MONITOR z a hr a ni č n í h o o db o r né h o t i s k u
Ročník 9
Číslo 3
IN S T I T U T O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA LÁZNĚ BOHDANEČ
2003
-2-
O B S A H
s t r.
Slovensko
1. Ochranná infra struk tura
3
Polsko
2. Připrav ov aná legis lativ a v oblas ti och rany obyv atelstv a
5
Polsko
3 . Vo d n í z á c h r a n n á s l u ž b a
7
Německo
4. Náklad y na techn ickou pomocnou s lu žbu
9
Švýcarsko
5 . M í r a r i z i k a k a ta s t r o f a n o u z o v ý c h s i t u a c í
10
Švýcarsko
6. Kontro lní labora torní báze och ran y o byv ate lstv a
13
Rusko
7. Současnost c iv iln í obrany Ruska
15
Svět
8. Přehled mimořádných udá los tí v e sv ětě za červen - srpen 2003
18
-3-
Slovensko O C H R A N N Á IN F R A S TR U K T U R A Usnesením v lád y S lov enské republiky (dále jen „SR“) č . 401 z 9. června
1998
v láda
SR
v zala
na
v ědomí
„Koncepci
ko lek tiv ní
ochrany ob yv atels tv a SR ukr ytím do roku 2010“ (dá le jen „Koncepc i“) , schv álenou usnesením 29 . schůze R ady obran y s tátu 12. února 1998. Vláda SR c itov aným usnesením u lož ila m in is tru v nitra SR zabezpeč it realizac i této Koncepce, na což je p otřebné každoročně up latňov at na M i n i s t e r s t v u f i n a n c í S R f i n a n č n í p r o s t ř e d k y. C í l e m u v e d e n é K o n c e p c e b y l o s ta n o v i t z á s a d y o p t i m á l n í h o ř e š e n í a
zabezpečení
ukryt í
v podmínkách
SR
pro
všechny
kategorie
o b y v a t e l s t v a ta k t o : · zabezpečit ukr yt í ob yv ate lstv a v úkr ytech v rámc i územní ch obv odů okresních
úřadů
z h ledis ka
diferencovaně
možného
v zniku
podle
analýzy
mim ořádných
území
událostí,
okresu
které
by
o h r o ž o v a l y ž i v o t y, z d r a v í a m a j e t e k a d i f e r e n c o v a n ě p r o v e š k e r é obyv atelstv o za branné pohotov ost i s tátu · s ta n o v i t f o r m y, z á s a d y a v y t v o ř i t p o d m í n k y p r o v ý s ta v b u n o v ý c h odolných a p lynotěsný ch úkr ytů · s ta n o v i t z á s a d y p r o z a c h o v á n í s t á v a j í c í h o ú k r y t o v é h o f o n d u , f o r m y provádění
ú d r ž b y,
moderniza ce
a
rekonstrukce
včetně
mírového
v yužit í a f inancov ání · navrhnout
způsob
r o z e s ta v ě n ý c h
a
postup
dv ojúčelov ých
dokončení
úkr yt ů
a
v rámci
dofinancov ání
býv alé
komp lexní
b y t o v é v ý s ta v b y · s ta n o v i t
jednotný
obsah
p lánů
ukrytí,
postup
je jich
zpracování,
upřesňov ání, mater iáln í a personá lní zabezpečení je jich rea lizace na všech stupních řízení P o d s ta ta K o n c e p c e s p o č í v á p ř e d e v š í m v z a b e z p e č e n í u k r y t í p r o veškeré
obyv atels tv o
diferencov aně
podle
kategor izace
území
v o c h r a n n ý c h s ta v b á c h , k t e r é s e p o d l e o c h r a n n ý c h v l a s t n o s t í č l e n í n a odolné
ú k r y t y,
svépomocí.
p lyno těsné
úkryty
a
jednoduché
úkryty
budované
-4-
Mimo nutné
úkrytů
ta k é
k dočasné
budovaných
zabezpečit činnos ti
ukrytí
nebo
na i
příslušný
v dalších
koncentraci
počet
obyv atels tv a
objek tech,
osob
kde
(pracov iš tě,
je
dochází dopravní
t e r m i n á l y a td . ) . Skutečnos tí je , že se Koncepce od jejího p řije tí ne dala v plném rozsahu rea liz ovat . Nejv ětš ím prob lémem a permanentně exis tu jíc ím je nepřidělování f ina nčních prostře dků, na k terých je celá Koncepce p o s ta v e n á .
Daří
prostředky
a
se
pln it
částečně
jen
úkoly
ty
ú k o l y,
v oblasti
které
nev yžadu jí
ú d r ž b y.
Na
finanční
zák ladě
změn,
kterým i SR od př ijetí Koncepce proš la, a na zák ladě v ýše uv edených skutečnos tí se jev í jako nutnost př ehodnocení stáv ajíc í Koncepce a je jí př izpůsobení nov ě v zniklým podm ínkám. V S R s e r o z l i š u j í v s o u č a s n é d o b ě 3 d r u h y o c h r a n n ý c h s ta v e b pro ob yv atels tv o: · o d o l n ý ú k r y t – b u d o v a n ý n a o c h r a n u p r o t i v n ě j š í m u s ta t i c k é m u a dynam ickému
zatížení
(proti
tla kov é
v lně),
zabezpečuje
p l y n o t ě s n o s t s ta v b y, d o d á v k u f i l t r o v a n é h o v z d u c h u p r o u k r ý v a n é a v ytv áří podmínk y p ro dlouhodobý pobyt ukrýv aných v délce m in. 5 dní; buduje
se
v období míru
inv estičním
způsobem
a
přípravu
s ta v b y,
dodávku
k použ it í prov ádějí k r ytov á družs tv a do 12 hodin · plynotěsný
úkryt
filtrovaného
–
vzduchu
zabezpeču je pro
plynotěsnos t
ukrývané
a
v ytv áří
podmínky
pro
k r á t k o d o b ý p o b y t u k r ý v a n ý c h p o d o b u m i n . 2 d n í ; j e h o v ý s ta v b a a zpohotov ení jsou prov áděny jako u o dolného úkr ytu · jednoduchý
úkryt
budovaný
svépomocí
–
pro
tyto
druhy
o c h r a n n ý c h s ta v e b s e v y b í r a j í v h o d n é p o d z e m n í n e b o n a d z e m n í p r o s t o r y s ta v e b , k t e r é p o m e n š í c h ú p r a v á c h z a b e z p e č í č á s t e č n o u ochranu
před
účink y
m imořádných
událostí;
zpohotovení
těchto
úkr ytů prov ádí každý občan sám z v lastních zdrojů a pros tředků a v případě potřeb y pomoc i spolupracu je s obc í ( Z C i v i l n á o c h r a n a 3 / 2 0 0 3 z p r a c o v a l In g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
-5-
Polsko P Ř IP R A V O V A N Á
LEGISLATIVA
V OBLASTI
OCHRANY
OB YVA TELS TVA Současná leg is lat iv a v oblast i ochr any ob yv atelstv a je tv ořena mnoha práv ními akty a je jí realiza cí se zabýv á značný počet subjek tů v lastník y a ná jemc i počína je, přes o rgány samospráv y, s tátn í správ y, záchranné služb y, různé inspek ce a konče dobrov olnými organ izacem i nejrůzně jší práv ní pov ahy. Z těch t o dův odů je snaha o v ytv oření uceleného s ys tému opat ření s jedno značným v yme zením kompetenc í, zásad koordinace č innos tí a zdrojů a zejména způsobů financov ání. Vyv rcho lením té to snah y jsou náv rh y dv ou zákonů, a s ice o: · občanské bezpečnosti · celos tátn ím zá chranném s ystému Zákon o občanské bez pečnosti ob sahuje současné požadav ky kladené na systém bezpečnosti, sp očív ajíc í předev ším v koordinac i společných
č inností,
Předmětem
zákona
je
které
ma jí
s a m o s p r á v y, bezpečnosti. funkčního
postupů,
ze jména
funkce
ne jdů ležitějš í
Nav rhov aná
systému,
p lá nov ání,
zákonná
zaruču jíc ího
komunikace státní
a
správy
p ř í p r a v y. a
územní
úkoly
v s ys tému
občanské
úprava
v ymezu je
exis tenc i
přijate lnou
úroveň
bezpečnosti
o b č a n ů ta k , j a k j e t o m u v e s t á t e c h E U , s t r u k t u r á c h N ATO a v j i n ý c h důlež itý ch
mezinárodních
organiza cích.
