VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Aneta Lupínková Povinnosti podnikatele při vedení účetnictví
Bakalářská práce
2016
Povinnosti podnikatele při vedení účetnictví
Bakalářská práce
Aneta Lupínková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 19. 4. 2016 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor´s Dissertation
Responsibilities of selfemployed in accounting Aneta Lupínková
The Instutite of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management
Major: Hospitality Management Thesis Advisor: Ing. Věra Levičková, Ph.D. Date of Submission: 19. 4. 2016 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Povinnosti podnikatele při vedení účetnictví zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r.o. …...………………………… Aneta Lupínková V Praze dne 19. 4. 2016
Tímto bych ráda poděkovala Ing. Věře Levičkové, Ph.D, za odborné vedení mé bakalářské práce, poskytování cenných rad a připomínek a za vstřícnost a trpělivost při jejím zpracování.
Abstrakt LUPÍNKOVÁ, A. Povinnosti podnikatele při vedení účetnictví. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 64 s. Předloţená bakalářská práce se zabývá „Povinnostmi podnikatele při vedení účetnictví“ a je rozdělena do tří základních částí. První část je věnována vysvětlení základních pojmů při vedení účetnictví v podniku. Tyto informace jsou ověřeny platnými zákony. Druhá část je jiţ věnována detailnějšímu postupu vedení účetnictví a v hotelu, konkrétně ve společnosti s ručením omezeným. Zejména je věnována povinnostem, které musí podnikatel splnit, a to jak před zaloţením podniku, tak při jeho samotném fungování. Dále se tato kapitola věnuje moţnostem, mezi kterými si můţe podnikatel vybrat, jakým způsobem povede své účetnictví a jaké veškeré dokumenty bude potřebovat. V úplném závěru této části jsou popsány povinnosti při vedení účetnictví v případě, ţe bychom hotel zakládali jako OSVČ. V poslední, návrhové části je popsáno, zda je výhodnější zakládat hotel jako společnost s ručením omezeným či jako OSVČ. Cílem této práce je zejména objasnit podmínky vedení účetnictví při zaloţení společnosti s ručením omezeným a na základě metody komparace porovnání se zaloţením OSVČ. Klíčová slova: podnikání, podnikatel, podnik, účetní období, účetní jednotka, účet, směrná účtová osnova.
Abstract LUPÍNKOVÁ, A. The Entrepreneur's Responsibilities Regarding Bookkeeping. [Bachelor Thesis] Vysoká škola hotelová. Praha/The Institute of Hospitality Management in Prague/: 2016. 64 p. This thesis deals with the responsibilities of entrepreneurs with regard to bookkeeping and it is divided to three parts. The first part defines the basic concepts related to corporate bookkeeping. The presented information is in compliance with Czech Law and Legislation. The second part deals with more detailed procedures used for bookkeeping in a hotel, in a limited company. The main focus is on the entrepreneur's obligations before establishing a new business and during its operation. It also considers different options for bookkeeping and the necessary accounting documents. Finally, accounting obligations relevant to establishing a hotel by a self-employed person are analyzed. The final proposal part describes and compares the advantages of establishing a hotel as a limited company and by a self- employed person. The aim of this thesis is to explain the terms of bookkeeping for the establishment of a limited company and further to compare them with the terms for bookkeeping in a business established by a self -employed person. Key words: entrepreneurship, entrepreneur, business, accounting period, accounting entity, account, chart of accounts (C.O.A.)
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................10 1 Teoreticko-metodologická část .........................................................................................12 1.1 Pojmy a jejich definice.................................................................................................12 1.2 Vedení účetnictví .........................................................................................................14 1.2.1 Účení jednotka ....................................................................................................... 15 1.2.2 Účetní období ......................................................................................................... 15 1.2.3 Účet ........................................................................................................................ 16 1.2.4 Směrná účtová osnova ........................................................................................... 17 1.2.5 Bilanční princip - rozvaha ...................................................................................... 17 1.3 Rozsah vedení účetnictví .............................................................................................19 1.3.1 Účetnictví v plném rozsahu ................................................................................... 19 1.3.2 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ................................................................... 19 1.4 Účetní záznamy ............................................................................................................20 1.5 Ocenění majetku .........................................................................................................21 1.5.1 Oceňování pořizovací cenou .................................................................................. 21 1.5.2 Oceňování ve vlastních nákladech ......................................................................... 21 1.5.3 Oceňování reprodukční pořizovací cenou ............................................................. 21 1.5.4 Oceňování jmenovitou hodnotou ........................................................................... 21 1.5.5 Oceňování reálnou hodnotou ................................................................................. 22 1.6 Inventarizace .............................................................................................................. 22 1.7 Rezervy ...................................................................................................................... 23 1.8 Účetní závěrka ........................................................................................................... 23 2 Analytická část ..................................................................................................................26 2.1 Zaloţení fiktivního podniku .........................................................................................26 2.2 Vznik společnosti .........................................................................................................27 2.3 Majetek podniku ..........................................................................................................28 2.3.1 Ocenění majetku ....................................................................................................29
2.4 Moţnosti vedení účetnictví ......................................................................................... 32 2.4.1 Podklady pro účetního ........................................................................................... 34 2.5 Inventarizace ................................................................................................................35 2.6 Daň z přidané hodnoty ................................................................................................36 2.7 Náklady podniku .........................................................................................................37 2.7.1 Mzdové náklady ................................................................................................... 38 2.7.2 Náklady na sluţby ................................................................................................ 39 2.7.3 Poplatky obcím .................................................................................................... 39 2.8 Výnosy ........................................................................................................................ 39 2.9 Účetní závěrka ............................................................................................................ 40 2.9.1 Rozdělování zisku ................................................................................................. 41 2.10 Zaloţení ţivnosti ....................................................................................................... 43 3 Návrhová část ....................................................................................................................46 3.1 Jakou právní formu zvolit při zakládání hotelu ...........................................................46 Závěr.....................................................................................................................................48 Literatura ..............................................................................................................................50
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma z katedry ekonomie, konkrétně téma „Povinnosti podnikatele při vedení účetnictví“. Toto téma jsem si vybrala zejména kvůli svému dlouholetému snu mít v budoucnu vlastní hotel. Díky tomuto tématu tak dostanu představu o tom, co všechno bych z účetního hlediska musela obstarat, a to jak před zaloţením, tak i při samotném chodu hotelu. Cílem této bakalářské práce je zaloţení společnosti s ručením omezeným a objasnění tak potenciálnímu podnikateli, který se chystá zaloţit s.r.o. podmínky, které musí nezbytně splnit v rámci účetnictví. V úplném závěru mé práce popíši také základní podmínky pro zaloţení ţivnosti. H – Podmínky v oblasti účetnictví se při zaloţení společnosti s ručením omezeným a zaloţením ţivnosti, liší. H – I kdyţ je zaloţení ţivnosti na první pohled časově i finančně jednodušší, zaloţení společnosti s ručením omezeným přináší do budoucna větší výhody. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí, které se ještě dále dělí do jednotlivých kapitol a subkapitol. V první části práce, kterou je část teoreticko-metodologická, se zaměřuji na vysvětlení základních účetních pojmů a na všechny úkony, které jsou uvnitř podniku uskutečňovány. Druhá, analytická část, se jiţ soustředí na určitý podnik. Účetní podmínky společnosti s ručením omezeným jsou zde popsány jak obecně, tak konkrétně na zakládající hotel. V závěru této části se zmíním o podmínkách, které je nezbytné splnit při zakládání ţivnosti. Návrhová část je třetí částí této práce. Zde se na základě zjištěných informací budu zabývat porovnáním účetnictví při zaloţení společnosti s ručením omezeným a při zaloţení ţivnosti. K vypracování mé bakalářské práce vyuţiji hlavně zákony a to především Zákon o účetnictví a Nový obchodní zákoník. Dalším zdrojem pro mě bude odborná literatura, která se zaměřuje na problematiku mého tématu. Informace bude čerpat také z webových stránek, které se zaměřují na vedení účetnictví ve společnosti s ručením omezeným. Pro větší představivost vyuţiji také webové stránky justice.cz, kde budu mít moţnost načerpat podrobnější informace o nejrůznějších hotelech v rámci účetnictví. Seznam veškeré pouţité literatury bude zařazen na konci této bakalářské práce. 10
Pro načerpání více objektivních informací jsem poţádala jednatele nejmenovaného malého hotelu o bliţší informace při zaloţení i o průběhu jejich podnikatelské činnosti. Při zpracování bakalářské práce pouţiji metodu komparace a indukce, a to v samotném závěru mé práce, konkrétně v návrhové části. V průběhu mé práce budu pouţívat pouze metodu deskripce.
11
1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Základní pojmy Podnikání Podnikání je podnikatelem uskutečňovaná soustavná činnost, kterou podnikatel provádí samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, se snahou docílit co nejvyššího zisku. Kaţdý podnikatel usiluje o co nejlepší vyuţití zdrojů, aby navýšil majetek do firmy vloţený. Podnikání je spojeno s mnoha riziky, např. nemusíme obstát v konkurenci, nebude zájem o naši nabídku nebo nebudeme mít dostatek financí na plynulý chod podniku. Kaţdý podnikatel by si proto měl před začátkem své podnikatelské činnosti pomocí ekonomických propočtů zjistit, zda má jeho podnikatelský záměr na trhu vůbec nějakou šanci a zda je reálný. Podnikání upravují právní normy, a proto si vyjmenujeme ty nejdůleţitější z nich: 1. Ţivnostenský zákon č.455/1991 Sb. upravuje podmínky ţivnostenského podnikání. Dělí ţivnosti na koncesované a ohlašovací – ţivnosti ohlašovací nám dále dělí na volné, řemeslné a vázané. Dále uvádí, ţe pro provozování činnosti musíme splnit určité podmínky, a to plnoletost, bezúhonnost a právní způsobilost. U ţivnosti řemeslné musíme mít odborné vzdělání. Tento zákon říká, ţe ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem (Ţivnostenský zákon). 2. Nový občanský zákoník č. 89/2012 řeší závazkové vztahy jak fyzických, tak právnických osob. Dříve jsme vše o obchodních společnostech mohli najít v obchodním zákoníku. Od roku 2014 řeší závazkové vztahy mezi jednateli, tj. fyzickými i právnickými osobami Nový obchodní zákoník a to, co je potřeba pro zaloţení a správné fungování právnických osob obsahuje Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 (Zákony online). 3. Zákoník práce č. 262/2006 a) Upravuje pracovněprávní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. b) Rovněţ upravuje právní vztahy kolektivní povahy. Právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem s výkonem závislé práce, jsou vztahy pracovněprávními. c) Dále zpracovává příslušné předpisy Evropské unie.
12
d) Upravuje téţ některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a) e) Upravuje i některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodrţování reţimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení (Zákoník práce 2015). Podnikatelé Podnikatelem je kaţdý, kdo realizuje podnikatelskou aktivitu. Při výkonu své činnosti se snaţí, aby jeho vlastní kapitál, který do podnikání vloţil, se co nejvíce zvyšoval. Zároveň ale podstupuje riziko ztráty těchto vloţených peněz. Kaţdý podnikatel by měl být ochotný riskovat a to za účelem dosaţení svých stanovených cílů. Podle Nového občanského zákoníku, platného od 1. ledna 2014, je podnikatel definován jako: 1. Osoba samostatně vykonávající na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku. 2. Pro účely ochrany spotřebitele se za podnikatele povaţuje také kaţdá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (Občanský zákoník). 3. Za podnikatele se povaţuje osoba zapsaná v obchodním, ţivnostenském nebo obdobném rejstříku. Povinnost zapsat se do obchodního rejstříku ze zákona platí pro všechny obchodní společnosti, druţstva a také pro některé zahraniční osoby. Fyzické osoby se do rejstříku zapisují pouze v případě, ţe o to samy poţádají nebo v situaci, kdyţ výše jejich výnosů nebo příjmů sníţených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku sto dvacet milionů korun (Občanský zákoník). Podnik Podnik je základní jednotka, v níţ je realizována výroba, nebo jsou zde poskytovány sluţby. Jde o subjekt, ve kterém jsou přeměňovány vstupy na výstupy, coţ znamená, ţe svých zdrojů vyrábíme a dále prodáváme statky, nebo realizujeme sluţby. Je vytvořen k výkonu podnikatelské činnosti. Cílem kaţdého podniku je optimální chod firmy, díky kterému je dosaţeno vyšších zisků. Při zakládání je nutné vybrat vhodnou právní formu a to s ohledem 13
na povinnost počátečních vkladů, s kterými souvisí i způsob ručení, jenţ je buď omezený, nebo neomezený. Dále je nutné brát ohled na podíl na zisku a ztrátě a na oprávnění k řízení. Podniky dělíme podle právní formy, podle sektorů, dále podle velikosti, konkurenčního prostředí a typu výroby (Veber, Srpová a kol., 2012). Pro lepší přehled jsem dělení podniků podle velikosti znázornila v tabulce číslo 1, kde jsem zaznamenala veškeré parametry, které jsou pro toto rozdělení potřeba. Jsou jimi počet zaměstnanců, roční obrat a bilanční suma roční rozvahy. Tabulka č. 1: Dělení podniků podle velikosti Průměrný počet Aktiva celkem (Kč)
Čistý obrat (Kč)
zaměstnanců Mikro podniky
10
9 000 000
18 000 000
Malé podniky
50
100 000 000
200 000 000
Střední podniky
250
500 000 000
1 000 000 000
Velké podniky
250
500 000 000
1 000 000 000
Zdroj: Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016 Mikro, malé a střední účetní jednotky jsou subjekty nepřekračující k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených kritérií. Velká účetní jednotka překračuje alespoň dvě z těchto kritérií. Dle Nového občanského zákoníku je od roku 2016 označován podnik jako obchodní závod. Doslovně zákon říká, ţe: „Obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu“ (Zákony od centrum.cz).
