VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Jan Tříška

Perspektiva informačního průmyslu

Diplomová práce

2014

Perspektiva informačního průmyslu

Diplomová práce

Bc. Jan Tříška

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra marketingových komunikací

Studijní obor: Marketingová komunikace Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Jaroslav Holoubek Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-06-19 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-08-15 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Perspective of Information Industry

Master ’s Dissertation

Bc. Jan Tříška

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Marketing and Media Communications

Major: Marketing communication Thesis Advisor: PhDr. Jaroslav Holoubek Date of Submission: 2014-06-19 Date of Thesis Defence: 2014-08-15 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Perspektiva informačního průmyslu zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně dostupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………………………………………… Bc. Jan Tříška V Praze dne …………………………………………

Chtěl bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce PhDr. Jaroslavu Holoubkovi, za jeho čas, podporu a cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Další díky patří mým rodičům a přátelům za finanční a morální podporu při studiu a také všem ostatním, které jsem při zpracovávání práce oslovil. Zejména pak Janu Buriánkovi, Petru Holanovi a Šimonu Podehradskému

Abstrakt TŘÍŠKA, Jan. Perspektiva informačního průmyslu [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha : 2014. 80 stran.

Práce začíná teoretickou částí, v níž je zahrnut stručný popis vývoje internetu a počátky internetové publicistiky. Dále jsou uvedeny základní charakteristiky webové redakce a marketingové nástroje používané k propagaci a publikování na webu. V praktické části je shrnuta současná situace webových redakcí v České republice a struktura jejich fungování. Následující výzkum pak rozebírá perspektivy a tendence, kterými bude informační průmysl a především webová publicistika směřovat. Před samotným závěrem jsou, na základě rozhovorů s profesionálními pracovníky v informačním průmyslu, navrhnuty další možnosti využití nových technologií webovou redakcí. Vše je navrženo v souladu s názory koncových spotřebitelů a mým pohledem na celou problematiku.

Klíčová slova: Perspektiva informačního průmyslu, perspektiva webové redakce, internetová publicistika, publikování online, publikování na webu, informační průmysl

Abstract TŘÍŠKA, Jan. Perspective of Information Industry [Master’s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd., Prague : 2014. 80 pages.

The paper begins with the theoretical part, which consists of a brief summary of the evolution of the Internet and the origins of online journalism. Further, the main characteristics of web editorial office, and marketing tools used for online promotion are described. The practical part depicts the current situation and functioning of online journalism in the Czech Republic. The subsequent research then deals with the perspectives and tendencies which will determine the future direction of the information industry and online journalism. Finally, based on the interviews with professionals working in the information industry, future possibilities of new technology usage for online journalists are suggested. The propositions given in the final part of the paper are taking into account the opinions of end users as the authors.

Keywords: Information industry perspective, perspective of web redactions, internet journalism, online publishing, web publishing

Obsah Seznam zkratek a vysvětlivek ....................................................................................... 20 Úvod ............................................................................................................................. 10 1

Teoretická část..................................................................................................... 12

1.1

Vývoj informačního průmyslu v publicistice .................................................... 12

1.2

Internetová publicistika .................................................................................... 13 1.2.1 Počátky publikování na webu .......................................................... 13 1.2.2 On-line publikování v současnosti.................................................... 14

1.3

Webová redakce ............................................................................................... 16 1.3.1 Redakční systémy ............................................................................. 17 1.3.2 Struktura webové redakce ............................................................... 18 1.3.3 Role sociálních medií ve webové redakci ........................................ 18

1.4

Marketingové metody používané v internetové publicistice .......................... 19 1.4.1 Inzerce v internetové publicistice .................................................... 19 1.4.2 Pochopení produktu......................................................................... 20 1.4.3 Cílová skupina .................................................................................. 21 1.4.4 Vyhodnocování informací zpětné vazby .......................................... 22

1.5

Nové technologie a strategie v publikování online .......................................... 23 1.5.1 Tištěná a online media ..................................................................... 23 1.5.2 Smartphony a tablety ....................................................................... 24 1.5.3 Finanční strategie webových redakcí ............................................... 25 1.5.4 Video jako on-line zpravodajské médium ........................................ 26 1.5.5 Virtuální realita ................................................................................ 28

1.6

Metody výzkumu .............................................................................................. 28 1.6.1 Rozhovor .......................................................................................... 29

2

Analytická část .................................................................................................. 30

2.1

Perspektivy webové redakce v informačním průmyslu ................................... 30

2.2

Perspektivy v online publicistice ...................................................................... 30 2.2.1 Celosvětový směr ............................................................................. 30 2.2.2 Tendence v České republice............................................................. 32

2.3

Kam nás vedou technologie ............................................................................. 32 2.3.1 Tisk vs. Internet ................................................................................ 33 2.3.2 Mobilní a online ............................................................................... 33 2.3.3 Nové cílové skupiny.......................................................................... 34 2.3.4 Personalizace stránek....................................................................... 35 2.3.5 Specializace zpráv pro konkrétní medium ....................................... 35 2.3.6 Virtuální realita a publicistika........................................................... 36

2.4

Problémy přicházející s novými technologiemi ................................................ 37 2.4.1 Budou lidé dále číst? ........................................................................ 38 2.4.2 Zahlceni informacemi ...................................................................... 39 2.4.3 Originalita a exkluzivita .................................................................... 39

3

Výzkumná část .................................................................................................. 40

3.1

Výzkumné otázky.............................................................................................. 40

3.2

Shromáždění empirických dat .......................................................................... 40

3.3

Okruhy otázek použitých v rozhovorech .......................................................... 41

3.4

Analýza hloubkových rozhovorů ...................................................................... 41 a) Analýza rozhovoru č. 1 ...................................................................... 41 b) Analýza rozhovoru č. 2 ...................................................................... 42 c)

Analýza rozhovoru č. 3 ...................................................................... 43

3.5

Výsledky analýzy rozhovorů ............................................................................. 44

3.6

Anketa .............................................................................................................. 46

3.7

Vyhodnocení výsledků ankety .......................................................................... 51

4

Návrhová část ................................................................................................... 54

Závěr ............................................................................................................................. 58 Seznam použité literatury ............................................................................................ 60 Seznam příloh ............................................................................................................... 66

Seznam zkratek a vysvětlivek tzv. - tak zvaně apod. - a podobně atd. - a tak dále tzn. - to znamená tj. - to jest GPS - Global Positioning System SMS - Short Message Service RTB - Real Time Bidding RSS - Rich Site Summary LCD - Liquid Crystal Display CMS - Content Managment System

Úvod Ve své diplomové práci se věnuji perspektivě informačního systému a to hlavně budoucím možnostem internetové publicistiky a webové redakce. V práci jsem se zaměřil na počátek informačního průmyslu, postupný vznik internetu a webového rozhraní, které dalo nový význam celosvětové komunikaci. Uvádím také několik nových technologií, které v budoucnu ovlivní informační průmysl i internetovou publicistiku. Věnuji se i potenciálu webových redakcí, jejich zapojení do informačního průmyslu a novým rozhraním, na kterých se mohou vyskytovat. V diplomové práci se nevěnuji subjektům podílejícím se na infrastruktuře informačního průmyslu, jako jsou databáze či informační centra, ani programování kódu při přenosu informace samotné. Přistupuji k internetu a webu jako součásti informačního průmyslu a nástroji, který lze využít při moderní komunikaci. V současné době, kdy k nám informace proudí ze všech stran, jimi býváme často zahlceni. Dostupnost informací výrazně vzrostla s nástupem webu (World Wide Web) a jeho zapojením do komunikace mezi jednotlivými uživateli. Informace, které sdílíme a vyhledáváme, jsou takové komunikace každodenní součástí. Každý den je do vyhledávače Google zadáno 500 milionů dotazů1, které ještě nikdo předtím nezadal a průměrná webová stránka, je od jakékoliv jiné, vzdálená jen 19 kliknutí.2 Vytvořili jsme si unikátní systém komunikace, na kterém si předáváme nebo vyhledáváme data a informace. A při velkém výběru se zaměřujeme na informace pro nás zajímavé v té kvalitě, kterou vyžadujeme. Zde přicházejí na řadu internetová publicistika, která nám informace přináší a prolíná se zde i se sociálními sítěmi, hrajícími při předávání a sdílení informací hlavní roli. Web se stal mořem, na které se každý z nás může vyplout a objevovat, ale také do něj přispět. Proto se stávají webové redakce na internetu stále populárnější při čtení

1

FARBER, Dan. Google Search scratches its brain 500 million times a day. In: CNet [online]. 2013 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://www.cnet.com/news/google-search-scratches-its-brain-500million-times-a-day/ 2 MLOT, Stephanie. Every Webpage Is Connected by 19 Clicks or Less. PCmag [online]. 2013 [cit. 2014-06-16+. Dostupné z: http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2415589,00.asp

10

zpráv nebo článků a nové platformy, jako je smartphone nebo tablet, nám je přinášejí prakticky kdykoliv a kdekoliv. A ve světle nových technologií, se nám nabízejí perspektivy využití komunikace na úrovni predikčních systémů a virtuální reality. Cílem práce je na základě informací o struktuře a fungování webových redakcí v internetové publicistice a analýzy zapojení nových technologií do těchto procesů, navrhnout tak perspektivní řešení pro internetovou publicistiku do budoucna, v souladu s koncovými uživateli a čtenáři. Pro splnění cílů diplomové práce, ji rozděluji do tří částí popisujících využití a strukturu informačního průmyslu, spolu s nejnovějšími technologiemi při publikování informací a postupy oslovování koncových uživatelů webových redakcí. V první části rozepisuji vývoj informačního průmyslu, především vývoj internetu a online publicistiky. Držím se tématu webové redakce, její struktury fungování, možností propagace a marketingových nástrojů, které využívá. Popisuji také několik důležitých technologií ovlivňujících moderní komunikaci. Ve druhé části se analýza zaměřuje na tři expertní rozhovory s profesionálními pracovníky v informačním průmyslu a na fungování současné internetové publicistiky. Dále využívám ankety pro zjištění preferencí uživatelů stránek webových redakcí. Výzkum tak objasňuje využívání nových postupů při oslovování uživatelů stránek webových redakcí. Třetí část navrhuje perspektivní řešení portálu webové redakce s odborným zaměřením a využitelným do budoucna díky moderním technologiím. Ke konci návrhové části se zamýšlím nad možnostmi internetové publicistiky ve vzdálenější budoucnosti a přenesením webových stránek redakce do virtuální reality, spolu s novými zážitky, které by nám tato technologie mohla nabídnout.

11

1

Teoretická část Zaměřuji se především na oblast, týkající se on-line publicistiky a webové

redakce. Je to velice perspektivní odvětví informačního průmyslu a vzhledem k stále narůstajícímu množství internetových medií a aplikací, se jedná o budoucnost zpravodajství a publicistiky všeobecně. Níže popisuji vývoj informačního průmyslu, především pak dnešní podoby internetu a vznik internetové publicistiky. Dále se zabývám novými technologiemi a postupy, které jsou s internetovou publicistikou úzce spojené a do budoucna budou mít v tomto oboru stále větší význam.

1.1 Vývoj informačního průmyslu v publicistice Již od počátku, kdy začal člověk sdílet informace, se rozvíjela i masová média informace přenášející. Od novin, přes rozhlas a televizi, až k současnému internetu. Informační průmysl vzniká již od poloviny 70. let dvacátého století. „Základní ideou webu bylo, že internet jako decentralizovaná síť může být využit k distribuci informací. Internet se na konci 80. let skládal ze serverů a klientů. Servery i klienti jsou z hlediska technologie sítě rovnocenné počítače, z nichž první uvedené se specializují na poskytování informací a druhé na jejich příjem. Pokud tedy zpřístupníme nějakou informaci na serveru a klienti se dozvědí, že tuto informaci mohou získat, zajistíme distribuci takové informace. Informace na počítačové síti se šíří kopírováním, což v praxi znamená, že je-li informace ze serveru převzata klientem, zůstává fyzicky na serveru dostupná pro ostatní klienty.″3 V této formě sloužil především k distribuci vědeckých prací a jiných dokumentů, ale až na přelomu 80. a 90. let ve švýcarském Cernu, Tim Bernes Lee a jeho spolupracovníci, spojili několik již funkčních technologií. A to princip hypertextového odkazu, distribuci informací pomocí internetové sítě a jednoduchého uživatelského rozhraní. „Výsledkem této práce byl zcela nový systém, který dostal název World Wide Web. Tento systém během rekordně krátké doby (v porovnání se svými předchůdci) 3

BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 40

12

kompletně změnil svět masových médií, vedl k novodobé informační revoluci a mimo jiné zavedl internet do našich domovů.″4 Cesta tak pro internetovou publicistiku byla otevřena, internet se stal přístupný, pro laika snadno ovladatelný a za všech okolností konzistentní.

1.2 Internetová publicistika Publikování na internetu je jedním z nejmladších oborů publicistické práce, ale i jedním z nejvlivnějších. Nástup internetové publicistiky byl z historického pohledu velice rychlý a doprovázelo ho množství vedlejších jevů. Jedním z nich je absence jednotných a ustálených pravidel pro publikování online nebo nejasnost hlavního zdroje příjmů internetové redakce. Ani role internetového novináře není přesně určená a proto kolikrát splývá s ostatními uživateli publikujícími na internetu. V následujících dvou kapitolách popisuji jak počátky a současnost publikování na webu, tak i principy, ze kterých vycházejí.

1.2.1 Počátky publikování na webu Počátky internetové publicistiky začínají přibližně roku 1995, kdy se web stává médiem, které v sobě snoubí prvky klasických i elektronických medií. Toto médium přináší jak nové způsoby, tak i novou kvalitu publikování. A tím se mění i práce žurnalisty na webu. Je nyní jiná z hlediska technologického, organizačního, časového i prostorového a to ve všech ohledech. V současnosti, kdy se již toto odvětví ustálilo, nastává opět výrazný posun v technologiích a uživatelských přístupech. „Za moderní internetová, respektive webová publicistická média tedy považujeme servery, které jsou profesionální, mají nějakou redakční strukturu a jejich provozování je alespoň zčásti vedeno snahou o dosažení zisku (což vůbec neznamená, že by tato média neměla nebo nemohla angažovat do tvorby svého obsahu čtenáře).″5 Stejně jako je tomu u klasických médií i internetová publicistika determinuje publikum a cílové skupiny, pro které jsou komunikáty určeny. Komunikátem rozumíme 4 5

BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 41 BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 55

13

téměř jakoukoliv sdělení, které publikujeme na stránce a má pro čtenáře informační hodnotu. Může se tak jednat o článek, komentář nebo multimediální zprávu. Základním rozdělením dělíme média na obecně zpravodajská, neboli publicistická, populárně naučná, odborná, zábavná a specializovaná. Těžko bychom na internetu hledali médium zapadající pouze do jedné z těchto kategorií a mnohem častěji se pohybují na pomezí dvou nebo tří z daných typů. Toto rozdělení, nám už ze své podstaty také vymezuje velikost publika u jednotlivých skupin, a to jsou li zaměřeny na úzké nebo široké skupiny uživatelů. Specializované a zároveň odborné médium bude zajímavé jen pro úzkou skupinu uživatelů, přesto bude pro inzerenty určitých produktů zajímavé a i samotní uživatelé rádi zaplatí za odborný či jinak unikátní obsah. Široce zaměřená skupina, jako je například bulvár, kde za informace uživatel nebude ochoten zaplatit, jelikož jsou snadno dostupné i jinde. Ani pro konkrétně cílenou reklamu nebude toto médium atraktivní, naopak bude mnohem vhodnější pro masovou inzerci (Bednář, 2011).

1.2.2 On-line publikování v současnosti Při současném publikování na internetu je nutné dbát na určité zákonitosti a postupy, které se od tradiční práce novináře liší. Například časová periodicita v internetovém publikování téměř vymizela. Samotné články nejsou již vázány na uzávěrku, ale jsou publikovány průběžně nebo okamžitě po události, k níž se vztahují a často jsou i aktualizovány spolu s vývojem situace. Přesto je lze některé portály webových redakcí rozdělit na měsíčníky, týdeníky a deníky podle periodicity s kterou se na nich objevují komunikáty. Důležitou součástí šíření komunikátů po internetu je i systém RSS. „RSS je zkratka, která znamená Rich Site Summary. Jedná se o informační zdroje, které dokážou automaticky uživatele upozorňovat na nové zprávy, přidané informace a další novinky. K využití RSS zdrojů vám bude stačit specializovaná RSS čtečka. Je docela pravděpodobné, že už nějakou ve svém počítači máte a ani o ní nevíte. Ke čtečkám se ale dostaneme později.

