Úřad práce v Kutné Hoře
Analýza trhu práce v okrese Kutná Hora
za rok 2010
Ing. Václav Kaše ředitel úřadu práce
Kutná Hora, únor 2011
-1-
I.
Celková charakteristika okresu
I.1 I.2 I.3 I.4
Úvod – specifikace okresu, základní informace + mapka Ekonomická, sociální a demografická situace Silné stránky okresu Slabé stránky okresu
II. II.1 II.2
II.3
Zaměstnanost 4 Celková zaměstnanost Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností Volná pracovní místa
III. III.1 III.2 III.3 III.4 III.5 III.6
Nezaměstnanost Vývoj nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se ZP Situace dalších problémových skupin na TP Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Mapa okresu – míra nezaměstnanosti k 31.12.2010 rozčleněná na mikroregiony
IV.
Cizinci na trhu práce
str. 3
6
21
V. V.1 V.2 V.3 V.4 V.5
Aktivní politika zaměstnanosti Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ Realizace APZ v roce 2010 (Normativní instrukce MPSV č. 36/2009) Rekvalifikace Zkušenosti s realizovanými projekty ESF Opatření související s hospodářskou krizí
22
VI. VI.1
31
VI.2
Prognóza vývoje trhu práce v dalším období Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují Dvě varianty moţného vývoje nezaměstnanosti
VII.
Doporučení
31
-2-
I. Celková charakteristika okresu I.1
Úvod – specifikace okresu, základní informace + mapka Okres Kutná Hora se rozkládá na severním okraji Českomoravské vrchoviny mezi středními toky Sázavy a Labe. Rozlohou 917 km2 zaujímá okres 4. místo v rámci Středočeského kraje a 8,3 % z jeho celkové rozlohy. Zemědělská půda zaujímá 65,5 % rozlohy okresu a lesy 23,7 %. Počtem 82 obyvatele na 1 km2 se řadí mezi nejřidčeji osídlená území Středočeského kraje. Na okrese je 88 obcí. Z toho 4 města a 5 městysů. K 30.9.2010 bylo v okrese hlášeno 74 942 obyvatel. Z toho 37 117 muţů a 37 825 ţen. Věkový průměr obyvatel 41,3 let.
I.2
Ekonomická, sociální a demografická situace
Charakter okresu je zemědělsko–průmyslový, v němţ jsou průmyslové podniky soustředěny především do určitých center s vyšší koncentrací obyvatelstva. Jedná se o oblast Kutné Hory, Čáslavi, Uhlířských Janovic, Zruče nad Sázavou. Uvedené obce jsou zároveň obcemi II. a III. stupně správních obvodů Středočeského kraje. Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť a středních škol. Střední všeobecné vzdělání lze získat na dvou gymnáziích v Kutné Hoře a jednom v Čáslavi. Jsou zde i tři vyšší odborné školy. Velkou tradici má zejména Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola v Kutné Hoře s elektrotechnickým zaměřením. Na Kutnohorsku se nachází mnoho kulturních památek nesmírné historické ceny. Historické jádro města Kutné Hory je prohlášeno za státní památkovou rezervaci a město je zapsáno i do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. -3-
I.3
Silné stránky okresu
Relativní stabilita firem s počtem do 100 zaměstnanců. Kulturní památky – cestovní ruch. Síť středních škol a VOŠ. Relativně dobrá dopravní obsluţnost. Blízkost Prahy - moţnosti zaměstnání.
I.4
Slabé stránky okresu
Okres zemědělsko průmyslový s průmyslovými podniky soustředěnými do několika center. Nízká nabídka vhodných pracovních míst pro ţeny, osoby se ZP, absolventy škol. Vysoká míra nezaměstnanosti v rámci kraje.
II.
Zaměstnanost
II.1
Celková zaměstnanost
Zaměstnanost je obecně ovlivněna probíhající hospodářskou recesí. Zaměstnavatelé se nachází v obtíţné ekonomické situaci a nejsou přechodně schopni zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu.
II.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností U některých zaměstnavatelů v okrese byl zaznamenán mírný pokles počtu zaměstnanců v souvislosti s omezením odbytu. I v roce 2010 se většina firem snaţila propouštět zaměstnance jen v případech, kdy to bylo nezbytné a snaţily se vyuţívat institut částečné zaměstnanosti a to i prostřednictvím ţádostí na ÚP (§ 209 ZP). Největší pohyb zaměstnanců v průběhu roku je ve firmě Foxconn Technology CZ s.r.o. v Kutné Hoře, coţ souvisí zejména s typem výroby, s častou obměnou sortimentu a dalšími rozhodnutími managementu.
Vývoj počtu zaměstnanců
Úplný a přesný název zaměstnavatele: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2009 rok 2010 komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
-4-
ČKD a.s. Kutná Hora Slévárenská a strojírenská výroba. 528 469 Slévárenská a strojírenská výroba. V roce 2010 problémy s platební neschopností - insolvence
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo:
ASMO Czech s.r.o Praha 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 02, pracoviště ve Zruči nad Sáz. Výroba elektromotorů do osobních vozidel.
předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2009 226 rok 2010 286 země zahraničního partnera: Japonsko – 100 % komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Výroba elektromotorů do osobních vozidel. včetně vývoje za sledované období V roce 2009 a v 1. pololetí 2010 pokles zakázek – Vyuţití § 209 ZP.
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2009 rok 2010 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji):
PHILIP MORRIS ČR a.s. Vítězná 1, 284 03 Kutná Hora Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků. 863 775 Holandsko – 77,6 % Stabilizovaná společnost na trhu. Mimo okres zaměstnává dalších 305 zaměstnanců.
GOLDBECK Prefabeton s.r.o. Chrudimská 42 D. Bučice, 285 71 Vrdy Výroba cementového zboţí a umělého kamene; silniční doprava.
počet zaměstnanců v okrese: rok 2009 383 rok 2010 362 země zahraničního partnera: SRN – 90 % komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele 90 % podíl zahraničního kapitálu. V roce 2009 – včetně vývoje za sledované období 2010 pokles zakázek – vyuţití § 209 ZP.
Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: rok 2009 rok 2010 země zahraničního partnera: komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období
Foxconn Technology CZ s.r.o. Kutná Hora Montáţ výpočetní techniky 711 904 Tchajvan Velký pohyb zaměstnanců v souvislosti s náběhy a ukončováním různých druhů sortimentu. V roce 2011 se předpokládá nárůst zaměstnanců v souvislosti se zahájením nových projektů.
-5-
Volná pracovní místa
II. 3
Počet volných pracovních míst byl co do počtu v průběhu hodnoceného roku vyšší neţ v roce předchozím. Z hlediska struktury nabídky se však zásadně neměnil.
III.
