Analýza trhu práce v okrese za rok 2010 okres Praha-západ

Úřad práce Praha-západ Kartouzská 4 150 00 Praha 5 - Smíchov

Analýza trhu práce v okrese za rok 2010 okres Praha-západ ___________________________________________________________________

Schválil: JUDr. Miloslav Plaňanský – ředitel Dne: Zpracovala: Stanislava Strnadová – vedoucí oddělení trhu práce

ÚP P-z/OTP/VEŘ/2011

A10/380

OSNOVA 1)

Celková charakteristika okresu

2)

Zaměstnanost

3)

Nezaměstnanost

4)

Cizinci na trhu práce

5)

Aktivní politika zaměstnanosti

6)

Prognóza vývoje trhu práce v dalším období

7)

Doporučení

1

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace + mapka Okres Praha-západ se rozkládá ve Středočeském kraji. Společně s okresem Praha-východ obklopuje hlavní město Prahu a přirozeně tvoří přechod mezi naším jediným milionovým městem a okolními regiony. Okres je typicky příměstskou lokalitou se všemi průvodními znaky, které jsou charakteristické pro takto těsné sousedství dvou území. Vzájemný vliv těchto dvou geografických území se projevuje ve všech oblastech života a neopomíjí ani trh práce, který je tímto sousedstvím velmi významně ovlivněn.

MIKROREGIONY

Dolany

Holubice

TurskoLibčice nad Vltavou

A OBCE

Svrkyně Okoř Úholičky Číčovice LichocevesVelké Přílepy Únětice

Praha-západ

Roztoky

ČERNOŠICKO

Statenice Středokluky Tuchoměřice Horoměřice

Kněţeves Dobrovíz

HOSTIVICKO

Jeneč Červený Újezd

MNÍŠECKO

Hostivice Chýně

Ptice Úhonice

ROZTOCKO

Chrášťany

Drahelčice

Rudná

JÍLOVSKO

Jinočany

Nučice

Dobříč Ořech Zbuzany

Tachlovice

Chýnice

Choteč Kosoř

Roblín

Průhonice

Třebotov Vestec Zlatníky-Hodkovice Jesenice Dolní Břeţany

Vonoklasy Černošice

Karlík

Všenory Lety Dobřichovice

Ohrobec Jíloviště Vrané nad VltavouZvole

Černolice

Řevnice

Psáry Libeř

Trnová

Řitka

Březová-OleškoOkrouhlo Měchenice

Klínec Líšnice

Davle Petrov

Mníšek pod Brdy

Pohoří

Hvozdnice Čisovice

Kytín

Jílové u Prahy Hradištko

Zahořany

Bojanovice

Kamenný Přívoz

Bratřínov Štěchovice

Bojanovice Slapy

Buš

2

Celková charakteristika okresu Všeobecné údaje: Rozloha: Počet obcí: Z toho měst: Počet městysů:

580,63 km2 79 9 2

Města: / Roztoky u Prahy, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Hostivice, Libčice nad Vltavou, Černošice, Řevnice, Rudná u Prahy, Dobřichovice / Městys: / Štěchovice, Davle / Město s největším počtem obyvatel: Počet obyvatel v okrese: Hustota zalidnění:

Roztoky u Prahy /7 243 obyvatel/ 118 624 204,3 obyvatele/km2

Počet ekonomicky aktivně činných: Počet zaměstnavatelů v okrese bez rozdělení dle velikosti / počet pojištěnců Osob samostatně výdělečně činných:

55 310 3 732 / počet pojištěnců 39 706 )

15 604

Při zpracování zprávy o situaci na trhu práce okresu Praha-západ jsme vycházeli z vlastních informací získaných v rámci činnosti úřadu práce, dále jsme spolupracovali s Okresní správou sociálního zabezpečení Praha-západ a vyuţili jsme údaje ČSÚ. Rok 2009: ( srovnání s rokem 2010 ) Počet zaměstnavatelů v okrese : bez rozdělení dle velikosti / počet pojištěnců Osob samostatně výdělečně činných:

3 580 / počet pojištěnců 36 131 ) 12 002

Přestoţe počet zaměstnavatelů a pojištěnců stoupl a vyšší je i číslo osob SVČ oproti předcházejícímu období, počet nezaměstnaných enormně vzrostl v podmínkách našeho regionu a tím došlo i ke zvýšení míry nezaměstnanosti. Tento trend je ovlivněn mnoha vlivy, stále ještě přetrvává ekonomická krize a především situace na trhu práce hl. města Prahy ovlivňuje vlastní nezaměstnanost regionu, protoţe právě tento trh práce vyuţívá většina obyvatelstva tohoto územně správního celku. Území okresu tvoří půlměsíc obepínající ze západu hlavní město Prahu. S Prahou má okres také nejdelší – východní – hranici. Na severovýchodě a jihovýchodě sousedí s okresem Praha – východ, na jihu s Příbramskem a Benešovskem, na západě s Berounskem a Kladenskem. Region postrádá přirozené centrum. Správním centrem je pověřená obec Černošice. Přirozené centrum supluje hlavní město Praha soustřeďující na svém území činnosti správní, vzdělávací, zdravotní i kulturní, jež mají přímý vztah k okresu. Svojí rozlohou 580 km2 je okres Praha – západ druhým nejmenším okresem ve Středočeském kraji, zaujímá pouze 5,3 % z jeho rozlohy. Svou hustotou osídlení 204 obyvatel na km2 se naopak řadí mezi nejlidnatější okresy kraje. V regionu je 79 obcí z toho 9 měst a z toho 2 městyse, ve kterých žilo 118 624 obyvatel. V devíti městech okresu – žilo přibližně 48,0 % všech obyvatel, přičemž v největším městě, v Roztokách, se počet obyvatel blíží 8 tisícům i u dalších měst jsme zaznamenali nárůst obyvatelstva. Počet obyvatelstva se neustále zvyšuje v úzké návaznosti na novou výstavbu v aglomeracích určených k bydlení. Nejvyšší hustota obyvatel sleduje dopravní koridory, které vedou z Prahy a protínají území okresu. Nejhustší osídlení je v okolí Průhonic, Povltaví, Posázaví a Poberouní.

3

Nejnižších hodnot dosahuje hustota osídlení v jižních částech okresu a v částech území, která jsou hůře dopravně dostupná a leží v hraničních oblastech okresu směrem od hlavního města. Mezi nejmenší místa s nízkým počtem obyvatel patří Petrov, Pohoří, Buš, Slapy, Okoř, Kytín, Dolany.

Okres jako celek vykazuje velmi silnou dojížďku za prací do hl. města Prahy. I přes tento trend existují v okrese obce, kde počet pracovních příležitostí převyšuje množství ekonomicky aktivních osob. S tímto jevem se můžeme setkat v obcích Vestec, v Chrášťanech, ve Zvoli, Průhonicích a dalších relativně malých aglomeracích. Okres má spolu s okresem Praha – východ v republice naprosto výjimečné postavení, které dokládá většina sociálněekonomických charakteristik. Tyto dva okresy – uzavírající ve svém středu hlavní město Prahu – mezinárodní metropoli – tvoří spolu s Prahou pražskou středočeskou aglomeraci a slouží Praze jako její zázemí. Jsou pro hlavní město zdrojem pracovních sil, doplňují pražský průmysl, stavebnictví a služby, poskytují Praze svůj rekreační potenciál. V období prázdnin, v jarních, letních a podzimních měsících se počet obyvatelstva zvyšuje až dvakrát, přílivem rekreantů. S tím stoupá i nabídka sezónních služeb a činností, které umožňují vyšší zaměstnanost obyvatelstva. Dále na území obou okresů probíhá v posledním desetiletí masivní výstavba především rodinných domků. Probíhá zde proces tzv. suburbanizace, pražské ekonomicky silné obyvatelstvo se stěhuje do zázemí metropole, s cílem zlepšení kvality bydlení. V důsledku tohoto suburbanizačního procesu dochází v obou okresech v posledních letech k významnému nárůstu počtu obyvatel imigrací. Území okresu Praha – západ nikdy nepatřilo v průmyslové činnosti k rozhodujícím oblastem středních Čech, vždy se zde však nacházela řada rozmanitých a zajímavých výrobních kapacit, zejména v odvětví hutnictví neželezných kovů, výroby stavebních hmot a strojírenské výroby. V současné době došlo ke změně a činnost zde rozvíjí hlavně zaměstnavatelé zabývající se logistikou, velkoobchodem, službami a nevýraznou mírou přispívají k vlastní zaměstnanosti zaměstnavatelé zabývající se výrobou ( kovovýroba, strojírenská výroba, speciální výroba a stavebnictví ). I.2

Ekonomická, sociální a demografická situace

Tabulka 1 - Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel 1) 31. 12. 2009 počet obyvatel celkem z toho ţeny z toho věková kategorie: 0 - 14 let 15 – 64 let 1)

31. 12. 2010

112 241

118 624

19 506 79 113

20 974 81 480

Data poskytuje Český statistický úřad – údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vţdy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců .

4

I.3

Silné stránky okresu a) profesní různorodost zaměstnavatelských subjektů, jedná se o malé firmy, které jsou flexibilní, pruţně reagují na situaci na trhu ( není ohroţena plošně zaměstnanost) b) blízkost hl. města – vyuţívání pracovních nabídek trhu práce c) rozvoj terciéru – vznik nových zón, kde dochází k centralizaci nových pracovních příleţitostí ve sféře sluţeb d) vyuţívání okresu jako rekreačního zázemí a odpočinkové zóny pro obyvatelstvo hl. města Prahy – sezónnost v určitých profesích, sníţení nezaměstnanosti v určitém období roku

I.4

Slabé stránky okresu a) neexistence přirozeného centra ( veškeré funkce centra převzalo hl. město Praha ) b) nevýrazné územní celky (obce, města) c) v okrese jsou pouze základní školy, střední školství nemá v okrese zastoupení, pouze učňovská zařízení – Střední integrovaná škola St. Kubra ve Středoklukách ( orientace na zemědělství) a SOU potravinářské v Jílovém u Prahy (zájem ţáků o studium se soustřeďuje na vzdělávací zařízení hl. města Prahy) d) region je zázemím pro pracovní sílu, která vyhledává pracovní uplatnění na území hl. města e) zemědělství je realizováno velmi omezeně f) nevýrazný průmysl

II.

ZAMĚSTNANOST

II.1

Celková zaměstnanost

Dle údajů OSSZ Praha-západ je v okrese : Celkový počet OSVČ činných ke dni 31.12. 2010: 15 604 Celkový počet pojištěnců evidovaných u zaměstnavatelů je ke dni 31.12. 2010: 39 706 Počet zaměstnavatelů ke dni 31.12.2010: 3 732 V regionu jsme během roku nezaznamenali významné propouštění zaměstnanců z důvodu ukončení činnosti některého ze zaměstnavatelů nebo z důvodu omezení, ani reorganizační změny nebyly zjištěny. Několik zaměstnavatelů se dostalo do problémů a nemohli přidělovat svým zaměstnancům práci v rozsahu týdenní pracovní doby a ti v daném období nedocházeli do zaměstnání ( § 209 ZP). Hlavním zdrojem pracovních sil je obyvatelstvo okresu. Ekonomicky aktivního obyvatelstva je přibližně kolem 55 % z celkového počtu. Trh pracovních sil je realizován v okrese i mimo něj - pracovní síly expandují v převáţné většině na trh pracovních sil do hl. města Prahy. Na tomto trhu nachází uplatnění 80% až 85% práceschopného obyvatelstva. V přilehlých okresech vyhledává pracovní uplatnění mizivé procento ekonomicky aktivního obyvatelstva . Jednou z hlavních příčin tohoto vývoje je neexistence okresního centra, které by se stalo přirozeným centrem trhu práce v okresním měřítku, kde by docházelo k soustředění zaměstnavatelské základny vzhledem k přirozenému významu pro region. Tuto funkci supluje po všech stránkách hl. město Praha, které je povaţováno našimi obyvateli za přirozené

5

centrum a hlavně za místo široké nabídky pracovních příleţitostí, velmi dobře dopravně dostupné. Struktura pracovních sil není konstantní veličinou, neustále se mění, vyvíjí a přizpůsobuje se více či méně poptávce trhu práce. Skladba pracovních sil byla ovlivněna v minulosti velmi výrazně profesním zaměřením zaměstnavatelských subjektů, které v podmínkách okresu rozvíjely svoji činnost. V současné době se musí přizpůsobovat novým podmínkám, které ovlivňují zaměstnanost v okrese. Vznikající nové zaměstnavatelské subjekty, měnící se výrobní programy a nově poţadované odborné činnosti jsou důvodem, pro který je nutné měnit stávající návyky, rozvíjet odborné znalosti nebo přistoupit na další podmínky, které jsou určující pro další setrvání na pracovních místech nebo při hledání pracovního uplatnění. Stále častěji se setkáváme s tím, ţe pracovní síla neodpovídá poptávce, která je uplatňována ze strany zaměstnavatelů na regionálním trhu práce. Nejvyšší podíl na zaměstnanosti vykazuje oblast sluţeb, která je téměř výlučnou záleţitostí soukromého sektoru - vlastní zaměstnanost závisí na podnikatelské aktivitě zaměstnavatelů působících v této oblasti a podnikajícího obyvatelstva, které vytváří pracovní příleţitosti sami pro sebe i pro ostatní EAO. Sektor nekomerční – tj. školství, státní správa a samospráva, zdravotnictví a sociální péče - vytváří široké spektrum pracovních příleţitostí jedná se asi o 10% aţ 15% ekonomicky aktivního obyvatelstva, které nachází své uplatnění v této oblasti na území regionu. Další obyvatelé našeho regionu vyuţívají pracovních nabídek v nekomerčním sektoru hl. města Prahy. Určitá část práceschopného obyvatelstva vyhledává pracovní uplatnění v průmyslu a stavebnictví, nejméně obyvatel oproti minulosti je zaměstnáno v zemědělství a lesnictví. Nejvíce osob pracujících v zemědělství je soustředěno na jihu a severu okresu. Nejvyšší podíl zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví je v obcích s vlastní průmyslovou základnou a dobrou dopravní dostupností. Zcela přirozeně dochází k tomu, ţe pracovní síla je veličinou pohybující se na trhu práce bez ohledu na hranice jednotlivých regionů. K tomuto zjištění je nutné dodat, ţe se jedná o kaţdodenní vyjíţdění za prací. Potřeby trhu práce v jednotlivých regionech nejsou uspokojovány tak, jak by bylo zapotřebí, aby volná pracovní síla vyjíţděla za prací v dlouhodobějších časových intervalech. Tímto způsobem by určitě u některých ţádaných profesí docházelo k menším rozporům mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Prozatím k tomu nejsou odpovídající společensko ekonomické podmínky, ale i samotné myšlení lidí není připraveno tento trend přijmout. ( stěhování za prací, dlouhodobé pobyty spojené s vhodným zaměstnáním mimo místa trvalého pobytu ).



Z hlediska vzdělanostního se okres Praha-západ nevymyká strukturou pracovních sil podílům celorepublikovým. Největší podíl tvoří obyvatelé s vyučením, se základním vzděláním, v menší míře jsou zastoupeni středoškoláci a vysokoškoláci – tomuto složení odpovídá skladba uchazečů o zaměstnání. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatelstva k 31.12.2010 Okres Prahazápad

Celkový počet obyvatelstva

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Podíl EAO/CO

118 624

55 310

46,6%

6

II.2 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb (nárůst, úbytek), včetně mezinárodních a zahraničních společností Tabulka 1 – Vývoj počtu zaměstnanců Tondach Česká republika s.r.o. Sídlo Hranice na Moravě-provozovna v okrese P-z Keramická výroba předmět činnosti (podrobněji): 2009 počet zaměstnanců v okrese: 72 zaměstnanců uvolněno k 30.6.2009 v roce 2009 Výroba neobnovena-ukončení činnosti v roce 2010 v r. 2009 2010 pouze sklad 10 zaměstnanců Rakousko země zahraničního partnera (pokud existuje) dopad na vlastní komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Negativní zaměstnanost včetně vývoje za sledované období Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo:

Tabulka č. 2 KOVOHUTĚ HOLDING, a.s.

Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: v roce 2009

Čelakovice P-v, provozovna v |P-z Zpracování neželezných kovů

58 zaměstnanců uvolněno do konce r. 2009

25 zaměstnanců v roce 2010 země zahraničního partnera (pokud existuje) komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele Negativní dopad na vlastní zaměstnanost včetně vývoje za sledované období

Tabulka č. 3 Hilti ČR, spol. s r.o.

Úplný a přesný název zaměstnavatele: sídlo: předmět činnosti (podrobněji): počet zaměstnanců v okrese: v roce 2009

Průhonice Výrobní a skladová činnost

204 zaměstnanců

v roce 2010 země zahraničního partnera (pokud existuje) komentář: stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje za sledované období



197zaměstnanců, z toho uvolněno 31 zaměstnanců Rakousko Zrušení centrálního skladu a servisu

V okrese Praha-západ nedošlo k tak výrazným personálním pohybům, které by významně ovlivnily zaměstnanost v okrese.

7

Volná pracovní místa

II.3

Tabulka č. 1 – Vývoj počtu pracovních míst - srovnání Měsíc/2010 prosinec 2009 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden 2011 

Počet VPM 414 363 372 454 470 471 464 341 384 392 336 372 326 317

Počet uchazečů 2504 2664 2711 2753 2711 2658 2626 2690 2663 2652 2610 2608 2665 2699

Z přehledu je naprosto zřejmé, že počet pracovních míst se neustále snižuje, na rozdíl od počtu uchazečů o zaměstnání. Na jedno pracovní místo je v podmínkách regionu Praha-západ 8 uchazečů o zaměstnání. Tento údaj můžeme brát za zavádějící, protože vysoké procento nahlášených pracovních míst má vazbu na zaměstnávání cizinců a jsou účelově hlášena.

Volná pracovní místa jsou proměnlivou veličinou, která v plné míře odráţí situaci na trhu práce. Poptávka po pracovní síle je značně omezená a jednostranná. V loňském roce převaţovala poptávka po pracovní síle v profesích – obchodní zástupce, odbytový agent a řidič nákladních automobilů. V malé míře jsme zaregistrovali místa v technických profesích. Velmi nízká je poptávka v profesích administrativního charakteru. V nabídce jsou i pracovní místa v pomocných profesích, která korespondují s podanými ţádostmi o povolení zaměstnání cizinců. Zcela evidentně se odráţí na současném trhu práce ekonomická krize, která se stále negativně odráţí na situaci regionálního trhu práce. Úbytek pracovních míst je výrazným atributem omezujícím aktivní vstup uchazečů o zaměstnání na trh práce. Situace v oblasti poptávky po pracovní síle se vyznačovala stagnací a vyčkáváním ze strany zaměstnavatelů. Oproti jiným regionům jsme nezaznamenali propouštění zaměstnanců, ale ani nárůst poptávky po pracovní síle.

8

III.

NEZAMĚSTNANOST

III.1

Vývoj nezaměstnanosti

(Popište zejména výrazné změny trendu ve vývoji nezaměstnanosti, důleţité a specifické informace, které souvisí s vývojem na trhu práce v okrese. Charakterizujte faktory, které příznivě/nepříznivě (především vliv hospodářské krize) ovlivňují nezaměstnanost v okrese.)

Měsíc/2010 prosinec 2009 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden 2011 

Počet uchazečů 2504 2664 2711 2753 2711 2658 2626 2690 2663 2652 2610 2608 2665 2699

Průměrný věk uchazečů o zaměstnání je 38,5 let, což je alarmující zjištění. Jedná se o uchazeče v ekonomicky aktivním věku, kteří jsou z 90% rodiči vychovávající své děti, pro které by měli vytvářet takové životní podmínky, aby jim umožnili přístup ke vzdělání a dalším aktivitám ovlivňujících jejich zdravý psychický i fyzický vývoj a připravovali je na vstup na trh práce.

Sledované období se vyznačovalo stagnací, a nezaměstnanost v okrese Praha-západ se udrţovala během roku na stejných číslech charakterizujících počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání. Hospodářská krize a neuspokojivá ekonomická situace mnoha zaměstnavatelů, kteří svoji činnost a výrobu rozvíjeli na území hl. města Prahy a zaměstnávali občany našeho regionu se odrazila na růstu nezaměstnanosti v okrese. Z počátečního stavu 2664 evidovaných uchazečů o zaměstnání v měsíci lednu 2010, bylo v prosinci 2010 evidováno jiţ 2 665 uchazečů o zaměstnání s tím, ţe v měsíci březnu bylo evidováno 2 753 občanů bez zaměstnání. Oproti nárůstu nabídky pracovní síly docházelo během roku ke sníţení poptávky po pracovní síle a to z počátečního počtu 363 evidovaných pracovních míst na prosincových 326. K tomu je nutné podotknout, ţe profesní nabídka nabízených pracovních míst v ţádném případě nekorespondovala se sloţením uchazečů o zaměstnání. Většinou se jednalo o pracovní místa pomocných dělníků ve výrobě nebo stavebnictví, v potravinářském průmyslu nebo pracovní místa určená pro vysoký management zaměstnavatelů. Tyto skutečnosti se výrazně projevují na nezaměstnanosti na jejím trvání u jednotlivých kategorií uchazečů o zaměstnání. Náš okres svou polohou zcela přirozeně obklopuje hl. město Prahu a přirozeně tvoří přechod mezi naším jediným milionovým městem a okolními regiony. Je typicky příměstskou lokalitou se všemi průvodními znaky, které jsou charakteristické pro takto těsné sousedství dvou území. Vzájemný vliv se projevuje ve všech oblastech ţivota a neopomíjí ani trh práce, který je tímto těsným propojením významně ovlivněn. Praha je přirozeným centrem okresu, velmi dobře dopravně dostupným ze všech míst regionu, je místem kde došlo k centralizaci nabídky pracovních míst a tím se zcela přirozeně

9

stála platformou, v rámci které nachází pracovní uplatnění většina obyvatelstva našeho regionu. Jakékoliv změny na tomto trhu práce všeobecně ovlivňují a ovlivňovaly naši vlastní zaměstnanost. Hospodářská krize a neuspokojivá ekonomická situace mnoha zaměstnavatelů, kteří svoji činnost a výrobu rozvíjeli na území hl. města Prahy a zaměstnávali občany našeho regionu se odrazila na růstu nezaměstnanosti v okrese. Přesto je stále nejvíce uchazečů evidováno 3 měsíce, poté si nachází pracovní uplatnění na trhu práce, ať prostřednictvím ÚP nebo sami svým aktivním přístupem. K 31.12. 2010 bylo evidováno do 3 měsíce 1051 uchazečů a do 6 měsíců, po kterých aktivně vstoupili na trh práce, bylo v evidenci 688 uchazečů o zaměstnání.

III.2

Absolventi škol a mladiství

(Charakterizujte problémy absolventů škol a mladistvých na trhu práce, příčiny a hlavní důvody jejich evidence. Uveďte obory a profese, ve kterých se tato skupina uchazečů o zaměstnání nejlépe a naopak nejhůře umísťuje.)

Nezaměstnanost kategorie absolventů škol a mladistvých byla zcela jednoznačně ovlivněna, stejně jako u ostatních skupin obyvatelstva, hospodářskou a ekonomickou krizí. Sledované období se vyznačovalo nárůstem počtu uchazečů v této kategorii a naopak celkovým úbytkem pracovních míst, a to ve všeobecné rovině. Rok 2010 byl charakteristickým tím, ţe z počátečního počtu 179 absolventů a mladistvých měl sniţující se tendenci a klesl v prosinci 2010 na 165 uchazečů této sledované kategorie. V průběhu roku došlo ke sníţení počtu evidovaných uchazečů na 88 v měsíci srpnu, ale jiţ v měsíci říjnu se jejich počet zvýšil na 171. Chybějící praxe a samotný obor vzdělání jsou často příčinou ovlivňující nezaměstnanost a délku evidence této skupiny. Vzdělávací systém nereaguje na potřeby trhu práce a nabízí vzdělání, jeţ svým zaměřením produkuje absolventy, kteří nemohou najít uplatnění na trhu práce z důvodu neexistence poptávky po určitých vzdělanostních kategoriích na trhu. Jsou obory, jejichţ absolventi by velmi lehce našli své uplatnění na současném trhu práce, chybějí odborníci v dělnických odborných profesích, v technických oborech. Doba poptávky po ekonomicky vzdělaných absolventech a absolventech všeobecně zaměřených škol a škol zaměřených na management je nenávratně pryč.

