VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Adile Saryeva

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Adile Saryeva Rozvoj hotelnictví na Slovensku

Bakalářská práce

2015

Rozvoj hotelnictví na Slovensku

Bakalářská práce

Adile Saryeva Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Jindra CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-06-10 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor’s Dissertation

Expansion of Hotel Industry in Slovakia

Adile Saryeva The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra CSc. Date of´ Submission: 2015-06-10 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Rozvoj hotelnictví na Slovensku“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podoba ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

....................................................... Adile Saryeva

V Praze dne 10. 06. 2015

Poděkování: Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce, panu prof. Ing. Jiřímu Jindrovi CSc., za cenné rady a upozornění, kterými mi velmi pomohl během vytváření této bakalářské práce a při jejím dokončování.

Abstrakt SARYEVA, Adile. Rozvoj hotelnictví na Slovensku. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 76 s. Cestovní ruch a hotelnictví jsou v současné době odvětvím, které může přinést destinacím výrazně lepší ekonomické podmínky. Slovensko i Česká republika si v posledních dvaceti letech prožily ekonomické změny a ekonomický růst. Práce se zaměřuje na to, jak byl na Slovensku tento růst využit v oblasti hotelnictví, a jak si hotelnictví vede jak z pohledu vývoje v rámci jednotlivých let, tak i z pohledu srovnání s dalšími městy ve středoevropském regionu. Cílem práce je analyzovat, jak se vyvíjí hotelnictví v Bratislavě, a to na základě historického vývoje, současného stavu a na základě srovnání se stavem v Praze. Kromě toho se práce zaměřuje na splnění dílčího cíle, kterým je navržení forem dalšího rozvoje hotelnictví v Bratislavě. Práce se soustředí na poznání statistických údajů a vyvození trendů na základě těchto údajů, a to jak pro Slovensko, tak i pro Českou republiku. Následně jsou zpracovávány výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v Bratislavě s účastníky hotelového cestovního ruchu, aby bylo možné zjistit, jaký je aktuální stav přímo z pohledu těch, kteří služby hotelů využívají. Bratislava je dále srovnávána s Prahou a Vídní, a to z pohledu místních statistik a toho, jak si v oblasti hotelnictví jednotlivá města stojí. V závěru jsou následně uvedena konkrétní opatření na možná zlepšení, která je možné v Bratislavě provést, aby se hotelnictví vyvíjelo pozitivním způsobem. Jsou zde trendy, které lze považovat za negativní a které je vhodné omezit, aby došlo k rozvoji, jenž bude rychlejší než v současné době. Klíčová slova: Bratislava, cestovní ruch, hotelnictví, hotely, Slovensko, služby

Abstract The tourism and hotel industry are sector of the economy that can help to develop the economic conditions in the area nowadays. There weber economic changes and economic growth in Slovakia and the Czech Republic for the last 20 years. The thesis is focusing on how the growth was used in the hotel industry in Slovakia and how the hotel industry is developing in those years and in the comparison with other cities in the Central European region. The main goal of the thesis is analyzing the development of the hotel industry in Bratislava on the basis of the historical development, current state and with the comparison of the sector’s state in Prague. The thesis has also a partial goal: Suggesting other forms of hotel expansion in Bratislava. The thesis is focusing on the knowledge of statistic data and trends on the basis of these data for Slovakia and for the Czech Republic. Then, there are solutions of the survey that was made with hotel guests in Bratislava to find out what is the current state from the view of the recipient of hotel services. Bratislava is compared to Prague and Vienna on the basis of local statistics for these cities in the hotel sector. The conclusion of the thesis is dealing with steps for possible improvements that can be done in Bratislava to develop the hotel industry in positive way because there are trends that can be considered as negative and should be eliminated to reach the expansion that will be faster than the current one.

Key words: Bratislava, hotel industry, hotels, services, Slovakia, tourism,

Obsah ÚVOD ............................................................................................................. 11 1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST .................................... 13 1.1 Cestovní ruch a hotelnictví ................................................................. 13 1.1.1 Typologie a formy cestovního ruchu ........................................... 16 1.2 Hotelnictví .......................................................................................... 17 1.3 Klasifikace hotelů podle hvězd .......................................................... 21 2. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................... 25 2.1 Vývoj hotelnictví na Slovensku a v České republice ......................... 25 2.1.1 Vývoj cestovního ruchu na Slovensku ......................................... 25 2.1.2 Vývoj hotelnictví na Slovensku ................................................... 28 2.1.3 Vývoj hotelnictví v České republice ............................................ 35 2.1.4 Srovnání vývoje hotelnictví ČR a Slovenska ............................... 39 2.2 Hotelnictví v Bratislavě ...................................................................... 43 2.2.1 Vývoj hotelnictví v Bratislavě ..................................................... 45 2.3 Současný stav hotelnictví v Bratislavě – dotazníkové šetření ........... 48 2.3.1 Část dotazníku zaměřená na zákazníky ....................................... 49 2.3.2 Část dotazníku zaměřená na služby hotelů .................................. 55 2.3.3 Část dotazníku zaměřená na spokojenost..................................... 58 2.3.4 Vyhodnocení hypotéz................................................................... 63 2.4 Porovnání stavů hotelnictví v Bratislavě, Praze a Vídni .................... 64 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ............................................................................... 68 ZÁVĚR ........................................................................................................... 72 Seznam použité literatury a zdrojů ............................................................. 74 Seznam příloh ................................................................................................ 77

Seznam tabulek Tabulka 1: Přínosy cestovního ruchu ve vybraných oblastech ............................................ 15 Tabulka 2: Počet kritérií a bodů nutných pro splnění dané klasifikace ............................... 21 Tabulka 3: Minimální počet fakultativních bodů ................................................................ 24 Tabulka 4: Preference domácích a zahraničních turistů na Slovensku ................................ 27 Tabulka 5: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 na Slovensku ............................... 30 Tabulka 6: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v hotelech na Slovensku .............. 31 Tabulka 7: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 na Slovensku ............................... 33 Tabulka 8: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v České republice ........................ 36 Tabulka 9: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 v České republice ........................ 37 Tabulka 10: Vybrané ukazatele pro srovnání ČR a Slovenska v roce 2013 ........................ 38 Tabulka 11: Ukazatele pro ***** a **** hotely v ČR a Slovensku v roce 2013 ............... 41 Tabulka 12: Odpověď na otázku č. 11 dotazníku ................................................................ 57 Tabulka 13: Odpověď na otázku č. 12 dotazníku ................................................................ 58 Tabulka 14: Hodnoty pro hypotézu č. 2 .............................................................................. 63 Tabulka 15: Porovnání počtu hotelů podle typů v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013.... 64

Seznam grafů Graf 1: Vývoj podílu ubytování domácích hostů v jednotlivých zařízeních ....................... 29 Graf 2: Vývoj počtu hotelů na Slovensku (1990-2008) ....................................................... 32 Graf 3: Vývoj počtu hotelů a hromadných ubytovacích zařízení v letech 2010-2014 ........ 34 Graf 4: Vývoj počtu hotelů v ČR (2010-2013) .................................................................... 39 Graf 5: Vývoj počtu hotelů na Slovensku (2010-2013) ....................................................... 40 Graf 6: Srovnání krajů Slovenska podle počtu hotelů (2014) ............................................. 43 Graf 7: Srovnání krajů Slovenska podle počtu návštěv (2014) ........................................... 44 Graf 8: Vývoj počtu hotelů podle typu v Bratislavě (2010-2014) ....................................... 45 Graf 9: Vývoj počtu lůžek podle typu hotelu v Bratislavě (2010-2014) ............................. 46 Graf 10: Vývoj počtu návštěv v Bratislavě (2010-2014) ..................................................... 47 Graf 11: Vývoj počtu přenocování v Bratislavě (2010-2014) ............................................. 48 Graf 12: Odpověď na otázku č. 1 dotazníku ........................................................................ 49 Graf 13: Odpověď na otázku č. 2 dotazníku ........................................................................ 50 Graf 14: Odpověď na otázku č. 3 dotazníku ........................................................................ 51 Graf 15: Odpověď na otázku č. 4 dotazníku ........................................................................ 52 Graf 16: Odpověď na otázku č. 5 dotazníku ........................................................................ 52 Graf 17: Odpověď na otázku č. 6 dotazníku ........................................................................ 53 Graf 18: Odpověď na otázku č. 7 dotazníku ........................................................................ 54 Graf 19: Odpověď na otázku č. 8 dotazníku ........................................................................ 55 Graf 20: Odpověď na otázku č. 9 dotazníku ........................................................................ 56 Graf 21: Odpověď na otázku č. 10 dotazníku ...................................................................... 57 Graf 22: Odpověď na otázku č. 13 dotazníku ...................................................................... 59 Graf 23: Odpověď na otázku č. 14 dotazníku ...................................................................... 60 Graf 24: Odpověď na otázku č. 15 dotazníku ...................................................................... 61 Graf 25: Odpověď na otázku č. 16 dotazníku ...................................................................... 62 Graf 26: Vývoj počtu hostů v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013 ................................... 65 Graf 27: Vývoj počtu přenocování v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013 ........................ 66 Graf 28: Vývoj průměrné doby přenocování v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013......... 67

ÚVOD Cestovní ruch je v současnosti jedním z velmi se rozvíjejících odvětví hlavně proto, že se jedná o jedno z ekonomických odvětví, která jsou adaptovatelná v podstatě kdekoli. I malé město, kde není průmysl a minimum služeb, disponuje zajímavou lokalitu, zajímavou stavbu anebo má zajímavý historický či kulturní aspekt. Na základě toho se obec může stát zajímavou destinací cestovního ruchu. Samozřejmě, je zde větší potenciál takových míst, která mají dlouhou historii cestovního ruchu, mají více možností toho, co nabídnout návštěvníkům, ale podceňování cestovního ruchu a jeho možností může vést k tomu, že region nebude využívat ekonomický potenciál. Po rozpadu Československé republiky se nově vzniklé země staly samostatnými mimo jiné i v tom, jak se budou snažit získat turisty pro svůj cestovní ruch. Přesto se stále jedná o země, které jsou propojené. Díky sousedství se snaží o to, aby přitáhly občany druhé země k cestě, při které tito utratí finanční prostředky, jež se stanou příjmem destinační země. Nejde o to si nutně konkurovat v tom smyslu, aby některá ze zemí měla více příjezdů ze země druhé, ale jednoznačně se jedná o důležitý aspekt cestovního ruchu obou zemí. Dlouholetou společnou historii a teritoriální blízkost je možné využít k tomu, aby se obě země podporovaly. Díky tomu může docházet ke vzniku různých společných projektů, jednotlivá města se navzájem mohou podporovat v různých formách spojenectví, a to nikoli pouze obce, které jsou blízko společných hranic. Například z Prahy do Bratislavy se díky dálnici nejedná o až tak dalekou cestu, a tak je zde jednoznačně potenciál toho, jak by obě hlavní města mohla kooperovat a jak se snažit přitáhnout co nejvíce turistů, a to nejen ze svých vlastních území navzájem, ale také turistů, kteří cestují do Česka a mohli by zamířit i na Slovensko, anebo obráceně. Je třeba zdůraznit, že primárně jsou obě země samostatné a každá má svou vlastní politiku cestovního ruchu. Každá země se snaží o to, aby se její cestovní ruch rozvíjel. Nejlépe jsou na tom pak centra cestovního ruchu, která dokáží nabídnout skutečně nejvíce vyžití, až už kulturního, historického, společenského, sportovního, atd. Je logické, že těmito centry jsou primárně hlavní města obou zemí, protože se jedná o destinace, kde je velký rozsah toho, co je možné turistům nabídnout. Praha a Bratislava jsou významná centra a nejnavštěvovanějšími destinacemi v obou zemích. Aby mohly tak velké destinace pojmout dostatečné množství turistů, znamená to, že je potřeba zajistit především dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit. Hotely jsou

11

v tomto směru nenahraditelné a jejich místo v tak velkých destinacích je jedinečné. Na jednom místě lze ubytovat desítky až stovky turistů, samozřejmě čím blíže je hotel zajímavé turistické atrakci, tím je to pro něj výhodnější. Tato bakalářská práce se zaměřuje právě na hotelnictví na Slovensku a následně konkrétně na hotelnictví v Bratislavě od roku 1993. Bratislava byla vybrána jako největší slovenské sídlo, kde se předpokládá velká koncentrace hotelů a jejich rozvoj. Cílem práce je analyzovat, jak se vyvíjí hotelnictví na Slovensku a navržení dalšího rozvoje hotelnictví v Bratislavě, a to na základě historického vývoje, současného stavu a na základě srovnání se stavem v Praze. Práce se chce soustředit na historické a statistické údaje, ale také na to, jaké je srovnání destinací, které jsou pro země velmi důležité. Na vývoji destinací je pak možné ukázat, jak na tom která destinace je a která se vyvíjela lépe, případně jaká doporučení je možné si z takového stavu vzít. V rámci práce je provedena komparativní analýza, používá se analýza vývojových údajů, formou dotazníkového šetření jsou zjišťovány názory hostů na stav hotelnictví v Bratislavě. Práce je rozdělena na několika kapitoly, kdy první se zaměřuje na stručné určení toho, co je cestovní ruch a jaký je jeho význam. To je důležité pro uřčení toho, jaký je současný stav na Slovensku a jak je cestovní ruch využívaný. Cestovní ruch z pohledu hotelnictví na Slovensku je pak popsán v následující kapitole, která se zaměřuje obecně na Slovensko jako celek, a to především proto, aby bylo možné srovnat s České republikou. Právě srovnání s Českou republikou je smyslem této kapitoly, která vymezuje také základní faktory toho, jak se hotelnictví na Slovensku a v České republice odlišují. Následuje část, která je podrobnou analýzou toho, jaký je stav hotelnictví ve vybraném regionu, kterým je pro potřeby práce Bratislava. Kapitola se snaží o to, aby podala komplexní přehled o hotelnictví v Bratislavě, a to i z pohledu kvality, která je na Slovensku v současné době monitorována. Kapitola se zaměřuje i na srovnání se stavem v Praze a ve Vídni a na určení základních rozdílů, které mezi městy v oblasti hotelů panují. Poslední kapitola prezentuje hlavní výstupy z provedené analýzy, a to na základě srovnání v rámci let (statistické šetření) a na základě srovnání teritoriálního. V závěru pak následuje shrnutí základních poznatků celé práce a určení toho, zda byly cíle práce splněny.

12

1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch a hotelnictví Podstatou cestovního ruchu jako odvětví je poskytování různých produkt a především služeb osobám, které se účastní cestovního ruchu, kde tyto služby a produkty mají osobní charakter, slouží k bezprostřednímu uspokojování potřeb, zájmů a zálib turistů. Vychází se tedy z toho, že je zde potřeba lidí se dočasně přesouvat z místa na místo a na tomto základě je stavěn cestovní ruch jako soběstačné, specifické odvětí, které se řídí pravidly a očekáváními, které do něj vkládají obě strany – poskytovatelé služeb a cestující. Pokud se zaměříme na teoretickou definici cestovního ruchu, která je uznávána, můžeme použít mezinárodní definici, která byla poprvé použita na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v Ottawě v roce 1991 uspořádané Světovou organizací cestovního ruchu WTO. Tato definice v sobě má hned několik zásadních faktorů, které jsou s cestovním ruchem spojeny. Jedná se o faktor místní, faktor časový a faktor motivační. „Za cestovní ruch jsou pokládány aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa) či jiným účelem.“1 Vymezení je přesné a nevztahuje se pouze na osoby na dovolené, ale je spojeno i s osobami, které jedou na služební cestu. Je logické očekávat, že i tyto osoby budou chtít využít služby cestovního ruchu v místě, kde mají obchodní schůzky. I tito lidé si budou zajišťovat ubytování a stravování. Díky definici je pak možné určit, co konkrétně již nepatří do cestovního ruchu a na co není v případě institucí a subjektů cestovního ruchu vhodné se tolik zaměřovat. Mezi takové cesty patří: -

přesuny v rámci místa trvalého bydliště,

-

dočasné přistěhování za prací, které trvá déle než rok,

-

pravidelné cesty do zahraničí (jedná se o opakující se cesty a nepředpokládá se, že osoba bude tolik využívat služby cestovního ruchu),

-

dlouhodobé migrace, kde je kritériem hlavně doba setrvání na jednom místě.

1

PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4. S. 45.

13

Kategorizování cestovního ruchu a určení, co to cestovní ruch vlastně je, je velmi důležité proto, že je důležité především proto, že je pak možné lépe cílit jednotlivé služby. I když se cestovní ruch promítá do kultury, do společenského života destinace a do možností, jaké město nabízí, primárně je cestovní ruch ekonomickým odvětvím. Primárně proto, že se jedná o odvětví, které přináší finanční prostředky do destinace, nese s sebou možnosti ekonomického rozvoje. „Český podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti (4,6 %) je velmi podobný situaci v Německu (4,6 %), Nizozemí (4,4 %) nebo Finsku (4,5 %). Jen o málo vyšší podíl má Francie (4,9 %) nebo sousední Slovensko (5,3 %). Nejvyšší hodnoty vykazují turistické velmoci Španělsko (11,5 %) a Portugalsko (8,2 %).“2 Cestovní ruch tak hraje velmi důležitou roli v oblasti zaměstnanosti, stejně jako v oblasti příjmů. Na Slovensku se z hlediska zaměstnanosti dokonce jedná o větší podíl než v případě České republiky. Toto je na jednu stranu přínosné, ale je také potřeba si uvědomit, že cestovní ruch je specifický sezónností. Vliv na ekonomiku tak jednoznačně existuje a nejedná se o vliv malý. Tento vliv je ještě možné rozdělit na dvě složky – na složku přímého vlivu a na složku vlivu nepřímého.3 Pokud se hovoří o přímém vlivu cestovního ruchu na ekonomiku, jedná se o příjmy, které má destinace z turistů, tedy z toho, co turisté přímo na cestovním ruchu v dané oblasti utratí (vstupy na akce, do kulturních památek, ubytování, stravování, atd.). V případě nepřímých vlivů se pak jedná o dopad na další odvětví, která s cestovním ruchem přímo souvisí – větší příjmy mají dopravci na pravidelných linkách, více se staví, takže profituje i stavebnictví, je potřeba zajistit komunikaci, banky mohou poskytovat úvěry spojené právě s cestováním, rozvíjí se sport jako možnost vyžití, stejně tak i kultura v daném regionu. Cestovní ruch á tak vliv napříč ekonomickými odvětvími. Regiony se samostatně, nebo společně, nezávisle na vládě, či v souladu s vládními programy, snaží cestovní ruch rozvíjet. Snaží se každá oblast, každý region, protože rozvoj cestovního ruchu může být v některých případech jediné, co region pozvedne, co může znamenat, že bude region ekonomicky aktivní a nebude určen pouze pro bydlení. Cestovní ruch není odvětvím, které dopadá jedině na oblast ekonomiky. Cestovní ruch má pozitivní dopady i v jiných oblastech, což je další důvod, proč je cestovní ruch podporován a proč je zde snaha o to, aby se rozvíjel. Jedná se především o nepřímé 2

CHRÁMECKÝ, Tomáš, LEJSEK, Zdeněk. V cestovním ruchu pracuje téměř čtvrt miliónu lidí [online] Český statistický úřad, 2014. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/v_cestovnim_ruchu_pracuje_temer_ctvrt_milionu_lidi 3 MALÁ, Vlasta, a kol. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0439-1.

