VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.
Anastasia Suturina
Cestovní ruch v rámci EU
Bakalářská práce
2016
Cestovní ruch v rámci EU Bakalářská práce
Anastasia Suturina
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
Praha 2016
Bachelor's Dissertation
Tourism Policy in the European Union
Anastasia Suturina
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Departament of Travel and Tourism Studies
Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Jana Kalabisová, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-21 E-mail:
[email protected]
Prague 2016
Čestné prohlášení
P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Cestovní ruch v rámci EU zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
………………………... Anastasia Suturina V Praze dne 21.04.2016
Ráda bych poděkovala Ing. Janě Kalabisové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vedení mé bakalářské práce.
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat jakým způsobem probíhá podpora sociálního cestovního ruchu v České republice a zjistit jak na tom je ve vztahu k Evropské unii. Tato práce se ve své větší části zabývá Národním programem podpory cestovního ruchu, podprogramem „Cestování dostupné všem“, který je vypracován Ministerstvem pro místní rozvoj a vznikl v návaznosti na projekt Calypso. Teoretická část nejprve pojednává o pojmu „cestovní ruch“ poté se věnuje Evropské unii a následně podrobně rozebírá pojem sociální cestovní ruch, historii jeho vzniku a cílové skupiny. Analytická část se zabývá analýzou podpory sociálního cestovního ruchu v zemích Evropské unie a poté se zaměřuje na Českou republiku, kde je podpora vykonávána formou poskytování dotací jednotlivým krajům na realizaci projektů. V závěru bakalářské práce jsou uvedeny pozitivní a negativní stránky Národního programu podpory cestovního ruchu včetně případných doporučení.
Klíčová slova: Calypso, cestovní ruch, Evropská unie, Národní program podpory cestovního ruchu, sociální cestovní ruch
Abstract The aim of this work is to analyze how the ongoing support of social tourism in the Czech Republic and discover how matter is in relation to the European Union. This work is in its largely concerned with the National Programme of Tourism Promotion, subprogram "Traveling available to everyone," which is prepared by the Ministry of Regional Development and was created in response to the Calypso project. The theoretical part discusses the concept of "tourism" then focuses on the European Union and then analyzes in detail the concept of social tourism, the history of its origin and target groups. Analytical part analyzes the social promotion of tourism in EU countries and then focuses on the Czech Republic, where support is performed by providing subsidies to regions for projects. At the end of the thesis are written positive and negative aspects of the National Programme of Tourism Promotion, including any recommendations.
Key words: Calypso, European Union, National Programme of Tourism Promotion, social tourism, tourism
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................................... 12 I TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST......................................................................... 14 1. Obecné informace o cestovním ruchu ................................................................................ 14 1.1 Vymezení základních pojmů .......................................................................................... 14 1.2 Druhy cestovního ruchu .................................................................................................. 16 1.3 Formy cestovního ruchu ................................................................................................. 18 2. Evropská unie........................................................................................................................ 20 2.1 Evropská unie ve zkratce ............................................................................................... 20 2.2 Členové EU ..................................................................................................................... 21 2.3 Cestovní ruch v rámci současné EU: evropské produkty CR ..................................... 23 2.4 Prognóza evropského cestovního ruchu....................................................................... 25 3. Sociální cestovní ruch .......................................................................................................... 28 3.1 Vymezení pojmu ............................................................................................................. 28 3.2 Historie vzniku ................................................................................................................. 29 3.3 Cílové skupiny ................................................................................................................. 30 II ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 36 1. Podpora sociálního cestovního ruchu v zemích EU .......................................................... 36 1.1 Program Calypso............................................................................................................. 36 1.2 Orgány a projekty na podporu SCR ve vybraných zemích EU ................................... 38 2. Podpora sociálního cestovního ruchu v České republice.................................................. 41 2.1 Organy, podporující SCR v ČR ...................................................................................... 41 2.2 Projekty na podporu SCR v ČR ..................................................................................... 42 3. Financování podprogramu Cestování dostupné všem ...................................................... 45 3.1 Dotace v letech 2010 – 2016 ......................................................................................... 45 3.2 Rozdělení dotací mezi kraje ........................................................................................... 47 3.3 Dotované produkty SCR v krajích ČR ........................................................................... 51 3.3.1 Hlavní město Praha ................................................................................................. 51 3.3.2 Středočeský kraj....................................................................................................... 52 3.3.3 Jihočeský kraj ........................................................................................................... 53 3.3.4 Plzeňský kraj ............................................................................................................ 54 3.3.5 Karlovarský kraj........................................................................................................ 55 3.3.6 Ústecký kraj .............................................................................................................. 56 3.3.7 Liberecký kraj ........................................................................................................... 57
3.3.8 Královéhradecký kraj ............................................................................................... 58 3.3.9 Pardubický kraj......................................................................................................... 59 3.3.10 Kraj Vysočina ......................................................................................................... 60 3.3.11 Jihomoravský kraj .................................................................................................. 61 3.3.12 Olomoucký kraj ...................................................................................................... 61 3.3.13 Moravskoslezský kraj ............................................................................................ 62 3.3.14 Zlínský kraj ............................................................................................................. 63 III NÁVRHOVÁ ČÁST ............................................................................................................... 65 ZÁVĚR ....................................................................................................................................... 69 LITERATURA ............................................................................................................................ 70 Příloha 1 ..................................................................................................................................... 71
Seznam tabulek a grafů
Tabulka 1
Základní informace o členech EU
Tabulka 2
Prognóza CR – příjezdy v evropském cestovním ruchu
Tabulka 3
Základní informace o dotacích v letech 2010-2015
Tabulka 4
Počet schválených žádostí o dotace v krajích v letech 2010-2015
Tabulka 5
Výše přidělených dotací jednotlivým krajům za roky 2010-2015
Graf 1
Preference Evropanů vůči CR v roce 2016
Graf 2
Podíly jednotlivých typů zdravotního postižení
Graf 3 Graf 4
Procentuální
zastoupení
populace
ve
věku
65
a
více
let
v jednotlivých státech Evropy v roce 2004 a 2014 Celková výše přidělených dotací jednotlivým krajům v letech 20102015
Seznam zkratek
ANCV BITS CR ČR ČRDM ČSÚ EDEN EU FHA HCP HDP ISIC ISTO MMR NACE NPPCR NRZP SCR SOWELL TFA UNWTO YHA
Agence Nationale pour les Chèques Vacances International Bureau of Social Tourism Cestovní ruch Česká republika Česká rada dětí a mládeže Český statistický úřad European Destinations of Excellence Evropská unie Family Holiday Association Holiday Participation Centre Hrubý domácí produkt International Student Identity Card International Social Tourism Organization Ministerstvo pro místní rozvoj Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes Národní program podpory cestovního ruch Národní rada osob se zdravotním postižením v ČR Sociální cestovní ruch Social tourism Opportunities in Wellness and Leisure activities Tourism for All United Nation World Tourism Organisation Youth Hostels Association
ÚVOD Téma své bakalářské práce jsem si zvolila, protože pro mě jako studentku oboru cestovního ruchu je toto téma velmi zajímavé. Nadále, jsem se konkrétně zabývala sociálním cestovním ruchem, o kterém jsem věděla jen několik obecných informací, a chtěla jsem se dozvědět o tomto druhu cestovního ruchu o něco více. Zajímalo mě, jak jsou podporované znevýhodněné skupiny v oblasti cestování, a to jak na evropské úrovni členy Evropské unie, tak i na národní úrovni v České republice. Cílem mé práce je zanalyzovat jakým způsobem probíhá podpora sociálního cestovního ruchu v České republice a zjistit jak na tom je ve vztahu k Evropské unii, která se zabývá podporou sociálního cestovního ruchu již dlouhou dobu. V této práci jsou použity metody kvalitativního a kvantitativního výzkumu, analýza a porovnání schválených dotací na podporu sociálního cestovního ruchu v České republice v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu v podprogramu „Cestování dostupné všem“, a to obecně a v jednotlivých krajích. V první části této práce je definován pojem cestovní ruch a jeho rozdělení na druhy a formy. Následně je probírána Evropská unie, kde se o ní dozvíme základní informace, dále pak o jejích členech a evropských produktech cestovního ruchu. Jako poslední je podrobně rozebrán samotný sociální cestovní ruch a to obecné informace, historie jeho vzniku a na koho se zaměřuje. V analytické části se nejprve zaměřuji na orgány a projekty, které podporují sociální cestovní ruch v zemích Evropské unie. Dále rozebírám, jak samotná podpora v České republice probíhá. Nakonec jsou zanalyzovány přidělené dotace a konkrétní projekty v jednotlivých krajích za dobu fungování Národního programu podpory cestovního ruchu konkrétně v podprogramu „Cestování dostupné všem“. V poslední návrhové části uvádím silné a slabé stránky podpory sociálního cestovního ruchu v České republice vůči evropským zemím, a popřípadě i doporučení, jak lze určitý problém vyřešit.
12
Nejdůležitějšími zdroji, ze kterých jsem čerpala, jsou oficiální stránky Evropské unie, Českého statistického úřadu, a informace a data, získaná ze stránek Ministerstva pro místní rozvoj.
13
I TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST 1. Obecné informace o cestovním ruchu Cestovní ruch (dále jen CR) je v představě většiny lidí spojen s dovolenou, novými zážitky a užíváním si volného času. CR se stal součástí života člověka díky přirozené snaze lidí objevovat a poznávat nedotknuté krajiny, památky přírody, historii a kultury, zvyky a tradice různých národů. CR je jednou z vysoce příjmových a nejvíce dynamických odvětví ekonomiky. V této sféře pracuje více než 250 mil. lidí, to znamená, každý desátý pracovník na světě. CR má velký vliv na klíčové sektory hospodářství jako jsou např. transport, mezinárodní obchod, výstavby, zemědělství a další.
1.1 Vymezení základních pojmů Do dnes není jednoznačně zformulován pojem „cestovní ruch“. V odborné literatuře existuje nespočet definic tohoto termínu, většina z nich bere CR jako druh cestování, kde se jeho účastníci nachází jinde, než v místě trvalého bydliště za účelem odpočinku, rekreace, poznání něčeho nového a jiných důvodů. Např. Palatková definuje CR takto: „Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru). Doba pobytu mimo běžně životní prostředí je v domácím turismu do šesti měsíců, v mezinárodním turismu do jednoho roku.“ (Palatková, 2011, s. 11).
14
CR můžeme také charakterizovat jako: a) oblast spotřeby, při které jsou uspokojovány lidské potřeby, jako je např. potřeba odpočinku, poznávaní, potřeba kulturního a sportovního využití, lázeňské péče, neobvyklých zážitku, kontaktu s lidmi; b) významnou součásti národní ekonomiky, kterou tvoří řada podnikatelských aktivit v rámci zajištění účasti lidí na CR (doprava, ubytovací služby, stravovací služby, služby cestovních kanceláří, průvodcovské služby apod.). (Drobná, Morávková, 2010, s. 12). Návštěvník v mezinárodním CR je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště, na dobu nepřekračující jeden rok. Hlavním důvodem nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Na základě revizí definic Světové organizace CR (United Nation World Tourism Organisation dále jen UNWTO) z roku 2008 je návštěvník vymezen jako účastník turismu podnikající cestu do hlavní destinace mimo své běžné životní prostředí na dobu kratší než jeden rok a za účelem jiným než zaměstnaní u rezidentského subjektu v navštívené zemi nebo místě. (…) Turista v mezinárodním CR je osoba, která cestuje do jiné země, než v níž má své trvalé bydliště, na dobu nepřekračující jeden rok, ale zahrnující alespoň jedno přenocování. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Výletník (jednodenní návštěvník) v mezinárodním CR je osoba, která cestuje do jiné země, než je místo jejího trvalého bydliště, na dobu kratší 24 hodin a během cesty nepřenocuje. Hlavním důvodem cesty nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Rezident (stalý obyvatel) v mezinárodním CR je osoba žijící v zemi minimálně jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku. (Palatková, 2011, s. 11).
15
1.2 Druhy cestovního ruchu Podle způsobu realizace můžeme CR rozdělit následovně: a) z hlediska území, kde probíhá, rozlišujeme:
domácí CR, který zahrnuje cesty domácího obyvatelstva na území jejich státu,
zahraniční CR, při kterém účastnici vždy překračují hranice svého státu. Z pohledu určitého státu ještě můžeme rozlišit: -
výjezdový CR (pasivní CR, outgoing), kdy občané dané země vyjíždí do zahraničí,
-
příjezdový CR (aktivní CR, incoming), kdy zahraniční návštěvníci přijíždí do dané země,
-
tranzitní CR, který představuje průjezdy zahraničních účastníků CR přes území určitého státu, aby dosáhli cíle své cesty v jiném státu;
b) podle délky pobytu rozlišujeme:
krátkodobý CR, který představuje dobu pobytu zpravidla do tří přenocování,
dlouhodobý CR, při kterém se jedná o více než tři přenocování, ale ne více než 6 měsíců v domácím CR a ne více než 1 rok v zahraničním CR;
c) podle vlivu na platební bilanci státu, můžeme sledovat:
aktivní CR, při kterém znamenají příjezdy zahraničních návštěvníků příliv devízových prostředků do platební bilance státu (zahraniční návštěvníci v dané zemi spotřebovávají zboží a služby, což je určitou formou exportu),
pasivní CR, při kterém obyvatelé určité země odčerpávají devizové prostředky dané země za účelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi (mění si tuzemskou měnu v zahraničí). Jedná se o jev podobný dovozu;
16
d) podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu neboli kdo a jak si obstarává cestu a program rozlišujeme:
organizovaný CR, kdy cesty i program jsou zajišťovány cestovní kanceláří nebo jiným podnikatelským subjektem. Účastník CR si kupuje předem připravený soubor služeb, tj. zájezd,
neorganizovaný CR, při kterém si veškeré služby a program zabezpečuje
účastník
sám
nebo
částečně
využívá
služeb
zprostředkovatelů (např. rezervace letenek, výměna valut); e) podle příslušnosti účastníků ke skupině můžeme rozlišit:
individuální CR, kdy účastník cestuje sám nebo se členy své rodiny,
skupinový CR, kdy cestuje skupina účastníků, kteří se znají, tvoří zpravidla kolektiv z jednoho podniku, školy, zájmového sdružení;
f) podle způsobu financování, kde je uplatňováno hledisko, z jakých zdrojů jsou hrazeny výdaje spojené s pobytem a cestováním rozlišujeme:
komerční (volný) CR, při kterém si veškeré výdaje hradí účastník z vlastních zdrojů,
sociální (vázaný) CR, kdy účast na CR je vázána na splnění určitých podmínek (např. být zaměstnancem konkrétního podniku, mít doporučení lékaře). Část výdajů na cestování a pobyt jsou hrazeny z příslušné organizace (např. zdravotní pojišťovnou, odborovou organizací, podnikovými a sociálními fondy). Může se jednat o podnikovou rekreaci, dětské tábory, léčebné pobyty apod.;
g) podle dopadu na životní prostředí rozlišujeme:
měkký
CR,
který
minimálně
narušuje
přirozené
prostředí
v navštíveném místě a snaží se co nejvíce využívat místních zdrojů (původní obydlí, potraviny, tradiční způsob života),
tvrdý CR, který působí výrazné změny v původním životním prostředí, nebere ohled na místní tradice a maximálně využívá všechny zdroje daného místa. (Drobná, Morávková, 2010, s. 18-20).