10

III.3

Osoby se ZP

Jsou v podmínkách okresu Praha-západ nejproblémovější kategorií, která jen velmi těţko nachází pracovní uplatnění na trhu práce a právě tito uchazeči spadají i do dlouhodobě evidovaných. Přes veškerou snahu došlo během sledovaného období pouze k nepatrnému sníţení počtu těchto evidovaných uchazečů. I kdyţ s touto skupinou o zaměstnání velmi intenzivně pracujeme, jejich umisťování v rámci trhu práce je velmi problematické. Tato skupina uchazečů o zaměstnání se řadí svou délkou evidence mezi dlouhodobě evidované uchazeče, kteří mají ztíţený návrat do praxe, do zaměstnání. Snahou bylo ve sledovaném období maximálně vyuţívat jednotlivé nástroje APZ – viz samostatná kapitola APZ. Na počátku roku bylo evidováno 213 uchazečů o zaměstnání se zdravotním handicapem, na konci roku bylo evidováno 205 těchto uchazečů. Ţeny v této sledované skupině tvoří necelou polovinu evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ve většině případů se jedná o uchazeče se základním vzděláním nebo s vyučením. Uchazeči o zaměstnání se ZP tvořili na počátku roku 2010 7,7% z celkového počtu uchazečů o zaměstnání a k 31.12. 2010 bylo v evidenci 7,6% těchto uchazečů. Úbytek pracovních míst pro občany se ZP je dlouhodobým problémem. Často se stává to, ţe dochází k rozporu profesní nabídky volných pracovních míst s profesním sloţením uchazečů o zaměstnání. Dalším negativním momentem jsou zdravotní důvody, které nedovolují osobám se ZP nastoupit na pracovní místa, jeţ jsou v nabídce ÚP.

11

III.4

Situace dalších problémových skupin na TP mezi které patří:



uchazeči se základním vzděláním, bez kvalifikace a ti, kteří mají střední odborné vzdělání( vyučení ). Všichni výše uvedení tvoří skupinu dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných, pro něţ se velmi obtíţně vyhledávají pracovní příleţitosti. Oddělení poradenství a trhu práce se během roku zaměřila i na tuto skupinu uchazečů o zaměstnání a prostřednictvím rekvalifikací a dalších nástrojů APZ se podařilo některé tyto uchazeče zaměstnat a prostřednictvím vhodně zvolených rekvalifikací zvýšit jejich šance na trhu práce. Většinou se jedná o uchazeče 50 leté a ve vyšších věkových kategoriích, u kterých nelze skloubit jejich vzdělání s poptávkou po pracovní síle, ať jiţ z důvodu neexistující praxe v daných oborech nebo prostě z důvodu jejich věku. V závěru IV. čtvrtletí bylo evidováno 379 uchazečů bez vzdělání nebo se základním vzděláním a ve věkové kategorii nad 50 let to bylo 687 uchazečů.  uchazeči do 25 let spadají do kategorie uchazečů, kteří jsou poměrně výrazně ohroţeni nezaměstnaností. K 31. 12. 2010 tvořili poměrně silnou skupinu evidovaných a to v počtu 465 uchazečů. Tato skupina se vyznačuje i dlouhodobou evidencí a poměrně problematickým přístupem na trh práce.  uchazeči nad 50let / 55 let – tvoří jednu z nejpočetnějších skupin uchazečů o zaměstnání, která vzhledem ke svému věku, má velmi omezené moţnosti na trhu práce. Tyto uchazeče se dařilo umisťovat v rámci uzavíraných dohod na zřízení VPP a SÚPM. K 31.12. 2010 bylo evidováno v této kategorii 687 uchazečů, z toho nad 55 let 449. Z celkového počtu uchazečů tvořila tato skupina k 31.12. 2010 25,7%.  uchazeči dlouhodobě evidování – v podmínkách úřadu práce počet těchto uchazečů tvoří vysoké procento z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo evidováno k 31.12. 2010 - 1129 uchazečů o zaměstnání, coţ je 42,3% z celkového počtu uchazečů. Tuto skupinu tvoří uchazeče se zdravotním postiţením, uchazeči ve věku kolem a nad 50 let a ţeny pečující o děti do 15 let.



ţeny a uchazeči pečující o děti do 15 let – tato kategorie uchazečů má ztíţený přístup na trh práce. Z celkového počtu uchazečů bylo evidováno ke konci sledovaného období 1360 ţen a z toho 118 osob pečujících o děti do 15 let věku. Z celkového počtu uchazečů tvořila sledovaná kategorie 55,4%.

III.5

Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese

Černošicka, Hostivicka, Jílovska, Mníšecka, Roztocka Srovnání jednotlivých regionů není vůbec jednoduchou záleţitostí. Kaţdý se vyznačuje určitými vlastnostmi, byl a je ovlivněn ve své svébytnosti vnějším světem, ale i vnitřními podmínkami a všechny tyto atributy se v plné míře odráţejí na celkovém vývoji a dění těchto malých územních celků, a pochopitelně i na situaci, jeţ charakterizuje trh práce kaţdého z nich. Nejvyšší poptávkou po pracovní síle se ve sledovaném pololetí vyznačovaly regiony Jílovska a Hostivicka. Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti jsme zaznamenali v regionech Roztocka, Jílovska a Mníšecka. Jde o regiony, které jsou velmi rozdílné – Mníšecko lze charakterizovat jako rekreační region s nevýznamnou průmyslovou základnou a přinejmenším s dopravní obsluţností, která se jeví jako problémová. Naopak Roztocko je velmi dobře dostupné nejenom směrem do hl. města Prahy, ale i do okolních okresů, které skýtají mnohé pracovní moţnosti. Ani v tomto regionu nemá významné postavení průmysl, ale ani zemědělství nemá rozhodující význam v zaměstnanosti EAO této lokality. Region Jílovska se vyznačoval nejvyšší poptávku po pracovní síle, ale na druhé straně i nejvyšším počtem uchazečů o zaměstnání, kteří hledají uplatnění na trhu práce. Dojíţdění z některých míst

12

tohoto regionu do míst, ve kterých jsou nabízena volná pracovní místa není vůbec jednoduché, a ani dostupnost z hraničních obcí do Prahy není bez obtíţí. Koncentrace ekonomicky aktivního obyvatelstva, vzhledem k celkovému počtu obyvatel v jednotlivých regionech, je nejvyšší na území Jílovska, poté následuje Roztocko a Hostivicko, Černošicko a nejniţší podíl tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo v regionu Mníšecka. Nejvyšší míru nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 jsme zaznamenali v regionech Roztocka 6,78%, Jílovska 6,27%, následováni regionem Hostivcka s mírou 5,98, Mníšecko s mírou nezaměstnanosti 5,63%, nejnižší mirou se vyznačoval region Černošicka 4,78%. Tento region je velmi dobře dopravně propojen s Prahou, kde nachází své uplatnění vysoké procento obyvatelstva. Některé obce a města vykazují v našich podmínkách poměrně vysokou míru nezaměstnanosti, a naopak jsou lokality kde se míra nezaměstnanosti pohybuje na poměrně nízké úrovni. Rok 2010 se vyznačoval neměnící se výškou nezaměstnanosti, která se pohybovala v měsíčním průměru 2668 uchazečů o zaměstnání. Vlastní nezaměstnanost v okrese a jednotlivých regionech je velmi výrazně ovlivněna nabídkou trhu práce hl. města Prahy. Stále více ekonomicky aktivního obyvatelstva vyhledává pracovní uplatnění právě na tomto trhu práce. Situace na tomto trhu zcela bezkonkurenčně ovlivnila a ovlivňuje situaci na trhu práce našeho okresu. Stejně tak se negativně projevila skutečnost, ţe i v našich podmínkách došlo k ukončení činnosti několika zaměstnavatelů, kteří svým krokem – ukončením činnosti – se podíleli na růstu nezaměstnanosti. . Některé podniky řešily během sledovaného období odbytové a potaţmo výrobní potíţe, které se projevily poklesem výroby nebo sníţením poskytovaných sluţeb s následným projevem – tzv. částečnou zaměstnaností, kdy zaměstnavatel z výše uvedených důvodů nemůţe svým zaměstnancům přidělovat práci v normálním pracovním reţimu, ale dobu, po kterou pro ně nemá práci, jsou tito zaměstnanci nuceni zůstávat doma. Tabulka 5 – Charakteristika mikroregionů k 31. 12. 2010