14

dopady, které jsou pro oblast důležité. Destinace nemusí mít kulturní vyžití, ale tím, že se snaží podporovat cestovní ruch, který chyběl, destinace ožívá. I občané mají díky cestovnímu ruchu více možností. Rozvíjí se vztah regionu k místnímu obyvatelstvu. Najednou lze zakládat malé obchody a pohostinství, protože jsou zde lidé, kteří v nich něco utratí. Díky cestovnímu ruchu ožívá destinace, ale i společenský, ekonomický a kulturní život v oblasti. Rozvoj je velmi závislý na tom, kolik skutečně může region nabídnout, jak je dostupný, jaké jsou další destinace v okolí, apod. I proto je vhodné rozvíjet cestovní ruch nikoli jednotlivě, ale propojit regiony a snažit se, aby postupovaly společně. Společně dokáží zajistit více atraktivit pro turisty, kteří zajistí příjmy a rozvoj cestovního ruchu, ale i dalších odvětví, která se díky investicím rozvinou anebo nově vzniknou. Pozitiva a vlivy cestovního ruchu jsou kategorizovány. Prezentovány jsou v tabulce 1, kde je uvedeno, jaká jsou specifika cestovního ruchu a jak se cestovní ruch podílí na tom, aby regionu ekonomicky pomohl, ale stejně tak, aby mu prospěl i v dalších oblastech. Přehled může pomoct ve smyslu pochopení toho, co cestovní ruch může přinést, jak může zajistit regionu to, že se o něj budou více zajímat turisté, ale stejně tak i místní hosté. Tabulka 1: Přínosy cestovního ruchu ve vybraných oblastech Zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního CR Ekonomická oblast

Daně a poplatky zvyšují příjmy místního i státního rozpočtu Podpora rozvoje malého a středního podnikání Zvyšování zaměstnanosti Stimulace investic do místní infrastruktury

Sociálně-kulturní oblast

Podpora sociálního rozvoje, zmírňování chudoby Zvyšování životního standardu místních obyvatel Záchrana kulturních tradic a historie Příjmy ze vstupného do chráněných oblastí, daně a poplatky

Ochrana životního prostředí

pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů Atraktivita přírodního prostředí vede k vytvoření chráněných oblastí Tvorba pracovních příležitostí Regulace počtu návštěvníků v chráněných územích

Zdroj: Kiráľová (2003)4

4

KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 8086119-56-4.

15

Cestovní ruch může napomoct tomu, aby se region rozvíjel, a to nikoli pouze tím, že samotný cestovní ruch přinese zisky a rozvoj pro společnosti, které poskytují služby cestovního ruchu, ale důležité je, že cestovní ruch je impulsem, aby se rozvíjel region ve všech oblastech. Pro cestovní ruch lze upravovat nabídku služeb v dopravě, ale například také ve finančnictví a stavebnictví. Z hlediska ekonomického má tak cestovní ruch zásadní meziodvětvový přesah, který by měl využít k rozvoji regionu a podpoření jeho možností.

1.1.1 Typologie a formy cestovního ruchu Cestovní ruch je sám o sobě velmi široký pojem, což souvisí i s jeho dopady, které jsou na společnost i na ekonomiku také poměrně rozsáhlé. Lidé se musejí přizpůsobovat tomu, jaká je sezóna, město se musí přizpůsobit, aby cestovní ruch podpořilo, apod. Právě podle vlivu je možné rozlišovat cestovní ruch. Pokud se zaměříme na typologii, rozlišují různé přístupy, a to podle vybraných kritérií:5 -

převažující motivace účasti na cestovním ruchu (turistika, pracovní pobyt, atd.)

-

místo realizace (městská, venkovská, přímořská, apod.)

-

vztah k platební bilanci státu (domácí, mezinárodní)

-

délka pobytu (jednodenní, vícedenní)

-

způsob zabezpečení cesty a pobytu (ubytování v hotelech, stanování, cesty vlakem, autobusem, autem, letadlem, apod.)

-

počet účastníků (individuální, rodinné, skupinové)

-

způsob financování (prostřednictvím cestovní kanceláře, zajištění osobní, financování z úspor, na úvěr, apod.)

-

věk účastníků (školní či rodinné výlety, turistika zaměřená na seniory, na mladé bez dětí, apod.)

-

převažujícího prostředí pobytu (letní, zimní)

Cestovní ruch je jevem, který je vykonáván za jistými cíli, kdy cíle se mohou odlišovat a podle toho se pak rozlišuje podoba samotného cestovního ruchu. To vede k tomu, že typologie je rozsáhlá a různorodá. Rozhodující jsou použitá kritéria. Odlišnou, ale nikoli naprosto jinou typologii nabízí Vystoupil. Na typologiích je znát, že se prolínají, pouze jsou odlišná východiska, s jakými je typologie tvořena. Vystoupil (2007) určil

5

MALÁ, Vlasta, a kol. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0439-1.

16

následující typy cestovního ruchu: městský, veletržní a kongresový, lázeňský, venkovský, zimní rekreace, letní rekreace a vinařská turistika.6 Toto vymezení není dostatečně vhodné v tom smyslu, že nezohledňuje všechny možnosti, které cestovní ruch nabízí. Vhodnou variantou je spíše první uvedené rozdělení podle kritérií. Sám Vystoupil v jiné své publikaci prezentoval kritéria cestovního ruchu komplexně a vytvořil vhodnější pohled na to, jaké jsou formy cestovního ruchu:7 -

cestovní ruch dle původu účastníků – domácí a zahraniční cestovní ruch,

-

cestovní ruch dle počtu účastníků – individuální, kolektivní, masový,

-

cestovní ruch dle věku účastníků – mládežnický, seniorský,

-

cestovní ruch dle délky trvání – krátkodobý, dlouhodobý,

-

cestovní ruch dle převahy místa pobytu – městský, venkovský,

-

cestovní ruch dle ročního období – letní, zimní, v hlavní sezóně, mimosezónní,

-

cestovní ruch dle způsobu ubytování – hotelový, parahotelový,

-

cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci – aktivní, pasivní,

-

cestovní ruch dle způsobu cestování (organizace) – organizovaný, neorganizovaný,

-

cestovní ruch dle způsobu financování – komerční, sociální. Studium cestovního ruchu a jeho typologizace je důležité, aby bylo možné určit, na

co se mají jednotlivé subjekty trhu zaměřovat, ale je nutné si také uvědomit, že se cestovní ruch nemůže vyvíjet živelně. Je potřeba, aby se rozvíjel v souladu s možnostmi regionu. Je nutné propojit cestovní ruch s geografickým postavením regionu a jeho zdroji.8 Typologizace cestovního ruchu slouží k pochopení vazeb na trhu, vazeb na společnost i vazeb na zdroje regionu. Poznání cestovního ruchu a jeho možností lépe zajistí rozvoj regionu a zvýší zájem o destinaci, která se působením cestovního ruchu bude dál rozvíjet.

1.2 Hotelnictví Pokud jedinec nebo skupina cestují mimo svůj domov a plánují na cestě pobýt přes noc, vyskytuje se základní problém, který je spojen s cestováním od nepaměti. „Prostší, případně i honosná zařízení splňující oba požadavky (ubytování a strava) mají svoji 6

VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4290-2. 7 VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80210-4167-6. 8 PLESNÍK, Pavol. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, 2010, 93 s. ISBN 978-80-254-7253-8. S. 7.

17

dlouholetou historii, která vypovídá nejenom o stupni hospodářského vývoje, ale i o kulturní

úrovni

společnosti,

dějinách,

architektury,

politických

událostech

i každodenních lidských příbězích.“9 Historie hotelnictví je dlouhá a samotné hotelnictví má specifika – je vyčleňován konkrétní druh cestovního ruchu, cestovní ruch hotelový. Hotel je možné definovat následujícím způsobem: „Hotel může být definován jako místo, kde se za úplatu poskytuje (zpravidla krátkodobé) ubytování všem kategoriím turistů. Vedle ubytovacích služeb jsou v závislosti na klasifikaci, respektive v závislosti na zařazení do jakostní třídy poskytovány další služby – stravovací, společensko-zábavní, relaxační, konferenční a obecně všechny služby, které jsou relevantní v této oblasti služeb.“10 Nejedná se tedy o definici toho, jak má instituce skutečně vypadat, ale primárně se jedná o to, jaké služby by měla poskytovat. To vede k tomu, že je vytvářena klasifikace hotelů podle jejich služeb, podle kvality a na základě dalších kritérií. Pro potřeby klasifikace hotelů je vytvořena metodika, která se neustále mění a upravuje. Na jejím základě je pak možné klasifikovat každé zařízení, které poskytuje ubytovací a další služby. V současné době je v ČR platná klasifikace pro roky 2013 až 2015, označována jako Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015. „Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky se stala součástí evropského systému Hotelstars Union, který v současné době sjednocuje klasifikační kritéria v rámci ČR, Německa, Rakouska, Maďarska, Švýcarska, Švédska, Nizozemí, Lucemburska, Litvy, Lotyšska, Estonska a Malty. Hotelstars Union zaručuje stejné parametry kvality ubytovacích služeb v tomto významném regionu.“11 Jsou zaručovány služby určité kvality, které jsou v metodice jasně popsány. Je potřeba splnit velké množství kritérií, aby bylo možné jednotlivá zařízení klasifikovat. V případě hotelů se jedná o celkem 270 kritérií, která je možné splňovat, u penzionů je to 173 kritérií podle platné metodiky. Na základě této metodiky jsou pak také určeny základní formy ubytovacích zařízení, která jsou metodikou přijímána a které jsou klasifikována:12

9

KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN 978-80-247-4835-1. S. 12. 10 KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN 978-80-247-4835-1. S. 22. 11 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015. In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=methodology 12 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015. In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=methodology

18

-

Hotel – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených (zejména stravovací), člení se do pěti tříd. Třídy jsou označovány známým systémem hvězdiček, kdy jedna hvězdička představuje nejnižší třídu, pět hvězdiček pak třídu nejvyšší.

-

Hotel garni – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), člení se do čtyř tříd.

-

Motel – ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do čtyř tříd, zařízení se nachází v blízkosti pozemních komunikací s možností parkování, recepce a restaurace může být mimo ubytovací část.

-

Pension – ubytovací zařízení s nejméně 5 a maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace), člení se do čtyř tříd

-

Botel – ubytovací zařízení umístěné v trvale zakotvené lodi, člení se do čtyř tříd. Podobně jako v případě cestovního ruchu, i v oblasti hotelnictví je možné

rozdělovat jednotlivá zařízení podle různých kritérií a nezohledňovat pouze oficiální kritérium podle výše popsané metodiky v České republice platné. Zde jsou prezentována další tři kritéria pro typologizaci hotelů:13 -

Hotely podle umístění – přímořské, horské, městské, lázeňské a rekreační

-

Hotely podle převažujících doplňkových služeb a zaměření – kongresové (konferenční nebo seminární), wellness, lázeňské, sportovní, relax a rodinné.

-

Hotely podle velikosti – malé (do 50 pokojů), střední (50 až 150 pokojů), velké (150 až 400 pokojů) a mega (nad 400 pokojů) Klasifikace slouží pro to, aby bylo možné konkretizovat, co se od zařízení očekává

a jaké jsou předpoklady, aby hotel v dané oblasti fungoval. Velký hotel se nebude vytvářet v oblasti s malou návštěvností, v přímořské oblasti se naopak očekávají větší hotely. Klasifikace tak pomáhá poznávat region, jeho možnosti, ale také klientelu, na kterou je třeba se zaměřit a kterou je potřeba segmentovat.

13

KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN 978-80-247-4835-1. S. 22.

19

Hotel je nutné chápat jako rozsáhlou strukturu, která má odlišné postavení oproti ostatním zařízením poskytující služby cestovního ruchu. Výjimečnost tkví v komplexnosti služeb, které jsou poskytovány. Přesto jsou to ubytovací služby, které mají zásadní postavení – na jejich základě se odvíjejí ostatní služby, protože hotel může být hotelem pouze v případě, že poskytuje ubytovací služby „Ubytovací úsek, jinak také Rooms Division, zahrnuje oddělení a personál, který zajišťuje ubytovací služby hostům v průběhu jejich pobytu v hotelu. Ve většině hotelů ubytovací úsek vytváří více příjmů, než je tomu u jiných výnosových středisek. Příjmy ubytování obvykle dosahují více než 60 % celkových příjmů. Příjmy za stravování dosahují obvykle cca 35 % (25 % příjmy za jídla, příjmy za nápoje podle zaměření cca 10 %) a další příjmy z ostatních oddělení mají nevýrazný podíl. Tento poměr je samozřejmě v každém ubytovacím zařízení více či méně odlišný, podle struktury jeho klientů, zaměření a povahy.“14 Ubytování tak může fungovat samostatně a jenom ze samotného ubytování budou výrazné příjmy, ale spolu se stravováním se jedná o komplexní služby, které zajišťují hlavní příjmy. Je pak na jednotlivých zřizovatelích hotelů, jestli jsou ochotni investovat do dalších služeb. Předpokladem je skutečnost, že čím více služeb bude hotelem poskytováno, tím lepší bude jeho klasifikace, která je určitou známkou, podle níž se klienti rozhodují, jaký hotel si vyberou. Hotelnictví je nedílnou součástí cestovního ruchu, a pokud má být daná destinace zajímavá pro turisty nejen domácí, ale i zahraniční, je nezbytné, aby disponovala adekvátní strukturou ubytovacích zařízení. Hotely tvoří kapacitu toho, kolik dokáže destinace pojmout hostů. V případě neexistence hotelů se destinace stává průjezdovou, což snižuje její potenciál. Cestovní ruch je nutné využívat podle možností destinace a následně dál rozvíjet. Tím, že je destinace zajímavá, automaticky se stává vyhledávanou pro turisty, ale i pro investory, kteří se budou snažit využít návštěvnosti v dané oblasti. V případě měst jako Bratislava nebo Praha se jedná o velmi vyhledávané destinace a stejně tak i o místa, která jsou zajímavá investorsky, protože do těchto měst budou jezdit lidé za kulturními památkami, ale také lidé, kteří jsou součástí kongresové turistiky. Pro všechny je nutné připravit takové podmínky, které naplní jejich očekávání, a hlavně bude možné poskytnout dostatečně široké portfolio různých služeb. Ve větších městech se hotely stávají naprosto rozhodujícími ubytovacími zařízeními, která určují kvalitu služeb.

14

STÁREK, Václav a Jaroslav VACULKA. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Ubytovací úsek v oblasti cestovního ruchu. In: Vzdělávání v ČR [online]. 2006 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/3d9503c8-5cce-4405-9968-5b4e5cc1ec97/GetFile5.pdf

20

1.3 Klasifikace hotelů podle hvězd Předchozí část uváděla, že Česká republika má stanovený systém klasifikace hotelů, který je jednotný pro větší počet zemí. Slovensko na tomto systému zatím neparticipuje. Jedná se však v obou případech – České republiky i Slovenska – o systémy klasifikace, které jsou založeny na hodnocení kvality hotelů a jejich služeb prostřednictvím hvězdičkového systému. Pro hotely je určeno celkem 5 tříd:15 -

* = Tourist třída

-

** = Economy

-

*** = Standard

-

**** = First Class

-

***** = Luxury Navíc je možné udělit ještě označení „Superior“, a to v případě, kdy ubytovací

zařízení splňuje pro danou třídu všechna povinná kritéria a k tomu navíc ještě splňuje minimální počet fakultativních kritérií. V následující tabulce je určeno, kolik je kritérií, která musejí být splněna ubytovacím zařízením, aby mohlo dosáhnout na některou z tříd. Tabulka 2: Počet kritérií a bodů nutných pro splnění dané klasifikace Počet povinných

Minimální body za

Min. body pro

kritérií

povinná kritéria

označení Superior

*

44

90

80

**

53

170

80

***

84

250

130

****

104

380

190

*****

120

570

80

Zdroj: AHR (2012) 16 Systém ČR je založen na tom, že jsou splněna určitá kritéria, přičemž logicky se předpokládá, že čím bude hotel kvalitnější, čím vyšší třídy bude chtít dosáhnout, tím více kritérií bude muset splnit. U počtu kritérií, které musí navíc plnit ***** hotel oproti **** 15

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015. In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=methodology 16 Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015. In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=methodology

21

by se mohlo zdát, že se nejedná o takový rozdíl, ale na minimálním počtu bodů je zřejmé, že oněch 16 kritérií navíc činí velmi významný počet bodů. Hodnoty, které jsou uvedeny u označení Superior, jsou takové body, kterých je potřeba dosáhnout nad rámec minimálního bodového ohodnocení hotelu. V případě, že tato hodnota není dosažena, nemůže se hotel pyšnit označením Superior. Superior je možné dosáhnout vždy pouze plněním nepovinných kritérií, nikoli plněním povinných kritérií. Ta musí být pro danou třídu splněna v každém případě. Slovenská

republika

má

vlastní

klasifikaci

hotelů,

která

je

zavedena

prostřednictvím vyhlášky, kterou je vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. Na základě této vyhlášky jsou na Slovensku rozeznávána následující ubytovací zařízení:17 -

hotel (hotel, garni, horský, kongresový, wellness, kúpeľnový, boutique, apartmánový, motel),

-

botel,

-

penzión,

-

apartmánový dom

-

turistická ubytovňa,

-

chatová osada,

-

kemping (kemping a minikemp)

-

táborisko

-

ubytovanie v súkromí (ubytovanie v súkromí, izbam objekt, prázdninový byt) Metodika je obdobná české, což jen svědčí o tom, že z hlediska terminologie jsou

jednotlivé země propojené. Je to dáno potřebou nabídnout turistům takové služby, které budou v různých zemích stejné. Nemá smysl nabízet jiná ubytování, jiné formy, protože hosté by se v takových klasifikacích ztráceli a bylo by to pro ně spíše iritující, což by rozhodně cestovnímu ruchu nepomáhalo. Host má zájem na tom, aby již na první pohled získal určité povědomí o tom, jaká je kvalita ubytování a jaká je jeho forma. Pojmy hotel, botel, penzion, atd., jsou pak mezinárodně srozumitelné a uznávané.