Dále existuje spoustu dalších druhů členění CR, a to např. z věkového hlediska, z hlediska využité dopravy, podle sezónnosti, podle zvoleného ubytování apod.
17
1.3 Formy cestovního ruchu Formy CR můžeme vymezit podle motivace účastníků. Motivace v CR představuje souhrn vnitřních i vnějších podnětů vědoucích k účasti na CR. Z tohoto hlediska rozlišujeme:
rekreační CR – jde o odpočinkovou formu CR, kde je hlavním motivem reprodukce fyzických a duševních sil člověka. Jedná se zpravidla o pobyt na jednom místě, mimo obvyklé prostředí běžného života člověka (z města na venkov, z nížiny do hor, z vnitrozemí k moři). Rekreace neznamená jen pasivní odpočinek, ale muže být spojena s aktivním pobytem v přírodě, se sportovními aktivitami (houbaření, plavání, míčově hry, kutilství apod.);
kulturně-poznávací CR – je zaměřený především na poznávání kulturně – historických památek (hradů, zámků, lidové architektury), kulturních zařízení (muzeí, galerií), kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklorních akcí), kulturní krajiny (parků a zahrad);
sportovně-turistický CR – zahrnuje krátkodobé i dlouhodobé pobyty se sportovní náplní s cílem udržet a posílit kondici člověka. Člení se na: -
pěší turistiku,
-
cykloturistiku,
-
vodní turistiku,
-
horskou turistiku.
Do tohoto typu CR bývají zařazovány i cesty diváků na různé sportovní akce (olympijské hry, mistrovství světa, závody Formule 1);
zdravotně - orientovaný CR – hlavním důvodem jsou cesty do lázní nebo rekreačních center za účelem zlepšení zdravotního stavu pomocí léčebných procedur (koupelí, léčivých pramenů, masáží, tělesných cvičení, relaxačních programů, diet apod.), ale i z důvodu pobytu v příznivém prostředí (u moře, na horách, v lesích). V rámci této formy lze odlišit lázeňský CR, který je specifickým pobytem v lázních;
18
přírodní CR – účast na této formě je motivována pobytem a poznáváním přírody, zejména nenarušených, výjimečných a atraktivních přírodních míst a krajiny (návštěva přírodních rezervací, národních parků, míst vzdálených od civilizace – pralesů, pouští, arktických oblastí). Zvláštním typem této formy je ekoturismus, což je pobyt v přírodě (např. v chráněných krajinných oblastech, národních parcích), který nenarušuje přirozené prostředí, snaží se chránit přírodní hodnoty a dovoluje provozování aktivit, jako jsou např. pěší turistika, pozorování živočichů a rostlin, veslování, fotografování;
venkovský CR – jedná se o vícedenní pobyty s rekreačními aktivitami na venkově (např. pěší turistika, pozorování přírody, vyjížďky na kole nebo na koni). Ubytování je zpravidla zajištěno v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních, což je určitou alternativou k masové turistice. Venkovský CR může mít různě další formy jako např. agroturismus, při kterém účastníci pobývají na venkově na rodinných farmách a poznávají tamní způsob života v kontaktu s přírodou;
vzdělávací CR, při kterém jsou účastníci motivováni získáním znalostí a dovedností (něco se naučit či poznat). Program pobytu je přizpůsoben např. pro výuku jazyků, pro zvládnutí cestovních disciplín (veslování, tenisu), pro získání podrobných informací o historických, přírodních a kulturních místech;
kongresový CR – motivem k účasti je zájem odborníků v určitém oboru setkat se se svými kolegy, získávat nové informace a vyměňovat si zkušenosti na kongresech, konferencích, přednáškách apod. (Drobná, Morávková, 2010, s. 17-18).
V členění CR z pohledu motivace můžeme pokračovat i dále. Mezi další formy CR můžeme uvést např. náboženský CR, nákupní CR, kosmický, zážitkový a také např. filmový CR.
19
2. Evropská unie Tato kapitola představuje Evropskou unii (dále jen EU), její postavení a funkce. Obsahuje přehled členů EU a základní informace o nich. Dále se věnuje vztahu mezi EU a CR, popisuje produkty na podporu CR ze strany EU. Závěr kapitoly se zabývá prognózou evropského CR.
2.1 Evropská unie ve zkratce Základem EU jsou členské státy – 28 zemí tvořících unii. Jedinečným znakem EU je skutečnost, že ačkoli se jedná o svrchované, nezávislé země, část své „suverenity“ sdílejí, aby získaly sílu a výhody plynoucí z velikosti. Sdílení suverenity v praxi znamená, že členské státy svěřují některé ze svých rozhodovacích pravomocí společným institucím, které si vytvořily, aby se o určitých záležitostech společného zájmu mohlo demokraticky rozhodovat na evropské úrovni. EU se tudíž nachází na pomezí mezi plně federálním systémem, jakým jsou Spojené státy americké, a volným systémem mezivládní spolupráce, jaký funguje v Organizaci spojených národů. Od svého založení v roce 1950 dosáhla EU mnoha úspěchů. Vytvořila jednotný trh se zbožím a službami zahrnující 28 zemí s více než 500 miliony občany, kteří se mohou podle svého přání svobodně pohybovat a pobývat na území EU. Zavedla jednotnou měnu – euro, která je nyní jednou z hlavních světových měn a která zajišťuje větší efektivnost jednotného trhu. EU je rovněž největším poskytovatelem rozvojové a humanitární pomoci ve světě. To jsou jen některé příklady dosavadních úspěchů. V současnosti usiluje o to, aby vymanila Evropu ze stávající hospodářské krize. Stojí v čele boje proti změně klimatu a jejím důsledkům; plánuje další rozšiřování, a proto pomáhá sousedním zemím připravit se na členství v EU; rozvíjí společnou zahraniční politiku, která významně přispěje k šíření evropských hodnot ve světě. Úspěch tohoto úsilí závisí na tom, do jaké míry se podaří přijímat efektivní a včasná rozhodnutí a náležitě je provádět. (Jak funguje Evropská unie, 2013, s. 3).
20
2.2 Členové EU Většina zemí Evropy je ekonomicky a politicky spojena do EU. V rámci této zóny funguje bezvízový prostor, jediný trh a využívá se společná měna. K roku 2016 do této unie patří 28 evropských zemí, včetně oblastí jím podřízených, které se nachází samostatně. Současní členové EU jsou: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Nizozemsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Hodně evropských států se snaží stát členem EU. Na rok 2016 je znám seznam pěti oficiálně nahlášených kandidátů ke vstupu do EU, kterými jsou Srbsko, Turecko, Černá Hora, Makedonie a Albánie. Do potenciálních kandidátů patří Bosna a Hercegovina.
21
Tabulka 1: Základní informace o členech EU
Země EU Belgie
Rok vstupu do EU 1958
Měna
Rok vstupu do Rok přijetí Schengenský schengenského měny(euro) prostor prostoru 1999 ano 1995
euro bulharský ne Bulharsko 2007 lev česká Česká ano 2007 2004 koruna republika dánská ano 2001 Dánsko 1973 koruna Estonsko 2004 euro 2011 ano 2007 Finsko 1995 euro 1999 ano 2001 Francie 1958 euro 1999 ano 1995 chorvatská ne Chorvatsko 2013 kuna Itálie 1958 euro 1999 ano 1997 Irsko 1973 euro 1999 ne Kypr 2004 euro 2008 ne Litva 2004 euro 2015 ano 2007 Lotyšsko 2004 euro 2014 ano 2007 Lucembursko 1958 euro 1999 ano 1995 Malta 2004 euro 2008 ano 2007 maďarský Maďarsko 2004 ano 2007 forint Nizozemsko 1958 euro 1999 ano 1995 Německo 1958 euro 1999 ano 1995 polský Polsko 2004 ano 2007 zlotý Portugalsko 1986 euro 1999 ano 1995 Rakousko 1995 euro 1999 ano 2007 rumunský Rumunsko 2007 ne leu Řecko 1981 euro 2001 ano 2000 Slovensko 2004 euro 2009 ano 2007 Slovinsko 2004 euro 2007 ano 2007 Španělsko 1986 euro 1999 ano 1995 švédská ano 2001 Švédsko 1995 koruna Velká libra 1973 ne Británie šterlinků Zdroj: Vlastní zpracování na základě oficiálních stránek EU, 2016
22
2.3 Cestovní ruch v rámci současné EU: evropské produkty CR V souladu s novými prioritami EU stanovenými ve strategii „Evropa 2020“1 a se záměrem zachovat Evropu jako přední světovou destinaci CR Evropská komise plánuje nový rámec pro harmonizované akce v oblasti CR na úrovni EU ke zvýšení konkurenceschopnosti a kapacity udržitelného růstu evropského CR. CR tvoří třetí nejobsáhlejší socioekonomickou činnost v EU, díky které se vytváří více než 10 % HDP EU a zhruba 12 % pracovních míst. Je to tedy prospěšné odvětví jak pro občany EU, tak pro průmysl, s pozitivním dopadem na hospodářský růst a zaměstnanost v EU. Lisabonská smlouva2 uznala význam CR a vytvořila podmínky pro EU k podpoře a koordinaci zemí EU v této oblasti. Rozdělení a vymezení kompetencí EU v tomto odvětví umožní vytvoření komplexního akčního rámce. Konkrétní opatření EU v oblasti CR by se podle Lisabonské smlouvy měla soustředit na následující cíle:
podpora vytváření prostředí, které bude přispívat k rozvoji podniků v odvětví CR;
podpora kooperace mezi zeměmi EU, zejména sdílením osvědčených postupů. (Evropská unie, 2010)
EU se v současné době aktivně zabývá rozvojem CR ve svých zemích. Můžeme uvést několik evropských produktů, které jsou zaměřeny na podporu CR, např. program Calypso, soutěž EDEN a projekt Evropské hlavní město kultury. 1. Calypso Calypso je projekt na podporu sociálního CR, který byl zahájen Evropskou komisí v roce 2009. Tento projekt měl rozpočet 1 milion euro na první rok této tříleté akce, ale brzy byl navýšen na 1,5 milionu euro díky vysokému potencionálu k podpoře znevýhodněných skupin. Cílem programu Calypso je zpřístupnění turistických aktivit pro všechny vrstvy obyvatel Evropy, 1
Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, která byla zahájena v roce 2010 a jejímž cílem je dosáhnout hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. (Evropská komise, 2016a). 2 Lisabonská smlouva je mezinárodní smlouva, která novelizovala zakládací smlouvy Evropské unie. Tento dokument byl podepsán v Lisabonu dne 13. prosince 2007 zástupci 27 členských států EU a po komplikovaném procesu ratifikace vstoupil v platnost 1. prosince 2009. (Evropa 2045, 2016).
23
podpora lokálních ekonomik a pracovních příležitostí a posílení evropského občanství prostřednictvím turistických výměn. Calypso si klade za cíl oslovit čtyři cílové skupiny: seniory, mladé lidi, rodiny s ekonomickými nebo sociálními problémy a handicapované. Projekt pomáhá rozšiřovat turistické sezóny rovnoměrně po celý rok tím, že podporuje znevýhodněné skupiny cestovat v období mimo sezónu. ( Cater, Garrod, Low, 2015, s. 62). 2. EDEN (European Destinations of Excellence nebo Excelentní evropské destinace) EDEN je soutěž, která má za cíl podporovat udržitelné modely rozvoje CR v celé EU. Tato iniciativa vychází z národních soutěží a propagační kampaně, které vedou k výběru a propagace turistické destinace nejvyšší kvality. Prostřednictvím výběru a propagace destinací EDEN účinně dosahuje cíle upozornit na hodnoty, rozmanitost a společné rysy evropských turistických destinací. To přispívá k viditelnosti vznikajících, netradičních evropských destinací, vytváří platformu pro sdílení osvědčených postupů napříč Evropou a podporuje vytváření sítí mezi již oceněnými destinacemi. Tato evropská pátrání po dokonalosti v oblasti CR se rozvíjí kolem ročního tématu, které zvolila Evropská komise ve spolupráci s národními orgány CR. Klíčovým rysem vybraných destinací je jejich závazek k sociální, kulturní a environmentální udržitelnosti CR. Mezi příjemci ocenění se objevují málo známé destinace umístěné v 28 zemích EU a kandidátských zemích. Iniciativa EDEN byla zahájena v roce 2006 Evropskou komisí, která hraje klíčovou koordinační úlohu při správě soutěže. Mezi její úkoly patří podpora komunikace mezi zúčastněnými stranami, spolufinancování národního výběrového řízení a osvětové kampaně, pořádání slavnostního udílení a komplexní koordinace komunikační kampaně. Projekt EDEN odkazuje svým zaměřením a zvolenými tématy na problematiku trvale udržitelného rozvoje CR. První Evropskou destinací nejvyšší kvality v České republice (dále jen ČR) se stalo České Švýcarsko.
24
Ročník 2008/2009 byl věnován přírodním chráněným územím, 2009/2010 vodním plochám, 2010/2011 - obnově hmotného dědictví, 2012/2013 – cestování bez bariér, 2014/2015 - podpoře marketingových aktivit finalistů a vítězů předchozích ročníků, 2015/2016 - lokální gastronomii. Téma pro letošní ročník je kulturní turismus. (European Commission, 2016). 3. Evropské hlavní město kultury
Titul Evropské hlavní město kultury je každým rokem propůjčován EU jednomu či několika evropským městům, která díky tomu mají po celý rok možnost představit Evropě svůj kulturní život a jeho rozvoj. Tato města byla původně vybrána na základě jejich kulturní historie, naplánovaných akcí a schopnosti projekt podpořit finančními prostředky a infrastrukturou. V současnosti se považuje udělení titulu spíše jako podnět ke kulturnímu vývoji a strukturálním změnám v daném městě. Titul se uděluje od roku 1985 a za tu dobu se jeho nositeli stalo více než 40 měst – mimo jiné Stockholm, Janov, Athény, Glasgow, Krakov nebo Porto. V roce 2000 titul putoval poprvé i do ČR, získala ho Praha spolu s dalšími 8 městy (Avignon, Bologna, Bergen, Brusel, Krakov, Helsinky, Rejkjavík a Santiago de Compostela). Druhým evropským hlavním městem kultury v ČR se po vítězném boji s konkurenční Ostravou stala Plzeň. Titul jí byl propůjčen v roce 2015. V roce 2016 dostala tento titul dvě města, a to jsou San Sebastian ve Španělsku a Polský Vratislav. (Kreativní Evropa, 2016).