Nezaměstnanost Počet volných pracovních míst v průběhu roku 469 425
392
358
348 299
292
317
297
leden
únor
338 292
249
240
březen
duben
květen
262
červen
348 311 261
248
červenec
233
srpen
volná místa 2010
III.1
351
259
342 261
369
září
říjen
listopad
prosinec
volná místa 2009
Vývoj nezaměstnanosti
Počet uchazečů v průběhu roku
4060
4201
4155 3726
4025 3489
3373
3423
3423
3512
3426
3370
3406
3496
3443
3518
srpen
září
říjen
listopad
3800 2973
leden
3191
únor
3349
3197
3105
3147
březen
duben
květen
červen
uchazeči 2010
3291
červenec
uchazeči 2009
-6-
prosinec
Míra nezaměstnanosti v průběhu roku 10,35
10,27
10,04
9,95
9,13 8,55
8,67
8,63
8,74
8,25
8,41
8,50
9,45
8,40 8,52
8,28
8,14 7,90
7,95
8,09
8,38
8,41
8,28
7,65 6,81 5,75
6,38 5,99
5,40
5,40
5,32
5,44
5,06 4,73
4,88 4,64 1
2
3
rok 2010
4
5
6
rok 2009
7
8
rok 2008
9
10
11
rok 2007
Kromě 3 podzimních měsíců byla míra nezaměstnanosti vţdy vyšší neţ v roce předchozím. Vliv hospodářské krize je patrný zejména v posledních dvou létech.
-7-
12
Následující graf znázorňuje mírný pokles celkového počtu nově hlášených uchazečů
oproti roku 2009. Nově hlášení uchazeči
5793
5438
6013 4323
4629
4647
4593
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Vyřazení uchazeči z evidence
5556 5070
4913
5097
5175
5552
4431
2010
2009
2008
2007
-8-
2006
2005
2004
Umístěni úřadem práce 1563
890
2010
639
635
2009
2008
788
2007
711
2006
651
2005
2004
Počet uchazečů umístěných úřadem práce stoupl o více neţ 140 % oproti předchozímu roku.
V hodnoceném roce se do evidence uchazečů o zaměstnání hlásilo 5793 uchazečů. Vyřazeno bylo za rok 5556 uchazečů. Z toho 1563 umístěno úřadem práce.
-9-
Na konci hodnoceného roku bylo evidováno 48,77 % ţen. Před rokem 49,74 %. Důvodem je i stále malá nabídka vhodných volných pracovních míst, o které by uchazečky měly zájem. Očekávalo se, ţe i Foxconn Technology CZ s.r.o. zaměstná více ţen z evidence úřadu. Ukazuje se, ţe pro velkou skupinu uchazeček o zaměstnání nabídka u tohoto zaměstnavatele není vhodná. Zaměstnavatel nabízí v současné době volná místa, na která poţaduje odborné vzdělání v technickém oboru, a ţen s touto kvalifikací není mnoho. Také směnný provoz je problémem pro matky s menšími dětmi, případně samoţivitelky. Další důvody jsou například špatné dopravní spojení, péče o blízkou osobu a podobně. Stále přetrvává stav, kdy zaměstnavatelé bez ohledu na nárůst nezaměstnanosti stále poţadují na pracovní místa cizí státní příslušníky.
Vývoj vzdělanostní struktury V souvislosti s nárůstem počtu uchazečů úměrně narostly i počty nejčetnějších skupin – se středním odborným vzděláním („vyučenců“) 1879 a základním vzděláním 940. V obou těchto kategoriích je silné zastoupení ţen. V evidenci se objevují stále častěji i uchazeči s dobrou kvalifikací, kteří dosud pomoc úřadu nepotřebovali. Bohuţel s ohledem na stále nízký počet volných míst a opatrnost zaměstnavatelů zůstávají tito uchazeči v evidenci déle. Většinou se ale jedná o lidi motivované, kteří aktivně hledají zaměstnání.
- 10 -
Vzdělanostní struktura
bez vzdělání ( 2)
1879
neúplné základní vzdělání (3) základní vzdělání + praktická škola (940) nižší střední vzdělání (1) nižší střední odborné vzdělání (89) střední odborné vzdělání (vyučen) (1879) střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity a bez vyučení (28)
940
ÚSV vzdělání (112) ÚSO vzdělání (vyučen s maturitou) (164)
653
ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) (654) vyšší odborné vzdělání (22) bakalářské vzdělání (25) vysokoškolské vzdělání (104) doktorské vzdělání (vědecká výchova) (3)
Věková struktura uchazečů 553 479 466
522
477
465 469
442
394 379
427
412
533 466
401
370
155 173
130 112
do 19
20 - 24
2010
25 - 29
30 - 34
35 - 39
2009
40 - 44
45 - 49
2008
- 11 -
50 - 54
55 - 59
2007
60 a více
Věková struktura uchazečů V porovnání s předchozím rokem došlo úměrně k nárůstu počtu uchazečů všech věkových skupin (kromě skupiny do 19 let a 30 – 34 let). Průměrný věk uchazečů za rok stoupl z 39,9 let na 40,5 let. U ţen stoupl z 39,5 let na 40 let. Problémem zůstává, ţe starší lidé mají daleko větší problémy s návratem na trh práce, hledání zaměstnání jim trvá podstatně déle, ze strany zaměstnavatelů není o tyto uchazeče takový zájem. Často proto řeší svoji osobní situaci odchodem do starobního nebo předčasného starobního důchodu. Řešením mohou být poradenské projekty, do kterých jsou tito uchazeči zařazováni a které jsou cíleny právě na tuto věkovou kategorii.
Vývoj délky evidence Z hlediska porovnání s předchozím obdobím došlo k nárůstu počtu uchazečů především ve skupině, která je v evidenci do 3 měsíců a dále nad 12 měsíců evidence.
Délka evidence uchazečů (v měsících) 1496 1286 1206
726
884 658
517
487
479 393 452 246 265
do 3
3 až 6
2010
6 až 9
2009
373 135
9 až 12
2008
- 12 -
347
352 223
12 až 24
nad 24
2007
III.2
Absolventi škol a mladiství
Mladiství Na konci hodnoceného roku bylo evidováno 22 uchazečů o zaměstnání z této skupiny, která je na trhu práce nejhůře uplatnitelná. Důvodem je omezení vyplývající z pracovněprávních předpisů v souvislosti s věkem uchazeče a nedostatečná kvalifikace. Část této věkové skupiny tvoří studenti, kteří buď ukončili, nebo přerušili studium z různých důvodů během školního roku a dobu neţ budou přijati na jinou školu tráví v evidenci úřadu. Pokud projeví zájem, mohou docházet na individuální poradenství. Snahou poradce je hledat pro tyto klienty uplatnění na trhu práce, naučit je, jak oslovit a komunikovat se zaměstnavatelem, vytvořit si svoji osobní dokumentaci a motivovat k dalšímu vzdělávání s cílem doplnit vzdělání a zvýšit tím jejich uplatnitelnost na trhu práce pro další roky. Problémem je i nezájem zaměstnavatelů o tuto skupinu a s tím související nedostatek volných míst pro mladistvé uchazeče se základním vzděláním v nabídce úřadu práce. Určitým pozitivem je fakt, ţe počet mladistvých uchazečů nestoupá, drţí se na stejné úrovni jako v předchozích letech. Problémem zůstává skutečnost, ţe určitá část mladistvých uchazečů se do školy nevrátí a spokojí se ze základním vzděláním, které omezuje jejich uplatnitelnost na trhu práce. Těmto uchazečům se úřad snaţí nabídnout alespoň rekvalifikaci nebo zařazení do některého z projektů ESF – například projekt „Mladí bez kvalifikace“. Úřad práce zařadil vybrané uchazeče do Motivačního kurzu pro mladistvé ohroţené sociálním vyloučením, který musel být předčasně ukončen z důvodu neschopnosti účastníků docházet pravidelně do kurzu.
