BDO Appraisal services Znalecký ústav s.r.o

BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o.

ESTATE REAL REAL ESTATE NEWSLETTER

NEWSLETTER

PŘES 60 % CELKOVÉ NABÍDKY NOVÝCH BYTŮ V PRAZE TVOŘÍ MALÉ BYTY Obsah: Rezidenční nemovitosti 1)

Výprodej rezidenčních projektů

2)

Mění se poptávka po velikostech bytů

3)

Veľké byty nemajú šancu, ľudia ich nekupujú / predaj, byty domy

Komerční nemovitosti 4)

Recese logistice prospívá

5)

Na horách se (nejen) retailu moc nedaří

6)

Koupě chaty nebo chalupy je nyní výhodná. Ale ne na investici

Realitní byznys 7)

První kvartál 2012: Přímé investice do realit globálně propadly o čtvrtinu (1/2)

8)

Ceny hypoték už neklesají, ale stále jsou jedny z nejlevnějších v historii

9)

Je nákup zemědělské půdy bezpečnou investicí?

English corner 10) Public sector sales in Europe more than double in 2011: CBRE

BDO Appraisal services - Znalecký ústav s.r.o., česká společnost s ručením omezeným, je členem BDO International Limited společnosti s ručením omezeným, která je registrovaná ve Velké Británii. BDO Appraisal services - Znalecký ústav s.r.o., IČ 27599582, DIČ CZ27599582, je zapsána Městským soudem v Praze, oddíl C, vloţka 117995.

23/04 2012

BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. - Czech & Slovak Real Estate Rezidenční nemovitosti Newsletter BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. - Czech & Slovak Real Estate Newsletter

1) Výprodej rezidenčních projektů STAVEBNI-FORUM.CZ „V poslední době jsme zaregistrovali zvýšený zájem ze strany těch menších společností prodat připravené projekty,“ konstatuje Marcel Soural z developerské společnosti Trigema. Jeho slovům přitakává i šéf firmy Ekospol, Evžen Korec: „Počet developerských projektů, které na trhu kolují, stále narůstá. A oproti situaci například před rokem se nyní nabízejí i mnohem kvalitnější projekty.“ A stále více developerských rezidenčních projektů se objevuje i v nucených dražbách. Ihned, jak se v roce 2008 objevila globální recese a všude včetně Česka se začala pomalu rozpouštět i realitní bublina v podobě přebujelé poptávky a vysokých cen, se v řadách větších a na trhu dobře etablovaných developerských firem objevily naděje na „pročištění“ trhu. Ukázalo se, ţe naděje to nebyly plané, ale vše probíhalo trochu pomaleji a ne tak hladce, jak se předpokládalo. „Pročištění probíhá na trhu již čtvrtým rokem, jde o pozvolný a neustálý proces. Nejvíce menších developerů z trhu zmizelo v průběhu roku 2009,“ říká Evţen Korec. Statistické výzkumy Ekospolu ukazují, ţe se počet developerů realizujících alespoň jeden developerský projekt s 50 a více byty ze 115 na konci roku 2008 redukoval na sotva 70 na konci roku 2010, tedy o zhruba 40 %. „K určitému oživení developerských aktivit sice došlo opět v roce 2011, ale očekávání velkého nárůstu poptávky pod vlivem plánovaného zvýšení DPH se nenaplnila,“ pokračuje E. Korec a prognózuje, ţe i vzhledem k tomu letošní rok bude znovu ve znamení úbytku menších a kapitálově slabších developerských firem. Nevalný odbyt některých projektů je ale jen jednou příčinou řídnutí řad rezidenčních developerů. „Banky na dobrý rezidenční projekt půjčí jen silným a stabilním společnostem, takže ty malé a nekvalitní nemají dnes příliš mnoho šancí na trh vůbec vstoupit,“ poukazuje na další akcelerátor čistky Marcel Soural z Trigemy. Právě letos pročišťovací proces také nejen podle jeho názoru nabral ekonomicky racionální směr: „ Konečně už se dá jednat o rozumných cenách!“ Konečně adekvátní ceny „Před rokem byly takřka všechny nabídky, které jsme měli na stole, nevyhovující. Buď z důvodu špatné lokality, špatné koncepce projektu nebo byly cenové představy prodávajících přemrštěné,“ říká E. Korec. To se změnilo, a hned z více důvodů. Problémových projektů je zjevně docela dost, včetně těch nekvalitních, coţ „prodejní“ ceny samozřejmě tlačí směrem dolů – a moţná ještě silněji

stejným způsobem na cenové představy prodejců tlačí chabá poptávka. „Na trhu je jen pár developerských společností, které mají připravenou hotovost pro akvizici. A pokud se zvyšuje nabídka a na druhé straně je omezené množství kupců, snižují se i ceny,“ vysvětluje M. Soural a E. Korec říká jinými slovy totéţ: „Dnes již jsou projekty, které máme na stole, mnohem kvalitnější a i cenové představy prodávajících jsou střízlivější. Pravděpodobně to bude tím, že oproti situaci před rokem či dvěma je dnes na trhu zase o něco méně bonitních kupců s potřebným kapitálem.“ Tytéţ faktory také zjevně stojí i v pozadí toho, ţe se developerské rezidenční projekty stávají více neţ kdy jindy poloţkami nucených draţeb. Raději v dražbě? Podle Libora Nevšímala z draţební síně Naxos jde doslova o průlom na trhu: „Jde o nový trend, k němuž ovšem situace mnohých developerských projektů už nějaký čas spěla. Zainteresované strany už nyní poznaly, že pokud nelze najít jiné uspokojivé řešení, je insolvence a prodej nemovitostí v rámci konkurzního řízení jediným východiskem pro uspokojení pohledávky financující banky.“ Právě Naxos zpeněţil na sklonku roku 2010 vůbec první takový projekt v insolvenci – nedostavěný bytový dům zkrachovalé firmy Kvalt v Pardubicích. „Vydražili jsme ho za 36 milionů korun. Podařilo se tak uspokojit z větší části pohledávky věřitelů,“ uvádí L. Nevšímal. Naxos chystá další podobné prodeje – draţební kladívko se rozmáchne mj. i nad bytovým komplexem Kollárova v centru Hradce Králové či apartmány v krkonošském Vrchlabí, v sousedství tamního zámku. Vyvolávací ceny jsou příznivé: hradecké byty se namísto proponovaných 40 000 Kč/m2 v draţbě budou nabízet za 27 000 Kč/m2, vyvolávací cena zmíněných apartmánů klesla z 50 000 na 23 – 32 000 Kč/m2. Tedy výhodná příleţitost? „Nejlepší projekty se do veřejné dražby nebo insolvenčního prodeje nikdy nedostanou. Buď se dlužník, který disponuje atraktivním projektem, se svým věřitelem vypořádá napřímo, nebo si tyto projekty rozdělí zkušení aktéři ve zmanipulovaném insolvenčním řízení takzvaně pod pultem,“ je skeptický E. Korec. V Praze napřímo Trochu problémem je i to, ţe českým rezidenčním rájem je metropole. „Pražských věcí je méně, ale jsou. Nicméně v těchto případech se postupuje velmi obezřetně, insolvenční řízení je často velmi dlouho odkládáno a věřitelé hledají alternativní řešení,“ vysvětluje L. Nevšímal. Ať uţ ale praţské či regionální – projekty se draţí a kupují. „Nakupují hlavně tuzemští developeři. Zahraniční zájemce sice také evidujeme, ale jejich rozhodovací procesy jsou často dosti zdlouhavé a nároky na zhodnocení investice