Název mikroregionu Černošicko Hostivicko Jílovsko Mníšecko Roztocko Celkem

počet obyvatel 19 718 27 801 37 945 10 984 22 176 118 624

počet uchazečů EAO

celkem

7881 10323 13091 4177 8381 43853

384 630 832 237 582 2665

13

MN v %

z celk. dosaţitelní počtu uch. 377 4,87 617 6,10 821 6,36 235 5,67 568 6,94 2618 6,08

z dosaţ. uchazečů 4,78 5,98 6,27 5,63 6,78 5,97

III.6 Mapa okresu - míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2010 rozčleněná na mikroregiony Dolany

Holubice


Svrkyně Okoř Číčovice

Lichoceves

Úholičky Velké Přílepy Únětice

Středokluky

Roztoky

Statenice

Mikroregiony

Tuchoměřice Horoměřice

Kněţeves

a obce

Dobrovíz

míra nezaměstnanosti

Jeneč Červený Újezd

4,87% Černošicko

Hostivice Chýně

Ptice Úhonice

5,67% Mníšecko Chrášťany

Drahelčice

6,10% Hostivicko

Rudná Jinočany

6,36% Jílovsko

Nučice

Dobříč Ořech Zbuzany Tachlovice Chýnice

6,94% Roztocko

Choteč Kosoř

Roblín

Vestec

Vonoklasy Karlík

Zlatníky-Hodkovice Jesenice Dolní Břeţany

Černošice



Černolice

Řevnice

Průhonice

Třebotov

Trnová

Řitka

Březová-OleškoOkrouhlo Měchenice

Klínec Líšnice

Davle Petrov

Mníšek pod Brdy Hvozdnice

Pohoří Jílové u Prahy

Čisovice

Kytín

Psáry Libeř

Hradištko Zahořany

Bojanovice

Kamenný Přívoz

Bratřínov Štěchovice

Bojanovice Slapy

Buš

14

Dolany

Holubice


Svrkyně Okoř Číčovice

Lichoceves

Úholičky Velké Přílepy

Roztoky

Únětice Středokluky

Statenice Tuchoměřice Horoměřice

Kněţeves Dobrovíz

Míra nezaměstnanosti Jeneč Červený Újezd

dle jednotlivých obcí

Hostivice

%

Chýně Ptice

0,00 - 4,00 Úhonice

Chrášťany

4,01 - 5,00

Rudná Drahelčice

5,01 - 8,00

Jinočany

8,01 - 11,00

Nučice Dobříč Ořech Zbuzany

11,01 - 15,00

Tachlovice

Chýnice

Choteč Kosoř

Roblín

Průhonice

Třebotov Vestec

Vonoklasy



Černolice

Řevnice

Zlatníky-Hodkovice Jesenice Dolní Břeţany

Černošice

Karlík

Řitka

Psáry Libeř

Trnová Březová-OleškoOkrouhlo Měchenice

Klínec Líšnice

Davle Petrov

Mníšek pod Brdy

Pohoří

Hvozdnice

Jílové u Prahy

Čisovice

Kytín

Hradištko Zahořany

Bojanovice Bratřínov

Kamenný Přívoz Štěchovice

Bojanovice Slapy

Buš

15

IV.

CIZINCI NA TRHU PRÁCE K 31.12. 2010 bylo platných 238 povolení k zaměstnání. Dále působí pracovně

v rámci našeho regionu skupina cizích státních příslušníků ze států EU/EHP/Švýcarska, kterých bylo k 31.12.2009 na základě evidovaných informačních karet 1667,informačních karet cizinců ( z tzv. třetích států ), kteří mohou být zaměstnáni na základě informace zaevidoval úřad práce 246. Problémy: Se zvyšující se nezaměstnaností, se snaţí úřad práce co nejvíce pracovních míst obsadit uchazeči o zaměstnání, a to v případě podaných ţádostí o povolení k zaměstnání i v případě ţádostí, kterými cizinci ţádají o povolení prodlouţení povolení k zaměstnání. Zaměstnavatelé při hlášení volných pracovních míst uvádějí takové podmínky, které jiţ předem vylučují české občany kladně reagovat na tuto poptávku a přijmout nabízené moţnosti zaměstnání. Většina pracovních míst je účelově hlášena pro potřeby obsazení těchto pracovních míst cizími státními občany. Podmínky, jako znalost cizího jazyka nebo prokázání praxe, které naši občané, uchazeči o zaměstnání nejsou schopni prokázat, jiţ předem vylučuje české občany a staví je do podřízené pozice. Pochopili bychom, kdyby tyto podmínky byli nutné k výkonu zaměstnání na určitých odporných pracovních místech, ale stále častěji se s nimi setkáváme při hlášení pomocných dělnických pracovních míst nebo u pracovních pozic vyţadujících určité odborné dovednosti ( osvědčení na VZV, řidičská oprávnění ). Řidič ovládající ukrajinský jazyk a polský jazyk není výjimkou nebo montáţní dělník, který je povinen prokázat znalost ukrajinského jazyka a praxi na tak speciálních strojích, ţe uchazeči o zaměstnání nemají šanci kladně reagovat na takto postavenou nabídku pracovního místa. Dalším problémem je to, ţe ţadatelé, potaţmo zaměstnavatelé, uvádějí při hlášení volných pracovních míst a při vyplňování ţádosti o povolení k zaměstnání a vyjádření zaměstnavatele nepravdivé údaje – místa výkonu práce, trvání pracovní doby a další, které negativně ovlivňují vlastní moţnost prověření pracovních míst vydáním doporučenky pro uchazeče. Uchazeči stále častěji zjišťují ve snaze projednat doporučenku, ţe místo výkonu práce uvedené při hlášení volného pracovního místa je fiktivní a neexistuje. Na základě těchto zjištění jsou realizována místní šetření a následně vyvozovány důsledky v podobě nepovolení zaměstnání cizincům.

16

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Okres Praha-západ, i přes současnou situaci vyznačující se propadem a stagnací ekonomiky, se snaţí co nejvíce uchazečů o zaměstnání umístit nebo jim poskytnout pomoc s vyuţitím dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, ţe se vysoké procento uchazečů stále daří umístit do tří nebo 6 měsíců, úřad práce při realizaci APZ velmi pozorně zvaţuje výdaje na APZ, v některých případech finančně podpoří i ty uchazeče, kteří nespadají do sledovaných kategorií. V podmínkách okresu Praha-západ mezi nejpočetnější kategorie, na které jsou vynakládány finanční prostředky z APZ jsou:  mladí do 20 - 25 let  uchazeči nad 50 let  dlouhodobě nezaměstnaní evidence delší neţ 5 měsíců  ţeny vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené  osoby zdravotně postiţené,  osoby sociálně a společensky hůře přizpůsobivé,  uchazeče pečující o dítě do 15 let věku, o dlouhodobě těţce zdravotně postiţeného člena rodiny, který vyţaduje mimořádnou péči  uchazeče, kteří byli uvolněni ze zaměstnání v důsledku strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření Aby docházelo skutečně k efektivnímu, účelnému a hospodárnému vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu, aktivní politika zaměstnanosti při své realizaci velmi úzce korespondovala s celkovým vývojem trhu práce a vycházela z daných legislativních předpisů - z platného znění zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., dále pak z Normativní instrukce č. 36/2009 Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010, dalších normativních instrukcí vydaných MPSV a v neposlední řadě byla na podmínky regiony zpracovaná Strategie APZ pro rok 2010. Cílem:  bylo sníţení dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti znevýhodněných skupin uchazečů o zaměstnání.  sníţení nezaměstnanosti  uţší spolupráce se zaměstnavateli ( podpora vzniku nových pracovních míst )  rozšíření kvalifikační a motivační úrovně uchazečů o zaměstnání  podpora zaměstnávání osob se zdravotním postiţením  získávání nové kvalifikace zařazováním klientů do projektů realizovaných a hrazených finančně ESF Při realizaci nástroje APZ - projektu „ Vzdělávejte se !„ bylo snahou motivovat zaměstnavatele i samotné zaměstnance, aby za daných podmínek si zvyšovali svoje znalosti dalším vzděláváním a tím vyuţili dobu, po kterou jim zaměstnavatel nemohl přidělovat práce v plném pracovním reţimu z důvodu ztráty zakázek a tím sníţením výroby nebo poskytovaných sluţeb. Realizace APZ ve sledovaném období byla ovlivněna především vývojem na trhu práce, hospodářskou krizí a s tímto jevem spojenými doprovodnými dopady (zvyšování nezaměstnanosti, stagnace v tvorbě volných pracovních míst …). V důsledku probíhajících změn na trhu práce došlo k tomu, ţe poptávka po pracovní síle byla niţší neţ vlastní nabídka pracovní síly, coţ se negativně projevilo i v praxi. Zaměstnavatelé nevytvářeli nová pracovní místa v takové míře jako v předešlých obdobích, trvání evidence se prodluţovalo, ale přesto se dařilo umisťovat uchazeče bez aktivního přístupu úřadu práce nebo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti s vyuţitím jednotlivých

