VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Andrea Pischnothová
Průzkum trávení volného času ve vybrané lokalitě se zaměřením na segment rodina s dětmi
Bakalářská práce 2015
Průzkum trávení volného času ve vybrané lokalitě se zaměřením na segment rodina s dětmi
Bakalářská práce
Andrea Pischnothová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s. r. o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, PhD. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-04-23 E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Bachelor’s Dissertation
Research of leisure time activities in the selected area with focus on the families with children segment
Andrea Pischnothová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism
Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, PhD. Date of Submission: 2015-04-23 E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení
Prohlašuji,
Že jsem bakalářskou práci na téma Průzkum trávení volného času ve vybrané lokalitě se zaměřením na segment rodina s dětmi zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.
……………………….. Andrea Pischnothová
V Praze dne 23. 4. 2015
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své bakalářské práce, paní Ing. Šárce Tittelbachové, PhD., za ochotu, trpělivost, cenné rady a odborné připomínky, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.
Abstrakt
PISCHNOTHOVÁ, Andrea. Průzkum trávení volného času ve vybrané lokalitě se zaměřením na segment rodina s dětmi. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha 2015, 65 stran.
Tato bakalářská práce analyzuje nabídku volnočasových aktivit pro segment rodina s dětmi ve Špindlerově Mlýně. Dále analyzuje jeho postoje a přání a následně předkládá konkrétní návrh na rovnoměrně vyvážené využití volnočasových aktivit vhodných pro segment rodina s dětmi mladšího školního a předškolního věku v zimní i letní sezóně. Klíčová slova: Cestovní ruch, volný čas, rodina, průzkum, Špindlerův Mlýn
Abstract
PISCHNOTHOVÁ, Andrea. Research of leisure time activities in the selected area with focus on the families with children segment. [Bachelor’s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Prague: 2015, 65 pages.
This thesis analyzes the range of leisure activities for families with children segment in Spindleruv Mlyn. It also analyzes the attitudes and desires, and then presents a concrete proposal to evenly balanced utilization of leisure segment suitable for families with children of primary school and preschool age children in the winter and summer seasons.
Key words: Tourism, Leisure time, family, research
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................................. 1 1.
TEORETICKÁ ČÁST...................................................................................................................... 2 1.1.VOLNÝ ČAS ............................................................................................................................... 2 1.1.1.Současný vývoj volnočasových aktivit............................................................................... 4 1.2.CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 5 1.2.1. Základní pojmy v cestovním ruchu................................................................................... 6 1.2.2. Typologie cestovního ruchu ............................................................................................. 7 1.2.3. Služby cestovního ruchu .................................................................................................. 9 1.2.4.Předpoklady cestovního ruchu ....................................................................................... 11 1.3.DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................................... 14 1.4.RODINA .................................................................................................................................. 15
1.
ANALYTICKÁ ČÁST .................................................................................................................... 16 2.1.ANALÝZA ŠPINDLEROVA MLÝNA ............................................................................................ 16 2.1.1.GEOGRAFICKÁ POLOHA ŠPINDLEROVA MLÝNA .............................................................. 16 2.1.2.HISTORIE ŠPINDLEROVA MLÝNA ..................................................................................... 17 2.1.3.DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST A INFRASTRUKTURA ................................................................... 18 2.1.4.INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE VOLNÝM ČASEM ........................................................................ 19 2.1.4.PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA NABÍDKY ............................................................... 20
ZÁVĚR ............................................................................................................................................... 49 Literatura.......................................................................................................................................... 50
Seznam tabulek Tabulka 1. Přehled vybraných poplatků obce za roky 2009-2013 Tabulka 2. Tabulka cen volnočasových aktivit ve Špindlerově Mlýně v letní sezóně Tabulka 3. Návrh zimních aktivit pro rodinu s dětmi ve věku 3-6 a 6-10 let bez slevy (7 dní)
Tabulka 4. Návrh zimních aktivit pro rodinu s dětmi ve věku 3-6 a 6-10 let se slevou (7 dní) Tabulka 5. Návrh letních aktivit pro rodinu s dětmi ve věku 3-6 a 6-10 let se slevou (7 dní)
Seznam grafů 1.
Bydliště
2.
Skladba rodiny
3.
Věk dětí
4.
Věk
5.
Pohlaví
6.
Na jak dlouho jste přijeli?
7.
Kde jste ubytováni?
8.
Využíváte stravovací služby?
9.
Jste spokojeni s jejich úrovní?
10. Kterou z volnočasových aktivit byste nejraději vyzkoušel/a? 11. Kterou volnočasovou aktivitu jste vyzkoušel/a? 12. Jakou částku jste za aktivitu vynaložil/a (osoba/den/Kč)? 13. Jak jste se o volnočasové aktivitě dozvěděl/a? 14. Jaká volnočasová aktivita Vám ve Špindlerově Mlýně chybí? 15. Navštívil/a jste Špindlerově Mlýně nějakou kulturní akci? 16. Jste ve Špindlerově Mlýně poprvé? 17. Navštěvujete Špindlerův Mlýn pravidelně? 18. V jakém období jste Špindlerův Mlýn navštívil/a? (i více možností) 19. Jaká volnočasová aktivita/kulturní akce se Vám ve Špindlerově Mlýně nejvíce líbila? 20. Jakou službu ve Špindlerově Mlýně postrádáte? 21. Využil/a jste nějakou slevu na volnočasové aktivity (SpindlCard, jiné)? 22. Způsob dopravy do Špindlerova Mlýna.
SEZNAM ZKRATEK ČSÚ-ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD HUZ-HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ KRNAP-KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK
UNWTO-SVĚTOVÁ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU VŠH-VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ WTO-WORLD TRAVEL ORGANISATION = Světová organizace cestování MMR-MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ MěÚ-MĚSTSKÝ ÚŘAD
ÚVOD Téma bakalářské práce „Průzkum trávení volného času ve vybrané lokalitě se zaměřením na segment rodina s dětmi „ je pojato jako průzkum trávení volného času v rámci cestovního ruchu. Zaměřuje se tak na způsob trávení volného času např. během dovolené ve zvolené lokalitě. Vybranou lokalitou je obec Špindlerův Mlýn. K volbě přispěla skutečnost, že je největším turistickým střediskem Krkonoš s velmi pestrou nabídkou volnočasových aktivit pro turistický segment rodina s dětmi a také osobní vztah autorky, která tuto oblast navštěvuje společně se svou rodinou pravidelně několikrát za rok společně se svou rodinou. Tato lokalita je vyhledávána domácími i zahraničními turisty, jak v zimní tak letní sezóně. Vzhledem k tomu, že rozmanitost národů, jež do Špindlerova Mlýna přijíždí, je značná, rozhodnutí bylo zaměřit se v tomto průzkumu pouze na tuzemské účastníky cestovního ruchu. Impulsem k tomuto rozhodnutí bylo zjištění Doswella (1997,s.5), který uvádí, že ještě v roce 1993 až 90% turistů nepřekročilo mezinárodní hranice, z čehož vyvodil závěr, že 80-90% celosvětového cestovního ruchu reprezentuje domácí cestovní ruch. Předmětem zkoumání jsou informace o trávení volného času vybraného segmentu a hodnocení nabídky volnočasových aktivit a kulturních akcí, které jsou v dané lokalitě návštěvníkům nabízeny. Tedy cílem bakalářské práce je analýza volnočasových aktivit nabízených v letní i zimní sezóně ve Špindlerově Mlýně pro návštěvnický segment rodina s dětmi. Sekundárním cílem pak identifikace potřeb pro trávení volného času, zjištění názorů a postojů k nabízeným službám a jejich hodnocení. K této práci byly zvoleny celkem tři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že destinaci navštěvují převážně rodiny s dětmi předškolního a mladšího školního věku. Druhou hypotézou je předpoklad, že rodina s dětmi za volnočasové aktivity utratí částku 500-1000 Kč na osobu a den v zimní sezóně a částku 200-500 Kč na osobu a den v letní sezóně. Třetí hypotézou je kladné hodnocení nabídky a úrovně volnočasových aktivit návštěvníky. Výsledek by měl pomoci návštěvníkům Špindlerova Mlýna lépe se zorientovat v množství nabízených aktivit, které jsou mnohdy nepřehledné a také by mohl být užitečný pro poskytovatele nejen volnočasových aktivit ze státního či soukromého sektoru, kterým by mohl pomoci při zkvalitňování nabízených služeb široké veřejnosti včetně rodin s dětmi. 1
Bakalářská práce je koncipována do tří částí, přičemž v první teoretické části jsou vysvětleny pojmy cestovní ruch, volný čas, destinace cestovního ruchu a pojem rodina. V další analytické části práce jsou použity metodiky primární a sekundární analýzy, kdy pro analýzu primární byly použity výsledky dotazníkového šetření. Nejprve byly dotazníky sestaveny, následně byl realizován předvýzkum, kterým se zjišťovalo zda se v dotaznících nenachází chyba. Vlastní šetření se uskutečnilo ve zvolené lokalitě-obci Špindlerův Mlýn na různých místech osobním dotazováním náhodně vybraných respondentů a to jak v zimní, tak letní sezóně. Dále bylo provedeno terénní šetření a pozorování. Pro druhou část práce-sekundární analýzu byly využity dostupné informace z institucí jako je MěÚ Špindlerův Mlýn, KRNAP, MMR, ČSÚ, TIC a další informace z internetových zdrojů. Závěrečná návrhová část vychází z výsledků dotazníkových šetření a analýzy dokumentů.
1. TEORETICKÁ ČÁST Tato část práce je zaměřena na vysvětlení pojmů v cestovním ruchu, jak je již zmíněno v úvodu práce. Jedná se o pojmy volný čas, cestovní ruch a destinace cestovního ruchu. Práce se zabývá segmentem rodina s dětmi, proto je zde vymezen i sociologický pojem rodina.
1.1.VOLNÝ ČAS V průběhu několika posledních let došlo v souvislosti s rozvojem nových technologií v celé škále vědních oborů k obrovskému posunu a úspoře času obecně. Ne jinak je tomu i v kategorii volného času. Pro správné pochopení termínu volný čas je však nutno jej nejprve definovat. Jako v mnoha případech různých vědních oborů je i pro tento pojem několik možných definic. Obecně se dá však říci, že se jedná o zbytkový čas, který nevyužíváme k uspokojení základních biologických potřeb a plnění pracovních a domácích povinností, ale k uspokojení duchovnímu, rozvoji osobnosti, odpočinku, regeneraci sil, vstřebávání zážitků, a poznávání. Centrum výzkumu geografie volného času je pracovní skupina, která soustřeďuje vědce, pedagogy, doktorandy a studenty zabývající se základním a aplikovaným výzkumem a prezentuje na svých internetových stránkách hned několik možných vymezení pro volný čas: 2
1.Veškerý čas zbývající z 24 hodin dne po odečtení pracovní doby, doby na cestování do a z práce, doby věnované spánku, provádění nezbytných domácích prací a uspokojování nezbytných
potřeb
člověka.
2. Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. Bývá charakterizován svobodnou
volbou,
očekáváním
příjemných
prožitků
apod.
