PROBLEMATIKA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSOINA

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Finance a ízení

PROBLEMATIKA NEZAM STNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSO INA

Bakalá ská práce

Vedoucí práce: Ing. V ra Ne adová

Vypracovala: Jana Hubená Jihlava 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracovala samostatn a použila jen ty prameny, které uvádím v seznamu literatury. V Jihlav , 5. kv tna 2009

…………………………… Jana Hubená

Pod kování Touto cestou bych ráda pod kovala vedoucí mé bakalá ské práce paní Ing. V e Ne adové, za poskytnutí cenných rad a p ipomínek b hem zpracování této práce. Rovn ž d kuji za ochotu a cenný as, který mi v novala. D kuji také své rodin a p átel m za podporu a pomoc p i studiu Vysoké školy polytechnické

Anotace Teoretická ást práce p edstavuje základní charakteristiky trhu práce, nezam stnanosti, druh

nezam stnanosti, zp sob jejího m ení, politiky nezam stnanosti a definici

absolventa dle platného Zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti. Praktická ást se vztahuje k stru né charakteristice kraje Vyso ina a jeho okres . Dále zde najdeme analýzu nezam stnanosti absolvent škol v jednotlivých okresech. Záv r je v nován porovnání nezam stnanosti absolvent škol mezi jednotlivými okresy.

Annotation Theoretic part of this work introduces basic characterazations of labour market, unemployment, kinds of unempoloyment, Metod of measurement, policy of unemployment and defination of gradutate according the valid law about employment. Practical part relates to the brief characterazation of the region Vyso ina and his districts. Thereinafter we find here unemployment analysis of graduates in particular districts. The end is paid to comparsion of unemployment among particular districts.

OBSAH Úvod.................................................................................................................................. 7 TEORETICKÁ ÁST 1. Charakteristika ÚP ve Ž á e nad Sázavou................................................................. 9 2. TRH PRÁCE............................................................................................................. 13 2.1. Definice trhu práce.............................................................................................. 13 2.2. Poptávka po práci................................................................................................ 13 2.3. Nabídka práce ..................................................................................................... 14 2.4. Rovnováha na trhu práce .................................................................................... 16 3. NEZAM STNANOST............................................................................................. 17 3.1. Definice nezam stnanosti ................................................................................... 17 3.2. Druhy nezam stnanosti....................................................................................... 17 3.3. M ení nezam stnanosti ..................................................................................... 20 4. POLITIKA ZAM STNANOSTI ............................................................................. 21 5. Sv tová finan ní krize .............................................................................................. 22 6. ABSOLVENTI ŠKOL.............................................................................................. 23 PRAKTICKÁ ÁST 7. Stru ná charakteristika kraje Vyso ina..................................................................... 25 8. Stru ná charakteristika jednotlivých okres , ............................................................ 27 stav nezam stnanosti absolvent .................................................................................... 27 8.4. Okres Havlí k v Brod ........................................................................................ 27 8.5. Okres Jihlava....................................................................................................... 31 8.6. Okres Pelh imov ................................................................................................. 35 8.7. Okres T ebí ....................................................................................................... 39 8.8. Okres Ž ár nad Sázavou .................................................................................... 43 9. Shrnutí....................................................................................................................... 47 Záv r ............................................................................................................................... 55 Literatura a zdroje........................................................................................................... 57 Seznam zkratek ............................................................................................................... 59 Seznam p íloh ................................................................................................................. 60

Úvod

Teprve po roce 1990 se u nás d ležitý výrobní faktor práce p edm tem skute né tržní transakce: za ala být nabízena a poptávána. Velmi d ležitým signálem se stala kvalita nabízené práce (dobrá odborná kvalifikace, znalost jazyk

a práce na po íta i,

komunikativnost, flexibilita, ochota u it se a nebránit se zm nám). Z eteln se ukázalo, co znamená lidský kapitál, jak je pot ebné ho rozvíjet a prohlubovat a jak je d ležité ho um t náležit zhodnotit. Udržet se a být úsp šný na trhu práce totiž znamená, nabízet to, o co mají zájem a jsou ochotni ocenit a zaplatit ti druzí.1 Nezam stnanost byla a je jeden z nep íznivých jev

naší spole nosti. Tento

makroekonomický problém se stal sou ástí našich život a m že se dotknout každého z nás. Cílem mé práce s názvem Problematika nezam stnanosti absolvent

škol v kraji

Vyso ina je analyzovat jejich nezam stnanost a porovnat stav nezam stnanosti v jednotlivých okresech kraje. Absolventi škol, kte í nemají dostatek praxe a pracovních zkušeností jsou znevýhodn ni v i ostatních uchaze m o zam stnání a více ohroženi nezam stnaností, a proto pat í mezi rizikovou skupinu uchaze

o zam stnání. Firmy asto rad ji p ijmou lov ka,

který má už n jakou praxi a kterého nemusí dlouho zaškolovat. Na druhé stran mají i adu p edností, a to schopnost u it se novým v cem, znalost práce na PC nebo jazykovou vybavenost. Tato problematika m jakožto budoucího absolventa zajímá, a proto byla d vodem k výb ru bakalá ské práce. Zjistit v jaké situaci se nachází kraj Vyso ina a jaké jsou možnosti uplatn ní se na trhu práce.

1

BROŽOVÁ,D. Spole enské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4

7

Práce je rozd lena na teoretickou a praktickou

ást. Teoretická

ást obsahuje

charakteristiku Ú adu práce ve Ž á e nad Sázavou a jednotlivých odbor ú adu práce, dále

definici

trhu

práce,

nezam stnanosti,

vysv tlení

konkrétních

druh

nezam stnanosti, se kterými se m žeme setkat, jakým zp sobem je nezam stnanost m ena, co je to vlastn politika nezam stnanosti, její nástroje a v neposlední ad definici absolventa, jejich problémy p i vstupu na trh práce a naproti tomu také požadavky zam stnavatel , které jsou na absolventy kladeny. Praktická ást obsahuje stru nou obecnou charakteristiku kraje Vyso ina a jejich okres spolu s grafickým vyjád ením nezam stnanosti absolvent škol v roce 2008 a celkové porovnání mezi jednotlivými okresy kraje. Sou ástí jsou také podmínky získání podpory v nezam stnanosti a r zné možnosti uplatn ní na trhu práce, které ú ad práce nabízí. Situaci absolvent škol ovliv uje nejen úrove ekonomiky v R, která je v sou asné dob nep íznivá kv li práv probíhající hospodá ské recesi, ale i stupe dosaženého vzd lání nebo volba oboru.

8

TEORETICKÁ ÁST 1. Charakteristika ÚP ve Ž á e nad Sázavou Ú ady práce jsou správní ú ady. Sídla a územní obvody ú ad práce jsou totožné se sídlem a územními obvody okres v R. V ele ÚP je statutární zástupce – editel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních v cí R. P i jmenování se vychází zpravidla z výsledk konkursního ízení. ÚP ve Ž á e nad Sázavou byl z ízen zakládající listinou MPSV R dne 25. 10. 1991 na základ právního podkladu zákonného opat ení p edsednictva

NR . 306/1990 Sb. O

z ízení ú ad práce. ÚP se organiza n d lí na 6 odbor : •

Odbor zprost edkování

•

Odbor poradenství

•

Odbor ekonomický

•

Odbor trhu práce

•

Odbor kontrolní a právní

•

Odbor státní sociální podpory

Ú ad práce ve Ž á e nad Sázavou z ídil dislokované pracovišt ve Velkém Mezi í í, Byst ici nad Pernštejnem, Velké Bíteši a v Novém M st

na Morav . Na t chto

pracovištích je provád no zprost edkování práce a evidence uchaze

o zam stnání.