1. 2 VEDENÍ ÚČETNICTVÍ Povinnost vedení účetnictví a postupy účtování jsou v České republice upraveny zákonem o účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Správné účetnictví znamená, ţe účetní jednotka vede účetnictví tak, aby neporušovala zákon a ostatní právní předpisy. 14
Účetnictví je úplné, pokud účetní jednotka zaznamenala veškeré účetní případy v účetních knihách, které za dané účetní období zaúčtovat měla. Do konce tohoto období je také povinna sestavit účetní závěrku a výroční zprávu. Tyto informace musí následně zveřejnit. Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliţe byly doloţeny veškeré účetní doklady tohoto účetnictví a byla provedena inventarizace. Pro srozumitelné účetnictví musí být účetní případy spolehlivě a přesně určeny (Účetnictví podnikatelů, 2015).
1.2.1 Účetní jednotka Účetní jednotka je fyzická či právnická osoba, která vede účetnictví. Kdo všechno je účetní jednotkou stanovuje v § 1 zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb.: 1. Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky 2. Zahraniční právnické osoby a zahraniční jednotky, které jsou podle právního řádu, podle kterého jsou založeny nebo zřízeny účetní jednotkou nebo jsou povinny vést účetnictví, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnosti podle zvláštních právních předpisů 3. Organizační složky státu podle zvláštních právních předpisů 4. fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku 5. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku 6. ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí 7. ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h) 8.
ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis (Účetnictví podnikatelů, 2015, s. 4).
1.2.2 Účetní období Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu aktiv a pasiv, dále o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. O těchto stavech účtují do období, se kterým časově a věcně souvisí. Není-li moţné tuto zásadu dodrţet, mohou účtovat i v účetním období, v němţ uvedené skutečnosti zjistili. 15
Účetním obdobím se rozumí období, za které konkrétní účetní jednotka sestavuje účetní závěrku. Je to 12 nepřetrţitě po sobě jdoucích měsíců, které na sebe navazují. Máme buď účetní období, které se kryje s kalendářním rokem anebo období, které začíná jiným dnem, neţ je 1. leden. Takové období označujeme za hospodářský rok. Účetní období můţe být výjimečně kratší nebo naopak delší, a to například při změně právní formy – přechod z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným. Je důleţité, aby byl dodrţen akruální princip, neboli aby transakce byly uznány v době, ve které nastaly a byly zaúčtovány v období, k němuţ se vztahují. Abychom dokázali přiřadit náklady a výnosy do správného účetního období je nutné umět časově odlišit náklad od výdaje a výnos od příjmu. Náklad je v penězích vyjádřená spotřeba majetku, kdeţto výdaj je pouhý úbytek peněz. Výnosy jsou v penězích vyjádřené výkony podniku, ale příjem je pouze přírůstek peněz. Časové rozlišení se týká kaţdé účetní jednotky, která vede účetnictví (Chalupa a kol., 2013).
1.2.3 Účet Účet je jedním ze základních znaků účetnictví. Dělí se na stranu aktiv a pasiv. Strana aktiv představuje veškerý zachycený majetek podniku, strana pasiv poukazuje na zdroje krytí tohoto majetku. Účet můţe mít několik podob, nejjednodušší je tvar písmene T, kdy má účet stranu Má dáti a stranu Dal. Na těchto stranách se poté účtují přírůstky nebo naopak úbytky. Rozlišujeme účty rozvahové, podrozvahové, výsledkové a závěrkové. Na rozvahových účtech zachycujeme vše, co podnik má a odkud to získal, neboli veškerá aktiva a pasiva. Výsledkové účty zahrnují náklady a výnosy podniku a podávají nám tak informace o hospodářském výsledku podniku (Levičková, Smotlachová, 2011). Kaţdý náklad je v penězích vyjádřená spotřeba ať uţ majetku podniku, cizích výkonů nebo práce zaměstnanců. Náklad vţdy souvisí i s výdajem peněz, a to buď hned anebo později. Náklady se podniku vracejí ve formě trţeb. Na druhé straně výnosy jsou v penězích vyjádřené výkony podniku. Výnos vţdy souvisí s příjmem peněz. Někdy zaúčtujeme výnos i příjem zároveň, jindy účtujeme nejprve výnos a aţ později získané peníze. Na konci účetního období se z obratů těchto účtů zjišťuje hospodářský výsledek. Převaţují li náklady, jedná se o ztrátu, pokud naopak převaţují výnosy, jde o zisk. Závěrkové účty máme tři – počáteční účet rozvaţný, který pouţíváme pouze k otevírání rozvahových účtů na začátku účetního období, konečný účet rozvaţný, který se naopak pouţívá při účetní závěrce a to na konci účetního období a účet zisků a ztrát, který slouţí 16
k uzavírání výsledkových účtů, je předposledním účtem účetní uzávěrky a pouţívá se na konci účetního období. Kaţdá účetní operace se zachycuje na dva účty a to stejnou částkou – jednou na straně Má dáti a jednou na straně Dal. Tomu, ţe na dva různé účty zaúčtujeme stejně velkou sumu peněz, říkáme podvojný účetní zápis. Další zásadou je určení správné dvojice účtů, na které danou účetní operaci zaúčtujeme, neboli určení souvztaţnosti. Kaţdý účet nese svůj název a třímístné číslo, podle kterého můţeme daný účet najít v účtové osnově (Koch, 2012).
1.2.4 Směrná účtová osnova Aby byly účetní výkazy jednotlivých účetních jednotek srovnatelné, musí být i sjednoceno základní účtování a to pomoví tzv. směrné účtové osnovy, kterou vydává ministerstvo financí. Tato osnova je seznam účtových tříd a účtových skupin, které jsou pro účetní jednotky závazné a v rámci kterých si sama stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Vzhledem k tomu, ţe existují různé účetní jednotky, existují i různé směrné účtové osnovy. Nás bude zajímat směrná účtová osnova pro podnikatele, podle které účtují zejména obchodní společnosti a druţstva, státní podniky a fyzické osoby, které jsou účetní jednotkou. Tato účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd, které se dále člení na účtové skupiny. Jednotlivé syntetické účty směrná účtová osnova nepředepisuje, jejich názvy a obsah jsou plně v pravomoci účetní jednotky. Pouze musí respektovat číselnou kombinaci. Jestliţe začínáme podnikat a začínáme s podvojným účetnictvím, musíme si na podkladě směrné účtové osnovy vytvořit vlastní přehled syntetických a analytických účtů, které budeme v daném účetním období pouţívat. Takto vyhotovenému přehledu říkáme účtový rozvrh. Pro účtový rozvrh platí, ţe během účetního období můţe účetní jednotka kdykoli přidat další účet, zrušit účet můţe ale aţ na začátku dalšího účetního období. Jestliţe se k 1. dni dalšího účetního období nic nemění, platí tento účetní rozvrh i pro následující účetní období (Chalupa a kol., 2013).
1.2.5 Bilanční princip - rozvaha Pojem rozvaha označuje v účetnictví seznam veškerého majetku podniku a peněţním vyjádření, z hlediska jeho formy a zdrojů financování k určitému časovému okamţiku a to většinou na konci účetního období.
17
Ke dni vzniku společnosti musí účetní jednotka sestavit zahajovací rozvahu, ve které zobrazí veškerý majetek vloţený do firmy pro začátek podnikání a zdroje, ze kterých byl majetek pořízen. Majetek podniku je v rozvaze zachycený na straně aktiv, pasiva ukazují na zdroje, ze kterých byl tento majetek zafinancován. Suma majetku se musí rovnat sumě zdrojů, neboli aktiva se musí rovnat pasivům. Tato rovnost je základem podvojného účetnictví a nazýváme ji bilančním principem. Existuje také mimořádné sestavení rozvahy, která se můţe sestavit kdykoli během roku, a ke které dochází například při zániku podniku nebo jeho sloučení s jiným podnikem (Mrkosová, 2015). Obrázek č. 1: schéma majetku podniku
Zdroj: Členění majetku firmy AKTIVA
18
Obrázek č. 2: schéma pořízení majetku firmy
Zdroj: Členění majetku firmy PASIVA
1.3 Rozsah vedení účetnictví V jakém rozsahu má účetní jednotka vést účetnictví stanovuje zákon č. 563/1991 Sb. Tímto zákonem je vedení účetnictví rozděleno na vedení v plném rozsahu nebo v rozsahu zkráceném.
1.3.1 Účetnictví v plném rozsahu Účetnictví v plném rozsahu se týká všech právnických osob se sídlem v České republice a to i zahraničních osob, které podnikají na území České republiky. Tyto účetní jednotky musí sestavit a poté zveřejnit účetní závěrku a to plně v souladu se všemi ustanoveními, které stanovuje zákon o účetnictví. Účetní jednotky si stanoví ve svém účtovém rozvrhu obsah účtů v rámci účtových skupin směrné účtové osnovy a z těch je povinna vycházet (Skálová a kol., 2016).
1.3.2 Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu vedou účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Jsou to občanská sdruţení, církve, náboţenské instituce nebo církevní instituce, obecně prospěšné společnosti, bytová druţstva nebo příspěvkové organizace. Tento rozsah vedení účetnictví je zjednodušen v tom, ţe: -
Účetní jednotky sestavují účtový rozvrh, ve kterém mají povinnost uvést pouze účtové skupiny 19
-
Účtování v hlavní knize mohou spojit s účtování v deníku
-
O rezervách ani opravných poloţkách neúčtují, výjimkou jsou pouze rezervy a opravné poloţky dle zvláštních právních předpisů
-
Neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou
-
Účetní uzávěrku sestavují ve zjednodušeném rozsahu (Chalupa a kol., 2013).
1.4 Účetní záznamy Účetní záznamy jsou data, která poskytují účetní jednotce veškeré informace, spojené se stavem a pohybem majetku podniku a s jeho závazky, dále přinášejí informace o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření podniku. Účetní záznamy mají různou podobu a obsah.
K nejvýznamnějším patří určitě účetní
doklady, které patří k nejdůleţitějším a základním nástrojům průkaznosti. Účtovat bez účetního dokladu nelze. Podle obsahu rozlišujeme doklady externí a interní. Externí doklady jsou takové, které přichází do podniku z vnějšího okolí nebo jsou naopak určeny k odesílání mimo podnik. Patří mezi ně faktury plynoucí od dodavatelů, faktury vydané našim odběratelům či výpisy z bankovních účtů. Na druhé straně vnitřní účetní doklady neopouštějí účetní jednotku a vyplývají z činnosti, která je uskutečněna uvnitř podniku. Jsou to příjemky, výdejky a především výplatní listina. Kaţdý účetní doklad musí mít určité náleţitosti, kterými jsou: -
Jeho označení
-
Popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li to z účetního dokladu alespoň nepřímo
-
Peněţní částku nebo údaje o ceně za měrnou jednotku a vyjádření mnoţství
-
Datum vyhotovení dokladu
-
Okamţik uskutečnění účetního případu, pokud se neshoduje s datem vyhotovení
-
Podpis osoby, která je odpovědná za účetní případ a podpis osoby, které náleţí odpovědnost správného zaúčtování
Účetním záznamem jsou ale také inventurní zápisy, odpisové plány, ale i účetní knihy a účtový rozvrh. Veškeré účetní záznamy se archivují 5 let. Výjimkou jsou účetní závěrka a výroční zpráva, které se archivují 10 let. Dále k účetním záznamům řadíme účetní knihy a zápisy nebo účetní závěrku (Chalupa a kol., 2013).