Absolventi
K 31.12.2010 bylo evidováno 122 absolventů. Problémem při umisťování absolventů je počet volných míst, charakter nabízených míst vhodných pro absolventy a nedostatečná - 13 -
praxe uchazečů, kterou zaměstnavatelé vyţadují. Často absolventům chybí určitá samostatnost, rozhodnost a komunikativnost. Od tohoto se odvíjí i jejich zkreslená představa o trhu práce a ceně práce. V rámci skupinového poradenství i absolventi procházejí „Vstupními pohovory pro nové uchazeče o zaměstnání “. Mají moţnost vyuţít nabídky seminářů „Ţivotopis, ţádost o zaměstnání“ a „Příprava na pohovor se zaměstnavatelem“. Ačkoli se jedná o dovednosti, které mohou výrazně ovlivnit přijetí do zaměstnání, není o tyto semináře velký zájem, protoţe absolventi mají za to, ţe jiţ tyto dovednosti ovládají, coţ se však často při výběrových řízeních neprokáţe. V současné situaci slábne zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání absolventů. Důvodem je sloţitá ekonomická situace, která nutí zaměstnavatele k zeštíhlení stavů zaměstnanců a proto volí spíše kvalifikované pracovníky s praxí.
Počet absolventů
138
166
169
122 113
2010
2009
2008
2007
2006
Počet absolventů a mladistvých se dlouhodobě výrazně nemění. V předchozích létech nárůst tlumila i široká nabídka dalšího studia a moţnosti práce v zahraničí. Ze statistik vyplývá, ţe čím vyšší vzdělání absolventi dosáhnou, tím spíše se obejdou bez pomoci úřadu práce. Spíše se začíná projevovat uplatnitelnost různých oborů, častěji se v evidenci objevují uchazeči s humanitním vzděláním. Zájem je zejména o technické profese.
III.3
Osoby se zdravotním postižením
Počet osob se zdravotním postiţením v evidenci se drţí stabilně ve vysokých číslech přesto, ţe ÚP podporuje jejich zaměstnávání. Často ani charakter činnosti zaměstnavatelům neumoţňuje zaměstnat větší počet těchto osob. - 14 -
Na konci roku bylo evidováno 675 osob se zdravotním postiţením, coţ představuje ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 nárůst (o 14). Bohuţel z hlediska celkového podílu těchto uchazečů se jedná o 16,77 %. Tito uchazeči patří jiţ tradičně k nejobtíţněji umístitelné skupině uchazečů o zaměstnání. Situaci komplikuje opět existence několika současně se vyskytujících omezení. Zanikla typická pracovní místa pro tuto skupinu osob. Nová místa jsou vytvářena pouze zřídka. Těţko překonatelným problémem při hledání pracovního uplatnění je přístup samotných uchazečů, který bývá často větším problémem neţ jejich samotné zdravotní omezení. Motivace těchto osob je často velmi nízká. Do evidence přicházejí také uchazeči, kteří v důsledku přehodnocení zdravotního stavu Lékařskou posudkovou sluţbou přišli o invalidní důchody a sníţil se jim stupeň invalidity, přesto však se jejich zdravotní stav nijak nezlepšil a lékaři jim často nedoporučí navrhované zaměstnání.
III.4
Situace dalších problémových skupin na trhu práce
Pod pojmem „problémové skupiny uchazečů“ rozumíme uchazeče, kteří se obtíţně umisťují na trhu práce. Mezi tyto uchazeče patří zejména ţeny s dětmi do 15 let, nekvalifikovaní uchazeči, absolventi, mladiství, uchazeči se zdravotním postiţením, osoby starší 50 let a dlouhodobě nezaměstnaní. Uvedené kategorie jsou pouze orientační, jelikoţ se vzájemně prolínají.
Uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury Nejpočetnější skupinu v evidenci dle věkové struktury tvořili uchazeči mezi 50 - 54 rokem ţivota a 55 – 59 rokem shodně s (553) uchazeči. Dále 20 – 24 let (479) a 35 – 39 let (477). U věkové kategorie nad 50 let se často jedná o uchazeče, kteří byli propuštěni z důvodů organizačních změn, nebo museli ukončit pracovní poměr s přihlédnutím ke svému zdravotnímu stavu. Poptávka po této pracovní síle ze strany zaměstnavatelů je velice nízká. Teprve ve fázi, kdy se stávají dlouhodobě nezaměstnanými, zjišťují nezbytnost celoţivotního vzdělávání a projevují zájem o zapojení do rekvalifikačních programů. I po rekvalifikacích však mnoho z nich zůstává v evidenci úřadu. Někteří však na moţnost opětovného návrtu na trh práce rezignují a řešení vidí v předčasném starobním důchodu. Uchazeči o zaměstnání dle vzdělání Z hlediska vzdělanostní struktury je dlouhodobě evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním a to 1879. Dále uchazečů se základním vzděláním, kterých bylo evidováno 940 a uchazečů se středoškolským vzděláním s maturitou 653. Uchazečům je poskytován informační a poradenský servis s cílem posílit jejich orientaci na trhu práce a schopnost vyhledat vhodné zaměstnání. Problémem při umísťování absolventů je počet uchazečů připadající na jedno pracovní místo a nesoulad mezi charakterem nabízených volných pracovních míst a kvalifikací jednotlivých uchazečů. Rovněţ nedostatečná praxe je překáţkou na cestě k vhodnému zaměstnání. Řešením bývá vhodná rekvalifikace, případně podpora při začátku podnikání.