Pobo ky v Novém M st na Morav a ve Velké Bíteši se od 1. 4. 1996 staly územními pracovišti ú adu práce.

9

Pobo ky a územní pracovišt ú adu práce jsou samostatné organiza ní jednotky, na které se delegují innosti, které jsou d ležité pro b žný styk ú adu práce s klienty a pro ú inné p sobení ú adu v daném mikroregionu. Úzce spolupracují s pracovišt m Ú adu práce ve Ž á e nad Sázavou, kde pomocí svých vedoucích, manažer poradc

pro rekvalifikaci a ostatních pracovník

trhu práce,

zajiš ují vzájemnou provázanost

inností uvnit ú adu, ale i v i ostatním subjekt m, organizacím a institucím. Odbor zprost edkování Pracovníci tohoto odboru vedou evidenci uchaze

a zájemc o zam stnání. P i vstupu

uchaze e do evidence mu prost ednictvím pravidelných návšt v poskytují pot ebné informace a údaje o vhodných pracovních místech hlášených ú adu práce zam stnavateli. Na tato místa je po vzájemné dohod doporu ují. Mezi další innosti odboru zprost edkování pat í p íprava podklad pro správní ízení v oblasti hmotného zabezpe ení uchaze

p ed nástupem do zam stnání a dále i

evidence volných pracovních míst. Odbor poradenství Jeho innost lze rozd lit na ty i následující innosti: •

Poradenství pro volbu a zm nu povolání

•

Poradenství pro rekvalifikaci

•

Poradenství pro ob any se zm n nou pracovní schopností

•

Odborná bilan ní diagnostika pracovn -profesních p edpoklad pro uchaze e o zam stnání a zájemce z ad ve ejnosti, kte í mají v tší i opakované potíže p i výb ru zam stnání, p i volb oboru rekvalifikace, u ebního nebo studijního oboru

Na úseku poradenství pro volbu a zm nu povolání nabízí své služby Informa ní a poradenské st edisko pro volbu povolání (IPS). V rámci své innosti spolupracuje se zájemci z ad žák škol a jejich rodi i, s pedagogickými pracovníky škol a s dalšími

10

institucemi. Služby poskytované Informa ním st ediskem pro volbu povolání jsou ur eny jak pro uchaze e o zam stnání, tak pro ostatní ve ejnost. Úsek poradenství pro rekvalifikaci navrhuje, zprost edkovává a vytvá í individuáln vhodné rekvalifika ní kurzy pro uchaze e o zam stnání i pro zam stnané ob any, kterým dopln ní, rozší ení profesních znalostí pom že odstranit hrozbu ztráty zam stnání. Náplní úseku poradenství pro ob any se zm n nou pracovní schopností je sledování pln ní stanoveného podílu zam stnanc se zm n nou pracovní schopností. Poskytuje odborné, poradenské a informa ní služby t mto ob an m. Kontrolní a právní odbor Vnit ní i vn jší kontrolní innost v p sobnosti ú adu práce pat í k innostem tohoto odboru, dále zabezpe uje soudní vymáhání pohledávek ú adu práce všeho druhu, zastupování ú adu práce p ed soudem, ešení stížností a podn t ob an . Právní odd lení sleduje stav a zm ny právních norem, kterými se ú ad práce ídí p i své innosti. Zabezpe uje informovanost pracovník

ú adu práce o novelách zákon

a

dopl ujících vyhlášek. Nabízí právní poradenství v oblasti sociáln a pracovn právní pro ve ejnost a právní poradenství pracovník m ú adu práce. Kontrolní odd lení provádí svoji kontrolní innost dle zákonných norem a p edpis , které jsou ú ad m práce stanoveny. Odbor trhu práce D lí se na: •

Odd lení aktivní politiky zam stnanosti (APZ)

•

Odd lení marketingu

Odd lení APZ vytvá í koncepci využití možností jednotlivých nástroj

APZ a

optimalizuje jejich použití v okrese Ž ár nad Sázavou s p ihlédnutím na momentální situaci na trhu práce a její vývoj.

11

Odd lení marketingu sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce okresu i jednotlivých mikroregion a lokalit. Výstupem jsou m sí ní, tvrtletní a pololetní analýzy trhu práce a další analýzy a prognózy, které jsou podkladem pro vlastní innost ú adu práce i pro další instituce (obecní ú ady, vyšší orgány územní a státní správy, podnikatele, zam stnavatele, ve ejnost). K odboru trhu práce pat í i agenda zahrani ní zam stnanosti, tj. registrace ob an Slovenské republiky, kte í jsou vysláni k výkonu práce na území

R nebo jsou v R

zam stnáváni v p ímém pracovním pom ru a povolování práce cizím státním p íslušník m. Je zde také poskytováno poradenství pro zprost edkování práce našim ob an m do zahrani í. Ekonomický odbor Zajiš uje ekonomický a finan ní chod ú adu práce. K rozhodujícím innostem pat í financování provozu ú adu práce, ú etní a mzdová agenda, údržba a evidence majetku a financování aktivní a pasivní politiky zam stnanosti (vyplácení hmotného zabezpe ení uchaze

o zam stnání). Zabezpe uje dodržování závazných limit

stanoveného

rozpo tu. Odbor státní sociální podpory Vyplácí r zné druhy dávek poskytované v závislosti na výši p íjmu (p ídavek na dít , sociální p íplatek, p ísp vek na bydlení) a ostatní dávky (rodi ovský p ísp vek, zaopat ovací p ísp vek, dávky p stounské pé e, porodné, poh ebné). Nepostradatelnou sou ástí ú adu práce je odd lení informatiky, které podléhá p ímo editeli ú adu práce. Zajiš uje všechny úkoly spojené s využitím výpo etní techniky, servis výpo etní techniky. Mezi nejd ležit jší úkol pat í zabezpe ení bezporuchové innosti po íta ové sít a její zajišt ní proti ztrát a zneužití dat.

12

2. TRH PRÁCE 2.1. Definice trhu práce Práce pat í mezi primární výrobní faktory. Je to cílev domá a ú elná innost lov ka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech. Nositelé práce, tedy domácnosti, práci nabízejí a firmy tuto práci poptávají.

