VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Aneta Němečková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O.

Aneta Němečková

Využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné

Bakalářská práce

2015

Využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné

Bakalářská práce

Aneta Němečková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla Burešová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: Email: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Disesertation

Use of newly bred varieties of vine

Aneta Němečková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Manageent Thesis Advisor : Ing. Pavla Burešová, Ph.D. Date of Submission: Email: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, se kterými jsem nakládala, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………………………….......... jméno a příjmení autora

V ………………………… dne

Poděkování, patří vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Pavle Burešové Ph. D., především za to, že to ona mi vštěpila myšlenku psát bakalářskou práci právě na toto téma. Děkuji jí také za její odborné vedení, komentáře či připomínky a v neposlední řadě časté konzultace. Můj vděk patří též všem vinařům, kteří byli natolik vstřícní a ochotně odpovídali na všechny mé dotazy. Jmenovitě chci poděkovat panu Ing. Stanislavu Vyskočilovi, panu Ing. Milanu Bogarovi, panu Ing. Václavu Cíchovi a také panu Vaďurovi. Největší dík bych však chtěla vyjádřit panu Ing. Vojtěchu Masaříkovi za poskytnutí velmi rozsáhlých informací o odrůdě. V neposlední řadě děkuji za podporu mojí maminky, bez níž by nebylo možné se plně věnovat studijním povinnostem.

Abstrakt NĚMEČKOVÁ, Aneta. Využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015 Bakalářská práce na téma využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné pojednává v rovině teoretické o původu révy vinné a historii vinařství na našem území. Dále se práce zaměřuje na odrůdy, jejich členění a vznik. Práce také poukazuje na vhodné přírodní podmínky v Moravské vinařské oblasti, důvody a přínosy šlechtění, stručný přehled odrůd vyšlechtěných v České republice, ale rovněž na kritéria pro registraci odrůdy do Státní odrůdové knihy České republiky. V praktické části se autorka zaměřila na zkušenosti s pěstováním, oblíbeností a prodejností, ale také předpovědí dalšího možného vývoje odrůdy Florianka. Všechna tato data byla analyzována na základě interview s vinaři. Dále je součástí práce dotazníkový průzkum, díky němuž bylo zjištěno, jak je chuť odrůdy oblíbená v očích veřejnosti nebo potencionálních spotřebitelů. Výzkum zjišťuje, zda by odrůda Florianka měla potenciál pro uplatnění v gastronomii.

Klíčová slova: Florianka, terroir, Blatnice pod Sv. Antonínkem, enogastronomie, specialita, vysoká cukernatost, šlechtění

Abstract The Use of Newly Bred Vine Varieties bachelor thesis talks theoretically about the origins of vine and about the history of winemaking in our geographical area. The thesis focuses on the vine varieties – their division and origin. The text discusses suitable natural conditions of the Moravian wine region, the reasons and advantages of breeding, simple overview of varieties bred in Czech Republic and last but not least the criteria to register a vine variety with the State Variety List of Czech Republic.

The practical section is focused on experiences with breeding, popularity and marketability but also on the forecasting of the possible evolution of Florianka variety. All the data was analyzed based on interviews with winegrowers. The thesis also includes a separate questionnaire that provided the data for determining the most favorite taste among public as potential customers. The poll analyzed if Florianka has a potential to become successful in the gastronomy market.

Key words: Florianka, terroir, Blatnice pod Sv. Antonínkem, enogastronomy, speciality, high sugar content, breeding

OBSAH 1.TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 11 1.1.HISTORIE ............................................................................................................. 11 Původ révy vinné...................................................................................................... 11 Historie vinařství na našem území ............................................................................ 11 1.2.ODRŮDY RÉVY VINNÉ ...................................................................................... 12 1.3.PŘÍRODNÍ PODMÍNKY VINAŘSKÉ OBLASTI MORAVA ................................ 13 Složení půdy............................................................................................................. 14 Klima ....................................................................................................................... 15 Vhodné místo ........................................................................................................... 15 Terroir ...................................................................................................................... 15 1.4.ŠLECHTĚNÍ ODRŮD RÉVY VINNÉ ................................................................... 16 Podmínky registrace odrůdy a zápis do SOK ............................................................ 16 Vyšlechtěné odrůdy pocházející z České republiky ................................................... 17 2.ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 21 2.1.Postup průzkumu ................................................................................................... 21 Stanovené cíle .......................................................................................................... 21 Hypotéza .................................................................................................................. 21 Zkoumaný vzorek..................................................................................................... 21 Metody průzkumu .................................................................................................... 21 Interview .................................................................................................................. 22 Dotazník ................................................................................................................... 22 2.2.Zpracování interview ............................................................................................. 22 Interview s panem Ing. Vojtěchem Masaříkem .......................................................... 23 Interview s panem Ing. Milanem Bogarem ............................................................... 31 Interview s panem Ing. Stanislavem Vyskočilem ...................................................... 33 Interview s panem Vaďurou ...................................................................................... 36 Interview s panem Ing. Václavem Cíchou ................................................................. 37 2.3.Zpracování a vyhodnocení dotazníků ..................................................................... 39 2.4.Výsledky průzkumu ............................................................................................... 46 3.NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................... 49 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 52 LITERATURA............................................................................................................. 54 Internetové zdroje ........................................................................................................ 56

Seznam grafů ............................................................................................................... 58 Seznam zkratek ............................................................................................................ 58

ÚVOD Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné. Vzhledem k širokému rozsahu tématu se specializuji na odrůdu Florianka. Důvodem výběru této odrůdy byl fakt, že její udržovací vinice se nacházejí právě v Blatnici pod Svatým Antonínkem, odkud pocházím, a celá oblast Slovácka je mi velmi blízká. Cílem mé práce bylo zjistit, zda má odrůda potenciál pro uplatnění v gastronomii. Stanovená hypotéza se opírala o to, že její chuť odpovídá terroir, kde byla vypěstována. Logicky tedy podoblast Slovácka, přesněji Blatnice. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na to, odkud réva vinná pochází, a stručně shrnula historii vinařství na našem území. Dále jsem věnovala pozornost původu odrůd a zdůraznila, proč je šlechtění ve své podstatě prospěšné. Pro zajímavost byly uvedeny odrůdy, které byly do Státní odrůdové knihy zapsány ve stejném roce jako Florianka. Primární data jsem získávala dotazováním. Nejprve proběhla interview s vinaři, kteří s touto odrůdou mají zkušenosti. Pak následoval dotazník pro laickou veřejnost, jehož cílem bylo zjistit preference spotřebitelů a faktory, které je při výběru vína ovlivňují. V teoretické části jsem nejvíce využívala knihy věnované révě vinné nebo šlechtění. Naopak v analytické část jsem čerpala ze zahraničních zdrojů, jelikož v našich končinách není ještě tolik rozšířeno kombinování vína s pokrmem.

10

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1.

HISTORIE

Původ révy vinné Réva vinná je liánovitá rostlina, z jejíchž plodů se vyrábí vína různých chutí. První výskyt révy se datuje zhruba do období před více než 65 miliony lety. Podle dochovaných nálezů byla zřejmě vypěstována ve střední Asii na úrodných planinách v povodí řeky Indu. (SUK, 2005, s. 11) Důkazy toho, že réva vinná doprovází člověka od nepaměti, představují archeologické nálezy ze všech starověkých kultur od Mezopotámie a Egypta až po starověké Řecko a Řím. Ovšem v Egyptě a Řecku bylo pěstování révy vinné spíše výsadou vyšší společnosti a kněží, což odpovídalo výsledné kvalitě vín. (KRAUS A KOL., 2008, s.13-18) Jednou z teorií je, že se na náš kontinent dostala díky pronikání zemědělců z indoevropských kmenů, kteří pěstovali žito, ječmen nebo mák a znali tajemství zpracování mědi a železa. Nejprve bylo rozšíření pěstování révy v Evropě připisováno Římanům a Řekům, avšak archeologické nálezy jasně dokazují, že tuto popínavou rostlinu znali již staří Keltové v době železné. Vyráběli víno, které naopak bylo charakteristické svou kyselou chutí, a proto bylo nezbytné je ještě míchat s vodou. Zásluhou Římanů, kterou jim nelze upřít, nicméně je, že v rámci svých válečných výbojů přispěli k rozvoji a zdokonalení pěstování révy nejenom u nás, ale i v celé střední Evropě. Konkrétně na našem území se po vyhnání Keltů usídlili Slované, kteří byli zdatnými zemědělci a navázali na tradici pěstování révy vinné. (SUK, 2005, str. 16)

Historie vinařství na našem území K rozvoji vinařství v období středověku přispěli mniši, kteří buď vysazovali révu vinnou sami, nebo jim byla vinice věnována panovníkem. V průběhu celého 14. století byla Morava hojně osázena révou vinnou. (KRAUS A KOL., 2005, str. 16-17) Vinohradnictví a výroba vína podléhala jasně stanoveným pravidlům. Vydávány byly tzv. viniční řády a horenské právo. Tyto edikty obsahovaly například:

11

„Kdo násilím vnikl do vinohradu a utrhl hrozen, propadal hrdlem, v některých řádech propadl hrdlem i ten, kdo byl pouze přistižen u vinohradu, aniž mu byla prokázána krádež hroznů. Soused mohl trhat hrozny v sousedním vinohradu, kam dosáhl, překročil-li hranici svého vinohradu, propadl hrdlem, u některých řádů ztrátou ruky.” (ŠTARHA, 2004, str. 8) V důsledku velké konkurence zahraničních vín bylo panovníkem vydáno ustanovení, které přikazovalo šenkovat ve městě pouze vína vyrobena ve vinicích města či jeho krajových obcích a městech. Během husitských válek v 15. století bylo mnoho vinic vypleněno a zdevastováno. Opravdový rozkvět zažívá vinařství za vlády Vladislava II. Jagelonského. Zvyšuje se rozloha vinic jak v Čechách, tak i na Moravě. Kvalitu moravských vín potvrzuje i pravidelný vývoz do Rakouska, kde jsou vína právě z této České republiky velmi oblíbena. V době vlády Rudolfa II. naopak dochází ke snížení výdělečnosti vinic a velmi malé úrodě. Další zkáza pro vinařství nastává v průběhu třicetileté války. Důsledkem toho bylo mnoho vinic opět zničeno nebo vypáleno. O obnovu vinic se v převážné většině zasloužili prostí lidé z venkova. Obliba piva či jiných destilátů a neméně pak zavlečení nemocí révy vinné z Ameriky vedly k úbytku vinic napříč celou Evropou. I proto se v současnosti musí vinice štěpovat na americkou révu, která je proti chorobám odolná. O vůbec největší pokles rozlohy moravských vinic se však zapříčinily obě světové války. V průběhu 20. století docházelo postupně k vysazování révy vinné především na Moravě, v menší míře pak v Čechách. (KRAUS A KOL., 2005, str.18-21) Podle statistických údajů k 31. 12. 2014 odpovídá dnešní výměra osázených vinic téměř 17,5 hektarům. Ve skladbě vinic převládají s nadpoloviční většinou vína bílá, jednu třetinu zabírají vína červená a zbylou část tvoří vína růžová. (KŘÍSTKOVÁ A KOL., 2014, s. 4-5)

1.2.

ODRŮDY RÉVY VINNÉ

„Odrůdy révy vinné vznikaly v přírodě samovolným křížením nebo mutacemi. Následně vybíral člověk podle svých hospodářských potřeb odrůdy vhodné pro přímý konzum hroznů, pro sušení na rozinky nebo pro výrobu vína. Později zušlechťoval révu vinnou 12

cílevědomým křížením odrůd, které vede nejen ke zvýšení jakosti plodů, ale také ke zvyšování odolnosti proti nepříznivým činitelům.” (KRAUS A KOL., 2005, s. 52) Existují tři geograficko-ekologické skupiny (rodiny) odrůd podle místa vzniku a agrobiologických vlastností. Nejstarší je černomořská, která má dvě podskupiny – gruzínskou a balkánskou. O této skupině můžeme říci, že pochází z oblasti Kavkazu. Tyto odrůdy jsou relativně mrazuvzdorné s vyšším obsahem kyselin. Vhodné jsou mimo jiné i na výrobu stolních vín. Zástupci druhé skupiny, té východní, se rozprostírají kolem Kaspického moře, přibližně v dnešním Iráku a Iránu. Díky nad míru vhodným přírodním podmínkám jsou hrozny velké a sladké s aromatickou dužinou. Odrůdy se vyznačují dlouhým vegetačním obdobím s velmi nízkou mrazuvzdorností. Obsah kyselin je obvykle nízký. Z těchto typů révy není vhodné vyrábět víno, a proto jsou hrozny určeny spíše ke konzumaci. Za třetí a poslední skupinou révy vinné se potom musíme vydat na západ. Zástupci této odrůdy mohli vzniknout buď samovolným křížením odrůd černomořských v jižní a západní Evropě, nebo jejich samovolným klíčením s révou lesní. Jak již napovídá název, jedná se o odrůdy italské, francouzské, německé a rakouské. Vysoká mrazuvzdornost a kratší vegetační období jsou jen drobným vzorkem z obsáhlého spektra jejich velkých kladů. Vína vyrobená z těchto hroznů jsou bohatá na aromatické a extraktivní látky. Mají též vysoký obsah pevných látek, díky nimž v ústech působí plně a mohutně. Tyto odrůdy jsou vhodné pro výrobu vysoce jakostních vín.

