VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Ţaneta Čmelíková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Ţaneta Čmelíková

Systém financování českého lázeňství z veřejných prostředků

Diplomová práce

2015

Systém financování českého lázeňství z veřejných prostředků Diplomová práce

Bc. Ţaneta Čmelíková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Datum odevzdání diplomové práce: 2015-05-07 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

Financing system of Czech spa from the public funds Bc. Ţaneta Čmelíková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major: Management of Tourism Destinations Thesis Advisor: Ing. Pavel Attl, Ph.D. Date of Submission: 2015-05-07 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, ţe jsem diplomovou práci na téma Systém financování českého lázeňství z veřejných prostředků zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

................................................... jméno a příjmení autora V Jesenici dne 5. 5. 2015

Ráda bych poděkovala svému konzultantovi panu Ing. Pavlu Attlovi Ph.D. za jeho čas, odborné rady a pomoc při zpracování diplomové práce.

Abstrakt

ČMELÍKOVÁ, Ţaneta. Systém financování českého lázeňství z veřejných prostředků.

[Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. Celkový počet stran 68

Cílem diplomové práce je zjistit jakým způsobem je financováno české lázeňství a zda jsou dostatečně vyuţívány veřejné finanční prostředky. Jak probíhal vývoj financování českých lázní od roku 2005 do roku tj. 2013. Pro zjištění daného cíle budou pouţity poměrové ukazatele. V teoretické části je seznámení s hlavními klíčovými pojmy, všeobecnými informacemi nezbytnými k tématu. Jako je legislativa lázeňství v České republice, pojem lázeňství, ve zkratce historie lázeňství v ČR. Dalšími pojmy jsou financování, veřejné prostředky, moţnosti čerpání a hlavní finanční veřejné zdroje. Analytická část obsahuje analýzu dostupných veřejných moţností financování, poměrový rozbor situace v lázeňství za poslední roky, statistické údaje – zda převaţují samoplátci nebo příspěvkové financování. Jaká je podpora státních organizací, jako je ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo pro místní rozvoj, regionálních operačních programů a integrovaných operačních programů. Podíly na trhu veřejných zdravotních pojišťoven, jejich stručný popis. Poslední v řadě je návrhová část, kde je zhodnocení výsledku zkoumání a doporučení jak financování z veřejných prostředků buď zvýšit a nebo udrţet na současné hranici.

Klíčová slova: české lázeňství, legislativa, systém financování, veřejné prostředky, zdravotní péče, zdravotní pojišťovny

Abstrakt ČMELÍKOVÁ, Ţaneta. System of Czech Spa Financing from Public Funds

[Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : 2015. Celkový počet stran 68

The target of my dissertation is finding out how Czech spa is financed and whether public funds are used sufficiently and how the development of Czech spa financing was from 2005 to 2013. Ratio indicators will be used for finding this target. Theoretic part contains explanation of main key concepts and general information necessary to the topic, for example spa legislation in the Czech Republic, spa concept, brief history of Czech spa. Other terms are financing, public funds, possibility of drawing and main financial public sources. Analytic part contains analysis of available public financial possibilities, situation ratio analysis in spa within recent years, statistical data – if there are more private payers or contributory financing. It finds out support of state organizations like Ministry of Health, Ministry of Regional Development, Regional operating programs and Integrated operating programs. Parts of public health insurance companies and their brief description, too. The last comes proposal part where evaluation of research results and recommendation how to increase or at least keep current situation of public funds financing.

Key words: Czech spa, legislation, system of financing, public funds, health care, health, insurance companies

Seznam zkratek

ČCCR – Česká centrála cestovního ruchu ČR – Česká republika ESL – evropský svaz lázní KLP – komplexí lázeňská péče OZP – Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví PLP – příspěvková lázeňská péče SLL – svaz léčebných lázní ÚZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky VOZP – vojenská zdravotní pojišťovna VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna ZP – zdravotní pojišťovny

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................ 10 1.Teoretická část .............................................................................................................................. 12 1.1 Historie lázeňství .................................................................................................................... 12 1.1.2. Významné osobnosti v historii lázeňství ............................................................................ 13 1.2 Lázeňství a léčebná lázeňská místa ........................................................................................ 14 1.3 Cestovní ruch.......................................................................................................................... 17 1.4 Legislativa vztahující se k lázeňství......................................................................................... 18 1.5 Léčivé zdroje........................................................................................................................... 27 1.5.1 Peloidy ................................................................................................................................. 27 1.5.2 Léčivé vody .......................................................................................................................... 28 1.5.3 Klimatické podmínky ........................................................................................................... 28 1.6 Možnosti financování ............................................................................................................. 29 1.6.1 Zájemce o pobyt v lázních musí splňovat kritéria pro zdravotní pojišťovny, pak lze léčbu doporučit: ..................................................................................................................................... 30 1.6.2 Indikační seznam pro lázeňskou péči .................................................................................. 31 1.7 Financování lázní v ČR ............................................................................................................ 31 1.7.1 Ministerstva ........................................................................................................................ 32 1.7.2 Evropská unie a možnosti financování ................................................................................ 33 1.7.3 Státní fondy ......................................................................................................................... 34 1.7.4 Sponzoring........................................................................................................................... 35 2. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................ 36 2.1 Ubytování ............................................................................................................................... 36 2.2 Možnosti financování lázeňských pobytů z veřejných prostředků ........................................ 38 2.2.1 Ministerstvo zdravotnictví .................................................................................................. 39 2.2.2 Zdravotní pojišťovny ........................................................................................................... 42 2.2.2.1 Všeobecná zdravotní pojišťovna ( VZP ) .......................................................................... 46 2.2.2.2 Vojenská zdravotní pojišťovna České Republiky .............................................................. 46 2.2.2.3 Oborová zdravotní pojišťovna .......................................................................................... 47 2.2.2.4 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna........................................................................... 47 2.2.2.5 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ......................................................................... 47 2.2.2.6 Ostatní pojišťovny ............................................................................................................ 47 2.3. Propagace českých lázní z veřejných fondů .......................................................................... 48 2.3.1 Svaz léčebných lázní ............................................................................................................ 48 2.3.2 Regionální operační programy (ROP) .................................................................................. 50 2.3.3 CzechTourism ...................................................................................................................... 51 2.3.4 Sdružení lázeňských míst .................................................................................................... 52 2.4 Výdaje na zdravotnictví z veřejných prostředků .................................................................... 54

2.5 Analýza zhodnocení financování lázní v České Republice ...................................................... 55 2.5.1 Analýza ................................................................................................................................ 55 2.5.2 Analýza poměrových ukazatelů .......................................................................................... 56 3. Zhodnocení financování českého lázeňství z veřejných prostředků ............................................ 59 3.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................................ 60 3.2 Návrhy na zvýšení návštěvnosti ............................................................................................. 61 3.2.1 rozvoj infrastruktury ........................................................................................................... 61 3.2.2 Marketingová kampaň ........................................................................................................ 62 3.3 Návrhy na zvýšení financování ............................................................................................... 62 3.3.1 Samoplátci ........................................................................................................................... 63 3.3.2 Dotace ................................................................................................................................. 63 Závěr................................................................................................................................................. 64 Literatura .......................................................................................................................................... 66 PŘÍLOHY ....................................................................................... Chyba! Záložka není definována.

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

Tabulka 1

Počty pacientů v lázních podle způsobu financování

Tabulka 2

Vývoj pacientů v lázeňství podle věkových skupin

Tabulka 3

Počty ošetřujících dnů tuzemských pacientů

Tabulka 4

Počty léčených pacientů a náklady lázeňské zdravotní péče celkem v letech 2011–2013

Tabulka 5

Výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v Kč.

Tabulka 6

Podíl výdajů a jejich vývoj ve zdravotnictví

Graf 1

Jak rostl počet pacientů v lázeňských léčebnách

Graf 2

Podíl zdravotních pojišťoven na českém trhu

Graf 3

Vývoj komplexní lázeňské péče na jednoho pacienta z vynaloţených prostředků

Graf 4

Porovnání financování komplexní lázeňské péče s porovnáním samoplátců

Graf 5

Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči a vývoj pacientů na komplexní a příspěvkové péči.

Mapa 1

Podpora CR z ROP 2007-2010

9

ÚVOD Systém financování lázeňství v České republice z veřejných zdrojů je téma ještě dostatečně neprobádané, z toho důvodu jsem se pro něj rozhodla. Cílem diplomové práce je popsat a analyzovat strukturu finančních zdrojů pouţívaných v českém lázeňství od r. 2005 do roku 2013. Má výzkumná otázka zní, je české lázeňství financováno dostatečně? První hypotéza: České lázeňství není dostatečně financováno z veřejných prostředků. Druhá hypotéza zní: Nedostatečné financování vede ke sniţování počtu pacientů komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Popularita lázní v dnešní době stále stoupá, lidé mají potřebu být a zůstat zdraví, chtějí o sebe nechat pečovat, uniknout starostem a nechat zregenerovat tělo. K tomu slouţí různé lázeňské, léčebné procedury. Lázně jiţ nejsou pouze předmětem rehabilitací a zdravotních potíţí. Populace se naučila vyuţívat pobyty v lázních jako dovolenou s blahodárnými účinky. Z tohoto důvodu opět začíná stoupat návštěvnost. A to i s vědomím, ţe příspěvek na ozdravný pobyt je v současné době velmi omezený a klient si ho musí z větší části hradit sám. Struktura práce je rozdělena na tři části. V první teoretické části jsem popsala klíčová slova jako historie lázeňství, cestovní ruch, legislativa lázeňství, veřejné finanční prostředky, moţnosti čerpání. A krátce jsem se zmínila o populárních lázních v České republice. Druhá část je uţ zaměřena na konkrétní moţnosti financování českého lázeňství. Jsou zde analyzovány eventuality financování, které lázně nejvíce čerpají a naopak, kde ještě nejsou příleţitosti dostatečně vyuţity. Uvedu české zdravotní pojišťovny a zanalizuji jejich podíl na českém trhu. Dále bych chtěla rozebrat dotační programy, které u nás propaguje Integrovaný operační program a Regionální operační program. Dále je mým úkolem zjistit, jak se Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism podílí na propagaci našich lázní. Co mě dále v diplomové práci zajímá, jsou náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči a pokud bude moţné i porovnat, kolik finančních prostředků bylo převedeno přímo do lázeňské péče. Mým hlavním zdrojem statistických informací bude Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Převáţná část pouţitých zdrojů je z internetu a to z důvodu aktuálních informací a výborné dostupnosti. Dalšími zdroji budou odborné i všeobecné časopisy, noviny a knihy, týkající se lázeňství a řešeného tématu. 10

Ve třetí části popíšu zhodnocení zjištěných výsledků s návrhem na zlepšení vyuţití čerpání financí z veřejných prostředků. Na zlepšení a rozvoj lázeňských míst, jejich péči a infrastrukturu.

11

1.Teoretická část V teoretické části začnu základním tématem a to historií lázeňství, zdůrazním významné osobnosti v lázeňské sféře, specifikuji, co jsou lázně a lázeňství a k tomu zveřejním nejznámější lázeňská místa v České Republice. Rozeberu legislativu vztahující se k lázeňství a poté naváţu na přírodní léčivé zdroje. Vysvětlím moţnosti financování a uvedu k tomuto tématu vztahující se podkapitoly, kterým pacientům léčba náleţí a uvedu indikační seznam. Další kapitolou budou veřejné zdroje, ze kterých je lázeňství financováno, ministerstva, fondy EU, ROP, IOP a další zdroje. 1.1 Historie lázeňství Počátky českého lázeňství sahají aţ do 18. století. Pro své blahodárné, léčebné účinky se lázně velmi rychle zpopularizovaly. Česká republika významně přispěla k rozmachu lázní v celosvětovém měřítku. České lázeňství tak má typickou podobu, která se vyvíjela od zmíněného 18. století. Zaznamenán je velký rozmach výstavby novorenesančních, secesních a novoklasicistních staveb. Důleţitými budovami byly lázeňské domy a luxusní hotely. Budovaly se parky, stavěly se kolonády kolem vřídel, vyrůstaly altány a pavilony. Celé prostory působily klidně, vyrovnaně a relaxačně. Lázeňské resorty se staly centrem kulturních a společenských akcí. Popularitu českým lázním přinesli hlavně slavné osobnosti, které si naše lázně oblíbili a navštěvovali je. Jednou z nejznámějších osobnosti byl ruský car Petr Veliký, který navštívil lázně v Karlových Varech. Mezi další slavné návštěvníky našich lázní patřili například hudebníci Ludwik van Beethoven,

Wolfgang Amadeus Mozart, Niccoló

Paganini, anglický král Edward VII, vynálezce Thomas Alva Edison nebo spisovatel Mark Twain. Oblíbeným lázeňským místem u nás byl západočeský trojúhelník, do kterého spadají výše zmíněné Karlovy Vary, také Františkovy lázně a Mariánské lázně. U Mariánských Lázní je zajímavé, ţe „své jméno dostali teprve v roce 1808 a Františkovým Lázním, kterým dal v roce 1793 jméno sám císař František.“ (Svobodný, Hlaváčková, 2004, s.247). Pořádaly se zde večírky, plesy a kulturní akce. Dále stojí za zmínku lázně Libverda, ve kterých byly

12

objeveny léčebné účinky jiţ ve 14. století, ovšem největší slávu zaţívaly téţ v 18. století díky šlechtickému rodu Clam-Gallasů, který měl v lázních jedno ze svých sídel. Začínal se rozvíjet lázeňský cestovní ruch. Ve výkladovém slovníku je definován jako: „ druh CR, účast na něm je charakteristická pobytem v lázních, ať jiţ za účelem regenerace, poznání nebo sociálních kontaktů. Moderním trendem jsou kondiční a preventivnězdravotní pobyty v lázních. (Zelenka, Pásková, 2012, s. 158) 1.1.2. Významné osobnosti v historii lázeňství V Českých lázních se od prvopočátku vyvíjely léčebné metody, které pomáhaly léčit a zotavovat lidi po těţké nemoci nebo úrazu. Nebo pomáhaly pouze s regenerací těla a mysli. Mnoho muţů zvučných jmen v našich lázních začínalo svou kariéru. Václav Payer, významný lékař a balneolog (balneologie: „lázeňské lékařství, lékařský obor prohlubující znalosti o přírodních léčivých zdrojích a vytvářející tak předpoklady pro jejich vyuţití jako lázeňských léčebných metod) (Zelenka, Pásková, 2012, s. 31), který působil v Karlových Varech, je znám jako zakladatel pitné kúry. Zastáncem a propagátorem Payera byl Johann Stephan Strobelberger, téţ působící v Karlových Varech. Při této propagované léčbě se vypilo aţ 9 litrů vody. Bernard Vincenz Adler byl lékařem v Chebu a je povaţován za zakladatele Františkových lázní. Ve své dizertační práci psal o léčivé moci „tzv. chebských kyselek vyvěrajících na Slatině.“ (muzeumcheb.cz,2005). Světově známý David Becher vystudoval medicínu na praţské univerzitě. Pan Becher je neopomenutelná osobnost z Karlových Varů, protoţe zavedl komplexní lázeňskou péči. Tou se v diplomové práci budu hloubkově zabývat. A dle mého názoru nejznámější jméno od minulosti aţ po současnost je pan Vincenz Priessnitz. Narodil se v Gräfenbergu (současné Jeseníky) a byl nazýván „vodním doktorem“. V dnešní době jsou známy hlavně Priessnitzovi obklady, ale jeho léčitelský ţivot je mnohem zajímavější. Ve svém dětském věku musel pracovat na rodinném hospodářství, nechodil ani pravidelně do školy a traduje se, ţe neuměl pořádně psát. Své znalosti získal z pozorování přírody. Nejprve u rostlin, následovala zvířata (například zraněná srna, která se chodila léčit do čisté pramenité vody). Po váţném úrazu v 16 letech, kdy ho přejel vůz taţený splašeným koněm a polámal mu ţebra, se rozhodl pro samoléčbu. Takzvaní ranhojiči mu nedávali šanci a konstatovali, ţe bude nadosmrti mrzák. Priessnitz se začal léčit studenými obklady, polámaná ţebra si rovnal o ţidli, aţ se nakonec vyléčil. Zpráva o jeho uzdravení se rychle roznesla a tak začal provozovat lékařskou praxi. Zpočátku léčil zvířata a postupně i lidi ze svého okolí. Podařilo se mu léčit také císaře ve 13