2.2. Poptávka po práci Poptávka po práci je ur ena p íjmem z mezního produktu práce. Firmy jsou pak ochotny zvyšovat poptávku po práci tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání mezních náklad práce s p íjmem z mezního produktu práce. Dojde-li k rovnosti, nemají již firmy zájem o dodate né jednotky práce. Poptávka po práci je závislá zejména na výši mzdové sazby. Z tohoto hlediska se potom mezní náklady práce rovnají mzdové sazb a firmy zvyšují poptávku po práci až do okamžiku vyrovnání p íjmu z mezního produktu práce s mzdovou sazbou. Jak zm na v mzdové sazb ovliv uje požadovanou úrove zam stnanosti je znázorn no na obr.1. Obr. 1 Poptávka po práci

13

P i výchozí mzdov sazb Wo je poptávka po práci Lo. Zvýšení mzdové sazby na W´vyvolá snížení poptávky po práci na úrove L´. V p ípad snížení úrovn mzdové sazby dojde naopak ke zvýšení poptávky po práci. Za jinak stejných podmínek (ceteris paribus), vyvolají zm ny mzdové sazby pohyb po k ivce poptávky po práci. Poptávka po práci je však ovliv ována i ostatními faktory a jejich vzájemnými pom ry. Zm na alespo jednoho faktoru vyvolá zm nu poptávky po práci, což v grafickém vyjád ení zap í iní posun celé k ivky poptávky po práci, a to doprava p i zvýšení nebo doleva p i snížení této poptávky. Nap íklad zvýšení poptávky po výrobcích povede ke zvýšení výroby, což si vyžádá více práce a dojde ke zvýšení poptávky po práci, tedy posunu k ivky poptávky doprava.2

2.3. Nabídka práce Nabídka práce je závislá na mezních nákladech domácností p i konání práce. Efekt vynaložené práce je mzda, tedy pen žní ocen ní vykonané práce. Domácnosti jsou pak ochotny pracovat, když efekt plynoucí z výkonu práce je v tší než náklady práce, a zvyšovat nabídku práce až do vyrovnání obou ukazatel . Rozhodování domácností na trhu práce je založeno na pom ování náklad p i konání práce s výší mzdy za práci. Významnou roli p i rozhodování domácností o nabídce práce sehrává zp sob, jakých cht jí využívat sv j disponibilní as na výd le nou innost, tedy práci, a na volný as. Zp sob využití disponibilního asu je závislý na úrovni mzdové sazby a na významu, který domácnosti p ikládají volnému asu.

2

KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, Praha. 2006. ISBN 80-86851-27-3.

14

K ivka nabídky práce znázor uje, kolik pracovních sil, i domácností, vstoupí na trh práce p i dané mzdové sazb (obr.2). Tvar k ivky nabídky práce vypovídá, že s r stem mzdové sazby nabídka práce roste, a to až do bodu X, od kterého za ne nabídka práce klesat. Tento posun po k ivce nabídky práce je vyvolán substitu ním a d chodovým efektem.3 Obr. 2 Nabídka práce

Substitu ní efekt Vyjad uje stav, kdy vyšší mzdy zvyšují zájem o práci, vyzývají k lepšímu využití disponibilního asu a tím omezují objem volného asu (nebo ten je „p íliš drahý“ na to, aby mohl být v nován zábav namísto dob e placené práci). D chodový efekt D chodový efekt se projevuje tehdy, když domácnost má stabilizovanou úrove saturace pot eb a není nucena nabízet v tší množství práce, protože stanovené životní úrovn dosáhne p i rostoucí úrovni p íjm s daným objemem nabízené práce.4 3

KLÍMA, J. Makroekonomie. Alfa Publishing, Praha. 2006. ISBN 80-86851-27-3.

15

2.4. Rovnováha na trhu práce Obr. 3 Rovnováha na trhu práce

Cílovým stavem ve vztahu nabídky a poptávky je rovnováha na trhu práce. K té dochází, když se agregátní , tj. souhrnná nabídka rovná agregátní, tj. souhrnné poptávce. Je to stav, kdy domácnosti nabízejí p i dané reálné mzd tolik práce, kolik cht jí a podniky najímají tolik pracovních sil, kolik jich p i dané reálné mzd cht jí najmout. Ekonomika v tomto pr se íku funguje na úrovni p irozené míry nezam stnanosti, tj. ve stavu

plné

zam stnanosti.

Existuje

sice

krátkodobá

strukturální

a

frik ní

nezam stnanost, neexistuje ale dlouhodob jší nedobrovolná nezam stnanost, protože všichni, kte í cht jí pracovat, pracují. Zvýší-li se však mzdy na základ bu státní regulace (zvýšení minimální mzdy), nebo r stu produktivity práce na úrove

(W/P)1, reaguje na to poptávková strana

(zam stnavatelé) obvykle snížením po tu zam stnanc Np. Nabídková strana má ovšem 4

KUCHA , P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum. 2007. ISBN 978-80-246-1383-3

16

za situace, kdy rostou mzdy, o to v tší zájem o práci Nn. Na trhu práce postupn vzniká nerovnováha, nebo

ást t ch, kte í by za vyšší mzdy pracovat cht li, tuto možnost

vzhledem k omezeným zdroj m volných pracovních míst nemají. ešením je bu snížit mzdy, což ovšem bývá za sou asného stavu ochrany pracovních sil obtížné, nebo smí it se s nezam stnaností a s tím spojenou finan ní (a politickou) zát ž p enést na stát.5

3. NEZAM STNANOST 3.1. Definice nezam stnanosti Nezam stnanost lze charakterizovat jako projev nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na pracovním trhu ve smyslu p evisu nabídky. Nezam stnaná osoba je osoba, která se uchází o zam stnání. Uchaze em o zam stnání se stává ob an, který: •

není v pracovním pom ru nebo podobném vztahu, nep ipravuje se soustavn na své povolání a nevykonává samostatnou výd le nou innost,

•

požádal o zprost edkování vhodného zam stnání na územn p íslušném ú adu práce v míst trvalého bydlišt .

3.2. Druhy nezam stnanosti Frik ní nezam stnanost – m že být ozna ována jako normální nezam stnanost (1–2%) nebo jako fluktua ní nezam stnanost. Vzniká tehdy, když zam stnaná osoba se vzdá svého pracovního místa z d vodu hledání jiného pracovního místa. Není rozhodující, zda se pracovního místa vzdala z d vodu toho, že hledá pracovní místo s lepšími 5

KUCHA , P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum. 2007. ISBN 978-80-246-1383-3

17

podmínkami (vyšší mzda, lepší podnikové klima, v tší šance na pracovní postup, lepší bytové i životní podmínky …..) nebo že zm nou pracovního místa chce p edejít o ekávanému propoušt ní v d sledku snížení produkce atd. Trvání frik ní nezam stnanosti je dáno asem, který je pot ebný pro vyhledání nového pracovního místa – získání informací o volných pracovních místech, porovnání r zných možností zam stnání atd. Sezónní nezam stnanost Krátkodobá nezam stnanost, která je zp sobena nesouladem v odv tvích, kde je výroba závislá na po así (stavebnictví, povrchová t žba nerostných surovin, zem d lství, lesnictví, …). Strukturální nezam stnanost Vzniká, když je nabídka práce – pracovních sil ( len no dle v ku, pohlaví, profesn kvalifika ní struktury, region ) vyšší než poptávka v p íslušné skupin a osoby, které si hledají práci, nejsou natolik mobilní, aby si našly práci jinde. Indikátorem této nezam stnanosti je vysoký po et neobsazených, volných pracovních míst a vysoký po et nezam stnaných. M že vzniknout, když poptávka po ur ité práci roste, zatímco poptávka po jiné práci klesá a nabídka se nesta í rychle p izp sobit. Strukturální nezam stnaností jsou nejvíce ohroženy vdané ženy, rodi e s více d tmi, starší osoby, osoby s nízkou kvalifikací a osoby se zm n nou pracovní schopností. Cyklická nezam stnanost Nezam stnanost, která je z makroekonomického pohledu vyvolána cyklickými zm nami (efektivní poptávky, produkce). Bývá také ozna ovaná jako konjunkturální nezam stnanost. Vzniká tehdy, když makroekonomická poptávka po zboží a službách (p i daných mzdových sazbách a produktivit práce) nesta í na zam stnanost t ch, kte í jsou schopni a ochotni pracovat.