20
1.5 Oceňování majetku Při oceňování majetku musíme postupovat tak, aby vše odpovídalo skutečnosti a hlavně zákonům, tzn., aby ocenění bylo reálné. Zásadou oceňování je, ţe majetek a závazky podniku oceňujeme v tzv. historických cenách, coţ znamená, ţe je oceňujeme v tom okamţiku, kdy jsme je pořídili. Jinými slovy jde říci, ţe oceňujeme v tom okamţiku, kdy jsme daný majetek nebo závazky nakoupili, vyrobili nebo vloţili do firmy. Podle toho, jakým způsobem jsme majetek pořídili, ho i oceníme.
1.5.1 Oceňování pořizovací cenou Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a jsou k ní připočítány veškeré náklady spojené s tímto pořízením, jako například přepravné nebo clo. Tento typ oceňování se pouţívá, jestliţe majetek nakupuji externě – od dodavatele (Skálová a kol., 2016).
1.5.2 Oceňování ve vlastních nákladech Ve vlastních nákladech oceňujeme tehdy, kdyţ jsme si majetek sami vyrobili. Vlastní náklady zahrnují veškeré přímé náklady. Z nákladů nepřímých jen ty, které bezprostředně souvisely s výrobou, jako třeba nájemné výrobní haly. Do vlastních nákladů nikdy nesmíme zahrnout zisk, ten bude aţ součástí pořizovací ceny. Podnikatel – fyzická osoba, nesmí do vlastních nákladů zahrnout ani cenu vlastní práce (Skálová a kol., 2016).
1.5.3 Oceňování reprodukční pořizovací cenou Reprodukční pořizovací cena je cena, která by měla kopírovat trţní cenu majetku. Je stanovena na základě kvalifikovaného odhadu nebo znaleckého posudku. Toto ocenění se pouţívá zejména u majetku získaného darem, nalezeného jako inventarizační přebytek, u majetku získaného bezúplatně – vkladem do firmy anebo u majetku, který jsme si vyrobili sami, ale nelze zjistit jeho vlastní náklady (Skálová a kol., 2016)
1.5.4 Oceňování jmenovitou hodnotou Jmenovitá hodnota je hodnota vytištěná na ceninách, cenných papírech. I závazky a pohledávky se ale oceňují jmenovitou hodnotou. Závazky se jmenovitou hodnotou oceňují vţdy, tzn., ţe se oceňují v hodnotě, kterou měly v době svého vzniku. Pohledávky se při jejich 21
vzniku oceňují stejně jako závazky jmenovitou hodnotou, při odkoupení pohledávky nebo vkladu pohledávky do účetnictví se ocení pořizovací cenou, tj. včetně nákladů s pořízením spojených. Pokud u pohledávek jiţ uplynula doba splatnosti a nedá se tedy předpokládat, ţe dluţník částku uhradí, můţe si tuto pohledávku účetní jednotka odepsat přímo do nákladů. Za jakých podmínek je tento náklad daňový najdeme v zákoně o dani z příjmu. Pokud budou závazky a pohledávky v cizí měně, musí se přepočítat kurzem České národní banky k 31.12. (Chalupa, 2013).
1.5.5 Oceňování reálnou hodnotou Při tomto typu oceňování je respektována cena, která je momentálně na trhu. Je to tedy hodnota, za kterou bychom mohli dané aktivum prodat nebo naopak hodnota, za kterou bychom mohli uhradit závazek, a to za momentálních podmínek na trhu (Zákon o účetnictví).
1.6 Inventarizace Inventarizace se dělá před uzavřením účetních knih na konci účetního období. Je upravena zákonem a je tedy nezbytnou součástí účetní závěrky. Jejím smyslem je jednak posoudit, zda stav majetku zachycený v účetnictví odpovídá skutečnému stavu a zda účetní ocenění je shodné s trţním oceněním. Inventarizaci provádí inventarizační komise a pořizuje o ní inventarizační zápis. Nejprve musíme provést inventuru, coţ znamená, zjistit skutečný stav majetku. Rozlišujeme inventuru fyzickou a dokladovou. Fyzická inventura se provádí u majetku hmotné povahy, jako jsou zásoby materiálu, zboţí nebo výrobků, ale i u majetku povahy nehmotné a to v případě pokladny. Inventura dokladová se provádí u pohledávek a závazků, případně u ostatních sloţek majetku, u kterých nelze provést inventuru fyzickou, tzn. nelze ho přepočítat, přeměřit ani zváţit (Ryneš, 2010). Jakmile zjistíme stav skutečný, porovnáme ho se stavem účetním. Výsledkem inventury jsou inventarizační rozdíly, kterými můţe být manko, přebytek nebo skutečný stav bude souhlasit se stavem účetním. Pokud zjistíme nějaké inventarizační rozdíly, je třeba objasnit jejich příčiny – například jsme mohli chybně zaúčtovat, nebo jsme nezaúčtovali vůbec, mohlo dojít k odcizení majetku nebo třeba k přirozenému úbytku. Je potřeba, aby zjištěný inventarizační rozdíl byl i zaúčtován a to vţdy do toho období, ve kterém vznikl. V případě manka by měl být tento rozdíl i objasněn, případně zjištěn viník, kterému předepíšeme manko k úhradě. 22
Veškerý majetek a závazky se musí inventarizovat minimálně jednou za účetní období, a to zpravidla k okamţiku sestavení účetní závěrky. Těmto inventarizacím říkáme řádné nebo pravidelné. Mohou být ale také inventarizace mimořádné, které se dělají například po vloupání nebo po ţivelné pohromě (Skálová a kol., 2016).
1.7 Rezervy Pokud podnik do budoucna očekává velký jednorázový náklad, můţe si na něj předem vytvořit rezervu. Účty rezerv jsou pasivní. Ačkoli jsou rezervy tvořeny z vlastních zdrojů firmy, jsou zdroji cizími a to z důvodu, ţe účetní jednotka má závazek do budoucna, uskutečnit například nějakou velkou opravu hmotného majetku. Rezervy jsou buď obecné například na krytí rizik a ztrát z podnikání nebo tvoříme rezervy za určitým účelem, jako například na opravy hmotného majetku nebo na daň z příjmu. Rezervy dělíme také podle toho, zda jsou zohledněny zákonem o dani z příjmu. Pokud ano, jde o rezervy zákonné, pokud si o nich ale účetní jednotka rozhoduje sama, jde o ostatní rezervy. Zůstatky, které na účtech rezerv vzniknou, musí účetní jednotka převést do dalšího účetního období. Účetní jednotka tvoří rezervy při sestavování účetní závěrky, ale pouze pod podmínkou, ţe ví, z jakého důvodu rezervy tvoří. Při účetní závěrce podléhají inventarizace, a to konkrétně dokladové inventuře, při které musí být posouzena jejich výše a odůvodnění (Levičková, 2012).
1.8 Účetní závěrka Účetní závěrka je proces sestavení účetních výkazů, konkrétně rozvahy a výkazu zisku a ztráty, eventuálně přehledu o peněţních tocích. Účetní závěrkou vlastně vrcholí účetní práce za celé účetní období. Zákon o účetnictví rozlišuje tři druhy účetních závěrek a to: -
Řádnou účetní závěrku, která se sestavuje k poslednímu dni účetního období
-
Mimořádnou účetní závěrku, která se sestavuje v mimořádných situacích, jako je například ukončení činnosti
Pro tyto dvě závěrky je charakteristické, ţe k tomu dni, ke kterému se sestavují, se uzavírají i účetní knihy. -
Mezitímní závěrka se sestavuje v průběhu účetního období, například kdyţ dochází ke slučování nebo prodeji společnosti. Účetní knihy se neuzavírají a inventarizace se provádí pouze pro účely ocenění (Ryneš, 2010).
23
Před sestavením účetní závěrky je třeba uzavřít účetní knihy a to pomocí konečného účtu rozvaţného. Součástí účetní závěrky jsou veškeré kroky vedoucí k uzavření knih a k sestavení samotné účetní závěrky. Při sestavení musí účetní jednotka postupovat podle vnitropodnikové směrnice, ve které jsou popsány veškeré kroky pro správné provedení. Především je potřeba provést inventarizaci a doúčtovat veškeré operace k poslednímu dni účetního období. Toto doúčtování se týká hlavně kurzových rozdílů a časového rozlišení. Teprve poté zjistíme hospodářský výsledek, vypočítáme daň z příjmu a tu následně zaúčtujeme. Následně provedeme definitivní uzavření účetních knih, přičemţ nákladové a výnosové účty převedeme na Účet zisků a ztrát, a z rozvahových účtů převedeme zůstatky do nového období, a to přes konečný a počáteční účet rozvaţný. Účetní jednotky, které jsou zahrnuty v § 20 zákonu o účetnictví, mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tento zákon určuje 3 kritéria a to: -
Brutto hodnota aktiv je vyšší neţ 40 mil. Kč
-
Roční úhrn čistého obratu překračuje hodnotu 80 mil. Kč
-
A průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období přesahuje 50 osob
Tyto účetní jednotky musí auditorovi poskytnout veškeré informace, které se účetní závěrky týkají a vytvořit mu vhodné podmínky pro jeho práci. Účetní závěrka se sestavuje: -
V plném rozsahu – pokud má účetní jednotka povinnost ověřit účetní závěrku auditorem, sestavuje ji v plném rozsahu. Toto sestavení se vţdy týká akciových společností - s povinností auditu i bez povinnosti auditu
-
Nebo v rozsahu zjednodušeném – to se týká ostatních účetních jednotek, které nejsou povinny mít závěrkou ověřenou auditorem. Dobrovolně mohou sestavit i účetní závěrku v plném rozsahu.
Jak jsem jiţ zmínila, účetní závěrka je sestavení účetních výkazů, přičemţ za povinné pro všechny účetní jednotky se povaţuje rozvaha, výkaz zisku a ztrát a příloha. Rozvaha představuje přehled jednotlivých aktiv a pasiv a hospodářský výsledek za účetní období uvedený v části pasiv, musí být totoţný s hospodářským výsledkem vyčísleným ve výkazu zisku a ztrát. Výkaz zisku a ztrát obsahuje informace o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku za běţné a minulé období.
