VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Anastasia Prokhorova

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

Anastasia Prokhorova

Podnikatelský záměr čtyřhvězdičkového hotelu v Praze

Bakalářská práce

2016

Hotelové školství v České republice Bakalářská práce

Anastasia Prokhorova

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jan Máče, Ph.D. Datum odevzdaní bakalářské práce: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Hospitality Educatiom System in the Czech Republic

Anastasia Prokhorova

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel Management Thesis Advisor: PhDr. Jan Mace, Ph.D. Date of Submission: 2016-04-21 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma «Podnikatelský záměr čtyřhvězdičkového hotelu v Praze» zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

........................................ jméno a příjmení autora

V Praze dne 21. 04. 2016

PODĚKOVÁNÍ

Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Jana Máče za odborné vedení a podnětné připomínky během zpracování této bakalářské práce.

Abstrakt Prokhorova, Anastasia. Podnikatelský záměr čtyřhvězdičkového hotelu v Praze. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Celkový počet stran: 51.

Cílem bakalářské práce je vytvoření podnikatelského záměru pro zaloţení čtyřhvězdičkového hotelu v Praze. Bude zpracován soubor nutných sluţeb v oboru hotelnictví a zvýšení poptávky na poskytnuté sluţby. Ve výsledku konkurenční analýzy a analýzy trhu bude také zpracována strategie činností čtyřhvězdičkového hotelu, včetně jeho marketingu, investic a organizace plánu. Praktická hodnota mé bakalářské práce spočívá v tom, ţe zpracovaný projekt lze pouţít ve fungování čtyřhvězdičkového hotelu v Praze.

Klíčová slova: Cash-flow, cíl podnikatelského plánu, fungovaní, hotel, organizace, podnikatelský záměr.

Abstract Prokhorova, Anastasia. The business plan for a 4 star hotel in Prague . [Bachelor´s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. Pages: 51.

The aim of this thesis is to create a business plan for a 4 -star hotel. It will discuss necessary services in hospitality industry and increasing demand for suggested services. The project results will be a competitive analysis of the market. It will also elaborate on strategical activities of a 4-star hotel, including marketing, investment and organizational plans. The valuation will be conducted advertising effectiveness. The practical application value of my bachelor thesis is that when completed, the project could be used to run a 4-star hotel in Prague.

Key words: Aim of business plan, business plan, cash-flow, hotel, organization, process.

OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................. 3 2. PODSTATA PODNIKU A PODNIKÁNÍ ............................... 5 2.1 Podnikání a podnik ........................................................................... 5 2.2 Předpoklady úspěchu v podnikání ................................................. 6 2.2.1 Motivace a odhodlání podnikat ................................................. 6 2.2.2 Objevení mezery na trhu ........................................................... 7 2.2.3 Okolí podniku ........................................................................... 7 2.2.3.1 Trh ...................................................................................... 8 2.2.3.2 Konkurence......................................................................... 9 2.2.3.3 Dostupnost zdrojů a potřeba kapitálu ............................... 10 2.3 Podnikatelský plán a zdroje podnikání ........................................... 11 2.3.1 Zakladatelský rozpočet ........................................................... 12 2.3.2 Zdroje financování podnikatelské činnosti ............................. 13 2.4 Právní formy podnikání .................................................................. 14 2.4.1 Podnik jednotlivce .................................................................. 15 2.4.2 Osobní společnosti .................................................................. 17 2.4.3 Kapitálové společnosti ............................................................ 17 2.4.4 Druţstva ................................................................................... 18 2.5 Ohlašovací a registrační povinnosti ................................................. 18

3. PODNIKATELSKÝ PLÁN –THE GARNET HOTEL............ 20 3.1 Účel sestavení podnikatelského plánu ............................................ 20 3.2 Shrnutí............................................................................................. 21 3.3 Zaloţení společnosti s.r.o ............................................................... 22 3.4 Marketingový projekt ..................................................................... 24 3.4.1 Podnikatelské prostředí ........................................................... 24 3.4.2 Dopravní infrastruktura ........................................................... 27 3.4.3 Ekonomická infrastruktura ...................................................... 27 3.4.4 Marketingový mix .................................................................... 28

3.5 Charakteristika……………………………………………………...30 3.5.1. Region Praha…………………………………………………..…30 3.6 Fungování podniku………………………………………………….…31 3.7 Organizační struktura – personální činnosti ......................................... 31 3.8 Cíl projektu ........................................................................................... 32 3.9 Kapacity objektu .................................................................................. 33 3.10 Stanovení cen……………………………………………………...…34 3.10.1 Předpokládaná obsazenost a návštěvnost ................................... 34 3.11 Finanční plán ...................................................................................... 35 3.11.1.1. Trţby – výnosy ........................................................................ 35 3.11.1.2. Náklady – výdaje ..................................................................... 36 3.12 Cash flow............................................................................................ 40 3.13 Doba návratnost investice .................................................................. 42

4. Návrhová část……………………………………..…44 4.1 SWOT analýza projektu .............................................................. 44 4.2 Realizace a financování projektu ................................................. 46 4.3 Rizika projektu ............................................................................ 46 4.3.1.1. Riziko nedostatečné obchodní činnosti .................................... 46 4.3.1.2. Riziko financování ................................................................... 47

5. ZÁVĚR ........................................................................... 48 SEZNAM TABULEK ..................................................... 50 SEZNAM OBRÁZKŮ…………………………………..50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ........................... 51 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ................... 51

1. ÚVOD Praha patří mezi turistické cíle vyhledávané jak českými, tak i zahraničními turisty. Praha se nachází v centru Evropy, tudíţ je velmi dobře situovaná pro start různých výletů. Důvodem vypracování tohoto podnikatelského záměru je především snaha vytvořit něco neobvyklého, pomáhat lidem, zlepšit svou finanční situaci a získat s ní spojený pocit svobody. Cílem je pak plán zrealizovat. Vypracování podnikatelského záměru není lehké pro začínajícího podnikatele, který začíná úplně od základů a nemá s podnikáním zkušenosti. Důvodem psaní tohoto podnikatelského plánu je jeho realizace. Základním bodem podnikatelského plánu je analýza konkurenceschopnosti a moţností v dané oblasti. Kaţdý podnikatel musí znát jak své tak i konkurenční silné a slabé stránky. Na jejich základě je moţno pokračovat a stavět záměry ve svém podnikání. Také by měl podnikatel věnovat pozornost analýze obecných právních a legislativních aspektů, protoţe právě ty mohou ovlivnit prostřednictvím zákonů a vyhlášek v budoucnosti. Podnikatelský plán je klíčovým dokumentem pro splnění cílů podnikatele. Úspěšnost projektu dává garanci ve smyslu přesvědčení investora k poskytnutí kapitálu, ve vyčíslení příjmů a výdajů na počátku a v umění vyvarovat se analyzovaným rizikům i v dalších letech podnikání. Od schopnosti rychle se přizpůsobovat měnícím podmínkám na trhu závisí úspěšnost firmy. Kaţdá firma se musí snaţit bojovat s konkurencí a získávat zákazníky na svou stranu. Je důleţité zákazníky uspokojit a poskytovat jim stále nové kvalitní sluţby. Práci jsem se rozdělila do pěti základních částí: úvod, teoretická část, praktická část, návrhová část a závěr. V teoretické části jsem popsala základní teoretické pojmy a definice, týkající se marketingu, managementu a psychologie podnikání. Také přikládám informace o finančních stránkách hotelu a o rozlišných formách podnikání. V praktické části 3

podnikatelského záměru jsem popsala sestavení marketingového plánu a strategie, dále se zaměřuji na popis fungování vlastního hotelu. V návrhové části jsem zpracovala SWOT analýzu a rizika projektu a v neméně důleţitých kapitolách hodnotím finanční stránku celé práce.

4

2. PODSTATA PODNIKU A PODNIKÁNÍ 2.1. Podnikání a podnik Podnikání je činnost, při které se vytváří přírůstky hodnot, se správným pouţíváním potřebného času a úsilí, finančním vkladem, získáváním výsledné odměny (v podobě peněţního a osobního uspokojení), psychologických a společenských rizik. Základem podnikání je samostatně rozhodovat o: •

jaké sluţby bude poskytovat nebo co bude vyrábět,

•

kde a jak bude vyrábět nebo poskytovat sluţby s pouţíváním získaných prostředků,

•

kolik zdrojů bude vloţeno do činnosti a kde budou zdroje získány,

•

jakou právní formu zvolit pro svou činnost. Cílem podnikání je zhodnocení vloţeného kapitálu a dosaţení zisku. „V hospodářské praxi

se primární cíl podniku – maximalizace zisku– transformoval do jiţ uvedeného ukazatele výnosnosti vlastního jmění – ROE a do zisku připadajícího na jednu akcii.“ 1

Podnik lze charakterizovat těmito znaky: •

právní subjektivitou, tj. způsobilostí k právům a povinnostem a právem jednat svým jménem v právních vztazích,

•

ekonomickou samostatností, coţ znamená, ţe podnik samostatně hospodaří,

•

samostatným rozhodováním způsobu řízení. Podnik je:

•

souborem hmotných a nehmotných sloţek podnikání,

•

strukturou podnikání, která prochází vlastním vývojem, materializovanou formou projektu,

•

tvořen lidmi, věcmi, právy a jinými majetkovými hodnotami.

1

Podniková ekonomika : cíle a funkce podniku; přednáška pro 1. ročník VOŠE Ing. Vlastimil K. Vyskočil 2005, str.12.

5

2.2. Předpoklady úspěchu v podnikání Hlavním cílem je zaloţit úspěšný podnik. Podnikatelská idea musí přijít ve správný čas, musí být vhodná pro trh a musí být zrealizována na správném místě. Jediný způsob, jak dokázat svoji hodnotu na trhu je bojovat za uskutečnění svého podnikatelského plánu a přesvědčit všechny. Obvykle jsou cílevědomí a ochotní vzdát se pohodlí obyčejného pracovního dne. Podnikatel se také musí zabývat tendencí a realizovat své plány novými inovačními způsoby. Na základě toho je velké procento úspěšnosti získat zákazníky na svoji stranu. Podnikatelé jsou většinou lidé, kteří mají zkušenosti v oboru svého podnikání, v oboru, ve kterém kdykoliv mohou soutěţit o prvenství. Mají také velkou sebedůvěru, schopnost a vůli učinit vše, co je třeba udělat, aby bylo jejich podnikání úspěšné.