Obsahem
zákona
je
ta k é
úprav a a transformace stáv ajíc í c iv ilní obran y na c iv ilní o chranu a zabezpečení účinné realizace úko lů civ iln í ochrany z š irš ího hlediska v e smys lu mez inárodního human itárn í práv a se zaměřením na: · v ytv oření podmínek pro efek t iv ní f unkci v eřejné správ y v s ituac i ohrožení, kr ize a v e v álce · ú č i n n o u p r e v e n c i o h r o ž e n í a k r i z o v ý c h s ta v ů a z a h á j e n í k r i z o v é reakce · přijate lnou živ otn í úrov eň spo lečnosti a hospodářs tv í v době kr ize · podporu v ojenských operac í a m írov ých m isí · koordinac i humanitárn í a
techn ické
pomoci a
pomoci ze
strany
expertů · v ýkon prezenční v ojenské s lužb y v s ubjektech c iv ilní ochran y Určitou specifikou , obsaženou v náv rhu zákona, je v ýkon prezenční
-6-
v ojenské
slu žb y
c iv ilní
ochrany
v záchranářských
sub jek tech
a
příprav a mobiliza čních personá lníc h rezerv po jejich přev edení do záloh y (urč itá obdoba miličního s ystému, prak tikov aného např. v e Švýcarsku). Zákon o cel ostátn ím zác hranném systému v ymezu je spojitý a ucelený zá chranný s ystém ja ko gar ant bezpečnosti občanů v situac i ohrožení. Zák ladní pr inc ip y fungov ání tohoto s ystému jsou za ložen y na
řešeních,
používaných
v rámci
stávajícího
ce los tátn ího
záchranného a hasičského systému . Náv rh předpokládá, že celostá tní záchranný systém je otev řeným s ystémem, k terý zahrnu je v šechny subjek t y nezb ytné v organ izac i zác hranářských č innost í. Ce los tátn í z á c h r a n n ý s y s t é m u p r a v u j e ta k é ú k o l y z d r a v o t n i c k é h o z á c h r a n á ř s t v í počínaje prv ní zdrav otnickou pomo cí, přes odbornou pomoc skup in z d r a v o t n i c k é h o z á c h r a n á ř s t v í a ž p o n e m o c n i č n í z á c h r a n n é o d d í l y. Zda budou oba v současné době pr o Polsko nesm írně dů lež ité z á k o n y p a r l a m e n t e m p ř i j a t y, j e v e l k o u o t á z k o u , n e b o ť p o r o c e 1 9 8 9 nebyl zatím , kromě tř í usnesení v lá dy z roku 1993, př ijat an i jeden leg is lativ ní dokument v e
formě
zákona, řešíc í trans formac i c iv iln í
o b r a n y. (Z P rzeg lad Oboron y C ywilnej 8/2003 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-7-
Polsko VODNÍ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Záchranu osob v e v nitro zemských a přímořsk ých v odách, pomoc při likv idac i následků ž iv elních po hrom, organizac i ško lení, v ýuku plav ání
a
řadu
da lších
č inností
zabezpečuje
Vo d n í
dobrovolná
záchranná služba (WOPR). Vo d n í d o b r o v o l n á z á c h r a n n á s l u ž b a ( d á l e j e n „ S l u ž b a “ ) p r o š l a řadou sys témov ých i nes ystémov ýc h změn. K 1 . dubnu 2002 byla přev edena ze správ ního dozoru Úřadu tělesné v ýchov y a spor tu pod Min is terstv o
v nitra ,
které
s lužbě
přidě luje
finanční
prostředky
ze
státn ího rozpočtu . V rámc i tohoto p řev odu, v souv islosti ze změnou územního uspořádání Po lska, a z finančních dův odů došlo ke snížení t z v.
v ojv odských
jednotek
a
k poklesu
s ys tem izov aných
míst
jak
p r o f e s i o n á l ů , ta k d o b r o v o l n ý c h z á c h r a n á ř ů . V současné době je v řadách Služ by 57,85 tis . osob, z toho 49,00
tis . záchranářů, k teří
jednotek .
Vo j v o d s k á
jednotka
jsou
organizov áni do
sdru žuje
okresní
a
16 v ojv odských místní
j e d n o t k y.
Způsob územního pokrytí ted y p lně odpov ídá současnému správ nímu členění země . V l a s t n í k e m v e š k e r é h o m a t e r i á l u , p o ř í z e n é h o z ú s t ř e d n í c h d o ta c í , je podle současných předp isů H la v ní správ a Služb y ja ko ústřední ř í d í c í o r g á n , k t e r á j e j n a z á k l a d ě p o d r o b n é a n a l ý z y s ta v u o h r o ž e n í v daném v ojv odstv í půjčuje v ojv odským správ ám Služb y pro v yužití místn ím i jednotka mi. Na za čátku rok u 2003 disponov ala S lužba ce lkem 1
271
plav idly
a
to
jak
motorovými,
ta k
bezmotorovými;
nejv íce
m o t o r o v ý c h p l a v i d e l v y u ž í v a j í v o j v o d s t v í M a z o v ě c k é ( 6 8 ) , Ve l k o p o l s k é ( 6 3 ) , P o d k a r p a ts k é ( 5 7 ) a S l e z s k é ( 5 4 ) . V pos ledních le tech doš lo k nepatrn ému zlepšen í v e v ybav enosti jednotek , př ičemž část mater iá lu b yla pořízena z v lastn ích pros tředků , část z pros tředků od Hlav ní správ y S lužb y a od sponzorů -
předev ším
v ýrobců záchranářského zaří zení . N ejhorš í s ituace je v e v ybav enosti m o d e r n í m i p l a v i d l y – ta z a s ta r á v a j í a n a p o ř í z e n í n o v ý c h , s t á l e s i c e
-8-
modernějších,
a le
ta k é
dražších
nejsou
peníze.