3. Další možností je vymezení aktivit volného času podle hlediska svobody volby těchto aktivit, tedy absence nutnosti. [online]. 15.4.2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/geovoc/index.php?scn=read&id=1278024586 Druhá z těchto definic je převzata z výkladového slovníku cestovního ruchu.(Zelenka, Pásková, 2012, s. 316) Slepičková (2005,s.14) volný čas vymezila „…jako dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze a základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav a pocitů úzkosti.“ A podle D. Jakubíkové (2009, s. 16) je volný čas „část mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykonává žádnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využívá pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy zájmové činnosti“. Ze všech těchto definic jsou patrné hlavní znaky volného času, které můžeme vymezit takto:
je to doba svobodné volby činností (člověk dělá, to co chce, ne to, co musí)
zvolené činnosti jsou pro člověka příjemné, přinášejí potěšení, radost,
činnosti ve volném čase dávají příležitost k rekreaci, odpočinku, obnově sil i k osobnostnímu rozvoji (Pávková, 2014, s.11)
Volným časem rozumíme tedy dobu odpočinku, jehož důležitou součástí jsou zájmové činnosti. Do tohoto času řadíme i ztrátové časy v souvislosti s volným časem (doba strávená cestováním na zájmový kroužek). Opakem volného času je doba, během které vykonáváme své povinnosti, ať jsou nám příjemné nebo ne. Tyto dvě oblasti však nelze úplně rozdělit, proto zahrnují ještě jednu oblast, a to jsou povinnosti, které nás i baví, ale
3
mají jistou přidanou hodnotu (např. zahrádkaření) a tuto oblast nazýváme polovolný čas (Pávková, 2014, s.12). Čas všeobecně má tedy přibližně tuto strukturu:
Pracovní dobu (doba, kterou strávíme v zaměstnání, podnikáním; postupně se zkracuje, kdy v minulém století byly například běžné pracovní soboty a k regeneraci sil, zábavě a k realizaci různých mimopracovních aktivit muselo stačit sobotní odpoledne a neděle)
Nutnou mimopracovní dobu (doba, během níž uspokojujeme fyziologické potřeby, jako jsou spánek, jídlo, hygiena atd. Zahrnuje i ostatní činnosti=povinnosti nutné k chodu domácnosti a cestu do a z práce)
Volný čas (čas, kdy můžeme dělat, to co chceme (Collin 1994), jeho objem se neustále zvyšuje, např. se prodlužuje doba dovolených, je více státem uznaných svátků a z nich vyplývající pracovní volno)
Volný čas má tyto tři funkce:
Instrumentální- začala jí být věnována pozornost počátkem 19. století, kdy vlivem změny stylu řízení práce docházelo k vysoké produktivitě a bylo nutné pracujícím zajistit dostatek času k regeneraci sil.
Humanizační- shrnuje výchovné, vzdělávací a socializační možnosti volného času. Pomáhá uchovávat kulturní dědictví prostřednictvím lidových zvyků a tradic.
Zábavnou- tato funkce se úzce váže k sociálně psychologickým a psychologickým aspektům volného času. Volný čas dává prostor pro věnování se osobním zájmům a zálibám, jejich naplnění navozuje pocity uspokojení, pocit příjemného prožitku. Radost, prožitek, zábava jsou základem nosných znaků volného času. (Slepičková,2005, s.21)
1.1.1. Současný vývoj volnočasových aktivit
Volnočasové aktivity jsou ze současného pohledu rozděleny na aktivní a pasivní formy. Aktivní i pasivní formy pak dále dělíme na různé činnosti.
Manuální ( formování přírodních materiálů pro užitek i pro vlastní spotřebu) 4
Fyzické (činnosti v přírodě-procházky, táboření, ale sportování)
Kulturní (řadíme sem aktivity jako je četba, návštěva divadla, kina, hra na hudební nástroj)
Intelektuální (činnosti, kterými si dobrovolně prohlubujeme své znalosti a dovednosti a tím vedou k rozvoji osobnosti. Patří sem i četba novin a odborných časopisů).
Sociální ( do této skupiny řadíme sociální vztahy-návštěvy klubů, přátel) (Fišerová, 2008, str.15)
Pasivní formy trávení volného času jsou např. nicnedělání, sledování televize, hraní počítačových her Trávení volného času by mělo splňovat tyto funkce: -
aktivní přístup člověka k provádění činnosti
-
náhrada jednotvárné činnosti (dlouhodobá duševní činnost)
-
vytváření zdravého způsobu života
1.2.CESTOVNÍ RUCH Lidé, kteří ač sami necestují, stávají se účastníky cestovního ruchu, neboť cestovní ruch je složitý jev a jeho charakteristickým rysem je propojení s mnoha dalšími obory na nichž je přímo či nepřímo závislý. Cestovní ruch je kategorií dynamickou neustále se rozvíjející. S tímto rozvojem je spojen i vznik nových vazeb na různé ekonomické oblasti. (Attl, Nejdl. 2011, str. 7-8) Jak tomu bývá i v jiných vědních disciplínách, tak při snaze definovat cestovní ruch dochází v odborných kruzích taktéž k různým pohledům na tuto problematiku. Ve své knize uvádí (Horner, 2003, s. 54), že někteří odborníci zastávají názor, že cestovní ruch a ubytovací a stravovací služby jsou jen podskupinami volného času. Jiní tvrdí, že jde o oddělená odvětví, jejichž velké oblasti se překrývají. Nicméně i přes tyto rozepře lze konstatovat, že volný čas je úzce propojen s cestovním ruchem. Volný čas patří k předpokladům rozvoje cestovního ruchu, tak jako i dostatek volných finančních prostředků a příznivé politické klima. Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu 5
je pak svoboda člověka cestovat……Jeho rozvoj ovlivňují také přírodní, ekologické, materiálně technické, demografické, ekonomické, odborně profesní, administrativní a další činitele (Jakubíková,2012,s.16-20) Cestovní ruch je sociálně-ekonomický jev a proto, tak jak se vyvíjejí potřeby, nároky zákazníků v cestovním ruchu, vyvíjejí se i trendy a s nimi je spojen i vývoj neustále zpřesňujících definic cestovního ruchu. Základní a všeobecně uznávanou definicí je definice Mezinárodní světové organizace cestovního ruchu UNWTO, která byla přijata na konferenci v kanadské Ottavě v roce 1991 a zní následovně: „Activities of persons traveling to and staying in places outside their usual environment for not more than one consecutive year for leisure, business and other purposes. [online]. 19.4.2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z :https://pub.unwto.org/WebRoot/Store /Shops/Infoshop/Products/1034/1034-1.pdf Což Pásková, Zelenka(2002, str.45) ve výkladovém slovníku překládá jako „Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání či jiným účelem.“ 1.2.1. Základní pojmy v cestovním ruchu
Pro potřeby této práce je zapotřebí objasnit několik základních pojmů z oblasti cestovního ruchu. Především pak terminologii, která se používá při specifikaci osob podílejících se na cestovním ruchu. Nejčastěji se účastníci cestovního ruchu rozdělují na následující 4 kategorie:
stálý obyvatel (Rezident) -V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která žije v zemi minimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší než 1 rok. V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která žije v určitém místě nepřetržitě 6 po sobě jdoucích měsíců před příjezdem do jiného místa na dobu kratší než 6 měsíců
návštěvník (Visitor)
- v mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která
cestuje do jiné země, než má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost v navštívené zemi. V domácím cestovním ruchu, se jedná o osobu, která má trvalé bydliště v dané zemi a cestuje na jiné místo v zemi mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost v navštíveném místě. 6
turista (Tourist, overnight Visitor) - V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštívené zemi stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo individuálním ubytování. V domácím cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštíveném místě stráví alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování
jednodenní návštěvník (Same-day visitor) - V mezinárodním cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštívené zemi nestráví ani jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo individuálním ubytování. Do této skupiny patří také cestující výletních lodí kotvících v zemi, kteří se každou noc vracejí přenocovat na loď,když loď zůstává v přístavu několik dní, dále vlastníci a cestující jachet a cestující skupinových zájezdů ubytovaní ve vlacích. V domácím cestovním ruchu se jedná o návštěvníka, který v navštíveném místě nestráví ani jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování (Attl, Nejdl,2011,s.14-15)
1.2.2. Typologie cestovního ruchu
V odborné literatuře se setkáme s rozlišením cestovního ruchu na formy a druhy. (Attl, Nejdl,2011, s.15) uvádí, že u forem se uplatňuje hledisko motivační zatímco u druhů je hlediskem způsob realizace. Obdobné hledisko rozdělení zastává i Hesková (2006,s.2227), avšak ta naopak motivaci řadí k druhům a o formách hovoří jako o základu posuzování cestovního ruchu, které jej ovlivňují a přinášejí konkrétní důsledky. Dle motivace k účasti na turismu rozeznáváme následující formy cestovního ruchu:
rekreační
kulturně poznávací (vzdělávací, náboženský)
zdravotně orientovaný- který se dále ještě člení na lázeňský a zdravotní
se společenskými motivy (návštěva příbuzných, známých)
sportovně orientovaný
dobrodružný
lovecký a rybolovný
s profesní motivací (obchodní, kongresový, incentivní)
7
specificky orientovaný (nákupní, politicky motivovaný)
Podle místa realizace můžeme cestovní ruch dělit na:
Domácí – jde o cestovní ruch, kdy osoby trvale žijící v určité zemi, cestují výhradně uvnitř tohoto státu a nepřekračují mezinárodní hranice. Zahraniční – cestovní ruch, který můžeme dále ještě dělit na výjezdový a příjezdový cestovní ruch a tranzitní
Kombinací domácího a zahraničního cestovního ruchu vznikají ještě následující typy cestovního ruchu: -
Vnitřní cestovní ruch Národní cestovní ruch Mezinárodní cestovní ruch
Další dělení je podle dopadu výkonu cestovního ruchu na platební bilanci státu a v tomto případě pak rozlišujeme aktivní zahraniční cestovní ruch (zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků) a pasivní zahraniční cestovní ruch (zahrnuje výjezdy občanů státu do zahraničí). Dalším kritériem pro rozdělení cestovního ruchu je délka pobytu. Za pobyt krátkodobý označujeme pobyt kratší než 3 dny, resp. dle WTO do 3 přenocování a můžeme jej dál dělit např. na denní výletní, tj. bez přenocování, tranzitní-bez návratu do míst pobytu, víkendový-1-2 přenocování ve dnech pracovního volna. Pobytem dlouhodobým bývá označován pobyt s více než třemi přenocováními. Příkladem je prázdninový pobyt či lázeňský pobyt (3-6 týdnů). Neméně důležitým dělením cestovního ruchu je rozdělení podle věku účastníků, tzv. segmentaci. První typem je cestovní ruch dětí. Jedná o organizovaný skupinový cestovní ruch s velmi významným podílem animačních prvků. Probíhá většinou bez rodičů, ale s dozorem odpovědných dospělých osob. Příkladem jsou prázdninové tábory, školy v přírodě, i různá soustředění související s volnočasovou aktivitou dětí. Další skupinou, pro tuto práci nejdůležitější je cestovní ruch rodin s dětmi. Attl a Nejdl (2011) sice uvádí, že se jedná o převážně neorganizovaný cestovní ruch s dětmi do 15 let, ale stále více se rozšiřuje i cestování organizované s dětmi do 18 let. Příkladem jsou tábory rodičů společně s dětmi, kdy rodič nechce, aby dítě absolvovalo pobyt samo nebo dítě z nějakých důvodů není schopno samostatné účasti na táboře, pak volí tuto možnost. Dalším segmentem je cestovní ruch mládeže, který je určen věkovou skupinou 15-24 let. Jsou svobodní a bezdětní, osamostatňují se. Cestovní ruch osob v produktivním věku je velmi rozmanitý z důvodu širokého věkového rozptylu a velmi rozdílnou motivací k účasti na cestovním ruchu. Je tedy zřejmé, že dochází k dalšímu dělení na užší věkové kategorie. Posledním typem je cestovní ruch seniorů, kterým se označuje cestovní ruch osob, které nejsou trvale 8
zaměstnáni, disponují značným fondem volného času, mají zájem cestovat a mají i prostředky k splnění tohoto zájmu. Také v této skupině nenacházíme konkrétní věkovou hranic, neboť je se různí doba odchodu do důchodu, ale nejčastěji bývá značena jako kategorie 55+. Další kritéria rozdělují cestovní ruch dle ročního období .
Letní turismus Zimní turismus Sezónní-vysoká koncentrace návštěvníků s maximální možnou nabídkou služeb Mimosezónní-nízká návštěvnost a omezená nabídka služeb.