2

BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. - Czech & Slovak Real Estate Newsletter BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. - Czech & Slovak Real Estate Newsletter

větší – či spíše lze říci, že více vnímají rizika než potenciál projektů. Zahraniční investoři, pohříchu především ti, kteří již mají lokální zkušenosti, se vyhýbají projektům bez územního rozhodnutí, nejatraktivnější jsou pro ně projekty s už platným stavebním povolením. Obavy z českých úřadů či spíše úředníků jsou obrovské,“ konstatuje L. Nevšímal. Na druhou stranu se u draţených projektů nemusí provádět náročné due dilligence – protoţe nemovitost prodávaná v insolvenčním řízení je očištěna od jakýchkoliv závazků původního majitele.

Praţské projekty se nicméně pravděpodobně skutečně prodávají hlavně napřímo. „Touto cestou jsme se nevydali,“ říká k draţbám M. Soural a dodává: „Máme nyní rozjednaný vstup do celé řady projektů. V nejbližší době zřejmě 3 – 4 nakoupíme.“ Ekospol má zatím jinou politiku. „Svůj akviziční potenciál jsme využili na nákup dalších volných pozemků, kde chystáme projekty vlastní. Jde o pozemky pro řádově 600 – 700 bytů,“ říká E. Korec. Developeři v problémech samozřejmě mají i další moţnosti. Například společnost Central Group nedávno představila jiný model – pokud developer vlastní pozemek v hlavním městě s vydaným územním rozhodnutím nebo stavebním povolením, skupina mu poskytne potřebné finance, na které on sám z nějakých důvodů nedosáhne. Jinak řečeno, Central Group projekt zafinancuje. Firma podle Dušana Kunovského pro letošní rok na tyto aktivity vyčlenila částku 900 mil. Kč, vedle toho dalších 500 mil. Kč na společné podniky s menšími developery.

malé byty o dispozicích 1+kk a 2+kk zaujímají více neţ tři pětiny celé praţské nabídky. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu developerské společnosti EKOSPOL, která se pravidelným monitoringem praţského realitního trhu zabývá jiţ šestým rokem. V developerských projektech s 50 a více byty, které tvoří přes 80 % celého praţského trhu, bylo ke konci prvního čtvrtletí letošního roku nabízeno celkem 6779 volných bytů. Toto číslo zahrnuje jak byty tzv. „na papíře“, tak i ve výstavbě či byty jiţ dokončené. Ze stovek malých bytů budou leţáky Zajímavé je, ţe více neţ tři pětiny všech nabízených bytů, přesně 60,48 %, tvoří malé byty o dispozici 1+kk a 2+kk. Jednoznačně nejvíce je přitom dvoupokojových bytů, přesně 38,84 %. Naopak velkých rodinných bytů, tedy dispozic 4+kk a větších, je v současné praţské nabídce jen mírně přes desetinu – přesně 10,55 %. (viz graf č. 1) „Velká nabídka menších bytů je jednoznačně pozůstatkem recese. Před dvěma či třemi roky, kdy byly prodeje nových bytů nejhorší, se v Praze prodávaly v podstatě jen malé byty. Samozřejmě proto, že byly cenově nejdostupnější. Developeři proto tento trend promítli do nově připravovaných projektů a původně větší byty často rozdělili na menší, které jsou na trhu dnes,“ vysvětluje Evţen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL. Tímto jednoduchým trikem ale podle Korce spíše zaspali dobu. „Dnes už je situace jiná, zákazník je daleko chytřejší a porovnává většinou konečné ceny za metr čtvereční. Takže rozdělením velkého bytu 4+kk za 6 milionů na dva menší 2+kk po 3 milionech si žádný developer prodejně nepomůže. Naopak, z takových bytů se stanou další ležáky, protože psychologické hranice kupujících jsou jasné – za byt 1+kk dají maximálně 1,6 mil. korun a za 2+kk nejvýše 2,6 mil. Kč včetně DPH. Co je dražší, prodá se jen velmi těžko,“ vypočítává Korec a dodává. „Naopak cenově dostupné byty 3+kk a 4+kk jdou již dnes v některých lokalitách na odbyt daleko lépe, než garsonky.“ Struktura nabídky z hlediska fáze realizace se nezměnila

2) Mění se poptávka po velikostech bytů IHNED.CZ Přes 60 % celkové nabídky nových bytů v Praze tvoří malé byty. Developeři zaspali dobu. V Praze dnes nabízejí developeři k prodeji téměř 6800 volných nových bytů v různých stádiích realizace. Přitom

Při srovnání nabízených bytů z hlediska fáze realizace zjistíme, ţe se struktura nabídky meziročně téměř nezměnila. Nejvíce nabízených bytů je stále ve fázi probíhající výstavby, naopak nejméně je bytů tzv. „na papíře“, tedy před zahájením stavby. Leţáků v meziročním srovnání mírně ubylo, k 31. 3. 2012 jich v projektech s 50 a více byty bylo 1915. „Pokud bychom započítali i bytové projekty s méně než 50 byty, pravděpodobně se celkový počet ležáků bude pohybovat okolo 2,4 až 2,5 tisíc. Vzhledem k nevhodné

3


struktuře nabídky z hlediska dispozic a stále nereálným očekáváním některých prodejců ale předpokládám, že v letošním roce celková zásoba ležáků opět o něco naroste,“ uzavírá Evţen Korec.

Štatistika rezervácií a predajov bytov v bratislavských novostavbách za posledný vlaňajší štvrťrok asi najlepšie ukázala, aké nehnuteľnosti sú v hlavnom meste najţiadanejšie, a koľko sú ľudia za ne ochotní zaplatiť.

