Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011

Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Ostravě Kontaktní pracoviště Opava Bochenkova 4 746 01 Opava

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011

Opava, únor 2011


CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ................................................................................. 4

I.

Ekonomická a sociální situace okresu ........................................................................................ 4

I.1

ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA ...................................................................... 6

II.

II.1

Zaměstnanost .............................................................................................................................. 6

II.2

Zaměstnanost podle odvětví ....................................................................................................... 8

II.3

Volná pracovní místa evidovaná úřadem práce........................................................................ 11

II.4

Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa .......................................................................... 15 NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................ 18

III. III.1

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti........................................ 18

III.2

Tok nezaměstnanosti ................................................................................................................ 23

III.3

Délka nezaměstnanosti ............................................................................................................. 28

III. 4

Věková struktura uchazečů o zaměstnání................................................................................ 29

III. 5

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ....................................................................... 30

III. 6

Uchazeči o zaměstnání dle KZAM .......................................................................................... 32

CIZINCI NA TRHU PRÁCE ........................................................................................................... 32

V.

IV. 1

Zaměstnávání cizích státních příslušníků ................................................................................ 32

IV.2

Práce v zahraničí...................................................................................................................... 36

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNNANOSTI................................................................................. 36

V. VI.

STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN .............................................................. 45

VII.

SHRNUTÍ..................................................................................................................................... 51

VIII.

OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POL.2012 ....... 52

Tematický rozbor.............................................................................................................................. 53 I.

Situace v jednotlivých mikroregionech ........................................................................................ 54

II. Hromadné propouštění.................................................................................................................. 57 III. Částečná nezaměstnanost ............................................................................................................. 58

2


Spolupráce a podklady: -

Výsledky šetření provedeného zaměstnanci referátu trhu práce, Okresní správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad.

Zpracoval: Tým zaměstnanců oddělení zaměstnanosti krajské pobočky v Ostravě s pracovištěm v Opavě.

3


I.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU

I.1

Ekonomická a sociální situace okresu

Z hospodářského hlediska opavský okres patří stále k zemědělsko-průmyslovým oblastem. Leţí ve středu severní části MSK. Svoji současnou rozlohou 1 113 km2 je v pořadí třetím největším okresem MSK a je tvořen největším počtem obcí 77 v MSK, které se člení na 149 částí obcí. Kromě tohoto základního administrativního členění jsou na území okresu utvořeny 4 mikroregiony (Opavsko, Kravařsko, Hlučínsko, Vítkovsko).    

Opavsko – centrální oblast kolem okresního města rozlohou zabírající polovinu okresu, s koncentrovanou průmyslovou výrobou, dobrými podmínkami pro zemědělskou produkci v rostlinné i ţivočišné výrobě a s vysokým podílem ekonomicky aktivních obyvatel; Kravařsko – rozlohou nejmenší část okresu východně od opavského regionu s řadou významných podniků zaměřených na zpracovatelský průmysl a zemědělskou prvovýrobu; Hlučínsko – hustě osídlená část tvořena souvislým pásem velkých obcí, návaznost na vývoj v ostravské průmyslové aglomeraci; Vítkovsko – území rozkládající se na ¼ území okresu, s nízkou hustotou osídlení, malým zastoupením průmyslu a s tím souvisejícím trvalým nedostatkem volných pracovních míst, nízkou vzdělanostní strukturou obyvatel a vysokým procentem dlouhodobé nezaměstnanosti.

počet obcí

Rozloha km2 Obvod Opava

41

Kravaře Hlučín Vítkov Celkem

9 15 12 77

I.2

Počet k 31.12.2010

absolutně

podíl v%

absolutně

567,08 100,62 165,32 280,11 1 113,13

50,9 9,0 14,9 25,2 100,0

101 646 21 368 40 252 13 970 177 236

obyvatel podíl v %

Hustota obyvatel na 1 km2

Počet ekonomicky aktivních obyvatel podíl v % absolutně

57,4 12,0 22,7 7,9 100,0

179,2 212,4 243,5 49,9 159

52 174 10 184 19 327 7 269 88 954

58,7 11,4 21,7 8,2 100,0

Demografická situace

Počet obyvatel s trvalým bydlištěm v okrese Opava vykázal ke konci roku 2010 nárůst proti roku 2009 o 103 osob a dosáhl 177 236 osob. V roce 2009 se počet zemřelých zvýšil sice nepatrně o 7 osob. V roce 2010 byl přírůstek této hodnoty výraznější a to o 134 osob. Můţeme tak konstatovat, ţe počty zemřelých jiţ druhým rokem převyšují počty narozených obyvatel a porodnost v okrese Opava klesá. Vývoj průměrného věku obyvatel v okrese Opava 2000 2001 2002 2003 2004 rok 38,2 38,5 38,8 39,1 prům.věk 37,9

2005 39,4

2006 39,6

2007 39,9

2008 40,1

2009 40,3

2010 40,5

Zastoupení jednotlivých věkových kategorií nedoznalo v průběhu roku 2010 výraznějších změn. Nejvyšší zastoupení, které se pohybuje okolo 70 %, mají osoby v produktivním věku. Jejich podíl stále nepatrně klesá. Minimálně se zvýšilo zastoupení skupin obyvatel v předproduktivním věku a poproduktivním věku a to o 0,1 procentního bodu shodně u obou jmenovaných skupin.

4

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Vývoj počtu obyvatel s trvalým bydlištěm v okrese Opava věková struktura Obyvatelstvo Rok 0 – 14 let celkem předproduktivní Absolutní údaje 2010 177 236 25 983 2009 177 133 25 828 Rozdíl 2010-2009 + 103 + 155 Struktura v% 2010 100,0 14,7 2009 100,0 14,6 2000 100,0 17,0 1990 100,0 22,6

15 – 64 produktivní

let

65 let poproduktivní

124 629 124 824 - 195

26 624 26 481 + 143

70,3 70,5 70,3 66,7

15,0 14,9 12,7 10,7

a více

Silné stránky okresu

I.3 -

-

Trvalý růst počtu obyvatel s vyšším stupněm vzdělání. Pestrá nabídka vzdělávacích zařízení – základních, středních škol. Město Opava je sídlem Slezské univerzity. Dostatečné mnoţství volné pracovní síly s umírněnými mzdovými poţadavky. Volný pohyb osob na pracovním trhu EU. Příznivá poloha okresu v blízkosti státní hranice s Polskou republikou. Rozsáhle zásoby štěrků, písků, břidlice. Průmyslová zóna Bolatice, která nabízí 16 hektarů půdy. Rozmanitost struktury zaměstnavatelů jak co do velikosti, tak co do vlastnictví, tak co do předmětu podnikání a sortimentu výrobků, vzájemně si vesměs nekonkurují. Vlastnická struktura zaměstnavatelů, povětšinou spjatých s místem svého podnikání různými vazbami (vzájemně výhodná obchodní spojení mezi místními firmami s minimalizovanými náklad na dopravu – dodávka obalů, cukru, mouky, zemědělských výrobků…). Firmy v zahraničním vlastnictví s kvalitním sociálním programem, péči o rozvoj zaměstnanců, vyššími mzdami, např. Teva Czech Industries s.r.o., Model Obaly a.s., Opavia-LU a.s. Významný investiční projekt v Opavě, kterým je nové regionální společenské centrum Breda & Weinstein. Nové centrum nabídne 25 000 m2 komerčních prostor. Plánované otevření centra je v listopadu roku 2012. Velký přínos tohoto projektu je především ve vytvoření novým pracovních míst.

Slabé stránky okresu

I.4 -

-

-

Nedostatečná dopravní infrastruktura. Absence odpovídajícího silničního napojení na Ostravu a evropskou dálniční síť, která brání většímu přílivu potenciálních investorů i dynamickému rozvoji některým podnikatelských aktivit. Stárnutí obyvatelstva okresu Opava. Nízká mzdová úroveň obyvatelstva v rámci ČR. Zhoršená kvalita ţivotního prostředí, zejména ovzduší. Disproporce mezi strukturou volných pracovních míst a profesním sloţením uchazečů o zaměstnání, v roce 2011 hlavně řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, operátoři telefonních panelů, seřizovači a obsluha obráb. strojů (kromě dřevoobráb.), nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, svářeči, řezači plamenem a páječi, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech. Poptávka zaměstnavatelů se tak nesetkala s odpovídající nabídkou pracovní síly na trhu práce, a i přes nízký počet volných pracovních míst zůstala více jako polovina míst v nabídce déle jak 3 měsíce.

5


II.

ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

II.1

Zaměstnanost

Údaje o malých firmách (1 – 24 osob), které úřady práce do konce roku 2008 pravidelně získávaly z OSSZ a které vyuţívaly pro výpočet celkové zaměstnanosti v okrese, okresní správy sociálního zabezpečení od ledna 2009 v souvislosti s novelou zákona o nemocenském pojištění jiţ nesledují. Jelikoţ není moţné za této situace získat ani jiné relevantní údaje, je analýza zaměstnanosti zpracována za zaměstnavatele nad 25 zaměstnanců z údajů získaných z interní databáze Úřadu práce kontaktního pracoviště Opava. Vývoj počtu zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných ukazatel (celkový počet) zaměstnavatelé se stavem 25 a více zaměstnanců počet zaměstnanců v těchto firmách osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost

stav k 31.12.2011

31.12.2010

338

350

33 865

34 045

14 372

14 372

12/2011 - 12/2010 31.12.2009 354

absolutně

Index v %

-12

96,6

34 156

-180

99,5

14 256

0

100,0

Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích – zaměstnavatelé 31.12.2011 k 31.12.2010 k 31.12.2009 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % 25 aţ 49 176 52,1 185 52,9 176 49,7 50 aţ 249 136 40,2 140 40,0 153 43,2 250 a více 26 7,7 25 7,1 25 7,1 Celkem 338 100,0 350 100,0 354 100,0

12/2011-12/2010 absolutně % -9 -0,8 -4 +0,2 +1 +0,6 -12 0

Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích – zaměstnanci k 31.12.2011 k 31.12.2010 k 31.12.2009 kategorie absolutně % absolutně % absolutně % 25 aţ 49 6 159 18,2 6 449 18,9 6 099 17,9 50 aţ 249 13 408 39,6 13 538 39,8 14 653 42,9 250 a více 14 298 42,2 14 058 41,3 13 404 39,2 celkem 33 865 100,0 34 045 100,0 34 156 100,0

12/2011-12/2010 absolutně % -290 -0,7 -130 -0,2 +240 +0,9 -180 0

V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce bylo v závěru roku 2011 kontaktováno dotazníkovým setřením 423 zaměstnavatelů. Vráceno a zpracováno bylo 394 dotazníků. Návratnost dosáhla 93,14 %. Do následujících rozborů byly pouţity údaje z 338 dotazníků, které k 31. 12. 2011 zaměstnávaly 25 a více osob v okrese Opava, a které tyto údaje poskytly. Zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 25 a více osob, je dle evidence úřadu práce celkem 338 a proti roku 2010 je tento počet nižší o 12 firem. Meziročně se sníţil jak počet firem zaměstnávající 25 a více osob, tak především počet zaměstnaných osob. Z poskytnutých údajů je úhrnná zaměstnanost ve všech těchto firmách 33 865 osob. Ve srovnání s předcházejícím rokem poklesla absolutně o 180 osob. Podle velikostních kategorií mezi sledovanými firmami stále převládají zaměstnavatelé velikostní kategorie 25 – 49 zaměstnanců (176 firem). Ve sledované kategorii zaměstnávající 250 a více zaměstnanců je celkem 26 firem. Meziročně se tento počet zvýšil o jednu firmu a to v důsledku rozdělením odštěpením společnosti LANEX a.s. na dvě společnosti. Po stránce zaměstnanosti je na tom tradičně nejlépe oblast okolo okresního města, ve které se koncertují významní zaměstnavatelé. Největšími z nich jsou Brano a.s., závod Hradec nad Moravicí (1 473 zaměstnanců), Teva Czech Industries s.r.o. (1 436), Slezská nemocnice v Opavě (1 201). 6


Naopak trvale nejhůře je na tom vítkovský region, kde aktuální míra nezaměstnanosti osciluje okolo 16 %. Z dvanácti obcí spadajících pod vítkovský region má 5 obcí míru nezaměstnanosti vyšší jak 20%, z nich pak obec Čermná ve Slezsku překročila míru 40%. Nejvyšší zaměstnanost si zde stále udrţuje podnik Česká pošta ,s.p., detašované pracoviště ve Vítkově, která ke konci roku 2011 zaměstnávala 331 osob a akciová společnost Linaset v Budišově nad Budišovkou s 291 zaměstnanci. Významným zaměstnavatelem je dále Fakultní nemocnice Ostrava – Léčebna dlouhodobě nemocných v Klokočově s 114 zaměstnanci. Zpracovatelský průmysl je v této oblasti výrazně zastoupen akciovou společnosti MELECKÝ s 75 zaměstnanci. Mezi největší zaměstnavatelé v hlučínském regionu patří především strojírenské společnosti působící v dolním Benešově – MSA, a.s. (504 zaměstnanců ke konci roku 2011), ARMATURY Group a.s. (454) a Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. (132). Míra nezaměstnanosti v této oblasti, která je stále do značné míry ovlivňována vývojem zaměstnanosti v podnicích ostravské průmyslové aglomerace, se kterou bezprostředně sousedí, se ke konci roku 2011 pohybovala na hranici 9 %, coţ představuje 1 903 evidovaných lidí bez práce. V kravařském regionu jsou výrazně zastoupeny podniky ze zpracovatelského průmyslu. Akciová společnost LANEX s 338 zaměstnanci a LANEX Packaging s.r.o. s 334 zaměstnanci, která vznikla k 1.9.2011 rozdělením odštěpením společnosti LANEX a.s.. Mezi největší zaměstnavatelé v této oblasti patří také společnost s.r.o. PF PLASTY, která ke konci roku 2011 zaměstnávala 228 osob. Míra nezaměstnanosti v tomto regionu ke konci roku 2011 činila 12,23 %. Z devíti obcí spadajících do této oblasti má pět obcí míru nezaměstnanosti vyšší jak 10 %, dvě obce vyšší jak 15 % a obec Třebom překročila míru 25 %. V roce 2011 ve firmách zaměstnávajících 25 a více osob pokračoval pokles zaměstnanosti. K 31.12.2011 bylo v okrese Opava zaměstnáno ve všech odvětvích a ve všech firmách této velikostní kategorie celkem 33 865 osob, meziroční pokles je o 180 zaměstnanců. V relativním vyjádření je meziroční pokles málo výrazný (index 99,5%). Vedle skutečného růstu či poklesu počtu zaměstnanců jsou ale rozdíly způsobeny i pouhou změnou sledovaného souboru, aniţ by fakticky k většímu pohybu zaměstnanosti došlo. Platí to v případě firem zaměstnávajících okolo 25 osob, kteří při jednotkovém rozdílu v počtu zaměstnanců ovlivňují velikost sledovaného souboru – při poklesu z 25 na 24 osob jiţ nejsou tyto firmy do souboru sledování zahrnuty nebo naopak dosaţením hranice 25 osob zaměstnavatel výběrovou podmínku splní a soubor se o tyto firmy rozšíří. Vývoj situace v počtu osob samostatně výdělečně činných v tom vykonávající činnost: počet OSVČ k 31.12. vykonávajících činnost hlavní 2002 14 736 10 702 2003 14 947 10 746 2004 14 047 11 122 2005 13 524 9 600 2006 13 163 9 192 2007 13 534 9 412 2008 14 088 9 754 2009 14 256 10 018 2010 14 372 9 599 2011 14 372 9 599

vedlejší 4 034 4 201 2 925 3 924 3 971 4 122 4 334 4 238 4 773 4 773

Osob samostatně výdělečně činných, kterých je ke konci roku 2011 dle údajů OSSZ celkem 14 372, zůstává stejný jako ke konci roku 2010. Z úhrnného počtu OSVČ je pro 67 % osob samostatně výdělečná činnost hlavní činností (absolutně 9 599 osob). Tento podíl zůstává v posledních čtyřech letech zhruba stejný (67 % v roce 2010, 70 % v roce 2009, 69 % v roce 2008).

7


II.2

Zaměstnanost podle odvětví

Pro analýzu zaměstnanosti firem byly pouţity údaje z databáze úřadu práce. Monitorované firmy zaměstnávající 25 a více osob jsou na základě převaţujícího předmětu činnosti rozděleny do sekcí dle číselníku Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (blíţe viz tabulka). Celková zaměstnanost ke konci prosince 2011 ve firmách s 25 a více zaměstnanci je 33 865 osob. Podle odvětví je nejvyšší počet zaměstnanců ve firmách zpracovatelského průmyslu (13 991 osob, tj. 41,3 % z celkového počtu), z toho nejvíce v pododvětví výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení (3 327), výroba strojů a zařízení jinde nezařazených (2 314) a výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků (2 061). Mezi další odvětví, kde je zaměstnáno více neţ 3 tisíce osob, patří zdravotní a sociální péče (4 033), vzdělávání (3 392), velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (3 366 zaměstnanců). Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle CZ - NACE - firmy se stavem 25 a více osob od 1.1.2008 Ekonomická činnost

v tom:

zemědělství, lesnictví a rybářství těţba a dobývání zpracovatelský průmysl výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků výroba textilií, oděvů, usní a souvisej. výrobků zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů výroba chemických látek a chemických přípravků výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení výroba elektrických zařízení výroba strojů a zařízení jinde nezařazených výroba dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněţnictví a pojišťovnictví činnosti v oblasti nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnosti Celkem

Rozdíl 2011 -2010

Stav k

01-03 05-09 10-33

31.12. 2011 1 424 67 13 991

31.12. 2010 1 525 72 13 979

CA

10-12

2 061

CB

13-15

CC

16-18

CE

sekce

oddíly

A B C

absolutně

v%

-101 -5 +12

93,4 93,1 100,1

2 094

-33

98,4

733

741

-8

98,9

1 699

1 646

+53

103,2

20

139

429

-290

32,4

CF

21

1 436

1 333

+103

107,7

CG

22-23

851

858

-7

99,2

CH

24-25

3 327

3 183

+144

104,5

CI

26

203

237

-34

85,7

479

409

+70

117,1

2 314

2 357

-43

98,2

CJ

27

CK

28

CL

29-30

310

296

+14

104,7

CM

31-33

439

396

+43

110,9

D

35

101

102

-1

99,0

E

36-39

697

787

-90

F

41-43

1 117

1 370

-253

G

45-47

3 366

2 987

+379

H I J K L M N O P Q R

49-53 55-56 58-63 64-66 68 69-75 77-82 84 85 86-88 90-93

2 090 103 44 166 80 380 475 1 869 3 392 4 033 470 33 865

1 321 162 744 188 56 400 259 1 950 3 584 4 118 441 34 045

+769 -59 -700 -22 +24 -20 +216 -81 -192 -85 +29 -180

88,6 81,5 112,7 158,2 63,6 5,9 88,3 142,9 95,0 183,4 95,8 94,6 97,9 106,6 99,5

Poznámka: v tabulce jsou uvedeny počty zaměstnanců, kteří pracují v okrese Opava (zaměstnanost vykázána podle skutečného místa výkonu práce bez ohledu na sídlo firmy) 8