„Nikde není jednoznačně řečeno, ţe podnikatelský plán pro mikro nebo ţivnostenské podniky musí být jednoduchý a pro větší podniky rozsáhlejší a komplexnější. Propracovanost a komplexnost podnikatelského plánu velmi závisí na velikosti a záběru navrhovaného nového podniku.“ 2

2.2.1. Motivace a odhodlání podnikat Začínající podnikatelé si především cení samotného bohatství a pocitu svobody, ţe jsou svými vlastními pány. Majitel je nezávislý, můţe sám rozhodovat o své činnosti a realizovat ji způsobem a časem, který se mu líbí.

2

HISRICH, R. D. a PETERS, M. P. Založení nového podniku. 1. vyd.Praha: Viktoria Publishing, 1996.501s. ISBN 80m-85865-

07-6

6

Většina lidí preferuje pracovat ve firmě, kde všechny problémy za ně řeší někdo jiný. Podnikání přitom při nejmenším vytváří příleţitost pro to, aby člověk vydělával více peněz, pokud bude úspěšně podnikat. Jestli daná firma profituje, vlastník si můţe kupovat „drahé zbytečnosti“ (auto, byt apod.) za vydělané peníze, které jsou jeho mzdou. Podle mého názoru, toto vede často k předčasným krizím v jinak prosperujícím podniku. Pokud se podnikateli daří, je moţnost rozšíření oboru podnikání. „Nebo také se můţe rozhodnout své podnikání prodat se ziskem.“3 Coţ znamená reinvestovat.

2.2.2. Objevení mezery na trhu Objevení mezery na trhu je pravděpodobně nejobvyklejší způsob zahájení podnikatelské činnosti. Podnikatel můţe zlepšit svůj úspěch, pokud bude rozumět a znát trh a produkty nebo sluţby, které chce nabízet, pokud bude rozpoznávat nové příleţitosti a nacházet správné způsoby a dobu jejich vyuţití. Také je důleţité zvolit vhodné podnikatelské místo. Denně vznikají zcela nové moţnosti podnikání v důsledku změny způsobu ţivota a práce lidí, podmínek ekonomiky a rozvoje techniky a hodně dalších nepostiţitelných faktorů.

2.2.3. Okolí podniku Na okolí podniku velmi značně působí stát. Okolí je všechno, čím je podnik ovlivňován a co podle potřeby sám můţe ovlivnit, co je za pomyslnými hranicemi podniku jako sociálně ekonomického a technického systému. „Vliv okolí na podnik je zpravidla velmi silný, zatímco moţnost podniku ovlivňovat okolí je spíše omezená.“4 Je několik specifických okolí podniku, jako například: 3

BARROW, C.: Základy drobného podnikání, Praha 1996, str.23.

4

SYNEK, M. A KOL.: Podniková ekonomika. Praha 2002,str. 15.

7

•

Politické okolí – různé strany mají vlastní politické zájmy, ale obecní řád také můţe mít vliv.

•

Geografické okolí – váţná míra předurčuje logistiku podniku.

•

Právní okolí – všechny podnikové činnosti jsou vytvořeny právem a jeho ústavou .Obchodní zákoník je hlavní právní normou v podnikatelství.

•

Sociální okolí – ve své podnikatelské činnosti by měl majitel zváţit a prostudovat , jaký dopad budou mít pro společnost a zaměstnance.

•

Ekologické okolí – v tuto dobu je nutné dodrţovat ekologii. Proto jsou státní instituce, hygienické stanice a různá občanská sdruţení

•

Ekonomické okolí – podnik získává výrobní činnost i kapitál a dostává své zboţí a sluţby. Celková hospodářská státní situace ovlivňuje podnikatele ve svém rozhodování a chování.

•

Etické okolí – jsou etické normy, které se zabývají, co je dobré a co špatné a jak by podnikatel měl pracovat správně a spravedlivě.

•

Technologické okolí – díky novým změnám technologie je velká moţnost získat nové zákazníky a

dosáhnout

lepších ekonomických

výsledků

a

podnik

můţe

být

konkurenceschopný. •

Kulturně historické okolí – vytváří se několik let, nebo i desetiletí.

2.2.3.1. Trh „A market is a medium that allows buyers and sellers of a specific good or service to interact in order to facilitate an exchange.“ 5 Podnikatel můţe existovat díky trhu, který je schopen přijmout jeho sluţby, výrobní faktory a nové tendence. Schopnost v prosazení nových produktů pomůţe se vstupem na trh s velkým růstovým potenciálem a vysokým obratem. Průzkum trhu je vhodně zpracovanou formou s pomocí vytvoření představy o potenciálním trhu pro zjištění a vyuţití nabízející se příleţitosti byznysu.

5

http://www.investopedia.com/terms/m/market.asp

8

Jsou zahrnuty všechny moţnosti vyuţití produktu nebo sluţeb celkovým trhem. Z důvodu, ţe všichni nemají stejné poţadavky a potřeby, není moţné říct, ţe podnikatelský záměr má moţnost obsahovat celý trh nebo všechny moţné skupiny potencionálních zákazníků. Proto si musí byznysmen najít takovou skupinu zákazníků, v rámci celkového trhu, kteří: •

mají lehkou cestu k nabídce výrobku či sluţeb,

•

jsou schopni vidět v nabízeném produktu nebo sluţbě odpovídající prospěch,

•

jsou ochotni za nabízený produkt zaplatit. To znamená, ţe zaprvé musíme určit cílový trh. Čím přesněji se zdaří, tím lépe lze

uspořádat provedení podle potřeby zákazníka, a tím větší prosperity je moţné dosáhnout. Definovat svůj cílový trh vadně, přeceňovat nebo naopak podceňovat je jednou z největších chyb. Pro segmentaci trhu je náleţité rozdělit potenciální zákazníky podle konkrétních kritérií do skupin. Trh je moţné segmentovat dle zákazníků, dle oblastí pouţití, oborů, apod. Budoucí potenciál vývoje a aktuální trţní situace je nutno zohlednit při výběru segmentů trhu. „Při výběru cílových skupin je třeba také brát ohled na jejich platební schopnost a finanční moţnosti.“6 Segmenty, které splňují poţadavky místních úřadů, zájmy o výrobcích můţou také existovat, ale chybí jim nutně peněţní moţnosti.

2.2.3.2. Konkurence Je důleţité zmapovat nebezpečí ze strany konkurence při zkoumání ekonomického okolí budoucí firmy. Nejprve musíme určit konkurující podniky. To jsou firmy, které prodávají nebo nabízejí podobné nebo stejné výrobky, či sluţby cílovým zákazníkům. Mimo to mohou existovat nekonkurující podniky, ale není vyloučeno, ţe se postupem času se konkurencí stanou. Můţe se to stát především v situacích, kdy se podnikatel rozhodne poskytovat další sluţby či se rozšíří výrobní program, který má podobný nebo totoţný sortiment ostatních 6

WUPPERFELD, U.: Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha 2003,str.32.

9

podniků. V důsledku tohoto rozšíření se stávají konkurencí. „The tools used to uncover this information used to be a combination of gut instinct, interviewing their client base, poaching their staff and years of getting to know their hotels and those in charge.“7

Je většinou velice těţké a nad míru nákladné všechny tyto podniky prozkoumat, kdyţ na cílovém trhu podniká tolik konkurence. K hlavním konkurentům patří veškeré firmy, které mají podobný či stejný nabízený sortiment produktu nebo sluţeb. V dalším kroku je nutné prostudovat přednosti a nedostatky konkurentů. Zároveň je velmi důleţité ocenit přítomné i potenciální konkurenty, např. podle výrobků nebo poskytovaných sluţeb zákazníkům, obratu, nákladů, růstu, podílu na trhu, prodejních cest a cen, dostupnosti zákazníků, sídla apod.

2.2.3.3. Dostupnost zdrojů a potřeba kapitálu Podnikatel, připravující se k určité činnosti, si musí klást otázku, co, jak a kde bude podnikat, čemuţ konečně odpovídá těţiště zpracovaného podnikatelského plánu, a pak tyto úvahy představit ve finanční podobě. Na začátku podnikání je vţdy důleţité získání dlouhodobé i krátkodobého majetku a zajistit tak financováni podniku. Mohou se objevit potíţe u začínajícího podnikatele, protoţe při zahájení byznysu náklady značně převyšují výnosy.

7

https://hotelcompetition.wordpress.com/

10

Informační, lidské a materiální zdroje jsou neméně důleţité a není je potřeba ovládat. Je dost si je zajistit dodavatelský, nebo si je zavázat. Hlavním faktorem je, aby fungovaly v podnikatelův prospěch. "Na počátku podnikání mnoho zdrojů vyústí do jejich hospodárného vyuţití"8.

2.3. Podnikatelský plán a zdroje podnikání Podnikatelský plán je zpracovaný písemný dokument, popisující všechny zásadní vnitřní i vnější faktory, které souvisejí se zaloţením podnikatelské činnosti nebo fungování existující firmy. Podnikatel musí odpovědět na otázky: kde se nachází v přítomnosti, kam se chce dostat a jakým způsobem. Pro začínající podnikatele a při zakládání nového podniku zpracování podnikatelského plánu má rozhodující důleţitost. Příprava podnikatelského plánu vysvětluje a analyzuje cíle a strategii podnikání. Podnikatelský záměr musí být vypracován kvalifikovaně a brát ohledy na všechny okolnosti. Je nutné, stanovit jeho hodnotu, promyslet jak personálně realizovat 8

PIVODA, M.: Případové studie o podnikání. Ostrava 2003. Str. 18.

11

podnikatelský záměr, určit vlastní trh, vyměřit cílové skupiny i konkurenty, popsat představu o dalších krocích budování firmy a jejích fázích růstu. Rozsah a propracovanost byznys plánu závisí na velikosti firmy a cílu, pro který je stanoven. Odlišnost rozsahu podnikatelského plánu můţe záviset na tom, zda se nový podnik bude zabývat výrobou, poskytováním sluţeb, nebo zda půjde o zboţí různých spotřeb. Komplexnost byznys plánu můţe být také ovlivněna rozměrem trhu, konkurencí a tempem růstu. Podnikatelský plán by měl mít tuto strukturu: obsah, shrnutí, všeobecný popis firmy, klíčové osobnosti, produkty, popis sluţby, okolí firmy, jakost, personální otázky, finanční plán, přílohy.