14

Technicky vzato není na celém principu RSS nic složitého. Zpravodajský server, který chce své RSS nabízet, musí jen na svůj web umístit soubor, který v předem stanovené struktuře obsahuje výtah z nabízených informací. Tento výtah se pak automaticky aktualizuje. Tento soubor nazýváme RSS kanálem. Zmíněné RSS čtečky si jej dokážou automaticky ve zvolených časových intervalech stahovat a upozorňovat uživatele na změny, které se v souboru objevily od poslední kontroly. Aby nedocházelo ke zbytečnému zahlcování serverů požadavky na RSS, neměl by být interval kontroly kratší než 60 minut. Autoři standardu RSS se rozhodli, že nejlepší bude využít univerzálního formátu XML. Ten je jednak dobře čitelný, jednoduše zpracovatelný a je v principu podobný HTML, takže nebude problém jej generovat. Více verzí RSS Původní RSS vymyslela společnost Netscape a použila jej pro svůj portál My Netscape. První verze je dnes známá pod číselným označením 0.90. Dnes se s ní ale v praxi nesetkáme. Pokud dnes narazíte na RSS kanál, pravděpodobně bude zapsán v RSS verzi 0.91 nebo 2.0. Existují ještě další subverze, které různě modifikují či rozšiřují možnosti hlavních verzí. Protože nás v tuto chvíli zajímá především praktická stránka použití RSS, zmíníme se o hlavních rozdílech, které můžeme pozorovat jako uživatelé. RSS 0.91 je skutečně velmi jednoduchý a kromě názvu příspěvku, URL a krátkého popisu v podstatě neobsahuje další informace. Naproti tomu RSS 2.0 nabízí možnost zaslání dalších informací jako je autor příspěvku a především datum jeho vydání. To čtečkám pomáhá v lepším

15

chronologickém řazení příspěvků. Všechny moderní čtečky umí používat oba formáty a tak není důvod sáhnout po nižší verzi. Máte-li na výběr, rozhodně použijte RSS 2.0.″6 RSS je tak jedním z nejjednodušších způsobů jak se dostat k tříděným komunikátům a tato technologie pomáhá redakcím oslovovat čtenáře. Také se již nejedná pouze o text občas doplněný fotografiemi, ale dnes můžeme u komunikátu najít i audiovizuální záznam, spolu s interaktivními odkazy na související a doplňující informace. To nám dává nové možnosti jak na straně publicisty, tak i na straně čtenáře. Další výhodou je zpětná vazba samotných uživatelů, ti mohou díky dodatečným funkcím webové redakce nebo sociálním mediím, přímo komentovat článek nebo informaci a rozšiřují o něm povědomí, stejně jako poskytují zpětnou vazbu publicistovi. Běžně lze článek ohodnotit a tak vyjádřit subjektivní názor na jeho kvalitu a informační hodnotu. Zde ovšem vznikají další možné potíže, které řeším v kapitole 1.4.4. Vyhodnocování informací zpětné vazby. Jedním z nástrojů zpětné vazby jsou online ankety, zpravidla související s určitým aktuálním tématem. S postupem času, kdy se hromadí zpětná vazba, je samotný komunikát rozšířen o nové informace, které poskytli sami uživatelé. Jedná se tedy o aktuální a živé medium. Dalším příkladem je online rozhovor, při kterém je uživatelům dovoleno pokládat otázky osobnosti, jež je předmětem rozhovoru, a to téměř v reálném čase. Čtenáři se tak mohou dozvědět informace v rozsahu a podrobnostech jaké je přesně zajímají. Současnému uživateli se tedy nabízí mnoho způsobů jak informace vstřebávat, ale i jak na ně reagovat a jednou z nejdůležitějších funkcí pro samotné publicisty je sdílení. Sdílení obsahu a především na sociálních sítích je hlavním klíčem v úspěšnosti webových redakcí, proto se tomuto tématu věnuji podrobněji v dalších kapitolách.

1.3 Webová redakce Webová redakce je soubor lidských zdrojů, postupů a výpočetní techniky, které publikují obsah na webu pro cílovou skupinu za účelem zisku. Základem je zaměření, kterému se redakce věnuje. Jedná se o odborný nebo všeobecný portál, kde skupina 6

KRČMÁŘ, Petr. Vše podstatné o RSS. Root.cz [online]. 2006 [cit. 2014-06-18+. Dostupné z:http://www.root.cz/clanky/vse-podstatne-o-rss/

16

autorů publikuje své komunikáty veřejnosti. Redakce k tomuto účelu využívají především redakční systémy fungující na webových serverech. Velikost systému i množství lidských členů závisí na velikosti publika a zdrojů dané redakce. Funkční redakci může tvořit jen několik málo jedinců až po celé společnosti se stovkami zaměstnanců. Základní, i když na první pohled ne vždy patrný, je rozdíl v používání redakčních systémů.

1.3.1 Redakční systémy Můžeme je rozdělit na dvě části, systémy programované v unikátním kódu a systémy CMS. První zmiňovaný systém je naprogramován celý od základu včetně uživatelského rozhraní až po poslední jeho funkci. Jedná se o systémy na míru a využívají je především velké redakce, které mají specifické požadavky. Redakční systém není jen vzhled portálu s možností vkládání článků, ale sofistikovaný nástroj, který může mít mnoho funkcí od řízení inzerce přes rozdělování mezd až k osobnímu nastavení uživatelů. Systémy s unikátním kódováním, jsou dělány na zakázku k jejich spravování je nutné mít jednoho či více programátorů, kteří zajišťují hladký chod redakce i specifické požadavky publicistů. CMS systémy jsou na druhou stranu mnohem více zaměřeny na jednoduchost uživatelského rozhraní a programátor u nich při základním užívání není potřeba, zcela bez něj se však také neobejdou. Tyto CMS redakční systémy jsou softwarové programy uzpůsobené pro publikování online. Existují placené CMS systémy, které jsou vyvíjeny komerčními společnostmi, ale v současnosti převládají systémy zdarma nebo tzv. opensource. Ty jsou zdarma s možností dalšího vývoje a zapojením dalších prvku. Jejich uživatelé si je mohou upravovat případně do nich přidávat funkce a tyto úpravy jsou poté dostupné i pro ostatní uživatele. Software je tak vyvíjen svými vlastními uživateli. Tyto CMS systémy jsou proto velmi populární jelikož nejsou technicky náročné a téměř všechny vady byly již odstraněny předchozími uživateli. Přesto mají tyto systémy mnoho společného. Základní rozdělení na frontend a backend, tedy na přední, viditelnou, a zadní, skrytou, část. Frontend je klasická webová stránka, kterou vidíme jako její návštěvníci a i prostor pro registrované uživatele. 17

Backend pak část sloužící publicistům k nahrávání obsahu, třídění médií na serveru, nastavení inzerce a vyhodnocování zpětné vazby. Jednou z hlavních funkcí, která určuje možnost a rozsah přístupu do backendu, je hierarchie struktury webové redakce.7

1.3.2 Struktura webové redakce Strukturu redakce je možné pozorovat na dvou úrovních. Strukturu mezi lidskými zdroji a mezi jednotlivými složkami softwaru a hardwaru. Hierarchii lidských zdrojů tvoří klasické složení redakce známé i z klasických tištěných médií, Šéfredaktor, editor, korektor, autor a zde přibývá v redakčním systému i administrátor. Administrátor spravující celkový systém má neomezený přístup. Přidává do systému funkce a uděluje oprávnění. Editor má funkci publikační, případně doplňuje text o vhodné obrazové materiály. Korektor se stará o gramaticky správnou úpravu textu, který mu posílají autoři jednotlivých komunikátů. Autor je pak tvůrcem vlastního obsahu sdělení, které se publikuje. Je to základní pracovní pozice v každé redakci a vyžaduje od vykonavatelů určitý podíl nadání a píle. Šéfredaktor je pak hlavou celé redakce, rozhoduje o tom, který obsah a kdy se bude publikovat, dohlíží na dodržování termínů a kontroluje práci ostatních členů redakce. Technická struktura je pak rozdělena mezi klienta, webový server a DNS server. Tyto tři složky mezi sebou neustále komunikují, a umožňují tak zobrazování obsahu. Celý proces zobrazení stánky se skládá z několika procesů, kdy se spojují jednotlivé složky, jako je grafika a design, spolu s textovým a obrazovým materiálem uloženým na serveru. Klient pak zobrazí uživateli kompletní a funkční stránku (Bednář, 2011).

1.3.3 Role sociálních medií ve webové redakci V současné době jsou nedílnou součástí webové publicistiky také sociální média, především pak Facebook. Ten má v dnešní době největší podíl v návštěvnosti jednotlivých článků, průměrně se pohybuje mezi 30-50 %. Proto je pro redakce stále důležitější virální marketing, zvláště poté co Facebook omezil viditelnost sdíleného obsahu u facebookových stránek firem a organizací. Uživatelům, kteří obsah stránky 7

BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 210 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3452-1.

18

odebírají, je zobrazováno jen malé procento z celkového obsahu, jenž je na stránce sdílen. Firmy jsou tak nuceny připlácet si za procento uživatelů, které daný obsah zasáhne. Je to jeden ze způsobů jak zpoplatnit inzerci samotné firmy ale také to opět dává sílu virálně se šířícímu obsahu a i bez nákladů na jeho propagaci. Přesto je stále nejlepší strategií kombinace obou možností.8

1.4 Marketingové metody používané v internetové publicistice „Obdobně jako papírová média prodávají prostor pro inzerci a získané prostředky představují hlavní zdroj jejich zisku, podobně jako elektronická média prodávají svůj reklamní čas, nabízí webové servery reklamní plochu. Tato plocha je buďto propojená se samotným obsahem (bannery, textové inzeráty, placené odkazy v obsahu), respektive umístěna tak, že ji uživatel společně s obsahem konzumuje, nebo může být oddělena (reklama před vstupem na server nebo při jeho opuštění).″9 I internetová reklama se stává stále propracovanější a otevírá inzerentům nové cesty jak oslovit uživatele.

1.4.1 Inzerce v internetové publicistice Základní inzerci na webových stránkách můžeme rozdělit na několik typů. Reklama placená za zobrazení, je jednou ze starších typů. Zadavatel platí za počet zobrazení uživateli. Další typ se zakládá na interakci uživatele tzn. placená za počet kliknutí. Nejstarším modelem je reciproční reklama, spočívající ve zobrazení reklamy cizího subjektu výměnou za zobrazení vlastní reklamy. Jednou z velice se rozšiřující reklamou je i RTB reklama, neboli Real Time Bidding, která je založena na bázi aukčního systému, fungujícím v desetinách sekundy. Zadavatel inzerce si nastaví parametry prodeje reklamy a cílovou skupinu a v okamžiku, kdy se takový uživatel připojí na stránku s RTB reklamou, vyhodnotí systém nejvýhodnější nabídku a zobrazí inzerci uživateli. Je to ideální nástroj pro cílení na 8

JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-

807-3674-663. 9

BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 172

19

internetu. Není však v současnosti tolik rozšířená a k využití jejího plného potenciálu se teprve dopracováváme. Bude to však jedním z důležitých prostředků v budoucím oslovování uživatelů internetu a webové stránky internetové publicistiky je budou hojně využívat. Existují i další typy reklamy, které vycházejí z výše zmíněných typů a snaží se je kombinovat. Takovýmto do budoucna perspektivním modelem je konverzní reklama, které se více věnuji v další kapitole.

1.4.2 Pochopení produktu Stránky webové redakce jsou zde chápány jako produkt, který přináší uživatelům služby v podobě komunikátu. Ať už se jedná o zprávy, články nebo multimediální obsah. Uživatelé navštěvují web, protože je zajímají služby, které poskytuje, ale zároveň se setkávají s reklamou. Internetový marketing zde používá termín konverze. „Je to stav, kdy reklama zobrazená na webu vede k přímé akci uživatele. Typicky, když si návštěvník koupí nějaké zboží. Konverze je cílem a hlavním smyslem reklamy na internetu - k ní směřuje veškeré úsilí inzerenta, společnosti nabízející produkt nebo službu. Média ale „placený″ produkt nenabízejí, místo toho jsou platformou reklamy. To znamená, že díky jejich reklamnímu prostoru se mohou odehrávat konverze pro zadavatele. Samotný obsah mediálního webu, tedy komunikáty, jsou v tomto procesu podružné, ovšem nutné, protože bez nich by médium nemělo návštěvníky, a tedy ani konzumenty reklamy.″10 Některé weby začaly upřednostňovat maximalizaci konverze na úkor obsahu, což jim parametry prostoru na webu dovolovaly po omezenou dobu. To neznamená, že nejsou úspěšné webové stránky prodávající inzerci bez kvalitního obsahu, pokud je podávají lákavou a efektivní formou. Současným trendem je nabízet kvalitní službu, která nám zajistí úspěšnost webu jako reklamní platformy. A právě weby podléhají trendovosti více, než všechna ostatní informační media. Pokud je server návštěvníky

10

BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 182.

20

shledán jako dostatečně zajímavý, mají možnost v krátké době dosáhnout obrovského množství zobrazené reklamy, bez ohledu na úroveň a formu obsahu.

1.4.3 Cílová skupina Koncem dvacátého století byli uživatelé internetu především mladí vzdělaní lidé, kteří rozuměli počítačovým technologiím. Později se začala popularita internetu stoupat a tak se měnila i struktura jeho uživatelů. Podle měření Mediaresearch & Gemius z července roku 2011 je věk internetové populace v České republice pod průměrem celkové populace a celkem 85 % uživatelů je mladší 50 let. Samozřejmě se tento poměr neustále mění a internet se stává stále používanějším i u starších generací. Je ale pochopitelné, že mladá generace má blízko k novým technologiím a pohybuje se podle nejmodernějších trendů. Záleží především na zaměření webu, zda zapadá do schématu potřeb uživatelů internetu.11 Pokud se bavíme o vnímání reklamy na internetu, má samozřejmě svá specifika ale i tak se musí řídit podle klasických zákonitostí vnímaní reklamy. „Zde je nutné počítat s vlivem sociálního okolí, sociálních skupin, ve kterých se pohybujeme, ve kterých žijeme. Dále hrají roli návyky a motivace, kdy musíme počítat s tím, že přijetí reklamního sdělení může být ovlivněno momentální náladou. Na posuzování hodnověrnosti reklam mají vliv předsudky a stereotypy, které jsou "zakotveny" v našem vědomí. Ostatně snahy "vysvětlit" působení reklamy na psychiku člověka se datují již od začátku 19. století, kdy se do širšího povědomí dostala dodnes citovaná poučka AIDA (attention - interest - desire - action), tedy to, že reklama, má-li být úspěšná, musí vzbudit pozornost, zájem, přání a musí také dojít k "akci, jednání, činu", kterým by mělo být nákupní chování. I když AIDA psychologické působení poněkud zjednodušuje, dala základ všem dalším modelům působení reklamy rozšířeným o analýzu procesů učení, motivace atd.“12

11

FREY, Petr. Marketingová komunikace: nové trendy 3.0. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2011, s. 54 12 VYSEKALOVÁ, J.; MIKEŠ, J. 2007. Reklama. Praha : Grada, 2007. s. 54

21

1.4.4 Vyhodnocování informací zpětné vazby Zpětná vazba je při každodenní komunikaci jednou z nejdůležitějších činností webové redakce. Téměř žádná webová stránka se dnes neobejde bez analytického nástroje a jedním z nejpoužívanějších je Google Analytics. Jedná se o analytický systém dodávaný na platformě Google, který vám zobrazuje údaje o vaší webové stránce téměř v reálném čase. Můžeme zde sledovat počet návštěv za den, v průběhu týdne nebo během měsíce. Také nám zobrazuje typy návštěvnosti, tzn. odkud k nám uživatelé přišli, jestli z placené reklamy, přímo na webovou stránku, přes email nebo jiné odkazy. Návštěvníci jsou také rozděleni demograficky podle zemí, odkud k nám přicházejí a zobrazuje se i průměrná doba strávená na webu. Informace také můžeme sledovat v reálném čase, přesněji tedy několik vteřin zpětně. Zobrazují se nám také hodnocení naší stránky, přidávání do záložek nebo její sdílení. Vše je zobrazeno v přehledných grafech a provozovatel se tak může plně soustředit na využití potenciálu stránky na maximum. Je také možné sestavit si vlastní sadu přehledů, jde tedy o velice přizpůsobivý nástroj, kterým můžeme snadno, rychle a přesně sledovat zpětnou vazbu.13 Dalšími ukazateli zpětné vazby jsou u webových redakcí komentáře pod článkem od čtenářů. Ty toho mohou mnoho prozradit o kvalitě a zajímavosti jednotlivých komunikátů. Jde o slovní vyjádření spokojenosti či nespokojenosti nad obsahem webu a proto bývá taková zpětná vazba u redakcí ceněna. Problémem může být nevhodný nebo vulgární obsah, především v dřívějších dobách, kdy se mohli čtenáři vyjadřovat anonymně a nebylo proto možné zabránit v opakování těchto projevů. V současnosti se tento problém řeší přidáním komponentu komentáře, napojeného přímo na sociální sítě, např. Facebook. Ten pak ručí za obsah a redakce tak nemá starosti s nevhodným obsahem. Dá se tak ulehčit kontrole obsahu, který musí redakce provádět, a i se takový komentář automaticky nasdílí na sociální síť. Je to proto vítanou formou pro obě strany.