Zaměstnanost se výrazněji měnila v těchto odvětvích: sekce A – zemědělství, lesnictví a rybářství (- 101 osob) Celkem 1 424 zaměstnanců je součtové číslo za 25 zaměstnavatelů. Vyšší rozdíly nenahlásil ţádný zemědělský podnik. I kdyţ meziroční pokles je výrazný (-101 osob), jde o pokles počtu zaměstnanců v důsledku sezónních prací. Pracovní poměry jsou sjednávány vesměs na dobu určitou, která končí nejpozději v zimních měsících. Oproti roku 2010 se tři firmy dostaly pod sledovanou hranicí 25 zaměstnanců. A to, akciová společnost LESY ČR z 28 zaměstnanců klesla na 24, MĚSTSKÉ LESY OPAVA (z 27 na 24 osob) a ZEPRO Opava a.s. (z 31 na 19 osob), která uvedla, ţe pokles zaměstnanosti odpovídá poklesu produkci vajec, resp. poklesu stavu nosnic. ZEMPRO mělo dříve v provozu 7 hal s klecovým chovem nosnic, v současné době jsou v provozu pouze 3 haly. Navíc EU zakázala klecový chov (12 tisíc nosnic/1 hala), který je nahrazen chovem na podestýlce (5 tisíc nosnic/1 hala). V návaznosti na pokles kapacity je usměrňován počet zaměstnanců. Vejce se dováţí ze zahraničí (hlavně z Polska) a vize dovozu vajec je i do budoucna. sekce C – zpracovatelský průmysl (+ 12 osob) Do odvětví zpracovatelského průmyslu je zahrnuto 95 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají v úhrnu 13 991 osob. Zaměstnanost za odvětví se v úhrnu meziročně zvýšilo pouze o 12 osob. Nárůst vykazuje polovina z dvanácti pododvětví. K výrazným změnám došlo u těchto zaměstnavatelů:  zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů Do pododvětví spadá 15 zaměstnavatelů s celkovým počtem 1 699 zaměstnanců, coţ je proti roku 2010 zvýšení o 53 osob. Velký podíl na uvedeném zvýšení mají: MODEL OBALY a.s. (+27), OPTYS spol.s.r.o. (+11), Ing. Michal Štěpánek (+10) – uvedené firmy nárůst počtu zaměstnanců blíţe nekomentovaly.  výroba chemických látek a chemických přípravků Meziroční pokles zaměstnanosti v pododvětví o 290 zaměstnanců je způsobena výhradně administrativní změnou CZ-NACE u subjektu FROS ZPS s.r.o., který byl původně zařazen do oddílu 20 (Výroba chemických látek a přípravků), od 1.1.2011 přeřazen do oddílu 46 (Velkoobchod a Maloobchod).  výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků Meziroční růst zaměstnanosti v pododvětví o 103 na 1 436 zaměstnanců ke konci roku 2011 ovlivnila výhradně firma Teva Czech Industries s.r.o., která otevřela nový závod na výrobu pevné lékové formy. Provoz v nové hale byl zahájen jiţ v roce 2010 a postupně jsou na něj přibíraní noví zaměstnanci. V první fázi se jednalo spíše o dělnické profese, později hlavně o zaměstnance na úseku kvality (laboranti, technici, zaměstnanci na vedoucí pozice).  výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství Pododvětví aktuálně zaměstnává 3 327 osob. Dochází ke zvyšování výroby, k uzavírání nových zakázek a v návaznosti na jejich zajištění pak uzavírání krátkodobějších pracovních poměrů na dobu určitou. Zvýšení zaměstnanosti způsobily také personální agentury. V akciové společnosti BRANO působily ke konci roku dvě agentury (G MOD CZ s.r.o. – 43 osob, Personal Fabric – 2 osoby). FERRAM STROJÍRNA, s.r.o. spolupracovala se třemi agenturami (KOVOMONT service – 6 osob, Personal Fabrik – 5 osob, Jobs Factor - 7 osob). Agentura Trenkwalder s 19 osoby působila ve společnosti TAURUS metal s r.o.  výroba elektrických zařízení Úhrnem 479 zaměstnanců je součtem stavů šesti firem (5 v prosinci 2010). Nárůst zaměstnanosti o 70 osob ovlivnila také společnost HANSEN ELECTRIC s.r.o. (+26 osob), ReSpol s.r.o. (+12).

9


 výroba strojů a zařízení Do pododvětví spadá 10 zaměstnavatelů (13 ke konci roku 2010), úhrnná zaměstnanost 2 314 osob, znamená pokles o 43 osob. Pokles je zapříčiněn sníţením stavu zaměstnanců u 3 firem, které se dostaly pod sledovanou hranici 25 osob. sekce E – zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi V odvětví je zaměstnáno celkem 697 zaměstnanců (součtem za 7 zaměstnavatelů). Meziroční pokles zaměstnanosti v úhrnu o 90 osob z toho pokles 73 osob je způsobeno výhradně administrativním

nedorozuměním organizace POVODÍ ODRY, s.p., která uváděla vţdy počty zaměstnanců za všechna jejich pracoviště, která sídli mimo okres Opava. sekce F – stavebnictví (- 253 osob) Nahlášených 1 117 zaměstnanců k 31.12.2011 je součtové číslo za 23 firem zajišťujících výstavbu budov, inţenýrské stavby a specializované stavební činnosti. Proti stavu k 31.12.2010 jde o pokles o 253 zaměstnanců, coţ ukazuje na další propad stavební výroby. Ani letní období, které přeje zvýšené aktivitě tohoto oboru, nedokázalo obrátit negativní trend do pozitivních čísel. K 30.6.2011byl pokles zaměstnanců v tomto odvětí o 102 osob. Podle odborníků firmy na investice do výstavby nemají a domácnosti jsou, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti, mimořádně slabé. sekce G – velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (+ 379 osob) Mezi obchodní organizace, které v opavském okrese zaměstnávají více jak 100 osob, patří TEMPO, obchodní druţstvo, Globus ČR, k.s., NOWACO Czech Republic s.r.o., HRUŠKA, spol. s r.o., Tesco Stores ČR a.s., AHOLD Republic, a.s. Celková zaměstnanost ve firmách spadajících do odvětví velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel se proti stavu ke konci roku 2010 zvýšila o 379 na 3 366 osob. Hlavním důvodem meziročního růstu zaměstnanosti je způsobena výhradně administrativní změnou CZ-NACE u subjektu FROS ZPS s.r.o. (k 31.12.2011 vykazuje 300 zaměstnanců), který byl původně zařazen do oddílu 20 (Výroba chemických látek a přípravků), od 1.1.2011 přeřazen do oddílu 46 (Velkoobchod a Maloobchod). Dalším důvodem nárůstu je vedle vyššího počtu monitorovaných firem zahrnujícího nyní 38 subjektů (36 v prosinci 2010) i skutečný růst počtu zaměstnanců, který nahlásilo 17 subjektů z uvedených 38. Nejvyšší růst oznámila společnost SEVEN SPORT s.r.o. ( + 28 proti stavu ke konci roku 2010. Nárůst počtu zaměstnanců je způsoben převodem cca 20 osob z firmy inSPORTline, s.r.o., která podnikala ve stejné činnosti a měla provozovnu na stejné adrese. Zvýšení počtu zaměstnanců k 31.12.2011 oproti roku 2010 nahlásila také společnost AUTO HRUŠKA s.r.o. (+13). Důvodem zvýšení zaměstnanců je sloučení firmy Auto Hruška s.r.o. a OSVČ Věra Hrušková. Na druhou stranu také u tohoto odvětví došlo k výraznějšímu sníţení počtů zaměstnanců a to u akciové společnosti NAVOS (-26 osob). Pokles počtu zaměstnanců o 26 proti stavu ke konci roku 2010 je způsoben převodem zaměstnanců pod firmu AFEED CZ, a.s., Hustopeče. sekce I – ubytování, stravování a pohostinství (- 59 osob) Celkem 103 zaměstnanců vykazuje pouze jeden zaměstnavatel, příspěvková organizace ZAŘÍZENÍ ŠKOLNÍHO STRAVOVÁNÍ OPAVA. Meziročně se jedna o sníţení počtu sledovaných firem v tomto odvětí, a to o dvě firmy. KLEIBLOVÁ s.r.o. (- 4 osoby) z 25 na 21 osob. POUBA TRAVEL s. r. o. (14 osob) z 31 na 17 osob. Pokles zaměstnanců u této společnosti je způsoben převodem provozu restaurace a kuchyně do nájmu. Novým nájemcem je fyzická osoba Josef Kurowski, který spolu s uzavřením nájemní smlouvy sepsal nové pracovní smlouvy se všemi 14 zaměstnanci. Výrazný pokles počtu zaměstnanců v sekci J – informační a komunikační činnosti a následně pak výrazné zvýšení v sekci H – doprava a skladování (cca 700 osob) je způsobeno výhradně administrativní změnou CZ-NACE u subjektu Česká pošta, s.p., který byl původně zařazen do oddílu 61 (Telekomunikační činnosti), od 1.1.2011 přeřazeno do oddílu 53 (Poštovní a kurýrní činnosti).

10


sekce N – administrativní a podpůrné činnosti (+ 216 osob) V odvětví je zaměstnáno celkem 475 zaměstnanců (součet za 6 zaměstnavatelů). Meziroční zvýšení zaměstnanosti o 216 osob způsobily výhradně personální agentury (Work Service Czech s.r.o., G MOD.CZ s.r.o., PMB-ZOS s.r.o.). sekce O – veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (- 81 osob) V tomto odvětví došlo k poklesu počtu monitorovaných firem zahrnující nyní 17 subjektů (19 v prosinci 2010). Zároveň v tomto odvětví dochází k legislativním změnám a k uvolňování zaměstnanců v důsledku organizačním změn. sekce P – vzdělávání (- 192 osob) Celková zaměstnanost za odvětví je 3 392 osob a zahrnuje 64 zaměstnavatelů (70 v prosinci 2010), vesměs příspěvkových organizací. V oblasti vzdělávání se projevuje sniţování počtu ţáků na základních školách, středních školách, a tím i pokles potřebných pedagogických pracovníků (včetně slučování škol). K 31.8.2011 došlo ke sloučení dvou opavských škol - Střední škola, Opava, Husova 6 a Vyšší odborné školy, Hotelové škola, Opava, Tyršova 34. Nový název školy je Střední škola hotelnictví a sluţeb a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace, která k 31.12.2011 nahlásila 161 zaměstnanců. sekce Q – zdravotní a sociální péče (- 85 osob) Nahlášených 4 033 zaměstnanců k 31.12.2011 je součtové číslo za 24 organizací (25 v prosinci 2010). Nejvyšší pokles (- 47 proti stavu ke konci roku 2010) oznámila pouze jedna organizace SLEZSKÁ NEMOCNICE v Opavě. V první polovině roku 2010 podalo 5 lékařů výpověď. Zbývající pokles zaměstnanců je způsoben přirozeným úbytkem (ukončením pracovního poměru na dobu určitou, odchodem do důchodu).

II.3

Volná pracovní místa evidovaná úřadem práce

Přesto, ţe databází úřadu práce neprochází všechna volná místa a pracovní příleţitosti místního trhu práce, z hlediska dlouholetého sledování má tento údaj významnou vypovídací hodnotu. V první polovině roku 2011 docházelo k úbytku počtu volných pracovních míst (VPM) hlášených na úřad práce. Od července do listopadu se situace na poptávkové straně trhu práce začala mírně zlepšovat. Ale jiţ v prosinci se počet hlášených volných pracovních míst dostal na hranici hodnot v první polovině roku 2011. počet míst

Vývoj počtu volných pracovních míst v registru úřadu práce v letech 1992 až 2011

1500 1300 1100 900 700 500 300 100 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

.

rok

11

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Počet nově hlášených volných pracovních míst (celkem za daný kalendářní rok) Ukazatel

2011

2010

2009

2008

2007

2006

Nově nahlášená volná pracovní místa

2 167

2 096

2 306

3 593

4 129

3 406

Změna 2011-2010 absolutně index

+71

103,4

V průběhu roku 2011 zaměstnavatelé nahlásili na úřad práce 2 167 nových nebo uvolněných pracovních míst. Vedle běţných způsobů oznámení volného pracovního místa na ÚP (osobní návštěvou, telefonicky, e-mailem) zaměstnavatelé vyuţívají také moţnosti zadávat si volná pracovní místa sami prostřednictvím internetu. Prostřednictvím integrovaného portálu MPSV bylo nahlášeno 211 míst, tj. 10 % z celkového počtu nových VPM v roce 2011. Okamžitá poptávka dle jednotlivých kontaktních pracovišť * 31.12.2010 31.12.2009 31.12.2011 Obvod abs. podíl abs. podíl abs. podíl Opava 257 67% 206 68% 282 79% Kravaře 49 13% 20 7% x x Hlučín 54 14% 64 21% 60 17% Vítkov 21 6% 14 4% 13 4% Okres 381 100% 304 100% 355 100%

31.12.2008 abs. podíl 531 68% x x 230 29% 21 3% 782 100%

31.12.2007 abs. podíl 991 76% x x 266 20% 46 4% 1 303 100%

31.12.2006 abs. podíl 659 86% x x 91 12% 16 2% 766 100%

* Dne 15. března 2011 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon č. 73/2011 Sb. O Úřadu práce České republiky. S nabytím účinnosti tohoto zákona dne 1. dubna 2011 vznikla nová organizační struktura Služeb zaměstnanosti. Od výše uvedeného data je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Odvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště, která vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě v okrese Opava:  Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Opava  Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Kravaře  Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Hlučín  Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Vítkov

Ke konci prosince 2011 bylo v registru úřadu práce nahlášeno 381 volných pracovních míst, to je o 77 více neţ před rokem. Na republikovém počtu 35 784 VPM se okres Opava podílel 1,1 % a na počtu 4 163 VPM evidovaných v rámci MSK 9,2 %. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 vzrostl okresní podíl VPM na republikovém počtu o 0,1 % a na krajském počtu poklesl o 0,3 %. Na konci roku 2011 se o jedno volné pracovní místo teoreticky ucházelo 25,7 uchazečů (36,4 uchazečů v roce 2010). Podle statistik k 31.12.2011 je celorepublikový průměr 14,2 uchazečů připadajících na jedno VPM. Ze 77 okresů ČR vykázalo horší výsledky tohoto přepočteného ukazatele celkem 48 okresů. Pozitivně můţeme hodnotit okres Opavu (posun z 15. místa, kam se řadil koncem roku 2010, na 22. místo ke konci roku 2011 – okresy seřazeny sestupně od nejhoršího po nejlepší výsledek). Vývoj volných pracovních míst ve vztahu k počtu uchazečů o zaměstnání stav k 31.12.2010 stav k 31.12.2011 Stupeň vzdělání volná uchaz./ volná uchaz./ (podle ISCED97) uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo bez vzdělání 26 1 26,0 25 0 x základní vzdělání 2 334 64 36,5 2 495 45 55,4 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 4759 204 23,3 5 518 160 34,5 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské Celkem

stav k 31.12.2009 volná uchaz./ uchazeči místa 1 místo 21 0 x 2 359 49 48,1 4 978

169

29,5

1 997

88

22,7

2 224

75

29,7

1 980

106

18,7

236 456 9 808

0 24 381

x 19,0 25,7

279 526 11 067

1 23 304

279 22,9 36,4

254 434 10 026

0 31 355

x 14,0 28,2

12




podle stupně dosaženého vzdělání

VPM k 31.12.2011 podle stupně vzdělání vysokoškolské bez vzdělání

6,3%

0,3% základní vzdělání

16,8% střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ)

23,1%

střední odborné (SOU+OU+OŠ) 53,5%

Podle stupně dosaţeného vzdělání, které zaměstnavatelé poţadují pro výkon poţadované profese, je obdobně jako v minulých letech, nejvyšší poptávka po uchazečích s výučním listem (204 míst), s větším odstupem následují místa podmíněná středním odborným vzděláním s maturitou (88 míst). Na třetím místě se zařadila volná pracovní místa s poţadovaným základním vzděláním (64 míst). Poptávka po uchazečích s vysokoškolským vzděláním je co do počtu VPM jedna z nejniţších (24 míst). Ke konci prosince 2011 bylo v registru úřadu práce nahlášeno pouze jedno volné pracovní místo bez poţadovaného vzdělání. 

podle klasifikace zaměstnání

Volná pracovní místa podle tříd klasifikace zaměstnání stav k 31.12.2011 abs. % 3 0,8 42 11,0 55 14,5 21 5,5 44 11,6 2 0,5 156 40,9 50 13,1 8 2,1 381 100,0

Hlavní třída CZ-ISCO* 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Zákonodárci a řídící pracovníci Specialisté Techničtí a odborní pracovníci Úředníci Pracovníci ve sluţbách a prodeji Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení, montéři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

Celkem

stav k 31.12.2010 abs. abs. 10 3,3 33 10,9 60 19,7 16 5,3 30 9,9 x 91 29,9 60 19,7 4 1,3 304 100,0

rozdíl 12/11 – 12/10 abs. %bod -7 -2,5 +9 +0,1 -5 -5,2 +5 +0,2 +14 +1,7 +2 +0,5 +65 +11,0 -10 -6,6 +4 +0,8 +77 0,0

* Český statistický úřad podle §19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, zavádí s účinností od 1. ledna 2011 Klasifikaci zaměstnání. Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace, vypracovaná na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations, jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Klasifikace CZ-ISCO nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM).

13


VPM k 31.12.2011 podle klasifiakce zaměstnání pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

zákonodárci a řídící pracovníci

0,8% specialisté

2,1%

11,0%

obsluha strojů a zařízení, montéři

techničtí odborní pracovníci

13,1%

14,4% úředníci

5,5% řemeslníci a opraváři

40,9% kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

pracovníci ve službách a prodeji

11,6%

0,5%

Obdobně jako v minulých letech bylo také v roce 2011 v nabídce volných pracovních míst podle tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) nejméně pracovních nabídek pro kvalifikované pracovníky v zemědělství, lesnictví a rybářství (třída 6), zákonodárce a řídící pracovníky (třída 1) a pro pomocné a nekvalifikované pracovníky (třída 9). Naopak nejvíce míst, z celkové nabídky bezmála celá poloviny, je vyhrazeno pro profese spadající do třídy 7 – řemeslníci a opraváři. U pracovních pozic spadajících do této třídy jsme také zaznamenali početní i podílové navýšení. Z hlediska struktury došlo k meziročnímu nárůstu o 11 procentních bodů. 

podle profesí

Profese, po kterých byla v jednotlivých měsících roku 2011 největší poptávka Počet nově nahlášených poţadavků CZ-ISCO Profese během roku 2011 5223 Prodavači v prodejnách 110 8332 Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 106 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 101 7222 Nástrojáři a příbuzní pracovníci 90 3322 Obchodní zástupci 89 5120 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 85 7223 Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) 78 7112 Zedníci, kamnáři, dlaţdiči a montéři suchých staveb 75 5131 Číšníci a servírky 72

Z pohledu profesí, o něţ byl ze strany zaměstnavatelů největší zájem, je patrný posun v růstu počtu poţadavků na řemeslníky. Z řemeslných profesí poptávají zaměstnavatelé poptávají nejčastěji kvalifikované strojírenské dělníky. Stále trvá zájem o profese řidič nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel (prodavač, číšník, servírka, kuchař).

14




podle zaměstnavatelů

Nejvíce volných pracovních míst ke konci roku 2011 poptávají tito zaměstnavatelé:  OSTROJ a.s. (35 míst) – seřizovači a obsluha obráběcích strojů; montáţní dělníci mechanických zařízení; nástrojáři; svářeči, řezači plamenem a páječi; brusiči, leštiči a ostřiči nástrojů a kovů; inţenýři v oblasti elektronických komunikací; programátoři počítačových aplikací; mistři; obchodní zástupci; obsluha zařízení na pracování kovů.  Fincetrum a.s. (15míst) – finanční a investiční poradci.  FORCORP GROUP spol.sr.o. (14 míst) – pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur; pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy; uklízeči a pomocníci v kancelářích, hotelích, průmyslových a jiných objektů.  ABAS IPS Management s.r.o. (12 mist) – pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur.