(KRAUS A KOL., 2005, s. 49-51;

PAVLOUŠEK, 2008, s.17)

1.3.

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY VINAŘSKÉ OBLASTI MORAVA

“Vinařská oblast Morava zahrnuje území od jižního cípu Moravy až po polohy rozkládající se na západ od Brna. Nachází se zde takřka 96 % ploch všech vinic registrovaných v České republice. Roční průměrná teplota je zde 9,42 °C, průměr ročních srážek je 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je podle 78letého průměru zjištěného ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích 2244 hodin. Na jižní Moravě je 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z 13

vnitrozemí. Vegetační období je oproti západní Evropě mírně zkráceno. Ve většině let však vyniká vyšší tepelnou intenzitou v letních měsících, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy. To umožňuje pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, z nichž vznikají vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji. Proto se v nich

udrží

a

koncentruje

větší

množství a

rozmanitost

aromatických

látek.”

(www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/vinarske-regiony/vinarska-oblast-morava.html)

Složení půdy Z geologického hlediska se Morava nachází na podloží bohaté jak na mořské, tak i na sladkovodní sedimenty a krystalické břidlice. (SUK, M.; STEHLÍK, J.; 1995, s.24) Mezi důležité vlastnosti půdy patří například: ●

hloubka půdy

●

měrné teplo půdy - tzv. záhřevnost

●

vlhkost půdy - zda jsou zbahnělé, mokré, vlhké nebo suché

●

barva půdy - černozem, hnědozem

●

struktura půdy Struktura půdy je jednou z nejdůležitějších fyzikálních vlastností. To, jak je půda schopná při zrání dodávat hroznům živiny a vodu, ovlivňuje budoucí úspěšnost úrody. Velmi zásadní je podíl štěrku, písku a jílů v půdě. (SUK, M.; STEHLÍK, J.; 1995, str. 34-35) Rozlišujeme 4 základní druhy půd:

●

Kamenité - díky propustnosti pro vodu a záhřevnosti velmi vhodné pro pěstování, nehrozí zde eroze.

●

Štěrkovité - podobné vlastnosti jako kamenité, avšak s menší záhřevností; výhodou těchto půd je větší množství živin než u kamenitých půd.

●

Písčité - nutnost intenzivního hnojení kvůli nízkému obsahu živin; klady těchto půd spočívají v jednoduchém obdělávání, příznivé propustnosti pro vodu a také vysoké záhřevnosti.

●

Jílovité - mají sice největší obsah živin, ale zato jsou těžké a špatně se obdělávají, někdy jsou označovány jako půdy studené, a to z důvodu pomalé záhřevnosti. (SUK, M.; STEHLÍK, J.; 1995, s.35)

14

Réva vinná není náročná rostlina, proto se dá tvrdit, že může růst téměř na jakékoliv půdě. Přesto však lze půdy rozdělit podle toho, pro jakou odrůdu je nejvhodnější. Například pro oblast Slovácka s typickými jílovitými půdami je nejvhodnější odrůdou Ryzlink rýnský, Portugalské modré nebo Burgundské bílé.

Klima Česká republika se nachází na severní hranici pro pěstování révy, k čemuž se také vážou určité specifické vlastnosti, zmíněné výše. Díky nim mohou naše bílá vína nabídnout zajímavé aroma; ať už jde o ovocné, kořenité nebo dokonce květinové. Nechybí ani svěží kyselinka, která dotváří celkovou chuť vína. Za jedinou nevýhodu chladného klimatu můžeme označit příliš ledové zimní mrazíky, které mohou poničit zimní očka. (PAVLOUŠEK, 2008, s.30- 31 / s.61)

Vhodné místo Velmi vhodnými lokacemi pro pěstování jsou svahy směřující na jih nebo jihovýchod. Toto umístění je výhodné jednak proto, aby se využilo maximum slunečního svitu, které můžeme révě poskytnout, a jednak proto, že jsou zde vinice chráněny před zimními mrazy, proudícími většinou v údolí. (PAVLOUŠEK, 2008, str. 31) V každé z vinařských obcí jsou tyto svahy (resp. viniční tratě) pojmenovány podle např. místních názvů kopců, hor, pověstí či místních zvyklostí. Každé toto pojmenování je specifické a něčím jedinečné. Může ovšem nastat situace stejného pojmenování viničních tratí u různých a od sebe vzdálených obcí. Mezi tyto názvy patří například Stará hora nebo Nová hora, Sklepy či Strání. Nezřídka se setkáváme také s různými jazykovými obměnami, příponami či koncovkami.

Terroir “Pojmem terroir se označuje stanoviště pro pěstování se všemi faktory, které na révu vinnou v přírodních podmínkách působí. Nejdůležitější složky terroir tvoří geologické podloží vinice a z něho vyplývající půdní předpoklady, topografické parametry vinice a klima.” (PAVLOUŠEK, 2011, s.103)

15

1.4.

ŠLECHTĚNÍ ODRŮD RÉVY VINNÉ

Šlechtitelé kříží révu jednak z toho důvodu, aby byla odolnější vůči chorobám (ať plísňovým nebo houbovým), nebo kvůli tomu, aby křížením byla vytvořena zajímavá a jedinečná chuť hroznu, která se následně projeví ve víně. Vytvořením takto odolných odrůd proti již zmiňovaným chorobám by vedlo i k tomu, že by réva během svého vegetačního stádia nemusela být tak často stříkána či jinak chemicky ošetřována. (KRAUS A KOL., 2008, s. 265) Jedním z mnoha významných šlechtitelů byl i pan Ing. Václav Křivánek (1927-2009). „ Vynikající vinohradnický a vinařský odborník, šlechtitel. Je autorem a spoluautorem několika našich původních ušlechtilých odrůd a odrůd podnoží révy vinné. Byl žákem a odchovancem školy Doc. Dr. Ing. Josefa Bláhy. Po ukončení VŠZ Brno v roce 1951 působil nejdříve na Výzkumné a šlechtitelské stanici v Mutěnicích. Od roku 1954 pak až do svého odchodu do důchodu (v roce 1989) pracoval a šlechtil na ŠS v Polešovicích. Je autorem jedné moštové odrůdy révy vinné ´Muškát Moravský´ a jedné stolní odrůdy ´Olšava´, spoluautorem stolní odrůdy ´Vitra´ a dvou podnožových odrůd ´LE-K/1´ a ´Amos´. Vedle toho se podílel na vyšlechtění více než 30 klonů ušlechtilé a podnožové révy vinné. Intenzivně pracoval na ozdravování révových šlechtitelských materiálů a experimentoval s provokačními pokusy. Vypracoval instrukční metodiku udržovacího šlechtění, která byla závazná pro celou bývalou Československou republiku. Koordinoval jako zkušený a erudovaný odborník rozmnožování odrůd a klonů na všech pokusných vinicích bývalého Československa.“ (ŘEZNÍČEK A KOL., 2002, s.173) Uznání odrůdy Floriánka se pan Ing. Křivánek už bohužel nedožil.

Podmínky registrace odrůdy a zápis do SOK „V České republice je pro registraci odrůdy a zápis do Státní odrůdové knihy třeba splnit následující podmínky: ●

podat příslušné formuláře a uhradit příslušné poplatky,

●

prokázat, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá; u nově vyšlechtěných odrůd prokázat novosti odrůdy,

●

prokázat, že odrůda má svoji užitnou hodnotu; v registračních zkouškách jsou povinné minimálně tři plnohodnotné sklizně,

16

●

odrůda má zajištěné udržovací šlechtění a vykazuje shodné znaky se zkoušenou odrůdou ve zkušební vinici,

●

odrůda má vyhovující název podle nařízení komise 930/2000/ES a příslušné české legislativy.“ (PAVLOUŠEK, 2008, s.61)

Vyšlechtěné odrůdy pocházející z České republiky ODRŮDY BÍLÝCH VÍN ₋

Aurelius: kříženec odrůdy Neuburské a Ryzlinku rýnského; aromatické víno s chutí jablek, hrušky nebo broskve; zápis do SOK v roce 1983.

₋

Erilon: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; zápis do SOK v roce 2011.

₋

Florianka

₋

Lena: křížencem odrůdy Lipovina a Irsai Oliver; může být použita na výrobu burčáku nebo na vytváření cuveé; zápis do SOK v roce 2001.

₋

Malverina: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; v chuti archivních vín se umocňují skořicové tóny; zápis do SOK v roce 2001.

₋

Muškát moravský: jak již napovídá název, v chuti vína jsou zřetelné muškátové tóny; vůni někdy podpořena tóny černého rybízu; může být použit na výrobu směsí vín nebo sektů; zápis do SOK v roce 1987.

₋

Pálava: značně populární jak u vinařů, tak i u spotřebitelů; vína jsou vhodná pro výrobu v kategoriích pozdního sběru nebo výběru z hroznů či bobulí; vůní připomíná květ růže a v chuti lze cítit meruňky, broskve či hrozinky; zápis do SOK v roce 1977.

₋

Rinot: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; dosud není příliš běžná ve vinicích; zápis do SOK v roce 2008.

₋

Savilon

₋

Veritas: typická pro znojemskou oblast; ve vůni nalezneme jablko, hrušku nebo broskev; chuť je harmonická; zápis do SOK v roce 2001.

₋

Vrboška: může být použita na výrobu burčáku; není náročná na pěstování; zápis do SOK v roce 2004. (http://www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/odrudy/odrudy-bilych-vin.html; PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P.; 2015, s.28-29)

17

ODRŮDY ČERVENÝCH VÍN ₋

Agni: křížencem odrůdy André a Irsai Oliver; víno má značně tmavou červenou barvu; v chuti jde do muškátu a ostružin, borůvek nebo višní; tříslovina je cítit velmi slabě; zápis do SOK v roce 2001.

₋

André: křížencem odrůdy Svatovavřinecké a Frankovka; z důvodu pozdního zrání potřebuje co nejlepší terroir; vína jsou syté červené barvy; v chuti lze cítit ostružiny nebo borůvky; zápis do SOK v roce 1980.

₋

Ariana: křížencem odrůdy Svatovavřinecké, Ryzlink rýnský a Zweigeltrebe; velmi náročná na půdní profil; v chuti jsou cítit třešně nebo švestky; zápis do SOK v roce 2001.

₋

Cabernet Moravia: křížencem odrůdy Cabernet Franc a Zweigeltrebe; mladá vína bývají agresivnější, pokud mohou zrát v sudech, stupňuje se jejich kvalita; zápis do SOK v roce 2001.

₋

Cerason: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; chuť je harmonická s tóny lesní ostružiny a borůvky; zápis do SOK v roce 2008.

₋

Fratava: křížencem odrůdy Svatovavřinecké a Frankovka; vůní připomíná povidla nebo konzervované ovoce; vhodná pro zrání v sudech; využít lze i na výrobu cuveé; zápis do SOK v roce 2008.

₋

Kofranka: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; není vůbec vhodná do suchých půd; vůně po sušených švestkách nebo lesních jahodách; zápis do SOK v roce 2011.

₋

Laurot: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; vyžaduje kvalitní terroir; tříslovina je zde zřetelnější; vhodná pro zrání v sudech; zápis do SOK v roce 2004.

₋

Nativa

₋

Neronet: křížencem Svatovavřinecké, Modrý Portugal a Alibernet; barvířka je díky obsahu červeného barviva i v dužině; zápis do SOK v roce 1991.

₋

Rubinet: křížencem Revolty, Alibernet a André; dozrává v polovině října; může být použita do směsí vín; zápis do SOK v roce 2005.

