Analýza trhu práce v okrese. Ostrava město

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Hospodářská politika

Analýza trhu práce v okrese Ostrava – město

diplomová práce

Autor: Aneta Krasulová Vedoucí práce: Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. Rok: 2006

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. Aneta Krasulová V Praze, dne 18. 12. 2006

2

Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Magdaleně Kotýnkové, CSc. za odborné vedení při psaní diplomové práce.

3

Anotace Diplomová práce se zabývá trhem práce v Ostravě. Charakterizuje ostravský region a posuzuje výchozí pozici Ostravy před začátkem transformace. Popisuje vývoj trhu práce od roku 1990 do roku 2006. Současná situace na trhu práce je detailněji popsána ve třetí kapitole spolu s její vazbou na výši mezd a volební preference. Politika zaměstnanosti spolu s Evropským sociálním fondem jsou aplikovány na podmínky trhu práce v Ostravě. Práce je ukončena kapitolou zabývající

se

tvorbou

nových

pracovních

míst

v průmyslových

zónách

a dotazníkovým šetřením provedeným s odborníky na trh práce v Ostravě. The diploma work deals with labour market in Ostrava. It charakterizes Ostrava´s region and views position of Ostrava before the transformation started. It describes evolvement of labour market from 1990 to 2006. Actual situation together with earnings and election prefernces is described in chapter three. Employment policy together with European social fund are applied on Ostrava´s labour market conditions. The diploma work is ended by new job creation in industrial areas and interview with Ostrava´s labour market experts.

4

ÚVOD

7

1

CHARAKTERISTIKA REGIONU

9

OBECNÉ VYMEZENÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ZAMĚSTNANOST OBYVATELSTVO RATINGOVÉ HODNOCENÍ OSTRAVY

9 9 10 11

1.1 1.2 1.3 1.4 2

VÝVOJ TRHU PRÁCE

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11 2.12 2.13 3

VÝVOJ TRHU PRÁCE OD ZAČÁTKU TRANSFORMACE VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1993 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1994 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1995 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1996 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1997 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1998 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 1999 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 2000 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 2001 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 2002 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 2003 VÝVOJ TRHU PRÁCE V ROCE 2004

12 DO ROKU 1992

SOUČASNÝ STAV TRHU PRÁCE

12 14 16 18 20 21 23 25 26 28 29 30 31 32

32 3.1 ZAMĚSTNANOST 3.1.1 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 32 3.2 NEZAMĚSTNANOST 33 3.2.1 VĚKOVÁ A KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ 34 3.2.2 ABSOLVENTI NA TRHU PRÁCE 36 3.2.3 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST 37 3.3 VÝSLEDKY VOLEB A NEZAMĚSTNANOST 39 3.4 TRH PRÁCE A MZDY 41 3.5 VÝVOJ UKAZATELŮ TRHU PRÁCE V LETECH 1990-2005 42 3.5.1 VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 1990-2005 42 3.5.2 VÝVOJ POČTU VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST A POČTU UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ V LETECH 1990-2005 45 3.5.3 VÝVOJ STAVU ZAMĚSTNANOSTI V LETECH 1990-2005 47

4 4.1 4.2 4.3

STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI A PŘI REKVALIFIKACI REKVALIFIKACE INVESTIČNÍ POBÍDKY

48 50 51 53

5

4.3.1 4.3.2

INVESTIČNÍ POBÍDKY V GESCI MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 53 RÁMCOVÝ PROGRAM PRO PODPORU ROZVOJE TECHNOLOGICKÝCH CENTER A STRATEGICKÝCH SLUŽEB 54 4.3.3 PROGRAM PRO PODPORU TVORBY NOVÝCH PRACOVNÍCH MÍST V REGIONECH NEJVÍCE POSTIŽENÝCH NEZAMĚSTNANOSTÍ 54 4.4 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE 55 4.5 SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 56 4.6 DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI 56 4.7 ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 57 4.8 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 59 4.8.1 REALIZACE PROJEKTŮ 61 4.9 SOCIÁLNĚ ZDRAVOTNÍ NÁROKY HORNÍKŮ 63 5

PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE

65

5.1 VYMEZENÍ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY 5.2 OSTRAVSKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY 5.2.1 VĚDECKO-TECHNOLOGICKÝ PARK 5.2.2 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA OSTRAVA-MOŠNOV 5.2.3 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HRABOVÁ 5.3 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

65 67 68 68 69 70

ZÁVĚR

73

PŘÍLOHY

76

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ

83

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

87

ABSTRACT

88

6

Úvod Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na analýzu trhu práce v okrese Ostrava-město, a to především proto, že mě tato tématika zajímá a protože dlouhou dobu svého dosavadního života jsem v Ostravě prožila a specifické problémy, jenž přináší ostravský trh práce pociťuji neustále, a to buď z osobní zkušenosti nebo ze zkušeností mých blízkých a přátel. Lze je také rozpoznat v kontextu každodenní ostravské reality, kterou dle mého názoru, nemůže poznat člověk, který zde alespoň kratší dobu trvale nežije. Ostrava, v socialistickém sloganu nazývána též černé srdce republiky nebo také ocelové město, si ze socialistického zřízení, které preferovalo těžký průmysl, přenesla do svobodné a demokratické společnosti nezáviděníhodné dědictví v podobě zastaralých a vysoce přezaměstnaných podniků. Po rozpadu Rady vzájemné hospodářské pomoci ztratily podniky, které patřily k největším v České republice, většinu svých odbytišť. Aby mohly přežít v konkurenci špičkových výrobků na zahraničních trzích, byly nuceny modernizovat své provozy, začaly nakupovat nové technologie, propouštět své zaměstnance, a tím vznikl problém vysoké ostravské nezaměstnanosti. Stěžejními částmi diplomové práce jsou podle mého názoru druhá a pátá kapitola. Druhá kapitola se zabývá vývojem trhu práce od roku 1990 do roku 2004 a charakterizuje nejdůležitější ekonomické ukazatele trhu práce, které vykreslují stav na trhu práce v jednotlivých sledovaných obdobích. Vysvětluji, z jakých příčin došlo ke změnám na trhu práce, přičemž tyto změny dokládám personální politikou dominantních zaměstnavatelů na trhu práce, změnou struktury poptávky po produkci firem v jednotlivých odvětvích a také tzv. nepředvídatelnými vlivy v podobě přírodních katastrof. Globálnější pohled na trh práce ukazují časové řady nabídkové i poptávkové strany trhu práce a vývoj míry nezaměstnanosti ve třetí kapitole. Pátá kapitola se zabývá

způsobem tvorby nových pracovních míst jako

budoucího možného řešení problémů ostravského trhu práce, a to především vznikem a rozvojem průmyslových zón, tedy přílivu zahraničních i domácích investorů a nových technologií. Tato kapitola obsahuje také závěry dotazníkového šetření.

7

Šetření

jsem

provedla

s

respondenty,

kteří

se

zabývají

problematikou

nezaměstnanosti a trhu práce na Ostravsku a dotazovala jsem se jich na příčiny nezaměstnanosti, na možnosti zlepšení situace na trhu práce a možný budoucí vývoj trhu práce.

8

1 Charakteristika regionu 1.1 Obecné vymezení Ostrava je významné průmyslové a intelektuální centrum Moravskoslezského kraje, je třetím největším městem České republiky podle počtu obyvatel a druhým největším městem dle rozlohy. Zaujímá pozici největšího města Moravskoslezského kraje a je jeho sídelním městem. Dynamika vývoje Moravskoslezského kraje je závislá na dynamice vývoje města Ostravy. Okres Ostrava-město1 je statutárním městem s 23 městskými obvody. Rozloha města činí 21 423 ha a je jedním z nejmenších okresů České republiky. Z celkové plochy města tvoří zemědělská půda 40,3 %, ostatní plochy 34,7 %, lesní půda 10,8 %, zastavěná plocha 9,7 % a vodní plocha 4,5 %

1.2 Hospodářství a zaměstnanost Ekonomický potenciál, hospodářství i zaměstnanost města Ostravy jsou výrazně ovlivněny dlouhodobým historickým vývojem. Milníkem rozvoje Ostravy se stalo objevení černého uhlí v roce 1763, což umožnilo vznik těžkého průmyslu, a to založením železáren. Ekonomický vývoj v poválečném období byl postaven na urychlené industrializaci. Průmysl byl zastoupen především hornictvím, metalurgií a strojírenstvím. Jedním z rysů těžkého průmyslu je jeho koncentrace. Zaměstnanost se tak stala závislou na několika velkých podnicích. V Ostravě probíhal politicky motivovaný proces preference hutnictví železa, těžby uhlí a

těžkého

strojírenství.

Následkem

této

preference

byla

monostrukturní

a deformovaná ekonomická základna regionu (před začátkem transformace bylo zaměstnáno v hutnictví železa 70 % pracovníků odvětví z celé Československé republiky). Terciérní sféra, ostatní průmysl a zemědělství plnily jen doplňkovou funkci. Chybělo větší zastoupení zpracovatelského a spotřebního průmyslu. Pracovní 1

Okres je statistická územní jednotka na úrovni NUTS 4. Má platnost pouze na území České republiky a byla zavedena s účinností od 1.9.1999. (zdroj: http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/okres_NUTS_rso , přístup z internetu 1.12.2006)

9

síla, která byla uvolněna v první polovině devadesátých let, byla částečně absorbována přechodem do drobného podnikání, do drobné řemeslné výroby, do služeb a obchodní sítě a část odešla do starobního důchodu. Absorbce pracovní síly však byla nedostatečná, zaměstnanost se snižovala a postupně začala narůstat nezaměstnanost. V regionu se projevily všechny negativní následky nezaměstnanosti jako je deformace ekonomické a sociální struktury, jakož i struktury osídlení. Nedostatečná silniční síť a její nízká úroveň patřily k nejzávažnějším problémům v dopravní infrastruktuře. Výstavba dálnice D 47 by měla zajistit propojení Ostravy na dálniční síť a Ostrava by se tak měla stát

součástí VI. Evropského

multimodálního koridoru.2

K nejvýznamnějším firmám se sídlem v Ostravě v současné době z hlediska počtu zaměstnávaných osob patří: Ostravsko-karvinské doly, a.s. (OKD, a.s.), Mittal Steel Ostrava, a.s., Vítkovice, a.s., České dráhy, a.s. (složky s ostravskými pracovišti), Vítkovice-Válcovna trub, a.s., BorsodChem MCHZ, s.r.o, Dalkia Morava, a.s., Dopravní podnik Ostrava, a.s., Ostravsko-karvinské koksovny Ostrava, a.s., Vysoké pece Ostrava, a.s. a další.

1.3 Obyvatelstvo Ostrava je třetím největším městem České republiky a její obyvatelstvo představuje 25 % obyvatelstva celého Moravskoslezského kraje. K 1. lednu 2006 bylo v Ostravě 310 078 trvale bydlících obyvatel. Ve srovnání s předchozím rokem se počet obyvatel snížil o 1 324 osob. Ze dvou třetin se na tomto poklesu podílel migrační úbytek. Z celkového počtu obyvatel tvoří 149 488 muži a 160 590 ženy. Hustota osídlení je 1 448 obyvatel na km2. Dle věkového složení obyvatelstva tvoří lidé v předproduktivním věku 14,6 % (v absolutní hodnotě 45 372 obyvatel),

2

Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_ostrava_město, přístup z internetu 1.7.2006

10

v produktivním

věku

71,7

% (v

absolutní

hodnotě 222

260

obyvatel)

a v poproduktivním věku 13,7 % (v absolutní hodnotě 42 446 obyvatel).3

1.4 Ratingové hodnocení Ostravy 12. ledna 2006 společnost Standard & Poor´s potvrdila stávající ratingové hodnocení statutárního města Ostravy z 24. června 2004. Známka A- / Stable / A-2, kterou je město ohodnoceno již od roku 1999, ukazuje na jeho dlouhodobou finanční stabilitu, která je nepřehlédnutelná i pro zahraniční partnery Ostravy. V ratingové zprávě jsou zdůrazněny zejména tyto silné a slabé stránky vedoucí ke stávajícímu hodnocení:

Pozitivní vlivy : •

Silný management, který politikou úspor běžných výdajů dlouhodobě udržuje vysokou úroveň samofinancování investičních projektů

•

Očekávaný příliv investic a růst ekonomiky v oblasti služeb

Negativní vlivy: •

Zvýšení zadluženosti v návaznosti na plánovanou emisi komunálních dluhopisů

•

Vysoká úroveň nezaměstnanosti Společnost Standard & Poor´s ve své zprávě rovněž zdůraznila snahu vedení

města o přeměnu Ostravy z industriálního centra na moderní metropoli okolního regionu. Děje se tak především prostřednictvím masivních investic do sportu, kultury a budování lehkých zón. Na stejné úrovni jako Ostrava jsou hodnocena města Budapešť, Praha, Brno, Olomouc.4

3

Zdroj: ČSÚ, Krajská reprezentace Ostrava, stav k 1.1.2006 Zdroj Magistrát Města Ostravy: http://www.ostrava.cz/nabidka/raiting.html, přístup z internetu 1.3.2006

4

11

2 Vývoj trhu práce Ostrava, stejně jako ostatní okresy bývalých socialistických zemí, čelila na počátku devadesátých let minulého století očekávané a potřebné transformaci celé společnosti a ekonomiky. Transformace s sebou přinesla i nezaměstnanost, a to hlavně v důsledku uvolňování přezaměstnanosti, zavádění prvků tržního hospodářství a ztráty východních trhů. Základním faktorem byla v Ostravě odvětvová restrukturalizace, protože koncem osmdesátých let byla struktura zaměstnanosti diametrálně odlišná od vyspělých západoevropských zemí. Následná realizace

restrukturalizace

byla

limitována

nejen

ekonomickými

zdroji,

ale i sociálním potenciálem v jeho úzké vazbě na profesně vzdělanostní aspekty.

2.1 Vývoj trhu práce od začátku transformace do roku 1992 Relevantní fakta o vývoji trhu práce jsou v České republice

dosažitelná

od roku 1990, avšak komplexnější analýzu lze z dat zformovat až v roce 1992. Proto tato analýza jako jediná shrnuje rok 1990, 1991 a 1992 s důrazem na rok 1992. Vývoj zaměstnanosti měl ve všech sledovaných letech klesající trend. V absolutním vyjádření činil tento pokles 10 534 osob oproti roku 1991 a oproti roku 1992 byl tento pokles 28 025 zaměstnanců. Uvedené hodnoty jsou odrazem procesu ekonomické transformace. tabulka 1: Celková zaměstnanost v letech 1990 až 1992 Počet zaměstnanců

Stav k 31.12.1990

Stav k 31.12.1991

Stav k 31.12.1992

205 143

187 652

177 118

Zdroj: Úřad práce v Ostravě

Snížení počtu pracovních sil, jenž vyplývá z tabulky, ovlivnilo situaci na trhu práce jen v malé míře. U uvolňovaných zaměstnanců se jednalo především o takovou profesní skladbu, která podléhala autoregulaci a

na trhu práce byla adaptibilní

12

(profese obchodní, ekonomické a stavební). Také se projevil rozvoj drobného a středního podnikání. K 31. lednu 1991 evidoval úřad práce v Ostravě 10 135 uchazečů o zaměstnání. V průběhu roku 1992 počet nezaměstnaných klesal až do října, kdy byl zaznamenán nejnižší počet evidovaných uchazečů vůbec, poté začal počet nezaměstnaných opět mírně růst a k 31. 12. 1992 bylo v evidenci úřadu práce 6 316 osob. Míra nezaměstnanosti se pohybovala v koridoru 2,78 % (říjen 1992) až 5,06 % (leden 1991). K 31. 12. 1992 byla míra nezaměstnanosti 2,92 %. tabulka 2: Odvětvová zaměstnanost v roce 1990 až 1992 Stav k 31.12. Stav k 31.12. Stav k 31.12.

Odvětví

Změna

Změna

1990

1991

1992

1992-1991

1992-1990

Hutnictví a strojírenství

67 520

58 008

55 469

-2 539

-12 051

Paliva, energetika a chemie

31 957

25 386

18 314

-7 072

-13 643

Lehký a zpracovatelský

9 602

7 830

6 635

-1 195

-2 967

Stavebnictví

15 969

13 957

11 913

-2 044

-4 056

Doprava s spoje

16 312

14 935

13 926

-1 009

-2 386

Obchod, služby,

27 252

20 529

14 040

-6 489

-13 212

30 274

29 990

29 186

-804

-1 080

9 257

17 017

27 634

+10 618

+18 377

205 143

187 652

177 117

- 10 534

-28 026

průmysl

peněžnictví Školství, kultura, zdravotnictví Drobné a střední podnikání Celkem

Zdroj: Úřad práce v Ostravě a vlastní propočty

V členění podle odvětví lze nejvýraznější snížení stavu zaměstnanců sledovat hlavně v odvětví paliv, energetiky a chemie a také v odvětví obchodu a služeb. Převážná část zaměstnavatelů řešila situaci pomocí přirozeného úbytku pracovníků odchody do důchodu a postupným uvolňováním pracujících starobních důchodců, ke kterému došlo především v letech 1990 a 1991. V hutnictví a strojírenství došlo v roce 1992 ke snížení počtu pracovníků o 2 539 osob oproti roku 1991 a o 12 051 osob oproti roku 1990. U dominantních zaměstnavatelů tohoto odvětví (Vítkovice, a.s. a Nová Huť, a.s. - dnešní Mittal Steel

13

Ostrava, a.s.) však ještě nedošlo k výraznější restrukturalizaci podniků a nebyly doposud realizovány žádné útlumové programy hutní výroby. V oblasti paliv, energetiky a chemie došlo k rychlému a razantnímu útlumu v ostravské části revíru. Dominantní zaměstnavatel v tomto odvětví (Ostravskokarvinské doly, a.s. čili OKD, a.s) snížil stav svých pracovníků o 2 844. Celkové snížení stavu zaměstnancův tomto odvětví v roce 1992 v porovnání s rokem 1991 bylo 7 072 pracovníků a v porovnání s rokem 1990 ubylo 13 643 pracovníků.

2.2 Vývoj trhu práce v roce 1993 V tomto období došlo k poklesu zaměstnanosti. V absolutní hodnotě došlo k úbytku 6 561 pracovních míst v porovnání s posledním měsícem roku 1992 a k 31. prosinci 1993 bylo úřadem práce evidováno 170 557 pracovních míst. Snížení zaměstnanosti bylo způsobeno zejména realizací útlumového programu

v ostravské

části

ostravsko-karvinského

revíru,

racionalizačními

opatřeními téměř ve všech odvětvích v návaznosti na situaci po první vlně privatizace, recesí hutnictví a omezením výstavby velkých investičních celků. Důvodem snížení celkové zaměstnanosti byl také podstatně nižší nárůst počtu pracovních míst v oblasti drobného podnikání oproti předcházejícímu období. Vzhledem ke snížené schopnosti trhu absorbovat specifické hutnické a hornické profese se začala narušovat rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po práci. V průběhu roku 1993 se nezaměstnanost, s výjimkou května, postupně zvyšovala. Míra nezaměstnanosti byla k 31. prosinci 1993 na úrovni 5,11 %, zatímco v celé České republice byla míra nezaměstnanosti 3,52 %. V evidenci úřadu práce bylo k tomuto datu evidováno 10 629 osob. Oproti předcházejícímu roku to představuje nárůst o 4 313 uchazečů o zaměstnaní, tedy růst o 68,3 %. Nejvýraznější nárůst uchazečů o zaměstnání byl v kategorii dělníků s procentním nárůstem 74,1 %.

14

K nejvýraznějšímu úbytku pracovních míst došlo v roce 1993 v odvětví hutnictví a strojírenství a v odvětví paliv, energetiky a chemie. V kategorii drobného podnikání byl zaznamenán pokles vykazované zaměstnanosti. Pokles však byl způsoben v důsledku zvýšení zaměstnanců v těchto malých firmách. Firmy, které dosáhly více jak 25 zaměstnanců začaly být vykazovány v konkrétním odvětví a již nepatřily do skupiny drobného a středního podnikání. tabulka 3: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1993 Odvětví

Stav k 31.12.1992

Stav k 31.12.1993

Změna 1993- 1992

Hutnictví a strojírenství

55 469

50 355

- 5 114


18 314

12 369

- 5 945

Drobné a střední podnikání

27 634

24 306

- 3 329


V oblasti hutnictví, strojírenství a elektrotechnického průmyslu se na úbytku počtu zaměstnanců nejvíce podílely Vítkovice, a.s., a to 66 %. Snížení stavu o 3 379 zaměstnanců bylo způsobeno započatou externalizací a následnou privatizací části obslužných a doprovodných činností a s tím spojeným přechodem zaměstnanců do soukromého sektoru bez vlivu na trh práce. Výrazným faktorem ovlivňující snížení zaměstnanosti byla přirozená fluktuace pracovníků, odchody do starobních důchodů a ukončení pracovních poměrů na dobu určitou, které byly uzavírány ve větším rozsahu než v minulosti. V odvětví paliv, energetiky a chemie dominovala firma OKD, a.s., která rychle a razantně utlumila těžbu v ostravské části revíru. V celém odvětví se snížil počet zaměstnanců o 5 945 osob a ze 74 % se na tomto úbytku podílelo uzavření dolů Odra, Heřmanice, Šverma a Ostrava. Během let 1990 až 1994 došlo ke snížení stavu zaměstnanců o 16 904 osob, z čehož bylo 14 857 dělníků a 2 047 technickohospodářských pracovníků. Z celkového počtu odchodů zaměstnanců z utlumovaných dolů ve výši 10 218 bylo pouze 0,5 % řešeno výpovědí z důvodu útlumu, 22,5 % přešlo v rámci OKD, a.s. a zbývajících 77 % odchodů se realizovalo dohodou (se zaměstnavatelem OKD, a.s.). Srovnání stavu zaměstnanců při zahájení realizace útlumových programů na jednotlivých dolech ukazuje následující tabulka:

15

tabulka 4: Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých dolech Zahájení útlumu

Šverma

Ostrava

Heřmanice

Odra

1.10 1991

1.1.1991

1.7.1993

1.7.1993

2 998

4 522

2 385

3 350

13 250

53

465

370

2 149

3 037

2 945

4 057

2 015

1 201

10 218

Stav zaměstnanců při zahájení

Celkem

útlumu Stav zaměstnanců k 31.12.1993 Snížení počtu zaměstnanců Zdroj: OKD, a.s. - Personální oddělení

2.3 Vývoj trhu práce v roce 1994 Ve sledovaném období došlo zejména ke změně vnitřních struktur trhu práce. Pokles zaměstnanosti v porovnání s rokem 1993 představoval úbytek pouze 730 pracovních míst, takže celkový stav zaměstnanců k 31. prosinci 1994 byl 169 827 osob. Stabilizace vnitřních toků zaměstnanosti byla způsobena flexibilitou na trhu práce a také schopností zaměstnavatelů v oblasti drobného a středního podnikání absorbovat uvolněnou pracovní sílu. Na trhu práce působily ovšem také některé netržní vnější faktory. Šlo především o nestabilizovaný stav po druhé vlně kupónové privatizace a o mzdovou regulaci. Přes relativně příznivý vývoj patřila Ostrava s mírou nezaměstnanosti 5,6 % k nejvíce ohroženým oblastem v České republice, jelikož v České republice byla míra nezaměstnanost 3,2 %. K 31. prosinci 1993 bylo úřadem práce evidováno 10 629 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet k 31. prosinci 1994 se snížil o 1 489 evidovaných uchazečů o zaměstnání, tedy na hodnotu 9 140, a tím došlo ke 14% úbytku nezaměstnaných. Důvodem poklesu počtu uchazečů byl zpřísněný postup úřadu práce při vyřazování z evidence při nespolupráci. Nerovnováha mezi strukturou volných pracovních míst a kvalifikační strukturou uchazečů o zaměstnání narůstala a stávala se dlouhodobou. Tento nesoulad spolu s nedostatečnou motivací nezaměstnaných k hledání práce se podílely na prodlužující se délce evidence. Kategorie dlouhodobě nezaměstnaných

16

(evidence úřadem práce po dobu delší než 6 měsíců) tvořila 41,7 % z celkově evidovaných uchazečů a zahrnovala hlavně osoby s nižší flexibilitou, osoby s nízkým stupněm vzdělání, osoby v rizikových věkových skupinách, specifické skupiny uchazečů o zaměstnání a občany, kteří neměli zájem o trvalou práci nebo o práci jako takovou vůbec. Výrazným problémem se také stala opakovaná evidence, zejména uchazečů bez kvalifikace. Jejich motivace získat zaměstnání a setrvat v něm byla nedostatečná s ohledem na výši jejich mzdy, kterou mohli získat ve srovnání s celkovou výši sociálních dávek, jenž by jim jako nezaměstnaným plynuly. Ve většině odvětví se zachovala zaměstnanost ve stejné výši. Výjimkou byly, odvětví stavebnictví, v němž došlo v porovnání s předchozím rokem k poklesu o 2 032 pracovních míst, a odvětví hutnictví, strojírenství a elektrotechnického průmyslu, ve kterém došlo k meziročnímu snížení o 1 989 pracovních míst. Kladně lze hodnotit zvyšování zaměstnanosti v oblasti drobného a středního podnikání, které téměř kompenzovalo pokles zaměstnanosti v ostatních odvětvích, a v meziročním srovnání se stav zaměstnanců v tomto odvětví zvýšil o 2 395 osob. Pokles zaměstnanosti v odvětví paliv, energetiky a chemie byl především důsledkem snižování počtu zaměstnanců v rámci racionalizačním opatření a likvidace ostravských dolů. tabulka 5: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1994 Odvětví

Stav k 31.12.1993

Stav k 31.12.1994

Změna 1994-1993

50 355

48 366

- 1 989

Stavebnictví

12 868

10 836

- 2 032


12 369

11 477

- 892


27 306

30 619

+ 2 395

Hutnictví, strojírenství a elektrotechnika


17

2.4 Vývoj trhu práce v roce 1995 Vývoj na trhu práce byl poměrně dynamický, a to především v souvislosti se zrychlováním ekonomického růstu a zvyšováním produktivity práce. Díky vysoké pružnosti trhu práce dané zejména vysokou adaptabilitou pracovní síly a absorbční schopností, nedošlo v Ostravě k razantnějším změnám objemu a struktury zaměstnanosti. Celková zaměstnanost poklesla v meziročním srovnání o 4 390 osob a ke konci roku 1995 činil počet zaměstnanců 166 329 osob. Pokles byl v průběhu roku plynulý bez výraznějších výkyvů a změn. Zaměstnavatelé řešili snižování stavu zaměstnanců především formou přirozených odchodů. Stabilita trhu práce nebyla oslabena působením makroekonomických faktorů jako bylo zrušení mzdové regulace či působností zákona o konkurzu a vyrovnání. Velmi negativním jevem bylo snížení počtu zaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností (ZPS), která se v období roku 1993 až 1995 snížila o 25 %. Vzhledem k trvalému nedostatku vhodných pracovních příležitostí se tito občané stali klasickými představiteli dlouhodobě nezaměstnaných Celkově byl trend ve vývoji nezaměstnanosti obdobný jako v roce předcházejícím, avšak s nižší kvantitou než v roce 1994. K 31. prosinci 1994 bylo v evidenci úřadu práce v Ostravě evidováno 9 140 uchazečů o zaměstnání a ve stejném období roku 1995 to bylo pouze 7 810, což je o 14,6 % méně než v předcházejícím období. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň 4,8 % oproti úrovni 5,6 % z roku 1994. Pozvolný pokles zaměstnanosti byl zaznamenán ve všech odvětvích s výjimkou školství, kultury, zdravotnictví a státní správy. Ve zdravotnictví byl tento nárůst ovlivněn zpětným začleněním pracovníků v obslužných profesích do stálé personální struktury (např. vrátný, uklízečka apod.), jelikož tyto činnosti byly po přechodnou dobu zajišťovány dodavatelskou firmou. V souvislosti se zahájením provozu nového areálu Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě bylo přijato více jak

18

500 osob. Ve spojitosti se zavedením nového systému výplaty dávek státní sociální podpory vznikla vyšší potřeba zaměstnanců ve státní správě. tabulka 6: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1995 Odvětví

Stav k 31.12.1994

Stav k 31.12.1995

Změna 1995-1994

48 366

47 435

- 931


11 477

10 741

- 736

Školství, kultura,

30 434

31 357

+ 1 608

Stavebnictví

10 836

9 840

- 996


30 619

29 894

- 725


zdravotnictví, státní správa


V odvětví

hutnictví,

strojírenství

a

elektrotechnického

průmyslu

se zaměstnanost vyvíjela příznivě v důsledku zvýšené poptávky po hutních výrobcích. Z důvodů externalizace vybraných složek snížily Vítkovice, a.s. stav svých zaměstnanců o 1 200 osob a Nová Huť, a.s. stav zaměstnanců zvýšila zhruba o 160 lidí. Realizace útlumových programů v OKD, a.s. (odvětví paliv, energetiky a chemie) znamenala v průběhu minulých let snížení počtu zaměstnanců téměř o 20 000 osob, proto odchod 300 zaměstnanců z dolu Odra byl zanedbatelný. V ostatních firmách tohoto odvětví se snížila zaměstnanost jen nepatrně. Pokles zaměstnanců ve stavebnictví nejvíce ovlivnila firma Vítkovické stavby, a.s., ve které byl realizován optimalizační program. Většina propuštěných zaměstnanců se nestala nezaměstnanými, protože nalezla uplatnění u menších stavebních společností. U drobných a středních firem poklesla dynamika vývoje počtu zaměstnanců. Rovněž ubylo osob samostatně výdělečně činných. Absorbční schopnost drobného a středního podnikání se snižovala a mnoho podnikatelů ukončilo svoji činnost. Tento stav byl ovlivněn rostoucí tržní konkurencí a minimálním zájmem bank o financování podnikatelských projektů malého a středního podnikání. Dalším negativním aspektem byla i nedostatečná činnost obchodních soudů a nepříznivé daňové podmínky.

19

2.5 Vývoj trhu práce v roce 1996 Stav na trhu práce se výrazně nezměnil. Celková zaměstnanost klesla v meziročním srovnání o 2 932 osob, což bylo o 1,6 % méně. Koncem roku 1996 byl počet zaměstnanců v Ostravě 163 397 osob. Průměrná míra nezaměstnanosti byla ve sledovaném období 4,9 %, to bylo o 0,3 % méně než v minulém roce a Ostrava se opět dostala do skupiny okresů nejvíc ohrožených nezaměstnaností. Absolutní počet evidovaných nezaměstnaných dosáhl 9 262 oproti 7 810 v předchozím roce. S nárůstem počtu evidovaných uchazečů došlo také k nárůstu ve všech sledovaných skupinách (nejvíce dělníci a ženy). Negativní byl i vývoj počtu uchazečů se ZPS a absolventů škol. Situace osob se změněnou pracovní schopností se zhoršila. Počet zaměstnanců se ZPS se oproti minulému období snížil o 6,6 % a v porovnání s rokem 1990 se zaměstnanost osob se ZPS snížila o více než 56 %. K mírnému poklesu zaměstnanosti došlo ve všech odvětvích, nejvíce se transformační a restrukturalizační změny projevily v optimalizaci stavu zaměstnanců v hutnictví. Zaměstnanost v odvětví drobného a středního podnikání se nezměnila. tabulka 7: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1996 Odvětví

Stav k 31.12.1995

Stav k 31.12.1996

Změna 1996-1994

47 435

45 814

- 2 292


10 741

10 224

- 893


29 894

29 892

-2



Recese

hutní

výroby

a

odbytová

krize

se

negativně

projevila

na ekonomických výsledcích Vítkovic, a.s. a Nové huti, a.s., která vyústila v racionalizaci stavu zaměstnanců, ve snižování mzdových a výrobních nákladů a v následný růst produktivity práce. Vítkovice, a.s. snížily stav zaměstnanců o 2 085 osob, z toho však zhruba 900 zaměstnanců přešlo do externalizovaných

20

Válcoven, s.r.o. Další dominantní zaměstnavatel, Nová huť a.s., snížil počet zaměstnanců o 910 osob.

2.6 Vývoj trhu práce v roce 1997 Zaměstnanost se v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila. Negativní vliv na trh práce měly politickoekonomická nestabilita a makroekonomické ukazatele: zpomalení hospodářského růstu, zvýšení inflace, vysoký deficit běžného účtu platební bilance, růst mezd převyšující růst produktivity práce, rostoucí fiskální deficit a nadhodnocený měnový kurz.5 V porovnání s předcházejícím obdobím klesla celková

zaměstnanost

o

4

590

osob

a

celkový

stav

zaměstnanosti

k 31. 12. 1997 byl 157 434 osob. Politicko-ekonomická nestabilita umocnila problémy trhu práce v Ostravě a její dopad byl razantnější než ve většině jiných okresech. Znovu se snížila zaměstnanost občanů se ZPS, a to oproti konci roku 1990 o 60 % a v porovnání s rokem 1996 o 8 %. Tento stav byl mimo jiné způsoben tím, že firmy při snižování stavu svých zaměstnanců nejprve propouštěly zaměstnance se ZPS. Ke konci roku 1997 bylo úřadem práce evidováno 12 094 uchazečů o zaměstnání, což znamenalo 30,6% nárůst oproti minulému období, tedy absolutně vyjádřeno o 2 832 uchazečů více. Průměrná míra nezaměstnanosti byla 6,7 %, oproti předchozímu roku to byl nárůst o 36,7 % . Pokles zaměstnanosti se projevil nejvíce v hutnictví (-2 446) a stavebnictví (-1 398), naopak růst zaměstnanosti se projevil v odvětví drobného a středního podnikání (+1 939). Došlo ke zvyšování tlaku zaměstnavatelů na produktivitu práce zaměstnanců, k tvrdým opatřením vlády (rozpočtové škrty) a centrální banky (vysoké úrokové sazby). Katastrofální červencové záplavy v roce 1997 měly také vliv na snížení zaměstnanosti. V průmyslových podnicích pokračovala restrukturalizace.

5

Spěváček, V.,Transformace české ekonomiky-politické, ekonomické a sociální aspekty, Linde, 2003, str. 117-120

21

Největší zaměstnavatelé v hutnictví, firmy Vítkovice, a.s. a Nová huť, a.s., pokračovali v propouštění, i když se zvýšil odbyt jejich produkce. Vítkovice snížily počet zaměstnanců o 2 200 a Nová huť o 1 965, z toho zhruba polovina těchto zaměstnanců našla nové uplatnění v jejich dceřiných společnostech. Situace ve společnosti OKD, a.s. byla již stabilizovaná, takže pokles zaměstnanosti byl jen nepatrný. K velkému snížení zaměstnanosti však došlo ve dvou chemických závodech, Sepo-Exim, s.r.o. a Ostramo-Vlček, s.r.o, které snížily své stavy o 600 zaměstnanců. Rok 1997 byl velmi krizový pro stavebnictví. Omezení zakázek z veřejných rozpočtů a ztížený přístup k finančním zdrojům z bankovní soustavy z důvodu vysokých úrokových měr donutil firmy omezit produkci nebo dokonce svoji činnost ukončit. Dalším negativním faktorem byly červencové záplavy, které do značné míry omezily činnosti stavebních firem a očekávané oživení poptávky po stavebních pracích po záplavách nenastalo. Souhrnně tyto faktory způsobily úbytek 1 398 zaměstnanců ve stavebnictví. tabulka 8: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1997 Odvětví

Stav k 31.12.1996

Stav k 31.12.1997

Změna 1997-1996

45 143

42 697

- 2 446


9 848

8 766

- 1 082

Stavebnictví

9 831

8 433

- 1 398


29 892

31 831

+ 1 939



Zaměstnanost u drobných a středních podnikatelů se oproti minulému roku zvýšila o 1 939 osob. K tomuto nárůstu došlo především v prvním pololetí, protože v druhém pololetí brzdily rozvoji drobného a středního podnikání zhoršující se ekonomická situace České republiky a červencové záplavy.

22

2.7 Vývoj trhu práce v roce 1998 Recese české ekonomiky v tomto roce byla opět negativním faktorem, který ovlivnil trh práce a pokles zaměstnanosti. V meziročním srovnání klesla celková zaměstnanost o 5 824 osob. Koncem roku 1998 bylo zaměstnáno 151 610 osob. Největší úbytek zaměstnanců nastal u soukromých firem, protože byly recesí české ekonomiky ovlivněny nejvíce. Míra

registrované

nezaměstnanosti

v

Ostravě

vždy

převyšovala

celorepublikový průměr, v roce 1998 byla 12 % a dosahovala téměř dvojnásobku celorepublikového průměru, který byl 7,5 % . Počtem evidovaných uchazečů o práci patřila Ostrava od října 1998 na první místo v celorepublikovém srovnání okresů podle výše míry nezaměstnanosti. V říjnu byl počet evidovaných uchazečů o práci 17 738 osob, v listopadu 18 204 osob a v prosinci 18 909 osob. Délka evidované nezaměstnanosti se zvýšila a průměrná doba setrvání všech uchazečů

v evidenci

úřadu

práce

činila

11,8

měsíce.

Podíl

dlouhodobě

nezaměstnaných činil 47,7 % nezaměstnaných. Tuto skupinu tvořili především problematicky zaměstnatelní uchazeči, jako jsou osoby se ZPS, jejichž průměrná délka evidence byla 26,5 měsíce. Dále to byly osoby starší 45 let, jejichž průměrná délka evidence byla 17,2 měsíce, osoby bez vzdělání a národnostní menšiny. Lidé bez vzdělání měli průměrnou délku evidence na úřadě práce kratší (zhruba o 3 měsíce) než lidé starší 45 let. „Navíc je empiricky potvrzeno, že s postupující dobou

nezaměstnanosti

klesá

pravděpodobnost

znovuzískání

pracovních

příležitostí“6. „Lidé ztrácejí svou kvalifikaci, ztrácejí pracovní návyky (sociální zlenivění) a zvykají si žít ze sociálních dávek (upadnutí do sociální pasti)“.7 Pokles zaměstnanosti se nejvíce projevil v odvětví: hutnictví, stavebnictví, paliv, obchodu, dopravy a spojů. Společnosti Vítkovice, a.s. a Nová huť, a.s. byly silně postiženy celosvětovou recesí hutnictví. Kurz české koruny snižoval cenu výrobků těchto společností, což se projevilo zhoršením ekonomických výsledků. Přesto firmy pokračovaly v restrukturalizaci a externalizaci provozů, investovaly 6

Sirovátka, T., Řezníček, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť, Brno a Filadelfie, 1994, str.19 7 Tomeš, J., Sociální politika – Teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, 2001, str. 143

23

do nových technologií s cílem zlepšit postavení na světových trzích. Vítkovice, a.s. snížily počet zaměstnanců o 1 600 osob a Nová huť, a.s o 653 osob. Část zaměstnanců našla uplatnění v externalizovaných závodech. V celém odvětví ubylo 252 lidí. Stavebnictví,

jako

druhé

odvětví

s největším

počtem

uvolněných

zaměstnanců, snížilo zaměstnanost o 995 osob, jelikož krize z roku 1997 se v tomto odvětví dále prohlubovala. tabulka 9: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1998 Odvětví

Stav k 31.12.1997

Stav k 31.12.1998

Změna 1998-1997

42 697

40 445

- 2 252

Stavebnictví

8 433

7 438

- 995


8 766

7 776

- 990

Obchod

6 165

5 494

- 671

Doprava a spoje

13 941

13 278

- 663



Nejdůležitější firma v oblasti paliv, OKD. a.s., změnila většinového vlastníka, který provedl personální změny a propustil přibližně 600 osob. Vstup zahraničních investorů do energetických firem (Severomoravská energetika aj.) se projevil v racionalizaci zaměstnanosti a firmy rovněž snížily stav zaměstnanců. Racionalizační opatření v obchodě byla způsobena především nízkou koupěschopností obyvatelstva, což se projevilo ve snížení obratu. Stabilitu domácích firem navíc oslabila silná konkurenceschopnost zahraničních obchodních řetězců, které nabízely cenově výhodnější zboží, a tak některé společnosti byly nuceny ukončit svoji činnost.

24

2.8 Vývoj trhu práce v roce 1999 Celková zaměstnanost se opět zhoršila. Ve sledovaném roce ubylo 8 578 pracovníků a absolutní hodnota celkové zaměstnanosti byla 143 032 zaměstnanců. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě byla 15,9 % a počtem registrovaných nezaměstnaných ve výši 25 523 osob (stav k 31.12.1999) se stala Ostrava okresem s největším počtem registrovaných uchazečů. Na jedno volné pracovní místo připadalo 81,8 osob, což byl nejhorší celorepublikový výsledek v této kategorii. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce byla 417 dní, tedy o 64 dní více než v roce 1998. Stav zaměstnanosti osob se ZPS byl kritický a jejich šance na umístění na ostravském trhu práce byly skoro nulové. Ve srovnání se závěrem roku 1990 se zaměstnanost občanů se ZPS snížila o více než 66 %. Proto se Poslanecká sněmovna

Parlamentu

České

republiky

rozhodla

schválit

novelu

zákona

o zaměstnanosti, jenž nařídila zaměstnavatelům, kteří nesplní stanovený povinný limit ve výši 4,5 % zaměstnanců se ZPS z celkového počtu zaměstnanců, povinný odběr výrobků od podniků zaměstnávajících více než 55 % osob se ZPS nebo povinnost těmto podnikům zadávat výrobní programy. Svoji povinnost však mohly firmy splnit i finančním odvodem do státního rozpočtu. Nejvýraznější pokles zaměstnanosti se projevil v hutnictví, strojírenství a v elektrotechnickém průmyslu, dále v palivech, v dopravě a spojích. Na strukturálně postižený region dopadla recese ekonomiky ničivěji než na ostatní regiony České republiky. tabulka 10: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1999 Odvětví

Stav k 31.12.1998

Stav k 31.12.1999

Změna 1999-1998

40 445

35 238

- 5 207


7 776

6 518

- 1 258

Doprava s spoje

13 217

12 176

- 1 102

Obchod

5 454

6 472

+ 976



25

Dominantní firma v odvětví hutnictví, Vítkovice, a.s., procházela v tomto roce velmi složitým obdobím. Byla nucena snížit stav svých zaměstnanců o 3 300 osob, z čehož 1 040 osob přešlo do dceřinných společností. Vítkovice, a.s. trpěla nedostatkem finančních zdrojů z důvodu poklesu odbytu, snížení cen výrobků a tříměsíčního zastavení výroby tlustých plechů kvůli modernizaci provozu. Firma nebyla schopna platit své závazky vůči státu, bankám a dodavatelům energie. Od podzimu roku 1999 přestala svým zaměstnancům vyplácet mzdy v řádných termínech.

Propuštěným

zaměstnancům

poskytovala

právní

poradenství

a nabídla jim i rekvalifikační programy. U ostatních firem v odvětví byl vývoj také negativní. Firma Nová huť, a.s. propustila 1 272 osob. V celém odvětví se snížila zaměstnanost o 5 207 osob. V odvětví paliv, energetiky a chemie ubylo 1 258 zaměstnanců. Dominantní firma tohoto odvětví, OKD, a.s. při hledání optimální organizační struktury propustila v celém svém revíru 4 800 zaměstnanců, z toho však jen 800 zaměstnanců patřilo do okresu Ostrava-město. V dopravě se snížila zaměstnanost v důsledku úbytku poptávky po přepravě, která byla způsobeny útlumem důlní činnosti, poklesem hutní produkce a poklesem produkce menších firem. V odvětví spojů byla dominantní firmou SPT Telecom, a.s., a ta v důsledku centralizace řízení a digitalizace propustila 139 zaměstnanců. V odvětví dopravy a spojů se snížil počet zaměstnanců o 1 102 osob. Zaměstnanost v obchodě se zvýšila zejména díky rozšiřování obchodních řetězců zahraničních společností. V tomto roce vstoupila na trh společnost Billa a Tesco Strores.

2.9 Vývoj trhu práce v roce 2000 Zaměstnanost

se

v tomto

roce

opět

snížila.

Dynamika

snižování

zaměstnanosti však již nebyla tak značná jak v předcházejících dvou letech, k čemuž přispěla zlepšující se ekonomická situace, ačkoliv nebyla tak výrazná jako v jiných okresech České republiky. Absolutní hodnota celkové zaměstnanosti klesla k hodnotě 139 060 zaměstnanců, což bylo o 3 972 méně než v minulém období.

26

Situace osob se ZPS se poprvé od roku 1990 zlepšila, jejich zaměstnanost ve druhém pololetí vzrostla o 30 osob, což bylo způsobeno změnou zákona o zaměstnanosti. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti vzrostla na úroveň 16,6 %, přičemž průměrná míra registrované nezaměstnanosti v České republice byla 8,8 %. Na úřadě práce bylo evidováno 26 402 uchazečů o zaměstnání, což znamenalo nárůst o 877 osob. Pozitivním faktorem bylo snížení počtu uchazečů na jedno volné místo na hodnotu 26,1. Negativní charakteristikou ostravské nezaměstnanosti byla opět její evidovaná délka. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce se oproti minulému období prodloužila o 100 dní na 517 dní. Kategorii dlouhodobě nezaměstnaných,

tedy

lidí

kteří

jsou

v evidenci

úřadu

práce

déle

než

6 měsíců, tvořilo 66,7 % všech evidovaných nezaměstnaných. Pokles

zaměstnanosti

se

nejvíce

projevil

v hutnictví,

stavebnictví

a ve službách. Naproti tomu největší počet nových zaměstnanců zaznamenalo odvětví energetiky. Hutnictví se nacházelo v konjunktuře a firmy v tomto odvětví měly příznivé ekonomické výsledky. Přesto pokračovala racionalizace pracovníků. Situaci těchto pracovníků částečně řešilo nařízení vlády České republiky č. 310/2000 Sb., které umožňovalo vyplácení mimořádných finančních příspěvků a šanci absolvovat rekvalifikaci. Firma Vítkovice, a.s. se vyhnula konkurzu poté, co věřitelé souhlasili se soudním vyrovnáním, stát odkoupil a kapitalizoval její pohledávky a prominul část nesplacených daní a nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění. V průběhu roku snížily Vítkovice, a.s. stav svých zaměstnanců o 3 102 osob kvůli zefektivnění výroby. 653 zaměstnanců bylo převedeno do externalizované firmy Energetika Vítkovice a.s., což výrazně ovlivnilo přírůstek zaměstnanců v tomto odvětví. Zlepšení situace ve stavebnictví nenastalo, jelikož stále pociťovalo nedostatek veřejných zakázek. Celkový úbytek zaměstnanců o 1 191 osob byl výsledkem redukce stavu zaměstnanců velkých firem a přeřazením firem, které prošly snížením zaměstnanosti, do drobného a středního podnikání. Ve službách se snížil počet

27

zaměstnanců ve srovnání s rokem 1999 o 734 osob, což bylo způsobeno reorganizací OKD, a.s., Správa majetku, o.z. a zánikem některých firem. tabulka 11: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 2000 Odvětví

Stav k 31.12.1999

Stav k 31.12.2000

Změna 2000–1999

35 238

31 780

- 3 458


6 518

7 042

+ 524

Stavebnictví

6 656

5 495

- 1 191

Služby

6 356

5 622

- 734



2.10 Vývoj trhu práce v roce 2001 Celková zaměstnanost k 31. prosinci 2001 byla 138 385 osob, což znamenalo, že zaměstnanost se meziročně snížila o pouhých 675 zaměstnanců a tato meziroční změna byla nejnižší od doby transformace. Zpomalení tempa poklesu zaměstnanosti bylo výsledkem zlepšující se ekonomické situace a zpomalování tempa snižování personálních stavů. Situace občanů se ZPS se výrazně nezlepšila a jejich zaměstnanost klesla o 80 osob. Její zlepšení bylo možno pozorovat jen v některých velkých firmách, ostatní firmy spíše preferovaly odvody do státního rozpočtu ve výši poloviny průměrné mzdy v národním hospodářství. Ke zlepšení stavu občanů se ZPS měla přispět další novela zákona o zaměstnanosti, podle které by zaměstnavatelé měli odvádět za každého zdravotně handicapovaného občana, o kterého nesplnili povinný podíl, 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství do státního rozpočtu. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v meziročním srovnání klesl o 814 uchazečů a k 31. prosinci 2001 dosahoval 25 588 osob. Průměrná míra nezaměstnanosti klesla na úroveň 16,5 %, ale přesto dosahovala téměř dvojnásobku celorepublikové míry nezaměstnanosti. Negativním problémem, který se meziročně zhoršil, byla délka evidované nezaměstnanosti. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce nyní trvala 608 dní (zvýšila se o 91 dní).

28

Největší pokles zaměstnanosti nastal díky přetrvávající restrukturalizaci v hutnictví a nově také v peněžnictví. Příznivě se vyvíjelo odvětví obchodu, k jehož rozkvětu přispělo rozšíření sítě zahraničních obchodních řetězců a nových nákupních center. Vývoj ve zmíněných odvětvích zaznamenává následující tabulka: tabulka 12: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 2001 Odvětví

Stav k 31.12.2000

Stav k 31.12.2001

Změna 2001-2000

31 780

30 135

- 1 645

Peněžnictví

2 486

2 142

- 344

Obchod

6 096

7 116

+ 1 020



2.11 Vývoj trhu práce v roce 2002 Celková zaměstnanost k 31. prosinci 2002 byla 135 800 zaměstnanců, takže v meziročním porovnání došlo k úbytku o 2 585 zaměstnanců, i když česká ekonomika jako celek rostla příznivě. Problémy s umísťováním občanů se změněnou pracovní schopností přetrvaly a došlo k opětovnému snížení jejich stavů o 54 osob, i když byla v lednu 2002 přijata novela zákona o zaměstnanosti, které měla tento nepříznivý vývoj zastavit. Počet evidovaných uchazečů vzrostl a k 31. prosinci 2002 byla jeho absolutní výše 27 807 osob, což znamenalo zvýšení počtu uchazečů o 2 219 osob. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce se zvýšila o 54 dní na 662 dní V roce 2002 se odvětvová nezaměstnanost přestala ve statistikách úřadu práce sledovat a začala se sledovat zaměstnanost v odvětvích podle odvětvové klasifikace ekonomických činností, jenž nekoresponduje s mým dosavadním vývojem zaměstnanosti v odvětvích. Z tohoto důvodu budu rozebírat vývoj zaměstnanosti již jen u největších ostravských zaměstnavatelů. Firma Vítkovice, a.s. snížila svoji zaměstnanost o 4 175 osob, avšak 3 335 zaměstnanců bylo přemístěno do nové dceřinné společnosti Vítkovice Strojírenství

29

a.s., přibližně 530 zaměstnanců nalezlo uplatnění v nově vyčleněných závodech. Zbylí zaměstnanci (cca 300) byli propuštěni nebo odešli do starobního důchodu. V Nové huti, a.s. stále probíhala racionalizace stavu zaměstnanců a tento rok firma snížila stav svých zaměstnanců o 876 osob. Firma OKD, a.s. tento rok již neoptimalizovala počet svých zaměstnanců, a to zejména v důsledku příznivého vývoje poptávky po černém uhlí.

2.12 Vývoj trhu práce v roce 2003 Zaměstnanost k 31. prosinci 2003 se opět snížila o 4 685 osob a dosáhla hodnoty 131 115 zaměstnanců. Tento negativní trend v Ostravě pokračoval i přes dobrou ekonomickou situaci České republiky a její dlouhodobý ekonomický růst, což souviselo s nedostatkem zahraničních investorů v Ostravě. Pozitivní se ukázala novela zákona o zaměstnanosti, která zpřísnila podmínky odvodu do státního rozpočtu v případě nesplnění povinného podílu zaměstnanců se ZPS a tempo snižování zaměstnanců se ZPS se zpomalilo. Nezaměstnanost

se

zhoršila

a

počet

evidovaných

nezaměstnaných

k 31.12.2003 dosáhl hodnoty 29 470 a průměrná míra nezaměstnanosti dosáhla 18 %, což znamenalo nárůst o 1,5 % oproti minulému roku. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidenci úřadu práce stoupla o 70 dní na 732 dní. Největší ostravský zaměstnavatel, OKD, a.s. v průběhu roku snížil stav zaměstnanců zhruba o 100 zaměstnanců, což vypovídá o již ukončené racionalizaci stavu zaměstnanců a stabilizaci firmy na trhu. Zaměstnavatelé Vítkovice Strojírenství, a.s., Vítkovice, a.s., Vítkovice Steel, a.s. a Ispat Nová huť, a.s. snížili v průběhu pokračující restrukturalizace své stavy o 1 335 pracovníků.

30

2.13 Vývoj trhu práce v roce 2004 Tento rok se ukázal jako tradiční a stav zaměstnanců opět klesl o 2 547 osob. Stav zaměstnanců k 31. prosinci 2004 byl 128 568 osob, což svědčilo o tom, že v Ostravě stále chyběli zahraniční investoři. K dosažení pokroku v zaměstnávání osob se ZPS proběhla další novela, která zvýšila povinný odvod do státního rozpočtu při nedodržení zákonem stanovených podmínek na 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, protože počet zaměstnanců se ZPS stále klesal, i když pomalejším tempem. Počet evidovaných uchazečů k 31. prosinci 2004 klesl o 578 osob na úroveň 28 892 osob a míra registrované nezaměstnanosti klesla o 1,4 %, což však bylo způsobenou změnou metodiky výpočtu této statistiky. Při původní statistice by se úroveň nezaměstnanosti nezměnila. Míra registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky byla 16,6 %. Průměrná délka setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce vzrostla o 70 dní a činila 802 dní. Společnost Ispat Nová huť, a.s. nadále pokračovala v racionalizaci svých zaměstnanců a snížila své stavy o 1 942 osob. Pracovní poměr dobrovolně ukončilo 1 728 zaměstnanců, protože jim společnost nabídla odstupné. Celková suma odstupného se vyšplhala na hodnotu 914 000 000 korun, tedy v průměru dostal každý pracovník přes půl miliónu korun. V ostatních podnicích nedošlo k výraznému úbytku zaměstnanců.

31

3 Současný stav trhu práce Současný stav na trhu práce je ovlivněn předchozím vývojem trhu práce v Ostravě a vychází z něj. Protože svoji diplomovou práce zpracovávám v době, kdy neexistují informace o trhu práce za celý rok 2006, uvádím v této kapitole informace o roce 2005 a měsíci leden až listopad roku 2006.8

3.1 Zaměstnanost Celková zaměstnanost se v roce 2005 poprvé od transformace meziročně zvýšila o 1 285 osob a k 31. prosinci 2005 dosáhla stavu 129 853 osob. K 30. červnu 2006 celková zaměstnanost nepatrně klesla na úroveň 129 492 osob. K nárůstu zaměstnanců došlo v odvětví výroby elektrických a optických přístrojů a zařízení a ve stavebnictví. Snížení zaměstnanosti nastalo v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a v odvětví dopravy a spojů. Celková zaměstnanost žen k 31. prosinci 2005 byla 42 512 osob. Jejich počet se k 30. 6. 2006 snížil o 241 na hodnotu 42 271 žen, což tvořilo zhruba třetinu celkové zaměstnanosti. Největší jejich pokles byl v odvětví dopravy, skladování a spojů. K růstu zaměstnanosti žen došlo v oblasti finančního zprostředkování. Zaměstnaných důchodců k 31. prosinci 2005 bylo 2 556 a k 30. červnu 2006 se jejich počet snížil o 97 osob. Snížení zaměstnanosti nastalo také u osob se zdravotním postižením.

Jejich počet činil k 31. prosinci 2005

2 748 osob

a k 30. červnu 2006 jejich počet klesl o 141 osob.

3.1.1 Volná pracovní místa Ačkoliv počet volných pracovních míst evidovaných úřadem práce ve sledovaném období vzrostl, na trhu práce stále existuje disproporce mezi nabídkovou a poptávkovou stranou trhu práce. K 31.lednu 2005 připadalo na jedno volné pracovní místo 37,6 nezaměstnaných. Během roku 2005 a 2006 došlo ke zvýšení počtu volných pracovních míst a snížení počtu nezaměstnaných, 8

některé statistiky trhu práce se zpracovávají úřady práce jen čtvrtletně či pololetně

32

a tak k 30. listopadu 2006 připadalo na jedno volné pracovní místo pouhých 6 nezaměstnaných. Z následujícího grafu lze vyčíst, že poptávková strana trhu práce v Ostravě se zlepšuje. K 31. lednu 2005 evidoval úřad práce v Ostravě 781 volných pracovních míst, k 31. prosinci 2005 to bylo 1 044 volných pracovních míst a k 30. listopadu 2006 dokonce 3 807 volných pracovních míst, což je rekordně vysoká hodnota od roku 1997.

2088

1804

1313

1133

1044

975

1546

1502

1340

950

960

785

1000

677

781

1500

798

2000

1208

2500

1769

3000

2615

3500

3000

3807

3786

3663

4000

3400

graf 1: Vývoj počtu volných pracovních míst od ledna 2005 do listopadu 2006

500

.0 5 IV .0 5 V. 05 VI .0 5 VI I.0 VI 5 II. 05 IX .0 5 X. 05 XI .0 5 XI I.0 5 I.0 6 II. 06 III .0 6 IV .0 6 V. 06 VI .0 6 VI I.0 6 VI II. 06 IX .0 6 X. 06 XI .0 6

III

II.

I.0

5

05

0

VPM


3.2 Nezaměstnanost Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesl. Průměrný počet uchazečů v roce

2005

byl

27

161

osob,

což

je

v porovnání

s rokem

2004

o 2 163 uchazečů méně. Za měsíce leden až listopad 2006 se počet nezaměstnaných ještě snížil a k 30. listopadu bylo úřadem práce evidováno 22 842 uchazečů o zaměstnání. Trh práce v Ostravě se vyznačuje

vysokým tokem evidované

nezaměstnanosti. V roce 2005 se do evidence nově přihlásilo 21 974 uchazečů o zaměstnání a z evidence bylo vyřazeno 24 965 uchazečů, přičemž více než polovina z vyřazených uchazečů nastoupila do zaměstnání nebo začala samostatně podnikat.

33

Nezaměstnanost se v roce 2005 i v roce 2006 vyvíjela velmi příznivě. Registrovaná míra nezaměstnanosti od 31. ledna 2005 téměř nepřetržitě klesala z hodnoty 16,8 %

a 30. listopadu 2006 dosáhla úrovně 13,2 %. I přes tento

pro Ostravu velmi pozitivní vývoj, který dokládá následující graf, je úroveň registrované míry nezaměstnanosti v Ostravě stále jedna z nejhorších v republice. K 31. listopadu 2006 je registrovaná míra nezaměstnanosti v České republice 7,3 %, z čehož vyplývá, že míra nezaměstnanosti v Ostravě je přibližně dvakrát vyšší.. graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě od 1.1.2005 do 30.11.2006 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

5

.0 5 IV .0 5 V. 05 VI .0 VI 5 I.0 VI 5 II. 05 IX .0 5 X. 05 XI .0 5 XI I.0 5 I.0 6 II. 06 III .0 6 IV .0 6 V. 06 VI .0 6 VI I.0 VI 6 II. 06 IX .0 6 X. 06 XI .0 6

III

II.

I.0

05

0,0

míra nezaměstnanosti


3.2.1 Věková a kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání Ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání došlo k poklesu evidovaných uchazečů v jednotlivých skupinách, a to díky celkovému úbytku evidovaných uchazečů o zaměstnání. Uchazeči starší 60 let tvoří výjimku, jejich počet se naopak zvýšil. Trend, kdy postupně klesá počet evidovaných mladých lidí a počet osob starších 60 let věku naopak stoupá, trvá již více než sedm let. K 31. prosinci 2005 byl zaznamenán u uchazečů o zaměstnání ve věkové skupině 20 až 24 let absolutní pokles o 815 osob oproti konci roku 2004, což je pokles o více než 20 %. Druhé největší snížení nastalo v roce 2005 u uchazečů

34

o zaměstnání ve věkové skupině 25 až 29 let, kdy došlo k meziročnímu snížení ke konci roku o 620 osob, což je snížení o více než 16 %. Počet uchazečů nad 55 let věku stoupl o 231 osob, to je zvýšení o více než 8 %. Podíl uchazečů ve věku nad 50 let vzrostl

v roce 2005 o více než 25 %, což znamená, že čtvrtinu

nezaměstnaných tvoří osoby starší 50 let. Koncem roku 2005 se průměrný věk všech uchazečů o zaměstnání zvýšil ve srovnání se stejným obdobím předcházejícího roku o jeden rok a činil

39,1 let. K 30. 6. 2006 se průměrný věk uchazeče snížil

na hodnotu 39 let. tabulka 13: Věková struktura uchazečů o zaměstnání k 31.12.2004 absolutně % do 19 let 1 694 5,9 z toho mladiství 343 1,2 20-24 let 3 841 13,3 25-29 let 3 707 12,8 30-34 let 3 461 12 35-39 let 3 156 10,9 40-44 let 3 067 10,6 45-49 let 3 421 11,8 50-54 let 3 778 13,1 55-59 let 2 328 8,1 60-64 let 430 1,5 65 a více let 9 0 celkem 28 892 100 Zdroj: Úřad práce v Ostravě

k 31.12.2005 absolutně % 1 324 5,1 319 1,2 3 026 11,7 3 087 11,9 3 175 12,3 2 877 11,1 2 861 11,1 3 036 11,7 3 517 13,6 2 520 9,7 472 1,8 6 0 25 901 100

k 30.9.2006 absolutně % 1 071 4,3 333 1,4 2 952 12 2 824 11,5 3 060 12,5 2 749 11,2 2 747 11,2 2 869 11,7 3 336 13,5 2 441 9,9 507 2 11 0 24 567 100

Během měsíců leden až listopad 2006 nastaly ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání tyto změny. 263 osob ve věku 25-29 let přestali být uchazeči o zaměstnání, druhý největší úbytek uchazečů o zaměstnání byl zaznamenán ve věkové skupině do 19 let. Počet uchazečů v této skupině se zmenšil o 253 osob. U mladistvých ale došlo k nárůstu evidovaných nezaměstnaných o 19 osob. Pozitivní v tomto období bylo snížení počtu uchazečů ve věku 55-59 let o 79 osob, protože tyto osoby patří do skupiny, která je dlouhodobě nezaměstnaná. Osoby starší 50 let tvořily v tomto období čtvrtinu nezaměstnaných. V kvalifikační struktuře uchazečů o zaměstnání došlo v průběhu roku 2005 k absolutnímu poklesu počtu uchazečů ve všech vzdělanostních skupinách. Počet uchazečů o zaměstnání se nejvíce snížil

v roce 2005 u uchazečů se středním

odborným vzděláním bez maturity, a to o více než 12 %. Tato vzdělanostní skupina

35

je dlouhodobě nejpočetnější a na nezaměstnanosti v Ostravě se podílí více než 40 %. Uchazeči se základním vzděláním byli v roce 2005 druhou nejpočetnější skupinou, která tvořila více než 36 % celkového počtu nezaměstnaných. Během roku 2006 nedošlo v kvalifikační struktuře uchazečů o zaměstnání k výraznějším změnám.

3.2.2 Absolventi na trhu práce V roce 2005 se na úřadě práce nově zaevidovalo 2800 uchazečů z řad absolventů škol. Z evidence jich bylo vyřazeno 2 789 a 545 z nich vypršela podmínka dvou let po ukončení školy, a tak přestali být považováni za absolventy. V evidenci úřadu práce bylo 1 284 absolventů k 30. červnu 2005, 1 544 absolventů k 31. prosinci 2005, 1 164 absolventů k 30. červnu 2006 a 1 319 absolventů k 30. září 2006.

Nejvíce registrovaných nezaměstnaných absolventů bylo

se středním a vyšším vzděláním z oborů gastronomie, hotelnictví, turismu, elektrotechniky, obchodu a ekonomiky. Při hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávané profese lze situaci absolventů na trhu práce považovat „za vyhovující, bez zásadních problémů či disproporcí. Proti optimálnímu uplatnění absolventů na pracovních pozicích odpovídajících jejich úrovni vzdělání lze najít dvě výraznější odlišnosti. První a výraznější z nich představuje poměrně značný podíl pracovníků oborů středních odborných škol, kteří nacházejí zaměstnání ve sféře výkonu dělnické práce, tedy jako řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři a obsluha strojů a zařízení. Což je spíše kladné, protože to ukazuje na skutečnost, že žáci, kteří získají maturitu na střední odborné škole, mohou a jsou ochotni takovéto zaměstnání vykonávat. Důvodem takovéhoto uplatnění absolventů středních odborných škol může být jak složitost a náročnost příslušné práce, kde potom zaměstnavatel požaduje pracovníka s maturitou, tak důvody jiné (např. nedostatek pracovních míst pro tyto pracovníky). V každém případě je zřejmé, že pro budoucí vývoj na trhu práce je výhodnější připravovat pracovníky s vyšší vzdělanostní úrovní. Druhou odlišností je vyšší počet absolventů s vysokoškolským vzděláním, kteří pracují jako techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, pro které se předpokládá maturitní vzdělání. Ani to nelze vidět jako zásadní problém, jednak jde o absolventy

36

do 5 let po absolvování, kteří se k vyšším pozicím mohou teprve vypracovat (i v souvislosti s odchodem pracovníků nižší úrovně z těchto pozic), jednak se i v této poloze některé pozice dříve obsazované maturanty stávají náročnější a vyžadují obsazení vysokoškolákem.“9

3.2.3 Dlouhodobá nezaměstnanost Rostoucí délka evidence, která se neustále prohlubuje, je velmi vážným problémem nezaměstnanosti v Ostravě. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli vyřazeni z registru úřadu práce (tzv. délka ukončené evidence) ve druhém čtvrtletí roku 2006 byla 438 dní. Ke konci roku 2005 činila délka ukončené evidence 414 dní, zatímco ve stejném období roku 2004 byla 391 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce byla ke konci prvního pololetí roku 2006 919 dní a ke konci druhého pololetí roku 2005 892 dní. To znamená, že se průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce se za půl roku zvýšila o 27 dní. K 31. prosinci 2005 bylo registrováno 18 025 uchazečů o zaměstnání, kteří byli v evidenci déle než 6 měsíců. Podíl této skupiny uchazečů tvořil 69,6 % z celkového počtu evidovaných nezaměstnaných. Ke konci prvního pololetí roku 2006 klesl počet nezaměstnaných, kteří jsou v evidenci více než 6 měsíců, na hodnotu 17 286 osob. Na tomto poklesu se podílely osoby, které byly nezaměstnány 12 až 24 měsíců, jelikož jejich počet poklesl za první pololetí roku 2006 o 601. Druhou skupinou, která se podílela na poklesu počtu dlouhodobě nezaměstnaných, byly osoby s nezaměstnaností delší než 24 měsíců, protože jejich počet poklesl o 532. Tento obrat ve vývoji dlouhodobé nezaměstnanosti je velmi pozitivní, protože počet uchazečů o práci evidovaných více než 24 měsíců od roku 1999 nepřetržitě stoupal. Mezi dlouhodobě nezaměstnané patří: uchazeči se zdravotním postižením, osoby starší 50 let, příslušníci národnostních menšin, osoby pečující o malé dítě, osoby pečující o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, lidé bez vzdělání,

9

http://www.risa.cz/is/dokumenty/files/a4.pdf?id=1004, přístup z internetu 15.8.2006

37

popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou a lidé společensky nepřizpůsobiví. tabulka 14: Délka evidované nezaměstnanosti k 31.12.2004 k 31.12.2005 absolutně % absolutně % do 3 měsíců 5 012 17,4 4 304 16,6 3-6 měsíců 3 968 13,7 3 572 13,8 6-9 měsíců 2 353 8,1 2 106 8,1 9-12 měsíců 1 949 6,8 1 530 5,9 12-24 měsíců 5 006 17,3 4 324 16,7 nad 24 měsíců 10 604 36,7 10 065 38,9 celkem 28 892 100 25 901 100 Zdroj: Úřad práce v Ostravě a vlastní propočty

k 30.6.2006 absolutně % 4 065 16,5 3 216 13,1 2 130 8,7 1 900 7,7 3 723 15,2 9 533 38 24 567 100

Osoby se zdravotním postižením patří dlouhodobě k nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce. K 30. 6. 2006 se počet uchazečů se zdravotním postižením pololetně snížil o 5 osob (na hodnotu 3 100 osob). Vlivem snížení celkového počtu nezaměstnaných se procentní zastoupení nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v celku nezaměstnaných zvýšilo na 12,6 %. Průměrná doba setrvání těchto osob v registru práce je 51,4 měsíců, což je zhruba dvojnásobná hodnota oproti osobám bez zdravotního postižení. Jejich špatné postavení na trhu práce je způsobeno kumulací různých faktorů: nedostatečná kvalifikace, nemožnost vykonávat profesi ze zdravotních důvodů, pro kterou mají kvalifikaci, nedostatek vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a řada dalších. Přes všechny tyto negativní faktory se podařilo 555 nezaměstnaným osobám se zdravotním postižením v roce 2005 nalézt práci a v prvním pololetí roku 2006 se to podařilo 301 lidem se zdravotním postižením.

38

3.3 Výsledky voleb a nezaměstnanost Volební preference jednotlivých stran bývají ovlivňovány životním stylem jejich voličů, který je determinován i jejich životní úrovní. Každá politická strana se snaží zlepšit ekonomickou situaci, tedy i stav na trhu práce, ovšem každá jinou metodou, která záleží na orientaci politické strany. Levicové strany prosazují v zájmu občanů

sociální

jistoty

jako

zvýšení

minimální

mzdy,

zvýšení

podpor

v nezaměstnanosti a rigidní zákoník práce. Oproti tomu se pravicově orientované strany snaží o liberalizaci trhu, který přináší flexibilitu na trhu práce, a to v důsledku například zrušení minimální mzdy a snížení podpor v nezaměstnanosti, jenž by více motivovalo nezaměstnané k hledání volných míst na trhu práce. Snaží se prosazovat také minimum státních zásahů ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které spočívají pouze v hygienických předpisech a předpisech o ochraně zdraví při práci. Za relevantní budu považovat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny České republiky, protože se v nich uplatňuje systém poměrného zastoupení na rozdíl od voleb do Senátu České republiky, kde se uplatňuje systém většinový a někteří senátoři jsou dokonce i apolitičtí. Z toho vyplývá, že volby do horní sněmovny Parlamentu České republiky jsou více volbami osobností než volby politických stran. Z téhož důvodu nevyhovují ani volby do obecních a krajských zastupitelstev s tím rozdílem, že se zde používá systém poměrného rozdělení hlasů a ve volbách do obecních zastupitelstev dokonce i panašování. Okres

Ostrava-město

srovnávám

se

sousedním

okresem

Karviná

a s okresem Most, protože tyto okresy také jako Ostrava trpí vysokou nezaměstnaností v důsledku útlumu těžby a restrukturalizace velkých podniků. Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 2. a 3. 6. 2006 zvítězila Občanská demokratická strana, která získala celkem 35,38 % platných hlasů. Na druhém místě se umístila Česká strana sociálně demokratická s 32,32 %, třetí se umístila Komunistická strana Čech a Moravy s 12,81 %, čtvrtá byla Křesťanská demokratická unie-Československá strana lidová

39

se 7,22 % a pátá strana, která se dostala do Poslanecké sněmovny byla Strana zelených s 6,29 %. tabulka 15: Volební výsledky jednotlivých stran zastoupených v PSP ČR v okresech Ostrava-město, Karviná a Most Ostrava ODS 31,62 ČSSD 39,64 KSČM 14,12 KDU-ČSL 4,44 SZ 4,98 Zdroj: Český statistický úřad

Karviná 22 47,69 16,96 4,61 3,62

Most 31,73 38,2 17,5 1,66 6,23

Celkem 35,38 32,32 12,81 7,22 6,29

Specifikem Ostravy, vzhledem k porovnávaným okresům, které mají taktéž vysokou nezaměstnanost a v minulosti byly průmyslovými oblastmi s podniky s předimenzovaným stavem zaměstnanců, je nejnižší počet hlasů pro KSČM. Pouze 14,12 %, což je o 3,38 % méně než v okrese Most. Ačkoli nejvyšší počet hlasů získala ve volbách v Ostravě ČSSD (39,64 %), je Ostrava z pozorovaných okresů nejméně levicová, považuji-li za levici strany ČSSD a KSČM. Součet hlasů těchto stran je 53,76 % všech volebních hlasů, což je o 1,94 % méně než v okrese Most a o 10,89 % méně než v okrese Karviná. Součtem hlasů odevzdaných pro strany ODS, SZ a KDU-ČSL dostanu středo-pravicové preference voličů, které jsou největší opět v okrese Ostrava-město. Celých 41,04 % všech voličů v Ostravě hlasovalo pro některou ze středo-pravicových stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. tabulka 16: Volební výsledky dle orientace Ostrava Karviná pravice + střed 41,04 30,23 levice 53,76 64,65 Zdroj: Český statistický úřad a vlastní propočty

Most 39,62 55,7

Celkem 48,89 45,13

40

3.4 Trh práce a mzdy Průměrná měsíční mzda zaměstnanců v roce 2004 činila 18 035 Kč. Průměrná měsíční mzda v Moravskoslezském kraji byla 16 909 Kč. „Porovnání průměrných mezd v regionu proti národnímu průměru je podle analýzy Českého statistického úřadu zavádějící, neboť vypovídá především o struktuře pracovních míst a dále o vysoce nadprůměrném postavení Prahy a středních Čech, což výrazně zkresluje porovnání v jiných regionech.“10 Obecně lze ale říci, že průměrná měsíční mzda v Moravskoslezském kraji byla třetí nejvyšší v porovnání průměrných mezd v krajích po Praze a Středočeském kraji. graf 3: Procentní rozdíl průměrných mezd v okresech oproti průměrné mzdě v kraji 15,0 10,3

10,0

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město

%

5,0 0,0 -5,0

-4,1

-4,1 -7,4

-10,0

-11,0

-15,0

-13,6

okresy Zdroj: Český statistický úřad

V rámci okresů Moravskoslezského kraje byla nejvyšší průměrná měsíční mzda evidována v okrese Ostrava-město ve výši 18 645 Kč, což bylo o 610 Kč víc než celorepublikový průměr, tedy o 3,4 % nad průměrnou mzdou v České republice. Ve srovnání s průměrnou mzdou v kraji byla průměrná mzda v Ostravě o 1 736 Kč absolutně vyšší, což znamená, že byla relativně vyšší o 10,3 %. Naopak nejnižší průměrná mzda byla v okrese Bruntál (14 615 Kč) a druhá nejnižší v okrese Opava (15 047 Kč). V Moravskoslezském kraji tak rozdíl v průměrných mzdách jednotlivých okresů při extrémních hodnotách (maximum, minimum) činí 4 030 Kč, 10

http://www.invest-usti.cz/default.aspx?section=195, přístup z internetu 12.10.2006

41

tedy v relativním měřítku 28,4 %. Ostrava si své vysoké mzdy jak proti celorepublikovému, tak i krajskému průměru drží díky dlouhé tradici vysokých mezd v hornických, hutnických a strojírenských profesích sahajících již před rok 1989. Průměrná měsíční mzda v průmyslu podle odvětvové klasifikace ekonomických činností byla v Moravskoslezském kraji 19 355 Kč. Nejvyšší mzda v průmyslu byla dosažena ve výrobě chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken (činila 24 349 Kč), při těžbě nerostných surovin (činila 22 521 Kč) a dále ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (zde činila 22 376 Kč).

3.5 Vývoj ukazatelů trhu práce v letech 1990-2005

3.5.1 Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1990-2005 Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Pro výpočet míry nezaměstnanosti se používají různé metodiky na stanovení hodnot čitatele a jmenovatele. Český statistický úřad používá obecnou míru nezaměstnanosti (ILO), což je ukazatel získaný z výběrového šetření pracovních sil. Nezaměstnaní Obecná míra nezaměstnanosti =

Pracovní síla

Nezaměstnaní jsou všechny osoby patnáctileté a starší, které ve sledovaném období kumulativně splňovaly následující podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů. Pracovní silou se rozumí všechny osoby patnáctileté a starší, které jsou buď zaměstnané nebo nezaměstnané. Ministerstvo práce a sociálních věcí, stejně jako úřady práce používají míru registrované nezaměstnanosti. Tuto metodiku používám taktéž já ve své práci. Vzorec pro výpočet registrované míry se odlišuje od výpočtu obecné míry

42

nezaměstnanosti, a to jak hodnotou čitatele, tak i hodnotou jmenovatele. Vzorec pro výpočet registrované míry nezaměstnanosti je:

Dosažitelní uchazeči o zaměstnaní Registrovaná míra nezaměstnanosti =

Zaměstnaní(včetně cizinců) + + dosažitelní uchazeči o zaměstnaní

Dosažitelní nezaměstnaní uchazeči o zaměstnání jsou všichni uchazeči o zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kteří mohou ihned nastoupit do zaměstnání. Ve jmenovateli je počet zaměstnaných zjištěných z výběrového šetření pracovních sil, dále počet pracujících cizinců podle evidence Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu a dále počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání.11 Charakteristickým rysem nezaměstnanosti v Ostravě je fakt, že je převážně strukturální, což znamená existenci dlouhodobého nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po práci v určitých segmentech trhu práce. Důvodem bývá především nepružnost reálných mezd a snížená mobilita pracovní síly. Možnosti dojíždění za prací do jiných okresů jsou omezené, protože Ostrava je obklopena okresy s vysokou nezaměstnaností. Vývoj nezaměstnanosti, který dokumentuje následující graf, lze rozdělit do několika etap. V roce 1990 až 1993 byla míra nezaměstnanosti poměrně nízká a pohybovala se okolo 3 %, v tomto období trpělo celé národní hospodářství vysokou přezaměstnaností. Tuto situaci lze vysvětlit jako důsledek „rychlého přesunu velkého počtu lidí ze smršťujícího se průmyslu do expandujícího sektoru služeb. Tento proces byl intenzivnější v zemích, kde neproběhly socialistické tržně orientované reformy a kde byl průmysl předimenzovaný a sektor služeb nedostatečně rozvinutý. Takovou zemí byla i Česká republika. Hluboký pokles domácího produktu zřejmě 11

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3B004A8F69/$File/310106q3-1.pdf, přístup z internetu 12.12.2006

43

nebyl tak hluboký a šlo do velké míry o statistickou iluzi, statistika spolehlivě měřila pokles zemědělské a průmyslové výroby, ale nedokázala plně zachytit růst služeb (zejména u malých firem a živností). Počáteční pokles průmyslové produkce byl rychle

vyrovnán

expanzí

služeb,

takže

nedošlo

k většímu

zvýšení

nezaměstnanosti.“12 graf 4: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1990 až 2005 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


V letech 1994 až 1997 se objevilo mírné zvýšení nezaměstnanosti, její průměr v těchto letech byl 5,7 %. Ekonomické oživení České republiky Ostrava nepocítila, protože se začaly projevovat strukturální problémy, přestože nově založené firmy absorbovaly část propuštěných zaměstnanců z těžkého průmyslu Následující období, tj. od roku 1998, je jedinečné tím, že zahrnuje jak fázi recese české ekonomiky, tak od roku 2000 fázi oživení české ekonomiky. Ostrava však toto oživení nepocítila vůbec, protože se stále potýkala se strukturálními problémy a ve snaze firem přežít na silném konkurenčním trhu došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti způsobenému snižováním stavu zaměstnanců velkých firem a nedostatečným přílivem zahraničních investorů. Průměrná míra nezaměstnanosti za období 1998 až 2004 se pohybovala okolo 16 %. 12

Holman: Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000, str. 73

44

3.5.2 Vývoj počtu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1990-2005 V Ostravě dlouhodobě přetrvává výrazný nesoulad mezi poptávkovou stranou trhu práce (reprezentující v grafu průměrný počet volných pracovních míst v jednotlivých obdobích) a nabídkovou stranou trhu práce (v grafu zastoupeno průměrným počtem evidovaných uchazečů v evidenci úřadu práce v jednotlivých obdobích). Tento nesoulad je několikanásobně vyšší než ve většině okresů České republiky. Tradiční neoklasický model trhu práce předpokládá jeho „vyčišťování“, které nastává tehdy, jestliže nabídka práce se rovná poptávce po práci. Poptávané množství práce je odvozeno z produkční funkce a je nepřímo úměrné výši reálné mzdy. Nabídka práce je přímo úměrná velikosti reálné mzdy. Tedy, v souvislosti s níže uvedených grafem, nabídka práce převyšuje poptávku po práci a to proto, že trh není vyčištěn kvůli vysoké reálné mzdě.13 graf 5: Vývoj počtu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1990 až 2005 30000

25000

20000

15000

10000

5000

0 1990

1992

1994

1996 Uchazeči

1998

2000

2002

2004

VPM


13

Holman, R., Makroekonomie, C.H. Beck, 2004,

45

Mnozí liberální ekonomové se domnívají, že odstranění minimální mzdy by vyčistilo trh práce14. „Nucené nezaměstnanosti lze dosáhnout nepřímo pomocí zákonů o minimální mzdě. Na svobodném trhu existuje tendence k tomu, aby se mzda každého člověka rovnala diskontované hodnotě jeho mezního produktu. Zákony o minimální mzdě znamenají, že lidem, jejichž diskontovaná hodnota mezního produktu je pod zákonem stanoveným minimem, je zabráněno pracovat. V důsledku nucené (nedobrovolné) nezaměstnanosti je odstraněna konkurence mezních pracujících a je zvyšována mzda zbývajících pracovníků. Zatímco prohlašovaným cílem zákonů o minimální mzdě je zvýšit příjmy mezních pracujících, skutečný dopad je přesně opačný, učiní tyto pracující za danou zákonnou mzdu nezaměstnatelnými. Čím vyšší je minimální mzda oproti mzdám na svobodném trhu, tím větší bude následná nezaměstnanost.“15 Hlavním proklamovaným pozitivem existence „minimální mzdy je motivace lidí odkázaných na sociální dávky. Zvyšování diference mezi životním minimem (které je základem pro stanovování výše sociálních dávek) a minimální mzdou by mělo povzbudit lidi bez práce k aktivnějšímu hledání zaměstnání.“16 Ač tento důvod zní logicky, stále zde existuje problém zneužívání sociálních dávek a také fakt, že „v některých zemích, kde minimální mzdy jsou jak vysoké, tak i závazné (Španělsko, Francie), byl evidován vzestup nezaměstnanosti mezi mladistvými, a dále též u pracovníků s nízkou kvalifikací.“ 17

14

Friedman, Brozen: The Minimum Wage: Who pays?, The Free Society Association, 1966 Rothbard: Ekonomie státních zásahů, Liberální institut, 2005, str. 143 16 http://www.finance.cz/zpravy/finance/68905-dalsi-zvyseni-minimalni-mzdy/, přístup z internetu 1.8.2006 17 http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/o/1508-02-za_rok_2001-2_2__minimalni_mzda, přístup z internetu 1.8.2006 15

46

3.5.3 Vývoj stavu zaměstnanosti v letech 1990-2005 Zaměstnanost v období 1990 až 2005 klesla o 75 290 osob. Zaměstnanost k 31. 12. 2005 byla na úrovni 63 % osob, které byly zaměstnány k 31. 12. 1990. V období roku 1990 až 2004 se zaměstnanost neustále snižovala (vlivem restrukturalizace, optimalizace, odstraňování přezaměstnanosti a dalších faktorů18). V roce 2005 se negativní trend vývoje zaměstnanosti obrátil a zaměstnanost poprvé od roku 1990 vzrostla, a to meziročně o 1 285 nových zaměstnanců. Zaměstnanost se zvýšila důsledkem tvorby nových pracovních míst, které byly vytvořeny v průmyslových zónách.19

129 853

128 568

131 115

135 800

138 385

139 060

151 610

157 434

163 397

166 329

169 827

143 032

150000

170 557

177 118

200000

187 652

250000

205143

graf 6: Vývoj stavu zaměstnanosti v letech 1990-2005

100000

50000

0 počet zaměstnanců


18 19

více viz kapitoly 2 a 3.1 více viz kapitola 5

47

4 Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti, která je upravena v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je prostředkem k dosažení plné zaměstnanosti a ochranou proti nezaměstnanosti

v souladu

s právem

Evropských

společenství.

„Politika

zaměstnanosti je definována jako činnost, směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivního využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jejím cílem je vytváření optimálních podmínek a předpokladů pro dosažení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti“20 Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk je jedním ze základních práv občana definovaných v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Státní politika zaměstnanosti obsahuje především, jak uvádí §2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, : a. zabezpečování práva na zaměstnání, b. sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce, programů a projektů pro pracovní uplatnění fyzických osob, c. koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na úseku trhu práce v souladu s evropskou strategií zaměstnanosti a podmínkami pro čerpání pomoci z Evropského sociálního fondu, d. tvorbu a koordinaci jednotlivých programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, e. uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, f. tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti a lidských zdrojů na úseku trhu práce, 20

Kotýnková, Němec: Lidské zdroje na trhu práce, Vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU, Profesional Publishing 2003, str. 131

48

g. hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, h. poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, i. poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, j. opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami, s osobami bez ohledu na jejich rasový a etnický původ, s osobami se zdravotním postižením a s dalšími skupinami osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci, přípravu k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzům, a opatření pro zaměstnávání těchto osob, k. opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením s dalších skupin osob, které mají ztížené postavení na trhu práce, l. usměrnění zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území České republiky a z území České republiky do zahraničí. Politika zaměstnanosti se obvykle rozčleňuje na aktivní a pasivní. „Pasivní politika zaměstnanosti zabezpečuje životní podmínky evidovaným uchazečům o zaměstnaní formou dávek a podpor v nezaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti se snaží zabezpečit maximálně možnou úroveň zaměstnanosti.“21 Aktivní

politika

zaměstnanosti

je

upravena

v části

páté

zákona

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a využívá především nástrojů jako je rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, poskytnutí

překlenovacího

příspěvku,

příspěvku

na

dopravu

zaměstnanců,

na zapracování a příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program. Dále provádí zjišťování osobních a kvalifikačních předpokladů osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením. Podporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením a vytváří cílené programy k řešení zaměstnanosti.

21

Krebs, V., Sociální politika, Aspi 2002, str.131

49

4.1 Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Nárok na podporu v nezaměstnanosti má podle §39 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uchazeč o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká podle §45 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu při rekvalifikaci má podle §40 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Finanční prostředky vyplacené v Ostravě na pasivní politiku zaměstnanosti činily v roce 2004 přibližně 242 miliónů a roce 2005 došlo k jejich zvýšení na přibližnou hodnotu 251 miliónů korun. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti tvoří od roku 2005 větší část prostředků vyplacených na státní politiku zaměstnanosti.

Aktivní

politika

zaměstnanosti

dosáhla

nejmenšího

podílu

ve sledovaném období v roce 2003, kdy se výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti meziročně snížily a tvořily pouze 28,8 % celkových výdajů státní politiky zaměstnanosti. tabulka 17: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 2001 až 2005 (v tisících) Celkové výdaje státní politiky zaměstnanosti (PZ) Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (AP) Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti (PP) podíl APZ na PZ (v %) Zdroj: Úřad práce v Ostravě

2001

2002

2003

2004

2005

370 409

344 893

340 547

403 823

571 871

163 499

128 261

98 017

152 747

320 844

206 910 44,1

216 632 37,2

242 530 28,8

242 469 37,8

251 027 56,1

50

4.2 Rekvalifikace Rekvalifikací se podle §108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu kvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností osoby, jež má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikovat se mohou jak uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání, tak samotní zaměstnanci. Rekvalifikace uchazečů a zájemců o práci se podle §109 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uskutečňují na základě dohody mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje místně příslušný úřad práce. Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. O rekvalifikaci zaměstnanců může úřad práce uzavřít dohodu se zaměstnavatelem, spočívá-li rekvalifikace v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace. Je-li rekvalifikace zaměstnance prováděna na základě dohody s úřadem práce,

mohou být

zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu středisku hrazeny náklady rekvalifikace a náklady s ní spojené. Úřad

práce

rekvalifikačního

a

v Ostravě poradenského

zabezpečuje programu,

rekvalifikace který

v rámci

obsahuje

svého

rekvalifikace

pro uchazeče se základním (a vyšším) vzděláním, pro uchazeče vyučené (a vyšším vzděláním), pro uchazeče do věku 25 let nebo absolventy vysokých škol, rekvalifikace

na

technickohospodářské

a

administrativní

profese,

přípravu

51

k samostatné výdělečné činnosti a poradenské programy. Ročně se těchto kurzů zúčastní přibližně 2 000 osob a přibližně 70 % z nich je následně zaměstnáno nebo se stanou osobami samostatně výdělečně činnými. Výběr rekvalifikací je široký a jejich nabídku tvoří například kurzy: svářeč, řízení a obsluha motorových vozíků, řidič manipulačního vozíku, obsluha stavebních strojů, práce s motorovou pilou, jeřábník, vazač břemen, lešenář, řidič osobního nebo nákladního automobilu, řidič autobusu, trolejbusu, či tramvaje, zedník, montér suchých staveb, tesař, truhlář, malíř, klempíř, instalatér, kosmetické a kadeřnické služby, všeobecný sanitář, horník, obsluha počítače a jiné. Nejvíce navštěvované jsou počítačové kurzy, kurzy pro povolání svářeče a kurzy k přípravě na samostatnou výdělečnou činnost, kurzy ošetřovatel, sanitář, účetní, obsluha motorových vozíků a různé řemeslné práce jako zedník, malíř, truhlař a jiné. Rekvalifikačními novinkami jsou manažer projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie, osobní asistent u lidí s mentální retardací a horník. Nejhůře uplatnitelní uchazeči o zaměstnání, mezi které se řadí dlouhodobě evidovaní uchazeči, nekvalifikovaní mladiství a uchazeči s kumulací více handicapů, byli začleněni do skupinového poradenství v Job-klubech, které jsou zaměřeny v souladu s projekty Elán, Start a Praktik na sebepoznání a motivaci uchazečů, na techniky hledání práce s nácvikem modelových situací. Úřad práce v Ostravě pro rok 2005 vyčlenil na rekvalifikace 17 miliónů korun, což představuje zhruba 18 % z jeho celkového rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti a provedl 2 155 rekvalifikací, přičemž 1 493 uchazečů o zaměstnání, kteří absolvovali rekvalifikaci, našli práci či zahájili samostatně výdělečnou činnost.

52

4.3 Investiční pobídky Investiční

pobídky

slouží

podle

§111

zákona

č.

435/2004

Sb.,

o zaměstnanosti, k vytváření nových pracovních míst nebo na rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců. Školením se rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a nemohou být použity na jiný účel než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí. V Ostravě se v rámci investičních pobídek realizují následující formy podpory: •

hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců u investičních pobídek poskytovaných na základě zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách,

•

dotace

na

rekvalifikaci

zaměstnanců

podle

„Rámcového

programu

pro podporu vzniku a rozšíření technologických center a center strategických služeb“, •

hmotná podpora tvorby nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců podle „Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností“.

4.3.1 Investiční pobídky v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí Výše podpory na vytvoření pracovního místa činí v současné době 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo, a dalších 50 000 Kč, zaměstná-li zaměstnavatel na tomto pracovním místě po dobu delší než jeden rok osobu se zdravotním postižením nebo uchazeče o zaměstnání, který byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než šest měsíců. Podpora při rekvalifikaci a školení zaměstnanců činí 35 % nákladů vynaložených na rekvalifikace a školení.

53

4.3.2 Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb Cílem

programu

je

podpora

projektů

vedoucích

ke

zvýšení

konkurenceschopnosti v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb, podpora vytváření nových pracovních míst a podpora zvyšování a změny kvalifikace zaměstnanců. Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci programu poskytuje dotace na částečnou úhradu nákladů na školení a rekvalifikace zaměstnanců na nově vytvořených pracovních místech Základní podmínkou pro účast v tomto programu je v případě technologického centra, centra pro vývoj software, expertního a řešitelského centra a regionálního ústředí nadnárodní firmy vytvoření minimálně 15 nových pracovních míst s investicí minimálně 15 000 000 Kč, a v případě centra zákaznické podpory, high-tech opravárenského centra a centra sdílených služeb (kromě regionálního ústředí nadnárodních firem) vytvoření minimálně 50 nových pracovních míst s investicí minimálně 30 000 000 korun. Dotaci na školení a rekvalifikace lze poskytnout na úhradu 30-80 % vynaložených nákladů maximálně však do výše 100 000 Kč na osobu.

4.3.3 Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností Program je určen pro zaměstnavatele, který se zaváže ke zřízení minimálně 10 nových pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, včetně fondově méně náročných výrob a služeb, případně v některých oborech strategických služeb, jejímž prostřednictvím dojde k zavedení nové činnosti nebo rozšíření činnosti stávající, s následným vytvořením nových pracovních míst. Finanční podpora se vztahuje na tvorbu nových pracovních míst, rekvalifikaci a školení zaměstnanců. Výše podpory při tvorbě nového pracovního místa činí 200 000 Kč na jedno nově vytvořené pracovní místo, nejvýše 46-50 % uznatelných nákladů, resp. 61-65 % uznatelných nákladů v případě malého a středního podnikání. Uznatelné náklady jsou např. mzdové náklady zaměstnanců

54

umístěných na nově vytvořených pracovních místech, včetně povinných odvodů zaměstnavatele na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Výše podpory při rekvalifikaci a školení zaměstnanců činí maximálně 30 000 Kč na jedno pracovní místo a je poskytována ve výši 35 % skutečně vynaložených nákladů.

4.4 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se podle §112 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek, který může dosáhnout výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. V roce 2005 bylo zřízeno 463 veřejně prospěšných míst, přičemž více než 50 % těchto míst bylo obsazeno dlouhodobě nezaměstnanými. Převážně se jednalo o pomocné práce při úklidu veřejných prostranství. Maximální měsíční sazba finančního příspěvku byla jednotně stanovena na 9 300 Kč měsíčně (včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění) a maximální doba jeho poskytování činila 12 měsíců. Pro velký zájem zaměstnavatelů byl v dubnu tento příspěvek snížen na 7 000 Kč a rovněž bylo zrušeno minimální nástupní mzdové ohodnocení uchazeče. Finanční náklady na vytvoření všech veřejně prospěšných prací byly 18,5 miliónů korun, což představuje zhruba 20 % celkových výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti v Ostravě.

55

4.5 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelnými pracovními místy jsou podle §113 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek. V roce 2005 bylo umístěno na společensky účelná pracovní místa 1 157 uchazečů, z čehož 947 osob na místa zaměstnavateli vyhrazena, 11 osob na místa zaměstnavateli zřízena a 199 osob na samostatně výdělečnou činnost zřízenou samotnými uchazeči. Celkové náklady dosáhly 48 % výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a činily 44 miliónů korun.

4.6 Další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti K dalším nástrojům, které jsou v Ostravě využívány, patří překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců a na zapracování. Překlenovací příspěvek může úřad práce podle §114 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek na vytvoření společensky účelného pracovního místa, nejdéle však po dobu 3 měsíců, a to ve výši 0,12 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla dohoda s úřadem práce uzavřena. V roce 2005 byl překlenovací příspěvek poskytnut 189 osobám samostatně výdělečně činným v celkové výši 1 219 000 Kč. Příspěvek na dopravu zaměstnanců se podle §115 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, poskytuje zaměstnavateli, pokud zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo

56

v rozsahu neodpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky. Výše příspěvku na dopravu zaměstnanců činí 50 % nákladů vynaložených na dopravu. U dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 % nákladů. Tento příspěvek byl v roce 2005 využit na dopravu 101 zaměstnanců a náklady na jeho čerpání byly 415 000 Kč. Příspěvek na zapracování dle §116 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je poskytován zaměstnavateli, jestliže přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči, a to na maximální dobu tří měsíců ve výši nejvýše poloviny minimální mzdy. Příspěvek na zapracování byl poskytnut v roce 2005 k zapracování devíti uchazečů a náklady na jeho poskytnutí byly 62 000 Kč.

4.7 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Osobám se zdravotním postižením náleží na trhu práce zvláštní ochrana, protože jejich situace je dlouhodobě nepříznivá. Proto vznikla zaměstnavatelům s více jak 25 zaměstnanci v pracovním poměru podle §81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4% podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Tuto povinnost lze splnit třemi způsoby: •

zaměstnáváním v pracovním poměru,

•

odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen nebo zadáváním zakázek těmto subjektům, nebo odebíráním výrobků, nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám,

57

•

odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za každou osobu se zdravotním postižením, kterou měl zaměstnavatel zaměstnat. Nejdůležitějšími nástroji při zaměstnávání osob se zdravotním postižením

jsou chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny. Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené podle §75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně dvou let. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek, který činí maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek

a

pro

osobu

s

těžším

zdravotním

postižením

maximálně

čtrnáctinásobek průměrné mzdy. Chráněná pracovní dílna je podle §76 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně dvou let. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

58

V roce 2005 byl celkový počet nových pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením v chráněných pracovních dílnách a v chráněných pracovních místech 63. Oproti minulému roku to znamená 70% nárůst pracovních míst. Z tohoto počtu je 53 míst v chráněných pracovních dílen a deset chráněných pracovních míst vytvořených osobami se zdravotním postižením jako osobami samostatně výdělečně činnými. Při vytváření těchto míst byly poskytnuty finanční příspěvky ve výši přesahující 7 miliónů korun.

4.8 Evropský sociální fond Evropský sociální fond je určen na podporu realizace Evropské strategie zaměstnanosti prostřednictvím investic do lidských zdrojů a jejich vzdělání, podpory zaměstnatelnosti, zaměstnanosti, podnikání a vyrovnáváním příležitostí v přístupu na trh práce. Operační program Rozvoj lidských zdrojů tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v České republice na období 2004-2006 a vymezuje celkem čtyři priority a deset opatření, která jsou následující: 22 Priorita první je Aktivní politika zaměstnanosti, která obsahuje dvě opatření. Nejprve opatření 1.1. Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání, které slouží „k posílení aktivní politiky zaměstnanosti, která je součástí státní politiky zaměstnanosti. Jejím cílem je napomáhat odstraňování bariér na trhu práce a pomoci získat zaměstnání nebo zvýšit zaměstnatelnost. Aktivní politika zaměstnanosti zahrnuje vedle různých forem poradenských programů zejména podporu dalšího profesního vzdělávání - především rekvalifikace, dále pak podporu zřizování nových pracovních míst poskytovanou zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání i uchazečům samotným při zahájení samostatné výdělečné činnosti“.23 Druhým opatřením je opatření 1.2. Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti, která řeší „komplexní přípravu

22

Ministerstvo pro místní rozvoj:Česká republika v rámci hospodářské a sociální soudržnosti EU http://www.esfcr.cz/files/clanky/7/info_HSS.pdf, přístup z internetu 20.8.2006 23 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=509, přístup z internetu 20.8.2006

59

a integrovaný přístup ke klientům s cílem dosáhnout jejich společenského a pracovního začlenění.“24 Prioritou druhou je Sociální integrace a rovnost příležitostí, která obsahuje tři opatření. Opatření 2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí. „V rámci tohoto opatření budou realizovány aktivity v oblasti zaměstnanosti a v oblasti sociálních služeb. V oblasti zaměstnanosti se toto opatření zaměří na dlouhodobou nezaměstnanost, která je determinována zejména změněnou pracovní schopností, nízkou úrovní kvalifikace a vyšší věkovou kategorií.“25 V opatření 2.2. Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce je cílem „odstraňování stále přetrvávající nerovnosti obou pohlaví, zejména žen. Základní prioritou v oblasti rovných příležitostí je podpořit naplnění principu rovnosti mužů a žen v praxi. Hlavní překážkou v prosazování předmětného principu v praxi je však nízká úroveň pochopení celé problematiky, její neznalost či její ne zcela plné pochopení, které následně vede k pasivitě až nezájmu občanů i státních zaměstnanců. Klíč k účinným krokům spočívá ve sledování stávající situace a identifikace oblastí s nerovností v rámci každého programu.“26 V opatření 2.3. Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb je nosnou myšlenkou „vyrovnání příležitostí v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a dalšímu společenskému a pracovnímu uplatnění příslušníků skupin ohrožených sociálním vyloučením.“27 Prioritou třetí je Rozvoj celoživotního učení, která obsahuje tři opatření. Opatření 3.1 Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání má „motivovat jedince k celoživotnímu učení a tím posílit jeho možnosti pracovního uplatnění. Zvolené aktivity jsou zaměřeny jak na pomoc jednotlivcům, tak na vytvoření podpůrných systémů ve vzdělávání, nezbytných k modernizaci vzdělávacích programů a celého systému vzdělávání.“28 V opatření 3.2. Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje, které se specializuje na „zvýšení uplatnitelnosti absolventů všech typů studijních programů a programů celoživotního vzdělávání na trhu práce a zvýšení odborné úrovně 24

http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=698, přístup z internetu 20.8.2006 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=699, přístup z internetu 20.8.2006 26 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=746, přístup z internetu 20.8.2006 27 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=755, přístup z internetu 20.8.2006 28 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=767, přístup z internetu 20.8.2006 25

60

pracovníků institucí pro výzkum a vývoj.“29 Opatření 3.3. Rozvoj dalšího profesního vzdělávání si klade za cíl vytvořit „fungující systém dalšího profesního vzdělávání odpovídající potřebám znalostní společnosti.“30 Čtvrtou prioritou je Adaptabilita a podnikání, jenž je tvořena dvěma opatřeními. Opatření 4.1. Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na

změny

ekonomických

a

technologických

podmínek,

podpora

konkurenceschopnosti. „Toto opatření se zaměří na rozvoj odborných znalostí a kompetencí a na rozšiřování a zvyšování kvalifikace zaměstnavatelů i zaměstnanců ve vazbě na probíhající strukturální změny realizací odpovídajících programů odborného vzdělávání, včetně vzdělávání v oblasti informačních technologií, udržitelného rozvoje a podpory zdraví na pracovišti.“31 Opatření 4.2. Specifické vzdělávání je opatřením posledním a jeho účelem je „podporovat specifické aktivity vybraných sektorů průmyslu, podnikání, služeb a cestovního ruchu vzhledem k jejich potenciálu

růstu,

vyjádřenému

i absorpční

schopností

těchto

sektorů

pro zaměstnanost. Opatření podpoří i průřezové aktivity ve vzdělávání v oblasti životního prostředí s ohledem na jejich význam pro hodnotovou orientaci při celoživotním vzdělávání. Činnosti v rámci tohoto opatření přispějí ke zvýšení adaptability cílových skupin změny ekonomických, sociálních, technologických a enviromentálních podmínek. Současně podpoří získávání dostatečných znalostí managementy

podniků

a služeb

napomáhající

trvalému

udržení

vysoké

kvalifikovanosti jejich zaměstnanců.“32

4.8.1 Realizace projektů Úřad práce v Ostravě je pověřen koordinací politiky zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji pro programové období 2004-2006 a stal se konečným příjemcem finančních prostředků z Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. v opatření části 1.1, části 2.1 a části 4.1. Pro opatření 1.1 a 4.1 vytváří regionální grantová schémata a vyhlašuje výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu. Předkládané projekty jsou poté hodnoceny především z hlediska kvality jejich 29

http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=776, přístup z internetu 20.8.2006 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=785, přístup z internetu 20.8.2006 31 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=863, přístup z internetu 20.8.2006 32 http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=1033, přístup z internetu 20.8.2006 30

61

obsahu, který musí respektovat některou z priorit a opatření Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. V rámci opatření 1.1 a 2.1 připravuje úřad práce národní projekty. Na jejich realizaci hledá dodavatele formou výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Projekty jsou většího charakteru a mají vytvořit systém kooperujících subjektů, které budou nabízet různým cílovým skupinám komplexní

služby

v oblasti

poradenské,

rekvalifikační,

vzdělávací

a informační. Úřad práce v Ostravě vyhlásil dvě regionální grantová schémata a sice schéma Podpora aktivní politiky zaměstnanosti (pro opatření 1.1) a schéma Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací (pro opatření 4.1). Na prvně jmenované schéma byly předkládány projekty zaměřující se především na poradenství, motivační aktivity a rekvalifikace pro různé skupiny uchazečů o zaměstnání, jenž byly orientovány především na dlouhodobě nezaměstnané,

osoby

ohrožené

dlouhodobou

nezaměstnaností

a

zájemce

o zaměstnání.. Na toto grantové schéma bylo vyčleněno 160 miliónů korun. V druhém grantovém schématu Adaptabilita a podpora konkurenceschopnosti podniků a organizací byly předkládány především projekty malých a středních firem zaměřené na vzdělávání vlastních zaměstnanců, jejich rekvalifikaci a tvorbu nových pracovních míst. Dále zde byly projekty zaměřené na aktivity pro zájemce o zahájení podnikání. Na toto grantové schéma bylo také alokováno 160 miliónů korun. Národní projekty jsou zaměřeny zejména na vytvoření a zajištění komplexní nabídky služeb jako jsou poradenské aktivity, rekvalifikační a motivační kurzy, praxe a zprostředkování zaměstnání pro nezaměstnané takovým způsobem, aby co nejlépe odpovídaly potřebám, zájmům a možnostem cílové skupiny a směřovaly k získání zaměstnání. Pro období roku 2004 až 2006 byly realizovány tyto projekty: Návrat do práce, Příprava na práci a Najdi si práci. Projekt Návrat do práce je určen dlouhodobě nezaměstnaným osobám se základním vzděláním a klade si za cíl podpořit začlenění těchto osob na trh práce. Projekt Příprava na práci je zaměřen na odstranění bariér z trhu práce pro osoby se zdravotním postižením či handicapem v podobě vysokého věku, nízké kvalifikace, péče o dítě a podobně. Projekt Najdi si

práci

je

jakousi

prevencí

dlouhodobé

nezaměstnanosti

a

zaměřuje

62

se na co nejrychlejší zapojení osob, které jsou nezaměstnané, právě ztratily práci či jim to reálně hrozí, na trh práce.

4.9 Sociálně zdravotní nároky horníků Sociálně

zdravotní

nároky horníku

nejsou

součástí

státní

politiky

zaměstnanosti. Protože jsou financovány z části státem a z části zaměstnavatelem a nárok na ně vzniká buď na základě zákona nebo plyne z kolektivní smlouvy, přiřadila jsem je k této kapitole. Horníkům vznikaly sociálně zdravotní nároky z důvodu jejich odchodů ze zaměstnání pro výrazné překročení stanovené nejvyšší přípustné expozice dosažené na nejrizikovějších důlních pracovištích pod zemí, pro ohrožení nemocí z povolání nebo také z důvodu vzniku nemoci z povolání. Přiznání těchto dávek znamenalo poskytnutí zabezpečení, které mělo kompenzovat jejich zdravotní a sociální újmu. Dávky se realizovaly buď jednorázovou formou (jednorázové odstupné a mzdové vyrovnání poskytované po dobu maximálně jednoho roku) nebo formou dlouhodobých zákonných dávek (zvláštní příspěvek horníků, deputátní uhlí a dříví a náhrada za ztrátu na výdělku poskytovaná v rámci náhrady škody způsobené na zdraví horníků). Nároky plynoucí mimo nároky plynoucí ze zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, jsou následující. Nárok na zvláštní příspěvek, který vznikl na základě vyhlášky č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení horníků, nárok na deputátní uhlí a dříví, který vznikl na základě zákona č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a nárok na odstupné a mzdové vyrovnání, který vznikl na základě vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci Dávky, na které vznikl nárok a byly přiznány do 31. 12. 1992 jsou vypláceny zaměstnavatelem a financovány státním rozpočtem. Dávky jsou zahrnuty do rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Dávky přiznané od 1. 1. 1993 jsou financovány zaměstnavatelem (důlním podnikem) na základě

63

nároků plynoucích z kolektivní smlouvy. Dávka deputátního uhlí a dříví se vztahuje jen na nároky vzniklé a uznané do 16. 1. 1992, po tomto datu byla dávka zrušena. Nároky plynoucí z provedené restrukturalizace, pokud se jedná o vládou vyhlášené útlumové programy, hromadné propouštění, částečné omezování těžby v nerentabilních částech dolů nebo jiné organizační a racionalizační opatření, jsou řešeny podle ustanovení kolektivní smlouvy a jsou financovány zaměstnavatelem.

64

5 Perspektivy budoucího vývoje Transformační procesy v Ostravě na počátku devadesátých let vedly k utlumování až úpadku tradičních výrobních činností jako je hutnictví, strojírenství, chemický průmysl apod., což vedlo k celkovému poklesu ekonomické výkonnosti. Průmyslové podniky se začaly modernizovat, na což navazoval rapidní pokles pracovních míst a tudíž vzrůst nezaměstnanosti. Tímto jevem byla negativně ovlivněna celá česká ekonomika. Budoucnost ostravského trhu práce spatřuji v průmyslových zónách. Trh práce je v Ostravě dlouhodobě v nerovnováze a míra nezaměstnanosti se pohybuje nad přirozenou mírou nezaměstnanosti, což je způsobeno hlavně nedostatečnou poptávkou na trhu práce. Poptávka je nedostatečná i v důsledku omezeného přílivu zahraničních investorů do této oblasti. Pro zvýšení poptávky bylo nutné přilákat zahraniční investory do ostravských průmyslových zón, což se podařilo a nastartoval se tak příznivý trend přílivu zahraničního kapitálu, jenž by měl pokračovat. Jedině tímto způsobem se dá řešit problém nezaměstnanosti spojený s nízkým počtem volných pracovních míst. Budování průmyslových zón by se proto mělo stát nedílnou součástí hospodářské politiky.

5.1 Vymezení průmyslové zóny Města a obce vytvářejí průmyslové zóny se snahou o zvýšení a oživení ekonomické aktivity. K naplnění tohoto záměru je zájem domácích a obzvláště zahraničních investorů o investování v dané oblasti. Vzájemná kooperace mezi obcí a investorem by měla mít ekonomické přínosy pro obě zmíněné strany. U obce jde zejména o vytvoření nových pracovních míst, tedy ke snížení nezaměstnanosti a tím ke zvýšení sociální úrovně svých obyvatel a zvýšení konkurenceschopnosti celé obce. Na straně investora to je získání pozemku od obce za velmi přijatelnou cenu s možností využití investičních pobídek, dotací na nově vytvořená pracovní místa a další výhody. Průmyslové zóny jsou v České republiky vymezeny jako území s koncentrovanou průmyslovou výrobou, službami či obchodem. Průmyslová zóna je

65

„ucelené souvislé území přibližně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území zastavitelné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu a služeb.“33 V mezinárodní terminologii je pojem zóna užíván pro různé druhy zvláštních hospodářských zón. Díky rychlému rozvoji internacionalizace kapitálu a výroby dochází ve světové ekonomice k vytváření sítě zvláštních průmyslových zón, které se vyznačují vysokou mobilitou, rychlým přestěhováním výroby z jedné země do druhé nebo zakládáním poboček. Tyto zóny tradičně členíme do tří skupin, a to na zóny se zahraničně-obchodními operacemi (celní zóny, zóny vyrábějící pro export, dovozní zóny), zóny nově vznikající ve vyspělých ekonomikách (podnikové zóny a vědecko-technické parky) a zóny specifické pro jednotlivé činnosti či teritoria (svobodné herní zóny). Provoz zón bývá vymezen zákony dané země. Vymezení průmyslových zón se v České republice nejvíce podobá tzv. podnikovým zónám. Z hlediska výstavby průmyslových zón dělíme zóny na dva typy. Prvním typem je tzv. výstavba na zelené louce–anglickým termínem zvané greenfields. Druhým typem jsou tzv. brownfields, což je rekonstrukce starých a nevyužívaných průmyslových objektů. Investoři v současnosti preferují greenfields před brownfields. Důvody jsou jednoznačné a je jich více. Investor se nemusí přizpůsobovat starým objektům., postaví si nové přesně podle jeho potřeb a levněji. Pozemky za městem jsou výrazně levnější něž v centrech měst, kde jsou převážně staré objekty umístěny a také rekonstrukce provedená kvalitně je dražší něž výstavba nového objektu. Brownfields jsou mnohdy finančně náročnější také z toho důvodu, že byly dříve využívány neekologickým způsobem a je nutná nejprve jejich sanace. Důležitým aspektem je také dopravní infrastruktura a ta bývá v centrech měst obvykle nedostatečná. Tento stav by ale dlouhodobě neměl přetrvávat vzhledem k tomu, 33

Maršíková, Hrušková: Zobecnění poznatků o zvláštních hospodářských zónách, Výzkumný ústav vnějších ekonomických vztahů, 1993

66

že ubývá volných míst k výstavbě na zelené louce a v centrech měst chátrají bývalé průmyslové objekty. Průmyslové zóny jsou základem investičních pobídek každé země. Jelikož si je tohoto Česká republika dobře vědoma, je vládní program podpory rozvoje průmyslových zón integrální součástí investičních pobídek v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu je správcem programu a realizátorem je CzechInvest, což je příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu. Záměrem je zprostředkování kvalitní a široké nabídky investorovi a tímto způsobem zvyšovat šanci České republiky při získávání investora v tvrdé mezinárodní konkurenci. Program na podporu průmyslových zón je prezentován souborem pravidel spolupráce mezi státem, obcemi, kraji a developery a na této bázi je poté možno čerpat

veřejnou

podporu.

Hlavním

cílem

je

nabízet

investorům

území

nezainvestované, ale přesně investičně připravené s vyřešenými majetkoprávními vztahy, čili území, která jsou okamžitě připravena pro zahájení výroby. V databázi průmyslových nemovitostí, jež vede CzechInvest, můžeme najít širokou nabídku průmyslových zón, výrobních areálů, pozemků a dalších objektů vhodných pro podnikání.

5.2 Ostravské průmyslové zóny V současnosti existuje v Ostravě sedm průmyslových zón: průmyslová zóna Hrabová, průmyslová zóna Ostrava- Mošnov, vědecko–technologický park, office park Nad Porubkou, Karolína-rozvojové území pro dostavbu centra města, rozvojové území Ostrava-Hrušov a nádraží Ostrava-Svinov, obchodní a společenské centrum. Všechny se řadí do kategorie tzv. greenfields. Office park Nad Porubkou, Karolína-rozvojové území pro dostavbu centra města a nádraží Ostrava-Svinov, obchodní a společenské centrum a rozvojové území Ostrava-Hrušov jsou prozatím ve fázi přípravy. Měly by sloužit jako regionální obchodní a administrativní centra s cílem jejich urbanistického začlenění do městského charakteru prostředí.

67

5.2.1 Vědecko-technologický park Vědecko-technologický park vznikl v roce 1997, je alokován v areálu Vysoké školy Báňské-Technické univerzity. Vyvinul se zde první klastr v České republice a dochází zde k vzájemné kooperaci vědeckého výzkumu a průmyslové praxe a ke komercializaci vědeckého výzkumu na vysokých školách. Proto jsou v areálu umístěny především firmy, které se zaměřují na inovační podnikání a nové podnikatelské aktivity v oblasti výzkumu, vývoje a vzniku nových vývojových technologií.

Vědecko-technologický

park

Ostrava

je

členem

Společnosti

vědecko-technických parků České republiky. Plocha vědecko-technického parku je 10 ha, přičemž 70 % tohoto území je již zastaveno a plně obsazeno investory. Plochy, které jsou ve výstavbě, jsou již investory zamluveny. Zájem investorů o umístění jejich firmy právě v této lokalitě byl překvapivě vysoký a někteří z nich museli být pro nedostatek místa odmítnuti. V současnosti je zde zaměstnáno 550 osob převážně s vysokoškolským vzděláním. Při obsazování areálu v budoucích letech by mělo dojít k vytvoření zhruba 2 000 nových, vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Úspěšnost vědecko-technologického parku dokládá skutečnost, že v roce 2005 přihlásila firma AGRO-EKO, s.r.o, svůj patent č. 295922 pod názvem „Způsob přeměny biodegradabilního hygienicky nestabilizovaného substrátu na hygienicky stabilizovaný výrobek“ k celosvětovému využití (WIPO PCT/CZ2005/000087).34

5.2.2 Průmyslová zóna Ostrava-Mošnov Zóna se začala vyvíjet v roce 1995, ale pro nedostatek finančních prostředků bylo její budování velmi pomalé. V roce 2000 s finanční podporou Evropské komise se výstavba urychlila. Zóna je pro lepší pochopení logického rámce rozčleněna do tří samostatných oblastí, které spolu sousedí a tvoří jeden velký, sourodý celek. První oblastí průmyslové zóny Ostrava-Mošnov je 32 ha velká průmyslová zóna určená především pro lehký průmysl. V této části není v současné době umístěn 34

Výroční zpráva Vědecko-technologického parku Ostrava, a.s., 2005 http://www.vtpo.cz/attachement/1699685/vyrocni_zprava_2005.pdf, přístup z internetu 27.8.2006

68

žádný investor, ale 12 ha této zóny je již rezervováno pro společnost S.W.P. Trading, a.s., která zde bude realizovat svůj závod na výrobu bioetanolu (bioetanol je biotechnologickou cestou vyráběná „náhrada“ ropných derivátů z trvale obnovitelného zdroje) a na tuto výstavbu již firma dostala stavební povolení.35 Společnost předpokládá vytvoření přímé zaměstnanosti ve výši zhruba 200 nových pracovních míst. Co se týče nepřímé zaměstnanosti, tak odhad je asi 800 pracovních míst souvisejících s tímto závodem. Zbývající plocha, tedy přibližně 20 ha půdy, je v současné době nabízena potencionálním investorům. Druhou část průmyslové zóny Ostrava–Mošnov tvoří obchodně-podnikatelský areál o rozloze přibližně 40 ha, který byl vybudován z areálu, který předtím sloužil pro vojenské účely. V této oblasti se nachází zhruba dvacet jednopodlažních až čtyřpodlažních budov. V budovách jsou umístěny firmy, které se zabývají obchodní a výrobní činností a vytvořily 300 přímých pracovních míst. Třetí, zatím nerealizovanou oblastí, je průmyslová zóna o velikosti 110 ha. V současné době je ve stádiu příprav. Tato zóna, vzhledem ke své velikosti, by se měla stát strategickou průmyslovou zónou regionu. V souvislosti s příchodem společnosti Hyundai Motor Company do 20 km vzdálené průmyslové zóny v Nošovicích u Frýdku-Místku, by mělo v této oblasti do roku 2010 vzniknout až 7 000 pracovních míst

5.2.3 Průmyslová zóna Hrabová Průmyslová zóna Hrabová má z dnešního pohledu nejlepší lokaci, protože je umístěna u rychlostní komunikace Ostrava-Frýdek-Místek s návazným spojením na Brno a Prahu (situace po dostavění dálnice D47 se změní a průmyslovou zónou nejblíže dálničnímu spojení se stane rozvojové území Ostrava-Hrušov). V současné době je infrastrukturně připraveno cca 60 ha pozemků pro investory a tyto pozemky jsou v zásadě obsazeny. Dalších asi 20 ha pozemků zabírají infrastrukturní stavby, hlavně komunikace a retenční nádrže. CTP Invest, holandský 35

Vydáno Městským úřadem v Příboře, stavební úřad dne 14. května 2004 pod č.j. st.ú.429/ÚR/04/Ha.

69

developer, který vlastní již asi 28 ha pozemků v zóně, vykoupil pro svou potřebu dalších asi 40 ha pozemků jižním směrem podél komunikace vedoucí do FrýdkuMístku (ulice Místecká). Po jejich zainvestování do roku 2010 bude výměra zóny cca 120 ha. Průmyslová zóna se velmi dynamicky rozvíjí a v této chvíli je v ní vytvořeno asi 2 000 nových přímých pracovních míst s výhledem do konce roku 2007 na přibližně 4 000 pracovních míst. Hlavními

zaměstnavateli v Hrabové jsou

společnosti ASUS Czech (zabývá se montáží a opravami PC), GE Money Multiservis (oddělení internetového bankovnictví a call centrum), SungWoo Hitech (specializuje se na výrobu částí karoserií a podvozků osobních aut) a CTS Corporation (vyrábí elektronické součástky a senzory pro automobilový průmysl). S příchodem společnosti Hyundai Motor Company do Nošovic by se měla zvednout zaměstnanost v této zóně až o 2 000 osob. Předpokládá se, že v roce 2010 by zde mělo být zaměstnáno až 8 000 lidí.

5.3 Dotazníkové šetření Odhadnout možný budoucí vývoj na trhu v Ostravě je velmi složitý problém a za tímto účelem jsem provedla dotazníkové šetření. Otázky, které tvoří dotazník, jsem položila odborníkům z Úřadu práce v Ostravě, z Magistrátu města Ostravy a z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Celkem se mi podařilo oslovit ke spolupráci pět osob z výše jmenovaných institucí, jenž se zabývají nezaměstnaností a trhem práce jako takovým. Dotazník se skládal ze šesti otázek a zajímal mě individuální názor respondentů. Velice překvapivé pro mě bylo zjištění, že se respondenti ve většině odpovědí shodli, což lze vysvětlit zřejmě tím, že tito lidé dlouhodobě pracují v oblasti trhu práce a tím se u nich na některé otázky vytvořil shodný názor. První otázka měla retrospektivní ráz a zněla: „Co je podle Vás největším problémem ostravské nezaměstnanosti?“ Respondenti se shodli, že největší vliv na nynější stav nezaměstnanosti mělo jednostranné ekonomické zaměření Ostravy na těžební a těžký průmysl a restrukturalizace tohoto průmyslu v devadesátých letech

70

minulého století. Zde problémy s nezaměstnaností začaly a stále přetrvávají, protože se od nich nelze jen tak jednoduše oprostit, neboť zde stále je strukturální nerovnováha na trhu práce. Má druha otázka zněla: „Myslíte si, že najdou dlouhodobě nezaměstnaní práci v průmyslových zónách?“ Odpověď všech respondentů byla stejná, všichni odpověděli ano, protože si myslí, že průmyslové zóny opravdu jsou perspektivní a povedou ke snížení nezaměstnanosti. Byla zde však i vyslovena obava, že jednostranné zaměření průmyslových zón na automobilový průmysl by mohlo vést opět k nezaměstnanosti při odbytové krizi v tomto odvětví. Třetí otázka se zabývala dopravním spojením a zněla: „Považujete neexistenci dálničního spojení za jednu z příčin nezaměstnanosti? Jestli ano, myslíte si, že nezaměstnanost s dostavěním dálnice klesne?“ Respondenti se shodli, že neexistence dálnice je také příčinou nezaměstnanosti a že s její dostavbou je tu i naděje na snížení nezaměstnanosti. Nikdo z nich však při otázce první neexistenci dálnice nezmínil, z čehož se dá usoudit, že neexistence dálnice není pro ostravský region až tak palčivým problémem, jak by se mohlo zdát. Má další otázka byla spíše teoretická a zněla: „Mělo by podle Vašeho názoru zrušení minimální mzdy za následek snížení nezaměstnanosti?“ Liberální teorie spatřují příčinu nezaměstnanosti také v existenci minimální mzdy, která je podle jejich

názoru

příliš

vysoká.

Překvapením

bylo,

že žádný z respondentů

se s liberálním názorem neztotožňuje. Míní, že vysoká nezaměstnanost v Ostravě by se nezlepšila odstraněním institutu minimální mzdy. Toto odstranění by vedlo pouze k vyšší sociální nerovnosti. Poptávková strana práce je v Ostravě nedostatečná, práce v Ostravě chybí, i když zde jsou lidé, kteří by ji chtěli vykonávat, takže zrušení minimální mzdy by nic nevyřešilo. Otázka pátá měla návaznost na otázku předchozí a zněla: „Měly by se snížit dávky státní sociální podpory, sociální pomoci a podpory v nezaměstnanosti za účelem zvýšení motivace k aktivnímu hledání práce? Snížila by se podle Vás tímto způsobem nezaměstnanost?“ Zde respondenti v názorech nebyli jednotní. Všechny tyto dávky by spíše měly být více sledovány a nemělo by docházet k jejich

71

zneužívání. Aktivní hledání práce je také determinováno povahou hledajícího a pro aktivně hledajícího jsou tyto dávky přiměřené. Existují však lidé a někdy i skupiny, které tyto dávky dlouhodobě zneužívají. Spíše než-li plošné snížení těchto dávek, doporučují respondenti jejich účelnost, například, aby nebyly tyto dávky vynakládány za drogy. Tato kontrola by však byla velmi náročná a poněkud drahá. Poslední otázka se zabývala projekty Evropského sociálního fondu a zněla: „Považujete projekty financované Evropským sociálním fondem v oblasti trhu práce za efektivní? Jestli ano, proč? Jestli ne, proč? Případně, co by se na nich mělo zlepšit?“.Respondenti v odpovědi na tuto otázku vyjádřili svou spokojenost s projekty, považovali je za velmi inovativní a do budoucna velmi prospěšné. Projekty totiž reagují na aktuální problémy, jsou v souladu s Operačními programy a také s regionálním operačním programem Moravskoslezska. Argumentují také, že kdyby tyto projekty nebyly tak zdařilé, tak by nebyly spolufinancovány Evropskou unií.

72

Závěr Cesta od totalitního zřízení k svobodnému, demokratickému státu, který je založen na lidských právech a svobodě, byla vykoupena obětmi v podobě restrukturalizace celé ekonomiky, ztrátou tradičních trhů, nezaměstnaností, snížením reálných příjmů a růstem chudoby. Na trhu práce v Ostravě došlo po roce 1990 k významné změně. Podniky, které v centrálně příkazové ekonomice zažily nedostatek pracovníků a soupeřily o každého nového zaměstnance, zjistily, že při vysokých cenách svých výrobků neobstojí v konkurenci na západních trzích, začaly proto modernizovat své výrobní programy a zvyšovat produktivitu práce. Propouštěly přebytečné pracovníky ve snaze odstranit dřívější přezaměstnanost. Nastalo období vzniku a rozvoje soukromého podnikaní, které částečně absorbovalo uvolněnou pracovní sílu. Závažné problémy trhu práce v Ostravě nastaly v roce 1997 důsledkem tzv. „vládních balíčků“, nízkého ekonomického růstu, vysokých úrokových měr, pokračující transformace a restrukturalizace těžkého průmyslu,

nedostatku

zahraničních investorů, recese celé ekonomiky a specifickým postavením ostravsko-karvinské aglomerace díky dlouhodobé a jednostranné orientace na těžký průmysl. Míra registrované nezaměstnanosti v Ostravě se stala jednou z nejvyšších v porovnání s jinými okresy České republiky. Výsledným efektem byly hmotné, zdravotní, psychické a sociální problémy domácností, v nichž alespoň jeden její člen byl nezaměstnaný. Míra nezaměstnanosti dosáhla svého maxima 28. února 2004 při úrovni 19,1 procentního bodu. Od tohoto krizového momentu se stav na ostravském trhu práce zlepšuje. Míra registrované nezaměstnanosti postupně klesala a k 30. 11. 2006 dosáhla úrovně 13,2 %, což činí o 70 % více než celorepublikový průměr registrované míry nezaměstnanosti. Poptávková strana trhu práce se taktéž zlepšila. Počet uchazečů připadajících na jedno volné místo dosáhl od roku 1997 rekordní hodnoty a k 30. listopadu činil šest uchazečů na jedno volné pracovní místo. Počet uchazečů na jedno pracovní místo se snížil důsledkem snížení počtu nezaměstnaných (jejich

73

počet k 30. 11. 2006 byl 22 842 osob) a růstu volných pracovních míst (jejich počet k 30. 11.2006 byl 3 807 volných pracovních míst). Negativním jevem, se kterým se Ostrava neustále potýká je dlouhodobá nezaměstnanost. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli vyřazeni z registru úřadu práce (tzv. délka ukončené evidence) k 30. 6. 2006 byla 438 dní a průměrná doba setrvání všech uchazečů v registru úřadu práce k tomuto datu činila 919 dní. Mezi dlouhodobě nezaměstnané patří především osoby se zdravotním postižením, osoby starší 50 let a příslušníci národnostních menšin. V prvním pololetí roku 2006 se poprvé od roku 1999 snížil stav dlouhodobě nezaměstnaných s nezaměstnaností delší než dvanáct měsíců. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti tvořily v roce 2005 větší část výdajů na státní politiku zaměstnanosti. Úřad práce v Ostravě nabízí širokou nabídku rekvalifikačních kurzů, mezi které patří například svářeč, řízení a obsluha motorových

vozíků,

práce

s motorovou

pilou,

všeobecný sanitář,

účetní.

Rekvalifikačními novinkami jsou manažer projektů financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie a osobní asistent u lidí s mentální retardací. Nejhůře uplatnitelní uchazeči o zaměstnání jsou začleněni do skupinového poradenství v Job-klubech zaměřených v souladu s projekty Elán, Start a Praktik na sebepoznání a motivaci uchazečů o zaměstnání, na techniky hledání práce spolu s nácvikem modelových situací. Je zajímavé, že se v prostředí vysoké nezaměstnanosti vyskytují vyšší mzdy. Průměrná měsíční mzda zaměstnance v Ostravě v roce 2004 činila 18 645 Kč. Tato mzda byla vyšší než průměrná měsíční mzda zaměstnance v České republice, která v roce

2004

činila

18

035

Kč.

Ostrava

také

dominovala

v porovnání

s Moravskoslezským krajem a jeho okresy, protože průměrná mzda v kraji v roce 2004 byla 16 909 Kč. Ostrava jako jediná z okresů Moravskoslezského kraje tento průměr převyšovala a rozdíl ostravské průměrné mzdy s průměrnou mzdou v okrese Bruntál dosáhl 4 030 Kč. S výše zmíněným nadprůměrným mzdovým ohodnocením podle mého názoru souvisí i volební preference. Volební preference v Ostravě jsou levicové

74

(volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané v roce 2006 vyhrála v okrese Ostrava Česká strana sociálně demokratická s 39,64 % odevzdaných platných hlasů). V porovnávaní s okresy Karviná a Most však v Ostravě Komunistická strana Čech a Moravy získala nejmenší počet hlasů (Komunistická strana Čech a Moravy získala v okrese Ostrava 14,12 % hlasů). Součet volebních hlasů odevzdaných středo-pravicovým stranám, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, byl z porovnávaných okresů nejvyšší. Odhadnout budoucí vývoj na trhu práce je velmi složité. Osobně se domnívám, že ostravský trh práce se stabilizuje a míra nezaměstnanosti by už neměla dosahovat tak vysokých hodnot jako v minulosti. Svá tvrzení o budoucím stavu na trhu práce opírám o rozvoj průmyslových zón, protože právě ony vytvářejí nová pracovní místa. K tomuto závěru dochází i respondenti z řad odborníků na trh práce, které jsem oslovila ve svém dotazníkovém šetření. Průmyslové zóny, které se nacházejí na území Ostravy by měly vytvořit více než 12 000 nových pracovních míst. Ve vztahu k průmyslovým zónám však existuje řada obav ze závislosti trhu práce v Ostravě na jednom odvětví (automobilový průmysl), stejně jako v minulosti, kdy byla Ostrava závislá na hutnictví a hornictví.

75

Přílohy Příloha č.1: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech ČR k 30 .11. 2006

Míra nezaměstnanosti v České republice k 30. listopadu 2006 DC LB TP

UL

CL

JN

MO

SM

CV CH

SO

LT ME

LN

KV

KL RA

DO

PM

NA HK

NB

RO

PZ

PY

PI

UO

OP

TA

OL ZR

BK

JH

PR

FM

VS BM BO

TR

CB

VY

KM

ZL UH

ZN CK

PV

NJ

JI

ST PT

OT KA

SY

HB PE

BR

SU

CR

KH BN

PB

JE

RK

PU

KO

PJ

KT

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

BV

HO

Míra n ezaměs t n an os t i (v %) 0-5 5-10 10- 15 15- 20 >20

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, přístup z internetu 14.12.2006

76

Příloha č 2: Městské obvody v Ostravě

Zdroj: http://www.mmo.cz/obvody/index.html, přístup z internetu 22.8.2006

Příloha č.3: Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání k 31.12.2004 absolutně % 44 0,2 31 0,1 10 208 35,3 7 0 604 2,1 11 526 39,9

bez vzdělání neúplné základní základní+prakt. nižší střední nižší střední odborné střední odborné(vyučen) střední nebo střední odborné úsv úso (vyučení s maturitou) úso s maturitou (bez výučního listu) vyšší odborné bakalářské vysokoškolské doktorské celkem Zdroj: ÚPO a vlastní propočty

k 31.12.2005 absolutně % 37 0,1 19 0,1 9 530 36,8 8 0 528 2 10 189 39,3

k 30.9.2006 absolutně % 35 0,1 20 0,1 9 135 37,7 12 0 485 2 9 304 38,3

185 851 1 124

0,6 2,9 3,9

173 727 903

0,7 2,8 3,5

161 655 945

0,7 2,7 4

3 169 90 110 925 18 28 892

11 0,3 0,4 3,2 0,1 100

2 828 77 94 771 17 25 901

10,9 0,3 0,4 3 0,1 100

2 557 84 105 757 19 24 274

10,5 3,5 0,4 0,3 0,1 100

77

Příloha č. 4: Průměrná měsíční hrubá mzda zaměstnance v roce 2004

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prumerna_mesicni_hruba_mzda_zamestnance_v_kc_v_roce_20 04/$File/1303K6.jpg, přístup z internetu 22.8.2006

78

Příloha č. 5: Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2004

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_k_31_12_2004/$File/1303K8.jpg, přístup z internetu 22.8.2006

79

Příloha č. 6: Dotazník

Všechny otázky se vztahují pouze na ostravský trh práce. 1. Co je podle Vás největším problémem ostravské nezaměstnanosti?

2. Myslíte si, že najdou dlouhodobě nezaměstnaní práci v průmyslových zónách?

3. Považujete neexistenci dálničního spojení za jednu z příčin nezaměstnanosti? Jestli ano, myslíte si, že nezaměstnanost s dostavěním dálnice klesne?

4. Mělo by podle Vašeho názoru zrušení minimální mzdy za následek snížení nezaměstnanosti?

5. Měly by se snížit dávky SSP, SP a podpory v nezaměstnanosti za účelem zvýšení motivace k aktivnímu hledání práce? Snížila by se podle Vás tímto způsobem nezaměstnanost?

6. Považujete projekty financované ESF v oblasti trhu práce za efektivní? Jestli ano, proč? Jestli ne, proč? Případně, co by se na nich mělo zlepšit?

80

Příloha č.7: Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích podle OKEČ

*)zahrnuje zpracování dřeva, výrobu dřevařských výrobků kromě nábytku, výrobu vlákniny, papíru a výrobků z papíru;vydavatelství a tisk, výrobu pryžových a plastových výrobků, výrobu ostatních nekovových minerálních výrobků a zpracovatelský průmysl jinde neuvedený

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ot_info/trh_prace/vyvoj_v_ostrave/vyvoj_trhu_prace_v_ostrave.pdf Přístup z internetu 1.8.2006

81

Příloha č.8: Celkový počet zaměstnanců k 31. prosinci v období roku 1990 až 2005 počet zaměstnanců 1990 1991

205143 187 652

1992

177 118

1993

170 557

1994

169 827

1995

166 329

1996

163 397

1997

157 434

1998

151 610

1999

143 032

2000

139 060

2001

138 385

2002

135 800

2003

131 115

2004

128 568

129 853 2005 Zdroj: Úřad práce v Ostravě

82

Seznam použité literatury a dalších pramenů •

Friedman, Brozen: The Minimum Wage: Who pays?, The Free Society Association, 1966

•

Holman, R., Makroekonomie, C.H. Beck, 2004

•

Holman: Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy, Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000

•

Kotýnková, Němec: Lidské zdroje na trhu práce, Vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU, Profesional Publishing, 2003

•

Krebs, V., Sociální politika, Aspi, 2002

•

Maršíková, Hrušková: Zobecnění poznatků o zvláštních hospodářských zónách, Výzkumný ústav vnějších ekonomických vztahů,1993

•

Rothbard: Ekonomie státních zásahů, Liberální institut, 2005

•

Sirovátka, T., Řezníček, I.: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť, Brno a Filadelfie, 1994

•

Tomeš, J., Sociální politika-Teorie a mezinárodní zkušenost, Socioklub, 2001

•

Úřad práce v Ostravě: Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v roce 1992 a předpokládaný vývoj v prvním pololetí 1993

•


83

•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


•


84

•


•

Úřad práce v Ostravě: Analýza stavu a vývoje trhu práce v Ostravě v prvním pololetí roku 2006 a předpokládaný vývoj ve druhém pololetí

•

Zákon. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

•

Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky

•

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce

•

Zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku

•

Vyhláška č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků trvale nezpůsobilých k dosavadní práci

•

Vyhláška č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení horníků

•

Vyhláška č.519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců

Internetové zdroje: •

Magistrát města Ostravy www.mmm.cz

•

Moravskoslezský kraj www.kr-moravskoslezský.cz

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí www.mpsv.cz

•

Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz

85

•

Český statistický úřad www.czso.cz

•

Regionální informační systém o uplatnění absolventů na trhu práce www.risa.cz

•

Vědecko-technický park Ostrava www.vtpo.cz

•

Evropský sociální fond www.esfcr.cz

•

CzechInvest www.czechinvest.cz

86

Seznam tabulek a grafů tabulka 1: Celková zaměstnanost v letech 1990 až 1992........................................... 12 tabulka 2: Odvětvová zaměstnanost v roce 1990 až 1992 ......................................... 13 tabulka 3: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1993 ............... 15 tabulka 4: Vývoj počtu zaměstnanců v jednotlivých dolech...................................... 16 tabulka 5: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1994 ............... 17 tabulka 6: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1995 ............... 19 tabulka 7: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1996 ............... 20 tabulka 8: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1997 ............... 22 tabulka 9: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1998 ............... 24 tabulka 10: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 1999 ............. 25 tabulka 11: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 2000 ............. 28 tabulka 12: Odvětvová zaměstnanost ve vybraných odvětvích v roce 2001 ............. 29 tabulka 13: Věková struktura uchazečů o zaměstnání ............................................... 35 tabulka 14: Délka evidované nezaměstnanosti .......................................................... 38 tabulka 15: Volební výsledky jednotlivých stran zastoupených v PSP ČR v okresech Ostrava-město, Karviná a Most.......................................................................... 40 tabulka 16: Volební výsledky dle orientace ............................................................... 40 tabulka 17: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v letech 2001 až 2005 (v tisících) ............................................................................................................................ 50

graf 1: Vývoj počtu volných pracovních míst od ledna 2005 do listopadu 2006 ...... 33 graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v Ostravě od 1.1.2005 do 30.11.2006.............. 34 graf 3: Procentní rozdíl průměrných mezd v okresech oproti průměrné mzdě v kraji ............................................................................................................................ 41 graf 4: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1990 až 2005 ................. 44 graf 5: Vývoj počtu volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání v letech 1990 až 2005 ...................................................................................................... 45 graf 6: Vývoj stavu zaměstnanosti v letech 1990-2005 ............................................. 47

87

Abstract Transformation process brought in Ostrava in early 1990´s decreament or retrogression of traditional production as metallurgy, manufacturing of machinery, chemical industry, and steel industry. That caused decreasing of economic grow. Industrial establishments had to do restructuring and that caused decreasing of work force. Private enterprises could employ only part of work force, and that is why high unemployment started to increase. Nowadays

is

the

unemployment

rate

13,2

%,

that

means,

that

the unemployment rate in Ostrava is double than the average unemployment rate in the Czech Republic. The number of unemployment decreased to a count 22 842 and the number of free jobs increased to a count 3 807. That means, that six persons hit on one free job. Industrial areas can bring increase in employment, because they create new jobs.

Key words Employment, unemployment, labor market, restructuring

JEL classification J 210, K 300, J 608

88

Analýza trhu práce v okrese. Ostrava město

Recommend Documents