- 15 -
Uchazeči o zaměstnání dle délky evidence na ÚP Velkým a dlouhodobým problémem je skupina dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Těch, kteří jsou v evidenci déle neţ jeden rok bylo celkem 1145. Bohuţel o 319 více neţ před rokem. Cílem aktivit úřadu je pracovat intenzivně s klientem, zejména změnit jeho návyky vznikající v souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností, motivovat ho k aktivnímu přístupu při hledání zaměstnání. Tito uchazeči jsou obvykle při hledání zaměstnání pasivní a odpovědnost za neúspěch a špatnou kvalitu ţivota poté přisuzují úřadu práce, který jim „nedokáţe najít vhodné zaměstnání“. K dlouhodobě nezaměstnaným patří také ţeny, pečujících o děti do 15-ti let věku. Situaci ještě více komplikuje, pokud se jedná o ţeny, které pečují o své děti samy. Zásadním problémem omezujícím vstup na trh práce je pro tyto uchazečky především nevyhovující pracovní doba. V nabídce volných míst je téměř nemoţné nalézt zaměstnání bez směnného provozu popřípadě na zkrácený úvazek. Také dojíţdění za prací je nereálné z důvodu pracovní doby předškolních a školních zařízení, ze kterých musejí vyzvedávat své děti. Předpoklad častých absencí, zapříčiněných nemocností dětí, sniţuje zájem zaměstnavatelů o tuto pracovní sílu. Samostatnou kapitolou jsou osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a osoby ohroţené sociálním vyloučením. Dlouhodobá práce je s těmito osobami poměrně komplikovaná, protoţe se zde spojuje celá řada omezujících faktorů. Klíčovým problémem je nízká motivace těchto osob, které spoléhají na sociální dávky. Institut takzvané veřejné sluţby u některých povzbudil jejich motivaci ke zvýšení sociálních dávek. Zkušenosti obcí však naznačují obtíţnost plánování veřejné sluţby. Tito uchazeči jsou většinou nepříliš spolehliví v docházce, je nutné trvalý dozor při výkonu práce a stálá kontrola. Úřad práce poskytuje těmto uchazečům zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, která zahrnuje moţnost individuálního poradenství. Uchazeči mohou vyuţít individuálního poradenství v jednotlivých, konkrétních případech, ale mohou být vedeni dlouhodobě poradci pro specifické skupiny. Hlavním cílem individuálního poradenství je pomoci uchazeči začlenit se na trh práce, nabídnout a zváţit moţnosti rekvalifikace, dalšího vzdělávání, vytvořit osobní dokumentaci, umět se prezentovat u zaměstnavatele, pomoci s přípravou na přijímací pohovor. Relativně dobrý předpoklad zaměstnatelnosti je u uchazečů s délkou evidence do 6 ti měsíců - 2222 osob. Opět nárůst osob o 152. Jedná se o lidi, kteří jiţ překonali fázi šoku ze ztráty zaměstnání, zůstávají optimističtí a aktivně s úřadem spolupracují při hledání zaměstnání. Osvědčila se účast uchazečů v řadě projektů ESF, kdy realizátoři poradensky s klienty pracují a snaţí se o jejich návrat na trh práce. Bohuţel je stále málo vhodných pracovních míst, kde by se tito uchazeči mohli uplatnit.
- 16 -
III.5
Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese
Charakteristika mikroregionů k 31.12.2010
Název mikroregionu
počet uchazečů
počet obyvatel
Kutnohorsko Čáslavsko Uhlířskojanovicko Zručsko
EAO
34154 23987 7585 7726
17488 11738 3627 3700
MN v %
celkem
dosaţitelní
2007 1303 346 369
1974 1290 343 367
z dosaţ. uchazečů
z celk. počtu uch.
11,47 11,10 9,53 9,97
11,29 10,99 9,46 9,92
Míra nezaměstnanosti mikroregionů k 31.12. 11,29
10,99 9,46
10,32 9,84
9,92 9,79 9,08
7,37
6,89
6,92 6,34
Kutnohorsko
2010
Čáslavsko
U. Janovicko
2009
2008
- 17 -
Zručsko
2007
2006
- 18 -
Počet uchazečů měst k 31.12.
1212 1027
753
504 464
345
231 148 139
K. Hora
2010
Čáslav
212 160 97
U. Janovice
2009
2008
Zruč n. Sázavou
2007
2006
Mikroregion - Kutnohorsko Míra nezaměstnanosti mikroregionu se zvýšila na 11,29 % a byla na konci roku opět vyšší neţ celého regionu. Počet uchazečů o zaměstnání 2007. Z celkového počtu mikroregionu tvořili občané města Kutná Hora 60,40 %. Největší podniky - PHILIP MORRIS ČR a.s., Unikom, a.s.; Foxconn Technology CZ s.r.o.; ČKD,a.s. Kutná Hora. Problémem mikroregionu je i nízká vzdělanost uchazečů, nedostatek kvalifikovaných profesí pro strojírenský průmysl. Uchazeči o profese nemají zájem především z důvodu nízké mzdy, fyzické zátěţe a směnného provozu. Mikroregion - Čáslavsko Míra nezaměstnanosti mikroregionu se zvýšila na 10,99 %. Počet uchazečů stoupl na 1303. Jedná se o průmyslovo-zemědělskou oblast. Problémem je absence organizace zaměstnávající více neţ 400 zaměstnanců. Projevuje se zde rovněţ stagnace průmyslové a zemědělské výroby. Největší zaměstnavatelé - Silnice a.s. Čáslav, Zenit, s.r.o., Ljunghall s.r.o. (dříve Drop – PRESS s.r.o. Čáslav), LESS s.r.o. v Čáslavi. Podíl evidovaných uchazečů z města Čáslavi se zvýšil na 38,67 % v mikroregionu. Mikroregion - Uhlířskojanovicko Pouze v tomto mikroregionu klesla míra nezaměstnanosti na 9,46 %. Počet uchazečů mírně klesl na 346.
- 19 -
V mikroregionu není velký počet ekonomicky aktivního obyvatelstva a pracovní příleţitosti se soustřeďují hlavně do zemědělství (ZOD Onomyšl, ZAS Zbizuby). Největším zaměstnavatelem je V.O.D. Kooperativa U. Janovice. Mezi další významné zaměstnavatele patří GREIF –akustika s.r.o., Strojírny s.r.o. Dopravní spojení do přirozených center - Uhlířské Janovice - Kutná Hora - Sázava – Kolín je vyhovující. Problémem zůstává napojení okolních obcí. Postupný rozvoj zaznamenává síť obchodů a sluţeb s převáţně sezónním charakterem. Mikroregion - Zručsko Míra nezaměstnanosti stoupla na 9,92 % a počet uchazečů stoupl na 346. Ve Zruči nad Sázavou působí firmy s více jak 100 zaměstnanci - ASMO Czech, kde našlo uplatnění jiţ 226 zaměstnanců a Sázavan strojírny s.r.o., Variel a.s.. Z dalších zaměstnavatelů působí v oblasti zejména Pulomix Slavošov a Puloplastix s.r.o. Slavošov. Ze zemědělských podniků patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele regionu AGRO Pertoltice a.s..
III.6
Mapa okresu – míra nezaměstnanosti k 31.12.2010 rozčleněná na mikroregiony
- 20 -
IV.
Cizinci na trhu práce
I v roce 2010 pokračoval pokles počtu zaměstnanců – občanů ze zahraničí, zejména těch, kteří mohou toto zaměstnání vykonávat pouze na základě povolení k zaměstnání. Největší úbytek pracovních povolení bylo zaznamenán u ČKD Kutná Hora a.s. – 80 míst včetně agenturních (k 31.12.2010 u ČKD včetně agentur pouze 13 pracovních povolení). Dále to byla firma Frigera Metal a.s. – 13 míst a Rabbit Trhový Štěpánov – 7 míst. Ze 170 pracovních povolení se nejčastěji vyskytuje profese „montáţní dělník“ – 76 x. K 31.12.2010 mělo nejvíce platných pracovních povolení výrobní druţstvo Vitikon Pardubice (45), které zajišťuje výrobu na jedné lince ve Foxconnu Technology CZ s.r.o. v Kutné Hoře, 29 povolení měl Foxconn Technoloby CZ s.r.. Kutná Hora a 21 povolení Foxconn CZ s.r.o. Pardubice s výkonem práce v Kutné Hoře. Z hlediska četnosti informačních karet bylo nejvíce evidováno pro skupinu Foxconn – 400, přičemţ Foxconn Technology CZ - 103, Foxconn CZ – 28, agentury – 269 (nejvíce agentura Edymax Holding, a.s. – 230). Na druhém místě v počtu informačních karet bylo ČKD Kutná Hora, a.s., (k 31.12.2010 celkem 48 informačních karet). Ostatní zaměstnavatelé jich mají méně neţ deset.
Počet zaměstnanců - občanů ze zahraničí 2257
1114
1272 1079 791 677 446
2010
2009
2008
2007
- 21 -
2006
2005
2004
Rozbor celkem pracovní povolení + informace občanů ze zahraničí k 31.12. 1457
784
883 690 564
458
170
479 282
261
159
128
110 57
pracovní povolení
2010
inf. občané EU
2009
2008
30
inf. cizinci
2007
2006
Z celkového počtu pracovních povolení 170 bylo vydáno 57 povolení pro občany Mongolska, 54 Ukrajiny. Ze 784 informací (občané EU/EHP) bylo evidováno 668 občanů Slovenské republiky. Ze 159 informací o cizincích na území ČR bylo evidováno 92 občanů Ukrajiny, 31 Mongolska. Jeden lékař z Ukrajiny získal zelenou kartu.
V.
Aktivní politika zaměstnanosti (APZ)
V.1
Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ
Z hlediska účinnosti jednotlivých nástrojů APZ se jako nejúčinnější jeví příspěvky na vyhrazená společensky účelná pracovní místa (SÚPM), neboť uchazeči se delší dobu nebo vůbec do evidence úřadu jiţ nevracejí, zejména jedná-li se o místa vyhrazená v podnikatelské sféře. Stejně tak příspěvky na zřízení místa pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají svůj významný efekt, a to především v současné době, kdy počet nabízených volných pracovních míst stagnuje. Na veřejně prospěšné práce (VPP) je umístěno sice více uchazečů, ale na kratší dobu a většina z nich se po skončení platnosti dohody do evidence vrací, čímţ se efektivita z dlouhodobého hlediska sniţuje. Plusem VPP je však i to, ţe zde mohou najít alespoň krátkodobé zaměstnání i uchazeči bez kvalifikace a uchazeči, kteří jsou těţko umístitelní i z jiných důvodů neţ kvalifikačních. Snahou úřadu práce je umístit na VPP i „problémové“ uchazeče, ale zde se samozřejmě rozcházíme s názorem obce, která chce uchazeče, který má zájem pracovat. - 22 -
Příspěvek na zapracování nebyl vyuţit, neboť ani ze strany zaměstnavatelů ani úřadu práce nevznikla v roce 2010 potřeba jeho vyuţití. Účinnost rekvalifikací (Rk) je ovlivněna zejména typem prováděných Rk a mnoţstvím účastníků, které se daného typů zúčastní. Účastníci jednotlivých nahodilých Rk většinou v krátké době odcházejí z evidence úřadu, neboť se jedná o odborné kurzy a účastník jiţ má předběţně dohodnuté zaměstnání či chce vykonávat samostatně výdělečnou činnost. U kurzů pro více účastníků je situace odlišná, neboť většina účastníků nemá dohodnuté zaměstnání a aţ po absolvování kurzu mohou aktivně jednat se zaměstnavateli (zejména se jedná o kurzy počítačové). Náš úřad práce proto zaměřuje svoji pozornost především na konkrétní profesní kurzy, jejichţ absolventi jsou ţádáni na trhu práce. V roce 2010 nebyla zřízena ţádná chráněná pracovní dílna (CHPD) ani chráněné pracovní místo (CHPM), pouze došlo k rozšíření CHPD Europlast o 11 zaměstnanců na celkových 18. Finanční prostředky byly čerpány pouze na provoz chráněných dílen. Ve druhém pololetí jednalo cca 5 zájemců o zřízení CHPD, ale nakonec nikdo z nich nepředloţil oficiální ţádost a podnikatelský záměr. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský záměr není ze strany zaměstnavatelů vyuţíván. Pro rok 2010 byl stanoven rozpočet „české“ APZ ve výši 11 000 tis. Kč. Pro vyuţití na národní projekty (NIP) byl stanoven rozpočet v celkové výši 32 304 tis. Kč a z nespotřebovaných nároků z roku 2009 bylo moţno pouţít na národní projekty dalších 2 164 tis. Kč, tzn. celkem 34 468 tis. Kč. Pro projekt „Vzdělávejte se!“ byl přidělen rozpočet včetně nespotřebovaných nároků ve výši 8 592 tis. Kč. Celkem tedy mohlo být v roce 2010 pouţito na APZ (českou i ESF, včetně projektu „Vzdělávejte se“) 54 060 tis. Kč. Skutečně bylo v roce 2010 vyčerpáno na APZ 39 835 tis. Kč.
Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč)
Výdaje na PZ
31.12.2009
31.12.2010
144 302
141 342
109 755
101 507
76,1
71,8
34 547
39 835
podíl APZ na PZ v %
29,9
28,2
Podpora zaměstnávání OZP - příspěvek dle §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
6 125
7 328
podíl podpory zaměstnávání OZP na PZ v %
4,2
5,2
5 677
52 721
3,9
37,3
výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) podíl PPZ na PZ v % na aktivní politiku (APZ) 1)
Insolvence podíl insolvence na PZ v % 1)
včetně ESF
- 23 -
Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč)
Nástroj APZ
31.12.2009
31.12.2010
VPP
2 014
5 066
SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli
2 882
3 776
SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ
421
367
CHPD a CHPM vytvořené pro OZP
890
0
0
0
67
70
435
575
příspěvek na zapracování
0
0
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
0
0
cílené programy k podpoře zaměstnanosti § 120
0
0
projekty ESF –OP LZZ - Rekvalifikace a poradenství
2 573
1 818
projekty ESF – OP LZZ – VPP
14 364
14 824
Projekty ESF – OP LZZ - SÚPM
3 472
7 768
projekty ESF – „Vzdělávejte se!“
7 348
5 555
ostatní (semináře, expertízy apod.)
81
16
34 547
39 835
CHPM – SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP Rekvalifikace, poradenské aktivity, pracovní rehabilitace
celkem 1.
Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce
nástroj APZ (celkový počet nových pracovních míst) VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM – SVČ vytvořené pro OZP cílené programy I. (počet míst) cílené programy II. (počet dohod) Projekty ESF - OP LZZ - VPP Projekty ESF - OP LZZ - SÚPM celkem
2009
2010
26 13 13 7 0 0 0 205 106 370
70 81 9 0 0 0 0 198 99 457
Veřejně prospěšné práce ( VPP ) Od počátku roku bylo na VPP z „české“ APZ umístěno 74 uchazečů a 209 uchazečů na VPP z NIP-ESF. Celkem tedy bylo od počátku roku nově umístěno na VPP 283 uchazečů. I v hodnoceném roce byli na tato pracovní místa přednostně umísťováni uchazeči evidovaní déle neţ 5 měsíců a uchazeči nad 50 let věku, kteří jsou těţko umístitelní bez tohoto typu podpory. V roce 2010 byl ve většině případů poskytován příspěvek ve výši 10 720 Kč. - 24 -
Nejvíce uchazečů našlo toto krátkodobé uplatnění na VPP v Kutné Hoře, Ţlebech, Vrdech a v Galerii Středočeského kraje.
Počet umístěných uchazečů na VPP 283 241
208
210 151
2010
2009
2008
2007
2006
Počet umístěných uchazečů na vyhrazených SÚPM 216
179 150 117 99
2010
2009
2008
2007
2006
Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) – vyhrazená místa V roce 2010 bylo na vyhrazená SÚPM umístěno 80 uchazečů, na něţ byl příspěvek poskytnut z „české“ APZ a 99 uchazečů hrazených z NIP-ESF. Celkem tedy umístěno 179 uchazečů. Ve většině případů se příspěvek poskytoval ve výši 10 720 Kč měsíčně a po dobu 6 měsíců. Zájem o tyto příspěvky ze strany zaměstnavatelů je, a to i přesto, ţe příspěvek poskytujeme na uchazeče, kteří jsou evidováni déle neţ 5 měsíců, popřípadě se jedná o uchazeče, kterým je nutno věnovat zvláštní pozornost. - 25 -
SÚPM – samostatná výdělečná činnost Od počátku roku byly poskytnuty příspěvky 9 uchazečům, kteří se rozhodli zahájit samostatnou výdělečnou činnost s podporou úřadu. Zejména v oblasti poskytování sluţeb v pohostinství, pro zemědělství, truhlářství, podlahářství, pedikúru, masérské sluţby, správy a údrţby nemovitostí, opravy motorových vozidel, malování na hedvábí a obchod. Příspěvek byl poskytnut v celkové výši 367 tis. Kč na nákup vybavení. Ve srovnání s předchozími lety je i tak počet uchazečů, kteří chtějí podnikat jako OSVČ, vyšší. Nabídka pracovních míst není dostačující a proto uchazeči hledají jiné moţnosti získání příjmů. Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa (CHPD, CHPM) V roce 2010 nebyla s příspěvkem úřadu zřízena ţádná chráněná dílna. Pouze dílna zřízená v roce 2009 zabývající se zpracováním odpadů byla rozšířena o 11 míst na celkových 18 uznaných pracovních míst. Příspěvek na provoz se poskytl na 2 CHPD v celkové výši 70 tis. Kč. Příspěvek zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením ( § 78 ZoZ) V roce 2010 byl příspěvek vyplácen ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů, nejvýše však 8 000 Kč měsíčně na kaţdou zaměstnanou osobu se zdravotním postiţením bez ohledu na to, zda se jedná o osobu invalidní ve III. stupni – s těţším zdravotním postiţením (dříve osoba plně invalidní) nebo osobu invalidní v I. a II. stupni (dříve osoba částečně invalidní) nebo osobu zdravotně znevýhodněnou. Od druhého pololetí 2010 se skutečně vynaloţené mzdové náklady sniţují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy. Příspěvek byl vyplácen 19 zaměstnavatelům a čtvrtletně byl poskytován na cca 80 přepočteného stavu zaměstnanců. K 31.12.2010 bylo na tento příspěvek pouţito 7 328 tis. Kč. Projekt „Vzdělávejte se!“ V návaznosti na úspěšnou první fázi projektu „Vzdělávejte se!“ financovaného z 85 % z ESF a z 15 % ze státního rozpočtu ČR, probíhala na našem úřadu jeho druhá fáze s dobou trvání od 1.7.2009. Původně měl projekt končit 31.7.2010, ale začátkem roku byl projekt prodlouţen do 31.12.2010. V roce 2009 se do 2. fáze zapojilo 11 zaměstnavatelů a proškoleno bylo 355 zaměstnanců. V roce 2010 se pak zapojilo celkem 13 zaměstnavatelů a ve vzdělávacích kurzech bylo proškoleno 326 zaměstnanců. Zaměstnavatelé nejčastěji ţádali o tyto kurzy: zapracování na CNC strojích, svařování, Abra G3, SolidWorks, školení 3D CAD Solid Edge se synchronní technologií, měkké dovednosti, automatizace administrativních procesů a podobě. Nejaktivněji se do projektu zapojily Sázavan strojírny, s.r.o., STASTR Čáslav, s.r.o., Silnice Čáslav, a.s.. Celkem bylo v roce 2010 vyčerpáno 5 555 tis. Kč. Celkově bylo na 1. i 2. fázi projektu v roce 2009-2010 vyčerpáno 12 903 tis. Kč, které tak byly pouţity na zvýšení znalostí a konkurenceschopnosti 1 257 zaměstnanců firem a zejména tyto finanční prostředky napomohly tomu, ţe v době hospodářské krize nemuseli tito zaměstnanci skončit mezi nezaměstnanými.
- 26 -
V.2 Realizace APZ v roce 2010 (Normativní instrukce MPSV č. 36/2009) Ve výše uvedené normativní instrukci bylo stanoveno, jaké nástroje se mají vyuţívat k umísťování uchazečů o zaměstnání a jací uchazeči mají být nástroji APZ zejména podporováni. U VPP, SÚPM a příspěvku na zapracování byli touto cílovou skupinou uchazeči, kteří by bez pouţití nástroje APZ těţko hledali zaměstnání: - uchazeči, evidovaní déle neţ 5 měsíců, - uchazeči spadající do kategorie uvedené v § 33 zákona o zaměstnanosti (ZoZ), - uchazeči, kterým byl v důsledku změn kritérií odejmut nebo sníţen invalidní důchod, - absolventi škol pro praxi v OSS a příspěvkových organizací. Pro zařazení do rekvalifikačního kurzu nebyla podmínkou určitá doba evidence, ale byli doporučováni uchazeči a zájemci obtíţně umístitelní na trhu práce, tj. zejména kategorie § 33 ZoZ. Procentní podíly jednotlivých cílových skupin jsou následující (statistika OKpráce): VPP + SÚPM – celkem v roce 2010 nově umístěno 462 uchazečů, z toho: - evidence nad 5 měsíců 406 tj. 87,9 % - uchazeči nad 50 let věku 142 30,7 %, z toho 71, tj. 50 % nad 55 let - ţeny 237 51,3 % Rekvalifikace – celkem v roce 2010 nově zařazeno 222 uchazečů, z toho: - evidence nad 5 měsíců 137 tj. 61,7 % - uchazeči na 50 let věku 42 18,9 %, z toho 12 tj. 28,6 % nad 55 let - ţeny 126 56,8 % APZ celkem – v roce 2010 nově zařazeno 732 uchazečů, z toho: - evidence nad 5 měsíců 564 tj. 77,0 % - uchazeči na 50 let věku 187 25,5 %, z toho 86, tj. 46,0 % nad 55 let - ţeny 375 51,2 % - OZP 117 16,0 % - uchazeči do 20 let 28 3,8 % Z výše uvedených čísel je zřejmé, ţe základní cíl APZ pro rok 2010 byl splněn, neboť 77 % zapojených uchazečů bylo z evidence nad 5 měsíců a téměř všichni ostatní byli z kategorie § 33 ZoZ. Z hlediska podílu finančních prostředků vynaloţených na jednotlivé nástroje APZ v roce 2010: tis. Kč % VPP 19 890 58,0 % SÚPM 11 911 34,7 % CHPD – provoz 70 0,2 % RK, poradenství, pracovní rehabilitace 2 393 7,0 % Ostatní 16 0,1 % Celkem 34 280 100,0 %
- 27 -
Účinnost jednotlivých nástrojů APZ lze hodnotit z různých pohledů. Příspěvky na vyhrazená SÚPM jsou efektivní vzhledem k tomu, ţe uchazeči odcházejí z evidence na delší dobu, popř. se do ní vůbec nevracejí. Na VPP je umístěno sice více uchazečů, ale na kratší dobu a většina z nich se po skončení platnosti dohody do evidence vrací, čímţ se efektivita z dlouhodobého hlediska sniţuje. Plusem VPP je však to, ţe zde mohou najít alespoň krátkodobé zaměstnání uchazeči bez kvalifikace a uchazeči těţko umístitelní i z jiných důvodů. Efektivita rekvalifikací je dána zejména typem prováděných Rk a mnoţstvím účastníků, kteří se daného kurzu zúčastní. Absolventi profesních rekvalifikací, realizovaných v závislosti na aktuální potřebě zaměstnavatelů, nacházejí většinou uplatnění krátce po ukončení kurzu.
V.3
Rekvalifikace
V oblasti rekvalifikací je od r. 2009 výrazná změna proti předchozím letům. Náš úřad zadal v roce 2009 nadlimitní veřejnou zakázku na sluţby, spočívající v zajištění rekvalifikačních kurzů pro uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění v rámci otevřeného řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku pro rok 2009 – 2010. V roce 2010 byly realizovány rekvalifikační kurzy jednak na základě rámcových smluv uzavřených v rámci veřejné zakázky (postupem stanoveným v § 92 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) a dále na základě nahodilých zakázek vyhlašovaných dle individuálních potřeb ţadatelů o zařazení do Rk a situace na trhu práce. Uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání jsou zařazováni do Rk po schválení komisí APZ. Kaţdá ţádost je individuálně posuzována a je sledováno, zda uchazeč má jednání uskutečněná se zaměstnavateli, popřípadě zda předloţil předběţný příslib zaměstnání nebo čestné prohlášení, ţe po absolvování Rk zahájí podnikatelskou činnost jako OSVČ. Ke kaţdé ţádosti o zařazení do Rk se vyjadřují také zprostředkovatelky, ke kterým ţadatelé docházejí na pravidelné kontakty. Umístění absolventů rekvalifikačních kurzů po jejich úspěšném absolvování je nejčastější v případě, ţe uţ při podání ţádosti o zařazení do Rk předloţili příslib zaměstnání, nebo ţádali o Rk z důvodu plánovaného zahájení činnosti OSVČ. Největší zájem byl o získání znalosti práce s výpočetní technikou (PC), neboť tyto dovednosti vyţaduje většina zaměstnavatelů. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání, rekvalifikace zaměstnanců
Počet uzavřených dohod o provedení rekvalifikace celkem
Počet uzavřených dohod o rekvalifikaci 49
ESF
49
Zaměstnanecké rekvalifikace
0
V roce 2010 nebyly realizovány zaměstnanecké rekvalifikace.
- 28 -
Počet zařazených osob 207 (z toho 16 zájemců) 207 (z toho 16 zájemců) 0
Profesní zaměření poskytovaných rekvalifikací: Název Rk: Svařování Základy obsluhy osobního PC Řidičská oprávnění Obsluha motovozíku Pracovník v sociálních sluţbách Účetnictví Obsluha stavebních strojů Personální práce Prodavačské práce
Počet dohod o provedení Rk 12 8 6 4 1 1 1 1 1
Zařazeno osob 20 84 25 26 13 14 4 8 6
Vyhodnocení úspěšnosti (stav k 31.1.2011) Řidičská oprávnění: 4 x Dohoda o provedení Rk - rozšíření skupiny 2 x Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů
zařazeno 15 10
Obsluha motovozíku: 4 x Dohoda o provedení Rk
26
úspěšně 11 10
24
nástup do práce 7 6
19
Individuální rekvalifikace: Obsluha PC pro ZPS. Kurz sociálního poradce. Svařování plastů. Vazba a aranţování květin. Poradce pro výţivu. Stříhání a úprava srsti. Vodoinstalatérské a topenářské práce. Pracovník pro samostatnou činnost v elektrotechnice. Masér pro rekondiční masáţ. Úřad práce v říjnu 2010 zveřejnil podlimitní veřejnou zakázku na sluţby Uzavření rámcové smlouvy s více uchazeči na zajištění rekvalifikačních kurzů, rozdělenou do sedmi částí pro realizaci Rk v roce 2011.
V.4
Zkušenosti s realizovanými projekty ESF
V roce 2010 bylo realizováno 5 projektů OPLZZ RIP ESF: 1. „Počítačová gramotnost pro nové zaměstnání uchazečů a zájemců nad 40 let“ Realizaci projektu zajišťuje firma S-COMP Centre CZ s. r. o. . projekt je určený uchazečům a zájemcům o zaměstnání nad 40 let s minimálně výučním listem. Do projektu bylo zařazeno v roce 2010 v 5 skupinách celkem 67 uchazečů o zaměstnání. Projekt zahrnuje i Rk dovednosti s výpočetní technikou. Projekt je velmi pozitivně hodnocen uchazeči, kteří jej jiţ absolvovali. Kromě moţnosti získat a zvýšit své dovednosti oceňují i aktivity zaměřené na osobnostní rozvoj a moţnosti vyhledávání a jednání s případnými zaměstnavateli. - 29 -
2. „Praxe je začátek“ Cílovou skupinou jsou uchazeči o zaměstnání do 25 let s nulovou nebo minimální praxí, kteří mají úplné střední vzdělání s maturitou a vyšší. Projekt zahrnuje následující aktivity: vstupní modul, rekvalifikace zvýšení znalostí v oblasti výpočetní techniky, pracovní praxe. Do projektu bylo v roce 2010 nově zařazeno 13 uchazečů z cílové skupiny. První běh projektu skončil v listopadu 2010, je hodnocen z hlediska úspěšnosti velmi pozitivně, jak absolventy, tak zaměstnavateli, u kterých uchazeči absolvují stáţe. Vzhledem k tomu, ţe je určený pro absolventy, coţ je jedna z nejohroţenějších skupin uchazečů na trhu práce je účast v projektu pro tyto uchazeče přínosem z hlediska získání praxe a dalších dovedností při dalším uplatnění na trhu práce. 3. „ Od kolébky do práce“ Tento projekt je určen uchazečům a zájemcům o zaměstnání po rodičovské dovolené (aţ cca do 1 roku po jejím ukončení). Cílem projektu je připravit uchazeče na návrat do zaměstnání. Účastníkům je po dobu účasti projektu hrazeno cestovné a stravné. Zaměstnavatelům je poskytován příspěvek na nově vytvořená pracovní místa pro klienty projektu. Projekt uchazečům nabízí individuální podporu, bilanční diagnostiku, motivační kurz, kurz obsluhy osobního počítače a cca 12 rekvalifikačních kurzů dle výběru a potřeb uchazečů. Projekt je velice úspěšný a vyhledávaný. Do projektu bylo ve 2 bězích zařazeno 32 účastnic. Z prvního běhu všech 12 účastnic nastoupilo po ukončení do zaměstnání. 4. „Chci řešit svoji dlouhodobou nezaměstnanost“ Projekt je určen uchazečům, kteří jsou v evidenci nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců. V projektu jsou tyto aktivity: Bilanční diagnostika, motivační kurz, právní minimum, individuální poradenství, počítačový kurz a rekvalifikační kurzy. Uchazeči téţ mají individuální podporu a poradenství. Ve 2 bězích projektu bylo 46 uchazečů. Projekt uchazeči hodnotí pozitivně. 5. „Mládí bez kvalifikace“ Projekt je určen uchazečům do 25 let se základním vzděláním nebo nedokončeným středním vzděláním. Cílem projektu je motivovat uchazeče k dalšímu vzdělávání a fixovat pracovní návyky. Projekt ve dvou bězích absolvovalo 30 uchazečů. Obsahem projektu je bilanční diagnostika, motivační kurz, rekvalifikační kurzy na pomocné práce například zednické, prodavačské, malířské práce. V těchto rekvalifikacích je méně teorie, důraz je kladen na praxi na různých pracovištích. V našem okrese velkou část účastníků tohoto projektu tvořili zástupci romské komunity. Velkým problémem bylo pravidelné docházení na aktivity a včasný nástup na pracoviště praxe. Uchazeči kurz často z důvodu nezájmu a nespolupráce předčasně ukončili. Kurz celý absolvovalo 19 uchazečů, předčasně ukončilo 11 uchazečů. Ti, kteří neměli ţádný závaţný důvod neúčasti, byli sankčně vyřazeni z evidence. Úspěchem byl nástup 1 uchazeč po skončení rekvalifikace na střední odborné učiliště. Ostatní jsou nadále v evidenci ÚP. Projekt je velice náročný na koordinaci a získání zájmu uchazečů. Ještě těţší je motivovat a přesvědčit k dokončení projektu. V projektu je individuální podpora, uchazečům je hrazeno cestovné a stravné a v době rekvalifikace jim vznikne nárok na podporu při rekvalifikaci. Pro mnohé je to první příjem financí v ţivotě.
- 30 -
V.5
Opatření související s hospodářskou krizí
Projekty OPLZZ RIP ESF. Rekvalifikace.
VI.
Prognóza vývoje trhu práce v dalším období
VI.1
Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují
Situace na trhu práce v okrese by mohla být pozitivně ovlivněna očekávaným nárůstem obchodních zakázek firmy Foxconn Technology CZ s.r.o., která předpokládá zvýšení počtu zaměstnanců v 1. čtvrtletí 2011 o 300. Stejně tak i stabilizace firmy ČKD Kutná Hora a.s. bude mít pozitivní vliv na zaměstnanost regionu. Ostatní firmy neočekávají ţádné výraznější výkyvy.
VI.2
Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti
Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období
očekávaný stav k
mírnější varianta počet evidovaných z toho uchazečů dosaţitelní celkem
MN v %
pesimističtější varianta počet evidovaných z toho dosaţitelní MN v % uchazečů celkem
30.6.2011
3500
3450
8,6
3700
3600
9,0
31.12.2011
4000
3900
9,8
4200
3700
10,2
VII. Doporučení Stanovit pouţitelné finanční prostředky na APZ s dostatečným předstihem, aby se dalo lépe plánovat jejich pouţití. Oddělení „Zákoníku práce“ od úřadů práce nebylo šťastné. Stále se lidé obrací na úřad a odkazování na Oblastní inspektorát práce je lidmi hodnoceno negativně. Česká společnost podle ekonomů a sociologů není na prodluţování věku do důchodu náleţitě připravována. Řady nezaměstnaných rozšíří právě starší zaměstnanci. Tedy ti, kterých je v důsledku stárnutí populace, ale i prodluţování doby odchodu do důchodu stále více a více. Personalisté firem (na rozdíl od západoevropských kolegů) trpí řadou předsudků vůči pracovníkům přes padesát. Povaţují je za nevýkonné, ohroţené nemocemi, neochotné učit se novým pracovním postupům a technologiím. I kdyţ opak je často pravdou. Překonávání bariér věku bude v Česku dle sociologů největším problémem.
- 31 -