A podle vlivu na životní prostředí, rozlišujeme tvrdý (masový turismus) a měkký turismus (šetrný k prostředí). (Attl, Nejdl,2011,s.16-25)
1.2.3. Služby cestovního ruchu
Služba je činnost, kterou může jedna strana nabídnout straně druhé, je naprosto nehmatatelná a nevytváří žádné nabyté vlastnictví. (Jakubíková, 2012) Potřeby účastníků cestovního ruchu jsou uspokojovány prostřednictvím:
volných statků (vzduch, déšť, sluneční svit)
služeb (služba je ekonomickým statkem a její hodnota je určena mírou užitku. Míru užitku lze vysvětlit na jednoduchém příkladě. Máme-li žízeň, první sklenice vody pro nás bude mít nejvyšší hodnotu, druhá sklenice už má hodnotu daleko nižší, protože jsme žízeň již uspokojili první sklenicí a míra užitku tím tedy klesla.)
zboží ( je výrobek, resp. statek určený k prodeji, v cestovním ruchu to může být občerstvení, suvenýry apod.)
veřejných statků (veřejným statkem rozumíme statek určený pro kolektivní potřebu, z jeho užívání nelze nikoho vyloučit, může jím být veřejný park či kulturní vystoupení)
Z ekonomického hlediska tyto výše uvedené prostředky k uspokojování potřeb nazýváme produkty cestovního ruchu. Produktem cestovního ruchu je vše, co nabízeno na trhu cestovního ruchu a má schopnost uspokojit potřeby účastníků cestovního ruchu a vytvořit tak komplexní soubor zážitků. (Orieška,2010, str.8) 9
Služby by se obecně daly charakterizovat jako ekonomické statky mající nehmotný charakter. Služby cestovního ruchu však mají určité znaky, které dále dělíme na znaky specifické a obecné. Mezi specifické vlastnosti služeb patří: absence vlastnictví-službu nemůžeme vlastnit, nehmotnost-službu nemůžeme nijak zhmotnit, ochutnat, cítit nebo slyšet, kupujeme vždy jen příslib neoddělitelnost od osoby poskytovatele proměnlivost- kvalita záleží na tom, kým jsou služby poskytovány, kdy, kde a jak pomíjivost-službu nelze skladovat Služby cestovního ruchu jsou velmi rozmanité a můžeme je klasifikovat z několika hledisek a to na služby: základní - což jsou služby přímo související s přemístěním účastníků cestovního ruchu do místa pobytu a služby s ním spojené. Řadíme sem tedy služby dopravní, ubytovací a stravovací doplňkové. doplňkové – takové služby, které umožní využití atraktivit v dané lokalitě Dalšími hledisky mohou být např. podle způsobu úhrady služby placené služby neplacené Podle místa služby poskytované v místě obvyklého pobytu služby poskytované během přepravy služby v rekreačním prostoru Podle způsobu zabezpečení služby vlastní služby poskytované dodavatelským způsobem – není zapojen mezičlánek služby obstarávané (s využitím cestovní kanceláře) Podle funkcí ve vztahu k jednotlivým uspokojovaným potřebám účastníků cestovního ruchu:
10
dopravní ubytovací stravovací zprostředkovatelské společensko-kulturní sportovně-rekreační lázeňsko-léčebné směnárenské průvodcovské informační obchodní komunální horská služba zdravotní pasové celní aj. 1.2.4. Předpoklady cestovního ruchu
K realizaci cestovního ruchu jakožto sociálně-ekonomické kategorii, je zapotřebí, aby byly splněny obecně platné předpoklady
pro rozvoj všech prvků sociálně-ekonomického
systému. Tyto předpoklady jsou dle Páskové a Zelenky definovány jako „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“ Existují dvě metody, podle kterých se rozlišují. První z nich je metoda sociálněekonomického systému. Jde o metodu, která naplňuje dvě základní charakteristiky cestovního ruchu, jimiž jsou pohyb a pobyt v místě mimo běžné životní prostředí. Tomu napomáhá ekonomická vyspělost státu, geografického makroregionu, světa, technický a technologický pokrok. Předpoklady dělíme na obecné a specifické. V obecné rovině tak hospodářský pokrok, umožnil výrobu dopravních prostředků, vybudování komunikací a vznik infrastruktury pro pobyt mimo běžné životní prostředí. Ale i v rovině subjektivní došlo ve společnosti ke strukturálním změnám, které pak pomohly vzniku volného času, který je předpokladem účasti na cestovním ruchu. Ekonomický rozvoj má vliv na 11
rozšiřující se lidské potřeby (péče o svůj zdravotní stav, nová poznání atd.), které jsou pak předpokladem pro motivaci jedince k účasti na cestovním ruchu. Neméně důležitým je v cestovním ruchu i volný pohyb, který předpokládá příznivou politickou situaci. A do skupiny předpokladů nutných pro existenci a rozvoj ekonomicko-sociálního jevu dnes řadíme i ekologickou situaci. Specifické předpoklady souvisí se členěním cestovního ruchu na subjekt a objekt. Přičemž subjektem je účastník cestovního ruchu. Hesková (2006) uvádí, že objektem je vše co se může stát důvodem změny místa pobytu a vše co umožňuje pobývat v místě přechodného pobytu (příroda, kultura, hospodářství apod.). Z toho vyplývá, že objekt je nositelem nabídky složený z cílového místa, podniků a institucí cestovního ruchu. Cílovým místem je dle Heskové (2006) středisko cestovního ruchu, region nebo stát. K pojmenování tohoto cílového místa odborná literatura používá termín destinace cestovního ruchu, který bude vysvětlen v následující kapitole. Toto cílové místo cestovního ruchu musí být vybaveno vhodným přírodním a kulturním potenciálem, který nazýváme primární nabídkou. O sekundární nabídce uvažujeme jako o různorodé infrastrukturní vybavenosti. Mezi sekundární nabídku řadí Hesková (2006) podniky, zařízení a instituce cestovního ruchu, které umožňují návštěvníkům cílového místa přechodně se ubytovat, stravovat a vykonávat různé rekreační, sportovní, kulturní a jiné aktivity typické pro cestovní ruch. Dále je Hesková rozlišuje dle funkcí na: Městská střediska cestovního ruchu – městské lokality s výskytem kulturně-historických památek, administrativně-správních orgánů, průmyslu a obchodu. Lázeňská místa – vybudována v blízkosti léčivých termálních zdrojů Rekreační střediska – nacházejí se v okolí vodních ploch či horských masivů a provozují se zde sporty odpovídající právě jejich umístění (vodní sporty, turistika, lyžování). Rekreační obce –původem hospodářské obce, které svou funkci ztratili a dnes mají funkci rekreační Chatové oblasti – jsou charakteristické svým umístěním u přírodních a kulturních atraktivit.
Objektové specifické předpoklady cestovního ruchu představují existenci atraktivit cestovního ruchu, a to
12
-
Přírodních
-
Kulturně historických-mezi něž řadíme ( architektonické památky, kulturní zařízení, významná historická a kulturní místa, technické památky, lidové umění a památky UNESCO)
-
Kulturně
společenských
organizovaných
atraktivit
–
(animace,
festivaly,
připomínkové historické akce, folklórní akce, výstavy a veletrhy, přehlídky, soutěže, sportovní akce) Existenci potřebné infrastruktury -
Dopravní systémy
-
Ubytovací možnosti
-
Stravovací možnosti
-
Zařízení pro využití volného času
-
Ostatní vybavenost míst cestovního ruchu
Existenci administrativně-organizační infrastruktury v místech a regionech cestovního ruchu. Subjektové specifické předpoklady jsou
formovány existencí lidských potřeb
v pokročilém stupni vývoje a sociálním prostředím v němž k uspokojování lidských potřeb dochází. (Attl, Nejdl, 20011,s.68-70) Druhou metodou je Mariotova funkčně chronologická metoda a ta se vyznačuje tím, že rozděluje předpoklady dle jiných kritérií a to na předpoklady“ -
Selektivní
-
Lokalizační
-
Realizační
Selektivní předpoklady jsou dále členěny na předpoklady (demografické, politické, sociologické, urbanizační, ekologické, personální, administrativní) Lokalizační dělíme na přírodní a kulturně-municipální Realizační rozeznáváme komunikační a infrastrukturu cestovního ruchu.
13
Kromě výše uvedených metod se můžeme v odborné literatuře setkat ještě s dalším členěním předpokladů, avšak jádro předpokladů zůstává neměnné, jen jejich strukturování je odlišné. (Attl, Nejdl,2011, str. 70-71)
1.3.DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU Pojmem destinace má většina lidí spojen se zahraniční dovolenou. Nenapadne je, že destinace se může nacházet i v České republice. Původně byl tento termín používán v letecké dopravě a znamenal nejvzdálenější místo, kam je možné cestovat leteckou linkou. V užším slova smyslu destinaci vymezuje výkladový slovník (Zelenka, Pásková 2012) jako cílovou oblast v daném regionu se specifickou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury. V širším slova smyslu jsou to země, regiony typické velkou koncentrací a atraktivit, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Dle WTO je definována“ jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina zvolil pro návštěvu.“ Přičemž Hesková (2006) uvádí zajímavou myšlenku, že pojem destinace cestovního ruchu může představovat cílové místo cestovního ruchu, ale i produkt cestovního ruchu spojený s daným místem. Bieger (2013, str. 54) ve svém stěžejním díle Management von Destinationen definuje destinaci takto:„Geographischer Raum( Ort, Region, Weiler), den der jeweilige Gast (oder ein Gästesegment) als Reiseziel auswählt. Sie enthölt sämtliche für einen Aufenthalt notwendigen Einrichtungen für Beherbergung, Verpflegung, Unterhaltung/Beschäftigung. Sie ist damit Weltbewerbseinheit im Incoming Tourismus, die als strategisch Geschäftseinheit geführt werden muss.“ Do češtiny ji můžeme volně přeložit jako „ Destinace je geografický prostor (resort, místo, region, stát), který si konkrétní návštěvník (nebo návštěvnický segment) vybírá jako cíl své cesty. Obsahuje pro pobyt všechna nezbytná zařízení pro bydlení, stravování, zábavu a další aktivity. Tím se stává jednotkou soutěže v příjezdovém turismu, která musí být řízena jako strategická obchodní jednotka.“ (Nejdl 2010, s.38)
14
Destinace cestovního ruchu je podle specifických kritérií dělena na různé typy destinací. Nejdl rozlišuje dva hlavní a tím je velikost území a hlavní aktivity, které jsou typické pro dané území. Z pohledu velikosti území jsou to
Místo- většinou metropole či jinak významná místa cestovního ruchu
Region
Země , stát
Euroregion (příhraniční propojení sousedících států)
Světadíl
Dle aktivit, avšak všechny z následujících přístupů nemají zcela vyvážená kriteria. Buhalisovo členění destinací podle atraktivit
Městská
Přímořská
Horská
Venkovská
Autentický třetí svět
Jedinečná
Exotická
Exkluzivní (Nejdl, 2010, str.58)
1.4.RODINA Jak je již v předchozí kapitole uvedeno, cestovní ruch je mezirezortním oborem. Protože se tato bakalářská práce zabývá segmentem rodina s dětmi, bude v této souvislosti vymezen pojem rodina ze sociologického hlediska. Každý člověk si totiž pod pojmem rodina představí něco jiného. Někdo má za rodinu jen manželský pár ať už s dětmi nebo bez nich, pro někoho jiného je rodina složena z dětí a rodičů a někteří lidé do rodiny zahrnují i širší příbuzné počínaje prarodiči, dospělými sourozenci, tetami a strýci. Proto je pro tuto práci důležité její vymezení, tak aby data získaná v dotazníkovém šetření byla možno analyzovat co nepřesněji. Geist v sociologickém slovníku považuje rodinu za institucionalizovaný sociální útvar nejméně tří osob, z něhož část členů je vzájemně spojena pokrevním nebo adoptivním, 15
sociálním vztahem rodič-dítě, druhá část vztahem matka-otec, třetí část která se vždy nutně nemusí objevovat, vztahem pokrevním nebo adoptivním, sourozenectvím, všichni vztahem příbuzenství v sociálně sankcionovaném více či méně trvalém vztahu. W.La Barre (1964) pak rodinu pokládá …za institucionalizovanou bio-sociální skupinu, skládající se z dospělých (z nichž dva, pokrevně nespříznění a opačného pohlaví, jsou spolu ženatí) a dětí, potomků, manželstvím spojených dospělých. Vzhledem k tomu, že je práce zaměřena na domácí cestovní ruch a v našem právním systému není povoleno manželství více jak dvou osob definice např. J. Gilina (1948) hovořící o manželství mezi dvěma nebo více jedinci postrádá smysl. (Geist, 1992,s.344-45). Potřebám této práce, tak nejvíce vyhovuje Barreho definice.