Vídni. Nakonec si Priessnitz otevřel v Jeseníkách lázně, kde aplikoval svou vodoléčebnou metodu. 1.2 Lázeňství a léčebná lázeňská místa Definici lázní nalezneme ve výkladovém slovníku jako: „komplex ubytovacích, stravovacích, rehabilitačních, sportovních a léčebných zařízení, vyuţívající pro dosaţení léčebného účinku na klienty přírodních léčivých zdrojů (minerální a termální prameny, peloidy, humidity (slatiny, rašeliny) a bahna (prostá, sirná), vřídelní plyny, klimatické podmínky, moře, vysoká nadmořská výška, jeskyně ) a léčebných procedur. Podle přírodních zdrojů je časté dělení lázní na termální, klimatické a bahenní. Lázně byly vyuţívány jiţ ve starověkém Egyptě, v antice (římské lázně jsou atraktivitou kulturněpoznávacího CR), známé jsou arabské lázně. V některých zemích včetně ČR je statut lázní dán zákonem /98/. Lázně jsou významnou atraktivitou nejen pro lázeňský CR a léčebný CR, ale také pro kulturně-poznávací CR, městský CR aj. V České republice je dlouholetá tradice lázeňství a propojení s kulturním a společenským ţivotem (pobyty známých osobností), vysoká kvalita péče a léčebných metod, vysoký potenciál rozvoje do budoucna.“ (Zelenka, Pásková, 2012, s. 158). A dále stručnou definicí lázeňství je „zdravotnický obor a jako komplex produktů cestovního ruchu a jako specifickou ekonomickou kategorii.“ (Knop, 1999, s. 58). Léčebné účinky lázní byly dokázány jiţ před mnoha stoletími. Kaţdé lázně jsou zaměřeny na jiný druh léčby, v některých jsou přírodní léčivé prameny, jinde peloidy nebo klima. V kaţdém případě nejlepší vizitkou pro všechny lázně je kvalifikovaný personál, jeho přístup ke klientům, odbornost a profesionalita. A právě proto získalo jako první v Evropě české lázeňské zařízení v roce 2006 certifikát EUROPESPA med© - prestiţní ocenění kvality Evropského svazu lázní v Bruselu. To se uděluje jen pečlivě vybraným lázním v Evropě. Lázně musí projít velmi důkladnou kontrolou a auditem provozu. K letošnímu roku je Česká republika v rámci Evropské unie zemí s nejvyšším počtem kladně splněných certifikací. Pro svou historii, účinky, relaxaci a kulturu jsou české lázně věhlasně známé po celé Evropě. Jedny z nejznámějších lázní u nás jsou jiţ výše zmíněné lázně v západočeském trojúhelníku Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně. Dalšími neopomenutelnými lázněmi jsou Třeboň, Luhačovice, Karlova Studánka, Konstantinovy lázně, Klimkovice, Poděbrady, lázně Libverda, Jáchymov a další, které bychom mohli

14

jmenovat z velkého mnoţství lázní v naší republice. Kvalitní lázně u nás nalezneme téměř v kaţdém regionu. Nejznámějším lázeňským městem ze západočeského trojúhelníku jsou Karlovy Vary, byly zaloţeny českým králem a římským císařem Karlem IV. Je to krásné historické město a vyuţití i vyţití se nabízí v jakémkoli ročním období. Lázeňské kolonády, pěší i cyklistické trasy a krásná zalesněná příroda kolem města je neodolatelná. Je to velmi oblíbené místo i pro náročnou klientelu. Nejznámější akcí je kaţdoročně pořádaný filmový festival, dále mohou klienti navštívit četné hudební akce, divadelní představení, plesy. Do přírodních léčebných zdrojů Karlových Varů patří 12 teplých minerálních pramenů o teplotě 30° aţ 72 °C. V lázních se léčí nemoci trávicího ústrojí, nemoci z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci onkologické. Mohou se zde léčit děti i dospělí. Karlovy Vary se navíc proslavily věhlasným 13. pramenem – Becherovkou. U zrodu tohoto pramene byl slavný lékárník a obchodník Josef Vitus Becher. Další karlovarskou pýchou jsou místní oplatky a Moserův křišťál. Druhé známé město z trojúhelníku jsou Františkovy Lázně, které dýchají svou romantickou atmosférou. „Pokladem Františkových Lázní je více neţ dvacet pramenů Glauberova typu – uţívají se jak k pitné kúře, tak ke koupelím“ ( David, Soukup, Thoma, 2005, s.30). Čisté ovzduší a krásné parky lákají návštěvníky uţ jen svým klidem. Léčit se sem jezdí lidé s nemocemi oběhového ústrojí, onemocněním trávicího ústrojí, nemocemi z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí dále nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci koţní, nemoci gynekologické, nemoci onkologické. Dále se zde nachází lokální zdroj peloidů. Posledním z trojúhelníku jsou Mariánské lázně ukryté v dolině obklopené lesy. Lázně se proslavily stovkou studených pramenů minerální vody s vysokým obsahem kysličníku uhelnatého a nádhernou kolonádou pocházející z roku 1889, „…která byla v roce 2010 zařazena na seznam národních kulturních památek“ (lecebne-lazně.cz, 2005) Dnes vévodí Mariánským lázním tzv. Zpívající fontána, na které je k vidění hra světel a zvuků. V jiţních Čechách najdeme starobylé město Třeboň vlastnící krásný zámek s náměstím a přilehlým parkem, nedaleko pivovaru, kde se točí pivo Regent a sousedícím s rybníkem Svět. Nalezneme zde Bertiny lázně a lázně Aurora, ve kterých si klienti mohou uţít koupel 15

ve slatině. Jezdí se sem léčit dospělí s nervovými onemocněními, s problémy s pohybovým ústrojím a onkologickými nemocemi. Karlova Studánka leţí v pohoří Hrubého Jeseníku obklopena lesy. Zajímavostí je, ţe je zde nejčistší vzduch ve střední Evropě. Pyšní se léčivými zdroji jako přírodní minerální voda uhličitá, klimatické lázně, přírodní oxid uhličitý, rašelina. Léčí se zde dospělí s nemocemi oběhového ústrojí, dále se tu léčí nemoci z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, duševní poruchy, nemoci koţní, nemoci onkologické. Další z nejkrásnějších lázní v České republice, ţádající o zapsání na seznam UNESCO, jsou Luhačovice. Pramení zde 16 originálních léčivých pramenů s vysokým obsahem minerálních látek. Nejznámějším z těchto 16 pramenů je Vincentka. Lázně Luhačovice jsou díky své poloze obdařeny čistým ovzduším a pozitivními klimatickými podmínkami prohlubují v člověku pocit nekonečného léta. Léčebné zdroje jsou tu hlavně přírodní hydrogen-uhličitano-chlorido-sodné minerální vody obsahující sodík, vápník, hořčík a volný oxid uhličitý, teplota vody je 10 -120° C. Léčit se sem jezdí pacienti s nemocí oběhového ústrojí, nemocí trávicího ústrojí, nemocí z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí, nemocí dýchacího ústrojí, nervovými nemocemi, nemocemi pohybového ústrojí a nemocemi onkologickými. Klimkovice jsou lázeňskými hosty oblíbené hlavně pro léčebné koupele v místní originální jodobromové vodě, tzv. solance, která má všestranné léčivé účinky na lidský organismus. Napomáhá při léčbě pohybového ústrojí, nemocí neurologických i gynekologických a příznivě téţ působí na cévní systém. Výše v textu je o lázních Libverda zmínka ve spojení se sídlem rodu Clam-Gallasů. Ale nejen to, Libverda je lázeňský komplex umoţňující člověku relaxovat, vypnout a odreagovat se. Ve 14. století byly objeveny léčivé účinky zdejších minerálních pramenů, kde místní vodě nakonec zůstalo jméno Boţí voda. V těchto lázních se léčí nemoci oběhového ústrojí, nemoci z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci onkologické. V lázních Jáchymov, které se nacházejí v Krušných horách, hraje velikou roli skrytý poklad hluboko pod zemí. Ukrývají se tu prameny s radonovou vodou. Lékaři ke kaţdému pacientovi přistupují individuálně a připravují koupele na míru. Hlavním léčením je 16

uzdravení pohybového aparátu v koupelích s termální, minerální vodou s vysokým obsahem radonu. „Ten je zdrojem měkkého alfa záření, které při celotělové a indikované aplikaci terapeutických dávek tiší bolesti, zlepšuje hybnost kloubů, prokrvení a hojení, stimuluje regenerační procesy v tkáních pohybového aparátu, harmonizuje vegetativní funkce, kladně ovlivňuje hodnoty krevního tlaku a posiluje obranyschopnost organismu“ (lecebne-lazne.cz, 2009) Dalšími léčebnými indikacemi jsou nemoci z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí, nemoci nervové, nemoci pohybového ústrojí, nemoci koţní, nemoci onkologické. Nejznámějšími místními prameny jsou prameny Běhounek, Agricola, Curie a C1.

1.3 Cestovní ruch Cestovní ruch se týká kaţdého obyvatele naší země. Stejně jako ve sféře soukromé tak i podnikatelské. Kaţdý z nás se můţeme účastnit pobytových dovolených, zájezdů či poznávacích výletů. Nemusí to být pouze dovolená s přáteli či s rodinou, ale týká se nás také v případě sluţebních cest nebo zdravotních pobytů v lázních. Populární jsou v dnešní době wellness pobyty. Podle Blahušové je wellness definováno jako: „proces, ve kterém soustavně a uváţeně usilujete o udrţení zdraví a dosaţení nejvyšší úrovně pohody.“ (2005, s.234). Definice cestovního ruchu podle UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu Nations World Tourism Organization) je : ,,Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa.)( old.czechtourism.cz, 2005)“.

Do cestovního ruchu

zahrnujeme ubytování, stravování, dopravu, sluţby cestovních kanceláří i agentur. Je to jedna z hlavních poloţek národní i světové ekonomiky. Cestovní ruch můţeme rozdělit na druhy a formy. Do forem CR spadá motivace pro návštěvníka. Čím je atraktivnější destinace, tím více turistů přijede. Formy můţeme rozdělit na tematické, rekreační, kulturní, kongresové, sportovní, poznávací, léčebné, atd. Například Karlovy Vary mají historickou atraktivitu a klientům můţeme navíc nabídnout návštěvu na Filmovém festivalu. Druhy CR rozdělujeme podle délky trvání, sezonnosti, vlivu na ţivotní prostředí, hromadnosti, atd. Cílem cestovního ruchu je destinace. V našem případě jsou to lázně. Je důleţité lázně neustále rozvíjet, obnovovat a udrţovat jim původní ráz, aby lákaly návštěvníky. V destinaci, kterou 17

chceme nabídnout turistům na delší dobu, musíme mít dostatek ubytovacích středisek, stravovacího zařízení a volnočasového vyţití.

1.4 Legislativa vztahující se k lázeňství Legislativa je podle Matějíčka: „činnost a zároveň výsledek práce spočívající v přípravě a schvalování zákonů (zákonodárství), je prováděna státními orgány – připravována vládou, schvalována parlamentem.“ (2007, s.57) Nejdůleţitější zákon, nazýván také jako lázeňský zákon se týká vymezení léčivých zdrojů, jako jsou přírodní minerální vody, léčebné lázně a místa. Je to „Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon 164/2001 má vydefinované pojmy vztahující se k němu a to v „§ 2 Vymezení pojmů (1) Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné vyuţití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné vyuţití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší neţ 20 st. C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l. (2) Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého sloţení a vlastností, která má z hlediska výţivy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umoţňují její pouţití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod,1) a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona. (3) Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení slouţících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, (dále jen "lázeňská péče")2) stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona. (4) Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němţ se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona.

18

Dále ze zákona 164/2011 Sb., uvádím § 25 Podmínky pro stanovení přírodních léčebných lázní (1) Za přírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají slouţit k poskytování lázeňské péče na území se stavem ţivotního prostředí odpovídajícím poţadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Poţadavky na ţivotní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní stanoví vyhláška ministerstva. (2) Za území s klimatickými podmínkami podle odstavce 1 se nepovaţují podzemní prostory. (3) Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obce, na jejímţ území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá vyuţívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče. (4) Stanovení přírodních léčebných lázní ministerstvo zruší vyhláškou, pokud důvody pro jejich stanovení zanikly. A paragraf 28, který určuje podmínky vytyčující lázeňská místa. § 28 Podmínky pro stanovení lázeňského místa (1) Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němţ se nacházejí přírodní léčebné lázně. Reţim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. (2) Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo a statut lázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místa podle tohoto zákona zanikly. (3) Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného reţimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují,

19

c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat. (4) Obce, na jejichţ území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodrţování opatření uloţených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi“ (portal.gov.cz, 2015) Ministerstvo vydává různé vyhlášky, sdělení a nařízení zabývající se lázeňstvím, proto uvádím ty nejdůleţitější. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 370/2001 Sb., o zkoušce o odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad vyuţíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Nařízení vlády č. 385/2001 Sb., kterým se stanoví jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odbíranou ze zdroje přírodní minerální vody. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich vyuţívání, poţadavky na ţivotní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náleţitosti odborného posudku o vyuţitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě balených minerálních vod a o stavu ţivotního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 427/2001 Sb. o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 533/2002 Sb. o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodního léčivého zdroje. Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 419/2003 Sb. o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Vyhláška MZ č.275/2004 Sb., o poţadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy. 20

Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 615/2004 Sb. o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 479/2005 Sb. o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 116/2009 Sb. o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod. Vyhláška č. 267/2012 Sb. o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost“. (mzcr.cz, 2010) Další související Zákon č. 20/1966 Sb.,o péči o zdraví lidu ve znění pozdějších předpisů. Právní předpisy týkající se vyhlášení přírodních léčebných lázní, přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a jejich ochranných pásem. Zákon týkající se zdravotního pojištění je Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a o doplnění některých souvisejících zákonů. A podmínky pro poskytování hrazených sluţeb. Jsou vybrány paragrafy týkající se kritérií ke splnění úhrady zdravotní péče a konkrétně sluţby financované v lázeňské rehabilitační péči. V „§ 13 Hrazené sluţby jsou vymezeny moţnosti, za kterých je zdravotní pojištění placeno. (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní sluţby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehoţ má být jejich poskytnutím dosaţeno, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. (2) Hrazenými sluţbami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a) zdravotní

péče

preventivní,

dispenzární,

diagnostická,

léčebná,

lékárenská,

klinickofarmaceutická, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, 21

ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních sluţbách, b) poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, c) přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, d) odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), e) přeprava ţijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, f) přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, g) přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů, h) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, i) pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůţkové péče, j) zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehoţ matka poţádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu poţádá příslušný poskytovatel. V § 14 se uvádí ze kterých subjektů bude pojištěnci uhrazeno pojistné (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní sluţby poskytnuté na území České republiky. (2) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho ţádosti poskytne náhrada nákladů vynaloţených na neodkladnou zdravotní péči, jejíţ potřeba nastala během jeho pobytu v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových sluţeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. V paragrafu § 15 jsou vydány zásady, za kterých není pojistné za pojištěného uhrazeno. (1) Ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní

výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona. 22

(2) Ze zdravotního pojištění se dále nehradí výkony akupunktury. (3) Hrazené

sluţby zahrnují zdravotní péči poskytnutou na základě doporučení

registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním, a to nejvíce třikrát za ţivot, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ţeny pouze 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ţeny, čtyřikrát za ţivot V § 18 Podmínky poskytování hrazených sluţeb. Jsou předpisy, které musí být splněny, aby za pojištěnce bylo uhrazeno pojistné. Pokud pojištěnec nesplňuje některý z uvedených předpisů, musí si za zdravotní výkon hradit výlohy sám. (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené sluţby jiní zdravotničtí pracovníci neţ lékaři, s výjimkou klinických psychologů a farmaceutů, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“). (2) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí a) lékař registrujícího poskytovatele, b) lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, c) lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo d) lékař se specializovanou způsobilostí poskytovatele lůţkové péče. A § 33 Léčebně rehabilitační péče týkající se i péče v lázních. (1) Hrazenou sluţbou je dále léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná

součást léčebného procesu, jejíţ poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař. Návrh na léčebně rehabilitační péči podává na formuláři zdravotní pojišťovny lékař registrujícího poskytovatele nebo ošetřující lékař při hospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje téţ určení stupně naléhavosti. (2) Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůţková

péče ve zdravotnických zařízeních, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, a při poskytování péče jsou tyto přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení vyuţívány.