24
Zatímco rozvaha i výkaz zisku a ztrát se vyplňují do předepsaných formulářů, příloha má stanovený pouze obsah, forma předepsána není. Jednou z částí přílohy je cash flow, které je povinné pouze pro účetní jednotku s povinností auditu (Koch, 2012). Dle kategorií, do kterých se podniky řadí podle velikosti, stanovuje zákon o účetnictví vše, co musí být součástí účetní závěrky. Tabulka č. 2: Rozsah účetní závěrky dle kategorií účetních jednotek Účetní jednotky
Součásti účetní závěrky
Mikro podniky
Rozvaha Příloha
Malé podniky bez povinnosti auditu
Rozvaha Příloha
Malé podniky s povinným auditem
Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha
Střední a velké podniky
Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Příloha Výkaz o peněţních tocích (cash flow) Výkaz o změnách vlastního kapitálu
Zdroj: Skálová a kol., 2016
25
2 Analytická část 2.1 Založení fiktivního hotelu Pokud se chystáme podnikat, měli bychom si v první řadě uvědomit, co bude předmětem našeho podnikání a kdo budou naši cíloví zákazníci. Budu zakládat malý hotel, jehoţ součástí bude restaurace, přístupná i zákazníkům, kteří nebudou v hotelu ubytováni. Předmětem mého podnikání bude tedy hostinská činnost – výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Hotel se bude nacházet v Českém ráji, a proto cílovými zákazníky budou především rodiny s dětmi a turisté či cyklisté. Bude se jednat o malý hotel s celkem 20 pokoji a 44 lůţky. K tomu, abychom vůbec mohli začít provozovat hotel, je zapotřebí získat oprávnění k provozování hotelu. Informace o získání tohoto oprávnění najdeme v ţivnostenském zákoně. Dalším krokem je vhodný výběr právní formy. Já jsem si jako právní formu zvolila společnost s ručením omezeným. Jde o obchodní korporaci, která se řadí mezi kapitálové společnosti. K zaloţení dochází uzavřením společenské smlouvy. Pokud společnost zakládá pouze jeden zakladatel, dochází k sepsání tzv. zakladatelské listiny. Obě tyto smlouvy musí být ověřeny notářem. Po splnění těchto úkonů dochází teprve ke vzniku společnosti, a to jejím zapsáním do obchodního rejstříku. Zákon o obchodních korporacích neurčuje moţný počet společníků (Štohl, 2012). V hotelu, který zakládám, dojde k sepsání společenské smlouvy, a to z důvodu, ţe podnik bude mít dva společníky. Tito společníci budou zároveň jednateli a budou zastupovat společnost ve všech věcech společně. Kaţdý společník musí vnést do společnosti vklad, který můţe být peněţitý nebo nepeněţitý. Výše veškerých vkladů musí být uvedena ve společenské smlouvě, která musí zároveň určovat výši vkladu kaţdého společníka. Minimální výše vkladu je stanovena zákonem a rovná se 1,- Kč. Společenská smlouva ale můţe určit vyšší výši vkladu. Souhrn všech vkladů tvoří základní kapitál. Domnívám se, ţe v praxi se moc často nesetkáme s variantou, ţe by základní kapitál společnosti byl v řádu desetikorun. V takovém případě by se společnost jiţ od svého vzniku nacházela v hrozícím úpadku (Josková, 2015). Do mého hotelu vnese jeden ze společníků vklad nepeněţitý a druhý vklad peněţitý. Nepeněţitým vkladem bude nemovitost, budova, ve které bude naše podnikatelská činnosti provozována. Tuto budovu musíme nechat ocenit soudním znalcem. Stejně vysoká částka, na 26
kterou znalec budovu ocení, bude poté vloţena formou peněţitého vkladu druhým společníkem.
Tento peněţitý vklad společnost splácí na zvláštní účet u banky, kde jsou
finanční prostředky blokovány aţ do okamţiku, kdy podnik předloţí bance doklad o zapsání do obchodního rejstříku. Jedinou výjimkou, kdy banka umoţní disponovat těmito prostředky je v případě, ţe jsou z nich hrazeny zřizovací výdaje. Tyto náklady vznikají mezi zaloţením a vznikem společnosti. Jedná se například o naše ocenění budovy soudním znalcem či další soudní poplatky nebo odměny za poradenské sluţby. Před podáním ţádosti o zápis do obchodního rejstříku musí mít hotel z peněţitého vkladu splaceno minimální 30%. Doba, za kterou je podnik povinen splatit zbývající část vkladu, určí společenská smlouva. Maximální lhůta je však 5 let (Josková, 2015). Budova pro naši podnikatelskou činnost byla soudním znalcem oceněna na 4.800.000,- Kč. Znamená to, ţe druhý společník vloţí stejně velkou částku v peněţité podobě. Ještě před zápisem do obchodního rejstříku musí tedy hotel splatit minimálně 30% z této peněţité částky. Tato splátka bude ve výši 1. 440.000,- Kč a bude hrazena z vlastních zdrojů společníka, který tuto peněţitou částku do společnosti vnesl. Ještě před tím, neţ společnost poţádá o zápis do obchodního rejstříku, musí si při svém zaloţení zvolit jméno, pod kterým bude zapsána, a pod kterým bude jednat ve všech právních úkonech. Můj hotel bude zapsán pod obchodním jménem: Hotel Aneta, s.r.o. Při návrhu na zápis zaloţené společnosti do obchodního rejstříku je potřeba vyplnit elektronický formulář na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Tento návrh podepisují všichni jednatelé, v mém případě oba společníci. Návrh je nutno podat do 6 měsíců ode dne zaloţení společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinou lhůtu. Nově můţe zápis do obchodního rejstříku provést notář, který sepsal společenskou smlouvu. Jedná se o tzv. přímý zápis, který můţe v určitých případech představovat urychlení a zjednodušení. Navíc je tento zápis učiněný notářem levnější (Josková, 2015).
2.2 Vznik společnosti Dnem zapsání do obchodního rejstříku se společnost stává účetní jednotkou a je tak povinna začít vést účetnictví. U společnosti s ručením omezeným se jedná o účetnictví v plném rozsahu, proto i Hotel Aneta s.r.o. povede tento typ účetnictví.
27
K datu vzniku sestavuje společnost zahajovací rozvahu. Na straně aktiv se nachází splacené peněţité a vloţené nepeněţité vklady, v našem případě i pohledávka z nesplacených peněţitých vkladů pohledávka z nesplacených peněţitých vkladů. Nepeněţité vklady budou uvedeny v ocenění podle soudního znalce. Vklady peněţité budou rozděleny na splacené a nesplacené. Vklady splacené budeme evidovat na bankovním účtu, vklady nesplacené pak na účtu pohledávka za upsaný základní kapitál. V pasivech společnost uvede základní kapitál, který bude mít hodnotu vkladů společníků (Josková, 2015). Můţe se zde objevit například i rezervní fond. Tento fond jiţ od roku 2014 podle Nového občanského zákoníku není společnost s ručením omezeným povinna tvořit. Je tedy jen na nás, zda ze svého zisku budeme peníze do rezervního fondu ukládat (Nový občanský zákoník, 2014). Pro lepší přehled jsem sestavila zahajovací rozvahu přímo pro Hotel Aneta s.r.o. Tabulka č. 3: Zahajovací rozvaha AKTIVA
Kč
Vloţené nepeněţité vklady - budova Bankovní účet Pohledávky
upsaný
základní kapitál Suma aktiv
Kč
Základní kapitál
9 600 000,-
Suma pasiv
9 600 000,-
4 800 000,1 440 000,-
za
PASIVA
3 360 000,9 600 000,-
Zdroj: Vlastní zpracování Jak uţ jsem uvedla v teoretické části mé práce, účetnictví se vede za účetní období, kterým je 12 po sobě nepřetrţitě jdoucích měsíců. Účetní jednotka si sama stanoví, zda účetním obdobím bude kalendářní rok nebo rok hospodářský. Období lze ale v určitých případech prodlouţit, a tak tomu bude i u našeho hotelu. Hotel Aneta s.r.o. byl do obchodního rejstříku zapsán 15. 10. 2015 a řádná účetní závěrka bude tak vyhotovena aţ k 31. 12. 2016.
2.3 Majetek podniku Našeho hotelu se bude určitě týkat jak majetek hmotné povahy, tak i povahy nehmotné, ale také zásoby. 28
Dlouhodobým hmotným majetkem pro nás bude určitě budova, kterou jsme nechali ocenit soudním znalcem, ale také veškeré hotelové vybavení, které pro nás bude představovat veliké náklady. U dlouhodobého hmotného majetku musíme v první řadě sledovat pořizovací cenu. V zákoně o dani z příjmů má tento majetek cenovou hranici 40.000,- Kč a touto částkou se budeme řídit i my. Dále je velmi důleţitá doba pouţitelnosti, která je delší neţ 1 rok. V případě, ţe je pořizovací cena niţší, neţ 40.000,- Kč stanovených zákonem, budeme nákup tohoto majetku účtovat rovnou do nákladů, konkrétně na účet Spotřeba materiálu. V opačném případě, kdy je tedy cena vyšší, účtujeme pořízení do dlouhodobého majetku našeho hotelu. V případě dlouhodobého nehmotného majetku se bude jednat o hotelový software. I tento majetek je vymezen pořizovací cenou a to 60.000,- Kč a doba pouţitelnosti je stejně tak jako u dlouhodobého hmotného majetku delší neţ jeden rok. Pořízení v hodnotě niţší neţ je stanovená zaúčtujeme do nákladů hotelu. Pořízení nad 60. 000,- Kč zaúčtujeme nejdříve jako pořízení dlouhodobého nehmotného majetku a poté ho převedeme do nehmotného majetku hotelu (Chalupa, 2013). Pro to, aby náš hotel s restaurací mohly začít plně fungovat, je určitě zapotřebí nákup zásob, konkrétně zboţí a materiálu. U těchto zásob si můţeme při jejich pořízení a spotřebě zvolit jednu z dvou moţných variant účtování – způsobem průběţným, který se označuje jako způsob A nebo periodickým způsobem, způsobem B. My si pro účtování o zásobách zvolíme způsob A coţ znamená, ţe veškerý nákup a spotřeba budou evidovány na účtech pořízení. Budeme tedy pouţívat účty 111 – pořízení materiálu a účet 131 – pořízení zboţí. Částka na těchto účtech je i včetně nákladů, které byly s nákupem spojeny, jako je například pojištění či doprava. K 31. 12. musí být tyto účty vynulovány a v rozvaze se tedy neuvádí. Materiál a zboţí jsou v okamţiku převzetí na sklad zaúčtovány na základě příjemky na účty 112 – materiál na skladě a 132 – zboţí na skladě. Určitě si budeme muset najít vhodného dodavatele a uzavřít s ním dodavatelskou smlouvu. Na základě této smlouvy pak bude docházet k pravidelnému odběru zboţí, kdy náš hotel určitou dobu před dodávkou pouze upřesní velikost dodávky (Skálová a kol., 2016).
2.3.1 Ocenění majetku Důleţitou informací pro našeho účetního je také to, jakým způsobem majetek oceňujeme, jak ho odpisujeme a jak probíhá inventarizace.
29
Majetek budeme oceňovat v tzv. historických cenách, neboli v hodnotě, kterou majetek měl, kdyţ jsme ho pořizovali. Majetek, který jsme do hotelu nakoupili, oceníme v pořizovací ceně coţ je cena, kterou majetek měl v době nákupu. K této ceně připočítáme i náklady spojené s tímto nákupem. V našem hotelu se jedná například o veškerý nábytek do podniku nakoupený nebo o hotelový rezervační software, který jsme museli koupit, aby náš hotel mohl vůbec začít fungovat. Typickým znakem dlouhodobého majetku je, ţe se postupně opotřebovává, respektive jeho hodnota klesá. Toto opotřebení se vyjadřuje pomocí odpisů. Rozeznáváme odpisy účetní a daňové. Účetní odpisy podle zákona o účetnictví odpovídají skutečnému, reálnému opotřebení. Jsou povinné a to v tom smyslu, ţe je nelze přerušit, tzn., ţe nelze ţádný měsíc vynechat. Počítají se s přesností na měsíce a začíná se odepisovat od měsíce po měsíci zařazení do uţívání. Na druhé straně odpisy daňové, podle zákona o dani z příjmu, slouţí ke stanovení základu daně a výpočtu daňové povinnosti. Účetní jednotka je nemusí v daném účetním období uplatnit a to hlavně z důvodu, ţe daňové odepisování lze přerušit, a to hned v 1. roce odepisování. U hmotného majetku se počítají jako roční, u majetku nehmotné povahy jako měsíční. U daňových odpisů si účetní jednotka zvolí, jakým způsobem bude odepisovat – zda rovnoměrně nebo zrychleně. Je jedno jaký způsob si zvolí, důleţité je, ţe zvolený způsob nemůţe měnit. Tuto volbu má účetní jednotka pouze u hmotného majetku, u majetku nehmotného odepisuje vţdy rovnoměrně. V praxi to vypadá tak, ţe účetní jednotky by měly na konci účetního období počítat jak odpisy účetní, tak i daňové. My jako malý hotel bez povinnosti auditu budeme účetní odpisy počítat jako daňové, tzn., ţe si ve vnitropodnikové směrnici stanovíme, ţe naše podmínky opotřebení odpovídají podmínkám v zákoně. Proto budeme postupovat podle zákona o dani z příjmu. Hmotný majetek budeme odepisovat rovnoměrně, stejně jako majetek nehmotný. Velké hotely s povinností auditu si účetní odpisy počítají a účtují o nich. Dělají tak z důvodu, ţe mají hodně majetku a chtějí mít přehled o jeho skutečném opotřebení. S ohledem na zákon o dani z příjmu si musíme stanovit cenovou hranici. U dlouhodobého hmotného majetku bude 40.000,- Kč, u nehmotného 60.000,- Kč. V §28 zákona o účetnictví je stanoveno, ţe si účetní jednotka sestaví odpisový plán, podle kterého bude postupovat při výpočtu odpisů. Sazby odpisů si stanoví sama například podle předpokládané doby pouţitelnosti. Způsob odpisování stanoví pro kaţdý nově pořízený majetek vlastník a nelze jej změnit po celou dobu odpisování. Majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Jak jsem jiţ zmínila, podnikatel se můţe rozhodnout
30
mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním. Pro účely našeho hotelu vyuţijeme rovnoměrné odepisování (Skálová, 2016). Pro lepší představu jsem pro obě moţnosti odpisování znázornila v tabulkách odpisové sazby. Tabulka č. 4: Rovnoměrné odpisování Odpisová skupina
Sazba v prvním Sazba pro další
Sazba
pro
zvýšenou vstupní
roce odpisování
roky odpisování
1
20,00
40,00
33,3
2
11,00
22,25
20,0
3
5,50
10,50
10,0
4
2,15
5,15
5,0
5
1,40
3,40
3,4
6
1,02
2,02
2,0
cenu
Zdroj: Skálová a kol., 2016, s. 45 Tabulka č. 5: Zrychlené odpisování Odpisová skupina
V prvním roce V dalších letech Pro
zvýšenou
odpisování
odpisování
zůstatkovou cenu
1
3
4
3
2
5
6
5
3
10
11
10
4
20
21
20
5
30
31
30
6
50
51
50
Zdroj: Skálová a kol., 2016, s. 46 U dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku je moţné provést tzv. technické zhodnocení.