1.
ANALYTICKÁ ČÁST
2.1.ANALÝZA ŠPINDLEROVA MLÝNA 2.1.1.GEOGRAFICKÁ POLOHA ŠPINDLEROVA MLÝNA
Nejvyšším českým pohořím jsou Krkonoše, leží v severní části republiky. Jejich celková plocha je 631 m
2
a 1/3 území náleží Polsku. Území Krkonoš zasahuje do dvou krajů-
Libereckého a Královéhradeckého . Většina území je součástí Krkonošského národního parku (dále jen KRNAP), vyhlášeného 17.5.1963 a spolu s polským Krakonoski Park Narodowy tvoří od roku 1993 společnou biosférickou rezervaci UNESCO. KRNAP se podle kvality a zachovalosti životního prostředí dělí na tři zóny a ochranné pásmo. I. zóna čítající 45,03km2 horské hřebeny, ledovcové kary, cenné geologické útvary, louky bohaté na množství rostlinných druhů. V tomto území není dovoleno se pohybovat mimo značené turistické trasy. II. zóna s 34,16km2 obklopuje zónu první a na ni pak navazuje již hojně turisticky využívaná zón III. o rozloze 284,08 km2. Zde je již možnost pohybu i mimo vyznačené turistické trasy. Ochranné pásmo pak slouží jako nárazníková zóna. (David a kol.,2009, s.8) Špindlerův Mlýn leží v severních Čechách, 150 km severně od hlavního města Prahy. Rozkládá se na horním toku Labe v nadmořské výšce 715-1310 m, ze všech stran je obklopen horami - Violíkem, Vysokým Kolem, Mužskými a Dívčími kameny, Malým Šišákem, Krakonošem a Medvědínem, které zasahují do jeho části. Jediná přístupová cesta od Vrchlabí a je lemována rozsochou Žalého a Plání. 16
(David a kol.,2009, s.74)
2.1.2.HISTORIE ŠPINDLEROVA MLÝNA
Špindlerův Mlýn jako samostatná osada vstupuje do historie teprve 13.července 1793. Toho dne byly korunovány úspěchem snahy sousedů, kteří se scházeli ve mlýně na labském břehu, patřícím mlynáři Špindlerovi. Obyvatelům chalup dřevařů na úbočích Kozích hřbetů a kutišť v Dlouhém dole bylo povoleno patentem Mocnáře Františka I. postavit si vlastní kostelík. Měl nahradit rozpadávající se kapličku ve Svatém Petru. Obyvatelé hor se nejdříve živili těžbou dřeva a jeho plavením pro potřeby kutnohorských dolů. Později se zabývali pastevectvím. Přicházeli zejména z alpských zemí a přinesli s sebou tamní způsob života a hospodaření. Stavěli si roubené chalupy na zděných podezdívkách, kterým se říkalo boudy. Ty později začaly poskytovat služby rozvíjející se turistice, až zcela ztratily svůj zemědělský charakter. První návštěvníci do hor od poloviny 18. Století, ale hlavní rozmach přinesl až konec 19. a začátek 20. stol. (Rubín, 2003, s.17) Zpočátku přicházela nákladně vybudovaná ubytovací zařízení ke cti v létě. První hosté se tu objevili ze slezské Vratislavi roku 1864 a byli ubytováni v přízemních místnostech a dívčí komoře ve špindlerovském mlýně. Okouzleni zdejším prostředím pak šířili slávu ve světě . Špindlerův Mlýn směřoval do skupiny letovisek (něm. Luftkurort). Vynalézaví horáci však objevili atrakci, která značně přitahovala hosty i v zimě. Původně pouze pro dopravu dřeva nebo sena používané saně rohačky uzpůsobili pro veselé jízdy se zimními hosty. Vznikl tak„rohačkový sport". Jedna z vyhlášených tras roháčkových jízd vedla ze slezské strany hor do Špindlerova Mlýna. „Sportovci" vyjeli na rohačkách tažených koníky na Petrovku, kde po vydatném občerstvení zahájili romanticko-dobrodružnou jízdu se zkušeným horalem mezi rohy saní na Dívčí Lávky a dál do Špindlerova Mlýna. Zde po dalším vydatném
občerstvení
případně
noclehu
podnikli
cestu
obráceným
směrem.
Před koncem 19. století roháčkovy sport zatlačily ovšem do pozadí lyže. Jejich nadšení milovníci nakonec cele ovládli Špindlerův Mlýn i celé Krkonoše a sezóna zimní se tu nakonec stala obdobím hlavním, ekonomicky rozhodujícím.
17
Z historických pramenů je také patrné, že Špindlerův Mlýn nebyl jen místem letních a zimních radovánek, ale i místem, které navštěvovalo mnoho nemocných pro jeho výborné klimatické podmínky. Například Stanislav Burachovič ve své knize Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v echách, na
oravě a ve lezsku čerpá z dobových pramenů a uvádí
následující informace. Roku 1899 byl Špindlerův Mlýn klimatické léčivé místo, zástavbou související s blízkými místy sv. Petr a Bedřichov, pro nemocné nemocemi nervů, nemocemi cest dýchacích a astmatickým onemocněním, přičemž se využívali slatinné, borovičné a jiné druhy lázní. V roce 1920 je Špindlerův Mlýn dle dobových záznamů charakterizován jako letní a zimní klimatické místo s využitím slatinných a jehličnatých lázní, spolu s terénní léčbou. Indikacemi k tomuto druhu léčení jsou např. nemoci dýchacího ústrojí, chudokrevnost, rekonvalescence, neurastenie aj. V roce 1934 je Špindlerův Mlýn charakterizován jako nejznámější centrum zimní rekreace v ČSR . (Burachovič,2001,str.219) V současné době jsou v provozu Dětská ozdravovna Špindlerův Mlýn – Bedřichov a Dětská ozdravovna Svatý Petr, kde se zotavují děti např. ohrožené životním prostředím a nesprávným životním stylem (obezita, astenie, diety po nemocích), s opakovaným onemocněním horních cest dýchacích, s alergickými rýmami aj. Ozdravovny jsou určeny pro děti od 3 do 15 let. Od 3 do 5 let je pobyt umožněn pouze v doprovodu rodičů nebo jiných rodinných příslušníků.
2.1.3.DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST A INFRASTRUKTURA Do Špindlerova Mlýna vede jen jedna příjezdová komunikace a to silnice I.třídy č. 295 od Vrchlabí. Při využití osobní automobilové dopravy z Prahy, Brna a Ostravy je možné použít následujících tras. Z Prahy –přes Mladou Boleslav-Jičín-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn Z Brna- přes Letovice-Svitaviy-Litomyšl-Hradec Králové-Hořice-Nová Paka-VrchlabíŠpindlerův Mlýn Z Ostravy-Příbor-Hranice na Moravě-Olomouc-Mohelnice-Moravská Třebová-LitomyšlHradec Králové-Hořice-Nová Paka-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn. Autobusové spojení je zajišťováno z Prahy a většiny Krajských měst. Železniční doprava jen do Vrchlabí (20km vzdáleno) a dále pak autobusovou dopravou.V zimním období
18
existuje ještě možnost jedna příjezdová trasa a tou je využití lyží a lanovek z Horních Míseček. K parkování je možné využít tři veřejná parkoviště. P1 se nachází napravo od Labské přehrady, P2 je lyžařského areálu Hromovka a P3 je u lyžařského areálu Medvědín. Celková kapacita těchto míst byla v loňském roce 1250 míst. Parkoviště jsou vybavena informačními tabulemi o aktuální obsazenosti jednotlivých parkovišť. Ve Špindlerově Mlýně se nachází celkem 158 hromadně ubytovacích zařízení až na výjimky s celoročním provozem. Nejvíce je zastoupena kategorie pension (66) nebo hotel třídy standard *** (39 možností ubytování). Špindlerův Mlýn dále nabízí 1 hotel třídy ***** Luxury, 6 hotelů třídy ****
First Class, 4 hotely třídy ** Economy a 2 hotely
třídy * Tourist, 8 turistických ubytoven, 1 kemp a 30 ostatních jinde nespecifikovaných hromadných ubytovacích zařízení (do této kategorie jsou zařazeny např. ozdravovny, chaty). V obci je pro potřeby rezidentů, turistů i návštěvníků otevřeno 5 různých informačních center. Působí zde TIC MěÚ, Informační centrum svazku měst a obcí Krkonoše, informační centrum KRNAPu (1 celosezónní a 2 otevřená jen v letní sezóně). Další informační cetrum patří soukromým podnikatelským subjektům (lyžařské škole SKOL MAX, a.s.)
2.1.4.INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE VOLNÝM ČASEM Primární institucí, která se zabývá cestovním ruchem jako takovým, je Odbor cestovního ruchu, kultury a sportu Městského úřadu Špindlerův Mlýn. Odbor řídí činnost Turistického informačního centra, Městské knihovny a pracovníky zajišťující kulturní, společenské a sportovní akce. Jedním z největších poskytovatelů volnočasových aktivit ve Špindlerově Mlýně je a.s. Melida, která provozuje lyžařský areál - SKIAREÁL Špindlerův Mlýn. Aktivity tohoto subjektu jsou uvedeny v části 2.1.5 této práce. Dalším velmi významně se podílejícím subjektem na volnočasových aktivitách je sportovní a vzdělávací agentura se sídlem ve Špindlerově Mlýně, Yellow Point spol. s r.o. 19
Hlavní náplní je příprava a realizace sportovních, vzdělávacích a zábavných programů pro skupiny i jednotlivce. Společnost působí po celé České republice i v zahraničí. Mezi další pak patří SKOL MAX Ski School, a.s., První bobová, a.s. a další.
2.1.4.PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA NABÍDKY
Bobová dráha a lanové centrum První bobová dráha v České republice, která byla uvedena do provozu v srpnu 1997 je zhotovena z nerez oceli. I s dopravním zařízením je dlouhá 1.400m s průměrným sklonem 7,03%. Na dráze je 22 zatáček, 5 terénních zlomů a 3 tunely. Jezdí se na jedno nebo dvoumístných bobech, které mohou řídit dospělí a děti od 8 let. Děti do 8 let jezdí v doprovodu dospělých. Nutné je dodržovat všechny pokyny obsluhy a vzdálenost od předchozího bobu 25 metrů. Provoz bobové dráhy je celoroční. V její blízkosti se nachází zpoplatněné parkoviště, kde je dostatek parkovacích míst. V těsné blízkosti se nachází i lanové centrum „MonkeyPark Špindlerův Mlýn" s délkou 432m, což z něj činí nejdelší lanový park v Krkonoších. Má tři stupně obtížnosti a je určeno dětem od 140 cm a dospělým. Při jeho projekci, bylo dbáno na to, aby jej mohl zdolat netrénovaný návštěvník či dítě, které splní kritérium minimální výšky pro vstup. Před absolvováním některé ze 3 tras každý účastník obdrží instruktáž, jak se na trase ve výšce 2-8 metrů nad zemí pohybovat, na jakých místech lze odpočívat. Po celou dobu je lezec jištěn a pod dohledem odborných a viditelně označených instruktorů pro případ, že by nemohl trasu dokončit. Pro mladší návštěvníky je určen bezplatný lanový parčík s několika překážkami. [online].
15.4.2015
[cit.
2015-04-15].