23

(3) Lázeňská léčebně rehabilitační péče se poskytuje a hradí jako komplexní lázeňská

léčebně rehabilitační péče nebo příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. (4) Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na lůţkovou péči nebo

specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolá k lázeňské léčebně rehabilitační péči zařízení lázeňské péče. Pojištěnec v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči předvolán nejpozději do jednoho měsíce od data vystavení návrhu, případně po dohodě ošetřujícího, revizního a lázeňského lékaře je přeloţen do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůţkové péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne vystavení návrhu. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. (5) Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům

s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4. Hrazenými sluţbami jsou pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče můţe být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li revizní lékař jinak. (6) Dětem a dorostu do 18 let se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle

odstavce 4, pokud není na ţádost rodičů poskytována podle odstavce 5. Přeloţení pojištěnce mladšího 18 let ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůţkové péče do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče revizní lékař neposuzuje. (7) U nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví z práce se lázeňská léčebně

rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, jestliţe ji doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání. (8) Lázeňská léčebně rehabilitační péče podle odstavců 4 a 5 poskytnutá pojištěnci pro

danou indikaci poprvé se označuje jako základní léčebný pobyt. Další léčebný pobyt odpovídající indikaci, na jejímţ základě byl uskutečněn základní léčebný pobyt, se označuje jako opakovaný léčebný pobyt, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak. 24

(9) Nemoci, u nichţ lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, způsoby

poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče pro jednotlivé indikace, délka základního léčebného pobytu a opakovaného léčebného pobytu pro jednotlivé indikace, četnost opakovaného léčebného pobytu, lhůta pro nástup léčebného pobytu u indikací, kde je tuto lhůtu důvodné stanovit z hlediska léčebného efektu, moţnost prodlouţení léčebného pobytu podle jednotlivých indikací a způsobů poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu (Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči). (10) Prodlouţení stanovené délky základního léčebného pobytu nebo opakovaného

léčebného pobytu poskytovaných jako komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče můţe navrhnout lékař příslušného zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, je-li tato moţnost u příslušné indikace vyznačena v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Návrh na prodlouţení léčebného pobytu se podává reviznímu lékaři příslušné zdravotní pojišťovny, který prodlouţení a jeho délku schvaluje. (11) Prodlouţení opakovaného léčebného pobytu poskytovaného jako příspěvková lázeňská

léčebně rehabilitační péče na 21 dnů v případech, kdy byl takový pobyt na základě indikace navrhujícího lékaře schválen revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny pouze v délce 14 dnů (dále jen „indikovaný případ“), můţe navrhnout lékař příslušného zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Návrh na prodlouţení léčebného pobytu se podává reviznímu lékaři příslušné zdravotní pojišťovny, který prodlouţení a jeho délku schvaluje. (12) Ministerstvo zdravotnictví stanoví pro jednotlivé indikace vyhláškou obsahové

náleţitosti návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče včetně potřebných vyšetření, obor specializace lékaře, který takovou péči doporučuje, poţadavky na dostupnost zdravotnických pracovníků ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče a indikační zaměření lázeňských míst, ve kterých se nachází přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky vhodné k léčbě nemocí.“ (zakonyprolidi.cz, 2014) Důleţitá vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Indikační seznam je důleţitou součástí, jelikoţ vymezuje zdravotní problémy, na základě kterých se posílají pacienti do lázní. 25

Zákonem dané podmínky pro poskytování lázeňské péče jsou doplněny vyhláškou MZ ČR č. 2/2015 Sb., která stanoví indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, obory specializace doporučujících lékařů, indikační zaměření lázeňských míst atd. „6. ledna 2015 vstoupila v platnost novela zákona č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, jehoţ součástí je také novelizovaný indikační seznam pro lázeňskou péči.“ (lecebnelazne.cz, 2015) Hlavní, aktuální změny, jeţ novela přináší jsou u příspěvkového lázeňského pobytu pro dospělého člověka. Doba pobytu je stanovena na 21 dní, je moţno i na 14 dní, ale to pouze tehdy, je-li pacient v indikovaných případech. V případě dětských diagnóz je připsán dodatek, ţe pobyt můţe prodlouţit ošetřující lékař. Další indikací týkající se dospělých osob je nově moţnost prodlouţení pobytu na návrh ošetřujícího lékaře v lázních. Také přibyla moţnost opakovat pobyt v lázních u určitých indikací. Novela specifikuje určité poţadavky, například jak dlouhá můţe být doba mezi opakovaným nástupem k pobytu. U konkrétních indikačních skupin byla automaticky prodlouţena doba z původních 21 dnů léčby na současných 28 dnů. Tato změna se týká indikačních skupin jako: •

nemoci

oběhového

ústrojí

•

nemoci

dýchacího

ústrojí

(4

indikace

(4

indikace

z

9 ze

–

II/2,

II/3,

II/6,II/9)

7-

V/1,

V/5,

V/6,V/7)

• nemoci nervové (8 indikací z 11- VI/1,VI/2, VI/4, VI/5, VI/6, VI/7, VI/8, VI/10 ) • nemoci pohybového ústrojí (6 indikací z 12 – VII/1, VII/2, VII/3, VII/4, VII/10, VII/11) • • •

duševní nemoci

nemoci koţní

nemoci

(4

(1

indikace

indikace

gynekologické

z

(1

5

–

indikace

z

2

–

X/2,

X/3,

z

3

X/4, –

IX/1) X/5) XI/3)

U 28 indikací byly prodlouţeny léčebné pobyty o týden u komplexní lázeňské péče. Celkem máme u nás 66 indikací. V procentuálním vyjádření je to 43 % u dospělých pacientů. Ze zákona máme stanovenou dobu léčebného pobytu, moţnosti prodlouţení pobytu, opakování

pobytu

a

kritéria,

která

nevyplývají

26

pouze

z lékařských

důvodů.

K zákonu byla vydána prováděcí vyhláška MZ ČR - o stanovení odborných kritérií a dalších náleţitostí pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. Návrh vyhlášky upravuje odborná léčebná vyuţití pro poskytnutí léčebné rehabilitační péče v lázních, dále indikační předpoklady, kontraindikace, vhodná a zaměřená kritéria k poskytnutí léčebné lázeňské péče. A to včetně potřebných vyšetření. V návrhu jsou v obsahové části důvody k poskytnutí lázeňské péče. Obor odborné specializace lékaře, který danou péči navrhuje. Dále jsou to poţadavky na dostatek zdravotních pracovníků v lázeňské a rehabilitační léčebně. V poslední řadě zaměření lázeňských léčebných míst. (lecebnelazne.cz, 2015) Poslední vyhláška vztahující se k lázeňství je: Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 275/2004 Sb., o poţadavcích na jakost a zdravotní nezávadnosti balených vod a o způsobu jejich úpravy.“ (mzcr.cz, 2006) 1.5 Léčivé zdroje Léčivé zdroje jsou v České republice vymezeny v zákoně č. 164/2001 Sb., Zahrnují je lázeňská místa, kam jezdí pacienti regenerovat a rehabilitovat tělo po těţkých úrazech či operacích. 1.5.1 Peloidy Peloidy jsou anorganické a organické přírodní zdroje nacházející se v blízkosti minerálních pramenů. Dělíme je na dvě skupiny: humolity, do kterých spadají rašeliny, slatiny a slatinné zeminy a na bahna, ta jsou prostá, zřídelní a slaná. Humolity jsou směsi organických látek s alespoň 30% podílem humusových substancí. Dělí se na rašeliny a slatiny a slatinné zeminy. Podle D. Jandové definice zní: „Rašeliny obsahují 95 - 99% organických látek, vznikají rozkladem rostlinné hmoty rašeliníku, suchopýru a dalších rostlin typických pro rašeliniště. Peloid se tvoří nad hladinou spodní vody v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované PMV“ ( přírodní minerální vody ) (s. 172) Dále Jandová popisuje slatiny jako: „Slatiny obsahují 50 – 95 % organických látek, vznikají v prostředí minerální vody při zamezení přístupu vzduchu. Slatina vzniká z rostlin

27

typu rákos, orobinec, ostřice aj. Slatiny obsahují řadu organických komponent, z anorganických komponent jsou zastoupeny zvláště síra, ţelezo, vápník.“(s. 172) A slatinné zeminy jsou: „Slatinné zeminy obsahují 20-50 % organických látek, vznikají obdobně jako slatiny. Mají málo organických komponent, z anorganických je výraznější zastoupení síry, ţeleza a vápníku podle místních minerálních vod.“( Jandová, 2009 s.172) Bahna v Čechách nemají přílišné zastoupení pro nedostatek vhodných míst. Bahno se skládá z anorganické hmoty a částeček odumřelých těl řas a planktonu. Bahna máme rozdělená na jednoduchá, termální a sirná. Smyslem léčení jsou koupele či zábaly, účinkující na tělo tak, ţe pro prohřívají do hloubky.

1.5.2 Léčivé vody Pomáhají nám k léčbě a rehabilitaci těla. Jsou rozděleny do tří skupin na termální prameny, minerální prameny a zřídelní plyny. Termální prameny jsou teplé prameny vyvěrající ze země. Pouţívají se ke koupelím. Minerální prameny vycházejí z „přirozeně vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého sloţení a vlastností, která má z hlediska výţivy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umoţňují její pouţití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod.“(Janoška 2011, s.10). Holeček a kol. rozdělují minerální vody ve své učebnici: „…na chladné ( do 25°C), např. v Mariánských Lázních a v Poděbradech, na teplé (do 50°C), jak je známe z Velkých Losin či z Jánských Lázní, nebo na horká vřídla v Karlových Varech (aţ 72°C). Radioaktivní léčebné kyselky se vyuţívají v okolí Jáchymova, Teplic i jinde.“(2005, s.132). A zřídelní plyny podle Jandové: „přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloţí buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90% oxidu uhličitého.“ (Jandová str.167) 1.5.3 Klimatické podmínky Klimatické podmínky jsou lázeňská místa, kde je mimořádná čistota ovzduší bez přítomnosti alergenů. Moţnosti léčit klimatickými léčivými zdroji schvaluje Ministerstvo 28

zdravotnictví. V ČR jsou pouze 4 lázeňská místa, která mají moţnost léčit klimatickým podnebím. 1.6 Moţnosti financování V České republice máme tři moţnosti, jak financovat pobyt v lázních. Plně hrazený pobyt pojišťovnou, příspěvkovou formou, tzn. část pobytu hradí klient a část pojišťovna a poslední variantou je plně hrazený pobyt i léčba klientem. Plně hrazená péče od pojišťovny je od roku 2004 součástí potřebné zdravotní péče. Pro moţnost získání plně hrazeného pobytu v lázních zdravotní pojišťovnou musí ošetřující lékař léčbu předepsat. Klient musí splňovat kritéria na základě kterých můţe být léčba doporučena. Tento návrh schvaluje revizní lékař (lékař ze zdravotní pojišťovny) s pravomocí doporučení odmítnout. Při ţádosti o příspěvek na lázeňskou péči musí lékaři postupovat dle ustanovení Zdravotního řádu a jeho přílohy – coţ je Indikační seznam pro lázeňskou péči. Plně hrazený pobyt získají ţadatelé, kteří navazují přímo z pobytu z nemocnice, na doléčení zdravotního onemocnění a na rehabilitaci po těţké operaci. Tato doporučení píší převáţně lékaři specialisté. V případě, ţe lázeňskou péči navrhuje obvodní lékař, musí být návrh podloţen odbornými nálezy. Při nemocech z povolání a jiných újmách na zdraví z pracovního procesu posuzuje nutnost léčby lékař pro choroby z povolání. Na plně hrazenou péči v lázních mají téţ nárok děti a dorost do 19 let. Další variantou můţe být na ţádost rodičů příspěvková péče. Při komplexní lázeňské péči má nemocný hrazený pobyt, stravování a celou škálu sluţeb týkající se léčebného procesu. Podle J. Dědiny „navazuje na ústavní péči nebo péči v odborných ambulancích a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo minimalizaci rozsahu invalidity.“ (2004, s. 14).V ţádosti o komplexní lázeňský pobyt lékař uvádí místo pobytu a naléhavost problému. Návrh posuzuje revizní lékař a má moţnost kromě zamítnutí ţádosti také změnit formu léčby případně její místo. Revizní lékař má povinnost o zamítnutí či změně informovat lékaře, který lázeňskou péči navrhoval. Pokud je pobyt schválen, revizní lékař posílá oznámení do daných lázní. Datum příjezdu do lázní řeší lázeňská léčebna. Při nejvyšším stupni naléhavosti nastoupí pacient léčbu v lázních do jednoho měsíce od data vystavení návrhu. U druhého stupně naléhavosti je termín nástupu do tří měsíců. U dětí a mládeţe je to aţ půl 29

roku od navrţení léčby. Při určitých onemocněních můţe být pacient převezen rovnou z nemocnice do lázní. Musí to ovšem schválit navrhující lékař, revizní lékař a lázeňský lékař. Délka pobytu se řídí Indikačním seznamem. Při potřebě dlouhodobějšího pobytu můţe daný lékař zaţádat o prodlouţení. Děti a mládeţ mají délku léčeného pobytu individuální a rodiče jsou s ní seznámeni u příjímání dítěte do lázní. Jestliţe pacient nesplňuje všechna kritéria plně hrazené péče, je v pravomoci ošetřujícího lékaře navrhnout příspěvkovou péči. Nejčastěji se to týká chronických onemocnění. Pokud revizní lékař souhlasí, hradí zdravotní pojišťovna pacientovi náklady na vyšetření a vyšetření u lékaře specialisty. Klient si sám hradí ubytování a stravování. Zdravotní pojišťovna předává pacientovi kladné vyjádření k příspěvkovému pobytu zároveň s informací, do kterých lázní se můţe dostavit na léčbu. Pacient si vybírá z navrhnutých lázní a konzultuje to se svým lékařem. Následně si zbytek zařizuje pacient - budoucí klient lázní sám. Domluví si volný termín v lázních i další podmínky týkající se pobytu. Kdo jede do lázní na příspěvkovou formu léčby, nemá povinnost bydlet přímo v areálu lázní, můţe si zařídit bydlení kdekoliv a docházet na procedury. Podmínkou je, aby do lázní nastoupil maximálně do šesti měsíců od data schválení návrhu. Jinak potvrzený pobyt propadá. Poslední moţností jak se účastnit lázeňského pobytu je, pokud si ho pacient hradí sám. Pacient si domluví přímo s lázněmi termín, procedury. Je však doporučeno, aby si klient vyţádal alespoň krátkou lékařskou zprávu od svého obvodního lékaře. Pacient můţe být léčen i bez této zprávy od svého doktora, pokud lázeňský lékař neshledá kontraindikaci lázeňské léčby. Ostatní podmínky si domlouvá pacient s lázněmi, i délku pobytu.