Struktura volných bytů ke konci Q1 2012 (projekty s 50 a více byty)

Napriek väčšej dostupnosti vďaka poklesu cien sa šetrí. "Byty, ktoré svojou výmerou presahujú zaužívanú kategóriu, napríklad dvojizbový byt s 80 štvorcovými metrami, strácajú pri zachovaní ceny za štvorcový meter šancu na predaj," hovorí Michal Zajíček zo spoločnosti Lexxus.

2% 9%

22%

30%

Nieţeby o 80-metrový dvojizbák nebol záujem. No pri tejto výmere a zachovaní štandardnej cenotvorby, ktorá sa viaţe na štvorcové metre úţitkovej plochy, dosahuje cenu rovnakého bytu s tromi izbami, ktorý má pre kupujúceho oveľa vyššiu uţívateľskú hodnotu.

37% 1+kk 2+kk 3+kk 4+kk 5+kk

Nechcú sa príliš zadĺžiť

Meziroční srovnání struktury volných bytů dle stadia realizace 4 000 3 500

3 000 2 500

2 000

byty "na papíře"

1 500

byty ve výstavbě

1 000

dokončené byty

500 0

Q1 2011

Ľudia nechcú atypické veľké byty. „Ich predaj je otázkou ceny a zľavy,“ vraví Padych. Pre tie najţiadanejšie byty to však uţ v hlavnom meste platiť nemusí. To, ţe ľudia idú do menšieho podľa Miroslavy Mizerákovej z Hypocentra nesúvisí s ponukou či správaním bánk. Je to viac ich vlastné rozhodnutie. Banky na jar prispôsobili úrokové sadzby tak, aby našli nových zákazníkov. „Až na extrémy však klienti majú záujem najmä o menšie hypotéky, napríklad do 33tisíc eur, a časť si dofinancujú sami. Alebo kupujú lacnejšie staršie byty. Sú opatrnejší, ako keby málo verili v budúci rast svojej kariéry,“ hovorí.

3 500 3 000

2 500 2 000 1 500

byty "na papíře"

Radšej menšie

byty ve výstavbě

Kombinácia klesajúcich cien a nízke úrokové sadzby zvýšila dostupnosť bývania na historicky najvyššie úrovne. „Slováci si oproti roku 2008 môžu dovoliť až o polovicu väčší byt,“ hovorí Andrej Arady z VÚB.

1 000

dokončené byty 500 0

To, ţe sa ľudia pri výbere nových bytov vrátili k výmerám len o málo väčším ako boli tie v panelákoch pri poţadovanom počte izieb, potvrdzujú aj iní. Okrem veľkosti primeranej počtu izieb podľa Michala Padycha z Jones Lang LaSalle však musia mať takéto byty ešte aj pravidelné tvary miestností.

Q1 2012

3) Veľké byty nemajú šancu, ľudia ich nekupujú / predaj, byty domy REALITY.SK Kupujúci v novej ponuke stále hľadajú najmä byty s menšou výmerou. Alebo chcú na tej istej ploche viac izieb.

Prieskumy predaja novostavieb však ukazujú, ţe ľudia zvyčajne uprednostnia menší byt s väčším počtom izieb. Zniţuje to dlhové zaťaţenie domácností. Čo sa kde kupuje V Starom Meste bol najväčší záujem o jednoizbové byty s výmerou zhruba tridsať štvorcových metrov a v priemere za zhruba 70-tisíc eur. Vo väčšine iných mestských častí bol najţiadanejší dvojizbový byt s priemernými výmerami od 46 do 57 štvorcov.

4


Ceny pri predaji takýchto bytov napríklad v druhom okrese (Ruţinov, Vrakuňa a Podunajské Biskupice) v priemere dosahovali okolo 78-tisíc eur. V Bratislave IV to bolo tesne nad 122-tisíc eur a v Bratislave V 115-tisíc eur.

Trojizbové byty sa kupovali najmä v Rači a okolí. Neboli však v priemere väčšie ako 85 štvorcových metrov a ľudia za ne nedali v priemere viac ako 201-tisíc eur. Štatistiky vypracovala spoločnosť Lexxus. Niektorí sa poučili Na bratislavskom trhu novostavieb je voľných 2100 aţ 2700 bytov (závisí od pouţitej metodiky). Za pol roka pribudlo šesť menších projektov spolu s 230 bytmi. Najnovšie sú Rezidencia Machnáč a Forest Park. Niekoľko projektov doplnilo byty cez ďalšie etapy, napríklad Jégého Alej alebo Devínsky Dvor. Prehnane veľké byty, ktoré si drţia cenu za štvorcový meter, sú stále v ponuke. Niektoré projekty sa však dopytu dokázali prispôsobiť. „Sú projekty, napríklad Vienna Gate, pri ktorých sa poučili a snažia sa prispôsobiť úpravou dispozícií, rozdeliť veľké miestnosti, ak sa to dá,“ hovorí Michal Zajíček z Lexxusu. Objavujú sa novostavby, ktoré uţ s delením väčších bytov v projekte počítajú, napríklad Slnečnice či Nový Háj. Niekde sa dá zjednávať Čo sa týka budúcich projektov, ich počet je stále nízky. „Keď porovnáme intenzitu dopytu a veľkosť ponuky určitých produktov, zisťujeme, že v Bratislave už začínajú chýbať populárne byty. Toto nie je názor, ale odmeraný fakt,“ hovorí Michal Padych z Jones Lang LaSalle. V praxi to podľa neho znamená, ţe kto chce kúpiť nový jedno- aţ trojizbový byt s rozumnou výmerou a čaká na niţšie ceny, je vysoko pravdepodobné, ţe sa ich nedočká. „Ak chcete kupovať väčší byt – štvor- a viacizbový – máte v súčasnosti dobrú vyjednávaciu pozíciu a odporúčam rozprávať sa o podmienkach kúpy vášho bytu,“ radí Padych. Posledné štatistiky cien pri predaji bratislavských novostavieb ukazujú mierny nárast priemerných cien jedno- a trojizbových bytov – rádovo v desiatkach eur na štvorcový meter (druhý polrok 2011 oproti druhému polroku 2010) a pokles cien štvorizbových nových bytov rádovo v stovkách eur na štvorcový meter. Pohyb cien niektorých bytov a v niektorých lokalitách smerom dolu no aj nahor ( avšak len ponukových, ktoré zahŕňajú nie vţdy reálne očakávania predávajúcich) ukazujú aj štatistiky realitného portálu trh.sk. Údaje zahŕňajú nové aj staršie byty.