17

Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online]. 2008 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-277

22

Vyhláška upravuje, podobně jako metodika klasifikace v České republice, celkem 5 typů hotelů, kterými jsou: *, **, ***, **** a *****.18 Nejsou uváděny specifické názvy hotelů nebo jejich označení, jako je tomu v České republice. Na Slovensku je pak 7 kategorií kritérií, která jsou hodnocena. Vyhláška vyjmenovává kritéria, která musí daný hotel splňovat, aby mohl být zařazen do konkrétní třídy. Skupiny kritérií jsou:19 -

Vstupní prostory

-

Pohostinská odbytová střediska

-

Ubytovací prostory (plošné standardy, apartmán, vybavenost pokojů, předsíň)

-

Hygienická zařízení (vybavenost hygienických zařízení)

-

Výměna ložního prádla a ručníků

-

Společenské prostory a kulturní zařízení Na Slovensku funguje systém následujícím způsobem: hotel musí splnit všechny

znaky, které jsou ve vyhlášce stanoveny. To samo o sobě ale nestačí, aby bylo možné hotel zařadit do dané třídy. K tomu, aby bylo možné hotel zařadit do příslušné třídy je nutné spolu se znaky ve vyhlášce stanovenými dosáhnout ještě určitého počtu bodů, které jsou dány fakultativními znaky (službami). Tyto znaky jsou rozděleny do těchto kategorií:20 -

Zařízení pro sportovní aktivity

-

Zařízení pro společensko-zábavní služby

-

Vybavenost pokojů

-

Služby pro děti

-

Všeobecná funkce budovy a její zařízení

-

Dodatečné služby

-

Wellness služby (speciálně určené primárně pro wellness hotely)

-

Kongresové služby (speciálně určené primárně pro kongresové hotely) Není rozhodující, jak různě bude hotel fakultativní znaky kategorizovat je

rozhodující, jaký bude jejich bodový součet. Body jsou opět určeny vyhláškou a každý 18

Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online]. 2008 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-277 19 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online]. 2008 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-277 20 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online]. 2008 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-277

23

nepovinný znak má svůj konkrétní počet bodů. Jejich součet se pak musí dostat na určitou hodnotu fakultativních bodů, aby bylo možné zařadit hotel do dané kategorie. Jednotlivé typy hotelů mají vyhláškou stanovenou minimální hodnotu fakultativních bodů: Tabulka 3: Minimální počet fakultativních bodů Minimální počet fakultativních bodů Hotel

Wellness hotel

Kongresový hotel

*

50

0

0

**

70

0

0

***

100

80

70

****

210

110

80

*****

390

120

90

Zdroj: Vyhláška č. 277/2008 Z.z. 21 Zařazení do třídy se tak, stejně jako v České republice, řídí jasně stanovenými vymezenými znaky, které musejí hotely plnit.

21

Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z.z., ktorou sa ustanovujú klasifikacné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaradovaní do kategórií a tried. In: Zbierka zákonov [online]. 2008 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-277

24

2. ANALYTICKÁ ČÁST 2.1 Vývoj hotelnictví na Slovensku a v České republice Již z doposud uvedeného je zřejmé, že jsou zde odlišné prvky. V České republice je platná Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015, která je totožná i pro další země, ale Slovensko k nim nepatří. V případě Slovenska je pro klasifikace hotelů určena legislativní vyhláška. Konkrétně se jedná o vyhlášku Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 277/2008 Z. z., ktorou sa ustanovujú klasifikačné znaky na ubytovacie zariadenia pri ich zaraďovaní do kategórií a tried. Na základě této vyhlášky je pak možné klasifikovat hotel a další ubytovací zařízení na Slovensku. Vzhledem k tomu, že zde není jednotnost této klasifikace napříč zeměmi, je možné předpokládat, že zde budou rozdíly v poskytovaných službách. Nemělo by se jednat o rozdíly zásadní, protože potřeby klientů se globalizací srovnávají, ale přesto je možné, že k rozdílům mezi službami v České republice a na Slovensku dojde. V této kapitole je prezentován stav hotelnictví na Slovensku a je zaměřeno na jeho srovnání s ČR, aby bylo možné určit, jaké jsou rozdílné vývojové tendence a následně i to, jaká jsou specifika jednotlivých regionů, na které bude podrobněji zaměřeno.

2.1.1 Vývoj cestovního ruchu na Slovensku Zásadním rokem byl rok 1989, kdy došlo k Sametové revoluci a osamostatnění země, která byla pod vlivem SSSR. Zvolila se nová vláda a země začala fungovat na demokratických a kapitalistických principech soukromého trhu. Otevření hranic vedlo k tomu, že lidé z různých zemí světa měli možnost a zájem cestovat do zemí, které byly do té doby uzavřené. Slovensko se stalo zajímavou destinací, ale otevření hranic samo o sobě nestačilo. Mezinárodní cestovní ruch v socialistickém Československu fungoval na principech mezinárodních dohod o bezvízovém styku. Země byla otevřená pouze vybraným zemím.22 Cestovní ruch se po roce 1989 musel vydat naprosto jiným směrem. Kromě toho, že byly zrušeny politické bariéry, které znemožňovaly cestování, byla přijata nová legislativa, která zajišťovala – ne vždy dostatečně – možnost zakládat cestovní kanceláře, a to s poměrně nízkým kapitálem. Na Slovensku se zpočátku vyvíjel cestovní 22

PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky : vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5.

25

ruch směrem pasivního zahraničního cestovního ruchu – s otevřením hranic se cestovní kanceláře zaměřily na tuzemskou klientelu a jejich výjezdy. Z počátku byl pasivní zahraniční cestovní ruch řešen hlavně prostřednictvím autobusové dopravy, která vozila slovenské turisty do zemí Evropy, kam dříve nebyl výjezd povolen – zejména Itálie, Španělsko, Turecko či Francie (země na pevnině, nikoli ostrovní). Standardy byly poměrně nízké, kdy turisti ze Slovenska se zaměřili hlavně na levné ubytování bez nutnosti potravin, které si vozili s sebou.23 V tomto ohledu se vývoj Slovenska od České republiky zásadně neodlišuje. Vzhledem k tomu, že turisté, ale i trh teprve objevovali všechny možnosti, muselo se na skutečný boom nejen pasivního, ale i aktivního cestovního ruchu počkat. Ekonomická situace na Slovensku i v České republice byla poměrně problematická a se společenskými změnami docházelo k negativním faktorům, které se projevily během prvního roku samostatné existence Slovenska. K negativním projevům patřily:24 -

Snižování zaměstnanosti nejen v cestovním ruchu

-

Nedostatečné znalosti v oblasti cestovního ruchu

-

Korupční jednání ve prospěch jednotlivců a malých skupin na úkor klientů a dalších

-

Špatné rozdělení zdrojů, které nezajistily růst odvětví cestovního ruchu v 90. letech Nejistota ekonomické situace a její místy živelný vývoj a potřeba se srovnat

s mezinárodní podobou ekonomiky a dalšími trendy, které v případě socialistické ekonomiky neexistovaly, vedly k tomu, že se ekonomické faktory na Slovensku promítly do toho, jak cestovní ruch probíhal. Mezi hlavní faktory je možné zařadit: nárůst příjmů aktivního cestovního ruchu vlivem otevření hranic a privatizace; inflace a kupní síla eura; měnový kurz; rostoucí životní náklady; náročné legislativní podmínky; vysoké daňové zatížení; vysoké odvody z mezd pracovníků; zavádění místních poplatků, které se vztahují k ubytování; špatná návratnost investic, kdy se prodlužovala doba návratnosti; komplikuje se možnost získat jednoduše a levně úvěr; vysoká úroková míra.25 Již od počátku samostatné Slovenské republiky se musel cestovní ruch potýkat s určitými komplikacemi, které byly dány tím, že samotná ekonomika ještě nebyla plně transformována a nebylo přesně určeno, jaké jsou její potřeby a jak zajistit takový stav, 23

KULIFFAY, Gabriel. Spolupráca je podmienkou trhu cestovného ruchu. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1998, roč. 31, č. 2, s. 87-91. ISSN 0139-8660. 24 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189. 25 ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN 80238-6275-8.

26

který bude obecně pro podnikání přínosný. 90. léta lze chápat jako období problematického vývoje s výhledem ke stabilizaci. Samotná privatizace a fungování ekonomiky na základě tržních principů byly krok k tomu, aby se situace cestovního ruchu postupně i vylepšovala. Určité zkušenosti v oblasti hotelnictví mezi lidmi byly. I před rokem 1989 byla provozována stravovací a ubytovací zařízení, ale podnikatelé a zaměstnanci se museli učit. Vznikaly obory vzdělávání zaměřené na hotelnictví a postupně rostl zájem o odvětví a snaha se prosadit. Hotelnictví se stávalo základem cestovního ruchu, i když nedostatek zkušeností vedl k tomu, že kvalita nevyhovovala, případně došlo k ukončení nově vzniklých hotelů. Z hlediska právního bylo důležité, že se změnila vlastnická práva ave prospěch soukromého vlastnictví. Hotely, které fungovaly před rokem 1989 jako veřejnoprávní, se staly soukromými podniky. Kromě soukromého vlastnictví přibyly provozovatelům hotelů a dalších zařízení cestovního ruchu další možnosti – mohli si vybírat dodavatele, nikoli pouze přejímat nařízení shora.26 Cestovní ruch a hotelnictví se vyvíjely během celých 90. let, ale stejně jako ekonomika Slovenska i cestovní ruch musel získat podobu, která by byla adekvátní očekáváním zahraničních turistů. I když by se mohlo jevit, že obrázek o zemi tvoří to, za čím turisté jezdí (geografie a krajinné prvky, kulturní památky, atd.) je to právě i cestovní ruch a kvalita služeb, které turistům zůstanou v paměti. Budou o nich po návratu referovat. Zkvalitňování služeb bylo nezbytné. Pro specifikaci cestovního ruchu je vypovídající srovnání mezi účelem návštěv zahraničních turistů a účelem návštěv turistů domácích. V následující tabulce jsou uvedeny cíle cest, které byly uvedeny jako prioritní ve výzkumu, jenž byl proveden v roce 1995: Tabulka 4: Preference domácích a zahraničních turistů na Slovensku Pořadí

Domácí turisté

Zahraniční turisté

1.

Pobyt na horách

Návštěva příbuzných a známých

2.

Pobyt u vody

Pobyt na horách

3.

Návštěva příbuzných a známých

Poznávání kultury a památek

4.

Léčebný pobyt

Zdroj: Švantner (1996)27

26

KULIFFAY, Gabriel. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1998, roč. 31, č. 2, s. 87-91. ISSN 0139-8660. 27 ŠVANTNER, Gabriel. Cestovný ruch v Slovenskej republike. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1996, roč. 29, č. 3, s. 99-105. ISSN 0139-8660.

27

V případě zahraničních turistů se jednalo primárně o návštěvu rodiny. Aktivní cestovní ruch, který by skutečně přinášel zisky z cestovního ruchu, se vyvíjel až postupně. Příčinou toho, že se návštěva příbuzných a přátel objevila na první příčce, je také v tom, že Slovensko sice bylo ročně navštěvováno milióny návštěvníků, ale primárně ze zemí jako Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Ukrajina. Struktura návštěvníků zůstala stejná, pouze se zjednodušila možnost toho, jak se do Slovenska mohli dostat. Zde se otevíral prostor pro rozvoj cestovního ruchu a toho, co bude návštěvníkům nabídnuto. Hotelnictví mělo prostor k tomu, aby se začalo rozvíjet a poskytovalo takové služby, které budou zahraniční turisté očekávat a z kterých nebudou zklamaní.

2.1.2 Vývoj hotelnictví na Slovensku V 90. letech 20. století se začíná měnit poptávka v rámci Slovenska a objevují se nové trendy, které jsou spojeny s hotelnictvím. Například velmi pozitivní skutečností pro domácí cestovní ruch je skutečnost, že během 90. let vzrost podíl domácích hostů na obsazení tuzemských hotelů z 55 % na 66 %. Co je však také specifikem tohoto trendu, to je skutečnost, že se hosté přesunuli nikoli do hotelů kvalitních, ale slovenští hosté využívají raději levná ubytovací zařízení s menším rozsahem služeb a s nižší kvalitou.28 V tomto období byl trend dán tím, že se snížila kupní sila obyvatelstva. Zároveň se krátila doba, kterou chtěli domácí turisté trávit v ubytovacích zařízeních. Kratší pobyty i v méně kvalitnějších zařízeních se jevily jako dostatečné vzhledem k finanční situaci. Na Slovensku se projevilo, že služby v oblasti ubytování je možné poskytovat v podstatě jakkoli a na jakékoli úrovni, pokud je zákazník ochoten zaplatit. Hotelům nadále zůstal jejich zásadní podíl v tom, kolik osob celkově ubytují, ale postupem let už se nejednalo o tak výrazný podíl oproti ostatním zařízením, jako jsou penziony a další formy ubytování, které poskytují menší rozsah služeb. Tento vývoj je zachycena na grafu 1, který určuje, že hotely tratily na tom, jaká byla ekonomická situace v zemi a jak se vyvíjela kupní síla domácích hostů. Domácí hosté si řekli, že od ubytování primárně očekávají ubytování, což jim stačí a není proto nutné vynakládat finanční prostředky na další služby, které ani nechtějí. Jejích cílem bylo získat levnou službu i na úkor kvality. V dané době se jednalo o racionalizaci ekonomického chování v souvislosti se stavem ekonomiky

28

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189.

28

a skutečných možností jak zákazníků, tak i trhu. S tím, jak se vyvíjela snižující se potřeba luxusu, rozvíjely se i možnosti levného ubytování. Graf 1: Vývoj podílu ubytování domácích hostů v jednotlivých zařízeních 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1993

1994

1995 Hotely

1996 Penziony

1997

1998

Ostatní

Zdroj: Šenková (2013)29, vlastní zpracování Graf hotelů je jediný, který se vyvíjí s klesajícím trendem. Je zde patrný růst do roku 1995, ale následuje pokles podílu hotelů na celkovém ubytování domácí klientely až pod úroveň na začátku sledovaného období. Procentně se trend blíží k 50 %. Naopak penziony a především ostatní zařízení mají trend rostoucí. Dané období přeje menším ubytovacím zařízení a hotelnictví není přímo na ústupu, ale musí se vyrovnávat s levnou konkurencí, což by mělo vést k zaměření se na zahraniční klientelu a její možnosti. Kromě toho, že se do trendu podepsala kupní síla, také zde byla skutečnost, že došlo ke změnám metodiky stanovování tříd hotelů30. Některé hotely proto ztratily status a došlo k dalším změnám. Trh hotelnictví se však vyvíjel nadále. Rostl počet a více se zaměřovalo na cestovní ruch na Slovensku pro domácí i zahraniční turisty. V následující tabulce je prezentován vývoj kapacit na počátku 90. let a na jejich konci.

29

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189. 30 Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 125/1995 Z. z., ktorou sa upravuje kategorizácia pohostinských prevádzkarní a klasifikačné znaky na ich zaraďovanie do skupín a kategorizácia ubytovacích zariadení a klasifikačné znaky na ich zaraďovanie do tried. In: Zbierka zákonov [online]. 1995 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.zbierka.sk/sk/predpisy/125-1995-z-z.p-3235.pdf

29

Tabulka 5: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 na Slovensku 1990

2000

890

1 928

Celková kapacita (lůžka)

69 843

102 800

Průměr lůžek na zařízení

78

53

Počet zařízení

Zdroj: Šenková (2013)31 Tabulka potvrzuje výše uvedené. Počet zařízení narostl, a to o více jak 100 %. To je nárůst velmi významný, ale kapacita se tak radikálně neměnila. Došlo k nárůstu kapacit, ale poměrově podproporcionálnímu – počet lůžek rostl relativně pomaleji než počet zařízení, což vede k domněnce, že hlavní podíl na růstu zařízení nemají hotely, ale penziony a další menší ubytovny. Na průměrné počtu lůžek na zařízení se tato skutečnost projevila velmi významně. Došlo k poklesu o více jak 30 %. Přesto se jedná o poměr nadále relativně vysoký, což je spojeno s tím, že hotelová struktura zde nadále existuje a jedná se o poměrně velký počet hotelů s velkou kapacitou. V případě, že se v předchozím textu hovořilo o ostatních zařízeních, jednalo se především o turistické ubytovny, chatové osady, kempy a případně další soukromé formy ubytování, které nejsou klasifikovány jako hotel nebo penzion. Právě penziony ve druhé polovině 90. let získaly na významu, ale nikoli pouze jako levné ubytování, ale měnila se i jejich struktura a podoba. Z toho, co dříve bylo především levné ubytování, se postupně staly rodinné podniky s kvalitními službami.32 Zlepšovaly se podmínky toho, jaké ubytování bylo možné získat i za nižší cenu, jaké možnosti se nabízely na menších městech, kde nebylo možné zajistit hotelové ubytování, protože by se to jako investice soukromého sektoru nevyplatilo. Pokud se hovoří o počtu penzionů a jejich rostoucí tendenci, v případě hotelů docházelo skutečně ke klesajícímu vývoji, což bylo dáno i tím, že boom po roce 1990 byl následován vystřízlivěním z toho, kolik zařízení se skutečně může udržet a jaké jsou možnosti menších subjektů. V následující tabulce jsou prezentovány údaje obdobné těm z přechozí tabulky, ale aplikované pouze na zařízení definovaná jako hotely.

31

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189. 32 ŠENKOVÁ, Anna. Analytic view on development of traveling, tourism and hotel industry in Slovakia. Gospodarka regionalna i turystyka, 2010, no. 7, p. 231-239. ISSN 1733-4314.

30

Tabulka 6: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v hotelech na Slovensku 1990

2000

379

366

Celková kapacita (lůžka)

33 621

43 735

Průměr lůžek na zařízení

88

119

Počet zařízení

Zdroj: Šenková (2013)33 V případě hotelů v tomto období dochází k zajímavému vývoji, kdy se celkový počet snížil, ale ve skutečnosti se zvýšil počet lůžek, která mohou hotely poskytnout. Zvýšil se tedy i průměrný počet lůžek. Zde je možné vidět, že se na Slovensku udrží větší hotely a právě tohle si soukromí investoři začali uvědomovat. Je potřeba hotelů, které dokáží kapacitně pojmout větší počet hostů, ať už domácích nebo zahraničních. Hotely se tak staly efektivnějšími v tom, kolik klientů pojmou a vyprofilovaly se ty hotely, které i v náročnějších ekonomických podmínkách dokážou fungovat a nemají problém se dlouhodobě udržet. Kvalita služeb je jiným problémem, který byl stále spojen s tím, že ekonomická situace Slovenska nebyla dostatečně klidná. Slovensko hledalo svou cestu jako země a hledala se i cesta pro hotelnictví. Spoléhalo se především na privatizaci, která měla zajistit efektivnější hospodaření podnikatelských subjektů, kvalitní kapacitní základnu a růst etiky obchodování. Ve skutečnosti se hotely dostaly do vlastnictví osob, které neměly dostatečně odborné povědomí o tom, jak hotel vést, jak jej spravovat a jak zajistit celoroční fungování. Toto je vidět právě na poklesu hotelů (viz tabulka 6), který byl ale ve skutečnosti v 90. letech 20. století ještě o něco razantnější, než jak je patrné na této tabulce. Podrobnější vývoj je zachycen na grafu 2. Z hlediska rozvoje hotelnictví v 90. letech 20. století neexistovala ani dostatečná legislativa. Podpora cestovního ruchu ze strany státu, který si doposud dostatečně neuvědomoval svou úlohu v cestovním ruchu a toho, jak je pro ekonomiku země důležitý, byla na špatné úrovni.34 Graf 2 ukazuje vývoj počtu hotelů na Slovensku v širším horizontu v letech 1990 až 2008, kde je vidět, jak se postupně měnily trendy, které měly vliv na to, jak se hotelnictví na Slovensku dařilo.