17

nástrojů APZ. Vysoké procento uchazečů o zaměstnání se zúčastnilo jednotlivých aktivit v rámci IAP, bilanční diagnostiky, rekvalifikačních programů a poradenských činností. Nejčastěji využívané nástroje APZ v roce 2010 :  Rekvalifikace  VPP  SÚPM Při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti úřad práce vycházel z několika předpokladů:  sloţení uchazečů o zaměstnání  potřeb získání odborností nutných pro výkon jednotlivých pracovních míst  vývoje na trhu práce v regionu  zájmu zaměstnavatelů  spolupráce se vzdělávacími zařízeními  samosprávou

V.1

Komentář k realizaci (účinnosti) jednotlivých nástrojů APZ ostatní nástroje APZ

Realizované nástroje APZ– pracovní místa vytvořená v rámci VPP a SÚPM vyhrazených byla financována z několika zdrojů - národní APZ a v rámci projektu CZ.1.04/2.1.00/03.00001 spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu – VPP a v rámci projektu č. CZ.1.04/2.1.00/03.00002 spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu – SÚPM. VPP Tradičně úřad práce finančně podpořil vznik pracovních míst v rámci veřejně prospěšných prací, která jsou vyuţívána při obsazování převáţně dlouhodobě evidovanými uchazeči o zaměstnání, uchazeči s nízkou kvalitou vzdělání a uchazeči opakovaně evidovanými, kteří nenajdou jiné uplatnění na trhu. Zmíněná aktivita byla realizována během roku zcela plynule, financování probíhalo z několika zdrojů – z národní APZ SÚPM Dále byl vyuţíván nástroj APZ, zřizování společensky účelných pracovních míst vyhrazených s finančním příspěvkem do mezd, kde našli uplatnění uchazeči do 25 let, uchazeči nad 50 let, občané s ZP a další uchazeči ze sledovaných skupin. V rámci realizované politiky zaměstnanosti byli umisťováni i další uchazeči o zaměstnání, kteří měli ztíţené postavení na trhu práce a bez vyuţití jednotlivých nástrojů APZ by zůstali v evidenci úřadu práce déle a jejich další pracovní působení na trhu práce by nebylo moţné. Jednalo se hlavně o osoby se zdravotním postižením, opakovaně evidované, rodiče - matky pečující o nezletilé děti, uchazeče postrádající vzdělání a hůře sociálně a společensky přizpůsobiví – ti všichni patří do kategorie ostatní – viz tabulky. Během roku byly realizovány i další nástroje, které ve svém důsledku pomáhaly snižovat nezaměstnanosti a to:  Podpora vzniku SÚPM SVČ  Poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních dílen

18

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE - národní APZ

V roce 2010 byly uzavřeny 7 dohod o vytvoření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prácí celkem na vytvoření 3 pracovních míst. Celkem bylo vyplaceno 605 475 Kč ( z toho závazky z roku 2009 tvořily 124 741 Kč ).

Dohody VPP platné k 31.12.2010 Celkový počet od počátku roku

Počet míst

Počet umístěných uchazečů

13 13

9 9

Uchazeči umístění v roce 2010 Evidence

Kategorie

Evidence 1 – 5 měsíců

9

Do 20 let

1

Evidence 5 měsíců a více

2

Občané OZP

2

Ţeny

1

Nad 50/55let

3/0

Vzdělání

Celkem

Ţen

Základní

5

0

Niţší střední odborné

1

1

Střední odborné (vyučen)

4

0

Vysokoškolské

1

Celkem:

11

1

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE – v rámci ESF (OPLLZ)

V období leden aţ prosinec 2010 bylo uzavřeno 25 dohod o vytvoření pracovních příleţitostí v rámci veřejně prospěšných prácí a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu. Celkem bylo vyplaceno 2 257 139 Kč ( z toho závazky tvořily 1 918 568 Kč ). Rozdělení

Celkový počet od počátku roku Dohody VPP platné k 31.12.2010

Počet míst

Počet umístěných uchazečů

35 18

34 16

Uchazeči v roce 2010 Evidence

Kategorie


30

Do 20 let

3


4

Nad 50 let /z toho nad 55 let

16/11

Ţeny

3

Občané OZP

3

Péče o dítě do 15 let

2

Jiné zdravotní omezení

10

Vzdělání

Celkem

Ţen

Základní

20

3


14

0

Celkem:

34

3

19

SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA – samostatně výdělečná činnost

K 31.12.2010 byly uzavřeny 4 dohody o zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem SVČ. Evidence

Kategorie


Celkem


4

2

Příspěvek celkem 75 000

NFV

Příspěvek

Vzdělání/Obor SVČ

30 000

45 000

90 000

20 000

70 000

90 000

60 000

30 000

85 000

40 000

45 000

Stření odborné (vyučen)krejčová/masérské, rekondiční a regenerační sluţby Střední odborné(vyučen)kadeřnice/holičství,kadeřnictví Střední odborné/vyučen)cukrář/velkoobchod a maloobchod ÚSO vyučení s maturitou (provoz obchodu)/ nákup zboţí za účelem prodeje

340 000 Kč

150 000 Kč

190 000 Kč

SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA – vyhrazená v rámci národní APZ

K 31.12. 2010 bylo uzavřeno celkem 25 dohod o vyhrazení společensky účelného pracovního místa – úhrada mzdových nákladů. Dvě dohody byly uzavřeny s agenturou práce – zabezpečení odborné praxe uchazečům o zaměstnání do 25 let. Místo výkonu: (okres) – 10x Praha, 3x Píbram, 1x Praha-východ, 11x Praha-západ Evidence

Kategorie


6

Nad 50 let/z toho nad 55 let

3/3


19

Do 20 let / 25 let

0/2

Osoba se ZP

5


5

Vzdělání

Celkem

Z toho ţen

Základní

1

0


13

4

ÚSO s maturitou

7

4

Vyšší odborné

1

1

Vysokoškolské

3

2

Celkem:

25

11

PŘÍSPĚVEK NA ZAPRACOVÁNÍ

Nebyl realizován. PŘÍSPĚVEK PŘI PŘECHODU NA NOVÝ PODNIKATELSKÝ PROGRAM

Nebyl realizován.

20

V.2

Realizace APZ v roce 2010 (normativní instrukce MPSV č. 36/2009)

Během sledovaného období se úřad práce zaměřil na ty kategorie uchazečů o zaměstnání, které jsou na trhu práce nejobtíţněji uplatnitelné, coţ koresponduje i s danou legislativou. Při naplňování NI č. 36/2009 v praxi, bylo nutné vycházet ze situace na trhu práce, z celkové nezaměstnanosti a skladby uchazečů o zaměstnání. Dalšími atributy, které úřad práce sleduje při realizaci APZ jsou hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných finančních prostředků. To znamená, ţe nedochází za kaţdou cenu k čerpání finančních prostředků určených na APZ. Vyuţívání nástrojů APZ a čerpání vlastních finančních prostředků APZ je ovlivněno výší nezaměstnanosti, sloţením uchazečů a poptávkou po pracovní síle, která je v našich podmínkách různorodá a svým růstem ovlivňuje negativně situaci na trhu práce. V rámci APZ bylo zařazeno, umístěno nebo jiným způsobem pracováno s 509 uchazeči a zájemci o zaměstnání, z toho 241 uchazečů se aktivně zapojilo do ostatní APZ a 268 uchazečů a zájemců bylo zapojeno v rekvalifikacích a poradenských činnostech.