2.3.1. Zakladatelský rozpočet "Zakladatelský rozpočet slouţí k tomu, abychom zjistili, zda zaloţení podniku přinese očekávaný efekt."9 Zakladatelský rozpočet má určit a kvantifikovat peněţní prostředky detailně

k zahájení podnikatelské činnosti. Většinou se člení na tři části – základ firmy, zahájení a stabilizace podnikatelské činnosti. Má dvě sloţky, rozpočet potřeby startovního kapitálu a rozpočet výnosů, nákladů a zisku. Důleţitě při zahájení firmy je rozpočet potřeby startovního kapitálu, protoţe náklady většinou převyšují výnosy a podnikatel často končí ve ztrátě. Tuto fázi je nutné řídit a financovat. Lze minimalizovat risk pouze co nejkonkrétnějším odhadem potřeb kapitálu a získáním výše potřebných zdrojů financování. Začínající podnikatel potřebuje rozpočítat předpokládané výnosy, náklady a zisk s pomocí rozpočtové výsledovky. Z hlediska plánovacího období, obvykle rok, se určí předpokládané náklady a předpokládané výnosy. Při zahájení podniku se sestavuje počáteční bilance. Kaţdý 9

Ing. Vrbská Věra, Předmět: E K O N O M I K A Téma: ZAKLADATELSKÝ ROZPOČET

12

hospodářský úkon vyvolává změny v rozvaze. Z poloţek bilance je odvozena celá řada účtů, a to ve shodě se stranami rozvahy – aktivní a pasivní účty. Konečná bilance se potom sestavuje v souvislosti s výsledky jednotlivých účtů řádně na konci kaţdého účetního období. Pro ocenění hospodaření podniku, pro statistické a daňové účely se sestavuje za dané účetní období výkaz zisků a ztrát, který ukazuje na závěr výnosů, nákladů a výsledků hospodaření. Výsledovku sestavují firmy obvykle měsíčně, povinně pak na konci roku k 31. 12. Korigování tohoto vyúčtování je dáno zákonem o účetnictví číslo 563/1991 Sb. platný od 1. 1. 1992. Závěrem z výsledovky je zisk po zdanění nebo ztráta. Cash flow (peněţní tok) je hlavním pojmem celé finanční správy podniku. Ukazuje na přítoky a odtoky peněţních prostředků ve sledovaném období. "Cash Flow, neboli peněţní tok vyjadřuje hotovostní toky firmy za konkrétní období (nejčastěji rok, čtvrtletí, měsíc). Cash Flow si lze představit jako výpis z banky, z kterého jsou zřetelné vklady (příjmy) a výběry (výdaje). Současně ve výkazu Cash Flow stejně jako ve výpisu je uveden stav peněţních prostředků na začátku a konci daného období." 10 Je i kritériem veškerého rozhodování v praxi.

2.3.2. Zdroje financování podnikatelské činnosti Podnikatel získává zdroje pro investování své podnikatelské činnosti buď z vlastních vkladů, nebo z cizích zdrojů. Vlastní kapitál vkládá do podniku sám podnikatel nebo více podnikatelů (společníci). Cizí kapitál se vkládá věřitelem, nejčastěji formou bankovního úvěru. Můţe se však také jednat o leasing. Cizí zdroje se dále člení na krátkodobé (splatné do jednoho roku) nebo dlouhodobé (splatnost je delší neţ jeden rok). Podnikatel by měl pozorovat principy manaţerských financí při uvaţovaní o vhodnosti pouţitých zdrojů financování, tj. oboru zabývajícího se sestavováním podnikových finančních plánů a podnikovými výkazy. Především je vhodné přemýšlet o tom, jak zabezpečit vloţený 10

http://www.faf.cz/Cash_flow/Co-je-cash-flow.htm

13

kapitál. Stručně lze říci, ţe investovaný vlastní kapitál je mnohokrát draţší neţ kapitál cizí, na druhé straně nepředstavuje tak velký risk, který je především hlavním omezujícím faktorem v podnikatelských začátcích pro pouţití kapitálu cizího – vypůjčeného.

2.4. Právní formy podnikání V České Republice právní opravení podnikání vychází z Listiny základních svobod a práv, kde je upevněno právo kaţdé osoby podnikat a řídit jinou hospodářskou činnost a také právo na vlastní majetek. V obchodním zákoníku 513/1991 Sb. je dána konkrétní legislativní úprava ţivnostenským zákonem 455/1991 Sb., popř. následujícími zákony, které regulují podmínky pro provozování činnosti vyloučené z působnosti ţivnostenského zákona. Ustanovení občanského zákoníku 40/1964 Sb. je významné ve formulaci pozdějších předpisů, které reguluje například vztahy právnických a fyzických osob na majetek nebo sdruţení fyzických

14

osob. Značné jsou i právní předpisy regulující problematiku účetnictví, daní, bezpečnosti práce, ochrany spotřebitele a jiných odvodů. Obchodní zákoník je legislativní předpis, který upravuje provozování podnikatelů, právní formy podnikání nebo obchodní závazkové vztahy. Stanoví pojmy: podnik, podnikatel, podnikání, obchodní majetek, obchodní tajemství, obchodní firma a jiné. Určuje označování obchodních listin, na základě výše základního kapitálu, zápis do obchodního rejstříku, typy obchodních společností a podmínky pro jejich vzniknutí a provozování. Vztahy mezi státem a podnikatelskými subjekty jsou zaměřené ţivnostenským zákonem na provozování své činnosti na základě ţivnostenského oprávnění. Základní rovnoprávné podmínky jsou stanovené i pro provozování ţivnosti jak samostatných podnikatelů, tak také velkých firem nebo zahraničních subjektů. Limituje pojem ţivnost, určuje všeobecné i specifické podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění. „Upravuje podnikání cizinců, překáţky pro provozování ţivnosti, činnost odpovědného zástupce, provozovny a jejich náleţitosti, ţivnostenskou kontrolu a případné sankce za porušování zákona apod.“11 Je nutné se rozhodnout pro vhodný druh právní formy jiţ na začátku podnikatelských aktivit. Zvolený výběr nemusí být konečný. V budoucnu lze změnit zvolený typ na jiný. Můţe to přinést i další těţkosti a dodatečné náklady, kterým je moţno předejít výběrem hned na začátku.

2.4.1. Podnik jednotlivce Tato forma je vhodná pro podnikání začínajícího podnikatele, kde zahájení činnosti je velice snadné. Koho se podnikání týká: • 11

osob na základě ţivnostenského oprávnění (koncesní listinu nebo vlastní ţivnostenský list), VEBER, J. – SRPOVÁ, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. Praha 2005.str 45.

15

•

fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku,

•

soukromě hospodařící zemědělce zapsané v evidenci.

•

podnikatele na základě jiného oprávnění podle zvláštního předpisu (např. lékaři, soudní exekutoři, advokáti, makléři), Podniky jednotlivce většinou provozují činnosti podle ţivnostenského zákona, ve kterém je

ukázáno, ţe podnikatel provozuje výdělečnou činnost samostatně, pod vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosaţení zisku. Ţivnosti se člení na koncesované a ohlašovací. Do obchodního rejstříku fyzické osoby se zapisují buď na vlastní ţádost, anebo povinně, jestliţe: •

v posledních dvou účetních obdobích částka podle zákona o účetnictví dosáhla nebo překročila výši jejího čistého obratu, která zakládá povinnost ověření účetní závěrky finančním kontrolorem,

•

stanoví tak samostatný předpis,

•

provozuje ţivnost průmyslovým způsobem. Fyzická osoba musí podat do obchodního rejstříku návrh na zápis bez zbytečného odkladu

potom, co povinnost vznikla. Klady: •

vlastněn jednou fyzickou osobou,

•

stačí menší kapitál k zaloţení,

•

stát reguluje pouze minimálně. Zápory:

•

přístup ke kapitálu je obtíţnější,

•

ručení za dluhy je neomezené,

•

ohraničená ţivotnost firmy daná délkou ţivota majitele. 16

2.4.2. Osobní společnosti Společnosti mohou byt zaloţeny a vlastněny dvěma nebo více osobami. Zisk se dělí společně a odpovídají za všechny ztráty. Mezi tyto společnosti patří komanditní společnost a veřejná obchodní společnost. Klady: •

počáteční kapitál není potřebou,

•

je moţnost o přístupu k cizímu kapitálu,

•

moţný zisk je zdaněn daní z příjmů fyzických osob. Zápory:

•

minimálně dva společníci,

•

neomezené ručení přináší osobní rizika,

•

při zániku společníkovi mohou vzniknout problémy.

2.4.3. Kapitálové společnosti Je společnost, za jejíţ dluhy ručí společnicí společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Mezi tyto společnosti patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Klady: •

jednoduché přijetí nového společníka,

•

omezené ručení společníků pouze do výše vkladu,

•

lze vloţit i nepeněţní vklad.

17

Zápory: •

společnost musí být zapsána v obchodním rejstříku,

•

potřebný základní kapitál,

•

zaloţení a řízení společnosti je náročnější.

2.4.4. Druţstva "Druţstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je zaloţeno za účelem vzájemné

podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání." 12 Cílem není maximalizovat zisk, ale dávat uţitek svým členům podle toho, jak je organizace společnosti vlastněná a provozovaná. Klady: •

jednoduché přijetí nového člena a jeho rovné postavení,

•

členové neručí za závazky,

•

minimálně pět zakladatelů,

•

zápory vytváření nedělitelného fondu,

•

zákaz konkurence pro členy představenstva a kontrolní komise.

2.5. Ohlašovací a registrační povinnosti Kaţdá podnikající fyzická osoba je povinna zaregistrovat se u správce daně, jako poplatník daně z příjmů fyzických osob a jiných daní, u správy sociálního zabezpečení a oznámit změnu své zdravotní pojišťovny pro zahájení podnikatelské činnosti. Právnická osoba je povinna zaregistrovat u správce daně jako poplatník daně z příjmů právnických osob a jiných daní, případně u správy sociálního zabezpečení a dalších institucí. Pro splnění těchto povinností existuje zpětná kontrola, protoţe ze zákona má ţivnostenský úřad povinnost sdělit údaje o

12

90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Hlava VI, Oddíl 1, §

552

18

ţivnosti a podnikateli Českému statistickému úřadu, správci daně, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a organizaci vedoucí registr všech pojištěnců zdravotního pojištění. Závazkem podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku je také předkládat rejstříkovému soudu listiny ve dvojím exempláře, které budou zakládaný do sbírky listin, např. jmenování nebo odvolání osob, které jsou statutárním orgánem, společenskou smlouvu, rozhodnutí o volbě, výroční zprávy nebo účetní závěrky. Ohledně provozoven podnikatelské subjekty mají celou řadu povinností na základě ustanovení ţivnostenského zákona. Podnikatel musí dokázat uţívací nebo vlastnické právo k provozovně. Také musí oznámit ţivnostenskému úřadu nejméně 3 dny před zahájení a ukončení činnosti v provozovně. V případě, ţe fyzická či právnická osoba je zaměstnavatelem, musí si rozšířit registraci o plátcovství daně z příjmů ze závislé činnosti u správce daně. Je nutné se registrovat jako plátce pojistného za zaměstnance ve správě sociálního zabezpečení. U příslušné zdravotní pojišťovny musí oznámit nástup zaměstnance do práce. "Podnikatel, který obdrţí povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně (finančnímu úřadu)".13 "Podnikatel OSVČ nebo spolupracující osoba je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení."14

13

Registrace OSVČ – Finanční úřad. POVINNOSTI VYMEZENÉ ZÁKONEM Č. 337/1992 SB., O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ

14

Registrace OSVČ – Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). POVINNOSTI STANOVENÉ ZÁKONEM 589/1992 SB. O

POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI.