18

Dobrovolná nezam stnanost Nastává tehdy, když je po et nezam stnaných nižší nebo roven po tu volných pracovních míst. Lidé dávají p ednost volnému asu, studiu nebo jiným innostem p ed prací p i ur ité mzdové sazb . Nedobrovolná nezam stnanost Vzniká, když je celková poptávka po práci menší než celková nabídka práce. Skrytá nezam stnanost Nezam stnaná osoba nehledá žádnou práci a ani se neregistruje jako nezam stnaná osoba na ú adu práce. Pat í sem osoby, které hledání práce vzdaly nebo vyhledávají práci jinými zp soby i p ímo u zam stnavatel bez registrace na p íslušném ú adu práce. O skryté nezam stnanosti m žeme také hovo it v p ípad , kdy z údaj

o

nezam stnaných jsou vy azovány osoby, které jsou neumíst ny, ale za azeny do r zných program pro nezam stnané (ve ejn prosp šné práce, rekvalifikace, …). Do skryté nezam stnanosti m žeme zahrnout vdané ženy a mladistvé, osoby s nízkou kvalifikací i vysokým v kem. Neúplná zam stnanost Nastává, když pracovníci musí p ijmout práci na snížený úvazek nebo práci, která nevyužívá jejich schopnosti a kvalifikaci. Pomocí neúplné zam stnanosti se spole nost snaží elit masové nezam stnanosti. Jedná se o zkrácenou pracovní dobu nebo sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo a také o jeho p íjem d lí dv osoby. Nepravá nezam stnanost Pat í sem nezam stnané osoby, které práci ani nehledají a nabízenou práci odmítají. P edevším se snaží vy erpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezam stnanosti.

19

Také sem adíme osoby, které se registrují jako nezam stnané, ale p itom nelegáln pracují.6

3.3. M ení nezam stnanosti Obecná míra nezam stnanosti se vyjad uje jako podíl nezam stnaných osob na celkovém po tu lidí ochotných pracovat:

u=

kde

U L

u = míra nezam stnanosti U = po et nezam stnaných L = po et pracovních sil

Registrovaná míra nezam stnanosti se vyjad uje jako podíl, kde v itateli je po et dosažitelných neumíst ných uchaze

o zam stnání a ve jmenovateli sou et

zam stnaných z výb rového šet ení pracovních sil (VŠPS), po tu pracujících cizinc podle evidence Ministerstva práce a sociálních v cí (MPSV) a Ministerstva pr myslu a obchodu (MPO) a po tu dosažitelných neumíst ných uchaze

o zam stnání.

Údaje o po tu zam stnaných jsou po ítány jako klouzavé pr m ry za posledních 12 m síc . Dosažitelní neumíst ní uchaze i o zam stnání – jedná se o uchaze e o zam stnání, kte í mohou bezprost edn nastoupit do zam stnání p i nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezam stnaní, kte í nemají žádnou objektivní p ekážku pro p ijetí zam stnání. Za dosažitelné se nepovažují uchaze i o zam stnání ve vazb , ve výkonu trestu, uchaze i v pracovní neschopnosti, uchaze i, kte í jsou za azeni na rekvalifika ní 6

WINKLER, Ji í – WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a pr myslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-195-9

20

kurzy, nebo uchaze i, kte í vykonávají krátkodobé zam stnání, a dále uchaze i, kte í pobírají pen žitou pomoc v mate ství nebo kterým je poskytována podpora v nezam stnanosti po dobu mate ské dovolené.7

4. POLITIKA ZAM STNANOSTI Definice politiky zam stnanosti Politika zam stnanosti je sou ástí hospodá ské politiky. Je definována jako innost, sm ující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivnímu využití zdroj

pracovních sil a k zabezpe ení práva ob an

na

zam stnání. Jejím cílem je vytvo ení optimálních podmínek a p edpoklad pro dosažení plné, produktivní a svobodn zvolené zam stnanosti. Cíl politiky zam stnanosti Cílem politiky zam stnanosti v eské republice je dosažení plné zam stnanosti a ochrana proti nezam stnanosti. Nástroje politiky zam stnanosti K nástroj m politiky zam stnanosti pat í poradenská služba p i volb zprost edkování

práce,

podpora

profesního

vzd lávání,

poskytování

povolání, podpor

v nezam stnanosti, sociálních dávek, výzkum a statistika trhu práce, poskytování služeb zam ených na udržování a vytvá ení pracovních míst. Politiku zam stnanosti d líme na aktivní a pasivní politiku zam stnanosti. Aktivní politika zam stnanosti – soubor nástroj , které podporují vstup nezam stnaných na trh práce, zabezpe ují ú ady práce, poskytování informací, zprost edkování zam stnání a sociálních dávek, rekvalifikace, …

7

eský statistický ú ad [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z www:

21

Pasivní politika zam stnanosti – stanovení podmínek a výše poskytování hmotného zabezpe ení uchaze

o zam stnání a dalších sociálních transfer nezam stnaným8

5. Sv tová finan ní krize Finan ní krize je sou asné téma, které se promítá od života jednotlivce, firem i zemí. Odborníky i investory zajímají p í iny finan ní krize, její po átek v roce 2008 a jaký vývoj ekonomiky nás eká v roce 2009.9 Prvotní p í inou byla americká hypote ní krize 2007, která postupn p erostla ve sv tovou finan ní krizi 2008. Významnou roli sehrála rovn ž vysoká cena ropy v první polovin roku 2008, která vedla k poklesu reálného HDP a zvedla spot ebitelské ceny. Finan ní krize má dopad na adu zemí v etn

eské republiky, dopad do vývoje

makroekonomických ukazatel – r st HDP, zam stnanosti, inflace; do realitního trhu apod. Dochází k oslabení hospodá ského r stu a v ad zemí p echod do recese, zvýšení míry nezam stnanosti, omezení i zastavení výroby, propoušt ní zam stnanc , krachující banky a podniky u nás i v zahrani í. Dle

eského statistického ú adu se v listopadu 2008 meziro n snížila pr myslová

produkce v R o 17,4 % a hodnota zakázek klesla o 30,2 %.10

8

KOTÝNKOVÁ, M., N MEC O. Lidské zdroje na trhu práce PROFESSIONAL PUBLISHING. 2003. ISBN 80-86419-48-7 9 Krize - Finan ní krize, ekonomická a hospodá ská krize 2008/2009.[online]. 2008,[cit. 2009-0517].Dostupné z www:< http://zpravy.kurzy.cz/financni-krize/> 10 Wikipedie: Otev ená encyklopedie: Ekonomická krize 2008-2009 [online]. c2009 [citováno 17. 05. 2009]. Dostupný z WWW:

22

6. ABSOLVENTI ŠKOL Definice absolventa Jedná se o uchaze e o zam stnání, který je evidovaný na ú adu práce podle místa jeho trvalého bydlišt k ur itému datu (30.4. nebo 30. 9. daného roku) a u n hož doba od ukon ení studia nep esáhla 2 roky. Definice je stanovena na základ dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a t lovýchovy (MŠMT) a Ministerstvem práce a sociálních v cí (MPSV).11 Problémy absolvent

škol, které vznikají p i jejich p echodu do praxe vyplývají

z nesouladu mezi o ekáváním absolventa a ze situace na trhu práce. Absolventi mají malou p edstavu o možnostech uplatn ní na trhu práce, o nabídce volných pracovních míst, o cen

práce a o požadavcích, které na n

budou kladeny prost ednictvím

zam stnavatel . Problémy absolvent m žeme rozd lit do dvou skupin: -

na ty, které uvád jí uchaze i o zam stnání

-

na ty, které uvád jí zam stnavatelé

Problémy uchaze

o zam stnání mohou být následující:

-

velká vzdálenost nabízeného zam stnání od místa bydlišt

-

nízký nabízený plat

-

nedostatek praktických zkušeností

-

nevhodná volba studijního oboru

-

neochota nastoupit do zam stnání nižší úrovn , než odpovídá kvalifikaci

-

nedostatek volných pracovních míst ve vyu eném oboru

11

Absolventi škol a mladiství v evdienci ÚP [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupné z www:

23

Mezi požadavky a pot eby kladené zam stnavateli na uchaze e pat í: -

um ní jednat s lidmi

-

praktické dovednosti

-

schopnost prezentace a sebeprezentace

-

komunika ní schopnosti

-

samostatnost

-

loajalita zam stnavateli

-

empatie

-

schopnost ešit stresové situace

-

znalost cizích jazyk

-

používání výpo etní techniky

-

ochota u it se, adaptabilita, flexibilita

-

schopnost týmové práce12

Požadavky a pot eby se více i mén odlišují dle dosaženého vzd lání, vyu eného u ebního i studijního oboru, tj. dle sektoru národního hospodá ství.

12

Informa ní systém o uplatn ní absolvent škol na trhu práce [online]. Národní ústav odborného vzd lávání, 2007[cit. 2008-12-12]. Dostupné z www:

24

PRAKTICKÁ

ÁST

7. Stru ná charakteristika kraje Vyso ina

Název kraje Vyso ina je odvozen od názvu mezi hranicemi

eskomoravské vrchoviny.13 Nachází se

ech a Moravy v centrální ásti

eské republiky. Na severovýchod

sousedí s Pardubickým krajem, na severozápad se St edo eským krajem, na jihozápad má spole nou hranici s Jiho eským krajem a jihovýchodní hranici sdílí s krajem Jihomoravským. Vyso ina dosahuje nadmo ské výšky p es osm set metr nad mo em ve dvou masivech, Ž árských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápad . Povrch území je tvo en pahorkatinami. Nejvyšším vrcholem kraje je Javo ice s výškou 837 metr nad mo em, která se nachází v jihozápadní ásti kraje. Kraj je charakteristický pom rn

13

Životní prost edí Vyso iny 2003 [online].2003 [cit. 2008-12-15]. Dostupné z www:

25

nízkým zne išt ním ovzduší, zdravými lesy, vodohospodá sky významnými plochami a zdroji vody. Na území Vyso iny se také nachází 2 významné památky zapsané v UNESCU. Je to m stská památková rezervace Tel a Santiniho poutní kostel na Zelené ho e ve Ž á e nad Sázavou. K 31. 12. 2008 žilo na Vyso in 515 411 obyvatel, což p edstavuje tvrtou nejnižší lidnatost mezi kraji R.14 V kraji je zastoupena zem d lská výroba (rostlinná a živo išná výroba). Pr myslová výroba je v kraji zastoupena strojírenským, kovod lným, textilním, d evozpracujícím a potraviná ským odv tvím. Vyso ina má významnou pozici v rámci republiky i st ední Evropy. Jejím územím prochází d ležité komunikace, zejména dálnice D1 spojující Prahu a Brno, dále pak železni ní tra Berlín-Praha-Víde . Rozlohou 6 796 km2 se kraj adí mezi regiony nadpr m rné velikosti. Jeho území se administrativn

lení na 5 okres

(Jihlava, Ž ár nad Sázavou, T ebí , Pelh imov,

Havlí k v Brod), 15 správních obvod obcí s rozší enou p sobností (ORP) a 26 obvod pov ených obecních ú ad (POÚ).15 Mezi rozhodující podniky na Vyso in

pat í v okrese Jihlava pr myslový podnik

BOSCH, s.r.o. a Automotive Lighting sídlící práv v krajském m st . V okrese Ž ár nad Sázavou strojírenská firma Ž AS a státní podnik DIAMO, který se zabývá t žbou uranové rudy. V okrese T ebí

Jaderná elektrárna Dukovany, v okrese Pelh imov

podnik, který vyrábí kompresory Zexel Valeo Compressor Europe s.r.o. a ve zbývajícím okrese Havl k v Brod jsou to podniky PLEAS, a.s., GCE, s.r.o. a Futaba Czech, s.r.o..

14

Statistický bulletin – kraj Vyso ina za rok 2008 [online].2009-03-31,2009-04-13 [cit. 2009-04-04]. Dostupné z www: < http://www.jihlava.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/p/13-6302-08> 15 Charakteristika kraje Vyso ina [online]. 2008-03-19, [cit. 2008-12-15]. Dostupné z www:

26

8. Stru ná charakteristika jednotlivých okres , stav nezam stnanosti absolvent 8.4. Okres Havlí k v Brod Poloha: leží v severní ásti kraje, v rámci kraje sousedí svojí jižní a jihovýchodní hranicí s okresy Pelh imov, Jihlava, Ž ár nad Sázavou, na severu sousedí se St edo eským krajem a Pardubickým krajem Rozloha: 1 265 m2 Po et obyvatel: 96 079 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidn ní: 75 obyv. na 1 km2 Ekonomické subjekty: Pr mysl

2 804

Stavebnictví

2 159

Zem d lství, myslivost, lesnictví

2 037

Služby Rybolov a chov ryb Celkem

10 906 16 17 906

Školství: Základní školy

49

St ední školy

6

Gymnázia

4

Vyšší odborné školy

4

Vysoké školy

0

Mikroregiony okresu Havlí k v Brod: Chot bo , Havlí k v Brod, Sv tlá nad Sázavou, Lede nad Sázavou, Gol v Jeníkov, P ibyslav

27

Tabulka 1 P ehled vývoje evid. uchaze

a evid. absolvent v okrese Havlí k v Brod

(HB) v r. 2005 – 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný Uchaze i m síc (stav ke celkem konci m síce) b ezen 05 3 388 erven 05 3 041 zá í 05 3 121 prosinec 05 3 050 b ezen 06 3 047 erven 06 2 558 zá í 06 2 755 prosinec 06 2 749 b ezen 07 2 596 erven 07 2 247 zá í 07 2 310 prosinec 07 2 283 b ezen 08 2 171 erven 08 1 935 zá í 08 2 185 prosinec 08 3 037 Zdroj dat: MPSV R

Míra nezam stnanosti (v %) 6,5 5,9 6,0 5,8 5,9 5,1 5,6 5,6 5,2 4,5 4,6 4,5 4,2 3,7 4,3 5,8

Obrázek 1 P ehled vývoje po tu evid. uchaze

Z toho absolventi 300 194 362 254 212 133 290 204 184 104 222 144 136 79 248 218

Podíl absolvent na celkovém po tu uchaze (v %) 8,9 6,4 11,6 8,3 7,0 5,2 10,5 7,4 7,1 4,6 9,6 6,3 6,3 4,1 11,4 7,2

a evid. absolvent v okrese HB v r.