Čo robiť, ak si prenajímateľ bytu neplní svoje povinnosti, radí advokátka Hana Kováčiková z KPK legal. Základnou povinnosťou prenajímateľa je odovzdať nájomcovi predmet nájmu v stave spôsobilom na riadne uţívanie. Prenajímateľ je tieţ povinný bez zbytočného odkladu vykonať na predmete nájmu opravy, ktoré bránia nájomcovi v jeho nerušenom pouţívaní. Podmienkou je, ţe nejde o drobné opravy, ktoré sú špecifikované v nariadení vlády SR č. 87/1995 Z. z., pretoţe tieto je povinný uskutočniť sám nájomca. Ak prenajímateľ nesplní svoju povinnosť odstrániť nedostatky brániace riadnemu pouţívaniu bytu, za ktoré zodpovedá, nájomca je v zmysle Občianskeho zákonníka oprávnený (po predchádzajúcom upozornení prenajímateľa), chyby v nevyhnutnej miere odstrániť. A tieţ poţadovať od prenajímateľa náhradu účelne vynaloţených nákladov. Nájomca si toto právo na refundáciu nákladov musí uplatniť u prenajímateľa bezodkladne, najneskôr však do šiestich mesiacov od odstránenia chýb, inak zanikne.

Komerční nemovitosti 4) Recese logistice prospívá S T A V E BN I - F O R U M . C Z Na pěti hlavních evropských trzích logistického developmentu (Velká Británie, Německo, Francie, střední Evropa a země Beneluxu) se loni nájemní poptávka po průmyslových nemovitostech zvýšila v průměru o 36 %. Evropská ekonomika sice trpí obavami z návratu recese, nicméně logistika – vzhledem k omezení výstavby – z této situace těží, přinejmenším snížením míry neobsazenosti a stabilizací nájemného. Určitě i proto se investice do tohoto segmentu trhu komerčních nemovitostí zvyšují – loni na 10,4 mld. eur, což představovalo meziroční nárůst o 23 %. Podle nejnovější zprávy poradenské společnosti DTZ „Property Times“ budou evropskému trhu logistických nemovitostí letos dominovat dva ekonomické trendy: nadprůměrný ekonomický růst v regionu střední a východní Evropy a severských zemích a naopak zpomalení hospodářské aktivity ve „zbytku“ Evropy. Poptávka roste I přes spíše negativní ekonomické vyhlídky přinesla druhá polovina loňského roku na pěti hlavních evropských trzích vysokou realizovanou poptávku – 8 mil. metrů čtverečních oproti 7,6 mil. „čtverců“ v 1. polovině roku. A v ročním porovnání realizovaná nájemní poptávka na logistickém

5


trhu ve Velké Británii, Německu, ve Francii, střední Evropě a zemích Beneluxu dosáhla 15,6 mil. metrů čtverečních oproti 11 mil. metrů v 2010. Největší nárůst, a to 90 %, zaznamenaly státy Beneluxu, kdyţ Francie a Německo obsadily se svým navýšením o 48 %, respektive 42 %, v logistickém ţebříčku realizované poptávky druhou a třetí pozici. Poptávka ve Velké Británii a regionu střední Evropy vzrostla o 15 %, respektive 16 %. Obchodníci v tomto regionu pokračovali v rozšiřování svých dodavatelských řetězců, zatímco ve Velké Británii se významnými hráči na trhu stali výrobci. Relativní české úspěchy

„I pro český trh skladových a průmyslových nemovitostí byl minulý rok úspěšný. Podle aktuálních údajů se pronajalo celkem 813 700 metrů čtverečních včetně přejednání nájemních smluv. Znamená to pokles o 6 % oproti roku 2010, tehdy však bylo uzavřeno několik velkých transakcí,“ komentuje situaci v ČR Lenka Šindelářová z DTZ. Nových pronájmů bylo loni uzavřeno 463 000 metrů čtverečních, coţ je ovšem o 35 % méně neţ v předešlém roce. I přes toto oslabení poptávky v druhé polovině roku postupně klesala celková míra neobsazenosti z 10,4 % v roce 2010 na 6,7 % na konci roku 2011. „Stalo se tak i díky omezené výstavbě nových prostor. Developeři se soustředili hlavně na výstavbu na míru pro konkrétní uživatele,“ doplňuje Lenka Šindelářová a pokračuje: „V letošním roce očekáváme další mírný pokles neobsazenosti. Na konci roku 2011 bylo ve výstavbě zhruba 117 000 metrů čtverečních skladových ploch, na trh by tak mohlo být v roce 2012 dodáno obdobné množství prostor jako v roce 2011.“ V DTZ přitom nadále registrují značné mnoţství poptávek – ať jiţ ze strany logistických společností, či koncových uţivatelů. Jedná se především o firmy, které zvaţují relokaci či optimalizaci svých stávajících skladových a výrobních kapacit. „Nájemci se zaměřují hlavně na ´áčkové´ budovy v nejlepších lokalitách. Ve 2. polovině roku 2011 také vzrostlo množství transakcí na míru. Developeři ke spekulativním stavbám stále přistupují spíše opatrně, protože vysoké náklady a rizika neobsazených dokončených prostor stále přetrvávají,“ říká Rob Hall, z oddělení DTZ CEMEA Logistics a dodává: „Výše nájmů zůstala v 19 z 20 evropských zemí stabilní. Očekáváme, že v letošním roce nájemné v prémiových „áčkových“ budovách mírně vzroste o 0,8 %.” Investoři ožili Jak uţ bylo řečeno, na nákup skladů a výrobních areálů loni investoři věnovali 10,4 mld. eur, podstatně více neţ v roce 2010. Největší podíl na tomto koláči, 36 %, měla Velká Británie (4 mld. eur), vysoké objemy investic do logistických areálů vykázaly rovněţ skandinávské země (1,9 mld. eur).

„Výrazné oživení zaznamenal v minulém roce také český investiční trh. V segmentu logistiky bylo uzavřeno několik významných transakcí o celkovém objemu 479 milionů eur, což představuje 22% podíl z celkového rekordního objemu investic do českých realit. Zároveň jde o obrovský, 971% nárůst v porovnání s pouhými 14 miliony eur v roce 2010. Profil kupujících přitom ukazuje, že i český logistický trh je velmi atraktivní pro mezinárodní investory,“ dodává Lenka Šindelářová. I Česko tedy těţí z rostoucí investorské poptávky po logistických objektech – její loňské celoevropské zvýšení o 23 % daleko předčilo celkový nárůst realitních investic, který v Evropě dosáhl jen 6 %.