21

V.2 Realizace APZ v roce 2010 ( Normativní instrukce MPSV č. 36/2009) APZ národní

Mladí do 20 Nad 50 let/ let nad 55 let 1

Dlouhodobě Ţeny evidovaní

18/10

83

Kategorie APZ národní - 2010

Počet uchazečů

uchazeče do 20 let a 25 let na uchazeče starší 50 let/ z toho 55 let dlouhodobě evidované ţeny fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku

1 18/ z toho10 83 51 24

Ostatní ( § 33 ) 

7

pečující o dítě do 15 Ostatní (§33) let věku 51 24 7

Plnění z uchazečů, kteří se zúčastnili APZ 0,54% 9,78/5,43% 45,11% 27,72% 13,04 3,80%

V rámci národní APZ bylo zařazeno do jednotlivých aktivit 184 uchazečů o zaměstnání.

22

APZ - ESF Mladí do 20 let

Nad 50 let/nad Dlouhodobě 55 let evidovaní

6

67/38

pečující o dítě do 15 let věku

Ţeny

397

95

Kategorie APZ

Počet uchazečů

uchazeče do 20 let a 25 let na uchazeče starší 50 let/z toho 55 let dlouhodobě evidované ţeny fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku Ostatní ( §33 )

6 67/ z toho 38 183 95 35 11



35

Ostatní (§33)

11

Plnění

1,51 % 16,88/z toho 9,57% 46,10% 23,93% 8,82% 2,77%

V rámci jednotlivých programů NIP OP RLZ a NIP OP LZZ bylo zařazeno do jednotlivých aktivit APZ 397 uchazečů a zájemců.

23

Celkový přehled o zařazených uchazečích do APZ bez rozdělení na APZ národní a APZ spolufinancovanou z ESF v podmínkách okresu Praha-západ Kategorie APZ uchazeče do 20 let a 25 let na uchazeče starší 50 let dlouhodobě evidované ţeny fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku Ostatní ( §33 ) Celkem

Plnění počet uchazečů a zájemců 7 85 266 146 59 18 581

Procentuální podíl finančních prostředků vynaloţených na jednotlivé nástroje APZ z celkového objemu finančních prostředků vy naloţených na realizaci APZ ( s výdaji ESF vynaloţenými na „klasické „ nástroje APZ ) s projektem „ Vzdělávejte se !“ Nástroj

Celkem APZ

Podíl %

Rekvalifikace+poradenská činnost VPP SÚPM vyhrazená SÚPM SVČ CHPM SVČ CHPD CHPD provoz „Vzdělávejte se !“

1 953 063,--

17,6%

2 862 835,-1 794 524,--

25,8% 16,1%

1 408 233,--

12,8%

3 074 659,--

27,7%

Celkem

11 093 314,--

100%

24

V.3

Rekvalifikace

Jsou nástrojem, který byl v podmínkách našeho regionu často vyuţíván a v jeho rámci bylo uzavřeno 33 dohod o provedení rekvalifikace hrazených z prostředků národní APZ (z toho 3 dohody přecházejí do roku 2011 a tvoří tak závazky roku 2010) a dále 45 dohod o provedení rekvalifikace hrazených z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR (tyto dohody byly finančně vypořádány v roce 2010). V rámci dohod o provedení rekvalifikace financovaných z prostředků národní APZ bylo uzavřeno s uchazeči o zaměstnání 39 dohod o rekvalifikaci. Z tohoto počtu 3 dohody přecházejí do roku 2011. Z celkového počtu byly 2 dohody byly uzavřeny se zájemci o zaměstnání. V rámci dohod o provedení rekvalifikace financovaných z prostředků OP LZZ bylo uzavřeno 118 dohod o rekvalifikaci s uchazeči o zaměstnání a 2 dohody o rekvalifikaci se zájemci o zaměstnání. Maximálně byla vyuţita moţnost zařazování uchazečů o zaměstnání do regionálních individuálních projektů financovaných z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR, které zaštiťuje PÚP v Příbrami. V jejich rámci bylo zařazeno do rekvalifikačních kurzů různého zaměření 79 uchazečů o zaměstnání. V rámci vyuţití finančních prostředků, které měl ÚP Praha-západ na rekvalifikace k dispozici pro rok 2010, byly nejčastěji poskytovány rekvalifikační kurzy se zaměřením na počítačovou gramotnost, účetnictví, oblast sociálních sluţeb a na kurzy pro řidiče a obsluhu vysokozdviţných vozíků. Do následujících tabulek budou započítáni klienti (uchazeči a zájemci o zaměstnání), kteří zahájili rekvalifikační kurz v roce 2009 a jeho ukončení proběhlo v roce 2010, dále klienti absolvující rekvalifikační kurz v roce 2010 a z tabulkové části budou vyloučeni klienti, kteří zahájili rekvalifikační kurz v roce 2010, ale bude ukončen v roce 2011 – tito budou započítáni dále aţ do roku 2011, kdy fakticky ukončí rekvalifikaci. Profesní zaměření nejčastěji poskytovaných rekvalifikací: Obor rekvalifikace Asistentka vedoucího pracovníka ČSN EN 287-1 135 Obloukové svařování tavicí se elektrodou v aktivním plynu Čtení a kreslení technické dokumentace Daňová evidence Krejčovské práce Kuchařské práce Malířské práce Manikúra včetně nehtové modeláţe Manikúra a pedikúra včetně nehtové modeláţe Masér pro sportovní a rekondiční masáţe Masér Mzdové účetnictví Nevidomý a slabozraký masér Obchodní referent Obsluha VZV Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače - ECDL Obsluha osobního počítače – ECDL-Start Obsluha osobního počítače se zaměřením na Internet

25

APZ 1 0 0 1 1 1 0 2 1 2 1 0 1 0 0 0 0 0 0

Hrazeno z prostředků ESF (OP LZZ) RIP 0 0 0 0 6 0 0 0 0 0 0 0 0 7 0 8 13 19 7 0 0

2 0 0 5 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 4 46 2

Pedikúra včetně nehtové modeláţe Personalista Písařka Pracovník grafického studia Pracovník sociální péče Prodavačské práce Programátor www aplikací Přípravný kurz pro výkon činnosti Insolvenčního správce Realitní makléř Rozšíření ŘP B/C Rozšíření ŘP C/C+E Řidič vozidla dopravy nemocných a raněných Sanitář Střihačka Svařování Podvojné účetnictví Truhlářské práce Vstupní školení – profesní průkaz - řidič Vyhláška 50/1978 Sb. Základy obsluhy osobního počítače Základy podnikání Základní kurz zemních strojů Zednické práce CELKEM

0 1 1 2 6 0 1 1

0 0 0 3 5 0 2 0

1 0 0 4 2 1 0 0

2 3 0 1 3 1 1 0 1 0 3 0 0 2 0 40

0 4 4 0 1 0 9 20 0 11 1 11 2 0 0 125

0 0 0 0 0 0 0 10 2 0 0 0 0 0 1 82

RK hrazen z prostředků APZ ESF (OP LZZ) RIP Počet uchazečů 37 131 82 Počet zájemců 2 2 0 Z toho ţeny 19 64 44 Uchazeči do 20 let 0 3 7 Osoby se ZP 2 9 9 Osoby nad 50 let 7 38 32 Matky s dětmi do 15 let 11 24 4 Dlouhodobě a opakovaně evidovaní 21 128 59 Rekvalifikaci ukončilo úspěšně 39 124 73 Rekvalifikaci ukončilo neúspěšně 0 2 1 Počet nedokončených RK z důvodu nástupu do 0 3 0 zaměstnání Počet nedokončených RK ze zdravotních důvodů 0 4 3 Počet nedokončených z důvodu nekázně 0 0 5 Počet uchazečů umístěných do konce r. 2010* 28 91 43 *včetně ukončených evidencí na vlastní ţádost, popř. sankční vyřazení – do konce roku 2010 – údaje jsou zkreslené, jelikoţ některé kurzy byly ukončeny na konci r. 2010 a klienti tak neměli prostor pro získání pracovního uplatnění. ukazatel