2.4 Prognóza evropského cestovního ruchu Různé mezinárodní organizace provádějí pravidelně či nepravidelně odhady vývoje CR v Evropě. Mezi nejznámější patří prognóza „Tourism 2020 Vision“ sestavená UNWTO. Jedná se o dlouhodobý výhled a zhodnocení vývoje segmentu CR v globálním měřítku.
25
Základním přínosem této vize jsou kvantitativní projekce, především odhad vývoje počtu příjezdů v mezinárodním CR pokrývající 25letou periodu od roku 1995 do roku 2020. Zkušenosti ukazují, že v krátkodobém horizontu se střídají období rychlejšího růstu (1995, 1996, 2000 a 2004 až 2007) s obdobími pomalého růstu (2001 až 2003, 2008, 2009) a že vývoj CR byl v posledních létech poněkud nepravidelný. Nicméně, v dlouhodobém horizontu prozatím zjištěná data potvrzují nastoupené vývojové trendy. Tabulka 2: Prognóza CR – příjezdy v evropském cestovním ruchu (v mil.)
Roční údaje Evropa
1995 336
Prognóza
Podíl (%)
2010 2020 1995 2020 527 717 59,8 45,9 Pozn.: údaje za rok 2015 nebyly dostupné
Průměrná roční míra růstu (%) 1995-2020 3,1
Zdroj: Vlastní zpracování na základě oficiálních stránek UNWTO, 2016
Počet mezinárodních příjezdu by měl celosvětově do roku 2020 podle očekávání dosáhnout téměř 1,6 miliardy (z toho 717 milionu v Evropě). Z tohoto počtu bude 1,2 miliardy příjezdů realizováno intraregionálně, tj. uskuteční je návštěvníci v rámci
rezidentského
kontinentu
či
subkontinentu.
Zbytek
připadne
na
návštěvníky z jiných regionů. Celosvětově by se měl počet příjezdů v roce 2020 zvyšovat o 4,1% ročně. Evropa pak v tomto srovnání bude pod obecným průměrem, který je odhadován na 3,1%. Evropský kontinent bude i nadále nejdůležitější cílovou destinací, přestože jeho podíl na celkovém počtu příjezdů klesne ze zhruba 60% v roce 1995 na 46% v roce 2020. (Franke, 2012, s. 154-155).
26
V roce 2016 většina obyvatelstva Evropy plánuje cestovat v rámci EU. V březnu 2016 byly zveřejněny výsledky nového setření Eurobarometer3 „Preference Evropanů vůči CR“, kde jedna z důležitých otázek byla o tom, ve které zemi lidé plánují strávit svou hlavní dovolenou v roce 2016.
Graf 1: Preference Evropanů vůči CR v roce 2016 (%)
44
Ve své zemi
32
29
V EU28
42 EU28 15
V jiné zemi mimo EU28
Česká republika
9
12
Neví, bez odpovědi
17 0
10
20
30
40
50
Zdroj: Vlastní zpracování na základě oficiálních stránek EU, 2016
Z toho vychází, že většina občanů EU dává přednost dovolené buďto ve své zemi nebo v rámci EU, jen menší část plánuje jet mimo EU nebo ještě není rozhodnuta. Mezi občany ČR si můžeme všimnout, že je stále více těch kdo upřednostňuje výjezdový CR do ostatních zemí Evropy místo domácího CR.
3
Eurobarometer je série průzkumů veřejného mínění, které zadává sekce Analýz veřejného mínění Evropské komise od roku 1973. V rámci průzkumů jsou pravidelně vydávané zprávy o veřejném mínění v různých oblastech týkajících se EU. Průzkumy se realizují ve všech členských zemích EÚ a v poslední době i v kandidátských zemích. (Evropská unia sk, 2016).
27
3. Sociální cestovní ruch V této kapitole je ze začátku vymezen pojem sociálního cestovního ruchu (dále jen SCR). Dále je popsána historie vzniku tohoto druhu CR a v poslední části jsou podrobně rozebrány cílové skupiny, kterým se SCR věnuje.
3.1 Vymezení pojmu SCR je jednou z forem CR, který je specifický tím, že umožňuje cestování znevýhodněným skupinám osob. Existuje spousta definic SCR, následně zmíníme několik z nich. Původně pojem SCR obsahoval začlenění nízkopříjmových skupin, a to díky konstantně nízkému zájmu cestovat zejména u chudších obyvatel Evropy. Každý rok si bere zhruba 60% Evropanů minimálně 4 dny dovolené. Samozřejmě jsou zde i lidé, kteří neradi cestují anebo jim to neumožňuje jejich zdravotní stav, ale těch je málo (kolem 4%). Ovšem nejběžnější důvod, proč lidé nejezdí na dovolenou je ten, že na to nemají dostatek finančních prostředků. Tento problém se dotýká zhruba 20 až 30% evropské populace. (Minnaert, Diekmann, McCabe, 2012, s. 20). Dále ve své knize „Social Tourism: Perspectives and Potential“ Lynn Minnaert, Anya Diekmann a Scott McCabe (2012, s. 21) definují SCR jako CR s přidanou morální hodnotou, kde prospěch má jak hostitel, tak i návštěvník. Podle Mezinárodní organizace SCR ( ISTO - International Social Tourism Organisation) je SCR definován jako účinky a jevy vyplývající z účasti v CR, konkrétně účast osob s finančními nebo zdravotními omezeními cestovat. SCR přináší prospěch pro nízkopříjmové osoby, a to nejen tím, že usnadňuje možnosti cestování, ale také rozšiřuje výhody rozvoje CR pro tyto znevýhodněné skupiny. (ISTO, 2016).
28
3.2 Historie vzniku Podle ISTO SCR se objevil v 19. století. V té době zaměstnanci měli chodit do práce každý den, včetně neděle. Z tohoto důvodu možnost pro většinu populace jet na dovolenou byla velmi omezená. V roce 1936 Mezinárodní organizace práce schválila konvenci o placené dovolené, která zároveň byla zmíněna v roce 1948 i ve Všeobecné deklaraci lidských práv. Bylo uvedeno, že každý člověk má právo na odpočinek a zotavení, a také na rozumné vymezení pracovních hodin a na pravidelnou placenou dovolenou. Dá se tedy říci, že SCR se zrodil z etické poptávky. Po skončení druhé světové války se SCR objevuje v národních politikách některých zemí, a to zaváděním dotačních programu, např. dotace na stavbu, aktualizace zařízení a infrastruktury. Velmi důležitým milníkem byl rok 1963, kdy v Bruselu vznikl Mezinárodní úřad pro SCR (BITS - International Bureau of Social Tourism). Jejich hlavním sponzorem byl Arthur Haulot, který zajistil podporu a rozvoj SCR na mezinárodní úrovni na mnoho let dopředu. V roce 2010 byl název BITS změněn na ISTO. (ISTO, 2016). Jde o mezinárodní neziskovou organizaci, která se snaží umožnit a zlepšit cestování pro znevýhodněné skupiny osob. ISTO má dva hlavní cíle. Prvním z nich je zvýšit povědomí vlád, mezinárodních institucí a místních a regionálních orgánů příslušných pro sociální politiky v oblasti CR. Druhým cílem je se stát skutečnou platformou pro výměnu služeb pro své členy tím, že stimuluje výměnu zkušeností, know- how a rozvoj projektů. Od svého výchozího bodu – Evropy, ISTO se rozšířila do Severní Ameriky a Afriky. V dnešní době organizace zahrnuje celkem 165 členů z 35 zemí na území tří kontinentů.
29
3.3 Cílové skupiny V SCR můžeme vymezit určité skupiny lidí, které se o dost liší od jiných skupin účastníků CR. Každý tento segment nese své motivy a potřeby, pro které je dále vytvořena určitá nabídka na trhu CR. V oblasti SCR můžeme pojmenovat tyto cílové skupiny, pro které je podpora určena:
Mladí lidé
Rodiny s dětmi s nízkými příjmy
Handicapovaní
Senioři
Mládí lidé Do této skupiny patří mladí lidé ve věku od 15 do 26 let, kteří většinou cestují sami, s partnerem nebo přáteli. Mají nižší nároky na ubytování a stravování, a také vlastní omezený rozpočet peněz, jejž mohou na dovolenou utratit. Právě touto skupinou jsou velmi využívané studentské slevy, a to na dopravu, ubytování, stravování, vstupné apod. Nejznámějším příkladem studentského zvýhodnění je karta ISIC (International Student Identity Card), která je celosvětově uznávaným dokladem prokazujícím status studenta střední, vyšší odborné nebo vysoké školy a vybraných jednoletých pomaturitních studijních oborů. Kromě mezinárodního uznání statusu studenta na držitele čeká velké množství výhod po celém světě. ISIC je platný ve 130 zemích, takže jej lze dohromady uplatnit na více než 125 000 místech se slevami. (ISIC, 2016). Také touto skupinou jsou oblíbené mezinárodní pobyty, spojené s prací (např. program „Work
and
Travel“)
nebo
studiem (např.
podporovaný EU).
30
program „Erasmus“,
Mladí lidé mají spíše rádi neorganizovaný CR a netradiční destinace s jedinečnými zážitky, a proto v dnešní době využívají více a více mobilní aplikace a online prostředky, které jim pomáhají nejen zajistit levné ubytování a dopravu, ale ukážou i to nejlepší v okolí a umožní to sdílet s přáteli. Tato cílová skupina představuje 14% (1,5 milionu) populace ČR. Přibližně polovina z této věkové skupiny jsou studenti bez oficiálního příjmu. Průměrné výdaje studentů jsou kolem 400 euro, pokud nemají vlastní příjem. Toto je mnohem méně než průměrné světové výdaje pro tuto skupinu, které činí zhruba 2000 euro. (Gombitová, 2010, s. 5). Rodiny s dětmi s nízkými příjmy Zmíněná skupina potřebuje zvláštní rekreační, ubytovací a stravovací služby za speciální ceny, které splňují požadavky a potřeby daného segmentu. V dnešní době se rodiny skládají různě. Typickým typem rodiny jsou klasické rodiny s oběma rodiči a dětmi. Můžeme potkat rodiny, kde děti žijí jen s jedním rodičem. Existují i rodiny, které jsou složené ze dvou cizích rodin, tzv. patchwork families (po rozvodu původních rodin se následně vytvoří nová rodina, kde společně žijí děti ze všech původních rodin). Také se zvýšil počet rodin, kde rodiče žijí ve volném vztahu, případně v zvláštních domácnostech. Důležitou charakteristikou je i klesající počet dětí v rodině a narůstající počet straších rodičů z důvodu upřednostnění kariéry místo rodiny. (Kiráľová, 2008, s. 75). Většinou tyto rodiny nemají moc peněz, ale přesto si přejí zažít něco nového. Ale zhruba jen 10% z nich si může dovolit někam vycestovat. Rodiny s dětmi školního věku plánují vyrazit na dovolenou v červenci a srpnu, a to během hlavních školních prázdnin. Více než 90% těchto rodin plánuje svou dovolenou samostatně. Do této cílové skupiny můžeme také zařadit i prarodiče, kteří se starají o své vnoučata. (Gombitová, 2010, s. 6)
31
Faktory ovlivňující účast rodin s dětmi na CR:
volný čas, který je omezen prázdninami u dětí a množstvím dovolené pracujících rodičů,
limitované příjmy,
bezpečnost a klid,
zabavení dětí, aktivity a atraktivity nabízené destinací,
vhodné prostředí, a to např. veškeré nabídky a služby pro děti,
úroveň hygieny a čistoty ubytovacích a stravovacích zařízení,
nekomplikované cesty,
záruka příznivého počasí, popřípadě možnost využit různé zařízení a aktivity při špatném počasí.
Mezi často využívané formy CR touto skupinou patří samozřejmě venkovský, dobrodružný a rekreační CR, ale taky v neposlední řadě sportovní a kulturní akce, skupinové pobyty a jednodenní výlety. (Kiráľová, 2008, s. 35-36).
Handicapovaní Handicapovaní to jsou takoví účastníci CR, jejichž možnosti cestovat jsou omezené vzhledem k jejím mentálním, fyzickým, smyslovým nebo duševním poruchám. Typy zdravotního postižení: Níže jsou uvedeny jednotlivé typy zdravotního postižení a jejich podíly v ČR podle ČSÚ (Český statistický úřad) za rok 2014.
32
Graf 2: Podíly jednotlivých typů zdravotního postižení
Podíly jednotlivých typů zdravotního postižení 41,9%
29,2%
8,5%
Vnitřní
Tělesné
Duševní
6,1%
Mentální
6%
Zrakové
5,1%
Sluchové
3,1%
Jiné
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze stránek ČSÚ, 2014 Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že nejvyšší podíl spadá na osoby s vnitřním a tělesným postižením, což znamená, že v SCR handicapovaných osob by se mělo zaměřit zejména na tyto dvě skupiny postižených lidí. Nejzákladnější prioritou pro handicapované je přístupnost. Proto je občas problém najít vhodný bezbariérový hotel a také destinaci, která bude přizpůsobená pro tuto cílovou skupinu. Tyto osoby nejčastěji využívají takové druhy CR jako např. lázeňský, rekreační a zdravotní CR, s cílem zlepšit svůj zdravotní stav, a také za účelem odpočinku a rekreace. V neposlední řadě můžeme uvést také poznávací, nákupní CR a okružní plavby. V dnešní době můžeme často potkat handicapované lidi i ve hlavních městech Evropy, cestují sem hlavně za poznáním kultury určité země. Na handicapované lidi se stále ještě nepohlíží tak, jako na jiné zákazníky/hosty. Častokrát se očekává, že oni sami naleznou řešení, jak se zúčastnit cestovního ruchu bez toho, aby se uvažovalo, jak jim vytvořit podmínky. Někdy si dokonce musí „vynutit“, aby jim bylo dovoleno stát se účastníkem CR. (Kiráľová, 2008, s. 37). 33
Senioři Za spokojené cestovatele obecně považujeme seniory. Kvalita ubytování a stravování, pohostinnost místních obyvatel, historické dědictví, vodní aktivity a pláže a subjektivní pocit bezpečí – to jsou faktory, které ovlivňují kladné hodnocení těchto osob. Vyžadují dostupnější a kvalitnější služby za své peníze. Vcelku vyšší nároky jsou zaznamenávané v dopravních a informačních službách, v nakupování a v některých volnočasových a kulturních aktivitách. (…) Většina seniorů jsou již v důchodu a nemají žádné pracovní povinnosti, proto mají možnost vyrazit na dovolenou i mimo sezonu. Nemají vysoké důchody a žádné jiné příjmy, proto jejich cestování většinou omezené finančně, ale také z důvodu jazykové bariéry a snížené schopností pohybu a orientace. Stejně jako handicapované osoby, mají v oblibě takové formy CR, jako např. zdravotní, kulturní a rekreační CR ale také sportovní CR, kde jde spíše o pěší turistiku, nebo dobrodružné cesty do vzdálených destinací za účelem užívání si života a získaní nových zážitků. S každým rokem se počet seniorů na celkové populaci zvyšuje, tím pádem můžeme říci, že turistů ve starším věku bude více. Dále je představen obrázek z webových stránek ČSÚ, kde můžeme vidět podíl lidí starších 65 let na celkovém obyvatelstvu v evropských zemích v roce 2004 a 2014.