1.6.1 Zájemce o pobyt v lázních musí splňovat kritéria pro zdravotní pojišťovny, pak lze léčbu doporučit: a) osobám s trvalým pobytem na území ČR. To jsou jednak občané ČR, kteří jsou na území ČR k trvalému pobytu přihlášeni, a dále cizinci, kteří jsou drţiteli povolení k pobytu na území ČR, nebo jimţ byl udělen azyl a jsou zde hlášeni k trvalému pobytu. b) osobám, které zde trvalý pobyt nemají, a to za podmínky, ţe jsou to zaměstnanci zaměstnavatele, který má na území ČR sídlo. Účast na veřejném zdravotním pojištění vzniká ze zákona (č. 48/1997 Sb.). Pojištěncem se osoba stane ke dni, kdy byla splněna některá ze dvou výše uvedených podmínek (trvalý pobyt nebo zaměstnání v ČR). 30

1.6.2 Indikační seznam pro lázeňskou péči Indikační seznam je souhrn onemocnění, u kterých má pacient nárok na pobyt v lázních. Skupiny podle kterých se určuje nárok na pobyt, se řídí vyhláškou „Ministerstva zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb.“ (jedemedolazni.cz, 2012), kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. Indikační seznam je členěn pro lázeňskou péči o dospělé, o děti a dorost zvlášť. Členíme je podle aktuální nemoci do indikačních skupin: - nemoci onkologické - nemoci oběhového ústrojí - nemoci trávicího ústrojí - nemoci z poruchy výměny látkové a ţláz s vnitřní sekrecí - nemoci dýchacího ústrojí - nemoci nervové - nemoci pohybového ústrojí - duševní poruchy - nemoci koţní - nemoci gynekologické (jedemedolazni.cz, 2012) Tyto indikační skupiny jsou téměř shodné pro děti i pro dospělé. Do indikačních skupin pro lázeňskou péči o děti patří navíc nemoci ledvin a cest močových. Léčebné lázně se na základě uzavřených smluv se zdravotními pojišťovnami zavazují poskytnout pacientovi minimálně tři procedury kaţdý den.

Lázeňská péče musí být

poskytována 6 dní v týdnu. 1.7 Financování lázní v ČR V České republice je několik subjektů, které financují české lázeňství z veřejných prostředků. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo 31

vnitra. Ministerstvo vnitra převáţně přispívá na pobyt svým zaměstnancům, čímţ jsou hlavně vojáci, policisté, hasiči. Dále jsou to také peníze z Evropské unie, které můţeme získat na základě různý fondů a programů. A pak máme v ČR moţnosti čerpání z Regionálních a Integrovaných operačních programů. A nakonec krátce uvedu moţnost sponzorství. Je to systém financování ne tak populární, ale dá se vyuţít například v reklamě. Státní sluţby jako je třeba Český rozhlas můţe poskytnout zdarma reklamu některým lázním. Nebo obecně propagovat návštěvu lázeňských míst. 1.7.1 Ministerstva Většina ministerstev byla zřízena 8. ledna 1969 zákonem 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR. Tento kompetenční zákon (ve znění pozdějších předpisů) vymezuje základní působnost ministerstva. „Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát lázní a zřídel. Organizační součástí Ministerstva zdravotnictví je Inspektorát omamných a psychotropních látek.“( vlada.cz, 2009) Ministerstvo pro místní rozvoj „Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 pro státní správu těchto oblastí: regionální politiky včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu.“ (vlada.cz, 2009)

32

Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra přispívá na léčbu svým orgánům, které pod něj spadají, (vojáci, hasiči, policisté). „Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro: veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla, sdruţovací a shromaţďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem, veřejné sbírky, archivnictví, zbraně a střelivo, poţární ochranu, cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků, územní členění státu, státní hranice, jejich vyměřování, udrţování a vedení dokumentárního díla, státní symboly, státní, hospodářské a sluţební tajemství.“ (vlada.cz, 2009) 1.7.2 Evropská unie a moţnosti financování „Evropská unie je ojedinělé hospodářské a politické společenství 28 evropských zemí, jejichţ území tvoří dohromady velkou část evropského kontinentu. Základy Evropské unie byly poloţeny jen několik let po doznění druhé světové války. První krok evropské integrace spočíval v upevnění hospodářské spolupráce. Vycházelo se z jednoduchého předpokladu: Je méně pravděpodobné, ţe státy, které spolu obchodují a jsou tak na sobě ekonomicky závislé, vyvolají ozbrojený konflikt. V roce 1958 bylo zaloţeno Evropské hospodářské společenství (EHS), které ve svých začátcích rozvíjelo hospodářskou spolupráci šesti zemí: Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa a Nizozemska. Od té doby došlo k vytvoření rozsáhlého jednotného trhu, který se neustále rozvíjí, aby dosáhl svého plného potenciálu. Z počáteční čistě hospodářsky orientované spolupráce se zrodilo společenství, které spolupracuje i v celé řadě jiných politických oblastí – od rozvojové pomoci po ochranu ţivotního prostředí. Tuto proměnu odráţí i změna názvu společenství z EHS na Evropskou unii (EU), která se odehrála v roce 1993.“ (europa.cz, 2015) Česká republika vstoupila do Evropské unie 1.května 2004

33

Fondy EU „Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS). Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.“ (strukturalni-fondy.cz, 2015) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) „Zaměřuje

se

na

modernizaci

jsou investiční (infrastrukturní)

a

projekty,

posilování jako

např.

hospodářství. výstavba

silnic

Podporovány a

ţeleznic,

odstraňování ekologických zátěţí, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, zavádění sluţeb elektronické veřejné správy apod.“ (strukturalni-fondy.cz, 2015) 1.7.3 Státní fondy Vytvářejí programovací období, které musí být schváleno na určitou dobu. Jsou v něm poskytnuty finanční prostředky, které se dají čerpat na základě ţádosti a splnění potřebných poţadavků. Regionální operační programy „Regionální operační programy (ROP) spadají pro ministerstvo pro místní rozvoj. Pokrývají několik tematických oblastí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Kaţdý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudrţnosti. Přestoţe je kaţdý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata, která lze shrnout do následujících oblastí: dopravní dostupnost a obsluţnost, rozvoj území, regionální rozvoj podnikání, rozvoj cestovního ruchu.“ (strukturalni-fondy.cz, 2014) Integrovaný operační program „Integrovaný operační program (IOP) je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné sluţby a územní rozvoj: 34

rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních sluţeb, veřejného zdraví, sluţeb zaměstnanosti a sluţeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik.“ (strukturalni-fondy.cz, 2014) 1.7.4 Sponzoring Lázně mohou vyuţívat pro financování také sponzoring. Sponzorství můţe být poskytnuto formou hmotného daru ( např. reklamy ), nebo daru finančního „Sponzoring je specifická forma obchodu mezi sponzorem a sponzorovaným. Tento obchod má jasně definovaná práva a povinnosti. Sponzor poskytuje finanční/materiální prostředky nebo např. mediální prostor, čímţ sponzorovaného podporuje v jeho činnosti. Za to můţe sponzor očekávat moţnost vyuţití osoby sponzorovaného ve své marketingové komunikaci.“ (ibiz.cz, 2014)

35

2. ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část práce je zaměřena na konkrétní rozbor situace ve financování lázeňství v ČR. Zjištění kolik lidí bylo v lázních od roku 2005 aţ 2013. Rok 2014 je nezpracovaný, jelikoţ zatím nejsou dostupná data. Objasnění a popis finančních zdrojů v lázeňství. České lázeňství můţe být pozitivním vzorem našemu lékařství. Můţe jít příkladem k řešení určitých neopomenutelných problémů. I kdyţ zatím nebyla specifikována veřejná zakázka našemu zdravotnictví, tudíţ ani lázeňství, přesto se českému lázeňství podařilo tento problém částečně vyřešit. Podařilo se odhadnout poptávku po sluţbách v lázeňství a velká většina lázní se domluvila se zdravotními pojišťovnami a vytvořila podmínky pro jejich růst, efektivnost a existenci lázní. V roce 1993 se poskytovaná péče pojištěncům v lázních časem měnila na části tzv. část ubytovací a část léčebnou. Začaly se rozlišovat standardy vybavení pokojů, výkony a v návaznosti i kvalita péče. Ceny se tak staly naprosto kontrolovatelné a čitelné. Při realizaci akcí z veřejných prostředků se pojišťovny a lázně shodly na plnění finančního systému, který svou produkcí odpovídá klasifikaci poskytované zdravotní péčí a ubytovacích sluţeb. K 31.12.2013 bylo poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče 85 lázeňských míst. A to s počtem 24 840 lůţek. 2.1 Ubytování V lázních jsou pro klienty připraveny ubytovací jednotky v objektu lázní. V tomto objektu se nachází celá řada zařízení pro pacienty a ti mají vše na jednom místě. Lázeňské penziony a hotely slouţí převáţně jen na ubytování. Za procedurami a ostatními sluţbami si klienti dochází. Další moţnosti je ubytování v soukromí. V podmínkách zdravotní pojišťovny však je, ţe pokud je pacient na pobytu s komplexní zdravotní péči (tj. hrazenou pojišťovnou), musí být ubytován na místě schváleném zdravotní pojišťovnou. Tzn. ţe dané ubytování musí mít zdravotní pojišťovna (ZP) akreditované – musí splňovat podmínky, které jsou uvedeny ve smlouvě. Slouţí k tomu tzv. akreditační karta. Zdravotní pojišťovny mohou schválit dvě kategorie ubytování. Členění na A a B. Dále se členění dělí pro dospělé a děti s dorostem. Kategorie A pro dospělé:

36

Lepší standard, který obsahuje pokoj o velikosti 12m2, 2 samostatná lůţka, 2 šatní skříně, 2 ţidle, 2 lampičky, 2 zásuvky na zámek, stůl, světlo, odkládací stěnu, koš na odpadky a vlastní sociální zařízení (tj. WC, sprcha / vana) a pokoj musí být vybaven buď telefonem nebo signalizací na přivolání sestry. Kategorie B pro dospělé: Standard téměř totoţný s kategorií A jen s tím rozdílem, ţe sociální zařízení je dostupné na chodbě, ale pokoj musí být vybaven umyvadlem s teplou a studenou vodou. Tento systém samozřejmě musí splňovat normy v poměru počtu pacientů na sociální zařízení. Děti a dorost

Rozlišují se téţ 2 kategorie v ,,A“ můţou být 2 aţ 3 samostatné postele na pokoji, 2 – 3 ţidle,

stůl, noční lampičky 2 – 3 ks, noční stolky, šatní skříně, úloţný prostor na

lůţkoviny, (vše dle počtu lůţek), osvětlení pokoje, odkládací stěna, koš na odpadky, umyvadlo s teplou a studenou vodou, telefon nebo signalizace k přivolání sestry a dostupné sociální zařízení splňující hygienické normy v návaznosti na počet lůţek v objektu. Kategorie B má 4 – 6 samostatných lůţek na pokoji. Dále platí vše, jako u kategorie A. Pokud pojištěnec poţaduje nadstandard, jako je například televize, lednice, samostatný pokoj, řeší si zajištění sám s lázněmi a uhradí přímou platbou na účet lázní. Vše by mělo být zařízeno, neţ přijde předvolání k nástupu na lázeňský pobyt. Ceny ubytovacích jednotek při komplexní péči jsou závislé také na sezonnosti. Pokud má pacient vše hrazeno od zdravotní pojišťovny a vybere si termín v sezonně, coţ je od 1.4. – 30.6. a od 1.9. – 30.10. je třeba počítat s doplatkem na den v rozmezí od 60 - 180 Kč. V hlavní letní sezonně, tj. od 1.7. – 31.8. je ceníková cena od 80 - 220 Kč / den ( dle moţnosti ubytování ) . Při vyuţití nadstandardního (tj. jednolůţkového) platí v zimních měsících od 1.11. – 15.12. částka 90 - 250 Kč. V hlavní sezonně 120 - 300 Kč a v hlavní letní sezonně se částka vyšplhá ze 160 do 350 Kč / noc. ( Pouţity ceníkové ceny lázní Jeseník ) (priessnitz.cz, 2015) Poslední poloţkou, kterou si pacient hradí sám je lázeňský poplatek, který je 15 Kč / den.

37

K roku 2013 je uvedena tabulka, kolik lidí celkem navštívilo lázně, ať jiţ byly financovány komplexně, příspěvkově či samoplátecky. Tab. 1: Počty pacientů v lázních podle způsobu financování PACIENTI / ROK 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Komplexní

119 695 106 869 104 927 101 196 108 025 107 022 98 323

80 424

59 590

Příspěvková

18 267

18 650

15 714

15 162

14 848

12 734

Samoplátci

55 862

66 756

91 953

113 041 111 123 114 957 111 141 106 381 139 605

Celkem

314 298 327 078 383 414 378 181 378 181 375 866 360 178 360 537 377 552

15 111

15 077

17 084

zdroj: vlastní s vyuţítím statistiky UZIS (ročenky 2005-2013)

2.2 Moţnosti financování lázeňských pobytů z veřejných prostředků Moţnosti úhrad lázeňských pobytů jsou jasně dány typem organizace a moţnosti dotování. První variantou je platba ze zdravotních pojišťoven. „a) Úhrada komplexní lázeňské péče – plně hrazená zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění v případech indikovaných vyhláškou MZ č. 58/1997 Sb. V návaznosti na indikační seznam a stupeň postiţení je zdravotní pojišťovnou hrazen také kvalifikovaný doprovod v rozsahu daném vyhláškou a rozhodnutím revizního lékaře zdravotní pojišťovny“ (jedemedolazni.cz, 2012) Varianta druhá z rozpočtu zřizovatele. Tu samozřejmě vţdy zřizovatel musí schválit. A třetí variantou je úhrada z dotací, například z Evropské unie, Ministerstva zdravotnictví ( MZ ), Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a z různých dotačních fondů. Cena v lázních se skládá ze tří částí. Za lázeňské procedury, ubytování a stravování. Pro indikační seznam jsou v kaţdých lázních jiné ceny, ale jsou usměrňovány podle § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Ceny za sluţby, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jsou výsledkem dohadovacího řízení o cenách, uváděných zástupci úseků poskytované zdravotnické péče a se zástupci ZP. Ti uvádějí normativní rámec pro placení lázeňské péče za určité období. Ceny léčebných procedur si pak určují samostatní poskytovatelé smluvním cenovým ujednáním se zdravotními pojišťovnami. Musí však přihlíţet k cenovému výměru Ministerstva financí. Kaţdé lázně mají odlišné ceny za lázeňskou péči, ale ceny za stravování a ubytování jsou ve všech lázních stejné. K výpočtu ceny za přírodní léčivé zdroje byl po domluvě Svazu léčebných lázní ( SLL ) a VZP vytvořen tzv. kalkulační vzorec, ve kterém jsou uváděny nákladové poloţky

38

v návaznosti na uţité přírodní léčebné zdroje. Úhrada léčby klientů pojištěných u VZP a ostatních pojišťoven je jiná, neţ u financování dalších druhů zdravotní péče. Ve fázi příprav byl kladen důraz na průhledném způsobu úhrad lázeňských léčebných procedur. Následovaly smlouvy s VZP a poté i dalšími zdravotní pojišťovny. Cena skládající se z ubytování, stravování a léčení ve srovnání s náklady na ošetřující den usnadnila kontrolu sluţeb. K tomu se usnadnilo i rozdělení na komplexní a příspěvkovou péči a dochází i na to, ţe se pacienti podílejí na nákladech na svém léčení. 2.2.1 Ministerstvo zdravotnictví Pod Ministerstvo zdravotnictví spadá nemocniční péče, rehabilitační péče, lékaři, lázeňská péče, ústavní péče, a vše týkající se zdravotnictví. Ministrem zdravotnictví pro aktuální období je od roku 2014 MUDr.