13

CLIFTON, Brian. Google analytics: podrobný průvodce webovými statistikami. Vyd. 1. Překlad

Lukáš Krejčí. Brno: Computer Press, 2009, 334 s. ISBN 978-80-251-2231-0.

22

Jednou z nejpopulárnějších metod ohodnocení komunikátu a obsahu na webu všeobecně je "Like", zobrazované jako palec nahoru. Systém hodnocení užívaný Facebookem a na internetu jedním z nejpoužívanějších. Takové hodnocení se střádá od všech uživatelů, kteří takto obsah označí a konečné číslo pak vyjadřuje jeho celkovou popularitu. Toto hodnocení se přímo nesdílí mezi ostatní uživatel Facebooku ale je na něm snadno dohledatelné. Pokud se nechceme vázat na specifickou sociální síť, můžeme využít klasické hodnocení hvězdičkami, jedna až pět, nebo jakékoliv jiné. Povinnost hlasovat samozřejmě není, ale pokud se návštěvník rozhodne využít této možnosti bude to pro nás přínosným údajem.14 Vyhodnocováním těchto údajů zjišťujeme názory a postřehy návštěvníků našich stránek. Můžeme tak odvodit určitá opatření nebo předejít nechtěným či jinak nepopulárním krokům. Je to také nejlepší způsob jak zjistit priority čtenářů publicistické redakce a zjistit, zdali se jejich preference neposunuli jiným směrem. Můžeme pak díky jejich komentářům nebo způsobu jakým se na naší webovou stránku dostali, upravit naše budoucí plány a vyjít jim tak vstříc. K tomu můžeme využít i nové technologie, které uvádím v následující kapitole.

1.5 Nové technologie a strategie v publikování online V této části se zaměřuji na nové technologie, které budou ovlivňovat vývoj všeobecné komunikace v informačním průmyslu. Zaměřil jsem se především na technologie s možností využití v internetové publicistice. Jde o rychle se rozvíjející obor technologií a jeho dopady ve využívání se projevují už v současné společnosti.

1.5.1 Tištěná a online media Je třeba zmínit, že většina tradičních tiskovin má i svou online verzi. Ta je většinou spravována separátně, ale využívá bohatého archivu článků z tištěného média. Přidává ovšem mnoho dalších textů z vlastní produkce. Jedná se především o materiály k aktuálním tématům a informující o bezprostředních událostech. Existují ale i čistě elektronické publikace a tištěné noviny, které naopak nemají internetovou verzi. 14

DĚDIČEK, Dominik. 333 tipů a triků pro Facebook. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 240 s. ISBN 978-80-251-2963-0.

23

Jedním z nejdůležitějších zdrojů současných publicistických portálů v České republice jsou především informace z České tiskové kanceláře. Ta poskytuje placený přístup ke svým infobankám, ze kterých čerpají všechny české mediální subjekty. ČTK byla založena roku 1918 a jejím heslem je: spolehlivost - rychlost - nezávislost. Přináší především stručné a aktuální informace z celého světa. K 1. 1. 2014 zaměstnávala 183 redaktorů, zpravodajců, fotoreportérů, apod. jedná se tedy o jeden z nejrozmanitějších zpravodajských zdrojů u nás.15 Počet prodaných výtisků u klasických tištěných médií stále klesá. Je to trend, který je dlouhodobý a jediné, co ho čas od času změní jsou celospolečenské události a katastrofy, které krátkodobě zvednou počty prodaných výtisků. Poté co ale situace odezní, vrátí se množství do starých lehce klesajících kolejí. Webové redakce publikující online naopak stále získávají na síle. Nemusí se jednat o každé jednotlivé online noviny, ale v průměru přibývá každým rokem více a více čtenářů, kteří své zprávy hledají online.16

1.5.2 Smartphony a tablety Jednou z nejvýznamnějších změn, kterými právě procházíme ve světě informovanosti, jsou smartphony a tablety. Toto odvětví zažívá obrovský rozvoj a zdaleka není na svém vrcholu. Nové »chytré telefony« a tablety nás nyní dokážou informovat dvacet čtyři hodin denně sedm dní v týdnu. Cokoliv potřebujeme vědět, stačí se zeptat. A to doslova, protože u většiny zařízení funguje ovládání hlasem a proto téměř odpadá psaní na klávesnici. I když čeština ještě nefunguje úplně perfektně, jde o funkci, která se do budoucna bude jistě rozvíjet. Ve světě publicistiky se telefony a tablety stávají stále častějšími přijímači zpravodajství. V roce 2011 využíval běžný uživatel smartphonu aplikace 98.1 minut denně, z toho téměř 50 % na komunikaci. Do roku 2013 se tento čas více než zdvojnásobil na 194.7 minut denně, ale komunikace tvořila pouze 25% z tohoto času. Podíl většiny ostatních činností jako je hraní her, 15

ČTK.cz. Česká tisková kancelář [online]. 2014 [cit. 2014-06-18+. Dostupné z:http://www.ctk.cz/o_ctk/zakladni_informace/ 16 DREDGE, Stuart. 10 things we learned from Deloitte's latest report into UK media habits. In: The Guardian [online]. 2014 [cit. 2014-06-16+. Dostupné z:http://www.theguardian.com/technology/2014/may/20/deloitte-digital-divide-ukreport?CMP=twt_gu

24

reklama, vyhledávání, apod. se několikanásobně zvětšil. Lidé využívají stále více možností, které jim tato technologie umožňuje, a proto publicistika začíná využívat nových postupů při cílení na čtenáře.

Obrázek 1 - Zdroj: Analysys Mason and Nielsen, 2014

1.5.3 Finanční strategie webových redakcí Jedním z rozporuplných témat je financování webových redakcí. Na rozdíl od klasického tisku, kde za výtisk zaplatíte při koupi, plus část příjmů vydavateli jde i z inzerce, jsou internetové noviny závisle především na inzerci. A internetová inzerce je stále několikanásobně levnější než inzerce v tisku. Proto jsou zde tendence, jak zpoplatnit alespoň část obsahu který internetoví čtenáři odebírají. Někdy jsou rozděleny na tzv. volnou a zpoplatněnou část. Ve volné části se dozvíme mnoho klasických novinek, které kolují i u ostatních publicistických zdrojů a po sociálních sítích, a to zcela zdarma. Zpoplatněná část pak nabízí články od redaktorů, kde nalezneme zajímavější témata, objektivně shrnutá a zasazená do kontextu.

25

Obrázek 2 - Zdroj: http://www.ft.com/

Příkladem mohou být noviny The Financial Times, které zavedly novou digitální strategii, připravenou pro chytré telefony, tablety nebo jakoukoliv jinou zobrazovací platformu, která v budoucnosti přijde. Zdarma máte přístup k základnímu obsahu, na první zpoplatněné úrovni pak získáte neomezený přístup k článkům v online redakci a do archivu. Na druhé úrovni pak přibude zasílání elektronické verze běžných novin a tři informační e-maily týdně. Celý balíček pak obsahuje denní předplatné a víkendový výtisk s doručením. Je nutno dodat, že deník The Financial Times má velmi specifickou skupinu odběratelů, především mezinárodní podnikatele a politiky, přesto se jedná o koncept, který umožňuje vybrat si každému nejvhodnější variantu. Výkonný ředitel FT.com, Rob Grimshaw, se snaží přizpůsobit moderní době a nebojí se ani o platící zákazníky. „Pokud lidé něco potřebují a vy jste jediné místo, kde to mohou získat, budou docela šťastni, když vám za to mohou zaplatit,″ říká Grimshaw.17

1.5.4 Video jako on-line zpravodajské médium Stále více publicistických portálů se uchyluje k informačním videím, například CNN zavádí speciální zprávy pro Twitter s názvem, Vaše patnáctivteřinové ráno. Jsou to videa ve formátu speciálně pro sdílení na Twitteru. Nejsou však jediní, mnoho publicistických portálů využívá podobnou metodu. Jedná se o krátká zpravodajská videa v rozsahu kolem dvou minut. Hlavním účelem je zasvětit a nastínit problematiku 17

BILTON, Ricardo. Inside The Financial Times’ digital strategy. In: Digiday [online]. 2014 [cit.

2014-06-16+. Dostupné z: http://digiday.com/publishers/inside-financial-timess-digital-strategy/

26

během krátkého okamžiku a cílit tak především na mladší publikum. Taková videa jsou určena pro sdílení na sociálních sítích a sledování na mobilních telefonech nebo tabletech.18 V České republice se podobnou cestou vydal Blesk.cz, který rozjel projekt tv.blesk.cz, krátké zprávy zpravidla bulvárního zaměření. Sledovanost jednoho videa je v průměru kolem dvaceti tisíc a stále roste. Tyto audiovizuální vstupy jsou ale velice nákladné na produkci, přesto jejich popularita roste a je možné, že se brzy vyrovnají běžným online článkům. Video se tedy stává velice silným zpravodajským médiem. Jeho popularita neustále stoupá a díky minimálnímu úsilí během jeho vstřebávání, může později v budoucnosti zcela nahradit běžné textové komunikáty. Jeho popularita roste především u mladších diváků, kteří jsou zvyklí na dostávání informací tzv. »pod nos«. Tomuto trendu napomáhá i ustupující televizní vysílání, které se ve světě stává určitým přežitkem. Nikdo už nebude spěchat domů, aby stihl zprávy v 8 večer, když se na ně může pohodlně podívat v jakoukoliv denní dobu na internetu, v tabletu nebo v mobilu. I klasické seriály a filmy jsou stále častěji sledovány prostřednictvím internetu a tak se bude do budoucna od klasického formátu televize pomalu upouštět. V České republice je velice silná skupina starších diváků, ale za pár let, kdy tito lidé přestanou být ekonomicky aktivní a stanou se závislými na státní podpoře v podobě důchodu. Poté již nebudou reklamní inzerenti motivováni pro inzerci k těmto cílovým skupinám a opustí i od tak masové televizní reklamy. To může mít za důsledek celkový úpadek televizního vysílání a tím i televizní tvorby. Přechod do internetového prostředí se zdá jako jedinou variantou pro udržitelnost těchto velkých společností.19

18

SHIELDS, Mike. Why CNN Is Launching A News Show Built For Twitter. In: The Wall Street

Journal [online]. 2014 [cit. 2014-06-16+. Dostupné z:http://blogs.wsj.com/cmo/2014/04/09/why-cnn-islaunching-a-news-show-built-for-twitter/ 19

ADLER, Ben. The rise of internet video news. In: Columbia Journalism Review [online]. 2014

[cit. 2014-06-16+. Dostupné z: http://www.cjr.org/news_literacy/kids_these_days.php?page=all

27

To se již v současné době ukazuje i na kratších formátech audiovizuálního zpravodajství šířeném po internetu, a nakolik bude tento trend narůstat, se ukáže až s delším časovým odstupem.

1.5.5 Virtuální realita Jedním z dalších rozvíjejících se oborů informačního průmyslu je virtuální realita. Díky technologiím jako je například Oculus Rift, které vypadají podobně jako lyžařské brýle, které mají ale zabudovaný displej a pár speciálních čoček umístěných před ním. Rozlišení pro jedno oko je 640 x 800 pixelů, což zaručuje dostatečné rozlišení pro virtuální zážitek. Při nasazení se uživateli naskytne výhled o úhlu 100° do virtuální reality a za displejem se ukrývá trackovací zařízení, které umožňuje uživateli otáčet hlavou jak v reálném tak i ve virtuálním světě. Celková váha je 379 gramů, což je pouze dvojnásobek váhy klasických brýlí na lyže. Společnost Facebook odkoupila tuto technologii za dvě miliardy dolarů. Je zjevné, že se Facebook rozhodl vyvíjet herní platformy a zajistit si tak přední místo v internetovém online hraní. Nakolik půjde tato technologie využít i v internetové publicistice, se zabývám v dalších částech práce.20

1.6 Metody výzkumu „Primární výzkum se dělí na: ● kvantitativní, ten se zabývá zkoumáním skupin, od kterých se získá omezený rozsah informací, a data výzkumu jsou měřitelná, ● kvalitativní, který je zaměřen na jedince a získává mnoho informací od malého počtu jedinců.“21 Jako výzkumnou metodu jsem použil expertní rozhovor s třemi profesionálními pracovníky v informačním průmyslu, z nichž se každý specializuje na jinou 20

5 Oculus Rift Facts! -- Fact Surgery. In: Youtube [online]. 2014 [cit. 2014-06-18+. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=vlHKSmATTng 21 KOZEL, R. 2006. Moderní marketingový výzkum : nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha : Grada 2006 s. 120 ISBN 80-247-0966-X

28

problematiku. Na konci analytické části vyhodnocuji závěru anketu pro uživatele webové redakce v moderním prostředí.

1.6.1 Rozhovor Výzkumná metoda rozhovoru je založena na ústní komunikaci s respondenty. Podle počtu osob účastnící se rozhovoru, rozlišujeme individuální a skupinové rozhovory. „Podle struktury otázek se rozlišuje rozhovor standardizovaný (strukturovaný), polostandardizovaný

a

nestandardizovaný

(nestrukturovaný).

Standardizovaný

rozhovor probíhá podle otázek, jejichž znění a pořadí jsou přesně určeny a alternativy odpovědí jsou předem připraveny (je to vlastně dotazník zadávaný ústní formou). Jeho výsledky jsou snáze zpracovatelné, ale míra poznatků je poměrně nízká. Polostandardizovaný rozhovor rovněž nabízí respondentovi alternativní odpovědi, ale výzkumník klade doplňující a upřesňující otázky. Nestandardizovaný rozhovor probíhá pružněji. I zde si výzkumný pracovník musí připravit základní okruhy otázek, které bude klást, ale jejich obsah, pořadí a formulace závisí na tazateli, který se přitom nemusí přidržovat žádného schématu (Skalková, 1983).″22 Pro analýzu informací od profesionálních pracovníků, využíváme expertní rozhovor. Úkolem je analyzovat a zachytit organizaci a obsah znalostí konkrétního člověka, který je expertem v dané oblasti, a využít je k jiným cílům. Celý postup se skládá z několika fází, přípravné fáze, elicitačního procesu a analýzy.23

22

ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Základy pedagogiky. Vyd. 1. Praha: VŠCHT, 2005, 290 s. ISBN 80-

708-0573-0. 23

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha:

Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4.

29

2

Analytická část V této části analyticky zpracovávám skutečnosti vyplývající z rozhovorů, na

základě informací uvedených v teoretické části práce. Jelikož webová redakce má jednu z hlavních prezentačních funkcí v informačním průmyslu, proto se věnuji především tématům s internetovou publicistikou. Ta právě propojuje většinu odvětví informačního průmyslu, jak komunikaci, tak i databáze a systémy. Je samozřejmě zapojena i do okolního dění ve světě, které odráží a je jím z velké části tvořena. Přesto by však informovanost, na úrovni jakou nám internet dnes poskytuje, nebyla možná bez ostatních částí informačního průmyslu.