II.4

Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa

Ke konci roku 2011 bylo evidováno 184 volných pracovních míst, která zůstala v nabídce déle jak 3 měsíce, to je 48,3 % z počtu všech míst v databázi úřadu práce. Podíl DE VPM má od r. 2007 na celkovém počtu volných pracovních míst klesající tendenci, ale na druhou stranu v tomto období značně poklesl i celkový počet pracovních míst. Vývoj počtu a podílu dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst Volná pracovní místa z toho: dlouhodobě evidovaná VPM Stav k 31.12. celkem absolutně podíl z celkového počtu VPM 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

320 284 360 488 766 1 303 782 355 304 381

84 136 137 169 290 854 561 202 173 184

26,3 47,9 38,1 34,6 37,9 65,5 71,7 56,9 56,9 48,3

Podíl DE VPM poklesl ve srovnání s rokem 2010 o 8,6 %. Souvisí to s celkově mírně vyšším počtem poţadavků zaměstnavatelů o nové zaměstnance (meziroční nárůst všech VPM o 77). Důvodem, proč se stále nedaří některá poţadovaná místa obsadit v kratším časovém intervalu, je především nedostatek vhodných uchazečů, kteří splňují všechny kvalifikační předpoklady a podmínky stanovené zaměstnavatelem. Také ze strany samotných uchazečů o zaměstnání můţe být příčinou např. zdravotní omezení, neochota dojíţdět do zaměstnání, pracovat ve směnném provozu, ale také i niţší mzdová úroveň v regionu. Chybějící motivace uchazečů pracovat jiţ není v současné době tak významným aspektem jako tomu bylo v předchozích letech. V neposlední řadě jsou některá VPM v databázi úřadu práce i tehdy, jestliţe zaměstnavatel nové zaměstnance aktuálně nepotřebuje, VPM odmítá z databáze vyřadit a ze zájemců o inzerované místo si pak tvoří vlastní databázi, která jim slouţí k průběţné obměně či doplnění zaměstnanců.

15


Vývoj počtu dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst 1400 1200

počet míst

1000 800

VPM

600

DEVPM

400 200 0 12/02

12/03

12/04

12/05

12/06

12/07

12/08

12/09

12/10

12/11

Rok



podle profesí

Podle profesí je v databázi úřadu práce stále nejvíce DE VPM pro řidiče nákladních automobilů a tahačů, pro operátory telefonních panelů a následují strojní profese jako seřizovači, obráběči, nástrojáři a svářeči. Naproti tomu ke zlepšení v uspokojení poptávky zaměstnavatelů došlo u profese lékař, zedník, instalatér, či kuchař-číšník, která patřila v minulých letech mezi nejpočetnější skupinu profesí, která se dlouhodobě nedařilo obsadit vhodnými uchazeči o zaměstnání. DE VPM podle profesí k 31.12.2011 CZ-ISCO

Název profese

Počet DE VPM

8332

řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel

20

4223

operátoři telefonních panelů

20

7223 7222 7212 7533

seřizovači a obsluha obráb. strojů (kromě dřevoobráb.) nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci svářeči, řezači plamenem a páječi šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech

Důvody neobsazení neochota cestovat na dlouhé trasy, chybějící řidičské oprávnění sk.C,E, profesní průkazy stereotypní práce, nízké platové ohodnocení (zkrácené pracovní úvazky) nezájem o studium tohoto oboru ze strany vycházejících ţáků základních škol nezájem o studium tohoto oboru ze strany vycházejících ţáků základních škol scházející svářečská oprávnění, menší atraktivita oboru nízké platové ohodnocení, stereotypní práce

17 15 10 8

V členění podle klasifikace zaměstnání patřilo ke konci roku 2011 nejvíce dlouhodobě evidovaných VPM do třídy 7 – Řemeslníci a opraváři - celkem 78 a s velkým odstupem třída 8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři – celkem 29, kde převáţnou většinu tvoří řidiči nákladních automobilů, ale i montáţní dělníci a obsluha zemních strojů.

16




podle stupně vzdělání

Volná pracovní místa podle vzdělání a podle délky zařazení v nabídce k 31.12.2011 v tom: počet VPM nabízených VPM celkem

stupeň vzdělání

3–6 měsíců

0-3 měsíce

bez vzdělání + základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské

65 204 88 24

23 101 59 14

celkem

381

197

8 47 16 3 74

6 – 12 měsíců

12 a více měsíců

32 37 9 5 83 184 DE VPM

2 19 4 2 27

Podíl DE VPM ze všech míst v%

Podle stupně vzdělání zůstává skladba DE VPM stejná jako v předchozích letech. I nadále je z celkové poptávky nejvíce míst ze skupiny vyţadující střední odborné vzdělání (střední odborné učiliště, odborné učiliště, odborná škola), kde zůstává neobsazeno déle jak 3 měsíce (103 DE VPM tj. 27,1 % z celkového počtu 381 volných pracovních míst.

11,0 27,1 7,6 2,6 48,6

Pro uchazeče bez vzdělání a se základním vzděláním je 42 DE VPM, z nichţ podstatnou část tvoří místa pro řidiče nákladních automobilů. Mnohem méně je dlouhodobě neobsazených pracovních míst u skupiny se středním odborným vzděláním s maturitou. Dlouhodobě neobsazená zůstávají stále místa finančních a pojišťovacích poradců, popř. i obchodních zástupců, u nichţ většinou obor vzdělání nerozhoduje, zaměstnavatelé často nevyţadují ani maturitu, s odůvodněním, ţe si nové zaměstnance zaškolí sami. Podmínkou pro přijetí do zaměstnání je zájem o práci s lidmi, komunikativní schopnosti, ochota učit se novým věcem, flexibilita a samozřejmostí pak řidičský průkaz na osobní automobil a znalost práce na počítači. Nejmenší podíl DE VPM patří skupině s vysokoškolským vzděláním, kterou tvoří např. lékaři nebo specialisté v oblasti informačních technologií.

Volná pracovní místa a dlouhodobě evidovaná VPM k 31.12.2011

24

vysokoškolské 10 střední odoborné s maturitou (SOU+SOŠ)

celkový počet VPM

88 29

z toho dlouhodobě evidovaná VPM

204

střední odborné (SOU+OU+OŠ)

103 65

bez vzdělání + základní vzdělání

42 0

50

100

17

150

200

250


III.

NEZAMĚSTNANOST

III.1

Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti

Vývoj na místním trhu práce úzce souvisí s hospodářskou situací v širším moravskoslezském regionu a celé České republice. V důsledku nedostatku zakázek zůstaly podmínky pro řadu podniků stále velmi napjaté, nových pracovních míst vznikalo málo a míra nezaměstnanosti zůstala i v roce 2011 v opavském okresu stále velmi vysoká. Pohybovala se v rozmezí 9,2 aţ 11,4 %, coţ představuje 9 aţ 11 tisíc uchazečů o zaměstnání měsíčně. Počty uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v jednotlivých měsících roku 2011 Měsíc prosinec listopad říjen září srpen uchazeči 9 808 8 807 8 808 8 980 9 070 z toho: dosaţitelní 9 345 8 270 8 394 8 613 8 682 Mnz v % 10,43 9,23 9,37 9,53 9,61 Mnz v % - ţeny 10,80 10,28 10,69 11,06 11,19 Mnz v % - muţi 10,13 8,39 8,31 8,33 8,37

červenec 9 098 8 679 9,61 10,97 8,54

Měsíc červen květen duben březen únor leden uchazeči 9 070 9 308 9 788 10 722 11 211 11 276 z toho: dosaţitelní 8 605 8 785 9 307 10 076 10 586 10 769 Mnz v % 9,38 9,58 10,15 10,87 11,42 11,61 Mnz v % - ţeny 10,48 10,45 10,62 11,07 11,44 11,62 Mnz v % - muţi 8,54 8,92 9,79 10,72 11,40 11,61 Míra nezaměstnanosti se počítá pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tedy těch, kteří v případě nabídky vhodného pracovního místa mohou ihned nastoupit do zaměstnání.

Přestoţe v prosinci 2010 došlo k nebývale vysokému nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání, zejména se zpřísněním podmínek pro výplatu podpor v nezaměstnanosti platných od 1.1.2011, počet nezaměstnaných se i v lednu dále zvyšoval. Počet evidovaných nezaměstnaných se v tomto období proti prosinci 2010 zvýšil o 209. Lednový stav 11 276 nezaměstnaných je maximem celého roku 2011. V únoru lidí bez práce mírně ubylo, ale jejich počet byl pořád více jak 11 tisíc. Důvodů únorového sníţení nezaměstnanosti je více. Jednak se jiţ částečně začaly zahajovat sezónní práce a také to můţe být i pozvolným oţivováním ekonomiky. Pokles počtu uchazečů o zaměstnání je pro únor, s výjimkou období krize typický. Od března se situace na trhu práce lepší. Zeslábl příliv nových uchazečů, poptávka zaměstnavatelů se opět nepatrně zvýšila. Dubnový pokles počtu uchazečů je obvyklý a projevuje se kaţdoročně. Letošní meziměsíční rozdíl o více jak 900 osob je ale výjimečný v tom, ţe je nejvyšší za dvacet let sledování, tedy od roku 1990. V průběhu měsíce května se situace na opavském trhu práce dále zlepšovala. Počet nově hlášených uchazečů v tomto období byl minimem celého roku 2011. Červen je uţ pátým měsícem v řadě, kdy počet lidí bez práce klesá. Během letních prázdnin se počet evidovaných uchazečů pohyboval okolo 9 tisíc. V září se počet evidovaných nezaměstnaných proti srpnu sníţil o 90, a to i přesto, ţe se na úřad práce přišlo zaregistrovat 319 absolventů škol. Celkem 8 808 lidí bez práce ke konci října je nejméně nezaměstnaných od června 2009. Avšak nejméně uchazečů bylo evidováno v listopadu, a to 8 807. Během prosince vzrostl počet nezaměstnaných osob ve všech okresech MSK, nejvíce v okrese Opava o rekordních 1 001 osob, coţ představuje celkem 9 808 evidovaných lidí bez práce. Průměrný měsíční počet uchazečů o zaměstnání v roce 2011 9 662, v roce 2010 to bylo 9 871 uchazečů. Z tohoto pohledu byla situace stále příznivější neţli v letech 2006 a dříve, kdy průměrný měsíční počet uchazečů překračoval hranici 10 tisíc. V roce 2003 byla situace nejhorší, 11 052 uchazečů.

18


Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů v okrese Opava 12000 11500 11000 10500 10000 9500 9000 8500 8000 7500 7000 6500 6000

12,0 11,5 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5

míra nezaměstnanosti v %

počet uchazečů o zaměstnání

od prosince 2010 do prosince 2011

8,0 12/10

01/11

02/11

03/11

04/11

05/11

06/11

07/11

08/11

09/11

10/11

11/11

12/11

Vývojovou křivku počtu uchazečů o zaměstnání kopírovaly údaje registrované míry nezaměstnanosti, která se počítá z uchazečů dosažitelných, tedy těch, kteří při nabídce vhodného pracovního místa mohou okamţitě nastoupit do zaměstnání. V lednu 2011 byla míra nezaměstnanosti ve výši 11,6 % a byla nejvyšší v daném roce. Míra nezaměstnanosti v únoru poprvé od prosince 2010 klesla, meziměsíčně o 0,2 procentního bodu. Okolo hodnoty 9 % kolísala míra nezaměstnanosti od května do listopadu. Změna nastala v prosinci, kdy se míra nezaměstnanosti skokově zvýšila na 10,43 %. Zatímco v roce 2008 jsme konstatovali, ţe díky vysoké poptávce po pracovní síle měla míra nezaměstnanosti klesající tendenci a z dlouhodobého pohledu byla nejniţší za posledních deset let, v roce 2011 platí pravý opak. Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2011 je 10,07 %, a proti roku 2010 je vyšší o 0,04 procentního bodu. V roce 2008 byla její roční průměrná hodnota 7,28 %. Vývoj míry nezaměstnanosti na jednotlivých kontaktních pracovištích Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. uvedených let: Kontaktní pracoviště 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Opava Kravaře Hlučín Vítkov Okres Opava

9,77 11,54 10,26 14,40 10,45

7,48 9,62 7,66 12,09 8,51

6,50 9,15 6,90 12,96 7,45

9,91 12,96 9,59 17,29 10,48

11,20 14,52 10,22 18,20 11,36

9,90 12,23 9,09 16,23 10,43

+2011/10 -1,30 -2,29 -1,13 -1,97 -0,93

Nejvyšší hodnotu míry nezaměstnanosti zaujímal mikroregion Vítkovsko následovaný Kravařskem. Nejniţší hodnota byla zaznamenána u Hlučínska. U všech mikroregionů výše míry nezaměstnanosti meziročně klesla, přičemţ nejvyšší úbytek zaznamenaly oblasti Kravařsko (-2,29 %) a Vítkovsko (- 1,97 %). Nejniţší meziroční pokles byl u Hlučínska, a to o 1,13 %.

19


Vývoj míry nezaměstnanosti podle pohlaví rok 2010 - 2011 12,00

Mnz v %

11,00

Celkem

10,00

ţeny 9,00

muţi

8,00

7,00 I.

II. III. IV. V. VI. VII.VIII. IX. X. XI. XII. I.

II. III. IV. V. VI. VII.VIII. IX. X. XI. XII.

Počátkem roku 2010 byla historicky poprvé zaznamenána vyšší míra nezaměstnanosti muţů neţli ţen, coţ ukazuje na velmi těţkou situaci výrobního odvětví v tomto období. Podle pohlaví byla míra nezaměstnanosti ţen v jednotlivých měsících roku 2011 opět vţdy vyšší neţ míra nezaměstnanosti muţů. Relativně malý rozdíl mezi pohlavími byl v zimních měsících. S příchodem jara se díky častějším nástupům muţů do zaměstnání pro ně začala situace vyvíjet příznivěji. Vzájemný rozdíl se postupně zvyšoval aţ na srpnových 2,8 procentních bodů v neprospěch ţen. 

Postavení okresu v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky

Srovnání vývoje nezaměstnanosti v okrese s vývojem v Moravskoslezském kraji a České republice jako celku – rok 2011 Okres Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava MS kraj ČR – průměr

31.1. 28.2. 31.3. 30.4. 18,5 18,0 17,2 15,8 9,6 9,4 9,2 8,5 14,4 14,3 14,1 13,8 11,1 10,8 10,2 9,5 11,6 11,4 10,9 10,1 12,2 12,1 12,0 11,7

Míra nezaměstnanosti v % 31.5. 30.6. 31.7. 31.8. 30.9. 31.10 30.11 31.12 15,0 14,4 14,2 14,1 14,2 14,3 14,7 16,5 8,0 7,9 7,9 7,9 7,6 7,5 7,5 8,1 13,5 13,3 13,3 13,2 13,0 12,9 12,7 13,1 8,9 8,7 8,9 8,7 8,4 8,2 8,1 9,0 9,6 9,4 9,6 9,6 9,5 9,4 9,2 10,4 11,4 11,2 11,5 11,4 11,2 11,0 11,0 11,4

12,5

12,3

12,0

11,4

11,0

10,8

10,9

10,8

10,7

10,5

10,5

11,2

9,7

9,6

9,2

8,6

8,2

8,1

8,2

8,2

8,0

7,9

8,0

8,6

Rozdíl okres / MSK

-0,9

-0,9

-1,1

-1,3

-1,4

-1,4

-1,3

-1,2

-1,2

-1,1

-1,3

-0,8

Rozdíl okres / ČR

+1,9

+1,8

+1,7

+1,5

+1,4

+1,3

+1,4

+1,4

+1,5

+1,5

+1,2

+1,8

20


Všechny okresy Moravskoslezského kraje zaznamenaly aţ do června sníţení míry nezaměstnanosti. Nejniţší nezaměstnanost si po celý rok 2011 udrţel okres frýdecko – místecký, druhý byl okres novojičínský těsně následovaným okresem opavským. Během prosince vzrostl počet nezaměstnaných osob ve všech okresech MSK, nejvíce v okrese Opava o rekordních 1 001 osob. Přesto se okresní míra nezaměstnanosti k 31.12.2011 proti prosinci 2010 sníţila o necelý 1 procentní bod. Na pomyslném ţebříčku 77 okresů České republiky seřazených sestupně od nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti k nejniţší patří okresu Opava 22. příčka (27. místo v prosinci 2010).

Srovnání vývoje míry nezaměstnanosti v okrese, MSK a ČR 19 18 17 16 15 14

procenta

13 12 11 10 9 8 7 6 5 4

MS kraj



okres

ČR

Analýza skupiny nedosažitelných uchazečů

Analýza skupiny nedosažitelných uchazečů zřetelně ukazuje na dva hlavní důvody, resp. objektivní překáţky bránící okamţitému nástupu do zaměstnání. Prvním důvodem je pracovní neschopnost nebo ošetřování člena rodiny, druhým důvodem nedosaţitelnosti je účast uchazečů v rekvalifikaci. Během roku se struktura nedosaţitelných uchazečů o zaměstnání mění v přímé závislosti na počtech uchazečů účastnících se rekvalifikací, který je v prázdninových měsících, kdy většina kurzů neprobíhá, nejniţší. Počet nedosaţitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce se v průběhu hodnoceného roku pohyboval v rozmezí, zhruba od 360 do 650 osob. Převaţujícím důvodem, pro který by uchazeči o zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa nemohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání, byla pracovní neschopnost a ošetřování člena rodiny. V prázdninových měsících se tento podíl pohyboval okolo 90 %.

21

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Nedosažitelní uchazeči v roce 2011 Nedosaţitelní uchazeči o zaměstnání celkem

Měsíc

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec



507 625 646 481 523 465 419 388 367 414 537 463

v tom: nedosaţitelní (podle přerušovacích lhůt) Uchazeči celkem prac. nesch. rekvalifikace a ošetřování člena rodiny 124 375 215 403 269 372 129 346 154 362 108 352 63 347 23 358 18 345 67 344 166 369 101 359

podíl v % ostatní důvody

rekvalifikace

PN a OČR

ostatní důvody

8 7 5 6 7 5 9 7 4 3 2 3

24,5 34,4 41,6 26,8 29,5 23,2 15,0 5,9 4,9 16,2 30,9 21,8

73,9 64,5 57,6 71,9 69,2 75,7 82,8 92,3 94,0 83,1 68,7 77,5

1,6 1,1 0,8 1,3 1,3 1,1 2,2 1,8 1,1 0,7 0,4 0,7

Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci

Podporu v nezaměstnanosti (2 457 osob) a podporu při rekvalifikaci (10 osob) ke konci prosince 2011 pobíralo celkem 2467 uchazečů o zaměstnání, tj. 25 % z celkového počtu osob evidovaných na úřadu práce. Průměrná výše měsíčního nároku na PvN a podporu při rekvalifikaci činila 5 227 Kč a je o 216 Kč niţší neţ před rokem. Uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci 4.Q 4.Q 4.Q 4.Q Ukazatel 2007 2008 2009 2010 1.Q

2011 2.Q

3.Q

4.Q

Počet uchazečů celkem

7 793

7 032

10 026

11 067

10 722

9 070

8 980

9 808

z toho: s nárokem na PvN

absolutně

2 119

2 377

3 273

3 480

3 355

1 933

1 692

2 467

podíl v %

27,2

33,8

32,6

31,4

31,3

21,3

18,8

25,2

4 658

5 118

5 361

5 443

5 266

5 248

5276

5 227

Průměrný měsíční nárok podpory v nezaměst. v Kč

Výši průměrného nároku podpory v nezaměstnanosti ovlivňuje vedle platné legislativy hlavně vývoj mezd a struktura uchazečů v registru ÚP, která se v roce 2010 viditelně měnila. Vedle osob, které jsou na úřadu práce evidovány opakovaně, osob, pro které je evidence na úřadu práce jen mezistupněm mezi opětovným nástupem do zaměstnání (frikční nezaměstnanost) a absolventů škol, kteří dosud nepobírali pravidelnou mzdu, vstupovaly do evidence, obdobně jako v roce 2009, ve větších počtech také osoby, které o zprostředkování zaměstnání ţádaly poprvé. Nezřídka se jednalo o osoby starší 50 let, které byly často zaměstnány u jednoho podniku po celou dobu své pracovní kariéry a jejich výdělky se pohybovaly na velmi solidní úrovni, coţ se následně promítalo ve vyšších peněţitých částkách vyplácených podpor v nezaměstnanosti a podpor při rekvalifikaci

22

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Počet uchazečů o zaměstnání podle výše měsíčního nároku na PvN v tom: Výše měsíčního nároku Uchazeči s nárokem na na PvN – 4. Q 2011 PvN celkem muţi ţeny do 1 500 Kč 3 3 0 1 501 – 6 500 Kč 1 853 1 075 778 6 501 – 11 500 Kč 493 365 128 11 501 a více Kč 118 80 38 Celkem 2 467 1 523 944

podíl v % muţi ţeny 0,2 x 70,6 82,4 23,9 13,6 5,3 4,0 100,0 100,0

Vyšší vyplácené částky PvN u muţů jsou způsobeny početní i podílovou převahou muţů s vyšším průměrným měsíčním čistým výdělkem v posledním ukončeném zaměstnání před vstupem do evidence resp. v rozhodném období (§ 41 zákona o zaměstnanosti), z kterého se procentní sazbou výše podpory v nezaměstnanosti stanoví. Např. v poslední sledované skupině uchazečů s nárokem na PvN 11 501 Kč a více bylo celkem 118 uchazečů, z toho jen 80 ţen.