33

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189. 34 ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189.

31

Graf 2: Vývoj počtu hotelů na Slovensku (1990-2008)

Zdroj: Šenková (2010)35 První trend byl již popsán. Jednalo se o trend toho, že ekonomika nebyla dostatečně stabilní, soukromí vlastníci nebyli dostatečně odborní. Rostl počet malých poskytovatelů ubytovacích služeb. 2000 je rokem zlomovým, protože od tohoto roku následuje postupný růst, který pokračoval až do roku 2008, který je posledním rokem na tomto grafu. Nejednalo se však o ukončení trendu, jak bude dále patrné. Tento vývoj jednoznačně ukazuje, že v novém tisíciletí se ekonomika stabilizovala, ale byly zde i další faktory, které vedly ke zvyšování počtu hotelů i počtu zákazníků, které mohly hotely pojmout. Takové skutečnosti byly spojené s ustálením ekonomiky, ale také například s tím, že se výrazně otevřely hranice. Slovensko se stalo součástí Evropské unie a mnohé státy získaly možnost navštívit zemi bez vízové povinnosti. Návštěva se zjednodušila a Slovensko se stalo zajímavějším turistickým místem. Na začátku tisíciletí zde byly ještě faktory, které omezovaly růst hotelnictví:36 -

Slovensko nebylo schopno se dostatečně veřejně prezentovat a nepodporovalo svůj cestovní ruch a možnosti svého kulturního, přírodního a historického bohatství.

-

Určitý nezájem ohledně cestovního ruchu bylo možné vysledovat i v oblasti státní správy a samosprávy, kdy neexistovala adekvátní podpora cestovního ruchu, což

35

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja ubytovacích kapacít v PSK v rokoch 1999 – 2008. Journal of Tourism, Hospitality and Commerce, 2010, vol. 1, no 1, p. 44-54. ISSN 1804-3836. 36 ŠEDIVÁ, Zuzana. Strategické smerovanie slovenského hotelierstva na prahu 21. storočia. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2001, roč. 34, č. 4, s. 195-199. ISSN 0139-8660.

32

hotelnictví obecně neprospívalo, protože v takovém případě je nutné, aby se o propagaci nejen svou, ale i regionu, staraly právě hotely samy. -

Zahraniční kapitál měl v hotelnictví malý podíl, pouze minimum hotelů se řadilo do mezinárodních hotelových sítí, které jsou pro klienty zárukou kvality služeb.

-

Mladí kuchaři a číšníci raději hledali zaměstnání v zahraničí, protože věděli, že i když budou dobří, nebudou mít na Slovensku adekvátní platové podmínky.

-

Nízká kupní síla byla spojena s vysokou nezaměstnaností. Hotely se nesnažily, aby podporovaly vyšší zaměstnanost. Zůstávaly nedostatečně personálně zajištěné.

-

Hotely potřebují vědět, jaké budou jejich ceny i pro několik následujících let dopředu, což na Slovensku nebylo možné – často docházelo ke změnám legislativy. Do zahraničí slovenské hotely posílaly informace, které se mohly lišit od skutečnosti, což v klientech vyvolávalo pocit nespolehlivosti místních podnikatelů.

-

Neexistovaly nástroje pro to, aby se cestovní ruch kamkoli posunul, byly zde problémy spojené s tím, že neexistovaly vhodné nástroje pro využití potenciálu ekonomického i potenciálu regionálního. Období po roce 2000 představovalo pro slovenské hoteliérství velmi příznivé

období, které bylo následováno obecně pozitivním vývojem v oblasti hotelnictví, jež se promítlo pozitivně do cestovního ruchu. Růst počtu zařízení je v následující tabulce, která navazuje na tabulku 6. Nyní se porovnávají roky 2000 a 2008, kdy je opět možné vysledovat obdobné trendy. Tabulka 7: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 na Slovensku 2000

2008

1 928

3 434

Celková kapacita (lůžka)

102 800

136 091

Průměr lůžek na zařízení

53

40

Počet zařízení

Zdroj: Šenková (2013)37 I v tomto období dochází k výraznému zvýšení celkového počet zařízení, kdy tentokrát se jedná o růst pod 100 %. Jak bylo patrné na grafu 2, bylo to dáno i vlivem hotelů, které v tomto období rostly velmi významně, ale primárně je zde zastoupen nárůst 37

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189.

33

penzionů, které se dostaly na hodnotu 717 zařízení v roce 2008, což představuje více jak pětinu celkového množství ubytovacích zařízení.38 Hotely samotné jsou součástí tohoto celku zhruba z jedné šestiny, ale s tím, že do tohoto počtu nejsou zařazena zařízení hotelového typu, jako jsou botely a motely. Spolu s nimi hotely a hotelová zařízení tvoří necelé dvě třetiny celkového počtu ubytovacích zařízení na Slovensku. V následujících statistikách, které budou v práci prezentovány, je ukázáno, že v posledních letech došlo k nárůstu počtu hotelů, ale i k navýšení počtu dalších zařízení. Cestovní ruch na Slovensku již získal svoje místo a hotelnictví se zbavilo negativ, která s nimi byla v 90. letech 20. století a na počátku nového tisíciletí spojena. Slovensko se dokázalo dostat přes dopady globální krize a hotelnictví se dále rozvíjí směrem, který se zdá pro ekonomicky prospěšný. Služby jsou kvalitnější, hotely jsou schopny pojmout větší počet zákazníků a celkově se hotelnictví na Slovensku dostalo do období rozkvětu. Je silné, protože je spojeno se zahraničními investory a spoléhá i na domácí hoteliéry. V letech 2010 až 2014 se hotelnictví dál vyvíjí pozitivními směry a je možné vysledovat následující změny v počtu hotelových zařízení v jednotlivých letech. Graf 3: Vývoj počtu hotelů a hromadných ubytovacích zařízení v letech 2010-2014 3 500 2 879

3 000 2 583

2 800

2 657

2 527

2 500 2 000 1 500 1 000

608

613

656

647

629

500 2010

2011 Všechna zařízení

2012

2013

2014

Hotely celkem

Zdroj: SACR (2015)39

38

ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 1339-3189. 39 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu 2010-2014. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9155&sechash=5aaa0952

34

Trend v posledních letech je možné označit jako kolísající. Do roku 2012 se jedná o růst v případě hotelů, kdy dosahují v tomto roce maxima co do počtu, a to i vzhledem k předchozím rokům – viz graf 1. Následuje pokles, který není nikterak razantní a jedná se spíše o vývoj trhu, nikoli o kritický okamžik v oblasti života slovenského hotelnictví. Tento pokles se výrazněji projevuje na počtu všech hromadných zařízení pro ubytování – do grafu nejsou zahrnuta soukromá individuální ubytování. Pokles v roce 2014 je spojen s celkovým trendem poklesu, na který mělo vliv snížení počtu penzionů. Počet během dvou let klesl o celkem 50 jednotek. Slovenské hotelnictví se na první pohled v posledních letech dostalo do fáze, kdy je na trhu dostatečné množství zařízení, která se jsou schopna udržet. Nelze předpokládat velký boom nových hotelů a dalších ubytovacích zařízení, trendem bude spíše udržet stávající počet a zlepšovat služby, které jsou s hotely spojeny. Slovensko si během posledních 25 let prošlo různorodými fázemi v oblasti hotelnictví a cestovního ruchu. Ve chvíli, kdy se otevřely hranice země, nebylo hotelnictví odvětvím, které by bylo na vrcholu nebo by rostlo. Během prvních deseti let si hledalo cestu, a to jak do počtu zařízení, tak i do počtu kvality poskytovaných služeb i kvality managementu. Tato skutečnost propojená s dalšími popsanými faktory vedla k tomu, že až po roce 2000 mohlo dojít k tomu, že se hotelnictví začalo rozvíjet jako pevný základ ubytovacích služeb v rámci cestovního ruchu na Slovensku.

2.1.3 Vývoj hotelnictví v České republice Česká republika začínala svůj vývoj cestovního ruchu v roce 1990 spolu se Slovenskou republikou, až v rámci společné dohody došlo k rozdělení zemí. Česká republika se po rozpadu federace stává zajímavou destinací a jsou zde poměrně výrazné návštěvy, a to až do roku 1996, kdy následně počet návštěv klesá, nebo stagnuje. To bylo dáno tím, že hosté ze zahraničí již Českou republiku navštívili a nepředstavovala pro ně zajímavou, novou zemi, do které se do té doby nemohlo jezdit. Cestovní ruch nezačal klesat významně, ale jednalo se o zastavení raketového tempa růstu. Česká republika nadále představovala zajímavou destinaci pro zahraniční turisty. Tuzemští klienti měli možnost konečně volně vycestovat, čehož také využili. Dlouhodobě však došlo ke srovnání a domácí cestovní ruch postupně rostl.40

40

HAMARNEHOVÁ, Iveta a Anna Šenková. Analytický pohled na vývoj vybraných ukazatelů cestovního ruchu v České a Slovenské republice v období 1989–2010. Journal of Tourism and Services, 2011, č. 2, s. 734. ISSN 1804-5650.

35

I v České republice se projevovaly negativní aspekty, podobně jako tomu bylo na Slovensku. Pokud se zaměříme přímo na hotelnictví, je možné vysledovat následující nedostatky, které se objevily přímo po roce 1990:41 -

Hotely nejvyšší kategorie tvoří pouze 5 % celkového počtu hotelů.

-

Hotely *** a **** nesplňují zákazníky očekávané standardy – chybí definování toho, jak by měly služby takových hotelů vypadat (v současnosti již napraveno, a to jak v České republice, tak i na Slovensku, i když odlišnými dokumenty).

-

Pouze 10 % hotelů odpovídalo standardům, které očekávali zákazníci u hotelů v Západní Evropě.

-

Nedostatky se ukázaly ve vybavenosti, sociálních službách, telefonních centrálách, ale i v případě gastronomických služeb, které byly na velmi špatné úrovni. Také v případě České republiky došlo vlivem privatizace k rozšíření menších forem

ubytování. Právě penziony zapříčinily zlepšení stavu ubytovacích služeb, na které následně navázala investiční expanze, a to jak domácích investorů, tak investorů zahraničních. Do země přišly velké zahraniční řetězce, tvořily se řetězce hotelů domácích a postupně došlo k růstu hotelnictví v zemi poměrně rychlým tempem, které bylo méně ovlivněno problematickou ekonomickou situací. Patrné je to na vývoji počtu ubytovacích zařízení. Je použita tabulka jako v případě Slovenska (hodnoty pro Slovensko jsou uvedeny v závorce). Tabulka 8: Počet zařízení a lůžek v letech 1990 a 2000 v České republice 1990

2000

2 531 (890)

7 469 (1 928)

Celková kapacita (lůžka)

318 638 (69 843)

437 440 (102 800)

Průměr lůžek na zařízení

126 (78)

59 (53)

Počet zařízení

Zdroj: ČSÚ (2014)42 V České republice byly již na začátku větší kapacity než v případě Slovenska, ale došlo i k rychlejšímu růstu. Zatímco ve sledovaném období došlo k nárůstu o 117 % na Slovensku, v případě České republiky se jednalo o nárůst o 195 %. Hodnota ukazuje na to, 41

KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing hotelových služeb. 2. vyd. Praha: Ekopres, 2006. ISBN 80-86929-05-1. S. 42. 42 ČSÚ. Cestovní ruch (1989 - 2013). In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340041+3201814_1001.xlsx/229c753f-89db-4a81-ab13d2fc8b00781c?version=1.0

36

že Česká republika byla pro cestovní ruch a pro jeho služby připravenější než Slovensko. Prostředí v České republice bylo stálejší a země dokázala rychleji využít svůj potenciál. Rychleji proto, že v pozdějších letech už Česká republika z hlediska počtu zařízení tolik nerostla, naopak Slovensko se ještě vyvíjelo a přibylo více zařízení, kdy úroveň je stále pod 50 % počtu zařízení v České republice (viz tabulka 9). V případě celkové kapacity nebyl nárůst tak významný, což svědčí o tom, že v ČR docházelo primárně k rozvoji menších zařízení, která nepojmou velký počet hostů. Toto znázorňuje průměrný počet lůžek na zařízení, kdy v České republice došlo v letech 1990 a 2000 ke snížení ze 126 na 59, což je pokles o 53 %, kdežto na Slovensku se jednalo o pokles ze 78 lůžek na 53, což je pokles o 32 %. V České republice se vytvořily podmínky pro menší zařízení, která ale výrazně nezvyšovala celkovou kapacitu. Platí to i pro Slovensko, kde byl však pokles průměrné kapacity z relativního podhledu menší. Tabulka 9: Počet zařízení a lůžek v letech 2000 a 2008 v České republice 2000

2008

7 469 (1 928)

7 705 (3 434)

Celková kapacita (lůžka)

437 440 (102 800)

466 832 (136 091)

Průměr lůžek na zařízení

59 (53)

61 (40)

Počet zařízení

Zdroj: ČSÚ (2014)43 Česká republika se v období 2000 a 2008 již v podstatě nevyvíjela, respektive nárůst počtu zařízení byl minimální. Oproti roku 2000 se v roce 2008 jednalo o nárůst pouze o 3,2 %, což ukazuje, že trh je již dán a množství zařízení je omezené. Trh je naplněn a nedokáže pojmout výrazně více hostů, než jaká je kapacita. Přesto k nárůstu kapacity došlo, a to o 6,7 %, což vede k domněnce, že docházelo k nárůstu větších hotelů, které mohou pojmout více hostů. To je potvrzeno i údajem o průměrném počtu lůžek na zařízení. V České republice došlo v roce 2008 oproti roku 2000 k nárůstu o 3,4 %. Slovensko se v tomto směru vyvíjelo odlišně. Docházelo k rozvoji počtu zařízení, kdy v roce 2008 fungovalo na Slovensku 3 434 ubytovacích zařízení, což je o 78,1 % více než v roce 2000. Ve Slovensku nebyla kapacita naplněna v předchozím desetiletí, a tak mohlo dojít k takto rychlému růstu, který byl spojen s rozvojem menších ubytovacích 43

ČSÚ. Cestovní ruch (1989 - 2013). In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340041+3201814_1001.xlsx/229c753f-89db-4a81-ab13d2fc8b00781c?version=1.0

37

zařízení, neboť v tomto období došlo k poklesu průměrného počtu lůžek na zařízení z 53 na 40, což je pokles o 24,5 %. Česká republika a Slovensko se vyvíjejí odlišně. Česká republika se dostala na limit kapacity výrazně rychleji a Slovensko se na svou maximální úroveň dostalo později, pokud své úrovně již dosáhlo. Slovensko má potenciál pro vývoj, a to hlavně v oblasti hotelů, kdy je prostor pro zvyšování průměru lůžek na jedno zařízení, alespoň tedy ve srovnání s Českou republikou, kde došlo k navýšení průměrné kapacity. Tabulka č. 10 se zaměřuje na porovnání vybraných ukazatelů cestovního ruchu Slovenska a ČR. Statistické údaje obou zemí nejsou sledovány se stejnou metodikou, a tak bylo cíleno na obecnější ukazatele. V tabulce č. 10 jsou uvedeny hodnoty pro všechna ubytovací zařízení. Na všech ukazatelích je patrné, že Česká republika si vede lépe a výsledky, které jsou vykazovány, svědčí o tom, že cestovní ruch je v zemi na velmi dobré úrovni, alespoň ve srovnání se Slovenskem. Slovensko také nabízí možnosti, ale cestovní ruch není tak vytížený jako v případě ČR, a to jak z hlediska počtu celkových návštěv, tak i počtu přenocování. Přesto má Slovensko vyšší hodnoty u ukazatele průměrné délky pobytu. V tabulce jsou hodnoty rozdělovány pro zahraniční a domácí hosty. Tabulka 10: Vybrané ukazatele pro srovnání ČR a Slovenska v roce 2013 Slovensko

ČR

Počet návštěvníků - zahraniční

1 669 948

7 851 865

Počet návštěvníků - domácí

2 378 557

7 555 806

Počet návštěvníků - celkem

4 048 505

15 407 671

Počet přenocování - zahraniční

4 340 009

22 144 896

Počet přenocování - domácí

7 146 562

21 163 383

Počet přenocování - celkem

11 486 571

43 308 279

2,6

2,8

Průměrná délka pobytu - domácí

3

2,8

Průměrná délka pobytu - celkem

2,8

2,8

Průměrná délka pobytu - zahraniční

Zdroj: ČSÚ (2014)44, SACR (2015)45

44

ČSÚ. Cestovní ruch (1989 - 2013). In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340041+3201814_1001.xlsx/229c753f-89db-4a81-ab13d2fc8b00781c?version=1.0 45 SACR. Ubytovacia štatistika na slovensku: Aktívny zahranični a domáci CR 2014/2013. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odbornaverejnost/analyzy-a-statistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9137&sechash=9d88a2f4

38

Do ČR cestuje více osob. Je to více jak 6 000 000 zahraničních hostů. Celkově je to pak více jak 9 000 000 hostů. V ČR je podíl zahraničních a domácích hostů vyrovnaný. Na Slovensku převažuje domácí cestovní ruch – domácí hosté tvoří 58,75 % všech hostů. Slovensko je stále více zaměřeno na domácí turismus. V ČR zahraniční turisté převažují. Jejich podíl na celkové návštěvnosti je 50,96 % v roce 2013. Česká republika je tak zajímavou destinací pro zahraniční turisty, Slovensko by si mělo svou pozici dále budovat. V absolutních hodnotách je počet přenocování v ČR vyšší, ale celková průměrná délka pobytu je v obou zemích 2,8 dne. V ČR je hodnota stejná i pro dílčí ukazatele. Na Slovensku domácí turisté tráví v ubytovacích zařízeních více času než zahraniční. Průměrná délka pobytu domácích účastníků je 3 noci, což je maximum obou zemí. Pobyt zahraničních turistů je na Slovensku 2,6, což je oproti ČR méně. Pro delší pobyty se jeví zajímavější ČR. V zahraničních hostech je však potenciál Slovenska.