2.1 Perspektivy webové redakce v informačním průmyslu V následujících kapitolách popisuji současnou situaci ve světě a v české republice v oblasti internetové publicistiky. Dále uvádím možnosti nových technologií a problémy s nimi spojené.

2.2 Perspektivy v online publicistice Publikování na internetu je velice rychle rostoucí odvětví informačního průmyslu. A nejde jen o webové redakce ale i jiné elektronické publikace, jako jsou například elektronické knihy. Ty jsou dostupné v přenosných čtecích zařízeních, mobilech nebo v tabletech. Nová rozhraní, která budou zobrazovat text na nové úrovni, nebudou v budoucnu výjimkou. Ať už se bude jednat o ultratenké tablety s možností zobrazení E-ink displeje nebo klasického LCD displeje nebo o brýle s virtuální realitou, budou zobrazovat text. Aktuální zpravodajský kanál, buď obrazový, nebo psaný bude jeho nedílnou součástí. Psaná forma má díky svým nižším produkčním nákladům a snadnému šíření pevnou pozici v online publicistice. V následujících dvou kapitolách popisuje směry a tendence, jak na celosvětové, tak české úrovni.

2.2.1 Celosvětový směr Trendy

v

internetové

publicistice

vedou

samozřejmě

velká

světová

nakladatelství s odběrateli po celém světě. Jedná se především o klasické vydavatele 30

novin, kteří se snaží přizpůsobit novému prostředí. Ve světě je tedy samozřejmostí vést kromě klasických novin i online verzi. Je to krok vstříc nové době, kdy si budete moct přečíst nové informace kdekoliv na světě, okamžitě po jejich zveřejnění jste upozorněni pomocí aplikace nebo se nenecháte rušit a přečtete si je až po práci cestou domů. The Financial Time, The New York Times, The Washington Post, všechna tato vydavatelství a mnohá další, přináší automaticky i placenou verzi dostupnou s aplikací v mobilu nebo tabletu. Můžete se tak zaměřit na téma, které vás zajímá, anebo jen prolistovat PDF formu klasického výtisku. Amerika, Anglie a Japonsko, země s nejvíce uživateli moderních technologií a také nejvíce využívanými publicistickými portály. Ne však za všemi stojí tištěné médium s dlouholetou tradicí. Jsou i velice úspěšné informační portály, které se snaží uspokojit své čtenáře kvalitou publikovaného obsahu. Například Yahoo!, které propojuje klasické služby mailu, zpravodajství a vyhledávače. Je to jeden z nejstarších za informačních portálů na internetu a proto má, hlavně v USA, svou věrnou čtenářskou základnu. Jsou však i úspěšné webové redakce, které se zaměřují jen na publicistiku a nenabízí žádné další služby. Jedná se však o specificky zaměřená média především odborného zaměření. Těch můžeme najít stovky a jejich návštěvnost se mění podle objemu jejich cílové skupiny. Svět tedy spěje ke globalizaci ale i ta má svá úskalí. Není výjimkou, že se na internetu kopírují a kradou články. Je však rozdíl pokud zkopírujete text bez uvedení konkrétních zdrojů, nebo jen šikovně převedete HTLM kód a promítnete na stránku cizí obsah. A jediné co vám v tom může bránit, je osobní morální odpovědnost a úcta k cizí práci. Tato metoda je často používaná při plnění obsahu nekvalitních redakčních webů, bez jakékoliv publicistické práce a proto bych je za redakce ani nepovažoval. Ve světě je ale tento trend běžný ale ani uznání, ani kladné čtenářské ohlasy, tyto stránky nesbírají. Přesná analýza celosvětových publikačních portálů by bylo téma na samostatnou práci, a proto jsem v tomto oceánu internetové publicistiky vyzdvihl jen několik příkladných ostrůvků, na kterých jsem ukázal znaky perspektivně směřujících webů.

31

2.2.2 Tendence v České republice Oproti celosvětové hladině je náš český rybníček internetové publicistiky celkem jednoduše strukturovaný. Hlavním představitelem jsou Novinky.cz, které provozuje nejpoužívanější český vyhledávač Seznam.cz. Jedná se o zaběhnutý a českými uživateli ozkoušený server, věnující se mnoha doplňujícím službám od emailu, přes rejstřík firem až po nákupní portál. Dalšími v závěsu jsou iDnes.cz nebo také Blesk.cz. Samozřejmě existují i odborně zaměřené webové redakce, které na internetu publikují. Jedná se však o malé redakce, které to dělají hlavně pro své komunity čtenářů. Ty však nemají takový obrat, aby se mohly pořádně věnovat moderním technologiím, a snaží se udržet si své věrné čtenáře. Kvalita příspěvků také závisí na provozovateli stránek a je nutné podotknout, že některé malé odborné webové redakce kvalitou několikanásobně převyšují běžně navštěvované informační portály. Český čtenář je totiž známý svými bulvárními preferencemi a to velké redakční portály využívají. Moderní aplikace s možností čtení se na českém trhu prosazují pomalu. Většina masových čtenářů získává informace z počítače během přestávek v pracovní době. Ale mladá generace jich využívá hojně a tak se můžeme připravovat, že v následujících letech porostou požadavky na aplikace webových redakcí v mobilních zařízeních. RSS zprávy a přednastavené témata zpráv, které chceme dostávat, jsou mezi mladšími uživateli zcela běžné. Sdílení obsahu přes Facebook je u nás stejně populární jako kdekoliv ve světě a tvoří tak hlavní spojnici k článkům jednotlivých vydavatelů. Jedná se opět o věkově mladší skupinu, jak popisuji v kapitole 1.4.3. Cílová skupina, kde je popsáno sociodemografické rozdělení uživatelů internetu. Lidé ale stárnou a budou dospívat další generace, které budou používat nové technologie. A to kam nás tyto technologie mohou zavést, popisuji v následující kapitole.

2.3 Kam nás vedou technologie Najdeme mnoho zajímavých věcí, je to moderní nástroj v rychle se rozvíjející se společnosti. Nedávno mě zaujalo virální video, kde dávali dětem staré technologie a ptali se jich k čemu si myslí, že dřív sloužily. Velice mě překvapily jejich reakce na 32

walkman. Děti narozené po roce 2000 vůbec netušily, k čemu taková věc slouží a pokud na to přišly, byly šokovány nepraktičností a jejím nelogickým užitím. Znají chytré telefony a tablety, které walkman překonají ve všech směrech. Jaká však bude technologie, kterou oni představí svým dětem a přijde i jim v té době natolik zastaralý tablet? Budoucnost je pro nás neznámou, ale tvoříme jí již nyní. Tablety brzy budou na displeji fyzicky reflektovat klávesnici nebo si z mobilu promítneme obraz na stěnu, místo koukání do malého displeje.

2.3.1 Tisk vs. Internet Tiskový náklad na publicistické deníky celosvětově a konstantně klesá. Nárazově se vzchopí jen u katastrof a skandálů celebrit ale jinak je toto médium na ústupu. Přesně opačný postup mají internetová média, která rostou až raketovou rychlostí, mluvíme-li o internetové publicistice, tak ta je rozhodně na vzestupu. Ročně přibývá jak čtenářů, tak i publicistů. Během posledních let vzrůstá také důvěryhodnost k internetovým publicistickým portálům a to i u starších členů populace. To naznačuje, že by za několik let mohli klasické noviny kompletně vymizet. Zapomínáme však i na druhotnou funkci tisku. Na podklad pod sušení hub, na levný krycí materiál při malování a na vycpávání promočených bot. Noviny jsou tu s námi několik staletí a během té doby si našli i druhotná využití. Aktuální výtisk můžeme nahradit digitální formou s množstvím reklamy a interaktivního obsahu, ale čím nahradíme staré noviny? Pomůže toto druhotné využití novin k jejich záchraně a udrží se i v internetové době?

2.3.2 Mobilní a online Jak jsem již naznačoval v kapitole 1.5.2 Smartphony a tablety, bude zásadním faktorem, pro možnost být informován kdekoliv a kdykoliv, smartphone nebo tablet. Tyto dvě zařízení, jsme přijali jako součást naší neustálé technické vybavenosti a někteří z nás se bez nich obejdou jen stěží. Brzy se k nim přidají i chytré hodinky, které se nám přimknou k zápěstí, budou sledovat náš zdravotní stav a informovat nás nejen 33

o čase ale i o všech ostatních věcech. Budou propojeny s mobilním telefonem nebo se jím přímo stanou. Budeme tak moc sdílet maximum osobních informací, přičemž tu opět vyvstává na mysli ta otázka: Je to tak správně?. Pro uživatele s internetovou a technickou gramotností nebude problém ohlídat si a sledovat, která data chceme poskytovat ostatním a která nikoliv. Ale co v případě, že nám to společnosti, poskytující tyto produkty, neumožní a my tak budeme muset sdílet vše, pokud takovou technologii budeme chtít používat? Politika společností jako jsou Google nebo Apple může snadno donutit uživateli k poslušnosti, neboť brzy nebude mít možnost vybrat si jinou alternativu. Jedná se však o bezprostřední nebezpečí? Pokud budeme přístroje užívat s vědomím, že se tak děje, nemuselo by to omezovat nebo ohrožovat náš život nebo životní styl. Údaje takto získané budou muset být zabezpečeny proti zneužití a my musíme počítat, že budou využity k zacílení reklamy na nás. Mohou však být využívány i k predikci, kdy nás potěší, že vyšla nová kniha od našeho oblíbeného nakladatele nebo že se nyní dá sehnat kostýmek poslední módy od naší oblíbené značky. Taková reklama by nás nemusela ani obtěžovat a mohli by jsme z ní mít větší užitek. Takto sbíraná data by nás mohla naopak i chránit před nechtěnou reklamou, pokud nejsme ta cílová skupina, kterou inzerent zrovna hledá. Predikce nám pak pomůže dostat se včas domů nebo nám připomene důležitou událost. Informuje nás o dopravní situaci v místech, kde nejčastěji jezdíme. Do budoucnosti pak můžeme i dospět k situaci, že než dojedeme domů, zatopíme si v krbu, rozsvítíme v garáži a nahrajeme si začátek sportovního utkání a to vše je na základě naší GPS polohy.

2.3.3 Nové cílové skupiny Novými skupinami, se kterými je nutno na internetovém trhu počítat jsou děti a důchodci. Děti začínají být technicky vyspělé v neuvěřitelně nízkém věku, a přestože neumí číst, již jsou běžnými spotřebiteli aplikací a reklamy. Navíc se organizace snaží dostat do povědomí v co nejmladším věku. Naskytuje se zde tedy prostor pro publikace pouze v obrázkovém provedení? Interaktivní pohádky a hry pro nejmenší jsou dnes na

34

tabletech zcela běžnou věcí. A uvidíme, zda se tyto trendy budou posouvat i do publicistiky. Druhá skupina je pro internetového publicistu mnohem zajímavější, neboť podíl počítačově gramotných důchodců roste. A i lidé, kteří celý život s internetem nepracovali, se na stará kolena a při dostatku času noří do digitálního světa internetu. Webová redakce je pak pro ně jednou z nejvíce povědomých médií a proto má tato skupina rostoucí potenciál. Navíc s přibývajícími roky se do tohoto věkového zařazení dostaneme všichni, ale oproti soudobým důchodcům, my již budeme zařazeni do svých zájmových skupin s jasně danými preferencemi. Což současní nový staří uživatelé teprve hledají.

2.3.4 Personalizace stránek Přizpůsobení stánek, které navštěvujeme běžně je již celkem častým jevem, jde především o stránky, na které vstupujeme po registraci a provozovatel o nás tak může sbírat informace, které pak systém používá k poskytnutí informací podle naší preference. Například Facebook využívá několika algorytmů, podle kterých se nám zobrazuje obsah na hlavní stránce našeho facebookového profilu, na základě počtu sdílení, hodnocení a rychlosti reakcí ostatních uživatelů na obsah. Nově se ale objeví stránky, které již při první naší návštěvě budou vědět, co máme rádi a jaký obsah nás zaujme. A to díky technologiím jako jsou first-party cookie. Což jsou data, které my sami poskytneme při načítání stránky a ta pak bude vědět jaký obsah a reklamu zobrazit. Záleží už jen na tom, zda si tyto preference budeme moci nastavovat sami, a tvořit si tak informační štít, kde budeme ovlivňovat, které informace se k nám dostat mohou a které ne. Nebo jestli za nás rozhodnou systémy, programy a nastavení, která jsme již vykonali například na sociální sítí Facebook nebo jen odklikli na banneru nějaké reklamy.

2.3.5 Specializace zpráv pro konkrétní medium Jednou z dalších možností pro online publicistiku je přizpůsobit sdělení podle konkrétního média. Podobně jako uvádím v teoretické části příklad CNN, která své zprávy upravila pro Twitter. Krátká a stručná zpráva, která se přizpůsobila pro 35

maximální efektivnost ve specifickém médiu. Na kolik perspektivní tyto metody jsou, ukáže až čas. Závisí především na médiu samotném, které přenáší informaci i na skupině uživatelů tohoto média. Twitter je v USA jednou z nejpoužívanějších sociálních sítí. Je mnohem stručnější než Facebook a ideálně zapadá do konceptu užívání chytrých telefonů. Většina Američanů, kteří Twitter využívají, si zvykla, že jim služba poskytuje velice komplexní informace o dění ve světě a nových trendech. A jsou to právě běžní uživatelé, kdo vytváří zpravodajství, pod jedním »hashtagem« se vám tak naskytnou stručné, aktuální informace a můžeme si vybírat z různých úhlů pohledu. Je to především díky jednoduchému formátu, který svým omezeným rozsahem částečně zaručuje stručnost a kvalitu zprávy. Neplatí to samozřejmě pokaždé, ale určité omezení v počtu znaků, nutí autory Tweetu k strohému informativnímu sdělení. Do budoucnosti by mohl podobný model vzniknout přímo se spoluprácí s webovou redakcí. Uživatelé by sami tvořili stručné zprávy ze svého okolí a bylo by na redakci, přesněji pak na editorovi aby jednotlivé informace od uživatelů přetvořil ve smysluplný komunikát a zaručil tak určitou objektivitu ve sdělení. Více se těmto možnostem věnuji v návrhové části, kde je zapracovávám do komplexních služeb redakce.

2.3.6 Virtuální realita a publicistika Toto téma, se může zdát poněkud nereálné, pokud jde o jeho zapojení do současného získávání informací. Tato technologie je ale komerčnímu trhu možná blíže než si myslíme. Vše odstartoval prototyp od Google glass, zveřejněný v roce 2013, jako nová platforma pro komunikaci. Google glass jsou zajímavým nástrojem propojující chytrý telefon, hlasové ovládání a projekci na sklo, skrze nějž pozorujeme okolní svět. Přináší nám tak informace během našich každodenních činností. Můžeme reagovat na zprávy, sdílet a zaznamenávat náš pohled na svět. Nejedná se však o pravou virtuální realitu, spíše přinášíme část digitálního světa do naší reality. Začátkem roku 2014 odkoupil Facebook projekt Oculus Rift. Jedná se o speciální brýle, podobné lyžařským, s displejem a párem čoček před ním, umožňujících nám vidět až do 170°. Před čočky se na displeji zobrazuje obraz pro levé a pravé oko a 36

vzniká tak dojem z trojrozměrného prostoru. Senzory pak sledují pohyb při otáčení hlavy a promítají ho do virtuálního světa. Je tak možné rozhlížet se po místnosti, která je zcela virtuální. Váha tohoto přístroje je jen dvakrát větší než u Google glasses a jeho využití do budoucna je celkem jisté. Co přesně s ním facebook zamýšlí, není zatím známo, můžeme si ale představit nový směr online her a možná i celé virtuální rozhraní Facebooku. Samsung ve spolupráci s Androidem vyvíjí podobný projekt zaměřující se spíše na komerční a sdělovací prostředky, jak přesně bude fungovat, zatím není známo. Virtuální realita nám tedy klepe na dveře a příklad směru jejího využití při sociální komunikaci a především možnost využití v publicistice se věnuji v návrhové části práce.