Svatopluk Němeček, MBA .

Od roku 2005 do roku 2013 dostalo MZ ze státního rozpočtu na zdravotnictví necelé dvě miliardy korun. Smutné je, ţe do lázeňské péče bylo z této částky uvolněno jen necelých 25 240 000 Kč. Vývoj počtu pacientů v českých lázních je stále vzrůstající, ale klesá počet klientů financovaných ze státních peněz, roste počet samoplátců a cizinců. Od roku 2005, kterým se zabýváme, je počet tuzemských klientů na komplexní a příspěvkovou péči v lázních uţ pouze klesající. Coţ znamená, ţe se revizním lékařům z pojišťoven, kteří lázeňské pobyty schvalují, zpřísnila pravidla a mají méně peněz v rozpočtu. Díky tomu, ţe se zvyšuje počet samoplátců, kteří mají jiné finanční tarify (ubytovací, stravovací i léčebné ), navyšuje se finanční částka plynoucí do lázeňské pokladny. Neopomenutelnou poloţkou v lázeňské kase jsou téţ cizinci, jejichţ platby do českého lázeňství jsou o něco vyšší, neţ od samoplátců tuzemských.

39

Graf 1 : Jak rostl počet pacientů v lázeňských léčebnách

zdroj: UZIS, ročenka 2013

V horním grafu pozorujeme, jak pobyty v lázních, hrazené komplexně ze státních peněz postupně klesají aţ na spodní hranici téměř 60 tisíc. Naopak sledujeme, jak se zvyšují pobyty v lázních na samopláteckém systému. Od r. 2005, kdy lázně navštívilo kolem 50 tis. pacientů, do r. 2013 počet klientů výrazně vzrostl aţ na 140 tisíc. Velkou oporou ve financování českých lázní jsou i návštěvy cizinců, které rok od roku postupně narůstají. V tabulce je znázorněn počet hostů v tisících. Zajímavostí je, ţe postupně klesají pobyty mládeţe a dětí. V dnešní době, kdy jsou příznačné dětské obezity a dýchací problémy, by naopak měli pobyty s tímto zaměřením nabývat na intenzitě. Pokud by se tyto nemoci podchytily včas a dítě se vyléčilo v raném věku, stát by o několik let později ušetřil za léčbu dospělého člověka s jiţ pokročilým stupněm nemoci. V tomto tvrzení mě upevňuje fakt, ţe pobyty dospělých od r. 2005 stále narůstají. Pouze r. 2012 byl výjimkou a pobyty se rapidně sníţily. Přisuzovala bych to nastalé ekonomické krizi, která u nás tou dobou byla velmi výrazná. Téţ změně zákona, která zkrátila dobu pobytu na 21 dní a zpřísnila pravidla pro výběr pacientů na komplexní péči. V roce 2005 bylo v lázních dospělých pacientů 57,09 %, dorostu 0,87 % a dětí 3,71 % . Zbylých 38,33 40

% jsou cizinci. V roce 2013 přijelo do lázní tuzemských dospělých klientů 53,79 %, dorostu 0,34 % a dětí 2,01 %. Zbylé procento 43,86 % doplňují zahraniční turisté. Tab. 2: Vývoj pacientů v lázeňství podle věkových skupin rok / účastníci lázní v tis. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

dospělí ČR 179430 179689 200209 219624 224242 226809 216038 192215 203086

dorost ČR 2733 2286 2605 2049 2003 2107 1745 1448 1273

děti ČR 11661 10237 9767 7726 8014 8140 8765 7990 7570

celkem (vč. Cizinců) 314298 327078 346543 383414 378181 375866 360178 360537 377552

Zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím statistiky ÚZIS 2005 – 2013

Ve srovnání s roky 2005 a 2013 přijelo do lázní o 23 656 tis. (13 %) dospělých turistů více, ale o 1 460 tis. (53,42 %) méně dorostu a u dětí se téţ počet sníţil o 4 091 tis. (35,08 %) . Rozdíl v počtu klientů celkem vzrostl o 63 254 tis. (20 %) včetně cizinců. Ve výše uvedeném grafu je vše dobře znázorněno. Pro zajímavost uvádím i tabulku s počtem ošetřujících dnů u našich pacientů. Potvrzuje se nám zde, ţe se sniţuje počet pacientů na plně hrazenou péči a to o 1 933 868 dnů (tj. o 59 %). U příspěvkově hrazené péče je tomu také tak. U té se sníţil počet pacientů o 132 030 dní (35 %). U samoplátců máme rapidní nárůst a to aţ o 498 559 dní, v procentuálním vyjádření je to 54 %. Celkově se doba pobytů v lázních zkrátila z 5 777 335 dní na 4 574 440 dnů rozdílem 1 202 895 dní. Je to dáno tím, ţe lidé samoplátci sice jezdí do našich lázní mnohem více neţ dřív, ale nemohou si dovolit být v lázních 3 týdny aţ měsíc. Proto jezdí převáţně na týdenní pobyty. Tím se zkracují ošetřující dny v celkovém měřítku.

41

Tab. 3: Počty ošetřujících dnů tuzemských pacientů 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

KLP

3255845 2909903 2818764 2675457 2816164 2810646 2606050 2129707 1321977

PLP

378252

383778

333397

321167

320776

323213

362995

317689

246222

421261

473196

628061

696643

698773

710235

690528

641219

919820

HSP

1

Celkem 5777335 5669938 5610641 5783215 5675311 5653004 5434383 4979375 4574440 zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím statistiky UZIS

V předešlých letech byla lázeňská péče u váţných případů běţně hrazena po dobu 28 dní. V roce 2012 se novelou zákona tato doba zkrátila na pouhých 21 dní. Tato doba byla nedostačující pro regeneraci těla s daným problémem. V dubnu tohoto roku se proto placená doba u váţných případů opět prodluţuje na původních 28 dní. Lékaři mají nově moţnost podle potřeby prodlouţit opakovaně pobyt nemocnému, coţ dříve moţné nebylo a prodlouţenou dobu léčení musel schvalovat revizní lékař. Největší rozdíl vidíme v prvních letech po r. 2005, kdy se sníţil počet příspěvků do lázní a začali se důrazněji selektovat klienti s plným hrazením pobytu. Od roku 2010 se počet celkem ustálil a začalo jen „mírné“ kolísání. 2.2.2 Zdravotní pojišťovny Veřejné zdravotní pojištění u nás zabezpečují veřejné zdravotní pojišťovny. Největší veřejnou pojišťovnou v ČR je Všeobecná zdravotní pojišťovna. S ní jsou současně na našem trhu i další pojišťovny, je jich celkem sedm. Všechny veřejné zdravotní pojišťovny mají za povinnost přijmout kaţdého zájemce, který splňuje podmínky k účasti na zdravotním pojištění. Klient, který splňuje kritéria veřejných zdravotních pojišťoven je pojistník. Kaţdý pojistník má nárok na svobodný výběr své pojišťovny, u které chce být pojištěn. Kdo musí platit pojistné Kaţdý, kdo se účastní veřejného i smluvního pojištění, musí pravidelně hradit pojistné. Vznik povinnosti platit pojistné nastává ke dni počátku pojištění. U veřejného zdravotního

1

V tabulce uvedena zkratka HSP (hradí si pacient).

42

pojištění hradí pojistné stát, zaměstnavatel a pojištěnec. U smluvního zdravotního pojištění si sluţby pojišťovny platí zřizovatel (pojistník). Pro zaměstnance Pokud je pojištěnec u veřejného zdravotního pojištění také zaměstnancem, musí se podílet na úhradě pojistného se zaměstnavatelem. Zaměstnanci odchází z výplaty kaţdý měsíc 4,5 % ze mzdy, zaměstnavatel za zaměstnance hradí zbytek, tj. 9 % . Částka se počítá ze mzdy zaměstnance. Celkově se tedy odvádí na veřejné zdravotní pojištění 13,5 % z přisouzené mzdy. Pojistné za zaměstnance automaticky odvádí zaměstnavatel, danou částku mu ubírá z platu a hradí dané pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn.

OSVČ Osoby samostatně výdělečně činné si pojištění odvádí k pojišťovně samy formou měsíčních záloh. Kaţdý rok

podávájí roční vyúčtování, kde se buď vrací pojištěnci

přeplatek a nebo se po něm vymáhá nedoplatek. Kdy za pojištěnce platí stát V České Republice je moţnost, ţe za pojištěné osoby u veřejného zdravotního pojištění platí pouze stát. Tyto situace nastávají v případě, kdy jsou matky na mateřské nebo rodičovské dovolené, popřípadě pečují celodenně o jedno dítě do sedmi let věku nebo o dvě děti do věku patnácti let. Za děti nezaopatřené do 26 let (v dětských domovech například), za důchodce, kteří pobírají od státu důchod a důchodové pojištění, za studující děti, mládeţ do věku 26 let. Za ţadatele o práci, vedené na Úřadu práce, za osoby pobírající sociální dávky. Za lidi invalidní, kteří potřebují asistenci jiné osoby, za vojáky základní sluţby, za osoby ve výkonu trestu a ostatní případy, které jsou uvedeny v § 7 zákona č. 48/1997 Sb. Za tyto případy stát platí pojištění ze státního rozpočtu pojišťovnám podle určené částky. Další moţnosti Pokud nastane situace, ţe osoba má trvalý pobyt v ČR (tím se na ní vztahují pravidla o veřejném zdravotním pojištění), ale zároveň není zaměstnaná a ani není samostatně

43

výdělečně činná a zároveň nepatří mezi výše zmíněné osoby, má povinnost hradit si řádně zálohy k pojišťovně, u které je vedena, sama. Účastníci na veřejném zdravotním pojištění mají svá práva a to: -

Mohou měnit pojišťovnu dle svého výběru a to jednou za rok k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí.

-

Mohou si vybrat lékaře, zdravotnické zařízení, se kterým je konkrétní pojišťovna ve smluvním vztahu.

-

Mají nárok na dopravní zdravotní sluţbu, která je smluvně vázaná k pojišťovně.

-

Na zdravotní zákrok bez okamţité platby (aţ na výjimky, které nejsou ze zákona placeny z veřejného pojištění) – můţe však nastat situace, kdy pojišťovna uhradí i jinak nehrazenou péči a to v případě, ţe je prokázáno, ţe se jinak léčit daný problém nedá.

-

Dále vzniká nárok na léčivé přípravky bez hrazení, pokud je přípravek hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Nebo je na lék přispíváno, poté si pojištěnec doplatí jen zbylou částku.

-

Moţnost podat stíţnost na lékaře v domnění, ţe péče není poskytována v dostatečné úrovni. Pojištěnec má nárok se obrátit na zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn a nebo na Českou lékařskou komoru. V případě konkrétního problému i na Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru.

Pojištěnec má v rámci pojištění své povinnosti a to: -

Platit pojistné

-

Spolupracovat při aplikované léčbě

-

Preventivně se dle potřeby podrobovat vyšetřením

-

Svědomitě se vyhýbat moţnostem, které by vědomě mohly poškodit zdraví

-

Nosit u sebe doklad potvrzující pojištění u dané zdravotní pojišťovny, kterým se můţe prokázat. Popř. náhradní doklad

-

V řádném termínu dodrţovat povinné oznamovací substituty. 44

Pojišťovny musí za pojištěnce hradit léčebné výlohy, které spadají do jejich kompetencí a jsou to: -

Preventivní péče

-

Dispenzární péče ( péče o pacienta trpící určitou chorobou – cukrovka,…)

-

Záchranná a pohotovostní péče

-

Ambulantní a lůţková péče

-

Poskytnutí léků a zdravotní techniky k určení diagnostiky, ale i léčebné pomůcky slouţící pacientovi usnadnit ţivot ( naslouchátka)

-

Lázeňská péče

-

Prohlídka zemřelého a pitva

-

Doprava nemocných

Lékaři v ambulantních sluţbách nebo v nemocnicích, pokud mají smlouvu s danou pojišťovnou, nesmějí od pacientů vyţadovat ţádné finanční poplatky. Dané sluţby jsou plně hrazeny zdravotními pojišťovnami. V případě, ţe pacient není pojištěn, doktor v této situaci naopak musí od pacienta poţadovat finanční kompenzaci za zákrok a to i v případě, ţe sám lékař smlouvu s pojišťovnou má. Pojištěnec se v některých případech sám spolupodílí na finanční úhradě zákroku, který je nad rámec usnesený zákonem. Jsou to nejčastěji případy u stomatologa, lázeňské péče a u léčiv. U léků musí být pacient předem upozorněn doktorem, ţe na daný lék je doplatek. Pokud pacient nesouhlasí, vţdy je variabilita změny léku za jiný, který je plně hrazen pojišťovnou. Můţe však nastat situace, ţe plně hrazený lék není úplně vhodný k přesné léčbě daného problému. Náklady v průběhu zdravotnické léčby v nemocnici a na pouţitá léčiva jsou vţdy plně hrazeny zdravotní pojišťovnou v plné výši. Zdravotní péče, kterou si plně hradí pacient a na kterou se nevztahuje veřejné zdravotní pojištění, je jasně vymezena zákonem. V tomto případě je pacient povinen si tento lékařský úkon zaplatit sám. Jsou to například plastické operace, určité zubařské úkony nebo akupunktura. Také nejsou hrazena vyšetření, která si vyţádá pacient v souvislosti s osobními zájmy. Nemají souvislost s léčbou a cílem není zlepšení nebo uchování zdraví 45

pojištěného. Do této kategorie se řadí například zdravotní prohlídka ke vstupu do zaměstnání, potvrzení o zdravotní způsobilosti řízení vozidla nebo k nástupu ke studiu. V České Republice jsou státní i soukromé ordinace, zdravotnická zařízení. Skoro všechny mají podepsanou smlouvu se zdravotní pojišťovnou ohledně úhrad léčebných výloh. Pacienti tedy nemusí hradit zdravotní péči, ale uhradí ji za ně jejich pojišťovna. 2.2.2.1 Všeobecná zdravotní pojišťovna ( VZP ) Na českém trhu je jiţ od roku 1992 a se 6 miliony klientů má majoritní postavení na našem trhu. Všech 6 milionů pojištěných mohou být zároveň případní zájemci o pobyt v lázních. „Ke konci roku 2013 byl evidován průměrný počet 10,406 milionu pojištěnců, z toho 58,5 % u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).“ (uzis.cz, 2013) Tab. 4: „Počty léčených pacientů a náklady lázeňské zdravotní péče celkem v letech 2011–2013“(vzp.cz, 2013) komplexní lázeňská péče

příspěvková lázeňská péče

2011

dospělí pacienti náklady v Počet tis.Kč 50089 1393152

děti a dorost náklady v Počet tis.Kč 4355 204915

dospělí pacienti náklady v tis. počet Kč 10236 117100

2012

42188

1169065

2852

134698

9574

100073

73

1990

2013

29135

657938

2407

95711

7144

66369

63

1126

Rok

děti a dorost náklady v počet Kč. 83 2630

zdroj: VZP ročenka 2013

Všeobecná zdravotní pojišťovna udává ceny lázeňské péče a řídí se indikačním seznamem. Dále se ceny liší zaměřením daných lázní a podle vyuţívaných přírodních léčivých zdrojů. Minoritní pojišťovny uţ jen kopírují ceny VZP. Při porovnání údajů v tabulce č. 2 a v tabulce č. 3 zjistíme, kolik klientů lázně navštívilo celkem a jakou část z nich financovala VZP. 2.2.2.2 Vojenská zdravotní pojišťovna České Republiky VOZP je zdravotní pojišťovnou působící na našem trhu od r. 1993. Zajišťuje lékařskou péči stejně jako VZP ve zdravotnických zařízeních ( např. Ústřední vojenská nemocnice Praha, Vojenský rehabilitační ústav Slapy, Fakultní nemocnice Na Homolce,…) a v lázeňských ústavech. Podíl Vojenské zdravotní pojišťovny je lehce přes 6 % na našem trhu. 46