2.1.4 Srovnání vývoje hotelnictví ČR a Slovenska Podkapitola se soustředí na hotelnictví v ČR a na Slovensku. Nejprve je v grafu uveden vývoj typů hotelů v České republice, tedy vývoj jejich počtu v letech 2010 až 2013. Graf 4: Vývoj počtu hotelů v ČR (2010-2013) 2500 1987

1977

539

553

2000 1579

1618

442

467

47

50

56

56

2010

2011

2012

2013

1500

1000

500

0

hotely *****

hotely ****

ostatní hotely

Zdroj: ČSÚ (2014)46

46

ČSÚ. Cestovní ruch (1989 - 2013). In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340041+3201814_1001.xlsx/229c753f-89db-4a81-ab13d2fc8b00781c?version=1.0

39

Na vývoji se ukazuje, že trend je převážně rostoucí, případně stagnující. Klesání je možné sledovat pouze u kategorie ostatní hotely (tedy hotely ***, ** a *), kde je zaznamenám pokles v posledním sledovaném roce o 10 hotelů. Stagnující je hodnota 56 u hotelů nejvyšší třídy. Jejich počet ukazuje, že se jedná skutečně o omezené množství hotelů. Hotelů třídy **** už je více a jejich počet je ve sledovaném období celou dobu rostoucí. Dosáhnout požadované kvality je jednodušší než v případě hotelů *****, a to i proto, že služby, které budou nabízeny hotelem **** budou cenově dostupnější než v případě služeb hotelů třídy nejvyšší. K velkému skoku došlo v roce 2012 u hotelů se zařazením do ostatních kategorií. V tomto roce došlo ke změně klasifikace hotelů a k dalším změnám metodiky v oblasti sledování údajů o hotelech. Na níže uvedených údajích je vidět, že z hlediska vývoje počtu hotelů docházelo na Slovensku v posledních letech k odlišnému vývoji. Hotely ***** a **** jsou slovenskou metodikou sledovány společně, porovnání ukazatelů pro obě země následuje v tabulce 11. Graf 5: Vývoj počtu hotelů na Slovensku (2010-2013) 350 290

284

300 255

253 250 200 131

150 107

117

117

126

115

130

128

114

133

120

104

100 50 0 2010

2011 *****, ****

2012 ***

**

2013 *

Zdroj: SACR (2015)47 V případě hotelů ***** a **** je trend rostoucí. Jejich počet je nízký, což je zřejmější v tabulce č. 11. Shodně rostoucí je trend hotelů ***. Tato kategorie je ve slovenském hotelnictví nejpočetněji zastoupená, což souvisí s nižšími nároky na třídu.

47

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu 2010-2014. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9155&sechash=5aaa0952

40

Hotely třídy ** klesají. Počet v roce 2013 je 120, kdežto na začátku sledovaného období byl počet hotelů ** 131. Vývoj platí i pro kategorii *. Z původních 117 hotelů na 104 hotelů. Na Slovensku si uvědomují nutnost kvalitnějších služeb – hotely nižší třídy transformují anebo odcházejí z trhu. Slovensko má nejvyšší počet zařízení v hotelech ***. V případě ČR platí podobné rozložení. Služby vyšší třídy je možné poskytovat omezené klientele. Hoteliéři se proto raději zaměří na služby, které jsou specifické pro střední třídu. Pro Slovensko se stávají důležitější kvalita a služby, které jsou na dostatečné úrovni. Bylo by ovšem vhodné, aby se země napojila na mezinárodní klasifikační systém a přijala stejné standardy jako například ČR, aby byly služby plně srovnatelné. I když hotely bojují o své místo na trhu, pro účastníky cestovního ruchu je důležité, aby existovaly určité jistoty. Jednotná metodiky je schopna tuto skutečnost zařídit. V tabulce č. 11 jsou ČR a Slovensko srovnávány na základě údajů pro hotely ***** a ****, které jsou evidovány za roky 2013. Tabulka 11: Ukazatele pro ***** a **** hotely v ČR a Slovensku v roce 2013 Slovensko

ČR

133

609

% *****, **** z celkového počtu hotelů

20,56 %

23,55 %

*****, **** - počet lůžek

20 323

82 974

*****, **** - průměrný počet lůžek

152,8

136,2

*****, **** - počet návštěv

1 168 801

5 664 718

Celková návštěvnost

4 048 505

15 407 671

28,87%

36,77%

*****, **** - přenocování

2 441 624

14 476 344

Přenocování celkem

11 486 571

43 308 279

21,3%

33,4%

*****, **** - počet hotelů

% ubytovaných v *****, ****

% přenocování v *****, ****

Zdroj: ČSÚ (2014)48, MMR (2014) 49, SACR (2015)50

48

ČSÚ. Cestovní ruch (1989 - 2013). In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340041+3201814_1001.xlsx/229c753f-89db-4a81-ab13d2fc8b00781c?version=1.0 49 MMR. Cestovní ruch v České republice 2013. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2014 [cit. 201505-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d1a17123-a642-40c8-af39-1aad80813725/Cestovni-ruchv-Ceske-republice-2013.pdf?ext=.pdf 50 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu 2010-2014. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9155&sechash=5aaa0952

41

Z hlediska počtu hotelů tříd ***** a **** je na tom ČR lépe a disponuje výrazně vyšším množstvím hotelů. Srovnání podle podílu hotelů těchto tříd na celkovém počtu hotelů v zemi, je opět příznivější pro ČR, ale rozdíl není zásadní. Struktura hotelů jednotlivých tříd bude v obou zemích velmi obdobná, i když v ČR bude vyšší podíl hotelů, které jsou zařazeny do třídy *****. Srovnání podle celkového počtu lůžek v hotelech ***** a **** opět vychází lépe pro ČR, ale nikoli tak v případě srovnání na základě poměrového ukazatele. Zde se ukazuje, že na Slovensku jsou v průměru hotely v kategorii ***** a **** větší a jsou schopné pojmout relativně více osob. V ČR je to vyrovnáváno větším množstvím hotelů, které v konečném součtu dokážou pojmout výrazně více hostů. V České republice bylo v hotelech zaznamenáno pro rok 2013 celkem 5 664 718 návštěv, na Slovensku 1 168 801 návštěv. Slovenské hotely tříd ***** a **** mají v průměru větší kapacitu, ale v absolutních číslech jsou data nesrovnatelná. ČR v hotelech třídy ***** a **** za rok 2013 ubytovala 36,77 % všech návštěvníků. Na Slovensku to bylo jen 28,87 % domácích i zahraničních hostů. V zemi jsou tak stále spíše využívány služby levnější, které patří do třídy *** a nižší. Podíl hotelů tříd ***** a **** v České republice je velmi výrazný, kdy více jak třetina hostů je ochotna platit za poskytované služby více, v nadstandardních ubytovacích zařízeních, respektive hotelech. Počet přenocování je z absolutního hlediska opět větší v České republice. Pouze v hotelech tříd ***** a **** je v České republice evidováno celkem 14 476 344 přenocování, což je o více jak 12 000 000 přenocování více než v hotelech stejných tříd na Slovensku. Podíl hotelů tříd ***** a **** na všech přenocováních během roku 2013 pak také ukazuje na to, že význam hotelů těchto tříd je v ČR větší, protože v těchto hotelech bylo evidováno celkem 33,4 % všech přenocování ve sledovaném roce. V případě Slovenska je toto procento nižší – v hotelech tříd ***** a **** je evidováno 21,3 % přenocování ze všech. Hotely nejvyšších tříd mají na Slovensku důležitou roli, ale z hlediska porovnání vychází lépe ČR, kde hotely nejvyšších tříd zaujímají lepší postavení na trhu a jejich kapacita si bere více klientely. Slovenské hotely třid ***** a **** mají potenciál se vyvíjet, což souvisí s předpokladem, že cestovní ruch na Slovensku v současné době není tak daleko jako cestovní ruch v ČR. Zůstávají aspekty, které je třeba vylepšovat. Není to pouze metodika klasifikace hotelů, ale také možnosti, které hotely nabízejí, kvalita služeb a podíl kvalitnějších služeb na trhu ve srovnání se službami ostatními.

42

2.2 Hotelnictví v Bratislavě Kapitola se zaměřuje přímo na region Bratislavy a na vývoj hotelnictví v regionu. Základem kapitoly je provedené dotazníkové šetření, které je dále analyzováno, ale zaměřeno je také na statistické údaje, které jsou prezentovány v první podkapitole. Na region Bratislavy je zaměřeno proto, že se jedná o region s největší návštěvností, která je na Slovensku ve všech regionech dosažena. Výjimečná pozice Bratislavy plyne i ze struktury hotelů a jejich počtu, i když v tomto ohledu není Bratislava nutně na první místě. V případě počtu hotelů jsou zde kraje, které jsou před Bratislavou. Graf 6: Srovnání krajů Slovenska podle počtu hotelů (2014) 120 120

108

102 100 80

70

67 57

60

57

48 38

40 19 20

15 5

20

19 10

14

0

Počet hotelů

Počet *****, **** hotelů

Zdroj: SACR (2015)51 Bratislavský kraj je nejmenším krajem na Slovensku a přesto má celkem 102 hotelů, což je třetí místo před druhým Prešovským krajem a prvním Žilinským krajem. Důležitým ukazatelem je však také skutečnost, že v Bratislavě je 38 hotelů třídy ***** a ****, což je jednoznačně nejvíce v porovnání se všemi ostatními kraji. V roce 2014 je v zemi celkem 140 hotelů v těchto třídách. Bratislava se na celkovém počtu podílí 51

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634

43

27,15 %. Právě region hlavního města má specifické postavení v cestovním ruchu Slovenska a z tohoto důvodu je na Bratislavu také zaměřeno v této bakalářské práci. Další graf se prezentuje porovnání krajů podle počtu návštěvníků za rok 2014, a to ještě s přihlédnutím ke kategorii návštěvníků zahraničních. Graf 7: Srovnání krajů Slovenska podle počtu návštěv (2014) 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

Počet návštěv

Počet návštěv cizinců

Zdroj: SACR (2015)52 V tomto srovnání je Bratislava naprosto bezkonkurenční a ukazuje se, že zastává jedinečné místo na slovenském trhu cestovního ruchu. Z hlediska celkového počtu návštěvníků mířilo do Bratislavy v roce 2014 celkem 31,64 % všech návštěvník, kteří cestovali na Slovensko, a to včetně návštěvníků domácích. Do Bratislavy mířilo celkem 47,43 % všech zahraničních hostů, kteří do Slovenska přicestovali. Bratislava je tak jednoznačně nejzajímavějším místem pro příjezdový cestovní ruch. Tato pozice činí Bratislavu nesmírně důležitou, což by se ale mělo zároveň projevovat na tom, že se budou v regionu rozvíjet hotelnictví a cestovní ruch.

52

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634

44

2.2.1 Vývoj hotelnictví v Bratislavě Bratislava byla vybrána jako region, který je na Slovensku nejnavštěvovanější a který vykazuje nejlepší statistiky vzhledem k ostatním regionům. V této podkapitole je zaměřeno na to, jak se vyvíjelo hotelnictví v Bratislavě v posledních letech. V předchozích částech bylo prezentováno, že Slovensko se po roce 1993 vyvíjelo spíše pozvolna, a tak by se dalo čekat, že poslední roky budou především roky růstu počtu hotelů v republice a hlavně v Bratislavě. Následující graf tuto skutečnost však přímo nepotvrzuje. Graf 8: Vývoj počtu hotelů podle typu v Bratislavě (2010-2014) 100% 90% 80%

10

11

9

9

9

15

15

15

14

14

57

51

49

41

48

27

32

36

36

38

2010

2011

2012

2013

2014

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

*****, ****

***

**

*

Zdroj: SACR (2015)53 Graf znázorňuje podíl typů hotelů na celkovém počtu hotelů v Bratislavě. Hodnoty uvedené v grafu určují absolutní počet typu hotelu. Celkově dochází spíše k poklesu. V roce 2010 je v Bratislavě 100 hotelů všech uvedených kategorií a v roce 2011 je to již 115, ale od roku 2011 dochází k poklesu, který pokračuje až do roku 2014 na hodnotu 102 hotelů, tedy počet, který se velmi blíží roku 2010. Cestovní ruch v Bratislavě neroste, spíše je na svém maximu, alespoň co do počtu hotelů, které se ve vybraném regionu mohou udržet. Důležitá je skutečnost, jak se mění podíl jednotlivých typů hotelů. V letech 2010 až 2013 se podíl hotelů *** pohybuje okolo 50 %, ale v posledním sledovaném roce je již vidět, že se hodnota dostává spíše k 40 %, což je dáno tím, že se 53

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634

45

výrazně zvyšuje počet hotelů tříd ***** a ****. Společně mají tyto třídy jako jediné rostoucí trend. V Bratislavě se vyvíjejí hotely nikoli do počtu, ale do kvality. Zvyšuje se kvalita a podle toho, že je tento trend dlouhodobější, je možné předpokládat vliv poptávky. Lidé vyhledávají kvalitnější hotely, které nabízejí relativně lepší služby ve srovnání s nižšími třídami. Bratislava je schopna poskytnout služby, které jsou v hotelnictví kvalitní, anebo jsou alespoň za kvalitní považovány slovenskou metodikou klasifikace hotelů. Graf 9 se věnuje vývoji počtu lůžek v Bratislavě v letech 2010 až 2014. Vzhledem k tomu, že klesá počet hotelových zařízení, dalo by se předpokládat, že bude klesat i počet lůžek. Zároveň však roste počet větších hotelů kategorií ***** a ****. Toto se na vývoji počtu lůžek promítlo více než pokles celkového počtu hotelů. Do roku 2013 docházelo k růstu počtu lůžek. V roce 2014 je zaznamenán pokles lůžek o 2,5 %, ale platí, že oproti roku 2010 došlo k nárůstu téměř o 14 %, přičemž největší podíl na tom mají hotely tříd ***** a ****, jejichž počet lůžek se k roku 2014 oproti roku 2010 zvýšil o 65 %. Graf 9: Vývoj počtu lůžek podle typu hotelu v Bratislavě (2010-2014) 100%

908

947

819

819

768

2 078

2 177

2 056

2 014

1 991

4 973

4 848

3 940

5 045

5 923

6 435

7 075

7 689

4 635

2010

2011

2012

2013

2014

90% 80% 70% 60%

5 001

50% 40% 30% 20% 10% 0%

*****, ****

***

**

*

Zdroj: SACR (2015)54 Pokud se tedy týká toho, jak jsou lůžka rozdělena do hotelů podle tříd, tak na začátku sledovaného období se jednalo o hotely kategorie ***, které měly největší podíl, ale postupně klesal podíl všech hotelů nižší kategorie i absolutní počet lůžek, které tyto 54

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634

46

hotely poskytly. To vedlo k tomu, že v roce 2014 hotely tříd ***** a **** zajišťují více jak 50 % lůžek, a ostatní hotely se dělí o menší počet. Kvalitní služby by tak měly být poskytovány většímu počtu návštěvníků, protože právě kvalitnější hotely jsou schopny v Bratislavě ubytovat větší počet hostů než ostatní hotely dohromady. Pro Bratislavu by to mělo znamenat dostatečně kvalitní základnu pro přilákání majetnější klientely. V grafu 10 jsou zaznamenány návštěvy, které byly v Bratislavě zaznamenány v posledních pěti letech. Rozděleno je na zahraniční a domácí návštěvníky a následně je zde uvedena i hodnota celková, která určuje obecně trend v cestovním ruchu v Bratislavě. Graf 10: Vývoj počtu návštěv v Bratislavě (2010-2014) 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 2010

2011

Počet návštěv - celkem

2012

2013

2014

Počet návštěv - zahraniční

Počet návštěv - domácí

Zdroj: SACR (2015)55 V předchozích částech bylo zjištěno, že pro Slovensko je zásadnější podíl domácích hostů než těch zahraničních na celkovém cestovním ruchu. V případě Bratislavy tato skutečnost neplatí a Bratislava se jeví výrazně zajímavější pro zahraniční hosty. Bratislava disponuje atraktivitami, které může nabídnout hostům ze zahraničí. Spojeno je to také se skutečností, že jsou v Bratislavě takové služby, jejichž kvalita je pro zahraniční hosty přijatelná. Bratislava se bude soustředit především na zahraniční klientelu, což je spojeno i s tím, že se v Bratislavě zvyšuje počet hotelů dvou nejvyšších tříd. Zahraniční cestovní ruch je pro Bratislavu jako nejzajímavější destinaci na Slovensku z hlediska počtu návštěv 55

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634

47

a přenocování rozhodující. Trend je pak obecně rostoucí, ale s poklesem v posledním sledovaném roce. Na tomto se nejvíce podílela slabá zima, která nepřála zimní turistice, a pak také úbytek ukrajinských turistů vlivem komplikované politické situace na Ukrajině.56 Poslední graf podkapitoly se věnuje vývoji počtu přenocování v Bratislavě. Graf 11: Vývoj počtu přenocování v Bratislavě (2010-2014) 1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2010

2011

Počet přenocování - celkem

2012

2013

2014

Počet přenocování - zahraniční

Počet přenocování - domácí

Zdroj: SACR (2015)57 Vývoj počtu přenocování je obdobný jako v případě počtu hostů. V roce 2014 dochází k poklesu. Je to první pokles od roku 2009. Projevují se sezónní faktory. V následujících letech se podobně radikální pokles nemusí opakovat.

2.3 Současný stav hotelnictví v Bratislavě – dotazníkové šetření Podkapitola se věnuje dotazníkovému šetření, které zjišťovalo současnou situaci hotelnictví v Bratislavě z pohledu návštěvníků hotelů v Bratislavě. Byl vytvořen dotazník, který se zaměřil na zákazníky, na služby hotelů a na spokojenost zákazníků. Každá část dotazníku ověřuje jednu z hypotéz, které byly pro tuto část stanoveny:

56

ČTK. Cestovnímu ruchu na Slovensku se letos nedaří. Ubylo turistů. In: Lidovky.cz [online]. 2014 [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://cestovani.lidovky.cz/cestovnimu-ruchu-na-slovensku-se-letos-nedari-ubyloturistu-ptf-/aktuality.aspx?c=A140928_224306_aktuality_sk 57 SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634

48

Hypotéza č. 1: Více jak polovina respondentů tráví v Bratislavě minimálně 2 až 3 noci. (Vyhází se z předpokladu, že průměrná doba přenocování je necelé tři noci.) Hypotéza č. 2: Služby hotelů v Bratislavě jsou hodnoceny spíše pozitivně, což uvedlo alespoň 70 % respondentů. (Vychází se z předpokladu, že kvalita služeb se v Bratislavě zlepšuje.) Hypotéza č. 3: Alespoň 60 % hostů je s návštěvou spokojeno a je ochotno hotely v Bratislavě doporučit. (Vychází se z předpokladu, že kvalita služeb se v Bratislavě zlepšuje, což by se mělo projevit i na spokojenosti.) Dotazník byl elektronickou formou dostupný na internetu a byly kontaktovány hotely, zda by bylo možné ze strany zákazníků elektronický dotazník vyplnit (v českém nebo anglickém jazyce). Očekávala se účast okolo 200 respondentů vzhledem k současným počtům hostů, ale nakonec došlo k vyplnění pouze 107 vyplněných dotazníků.