Dostupné
z:
http://www.bobovka.cz/?callmen=spindlmank
Špindlerovská pouť Každý rok se na svátek Petra a Pavla ve Špindlerově Mlýně koná Špindlerovská pouť. V letošním roce půjde už o její 24.ročník v novodobé historii. Jako každý rok se bude se 20
konat od pátečních odpoledních hodin do nedělního podvečera . Tento rok proběhne ve dnech 26-28.6. a bude zahájen tradičním pouťovým během do vrchu. Půjde již o 15. ročník, přičemž běhu se účastní dospělí i děti, startovné je zdarma a k samotnému běhu se můžou účastníci přihlásit před zahájením závodu. Běh je rozdělen do několika kategorií a jedná se o závod s hromadným startem. Délky tratě jsou odstupňovány dle věkových kategorií. Hlavní program pouti pak pokračuje následující den, tj. v sobotu, kdy na pouť přijíždí pán hor Krakonoš se svou družinou skřítků a divoženek. Kulturní program bývá různorodý (např.vystoupení zdejšího folklórního souboru Špindleráček, divadelní představení pro děti, taneční vystoupení aj.), vždy je doplněn pouťovými atrakcemi pro děti. Součástí je i trh s tradičními řemeslnými výrobky a občerstvením. Neděle je zahájena mší svatou v kostele sv. Petra a pokračuje hudebním koncertem Krkonošské dechovky aj. kapel. Pro návštěvníky přijíždějící osobním automobilem je vhodné využít např. parkoviště Hromovka před vjezdem do centra města. Kapacita parkoviště je cca 300 míst pro osobní automobily a je zpoplatněno. Vzdálenost od centra a místa konání Špindlerovké pouti je asi 200 metrů (cca 4 min. chůze). S Jetíkem po českých horách S Jetíkem po českých horách-dvouletý projekt Horské služby ČR a agentury cestovního ruchu CzechTourism. Byl ukončen k 31.12.2014 a byl určen k propagaci krás českých hor, bezpečného pohybu v horském terénu, bezpečnosti a ohleduplnosti při sportovních aktivitách, ve vztahu k přírodě i ostatním návštěvníkům. Je zaměřen na děti a mládež. A byl spolufinancován z prostředků Evropské unie a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Sbírala se razítka do cestovatelského pasu, za určitý počet razítek byl odměnou různobarevný odznak (barva závisela na počtu razítek v pasu 7-zelený,14-oranžový, 21červený a možnost vyhrát cenu). Razítka ze stejných míst se v pase nesměla opakovat a musela být ze 3 horských oblastí ČR. Dne 25. června 2014 MMR vyhlásilo výzvu pro podávání žádostí o finanční podporu pro rozvoj cestovního ruchu v Integrovaném operačním programu. Jejím cílem je podpora prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni. HS ČR podala návrh projektu s názvem České hory a zažádala MMR o finanční podporu ve výši 30 miliónů Kč. Dle odpovědného pracovníka HS se jedná o podobný projekt jako byl projekt S Jetíkem po českých horách.
21
[online].
15.4.2015
[cit.
2015-04-15].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2014/Ministerstvoprijalo-16-projektu-na-podporu-cestov
In-line bruslení K provozování této volnočasové aktivity slouží turistům 3,5 kilometru dlouhá cesta pro pěší, která vede centrem města okolo hotelu Savoy směrem k dolní stanici lanové dráhy Medvědín a dále pak proti toku Labe až na Dívčí lávky. V horizontu několika měsíců obec uvažuje o vybudování nové trasy okolo Labské přehrady. Aquapark Špindlerův Mlýn Aquapark je situován naproti parkovišti u dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Své brány veřejnosti otevřel v roce 2005, kdy sdružení soukromých investorů při realizaci projektů nových apartmánů investovalo do tohoto volnočasového zařízení částku 90 milionů korun. Aquapark je projektován na kapacitu 200 os/den. Jeho užitková plocha zaujímá 2300m2, bazénová hala pak jen 650m2. Pro plavání je zde pouze jedna plavecká dráha, ostatní vodní plochy jsou určeny k rekreačnímu a regeneračnímu vyžití. Na malé ploše je instalováno velké množství vodních atrakcí. Dominantou jsou 3 tobogány-jeden modrý člunový o celkové délce 55m a červený a žlutý o délkách 72,5 a 68,4 m. K dispozici návštěvníci mají, ale i divoký kanál s proudící vodou a vlny vytvořené generátorem vlnění WOW ve tvaru koule. Dalšími atrakcemi jsou vodní chrliče, vodní stěny, skluzavka a brouzdaliště pro děti.
http://www.bazeny-wellness.cz/pages/clanky/reportaze/spindl.pdf
Skiareál Špindlerův Mlýn Medvědín, Přední Planina, Hromovka a Mechovinec jsou hory, na kterých se rozkládá Skiareál Špindlerův Mlýn. Dle informací na webových stránkách se Skiareál prezentuje, jako provozvatel 5 lanových drah a 11 lyžařských vleků ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách a nabízí, tak celkem 25 km sjezdových tratí z nichž je 95% technicky zasněžováno. Při podrobnějším průzkumu však bylo zjištěno, že vleků se ve Skiareálu nachází fakticky 12. Zakoupený skipas je možno využít na všech lanových drahách a lyžařských vlecích. Pokud návštěvník či turista nevyužívá celého Skiareálu, je lépe využít regionálního ceníku, který je např. platný na lanové dráze Labská, Horních Mísečkách a dalších a ušetří několik set korun. 22
Areál Svatý Petr je každým rokem dějištěm mnoha významných sportovních akcí. Přímo v areálu jsou v zimní sezóně v provozu 3 lanové dráhy a pět vleků. Nachází se zde i snowpark včetně U- rampy. S areálem Medvědín je Svatý Petr propojen pravidelnou linkou skibusu. Není zde možnost parkování osobních automobilů. Areál Medvědín je spojen lanovou drahou s areálem Horní Mísečky. Je zde velmi dobrá černá a červená sjezdová trať, která je určená především pro sportovní lyžařskou jízdu. Pro začátečníky a rodinné dovolené s dětmi je doporučován areál Horní Mísečky, který nabízí čtyři lyžařské vleky a snowpark s vlastním vlekem určený snowboardistům. Běžecké tratě na Horních Mísečkách jsou výchozím místem na hřebenové túry. Parkoviště u dolní stanice lanové dráhy Medvědín s kapacitou 330 míst pro osobní automobily. Dle měsíčního periodika Špindlerovské noviny (1/2015), byla část pozemku zkušebně upravena a kapacita parkovací plochy se tak zvýšila o 100 parkovacích míst. Nově dětský ski park U Hromovky naproti parkovišti P2. Plně vybaven pojízdným pásem, lyžařským kolotočem, podjezdy, figurkami a dalšími metodickými pomůckami k dětské výuce lyžování. Areál Labská byl vybudován na trase původního lyžařského vleku Labská. Trasa lanové dráhy je oproti původní o 300 m prodloužena, vede tedy až k běžecké trati na Horní Mísečky. Také sjezdová trať byla prodloužena a rozšířena, součástí areálu Labská je i kompletní technické zasněžování. V letní sezóně je čtyřsedačková lanovka vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Medvědín do nadmořské výšky 1235 m výchozím bodem mnoha turistických túr a výletů. Pro děti se v horní stanici lanové dráhy nachází 1.letteringové (písmenkové) hřiště v republice a pro pěší túru mohou rodiče s dětmi využít jednu ze dvou stezek (Medvědí stezka 8,6 km nebo Krakonošův příběh v délce 9,5 km). Jako zázemí v případě zhoršení meteorologických podmínek funguje na vrcholu restaurace Medvědín. Čtyřsedačková lanová dráha Pláně vedoucí na Horní Planinu do nadmořské výšky 1198 m, má také u své horní stanice velké hřiště pro děti a i zde je na výběr ze dvou naučných stezek pro děti. 7,7 km dlouhá stezka Stopaře nebo 3,8 km dlouhá Mechová pěšinka. Medvědí cesta 8,6 km. Také na vrcholu Horní Planiny se nachází restaurace na Pláni. Všechny stezky jsou přístupné pro pěší s kočárky a hendikepované.
23
Skiareál nabízí jízdu na lodˇkách nebo Stand Up Paddleboardech na Labské přehradě. (Stand Up Paddelboard je stabilní surf na kterém se stojí a pomocí dlouhého pádla se pohybuje po vodní hladině, tato aktivita je doporučena převážně dospělým, ale zvládnou ji i děti staršího školního věku. Dále Skiareál nabízí sjezd na terénních tříkolkách )trasa vede po modré sjezdovce ve sv. Petru) a koloběžkách (trasa vede po sjezdové trati pro horská kola a je 7 km dlouhá), samostatně je zvládnou řídit děti od 14 let. http://www.skiareal.cz
Yellow Point spol. s r.o. je sportovní a vzdělávací agentura se sídlem ve Špindlerově Mlýně a působností nejen po celé České republice, ale i v zahraničí. Hlavní činností je příprava a realizace sportovních, vzdělávacích a zábavných programů pro skupiny i jednotlivce. http://www.yellow-point.cz
Obecně závazná vyhláška města Špindlerův Mlýn č. 3/2010 ze dne 14.12.2010, o místních poplatcích stanovovala částky za poplatky ze vstupného, z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt. Dne 23.01.2012 byla vydána nová vyhláška č.1/2012 , a jelikož k žádným změnám v částkách za poplatky nedošlo jsou tyto stanoveny v současné době takto: POPLATEK ZE VSTUPNÉHO 10% POPLATEK ZA LÁZEŇSKÝ NEBO REKREAČNÍ POBYT Sazba poplatku činí za osobu a každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu 15,- Kč. POPLATEK Z UBYTOVACÍ KAPACITY Poplatek činí 6 Kč za každé využité lůžko a den. Roční paušální částka je stanovena takto: 150 dní x 6 Kč x počet pevných lůžek. Osvobozeni od poplatku lázeňského nebo rekreačního jsou osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těžkým zdravotním postižením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu a jejich průvodci, osoby mladší 18 let a starší 70 let nebo osoby, na které náleží přídavky na děti (výchovné) anebo vojáci v základní službě a osoby, které vykonávají civilní službu 24
(Obecně závazná vyhláška města Špindlerův Mlýn Č. 1/2012 ze dne 23.01.2012,o místních poplatcích.) Přehled vybraných poplatků obce za roky 2009-2013 Poplatek/rok Lázeňský nebo rekreační Z ubytovací kapacity Ze vstupného
2009 8 251 182
2010 7 515 214
2011 8 309 865
2012 7 725 761
2013 8 246 073
3 358 879
5 549 572
4 559 365
4 650 799
4 743 186
10 170
8 350
10 590
10 470
5 190
Tabulka 1: Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů FO MěÚ Špindlerův Mlýn
Dle informací vedoucí finančního odboru, tvoří místní poplatky 25% rozpočtu obce.
Průzkum byl realizován v několika časových obdobích v letní i zimní sezóně a to konkrétně v období 4.-8.6. 2014, dále pak ve dnech 29.6. 2014- 6.7.2014 a 2.2.-15.3.2015. Místy průzkumu byly např. Aquapark Špindlerův Mlýn, VZ Bedřichov, bezprostřední okolí lanové dráhy Medvědín, Hromovka a Svatý Petr, přehrada Labská, Bobová dráha, Areál Snowtubingu Bedřichov, dětské hřiště Bedřichov, U Svozu a další. Výběr respondentů byl zcela náhodný. Někteří respondenti dotazník jen vyplnili, jiní z nich přidali i subjektivní komentáře a postřehy ústně, a tak jsou některé z nich v bakalářské práci citovány. Pro potřebu bakalářské práce a zejména pak pro její analytickou část, kdy jsou při průzkumu volnočasových aktivit vybíráni respondenti vhodní k dotazníkovému šetření, bylo zapotřebí definovat pojem rodina. Důvod této potřeby byl již uveden v teoretické části této práce kapitola 1.4. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.analytické části práce, nachází se ve Špindlerově Mlýně dvě dětské ozdravovny. Na ozdravný pobyt sem s dětmi do 5 let přijíždějí i rodiče nebo jiní příbuzní (prarodiče, teta atp.) Celý pobyt tu však tráví pouze jeden z nich a rodina tak není kompletní, proto tento model rodiny nebyl při dotazníkovém šetření akceptován. Dalším důvodem pro toto vyřazení bylo poskytování slev ze stran některých podnikatelských subjektů. Tyto slevy byly platné pouze pro tuto klientelu a výsledky celkového průzkumu by tak nebyly relevantní. Konkrétní příklad bude uveden v kap., neboť i postřehy nekompletní rodiny, byly přínosné.