2.2.2.3 Oborová zdravotní pojišťovna Zkratka OZP, zdravotní zaměstnanecká pojišťovna, nabízí pojištění zaměstnancům bank, pojišťoven a stavebnictví. Jejím členem se můţe stát klient, splňující podmínky pro pojištění v ČR. Stabilní společnost, zabezpečující kromě své povinné péče také různé fondy pro zlepšení zdravotní péče. Podíl na českém trhu má 7 % k r. 2014 2.2.2.4 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna „Česká průmyslová zdravotní pojišťovna byla pod názvem Hutnická zaměstnanecká pojišťovna (dále jen HZP) zřízena rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a vznikla dne 1. prosince 1992. Na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky bylo v letech 1996 2009 realizováno sloučení HZP se ZZP ATLAS (Zaměstnanecká zdravotní pojišťovna), Zdravotní pojišťovnou AGEL a s Českou národní zdravotní pojišťovnou včetně změny názvu HZP k datu 1. říjnu 2009 na Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu. Ke dni 1.10.2012 se ČPZP na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví č.j. MZDR 15525/2012 sloučila se Zdravotní pojišťovnou METAL – ALIANCE“ (cpzp.cz, 2014) V současné době je to druhá největší pojišťovna na českém trhu s podílem 11%. Pojišťovna postupně nabrala na 1,2 mil. pojištěnců. 2.2.2.5 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra „ZP MV ČR byla zřízena ke dni 1. 10. 1992 rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky. Ke dni 1. 5. 1997 se s pojišťovnou sloučila zdravotní pojišťovna GRÁL – Ţelezniční zdravotní pojišťovna a ke dni 1. 1. 1998 Regionální zaměstnanecká zdravotní pojišťovna.“ (zpmvcr.cz, 2015) Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra má 11 % podíl na českém trhu. 2.2.2.6 Ostatní pojišťovny Ostatní pojišťovny, které se dělí o toto místo jsou Zdravotní pojišťovna Škoda a zdravotní pojišťovna Revírní bratrská pokladna. V níţe uvedeném grafu můţeme vidět jasné znázornění monopolního postavení VZP a dalších menšinových pojišťoven.

47

Graf 2: Podíl zdravotních pojišťoven na českém trhu

Podíl zdravotních pojišťoven na českém trhu VZP ČP ZP ZP MV OZP VOZP ostatní

zdroj: vlastní zpracování, internetové statistiky r. 2014

2.3. Propagace českých lázní z veřejných fondů Na propagaci českých lázní jsou zaloţena různá sdruţení, svazy a centrály. Cílem těchto sdruţení je pomáhat zviditelňovat a financovat rozvoj našeho lázeňství. Přilákat na návštěvu do lázní co nejvíce turistů. 2.3.1 Svaz léčebných lázní „Svaz léčebných lázní České republiky (SLL) vznikl jako zájmové profesní sdruţení léčebných lázní v roce 1995 s cílem udrţet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností.“ (lecebnelazne.cz, 2014) V dnešní době má SLL 41 členů a z nich je 39 léčebných lázní. Ty tvoří

více neţ dvě třetiny lázeňských lůţek v České republice.

Všechny lázně, které jsou ve sdruţení SLL, musí splňovat přísná pravidla v rámci léčby, ubytování a stravování. Lázně patřící pod SLL jsou akreditovanými léčebnými lázněmi a jsou napojeny na zdravotní systém. Svaz léčebných lázní sahá aţ do evropského měřítka a je členem Evropského svazu lázní (ESL) sídlícím v Bruselu. Cílem ESL je vyvíjet kvalitní lázeňství v celé Evropě a zabezpečovat kvalitu léčebné péče. V naší zemi chce SLL konkurovat a zároveň pomáhat Ministerstvu zdravotnictví ČR. Svaz léčebných lázní chce rozvíjet a udrţovat prostředí a vytvářet vhodné podmínky pro rozvíjení se českého léčebného lázeňství u nás. Propagovat zájmy všech i kaţdého zvlášť. Léčebné lázně na státní nebo soukromé úrovni jsou registrovanými zdravotnickými zařízeními. Jsou hlavně odlišné tím, ţe k léčbě pacientů vyuţívají přírodní léčivé zdroje, 48

splňující podmínky ministerstva zdravotnictví. Na rozdíl od jiných lázní či ubytovacích zařízení leţících v lázeňských oblastech. Všechna registrovaná lázeňská místa splňují přísné legislativní podmínky. Právě splnění těchto podmínek dodává našim lázním celosvětové jméno. I kdyţ v dnešní době je velmi těţké udrţet léčebný charakter při tak silném

trţním

hospodářství.

Na podpoře českých lázní se díky SLL podílí i agentura Arkadia. Svaz léčebných lázní dostal v rámci programu národní podpory cestovního ruchu dotaci, náleţící k propagaci českého lázeňství. Cílem kampaně je zvýšení počtu návštěvníků a dostání se do povědomí méně informovaným lidem. Konkurz vyhrála právě reklamní firma Arkadia, která splnila všechny podmínky výběrového řízení. Kampaň trvala dva roky (r. 2012 – 2013). Společnost měla za cíl vytvořit logo, které by symbolizovalo české lázně dostupné pro kaţdého. Vyhrálo logo lţičky, na kterém je naservírovaný bazének s ručníkem. Logo se postupně lehce obměňovalo, ale základ lţičky zůstal stejný. Toto logo si pro své stránky vybral i SLL. (viz. příloha, č. 4 a 5) Kampaň nesla název „Uţívejte bohatství českých lázní“ a byla propagovaná hlavně na internetu, sociálních sítích, stránkách SLL. Objevila se i v časopisech a na tiskových letácích doplněné o PR články a na billboardech. Kampaň na propagaci českého léčebného lázeňství byla realizována v rámci integrovaného operačního programu financovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. (arkadia.cz, 2012) Integrovaný operační program (IOP) čerpá finanční prostředky z Evropských fondů na Integrovaný operační program, v programovacím období 2007 – 2013 bylo vyčerpáno téměř jeden a půl milionu eur. „Integrovaný operační program např. podpora sluţeb informační společnosti vč. elektronické veřejné správy - eGovernment, digitalizace vybraných datových zdrojů, investiční podpora při zajištění dostupnosti sluţeb umoţňující návrat příslušníků nejvíce ohroţených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti, modernizace přístrojového vybavení a zvýšení úrovně technického zázemí zdravotnických zařízení, vybudování školících středisek sluţeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací, modernizace systému krizového a havarijního managementu, zavádění standardů ve sluţbách cestovního ruchu, podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu, podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí, regenerace bytových 49

domů v problémových lokalitách - ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu apod.“ (strukturalnifondy.cz, 2013) 2.3.2 Regionální operační programy (ROP) Hlavním cílem regionálních operačních programů je sníţení regionálních disparit, navýšení konkurenceschopnosti. Zatraktivnit ţivot stálým obyvatelům a udrţovat rozvoj regionů a vyuţít jejich potenciál. Dříve existoval tzv. SROP (Společný regionální operační program), byl zrušen na počátku programovacího období 2007 – 2013. Byl sice nákladově levnější na administrativu, ovšem účel mít jeden řídící systém, kdyţ je potřeba rozvíjet samostatné regiony, byl nesmyslný. Proto se rozvinuly samosprávné celky jednotlivých krajů a zřídila se řídící centra, kterých je v současnosti sedm. Jsou to regiony soudrţnosti ( Střední Čechy – kraj Středočeský, Jihozápad – kraj Plzeňský a Jihočeský, Severozápad – kraj Ústecký a Karlovarský, Severovýchod – kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický, Jihovýchod – kraj Vysočina a Jihomoravský, Střední Morava – kraj Olomoucký a Zlínský, Moravskoslezsko a kraj Moravskoslezský). Nyní se problémy na regionální úrovni řeší v daném místě – efektivněji a individuálně. Pro programovací období 2007 – 2013 bylo vyčleněno z fondů EU 4,6 mld. eur. Zaměříme-li se v souvislosti financování ROP na lázeňství, naráţíme na problém celkového financování. Jak je výše zmíněno, většina českých lázní byla privatizována, a proto není financování tohoto odvětví pro stát marginální. Ovšem není to tak snadné, jelikoţ lázeňství stále spadá pod Ministerstvo zdravotnictví. To však přispívá jen velmi malým podílem, jelikoţ se zaměřuje na důleţitější subjekty ve zdravotnictví. Soukromé lázně nedosáhnou na dostatečnou finanční pomoc ze strany MZ a z tohoto důvodu začaly vyuţívat moţnost financování přes cestovní ruch. Z ROP „V období říjen 2007 – červen 2010 bylo na rozvoj lázeňské infrastruktury investováno z ROP 569,7 mil. Kč“ (Vystoupil, Šauer, Studnička, 2010 s.31)

. Nejvíce této moţnosti vyuţily Konstantinovy Lázně,

Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Jeseníky, Lázně Bohdaneč, Lázně Bělohrad. Jak je vidět níţe na mapě.

50

Mapa č.1: Podpora CR z ROP 2007-2010

Zdroj: Czech Hospitality and Tourism Papers 12/2010 ročník IV.s. 47

Právě Lázně Bělohrad nesou titul jako jeden z nejdraţších projektů v rámci čerpání z ROP (říjen 2007 – červen 2010). Na ţebříčku 15 „nejdraţších“ projektů cestovního ruchu se právě projekt Infrastruktura Lázní Bělohrad dostal na sedmé místo. Nejdraţším projektem byla Rekonstrukce muzea v Ústí nad Labem za neuvěřitelných 337,6 mil. Kč podpory. „Nejlevnějším“ projektem z TOP „nejdraţších“ bylo Sportovní centrum v Chodově za 104,9 mil. Kč. Infrastruktura Lázní Bělohrad byla podpořena částkou 154 mil. Kč. Místní si od tohoto projektu slibovali vyšší návštěvnost, zvýšení ubytovacích kapacit a zlepšení kvality sluţeb. Příprava tohoto projektu trvala rok. 2.3.3 CzechTourism „Česká republika s jedinečnými minerálními prameny, s téměř čtyřiceti lázeňskými místy a s několikasetletou tradicí lázeňské léčby je právem povaţována za lázeňskou velmoc. České medicínské lázeňství je také důleţitou součástí příjezdového cestovního ruchu, proto si agentura CzechTourism zvolila jako jedno z hlavních marketingových témat právě propagaci českých lázní.“ (old.czechtourism.cz, 2015) Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism velikým podílem pomáhá propagaci českým lázním. Jednak na svém serveru www.czechtourism.cz a také na podporovaném portálu www.kudyznudy.cz, který usnadňuje lidem v ČR i turistům najít zajímavá místa

51

v naší zemi. Speciality české kuchyně, historické památky, kulturní akce, vyhlídky, sportovní aktivity. Další velkou výhodou jsou TIC (turistická informační centra), která jsou dostupná ve větších městech a poskytují kolemjdoucím tématické informace o kultuře, historii a právě i lázních. CzechTourism spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj je nezanedbatelnou efektivní pomocí

v propagaci.

CzechTourism pořádá

například

propagační akce v nákupních centrech, veletrzích, festivalech a dalších veřejných akcích, kde se pohybuje široká veřejnost. Czech tourism mimo jiné také pořádá karlovarský týden. Pomáhá propagovat v době filmového festivalu krásu a uţitek českých lázní. Napomáhá zvýšit příjezdový cestovní ruch

a tím i zvýšit přísun peněz do lázeňských kas. Cestovní ruch je ,,komplexní

společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, je to souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.) ( Zelenka, Pásková, 2012, s. 45) 2.3.4 Sdruţení lázeňských míst SLM v České Republice je dobrovolná nestranná zájmová a nevládní činnost lázeňských míst, obcí a měst u nás. Na těchto územích se nacházejí lázně, která mají schválený statut lázní. Lidé podílející se v organizaci SLM mají jasno v důleţitosti lázeňství v ČR a svou činností v místě svého bydliště propagují význam a důleţitost lázeňského místa, celého regionu i České republiky. Cílem SLM je rozvoj lázeňských míst, jejich obnova a podpora k lepším podmínkám. Rozvoj infrastruktury nejen lázeňských míst, ale i měst, rekonstrukce památek a další rozkvět českého lázeňství a okolí lázeňských míst a měst. Pro úspěšné splnění cílů bojuje sdruţení o pomoc ze státní sféry, okolních obcí a obyvatel, lázeňských organizací a sdruţení. SLM vyvíjí velkou snahu o rozvoj prezentaci a spolupráci při propagaci českých lázeňských míst. Jejich zviditelnění a zatraktivnění pro návštěvníky, zajímající se nejen o lázeňskou péči, ale i o kulturní a turistické památky.

52

Sdruţení se dále zabývá vytvářením podmínek a podkladů pro obnovu a rozkvět lázeňství u nás. Lázeňská místa potřebují obnovit a rozvinout potřebnou infrastrukturu. Klienti v dnešní době kromě lázeňské péče vyţadují také doplňkové sluţby, jako je kultura, sportovní vyţití a zajímavá gastronomie.