III.2

Tok nezaměstnanosti

V roce 2010 pracoval úřad práce s více jak 22,5 tisícem klientů – uchazečů o zaměstnání. Proti předchozímu roku se objem klientu sníţil o necelých tisíc. Počty evidovaných osob na úřadu práce se sníţil na všech kontaktních pracovištích, relace mezi jednotlivými pracovišti se změnila jen nepatrně. Roční objem uchazečů podle kontaktních pracovišť 2011 2010 2009 2008 2007 pobočka roční objem uchazečů - absolutně Opava Kravaře Hlučín Vítkov okres*

12 714 3 015 4 376 2 492 22 597

13 157 3 089 4 619 2 672 23 537

11 672 2 681 4 203 2 502 21 095

9 773 2 226 3 561 2 085 17 692

2006

2005

11 303 2 488 4 144 2 226 20 201

12 581 2707 4 754 2 370 22 443

15 682 . 5 055 2 441 23 178

56,0 12,3 20,5 11,0 100,0

56,1 12,1 21,2 10,6 100,0

67,7 . 21,8 10,5 100,0

podílové zastoupení v % Opava 56,3 55,9 55,3 Kravaře 13,3 13,1 12,7 Hlučín 19,4 19,6 19,9 Vítkov 11,0 11,4 11,9 okres* 100,0 100,0 100,0 * vč. uchazečů s trvalým bydlištěm mimo obce okresu Opava

55,2 12,6 20,1 11,8 100,0

Celkem 11 530 osob, které v roce 2011 nově vstupovaly do evidence a ţádaly o zprostředkování zaměstnání, je proti roku 2010 niţší o 1 981 osob. Uchazečů, kteří evidenci ukončili a byli vyřazeni, bylo 12 789 (+ 319 uchazečů proti roku 2010), coţ je nejvyšší počet od roku 2001.

23


Celkový tok uchazečů v roce 2011

1 253 853 770 766 747 824 976 903 1 204 872 835 1 527

1 044 918 1 259 1 700 1 227 1 062 948 931 1 294 1 044 836 526

775 682 984 1 468 946 758 603 554 782 736 534 289

umístění k vyřazeným v % 74 74 78 86 77 71 64 60 60 70 64 55

Celkem - 2011

11 530

12 789

9 111

71

Celkem 2010

13 511

12 470

8 998

72

Celkem 2009

14 063

11 069

7 737

70

Celkem 2008

9 899

10 660

7 153

67

Celkem 2007

10 144

12 408

8 550

69

Celkem 2006

11 497

12 386

8 754

71

Celkem 2005

12 114

12 232

8 766

72

Měsíc

nově hlášení

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

vyřazení

umístění

V tabulce ve sloupci umístění jsou uvedeni uchazeči umístění úřadem práce, včetně umístěných na dotovaná místa, umístěných jinak a těch, kteří zahájili samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka je sestavena z údajů měsíčních statistik – to znamená, že jsou v ní zahrnuty opakované evidence týchž občanů v průběhu roku 2011.

V roce 2011 byl zaznamenán vysoký pohyb uchazečů – na jedné straně 11 530 osob, které nově vstupovaly do evidence úřadu práce, na druhé straně 12 789 osob, které naopak evidenci ÚP z různého důvodu ukončily.

Nově evidovaní a vyřazení uchazeči v roce 2011 1 700 1 500 1 300 1 100 900 700 500 300 leden

únor

březen

duben

květen

červen

noví

červenec

vyřazení

24

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Tok evidované nezaměstnanosti období

evidovaní celkem *)

nově evidovaní

leden 2011 únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

11 276 11 211 10 722 9 788 9 308 9 070 9 098 9 070 8 980 8 808 8 807 9 808

1 253 853 770 766 747 824 976 903 1 204 872 835 1 527

vyřazení podle důvodu ukončení evidence v tom: vyřazení vyřazení umístění umístění umístění § 30, odst. 2 ÚP jinak 1 044 775 50 725 110 918 682 53 629 70 1 259 984 79 905 93 1 700 1 468 147 1 321 71 1 227 946 70 876 90 1 062 758 81 677 97 948 603 48 555 99 931 554 34 520 97 1 294 782 43 739 87 1 044 736 74 662 83 836 534 27 507 130 526 289 19 270 86

Celkem 2011

x

11 530

12 789

9 111

725

8 386

1 113

2 565

2010 2009 meziroční rozdíl 2011/2010

x x

13 511 14 063 -1981

12 470 11 069 +319

8 998 7 737 +113

1 066 1 007 -341

7 932 6 730 +454

1 172 1 106 -59

2 300 2 226 +265

x

ostatní důvody 159 166 182 161 191 207 246 280 425 225 172 151

* stav ke konci měsíce § 30 odst. 2 zákona o zaměstnanosti říká, že uchazeče o zaměstnání úřad práce rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neplní podmínky stanovené v individuálním akčním plánu, odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, nebo maří součinnost s úřadem práce.



Nově hlášení

Od začátku ledna do konce prosince 2011 se na úřad práce nově přihlásilo 11 530 osob hledajících zaměstnání, coţ je o 1 981 osob méně neţ v minulém roce. Podle profesí sytili registr nejvíce pomocní a nekvalifikovaní dělníci (celkem 1 304), z kvalifikovaných profesí pak prodavači v prodejnách (332), zedníci, kamnáři, dlaţdiči a montéři suchých staveb (298), řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel (188), nástrojaři a příbuzní pracovníci (153), obchodní zástupci (86), číšníci a servírky (84). Počet osob, které nově vstupovaly do evidence, od roku 2005 do roku 2008, kdy byl nejniţší, pravidelně meziročně klesal. Pro úplnost je ale nutno uvést, ţe v roce 2008 byl vývoj nezaměstnanosti nejpříznivější za posledních deset let. V roce 2009 došlo k prudkému nárůstu nově evidovaných osob (+ 4,2 tisíc proti roku 2008). Přímý vliv hospodářské recese měřený počtem lidí, kteří ztratili zaměstnání a vstupovali do registru úřadu práce, je evidentní také v roce 2011, přestoţe k dalšímu zhoršování situace z tohoto pohledu jiţ nedošlo. Za prvních šest měsíců 2011 vstoupilo do evidence 5 213 nových uchazečů (6 249 uchazečů v 1. pololetí 2010), a také ve druhém pololetí se situace jevila příznivěji neţ před rokem. Nově hlášení uchazeči o zaměstnání podle poboček pobočka Opava Kravaře Hlučín Vítkov okres

nově hlášení v roce 2011 absolutně 6 611 1 513 2 264 1 142 11 530

podíl v % 57,3 13,1 19,7 9,9 100,0

Stav k 31.12.2010 uchazeči o zaměstnání dle trvalého bydliště 6 103 1 502 2 112 1 350 11 067 25

Roční objem uchazečů absolutně 12 714 3 015 4 376 2 492 22 597

podíl v % 56,3 13,3 19,4 11,0

100,0




Nově hlášení uchazeči o zaměstnání z titulu ukončení SVČ

OSVČ v evidenci úřadu práce z titulu ukončení samostatného podnikání (OSVČ) 2011

Měsíc / rok

2010

2009

Nově hlášení uchazeči o zaměstnání z titulu ukončení SVČ 199 346 161 82 148 70 41 56 64 46 48 56 49 43 49 43 56 52 56 57 66 34 48 34 39 51 48 67 51 70 160 111 118 379 517 290 1 195 1 532 1 078 Nově nahlášení uchazeči o zaměstnání celkem za rok celkem 11 530 13 511 14 063 podíl bývalých OSVČ na celkovém 10,4 11,3 7,7 počtu nově hlášených leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec za rok celkem

Z titulu ukončení samostatné výdělečné činnosti vstoupilo v roce 2011 do evidence 1 195 osob, to je 10,4 % ze všech nově registrovaných uchazečů o zaměstnání. Proti roku 2010 je počet OSVČ o 337 niţší. Jako kaţdoročně, také i tentokrát výrazně převaţují muţi, kterých je 80 % ze všech nově evidovaných OSVČ v roce 2011.

Nově hlášení uchazeči o zaměstnání z titulu ukončení SVČ v letech 2009 až 2011

600 500 400 300 200 100 0

I.

II.

III.

IV.

V.

rok 2009

VI.

VII.

rok 2010

26

VII.

rok 2011

IX.

X.

XI.

XII.




Vyřazení z evidence

Počet uchazečů s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených z evidence úřadu práce, kterých bylo 12 789, je o 319 vyšší neţ v roce 2010. Podle jednotlivých důvodů skončení evidence byl nejčastějším důvodem nástup do zaměstnání. Nové pracovní uplatnění na trhu práce našlo celkem 9 111 uchazečů, to je o 113 více, neţ byl počet umístěných v roce 2010. Většina uchazečů našla uplatnění na trhu práce vlastní iniciativou. Vlivem nízké poptávky po nových zaměstnancích umístil úřad práce formou doporučenek 725 uchazečů o zaměstnání (6 % z celkového počtu osob s ukončenou evidencí). Přes vysoký počet klientů, kterým se v roce 2011 úřad práce věnoval, se z hlediska struktury nezvyšoval podíl vyřazených osob pro porušení zákona o zaměstnanosti. Celkem 1 113 osob vyřazených z evidence podle § 30, odst. 2 je o 59 osob niţší neţ v roce 2010. Podle regionu je z těchto důvodů nejvíce uchazečů vyřazováno v Opavě (653 osob), naopak nejméně ve vítkovském regionu (104 osob). Počet uchazečů, kteří ukončili evidenci z ostatních důvodů, popř. důvod neuvedli, a kterých za rok 2011 bylo 2 565 ( 20,1 % z celkového počtu vyřazených), se proti roku 2010 zvýšil o 265 osob. Jedná se nejčastěji o případy ukončení evidence na vlastní ţádost z důvodu stěhování uchazeče, odjezdu do zahraničí, nástupu na mateřskou dovolenou, nástupu na přípravu povolání, popř. bez udání důvodu. Počet uchazečů o zaměstnání s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených z evidence v roce 2011 podle důvodu vyřazení a podle jednotlivých kontaktních pracovišť: Důvod vyřazení z evidence umístění úřadem práce umístění jinak celkem umístěno vyřazení dle §30, odst. 2 ostatní důvody vyřazeno celkem

Opava 321 4 907 5 228 653 1 424 7 305

Pobočka Kravaře Hlučín 110 201 1 193 1 441 1 303 1 642 119 237 300 594 1 722 2 473

Vítkov 93 845 938 104 247 1 289

Okres celkem absol. podíl v % 725 5,6 8 386 65,6 9 111 71,2 1 113 8,7 2 565 20,1 12 789 100,0

Podíl umístěných uchazečů z celkového počtu uchazečů s ukončenou evidencí je podle jednotlivých kontaktních pracovišť různý. Procentuálně nejvíce umístěných uchazečů k celkovému počtu uchazečů s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených je na kontaktním pracovišti v Kravařích (75,7 %), naopak nejniţší na kontaktním pracovišti v Hlučíně (66,4 %). Struktura uchazečů s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených z evidence v roce 2011 podle důvodu vyřazení v procentech: Důvod vyřazení z evidence umístění úřadem práce umístění jinak celkem umístěno vyřazení dle §30, odst. 2 ostatní důvody vyřazeno celkem

Opava 4,4 67,2 71,6 8,9 19,5 100,0

Pobočka Kravaře Hlučín 6,4 8,1 69,3 58,3 75,7 66,4 6,9 9,6 17,4 24,0 100,0 100,0

27

Vítkov 7,2 65,6 72,8 8,0 19,2 100,0

Okres celkem 5,6 65,6 71,2 8,7 20,1 100,0


Struktura uchazečů o zaměstnání s ukončenou evidencí a uchazečů vyřazených podle důvodů vyřazení:

Rok 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005

Vyřazeno z evidence (uchazeči) 12 789 12 470 11 069 10 660 12 408 12 386 12 323

Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Struktura v % v tom: důvod vyřazení vyřazení § 30, odst.2 (dříve sankčně vyřazení) 8,7 9,4 10,0 14,3 10,8 10,3 9,1

umístěno celkem 71,2 72,2 69,9 67,1 68,9 70,7 71,7

ostatní důvody 20,1 18,4 20,1 18,6 20,3 19,0 19,2

Z vývoje struktury ukončených evidencí podle jednotlivých důvodů nejsou změny nijak zásadní, pravidelná vývojová křivka není u ţádného z nich. Z pohledu podílu umístěných uchazečů a uchazečů vyřazených sankčně se rok 2011 jeví nejpříznivěji za posledních sedm let.

III.3

Délka nezaměstnanosti

Vývoj délky nezaměstnanosti je zkoumán jednak v souboru evidovaných uchazečů, jednak v souboru uchazečů vyřazených. Průměrná délka evidence u evidovaných uchazečů DE, tj. doba od začátku evidence do data zkoumání, se do roku 2007 kaţdoročně zvyšovala. Ve 4. čtvrtletí 2011 je DE 582 dnů, to je asi 19 měsíců (505 dnů ve 4. čtvrtletí 2010). Délka nezaměstnanosti v celém souboru uchazečů a zvlášť za ţeny ve dnech 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí Ukazatel / období 2011 2011 2011 2011 2010 2009 2008 Průměrná délka evidence uchazečů v evidenci ve dnech (DE) Uchazeči celkem 540 624 626 582 505 508 679 z toho: ţeny 599 644 621 638 562 572 710 Průměrná délka nezaměstnanosti od data zařazení do evidence do data vyřazení ve dnech (DV) Uchazeči celkem 238 247 270 306 274 269 310 z toho: ţeny 265 292 278 305 295 293 322

Podle pohlaví je kratší délka evidence u muţů (534 dnů) neţ u ţen (599 dnů ve 4. čtvrtletí 2011), coţ souvisí s vyššími počty muţů, kteří častěji neţ ţeny vstupovali, často i opakovaně, do evidence úřadu práce v průběhu roku. Muţi nacházejí více pracovních příleţitostí v odvětvích závislých na sezónních vlivech a hospodářském cyklu a v průběhu roku evidenci, byť jen na kratší dobu, ukončí. Zhruba stejná zůstala ve 4. čtvrtletí 2011 proti 4. čtvrtletí 2010 průměrná délka nezaměstnanosti uchazečů vyřazených DV, počítaná od data zařazení do evidence do data vyřazení z evidence, a činí 306 dnů (přibliţně 10 měsíců). Také u této délky nezaměstnanosti je nepatrný rozdíl mezi pohlavími (DV ţeny – 305 dnů, DV muţi – 307 dnů).

28


III. 4 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Průměrný věk uchazečů o zaměstnání je 39,5 let ( u ţen 38,8 let). Nejpočetnější skupinou uchazečů podle pětiletých věkových skupin zůstávají stále uchazeči 20 aţ 24 let, kterých bylo ke konci prosince 2011 evidováno 1 406. V podílovém vyjádření to představuje 14,3 % tedy srovnatelně s předchozími dvěma lety. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby ve věku 55 – 59 let, kterých je 1 287 a jejich podíl se meziročně zvýšil o 0,2 procentního bodu. Uchazeči podle věkových kategorií 12/2011 Věková skupina abs. podíl v % do 19 let 363 3,7 20 – 24 1 406 14,3 25 – 29 1 083 11,1 30 – 34 1 102 11,2 35 – 39 1 152 11,8 40 – 44 883 9,0 45 – 49 1 093 11,1 50 – 54 1 264 12,9 55 – 59 1 287 13,1 nad 60 let 175 1,8

12/2010 podíl v % 4,1 14,3 11,0 11,6 11,0 9,1 10,5 13,0 12,9 2,5

12/2009

12/2008

12/2007

12/2006

4,4 14,3 11,6 12,3 10,7 8,8 10,4 14,0 11,2 2,3

4,5 13,8 10,4 11,7 9,4 9,3 10,3 15,5 12,6 2,5

4,4 11,9 10,1 12,1 9,3 9,9 11,1 15,8 13,0 2,4

5,2 14,6 11,1 11,9 9,1 10,4 10,8 14,2 11,2 1,5

EAO* podíl v % 2,0 12,8 14,2 11,8 13,0 13,4 14,4 12,3 4,5 1,6

Celkem

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

9 808

100,0

* Zdroj údajů – ČSÚ - data ze SLDB 2001

Ve struktuře uchazečů dochází kaţdoročně k mírným posunům, které v meziročním srovnání nejsou nijak výrazné. Z dlouhodobějšího pohledu jsou ale změny věkového sloţení uchazečů jiţ patrné.

Věková skupina do 25 let 25 - 49 nad 50

12/2011 abs. podíl v % 1 769 18,0 5 313 54,2 2 726 27,8

12/2010

12/2009

18,4 53,1 28,5

18,7 53,8 27,5

12/2008 podíl v % 18,3 51,1 30,6

12/2007

12/2006

16,3 52,5 31,2

19,8 53,3 26,9

EAO* podíl v % 14,8 66,8 18,4

* Zdroj – ČSÚ – data ze SLDB 2001

Zajímavé je sledovat zastoupení nejmladších uchazečů do 25 let v evidenci ÚP v relaci k uchazečům nejstarším (nad 50 let). Postupnou změnu vývoje podílu těchto dvou skupin uchazečů na okraji věkového spektra dobře ukazuje grafické znázorněn. Supina uchazečů ve věku nad 50 let v posledních třech letech kolísá, věkové spektrum uchazečů do 25 let pak s menšími odchylkami víceméně stagnuje a podíl uchazečů ve věku do 25 let zůstává od roku 2006 pod hranicí 20 procent.