₋

Sevar: díky rezistenci vůči houbovým chorobám je příhodná pro ekologickou produkci; chuť je vytříbená a vyvážená; zápis do SOK v roce 2008. (www.wineofczechrepublic.cz/nase-vina/odrudy/odrudy-cervenych-vin.html; PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P.; 2015, s.30-31)

18

V roce 2010 byly do Státní odrůdové knihy zapsány tyto odrůdy: 1. Florianka

Je křížencem odrůdy Muller Thurgau a Veltlínského červeného raného. Vyšlechtěna byla v Polešovicích panem Ing. Křivánkem v 80. letech minulého století, uznána byla ovšem až nyní. Jméno nese podle viniční trati, která se nachází v Blatnici pod svatým Antonínkem. Udržovatelem odrůdy je vnuk pana Křivánka Radim Masařík. Vysazeno ji nicméně má několik vinařů z Blatnice a Polešovic. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Florianka) „Florianka je vhodná pro pěstování ve všech vinařských podoblastech a především pro výrobu odrůdových vín, přívlastkových vín ve vyšších jakostních stupních. Víno má žlutozelenou až nazlátlou barvu, příjemnou jemnou vůni ovocného typu, doplněné jemnou kyselinkou. Chuť vína je svěží, jemně aromatická. Florianka má potenciál jisté regionální speciality a je možné z ní vyrábět zajímavá vína s charakterem terroir. “ (PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P.; 2015, s.28) 2. Savilon

Je křížencem odrůdy Rakiš (pochází z odrůd Veltlínské červené rané a Villard blanc) a odrůdy Merlan (pochází z odrůd Merlot a Siebel). Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 2001 ve Velkých Bílovicích kolektivem šlechtitelů, mezi které patřil pan Ing. Mádl, Doc. Michlovský, Prof. Kraus a pánové Peřina a Glos. Název byl odvozen od aroma, které připomínalo odrůdu Sauvignon. Udržovatelem odrůdy je pan Michlovský, prozatím je minimálně rozšířena. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Savilon) „Savilon je prozatím málo rozšířená odrůda odolná k houbovým chorobám a velmi vhodná pro ekonomické vinohradnictví. Požadavky na terroir jsou střední. Víno je aromatické s kombinací ovocných tónů jemně podbarvených ´zelenými´ tóny, podobně jako u odrůdy Sauvignon blanc. Chuť je plná harmonická se svěží kyselinkou. Odrůda je velmi perspektivní.” (PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P.; 2015, s.29) 3. Nativa

Je křížencem odrůdy Fratava (vznikla křížením Svatovavřineckého a Frankovky) a odrůdy Merlan. Vznikla v roce 2001 také ve Velkých Bílovicích, podíleli se na ni stejní šlechtitelé 19

jako u odrůdy Savilon a jejím udržovatelem je taktéž pan Michlovský. Ani ona se pak zatím nemůže pochlubit nijak velkým rozšířením. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Nativa) „Nativa je odrůda odolná k houbovým chorobám a rovněž je velmi vhodná pro ekologické vinohradnictví. Rozšíření je prozatím malé, i když má jen střední požadavky na terroir. Víno je obvykle plné extraktivní s intenzivní barvou. Aroma vína je ovocné s tóny třešní a višní. U starších ročníků se objevují tóny lesních plodů s jemným čokoládovým podtónem. Zajímavý je rovněž obsah a charakter tříslovin. Nativa je vhodná také pro zrání v dřevěných sudech.“ (PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P.; 2015, s.31)

20

2.

ANALYTICKÁ ČÁST 2.1.

Postup průzkumu

V analytické části mé bakalářské práce se zabývám dalším vývojem odrůdy Florianka, zda by její chuť mohla být oblíbená u spotřebitelů a jaké zkušenosti s jejím pěstováním mají vinaři. Mým cílem bylo volit takové formy průzkumu, které by mi umožnily dosáhnout co nejefektivnějších výsledků. Díky tomu, že pocházím z Blatnice pod Svatým Antonínkem, kde se nachází udržovací vinice této odrůdy, nebylo pro mě náročné zjistit si co nejvíce informací. Svou prací jsem chtěla zjistit, jak se terroir Blatnice prolíná ve výsledném víně, a také s jakým pokrmem by chuť Florianky byla podpořena.

Stanovené cíle Mým cílem během průzkumu bylo zjistit, zda má odrůda Florianka potenciál pro uplatnění v gastronomii.

Hypotéza Terroir na Slovácku - v Blatnici pod Svatým Antonínkem se shoduje s potřebami odrůdy Florianka.

Zkoumaný vzorek Objektem mého průzkumu byla čtyři vinařství v Blatnici a jedno v Polešovicích. V těchto vinařstvích jsem pomocí interview provedla výzkum a získala primární data pro svoji práci. Dále jsem vytvořila dotazník pro spotřebitele. Část jsem vyvěsila na internetovém portále a část rozdala mezi žáky VŠH anebo cizím lidem. Zde bylo cílem zjistit preference spotřebitelů a aspekty, jimiž jsou ovlivněni při výběru vína.

Metody průzkumu Nejprve jsem zkoumala výsledky z interview s vinaři. Zde mě zajímaly důvod vysazení odrůdy, náročnost na pěstování a zda se oni sami domnívají, že má Floriánka potenciál. Druhou metodou průzkumu bylo zkoumání odpovědí respondentů na můj dotazník. 21

Interview Otázky k interview s vinaři byly vytvořeny autorkou bakalářské práce. Interview proběhlo s každým vinařem osobně. Prvním dotazovaným byl pan Ing. Vojtěch Masařík, pro něhož jsem připravila odlišné otázky než pro ostatní vinaře. Pana Ing. Vyskočila, Ing. Bogara, Ing. Cíchy z Blatnice a pan Vaďury z Polešovic jsem se již ptala na totéž. Během interview jsem si vše nahrávala na svůj diktafon. Díky tomu jsem si mohla rozhovory znovu poslechnout a vše pečlivě zaznamenat. Právě z jejich odpovědí jsem čerpala podklady do mé návrhové části.

Dotazník Byl vypracovaný mnou, autorkou bakalářské práce. Dotazník se skládá ze sedmnácti otázek. Ty jsem se snažila volit tak, aby byly co nejvíce srozumitelné a jednoduše se na ně mohlo odpovídat. Otázky byly zaměřeny například na to, odkud spotřebitelé pocházejí, zda se při výběru vína nechávají ovlivnit původem, jestli jim chutnají bílá vína, kde nakupují vína nejčastěji a co je při výběru vína ovlivňuje.

2.2.

Zpracování interview

Pro zkoumání jsme měla k dispozici pět vinařů, kteří měli Florianku vysazenou ve svých vinicích; čtyři v Blatnici pod Svatým Antonínkem a jednoho v Polešovicích u Uherského Hradiště. Ve všech vinařstvích jsem provedla výzkum pomocí interview s jednotlivými vinaři. Nejprve jsem všechny kontaktovala pomocí emailu, sdělila jim záměr mé bakalářské práce, a poté se s nimi dohodla na osobním setkání. Schůzky proběhly průběžně během prvních tří měsíců roku 2015. Nutno však podotknout, že s jedním vinařem, který nepochází z Blatnice pod Sv. Antonínkem, jsem vedla pouze rozhovor pouze po telefonu. Pro čtyři vinaře byly otázky shodné, avšak pro pana Ing. Vojtěcha Masaříka, zetě pana Ing. Křivánka, který se stará o udržovací vinici v Blatnici pod Sv. Antonínkem, se mé otázky lišily.

22

Interview s panem Ing. Vojtěchem Masaříkem Pan Ing. Masařík pochází z vinařské rodiny a pokračuje v tradici svého tchána pana Ing. V. Křivánka, našeho významného šlechtitele révy vinné. Rodinné vinařství pana Masaříka spolu s vinicí sídlí v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Hlavní myšlenkou výroby jejich vína je dodržení tradičních postupů s využitím moderních technologií. Podle slov pana Masaříka jejich vína nejsou tuctová, nejsou vyráběna ve velkých objemech ani nejsou vždy stejná. V jeho odrůdové skladbě se nachází Ryzlink rýnský, Pinot blanc, Pinot gris, Sylvánské zelené a Florianka. (http://www.vocblatnice.cz/vinari/11-voc-blatnice-vinarstvi/37-vino-masarik) (http://www.vino-masarik.cz) 1. Jaký má Florianka původ?

„Ta prvotní myšlenka, proč tato odrůda vůbec vznikla, pocházela od pana profesora Krause. Psal se rok 1976, když přijel za mým tchánem do Polešovic, přivezl nějaké ledové víno z Rakouska a my jsme ho společně chutnali. Mluvil o tom, jak je ledové víno složité vyrobit technologicky, kdy musí přijít určité mrazy a že ne každý podzim je vhodný. Dále mínil, že hrozny napadají určité plísně anebo houby a jak je důležité mít kvalitní materiál. A to ledové víno, jež jsme pili, bylo bohužel silně těkavé, respektive mělo velký obsah silných těkavých kyselin. Bylo vidět, že hrozny prošly během dozrávání nějakou hnilobou. Tehdy také pan profesor Kraus vyslovil myšlenku, jak by bylo příhodné, kdyby se tak podařilo v našich podmínkách vyšlechtit odrůdu, která by byla přirozeně sladká a víno, jež by z ní vzešlo, by od ní tuto vlastnost přejalo. Díky tomu bychom se vyhnuli riziku výroby slámových a ledových vín, respektive riziku vzniku různých hnilob a plísní. A právě tehdy můj tchán začal přemýšlet nad tím, jak to udělat. Přišel tedy s tímhle a udělal to, co udělal, a sice že si řekl, že jeden z nejstaršího druhu nacházejícího se v Evropě je Veltlín červený, který pochází za Apeninského poloostrova. Jedná se o odrůdu známou ještě z dob Římanů. Müller Thurgau tam následně přidal proto, že tam chtěl nějakou kyselinu. Jelikož měl mnoho zkušenosti, velmi dobře věděl, že se genetické vlastnosti nepřenášejí přímo z otce na syna, ale z děda na vnuka a že tam je většinou po prapředcích o poznání více vlivů než po předcích přímých. Věděl, že Müller má základ v Ryzlinku rýnském. Skutečně jej tam chtěl dostat, ale mohl to učinit pouze přes tu generaci, aby to bylo účinnější. A docela se mu to podařilo, protože ta odrůda dělá jak cukry, tak i kyseliny. Prvoplánově to bylo k tomu, aby to dělalo přirozeně sladké cukry. Já se však nikdy v duchu té jeho myšlenky, 23

onoho prvotního záměru, nikdy neuchýlil k tomu, že bych to sbíral už při nějakých 22°NM nebo 23°NM a dělal z toho běžné víno. Vždycky jsem dodržoval tu jeho myšlenku, že by to mělo být víno, které by mělo být přirozeně sladké. Proto tuto odrůdu nechávám dozrát ve vinohradu déle. Florianka je raná odrůda, kterou sbírám na přelomu září a října, kdy už dosahuje těch 28 °NM nebo 30 ° NM. Já osobně to víno znám někdy od roku 1981-82, kdy jsem jej poprvé pil, a nikdy se nám nestalo, že by nedozrálo na vysoký cukr. Ať už byl ročník sebehorší, dozrálo zkrátka vždy. Ta to odrůda je unikát, který není rozšířený, a zvláštní není nejenom jménem a novostí, ale také tím obsahem cukru.“ 2. Co Vás vedlo k tomu vysadit ji právě v Blatnici pod sv. Antonínkem?