„SLM v rámci předmětu své činnosti: a) popularizuje, zveřejňuje a propaguje význam, souvislosti a problémy lázeňství, především lázeňských míst b) pořádá veřejnosti přístupné akce (semináře, konference) c) vydává tiskoviny propagující témata související s účelem a cílem SLM a jeho aktivitami d) uplatňuje specifické problémy lázeňských míst při úpravě právních norem a navrhování nových právních norem, které ovlivňují ekonomické a právní postavení obcí i jejich hospodaření e) popularizuje a zveřejňuje účel SLM a jeho činnosti na tuzemských i zahraničních veletrzích f) spolupracuje s organizacemi a institucemi posláním shodnými s cíli SLM, které působí v ČR i v zahraničí. g) vyuţívá grantů podporovaných v rámci Evropské unie h) hájí zájmy svých členů, vyjednává s vládními úřady a institucemi..aj i) vydává Memoranda“ (jedemedolazni.cz, 2015) Za poslední roky se zvyšuje rozpočet do zdravotnictví, tím v návaznosti také narůstají náklady na péči o pacienta. Pro porovnání je níţe uvedena tabulka z r. 2005 aţ do r.2013.

53

Tab. 5: Výdaje na zdravotnictví na jednoho obyvatele v Kč. Rok

celkem

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

21377 22092 23437 25362 27900 27482 27415 27909 27681

z toho veřejné výdaje 18698 19191 20011 20971 23329 23132 23094 23495 23458

soukromé výdaje 2679 2901 3426 4391 4571 4350 4321 4414 4223

Zdroj: ÚZIS Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky

Náklady na jednoho pacienta na uzdravení ve našem zdravotnictví stále narůstají. Pro porovnání je také uvedeno, jaká je suma ze státní pokladny a kolik si doplácí samotný pacient. V celkových nákladech narostly výdaje o 6 304 Kč (30 %), z veřejných výdajů to bylo 4 760 Kč (26 %) a na soukromých výdajích se navýšila částka o 1 544 Kč (58 %). V roce 2005 šlo z veřejných výdajů 87 % a ze soukromých 13 %, v roce 2013 to bylo z veřejných výdajů 85 % a ze soukromých 15 %. Z čehoţ je dobře viditelné, ţe ačkoli stoupá výdaj na zdravotní péči, podíl výdajů ze státní sféry a soukromé sféry je téměř vyrovnaný i s postupem let. 2.4 Výdaje na zdravotnictví z veřejných prostředků Veřejné výdaje ve zdravotnictví se skládají ze státního rozpočtu, územních rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. V soukromých výdajích je zahrnuto přímé vydání obyvatel na nadstandardní sluţby, doplatky u zubaře, doplatky na léky v lékárnách a nebo regulační poplatky (které byly k letošnímu roku zrušeny). Také sem spadají výdaje neziskových organizací a výdaje firem na financování zdraví svých zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění.

54

Tab. č. 6: Podíl výdajů a jejich vývoj ve zdravotnictví poloţky výdajů v mil. Kč

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

veřejné výdaje

191356

197027

206565

218719

239685

243281

242410

246918

246562

z toho na ZP

170093

171516

183713

197280

218630

222500

225547

231270

229905

z toho na zdravotní péči

163543

166902

179527

193528

210018

214373

217653

222769

222985

soukromé výdaje

27418

29783

35370

45801

46549

45754

45358

46388

44381

celkové výdaje

218774

226810

241935

264520

286234

289035

287768

293306

290943

Zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím statistiky ÚZIS

V absolutním vyjádření vzrostly celkové výdaje o 72 169 mil. Kč (33 %) ve sledovaném období. Veřejné výdaje se zvýšily o 55 206 mil. Kč (29 %). Z toho výdaje zdravotních pojišťoven vzrostly o 59 812 mil. Kč (35 %) a z výdajů ZP se zvýšily výdaje na zdravotní péči o 59 442 mil. Kč (36 %). V soukromých výdajích je vidět růst a to o 16 963 mil. Kč (38 %). 2.5 Analýza zhodnocení financování lázní v České Republice Rozbor situace a zhodnocení, jakým stylem a způsobem je financované české lázeňství. Pouţiji k analyzování poměrové ukazatele znázorněné v grafu, které nám lépe pomohou pochopit rozebíranou situaci. 2.5.1 Analýza Analýza je základní vědecká metoda slouţící k rozebrání určité situace. Smyslem analýzy je zkoumat určitý subjekt, situaci nebo jev na samostatné jednotky, které následně můţeme dále zkoumat. Do detailu rozebrání jednotlivých části nám pomůţe více pochopit daný jev jako celý subjekt. U analýzy předpokládáme, ţe platí jisté zákonitosti a ţe je v subjektu jistý systém. Smyslem zkoumání je pak tento systém dát dohromady a jednotlivé vazby v celku nám pomohou pochopit danou zákonitost. Můţeme získat jistý analyzovaný výsledek. Pokud chceme rozebrat například situaci v lázeňství, je potřeba k tomu prozkoumat základní vazby v ekonomice, kterými se chceme zabývat a z nichţ budeme poţadovat výsledek. Poskytnutá ekonomická základna nám pomůţe rozebrat výdaje ekonomiky a náklady. Cílem je vytvořit určitý výsledek podloţený čísly, na kterém můţeme vystavět konkrétní definici. 55

2.5.2 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele nám pomohou lépe zdůraznit vývoj financování českého lázeňství z veřejných prostředků. Zanalyzuji vţdy samostatné segmenty, ze kterých vyvodím závěr a podaří se mi zjistit odpověď na hypotézu práce. Finanční prostředky vynaloţené na komplexní léčbu. Můţeme vycházet z veřejných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky UZIS. Tyto prostředky slouţí k tomu, aby mohl pacient vyuţít lázeňský pobyt s hrazeným ubytováním, stravováním a zdravotní péčí. V roce 2005 vyšel dle údajů UZIS zdravotní pobyt pacienta v lázních na 26 250 Kč. Vycházím z údajů, kolik peněz bylo poskytnuto na komplexní lázeňskou péči a tuto částku vydělím počtem pacientů. V roce 2006 uţ částka klesla na 26 041 Kč. Rok 2007 uţ přináší větší skok u vynaloţených prostředků, navýšení na 28 439 Kč. K roku 2008 financování komplexní lázeňské péče kleslo o necelých 200 Kč na 28 282 Kč. V roce 2009 pozorujeme znatelnější navýšení na 29 456 Kč. Rok 2010 nepřináší ani dramatický pokles, ani navýšení a KLP stála 29 919 Kč. K roku 2011 se částka zvedla uţ přes 30 tis. Kč za pacienta a v roce 2012 byla léčba nejdraţší, 31 346 Kč. V roce 2013 zase výrazně klesla díky sníţení finančních prostředků poskytnutých na LP od zdravotních pojišťoven. V grafu je znázorněn řetězový index vynaloţených finančních prostředků na jednoho pacienta KLP v časové řadě. Graf č. 3: Vývoj komplexní lázeňské péče na jednoho pacienta z vynaloţených prostředků

Vývoj KLP v % na jednoho pacienta z vynaložených prostředků 20 15 10

vývoj KLP na jednoho pacienta z vynaložených prostředků

5 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 -5 zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím statistiky UZIS

56

Celkový rozdíl mezi roky 2005 a 2013 činí jen lehký rozdíl a to nárůst o 248 Kč. Jak je uvedeno výše, je to právě díky „utaţení kohoutků“ zdravotních pojišťoven. Pokud budeme srovnávat v budoucnu s rokem 2015, předpokládám, ţe částka se opět dramaticky navýší, vzhledem k tomu, ţe začátkem letošního roku 6. ledna 2015 vstoupila v platnost novela zákona č. 48/1997, která opět prodlouţila pobyt léčby u některých indikací zpět na 28 dní a neměl by být problém léčbu v případě nutnosti ještě prodlouţit. Níţe v grafu znázorňuji rozdíl mezi financováním samoplátců a komplexní péče z roku 2013. Financování komplexní péče podle výpočtu ze zdravotní statistiky UZIS je konstantní, ale financování balíčků podle jednotlivých lázní se různí. Graf č.4: Porovnání financování komplexní lázeňské péče s porovnáním samoplátců. 40 35 30 25 20 15 10 5 0

KLP samoplátce

Lázně Luhačovice

Lázně Poděbrady

Lázně Bělohrad

zdroj: vlastní zpracování, informace z webových lázeňských stránek. viz. příloha tabulka č. 2

Pro porovnání je uveden průměr lázeňské péče na 21 dní při průměrně třech procedurách za den. V lázních Luhačovice a lázních Poděbrady samoplátce zaplatí méně peněz neţ zaplatí pojišťovna za klienta v komplexní péči. Naopak u Lázní Bělohrad má niţší náklady pojišťovna, neţ samoplátce. Za znatelně vyšší cenou jistě stojí nové Anenské slatinné lázně, financované z prostředků ROP. Dále je potřeba zdůraznit, jak se vyvíjely náklady zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči ve sledovaném období.

57

Graf č. 5: Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči a vývoj pacientů na komplexní a příspěvkové péči. 35 30 25 na zdravotnictví v mil.

20

na LP v mil. 15

KLP v tis. PLP v tis.

10 5 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím statistiky (ročenky 2005-2013) ÚZIS

Z grafu je dobře viditelné, ţe v roce 2005 bylo uvolněno ze státního rozpočtu na české zdravotnictví nejméně peněz. Postupně se částka navyšovala aţ do roku 2012. Nastává malý úpadek mezi roky 2012 a 2013 o 2 120 mil. Kč. (0,95 %). Celkové náklady zdravotních pojišťoven za sledované období stouply o 57 873 mil. Kč. (35 %) , ale náklady na lázeňskou péči klesly a to o 1 563 mil. Kč. (50 %). Podíl na lázeňskou péči klesl z 1,90 % na pouhých 0,70 %, takţe se sníţil za uvedené období o 1,20 %, coţ je obrovský propad.

58

3. Zhodnocení financování českého lázeňství z veřejných prostředků Poslední část práce je výsledkem analyzování a řešení zadaného problému. Z poměrových ukazatelů jsme se dozvěděli, ţe i kdyţ je naše zdravotnictví financováno z čím dál vyššího kapitálu, na sluţby lázní odchází stále méně peněz. Je evidentní, ţe náš trh se přeorientovává z komplexní hrazené péče a příspěvkové péče na sluţby hrazené pouze klienty v plné výši. Také z toho důvodu, ţe samoplátci mají jiné finanční tarify. Z lázní se postupně stávají komerční instituce, zapříčiněné i tím, ţe z většiny státních lázní jsou lázně soukromé. Majitelům lázní nestačí jen přeţívat a udrţovat historickou tradici léčebných lázní, ale snaţí se o co nejvyšší zisk. S tím jsou samozřejmě spojeny i další investice, modernizace, rozvoj. Novým klientům, kteří jedou do lázní odpočívat a regenerovat nestačí jen rehabilitační péče, jaká je poskytovaná pacientům na péči hrazené státem. Tito klienti poţadují navíc kulturní vyţití, jako je návštěva divadel, kin, vyhlídek, rozhleden, festivalů a také sportovní vyţití. Dostatek cyklostezek, popř. tras na in-liny, tenis, chtějí provozovat Nordic walking2, v dnešní době velmi populární sport. K tomu lázně potřebují budovat infrastrukturu a rozvíjet se. Budovat tenisové kurty, bowlingové dráhy, golfová hřiště a podobné moţnosti k vyuţití volného času mezi léčebnými procedurami. České lázně jsou ve světě velmi populární a oblíbené, byla by velká ztráta o ně přijít z důvodu nedostatečného finančního portfolia ze strany státu. Lázeňství je blízce spjato s cestovním ruchem. A jak víme, cestovní ruch vnáší do destinace další finanční prostředky na rozvoj lázeňského místa, ale i obcí a měst. Podporuje místní malé podnikatele, kterým dává práci a finance na ţivobytí a růst. V budoucnu bude cestovní ruch hlavní poloţkou v lázeňských pokladnách, proto není čas na dlouhé rozmýšlení a je potřeba se od státního rozpočtu postupně osamostatňovat a mít ho jen doplňkovou poloţkou. Nesmí však nastat situace, ţe lázně budou pouze komerční záleţitostí a lidé, kteří je budou potřebovat ze zdravotních důvodů vyuţít, si je nebudou moci dovolit. Naše země je velmi bohatá na přírodní léčivé zdroje, z tohoto důvodu je kladný předpoklad k rozšiřování lázeňských míst a zpopularizování jejích krás. Cílem do budoucna bude přesvědčit tuzemské klienty, aby neměli potřebu jezdit do zahraničních lázní, jako jsou

2

Svižná chůze s trekovými sportovními holemi, která má kladný dopad na zdraví člověka.

59

populární lázně v Maďarsku, na Slovensku nebo v Rakousku, ale dopřát jim stejný servis jako za hranicemi. Splnit očekávání zdejších obyvatel a nabídnout jim více u nás. 3.1 Cíl výzkumu Cílem diplomové práce bylo analyzovat situaci ve financování našich lázní z veřejných prostředků, jako je státní rozpočet, rozpočet krajů, měst a obcí a dotačních programů. Je české lázeňství financováno dostatečně? Není, aby bylo financováno dostatečně, muselo by dostávat přiděleno více finančních prostředků na to, aby byly schopno adekvátně za své sluţby a znalosti ohodnotit své zaměstnance, rozvíjet infrastrukturu lázní a mít dostatek financování na obnovu a inovaci. Mé hypotézy se mi díky zpracování práce potvrdily. České lázeňství není dostatečně financováno z veřejných prostředků, jelikoţ se musí zaměřovat na systém samoplátců, aby bylo schopno přeţít. I kdyţ jsme zjistili, ţe české lázně jsou samostatně ţivotaschopné, mohou být ţivota schopné pouze za přdpokladu, ţe si klienti hradí pobyt samy. Podpora od státu není dostačující k tomu, aby se lázně mohly rozvíjet tak, jak by bylo potřeba a byly by schopny konkurovat lázním v zahraničí. Lázně by měly být financovány tak, aby finanční prostředky z veřejné sféry byly dostačující pro všechny ţadatele o lázeňský pobyt, který splňují daná kritéria. A druhá hypotéza se mi téţ potvrdila. Nedostatečné financování z veřejných prostředků vede k úbytků pacientů na komplexní a příspěvkové lázeňské péči. Doba jde rychle dopředu a i současní vlastníci lázní začínají postupně vyuţívat moţnosti financování z evropských dotací. Slouţí k tomu rozvíjející se řada operačních programů, ať uţ regionálních nebo integrovaných. U kaţdého financovaného projektu má daný subjekt povinnost spolufinancovat projekt minimálně 15 % z celkové částky. Můţe se stát, ţe získání dotace vede k ukončení aktivity lázní, protoţe se subjekt kvůli získané dotaci zadluţí. Pokud se nevyplní předpoklady, se kterými podnik počítal a nemá z čeho splácet úvěr, můţe sitauce dojít do extrému a lázně se zavřou. Ve zkoumaném prostředí jsme mohli díky výstupům pozorovat vliv ekonomická krize. Částečně uzavřela přísun peněz z veřejných zdrojů. Díky tomu se ale také potvrdilo, ţe jsou lázně ţivotaschopné z financování soukromými subjekty. Nicméně lázně musely řešit ekonomickou situaci a bohuţel jednou z variant tohoto řešení bylo sníţení platů zaměstnancům. Není to ideální cesta, neboť můţe vést k tomu, ţe práce nebude důsledně vykonána. Zaměstnanec, který není dostatčně finančně ohodnocený většinou nemá vůli podávat nadstandartní a většinou ani standartní výkony. 60