2005 – 2008 P ehled vývoje po tu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese HB v r. 2005 -2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 zá í 08 erven 08 b ezen 08 prosinec 07 zá í 07 erven 07 b ezen 07 prosinec 06 zá í 06 erven 06 b ezen 06 prosinec 05 zá í 05 erven 05 b ezen 05

218 248

3 037 2 185 1 935 2 171 2 283 2 310 2 247

79 136 144 222 104 184 204

2 596 2 749 2 755 2 558

290 133 212 254 362 194 300

3 047 3 050 3 121 3 041 3 388 Uchaze i celkem

Z toho absolventi

28

Tabulka 2 Kvalifika ní struktura evidovaných absolvent v okrese HB (2. pol. 2008) Stupe vzd lání

Evidovaní absolventi

E - nižší st ední odborné

v%

5

2,0

52

20,7

J - st ední bez maturity a bez vyu ení

0

0,0

K - ÚSV (gymnázium)

4

1,6

L - ÚSO (vyu en, maturita)

57

22,7

M - ÚSO s maturitou (bez vyu ení)

74

29,5

N - vyšší odborné

21

8,4

6

2,4

31

12,4

1

0,4

251

100,0

H - st ední odborné (vyu en)

R - bakalá ské T - vysokoškolské V - doktorské (v decká vychova) Celkem Zdroj dat: MPSV R

Obrázek 2 Kvalifika ní struktura absolvent v okrese HB

Kvalifika ní struktura absolvent v okrese Havlí k v Brod (2. pololetí 2008)

29,5

30,0 25,0

22,7

20,7

20,0 12,4

% 15,0

8,4

10,0 5,0 0,0

2,0 E

0,0 H

J

2,4

1,6 K

L

M

N

R

0,4 T

V

Stupe vzd lání

29

Obrázek 3 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese HB (rok 2008)

P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese Havlí k v Brod (rok 2008)

300 250

248

200 150

141

136

136

100 II-08

214

218

154 119

93

79

50 I-08

229

111

III-08 IV-08 V-08 VI-08 VII-08 VIII08

IX-08

X-08 XI-08 XII-08

M síce Absolventi

Tabulka 3 P ehled po tu volných pracovních míst (VPM) a po tu absolvent s nárokem na podporu v nezam stnanosti k 31. 12. 2008 v jednotlivých okresech kraje Vyso ina Okres Havlí k v Brod Jihlava Pelh imov T ebí Ž ár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R

VPM Celkem

Absolventi

426 612 266 359 751

31 72 17 93 278

Po et Absolventi s nezam stnaných podporou v absolvent nezam stnanosti 218 249 141 376 313

60 55 32 72 60

30

8.5. Okres Jihlava Poloha: leží v jižní ásti kraje, sousedí se ty i zbývajícími okresy kraje (T ebí , Ž ár nad Sázavou, Pelh imov, Havlí k v Brod) Rozloha: 1 180 m2 Po et obyvatel: 112 031 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidn ní: 94 obyv. na 1 km2 Ekonomické subjekty: Pr mysl

3 219

Stavebnictví

2 567


1 689


15 022 18 22 497


47

St ední školy

16

Gymnázia

3


4

Vysoké školy

2

Mikroregiony okresu Jihlava: Jihlava, Tel , T eš , Polná

31


a evid. absolvent v okrese Jihlava (JI) v r.

2005 – 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný m síc (stav ke konci m síce) b ezen 05 erven 05 zá í 05 prosinec 05 b ezen 06 erven 06 zá í 06 prosinec 06 b ezen 07 erven 07 zá í 07 prosinec 07 b ezen 08 erven 08 zá í 08 prosinec 08 Zdroj dat: MPSV R

Uchaze i celkem 4 552 3 993 4 191 4 335 4 311 3 510 3 752 3 966 3 812 3 307 3 348 3 348 3 185 2 763 3 135 3 868





a evid. absolvent v okrese JI

v r. 2005 - 2008 P ehled vývoje po tu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Jihlava v r. 2005 -2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 zá í 08 erven 08 b ezen 08 prosinec 07 zá í 07 erven 07 b ezen 07 prosinec 06 zá í 06 erven 06 b ezen 06 prosinec 05 zá í 05 erven 05 b ezen 05

249 316 125 212 248 361 132 263 343 464 169 270 335 486 185 276

3 868 3 135 2 763 3 185 3 348 3 348 3 307 3 812 3 966 3 752 3 510 4 311 4 335 4 191 3 993 4 552 Uchaze i celkem

Z toho absolventi

32

Tabulka 5 Kvalifika ní struktura evidovaných absolvent v okrese JI (2. pol. 2008) Stupe vzd lání


E - nižší st ední odborné H - st ední odborné (vyu en)

v%

21

6,6

104

32,9

0

0,0

J - st ední bez maturity a bez vyu ení K - ÚSV (gymnázium)

7

2,2


35

11,1


97

30,7

8

2,5

R - bakalá ské

13

4,1

T - vysokoškolské

31

9,8

0

0,0

316

100,0


V - doktorské (v decká výchova) Celkem Zdroj dat: MPSV R

Obrázek 5 Kvalifika ní struktura absolvent v okrese JI

Kvalifika ní struktura absolvent v okrese Jihlava (2. pololetí 2008)

32,9

35,0

30,7

30,0 25,0

%

20,0 15,0 10,0

11,1

5,0 0,0

9,8

6,6

E

H

0,0

2,2

J

K

2,5

L

M

N

4,1 0,0 R

T

V

Stupe vzd lání

33

Obrázek 6 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese JI (rok 2008)

P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese Jihlava (rok 2008)

350

316

300 258

250 200

236

271 212

191

150

242

249

193

165 125

100

147

50 0 I-08

II-08

III-08 IV-08

V-08

VI-08 VII-08 VIII-08 IX-08

X-08

XI-08 XII-08

M síce Absolventi


VPM Celkem

Absolventi

426 612 266 359 751

31 72 17 93 278


60 55 32 72 60

34

8.6. Okres Pelh imov Poloha: leží v jihozápadní

ásti kraje, v rámci kraje sousedí na východ

s okresy

Jihlava a Havlí k v Brod, dále má spole nou hranici s Jiho eským a St edo eským krajem Rozloha: 1 290 m2 Po et obyvatel: 73 227 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidn ní: 56 obyv. na 1 km2 Ekonomické subjekty: Pr mysl

2 203

Stavebnictví

2 087


1 871

Služby

9 167

Rybolov a chov ryb Celkem

25 15 353


34

St ední školy

8

Gymnázia

3


1

Vysoké školy

0

Mikroregiony okresu Pelh imov: Pelh imov, Humpolec, Kamenice nad Lipou, Pacov, Po átky

35


a evid. absolvent v okrese Pelh imov (PE) v

r. 2005 – 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný Uchaze i m síc (stav ke celkem konci m síce) b ezen 05 2 203 erven 05 1 735 zá í 05 1 846 prosinec 05 1 965 b ezen 06 2 103 erven 06 1 545 zá í 06 1 597 prosinec 06 1 599 b ezen 07 1 582 erven 07 1 192 zá í 07 1 313 prosinec 07 1 398 b ezen 08 1 350 erven 08 1 139 zá í 08 1 380 prosinec 08 1 870 Zdroj dat: MPSV R





a evid. absolvent v okrese PE v r.

