Analýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ

Analýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín

Bakalářská práce

Vypracovala: Zvonková Lucie Vedoucí práce: prof. Ing. Iva Ţivělová, CSc.

Brno 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem práci: vypracovala samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Brně dne:

…………………………………………………….. podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce prof. Ing. Ivě Ţivělové, CSc. za odborné vedení, pomoc a rady, kterými mi přispěla k vypracování této práce. Zároveň bych chtěla poděkovat i paní Ing. Ivoně Macůrkové z kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR za poskytnutí interních materiálů pro vypracování bakalářské práce.

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřena na problém, který patří v současné době mezi nejzávaţnější. Tímto problémem je nezaměstnanost. Práce je rozdělena na dvě části. V první teoretické části jsou popsány a vysvětleny pojmy spojené s problematikou trhu práce a nezaměstnaností. V části následující, tedy praktické, je provedena analýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín za období 2008–2013. Data jsou komparována se Zlínským krajem a v některých částech i s celou Česko Republikou.

Klíčová slova Nezaměstnanost, trh práce, míra registrované nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných osob, přirozená míra nezaměstnanosti

Abstract

This bachelor thesis is situated on the most serious problem in nowadays. This problem is unemployment. Thesis is divided into two parts. In the first part there are described and explained terms about labour market and unemployment. The second part is called research. This part is focused on analysis of labour market and unemployment of Vsetín region since 2008–2013. Data are compared with Zlín region and in some parts with all Czech Republic.

Key words Unemployment, labour market, unemployment rate, proportion of unemployment persons, natural unemployment rate

Obsah 1

Úvod

12

2

Cíle práce a metodika

13

3

2.1

Cíl práce ........................................................................................................ 13

2.2

Metodika ....................................................................................................... 13

Literární rešerše 3.1

Trh práce ....................................................................................................... 15

3.1.1

Nabídka práce........................................................................................ 16

3.1.2

Poptávka po práci .................................................................................. 19

3.1.3

Rovnováha na trhu práce ....................................................................... 21

3.1.4

Lidský kapitál ........................................................................................ 22

3.1.5

Segmentace trhu práce ........................................................................... 23

3.1.6

Nejistoty na trhu práce ........................................................................... 24

3.2

4

15

Nezaměstnanost ............................................................................................. 25

3.2.1

Příčiny nezaměstnanosti ........................................................................ 25

3.2.2

Důsledky nezaměstnanosti ..................................................................... 27

3.2.3

Formy nezaměstnanosti ......................................................................... 28

3.2.4

Měření nezaměstnanosti ........................................................................ 30

3.2.5

Přirozená míra nezaměstnanosti............................................................. 32

3.2.6

Cesty sniţování nezaměstnanosti ........................................................... 33

Vlastní práce 4.1

Charakteristika okresu Vsetín ........................................................................ 35

4.1.1 4.2

35

Obyvatelstvo okresu Vsetín ................................................................... 36

Analýza trhu práce ......................................................................................... 38

4.2.1

Nabídka práce........................................................................................ 39

Vývoj struktury uchazečů dle zaměstnání ............................................................ 41 Věková struktura uchazečů o zaměstnání ............................................................. 43 4.2.2 4.3

Poptávka po práci .................................................................................. 44

Analýza nezaměstnanosti ............................................................................... 48

4.3.1

Vývoj nezaměstnanosti .......................................................................... 49

4.3.2

Délka nezaměstnanosti .......................................................................... 51

4.3.3

Vývoj volných pracovních míst ............................................................. 53

4.3.4

Uchazeči o 1 VPM ................................................................................ 53

4.3.5

Struktura volných pracovních míst dle CZ-ISCO ................................... 54

Diskuze

57

Závěr

62

Seznam literatury

63

Elektronické zdroje

65

A

Vstupní data pro okres Vsetín

68

B

Vstupní data pro okres Vsetín, Zlínský kraj, ČR

70

Seznam obrázků Obr. 1

Nabídka práce

16

Obr. 2

Individuální a agregátní nabídka

17

Obr. 3

Indiferenční křivky a linie mzdového omezení

18

Obr. 4

Křivka poptávky po práci

20

Obr. 5

Rovnováha na trhu práce

21

Obr. 6

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

29

Obr. 7

Poloha okresu Vsetín v rámci celé ČR

35

Obr. 8

Populační vývoj obyvatelstva v letech 2008–2013 v okrese Vsetín

36

Obr. 9 Zastoupení zaměstnaných dle sektorů ekonomické činnosti v okrese Vsetín k 31.12 2011

37

Obr. 10 Vývoj struktury obyvatelstva v okrese Vsetín v letech 2008–2013

38

Obr. 11 Struktura zaměstnaných a nezaměstnaných osob v okrese Vsetín k 31. 12. 2013

39

Obr. 12 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín v letech 2008 2013

40

Obr. 13 Komparace vývoje počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín a Zlínském kraji v letech 2008–2013

41

Obr. 14 Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín k 31. 12 daného roku

42

Obr. 15 Věková struktura uchazečů o zaměstnání k IV. čtvrtletí daného roku v okrese Vsetín

43

Obr. 16 Počet přijatých a propuštěných osob v Gumárnách Zubří a.s.

47

Obr. 17 Podíl nezaměstnaných osob v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR

49

Obr. 18 Struktura nezaměstnaných osob dle vzdělání k 31. 12. 2013 v okrese Vsetín

52

Obr. 19 Vývoj délky nezaměstnanosti v okrese Vsetín vţdy k IV. čtvrtletí daného roku

52

Obr. 20 Vývoj VPM v okrese Vsetín a Zlínském kraji v letech 2008–2013

53

Obr. 21 Vývoj uchazečů o 1 VPM v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR v letech 2008–2013

54

Obr. 22 Struktura pracovní síly v okrese Vsetín v letech 2008-2013

56

Seznam tabulek Tab. 1

Rozhodování firmy o mnoţství najímané práce

Tab. 2 Komparace struktury volných míst dle vzdělání v okrese Vsetín a Zlínském kraji

19 44

Tab. 3

Největší zaměstnavatelé v okrese Vsetín

45

Tab. 4

Pozice kraje v rámci celé ČR k 31. 12. 2013

51

Tab. 5 Struktura volných pracovních míst dle CZ-ISCO v okrese Vsetín vţdy k IV. čtvrtletí daného roku

55

12

1 Úvod Zaměstnání je pro člověka hlavním zdrojem finančních příjmů, a proto je především z existenčního hlediska velmi důleţité být zaměstnán. Kromě jistoty, ţe si člověk bude moci pomocí finančních prostředků uhradit veškeré své potřeby, se v zaměstnání učí i mnoha důleţitým věcem. Seberealizuje se, buduje si společenské postavení, ale také si osvojuje společenskou etiketu, která usnadňuje především komunikaci mezi lidmi. Současná situace, zejména v únoru 2014 se v České republice v oblasti zaměstnanosti povaţuje za velmi kritickou. V evidenci se nyní nachází 630 000 uchazečů o práci. Toto číslo překročilo hranici nezaměstnaných poprvé v historii samostatné ČR. Ekonomika se sice zotavuje z recese, a začíná tvořit nová volná pracovní místa, nicméně tato místa nejsou schopna pokrýt nárůst počtu nezaměstnaných osob. Špatné situaci značnou mírou přispívá robotizace pracovních míst, tedy náhrada technologií za pracujícího člověka. Dle několika zahraničních studií je predikováno vlivem automatizovaných robotů zničení mnoha pracovních míst. Výrobní práce bude nahrazena stroji, a tak lidé zůstanou pouhou jejich obsluhou. Vlivem nárůstu nahrazování lidské práce technologiemi, budou propuštěni nejen pracovníci v továrnách, ale i účetní pracovníci, nebo osoby zaměstnané v bankovnictví. Lidé za přepáţkami budou nahrazeni bankomaty. Českou republiku taktéţ suţuje dlouhodobá nezaměstnanost, která způsobuje sociální problémy. Dlouhodobě nezaměstnané osoby ztrácí kontakt s pracovním světem. Zapomínají pracovní návyky, nezvládají plánování denních činností, nemají dostatek finančních prostředků, čímţ dochází ke sniţování ţivotní úrovně jedinců, popřípadě jejich rodin. Na základě současně velmi diskutovaného problému jsem si zvolila téma „analýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín“. Nezaměstnanost je spolu s inflací povaţována za největší makroekonomický problém, a proto je pro ekonomický rozvoj společnosti nutné tyto makroekonomické ukazatele udrţovat na co nejniţších hodnotách. Stejně tak jako diskuze o nezaměstnanosti, stále probíhá i diskuze o světové finanční krizi, která v České republice začala v roce 2008. Stalo se tak kvůli finančnímu propadu burzovních trhů v USA. Důsledkem této krize bylo nedobrovolně propuštěno mnoho osob, které měly velké problémy se na trhu práce znovu začlenit.

13

2 Cíle práce a metodika 2.1

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je analýza trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín za období 2008–2013. Na základě hlavního cíle byly stanoveny následující 4 dílčí cíle: 1. Charakteristika okresu Vsetín 2. Analýza nabídky v okrese Vsetín (trh práce) 3. Analýza poptávky v okrese Vsetín (trh práce) 4. Makroekonomická analýza nezaměstnanosti v okrese Vsetín Pomocí těchto dílčích cílů bude vytvořen ucelený popis trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín. V diskuzi pak budou formulovány návrhy opatření pro zvýšení zaměstnanosti v tomto okrese. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je popsána a vysvětlena teorie týkající se trhu práce a nezaměstnanosti. Jsou zde definovány především důleţité pojmy k pochopení zvoleného tématu. Praktická část je zaměřená na vymezený region. Na začátku vlastní práce je provedena charakteristika území, na které byla analýza aplikována. Dále je provedena analýza trhu práce z pohledu nabídky a poptávky. V části, která se zabývá poptávkou, je analýza zaměřena na největší zaměstnavatele v okrese. Strana nabídky se naopak zaobírá analýzou nezaměstnaných, kteří na trhu práce nabízí své zkušenosti získané během ţivota. Následně je provedena analýza vývoje nezaměstnanosti dle nového ukazatele, který je uveden v metodice. V praktické části jsou mimo vývoje nezaměstnanosti analyzována i volná pracovní místa, počty uchazečů o 1 volné pracovní místo, délka nezaměstnanosti, struktura nezaměstnanosti a další faktory. 2.2

Metodika

V literární rešerši jsou definovány pojmy nezaměstnanost, trh práce, míra nezaměstnanosti, podíl nezaměstnaných osob atd. Je také popsána aktivní politika zaměstnanosti, která k tématu neodmyslitelně patří. Při zpracování literární rešerše bylo čerpáno především z kniţních zdrojů. Byly pouţity jak české, tak i zahraniční publikace. Dále bylo

14

vyuţito odborných textů, a to hlavně vědeckých prací a v neposlední řadě i internetových zdrojů. Seznam pouţité literatury je uveden na konci bakalářské práce. Další část, která je nazvána jako praktická, se také dělí na dvě části. Nejdříve je charakterizováno území z pohledu polohy, které je názorně zobrazeno na mapě. Dále z pohledu počtu měst a obcí, ţivotního prostředí a obyvatel. Následuje analýza trhu práce a nezaměstnanosti. Trh práce je analyzován pomocí nabídky a poptávky. Z hlediska nabídky byl rozebrán vývoj počtu uchazečů o práci, věková struktura uchazečů o zaměstnání a vývoj nejpreferovanějších zaměstnání v okrese Vsetín. V části, kde byla provedena analýza na straně poptávky, byl pomocí osobního kontaktování personalistů jednotlivých firem sestaven ţebříček 5- ti největších zaměstnavatelů v okrese. U některých firem byla získána i data ohledně počtu přijatých a propuštěných zaměstnanců, která byla zahrnuta do podrobné analýzy jednotlivých firem. Nezaměstnanost byla analyzována pomocí několika ukazatelů. Byly vysvětleny rozdíly v metodice výpočtu míry nezaměstnanosti, která byla nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob. Pomocí nového ukazatele byl zobrazen vývoj nezaměstnanosti v okrese Vsetín i v komparaci se Zlínským krajem. Dále byla provedena analýza délky nezaměstnanosti, vývoje počtu volných pracovních míst, uchazečů o 1 volné pracovní místo a struktury volných pracovních míst dle CZ-ISCO, coţ je klasifikace zaměstnání v ČR. Za zkoumané období jsou vybrána data 2008-2013. V praktické části byl vyuţíván především interní materiál, který byl poskytnut na základě osobního kontaktu zaměstnankyní kontaktního pracoviště Úřadu práce ČR. Za poslední 3 roky nejsou sledovaná data dostupná. Jediná osoba, která tyto data má fyzicky k dispozici, je jiţ zmiňovaná pracovnice Úřadu práce v Kroměříţi. Mimo tento dokument bylo čerpáno z Českého statistického úřadu, kdy bylo vyuţíváno především časových řad za období 2008–2013. Informace byly také získány z dokumentu Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Dále bylo čerpáno z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, ze zveřejněných zpráv o stavu situace na trhu práce v okrese Vsetín do roku 2010. Od roku 2010 byly vyuţity pouze informace ze zpráv o situaci na trhu práce ve Zlínském kraji. Tato data byla vyfiltrována a následně zpracovávána do tabulek a grafů za sledované období. Pro analýzu poptávky (4.2.2) byla téţ pouţita data, která byla poskytnuta na základě osobního kontaktu s personalisty jednotlivých podniků.

15

3 Literární rešerše 3.1

Trh práce

Trh práce, jako jakýkoliv jiný trh, je postaven na vztahu dvou subjektů. První subjekt tvoří ten, kdo něco nabízí (v tomto případě svojí práci), a druhý je zastoupen subjektem, který o tuto nabídku jeví zájem a je ochoten nabízené zboţí (práci) koupit (Kuchař, 2007). Hlavním cílem pracovníka je najít „co nejlepší‘‘ pracovní místo. Chce také prodat svoji sluţbu za co nejvyšší cenu. Rozhoduje se podle mnohých faktorů, pokládá si např. otázky: kolik hodin práce bude na trhu práce nabízet, jaké úsilí bude muset vynakládat. Bude se samozřejmě snaţit optimalizovat svoje rozhodování tak, aby dosáhl na maximální úroveň blahobytu. Naproti němu stojí firma, která chce koupit sluţbu práce za co nejniţší cenu, ale zároveň chce dosáhnout co nejvyššího zisku. Výsledkem tohoto procesu je potom buď prodej zboţí, nebo jeho odmítnutí. Základním principem chování na trhu práce je svobodné rozhodnutí nabízejícího, zda svoji prácí nabídne, a neméně svobodné rozhodnutí kupujícího o tom, zda toto zboţí koupí či nikoliv (Broţová, 2012). Trh práce lze označit za společenský subsystém specializovaný na základě funkcí, které zajišťuje. Jako takový můţe být analyzován z různých pohledů. Při analýze mohou vznikat diferenciace, které jsou často způsobeny prolínáním prvků jiné úrovně a systému nebo jiných subsystémů téţe úrovně. Trh práce v sobě nese prvky ekonomického, právního, sociálního a kulturního systému společnosti. Kaţdý z nich hraje v různých fázích společenského vývoje poněkud odlišnou roli (Parsons, 1971). Zkoumání trhu práce je v podstatě záleţitostí interdisciplinární. Především záleţí na tom, zda vlastní volba přístupu záleţí na hledání ekonomických, sociálních, kulturních, demografických či ostatních souvislostech. Důleţité postavení má ekonomický přístup, neboť trh práce je v prvé řadě trhem, coţ je kategorie ekonomická (Kuchař, 2007). Východiskem analýzy trhu práce z hlediska ekonomického pohledu je studium čtyř základních komponent trhu práce, a to: nabídky práce, poptávky po práci, rovnováhy na trhu práce a lidského kapitálu. V následujících kapitolách budou tyto čtyři komponenty podrobněji popsány.