25
Za rodinu byla považována následující skladba členů. Dva dospělí a jedno až čtyři děti ve věku 0-18 let. Přičemž jako rodina byly akceptovány tyto varianty: matka, otec a jejich děti , matka s manželem/přítelem , který není biologickým otcem dětí, ale žije s dětmi a matkou ve společné domácnosti a podílí se tak na jejich výživě a výchově, otec s dětmi a manželkou/přítelkyní, která není jejich biologickou matkou, ale žije s nimi ve společné domácnosti a podílí se tak na jejich výživě a výchově nebo prarodiče s vnoučaty. Dotazník s uvedenou návštěvnicí vyplněn nebyl, ale rozhovor má jistou vypovídací hodnotu pro tuto bakalářskou práci, proto je do ní i zařazen Paní Jana z Prahy 5, která ve Špindlerově Mlýně byla se svým 5-ti letým synem na ozdravném pobytu uvedla: „Ve Špindlerově
lýně je krásně a nabídka volnočasových
aktivit je pestrá, ale celkově je tu draze. Dovolenou s manželem a synem bychom si tu dovolit nemohli. Jsem tu se synem na třítýdenním ozdravném pobytu a ubytování a strava jen pro mne stála 17.000 Kč, synovi hradí pobyt zdravotní pojišťovna. Nebýt nabídky levného lyžování zde pod ozdravovnou, tak syn, který již celkem obstojně lyžuje, by si tu zalyžoval na
edvědíně párkrát. On to má ve skiareálu zdarma, ale já bych si musela
koupit jízdenku a lyžovat s ním, protože u dolní stanice lanovky není žádný vlek typu poma nebo kotva, je tam pouze sedačková lanovka na
edvědín. Takto si může zalyžovat častěji
a já ho mám pod dohledem.“ K výše uvedenému je ještě nutno upřesnit, že provedeným šetřením u dolní stanice lanové dráhy na Medvědín bylo zjištěno, že se zde nachází pouze tzv. „cvičná louka“ lyžařské školy SKOL MAX. I zdatnější lyžaři z této školy, proto využívají lyžařských vleků v horní části lanové dráhy Medvědín. Pro snadnější pochopení celé situace je vhodné doplnit, že dopolední jízdenka pro lyžaře z dětské ozdravovny stála na sjezdovce v areálu Snowtubing parku 80 Kč. Jízdné na Medvědíně dopolední není, pouze časové jízdenky. Matka by tak např. za 3 hodiny lyžování se synem celkem zaplatila částku 650 Kč. Při koupi časové jízdenky za 850 Kč, přičemž by jí byla částka 200Kč vrácena za čerpání jízdenky a vrácení do 3 hodin od koupě. Nebo by si mohla zakoupit jízdenku na jednu jízdu za 200Kč. Matka by tak byla nucena zůstat u vleků v horní části lanové dráhy a syn by mohl využívat vleku v této části Skiareálu zdarma.
26
AKTIVITA Bruslení Pěší turistika Dět. hřiště Bedřichov Dět. hřiště U stohu trampolína Summertubing 1/5 /10 jízd Bobová dráha Lanový park (od 140 cm) Obří houpačka (od 30kg) Přemostění (od 30kg) Koloběžková dráha (od 6 let) Vodní ráj VZ (do 14h) Aqua Park Okružní jízda vláčkem Tenisové kurty sv. Petr 1h Terénní tříkolky/ koloběžky od 14 let Lanová dráha tam/zpět/rodinná Muzeum Lega
DOSPĚLÝ zdarma zdarma zdarma zdarma 50 Kč/5minut 25/100/180 Kč
JUNIOR/SENIOR zdarma zdarma zdarma zdarma 50 Kč/5minut 25/100/180 Kč
DÍTĚ zdarma zdarma zdarma zdarma 50 Kč/5minut 25/100/180 Kč
90 kč 450 kč
70 kč do 140 cm 300 kč do 15 let
50 do 100 cm ---------
250 Kč
250 Kč
---------
150 Kč 250,-
150 Kč 250 kč
--------250 č
100,150,170/190,- 70min 250,- 50 min 180,-hod/340,-2h
50 90 100 Do 10 let zdarma --------
Do 2 let zdarma
200/150
Do 100cm zdarma Do 10 let zdarma -----------------
160/220/420
140/180
120/160 (od 6let)
130 200/ 250/300
100 --------
30 ----------
Půjčovna loděk / SUP 45/SUP 90 min Bowling 1h/hra 250 ----------------windsor/zátiší Squash 1h/hra 250 ----------------Golfový simulátor 1h 450 Loutkový svět ---------------------------Tabulka 2. Tabulka cen volnočasových aktivit ve Špindlerově Mlýně v letní sezóně
27
Moravskoslezský Plzeňský Olomoucký 0% Zlínský 0% 0% 0% Karlovarský 0% Ústecký kraj 1% Jihomoravský kraj Kraj Vysočina 4% 3% Praha 29% Pardubický kraj 13%
Jižní Čechy 2%
Bydliště respondentů
Královéhradecký kraj 19%
Středočeský kraj 14% Liberecký kraj 15%
Graf č.1- Bydliště respondentů Dotazníkového šetření se celkem zúčastnilo 156 respondentů z 10 z celkových 14 krajů České republiky. Nejširší zastoupení měli Pražané a to 46 dotazovaných, následováni byli 30 obyvateli Královéhradeckého kraje, 23 Libereckého, 22 Středočeského a 21 Pardubického, dále odpovídalo 6 obyvatel Jihomoravského kraje, 4 z Kraje Vysočina, 3 z Jižních Čech a 1 respondent z Ústeckého kraje. V náhodném výběru nebyli zastoupeni obyvatelé Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského, Plzeňského a Karlovarského kraje. Z těchto informací můžeme usuzovat, že vzdálenost je jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje návštěvnost Špindlerova Mlýna. Výrazné zastoupení Pražanů přisuzuji zjištění, že v dané lokalitě mají druhé bydlení (byty, chaty, chalupy).
28
Skladba rodiny 4% 28%
22%
2+1 2+2 2+3 2+4
46%
Graf č. 2 – Skladba rodiny Další otázkou dotazníkového šetření byla velikost rodiny se kterou respondenti trávili volný čas ve Špindlerově Mlýně. Z celkového počtu 156 respondentů tráví svůj volný čas v 46 % (72) případů ve složení dvou dospělých a dvou dětí (tedy 4 členná rodina),28%( 44) rodin bylo pouze 3 členných, tj. dva dospělí s jedním dítětem, 22%(34 )rodin se skládalo z 5 členů (2 dospělí+3 děti ) a 4%( 6 ) dotazovaných bylo ve Špindlerově Mlýně se 4 dětmi a manželem/kou.
29
věk dětí 8% 23% 0-3 roky 30%
4-7 let 8-14 let 15-18 let
39%
Graf č.3 – věk dětí Tato otázka byla zaměřena na upřesnění věkové hranice dětí dotazovaných. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce dotazovaných trávilo pobyt ve Špindlerově Mlýně s dětmi ve věku 4-7 let 39% (140), následováni byli kategorií 8-14let 30% (106), kategorie 0-3roků byla zastoupena počtem 23%(83) dětí a nejméně dotazovaných bylo s dětmi nad 15 let jejichž počet byl 8%(29) z celkových 358 dětí.
30
Věk respondentů 3% 19%
16%
18-29 30-39 40-49 50+
62%
Graf č. 4- věk respondentů Další zjišťovanou otázkou byl věk respondentů. Největší početní zastoupení měla mezi respondenty skupina ve věkovém rozmezí 30-39 let, která byla zastoupena 62% (96)dotazovanými, následována byla věkovou skupinou 18-29 let,přičemž se šetření účastnilo19%( 30 osob) a dále pak 19% (25) osob ve věku 40-49 let a 3%(5 )osob starších 50 let.
31
Pohlaví respondentů
43%
ženy muži 57%
Graf č. 5 Dotazníkového šetření se účastnilo celkem 57%(89) žen a 43%(67) mužů.
Počet přenocování 1% 8%
15% bez přenocování 1-3 noci 4-7 nocí 24%
8-14 nocí 15 a více nocí
52%
Graf č. 6 – počet přenocování Danou otázkou bylo zkoumáno, kolik z dotazovaných respondentů je jednodenními návštěvníky a kolik z nich jsou turisté. 15%(24) respondentů strávilo volný čas ve Špindlerově bez přenocování. Pouze jediný dotazovaný strávil se svou rodinou ve Špindlerově Mlýně více jak 15 nocí. 52% turistů zůstávalo na dobu 4-7 nocí (81), kratší variantu přenocování 1-3 dny zvolilo 24%(38)dotazovaných a naopak delší pobyt 8-14 nocí zvolilo 8%(12) tázaných. 32
ubytování 14%
Hotel 5*
7%
Hotel 4* Hotel 3*-pension Hotel 2*-pension 26%
20%
Hotel 1*-pension ubytovna apartmány
1%
kemp 13%
druhé bydlení
19%
příbuzní, známý
0% 0%
0%
Graf č.7- ubytování
Dalším dotazem bylo zjišťováno jakou formu ubytování respondenti zvolili. Z celkových 156 respondentů jen 132 z nich bylo ubytovaných ve Špindlerově Mlýně. Největší podíl zaujímaly 4* hotely s celkovým počtem 35 turistů, následovány byly s počtem 26 tázaných druhým bydlením a hotely 3* nebo pensiony s 25 turisty. 18 dotazovaných bydlelo u příbuzných nebo známých a 17 v apartmánech, jedna rodina byla ubytována v kempu a 10 respondentů uvedlo jako své ubytování jediný 5* hotel v obci. Z tohoto grafu můžeme usuzovat, že stoupá poptávka po ubytování vyššího standardu a jak už jsem zmínila u grafu místa bydliště respondentů, 20% tedy 1/5 dotazovaných využívá při trávení pobytu ve Špindlerově Mlýně druhého bydlení.
33
Využití stravovacích služeb
33% ano ne 60%
částečně
7%
Graf č. 8-využití stravovacích služeb Dotazem na využití stravovacích služeb bylo zjišťováno, zda respondenti využívají stravovacích zařízení nebo zda dávají přednost vlastnímu stravování. 60% odpovědělo, že se stravují v restauračních a jiných zařízeních, 33% dotazovaných se stravuje částečně, tedy občas a 7% dotazovaných stravovacích služeb nevyužívá.
Spokojenost se stravovacími službami
25%
Spokojen Nespokojen
75%
Graf č.9 – spokojenost se stravovacími službami
34
Tímto dotazem bylo zjištěno, že 25% respondentů nebylo spokojeno s kvalitou stravování. 75% bylo spokojeno a nemělo výhrady. Nejčastějším důvodem nespokojenosti byla vysoká cena, nevábné prostředí stravovacího zařízení a chuť a vzhled pokrmu.
Možnost volby volnočasové aktivity 7%
2%
22%
4% 2% 6%
4%
3%
7%
4%
8% 4%
2%
18%
1% 2%
Sáňkařská dráha Čtyřkolky Zorbing Obří houpačka skákací boty snowtubing bobová dráha lodičky naučné stezky golf sáně+kůň discgolf výtvarná řemeslná slackline tříkolky lanové centrum
3%
Graf č.10- Možnost volby volnočasové aktivity Dotazem bylo zjištěno, že nejvíce respondentů by při možnosti volby zvolilo lanové centrum, jízdu na saních tažených koňmi, 8% by rádo vyzkoušelo naučné stezky, 7% by rádo vyzkoušelo sáňkařskou dráhu. Z tohoto grafu můžeme usuzovat, že by respondenti rádi vyzkoušeli aktivity, které jsou finančně náročnější.
35
Nejčastěji navštěvovaná volnočasová aktivita lyžování 21%
26%
bazén snowtubing bobová dráha 12%
1% 6%
sáňkařská dráha naučné stezky cyklistika
8%
8% 8%
10%
bruslení dětská hřiště
Graf č.11- Nejčastěji navštěvovaná volnočasová aktivita Nejčastěji navštěvovanou volnočasovou aktivitou je návštěva dětských hřišť ve 26%, lyžování v 21% , 12% respondentů navštěvuje bazén, 8% respondentů navštěvuje nejčastěji snowtubing, sáňkařskou dráhu a naučné stezky. Další provozovanou aktivitou je cyklistika a 1% bruslí.