5) Na horách se (nejen) retailu moc nedaří S T A V E BN I - F O R U M . C Z Zima končí a je čas na malé zamyšlení nad možnostmi, které nejen „retailu“, ale developmentu vůbec poskytují právě hory a zimní střediska, kde se nepochybně kumulují nemalé finanční prostředky. Výkladní skříně renomovaných značek, známé ze zahraničních horských středisek, na českých a moravských horách bohužel zákazníci zatím nenajdou, naopak volných apartmánů – zdá se – je více než dost. Podle analýzy společnosti DTZ se proto dnes o české hory zajímají maximálně provozovatelé restaurací, lékáren a medicenter, vedle nich pak už jen prodejci skla, suvenýrů a sportovního vybavení. K několika málo výjimkám patří řetězec Intersport, který právě tuto sezónu otevřel svůj první Intersport Rent v Lipně nad Vltavou – plánem skupiny je vybudovat síť maloformátových prodejen a půjčoven v kaţdém významném lyţařském středisku. Vít Podešva z Intersportu vidí potenciál právě ve spojení prodejny s půjčovnou – uţ proto, ţe podmínky pro vyznavače zimních sportů na zdejších horách se kaţdoročně zlepšují. „Víme, že spousta Čechů si například v Rakousku ráda připlatí za kvalitní výbavu,“ říká a pokračuje: „Umí si spočítat, že při

6


průměrně jednom týdnu stráveném na lyžích se jim finančně nevyplatí si lyže a další vybavení kupovat, ale půjčovat.“ Místní konkurence a sezónnost Ve vyuţívání tohoto potenciálu Intersport zatím mnoho následovníků nemá. Jednu z příčin definuje i citovaná studie DTZ – mnohá horská, především krkonošská střediska jsou jiţ plně saturována místními podnikateli, kteří díky přítomnosti majitele sázejí na osobní přístup i individuální cenotvorbu. Výborně jim funguje kombinace prodejny, půjčovny, servisu i poradenství, často se také orientují na luxusnější zboţí i draţší sluţby.

„Obsazenost“ či místní konkurence není ale jediným limitem rozvoje obchodní sítě na českých horách. K těm dalším podle analýzy DTZ patří také velmi výrazným způsobem sezónnost: hlavní provoz horských středisek je redukován v podstatě jen na tři měsíce v roce, od poloviny prosince do poloviny března. Další determinantou je velká závislost na dnes nevyzpytatelných klimatických podmínkách, kdy letní sezóna maloobchodníkům často nevynahradí ztráty ze slabší zimy. Přitom jaro a podzim jsou tradičně „hluchá“ období. Zmínit je třeba také klesající počet návštěvníků českých hor (hodně jich dnes dává přednost zahraničním, zejména alpským lyţařským lokalitám) a vysoké procento tzv. jednodenních návštěvníků. Obchodní boom je už minulostí Poměry málo přející obchodní expanzi v českých lyţařských rájích nejsou tak moc odlišné od celkové situace komerčního developmentu v segmentu obchodu u nás. Pravdou je, ţe doba raketového růstu obchodních kapacit je uţ v Česku minulostí. Jestliţe v minulé dekádě u nás přibývalo v průměru kolem 200 000 metrů čtverečních nových maloobchodních ploch a v rekordním roce 2008 jich bylo dokonce 400 000, napříště uţ bude objem výstavby spíše menší – a nestaví-li se v Praze a větších městech, jen stěţí bude mít někdo zájem realizovat nějaký větší projekt v tak rizikových lokalitách, jako jsou horské lyţařské oblasti, byť jistý potenciál z hlediska retailu určitě mají. Podle DTZ přitom na zdejších horách existuje určitý prostor pro zajímavější developerské projekty kombinující obchod se širší a kvalitní nabídkou, sluţby typu bank a zábavu. „Pro analýzu jsme se inspirovali situací v německých, francouzských a rakouských Alpách, ale i v Tatrách. Každý, kdo tato střediska navštívil, potvrdí koncentraci sportovních, oděvních, kosmetických a dalších značek. Zajímalo nás proto, v čem se liší Česká republika,“ říká Lenka Vodráţková z DTZ a dodává: „Zdrženlivost tuzemských maloobchodníků nás překvapila. Pokud totiž budeme vycházet z funkčního konceptu propojení nakupování a zábavy, a s tím spojených zážitků, nabízejí hory zajímavé formáty a možnosti.“

Horská recese

Je otázkou, kdo se této příleţitosti chopí. Předpokladem efektivních investic do maloobchodních kapacit jsou samozřejmě návštěvníci. A těch spíše ubývá. Dokládá to i nedávný výzkum ČTK, který ukázal, ţe na tuzemském trhu začíná přibývat nabídek na prodej horských penzionů a hotelů. Majitelé se jich často zbavují například kvůli nízkým trţbám nebo zadluţení. „Horských penzionů a hotelů, které jsou na prodej, v České republice stále přibývá a současnou situaci označují odborníci za výprodej,“ uvedla v nedávné tiskové zprávě draţební firma Naxos. Častější nabídky k odkoupení horských ubytovacích zařízení zaznamenaly i jiné draţební společnost. Josef Machů ze společnosti Prokonzulta v pozadí tohoto trendu vidí více příčin: „Jednou z nich je zadluženost obcí, takže tady se jedná o nucený prodej. Dalším důvodem je to, že některé společnosti, případně státní podniky, zpeněžují své nemovitosti v horských oblastech, a to z těch důvodů, aby už nemusely investovat do jejich údržby a také proto, že jsou mnohde prázdné,“ sdělil draţebník. Mírný nárůst nabídek horských nemovitostí má ve srovnání s rokem 2010 také realitní kancelář Sting Commerce. Její ředitel D. Říman vysvětluje: „Častým důvodem prodeje je snížení tržeb vlivem špatné zimy či větší konkurence, která nabízí služby na vyšší úrovni.” Nijak oslnivá není ani situace v oblasti „horské“ rezidenční výstavby. Ta se počátkem dekády dynamicky rozvinula, aby uţ na jejím konci narazila na nejednu bariéru – fyzické kapacity atraktivních lokalit, poměrně značný odpor veřejnosti, k němuţ se později připojil i negativní postoj místní samosprávy, a v neposlední řadě i nedostatečná poptávka. V poslední době se k tomu připojily i finanční problémy developerů – v draţbě se v rámci insolvenčního řízení například ocitly horské apartmány ve Vrchlabí. „Developer projekt dokončil a zkolaudoval. Nepodařilo se mu ho ale v daném čase prodat a nyní se pohledávka řeší formou insolvenčního řízení,“ uvádí manaţer draţební síně Naxos Marian Konečný. Není to ale ten nejšťastnější způsob, jak řešit dluhy. „Zatímco původní nabídková cena těchto apartmánů určených nejen k rekreaci, ale také k trvalému bydlení, byla okolo 50 000 korun za metr čtvereční, nyní je to od 23 000 do 32 000 korun,“ říká M. Konečný.