29


Vývoj podílu uchazečů ve věku do 25 a nad 50 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v letech 2000 - 2011 35,0 31,2 30,6

28,8

30,0 28,0 28,2

27,5

25,0

procenta

28,5 24,1

24,6

27,0

27,5

27,8

21,1 19,8

21,6

20,0 19,3

16,3

18,4

16,3

17,5

18,3

18,0

18,7

15,0 15,2

10,0 XII-00 XII-01 XII-02 XII-03 XII-04 XII-05 XII-06 XII-07 XII-08 XII-09 XII-10 XII-11 uchazeči nad 50 let

uchazeči do 25 let

V delší časové řadě od roku 2000, kdy osob do 25 let bylo evidováno 27 % a osob nad 50 let 15 % z celkově evidovaných, zastoupení osob do 25 let postupně klesalo aţ do června 2008. Ve stejné časové řadě po sobě jdoucích let rostlo zastoupení uchazečů nad 50 let. Převaha uchazečů starších jak 50 let v porovnání s uchazeči do 25 let byla poprvé zaznamenána v roce 2005 a rozdíl mezi těmito věkovými kategoriemi se stále prohluboval, aţ do června 2008. Od prosince 2008 se podíly těchto věkových skupin začínají vyvíjet protichůdně - zastoupení uchazečů ve věku nad 50 let se po několika letech meziročně sniţuje, naopak zastoupení uchazečů nejmladších věkových kategorií do 25 let věku roste.

III. 5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů podle vzdělání se meziročně mění jen v desetinách procent, větší rozdíly v pololetních údajích většinou způsobí sezónnost prací a s tím související profese, resp. větší pohyb uchazečů, kteří získají zaměstnání v těchto profesích (nejčastěji ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví) a evidenci na úřadu práce ukončí.

Při výraznějším přírůstku počtu uchazečů v evidenci úřadu práce v posledních dvou letech je přesto patrné pozvolné zvyšování podílu uchazečů s vyšším stupněm vzdělání na úkor poklesu podílu osob se základním a neúplným základním vzděláním. Ke konci roku 2011 je v evidenci uchazečů s ukončenou střední školou (s maturitou i bez maturity) celkem 71,3% (68,1 % ke konci roku 2008) a uchazečů – vysokoškoláků 4,6% (3,3 % v roce 2008). Naopak podíl osob se základním vzděláním a neukončeným základním vzděláním se sníţil z 28,6,8% v roce 2008 na současných 24,1%.

30


Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Rozdíl 12/2011 proti 12/2010

Celkem Stupeň vzdělání bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

31.12.2011 abs. v% 0,3 26 23,8 2 334 48,5 4 759

31.12.2010 abs. v% 25 0,2 2 495 22,5 5 518 49,9

absolutně

index v %

+1 -161 -759

104,0 93,5 86,2

1 997

20,4

2 224

20,1

-227

89,8

236 456 9 808

2,4 4,6 100,0

279 526 11 067

2,5 4,8 100,0

-43 -70 -1 259

84,6 86,7 88,6

Největší skupinou tvoří uchazeči se středním odborným vzděláním bez maturity, kterých je v evidenci bezmála polovina ze všech registrovaných (48,5 %). Při celkovém meziročním sníţení počtu uchazečů o zaměstnání o 1 259 došlo k poklesu ve všech sledovaných skupinách, nejvíce ve skupině uchazečů se středním odborným vzděláním bez maturity ( - 759) a ve skupině uchazečů se základním vzděláním (pokles o 161 uchazečů). Jedinou skupinou, u níţ se počet uchazečů nepatrně zvýšil, jsou uchazeči bez vzdělání, kterých opavský úřad práce ke konci roku 2011 eviduje 26, to je o jednoho více neţ před rokem. ţeny stupeň vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné vysokoškolské celkem

uchazeči celkem 26 2 334 4 759 1 997 236 456 9 808

absol. 12 1 173 1 836 1 122 146 242 4 531

muţi % 0,3 25,9 40,5 24,8 3,2 5,3 100,0

absol. 14 1 161 2 923 875 90 214 5 277

% 0,3 22,0 55,4 16,6 1,7 4,0 100,0

Podle pohlaví se struktura uchazečů nejvíce liší ve skupině osob se středním odborným vzděláním včetně vyučených, kde převládají muţi. Opačný poměr je ve skupině uchazečů se středním odborným vzděláním ukončeným maturitní zkouškou. V evidenci této skupiny osob je více ţen (56 %) neţ muţů (44 % z celkového počtu dané skupiny).

Pokud bychom zkoumali zastoupení jednotlivých skupin uchazečů podle pohlaví na celkovém počtu 9 808 osob v registru úřadu práce ke konci roku 2011, nejvyšší podíl má skupina uchazečů – muţů se středním odborným vzděláním bez maturity (30 %) a skupina ţen se stejným stupněm vzdělání (19 %).

31


III. 6 Uchazeči o zaměstnání dle KZAM Struktura uchazečů o zaměstnání dle tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) stav k 31.12.2011

Hlavní třída CZ-ISCO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0

abs.

Zákonodárci a řídící pracovníci Specialisté Techničtí a odborní pracovníci Úředníci Pracovníci ve sluţbách a prodeji Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství Řemeslníci a opraváři Obsluha strojů a zařízení, montéři Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Zaměstnanci v ozbrojených sluţbách Neuvedeno Celkem

% 19 505 1 180 309 1 643 318

0,2 5,1 12,0 3,2 16,8 3,2

3 016 421 2 307 14 76 9 808

30,8 4,3 23,5 0,1 0,8 100,0

Počet uchazečů členěných podle klasifikace zaměstnání koresponduje s počtem uchazečů členěných podle stupně vzdělání. Nejpočetnější skupině uchazečů vyučených v některém z učebních oborů odpovídá nejvyšší počet uchazečů třídy 7 – řemeslníci, výrobci, zpracovatelé a opraváři. V době recese přibylo nejvíce lidí, kteří před tím, neţ ztratili zaměstnání, pracovali na pozicích vedoucích a řídících pracovníků často podmíněných vysokoškolským vzděláním (index 140,0 %) a niţších administrativních pracovníků (index 128,9 %).

CIZINCI NA TRHU PRÁCE

V.

IV. 1 Zaměstnávání cizích státních příslušníků Stejně jako v roce 2010, se i v roce 2011 změna ekonomické situace promítala téměř ve všech oblastech pracovního trhu včetně oblasti zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí. I přes mírný nárůst zůstaly počty cizinců v okrese Opava na nízké úrovni. Nezanedbatelným důvodem tohoto stavu byla i skutečnost, ţe úřad práce stále respektoval výzvu MPSV z března 2010 k důslednějšímu upřednostňování uchazečů o zaměstnání z řad uchazečů v evidenci ÚP, popř. občanů EU/EHP. V roce 2011 byla proto při vyřizování ţádostí o pracovní povolení cizích státních příslušníků ještě více neţ v uplynulých letech přísněji posuzována kaţdá ţádost dle situace na trhu práce, popř. byl zaměstnavatel seznámen se situací ještě před podáním ţádosti. Pracovní povolení tak bylo vydáno pouze na ta pracovní místa, která nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek pracovních sil obsadit uchazeči o zaměstnání z řad evidence ÚP. Rozlišovány jsou tři typy zaměstnávání cizích státních příslušníků. Jsou to: -

cizinci s pracovním povolením občané EU/ EHP a Švýcarska (pracovní povolení se nevyţaduje) cizinci dle § 98 zákona o zaměstnanosti, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání

32

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska podle stavu k ukazatel (celkový počet) 31.12.2011 31.12.2010 zaměstnaní s pracovním povolením evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci dle § 98 písm. a) aţ e), j) aţ p) zákona o zaměstnanosti celkem

Rozdíl 12/2011 – 12/2010 absolutně index v %

12

9

+3

133,3

407

332

+75

122,6

63

56

+7

112,5

482

397

+85

121,4

K 31.12.2011 pracovalo v okrese Opava 482 cizinců. Oproti stejnému období roku 2010 se celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v okrese zvedl ve všech třech kategoriích o 85 cizinců. Jen minimálně stoupl počet cizinců s pracovním povolením a cizinců třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání. Největší skupinou zaměstnávaných cizinců zůstávají stále občané EU/EHP a Švýcarska, kteří tvoří 84% z celkového počtu cizinců zaměstnaných v opavském okrese. Počet cizinců s pracovním povolením se drţí na takto nízké úrovni jiţ prakticky od roku 2006, s výjimkou roku 2008 (větší mnoţství cizinců u téhoţ zaměstnavatele). U občanů EU/EHP vzrostl jejich počet ve srovnání s předchozím rokem o 23 %, ale ani to nelze povaţovat za nijak významný růst. Jejich počet v jednotlivých letech kolísá. Naopak počty cizinců evidovaných dle § 98 písm. a) aţ e), j) aţ p) zákona o zaměstnanosti (cizinci třetích zemí, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání) zaznamenávají v posledních letech neustále mírný růst. V následujícím roce se v oblasti zaměstnávání cizích státních příslušníků očekává podobný trend. Pokud však dojde k ještě většímu zhoršení ekonomické situace, je pravděpodobné, ţe se mohou počty cizinců ve všech třech kategoriích ještě sníţit.

Vývoj zaměstnávání cizinců v letech 2005 - 2011 700 600 evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska

500 400

zaměstnaní s pracovním povolením

300 evidovaní cizinci dle § 98 písm.a)aţ e),j) aţ p) zákona o zaměstnnaosti

200 100 0 2005

2006

2007

2008

2009

rok

33

2010

2011

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Cizinci s pracovním povolením k 31. 12. 2011 profese – CZ-ISCO 11201 12112 12212 23204 33392 43220 51423 51423 75122

název profese

Stát

nejvyšší představitelé velkých společností a institucí řídící pracovníci v oblasti obchodu a financí řídící pracovníci v oblasti obchodu lektoři dalšího vzdělávání obchodní referenti úředníci ve výrobě maséři maséři cukráři

Počet 1 1 1 1 1 1 3 2 1

Rusko Rusko Rusko Rusko Rusko Moldávie Thajsko Filipíny Makedonie

Vzhledem k celkovému počtu cizinců s povolením k zaměstnání, jsou profese zastoupeny většinou pouze 1 cizincem, jako např. řídící odborní pracovníci v oblasti ekonomiky a financí nebo cukrář se znalostí výroby balkánských zákusků a zmrzliny. V případě profese masérů se jednalo o znalost thajských masáţí. Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe drţiteli povolení k zaměstnání jsou zástupci pouze profesí, které nelze z důvodu vysoké odbornosti či kvalifikace obsadit uchazeči o zaměstnání evidovanými úřadem práce. Individuální ţádosti a udělená povolení 2011

2010

2009

Rozdíl 2011 - 2010

Počet přijatých individuálních ţádostí

13

8

35

+5

Počet udělených povolení Počet platných povolení ke konci období

13 12

8 9

29 18

+5 +3

Ukazatel

Individuálních ţádostí cizinců o pracovní povolení bylo v průběhu roku 2011 přijato celkem 13, z toho bylo 5 ţádostí o prodlouţení pracovního povolení, 8 ţádosti byly vyřizovány jako nové. Všechny ţádosti byly vyřízeny kladně. Skupina cizinců – občanů EU/EHP zaznamenala nejvyšší nárůst, a to o 75 cizinců. Mezi nejčastěji obsazované profese u občanů ze zemí EU/EHP patří stejně jako v minulých letech hlavně pěstitelé zemědělských plodin a pomocní pracovníci v rostlinné výrobě u zaměstnavatelů ZP Otice a.s., Kateřinská zemědělská a.s. a Hoštická zelenina s.r.o. Velmi početnou skupinu tvoří také nástrojáři a příbuzní pracovníci, např. zámečníci nebo kovodělníci, a to především u zaměstnavatelů Kovomont service s.r.o. a PMB - ZOS s.r.o. Mezi často obsazované profese patří také docenti, profesoři, odborní asistenti a lektoři na Slezské univerzitě v Opavě. Nejčastěji obsazované profese cizinců EU/EHP/TP profese – CZ-ISCO

název profese

počet

6111

pěstitelé zemědělských plodin

248

7222

nástrojáři a příbuzní pracovníci

105

9211

pomocní pracovníci v rostlinné výrobě

48

2310

učitelé na VŠ a VOŠ

34

9329

ostatní pomocní pracovníci ve výrobě

25

34

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Cizinci podle vzdělání k 31.12. Nejvyšší dosaţené vzdělání základní vzdělání SO bez maturity SO s maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Celkem

v tom:

cizinci celkem 2011

cizinci s povolením podíl 41,7 8,3 8,3

cizinci EU/EHP a Švýcarska, trvalý pobyt absolutně podíl 71 15,1 178 37,9 66 14,0

Cizinci celkem 2010 absolutně 48 119 74

absolutně 76 179 67

podíl 15,8 37,1 13,9

absolutně 5 1 1

20

4,2

1

8,3

19

4,1

11

140 482

29,0 100,0

4 12

33,4 100,0

136 470

28,9 100,0

145 397

 Podle vzdělání byla nejpočetnější skupinou skupina cizinců se středním odborným vzděláním bez maturity, kterou tvoří převáţně ty profese, které na našem pracovním trhu nejvíce chybí (např. kovodělníci, montéři, dělníci stavebních profesí, pěstitelé polních plodin aj.). Počet cizinců této vzdělanostní kategorie vzrostl proti roku 2010 o 50 %. S tím souvisí i nárůst o 58 % u kategorie cizinců s poţadovaným základním vzděláním, kteří ale často vykonávají práce vyţadující spíše střední odborné vzdělání bez maturity, s výučním listem. Na přibliţně stejné úrovni zůstala skupina s VŠ vzděláním (docenti, profesoři, odborní asistenti, lektoři, převáţně na Slezské univerzitě v Opavě) i skupina se středním odborným vzděláním s maturitou.  Podle státní příslušnosti pracuje v okrese stále nejvíce občanů ze Slovenska, kteří tvoří více neţ polovinu ze všech cizích státních příslušníků. Jejich počet sice v posledních 2 letech klesal, ale na konci roku 2011 byl opět nejvyšší od roku 2008. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří občané Polska, jejich počet je za poslední 3 roky stabilní a rovněţ u ostatních cizinců se v porovnání s minulým rokem jejich počty nijak výrazně nezměnily. Počet cizinců v okrese Opava podle státní příslušnosti (k 31. 12. 2011) Stát (státní příslušnost) Slovensko Polsko Bulharsko Vietnam Rusko Ukrajina Velká Británie Německo Bělorusko Thajsko Mexiko USA Rakousko Švédsko Itálie Filipíny Srbsko Ostatní Celkem k 31. 12. 2010

Cizinci celkem absolutně

podíl v %

290 69 19 16 16 14 10 7 6 3 3 3 2 2 2 2 2 16 482 397

60,2 14,3 3,9 3,3 3,3 2,9 2,1 1,6 1,3 0,6 0,6 0,6 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 3,3 100,0 100,0

v tom: Cizinci s povolením absolutně

podíl v %

stav k 31. 12. 2011 5 41,6 3 25,0 2 16,7 2 16,7 12 100,0 9 100,0

Cizinci EU, EHP, trvalý pobyt absolutně

podíl v %

290 69 19 16 11 14 10 7 6 3 3 2 2 2 2 14 470 388

61,7 14,7 4,1 3,4 2,4 3,0 2,1 1,5 1,3 0,6 0,6 0,4 0,4 0,4 0,4 3,0 100,0 100,0

Ostatní státy: Austrálie, Bosna a Hercegovina, Ethiopie, Japonsko, Jemen, Kazachstán, Lucembursko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Moldávie, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Tunisko, Turecko (vždy 1 cizinec).

35


IV.2

Práce v zahraničí

Od vstupu ČR do Evropské unie mohou zájemci o práci v zahraničí na úřadech práce získat informace o volných pracovních místech v zemích Evropské unie u EURES poradců a EURES kontaktních osob, stejně tak jako informace o studijních moţnostech, ţivotních a pracovních podmínkách v jednotlivých členských zemích, případně další informace a odpovědi na otázky, které souvisí s jejich zájmem pracovat v zahraničí. Sluţeb EURES vyuţilo v okrese Opava celkem 187 klientů. Tento počet zájemců o sluţby EURES se jiţ čtvrtým rokem drţí na stejné úrovni. Nejvíce zájemců o práci v zahraničí se v roce 2011 přišlo informovat v jarních měsících, velká část z nich hledala různé brigády a sezónní práce po dobu letních prázdnin. Další dotazy směřovaly např. do oblasti týkající se zdravotního a sociálního pojištění, moţnosti podnikání v jednotlivých zemích včetně informací, co je třeba udělat po skončení zaměstnání v cizině (formuláře typu E), jak kontaktovat konkrétního zaměstnavatele apod. Převáţná část dotazů stále směřovala k anglicky mluvícím zemím (Velká Británie, Irsko). Od 1.5.2011 však došlo k plnému otevření pracovního trhu u posledních dvou zemí (Německo a Rakousko), které dosud vyuţívaly moţnosti přechodného období a svůj pracovní trh si chránily, a tak velká část dotazů klientů směřovala právě k těmto zemím. Plným otevřením pracovního trhu v zemích EU pro občany ČR bylo rovněţ ukončeno vydávání pracovních smluv do SRN prostřednictvím úřadů práce. Kontaktní pracoviště v Opavě vydalo počátkem roku 2011 uţ pouze 1 pracovní smlouvu na sezónní práce.

V.

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNNANOSTI

V souvislosti se změnou právní subjektivity a organizační struktury úřadů práce, ke které došlo podle zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů byla s účinností od 1. 4. 2011 sjednocena realizace činností v referátu trhu práce v působnosti Krajské pobočky v Ostravě. Nová směrnice ředitelky KrP v Ostravě č. 1/2011 stanovila základní kritéria a bliţší postupy při realizaci jednotlivých nástrojů APZ, ale i dalších činností. Výdaje vynaloţené na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti jiţ nejsou od 1. 10. 2011 k dispozici na okresních pracovištích ÚP z důvodu zrušení ekonomických středisek. Při aplikaci jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti kontaktní pracoviště v Opavě zaměřilo svou pozornost na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce. Prostřednictvím dotační politiky bylo takto dosaţeno zvýšení jejich uplatnění na trhu práce. Na společensky účelných pracovních místech a v rámci veřejně prospěšných prací byli umísťováni především uchazeči o zaměstnání s délkou evidence nad 5 měsíců, dále potom uchazeči o zaměstnání, kteří by bez pouţití nástroje APZ pětiměsíční evidence dosáhli. Jednalo se o osoby, kterým je při zprostředkování věnována zvýšená péče, tedy fyzické osoby se zdravotním postiţením, osoby do 20 let věku, těhotné ţeny, kojící ţeny a matky do devátého měsíce po porodu, ţeny pečující o dítě do 15 let věku a osoby starší 50 let.

36


V.1

Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce

Nástroj APZ / období

2011

2010

2009

2008

2007

39

56

75

SÚPM – zřizovaná zaměstnavatelem s příspěvkem úřadu práce počet pracovních míst

9

31

SÚPM – vyhrazená zaměstnavatelem s příspěvkem úřadu práce počet pracovních míst

230

549

464

282

283

287

283

239

196

156

78

136

150

150

165

355

406

362

325

305

0

13

9

9

9

Veřejně prospěšné práce (VPP) počet pracovních míst SÚPM – OSVČ počet pracovních míst CHPD, CHPM – provoz počet pracovních míst CHPD, CHPM – zřízení počet pracovních míst

SÚPM –SVČ zřízená uchazeči o zaměstnání V roce 2011 podalo celkem 92 uchazečů o zaměstnání ţádost o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro výkon samostatné výdělečné činnosti. Následně bylo po projednání a schválení úřadem práce uzavřeno 78 dohod se závazkem občana vykonávat SVČ nejméně po dobu 365 dnů. Celkem na zřízení SÚPM-OSVČ bylo poskytnuto 3.055.000 Kč. Průměrná částka poskytnutého příspěvku na jednu dohodu tak činila cca 39 tisíc Kč. Nastolený trend posledních let, kdy úřad práce zaznamenal stoupající počet uzavřených dohod na poskytnutí příspěvku pro výkon SVČ, se v uplynulém roce zastavil. Důvodem sníţeného počtu uzavřených dohod bylo především zpřísnění kritérií pro poskytování příspěvku a omezení finančních prostředků. I přesto zájem uchazečů o zaměstnání začít samostatně podnikat zůstal nezměněn. Při schvalování předloţených ţádostí bylo, stejně jako v minulých letech, přihlíţeno především k délce evidence ţadatele na úřadě práce.

SÚPM zřízená zaměstnavateli s příspěvkem úřadu práce V roce 2011 bylo podáno celkem 15 žádostí o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelných pracovních míst zaměstnavatelem. Z tohoto celkového počtu bylo následně schváleno 8 ţádostí a uzavřeno 8 dohod na zřízení 9 nových společensky účelných pracovních míst s finančním příspěvkem v celkové výši 485 tis. Kč. Průměrná částka na jedno nově zřízené pracovní místo činila 53,9 tis. Kč. Ze zbývajících sedmi ţádostí byly vzhledem k poţadované profesi tři ţádosti převedeny na SÚPM vyhrazená zaměstnavateli, tj. příspěvek ke mzdě, dvě ţádosti byly zamítnuty – podnikatelský záměr nebyl vybrán k realizaci a dvě byly stornovány před podpisem dohody ze strany zaměstnavatele. Ve srovnání s předchozím rokem bylo v roce 2011 uzavřeno o 17 dohod méně, počet nově zřízených společensky účelných pracovních míst je niţší o 22 míst. Velký pokles jak uzavřených dohod a v souvislosti s tím i počtem zřízených nových společensky účelných pracovních míst je zapříčiněn nedostatkem finančních prostředků určených na tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti v souvislosti se změnami provázejícími sociální reformy. Finanční příspěvek poskytnutý na jedno nově zřizované místo se pohyboval v rozmezí od 35 do 90 tis. Kč, v závislosti na předloţeném

37


podnikatelském záměru a celkových nákladech na vznik tohoto místa. Povinná doba provozování nově zřízeného SÚPM je pro zaměstnavatele stanovena na jeden rok. Z celkového počtu 8 dohod uzavřených v roce 2011 byla většina dohod uzavřena na zřízení jednoho místa (7 dohod), pouze jedna dohoda byla uzavřena na zřízení 2 nových pracovních míst. Základní ukazatele SÚPM – místa zřízená zaměstnavatelem Ukazatel

2011

2010

Podané ţádosti Uzavřené dohody - podíl uzavřených dohod z podaných ţádostí v % Počet nově zřízených míst

15 8 53,3 9

35 25 71,5 31

Rozdíl 2011 2010 - 20 - 17 -18,2 % - 22

Po jednom novém pracovním místě bylo zřízeno v profesi prodavač, autolakýrník, dispečer, strojírenský dělník, pomocný dělník v prádelně, strojírenský kovodělník, šička. Dvě nová pracovní místa byla zřízena v profesi pomocný dělník v keramické dílně. Tj. celkem 9 nových společensky účelných pracovních míst.

SÚPM vyhrazená zaměstnavateli s příspěvkem úřadu práce V roce 2011 bylo uzavřeno celkem 230 dohod o poskytnutí příspěvku na společensky účelná pracovní místa vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání (příspěvek ke mzdě). Oproti roku 2010 se počet uzavřených dohod sníţil na více neţ polovinu. Důvodem tohoto sníţení je niţší rozpočet finančních prostředků určených pro tento účel. Celkem 145 dohod bylo spolufinancováno Evropským sociálním fondem, zbývajících 85 dohod bylo financováno z rozpočtu národní APZ. Mezi preferované skupiny uchazečů, na které byl poskytován příspěvek, patřili zejména uchazeči nad 50 let věku, uchazeči se zdravotním omezením, dále uchazeči do 20 let věku bez praxe a uchazeči pečující o dítě do 15 let.

Veřejně prospěšné práce Počet vytvořených pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací se od roku 2007 kaţdým rokem zvyšuje. V průběhu roku 2011 bylo vytvořeno 287 míst VPP, coţ je meziročně více o 4 místa. Podařilo se tím uskutečňovat záměr úřadu práce postupně zvyšovat podíl umístěných uchazečů na VPP. S růstem počtu vytvořených pracovních míst se zvýšil i počet umístěných uchazečů na tato místa, která jsou vhodná především pro občany obtíţně umístitelné na trhu práce. Z celkového počtu 287 uzavřených dohod VPP bylo 10 dohod uzavřeno na podporu pracovních míst při organizování veřejné sluţby pro osoby v hmotné nouzi v obcích a městech okresu. Výše příspěvku na 1 pracovní místo se pohybovala v rozmezí 7 000 – 9 000 Kč měsíčně s dobou poskytování max. 12 kalendářních měsíců.

Celková úhrada nákladů na VPP činila 19 mil. Kč, coţ přestavuje sníţení 10,5 mil. Kč proti roku 2010. Rozloţení jejich vyuţití ukazuje níţe uvedená tabulka.

Ukazatel

Celkem

Výdaje v Kč

18 953 532

v tom: APZ 12 301 226

38

ESF 6 652 306


Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa O jednotlivých formách příspěvků zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a jejich výši pojednávají §§ 75 a 76, dále § 78 a také § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a příslušná ustanovení prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb.

Příspěvek zaměstnavateli na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně Pracovní místo v chráněné pracovní dílně je vymezeno na základě dohody zaměstnavatele s úřadem práce, je přizpůsobeno zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a musí být dle příslušných ustanovení zákona provozováno nejméně po dobu 2 let ode dne sjednaného v příslušné dohodě. Výše příspěvku na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství a zohledňuje míru zdravotního postiţení. V roce 2011 nebylo v CHPD vytvořeno žádné nové pracovní místo. Pro srovnání - v roce 2010 bylo na úřad práce podáno 6 ţádostí na vytvoření pracovních míst v chráněné pracovní dílně. Všechny podané ţádosti byly doporučeny ke schválení a následně bylo uzavřeno celkem 6 dohod na vytvoření 13 pracovních míst v chráněných pracovních dílnách. Pro tento účel byly v roce 2010 uzavřeny dohody v celkovém objemu 1 270 tis. Kč.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny

Úřad práce můţe poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Výše příspěvku se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství a od stupně zdravotního postiţení. Příspěvek se poskytuje zálohově dle ustanovení v dohodě uzavřené mezi úřadem práce a zaměstnavatelem, a to na smluvně stanovené období. V roce 2011 bylo podáno 17 žádostí, kterým bylo vyhověno a následně tedy uzavřeno 17 dohod. Jednalo se o ţadatele stávajících chráněných pracovních dílen. Se dvěma zaměstnavateli (FROS ZPS s.r.o. Opava, Charita Opava), kteří jsou provozovateli tří chráněných pracovních dílen v okrese Opava, byly uzavřeny 3 dohody. Příspěvkem na částečnou úhradu provozních nákladů bylo v chráněných pracovních dílnách podporováno zaměstnání celkem 353 osob se zdravotním postižením. Celkově bylo vyplaceno 5 198 tis. Kč, coţ je o 3 046 tis. Kč méně neţ v roce 2010, kdy bylo vyplaceno na tento účel 8 244 tis. Kč a podporováno 406 osob se zdravotním postiţením. Poloţky, na které lze příspěvek k částečné úhradě provozních nákladů chráněné pracovní dílny čerpat, taxativně stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o zaměstnanosti. Nejčastěji je příspěvek čerpán na částečnou úhradu nájemného, paliv a energie, nákladů na opravy a údrţbu zařízení CHPD, na náklady spojené s dopravou hotových výrobků a materiálu a na částečnou úhradu mzdových nákladů provozních zaměstnanců zajišťujících činnost chráněné pracovní dílny, kteří nejsou osobami se zdravotním postiţením.

39

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 V roce 2011 evidoval úřad práce tyto chráněné pracovní dílny Název a umístění chráněné pracovní dílny

Charita Opava pracoviště Přemyslovců 26 Opava 7 Eurometa s. r. o. Hrabyně 3 – areál Hrabyně Granum, spol. s r.o. Hrabyně 3 - areál Hrabyně Pavel Kašing Hrabyně 3 - areál Hrabyně Bohuslava Tkačíková Nová 7 Vřesina u Hlučína Charita Hrabyně Centrum sv. Kláry Hrabyně Eva Chalupová Třešňová 14 Opava 6 Inter Meta s.r.o. Ostrava Hrabyně 211 Hrabyně Charita Opava pracoviště Velké Hoštice Fros ZPS s.r.o. pracoviště Těšínská 29 Opava Karel Chalupa Opavská 10 Velké Hoštice Trend Nova s.r.o. Oblouková 2 Opava FILIPA s.r.o. Otická 39 Opava Fros ZPS s.r.o. pracoviště Hrabyně 207 Fros ZPS s.r.o. pracoviště Lepařova 2 Opava Charita Opava pracoviště Vlaštovičky SPID handicap, o.p.s. pracoviště Bolatice

Výše příspěvku v Kč vyplaceného v r. 2011

Počet zaměstn. se ZP k 1.1. 2011

Rok zřízení

Druh vykonávaných prací

1996

jednoduché pracovní operace

-

714 000

46

1996

jednoduché montáţní práce

-

667 000

51

1998

dělník v drobné výrobě krmiv

-

1 200 000

32

2000

obsluha tiskárenských strojů

-

700 000

20

2000

dělník ve výrobě umělých květin

-

0

4

2001

administrativní a tiskařské práce

-

267 000

17

2001

šicí dílna

-

27 000

1

2001

výdej a prodej zdravotnických potřeb

-

54 000

2

2002

likvidace odpadu

-

367 000

26

2003

šička technické konfekce

-

67 000

5

2003

pracovník prádelny

-

80 000

12

na vytvoření

na provoz

2003

administrativní práce, skladové hospodářství

-

107 000

7

2004

šicí dílna

-

67 000

10

2004

dělník balicí linky

-

200 000

19

2005

dělník balící linky

-

200 000

40

2006

šicí a keramická dílna

-

327 000

22

2008

obsluha tiskárenských strojů

-

100 000

12

40


FOKUS OPAVA pracoviště Hradecká 16, Opava

2008

jednoduché ruční práce

CELKEM

x

x

-

31

54 000

-

5 198 000

3571)

1

) započteny 4 osoby CHPD Bohuslava Tkačíková, která nepobírala příspěvek na provoz CHPD.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením V roce 2011 byly podány 2 ţádosti, obě byly následně zamítnuty. V jedné zaměstnavatelka ţádala o zřízení CHPM pro svého manţela, coţ z hlediska pracovně právních vztahů není přípustné a druhá byla zamítnuta vzhledem k nedostatku finančních prostředků k financování tohoto nástroje APZ. Pro srovnání: v roce 2010 nebyla podána ţádná ţádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa Za rok 2011 byl tento druh příspěvku, stejně jako v předchozím roce poskytnut v jednom případě a to ve výši 13 000 Kč na chráněné pracovní místo v domácnosti osoby s těţším zdravotním postiţením. Pro srovnání byl tento příspěvek niţší o 7 000 Kč neţ v roce 2010.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost V roce 2011 neobdrţel úřad práce žádnou žádost o poskytnutí tohoto příspěvku. Rovněţ tak tomu bylo v roce 2010.

Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost Úřad práce v roce 2011 obdrţel jednu ţádost na tento účel, příspěvek byl ţadateli poskytnut ve výši 10 000 Kč. V předešlém roce 2010 nebyla podána ţádná ţádost o tento druh příspěvku.

Příspěvek na podporu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, poskytovaný podle § 78 zákona o zaměstnanosti Jedná se o příspěvek nárokový, který je při splnění zákonem daných podmínek vţdy poskytován ve stanovené výši. Podstatnou změnou v poskytování příspěvku, která platí od 1.1.2009, tudíţ také pro rok 2011, je to, ţe poţádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů na stejnou osobu, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhoţ vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postiţením, pracovní poměr nejdříve. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postiţením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek ţádají, příspěvek na tohoto zaměstnance se neposkytne ţádnému z nich. V případě, ţe vznikne takovému zaměstnanci více pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele, náleţí zaměstnavateli měsíční příspěvek nejvýše 8 000 Kč. 41


vyplaceno za období IV. čtvrtletí 2010 I. čtvrtletí 2011 II. čtvrtletí 2011 III. čtvrtletí 2011 Celkem v roce 2011 Celkem v roce 2010 Celkem v roce 2009 Celkem v roce 2008

počet ţádajících subjektů 29 30 27 27 x x x x

částka v tis. Kč 11 172 11 010 11 118 11 219 44 519 41 714 43 878 56 426

Od roku 2009 je příspěvek poskytován ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů na zaměstnance se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Úprava zákona, která částečně zamezila jeho zneuţívání, se promítla ve sníţení celkové roční vyplacené částky (viz 2008 – 2010). V období od 1.1.2011 do 31.12.2011 bylo vyplaceno celkem 44,5 mil. Kč, to je o 2,8 mil. Kč více neţ v roce 2010. Podrobnosti o čerpání příspěvku podle § 78 zákona o zaměstnanosti jsou uvedeny v tabulce.

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78 zákona o zaměstnanosti) tis. Kč 70 000 60 000

63 265 56 426

50 000 40 000

43 878

41 714

44 518 tis. Kč

30 000 20 000 10 000 0 2007

2008

2009

2010

2011

Také z grafického znázornění je zřejmý pohyb objemu finančních příspěvků zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více neţ 50 % osob se zdravotním postiţením.

42


Překlenovací příspěvek V roce 2011 bylo uzavřeno 20 dohod. Celkový objem vyplacených prostředků na tento nástroj činil ve sledovaném období 147 525,-Kč.

Projekt SeZam Od 1. ledna 2010 se Úřad práce v Opavě zapojil do realizace projektu Rozvoj služeb a spolupráce ÚP se zaměstnavateli v měnících se podmínkách na trhu práce (SeZam), který je zaměřen na zlepšení komunikace mezi úřadem práce a zaměstnavateli a na prohloubení a zlepšení jejich spolupráce při vytváření nabídky kvalitních pracovních míst a je pokračováním projektu Institutu trhu práce (ITP), který byl ukončen v roce 2008. Projekt je realizován prostřednictvím 31 úřadů práce v 7 krajích, a to v kraji Libereckém, Moravskoslezském, Pardubickém, kraji Vysočina, Zlínském, Ústeckém, a v hlavním městě Praze a je na něj vyčleněna částka 94,1 mil. Kč. Doba jeho realizace je od 1.11.2009 aţ 30.9.2012. Cílem projektu je vytvoření a odzkoušení systému spolupráce úřadů práce se zaměstnavateli při vytváření nabídky pracovních míst pro zájemce a uchazeče o zaměstnání v měnících se podmínkách trhu práce. Za období realizace projektu, tedy od 1. 11. 2009 do 31. 12. 2011, týmy pracovníků úřadů práce, ve spolupráci se zaměstnavateli, vybraly vyuţitelné a přínosné metody sluţeb zaměstnanosti. Následně pak, na základě podnětů všech zúčastněných krajů, vznikly standardizované postupy - metodiky, pro realizaci jednotlivých vybraných metod, zpracované Ministerstvem práce a sociálních věcí, které jsou platné pro všechny úřady práce krajů, jeţ jsou v projektu aktivní.

V.2

Rekvalifikace

Rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání a zaměstnanců 2010 2011 ukazatel (celkový počet) rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání zahájené rekvalifikační kurzy 257 176 počet osob zařazených 1 548 749 do rekvalifikací (APZ+ESF) z toho zájemců o zaměstnání 5 1 rekvalifikaci ukončilo celkem 1) 1 519 791 z toho úspěšně 1 376 686 umístěno po rekvalifikaci celkem 2) 686 414 rekvalifikace zaměstnanců zaměstnavatelé s rekvalifikovanými 18 8 zaměstnanci zaměstnanci zařazení 31 22 do rekvalifikací 1) včetně osob zařazených do rekvalifikací v předchozím roce 2) do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace

43

2011 - 2010 absolutně

%

-81

68,5

-799

48,4

-4 -728 -690 -272

20,0 52,1 49,9 60,3

-10

44,4

-9

71,0

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Nejčastěji poskytované rekvalifikační kurzy uchazečům (zájemcům) o zaměstnání uchazečů (zájemců) název kurzu Obsluha PC Programování Správa počítačových sítí Svářečské kurzy Získání a rozšíření řidič. oprávnění + obsluha vysokozdviţného vozíku Kurz administrativy Kurz účetnictví Kurz - ošetřovatelka Záuční kurzy řemeslných prací Příprava k zahájení podnikání Nespecifická rekvalifikace Záuční kurzy – profese ve sluţbách Pracovník v sociálních sluţbách Rekvalifikace zaměstnanců většího rozsahu počet název zaměstnavatele zaměstnanců FERAM STROJÍRNA, s.r.o. 11

rekvalifikovaných

včetně počtu zařazených počet zařazených 188 5 83 141 27 35 16 47 92 34 54

rekvalifikováni na profese EN 287-1

V roce 2011 nabízelo kontaktní pracoviště v Opavě uchazečům a zájemcům o zaměstnání i nadále rekvalifikační kurzy, které byly vysoutěţeny v roce 2009, 2010 a 2011. Financování kurzů bylo zajištěno z prostředků Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost s názvem Národní individuální projekt Poradenství a rekvalifikace, regionálních individuálních projektů zajišťovaných v rámci Moravskoslezského kraje a z národních prostředků aktivní politiky zaměstnanosti. Do 176 zahájených rekvalifikačních kurzů bylo v loňském roce zařazeno celkem 749 uchazečů/zájemců o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2010 došlo k výraznému poklesu počtu zařazených uchazečů/zájemců o zaměstnání, coţ bylo způsobeno zejména ukončením Národního individuálního projektu Poradenství a rekvalifikace, z kterého byl čerpán výrazný podíl finančních prostředků na realizaci kurzů. Stejně jako v předchozích letech i v loňském roce byl nejvyšší zájem o rekvalifikační kurzy z oblasti informačních technologií. Nejvíce účastníků absolvovalo rekvalifikaci k získání základních dovedností obsluhy osobního počítače (rekvalifikace obsahující základní moduly - Windows, Word, Excel, Internet). Kurzy zaměřené na grafické programy, tvorbu webových stránek, AutoCAD, Powerpoint, správu počítačových sítí a testy ECDL kladou na účastníky mnohem vyšší nároky, jednak z hlediska vstupních předpokladů, tak z hlediska náročnosti výuky, a proto tvoří menšinu z celkového počtu realizovaných rekvalifikací zaměřených na obsluhu PC. Mezi nejčastěji realizovanými kurzy v oblasti dělnických profesí byly kurzy zaměřené na základní metody svařování. Z oblasti sluţbových profesí pak rozšíření řidičského oprávnění všech typů včetně získání profesních průkazů a kurz pracovníka v sociálních sluţbách. Velký zájem ze strany uchazečů/zájemců o zaměstnání stále zaznamenáváme u tzv. nespecifické rekvalifikace, určené pro ty, kteří aktuálně ukončili školní docházku na středních či vysokých školách. V rámci tohoto kurzu je účastníkům zajištěna praxe v reálném prostředí firem či různých organizací, kde mohou aplikovat své znalosti ze škol a získat další praktické zkušenosti, které vyuţijí v zaměstnání. V mnoha případech je v průběhu nebo po ukončení kurzu s účastníkem uzavřena pracovní smlouva. Sníţený zájem pozorujeme u kurzu zaměřeného na získání znalostí a vědomostí z oblasti podnikání. Tento pokles byl způsoben zejména uvolněním podmínek pro získání finančních prostředků na zahájení samostatné výdělečné činnosti, kdy jiţ ţadatel není povinen absolvovat tento rekvalifikační kurz.