34
Graf 3: Procentuální zastoupení populace ve věku 65 a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2004 a 2014
Zdroj: ČSÚ, 2016
Z toho vyplývá, že za posledních 10 let se počet seniorů v každé uvedené zemi určitým způsobem zvýšil. Ve většině států podíl seniorů na celkové populaci dosahuje zhruba 20%, což je pětina obyvatelstva každé země. Po celém světě v roce 2014 podíl seniorů z celkového počtu turistů činil 11%. Odhaduje se, že do roku 2030 se toto číslo stoupne na 16 % (cca 1,3 miliardy). Však mezi kontinenty se vyskytují velké rozdíly. Např. v Evropě by se měl podíl starších lidí zvýšit na 33%. (CzechTourism, 2014).
35
II ANALYTICKÁ ČÁST 1. Podpora sociálního cestovního ruchu v zemích EU Velmi důležitým tématem se za poslední léta stala pro Evropskou komisi oblast SCR. V roce 2008 bylo schváleno zavedení programu Calypso, jemuž se z části věnuje tato kapitola. Následně je zde popsáno, jak je SCR podporován v různých zemích EU a konkrétně jaké orgány a projekty se na podpoře účastní.
1.1 Program Calypso Calypso je program, věnovaný SCR, který byl vyhlášen Evropským parlamentem po dobu 3 let (2009-2011), se schváleným rozpočtem 1,5 milionů euro. Tohoto programu se zúčastnilo 21 zemí. Projekt byl uskutečněn díky spolupráci s Evropskou komisí. Podmínkou bylo, aby účastnici tohoto programu byli státními příslušníky členských států EU nebo kandidátských zemí a museli patřit do jedné z následujících kategorií cílových skupin:
senioři, starší 65 let,
všichni mladí lidé ve věku mezi 18 a 30 lety,
zdravotně postižené dospělé občany, spolu s jednou doprovodnou osobou (v případě potřeby),
rodiny (děti s rodiči / prarodiči), kteří získali osvědčení od koordinačního orgánu své země, jenž čelí obtížné sociální (finanční, osobní nebo invalidní) situaci.
Mezi cíle projektu Calypso patří:
podpora vytvářeni partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem; rozvoj a posílení Calypso struktury v konkrétních zemích,
podpora CR mimo sezónu, zejména v regionech, kde je CR dobře vyvinutý, ale vysoce sezónní,
36
poskytnutí méně známým, menším, nebo nově vznikajícím destinacím příležitost podporovat se do širšího spektra evropských turistů,
rozšíření
pracovních
příležitostí
mimo
hlavní
sezonu
a
pomoci
hospodářskému oživení. (European commission, 2016). Iniciativa má současně pomoci těm, kdo turistům poskytují své služby, jako jsou např. průvodci nebo ubytovací a stravovací zařízení. Znevýhodněné skupiny představují
skrytý
potenciál,
vytvoření
nových
pracovních
míst
a
další
podnikatelské příležitosti pro výše zmíněné poskytovatele služeb. V případě Využití této možnosti by se měly zmenšit problémy turistického odvětví připadající na sezónnost a pracovníkům, kteří pracují jen v období hlavní sezóny, by mohlo být umožněno pracovat na plný úvazek. Dle Oddělení CR Evropské komise pro průmysl a podnikání, z jehož podnětu CALYPSO vychází, je třeba posílit kooperaci mezi regiony a členskými zeměmi EU. Regiony by měly možnost na základě spolupráce s partnerskými regiony k sobě lákat cílové skupiny SCR pomocí různých zajímavých nabídek v období mimo hlavní sezónu. Příkladem podpory SCR Evropská komise uvádí hotely vyhovující požadavkům starších lidí nebo také hostely pro studenty, které nabízí pro mládež komfortní ubytování za přijatelnou cenu. Jednou z dalších variant je podpora rozvoje zaměstnanců v oblasti CR tak, aby mohli splňovat požadavky handicapovaných osob nebo turistů, kteří vyžadují nadstandardní péči. (EurAktiv , 2009). Od roku 2012 funguje internetová platforma eCalypso, která zajišťuje místo setkání dodavatelů a příjemců v oblasti CR. Na webové stránce jsou nabízeny různé služby a produkty, především v době mimo sezónu a za velmi přijatelné ceny. Účastníci SCR mohou mezi sebou komunikovat a díky tomu mají lepší přehled o službách jak na nabídkové, tak i poptávkové straně.
37
1.2 Orgány a projekty na podporu SCR ve vybraných zemích EU Země zvolené v této kapitole byly analyzovány s ohledem na orgány a projekty zabývající se podporou SCR. Byly vybrány ty státy, které mají podporu nejvíce propracovanou a plně funkční. Bohužel byl výběr omezen kvůli nedostatku informací u většiny zemí EU. Je zde také pojednáváno o Srbsku (které je kandidátskou zemí do EU), protože má zaveden velmi dobrý projekt na podporu SCR, který je srovnatelný s projekty členských zemí EU. Belgie Jednou z prvních zemí, ve kterých byl SCR vyvinut, je Belgie. Tato země má dlouholetou tradici od roku 1936, kdy v tomto roce byla zavedena povinná každoroční dovolená pro každého pracovníka. V té době byla vytvořena rekreační střediska a založeny odbory a národní zdravotní služby, aby umožnily případnou dovolenou pro pracovníky a jejich rodiny. V dnešní době v Belgii subjekty veřejného sektoru aktivně spolupracují se soukromým sektorem. Veřejné organizace většinou přispívají na dopravu a ubytování v rámci programu SCR, ale soukromé neziskové organizace také hrají důležitou roli. Organizace, které pracují v oblasti SCR na území Belgie, je požehnaně. Řekneme si o několika významných z nich. Holiday Participation Centre (HCP) je organizace, která pracuje pro lidi s nízkými příjmy již od roku 2001. Senioři, mladí lidé, dospělí a rodiny s dětmi mohou dostat dotace na dovolenou, pokud na tom nejsou finančně dobře. Pokud se jedná o lidi, kteří jsou na hranici chudoby a mají nad 14 let – organizace přispívá až 500 euro na dovolenou, a na každého rodinného příslušníka mladšího 14 let – až 300 euro. Nejznámější belgický projekt na podporu SCR je „European Holiday Experience“, který spočívá ve výměně účastníků SCR mezi Francií, Velkou Británií a administrativní provincií – Flandry. Cílové destinace jsou Londýn, Paříž, Nord Pasde-Calais a belgické pobřeží. V Belgii tento projekt řídí cestovní kancelář s názvem „Flanders Tourism“. Rodiny zaplatí pouze vlastní bydlení, zatímco cestovní kancelář platí 75% nákladů na přepravu. Tento typ výměny probíhá již od roku 2006, a to zejména mimo sezónu. ( Ramboll, 2010). 38
Španělsko Odvětví CR je považováno za velmi důležitou hospodářskou činnost ve Španělsku. V této zemi je CR velice sezónní, protože téměř veškerá nabídka je zaměřena na teplé plážové sezóně pod sluncem. Hlavní období pro CR se soustředí od července do září, což silně ovlivňuje zaměstnanost. Téměř 30% pracovních míst jsou ztraceny na konci letní sezony, a to zejména na pobřeží. Španělsko se v SCR zaměřuje hlavně na seniory. Nejznámější program je IMSERSO, který má 25letou tradici, za roky svého fungování pomohl více než 10,5 milionům seniorů vycestovat do zahraničí, a to hlavně mimo sezónu. Dílčí projekt tohoto programu provádí vzájemnou výměnu s Portugalskem. Tato akce pomáhá odjet na dovolenou více než 4000 seniorům ročně, a to jak na straně Španělska, tak i na straně Portugalska. Jejich spolupráce probíhá od roku 1999 od okamžiku podpisu dvoustranné mezinárodní smlouvy. Účastníci SCR jsou vybíráni prostřednictvím veřejných instituci. Tento program financuje nejen dopravu, ale i ubytování pro turisty. Tato iniciativa je zaměřena přispět k udržení úrovně zaměstnanosti a ekonomické aktivity v sektoru mimo hlavní sezónu. (Rodriguez, 2010). Ještě jednou organizací, která je zaměřena spíše na handicapované lidi je „Accesible Spain Travel“, funguje podobně jako cestovní agentura a nabízí jedinečné zážitky, které si budou moci vychutnat všichni, bez ohledu na úroveň jejich osobní mobility. Zajišťují vše, co mohou potřebovat cestující s omezenou schopností pohybu a orientace během své cesty do Španělska: dostupné ubytování v hotelu, přístupná doprava, přístupné okružní jízdy, lístky na přístupný vlak, přístupné restaurace, přístupné denní itineráře, cestovní pojištění a další. (Accesible Spain Travel, 2016). Francie Francie je jednou z prvních zemí na světě (stejně jako Belgie), která založila každoroční placenou dovolenou a prohlásila, že dovolená je právem všech občanů a nedostatek dovolené nepříznivě ovlivňuje výkon práce. Nicméně asi jedna třetina francouzských občanů nejezdí na dovolenou každý rok. Finanční potíže
39
jsou hlavním důvodem neúčasti na dovolené, ale i další faktory, jako zdravotní a rodinné problémy nebo potíže na pracovišti. Cestovaní dostupné všem je jedním z hlavních cílů francouzského ministra pro CR. Proto byla vytvořena Národní agentura pro poukázky na dovolenou (Agence Nationale pour les Chèques Vacances (ANCV)), která spravuje voučery, vydávané pracovníkům od zaměstnavatelů, jako pobídka pro cestování, a to na dopravu, ubytování nebo vstupy do turistických objektů. Doba platnosti voučerů je omezena a pokud nejsou využité včas, jejich hodnota se převádí na podporu rodin s nízkými příjmy. Poukázky na dovolenou ročně dostává až 3,2 milionu obyvatel. Kromě podpory zaměstnanců ANCV soustředí i na další znevýhodněné skupiny SCR. Např. v roce 2007 byl vytvořen program „Senior on vacances“, který byl zaměřen na osoby starší 60 let. Nejsou zde plně hrazeny náklady, spojené s dopravou a ubytováním, ale seniorům je nabízena sleva 50% na celý zájezd. (Doublet, 2010). Velká Britanie Příkladem podpory SCR ve Velké Británii je Family Holiday Association (FHA). To je jediná národní charitativní organizace v Spojeném Království, která umožňuje jednodenní výlety a plnocennou dovolenou na pobřeží Britanie pro rodiny potýkající se s některými z nejtěžších výzev, které život může přinést. FHA nedostává žádné vládní dotace, a je zcela závislá na charitě, dárcích a dalších příznivcích. V roce 2015 organizace pomohla více než 3700 rodinám zažít dovolenou. FHA také spolupracuje s Youth Hostels Association (YHA) - charitativní organizace poskytující mládežnická ubytování v Anglii a Walesu; a Family Fund charitativní organizace
pro zdravotně postižené děti a jejich rodiny. (Family
Holiday Association, 2016). Ještě jednou organizací je Tourism for All (TFA) UK, která již 35 let bojuje za bezbariérové cestování pro osoby se zdravotním postižením, kterým splňuje jejich specifické požadavky, aby se mohly plně podílet na cestování a volný čas.
40
Srbsko Od roku 2013 v Srbsku funguje projekt „Holiday4All“, kterého se zúčastnily různé regiony Srbska a Černé Hory, které jsou zajímavé i mimo sezonu. Projekt by měl pomoci těm, kteří si z různých důvodů (zejména finančních) nemohou dovolit cestovat v období hlavní sezóny. Na projektu pracovala Národní organizace CR v Srbsku ve spolupráci s Národní organizací CR v Černé Hoře. Je podporovaný Evropskou komisí v rámci platformy Calypso. Cílem projektu je přilákání nových cílových skupin z oblasti SCR, které nemohou cestovat v období hlavní sezóny zejména kvůli vysokým cenám. Kromě toho, je to také možnost „oživit“ některé regiony a zlepšit zaměstnanost. (Serbia travel, 2016).
2. Podpora sociálního cestovního ruchu v České republice Tato kapitola se zaměřuje na orgány a projekty, které podporují SCR v ČR a vysvětluje jejich význam, cíle a funkce. Je zde zmíněn i Národní program podpory CR, který financuje nové projekty domácího CR na podporu SCR.
2.1 Organy, podporující SCR v ČR Za hlavní orgán, podporující SCR v ČR na národní úrovni lze považovat Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), které užívá legislativní nástroje k tvorbě podmínek rozvoje CR v ČR obecně. V roce 1993 byla zřízena příspěvková organizace MMR – Česká centrála CR ( CzechTourism), jejímž základním cílem je propagace ČR jako destinace CR v zahraničí i v ČR. Právě na národní úrovni vznikl projekt „Cestovní ruch pro všechny“ nebo „Cestování dostupné všem“ na podporu projektu Calypso, který je podprogramem Národního programu podpory CR (dále jen NPPCR), vypracovaným MMR. Vytvořením tohoto programu se ČR zapojila do aktivit na podporu SCR. Tento program funguje dodnes. 41
Kromě MMR jsou i jiné organizace, které podporují SCR a hlavně pomáhají cílovým skupinám. Např. na podporu handicapovaných lidí existuje Národní rada osob se zdravotním postižením v ČR (NRZP). Organizace zastupuje zájmy handicapovaných při jednáních se státními a veřejnými institucemi, přispívají k integraci těchto lidí do společnosti a důsledně obhajují jejich lidská práva. Tato organizace v minulosti realizovala projekt zaměřený na bezbariérové cestování osob se zdravotním postižením, a to cestou zvýšení počtu bezbariérových zařízení. (NRZP, 2016). Pro rodiny s dětmi nebo mladé lidi existuje od roku 1998 Česká rada dětí a mládeže (ČRDM). Cílem ČRDM je podpora kvalitního života a všeobecný rozvoj dětí a mladistvých. Svůj úkol plní ČRDM podporou mimoškolní výchovy a činnosti svých členů, hlavně snahy vytvořit právní, společenské, hospodářské a kulturní podmínky které budou vhodné pro jejich činnost. ČRDM se stará o zájmy svých členů vůči institucím a organizacím, ale také zahraničním a domácím orgánům. (ČMDR, 2016). Pro seniory je to např. občanské sdružení Rada senioru ČR, která zastupuje jejich zájmy, provádí různé společenské akce apod. Na závěr můžeme zmínit, že existuje spousta podnikatelských subjektů, jejichž primárním cílem je maximalizace zisku. Cílové skupiny SCR jsou velmi rozsáhlé a mohou tvořit velké přínosy podnikatelům, tudíž se dá předpokládat, že podpora SCR by probíhala i bez jakékoliv aktivity výše představených organizací.