2.4 Problémy přicházející s novými technologiemi V této kapitole se věnuji analýze možných problémů přicházejících s využíváním nových technologií především u publicistické práce a celkové komunikaci prostřednictvím online médií. Je samozřejmé, že se díky neustále rostoucímu vlivu internetu stáváme stále více jeho součástí. Generace, která jako první vyrostla před obrazovkami a získala možnost interaktivně ovlivňovat co se na obrazovce děje je nazývána jako Screenagers. Na rozdíl od předchozích generací, které jen koukaly na obrazovku a sledovaly již daný obsah, tyto děti měli možnost skákat po obrazovce s drobným italským instalatérem, závodit v autech proti sobě nebo pojídat penízky v bludišti. Jsou to první děti, které vyrůstaly s možností vytváření vlastního příběhu, místo toho aby pozorovali již předurčený děj. Zajímavá je publikace Všechno zlé je pro tebe dobré (Everything Bad Is Good For You) od Stevena Johnsona, kde si představuje svět, ve kterém byly knihy vynalezeny až po videohrách a internetu. Je velice zajímavé objevit názor, kde si rodiče dělají starost o děti, které začínají číst tyto ošklivé knihy. Největší obavy jim pak dělá skutečnost, že tyto knihy následují danou lineární cestu, prostě jen sedíte a je vám diktován příběh. Čtení je tam chápáno jako pasivní participační proces a je submisivní. A děti se tak učí následovat děj místo toho aby se učily vést. Je to velice zajímavý pohled na svět, spíše

37

bych to přirovnal filozofickému cvičení. Budeme i nadále číst online, i přes veškerou interaktivitu, kterou nám internet nabízí?

2.4.1 Budou lidé dále číst? Čtení a vyhledávání informací je pro nás již samozřejmostí po tisíce let, spolu s vývojem jazyka vznikalo postupně i písmo až k vynálezu knihtisku roku 1377. Od té doby se rozrostla základna čtenářů po celém světě a naše civilizace je na čtených informací závislá. Odstartováním internetu se naše možnost sdílení textu ještě rozšířila a nabídla nám nové možnosti komunikace. Telefonování s a jeho podstat se také posunula, od možnosti psát si přes chytré telefony a internet, bez nutnosti mluvit nebo platit za hovor. Je pravda, že vášeň pro čtení u mladších generací upadá a věnují se již zmiňovaným videohrám a videu, jsou zvyklí na obraz se zvukem, který jim technologie dopraví až do mozku bez nutnosti jeho namáhání. Nesmíme ale zapomínat, že knihy pracují na tom nejvýkonnějším grafickém procesoru, na naší představivosti. Trénovaná mysl dokáže řešit úkoly a vymýšlet zápletky a je na mistrném umění spisovatele aby zaujal mysl čtenáře. Jsou případy, kdy nedokážeme ztvárnit zajímavý popis obrazem a snadno ho tak zprostředkovat divákovi. Čtení v nás dovede vyvolat pocity mnohem přesvědčivější než pouhý obraz se zvukem. Ano obraz nám lépe zprostředkuje barvy spolu hrou světel a stínu, ale již hůře nám přenese atmosféru místa danou pachy, pocity a myšlenkovými pochody. Čtení je totiž nezávislé na čase a můžeme jeden řádek přečíst jednou, anebo stokrát. Dokážeme se lépe vcítit do celého příběhu a nemusíme se vázat na trvání videa, lépe popisuje abstraktní věci a podporuje naší vnitřní individualitu. Můžete na chvíli přestat číst a vychutnat si ten okamžik bez jakéhokoliv vytržení z děje. Video musíme pozastavit a tím většinou narušíme koncepci celého průběhu, který je u videa stavěn na napětí a neustálém sledováním obrazovky. Proto má čtení budoucnost, jelikož trénuje mozek a nutí nás k zamyšlení. Tvaruje naše představy a je součástí jazyka samotného. Jeho kombinace s obrazem pak dává ideální příležitost pro přenos informací. Mluvené slovo nám lehce zkresluje celé sdělení, díky zabarvení hlasu a stylu přednesu, ale čistý informativní text žádné emoce 38

nemá a proto je vhodným objektivním nosičem informace. Přesto psaná forma závisí na kvalitách autora a na jeho přiblížení se čtenáři.

2.4.2 Zahlceni informacemi Dalším z problémů současné informovanosti je zahlcení informacemi, které k nám proudí ze všech stran. Je téměř nemožné se při fungování v civilizované společnosti něčemu takovému zcela vyhnout. Od roku 2000 se zněkolikanásobilo množství informací, které jsou nám k dispozici, ale kapacita, kterou jsme schopni zpracovat, se nezměnila téměř vůbec. Je sice pravda, že jsme oproti minulému století schopni využít více informací, ale tato schopnost roste lineárně, kdežto objem informací díky internetu exponencionálně. Proto začíná být stále větší prioritou, informace kvalitně třídit a vyhodnocovat. Zajímavou cestou je personalizace zobrazení informací, kterou popisuji o několik kapitol výše. Tvorba informačních štítů bude v budoucnu nezbytnou součástí. Mohli bychom si pak nastavit, které informace jsou pro nás cenné a bez kterých se obejdeme. Někdy budeme chtít zjistit vše co je dostupné o daném tématu, jindy nám budou stačit jen ty nejběžnější zdroje. Ale určitá úprava v našem výběru informací bude v blízké budoucnosti nutná. Přebytek informací nám totiž ztíží orientaci v nich a jejich celkovou srozumitelnost. Nedokážeme se pak objektivně a správně rozhodovat, strach z přehlcení, tak způsobuje vědomou rezignaci na informace a k volbě méně kvalitního základu pro volbu a způsob rozhodování. Důležitými ukazateli pro nás bude samozřejmě i forma a styl prezentace takových informací, což se vztahuje k další kapitole, pojednávající o originalitě a exkluzivitě informací.

2.4.3 Originalita a exkluzivita Originalita a exkluzivita obsahu bude rozhodující pro výběr uživatelů. V informačním průmyslu to platí rovněž, že webový design a grafika nejvíce rozhodují při prvním kontaktu s návštěvníkem. Obsah by však měl vždy svou kvalitou vítězit nad formou jeho podání. Design by neměl být jen líbivý, ale především funkční a smysluplný. V dnešní době se tomuto tématu věnuje celé odvětví nazývající se web design. Stará se o kvalitní a účinné prezentování webů a webová redakce by neměla 39

být výjimkou. Odlišit se od konkurence je důležité a právě design může být tím správným nástrojem jak toho docílit. Nebo specializací se na téma, které je natolik ojedinělé, že nám zajistí konkurenční výhodu. V tomto směru jde především o originalitu uvažování a nápadů, s kterými projekt realizujeme. Exkluzivita je pak pojem, popisující jedinečnost informací, které nám stránka nebo produkt nabízí. Exkluzivita také znamená, že informace jsou dostupné pouze z našeho zdroje a konkurence k nim nemá přístup. Takovéto zpracování může být velice cenné, využívá ho například The Financial Times, které pro své klienty shromažďuje ekonomické a finanční informace z celého světa a díky jejich dlouhodobé tradici si získaly v tomto oboru exkluzivitu. Především díky kvalitě zpracování a zasazení do kontextu událostí si drží tuto výjimečnou pozici.

3

Výzkumná část Zvolil jsem kvalitativní výzkum a metodu expertního rozhovoru, z důvodu

velkého rozpětí oborových zaměření respondentů. Každý z nich se zabývá jiným oborem v informačním průmyslu, ale mají i společné části. Zvolil jsem si okruhy otázek, kterých jsem se držel, abych tak zajistil kompaktnost výsledků. Délka rozhovoru nebyla časově omezená, záleželo na respondentovi kolik času mohl a chtěl problematice věnovat. Výsledky rozhovorů jsem zaznamenal a analyzoval, následně z nich vypracuji závěry, které používám v anketě pro čtenáře publicistických webových portálů.

3.1 Výzkumné otázky Výzkumná otázka: Perspektiva webových redakcí – jak závisí na vývoji informačního průmyslu, preferencích čtenářů internetové publicistiky a technologiích, které využívají k jejich oslovení.

3.2 Shromáždění empirických dat Pro shromáždění empirického materiálu jsem oslovil tři profesionální pracovníky v informačním průmyslu s dlouholetými zkušenostmi. Rozhodl jsem se zaměřit na různé oblasti v informačním průmyslu z důvodu pokrytí i širších souvislostí 40

mezi jednotlivými obory. S každým dotazovaným jsem strávil přes hodinu rozhovorem a pečlivě zaznamenal jejich názory a odpovědi. Všichni respondenti souhlasili, aby jejich jména byla uvedena v expertních rozhovorech v souladu se Zákonem č. 101/2000Sb., o ochraně osobních údajů.

3.3 Okruhy otázek použitých v rozhovorech Zaměřil jsem se na okruhy, které mi pomůžou splnit vytyčené cíle diplomové práce. Zajímal jsem u respondentů především jejich pohledem na budoucnost informačního průmyslu a budoucnost internetové publicistiky. Jednotlivé okruhy jsou: Online publicistika a webové redakce. Jaké budou podle vás nové trendy v informování uživatelů? Jak nahlížíte na personifikaci webových stránek? Smartphony, tablety a budoucnost získáváni informací. Systému Oculus Rift a jeho odkoupení Facebookem? Jak dlouho pracujete v oboru informačního průmyslu? Během rozhovorů jsem respondentům kladl i na doplňující otázky nebo se ptal na jejich vlastní názor, pokud ho již nevyjádřili. V další kapitole analyzuji jednotlivé rozhovory, jejich přepis přikládám jako přílohu P 1.

3.4 Analýza hloubkových rozhovorů a)

Analýza rozhovoru č. 1 Z prvního rozhovoru vyplívá, že webové redakce mají své místo v budoucím

světě informačního průmyslu, budou se ale muset přizpůsobit nové generaci a zaměřit se na odborné skupiny uživatelů. Zpoplatnění kvalitního obsahu, by nemělo být pro uživatele natolik zásadní, přesto bude vyhledávat i informace zdarma, především ze sociálních sítí.

41

Do budoucna se možná i upraví jednotlivé role autorů webových redakcí, především pak role redaktorů. Stanou se z nich editoři, kteří se budou spíše starat o složení zpráv z různých zdrojů v co nejkratším čase. Prioritou bude aktualita a schopnost, co nejdříve poskytnout relevantní a zajímavé informace o události. Predikční systémy budou do budoucna stále rozšířenější a jejich využívání bude běžnou součástí pro uživatele chytrých telefonů. Rizikem těchto technologií je určité omezení volby uživatelů a jejich postupná rezignace na složitější problémy. Budou očekávat, že za ně věci řeší telefon nebo tablet. Ty budou stále rozšířenější a postupem času, se stanou nepostradatelným nástrojem. Inzerce na internetu se také dostane drobné obměny, hlavně v rychlosti prodeje a cílení na konkrétní subjekty. A to díky RTB inzerci, ta může zcela nahradit současný systém prodeje reklamy online. Virtuální realita nebude mít využití u široké veřejnosti, uplatní se spíše u herních hráčů. Podobně tak Google glasses, které budou sice využívanější, budou ale tlačit uživatele do určitého mainstreamového směru a ten nemusí vyhovovat každému.

b)

Analýza rozhovoru č. 2 Z rozhovoru s druhým respondentem vychází, že čtenáři internetové publicistiky

jsou vázáni na sběr informací ze sociálních sítí a redakce se tomu musí přizpůsobovat. Informace je třeba sdílet na sociální síti a zajistit tak co největší virálnost komunikátu. Důraz musí být kladen i na zajímavost a kvalitu obsahu, který čtenáře zaujme. Zmizely také zcela časové intervaly mezi publikování jednotlivých článků, je třeba informaci poskytnout co nejdříve, v jakoukoliv denní dobu. Telefony a tablety budou mnohem používanější, pokud jde o čtení online publicistických médií. Optimalizované zobrazení nebo aplikace zajišťující aktuální obsah budou samozřejmostí pro, kterékoliv webové redakce. Přestože se v České republice nevyskytuje tolik uživatelů chytrých telefonů, budou se tyto čísla postupně měnit a přizpůsobovat se světovým trendům.

42

Personalizace domovských stránek redakcí se stane nevyhnutelnou pro udržení zájmů a pozornosti čtenáře. Způsobů, kterými se tak může dít, je několik ale konkrétní řešení není zatím v dohledu, přinejmenším pro český trh. Inzerce se stane více interaktivní a donutí uživatel k akci, je možný i posun k zábavným a hravým formám, které budou uživatele bavit a při nichž bude konzumovat reklamu. RTB inzerce je jednou z dalších možností, jak správně oslovit koncového spotřebitele a bude stále užívanější. Technologie jako jsou Oculus Rift zůstanou spíše pro hráče a zábavní průmysl, než aby zasahovali do internetové publicistiky.

c)

Analýza rozhovoru č. 3 Třetí rozhovor popisuje případné problémy webových redakcí a internetové

publicistiky vůbec. Je možné, že tento obor spěje k úpadku a to díky zvyklostem uživatelů internetu neplatit za informace, které jsou dostupné zdarma z jiných zdrojů, především pak postupnému úpadku čtení. Pohodlnost uživatelů může narůst až do té míry, že si zvyknou konzumovat informace pouze prostřednictvím audiovizuálních záznamů a zpracování a text bude sloužit jen jako orientační informace na stránce. Tablety a chytré telefony budou pokračovat v rozvoji a brzy se k nim přidají nebo je nahradí i další platformy, jako jsou například chytré hodinky nebo jiná nositelná technologie. Predikce a systémy našeptávání se rozšíří do všech těchto přístrojů a nová generace nás doslova nespustí ze zřetele ani na krok. Nové modely nás budou neustále sledovat přes GPS, odposlouchávat a výpočetní kamery rozeznávat naše reakce na jednotlivé produkty nebo na obsah našeho telefonu. Zda tyto nové procesy povedou k digitální demenci, ukáže až čas. Virtuální realita bude především pro specifické skupiny uživatelů a její zapojení do internetové publicistiky zřejmě nenastane. Hlavními překážkami jsou především problémy s dobou užívání, která způsobuje vysušování očí a případně i bolest hlavy. Google glasses mohou být zajímavou alternativou pro uživatele, kteří chtějí přenést část digitálního světa do naší reality.

43

3.5 Výsledky analýzy rozhovorů Internetová publicistika bude i nadále schopna oslovovat čtenáře, pokud jim bude přinášet aktuální a srozumitelné komunikáty a využívat k tomu moderních technologických prostředků. Rozhodovat bude především rychlost komunikace mezi redakcí a čtenářem. Kvalita takových komunikátů může být upozaděna na úkor co nejrychlejší publikace na internetu. Kvalitní obsah pak bude hůře hledat čtenáře, který by za něj byl ochoten zaplatit, přesto takoví uživatelé nevymizí a o to více si budou cenit kvalitního média. V České republice bude složité takovou komunitu vybudovat, vzhledem k velikosti zdejšího trhu a s ohledem na preference obyvatel. Tendence mladších generací směřují také k pohodlnosti a usnadňování běžných procesů. Díky tomu může samotné čtení na internetu uhnout mnohem snadněji přijímanému audiovizuálnímu obsahu. Krátké informační zprávy ve formě videa se budou stávat stále populárnější a to postihne především klasické publicistické články. Pro ideální a dostatečně lákavý obsah, budou webové redakce nuceny tyto formáty kombinovat. V budoucnu budeme o uživatelích internetu sbírat mnohem více dat než tomu je v současnosti a kvalitněji zasahovat cílové skupiny. Do jaké míry nám budou tyto technologie užitečné a v jaké míře nás budou omezovat, ukáže až jejich praktické zapojení do společnosti s časovým odstupem. Jeden z možných vývojů zahrnuje i úplné odkázání člověka na tyto informační a predikční služby, čímž bude omezena naše tvořivost, schopnost improvizace i samostatného myšlení. Problémem může také být následná snaha o unifikování potřeb a preferencí jednotlivých lidí ze strany korporací ovládající tyto technologie. Ty budou za vidinou zisku prodávat velkým brandovým značkám výhodné pozice v těchto systémech a docílí tak jednotného vkusu. Tyto procesy mohou vést i k monopolizaci výroby různých produktů za účelem snížení nákladů pro výrobce. Smartphony a tablety se budou dále rozšiřovat ve společnosti a jejich technologická vyspělost i nadále navyšovat. Stanou se běžně využívané v každodenním životě a dostupné téměř každému. Jednou z dalších technologických vymožeností 44

budou chytré hodinky, které mohou v průběhu let zcela nahradit telefony. Díky technologii ohybného displeje a trendům nositelné elektroniky, jako módního doplňku, se mohou vyskytnout i další podobné platformy. Všechny tyto přístroje mají společnou využitelnost aplikací, které budou kompatibilní se všemi těmito platformami. Inzerce se bude do budoucna také rozvíjet, zejména forma RTB reklamy se stane všeobecně používanou a vyvinou se i jinak interaktivní reklamy. Rozdíl mezi internetovou a televizní reklamou se bude také upravovat. Reklama v televizi je nejdražší formou inzerce, ale to se díky digitálním kanálům změní. Peoplemetry budou do budoucna zbytečné, jelikož přes set top box je měření sledovanosti daleko přesnější, i když zatím není možné rozpoznat, jaká cílová skupina se dívá. To bude nahrávat především inzerci po internetu, která je levná díky malému objemu zasažených uživatelů. Brzy budeme moci zjistit přesné parametry jednotlivých uživatelů a přesnost, která doposud internetové reklamě spíše škodila, bude do budoucna výhodou. Problém se stále se snižující návštěvností domovských stránek publicistických portálů, může být vyřešen jedině přizpůsobením webové stránky uživateli, který jí zrovna načítá. Logickým řešením je varianta zapojení first-party cookies, což je balíček, který si server s webovou stránkou stáhne od uživatele, obsahující informace o preferencích a zvyklostech návštěvníka. Tak se může stránka sestavit podle každého člověka jinak, aby vyhovovala jeho potřebám a zájmům. Tento proces bude probíhat bez jakékoliv nutnosti se přihlašovat a zaručí tak každému originální obsah. Nedostatkem tohoto systému je, že si pravděpodobně nebudeme moci tento balíček nastavit sami, ale bude vygenerován na základě našich činností a aktivit na internetu a sociálních sítí. Virtuální realita se zatím jeví jako nejméně pravděpodobná při zapojení do služeb, které webové redakce poskytují. Pokud tak jako zajímavá a unikátní možnost pro majitele příslušných hardwarových zařízení, bez možnosti širšího využití u veřejnosti. Oculus Rift sice poskytují jedinečný zážitek z návštěvy virtuálního světa, ale hlavní jeho využití bude pro hráčský průmysl a specifické uživatele. Možnou alternativou jsou Google glass, které se jeví jako zajímavý kompromis mezi realitou a 45

virtuálním světem. Tato technologie se podobně jako chytré telefony, do budoucna snad i chytré hodinky, můžou stát součástí nositelných technologických doplňků.

3.6 Anketa Pro uživatele webových redakcí z České republiky jsem si připravil anketu na základě analýzy rozhovorů profesionálních pracovníků v informačním průmyslu. Jedná se o sedm jednoduchých dotazů na kvalitu a obsah webových stránek redakce. Ve svém výzkumu jsem oslovil pouze respondenty, kteří vyhledávají novinky a zprávy na internetu. Celkem jsem oslovil 96 dotazovaných na sociálních sítích, pomocí mailu a klasické papírové formy. Anketa je anonymní s předem danými odpověďmi, pouze u dvou otázek bylo možné specifikovat odpověď u možnosti "jiné".

Věková struktura dotazovaných 8.33%

3.13% 19.79%

-18 16.67%

18 - 25 25 - 35 35 - 45 45 - 55 55+ 30.21%

21.88%

Graf 1 - Zdroj: Vlastní zpracování

U grafu je patrné, že více než polovina respondentů hledajících informace na portálech internetových publicistů je mladší 35 let. Poměrně vysoké procento je také u dotazovaných ve věku mezi 35 až 55 let. A jen necelá 3 % dotazovaných je starší 55 let. Struktura

grafu

přiměřeně

odpovídá

i

celosvětovému

rozložení

uživatelů

publicistických portálů. Nejsilnější je skupina 18 - 25 let, přes 30 %, tyto výsledky si vysvětluji množstvím času, který tito mladí lidé tráví surfováním na internetu. Druhou 46

nejobjemnější věkovou skupinou jsou lidé mezi 25 - 35 lety, ti zabírají přes 20 % dotazovaných. Necelých 17 % zaujímají respondenti ve věku od 35 - 45 let, následovaní druhou nejméně početnou věkovou skupinou lidí ve věku 45 - 55 let. Starší 55 let zabírají již zmiňovaná 3 %.

Kde se nejčastěji setkáváte s komunikáty webových redakcí? 6.25%

22.92% sociální sítě stránky webový redakcí jinde 70.83%

Graf 2 - Zdroj: Vlastní zpracování

Přes 70 % se setkává s obsahem internetových publicistů na sociálních sítích, tyto údaje jen potvrzují společenský trend sdílení mezi jednotlivými uživateli. Přes dvacet procent pak navštěvuje přímo stránky redakce, za účelem hledání informací. V necelých sedmi procentech oslovených, kteří uvedli možnost "jinde", se objevili odpovědi jako: přes inzerci, na blozích nebo v SMS zprávě. Jsou to velice neobvyklé varianty, přesto jsem je pro jejich zajímavost uvedl.

47

Jakému publicistickému médiu dáváte přednost? 3.13% 17.71%

26.04% zpravodajské bulvární odborné jiné

53.13%

Graf 3 - Zdroj: Vlastní zpracování

Při dotazování na Preferenci publicistického média, jasně převažuje bulvár více než 50 %. Pro Českou republiku jsou tyto údaje typické a respondenti, kteří takto hlasovali, pochází ze všech věkových skupin. Potvrzují tedy popularitu bulvárního tisku v naší společnosti. 26% dává přednost zpravodajskému médiu, jedná se především o věkovou skupinu 25 - 45 let. V tomto věkovém rozmezí je nejvíce manažerů a podnikatelů, kteří preferují objektivní a aktuální informace. Téměř 18 % pak vyhledává odborně zaměřené redakční weby, kde většinu tvoří respondenti z dvou nejmladších věkových skupin. Jedná se především o studenty případně pracovníky v příslušných oborech, pro které se jedná o udržování kroku s novinkami v jejich oboru.

48

Platili by jste za unikátní a kvalitní obsah u webové redakce?

36.46% Ano Ne 63.54%

Graf 4 Zdroj: Vlastní zpracování

Tento graf vyšel celkem jednoznačně, jen necelých 37 % z dotazovaných by platilo za přístup k unikátnímu obsahu ve webové redakci. Ostatní by takovou možnost nevyužili. Opět se ukazuje, na kolik lidé spoléhají na ostatní zdroje informací, které je poskytují zadarmo. Kvalitní obsah tvořený zkušenými redaktory, tak zůstává nedoceněn pro většinu respondentů, i přes přidanou hodnotu, kterou obsah získává díky jejich kontinuální práci.

49

Vlastníte nebo máte přístup k chytrému telefonu nebo tabletu? Stáhli by jste si aplikaci pro příjem obsahu z webové redakce?

Ano 25.00%

Ne

28.13% 46.88%

71.88%

Neinstalovali Nainstalovali

Graf 5 - Zdroj: Vlastní zpracování

Z tohoto grafického znázornění vyplívá, že přes 70 % dotazovaných má přístup k chytrému telefonu nebo tabletu, z toho téměř 47 % by si nainstalovalo aplikaci pro zobrazování obsahu webových redakcí. Přes 28 % nemá přístup k těmto technologiím a webové stránky publicistů navštěvují přes počítač. Většina z těchto respondentů patří do skupiny 35+, jedná se tedy o starší generace, které mají menší zkušenosti s využíváním nových rozhraní. Všichni, kdo by si nainstalovali aplikaci od webové redakce, patří do skupiny mladší 45 let.

50

Využívali by jste systém predikce vašeho chování? 16 14 12 10

Ano

8

Ne

6

Nevím co to je

4 2 0 -18

18 - 25

25 - 35

35 - 45

45 - 55

55+

Graf 6 - Zdroj: Vlastní zpracování

Ze všech dotazovaných by přes 38 % využívalo systém predikce v běžném životě, skoro 37 % by tuto službu nevyužilo a 25 % dotazovaných pojem "predikce" nezná. V grafu jsem rozdělil odpovědi respondentů do sloupců podle věkových skupin, je tak patrná převaha mladších uživatelů (18 - 35), kteří by systém predikce, někdy označované jako našeptávání, využilo. Poměrně početná skupina respondentů ve věku 18 - 45 let by se bez této funkce obešlo.

3.7 Vyhodnocení výsledků ankety Ze vzorku dotazovaných lidí vyplývá, že nejvíce se zajímají o články mladí lidé do 35 let, starší lidé vyhledávají informace na webových stránkách internetových redakcí méně. Důvodem je zřejmě jejich vysoká etablovanost u klasických novin a tak se jen velice špatně přizpůsobují publicistickým formátům na internetu. Nejstarší z věkových skupin, lidé nad 55 let, využívají internetové zdroje jen velice zřídka a hledají spíše specifické informace. Na dotaz, kde se nejčastěji setkávají lidé s komunikáty webových redakcí, odpovídali respondenti s jasnou převahou sociálních sítí. Potvrzuje se tak celosvětový trend sdílení příspěvků a jsou tak jedním z nejsilnějších nástrojů při oslovování čtenářů. 51

Menší skupina respondentů pak navštěvuje přímo stránky webových redakcí, kde hledají pro ně lukrativní informace. Je tedy jasné, že vybudovat silnou komunitu na sociálních sítích, je důležitou součástí strategie většiny webových redakcí. Z upřednostňovaných médií pak vedou stránky s bulvárním zaměřením a to v celé věkové škále respondentů, v těsném závěsu se stránkami zaměřenými na internetové zpravodajství. Tyto internetové publicistické média, tak kopírují úspěšnost klasických tištěných médií v České republice. Při dotazu na zakoupení přístupu k zpoplatněnému obsahu webových redakcí, odpověděla většina respondentů, že by ho nevyužila. Ani v případě unikátního obsahu se tak nepodaří zlákat většinu internetových čtenářů, bude proto velice nepravděpodobné, že se do budoucna jejich preference změní. Přesto i placený obsah má svou klientelu, která ho ráda využije, dostane-li se jí dostatečně kvalitního obsahu. Pravděpodobně budou muset webové redakce přidat výhody a benefity při zakoupení přístupu do placené zóny. Z grafu č. 5 je patrné, že většina uživatelů chytrých telefonů a tabletů, by si aplikaci pro pohodlnější prohlížení komunikátů z webové redakce nainstalovalo. Jedná se pravděpodobně o dvě skupiny uživatelů, těchto platforem. Jedni si rádi stáhnou jakékoliv usnadnění a samotné aplikace rádi využijí, ti druzí pak považují takovou aplikaci za zbytečnou a stačí jim optimalizovaný přístup přes prohlížeč na mobilu nebo tabletu. Poslední graf, který se zaměřuje na používání predikce, tedy předpovídání, činností svých uživatelů, vypovídá o celkem rozdílných názorech respondentů. Pro část z nich je to vítanou pomocí, část z nich by tuto službu nevyužilo a téměř čtvrtina z nich netuší, o co se jedná. Pro tu poslední část dotazovaných by v budoucnu tato neznalost mohla znamenat velikou nevýhodu v užívání technologií. Tito lidé by si ani nemuseli uvědomovat, kolik informací o nich jejich chytří elektroničtí pomocníci sbírají a sdílí s ostatními. A nejedná se o neznalost jen jedné věkové skupiny ale napříč celým věkovým spektrem.

52

V souhrnu z ankety vychází, že jedním z nejúspěšnějších publicistických webů by měl být ten, který se zaměří na mladé čtenáře, zajímající se o bulvární informace sdílených na sociálních sítích a dostupných i v chytrých telefonech. Nejbližším podobným médiem využívajícím tyto trendy je na České publicistické scéně web JenProMuže.cz, který již není jen pro muže, ale navštěvuje ho široké spektrum návštěvníků. U takových to webů nezáleží tolik na kvalitě komunikátů, jako na lákavém vzhledu a dostatku líbivého obsahu.

53

4

Návrhová část V analytické části rozebírám jednotlivé problémy a možnosti, které se nám do

budoucna otevírají. Z těchto poznatků vyplývá, na kolik komplikované bude se orientovat na specifické skupiny návštěvníků webových redakcí. Mainstreamově zaměřené publicistické portály budou oproti těmto menším internetovým redakcím ve výhodě. Avšak díky se postupně zlepšujícímu systému cílení na jednotlivé zájmové skupiny, by mělo být možné dosáhnout na dostatečný počet uživatelů internetu i pro tyto menší publicistické subjekty. Proto bych jako ideální formu pro začínající webové redakce doporučil CMS systémy, kterým se redakční struktura o několika členech snadno přizpůsobí. Při výběrů zaměření takové redakce, se provozovatelé budou nejspíše držet svých vlastních zájmů a odborného vzdělání, aby tak mohli poskytovat smysluplné informace, které budou vyhledávat uživatelé internetu se stejnými prioritami. Taková redakce může i při malém množství členů, třech nebo čtyřech, produkovat vysoce kvalitní obsah i pro velké množství čtenářů. Zde se může projevit základní pilíře poctivé publicistické práce, kdy redaktoři sestavují z dlouhodobého pozorování jednotlivých kauz a jejich zasazování do kontextu, komplexní články, přinášející tak dlouhodobý přehled o událostech kolem nás spolu s přidanou hodnotou své práce. To je jeden z důvodů proč by pro nás měly být redakce a jejich členové důležití i do budoucnosti. Ve světě přehlceném informacemi nám dávají do kontextu souvislosti, které by nám jinak unikly a z historie víme, že někdy právě díky takovýmto redaktorům, jsou osvětleny kauzy, kdy ti mocní škodí beztrestně celé společnosti. Proto byli novináři historicky určitou silou proti mocným v naší společnosti, a je to právě síla pravdy spolu s hanbou, kterou pak pachatelé museli nést. A bylo by hezké do budoucna opět tento smysl pro spravedlnost prosadit i v internetové publicistice, bude-li to v současné, o tolik složitější společnosti, vůbec možné. Založení specificky zaměřeného publicistického webu, může být nejkratší cestou k úspěšné redakci. V prostředí České republiky by se samozřejmě jednalo o malou cílovou skupinu uživatelů, ale při použití mezinárodního jazyka nebo zdokonaleného překladače bychom díky internetu mohli původní cílovou skupinu rozšířit až 54

několiksetkrát na mezinárodní úroveň. Takto rozšířená základna potencionálních uživatelů by mohla být odpalovací rampou na mezinárodní scénu publicistiky. Díky internetu dnes nemusí být redakce vázaná na jedno demografické území, ale tým redaktorů může být roztroušený po světě a vytvářet tak mezinárodní obsah. Tento model je již rozšířený i v současnosti ale s podporou moderních překladačů se nemusíme vázat na jeden jazyk ale vytvořit multilingvální médium. Kde kterýkoliv uživatel, jakékoliv národnosti nepozná, že se jedná o jazykovou mutaci. Jednalo by se samozřejmě o mezinárodně zaměřený publicistický web. Kombinace multimediálních komunikátů s tradičními prvky internetové publicistiky budou nejlepším směrem pro úspěšné fungování webové redakce. Přestože tvorba audiovizuálního obsahu je zatím nákladově náročnou na výrobu, mohou se brzy objevit metody jak tuto komplikaci obejít. Kompilace různých formátů a popřípadě i stručných komunikátů, dostupných zdarma na internetu a sociálních médiích, můžeme vytvořit zcela nový formát, který svou komplexností a zasazením do kontextu vystihne požadavky návštěvníků webových portálů. Ti už nyní chtějí co nejstravitelnější formou čerpat informace a tyto či jim podobné metody by mohli přesně vystihnout jejich očekávání. Mohli by jsme se tak brzy setkat s krátkými videi nebo slideshow z fotek, doplněnými o audio komentář, případně i textem. Připravenost těchto redakcí pro mobilní platformy bude v blízké době nutnou samozřejmostí pro kohokoliv, kdo bude chtít publikovat v internetovém prostředí. Úspěch by mohli mít i redakce zaměřené na publikování pouze skrze aplikace na těchto platformách. Jejich největší silou by musela být bezprostřední aktuálnost spolu se stručným a pochopitelným obsahem vázaným na aktuální poloze uživatelů. Takové publicistické médium by vás vlastně upozorňovalo, na co narazíte za rohem. Případně by mohlo zapojit i interaktivní složku. Jednalo by se o lokální sociální síť, podobný systém by byl vhodný jako interní publicistický systém pro velké firmy, jako substitut za firemní časopis. Hlavní funkcí takové redakce by bylo poskytovat novinky z firmy a jejího nejbližšího okolí. Současně by takováto aplikace pomáhala budovat i firemní kulturu, a zároveň by mohla zaměstnavateli sloužit k nepřímé kontrole zaměstnanců.

55

I když se virtuální realita v blízké budoucnosti nestane součástí internetové publicistiky, především díky překážkám při dlouhodobějším užívání, nemohu opomenout možnosti transformace běžné webové stránky redakce do virtuálního prostředí. Můžeme se pak vstupem do virtuální reality objevit v místnosti, kde všechny klasické funkce, které najdeme na webu, budou ve formě trojrozměrných objektů. U zpravodajského webu se tak můžeme objevit v klasické redakční místnosti, které bude dominovat velký interaktivní glóbus, kolem kterého se můžeme pohybovat, případně s ním otáčet. Na něm mohou být malé vlaječky nebo symbolické body označující aktuální dění ve světě. Každý z bodů by obsahoval audiovizuální zprávu o dané situaci a my bychom tak mohli cestovat po událostech na celém světě z prostředí domova. Další objekty, které bychom mohli objevit v takovéto virtuální redakci, by byly například ekonomického rázu, zobrazené na tabuli, zachycující současný vývoj ekonomie a hospodaření státu. Politické informace bychom našli u zmenšených modelů budov sněmovny či parlamentu a sport bychom zjišťovali ze zmenšených modelů stadionů a sportovišť. Nebo bychom se do nich mohli i usadit a shlédnout záznam celého zápasu nebo závodu. Každá rubrika by tak měla svoje stanoviště nebo nástěnku, a my bychom se mezi nimi pohybovali pouhým přecházením po místnosti. Specializovaná redakce by nám pak mohla nabídnou prostředí pro ní typické a příjemné pro skalní představitele takového média. Například u botanicky specializované redakce bychom mohli procházet skleníkem plným nejrůznějších rostlin, jednotlivé rubriky by byli části skleníku nebo zahrady. Návštěva takového prostředí by byla i relaxačním zážitkem a kde jinde si takový botanik rád přečte něco nového než v upravené zahradě nebo prosluněném skleníku. Otázkou je nakolik by jsme mohli mluvit o čtení, pokud bychom mohli zážitky prožít, případně sledovat z pozice, která nám nejlépe vyhovuje. Obsah takové redakce by musel vytvářet nejen tým redaktorů ale i programátoři, grafici, 3D modeleři a animátoři. Přesto by byl zážitek z takového získávání informací naprosto jedinečný. Nemohu přesně vytyčit cestu webových redakcí či internetové publicistiky a informačního průmyslu už vůbec ne. Celý systém redakčních webů v online publicistice je natolik živým médiem, že doslova záleží na každém jednotlivém jeho aspektu jeho fungování a sebemenší změna či pokrok ho mohou obrátit opačným směrem. Také díky 56

aktivitě jeho účastníků se toto odvětví vyvíjí podle svých uživatelů a můžeme jen odhadovat, kam se příště posune a být nato připraveni. Shromáždil jsem dostatek informací, abych mohl odhadnout jeho vývoj v dalších dvou letech na celosvětové úrovni, v České republice pak v rozmezí pěti let. Navržené řešení s virtuální realitou by zde mohlo být do roku 2024, záleží na rychlosti vývoje informačního průmyslu a celkové vyspělosti společnosti.

57

Závěr Perspektiva webových redakcí v informačním průmyslu vypadá slibně, přesto se bude postupně měnit podle svých uživatelů a je jen na pracovnících takové redakce, nakolik se jejímu vývoji přizpůsobí. Technologický postup nám dává volné ruce v jeho využívání, stejně tak jako nám je svazuje. V rukou člověka byl pokrok vždy dvousečným mečem a jakýkoliv vynález se dá zneužít, pro informační průmysl to platí stejně. V digitální době budeme muset být ostražití, dávat na nové technologie pozor, jelikož ony totiž budou stejně pozorně sledovat nás a to musíme mít na paměti při jejich užívání. Při vypracovávání diplomové práce jsem poznal mnoho zajímavých lidí napříč celým informačním průmyslem, a jsem rád, že mi vyšli vstříc s vypracováváním mých rozhovorů a požadavkům na spolupráci. Z analýzy perspektiv internetové publicistiky jsem zjistil, jak mohou do budoucna fungovat webové redakce a nakolik se vyplatí sledovat trendy moderní doby. Webové redakce se musí přizpůsobovat sociálním sítím, pohodlnosti čtenářů a technologickému pokroku. Vycházet přitom musí především z lidských přirozeností a poskytnout tak vhodné zázemí pro nové formy komunikace. Z expertních rozhovorů pak vyplývá, že nové platformy budou stále rozšířenější a využívat je budou především mladé generace. Predikční systémy se pro nás stanou pomocnými nástroji ale stejně tak nám mohou omezovat svobodnou volbu. Virtuální realita bude i nadále čekat za dveřmi ale dostanou se k ní jen ti odvážní, kteří budou překračovat zavedené konvence a nebudou se ohlížet na to, jak to dělají ostatní. Budoucnost je v našich rukou a rukou našich dětí, proto bychom měli sledovat, s čím si hrají. Výzkum nám ukázal, jak je důležité držet krok s vývojem informačního průmyslu a jeho dopad na fungování webových redakcí. Správná komunikace s cílovou skupinou a poskytnutí dostatečně zajímavého obsahu, který její členové preferují, je stěžejní pro úspěšnost kteréhokoliv internetového publicistického portálu. Dalším neméně důležitým faktorem jsou technologie, které používají k dosažení svých čtenářů a dopravení obsahu k nim. Webové redakce musí počítat s různými zobrazovacími platformami nebo informačními kanály a přizpůsobovat se jim. Výzkumná otázka se 58

potvrdila v plném rozsahu, s důrazem na kombinování všech postupů v ní uvedených. Internetová publicistika se bude i nadále vyvíjet a záleží jen na čtenářích, kterým směrem jí budou posunovat. Cíl diplomové práce, na základě informací o struktuře a fungování webových redakcí v internetové publicistice, analýzy zapojení nových technologií do těchto procesů a navržení perspektivních řešení pro internetovou publicistiku i do budoucna, považuji za splněný. V teoretické části využívám velké množství internetových zdrojů, mezi nimi i videa a zprávy celosvětově uznávaných výzkumných agentur jako jsou například Deloitte nebo Nielsen. V těchto materiálech jsem nalezl velké množství informací o budoucích směrech vývoje celého informačního průmyslu a získal jsem mnoho nových informací o tomto průmyslu, které využiji i do budoucna. Jsem i obeznámen s rychlostí vývoje tohoto odvětví a proto jsem se snažil zapracovat do celé práce co nejaktuálnější informace. V přílohách uvádím grafické znázornění mapy internetu, webové stránky nejpopulárnějších světových publicistických portálů a nejúspěšnější český portál Novinky.cz Zpracováním diplomové práce jsem se dokázal zorientovat v možnostech, které nám do budoucna informační průmysl nabízí, a nadále se hodlám věnovat práci v něm. Fascinují mě nové technologie a práce s nimi a rád bych je i nadále využíval při práci, studiu i každodenním životě. Nejzajímavější ze studovaných technologií mi přišla virtuální realita, i kvůli mé zálibě v 3D grafice a počítačových hrách. Přesto skrytě doufám, že se udrží i klasický formát textu neboť čtení patří k mým největším vášním a mám slabost i pro sci-fi literaturu. Proto se v posledních odstavcích návrhové části nechávám unést možnostmi, které vidím jako proveditelné v ne tolik vzdálené budoucnosti.

59

Seznam použité literatury BEDNÁŘ, Vojtěch. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 210 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3452-1. BRISSON, Harry a Mike HAY. NIELSEN. The role of content in customer decision making process. 2014, 12 s. BURIAN, Pavel. Internet inteligentních aktivit. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014, 332 s. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-5137-5. CÉZAR, Jan. I zázrak potřebuje reklamu!: pestrý průvodce světem reklamní a marketingové komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, vii, 199 s. ISBN 978-80251-1688-3. CLIFTON, Brian. Google analytics: podrobný průvodce webovými statistikami. Vyd. 1. Překlad Lukáš Krejčí. Brno: Computer Press, 2009, 334 s. ISBN 978-80-251-2231-0. DĚDIČEK, Dominik. 333 tipů a triků pro Facebook. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 240 s. ISBN 978-80-251-2963-0. FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0385-8. FREY, Petr. Marketingová komunikace: nové trendy 3.0. 3., rozš. vyd. Praha: Management Press, 2011, 203 s., *4+ s. obr. příl. ISBN 978-80-7261-237-6. GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-807-3674-663.

60

KOZEL, R. 2006. Moderní marketingový výzkum : nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha : Grada 2006 s. 120 ISBN 80-247-0966-X KRUPKA, Jaroslav. Česká reklama: od pana Vajíčka po falešné soby. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2012, 264 s. ISBN 978-80-265-0046-9. KŘÍŽEK, Zdeněk a Ivan CRHA. Jak psát reklamní text. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 220 s. Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-4061-4. OSVALDOVÁ, Barbora. Praktická encyklopedie žurnalistika. 2. dopl.vyd. Praha: Libri, 2002, 240 s. ISBN 80-727-7108-6. PINCAS, Stéphane, Marc LOISEAU a Maurice LÉVY. Dějiny reklamy. Překlad Pavel Brožek. V Praze: Slovart, 2009, 336 s. ISBN 978-3-8365-1-565-8. Podnikání, globalizace, etika: 13. mezinárodní konference : *Praha+, 18.-19. března 2003 : sborník referátů. Hradec Králové: Prion, 2003, 157 s. ISBN 80-903-1883-5. POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 217 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3773-7. PŘIKRYLOVÁ, Jana a Hana JAHODOVÁ. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 303 s., *16+ s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8. ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Základy pedagogiky. Vyd. 1. Praha: VŠCHT, 2005, 290 s. ISBN 80-708-0573-0. TOSCANI, Oliviero. Reklama je navoněná zdechlina. 1.vyd. Bratislava: Slovart, 1996, 159 s. ISBN 80-858-7182-3. VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1999. ISBN 80-718-4840-9. VYSEKALOVÁ, J.; MIKEŠ, J. 2007. Reklama. Praha : Grada, 2007. s. 23 ISBN 978-80-2472001-2

61

ZICH, F. 2010. Úvod do sociologického výzkumu. Praha : EUPRESS 2010. 116 s. ISBN 8086754-19-7

62

Internet 5 Oculus Rift Facts! -- Fact Surgery. In: Youtube [online]. 2014 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=vlHKSmATTng ADLER, Ben. The rise of internet video news. In: Columbia Journalism Review [online]. 2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.cjr.org/news_literacy/kids_these_days.php?page=all BILTON, Ricardo. Inside The Financial Times’ digital strategy. In: Digiday [online]. 2014 [cit. 2014-06-16+. Dostupné z: http://digiday.com/publishers/inside-financial-timessdigital-strategy/ BRAIKER, Brian. What’s the hardest part of digital for legacy publishers?. In: Digiday [online].

2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://digiday.com/publishers/hardest-part-of-digital/ ČTK.cz. Česká

tisková

kancelář [online].

2014

[cit.

2014-06-18+.

Dostupné

z:http://www.ctk.cz/o_ctk/zakladni_informace/ DELOITTE. Tech

Trends

2014.

2014,

141

s.

Dostupné

z:

http://dupress.com/periodical/trends/tech-trends-2014/ DELOITTE. Technology, Media and Telecommunications Predictions. 2014, 61 s. Dostupné

z:

http://www2.deloitte.com/global/en/pages/technology-media-and-

telecommunications/articles/tmt-predictions-2014.html DICKSON, Jeremy. Disney, Nick and Sprout dish on creating content for the digital-first age.

In:Stream

Daily [online].

2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://streamdaily.tv/2014/04/03/disney-nick-and-sprout-dish-on-creating-contentfor-the-digital-first-age/ DREDGE, Stuart. 10 things we learned from Deloitte's latest report into UK media habits.

In: The

Guardian [online].

2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z:http://www.theguardian.com/technology/2014/may/20/deloitte-digital-divide-ukreport?CMP=twt_gu 63

FARBER, Dan. Google Search scratches its brain 500 million times a day. In: CNet [online].

2013

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.cnet.com/news/google-search-scratches-its-brain-500-million-times-aday/ JAVŮREK, Karel. Apple má nový patent na hybridní displej s LCD i e-ink technologií. In: Živě [online].

2011

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.zive.cz/bleskovky/apple-ma-novy-patent-na-hybridni-displej-s-lcd-i-eink-technologii/sc-4-a-156603/default.aspx KIRKLAND, Sam. 3 takeaways from the ‘death of the homepage’ and The New York Times innovation report. In: Poynter [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z: http://www.poynter.org/latest-news/media-lab/252632/3-takeaways-from-thedeath-of-the-homepage-and-the-new-york-times-innovation-report/¨ KRČMÁŘ, Petr. Vše podstatné o RSS. Root.cz [online]. 2006 [cit. 2014-06-18+. Dostupné z:http://www.root.cz/clanky/vse-podstatne-o-rss/ LEWIS, Steven. In one second on the Internet there are... One Second on the Internet [online]. 2014 [cit. 2014-06-16+. Dostupné z: http://onesecond.designly.com/ MANDESE, Joe. Nielsen Families Become 'Framilies,' Ratings Giant Begins Registering Mobile Devices In TV Households. In: Mediapost [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z:http://www.mediapost.com/publications/article/227053/nielsen-familiesbecome-framilies-ratings-giant.html MLOT, Stephanie. Every Webpage Is Connected by 19 Clicks or Less. PCmag [online]. 2013

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.pcmag.com/article2/0,2817,2415589,00.asp MOSES, Lucia. How publishers navigate the ethics of live events. In: Digiday [online]. 2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://digiday.com/publishers/publishers-

navigate-ethics-live-events/

64

PLOTZ, David. Announcing Slate Plus. In: Slate [online]. 2014 [cit. 2014-06-16]. Dostupné z:http://www.slate.com/articles/slate_plus/slate_fare/2014/03/what_is_slate_plus_e ditor_david_plotz_on_slate_s_new_membership_program.html REID, Alastair. Can personalisation save the news homepage?. In: Journalism [online]. 2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.journalism.co.uk/news/can-

personalisation-save-the-news-homepage-/s2/a556786/ ROSENTHAL, Andrew. Announcing NYT Opinion. In: The New York Times [online]. 2014 [cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.nytimes.com/2014/06/04/opinion/announcing-nytopinion.html?_r=3 SHIELDS, Mike. Why CNN Is Launching A News Show Built For Twitter. In: The Wall Street

Journal [online].

2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z:http://blogs.wsj.com/cmo/2014/04/09/why-cnn-is-launching-a-news-show-built-fortwitter/ VASANTH, Simon. New Innovations in Touchscreen Technology. In: Examiner [online]. 2014 [cit. 2014-06-16+. Dostupné z: http://www.examiner.com/list/new-innovationstouchscreen-technology WEMPLE, Eric. CNN to double digital politics staff for 2016. In: The Washington Post [online].

2014

[cit.

2014-06-16+.