19

3. PODNIKATELSKÝ ZAMĚR – THE GARNET HOTEL

3.1. Účel sestavení podnikatelského plánu Tento podnikatelský plán na zaloţení hotelu THE GARNET HOTEL je sestavován za účelem zjištění a ověření uskutečnění a ekonomické skutečnosti mého podnikatelského nápadu. Prostřednictvím tohoto dokumentu chci zjistit, zda zamýšlená činnost garantuje ekonomickou rentabilitu. Další funkce této práce je vytvoření rámcové představy o situaci na trhu ubytovacích sluţeb v Praze a o konkurenčních hotelech. Také v neposlední řadě bude uveden přínosný soupis všech potřebných aktivit pro investora k uvedení a zajištění ţivotaschopnosti hotelu. "Pro koho je důleţitý? Pro vás: Podnikatelský plán vám pomůţe v utřídění myšlenek, vytyčení si hlavních cílů vašeho podnikání, zjištění finanční výhodnosti projektu. [...] Prostřednictvím finanční části plánu můţete kvalifikovaněji zhodnotit realizovatelnost, konkurenceschopnost či finanční výhodnost podniku. Pro potenciální partnery – investory, společníky: Pomůţe jim nahlédnout do vašich záměrů, mohou se rozhodnout, zda se s vašimi plány ztotoţní a přistoupí na partnerství, nebo mohou navrhnout své změny plánu a můţete vést další konstruktivní diskuzi o podmínkách přistoupení. Pro banku při ţádosti o úvěr: Nemáte-li za sebou výraznou podnikatelskou historii, pak bude banku zajímat vaše osobní historie a také to, co plánujete. Dobře připravený podnikatelský plán ukáţe bance, ţe víte, co chcete, a umíte si to spočítat. A to se vţdycky hodí."15

15

http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informacerodukty/Ostatni_produkty_a_sluzby/Podnikatele_a_male_firmy/Prilohy/podnikatelsky_plan_krok_za_krokem_web.pdf

20

3.2. Shrnutí Ten podnikatelský záměr jsem vypracovala pro nově vznikající ubytovací zařízení, které jsem se rozhodla zaloţit. Pro celý projekt budoucího hotelu bude provázán s jiţ existující budovou stávajícího ubytování v soukromí. V tomto objektu proběhne přestavba. Co se tyká názvu, jsem vybrala jednoduché, ale krátké slovní spojení „The Garnet Hotel“. Coţ v příkladě do češtiny znamená kamen „granat“. Současné soukromé ubytování je provozováno podle ţivnosti, ale jiţ nově vzniklé ubytovací zařízení by mělo mít formu společnosti s ručením omezeným. Zpočátku vedení společnosti bude postaveno především mnou. Výkonnou řídící funkci zástupce vedoucího by však měla převzít osoba, přímo zodpovědná majiteli po dobu 4 – 5 let. Poskytování ubytování bude za ceny odpovídající standardu a ubytovací kapacitě 4 hvězdičkového hotelu. Hotel bude na vysoké technologické úrovni a bude kombinací „starého dekoru“ s moderními elementy, bude uspokojovat jakékoliv potřeby a očekávaní našich zákazníků. Velikost pokoji, poloha, kvalita servisu a podmínky pro tělesně postiţené lidi budou silnou stránkou The Garnet Hotel. Kapacita hotelu bude 26 pokojů s moţností přistýlek. Prostor bude rozdělen do tři částí podle pater. Ve spodním patře bude provozována snídaňová restaurace, recepce a relaxační hala. V počátečním období marketing bude realizován prostřednictvím kladných referencí, doporučení, osobním pozvání a ukazování prezentací rozsáhlého okruhu známých a přátel, kvalitní internetové stránky a v sociálních sítí. Bezpochyby niţší finanční nákladnosti je výhodou tohoto způsobu a také přímé zacílení na hlavní město Praha, na které především jsem

21

soustředila v průběhu mého podnikání. Dlouhodobým cílem bude dále navázání spolupráce s cestovními kancelářemi. Investor musí vloţit na finanční potřeby celou část prostředků ze svých úspor a z výnosů jeho existujících firem.

3.3. Zaloţení společnosti s.r.o. Bylo rozhodnuto zaloţit společnost s ručením omezeným pro provozování činnosti hotelu. Rozhodla jsem se tak díky nesporným výhodám v porovnaní podnikání fyzických osob. Existuje také fakt, který pomohl v rozhodnutí pro společnost s ručením omezeným, ţe je moţnost zaloţit ji jenom jedinou fyzickou osobou. Proto společnost bude mít jednoho jediného společníka, v čemţ zakladatel bude mít větší volnost v rozhodování, současně však také ví o nutnosti samostatného financování celého projektu. Minimální povinná výše základního kapitálu – je 1 Kč. Je povinné zvolit název firmy před samotným aktem oficiálního zahájení společnosti. Po zjištění, ţe neexistuje jiná firma se stejným názvem, bylo vybráno označení „The Garnet Hotel, s.r.o.“. Společnost je zaloţena sepsáním zakladatelské listiny (protoţe má jenom jediného společníka). „Listiny, u nichţ zákon vyţaduje jejich uloţení do sbírky, je zpravidla povinna zaloţit zapsaná osoba (prostřednictvím svého statutárního orgánu).“16 Tato listina musí mít formu notářský ověřenou a musí také minimálně obsahovat: •

Obchodní jméno – „The Garnet Hotel“

•

Sídlo společnosti – Antala Staska 1011/35, Praha 4

16

http://www.firemnipravo.com/article/povinne-ukladani-do-sbirky-listin-obchodniho-rejstriku-pro-korpo

22

•

Jméno společníka a jeho trvalé bydliště – Anastasia Prokhorova, Antala Staska 1011/35, Praha 4. Předmět podnikání společnosti – Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona, Hostinská činnost

•

Výše základního kapitálu – 1 Kč

•

Jméno a bydliště jednatele a způsob jednání za společnost – Anastasia Prokhorova, jedná samostatně

•

Určení správce vkladu – Anastasia Prokhorova

•

Povinnosti a práva společníků

•

Způsob zániku a jeho následky Dále bude nutné získat příslušné podnikatelské oprávnění (viz formulace ţivnostenských

oprávnění výše). Dále společnost musí zaloţit bankovní účet na sloţení základního kapitálu, banka pak vydá písemné prohlášení o splacení vkladu. Závěrečný krok při zahájení firmy je podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Návrh se musí podat do devadesáti dnů od zaloţení společnosti a musí obsahovat tyto přílohy: •

Zakladatelskou listinu ve formě notářského ověření

•

Podnikatelská oprávnění

•

Doklad o právním titulu uţívání nemovitost se sídlem – výpis z katastru nemovitostí o vlastnictví

•

Doklad o splacení základního kapitálu ve formě potvrzení správce vkladu o sloţení vkladu a doklad od banky o sloţení vkladu

•

Výpis z rejstříku trestů jednatele

•

Prohlášení jednatele, ţe splňuje podmínky zákona a ţe nemá překáţky k výkonu funkce

•

Čestné prohlášení a notářsky ověřený podpisový vzor budoucího jednatele Po registraci na Finančním úřadě do 30 dnů od jejího zapsání do obchodního rejstříku

"K přihlášce k registraci nutno doloţit tyto doklady: kopie výpisu z obchodního rejstříku 23

kopie smlouvy o zřízení a vedení bankovního účtu"17 Po pořízení výpisu z ţivnostenského rejstříku vzniká firma. 3.4. Marketingový projekt 3.4.1. Podnikatelské prostředí a konkurence Průzkum trhu 1) Ubytování V současnosti na trhu ubytovacích sluţeb v Praze je velmi příhodná pro zahájení hotelu. Aktuální situace moţností turistického ubytování nabízí větší soukromé hotely s kapacitou vice neţ 20 lůţek. Hostit větší počet zákazníků za cenu niţší neţ 2.150 Kč/pokoj/noc je mnohem problematické. 2) Konkurence Na začatku si podnikatel musí určit konkurující společnosti. To jsou firmy se stejnými nebo podobnými sluţbami či produktami, které prodávají nebo poskytují cílovým zákazníkům. Také existuje varianta, kdyţ podniky nejsou konkurencí určitému podniku, ale můţe se stát, ţe v budoucnosti budou konkurovat. To se muţe stát, kdyţ se byznysmen začne rozšiřovat nabídku dalších sluţeb nebo se rozhodne poskytovat výrobní program, který obsahuje nabízený sortiment jiných hotelu. Takovým způsobem vzniká konkurence mezi podniky. V současnosti velice mnoho konkurentů působí na cílovém trhu, proto nemá smysl prozkoumávat všechny typy, poněvadţ je obvykle obtíţné a nákladné. Mezí hlavní konkurenty se řadí ty firmy, které obsazují na cílovém trhu zásadní podíl, a domnívaje se, ţe svou silnou pozicí tuto část do budoucna neztratí, opačně lze se domnívat jejich další rozšíření. To se tyká také veškerých podniků, které mají stejný nebo podobný výrobní sortiment, například poskytovat stejné sluţby. 17

Ohlášení ţivnosti a registrace podnikání. http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/302612-zalozeni-s-r-o-ohlasenizivnosti-a-registrace-podnikani/

24

Dalším významným bodem je vyhledat přednosti a nedostatky konkurujících firem. Je nezbytné oceňovat současné a potenciální konkurenty, např. podle obratu, cen, podílu na trhu, nákladů, růstu, poskytovaných klientům sluţeb či výrobků, dostupnosti zákazníků a prodejních cest, sídla, apod.