2.2 Projekty na podporu SCR v ČR Projekt SOWELL MMR ČR se prostřednictvím Vysoké školy ekonomické zapojilo do projektu Evropské komise SOWELL (Social tourism Opportunities in Wellness and Leisure activities). Cílem projektu je podpořit rozvoj udržitelného SCR v mimosezónním období v oblasti wellness a volnočasových aktivit – lázně pro seniory a mladé lidi.
42
Cílem projektu SOWELL je snaha o rozšíření praktiky wellness evropskému obyvatelstvu, a to právě těm skupinám, které většinou nemají přístup k tomuto typu CR z určitých příčin, jako jsou např. nedostatek informací a vhodných nabídek nebo z peněžních důvodů. Zajímá se o příležitosti pro předkládání návrhů nebo nástrojů spojujících SCR s aktivitami ve volném čase a wellness a to v době mimo hlavní sezónu. Implementace projektu zapojuje organizace odpovídající za sociální a lázeňský CR v každé destinaci. Jako cílové skupiny projektu byli vybráni senioři a mladí lidé, protože z těchto aktivit mohou nejvíce získat. Obě tyto skupiny jsou schopny absolvovat dlouhé pobyty a to i v mimosezónním období. Spojení sociálního a lázeňského CR může pozitivně ovlivnit rozvoj udržitelného evropského CR, který zařídí dostupnost všem. Také se soustředí na cíl zajistit vyrovnaný ekonomický rozvoj evropských oblastí a regionů v průběhu roku. Konkrétnějším cílem SOWELLu je rozvíjet mezinárodní spolupráci na úrovni sociálního a lázeňského CR mezi spolupříjemci, která podpoří evropskou mobilitu pro mladé lidi a seniory. (Evropská komise, 2016b).
Národní program podpory CR V roce 2010/2011 MMR realizovalo NPPCR, podprogram „Cestovní ruch pro všechny“. Finanční prostředky jsou investovány do nových produktů domácího CR spolu s marketingovou podporou nově vytvořených produktů a dále pak do aktivit, které vytvářejí podmínky pro realizaci nových produktů domácího CR ve vztahu k SCR. Základním cílem NPPCR je vytvoření nástroje, který efektivním způsobem pomůže k podpoře SCR. Jde o systémovou podporu formou dotací ze státního rozpočtu pro podnikatelské subjekty a počínaje rokem 2015 i pro obce na různé aktivity k podpoře SCR. (MMR, 2016a). Na základě vyhodnocení efektivnosti podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“, který se zaměřoval na měkké aktivity a marketing nových produktů, došlo z důvodu zjištění potřeby naplnění i jiných parametrů ke změně oblasti 43
podporovaných aktivit a ke spuštění nového podprogramu; „Cestování dostupné všem“. Podprogram je určen na podporu následujících oblastí: 1. Rekonstrukce/výstavba odpočinkové infrastruktury, center služeb pro turisty a sociálního zařízení pro handicapované turisty, pěší a cyklisty na trasách a stezkách (Např. výstavba/rekonstrukce odpočinkové infrastruktury podél turistických tras – dopravní hřiště, bikepark, cyklotras, skatepark aj.; nákup a
umístění
informačních
stojanů
a
značek;
vybudování/vybavení/rekonstrukce center služeb pro turisty; bikebox – praktické řešení parkování a úschovy kol; výstavba hygienického zařízení apod.) 2. Zpřístupnění atraktivit CR (V případě že se jedná o atraktivity regionálního a nadregionálního významu, popřípadě atraktivity náležící v okolí tras a stezek. (Např. zpřístupnění atraktivit – roštové nájezdové rampy, výtahy, schodolezy; pořízení městských kol a také vypůjčení kola na vratnou kauci; vybavení/úprava prostředků dopravy o prvky umožňující snadný a bezpečný výstup a nástup zdravotně postiženým a cestujícím s kočárky – plošiny, zvedáky, nájezdy atd.) 3. Vytvoření/zavedení/zlepšení informačních a navigačních systémů pro senzoricky postižené osoby (Např. zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních systémů – sluchové a hmatové expozice, nápisy v Braillovu písmu; tvorba systému usnadňující pohyb zdravotně tělesně postižených osob po atraktivitách CR.) 4. Nákup zařízení pro zabezpečené parkování kol a úschovu zavazadel (Např. parkovací dům/věž, který pro turisty umožní bezpečné zaparkovat blízko atraktivit včetně úschovy zavazadel.) Výše dotace je tvořena maximálně 50% podílu uznatelných nákladů projektu. Pro oblasti podpory 1. – 3. je stanovena minimální výše celkových nákladů projektu na 250 000 Kč, maximální pak 5 mil. Kč. Pro oblast podpory 4. není stanovena minimální výše celkových nákladů, ale maximální je 10 mil. Kč.
44
Dotace mohou dostat podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) s minimálně dvouletou historií v kategorii CZ NACE4 ("Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes"), a to v oblasti ubytování, stravování nebo pohostinství. Dotace se poskytuje dle pravidel de minimis (jednomu podnikateli nemůže být poskytnuta podpora za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období v součtu vyšší než částka 200 000 euro.). Všechny podpořené a realizované akce v sobě musí zahrnovat i marketing (propagaci) vytvořeného produktu. (Dotační noviny, 2015).
3. Financování podprogramu Cestování dostupné všem První část této kapitoly je popsán celkový počet dotací a výše jejich financování v jednotlivých letech v rámci podprogramu Cestování dostupné všem. Dále se kvantitativním výzkumem analyzuje počet schválených žádostí o dotace a výše přidělených dotací v každém kraji zvlášť. V poslední části kapitoly používá kvalitativní výzkum a jsou rozepsány projekty v jednotlivých krajích, které jsou směřovány na podporu cílových skupiny SCR.
3.1 Dotace v letech 2010 – 2016 Rok 2010 V roce 2010 byly dotace rozděleny na 2 výzvy. V 1. výzvě programu bylo podáno 44 žádostí v celkové výši na žádost o dotace 81 191 000 Kč. V rámci 2. výzvy bylo předloženo 39 žádostí v celkové výši požadované dotace 70 802 000 Kč. V rámcovém rozpočtu NPPCR na rok 2010 bylo přiděleno 100 mil. Kč. Z celkového počtu žádostí bylo schváleno pouze 36 projektů s celkovou výší dotace 64 325 885 Kč. Patří sem např. vytvoření komplexních balíčků služeb pro cílové skupiny SCR, zavedení systému slevových karet nebo tvorba webových portálů, které zvyšují informovanost o nabízených produktech. (MMR, 2010).
4
CZ NACE je statistickou klasifikací ekonomických činností, kterou používá EU. (BusinessInfo, 2009).
45
Rok 2011 Rámcový rozpočet v 1. výzvě NPPCR na rok 2011 činil 72 mil. Kč. V tomto roce bylo vyhověno 42 žádostem, na něž bylo poskytnuto 68 691 255 Kč z celkového rozpočtu. Příkladem schválených projektů je vytváření lepších podmínek pro zpřístupnění kulturních památek pro seniory, postižené lidi nebo cestující s kočárky. (MMR, 2011). Rok 2012 Pro rámcový rozpočet v 1. výzvě NPPCR na rok 2012 bylo schváleno 60 mil. Kč. Z toho bylo využito 48 385 212 Kč na podporu 35 projektů. Bylo vybráno i 20 náhradních akcí s celkovou částkou 18 990 000 Kč. Dotace byly čerpány především na vybudování nebo rekonstruovaní odpočívadel, informačních center pro turisty a hygienického zázemí pro cyklisty, pěší a handicapované podél tras, zpřístupnění atraktivit CR apod. (MMR, 2012) Rok 2013 Na rok 2013 celkový rozpočet NPPCR na poskytnutí dotací činil 50 mil. Kč. V tomto roce byla poskytnuta podpora 31 projektům s celkovou výší 52 130 870 Kč. Také byl zveřejněn seznam náhradních akcí doporučených k poskytnutí dotací – 18 projektů s výší podpory 35 030 349 Kč (MMR, 2013) Rok 2014 Schválený rozpočet NPPCR na rok 2014 byl 50 mil. Kč. Z toho bylo využito 49 024 053 Kč na podporu 33 projektů. Případný seznam náhradních akcí byl velmi krátký – pouze 4 projekty s celkovou částkou 7 831 693 Kč. (MMR, 2014). Rok 2015 Výzvy v roce 2015 byly určeny podnikatelským subjektům a obcím (kromě statutárních měst). Celkový rozpočet pro tento rok činil 50 mil. Kč. Dotace byly rozděleny na 2 výzvy. V 1. výzvě bylo předloženo 40 projektů s výší dotací 52 539 425 Kč, a také 4 náhradní akce s celkovou částkou 5 519 239 Kč. Žádosti předložené v rámci 2. výzvy 2015 byly vyhodnoceny a pro 32 projektů byla navržena dotace ve výši 32 636 682 Kč. (MMR, 2015) 46
Rok 2016 30. října 2015 byly odsouhlaseny Zásady pro žadatele podprogramu Cestování dostupné všem pro rok 2016 k dotačnímu programu NPPCR a byla schválena 1. výzva k odevzdávání žádostí o dotace pro rok 2016. Příjem žádostí byl ukončen 15. ledna 2016. Výzva byla určena podnikatelským subjektům a obcím (kromě statutárních měst) pro projekty z oblasti CR. Výše dotace na rok 2016 dosud není známa. (MMR, 2016b). Tabulka 3: Základní informace o dotacích v letech 2010-2015 2010
2011
2012
2013
2014
2015
Počet schválených 36 42 35 31 33 32 žádostí Počet náhradních 20 18 4 4 akcí Rámcový 100 72 60 50 50 50 rozpočet v mil. Kč Výše dotací 64,3 68,7 48,4 52,1 49 32,6 v mil. Kč celkem Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze stránek MMR, 2010-2015 Od roku 2010 do roku 2015 bylo celkově schváleno a podpořeno přes 200 projektů spojených se SCR. Nejvíce schválených žádostí o dotace bylo v roce 2011 a zároveň na ně byla poskytnuta nejvyšší celková dotace ze státního rozpočtu. Nejméně finančních prostředků bylo přiděleno v roce 2015. Můžeme si také všimnout, že s každým rokem MMR snižovalo počet schválených žádostí a zároveň i výši dotací, zatímco se nedostalo do částky, která muže byt poskytnutá ze státního rozpočtu. V posledních třech letech schválený rozpočet činil 50 mil. Kč, a tím můžeme předvídat, že rozpočet na rok 2016 bude stejný.
3.2 Rozdělení dotací mezi kraje V této kapitole se věnuji analýze finančních prostředků, které byly přiděleny MMR v NPPCR v podprogramu „Cestování dostupné všem“ jednotlivým krajům. Na začátku se podíváme na celkový počet schválených žádostí v každém kraji ČR v období 2010-2015. Dále rozebereme výši přidělených dotací každému kraji 47
v jednotlivých letech. Nakonec vyjádříme celkový součet dotací v jednotlivých krajích od roku 2010 do roku 2015. Následně provedeme analýzu, jejímž výsledkem bude graf, který nám porovná všechny kraje mezi sebou. Všechny informace byly čerpány z oficiální webové stránky MMR. V níže uvedené tabulce lze vidět celkový počet schválených žádostí v každém kraji za jednotlivé roky a celkem za uvedené období.
Tabulka 4: Počet schválených žádostí o dotace v krajích v letech 2010-2015
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze stránek MMR, 2010-2015 Z tabulky můžeme vyčíst, že v roce 2010 nejvíce schválených žádostí o dotace mělo Hlavní město Praha. Rok 2011 a 2012 byl úspěšnějším pro Jihočeský kraj, rok 2013 pro Královéhradecký kraj, v roce 2014 nejvíce podpořených projektů měly hned dva kraje – Jihočeský a Jihomoravský kraj. Zlínskému kraji se v roce 2015 podařilo přijít se sedmi projekty, na které mu byla poskytnuta podpora. Za celé období 2010-2015 nejvíce schválených žádostí o dotace získal Jihočeský kraj (35) a to skoro o polovinu více než Zlínský kraj, který je na druhém místě.
48
Další tabulka vypovídá o celkové výši přidělených dotací každému z krajů a to jak v jednotlivých rocích, tak i v součtu za období 2010-2015. Tabulka 5: Výše přidělených dotací jednotlivým krajům za roky 2010-2015, v tis. Kč
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze stránek MMR, 2010-2015 Díky tomu, že Hlavní město Praha v roce 2010 získalo nejvíce schválených žádostí, dalo se očekávat, že výše přidělených dotací v tomto roce byla nejvyšší ze všech krajů. V roce 2011 a 2012 obdržel Jihočeský kraj největší podporu na své projekty. Královéhradecký kraj se stal vítězem v roce 2013 a získal dotace v celkové výši 9 704 tis. Kč. V roce 2014 nejvyšší přibližně shodnou dotovanou částku získaly Středočeský a Jihomoravský kraj. Rok 2015 patří Zlínskému kraji. Z tabulek je také možné vidět, že v každém roce jsou kraje, které nebyly dotovány. V úvodním roce 2010 to bylo hned 6 krajů, v letech 2011 – 2014 pokaždé byl vynechaný pouze jeden kraj, a v roce 2015 dva kraje nedostaly dotace a to Hlavní město Praha a Ústecký kraj.
49
V následujícím grafu je zobrazena celková výše přidělených dotací každému kraji za součet let v období 2010-2015. Graf 4: Celková výše přidělených dotací jednotlivým krajům v letech 2010-2015, v tis. Kč 50 000
□ Celková výše dotací v tis. Kč
45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
Zdroj: Vlastní zpracování na základě údajů ze stránek MMR, 2010-2015
Z tohoto grafu vyplývá, že za zmíněné období nejvíce finančních prostředků (nad 25 mil. Kč) na podporu projektů ve své oblasti v rámci NPPCR v podprogramu „Cestování dostupné všem“ získaly Jihočeský, Královéhradecký a Středočeský kraj. Nejméně financí (do 10 mil. Kč) připadlo na Ústecký kraj a Vysočinu. Ostatní kraje v letech 2010-2015 celkově obdržely finanční podporu v rozmezí 10 až 25mil. Kč.