2005 -2008 P ehled vývoje po tu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Pehl imov v r. 2005 - 2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 zá í 08 erven 08 b ezen 08 prosinec 07 zá í 07 erven 07 b ezen 07 prosinec 06 zá í 06 erven 06 b ezen 06 prosinec 05 zá í 05 erven 05 b ezen 05

141 161

1 870 1 380

41 67 92

1 139 1 350 1 398 1 313

161 54

1 192

80 97

1 582 1 599

184

1 597 1 545

50 127 166

2 103 1 965 1 846

241 84 126

1 735 2 203 Uchaze i celkem

Z toho absolventi

36

Tabulka 8 Kvalifika ní struktura evidovaných absolvent v okrese PE (2. pol. 2008) Stupe vzd lání



v%

8

5,0

32

19,9


0

0,0


4

2,5


41

25,5


40

24,8


9

5,6

R - bakalá ské

8

5,0

18

11,2

1

0,6

161

100,0


T - vysokoškolské V - doktorské (v decká výchova) Celkem Zdroj dat: MPSV R

Obrázek 8 Kvalifika ní struktura absolvent v okrese PE

Kvalifika ní struktura absolvent v okrese Pelh imov (2. pololetí 2008)

30,0

25,5

25,0

24,8

19,9

20,0

% 15,0 10,0

11,2 5,0

5,6

5,0 0,0

0,0 E

H

J

2,5

K

5,0 0,6

L

M

N

R

T

V

Stupe vzd lání

37

Obrázek 9 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese PE (rok 2008)

P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese Pelh imov (rok 2008)

200 161

150

136

100

88

81

50

67

60

48

41

59

131

141

80

0 I-08

II-08

III-08 IV-08

V-08


X-08

XI-08 XII-08

M síce Absolventi


VPM Celkem

Absolventi

426 612 266 359 751

31 72 17 93 278

Po et Absolventi nezam stnaných s podporou absolvent v nezam stnanosti 218 249 141 376 313

60 55 32 72 60

38

8.7. Okres T ebí Poloha: leží v jihovýchodní ásti kraje, na severu sousedí s okresy Jihlava a Ž ár nad Sázavou, krajov sousedí s Jiho eským a Jihomoravským krajem Rozloha:1 519 m2 Po et obyvatel: 114 028 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidn ní: 75 obyv. na 1 km2 Ekonomické subjekty: Pr mysl

3 579

Stavebnictví

2 972


2 543


13 052 6 22 152


63

St ední školy

8

Gymnázia

3


1

Vysoké školy

1

Mikroregiony okresu T ebí : Budišov, Hrotovice, Jarom ice nad Rokytnou, Jemnice, Moravské Bud jovice, Nám š nad Oslavou, Ok íšky, T ebí

39


a evid. absolvent v okrese T ebí (TR) v r.

2005 – 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný Uchaze i m síc (stav ke celkem konci m síce) b ezen 05 8 609 erven 05 7 146 zá í 05 7 490 prosinec 05 8 083 b ezen 06 8 139 erven 06 6 633 zá í 06 6 762 prosinec 06 6 991 b ezen 07 6 658 erven 07 5 417 zá í 07 5 294 prosinec 07 5 255 b ezen 08 4 944 erven 08 4 141 zá í 08 4 357 prosinec 08 5 088 Zdroj dat: MPSV R

Míra nezam stnanosti ( v %) 14,1 11,7 12,2 13,0 13,1 10,6 10,9 11,1 10,6 8,6 8,5 8,4 7,8 6,6 7,1 8,4



Podíl absolvent na celkovém po tu uchaze ( v %) 8,2 6,1 11,5 9,8 8,7 6,5 11,8 8,4 6,9 4,6 9,6 6,8 6,1 4,7 10,3 7,4

a evid. absolvent v okrese TR

v r. 2005 -2008 P ehled vývoje po tu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese T ebí v r. 2005-2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 zá í 08 erven 08 b ezen 08 prosinec 07 zá í 07 erven 07 b ezen 07 prosinec 06 zá í 06 erven 06 b ezen 06 prosinec 05 zá í 05 erven 05 b ezen 05

376 450

5 088 4 357 4 141

196 304

4 944 5 255

359 508 250 460 585 800 434

5 294 5 417 6 658 6 991 6 762 6 633

712 789

8 139 8 083 7 490

860 437 710

7 146 8 609 Uchaze i celkem

Z toho absolventi

40

Tabulka 11 Kvalifika ní struktura evidovaných absolvent v okrese TR (2. pol. 2008) Stupe vzd lání



v%

20

4,4

152

33,8


0

0,0


6

1,3

76

16,9

120

26,7


10

2,2

R - bakalá ské

16

3,6

T - vysokoškolské

49

10,9

1

0,2

450

100,0


L - ÚSO (vyu en, maturita) M - ÚSO s maturitou (bez vyu ení)


Obrázek 11 Kvalifika ní struktura evidovaných absolvent v okrese TR

Kvalifika ní struktura absolvent v okrese T ebí (2. pololetí 2008)

33,8

35,0

26,7

30,0 25,0

%

16,9

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

10,9 4,4 0,0 E

H

J

2,2

1,3 K

L

M

N

3,6 0,2 R

T

V

Stupe vzd lání

41

Obrázek 12 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese TR (rok 2008)

P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese T ebí (rok 2008)

500 450

450

400

417 381

350

343

338

300

304

250

306

273

252

234

200

376

196

150 I-08

II-08

III-08

IV-08

V-08


X-08

XI-08

XII-08

MAbsolventi síce


VPM Celkem

Absolventi

426 612 266 359 751

31 72 17 93 278


60 55 32 72 60

42

8.8. Okres Ž ár nad Sázavou Poloha: leží ve východní

ásti kraje, v rámci kraje sousedí na západu s okresy

Havlí k v Brod a Jihlava, na jihu s okresem T ebí , na severu s Pardubickým krajem a na východ s Jihomoravským krajem Rozloha: 1 672 m2 Po et obyvatel: 120 046 (stav k 31. 12. 2008) Hustota zalidn ní: 71 obyv. na 1 km2 Ekonomické subjekty: Pr mysl

3 567

Stavebnictví

2 901


2 698


14 074 27 23 267


76

St ední školy

13

Gymnázia

5


3

Vysoké školy

0

Mikroregiony okresu Ž ár nad Sázavou: Velké Mezi í í, Byst ice nad Pernštejnem, Nové M sto na Morav , Ž ár nad Sázavou

43


a evid. absolvent

v okrese Ž ár nad

Sázavou (ZR) v r. 2005 – 2008 (stavy po tvrtletích) Sledovaný m síc (stav ke konci m síce) b ezen 08 erven 08 zá í 08 prosinec 08 b ezen 07 erven 07 zá í 07 prosinec 07 b ezen 06 erven 06 zá í 06 prosinec 06 b ezen 05 erven 05 zá í 05 prosinec 05 Zdroj dat: MPSV R

Uchaze i celkem 3 778 3 390 3 573 4 011 4 593 3 871 3 952 3 918 5 611 4 781 4 811 4 755 5 464 4 874 5 241 5 381





a evid. absolvent v okrese ZR v r.