Útrata za volnočasové aktivity za osobu a den v Kč v zimě
do 200 KČ/osoba/ den 200-500 KČ osoba/den 500-1000 KČ osoba/ den 1000-1500 Kč osoba/den
Graf č.12a,
36
Touto otázkou bylo zjišťováno, jakou částku rodina respondenta utratí za volnočasovou aktivitu na osobu a den. Nejvíce se respondenti domnívali, že vynaložili částku 500-1000Kč na osobu spojené s provozováním volnočasové aktivity v zimní sezóně (skipas, půjčovné lyžařského vybavení, lyžařské školy pro děti apod.)
Útrata za volnočasové aktivity za osobu/den v Kč v létě 4% 7%
27%
do200Kč 200-500Kč 500-1000Kč 1500-2000Kč 62%
Graf 12b, V letní sezóně je u 62% respondentů útrata 200-500Kč, 27% respondentů utratí částku 5001000Kč za osobu a den a 4% dokonce 1500-2000Kč
37
Místo získání informace o volnočasové aktivitě 10% 7%
média-TV,radio, internet IC
7%
recepce hotelu doporučení známých
58% 18%
billboard, leták
Graf č. 13 – Místo získání informace o volnočasové aktivitě Touto otázkou bylo zjišťováno, jakým způsobem jsou respondenti informováni o nabídce volnočasových aktivit. Nejvíce jich slyšelo reklamu v televizi, či ji získali prostřednictvím internetu 58% (132), informace z turistických informačních center využilo18% (42) respondentů, 10%(23) jich informaci zaregistrovalo na billboardech či letácích, 7%(17) dalo na doporučení svých známých a 7% (15) obdrželo informace v hotelu, kde byli ubytováni.
38
Postrádaná možnost trávení volného času 8%
vyhřívaný venkovní bazén 23%
43%
krytá hala s aktivitami pro děti kino výtvarné dílny nic
13% 13%
Graf č.14 – Postrádaná možnost trávení volného času Tuto otázkou jsme chtěli zjistit, jaká možnost využití volného času dotazovaným chybí. 43% respondentů se cítilo být s nabídkou aktivit a kulturních akcí spokojeno a nic nepostrádá. 23% postrádá při špatném počasí v zimní i letní sezóně větší hernu nebo krytou halu s aktivitami pro děti. 13% respondentů postrádá v lokalitě kino, avšak tato odpověď se dá vysvětlit dvěma způsoby. Respondenti o kinu, které je ve VZ Bedřichov nevědí anebo považují jeho vytížení za nedostatečné. 13% postrádalo výtvarné dílny. Ty taktéž nabízí firma Yellow point, avšak v omezené kapacitě. A 8% respondentů postrádá vyhřívaný venkovní bazén (vyhřívaný bazén byl ve Špindlerově Mlýně v 30.letech minulého století v místech, kde se dnes nachází benzínová pumpa na levém břehu Labe). Možnost venkovního koupání je v Labské přehradě, avšak není zde žádné zázemí a přístup.
39
Navštívili jste nějakou kulturní akci ve Špindlerově Mlýně? 16% mlynářovy toulky
38%
špindlerovská pouť 27%
ledosochání ne
19%
Graf č.15- Navštívili jste nějakou kulturní akci ve Špindlerově Mlýně? Otázkou bylo zjišťováno, zda se respondenti spolu se svými rodinami zúčastňují kulturních akcí a pokud ano jakých? 38% respondentů odpovědělo, že se žádné kulturní akce neúčastnilo, 27% dotazovaných se účastnilo Špindlerovské pouti. 19% navštívilo ledosochání a 16% Mlynářovy toulky.
Jste ve Špindlerově Mlýně poprvé? 3%
Ano Ne
97%
Graf č. 16-Jste ve Špindlerově Mlýně poprvé?
40
Z uvedeného grafu vyplývá, že 97% dotázaných již někdy v minulosti ve Špindlerově Mlýně bylo. Pouze 5 % dotázaných tu bylo poprvé.
Opakovaná návštěva Špindlerova Mlýna 2%
20% 36%
1xročně 2-6x za rok více než 6x nenavštěvují
42%
Graf . 17
Z průzkumu dotazníkového šetření bylo zjištěno, že alespoň 1x za rok Špindlerův Mlýn navštíví 36% (55) dotazovaných, 2-6x za rok jej navštíví 42%(63) dotazovaných, více jak 6x za rok jej navštíví 20%(30) respondentů s rodinami a 3 respondenti nenavštěvují Špindlerův Mlýn opakovaně.
41
Návštěvnická sezóna
19%
Zimní sezóna Letní sezóna 21%
60%
Mimosezóna
Graf č.18- Návštěvnická sezóna Nejvyšší návštěvnost dotazovaných je během zimní sezóny, kdy obec navštíví 60% (120)rodin s dětmi, během letní sezóny navštíví Špindlerův Mlýn (21%) 42 dotazovaných a v mimosezóně 19%(39) respondentů.
Nejvíce se líbila akce/aktivita. 3% Špindlerovská pouť
8%
Mlynářovy toulky 29%
10%
Špindl netradičně Otvírání sezóny
4%
Ledosochání Sáňkařská dráha 12%
Bobová dráha Snowtubing
29% 3% 2%
vycházkové okruhy
Graf.č.19-Nejvíce se líbila akce/aktivita Nejvíce se respondentům líbily akce obce Ledosochání a Špindlerovská pouť. Obě akce ocenilo shodných 29% respondentů. 12% dotázaných se nejvíce líbily Mlynářovy toulky. 10% hodnotilo jako nelepší aktivitu Bobovou dráhu, 8% snowtubing, 4% dotazovaných za nejlepší aktivitu ohodnotilo sáňkařskou dráhu, 3% dotazovaným se líbí nejvíce vycházkové okruhy a akce otvírání 42
sezóny a 2% dotázaných se líbila akce Špindl netradičně (možnost vyzkoušení netradičních sportovních a herních aktivit, např. slackline, kanjam)
Jakou službu ve Špindlerově Mlýně postrádáte? 8% 29%
nic nepostrádá více laviček kvalitnější parkování
42%
návaznost skibusů 21%
Graf č. 20-Jakou službu ve Špindlerově Mlýně postrádáte? 42% respondentů postrádá kvalitnější parkování, 8% vadí špatná návaznost skibusů, 21% chybí více laviček a 29% respondentů nic nepostrádá
Využití slev při trávení volného času ve Špindlerově Mlýně
47%
ano ne
53%
Graf č.21-využití slev při trávení volného času ve Špindlerově Mlýně
43
Při pobytu ve Špindlerově Mlýně čerpalo nějaký typ slevy 47%(75) respondentů. 53%(81) respondentů nečerpalo žádnou slevu. Nejčastěji se jednalo o paket v hotelu, využití slevové karty Spindlcard a kombinaci služeb, např. Aquapark+sáňkařská dráha.
Způsob dopravy do Špindlerova Mlýna 1%
1%
5%
automobil autobus linkový autobus zájezdový kola
93%
Graf č.22-Způsob dopravy do Špindlerova Mlýna 93% (145) dotazovaných přijelo do Špindlerova Mlýna osobním automobilem, 5% (7) dotazovaných přijelo linkovým autobusem,1%(2) dotazovaní přijeli v rámci organizovaného cestovního ruchu se zájezdem a 1%(2) dotazovaní zvolili jako dopravní prostředek do Špindlerova Mlýna kolo.
44
Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že ze segmentu rodina s dětmi, který Špindlerův Mlýn navštěvuje, je nejpočetnější skupinou rodina se dvěma dětmi, ve věkovém rozhraní 4-7 let (předškolní a mladší školní věk). Nejčastějším způsobem dopravy do Špindlerova Mlýna je osobní automobil, kterého využilo 93% dotazovaných a právě s dopravou související parkování je nejčastěji jmenovanou výtkou ze strany respondentů. S nabízenými službami a kvalitou jsou spokojeni, pro zlepšení služeb by uvítali více odpočinkových zón (laviček). V lokalitě jim chybí i venkovní bazén. Z dotazníkového šetřeni dále vyplynulo, že rodiny s dětmi k ubytování využívají vyšší standardy hotelů, pensionů a ve velké míře mají nebo využívají v lokalitě druhého bydlení. Tato skutečnost je pro město Špindlerův Mlýn hrozbou, neboť nejen, že tito návštěvníci nehradí místní poplatky, ale i zvyšují náklady městu samotnému, ať už dopravním zatížením, tak zatížením životního prostředí (stavbou nových bytových domů apod.). Také by mohlo dojít ke stagnaci vývoje úrovně služeb ubytovacího zařízení střední třídy. Z analýzy sekundárních dokumentů např. z výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch, který pravidelně od roku 2010 provádí Czech Tourism vyplývá, že velmi podobné problémy řeší celý Královéhradecký kraj, zvláště pak region Krkonoše a Podkrkonoší. Dá se říci, že to co je řešeno v celém regionu mělo by být řešeno i ve Špindlerově Mlýně. Zlepšovat kvalitu služeb, využít loajalitu návštěvníků, a oslovit je tak, aby do dané lokality přijeli znovu. Zaměřit se na vybudování dalších či rozšířit stávající volnočasové aktivity pro rodiny s dětmi. Být aktivnější v nabízení služeb. Pozorováním bylo zjištěno, že provozovatelé některých volnočasových aktivit jsou milí ke svým zákazníkům, ale dál jim již nic nenabízejí, což je chybou pokud je v daném místě jiná atrakce, která by mohla zaujmout, třeba tak jako je tomu v případě bobové dráhy, kdy od personálu mohla zaznít pobídka k využití ještě dalších služeb.
45
3. NÁVRHOVÁ ČÁST Z dotazníkového šetření vyplynulo, že destinaci navštěvují převážně rodiny s dětmi předškolního a mladšího školního věku, které jsou ubytováni především v hotelech vyššího standardu, u příbuzných či ve vlastním druhém bydlení, proto je tato návrhová část zaměřena na tuto část segmentu. Rodina, která je ubytována v některém HUZ obdrží po příjezdu slevou kartu SpindlCard, případně čerpá slevy v rámci ubytování. Rodina, která však nezvolí HUZ ke svému pobytu ve Špindlerově Mlýně, má možnost tuto kartu zakoupit v TIC za 199,-Kč a čerpat tak slevy z ní nabízené. V následujících tabulkách je pro přehlednost uveden návrh volnočasových aktivit pro zimní období se slevami a bez slev.
Návrh zimních aktivit pro rodinu s dětmi ve věku 3-6 a 6-10 let bez slevy (7 dní) Lyžování 750 kč dospělí 520 dítě Lyžování 750 kč dospělí 520 dítě lyžování
skiareál
Snowtubing
1 jízda 25 kč
skiareál
Muzeum lega
skiareál
Aquapark
130 Kč dospělý 100 kč dítě 30 kč dítě 190kč dospělý 100kč dítě
46
Špindlerovská galeriemuzeum kašpárků
zdarma
Solná jeskyně
150 Kč dospělý 100 Kč dítě zdarma
lyžování
skiareál
Bobová dráha
lyžování
skiareál
lyžování
skiareál
Sáňkařská dráha Bruslení
Lyžování
skiareál
VZ bazén
90 kč dospělý 70 kč dítě 50 kč dítě 240 dospělý Bedřichov Zdarma/ Horal 50Kč 150 Kč dosp. 100 Kč
kuželky
200,-Kč dráha/hodinu
Tabulka 3. Celková útrata za volnočasové aktivity by byla pro 4 člennou rodinu 16890,- Kč Náklady na osobu a den jsou tedy 603 Kč Návrh zimních aktivit pro rodinu s dětmi ve věku 3-6 a 6-10 let se slevou (7 dní) Lyžování
skiareál
Snowtubing
1 jízda 25 kč
Lyžování
skiareál
Muzeum lega
lyžování
skiareál
Aquapark
lyžování
skiareál
Bobová dráha
lyžování
skiareál
lyžování
skiareál
Sáňkařská dráha Bruslení
130 Kč dospělý 100 kč dítě 30 kč dítě 171kč dospělý 90kč dítě 90 kč dospělý 70 kč dítě 50 kč dítě 240 dospělý
Lyžování celkem 11120 7 denní skipasy Tabulka 4.
skiareál
VZ bazén
Bedřichov Zdarma/ Horal 50Kč 100 Kč dosp. 50 Kč
Špindlerovská galeriemuzeum kašpárků
zdarma
Solná jeskyně
75 Kč dospělý 50 Kč dítě zdarma
kuželky
200,-Kč dráha/hodinu
Celková útrata za volnočasové aktivity by byla pro 4 člennou rodinu 13.807,- Kč. Náklady na osobu a den jsou tedy 493 Kč. 47
Obdobná nabídka na letní sezónu je v následující tabulce Návrh letních aktivit pro rodinu s dětmi ve věku 3-6 a 6-10 let se slevou (7 dní)
Lanovou dráhou na Pláně a naučné trasy Pěší výlet do Labského dolu Solná jeskyně
Cyklovýlet Bílé Labe
Pěší výlet okolo Labské přehrady Lanovou dráhou na Medvědín a naučné trasy Koloběžky
Skiareál
Summertubing 1 jízda 25 kč
zdarma
Muzeum lega
75 Kč dospělý 50 Kč dítě zdarma zdarmal
Aquapark
Bobová dráha
Zorbing
skiareál
130 Kč dospělý 100 kč dítě 30 kč dítě 171kč dospělý 90kč dítě
Špindlerovská galerieMuzeum kašpárků
zdarma
Trampolína
50kč/5 minut
Hřiště Bedřichov
zdarma
90 kč dospělý 70 kč dítě 50 kč dítě 100kč/5 minut
In-line bruslení
Trasa Buď Fit-zdarma
VZ bazén
100 Kč dosp. 50 Kč
Tabulka 5.