50
3.3 Dotované produkty SCR v krajích ČR V této části kapitoly je využit kvalitativní výzkum a jsou rozepsány konkrétní projekty na podporu SCR v jednotlivých krajích, které byly financovány NPPCR a následně realizovány. Veškerá data byla čerpaná z oficiálních dokumentů MMR. Seznam všech projektů v každém roce a bližší informace o nich viz. Příloha 1. 3.3.1 Hlavní město Praha
V letech 2010 – 2015 v rámci NPPCR v podprogramu „Cestovaní dostupné všem“ bylo celkově v Praze podpořeno 12 projektů, jejichž celková výše dotací činila zhruba 22,7 ml. Kč. V roce 2010 měla Praha nejvíce schválených žádosti o dotace mezi ostatními kraji. Bylo financováno a realizováno 7 projektů, které byly zaměřeny především na děti a mládež, studenty a rodiny s dětmi, ale z malé časti také na handicapované a seniory. Jako přiklad můžeme uvést projekt „Active&Youth“, který se věnuje především mladým lidem, kterým se snaží atraktivní formou nabídnout
základní
informace
o
zdravém
způsobu
života,
a
to formou
několikadenních zdravotně-regeneračních a osvětových pobytů v malebném prostředí Areálu Botanika. (Areál Botanika, 2016). Dalším projektem je „Praha pro všechny“, jedná se o poznávací pobyt v Praze, a tento produkt se týká dvou cílových skupin - senioři a rodiny s dětmi s nízkými příjmy. Ještě jedním žadatelem o dotaci byla společnost „Hummer Centrum, s.r.o“, která zavedla 4 nové produkty CR zaměřených na cílové skupiny SCR a podpůrné aktivity - naučné stezky, orientační systém, odpočinkové louky. Investiční aktivitou pro podporu je zastřešení hlediště velké rytířské arény. Tyto projekty byly připravené také pro možnost účasti zdravotně handicapovaných osob. V roce 2011 v Praze nebyly podporované žádné projekty, ale v roce 2012 byly dva. V prvním se jednalo o stavbu dětského hřiště a odpočívadla pro cyklisty. Druhý se zabýval vytvořením navigačního systému pro handicapované se senzorickým postižením.
51
Rok 2013 přinesl pro Prahu opět dvě schválené žádosti. Jedním z projektů bylo vytvoření nového odpočinkového prostoru pro návštěvníky tvrze HUMMER. V roce 2014 se jednalo pouze o jeden podpořený projekt – založení ozdravoven, jejichž cílem bylo poskytnutí kvalitní základny k využití volného času. V následujícím roce nebyl financován žádný projekt. Jak si můžeme všimnout, Praha se zabývala z větší části problematikou rodin s dětmi nebo mladých lidí. Přesně na tyto cílové skupiny bylo zaměřeno nejvíc projektů. Ale najdou se i projekty, které také podporují postižené osoby a seniory.
3.3.2 Středočeský kraj
Středočeský kraj za roky fungování NPPCR získal vysoké dotace ve výší 27,6 mil. Kč. Na svých 16 projektů. Tím pádem se tento kraj umístil na třetím místě v žebříčku nejvíce podporovaných krajů ČR. V roce 2010 byly financovány 2 projekty. O první projekt „Cestujeme pod sluncem“ žádala společnost „Prima ovocná palírna, s.r.o.“ a obdržela dotaci ve výši 2,3 mil. Kč. Jednalo se o propagaci obce Třebíz jako turistické destinace a vytvoření nového produktu domácího CR, který umožňuje cestovat a mít nové zážitky pro sociálně znevýhodněné skupiny. Druhým podpořeným projektem byl „Poklad“podpora CR pro děti. Jde o portál pro rodiny s dětmi ve věku od 6 do 15 let, který nabízí výletní trasy, kde rodiny musí hledat různé tajemství pomocí GPS a mapy. Rok 2011 realizoval další 2 projekty. První projekt je „Pedalcap.cz – cestování dostupné všem“, kde cílem bylo pořízení "Pedalcabů" - ekologicky šetrného elektrokola určeného pro tři osoby. V současnosti si lidé mohou vybrat ze čtyř různých tras rozdílné vzdálenosti. (PedalCab, 2016). Druhý projekt „Ekovláčkem z Benešova do Konopiště“ umožňuje snadný nástup a výstup do zámku handicapovaným, seniorům a cestujícím s kočárky a také zajišťuje vybavení nástupního a výstupního místa včetně laviček, informačních tabulí apod. V roce 2012 bylo přispěno na 4 projekty, které byly zaměřeny především na handicapované osoby. Např. umožnění bezbariérového přístupu na turistické atraktivity města Kutná Hora a rekonstrukce vodáckého campu Dobřichovice pro 52
handicapované osoby. Také byla vytvořena nová odpočívadla a centrum služeb pro všechny cílové skupiny SCR. V roce 2013 bylo vytvořeno ještě jedno centrum služeb v blízkosti obce Řitka. Následující rok byly dotovány další 4 projekty. Mezi nimi patří vytvoření turistického informačního centra v okolí Křivoklátska, rekonstrukce parku Ořech a výstavba nového hygienického zařízení. Ještě 2 projekty byly realizovány v roce 2015. Jedná se o odpočívadlo pro všechny na statku Malčany a projekt „Po Dobříši a okolí na kole“, který umožňuje cyklistiku po městě a jeho blízkém okolí. Zaměřen je hlavně na rodiny s dětmi, seniory a seznámení veřejnosti s atraktivními cykloturistickými cíli v okolí. (Dobříšsko aktuálně, 2015).
3.3.3 Jihočeský kraj
Jihočeský kraj je nejvíce podporovaným krajem v NPPCR v podprogramu „Cestování dostupné všem“. Od roku 2010 bylo v tomto kraji realizováno 35 projektu s celkovou finanční podporou přes 47 mil. Kč. V úvodním roce 2010 v Jihočeském kraji bylo financováno 5 projektů. Prvním projektem je „Český Krumlov i pro handicapované“, který obdržel finanční podporu ve výši 2,2 mil. Kč. Jedná se o začlenění zdravotně postižených osob do CR, zajištění dopravy do hotelu a zpět, zprostředkování výletů do okolí pro handicapované a zajištění komfortu pro tuto cílovou skupinu při cestování. Dalším projektem byl „Lipno bez barier“, jehož cílem bylo vytvoření nových programů pro postižené osoby a tím zcela začlenit tuto cílovou skupinu do aktivit CR na Lipensku. Je důležité zmínit, že Lipno zvítězilo v 7. ročníku soutěže EDEN, jehož tématem bylo „Cestování bez bariér“. (Lipno.info, 2016). Třetím projektem se stal „Ochutnejte Jižní Čechy všemi smysly“, jenž je zaměřen hlavně na osoby s handicapem a seniory, pro které je přichystána pobytová zážitková turistika propojená s poznáváním a adaptovaná na specifické a individuální požadavky těchto osob. Zbývající projekty se zaměřily na ozdravné pobyty.
53
Rok 2011 byl rekordní. Bylo realizováno hned 11 projektů, což je největší počet schválených žádostí v jednotlivém kraji za jeden rok za celou dobu fungování NPPCR. Projekty se soustředily na všechny cílové skupiny SCR, ale především na rodiny s nízkými příjmy a postižené osoby. Bylo realizováno několik projektů spojených s cykloturistikou, zlepšováním cyklostezek, půjčovnami kol a vybavením na sport. Dále se jednalo o projekty zaměřené na výstavbu a rekonstrukci sociálních a hygienických zařízení pro handicapované osoby. Ostatní projekty se zabývaly vytvořením dětských hřišť a turistických center. V roce 2012 MMR přispělo 9 dotacemi. Projekty byly opět zaměřeny na každou cílovou skupinu.
Patří sem vybudování sportovních hřišť, center služeb,
odpočívadel, sociálních zařízení a také zlepšení infrastruktury pro návštěvníky Lipenska. V roce 2013 byla oblast Lipenska zase podpořena s jejím projektem „Lipno pro každého“. Pět nových projektů přinesl rok 2014. Nejzajímavějším z nich bylo vytvoření zázemí pro turisty a dětského hřiště u Pohádkové kovárny v Selibově – muzeu české pohádky. Pouze jeden projekt byl financován v roce 2015 - rekonstrukce centra služeb pro turisty Malé Chrášťany v obci Sedlec. Jihočeský kraj se všemožné věnuje podpoře SCR. Jeho aktivity jsou zaměřeny především na postižené osoby a bezbariérové cestování pro ně. Ale kraj nezapomíná i na ostatní cílové skupiny. V okolí je podporováno spousta akcí a projektů, zaměřených jak na seniory a rodiny s dětmi, tak i na mladé lidi.
3.3.4 Plzeňský kraj
V období 2010 - 2015 v Plzeňském kraji bylo podpořeno celkově 8 projektů ve výši 15,7 mil. Kč. Rok 2010 byl vynechán a nebyl realizován ani jeden projekt. V roce 2011 byly schváleny 2 žádosti o dotace. První projekt se nazýval „Zbiroh dostupný všem – odpočinek všemi smysly“, jehož cílem bylo vybudování oázy odpočinku s hygienickým zázemím pro pěší, cyklisty a handicapované osoby podél pěších tras a cyklotras ve městě Zbiroh. Druhý projekt „Pohádková země Brčálník“ se týkal 54
zlepšení doprovodné infrastruktury a zázemí podél pěších tras, cyklotras a naučných stezek. Financování tohoto projektu umožnilo vybudování odpočívadel pro turisty, výstavbu sociálního zařízení a dětských koutků a také jejích rekonstrukci. V roce 2013 MMR přispělo 3 dotacemi. Projekty se zaměřovaly na infrastrukturu v kraji a alternativní dopravu, vytvoření center pro turisty a půjčovny kol. V neposlední řadě bylo vybudování víceúčelového hřiště a odpočíváren pro cykloturisty. V roce 2014 se pokračovalo a rozšiřovalo zázemí pro cykloturistiku. Také byl financován projekt „Zámek pro všechny“ v Sušicích. Jedná se o zámek, který nabízí jak ubytování, tak i stravování uvnitř své budovy. Následující rok kraj nebyl podporován. V roce 2015 ale zase byl realizován menší projekt, kde se jednalo o naučně - odpočinkové zastavení v zámeckém parku ve městě Bor. MMR přispělo na tuhle akci necelých 300 tis. Kč. Podle realizovaných projektů v Plzeňském kraji můžeme soudit, že podpora SCR byla nejvíce směřována na rodiny s nízkými příjmy. Ale i ostatní skupiny si zde přijdou na své.
3.3.5 Karlovarský kraj
Od roku 2010 v Karlovarském kraji bylo podpořeno celkově 10 projektů za necelých 17 mil. Kč. V prvním roce dotace spadla na 2 projekty: „Zdravý senior - komplexní lázeňská péče“ – je speciální balíček pro cílovou skupinu domácích hostů, kteří jsou starší 60-ti let, a také zvětšení nabídky o moderní lázeňské nástroje spolu s marketingem; „Vítkova Hora pro všechny generace“ – jedná se o realizaci nových produktů domácího CR v areálu Vítkova Hora, spolu s jejich propagací a účasti vybraných cílových skupin - dětí do 15 let a seniorů do aktivit CR. V roce 2011 jsou financovány opět 2 projekty. Oba projekty byly zaměřeny spíše na sportovní odvětví. Byly vybudované nová odpočívadla a sportoviště, půjčovna kol a čtyřkolek. Také bylo požadováno o rekonstrukci centra služeb pro turisty. 55
V roce 2013 byly podporované Františkovi lázně se svým projektem „Oáza na cestě“. A v roce 2014, stejně jako v předchozím roce, byl schválen pouze jeden projekt, který umožnil postavit centrum odpočinku pro turisty. Čtyři projekty byly financovány v roce 2015. Jako první byla podpořena a realizována akce „Svěží a přívětivé Františkolázeňsko – nabídka nových produktů domácího CR“. Také byly vybudovány odpočívadla pro turisty na břehu řeky Ohře – Dubina a v obci Tři Sekery. Nejvíce podporovanou cílovou skupinou SCR pro Karlovarský kraj jsou senioři. K takovému závěru můžeme přijit, když uděláme analýzu všech podpořených projektů v této oblasti. Další v řadě jsou rodiny s dětmi. Nejméně podporované skupiny jsou studenti a handicapované osoby.
3.3.6 Ústecký kraj
Ústecky kraj je nejméně podporovaným krajem ze všech. Zde bylo realizováno pouze 5 projektů, a výše podpory činila jenom 5,6 mil. Kč. V zahajovacím roce tento kraj neměl žádný realizovaný projekt. V roce 2011 byly schváleny 2 žádosti o dotaci. Jednalo se o vybudování skateparku a rekonstrukci cyklostezky, a také zavedení nového informačního systému a to i pro handicapované turisty. Následující rok přinesl jeden projekt a to „Labská cyklotrasa od pramene k moři bez bariér“. Jde o půjčovnu sportovních potřeb, která je vybavena i pro postižené osoby (v roce 2014 proběhla druhá etapa podpory tohoto projektu). V roce 2013 byla poskytnuta podpora kempu v Děčíně, kde byl pořízen Cyklostop za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z NPPCR MMR. Jedná se o areál pro cykloturisty, kde se mohou zastavit jak na krátkou dobu, tak i na delší pobyty. Pro handicapované je v cyklostopu k dispozici speciální WC a sprcha s bezbariérovým přístupem. (Cyklostop, 2016). V roce 2015 nebyly poskytnuty žádné dotace kraji.
56
Bez hledu na to, že Ústecky kraj má na dnešní den nejméně realizovaných projektů na podporu SCR, snažil se zaměřit na všechny cílové skupiny. Najde se tady něco pro mladé lidi a rodiny s dětmi, ale také i pro seniory a handicapované osoby.
3.3.7 Liberecký kraj
V Libereckém kraji bylo podpořeno celkově 12 projektů s výší podpory zhruba 17 mil. Kč. V roce 2010 byly dotovány 3 projekty. Jedním z nich byl projekt IQpobyt, jehož cílem je vytvoření nové řady produktů CR, jenž umožní mládeži a dětem zúčastnit se zábavných vzdělávacích pobytů a výletů. Další projekty se zaměřily na podporu cykloturistiky a vytvářeni golfových hřišť. Poslední aktivita je zaměřena spíše na seniory. Rok 2011 přinesl pouze jednu dotaci a to na vybudování hygienického a sociálního
zařízení,
dětských
sportovních
hřišť
a
nových
odpočívadel.
V následujícím roce NPPCR podpořil Liberecký kraj 2 dotacemi. Jednalo se o nákup nového vybavení pro vodáckou půjčovnu a také zprovoznění centra služeb pro turisty a cyklisty. V roce 2013 byl podpořen ještě jeden projekt a to dobudování komplexního centra při Greenway Jizera - Malá Skála – Křížky. V roce 2014 bylo požádáno o vytvoření repliky hradu Trosky s rozhlednou v Radvánovicích, a dále o podporu vodáckého obslužného centra. O rok později byly financovány ještě 3 projekty, a to stavba centra Dolánky při cyklostezce Greenway Jizera, vytvoření naučné stezky - 10 zastavení v Lomnici nad Popelkou, a také rozšíření stávajícího zázemí rozhledny U borovice o bezbariérové WC, odpočinkovou místnost pro turisty, úložnu kol a informační služby.
57
Liberecky kraj zaměřil své aktivy na všechny cílové skupiny SCR. Nejvíce projektů bylo realizováno pro děti a mladé lidi, ale přijdou tady na své i handicapované osoby a osoby starší 60 let.
3.3.8 Královéhradecký kraj Tento kraj je na druhém místě mezi nepodporovanějšími kraji, má celkem 19 schválených žádostí o dotace s celkovou částkou 34,4 mil. Kč. V roce 2010 v rámci NPPCR byl podpořen pouze jeden projekt ELIPSA s výší dotace cca 2,4 mil. Kč. Cílem bylo začlenit všechny cílové skupiny SCR do aktivit CR. Obsahem plánu byla realizace stezky zdraví s GPS stanovištěm a spolu s pokyny k výkonu rehabilitačních cviků cíleně pro novou formu turistiky. V následujícím roce byly schváleny hned 4 dotace. První projekt se zaměřil na handicapované osoby a jednalo se o zakoupení nízkopodlažního autobusu, který je vybaven i takovými pomůckami, jako např. panely pro neslyšící. Druhý projekt byl spojen také s pořízením ekologicky šetrného autobusu, který by měl sloužit pro všechny cílové skupiny. Ostatní 2 projekty byly zaměřeny na vybudování centra služeb, nových dětských sportovních hřišť a půjčovny kol. Rok 2012 přinesl ještě 3 projekty. První akce byla zaměřena na všechny cílové skupiny a bylo naplánované vytvořit zázemí pro hry a vycházky pod Zvičinou celoročně. Druhy projekt představoval vytvoření turistického centra Brodikův Ráj. A poslední z projektu navrhoval vytvoření turistických tras pro rodiny s dětmi, ale také i pro seniory a postižené lidi. V roce 2013 měl Královéhradecký kraj největší počet schválených žádostí s celkovým počtem 6. Jedním z projektů byla rekonstrukce odpočívadla na vrchní stanici kabinové lanové dráhy Černá hora - Janské Lázně. Další projekt umožnil postavit lanové centrum uprostřed Českého ráje. Ještě jedním projektem byl „Adventure golf Říčky“ – jedná se o první přírodní hřiště na adventure golf ve východních Čechách, které díky své poloze vhodně propojuje zábavu s pobytem na čerstvém horském vzduchu. (Adventure golf Říčky, 2016). Zbytek se zabýval
58
vytvořením dalších dětských hřišť, turistických center pro turisty a cyklisty a rekonstrukce Slezské plovárny. Jedním z dvou projektů roku 2014 bylo rozšíření naučných stezek ve Špindlerově Mlýně. Druhým projektem byl TourBus, nabízející možnost dopravy po trase Černá Hora - Pec pod Sněžkou. V roce 2015 se přidali ještě 3 projekty k celkovému počtu a to vytvoření centra pro turisty a cyklisty – Hopsálkov, vybudování odpočívadla ve Sv. Petru a vybudování interaktivní stezky k lanové dráze v Peci pod Sněžkou. Po analýze všech projektů, které byly financovány a následně realizovány, můžeme vidět, že Královéhradecký kraj se zaměřuje na všechny skupiny SCR, ale z vetší části vytváří příjemné prostředí pro rodiny s dětmi a handicapované osoby.
3.3.9 Pardubický kraj Za období 2010-2015 Pardubický kraj měl celkem 12 schválených žádostí a dotovaná částka činila 12,5 mil. Kč. Hned ve dvou letech kraj nezískal žádné dotace a to je v letech 2010 a 2013. V roce 2011 dostal podporu na 3 projekty a všechny z nich se týkaly hlavně vybudování nových sociálních a hygienických zázemí, turistických tras a odpočinkové infrastruktury. V roce 2012 kraj opět dostal podporu na 3 projekty. Tentokrát se jednalo o zprovoznění lanové dráhy v Hlinsku, dále o vybudování nových odpočívadel a zázemí pro pěší, a jako poslední – zprovoznění půjčovny kol. V roce 2014 byly schváleny také 3 žádosti. Zaměřily se hlavně na výstavbu cykloturistického odpočinkového interaktivního
koutku
s vodními
prvky -
Mamutíkův vodní park a nové relaxační zóny, a také na rozšíření sportovních služeb na Orlicku a na Třeboňsku. Rok 2015 přispěl také 3 dotacemi. První projekt se zaměřil na Muzeum řemesel v Letohradě, a to hlavně na bezbariérové pokladní a informační centrum. Další 59
věcí bylo zajištění přístupnosti přírodní památky Meandry Struhy pro všechny. Poslední projekt nabízel vybudování sportovního hřiště. Jak můžeme vidět, Pardubický kraj se zaměřuje spíše na rodiny s dětmi a mladé lidi, vytváří podmínky pro zajímavou dovolenou plnou aktivit těmto cílovým skupinám.
3.3.10 Kraj Vysočina Na Vysočině bylo financováno celkově 10 projektů s rozpočtem 9,5 mil. Kč. Tento kraj je na druhém místě v žebříčku nejméně podporovaných krajů ČR. V roce 2010 zde nebyl podpořen žádný projekt. V následujícím roce 2011 se jednalo pouze o jeden projekt v Náměští nad Oslavou – zařízení a vybavení odpočívadla a dětského koutku, v rámci projektu byly zakoupeny dřevěné stoly, skluzavky, houpačky, dětská trampolína, stojany na kola, fitstroj pro seniory. V projektu byly provedeny úpravy, aby celý střední prostor byl také bezbariérově přístupný, budou zde umístěny dětské dřevěné houpačky a petangové hřiště. Rok 2012 přinesl ještě 4 schválené projekty. Díky tomu vznikly nové dětské herny pro děti různých věkových kategorií, centrum služeb pro rodiny s dětmi a handicapované, dále vybudování relaxačního areálu zejména pro seniory, a také zřízení hygienického zařízení na hradě v Ledčí nad Sázavou. V roce 2013 byl podpořen pouze jeden projekt a to zřízení centra služeb pro turisty Řásná. Další rok přispěl 2 projekty: půjčovna lodí na Dalešické přehradě a vylepšení zázemí pro návštěvníky Hospodářského dvora Bohuslavice. V roce 2015 byl zase realizován jenom jeden projekt, kde Město Humpolec žádalo o digitální informační box a obdrželo podporu ve výši 350 tis. Kč. Kraj Vysočina se se svými projekty zaměřil ve větší míře na rodiny s dětmi do 15 let a na seniory. Pro handicapované osoby zde byl financován pouze jeden projekt.
60
3.3.11 Jihomoravský kraj V Jihomoravském kraji za období 2010-2015 bylo podpořeno celkem 14 návrhů ve výši necelých 19 mil. Kč. V roce 2010 zde nebyl žádný projekt realizován, ale v roce 2011 byly financovány 2 projekty, které se zaměřovaly na podporu handicapovaných osob a cykloturistiku.
Pro postižené osoby, ale i rodiny s kočárky, byl koupen
nízkopodlažní mikrobus. Druhým projektem bylo rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury pro cykloturisty na Baťově kanále. Tento projekt byl financován i v následujícím roce a zaměřil se na vybudování centra služeb pro turisty. V roce 2013 byly podpořeny 4 projekty, pár z nich bylo zaměřeno na podporu Vranovské pláže, zbytek se zabýval rozvojem ekologických prostředků veřejné dopravy a jejich následujícím využitím a výstavbou sportovně rekreačního centra. Rok 2014 přinesl 5 schválených žádostí o dotace. Projekty se zaměřily na různé oblasti, a to podpora Bílých Karpat a Vranovské pláže, a také na vybudování půjčovny kol a odpočinkové infrastruktury. V roce 2015 NPPCR financoval další 2 projekty. Cílem prvního projektu bylo vybudování odpočívadla pro turisty podél cyklotras v obci Úsobrno, druhý projekt se soustředil na vybudování nástupního centra pro cykloturisty v Jedovnicích. Projekty v Jihomoravském kraji se snažily zaměřit na všechny cílové skupiny SCR, ale nejvíce podporovanou skupinou se staly rodiny s dětmi.
3.3.12 Olomoucký kraj Olomoucký kraj má schváleno a realizováno celkem 11 projektů s výší finanční pomoci 20,7 mil. Kč. V roce 2010 kraj neobdržel žádnou podporu, ale v následujícím roce 2011 MMR dotovalo hned 3 projekty. Cílem prvního projektu bylo vybudování centra služeb Lázní Slatinice pro turisty a sociálního zařízení pro cyklisty, pěší a handicapované turisty.
Druhý
projekt
se
zabýval
vybudováním odpočinkových 61
zařízení,
hygienického zázemí a sportoviště pro všechny skupiny turistů v Dolním Bušínově. Poslední projekt v tomto roce realizoval rekonstrukce odpočívadla. Rok 2012 podpořil prostřednictvím NPPCR pouze jeden projekt, kde se jednalo o opětovanou podporu Dolního Bušínova a vybudování nového hřiště pro turisty. V letech 2013-2014 byly financovány 3 projekty a všechny se týkaly vytvoření center služeb pro všechny. Rok 2015 přinesl ještě 3 projekty a to vybudování vyhlídky u lip v obci Čelechovice na Hané, parkovacího domu pro kola v Přerově a turistického odpočívadla s technickými prvky na čarodějnické cyklotrase v Rapotíně. Olomoucký kraj se snažil podpořit všechny cílové skupiny SCR. Nejvíce projektů bylo zaměřeno na vybudování center služeb a turistických odpočívadel, což je důležitým prvkem pro CR.
3.3.13 Moravskoslezský kraj
V tomto kraji byly poskytnuty dotace ve výši přes 21 mil. Kč a to celkem na 13 projektů. V zahajovacím roce byly podpořeny 2 projekty a oba dva se týkaly Beskyd. V prvním projektu se jednalo o vytvoření nových produktů CR ve vztahu k SCR - tj. tvorba poznávacích balíčků pro seniory a pro rodiny s dětmi pod značkou „Poznávejte Beskydy“. Druhý projekt navrhoval vytvoření všestranných balíčků aktivit CR pro všechny cílové skupiny SCR v oblasti Beskyd a okolí. V roce 2011 byly schváleny 3 žádosti o dotace. Hlavním cílem prvního projektu bylo propojení a zpřístupnění dvou význačných turistických památek a to Regionálního muzea v Kopřivnici a centra města Štramberku ekologickým silničním výletním vláčkem. Ve druhém projektu se zaměřilo na vybudování maximální
plnohodnotné
provázanosti
jednotlivých
středisek
Sportovně
-
relaxačního komplexu Vitality. Třetí projekt se zabýval zlepšením cykloturistické a turistické infrastruktury a výstavbou odpočívadla se sociálním zařízením a
62
pořízením kol k zapůjčení. V následujícím roce podpora tohoto projektu pokračovala. V roce 2013 byly dotovány pouze 2 projekty. Jednalo se o vytvoření centra služeb pro všechny cílové skupiny SCR a nabídku zážitkového CR vhodného jak pro seniory, tak i pro rodiny s dětmi. V dalším roce NPPCR schválil ještě další 3 projekty. Jedním z nich byly doprovodné aktivity na břehu Žermanické přehrady. Další se zabývaly stavbou center služeb a odpočinkové infrastruktury. V roce 2015 byly realizovány 2 projekty, a to pořízení hlasového průvodce po turistických známkových místech a stavba otevřené zahrádky pro turisty a cyklisty vedle Hotelu U lip. Moravskoslezský kraj zaměřil své projekty hlavně na mladé lidi a rodiny s dětmi, částečně i na seniory. Podpora handicapovaných osob v tomto kraji je nepatrná.
3.3.14 Zlínský kraj
Zlínský kraj je na druhém místě podle počtu podpořených projektů. Má jich celkem 21 s poskytnutou finanční podporou ve výši necelých 23 mil. Kč. První rok přinesl 3 schválené žádosti o dotace. Projekty se zaměřily především na seniory a rodiny s dětmi. Byla podpořena cykloturistika, zaměřilo se na poznání Bílých Karpat a byly vytvořeny nové služby v Beskydech. Prostřednictvím NPPCR v roce 2011 bylo financováno dalších 5 projektů. První projekt navrhoval vybudování naučné mikrostezky a veřejné toalety, a také podpoření informační tabule a výstavba bezbariérového hygienického zázemí pro handicapované osoby. Další projekt se zabýval pořízením ekologických prostředků Segway a budováním půjčovny pro postižené osoby a seniory. Ostatní projekty se věnovaly ve větší míře zdravotně postiženým občanům.
63
V letech 2012-2013 byly realizovány 4 projekty, které se zaměřily na vybudování odpočívadel, vytvoření center služeb a hygienického zařízení pro všechny cílové skupiny. V roce 2014 byly dotovány ještě 2 projekty a to zlepšení zázemí pro cykloturistiku v Luhačovicích a vytvoření nového centra služeb pro návštěvníky Horní Bečvy. Rok 2015 přinesl nejvíce schválených žádostí v tomto kraji a to celkem 7 projektů. První projekt se zabýval vytvářením trasy po cyklostezce do skateparku v Rožnově pod Radhoštěm. Druhý projekt se věnoval stavbě areálu aktivního volného času v Pozlovicích. Další projekty se zaměřovaly na rekonstrukci doprovodné
infrastruktury
Horského
hotelu
Radegast,
rozšíření
turistické
infrastruktury areálu Activity v parku Hotelu Všemina a výstavbu odpočívadel. Zlínský kraj se zaměřil na všechny skupiny SCR. Najdeme zde hodně projektů, které jsou spojené s podporou handicapovaných osob. Na druhém místě jsou rodiny s dětmi a mládež, ale na seniory také nebylo zapomenuto.
64
III NÁVRHOVÁ ČÁST Zásadní cíle podpory SCR v ČR, které se stanovily v rámci NPPCR, byly jednotnými s normami uvedenými Evropskou komisi a ISTO. Při celkové analýze daného programu můžeme říci, že ČR se je z části podařilo splnit, ale můžeme narazit i na určité nedostatky programu. Tato kapitola se zabývá pozitivními a negativními stránkami NPPCR, a její součástí jsou doporučení, která mohou pomoci odstranit hlavní nedostatky programu. Pozitivní stránky NPPCR plynou z úspěšného naplnění hlavních cílů SCR. Jako příklad můžeme uvést tyto pozitiva:
Začlenění cílových skupin SCR a všech krajů ČR do CR Díky NPPCR se povedlo financovat různé domácí produkty CR ve všech krajích ČR. Každý z těchto regionů může přilákat vice turistů z cílových skupin SCR a to pomocí realizace dotovaných projektů, zaměřených na znevýhodněné skupiny obyvatelstva.
Podpora měkkého CR V krajích byla realizována spousta projektů, které pomáhají šetřit životní prostředí. Příkladem jsou ekologické prostředky přepravy (elektrokola, autobusy, vyletní vláčky, Segway), kterých v ČR zatím není mnoho. Skoro v každém regionu se věnovaly i podpoře cykloturistiky, kterou také můžeme zařadit do měkkého CR, protože je alternativou pro automobilovou a autobusovou přepravu.