U hmotného majetku zákon o daních z příjmu § 33 říká, ţe: „technickým
zhodnocením se rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, kterými se vstupní cena tohoto majetku zvýšila ve zdaňovacím období o více než 40.000,- Kč“ (Zákon o daních z příjmu). Rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických 31
parametrů. Jestliţe se u hmotného majetku provede tzv. technické zhodnocení, zvýší se vstupní cena tohoto majetku a odepisuje se ze zvýšené vstupní ceny (Technické zhodnocení od roku 2014). U nehmotného majetku zákon o daních z příjmu § 32a odst. 6 říká, ţe: „za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40.000,- Kč“ (Zákon o daních z příjmu). Jestliţe se u nehmotného majetku provede technické zhodnocení, přičte se hodnota tohoto zhodnocení k jeho zbytkové hodnotě a bude se odepisovat rovnoměrně bez přerušení zbývající počet měsíců (Skálová a kol., 2016). Do zásob, které budeme do hotelu nakupovat, patří v první řadě materiál. Materiálem je vše, co nakoupíme za účelem další výroby. Pro nás to budou především suroviny na přípravu pokrmů, pomocný materiál nebo různé obaly pro ochranu pokrmů. Materiál budeme v momentě nákupu oceňovat v pořizovací ceně a to včetně nákladů s tímto pořízením spojených. V momentě vyskladnění, neboli při spotřebě zásob oceňujeme metodou FIFO nebo metodou průměrných cen. Metoda FIFO v překladu znamená „první do skladu, první ze skladu“. Pro tuto metodu vyskladnění je zapotřebí, abychom měli správně zaznamenány všechny dodávky, jejich pořadí a ceny. V praxi to funguje tak, ţe účetně vyskladňujeme nejprve materiál z první dodávky, respektive v ceně první dodávky a poté dodávky následující. Metoda průměrných cen spočívá v tom, ţe po kaţdé dodávce vypočteme průměrnou cenu uskladněného materiálu a v této ceně poté zachycujeme úbytky materiálu ze skladu. Pro výpočet tohoto průměru si stanovíme interval, týden, maximálně měsíc, a v celém tomto intervalu budeme úbytek zásob oceňovat v této vypočítané průměrné ceně (Chalupa, 2013). Dlouhodobý majetek, stejně jako zásoby, evidujeme na inventárních kartách. V příloze č. 1 jsem uvedla příklad, jak můţe vypadat inventární karta dlouhodobého majetku.
2.4 Možnosti vedení účetnictví Řádné vedení účetnictví jsou povinni zajistit jednatelé. Mohou si ho vést osobně, pověřit tím příslušného zaměstnance nebo zajistí vedení účetnictví u jiné, externí osoby. Našemu hotelu povede účetnictví externí osoba, konkrétně pan inţenýr Filip Klacek. V případě, ţe by naše účetnictví vedl zaměstnanec našeho hotelu, měla by to pro nás jisté nevýhody. Museli bychom si sehnat opravdu spolehlivého, zkušeného pracovníka a mít pro 32
něho v našem hotelu zázemí. Vzhledem k tomu, ţe v oblasti účetnictví dochází k neustálým změnám, které musí kaţdý účetní denně sledovat, narostly by nám náklady na pravidelná školení našeho zaměstnance. A v neposlední řadě by nám narostly také mzdové náklady. To, ţe si najmeme externí osobu, v našem případě pana Klacka, ušetří nejen náš čas, ale i peníze. Také hotel ušetří za softwarové vybavení, tedy za účetní program, ve kterém by náš zaměstnanec musel pracovat. Mezi obrovské výhody outsourcovaného účetnictví se řadí profesionální kvalita provedené práce. Účetní firmy znají aktuální zákony a disponují větším mnoţstvím odborných znalostí. Zároveň se můţeme spolehnout na to, ţe pan Klacek odvede svou práci diskrétně a splní ji v daném termínu. I tato varianta provedení účetnictví ale můţe mít své nevýhody, a to riziko, ţe námi vybraný kandidát nebude vhodný. Náš hotel si ale pana Klacka vybral na doporučení dalších tří hotelů v okolí Mladé Boleslavi a proto věříme, ţe bude vše v naprostém pořádku. Důleţité ale je, ţe veškerou odpovědnost za správné účetnictví nesou jednatelé, jelikoţ musí vše podepsat. Mezi naším hotelem a panem Klackem bude smluvní vztah, tzn., ţe sepíšeme smlouvu o vedení účetnictví. Tato smlouva musí mít určité náleţitosti. Na začátku musí být uvedeno číslo smlouvy objednatele a obě smluvní strany. Na straně poskytovatele sluţby, můţeme se setkat i s termínem zhotovitel, musí být uvedeno jméno a příjmení, název firmy, trvalé bydliště a sídlo firmy, identifikační číslo, bankovní spojení a číslo účtu. Na straně objednatele, tedy našeho hotelu, bude uvedeno sídlo hotelu, identifikační číslo, bankovní spojení a číslo účtu. Smlouva můţe, ale nemusí obsahovat základní pojmy a jejich definice. V případě, ţe jsou tyto pojmy ve smlouvě uvedeny, zobrazují zejména pojmy roční účetní závěrka, účetní knihy nebo co se rozumí účetními doklady. Dále smlouva obsahuje co je jejím předmětem a jaký je její rozsah. Jaké jsou povinnosti a práva poskytovatele, a na druhé straně povinnosti a práva objednatele, uvádí kaţdá smlouva o vedení účetnictví. Smluvní strany mohou mít také zvláštní povinnosti ve vztahu k účetnictví. Pokud tyto zvláštní povinnosti opravdu mají, jsou uvedeny ve smlouvě. Určitě zde najdeme platební podmínky, jejichţ součástí mohou být odměny nebo naopak smluvní pokuty. Uvádí se zde i odpovědnost za případnou škodu, jaká jsou práva z vadného plnění i jaká je trestní odpovědnost. V samotném závěru smlouvy jsou sepsány přechodná a závěrečná ustanovení. V těchto ustanoveních je například uvedeno, kdy poskytovatel započne svoji činnost, jak je smlouva uzavřena – zda na dobu určitou nebo dobu neurčitou, jak lze smlouvu vypovědět a jaká je výpovědní lhůta. Samozřejmostí pro úplnost a platnost smlouvy jsou podpisy obou smluvních stran. V příloze č. 2 a 3 jsem uvedla, jak mohou být smlouvy sepsány. 33
2.4.1 Podklady pro účetního Pro to, aby náš účetní odvedl bezchybnou práci, je potřeba, abychom mu připravili veškeré podklady potřebné pro jeho práci. Toto bude mít na starost manaţerka našeho hotelu. Hotel Aneta s.r.o. je plátcem DPH, konkrétně plátcem čtvrtletním. Mezi povinnosti manaţerky tedy patří, aby panu Klackovi předala veškeré potřebné doklady a to vţdy za poslední tři měsíce. Doklady budeme předávat osobně a to vţdy co nejdříve, jakmile je budeme mít všechny v pořádku k dispozici. Je potřeba předat opravdu všechny doklady, které byly v daném kvartálu vystaveny nebo přijaty. Jedná se o: Faktury vystavené Faktury přijaté Příjmové pokladní doklady Výdajové pokladní doklady Bankovní výpisy Mzdové listy Příjemky výdejky (Kdy a jak předávat účetní doklady?). Faktury vystavené jsou pro nás pohledávkou za odběrateli. Pohledávka je nárok účetní jednotky na úhradu a veškeré pohledávky jsou aktivní, jelikoţ je to oběţný majetek našeho podniku. Faktury přijaté je pro nás naopak povinnost peněţního plnění vůči našim obchodním dodavatelům. Tyto faktury jsou pro nás závazkem uhradit určitou částku. U příjmových pokladních dokladů dostaneme zaplaceno ihned, u výdajových pokladních dokladů naopak ihned vydáváme peníze z pokladny. Jedná se o tzv. hotovostní platební styk a bude probíhat mezi hotelem a zákazníkem, který nám bude platit za námi poskytnuté sluţby nebo mezi hotelem a dodavatelem, kterému naopak budeme platit my za objednané zboţí. Při hotovostním platebním styku máme jistotu zaplacení a také jistotu rychlosti úhrady peněz. V pokladně sledujeme stav a pohyb hotových peněz, ale v našem případě zde budeme evidovat i velké mnoţství poukázek například na slevové balíčky a podobně. V Hotelu Aneta s.r.o. budeme muset vést i pokladnu valutovou, jelikoţ předpokládáme návštěvnost i zahraničních hostů. Kaţdá cizí měna musí být uvedena zvlášť a to v účetní knize. Peněţní údaje zde musí být uvedeny jak v cizí měně, tak i v měně české. Pro přepočet 34
z cizí měny na českou můţe účetní jednotka pouţít denní kurz České národní banky nebo pevný kurz. Pokud se rozhodně pouţívat pevný kurz, musí si stanovit délku období, po které bude tento kurz platný. Jestliţe se účetní jednotka rozhodne například, ţe kurz bude platný vţdy po 1 čtvrtletí, pak pouţije kurz České národní banky platný k 1. dni tohoto čtvrtletí a tento kurz bude pouţívat po celé toto období. Pokud budeme ve valutové pokladně vykazovat ke konci účetního období nějaký zůstatek valut, musíme tyto valuty přepočítat kurzem České národní banky k datu 31.12. (Chalupa, 2013). Na základě bankovních výpisů probíhá bezhotovostní platební styk, který je uskutečňován výhradně bankami a to převodem z jednoho účtu na druhý. Tento způsob plateb je bezpečnější a pohodlnější.
2.5 Inventarizace K správnému účetnictví vede také zhotovení správně inventarizace. Tu budeme dělat před uzavřením účetních knih na konci účetního období a naším úkolem bude posoudit, zda náš majetek zachycený v účetnictví odpovídá skutečnému stavu. Nejprve zjistíme stav skutečný, coţ znamená, ţe provedeme inventuru. U majetku hmotné povahy provedeme fyzickou inventuru, tzn., ţe zjistíme stav veškerého hmotného majetku hotelu – zásob materiálu, zboţí, inventář, pokladna). U majetku, který se nedá zařadit do majetku hmotné povahy -provádíme inventuru dokladovou. V našem případě se jedná především o pohledávky a závazky. Aţ zjistíme tento skutečný stav, porovnáme ho se stavem účetním. Je moţné, ţe zjistíme nějaké inventarizační rozdíly – manko nebo přebytek. Jak postupujeme v takovém případě, jsem jiţ uvedla v teoretické části své práce (Chalupa, 2013). Pro náš hotel je důleţité vědět, ţe za manko se nepovaţují ztráty v rámci norem přirozených úbytků. Tyto ztráty vyplývají z přirozené podstaty majetku, tzn., ţe věci křehké se nám při manipulaci mohou rozbít, tekuté vylít, sypké se mohou rozprášit. V kaţdém hotelu, stejně tak jako v našem, jsou přirozené úbytky naprosto běţné. Normy přirozených úbytků proto budeme mít stanoveny a musíme je uvést ve vnitropodnikové směrnici. V rámci těchto norem pak nebudeme hovořit o manku, ale o úbytku například materiálu nebo zboţí. Pokud budeme mít ve vnitropodnikové směrnici například stanoveno, ţe 1% mléka se můţe při manipulaci s ním vylít a při inventuře zjistíme, ţe se vylilo 5% mléka, je 1% přirozený úbytek majetku, zbylá 4% jsou manko.