6) Koupě chaty nebo chalupy je nyní výhodná. Ale ne na investici IHNED.CZ Sezona rekreačních objektů začíná, ale makléři žádný boom poptávky neočekávají. Mladé lidi chalupy nelákají tak jako jejich rodiče, starším lidem pak už docházejí síly nebo je pro ně drahé daleko dojíždět. V některých

7

BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. - Czech & Slovak Real Estate Realitní byznys Newsletter BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. - Czech & Slovak Real Estate Newsletter

případech se tak ceny chalup propadly o více než čtvrtinu.

Obchodů s rekreačními nemovitostmi oproti předkrizovým rokům výrazně ubylo. Nabídka chat a chalup značně převyšuje poptávku. Shodují se na tom realitní makléři oslovení HN. Například společnost M&M Reality zaznamenala v prvním čtvrtletí letošního roku nárůst prodejů (zejména bytů) o více neţ 25 procent, prodej rekreačních nemovitostí si u této celorepublikové sítě realitních kanceláří ale nejspíš ve srovnání s předešlým rokem nepolepší.

„Převis nabídky chatových objektů je od roku 2009 stále vysoký a ani letos se nedá očekávat výrazný boom v jejich nákupu. Prodávajícím se ale samozřejmě zlevňovat nechce, prodávat většinou nemusejí. Je třeba si uvědomit, že generace, která nyní odrůstá, si za posledních dvacet let odvykla jezdit každý víkend na chalupu,“ řekl spolumajitel MaM Reality Miroslav Jonáš. Jeho slova potvrzuje i Jan Kyncl, jednatel realitní kanceláře AB-Rako z Jindřichova Hradce. „Poptávka je velmi malá, lidé začínají přemýšlet nad tím, zda rekreační objekty potřebují. Začíná odumírat generace lidí, kteří na chaty jezdili. Mladí lidé mají možnost cestovat do zahraničí,“ uvádí. Také Kyncl registruje v prvních měsících roku zvýšený zájem o bydlení, nikoli však o rekreační nemovitosti. Výmluvná je i statistika jeho realitní kanceláře – počet transakcí s rekreačními objekty se firmě AB-Rako loni oproti roku 2007 propadl na čtvrtinu. Slabou poptávku potvrzuje i doba, jak dlouho je nemovitost v nabídce realitní kanceláře. Jestliţe před krizí to bývalo tři měsíce, dnes je úspěch, kdyţ se prodá do půl roku, shodují se makléři. Pokles zájmu o chaty a chalupy je sice celorepublikový trend, avšak některé lokality jsou na tom hůře. Například situace v okolí Prahy není tak zlá jako na Jindřichohradecku. To si Kyncl vysvětluje tím, ţe lidé kvůli cenám za palivo hodně zvaţují, jestli se jim vyplatí jezdit daleko od Prahy. Mezi kupci rekreačních objektů v jiţních Čechách převaţovali totiţ obyvatelé Prahy a Středočeského kraje. „Prodává se méně, ale je to individuální. Pokud je zajímavá lokalita a dobře nastavená cena, zájem je,“ řekl Roman Kasalý ze středočeské pobočky sítě Evropa realitní kancelář. On sám prý prodal v zimě několik chat nedaleko Prahy, ačkoli nejvíce se s rekreačními objekty obchoduje na jaře a začátkem léta. Zatímco v některých případech se nabídkové ceny chalup oproti vrcholu propadly o více neţ čtvrtinu, nemovitosti v atraktivních lokalitách, jejichţ majitelé měli rozumnou představu o ceně, si výrazně nepohoršily.

7) První kvartál 2012: Přímé investice do realit globálně propadly o čtvrtinu (1/2) I N V E S T I C N I W E B. C Z Po silném roce 2011 bylo k vidění zpomalení investiční aktivity. Předběžný pokles globálních realitních investic dosáhl meziročně 25 % na 75 miliard USD. Kvalitní nemovitosti ovšem zůstávají pro investory atraktivní navzdory ekonomické nejistotě. Ve čtvrtém čtvrtletí 2011 dosáhly globální investice 112 miliard USD, šlo o nejaktivnější kvartál od poloviny roku 2008. V roce 2011 dosáhly globální realitní investice objemu 418 miliard USD. Pro rok 2012 očekává společnost Jones Lang LaSalle globální realitní obchody v objemu zhruba 400 miliard. Všechny hlavní světové trhy komerčních nemovitostí zaznamenaly pomalejší začátek letošního roku. Není divu, rok 2011 (obzvlášť jeho závěr) byl z investičního hlediska jednoznačně nejaktivnějším obdobím od pádu banky Lehman Brothers. Na začátku roku 2012 se neobchodovaly nemovitosti s velkým investičním objemem, které v loňském roce zajistily rekordní celkové investice. Za poklesem realitních investic dále stojí přetrvávající omezení hospodářského oţivení, ke kterým patří limitovaný přístup k financování, zejména pak k novým úvěrům. „Zatímco jsme v prvním čtvrtletí 2012 zaznamenali pokles realitních investic a nadále procházíme obdobím ekonomické nejistoty, stále platí, že jsou kvalitní nemovitostí jsou pro investory přitažlivé,“ říká Arthur de Haast, vedoucí skupiny mezinárodních realitních investic Jones Lang LaSalle. „Obzvláště v posledním čtvrtletí 2011 panovala v Evropě zvýšená nejistota, která však byla vhodnými politickými kroky podporujícími ekonomický růst zmírněna.“ V USA je situace lepší Realitní investice a nálada investorů se v USA díky obecně silnější ekonomice trvale zvýšily meziročně o 16 %. V Kanadě a Mexiku se tytéţ ukazatele zlepšily o 50 %. V oblasti Asie a Pacifiku byl loňský rok druhým nejlepším v historii, kdy realitní investice dosáhly 98 miliard USD. "Navzdory poklesu v prvním čtvrtletí 2012 předpokládáme, ţe se situace zlepší v návaznosti na řadu monetárních a fiskálních opatření v klíčových zemích daného regionu," říká de Haast.

8


8) Ceny hypoték už neklesají, ale stále jsou jedny z nejlevnějších v historii

9) Je nákup zemědělské půdy bezpečnou investicí?

IHNED.CZ

HYPOINDEX.CZ

V březnu průměrná úroková sazba u hypoték stoupla z únorových 3,61 na 3,68 %. Zájem o ně i tak roste letošní březnový objem nových hypoték je třetím nejlepším v historii. V rekordním roce 2007 banky v březnu na hypotékách půjčily 12,36 miliardy korun. Nyní to je o dvě miliardy méně.

Koupě zemědělských pozemků bývá doporučována jako jedna z nejbezpečnějších dlouhodobých investic. Ve skutečnosti s sebou nese řadu rizik, která nelze pomíjet. Vyplatí se investovat do půdy?