26

Vzdělanostní sloţení uchazečů účastnících se rekvalifikací: Vzdělání ZŠ Niţší SO SO ÚSV ÚSO VOŠ VŠ

RK hrazen z prostředků ESF (OP LZZ) 11 2 46 55 4 1 6

APZ 5 0 11 2 15 2 5

RIP 15 0 24 33 2 1 7

PORADENSKÁ ČINNOST

Nedílnou součástí aktivní politiky zaměstnanosti a práce s uchazeči a zájemci o zaměstnání je poradenská činnost realizovaná interně nebo externě, kdy je dodávka sluţeb nakupována při zachování podmínek výběrových řízení. V roce 2010 byla realizována poradenská činnost jednak jako interní sluţba ÚP i externím nákupem poradenských činností. Mezi externí poradenské činnosti patřily:  bilanční diagnostika (zařazeno 29 uchazečů o zaměstnání),  motivační kurz (zařazeno 23 uchazečů o zaměstnání),  Jobklub (16 uchazečů o zaměstnání). Poslední 2 jmenované aktivity mají výrazný vliv na posílení sebevědomí a aktivizaci uchazečů o zaměstnání při hledání dalšího pracovního uplatnění. Bilanční diagnostika naopak napomáhá klientům ujasnit si své silné a slabé stránky a aktivně s těmito informacemi pracovat při jednáních týkajících se pracovního uplatnění a rozhodování o dalším prohlubování vzdělání. PRACOVNÍ REHABILITACE

V rámci aktivní politiky zaměstnanosti nabízí ÚP svým zdravotně postiţeným klientům moţnost pracovní rehabilitace, který představuje kombinaci různých nástrojů APZ a dalších moţností ÚP. Tuto moţnost v roce 2010 ţádný z klientů ÚP Praha-západ nevyuţil. V.4

Zkušenosti s realizovanými projekty ESF

ÚP Praha-západ sám nerealizuje cílené programy, ale v rámci aktuálních regionálních individuálních projektů spravovaných PÚP v Příbrami se spolupodílí na jejich naplňování klientelou z ÚP Praha-západ. V současné době se realizuje několik projektů. Nejčastěji vyuţívaný projekt je zaměřen na IT nad 40 let, který má nejčetnější počet běhů a zároveň nejvyšší umístitelnost po ukončení účasti projektu. Další realizované projekty (Chci řešit svoji dlouhodobou nezaměstnanost, Mladí bez kvalifikace, Praxe je začátek, Od kolébky do práce) se opakují cca 1x za 0,5 roku. Realizované projekty vykazují vysokou úroveň, bohuţel některé z nich (zejména RIP Chci řešit svoji dlouhodobou nezaměstnanost) nedokáţí pokrýt poptávku po účasti v projektu. Zájem o zařazení do projektu převyšuje kapacitní moţnosti. Zkušenosti s realizací projektů jsou velmi dobré, výraznou výhodou všech realizovaných projektů je „balíček sluţeb“ (př. Bilanční diagnostika, motivační kurz, rekvalifikace), které ÚP nemůţe z finančních důvodů ze zdrojů NIP OP LZZ a APZ v souvislých blocích uchazečům poskytnout v takové míře, jako v regionálních projektech.

27

V případě ostatních nástrojů APZ, které byly realizovány a spolufinancovány v rámci NIP VPP, NIP SÚPM jsme měli moţnost zapojit aktivně více uchazečů o zaměstnání. Z praktických zkušeností můţeme zcela jednoznačně zhodnotit tyto aktivity jako přínosné a hlavně pomáhající ve sniţování nezaměstnanosti. Zcela stejné stanovisko máme i pro projekt „ Vzdělávejte se !“, o který byl mezi zaměstnavateli postiţenými hospodářskou krizí zájem a přes zvýšené nároky na administrativu s tímto projektem spojenou nezaznamenali jsme negativné ohlasy. V.5

Opatření související s hospodářskou krizí

Projekt „ Vzdělávejte se !“ našel v okrese Praha-západ své adresáty, kteří jej vyuţívají a shledávají jej jako velmi přínosný i přes náročnou administrativní činnost s tím spojenou. Jedná se o nový nástroj, který přes veškerou snahu pomoci zaměstnavatelům ve svém důsledku klade zvýšené nároky na pracovníky úřadu práce, na jejich odbornosti spojené s kontrolní činností. Ne kaţdý pracovník trhu práce je specialista na mzdovou problematiku v tom nejširším slova smyslu. Z pohledu zaměstnavatelů a konečně i úřadu práce hodnotíme tento projekt jako přínosný počin, který můţe pomocí získat určitým skupinám pracovníků na trhu práce novou kvalifikace, zvýšení odbornosti a získání praktických zkušeností. Tím dojde ke zlepšení jejich postavení na trhu práce a zvýšení moţností najít si snadněji pracovní uplatnění. Od zahájení II. fáze projektu „Vzdělávejte se !“ ( od 1. 8. 2009 do 31. 12. 2010 ( bylo 9 zaměstnavateli podáno 110 ţádostí. Bylo schváleno a realizováno 687 dohod o odborném rozvoji zaměstnanců. V roce 2010 se zúčastnilo projektu – 6 zaměstnavatelů, podáno bylo 45 ţádostí a následně bylo uzavřeno 37 dohod. Zapojeno bylo aktivně 89 zaměstnanců a 27 zaměstnanců v rámci 8 dohod uzavřených v roce 2010 na základě podaných ţádostí z roku 2009. Vzdělávací aktivity, které byly v roce 2010 realizováno byly zaměřené na odborný růst zaměstnanců.

VI.

PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ

VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce ve Vašem okrese, včetně celorepublikových a místních faktorů, které ho ovlivňují Na základě vývoje roku 2010 nedošlo u zaměstnavatelů našeho regionu k negativním změnám týkajících se sniţování zaměstnanosti. Pokud budeme vycházet z místního trhu práce můţeme být optimisty, ale protoţe náš region je výjimečný svou vyjíţďkou za prací ekonomicky aktivního obyvatelstva, domníváme se, ţe nezaměstnanost v roce 2011 nedozná příliš pozitivních změn. Situace na trhu práce hl. města Prahy, který ovlivňuje naši vlastní zaměstnanost zcela určitě negativně ovlivní i naši nezaměstnanost. Nedomníváme se, ţe by nezaměstnanost prudce klesla a oţivil se trh práce směrem k poptávce po pracovní síle. Domníváme se, ţe k enormnímu nárůstu počtu nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání, tak jak jsme zaznamenali v roce 2009 nedojde, ale spíš půjde o drobné výkyvy související s vývojem trhu práce.

28

VI.2

Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti

Tabulka 6 - Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v dalším období mírnější varianta očekávaný stav k

30.6.2011 31.12.2011

VII.

počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosaţitelní celkem 2 700 2600 6,1

pesimističtější varianta počet evidovaných z toho MN v % uchazečů dosaţitelní celkem 2800 2720 6,3

2 650

2750

2670

6,0

2680

6,2

DOPORUČENÍ

Podpořit zaměstnavatelskou sféru takovým způsobem, který by pomohl z aktivizovat veškerou činnost a tím v důsledku pomohl vytvořit nová nebo obnovit zrušená pracovní místa. Pokud bude přetrvávat současná hospodářská nestabilita, situace na trhu práce se zcela určitě nezlepší. Realizovaná politika zaměstnanosti, sice můţe zmírnit dopady současného stavu ekonomiky v jednotlivých okresech, ale celkovou situaci zcela určitě nevyřeší.

Zpracovala: Stanislava Strnadová vedoucí oddělení trhu práce 25. 02. 2011

29

ÚP P-z/OTP/VEŘ

A10/380

30

Analýza trhu práce v okrese za rok 2010 okres Praha-západ

Recommend Documents