V letní sezóně je nabídka volnočasových aktivit vyšší, aktivitami provozovanými v přírodě, se tak rodinám snižují finanční výdaje, pokud však volí více aktivit, může být částka vynaložená na tyto aktivity stejná jako v zimním období.
Z provedeného dotazníkového šetření vyplynulo, že ze segmentu rodina s dětmi, který Špindlerův Mlýn navštěvuje, je nejpočetnější skupinou rodina se dvěma dětmi, ve věkovém rozhraní 4-7 let (předškolní a mladší školní věk). Nejčastějším způsobem dopravy do Špindlerova Mlýna je osobní automobil, kterého využilo 93% dotazovaných a 48
právě s dopravou související parkování je nejčastěji jmenovanou výtkou ze strany respondentů. S nabízenými službami a kvalitou jsou spokojeni, pro zlepšení služeb by uvítali více odpočinkových zón (laviček). V lokalitě jim chybí i venkovní bazén. Z dotazníkového šetřeni dále vyplynulo, že rodiny s dětmi k ubytování využívají vyšší standardy hotelů, pensionů a ve velké míře mají nebo využívají v lokalitě druhého bydlení. Tato skutečnost je pro město Špindlerův Mlýn hrozbou, neboť nejen, že tito návštěvníci nehradí místní poplatky, ale i zvyšují náklady městu samotnému, ať už dopravním zatížením, tak zatížením životního prostředí (stavbou nových bytových domů apod.). Také by mohlo dojít ke stagnaci vývoje úrovně služeb ubytovacího zařízení střední třídy. Z analýzy sekundárních dokumentů např. z výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch, který pravidelně od roku 2010 provádí Czech Tourism vyplývá, že velmi podobné problémy řeší celý Královéhradecký kraj, zvláště pak region Krkonoše a Podkrkonoší. Dá se říci, že to co je řešeno v celém regionu mělo by být řešeno i ve Špindlerově Mlýně. Zlepšovat kvalitu služeb, využít loajalitu návštěvníků, a oslovit je tak, aby do dané lokality přijeli znovu. Oslovit i návštěvníky, kteří do Špindlerova Mlýna přijeli poprvé. Zaměřit se na vybudování dalších či rozšířit stávající volnočasové aktivity pro rodiny s dětmi. Být aktivnější v nabízení služeb. Pozorováním bylo zjištěno, že provozovatelé některých volnočasových aktivit jsou milí ke svým zákazníkům, ale dál jim již nic nenabízejí, což je chybou pokud je v daném místě jiná atrakce, která by mohla zaujmout, třeba tak jako je tomu v případě bobové dráhy, kdy od personálu mohla zaznít pobídka k využití ještě dalších služeb. Využít fungujícího systému projektu SpindlCard a seznámit s ním i širší veřejnost, neboť velké procento dotazovaných ani nevědělo, že tento projekt existuje a funguje. Proto mi připadá vhodné na závěr uvést citaci Fišerové (2009), která zní: Nabídka aktivit pro volný čas by ve městech a obcích měla tvořit funkční systém, na kterém by se měli podílet všichni partneři na základě dohod a využívat státní a obecní zdroje, platby účastníků i sponzorské dary.
ZÁVĚR
49
Předmětem bakalářské práce byl průzkum trávení volného času vybraného segmentu a hodnocení nabídky volnočasových aktivit a kulturních akcí, které jsou v dané lokalitě návštěvníkům nabízeny. Tedy cílem bakalářské práce byla analýza volnočasových aktivit nabízených v letní i zimní sezóně ve Špindlerově Mlýně pro návštěvnický segment rodina s dětmi. Sekundárním cílem pak identifikace potřeb pro trávení volného času, zjištění názorů a postojů k nabízeným službám a jejich hodnocení. K této práci byly zvoleny celkem tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že destinaci navštěvují převážně rodiny s dětmi předškolního a mladšího školního věku. Druhou hypotézou byl předpoklad, že rodina s dětmi za volnočasové aktivity utratí částku 500-1000 Kč na osobu a den v zimní sezóně a částku 200-500 Kč na osobu a den v letní sezóně. Třetí hypotézou je kladné hodnocení nabídky a úrovně volnočasových aktivit návštěvníky. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. K dosažení cíle bylo nejprve vysvětleny pojmy jako je cestovní ruchu, volný čas, rodina a destinace. Dále byla použita metoda terénního šetření a pozorování a následně bylo použito dotazníkové šetření, přičemž z těchto výstupů bylo formulováno doporučení směrem k institucím věnujícím se poskytování volnočasových aktivit a jednoduchý návrh k trávení volného času ve zvolené lokalitě pro segment rodina s dětmi.
Literatura ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I: jak uspět v domácí i světové konkurenci. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 80-865-7837-2. BIEGER,Thomas, Pietro Beritelli. Management von Destinationen. 8th ed. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag GmbH, 2013. ISBN 9783486721188. BURACHOVIČ, Stanislav a Stanislav WIESER. ncyklopedie lázní a léčivých pramenů v echách, na
oravě a ve lezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 456 p. ISBN 80-727-7049-7.
ČERTÍK, Miroslav a Věra FIŠEROVÁ. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009. ISBN 978-808-6578-934. DAVID, Petr, Petr DAVID a Petr LUDVÍK. Krkonoše: jak uspět v domácí i světové konkurenci. Vyd. 1. Praha: Soukup, c2010, 175 s. Česko všemi smysly. ISBN 978-8086899-53-4.
50
DOSWELL, Roger. Tourism: how effective management makes the difference. Boston: Butterworth-Heinemann, 1997, x, 319 p. ISBN 07-506-2272-5. GEIST, Bohumil. ociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, 1992, 647 s. ISBN 80856-0528-7. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. HORNER, Susan a SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-2470202-9. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar.
arketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové
konkurenci. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012, 313 s. ISBN 978-80-247-4209-0. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999, 244 s. ISBN 80-859-7027-9. SLEPIČKOVÁ, Irena. port a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 115 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1039-6. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Internetové zdroje http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/res/leto2014/Krkonose_a_Podkrkonosi_ Leto-2014_CZ.pdf http://yellow-point.cz/de/sportaktivitaten/ganzjahrige-aktivitaten/zorbing-de http://unstats.un.org/unsd/publication/Seriesm/SeriesM_83e.pdf http://vdb2.czso.cz/huz/obhuz.jsp?k=579742 https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/geovoc/index.php?scn=read&id=1278024586 http://www.aquaparkspindl.cz/cz/aquapark/solna-jeskyne/ http://www.bobovka.cz/?callmen=spindlmank
51
http://www.hory-krkonose.cz/spindleruv-mlyn/ http://www.mestospindleruvmlyn.cz/ http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2014/Ministerstvo-prijalo-16-projektu-na-podporu-cestov http://www.spindlcard.cz/cz/
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Andrea Pischnothová a jsem studentkou 3.ročníku VŠH v Praze-obor Management destinace cestovního ruchu. V současné době zpracovávám bakalářskou práci na téma Průzkum trávení volného času ve vybrané lokalitě se zaměřením na segment rodina s dětmi. Vybranou lokalitou je obec a zároveň i horské středisko Špindlerův Mlýn. V této souvislosti bych Vám ráda položila několik otázek, které jsou součástí průzkumu. Dotazník je anonymní a sdělené informace slouží jen pro potřebu této práce . Jeho vyplnění Vám zabere přibližně 15 minut. 1. Bydliště □ Praha □ Středočeský kraj □ Jihočeský kraj □ Plzeňský kraj □ Karlovarský kraj □ Ústecký kraj □ Liberecký kraj □ Královéhradecký kraj □ Pardubický kraj □ Kraj Vysočina □ Jihomoravský kraj □ Olomoucký kraj □ Zlínský kraj □ Moravskoslezský kraj 2. Skladba rodiny □ 2+1 52
3.
4.
5.
6.
□ 2+2 □ 2+3 □ 2+4 Věk dětí □ 0-3 □ 4-7 □ 8-14 □ 15-18 Věk □ 18 – 29 □ 30 – 39 □ 40 – 49 □ 50 a výš Pohlaví □ Muž □ žena Na jak dlouho jste přijeli? □ jsem tu jen na 1 den bez přenocování □ 1-3 noci □ 4-7 nocí □ 7-15 nocí □ více než 15 nocí
7. Kde jste ubytováni? □ hotel ***** □ hotel **** □ hotel/pension *** □ hotel/pension ** □ hotel /pension* □ hostel/ubytovna □ apartmány □ kemp □ druhé bydlení (byt, chata, chalupa) □ u příbuzných, známých 8. Využíváte stravovací služby? □ Ano □ Ne (následující otázku nevyplňujte) □ Částečně 9. Jste spokojeni s jejich úrovní? □ ano 53
□ ne (uveďte důvod)………………………… 10. Jakou volnočasovou aktivitu/ kulturní akci byste nejraději navštívili? ……………………………………………………… 11. Kterou volnočasovou aktivitu jste vyzkoušel/a? ……………………………………………………… 12. Jakou částku jste za aktivitu vynaložil/a (osoba/den/Kč)? …………………………………………………….. 13. Jak jste se o volnočasové aktivitě dozvěděl/a? □ Doporučení přátel/rodiny □ Doporučení z informačního centra □ Z médií (tisk, televize, internet) □ Doporučení z hotelu/penzionu □ Billboardy/ reklamní leták 14. Jaká volnočasová aktivita Vám ve Špindlerově Mlýně chybí? …………………………………………………………………………. 15. Navštívil/a jste Špindlerově Mlýně nějakou kulturní akci? □ Ano (uveďte jakou)………………………………. □ Ne 16. Jste ve Špindlerově Mlýně poprvé? □ ano (na následující otázku neodpovídejte) □ ne 17. Navštěvujete Špindlerův Mlýn pravidelně? □ ano , alespoň 1x za rok □ ano, několikrát za rok □ ano , více jak 6x do roka □ ne (na další otázku neodpovídejte) 18. V jakém období jste Špindlerův Mlýn navštívil/a? (i více možností) □ V zimní sezóně □ V letní sezóně □ Mimo sezónu 19. Jaká volnočasová aktivita/kulturní akce se Vám ve Špindlerově Mlýně nejvíce líbila?
54
…………………………………………………………. 20. Jakou službu ve Špindlerově Mlýně postrádáte? ………………………………………………………….. 21. Využil/a jste nějakou slevu na volnočasové aktivity (ŠpindlCard, jiné)? □ Ano □ Ne 22. Způsob dopravy do Špindlerova Mlýna.
55