Průměrné úrokové sazby hypoték lehce rostou, ale stále zůstávají na nejniţší úrovni v historii. Vyplývá to z nejnovější statistiky Fincentrum Hypoindex, která vychází z úroků, za které banky hypotéky skutečně půjčují. V březnu průměrná úroková sazba stoupla z únorových 3,61 na 3,68 %.

Hlavním (a mnohdy jediným významným) argumentem, z něhoţ vychází doporučení investovat do nákupu zemědělských pozemků, je jejich niţší cena v Česku oproti cenám v Německu a Rakousku, případně dalších evropských zemích, v nichţ je úrodné půdy nedostatek. Hektar orné půdy lze u nás stále ještě pořídit v cenách kolem 100 000 Kč, ale u našich západních sousedů přinejmenším za čtyřnásobek. V Rakousku je půda ještě draţší, o Belgii nebo Nizozemsku ani nemluvě.

Dosavadní dlouhodobý rekord zaznamenaly hypotéky v prosinci – průměrné sazby se pohybovaly na 3,56 %. Nejvíce v březnu stoupla úroková sazba u hypoték s jednoletou fixací, a to o 0,16 procentních bodů na 4,37 %. Sazby na nejoblíbenějších pětiletých vzrostly o 0,09 procentních bodů na 3,53 %. Stále je však tato sazba nejvýhodnější ze všech typů fixací. U tříletých fixací šly úroky nahoru o 0,03 procentního bodu, na 3,80 %. Ke sníţení průměrných sazeb došlo jen u variabilních hypoték. Jejich sazby spadly v březnu znovu pod tři procenta. Banky minulý měsíc variabilní hypotéky poskytovaly v průměru za 2,76 % oproti 3,03 % v únoru. Zájem o hypotéky roste Zájem o hypotéky však stále roste. V březnu lidé v bankách uzavřeli celkem 6111 nových hypoték. Je to skoro o 600 úvěrů víc neţ v předchozím měsíci. Celkový objem nových hypoték v březnu meziměsíčně vzrostl skoro o jednu a půl miliardy korun, a dosáhl tak celkových 10,32 miliardy korun. Objem nových hypoték letos prvně překročil hranici 10 miliard a tím se vrátil na rekordní úrovně, které hypotéky dosohovaly v posledním čtvrtletí loňského roku. „Březnový nárůst sazeb byl prozatím mírný. Ačkoliv došlo z hlediska počtu a objemu k výraznému měziměsičnímu nárůstu, v meziročním srovnání se jedná o pokles. To však způsobil rekordní loňský březnový výsledek, kdy došlo k oživení hypotečního trhu,“ uvedl Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum. Letošní březnový objem nových hypoték je i tak třetím nejlepším v historii. V rekordním roce 2007 banky v březnu na hypotékách půjčily 12,36 miliardy Kč. Vloni v březnu to bylo 10,42 miliardy Kč.

Nelze prodělat! Opravdu?

Cena zemědělské půdy v Česku je tedy výrazně niţší, ale její úrodnost ani obdělávatelnost se od okolních zemí zase tolik neliší. Její výměra se kvůli záborům pro výstavbu kaţdoročně sniţuje o několik tisíc hektarů. Co z toho plyne? Zemědělská půda v Česku ubývá, její trţní ceny jsou podhodnoceny a porostou. Jednak aby se postupně vyrovnaly se zahraničím, ale také kvůli úbytku obdělávatelných ploch. Investice do ní v delším časovém horizontu přinese zajímavé zhodnocení vloţených prostředků. Investor do zemědělské půdy se nemusí spoléhat jen na růst cen. Nebude-li na svých pozemcích sám hospodařit (coţ člověk uvaţující spíše o finanční investici nejspíš nebude), můţe je pronajmout. Výnosy z pronájmu zemědělské půdy zatím bohuţel nejsou nikterak vysoké a po odečtení daně z nemovitosti stěţí pokryjí inflaci. To ale také nebude trvat věčně. Růst trţních cen půdy se jistě projeví i v odpovídajícím růstu nájemného. Návratnost investice je tedy zajištěna. To je pravda, je tu však několik ale… Zobchodovaná zemědělská půda v České republice

Podíl na zem. půdním fondu (%) Výměra (ha)

2005

2006

2007

2008

2009

2010 *)

3,41 %

3,42 %

3,71 %

2,94 %

2,56 %

2,50 %

145 266

145 487

157 638

124 774

108 518

105 838

*) Jedná se o kvalifikovaný odhad. Zdroj: Ministerstvo zemědělství zemědělství ČR za rok 2010

–

Zpráva

o

stavu

9


Výměra obhospodařované zemědělské půdy

Počet podniků

Celková výměra obhospodařované zemědělské půdy

absolutně

%

ha

%

< 10 ha

28 912

64,90 %

72 839

21,00 %

10 – 100 ha

11 267

25,30 %

364 099

10,40 %

100 – 1 000 ha

3 379

76,00 %

1 149 840

32,80 %

991

22,00 %

1 920 868

54,70 %

46 477

100,00 %

3 507 646

100,00 %

> 1 000 ha Celkem

Zdroj: Ministerstvo zemědělství – Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2010

Nevypočitatelný vývoj cen Ţádná investice není bez rizika, nákup zemědělské půdy nevyjímaje. Nebezpečí, ţe investor nejen nedosáhne očekávaného zisku, ale nakonec prodělá, hrozí hned z několika stran. Stěţí se najde jiný obor podnikání, v němţ jsou trţní ceny a celé prostředí pokřiveno různými zásahy státní moci, neţ je tomu v zemědělství. Výsledkem je deformace cen zemědělských produktů i půdy a nevypočitatelnost jejich dalšího vývoje závisejícího na změnách národní a evropské agrární politiky i politických rozhodnutích. Hospodaření zemědělců ve vyspělých zemích neovlivňují jejich znalosti, pracovitost, úrodnost půdy nebo přízeň počasí. Rozhodující vliv má spíše systém dotací, daňových úlev a produkčních kvót. O zisku či ztrátě se nerozhoduje na polích, ale spíše v kancelářích. Závislosti zemědělských podniků na dotacích a regulaci přináší jejich větší citlivost na změny a menší stabilitu. Stačí úprava podmínek pro přiznání dotace, zrušení daňové úlevy nebo vydání regulačního nařízení a prosperující podnik můţe bojovat o přeţití. Závislost českého zemědělství na dotacích patří k nejvyšším v Evropské unii. Podle analýzy Českého statistického úřadu průměrná hodnota indexu závislosti na dotacích (poměr nákladů a výnosů bez započtení dotací měřící schopnost odvětví generovat zisk z vlastních zdrojů) v evropské patnáctce v roce 2008 dosahovala 92,5 %. V Německu to bylo 100,4 %, na Slovensku 108,8 % a v Česku 117,3 %. Vyšší míru závislosti zemědělství na dotacích mělo uţ jenom Finsko. Naproti tomu v Polsku index dosáhl jen 80,1 %. Zemědělské podniky v Česku dosáhly v roce 2010 celkového zisku 6,2 miliardy korun, což je 2,5 krát více než v roce 2009. I přes vládní úspory dotace vyplacené zemědělcům vzrostly na 38,5 miliardy korun, což je o 600 milionů korun více než v roce 2009. Na čisté přidané hodnotě se dotace podílejí přibližně sedmdesáti procenty. Zdroj: Ministerstvo zemědělství – Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 2010

Pronajmout zemědělskou půdu nemusí být snadné

Na rozdíl například od pronájmu bytů v Praze nebo jiných velkých městech je pronájem zemědělské půdy specifický značně omezeným okruhem potenciálních nájemců. Záleţí na velikosti pozemků, jejich tvaru, poloze a přístupnosti a především také na místní situaci, jaký o jejich vyuţití bude zájem a na jaké podmínky pronájmu případný zájemce přistoupí. Má-li vlastník pozemku na výběr jenom ze dvou moţností – nechat půdu leţet ladem nebo ji pronajmout jedinému zájemci, jeho prostor pro vyjednávání nebude velký. Podle údajů Ministerstva zemědělství průměrné nájemné ze zemědělské půdy v Česku v roce 2010 vzrostlo meziročně o 9 % na 1 421 Kč/ha. Jakékoliv průměrování ale můţe být hodně zavádějící. Výši nájemného ovlivňuje řada různých faktorů. V případě celistvých pozemků větších výměr bývá nájemné vyšší neţ u pozemků malých a rozdrobených. V kukuřičných a řepařských oblastech se nájemné pohybovalo nad 2 000 Kč/ha, v horských bylo sotva třetinové. Při změně dotační politiky to ale můţe být i naopak. Pro vlastníka půdy je nepříjemnou skutečností, ţe podpis nájemní smlouvy v Česku ještě nutně neznamená placení nájemného. Zvláště v případech, kdy o pronájem půdy jeví vlaţný zájem jenom jediný místní zemědělec balancující na hraně rentability, jakékoliv vymáhání dluţného nájemného se můţe stát velmi problematickým. Vlastník půdy nakonec moţná bude rád, kdyţ nebude muset z vlastní kapsy platit daň z nemovitostí a nájemné dostane alespoň v naturáliích. Zemědělské podniky v České republice (stav k 31. 12. 2010) Počet podniků

Obhospodařovaná zemědělská půda

Obhospodařovaná orná půda

[ha]

[%]

[ha]

[%]

Fyzické osoby

42 929

1 038 584

29,60 %

635 169

25,10 %

Právnické osoby

3 548

2 469 062

70,40 %

1 897 072

74,90 %

– z toho druţstva

575

821 733

23,40 %

671 121

26,50 %

46 477

3 507 646

100,00 %

2 532 241

100,00 %

Celkem

Investice do půdy je riskantní podnik Investice do nákupu zemědělské půdy patří k těm dlouhodobým a velmi málo likvidním. Sehnat zájemce, který půdu za dobrou cenu odkoupí, můţe trvat řadu měsíců nebo i let. Prodej můţe zkomplikovat existence dlouhodobé nájemní smlouvy, ale také budoucí vývoj regulace zemědělské výroby, dotační a daňové politiky. Velké problémy by vlastníkům půdy mohly nastat třeba v případě, ţe do budoucna budou daňově či jinak znevýhodněni ti, kdo na ní sami nehospodaří. Na rozdíl od zlaté mince nebo diamantu půdu před státem neschovají.

10


O půdu nemusí jejich vlastníky připravit jenom její znárodnění. Mnoho z nich o ni pomalu, ale jistě obírá eroze, která podle údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy ohroţuje 45 % z celkové rozlohy orné půdy v Česku. Kaţdoroční škody vzniklé odplavením miliónů tun ornice z nevhodně obdělávaných svaţitých polí jdou do miliard. Pokud si vlastník svou půdu neohlídá, můţe se jeho pozemek změnit v průběhu několika let v neúrodnou pustinu, jejíţ trţní hodnota i prodejnost ho jistě nepotěší. Vlastník půdy má i řadu dalších nepříjemných povinností. Musí například odstranit černou skládku, pokud na jeho pozemku vznikne, nebo „zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů“, jejichţ seznam vyplývá z prováděcích vyhlášek k zákonu o rostlinolékařské péči. Uchytí-li se na jeho pozemku nebezpečný plevel a on s tím ani po výzvě k jeho likvidaci nic neudělá, hrozí mu pokuta aţ 30 000 Kč, resp. aţ 500 000 Kč, je-li majitelem pozemku právnická osoba (§79b a §79f zákona č. 326/2004 Sb.).

English corner 10) Public sector sales in Europe more than double in 2011: CBRE

disposals is significant and indicates that there has been a concerted effort by many European governments to raise capital from their property portfolios,' said Richard Holberton, Director EMEA Research and Consulting, CBRE. 'However, the concentration of activity in four of the stronger European markets suggests that, in 2012 and beyond, those countries which are in a more unstable economic position will find it increasingly difficult to implement large-scale disposal programmes.'

Společnost BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. – nepřebírá ţádnou zodpovědnost za uvedené odkazy a obsah článků; obsahy článků nevyjadřují postoj společnosti BDO Appraisal services – Znalecký ústav s.r.o. Ilustrační fotografie jsou převzaty, kaţdá fotografie má vlastní odkaz na zdroj.

Pavel Klinkovský, [email protected] Vítězslav Hospes, [email protected]

PROPERTYEU.INFO Sales of public sector assets across Europe rose sharply in 2011, more than doubling to EUR 2.3 bn, according to research from CBRE. With government debt close to or exceeding 100% of GDP in several European economies, there is a well-established appetite to raise capital from the sale or development of public property assets. Analysis of the 2011 figures reveals that sales of public sector property assets in 2011 were largely concentrated in four markets; Germany, Sweden, Russia and the UK. These markets accounted for 75 % of public sector property sales across Europe. In Sweden disposals totaled EUR 515 mln in 2011, representing 22% of activity across Europe. Transactions totaled EUR 470 mln (20%) in the UK, EUR 440 mln in Germany (19 %) and EUR 330 mln in Russia (14 %). With investment in public sector assets largely confined to Europe’s more robust economies, CBRE warns that those countries which have the most pressing need to restore public finances, notably Greece, Italy and Portugal, may find it challenging to attract buyers for government-owned assets. 'Given that the investment market as a whole increased by 7% in 2011, a much larger rise in public sector asset

11

BDO Appraisal services Znalecký ústav s.r.o

Recommend Documents