Dostupné

z: http://www.washingtonpost.com/blogs/erik-wemple/wp/2014/06/03/cnn-todouble-digital-politics-staff-for-2016/

65

Seznam příloh Příloha P 1: Přepis expertních rozhovorů Příloha P 2: Anketa pro uživatele webových redakcí Příloha P 3: Grafické znázornění mapy internetu Příloha P 4: Internetová stránka Yahoo Příloha P 5: Internetová stránka The Washington Post Příloha P 6: Internetová stránka The New York Times Příloha P 7: Internetová stránka Novinky.cz

66

Příloha P1: Přepis expertních rozhovorů Rozhovor č. 1 Jméno: Šimon Příjmení: Podehradský Věk: 31 Dosažené vzdělání: Vysokoškolské v oboru designu Zaměstnání: Poradce ve společnosti Striker Digital s.r.o. Kde je budoucnost online publicistiky a webové redakce? „Redakce jsou nyní ve zvláštní situaci. V Čechách se všeobecně webové portály redakcí nevyužívají tolik jako ve světě. V Americe nebo v Japonsku mají webové redakce podobnou čtenost jako klasická tištěná média. Lidé jsou tam více zvyklí využívat moderní technologie a firmy jim vycházejí vstříc, pokud jde o podporu a jejich využití v každodenním životě. U nás se to týká především mladé generace, ta ovšem nemá takovou ekonomickou sílu, aby dostatečně motivovala poptávku po těchto službách.″ Myslíte si tedy, že webová publicistika bude mít i potenciál do budoucna? „Rozhodně ano, akorát se možná změní struktura jejího zaměření. Klasické denní zprávy se k nám dostanou už nyní především ze sociálních sítí. Tyto informace jsou zdarma a můžeme je snadno vyhledat bez použití redakčního webu. Na druhou stranu je možné, že se vyvinou takové nástroje, které umožní redaktorovi poskládat článek nebo multimediální zprávu právě z těchto dat a za velmi krátký čas. Ocitne se vlastně již v roli editora, který sestaví celý příběh z různých kousků, které se na webu objeví. Do budoucna bude zřejmě i možné sestříhat i záznam z různých online webových kamer, které jsou dostupné veřejnosti. Teď ale nemám na mysli domácí webkamery ale například ty z monitorovacích systémů, které využívá i policie. Kdo ví, ale za deset let mohou takové kamery být na každém rohu. Ovšem to jsem trochu odbočil, u publicistických webů bulvárního zaměření nevidím příliš velkou budoucnost, přestože 67

mají u nás tradici. Odborně zaměřené redakce a magazíny mají dle mého názoru mnohem větší potenciál, především pak ty, které nabídnou kvalitní obsah nebo odborný názor. Taková média budou snadněji cílit na své uživatele.″ Jaké vidíte nové trendy v informačním průmyslu a jaký bude jejich vztah k uživatelům? „Stoprocentně se rozšíří systémy na predikci činností uživatele, výborně pracuje například Google Now a jeho systém chytrých karet. Ty na základě údajů o váší poloze a využívaných aplikací na vašem smartphonu mohou předvídat vaše běžné postupy. Například pokud v pondělí končím v 6 hodin v práci a najdu si v kolik mi jede nejbližší tramvaj systém si to zapamatuje a další pondělí mi v šest hodin oznámí, že mi tramvaj domů

jede za deset minut. Tyto technologie se začínají rozšiřovat a zajímavým

způsobem je využívá Apple se svými projekty jako je Apple Healthbook a Home, které třeba umožní sledovat zdravotní stav vaší babičky nebo vám rozsvítí u vás doma, když parkujete v garáži. Problémem může ale být odstranění rozhodování a vlastní volby uživatele nehledě na to nakolik nám usnadní život.″ Jak nahlížíte na personifikaci webových stránek a snižující se efektivnost homepage? „Pokud myslíte přeplácanost domovských stránek webových redakcí, tak určitě souhlasím. V dnešní době se stále více uživatelů dostává na stránky pomocí sociálních sítí a samotná homepage je téměř nevyužívána. Tento problém by se dal řešit pomocí first-party cookies. Byla by to vlastně data, která by nesla informace o tom, co se nám líbí, jakým značkám dáváme přednost a co nás zajímá. Stránka by se pak přizpůsobila podle našich vlastních preferencí a data by jí poskytl přímo uživatel.″ Kam se posune online inzerce, jeden z nejdůležitějších příjmů webových redakcí? „Budoucnost je pravděpodobně v RTB inzerci, neboli »real-time bidding«. Jedná se v podstatě o aukci reklamy v reálném čase. U takové inzerce je možné mnohem přesněji zacílit na požadovanou skupinu za cenu, která nám vyhovuje. Systém vlastně řadí poptávku subjektů podle nastavených parametrů, pokud se uvolní prostor, vybere nejlepší nabídku. Celá tato aukce probíhá v desítkách milisekund, a proto se nazývá 68

real-time. Do takovéhoto systému může vstoupit každý a do budoucna by mohl díky svým vlastnostem tvořit většinu trhu s online inzercí.″ Jsou smartphony a tablety budoucností v získávání informací? „Jednoznačně budou stále populárnější při získávání informací, lidé si na telefony zvykli, a jelikož ho v dnešní době vlastní prakticky každý, je to ideální prostředek pro sdílení informací. Navíc tyto technologie se neustále posouvají, a díky ohebným displejům se brzy můžeme dočkat i inteligentních hodinek, které mohou dnešní smartphony zcela nahradit. Pro mne to ovšem je jen konečné rozhraní, hlavní pokrok pro mne znamenají procesy a nápady, které dokážou technologie využívat novým a komplexním způsobem.″ A co si myslíte o systému Oculus rift a jejich odkoupení Facebookem? „Jak už jsem říkal je to jen konečné rozhraní a podle mě nebude mít příliš velké využití. Jde zase jen o marketingový tah, který se co nejlépe snaží prodat dostupnou technologii. Stejně jako Google glass mně přijdou v běžném životě nepraktické, nechci na nose celý den nosit brýle, ještě k tomu stejné jako všichni ostatní. Dokážu si podobnou technologii představit třeba u řízení auta, kdy se mi navigace promítá na přední sklo nebo u specifických povolání jako jsou záchranáři. Osobně mi zajímavější přijde napojení obrazu přímo přes oční nerv do mozku bez jakéhokoliv doplňku, který bych musel nosit na hlavě nebo podobně.″ Jak dlouho pracujete v oboru informačního průmyslu? „Bezmála 12 let, začal jsem jako designer a postupoval sem stále výš, protože mě zajímal komplexní pohled na celý projekt. Nechtěl jsem pořád dělat jednu a tu samou činnost a zajímalo mě hlavně, proč. Proto jsem se dostával stále dál a tak jsem se přes online redaktora a projektového manažera dostal až na pozici konzultanta a snažím se nyní řešit zakázky klientů od bodu nula. Což pro mě znamená především celé byznys řešení a ne dostat jen zadání tvorby webu.″

69

Rozhovor č. 2 Jméno: Petr Příjmení: Holan Věk: 38 Dosažené vzdělání: Vysokoškolské v oboru publicistiky Zaměstnání: Vedoucí online oddělení pro ahaonline.cz (deník Aha!) Kde je budoucnost online publicistiky a webové redakce? „Jednoznačně v jejích čtenářích. Hlavní, co buduje komunitu lidí, kteří čtou zprávy na internetu, jsou každodenní uživatelé počítačů. Takoví lidé tráví za obrazovkou celý pracovní den a je pochopitelné, že se chtějí odreagovat a trochu si oddychnout, z čehož těží nejvíce online media a sociální sítě. Takový čtenář se na portál webové redakce podívá i několikrát za den pokud tam najde pokaždé něco nového a pro něj zajímavého. V takovém případě nejvíce soutěží s Facebookem, kde máte nějaký nový obsah doslova každých pár vteřin vybraný podle vašich preferencí. Proto je nezbytné jakýkoliv obsah, který webová redakce vyprodukuje nebo shledá zajímavým k publikování, automaticky i sdílet na sociální síti. Téměř polovinu naší návštěvnosti tvoří odkazy ze sociálních sítí, většina z Facebooku. Ale pokud chceme být úspěšní, musíme nabídnout obsah, který naše čtenáře zaujme.″ Myslíte si tedy, že webová publicistika bude se sociálními sítěmi pracovat i do budoucna? „Zatím tomu všechno nasvědčuje. Články se tak dostanou k mnohem více lidem a to i k těm, kteří by na naše stránky normálně nezabloudili. Jen díky tomu, že jejich známý sdílel článek a oni na něj kliknou, i když normálně nečtou. Navíc čím dál více lidí si zvyká koukat na internet, pokud jsou nějaké skandály nebo katastrofy, které vždycky zdvojnásobí návštěvnost. Dozvědí se tam nejvíce souvislostí a většinou nabízíme i jako doplněk video nebo fotky. Navíc tam zprávu najdou v jakoukoliv denní dobu a nemusí čekat na zprávy v rádiu, televizi nebo v novinách.″ 70

Jaké budou podle vás nové trendy v informačním průmyslu a jaký bude jejich vztah k uživatelům? „Sociální sítě, které jsem již zmiňoval a zřejmě i mobilní telefony, protože stále více lidí je používá ke zjišťování informací, pokud nejsou zrovna u počítače. A to hlavně díky optimalizovanému zobrazení, které používají mobilní telefony i tablety, čtenáři se tak pohodlně dostanou k obsahu, který je přizpůsoben a dobře se čte.″ Máte nebo plánujete vývoj aplikace, která by čtenářům přístup ještě usnadnila? „Ne, jelikož využíváme již zmíněnou optimalizaci. Dokážu si to možná představit do budoucna jako součást zpoplatněného obsahu nebo pro výběr z více titulů jednoho vydavatelství. Je pravda, že uživatelé mají lepší možnost zpětné vazby, ale naše cílová skupina se pohybuje kolem 45 let v nižší a střední třídě. Tito čtenáři nejsou silní v užívání nových technologií a chytré telefony většina z nich nevlastní, proto se nám zatím speciální aplikace nevyplatí.″ Jak nahlížíte na personifikaci webových stránek a snižující se efektivnost homepage? „Tento trend, již delší čas pozorujeme. Hlavní stránku navštěvuje stále méně lidí a to díky sociálním sítím, protože přes ně se čtenář dostane přímo k obsahu a nemusí využívat homepage. Přizpůsobení obsahu čtenáři, který na hlavní stránku přijde poprvé, by bylo určitě užitečné, jen si nedokážu představit, jak efektivně získat důvěryhodné informace o tom, co tito návštěvníci preferují.″ Kam se posune online inzerce, jeden z nejdůležitějších příjmů webových redakcí? „V inzerci využíváme všechny typy reklamy, zkoušíme nyní i RTB reklamu (pozn. - realtime bidding, licitace a nákup reklamy v reálném čase) ale nejčastěji používáme imprese a tzv. reklamu na kliknutí. Na tu musí návštěvník nejprve kliknout, a proto snadněji zjišťujeme údaje o její účinnosti. Do budoucna si dovedu představit nějaké typy interaktivní reklamy, která bude po uživateli vyžadovat nějakou interakci než se přes nií dostane. Pokud budou vymyšleny zábavnou formou, nemusí být ani tolik otravné, jak by se na první pohled zdálo.″

71

A co si myslíte o systému Oculus rift a jejich odkoupení Facebookem? „O této technologii jsem zatím moc neslyšel, ale pokud ji dobře marketingově zpropagují, může její využití zajímavé. Viděl bych to ale spíše na hraní her a komunikaci. Nejsem si úplně jistý jejím využitím v publicistice, ale i to se může do budoucna změnit.″ Jak dlouho pracujete v oboru informačního průmyslu? „Už téměř deset let dělám v online oddělení webové redakce Aha! a starám se především publikování obsahu a řízení práce ostatních redaktorů. ″ Rozhovor č. 3 Jméno: Jan Příjmení: Buriánek Věk: 40 Dosažené vzdělání: Vysokoškolské v oboru IT Zaměstnání: Vedoucí pracovník v AV Media a.s. Co si myslíte o budoucnosti internetové publicistiky? „Lidé jsou na internetu zvyklí získávat informace zdarma. Trend dnešní doby je získat věci za co nejnižší cenu a u informací to platí dvojnásob. Původním smyslem internetu, bylo sdílet informace mezi akademickými pracovišti po celém světě zdarma. Developeři však prosadili prostředky, které nás nutí platit jim za poskytování připojení, aniž by jakýmkoliv způsobem přispěli ke zlepšení služby samotné.″ Jaké budou nové trendy v online publikovaní a předávání informací? „Video začíná být důležitým informačním médiem, je velice populární a nevyžaduje příliš velkou námahu při zpracování informace. Pokud jde o klasický text, obávám se, že ho budoucí generace nebudou doceňovat tak jako my. Je sice pravda, že jeho informativní hodnota textu je nezbytná, ale zprávy a souvislejší psané informace nemusí mýt v budoucnu takový úspěch. Například jsem si nedávno koupil novou 72

mikrovlnku, ale nedostal sem v balení žádný návod k použití, pouze odkaz na youtube s tutorialem. Nebylo to zrovna praktické, neboť vyhledávání na časové ose videa není právě nejpřehlednější a proto jsem ocenil, když se mi podařilo najít i návod v PDF.″ Budou tablety a smartphony do budoucna využívané? „Ano chytré telefony zažívají období největšího rozkvětu, právě v této době. Staly se naší nezbytnou součástí, hlavně u mladších generací. Přesto mám obavy, že smartphony a tablety nadužíváme a kam spěje společnost, která se stává natolik závislou na technologiích? Nový iPhone například již nevypíná systém GPS a Android dokonce oznámil, že nové modely budou mít neustále zapnutý mikrofon. Budou tedy znát naší polohu a neustále nás poslouchat. Nvidea navíc zveřejnila projekt Tegra, jde o výpočetní kameru, která dokáže rozeznávat výrazy tváře, bude tak schopna analyzovat naší reakci na dění na displeji. Všechny tyto nové technologie mě nutí k zamyšlení, kam se posouváme a zda systémy tzv. našeptávání nevedou spíše k digitální demenci. Sociální sítě se pro nás staly jakousi návsí, na které máme potřebu se chlubit a prezentovat se lepšími než jsme. Přesto se zřejmě jedná o naší přirozenost, kterou jsme dovedli až za hranici našeho vlastního soukromí.″ Jak nahlížíte na personifikaci stránek. „Personifikace je určitě zajímavý pojem a našla by mnoho využití, jen si myslím, že se vždy bude jednat o určité nasměrování, ze strany poskytovatelů služeb a inzerentů reklamy.″ A co si myslíte o systému Oculus rift a jejich odkoupení Facebookem? „Jeden dokonce vlastním, a pokud jde o zážitek z používání, je naprosto bezkonkurenční. Používám ho pro architektonické prezentace, ale jeho hlavním využití bude v herním průmyslu. Pocit přenesení do virtuální reality je naprosto dokonalý, nedostatkem však zůstává poměrně krátká herní doba, jelikož již po hodině se člověku točí hlava a může se dostavit i nevolnost. Jinak na přehrávání zážitků z širokoúhlé kamery je výborný, můžete prožívat svá oblíbená dobrodružství a dovolené stále dokola. Přesto si myslím, že zaujmou především specifické publikum herních hráčů spíš 73

než širokou veřejnost. Za povedenější považuji Google Glass, které mohou najít mnohem snadněji cestu k běžným uživatelům. Také jsou v souladu s trendem wearable technologies, který bude stále výraznější.″ Jak dlouho pracujete v informačním průmyslu? „ Již od roku 1994, začínal jsem pro různé IT firmy jako programátor a postupně jsem se přesouval do práce v médiích. Několik let jsem také pracoval v televizním průmyslu a v současnosti pracuji v AV Media, společnosti zajišťující servis a realizaci kolem mediální produkce.″

74

Příloha P 2: Anketa pro uživatele webových redakcí Do jaké věkové skupiny patříte? -18 / 18 -25 / 25-35 / 35-45 / 45 -55 / 55+ Kde se nejčastěji setkáváte s komunikáty webových redakcí? sociální sítě / stránky webový redakcí / jinde _______________ Jakému publicistickému médiu dáváte přednost? zpravodajskému / bulváru / odbornému / jinému _______________ Platili by jste za unikátní a kvalitní obsah u webové redakce? ano / ne Vlastníte nebo máte přístup k chytrému telefonu nebo tabletu? ano / ne Stáhli by jste si aplikace pro příjem obsahu z webové redakce? ano / ne Využívali by jste systém predikce vašeho chování? ano / ne / nevím co to je

75

Příloha P 3: Grafické znázornění mapy internetu

Zdroj: http://www.opte.org/maps/

76

Příloha P 4: Internetová stránka Yahoo

Zdroj: http://www.yahoo.com

77

Příloha P 5: Internetová stránka The Washington Post

Zdroj: http://www.washingtonpost.com/

78

Příloha P 6: Internetová stránka The New York Times

Zdroj: http://www.nytimes.com/

79

Příloha P 7: Internetová stránka Novinky.cz

Zdroj: http://www.novinky.cz/

80