Ústřední
d o ta c e
klesa jí z roku na rok , podobně jako počet lod í, k teré za ně lze poř ídit. V r o c e 1 9 9 8 o b d r ž e l a S l u ž b a ú s t ř e d n í d o ta c e v e v ý š i 1 , 2 8 5 m i l . P L N , v roce 2000 to bylo 988
tis. PLN a v roce 2002 méně než 734 tis.
PLN. St á l e č a s t ě j š í o h r o ž e n í , v y s k y t u j í c í s e p ř i z á s a z í c h z á c h r a n á ř ů Služb y
podnikaný ch
často
v extrémních
podmínkách,
v yžadov alo
v ytv oření zv láš tního s ysté mu pojiš tě ní, v rámc i něhož b yly v roce 2002 podepsány přís lušné sm louv y s někte rými po jišťov nami. Školen í v odních záchranářů je prov áděno v Ústředním školicím s t ř e d i s k u S l u ž b y v Ta m i e , k t e r é j e v y b a v e n o m o d e r n í m z a ř í z e n í m a mater iálem , umožňu jí cím prakt ic ký v ýcv ik s v yuž itím lodního v ybav ení. V rámc i souč innosti př i zásazích na v odě jsou zde školeni př ís lušníci vodní
polic ie
a
dalš í
spec ialis té,
spolupracu jíc í
při
zásazích
se
Službou. Služba je od roku 1970 č lenem me zinárodní federace v odního záchranářstv í a od roku 1994 č lenem sv ětov é organizace zá chranářů In t e r n a c i o n a l L i f e S a v i n g ( IL S ) . Tr v a l o u s p o l u p r á c i u d r ž u j e s o b d o b n o u organizac í, působíc í v Německu – Německou spole čností na zá chranu ž i v o ta
(DLRG).
Obě
organizace
jsou
spo lečně
nasazovány
při
pohromách a mimořádných s ituacíc h, prov ádějí spo lečná cv ičení a v yměňují
si
federace
IL S
v zájemně
sportovních záchranářství.
nemá
trv alý
soutěžích To
se
zkušenosti.
charakter
nebo týká
Sp o l u p r á c e a
týká
konferencích
především
České
s o s ta t n í m i se
pouze
věnovaných r e p u b l i k y,
zeměmi
účasti
na
v odnímu Rakouska,
Holandska, Šv édska a Bu lhars ka. (Z P rzeg lad Oboron y C ywilnej 8/2003 zpracov al Ing. Bohum il Š ilhánek)
-9-
Německo N Á K L A D Y N A T E C H N IC K O U P O M O C N O U S L U Ž B U Te c h n i c k á p o m o c n á s l u ž b a ( Te c h n i s c h e s H i l f s w e r k – TH W ) j e relativ ně
s a m o s ta t n ý m
spo lkov ým
institutem ,
řízeným
Sp o l k o v ý m
min is terstv em v nitra a p ředurčeným, jak v yp lýv á z názv u, předev ším k t e c h n i c k é p o m o c i p ř i h a v á r i í c h a k a ta s t r o f á c h v š e h o d r u h u n a ú z e m í N ě m e c k a i v z a h r a n i č í a ta k é k p o s k y t o v á n í h u m a n i t á r n í p o m o c i . Počet je jích jedno tek a ted y i pří s lušníků se neus tále zv yšu je . Počet dobrov olných pomocníků, k te ří tv oří přev ážnou v ětšinu je jího personálu, se zv ýšil z 69 tis. v roce 2000 na 74 600 na jaře roku 2003, přičemž počet pla cených př ís lušníků (působících v e spolkov ém ústředí a v z e m s k ý c h s p r á v á c h ) k l e s l z a s t e j n é o b d o b í z 1 t i s . n a 8 7 0 . Ta k é roční rozpočet se zv ýšil ze 108 mil. EUR v roce 2000 na téměř 173 mil. EUR v roce 2003. Přestože
markantně
zvýšený
rozpočet
pro
rok
2003
je
z d ů r a z ň o v á n j e d n a k s t á l e v ě t š í m p o č t e m n a s a z e n í j e d n o t e k Te c h n i c k é pomocné služb y a v ětším podílem o dborníků a specia listů , hov oří se o pozit iv ní ro li spolkov ého ministra v nit ra O tto S chilyho a o s ilné lob y v dolní komoře spo lkov ého par lamentu. V r o c e 2 0 0 2 p r o v e d l a Te c h n i c k á p o m o c n á s l u ž b a v í c e n e ž 1 9 . t i s . zásahů
a
v ykázala
více
než
3,2
mil.
t z v.
hodin
nasazení,
prov áděli je jí př ís lušníci.
( Z N o tf a l l v o r s o r g e 3 / 2 0 0 3 z p r a c o v a l I n g . B o h u m i l Š i l h á n e k )
které
- 10 -
Švýcarsko M Í R A R I Z IK A K ATA S TR O F A N O U Z O V Ý C H S I T U A C Í V polov ině
roku
1993
ve
Šv ýcarsku
v tisku
i
v elek tron ické
p o d o b ě v y š l a s t u d i e s n á z v e m K a ta r i s k . St u d i e n a v a z u j e n a s t u d i i s n á z v e m K a ta n o s , v y d a n o u v r o c e 1 9 9 5 , a z a b ý v á s e k a ta s t r o f a m i a nouzov ými s ituacem i, k teré mohou postihnou t Šv ýcarsko , a zejména j e j i c h m í r o u r i z i k a v e v z ta h u k o c h r a n ě o b y v a t e l s t v a . M á s l o u ž i t j a k o p o d k l a d p r o p l á n o v á n í e f e k t i v n í a ú č e l n é o c h r a n y o b y v a t e l s t v a . St u d i e K a ta r i s k
v ycház í
především
ze
zkušeností
s t z v.
každodenními
u d á l o s t m i a k a ta s t r o f a m i p o s t i h u j í c í m i Š v ý c a r s k o v u p l y n u l ý c h l e t e c h . Z k o u m á n e b e z p e č í , k t e r ý m j e Š v ý c a r s k o v y s ta v e n o s y s t e m a t i c k y, a n a z á k l a d ě z h o d n o c e n í r i z i k s i k l a d e o t á z k y, j a k s i l n é j e p o s t i ž e n í , j a k ý j e v ýznam jednotliv ých riz ik a co je třeba v ůči n im dě lat. Jedná se především
o
ta
r iz ika,
na
která
musí
sdružený
systém
ochrany
obyv atelstv a př ijmout adekv átní opa t ření a v yv inout potřebnou č innost . Podle
současných
s ta t i s t i k
předs tav ují
k a ta s t r o f y
a
nouzové
situace as i jednu po lov inu ce lkov ého r iz ika ze zkoumaných nebezpečí. Nejv ětší pod íl z toho to r iz ika př ipad á na s ilná zemětřesení, roz sáhlé e p i d e m i e a v e l k o p l o š n é z á p l a v y. D r u h á p o l o v i n a r i z i k a p ř i p a d á n a t z v. každodenní
událos ti,
ja kým i
js ou
dopravní
n e h o d y,
nehody
v z a m ě s t n á n í , v d o m á c n o s t i , v e v o l n é m č a s e a td . Č e t n o s t v ý s k y t u j e d n o t l i v ý c h r i z i k j e a l e r o z d í l n á ta k é v e v z ta h u k úrov ni, na k teré jsou plánov ána opatření k ochraně ob yv atels tv a – místn í, reg ioná lně-kantoná lní a inte r kantonálně-s tátn í. Na
místní
úrovni
přev láda jí
r iz ik a
v důsledku
každodenních
událostí a čelí jim místn í pros tředk y organizac í sd ružených v ochraně obyv atelstv a, p ředurčené ke zv ládnut í těchto s ituac í.