35
2. 6 DPH Další důleţitou věcí, kterou musí náš účetní vědět je, zda jsme nebo nejsme plátci DPH. Daň z přidané hodnoty je daní nepřímou. Hotel Aneta s.r.o. má sídlo, provozovnu i místo podnikání v tuzemsku, tudíţ jsme od této daně osvobozeni do té doby, neţ náš obrat nepřesáhne za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000,- Kč. Plátcem se staneme od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém obrat překročíme. V této chvíli se tedy stáváme osobou povinnou k dani a musíme se do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém jsme překročili obrat, registrovat. Podmínky této registrace upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Do té doby, neţ náš obrat nepřesáhne zákonem stanovenou částku – tedy 1 000 000,- Kč – nemáme nárok na odpočet této daně (Zákon o dani z přidané hodnoty). Na druhé straně máme moţnost stát se plátci daně dobrovolně. Tuto moţnost vyuţijeme i my. Je nutné vyplnit formulář, který se nazývá Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty. Je naší povinností si ohlídat, zda vyplňujeme aktuální formulář, jelikoţ i zde dochází k postupným úpravám. Pro upřesnění, co všechno musí být ve formuláři uvedeno, jsem Přihlášku k registraci k dani z příjmu uvedla v příloze č. 4. Nejjednodušší způsob podání této přihlášky je určitě elektronickou podobou. Vyplněnou přihlášku poté vytiskneme a zašleme na finanční úřad. Jelikoţ se k dani přihlásíme hnedka na začátku našeho podnikání, budeme si tuto daň moci odečíst z veškerého vybavení a případných stavebních prací. DPH tak budeme muset připočítat i k ceně ubytování. Tuto cenu si ale budeme muset dopředu propočítat, jelikoţ ji musíme stanovit tak velkou, abychom byli ziskoví. Cena musí být ale přiměřeně vysoká ve srovnání s konkurencí, jinak bychom mohli přestat být konkurence schopní. Poplatníkem této daně je konečný spotřebitel – naši zákazníci, z jejichţ příjmů je tato daň po zakoupení našich sluţeb sraţena. Plátcem však je podnikatelský subjekt, tedy my, Hotel Aneta, s.r.o. a máme tak povinnost tuto daň odvést. V současné době máme 3 sazby DPH. Základní sazbu ve výši 21% a dvě sazby sníţené, a to ve výši 15% a 10%. Pro náš hotel jsou podstatné pouze dvě sazby – základní a sníţená ve výši 15%. Sazba základní, tedy 21%, se bude týkat veškerých stravovacích sluţeb, sníţená 15% sazba se vztahuje na sluţby ubytovací. Pokud náš obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhne 10 000 000,- Kč, budeme čtvrtletními plátci DPH. Pokud bychom ale tuto částku přesáhli, byl by zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Do 25 dnů po skončení tohoto období jsme povinni podat daňové přiznání (Sazby DPH od roku 2016).
36
2.7 Náklady podniku Co je náklad jsme si jiţ obecně řekli v teoretické části. V části praktické se o nich zmíním více, konkrétně uvedu jejich členění. Dle druhu – náklady provozní, finanční a mimořádné Dle závislosti na objemu výroby – na fixní a variabilní -
Fixní náklady se nemění a nabíhají nám jiţ před zaloţením podniku, bez ohledu na to, zda podnik vyrábí či ještě nikoli. Typickým fixním nákladem je například nájemné nebo energie.
-
Náklady variabilní se ještě dále člení. Buďto rostou úměrně s objemem výroby – například spotřeba materiálu, takové náklady nazýváme proporcionální. Nebo rostou rychleji neţ objem výroby – například mzda za práci přes čas, to jsou náklady progresivní. Anebo rostou pomaleji – například různá mazadla do strojů, ty označujeme jako degresivní (Eva Kislingerová, Günter Wöhe, 2007).
Dále máme náklady přímé a nepřímé – ty se dělí dle toho, zda je lze nebo nelze stanovit na jednu kalkulační jednici. Mezi přímé patří třeba přímý materiál nebo zákonné pojištění z mezd hrazené zaměstnavatelem, nepřímé náklady jsou náklady jednotlivých středisek – výroby, zásobování, odbytu (Chalupa, 2013). Ze začátku našeho podnikání bude mít hotel především veliké výdaje na výstavbu našich prostor a bude tedy pouţita veškerá společníkem vloţená hotovost. Peníze budou pouţity v první řadě na celkovou rekonstrukci objektu, v další řadě se pouţijí na vybavení restaurace. Naším plánem je, otevřít v první řadě restauraci, kterou bude provozovat jeden ze společníků. Hotel se bude zařizovat jiţ při plném fungování restaurace, ale ţádným způsobem to neohrozí její chod. Pro dokončení a vybavení hotelu si budeme muset vzít úvěr od banky. Pro to, aby nám banka úvěr poskytla, musíme předloţit podnikatelský plán, který musí obsahovat jméno a sídlo společnosti, jednatele a společníky, popis podnikatelské příleţitosti a zakladatelský plán, tedy výdaje potřebné k „rozjezdu“ našeho hotelu. Poté, co banka náš podnikatelský záměr schválí, zaţádáme o úvěr, který bude ve výši 5.000.000,- Kč. Za tyto peníze dokončíme rekonstrukci hotelu a nakoupíme veškeré jeho vybavení. Splátka úvěru bude nejprve splácena z vlastních zdrojů společníků, a pokud to bude moţné, tak částečně i z trţeb restaurace. Později bude splácena z hotelových trţeb. 37
K hotelovému komplexu patří také venkovní zahrádka, kam bude z cizích zdrojů pořízeno kompletní vybavení, jako jsou samozřejmě stoly a ţidle, ale také gril a dětské hřiště. Předpokládá se, ţe na celkové zřízení zahrádky bude potřeba další půjčky, a to konkrétně půjčky od společníků. Společnost tak bude dluţníkem a bude mít vůči společníkům závazek půjčku splatit. Lze dohodnout úroky, ale lze domluvit i bezúročnou půjčku. V našem případě půjde o úročnou půjčku, která pro nás bude výhodnější, neţ půjčka bezúročná. Tento úrok si totiţ můţeme účtovat do daňových nákladů a odečíst si ho tak z daní.
2.7.1 Mzdové náklady K tomu, abychom mohli začít realizovat naši podnikatelkou činnost, musíme mít kvalifikovaný personál. Se zaměstnanci jsou v kaţdém případě spojeny mzdové náklady, se kterými souvisí také sociální a zdravotní pojištění. Mzdou se rozumí odměna zaměstnanci za vykonanou práci. Dělí se na hrubou a čistou mzdu. Do hrubé mzdy patří jeho základní mzda, která je nejčastěji úkolová nebo časová. V našem hotelu se bude jednat o mzdu časovou. Znamená to tedy, ţe naši zaměstnanci budou odměněni za odpracované hodiny, nikoli za splněné úkoly. Dále se do hrubé mzdy řadí příplatky – za práci přes čas nebo ve svátky, náhrady mzda – za dovolenou, za státem uznávané svátky a ostatní sloţky mzdy, jako jsou prémie, odměny nebo osobní ohodnocení. Čistou mzdu získáme, kdyţ od hrubé mzdy odečteme zákonné sráţky, tzn. sociální pojištění hrazené zaměstnancem – 6,5%, zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem – 4,5% a záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti, která se pro nás, jako právnickou osobu počítá s 19%. Kromě toho musíme za své zaměstnance odvádět zákonné pojistné – sociální 25% a zdravotní 9% z hrubé mzdy kaţdého zaměstnance. Aby se pro nás toto pojistné stalo daňovým nákladem, musíme ho zaplatit nejpozději do 31. 1. následujícího roku. Pokud jde o mzdovou evidenci, tak mzda musí být zúčtována vţdy v tom období, ve kterém byla práce vykonána. Výplata mzdy se provádí ve výplatním termínu, který si jako účetní jednotka určíme sami. Kaţdý zaměstnance bude mít zaloţen tzv. mzdový list, do kterého se postupně budou doplňovat informace o jeho mzdě. Tento list poskytuje přehled o výdělku jednotlivých zaměstnanců a je podkladem pro kontrolu například nemocenských dávek nebo pro účely důchodového zabezpečení Hotel Aneta s.r.o. bude mít celkem 19 zaměstnanců a to konkrétně: - manaţerku - 2 recepční
38
- 2 uklízečky - 2 kuchaře - 6 pomocných sil v kuchyni - 6 číšníků
2.7.2 Náklady na služby Dalším důleţitým nákladem, který pomůţe našemu hotelu k získání klientely, je určitě reklama. Ta je uskutečňována různými způsoby, ať uţ pomocí reklamních poutačů u silnic nebo pomocí letáčků. Ať uţ reklamu vytváříme jakýmkoli způsobem, vţdy to pro nás bude náklad za poskytnuté sluţby. Můţe být placena z bankovního účtu hotelu, z hotelové pokladny nebo na fakturu, kdy nám vzniká závazek uhradit peníze dodavatelům. V případě platby na fakturu odcházejí peněţní prostředky také z hotelového účtu.
2.7.3 Poplatky obcím V neposlední řadě patří mezi náklady hotelu poplatky městu, které musí náš hotel odvádět za přechodné ubytování hostů. Konkrétně se jedná o poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, tzv. „vzdušné“. Náš hotel ho bude vybírat od svých hostů pro obec. Jeho maximální sazba je 15,- Kč za osobu na den. Nevztahuje se na ty, kteří jsou na sluţební cestě nebo jsou drţiteli průkazů ZTP/P.
2.8 Výnosy Pokud jde o výnosy v našem hotelu, bude se jednat především o trţby za poskytnuté sluţby a trţby za vlastní výrobky. V okamţiku, kdy se u nás klient ubytuje, je mu z naší strany poskytnuta sluţba a musí dojít k jejímu vyfakturování. Klient nám částku za poskytnuté sluţby můţe uhradit buď v hotovosti, kdy si peníze zaúčtujeme rovnou do pokladny nebo prostřednictvím platební karty, kdy účtujeme na bankovní účet hotelu, anebo na fakturu, kdy nám vzniká pohledávka za odběratelem, která nám bude později uhrazena také na bankovní účet. V případě zahraniční klientely, která ve většině případů poţádá o platbu v cizí měně, je potřeba uvést na fakturu částku jak v měně české, tak i v zahraniční. Při přepočtu fakturované částky z české měny na zahraniční, si musíme jako účetní jednotka zvolit, který měnový kurz budeme pouţívat. V našem případě půjde o kurz České národní banky platný vţdy ke dni uskutečnění platby. 39
Vzhledem ke skutečnosti, ţe se měnový kurz neustále mění, mohou nám vzniknout kurzové rozdíly mezi dnem vystavení a dnem zaplacení faktury. Jedná se buď o kurzovou ztrátu, kterou v případě jejího vzniku zaúčtujeme přes účet 563 – Kurzové ztráty, nebo se bude jednat o kurzový zisk, který zaznamenáme přes účet 663 – Kurzové zisky.