Potenciální konkurenti: •

Archibald City**** - jedná se o hotel, který nabízí ubytování s celkovou kapacitou 80

pokojů. 78 dvoulůţkových pokojů vybavených moderním nábytkem, včetně psacího stolu a pohodlích ţidlí, a rovněţ dva pokoje pro handicapované hosty. Přistup k WiFi po cele budově, parkování s nutnou rezervace. Cenou se hotel neřadí k nejlevnějším – pracovní dny do 2.700kč/pokoj/noc se snídaní, o víkendu do 4.600kč/pokoj/noc se snídaní. •

Hotel Godlen Crown - Všech 43 nekuřáckých pokojů nabízí satelitní TV, minibar,

Wi-Fi, soukromou koupelnu s kosmetickým zrcátkem, sprchu a fén. Nabízí standardní výzdobu a klasický světlý nábytek. Ceny za ubytování jsou v pracovní dny do 3.000kč/pokoj/noc se snídaní, o víkendu do 4.600kč/pokoj/noc se snídaní. •

EA Hotel Rokoko**** se nachází přímo v centru Prahy na Václavském náměstí

v budově památkově chráněného Paláce Rokoko. Moţnost parkování v nedalekých garáţích. Ceny za ubytovaní jsou v pracovní dny do 3.400kč/pokoj/noc se snídaní, o víkendu do 4.300kč/pokoj/noc se snídaní. •

Hotel Sovereign nabízí 50 prostorných nekuřáckých pokojů a apartmánů. Všechny

pokoje

jsou

vybaveny

pohodlnými

postelemi, posezením, psacím

stolem, klimatizací, prostornou koupelnou se sprchou a IDD telefony. K dispozici je rovněţ bezplatné připojení

na

internet

(Wi-Fi), satelitní

televize

s

20

mezinárodními

kanály, trezor, minibar s "Aqua Menu" a ţupany. Všechny pokoje jsou vybaveny zvukově izolovanými okny, cena za pokoj/noc v pracovní dny činí do 3.200kč a o víkendech do 4.000kč. 25

Antik Hotel - nabízí pohodlné ubytování v 30 dvoulůţkových pokojích. V přízemí

•

hotelu Antik se nachází restaurace se zahrádkou s přístupem celodenního stravování. Cena ubytování se pohybuje v rozmezí 2.380 – 2.500 Kč/pokoj/noc. •

Grand Hotel Praha je hotel s výhledem na historickou památku - Staroměstský orloj a s

kapacitou 34 pokojů. Ceny jsou od 3.200 do 5.400kč za dvoulůţkový pokoj se snídaní. Je jeden z nejdraţších hotelu díky své poloze. Tab. 1 Srovnaná konkurence Srovnaní konkurence

Archibald City

Golden Crown

EA Hotel Rokoko

Hotel Sovereign

Antik Hotel

Grand Hotel Praha

Friday Hotel

The Garn et Hotel

Počet pokojů celkem 1lůţkový (2lůţ.1os) 2lůţkový 2 osoby přistýlka

80

43

48

50

30

34

43

26

2

nezjištěno

nezjištěno

3

nezjištěno

ne

5

26

78

nezjištěno

nezjištěno

46

nezjištěno

32

36

26

ne

ne

800kč

1.100 Kč

ne

1.350 Kč

Apartmá

ne

ne

ne

1

ne

1

800 Kč 1

800 Kč ne

koupelna+W C TV

Ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ano

ano

Ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ano

ano

Wi-fi

Ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ano

ano

restaurace

Ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ano

ano

pes, kočka

Ano, poplatek

Ano, poplatek

Ano, poplatek

ne

Ano, zdarma

Ano, poplatek

Ano

minibar

Ano

ano

ano

ano

ano

ano

Ano

Ano, popla tek ano

parkovaní

550 Kč

ne

680 Kč

800 Kč

ano

ano

tělesně postiţeně lidi

ne

ano

ne

ne

ne

ne

680 Kč ne

680 Kč ano

Vybavení

Pramen: vlastní

26

Všechny tyto hotely se nacházející v centru Prahy, proto se cena pohybuje v rozmezí kolem 3.240,- Kč/pokoj/noc. Některé hotely s menší kapacitou nabízí pouze snídaně, coţ je problémem malých hotelů jako chybějící nabídka stravování. Návrhem hotelu The Garnet Hotel by měly být vyřešeny oba problémy, a to dostatečná kapacita (26 pevných lůţek + 10 přistýlek) avšak také poměrně nízká cenová úroveň (1800 - 2200 Kč/pokoj/noc). 3) Ostatní doplňkové sluţby Parkování v soukromých garáţích hotelu bude pro klienty k dispozici za 680kč/noc. Tato příleţitost u spousty místních menších hotelů chybí, proto budeme propagovat i tuto sluţbu jako určitou výhodou pro ubytování v hotelu.

3.4.2. Dopravní infrastruktura Nový přestavěný hotel bude se nacházet přímo v centru Prahy. Z vyobrazené mapy České republiky vyplývá, ţe Praha je výhodně rozmíštěna vzhledem k rozsahu potenciální klientely a jednoduché dostupnosti z mnoha regionů. Zacílení na Českou republiku není náhodné. Investor nepochází z Prahy, a z počátku bude nabízet naši sluţby ve svém státě. Budeme se zaměřovat na největší části propagačních aktivit také i na Česko. Moţnost dostat se do Prahy je bezproblému, například letadlem, vlakem a osobním automobilem po celý rok (jak v letní, tak v zimní sezóně). Díky těmto faktům, můţeme povaţovat kvalitní dopravní infrastrukturu ve hlavním městě za jednu z velkých výhod mého plánu.

3.4.3. Ekonomická infrastruktura Praha je hlavní město a jako takové má k dispozici většinu důleţitých úřadů. Tato dispozice ulehčuje byrokratický proces při zahájení a provozu podnikatelské činnosti. Výhodou 27

zastoupené pobočky skoro všech pojišťoven, bank, různých obchodů a památek známe po celém světě a jiné. Při zakládání firmy budu spolupracovat prvotně s těmito státními úřady a dalšími objekty: •

Ţivnostenský úřad hl.m. Prahy,

•

Správa sociálního zabezpečení Praha,

•

Hygienická stanice hl.m.Prahy– územní pracoviště Praha,

•

Finanční úřad hl.m.Prahy,

•

Úřad práce v Praze,

•

Zdravotní pojišťovny,

•

Inspektorát cizinecké policie Praha Poté bude firma spolupracovat s bankou nebo bankami, ve kterých bude zvolena správa

finančních prostředků.

3.4.4. Marketingový mix Produkt Produkt je poskytování sluţeb, a to především ve sféře stravování, hotelnictví a také sportovně relaxační vyţití. Díky produktu zda uspokojit přání, poţadavky a očekávaní spotřebitele.

Specifickou

charakteristikou

sluţeb

je

určeno

nestálost,

nehmotnost,

neskladovatelnost a nakonec neoddělitelnost od osoby a místa poskytovatele. Také je sem přiřazena podstatná specifická charakteristika, která odlišuje sluţby od určitého hmotného produktu. Cena Stanovíme ceny podle toho, jak jsou vnímané spotřebiteli a jestli produkt se vztahuje k cenové kategorii, ve které se objevuje cílová skupina. Určíme ceny podle nákladové metody. 28

Jednou z hlavních konkurenčních výhod musí být výhodná cena za ubytování na hotelu, proto je nutné nepřekročit limit 4 860,- Kč/ pokoj/noc. Cena vychází z tvarování ceníků nepřímé konkurence malých hotelu. Cenová hladina ubytování bude stanovena v rozsahu 1 800 - 2 200kč/pokoj/noc. Distribuce Zákazníci přijedou za nabízeným produktem, proto není potřeba distribuci jakkoliv zajišťovat, lepší se zaměřit na propagaci. Propagace Prostřednictvím internetu bude zejména zajištěna propagace hotelu. Do hlavního bodu velice důleţité patři samotné webové stránky hotelu. Bude připravena také prezentace nově vzniklého projektu hotelu The Garnet Hotel. Součástí webové prezentace budou představení, fotogalerie, ceník hotelu, a také krátké informace o hlavním městě Praha - například typy na výlety. v poslední řadě, by měl být vytvoření krásný design těchto stránek, který by měl zaujmout potenciální zákazníky a nalákat jejich k návštěvě. Mnoho vyhledávačů musí mít četnost výskytu odkazů na stránky hotelu, související s propracovaností a strukturou webové prezentace.

Čím kvalitnější a obsáhlejší webová

prezentace bude, tím častěji se ve vyhledávačích bude objevovat odkaz hotelu při zadání určitých hesel. Tento způsob můţe značně přispět k rozšíření povědomí o hotelu a k získaní nových zákazníků. Registrace na webových portálech se zaměřením na ubytovací sluţby bude dalším propagačním kanálem na internetu: •

www.hotel.cz

•

www.ubytovani.cz

•

www.booking.com 29

•

www.tripadviser.com

•

www.expidia.com Neţ bude získán určitý podíl stálých hostů, v počátečných ţivotních fázích projektu budou

hlavně důleţité všechny této výše zmiňované způsoby propagace hotelu. V další činnosti by velkou roli mělo hrát rozšíření dobrého jména hotelu při získávání zákazníků. Aby zákazníci dále sami propagovali hotel ostatním a doporučovali ubytovaní svým známým, přátelům či kolegům, budeme klast velký důraz na všestrannou spokojenost klientů. Pokud hosté budou cítit pěkně v The Garnet Hotel a bude o ně dobře postaráno, budou se určitě rádi znovu vracet. Zákazník Zákazníci starší generaci budou především cílovou skupinou. A to především proto, ţe tito lidé jsou ochotni utratit značně vyšší finanční obnos za svou spokojenost neţ mladí lidé. Poptávka na podobné hotely je v Praze vysoka, o čemţ svědčí potřeba rezervací v takto orientovaných hotelech. Také se budeme cílit na zdravotně postiţené lidi.

3.5. Charakteristika Další podkapitola charakterizuje turistický, sportovní, pracovní a kulturní potenciál hlavního města Prahy. V následující kapitole jsou souhrnně popsány zásadní principy fungování 4 hvězdičkového hotelu The Garnet Hotel. Tato část by měla poskytnout a vytvořit si představu o tom, jaká bude nabídka pro zákazníky, díky jakým podmínkám a s jakým přidaným významem pro klienty. 3.5.1. Region Praha Hlavní město Praha je nejznámějším a turistickým nejvyhledávanějším městem v České republice, leţí na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje. Praha je známá svou Malou Stranou, Praţským hradem, Karlovým mostem a mnoha dalšími památkami a turistickými 30

atrakcemi. Je sídlem velké části státních institucí a mnoţství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, parlament, vláda, ústřední státní orgány a jeden ze dvou vrchních soudů. Mimoto je Praha sídlem řady dalších úřadů, jak ústředních, tak i územních samosprávných celků; sídlí zde téţ ústředí většiny politických stran a centrály téměř všech církví, náboţenských a dalších sdruţení s celorepublikovou působností registrovaných v ČR.18

3.6. Fungování podniku Byznys plán hotelu The Garnet Hotel má za cíl stvořit ubytovací zařízení sloučením přednosti hotelu (kvalitní sluţby) a zároveň malého hotelu (cenová úroveň). Na základě toho, ţe hosté budou navštěvovat hotel celý rok, bude pro ně připraveno mnoţství výletů díky partnerům. V přízemí bude plánovaná recepce, společenská místnost a snídaňová restaurace s kuchyní. Po schodech nebo výtahem se bude vstupovat do prvního obytného patra s pokoji. V prvním nadzemním podlaţí bude zbudováno v základu 13 dvojlůţkových pokojů s vlastní koupelnou a WC. Do všech pokojů lze přidat po jedné přistýlkové lůţko.