- 11 -
bouřky vichřice lesní požáry 1% povodně 1% 1% 1% epidemie 7% nehody při sportu 10% nehody v domácnosti a volném čase 13% nehody v zaměstnání 9%
požáry 6%
dopravní nehody 50%
železniční nehody 1%
Důle žitá r izika z mís tního hlediska Na
regionálně-kantoná lní
z loká lních realizov ána regionáln ích
a
regioná lních
ochrana
úrovni
k a ta s t r o f .
obyv atelstv a
prostředků
dominu jí Te p r v e
nasazením
společ ně
na
r iz ika této
všech
s doplňkov ými
nepostižený ch územ í.
geologické sesuvy půdy 3%
povodně 10%
zemětřesení chemické 12% havárie 4% požáry železniční 1% nehody 1% letecké nehody 1% sucha/vedra 9% studené vlny 10%
bouřky 23%
vichřice 13%
laviny 13%
Důle žitá r izika z reg ionálně-kantonál ního hledis ka
v yp lýv ají cí úrovni
je
lokálních
a
prostředky
- 12 -
Na
interkantonálně-státní
úrovni
jsou
r iz ika
re lev antní
d ů s l e d k ů m ta k o v ý c h k a ta s t r o f , j a k ý m i j s o u s i l n á z e m ě t ř e s e n í , r o z s á h l é epidem ie
nebo
společně
radioaktiv ní
nasazeny
ozáření.
všechny
K je jich
předurčené
zv ládnutí
musí
prostředky
být
včetně
d o p l ň k o v ý c h . D o d a t e č n é p r o s t ř e d k y m o h o u b ý t p o u ž i t y ta k é v r á m c i mezinárodní pomoc i z jiných s tátů.
povodně 11%
vichřice 3% studené vlny 5%
zemětřesení 35%
sucha/vedra 5% nehody jaderněenergetických zařízení 8% migrace 3% epidemie 30%
Důle žitá r izika z in terkantonálně-s tát ního hledis ka St u d i e
K a ta r i s k ,
jak
již
b ylo
uvedeno, má
m imo
jiné
za
cíl
optimá ln í p lánov ání a v yuž ití zdro jů na jedno tliv ých úrov ních v rámc i o c h r a n y o b y v a t e l s t v a p ř e d u v e d e n ý m i r i z i k y. N e v š i c h n i m u s í v š e c h n o na všech úrovních provádět. (Z Ac tion 5/2003 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
- 13 -
Švýcarsko K O N TR O L N Í L A B O R ATO R N Í B Á Z E O C H R A N Y O B Y VAT E L S T VA Jednou ze sedmi rozhodujíc ích so učástí dnem 1. ledna 2003 v zniklého
Sp o l k o v é h o
úřadu
ochrany
ob yv ate ls tv a
(Bundesamt
für
B e v ö l k e r u n g s s c h u t z – B A B S ) , k t e r ý j e s o u č á s t í M i n i s t e r s t v a o b r a n y, ochrany
ob yv atels tv a
a
sportu
(Departement
für
Ve r t e i d i g u n g ,
B e v ö l k e r u n g s s c h u t z u n d Sp o r t – V B S ) , j e k o n t r o l n í l a b o r a t o r n í b á z e s názv em Labor Sp ie z (dále jen „Lab oratoř“) . Ta t o
Laboratoř
není nově
u s ta v e n a
v souv islos ti se
v znikem
B A B S , a l e j e j í h i s t o r i e j e s ta r á v í c e n e ž 8 0 l e t ; p o u z e j e j í z a č l e n ě n í d o v ýše uv edeného úřadu a ted y i do o chrany ob yv atels tv a jako s ys tému opatření je nov é. Její v znik sahá do období krátce po prv ní sv ětov é v á l c e a ú k o l e m t z v. „ p l y n o v é l a b o r a t o ř e “ , j a k s e t e h d y n a z ý v a l a , b y l o studium
nových
forem
ohrožení
a
rizik,
v yp lýv ajíc í
z použ ití
c h e m i c k ý c h b o j o v ý c h l á t e k v p r v n í s v ě t o v é v á l c e . M i m o j i n é b y l a ta k é pověřena
v ýv ojem
poznatků,
plynov ých
nezb ytn ých
(ochranných)
k pochopení
masek
nových
forem
a
získáváním
ohrožení
pro
obyv atelstv o. Po použití jaderných zbraní na kon ci druhé sv ětov é v álk y b yla je jí pozornos t okamž itě zaměřena
na studium prob lema tik y těchto
z b r a n í a z e j m é n a o c h r a n y p r o t i n i m . S o u č a s n ě p r o b í h a l ta k é v ý z k u m v oblasti
ochrany
proti
nov odobým
bojov ým
chemickým
lá tkám,
zejména pro ti organo fosfá tům a jejic h deriv átům . Pokrok y v oblas ti bio technolog ií je n rozšíř ily oblas t působení Laboratoře na celou ob las t použ ití zbraní hromadného n ičení (ABC prostředk y) a zejména na komplexní ochranu proti je jich účinkům se zaměřením p ředev ším na chem ic ké a bio log ické zbraně. Po v roce
přis toupení
1997
byla
Švýcarska
Laboratoř
k dohodě
ofic iá lně
o
chemickém
pov ěřena
odzbrojení
švýcarskou
v ládou
k v ybudov ání speciá ln ího pracov iš tě pro inspekc i a v erif ikac i uzav řené dohody
na
místě
samém
v libov olném
signatářském
státě.
Ve d l e
v ojenských hrozeb na báz i zb raní hromadného ničení a le ex istu jí i
- 14 -
civ iln í
techno log ická
energetic kých
r iz ika ,
zařízení
a
v yp lýv ajíc í
chem ické ho
z provozu
průmys lu . Těm ito
jaderně„ mírov ým i“
r i z i k y a h r o z b a m i s e L a b o r a t o ř ta k é v p l n é m r o z s a h u z a b ý v á . V současné specia lizov anými laboratorn í, v lastních
době
d isponuje
p r a c o v n í k y,
měř ic í
a
labora tořích,
kteří
kontro ln í ta k
Laboratoř ma jí
tec hniku,
kdeko liv
asi
40
k d ispoz ic i umožňující
v terénu.
vysoce šp ič kov ou
práci
Rovněž
jak
ve
log istické
z a b e z p e č e n í , m o d e r n í i n f o r m a č n í a d o k u m e n ta č n í p r o s t ř e d k y a v l a s t n í mater iáln í zák ladna je na v elmi v yso ké úrov ni. Své
služb y rea lizu je
Laboratoř
ta k é
v rámci programu
N ATO
„Partners tv í pro mír“ . Me zinárodn í akt iv it y jsou a do budoucna budou zaměřeny na prob lematiku kontroly zbro jení, ochran y proti zbraním hromadného
ničení
a
ta k é
proti
možnému
použití
těchto
zbraní
mezinárodním teror izmem . Ve p r o s p ě c h Š v ý c a r s k a j e n e z a s t u p i t e l n á č i n n o s t L a b o r a t o ř e n a úseku nov ě v ytv ořeného sdruženého sys tému ochran y ob yv atels tv a, který v sou ladu s nov ou koncepcí za čne v plném roz sahu fungov at od 1. ledna 2004. (Z Ac tion 4/2003 zpracov al Ing. Bohu mil Š ilhánek)
- 15 -
Rusko SOUČASNOST CIVILNÍ OBRAN Y RUSKA Civ ilní
obrana
Ruska
je
jednou
z důlež itých
funkcí
státu,
součástí obranného s ys tému a za jiš t ění bezpečnost i stá tu. Organ izace a ř í z e n í c i v i l n í o b r a n y s e z a k l á d á n a u s ta n o v e n í c h ú s ta v y R u s k é federace, federá lního zákona o c iv ilní obraně, jiných nor mativ ních p r á v n í c h a k t e c h a ta k é n a v š e o b e c n ě p ř i j a t ý c h m e z i n á r o d n í c h n o r m á c h a zásadách. Jak civ iln í
obranu,
in formu je zás tup ce m inistra
mimořádné
s ituace
a
Ruské
likv idac i
federace pro
nás ledků
přírodních
k a ta s t r o f G. N . K i r i l l o v, n a s o u č a s n ý s ta v a v ý v o j c i v i l n í o b r a n y R u s k a p ů s o b í ř a d a p o d s ta t n ý c h f a k t o r ů . J s o u t o z e j m é n a : · konfliktn í potenc iá l v blízkos ti stá tní hranice Rus ké federace · šíření zbraní hromadného ničení, z dokonalov ání běžných zbraní a v znik
útočných
prostředků,
za lož ených
na
nových
f yz iká lních
princ ipech · t e n d e n c e v ý v o j e a u p e v n ě n í v o j e n s k é s f é r y N ATO · hrozba teror iz mu · ekonomické a soc iá ln í prob lém y v řa dě regionů stá tu Civ ilní
obrana
jako
součást
s ys té mu
národní
bezpečnosti
a
obranyschopnos t i stá tu má bý t v so učasných podmínkách př iprav ena k p lnění
úkolů
při
jakých koliv
v ariantá ch
rozpoutání
v ojenský ch
konfliktů nebo rozsáh lých teror is tick ých útoků . Zv láš tní pozo rnost se v ěnuje
zabezpečení
k č innosti
připrav enosti
v podmínkách
loká lních
orgánů a
řízení
regionáln ích
a
sil
v álek
nasazení s použitím
různorodých zbraní , k ochraně ob yv atels tv a a území př i m imořádných situacích
přírodního,
technogenního
a
sociáln ího
charakteru,
a
likv idac i následků te ror istic kých ú tok ů. Zák ladním i
směry
č innosti
c iv iln í
obrany
v oblasti
ochrany
obyv atelstv a a územ í jsou: · prov edení komplexu opatření pro zdo konalov ání ochranných zařízen í a je jich př iprav enost pro použ ití v době míru · prov edení opatření pro př izpůsobe ní metra a jiných podzemních z a ř í z e n í p r o u k r y t í o b y v a t e l s t v a , a ta k é p ř í p r a v a n a z ř i z o v á n í ú k r y t ů s jednoduchým v nitřním zař ízení m, c hybě jí cích v období ohrožen í
- 16 -
· plánov ání a př íprav a ev akuačních opatření · zdokonalov ání zdrav otnické , protira diační a pro tichem ické ochran y obyv atelstv a · v časná obnov a zásob prostředků indiv iduáln í ochran y a př ístrojů radiačního a chemického průzkumu a dozimetr ic ké kontro ly; z lepšen í podmínek je jich s kladov ání · zabezpečení v ýdeje prostředků indiv iduální ochran y ze sk ladů c iv ilní o c h r a n y o b y v a t e l s t v u v e s ta n o v e n é d o b ě · shromažďování,
usk ladňov ání
a
použití
potrav in ,
zdrav otn ických
prostředků a da lšího mater iá lu p ro úč ely c iv ilní obran y · zdokonalov ání činnos ti sítě pozorov ání a labora torní kon tro ly c iv iln í obrany Počítá se též s v ypracov áním seznamů materiá ln ích a kulturních hodnot sv ětov ého a národního v ýznamu, rozpracov áním a rea lizací m e t o d a z p ů s o b ů j e j i c h o c h r a n y. Sí ly a prostředk y c iv iln í obrany se v yv íjí a upev ňují na základě k v a l i ta t i v n ě n o v ý c h p ř í s t u p ů . Z e j m é n a s e v ě n u j e p o z o r n o s t ú r o v n i připrav enosti
přís lušn íků
v ojsk
c iv ilní
o b r a n y,
s lužeb
a
civ iln ích
o r g a n i z a c í c iv i l n í o b r a n y. S í l y c i v i l n í o b r a n y j s o u p o v i n n é d o b ř e o v l á d a t a
komplexně
záchranných
používat a
jiný ch
moderní
te chniku
neodkladnýc h
prací
a
technolog ii
v ohniscích
provedení zasažení
a
zónách mimořádných s ituací. Je ne zbytné za jistit rozv inutí sv azků a útv arů civ iln í obran y v období ohrožení podle v álečné sys temat iza ce, zdokonalov at součinnos t s ozbro jený mi s ilam i Ruské federace, jiným i v o j s k y, v o j e n s k ý m i a s p e c i á l n í m i j e d n o t k a m i . S í l y c i v i l n í o b r a n y j s o u pov inné být připrav ené k nasazení na likv idaci nás ledků mimo řádných situací technogenního a přírodního charakteru v době míru. Ma ter iálně- techn ické
zabezpečení
sil
nasazených
na
plnění
o p a t ř e n í c i v i l n í o c h r a n y s e p r o v á d í k a ž d o r o č n ě v r o z s a h u s ta n o v e n é m federáln ím rozpoč tem Ruské feder ace z pros tředků zdro jů subjek tů R u s k é f e d e r a c e a o r g á n ů m í s t n í s a m o s p r á v y. Jednou z podmínek e fek tiv ního p ln ění úko lů c iv ilní ochran y je příprava k č innosti
sil c iv ilní obran y a ob yv atelstv a v šech v ěkov ých kategorií v m imo řádných
s ituac ích.
Fungu je
jednotný
s ys tém
- 17 -
v zděláv ání
obyv atels tv a
v oblasti
civ iln í
o b r a n y.
Příprava
řídících
kádrů a ob yv atels tv a se organizuje s použití m moderní ch v zděláv acích metodik a technických prostředků , s v yužit ím federáln ích, reg ionáln ích a mís tních sdě lov acích informačn ích prostředků . Do praxe se zav ádí p e r i o d i c k á a t e s ta c e z o b l a s t i c i v i l n í o b r a n y p r o v e l i t e l e c i v i l n í o b r a n y (šéfy
orgánů
výkonné
moci
subjektů
Ruské
federace,
vedoucí
federáln ích orgánů v ýkonné moci, k omunálních zřízení a organ izac í). Systema tick y se prov ádí cv ičen í, š tábní cv ičení a cv ičení ř ídíc ích kádrů, s lužeb a jedno tek. Organ izu je se v zděláv ání a zdokona lov ání v zděláv ání řídících kádrů c iv ilní o brany v e v zděláv acích centrech, kurzech
a
ta k é
v zděláv ání
prostředků. Av šak ne v šude
obyv atelstv a
s
použitím
sdělov acích
a ne v e v šech uv edených směrech se
p r o v á d í ta t o p r á c e ú s p ě š n ě a e f e k t i v n ě . V případě v ojenských konflik tů v době míru je nu tné v ěnov at značnou pozornost prob lému zv yšo v ání odolnost i č innos t i ob jektů , n e z b y t n ý c h p r o s ta b i l n í f u n k č n o s t e k o n o m i k y a p ř e ž i t í o b y v a t e l s t v a . Jedná se především o: · racioná lní rozm ís tění v ýrobních s il a objektů ekonom ik y v souladu s požadavky
norem
pro jektov ání
inženýrsko-techn ic kých
opa tření
civ iln í obran y · prov edení opatření na zv yšování odolnosti činnosti nejdůležitějších objektů · z a j i š t ě n í b e z h a v a r i j n í h o o d s ta v e n í v ý r o b y · rozpracov ání a příprav u opatření ko mplexního ma skov ání důlež itých objektů ekonom ik y a infrastru ktur · rozpracování
v ědecko-metodických
základů
zv yšov ání
odolnosti
činnos ti podobných ob jek tů a organizace je jich ochran y před v šem i nič iv ými pros tředk y V tom to směru se v ynak ládá v elké ús ilí , av šak ča sto se značný mi potížemi
a
ne
ve
všech
regionec h
je
ste jně
poz itiv ní v důs ledku
ekonomický ch a jiný ch těžkos tí. Značné
zkušenosti
se
zabezpečením
ochrany
ob yv ate lstv a,
ochrany ma ter iá lních a ku lturních ho dnot získáv á c iv ilní obrana Ruské f e d e r a c e ta k é n a z á k l a d ě m e z i n á r o d n í s p o l u p r á c e . ( Z G r a ž d a n s k a j a z a š č i ta 9 / 2 0 0 3 z p r a c o v a l a M g r. I j a B e r á n k o v á )
- 18 -
Svět PŘEHLED MIMOŘ ÁDNÝCH UDÁLOS TÍ V E SVĚ TĚ ZA ČERVENSRPEN 2003
3. června Š pa n ě l s k o Při če lní srážce osobního v laku s nákladním na trase Madr id Carthagena zahynu lo
z důvodu 11
pochybení
cestujících
v ýprav čího
včetně
železničn í
strojv ůdců,
38
s ta n i c e
osob
bylo
h o s p i ta l i z o v á n o .
5. června Rusko, Čečenská republika , Grozn yj Při v ýbuchu plynu v pět ipa trov é obytné budov ě se zří t ily dv ě p a t r a . Z a h y n u l o 11 o s o b a 3 o s o b y b y l y h o s p i ta l i z o v á n y. Republika Sev erní Oset ie- A lanie , Mo zdok Žena-kam ikadze
v yhod ila
do
povětří
pro jíždějíc í
autobus.
20
cestu jíc ích zah ynu lo a 12 b ylo z raněno.
7. června Tu r e c k o V b l í z k o s t i m ě s ta E r z i n d ž a n n a r a z i l m e z i m ě s ts k ý a u t o b u s d o z d i tunelu (m ik rospánek ř idiče). 27 ces t ují cích zah ynu lo a 30 osob bylo zraněno. S a u d s k á Ar á b i e P ř i s r á ž c e m e z i m ě s ts k é h o a u t o b u s u s n á k l a d n í m a u t e m z a h y n u l o 15 osob a 34 jich b ylo zraněno.
9. června Německo Silná v ichř ice a bouřk y zasáh ly se v erní část stá tu. Zah ynulo min imá lně 15 o sob. 10. června Rusko, Moskev ská ob las t, Naro-Fom inský ra jon
- 19 -
Na
60.
k ilometru
dáln ice
„Ukra jina“
se
srazil
m ik robus
s nák ladním au tem. Př i srá žce zah ynulo 9 ces tu jíc ích a 8 osob b ylo zraněno.
15. června USA , stát Oregon V oceáně se př i bouři po topila r yb ářská loď s 19 osobam i na palubě. Pobřežn í s lužbou b ylo zachrá něno 8 r ybářů. 16. června Rusko, Kemerov ská ob last, Prokop je v sk Při záv alu v šach tě „ Z im inka“ zah yn ulo 12 horn íků a 6 jich b ylo zraněno. 19. června Nigerie M í s t n í o b y v a t e l é v n ě k o l i k a m í s t e c h n a v r ta l i p o t r u b í r o p o v o d u v j i h o v ý c h o d n í č á s t i s t á t u z a ú č e l e m k r á d e ž e r o p y. P ř i n á s l e d n é m v ýbuchu a požáru zahynulo m in imá lně 105 osob a v íce než 100 lidí b y l o s p o p á l e n i n a m i h o s p i ta l i z o v á n o . 20. června Tu r e c k o , K a i s e r i V ý b u c h p l y n u n a u b y t o v n ě i s l á m s k é k o l e j e a z ř í c e n í č á s t i b u d o v y. Záchranáři v yp rost ili z trosek 13 zran ěných a těla 10 zah ynu lý ch osob. Tu n i s k o V St ř e d o z e m n í m
moři
se
potopila
přetížená
loď
asi
s
250
uprchlík y z as ijs kých zemí. B ylo zach ráněno jen 41 osob. US A , s tát Ar izona Lesní městečku
požáry
zasáhly
Sammeho wn
značnou
oheň
pohltil
část přes
jihu 250
státu.
V rekreačním
ob ytný ch
budov
a
rekreačních domků. Ob yv ate ls tv o městečka a tur isté b yli ev akuov áni. St á t F l o r i d a Silné
deště
způsobily
hrozbu
vylití
z
břehů
jeze ra
Z nebezpečné zón y b yli ev akuov áni o byv ate lé 600 domů .
Manat i.
- 20 -
St á t y N e v a d a a K a n s a s Bouřk y a hurikán y zasáhly jižn í č ást Nev ady a sev erní část Kansasu. B yly úp lně zničen y 4 budov y a kolem 100 domů bylo v ážně poškozeno. 2. července I n d i e , s t á t A n d h r a - P r a d e š , Va r a n g a l Při pře jezdu mos tu v yko le jila lokom otiv a a 2 v agóny osobního v laku. Zah ynulo m in imá lně 22 osob a ko lem 30 b ylo zraněno. 4. července P á k i s t á n , K w a t ta Dva mešitě,
teroristi- kamikadze
kde
b ylo
uv edli
shromážděno
v tu
do
činnosti
dobu
kolem
bombu
v š í i ts k é
2
věřících.
tis .
Zah ynulo 48 osob a 60 jich b ylo z raněno. 5. července Rusko, Moskv a V Tu š i n ě v b l í z k o s t i l e t i š t ě a o b c h o d n í h o c e n t r a e x p l o d o v a l y d v ě nastražené
nálože
s v ýbušninou .
Bylo
zraněno
72
osob,
z n ichž
16 lid í zah ynu lo. Tu r e c k o , A n k a r a P ř i v ý b u c h u a p o ž á r u b e n z i n o v é s ta n i c e , o k o l n í c h b u d o v a a u t b y l o p o p á l e n o a z r a n ě n o m i n i m á l n ě 11 0 o s o b .
7. července R u s k o , R e p u b l i k a In g u š s k o a S ta v r o p o l s k ý k r a j V In g u š s k u s e v d ů s l e d k u s i l n ý c h d e š ť ů s e s u n u l y p ů d a a k a m e n í z Te r s k é h o a S u n ž e n s k é h o s v a h u a z n i č i l y v e v e d l e j š í c h o b c í c h 1 7 d o m ů a p o š k o d i l y d a l š í c h 7 0 b u d o v, m í s t n í p l y n o v o d y a v o d o v o d y. B y l o přerušeno
i
zásobování
e lektr icko u
energií.
silné krupob ití zn ič ilo střech y dom ů v zásobov ání elektr ickou zemědělská úroda.
8. července Súdán, Port Súdán
energií a
V S ta v r o p o l s k é m
kraji
33 obcích, b ylo přerušeno
spojení. Značně
b yla
poškozena
- 21 -
K r á t c e p o s ta r t u s e z ř í t i l k z e m i B o e i n g - 7 3 7 s ú d á n s k é l e t e c k é s p o l e č n o s t i . Z a h y n u l o 11 6 o s o b v č e tn ě p o s á d k y. K a ta s t r o f u p ř e ž i l o j e n jedno dítě. Bangladéš V b l í z k o s t i m ě s ta C h a n d p u r s e p o t o p i l a l o ď s 7 5 0 c e s t u j í c í m i n a palubě. Jen150 osobám se podař ilo z achránit. 9. července Rusko, Čečenská republika , Groznen ský ra jon P ř i h a v á r i í r o p o v o d u b y l o z a m o ř e n o r o p n ý m i p r o d u k t y 7 h e k ta r ů p ů d y. N a l i k v i d a c i n á s l e d k ů h a v á r i e b y l o n a s a z e n o 1 2 1 o s o b .
10. července Irán, prov inc ie Fars Prov incie
b yla
zasažena
zemětřesením
o
síle
5,8
stupňů
Richterov i s tupnice. Zah ynu lo m in imá lně 10 osob. Čína, ra jon Hongkong S r á ž k a a u t o b u s u a n á k l a d n í h o a u ta n a m o s t u . P ř i p á d u a u t o b u s u do řeky zah ynu lo m in imálně 20 ce stu jíc ích a ko lem 20 osob bylo h o s p i ta l i z o v á n o . 17. července Rusko, A rchangels ká ob last P ř i h a v á r i í r o p o v o d u s p o l e č n o s t i S e v e r n o j e s i j a n i j e s . r. o . u n i k l o d o p o t o k u L y z a - j u a ř e k K o l v a a S a n d i v e j k o l e m 1 5 0 t r o p y.
18. července Čitinská ob last V důs ledku v elkého sucha b yla v 20 rajonech oblas t i zn ičena ú r o d a z e m ě d ě l s k ý c h p l o d i n n a v í c e n e ž 2 0 0 t i s í c h a p ů d y. 19. července Čína, prov inc ie Guanghou Z horské
cesty
se
zřítil
ze
stometrové
výšky
autobus. Zah ynu lo 22 cestu jící ch a 2 2 osob b ylo zraněno.
mezinárodní
- 22 -
22. července Haiti, P ti- Goav Při pře tržení e lektrického drátu během v olejbalov ého zápasu na m ě s ts k é m s ta d i o n u z a h y n u l o 1 5 d i v á k ů . Peru Při se stupu s hor y A lpama yo v e výšce 6 t is. metrů zah ynu la osmič lenná skupina horo lezců.
23. července Lotyšsko, R iga Výbuch v budově v ýměny plynov ých bomb. Pod sutinam i budov y z a h y n u l o m i n i m á l n ě 6 o s o b a 7 l i d í b y l o h o s p i ta l i z o v á n o . 1. srpna Rusko, Sev erní Oset ie- Alan ie , Mozd ok N a ú z e m í v o j e n s k é n e m o c n i c e t e r o r i s ta v y h o d i l d o p o v ě t ř í nákladní v oz idlo s v ýbušninou . B ylo zasaženo 132 osob, 50 z n ich z a h y n u l o a 6 6 o s o b b y l o h o s p i ta l i z o v á n o . N a z á c h r a n n é p r á c e b y l o nasazeno 1,13 tis. lidí. Indie, Bombaj Výbuch domě
p yrote chnic kých
zapříčin il
smrt
7
osob
výrobků a
skladov aných
zranění
32
lidí.
v soukromém Částečně
bylo
poškozeno 15 sousedních domů.
2. srpna Pákistán P ř i p o ž á r u v e s n i c k é h o d o m u p o b l í ž m ě s ta G i l g a t e x p l o d o v a l a v ýbušnina
skladov aná
v domě.
Zahynu lo
min imá lně
50
lidí
pomáhajíc ích likv idov at požár a přes 150 osob b ylo z raněno. Bahamy Osobní loď přeprav ující ces tujíc í se střetla s nák ladní lodí. Př i srážce zah ynu lo 6 ces tu jíc ích , 7 oso b se pohřešu jea 16 b ylo zraněno.
3. srpna P o r t u g a l s k o , Š pa n ě l s k o a j i h F r a n c i e
- 23 -
Rozsáhlé
oblas ti
těchto
států
byly
zasaženy
lesním i
p o ž á r y.
V P o r t u g a l s k u z a h y n u l o 9 o s o b , v e F r a n c i i 2 o s o b y. B y l o z n i č e n o množstv í domů na okraji obcí. V ně kterých případech se předpokládá úmys lné za ložení požárů. Kanada, prov inc ie B r itská Ko lumb ie Značné
území
prov incie
zasaženo
lesním i
p o ž á r y.
Z míst
nebezpečí b ylo ev akuov áno kolem 10 t is . ob yv ate l. Slovensko Na okrajov é cestě naraz il tur istický a utobus do stromu a přev rátil s e . 11 c e s t u j í c í c h z a h y n u l o a 1 6 o s o b b y l o t ě ž c e z r a n ě n o . Indie, stát Gudžarát, Surat P ř i v ý b u c h u p l y n o v é b o m b y b y l y z n i č e n y 3 d o m y. V t r o s k á c h zahynu lo m in imálně 43 lidí a 39 osob bylo zraněno. Pod su t inami z ů s ta l o k o l e m 4 0 l i d í .