16

3.1.1

Nabídka práce

Základní jednotkou, která reprezentuje nabídkovou stranu, je domácnost, respektive jejich členové. Realizuje se zde spotřeba a také zde probíhá základní volba, zda člen domácnosti vstoupí či nevstoupí na daný trh práce. Cílem spotřebitele je maximalizace uţitku. Při rozhodování domácností o nabídce práce sehrává významnou roli způsob, jakým chtějí vyuţívat svůj disponibilní čas na výdělečnou činnost. To znamená, zda bude domácnost například preferovat spotřebu, neboli objem peněţních příjmů, a tedy bude nabízet větší mnoţství práce, nebo zda bude upřednostňovat volný čas a péči o rodinu (Klíma, 2006). „Při zachování podmínky „ceteris paribus“ křivka nabídky práce znázorňuje, kolik pracovních sil, či domácností, vstoupí na trh práce při dané mzdové sazbě“.1 Při rozhodování o mnoţství nabízené práce tedy rozhoduje výše mzdové sazby. Na obrázku č. 1 je znázorněn zlomový bod C, který představuje individuální posouzení kaţdého jednotlivce o výši mzdové sazby. Obr. 1 Nabídka práce

L-mnoţství nabízené práce (hod.) W- mzdová sazba C- zlomový bod

Zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003,

str. 19.

V mnoha ekonomických teoriích se hovoří o vzájemném působení dvou sil. Jedná se o substituční a důchodový efekt. Substituční efekt vyjadřuje stav, kdy vyšší mzdy motivují pracovníka a tím zvyšují i jeho zájem o práci. Vedou k většímu vyuţití disponibilního času, ale na druhou stranu omezují jeho volný čas. Důchodový efekt se potom

1

KLÍMA, Jan. Makroekonomie. 1. Vydání. Brno: Alfa Publishing, 2006. s. 71. ISBN 80 – 86851 – 27 – 3.)

17

projevuje tehdy, kdyţ se domácnost nachází na tzv. stabilizované úrovni potřeb, kdy nemusí nabízet větší mnoţství práce, protoţe poţadované ţivotní úrovně dosáhne při rostoucí úrovni příjmů s daným objemem nabízené práce (Kuchař, 2007). V případě, ţe kvůli převaţujícímu substitučnímu efektu při niţších sazbách dojde jeho růstem od určitého bodu k převaze naopak efektu důchodového, nabývá křivka individuální nabídky práce, jehoţ tvar je znázorněný v levé části obrázku č. 2. Součtem individuálních nabídek práce všech osob získáme nabídku agregátní, která zachycuje vývoj rozsahu práce nabízené všemi pracovníky. Agregátní nabídce práce chybí díky příchodu nových pracovníků, kteří se nechají omámit vyšší mzdovou sazbou, zpětné zakřivení, které je viditelné z obrázku č. 2 v pravé části (Soukup, 2010). Obr. 2 Individuální a agregátní nabídka

Zdroj: SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: moderní přístup. 2., aktualiz. vyd. Praha, 2010, str. 279-280.

Rozpočtové a mzdové omezení S důchodovým a substitučním efektem úzce souvisí rozpočtové a mzdové omezení, pomocí kterého jedinci volí optimální kombinaci volného času a počtu hodin strávených v práci. Při maximalizaci uţitku ze spotřeby zboţí a volného času je člověk značně omezen výší mzdy, která závisí na počtu odpracovaných hodin práce. „Část příjmu, nepracovního příjmu je na počtu odpracovaných hodin nezávislá. Celkové rozpočtové omezení můžeme zapsat vzorcem“:2 C  w h  V

BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2012, s. 21. ISBN 978-80-245-1880-0. 2

18

W*h – pracovní příjem V- nepracovní příjem Člověk alokuje svůj čas mezi práci a volný čas: T = h + L. Tuto rovnici můţeme zapsat následovně:

C  w  T  L  V Kde h …je nabízené mnoţství práce v hodinách, V… je nepracovní příjem, L… je volný čas v hodinách (Broţová, 2012). V případě předpokladu, ţe jediný moţný zdroj peněţního příjmu zaměstnance pochází z práce, tedy C = w * h, V = 0 (nemá nepracovní příjmy, úspory, ani moţnost vypůjčit si) a ţe mzdová sazba je určena trhem a nemůţe se měnit podle mnoţství odpracovaných hodin, lze zkonstruovat linii mzdového omezení. Ta zobrazuje všechny kombinace spotřeby a volného času, které můţe realizovat při dané mzdové sazbě. Z obrázku č. 3 je zřejmé, ţe při mzdové sazbě 100 Kč/h se člověk můţe svobodně rozhodnout, zda upřednostní 24 hodin volného času a ţádný výdělek, nebo spotřebu 2400 Kč a ţádný volný čas. Výše hodinové mzdové sazby se určuje sklonem mzdového omezení. To znamená, ţe pokud by byla např. mzdová hodinová sazba 300 Kč/h, sklon by se ztrojnásobil a mzdové omezení by se stalo třikrát strmějším (Broţová, 2012). Obr. 3 Indiferenční křivky a linie mzdového omezení

Zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2012, s. 22.

19

3.1.2

Poptávka po práci

Na kaţdém trhu, nevyjímaje na trhu práce, musí vţdy nutně existovat dvě strany. Jedná se o jiţ zmíněnou nabídku práce a na opačné straně stojící poptávku po práci. Poptávka firmy po práci znamená nalezení takového optima zaměstnanců, při kterém firma dosáhne maximalizace ekonomického zisku. Firma si při výběru klade celou škálu otázek. Mezi jednu z nejdůleţitějších patří např.: za jakých podmínek je firma ochotna najmout jednoho pracovníka? Tato skutečnost nastane v případě, ţe příjem, který firma získá jeho nájmem, převýší náklady, které jí jeho zaměstnáním vzniknou. Pokud by příjmy (z prodeje) byly niţší neţ náklady (na zaměstnance), firma logicky tuto jednotku práce nenajme (Kaczor, 2013). U poptávky po práci je důleţitá produkční funkce, která charakterizuje vztah mezi mnoţstvím vstupů pouţitých při výrobě a maximálním mnoţstvím vyrobené produkce. Vstupem se tedy myslí pracovníci a výstupem zhotovený výrobek, viz tabulka č. 1. Rozhodování firmy o mnoţství najímané práce

Tab. 1 Počet pracovníků

1 2 3 4 5 6

Celkový produkt TP(ks)

120 220 300 360 400 420

Mezní produkt MP(ks)

120 100 80 60 40 20

Hodnota mezního produktu MRPL=MPL*P

1200 1000 800 600 400 200

Mezní náklad mzda MFCL = w

500 500 500 500 500 500

Mezní zisk

700 500 300 100 100 300

Zdroj: BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003, str. 15.

V našem případě to tedy znamená, ţe pokud firma najme jednoho pracovníka, vyrobí za jeden den 120 ks výrobků. Pokud však zaměstná pracovníky dva, dohromady vyrobí 220 ks výrobků a tak dále. Jak je z tabulky zřejmé, celkový produkt s růstem zaměstnanců roste, ale naopak s klesajícím tempem mezní produkt klesá. Mezní produkt není zdaleka pro firmu dostačující vypovídající schopností. Tou se povaţuje aţ příjem z mezního produktu práce (MRPL), který prozrazuje, jak velký je mezní produkt vytvořený jednotlivými pracovníky pro firmu. Vypočítá se jako součin MRP L a ceny jednotky produkce, tzn., 1 ks výrobku (v našem případě 10 Kč). Příjem z mezního produktu bude poté firma porovnávat s náklady na příslušného pracovníka (MFC1) (Broţová, 2003).

20

Firma logicky přijme všechny pracovníky, pro které bude platit MRPL > MFC1, neboť tito pracovníci přinesou firmě větší výnosy, neţ by na ně musely být vynaloţeny náklady. Přinesou tedy jednoduše firmě zisk. Firma bude chtít zaměstnat právě tolik práce, aby se příjem z mezního produktu práce vyrovnal dodatečnému nákladu na ni. Tzn., ţe MRPL = MFC1 (Sirovátka, 1995). Broţová (2003) ve své publikaci popisuje, ţe se výše mezního nákladu na práci určuje dle najímané práce na dokonale či nedokonale konkurenčním trhu práce. Na trhu dokonalém se mezní náklad rovná trţní mzdové sazbě: MFCL = w. Firma nemá prostředky na to, aby ovlivnila trţní mzdovou sazbu, tudíţ se stává jejím příjemcem. Naopak firmy, které přichází na nedokonalý trh, jsou firmy ojedinělé, tudíţ mají na trhu výsadní postavení a schopnost ovlivnit cenu práce. Firmy nabízí jedincům vyšší mzdovou sazbu. Na nedokonalém trhu tedy platí, ţe mezní náklady na práci jsou vyšší neţ mzdová sazba MFCL > w. V případě sníţení mzdové sazby W na W´ zvýší firma velikost poptávky po práci L na L´ viz obrázek č. 4. Obr. 4

Křivka poptávky po práci

L- poptávané mnoţství práce W- mzdová sazba

Zdroj: HÁJEK, Ladislav. Ekonomie a národní hospodářství. 2. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002, str. 110.

21

3.1.3

Rovnováha na trhu práce

“Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou, tzv. při rovnovážné mzdové sazbě, která je dána průsečíkem tržní křivky poptávky po práci a trží křivky nabídky práce”.3 Trţní poptávka po práci je klesající. V případě sníţení ceny práce neboli mzdy, budou firmy najímat více práce a více také vyrábět. Trţní nabídka práce je naopak rostoucí. Růst mzdové sazby na odvětvovém trhu láká pracovníky z jiných trhů ochotné se rekvalifikovat a vstoupit na trh s vyšší mzdovou sazbou. Nabídka práce i poptávka po práci jsou ovlivňovány cenou práce (mzdou). Mezi nabídkou práce a výší mzdy je charakteristický pozitivní vztah. Mezi poptávkou po práci a výší mzdy je však vztah negativní. Bod, ve kterém se střetne nabídka s poptávkou, je právě charakterizována jako rovnováha na trhu práce. Rozdíl mezi celkovou nabídkou a poptávkou po práci by měl být za předpokladu dokonalé pruţnosti pracovního trhu vyrovnáván pohybem mezd. Tento předpoklad by však znamenal neexistenci nezaměstnanosti, coţ není reálné (Sirovátka, 1995). Při vychýlení mzdy z rovnováţné úrovně vzniká na trhu buď nedostatek (je-li trţní mzda niţší neţ rovnováţná) nebo přebytek nabídky práce (je-li trţní mzda vyšší neţ rovnováţná), který je znázorněn na obrázku č. 4. Obr. 5

Rovnováha na trhu práce

Zdroj: MACÁKOVÁ, Libuše, Mikroekonomie základní kurs, 10. vydání. Praha: Melandrium, 2007, 165 s.

3

MACÁKOVÁ, Libuše, Mikroekonomie základní kurs, 10. vydání. Praha: Melandrium, 2007. 165 s., ISBN 978-80-86175-56-0.

22

Lidský kapitál

3.1.4

Poslední, tedy čtvrtý komponent v souvislosti s analýzou trhu práce, se nazývá lidský kapitál. V ekonomické teorii existuje široká škála kapitálů, proto se velmi často stává, ţe si lidé zaměňují pojem kapitál a lidský kapitál. Očima laika se můţe zdát, ţe tyto dva pojmy jsou zcela stejné. Není to však pravdou. S kapitálem jako takovým, se většina obyvatelstva setkává dnes a denně. Kapitál mohou chápat jako bankovní účet, nemovitosti nebo ţivnosti. Lidský kapitál je proto od ostatních kapitálů jistým způsobem odlišen, a to tím, ţe je vázán na svého nositele, tedy člověka. Člověk jej dosahuje pomocí procesu učení se, které zahrnuje získávání znalostí a rozvíjení schopností vzděláváním na všech stupních škol, a také pomocí zkušeností získaných školením a praxí i z osobního ţivota (Kameníček, 2012). Lidský kapitál se kultivací a vzděláváním utváří na základě přirozeného nadání a talentu, a je také vylepšován dalšími osobními vlastnostmi, jako jsou např. ctiţádostivost, cílevědomost, píle, schopnost komunikace. Celkově jej dotváří i image jeho nositele, tzn. jeho styl oblékání, způsob chování i jeho vzhled. Vzdělání je lidským kapitálem a na ně vydané peníze jsou penězi investovanými. O svých investicích se rozhodují podle kalkulace nákladů a výnosů (Kameníček, 2012). Investice do vzdělání zahrnují jednak explicitní náklady, které jsou zcela výrazné a obsahují např. školné či náklady na studijní literaturu a pomůcky. Z velké části je však zaloţeno na nákladech obětovaných (ztracených) příležitostech, které jsou spojovány s mnoţstvím potřebného času k získání vzdělání. V případě, ţe se člověk rozhoduje o investici do budoucna, předpokládá její zhodnocení. To zahrnuje především budoucí zvýšení výdělků, které získá nabídkou kvalifikovanější sluţby práce, neboť lepší vzdělání je cesta k lepšímu pracovnímu místu s vyšším příjmem. Výnosem však nemusí být pouze zvýšení příjmu, ale jedná se taky o vyšší společenskou prestiţ, nebo nové pracovní prostředí, do něhoţ člověk vstupuje, v němţ se pohybuje a v němţ se utváří nové společenské vztahy a kontakty (Broţová, 2003). Jak uvádí Mazouch (2011), lidský kapitál disponuje vedle svého ekonomického aspektu také aspektem sociálním a kulturním. Pod pojmem sociální dimenze lidského kapitálu (sociální kapitál) se rozumí přínos lepšího pracovního místa s vyšším příjmem i získání nových společenských vztahů. Kulturní dimenze lidského kapitálu (kulturní

23

kapitál) poukazuje na to, ţe vzdělaní lidé si osvojují určitý standard chování a jednání, oblékání a vyjadřování se, a vytvářejí tak vztahy a kulturní prostředí, v němţ ţijí oni, jejich děti i jejich přátelé. Výsledkem procesu vzdělávání se jsou potom výnosy z lidského kapitálu, které se dají zjistit porovnáním mzdy nekvalifikovaného pracovníka se mzdou pracovníka s vyšším vzděláním a kvalifikací. 3.1.5

Segmentace trhu práce

Trh práce je rozdělen na velký počet dílčích trhů a tak podmínky, za kterých lidé vstupují na trh práce, se liší podle toho, na jaká pracovní místa nastupují. Kaţdý segmentační proces je důsledkem sociálně-ekonomických změn, které se v hospodářsky vyspělých zemích začaly prosazovat po druhé světové válce. Trh práce je mnoţinou vzájemně se ovlivňujících segmentů s odlišnými socioekonomickými faktory (pracovní místa, cena práce, prestiţ, jistoty) (Kuchař, 2007). Kuchař (2007) uvádí tři základní segmenty trhu práce: profesní trhy, lokálně regionální trhy a odvětvové trhy. Důleţitou roli v orientaci na těchto trzích hraje jiţ zmiňovaná teorie lidského kapitálu, umoţňující ujasnit institucionální překáţky, bránící v přístupu na tyto trhy. Východiskem segmentace je koncept duální ekonomiky. Duální ekonomika je zaloţena na názoru, ţe je moţno většinu firem rozčlenit do dvou odlišných sektorů. Prvním je tzv., centrální sektor, zahrnující veškeré velké firmy, které disponují s dostatečně velkým kapitálovým krytím, které bez jakýchkoliv problémů dokáţou reagovat na výkyvy hospodářského vývoje a taktéţ investují do technických a technologických inovací. Firmy jsou dominantní jak po stránce hospodářské (dosahují vysokých zisků), tak po stránce zaměstnanecké (nabízí velké mnoţství nových pracovních míst) (Kuchař, 2007). Naproti tomu stojí firmy ze sektoru druhého, tzv. periferního, kde zmíněné činnosti firmy postrádají. Jsou tedy jak ekonomicky, tak i investičně slabší, a z toho plyne i jejich závislost na firmách ze sektoru centrálního. Firmy z centrálního sektoru mají moţnost trţní prostředí do značné míry definovat, zatímco firmy z periferního prostředí se mu převáţně podřizují (Kuchař, 2007). Na základě konceptu duální ekonomiky vznikla teorie duálního trhu práce. Hlavní myšlenkou této teorie je odlišnost pravidel obsazování pracovních míst mezi oběma sektory a také odlišnost v celkových podmínkách zaměstnanosti (Sirovátka, 1995).