2.9 Účetní závěrka Účetní závěrka je celek, který je tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohu, která obsahuje doplňující informace k těmto dokumentům, případně ještě cash flow nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Zákonem jsou stanovena určitá kritéria, která říkají, kdy jsou účetní jednotky povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem: Celková aktiva jsou vyšší neţ 40.000.000,- Kč Roční úhrn čistého obratu je více neţ 80.000.000,- Kč Průměrný počet zaměstnanců je více neţ 50 Akciové společnosti musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem při splnění alespoň jednoho kritéria, my jako společnost s ručením omezeným bychom museli splnit minimálně dvě ze tří uvedených kritérií. Hotel Aneta s.r.o. s 19 zaměstnanci a celkovými aktivy i celkovým ročním úhrnem čistého obratu niţším, neţ je dáno zákonem, jsme řazeni do kategorie malých podniků a nemáme tak povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Pokud bychom alespoň dvě kritéria podle zákona splnili, budeme tak mít povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. Auditor je nezávislá osoba, zapsaná v seznamu Komory auditorů ČR a ověřuje správnost účtování (Skálová, 2016) Při povinnosti ověření auditorem bychom současně měli i povinnost sestavit výroční zprávu. „Účelem výroční zprávy je poskytnout komplexní informace o výkonnosti a hospodářském postavení účetní jednotky včetně předpokládaného budoucího vývoje“ (Skálová, 2016, s. 143). I tato výroční zpráva podléhá povinnému auditu. Po skončení auditu vydá auditor zprávu, kterou nám sdělí svůj názor na účetní závěrku a výroční zprávu. Od 1. ledna letošního roku je auditor povinen vydat pouze jednu auditorskou zprávu, která obsahuje vyjádření jak k účetní závěrce, tak i k výroční zprávě. Smyslem je, aby nezávislá, kvalifikovaná třetí osoba vyjádřila svůj názor na správnost a věrohodnost účetní závěrky. Výrok auditora má několik podob: Výrok bez výhrad – podle auditorova názoru je účetní závěrka v pořádku a poskytuje poctivý obraz skutečnosti
40
Zdůraznění skutečnosti – auditor upozorňuje na skutečnost, která by mohla ohrozit správnost účetní závěrky Výrok s výhradou – auditor má k účetní závěrce určité výhrady, které popíše Záporný výrok – podle auditorova názoru není účetní závěrka v pořádku a neposkytuje poctivý obraz skutečnosti Odmítnutí výroku – auditor byl z určitého důvodu omezen a nemohl tak vydat svůj výrok Tento výrok auditora je určen především vlastníkům podniku. Dalším krokem je svolání valné hromady, která musí účetní závěrku schválit. Pokud bychom podléhali povinnému ověření účetní závěrky auditorem, jsme povinni zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu. Na toto zveřejnění je lhůta, která činí 30 dnů od doby, kdy byla účetní závěrka ověřena auditorem a schválena valnou hromadou. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a v našem případě je tvořena oběma společníky (Josková, 2015). Pokud bychom z uvedených tří kritérií splnili pouze jedno nebo ţádné, coţ je náš případ, nevznikla by nám povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Jako účetní jednotka zapsaná v obchodním rejstříku bez povinnosti auditu budeme povinně zveřejňovat pouze účetní závěrku, která musí být, stejně jako při povinnosti auditu, schválena na valné hromadě. Účetní závěrku budeme vyhotovovat jednou ročně a to vţdy ke konci účetního období.
2.9.1 Rozdělování zisku Po schválení účetní závěrky rozhodne valná hromada i o rozdělení případného zisku. Jak jsem jiţ uvedla v kapitole o vzniku společnosti, společnost s ručením omezeným můţe dobrovolně tvořit rezervní fond. Případný zisk můţe tedy vloţit právě do tohoto fondu a v budoucnu ho pouţít na případnou rekonstrukci či nákup dlouhodobého majetku. Zisk můţe podnik pouţít také na případnou úhradu ztráty, která mu vznikla v minulých letech. Velmi častou formou rozdělování vzniklého zisku je přerozdělení podílu mezi společníky. Zákon o obchodních korporacích nám říká, ţe společník můţe mít jeden nebo i více podílů ve společnosti, pokud to připustí společenská smlouva. Zákon také stanovuje, ţe výše podílů je odvozena od vkladu společníka do základního kapitálu, ale i toto je moţno upravit ve společenské smlouvě. Jak jiţ bylo řečeno, náš hotel má společníky dva a je tedy jen na nás, jak mezi ně příslušný podíl rozdělíme. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý společník vloţil do začátku podnikání stejně velkou peněţní částku, bude na kaţdého připadat 50% podíl. Tyto procenta musí být uvedena 41
v obchodním rejstříku. Podle výše podílu je poté odvozena i výše podílu na zisku. O podílu na zisku můţeme hovořit v případě, ţe dosáhneme kladného výsledku hospodaření. O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada (Josková, 2015). Tato valná hromada musí být svolána nejpozději 6 měsíců od předchozího účetního období. Podíly na zisku jsou většinou vypláceny v peněţní podobě. Můţeme se ale také setkat s případem, ţe jsou tyto podíly vypláceny v naturální podobě. V případě našeho hotelu by šlo o to, ţe místo peněţité částky by kaţdý společník dostal například poukaz na ubytování. Konkrétní způsob výplaty podílů ale určuje společenská smlouva (Podíly na zisku obchodních korporací od roku 2015). Podle Nového občanského zákoníků od 1. 1. 2014 je nově umoţněno vyplácet podíly na zisku formou záloh. Do roku 2013 bylo vše uvedeno v Obchodním zákoníku, který zálohy na podíly na zisku zakazoval a ty se tak vţdy vyplácely aţ po skončení účetního období a po schválení účetní závěrky valnou hromadou. Tyto zálohy lze ale vyplácet pouze, kdyţ má společnost dostatek peněţních prostředků k přerozdělování zisku, coţ vyplyne z mezitímní účetní závěrky. Další podmínkou pro vyplácení těchto záloh je splnění testu insolvence. To znamená, ţe zálohu na podíly na zisku lze vyplatit pouze v případě, ţe si tím společnost nepřivodí úpadek (Rozpuštění rezervního fondu v s.r.o. a a.s.). Ne vţdy je ale společnost zisková. Můţe být také ve ztrátě. V takovém případě má valná hromada několik moţností, jak tuto situaci řešit a to tak, ţe: Tuto ztrátu uhradí naši společníci a to ve stejném poměru, v jakém by byl rozdělen zisk Ztráta bude převedena na účet Neuhrazené ztráty minulých let Ztráta bude převedena na účet Nerozdělené zisky minulých let, čímţ dojde ke sníţení zdrojů z minulých let Hotel Aneta s.r.o. bude tvořit rezervní fond, proto můţeme případnou ztrátu také převést na účet Rezervní fond – tím dojde k úhradě ztráty z dříve vytvořeného rezervního fondu (Skálová, 2016).
42
2.10 Založení živnosti Pokud bychom podnikali jako osoba samostatně výdělečně činná, byla by zde určitá řada rozdílů. Ţivnosti dělíme na ohlašovací, které se dále dělí na volné, řemeslné a vázané a ţivnosti koncesované. Ubytovací sluţby našeho hotelu se řadí o ţivnosti ohlašovací, volné a musíme tedy splnit pouze plnoletost, bezúhonnost a právní způsobilost. U stravovacích sluţeb se jedná o ţivnost ohlašovací, řemeslnou. Tato ţivnost vyţaduje kromě všeobecných podmínek také odbornou způsobilost, tzn. řádně ukončené vzdělání, rekvalifikace a šestiletá praxe v oboru. Lze stanovit odpovědného zástupce, který bude tyto podmínky splňovat. Fyzická osoba podniká na základě ţivnostenského oprávnění, které získá na ţivnostenském úřadě. Dnes jiţ nedostaneme ţivnostenský list, ale pouze výpis ze ţivnostenského rejstříku. Zaloţení ţivnosti je oproti zaloţení společnosti s ručením omezeným poměrně jednoduché a rychlé. Činnost lze zahájit okamţitě po dodání všech potřebných dokumentů (Ţivnostenské oprávnění, zaloţení a přerušení ţivnosti). Výhodou je, ţe jako OSVČ bychom nemuseli do firmy vkládat ţádný majetek. O všech záleţitostech rozhoduje pouze jedna osoba, a to vlastník hotelu. Díky tomu je i rozhodování pruţnější a byli bychom schopni rychleji reagovat na změnu poptávky. Fyzická osoba nemůţe sama sebe zaměstnat, ale peníze si můţe kdykoli vybrat pro svoji vlastní potřebu. Nejde tedy ale o mzdu, jelikoţ se nejedná o pracovněprávní vztah. Právnická osoba oproti osobě fyzické působí důvěryhodněji. OSVČ musí platit nejen daň z příjmu, která je 15%, ale také musí odvádět zdravotní a sociální pojištění ze všeho co vydělá. Můţe si ale uplatnit výdaje paušálem (Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“). Osoby samostatně výdělečně činné se mohou rozhodnout, zda si povedou daňovou evidenci či účetnictví, nebo zda uplatní výdaje paušálem. Povinnost vést účetnictví, mají podle zákona pouze fyzické osoby, které: Jsou zapsáni v obchodním rejstříku Nebo pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, které nejsou součástí obratu, přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000,- Kč, a to od prvního dne kalendářního roku – pokud je stanovený limit za bezprostředně uplynulý kalendářní rok splněn, má tato fyzická osoba povinnost od prvního ledna následujícího roku vést účetnictví (Musíte vést účetnictví?).
43
Podnikatel, který vede účetnictví, se řídí zákonem o účetnictví. Můţe vést i zjednodušené účetnictví a v takovém případě účtuje pouze v rámci účtových skupin, tzn., ţe účetní deník a hlavní kniha jsou spojeny do jedné knihy. Podnikatel, který vede daňovou evidenci, uplatňuje výdaje podle skutečnosti a řídí se zákonem o dani z příjmu. Vede si tzv. peněţní deník příjmů a výdajů, do kterého si zapisuje pohyby peněz v pokladně a na účtu. Zachycuje zde také přesuny peněz z pokladny na účet a obráceně. Do peněţního deníku zapisuje jednoduchým zápisem, coţ znamená, ţe se vše zapisuje chronologicky za sebou do řádků. Pokud se nejedná o příjem či výdej peněz, zachycujeme tyto skutečnosti do ostatních knih, zvlášť faktury vystavené, faktury přijaté či výdejky a příjemky. Musíme také zachytit, zda se jedná o výdaj či příjem daňový nebo nedaňový, neboli zda bude zahrnut do základu daně. Pokud bychom jako ţivnostník uplatňovali výdaje paušálem, znamenalo by to pro nás obrovskou výhodu hlavně z hlediska času. Pokud budeme uplatňovat výdaje paušálem, musíme je vést po celý rok. Výhodnější je to také v tom, ţe bychom vůbec nemuseli schovávat výdajové doklady a rozdělovat je na daňově uznatelné či neuznatelné. Ze své evidence bychom pouze sečetli veškeré dosaţené příjmy v hotovosti i na bankovní účet a ze součtu těchto příjmů spočítali výdaje procentem, které jsou dány zákonem a liší se dle určitých ţivností. Výše těchto procent je: 80% z příjmů řemeslných činností a osob podnikajících v zemědělství - maximálně lze však uplatnit 1 600 000,- Kč za rok 60% u ostatních ţivnostníků – maximálně lze však uplatnit 1 200 000,- Kč za rok 40% u ostatních osob s příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, z příjmů, na které nemáme ţivnost (svobodná povolání) – nejvýše lze uplatnit 800 000,- Kč za rok 30% z příjmů z pronájmu majetku – nejvýše lze uplatnit 600 000,- Kč za rok Našeho hotelu by se týkala sazba 60%. Výdaje procentem by se nám tedy vyplatily pouze v případě, ţe by naše roční příjmy nepřesáhly 2 000 000,- Kč (Výdaje procentem z příjmů). Zatímco společníci společnosti s ručením omezeným ručí za závazky společnosti pouze do výše svých nesplacených vkladů, osoba samostatně výdělečně činná ručí za své závazky celým svým majetkem. Můţe tedy přijít nejen o to, co do firmy vloţila, ale i o svůj soukromý majetek. I s pojištěním je to u podnikání fyzických osob sloţitější. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným si nemůţe sociální a zdravotní pojištění odečíst z daní. Vzhledem k tomu, ţe bychom tuto samostatnou činnost měli jako svou hlavní činnost, museli bychom jiţ od počátku činnosti platit měsíčně zálohy jak na sociální pojištění, tak na zdravotní pojištění. 44
Tyto zálohy se platí zpětně. U sociálního pojištění je to vţdy nejpozději do 20. dne v měsíci, tzn., ţe například záloha za březen musí být zaplacena nejpozději do 20. dubna. U pojištění zdravotního je to nejpozději do 8. dne následujícího měsíce.