„Tak prazáklady této odrůdy byly v pěstitelské stanici v Polešovicích, kde byl můj tchán zaměstnancem. Tehdy, ještě pod názvem Morava, tuto odrůdu pěstitelská stanice dokonce přihlašovala do zkoušek, ale byla zamítnuta. On sám chtěl, aby jeho nově vyšlechtěné odrůdy byly pojmenovány podle řek. Například má uznanou Olšavu, která je takto zapsána ve Státní odrůdové knize. Proto ji přihlásil právě pod názvem Morava. Výsledek ale byl takový, že v tom roce kdy zkoušky probíhaly - bavíme se o době před rokem 1989, se ta určitá nová odrůda vysazovala na více stanovištích podle různých půdních profilů. Ona to přitom není vůbec špatná myšlenka, naopak si myslím, že se jednalo o lepší systém, než jaký funguje dnes. V současnosti se ověřuje pouze na jedné stanici v Oblekovicích u Znojma, kde je jeden půdní profil, a ten pochopitelně nemusí vyhovovat dané odrůdě. Testuje se pouze na jednom stanovišti. Kdežto v době předcházející se testovalo na více stanovištích podle půdních profilů od těžkých půd až po ty písčité. A právě na té písčité půdě vyšly tyto testovací zkoušky negativně. Například jí brzo začal opadávat list, jelikož trpěla suchem. V té době ovšem platilo kritérium, že i když byl na všech stanovištích výsledek kladný, a pouze na jednom záporný, tak byla odrůda zamítnuta. Ale protože já jsem jí věřil a hrozně fandil, přesvědčil jsem tehdy tchána, ať to nevzdáváme. Rozjeli jsme se za panem inženýrem Korpáčkem do Strekova na Slovensku, tedy konkrétní pěstitelské stanice, v níž Morava neuspěla. Domluvili jsme se s ním, že jakmile bude končit vegetační období, tedy někdy v říjnu, označí nám ty keře, které vydrží nejdéle zelené, tedy ty s listy opadnuvšími co nejpozději. Chtěli jsme se dozvědět, který ten keř je odolnější vůči suchu. Z těch jeho zhruba 100 vysazených keřů jsme vybrali, respektive bylo označených, šest. Z nich jsme také vzali očka a vysadili jsme je tady v Blatnici. 24

V Blatnici proto, že ve šlechtitelské stanici Polešovice už to nebylo možné, neboť ta odrůda už byla zamítnuta jako odrůda Morava, a tím to skončilo. V Blatnici jsme začínali de facto nanovo. Jelikož jsem zde měl vinici. Mimo jiné jsem to také chtěl pro sebe privátně. A byť byla tato odrůda zamítnuta, já ji zkrátka chtěl mít. Takže jsme ji zde vysadili, a když se po roce 1989 změnily podmínky přihlašování, domluvili jsme se s tchánem, že ji zkusíme znovu přihlásit. Znovu jsme ji tedy namnožili a vysadili v Oblekovicích. Po nějakých osmi letech prošla cyklem zkoušek a byla oficiálně uznána. I tentokráte jsme ji přihlásili pod pracovním názvem Morava, zákon ale ukládal, že jméno odrůdy nesmí být stejné jako jméno vinařské oblasti. Vinařskou oblast jsme mohli změnit jen těžko, nezbylo nám tedy, než si najít název jiný. Já jsem chtěl, aby se to jmenovalo po tchánovi. Jeho jméno bylo Václav, takže jako máme Svatovavřinecké, mohlo se zrodit Svatováclavské. To on ovšem odmítal, protože název byl příliš dlouhý. Jeho argumentem také bylo, že problém s výslovností tohoto jména by měli především cizinci, proto jsme hledali různé varianty. Dokonce jsem navrhoval jméno Mora, protože pojmenování Morava pro řeku převzali Slovani od Keltů. Ti řeku nazývali Mora a až území kolem ní pro ně bylo Morava. Toto mi ovšem taky neprošlo, neb se bál, že by si lidé představili spíše sporák značky Mora. Postupně mi zamítnul opravdu velké množství variant, než on sám navrhl, že když jsem to vysadil na trati Florianka v Blatnici, mohl bych ji pojmenovat právě takto. Dlouhé „á“, které by za jiných okolností bylo v názvu tohoto druhu zcela na místě, jsme následně vynechali opět kvůli cizincům. Takže vysazení právě v Blatnici bylo spíše z důvodů logických, protože jsme neměli nikde jinde místo. A zase ty Polešovice a Blatnice, to je stejná oblast, takže tam nevidím žádný dramatický rozdíl. Avšak hlavní důvod zajisté byl, že jsem chtěl zajistit udržení této odrůdy na planetě Zemi. Jednalo se tedy opravdu o takovou souhru logiky, náhod a různých variant.“ 3. Na jakých půdách byla odrůda testována?

“Testována byla na více stanovištích. Testovalo se to na Mělnicku, ve Strekově na Slovensku, kde jsou vyloženě písčité půdy, a testovalo se to i v Polešovicích, kde jsou pro změnu spraše. Na Mělnicku byly vlastně taky spraše, ale s takovým kamenitým podložím, kde ty půdy byly těžší. Blatnice, konkrétně trať Floriánky, je ve srovnání s těmi ostatními půdami nejtěžší stanoviště, co se obsahu jílovitých a těžkých půd týče. Za důvod, proč se jí tady daří, tedy považuji právě přítomnost nepropustných zemin, které by vysušovaly 25

podloží. Díky tomu se nám to vlhko drží v půdním profilu. Na to, jak se tady Floriance daří, si tedy absolutně nemůžu stěžovat. Obecně bych řekl, že tyto těžké půdy jsou velmi vhodné. Za zmínku ale stojí, že obrovské přírůstky zaznamenal také vinař Dubňan, s nímž jsem se o tom bavil. V Dubňanech přitom převládají písčité půdy a rok 2014 byl ke všemu opravdu hodně suchý.“ 4. Kdo ještě vysázel tuto odrůdu ve stejném čase nebo období a má s ní také

zkušenosti? “Tak vím o panu Vaďurovi z Polešovic, který byl v blízkém kontaktu s mým tchánem. Ten mu také v roce 1989 dal zhruba 50 sazenic. Od té doby to pan Vaďura pěstuje v malém množství. Letos bude vysazovat asi 3000 nových keřů, což vím, protože je má u nás objednané. Co se týče Blatnice, má s tím dlouhodobé zkušenosti také pan Milan Bogar. Nepřekvapilo by mě, kdyby to měl ve vinici vysazené už 20 let, a to ještě pod názvem Morava. Nepůjde ale o nijak zvlášť velké množství, asi o nějakých 20, maximálně 25 keřů.“ 5. Kolik keřů máte vysázeno Vy?

“My máme vysázeno asi 800 keřů, ale z toho ta prapůvodní udržovací vinice má jenom 136 keřů. Z ní to množíme a vysazovali jsme postupně další a další.“ 6. Můžete popsat vlastnosti této odrůdy?

“Zkušenosti mám velmi příznivé. Má jednu obrovskou výhodu, a sice že roste kolmo vzhůru. Díky tomu je s ní minimální práce, co se zastrkování týče. Vedle ní mám hned 2 řádky Sylvánu, a jeho dopěstování mi dá proti Floriance asi třikrát tolik práce. Ji stačí během růstu naznačit a ze začátku ji zastrčit jen jednou, a pak už roste kolmo vzhůru sama. Druhá obrovská, jen těžko uvěřitelná výhoda, je v tom, že ač vznikla křížením těchto dvou „měkkých“ odrůd, je odolná proti mrazům. Pamatuji si na rok 1996, kdy byly poměrně velké mrazy. Tehdy jsem sklízel jen Ryzlink rýnský a Florianku. Vše ostatní bylo pryč.“

26

7. Jak se projevil problémový rok 2014 na Vašich hroznech?

“Florianka nepatří k odrůdám s tou nejměkčí slupkou, ale naproti tomu ji nemá ani nejtvrdší. Celkově je její slupka poměrně odolná. Když tedy ve druhé polovině letošního roku přišlo to deštivé počasí a začaly se množit plísně, hlavně tedy ta šedá, udělal jsem pouze to, že jsem ji nechal. Vůbec jsem ji neošetřoval, naopak jsem nechal tu šedou plíseň, aby se na ni namnožila. Sklízeli jsme, když to bylo v polovině toho vysátí a bobulky zmenšily svůj objem asi o třetinu až polovinu. Hrozny sice byly nevzhledné, ale výsledek byl ten, že cukernatost dosáhla hodnoty 31,6 °NM, což je úroveň nějakých slámových vín. Množství bylo v roce 2014 logicky méně, kvalita ale byla úplně jinde. Toto víno jsme tedy zatřídili jako botritický sběr a budeme jej lahvovat do třetinových lahví. Botritis má tu vlastnost, že když napadne bobulku, proroste slupkou a vysává vodu z dužiny. Dochází tak k tomu, že bobulka se sice díky botritidě scvrkává, avšak její obsah se stává koncentrovanějším. Čili je tam jak vyšší kyselina, tak i vyšší množství cukru. Přesně na tomhle principu mimochodem sklízejí vinaři v tokajské oblasti.“ 8. Jaké zkušenosti s pěstováním této odrůdy máte a co doporučujete ostatním

pěstitelům/vinařům? “Vzhledem k tomu, že to pěstujeme už od začátku devadesátých let, tak můžu i porovnat, jak se ta odrůda chová v archivu. Neboť ne každá odrůda se hodí do archivu. V tomto případu ale můžu říci, že se po archivní stránce jedná o docela příjemné víno. Díky její mohutnosti jí nedělá problém zrání v lahvích. Například my máme její dlouhodobý výnos kilo osmdesát. Neredukujeme tuto odrůdu na straně jedné, ovšem na straně druhé tvar té vinice je jeden kmínek jeden tažeň. Ten dáváme vodorovný a nepřeháníme to v počtu oček, obvykle se pohybujeme kolem šesti až osmi. Díky tomu už nemusíme následně dělat žádnou redukci. K redukci přistupujeme pouze v případě, že nám zaplodí ještě i za třetím listem. Odrůda má tu vlastnost, že rodí první, druhý a sem tam i ten třetí, který vždycky vyhazujeme a necháváme jenom ty dva. Považujeme to zkrátka za naprosto dostačující množství. Tím se navíc stane, že nám to dokáže samo zkorigovat úrodu, aby se to pohybovalo okolo dvou kil. Necháme-li to dozrát do plné zralosti, je archiv zaručen. Víno v archivu potom připomíná vůní i chutí včelí plásty v době, kdy se stáčí med. To je ale pochopitelně pouze jedna z vlastností. Moje

27

doporučení tedy je nebát se toho vína a nechávat jej v archivu, ovšem pouze za předpokladů, o kterých jsem mluvil. Jinak mě nenapadá žádné slabší místo, ale ani žádné vysloveně výjimečné, zkrátka doporučuji chovat se k tomu jako k jinému vínu. Není to něco, co by potřebovalo mimořádný přístup tak jako třeba Tramín nebo Sauvignon.“ 9. Myslíte si, že vlastnosti jako ovocitost, svěžest a aromatické vlastnosti souvisejí s

terroir - umocňují se v této oblasti (Slovácko - respektive Blatnice)? “To terroir se projevuje především díky pozici, na níž se vinohrad nachází. Ale druhý takový aspekt, který zásadně ovlivňuje aspekt terroir, je druh použitých kvasinek při kvašení. My ze zásady nepoužíváme šlechtěné kvasinky, ale svoje vlastní. Vedlo mě k tomu takové moje vnitřní přesvědčení, že těch 500-600 let, co se tady v Blatnici pěstují hrozny a vyrábí víno, se zde určitě vyselektovala kvasinka, která je pro tuto lokalitu nejvhodnější. Nejsme přesvědčeni o tom, že by nám nějaká laboratoř v Austrálii nebo ve Francii udělala lepší kvasinku pro tuto lokalitu. Samozřejmě se v Blatnici používají i „cizí“ kvasinky, ale jistý problém je v tom, že jsou v podstatě dvě kategorie šlechtěných kvasinek. Jednak je to kategorie kvasinek, které nám dělají unifikovaná vína. To jsou ta uniformní a stále stejná, kdy člověk nerozezná, jestli pije Neuburg, „Vlašák“ nebo „Müllerku“. Zkrátka se jedná o typicky tuctové produkty. Druhý typ kvasinek naopak mění a podporuje určité vlastnosti své produkce, například vytváří aromatické látky nebo chuťové vjemy, a když to řeknu velmi zjednodušeně, dokáže z Burgundy udělat Sauvignon. My ovšem při výrobě nepoužíváme ani jeden z těchto typů kvasinek, ale máme vlastní, které jsme si izolovali s pomocí pana profesora Malíka z Vysoké školy v Bratislavě. S ním už ostatně spolupracujeme delší dobu. Dokonce máme u nich v databance určité typy blatnických kvasinek, které jsme si stačili sami vyzkoušet, a již několikrát se nám osvědčily. Konkrétně se jedná o dva z původních šesti typů kvasinek. Ale zpátky k tomu terroir. Do jaké míry by bylo víno odlišné, totiž nezáleží zdaleka jenom na terroir, ale třeba právě na tom, jakou by ten dotyčný vinař použil kvasinku, protože ta ovlivňuje výsledek skutečně významným způsobem. Bohužel. Kdyby použil tradiční kvasinky, takzvané autochtonní, z té dané lokality, bylo by to víno určitě odlišné. Důkaz poskytuje například Chardonay nebo v podstatě jakékoliv jiné víno, které je rozšířené po celé planetě. Stačí, abychom se napili totožného vína z Nového Zélandu, Argentiny, 28

Francie nebo Itálie, a rozdíl tam bude opravdu snadno rozpoznatelný. Obecně se tedy dá říci, že ty základní vlastnosti zůstanou ponechány, ale určitě se najdou nuance, ve kterých se to bude lišit. Vlastnost té odrůdy jako taková zůstane vždy stejná. Tedy abych to upřesnil, vlastnost zůstane stejná, ale bude vypadat trochu jinak. Někde může být více ovocitosti, jinde zase více minerality. V tomto ohledu už záleží na tom, kde je to posazeno. Ale například medovost a jiné vlastnosti tam zůstanou vždycky.“ 10. S jakým pokrmem by podle Vás nejvíce vynikla chuť tohoto vína?