5. srpna I n d o n é s i e , D j a k a r ta Při
výbuchu
bomby
nastražené
te roris tou
v r e s ta u r a c i
hote lu
zahynu lo 14 hostů a 150 osob b ylo z r aněno.
8. srpna R u s k o , R e p u b l i k a Ta ta r s t á n , L a i š e v s k ý r a j o n Na hladině řek y Kama, v m ístě po dv odního uložení ropov odu Aľmet jev sk-Gork ij, b yl zaznamenán únik ropných produktů. Na likv idaci hav árie (ropná skv rna o rozsahu 20x 1000 m) b ylo nasa zeno 73 osob . Indie , s tát H imacha l-Pradeš H u r i k á n e m b y l z n i č e n t á b o r d ě l n í k ů , s ta v í c í c h t u n e l . 1 4 o s o b zahynu lo a 18 lidí b ylo zraněno.
9. srpna Čína, Zizhikar Při v ýkopov ých pracích b yly nalezeny kan ys tr y s bo jov ými otrav nými lá tkam i z dob japonské ok upace. 36 dě lníků b ylo otráv eno, 2 9 o s o b b y l o v t ě ž k é m s ta v u h o s p i ta l i z o v á n o .
- 24 -
11 . s r p n a Rusko, Rostov ská ob las t V Celins kém, Dubov ském, Zimov niko v ském a Zav etinském ra jonu v důsledku intenz iv ních dešťů a s ilného větru bylo poškozeno 968 obytných domů , 9 ško l, 950 m p lynov odu a 50 km e lekt r ického v edení. Vo l g o g r a d s k á o b l a s t V něko lika ra jonech obla sti b ylo s iln ým v ětrem a prudkým i dešti p o n i č e n o 2 6 7 5 o b y t n ý c h d o m ů , 2 9 ú ř e d n í c h b u d o v, d e s í t k y k i l o m e t r ů elektr ického v edení a spojů . Indie V b líz kosti
Bomba je
se
zřítil
do
moře
v rtulník
Mi-172 ,
p ř e p r a v u j í c í d ě l n í k y z r o p n é p l o š i n y. Z 2 9 o s o b b y l i z a c h r á n ě n i 3 l i d é .
12. srpna Čína, Datun P ř i v ý b u c h u m e ta n u v u h e l n é m d o l u z a h y n u l o 3 3 h o r n í k ů a 9 l i d í se pohřešuje . 13. srpna Af ghánistá n, prov inc ie He lmand Při v ýbuchu bomb y v autobusu zah ynulo 17 cestu jících a 3 lidé byli zraněni.
14. srpna Rusko, Sv erdlov ská ob last N a t r a t i m e z i s ta n i c e m i C h r u s ta l n a j a a P e r v o u r a l s k v y k o l e j i l o 2 1 c i s t e r e n s b e n z i n e m . V d ů s l e d k u h a v á r i e v z n i k l p o ž á r. 1 3 c i s t e r e n úplně v yhoře lo . Na likv idaci hav árie bylo nasa zeno 182 lidí . Pákistán, Karáčí P ř i h a v á r i i ř e c k é h o ta n k e r u Ta s m a n Sp i r i t v b o u ř i u n i k l o d o m o ř e kolem 6 tis. t ropných produktů .
15. srpna USA a Kanada V sev erov ýchodních státech USA a v ýchodních rajonech Kanady
- 25 -
s ce lkov ým
počtem
50
mil.
obyvatel
v znik l
hav arijn í
v ýpadek
v elektr ické síti. B yl ochromen ž iv ot nejv ětších měs t, letiš ť a železn ic . V k a n a d s k é p r o v i n c i i O n ta r i o b y l o z a b l o k o v á n o v d o l e c h k o l e m s t o v k y horníků. Francie Dlouhotrv ající v edra (do + 40°C) zap říč in ily smr t m in imá lně 3 tis. lidí
v důsledku
odvodnění,
přehřátí
organ ismu
a
otravy
tox ic kým i
zplod inam i v ov zduší měs t.
16. srpna N e pa l Při sesuv u půdy na v esnici v blízk osti Katmandu byla zn ičena k a s á r n a . V s u t i n á c h z a h y n u l o m i n i m á l n ě 1 5 p ř í s l u š n í k ů a r m á d y. Pohřešuje se ješ tě 25 osob. 17. srpna Čína, ra jon Vn itřního Mongolska Zemětřesen í o s í le 5,9 Richterov y s t upnice. Zah ynu ly 2 o sob y a 42 jich b ylo z raněno. Zn ičeno přes 2,7 tis . domů . 18. srpna U S A, s t á t O k l a h o m a , Tu l s a Požár
a
výbuch
plynov ých
bomb
v průmys lov ém
podniku.
Zničeny: sk lad, 3 soused íc í dom y a p řes 100 v ozide l. Jemen, Haram Při
srážce
autobusu
s nák ladním
v ozidlem
zah ynu lo
13
cestu jíc ích .
19. srpna Izrael, Jeru salem Při odpá lení bomb y teror is tou v autobusu a okolí zahynu lo 20 lidí a kolem 100 b ylo zraněno. 20. srpna R u s k o , K a m č a ts k á o b l a s t , E l i z o v s k ý r a j o n Při hav árii v rtu ln íku Mi-8 zah ynu lo 20 lid í.
- 26 -
Čeljabins ká ob last Blesk
v yřadil
z provozu
t r a f o s ta n i c i
ve
městě
Korkino .
B ylo
p ř e r u š e n o z á s o b o v á n í e l e k t r i c k o u e n e r g i í 11 6 o b y t n ý c h d o m ů ( 1 0 , 2 t i s . lidí) , 2 nemocn ic a 3 ško lek. Čína, prov inc ie Shansi Při
výbuchu
m e ta n u
zah ynu lo
25
horníků.
10
osob
b ylo
zachráněno.
21. srpna USA L e s n í p o ž á r y o h r o ž u j í v e l k á ú z e m í s t á t ů . V s t á t ě M o n ta n a b y l i ev akuov áni obyv ate lé 120 domů. Brasilie Na
kosmodromu
Alkantra
v ybuch l
raketový
nosič
brazilské
družice . Zah ynulo 21 lid í a 20 jich b ylo zraněno.
24. srpna U S A, s t á t O r e g o n Při srážce trajleru s požárním v ozid lem spěchajíc ím na likv idac i lesní ch požárů zah ynu lo 8 požá rníků . Kolumbie V b líz kost i Por to R ico na pa lubě ce stov ní lod i v ybuch la bomba . 6 lid í zah ynu lo a 38 b ylo zraněno. ( Z G r a ž d a n s k a j a z a š č i ta 7 - 9 / 2 0 0 3 z p r a c o v a l a M g r. I j a B e r á n k o v á )
- 27 -
M O N I TO R Z A H R A N I Č N Í H O O D B O R N É H O T I S K U Náklad:
160 v ýtis ků
Vydáv á v ědeckoinformační pracov iš t ě IOO , Lázně Bohdaneč R e d a k č n í r a d a : In g . B o h u m i l Š i l h á n e k M g r. I j a B e r á n k o v á In g . M i l a d a D e n k s t e i n o v á