44


Prostřednictvím kontaktního pracoviště v Opavě rekvalifikovalo v roce 2011 své zaměstnance celkem 8 zaměstnavatelů. Z celkového počtu 22 rekvalifikovaných osob ukončil neúspěšně kurz pouze 1 z nich. Nejvíce účastníků absolvovalo kurz na svářečské metody a na obsluhu stavebních strojů. I v roce 2011 jsme zaznamenali další sníţení zájmu o zaměstnanecké rekvalifikace, především však proto, ţe se zaměstnavatelům otevřely moţnosti čerpat finanční prostředky ze zdrojů Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci projektu „Vzdělávejte se pro růst!“ – adaptabilita. Realizace národního individuálního projektu „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ ukazatel (dle uzavřených dohod)

rok 2011

počet uzavřených dohod počet zapojených zaměstnavatelů počet zaměstnanců zařazených do vzdělávání objem finančních prostředků nasmlouvaných v dohodách objem vyplacených příspěvků celkem z toho - náklady vzdělávání (kurzovné) - příspěvky na mzdy

17 11 89 2505649 74785 38960 35825

(tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč)

Počet zaměstnanců zařazených do kurzů v daném CZ-NACE - národní individuální projekt „Vzdělávejte se pro růst! - adaptabilita“ CZ-NACE kurzu počet zařaz. zaměstnanců 25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů 10 a zařízení 27 - Výroba elektrických zařízení 7 28 - Výroba strojů a zařízení 8 38 - Shromaţďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů 1 k dalšímu vyuţití 41 - Výstavba budov 45 43 - Specializované stavební činnosti 3 88 - Ambulantní nebo terénní sociální sluţby 15

V uplynulém roce o tuto formu vzdělávání a zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců největší zájem projevili místní strojírenské a stavební firmy (Ostroj Opava, Prestar s.r.o., Slezské stavby Opava).

STRUČNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN

VI.

Do skupiny problémových uchazečů o zaměstnání jsou zařazovány ty kategorie uchazečů, jejichţ podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti je stabilně vysoký, případně se jedná o skupiny uchazečů vyznačující se vysokou nezaměstnaností. Z hlediska zaměstnanosti jsou ohroţenými skupinami občané nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce včetně osob s různými zdravotními handicapy. Jedná se o tyto skupiny uchazečů:

    

starší osoby - uchazeči ve věku nad 50 let uchazeči – osoby se zdravotním postižením uchazeči s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání uchazeči – ženy

45


V případě kumulace handicapů jsou při aktuální velmi nízké poptávce po pracovní síle tyto skupiny uchazečů prakticky nezaměstnatelné. Navíc současná relace pracovních příjmů a sociálních příjmů (sociálních dávek), v případě kategorie lidí s nízkou kvalifikací, a tudíţ s potenciálně niţším pracovním příjmem, nemotivuje tyto osoby k práci. Uvedený fakt se ještě stupňuje v případě, ţe by uchazeč za prací dojíţděl - výdaje na dopravu, ztráta času.



Starší osoby – uchazeči ve věku nad 50 let

Podíl uchazečů věkové kategorie nad 50 let se v poměru k celkovému počtu uchazečů v evidenci úřadu práce v roce 2011 sníţil na 27,8 %.

Stav k 31.12.2011 31.12.2010 31.12.2009 31.12.2008

Uchazeči o zaměstnání celkem 9 808 11 067 10 026 7 032

z toho: nad 50 let 2 726 3 149 2 754 2 152

50-54 1 264 1 444 1 403 1 091

v tom: 55-59 1 287 1 431 1 119 887

nad 60 let 175 274 232 174

Uchazečů nad 50 let podíl v % 27,8 28,5 27,5 30,6

Uchazeči ve věku nad 50 let jsou jiţ dlouhodobě problémovou skupinou. Příslušníci této věkové kategorie se často zaměstnavatelům, ve srovnání s věkově mladšími uchazeči o zaměstnání, jeví jako neperspektivní vzhledem k menší adaptabilitě, flexibilitě, niţší úrovni počítačových dovedností, znalostí cizích jazyků apod. Věkově starší uchazeči, i přes značné zkušenosti získané léty praxe nezřídka u jediného zaměstnavatele, navíc mnohdy sami ztrácejí motivaci k hledání nového pracovního uplatnění.

V celé ČR bylo k 31.12.2011 evidováno 132,3 tis. Uchazečů ve věku na 50 let, tj. 26,0 % ze všech uchazečů o zaměstnání. Moravskoslezský kraj tento celostátní průměr ještě o 2,8 procentního bodu převyšoval. Okres Opava je svou hodnotou 27,8 % nad celorepublikovým průměrem, ale současně mírně pod průměrem MSK. Ve věku nad 50 let je ke konci hodnoceného roku v okrese evidováno 2 726 uchazečů o zaměstnání.

Uchazeči starší 50 let k 31.12.2011 - srovnání okresů MSK a ČR Okres, kraj, ČR Opava Moravskoslezský kraj Celkem ČR

uchazeči celkem 9 808 75 019 508 451

z toho uchazeči nad 50 let 2 726 21 591 132 325

46

podíl uchazečů nad 50 let v % 2011

2010

2009

27,8 28,8 26,0

28,5 29,2 27,7

27,5 29,0 26,8

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Struktura a vývoj uchazečů o zaměstnání nad 50 let věku

k 31.12.2011 věk 50-54 let 55-59 let nad 60 let celkem Uchazeči cekem

počet 1 264 1 287 175 2 726 9 808

k 31.12.2010

podíl z uchazečů nad 50 let v % 46,4 47,2 6,4 100,0 x

počet 1 444 1 431 274 3 149 11 067

podíl z uchazečů nad 50 let v % 45,9 45,4 8,7 100,0 x

Sledováním jednotlivých pětiletých věkových skupin na konci věkového spektra je pokles uchazečů ve všech třech věkových kategoriích, meziročně ubylo nejvíce uchazečů 50 aţ 54 letých. Mnohem niţší počty nezaměstnaných jsou ve věku nad 60 let, coţ souvisí s jejich přirozeným odchodem do starobního důchodu.



Uchazeči – osoby se zdravotním postižením

Počet uchazečů o zaměstnání – osob se zdravotním postiţením (dále jen OZP) se během sledovaného roku výrazněji neměnil. Ke konci roku 2011 bylo evidováno 1 217 osob se zdravotním postiţením. Osobami se ZP jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (osoby s těţším zdravotním postiţením) b) organem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (osoby zdravotně znevýhodněné) Z úhrnného počtu osob se zdravotním postiţením převaţují osoby v I. a II. stupni invalidity, kterých bylo evidováno 986. Osob zdravotně znevýhodněných bylo evidováno 224. Úřad práce evidoval také 7 osob ve III. stupni invalidity. Proti roku 2010 bylo OZP méně (-62), jejich podílové zastoupení ale vzhledem k celkově rychlejšímu růstu všech nezaměstnaných se meziročně mírně zvýšilo. Na celkové nezaměstnanosti se osoby se zdravotním postiţením podílejí 12,4 %. Vývoj počtu uchazečů - osob se zdravotním postiţením stav k Osoby se zdravotním postiţením 31.12.2011 osoby se ZP celkem podíl na celkovém počtu uchazečů (%) z toho: ve III. stupni invalidity v I. a II. stupni invalidity osoby zdravotně znevýhodněné

1 217 12,4 7 986 224

47

meziroční rozdíl 31.12.2010

absolutně

index v %

1 279 11,6 6 1 040 233

-62 x +1 -54 -9

95,2 x 116,7 94,8 96,1


Z pohledu uplatnění OZP na trhu práce se jedná o jednu z nejvíce ohroţených skupin uchazečů. Pracovní příleţitosti pro zdravotně postiţené osoby se i v období vysoké poptávky po nových zaměstnancích objevovaly spíše sporadicky, a v současné době, kdy nabídka volných pracovních míst klesá, je situace ještě sloţitější. Zaměstnavatelé prostřednictvím úřadu práce poptávají 381 volných pracovních míst, z toho jsou pouze 17 místa pro osoby se zdravotním postiţením. Uchazeči – osoby se zdravotním postižením Ukazatel počet evidovaných osob se ZP meziroční rozdíl podíl osob se ZP na celkovém počtu uchazečů v % z toho: ţeny se ZP podíl ţen -OZP na celkovém počtu uchazečů – OZP v %

12/11

12/10

12/09

12/08

12/07

12/06

12/05

12/04

1 217 -62

1 279 +95

1 184 +53

1 131 -201

1 332 -91

1 443 -46

1 469 +22

1 447 +112

12,4

11,6

11,8

16,1

17,1

14,8

13,4

13,1

505

535

516

496

584

603

618

613

41,5

41,8

43,6

43,9

43,8

42,4

42,1

42,4

Uchazeči – OZP, kteří nastoupí na volná místa, jsou většinou umísťováni jen s příspěvkem úřadu práce, a to nejen na místa v chráněných pracovních dílnách. Podporována jsou také místa pro OZP zřizovaná a vyhrazená zaměstnavateli (SÚPM) včetně samostatně výdělečné činnosti. Ke zlepšení nepříznivé situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postiţením má přispět zákonem daná povinnost zaměstnávat zdravotně postiţené občany ve výši stanoveného podílu. S účinností od 1.1.2002 mají tuto povinnost všichni zaměstnavatelé zaměstnávající 25 a více zaměstnanců, povinný podíl činí 4 % v poměru k celkovému stavu zaměstnanců. 

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Problematiku osob se zdravotním postiţením řeší zákon o zaměstnanosti, který mimo jiné ukládá zaměstnavatelům zaměstnávajícím více neţ 25 zaměstnanců povinnost zaměstnávat tyto osoby ve výši 4 % z celkového stavu zaměstnanců. Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit příslušnému úřadu práce do 15. února následujícího roku. Povinnost mohou zaměstnavatelé plnit třemi způsoby a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více neţ 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdruţením, státem registrovanou církví nebo náboţenskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboţenských společností nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo sluţeb od osob se zdravotním postiţením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají ţádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) aţ c). Přepočet odebraných výrobků nebo sluţeb a výše odvodu do státního rozpočtu vychází z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí daného roku. 48




Uchazeči do dvou let po ukončení přípravy na povolání

Celkový počet uchazečů o zaměstnání do dvou let po úspěšném ukončení přípravy na povolání (absolvent pro statistiku) a jeho vývoj je ovlivněn nejvíce celkovou úrovní nezaměstnanosti, ekonomickým vývojem v předchozích letech a cyklem školního roku. I kdyţ nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol a učilišť do dvou let po úspěšném ukončení studia výrazně souvisí také se stavem volných pracovních míst, není pouze jejím odrazem. Určitým handicapem této skupiny mladých uchazečů je stále minimální praktická zkušenost, popř. zkušenost zcela chybí.

Vývoj počtu evidovaných uchazečů se základním vzděláním a absolventů škol (z pololetních statistik k 30.4. a 30.9.) stav k 30.9.2011 Stav k 30.4.2011 stav k 30.9.2010 stupeň vzdělání (podle ISCED97) absolutně % absolutně % absolutně % bez vzdělání 1 0,1 základní vzdělání 44 5,9 76 10,1 64 7,0 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 231 31,0 235 31,4 307 33,9 střední odborné s maturitou 286 38,3 316 42,2 383 42,1 (SOU+SOŠ) střední všeobecné 14 1,9 21 2,8 12 1,3 vysokoškolské 170 22,8 101 13,5 143 15,7 Celkem 746 100,0 749 100,0 909 100,0 v tom: mladiství po splnění povinné 45 6,0 76 10,1 64 7,0 školní docházky absolventi 701 94,0 673 89,9 845 93,0

Výsledky z praxe signalizují potřebu studenty dovybavit určitými kompetencemi (např. k efektivní komunikaci, ke spolupráci, k podnikavosti, k samostatnosti, k plánování a organizaci práce, k plynulé komunikaci v cizích jazycích apod.). Moţnost získat zaměstnání navíc koresponduje se vzdělanostní a oborovou strukturou. Vývoj počtu absolventů a mladistvých a vývoj počtu volných pracovních míst v jednotlivých měsících roku 2011 Podíl mladistvých Počet VPM Absolventi a mladiství a absolventů z celkového a mladistvé počtu uchazečů v % Rok 2011 z toho: Celkem absolventi okres Opava ČR absolutně leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

844 830 808 749 661 547 554 627 746 727 690 701

786 768 744 673 583 479 491 569 701 682 645 655

7,5 7,4 7,5 7,7 7,1 6,0 6,1 6,9 8,3 8,3 7,8 7,1

6,0 6,1 6,2 6,2 5,6 4,9 5,0 5,8 7,4 7,6 7,1 6,6 49

92 77 121 106 119 141 150 112 92 90 73 53

pro absolventy podíl v % z celkového počtu VPM 29,0 27,9 34,3 28,3 30,7 30,1 30,0 24,7 19,5 19,1 18,2 13,9


Vývoj počtu absolventů a mladistvých, kterých bylo nejvíce evidováno v lednu 2011, se v průběhu sledovaného roku odchýlil od vývoje v roce 2010, kdy bylo nejvíce absolventů a mladistvých evidováno v září. V roce 2011 od ledna do června počet uchazečů této kategorie trvale klesal aţ na roční minimum 547 ke konci června. V prázdninových měsících, ale zejména v září, se počty absolventů zvyšovaly aţ na 746 ke konci září. V tuto dobu se do evidence hlásila řada mladých lidí, kteří nebyli přijati k dalšímu studiu nebo si v průběhu prázdnin nenašli vhodné pracovní uplatnění. Ve srovnání s průměrem ČR, se rozdíl pohyboval v rozmezí od 0,5 (prosinec) do 1,5 (leden, duben, květen) procentního bodu. Z celkové nabídky práce mohli na cca 14 aţ 34 % míst nastoupit také absolventi škol bez znalosti reálného pracovního prostředí, resp. s praxí kratší jak 2 roky. 

Délka evidované nezaměstnanosti

Délka evidované nezaměstnanosti Rozdíl 12/2011 proti 12/2010

Celkem Délka evidence

31.12.2011 abs. v% 29,3 2 881 16,7 1 641 8,8 862 6,3 614 16,5 1 615 22,4 2 195 100,0 9 808

do 3 měsíců 3 – 6 měsíců 6 – 9 měsíců 9 – 12 měsíců 12 – 24 měsíců nad 24 měsíců celkem

31.12.2010 abs. v% 3 826 34,6 1 860 16,8 1 015 9,2 771 6,9 1 849 16,7 1 746 15,8 11 067 100,0

absolutně

index v %

-945 -219 -153 -157 -234 +449 -1 259

75,3 88,2 84,9 79,6 87,3 125,7 88,6

Podle délky evidence bylo v registru úřadu práce ke konci roku 2011 nejvíce uchazečů kategorie do 3 měsíců, celkem 2 881. Proti roku 2010 je to o 945 uchazečů méně. Nezaměstnaných s evidencí nad 24 měsíců bylo v registru o 449 více neţ před rokem. Celkem 2 195 osob s evidencí delší neţ dva roky představuje 22,4 % ze všech uchazečů ( 15,8 % koncem roku 2010).

Vývoj podílu uchazečů o zaměstnání s délkou evidence do 3 měsíců a nad 12 měsíců k 31.12 jednotlivých let 50,0

42,2

45,0 40,0

42,2

43,7

43,0

43,6

40,0 37,5

38,9

37,5

34,6

34,7 35,0

30,8

%

30,0

33,0

32,5 29,3

25,0

26,6

26,0 20,0

22,9

21,2

15,0

23,9

24,3

2005

2006

26,9

25,5

20,0

10,0 5,0 0,0

2000

2001

2002

2003

2004

2007

rok do 3 měsíců

50

nad 12 měsíců

2008

2009

2010

2011


VII.

SHRNUTÍ

Dne 15. března 2011 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon č. 73/2011 Sb. O Úřadu práce České republiky. S nabytím účinnosti tohoto zákona dne 1. dubna 2011 vznikla nová organizační struktura Sluţeb zaměstnanosti. Od výše uvedeného data je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. Odvody působení krajských poboček jsou shodné s územím krajů podle zákona č. 347/1997 Sb. Krajské pobočky se dále člení na kontaktní pracoviště, která vznikla reorganizací původních úřadů práce a jejich kontaktních míst. Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě v okrese Opava:    

Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Opava Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Kravaře Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Hlučín Úřad práce – kontaktní pracoviště krajské pobočky v Ostravě – Vítkov

Další změna, která se projevila v roce 2011 je zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické sluţbě, ve znění pozdějších předpisů, zavádí s účinností od 1. ledna 2011 Klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO. Tato klasifikace je národní statistická klasifikace, vypracovaná na základě mezinárodního standardu International Standard Classification od Occupations, jehoţ tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Klasifikace CZISCO nahrazuje rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM).

Vývoj nezaměstnanosti v okrese Opava V roce 2011 se zaměstnanost v našem okrese nevyvíjela pozitivně a počet evidovaných lidí bez práce byl s výjimkou března, listopadu, prosince, ve všech měsících ve srovnání s minulým rokem, vţdy vyšší. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 10,1 % a proti roku 2010 je o 0,04 procentního bodu vyšší. Podle mikroregionů je situace trvale nejhorší na Vítkovsku, kde vysoká míra nezaměstnanosti postihuje obce víceméně celoplošně. Všechny okresy Moravskoslezského kraje zaznamenaly aţ do června sníţení míry nezaměstnanosti. Nejniţší nezaměstnanost si po celý rok 2011 udrţel okres frýdecko – místecký, druhý byl okres novojičínský těsně následovaným okresem opavským. Během prosince vzrostl počet nezaměstnaných osob ve všech okresech MSK, nejvíce v okrese Opava o rekordních 1 001 osob. Přesto se okresní míra nezaměstnanosti k 31.12.2011 proti prosinci 2010 sníţila o necelý 1 procentní bod. Na pomyslném ţebříčku 77 okresů České republiky seřazených sestupně od nejvyšší hodnoty míry nezaměstnanosti k nejniţší patří okresu Opava 22. příčka (27. místo v prosinci 2010). Poptávka po pracovní síle zůstala dále velmi nízká. Ke konci roku 2011 nabízel úřad práce 381 volných pracovních míst. Na 1 volné pracovní místo tak teoreticky připadalo 26 uchazečů o zaměstnání. Ke konci roku 2011 bylo evidováno 184 volných pracovních míst, která zůstala v nabídce déle jak 3 měsíce, to je 48,3 % z počtu všech míst v databázi úřadu práce. V průběhu roku 2011 pracoval úřad práce s vysokým počtem uchazečů – na jedné straně 11 530 osob, které v průběhu roku nově vstupovaly do evidence, na druhé straně 12 789 osob, které ukončily evidenci, nebo byli vyřazeni. Ke konci prosince 2011 bylo z celkového počtu 9 808 uchazečů 3 810 evidováno déle jak 1 rok.

