Zpráva o situaci na trhu práce v regionu Mladá Boleslav za rok 2009

Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2009

*

ÚŘAD PRÁCE V MLADÉ BOLESLAVI JASELSKÁ 292/IV, 293 01 MLADÁ BOLESLAV

Zpráva o situaci na trhu práce v regionu Mladá Boleslav za rok 2009

Zpracoval : Ing. Lubomír Kiš Mladá Boleslav 25.2.2010

Schválil : JUDr. Luboš Záveský ředitel

1


OBSAH

I. I.1 I.2 I.3 I.4 II. II.1 II.2 III. III.1 III.2 III.3 III.4 III.5 III.6 IV. V. V.1 V.2 V.3 V.4 V.5 VI. VI.1 VI.2 VII.

str.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU Úvod – specifikace okresu, základní informace Ekonomická, sociální a demografická situace Silné stránky okresu Slabé stránky okresu ZAMĚSTNANOST Celková zaměstnanost Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů NEZAMĚSTNANOST Vývoj nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Problémové skupiny uchazečů o zaměstnání Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Mapka okresu – MN k 31.12.2009 rozčleněna na mikroregiony CIZINCI NA TRHU PRÁCE AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NA TRHU PRÁCE Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ Realizace APZ v roce 2009 ( NI MPSV č. 13/2009 ) Rekvalifikace Zkušenosti s realizovanými projekty ESF Opatření související s hospodářskou krizí PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují Dvě varianty moţného vývoje nezaměstnanosti Doporučení

Mapa míry nezaměstnanosti v ČR Tabulky k textové části č.1 aţ 43

3 3 3 4 5 5 5 7 9 9 13 13 14 15 17 17 18 18 19 22 23 24 25 25 26 26

27 28

2


I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU. I.1

Úvod – specifikace okresu, základní informace

Region Mladá Boleslav se rozkládá v severní části Středočeského kraje, na levém břehu střední Jizery. Povrch území je členitý. V severní části převládají nízké pahorkatiny, které jsou součástí Českého ráje, jiţní část je rovinatá. Nejvyšším bodem je vrch Muţský se 463 m nadmořské výšky a nejniţším bodem je koryto řeky Jizery před jejím ústím do Labe (170 m n.m.). Svojí rozlohou 1023 km2 (9,29 % rozlohy kraje) i počtem obcí (120) patří mezi tři největší ve Středočeském kraji. V rámci kraje sousedí s regiony Mělník, Nymburk a Praha-východ, dále s regiony Česká Lípa, Semily a Liberec z Libereckého kraje a s Jičínským regionem z Královehradeckého kraje. Svou hustotou osídlení, 116 obyvatel na km2, patří k průměrným okresům kraje. K 30. září 2009 náleţelo do regionu Mladá Boleslav 120 obcí a 266 částí obcí, ve kterých ţilo 123 568 obyvatel, 62 165 muţů a 61 403 ţen, čímţ se řadí po Kladenském okrese a okrese Praha – východ na třetí místo v kraji (Statistický bulletin - Středočeský kraj za 1. aţ 3. čtvrtletí 2009). K 1.1.2009 ţilo v osmi městech okresu – Mladé Boleslavi, Benátkách nad Jizerou, Mnichově Hradišti, Bělé pod Bezdězem, Bakově nad Jizerou, Kosmonosech, Dobrovicích a Dolním Bousově 81 733 trvale bydlících obyvatel, coţ tvoří 66,25 % všech obyvatel okresu. V největším – statutárním - městě Mladé Boleslavi (spolu s 13 obcemi, které patří pod jeho správu) byl k 1.1.2009 počet trvale bydlících obyvatel 45 507, z toho 23 073 muţů a 22 434 ţen. Ostatní města mají počet obyvatel podstatně menší, nepřesahující 10 tisíc. Průměrný věk obyvatel okresu Mladá Boleslav 39,8 roku (muţi 38,4 a ţeny 41,3) je niţší neţ průměr kraje, ale hodnota indexu stáří 97,6 (muţi 75,9, ţeny 120,7) je nepatrně vyšší. Tyto ukazatele řadí okres mezi okresy s relativně příznivější demografickou situací (ČSÚ – Počet obyvatel v obcích Středočeského kraje k 1.1.2009). Region má poměrně vysokou intenzitu dopravy, zejména silniční. Na 1 km 2 rozlohy připadá cca 0,85 km silnice. I.2

Ekonomická, sociální a demografická situace.

Podle statistiky GIS k 31.12.2009 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu (61 049) na celkovém počtu obyvatel 49,41 %. V důsledku celosvětové ekonomické krize i na okrese Mladá Boleslav klesla zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ z 74 077 na 67 039 osob. U zaměstnavatelů se sídlem v okrese Mladá Boleslav se sníţil celkový počet zaměstnaných osob z 44 271 na konci roku 2008 na 40 833 k 31.12.2009. Největší počet pracujících ekonomicky aktivních osob působil v průmyslu. Připadlo na něj 70,47 % z celkového počtu zaměstnanců okresu. V zemědělství se podíl pracujících sníţil na 2,33 % a v terciární sféře na 27,2 %. Relativně nejvyšší podíl ţen pracuje v odvětvích školství, kultury, peněţnictví, zdravotnictví, obchodu a v sociálních sluţbách. Podíl ţen na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v těchto odvětvích dosahuje 65 %. Prioritní postavení průmyslu je dáno bezkonkurenčním postavením mladoboleslavské automobilky nejen v regionu, ale i v republice. Boleslavská ŠKODA AUTO a.s. (jako největší zaměstnavatel v České republice se zahraniční investicí) vytváří pracovní příleţitosti pro celý region (téměř 35% všech pracovních míst v regionu). Díky ŠKODĚ AUTO a.s. patří region Mladá Boleslav k regionům s nejniţší nezaměstnaností. Kapitál tohoto podniku přirozeně přitahuje i další podnikatele (zahraniční investory a dodavatele v oblasti strojírenství, plastikářství a elektrotechnického průmyslu dodávající různé díly pro výrobu automobilů), kteří následně opět vytvářejí nová pracovní místa. Zhruba 75 % z celkového objemu průmyslové výroby v regionu připadá na strojírenské odvětví.

3


Sektor sluţeb (obchod, doprava, spoje, atd.) s niţší průměrnou mzdou je ve srovnání s průmyslem slabší, i kdyţ v posledních letech se výrazně zlepšil (modernizace a konkurenceschopnost, výstavba nových obchodních řetězců). V zemědělství je na regionu Mladá Boleslav významný prodej obilovin, cukrovky, brambor, zeleniny a výroba masa. Zemědělská rostlinná výroba těţí z výborných výrobních podmínek v jiţní části okresu. Průmyslové podniky a závody regionu Mladá Boleslav jsou soustředěny do městských regionů větších měst – a to hlavně Mladé Boleslavi, Mnichova Hradiště, Bakova nad Jizerou, Benátek nad Jizerou a Bělé pod Bezdězem. Region Mladá Boleslav je rozdělen do 7 oblastí - mikroregionů 1.mikroregion Mladoboleslavska (nejsilnější mikroregion - 35 obcí) 2.mikroregion Mnichovohradišťska (22 obcí) 3.mikroregion Benátecka (21 obcí) 4.mikroregion Bělska (12 obcí) 5.mikroregion Bakovska (3 obce) 6.mikroregion Dobrovicka (14 obcí) 7.mikroregion Bousovska (13 obcí) Dojížďka do zaměstnání. Z předběţných výsledků sčítání lidu z roku 2001 dojíţdělo za prací celkem mimo obec 31 714 osob, z toho 21 669 v rámci regionu, 7 608 z jiných regionů středočeského kraje a 1 437 z ostatních regionů. Denně dojíţdělo 27 680 lidí, z toho 20 224 v rámci regionu, 2 061 z regionů středoč. kraje a 5 395 z jiných regionů (tab.č.42 v příloze C zprávy). Intenzita vyjíţďky za prací mimo region je poměrně malá - je ovlivněna tím, ţe ve srovnání s jinými regiony je pohyb osob za prací minimalizován v důsledku ŠKODY AUTO a.s. se sídlem v Mladé Boleslavi, do kterého je soustředěn značný počet pracovních příleţitostí. ŠKODA AUTO a.s., která nemá ve spádovém území a pravděpodobně ani v České republice konkurenci, zaměstnává velkou část obyvatel regionu. Tabulky : Tabulka č. 1 Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Tabulka č.39 Zaměstnané osoby dojíždějící do zaměstnání podle OKEČ, času stráveného dojížďkou Struktura organizací a soukromých podnikatelů V regionu Mladá Boleslav bylo monitoringem ÚP v roce 2009 registrovaných 2 214 podnikatelských subjektů, z toho 204 se stavem nad 25 zaměstnanců. Zaměření subjektů dle vybraných odvětví převaţující činnosti je znázorněno v tabulce č. 6 Další dělení podnikatelských subjektů je v přílohové části v tabulkách 4 aţ 7. I.3

Silné stránky okresu

Mezi silné stránky regionu patří : o příznivá geografická poloha, o niţší nezaměstnanost ve vztahu k ČR a ostatním regionům, o rychlá dostupnost Praha – Liberec, intenzivně uţívaná silniční rychlostní komunikace R 10 ve směru jihozápad – severovýchod vytváří pro občany regionu další moţnosti pracovních příleţitostí, o sbíhající se ţelezniční tahy (z Prahy, Mělníka, České Lípy, Jičína) - mladoboleslavské nádraţí je významným místem z hlediska nákladní dopravy, 4


o o o

fungující silné průmyslové podniky celorepublikového významu, existence rozvojových ploch (průmyslové zóny), vzdělanostní struktura a kvalifikační potenciál obyvatelstva.

Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem je samozřejmě ŠKODA AUTO a.s., která je základem hospodářského vývoje regionu a města. Odvětví automobilového průmyslu dává regionu rozvojový a moderní charakter a má řadu pozitivních přímých i vedlejších vlivů. I.4

Slabé stránky okresu

Výjimečné postavení firmy ŠKODA AUTO a.s. je zároveň potenciálním nebezpečím místní ekonomiky pro případ krize v automobilovém průmyslu, coţ se do určité míry projevilo i při současné hospodářské recesi. Další slabé stránky : o existence oblastí v mikroregionech se slabou dopravní obsluţnosti a s téměř neexistujícími pracovními příleţitostmi, o rostoucí podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, o nedostatek sociálních bytů, o špatná sjízdnost silniční sítě – technický stav, II.

ZAMĚSTNANOST

II.1

Celková zaměstnanost

Od 1.1.2009 zanikly pojmy „malá organizace“ a „organizace“, zákonem je zaveden pouze jednotný termín „Zaměstnavatel“. Z toho důvodu OSSZ ve výkaznictví nesleduje počet zaměstnanců u zaměstnavatelů všech velikostních kategorií. Počet osob samostatně výdělečně činných od 31.12.2008 stoupl z 7 273 na 7 492 ke stejnému období 2009. Oddělení trhu práce ÚP provádí pravidelně svůj monitoring ekonomických subjektů, který pokrývá přibliţně 80 % zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců v regionu Mladá Boleslav. Monitoringem úřad práce sledoval k 31.12.2009 celkem 3 036 subjektů s 48 388 zaměstnanci, z toho 1960 zaměstnavatelů se sídlem v regionu MB s 40 708 zaměstnanci. Zaměstnanost u firem s více jak 25 zaměstnanci se sídlem v regionu Mladá Boleslav k 31.12.2009 dle druhu vlastnictví, převaţující činnosti a dle mikroregionů je uvedena v tabulkách č. 4,5 a 6. Zaměstnanost podle velikosti podniku s více jak 25 zaměstnanci a se sídlem v okrese Mladá Boleslav je uvedena v příloze v tabulce č. 7. Tabulky: Tabulka č.2 Tabulka č.3 Tabulka č.4 Tabulka č.5 Tabulka č.6 Tabulka č.7 Tabulka č.8 Tabulka č.9

Vývoj počtu zaměstnavatelů Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnavatelé podle právní formy Zaměstnanost podle druhů vlastnictví (u zaměstnavatelů s více jak 25 zaměstnanci a se sídlem v regionu Mladá Boleslav) Zaměstnanost podle převažující činnosti (u zaměstnavatelů s více jak 25 zaměstnanci a se sídlem v regionu Mladá Boleslav) Zaměstnanost podle velikosti podniku (u zaměstnavatelů s více jak 25 zaměstnanci a se sídlem v regionu Mladá Boleslav) Zaměstnanost za souhrn z monitoringu zaměstnavatelů (u zaměstnavatelů s více jak 25 zaměstnanci a se sídlem v regionu Mladá Boleslav) Zaměstnavatelé s více jak 25 zaměstnanci dle mikroregionů

5


Stav a vývoj volných pracovních míst. Jako zdroj ke zpracování této části analýzy byla pouţita statistika volných míst ÚP. K 31.12.2009 bylo evidováno 339 volných míst, coţ je o 749 míst méně neţ na konci roku 2008. V roce 2009 ÚP tak nabízel v průměru 430 míst, z nichţ bylo pouze v průměru 16,08 vhodných pro OZP a 57,33 pro absolventy škol a mladistvé. Měsíční průměr zaměstnavatelů, kteří nahlašují volná místa se oproti stejnému období roku 2008 sníţil z 439,42 na 158,83. Na 1 uchazeče připadlo v průměru 0,13 volných pracovních míst. Počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo (ukazatel pro posouzení moţnosti uplatnění na trhu práce) měl od dubna do července kolísavý charakter a pohyboval se v rozmezí od 4,32 v lednu aţ po 6,73 v červenci. Od srpna aţ do konce roku měl jiţ pouze stoupající charakter a skončil na hodnotě 11,23. Mezi volnými místy převaţovala nabídka míst pro kvalifikované profese převáţně se středoškolským vzděláním s výučným listem (122 nabídek – 35,99 %), dále s vysokoškolským vzděláním (71 nabídek – 20,94 %) a pro středoškoláky s maturitou (49 nabídek – 14,45 %). Pro nekvalifikované profese ÚP nabízel 46 pracovních pozic, coţ je 13,57 % z celkového počtu nabízených volných míst. Nejvíce byly poptávány tyto profese : lékaři všech oborů a střední zdravot. personál (11,97 %), řidiči nákladní dopravy (9,73 %), pojišťovací poradci (5,31%), technici ve všech odvětvích (4,72 %), kuchaři a číšníci (4,42 %) a učitelé (2,73 %). Pro sezónní práce jsou poţadovány profese dělník v rostlinné výrobě a ve stavebnictví. Strukturu volných míst podle KZAM popisuje tabulka č. 12. V 3. třídě KZAM - techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (91 míst) je nabídka volných míst nejvyšší – 26,84 %, následuje 2. třída KZAM – vědečtí a odborní duševní pracovníci (71 míst), to je 20,94 %, 8. třída KZAM - obsluha strojů a zařízení (48 míst – 14,16 %), 7. třída KZAM - řemeslníci a kvalifikovaní výrobci – se 44 místy, to je 12,98 % a 5. třída KZAM – provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě - s 33 místy, to je 9,73 %. Sloţení nabídky volných míst v jednotlivých sektorech (státní, druţstevní, soukromý) se prakticky nemění, nejčastější nabídky byly při vytváření volných míst ze soukromého sektoru. U obsazování volných míst je stále problémem rozdíl mezi kvalifikační strukturou uchazeče o zaměstnání a kvalifikačními poţadavky ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatelé často uvádějí vyšší poţadavky na pracovníka neţ je nutné, upřednostňují zájemce s potřebnou kvalifikací, s dostatečnou praxí, bez zápisu v trestním rejstříku, schopné plného pracovního nasazení, bez nároků na úlevy z osobních či zdravotních důvodů, s jazykovou vybaveností, znalostí práce počítačových programů. Úřad práce však na druhé straně eviduje zejména uchazeče, kteří těmto poţadavkům nevyhovují nebo vyhovují jen částečně. Velkou roli někdy hraje i nedostatečné dopravní spojení ze vzdálenějších lokalit, kdy není zajištěna propojenost zejména na vícesměnné provozy (ve zdejším regionu je běţný třísměnný provoz). ÚP se nedaří obsazovat některé pracovní pozice, ať jiţ z důvodu výše uvedených nebo i z důvodu nezájmu ze strany uchazečů (nezájem pracovat, neochota podřídit se stanovenému pracovnímu reţimu). Obtíţně se obsazují místa např. u nekvalifikovaných prací - ve stavebnictví, zemědělství. Tato místa jsou pak obsazována převáţně cizinci. Proto se v nabídce volných míst stále objevují poţadavky související s povolováním práce cizincům. Podmínkou pro udělení povolení získávat cizince jsou dlouhodobě hlášená volná místa, která nejsou vůbec, nebo jen z části obsaditelná občany ČR. Úřad práce provádí aktualizaci volných pracovních míst průběţně po celý rok. Kompletní kontrola aktuálnosti všech volných míst v databázi úřadu práce je prováděna v pravidelných půlročních intervalech. Situace kolem plnění povinnosti hlášení volných pracovních míst nebo jejich obsazení na ÚP se v průběhu roku 2009 nijak nezměnila. Přetrvává stav, kdy některé firmy tuto povinnost z různých důvodů neplní, nebo plní opoţděně. Tabulky: Tabulka č.10 Volná místa v regionu Mladá Boleslav v roce 2009 Tabulka č.11 Kvalifikační struktura volných pracovních míst

6


Tabulka č.12 Struktura volných pracovních míst podle KZAM Tabulka č.13 Vývoj počtu volných pracovních míst a uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v regionu Mladá Boleslav v letech 1997 - 2009 Tabulka č.14 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a míry nezaměstnanosti v regionu Mladá Boleslav v letech 1997 - 2009

II.2

Vývoj zaměstnanosti u rozhodujících zaměstnavatelů

Na základě osobních návštěv ale i z pravidelných kontaktů se zaměstnavateli regionu jsme získali následující informace o vývoji v jejich zaměstnanosti v průběhu roku 2009 : U největšího zaměstnavatele regionu ŠKODA AUTO a.s. došlo v průběhu roku 2009 k mírnému poklesu počtu kmenových zaměstnanců. K 31.12.2009 bylo ve firmě zaměstnáno celkem 24 817 zaměstnanců, coţ je oproti konci roku 2008 o 504 méně. Nastaly také výrazné přesuny cca 1000 zaměstnanců mezi jednotlivými středisky uvnitř firmy. Z důvodu výroby nového modelu Yetti a přípravy náběhu výroby na Superb combi probíhal nábor kmenového personálu především v závodě Kvasiny. Firma také výrazně sníţila počty agenturních zaměstnanců. Po potíţích vlivem hospodářské krize a změnách na trhu s automobily rozjela ve II. čtvrtletí plnou výrobu. Flexibilita ve výrobě byla řešena agenturním personálem. Agenturní personál se v průběhu roku pohyboval v limitu 558 – 3071 pracovníků. Na konci roku byl počet agenturních zaměstnanců ve výši 1986. Díky zavedení šrotovného v zahraničí došlo k nárůstu poptávky po nových automobilech. Od března jiţ zaměstnanci pracovali 5 dní v týdnu a nemuseli zůstávat doma s 75% náhradou mzdy. V provozech na výrobu motorů a převodovek došlo k zavedení cyklu 20-ti směnného pracovního systému. V lednu bylo oficiálně otevřeno nové technologické a konstrukční centrum. Z učiliště Škoda Auto nastoupilo 145 nových učňů do výrobních provozů firmy. Firma AKUMA a.s. provedla v 2. pololetí roku 2009 analýzu týkající se restrukturalizace výroby průmyslových baterií. Vlastník firmy, italská společnost FIAMM INTERNATIONAL GROUP, po analýze rozhodl o ukončení výroby baterií v závodě v Mladé Boleslavi, kde zůstává zachována pouze výroba autoantén s příslušenstvím. K 31.12.2009 bylo ve firmě zaměstnáno 317 pracovníků (z toho 237 výrobních dělníků a 80 TH pracovníků), včetně výroby autoantén, kde zůstalo zaměstnáno cca 140 osob. V 1.čtvrtletí roku 2010 zůstane v provozu autobaterií pouze 34 pracovníků pro zajištění ukončení této výroby. Firma TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ spol. s r.o. v Bělé pod Bezdězem je od 15. 6. 2009 nástupnickou firmou po WAGONU AUTOMOTIVE s.r.o., která vstoupila koncem roku 2008 do insolventního řízení. Italská Skupina TIBERINA, hlavní představitel v oblasti řezání a lisování pro automobily, tuto firmu odkoupila. Od počátku roku 2009 řešila celosvětovou ekonomickou krizi sníţením kmenového stavu zaměstnanců postupně cca o 126 osob, po dohodě s odborovou organizací téměř všichni zaměstnanci byli všechny pátky doma se 60 % mzdy a v některých odděleních sníţili směnnost z 3 na 2 směny. K 31.12.2009 pracovalo ve firmě 303 kmenových zaměstnanců a 28 agenturních pracovníků. V 1.pololetí roku 2010 předpokládají další sníţení stavu zaměstnanců jak kmenových, tak i agenturních cca o 50. Ve firmě CARBORUNDUM ELECTRITE a.s., Benátky nad Jizerou je strategickým partnerem sdruţení TYROLIT (brusiva), působící v Rakousku, Belgii, Kanadě, Číně, Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Velké,Británii, Indii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Švédsku, USA a SAE. Sdruţení zaměstnává celkem cca 4 618 zaměstnanců. V průběhu roku 2009 přijala firma CARBORUNDUM ELECTRITE a.s. v Benátkách nad Jizerou, po dohodě s odborovou organizací, opatření k zmírnění dopadu krize sníţením počtu zaměstnanců celkem o 99 (oznámení o hromadném propouštění) a zkrácením pracovního týdne téměř ve všech profesích na 4 dny ( pátky doma se 60 % mzdy). Toto opatření bylo v září zrušeno a firma přešla na plný provoz. K 31.12.2009 zaměstnávala firma celkem 201 7


zaměstnanců, agenturní pracovníky nevyuţívá. V nejbliţší době nepředpokládá další sniţování personálu ani nebude přijímat ţádná opatření z důvodu ekonomické krize. Na rok 2010 má nasmlouváno dostatek zakázek. Firma FAURECIA INTERIOR SYSTEMS BOHEMIA s.r.o. Plazy je součástí nadnárodní skupiny působící v 28 zemích Evropy (s centrálou ve Francii). Patří rovněţ mezi významné zaměstnavatele regionu Mladá Boleslav. Hlavním výrobním programem je výroba plastových komponentů pro interiéry automobilů (přístrojové desky). Z objemu výroby je 40 % určeno pro největšího odběratele Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav a 60 % pro zahraniční odběratele (WV, OPEL, BMV a AUDI – celkem cca 15 odběratelů). K 31.12.2009 zaměstnávala 450 zaměstnanců, tj. pokles oproti konci roku 2008 o 69 kmenových pracovníků a 110 agenturních pracovníků, tj nárůst oproti konci roku 2008 o 51. Firma v nejbliţší době nepředpokládá ţádné výrazné změny v počtech zaměstnanců, vývoj bude záleţet na úrovni odvolávek z automobilek. V nejbliţším období neočekávají větší problémy. Nové projekty budou zahajovat aţ v roce 2012. Dalším významným zaměstnavatelem, rovněţ součást nadnárodní skupiny se stejnou centrálou ve Francii je firma FAURECIA EXHAUST SYSTEMS s.r.o., Bakov n. Jizerou, jejímţ výrobním programem je výroba výfukových systémů pro automobily. K 31.12.2009 zaměstnávala 530 kmenových zaměstnanců, tj. sníţení stavu o 90 osob oproti stejnému období roku 2008 a 79 agenturních pracovníků, coţ je navýšení o 50. Firma vyrábí pro tuzemské i zahraniční odběratele (VW, AUDI, Renault, Opel - cca 17 odběratelů). V průběhu roku 2009 další opatření v důsledku celosvětové ekonomické krize nepřijímala. V nejbliţší době nepředpokládá sniţování nebo nábor kmenového personálu. Firma BEHR CZECH s.r.o., byla v Mnichově Hradišti zaloţena v lednu 2002, specializuje se na klimatizaci a chlazení motorů aut. Má 5 divizí: 1. výroba klima – topení, 2. výroba topných těles, výparníků, 3. výroba chladičů a chlad. modulů pro náklad.automobily, 4. výroba chladičů a chlad. modulů pro osobní automobily, 5. vstřikování a lisování plastů pro automobilový průmysl (zahájena výroba v 2. pololetí 2007). Vlastníkem firmy je německá společnost BEHR GmbH, zaloţená jiţ v roce 1905 v německém Stuttgartu. Z objemu výroby je cca 5 % určeno pro ŠKODA AUTO a.s., ostatní výroba jde na export (BMW, Daimler Chrysler, Porsche, Iveco, Man). Firma má cca 30 odběratelů. K 31.12.2009 zde bylo zaměstnáno 917 kmenových zaměstnanců a 50 agenturních zaměstnanců. V 1. polovině roku 2009 přijali opatření ke zmírnění dopadu ekonomické krize sníţením směnnosti z 3 na 2 směny, u některých divizí došlo ke zkrácení pracovního týdne z 5 na 4 dny a došlo i k sniţování stavů převáţně u agenturních zaměstnanců, ale i kmenových, kteří měli smlouvu na dobu určitou. V září 2009 se výroba vrátila k normálu a dokonce v posledních měsících roku přijali i několik nových zaměstnanců. V současné době zakázky mají, ale nedovedou odhadnout další vývoj. Firma SAS AUTOSYSTEMTECHNIK s.r.o., Mladá Boleslav (výroba a montáţ autodílů a autopříslušenství) je dodavatelem kokpitů pro ŠKODU AUTO a.s.. Má 2 montáţní linky v areálu firmy Škoda Auto v Mladé Boleslavi (232 zaměstnanců) a ve Vrchlabí (73 zaměstnanců). Centrální sklad a vedení firmy sídlí v průmyslové zóně Nepřevázka u Mladé Boleslavi (63 zaměstnanců). K 31.12. 2009 firma celkem zaměstnává 368 kmenových zaměstnanců a 77 agenturních zaměstnanců. Hlášené organizační změny, vyhlášené konkursy V 1 pololetí roku 2009 Úřad práce v Mladé Boleslavi obdrţel 15 oznámení o organizační změně, z toho 8 oznámení o hromadném propouštění. Důvodem organizačních změn a propouštění zaměstnanců je ve všech případech sníţení výroby na základě ztráty zakázek způsobené celosvětovou hospodářskou krizí. 8


Firma WAGON AUTOMOTIVE spol.s r.o. se sídlem v Bělé pod Bezdězem vstoupila v prosinci 2008 do insolventního řízení, pokračovala v samostatné činnosti, aniţ by byla jakkoliv ohroţována insolventním řízením či bankrotem. Od 15. června 2009 se italská Skupina TIBERINA, hlavní představitel v oblasti řezání a lisování pro automobily, stala vlastníkem závodu v Bělé odkoupením. Závod v Bělé pod Bezdězem vystupuje pod obchodním jménem TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ spol. s r.o.. V 2. pololetí roku 2009 úřad práce obdrţel celkem 7 oznámení o organizační změně, z toho 4 oznámení o hromadném propouštění. Tabulky : Tabulka č.41 Zaměstnanost u vybraných zaměstnavatelů Tabulka č.42 Zaměstnanost u vybraných zahraničních zaměstnavatelů

III.

NEZAMĚSTNANOST.

III.1

Vývoj nezaměstnanosti

V roce 2009 zaznamenal úřad práce vysoký nárůst nezaměstnanosti. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2008 činila 2,23 %, v roce 2009 jiţ vykazovala hodnotu 4,05 %. Na stavu trhu práce se tak projevila celonárodní nepříznivá hospodářská situace, na kterou během několika měsíců reagovala většina nosných zaměstnavatelů regionu jak postupným omezováním či utlumením výroby, sniţováním objemu zakázek, tak ve výsledku personálními opatřeními v redukci počtu zaměstnanců. Postupně se tento nepříznivý stav projevil u zaměstnavatelů z většiny odvětví – automobilového a strojírenského průmyslu, obchodu, sluţeb, bankovnictví, dále i v sektoru soukromém. Největší počet nezaměstnaných zaznamenal úřad práce v 1. čtvrtletí roku, kdy průměrný měsíční nárůst nových uchazečů byl dvojnásobný oproti předchozím létům. Jen v průběhu 1. pololetí podalo ţádost o zprostředkování zaměstnání cca 3 700 občanů, coţ v porovnání s celkovým počtem 4 320 nových evidencí v roce 2008 zřetelně dokladuje neočekávaný nárůst. I ostatní měsíce vykazují vysoký počet nově evidovaných, vyšší nárůst byl zaznamenán poté ve 4. čtvrtletí, kdy v měsíci prosinci dosáhla míra nezaměstnanosti jiţ 4,69 %. V průběhu roku zaznamenal úřad práce změnu skladby uchazečů o zaměstnání. Propouštění postihlo ve velké míře zejména muţe a to nejen pracovníky se základním vzděláním, nově však i kvalifikované zaměstnance s dostatečným stupněm vzdělání (vyučení, SŠ, VŠ) a nově i z těch profesí, o které byl v předchozích letech ze strany zaměstnavatelů velký zájem (např. svářeči, řidiči, zedníci, automechanici, strojírenští dělníci, prodavači, účetní, ekonomové, správci sítě, pracovníci bankovnictví). Jednalo se často o osoby s mnohaletou praxí (tzv. kmenové zaměstnance), kteří se setkali s nezaměstnaností poprvé a v této pro ně nové situaci se zpočátku velmi těţko orientovali a velmi těţko ji snášeli. Mezi nově evidovanými ţadateli zaznamenal úřad velký nárůst osob ze zemí EU – zejména Slovenska a Polska, převáţně zaměstnance zprostředkovatelských agentur, které měli návaznost na automobilový a strojírenský průmysl. Tito cizinci vyuţili zákonnou moţnost evidovat se v zemi svého posledního výkonu zaměstnání a předpokládali, ţe zajistit si v ČR nové zaměstnání bude snadnější, neţ v místě jejich trvalého bydliště. Struktura evidovaných uchazečů v roce 2009 je zobrazena v tabulkové části Zprávy. Tabulky : Tabulka č.14 Vývoj počtu uchazečů a míry nezaměstnanosti v regionu Ml.Boleslav Tabulka č.15 Míra nezaměstnanosti v regionu Ml.Boleslav Tabulka č.22 Věková struktura uchazečů absolutně a v procentech Tabulka č.23 Vzdělanostní struktura uchazečů absolutně a v procentech Tabulka č.24 Přehled uchazečů podle skupin KZAM

9


Tok nezaměstnanosti Od počátku roku zaznamenal úřad práce výrazný úbytek hlášených volných míst. V nabídce měl k dispozici pouze omezený počet volných pracovních pozic, které mohl doporučovat vhodným zájemcům. Vzhledem k tomu, ţe omezení nabídky zaměstnání souběţně vykazoval i region Praha, měli moţnost zajistit si novou práci skutečně jen uchazeči kvalifikovaní a dostatečně aktivní, se skutečným zájmem pracovat. Výše uvedené skutečnosti nepříznivě ovlivnily průběh toku uchazečů, postupně se zvyšoval rozdíl mezi počtem nových a ukončených evidencí a oproti předchozím letům byl poprvé evidován nárůst počtu nově zařazených uchazečů a naopak pokles vyřazených. V roce 2009 bylo do evidence uchazečů zařazeno celkem 6 970 ţadatelů. Evidence byla ukončena celkem 5 373 uchazečům. Rozbor nově evidovaných Během roku podalo ţádost o zprostředkování zaměstnání Celkem 6 970 občanů Z toho do 20 let 440 Osob se zdravotním postiţením 458 Osob starších 50 let 1 423 Absolventů VŠ 41 Absolventů pro statistiku 301 Občané EU 478 Výrazný nárůst uchazečů byl zaznamenán zejména ve skupině osob starších 50-ti let a občanů EU. Oproti předchozímu roku došlo k poklesu nově evidovaných pouze v kategorii absolventů, důvodem byl fakt, ţe na trh práce vstupují populačně slabé ročníky, to znamená, ţe se sniţuje počtu ţáků, kteří končí v daném roce studium. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání postupně narostl podíl ţadatelů s první evidencí (cca 38 %) a druhou evidenci (24 %). Dále se výrazně zvýšil podíl dlouhodobě evidovaných (tj. uchazečů s evidencí nad 5 měsíců). Rozbor ukončených evidencí Během roku byla evidence ukončena Celkem Z toho do 20 let Osobám se zdravotním postiţením Osobám starším 50 let Absolventům VŠ Absolventům pro statistiku

5 373 občanům 285 408 1 072 30 226

Ve sledovaném roce došlo v porovnání s počtem nových evidencí k výraznému poklesu celkového počtu vyřazených uchazečů. Trh práce vykazoval maximální úbytek pracovních příleţitostí a ani přechodné zlepšení v jeho vývoji na konci 2. čtvrtletí a v průběhu 3. čtvrtletí (krátkodobá podpora některých odvětví např. automobilového – viz šrotovné, dále sezonní práce ve sluţbách, pohostinství, zemědělství), v konečném důsledku výrazně stavu nezaměstnanosti nenapomohlo. Velká část zájemců o práci, kterým se podařilo v tomto období nastoupit do zaměstnání, byla přijata do pracovního poměru na dobu určitou a po uplynutí smlouvy se opět stali nezaměstnanými. Z důvodu nástupu do nového zaměstnání byla evidence ukončena cca 3 400 uchazečům. Přibliţně 600 klientů bylo umístěno na doporučení ÚP či na základě přímé finanční podpory – např. SÚPM, VPP, podporovaného zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti v rámci projektů ESF, tj. 18% z počtu vyřazených osob. Velmi pozitivně lze hodnotit i zahájení soukromé výdělečné činnosti 167 uchazeči. Na vlastní ţádost ukončilo evidenci celkem 1019 uchazečů. 10


Naopak údaj o sankčním vyřazení, celkem 831, vypovídá o tom, ţe i v takto ekonomicky sloţité době velká část klientů podceňuje spolupráci s úřadem a přestoţe jsou o povinnostech uchazeče dostatečně informováni (písemné poučení, poučení pracovníkem úseku zprostředkování ,nástěnky, info bloky pro uchazeče o zaměstnání), jsou dány zákonné důvody pro jejich vyřazení. Úřad práce měl s přihlédnutím k celkové hospodářské situaci velmi omezenou moţnost plnit jeden ze svých hlavních úkolů tj. zajistit uchazečům nové zaměstnání. Největší pomoc nezaměstnaným proto byla cíleně zaměřena na kvalitní naplňování poradenskozprostředkovatelského servisu, zprostředkování aktuálních informací o trhu práce a aktivní politice zaměstnanosti a to zejména tomu okruhu uchazečů, kteří chtěli svou nezaměstnanost skutečně řešit. Evidence Zařazení do evidence: Celková nepříznivá hospodářská situace zaměstnavatelů byla ve svém důsledku nejčastějším důvodem ukončení pracovních poměrů. Úřad práce jiţ nesleduje u nově evidovaných uchazečů o zaměstnání, na základě kterého ustanovení zákoníku práce své zaměstnání ukončili, přesto lze uvést, ţe se jednalo většinou o dohodu, organizační důvody či uplynutí sjednané doby. Nejvyšší podíl uchazečů, zařazených do evidence uchazečů, tvoří ţadatelé po ukončení pracovního poměru. Dále poţádalo o zprostředkování zaměstnání: 299 občanů po ukončení soukromého podnikání, 425 občanů po ukončení studia, 276 občanů po ukončení započitatelné činnosti /zejména odejmutí PID/. Cca 700 uchazečů bylo v době podání ţádosti předdůchodového věku, z velké části se jedná o klienty, kteří jiţ nepočítají s návratem do práce, nemají zájem zapojit se do programů a nabídek úřadu práce, svou nezaměstnanost chtějí řešit především odchodem do starobního a předčasného důchodu. Jak jiţ bylo uvedeno, zvýšil se podíl uchazečů s první evidencí. Úřad práce se snaţí věnovat této kategorii občanů velkou pozornost, umoţnit jim rychlou orientaci na trhu práce a přímou podporou (účast v projektech, na rekvalifikačních kurzech, poradenských blocích apod.) jim vytvořit takové podmínky, které by jim napomohly zajistit si co nejrychleji nové zaměstnání. Problémem však je, ţe spolupráce s částí této skupiny klientů je v prvopočátku evidence dosti sloţitá. Většinou se jedná o pracovníky, kteří byli u jednoho zaměstnavatele v pracovním poměru dlouhodobě, dosáhli určitého pracovního zařazení a určité výše výdělku. Na nové zaměstnání mají vysoké nároky (platové nebo profesní) a jsou přesvědčeni, ţe se jim podaří zajistit si takové, které bude poskytovat stejné nebo obdobné podmínky, jakých dosáhli v tom předchozím. V prvním období evidence nemají nijak výrazný zájem měnit svou kvalifikaci či profesi a trvá vţdy delší dobu, neţ se seznámí s realitou trhu práce a jsou ochotni na ni reagovat. Úřad práce eviduje dále stále vysoký podíl uchazečů s více jak třemi evidencemi. Dlouhodobě evidovaní uchazeči Situace na trhu práce, tzn. hospodářské problémy zaměstnavatelů, propouštění zaměstnanců, nedostatek nových pracovních příleţitostí, ovlivnila ve svém důsledku nejen strukturu uchazečů o zaměstnání, ale i délku evidence ţadatelů o práci. Jiţ od 2. pololetí roku 2008, se začal postupně navyšovat podíl dlouhodobě evidovaných a tento vývoj pokračoval i v roce 2009. Úřad práce evidoval omezený počet volných pracovních příleţitostí a to pouze pro některé obory vzdělání. Nedostatek pracovních moţností nejen na Mladoboleslavsku, ale i v okolních regionech tak neumoţňoval uchazečům zajistit si v krátké době nové zaměstnání.

11


Zatímco v předchozích letech se týkala dlouhodobá evidence zejména ţen, dále uchazečů z kategorie sociálně slabých či občanů se zdravotním omezením, nyní se zvýšil v této cílové kategorii podíl muţů, uchazečů kvalifikovaných, s dostatečným vzděláním a odbornou praxí. Zároveň se zvýšil i věkový průměr dlouhodobě evidovaných. Na tento ukazatel má mimo jiné vliv i personální opatření některých nejsilnějších zaměstnavatelů okresu, kteří v rámci různých programů pro seniory podporují poskytnutím vysokého odchodného ukončení zaměstnání svým pracovníkům předdůchodového věku. Individuální akční plány V souladu s novelou zákona o zaměstnanosti platnou od 1. 1. 2009 je úřad práce povinen uzavřít s uchazečem, který je v evidenci nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců, individuální akční plán (IAP). V roce 2009 uzavřel úřad celkem 2 889 IAP. V období, kdy došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti i administrativy, bylo velmi sloţité se s tímto úkolem na úseku zprostředkování zaměstnání vyrovnat. Zároveň je nutno konstatovat, ţe při aktuální situaci trhu práce nemohlo toto ustanovení zákona o zaměstnanosti nijak výrazně napomoci k řešení nezaměstnanosti. Doporučení úřadu práce v rámci IAP měla uchazeči o zaměstnání zajistit především optimální podmínky k návratu zpět do zaměstnání. V případě, ţe trh práce dlouhodobě volné pracovní příleţitosti nenabízí a ze strany zaměstnavatelů je mimo jiné nedostatečný zájem na vytvoření nových pracovních míst s přímou finanční podporou úřadu práce, zůstává tak účel tohoto prostředku nenaplněn. Zároveň u velké skupiny uchazečů jsou konkrétní důvody jejich nezaměstnanosti velmi početné, provázané např. s rodinným, sociálním či zdravotním omezením. V případě, kdy nemají vlastní snahu tato aktivně řešit, nemá následně úřad práce dostačující nástroje pro jejich odstranění. Podpora v nezaměstnanosti Ţádost o podporu v nezaměstnanosti podalo celkem 5 616 uchazečů (cca 80 % nově evidovaných), z toho u 4 980 (89 %) bylo rozhodnuto o přiznání PvN, u zbývajících byl rozhodnuto o nepřiznání PvN. Podpora při rekvalifikaci byla přiznána 175 uchazečům. Podpůrčí doba byla prodlouţena na 8 měsíců 519 ţadatelům, na 11 měsíců celkem 703 ţadatelům. Vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti, vysokému podílu uchazečů s nárokem na PvN a dosaţené výši jejich platu v posledním zaměstnání (kvalifikovaní pracovníci s dlouholetým zaměstnáním, ze sektoru strojírenství a automobilového průmyslu) došlo k výraznému navýšení objemu prostředků pasivní politiky na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Přehled o finančním čerpání nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti je uveden v tabulkové části. Nekolidující zaměstnání V průběhu roku doloţilo 1 839 uchazečů nekolidující zaměstnání, jednalo se zejména o krátkodobé pracovní příleţitosti vykonávané na základě dohod mimo pracovní poměr. Cílové skupiny uchazečů o zaměstnání Úřad práce se maximálně snaţil v rámci zpracovaného programu aktivní politiky zaměstnanosti pro příslušný rok vytvořit přímou podporou uchazečům z určených cílových skupin takové podmínky, které by jim napomohli vrátit se co nejrychleji zpět do zaměstnání. S ohledem na aktuální celospolečenskou situaci a změnou struktury klientů byl okruh uchazečů, kteří byli zahrnuti do cílové kategorie, operativně rozšířen v souladu s NI 13/2009 o kategorii osob dotčených současnou hospodářskou recesí. Bylo tak moţno podpořit uchazeče aktuálně dle jejich zájmu. V průběhu roku byl sledován ve všech cílových skupinách nárůst uchazečů - dlouhodobě evidovaných - osob pečujících o dítě do 15 let věku 12


- osob starších 50 let věku - osob se zdravotním postiţením. Cílové skupiny zahrnují zejména okruh ţadatelů o zaměstnání, kteří měli z dlouhodobého hlediska výraznější problém zajistit si nové zaměstnání. Tyto problémy se samozřejmě v aktuální hospodářské situaci naopak ještě prohloubily a zvýraznily a v době, kdy došlo k nárůstu nezaměstnanosti a celkovému úbytku volných pracovních míst, se ještě zhoršila moţnost těchto občanů získat novou práci. III. 2

Absolventi škol a mladiství

Prvotní volba povolání Na okrese Mladá Boleslav se nachází 30 základních škol, z nichţ 3 jsou bývalé zvláštní školy. Ve školním roce 2009/2010 je v devátých třídách 952 ţáků a dalších 70 dokončuje povinnou školní docházku v niţším ročníku. Pro zlepšení orientace v nabídce vzdělávání pro vycházející ţáky připravilo Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání Úřadu práce v Mladé Boleslavi řadu akcí a informačních materiálů:  Besedy k volbě povolání - jsou určeny ţákům v osmých a devátých třídách základních škol 8. třídy ZŠ 14 besed 302 ţáků 9. třídy ZŠ 45 besed 819 ţáků Pro ţáky končící povinnou školní docházku se besedy uskutečnily převáţně ve druhém pololetí roku 2009 (44 besed s účastí 800 dětí).  Výstavy studijních a učebních oborů – regionální v Bělé pod Bezdězem a celookresní v Mladé Boleslavi, kde se s nabídkou na školní rok 2010/2011 představilo 14 středních škol a učilišť našeho okresu a 29 z jiných regionů s nabídkou oborů, které nejsou u nás zastoupeny.  Informační broţuru „Přehled otevíraných oborů na školách a učilištích okresu Mladá Boleslav pro školní rok 2010/2011“, která je určena kaţdému vycházejícímu ţáku. Ke zlepšení uplatnitelnosti mladých lidí na trhu práce byly dále realizovány informační besedy pro studenty středních škol (SŠ) učebních i studijních oborů. V roce 2009 bylo zrealizováno 30 besed převáţně v prvním pololetí ve skladbě: 1. roč. SŠ 7 besed 142 studentů a učňů 2. roč. SŠ 1 beseda 15 studentů Závěrečné ročníky SŠ 23 besed 493 studentů a učňů Mladiství a absolventi škol mají potíţe při přechodu ze vzdělávacího systému do praxe. Počet absolventů v evidenci úřadu práce vţdy kulminuje ve 3. čtvrtletí roku. K 30. 9. 2009 bylo evidováno 182 absolventů všech škol včetně 46 mladistvých uchazečů (136 absolventů). Z celkového počtu absolventů bylo 97 ze škol mladoboleslavského regionu. Jsou zastoupeny všechny stupně vzdělání a oborové zastoupení je velmi rozmanité. Největší problém při umísťování absolventů představuje především nedostatek praxe, ale i nabídka vhodných pracovních míst. Zaměstnavatelé nemají zájem o tuto skupinu uchazečů. Na druhé straně se někteří absolventi vůbec nesnaţí najít si třeba i krátkodobé zaměstnání. Tabulky : Tabulka č.38

III.3

Počty evidovaných absolventů škol Mladá Boleslav

Osoby se ZP

Z hlediska zaměstnanosti se uchazeči se zdravotním postiţením jeví jako problémová skupina. Tato skupina uchazečů se odlišuje především : 13


o o o o

výrazným soustředěním na svůj zdravotní stav při výběru vhodné pracovní příleţitosti, častým očekáváním přehodnocení zdravotního stavu ( částečný nebo plný invalidní důchod), vysokým podílem nemocnosti v době evidence, určité uspokojení s příjmem u částečně invalidních.

Počet uchazečů o zaměstnání se zdravotní postiţením v roce 2009 byl v jednotlivých měsících celkem vyrovnaný. Měsíčně bylo v průměru v evidenci 481,25 uchazečů se ZP (455,42 dosaţitelných), tj. v průměru 14,47 % z celkového průměrného počtu uchazečů (14,03 % u dosaţitelných). Největší počet uchazečů se ZP byl ve skupině s ČID. K 31.12. 2009 bylo v evidenci 482 uchazečů, kteří pobírali částečný invalidní důchod, coţ tvořilo 98,51 % z celkového počtu uchazečů se ZP. Podíl ţen s ČID tvořil ke konci roku 58,09 %. III.4

Problémové skupiny uchazečů o zaměstnání

Situace na trhu práce v důsledku ekonomické krize jiţ nevytváří takové podmínky pro zaměstnávání občanů s vysokou odbornou kvalifikací, vyšším stupněm vzdělání, odbornou praxí, kteří jsou schopni přizpůsobit se dynamickým pracovním podmínkám, jak tomu bylo v roce 2008. Proto se většina uchazečů, kteří mají jakékoliv problémy omezující jim výkon práce, řadí z pohledu moţnosti získat vhodnou práci dlouhodobě do rizikové skupiny občanů. Zvýšenou péči v umístění do zaměstnání je potřebné věnovat o mladým do 25 let o uchazečům nad 50 let o občanům se zdravotním postiţením o matkám s malými dětmi o uchazečům bez vzdělání o sociálně těţko umístitelným občanům Z poměrně velké skupiny obtíţně umístitelných uchazečů o zaměstnání se postupně vyčlenila skupina zvlášť obtíţně umístitelných občanů, jejichţ uplatnitelnost na trhu práce je stále niţší. Jedná se o osoby bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnané, zejména ze sociálně slabších vrstev, navracející se z výkonu trestu odnětí svobody, závislé na návykových látkách apod. U této skupiny se často pojí několik ukazatelů, zamezujících zajištění zaměstnání - úplná absence kvalifikace nebo velmi nízká kvalifikace, zdravotní postiţení, vlastní pasivita, nezájem o práci, problémové sociální zázemí i neochota zaměstnavatelů přijmout je do zaměstnání. Problémy s uplatněním uchazečů z výše uvedených kategorií spočívají převáţně v postojích a motivacích zaměstnavatelů, kteří mají zájem zajistit si personál schopný maximálního pracovního nasazení, maximální intenzity práce, bez potřeby investic na jeho přípravu. Naopak není pro ně nijak motivující řešení problémů s pracovníky se sníţeným rozsahem pracovního nasazení či bez pracovních návyků. Určitou roli zde hraje i postoj a motivace samotných uchazečů, kteří o nabízenou práci v mnoha případech nemají zájem. Začínající, menší a střední zaměstnavatelé nemají zpracovány plány personálního rozvoje zaloţené na střednědobém výhledu rozvoje firmy (a to i z toho důvodu, ţe s touto problematikou nemají dostatek zkušeností a nevěnují se jí). Často pasivně spoléhají na mechanizmy trhu práce a reagují spíše na aktuální situaci, bez zabezpečení personálního plánování a přípravy nových pracovních zdrojů. V tomto postoji je v současné době značně podporuje i ekonomická situace na trhu práce. Momentálním potřebám trhu práce neodpovídá ani struktura a počty absolventů v jednotlivých odvětvích. Tento stav je ovlivněn i tím, ţe podnikatelská sféra nemá ve střednědobém výhledu dostatečně vyjádřeny své potřeby pracovních sil. Toto se netýká velkých firem (např. ŠKODA AUTO a.s., TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ spol. s r.o.), které věnují personální politice velkou pozornost a do určité míry ovlivňují počty studentů v

14


potřebných oborech. Při zprostředkování zaměstnání vychází úřad práce z aktuální nabídky volných pracovních příleţitostí. Je nutno konstatovat, ţe se často jedná o místa pracovně či finančně nezajímavá, o které nemají uchazeči z různých důvodů zájem. Úřad práce tak trvale řeší situace, kdy na jedné straně má hlášena volná místa, na druhé straně eviduje vhodné uchazeče, kteří však o místa nemají zájem. Nedostatek nových pracovníků v regionu řeší poté zaměstnavatelé pracovníky ze zahraničí. I kdyţ úřad práce jiţ nedisponuje dostatečně širokou nabídkou vhodných pracovních pozic, eviduje část uchazečů, kteří se hlásí pouze účelově, de facto nemají zájem o pomoc úřadu při zajištění zaměstnání. O zařazení do evidence ţádají pouze z důvodu návaznosti na výplatu jiných dávek – sociálních, úhrady zdravotního pojištění, výplaty pojištění z pracovního úrazu, zápočtu doby evidence pro důchodové účely apod.. Tato skupina občanů spoléhá na to, ţe jim úřad práce nebude schopen v průběhu evidence nabídnout vhodné zaměstnání. III.5

Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese

Území regionu Mladá Boleslav je rozděleno na 7 mikroregionů. Míra nezaměstnanosti pro jednotlivé regiony je počítána jen jako orientační, jedná se o hrubý výpočet míry – dle Metodického pokynu SSZ č.3/2004 z 31.3.2004 a Ozn.č.31/2005 z 5.5 2005. 1. mikroregion Mladoboleslavska ( Mladá Boleslav a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 - 4,95 % a 1 627 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (nárůst míry nezaměstnanosti oproti konci roku 2008 o 2,05 procentního bodu), tabulky č.16 a 17  nejsilnější průmyslový region, který je nejvíce provázaný s většinou rozhodujících zaměstnavatelů, sídlo ŠKODY AUTO a. s. Mladá Boleslav. Mikroregion nabízí 200 volných pracovních míst, coţ je pokles o 411 oproti stejnému období roku 2008.  dopravní obsluţnost je na dobré úrovni. 2. mikroregion Mnichovohradišťska (Mnichovo Hradiště a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 – 7,00 % a 549 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (nárůst míry nezaměstnanosti oproti konci roku 2008 o 1,44 procentního bodu), tabulky č.16 a 17  severní část regionu Mladá Boleslav se strojírenským, potravinářským a spotřebním průmyslem. Nejvýznamnější zaměstnavatel je Behr Czech s.r.o. a Hella Behr s.r.o.. Mikroregion nabízí 41 volných pracovních míst (pokles o 71 míst oproti stejnému období roku 2008).  dopravní podmínky Mnichovohradišťska jsou v celku dobré, jen v oblastech malých a vzdálenějších obcí je mnohdy doprava problematická (spojení není vţdy plně vyhovující). 3. mikroregion Bělska (Bělá pod Bezdězem a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 – 8,25 % a 328 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (nárůst míry nezaměstnanosti oproti konci roku 2008 o 3,00 procentního bodu), tabulky č.16 a 17  severozápadní část regionu se strojírenským a papírenským průmyslem. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli mikroregionu jsou TIBERINA AUTOMOTIVE BĚLÁ spol. s r.o. (od června 2009 nástupce WAGON AUTOMOTIVE spol. s r.o.), PAPÍRNY Bělá a.s. a Cankař a syn ATMOS. Mikroregion nabízí 14 volných pracovních míst (pokles o 21 míst oproti stejnému období roku 2008).

15


 Zaměstnanost v mikroregionu výrazně klesla, pokud obyvatelé nepracují u zmíněných zaměstnavatelů, dojíţdějí za prací do Mladé Boleslavi. Vyšší procento míry nezaměstnanosti je ovlivněno celkově menším počtem ekonomicky aktivních obyvatel.  Dopravní obsluţnost můţeme hodnotit stejně jako u Mnichovohradišťska.

4. mikroregion Benátecka (Benátky nad Jizerou a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 – 7,29 % a 568 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (míra nezaměstnanosti stoupla oproti konci roku 2008 o 3,08 procentního bodu), tabulky č.16 a 17  jihozápadní část regionu s průmyslem strojírenským, zpracovatelským a zemědělským. Nejvýznamnějším zaměstnavatem mikroregionu je Carborundum Electrite a.s., Sumikei Czech s.r.o. a Bilsing Automation Czech s.r.o.. Pozitivem je funkčnost nové průmyslové zóny na jihovýchod od Benátek – cca 23,5 ha, kde jiţ působí nové firmy zaměřené převáţně na automobilový průmysl. Mikroregion nabízí 53 volných pracovních míst (pokles o 151 míst oproti stejnému období roku 2008).  Dopravní obsluţnost je na dobré úrovni (rychlostní silnice R 10 Praha - Liberec). 5. mikroregion Bakovska ( Bakov nad Jizerou a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 – 6,44 % a 170 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (nárůst míry nezaměstnanosti oproti konci roku 2008 o 3,33 procentního bodu), tabulky č.16 a 17  rozlohou nejmenší mikroregion mezi Mladoboleslavským a Mnichovohradišťským. Většina obyvatel dojíţdí za prací do Mladé Boleslavi – vysoká provázanost. V roce 1999 zde začala s výrobou výfuků (převáţně pro ŠKODU AUTO a.s.) Faurecia Exhaust Systems s.r.o. a nyní je největším zaměstnavatelem Bakovska. Mikroregion nabízí pouze 4 volná pracovní místa (pokles o 16 míst oproti stejnému období roku 2008).  Dopravní obsluţnost je na dobré úrovni. 6. mikroregion Dobrovicka (Dobrovice a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 – 5,97 % a 232 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (nárůst míry nezaměstnanosti oproti konci roku 2008 o 1,98 procentního bodu), tabulky č.16 a 17  jihovýchodní část regionu s průmyslem spotřebním a potravinářským. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD a.s., Mosolf Automobillogistik s.r.o a Zemědělské druţstvo Luštěnice. Mikroregion nabízí 24 volných pracovních míst (pokles o 43 míst oproti stejnému období roku 2008).  Dopravní podmínky Dobrovicka jsou dobré a velké procento obyvatel z této lokality dojíţdí za prací do Mladé Boleslavi. 7. mikroregion Bousovska (Dolní Bousov a okolí)  s mírou nezaměstnanosti k 31.12.2009 – 5,72 % a 118 evidovanými dosaţitelnými uchazeči (nárůst míry nezaměstnanosti oproti konci roku 2008 o 2,52 procentní bodu), tabulky č.16 a 17  východní část regionu, druhý nejmenší mikroregion, s průmyslem strojírenským, nejvýznamnější zaměstnavatel je Proclima Svamp s.r.o.. Mikroregion nabízí pouze 3 volná pracovní místa (pokles o 36 míst oproti stejnému období roku 2008).  Dopravní podmínky Bousovska jsou dobré, většina obyvatel z této lokality dojíţdí za prací do Mladé Boleslavi. Míra nezaměstnanosti v mikroregionech kopírovala celkový vývoj nezaměstnanosti okresu. Měla stoupající charakter. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v roce 2009 vykazoval mikroregion Bělska (8,25 %) a Benátecka (7,29 %). Region Mladá Boleslav tvoří jeden trh práce vysoce

16


provázaný. Tabulky Tabulka č.14 Tabulka č.15 III.6

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a počtu VM v mikroregionech Vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionech regionu Mladá Boleslav

Mapa okresu – míra nezaměstnanosti k 31.12.2009 rozčleněná na mikroregiony

Mnichovohradišťsko 7,00%

Bělsko 8,25% Bakovsko 6,44% Bousovsko 5,72% Mladoboleslavsko 4,95%

Dobrovicko 5,97 % Benátecko 7,29%

IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

Zaměstnávání cizinců v regionu Mladá Boleslav v průběhu roku 2009 významnou měrou ovlivnilo propuknutí světové finanční krize a následné hospodářské recese. S obzvláště silnou intenzitou se krize projevila v automobilovém průmyslu, jehoţ podniky jsou dominantním zaměstnavatelem v mladoboleslavském okrese. V průběhu roku 2009 bylo zdejším úřadem práce ve správním řízení projednáno celkem 260 ţádostí cizinců, z toho 197 ţádostí o prodlouţení pracovního povolení. Jedná se o výrazné sníţení oproti roku 2008 (projednáno 2243 ţádostí). V roce 2009 tvořily podstatnou část ţádosti cizinců z Ukrajiny (96) a Vietnamu (53). V 62 případech úřad práce povolení k zaměstnání z různých důvodů neudělil, případně stávající povolení k zaměstnání neprodlouţil. K 31.12.2009 úřad práce evidoval celkem 98 platných povolení k zaměstnání cizinců v regionu Mladá Boleslav.

17


V porovnání s rokem 2008 se počet ţádostí Ukrajinců sníţil o 175. K 31.12.2009 úřad práce evidoval 50 platných povolení k zaměstnání ukrajinských státních příslušníků. Jednalo se převáţně o práce v zemědělské výrobě, v průmyslu a dopravě. Na rozdíl od průběhu roku 2008, kdy úřad práce projednal 1119 ţádostí o udělení povolení k zaměstnání vietnamských státních příslušníků, ve sledovaném období úřad práce obdrţel k projednání pouze 53 ţádostí. Jednalo se o prodlouţení povolení k zaměstnání na krátký časový úsek za účelem dokončení zakázky v provozu zaměstnavatele Škoda Auto a.s. v profesích strojírenský dělník svařovny a dělník montáţní linky vozidel. Úřad práce k 31.12.2009 neevidoval ţádné platné povolení k zaměstnání cizinců z Vietnamu. Tabulky: Tabulka č.28 Počet platných PP a informací občanů se zahraničí Tabulka č.29 Přehled počtu cizinců mimo EU s platným PP

V.

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NA TRHU PRÁCE.

V.1

Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ

Rozpočet národní APZ pro rok 2009 byl stanoven pro ÚP Mladá Boleslav MPSV na základě vybraných ukazatelů (počtu uchazečů v evidenci, míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů v rizikových skupinách nejvíce ohroţených nezaměstnaností) a s ohledem na výši závazků. Rozpočet na realizaci národní APZ včetně závazků pro rok 2009 činil 6 000 000,- Kč. K finanční podpoře APZ ze strukturálních fondů došlo v roce 2009 nadále v rámci realizace systémových národních projektů s OP RLZ a OPLZZ. Spolufinancování národních individuálních projektů je pokryto na vrub realizace nástrojů APZ v klasickém národním reţimu. Přehled finančních prostředků na realizaci programů EU na rok 2009 : finanční prostředky

vyčerpáno

OP RLZ nespotřebované nároky 2008 

Národní projekt „Veřejně prospěšné práce I“

203 235,- Kč

202 116,-Kč

OP RLZ 2009 rozpočet  Národní projekt „Veřejně prospěšné práce I“

298 000,- Kč

298 000,-Kč

5 190 000,-Kč

2 311 365,-Kč

OP RLZ  Projekt „Vzdělávejte se!“

Z OP RLZ bylo k 31.12.2009 vyčerpáno 2 811 481,79 Kč. OP LZZ 2009 (po rozpočtových úpravách v dubnu 2009) Rozpočet

NNV 2008

   

NIP VPP NIP SÚPM NIP Rekvalifikace Vzdělávejte se

2 102 352,-Kč 1 976 500,-Kč 1 439 000,-Kč

4 180 000,-Kč 1 674 000,-Kč 1 660 000,-Kč 8 037 000,-Kč

Z OP LZZ bylo k 31.12. 2009 vyčerpáno 12 745 821,-Kč.

18

vyčerpáno

5 424 033,-Kč 2 736 788,-Kč 2 043 220,-Kč 2 541 780,-Kč


Veškeré finanční prostředky určené na aktivní politiku zaměstnanosti a realizaci projektů OP RLZ a OP LLZ musí být vynaloţeny hospodárně, efektivně a účelně, jejich poskytování se řídí ustanovením Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a vyhláškou č. 518/2004 Sb. Pro rok 2009 byl zpracován a schválen Program aktivní politiky zaměstnanosti Úřadu práce v Mladé Boleslavi. Při jeho zpracování jsme vycházeli z Normativní instrukce č. 13/2009, kde jsou doporučeny cíle APZ, s ohledem na opatření vyplývající z hlavních cílů státní politiky zaměstnanosti a právních předpisů, a to především zaměření na cílové kategorie :      

osoby podporované nástroji a opatřeními APZ jsou z rizikové skupiny mladí do 20 let osoby podporované nástroji a opatřeními APZ jsou z rizikové skupiny starší 50 let osoby podporované nástroji a opatřeními APZ jsou z rizikové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných - nad 6 měsíců evidence osoby podporované podporovaných nástroji a opatřeními APZ - ţeny osoby podporované nástroji a opatřeními APZ jsou osoby pečující o dítě do 15 let věku osoby podporované nástroji a opatřeními APZ jsou z rizikové skupiny osob dotčených současnou hospodářskou recesí

Program aktivní politiky zaměstnanosti ÚP v Mladé Boleslavi vychází z komplexního vyhodnocení situace na trhu práce v předchozím roce (zejména z hlediska skupin uchazečů a z počtu a struktury volných pracovních míst), z vyhodnocení realizace Programu APZ 2008 a z výše finančních prostředků na APZ přidělených na rok 2009. Nástroje APZ a aktivity v rámci projektů z ESF jsou především pomocnými a podpůrnými prostředky pro zvýšení zaměstnanosti ohroţených a dlouhodobě nezaměstnaných skupin uchazečů o zaměstnání. Jedná se o uchazeče, kterým ÚP věnuje zvýšenou péči (§33 zákona o zaměstnanosti) a kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných váţných důvodů potřebují. ÚP rozhoduje o poskytnutí příspěvku a jeho výši na základě konkrétní situace na trhu práce. Doporučené výše příspěvků a kritéria poskytování jsou součástí Programu APZ 2009.Rovněţ realizované projekty – NIP a RIP se řídí stejnou metodikou a pravidly jako klasická národní APZ, dále základními ustanoveními popsanými v projektech a příslušnou metodikou projektů financovaných z ESF. V.2

Realizace APZ v roce 2009 (Normativní instrukce MPSV č. 13/2009)

Realizace APZ (financovaná z národních zdrojů a z ESF) v roce 2009 cílové skupiny nezaměstnaných : z celkového počtu     

Mladí do 20 let Starší 50 let věku Nad 55 let věku Dlouhodobě nezaměstnaní Ţeny

se zaměřením na

2,8 % 37 % 18,1% 71,5% 52,3 %

V roce 2009 bylo celkem podpořeno nástroji APZ celkem 470 uchazečů o zaměstnání.

Čerpání finančních prostředků národní APZ v roce 2009 :    

Vytvoření prac.příleţitostí v rámci VPP Vyhrazení SÚPM a SÚPM - SVČ Vytvoření a provoz CHPM a CHPD Rekvalifikace a prac. rehabilitace +konzultační a poradenské činnosti

720 156,00 1 902 316,00 1 200 000,00 456 342,00

19

12,0 % 31,7 % 20,0 % 7,6 %


K 31.12. 2009 bylo celkem z rozpočtu národní APZ vyčerpáno 4 278 814,- Kč, z toho vyčerpáno celkem 1 646 469,- Kč na závazky z předešlého roku. Finanční příspěvky na úseku APZ (jak z národních prostředků, tak i z prostředků ESF) byly v roce 2009 vyuţity pro zaměstnanost 470 uchazečů z ohroţených cílových skupin, nebo jinak neumístitelných uchazečů evidovaných na ÚP a pro podporu zaměstnání osob se ZP. Z celkového počtu podpořených uchazečů byly finanční příspěvky z národní APZ čerpány pro 129 uchazečů (z toho 18 rekvalifikací a 80 poradenská činnost) a finanční příspěvky z ESF OP RLZ NP VPP, OP LZZ NIP VPP, OP LZZ NIP SÚPM a OP LZZ NIP PaR byly vyuţity pro zaměstnanost 341 uchazečů. Počty vytvořených míst k jednotlivým nástrojům APZ, jednotlivé cílové skupiny uchazečů a finanční čerpání APZ jsou uvedeny v tabulkách. Z prostředků národní APZ byly dále financovány především ostatní nástroje APZ a příspěvky na CHPM, CHPD k udrţení a zvýšení zaměstnanosti osob zdravotně handicapovaných. Příspěvky na provoz chráněných dílen byly přiznány především zaměstnavatelům, kteří působí na trhu práce regionu dlouhodobě a jejich pracovní příleţitosti pro OZP jsou stabilní. Po vyhodnocení Programu aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Mladá Boleslav a údajů o plnění cílů APZ dle Normativní instrukce č.13/2009 Úřad práce v Mladé Boleslavi vzhledem k míře nezaměstnanosti okresu Mladá Boleslav a s ohledem na situaci na trhu práce splnil všechna doporučení k zvyšování zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání znevýhodněných na trhu práce, U skupiny mladých do 20 let se jejich umisťování pomocí nástroje APZ – SÚPM rozběhlo aţ ke konci června 2009, kdy začali vstupovat na trh práce. Zároveň byl poměrně dlouhé časové období připravován a teprve od konce června 2009 spuštěn regionální projekt „Praxe je začátek“ z prostředků ESF, který by ÚP upřednostnil před vyuţitím prostředků národních. V 1. pololetí 2009 bylo zastoupení skupiny mladých do 20 let z celkového počtu umístěných nízké 5%, ale v druhém pololetí 2009 jiţ bylo dosaţeno 13 %. Tabulky: Tabulka č.30 Výdaje na politiku zaměstnanosti Tabulka č.33 Podíl vynaložených finančních prostředků podle nástrojů APZ Veřejně prospěšné práce V roce 2009 bylo schváleno a vytvořeno 50 míst VPP s příspěvkem na mzdové náklady, která obsadilo 50 uchazečů. Tento nástroj byl v roce 2009 financován především z rozpočtu ESF - OP LZZ i z prostředků ESF – OP RLZ . Další významnou skutečností je, ţe jsme zaznamenali zvýšený zájem starostů obcí o tyto práce a zejména z NIP VPP jsme vytváření pracovních míst podpořili. Hlavním přínosem pro umisťované uchazeče pomocí tohoto nástroje APZ je zachování pracovních návyků, integrace do společnosti i finanční prostředky, které obdrţeli za pracovní činnost. Zároveň tím ÚP posílil zaměstnanost v obcích. Vytváření společensky účelných pracovních míst Během roku 2009 bylo vytvořeno 23 míst SÚPM – vyhrazených s příspěvkem na mzdu financovaných z prostředků „národní“ APZ. Dále bylo schváleno a obsazeno 58 míst na vytvoření SÚPM – vyhrazených s příspěvkem na mzdy, které byly financovány z prostředků ESF-OP LZZ. V 2. pololetí 2009 byl poskytnut jeden příspěvek za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. SÚPM přispívají k dlouhodobějšímu pracovnímu uplatnění uchazečů, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. 20