Další nevýhodou financování z veřejných prostředků je monopolní postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny, která určuje pravidla a výši hrazeného léčení. Ostatní pojišťovny od ní toto nastavení přejímají. V případě, ţe by VZP se svým většinovým podílem uzavřela komplexní a příspěvkovou péči a poskytovala na ní jen minimální finanční prostředky, ostatní pojišťovny by tento systém okopírovaly a lázně by přišly o většinový podíl peněz, které z veřejné sféry do jejich pokladen získávají. I z tohoto důvodu se lázně orientují na soukromé subjekty, které mají snahu vytvořit z lázní komerční místa. 3.2 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Pokud lázně mají být ţivotaschopné, musí dosáhnout navýšení počtu klientů. Díky tomu se zvýší příjmy, které se vloţí do dalšího rozvoje a přibudou moţnosti pro nabídku nové klientele. Je důleţité se zaměřit na rozvoj infrastruktury, marketing a reklamu. Dále zvýšit příjezd samoplátců a více čerpat moţnosti dotací. 3.2.1 rozvoj infrastruktury Do některých lázeňských míst je ztíţená dopravní dostupnost. Například do Jihočeského kraje stále není dostavěná dálnice ani ţelezniční koridor. Proto je v mnoha ohledech pro pacienty těţké se do lázní Aurora nebo Bertiných lázní v Třeboni dopravit. Pokud se podaří tento problém co nejdříve vyřešit, mohla by se návštěvnost zmíněných lázní o něco navýšit například o obyvatele Prahy a Středočeského kraje. Stejný problém vzniká u nedokončené rychlostní silnice R6, která ztěţuje přístup potencionálním klientům do lázní. Dále bych navrhovala vyuţití místní letecké dopravy a například propojila dostupnost na trase Praha – Karlovy Vary místní leteckou linkou. Varianta je to určitě finančně náročnější, ale je pravda, ţe kaţdé zboţí má svého kupce, potaţmo dostatek klientů, kteří by si připlatili za záţitek a ušetřený čas, vykompenzovaný vyšším „jízdným“, například ruská klientela. Jak jsem jiţ v úvodu hodnotící části zmínila, je v lázeňských centrech nedostatek volnočasového vyţití. Navrhuji rozvinout spolupráci s obcemi, městy a Ministerstvem pro místní rozvoj, rozvíjet nové cyklostezky, popř. upravit povrch pro in-line brusle. Vyznačit trasy pro pěší turistiku a zkvalitnit sluţby např. bistra u cest, moţnosti občerstvení. Pomohlo by zkvalitnit stravovací a ubytovací sluţby v lázních. Vytvořit jednotné hodnocení a propagovat ho. Zrušit diskriminační rozdíl nemocných na komplexní lázeňské péči nebo příspěvkové a vytvořit ho sjednocený pro všechny skupiny. 61

V lázních se velmi projevuje sezonnost. Je zřejmé, ţe v případě nedostačujících volnočasových aktivit v letních měsících klienti lázně nevyhledávají při nepřízni počasí a v období zimních měsíců. Nabízí se moţnost propojit v zimních měsících lázně například se zimním stadionem a nabídnout pacientům moţnost ledního bruslení. Nebo vyţití na běţkách či na lyţích (pokud je k tomu vhodná krajina). Navrhuji více aktivně vyuţít destinační management a propojit lázeňská místa s TIC (turistickými informačními centry). Díky nabídkám TIC by se usnadnilo prodlouţení sezonnosti. 3.2.2 Marketingová kampaň Podpora a zviditelnění lázní. Vytvoření reklam do rádií, televize, na internet. Při kaţdé příleţitosti potencionálním klientům připomínat a ukazovat krásu našich lázní, historii, atraktivitu, volnočasové vyţití i vyuţití okolí. O tento projekt se jiţ pokouší CzechTourism, ale pomohla by to podpora regionů, měst a obcí. V současnosti je propagace lázní řešena pomocí veletrhů, ty ovšem nemají poţadovaný efekt. V dnešní moderní uspěchané domě lidé převáţně přijímají informace z mas médií. Soukromé subjekty, které těţí z návštěvnosti lázní se aktivně se nepodílejí na reklamě, ale měly by se aktivně zapojit do propagace. Dalším marketingovým lákadlem by mohl být balíček sluţeb připojený k lázeňské péči jako např. vstup do místního muzea, na kulturní památku či uměleckou výstavu. V zahraničí je v ceně balíčku také doprava do lázeňského střediska a tento systém osvědčený u našich zahraničních sousedů, by měl být inspirací i pro naše lázně. Další moţností je kooperativní marketing, který navrhuje spolupráci mezi subjekty stejné úrovně ekonomiky a v prostředí marketingu. Je to ,,Spolupráce mezi podniky v oblasti marketingu na stejném stupni ekonomiky – horizontální kooperativní marketing (výměna zkušeností, ale také společná reklama), nebo na různých stupních – vertikální kooperativní marketing (podpora prodeje, smluvní systémy, franšíza).“ (mmr.cz, 2008) O tuto spolupráci se snaţí Sdruţení lázeňských míst, ale ne všechny lázně chtějí spolupracovat, proto tento systém nefunguje dostatečně a nemá kýţený efekt. Jistě by pomoha propagace ze strany státu ( ministerstev), krajů, destinačního managementu a dalších orgánů.

3.3 Návrhy na zvýšení financování

62

Moţnosti, jak zvýšit kapitál českým lázním na jejich rozvoj a udrţitelnost je nelehké zodpovědět. Navrhuji alespoň nějaké moţnosti, kterými bychom toho mohli docílit. A to zvýšením ţádostí o dotace a zaměřit se na jejich získání a dále se zaměřit na skupinu samoplátců. 3.3.1 Samoplátci Navrhovala bych lázním, aby se více zaměřili na samoplátce. Tento systém přinese lázním větší mnoţství financí, protoţe klient počítá s tím, ţe si můţe doplatit nadstandardní sluţby, připlatit si za lepší jídlo, lepší ubytování a tím navyšuje příjmy. 3.3.2 Dotace Doporučuji zaměřit se na přísun dotací z evropských fondů. Pokud lázně vyuţijí veškerý potenciál, který jim léčebné zdroje nabízejí a rozvinou infrastrukturu, mohou se těšit na větší příliv klientů. Ti uţ nemají zájem v dnešní době jezdit do zastaralých, nemoderních budov. Pokud si za pobyt mají zaplatit nemalou částku, potřebují k tomu veškerý komfort. V tom je pro lázně výhoda samoplátců. Pacienta na KLP můţe pojišťovna poslat, kam uzná za vhodné. Pacient v tomto případě pojede pouze do lázní, které mu budou schopné poskytnout ţádoucí léčbu. Klient, který jede do lázní odpočívat a regenerovat uţ má mnohem větší rozsah výběru, kde utratí své peníze. Z tohoto důvodu bych lázním doporučila čerpat finanční prostředky z dotačních fondů, kde náklady na celkovou realizaci projektu mohou být z větší části financovány z jiných zdrojů, neţ jsou vlastní.

63

Závěr Systém financování českého lázeňství z veřejných prostředků je velmi komplikovaný systém různých cest, jak získat finanční prostředky do rozvoje a léčby lázeňství. Veřejné finanční prostředky na podporu lázeňství rok od roku klesají. Z mého pohledu by přísun peněz z veřejných zdrojů měl být vyšší. Hlavním důvodem je, aby komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči mohli vyuţít všichni pacienti, kteří na ni mají nárok. Dalším důvodem je dostatek prostředků na rekonstrukci a obnovu lázeňských budouv a komplexů, aby měly moţnost zachovat si historický a kulturní ráz a nestaly se kvůli nedostatečnému financování pouze komerčními subjekty, které by ztratili své kouzlo a moţná i smysl. Na hypotézy se mi podařilo najít odpovědi. Lázeňství z veřejných prostředků není dostatečně financováno a pacientů na komplexní a příspěvkovou lázeňskou péči rok od roku ubývá. Cíl mé práce byl splněn, popsala jsem a prozkoumala strukturu finančních zdrojů pouţívaných v českém lázeňství od roku 2005 do roku 2013. Na výzkumnou otázku zní odpověď: Ne, české lázeňství není dostatečně financováno z důvodu nepokrytí potřebných nákladů na obnovu a rozvoj našich lázní. Zjistila jsem, ţe počet hostů v lázních stále narůstá, děje se tak díky zvýšenému podílu samoplátců. Počty klientů na komplexní lázeňskou péči a příspěvkovou lázeňskou péči stále klesají. Zpřísňují se podmínky, za kterých se můţe pacient v lázních léčit. Ještě do loňského roku byla také zkrácená doba léčby na 21 dní, coţ se od letošního ledna u některých indikačních skupin opět prodlouţilo. Zjistila jsem také, ţe finanční prostředky na zdravotnictví obecně se stále navyšují, ale pro lázeňství to neznamená nic pozitivního, neboť do jejich rozpočtů se spřispívá stále menší částkou. Nejvyšší mírou na financování z veřejných prostředků se podílí Ministerstvo zdravotnictví, další jsou různé fondy a moţnosti čerpání dotací. Další velkou částí se na veřejném financování podílejí zdravotní pojišťovny. Na našem trhu má monopolní postavení pojišťovna VZP, která určuje pravidla financování komplexní a příspěvkové péče pacientům. Ostatní menší pojišťovny se řídí nastavenými pravidly VZP. Pacienti jedoucí na lázeňský pobyt na komplexní zdravotní péči mají od pojišťovny hrazeny všechny sluţby týkající se léčení. Ubytování, stravování a léčebné procedury. Pacienti na příspěvkové péči mají téţ hrazenou léčebnou kúru, ale sami si při pobytu hradí ubytování a stravování. Potencionálním klientům lázní na KLP nebo PLP musí léčbu 64

navrhnout ošetřující lékař, ţádost postupuje k reviznímu lékaři ze zdravotní pojišťovny a ten buď návrh schválí nebo zamítne a navrhne vhodné lázně. Nástup do lázní musí být do půl roku od schválení návrhu. Termín příjezdu a odjezdu si řeší pacient sám s lázněmi. Pro další fungování lázní se musí posílit rozvoj lázní. V návrhové části uvádím některé případy, ve kterých mají lázně slabší stránky a měly by je napravit. Například zlepšit dopravní přístup k lázním, dostavět rozestavěné silnice a nedokončené ţelezniční tratě. V blízkosti lázní rozvinout volnočasové aktivity, vybudovat cyklostezky, značené turistické cesty nebo sportovní a hrací hřiště. Zároveň by se lázně měly více propagovat. Zaměřit se na reklamu, vyuţít potenciál rádií, televizí nebo billboardů.

65

Literatura [1]

Arkadia.

2012. Mediální

kampaň [online].

[cit.

2015-05-04].

Dostupné

z:

http://www.arkadia.cz/cs/uzivejte-bohatstvi-ceskych-lazni/14/ [2] BLAHUŠOVÁ, Eva. Wellness: Fitness. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005, 235 s. ISBN 80-246-0891-x. [3] CzechTourism. Didaktické podklady [online]. 2005 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovnihoruchu-v-cesku/ [4] CzechTourism. 2015. Propagace zdravotní turistiky [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/lazenstvi/uvod-2/ [5]

ČPZP.

2014. Základní

údaje [online].

[cit.

2015-05-04].

Dostupné

z:

www.cpzp.cz/clanek/45-0-Zakladni-udaje-o-CPZP.html [6] DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Skvosty lázní. Vyd. 1. V Praze: Kniţní klub, 2005, 207 s. ISBN 80-242-1524-1. [7] DĚDINA, Jiří. Management, organizování a ekonomika lázeňství - vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, 2004, 170 s. ISBN 80-865-9201-4. [8] Europa.eu. 2015. EU [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://europa.eu/abouteu/index_cs.htm [9] HOLEČEK, Milan, Peter MARIOT a Miroslav STŘÍDA. Zeměpis cestovního ruchu: učebnice pro hotelové a jiné střední školy : příručka pro průvodce cestovního ruchu. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2005, 131 s. ISBN 80-86034-64-x. [10]

ITBIZ. Slovník

marketingu [online].

[cit.

2015-05-04].

Dostupné

z:

http://www.itbiz.cz/slovnik/marketing/sponzoring [11] JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, xvi, 404 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-2820-9.

66

[12] JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 495 s. Průvodce (Academia). ISBN 978-80-200-1615-7. [13] Jedemedolazni. 2015. Informace o sdruţení [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: www.jedemedolazni.cz/cs/sdruzeni-lazenskych-mist/informace-o-sdruzeni.html [14] Jedeme do lázní. 2012. Sbírka zákonů [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: www.jedemedolazni.cz/download_modul/48_61_cs_is.pdf [15] KNOP, Karel. Lázeňství: ekonomika a management. Praha: Grada, 1999, 231 s. ISBN 80-716-9717-6. [16] Léčebné lázně. 2015. Lázeňská péče od 1.1.2015 [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs [17]

Léčebné

lázně. Jáchymov [online].

2009

[cit.

2015-05-03].

Dostupné

z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/marianske-lazne [18] Léčebné lázně. Mariánské lázně [online]. 2005 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/marianske-lazne [19] Lecebne lazně. 2014. O svazu českých lázní [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/o-svazu-lazni/o-svazu-lecebnych-lazni-cr [20] MATĚJČEK, Tomáš. Malý geografický a ekologický slovník: příručka pro školy i veřejnost. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 132 s. ISBN 978-80-86034-68-3. [21]

Muzeumcheb. Muzeumcheb [online].

2005

[cit.

2015-05-03].

Dostupné

z: http://www.muzeumcheb.cz/index.html [22] Ministerstvo pro místní rozvoj: get media. [online]. [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/7eada698-f94b-406c-b550-acc243b4bb6d/GetFile6_1.pdf [23]

MZCR. Legislativa [online].

2010

[cit.

2015-05-03].

Dostupné

z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/platne-pravni-predpisy_3689_1785_11.html [24] MZCR. 2006. Vyhláška 275/2004 [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: www.mzcr.cz/print.php?clanek=74v ze dne 7.7.2006

67

[25] PRIESSNITZ. 2015. Jak poţádat o lázně [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.priessnitz.cz/lecba-a-indikace/r1483-jak-pozadat-o-lazne/2273-doplatkyklientu-zdravotnich-pojistoven-2015.html [26] Strukturální fondy. 2015. Strukturální a investiční fondy [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU [27] Strukturální fondy. 2013. Tematické okruhy [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: ://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy2007-2013/Tematicke-operacni-programy [28] STUDNIČKA, P., ŠAUER M.,VYSTOUPIL, J.Analýza podpory cestovního ruchu v ROP v letech 2007-2010. In Czech Hospitality and Tourism Papers, roč.VI, 2010. číslo 12. Praha: VŠH. ISSN 1801-1535, s. 28-48. [29] SVOBODNÝ, Petr a Ludmila HLAVÁČKOVÁ. Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004, 247 s., [32] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7254-424-1. [30]

UZIS.

2013. Ročenky [online].

[cit.

2015-05-04].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.uzis.cz/katalog/rocenky/zdravotnicka-rocenka-ceske-republiky [31]

Vláda.

2009. Ministerstvo [online].

[cit.

2015-05-04].

http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/ministerstva/ [32]

VZP.

2013. Ročenky [online].

[cit.

2015-05-04].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.vzp.cz/uploads/document/vzp-rocenka-2013.pdf [33]

Zákony. Portal.gov [online].

2015

[cit.

2015-05-03].

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=51328&recShow=1&nr= 164~2F2001&rpp=15#parCnt [34] Zakonyprolidi. 2014. Předpis č. 48/1997 Sb. [online]. [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48#cast5 [35]

ZPMVCR.

2015. Informace [online].

[cit.

2015-05-04].

http://www.zpmvcr.cz/pojistovna-211/informace-o-zp-mv-cr/

68

Dostupné

z: