jsem zjistila, ţe v roce 2007 byl odstartován projekt "Informační tabule v rámci projektu Česko - bavorský geopark (2007 - 2013)". Cílem projektu bude zpřístupnit, rozvíjet, chránit, ale i společně interpretovat jedinečné přírodní dědictví velkého krajinného celku území Česko-bavorského geoparku. Projekt by měl zároveň posilovat regionalní identitu území. V rámci projektu se předpokládá společná příprava i realizace jednotlivých aktivit, tak jako zpracování a vydání osvětových informačních materiálŧ a publikací například letáky, kniha o Geoparku , mapa s vyznačením významných lokalit nebo také doprovodnou broţurou. Také se uvaţuje s vyuţitím moderní technologie jako bee-tagy (cca 400x), audioprŧvodci MP3 stezkami (cca 10x), dále se předpokládá s výstavbou jedné naučné stezky. Součástí projektu je kromě výroby řady osvětových materiálŧ také zpracování 3D mapy uzemí regionu GeoLoci, vydání sady prŧvodcŧ po vybraných přírodních zajímavostech, ale také například výukové CD, doprovázené pracovními listy, distribuované následně do všech škol na uzemí geoparku. Dále bude realizováno několik exkurzí, studijních cest za účelem seznámení veřejnosti s přírodním dědictvím na obou stranách hranice. Do realiazce projektu je také zahrnut botanický prŧzkum lokality Tisovec u Kraslic. Bude připraveno a vytištěno 150.000ks. letákŧ, 5.000 kniţních geoprŧvodcŧ a 2.000ks kníţek o geoparku. Budou uspořádány alespoň dvě přeshraniční exkurze a proveden botanický prŧzkum lokality Tisovec u Kraslic. Alespoň třikrát do roka se uskuteční schŧzka společné koordinační skupiny. Informační tabule by měly být umístěné na zhruba 2/3 území Karlovarského kraje a vybraných lokalitách, cenných a zajímavých z hlediska geoturistiky a montánní turistiky. Některé tabule budou také umístěny v obcích a 52

městech, avšak větší část ve volném terénu geoparku Egeria. Úspěšná realizace daného projektu by měla přispět k prezentaci části Česko - bavorského příhraničí. Záměrem projektu je dostat geopark Egeria do podvědomí obyvatel Karlovarského kraje a do podvědomí tuzemské a návštěvnické veřejnosti. V srpnu roku 2012 byla dokončena první etapa projektu. A tak pro návštěvníky těchto lokalit bylo zhotoveno 18 000 rovněţ trojjazyčných informačních letákŧ rozdělených do šesti témat, ke kterým lze jednotlivé lokality přiřadit. Jedná se o tato témata: geologie a geomorfologie, prameny a lázeňství, vulkanismus, mineralogie a paleontologie, hornická historie, těţba uhlí a rekultivace. Informační letáky je moţné získat v informačních centrech, v muzeích Karlovarského kraje. Po úspěšné realizaci první etapy projektu bylo také umístěno 46 trojjazyčných (česky, německy, anglicky) informačních tabulí v blízkosti 27 geologicky zajímavých lokalit. Většina těchto tabulí se nachází v přírodě, přibliţně třetina z nich je umístěna v obcích a městech v blízkosti místních geologických fenoménŧ. Lokality jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území karlovarské části geoparku. Úspěšná implementace projektu tak přispěla k naplnění myšlenky geoparku Egeria, kterou je zviditelněni a prezentace významných lokalit, zvýšení turistické návštěvnosti lokalit a oţivení turistického ruchu v regionu. Tabulka 3 Informační tabule v rámci projektu Česko - bavorský geopark Rozpočet projektu "Informační tabule v rámci projektu Česko - bavorský geopark (2007 - 2013)" Druh údajŧ Bavorská část projektu Česká část projektu Stavební údaje 166 000 9 000 Výdaje na vybavení 137 560 22 800 Personální výdaje 297 000 37 000 Sluţby 152 500 440 890 Ostatní výdaje 17 000 0 Reţijní výdaje 17 000 0 Celkové výdaje 770 060 509 690 Harmonogram úhrady celkových výdajů v jednotlivých letech Rok 2007 0 0 2008 0 0 2009 0 0 53

Celkem v € 175 000 160 360 334 000 593 390 17 000 17 000 1 279750 € 0 0 0

2010 2011 2012 2013 Celkové výdaje Financování Zdroj financování Prostředky Cíle 3 Národní prostředky Veřejné prostředky Státní rozpočet Krajský rozpočet Obecní rozpočet Ostatní veřejné zdroje Soukromé zdroje Celkem výdaje Zdroj: vlastní zpracování

106 300 286 380 279 880 97 500 770 060

111 800 171 890 155 000 71 000 509 690

218 100 458 270 434 880 168 500 1 279 750

539 042 231 018 231 018 0 0 0 231 018 0 770 060

433 236 76 454 76 453 25 485 0 0 50 970 0 509 690

€ 972 278 307 472 307 4 25 485 0 0 281 988 0 1 279 750

Údaje o financování projektu mi byly poskytnuté na základě emailové korespondence s zástupcem projektu na české stráně Ing. Michaelem Rundem, který je zároveň ředitelem Muzea v Sokolově.

6.2 Přehled aktivit šetrné turistiky na území Geoparku Egeria

6.2.1 Cykloturistika Síť cyklostezek, podobně jako u pěších tras, probíhá celým územím geoparku a další se i nadále budují. Seznam lokalit Geoparku Egeria dostupných po cyklotrasách: Tabulka 4 Cyklotrasy v Karlovarském kraji Číslo cyklotrasy

Lokality

36 – Krušnohorská Ţandovské kyselky, Komorní hŧrka, Františkovy Lázně Vysoký magistála

kámen, Rolava, Přebuzské vřesoviště, Jelení, Horní Blatná, , Bludná, Rýţovna, Boţí Dar - rašeliniště,

204 – Cyklostezka Sokolov - Arboretum Antonín, Staré Sedlo - Údolí Ohře – Ohře

Pseudokras, Svatošské skály, Karlovy Vary

361 IV., V., VI.

Podhorní vrch, Mariánské Lázně, Smraďoch, Prameny, Kladské rašeliny, Kynţvartské kyselky, Kynţvartský kámen

362

Bečov n. T, Horní Slavkov 54

2000

Přebuz, Pernink

2002

Pernink, Abertamy, Potŧčky-Podlesí

2008

Boţídarský Špičák, Zlatý Kopec, Holubí skalky

2016

Hory – Karlovarská dvojčata

2017

Sokolov – Lom Michal, Kostel sv. Mikuláše (staré štoly), Horní Slavkov, Moučné Pytle

2043 a 2044

Rotavské varhany, Šindelová – Kamenný hříb – torzo vysoké pece

2057, 2063a2064

Goethova skalka, Pískovna Pomezná, Lokalita U cihelny

2074, 2179, 2183, Chlum sv. Máří-Lítovská výsypka, Habartov – dŧl Medard-Libík, 2184

Hřebeny, Oloví, Studenec

2129

Doubrava, Ţelezná hŧrka, (Kyselecký hamr)

Zdroj: Vlastní zpracování Další dostupné lokality na kole (mimo značené cyklotrasy):    

Dŧl Jeroným, Krásno Dlouhá stoka, Kříţky Soos Andělská hora

Karlovarský kraj, odbor cestovního ruchu, vydal počátkem roku 2010 sérii prŧvodcŧ, které cyklisty provedou po zajímavostech a památkách kraje (mapa viz. příloha č. 1). "Série map byla zpracována ve třech jazykových mutacích a obsahuje výlety pro různé druhy turistiky (pěší, cyklo, zimní a autoturistiku). Mapa také obsahuje 25 okruţních výletů do všech regionů kraje. Autoři se zaměřili při sestavování okruhů především na horské oblasti Krušné hory, Slavkovský a Český les, kam umístili 15 tras, tedy většinu ze zveřejněných výletů. Ostatní cyklotrasy vedou po Chebsku, Ţluticku či Touţimsku, nebo na Sokolovsko a Karlovarsko".38

6.2.2 Vodácká turistika Vodácká turistika v Karlovarském kraji je rozšířená a vyhledávaná díky Ohři, čtvrté nejdelší řece v České republice. V rámci dalšího rozvoje této turistiky se realizuje projekt 38

Cyklo: Cyklotrasy. In: Kr-karlovarsky.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.krkarlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy/

55

„Vodácká Ohře“ pod Agenturou projektového a dotačního managementu, příspěvkovou organizací Karlovarského kraje. Jedná se o soubor aktivit, vzniklých na základě zájmu vodácké veřejnosti, zaměřených na podporu a rozvoj vodáctví a vodácké turistiky na řece Ohři a jejích přítocích. Řešeny jsou především otázky typu kvality zázemí pro vodáky, splavnosti řeky, marketingové podpory, informovanosti, ţivotu nebezpečných jezŧ, ale například i otázky společenského ţivota.

6.2.3 Lyţařská turistika - běţecké lyţování Karlovarský kraj nabízí turistŧm nejen lázeňskou léčbu, ale i vynikající podmínky pro letní i zimní rekreaci. Zatímco v létě turisté preferují historické památky, v zimě do Karlovarského kraje míří stovky lyţařŧ. Krušné hory známé nejen kvalitními skiareály, ale i

rozsáhlou sítí upravovaných běţeckých tras. Krušné hory jsou hlavním střediskem

lyţařské turistiky v kraji. Nejčastějším cílem lyţařŧ je samozřejmě Klínovec a Boţí Dar. V prostoru Boţídarského Špičáku je vybudovaná síť lyţařských stop pro širokou lyţařskou veřejnost v celkové délce přesahující 55 km. Skiareál Klínovec je největším lyţařským areálem Krušných hor. Nabízí 10 km strojově upravovaných tratí na sjezdovkách všech obtíţností. Velmi vyhledávaným cílem lyţařŧ je také Krušnohorská magistrála s celkem 80 km upravovaných běţeckých tras. Celou oblast západních Krušných hor protínají jak Krušnohorská magistrála (KLM), tak i Ski magistrála (SM). Obě magistrály jsou spojeny Ski magistrálou. Na Nejdecku bylo v roce 2012 upraveno celkem 45 km běţeckých stop. Mezi nejvyhledávanější patří trasa N. Hamry – Chaloupky – Jelení a „ţlutý“ okruh N. Hamry – Chaloupky – N. Hamry. Bezpečným prŧvodcem po nejdeckých stopách je mapka, kterou zájemcŧm nabízí Infocentrum v Nejdku nebo internetový server města Nejdku. Pro milovníky běţeckého lyţování areál Horná Blatná nabízí 80km lyţařských tras, které navazují na Krušnohorskou magistrálu. Dalším centrem pro lyţařské sporty je Slavkovský les. Zde není tak hustá síť lyţařských stezek, zato je tu větší moţnost vyuţití málo známých nebo neznačených stezek. V okolí Březové na Sokolovsku jsou nyní strojově udrţované čtyři okruhy v délce od tří do 12 kilometrŧ. Spojují Kostelní Břízu, Lobzy, Kamenici a obec Rovnou. Postupně by měly být trasy dotaţeny ke Krásnu a Pramenŧm a později aţ k Mariánským Lázním. Významné lyţařské terény jsou také v Mariánských Lázních s celkovou délkou lyţařských tras 25 km.

56

6.2.4 Hipoturistika Karlovarský kraj vypracoval studii "Terénní mapování sítě jezdeckých stezek a koňských stanic v Karlovarském kraji". Studie obsahuje informace o koňských stanicích, jezdeckých klubech a oddílech a statcích zaměřených na chov koní. Ve studii jsou také uvedené moţnosti agroturistiky a venkovské turistiky a nabízené produkty orientované na koně. V rámci zpracovaného dokumentu je navrţeno a popsáno 8 stezek i s návrhy na zajištění funkčnosti a značení. Tento dokument však nebyl nikdy vyuţit, avšak v kraji vzniká 14 značených stezek, jejichţ přehled je v tabulce č.2 a velké mnoţství farem má své vlastní, neznačené stezky. V Příloze č. 3 je také uveden seznam všech stanic nacházejících se v regionu. Karlovarský kraj také vytvořil webové stránky www.kvagro.cz, kde jsou uvedené subjekty zabývající se agroturistikou, články a kalendář akcí. Tabulka 5 Seznam značených hipostezek v Karlovarském kraji Číslo trasy Název trasy

Délka trasy (v km) 1. Severní 7 2. Pšovská 20 3. Kozelka 12 4. Čapkova 10 5. Štědrá spojka 10 6. Putování kolem Třeboňského vrchu 11 7. Spojnice do hipostanic vedoucí mimo značené trasy 8 8. Jezero 10 9. Skoky, Vysoká Štola 6 10. Luţec 6 11. Oldřichov 10 12. Prosekaná 7 13. Vlčinec 11 14. Karlovy Vary - Rittersgrun 40 Zdroj: vlastní zpracování

6.2.5 Regionální (oblastní) turistika V současné době Karlovarský kraj připravuje přeshraniční projekt pod názvem "Porcelánová stezka", která povede z Bavorské části Česko-bavorského geoparku přes území geoparku Egeria po muzeích tématicky zaměřených na porcelán. Do realizace stezky jsou také zapojeny podniky vyrábějící porcelán.

57

Dalším projektem v rámci přeshraniční spolupráce je projekt Česko - bavorského geoparku "Přeshraniční naučné stezky" vedené po vývěrech přírodních minerálních a léčivých vod, lázeňských měst a dalších lokalit s podobnou tématikou.39

6.2.6 Montánní turistika Montánní turistika má v Karlovarském kraji velký potenciál. Díky bohaté hornické historii, těţbě nerostných surovin, která probíhala uţ od středověku aţ prakticky do dnešních dnŧ, má Geopark Egeria na svém území velké mnoţství dŧlních děl. Hornická činnost probíhala především ve dvou hlavních geomorfologických jednotkách geoparku - Krušných horách a Slavkovském lese. Montánní lokality Geoparku Egeria jsou Slavkovský les a Krušné hory. Slavkovský les. Dŧl Jeroným (dosud není přístupný pro veřejnost), Dlouhá stoka, Hornické muzeum Krásno, město Krásno a okolí, Hubertova peň, Pivovarské sklepy v Horním Slavkově - (v současné době nepřístupné), město Horní Slavkov a okolí, Hornické muzeum Sokolov. Krušné hory. Jáchymov – Štola č. 1, okolí města Boţí Dar, Blatenský příkop, Rýţovna, Zlatý Kopec, Horní Blatná – Vlčí a Ledová jáma, Hřebenná – Červená jáma, město Abertami a okolí, Vysoká Pec u Nejdku, město Přebuz a okolí, Jelení. Management geoparku Egeria si je vědom přírodovědných, kulturních, archeologických a hornických hodnot území. Proto v rámci svých vlastních aktivit, technicky dostupných moţností a ve spolupráci s příslušnými institucemi a subjekty bude vyvíjet maximální snahu o zpřístupnění všech těchto hodnot v rámci udrţitelného cestovního ruchu i osobám a skupinám osob handicapovaných a seniorŧm, včetně jejich doprovodŧ.

39

oba projekty jsou financované z evropských fondŧ na podporu přeshraniční spolupráce Cíl 3.

58

7 Geopark Egeria a Montanregion Krušnohoří Poznatky získané o projektu mi byly poskytnuté ředitelkou Oblastního muzea v Mostě Libuší Pokornou a následně doplněny na základě analýzy dokumentŧ a krajských časopisŧ týkajících se této problematiky. Období rudného dolování mělo velký vliv na vytvoření kulturní krajiny Krušnohoří. Těţba rudého uhlí přispěla k vytvoření ekonomických rajonŧ se shodným charakterem řemeslné a domácké výroby, které se udrţely na obou stranách hranice aţ do poloviny 20. století. A tak dnes Krušné hory pojímáme jako jednotné geologické, geografické a kulturní území. Protoţe hornictví po dlouhou dobu určovalo charakter regionu Krušných hor, stalo se jedním ze zásadních hledisek pro projekt Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. Cílem projektu je dosáhnout v dlouhodobém horizontu zařazení kulturní krajiny Krušných hor do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

První etapa projektu Projekt s názvem "Hornická a kulturní krajina Krušnohoří" poprvé vstoupil do podvědomí veřejnosti v roce 1998. Iniciátorem vzniku projektu byly saská technická univerzita TU Bergakademie Freiberg.40 Tak byla v roce 2000 vytvořena pracovní skupina jejímţ úkolem bylo zpracování studie proveditelnosti. Na základě výsledkŧ studie byl vymezen Montanregion Erzgebirge jako území s více neţ 800 let trvající hornickou a hutnickou tradicí. V rámci studie byly definovány montánní činnosti, které po dobu několika sta let ovlivňovaly hospodářský, kulturní a materiální rozvoj Krušnohoří. Z výsledku této studie vzešlo, ţe k následnému postupu projektu "Hornický region Krušnohoří" náleţí zahrnout i českou část Krušných hor. Historická provázanost dvou státŧ v minulých dvou stoletích, vedla českou stranu k tomu, aby se v roce 2003 zapojila do tohoto projektu. K projektu se tehdy přidal pouze Ústecký kraj. Karlovarský kraj začal spolupracovat aţ v roce 2009. Zájem o spolupráci se saskou stranou ovlivňovalo také to, ţe v dané době se mezi dvanácti kulturními památkami zapsanými na Seznamu světového dědictví UNESCO ţádná se nenacházela na území Ústeckého a Karlovarského kraje. A tak společný projekt dvou státŧ Montainregion Krušnohoří/Erzgebirge mohl stát prvním krokem ke zařazení hornické krajiny Krušných hor na Seznam UNESCO. Spolupráce v rámci tohoto projektu by zajistila dlouhodobý rozvoj regionu, zlepšení jeho image a zvýšení známosti Krušnohoří v 40

druhá nejstarší stále fungující vysoká hornická škola na světě, která byla zaloţena v roce 1765. První nejstarší je v Jáchymově, která byla zaloţena v roce 1716.

59

mezinárodním měřítku. Česká strana si byla vědoma také toho, ţe je nezbytně nutné zvyšovat ekonomickou situaci v regionu, která byla výrazně postiţena na konci 20. století. Ne méně významným dŧvodem spolupráce byla také skutečnost, ţe projekt mŧţe ve svém dŧsledku podpořít rozvoj cestovního ruchu a s tím související hospodářský rozvoj celé horské oblasti. Je nutno říct, ţe projekt je svým zpŧsobem reakci na společenské tendence, které spočívají v poznávání společného dědictví minulosti.

Druhá etapa projektu V roce 2006 byl v rámci projektu Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge zpracován dílčí projekt pod názvem „UNESCO − projekt Montanregion Krušnohoří − úvodní studie kulturně historické krajiny české části Krušných hor“. (Finanční prostředky na realizace projektu byly vyhrazené se Společenské iniciativy EU v rámci programu INTERREC IIIA). Cílem tohoto dílčího projektu bylo posouzení, zda české Krušnohoří, jako kulturní krajina s hlubokou historickou tradicí disponuje významnými objekty, které by se mohly zapsat na Seznam světového dědictví lidstva. Vybrané památky byly posouzené z těchto hledisek: •

podzemní a nadzemní hornické památky,

•

hornická města, sídliště a hornictvím ovlivněné stavby,

•

krajina formulovaná hornickou činností,

•

umělecká řemesla, hudba a literatura,

•

národní ráz a zvyky,

•

tradiční vývoj od prŧmyslové výroby k moderní hospodářské oblasti.

Posouzení potenciálu českého Krušnohoří bylo zaměřeno na mapování památkových objektŧ, institucionálně schromáţďovaným předmětŧm a písemnostem. Při zkoumání krušnohorského území byla věnována také pozornost archivním materiálŧm a artefaktŧm hmotné a duchovní kultury, které mohou poskytnout informace o středověkém zpŧsobě ţivota místních obyvatel. Po dŧkladném prŧzkumu a posouzení se ukázalo, ţe česká strana Krušnohoří má velký památkový potenciál k zapojení do projektu Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge. Vytipováním vhodných objektŧ na české straně bylo navrţeno 6 objektŧ a jejich výběr je posuzován z hlediska rozloţení v celém pásu Krušnohoří tak, aby doplňoval síť památkových objektŧ rozloţenou v celé ploše Krušnohoří.

60

Třetí etapa projektu Další dílčí iniciativou v návaznosti na projekt Mntanregion Krušnohoří/Erzgebirge byl projekt „Středoevropská kulturní krajina Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří – cesta ke světovému dědictví UNESCO“. Projekt byl připraven a podán v rámci dlouhodobé spolupráce saských a českých partnerŧ projektu, kterými jsou odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje, Oblastní muzeum v Mostě, Institut für Industriearchäologie, Bergakademie

Wissenschafts

Freiberg

a

-

und

Förderverein

Technikgeschichte Montanregion

(IWGT)

Erzgebirge

der

e.V.

TU

Cílem

přeshraničního projektu je společné podání ţádosti na zahrnutí „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří“ jako stále se rozvíjející kulturní oblasti do seznamu světového dědictví UNESCO. Na saské straně bylo zpracováno sedm a na české straně šest pilotních studií, v nichţ byly dokumentovány a popsány vlastnosti vybraných objektŧ světového dědictví. Německé pilotní studie byly zpracovány podle jednotlivých měst, respektive obcí. Na české straně byly definovány takzvané krajinné památkové zóny, které zahrnují celé části krajiny s montánními historicky významnými technickými památkami. Montanregion Krušnohoří dnes zahrnuje 7 německých a 6 českých lokalit a míst, které reprezentují přírodní vývoj i hornickou minulost Krušných hor. Do seznamu jsou zahrnuté třeba hornické město Krupka se štolou Starý Martin, vrch Mědník, město Jáchymov, také Blatenský vodní příkop v Horní Blatné, sejpoviště u Boţího Daru a dŧl Mauritius v Hřebečné. Na saské straně je to například historická hornická města Annaberg, Marienberg, Freiberg a řada pozŧstatkŧ po dolování v německé části Krušnohoří. Jak uţ bylo řečeno oblast Krušných hor představuje památky spojené s historickou těţbou kovŧ a kromě dŧlních děl a hornických měst se jedná především o krajinu, poznamenanou výraznou montánní činností. Kraje se na české straně v této mezinárodní aktivitě angaţují v rámci Programu Cíl 3/Ziel 3, financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj. Čtvrtá etapa projektu V lednu roku 2012 projednala projekt saská vláda a české Ministerstvo kultury mu dalo zelenou. A tak v březnu téhoţ roku byly památky zapsané na Indikativní seznam památek UNESCO ČR (viz. příloha č.3). A tak projektu uţ nestojí nic v cestě a pokud by plány Čechŧ i Němcŧ vyšly, ocitne se krušnohorská krajina podél hranic na Seznamu světového kulturního dědictví v roce 2015. Během letošního roku bude zpracována nominační dokumentace pro české lokality – takzvaně velký pasport. Náklady budou financovány z 61

rozpočtu Karlovarského kraje, z dotace ministerstva kultury z programu Podpora památek UNESCO, z rozpočtu Oblastního muzea Most a z rozpočtu obcí. V případě splnění harmonogramu příprav přeshraniční nominace se počítá s podáním ţádosti o společný zápis na seznam UNESCO v roce 2015.

7.1 Počátky dolování v Krušných horách První vlna slovanské kolonizace v Krušných horách proběhla kolem 13. století. Jíţ v té době se v horách dolovala ţelezná ruda, cín nebo také měď. V 14. století dochází k rozšiřovaní hranic osídlení a rostoucí počet obyvatelstva si vynutil zvyšování výroby nástrojŧ a zboţí a k tomu bylo zapotřebí více obecných kovŧ. S rozvíjející se těţbou rostla hutní a zpracovatelská odvětví (hamry, řemesla). Od poloviny 15. století dochází

k

rychlému rozvoji těţby stříbra. V 16. století proběhl neobyčejný rozkvět Jáchymova. Stříbro zajišťovalo jeden z hlavních příjmŧ panovníkŧm, těţila z toho také šlechta a města. V 17. a 18. stoletích zaznamenává dolování úpadek. Dŧvodem byly technické potíţe, třicetiletá válka, dŧsledkem, které byl dlouhodobý hospodářský úpadek nebo také násilná rekatolizace obyvatelstva. V 19. stol. se většina rudných dolŧ pouze udrţovala a postupně dochází ke stagnaci ţelezářské výroby v českém Krušnohoří. Ve 20. století přestává mít význam, avšak pokračuje těţba stříbra a mědi avšak pokračuje těţba ţelezné rudy (těţba ukončena v Měděnci v r. 1992) a cínu (těţba ukončena 1991). Po 2. světové válce došlo k intenzivním dolování uranových rud na obou stranách Krušných hor. Na české straně to bylo zejména v okolí Jáchymova (těţba ukončena 1970).

7.2 Region Krušných hor - území s mimořádnou hodnotou V únoru letošního roku byla do Paříţe podána společná německo-česká ţádost o zapsání krušnohorské hornické a kulturní krajiny na Seznam světového dědictví UNESCO. Ţádost byla podána za obě země Spolková republika Německo, která projekt iniciovala a je v něm po celou dobu vedoucím partnerem. A tak v únoru 2013 začál rozsáhlý a náročný schvalovací proces, na jehoţ konci je šance, ţe se Krušnohoří v roce 2015 zařadí po bok takových světových památek, jako jsou pyramidy v Gize, Velká čínská zeď, athénská Akropole, katedrála Notre-Dame v Paříţi či národní park Grand Canyon v USA. Při srovnání s těmito významnými památkami světového kulturního a přírodního dědictví si mŧţeme poloţit otázku, v čem spočívá výjimečnost Krušnohoří a jaká je šance, ţe se nominační proces bude úspěšný. Dle mého názoru, Krušné hory mají světu co nabídnout a 62

na druhou stranu, pokud se skutečně na seznamu UNESCO ocitnou, bude to pro ně nepochybně obrovská příleţitost nastartovat budoucí rozvoj. Univerzální postavení Krušných hor spočívá v tom, ţe se jedná o region, který byl v posledních více neţ 800 letech ovlivňován hornictvím a zpracováním rud. Tyto obory zásadně přispěly k vytvoření jedinečné kulturní krajiny na obou stranách česko-německé hranice a napomohly v rozvoji technologii vědy a umění, coţ mělo za následek rozvoj svébytných tradic a obyčejŧ. V oblasti dobývání rud, úpravárenství a metalurgie byly Krušné hory po staletí světovým lídrem a výrazně přispěly k rozvoji těchto oborŧ v Evropě. Vliv hornictví se v regionu dodnes projevuje nejen obrovským mnoţstvím hornických nadzemních i podzemních památek či souvisejících objektŧ a ve světovém měřítku zcela ojedinělou koncentrací autentických horních měst, ale i mnoţstvím nemateriálních aspektŧ, které charakterizují hornickou kulturní krajinu mezinárodního významu. Města Krušných hor disponují velkým mnoţstvím kulturních a přírodních památek zobrazujících vývoj hornictví a hutnictví v regionu. Lokality poděl Krušných hor dokumentují řadu památek hospodářského a kulturního vývoje z téměř celého minulého tisíciletí. Tento mimořádný význam regionu je představen jak technickými i občanskými památkami, tak i církevními stavbami, areály, sídelními útvary, přírodními ojedinělostmi, které tvoří specifickou kulturní krajinu. Cílem české a saské strany by mělo být zachovat a dále zvelebovat celý komplex památek ve všech souvislostech a vazbách. Nástrojem slouţící k těmto účelŧm je právě projekt Montanregion Krušnohoří, který v dlouhodobém horizontu zohledňuje zařazení kulturní krajiny Krušných hor na Seznam kulturního dědictví UNESCO. V projektu se angaţují česká strana, reprezentovaná Ústeckým a Karlovarským krajem a saská strana představena rozvojovou agenturou Wirtschaftsförderung Erzgebirge a technickou univerzitou Bergakademie ve Freibergu. Na základě studie proveditelnosti zpracovanou saskou stranou, vyplývá, ţe vědecké a technické činnosti a díla z oblasti hornictví a následného zpracování rud a kovŧ dosahují mezinárodního významu a uplatnění. Významný je vznik a vývoj báňského školství s jeho začátky v Krušných horách. První státní montánní škola byla zaloţena v Jáchymově v roce 1716 jako první horská škola na světě. Obecně mŧţeme konstatovat, ţe hornictví a hutnictví přispělo velkou měrou k rozvoji měst, státních útvarŧ, vědy a techniky, řemesel, obchodu a vzdělanosti. Ačkoliv těţba kovŧ v Krušných horách byla v roce 1992 zastavena, projekty 63

cílené na rozvoj turistiky v této oblasti otevírají nové cesty k zpětnému oţivení Krušných hor a obnově zpřetrhaných tradic. Do projektu Montanregion Krušnohoří/Ezergebirge jsou zahrnuté lokality jejíţ vývoj je ovlivněn více neţ 800letou hornickou a hutnickou minulostí. Krajina se vyznačuje přírodními útvary, areály i jednotlivými památkami, společenskými zvyklostmi a vztahy, které ji charakterizují a odlišují od ostatních území Evropy. Právě tyto mimořádné hodnoty spočívající v jedinečné kombinaci zachovalých hmotných památek a vlivŧ minulých epoch jsou zohledněny pří nominaci kulturní krajiny podél Krušných hor do Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Montanregion je územím, které na svém historickém vývoji dále staví svŧj hospodářský rozvoj a to prostřednictvím přeshraniční spolupráce. Na základě toho, ţe historický vývoj Montanregionu probíhal v minulosti na obou stranách hranice obdobně poslouţilo jako podnět ke spolupráci. Ještě ve středověku se hranice na pomezi dvou státŧ neoddělovala, coţ umoţňovalo jak hospodářskou spolupráci, tak společenskou komunikaci. Ruda vytěţená v Čechách se například zpracovávala v saských hutích a hamrech, nářadí a potraviny se vozily ze Saska do Čech. V období po druhé světové válce dochází ke zvýšení prohlubování rozdílŧ v hospodářském a ekonomickém rozvoji dvou státŧ. Zcela odlišný vývoj v obou územích v minulých desetiletích představuje pro českou stranu určitou nevýhodu pro realizaci společného projektu. Na rozdíl od saské strany, památky a krajina v českém Krušnohoří byly a stále jsou zanedbávány a některé jsou zcela devastované. Zcela zmizely historické tradice a zvyky a u většiny místních obyvatel chybí vztah k území a památkám.

7.3 Památky nominované na Seznam kulturního dědictví UNESCO V rámci projektu Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge bylo na saské straně vybráno sedm a na české straně šest objektŧ, které představují mimořádný význam pro region. Montanregion představuje celek o celkové rozloze více neţ 4 000 km2, jehoţ dnešní vzhled byl výrazně ovlivňován hornictvím a hutnictvím. Jádrem je přírodní krajina se specifickými geologicko-geografickými poměry. Co se tyká okrajových oblastí, které jsou v dŧsledku úzkých ekonomicko-kulturních a nebo politicko-územních vztahŧ propojeny s jádrem. Na české straně je to celá část Podkrušnohoří, které bývalo významných agrárním zázemím pro krušnohorské rudné dolování a poté industrializovaným územím. Všechna vybraná místa se na české straně týkají pouze těţby a zpracování rud, a neberou do úvahy jiná místa a objekty související s těţbou a zpracováním uhlí a jiných nerudných 64

surovin v těsné blízkosti Krušných hor. Do přeshraničního projektu Montanregion Krušnohoří byly na české straně území zařazeny do seznamu pouze tyto oblasti: Tabulka 3 Oblasti nominované na Seznam kulturního dědictví UNESCO Oblasti nominované na Seznam kulturního dědictví UNESCO Česká republika

Sasko

Hornická oblast Krupka

Historisches Bergbaugebiet Altenberg

Hornická oblast Měděnec

Historisches Bergbaugebiet Freiberg

Hornická oblast Jáchymov

Historisches Bergbaugebiet Marienberg

Hornická oblast Boţí Dar

Historisches Bergbaugebiet Annaberg

Hornická oblast Horní Blatná Historisches Bergbaugebiet Scheneeberg Hornická oblast Hřebečná

Historisches Bergbaugebiet Schwarzenberg Bergbaugebiet Uranerzbergbau

Zdroj: vlastní zpracování Výběr památek pro zařazení do Seznamu UNESCO byl proveden jen z územního jádra, čímţ byly vynechané okrajové oblasti. Výběr byl realizován tak, aby objekty představovaly a charakterizovaly českou stranu Krušných hor. Památky zohledňují prezentaci potenciálu z české strany Krušnohoří. Pracovní skupiny na české straně se snaţila provádět výběr památek tak, aby vybrané příklady byly rozmístěny po celém územním jádru. Obrázek 3 Jádro a okrajové oblasti Montanregion Krušnohoří

4 .

2 1

5

3

6

.

65

Zdroj: UMLAUFOVÁ, Zdeňka. České podzemí: Montanregion Krušnohoří/Ezgebirge – hornická krajina evropského významu. In: Ceskepodzemi.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: Montanregion Krušnohoří / Ezgebirge – hornická krajina evropského významu.

1. Hornické město Jáchymov nebo také stříbrná metropole Krušných hor představuje mimořádný význam pro region. Město je povaţováno za rodiště dŧlních věd, protoţe jiţ v roce 1716 zde byla zaloţena první hornická škola na světě. V rámci projektu Montanregion Krušnohoří/ Erzgebirge je představeno jako město s historií dobývání uranové rudy. Navíc v Jáchymově v roce 1906 vznikly první radonové lázně na světě. Město je významné také z hlediska mincovnictví. Stříbrné mince, které zde byly raţeny od roku 1520, se nazývaly jáchymovské tolary a značně ovlivnily celý evropský měnový systém. Typická pro město je gotická a renesanční architektura, která odráţí vývoj hornické činností Jáchymova. Je zde k naleznutí první evropský luteránský kostel. Četné montánní památky v okolí města dokládají těţbu uranové rudy po druhé světové válce. 2. Montánní krajina Hřebečná představuje 400letou historii dobývání cínovce v křemenné hornině. Právě z období intenzivního dobývání rudy zejména v 16. aţ 18. století se zachoval velký počet nadzemních i podzemních montánních památek. Podzemní sloje významného dolu Mauritius náleţí k největším svého druhu na celém světě a impozantní propadliny Červeného dolu (Rote Grube) jsou nejrozsáhlejší poddolovanou oblastí na české straně Krušných hor. 3. Hornické město Boţí Dar je nejvýše poloţené město ve střední Evropě. Montánní krajina Boţí Dar nabízí památky hornické činnosti, které představují dobývání stříbrné a kobaltové rudy a polymetalických rud od 16. do 19. století. Jedním z nejvýznamnějších obyvatelem města byl lidový básník Anton Günther (1876 – 1937), který přispěl k zachování slovesnosti Krušných hor. 4. Montánní krajina a hornické město Horní Blatná. Město je ukázkou plánovité výstavby krušnohorského hornického města na počátku 16. stoletím s dodnes zachovanou svou pŧvodní strukturu. Od 16. století se v místních dolech těţila cínová ruda, později pak křemen a ţelezné i manganové rudy. Blatenský vodní příkop je jako nejdelší a nejvýznamnější umělý příkop v české části Krušných hor svědkem vývoje montánního systému získávání energie.

66

5. Montánní krajina Měděnec. Na úpatí hory Mědník jiţ od 10. století dobývala měděná ruda s obsahem stříbra. Montánní krajina je proto příkladem téměř 700letého trvalého těţení ţelezných a měděných rud v oblasti středního Krušnohoří. Významnou památkou v této oblasti je Štola Marie Pomocné se známou malachitovou jeskyní a dlouhou historií těţby stříbra a mědi. 6. Montánní krajina a hornické město Krupka pověstné dobýváním cínové rudy z plochých chodeb v horském masivu jiţ od 14. století. Jako nejstarší těţba cínu ve střední Evropě měla hornická činnost v okolí Krupky značný vliv na vývoj nových technologií, které se uplatnily i v jiných revírech v Čechách a v Sasku. K nejvýznamnějším této oblasti patří štola Starý Martin (Alt Martin), která představuje technologii a historii dobývání rud v revíru Krupka a je vstupem do nejdelší chodby dolu na cín ve střední Evropě.

67

8 Zařazení objektů na Seznam UNESCO hrozba nebo příleţitost? Vzhledem k tomu, ţe lokality a objekty, které byly zapsané na Indikativní seznam památek České republiky a zajištěné plošnou památkovou ochranou vyplývající ze zákona41, někteří podnikatelé se obávají restriktivní památkové politiky. Při dodrţení základních principŧ udrţitelnosti rozvoje, které by měly platit obecně bez ohledu na památkový status, krajinné památkové zóny by neměly mít ţádný negativní vliv na běţný ţivot a podnikání. Totéţ platí i pro případ kladného verdiktu UNESCO. Lokality Světového dědictví třeba trvale chránit, aby byly zachovány pro budoucí generace, UNESCO jako takové však nemá ţádnou moţnost ovlivnit platné české právo a soukromé majetky. Naopak, případné uznání Montanregionu Krušnohoří jako Světového dědictví UNESCO je jedinečnou šancí, aby se Krušné hory uchovaly jako ţivoucí, po celém světě známá kulturní krajina výjimečného významu, a aby region obdrţel nové podněty ke svému rozvoji. Stejně jako v jiných světových lokalitách, jeţ jiţ byly zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO, lze očekávat, ţe i na Krušnohoří by tento zápis měl velmi pozitivní dopad. Ať uţ jde o zvýšení počtu turistŧ, zvýšení image regionu (z čehoţ budou profitovat i zdejší kulturní statky a místní podnikání), lepší přístup k dotačním programŧm či prohloubení regionální identity a česko-německé spolupráce. Jeden z dalších krokŧ Krušnohoří bude vytvoření vlastního profilu území. Celosvětově známá a uznávaná pečeť kvality Světového dědictví UNESCO by k tomu výrazně přispěla. Jedním z problémŧ ve vývoji projektu Montanregion Krušnohoří je skutečnost, ţe místnímu obyvatelstvu chybí vztah k území a s tím projevující se nezainteresovanost ve vývojiprojektu. Oslovená města, obce, turistická zařízení a firmy nemají zájem o aktivní zapojení do projektŧ, coţ negativně ovlivňuje projekt z hlediska tvorby nových produktu cestovního ruchu. Dle mého názoru by bylo vhodným řešením v této situaci uzavírání smlouvy o spolupráci a propagaci geoparku Egeria s klíčovými institucemi v území. Podrobný popis spolupráce (viz. série doporučení v sekci Příprava a zaloţení funkčního systému řízení geoparku).

41

zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění zákona 425/1990 Sb.). Poslední změna zákon č. 227/2009 Sb.

68

NÁVRHOVÁ ČAST 9 Série doporučení Po dŧkladné analýze a vyhodnocení všech relativních informací jsem přispěla k závěru, ţe hlavními strategickými cíli geoparku v návaznosti na udrţitelný rozvoj území by měly být:  kvalitní organizační a institucionální zajištění činností geoparku,  zavádění vzdělávací a výzkumné činnosti na území geoparku,  rozvíjet geoturistické aktivity, které přispěji k udrţitelnému rozvoji území. Cestovní ruch 21. století se vyznačuje zvýšenou poptávkou po destinacích, ve kterých hraje stále významnější roli příroda a krajina. Geopark Egeria má jedinečnou moţnost vyuţít montánní, geologické dědictví a potenciál krajiny Krušných hor k tvorbě nabídky nových volnočasových aktivit.

9.1 Organizační a institucionální zajištění činností geoparku Organizační struktura by předpokládala vytvoření systému řízení se subjekty, které budou mít zájem a mohou být zapojeny do činnosti geoparku potaţmo se podílet na vytvoření produktŧ pro cestovní ruch. Dalším z moţných cílŧ geoparku, je zahájení a prohlubování spolupráce na udrţování naučných stezek v chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích i mimo ně. Nemělo by se zapomínat i na politiku managementu geoparku, která by se měla zpracovávat dŧsledněji.

9.1.1 Příprava a zaloţení funkčního systému řízení geoparku Geopark Egeria organizačně spadá pod muzeum Sokolov, které je příspěvkovou organizací Karlovarského kraje. Tato varianta bude trvat i nadále. V sekci Česko-bavorského geoparku (název oddělení v rámci muzea) pracují dva zaměstnanci (vedoucí sekce a pracovník sekce), kteří tvoří management geoparku. Mezi potencionální partnery patří: Správa CHKO Slavkovský les, města a obce a jejich organizace (informační centra) na území geoparku, ostatní muzea a kulturní zařízení, místní akční skupiny mikroregiony a spolky, klub český turistŧ, školy, velké společnosti

69

(Sokolovská uhelná, Mattoni), další podnikatelské subjekty pŧsobící v cestovním ruchu (incomingové cestovní kanceláře/agentury, ubytovací a stravovací zařízení). Jako jedna z výhod je to, ţe geopark Egeria zastřešuje silná organizace (Karlovarský kraj), coţ se projevuje v získávání peněz pro provoz i při ţádostech o dotace. Nevýhodou je však skutečnost, ţe z hlediska podpory ostatních organizací a institucích na území geoparku je spolupráce mnohem sloţitější. Závislost na politických rozhodnutích a politickém programu vládnoucí strany.

Mým návrhem by bylo zajistit spolupráci s institucemi na území geoparku. Vhodnou variantou v tomto kontextu by mohla být dohoda o spolupráci na propagaci regionu, která by měla být podepsána mezi Česko-bavorským geoparkem a subjektem (obce, města, soukromé organizace, agentury) zastupující oblast zájmu. Tato dohoda bude hlavním dokumentem pro vytvoření co nejširší spolupráce mezi jednotlivými subjekty na území geoparku při jeho propagaci. Spolupráce mezi partnery a Geoparkem Egeria by měla spočívat ve vytvoření udrţitelných produktŧ v cestovním ruchu a v koordinaci aktivit vedoucích k jeho realizaci. Samozřejmě aktivity Geoparku Egeria se budou lišit podle charakteru partnera a jeho moţností podílet se na vytvoření produktu. Příklady moţné spolupráce s potencionálními partnery:

partner

města a obce

produkt

aktivity geoparku

vytvoření turistické poradenská činnost při vytváření stezek a infrastruktury

vhodně zvolené infrastruktury, jednání s vlastníky pozemkŧ, propagace hotového produktu

muzea a ostatní

přednášky,

získávání grantŧ, vytváření a organizační

kulturní zařízení

výstavy, semináře

zajištění zvoleného produktu, propagace

ostatní subjekty

prŧvodcovské

zajištění prŧvodcŧ a jejich školení,

cestovního ruchu

sluţby 70

propagace vytvořeného produktu

Školy

přednášky, osvěta,

zadávání podnětŧ pro seminární práce a

výzkum

výzkum, týkajících se lokalit geoparku, organizace studentŧ pro prŧvodcovské sluţby, organizace tématických exkurzí na lokality geoparku

9.2 Koordinace s činnostmi turistických informačních center Informační centra na území geoparku by měla podávat co nejkomplexnější informace o jeho lokalitách a činnostech. Zároveň prezentovat geopark na veletrzích a výstavách. Dále rozvíjet

spolupráci

na distribuci

informačních materiálŧ

vydaných geoparkem.

Spoluorganizace geoprŧvodcŧ – zároveň se zvaţuje nabízet prŧvodcovské sluţby právě přes místní informační centra v rámci geoparku. Mým návrhem v této oblasti by bylo navázat spolupráci s informačními centry a zajistit distribuci informačních letákŧ. Toto partnerství se by mohlo ještě prohlubovat především díky chystanému školení zaměstnancŧ informačních center viz níţe. Jeden z dalších návrhŧ v dané sféře je distribuce informačních materiálŧ vydaných geoparkem pro informační centra. Informace o aktivitách geoparku by tak mohla být předávána informačním centrŧm formou pravidelných emailových zpráv, případně vytisknutými informačními materiály.

9.3 Vzdělávání a výzkumná činnost Cílem geoparku Egeria v této oblasti je výstavba kvalitní vzdělávací základny pro vyškolení geoprŧvodcŧ a lidí poskytující informace o geoparku (informační centra nebo místní samospráva). V návazností na tento cil by se měly vytvořit podmínky pro školní cestovní ruch (školní výlety, školy v přírodě), zahájit spolupráci s odborníky a se středními a vysokými školami.

71

Příprava a realizace vzdělávacích a výukových programů V tomto kontextu by se mělo jednat o projekty na vzdělávací programy pro informační centra a místní samosprávu. Spoluorganizování výukových programŧ (přednášky, školy v přírodě, školní výlety) pro školy v oblastech základních témat geoparku. Také by se měly realizovat vzdělávací kurzy geoprŧvodcŧ pro potřeby geoparku. Místní odborníci na přírodní vědy by mohli provádět školení zaměstnancŧ informačních center. Přednášky musí zahrnovat oblasti základŧ geologie, znalosti místních přírodních zajímavostí z dŧvodŧ podávání informací o základních tématech a činnostech geoparku. V případě spolupráce se školami by se mohlo jednat o dvě varianty aktivit. Jednak zapojení studentŧ do činnosti geoparku a dále osvětová činnosti formou přednášek, spoluorganizací školních výletŧ atd. V prvním případě pŧjde o zpracování témat navrţených geoparkem v seminárních prací týkající se návrhŧ na vytvoření stezek, témat na trasy pro geoprŧvodce nebo výzkum a popis lokalit z hlediska studijního oboru studentŧ (přírodověda, geologie, montanistika nebo archeologie). Větším zapojením škol do činnosti geoparku se zvýší základní povědomí dětí a mládeţe o kulturně-přírodním dědictví regionu. Tím by mohla vzniknou základna lidí zapojených do aktivit geoparku, kteří by se dále podíleli na vytváření pozitivních vztahŧ mezi krajinou a její historií a místními obyvateli, zvlášť zde v bývalých sudetech, kde se dosud tato identita hledá.

Nabídka a systém sluţeb geoprůvodců V této souvislosti by se mohlo jednat o vytvoření základny geoprŧvodcŧ, systém jejich organizace a vhodný marketing nabídky jejich sluţeb. Provoz geoprŧvodcŧ bude zajišťovat sekce Česko-bavorského geoparku v rámci své činnosti. Nabídka sluţeb geoprŧvodcŧ bude probíhat přes informační centra a vybrané ubytovací zařízení, které budou slouţit také jako marketingová základna pro tyto sluţby. V případě zájmu klienta informační centrum popřípadě, ubytovací zařízení kontaktuje pracovníka geoparku, který zprostředkuje geoprŧvodce. Pokud by to vše fungovalo a projevoval se zájem o tyto sluţby, informační centra a ubytovací zařízení by mohly kontaktovat geoprŧvodce přímo.

Výzkum a monitoring geotopů Tento návrh předpokládá komplexní výzkum geotopŧ na území geoparku z hlediska přírodních a montánních věd. Samozřejmě by se nemělo nezapomínat na spolupráci s 72

odborníky a školami. Získané poznatky z této oblasti by byly prezentované veřejnosti ve formě propagačních broţur nebo materiálŧ. Jednou z moţných aktivit, která by naplnila tento návrh je větší zapojenost expertŧ do odborných záleţitostí geoparku. V této souvislosti by se předpokládala spolupráce se školami, kde by určitý monitoring a výzkum lokalit mohl být součástí odborných prací studentŧ.

9.4 Geoturismus jako nástroj udrţitelného rozvoje území Hlavními aktivitami v oblasti propagování a rozvoji geoturismu by měly být: a) rekonstrukce a zpřístupňování historických, kulturních a technických památek a jejich následné vyuţití pro potřeby cestovního ruchu. Revitalizované památky by se mohly vyuţívat jako ubytovací či stravovací zařízení, kongresová centra nebo muzejní expozice, b) kromě známých turistických objektŧ by měly být zpřístupněné i nové lokality. Tento krok by přispěl ke zpestření turistické nabídky, c) orientace na nové druhy ekoturistiky na území geoparku. V tomto kontextu by se mělo jednat o zvýšení podílu pěších turistŧ a cykloturistŧ, d) v souvislosti s tím, ţe geopark Egeria usiluje o zápis do světového dědictví UNESCO mělo by být více pozornosti věnováno ochraně geologicky a historicky významných lokalit se zapojením místní samosprávy a obyvatel, e) jedním z předpokladu pro turismu na území geoparku, navrhuji vybudovat a napojit informační infrastrukturu (informační tabule, web). Jednalo by se především o těţbou postiţené horské a venkovské oblasti (Lítovská výsypka, Dŧl Medard), f) orientace na nové cílové skupiny - cykloturisté, senioři, rodiny s dětmi, hendikepovaní a zvýšit dostupnost lokalit pro tyto rozličné skupiny turistŧ, g) zvyšování kvality poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu, vytvářet komplementární turistické produkty a iniciovat vzájemnou spolupráci relevantních aktérŧ cestovního ruchu, h) na území geoparku dosud není stanovena kapacita vyuţitelnosti jednotlivých lokalit.

9.5 Zavedení návštěvnického managementu Realizace tohoto návrhu předpokládá zaměřeni na sledování návštěvnosti a jejího dopadu na stav oblastí a lokalit Geoparku Egeria. Výstupy poslouţí pro posuzování počtu 73

návštěvníkŧ na jednotlivých lokalitách, k jejich analýze a přípravě případných opatření (udrţitelnost, posílení propagace, zkvalitňování nabídky atd.). Jedná se o aktivity v oblasti řízení návštěvníkŧ po vybudovaných trasách. Při monitoringu návštěvnosti by výrazně přispěla spolupráce s

informačními centry, ubytovacími zařízeními a s místní

samosprávou.

9.6 Podpora účasti handicapovaných a seniorů na udrţitelném cestovním ruchu v rámci geoturismu Pro handicapované osoby, představuje cestování nebo návštěva turistických objektŧ bariéru. Proto jednou s aktivit geoparku Egeria by měla být podpora účasti handicapovaných osob a seniorŧ včetně jejich asistencí, na udrţitelném cestovním ruchu v území, a to zejména rozvojem a podporou vhodných druhŧ šetrné turistiky. Za tímto účelem by měl management geoparku vyvíjet úsilí o bezbariérové zpřístupnění co největší části území geoparku, zejména v plánovaných, připravovaných a nových projektech.

74

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo potvrdit, ţe geopark Egeria je z hlediska přírodních předpokladŧ a své historické autentičnosti významným nástrojem udrţitelného cestovního ruchu nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu. Dříve, neţ jsem se mohla věnovat samotné případové studii, bylo nutné v teoretické části definovat pojem geopark a zasadit ho do kontextu udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. V Analytické části diplomové práce jsem vymezila současný stav geoparku z ohledem na udrţitelný

rozvoj

a

zhodnotila

projekt

Montanregion

Krušnohoří/Erzgebirge

prostřednictvím, kterého v roce 2016 plánuje geopark Egeria vstup do Seznamu míst světového kulturního a přírodního dědictví (List of the World Cultural-Natural Heritage) UNESCO. Na základě prezentovaných zjištění lze konstatovat, ţe Geopark patří k těm nástrojŧm udrţitelného turismu, které jsou příkladem pozitivního a komplexního přístupu k udrţitelnému cestovnímu ruchu. Geoparky nabízí nové moţnosti rozvoje i ochrany území současně. Na základě provedených rozhovorŧ jsem také zjistila, ţe města Krušných hor disponují velkým mnoţstvím kulturních a přírodních památek zobrazujících vývoj hornictví a hutnictví v regionu. A tak by cílem české a saské strany mělo být i nadále zachovávat a zvelebovat celý komplex památek ve všech souvislostech a vazbách. Nástrojem

slouţícím

k

těmto

účelŧm

je

právě

projekt

Montanregion

Krušnohoří/Erzgebirge. Geopark Egeria je typem území, které se jiţ delší dobu snaţí o udrţitelný rozvoj lokální ekonomiky prostřednictvím šetrných forem cestovního ruchu. Jedná se však o oblast nadnárodního významu s koncentrací turistŧ především v zimních a letních sezonách. Zařazením hornické krajiny Krušných hor na Seznam UNESCO by mohl tuto udrţitelnost cestovního ruchu výrazně maximalizovat. Světoznámá značka UNESCO by tak přispěla k propagaci území a zároveň by přitáhla pozornost nových potenciálních turistŧ. Na základě získaných informací jsem zjistila, ţe geopark Egeria splňuje všechny nároky, zásady a poţadavky, které jsou kladeny na turistické destinace, jeţ se ucházejí o nominaci na Evropský geopark.

75

Geopark je pro obce a města leţící na jeho území příleţitostí pro vytvoření vzájemné spolupráce, tvorbu nových produktŧ a projektŧ v oblasti cestovního ruchu a vzdělávání. Geopark je také účinným nástrojem skloubení zájmŧ ochrany přírody a ekonomického rozvoje v regionu, tedy zajištění udrţitelného rozvoje. Zřejmě největší výhodou území, které je vymezeno pro geopark Egeria, je jeho unikátnost ve spojení s geologickou hodnotou. Území, které se rozkládá podél Krušných hor, nabízí rozsáhlé spektrum atraktivit, které je schopno přilákat velké mnoţství rŧzně orientovaných návštěvníkŧ a současně naplnit jejich očekávání. Prostřednictvím nových forem šetrné turistiky, které jsou cílené na poznání turistické destinace jako celku, včetně méně známých atraktivit, ale i místní kultury, zvykŧ a tradic, pak dochází ke sdílení rŧzně zaměřených návštěvníkŧ mezi jednotlivými turistickými cíli. Zařazení hornické krajiny Krušných hor na Seznam kulturního dědictví UNESCO pro geopark je příleţitostí a výzvou. Propojení turistické oblastí saské a české strany Krušných hor v jednu turisticky atraktivní destinaci je pro geopark příleţitosti, jak přilákat do Krušnohoří nové turisty. Za jedny ze slabin lze označit dosud neexistující organizační a institucionální zajištění činností geoparku, které by předpokládaly vytvoření systému řízení se subjekty, které budou mít zájem a mohou být zapojeny do činnosti geoparku. Vhodnou variantou v tomto kontextu by mohla být dohoda o spolupráci na propagaci regionu. Nejzajímavějším zpŧsobem, jak lze na Geopark nahlíţet, je pojetí geoparku jako záţitku. Záplava všech informací, zkušeností, poznání, vjemŧ a obrazŧ, které se na návštěvníka valí, musí dohromady vytvořit pozitivní záţitek, který by si návštěvník rád znovu zopakoval. Dle mého názoru geopark Egeria mŧţe být vhodným příkladem úspěšné realizace geoturismu. Jednou s moţností zvýšení zájmŧ o geoturismus je nabídka a systém sluţeb geoprŧvodcŧ. Avšak zájem se podílet na rozvoji geoparku i geoturismu se neprojevuje u místních obyvatel, kteří nejsou také zainteresované na tvorbě nových produktu. Tento fakt potvrzuje i neaktivita měst a obcí. V případě, ţe by impuls pro tvorbu nových produktŧ vzešel od nich, tedy zdola, má velkou šanci na úspěch. Předkládaná diplomová práce navrhuje konkrétní kroky a opatření pro zajištěni spolupráce s aktéry geoparku a tvorbu nových produktŧ v návaznosti na udrţitelný rozvoj. Analytická 76

nebo návrhová část se tak mŧţe stát vodítkem nejen pro Geopark Egeria, ale i pro další území aspirující na titul Evropský geopark, nebo také mŧţe být inspirací jiţ existujícím geoparkŧm. Za přínos práce povaţuji komplexní zpracování problematiky geoparkŧ a především udrţitelných aktivit v teoretické i praktické části. Na závěr lze tedy říci, ţe obě předem stanovené hypotézy byly potvrzené, jelikoţ odpověděly na všechny stanovená fakta a tvrzení. A tak v rámci vypracované diplomové práce jsem přispěla

k závěru, ţe vzhledem k mimořádné hodnotě geologických a hornických památek geopark Egeria má právo pyšnit se značkou, jeţ náleţí jen těm nejvýznamnějším světovým kulturním objektŧm.

77

LITERATURA [1] Agroturistika: praktický rádce. Plzeň: Rosa, 2002. 20 s. ISBN 80-239-0132-X. [2] Dobrá praxe v udrţitelnosti cestovního ruchu: recenzovaný sborník ... ročníku konference s mezinárodní účastí: Hradec Králové ... Hradec Králové: Gaudeamus, 2010. 110 s. [3] FARSANI, N. T., COELHO, C., COSTA, C. Geotourism and Geoparks as Novel Strategies for Socioeconomic Development in Rural Areas. International Journal of Tourism Research, 2011, 81 p. ISSN: 1522-1970. [4] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001, 171 s. ISBN 80-247-0207-X. [5] GALVASOVÁ, Iva a kol. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 262 s. ISBN 978-80-87147-06-1. [6] HOVINEN, G. R.: Lancaster County, the TALC, and the searching for Sustainable Tourism. In: BUTLER, R. W.(ed.):Aspects of Tourism. The Tourism Area Life Cycle: Applications and Modifications, 81 p. [7] HOWIE, F. Managing the Tourist Destination. London: Continuum, 2003. 333 s. ISBN 978-1-84480-097-1. [8] KOLÁŘOVÁ, H. Národní geoparky. Bedrník, časopis pro ekogramotnost, 2007, roč. 5, č. 1, 4-6 s. ISSN 1801–1381. [9] LANZA, A., MARKANDYA, A., PIGLIARU, F. The Economics of Tourism and Sustainable Development. 1.vyd. USA: Elgar, 2005. 315 s. ISBN 1-84542-401-8. [10] MIKŠÍČEK, P.: Tělo a duše krajiny česko-německého pohraničí aneb vše co jste chtěli vědět o Sudetech a báli jste se zeptat. Praha, 2004. 211 s. [11] MIKŠÍČEK, P.: Znovuobjevené Krušnohoří (Das wiederentdeckte Erzgebirge). Domaţlice:Český les, 2006. 436. [12] MOLDAN, B. Indikátory trvale udrţitelného rozvoje. Ostrava: Vysoká škola báňská, 1996. 87 s. ISBN 80-7078-380-X. [13] MOUREK D,: Cestovní ruch a ţivotní prostředí. Sborník k udrţitelnému rozvoji ČR: vytváření podmínek, Praha: Centrum UK pro otázky ţivotního prostředí, 2002. 52 s. [14] MOWFORTH, M., MUNT, I. Tourism and Sustainability: Development and New Tourism in the Third World. 1.vyd. London: Routledge, 2003. 338 s. ISBN 0-41527169-X.

78

[15] PÁSKOVÁ, Martina, ed. a DOLEJSKÝ, Vladimír, ed. Výzva a hrozby ekoturismu a geoturismu pro ochranu biodiverzity a geodiverzity: recenzovaný sborník konference s mezinárodní účastí: Telč, 5.10. a 6.10.2011. Vyd. 1. Pardubice: Geopark Vysočina, 2011. 103 s. ISBN 978-80-260-1060. [16] PÁSKOVÁ, M. Geoparky: Potenciál pro celostnípéči okrajinu. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2010. [17] PÁSKOVÁ, M. Role cestovního ruchu v rámci udrţitelného rozvoje území. Praha, 2009. [18] PÁSKOVÁ, M. Udrţitelnost rozvoje cestovního ruchu. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009. 298 s. ISBN 978-80-7435-006. [19] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. [20] PECINOVÁ A, ed. Udrţitelný rozvoj venkova a cestovní ruch: sborník konference: 18.-19. října 2010, hotel Skalský dvŧr. 1. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor, 2010. 29-31s. ISBN 978-80-86832-54-8. [21] POŠTOLKA, V.: Krušné hory – jejich jedinečnost versus stereotypy. Jak a proč překonat, ale i vyuţít zatíţení minulostí. Chomutov: OMV. 2008. 40 s. [22] SÍŤ EVROPSKÝCH GEOPARKŦ. Koordinační výbor, ERBAN, Vojtěch, ed., RAPPRICH, Vladislav, ed. a ŘÍDKOŠIL, Tomáš, ed. 22. zasedání Evropských geoparků: 18.-21.9.2008; Seminář odborné skupiny vulkanologie České geologické společnosti: 6.-8.10.2008 = European Geoparks Network 22nd Co-ordination Committee Meeting: 18th-21th September 2008, Bohemian Paradise Geopark; Seminar of the Expert Group in Volcanology of the Czech Geological Society. V Turnově: Muzeum Českého ráje ve spolupráci s Geoparkem UNESCO Český ráj, ČGS, 2008.94 s.Sborník Muzea Českého ráje ISBN 978-80-254-3025-5. [23] ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. Geoparky - nový nástroj udrţitelného rozvoje cestovního ruchu. Ţivotné prostredie, 2008, roč. 42, č. 1, 43 s. ISSN 0044-4863. [24] ŠTAUD F.: Turismus třetího tisíciletí.....in Lidé a země, 59, č.2/2010, 35 - 37 s. [25] VAŠKO, M. Cestovní ruch a regionální rozvoj. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002. 96 s. ISBN 80-245-0445-6. [26] VYSTOUPIL, J. et al. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: MMR ČR, 2006. 158 s. ISBN 80-239-7256-1. [27] ZEMAN, L, ed. Jáchymov - architektonická perla Krušnohoří: sborník příspěvků z konference [Jáchymov - architektonická perla v ohroţení, konané dne 23. června 79

2009. V Lokti: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Lokti ve spolupráci s městem Jáchymov, 2009. 95 s. ISBN 978-80-87104-42-2. [28] ŢÁČEK, R., Trvale udrţitelný rozvoj venkovské krajiny. [Diplomová práce.] Brno: Masarykova univerzita, 2005.

INTERNETOVÉ ZDROJE

[1] Cyklo: Cyklotrasy. In: Kr-karlovarsky.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy [2] Förderverein Montanregion Erzgebirge: http://www.montanregion-erzgebirge.de [3] FLORIAN, J. Česko- Bavorský geopark: Aktivity návštěvníkŧ geoparku Egeria. In: Is. hvjdesign.eu. [online]. 2011 [cit.2013-05-21]. Dostupné z:http://is.hvjdesign.eu/dok umenty/nsmascr/leaderfest_2011%20prezentace/nsmascr%201311 04794.pdf [4] Františokovy Lázně: Prameny ve městě. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1kovy_L%C3%A1zn%C4%9B [5] European Geoparks Network: Meet our geoparks. In: Europeangeoparks.org [online]. 2012[cit. 2013-05-07].Dostupné z: http://www.europeangeoparks.org/?page_id=16 8 [6] Geopark. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2001[cit.

2013-05-29].Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki /Geopark) [7] Geoparky: Sítě geoparkŧ. In: Geoparkzh.cz [online]. 2011 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.geoparkzh.cz/cs/geopark/site-geoparku/ [8] Hornická muzea: Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/muzea-a-expozice/ [9] Hornická muzea: Dostupné z: http://mujweb.cz/www/kolini/doly1.html [10] Jáchymov: Lázeňství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001

[cit.

2013-05-01].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%A1chymov [11] Karlovy Vary: Lázeňství. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2001.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovy_Vary

80

[cit.

2013-05-01].

Dostupné

z:

[12] Kraje a obce Krušnohoří chtějí dostat hornické oblasti na seznam UNESCO. In: Kvmuz.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://kvmuz.cz/typ/tiskovezpravy-aktualne/kraje-a-obce-krusnohori-chteji-dostat-hornickeoblasti-na-seznam UNESCO [13] Krušnohoří na seznam UNESCO. Dostupné z: http://www.ambpress.cz/AMBKveten 2012.pdf [14] Krušné hory. Dostupné z: http://www.krusnehorycz.cz/krusne-hory/pamatky/ [15] Naučně stezky. Dostupné z: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/naucna-stezka [16] Montanregion Krušnohoří / Ezgebirge – hornická krajina evropského významu. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/regiony/seminare-pro-odbornou-verejnost/ [17] MOWFORT., M and MUNT JAN. Tourism and sustainabilitz: New tourism in the Third World. First published. London: Taylor & Francis e-Library, 2003. 98 s. ISBN 0-203-74553-1.Dostupné

z:

http://ism.epage.ir/images/tourism/product/tourism_and_sustain-ability.pdf [18] Naučně stezky. Dostupné z: http://www.krusnohorsky.cz/view.php?cisloclanku [19] Naučná stezka Boţídarské rašeliniště. Kudy z nudy [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Naucna-stezka-presunikatni-raseliniste-na-Bozim-D.aspx [20] Oficiální stránky geoopark Egeria. Dostupné na http://www.geopark.cz/ [21] Oficiální stránky Global Network of National Geoparks. Dostupné na http: //www.globalgeopark.org/english [22] Oficiální stránky muzeum Horní Blatná. Dostupné na http://kvmuz.cz/o-nas-muzeumhorni-blatna [23] Oficiální stránky muzeum Nejdek. Dostupné na http://kvmuz.cz/muz/muzeum-nejdek [24] Oficiální stránky muzeum Jáchymov. Dostupné na http://www.omks.cz/cz/vypis.php? typ=Jáchymov [25] Oficiální stránky muzeum Karlovy Vary. Dostupné na http://kvmuz.cz/ [26] Oficiální stránky National Geographic. O geoturismu [online]. Dostupné na http://travel.nationalgeographic.com/travel/sustainable/about_geotourism.html [ověřeno k 10. 4. 2013] [27] Oficiální stránky Oblastní muzeum Most. Dostupné na http://www.muzeummost.cz/indexcs.php [28] Oficiální stránky Muzea Sokolov. Dostupné na http://www.omks.cz/cz/vypis.php?typ 81

=sekce&id=15 [29] Oficiální stránky The international ecotourism society. Co je ekoturismus? [online] Dostupné na http://www.ecotourism.org/site/c.orLQKXPCLmF/b.4835303/k.BEB9/ What_is_Ecotourism__The_Int ernational_Ecotourism_Society.htm [ověřeno k 10. 4. 2013. [30] Oficiální stránky World tourism organization. Udrţitelný rozvoj cestovního ruchu [online]. Dostupné na http://www.unwto.org/sdt/mission/en/mission.php[ověřeno k 10. 4. 2013]. [31] Oficiální stránky muzeum Ţlutice. Dostupné na http://kvmuz.cz/o-nas-muzeumzlutice [32] PÁSKOVÁ, Martina. Geoparky: Definice a kriteria geoparků [online]. [cit. 2013-0502]. Dostupné z: http://www.cenelc.cz/components/pages/ns/bin/fok03_paskova _geoparky.pdf [33] PILNÝ J., :Venkovská turistika. In: kod.ef.jcu.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://kod.ef.jcu.cz/wwwtajcucz/katedra/konference/cdrom03/sekce2/05 pilny.doc. [34] Pokyny a podmínky pro národní geoparky ţádající o připojení do Globální sítě geoparků [online]. Dostupné na ttp://www.globalgeopark.org/chinese/bszn/200704/U 020101020395007888030.pdf ověřeno k 10. 4. 2013] [35] Projekt Montanregion Krušnohoří/Erzebirge. 2012. Dostupné z: http://www.montan region-erzgebirge.de/ [36] Sustainable Development of Tourism. Conceptual Definition. UNWTO. 2004. Dostupné z: http://www.unwto.org/sdt/mission/en/mission.php [37] Šest pilířŧ geoparku: Hnědé uhlí. Geopark.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.geopark.cz/hnede-uhli [38] Udrţitelný rozvoj. In: mzp.cz [online]. 2012 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj [39] UMLAUFOVÁ, Z. Montanregion Krušnohoří / Ezgebirge – hornická krajina evropského významu. In: Ceskepodzemi.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.ceskepodzemi.cz/program [40] UMLAUFOVÁ, Zdeňka. České podzemí: Montanregion Krušnohoří/Ezgebirge – hornická krajina evropského významu. In: Ceskepodzemi.cz [online]. 2013 [cit. 201305-20]. Dostupné z: Montanregion Krušnohoří / Ezgebirge – hornická krajina evropského významu 82

[41] Výběr hornických památek na Seznam kulturního dědictví UNESCO. 2012. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=ybdkUhu01PE [42] Zákon č. č.20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění zákona 425/1990 Sb

83

PŘÍLOHY Příloha 1

Významné geologické lokality na území geoparku

Příloha 2

Seznam hipostanic v Karlovarském kraji

Příloha 3

Geoparky v České republice

Příloha 4

Památky na Indikativním seznamu České republiky

Příloha 5

Cyklomapa Karlovarského kraje

Příloha 6

Charta Evropských geoparkŧ

84

PŘÍLOHA 1 - VÝZNAMNÉ GEOLOGICKÉ LOKALITY NA ÚZEMÍ GEOPARKU Geologická lokalita Druţba

Čedičové varhany u Hlinek Dračí skála a Oceán Dřenice

Goethova trasa

Hájek

Svatošské skály

Popis Vyhlídka u obce Pískový Vrch umoţňuje pohled do uhelného lomu Druţba. Z uhelné sloje Antonín těţí lom kolem 2 miliónŧ tun uhlí ročně, získávány jsou také jílovce pro výrobu lehkého kameniva Liapor, jílové sorbenty a zeolity pro potřeby ekologických projektŧ. Pohled do lomu lemuje panoráma Krušných hor a továren ve Vřesové a Novém Sedle. Nevelký stěnový lom v čedičovém výlevu se sloupcovitou odlučností, takţe lomová stěna vytváří typické čedičové „varhany“, jeţ jsou v této oblasti ojedinělým jevem. Přírodní památka Ţulový skalní útvar v nadmořské výšce 953 m, na jehoţ úpatí se nachází zachovalé horské rašeliniště – přírodní rezervace Oceán. Svislé stěny činné pískovny jsou názornou ukázkou statigrafie chebské pánve a zpŧsobu uloţení vrstev. V posledním desetiletí pískovna proslula nálezy vltavínŧ, přírodních skel ze skupiny tektitŧ s nevyjasněným pŧvodem. Vstup do těţebního prostoru je moţný pouze po předchozím ohlášení a v doprovodu odpovědného pracovníka těţební organizace. Dvojice geologických lokalit při silnici z Aše do Chebu. Touto trasou projíţděl J. W. Goethe při svých cestách do Čech, coţ vhodně upomíná neobyčejný památních v Aši – básník, tajný rada a geognost Goethe na něm obdivuje křemennou drúzu. První z lokalit je přírodní památka Goethova skalka – skupina bizarních skalních útvarŧ na hazlovském křemenném valu s nedalekým kamenným blokem s tabulkou, upomínající četné Goethovy zastávky na tomto místě. Druhá lokalita přírodní památka U Cihelny poblíţ Hazlova je známa nalezištěm paprsčitých agregátŧ minerálu vesuvianu (dříve byly povaţovány za samostatný nerost a pojmenovány podle německého názvu Chebu egeran). Krásný vrch u Hroznětína má geologicky neobyčejně zajímavé sloţení – v nedávné minulosti byly z jeho nitra dobývány stavební kámen, slévárenský bentonit, keramický kaolin a pokusně i uranové rudy. V odkrytých stěnách starého lomu najdeme ukázkové příklady kulovité a sloupcovité odlučnosti čedičové horniny. Hluboké těţebny kaolinu u paty lomu jsou postupně rekultivovány a začleňovány do rekreační zóny Velkého Rybníka. Vzhledem k probíhající báňské činnosti není v současnosti lokalita přístupná. Mezi Loktem a Karlovými Vary vytvořila řeka Ohře hluboký kaňon v ţulovém masívu Slavkovského lesa. Na mnohých místech vznikla celá řada zajímavých skalních skupin, jako jsou Stráţce v masivu Kovářky, skalnatá vyhlídka nad Vildenavou, odkud je úţasný pohled na řeku obtékající meandrem Kovářku či obrovská suťová ţulová pole. Na konci kaňonu se nacházejí Svatošské skaly. Skály dosahující aţ 50 m výšky jsou rozpukány v mohutné skalní pilíře a jehlany, sloţitým systémem trhlin a puklin. Skalní město pro svou jedinečnost bylo jiţ v roce 1933 vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem a 11. června 2007 národní přírodní památkou. Předmětem ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé ţulové skalní útvary s fragmenty pŧvodních borŧ s výskytem vzácných druhŧ rostlin.