2.3.1 Část dotazníku zaměřená na zákazníky První část dotazníku se zaměřila na obecné poznání toho, kdo byli respondenti. První otázka se věnovala demografickému rozdělení všech respondentů. Toto rozdělení je následně patrné na grafu č. 12. Graf 12: Odpověď na otázku č. 1 dotazníku 45

41

40 35 29

30 25 20 20

15 15 10 5

2

0 Do 20 let

21-35 et

36-50 let

51-65 let

Více jak 65 let

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

49

Největší skupinu respondentů tvoří ti ve věku 21-35 let, tedy mladí lidé, kteří cestují především za dovolenou a poznáním, ale jak bude dále patrné, jedná se o skupinu, která cestuje i za prací v rámci konferenčního cestovního ruchu. Tato skupina je zastoupena celkem 41 odpověďmi (38,32 % respondentů) a následuje skupina osob ve věku 36-50 let, kdy bylo uvedeno celkem 29 odpovědí (27,1 % respondentů). Více jak 60 % respondentů tvoří osoby ve věku od 21 do 50 let, což je hlavní skupina, na kterou by mělo být v Bratislavě zaměřeno. I mladší lidé cestují do Bratislavy, stejně jako starší, kteří si volí město především proto, aby poznávali jeho zajímavosti. Nejméně je zastoupena skupina osob starších 65 let, která tvoří pouze 1,87 % respondentů. Další otázka se zaměřila na to, odkud respondenti přijeli do Bratislavy. Vybrány byly čtyři skupiny destinací. Odpovědi jsou zaznamenány v grafu č. 13. Převažují tady zahraniční hosté. Graf 13: Odpověď na otázku č. 2 dotazníku 45 40

39 34

35

33

30 25 20 15 10 5

1

0 Z jiné části Slovenska Ze země, která hraničí Jiné země v Evropě se Slovenskem

Ostatní země

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Největší skupinu na základě rozdělení do čtyř kategorií, tvoří domácí turisté, kterých bylo pro dotazníkové šetření celkem 39, tedy 36,45 %. Z tohoto vyplývá, že zahraničních turistů se dotazníkového šetření účastnilo 63,55 %, z toho největší skupina je zahraničních hostů ze zemí, které se Slovenskem sousedí, tedy Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rakousko a především Ukrajina (31,78 %). Zastoupení ostatních zemí Evropy je menší, 33 respondentů, tedy 30,84 %, převážně se pak jedná o hosty z Ruska. Pouze 0,93 % respondentů pocházelo ze zemí mimo Evropu. Bratislava je nejzajímavější

50

pro evropské turisty a je třeba zvažovat, zda by se města a potažmo celá země neměly více snažit, aby zaujaly i hosty z ostatních zemí, jako jsou USA či Kanada, anebo státy asijské, které mají například v ČR výrazné zastoupení. Bratislava disponuje zajímavostmi, jež by bylo možné nabídnout i netradičním zemím. Třetí otázka se věnovala velikosti cestovní skupiny. Odpovědi jsou v grafu č. 14. Graf 14: Odpověď na otázku č. 3 dotazníku 60 49

50

44

40 30 20 10

9 5

0 Sám/Sama

Ve dvojici

3 až 5 osob

Skupina více jak 5 osob

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Nejvíce je zastoupena skupina 3 až 5 osob, celkem 49 odpovědí (45,79 %) a následuje skupina cestování ve dvojici, celkem 44 osob (41,12 % respondentů). Svědčí to o tom, že do Bratislavy cestují rodiny nebo páry, nikoli tolik větší skupiny. Zde je zaznamenána skupina 5 osob, které cestovaly ve skupině větší než 5 osob, což je dáno tím, že se jedná o odpovědi skupiny z jednoho hotelu, kde byl větší zájezd hostů z Ruska. Skupina jednotlivců, kteří cestují do Bratislavy, je zastoupena celkem 9 osobami, přičemž 7 z nich je ve věku 31 až 50, kdy je tedy možné předpokládat, že se jedná o konferenční hosty, kteří mají v rámci cestovního ruchu pracovní povinnosti, což bylo potvrzeno i odpověďmi na otázku č. 7. Pro Bratislavu jsou rozhodující skupiny rodin a mladých párů. V tomto směru by pak bylo lépe se zaměřit i na další skupiny a více tak preferovat skupinové zájezdy a případně i více nabídnout z hlediska konferenční turistiky. Čtvrtá otázka se zaměřila na to, jak dlouho respondenti v Bratislavě zůstávají.

51

Graf 15: Odpověď na otázku č. 4 dotazníku 60 50 50 40 33 30 22 20 10 2 0 1 noc

2 až 3 noci

4 až 6 nocí

7 a více nocí

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Lidé v Bratislavě zůstávají nejvíce na 2 až 3 noci, konkrétně 50 odpovědí (46,73 % respondentů). Následují hosté na jednu noc, 33 osob (30,84 %). Pak skupina 4 až 6 nocí; tuto odpověď uvedlo 22 osob (20,56 % respondentů). Pouze 2 respondenti v Bratislavě tráví více jak 6 nocí. Průměr přenocování je skutečně okolo hodnoty tři. Pátá otázka dotazníkového šetření se ptala, zda Bratislava nabízí dostatečné množství atraktivit pro delší pobyty. Odpovědi jsou uvedeny v grafu č. 16. Graf 16: Odpověď na otázku č. 5 dotazníku 70 59

60 50

48

40 30 20 10 0 Ano

Ne

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

52

Převažuje tedy názor, že Bratislava dostatečné množství atraktivit nenabízí. Touto variantou odpovědělo celkem 59 osob (55,14 % respondentů). V Bratislavě není dostatečné množství atraktivit a hosté jsou schopni si město užit za 4 dny. Déle již město nenabízí nic, co by je skutečně zajímalo a proč by chtěli ve městě zůstávat. Pokud se tato otázka porovná s odpověďmi na otázku čtvrtou, tak je možné zjistit, že všechny osoby, které jsou ve městě déle než 6 dní, uvedly, že Bratislava dostatek atraktivit nenabízí. Tento názor převažuje také v případě hostů, kteří jsou v Bratislavě 4 až 6 dní. Z celkového počtu 22 osob (viz graf 15) jich 16 uvedlo, že v Bratislavě dostatečné množství atraktivit na delší dobu není. Tento převažující názor dělá z Bratislavy místo na prodloužené víkendy, případně město průjezdové, které je na cestě delšího zájezdu. Šestá otázka se zajímala o to, v jakém druhu hotelu jsou respondenti ubytováni. Graf 17: Odpověď na otázku č. 6 dotazníku 50 44

45 40 35 30 25

22

22

20 15

11

10

6

5

2

0 Hotel *****

Hotel ****

Hotel ***

Hotel ** a nižší

Penzion

Jiná forma ubytování

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Na základě zjištěných odpovědí bylo uvedeno, že nejvíce odpovědí přišlo z hotelů třídy ****, což ukazuje i na to, že v hotelech vyšší třídy byla lepší spolupráce s managementem. Nejméně přišlo odpovědí z hotelů tříd ** a *. V porovnání s otázkou první, která se zaměřovala na věk respondentů, je možné shrnout, že mladší osoby (do 20 let) se ubytovávají spíše v levnějších hotelech, a to třídy *, ** a ***, případně v penzionu. Ani jeden z respondentů v této věkové skupině neuvedl vyšší hotelovou třídu. Naopak starší osoby (věk 51 až 65 let a také skupina nad 65 let) uvedly, že se spíše ubytovávají v hotelech od kategorie **** výše.

53

Poslední otázka této části dotazníku se soustředila na důvod respondentů k návštěvě Bratislavy. Odpovědi jsou uvedeny v grafu č. 18. Graf 18: Odpověď na otázku č. 7 dotazníku 70

65

60 50 40 30

23

20 11

8

10 0 Obchodní návštěva nebo konference

Návštěva města (kultura a historie)

Relaxační pobyt

Turistika v okolí města

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Nejvíce osob přijelo do Bratislavy za kulturou a historií, tedy za památkami, kterými je Bratislava známá. Tuto možnost uvedlo celkem 65 osob, tedy 60,7 % respondentů. V ostatních ohledech již není Bratislava tak zajímavá a z uvedených možností pak významněji vybočuje ještě turistika v okolí města, kterou uvedlo celkem 23 osob (21,5 % respondentů). Pro relaxaci využilo Bratislavu pouze 8 respondentů (7,5 %), a všichni ve věku nad 50 let. V případě respondentů, kteří cestovali na obchodní návštěvu nebo konferenci, se jedná pouze o osoby ve věku 21 až 50 let. V 8 případech se pak jedná o osoby, které do Bratislavy cestovaly jako jednotlivci. Na základě uvedených odpovědí je možné shrnout několik zásadních zjištění: -

Bratislava je určena spíše pro cestovní ruch krátkodobější, víkendový.

-

V Bratislavě vyhledávají hosté především kulturní památky.

-

Pro delší pobyty nevidí respondenti v Bratislavě dostatek atraktivit.

-

Bratislava je zajímavá pro páry a rodiny, ne tolik pro skupinové zájezdy nebo cesty jednotlivců, což může být spojeno s nedostatečnou podporou kongresové turistiky.

54

2.3.2 Část dotazníku zaměřená na služby hotelů Druhá část dotazníkového šetření se zaměřila na služby hotelů. První otázka se věnovala informačním tokům v cestovním ruchu, z jakých se respondenti o hotelu v Bratislavě dověděli. Graf č. 19 ukazuje rozložení odpovědí. Graf 19: Odpověď na otázku č. 8 dotazníku 60 48

50 40 30

27

20

15 9

8

10 0 Cestovní kancelář

Internet

Noviny či televize

Doporučení známého

Jiný zdroj

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Velmi důležitým zdrojem je internet, kde je možné získávat obsáhlé a aktuální informace, a to mnohdy na jednom místě. Celkem 48 osob (44,9 %) uvedlo, že právě v jejich případě byly informace o hotelu získány prostřednictvím internetu. Až za touto variantou jsou cestovní kanceláře (25,2 %) a doporučení (14,0 %). Ostatní varianty jsou pod hodnotou 9 %. Hotely by se měly zaměřit na propagaci na internetu a snažit se nejen, aby jejich internetové stránky byly kvalitní a aktuální, ale také, aby bylo možné se na stránky hotelu dostat z jiných serverů zaměřených na cestovní ruch, a aby byl hotel součástí serverů, kde jsou hotely vyhledávány (stránky cestovních kanceláří anebo stránky přímo zaměřené na vyhledávání hotelů). Internet je moderním nástrojem a je potřeba jej využívat co nejvíce je to možné. Marketing prostřednictvím internetu je nezbytný, ale jeho základem je skutečnost, že hotel mezi velkým množstvím další zařízení nezapadne. Devátá otázka dotazníku se věnovala tomu, co je pro respondenty rozhodujícím faktorem při výběru hotelu. Graf č. 20 prezentuje odpovědi na tuto otázku.

55

Graf 20: Odpověď na otázku č. 9 dotazníku 70 61 60 50 40 30 20 20

13 8

10

5

0 Množství poskytovaných služeb

Poloha

Cena ubytování

Doporučení

Jiný faktor

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Výrazně převládala odpověď, že rozhodujícím faktorem je pro respondenty cena, celkem 61 odpovědí (57 % respondentů). Cena je nadále hlavním faktorem a ostatní jsou podle všeho méně rozhodující. Více jak 50 % respondentů se rozhoduje na základě ceny. Primárně jsou zde uvedeny osoby, které si zakoupily pobyt v hotelech nižší třídy, pro třídu ** a * zde byly všichni respondenti, celkem 6 osob, v případě třídy *** 12 osob z 22 a v případě penzionů 9 respondentů z 11. Překvapuje pak poměrně vysoké číslo osob, které preferují cenu jako rozhodující faktor v případě hotelů vyšší třídy, protože u nich se předpokládá vyšší cena. Je tedy na hotelech, aby sledovaly, jaké jsou ceny ostatních zařízení v dané třídě a podle toho nastavovaly svoje ceny, respektive je upravovaly tak, jak si myslí, že to bude nejlepší, pokud se jim samotným jejich cenová politika nejeví jako dostatečně vhodná a správná. Množství poskytovaných služeb a doporučení předchozími uživateli jsou také varianty, které jsou pro rozhodování některých hostů důležité, ale právě cena se ukazuje jako jednoznačně nejdůležitějším prvkem rozhodování hostů pro výběr hotelu. Desátá otázka se zaměřila na to, jaká je vybavenost hotelů, pokud se týká jejich pokojů a počtu lůžek a variability pokojů. Otázka tedy byla konkrétně položena takto: Připadala vám vyhovující nabídka pokojů? Odpovědi na tuto otázku jsou prezentovány v grafu č. 21.

56

Graf 21: Odpověď na otázku č. 10 dotazníku 39 38 38 37 36 36 35 34 33 33 32 31 30 Ano, hotel má velkou variabilitu pokojů

Ano, ale nejsem nijak náročný/á

Ne, variabilita pokojů byla velmi nízká

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Respondenti si nemyslí, že by hotely disponovaly dostatečně velkou variabilitou. 10 z 11 hostů penzionů jejich hosté označili jako penziony s nízkou variabilitu pokojů. Přesto se v odpovědi objevují i hotely vyšších kategorií, konkrétně 11 hotelů třídy ***, 6 hotelů třídy **** a 2 hotely třídy *****. 33 respondentů (30,84 %) uvedlo, že jsou s variabilitou spokojeni. Ostatní jsou spokojeni, ale nejsou tolik nároční. Podle zjištění je vhodné, aby se hotely více zaměřily na variabilitu pokojů a snažily se nabídnout různé druhy pokojů. Pro otázku 11 měli respondenti stanovené hotelové služby, které hodnotili. 1 je nejlepší hodnota, 5 hodnota nejhorší. Odpovědi jsou uvedeny v tabulce č. 12. Tabulka 12: Odpověď na otázku č. 11 dotazníku Příjezd a uvítání (přístup personálu na recepci) Čistota hotelového pokoje Čistota ostatních hotelových prostor Restaurační služby Kvalita pokrmů Kvalita kavárny a baru Pokojová služba Akce a doprovodné služby Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

1 43 34 31 14 12 10 16 6

2 39 21 22 20 26 15 30 10

3 15 23 24 30 24 17 24 27

4 5 20 24 17 15 15 15 32

5 5 9 6 8 14 11 10 15

Neposkytuje 0 0 0 18 16 39 12 17

57

Respondenti nejsou plně spokojeni s poskytovanými službami. Šedě jsou vyznačeny nejvyšší četnosti odpovědí u jednotlivých služeb. Pokud byla nejčastější četnost odpovědi „neposkytuje“, je zároveň označena i druhá nejvyšší četnost. Vyzdvihnout lze služby příjezd a uvítání, čistota hotelového pokoje a čistota hotelových prostor. U těchto služeb bylo nevíce odpovědí 1. Při pohledu na nejvyšší četnost lze konstatovat, že služby v Bratislavě jsou chápány pozitivně. Přesto se u odpovědi akce a doprovodné služby objevuje nejvíce odpovědí u hodnoty 4. Tyto jsou vnímány jako na velmi špatné úrovni. Ostatní služby se pohybují v průměru (restaurační služby a kvalita kavárny a baru), případně se nejvyšší četnost objevuje spíše u pozitivnější hodnoty 2 (kvalita pokrmů a pokojová služba). Jednou se objevila nejvyšší četnost u odpovědi „neposkytuje“, což ukazuje, že ne všechno je možné v Bratislavě dostat. Především u restauračních služeb jsou omezení primárně spojena s tím, že penziony a hotely nižší kategorie službu neposkytují. Na základě výsledků této části dotazníku lze shrnout základní poznání: -

Hotely musejí vynaložit více prostředků pro prezentaci na internetu.

-

Rozhodujícím faktorem pro rozhodování hostů, jaký hotel si vyberou, je cena.

-

Hosté jsou spokojeni se službou recepce a s čistotou hotelů.

-

Hosté nejsou spokojení s akcemi a doprovodnými programy.

2.3.3 Část dotazníku zaměřená na spokojenost První otázka třetí části byla také hodnotící. Odpovědi jsou prezentovány v tabulce č. 13 spolu s tvrzeními, která měla být respondenty hodnocena. Tabulka 13: Odpověď na otázku č. 12 dotazníku

Hotelový pokoj byl v souladu s inzerováným. Cena byla taková jako při rezervaci. Cena odpovídá kvalitě služeb. K hotelu je dobrý přístup i autem. Hotel nabízí vhodné prostory a aktivity pro děti. Hotelové pokoje jsou klidné. Atmosféra v hotelu je velmi příjemná. Požadavky jsou řešeny rychle a efektivně. Do Bratislavy se vrátím do stejného hotelu. Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

1

2

3

4

5

17 50 17 12 17 20 19 24 13

33 33 18 23 12 20 21 30 33

26 16 35 25 37 33 31 21 30

21 4 30 30 11 25 25 19 17

10 4 2 7 18 9 11 6 14

Nemohu hodnotit 0 0 5 10 12 0 0 7 0

58

V tabulce jsou opět vyznačeny odpovědi s nejvyšší četností pro jednotlivá tvrzení. Pouze v jednom případě se nejvyšší četnost objevila u hodnocení 1, a to v případě, kdy cena hotelu byla v souladu s avizovanou. V ostatních případech je nejvyšší četnost u ostatních hodnot. Pro hotelnictví v Bratislavě je pozitivní skutečnost, že ani v jednom případě není nejvyšší četnost na hodnotě 5, pouze v případě dobrého přístupu s autem byla nejčastěji uvedena hodnota 4, což svědčí o tom, že se jedná o hotely, které jsou v centru velkého města, kde může být problém s dostupností autem. Ve dvou případech se nejvyšší četnost objevila u hodnocení 2, což platí pro soulad hotelového pokoje s tím, co bylo inzerováno, pro vyřizování formalit rychle a efektivně a pro skutečnost, že by se hosté pravděpodobně vrátili do stejného hotelu, pokud by Bratislavu znovu navštívili. Nejvyšší četnost odpovědí 3 se pak objevuje u následujících aspektů – dostatek prostor a aktivit pro děti, cena odpovídající kvalitě služeb, klidné pokoje a příjemná atmosféra. Toto jsou aspekty, s nimiž nejsou respondenti přímo spokojeni, ale nejsou s nimi ani výrazně nespokojeni. Na základě zjištěných údajů nelze považovat stav kvality služeb v Bratislavě za naprosto pozitivní. Jsou zde oblasti, které vyžadují zlepšení. Především přístup k hotelu, atmosféra hotelu a vybavenost v některých ohledech (prostory určené pro děti). Třináctá otázka se ptala na to, zda respondentům vyhovovalo množství poskytovaných služeb. Rozložení odpovědí je prezentováno na grafu č. 22. Graf 22: Odpověď na otázku č. 13 dotazníku

50 57

Ano

Ne

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

59

57 osob uvedlo, že jim množství služeb vyhovovalo, což je 53,3 % respondentů. Panuje spíše spokojenost se službami a s jejich nabízeným množstvím. Na druhou stranu je zde 46,7 % respondentů, kteří s množství poskytovaných služeb spokojeni nejsou. Stále zůstává prostor, aby se hotelnictví v Bratislavě vylepšovalo a vyvíjelo se směrem k větší variabilitě služeb. Pokud budou hotely schopny nabídnout víc, nebude to mít vliv pouze na spokojenost stávajících hostů, ale také na možnost, že touto širší variabilitou budou osloveni noví hosté, kteří se rozhodnou Bratislavu navštívit. Variabilita služeb dělá hotely mezi sebou konkurenceschopné, čímž vytvářejí atraktivní prostředí pro zákazníky. Další otázka se zajímala, zda respondentům vyhovovala kvalita služeb, které jim byly poskytnuty. Odpovědi na tuto otázku jsou prezentovány v grafu č. 23. Graf 23: Odpověď na otázku č. 14 dotazníku

46

61

Ano

Ne

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Podle odpovědí se ukazuje, že vysoká variabilita služeb s sebou nutně nenese vysokou kvalitu služeb. Více jak polovina respondentů, 61 osob (57 % respondentů), není spokojena s kvalitou poskytovaných služeb. Tohle není pro Bratislavu pozitivní informace. Lze omluvit takový výsledek omezeným vzorkem hotelů, ale přesto je to hodnota, která by měla být řešena. Mělo by se přistoupit k tomu, že se bude více dbát na kvalitu služeb jako celku a hotely se více zaměří na management služeb a jejich poskytování. Je třeba přihlédnout k tomu, že otázka je velmi obecná a pohled zákazníka subjektivní, může být dán náladou, něčím, co se mu nezamlouvalo v Bratislavě, nikoli přímo v hotelu, ale tento subjektivní názor vytváří doporučení pro potenciální zákazníky. I když se ukázalo, že

60

doporučení nejsou tak rozhodující zdroj informací o hotelech jako internet, je nutné si uvědomit, že na internetu je mimo jiné také možné nalézt recenze na hotely. Pokud bude kvalita služeb nadále nízká a nevyhovující, prostřednictvím internetu si uživatelé tuto skutečnost sdělí. Předposlední otázka se zaměřila na to, jaká je podle respondentů cena ubytování v Bratislavě. Odpovědi na tuto otázku jsou prezentovány v grafu č. 24. Graf 24: Odpověď na otázku č. 15 dotazníku 60 50

49 42

40 30 20

16

10 0 Vysoké

Adekvátní

Nízké

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Celkem 49 respondentů uvedlo, že ceny v Bratislavě jsou vysoké, což je odpověď s nejvyšší četností, konkrétně se jedná o 45,8 % odpovědí. Na druhém místě je odpověď, že cena je adekvátní s celkem 42 hlasy (39,3 % respondentů). Pouze 15 % respondentů si myslí, že ceny v Bratislavě jsou nízké. V této kategorii se jedná převážně o respondenty, kteří byli ubytování v hotelu kategorie ***** a ****, pouze 3 odpovědi byly z jiných kategorií. Jeví se tak, že hotelové ubytování je drahé spíše z pohledu hotelů nižších tříd, ale v případě hotelů vyšších tříd se jedná o ceny, které jsou pro respondenty přijatelné v případě, že preferují právě hotely vyšší kategorie. Poslední otázka se soustředila na to, zda by se respondenti vrátili do stejného hotelu při své další návštěvě Bratislavy. Výsledky jsou poukázány v grafu č. 25.