Plány projektu umoţňují

vystavět v druhém nadzemním podlaţí dalších 13 dvojlůţkových pokojů. Výhodou našeho hotelu jsou podmínky pro tělesné postiţeně lidi. Vstupní zóna bude vybavena rampou pro vozíčkáře (šířka 1-1,1m, uhel náklonu 30-35 stupňů). Náš hotel bude vybudován tak, ţe bude moţnost pro všechny hosty pouţití výtahu, rozšířený dveřní otvor, široké pokoje a sprcha.

3.7. Organizační struktura – personální činnosti Zaměstnanci budou muset před přijetím prokázat své odborné znalosti. Na zástupce vedoucího, recepční a číšníky budou poţádány jazykové znalosti angličtiny. 18

https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha

31

Budou zaměstnáni: •

Zástupce vedoucího – 1 osoba

•

Recepční – 4 osoby (zaměstnanci)

•

Pokojská, uklízečka – 2 osoby (zaměstnanci)

•

Kuchař – 1 osoba (zaměstnanec) Některé nutné činnosti se budou řešit outsorcovaně po domluvě s jinými institucemi či

jednotlivci.

3.8 Cíl projektu Výnos je hlavním cílem kaţdého podnikání. Ale zisk se nedosáhne ihned a potřebuje se nejdříve získat dobré jméno a prestiţ. Proto prioritou hotelu na začátku činnosti nebude jen rozšíření povědomí o úrovni a kvalitě sluţeb a uţ zmíněné získání prestiţe. Krátkodobým cílem je zajištění stoprocení spokojenosti s poskytovanými sluţbami. Všichni zaměstnanci hotelu se musí řídit naším epigrafem „Pro hosta vţdy to nejlepší“, ale také externí smluvní dodavatelé. Tyto krátkodobé cíle zabezpečí, ţe hosté, v případě spokojenosti, sami rozšíří dobrou reputaci a vytvoří výbornou reklamu celému podniku. Všeobecně známý marketingový fakt říká, ţe doporučení typu «Dobré slovo z úst» je nejefektivnější a nejlevnější reklamou. Dlouhodobým cílem podniku je přestavovat a provozovat hotel, který bude svým komfortem ubytování, sluţbami a odpovídajícími cenami oblíbený v centru Prahy a mezi klienty trvale vyhledávaný.

32

3.9. Kapacity objektu Ubytovací část Tab. 2 Kapacita ubytovací části

Pokoje

Počet pokojů

Počet přistýlek

Počet lůţek

Pokoj dvojlůţkový + přistýlka

26

10

62

Pramen: vlastní

Celková kapacita je plánována na 62 lůţek, z toho 52 budou lůţka pevná a zbývajících 10 přistýlky.

3.10.Stanovení cen Tab. 3 Ceny ubytování

Období

Pokoj/noc (Kč)

Přistýlka/osoba/noc (Kč)

3.1. – 13.4.

2 200,-

800,-

13.4. – 20.6.

1 800,-

800,-

20.6. – 12.9.

2 200,-

800,-

12.9 – 19.12.

1 800,-

800,-

Pramen: vlastní

To jsou ceny při týdenním pobytu (So/So). Pokud se bude jednat o kratší pobyty, bude hostovi účtován příplatek: za jednu noc si připlatí k ceně 50 % a v případě dvě aţ pět nocí bude příplatek činit 25 % z výše uvedených cen. Za dvoulůţkový pokoj obsazeny 1 hostem sleva 20 %. 33

Mrtvá sezóna byla zohledněna a cenově zvýhodněna při tvorbě ceníku, to znamená, období kdy lidé nemají tolik chuť cestovat a vyhledávat ubytování. Naopak v letní a zimní sezóně jsou ceny o něco vyšší. Předvánoční týden, Vánoce a Silvestr s Novým rokem nejsou zahrnuté do běţného ceníku, protoţe se předpokládá také, ţe v těchto obdobích (zejména pak o silvestrovské noci) bude hotel vţdy plně obsazen a vytíţen, proto v tyto dny bude účtována zvláštní cena. Parkovaní na parkovišti bude zařízeno pro hosty za poplatek 680 Kč/místo/noc. Snídaně bude v ceně ubytování.

3.10.1. Předpokládaná obsazenost a návštěvnost Abych mohla určit předpokládanou obsazenosti a návštěvnost hotelu, vycházela jsem z vlastního průzkumu, který jsem realizovala dotazováním a oslovením několika vytipovaných zařízení v okolí. Objevilo se, ţe skutečná obsazenost v řadě hotelů v okolí je přibliţně 60 aţ 95%. Pouţila jsem variantu pro výpočet, která počítá s předpokládanou reálnou obsazeností. Ubytovaní hosté budou základem příjmů, u nichţ se předpokládá částečné vyuţití placených nabízených sluţeb, avšak tento příjem nebude pravděpodobně nadmíru vysoký. Je počítáno stejně s návštěvníky neubytovanými.

34

Ubytování Tab. 4 Předpokládaná obsazenost pokojů

Plná kapacita pokojů (bez přistýlek)

60%

Přistýlky

70%

Počet noclehů

4.745 / rok

Průměrná obsazenost

85% = 52 osob / den

Pramen: vlastní

3.11. Finanční plán V této kapitole je především nutné, aby majitel ocenil správně a realisticky své finanční příleţitosti, konkrétně stanovil obchodní plány a v neposlední řadě realisticky určil očekávané příjmy a výdaje. Celkové údaje z finančního počítaní musí dát podnikateli výsledek, ze kterého můţeme rozumět, zda vklad z projektu splňují jeho očekávání, nebo jestli bude lepší od realizace odmítnout. Finanční plánování je jednou ze zásadních činností pro vznikající firmu. Na základě toho, ţe budoucí poptávku není moţně vţdy určit přesně, je moc důleţité vycházet při jejím definovaní z ověřených podstatní reálných předpokladů. Nutné dávat pozor na nadhodnocení budoucích finančních vkladů, protoţe tato chyba můţe přivést podnik do komplikace. V tomto případě jsem rozhodla vytvořit rezervní částku ve výši 5%.

3.11.1. Trţby – výnosy Bylo nezbytné stanovit některé nejisté budoucí parametry při plánování očekávaných finančních vkladů. Také jsem věnovala několik předcházejících hlav analýze a stanovení 35

výchozích hodnot, aby nedošlo k velkému odklonění od skutečného stavu. Rezultáty dotazníků a průzkumu dostupných dat ukazují předvádějící obsazenost hotelu. Ubytování Tab. 5 Očekávané tržby za ubytování

Denní trţba

Počet dní Očekávaná

Plánované

při plné

obsazenost

roční příjmy

kapacitě (Kč)

(%)

(Kč)

Plná kapacita pokojů

33 800,-

365

0,60

7 402 200,-

8.000,-

365

0,70

2 044 000,-

(bez přistýlek) Přistýlky Celkem

9 446 200,-

Pramen: vlastní

3.11.2. Náklady – výdaje Mzdové náklady budou tvořit nákladové poloţky včetně plateb externím firmám a odměn, nákupem zboţí a surovin pro minibar, náklady na plyn, elektrickou energii, vodné a stočné, reţijními a provozními výdaji − údrţba a opravy hotelu, praní a mandlování prádla, servis a obnovení zařízení a výdaji na reklamu. Pokojová část Fixní náklady (postelové matrace, osvětlení pokoje, koberec, koš na odpadky, zrcadla, malé psací stolečky, telefonní přístroj, ramínka na šaty, vypínače, různé druhy visaček na dveře, objednávka na minibaru s cenami, polštář, přikrývka).

36

Variabilní náklady (veškeré loţní prádlo týkající se lůţkovin, potřeby pro obuv a další drobný majetek, rezervní deky, ceník, sáček na špinavé prádlo, předloţky před postel, povlaky na polštář a přikrývku, povlak na matraci, leták s informacemi o poţární ochraně, čokoláda, nealkoholické nápoje, víno, pivo, oříšky, skleničky, papírové ubrousky). Drobnosti (psací potřeby, dopis ředitele hotelu pro hosta, šitíčka, gumové bonbony, košíky s ovocem, láhev sektu nebo vína). Koupelnová část Fixní náklady (armatura u umývadla a vany, věšák na ručníky a na osušky, WC štětka a drţák, drţák a náhradní drţák na toaletní papír, fén zrcadla, zásuvka, vypínač, osvětlení zrcadel, celkové osvětlení koupelny, poličky na odkládání koupelnových potřeb, umývadlo, krytý odpadkový koš, sprcha a baterie u sprchového koutu). Variabilní náklady (toaletní papír, miska na mýdlo u umývadla, ţupan, hygienický závěs u vany hřebeny ručník a osušky). Drobnosti (sprchový gel, šampon, mýdlo, kosmetické ubrousky).

Mzdy zaměstnanců Platy zaměstnanců se berou v úvahu od průměrné mzdy v oblasti (průměrná hrubá měsíční mzda praţských zaměstnanců dosáhla ve 2. čtvrtletí 2015 roku hodnoty 33 714 Kč. V porovnání s průměrnou mzdou za celou Českou republiku 26 287 Kč 19 ) a dále podle odborného zařazení. Na začátku podnikání majitel má v záměru zaměstnat 8 osob na hlavní pracovní poměr. 19

Internet: https://www.czso.cz/csu/xa/prumerna-hruba-mzda-v-praze-ve-2-ctvrtleti-2015

37

Tab. 6 Mzdy zaměstnanců

Zaměstnanci

Počet

Měsíční mzda (Kč)

Roční mzda (Kč)

Zástupce vedoucího

1

35.000,-

420.000,-

Recepční

4

18.000,-

864.000,-

72.000,Pokojská, uklízečka

2

16.000,-

384.000,-

32.000,Kuchař

1

18.000,-

216.000,-

Celkem

8

157.000,-

1.884.000,-

Pramen: vlastní

Zajišťování stravy bude našim kuchařem, který přijede vţdy v 6:00 ráno, uvaří jídlo k snídani, všechno sám naservíruje, uklízí po hostovi a odejde kolem 12:00. Náklady za stravování na jednu osobu bude 80kč. Při průměrném denním počtu 50 porcí, činí roční náklady 1 440 000,- Kč.