Údolí Ohře Staré Sedlo

Ţelezná hŧrka

Kamenný hřib u Šindelové Kříţky

Kynţvartský kámen

Loketské serpentiny

Zlatý Kopec

Hluboce zaříznuté a krajinářsky hodnotné údolí Ohře s jednotícími prvky „geologická stavba“ a „sociálně-ekonomický rozvoj“ regionu. Akumulace uhlí a kyzŧ v třetihorních sedimentech představují surovinovou základnu rozvoje prŧmyslu na Sokolovsku, který je spojován s osobou německo-českého prŧmyslníka J. D. Starcka. Demonstrován je na příkladu minerálního závodu Svaté Trojice a kulturní památky štoly Jana Křtitele. V sedimentech starosedelského souvrství jsou významné geologické profily s pseudokrasovými jeskyněmi a paleontologická lokalita třetihorní flóry (Přírodní památka Údolí Ohře). Lokalita přiléhá k nově zbudované cyklostezce z Lokte do Královského Poříčí. Národní přírodní památka Ţelezná hŧrka. Kvartérní sopka, objevená v roce 1823. Ve staré lomové stěně lze pozorovat struskovité uloţeniny, které vznikly náhlým utuhnutím vyvrhované ţhavé lávy. Od sopky vedou lesní pěšiny k altánu s pramenem kyselky v místě bývalé usedlosti Kyselecký Hamr. Na německé straně Neualbenreuth s termálními a radonovými lázněmi Sibyllenbad. Porfyrická biotitická ţula staršího intruzívního komplexu karlovarského plutonu. Ţulový hřib vznikl zvětráváním ţuly v kryogenních podmínkách v pleistocénu, s přispěním větrné abraze v subarktickém prostředí bez vegetace. Přírodní památka. Lokalita je součástí Krásenské vrchoviny. Je tvořena tmavou přeměněnou horninou zvanou hadec (serpentinit). Oblast je největším výskytem hadcových výchozŧ v Čechách. Kříţky, podobně jako několik dalších lokalit v okolí, mají vlivem vysokého obsahu hořčíku v substrátu zvláštní flóru a některé rostliny vytvářejí zakrslé formy (nanismy). Hojně rozšířen je vřesovec pleťový, který zjara svými květy zbarví celé okolí do bordové barvy . Národní přírodní památka. Přírodní památka Kynţvartský kámen je asi 5 m vysoký blok homolovitého tvaru, jehoţ oblé stěny jsou zbrázděny výraznými ţlábky (aţ 0,5 m hlubokými a 5-20 cm širokými), vzniklými mechanickou i chemickou agresivitou stékající sráţkové vody (tzv. pseudoškrapy). Tento útvar je – podobně jako řada dalších v blízkém okolí (např. čtveřice nápadných oblých blokŧ při značené cestě) – produktem podpovrchového zvětrávání a představuje odolnější „jádra“ horniny, která se na povrch dostala aţ po odnosu okolních zvětralin. Plánovaná krátká naučná stezka ke klasické lokalitě karlovarských dvojčat, prorostlic ţivcových krystalŧ, které vyvětrávají z hrubozrnné porfyrické ţuly v zářezu silnice z Lokte do Karlových Var. Karlovarská dvojčata vŧbec poprvé popsal (1803) a nakreslil (1807) J. W. Goethe. Po trase vyhlídkové místo na sokolovskou pánev postiţenou intenzivní těţbou hnědého uhlí a intenzivní prŧmyslovou výrobou. Historický dŧlní revír na Zlatém Kopci, otevřený mnoţstvím štol a šachet. Doly byly zaloţeny na zvláštním typu rud, tzv. skarnech. Skarny se vyskytují jako izolované kry v horské ţule i v břidlicích horninového pláště. Po mineralogické stránce je charakterizuje zejména přítomnost granátu-andraditu, amfibolu, pyroxenu a epidotu. Uţitkovou sloţkou je nejkvalitnější ţelezná ruda - magnetit, ke kterému se často přidruţují rudy zinku (sfalerit) a mědi (chalkopyrit). Na Zlatém Kopci u Boţího Daru byly skarny také zdrojem cínu a radioaktivních minerálŧ.

PŘÍLOHA 2 - SEZNAM HIPOSTANIC V KARLOVARSKÉM KRAJI Název hipostanice

Tel .číslo, e-mail

Město

Aghitour Arnika-soukromá ekologická farma Biofarma U Šmídŧ Doubravskэ Arab Farma Mostec Helena Podlesny Hippostanice Free County Hotel Stein

725 782 214 [email protected] 605860432 [email protected] 777 085 663 [email protected] 354593302 [email protected] 777 812 323 606508708 [email protected] 724937814 [email protected] 605822744 [email protected] 608 979 983 [email protected] 605221725 [email protected] 602870115 [email protected] 603712162 [email protected] 724 061 260 [email protected] 604847321 [email protected] 608 146 088 [email protected] 603 255 775 776280541 [email protected] 353393070 602466247 721 373 251 722 916 208 [email protected] 603 729 945 607 102 146 [email protected] 724 125 017 [email protected] 603 208 847 [email protected] 604 652 371 774 805 005 [email protected] 731 218 199 [email protected] 606 560 253 602 100 633 [email protected] 731 472 316 [email protected] 731 462 416 [email protected] 607 952 125 [email protected] 603 248 209 [email protected] 168 626 121 [email protected] 608 463 978

Nový Fojtov Horní Slavkov Mostec Lipová-Doubrava Mostec Kladruby Tatrovice Skalka u Chebu

Jezdecká společnost Mariánské Lázně Jezdecká stáj Gabrielka Jezdecká stáj Nové domy - Boučí Jezdecký areál JAVOR Jezdecký klub Sagyra Jezdectvн Cheb JK Elisabeth Cheb JK Kavka Fojtov JK Pegas Jovan KO & KI Bezdruћice Manskэ dvщr Mini ZOO Babiииin dvoreиek Novina Pegasus Penzion Ve Dvoшe Penzion Vladař Ranи Pod Stolovou horou Ranи Pod Tшebouтskэm vrchem Ranch Colorado RVES Bublava Štekrŧv Mlýn – JS Čapková TJ Agro Cheb TJ JO Cheb - Háje Turist.jízdárna Verušice Usedlost Nad Prameny Welsh ranč Maťatko Zdeněk Široký

Mariánské Lázně Karlovy Vary Sokolov Karlovy Vary Šabina Cheb Cheb Fojtov Děpoltovice Chyše – Radotín Bezdruћice Dolní Ţandov Kobylé Novina Protivec Štědrá Touţim Novй Doubravice Třebouň Trstмnice Bublava Šterkŧv Mlýn Nebanice Cheb - Háje Verušice Měchov Sokolov Útvina

PŘÍLOHA 3 - GEOPARKY V ČESKÉ REPUBLICE

PŘÍLOHA 4 - PAMÁTKY NA INDIKATIVNÍM SEZNAMU ČESKÉ REPUBLIKY Památky na Indikativním seznamu ČR 1.

Betlem v Novem lese u Kuksu

2.

Horský hotel a vysilač na Ještědu

3.

hrad Karlštejn

4.

industriální soubory v Ostravě

5.

kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech a vilu od Adolfa Loose ve Střešovicích (rozšířeni historického jádra Prahy jiţ zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO)

6.

Lázně Luhačovice

7.

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem

8.

památky pěstování a zpracování chmele a výroby piva v Ţatci

9.

památky Velké Moravy ( společná česko-slovenská nominace): Velkomoravské hradiště v Mikulčicích – kostel sv. Margity Antiochské v Kopčanech

10. pevnost Terezin 11. renesanční domy ve Slavonicích 12. ruční papírna ve Velkých Losinách 13. třeboňské rybnikářské dědictví 14

západočeský lázeňsky trojúhelník (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně)

15. skalní města v Českem ráji 16. Hornická kulturní krajina Krušnohoří

PŘÍLOHA 5 - CYKLOMAPA KARLOVARSKÉHO KRAJE

PŘÍLOHA 6 - CHARTA EVROPSKÝCH GEOPARKŮ CHARTA EVROPSKÝCH GEOPARKŮ Evropský geopark je území, které zahrnuje zvláštní geologické dědictví a přijalo strategii udrţitelného rozvoje území, podporovanou Evropským rozvojovým programem. Musí mít jasně definované hranice a dostatečné velké území pro odpovídající ekonomický rozvoj. Evropský geopark musí zahrnovat určitý počet geologických lokalit zvláštního významu z hlediska jejich vědecké kvality, ojedinělosti, estetické přitaţlivosti a výchovné hodnoty. Většina lokalit nacházejících se na území Evropského geoparku musí být součástí geologického dědictví, ale lokality mohou být rovněţ zajímavé z hlediska archeologie, ekologické historie nebo kultury. Lokality v Evropském geoparku musí být propojeny v síti a mít prospěch z ochranných a manaţerských opatření. V Evropském geoparku nesmí být tolerováno ničení nebo prodej geologických objektŧ. Evropský geopark musí být řízen jasně definovanou strukturou, která je pro dané území schopna prosazovat politiku ochrany, propagace. Evropský geopark hraje aktivní roli v ekonomickém rozvoji svého území prostřednictvím propagace geologického dědictví a rozmachem geoturismu. Evropský geopark má přímý vliv na příslušné území tím, ţe ovlivňuje ţivotní podmínky a prostředí svých obyvatel. Cílem je umoţnit obyvatelŧm vyuţít hodnoty geologického dědictví daného území a aktivně se účastnit na celkové kulturní revitalizaci území. Evropský geopark vytváří, zkouší a zlepšuje metody pro uchování geologického dědictví. Evropský geopark musí rovněţ podporovat ekologickou výchovu, vzdělávání a vědecký výzkum v rozličných disciplínách nauk o Zemi, musí zlepšovat přírodní prostředí a podporovat politiku udrţitelného rozvoje. Evropský geopark musí fungovat v rámci Evropské sítě geoparkŧ tak, aby podporoval upevňování a soudrţnost sítě. Musí spolupracovat s místními podniky, a tím propagovat a podporovat vytváření nových produktŧ spojených s geologickým dědictvím spolu s ostatními členy Evropské sítě geoparkŧ.

5. června 2000 ostrov Lesvos, Řecko podepsáno zástupci Geoparkŧ: Haute, Lesvos, Vulkaneifel, Maestrazgo