Podpora snížení sezónnosti v regionech Jedním z hlavních cílů SCR je podpora CR mimo hlavní sezónu. V ČR se zhruba polovina schválených projektů zabývala podporou celoročních turistických aktivit. Samotné cílové skupiny také přispívají ke snížení sezónnosti tím, že např. pro seniory a zdravotně postižené osoby často volí termíny cestování na jaro nebo podzim, protože preferují cestovat mimo období nadprůměrné návštěvnosti.
Z výše uvedených pozitivních stránek vyplývá, že zásadní cíle, se kterými se ztotožňuje koncept SCR, byly splněny, přestože některé z nich pouze částečně.
65
Vytvářením NPPCR byly ale udělány první kroky k tomu, aby se podpora SCR na území ČR mohla rozvíjet a zlepšovat i nadále. Dle zjištěných informaci na základě zkoumání přílohy 1 v této práci můžeme vymezit i některé slabé stránky programu, a to jsou:
Nedostatečná podpora seniorů a handicapových osob
Jedním z hlavních cílů SCR je zajistit bezbariérový přístup k turistickým aktivitám pro určité osoby, pro které účast na CR je složitá. V NPPCR tyto cílové skupiny dostaly nejmenší podporu (ve většině případů podporované projekty v krajích ČR se zaměřovaly spíše na rodiny s dětmi a mládež). Z toho vyplývá, že pokud region nezajistí např. hygienické zařízení pro postižené osoby, návštěvnost touto skupinou v dané oblasti klesne, protože v tom případě jejich účast na CR lze těžko uskutečnit. Senioři se sníženou mobilitou budou ve stejné situaci. Doporučení: v budoucnu by se více hodilo zaměřit na skupiny handicapovaných osob a seniorů, protože přesně tyto osoby potkávají obtížné průkazky při svém cestování, ale současně se jedna o cílové skupiny, které rádi cestují i mimo hlavní sezónu. Toho by se dalo zrealizovat následujícími způsoby. Přesnější vymezení cílových skupin. Prvním způsobem, jak zvýšit podporu cestování handicapovaných osob a seniorů, je přesnější vymezení cílových skupin. Tohle by zajistilo, že budou podporované zrovna ty osoby, které to nejvíce potřebují. Lze toho dosáhnout např. zpřísněním podmínek pro obdržení dotace. Jedná se o to, že každý navržený projekt by se měl nějakým způsobem týkat nejvíce znevýhodněných osob, a nejenom rodin s dětmi a mládeže. Upřednostnění žadatelů, podporujících ve svých produktech seniory a postižené osoby. Jde o to, že NPPCR by více podporoval projekty, zaměřené na tyto znevýhodněné skupiny a poskytoval by na tyto akce vyšší dotovanou částku, než např. na projekty, zaměřené na mladé lidi. Hlavním bodem je motivování podnikatelů k zapojení handicapovaných osob a seniorů do svých projektů.
66
Vytvoření speciální organizace na podporu SCR. Ještě jedním návrhem řešení tohoto problému je vytvoření speciální organizace, která by se zaměřovala pouze na seniory a handicapované osoby, jak to například funguje ve Francii. V současnosti v každém regionu ČR jsou určité nabídky a zařízení pro tyhle cílové skupiny, ale je možný nedostatek informací o daných projektech. Proto by bylo dobré, kdyby výše zmíněná organizace shromaždovala veškeré nabídky produktů na svém webovém portálu a popřípadě i poskytovala informace potenciálním návštěvníkům.
Neuspokojivá propagace realizovaných projektů
Za další negativní stránku můžeme považovat nedostatečnou propagaci realizovaných projektů. Při zpracovávání této práce jsem narazila na nedostatek informací a to u většiny projektů, které buď nevlastní webové stránky, nebo na nich nemají aktuální informace, tím se snižuje možnost využití jejich služeb. Navíc jsem se nesetkala s žádnou informací vypovídající o vzájemné spolupráci mezi kraji, jako např. v Belgii, která spolupracuje s Velkou Británií, což považuji také za nevýhodu. Doporučení: Zavedení informačního webového portálu. Zřízení takového portálu by pomohlo shromaždovat veškeré aktivity, spojené se SCR, v jednom místě. Zároveň by se tam pravidelně prováděly aktualizace o projektech či novinkách v oblasti SCR. Na základě nalezených informací by si mohla osoba s určitým postižením vybrat, který kraj by byl pro ní nejvíce přístupný a vhodný na cestování. Tenhle portál by součastně mohl zlepšit spolupráci mezi regiony nebo konkrétními subjekty, a to např. vytvořením různých balíčků pro cílové skupiny SCR. Podle všech zjištěných informací o NPPCR můžeme soudit, že v porovnání s ostatními zeměmi EU, které se věnují podpoře SCR už dlouhá léta, se ČR nachází stále v počáteční fázi. Je skutečností, že vznikají různé projekty, umožňující účast znevýhodněných skupin na CR, nicméně většinou se jedná o jednorázové aktivity, které v budoucnu nejsou řízeny. Zatímco v uvedených 67
příkladech evropských státu jde o souvislou podporu SCR, která se výhradně zaměřuje na znevýhodněné skupiny, v ČR se spíše snaží zlepšit podnikatelské prostředí místo zaměření na reálné cestování bez bariér. NPPCR je ale prvním krokem podpory SCR v ČR, a lze předpokládat, že v budoucnu mohou vznikat jiné organizace nebo projekty, které se budou výlučně věnovat znevýhodněným skupinám, jak je to např. ve Francii či Španělsku.
68
ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zanalyzovat, jakým způsobem probíhá podpora SCR v ČR a zjistit jak na tom je ve vztahu k EU. Materiály jsem převážně čerpala z webového portálu MMR. Podrobnější analýzou jsem se dozvěděla, že ČR podporuje SCR v rámci NPPCR v podprogramu „Cestování dostupné všem“ a to od roku 2010, až do současnosti. Jedná se o pravidelné dotace pro jednotlivé kraje ČR na projekty zaměřené na podporu cílových skupin SCR. Veškeré dotace jsou poskytovány ze státního rozpočtu a činí 50% celkových nákladů projektů. Na oficiálních stránkách MMR jsem si vyhledala seznamy přidělených dotací pro jednotlivé roky. Nadále byly tyto údaje zpracovány a díky tomu bylo zjištěno množství celkových dotací, které obdržely jednotlivé kraje v letech fungování NPPCR a jejich celkovou výši. Podle zjištěných informací na základě analýzy výše přidělených dotací pro jednotlivé kraje v letech 2010 - 2015 jsem zjistila, že nejvíce financovanými kraji byly Jihočeský, Královéhradecký a Středočeský. Nejméně dotací získal Ústecký kraj a Vysočina. Na základě mého zkoumání můžu říci, že ČR podporuje všechny cílové skupiny SCR, nicméně podíl jejich podpory není stejný. Obecně bylo realizováno více projektů, zaměřených na rodiny s dětmi a mládež. Podpora handicapovaných osob a seniorů byla znatelně menší, a v některých krajích se vůbec nevyskytovala. Nejčastěji realizovanými projekty pro podporu SCR v rámci podprogramu „Cestování
dostupné
všem“
byly
výstavby
odpočinkových
infrastruktur,
hygienického a sociálního zařízení, center služeb a cyklostezek. V porovnání s uvedenými členy EU v této práci, jež se zabývají touto problematikou již dlouhou dobu, ČR je stále v počátcích. Chybí zde spolupráce mezi regiony, propagace realizovaných projektů a vyšší podpora cílových skupin, pro které je většina aktivit spojených s cestováním obtížná. Každopádně uskutečnění tohoto programu je úspěšným krokem k podpoře SCR v ČR. Základní cíle se podařilo splnit a vytvořila se zde platforma, umožňující rozvoj dalších aktivit spojených s podporou mnou analyzovaného druhu CR. 69
LITERATURA [1] About EDEN. European Commission [online]. 2016 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/tools-databases/eden/about/index_en.htm [2] About us. Accesible Spain Travel [online]. 2016 [cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.accessiblespaintravel.com/disabled-holidays-spain/ [3] Calypso: Tourism for all. European Commission [online]. 2016 [cit.2016-03-17]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/growth/sectors/tourism/offer/calypso/index_en.htm [4] CATER, C.; GARROD, B.; LOW, T. The Encyclopedia of Sustainable Tourism. Malta: Gutenberg Press Ltd., 2015. ISBN 978-1-78064-143-0. [5]
Co
je
ČMDR. ČMDR [online].
2016
[cit.
2016-03-28].
Dostupné
z:
http://crdm.cz/crdm/co-je-crdm/ [6] Co je ISIC? International Student Identity Card [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: http://www.isic.cz/prukazy/prukaz-isic/ [7] Členské země EU. Evropská unie [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: http://europa.eu/about-eu/countries/index_cs.htm [8] Definitions. OITS - ISTO [online]. 2016 [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: http://www.oits-isto.org/oits/public/section.jsf?id=39 [9] DOUBLET, M. Calypso study on social tourism: France. 2010. [10] Dobříšskem na kole pro všechny. Dobříšsko aktualně [online]. 2015 [cit. 201604-13].
Dostupné
z:
http://www.dobrisskoaktualne.cz/z-naseho-mesta/nase-
mesto/na-kole [11] DROBNÁ, D.; MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2010. ISBN 978-80-7373-079-6. [12] Evropské hlavní město kultury. Kreativní Evropa [online]. 2016 [cit. 2016-0316]. Dostupné z: http://www.kreativnievropa.cz/cs/evropske-hlavni-mesto-kultury/ [13] Eurobarometer. Evropská unie sk [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.europskaunia.sk/eurobarometer [14] FRANKE, A. a kol. Statistiky cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. ISBN 978-80-7357-717-9. [15] GOMBITOVÁ, D. Calypso study on social tourism: The Czech republic. 2010. [16]
History. OITS -
ISTO [online].
2016 [cit. 2016-03-25].
http://www.oits-isto.org/oits/public/section.jsf?id=1179 70
Dostupné
z:
[17] Holiday4All. Serbia travel [online]. 2016 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.serbia.travel/holiday4all-calypso-serbia/ [18] Jak funguje Evropská unie. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2013. ISBN 978-92-79-29984-1. [19] KIRÁĽOVÁ, A., a kol. Cestovní ruch pro všechny. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05. [20] Klasifikace ekonomických činností. BusinessInfo [online]. 2009 [cit. 2016-0417]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/klasifikace-ekonomickychcinnost-cz-nace-3101.html [21]
Lipno
pro
handicapované. Lipno.info [online].
2015
[cit.
2016-04-12].
Dostupné z: http://www.lipno.info/lipno-pro-handicapovane.html [22] Lisabonská smlouva. Evropa 2045 [online]. 2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=6&tema=171 [23] MINNAERT, L.; MAITLAND, R.; MILLER, G. Social Tourism: Perspectives and Potential. New York: Saxon Graphics Ltd., 2013. ISBN 978-0-415-52378-3. [24] Národní program podpory cestovního ruchu. MMR [online]. 2016 [cit. 201604-10].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201 [25] Nový politický rámec pro evropský cestovní ruch. Evropská unie [online]. 2010 [cit.
2016-03-10].
Dostupné
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/HTML/?uri=URISERV:et0004&from=CS [26] Nový program má podporovat znevýhodněné turisty. EurAktiv [online]. 2009 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/socialni-politika/clanek/novyprogram-ma-podporovat-znevyhodnene-turisty-006870#sthash.bKO8gZ2R.dpuf [27] O nás. Adventure golf Říčky [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.adventuregolfricky.cz/ [28] Otevřen Národní program podpory cestovního ruchu. Dotační noviny [online]. 2015 [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://dotacni-noviny.cz/otevren-narodniprogram-podpory-cestovniho-ruchu/ [29] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3750-8. [30] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2010. MMR [online]. 2010 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni71
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2010-Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem [31] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2011. MMR [online]. 2011 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2012-Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem-(1) [32] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2012. MMR [online]. 2012 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2012-Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem [33] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2013. MMR [online]. 2013 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2013-podprogram-Cestovani-dostupne-vsem [34] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2014. MMR [online]. 2014 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2014-Podprogram-Cestovani-dostupne-vse [35] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2015. MMR [online]. 2015 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/ROK-2015-PODPROGRAM-CESTOVANI-DOSTUPNE-VSEM [36] Podprogram Cestovní ruch pro všechny, rok 2016. MMR [online]. 2016 [cit. 2016-04-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-
ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2016-Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem [37] Projekt Active and Youth. Areál Botanika [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné z: http://www.arealbotanika.cz/projekt-active-and-youth/ [38] Projekt Sowell. Evropská komise [online]. 2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:JzwACWRmIoJ:kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2011/07/SOWELL-shrnuti-projektuCZ.doc+&cd=2&hl=ru&ct=clnk&gl=cz [39] Public Opinion. European commission [online]. 2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/COMMFrontOffice/PublicOpinion/ 72
[40] RAMBOLL. Calypso study on social tourism: Belgium. 2010 [41] RODRÍGUEZ, R. Calypso study on social tourism : Spain. 2010 [42] Senioři. Český statistický úřad [online]. 2016 [cit. 2016-03-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/seniori [43] Senioři: Nový segment cestovního ruchu. Czech Tourism [online]. 2014 [cit. 2016-03-28].
Dostupné
z:
http://www.czechtourism.cz/institut-
turismu/aktuality/seniori-novy-segment-cestovniho-ruchu/ [44] Strategie Evropa 2020 v kostce. Evropská komise [online]. 2016 [cit. 2016-0417].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-
nutshell/index_cs.htm [45] Tourism 2020 Vision. World Tourism Organization [online]. 2016 [cit. 2016-0328].
Dostupné
z:
https://www.modul.ac.at/uploads/files/research/tourmis/2008/International_Semina r_Kester__UNWTO_2030_.pdf [46]
Trasy. PedalCab [online].
2016
[cit.
2016-04-13].
Dostupné
z:
http://www.pedalcab.cz/trasy/ [47] Typy zdravotního postižení. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2016-0328].
Dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/se_zdravotnim_postizenim_zije_kazdy_desaty_obca n_cr_20140416 [48] Who we are. Family Holiday Association [online]. 2016 [cit. 2016-04-05]. Dostupné z: http://www.familyholidayassociation.org.uk/about-us/who-we-are/ [49] Základní informace. NRZP [online]. 2016 [cit. 2016-03-29]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/o-nas/zakladni-informace.html [50] Základní služby Cyklostopu. Cyklostop [online]. 2016 [cit. 2016-04-12]. Dostupné
z:
http://cyklostop.kempdecin.cz/sluzby
73
Příloha 1
Zdroj: MMR, 2010 74
Pokračování přílohy 1
75
Zdroj: MMR, 2010
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2010
76
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2011 77
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2011 78
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2011 79
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2011
80
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2012 81
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2012 82
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2012
83
Pokračování přílohy 1
84
Zdroj: MMR, 2013
Pokračování přílohy 1
Zdroj: MMR, 2014 85
Pokračování přílohy 1
86
Zdroj: MMR, 2015