Odvody mezd (35%):

z 1.884.000,- Kč

659 400,- Kč

Vstupy pro minibar (40% z

z 62 500,- Kč

25 000,- Kč

trţeb) Náklady snídaní

1 440 000,-Kč

Platba údrţbáři

180 000,- Kč

Platba účetní

264 000,- Kč

38

Tab. 7 Ostatní náklady

Náklady

Měsíční náklady

Roční náklady

Energie, voda, topení, telefon

50.000,-

600.000,-

Praní prádla

15.000,-

180.000,-

1.500,-

18.000,-

66.500,-

798.000,-

Pojištění objektu Celkem Pramen: vlastní

Roční celkové provozní náklady sestávající ze mzdových nákladů 1 884 000,- Kč, odvodů z mezd 659 400,- Kč, vstupy pro bar 25.000,- Kč, surovinových nákladů na snídaně 1 440 000,- Kč, platba údrţbáři a účetní 444 000,- Kč a ročních provozních nákladů hotelu 798.000,Kč činí 5 250 400,- Kč. Dále je potřebou spočítat investiční náklady na vybavení hotelu. Bude nutné vybavit restauraci s kuchyně, zařídit recepci, pokoje pro hosty, připravit sklady prádla. V budově minulého hotelu jiţ existuje vlastní kuchyň, ve které se jídla přímo připravují, proto nebude na její vybavení taková velká kapitálová náročnost. V kuchyni zůstává sporák, myčka a úloţné prostory na nádobí. Bude nutné zakoupit mikrovlnnou troubu a kávový automat. Proto investiční náklady kuchyně nepřesáhnou 26.000,- Kč včetně nádobí. Dále potřebujeme prostředky na zařízení restauračního prostoru. Je nutné zařídit prostory nábytkem a v neposlední řadě také dekoračními předměty ve výši 65.000,- Kč. Důleţitou poloţku v nákladech bude tvořit zařízení pokojů nábytkem a ostatním příslušenstvím. Hotel bude mít 26 pokojů, 15 pevných dvoulůţek, 22 pevných jednolůţek a 10 lůţek přistýlkových. Bude zaraţena výroba postelí do pokojů u místního truhlářství. Smluvní cena jednoho dvoulůţka bude stanovena na 10 000,- Kč, cena jednoho lůţka bude stanovena na 4 000,- Kč. Celková částka vyjde na 300.000,- Kč. Matrace na postel budou nakoupeny za 39

60.000,- Kč. Jedna přistýlka moţno ve velkoskladu najít za 900,- Kč, nákladová náročnost na 10 přistýlek je vychází 9.000,- Kč. Ostatní náklady na dovybavení pokojů drobným nábytkem, TV a dekoracemi byly vyčísleny na 300.000,- Kč. Celková výše finančních prostředků pro vybavení pokojů je 669 000,- Kč. K vybavení hotelu bude tedy nutná částka 760 000,- Kč. Investiční výdaje Vybavení hotelu

760 000,- Kč

Rozpočtová rezerva na dokončení 5%

38 000,- Kč

Celkem

798 000,-Kč

3.12. Cash flow V případě tohoto projektu cash flow je významným finančním ukazatelem, které umoţní sledovat reálný peněţní tok při provozovaní hotelu. V počátcích podnikání sestavení tohoto výkazu je důleţitě, aby si investor ověřil, ţe firma bude generovat dostatečné peněţní prostředky. Níţe jsou uvedeny cash flow za první měsíc provozu hotelu. Tab. 8 Cash flow v prvním měsíci provozu - leden Příjmy Trţby z baru Trţby z ubytování

Výdaje 75 000 Suroviny do baru 1 404 000 Provozní náklady + suroviny na snídaně

62 500 40 000 120 000

Energie/Voda/Topení/Telefon

50 000

Prádelna

15 000

Pojištění

1 500 40

Mzdy

CELKEM PŘÍJMY

152 000

Odvody mezd

53 200

Outsourcing

37 000

1 479 000 CELKEM VÝDAJE

531 200

Čistý finanční tok

947 800

Počáteční zůstatek

0

Konečný zůstatek

947 800

Je vidět, ţe z výše uvedeného výkazu uţ je v prvním měsíci provozu hotel zajistí dostatečné finanční prostředky k pokrytí všech provozních nákladů. Další dvě tabulky shrnují cash flow za první rok podnikání hotelu. Ačkoliv čistý finanční tok vychází dokonce záporně v měsících květnu a listopadu (coţ vychází z plánovaných sezónních kolébaní v poptávce), díky dostatečné finanční zásobě z předchozích měsíců to hotel nijak neohrozí.

Optimistická varianta Tab. 9 Cash flow – 1. pololetí

Měsíc

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Příjmy celkem

2 475 000

2 376 000

2 227 000

1 914 000

2 227 000

2 227 000

Výdaje celkem

488 200

480 900

425 600

466 300

425 600

425 600

Čistý finanční tok

1 986 800

1 895 100

1 851 400

1 447 700

1 851 400

1 851 400

Počáteční zůstatek

0

1 986 800

3 881 900

5 733 300

7 181 000

9 032 400

Konečný zůstatek

1 986 800

3 881 900

5 733 300

7 181 000

9 032 400

10 883 800

41

Tab. 10 Cash flow – 2.pololetí Měsíc

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Příjmy celkem

2 376 000

2 475 000

2 232 000

2 070 000

1 914 000

2 376 000

Výdaje celkem

480 900

488 200

480 900

425 600

466 300

480 900

Čistý finanční tok

1 895 100

1 986 800

1 751 100

1 644 400

1 447 700

1 895 100

Počáteční zůstatek

10 883 800

12 778 900

14 765 700

16 516 800

18 161 200

19 608 900

Konečný zůstatek

12 778 900

14 765 700

16 516 800

18 161 200

19 608 900

21 504 000

Květen

Pesimistická varianta Tab. 11 Cash flow – 1. pololetí Měsíc

Leden

Únor

Březen

Duben

Červen

Příjmy celkem

1 275 000

1 224 000

1 173 000

726 000

759 000

1 173 000

Výdaje celkem

488 200

480 900

425 600

466 300

425 600

425 600

Čistý finanční tok

786 800

743 100

747 400

259 700

333 400

747 400

Počáteční zůstatek 0

786 800

1 529 900

2 277 300

2 537 000

2 870 400

Konečný zůstatek 786 800

1 529 900

2 277 300

2 537 000

2 870 400

3 617 800

Tab. 12 Cash flow – 2.pololetí Měsíc

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Příjmy celkem

1 224 000

1 275 000

1 224 000

1 173 000

726 000

1 224 000

Výdaje celkem

480 900

488 200

480 900

425 600

466 300

480 900

Čistý finanční tok

743 100

786 800

743 100

747 400

259 700

743 100

Počáteční zůstatek

3 617 800

4 360 900

5 147 700

5 890 800

6 638 200

6 897 900

Konečný zůstatek

4 360 900

5 147 700

5 890 800

6 638 200

6 897 900

7 641 000

3.13 Doba návratnost investice Počet let, za který finanční příjmy z investice vyrovnají počáteční kapitálový výdaj se nazývá dobou návratnosti investice. Investor vybral tento ukazatel jako základní faktor při 42

rozhodování, jestli se plán uskuteční. Investor plánuje zafinanancovat všichni finanční náklady z vlastních zdrojů bez potřeby pouţiti bankovního úvěru, proto ten fakt souvisí s minimalizaci doby návratnosti Tento ukazatel není určitě jediným podstatným kritériem při rozhodování o tom, jestli hotel začne svou ţivotní dráhu v budoucnosti. Avšak dle přednosti investora je v tomto případě době návratnosti investice rozepsán mimořádný význam.

Výnosy:

13 176 000,- Kč

Náklady:

5 535 000,- Kč

Zisk před zdaněním:

7 641 000,- Kč

Zisk po zdanění (daň 21%):

6 036 390,-Kč

Investiční výdaje Nakup hotelu

100 000 000, -Kč

Vybavení hotelu

760 000,- Kč

Rozpočtová rezerva na dokončení 5%

38 000,- Kč 107 594 390,- Kč

Celkem Doba návratnosti investice:

107 594 390 : 6 036 390 =

43

17,8 let

4. Návrhová část 4.1. SWOT analýza projektu SWOT analýza je typem strategické analýzy stavu podniků, z hlediska jejich silných stránek (strengths), slabých stránek (weaknesses), příleţitostí (opportunities) a ohroţení (threats). Následující SWOT analýza firmy by měla poskytnout podstatné podklady pro znění rozvojových aktivit a směrů. S pomocí strategické SWOT analýzy budou zhodnoceny silné a slabé stránky uvnitř firmy a paralelně budou zohledněny příleţitosti a ohroţení působící na podnik zevně. Tab. 13 SWOT matice