“Jestliže to budeme dělat tak, jak to děláme my, tedy že to necháváme dozrát na vysoké cukr s tím, že považujeme ten zbytkový cukr ve víně jako přednost, tak pak to dobře ladí ke sladkým zákuskům, případně jako finále něčeho nebo jako přípitek při oslavách. Jiné by to ovšem bylo, kdybych ji sbíral v polovině září. Byl zde úplně jiný obsah cukru a celé víno by tím vypadalo kompletně jinak. Potom by se do té gastronomie dalo, myslím, bez problémů použít. Já ovšem tuto zkušenost nemám, a ti, co to mají vysazeno, v podstatě taky ne. Těch zkušeností s gastronomií je celkově málo, spíš bych řekl, že žádné. V tom je ten problém. Definovat, jakým způsobem by se to hodilo do gastronomie, by bylo pouze na teoretické úrovni, která by rozhodně nebyla podložená žádnou praxí. Podle mého názoru je toto víno solitérní. Není to běžné víno, které by mohlo zapadnout k nějakému jídlu.“ 11. Jaký procesem prošla Floriánka, než byla zapsaná do Státní odrůdové knihy?

“Samotný proces začíná tím, že je potřeba dodat minimálně 25 kusů sazenic do Oblekovic na zkušební místo, kde se testují všechny odrůdy. Všechno samozřejmě na vlastní náklad. Oni je tam následně vysázejí po boku celé škály různých odrůd. Zásadou přitom je, že se tam řeže na stejné množství oček, stříká se stejně, ošetřuje se stejně. Není tomu tak, že by se jedna odrůda ošetřovala osmkrát a druhá šestkrát. A pak se srovnává, jak ta odrůda obstála v porovnání s jinými. Jestli je citlivější, potřebuje víc postřiku nebo jestli by se některé mohly vyloučit, protože jsou odolnější. Toto sledování probíhá několik let s tím, že se z toho pak vyrábí víno. Při posuzování vína přijede komise, která ho zhodnotí. Výsledek je ten, že pokud jsou výroky hodnotících převážně kladné, může být zapsána do Státní odrůdové knihy. Tento zkušební cyklus však může trvat klidně až 8 let.“

29

12. Je možnost, aby se Florianka stala místní specialitou, jakou je zde například

Ryzlink rýnský? “Za tak krátkou dobu je těžké odhadnout, jak se to vyvine.“ 13. Získala odrůda Florianka i nějaké ocenění?

“Vyhrála nám soutěž středoevropských zemí, která se konala v Dunajské Stredě. Tuto soutěž pořádají slovenští Maďaři a je zvláštní v tom, že účastníky jsou všechny země, ve kterých žije nějaká maďarská menšina, což je prakticky celý středoevropský region. Pořádána je jednou za určitý čas, a my ji s Floriankou celou vyhráli. Bylo to zhruba před 56 lety a samozřejmě nás to velmi potěšilo. Pochlubit se ale můžeme například i tím, že když bylo kulaté výročí založení města Uherské Hradiště, nejsem si jist, ale myslím, že to bylo v roce 2005 750 let, vyhlásilo město takovou mini-soutěž a oslovilo několik vinařů, aby dodali nějaký vzorek. To proto, aby se vybralo nějaké víno na přípitek, jelikož měl přijet tehdejší prezident Václav Klaus s manželkou. Výběr byl z cca 40 až 50 vzorků, a volbou se nakonec stalo právě to moje víno z ročníku 2005.“ 14. Pořádáte nebo jste iniciátorem besed, jejichž tématem je právě Florianka?

“Ano, je pravda, že ti lidé, kteří o tom chtějí něco vědět, mi prostě zavolají. Když jich bývalo víc, svolil jsem i k tomu, aby přijeli do sklepa, a já jim o Floriance vyprávěl. Zároveň to ale určitě nebylo nějak cíleně, že bych něco organizoval a chtěl snad po nich peněžní příspěvek.” 15. Jaké máte zkušenosti s vínem ze zkoumané odrůdy?

“Jedině pozitivní. Je to vlastně víno, které je první prodáno. Nebo přesněji řečeno je to víno, které máme vyprodané dva roky dopředu. Nemusíme vědět, jaká bude odrůda nebo daný ročník, přesto je již většina naší produkce zamluvena. Toto víno slouží spíše pro reprezentativní účely nebo jako dárková kazeta. Jeden z mých hlavních odběratelů je generál brněnských hasičů právě proto, že mají patrona svatého Floriána. Každý rok mu prodávám zhruba 60 lahví.” 30

Interview s panem Ing. Milanem Bogarem Podle slov pana Bogara je vinohrad jeho koníčkem, kterému se věnuje už 50 let. Jeho koníček se pyšní výměrou 1,2 ha a o svém vinařství jeho majitel tvrdí, že je spíše rodinného charakteru. Víno vyrábí pouze ze svých hroznů a skladba jeho vinohradu je velmi

pestrá.

V

několika

ročnících

vyrábí

až

15

odrůdových

vín.

(http://www.vocblatnice.cz/vinari/11-voc-blatnice-vinarstvi/36-vinarstvi-milan-bogar)

1. Co Vás vedlo k výsadbě Florianky?

„V těch letech po revoluci nás pan profesor Kraus nabádal, abychom se snažili dělat přívlastková vína, která dosahovala vyšší cukernatosti než běžně pěstované odrůdy, které jsme byli zvyklí pěstovat. Proto jsem se rozhodl experimentovat a nasadil jsem Florianku, Děvín i Aurelius a můžu říct, že to byl krok správným směrem, jelikož tyto hrozny opravdu dosahují vyšší cukernatosti než třeba Ryzlink rýnský. Pravdou je, že jsem dřív odrůdu Florianka ani samostatně nemohl nevyrábět, myslím tím na začátku, spíše jsem ji přidával do směsí vín. 2. Jak dlouho pěstujete Florianku?

„Tuto odrůdu jsem vysadil v roce 1991. K pěstování můžu říct to, že v době, kdy byly dva nepříznivé mrazivé roky, obstála Florianka na jedničku. Poškozený byl například i Ryzlink rýnský, ale Florianka měla, dá se říct, skoro normální úrodu. Tím u mě rozhodně zabodovala.” 3. Jakou odrůdovou stavbu má Váš vinohrad a jak velkou část v ní zaujímá Florianka?

„Já mám řádově 5 tisíc keřů, z čehož může mít Florianka maximálně dvě procenta. V letech, než ji uznali jako povolenou odrůdu, šlo pouze o takové experimentování, proto jsem jí měl vysazeno tak málo. Tím myslím, že jsem ji v té době nemohl vyrábět jako lahvové odrůdové víno, jelikož ji ještě nikdo neznal.”

31

4. Je tato odrůda náročná na pěstování?

„Ani bych neřekl. Má zhruba stejnou náchylnost na Oidium jako Muller Thurgau. Dnes už ta náchylnost není takový problém. Vezmu-li totiž v úvahu například Sylvanské zelené a jiné odrůdy, jsou u všech podobné hodnoty.” 5. Jak dlouho vyrábíte víno z odrůdy Florianka?

„Odrůdově zhruba deset let. Ovšem lahvoval jsem ji pod názvem Morava.” 6. Jaké senzorické vlastnosti Vás zaujaly v chuti vína?

„Podle mě žádnou chuťovou zajímavost nemá. Já ji beru jako víno veltlínského typu, který kupříkladu u nás v Blatnici představuje jednu ze stěžejních odrůd. Je to více méně spíše taková vedlejší odrůda. Zajímavé ale je, že se skutečně líbí zákazníkům. Během akce, která probíhá v květnu a jmenuje se Putování po blatnických búdách, patří toto víno pravidelně k prvním prodaným. Dáno je to možná i tím, že tady v okolí není mnoho lidí, kteří jej vyrábějí. K dostání je pouze u pana Vojty Masaříka, u pana inženýra Vyskočila a u mě.” 7. Jaké jsou Vaše plány s touto odrůdou?

„Nijak převratné. Mě to vinařství jako takové baví a také se mi líbí mít velké množství odrůdových vín. Tím pádem jich mohu více nabídnout. Přikoupil jsem nějaké pozemky a letos na podzim plánuju Florianku vysadit, i když v mém věku sedmdesáti let už lidé většinou vinohrady nesadí. Ale co můžu dělat, když mě to prozatím baví?” 8. S jakým pokrmem by podle Vás vynikla chuť Florianky?

„Tak toto je trochu mimo mé znalosti. Já jsem vinař.”

32

9. Myslíte si, že má Florianka budoucnost?

„Ano, myslím si, že má. Je to takové neutrálnější víno. Já osobně mám raději sušší vína, ale protože ona má přece jen vyšší cukernatost, zapadá to dnešního trendu. Vína obsahující vyšší množství cukru jsou dnes hodně v oblibě.“

Interview s panem Ing. Stanislavem Vyskočilem Vinařství pana Vyskočila je dle jeho slov rodinným podnikem. Vinohrad mají vysázený až na 18 ha půdy Blatnice a blízkého okolí. Do jejich odrůdové skladby patří samozřejmě Florianka, ale mimo ni i klasické odrůdy anebo místní specialita Sylvánské červené, které bylo v Blatnici pěstováno v minulosti. Vína pana Vyskočila nelze zakoupit v obyčejném obchodě, ale spíše ve specializovaných prodejnách, jako jsou vinotéky a vinárny. Milovníci vína si ovšem mohou od pana Vyskočila objednat dle libosti přímo na jeho internetových stránkách. (http://www.vocblatnice.cz/vinari/11-voc-blatnice-vinarstvi/29-vinarstvi-vyskocil) 1. Co Vás vedlo k výsadbě Florianky?

„Odrůdu Florianku pěstujeme od roku 2005, ovšem v pokusné výsadbě v nepatrném množství padesáti keřů. To mě takhle těmi deseti lety potkal můj přítel Ing. Vojtěch Masařík, zeť šlechtitele Florianky Ing. Křivánka. Právě dával tuto odrůdu na uznání na ÚKZÚZ Znojmo a zůstalo mu oněch 50 sazenic. Byl jsem hodně k této odrůdě nedůvěřivý, co jiného ale také můžete čekat od rodičů, jimiž jsou Veltlínské červené rané a Muller Thurgau? Na jeho rozhodné doporučení jsem tento nový druh zkusil, a byl jsem pozitivně překvapen. Pro lepší časové rozložení sklizně jsem potřeboval ranou odrůdu, navíc hezky pitelnou, nemuškátovou, a to splňuje. V současné době jsme jedněmi z největších pěstitelů Florianky. Převážná část výsadby je ale bohužel ještě mladá, a tudíž nerodí. Všechna výsadba je ve viničních tratích blatnického katastru. Blatnice je známa především bílým vínem, vinice jsou orientovány především v ideálním jihozápadním směru.”

33

2. Jak dlouho Florianku pěstujete?

„Jak jsem již zmiňoval, od roku 2005, tudíž téměř 10 let.” 3. Jakou odrůdovou stavbu má Váš vinohrad a jak velkou část v ní zaujímá Floriánka?

„Viniční tratě se nacházejí v nadmořské výšce od 220 m do 320 m, půdy těžší, 48,94 severní šířky, což je rovnoběžka protínající cca např. Hustopeče, Čejkovice nebo Mušovská jezera pod Pálavou. Obhospodařujeme celkem 18 ha vinic, hlavní odrůdy jsou: Chardonnay, Rulandské bílé a šedé, Ryzlink rýnský (odrůdy zařazené do VOC Blatnice) modré hlavně Zweigeltrebe, velmi vhodné do těžších půd a dávající také velmi dobré Rosé. Florianku máme ve dvou částech. Jedna je vysazena v roce 2012 s počtem 585 keřů. Tato vinice je již plodná a víno se bude lahvovat někdy v dubnu 2015. Jedná se o trať zachovávající kyseliny ve víně s vyšším buketem. Druhá část byla vysazena v roce 2014, a to hned na dvou viničních tratích. První viniční trať se nazývá Stará hora, kde bylo vysázeno 1450 keřů. Druhá viniční trať se nazývá Kamenice a nachází se na ní 1320 vysazených keřů.” 4. Je tato odrůda náročná na pěstování?

„Odrůda Florianka není interspecifickou odrůdou, ale postačuje běžná ochrana proti chorobám (plíseň révová a padlí). Na zimní mrazy je překvapivě odolná, zřejmě dědictví po předcích – Ryzlinku rýnském a Tramínu. Proti živočišným škůdcům ji již mnoho let neošetřuji, používám biologické metody. Je ale poměrně náchylná na botritis, což většinou nevadí, když se sklízí v polovině září. V té době dosahuje běžně cukernatosti pozdního sběru až výběru z hroznů. Mým přáním je pozdní sběr na pěkné pitelné jemně aromatické víno. Ing. Masařík díky botritidě dělá i výběry z bobulí a pokusně i víno tokajského výběru.” 5. Jak dlouho vyrábíte víno z odrůdy Florianka?

„Odrůdu Florianku jsme sklízeli poprvé v roce 2007. Až do roku 2011 jsme si také vystačili s oněmi 50 keři, tedy v množství 50–80 litrů vína. Při množstevně vyrovnané 34

sklizni vždy dosáhla cukernatosti minimálně pozdního sběru. Dávám ji ochutnat při degustacích pro naše odběratele a vždy byla pro svůj příjemný buket (nemuškátový) líbivou chuť (nižší kyseliny a většinou při pozdním sběru zbytkový cukr od 6 g/l do 10 g/l) přijata velmi pozitivně. Ve výběru z hroznů se samozřejmě obsah zbytkového cukru zvyšuje. 6. Jaké jsou Vaše plány s touto odrůdou?

„Odrůdu Florianka bych chtěl mít jako důležitou odrůdu pro ranou sklizeň v množství cca 10%–15% ve výsadbě a sklízet převážně v jakosti pozdního sběru, kdy vynikne příjemné aroma a chuť tohoto vína. Chtěl jsem ji vysazovat i dříve, ale nedařilo se mi vypěstovat dostatek sazenic. Je však potřeba mít na paměti, že je to odrůda vhodná především do těžších vodozdržných půd. V lehkých půdách ztrácí dřevo, a plodonosné dřevo příliš brzy dozrává. Mívá zde též problém s příliš nízkým obsahem kyselin. Proto i při prvním uznávacím řízení v letech snad sedmdesátých (to ví Ing. Masařík) nebyla uznána pro špatnou plasticitu – nedařilo se jí ve všech vinařských oblastech.” 7. Myslíte si, že má odrůda Florianka budoucnost - jaké má výhody a případně

nevýhody oproti jiným odrůdám? „Florianka jistě nebude masově rozšířenou odrůdou, její budoucnost vidím jako doplnění sortimentu o jistou zvláštnost. Doufám, že především pro náš vinařský region, kam patří. Nejen z pěstitelského hlediska, ale i pro kvalitu vína, jí nevyhovují lehké půdy.“ 8. Myslíte si, že její vlastnosti jako ovocitost, svěžest, medové tóny a aromatické

vlastnosti souvisí s terroir - umocňují se v této oblasti (Slovácko respektive Blatnice)? „Florianku jsem měl možnost ochutnat pouze z Blatnice a pak z Polešovic. Tato vína byla svým výrazem podobná ovocitá, medová. Jistě, jsme od sebe kousek. Z jiných míst jsem neměl možnost ochutnání (a ani ji tam nepěstují), ale pouze se domnívám, že i v odpovídajících půdních podmínkách Znojemska a případně Čech by mohla mít podobné chuťové vlastnosti. Pokud vím, tak se díky iniciativě Ing. Masaříka pěstuje pouze v Polešovicích a v Blatnici. Její výhodou, ale zároveň nevýhodou je rané zrání. V teplotně 35

průměrných ročnících se sklízí v polovině září, tedy dozrává v době, kdy je již v noci o něco chladněji, čímž má víno krásné ovocité svěží tony. Bohužel v letech teplých snadno přezraje a odbourá se jí příjemná kyselina. Není tedy rozhodně vhodná do nižších nadmořských výšek (Velké Pavlovice, Velké Bílovice), kde jsou v době jejího dozrávání teplé noci.“

Interview s panem Vaďurou Pan Vaďura pochází z Polešovic a jeho rodinné vinařství, založené v roce 1992, spadá do katastru této obce rovněž. Jelikož v začátcích neměli dostatek vinic, hrozny spíše vykupovali od menších vinařů. Nyní vlastní vinice o výměře 8,5 ha. Odrůdová skladba vinařství je opravdu bohatá. Patří do ní např. Aurelius, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Muškát moravský, Tramín červený, Frankovka, Rulandské šedé aj. Červená vína nechává zrát v barikových sudech. Disponuje třemi vinnými sklepy v Polešovicích a ve svém vinařství pravidelně pořádá řízené degustace. (http://www.vinovadura.cz/index.html) 1. Co Vás vedlo k výsadbě Floriánky?

„Odrůda byla vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanci v Polešovicích a my se snažíme mít v sortimentu všechny odrůdy zde vyšlechtěné, které nabízíme je jako místní „speciality.“ 2. V jakých zeměpisných šířkách se nachází Váš vinohrad a co je pro něj typické?

„Vinice máme v Polešovicích v nadmořské výšce kolem 250 metrů nad mořem, orientace na jihozápad, jih a jihovýchod, půda hlinitopísčitá.” 3. Jakou odrůdovou stavbu má Váš vinohrad a jak velkou část v ní zaujímá Florianka?

„Vedení střední rýnsko-hesenské, spon 2x1 m, odrůda Floriánka prozatím 200 keřů.” 4. Je tato odrůda náročná na pěstování?

„Ne, odrůda vyžaduje standardní přístup.” 36

5. Měl jste již možnost sklízet tuto odrůdu?

„Ano, asi 4 ročníky. Floriánka při sklizni dosahuje vysoké cukernatosti, běžný výběr z hroznů, lze z ní tedy vyrábět vysoce jakostní vína s chutí přecházející až do vanilky či skořice.” 6. Jaké jsou Vaše plány s touto odrůdou?

„Letos, v dubnu 2015, budeme vysazovat dalších 2000 keřů Florianky.” 7. Myslíte si, že odrůda Florianka má budoucnost?

„Myslím, že do všech vinařských oblastí Moravy se masově rozšiřovat nebude, ale v našem okolí určitě ano. Výhody – vysoká jakost vína, dobrá odolnost proti houbovým chorobám, běžná náročnost na zelené práce. Nevýhody – takových „nových“ odrůd se v poslední době objevila celá řada, a pokud chtějí vinaři vysazovat něco nového, obracejí se raději k odrůdám odolnějším proti houbovým chorobám jako Hibernal nebo Solaris.”

Interview s panem Ing. Václavem Cíchou Tradice tohoto rodinného vinařství sahá až do 18. století. Pěstování révy vinné a výroba vína se řídí historickými vědomostmi, ovšem za použití moderních technologií. Specializují se především na výrobu přívlastkových, ledových a slámových vín s charakterem terroir Blatnice pod Sv. Antonínkem. Jako jedno z mála vinařství používají při výrobě vína své vlastní autochtonní kvasinky. Odrůdová skladba pana Cíchy je opravdu velmi pestrá. (http://www.vocblatnice.cz/vinari/11-voc-blatnice-vinarstvi/31-vinarstvi-rodiny-cichoviing-vaclav-cicha)

1. Co Vás vedlo k výsadbě Floriánky?

„Její raná zralost, vysoká cukernatost a odrůda, při jejímž vzniku a uznání stál pan inženýr Masařík.” 37

2. V jakých zeměpisných šířkách se nachází Váš vinohrad a co je pro něj typické?

„Půdy jsou zde kamenité, s velkým obsahem jílu a vápence.” 3. Jakou odrůdovou stavbu má Váš vinohrad a jak velkou část v ní zaujímá Florianka?

„Používáme střední vedení a tato odrůda zaujímá u nás cca 5% rozlohy našich vinic.” 4. Je tato odrůda náročná na pěstování?

„Doufám, že není. Máme ji vysazenou teprve rok, takže vlastní zkušenosti nám ještě chybí.” 5. Jaké senzorické vlastnosti (vzhled, vůně, chuť) vína Vás při ochutnávce Florianky

zaujaly? „Vlastní víno zatím nemáme, ale z toho, co jsem zatím měl možnost vyzkoušet, se jedná o medové víno s tónem botritis cinera, protože odrůda dosahuje vysoké cukernatosti.” 6. Jaké jsou Vaše plány s touto odrůdou?

„Sklízet ji při vysokých cukernatostech a dělat z ní vína podobná ledovým a slámovým.” 7. S jakým pokrmem by podle Vás nejvíce vynikla její chuť?

„Dle mého názoru by nemusela být špatná k dobré husí paštice nebo k dezertu.”

8.

Myslíte si, že má odrůda Florianka budoucnost, jaké má výhody a případně nevýhody oproti jiným odrůdám? „Myslím, že ano, protože má název jako naše viniční trať, ve které ji máme nasazenou, a také se jedna o odrůdu s blatnickými kořeny, což je unikátní a jedinečné. Její rozšíření nebude masivní, proto je budoucnost velká.”

38

2.3.

Zpracování a vyhodnocení dotazníků

Další výzkum byl proveden pomocí anonymních dotazníků, které byly určeny pro laickou veřejnost. Polovinu dotazníků jsem rozdala mezi žáky VŠH a druhou polovinu jsem umístila na internetový portálu survio.com, kde na otázky mohli odpovídat respondenti jak z České republiky, tak i ze zahraničí za předpokladu, že rozumí česky. Odpovědi jsem získala od celkem 103 respondentů. Dotazování proběhlo v období sedmi dnů od 23. 3. 2015 až do 29. 3. 2015. Po ukončení dotazování jsem obě poloviny zpracovala do jednoho výstupu. Vyhodnocení otázky číslo 1 Na otázku: „Upřednostňujete víno před jinými alkoholickými nápoji?“ odpovědělo 57 respondentů Ano, zbylých 46 označilo odpověď Ne.

Vyhodnocení otázky číslo 2 Na otázku: „Jak často pijete víno?“ odpovědělo nejvíce, tj. 42 respondentů, několikrát měsíčně, těsně za tím několikrát týdně odpovědělo 29 respondentů, výjimečně a několikrát ročně odpovědělo totožně u obou možností 16 respondentů. Graf 1 - vyhodnocení otázky číslo 2

39

Vyhodnocení otázky číslo 3 Na otázku: „Jaká vína preferujete?“ odpovědělo nejvíce respondentů bílá, 21 respondentů zvolilo odpověď červená, 17 respondentů růžová a poslední sekty/šumivá zvolilo 14 respondentů. Odpověď likérová a ostatní nebyla označena vůbec. Graf 2 - vyhodnocení otázky číslo 3

Vyhodnocení otázky číslo 4 Na otázku: „Z hlediska obsahu cukru preferujete?“ nejvíce respondentů, tj. 37, preferovalo polosuché, jako odpověď suché zvolilo 29 respondentů, polosladké má v oblibě 20 respondentů a nejméně oblíbené bylo sladké se 17 respondenty. Graf 3 - vyhodnocení otázky číslo 4

40

Vyhodnocení otázky číslo 5 Na otázku: „Preferujete při výběru bílého vína určitou odrůdu?“ odpovědělo 55 respondentů Ne. Vyhodnocení otázky číslo 6 Na otázku: „Pokud ano, uveďte jakou.” byla nejvíce oblíbená odrůda Chardonay se 14 odpověďmi, jako druhá nejoblíbenější odrůda byla Rulandské šedé s 10 odpověďmi, Rulandské bílé mělo v oblibě 5 respondentů, dále pak Muškát moravský měli v oblibě 4 respondenti a Ryzlink rýnský 3 respondenti. Sauvignon a Irsai Oliver bylo oblíbené u 2 respondentů a odrůdy Pálava, Ryzlink vlašský, Tokaj, Muller Thurgau, Kerner, Aurelius a Veltlínské zelené mělo v oblibě po jednom respondentovi. Graf 4 - vyhodnocení otázky číslo 6

Vyhodnocení otázky číslo 7 Na otázku: „Vybíráte si víno z Moravské vinařské podoblasti?“ odpověděla nadpoloviční většina, tj. 54 respondentů, Ano.

Vyhodnocení otázky číslo 8 Na otázku: „Pokud ano, z jaké podoblasti?“ Byl největší počet hlasů, 27, pro oblast Mikulovská. Druhá nejčastější odpověď byla Slovácká se 16 hlasy, 10 lidí odpovědělo Velkopavlovická a pouze jeden člověk označil za odpověď Znojemská.

41

Graf 5 - vyhodnocení otázky číslo 7

Vyhodnocení otázky číslo 9 Na otázku: „Z hlediska kvality upřednostňujete?“ odpovědělo 28 respondentů Víno jakostní. Víno s přívlastkem mělo odpovědí 26. Víno originální certifikace upřednostňuje 19 respondentů, Jinou odpověď zvolilo 11 respondentů. Víno dle terroir zvolilo 10 respondentů a nejméně odpovědí, 9, mělo Víno zemské. Graf 6 - vyhodnocení otázky číslo 9

Vyhodnocení otázky číslo 10 Na otázku: „Máte rádi vína svěží a ovocitá (např. chuť jablek, citrusů)?“ odpovědělo 64 respondentů Ano, 29 je nemá rádo, proto odpověděli Ne a celkem 10 lidí označilo Jinou odpověď, tudíž mohou mít rádi svěží vína, ale ovocitost ne, anebo naopak.

42

Vyhodnocení otázky číslo 11 Na otázku: „Jaká je podle Vás adekvátní cena za víno v kategorii výběr z hroznů daného ročníku s objemem láhve 0,5 litru?” Odpovědělo nejvíce respondentů variantu 250-299 Kč, cenu 200-249 Kč označilo 22 respondentů, cenu 300-349 Kč označilo 17 respondentů a nejvyšší možnou cenu 350-400 Kč označilo 5 respondentů. Graf 7 - vyhodnocení otázky číslo 11

Vyhodnocení otázky číslo 12 Na otázku: „Pijete nebo jste vyzkoušeli párovat víno s vyšším obsahem cukru k dezertu?“ odpovědělo 63 respondentů Ne, zbylých 40 označilo odpověď Ano.

Vyhodnocení otázky číslo 13 Na otázku: „Víno vybíráte dle?“ odpovědělo 32 respondentů doporučení. 28 respondentů vybírá víno podle země či místa původu a 27 respondentů ovlivňuje při výběru odrůda. Jen malá část, tj. třináct respondentů, se nechává ovlivnit cenou a tři respondenti zvolili jinou odpověď.

43

Graf 8 - vyhodnocení otázky číslo 13

Vyhodnocení otázky číslo 14 Na otázku: „Kde nakupujete víno nejčastěji?“ odpovědělo padesát respondentů vinárna, vinotéka. 37 respondentů označilo odpověď obchod (supermarket, hypermarket), pouze 6 respondentů kupuje víno on-line a jinou odpověď označilo 10 lidí. Graf 9 - vyhodnocení otázky číslo 14

Vyhodnocení otázky číslo 15 Na otázku: „Vaše pohlaví?“ odpovědělo 61 respondentů žena, zbylých 42 respondentů odpovědělo muž.

44

Vyhodnocení otázky číslo 16 Na otázku: „Váš věk?“ odpovědělo nejvíce respondentů, tj. 79, 18-26 let, 9 respondentů odpovědělo 27-35 let, 36-45 let a 46-59 let odpovědělo totožné množství 6 respondentů a odpověď 60 let a více byla označena třemi responenty. Graf 10 - vyhodnocení otázky 16

Vyhodnocení otázky číslo 17 Na otázku: „Z jakého kraje pocházíte?“ odpovědělo ze 103 respondentů 20 z Jihomoravského kraje. Následovala odpověď Praha nebo Zlínský kraj, kterou označilo 13 respondentů, dále byl Středočeský kraj se 12 odpověďmi. Pardubický kraj označilo 5 respondentů a dále se umístily Liberecký, Královehradecký a Olomoucký kraj se čtyřmi respondenty. Plzeňský a Ústecký kraj označili 3 respondenti. 10 respondentů pocházelo ze Slovenské republiky.

45

Graf 11 - vyhodnocení otázky číslo 17

2.4.

Výsledky průzkumu

Florianka Všechny otázky, které jsem vinařům během interview pokládala, byly zaměřeny na odrůdu Florianka. Na otázku, proč danou odrůdu vysadili, mi dva z nich odpověděli, že šlo spíše o pokus a experimentování s něčím novým. Jeden vinař ji vysadil z důvodu jejích dobrých vlastností během dozrávání hroznů a odpovědí dalšího vinaře bylo, že jeho důvodem bylo, že tato odrůda byla vyšlechtěna v Polešovicích, odkud on sám pochází. Všichni vinaři ji mají vysazenou v menším množství, dva z nich plánují její rozšíření a jeden tak učinil na jaře 2014. Čtyři vinaři se mohou chlubit tím, že tuto odrůdu měli již možnost sklízet a zpracovat na vlastní víno, zbylý pátý vinař ji má vysazenou velmi krátce. Na tom, že tato odrůda není náročná na pěstování a nepotřebuje žádnou speciální péči, se shodli všichni vinaři. Jedním z vinařů bylo zmíněno, že může trpět na nemoc Oidium, dva vinaři potvrdili, že může při dozrávání trpět na plíseň šedou Botrytis, která ale podle nich není na škodu a dává tak možnost vyrábět vína tokajského stylu, ovšem pouze v omezeném množství. Budoucnost Florianky hodnotí téměř všichni kladně. Z toho důvodu, že odrůda byla uznána teprve před pěti lety a není zase tolik známá, jsem volila v dotazníku pro laickou veřejnost otázku, která se týkala chuti Florianky. Nadpoloviční většina respondentů odpověděla, že mají rádi svěží a ovocitá vína, což je dobrým předpokladem pro její budoucnost.

46

Styl Na otázku, jaká vína dotazovaní preferují, odpovědělo padesát jedna respondentů bílá. Dále mne zajímalo, zda při výběru tohoto vína upřednostňují určitou odrůdu, ale převážná většina odpověděla, že nikoliv. Pokud respondenti preferovali při výběru bílého vína určitou odrůdu, byly těmi nejvíce oblíbenými odrůdy Chardonay, Rulandské šedé, Tramín červený, Rulanské bílé, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Další zmíněné odrůdy byly zastoupeny jedním, maximálně dvěma respondenty. Z hlediska kvality vína upřednostňují respondenti víno jakostní, pak víno s přívlastkem a na třetím místě byla vína originální certifikace. Z hlediska obsahu cukru bylo dle mého výzkumu nejvíce oblíbené víno polosuché. Prodejnost a oblíbenost Na oblíbenost této odrůdy jsem se ptala vinařů a všichni ti, kteří ji vyrábějí a pocházejí z Blatnice pod Sv. Antonínkem, se shodli na tom, že během akce pořádané v Blatnici, kdy jsou otevřeny vinné sklepy a je možná ochutnávka vzorků, je toto víno mezi prvními prodanými. Ovlivněno je to ovšem tím, že ji v obci vyrábí pouze tři vinaři a je zde raritou. Proto lidé, kterým chutná a znají ji, vědí přesně kam jít. Jeden z udržovatelů vinice ji má dokonce zamluvenou už na rok dopředu. V dotazníku jsem položila dvě otázky, které byly postaveny na prodejnosti. Mým cílem bylo zjistit, kde spotřebitelé víno nejčastěji nakupují. Téměř polovina respondentů si víno pořizuje buď ve vinotéce, nebo vinárně, druhá nejpočetnější odpověď byl nákup v supermarketu nebo hypermarketu. Téměř deset procent respondentů označilo jinou odpověď, což mohlo znamenat, že si buď víno kupují přímo u vinaře, nebo si jej vyrábějí sami. Pouze šest procent si potom víno objednávalo on-line. Dalším mým cílem bylo zjistit, co ovlivňuje respondenty při samotné koupi vína. Respondenty nejvíce ovlivní doporučení buď od známého, nebo sommeliera, dvacet sedm procent se nechá ovlivnit tím, odkud víno pochází, dvacet šest procent vybírá víno podle odrůdy a nejméně respondentů vybírá víno podle ceny. V dotazníku padla i otázka, jakou cenu by byli ochotni respondenti zaplatit za víno v kategorii výběr z hroznů s objemem lahve 0,5 litru. Téměř čtyřicet procent respondentů označilo cenu v rozmezí 250-299 Kč. Dvacet dva respondentů by si klidně připlatilo za toto víno a bylo by ochotno zaplatit i cenu v rozmezí 300-349 Kč. Pouze deset procent respondentů by bylo ochotno za toto víno zaplatit cenu nejvyšší možnou v rozmezí 350-400 Kč. 47

Enogastronomie „Enogastronomie – snoubení vína s pokrmy, souvisí s kulturou, která se vyvíjí a proměňuje působením okolních vlivů a trendů. Slovo enogastronomie se rozšířilo z Itálie, kde označuje harmonické snoubení vín a pokrmů. ... V současnosti existují dva základní principy pro snoubení vín s pokrmy. První spočívá ve splynutí pokrmu s nápojem s cíleným vytvořením harmonie – víno je partnerem pokrmu, nemůže tedy překazit jeho chuť (a naopak). Druhý princip využívá kontrastu – víno je s pokrmem v protikladu. Toto pravidlo lze uplatňovat, máme-li chuť experimentovat. Cílem obou principů je vzájemné působení smyslů k vytvoření očekávaných zážitků (buď půjde o zjemnění až utlumení chuti nebo naopak umožnění vzájemné podpory obou složek).“ (PAVLOUŠEK, P.; BUREŠOVÁ, P.; 2015, s. 119-120) Snoubení vína s pokrmem u nás není příliš rozšířeným trendem, díky vlivu internetu, cestování a poznávání nových kultur se i my Češi vzděláváme a pomalu ale jistě s začínáme zkoušíme nové věci a možnosti i v enogastronomii. Florianka je víno s vyšší cukernatostí a její chuť by vynikla s dezertem, který by ovšem nesměl být sladší než ona sama, aby mohlo jít o harmonické spojení. Skvěle by mohla doplnit hlavní chod Foie gras, anebo by také mohla být příjemným osvěžením při konzumaci husí či kachní paštiky namazané na čerstvém pečivu. V interview s vinaři jsem měla i jednu otázku spojenou s enogastronomií. Zajímalo mne, s jakým pokrmem by podle nich mohla vyniknout chuť Florianky. Na tuto otázku mi byl schopen odpovědět pouze jen vinař. Na základě nastudované literatury jsem položila i v dotazníku otázku, jestli mají respondenti zkušenosti s párováním vína s vyšším obsahem cukru k dezertu. Odpověď nadpoloviční většiny byla záporná, ale i přesto téměř třicet devět procent respondentů tuto kombinaci ochutnalo.

48

3.

NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě interview s vinaři a dotazníkového šetření doporučuji tyto návrhy. Můj první návrh by byl, aby se odrůda Florianka dostala do povědomí širší veřejnosti. Mohla by být uvedená v turistických nebo reklamních brožurkách o Blatnici nebo Slovácké podoblasti. Zmíněna by zde mohla být jako místní specialita a rarita. Domnívám se, že pokud by byla prezentována tak, že to není žádná masově rozšířená odrůda, ale spíše se v ní zrcadlí vlastnosti daného místa pěstování (Slovácká oblast, či přímo Blatnice) mohla by mít velký potenciál. Oslovit a nalákat by to mohlo ty lidi, kteří rádi experimentují a rádi objevují nové věci. Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že při výběru vína se většina nechává ovlivnit doporučením například od známého. Proto si myslím, že i pouhou “šeptandou” mezi lidmi, kteří by ji ochutnali, by se zvýšilo povědomí o ní. Můj druhý návrh - právě proto, že jde i o velmi chuťově zajímavou odrůdu, navrhovala bych, za příznivých okolností dobrého ročníku, vyrobit víno v kategorii výběru. Například botrytický sběr, tedy víno v kategorii Výběr z cibéb. Pokud by nastala ta situace a nenašla by si koncové zákazníky například v oblasti, kde by daný vinař působil zaměřila bych se spíše na velká města. Vhodným městem by podle mě byla Praha, kde by se mohla domluvit spolupráce s luxusnějšími hotely nebo restauracemi, které by měly zájem toto víno odebírat. Důvod, proč bych volila Prahu vyplývá z toho, že při analyzování tištěných dotazníků právě ti respondenti pocházející z Prahy a blízkého okolí nejčastěji odpovídali kladně na otázku párování vína s dezertem, a právě na to bych sázela. Praha je plná možností a příležitostí i přesto, že je zde velká konkurence. Pokud, ale toto víno bude dobře vyrobeno a najde si zde své příznivce mohlo by mít velmi dobrou budoucnost. Můj třetí návrh by se týkal toho, že pěstování této odrůdy bych doporučila těm vinařům či pěstitelům, kteří s pěstováním révy a vinohradem mají základní zkušenosti. Ve svém návrhu vycházím z toho, že tato odrůda roste kolmo vzhůru a proto s ní není tolik práce při zastrkování v porovnání s jinými odrůdami, které naopak mohou růst příliš bujně. Tato odrůda je středně odolná vůči plísni révové, taktéž středně odolná vůči napadení nemocí Oidium. Díky tomu, nemusí být přehnaně ošetřována chemickými přípravky, pouze v tom případě, kdy to bude nevyhnutelně nutné. Těmto nebo tomuto vinaři bych doporučila, aby své vinice vedl na jednom kmínku jeden tažeň s počtem oček mezi šesti až osmi. S tímto 49

postupem se nemusí již provádět redukce a dané množství na hlavu bude výnosné a dostačující. Půda by pro tuto odrůdu byla nejvhodnější těžší, jílovitá nebo kamenitá. Nejlépe půda, která by dobře držela vodu. Nikoliv však písčitá, kde by mohla odrůda trpět suchem. Můj další návrh by se týkal toho, že tuto odrůdu bych doporučila a nabízela pěstitelům, jejichž vinohrad postihují silné zimní mrazy a to právě z toho důvodu, že tato odrůda se několika vinařům osvědčila a je odolná proti mrazu. Mým pátým návrhem by bylo zkusit zařadit víno z příznivých ročníků do archivu a sledovat, jak by se jeho chuť měnila s přibývajícími roky. Mohlo by se zde zkoumat, v jaké míře se v chuti umocňují medové tóny, nebo naopak jak se bude měnit a vyvíjet ovocitost. Domnívám se, že pokud byly výsledky pozitivní, s ohledem na správný technologický postup, mohl by vinař, který by se touto cestou vydal, stát velmi vyhledávaným. Můj šestý návrh by se týkal enogastronomie. Snoubení vína s gastronomií umožňuje vyniknutí chutí různých vín s pokrmem. Jak dokládá nesčetné množství výzkumů každodenní konzumace vína v malém množství je zdraví prospěšné. Tento návrh bych zaměřila spíše na laickou veřejnost a předvedla jim, jak může chuť určitého pokrmu vyniknout, pokud je k němu vybráno vhodné víno. Mým nápadem by bylo uspořádat akci s názvem například “Enogastro festival”, který by právě lidem ukázal, jaké víno je vhodné k určitému typu pokrmu. Celou akci bych rozdělila na okruhy - předkrmy, ryby (tuňák, losos, pstruh, mořské plochy aj.), masa ( hovězí, vepřová, telecí a jehněčí), drůbež (kuře, husu, kachnu a krůtu), zvěřinu (bažant, zajíc, srnec, divočák) potom sýry (kozí, smetanový, plísňový, tvrdý, uzené, goudu nebo třeba i olomoucké tvarůžky) a čokoláda. Jako poslední by mohla být sekce s dezerty, kde by právě mohla svou chutí vyniknout a zaujmout potencionální zákazníky Florianka. Dezert bych k ní volila jemný a lehký, ovšem ne příliš sladký. Každý výše zmíněný okruh by měl své oddělené stanoviště, aby se nemohly snoubit vůně odlišných pokrmů a ovlivnit tak chutě a celkový požitek návštěvníků. Jídla, která by se zde připravovala by mohla být jak z české gastronomie, ale nebála bych se zakomponovat sem i jiné kuchyně světa. Připravila by vždy malou degustační porci nějakého druhu pokrmu a k němu vhodné víno, taktéž v malém degustačním objemu. Jako platidlo bych zde zavedla TOLARY - ty by představovaly symbolické mince a měly by určitou hodnotu. 50

Tyto tolary by si návštěvníci mohli zakoupit v pokladně při vstupu. Jednotlivá jídla by byla naceněna např. od 1 do třeba 10 tolarů s ohledem na cenu surovin v dané porci. Po vyčerpání tolarů by byla možnost opětovného zakoupení na pokladně. Z toho důvodu, že v Praze i v Brně podobné festivaly již existují, zaměřila bych se spíše vyloženě na jižní Moravu anebo město Ostrava. K jídlu by zde byla podávána výhradně moravská, potažmo česká vína, aby veřejnost zjistila, jaké poklady jsou schopni naši vinaři vyrobit. K tanci a poslechu by mohla festival doprovázet cimbálová muzika a také by mohla být vytvořena malá pódia, na kterých by mohly vystupovat folklorní kroužky z celé oblasti Hané. Samozřejmě v rámci realizace by bylo potřeba celou akci doladit do detailů. Dále se domnívám, že velkou příležitostí by pro odrůdu Florianka bylo, kdyby během konání food festivalů (např. Ve výše zmíněné Praze či Brně) měla tu možnost zazářit mezi ostatními víny. Každoročně jsou to velmi navštěvované a oblíbené festivaly v očích veřejnosti. Jsem přesvědčena, že by si zde našla hodně obdivovatelů, kteří by se k ní rádi vraceli.

51

ZÁVĚR Téma - Vývoj nově vyšlechtěných odrůd révy vinné jsem si zvolila z toho důvodu, jelikož pocházím právě z Blatnice pod Svatým Antonínkem, kde se nachází udržovací vinice této odrůdy. Proto je mi tato oblast Slovácka velmi blízká. Díky šlechtění odrůd vznikají odrůdy s vyšší jakostí, odolné vůči nemocem nebo také škůdcům. Šlechtění tedy přispívá jednak ke snižování nákladů, ale také k ochraně životního prostředí. Díky tomu nemusí být réva vinná chemicky ošetřována - což může vést k ekologickému vinohradnictví.

V analytické části jsem se zaměřila na svůj cíl - zda má odrůda Florianka potenciál pro uplatnění v gastronomii. Analýza byla provedena na základě rozhovoru s vinaři a dotazníku pro veřejnost. Z rozhovorů jsem zjistila, že tato odrůda je odolná vůči zimním mrazům, nemá specifické požadavky na pěstování a také, že dozrává do vysoké cukernatosti. Díky tomu lze vyrábět výběrová vína. Cílem pana Ing. Křivánka , šlechtitele této odrůdy, bylo vytvořit odrůdu, která by v našich zeměpisných šířkách dozrávala do vysoké cukernatosti, aby bylo možné vyrábět víno podobné ledovému vínu, ale byl přeskočen obtížný technologický proces, jehož podmínkou je kvalitní sklizeň daného roku. A to se mu podařilo. Navíc se v její chuti a vůni projeví ovocité a medové tóny s lehkou kyselinkou. Díky své chuti by nejlépe vynikla buď s dezertem, nebo naopak k paštice z husích či kachních jater. Z dotazníkového šetření veřejnosti jasně vyplynulo, že není příliš rozšířeno párovat víno s dezertem. Proto na této zkutečnosti je nutné ještě zapracovat a seznámit s tím veřejnost - například pořádáním různých akcí s gastronomickou tématikou, kde by byly poučeni jaké víno k jakému druhu jídla. Odrůda Florianka byla uznána teprve v roce 2010, proto jsem nepředpokládala, že by ji respondenti znali. Má otázka v dotazníku se tedy zaměřila spíše na její chuť. Převaha kladných odpovědí jasně vypovídá o tom, že i přesto, že ji lidé neznají její chuť by se jim zamlouvala.

V návrhové části jsem uvedla uspořádání „Enogastro festivalu”. Místo konání bych navrhovala buď Ostravu nebo jižní Moravu. Toto stanovisko zaujímám z toho důvodu, že během zpracování tištěných dotazníků, kde většina respondentů pocházela z Prahy a blízkého okolí odpovědělo, že vyzkoušeli či párují víno s dezertem. Dotazníky, které byly 52

vyvěšeny na internetovém portále, měly většinový podíl respondentů pocházející právě z Moravy (Brno, Zlín, Uherské Hradiště apod.). Myslím si, že v této oblasti jsou lidé ještě poněkud konzervativní a bojí se zkoušet nové věci. To se týkalo i samotných vinařů, kteří mi na snoubení odrůdy Florianky s nějakým pokrmem většinou neuměli odpovědět s výjimkou jednoho vinaře. Další z návrhů byl směřován na vinaře. Při napadení hroznů šedou plísní (botrytidě) bych neošetřovala vinice chemickými postřiky, ale naopak bych toho využila. Vsadila bych na kvalitu, nikoliv kvantitu a vyráběla vína v kategorii - Výběr z cibéb. Toto víno bych se dále snažila uplatnit v Praze. Jak jsem již zmínila výše - díky oblíbenosti místních obyvatel párovat vína s dezertem. Zde bych se pokusila domluvit spolupráci s luxusnějšími restauracemi nebo hotely. Podle mého mínění by zde odrůda Floriánka mohla najít potencionální milovníky.

Hypotéza, kterou jsem si určila na začátku analytické části se potvrdila. Pravdou je, že terroir Slovácka je velmi vhodné pro pěstování této odrůdy. Vína vyrobená z této odrůdy pocházející jak z Blatnice tak i z Polešovic jsou chuťově téměř shodné. Důvodem, proč je tato hypotéza potvrzena je i fakt, že půdní profil této oblasti je převážně složen z těžkých hlinito-jílovitých půd, které dobře drží vodu, což odrůdě prospívá. Bakalářská práce na téma Využití nově vyšlechtěných odrůd révy vinné byla pro mě velkým přínosem. Obohatila jsem si znalosti v oblasti pěstování révy vinné, šlechtění révy vinné a mimo jiné i v tom, co je specifické pro odrůdu Florianka.

53

LITERATURA Dějiny vinařství na Moravě: sborník příspěvků z konference, uspořádané ve dnech 16.-17. září 2004 ve Slavkově u Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2005, 240 s., [4] s. barev. obr. příl. Publikace Moravského zemského archivu v Brně. ISBN 80-869-3108-0

HENN, Carsten Sebastian. Víno: rychlokurz v 10 sklenkách. České vyd. 1. Praha: Vašut, 2006, 95 s. ISBN 80-723-6399-9

KRAUS, Vilém, Zuzana FOFFOVÁ, Bohumil VURM a Dáša KRAUSOVÁ. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, ©2005-©2008., 2 v. ISBN 80-86767-00-0

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Situační a výhledová zpráva: RÉVA VINNÁ A VÍNO. Praha, 2014, 66 s. ISBN 978-80-7434-176-2

PAVLOUŠEK, Pavel. Encyklopedie révy vinné. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008, 316 s. ISBN 978-80-251-2263-1

PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 104 s., [16] s. barev. obr. příl. Česká zahrada. ISBN 978-80-247-2787-5

PAVLOUŠEK, Pavel. Praktické poznatky k odrůdě Florianka. Vinařský obzor: Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hodpodářství a obchod vínem /. Velké Bílovice: Svaz vinařů České republik, 2013, 106/2013, č. 9

PAVLOUŠEK, Pavel a Pavla BUREŠOVÁ. Vše, co byste měli vědět o víně: --a nemáte se koho zeptat. 1. vyd. Praha: Grada, 2015, 140 s. ISBN 978-80-247-4351-6

54

ŘEZNÍČEK, Vojtěch, Petr SALAŠ a Jan LUŽNÝ. České osobnosti výzkumu a šlechtění okrasných, ovocných rostlin a révy vinné ve XX. století. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 2002, 208 s. ISBN 80-715-7637-9

SUK, Miloš a Jan STEHLÍK. Geologie a víno. Ilustrace Jan Steklík. Brno: Nadace Litera, 1995, 68 s. ISBN 80-702-8067-0

ŠTARHA, Ivan. VINAŘSKÝ FOND ČESKÉ REPUBLIKY. Historie vinařství na Moravě: Pohled do archivních pramenů. Brno, 2004, 22 s

55

Internetové zdroje How to Pair Wine with Dessert [online]. 2013 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Odrůdy bílých vín [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Odrůdy červených vín [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

THE BEST WINE MATCHES FOR LUXURY FOODS [online]. 2007 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Vinařská oblast Morava [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Vinařství Milan Bogar [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Vinařství rodiny Cíchovi – Ing. Václav Cícha [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Vinařství Vaďura [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

Vinařství Vyskočil [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

56

Víno Masařík [online]. 2015 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:

57

Seznam grafů Graf 1 …………………………………………………………………………. 39 Graf 2 …………………………………………………………………………. 40 Graf 3………………………………………………………………………….. 40 Graf 4 …………………………………………………………………………. 41 Graf 5 …………………………………………………………………………. 42 Graf 6 …………………………………………………………………………. 42 Graf 7 …………………………………………………………………………. 43 Graf 8 …………………………………………………………………………. 44 Graf 9 …………………………………………………………………………. 44 Graf 10 ………………………………………………………………………... 45 Graf 11 ………………………………………………………………………... 46

58

Seznam zkratek ÚKZÚZ

– Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

SOK

– Státní odrůdová kniha

stupně NM

– normalizovaný moštoměr (označuje množství cukru v moštu)

59