Prostředky ESF přidělené ÚP přispěly k zvýšení počtu podpořených osob APZ. Za celý rok 2008 bylo podpořeno z ESF 34 uchazečů, v roce 2009 vzrostl počet na 341 uchazečů o zaměstnání. Z toho vyplývá, ţe dochází k zefektivnění realizace APZ pomocí financí ESF a vynaloţené prostředky pomáhají ke zmírnění dopadu nezaměstnanosti v okrese u ohroţených skupin uchazečů o zaměstnání. Příspěvek na zapracování, na dopravu, překlenovací příspěvek. V průběhu roku 2009 nebyla podána ţádná ţádost o příspěvek na zapracování, příspěvek na dopravu nebo překlenovací příspěvek. Podpora vytváření pracovních míst pro občany se ZP ( § 75 a 76 zákona o zaměstnanosti). V roce 2009 bylo vytvořeno 1 nové chráněné pracovní místo pro OZP - § 75 zákona o zaměstnanosti s celkovou vyčerpanou částkou 37 260,- Kč. Během roku 2009 bylo podáno celkem 5 ţádostí o příspěvek na provoz chráněné dílny. Ve dvou případech byla ţádost úřadem práce zamítnuta. Dohoda na příspěvek na provoz chráněné dílny byla uzavřena se 3 zaměstnavateli :  FOKUS Mladá Boleslav - Sdruţení pro péči o duševně nemocné 400 000,- Kč  ECO-RETEL s.r.o. – 300 000,- Kč, navýšeno v listopadu o 200 000,- Kč 500 000,- Kč  Hygotrend, s.r.o. 300 000,- Kč Celkem bylo v roce 2009 vyplaceno na příspěvky na provoz CHD 1 200 000,- Kč Další důleţitou finanční podporou pro zaměstnavatele zaměstnávající více neţ 50% osob se ZP je příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob (§ 78 zákona o zaměstnanosti). Během roku 2009 byl vyplacen příspěvek 16 zaměstnavatelům v celkové výši 18 720 395,-Kč. Celkem je, na základě ţádostí o příspěvek zaměstnavatelů zaměstnávajících více jak 50% osob se ZP, monitorováno a podporováno ÚP Mladá Boleslav 344 pracovních míst pro osoby se ZP (170 TZP, 150 ČID a 24 OZZ) : o o o o o o o o o o o o o o o

JIVA , spol. s.r.o. FOKUS Ml. Bol. DoBa I. spol. s.r.o. GRENT CZ Odbytová, s.r.o. ECO-RETEL s.r.o. HABITAE ČR s.r.o. RA+ spol.s r.o. Milan Matějček MIJA MH s.r.o. Blaţena Boušková FIPOS MB VYRTYCH Building Jana Pokorná (Holíková) DoBA a.s. Centrum 83,

18 44 40 2 15 22 25 8 5 2 2 5 26 45 85

Tabulky : Tabulka č.31 Nově vytvořena pracovní místa v rámci APZ s finančním příspěvkem ÚP Tabulka č.32 Osoby s příspěvkem v rámci APZ od 1.10.2004 Tabulka č.33 Podíl vynaložených finančních prostředků podle nástrojů APZ

21


V.3

Rekvalifikace

Rekvalifikace tj. získání nové kvalifikace, zvyšování, rozšíření nebo prohlubování dosavadní kvalifikace - patří trvale mezi nejúčinnější nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jsou jedním ze základních prostředků ke zmírnění dopadu nezaměstnanosti v regionu MB. Úřad práce se tak maximálně snaţil podporovat zejména ty uchazeče o zaměstnání, kterým se absolvováním rekvalifikačního kurzu zvýšila šance získat i v tak ekonomicky sloţité době nové zaměstnání či se zapojit do dalšího vzdělávacího procesu. Cílem rekvalifikací však nemůţe být plošné sníţení nezaměstnanosti, ale návrat do práce či zvýšení zaměstnatelnosti konkrétního jedince. Úřad práce se maximálně snaţil, aby doporučená rekvalifikace odpovídala potřebám uchazeče a dala mu tak optimální šanci vrátit se poté co nejdříve zpět do práce. Podmínky pro výběr a zařazování uchazečů o zaměstnání do rekvalifikací jsou stanoveny vnitřním předpisem a Programem APZ pro příslušný rok v souladu s NI č.13/2009. Výběr typu rekvalifikací byl určen na základě dlouhodobé analýzy realizovaných kurzů. Rekvalifikační kurzy byly realizovány v rámci programu APZ a financovány jak z národních prostředků, tak z prostředků přidělených úřadu práce z ESF v rámci NIP OP LZZ. V únoru 2009 byla vyhlášena veřejná zakázka (VZ) nadlimitní na částku 4 miliony Kč (3 474 000 Kč NIP RaP + 99 000 Kč NIP VPP + 427 000 Kč APZ) s délkou trvání zakázky do 31. 12. 2010. Cílem bylo uzavření jednotlivých rámcových smluv s dodavateli pro realizaci rekvalifikačních kurzů na dobu trvání projektu. Zakázka se realizovala postupně na základě konkrétní výzvy dodavateli za podmínek stanovených v rámcové smlouvě. Pro dané kurzy se poté uzavíraly „Dohody o provedení rekvalifikace“. V návaznosti na stávající situaci na trhu práce byly přednostně realizovány rekvalifikace s profesním zaměřením. Systém otevřené nadlimitní veřejné zakázky úřad práce zpětně hodnotí jako velmi náročnou záleţitost. Dodrţení zákonného postupu VZ prakticky znamenalo, ţe úřad práce musel odloţit v prvních měsících roku realizaci rekvalifikací. Sloţitá zadávací procedura VZ byla dost výraznou překáţkou pruţné reakce úřadu na situaci na trhu práce, neboť s tak dlouhodobým předstihem při plánování zakázky (zaměření rekvalifikačních kurzů) bylo velmi obtíţné předvídat budoucí strukturu volných pracovních míst a definovat poţadavky zaměstnavatelů na nové pracovníky. Plán potřeb, který byl zpracován na základě minulých zkušeností, přestal být zčásti aktuální, neboť trh práce se za dobu přípravy VZ velmi rychle změnil, došlo k výraznému úbytku nových pracovních příleţitostí a změně jejich struktury. Celkově se jednalo o velice rozsáhlou administrativu a sloţitou formu realizace rekvalifikací. Při narůstající nezaměstnanosti časová náročnost zpracování všech administrativních aktů zabírala poradcům čas na úkor vlastní individuální práce s uchazeči. U všech rekvalifikačních kurzů byly provedeny průběţné veřejnosprávní kontroly, při kterých nebyly zjištěny ţádné závady. Do rekvalifikací financovaných z APZ 2009 bylo zařazeno 18 uchazečů (2 vyřazeni předčasně ze zdravotních důvodů). Úspěšně rekvalifikaci ukončilo 16 uchazečů, umístěno 6 uchazečů. Do rekvalifikačních kurzů v projektech v rámci Evropského sociálního fondu, projekt č. CZ.1.04/2.2.00/03.00003 bylo zařazeno 144 uchazečů. Úspěšně ukončilo rekvalifikaci 130 uchazečů, umístěno bylo 63 uchazečů a 8 uchazečů pokračuje v rekvalifikaci do dubna 2010. Předčasně bylo vyřazeno 6 uchazečů, z toho 4 z nekvalifikovaných důvodů a 2 ze zdravotních důvodů. Procentuální vyjádření sledovaných skupin rekvalifikovaných uchazečů je uvedeno v tabulce.

22


Vynaloţené náklady rekvalifikací : APZ 154 305,- Kč průměrná cena / uchazeč ESF 1 340.658,- Kč průměrná cena / uchazeč

13 160,- Kč 11 946,- Kč

S programem rekvalifikací jsou všichni uchazeči úřadem práce dostatečně seznámeni. Informace o jednotlivých aktivitách a jejich význam pro moţnost zajistit si nové zaměstnání jsou klientům předávány v rámci nově koncipovaných informativních schůzek, skupinových poradenských bloků, při uzavírání IAP, v rámci odborných poradenských pohovorů. Přesto je nutné konstatovat, ţe zájem uchazečů o rekvalifikační kurzy, zejména dlouhodobějšího charakteru s profesním zaměřením, není nijak velký a neodpovídá váţnosti situace trhu práce. Nezaměstnaní většinou vyčkávají s očekáváním, ţe se jim podaří zajistit si novou práci v oboru, ve kterém pracovali a ve kterém mají praxi. Teprve po určité době jsou ochotni zajímat se o další moţnosti získání nových dovedností, které by jim mohly pomoci získat novou práci. Největší zájem byl o rekvalifikační kurzy obsluhy počítačů (včetně specializovaných školení), sluţby, mzdové účetnictví, získání řidičského průkazu. Naopak získání poţadovaného počtu zájemců na kurzy svářeč, zaučený zámečník bylo dost sloţité. Pracovní rehabilitace V roce 2009 probíhala pracovní rehabilitace uzavřená na konci roku 2007 pro jednu osobu s plným invalidním důchodem s těţkým zdravotním postiţením. Náklady činili 11 753,- Kč. Další nová ţádost o pracovní rehabilitaci nebyla podána. Poradenské činnosti Poradenské činnosti jsou důleţitou součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Provádějí se skupinovou formou. Úřad práce realizuje pravidelně několik forem informativních schůzek, určených vţdy pro přesně stanovenou skupinu uchazečů o zaměstnání – např. pro uchazeče dlouhodobě evidované, mladistvé, uchazeče s uzavřeným IAP, pro nově evidované, pro klienty se zájmem o rekvalifikace, o poradenské aktivity, o účast v národních i regionálních projektech. Některé poradenské aktivity jsou zaměřené na klienty dle dosaţeného stupně vzdělání (základní – vyučení, středoškolské a vyšší vzdělání). V průběhu roku, zejména v 2. pololetí, realizoval úřad práce několik desítek těchto poradenských schůzek, které absolvovalo cca 1 600 uchazečů o zaměstnání. V rámci OP LZZ č. projektu CZ.1.04/2.1.00/0300003 byla zahájena realizace poradenských činností, které byly, tak jako rekvalifikační kurzy, soutěţené veřejnou zakázkou malého rozsahu ve výši 1 mil. Kč. Jedná se o poradenské činnosti, v rámci kterých je uchazečům poskytováno komplexní posouzení schopností a moţností v návaznosti na jejich další pracovní uplatnění při vyuţití individuální a skupinové formy poradenství. O tyto aktivity je ze strany uchazečů o zaměstnání stále větší zájem a naplňování jednotlivých bloků je bezproblémové. Tabulky : Tabulka č.34 Tabulka č.35 Tabulka č.36 Tabulka č.37 V.4.

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a procentuální vyjádření sledovaných skupin APZ Poradenská činnost Přehled rekvalifikačních kurzů v projektech ESF Přehled rekvalifikačních kurzů v rámci APZ

Zkušenosti s realizovanými projekty ESF

Úřad práce v Mladé Boleslavi se v roce 2009 zapojil do realizace národních (NIP) a regionálních (RIP) individuálních projektů. Na poli národních individuálních projektů se úřad práce podílel na projektech „Poradenství a rekvalifikace“ - dodavatelé sluţeb byli soutěţeni prostřednictvím veřejné zakázky nadlimitní, 23


v otevřeném řízení (rekvalifikace), případně zakázkou malého rozsahu (poradenská činnost), „Veřejně prospěšné práce“ a „Společensko-účelná místa“. V současné době aktivity všech projektů úspěšně probíhají. S rozšířením celosvětové finanční a hospodářské krize byl do portfolia realizací aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce operativně zařazen národní individuální projekt s názvem „Vzdělávejte se!“, jehoţ cílem je pomoci zaměstnavatelům, kteří se v souvislosti s probíhající krizí nacházejí v obtíţné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni svým zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu týdenní pracovní doby. V regionálních individuálních projektech úřad práce v roce 2009 participoval na programech „Praxe je začátek“ (cílová skupina uchazeči a zájemci o zaměstnání do 25 let s maximální praxí do 6 měsíců) a „IT nad 40“ (cílová skupina uchazeči a zájemci o zaměstnání nad 40 let s ukončeným středním odborným nebo vyšším vzděláním). V obou projektech úřad práce poskytuje součinnost zadavateli, tj. Úřadu práce v Příbrami, a to prostřednictvím takzvaného předvýběru uchazečů o zaměstnání, včetně organizací informačních schůzek dodavatele sluţeb s uchazeči. Úřad práce dále administrativně zaštiťuje nástupy uchazečů do jednotlivých rekvalifikačních kurzů. V projektu „IT nad 40“ úřad práce ve spolupráci s dodavatelem sluţeb prozatím zrealizoval dva předvýběry, informační schůzky a nástupy na rekvalifikace pro dva běhy projektu (z celkových třinácti). V případě projektu „Praxe je začátek“ Úřad práce v Mladé Boleslavi v souladu se zadávací dokumentací poskytuje formou dočasného přidělení k výkonu práce u uţivatele na svých pracovištích řízenou praxi pro 5 účastnic projektu. Aktivity jednotlivých národních a regionálních projektů probíhaly na Úřadu práce v Mladé Boleslavi po značnou část roku 2009 a prostředky ESF tak nemalou měrou přispěly k realizaci aktivní politiky zaměstnanosti. Dopomohly zejména k výraznému rozšíření moţností k oslovení jednotlivých cílových skupin uchazečů a zájemců o zaměstnání, s cílem nabídnout jim vhodný nástroj APZ, a jeho prostřednictvím jim dopomoci k úspěšnému návratu na trh práce. V.5

Opatření související s hospodářskou krizí

Projekt „Vzdělávejte se!“ V 1. etapě projektu ESF „Vzdělávejte se!“ se v regionu Mladá Boleslav přihlásilo do projektu 10 zaměstnavatelů, kteří podali celkem 24 ţádostí o schválení dotace. Úřad práce všechny ţádosti řádně projednal a 18 z nich schválil, 6 ţádostí bylo zamítnuto. U zamítnutých ţádostí šlo většinou o důvody cenové (cena školení neodpovídala ceně v místě obvyklé). Případně zaměření vzdělávací aktivity neodpovídalo duchu programu. Vzdělávacích aktivit se zúčastnilo celkem 213 zaměstnanců. Celkem bylo vyplaceno 2 205 754,- Kč. Největší zájem zaměstnavatelé projevili o počítačová školení a svářečské kurzy. Projekt „Vzdělávejte se!“ Úřad práce v Mladé Boleslavi povaţuje za zdařilý pokus státu rychle reagovat na nastalou kritickou situaci, v tomto případě na propuknutí celosvětové finanční krize a následné hospodářské recese. Přes počáteční problémy a nejasnosti, které start projektu provázely se vzájemnou intenzivní spoluprácí úřadu práce, zaměstnavatelů a zúčastněných vzdělávacích středisek podařilo prostřednictvím účasti zaměstnanců na vzdělávacích aktivitách vytvořit předpoklady pro udrţení zaměstnanosti a zabránit tak dalšímu nárůstu propouštění zaměstnanců v důsledku poklesu ekonomické aktivity. Jak úřadu práce potvrdili participující zaměstnavatelé, jednalo se v řadě případů o významnou pomoc, díky které mohli alespoň částečně překlenout obtíţné období hospodářského cyklu, s jehoţ dopady se aţ dosud ţádný z nich nesetkal. Do 2. etapy projektu "Vzdělávejte se!" se v našem okrese zapojilo 12 firem. Pro rok 2009 činil rozpočet na odborný rozvoj pro náš úřad 7 692 804,- Kč. Z této částky byla poskytnuta podpora 5 149 718,- Kč. 24


Na období 2010 - 2011 je stanoven rozpočet pro Úřad práce v Mladé Boleslavi v celkové výši 15 911 000,- Kč. Tato částka však v této chvíli není ještě schválená MPSV. V následujícím období předpokládáme obdobný zájem ze strany zaměstnavatelů o projekt "Vzdělávejte se!", jako v uplynulém roce 2009. VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1

Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Mladá Boleslav, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují

Trend, který je očekáván v 1.pololetí 2010:  Na základě informací z prováděných průzkumů od zaměstnavatelů očekáváme ještě v 1. pololetí 2010 mírný nárůst počtu nezaměstnaných v evidenci úřadu práce. Stav nezaměstnanosti koncem 1. pololetí roku 2010 předpokládáme v mírnější variantě kolem 4 300 evidovaných uchazečů o zaměstnání (4 200 dosaţitelných), tomu bude odpovídat míra nezaměstnanosti kolem 5,2%. V pesimističtější variantě by míra nezaměstnanosti mohla dosáhnou aţ hodnoty 5,35 %, coţ by odpovídalo cca 4 500 evidovaných uchazečů (4 400 dosaţitelných). Zaměstnavatelé ve svých prognózách nepřipravují ţádné velké změny v počtech svých kmenových zaměstnanců. Většina z nich nedovede odhadnout budoucí vývoj ekonomické situace ve svém oboru a výkyvy v poptávce hodlají řešit agenturními pracovníky.  V 2. pololetí 2010 předpokládáme ještě částečně nestabilní situaci na trhu práce, i přes odeznívající hospodářskou krizi a mírné oţivení ekonomiky se stagnující nebo mírně stoupající hodnotou míry nezaměstnanosti v důsledku dopadu celosvětové ekonomické krize, ale i v důsledku evidencí absolventů škol po prázdninách a ukončení sezónních prací. Výsledný stav nezaměstnanosti koncem 2I. pololetí roku 2010 předpokládáme v mírnější variantě kolem 4 400 evidovaných uchazečů o zaměstnání (4 300 dosaţitelných), tomu bude odpovídat míra nezaměstnanosti kolem 5,25 %. V pesimističtější variantě by míra nezaměstnanosti mohla dosáhnou hodnoty 5,4 %, coţ by odpovídalo cca 4 550 evidovaných uchazečů (4 450 dosaţitelných). Faktory, které příznivě ovlivňují nezaměstnanost v regionu V posouzení příznivých faktorů ovlivňujících nezaměstnanost v regionu Mladá Boleslav a v jeho mikroregionech jasně vidíme silné postavení firmy ŠKODA AUTO a.s. a jejích dodavatelů. Umístění strategicky významného zaměstnavatele v našem okrese má velmi příznivý vliv na dopravní infrastrukturu okresu, která je na velmi dobré úrovni ze všech směrů sousedních okresů a v neposlední řadě i na školství (vznik nové vysoké školy). V budoucnosti (pokud bude opravdu zrealizována) můţe příznivě ovlivnit zaměstnanost okresu výstavba obytného a komerčního komplexu v prostorách mezi Mladou Boleslaví a Bezděčínem, kde se předpokládá vznik dalších cca 200 aţ 300 nových pracovních míst. Výjimečné postavení firmy ŠKODA AUTO je zároveň potenciálním nebezpečím pro celý Mladoboleslavský region, ale i pro regiony sousední, neboť na výrobu této společnosti je vázáno velké mnoţství pracovních míst i v dodavatelských a obsluţných firmách. Prozíravá personální politika tohoto zaměstnavatele dokázala čelit celosvětové krizi v automobilovém průmyslu. Úpravou směnnosti a pracovní doby, nebo přesunem kmenových zaměstnanců do provozů, kde sníţili počty agenturních pracovníků, tak nedošlo k masivnímu propouštění kmenových zaměstnanců. Sníţení počtu zaměstnanců řešila sníţením počtu agenturních pracovníků. V podobném duchu postupovali i další zaměstnavatelé na okrese včetně vyuţití § 209 zákoníku práce. V posledních letech rovněţ příznivě ovlivnily situaci na trhu práce velmi mírné klimatické podmínky, které umoţnily dřívější nástup sezónních prací jak ve stavebnictví, tak i v zemědělství.

25


VI.2

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti

Viz tabulka č. 43 VII.

DOPORUČENÍ

Pro pruţnou realizaci rekvalifikací a poradenské činnosti dle situace na trhu práce a individuálního posouzení potřeb uchazečů o zaměstnání je potřeba legislativně upravit formy veřejných zakázek. Při nárůstu vnitřní administrativy (sloţitosti postupů a agend) za poslední roky, můţe být ohroţena kvalita a rozsah sluţeb. Realizace projektů ESF přinesla vyšší zatíţení pracovníků ÚP, které se nedá srovnat v realizací „národní“ APZ . MPSV se snaţí vykonávat metodickou činnost a posílit tuto oblast odborníky v rámci opatření 2.2. OP LZZ Modernizace sluţeb zaměstnanosti, ale trochu opoţděně.

26

0

CH

DO

TC

SO

KV

KT

PJ

PM

PS

CV

100

PT

ST

RO

RA

LN

MO

KL

CK

PI

PB

BE

TP

CB

TA

AB

ME

DC

PZ

LT

UL

200

KH

KO

NB

PE

MB

JH

BN

PY

CL

LB

SM

JI

HB

JC

JN

TR

ZR

ZN

CR

PA

HK

TU

BO

BV

KM

OL

JE

HO

PV

SU

VY

300 km

BM

BK

UO

SY

RK

NA

UH

PR

BR

ZL

VS

NJ

OP OT

FM

© MP SV - V EŘ Zh ot ove no v od dě le ní 1 43 Datu m zh oto ve ní 11. 1. 20 10

KA

Míra nezaměstnanosti (%) 0 - 4,99 5 - 9,99 10 - 14,99 15 a více

Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky k 31. prosinci 2009


27


Tabulky k textové části analýzy trhu práce za rok 2009 tabulky č.1 až 43

28

Zpráva o situaci na trhu práce v regionu Mladá Boleslav za rok 2009

Recommend Documents