61

Graf 25: Odpověď na otázku č. 16 dotazníku

42

65

Ano

Ne

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření Odpovědi korespondují s hodnocení posledního tvrzení v otázce č. 12 (viz tabulka č. 13), kde byl příklon k pozitivnímu hodnocení toho, že by se respondenti vrátili. Tato otázka pak sloužila jako ověřovací a jako shrnutí toho, jak se respondenti staví k Bratislavě a ke svému ubytování. Celkem 65 osob (60,7 % respondentů) uvedlo, že by se v případě návratu do Bratislavy vrátilo do stejného hotelu. Jedná se o dobrou úspěšnost a hotely v Bratislavě tak i přes specifické negativní aspekty mají dostatečnou kvalitu k tomu, aby přiměly hosty k návratu na stejné místo. Nadále však zůstává procento, které by raději volilo jiný hotel. To jsou hosté, které by se měly hotely snažit přesvědčit, že opakovaný návrat do stejného zařízení je vhodný a správný, že jim zařízení poskytne služby, které jsou kvalitní a které uspokojí jejich potřeby i při opakovaném návratu. Spokojenost zákazníků musí být pro hotely prioritní, protože jeden spokojený zákazník znamená potenciál návratu zákazníka, stejně jako doporučení hotelu dalším osobám. Na základě poslední části dotazníkového šetření lze shrnout základní poznání: -

Hosté jsou spokojeni s tím, co bylo inzerována a jaká je v hotelu skutečnost.

-

Respondenti si nemyslí, že jsou hotely v Bratislavě vhodně přístupné automobilem.

-

S množstvím poskytovaných služeb v hotelech jsou respondenti spíše spokojeni.

-

S kvalitou poskytovaných služeb v hotelech jsou respondenti spíše nespokojeni.

-

Ceny hotelů v Bratislavě jsou podle respondentů spíše vysoké.

-

Respondenti jsou ochotni se vracet do stejného hotelu při další návštěvě Bratislavy.

62

2.3.4 Vyhodnocení hypotéz Pro dotazníkové šetření byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza dotazníkového šetření byla: Více jak polovina respondentů tráví v Bratislavě minimálně 2 až 3 noci. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že alespoň 2 až 3 noci v Bratislavě tráví 74 respondentů, což je 69,16 % (viz graf č. 15) z celkového počtu odpovídajících. Na základě tohoto zjištění je hypotéza potvrzena. Druhá hypotéza byla stanovena takto: Služby hotelů v Bratislavě jsou hodnoceny spíše pozitivně, což uvedlo alespoň 70 % respondentů. Pro zhodnocení hypotézy je třeba vycházet z odpovědí na otázku 11, kde se hodnotily služby v hotelech v Bratislavě. Na základě hodnocení je za pozitivní odpověď považována hodnota 1, 2 a 3, což vede k tomu, že relativní podíl těchto tří hodnocení na jednotlivých službách, je následující: Tabulka 14: Hodnoty pro hypotézu č. 2 Služba

Podíl hodnocení 1, 2 a 3 na celkovém počtu odpovědí

Příjezd a uvítání (přístup personálu na recepci)

90,7%

Čistota hotelového pokoje

72,9%

Čistota ostatních hotelových prostor

72,0%

Restaurační služby

59,8%

Kvalita pokrmů

57,9%

Kvalita kavárny a baru

39,3%

Pokojová služba

65,4%

Akce a doprovodné služby

40,2%

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření V tabulce jsou zvýrazněny hodnoty, které splňují minimální hodnotu 70 %, jež byla hypotézou stanovena. To vede k tomu, že druhá hypotéza je zamítnuta, protože služby hotelů v Bratislavě jsou ve všechny hodnoceny pozitivně. Jsou zde služby, které jsou hodnoceny spíše negativně, což je nejvíce patrné u kvality kaváren a baru a také u akcí a doprovodných služeb. V první případě je to dáno tím, že nejsou poskytovány, ve druhém případě tím, že s nimi nejsou respondenti spokojeni. Třetí hypotéza práce byla stanovena takto: Alespoň 60 % hostů je s návštěvou spokojeno a je ochotno hotely v Bratislavě doporučit.

63

Předpokládejme, že zákazník bude chtít hotel doporučit v takovém případě, kdy je sám spokojen a sám se bude chtít vrátit do hotelu, pokud Bratislavu znovu navštíví. V takovém případě bylo zjištěno, že 60,7 % respondentů je ochotno se do hotelu vrátit a jsou tedy s jeho službami dostatečně spokojeni. To vede k tomu, že třetí hypotéza je potvrzena a zákazníci budou chtít hotel doporučit.

2.4 Porovnání stavů hotelnictví v Bratislavě, Praze a Vídni Pro finální analýzu bylo zvoleno srovnání ukazatelů Bratislavy s Prahou a Vídní. Praha jako základ pro srovnání mezi Českou republikou a Slovenskem, které je smyslem práce, Vídeň jako další velké město blízké Bratislavě. Nejprve jsou porovnány počty hotelů v destinacích. Zvoleno je období let 2010 až 2013. V době vytváření práce nebyly údaje za ČR ani Prahu pro rok 2014 dostupné. Šedě jsou vyznačeny nejvyšší četnosti pro daný typ hotelů podle roku. Tabulka 15: Porovnání počtu hotelů podle typů v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013 2010 2011 27 32 Bratislava 37 39 ***** Praha 15 16 Vídeň 48 57 Bratislava 168 174 **** Praha 155 159 Vídeň 15 15 Bratislava 184 186 *** Praha 151 158 Vídeň 10 11 Bratislava 12 11 ** a * Praha 75 76 Vídeň 58 59 60 Zdroj: SACR (2015) , ČSÚ (2014) , WIEN (2015)

2012 36 42 16 51 195 161 15 215 163 9 25 80

2013 36 41 19 49 205 168 14 215 160 9 24 81

58

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634 59 ČSÚ. Další časové řady - cestovní ruch. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/dalsi_casove_rady_cestovni_ruch 60 WIEN. Data & Facts. In: Wien tourism [online]. 2015 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-a-http://b2b.wien.info/en/statistics/data

64

Na základě srovnání vychází, že nejvyšším počtem hotelů vyšších tříd disponuje Praha, a to od kategorie *** a výše. Bratislava je na tomhle co do počtu na posledním místě a ve všech kategoriích disponuje nejméně hotely. V Bratislavě není dostatek kapacit, aby bylo možné konkurovat dalším dvěma městům. Bratislava nemá dostatek hotelů a následně ani dostatek lůžek, aby mohla pojmout větší množství hostů, což je prezentováno na grafu 26. Mezi Bratislavou a Prahou a Vídní existuje diametrální rozdíl. Graf 26: Vývoj počtu hostů v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013 6 000 000 5 000 000

4 575 815 4 316 733

4 874 658 4 642 141

5 176 550 5 108 057

5 386 003 5 242 208

4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000

619 942

778 542

731 454

900 620

0 2010

2011 Bratislava

2012 Praha

2013

Vídeň

Zdroj: SACR (2015)61, ČSÚ (2014) 62, WIEN (2015)63 Městem s největším počtem hostů je Vídeň, což je dáno tím, že Vídeň se jeví jako průjezdové město, což je prezentováno i na dalším srovnání. Bratislava nemá dostatečné kapacity, a proto není možné, aby byly využity pro větší počet hostů. Z dotazníku, který byl v práci popsán, by se mohlo zdát, že toto bude spojeno i s tím, že na Slovensku nejsou dostatečně kvalitní služby, aby bylo možné přilákat klienty na delší dobu. To souvisí s údaji v posledním grafu, které se vztahují k průměrné době přespání. Graf č. 27 se věnuje vývoji počtu přespání ve třech vybraných městech ve stanoveném období.

61

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634 62 ČSÚ. Další časové řady - cestovní ruch. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/dalsi_casove_rady_cestovni_ruch 63 WIEN. Data & Facts. In: Wien tourism [online]. 2015 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-a-http://b2b.wien.info/en/statistics/data

65

Graf 27: Vývoj počtu přenocování v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013 14 000 000 12 000 000

12 852 487 11 881 715 11 025 303 10 151 295

11 208 975

10 551 585

12 943 622 11 617 735

10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

1 087 476

1 329 690

1 263 891

1 492 894

0 2010

2011 Bratislava

2012 Praha

2013

Vídeň

Zdroj: SACR (2015)64, ČSÚ (2014) 65, WIEN (2015)66 Trend v případě počtu hostů byl rostoucí ve všech třech městech, a nejinak je tomu v případě počtu přenocování, která jsou ve třech městech sledována. Nejvíce přespání však nemá Vídeň, jak by se mohlo jevit podle počtu hostů, ale tento primát podle ukazatele má Praha, která má v tomto ohledu výraznou převahu. Svědčí to o tom, že Praha je místo, kde chtějí lidé zůstávat déle, že jsou schopni zde najít dostatek atraktivit k tomu, aby si pobyt prodloužili. V případě Vídně to také platí, ale v průměru méně. Bratislava pak logicky přináší menší počet přenocování, který souvisí s nedostatkem kapacit a také s tím, že destinace není především v zahraničí chápána jako tak významná v porovnání s Prahou a Vídní. Praha i Vídeň vykazují větší jak 80 % podíl zahraničních hostů, ale v Bratislavě je tento podíl pod 70 %, což je stále více než průměr Slovenska, ale bylo by třeba, aby se Bratislava právě pro zahraniční turisty stala ještě zajímavější a přilákala více zahraničních turistů v jejich absolutním počtu. To by mělo napomoct tomu, jaké budou průměrné statistiky přenocování, které jsou pro zvolené období uvedeny v grafu č. 28.

64

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634 65 ČSÚ. Další časové řady - cestovní ruch. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/dalsi_casove_rady_cestovni_ruch 66 WIEN. Data & Facts. In: Wien tourism [online]. 2015 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-a-http://b2b.wien.info/en/statistics/data

66

Graf 28: Vývoj průměrné doby přenocování v Bratislavě, Praze a Vídni 2010-2013 3,0 2,6 2,5 2,0

2,6 2,2

1,8

2,5 2,2

2,5 2,2

1,7

1,7

2,2 1,7

1,5 1,0 0,5 0,0 2010

2011 Bratislava

2012 Praha

2013

Vídeň

Zdroj: SACR (2015)67, ČSÚ (2014) 68, WIEN (2015)69 Bratislava z této statistiky vychází jako skutečně průjezdové město, kde se lidé zastaví spíše na noc nebo na dvě, ale pak pokračují dále na své dovolené a poznávají další města a místa. Tuto skutečnost by bylo třeba napravit a pokusit se zajistit, aby Bratislava nabízela dostatek atraktivit i pro delší pobyty, podobně jako Praha, která má průměr, jenž je ve všech sledovaných letech na hodnotě 2,5 a více. I ve Vídni je průměr menší.

67

SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 20102014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634 68 ČSÚ. Další časové řady - cestovní ruch. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/dalsi_casove_rady_cestovni_ruch 69 WIEN. Data & Facts. In: Wien tourism [online]. 2015 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-a-http://b2b.wien.info/en/statistics/data

67

3. NÁVRHOVÁ ČÁST Na základě provedených analýz – komparace Bratislavy s Prahou a Vídní, dotazníkové šetření zaměřené na hotelnictví v Bratislavě a analýza vývojových ukazatelů v hotelnictví na Slovensku a v Bratislavě – bylo zjištěno několik základních oblastí, které jsou problematické: -

Velký podíl domácího cestovního ruchu, který převažuje podíl zahraničních turistů.

-

Malý podíl osob, které tráví v Bratislavě více jak 2 až 3 noci a spíše inklinace k tomu, že zde není dostatek atraktivit pro delší pobyt.

-

Nižší kvalita služeb hotelů, jež nejsou v souladu s očekáváními turistů.

-

Hosté nejsou spokojení s akcemi a doprovodnými programy.

-

Rozhodujícím faktorem pro rozhodování hostů, jaký hotel si vyberou, je cena. Slovensko stále není takovou destinací, která by byla pro zahraniční turisty tak

zajímavá, jako je zajímavá pro turisty domácí. Slovensko jako celek nabízí zajímavá místa, ať už z hlediska kulturního, historického nebo přírodního. Bratislava sama je pak zaměřena hlavně na kulturu, památky a historii. Jedná o historické město, které má v tomto směru co nabídnout. I v rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že toto je hlavní důvod návštěvy Bratislavy. Bratislava by se měla více propagovat jako moderní město, které je schopno nabídnout jak zajímavosti kulturní, tak i další atraktivity, které jsou ve městě dostupné. Návštěva na víkend je pro Bratislavu málo, potřebuje zvýšit průměr přenocování na jednoho návštěvníka, který je v současné době kratší než dva dny. Zástupci města Bratislava si musí uvědomit, že samo město je produktem v rámci marketingového mixu, a marketing musí nasměrovat právě k tomu, aby se město stalo ve světě vyhledávanou destinací. Je potřeba Bratislavu spojit se specifiky, a to nejen v oblasti historie, ale také v oblasti gastronomie, sportu, relaxace a také kongresové turistiky. Je třeba se zaměřit i na kvalitu služeb, jak bude dále prezentováno. Bratislava by si měla nejprve zanalyzovat svůj dosavadní marketing a zjistit, zda je strategie přínosná, a to prostřednictvím různých kontrolních ukazatelů. Kvalitně navržený marketingový mix bude vhodným nástrojem pro zvýšení cestovního ruchu v Bratislavě i propagace mimo Slovenskou republiku. Na ukazatelích, které byly prezentovány v bakalářské práci, je vidět, že cestovní ruch a hotelnictví na Slovensku postupně rostou a stav dnes je nesrovnatelný se stavem před dvaceti lety. Současný stav hotelnictví v Bratislavě je však stále ještě nesrovnatelný se

68

staven v Praze nebo Vídni. Právě blízkost těchto dvou měst by měla vést ke spolupráci měst – např. vytvářet produkty poznávacích zájezdů, které zahrnují více měst najednou. Na Slovensku se toto prozatím neprojevuje výrazným navýšením počtu hostů a ani počtem přenocování. Aby takový obrázek Bratislavy mohl být napraven, je potřeba změnit jeho image. Bratislava se jeví jako město průjezdové. Přesto jsou přímo v Bratislavě, ale i v jejím okolí zajímavosti, které je možné navštívit a jejich návštěvou strávit i několik dní. V Bratislavě sice funguje karta, která je určena na volné vstupy a slevy, ale tato karta by neměla být určena pouze pro zajímavosti a památky ve městě, ale měla by sloužit i pro návštěvy do okolí. Je nutné se více zaměřit na to, co může Bratislava a její okolí všechno nabídnout a poskytnout tak co nejvíce možných slev. Na hotelech je především to, aby se do programu Bratislava City Card co nejvíce zapojily a samy nabízely kartu na recepci při příjezdu. Často se dá setkat s tím, že karta nabízena není a hosté o ni nevědí. Turistická karta by mohla výrazně dopomoct tomu, jak dlouhou dobu budou hosté v regionu trávit. V tomto ohledu je tedy třeba neustále rozšiřovat nabídku a především pak turistickou kartu nabízet. Rozšíření nabídky by se mělo týkat i spolupráce s dalšími městy a obcemi v okolí, čímž poroste nejen cestovní ruch Bratislavy, ale celého regionu a zvýší se tím možnosti jak zaujmout zahraniční i domácí hosty. Postupně by karty měly být zaváděny i ve více regionech Slovenska, pokud se ukáže jejich účinnost a přínos pro cestovní ruch. Nižší kvalita poskytovaných hotelových služeb v Bratislavě je částečně dána tím, že cestovní ruch v Bratislavě není na takové úrovni jako v jiných hlavních městech v okolí. Primárně s hotelnictvím v Bratislavě není úplně všechno v pořádku. Jedná se o stav, který je výrazně problematický a který je odstranitelný pozvolna. Dle mého názoru je velmi vhodné, aby hotely spolupracovaly s odborníky na oblast marketingu, ale například také se studenty v rámci jejich závěrečných prací. I při sestavování této práce jsem se setkala s tím, že zde ze strany hotelu byla špatná komunikace, případně nebylo odpovězeno vůbec. Kdyby hotely poskytly komplexnější data a studenti se zaměřili na konkrétní hotel a hlouběji ho analyzovali, mohly by výsledky hotelům pomoct, navíc by taková pomoc nebyla pro hotel finančně nákladná. Od poznání služeb, které nejsou poskytovány vhodným způsobem, by pak bylo možné začít budovat služby, které jsou adekvátní a které jsou očekávány. Primárně se jedná o služby v oblasti gastronomie, programů pro děti a obecně doprovodných programů a akcí. Hotely by se rozhodně měly více snažit vyvozovat závěry z vlastních dotazníků spokojenosti, pokud je klientům poskytují. Zjišťování spokojenosti by tak mělo být základním nástrojem každého hotelu.