45
3 Návrhová část 3.1 Jakou právní formu zvolit při zakládání hotelu Kaţdý, kdo začíná podnikat, si určitě klade otázku, jakou právní formu má pro své podnikání zvolit. Já jsem si ve své bakalářské práci vybrala zaloţení společnosti s ručením omezeným. Zaloţení kaţdé právní formy, stejně tak i s.r.o., má určitě své výhody i nevýhody. Na rozdíl od zaloţení ţivnost, o které se ve své bakalářské práci zmiňuji, obliba zakládání s.r.o. v posledních letech roste. Naopak počet nových ţivnostníků klesá. Jedním z důvodů, proč navrhuji zaloţit právě společnost s ručením omezeným je určitě fakt, ţe společníci ručí za závazky omezeně, a to pouze do výše nesplaceného vloţeného kapitálu. Naopak u ţivnosti ručí podnikatel za závazky celým svým majetkem a to nejen tím, který vloţil do svého podnikání, ale i majetkem osobním. Toto povaţuji za jeden z hlavních důvodů, proč si podnikatelé při zakládání svého podniku volí raději společnost s ručením omezeným neţ ţivnost. Pokud jde o základní kapitál společnosti s ručením omezeným domnívám se, ţe má spíše negativní dopad. Dříve byl povinný základní kapitál ve výši 200 000,- Kč. Od roku 2014 bylo ale rozhodnuto, ţe základní kapitál bude představovat pouze symbolickou jednu korunu. Jsem toho názoru, ţe základní kapitál pro společnost s ručením omezeným by měl být vládou znovu navýšen, jelikoţ pokud firma vloţí pouze jednu korunu, jak uvádí zákon, hrozí jí jiţ od začátku podnikání úpadek. Podnik by se tak zadluţil hned při začátku své podnikatelské činnosti, a to by určitě nezvyšovalo seriózní dojem pro obchodní partnery. U ţivnosti není základní kapitál stanovený zákonem. Vzhledem k faktu, ţe u společnosti s ručením omezeným je, jak uţ jsem zmínila, základní kapitál pouze jedna koruna, i zde si tedy můţe podnikatel určit výši základního kapitálu sám, stejně jako u ţivnosti. Řadu nevýhod má společnost s ručením omezeným jiţ při samotném zaloţení. Vyţaduje totiţ mnohem více času a úkonů, neţ u ţivnosti. Je potřeba sepsat společenskou smlouvu ověřenou notářem nebo zakladatelskou listinu, registrovat se u ţivnostenského úřadu, v případě našeho hotelu získat ţivnostenské oprávnění a hlavně se zapsat do obchodního rejstříku. Teprve dnem zapsání do obchodního rejstříku společnost vzniká. U ţivnosti stačí navštívit ţivnostenský úřad, vyplnit registrační formulář a nahlásit registraci na zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Při zaloţení našeho hotelu by v případě ţivnosti bylo také zapotřebí, doloţit prokázání o odborné způsobilosti, jelikoţ u stravovacích sluţeb se jedná o ţivnost ohlašovací, řemeslnou, a ta toto doloţení vyţaduje. Zaloţení společnosti s ručením omezeným je také více náročné co se týká výše správních výloh. Zatímco u ţivnosti jsou 46
správní výlohy minimální, pouze na výpis z ţivnostenského rejstříku, u s.r.o. jsou správní výlohy mnohem vyšší. Výdaje máme za notáře, kolky, ţivnostenský list, případně za právní sluţby poskytnuté při zakládání společnosti. Jak uţ jsem zmínila v předchozí části mé práce, společnost s ručením omezeným musí ode dne zapsání do obchodního rejstříku začít vést účetnictví. Administrativně je tato povinnost velmi náročná. Náročnější je ale také finančně. Ţivnostník nemá povinnost vést účetnictví, většinou si uplatňuje výdaje paušálem nebo maximálně vede daňovou evidenci. V případě, ţe podnikatel povede daňovou evidenci, nemá přesně předepsanou její formu. Musí obsahovat pouze příjmy a výdaje podniku a údaje o majetku a dluzích. Podnikatel je tak schopen toto „papírování“ zvládnou sám a nemusí si tedy najímat daňového poradce. U s.r.o. nelze uplatňovat výdaje paušálem jako je tomu u ţivnosti. Výdaje paušálem je výhodné uplatňovat zejména u ţivností s niţšími příjmy. Ţivnostník si v tomto případě musí schraňovat pouze faktury a výpisy z účtů. Výši procent, které se můţe ţivnostník uplatnit z příjmů, jsem znázornila v praktické části mé bakalářské práce, konkrétně v kapitole o zaloţení ţivnosti. Porovnala jsem, podle mého názoru, ty nejzásadnější rozdíly mezi zaloţením společnosti s ručením omezeným a mezi zaloţením ţivnosti. I kdyţ na první pohled můţeme vidět, ţe zaloţení ţivnosti je rychlejší a tudíţ jednoduší, při zaloţení hotelu bych navrhovala zvolit jako právní formu společnost s ručením omezeným. Ze začátku jde sice o poměrně náročnou cestu, ale pro podnikání do budoucnosti je to jak z právního tak z podnikatelského hlediska cesta výhodnější.
47
Závěr Počet malých a mikro podniků v oblasti hotelnictví se neustále rozrůstá. Většina těchto hotelů je zakládána jako společnost s ručením omezeným. Vedení účetnictví v těchto malých hotelech je z velké části vedeno outsourcovaně. To znamená, ţe účetnictví vede osoba, která je specialistou v oblasti účetnictví. Tématem mé bakalářské práce byly povinnosti podnikatele při vedení účetnictví. Zaloţila jsem proto fiktivní hotel, kde je nejlépe moţné vidět, co všechno musí podnikatel udělat, neţ vůbec s podnikáním začne. Jako právní formu hotelu jsem zvolila společnost s ručením omezeným. V samotném závěru mé praktické části jsem popsala i základy účetnictví při zakládání ţivnosti. Cílem práce tedy bylo, objasnit potenciálním podnikatelům podmínky vedení účetnictví při zaloţení společnosti s ručením omezeným a porovnat je se zaloţením ţivnosti. V úvodu práce byly stanoveny dvě hypotézy, které se na základě zjištěných skutečností podařilo potvrdit. První hypotéza se týkala rozdílnosti podmínek při zaloţení společnosti s ručením omezeným a ţivnosti. Z praktické části je zřejmé, ţe zaloţit ţivnost je mnohem snazší, neţ zaloţit společnost s ručením omezeným. Pro zaloţení s.r.o. jsou stanoveny přísnější podmínky a i v oblasti času a nákladů je zaloţení této právní formy náročnější. I kdyţ je zaloţení s.r.o. ze začátku sloţité, do budoucna to přináší větší výhody, neţ zaloţení ţivnosti. Tím se potvrzuje druhá hypotéza. Společnost s ručením omezeným si totiţ kaţdý rokem buduje své jméno a historii. Největší výhodou s.r.o. je, ţe společníci ručí za své dluhy omezeně, kdeţto ţivnostník ručí celým svým majetkem a to i tím osobním. Společnost s ručením omezeným také působí důvěryhodněji u bankovních institucí v případě poskytnutí úvěru. Existují samozřejmě i jiné právní formy neţ je s.r.o. a ţivnost, které jsem si ve své bakalářské práci vybrala. Tyto dvě jsou ale v oblasti hotelnictví nejčastější. v poslední době klesá, naopak zakládání s.r.o. je čím dál tím častější.
48
Počet ţivnostníků ale
Práci jsem koncipovala tak, ţe jsem na začátku teoretické části uvedla základní pojmy, kterými byly podnik, podnikání a podnikatel. Dále jsem se v této části věnovala základním věcem, které jsou nezbytnou součástí účetnictví. V praktické části jsem se jiţ věnovala samotnému zakládání hotelu a všem úkonům, které jsou potřeba před jeho fungováním splnit. Zabývala jsem se ale také tím, co je důleţité pro správný chod podniku po jeho vzniku a jaké podklady jsou potřeba pro to, aby účetnictví hotelu správně fungovalo. Na základě mé práce jsem si uvědomila, ţe pokud se jednou můj sen stane skutečností a vybuduji si vlastní hotel, nebudete to jednoduchá cesta. Dospěla k závěru, ţe ať si pro své podnikání vybereme jakoukoli právní formu, vţdy to bude mít své ale. Kaţdý, kdo chce začít podnikat, a to nejen v oblasti hotelnictví, si tak nejdříve musí ujasnit, jaký je jeho podnikatelský záměr.
49
Literatura Členění majetku firmy AKTIVA. [cit. 2016-03-03], Dostupné na internetu: http://www.ceed.cz/podnik_ekonomika/maj_a_kapit_vystavba/5211_aktiva_firmy.htm Členění majetku firmy PASIVA. [cit. 2016-03-03], Dostupné na internetu: http://www.ceed.cz/podnik_ekonomika/maj_a_kapit_vystavba/5212_pasiva_firmy.htm CHALUPA, R. a kol. Abeceda účetnictví pro podnikatele. 11. aktualizované vyd. Olomouc: Anag, 2013. 423 s. ISBN 978-80-7263-771-3. JOSKOVÁ a kol. Nová společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2015. 232 s. ISBN 978-80-271-9001-0 Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016. [cit. 2016-02-02], Dostupné na internetu: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/kategorizace-ucetnich-jednotek-od-11-2016/ Kdy a jak předávat účetní doklady?. [2016-03-25], Dostupné na internetu: http://www.ekonomio.cz/blog/kdy-a-jak-predavat-ucetn-doklady/ KOCH, J. Účetní závěrka podnikatelů. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., 2012. 168 s. ISBN 978-80-7365-337-8 LEVIČKOVÁ, V. Účetnictví II. 3. vyd., Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2012. 77 s. ISBN 978-80-87411-39-1 LEVIČKOVÁ, SMOTLACHOVÁ. Sbírka úloh a řešených příkladů ze základů finančního účetnictví. 1. vyd., Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2011. 136 s. ISBN 978-80-87411-14-8 MRKOSOVÁ, J. Účetnictví 2015: učebnice pro SŠ a VOŠ. 1. vyd. Brno: Edika, 2015. 294 s. ISBN 978-80-266-0885-1.
Musíte vést účetnictví?. [2016-04-01], Dostupné na internetu: http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/238603-musite-vest-ucetnictvi/ Občanský zákoník. [cit. 2016-01-15], Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/cast1h2d5.aspx Podíly na zisku obchodních korporací od roku 2015. [2016-03-27], Dostupné na internetu: http://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/finance-a-dane/podily-na-zisku-obchodnich-korporaciod-roku-2015/ Porovnání podnikání OSVČ a „eseróčka“. [2016-04-01], Dostupné na internetu: http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/chci-zacit-podnikat/porovnani-podnikani-osvc-aeserocka/ Rozpuštění rezervního fondu v s.r.o. a a.s. [2016-03-30], Dostupné na internetu: https://portal.pohoda.cz/zakon-a-pravo/finance-a-dane/rozpusteni-rezervniho-fondu-v-s-r-o-aa-s/ RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 10. Aktualizované vyd. Olomouc: Anag, 2010. 987 s. ISBN 978-80-7263-580-1. Sazby DPH od roku 2016. [2016-03-26], Dostupné na internetu: http://www.business-web.cz/sazby-dph-od-roku-2016/ SKÁLOVÁ, J. a kol. Podvojné účetnictví. 22. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2016. 192 s. ISBN 978-80-271-0997-5. ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví. 11. vyd., Znojmo: Ing. Pavel Štohl, s.r.o., 2012. 174 s. ISBN 978-80-87237-49-6 Technické zhodnocení od roku 2014. [2016-03-23], Dostupné na internetu: https://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/ucetnictvi/technicke-zhodnoceni-od-roku2014/
Úplné znění zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví VEBER, J.; SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 336 s. ISBN 978-80-247-4520-6. Výdaje procentem z příjmů. [2016-04-01], Dostupné na internetu: http://www.jakpodnikat.cz/pausalni-vydaje-procentem.php WöHE, G.; KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2 Zákoník práce. [cit. 2016-01-07], Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/ Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. [cit. 2016-03-17], Dostupné na internetu: http://zakony.kurzy.cz/586-1992-zakon-o-danich-z-prijmu/paragraf-33/ Zákon o dani z přidané hodnoty. [2016-03-26], Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/
Zákon o účetnictví. [cit. 2016-03-15], Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast4.aspx Zákony
od
centrum.cz.
[cit.
2016-02-02],
Dostupné
na
internetu:
http://zakony.centrum.cz/obcansky-zakonik-novy/cast-1-hlava-4-dil-2-paragraf-502 Zákony online. [cit. 2016-01-07], Dostupné na internetu: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-obchodnich-spolecnostech-a-druzstvech-zakon-oobchodnich-korporacich/f4588992/ Ţivnostenské oprávnění, zaloţení a přerušení ţivnosti. [2016-04-01], Dostupné na internetu: http://www.jakpodnikat.cz/zivnostensky-list-ziskat.php
Ţivnostenský zákon. [cit. 2016-01-07], Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx
