Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010

Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010

Úřad práce v Liberci

OBSAH CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU ................................................................................... 2

I.

I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace + mapka ............................................................................................... 2 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace ............................................................................................................... 3 I.3 Silné stránky okresu...................................................................................................................................................... 4 I.4 Slabé stránky okresu .................................................................................................................................................... 4

ZAMĚSTNANOST .......................................................................................................................... 5

II.

II.1 Celková zaměstnanost ................................................................................................................................................. 5 II.2 Volná pracovní místa ................................................................................................................................................... 6

III.

NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................... 10

III.1 Vývoj nezaměstnanosti ..............................................................................................................................................10 III.2 Absolventi škol a mladiství .........................................................................................................................................16 III.3 Osoby se ZP ..............................................................................................................................................................17 III.4 Situace dalších problémových skupin na TP ..............................................................................................................17 III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese..........................................................................................................20 III.6 Mapa okresu Liberec - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na mikroregiony ..........................................32 III.7 Mapa okresu Liberec - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na obce ......................................................33

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE .......................................................................................................... 34 V.

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ...................................................................................... 35 V.I Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ...........................................................................................35 V.2 Realizace APZ v roce 2010 (Normativní instrukce MPSV č. 36/2009) .........................................................................41 V.3 Rekvalifikace ..............................................................................................................................................................42 V.4 Činnost IPS.................................................................................................................................................................44 V.5 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF ....................................................................................................................44 V.6 EURES - EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti ...........................................................45 V. 7 EDUCA 2010 JOBDAYS LIBEREC ............................................................................................................................47 V.8 SeZam – Rozvoj služeb a spolupráce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách trhu práce ................................47 V.9

Opatření související s hospodářskou krizí .................................................................................................................48

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ ........................................................ 49 VI. I Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Liberec, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují ......49

VII. DOPORUČENÍ ............................................................................................................................. 50

Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 1

I.

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU

I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace + mapka Okres Liberec patří mezi nejseverněji poloţené okresy v rámci České republiky. Spolu s okresy Česká Lípa, Semily a Jablonec nad Nisou je součástí Libereckého kraje. Jako okres pohraniční sdílí společnou hranici se Spolkovou republikou Německo a v délce 101,5 km také s Polskou republikou. K 1. 1. 2007 došlo ke změně západní hranice okresu. Z okresu Česká Lípa byly do okresu Liberec přeřazeny dvě obce - Jablonné v Podještědí (3 722 obyvatel) a Janovice v Podještědí (72 obyvatel).

Obr. 1 Administrativní rozdělení okresu Liberec – stav k 1. 1. 2008 (zdroj: ČSÚ)


2

Na území okresu o rozloze 989 km je celkem 59 obcí (z toho 11 měst), ve kterých k uvedenému datu ţije 169 795 obyvatel, 82 964 muţů a 86 831 ţen (údaje k 31. 12. 2009). Územní rozmístění obyvatelstva je značně nerovnoměrné a koncentruje se do městských sídel (zejm. Liberec, dále pak Frýdlant v Čechách, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Nové Město pod Smrkem a Jablonné v Podještědí). Na území města Liberce ţije téměř 60 % všech obyvatel okresu. Povrch okresu je značně členitý. Rozpětí nadmořské výšky je od 210 (říčka Smědá na hranici s Polskem, katastr obce Černousy) do 1 124 m n. m. (hora Smrk v Jizerských horách). Severní část okresu je od ostatní části oddělena hřebenem Jizerských hor. Mezi nimi a Luţickými horami leţí Liberecká kotlina spojená s oblastí Hrádku n. N., kam zasahuje od severu Ţitavská kotlina. Od jiţní části okresu je Liberecká kotlina oddělena Ještědským pohořím. Z hlediska vodních poměrů spadá liberecký okres do povodí několika řek. Jizera odvodňuje jiţní část okresu, Ploučnice odvodňuje Podještědí. Celá Liberecká kotlina a jiţní část Jizerských hor leţí v povodí Luţické Nisy, vody Frýdlantského výběţku jsou odváděny Smědou do Nisy na polském území. Okres Liberec je svým charakterem okresem průmyslovým. Tato skutečnost vychází z dlouhodobého vývoje podmíněného přírodními podmínkami. Výrazně jsou zde však zastoupena i další odvětví národního hospodářství jako stavebnictví, obchod, školství, zdravotnictví, doprava a sluţby, v jiţní části okresu pak zemědělství. Mezi průmyslovými podniky je vysoký podíl firem (strojírenských, plastikářských, elektrotechnických), jejichţ finálními výrobky jsou komponenty pro výrobu automobilů. Podíl textilního průmyslu, který měl v oblasti velikou tradici, se výrazně sníţil. Nové pracovní příleţitosti do regionu přinesly v minulosti především podniky, které vyrostly v Liberci v Průmyslové zóně Jih. Další pracovní příleţitosti vznikaly ve stále rostoucí Obchodní a průmyslové zóně Sever. Okres Liberec je pro svou krajinnou rozmanitost, historické památky a další zajímavosti, oblastí často vyuţívanou k letní a zimní rekreaci.

I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace V následující tabulce jsou uvedeny poslední kompletní dostupné roční údaje o věkové struktuře, tj. ke dni 31. 12. 2009. Poţadované údaje ke dni 31. 12. 2010 budou k dispozici aţ v květnu 2011. Z tabulky je zřejmý meziroční nárůst počtu obyvatel ve sledovaných ukazatelích kromě počtu obyvatel ve věkové kategorii 15-64 let. V této kategorii došlo naopak k poklesu počtu o 70 obyvatel oproti konci roku 2008. Průměrný věk obyvatelstva v okrese Liberec se zvýšil na 40,2 roku.

Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel

31. 12. 2008 168 561

31. 12. 2009 169 795

z toho ženy

86 268

86 831

z toho věková kategorie: 0 - 14 let

24 681

25 181

15 – 64 let

120 375

120 305

65 a více

23 505

24 309

počet obyvatel celkem

(zdroj: ČSÚ)


I.3 Silné stránky okresu            

výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) součást Euroregionu NISA, zapojení obcí a spolupráce s německými a polskými partnery kvalifikovaná pracovní síla s přiměřenou mírou adaptability a schopností rekvalifikace historické zázemí průmyslových činností existence průmyslových zón široký výběr středních a učňovských škol s dobrým zázemím pro studenty Technická univerzita v Liberci Krajská vědecká knihovna v Liberci – moderní veřejné infocentrum vysoká lesnatost území, tradice lesního hospodaření relativně hustá síť silnic a regionálních ţeleznic relativně dobrá prostupnost hranic pro osobní dopravu existující velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyţití (krajina i ubytovací zařízení)

I.4 Slabé stránky okresu          

existence problémových mikroregionů způsobená koncentrací ekonomických činnosti do větších center, zejména do Liberce jednostranné zaměření průmyslové výroby na automobilový průmysl zastaralá a zanedbaná technická dopravní infrastruktura zanedbaná péče o krajinu a památky nedostatečná protipovodňová opatření zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů nízká dopravní obsluţnost na venkově nedostatečná úroveň sluţeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání


II. ZAMĚSTNANOST II.1

Celková zaměstnanost

Na zaměstnanost v okrese Liberec má významný vliv rozvoj a prosperita automobilového průmyslu. Působí zde řada subdodavatelů v odvětvích zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu automobilů. V otázce zaměstnanosti se zde projevují určité protichůdné tendence. Pokračující hospodářská krize ovlivňuje počty volných pracovních míst, dále v řadě hospodářských odvětví chybí kvalifikovaní pracovníci pro stávající místa. Tento trend se odráţí ve vyšší nezaměstnanosti skupin uchazečů, kteří vyţadují zvláštní péči. Problematické zůstává i nízké společenské a finanční ohodnocení tradičních řemeslných a zemědělských činností. Potenciálním ohroţením v oblasti zaměstnanosti a trhu práce zůstává závislost výroby na poptávce na domácích i zahraničních trzích zejména v automobilovém průmyslu. V následující tabulce 2 jsou uvedeny počty zaměstnavatelů. OSSZ jiţ neeviduje zvlášť velké a malé zaměstnavatele. Je tedy nutno spokojit se s jejich součtem, níţe uvedeným. Z tabulky je patrno, ţe meziročně došlo jen k velmi malému sníţení počtu zaměstnavatelů. Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů

stav k Zaměstnavatelé celkový počet zaměstnavatelů

31. 12. 2009

31. 12. 2010

4 096

3 994

(zdroj: OSSZ)

Údaje o počtech pojištěnců v letech 2009-2010 podle údajů OSSZ udává následující tabulka 3. Je vidět, ţe se v posledním roce sníţil počet pojištěnců v organizacích, oproti tomu narostl počet OSVČ. Celkový počet pojištěnců se mírně zvýšil. Navíc je třeba opatrně posuzovat počet OSVČ, neboť přibliţně čtvrtina OSVČ vykonává svoji ţivnost jako vedlejší, tj. souběţně s hlavním zaměstnáním v zaměstnaneckém poměru. Tabulka 3: Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ stav k Zaměstnanci a OSVČ

31. 12. 2009

31. 12. 2010

zaměstnanci

65 695

65 410

osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

15 383

15 700

celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem + OSVČ)

81 078

81 110

(zdroj: OSSZ)


Volná pracovní místa

II.2

V roce 2010 bylo v nabídce Úřadu práce v Liberci v průměru 636 volných pracovních míst (VPM). Vývoj počtu VPM měl v roce 2010, konkrétně od února do října, stoupající tendenci. Ke konci roku se nabídka VPM začala sniţovat. Na konci roku 2009 bylo uchazečům k dispozici o 139 pracovních příleţitostí méně a na jedno VPM připadalo 17 uchazečů. K 31. 12. 2010 připadalo na 1 volné pracovní místo téměř 14 uchazečů. Následující graf znázorňuje počty VPM v letech 2009 aţ 2010 se sloupcovým vyjádřením počtu nově hlášených a zrušených/obsazených míst. 1200

1100

1065

1000

892

900

856 805 814 760

800

700

741 645

642

602 606 593

600

546

569

542

527

488

500

717 708

447

554

453

435

375

400

300

200

100

0 1.09

2.09

3.09

4.09

5.09

6.09

7.09

8.09

nově hlášená VM

9.09 10.09 11.09 12.09 1.10

2.10

3.10

obsazená a zrušená místa

4.10

5.10

6.10

7.10

8.10

9.10 10.10 11.10 12.10

počet VM ke konci měsíce

Graf 1: Vývoj VPM v okrese Liberec v letech 2009-2010 – nově hlášená, obsazená a zrušená a celkové počty Relativně nízký počet nabízených volných pracovních míst byl způsoben především pokračující zhoršenou ekonomickou situací v celostátním a celosvětovém měřítku, nízkým počtem zakázek u zaměstnavatelů a stále nízkou poptávkou po nových pracovnících. Rozdělení VPM dle hlavních tříd klasifikace KZAM ukazuje graf 2. Nejširší nabídka volných míst je pro technické, zdravotnické a pedagogické pracovníky, dále pro pracovníky v obchodě a sluţbách a také pro obsluhu strojů a zařízení. Pro doplnění jsou uvedeny i grafy 3 a 4, které zobrazují nabídku a poptávku pracovních sil na trhu práce – tedy volná pracovní místa a uchazeče o zaměstnání rozdělené dle KZAM. Nejhorší je poměr nabídky (uchazeči) k poptávce (volná místa) u hlavních tříd KZAM č. 4 (niţší administrativa a úředníci ve sluţbách a obchodě) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Dlouhodobě byl např. nadprůměrný zájem o kvalifikované strojírenské a stavební dělníky. To však dnes vůbec neplatí. Poměr nabídky a poptávky je dnes u těchto profesí zhruba na celkovém průměru. V současné době je zájem zaměstnavatelů o přijímání nových pracovníků stále zmenšený, poptávka po některých profesích (např. lékař, zdravotní sestra, pojišťovací agent nebo obchodní zástupce) ale přetrvává.


Graf 2: Volná místa k 31. 12. 2010 v okrese Liberec – rozdělení dle KZAM

Graf 3: Uchazeči k 31. 12. 2010 v okrese Liberec – rozdělení dle KZAM


Další grafy znázorňují počty uchazečů na jedno volné místo v okrese Liberec k 30. 6. a k 31. 12. 2010. Zde jsou skupiny uchazečů o zaměstnání sledovány dle kategorizace zaměstnání KZAM – v tomto případě je pouţito řazení dle 3místných kódů KZAM.

Graf 4: Počty uchazečů na 1 VM k 30. 6. a k 31. 12. 2010 v okrese Liberec


Pozn.: V grafech jsou uvedeny ty skupiny uchazečů, jejichž počet v jedné kategorii přesahuje 100 osob, a zároveň počet uchazečů na 1 VM v rámci KZAM přesahuje průměrný počet v daném měsíci. V grafu nejsou uvedeny ty profese, u nichž není hlášeno žádné volné místo. Tyto profese jsou uvedeny níže včetně počtu uchazečů. Červen 2010: KZAM 932 – Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu /ve výrobě/: 1438 Prosinec 2010: KZAM 247 – Odborní administrativní pracovníci jinde neuvedení – počet uchazečů: 234 Zdroj: ÚP v Liberci

V grafu 5 můţeme sledovat výrazný pokles počtu uchazečů na 1 VPM v roce 2010 – po nárůstu v prvních dvou měsících následovalo sníţení ovlivněné postupným klesáním počtu uchazečů o zaměstnání a mírným zvyšováním počtu volných míst. Tento trend byl ukončen v říjnu 2010 a v posledních dvou měsících roku 2010 došlo ke zvýšení počtu uchazečů na 1 VPM. Toto zvýšení bylo způsobeno částečně sezónními vlivy, kdy byly ukončeny stavební a jiné sezónní práce. Ve srovnání s rokem 2009 je zřetelná převáţně klesající tendence, avšak zatím nedošlo k návratu k hodnotám platným před hospodářskou krizí.

Graf 5: Vývoj počtu uchazečů, volných míst a počtu uchazečů na 1 VPM v okrese Liberec


III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti v okrese Liberec dosahovala v roce 2010 stále vysokých hodnot. Historického maxima dosáhl počet evidovaných uchazečů, který v měsících leden aţ březen přesáhl hranici 10 000 uchazečů. V období dalších tří měsíců, tj. do června, pak počet uchazečů o zaměstnání klesal. V červenci došlo ke zvýšení, coţ bylo způsobeno zejména kaţdoročním předprázdninovým ukončením pracovních poměrů pedagogických pracovníků (graf 7), nárůstem počtu absolventů (viz graf 8) a niţší aktivitou při umisťování nezaměstnaných ţen (viz graf 6). V dalších měsících druhého pololetí (od srpna do listopadu) pak celkové počty uchazečů opět postupně klesaly. V závěru roku měl počet nezaměstnaných stoupající tendenci stejně jako v předešlém roce. Sledujeme-li počty muţů a ţen, pak lze konstatovat, ţe v prvním pololetí převyšoval počet muţů počet ţen. Ve druhém pololetí pak byla početnější skupina ţen a v závěru roku se obě skupiny početně vyrovnaly, příp. opět převaţovali muţi. Celkově bylo k 31. 12. 2010 evidováno 9 799 uchazečů, coţ je o 107 osob více neţ v předchozím roce.

Graf 6: Vývoj počtu uchazečů a volných míst v letech 2008-2010 v okrese Liberec Následující grafy 7 a 8 sledují sezónní výkyvy v počtu uchazečů specifických skupin jako např. pedagogičtí pracovníci a absolventi. Problematika absolventů je blíţe rozepsána v kapitole II. 5.


Graf 7: Vývoj počtu uchazečů – pedagogických pracovníků - během roku 2010 v okrese Liberec

Graf 8 sleduje počty absolventů v delším časovém úseku 4 let, kdy je patrný kaţdoroční prudký nárůst v období prázdnin a pozvolný pokles od září do dalších letních prázdnin.

Graf 8: Vývoj počtu absolventů v letech 2007 - 2010 v okrese Liberec


Míra nezaměstnanosti meziročně klesla z hodnoty 10,2 % na 10,1 %. Její hodnoty se pohybovaly v rozmezí od 9,4 % (listopad) do 10,6 % (leden). Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2010 činila 10,1 %, kdeţto v roce 2009 byla 9,8 %, došlo tak dalšímu nárůstu o 0,3 p. b.

Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti (MN) v okrese Liberec v letech 2009 - 2010

Graf 10: Vývoj MN v okrese Liberec v letech 2009 – 2010 – celorepublikové a krajské srovnání


V průběhu roku 2010 se nově evidovalo celkem 13 786 osob, v průměru se tedy kaţdý měsíc do evidence uchazečů nově přihlásilo 1 149 osob, coţ je o 137 uchazečů o zaměstnání méně neţ v roce 2009. Z evidence bylo v roce 2010 z různých důvodů vyřazeno celkem 13 679 nezaměstnaných, průměrně tak evidenci v průběhu měsíce opustilo 1 140 uchazečů o zaměstnání. Do evidence ÚP přibylo nejvíce nezaměstnaných v měsících lednu, září a prosinci. Naproti tomu evidenci opustilo nejvíce uchazečů v měsících květnu, září a listopadu. Důvodem k vyřazení z evidence úřadu práce byl nejčastěji nástup do zaměstnání. Druhým nejčastějším důvodem bylo sankční vyřazení podle § 30, odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dále byli uchazeči vyřazeni z evidence na vlastní ţádost, odchodem do důchodu nebo při novém nástupu na soustavnou přípravu na povolání.

Graf 11: Rozložení nově evidovaných uchazečů během roku 2010 v okrese Liberec

Graf 12: Rozložení vyřazených uchazečů během roku 2010 v okrese Liberec


Počty uchazečů v jednotlivých věkových kategoriích sleduje tabulka 6. V meziročním srovnání je patrná zvyšující se nezaměstnanost skupin ve věku 35 – 49 let a také u osob nad 55 let věku. Průměrný věk uchazečů byl 39,8 roku. Tabulka 6: Rozdělení uchazečů podle věku v okrese Liberec v letech 2009 – 2010 Věková struktura/ období celkem

31. 12. 2009 počet

%

31. 12. 2010 počet

%

meziroční index

uchazeči

9692

do 19 let

587

6,1%

480

4,9%

81,8%

20 - 24 let

1194

12,3%

1186

12,1%

99,3%

25 - 29 let

1065

11,0%

1034

10,6%

97,1%

30 - 34 let

1149

11,9%

1147

11,7%

99,8%

35 - 39 let

1148

11,8%

1225

12,5%

106,7%

40 - 44 let

918

9,5%

984

10,0%

107,2%

45 - 49 let

919

9,5%

997

10,2%

108,5%

50 - 54 let

1145

11,8%

1072

10,9%

93,6%

55 - 59 let

1292

13,3%

1360

13,9%

105,3%

60 - 64 let

271

2,8%

310

3,2%

114,4%

4

0,0%

4

0,0%

100,0%

65 a více let

9799

101,1%

Rozdělení uchazečů dle stupně dosaţeného vzdělání znázorňuje následující graf a tabulka. Vysvětlení členění dle ISCED 97: Stupeň vzdělání „střední odborné“ zahrnuje vzdělání nižší střední, nižší střední odborné, střední odborné s výučním listem, střední nebo střední odborné bez maturity i výučního listu. Stupeň vzdělání „střední odborné s maturitou“ zahrnuje ÚSO s vyučením i maturitou, ÚSO s maturitou (bez vyučení) a vyšší odborné vzdělání. Ve stupni „střední všeobecné“ jsou zařazena gymnázia. Do stupně „vysokoškolské“ patří bakalářské, vysokoškolské a doktorské.

Graf 13: Rozdělení uchazečů podle dosaženého stupně vzdělání, stav k 31. 12. 2010 Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 14

Tabulka 7: Rozdělení uchazečů do skupin podle stupně dosaženého vzdělání v okrese Liberec v letech 2009-2010 31. 12. 2009

Stupeň vzdělání / období

počet

%

31. 12. 2010 počet

9692

celkem bez vzdělání

%

9799

meziroční index 101,1%

46

0,5%

51

0,5%

110,9%

základní

2694

27,8%

2668

27,2%

99,0%

střední odborné

4317

44,5%

4361

44,5%

101,0%

189

2,0%

210

2,1%

111,1%

1998

20,6%

2012

20,5%

100,7%

448

4,6%

497

5,1%

110,9%

úplné střední všeobecné střední odborné s maturitou vysokoškolské

Rozdělení uchazečů o zaměstnání do skupin podle délky evidence na úřadu práce ukazuje tabulka 8. V meziročním srovnání je potěšitelný úbytek osob, které jsou v evidenci od tří měsíců do jednoho roku. Znepokojivý je velmi vysoký nárůst počtu uchazečů evidovaných déle neţ rok a méně neţ 2 roky. Pokud doba evidence trvá déle neţ 12 měsíců, hovoříme o dlouhodobé nezaměstnanosti. Obecně platí, ţe vzrůstající délka evidence je rizikovým faktorem při hledání vhodného zaměstnání. Proto je nárůst skupiny uchazečů, kteří jsou v evidenci od 12 do 24 měsíců, alarmujícím ukazatelem. Průměrná délka evidence v roce 2010 činila u uchazečů v evidenci 453 dní, u uchazečů s ukončenou evidencí a vyřazených dosahovala průměrná délka evidence počtu 211 dní. Tabulka 8: Rozdělení uchazečů do skupin podle délky evidence v okrese Liberec v letech 2009-2010 Délka evidence / období

31.12.2009 počet

%

9692

celkem

31.12.2010 počet

meziroční index

%

9799

101,1%

do 3 měsíců

2953

30,5%

3108

31,7%

105,2%

3 - 6 měsíců

2199

22,7%

1730

17,7%

78,7%

6 - 9 měsíců

1367

14,1%

950

9,7%

69,5%

9 - 12 měsíců

985

10,2%

767

7,8%

77,9%

12 - 24 měsíců

1146

11,8%

1831

18,7%

159,8%

více neţ 24 měsíce

1042

10,8%

1413

14,4%

135,6%

Kromě kaţdoročních sezónních vlivů a pokračující hospodářské krize měly významný vliv na nezaměstnanost v okrese Liberec i srpnové povodně. Povodeň proběhla v noci z 6. na 7. srpna a dotkla se především mikroregionů Hrádecko, Chrastavsko, Jablonsko a Frýdlantsko. Díky efektivní podpoře ÚP, a to v rámci programu veřejně prospěšných prací došlo právě v těchto mikroregionech meziměsíčně k nejvyššímu poklesu počtu uchazečů. Nástupy na VPP více neţ eliminovaly počty nových uchazečů, kteří se evidovali z důvodu povodní (ztráta zaměstnání či znemoţnění ţivnosti). Největším případem hromadné ztráty zaměstnání je případ firmy Damino ve Frýdlantu, kde přišlo o zaměstnání asi padesát dělníků ve tkalcovně. Ničivá přírodní katastrofa se do činnosti odboru zprostředkování a poradenství promítla v několika oblastech:  detašované pracoviště ve Frýdlantu bylo zaplaveno a zničeno  v období od 9. 8. 2010 do 31 8. 2010 se zaevidovalo na Úřadu práce v Liberci 617 uchazečů o zaměstnání, z toho jich cca 75 přišlo o zaměstnání či ukončilo ţivnost (34 OSVČ) v důsledku bleskové povodně Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 15

III.2 Absolventi škol a mladiství Počet absolventů (tj. těch, kteří mají vyšší vzdělání neţ základní a méně neţ dva roky od úspěšného ukončení studia) se ke konci roku 2010 sníţil na 337 osob, ke konci roku 2009 jich bylo 405, meziroční index činí 83 % (viz graf č. 8, str. 18). Z hlediska podílu na celkovém počtu nezaměstnaných nepředstavují absolventi zásadní skupinu. Vývoj nezaměstnanosti absolventů škol v roce 2010 opisoval podobnou křivku jako v minulých letech. Prvních šest měsíců v roce 2010 jejich počet klesal, poté od července do září prudce stoupl a od října se postupným umisťováním absolventů tento počet opět sniţoval.

Graf 14: Vzdělanostní struktura absolventů v evidenci ÚP v Liberci k 31. 12. 2010 Nejvyšší počet absolventů byl zaznamenán v měsíci září a mladistvých bylo nejvíce v měsíci květnu. Naopak nejméně osob z těchto skupin bylo v září (mladiství) a v červnu (absolventi). V průměru bylo v evidenci úřadu práce za sledované období 482 absolventů a mladistvých. V závěru roku bylo 84 VPM označeno jako vhodných pro absolventy, coţ představuje 11,9 % ze všech nabízených volných pracovních míst ke konci roku. Základním problémem při umísťování této skupiny uchazečů jsou preference zaměstnavatelů orientované kromě vzdělání zejména na praxi. Skupina mladistvých je velmi specifickou a dlouhodobě obtíţně řešitelnou skupinou uchazečů o zaměstnání. Mladiství v evidenci úřadu práce často pocházejí z problematického sociálního prostředí. Na trh práce přicházejí po selhání ve studiu, a tak zásadní příčinou špatné moţnosti umístění těchto uchazečů na trh práce je chybějící kvalifikace. Mezi nejčastější problémy absolventů škol a mladistvých na TP patří:  nepřipravenost pro vstup na trh práce, malá obeznámenost s pracovně-právními vztahy  absence informací ze světa práce, neznalost zdrojů těchto informací  nízká motivace k hledání práce, leckdy nízké sebevědomí  nejasná představa o pracovním zařazení (pracovním místě)  mnohdy absence pocitu zodpovědnosti a samostatného aktivního přístupu a) Obory uchazečů o zaměstnání, které se hůře umísťují  zemědělské obory  ekonomika a podnikání b) Obory uchazečů o zaměstnání, které se dobře umísťují  řemeslné obory  stavební obory  zdravotnické obory


Graf 15: Vývoj počtu absolventů v letech 2009 – 2010 v okrese Liberec

III.3 Osoby se ZP K 31. 12. 2010 bylo v evidenci Úřadu práce v Liberci evidováno 1006 osob se zdravotním postiţením (OZP). V roce 2010 tak došlo k mírnému zvýšení počtu o 13 OZP oproti roku 2009 (meziroční index 101,3 %). Během roku počty OZP kolísaly mezi 958 (v měsíci květnu) a právě zmíněným počtem 1006 (v měsíci prosinci). Obecně se dá říci, ţe křivka počtu OZP není tak dynamická v porovnání s celkovými počty uchazečů. Přesto, ţe skupina OZP představuje pouze 10 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání, je jejich moţnost uplatnění na trhu práce velmi omezená. V první řadě je to způsobeno nízkým počtem nabízených volných míst pro tuto skupinu uchazečů. Dalším důvodem je zdrţenlivost zaměstnavatelů taková místa vytvářet, a to z důvodu jiţ splněného tzv. náhradního plnění (odběr výrobků nebo sluţeb jako náhrada povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením).

III.4 Situace dalších problémových skupin na TP Mezi další problémové skupiny jsou řazeny především ty skupiny uchazečů, kterým dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004, § 33 náleţí zvýšená péče. Jsou to, kromě výše zmíněných, především:    

osoby pečující o dítě do 15 let věku (viz dále bod a) osoby starší 50 let věku (viz dále bod b) osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců (viz dále bod c) dále např. osoby po ukončení výkonu trestu, osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí


Tabulka 9: Počty uchazečů v jednotlivých problémových skupinách v letech 2009-10 v okrese Liberec

skupina osob/datum, % podíl

31.12.2009 % podíl 31.12.2010 % podíl Meziroční index

Uchazeči celkem

9692

9799

101,1%

Uchazeči - ženy Uchazeči - muži

4833 4859

49,9% 50,1%

4807 4992

49,1% 50,9%

99,5% 102,7%

OZP

993

10,2%

1006

10,3%

101,3%

Osoby do 19 let

587

6,1%

480

4,9%

81,8%

Těhotné, kojící matky 9m

108

1,1%

119

1,2%

110,2%

Pečující o dítě do 15 let

1312

13,5%

1559

15,9%

118,8%

Starší 50 let

2712

28,0%

2746

28,0%

101,3%

V evidenci déle než 5 měsíců Potřebující zvláštní pomoc

5110 74

52,7% 0,8%

5384 67

54,9% 0,7%

105,4% 90,5%

a) osoby starší 50 let věku Situace ohledně získání zaměstnání pro tyto uchazeče o zaměstnání je a bude tíţivá. Především pak pro ty, kteří mají niţší dosaţené vzdělání, zvláště kdyţ mají navíc zdravotní potíţe. Důvodem jejich nezaměstnanosti je ztráta zaměstnání v době, kdy ještě nemají nárok na starobní důchod a zaměstnavatelé o ně nemají zájem b) osoby v evidenci delší než 5 měsíců Dlouhodobě nezaměstnaní tvořili téměř 55% podíl z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Liberec. Celorepublikově se jedná o dlouhodobý trend, který se úřady práce snaţí eliminovat rekvalifikacemi, různými typy poradenských činností, job cluby, skupinovými aktivitami a vyuţitím příspěvků v rámci APZ. c) osoby pečující o dítě do 15 let věku Osoby v této skupině uchazečů hledají často pracovní úvazky, které jsou kratší neţ 8 hodin denně, a velmi často mohou pracovat pouze na jednu a to ranní, směnu. Volná místa na zkrácený pracovní úvazek se ale bohuţel v nabídce úřadů práce téměř nevyskytují a sehnat vhodné zaměstnání s odpovídající pracovní dobou na jednu směnu je velkým problémem.

Graf 16: Počty uchazečů a osob pečujících o dítě do 15 let věku v okrese Liberec v letech 2006 - 2010 Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 18

V následujícím grafu je zachycen vývoj počtů některých problémových skupin, pro srovnání je zobrazena i křivka vývoje celkového počtu uchazečů.

Graf 17: Vývoj počtu uchazečů některých problémových skupin v okrese Liberec v letech 2009-2010

Další skupinou, která obtíţně hledá uplatnění na trhu práce, jsou obecně uchazeči bez kvalifikace. Přesto, ţe je dnes kladen důraz na vzdělání a celoţivotní vzdělávání, setkáváme se stále častěji s tím, ţe řada mladých lidí má pouze základní vzdělání. Tento jev je téměř výhradě způsoben špatným výběrem školy, kdy ţák školu v pololetí opustí a přijde do evidence úřadu práce. Od nového školního roku nastupuje na další školu či jiný obor, kde je jeho setrvání opět krátkodobé. Tímto vzniká problém, ţe v době dovršení plnoletosti zůstává takový člověk pouze se základním vzděláním a jeho uplatnění na trhu práce je mizivé. Pro ilustraci – v evidenci Úřadu práce v Liberci ve věkové kategorii do třiceti let je téměř 1 000 uchazečů o zaměstnání pouze se základním vzděláním.


III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Okres Liberec je rozčleněn na devět regionů. Územní vymezení regionů odpovídá správním obvodům pověřených obcí. Jedinou výjimku tvoří region Turnovsko-část, neboť pověřený obecní úřad Turnov je v okrese Semily a jeho správní obvod zasahuje i do okresů Jablonec nad Nisou a Liberec. Vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech znázorňuje graf 18. Blíţe pak o regionech v jednotlivých odstavcích.

Graf 18: Nezaměstnanost v mikroregionech okresu Liberec v letech 2009 - 2010

Nezaměstnanost kolísala ve všech mikroregionech a oproti roku 2009 se mírně zvýšila na Turnovsku, Hodkovicku, Liberecku, Českodubsku; naopak niţší MN zaznamenalo Chrastavsko, Hrádecko, Novoměstsko a Frýdlantsko. V posledně jmenovaných dvou oblastech MN meziročně celkově klesla, přesto Frýdlantsko a Novoměstsko i nadále patří mezi mikroregiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v okrese Liberec.


Tabulka 10: Charakteristika mikroregionů k 31. 12. 2010 počet uchazečů

MN v %

počet obyvatel

EAO

102 424

55 185

5 502

5 378

10,0

9,7

Hodkovicko

2 774

1 399

120

116

8,6

8,3

Českodubsko

7 981

3 690

458

450

12,4

12,2

Turnovsko (část)

4 857

2 440

244

240

10,0

9,8

Jablonsko

3 842

1 952

216

212

11,1

10,9

Hrádecko

9 208

4 640

498

492

10,7

10,6

Chrastavsko

10 171

4 803

594

567

12,4

11,8

Frýdlantsko

19 720

10 044

1 710

1 665

17,0

16,6

Novoměstsko

5 022

2 565

457

438

17,8

17,1

165 999

86 718

9 799

9 558

11,3

11,0

Název mikroregionu Liberecko

CELKEM

celkem

z celk. z dosaž. dosažitelní počtu uch. uchazečů

Pro výpočet MN v jednotlivých částech okresu se vychází z počtu ekonomicky aktivních obyvatel v době sčítání lidu v roce 2001 a z počtu dosaţitelných uchazečů. Takto zjištěnou míru nezaměstnanosti je nutno chápat jako orientační ukazatel, slouţící pro hrubou charakteristiku regionů či obcí a pro jejich vzájemné porovnání. S tím, jak narůstá doba, která uplynula od sčítání lidu, sniţuje se přesnost tohoto ukazatele.


Grafy 19: str. 22 – 30 – Vývoj počtu uchazečů v letech 2009 – 2010 – u jednotlivých mikroregionů Tabulky 11: str. 22 – 30 – Průměrná nezaměstnanost za rok 2010 – u jednotlivých mikroregionů

Stručná charakteristika mikroregionů Liberecko Region, ve kterém ţijí dvě třetiny obyvatel okresu. Na Liberecku je soustředěna většina středních škol, sídlí zde Technická univerzita, státní i soukromé instituce, banky a převáţná část průmyslu okresu. Zaměstnanost ovlivnil rozvoj průmyslové zóny Liberec -jih a průmyslově obchodní zóny Liberec-sever. Na Liberecku se meziročně zvýšil počet nabízených pracovních míst ze 467 roku 2009 na 559 k 31. 12. 2010. Počet nezaměstnaných se také zvýšil z 5 110 na 5 502.

ke

konci

Míra nezaměstnanosti se v roce 2010 pohybovala v rozmezí 9,04 – 9,94 % a oproti roku 2009 stoupla z 9,1 % na 9,8 % na konci roku 2010.

název obce Liberec Dlouhý Most Jeřmanice Stráţ nad Nisou Šimonovice Liberecko

počet obyv. ekonomicky aktivních 53550 299 163 974 199 55185

počet uchazečů evidovaných dosaţitelných celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi 5143 2540 2603 5036 2480 2556 47 23 24 47 23 24 20 11 10 20 10 10 102 45 56 99 45 54 26 13 12 26 13 12 5338 2633 2705 5228 2572 2656


míra nezaměstnanosti celkem 9,4 15,8 12,0 10,2 12,9 9,5

ţeny 9,9 17,3 14,2 10,5 17,9 10,0

muţi 9,0 14,5 10,4 9,9 10,0 9,0

Hodkovicko Nejmenší region okresu, zahrnuje pouze Hodkovice nad Mohelkou. Výhodou Hodkovic je dobrá poloha města v blízkosti rychlostní komunikace z Liberce na Mladou Boleslav a Prahu, dále dobrá dopravní obsluţnost. Nejvýznamnějším a jediným velkým zaměstnavatelem je dlouhodobě Monroe Czechia s.r.o. (výroby tlumičů pérování a výfukových systémů). Míra nezaměstnanosti mírně stoupla z 8,1 % (k 31. 12. 2009) na 8,3 % (k 31. 12. 2010).

počet obyv. název obce Hodkovice nad Mohelkou Hodkovicko

ekonomicky

počet uchazečů evidovaných

míra nezaměstnanosti

dosaţitelných

aktivních

celkem

ţeny

muţi

celkem ţeny muţi

1399

120

58

62

117

56

1399

120

58

62

117

56


celkem

ţeny

muţi

62

8,4

9,0

7,9

62

8,4

9,0

7,9

Českodubsko Největší a nejřidčeji obydlená část okresu, ve které je nedostatek vhodných pracovních příleţitostí. Dojíţdění za prací je vzhledem k charakteru osídlení regionu často komplikované. Na Českodubsku nejsou velcí zaměstnavatelé. Největším zaměstnavatelem jsou Lázně Kundratice a.s., dále HPQ – Plast s.r.o. (lisování a montování plastových výrobků pro automobilový průmysl), ELECTROPOLO-GALVIA s.r.o. (galvanické zinkování dílů) a Agro bílá, s.r.o. Míra nezaměstnanosti stoupla z 11,5 % (k 31. 12. 2009) na 12,2 % (k 31. 12. 2010).

název obce Český Dub Bílá Cetenov Hlavice Janův Důl Křiţany Osečná Proseč pod Ještědem Světlá pod Ještědem Všelibice Zdislava Českodubsko

počet obyv. počet uchazečů ekonomicky evidovaných dosaţitelných aktivních celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi 1409 139 72 68 135 69 66 393 36 19 16 35 19 16 52 5 3 2 5 3 2 109 9 4 5 9 4 5 70 8 5 3 8 5 3 320 58 27 31 56 26 30 502 65 28 37 64 28 36 132 16 9 7 15 9 7 356 38 22 16 36 21 15 243 25 10 15 24 10 14 104 20 7 13 20 7 13 3690 417 206 211 407 200 207 Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 24

míra nezaměstnanosti celkem ţeny 9,6 11,3 8,9 10,9 9,3 15,1 7,8 7,9 11,2 14,2 17,6 19,9 12,7 12,2 11,7 16,5 10,1 14,3 9,9 10,0 18,8 15,8 11,0 12,6

muţi 8,3 7,4 5,9 7,7 7,8 16,0 13,1 8,4 7,2 9,8 20,9 9,8

Turnovsko (část) Nejjiţnější část okresu Liberec, patří do správního obvodu pověřeného OÚ Turnov (okres Semily). Sousedí s okresy Semily a Mladá Boleslav, kde je nezaměstnanost niţší neţ v okrese Liberec a kam je moţné z tohoto regionu dojíţdět za prací. Největším zaměstnavatelem je KV FINAL, s.r.o. (kovovýroba, prášková metalurgie. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Pivovar Svijany a Agro Rubín. Míra nezaměstnanosti stoupla z 8,9 % (k 31. 12. 2009) na 9,8 % (k 31. 12. 2010).

název obce Čtveřín Kobyly Laţany Paceřice Pěnčín Příšovice Radimovice Soběslavice Svijanský Újezd Svijany Sychrov Vlastibořice Ţďárek Turnovsko (část)

počet obyv. ekonomicky aktivních 225 150 98 138 329 737 121 66 191 147 81 95 62 2440

počet uchazečů evidovaných dosaţitelných celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi 27 12 15 27 12 15 20 10 10 20 10 10 7 3 5 7 3 4 11 5 7 11 5 7 21 11 10 21 11 10 69 34 35 68 33 35 13 8 5 13 8 5 6 3 3 5 2 3 13 6 6 12 6 6 10 7 4 10 7 4 6 3 3 6 3 2 13 8 6 13 8 6 4 2 3 4 2 3 221 111 110 218 109 109


míra nezaměstnanosti celkem 11,8 13,3 7,4 8,1 6,4 9,2 10,7 7,9 6,5 6,9 7,1 13,9 6,5 8,9

ţeny 11,3 16,2 6,4 7,5 7,5 9,9 14,2 7,1 8,0 10,4 11,5 18,6 5,7 10,1

muţi 12,3 11,2 8,3 8,6 5,5 8,7 7,9 8,6 5,5 4,3 4,5 10,3 7,1 8,0

Jablonsko Západní část okresu Liberec, která do konce roku 2006 patřila k okresu Česká Lípa. Region tvoří dvě obce – Jablonné v Podještědí a Janovice v Podještědí. Poloha Jablonného je výhodná z hlediska dopravního spojení na Liberec a Českou Lípu, opačná situace je v obci Janovice. Meziročně stoupl počet nezaměstnaných o 1 osobu. Po lednovém prudkém nárůstu a červnovém prázdninovém zvyšování se dále počet uchazečů sniţoval. Klesající tendenci podpořil i vznik nových VM v rámci VPP vzniklých jako pomoc při odstraňování následků srpnových povodní. Největším zaměstnavatelem je Preciosa a.s. (výroba skleněných a šperkařských kamenů). Dalšími většími firmami jsou Delta HL, spol. s.r.o. (kovovýroba – ocelové konstrukce) a Penta s.r.o. (stavební činnost). Míra nezaměstnanosti klesla z 11,1 % (k 31. 12. 2009) na 10,9 % (k 31. 12. 2010).

počet obyv. název obce

ekonomicky

počet uchazečů evidovaných

aktivních

celkem

ţeny

muţi

Jablonné v Podještědí

1901

209

101

109

206

98

Janovice v Podještědí

51

12

8

4

12

1952

221

108

113

217

Jablonsko

míra nezaměstnanosti

dosaţitelných celkem ţeny muţi

celkem

ţeny

muţi

107

10,8

11,9

10,0

8

4

22,6

31,6

14,7

106

111

11,1

12,5

10,1


Hrádecko Více neţ 80 % obyvatel oblasti ţije v Hrádku nad Nisou, hraničním průmyslovém městě (hraniční přechody do Polska a SRN). V srpnu 2010 byla tato oblast citelně postiţena ničivými povodněmi, blíţe viz závěr kapitoly II. 4.

Největším zaměstnavatelem je Tristone Flowtech Czech Republic, který vyrábí vulkanizované hadice pro automobilový průmysl. Dále firmy KSM Castings CZ a.s. (tlakové lití hliníku pro automobilový průmysl), slévárna Ernst Bröer, spol. s r.o. a ELAS zabývající se výrobou stuh. Míra nezaměstnanosti klesla z 12,1 % (k 31. 12. 2009) na 10,6 % (k 31. 12. 2010).

název obce Hrádek nad Nisou Chotyně Rynoltice Hrádecko

počet obyv. počet uchazečů ekonomicky evidovaných dosaţitelných aktivních celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi 3816 432 224 209 426 220 205 447 57 30 28 57 29 28 377 50 25 26 49 24 25 4640 540 278 262 531 274 258


míra nezaměstnanosti celkem 11,2 12,7 13,0 11,5

ţeny 13,2 14,9 15,0 13,6

muţi 9,5 11,0 11,5 9,8

Chrastavsko Zhruba dvě třetiny obyvatel oblasti ţijí v Chrastavě. Region leţí v těsné blízkosti Liberce, proto má dobré dopravní spojení do Liberce. Přímo v Chrastavě sídlí dva velcí zaměstnavatelé s pracovními místy převáţně pro muţe. V srpnu 2010 byla tato oblast citelně postiţena ničivými povodněmi, blíţe viz závěr kapitoly II. 4. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem v Chrastavě je Benteler ČR s.r.o., strojírenská firma s německým kapitálem, vyrábějící bezpečnostní prvky pro osobní automobily. Druhým největším zaměstnavatelem je španělská firma Grupo Antolin Bohemia a.s., vyrábějící interiéry osobních automobilů. Dále Vzduchotechnik s.r.o. (výroba a oprava vzduchotechnických zařízení). Míra nezaměstnanosti klesla z 12,0 % (k 31. 12. 2009) na 11,8 % (k 31. 12. 2010).

název obce Chrastava Bílý Kostel nad Nisou Kryštofovo Údolí Mníšek Nová Ves Oldřichov v Hájích Chrastavsko

počet obyv. ekonomicky aktivních 3073 439 108 579 361 243 4803

počet uchazečů evidovaných dosaţitelných celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi 389 202 187 376 193 184 40 16 23 39 16 22 11 7 4 11 7 4 59 28 31 57 27 30 53 25 28 52 25 28 24 11 13 22 10 13 576

289

287

558

277


281

míra nezaměstnanosti celkem 12,2 8,8 10,6 9,8 14,5 9,2

ţeny 14,0 8,3 17,3 10,0 15,8 10,3

muţi 10,8 9,1 6,3 9,7 13,5 8,4

11,6

13,0

10,5

Frýdlantsko Spolu s Novoměstskem leţí ve Frýdlantském výběţku, kde je míra nezaměstnanosti téměř dvojnásobná oproti zbylé části libereckého okresu. Je zde nedostatek větších zaměstnavatelů, některé liberecké firmy zajišťují svoz pracovníků z oblasti do svých závodů v Liberci. V srpnu 2010 byla tato oblast citelně postiţena ničivými povodněmi, blíţe viz závěr kapitoly II. 4. Největším zaměstnavatelem byl KNORR-BREMSE Systémy pro uţitková vozidla, ČR s.r.o., německá firma se sídlem v Hejnicích. Na začátku roku 2010 byla výroba přesunuta do nového závodu v průmyslové zóně Sever v Liberci. Další firmou je TRW Automotive Czech, s.r.o. (dříve Lucas Varity s.r.o.) s kapitálem z USA,(automobilové bezpečnostní systémy). DAMINO CZ s.r.o. ve Frýdlantu (výroba stolního a loţního prádla) byla nucena po povodních svou výrobu výrazně omezit. Firma částečně opravila zničené stroje, nové nakupuje a svou výrobu plánuje znovu obnovit v plném rozsahu. Firma Malex s.r.o. vyrábí pláţové koše. Míra nezaměstnanosti klesla z 17,0 % (k 31. 12. 2009) na 16,6 % (k 31. 12. 2010)

název obce Frýdlant Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Krásný Les Kunratice Pertoltice Raspenava Višňová Frýdlantsko

počet obyv. ekonomicky aktivních 4052 296 408 165 325 262 242 1449 103 113 198 206 106 1447 672 10044

počet uchazečů evidovaných dosaţitelných celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi 581 285 296 574 282 292 56 27 29 56 27 29 107 44 63 105 44 62 37 18 19 36 17 19 50 30 21 50 29 21 38 17 21 36 16 20 35 20 15 35 20 15 187 100 87 185 99 86 19 11 8 19 11 8 29 14 15 29 14 15 35 16 20 35 16 20 29 14 14 29 14 14 23 9 15 23 9 15 266 126 140 264 125 140 120 56 64 119 55 64 1611 787 825 1595 778 818


míra nezaměstnanosti celkem 14,2 18,9 25,8 21,9 15,3 13,9 14,3 12,8 18,3 25,2 17,8 13,9 21,8 18,3 17,7 15,9

ţeny 15,2 24,4 26,7 24,8 21,0 15,5 19,1 15,3 25,8 27,9 20,2 16,5 19,6 19,9 19,9 17,7

muţi 13,3 15,6 25,3 19,7 11,1 12,8 10,7 10,8 13,0 23,2 16,3 12,0 23,4 17,1 16,1 14,5

Novoměstsko Spolu s Frýdlantskem leţí ve Frýdlantském výběţku, kde je míra nezaměstnanosti téměř dvojnásobná oproti zbylé části libereckého okresu. Je zde nedostatek větších zaměstnavatelů, některé liberecké firmy zajišťují svoz pracovníků z oblasti do svých závodů v Liberci. Jediným velkým zaměstnavatelem v regionu je německá firma CiS SYSTEMS s.r.o. v Novém Městě pod Smrkem (montáţ mechanických součástek, kabelových svazků). Dalšími významnějšími zaměstnavateli jsou Lázně Libverda a STV GROUP a.s. (výzkum výroba, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej střeliva). Míra nezaměstnanosti klesla z 19,0% (k 31. 12. 2009) na 17,1 % (k 31. 12. 2010).

název obce Nové Město pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Lázně Libverda Novoměstsko

počet obyv. ekonomicky aktivních

počet uchazečů evidovaných dosaţitelných celkem ţeny muţi celkem ţeny muţi

míra nezaměstnanosti celkem

ţeny

muţi

2070

374

181

193

369

178

191

17,8

20,7

15,8

248

50

23

27

49

23

26

19,7

20,0

19,5

247 2565

33 457

16 220

16 236

32 450

16 216

16 234

12,9 17,6

13,6 19,9

12,2 15,8


Tabulka 12: Uchazeči evidovaní ÚP v Liberci k 31. 12. 2010 – dle regionů Struktura uchazečů o zaměstnání evidovaných ÚP Liberec, členění podle regionů stav k 31. 1. 2011 kategorie

Liberecko

Hodkovicko

Českodubsko

Turnovsko (část)

Jablonsko

Hrádecko

Chrastavsko

Frýdlantsko

Novoměstsko

v evidenci ÚP

celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži

uchazeči v evidenci

5503 2652 2851

115

55

60

449

210

239

252

125

127

238

129

109

528

268

260

598

279

319 1769

865

904

476

228

248 9928 4811 5117

dosažitelní se zdravot.postižením vzdělání: bez vzd. neúplné základní základní nižší střední nižší stř. odborné SO s výuč.listem střední bez maturity ÚSV (gymnázium) ÚSO s mat. a vyuč. ÚSO s maturitou vyšší odborné bakalářské vysokoškolské doktorské věk do 20 let 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 a více let délka do 3 měsíců nezam. 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 -12 měsíců 12 -24 měsíců déle než 2 roky

5347 2571 2776 507 244 263 6 2 4 14 5 9 1318 647 671 3 1 2 92 29 63 2124 876 1248 52 46 6 135 87 48 166 73 93 1168 675 493 30 19 11 66 39 27 322 147 175 7 6 1 208 98 110 686 317 369 603 279 324 675 343 332 689 382 307 558 298 260 566 290 276 567 291 276 765 333 432 186 21 165 1795 772 1023 1014 511 503 541 255 286 427 209 218 1025 516 509 701 389 312

113 18 0 0 16 0 2 53 3 4 6 29 0 0 2 0 3 13 8 17 15 13 10 11 17 8 37 17 10 11 24 16

54 10 0 0 7 0 0 23 2 3 4 16 0 0 0 0 1 0 3 11 12 5 5 8 9 1 14 10 6 2 16 7

59 8 0 0 9 0 2 30 1 1 2 13 0 0 2 0 2 13 5 6 3 8 5 3 8 7 23 7 4 9 8 9

433 66 1 1 93 1 13 225 6 8 15 55 4 8 19 0 27 45 42 47 45 36 58 62 71 16 153 81 40 23 70 82

204 30 1 0 50 0 5 85 5 6 10 34 2 4 8 0 12 14 23 23 23 25 29 33 27 1 59 35 18 13 37 48

229 36 0 1 43 1 8 140 1 2 5 21 2 4 11 0 15 31 19 24 22 11 29 29 44 15 94 46 22 10 33 34

246 45 0 0 41 0 6 124 0 5 9 61 1 0 4 1 12 30 22 28 27 20 26 37 33 17 91 55 22 12 42 30

120 22 0 0 22 0 4 51 0 3 7 34 0 0 3 1 7 13 13 18 17 11 12 18 16 0 38 32 12 5 18 20

126 23 0 0 19 0 2 73 0 2 2 27 1 0 1 0 5 17 9 10 10 9 14 19 17 17 53 23 10 7 24 10

234 49 0 0 85 0 1 112 3 1 8 25 0 0 3 0 14 27 32 24 23 24 26 29 32 7 71 35 22 15 51 44

126 24 0 0 50 0 1 53 2 0 5 17 0 0 1 0 7 13 15 13 14 15 18 20 14 0 33 19 13 10 27 27

108 25 0 0 35 0 0 59 1 1 3 8 0 0 2 0 7 14 17 11 9 9 8 9 18 7 38 16 9 5 24 17

518 57 1 9 167 0 24 216 7 9 18 68 3 2 4 0 39 66 39 67 69 68 46 47 76 11 220 78 38 35 87 70

264 29 1 6 80 0 10 97 7 7 14 39 3 2 2 0 20 27 23 42 39 45 19 22 31 0 99 40 18 19 51 41

254 28 0 3 87 0 14 119 0 2 4 29 0 0 2 0 19 39 16 25 30 23 27 25 45 11 121 38 20 16 36 29

570 75 0 2 179 0 13 290 7 6 11 79 1 2 8 0 38 67 51 62 70 64 72 60 98 16 213 114 56 34 113 68

262 35 0 2 85 0 5 121 6 4 2 49 1 1 3 0 18 24 26 38 35 27 33 37 40 1 80 48 32 21 59 39

308 1717 40 182 0 1 0 4 94 619 0 0 8 53 169 827 1 8 2 25 9 34 30 168 0 4 1 10 5 15 0 1 20 91 43 214 25 187 24 206 35 216 37 176 39 174 23 223 58 238 15 44 133 547 66 306 24 120 13 91 54 314 29 391

842 89 1 2 299 0 24 370 6 16 22 104 3 8 9 1 40 93 100 103 111 88 94 139 92 5 234 164 66 40 159 202

875 93 0 2 320 0 29 457 2 9 12 64 1 2 6 0 51 121 87 103 105 88 80 84 146 39 313 142 54 51 155 189

460 29 2 5 213 0 23 177 3 5 4 39 0 1 4 0 37 43 56 65 56 46 51 61 49 12 157 65 52 34 79 89

217 12 1 3 104 0 9 80 3 4 1 21 0 0 2 0 16 23 21 31 31 22 30 31 22 1 50 31 25 18 45 59

243 17 1 2 109 0 14 97 0 1 3 18 0 1 2 0 21 20 35 34 25 24 21 30 27 11 107 34 27 16 34 30

Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec 31

9638 1028 11 35 2731 4 227 4148 89 198 271 1692 43 89 381 9 469 1191 1040 1191 1210 1005 1029 1097 1379 317 3284 1765 901 682 1805 1491

4660 495 6 18 1344 1 87 1756 77 130 138 989 28 54 175 8 219 524 503 622 664 536 530 599 584 30 1379 890 445 337 928 832

4978 533 5 17 1387 3 140 2392 12 68 133 703 15 35 206 1 250 667 537 569 546 469 499 498 795 287 1905 875 456 345 877 659

III.6 Mapa okresu Liberec - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na mikroregiony


III.7 Mapa okresu Liberec - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na obce


IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Počet povolení práce cizincům se během sledovaného z 2 019 k 31. 12. 2009 na 1 267 k 31. 12. 2010 (index 62,8 %).

ročního

období

sníţil

Za poslední dva roky došlo k výraznému poklesu povolení k zaměstnání pro cizince. Při rozhodování o prodlouţení povolení k zaměstnání se přihlíţí na situaci na trhu práce, zvaţuje se osobní situace cizince a v některých případech se provádí výběrová řízení pro zaměstnavatele, aby nedocházelo k vytěsňování české pracovní síly. Dodrţují se zákonné podmínky o povinném hlášení nových volných míst, u nichţ se uvaţuje o obsazení cizinci. Teprve po uběhnutí lhůty minimálně jednoho měsíce, kdy se prokáţe, ţe místo nelze obsadit naším uchazečem, můţe dojít k povolení práce cizinci. Z hlediska profesního zastoupení dominují mezi pracujícími cizinci kvalifikovaní řemeslníci, stavební dělníci, dělníci na obsluhu strojů, dělníci montáţní a také lesní a zemědělští dělníci. Profese charakteru THP (manaţeři, řídící pracovníci, učitelé jazyků, umělci, atd.) představují jen velmi malý podíl z celkového počtu povolení. Patří sem např. japonští manaţeři z firmy DENSO, ruští a ukrajinští umělci v libereckém divadle, vědečtí a pedagogičtí pracovníci z USA, působící na Technické univerzitě v Liberci, atd. Přitom je samozřejmě ţádoucí, aby se podíl osob, přinášejících do naší země nové znalosti a zkušenosti na vyšší kvalifikační úrovni, zvyšoval. Z hlediska státní příslušnosti má nejvyšší podíl Ukrajina (965 občanů, tj. 76,2 %), dále následuje Moldavsko (221, tj. 17,4 %). Zbývající cizinci (Japonci, Thajci, Rusové atd.) tvoří 6,4 %. Problematika cizinců je velmi aktuální, a proto jí bude i nadále věnována značná pozornost. Cizí pracovní sílu je třeba vyuţívat pouze k dosaţení rovnováhy na trhu práce v profesích, kde kvalitní domácí pracovní síla chybí. Cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání (§ 98 zákona o zaměstnanosti), bylo k 31. 12. 2010 v našem kraji evidováno 472 (loni pouze 395). Tento počet se s moţností udělení trvalého pobytu po pěti letech pobytu v ČR bude i v budoucnu stále zvyšovat. Nejvyšší podíl mezi těmito občany má opět Ukrajina (319 občanů, tj. 67,6 %). Co se týče zaměstnávání občanů EU/EHP/Švýcarsko, nedošlo meziročně k poklesu. Celkem je těchto občanů 3176 (loni 3253), přičemţ občanů Slovenska je 1443 a Polska 1576, dohromady to je 95 %. Občané SR a Polska pracují téměř výhradně jako dělníci, a to v poměrně širokém okruhu profesí. Např. se velmi prosazují v liberecké průmyslové zóně. O tom, ţe občané Slovenska a Polska tvoří váţnou konkurenci našim občanům a vytěsňují je z trhu práce, není pochyb. Účast ostatních zemí „EU/EHP/Švýcarsko“ je následující: Německo 41, Rumunsko 40, Bulharsko 39, všechny ostatní země méně neţ 7 občanů.


V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.I Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ Přehled o zdrojích rozpočtu, čerpání a skutečných nákladech na jednotlivé nástroje APZ včetně podílu na celkových nákladech ukazují následující dvě tabulky: Tabulka 13: Realizace nástrojů APZ v roce 2010 Nástroj

Zdroj

Rozpočet (v tis.Kč)

Čerpání (v tis.Kč)

%

Rekvalifikace

SR

1 045

600

57,4

Rekvalifikace

OP LZZ

9 949

2 818

28,3

Rekvalifikace – povolené nároky

OP LZZ

3 780 14 774

3 780 7 198

100 48,7

Rekvalifikace celkem Konzultační a poradenská činnost

SR

0

0

0

Náklady poradenství

SR

105

0

0

Informační materiály

SR

80

32

Semináře, konference Náklady spojené s poradenstvím celkem Prac. rehabilitace – FO nebo práv. os.

SR

3 000

2 718

90,6

3 185

2 750

86,3

SR

50

0

0

Prac. rehabilitace-osobám se ZP

SR

10

0

0

Spec.rekvalifikace – rekv. zařízení

SR

50 110

0 0

0 0

SR

16 737

14 122

84,4

Veřejně prospěšné práce

OP LZZ

31 721

24 731

78

VPP povolené nároky

OP LZZ

221 48 679

221 39 074

100 80,2

SR

4 235

3 992

94,3

OP LZZ

9 298

6 359

68,4

OP LZZ

141

141

100

1 200

608

50,7

14 874

11 241

75,6

Pracovní rehabilitace celkem Veřejně prospěšné práce (VPP)

VPP celkem Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Společensky účelná pracovní místa SÚPM - povolené nároky SÚPM – samostatně výdělečná činnost (SVČ) SÚPM celkem

SR

Podíl na celku (%)

11,5

40

4,4

62,4

17,9

Příspěvek na zapracování Chráněné pracovní dílny (CHPD)– zřízení Chráněné pracovní dílny - provoz Chráněná pracovní místa (CHPM) zřízení Chráněná pracovní místa - provoz

SR

0

0

0

SR

0

0

0

SR

1 039

1 035

99,6

SR

366

339

92,6

SR

1 083

1 037

95,8

CHPM – SVČ zřízení

SR

0

0

CHPM – SVČ provoz

SR

0 2 488

0 2 411

0 96,9

3,8

84 110

62 674

74,5

100

CHPD a CHPM celkem Celkem

Pozn: Vysvětlivky ke zkratkám uvedeným v tabulce OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost SÚPM Společensky účelné pracovní místo SVČ Samostatně výdělečná činnost SR Státní rozpočet ZP FO Fyzická osoba CHPM VPP Veřejně prospěšné práce CHPD

0

Zdravotní postižení Chráněné pracovní místo Chráněná pracovní dílna


Tabulka 14: Souhrnné čerpání podle jednotlivých programů na ÚP v Liberci v roce 2010 Rozpočet (v tis. Kč)

Čerpání (v tis. Kč)

Národní APZ (SR)

29 000

24 483

OP LLZ (NIP)

50 968

33 908

4 142

4 142

84 110

62 533

Zdroj financování

OP LZZ – povol. nároky (NIP) Celkem

Na rok 2010 byl Úřadu práce v Liberci stanoven rozpočet národní APZ rozpisem SSZ MPSV dle „koeficientu potřebnosti“ v částce 21 000 000 Kč. Rozpočtovými opatřeními z dubna a srpna 2010 byl rozpočet navýšen na konečných 29 000 000 Kč. Objem závazků byl povolen ve výši 30 % rozpočtu schváleného na rok 2009. Při schváleném rozpočtu ve výši 18 mil. Kč a objemu závazků 10 700 000 Kč šlo o závazky ve výši 59 %. Důvodem tohoto nárůstu byla nutnost po část roku 2009 uzavírat dohody ze státního rozpočtu, kdy závazky z nich plynoucí přešly do roku 2010. Z evropských zdrojů bylo rozpočtováno celkem 50 968 000 Kč a čerpáno 33 908 480 Kč, tj. 66,5 %. Z nespotřebovaných nároků bylo povoleno čerpat pro nástroje VPP, SÚPM, rekvalifikace a poradenství celkem 4 142 575 Kč, vyčerpáno bylo 100 %. Celkově největší podíl na čerpání rozpočtu připadl na opakovaně uzavírané dohody VPP, jejichţ platnost zpravidla přesahuje rámec běţného roku (62,4 %), dále na SÚPM (17,9 %), třetí v pořadí jsou rekvalifikace (11,5 %). Dále byly hrazeny náklady spojené s poradenskou činnosti, zahrnující i informační materiály, semináře a konference (4,4 %) a nakonec podpora zaměstnávání osob zdravotně postiţených (OZP) - (3,8 %). Rozdělení finančních prostředků odpovídá vývoji nezaměstnanosti a potřebám trhu práce v okrese Liberec. Účinnost nástrojů APZ měla nepochybně pozitivní dopad na zvýšení zaměstnanosti v regionu. A nyní podrobně k jednotlivým nástrojům: Veřejně prospěšné práce V roce 2010 byly finanční prostředky na realizaci veřejně prospěšných prací čerpány ze státního rozpočtu a z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) – projekt „VPP“ CZ.1.04/2.1.00/03.00001. Přijato bylo 122 ţádostí a uzavřeno 118 dohod. Následující tabulka udává přehled o počtech vytvořených míst VPP a umístěných uchazečů v jednotlivých programech. Tabulka 15: Veřejně prospěšné práce v rámci ÚP v Liberci v roce 2010 národní APZ

OP LZZ

Celkem

Vytvořená místa

153

404

557

Umístění uchazeči

168

427

595

Ukazatel

V průběhu roku bylo vytvořeno 557 pracovních míst VPP, na něţ bylo umístěno celkem 595 uchazečů. Prostřednictvím VPP bylo v r. 2010 vytvořeno také 9 míst koordinátorů veřejné sluţby. Výrazný nárůst počtu vytvořených pracovních míst souvisí především s bleskovou povodní, která postihla Liberecký kraj v srpnu 2010. Za účelem odstraňování následků této povodně bylo v rámci VPP vytvořeno celkem 242 pracovních míst, na kterých bylo umístěno 217 uchazečů o zaměstnání. V souvislosti s touto mimořádnou situací byl měsíční příspěvek běţně poskytovaný ve výši Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 36

9 000 Kč/místo (při plném pracovním úvazku) zvýšen na 12 000 Kč/místo/měsíc. Vyšší příspěvek byl poskytnut u dohod vzniklých bezprostředně za účelem pomoci postiţeným obcím, event. u dohod jiţ dříve uzavřených s obcemi, které byly povodněmi nejvíce zasaţeny. Objem prostředků vyplacených v souvislosti touto mimořádnou událostí představuje téměř 6 mil. Kč (4 mil. Kč z projektu „VPP“ CZ.1.04/2.1.00/03.00001 a 2 mil. Kč ze státního rozpočtu). Více jak polovina míst VPP byla vytvořena na Frýdlantsku a Novoměstsku. Bez nástroje VPP by nezaměstnanost Frýdlantského výběţku dosáhla podstatně vyšší úrovně. Lze konstatovat, ţe VPP jsou účinným nástrojem proti nezaměstnanosti v regionu s nízkou kvalifikační strukturou uchazečů bez znalosti obsluhy PC a cizích jazyků, zejména pro osoby starší 50, resp. 55 let, u nichţ se často nakumulují další znevýhodnění, jako dlouhodobá nezaměstnanost, zdravotní omezení, aj. VPP tak nahrazují chybějící pracovní místa pro nekvalifikovanou pracovní sílu. Díky tomuto nástroji aktivní politiky zaměstnanosti bylo zároveň moţné v r. 2010 významným a velmi rychlým způsobem pomoci obcím zasaţeným povodní (celkem 32 obcí v okrese Liberec). Tabulka 16: Souhrnné čerpání podle jednotlivých programů APZ v rámci ÚP v Liberci v roce 2010 Národní APZ v Kč OP LLZ Povolené nároky Závazky

Projekt LIBEREC 2010

v Kč

OP LZZ

Rozpočet

8 912 000

7 825 000

31 721 000

221 556

Čerpání

8 780 088

5 342 077

24 730 761

221 556

98,5

68,3

77,9

100

% čerpání

Úhrnem bylo na VPP rozpočtováno 48 679 556 Kč, vyčerpáno 39 074 482 Kč, tj. 80,2 %. Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) V roce 2010 byly finanční prostředky na vytváření společensky účelných pracovních míst vyhrazených pro uchazeče o zaměstnání čerpány ze státního rozpočtu a z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) – národní individuální projekt (dále jen NIP) „SÚPM“ CZ.1.04/2.1.00/03.00002. Ve sledovaném roce projednalo oddělení APZ moţnosti poskytnutí příspěvku na SÚPM - vyhrazená s více neţ 560 ţadateli (tj. o téměř 250 více neţ v roce předcházejícím). Více neţ 200 zaměstnavatelů (205) si podalo písemnou ţádost o příspěvek na SÚPM. V 6 případech došlo k uzavření dohod aţ v roce 2011. V roce 2010 bylo uzavřeno celkem 242 dohod na SÚPM vyhrazená pro uchazeče o zaměstnání, z toho 79 dohod bylo hrazeno ze státního rozpočtu (dále jen SR) a 163 dohod z prostředků ESF. V říjnu 2010 bylo z důvodu prodlouţení platnosti projektu SÚPM uzavřeno 55 dodatků k jiţ uzavřeným dohodám. Zamítnuto bylo vytvoření 26 míst (SR – 11, ESF – 15), 24 míst se nepodařilo obsadit ze strany úřadu práce (SR – 4, ESF – 20), 21 ţádostí nebylo vyřízeno z důvodu odstoupení od ţádosti ze strany zaměstnavatele, popř. uchazeči na SÚPM nenastoupili z důvodu nástupu do jiného zaměstnání. Podle regionů bylo umístěno nejvíce uchazečů na Liberecku (164). Jednotlivá místa pak vznikala v oblastech Hrádecka (22), Frýdlantského výběţku (10), části Turnovska (3), Chrastavska (3), Českodubska (7) a Jablonska (2). Mimo okres Liberec byly poskytnuty příspěvky za uchazeče o zaměstnání ve více neţ 20 případech. Přednostně byly dohody o vyhrazení SÚPM financovány z prostředků ESF. Příspěvek byl stanoven v jednotné měsíční výši, tj. maximálně 8 000 Kč/osobu při plném pracovním úvazku.


Přehled o struktuře uchazečů, umístěných na SÚPM podle cílových skupin ukazuje následující tabulka: Tabulka 17: Počty umístěných uchazečů na SÚPM hrazených z prostředků SR/ESF dle cílových skupin v rámci ÚP v Liberci v roce 2010 Péče Evidence OZP FO FO FO Zvl.pomoc Celkem o dítě nad Rok od 20 do do 30 nad 50 SR/ESF do 15 let 5 měsíců 2009 25 let let let SR/ESF

SR/ESF

SR/ESF

SR/ESF

SR/ESF

SR/ESF

SR/ESF

0/1

9/52

I. Q

0/2

4/7

2/3

0/7

0/8

3/25

II. Q

0/1

5/16

3/1

0/11

0/10

5/45

13/84

III. Q

1/0

2/3

0/0

9/9

8/3

21/30

41/45

IV. Q

1/0

9/5

5/0

5/9

8/4

22/18

50/36

Celkem

2.3

20/31

10/4

14/36

16/25

51/108

0/1

113/217

Pozn.: SR =státní rozpočet, ESF = Evropský sociální fond Uvedený přehled se týká umístění cílových skupin uchazečů na SÚPM - vyhrazená podle zdrojů financování, tj. jak z národní APZ (SR), tak ze zdrojů ESF. Z přehledu je zřejmé, ţe na SÚPMvyhrazená byli skutečně umísťováni uchazeči, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, v některých případech i s kumulací více znevýhodnění. Nejvíce umístěných uchazečů bylo z kategorie dlouhodobě nezaměstnaných vedených v evidenci ÚP nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců, dále v kategoriích uchazečů nad 50 (a 55) let věku, uchazečů ve věku od 20 – 25 let, ale i osob pečujících o dítě do 15 let věku. Tabulka 18: Souhrnné čerpání podle jednotlivých programů v rámci ÚP v Liberci za rok 2010 Národní APZ v Kč

OP LLZ

Povolené nároky

Závazky

Projekt LIBEREC 2010

v Kč

NIP LZZ

Rozpočet

1 688 000

2 547 000

9 298 000

140 970

Čerpání

1 629 000

2 354 794

6 359 274

140 970

96,5

92,4

68,4

100

% čerpání

Úhrnem bylo na SÚPM-vyhrazená rozpočtováno 13 673 970 Kč, vyčerpáno 10 484 045 Kč, tj. 76,7 %. Samostatná výdělečná činnost (SÚPM-SVČ) Na podmínky poskytnutí příspěvku na zřízení místa k samostatné výdělečné činnosti (SVČ) se dotazovalo celkem 143 klientů, tj. oproti roku 2009 nárůst o 32 klientů. Někteří podnikali jiţ v minulosti ve stejné činnosti, na níţ ţivnostenské oprávnění pouze pozastavili a nejednalo se tak o nová pracovní místa. V jiných případech se jednalo buď o nově evidované uchazeče nebo o osoby, které nepatřily do ţádné z kategorií uchazečů, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání (§ 33 ZoZ), případně se vůbec nejednalo o uchazeče o zaměstnání, ale přesto poţadovali od úřadu práce např. finanční výpomoc formou půjčky. Uchazečům o zaměstnání, kterým se nepodařilo zajistit zaměstnání jiným způsobem, byl vydán formulář ţádosti (87), písemně poţádalo o příspěvek pouze 9 uchazečů. Ve všech případech byly ţádosti vyřízeny kladně a na základě uzavřených dohod bylo vyplaceno ze státního rozpočtu 608 000 Kč, tj. průměrně 67 556 Kč na jednoho ţadatele. Převáţně se jednalo o dlouhodobě nezaměstnané uchazeče, 4 uchazečky pečovaly o děti do 15 let věku, 4 uchazeči prošli rekvalifikačním kurzem hrazeným úřadem práce. Samostatnou výdělečnou činnost zahájili např. v oboru sluţeb (kosmetika, pedikúra a manikúra, kadeřnictví, provoz cukrárny), Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 38

lesnické a pěstební práce, přípravné a dokončovací stavební práce, výtvarná a umělecká tvorba – štukatérství, výroba umělecké keramiky, aj. Příspěvek na zapracování V roce 2010 se o příspěvek na zapracování nezajímal ţádný ze zaměstnavatelů okresu Liberec. Chráněné pracovní dílny – zřízení V květnu byla podána jedna ţádost na zřízení 3 pracovních míst pro OZP v chráněné pracovní dílně, která však byla pro závaţné formální nedostatky zamítnuta. Tabulka 19: Chráněné pracovní dílny – provoz v rámci ÚP v Liberci v roce 2010 Název zaměstnavatele provozujícího CHPD

Přepoč. počet zam.

Roční výše příspěvku

Čerpání k 31. 12.

v Kč C+C Cimbál s.r.o., CHPD Gama

v Kč

12

120 000

120 000

C+C Cimbál s.r.o., CHPD Delta

5

60 000

60 000

C+C Cimbál s.r.o., CHPD Epsilon

11

99 000

99 000

ZAPOS, druţstvo invalidů

18

198 000

198 000

D.R.A.K., občanské sdruţení – CHPD 1

6

139800

139 800

D.R.A.K., občanské sdruţení – CHPD 1

6,5

149 500

149 500

FOKUS Liberec, obč. sdruţ.

3,5

89 600

89 600

Sdruţení TULIPAN

12

180 000

180 000

Celkem

74

1 035 900

1 035 900

V průběhu roku přispíval Úřad práce v Liberci na částečnou úhradu provozních nákladů devíti chráněným pracovním dílnám na celkový počet 154 osob se zdravotním postiţením. Příspěvek byl poskytován zpravidla čtvrtletně nebo pololetně po ověření skutečnosti průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Ţádost MCU, o.p.s., podaná na 3 chráněné pracovní dílny, byla zamítnuta. Ţadatel ani přes výzvu ÚP neodstranil zjištěné závaţné nedostatky. Tabulka 20: Chráněná pracovní místa – zřízení v rámci ÚP v Liberci v roce 2010 Název zaměstnavatele provozujícího CHPM

Přepoč. počet zaměstnanců

Roční výše příspěvku

Čerpání k 31. 12.

v Kč

v Kč

FOKUS Liberec, obč. sdruţ.

2

57 000

57 000

LIRA, o.p.s.

2

144 800

144 800

Šimon Pikous

1

87 000

87 000

Klementina Gaspárová, FO

1

50 000

50 000

Celkem

6

338 800

338 800

Zaměstnavatelé vytvořili celkem 6 nových chráněných pracovních míst pro osoby zdravotně postiţené, na jejichţ zřízení se částečně podílel úřad práce finančními prostředky ve výši 338 800 Kč, tj. průměrně 56 466 Kč na 1 CHPM.


Tabulka 21: Chráněná pracovní místa – provoz v rámci ÚP v Liberci v roce 2010 Název zaměstnavatele provozujícího CHPM

Přepoč. počet zaměstnanců

Roční výše příspěvku v Kč

Čerpání k 31. 12. v Kč

Nykrýn-Nykrýnová s.r.o.

2,5

40 000

40 000

Josef Kučera

1,5

24000

24 000

1

16 000

16 000

TyfloCentrum Liberec, o.p.s.

2,5

72 500

72 500

Domov pro mentál.postiţ., o.p.s.

40

480 000

480 000

SKY Media s.r.o.

1

16 000

16 000

LICOLOR-chráněná dílna s.r.o.

3,5

63 000

63 000

Vladislava Jiránková, FO

3,5

56 000

56 000

Pochodeň, obč. sdruţ. pro pomoc ZP

18

270 000

270 000

1 037 500

1 037 500

LIME Bohemia v.o.s.

Celkem

73,5

O příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst, na nichţ bylo zaměstnáno v průměrném přepočteném počtu 73,5 OZP, poţádalo celkem 9 zaměstnavatelů. Úřad práce v Liberci poskytl příspěvek v celkové výši 1 037 500 Kč, tj. průměrně 14 115 Kč na 1 CHPM - provoz. Chráněná pracovní místa OSVČ – provoz V roce 2010 nepodala ţádost o příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa k samostatné výdělečné činnosti ţádná osoba se zdravotním postiţením evidovaná na Úřadu práce v Liberci. Podnikatelské subjekty zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením – příspěvky dle § 78 ZoZ (není hrazeno z rozpočtu APZ) V roce 2010 podalo ţádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením 46 zaměstnavatelů zaměstnávajících více neţ 50 % OZP, vyplaceno bylo 44 086 111 Kč. Počet těchto zaměstnavatelů se oproti předcházejícímu roku zvýšil o deset a vyplaceno bylo o 15 723 331 Kč více. V roce 2009 byl příspěvek poskytován 36 zaměstnavatelům v celkové výši 28 362 780 Kč. Žádosti o posouzení OZZ V průběhu roku bylo ze strany ţadatelů podáno 189 ţádostí o posouzení a uznání „osoby zdravotně znevýhodněné“ (tj. o 26 ţádostí více neţ v předchozím roce), z toho ve 138 případech bylo v rámci správního řízení rozhodnuto kladně. V 10 případech nebyli ţadatelé uznáni osobou zdravotně znevýhodněnou, v 6 případech vzali svou ţádost zpět a správní řízení bylo tak zastaveno, jedna ţádost byla postoupena na Úřad práce v Semilech, ve zbývajících 34 případech zatím nebylo rozhodnuto.


V.2 Realizace APZ v roce 2010 (Normativní instrukce MPSV č. 36/2009) Normativní instrukcí č. 36/2009 k realizaci aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 bylo doporučeno podporovat nástroji a opatřeními APZ následující cílové skupiny: 

uchazeče o zaměstnání, kteří jsou evidovaní úřadem práce déle neţ 5 měsíců



další uchazeče o zaměstnání, kde ÚP usoudí, ţe bez pouţití nástroje APZ by uchazeč pětiměsíční délky evidence dosáhl – v těchto případech budou ÚP klást důraz především na podporu uchazečů o zaměstnání spadajících do některé z kategorií uvedené v § 33 zákona o zaměstnanosti

Do jednotlivých programů APZ bylo zařazeno celkem 1 860 uchazečů a zájemců o zaměstnání, tj. o 472 více neţ v roce 2009 (to bylo 1 388 uchazečů). Tabulka 22: Specifické skupiny uchazečů zařazených do APZ dle IS OKpráce rámci ÚP v Liberci v roce 2010 Uchazeči a zájemci o zaměstnání Nástroj APZ

z toho

Celkem

nad

ženy

do 20 let

nad 50 let

nad 55 let

5 měs.

péče o dítě

OZP

VPP

168

57

7

68

41

65

10

16

%

9

7,4

6,6

14,7

17,9

6,1

3,6

13,6

SÚPM-vyhr.

79

56

6

16

5

49

14

2

%

4,3

7,3

5,7

3,5

2,2

4,6

5

1,7

SVČ

9

6

0

0

0

8

4

0

%

0,5

0,8

0

0

0

0,8

1,4

0

CHPM-zříz.

11

7

0

3

1

6

2

10

%

0,6

0,9

0

0,7

0,4

0,6

0,7

8,5

Rekvalifikace

705

316

19

159

73

424

134

39

%

37,9

41

17,9

34,4

31,9

40,1

47,9

33,1

Porad. čin.

306

84

28

48

22

195

27

14

%

16,5

10,9

26,4

10,4

9,6

18,4

9,6

11,9

ESF

672

295

46

199

107

374

108

43

%

36,1

38,3

43,4

46,7

35,4

38,6

36,4

28,6

Celkem

1860

771

106

462

229

1058

280

118

%

100

41,5

5,7

24,8

12,3

56,9

15,1

6,3

Ţeny

60

294

142

747

191

81

%

56,6

63,6

62

70,6

68,2

68,6

Z uvedeného přehledu je zřejmé, ţe osoby, které patřily do více cílových skupin, jsou započítány do kaţdé z nich. Nejpočetnější skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní s evidencí delší neţ 5 měsíců (1 058), dále osoby nad 50 a 55 let věku (691), osoby pečující o dítě do 15 let věku (280) a mladí do 20 let (106). Dá se říci, ţe všechny uvedené kategorie uchazečů jsou dotčeny hospodářskou krizí. Celá řada uchazečů ukončila ve svém posledním zaměstnání pracovní poměr z organizačních důvodů. Z hlediska pouţitých nástrojů VPP a SÚPM, jsou ve specifických kategoriích zahrnuty pouze počty uchazečů, jejichţ umístění bylo hrazeno ze státního rozpočtu. Uchazeči, kteří byli umístěni na VPP v rámci projektu OP LZZ (427), jsou však započítáni pouze do aktivit ESF. Obdobně je tomu u dalších uchazečů umístěných na SÚPM OP LZZ (163). Proto tabulka vykazuje nejvíce zařazených osob do projektů ESF a s nimi souvisejícími rekvalifikacemi, poradenskými činnostmi a dalšími nástroji APZ jako komplexními programy pro řešení nezaměstnanosti. Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 41

Návrh opatření pro další období     



vyuţívat přednostně financování vybraných nástrojů APZ z prostředků ESF s komplexním zaměřením na uchazeče a zájemce o zaměstnání udrţet vysoký podíl míst VPP v obcích s vysokou mírou nezaměstnanosti, kde není jiná pracovní příleţitost a zejména v obcích postiţených povodní aktivně řešit otázky nezaměstnanosti posilováním spolupráce s představiteli měst, obcí a zaměstnavateli, zejména v problémových oblastech okresu vyuţívat analýz ke spoluúčasti na přípravě vzdělávacích a poradenských aktivit v souladu s potřebami trhu včasným zveřejňováním aktuálních informací na Internetu o poskytování příspěvků a kontaktních osobách zvyšovat povědomí zaměstnavatelů o moţnostech řešení nezaměstnanosti nebo jako prevence udrţení stávající zaměstnanosti soustředit pozornost na priority s celospolečenským zájmem před zájmy individuálními s cílem efektivního, účelného a hospodárného vynakládání státních i evropských prostředků

Při naplňování cílů státní politiky zaměstnanosti byla hlavní pozornost zaměřena na uchazeče o zaměstnání nejvíce znevýhodněné na trhu práce a na zvýšení jejich zaměstnatelnosti. V r. 2010 se podařilo vytvořit rekordní počet společensky účelných pracovních míst vyhrazených pro uchazeče o zaměstnání, a to i ve výrobních podnicích – tedy u zaměstnavatelů vytvářejících zisk. I nadále bychom chtěli tomuto nástroji věnovat zvýšenou pozornost.

V.3 Rekvalifikace Rekvalifikační kurzy byly realizovány ze zdrojů Aktivní politiky zaměstnanosti a z finančních prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci Národního individuálního projektu (NIP) Poradenské činnosti a rekvalifikační kurzy ke zvyšování zaměstnatelnosti. V prvním pololetí probíhala realizace rekvalifikačních kurzů v rámci nadlimitního výběrového řízení pro zabezpečení výrazného podílu rekvalifikačních kurzů. Byly realizovány kurzy zaměřené na obecné znalosti a dovednosti v informačních technologiích, které jsou v dnešní době nepostradatelné, a také profesní rekvalifikace se zaměřením na kuchařské práce, účetnictví, svařování. V rámci prostředků APZ bylo v druhém pololetí realizováno 17 rekvalifikačních kurzů, kdy převaţovaly profesně zaměřené kurzy např. různé typy kurzů svařování, barman, krupiér, pracovník v sociálních sluţbách. V prvním i druhém pololetí se realizovaly kurzy na základě veřejných zakázek, které byly zaměřeny na širokou oblast trhu práce. Probíhaly rekvalifikační kurzy odborně zaměřené např. obsluha manipulačních vozíků, získání řidičského oprávnění skupiny „C“ a „E“ a základní kurzy svařování, administrativa, výuka grafických programů a práce ve třírozměrném prostředí. Tyto rekvalifikační kurzy byly realizovány v rámci tzv. deseti „miniprojektů“. Rekvalifikační kurz byl vţdy spojen s poradenskými aktivitami. Jednalo se o skupinové poradenství orientované na trh práce, sebeprezentaci, pracovně právní a ekonomické minimum apod.


Graf 20: Rozdělení rekvalifikací dle typu Jak je z grafu zřetelné, byla mezi profesně odbornými kurzy a kurzy zajišťujícími informační gramotnost téměř rovnováha. Pro uchazeče byly zajišťovány kurzy s profesním zaměřením v návaznosti na poţadavky trhu práce. V této době jsme se potýkali s hospodářskou recesí, kdy je velmi obtíţné umístit uchazeče na nová pracovní místa. Počet vyřazených uchazečů do 12 měsíců po úspěšném ukončení rekvalifikace dosáhl k 31. 12. 2010 počtu 855 uchazečů o zaměstnání, z toho 712 se podařilo umístit do zaměstnání coţ je 83,27%. Rekvalifikační kurzy jsou zajišťovány na základě výběrových řízení – veřejných zakázek, a to jak nadlimitních veřejných zakázek, tak zakázek malého rozsahu. Spolupracujeme se vzdělávacími institucemi, které poskytují rekvalifikační kurzy v různých oblastech, jako např. výuka počítačových dovedností, účetnictví, svařování, kadeřnické práce. Také jsme v kontaktu s firmami, které nabízejí specifické kurzy – např. tetování, krupiér, stříhání a úprava srsti psů. Úspěšnost absolvovaných rekvalifikací je vysoká viz graf 21.

Graf 21: Rozbor ukončených rekvalifikací dle důvodu ukončení


V.4 Činnost IPS

V roce 2010 byla uskutečněna skupinová poradenství zaměřená na volbu povolání pro ţáky základních škol v okrese Liberec, zúčastnilo se jich přes 1.000 ţáků, přičemţ některé skupiny (zpravidla ze speciálních škol) byly po menších skupinkách. Ţáci mají moţnost sebepoznání na základě testu zájmů a následně podle výsledku mohou přizpůsobit volbu budoucího povolání. Více neţ 700 studentů středních škol a učilišť v posledních ročnících, kteří stojí před volbou povolání či následného studia na vysokých školách, se zúčastnilo besed pořádaných přímo na Úřadu práce v Liberci nebo v prostorách středních škol. Tyto besedy jsou jiţ zaměřeny na způsoby hledání zaměstnání, zčásti obsahují pracovní právo a zákon o zaměstnanosti. Pokud škola projeví zájem, provádíme i individuální poradenství zaměřené na volbu či změnu povolání. Spolupracujeme s výchovnými poradci základních i středních škol i s Psychologicko-pedagogickou poradnou v Liberci. Současně probíhá i poradenská činnost pro další skupiny klientů (např. skupiny osob se zdravotním postiţením).

V.5 Zkušenosti s realizovanými projekty ESF

V roce 2010 se realizovaly projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). V únoru 2010 byla ukončena realizace tří regionálních individuálních projektů „Kariéra po padesátce“, „Příleţitost pro Tebe“ a „Lepší ţivot“. V září 2010 byla ukončena realizace projektu „S rodinou na trhu práce v Libereckém kraji“. Zároveň byla v polovině roku 2010 zahájena realizace projektu „Krize se nebojíme“ a na konci roku začaly přípravné práce na projektu „Restart v Libereckém kraji“. Cílovou skupinou projektu Kariéra po padesátce byli uchazeči a zájemci o zaměstnání, evidovaní na úřadech práce v Libereckém kraji. Jde o skupinu osob nad 50 let zahrnující jak krátkodobě, tak i dlouhodobě evidované uchazeče. Projekt se realizoval v celkové částce necelých 15 mil. Kč v celém Libereckém kraji. Do projektu vstoupilo 453 osob, které prošly poradenskými aktivitami, 232 uchazečů dokončilo rekvalifikační kurzy (Základy obsluhy PC, PC pro pokročilé, Obsluha NC a CNC strojů, Pečovatelka, Řidič vysokozdviţného vozíku, Administrativa s AJ). Do zaměstnání na SÚPM vyhrazená jich nastoupilo 34 a 7 dalších na nově vytvořená pracovní místa. Dalších 120 účastníků projektu si díky získaným znalostem našlo práci vlastními silami. Cílovou skupinou projektu Příležitost pro Tebe byli uchazeči a zájemci o zaměstnání evidovaní na úřadech práce v Libereckém kraji. Šlo o skupinu osob do 20 let zahrnující jak krátkodobě, tak i dlouhodobě evidované uchazeče. Projekt byl realizován za částku mírně přesahující 14 mil. Kč. Do projektu vstoupilo 311 osob, které prošly poradenskými aktivitami, 93 účastníků absolvovalo rekvalifikace (Základy PC, Obchodní zástupce, Kadeřnické a holičské práce, Obsluha NC a CNC strojů, Elektrotechnické práce, Číšnické a kuchařské práce). Celkem 36 osob se zaměstnalo na SÚPM a 6 na nově vytvořených pracovních místech. Projekt byl zaměřen především na poradenské aktivity, protoţe tato skupina patří mezi nejvíce problémové. Projekt splnil svůj cíl a přispěl tak ke zlepšení postavení na trhu práce více jak stovce mladých účastníků projektu. Cílovou skupinou projektu Lepší život byli uchazeči a zájemci o zaměstnání se zdravotním postiţením nebo omezením, pro které je charakteristické sociální vyloučení a tedy ztíţená moţnost zapojení se do pracovního procesu. Projekt se realizoval v částce cca 15 mil. Kč. Do projektu vstoupilo celkem 217 osob, které prošly poradenskými aktivitami a speciálně v tomto projektu 30 účastníků i speciální diagnostikou – ergodiagnostika. Celkem 131 účastníků absolvovalo rekvalifikační kurzy a 38 osob bylo umístěno do zaměstnání pomocí nástrojů SÚPM, VPP a nově vytvořených pracovních míst.


V průběhu roku 2009 (září) se začal realizovat 4. regionální individuální projekt S rodinou na trhu práce v Libereckém kraji určený pro uchazeče a zájemce o zaměstnání evidované na úřadech práce v Libereckém kraji, kteří pečují o děti do 15 let a zahrnují jak krátkodobě, tak i dlouhodobě evidované uchazeče. Aktivity projektu byly ukončeny v roce 2010. Projekt se realizoval za cenu cca 20 mil. Kč. Do projektu vstoupilo celkem 359 osob, které prošly poradenskými aktivitami, rekvalifikacemi (414); 48 z nich bylo umístěno na SÚPM vyhrazené a nově vytvořená pracovní místa. Projekt ukázal, ţe zájem výrazně převýšil povolený počet účastníků, a výsledky ukázaly, ţe tento projekt byl velmi úspěšný. Na základě výsledků bylo připraveno pokračování projektu s názvem „Šance pro rodiče“, který se začne realizovat v roce 2011. V průběhu roku 2010 byla zahájena realizace projektu Krize se nebojíme. Je určen pro cca 700 občanů z celého Libereckého kraje, kteří přišli o zaměstnání v důsledku ekonomické krize. Samotná realizace projektu v hodnotě téměř 40 mil Kč bude probíhat aţ do poloviny roku 2011. Současné výsledky projektu dokládají výrazný zájem o účast v projektu a jednotlivých aktivitách. Do konce roku 2010 jiţ bylo v rámci projektu 103 účastníků umístěno na VPP a 49 účastníků našlo zaměstnání v rámci Společensky účelných pracovních míst. V roce 2010 byla kompletně vyčerpána celková alokace určená pro Liberecký kraj v rámci opatření 2.1, která činila 128.939.000,- Kč. V roce 2010 byly předloţeny další 2 regionální individuální projekty. Projekt „S počítačem na trh práce“ se zaměřuje na výrazné zvýšení úrovně práce s počítačem pro cílovou skupinu osob nad 40 let věku. Do projektu vstoupí 200 osob a pro účastníky jsou připraveny aktivity v celkové částce 20 mil. Kč. Druhý projekt nese název „Šance pro rodiče“ a navazuje svými aktivitami a zvolenou cílovou skupinou osob pečujících o děti do 15 let věku na projekt „S rodinou na trh práce v Libereckém kraji. Realizace projektů by měla být zahájena v průběhu roku 2011. Ukončení projektů se plánuje na konec roku 2012. V roce 2010 byl předloţen a schválen k realizaci projekt RESTART v celkové hodnotě 40 mil. Kč. Ten je určen osobám ve výpovědní lhůtě, kterým jiţ v té době budou nabídnuty aktivity ke zvládnutí náročné situace. Mezi účinné nástroje patří poradenství, rekvalifikace a takové aktivity, které jim umoţní najít nové zaměstnání po skončení původního pracovního poměru. Do projektu vstoupí přibliţně 400 účastníků. V prosinci 2010 byl vybrán dodavatel projektu a ještě na sklonku roku 2010 zahájil přípravné práce. Projekt bude probíhat celý rok 2011 a ukončen bude v únoru 2012. Po celý rok 2010 zároveň probíhal Národní individuální projekt Vzdělávejte se! Je určen firmám, které jsou ohroţeny ekonomickou krizí. Tento projekt jim pomáhá vyškolit zaměstnance a zvýšit tak celkovou kvalitu zaměstnanců. Jako součást projektu je zúčastněným zaměstnavatelům hrazeno nejen kompletní školení, ale i mzdy zaměstnanců v průběhu školení. V roce 2010 bylo vyčerpáno více jak 47 mil. Kč. Uzavřeno bylo 365 dohod s celkem 94 organizacemi. Podpořeno bylo 4589 osob v rámci 365 školení. Projekt výrazným způsobem pomohl firmám, které se dostaly do problémů díky krizi a nepřímo tak zabránil ve výraznějším nárůstu nezaměstnanosti v Libereckém okrese. Všechny realizované projekty splnily svůj účel a přispěly k cílené pomoci klientům úřadů práce a v Libereckém kraji, které by bylo velmi obtíţné umístit na trh práce. Soustavnou a individuální péčí v těchto projektech se docílilo výrazného zvýšení motivace pracovat a ochoty nalézt si nové zaměstnání. Je typické, ţe jako první odcházejí z databáze úřadů práce právě účastníci projektů ESF. Ti, kteří si nenajdou zaměstnání v rámci projektu, jsou obvykle nadprůměrně úspěšní později po skončení projektu.

V.6 EURES - EURopean Employment Services – Evropské služby zaměstnanosti Systém EURES nabízí veřejné sluţby zaměstnanosti všech členských států EU/EHP a Švýcarska. Základním úkolem sítě EURES je poskytovat informační a poradenské sluţby uţitečné pracovníkům, Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 45

uchazečům a zájemcům o práci i zaměstnavatelům, respektive všem občanům, kteří mají zájem vyuţívat svého práva volného pohybu osob. Přeshraniční spolupráce Přeshraniční partnerství českého-polského-saského pohraničí je realizováno v partnerství EURES TriRegio. Na české straně zde působí Liberecký, Ústecký a Karlovarský kraj, na německé straně území krajů Dráţďany a Chemnitz, na polské straně region Jeleniogórski a region Wałbrzyski. Jednotlivými partnery jsou zástupci veřejných sluţeb zaměstnanosti, odborových svazů a sdruţení zaměstnavatelů. Partnerství bylo ustanoveno v říjnu 2007. Jako realizované aktivity příhraničního partnerství lze uvést např. poradenské dny na úřadech práce, burzy práce, náborové a informační dny. Činnost EURES na ÚP v Liberci Čeští zájemci, kteří kontaktují poradce EURES v Libereckém kraji, mají převáţně (cca 80%) zájem o práci v Německu a to hlavně v německém příhraničí tzn. okolí Ţitavy. Jedná se o osoby, které by dojíţděly za prací, o tzv. pendlery. Mezi ţádané profese patří práce v hotelnictví a gastronomii (kuchaři, číšníci, pokojské), ošetřovatel ve zdravotnických či sociálních zařízení, kvalifikované dělnické práce jako je malíř/natěrač, truhlář, zámečník, zedník, řidič VZV. Zájem je také o administrativní práce. Mezi další země, o které mají čeští uchazeči zájem, patří nejčastěji: Rakousko, Švýcarsko, Nizozemí, Velká Británie. Další poradenství a informace o volných místech, ale naopak v České republice, směřuje na zájemce o práci ţijící v polském, ale také v německém příhraničí. Zájemci jsou z větší části informováni na poradenských dnech. Polští občané mají převáţně zájem o pomocné a nekvalifikované profese, montáţní práce v automobilovém průmyslu, práce ve stavebnictví, ale i o kvalifikované profese jako jsou např. zámečník, truhlář, řidič nákladního automobilu nebo VZV. Německé občany zajímají spíše kvalifikované dělnické profese (např. zámečník, svářeč, truhlář), učitel německého jazyka, IT technik. Největší překáţkou je jazyková bariéra a pro německé zájemce ještě navíc nedostatečné finanční ohodnocení. Tabulka 23: Kontakty EURES na ÚP v Liberci za rok 2010 Občané PL Občané SRN Celkový počet Rok (z celkového kontaktů ( z celkového 2010 počtu EURES LB* počtu kontaktů) kontaktů) leden 97 24 3 únor

196

28 + 50**

3

březen duben květen červen červenec srpen září říjen

154 86 122 135 52 42 123 492

20 22 20 10 0 5 16 8

7 5 5 14 0 0 3 4

listopad

83

23

6 + 11***

prosinec

14

0

0

poznámky

**přeshraniční a náborový den ve Zhořelci (PL)

JOBDAYS – Praha

EDUCA 2010 + virtuální veletrh práce ***burza pracovních příleţitostí v Dráţďanech Kariéra3 (TU Dresden)

*kontaktem EURES se rozumí celkový počet oslovení EURES poradce osobně, telefonicky, elektronicky či jiným způsobem (přednášky)


V. 7 EDUCA 2010 JOBDAYS LIBEREC Úřad práce v Liberci se kaţdoročně podílí na pořádání vzdělávacího veletrhu EDUCA. V roce 2010 se konal ve dnech 21. – 23. 10. 2010 4. ročník této události, které se zúčastnilo přes 70 středních a vysokých škol, dalších vzdělávacích zařízení a 40 firem a institucí z celého Libereckého kraje. Vzdělávací veletrh slavnostně zahájili zástupci pořádajících organizací Bc. Radek Cikl (Liberecký kraj) a PhDr. Kateřina Sadílková (ÚP v Liberci). Nad pořádáním veletrhu převzal záštitu senátor Ing. Karel Kapoun. Slavnostního zahájení se zúčastnil i předseda Senátu Parlamentu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka, který převzal záštitu nad Týdny vzdělávání dospělých v Libereckém kraji. V průběhu veletrhu se kromě prezentace jednotlivých středních a vysokých škol a dalších institucí a firem konaly také přednášky a vystoupení v doprovodném programu. Úřad práce poskytoval moţnost vyhledávání vhodného zaměstnání. Návštěvníci měli k dispozici aktuální tištěné seznamy volných pracovních míst z databáze ÚP, ale i moţnost hledat on-line na třech počítačích připojených na internet. Pro návštěvníky veletrhu byl připraven i doprovodný program s názvem S aktivním přístupem na trh práce. Ten nabízel moţnost účastnit se přednášek se zaměřením na vyhledávání informací na Portálu MPSV a dalších portálech nabízejících zaměstnání nebo na správné sestavení ţivotopisu a motivační dopisu a jak se prezentovat u zaměstnavatelů na výběrovém řízení. Dalším tématem byl Zákoník práce z pohledu zaměstnance. Všichni prezentující se skvěle zhostili role vystavovatelů a přispěli tak k úspěšnosti tohoto ročníku vzdělávacího veletrhu, coţ dokazuje i účast 10 tisíc návštěvníků.

V.8 SeZam – Rozvoj služeb a spolupráce se zaměstnavateli v měnících se podmínkách trhu práce Cílem projektu je vytvoření a pilotní odzkoušení systému spolupráce sluţeb zaměstnanosti se zaměstnavateli při vytváření nabídky pracovních míst pro zájemce a uchazeče o zaměstnání v měnících se podmínkách trhu práce. V loňském roce se do toho projektu ÚP v Liberci významně zapojil. Jednou z klíčových aktivit projektu bylo zpracování návrhu přístupů sluţeb zaměstnanosti ke spolupráci se zaměstnavateli. V rámci tohoto úkolu jsme navrhli několik nových nástrojů. Dramatické události v našem kraji (záplavy na začátku srpna 2010) ukázaly, ţe je třeba neustále hledat nové přístupy a zejména mít v záloze i nová řešení pro tak nečekané události. Další zkušenost z „povodňových“ událostí je z oblasti komunikace. Zcela jasně se ukázalo, ţe je třeba mít navázány rychlé informační toky (i přes starosty, zaměstnavatelská sdruţení, hospodářskou komoru apod.), aby bylo moţno vzájemně se informovat o aktuální situaci a hledat řešení nastalé situace s vyuţitím všech dostupných nástrojů ÚP, případně najít a operativně zrealizovat nástroje nové. Na základě výše zmíněné situace byl navrţen nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti - „Příspěvek na obnovení nebo udrţení pracovního místa“. Zároveň byla navázána spolupráce s Hospodářskou komorou ČR s cílem prosadit pomoc zaměstnavatelům, kteří byli postiţeni povodněmi. Dalším novým navrţeným nástrojem byla Řízená praxe. Tento nástroj můţe výrazně pomoci nejen uchazečům o zaměstnání, ale i zaměstnavatelům (zejména malým podnikům). K našim návrhům jsme dostali připomínky od odborníků z MPSV. Obratem jsme se k nim vyjádřili, ale ţádnou další odezvu doposud nemáme.


V.9 Opatření související s hospodářskou krizí Liberec je okresem s široce rozvinutou základnou automobilového průmyslu. Sídlí a vyrábějí zde desítky subdodavatelů a jejich výrobní prosperita se prokazatelně zlepšuje. To je velmi dobrý signál. Výrazné sníţení míry nezaměstnanosti se bohuţel nepředpokládá. V důsledku úsporných opatření ve státních organizacích dojde k uvolnění zaměstnanců, kteří zatíţí evidenci úřadu práce. Bude proto nutné i nadále podporovat tvorbu pracovních míst zaměřených na produkci, eventuálně sluţby – tedy takových míst, která přinášejí tvorbu nadhodnoty, a to pomocí nástrojů APZ, především společensky účelných pracovních míst. V rámci projektu SEZAM byla navázána uţší spolupráce se zaměstnavateli. Dalším projektem, který je na ÚP v Liberci realizován a který by měl napomoci zmírnění dopadů hospodářské krize, je RealAPZ. Realizace projektu byla zahájena 1. 2. 2010 a má trvat 3 roky. Mezi hlavní cíle tohoto projektu patří sníţení pracovní zátěţe, zvýšení odborné kvalifikace pracovníků, zefektivnění procesů realizace aktivní politiky zaměstnanosti, profesionalizace přístupů zaměstnanců ÚP vůči klientům, prohloubení spolupráce oddělení trhu práce a poradenství (a zprostředkování) na institucionální bázi, zvýšení úsilí a motivace pro zapojení pracovníků do realizace APZ z ESF, zvýšení prostoru pro inovace v přístupech k realizaci APZ. V roce 2010 probíhalo celkem 5 regionálních individuálních projektů, NIP Vzdělávejte se!, byla zahájena realizace projektu Restart v Libereckém kraji a připravily se další 2 regionální individuální projekty pro rok 2011. V současné době je realizován projekt Krize se nebojíme určený pro ty účastníky, kteří se díky krizi dostali do evidence úřadu práce. Na této cílové skupině je vidět, ţe se chce co nejrychleji vrátit do pracovního procesu. Jiţ téměř 40 % účastníků, kteří vstoupili do projektu, pracuje. Jiţ nyní víme, ţe se nový projekt stal velmi účinným nástrojem v boji proti krizi. V neposlední řadě musíme zmínit projekt Vzdělávejte se! Projekt je přímo zaměřen na firmy, které jsou ohroţené hospodářskou krizí. Umoţňuje jim pomocí prostředků z Evropské unie vyškolit zaměstnance a zvýšit tak celkovou kvalitu svých zaměstnanců. Zároveň jsou jim hrazeny nejen veškeré náklady na školení, ale i mzdy zaměstnanců v průběhu školení. Pravidelně se také schází Rada pro rozvoj Libereckého kraje, kde je Úřad práce v Liberci předsednickým orgánem. Kromě jiného se spoluúčastní aktivity Týdny vzdělávání dospělých. V roce 2010 se také uskutečnily projekty přímo zaměřené na vzdělávání v oblasti finanční a počítačové, a to nejen pro uchazeče a zájemce evidované na úřadu práce, ale i pro širší veřejnost. Byly to dva cykly seminářů Finanční gramotnost a Počítačová gramotnost. V období 19. července aţ 30. září 2010 probíhal pilotní projekt cyklu seminářů Finanční gramotnosti. Jednotlivé semináře se konaly v obcích a městech celého Libereckého kraje. Po první fázi, kdy byly připravovány podklady a technické zázemí, probíhala jednání v obcích a následovala samotná realizace. Byli osloveni účastníci, uchazeči o zaměstnání, kteří následně absolvovali semináře zaměřené na pět hlavních témat. Obcí, kde se dne 2. srpna 2010 konal první seminář, byl Frýdlant v Čechách. Obsahem seminářů byla kromě finanční gramotnosti také ochrana spotřebitele, dále exekuce, daňový systém, vyhledávání informací o nabízených volných místech na portálu MPSV i dalších portálech. Po ničivých povodních v srpnu 2010 byly nově zařazeny informace pro občany postiţené povodní – např. jak postupovat při odstraňování škod na majetku a nepodléhat klamavým nabídkám společností nabízejících nevýhodné půjčky. V okrese Liberec byl cyklus Finanční gramotnosti přednášen v 16 obcích a během 30 seminářů se jej zúčastnilo 1 181 osob. Realizace projektu Počítačová gramotnost proběhla v období od 1. do 22. listopadu 2010. Od 15. listopadu 2010 byly z důvodu nepříznivého počasí semináře umístěny do učeben v místech konání. V kaţdém ze seminářů probíhalo šest navzájem provázaných aktivit. Hlavním úkolem první aktivity, Úvod do internetu, bylo seznámit účastníky seminářů s novými trendy ve vyhledávání informací o trhu práce. Během druhé aktivity byli účastníci seznámeni s důleţitými portály, mohli si porovnat informace, které poskytují. Třetí aktivita se týkala Integrovaného systému typových pozic. Jejím cílem Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010 48

bylo nastavení tzv. osobního portfolia, které umoţní rozšíření pracovního zařazení jednotlivých uchazečů. V průběhu čtvrté aktivity byli uchazeči seznámeni s pracovními portály. V páté aktivitě pracovali na sestavení efektivního strukturovaného ţivotopisu a motivačního dopisu. Šestá aktivita měla za úkol připravit uchazeče na přijímací pohovor u případného zaměstnavatele. Cyklus seminářů „Počítačová gramotnost“ proběhl patnáctkrát v celkem jedenácti obcích: Liberec, Jablonné v Podještědí, Český Dub, Kříţany, Osečná, Hodkovice nad Mohelkou, Vratislavice nad Nisou, Mníšek, Nové Město pod Smrkem, Chrastava, Frýdlant. V některých obcích proběhl seminář dvakrát. Celkový počet účastníků byl 201.

VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI. I Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Liberec, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují Mírné hospodářské oţivení, které bylo zaznamenáno v druhém pololetí roku 2010, můţe signalizovat zlepšení situace na pracovním trhu. Podzimní prognóza Evropské komise EU předpokládá zvyšování zaměstnanosti a sniţování míry nezaměstnanosti. Přesto je nutno konstatovat, ţe současná situace v okrese Liberec je i nadále odrazem důsledků ekonomické krize. Počet nezaměstnaných stále převyšuje počty z let předkrizových. Dle monitoringu firem, který je kaţdoročně prováděn, bylo zjištěno, ţe většina významných firem neplánuje výrazné zvyšování počtu svých zaměstnanců. Proto nelze očekávat, ţe nabídka volných pracovních míst se bude rozšiřovat. Jedna z mála pozitivních informací přichází z oblasti automobilového průmyslu, kde dochází k mírnému zlepšení. To má vliv zejména na firmy, které subdodavatelsky dodávají automobilové součásti. Pracovní příleţitosti se tak zlepší zřejmě zejména pro muţe. Zároveň však jsou nové pracovní smlouvy uzavírány na dobu určitou, protoţe firmy nemohou zaručit dlouhodobě perspektivní zaměstnání. V dalších oblastech průmyslu, jako je biţuterní a sklářský průmysl, jsou vyhlídky na zlepšení stavu skeptické, původně tradiční textilní průmysl jiţ téměř vymizel.

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Mírnější varianta počítá s vývojem, který probíhal v loňském roce do současnosti. To znamená, ţe sezónní vlivy se během roku vyrovnávají: nárůst počtu absolventů a učitelů v období prázdnin, nárůst počtu sezónních pracovníků ve stavebnictví na konci roku a zvyšování počtu uchazečů na konci roku obecně, naproti tomu jarní oţivení v sezónních profesích, sniţování poprázdninové nezaměstnanosti Pesimističtější varianta předpokládá další růst počtu uchazečů a tím i zvyšování míry nezaměstnanosti i přes mírné zvyšování celkové pracovní síly. Mezi uchazeči tak přibydou nejen bývalí zaměstnanci a nezaměstnatelné osoby po rodičovské dovolené, ale i soukromí podnikatelé, kteří budou nuceni ukončit SVČ. Tabulka 24: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v okrese Liberec v dalším období mírnější varianta pesimističtější varianta očekávaný stav k

počet evidovaných uchazečů

z toho dosažitelní

MN v %

celkem

počet evidovaných z toho uchazečů dosažitelní celkem

MN v %

30. 6. 2011

9 600

9 350

9,8

10 600

10 350

10,9

31. 12. 2011

9 500

9 250

9,6

10 900

10 600

11,0


VII. DOPORUČENÍ V roce 2010 se velmi osvědčily nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a úspěšné byly i projekty realizované prostřednictvím ESF. Proto lze doporučit podporu v podobě dalších projektů OP LZZ. V rámci ÚP v Liberci navrhujeme dále pak pokračovat ve všech aktivitách, které pomohly sniţovat nezaměstnanost a zvyšovat uplatnitelnost uchazečů na trhu práce.

Zpracovala:

Mgr. Lenka Šafaříková, okresní analytička trhu práce

Schválila:

PhDr. Kateřina Sadílková, ředitelka Úřadu práce v Liberci

v Liberci dne 24. února 2011


Analýza vývoje na trhu práce v okrese Liberec za rok 2010

Recommend Documents