69

Bratislava je zajímavá spíše pro páry a rodiny, nikoli tolik pro skupinové zájezdy nebo cesty jednotlivců, což může být spojeno s nedostatečnou podporou kongresové turistiky. V Bratislavě vyhledávají hosté především kulturní památky, ale přesto nejsou spokojeni s tím, jaký je zde doprovodný program. Hotely by se měly více snažit nejen o zkvalitnění služeb, ale také o co nejširší nabídku. Turistická karta by mohla být jednou z cest. Spolupráce hotelu přímo s nějakými památkami, institucemi, apod., je pak cestou další, i když komplikovanější ve smyslu nekalé hospodářské soutěže. V rámci systému turistické karty je ale možné spolupracovat, a to způsobem, kdy bude zajištěno dodržování všech zákonných pravidel. V případě, že se součástí systému turistické karty stanou i hotely a restaurace, jednotlivé subjekty se navzájem podpoří, využijí synergický efekt, který mezi nimi vznikne. Ten by se měl projevit také v případě, kdy bude hotel schopen nabídnout více služeb. Každý hotel by si měl být schopen určit, zda nemá kapacity k tomu, aby nabídl kongresové služby, které jsou v současné době moderní a hlavně přínosné, protože mohou hotelu přivést finančně zajištěnou klientelu, která se bude účastnit ve větším počtu a bude mít vyšší náklady. Bratislava by se měla propagovat jako město nejen pro klasickou turistiku, ale také jako město pro kongresovou turistiku. Širší kampaň, která by byla hrazena z veřejného rozpočtu, by tomuto výrazně napomohla. Marketing města by se pak zaměřil na motto: „Bratislava, cíl vaší dovolené i pracovních cest.“ Na základě motta by se měly vytvářet kampaně ve spřátelených městech a zemích. Bratislavu je třeba dostat do povědomí stejně jako Prahu nebo Vídeň. Vytvořily by se videospoty, které by se promítaly v zemích, na které chce Bratislava cílit právě z hlediska ekonomického – sousední státy, ale i další státy na západě a východě Evropy. Jako protihodnota se nabídne podobný prostor spřáteleným městům, a to jak na veřejných prostorech, tak i na internetových stránkách. Pobyty kongresového charakteru se doplní slevami podle doby, která bude ve městě strávena, podle počtu hostů, apod. Pro hotely je dnes důležitý marketing a jeho propagace na internetu. Internet je hlavní zdroj informací o hotelích, pokud hosté navštěvují Bratislavu. Hotely se musí zaměřit na kvalitní a aktuální internetovou prezentaci, kde se potenciální hosté dozvědí vše základní o hotelu, o službách, které poskytuje, ale také mají možnost si rezervovat pokoj a v co nejkratším čase se dovědět, zda je rezervace možná. Zároveň stránky poskytnou informace o zajímavostech v Bratislavě, o okolí hotelu a dalších možnostech. Hotely musí spolupracovat s různými servery, které jsou zaměřeny na vyhledávání ubytování, ale také se servery, které bezplatně poskytují turistické informace. I když je hotel subjektem trhu

70

a snaží se zákazníky získat pro sebe, spolupráce je důležitá. Nikoli spolupráce mezi hotely, ale mezi hotelem a subjekty, které se podílejí na cestovním ruchu. Hlavním rozhodovacím faktorem, proč si vybrat určitý hotel, je podle respondentů nadále cena. Zde je nutné si uvědomit, že ale respondenti nepožadují jen určitou cenu, ale také kvalitu, která by měla být s touto cenou spojena. Kvalita je v Bratislavě považována za nižší, takovou, která je pod očekávání hostů, a cena je vysoká. Není smyslem, aby se hotely snažily snižovat cenu oproti konkurenci, ale je potřeba sladit cenu s kvalitou. Zaměřit se na to, aby kvalita, kterou hotel poskytuje, byla skutečně co nejlepší, při daném počtu hvězd, které hotel má, ale také v souladu s očekáváními, která jsou do hotelu vkládána v případě, že stanoví určitou cenu. Měnit cenovou politiku tak není nutné, ale je potřeba měnit hlavně kvalitu služeb. Respondenti jsou s hotely v celkovém hodnocení spokojeni a jsou ochotni se do stejného hotelu vrátit v případě opakované návštěvy. Toto je důležité zjištění, ale nemělo by se stát prvkem, na kterém se bude stavět špatná strategie. Hotel si nemůže dovolit počítat s tím, že se budou hosté vracet, pokud neposkytne služby, které jsou na očekávané úrovni. Hotel se musí vyvíjet a hotely v Bratislavě před sebou mají cestu, jak se stát ještě lepšími a jak udělat z bratislavského hotelnictví takové, které bude na světové úrovni a bude srovnatelné i s dalšími městy v oblasti, která jsou na vyšší úrovni a která jsou schopna ubytovat během roku několikanásobně vyšší počet návštěvníků. Pro závěrečné shrnutí jsou zde uvedeny jednotlivé návrhy, které by měly být v Bratislavě realizovány pro zlepšení hotelnictví: -

Analýza a zhodnocení dosavadního marketingu města

-

Spolupráce s dalšími evropskými městy formou vzájemné prezentace

-

Propagace Bratislavy jako kongresového města s výhodami

-

Zkvalitnění systému Bratislava City Card formou větší spolupráce s poskytovateli služeb; větší rozšíření karet

-

Zkvalitnění konkrétních služeb – gastronomie, doprovodné programy a akce, atraktivity a akce pro děti – hotely musejí nabídnout více než jen cenu, aby zaujaly

-

Moderní a aktuální internetové stránky hotelu

71

ZÁVĚR Cílem práce bylo analyzovat, jak se vyvíjí hotelnictví na Slovensku a navrhnout další rozvoj hotelnictví v Bratislavě a to na základě historického vývoje, současného stavu a na základě srovnání se stavem v Praze. Pro naplnění tohoto cíle byla vytvořena praktická část, která se nejprve zaměřila na vývojovou analýzu cestovního ruchu a hotelnictví na Slovensku v porovnání s hotelnictvím v České republice, následně bylo provedeno dotazníkové šetření, které zhodnocovalo hotelnictví a spokojenost s ním v Bratislavě. V závěru bylo provedeno srovnání ukazatelů v Bratislavě s ukazateli, které jsou sledovány v Praze a Vídni. Pro analýzu dotazníkovým šetřením byly vytvořeny celkem tři hypotézy. První hypotéza: Více jak polovina respondentů tráví v Bratislavě minimálně 2 až 3 noci. Hypotéza byla potvrzena. Respondenti tráví ve větší míře v Bratislavě kratší dobu. Druhá hypotéza: Služby hotelů v Bratislavě jsou hodnoceny spíše pozitivně, což uvedlo alespoň 70 % respondentů. Druhá hypotéza byla zamítnuta, protože služby hotelů v Bratislavě nejsou všechny hodnoceny pozitivně. Respondenti některé služby hodnotily spíše negativně. Problém je například v tom, že některé služby nejsou poskytovány, u některých se však přímo projevila tendence k nespokojenosti s jejich provedením – gastronomie, nedostatečné programy pro děti, nebo doprovodné programy a akce. Třetí hypotéza: Alespoň 60 % hostů je s návštěvou celkem spokojeno a je ochotno hotely v Bratislavě doporučit. Třetí hypotéza byla potvrzena, protože větší část zákazníků (60,7 % respondentů) hotel doporučí. Respondenti jsou spíše spokojeni s celkovým pobytem a jsou ochotni se vrátit do stejného hotelu. Bratislava není místem, které by bylo pro hosty nezajímavé, pouze je potřeba se zaměřit na negativní aspekty a vyrovnat se s nimi a eliminovat je, aby se stav zlepšil a aby bylo možné poskytovat stále lepší služby za očekávanou cenu. Bez ochoty se rozvíjet, analyzovat současný stav a měnit to, co není v pořádku, se nemůže hotelnictví v Bratislavě adekvátně vyvíjet. Během posledních dvaceti let zaznamenalo Slovensko pozitivní vývoj hotelnictví, který byl na začátku výrazně zpomalen neznalostí, špatnou ekonomickou situací a nevhodným přístupem. V posledních letech se hotelnictví rozvíjí lépe, ale tempo není příliš rychlé. Hotelnictví se v Bratislavě zdánlivě dostalo na maximální úroveň a čeká na nový, přínosný trend. Bratislava tak prozatím není na úrovni měst jako Praha a Vídeň. Aby mohlo dojít ke zlepšení stavu, je nutné se primárně zaměřit na kvalitní a přínosný marketing, kdy se hotely budou prezentovat jako součást Bratislavy, jako

72

součást komplexního produktu, který má dostatek atraktivit. Hotel, pokud má být v Bratislavě úspěšný a chce přilákat klientelu, musí spolupracovat s různými institucemi cestovního ruchu – s informačními centry a internetovými servery, kde bude možné se prezentovat a kde najdou klienti dostatek informací. Vhodné je účastnit se větších programů na podporu cestovního ruchu, jako jsou turistické karty. V Bratislavě turistická karta existuje a hotely by ji měly poskytovat na recepci a samy se aktivně slevového programu účastnit. Dojde tak k podpoře celkového cestovního ruchu, ale hotel se zároveň díky účasti na takovém programu dostane více na mapu Bratislavy a bude spíše vidět. Aby byl cíl, došlo k navržení některých forem opatření pro lepší rozvoj hotelnictví v Bratislavě. Smyslem současných hotelů v Bratislavě, které chtějí mít stále přijatelnou pozici na trhu, je potřeba zkvalitňovat služby, které jsou na úrovni, jež není dostačující. Je to především v souladu s cenou, která se pak jeví jako přehnaně vysoká. Hotely by si měly provést vnitřní analýzu a co nejvíce zjistit spokojenost zákazníků. Na jejich základě by pak mělo dojít ke zlepšení stavu, který se v současnosti jeví spíše jako neměnný. To je dáno tím, že Bratislava má dostatek návštěv vzhledem k tomu, kolik má k dispozici lůžek. Následně je potřeba se zaměřit na internetovou propagaci a na propagaci prostřednictvím nástrojů podpory cestovního ruchu, a to právě propojením s různými institucemi a servery. Bez toho není možné, aby se hotelnictví vyvíjelo lépe. Zkvalitňování služeb musí být však primárním trendem, protože samotné zkvalitňování služeb může zlepšovat jméno bratislavského hotelnictví a následně i zájem o destinaci. Jedná se především o služby gastronomické, služby spojené s aktivitami pro děti a doprovodné programy a akce. Pokud by byl zachován současný stav, tak se hotelnictví v podstatě nemá kam vyvíjet. Stagnace nesmí přetrvat, protože jinak nadále zůstane obrovský rozdíl mezi Bratislavou a Prahou a Vídní, který ukazuje na to, že cestovní ruch a hotelnictví se v Praze a Vídni vyvinuly velmi rychlým tempem a růst nadále pokračuje. Kromě zkvalitňování služeb je potřeba se také zaměřit na lepší propagaci města jako destinace, která je vhodná pro turismus, ale i pro kongresový cestovní ruchu. Je třeba spolupracovat s dalšími městy, aby Bratislava využívala synergický efekt takové spolupráce. Růst na Slovensku je potřeba přiživit na základě toho, co bylo výše uvedeno. Pak bude dosaženo lepšího postavení Bratislavy a většího zájmu o destinaci.

73

Seznam použité literatury a zdrojů 1. ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. 2. ČSÚ. Cestovní ruch (1989 - 2013). In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/25385875/13340041+3201814_1001.xlsx/2 29c753f-89db-4a81-ab13-d2fc8b00781c?version=1.0 3. ČSÚ. Další časové řady - cestovní ruch. In: Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/dalsi_casove_rady_cestovni_ruch 4. HAMARNEHOVÁ, Iveta a Anna Šenková. Analytický pohled na vývoj vybraných ukazatelů cestovního ruchu v České a Slovenské republice v období 1989–2010. Journal of Tourism and Services, 2011, č. 2, s. 7-34. ISSN 1804-5650. 5. CHRÁMECKÝ, Tomáš, LEJSEK, Zdeněk. V cestovním ruchu pracuje téměř čtvrt miliónu lidí [online] Český statistický úřad, 2014. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/v_cestovnim_ruchu_pracuje_temer_ctvrt_milionu_l idi 6. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing hotelových služeb. 2. vyd. Praha: Ekopres, 2006. ISBN 80-86929-05-1. 7. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-56-4. 8. KŘÍŽEK, Felix a Josef NEUFUS. Moderní hotelový management. 2. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, 224 s. ISBN 978-80-247-4835-1. 9. KULIFFAY, Gabriel. Spolupráca je podmienkou trhu cestovného ruchu. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1998, roč. 31, č. 2, s. 87-91. ISSN 0139-8660. 10. MALÁ, Vlasta, a kol. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. ISBN 80-245-0439-1. 11. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Veda, 1983. 12. MMR. Cestovní ruch v České republice 2013. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2014 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z:

74

http://www.mmr.cz/getmedia/d1a17123-a642-40c8-af39-1aad80813725/Cestovniruch-v-Ceske-republice-2013.pdf?ext=.pdf 13. Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2013-2015. In: Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2012 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/?do=methodology 14. PALATKOVÁ, Monika a Jitka ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. 15. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4. 16. PLESNÍK, Pavol. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze, 2010, 93 s. ISBN 978-80-2547253-8. 17. SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku podľa druhu 2010-2014. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9155&sechash=5aaa0952 18. SACR. Kapacity a výkony UZ CR na Slovensku v členení podľa druhu zariadení za rok 2010-2014_podľaVÚC. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-05-05]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzya-statistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9173&sechash=c18ac634 19. SACR. Ubytovacia štatistika na slovensku: Aktívny zahranični a domáci CR 2014/2013. In: Slovenská agentúra pre cestovný ruch [online]. 2015 [cit. 2015-0505]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-astatistiky/statistiky/?no_cache=1&cid=1163&did=9137&sechash=9d88a2f4 20. STÁREK, Václav a Jaroslav VACULKA. Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu: Ubytovací úsek v oblasti cestovního ruchu. In: Vzdělávání v ČR [online]. 2006 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/3d9503c8-5cce-4405-99685b4e5cc1ec97/GetFile5.pdf 21. ŠEDIVÁ, Zuzana. Strategické smerovanie slovenského hotelierstva na prahu 21. storočia. Ekonomická revue cestovného ruchu, 2001, roč. 34, č. 4, s. 195-199. ISSN 0139-8660.

75

22. ŠENKOVÁ, Anna. Analytic view on development of traveling, tourism and hotel industry in Slovakia. Gospodarka regionalna i turystyka, 2010, no. 7, p. 231-239. ISSN 1733-4314. 23. ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja cestovného ruchu a hotelierstva na Slovensku po roku 1989. Mladá veda/Young Science. 2013, roč. 1, č. 2, s. 29-38. ISSN 13393189. 24. ŠENKOVÁ, Anna. Analýza vývoja ubytovacích kapacít v PSK v rokoch 1999 – 2008. Journal of Tourism, Hospitality and Commerce, 2010, vol. 1, no 1, p. 44-54. ISSN 1804-3836. 25. ŠVANTNER, Gabriel. Cestovný ruch v Slovenskej republike. Ekonomická revue cestovného ruchu. 1996, roč. 29, č. 3, s. 99-105. ISSN 0139-8660. 26. Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky č. 125/1995 Z. z., ktorou sa upravuje kategorizácia pohostinských prevádzkarní a klasifikačné znaky na ich zaraďovanie do skupín a kategorizácia ubytovacích zariadení a klasifikačné znaky na ich zaraďovanie do tried. In: Zbierka zákonov [online]. 1995 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.zbierka.sk/sk/predpisy/125-1995-z-z.p-3235.pdf 27. VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4290-2. 28. VYSTOUPIL, Jiří, a kol. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4167-6. 29. WIEN. Data & Facts. In: Wien tourism [online]. 2015 [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://www.sacr.sk/odborna-verejnost/analyzy-ahttp://b2b.wien.info/en/statistics/data

76

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Část zaměřená na návštěvníky 1. a. b. c. d. e.

Kolik vám je let? Do 20 let 21-35 let 36-50 let 51-65 let Více než 65 let

2. a. b. c. d.

Odkud jste do Bratislavy přijeli? Z jiné části Slovenska Ze země, která hraničí se Slovenskem (ČR, Polsko, Ukrajina, Maďarsko, Rakousko) Jiná země v Evropě Ostatní země

3. a. b. c. d.

V jaké skupině cestujete? Sám/Sama Ve dvojici 3 až 5 osob Skupina čítající více jak 5 osob

4. a. b. c. d.

Kolik nocí v Bratislavě strávíte? 1 noc 2 až 3 noci 4 až 6 nocí 7 a více nocí

5. Myslíte si, že Bratislava nabízí dostatek atraktivit, které je možné využít i pro delší pobyty (5 nocí a více)? a. Ano b. Ne

6. a. b. c. d. e. f.

V jakém zařízení jste ubytováni? Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Hotel ** a nižší Penzion Jiná forma ubytování

77

7. a. b. c. d.

Jaký je účel vaší cesty? Obchodní návštěva nebo konference Návštěva města (kultura a historie) Relaxační pobyt Turistika v okolí města

Služby hotelů 8. a. b. c. d. e.

Jak jste se o hotelu dověděli? Cestovní kancelář Internet Noviny či televize Doporučení známého Jiný zdroj

9. a. b. c. d. e.

Pokud byste měli vybrat jednu variantu, na základě čeho si hotel vybíráte? Množství poskytovaných služeb Poloha Cena ubytování Doporučení Jiný faktor

10. a. b. c.

Připadala vám vyhovující nabídka pokojů? Ano, hotel má velkou variabilitu pokojů Ano, ale nejsem nijak náročný/á Ne, variabilita pokojů byla velmi nízká

11. Jak byste hodnotili následující služby, které vám hotel poskytl? (1 = služba na velmi vysoké úrovni, 5 = služba na velmi nízké úrovni) 1

2

3

4

5

Neposkytuje

Příjezd a uvítání (přístup personálu na recepci) Čistota hotelového pokoje Čistota ostatních hotelových prostor Restaurační služby Kvalita pokrmů Kvalita kavárny a baru Pokojová služba Akce a doprovodné služby

78

Spokojenost s cenou a službami hotelů 12. Jak byste souhlasili s následujícími tvrzeními? (1 = naprosto souhlasím, 5 = vůbec nesouhlasím) 1

2

3

4

5

Nemohu hodnotit

Hotelový pokoj byl v souladu s tím, co bylo inzerováno. Cena byla taková, jak nám bylo řečeno při rezervaci. Cena odpovídá kvalitě služeb. K hotelu je dobrý přístup i autem. Hotel nabízí vhodné prostory a aktivity pro děti. Hotelové pokoje jsou klidné. Atmosféra v hotelu je velmi příjemná. Formality a požadavky jsou personálem řešeny rychle a efektivně. Pokud se do Bratislavy vrátím, ubytuji se ve stejném hotelu. 13. Vyhovovalo vám množství poskytovaných služeb? a. Ano b. Ne

14. Vyhovovala vám kvalita poskytovaných služeb? a. Ano b. Ne

15. a. b. c.

Ceny ubytování v hotelech v Bratislavě obecně považujete za: Vysoké Adekvátní Nízké

16. Při své další návštěvě Bratislavy, vrátili byste se do stejného hotelu? a. Ano b. Ne

79