51


VIII. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POL.2012 Přesto, ţe meziroční pokles zaměstnanosti v opavských firmách nebyl v roce 2011 tak výrazný, jako např. v roce 2009, je situace na trhu práce i nadále velmi sloţitá a její vývoj v následujícím období bude úzce souviset s vývojem nejen regionální ekonomiky, ale také ekonomiky celosvětové. Na území opavského okresu očekáváme spíše stagnaci stavu zaměstnanosti. Monitorované firmy očekávají, ţe by se u nich během první poloviny letošního roku měla zaměstnanost celkově zvýšit pouze o 181 osob, coţ oproti skutečnému stavu k 31.12.2011 představuje nárůst jen o 0,5 %. Optimisticky se jeví jak stabilizace zaměstnanosti ve velkých firmách, tak zpomalení poklesu zaměstnanosti ve firmách s niţším počtem zaměstnanců. Zlepšení odbytové situace zaznamenává zpracovatelský průmysl. Rozvoj a rozšíření výroby lze pak očekávat v pododvětví potravinářských výrobků, nápojů, tabákových výrobků a farmaceutických výrobků a přípravků. Stabilizovaný vývoj se očekává v odvětví velkoobchod a maloobchod, doprava a skladování, ubytování a stravování, informační a komunikační činnosti, peněţnictví a pojišťovnictví. V dalších odvětvích, hlavně ve veřejné správě se zcela jistě projeví dopady úsporných opatření vlády ve smyslu poklesu zaměstnanosti. Stavební odvětví je silně ovlivněno klimatickými vlivy. Předpokládaná zvýšená zaměstnanost je způsobena především sezónností prací, resp. jejich zahájením v jarních měsících a pokračováním v podstatě aţ do příchodu mrazivých dnů. Monitorované firmy v odvětví stavebnictví, očekávají, ţe by se u nich během první poloviny letošního roku mohla situace mírně zlepšovat.

Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v okrese Opava lepší vývoj očekávaný počet uchazečů míra stav k o zaměstnání nezaměstnanosti celkem / dosaţitelní v% 30.06.2012

9 000 / 8 500

9,2

horší vývoj počet uchazečů míra o zaměstnání nezaměstnanosti celkem / dosaţitelní v% 9 500 / 8 900

9,6

S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem a dle dostupných informací od zaměstnavatelů předpokládáme, ţe během prvního půl roku se situace na trhu práce bude mírně zlepšovat. Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti ke konci června 2012 by neměla být horší, neţli byla v červnu 2011. Počet evidovaných se bude pohybovat v rozmezí od 9 000 do 9 500, coţ představuje míru nezaměstnanosti 9,2 % aţ 9,6 %.

52


Tematický rozbor

53


I.

Situace v jednotlivých mikroregionech

Nezaměstnanost podle obcí v okrese Opava (O = pobočka Opava, H = pobočka Hlučín, K = pobočka Kravaře, V = pobočka Vítkov) Míra nezaměstnanosti se počítá z dosaţitelných uchazečů Obec a příslušnost k pobočce Bělá H

EAO 323

Míra nezaměstnanosti v % 31.12.11 30.9.11 30.6.11 31.3.11 31.12.10 31.12.09 49 14,24 10,53 10,22 13,31 14,86 11,15 9,31 72 9,18 7,98 6,52 8,38 8,38

Uchazeči 31.12.11

Bohuslavice

H

752

Bolatice

K

2 132

225

10,27

9,57

9,71

12,71

12,48

10,69

Branka u Opavy

O

515

33

6,41

6,41

6,41

8,54

9,9

8,74

Bratříkovice

O

83

9

10,84

10,84

12,05

21,69

27,71

13,25

Brumovice

O

Březová Budišov nad Bud.

V V

766 686 1 616

95 62

12,27 8,89

9,66 6,27

9,14 7,29

12,14 10,20

13,84 12,1

318

19,31

15,97

16,71

19,62

21,53

13,05 9,91 19,49

Budišovice

O

218

32

13,30

13,30

13,76

13,76

12,39

13,76

Čermná ve Slezsku

V

154

64

40,91

33,77

29,22

34,42

35,71

39,61

Darkovice

H

580

55

8,28

7,93

8,62

7,93

8,97

8,79

Děhylov

H

335

29

7,76

6,27

5,37

8,06

8,96

7,16

Dobroslavice

H

346

23

6,36

8,67

7,23

6,07

7,23

6,65

Dolní Benešov

H

2 201

225

9,72

8,63

8,27

10,40

10,31

10,50

Dolní Ţivotice

O

487

49

9,45

8,83

9,45

13,55

14,17

10,47

Háj ve Slezsku

O

1 587

127

7,37

7,88

7,69

7,37

8,19

7,18

Hať

H

1 175

107

8,17

7,91

8,51

10,47

10,81

8,00

Hlavnice

O

309

30

9,71

6,47

7,77

11,97

12,94

8,74

Hlubočec

O

253

42

16,60

12,65

12,65

15,02

18,58

16,60

Hlučín

H

7 013

727

9,47

9,67

9,72

10,42

11,08

10,31

Hněvošice

O

508

52

10,04

8,86

7,48

10,63

10,24

8,66

Holasovice

O

667

83

11,54

11,24

11,09

12,89

14,39

13,64

Hrabyně

O

541

45

7,95

7,76

7,58

8,87

10,17

7,76

Hradec nad Moravicí

O

2 543

243

9,01

8,22

7,51

9,16

9,12

8,45

Chlebičov

O

514

70

12,45

11,48

9,73

10,70

13,23

8,56

Chuchelná

K

656

47

7,01

7,16

7,62

11,74

12,8

10,82

Chvalíkovice

O

329

30

9,12

4,86

4,86

9,12

9,73

6,99

Jakartovice

O

479

94

19,00

14,41

14,82

21,71

24,22

23,17

Jezdkovice

O

103

11

10,68

7,77

6,80

7,77

7,77

8,74

Kobeřice

K

1 554

200

12,36

10,04

10,42

14,74

15,64

13,45

Kozmice

H

874

92

10,18

8,58

7,89

8,92

10,18

9,84

Kravaře

K

3 192

443

13,19

11,87

12,00

15,23

15,26

13,82

Kruţberk

V

162

36

21,60

17,90

16,67

20,37

22,84

25,31

Kyjovice

O

363

26

7,16

7,16

6,89

8,26

7,71

7,16

Lhotka u Litultovic

O

79

15

16,46

18,99

15,19

12,66

13,92

11,39

Litultovice

O

401

38

8,73

8,48

10,47

9,23

9,23

7,48

Ludgeřovice

H

2 190

179

7,53

6,71

8,08

8,68

9,22

8,58

Markvartovice

H

857

84

8,87

8,87

9,68

9,68

9,92

8,75

Melč

V

311

10,29

12,54

28

8,68 54

9,65

8,68

12,54


Obec a příslušnost k pobočce

EAO

Míra nezaměstnanosti v % 30.9.11 30.6.11 31.3.11 31.12.10 31.12.09 11,20 8,00 10,40 16,00 17,6 14,40 16,88 20,78 14,29 15,58 14,29 18,18

Uchazeči1 31.12.11 31.12.11

Mikolajice

O

125

14

Mladecko

O

77

13

Mokré Lazce

O

524

40

7,63

6,68

6,49

6,30

6,11

7,06

Moravice

V

115

26

22,61

20,87

18,26

22,61

19,13

20,00

Neplachovice

O

443

40

9,03

7,00

7,45

8,8

8,8

12,19

Nové Lublice

V

99

12

12,12

9,09

12,12

17,17

18,18

13,13

Nové Sedlice

O

232

25

9,91

9,48

9,48

9,48

10,34

10,34

Oldřišov

O

676

82

11,98

7,40

7,99

10,80

11,09

10,95

Opava

O

31 533

3231

9,74

9,44

9,26

10,42

10,99

9,69

Otice

O

691

61

8,54

7,67

8,39

9,70

10,56

8,39

Píšť

H

1 023

86

7,92

6,74

6,65

7,92

8,11

8,31

Pustá Polom

O

665

67

9,92

9,17

10,08

11,58

11,58

9,77

Radkov

V

264

35

12,88

12,50

11,74

18,18

18,18

11,74

Raduň

O

485

53

10,31

9,69

8,45

8,66

8,25

8,66

Rohov

K

297

46

15,49

14,48

12,46

14,14

16,84

11,45

Skřipov

O

526

50

9,32

6,84

6,46

9,13

12,17

11,41

Slavkov

O

869

61

6,90

7,25

6,90

8,75

10,01

7,94

Sluţovice

O

403

51

12,41

10,92

9,43

11,66

12,16

14,64

Sosnová

O

202

48

23,27

19,80

19,80

23,27

25,74

17,82

Staré Těchanovice

V

59

22

37,29

23,73

15,25

25,42

20,34

25,42

Stěbořice

O

637

72

10,83

8,95

9,26

10,99

10,68

8,01

Strahovice

K

415

55

13,25

10,84

10,84

11,57

12,05

11,81

Sudice

K

331

52

15,71

14,80

14,50

17,52

20,24

20,85

Svatoňovice

V

161

48

29,19

22,98

22,36

20,50

22,98

26,71

Šilheřovice

H

762

76

9,06

7,61

8,53

9,84

10,24

10,50

Štáblovice

O

312

30

8,97

7,05

10,90

14,10

12,82

12,50

Štěpánkovice

K

1 528

203

12,70

9,95

11,32

13,48

13,55

12,70

Štítina

O

588

73

11,73

9,52

9,52

10,71

11,39

10,20

Těškovice

O

422

31

7,35

7,58

5,45

8,53

8,29

12,09

Třebom

K

79

22

25,32

26,58

30,38

31,65

31,65

31,65

Uhlířov

O

183

16

8,74

5,46

5,46

8,20

11,48

12,02

Velké Heraltice

O

810

112

13,58

13,46

15,80

18,64

18,77

14,07

Velké Hoštice

O

820

85

9,88

9,02

9,15

12,07

11,22

8,90

Větřkovice

V

399

34

8,27

8,52

8,77

10,28

11,78

11,78

Vítkov

V

3 243

518

15,66

14,18

14,31

16,28

18,01

17,30

Vršovice

O

206

30

13,59

13,11

10,19

13,59

15,05

16,02

Vřesina

H

624

64

9,13

7,85

7,69

8,81

8,65

8,65

Závada

H

272

35

12,50 10,43

11,76 9,53

13,24 9,38

12,87 10,87

13,24 11,36

12,50

Okres – Mnz

9 808

55

10,48




Mikroregionální nezaměstnanost

Okres Opava podle působnosti kontaktních pracovišť členíme do čtyř mikroregionů – Kravařsko, Hlučínsko, Vítkovsko a centrální oblast kolem okresního města Opava. Mikroregionální rozdíly podle kontaktních pracovišť jsou při růstu celkové nezaměstnanosti za okres stále patrné. Vývoj míry nezaměstnanosti dle poboček (vzhledem k EAO) 31. 12. 2011 30. 6. 2011 obvod Uchazeči Mnz v % Uchazeči Mnz v % Opava Kravaře Hlučín Vítkov ostatní okres

5 409 1 293 1 903 1 203 x 9 808

9,90 12,23 9,09 16,23 x 10,43

5 021 1 171 1 824 1 054 x 9 070

9,13 11,09 8,72 14,13 x 9,38

31. 12. 2010 Uchazeči 6 103 1 502 2 112 1 350 x 11 067

31. 12. 2009

Mnz v %

Uchazeči

Mnz v %

11,20 14,52 10,22 18,20 x 11,36

5 358 1 338 1 972 1 275 83 10 026

9,91 12,96 9,59 17,29 x 10,48

Míra nezaměstnanosti se v závěru roku 2011 v obcích opavského okresu pohybovala v rozmezí od 6,4 po 40,9 %. Špatná situace je zejména v malých obcích vzdálených od průmyslovějších částí regionu, kde jsou obyvatelé odkázáni často jen na omezený počet zpravidla sezónních pracovních příleţitostí. Nejvyšší míru nezaměstnanosti jsme zaznamenali v obcích Čermná ve Slezsku 40,9 %, Staré Těchanovice 37,3 %, Svatoňovice 29,2 % a Třebom 25,3 %. Naopak nejniţší procento míry nezaměstnanosti mají Dobroslavice 6,4 %, Branka u Opavy 6,4 % a Slavkov 6,9 %. Intervalové rozloţení míry nezaměstnanosti – obce okresu Opava Počet obcí Míra nezaměstnanosti Interval 31.12.2011 30.6.2011 31.12.2010 méně neţ 5,0 5,0 9,9 10,0 14,9 15,0 19,9 20,0 24,9 25,0 a více

% % % % % %

Celkem

31.12.2009

31.12.2008

37 25 8 3 4

1 44 22 7 1 2

19 37 11 6 4

30 33 6 3 5

8 49 15 2 2 1

77

77

77

77

77

Nejvyšší hodnotu míry nezaměstnanosti zaujímal mikroregion Vítkovsko následovaný Kravařskem. Nejniţší hodnota byla zaznamenána u Hlučínska. U všech mikroregionů výše míry nezaměstnanosti meziročně klesla, přičemţ nejvyšší úbytek zaznamenaly oblasti Kravařsko (-2,29 %) a Vítkovsko (- 1,97 %). Nejniţší meziroční pokles byl u Hlučínska, a to o 1,13 %. Vývoj míry nezaměstnanosti na jednotlivých kontaktních pracovištích Vývoj míry nezaměstnanosti k 31. 12. uvedených let: Kontaktní pracoviště 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Opava Kravaře Hlučín Vítkov Okres Opava

9,77 11,54 10,26 14,40 10,45

7,48 9,62 7,66 12,09 8,51

6,50 9,15 6,90 12,96 7,45

9,91 12,96 9,59 17,29 10,48

56

11,20 14,52 10,22 18,20 11,36

9,90 12,23 9,09 16,23 10,43

+2011/10 -1,30 -2,29 -1,13 -1,97 -0,93




Mikroregionální zaměstnanost k 31.12.2011

Ukazatel Firmy se stavem 25 a více zaměstnanců Počet zaměstnanců v těchto firmách

Okres celkem 338 33 865

v tom oblast (podle území poboček) Opava Kravaře Hlučín Vítkov 245 21 42 30 26 890 1 908 3 167 1 900

Po stránce zaměstnanosti je na tom tradičně nejlépe oblast okolo okresního města, ve které se koncertují významní zaměstnavatelé. Největšími z nich jsou Brano a.s., závod Hradec nad Moravicí (1 473 zaměstnanců), Teva Czech Industries s.r.o. (1 436), Slezská nemocnice v Opavě (1 201). Naopak trvale nejhůře je na tom vítkovský region, kde aktuální míra nezaměstnanosti osciluje okolo 16 %. Z dvanácti obcí spadajících pod vítkovský region má 5 obcí míru nezaměstnanosti vyšší jak 20%, z nich pak obec Čermná ve Slezsku překročila míru 40%. Nejvyšší zaměstnanost si zde stále udrţuje podnik Česká pošta ,s.p., detašované pracoviště ve Vítkově, která ke konci roku 2011 zaměstnávala 331 osob a akciová společnost Linaset v Budišově nad Budišovkou s 291 zaměstnanci. Významným zaměstnavatelem je dále Fakultní nemocnice Ostrava – Léčebna dlouhodobě nemocných v Klokočově s 114 zaměstnanci. Zpracovatelský průmysl je v této oblasti výrazně zastoupen akciovou společnosti MELECKÝ s 75 zaměstnanci. Mezi největší zaměstnavatelé v hlučínském regionu patří především strojírenské společnosti působící v dolním Benešově – MSA, a.s. (504 zaměstnanců ke konci roku 2011), ARMATURY Group a.s. (454) a Slévárna Dolní Benešov, s.r.o. (132). Míra nezaměstnanosti v této oblasti, která je stále do značné míry ovlivňována vývojem zaměstnanosti v podnicích ostravské průmyslové aglomerace, se kterou bezprostředně sousedí, se ke konci roku 2011 pohybovala na hranici 9 %, coţ představuje 1 903 evidovaných lidí bez práce. V kravařském regionu jsou výrazně zastoupeny podniky ze zpracovatelského průmyslu. Akciová společnost LANEX s 338 zaměstnanci a LANEX Packaging s.r.o. s 334 zaměstnanci, která vznikla k 1.9.2011 rozdělením odštěpením společnosti LANEX a.s.. Mezi největší zaměstnavatelé v této oblasti patří také společnost s.r.o. PF PLASTY, která ke konci roku 2011 zaměstnávala 228 osob. Míra nezaměstnanosti v tomto regionu ke konci roku 2011 činila 12,23 %. Z devíti obcí spadajících do této oblasti má pět obcí míru nezaměstnanosti vyšší jak 10 %, dvě obce vyšší jak 15 % a obec Třebom překročila míru 25 %.

II.

Hromadné propouštění

I kdyţ se podniky také v době hospodářské recese maximálně snaţí udrţet kvalitní a výkonné zaměstnance, pro některé z nich je situace natolik sloţitá, ţe jsou nuceny v konečné fázi přistoupit k propouštění zaměstnanců, včetně hromadného propouštění podle ustanovení § 62 Zákoníku práce. Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) aţ c) nejméně  10 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 20 do 100 zaměstnanců,  10 % zaměstnanců u zaměstnavatele zaměstnávajícího od 101 do 300 zaměstnanců, nebo  30 zaměstnancům u zaměstnavatele zaměstnávajícího více neţ 300 zaměstnanců. Skončí-li za podmínek uvedených ve větě první pracovní poměr alespoň 5 zaměstnanců, započítávají se do celkového počtu zaměstnanců uvedených v písmenech a) aţ c) i zaměstnanci, s nimiţ zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr v tomto období z týchţ důvodů dohodou.

57

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011 Hromadné propouštění v jednotlivých měsících roku 2011 Celkem zaměstnanců, Počet Měsíc kterých se hromadné zaměstnavatelů propouštění v okrese týká leden 1* 7 únor 1* 5

srpen

1*

Zaměstnavatel ČEZ Zákaznické sluţby, s.r.o Všeobecná zdravotní pojišťovna ČEZ Distribuce, a.s. sídlo Praha (místo výkonu práce Opava – 20 osob)

27 ČEZ Měření, s.r.o., sídlo Hradec Králové (místo výkonu práce Opava – 7 osob)

celkem 3* 39 * zaměstnavatel se sídlem mimo okres Opavu Poznámka: ve zbývajících měsících roku 2011 nebylo doručeno žádné oznámení o záměru hromadného propouštění

Od 1. ledna do 31. prosince 2011 podali informaci o hromadném propouštění celkem 3 zaměstnavatelé se sídlem mimo okres Opavu. Hromadné propouštění se dotklo 39 osob, které měli místo výkonu práce v okrese Opava. Pro srovnání: V roce 2010 oznámilo hromadné propouštění celkem 9 zaměstnavatelů, hromadné propouštění se dotklo 123 osob.

Částečná nezaměstnanost

III.

Jedním z řešení vypořádání se se současnou hospodářskou situací je vyuţívání moţnosti částečné nezaměstnanosti (ustanovení § 209 Zákoníku práce). Jedná se o případy, kdy zaměstnavatel nemůţe přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných sluţbách. 

Jestliţe u zaměstnavatele působí odborová organizace, děje se tak na základě dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a náhrada mzdy činí nejméně 60 % průměrného výdělku.



Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, má právo podat návrh na úřad práce, který na základě podkladů zaměstnavatele rozhodne o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v niţší částce. Jestliţe úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu 1 roku.

58


v měsíci 2011 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

počet vydaných kladných rozhodnutí

počet zaměstnanců, kterých se týká

1 -

92 -

stav ke konci měsíce počet zaměstnanců, počet platných jichţ se platné kladných rozhodnutí rozhodnutí týká 3 149 3 149 2 99 1 92 1 92 1 92 1 92 1 92

Od 1.1.2011 – 31.12.2011 bylo na kontaktní pracoviště úřadu práce v Opavě doručeno celkem jedna ţádost na vyplácení náhrady mzdy v niţší částce. Ţádosti bylo vyhověno a vydáno jedno kladné rozhodnutí. Vyplácení náhrady mzdy se týkalo celkem 92 zaměstnanců. Pro srovnání: V průběhu roku 2010 bylo doručeno celkem 6 ţádostí na vyplacení náhrady mzdy v niţší částce. Všem ţádostem bylo vyhověno a vydáno zaměstnavatelům 6 kladných rozhodnutí. Vyplácení náhrady mzdy se týkalo 311 zaměstnanců.

59

Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2011

Recommend Documents