24

Trh práce lze dle teorie duálního trhu práce rozdělit do dvou sektorů. Interní (primární, centrální) sektor, který se vyznačuje určitou prestiţí. Zaměstnancům je poskytnut dostatek kvalifikačního a profesního růstu, mají lepší pracovní podmínky a práce je poměrně dobře finančně ohodnocená. Externí (sekundární, periferní) sektor je naproti tomu plně podřízen zákonu nabídky a poptávky. O pracovní místa se soupeří a vyhrává výkonnost, nízké poţadavky ze strany pracujících a míra loajality k firmě. Pracovní místa nejsou dobře placená, jsou jasněji definovaná a tedy lépe kontrolovatelná přímými metodami kontroly a v mnoha případech není poţadována vysoká kvalifikace. Zaměstnanci ze sekundárního sektoru se stávají častěji nezaměstnanými. Bývají to často zaměstnání příleţitostního či sezónního charakteru (Kuchař, 2007). Pracovníci, kteří se nachází na sekundárním trhu práce, mají téměř nulovou moţnost přejít na trh primární. V této skupině se nacházejí především mladí nebo staří lidé, osoby tělesně postiţené, nebo pracovníci s nízkou kvalifikací. V případě opačném, přejít z interního do externího, je naprosto běţné. Dalším kritériem členění trhu práce můţe být jeho kontrola oficiálními institucemi. Podle tohoto kritéria rozlišujeme: 

Formální trh práce- jedná se o trh oficiálních pracovních příleţitostí, který je pod kontrolou společenských institucí k tomu určených



Neformální trh práce- trh, který je mimo kontrolu společenských institucí (zejména daňových a finančních úřadů). Patří zde aktivity šedé a černé ekonomiky, např. nelegální podnikání, obcházení pracovněprávních zákonů apod. Rovněţ na tento trh patří domácí práce a samozásobitelství (Mareš, 1994).

3.1.6

Nejistoty na trhu práce

Na trhu práce se vyskytuje celá škála nejistot. Soudobý trh práce se vyznačuje vysokou dynamikou, která se dotýká především lidských schopností a dovedností. Se zvyšováním napětí na trzích práce se zvyšuje i význam vnímané jistoty zaměstnání, a to zejména pro ty skupiny, které jsou na trzích práce nejvíce ohroţeny. Jsou to především tzv. „outsiders“, kteří se označují jako pracovníci na sekundárním trhu práce nebo také jako pracovníci v nejistých pozicích. Outsiders však nejsou pouze ti, kteří pracují v nejistém zaměstnání, ale jsou to všichni pracovníci, které jejich práce z

25

hlediska nevyhovující kvality práce nenaplňuje, a zároveň nemají přístup k práci nové. (Sirovátka a kol., 2009). Diferenciace rizik na trhu práce při růstu globální soutěţe vede k postupnému růstu nestandardních a nejistých zaměstnání, k dlouhodobé a opakované nezaměstnanosti a následně k chudobě a sociálnímu vyloučení (Sirovátka a kol., 2009). Právě outsideři jsou vystavováni rizikům, jako jsou například vnucená dočasná zaměstnání, částečné úvazky, vynucené sebezaměstnávání či neformální zaměstnání, horší pracovní podmínky, niţší mzdové ohodnocení, nízké vzdělávání, téměř ţádný osobní rozvoj a dochází i k opakované či dlouhodobé nezaměstnanosti. Jejich pracovní kariéra je tedy nestandardní a zaměstnání nejisté (Sirovátka a kol., 2009). Důraz na hodnotu jistoty práce je v rovině postojů nejvýrazněji vyjádřen obavami z rizika nezaměstnanosti, která nastává v případě, ţe na trhu práce nedojde k vyrovnání nabídkové a poptávkové křivky. To znamená, ţe nedojde k rovnováze a dojde k přebytku pracovních síl. Trh práce je tedy provázán nezaměstnaností, která je od trhu práce neoddělitelná. Proto další část mé bakalářské práce bude věnována této v dnešní době téměř nejdiskutovanější problematice.

3.2

Nezaměstnanost

Fenomén nezaměstnanosti vstoupil do našeho společenského a tedy i ekonomického ţivota poměrně nedávno. Stal se součástí naší ekonomické reality zhruba před 15 lety, zatímco myšlení ekonomů zaměstnává jiţ téměř dvě stě let (Broţová, 2003). Nezaměstnanost představuje pro člověka ztrátu vztahů, kontaktů, pokles ţivotní úrovně, ekonomickou nejistotu, ale také i zpochybnění svých vlastností a tudíţ zklamání sebe samotného. 3.2.1

Příčiny nezaměstnanosti

Důleţité je si poloţit otázku, kde se stala chyba a proč vlastně nezaměstnanost vznikla. V následujících odstavcích budou zmíněny ty nejdůleţitější příčiny nezaměstnanosti. Dle Sirovátky a Šimíkové se za nejvýznamnější příčinu nezaměstnanosti povaţuje nízká motivace nezaměstnaných, pramenící z nepoměru mezi sociálními dávky a mzdami. Tato skutečnost nastává v případě, kdyţ se lidé stanou nezaměstnanými, ale jsou pojištěni proti nezaměstnanosti. Dostávají tedy pojistné plnění (příspěvky v neza-

26

městnanosti), případně mohou pobírat sociální dávky. Jejich příjem je tak stabilizován a nastává pravděpodobnost, ţe nepřijmou ihned první práci (Sirovátka, Šimíková, 2013). Následující příčinou je vysoká ochrana zaměstnanců. Pokud jsou příliš chráněni, zaměstnavatelé nebudou chtít přijímat nové zaměstnance, jelikoţ by bylo jejich propuštění příliš komplikované a téţ nákladné. Ohroţeni jsou tedy především lidé, kteří se přistěhovali nebo studenti (tzv. outsiders, neboli lidé, kteří jsou pro firmy velkou neznámou, neznají jejich pracovní morálku, tudíţ představují pro firmy větší náklady) (Wawrosz a kol., 2012). Další příčinou můţe být výše minimální mzdy. V případě, ţe minimální mzda převyšuje mzdu trţní, je nabídka práce vyšší neţ poptávka po práci a tak někteří lidé nemohou sehnat práci. Pokud by ale minimální mzda nebyla nad úrovní mzdy trţní, část nezaměstnaných by práci našla a druhá část by se ji nesnaţila hledat. Ta část, která by práci našla, se označuje jako nedobrovolně nezaměstnaná a část, která by ji vůbec nehledala, se charakterizuje jako dobrovolně nezaměstnaná (Wawrosz a kol., 2012). Strnulost mezd neboli nečasté změny mezd, se taktéţ řadí mezi příčiny nezaměstnanosti. Firmám se nevyplatí měnit zaměstnanci často mzdu, zvláště velkým firmám, ve kterých pracuje velké mnoţství zaměstnanců (Wawrosz a kol., 2012). Dále je třeba také zmínit teorii efektivních mezd, která říká, ţe je efektivní pro firmy drţet ceny mezd nad úrovní mzdy trţní a to z důvodu ţe: 1.

Zaměstnanci s vyšším příjmem o sebe budou více pečovat, kvalitněji se stravovat apod. Z toho vyplývá niţší absence v zaměstnání a menší nemocnost pak sniţuje firmám náklady.

2.

Vyšší mzdy sniţují fluktuaci zaměstnanců. Lidé budou v práci setrvávat, jelikoţ nevědí, zda jinde rovněţ získají vyšší mzdy.

3.

Vyšší mzdy mají vliv na pracovní výkony zaměstnanců. Předpokládá se, ţe při vyšších mzdách budou zaměstnanci pracovat více a firma tak vyprodukuje větší mnoţství statků.

4.

Důleţitá je téţ kvalita pracovníků. Při nízkých mzdách se zvyšuje riziko, ţe kvalitní pracovníci o danou pozici nebudou mít zájem, firma bude nucena si vybírat pouze mezi nekvalitními, coţ můţe zvyšovat jejich náklady. Při vyšších mzdách roste pravděpodobnost zájmu i kvalifikovaných pracovníků a jejich moţné potencionální vybrání (Wawrosz a kol., 2012).

27

Poslední z příčin nezaměstnanosti je globalizace, která vede k tomu, ţe je firmám umoţněno hledat práci všude tam, kde pro ně nejlevnější, tedy tam, kde mají pracovníci nejmenší náklady obětované příleţitosti. Pokud budou např. schopni vyrobit zahraniční zaměstnanci statek levněji, neţ zaměstnanci domácí, firma pravděpodobně začne uvaţovat o přemístění produkce do zahraničí a tudíţ o propuštění domácích zaměstnanců (Wawrosz a kol., 2012). 3.2.2

Důsledky nezaměstnanosti

Nezaměstnanost je po inflaci povaţována za druhé největší makroekonomické zlo, které s sebou přináší řadu ekonomických i sociálních dopadů. Na druhé místo se řadí z důvodu dopadu "pouze" na domácnost, zatímco inflace dopadá na celou populaci. Důsledky nezaměstnanosti jsou obšírné, proto budou následně zmíněny pouze ty nejdůleţitější. V případě, ţe existuje vysoká nezaměstnanost, země disponuje se zdroji, které nejsou dostatečně vyuţity. Dochází tedy ke ztrátě hrubého produktu ekonomiky. Vlivem přetrvávající nezaměstnanosti narůstá schodek státního rozpočtu. Je nutné totiţ vyplácet větší objemy finančních prostředků na podpory v nezaměstnanosti. Probíhá také sniţování daňových příjmů státního rozpočtu. Společnost ztrácí daně z příjmu kvůli lidem, kteří nepracují, a tudíţ daně neplatí (Jurečka, 2009). Dalším markantním důsledkem je fakt, ţe dlouhodobě nezaměstnaný disponuje problémem se zpátky začlenit do zaměstnání. Při dlouhotrvající nezaměstnanosti totiţ ztrácejí zkušenosti, znalosti i schopnosti, které si získávali prací. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk není schopen po nástupu do práce produkovat takové výkony, jako podával před propuštěním. Po dlouhém a neúspěšném hledání práce se u člověka můţe projevit klesající zájem o práci. Negativním důsledkem je změna ve vnímání času a rozbití struktury dne nezaměstnaného (Jurečka, 2009). Se zvyšováním nezaměstnanosti můţeme spojovat i zvyšování trestných činů. Dlouhodobě nezaměstnanému klesá ţivotní úroveň a tak můţe krádeţ povaţovat za moţnost obnovení si původního ţivotního standardu. Nárůst kriminality zvyšuje výdaje státního rozpočtu, neboť stát se stará o chod policejních sluţeb, soudnictví i sluţeb vězeňských (Jurečka, 2009). V důsledku nezaměstnanosti se zvyšuje také sociální izolace. Člověk ztrácí kontakty, společenskou prestiţ, nezaměstnanost můţe zcela rozbít vztahy mezi členy v rodině. Lidé pak častěji přichází do depresivních stavů, které se snaţí léčit alkoholem a

28

dalšími návykovými látkami. Délka trvání nezaměstnanosti má za následek zhoršení zdravotního stavu jedince a to jak fyzického, tak psychického (Jurečka, 2009). Formy nezaměstnanosti

3.2.3

Z hlediska příčin můţeme rozlišit nezaměstnanost: 1.

Frikční- tato forma nezaměstnanosti se řadí mezi nejméně problémové. Říká se jí také „people between two jobs“. Patří zde lidé, kteří právě mění zaměstnání nebo je poprvé hledají. Příčinou fluktuace pracovníků je jejich pohyb mezi regiony a hledání lépe placené práce. Frikční nezaměstnanost je dočasná. Frikčně nezaměstnaní jsou dobrovolně nezaměstnaní.

2.

Strukturální- tento typ nezaměstnanosti je rovněţ z trţního pohledu přirozená. Vzniká v důsledku dílčích nerovnováh na segmentovaném trhu práce, kdy vlastnosti nebo umístění pracovních sil neodpovídají povaze dostupných pracovních míst. Příčinou tohoto stavu jsou strukturální změny v ekonomice, které doprovází stagnace nebo zánik některých odvětví a expanze jiných. Na jedné straně tak dochází ke ztrátě zaměstnání a na druhé straně jsou lidem nabízená nová pracovní místa (odst. 1-2, Kaczor, 2013).

3.

Sezónní- jedná se o přirozené kolísání poptávky po práci, které je vyvoláno střídáním ročních období. Pracovníci letního období budou tedy propuštěni v období zimním a pracovníci zimního v letním. Běţně se tato nezaměstnanost projevuje v zemědělství, cestovním ruchu, stavebnictví apod.

4.

Cyklická- je spojena s průběhem hospodářského cyklu, kdy ekonomika prochází jednotlivými cykly, kterými jsou konjunktura, expanze, deprese a recese (odst. 3-4, Maitah, 2013).

5.

Skrytá- skrytá nezaměstnanost se vyznačuje pasivitou nezaměstnaného. Nastává tedy v případě, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Tvoří ji především ţeny v domácnosti a mladiství. Jedná se o osoby, které na hledání práce rezignovaly, nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. O skryté nezaměstnanosti se také hovoří v případě osob s nízkou kvalifikací či vysokým věkem, které zůstávají pro tyto své charakteristik neumístěny a jsou odsouvány mimo trh práce.

29

6.

Nepravá- jde o osoby, které jsou nezaměstnanými, avšak tato pozice jim zcela vyhovuje, protoţe jejich smyslem je snaha o vyčerpání nároku na podporu v nezaměstnanosti a to v plném rozsahu. Patří zde i osoby, které se registrují jako nezaměstnaní, ale zároveň pracují nelegálně v neformální šedé ekonomice (odst. 5-6, Mareš, 1994).

Nezaměstnanost se můţe analyzovat i z jiného hlediska. Jsou-li pracovníci dobrovolně, či nedobrovolně zaměstnaní. 

Dobrovolná nezaměstnanost- člověk, který je dobrovolně nezaměstnaný je ochoten přijmout práci výhradně za mzdu vyšší, neţ je ta, která převaţuje na příslušném odvětvovém trhu. Kvůli neustálému hledání vyšší mzdy tito lidé práci nemohou najít. Někteří tak činí krátkodobě: v případě neúspěchu v hledání se například rekvalifikují, změní profesi a uplatní se na jiném trhu. Pak ale existují i takoví, kteří raději nebudou pracovat, protoţe jejich představa o mzdě je vyšší.



Nedobrovolná nezaměstnanost- nedobrovolně nezaměstnaný člověk je pravým opakem dobrovolně nezaměstnaného člověka. Zde si jedinec aktivně hledá práci a je ochoten pracovat i za převládající mzdu na trhu, která však nemusí být vysoká. Někteří jsou dokonce ochotni pracovat i za mzdu niţší, ale nemohou pracovní místo najít (Broţová, 2003).

Obr. 6

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

Zdroj: Makroekonomie. Miraslebl [online]. 2012 [cit. http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-n10-nezamestnanost.php

2014-01-28].

Dostupné

z:

30

Měření nezaměstnanosti

3.2.4

Abychom mohli nezaměstnanost měřit, je nutné si vymezit obyvatelstvo do určitých kategorií. Nezaměstnanost lze rozdělit na aktivní a pasivní sloţku populace. Obyvatele od určité věkové hranice, tj. 15 let je moţno rozdělit do tří skupin. I.

Zaměstnaní: řadí se zde veškeré obyvatelstvo mající příjmy ze zaměstnání nebo sebezaměstnání (zahrnují se zde i osoby dočasně v práci nepřítomné, s formální vazbou k zaměstnání, jako např. osoby ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené.

II.

Nezaměstnaní: jsou to osoby splňující tři podmínky: - nepracují - aktivně práci hledají - ochotně během určité doby do práce nastoupí

Nezaměstnaní jsou osoby schopné a ochotné pracovat, představující potencionální výrobní faktor. Z uvedeného textu je patrné, ţe první 2 body, tudíţ zaměstnaní plus nezaměstnaní vytváří dohromady tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo. III.

Ostatní: do této skupiny spadají studenti, penzisté, invalidé, ţeny v domácnosti atd.

Pokud nesplňují podmínky předchozích dvou skupin, nazýváme je jako ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (Helísek, 2002). Míra nezaměstnanosti Na základě rozdělení obyvatelstva do skupin je moţné sestavit několik ukazatelů, které sledují vývoj na trhu práce. Nejpouţívanějším je míra nezaměstnanosti (n), která se vypočítá jako podíl počtu zaměstnaných (N) k počtu ekonomicky aktivních obyvatel (L), přičemţ ekonomicky aktivní obyvatelstvo se vypočítá jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných (Buchtová a kol., 2002). C

N 100% L

Míra nezaměstnanosti měří procento osob, které v současné době nemají práci. Tento údaj tedy vykazuje, ţe ekonomika disponuje vţdy určitou výší nezaměstnanosti. Můţe vykazovat jak průměrný údaj pro celou zemi, tak i údaj pro jednotlivé regiony (Mankiw, 2009).

31

Česká republika disponuje minimálně dvěma ukazateli míry nezaměstnanosti. Jeden pouţívá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), který je v praxi vyuţívaný více, neţ ukazatel druhý, který pouţívá Český statistický úřad (ČSÚ). Liší se od sebe v metodice a ve způsobu zjišťování. Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti, která byla v roce 2012 nahrazena ukazatelem podíl nezaměstnaných osob. ČSÚ provádí kaţdé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti, která je vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle VŠPS k celkové pracovní síle (Jurečka, 2009). Míra ekonomické aktivity Dalším ukazatelem, kterým lze popisovat situaci na trhu práce je míra ekonomické aktivity. V ČR je míra ekonomické aktivity vysoká a patří k nejvyšší v Evropě. Vypočítá se jako podíl počtu aktivních obyvatel (EA), tj. součet zaměstnaných a nezaměstnaných k obyvatelstvu v produktivním věku, coţ jsou všechny osoby starší 15 let (Jurečka, 2009).

Struktura nezaměstnanosti „Při hodnocení údajů o nezaměstnanosti není důležitá pouze její míra, ale také její struktura, která může být rozdělena zejména z hlediska: 

délky trvání nezaměstnanosti,



regionálního rozložení



dopadu na jednotlivé skupiny obyvatelstva“.4

Za méně závaţnou nezaměstnanost se povaţuje nezaměstnanost krátkodobá, a to zejména ta, která trvá několik týdnů. I tento typ je pro dotčené subjekty ekonomickou i psychologickou zátěţí, ne však tak závaţnou jako je nezaměstnanost dlouhodobá. Její délka trvání se vyměřuje na rok a více. V tomto případě začínají působit nepříznivé fak-

JUREČKA, Václav a Ivana Jánošíková. Makroekonomie: základní kurs. 2. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, a-j, s. 116-117. ISBN 978-80-248-2065-1. 4

32

tory ovlivňující kvalifikaci nezaměstnaných osob, jejich sociální pozici i psychiku (Jurečka, 2009). Publicita by se měla věnovat i prostorovému rozloţení nezaměstnanosti, která bývá velmi nepravidelná. Analýza nezaměstnanosti by měla postihnout i mikroregiony, neboť diference v míře a charakteristikách nezaměstnanosti existují nejen mezi jednotlivými regiony, ale i mezi mikroregiony (Jurečka, 2009). Třetí bod byl definován podle Jurečky (2009) jako dopad na jednotlivé skupiny obyvatelstva, kde se poukazuje na fakt, ţe nezaměstnanost postihuje v nestejné míře různé věkové a etnické skupiny obyvatelstva. Ze statistik je prokázáno, ţe nezaměstnanost je vyšší především u mládeţe, některých etnických skupin a u osob v předdůchodovém věku (Jurečka, 2009). 3.2.5

Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je z hlediska ekonomické teorie nejdůleţitější ukazatel popisující trh práce. Je chápána jako nezaměstnanost, při které jsou trhy práce v rovnováze, a míra inflace je stálá. Jde o nejniţší míru nezaměstnanosti, která je udrţitelná a odpovídá potenciálnímu produktu (maximální úroveň HDP, které lze dosáhnout při daném stavu technologie a počtu obyvatel, aniţ by docházelo k urychlení inflace dané země (Mankiw, 1999). Přirozená míra v podstatě popisuje situaci, kdy jsou pracovní zdroje optimálně vyuţity a při daných rovnováţných mzdových sazbách jsou zaměstnáni všichni lidé, kterým tato úroveň mzdové sazby vyhovuje (Jurečka, 2009). Přirozená míra nezaměstnanosti je očištěna od nezaměstnanosti cyklické. Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti Na velikost přirozené míry nezaměstnanosti má vliv celá řada faktorů, které na ni působí. Jurečka (2009) ve své publikaci zmiňuje čtyři nejdůleţitější: 

motivace lidí hledat si své zaměstnání- vysoká motivace člověka bude stlačovat přirozenou míru nezaměstnanosti na niţší úroveň.



kvalita činnosti úřadů práce- čím větší bude schopnost úředníků vyhledávat a doporučovat nezaměstnaným práci, tím lepší bude informovanost subjektů o situaci na trhu, a tak bude přirozená míra nezaměstnanosti niţší.

33



výška a délka poskytování podpory v nezaměstnanosti- čím déle a čím větší podporu budou lidé dostávat, bude se sniţovat snaha o hledání nového zaměstnání, a tudíţ přirozená míra nezaměstnanosti poroste.



demografická skladba pracovní síly- obecně se dá říci, ţe mladí, vzdělaní lidé mají výrazný náskok při hledání nového zaměstnání před lidmi staršími.

Cesty sniţování nezaměstnanosti

3.2.6

Vláda je schopna pomocí své hospodářské politiky sniţovat důsledky nezaměstnanosti mnohými způsoby. Mezi nástroje vlády k potlačování nezaměstnanosti především patří kombinace expanzivní fiskální a monetární politiky. Pomocí podpory agregátní poptávky se vláda snaţí o dosaţení ekonomického růstu a optimálního vyuţití potenciálu země (Jurečka, 2009). Dalším nástrojem ke sníţení nezaměstnanosti patří vyuţití aktivní politiky zaměstnanosti, které zastřešuje Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s úřady práce. Její hlavním cílem je podpora flexibility pracovního trhu. Instituce např. poskytují dotace podnikatelům na společensky účelná pracovní místa, která jsou obsazována nezaměstnanými registrovanými na úřadech práce, nebo zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají absolventy škol, organizují také veřejně prospěšné práce a rekvalifikace. Aktivní politika zaměstnanosti vyšla ze zjištění, ţe jsou trhy práce heterogenní, to znamená, ţe v některých sektorech je zaznamenána vysoká nezaměstnanost a v některých zase existuje poptávka po práci (Sirovátka, 1995). Důsledkem tohoto problému byla zavedena aktivní politika zaměstnanosti, která pomáhá efektivně postiţeným místům. Aktivní opatření politiky trhu práce jsou podle charakteru pro účely mezinárodního srovnávání (OECD) tříděny do pěti skupin: 1.

Veřejné služby zaměstnanosti- tzv. Public Employment Service, které se povaţují ve většině zemí za hlavní nástroj politiky pracovního trhu. Jde o síť veřejných institucí zajišťujících potřebné sluţby na pracovním trhu: zejména podávání informací, umisťování a poradenství nezaměstnaných osob.

2.

Pracovní příprava a výcvik- řadí se mezi nejvýznamnější nástroje aktivní politiky. Patří zde např. pracovní příprava, výcvik, rekvalifikace, které na-

34

pomáhají nezaměstnanému uplatnit se na trhu práce. Většinou jsou všechny náklady spojené s pracovní přípravou a výcvikem hrazeny státem. 3.

Opatření pro nezaměstnanou mládež

4.

Podpora tvorby nových pracovních míst- hovoří se o programech, které mají za úkol vytvářet dodatečnou zaměstnanost, anebo ovlivnit zaměstnanost nezaměstnaných nebo určitých kategorií nezaměstnaných, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní či jiné skupiny s handicapy.

5.

Opatření pro "znevýhodněné"- handicapované (Sirovátka, 1995).

Naproti tomu pasivní politika zaměstnanosti napomáhá ke sníţení nezaměstnanosti především kvalitní činností úřadů práce, které jsou spojeny s bezplatným poskytováním sluţeb a informací o pracovních místech (Jurečka, 2009). Na sniţování nezaměstnanosti a zvyšování zaměstnanosti se také podílí Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Realizují programy, ve kterých jde především o systém poskytování investičních pobídek, programy podpory rozvoje hospodářských zón, programy podpory malého a středního podnikání, programy revitalizace strategických podniků. Dále jsou to programy zaměřené na restrukturalizaci odvětví a regionů nejvíce ohroţených nezaměstnaností, např. program podpory regionálního rozvoje pro severozápadní Čechy a Ostravsko (Dvořáková, 2007).

35

4 Vlastní práce 4.1

Charakteristika okresu Vsetín

Okres Vsetín se nachází v podhůří Moravskoslezských Beskyd a Javorníků a protéká jím Vsetínská a Roţnovská řeka Bečva. Ve středu se tyčí Vsetínské vrchy a zasahují zde také vrchy Vizovické, Veřovické a Hostýnské. Okres Vsetín je součástí Zlínského kraje, který zahrnuje dohromady 4 okresy. Vedle mnou analyzovaného, tedy vsetínského okresu je to okres Zlín, Kroměříţ a Uherské Hradiště. Vsetín je svou rozlohou 1 142 km2 největším okresem Zlínského kraje a zaujímá 29 % jeho území (Pavelka a kol., 2001). Obr. 7

Poloha okresu Vsetín v rámci celé ČR

Zdroj: Okres Vsetín. In: Města, obce a vesnice v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.obcemesta.info/okres.php?id=Vsetin

V okrese Vsetín se nachází 6 měst (Vsetín, Valašské Meziříčí, Roţnov pod Radhoštěm, Zubří, Karolínka a Kelč), 1 městys (Nový Hrozenkov) a 61 obcí. Obce převládají s menším počtem obyvatel, eviduje se aţ 73 % obcí s méně neţ 2000 obyvateli. Hustota zalidnění se v okrese Vsetín pohybuje okolo 129 obyvatel na 1 km2.5 Okres je povaţován za srdce Valašska. To proto, ţe prvotní obyvatelé, kteří migrovali z Rumunska, přinesli do obcí salašnickou tradici extenzivního pastevectví koz, které bylo později zaměněno za chov ovcí. Valašsko je krajem, kde se lidová tradice stále

Výroční zprávy úřadu práce Vsetín. Https://portal.mpsv.cz/ [online]. 2013 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/archiv/vs_info/sz/zpravy 5

36

rozvíjí prostřednictvím slavností, poutí a jarmarků. Svědectví minulých generací je pečlivě uchováno ve vsetínském muzeu. V Roţnově pod Radhoštěm jsou dochovány zmínky lidové architektury v podobě Valašského muzea v přírodě, které je mimo jiné označeno za Národní kulturní památku (www.mpsv.cz, 2013). Za největší bohatství v okrese je povaţována nízká úroveň postiţeného ţivotní prostředí. Přesto, ţe se obyvatelé v oblasti mohou chlubit relativně čistým ovzduším, jsou zde i velké znečišťující podniky, které vypouští do ovzduší škodlivé zplodiny. Jedná se především o podniky z odvětví chemického průmyslu, např. DEZA a.s., nebo podniky zásobující teplem a energiemi a podniky sklářského průmyslu. Průměrný věk obyvatel stále roste a v roce 2010 dosáhl 40,7 let. Na 1000 obyvatel připadá 3,2 lékaře (www.czso.cz, 2012). Okres Vsetín se pyšní atraktivní krajinou, která je turisty vyhledávána především v oblasti cestovního ruchu. Chráněná krajinná oblast Beskydy poskytuje kromě horské přírody i bohaté sportovní vyţití - turistika, lyţování, cykloturistika. 4.1.1

Obyvatelstvo okresu Vsetín

„Podle výsledků Českého statistického úřadu v roce 2013 dosáhlo obyvatelstvo počtu 144 464“.6 Obr. 8

Populační vývoj obyvatelstva v letech 2008–2013 v okrese Vsetín

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

6

Obyvatelstvo Zlínského kraje v 1.čtvrtletí 2013. In: Český statistický úřad [online]. 12.6.2013 [cit. 201402-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_zlinskeho_kraje_v_1_ctvrtleti_2013

37

Z populačního vývoje obyvatel na obrázku č. 8 je zřejmé, ţe rok 2013 byl v porovnání s ostatními roky nejslabší. Od roku 2008 došlo k úbytku o 1 386 obyvatel, a to především z důvodu migrace, která je spojená s nevyhovující bytovou situací nebo s dopady ekonomické krize. Další evidované faktory pro sníţení počtu obyvatelstva se udávají např. sníţení porodností, stárnutí obyvatelstva a tím způsobená úmrtnost. Vývoj věkového sloţení obyvatel je v okrese Vsetín charakterizován zvyšujícím se podílem obyvatel v poproduktivním věku. Výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 prokázaly, ţe nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel bylo zaměstnáno s 43,3 % v průmyslu a stavebnictví. Nejvíce lidí z tohoto sektoru pracovalo ve strojírenských, dřevařských a elektrotechnických podnicích. Druhá nejvíce zastoupená sféra v okrese Vsetín byly sluţby, ve kterých pracovalo 39,43 % ekonomicky aktivních obyvatel. Zemědělství, lesnictví a rybářství zaměstnávalo pouze 3 % obyvatel a zbytek údajů (15 %) bohuţel nebylo zjištěno, viz obrázek č. 9. Obr. 9

Zastoupení zaměstnaných dle sektorů ekonomické činnosti v okrese Vsetín k 31.12 2011

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, vlastní zpracování

Věková struktura obyvatel se dle Českého statistického úřadu dělí do tří skupin. První je zastoupena obyvateli 0-14 let, druhá 15-64 let a do třetí skupiny jsou zařazeni obyvatelé v letech 65 a více. V okrese Vsetín jiţ po dlouhé období převládá skupina druhá, tudíţ obyvatelstvo středního a pokročilého věku. V minulosti tvořili obyvatelé této skupiny 70 % celkového počtu ţijících v okrese. Poslední tři roky však hranice klesla na 68 % a naopak se zvýšila skupina obyvatel s 65 a více lety. V roce 2008 se průměrný věk obyvatel okresu Vsetín pohyboval okolo 40,1 let. Ke konci posledního

38

měsíce roku 2013 analýza potvrdila pokles o 0,6 procentního bodu na 39,5 let (www.czso.cz, 2014). Ke čtvrtému čtvrtletí roku 2013 se v okrese Vsetín evidovalo 1 071 ţivě narozených, 1 089 zemřelých a 328 potratů. Během roku proběhlo 229 rozvodů a 494 sňatků. Přistěhovalo se 723 obyvatel a naopak 909 obyvatel se z okresu odstěhovalo, coţ potvrzuje výše obrázkem zobrazený populační vývoj obyvatelstva. Celkový úbytek obyvatel tedy činil -204 (www.czso.cz, 2013), coţ bylo pro oblast velmi negativní zjištění. V okrese Vsetín obecně převaţovaly ţeny nad muţi. Počet ţen se za sledované období pohyboval v rozmezí 73,4 tis. -74,5 tis.. Počet muţů postupně klesal v letech 2008–2013 z 71,5 tis., k 71 tisícům. Jak je zřejmé z obrázku č. 10, kaţdý rok se evidoval rozdíl mezi ţeny a muţi v průměru okolo třech tisíc. Obr. 10

Vývoj struktury obyvatelstva v okrese Vsetín v letech 2008–2013

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

4.2

Analýza trhu práce

Analýza je provedena za období 2008–2013. Největší výkyvy na trhu práce se projevily mezi rokem 2008–2009, kdy vypukla světová ekonomická krize. Další zvrat, na který bylo poukázáno v okrese Vsetín, byl názorně popsán a zaznamenán na obrázku č. 12. Stalo se tomu tak na přelomu roku 2012 a 2013, kdy ukončila provoz jedna z nejvýznamnějších firem na výrobu solárních panelů SCHOTT Solar CR, s.r.o. ve Valašském Meziříčí. V roce 2013 se potom projevovaly výkyvy v míře nezaměstnanosti, jelikoţ byla změněna metodika výpočtu registrované nezaměstnanosti.

39

4.2.1

Nabídka práce

Na straně nabídky stojí nabízející, neboli všechny osoby, které na trhu práce nabízí své dovednosti a schopnosti, které získávají v průběhu svého ţivota. V okrese Vsetín bylo k 31. 12. 2013 úřadem práce evidováno 92 % pracujících osob (135 109) a 8 % uchazečů o zaměstnání (9 537). Do skupiny uchazečů o práci spadají osoby se zdravotním postiţením (lidé částečně nebo plně invalidní a lidé s jinými zdravotními znevýhodněními), uchazeči s evidencí delší neţ 5 měsíců, ţeny těhotné, kojící, matky, osoby pečující o dítě do 15- ti let a osoby potřebující zvláštní pomoc. Procentuální zastoupení je názorně zobrazeno na obrázku č. 11. Obr. 11

Struktura zaměstnaných a nezaměstnaných osob v okrese Vsetín k 31. 12. 2013

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Na trhu práce v okrese značně převaţuje nabídka nad poptávkou, coţ symbolizuje přetrvávající nezaměstnanost. Počet uchazečů o práci od roku 2008 stále přibývá. Začátek i střed roku 2008 zaznamenával relativně malé mnoţství počtu uchazečů o pracovní místo. Počet nezaměstnaných se pohyboval okolo 5 tis. Rapidní nárůst však nastal na přelomu prosince roku 2008 a ledna roku 2009, kdy ČR zasáhla ekonomická krize. Ke konci roku 2008 bylo evidováno 5 832 uchazečů o práci. Za jeden měsíc se stačil počet zvýšit na 6 818 (leden 2009). O rok později, přesněji v únoru roku 2010 se počet uchazečů dostal na rekordních 10 217, viz obrázek č. 12.

40

Obr. 12

Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín v letech 2008–2013

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

V roce 2011 a 2012 se evidoval pokles a hranice se ustálila na průměrných 8 tis. uchazečů o práci. Nárůst opět zaznamenáváme na přelomu roku 2012 a 2013, který je spojován se zánikem největšího tuzemského výrobce solárních panelů, kterým byla společnost SCHOTT Solar CR, s.r.o. ve Valašském Meziříčí. Společnost neustála nátlak levné asijské konkurence, a tak ohlásila největší propouštění v tuzemsku za rok 2012. Propustila téměř 500 svých zaměstnanců. Několik desítek našlo uplatnění v jiných společnostech Schott, které se zaměřují na výrobu temperovaného skla, vitrín pro uskladnění mraţeného a chlazeného zboţí taktéţ ve Valašském Meziříčí, avšak podstatná většina zaměstnanců byla nucena se přihlásit na úřad práce. Na obrázku č. 13 je zaznamenána následná ukázka komparace vývoje počtu uchazečů v okrese Vsetín se Zlínským krajem. V prvním čtvrtletí roku 2009 bylo ve Zlínském kraji evidováno 23 170 uchazečů o zaměstnání a na konci tohoto roku počet vzrostl aţ na 33 836 nezaměstnaných. V únoru roku 2010, stejně jako tomu bylo v okrese Vsetín, se hranice posunula na vrchol, který zaznamenal 36 111 uchazečů o zaměstnání. V říjnu 2011 poklesl počet na 26 932 uchazečů. V posledních dvou letech se neprojevila ţádná významná změna. Hranice počtu nezaměstnaných se udrţovala v průměru na čísle 30 000.

41

Obr. 13 Komparace vývoje počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín a Zlínském kraji v letech 2008–2013

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastí zpracování

Vývoj struktury uchazečů dle zaměstnání Důleţitý faktor při procesu nabídky práce je uvědomění si poţadovaného zaměstnání, tudíţ profese, ve které chtějí uchazeči najít zaměstnání, a které chtějí potencionálnímu zaměstnavateli nabídnout. Do roku 2011 se pouţíval ke klasifikaci zaměstnání číselník, tzv. KZAM, který přesněji zařazoval a specifikoval pomocí deseti tříd různé druhy profesí. Od roku 2011 byl nahrazen číselníkem CZ-ISCO, který se liší pouze nepatrnou změnou struktury jednotlivých tříd a některých profesí, které byly upřesněny dle národních specifik (www.czso.cz, 2001). V okrese Vsetín byla za analyzované období dle statistik nejţádanější profese s názvem pomocník a nekvalifikovaní pracovníci, která je charakteristická výkony jednoduchých a rutinních úkonů vyţadující především ruční nástroje a častou fyzickou sílu, podle CZ-ISCO třída 9. Převáţná skupina zaměstnavatelů v této třídě poţadovala dovednosti získané základním vzděláním. (www.czso.cz, 2012). V roce 2008 bylo registrováno 1 293 uchazečů o tento druh zaměstnání. O 5 let později, tedy na konci období roku 2013, se počet navýšil na 1 986 uchazečů. Vysoký zájem bylo také o místa na pozici řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení), kteří se řadí do sedmé třídy. V roce 2008 bylo zájemců okolo 900. V průběhu 5 let se počet zdvojnásobil na 1 932 uchazečů. V okrese Vsetín byla taky silně zastoupena kategorie č. 5, a to provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě. Tato skupina je charakteristická poskytováním sluţeb souvisejícím s cestováním, vedením domácností, stravováním, anebo s předváděním výrobků ve velkoobchodě či maloobchodě, jakoţ i ve stáncích a trţištích. V této kategorii by měl

42

uchazeč disponovat středním vzděláním, případně úplným středním vzděláním (www.czso.cz, 2012). Tato kategorie se v šestiletém časovém období téměř ztrojnásobila z 692 na 1 613 uchazečů, viz obrázek č. 14. Právě tato skupina byla ekonomickou krizí nejvíce postiţena. Lidé začali omezovat nadstandardní sluţby v podobě např. kadeřnických úkonů, a tak docházelo k úbytku pracovních míst.

Obr. 14

Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín k 31. 12 daného roku

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Hlavní třídy CZ-ISCO: 1.

Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

2.

Vědečtí a odborní duševní pracovníci

3.

Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci v příbuzných oborech

4.

Niţší administrativní pracovníci (úředníci)

5.

Provozní pracovníci ve sluţbách a obchodě

6.

Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení

7.

Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)

7

8.

Obsluha strojů a řízení

9.

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

0.

Příslušníci armády (www.czso.cz, 2012)7.

Přehled a charakteristika hlavních tříd klasifikace KZAM. In: Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/prehled_a_charakteristika_hlavnich_trid_klasifikace_kzam.

43

Věková struktura uchazečů o zaměstnání V okrese Vsetín se vyskytovalo nejvíce uchazečů o zaměstnání ve věku 55-59 s celkovým počtem 6 568. Toto číslo bylo vypočítáno za posledních 6 let. Skupina byla ohroţená především z důvodu předdůchodového věku, proto byli uchazeči zaměstnavateli vnímáni jako neatraktivní. Měli tak velký problém s nalezením vhodného zaměstnání. V podstatě se stejným problémem se setkávala také skupina lidí ve věku 50-54 let. Třetí kategorie, charakteristická vysokým počtem uchazečů o zaměstnání, byli nezaměstnaní ve věku 20-24 let. Za analyzované období v letech 2008–2013 jich bylo celkem 5 975. V roce 2008 bylo uchazečů v tomto věku 592. Číslo se kaţdým rokem stupňovalo a do roku 2013 se zvýšilo aţ na 1 250. Vysoká čísla mladých uchazečů pramení především z důvodu nezkušenosti a nízké praxe. Obr. 15

Věková struktura uchazečů o zaměstnání k IV. čtvrtletí daného roku v okrese Vsetín

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Nejméně problémová skupina uchazečů byla ve věku 65 a více, protoţe převáţná část obyvatel v tomto věku byla jiţ v důchodovém věku. Z obrázku č. 15 je také zřejmé, ţe se kaţdým rokem postupně počet uchazečů (ve všech věkových kategoriích) o zaměstnání sniţoval. Výjimkou byl počáteční rok 2008 a 2013. V roce 2008 byla čísla oproti ostatním letům velmi nízká, a to zejména kvůli předkrizovému stavu na trhu práce. V roce 2013 docházelo naopak oproti roku 2012 ke zvýšení počtu ve všech věkových kategoriích. V tomto roce probíhalo sniţování počtu volných pracovních míst, zvyšování počtu uchazečů o práci, a proto došlo v tomto období k nejvyšší nezaměstna-

44

nosti s podílem nezaměstnaných osob 10,1 % za posledních 6 let. V polovině roku 2012 byl pro srovnání podíl nezaměstnaných osob 7,5 %. 4.2.2

Poptávka po práci

Jak jiţ bylo popsáno v teoretické části, na straně poptávky se nachází firmy, neboli zaměstnavatelé, kteří hledají optimum zaměstnanců, při kterém firma dosáhne maximalizace ekonomického zisku. Firmy si pečlivě své potenciální zaměstnance vybírají a rozhodují se dle mnohých faktorů. V dnešní době patří mezi jeden z nejdůleţitějších dosaţené vzdělání uchazeče. Vzdělání můţeme rozdělit do 14- ti kategorií viz tabulka č. 2. Tab. 2

Komparace struktury volných míst dle vzdělání v okrese Vsetín a Zlínském kraji

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

V okrese Vsetín zaměstnavatelé nabízeli nejvíce volných pracovních míst uchazečům se základním vzděláním. Jsou to především práce spojené s jednoduchými manuálními úkony. Jedná se např. o prodavačky, pomocníky a uklízeče, domovníky, školníky, čističe oken, kostelníky, hrobníky nebo také sběrače odpadků. Nabízeli také volná pracovní místa profesím, které mají podmínku dovršení středního odborného vzdělání (vyučení). V tomto případě se obdobně jedná především o práce manuální. Tento sektor je velmi pestrý. Jedná se např. o řemeslníky, zpracovatele, poskytovatelé sluţeb veřejnosti (taxi sluţba, kadeřnictví, provozování cestovní kanceláře) a mnohé další. Jako třetí nejpreferovanější vzdělání z hlediska volných pracovních míst bylo evidováno úplné střední vzdělání s maturitou. Počet uchazečů o zaměstnání disponující tímto vzděláním v

45

okrese Vsetín klesal. V roce 2008 bylo zastoupeno nejvyšším počtem, a to 101 volnými pracovními místy. Ve Zlínském kraji se situace od vsetínského okresu liší v pořadí preferovaného vzdělání. Nejvyšší počet nabízených míst byl pro obyvatele s dosaţeným středním odborným vyučením bez maturity, tedy s výučním listem. Dále zaměstnavatelé nabízeli VPM lidem se základním vzděláním a na třetím místě s úplným středním vzděláním s maturitou. V hojném počtu byla také nabízena místa pro uchazeče s úplným vzděláním a výučním listem i vysokoškolským vzděláním. Nejčetnější profese, které zaměstnavatelé poptávali v okrese Vsetín, jsou seřizovač a obsluha obráběcích strojů, obchodní zástupce a pomocný pracovník ve výrobě (www.mpsv.cz/Kromeriz, 2014)8. Největší zaměstnavatelé v okrese Vsetín Z pohledu analýzy poptávky na trhu práce je potřeba zmínit největší podniky v okrese, které svou velikostí a rozmanitostí potřeb poskytují zaměstnání lidem s různorodým vzděláním. Sniţují tím nejen celkovou nezaměstnanost v okrese, ale i nezaměstnanost celé České republiky. Prostřednictvím kontaktů personálního oddělení jednotlivých podniků byl sestaven ţebříček těch největších a nejvýznamnějších 5- ti zaměstnavatelů v okrese Vsetín. Největší zaměstnavatelé v okrese Vsetín

Tab. 3

Pořadí 1 2

Název

Počet zaměstnanců k 31. 12. 2013

ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o.

DEZA, a.s.

1400 1090

3

Austin Detonator s.r.o.

907

4 5

WOCO STV s.r.o.

819 747

Gumárny Zubří, a.s.

Zdroj: elektronické kontaktováni jednotlivých firem, vlastní zpracování

Největším zaměstnavatelem v okrese Vsetín je relativně mladá firma ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o., zaloţena v roce 2003 spojením dvou pod-

8

Údaje zpracované na základě ţádosti pracovnicí z krajského úřadu práce v Kroměříţi

46

niků Tesla seznam a.s. a Terosil a.s. Její hlavní sídlo se nachází v Phoenixu v americkém státě Arizona. V ČR působí na dvou místech, a to v Brně, kde má rozmístěné pobočky pro design a v Roţnově pod Radhoštěm, kde sídlí výrobní závod s 1 400 zaměstnanci. Zabývají se zde výrobou křemíkových monokrystalů, křemíkových desek a výrobou integrovaných obvodů na křemíkových deskách. Podnik tak svou činností spadá do elektrotechnického průmyslu. Díky svému rozmanitému portfoliu produktů je podnik preferován i odběrateli specializující se v oblasti výpočetní techniky, komunikačních technologií, spotřební elektroniky, automobilového průmyslu, zdravotnické, průmyslové, vojenské techniky a letectví (www.jobfairs.cz, 2014). Druhým největším zaměstnavatelem je DEZA a.s., která na trhu působí jiţ od roku 1990. Centrální sídlo se nachází ve Valašském Meziříčí, přičemţ jeden z provozů má také v Otrokovicích. Zabývá se především výrobou základních organických látek, které jsou určeny pro další chemické vyuţití. Zpracovává 450 000 tun černouhelného dehtu a 160 000 tun surového benzolu ročně. Patří mezi nejvýznamnější podniky v oboru chemického průmyslu. Z vysoké produkce plyne nadměrné znečišťování ovzduší a také vyšší zátěţ pro ţivotní prostředí. DEZA a.s., má však zaveden systém řízení jakosti podle normy ISO 9001-2000 a klade tedy velký důraz na ochranu ţivotního prostředí. Podnik zaměstnává především uchazeče z oboru chemie, strojní a elektro. Průměrná mzda se v podniku pohybuje okolo 24 tis. korun měsíčně. V současné době zaměstnává 1 090 zaměstnanců (www.deza.cz, 2014). Austin Detonator s.r.o., patří mezi středně velké podniky a zabývá se výrobou iniciačních systémů pro průmyslové trhací práce. Společnost je součástí korporace Austin Oiwder Company, Cleveland, Ohio, USA. Na trhu působí od roku 1999. Podnik se nachází ve vsetínské části Jasenice, a zaujímá tak místo největšího zaměstnavatele ve Vsetíně. Tento podnik je vsetínskými obyvateli zajímavý především z pohledu finanční stránky. Během zkušební doby, tedy třech měsíců, Austin nabízí zaměstnancům průměrnou mzdu ve výši 16 667 Kč. Následně, po ukončení zkušební lhůty, tuto částku navyšuje. Značná část zaměstnanců pracuje rizikově při výrobě rozbušek, proto jsou také tito pracovníci náleţitě za svou práci odměněni. Za poslední rok přijali 120 zaměstnanců na všechny druhy pozic. Nejvíce však byly obsazovány pozice výrobní dělník (80), reţijní dělník (20) a technicko-hospodářský pracovník (20). Austin Detonator se především orientuje na export, a proto je téměř 90 % produkce vyváţeno do zemí

47

EU, ale také na Island, do Spojených Států Amerických, zemí Středního Východu, na Taiwan, do Japonska nebo do Jiţní Afriky. V roce 2013 se stal podnik č. 1 v Evropě ve výrobě průmyslových rozbušek. Tento rok byl pro společnost nejúspěšnější. Dosáhli nejvyššího zisku po zdanění ve výši 313 mil. Kč za posledních 6 let. Předchozí roky se pohybovaly okolo 220 mil. Kč (www.austin.cz, 2014). Na čtvrté příčce se nachází podnik WOCO STV s.r.o. se svými 819 zaměstnanci. Společnost je charakteristická výrobou dílů pro automobilový průmysl. Výrobní závod se nachází opět v místní průmyslové části Jasenice ve Vsetíně a působí ve dvou divizích. První je výroba a montáţ aktuátorů a druhá výroba gumových dílů pro automobilový a stavební průmysl. Do obchodního rejstříku byl podnik zapsán v únoru roku 1993. Firma Woco sídlí v Bad Soden - Salmünsteru nedaleko Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Jedná se o rodinnou firmu zaloţenou Josefem Wolfem s moderní organizací, která má obchodní zastoupení více neţ v 10- ti zemích světa (www.woco-vsetin.cz, 2014). Poslední z 5- ti nejvýznamnějších zaměstnavatelů v okrese Vsetín jsou Gumárny Zubří, a.s., které byly zaloţeny jiţ v roce 1935 v Zubří jako dceřiná společnost oderské firmy Optimit. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsána v prosinci roku 1990. Ročně gumárny přijímají okolo 200 nových zaměstnanců. V roce 2012 byl nábor nejslabší s pouhými 102 zaměstnanci. Ročně propouštějí v průměru okolo 150- ti zaměstnanců. Firma v roce 2009 ukončila pracovní poměr s rekordními 342 lidmi, viz obrázek č. 16. Obr. 16

Počet přijatých a propuštěných osob v Gumárnách Zubří a.s.

Zdroj: kontakt personálního oddělení, vlastní zpracování

48

Z počátku se zaměřovali pouze na výrobu ochranných protiplynových masek. V roce 1990 však došlo k silné restrukturalizaci a společnost se začala ubírat i jinými směry, jako je např. zpracování a vývoj gumárenských směsí nebo výroba lisované či vytlačované technické pryţe. V současné době se věnují i výrobě pryţových výrobků pro osobní a nákladní automobily, vyrábí také výrobky z termoplastů a termoplastických elastomerů nebo pryţové protiskluzové podlahové krytiny. Provádějí si vlastní výzkum, vyuţívají vývoj gumárenských směsí, laboratoří, vývoje konstrukcí nástrojů a přípravků (www.guzu.cz, 2009).

4.3

Analýza nezaměstnanosti

Nezaměstnanost je často spojována se sociálními problémy dnešní doby. V ČR je nezaměstnanost alarmující. Aktuálně (únor 2014) se eviduje více neţ 600 000 obyvatel bez práce. Ve srovnání s EU je česká nezaměstnanost značně podprůměrná. Vysoká čísla nezaměstnanosti jsou způsobena především dvěma problémy. Prvním je fakt, ţe vládní hospodářská politika přestala být zaměřena na podporu nezaměstnanosti. Vláda totiţ dávala přednost plnění pouze jednoho hospodářského cíle a to sniţování deficitu státního rozpočtu, a opomněla tak důleţitou otázku s úrovní míry nezaměstnanosti. Druhou příčinou jsou nedostatečné vládní nástroje ke sniţování nezaměstnanosti. Do roku 2010 byl vybudován určitý systém, kdy úřady práce podléhaly Ministerstvu práce a sociálních věcí a na bázi tohoto fungujícího řetězce měla vláda moţnost reagovat na vývoj ekonomiky a realizovat tak tzv. aktivní politiku zaměstnanosti. Proběhlo mnoho reforem, které sníţily schopnost vládě realizovat některá aktivní opatření proti nezaměstnanosti. Z důvodu inovaci informačních systémů byly tyto systémy zcela narušeny, a tak nyní neobsahují údaje o vývoji na trhu práce a nezaměstnanosti (www.parlamentnílisty.cz, 2014, odst. 1-2). Nebýt ochoty pracovnice z krajského úřadu práce v Kroměříţi, která má jako jediná na starost tyto data zpátky do informačních systémů dostat, neměla bych moţnost tuto bakalářskou práci zpracovat.

49

Vývoj nezaměstnanosti

4.3.1

Vývoj nezaměstnanosti se v minulosti měřil pomocí míry nezaměstnanosti, která se vypočítala jako podíl počtu zaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních obyvatel (Buchtová a kol., 2002). Tato metodika byla změněna a poslední rok, tedy rok 2013 byl jiţ počítán dle metodiky nové. Nový ukazatel se nazývá podíl nezaměstnaných osob. Rozdíl mezi mírou a podílem nezaměstnaných osob je v tom, ţe podíl vyjadřuje počet dosaţitelných uchazečů ve věku 15-64 let ze všech obyvatel ve stejném věku, kdeţto míra poměřovala všechny dosaţitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (www.mpsv.cz, 2013)9. Aby nevznikly nesrovnalosti mezi těmito dvěma metodami, byl přepočítán podíl nezaměstnanosti do minulých let, aby byla čísla stejná. Míra nezaměstnanosti totiţ vykazovala vyšší čísla neţ podíl nezaměstnaných osob. Vývoj situace na trhu práce byl v letech 2008–2013 velmi cyklický. Ze všech okresů Zlínského kraje byla vysledována nejvyšší nezaměstnanost tradičně v okrese Vsetín. Ve městě Vsetín ţije 39 207 obyvatel v aktivním věku, z toho bylo evidováno k 31.12 2013 téměř 4 tis. nezaměstnaných. Výsledkem je tak 10,0 % podílu nezaměstnaných osob v tomto městě. Je to druhé nejvyšší číslo ihned za Karolinkou (město poblíţ Vsetína), která vykazuje 12,1 % podílu nezaměstnaných. (Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2013). V okrese Vsetín byla průměrná hodnota podílu nezaměstnaných na obyvatelstvu za rok 2013 9,2 %. Obr. 17

Podíl nezaměstnaných osob v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. In: Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky 9

50

Jak je z obrázku č. 17 zřejmé, v únoru roku 2013 byl podíl nezaměstnaných osob v průběhu 6- ti let v okrese Vsetín nejhorší. Znamená to tedy, ţe byla nezaměstnanost v tomto měsíci nejvyšší. Důvodem vysoké nezaměstnanosti se uvádí konec sezónních prací a opatrnost podniků v najímání nových zaměstnanců. V dalších měsících se hranice podílu nezaměstnaných osob postupně sniţovala z 10,1 % na 8,6 %. Celkem se tedy sníţila o 1,5 procentního bodu. Trh práce v okrese Vsetín na tom byl nejlépe v roce 2008, kdy byla hranice stlačená na nejniţší úroveň s pouhým 4,4 procentním podílem nezaměstnaných osob. Evidovalo se 4 tis. uchazečů o práci. V dnešní době jich je okolo 10 tis., coţ je více neţ dvojnásobný nárůst. V tomto roce tomu bylo stejně i ve Zlínském kraji a ČR. Česká republika vykazovala pouhých 3,2 % a Zlínský kraj 3,7 %. Nejhoršími lety z hlediska nezaměstnanosti jsou povaţovány 2008 a 2009, kdy byla ČR zasáhnuta cyklickým výkyvem ekonomiky. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl z 5,3 % na 9,9 %. Podíl nezaměstnaných osob v okrese Vsetín byl nad průměrem jak Zlínského kraje, tak i celé ČR. Bylo tomu především proto, ţe do celorepublikového průměru je zahrnován i region Hlavní město Praha, který značně hranici v tomto území stlačuje na nízké hodnoty. Stejně je tomu tak i ve Zlínském kraji, kde průměrnou výši sniţuje město Zlín. V roce 2009 došlo k nejvýraznějšímu ekonomickému propadu trţní ekonomiky. Trh práce byl postiţen hromadným propouštěním a vysokým propadem volných pracovních míst, které byly registrovány na úřadech práce. Nejvíce byly ekonomickou krizí zasaţeny regiony, které dlouhodobě trpěly strukturálními problémy. Jednalo se např. o přetrvávající problémy spojené s prací na černo. Kvůli dlouhému trvání nezaměstnanosti se obvykle objeví efekt hystereze, (pokles zaměstnatelnosti), coţ bylo potvrzeno situací v letech 2008–2009 (Hora, Sirovátka, 2012). V celorepublikovém ţebříčku nejvyšší či nejniţší podíl nezaměstnaných osob se Zlínský kraj umístil na 8. příčce s 8,3 %, coţ je hodnota o 0,1 procentního bodu vyšší, neţ údaj vykazovaný za celou ČR viz tabulka č. 4. Nejlépe je na tom s nezaměstnaností hlavní město Praha, především kvůli volným pracovním místům, o kterých bude zmíněno v samostatné kapitole. Na jedno volné pracovní místo v Praze připadá cca 7 lidí. V porovnání s celorepublikovým průměrem 17,3 nezaměstnaných osob na 1 volné pracovní místo je na tom Praha velmi dobře. Poslední v tabulce č. 4 s nejvyšším podílem nezaměstnaných osob je Ústecký kraj. V tomto kraji

51

se k 31. 1. 2014 na jedno místo hlásilo cca 33 lidí a v období krize rekordních 70 nezaměstnaných. Tab. 4

Pozice kraje v rámci celé ČR k 31. 12. 2013

Kraje ČR Praha Plzeňský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Ústecký kraj Česká republika

Podíl nezaměstnaných 5,1 6,4 6,9 7,1 7,3 7,4 8,1 8,3 8,5 8,9 9,3 9,8 10,5 11,5 8,2

Zdroj: Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2013, úřad práce ČR, únor 2014

4.3.2

Délka nezaměstnanosti

Délka nezaměstnanosti je dána mnohými faktory. Můţe být zapříčiněna pouhou změnou zaměstnání, tedy přechodem z jednoho zaměstnání do druhého, nebo závaţnějšími problémy, jako jsou např.: neochota pracovat, pobírání sociálních dávek je povaţováno za dostačující příjem, vysoká finanční náročnost na mzdu ze strany nezaměstnaného, která můţe být spojená např. se stupněm vzdělání. Je obecně známo, ţe vzdělaní lidé poţadují řádné ohodnocení za svou vynaloţenou práci, a proto někteří dlouze vybírají mezi vhodnými nabídky, čímţ se délka nezaměstnanosti prodluţuje. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Vsetín je velmi pestrá. K 31. 12. 2013 zde dominovalo střední odborné vzdělání (vyučen) s 48 %. Druhé místo zaujímalo základní vzdělání + praktická škola s 20 %, a na třetí příčce se evidovalo úplné střední vzdělání s maturitou (18 %). Vysokoškolské vzdělání mělo v okrese vzrůstající tendenci. Od roku 2008 vzrostlo o 0,5 procentního bodu z 3,7 % na 4,2 %. Stejně tak je na tom i vzdělání bakalářské, které vzrostlo o 0,8 procentního bodu z 0,7 % na 1,5 %.

52

Obr. 18

Struktura nezaměstnaných osob dle vzdělání k 31. 12. 2013 v okrese Vsetín

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Obecně se délka nezaměstnanosti dělí na krátkodobou (do 1 roku) a dlouhodobou (nad 1 rok). Pro podrobnější a komplexnější analýzu byla data rozdělena do 6- ti skupin. Z obrázku č. 19 vyplývá, ţe pro okres Vsetín byla za analyzované období nejtypičtější nezaměstnanost krátkodobá. Jedná se přesněji o nezaměstnanost do třech měsíců, kterou k IV. čtvrtletí roku 2013 trpělo 2 569 nezaměstnaných osob. Na druhém místě se umístil paradoxně nejčastější opak nezaměstnanosti krátkodobé, a to nezaměstnanost dlouhodobá nad 24 měsíců. Zde bylo ke konci roku 2013 evidováno 1 729 nezaměstnaných. Nejniţší hodnoty vykazovala nezaměstnanost od 6-9 měsíců a od 9-12 měsíců. Pro Zlínský kraj jsou výsledky velmi podobné. Největší počet nezaměstnaných bylo registrováno taktéţ do třech měsíců. Na druhé nejčastější příčce se nacházela nezaměstnanosti od 3-6 měsíců. Obr. 19

Vývoj délky nezaměstnanosti v okrese Vsetín vţdy k IV. čtvrtletí daného roku

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

53

Vývoj volných pracovních míst

4.3.3

Volná pracovní místa znamenají nově vytvořená nebo uvolněná místa, na které chce zaměstnavatel získat nové zaměstnance nebo je zamýšlí na určitou dobu obsadit přidělenými zaměstnanci agentury práce. V kompetenci Krajské pobočky úřadu práce je potom tyto volná pracovní místa nabízet uchazečům o zaměstnání (www.portal.mpsv.cz, 2014). Volná pracovní místa měla v okrese Vsetín klesající tendenci. Např. v lednu roku 2008 bylo do systému vloţeno 1 785 volných pracovních míst a v dnešní době je jich v nabídce pouhých 339. Stejně je tomu tak i ve Zlínském kraji, kdy v roce 2008 bylo nabízeno okolo 7 tis. pracovních míst a během 6- ti let se toto číslo téměř třikrát zmenšilo. Následná komparace vývoje VPM v okrese Vsetín a Zlínském kraji je zobrazena na obr. č. 20. Obr. 20

Vývoj VPM v okrese Vsetín a Zlínském kraji v letech 2008–2013

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

V ČR se pohybovala volná pracovní místa okolo 35 tis. Rapidní sníţení VPM bylo zaznamenáno na přelomu 2008/2009, kdy spadla hranice VPM ze 111 tis. na rekordních 68 tis. osob. 4.3.4

Uchazeči o 1 VPM

Ukazatel, pomocí kterého se změny počtu VPM nejvíce odráţí, je „počet uchazečů na jedno VPM“. Vypočítá se jako podíl počtu uchazečů k volnému pracovnímu místu a vyjadřuje, kolik připadá uchazečů na 1 volné pracovní místo. Vysoká čísla tedy symbolizují velký počet zaměstnanců na malé mnoţství volných pracovních míst v oblasti.

54

V okrese Vsetín byl od roku 2008 zaznamenán nárůst počtu uchazečů o 1 VPM, stejně tak jako ve Zlínském kraji i ČR. Největší výkyvy se v okrese Vsetín odehrály na přelomu 2009/2010 a 2012/2013. Během roku 2009 se hranice zvýšila ze 7,5 na 38. Znamená to tedy, ţe připadlo na 1 pracovní místo 38 uchazečů. Situace se v březnu roku 2010 stabilizovala poklesem, avšak v září roku 2012 přišla druhá vlna zvyšování počtu uchazečů o jedno volné pracovní místo. Počet se zvýšil z 13- ti na 36. Okres Vsetín vykazoval v komparaci se Zlínským krajem a celou ČR nejvyšší hodnoty. Znamená to tedy, ţe v okrese převaţuje počet uchazečů o práci nad poptávkou neboli volnými pracovními místy. Popsaná situace je znázorněna na obrázku č. 21. Obr. 21

Vývoj uchazečů o 1 VPM v okrese Vsetín, Zlínském kraji a ČR v letech 2008–2013

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

4.3.5

Struktura volných pracovních míst dle CZ-ISCO

Jak jiţ bylo vysvětleno v kapitole vývoj struktury uchazečů dle zaměstnání, číselník CZ-ISCO zařazuje deset různých povolání do kategorií a dále tato povolání v kategoriích blíţe specifikuje. Dle tohoto číselníku lze klasifikovat uchazeče jak z pohledu zaměstnání, které je nejvíce na trhu práce nabízeno, coţ bylo zanalyzováno v předešlé kapitole, tak z pohledu opačného, tedy struktury volných pracovních míst, coţ znamená rozřazení VPM a tak celkový přehled nejvíce nabízených pracovních míst.

55

Struktura volných pracovních míst dle CZ-ISCO v okrese Vsetín vţdy k IV. čtvrtletí daného

Tab. 5 roku

2008 Počet volných míst

2009

2010

2011

2012

482

2013

1785

250

360

320

339

tř. 1 CZ-ISCO

46

10

13

5

3

6

tř. 2 CZ-ISCO

111

37

46

55

38

67

tř. 3 CZ-ISCO

173

67

85

69

94

51

tř. 4 CZ-ISCO

48

10

14

4

25

27

tř. 5 CZ-ISCO

233

37

51

81

56

41

tř. 6 CZ-ISCO

4

0

0

4

2

2

tř. 7 CZ-ISCO

551

34

63

95

19

50

tř. 8 CZ-ISCO

511

21

39

76

30

50

tř. 9 CZ-ISCO

108

34

49

93

53

44

tř. 0 CZ-ISCO

0

0

0

0

0

0

neuvedeno

0

0

0

0

0

1

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Nejvíce VPM bylo nabízeno v roce 2008 ve třídě č. 7 s názvem Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři. V roce 2009 a 2010 bylo evidováno nejvíce volných míst ve třídě č. 3. Nabízely se především místa pro uchazeče se středoškolským vzděláním na pozice spojené s výzkumem, výchovou dětí a mládeţe, organizováním a prováděním různých technických sluţeb zaměřených na obchod, finance, správu, sociální péči, umělecké a sportovní zábavy. V roce 2011 byla situace stejná jako v roce 2008. V roce 2012 bylo evidováno nejvíce VPM ve třetí třídě a v roce 2013 ve třídě č. 2, do které spadají vědečtí a odborní a duševní pracovníci. Minulý rok tedy bylo nejvíce pracovních míst pro osoby s vysokoškolským titulem, které se zabývají analýzou, výzkumem a vývojem teorií, koncepcí. Mohou to být lidé poskytující právní a sociální sluţby i duchovní opory (www.czso.cz/charakteristika hlavích tříd KZAM, 2012). V roce 2008 byl nejvyšší počet volných míst, a to 1 785. Další rok se sníţil na pouhých 250 především z důvodů ekonomické krize a další roky se jiţ stav stabilizoval na průměrných 350 VPM. V tabulce č. 5 jsou názorně zobrazeny třídy, které nabízely nejvíce pracovních míst a také třídy s nejniţším mnoţstvím volných míst. Mezi tyto třídy se řadí např. sektor č. 0, coţ jsou příslušníci armády nebo skupina č. 6- Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech. Na obrázku č. 22 je přehled sumarizace počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v okrese Vsetín.

56

Obr. 22

Struktura pracovní síly v okrese Vsetín v letech 2008-2013

Zdroj:ČSÚ, vlastní zpracování

V roce 2009 byl zaznamenán největší počet osob bez práce. Ke zvýšení nezaměstnanosti v tomto roce přispělo především hromadné propouštění firmou CRYSTALEX a.s., které se dělo z důvodů zastavení a omezení výrobních činností. Firma neprosperovala, nadále jiţ nevykazovala zisky, a tak byla v srpnu téhoţ roku prodána. Důsledkem prodeje bylo 232 propuštěných osob, které se byly nuceny přihlásit do evidence na úřadu práce. Oproti roku 2008 počet nezaměstnaných vzrostl o 40 %. Z 5 832 na 9 610, tedy o 3 778 nezaměstnaných. Za vysokou nezaměstnanost v tomto období, jak je zřejmé i z popisování v předchozích kapitolách, má největší zásluhu celosvětová hospodářská recese, která v těchto letech probíhala. Mezi další kritické roky z pohledu nezaměstnaných patřil rok 2013 s 9 538 nezaměstnanými a rok 2010 s počtem 9 297 osob bez zaměstnání. Naopak nejméně nezaměstnaných se eviduje v roce 2008, ještě před započetím světové ekonomické krize a v roce 2011, kdy bylo ve srovnání s ostatními roky o tisíc nezaměstnaných méně.

57

Diskuze V praktické části bakalářské práce byla provedena analýza trhu práce a následně nezaměstnanosti v okrese Vsetín za období 2008–2013. Z analýzy demografické situace v okrese Vsetín bylo na základě dat zjištěno, ţe docházelo v okrese Vsetín k postupnému odlivu obyvatel. Od roku 2008 došlo k úbytku 1 386 obyvatel. Důvodem poklesu obyvatelstva byla především migrace do větších měst. Lidé se do těchto měst stěhovali z velké části kvůli lepším pracovním nabídkám, s čímţ úzce souvisí výhodnější platové podmínky. Během roku 2013 se do okresu přistěhovalo 723 obyvatel. Odstěhovalo se však ještě o 200 obyvatel více. Přesný počet činil 909. Docházelo taktéţ k odlivu absolventů škol, kteří se zpravidla stěhovali do měst, ve kterých setrvávali po dobu jejich studia, nebo do větších měst, ve kterých mohli najít lepší uplatnění. Okres Vsetín tak přicházel o vzdělanou pracovní sílu, která by mohla přilákat potencionální investory, a zvýšit tak počty pracovních míst. Důvodem poklesu obyvatel byla i úmrtnost, která převyšovala v okrese nad ţivě narozenými. Ke konci roku 2013 bylo evidováno 1071 narozených a 1089 zemřelých. Bylo také zjištěno, ţe se v okrese zvyšuje podíl obyvatel v poproduktivním věku (65 let a více). Co se týče struktury obyvatel, za analyzované období převaţovaly v okrese ţeny nad muţi. Bylo zjištěno, ţe bylo v okrese ke konci roku 2013 evidováno 92 % pracujících a 8 % uchazečů o práci. Značná část pracujících byla zaměstnána v průmyslu a stavebnictví (43 %). Z 39 % byli lidé zaměstnáni ve sluţbách a zbytek v zemědělství, lesnictví a rybářství (3 %). 15 % údajů nebylo zjištěno. Provedená analýza vývoje počtu uchazečů o práci vykázala značný růst počtu uchazečů o práci. Počet se od roku 2008 zvýšil o dvojnásobek. Nynější stav uchazečů se pohybuje okolo 10 tis., přičemţ ke konci roku 2008 se evidovalo 5 832 uchazečů. Na přelomu let 2012–2013 přispělo ke zvyšujícímu se číslu ukončení provozu největšího tuzemského výrobce solárních panelů, kterým byla firma Schott Solar ve Valašském Meziříčí. Došlo k propuštění 500 zaměstnanců. Z pohledu struktury uchazečů o zaměstnání bylo zjištěno, ţe v okrese v analyzovaném období byly nejvíce ţádány profese s názvem pomocník a nekvalifikovaní pracovníci, pro které je charakteristické dosaţení pouze základního vzdělání. Druhou nejţádanější profesí byla profese s názvem řemeslnické práce, kvalifikovaní výrobci, kteří jiţ dosahují výučního listu a třetí nejpreferovanější profese byli provozní pracovníci ve sluţ-

58

bách a obchodě. V této kategorii musí uchazeč disponovat středním vzděláním, případně úplným středním vzděláním. V okrese Vsetín se vyskytovalo nejvíce uchazečů o práci ve věku 55-59 let. Tato skupina se pro zaměstnavatele jevila jako neperspektivní. Stejně je tomu i v dnešní době. Jsou to lidé v předdůchodovém věku, a tak jsou často zaměstnavateli vnímáni jako lidé v neproduktivním věku. Tito lidé jsou z velké části přijímání na pozice s praxí, se zkušenostmi. Naopak nejsou vyhledáváni na pozice, kde je pracovní kolektiv postaven z mladých, progresivních lidí nebo kde je nutná znalost práce s počítači a novými technologiemi. Další problémovou skupinou byli mladiství ve věku 20-24 let. Tito uchazeči obecně nemají potřebnou praxi a zkušenosti jako uchazeči ve věku 55-59, ale naopak jsou flexibilní, nemají závazky a jsou perspektivnější. Uchazeči ve věku 55-59 jsou na druhou stranu ochotni pracovat za niţší mzdu, kdeţto skupina mladých má o finančním ohodnocení jiné představy. Na poptávkové straně stojí firmy, tedy zaměstnavatelé, kteří hledají optimum zaměstnanců, při kterém dosáhnou maximalizace ekonomického zisku. Bylo zjištěno, ţe zaměstnavatelé v okrese Vsetín nabízeli nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se základním vzděláním. Jedná se obvykle o jednoduché, manuální práce. V nejčastějším případě to byla práce ve výrobě, tedy obsluha výrobních linek a pásů nebo práce prodavačů a prodavaček. Dále byli preferováni uchazeči s odborným vzděláním (výuční list), kteří se uplatňují např. jako řemeslníci, zpracovatelé nebo poskytovatelé sluţeb. Za třetí nejvíce preferovanou skupinou se povaţovali uchazeči s úplným středním vzděláním a maturitou. Tito uchazeči byli umisťováni na vedoucí pozice, kteří mohou vykonávat administrativní práci, nebo práce účetní, mohou obsluhovat obráběcí stroje, nebo pracovat jak obchodní zástupci. V okrese měli problém s uplatněním absolventi vysokých škol. Bylo zjištěno, ţe se nevyskytovalo mnoho volných pracovních míst pro kvalifikované pracovníky. Dále bylo rozebráno a popsáno 5 největších zaměstnavatelů v okrese Vsetín. Na základě písemných ţádostí o stavu přijatých, propuštěných a současně zaměstnaných byl sestaven ţebříček těch nejvýznamnějších firem, které dávaly lidem moţnost pracovat a uspokojovat tak své potřeby. ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC, s.r.o. je v současné době největším zaměstnavatelem v okrese. Zaměstnává 1400 lidí se všemi stupni vzdělání. Druhým významným zaměstnavatelem je DEZA a.s., která nabízí práci především uchazečům z oboru chemie, strojní a elektro. Austin Detonator, a zároveň

59

třetí největší firma, je typická náborem uchazečů se základním nebo středním odborným vzděláním. Větší část firmy tvoří zaměstnanci ve výrobním procesu, kde mají na starosti jednoduché manuální úkony v podobě obsluhy výrobních strojů. Stejně je na tom i podnik s názvem WOCO STV s.r.o., který preferuje uchazeče se základním vzděláním do výrobního procesu. Zabývá se v dnešní době asi nejlépe fungujícím sektorem, a to výrobou dílů pro automobilový průmysl. Poslední největší zaměstnavatel jsou Gumárny Zubří a.s., které ročně přijímají okolo 200 nových zaměstnanců. Největší počet uchazečů opět vyţadují do výroby. V druhé části bakalářské práce byla provedena analýza nezaměstnanosti v jiţ zmiňovaném okrese za období 2008–2013. Ze získaných dat vyplynulo, ţe nejlepší situace z pohledu nezaměstnanosti byla na trhu práce v roce 2008. Na podzim v tomto roce vypukla světová hospodářská krize, která zapříčinila následující výkyvy a problémy na trhu práce. V počátcích hospodářské krize začaly podniky zaměstnance propouštět. Chtěly ušetřit peníze na vyplácení mezd. Uchazečů o práci tak začalo přibývat, volná pracovní místa naopak rapidně klesala a zaměstnavatelé měli obavy nabírat zaměstnance nové. Hospodářská krize se nadále prohlubovala a nejvíce se projevila v roce 2009. Podíl nezaměstnaných osob v okrese v roce 2008 vzrostl z 5,3 % na téměř dvojnásobek. Ke konci roku 2009 uţ vykazoval podíl nezaměstnaných osob hodnoty k deseti procentům. Následující tři roky hranice kolísala okolo 8 %. K prudkému nárůstu došlo opět v únoru roku 2013 z důvodů sezónních prací a opatrnosti podniků v najímání nových pracovníků. Okres Vsetín po celé analyzované období převyšoval hranici podílu nezaměstnaných osob České republiky. Tato situace se vysvětluje tím, ţe je nezaměstnanost zjišťovaná za celou ČR sniţována regionem Hlavní město Praha, ve kterém je o hodně niţší podíl nezaměstnaných osob. Pomocí dat bylo také zjištěno, ţe se v okrese Vsetín z téměř 50 % vyskytovali uchazeči se středním odborným vzděláním, dále s úplným středním vzděláním (maturita) a z 18 % měli pouze základní vzdělání. Jen malá část uchazečů dosáhla vysokoškolského vzdělání. Bylo téţ poukázáno na nejčastěji se vyskytující krátkodobou nezaměstnanost trvající do 3 měsíců. Zjištění bylo pozitivní, jelikoţ se v tomto případě mohlo jednat pouze o přechod ze zaměstnání do zaměstnání. Tento stav nenarušuje společnost. Následně byla pozornost zaměřena na volná pracovní místa. Analýzou bylo zjištěno, ţe měly VPM v okrese Vsetín klesající tendenci. Počet se kaţdým rokem sniţoval

60

důsledkem plných kapacit ve firmách. Podíl na sniţování volných pracovních míst můţe mít také vliv robotizace pracovní síly. Mnohé firmy se snaţí nahradit lidskou práci stroji. Děje se tomu tak především proto, ţe výrobní proces můţe být s technologií značně jednodušší. Nahrazením stroje za člověka se dá předejít různým konfliktům. V kapitole 4.3.4 byl vysledován a popsán stav vysokého počtu zaměstnanců na malé mnoţství volných pracovních míst v okrese Vsetín. V okrese se za období 2008– 2013 vyskytovalo v průměru 18,1 zájemců o 1 volné pracovní místo. Pro srovnání s hlavním městem Praha, kde připadalo na 1 VPM cca 7 uchazečů. Pro celou ČR to bylo 11,8 a pro Zlínský kraj 16,15 uchazečů o 1 volné pracovní místo. Aktuální počet uchazečů o místo v okrese se stále zvyšuje, coţ je alarmující. V poslední kapitole bylo poukázáno na počet volných pracovních míst, která byla rozdělena pomocí CZ-ISCO a v jednotlivých letech pak nabízena. Vysledovalo se, ţe před hospodářskou krizí byla největší poptávka po řemeslnících. V průběhu ekonomické krize počet nabízených míst v kaţdé třídě rapidně upadl a nejvíce míst bylo nabízeno skupině č. 3, coţ jsou lidé se středoškolským vzděláním, kteří jsou zaměřeni jako techničtí, zdravotničtí nebo pedagogičtí pracovníci. Loni měli největší šanci na získání zaměstnání uchazeči z třídy č. 2 (vědečtí a odborní duševní pracovníci). Po celkovém zhodnocení situace na trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín je zřejmé, ţe měla oblast značné problémy s vysokým podílem nezaměstnaných osob i s umísťováním uchazečů na volná pracovní místa. Dělo se tomu tak zejména proto, ţe firmy hlásily plné stavy, ale také i proto, ţe na trhu práce převaţovali uchazeči ve věku 55-59 a 20-24, kteří nebyli pro zaměstnavatele zajímaví, a tak bylo těţké je umístit na vhodná pracovní místa. V okrese Vsetín je Úřadem práce ČR realizována aktivní politika zaměstnanosti, která se zaměřuje na dosaţení maximální míry zaměstnanosti. Mezi tyto činnosti patří např. začlenění uchazeče do zaměstnání. Pro zařazení jednotlivých uchazečů do zaměstnání vyuţívají pracovníci z úřadu práce nástrojů, kterými jsou nejčastěji veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a rekvalifikace. Ze statistik úřadu práce v okrese Vsetín je nejvíce vyuţíváno nástroje veřejně prospěšných prací. Tyto práce spočívají zejména v údrţbě veřejného prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov, komunikací a jiných činností, které jsou prospěšné pro obec nebo státní instituce. Tohoto prostředku se vyuţívá především pro začlenění uchazečů o zaměstnání ze skupiny

61

nezaměstnaných ve věku 55-59, kteří obvykle nedisponují vysokými stupni vzdělání nebo pro začlenění uchazečů, kteří jsou na úřadu práce registrováni déle neţ 5 měsíců a jsou tak ohroţeni dlouhodobou nezaměstnaností. Dalším nástrojem je rekvalifikace, která má pomoci uchazečům zvýšit šance na pracovní místo. (www.portal.mpsv.cz, 2014). Pro okres Vsetín by z hlediska zlepšení situace zaměstnanosti mohlo být přínosné vylepšení zejména lokálních podmínek pro podnikání. Přilákáním investorů např. na levnou pracovní sílu by mohlo dojít ke zvýšení počtu pracovních míst. K dosaţení lepší situace v oblasti by taktéţ pomohlo vybudování nových infrastruktur, které by umoţnily kvalitnější dostupnost a dojíţďku uchazečů do zaměstnání. Mělo by se rovněţ zabránit nelegální práci neboli práci na černo jak českých, tak zahraničních pracovníků. V případě, ţe by lidem neplynuly ţádné výhody z nelegální práce, raději by se zaměstnali, a sníţili tím tak celkovou nezaměstnanost v okrese. Dalším moţným způsobem, jak zvýšit zaměstnanost by mohla být uvedena i vyšší nabídka tzv. sdílených pracovních míst, které umoţní zaměstnat na jedno volné pracovní místo například 2 osoby v podobě zkráceného úvazku. Místo tedy jedné osoby zaměstnané na plný úvazek by zaměstnavatel nabídl volné pracovní místo hned dvěma uchazečům, čímţ by se opět zvýšila zaměstnanost.

62

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu trhu práce a nezaměstnanosti v okrese Vsetín za období 2008–2013. Okres Vsetín bojuje s vysokou nezaměstnaností, s vysokým počtem uchazečů a nízkým počtem volných pracovních míst. Ke zlepšení situace by mohlo dojít aţ po oţivení ekonomiky. Pokud by došlo ke zlepšení ekonomické situace podniků, zvýšila by se tak poptávka po pracovní síle, zvětšovaly by se počty volných pracovních míst a následně se sniţovala úroveň nezaměstnanosti. Hlavní cíl byl naplňován pomocí stanovených dílčích cílů. Prvním dílčím cílem bylo charakterizovat okres Vsetín především z pohledu demografie a geografie (kapitola č. 4.1, 4.1.1). Druhý dílčí cíl byl definován jako analýza nabídky na trhu práce v okrese Vsetín. Výchozí situace byla popsána v kapitole č. 4.2.1. Zajímavé zjištění bylo, ţe v okrese Vsetín jsou nejţádanější profese se základním vzděláním v podobě jednoduchých, manuálních a rutinních úkonů. Třetí cíl byl stanoven z opačné strany, a to poptávky na trhu práce v okrese Vsetín. Na toto téma byla zaměřena kapitola č. 4.2.2, v níţ bylo uvedeno 5 největších zaměstnavatelů v okrese. Posledním, a to čtvrtým dílčím cílem bylo provést makroekonomickou analýzu nezaměstnanosti v okrese Vsetín. Byla prováděna z několika hledisek- vývoj nezaměstnanosti (4.3.1), délka nezaměstnanosti (4.3.2), vývoj volných pracovních míst 4.3.3), vývoj uchazečů o 1 volné pracovní místo (4.3.4), struktura volných pracovních míst dle číselníku CZ-ISCO (4.3.5).

.

63

Seznam literatury 1.

BROŢOVÁ, Dagmar. Kapitoly z ekonomie trhů práce. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2012. 288 s. ISBN 978-80-245-1880-0.

2.

BROŢOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-864-2916-4.

3.

BUCHTOVÁ, Boţena. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. 236 s. ISBN 80-247-9006-8.

4.

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana. Management lidských zdrojů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007. 485 s. ISBN 978-80-7179-893-4.

5.

HÁJEK, Ladislav. Ekonomie a národní hospodářství. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. 180 s. ISBN 80-704-1389-1.

6.

HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie: Základní kurz. Vyd. 2. Praha: Melandrium, 2002. 164 s. ISBN 978-80-86175-70-6.

7.

HORA, Ondřej, SIROVÁTKA, Tomáš. Srovnání efektů aktivní politiky zaměstnanosti v České republice v období růstu (2007) a během první fáze krize (2009). Vyd. 1. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2012. 61 s. ISBN 978-807-4161-063.

8.

JUREČKA, Václav, JÁNOŠÍKOVÁ, Ivana. Makroekonomie: základní kurs. Vyd. 2. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009. 299 s. ISBN 97880-248-2065-1.

9.

KACZOR, Pavel. Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. 244 s. ISBN 978-80-245-1930-2.

10. KAMENÍČEK, Jiří. Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. 2., upr. vyd. V Praze: Karolinum, 230 s. ISBN 978-802-4621-395. 11. KLÍMA, Jan. Makroekonomie. Vyd. 1. Brno: Alfa Publishing, 2006. 141 s. ISBN 80 – 86851 – 27 – 3. 12. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinium, 2007. 183 s. ISBN 987-80-246-1383-3. 13. MACÁKOVÁ, Libuše, Mikroekonomie základní kurs. Vyd. 10. Praha: Melandrium, 2007. 261 s. ISBN 978-80-86175-56-0. 14. MAITAH, Mansoor. Macroeconomics: issues and excercises. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2010. 209 s. ISBN 978-80-213-2051-2. 15. MANKIW, Gregory. Zásady ekonomie. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. 763 s. ISBN 80-716-9891-1. 16. MANKIW, Gregory. Macroeconomics. Edition 7. New York, NY: Worth Publishers, 2009. 598 p. ISBN 14-292-1887-8.

64

17. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Vyd. 1. Praha: Slon - sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901-4249-4. 18. MAZOUCH, Petr, FISCHER, Jakub. Lidský kapitál: měření, souvislosti, prognózy. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011. 116 s. ISBN 978-80-7400-380-6. 19. PARSONS, Talcott: Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha, Nakladatelství Svoboda, 1971. 20. PAVELKA, Jan, TREZNER Jiří a kol., 2001: Příroda Valašska. Vyd. 1. Český svaz ochránců přírody, Orchidea, Vsetín. 21. SIROVÁTKA, Tomáš. Politika pracovního trhu. Vyd. 1. Masarykova univerzita, 1995. 171 s. ISBN 80-210-1251-X. 22. SIROVÁTKA, Tomáš, WINKLER, Jiří, Ţiţlavský Martin. Nejistoty na trhu práce.Vyd. 1. Brno: Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, Boskovice, 2009. 197 s. ISBN 978-807-3261-726. 23. SIROVÁTKA, Tomáš, ŠIMÍKOVÁ, Ivana. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. Vyd. 1. Praha: VÚPSV, 2013. 95 s. ISBN 978-80-7416-114-8. 24. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie:moderní přístup. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2. 25. WAWROSZ, Petr, HEISSLER, Herbert. Reálie k makroekonomii: odborné texty, mediální reflexe, praktické analýzy. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. 469 s. ISBN 978-80-7357-848-0.

65

Elektronické zdroje 1. Časová řada vybraných ukazatelů. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/casova_rada_vybranych_ukazatelu_okresu_ vsetin. 2. Demografická ročenka okresů (2003 - 2012). Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/E8002B9404/$File/40341369.pdf 3. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/20000-13. 4. Charakteristika okresu Vsetín. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 201401-28] Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_vsetin. 5. Interní materiál. Krajský úřad v Kroměříţi, 2014. 6. Klasifikace zaměstnání: vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 2001 [cit. 2014-02-24] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(kzam_r)_vysvetli vky/$File/KZAMvysv.pdf. 7. Kritický stav nezaměstnanosti v ČR. Parlamentní listy [online]. 2014 [cit. 201403-02]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politicivolicum/Premier-Sobotka-Kriticky-stav-nezamestnanosti-v-CR-303584. 8. Makroekonomie. Miraslebl [online]. 2012 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-n10-nezamestnanost.php. 9. Nahlašování volných míst. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 201403-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/hlaseni_volnych_mist. 10. Obyvatelstvo Zlínského kraje v 1. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_zlinskeho_kraje_v_1_ctvrtleti _2013. 11. Obyvatelstvo Zlínského kraje v 1. a 3. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: https://czso.cz/xz/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_zlinskeho_kraje_v_1_az_3_ctvrtleti_ 2013. 12. ON SEMICONDUCTOR CZECH REPUBLIC S.R.O. Jobfairs [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.jobfairs.cz/on-semiconductor-czechrepublic-s-r-o-pravni-nastupce.

66

13. Okres Vsetín. Města, obce a vesnice v ČR [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.obce-mesta.info/okres.php?id=Vsetin. 14. Poskytování příspěvků na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti ve Zlínském kraji v roce 2014. In: Úřad práce ČR [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/aktivni_politika_zamestnanosti. 15. Přehled a charakteristika hlavních tříd klasifikace KZAM. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/prehled_a_charakteristika_hlavnich_trid_kl asifikace_kzam. 16. Profil firmy Austin Detonator s.r.o. Austin Detonator s.r.o. [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.austin.cz/?path=cz%2Fprofil%2Fmain. 17. Profil firmy Gumárny Zubří a.s. Gumárny Zubří [online]. 2009 [cit. 2014-0303]. Dostupné z: http://www.guzu.cz/index.php?view=o-firme&display=profilfirmy&lang=cz. 18. Profil firmy Woco STV s.r.o. WOCO [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.woco-vsetin.cz/index.php?id=3. 19. Výroční zprávy úřadu práce Vsetín. Portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2014-0128]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/archiv/vs_info/sz/zprávy. 20. Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky. 21. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Vsetín za rok 2010. MPSV [online]. 2011 [cit. 2014-01-28]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/archiv/vs_info/sz/zprávy. 22. Zpráva o situaci na trhu práce v roce 2013, Zlínský kraj. Úřad práce České republiky. Krajská pobočka ve Zlíně, únor 2014, 38 s.

67

Přílohy

68

A Vstupní data pro okres Vsetín Počet obyvatel Z toho: Ţeny Muţi

2008 145850

2009 145692

2010 145464

2011 145047

2012 144942

2013 144464

74385 71465

74314 71378

74213 71251

73746 71301

73660 71282

73424 71040

2008

2009

2010

2011

2012

2013

5832 140018

9610 136082

9297 136167

8135 136912

9122 135820

9538 135109

Struktura uchazečů dle zaměstnání 2008 2009 2010 2011 24 68 76 51 246 348 345 315 512 869 805 685 544 846 741 708 692 1 074 1 128 1 195 89 115 123 119 872 1 786 1 688 1 456 541 878 774 770 1 293 1 764 1 675 1 676 3 2 2 2

2012 37 340 560 790 1 315 153 1 491 1 148 1 695 6

2013 57 431 711 884 1 613 149 1 932 1 427 1 986 1

2012 162 921 735 698 882 740 865 845 1 093 184 5

2013 340 1 250 981 997 1 162 1 062 1 047 1 075 1 303 313 8

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Nezaměstnané osoby Zaměstnané osoby

Zdroj: Interní materiál, vlastní zpracování

tř. 1 CZ-ISCO tř. 2 CZ-ISCO tř. 3 CZ-ISCO tř. 4 CZ-ISCO tř. 5 CZ-ISCO tř. 6 CZ-ISCO tř. 7 CZ-ISCO tř. 8 CZ-ISCO tř. 9 CZ-ISCO tř. 0 CZ-ISCO

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let 60-64 let 65 a více let

Věková struktura uchazečů o zaměstnání 2008 2009 2010 2011 245 237 248 189 699 1 099 1 061 927 592 898 884 717 692 974 1 028 841 639 926 912 854 609 882 842 780 636 915 960 883 848 1 144 1 100 1 008 765 1 090 1 163 1 154 107 207 180 217 0 1 2 4

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

69

Struktura nezaměstnaných osob k 31. 12. 2013 4 1,00% bez vzdělání 0 0,00% neúplné vzdělání 1 678 18,00% základní + PŠ 10 0,20% niţší střední 134 0,90% niţší střední odborné 4 573 47,90% střední odborné (vyučen) 63 0,50% střední bez mat. a vyuč. 266 1,40% ÚSV 569 5,40% ÚSO - vyučení s mat. 1 641 20,00% ÚSO s maturitou 56 0,30% vyšší odborné 139 1,50% bakalářské 397 4,20% vysokoškolské 8 0,10% doktorské Zdroj: Interní materiál MPSC ČR, vlastní zpracování

do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 9 měsíců 9 - 12 měsíců 12 - 24 měsíců více neţ 24 měsíce

Délka nezaměstnanosti 2008 2009 2010 2 028 2 757 3 005 1 082 1 952 1 388 487 1 411 801 324 1 040 623 582 1 205 1 877 1 329 1 245 1 603

2011 2 406 1 301 679 459 1 273 2 017

2012 2 987 1 636 824 623 1 184 1 868

2013 2 569 1 474 891 814 1 729 2 061

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

Struktura volných pracovních míst dle CZ-ISCO 2008 2009 2010 2011 1785 250 360 482 Počet volných míst 46 10 13 5 tř. 1 CZ-ISCO 111 37 46 55 tř. 2 CZ-ISCO 173 67 85 69 tř. 3 CZ-ISCO 48 10 14 4 tř. 4 CZ-ISCO 233 37 51 81 tř. 5 CZ-ISCO 4 0 0 4 tř. 6 CZ-ISCO 551 34 63 95 tř. 7 CZ-ISCO 511 21 39 76 tř. 8 CZ-ISCO 108 34 49 93 tř. 9 CZ-ISCO 0 0 0 0 tř. 0 CZ-ISCO 0 0 0 0 neuvedeno Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

2012 320 3 38 94 25 56 2 19 30 53 0 0

2013 339 6 67 51 27 41 2 50 50 44 0 1

70

B Vstupní data pro okres Vsetín, Zlínský kraj, ČR

71

Zdroj: Interní materiál MPSV ČR, vlastní zpracování

72