Silné stránky

Slabé stránky

•

Snídaně je v ceně ubytovaní

•

•

Profesionální prostředí

klientů

•

Dobrý poměr kvalita/cena

•

•

Vstřícný přístup personálu

•

•

Poloha v centru

provozováním hotelu

Příleţitosti •

Dobra ekonomika na trhu

•

Rozvoj

•

Rozvoj internetu

teambuildingových

Neznalost

hotelu

ze

strany

Omezené finanční prostředky Malé

zkušenosti

Ohroţení akcí

•

Sezona

•

Vznik podobného hotelu v okolí

Pramen: vlastní

44

s

Silné stránky formují vnitřní hodnotu podniku a jsou její konkurenční výhodou. Projekt The Garnet Hotel má k dispozici řadu přednosti oproti konkurenci, vycházejících především z předpokladu poskytovat hostům sluţby s vynikajícím poměrem ceny a kvality. Dále k rozšíření dobrého jména hotelu přispěje určitě i úsluţný přístup personálu a snaha o celkové profesionální prostředí. Slabé stránky opačně představují vnitřní omezení, které mohou překáţet firmu v rozvoji. Největší nedostatek nově vzniklého projektu spatřuji v nedostatečném povědomí o The Garnet Hotel. Stálý hosté ještě ve skutečnosti neexistují, a proto bude na začátku obtíţnější zajistit dostatečnou obsazenost kapacit objektu. S tím se spojuje také potřeba vyšších finančních investic a niţších počátečních výnosů. Dalším jedním z důleţitých faktorů je i reálnost, ţe majitel ještě nemá velké zkušenosti s provozováním celého hotelu. Dobra ekonomika

na trhu je jednou z nehlavních příleţitostí, kdy je identifikována

moţnost zajištění ubytování za vysoké ceny. Vzhledem k těmto příleţitostem bude lehčí vyhovět rostoucí poptávce do budoucna ze strany podniku pro hostování, popř. organizovaní teambuildingových akcí. Také ze strany majitele nebude nově vznikající distribuční kanál internetu opomíjen a bude vynaloţeno velkými úsilí na zkvalitňování webové prezentace hotelu. Online rezervace ubytovacích kapacit bude udělaná. Kaţdá firma, která se nachází na počátku své existence, se bojuje do určité míry s rizikem. Ani skoro jeden podnikatelský plán nemůţe garantovat úspěch, avšak je značné všechny hrozby mapovat a připravit se na ně. Praktike z podnikatelské činnosti to znamená, ţe úspěch firmy je zde do podstatně míry závislý na sezónnost. Na základě toho, ţe takový koncept je doposud jedinečný, další případné riziko se stává s moţností vzniku konkurenčního projektu. Výsledky SWOT analýzy The Garnet Hotel ukazují, ţe projekt disponuje hodně výhod oproti konkurenci a má realistické perspektivy na úspěšné fungování. Za největší příleţitost povaţuji dobrou ekonomiku na trhu. Předjelo se však také, ţe hotel bude muset zdolat některá slabá místa. Hlavním úkolem bude prosazení hotelu na trhu a zvýšení povědomí o něm.

45

Momentálně jsem neshledala ţádná důleţitá ohroţení, která by mohla znamenat smůlu při realizaci byznys plánu. Pravě naopak vidím hodně výhod k dalšímu rozvoji.

4.2Realizace a financování projektu Objekt, který nyní slouţí jako hotel, je pro tento projekt dostačující. Bude tedy potřebné udělat malé opravy. V první fázi bude opraveno přízemí se snídaňovou restaurací a recepce a obě obytná podlaţí s pokoji. Z venkovních úprav se plánuje udělat rampu pro vozíčkáře (šířka 1-1,1m, uhel náklonu 30-35 stupňů) ve vstupní zóně. Na základě toho, ţe investiční náklady činí téměř 107 milionů korun, investor bude financovat celý projekt samostatně. Nebude se počítat s nutností bankovního úvěru. Investor zafinancuje v hotovosti polovinu výdajů téměř 380 000 korun. Na začátku tyto prostředky budou pouţity k opravě objektu. Dále minimálně 200 000 korun bude nutno dofinancovat na vnitřní vybavení.

4.3. Rizika projektu I kdyţ hodnocený plán ţivotaschopně vypadá z finančního hlediska, je nutné zohlednit fakt, ţe v budoucnu se mohou vyskytnout faktory ohroţující stabilitu hotelu. Jde o neočekávané události, které není moţné předem stoprocentně zjistit. Můţeme jenom zmapovat případná rizika a připravit vhodné způsoby řešení. Projektu The Garnet Hotel dopomůţe tento postup k lepší připravenosti v budoucnu a flexibilnější reakci na nastalé negativní situace. 4.3.1. Riziko nedostatečné obchodní činnosti Definice rizika:

46

Obsazenost ubytovacích kapacit hotelu je závislá nejen na povědomí hostů, ale i na délce sezóny a změně počasí. Samozřejmě bude nastaven ideální stav, pokud se první návštěvníci budou sjíţdět jiţ na přelomu června a července a ukončení letní sezóny nenastane dříve neţ koncem září. Řešení: V tzv. mrtvém období, kdy lidí nejsou ochotné cestovat, budou sníţeny ceny a nabízení východy. Tyto příleţitosti vţdy budou zaměřeny na všechny segmenty klientů dle aktuálních podmínek. Jednou z moţností je zavedení relaxačních pobytů, víkendových romantických balíčku či svatebních výletů pro páry.

4.3.2. Riziko financování Definice rizika: Riziko vyplývá z toho, ţe se investor odmítá vţit úvěr v bance a je připraven profinancovat veškeré ostatní prostředky ze svých probíhajících projektů. Pokud příjmy z jiných firem nedosáhnou očekávaných hodnot, bude ohroţeno také zahájení hotelu.

Řešení: V tomto případě řešení není jednoduché. Zde spatřuji také největší úskalí projektu. V případě, ţe opravdu vzniknou problémy s vlastním dofinancováním projektů, bude potřebné vzít v bankovní úvěr, popř. pozastavení projektu do doby, pokud se zvrátí situace opět ve prospěch dorekonstrukce hotelu. Také existuje varianta nabídky investovaní potřebné částky druhému investoři.

47

5. ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit dokument, na jehoţ základě investor se bude moci kvalifikovaně rozhodnout o tom, jestli uvaţovaný podnikatelský záměr má reálné předpoklady na úspěch. Záměrem bylo zrealizovat provoz hotelu v Praze, s příznačným názvem „The Garnet Hotel“. Bylo nutné situaci na trhu zhodnotit a zmapovat konkurenční subjekty, plně usoudit představy o marketingové strategii a v neposlední řadě vypočítat také potřebu finančních prostředků pro celý obraz ţivotaschopnosti podniku. Mnou navrţená podnikatelská myšlenka by měla přispět k zkvalitnění a rozšíření ubytovacích moţností v turistické oblasti v Praze.. V první – teoretické části práce jsem se zabývala rozboru pojmu „úspěch v podnikání“ a také se věnuji faktorům motivace, které mohou vést člověka k zahájení podnikatelské činnosti. Dále na tomto místě shrnuji informace týkající se prostředí podniku, teoreticky vymezuji trh, dostupnost zdrojů a konkurenci. Kapitoly teoretické části na závěru předkládají podnikatelský plán jako ucelený obraz o různých jeho náleţitostech a zabývají se i zdrojům právním formám podnikání a financování. Jednu z prvotních důleţitých otázek nezbytně nese s sebou rozhodnutí začít podnikat a to jakou nejvhodnější zvolit právní formu. Po zváţení všech hledisek zpracovávaného záměru, zvolila jsem za optimální formu společnost s ručením omezeným. Pak rozpracovávám konkrétní postup zaloţení společnosti v začátečných kapitolách praktické části. Dále se věnuji v navazujících kapitolách rozpracování určitého marketingového plánu, nastiňuji proces provozu firmy, struktura organizace hotelu a také nastavuji parametry provozu, z kterých vychází následný finanční plán. Kapitoly praktické části na závěru jsem se rozhodla oddělit jako samostatná část věnovaná doporučením k realizaci, které vyplývají z předchozích strategií a propočtů. Nechybí zdůraznění moţných rizik v zvedených kapitolách, které mohou zastihnout hotel v raných fázích provozu. Prostřednictvím vypracovávání tohoto podnikatelského záměru a mnou prováděných vyhledávaní informace konkurenčních ubytovacích zařízení jsem pronikla do podnikatelského 48

prostředí, v místě, kde by můj nový hotel se měl nacházet. Z takto nabraných informací a následných propočítaní můţu tedy doporučit investorovi závěrem realizaci daného záměru.

49

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Srovnaná konkurence..........................................................................................................26 Tab. 2 Kapacita ubytovací části..........….......................................................................................33 Tab. 3 Ceny ubytování ..................................................................................................................33 Tab. 4 Předpokládaná obsazenost pokojů......................................................................................35 Tab. 5 Očekávané trţby za ubytování............................................................................................35 Tab. 6 Mzdy zaměstnanců..............................................................................................................38 Tab. 7 Ostatní náklady....................................................................................................................39 Tab. 8 Cash flow v prvním měsíci provozu – leden.......................................................................40 Tab. 9 Cash flow – 1. pololetí. Optimistická varianta....................................................................41 Tab. 10 Cash flow – 2.pololetí. Optimistická varianta...................................................................42 Tab. 11 Cash flow – 1. pololetí. Pisimistická varianta...................................................................42 Tab. 12 Cash flow – 2. pololetí. Pisimistická varianta...................................................................42 Tab. 13 SWOT matice ...................................................................................................................44

SEZNAM OBRAZKŮ Obr. 1 Zakladatelský rozpočet – rozpočet startovního kapitálu...................................................11 Obr. 2 Kapitálová struktura podniku............................................................................................14

50

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. Podniková ekonomika : cíle a funkce podniku; přednáška pro 1. ročník VOŠE Ing. Vlastimil K. Vyskočil 2005, str.12. 2. HISRICH, R. D. a PETERS, M. P. Zaloţení nového podniku. 1. vyd.Praha: Viktoria Publishing, 1996.501s. ISBN 80m-85865-07-6 3. BARROW, C.: Základy drobného podnikání, Praha 1996, str.23. 4. SYNEK, M. A KOL.: Podniková ekonomika. Praha 2002,str. 15. 5. WUPPERFELD, U.: Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha 2003,str.32. 6. PIVODA, M.: Případové studie o podnikání. Ostrava 2003. Str. 18. 7. VEBER, J. – SRPOVÁ, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. Praha 2005.str 45.

8. Ing. Vrbská Věra, Předmět: Ekonomika, Téma: Zakladatelský Rozpočet 9. 90/2012 Sb. Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Hlava VI, Oddíl 1, § 552 10. Registrace OSVČ - Finanční úřad. Povinnosti vymezené zákonem Č. 337/1992 SB, O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ 11. Registrace OSVČ – Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). POVINNOSTI STANOVENÉ ZÁKONEM 589/1992 SB. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI.

INTERNETOVÉ ZDROJE: [1] http://www.investopedia.com/terms/m/market.asp [2] https://hotelcompetition.wordpress.com/ [3] http://www.firemnipravo.com/article/povinne-ukladani-do-sbirky-listin-obchodnihorejstriku-pro-korpo [4] https://cs.wikipedia.org/wiki/Praha [5] https://www.czso.cz/csu/xa/prumerna-hruba-mzda-v-praze-ve-2-ctvrtleti-2015 [6] http://www.faf.cz/Cash_flow/Co-je-cash-flow.htm [7] http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Ostatni_produkty_a_sluzby/Podnikatele_a_male_firmy/Prilohy/podnikatelsky_p lan_krok_za_krokem_web.pdf [8] Ohlášení ţivnosti a registrace podnikání.

http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/302612-zalozeni-s-r-o-ohlaseni-zivnosti-aregistrace-podnikani/ 51