2005 -2008 P ehled vývoje po tu evid. uchaze a evid. absolvent v okrese Ž ár nad Sázavou v r. 2005 -2008 (stavy po tvrtletích) prosinec 08 zá í 08 erven 08 b ezen 08 prosinec 07 zá í 07 erven 07 b ezen 07 prosinec 06 zá í 06 erven 06 b ezen 06 prosinec 05 zá í 05 erven 05 b ezen 05

313 363 174 252 284 458 190 359 429

4 011 3 573 3 390 3 778 3 918 3 952 3 871 4 593 4 755 4 811 4 781

613 318 499 555 696 314 474

5 611 5 381 5 241 4 874 5 464 Uchaze i celkem

Z toho absolventi

44

Tabulka 14 Kvalifika ní struktura evidovaných absolvent v okrese ZR (2. pol. 2008) Stupe vzd lání



v%

12

3,3

107

29,7


0

0,0


9

2,5

52

14,4

100

27,8


14

3,9

R - bakalá ské

15

4,2

T - vysokoškolské

50

13,9

1

0,3

360

100,0


L - ÚSO (vyu en, maturita) M - ÚSO s maturitou (bez vyu ení)


Obrázek 14 Kvalifika ní struktura absolvent v okrese ZR

Kvalifika ní struktura absolvent v okrese Ž ár nad Sázavou (2. pololetí 2008)

29,7

30,0

27,8

25,0 20,0

%

14,4

15,0

13,9

10,0 5,0 0,0

3,3 E

0,0 H

J

2,5 K

L

M

3,9

4,2

N

R

0,3 T

V

Stupe vzd lání

45

Obrázek 15 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese ZR (rok 2008)

P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v okrese Ž ár nad Sázavou (rok 2008)

400 363

350 300

279

250

310 267

252

239

200

263

282

313

210

209 174

150 100 I-08

II-08

III-08 IV-08

V-08


X-08

XI-08 XII-08

M síce Absolventi


VPM Celkem

Absolventi

426 612 266 359 751

31 72 17 93 278


60 55 32 72 60

46

9. Shrnutí Tabulka 16 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vyso ina v roce 2008 M síc leden 08 únor 08 b ezen 08 duben 08 kv ten 08 erven 08 ervenec 08 srpen 08 zá í 08 íjen 08 listopad 08 prosinec 08 Zdroj dat: MPSV R

ZR 279 267 252 239 209 174 210 263 363 310 282 313

Okres HB 141 136 136 119 93 79 111 154 248 229 214 218

JI 258 236 212 191 165 125 147 193 316 271 242 249

PE 88 81 67 60 48 41 59 80 161 136 131 141

TR 343 338 304 273 234 196 252 306 450 417 381 376

Obrázek 16 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vyso ina v roce 2008 P ehled vývoje po tu nezam stnaných absolvent v jednotlivých okresech kraje Vyso ina (rok 2008) 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 I.08

II.08

III.08

IV.08

ZR

V.08

VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08

JI

HB

PE

X.08

XI.08 XII.08

TR

47

Z tabulky a grafu je patrné, jak po et absolvent

v jednotlivých okresech kraje

Vyso ina od ledna do ervna postupn klesá a v následujících m sících op t stoupá, kdy nejvyššího vrcholu dosáhne v m síci zá í. P evážn v m síci zá í dochází k p ílivu nových absolvent

škol, což souvisí s tím, že se jim nepoda ilo najít si vhodné

zam stnání. V dalších podzimních m sících je zaznamenám mírný pokles absolvent škol. Tabulka 17 Kvalifika ní struktura absolvent v jednotlivých okresech kraje Vyso ina (2. pol. 2008) ZR

Stupe vzd lání E - nižší st ední odborné

JI

PE % podíl

TR

HB

3,3

6,6

5,0

4,4

2,0

29,7

32,9

19,9

33,8

20,7


0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


2,5

2,2

2,5

1,3

1,6


14,4

11,1

25,5

16,9

22,7


27,8

30,7

24,8

26,7

29,5


3,9

2,5

5,6

2,2

8,4

R - bakalá ské

4,2

4,1

5,0

3,6

2,4

13,9

9,8

11,2

10,9

12,4

0,3

0,0

0,6

0,2

0,4

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0


T - vysokoškolské V - doktorské (v decká výchova) Celkem Zdroj: MPSV R

Ze všech vzd lanostních kategorií uvedených v tabulce byli v evidenci ú ad práce za 2. pololetí roku 2008 v jednotlivých okresech kraje nejvíce zastoupeni absolventi kategorie H, L a M. V okrese ZR v kategorie H – st ední odborné (vyu en) byla nejv tší orientace absolvent

na gastronomii, hotelnictví a turismus (25,2 %),

strojírenství a strojírenská výroba (18,7 %), osobní a provozní služby (13,1 %). V okresech JI, TR a HB je situace v této kategorii obdobná jako v okrese ZR, pouze v okrese PE se žeb í ek nejzastoupen jších obor

odlišuje a to následovn

–

gastronomie, hotelnictví a turismus (21,9 %), obchod (15,6 %), zpracování d eva a výroba hudebních nástroj

(15,6 %), elektrotechnika, telekomunika ní a výpo etní

technika (12,5 %). V kategorii L – ÚSO (vyu en, maturita) se jednalo o absolventy se

48

zam ením na podnikání v oborech, odv tví; osobní a provozní služby, obchod, strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, telekomunika ní a výpo etní technika. V okrese Havlí k v Brod navíc um ní a užitné um ní (14 %). V kategorii M – ÚSO s maturitou (bez vyu ení) se ve ž árském okrese nejvíce nachází obory podnikání v oborech, odv tví; ekonomika a administrativa; právo, právní a ve ejnoprávní innost, v jihlavském okrese navíc zem d lství a lesnictví. V okrese Pelh imov jsou taktéž zastoupeny obory ekonomika a administrativa a právo, právní a ve ejnoprávní innost, ale nejv tší podíl je u oboru gastronomie, hotelnictví a turismus. V okrese Havlí k v Brod se jedná o absolventy zam ené na ekonomiku a administrativu, strojírenství a strojírenská výroba a také um ní a užitné um ní. Tabulka 18 P ehled vývoje po tu VPM v jednotlivých okresech kraje Vyso ina (rok 2008) M síc

Okres ZR

HB

JI

PE

TR

leden 08

1 374

1 026

1 374

1 077

695

únor 08

1 185

1 204

1 309

1 060

777

b ezen 08

1 227

1 165

1 182

1 111

796

duben 08

1 321

1 102

1 232

910

785

kv ten 08

1 356

1 056

1 260

955

755

erven 08

1 243

871

1 260

865

865

ervenec 08

1 224

781

1 256

661

675

srpen 08

1 182

780

1 319

552

686

zá í 08

1 041

672

1 196

511

600

íjen 08

981

639

1 193

488

556

listopad 08

870

551

1 043

388

435

751

426

612

266

359

prosinec 08 Zdroj dat: MPSV R

49

Obrázek 17 P ehled vývoje po tu VPM v jednotlivých okresech kraje Vyso ina (rok 2008)

P ehled vývoje po tu VPM v jednotlivých okresech kraje Vyso ina b hem roku 2008 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 I.08

II.08

III.08

IV.08

ZR

V.08

VI.08

HB

VII.08

JI

VIII.08

PE

IX.08

X.08

XI.08

XII.08

TR

Vývoj volných pracovních míst (VPM) jak m žeme vid t z výše uvedené tabulky a grafu v jednotlivých okresech kraje Vyso ina m žeme na po átku roku 2008 hodnotit pozitivn , díky p íznivému trendu hospodá ství v R. Ekonomice

R se da ilo,

pr myslová výroba stále rostla. Ve 2. pololetí 2008 se za ala situace na trhu práce zhoršovat v d sledku celosv tové hospodá ské a finan ní krize, která se postupn dotýká všech odv tví. Ve všech okresech kraje Vyso ina byl po et VPM na konci roku 2008 zhruba polovi ní než na za átku roku. Nejv tší pokles byl zaznamenán v okrese Pelh imov, kde stav VPM na konci roku 2008 byl tvrtinový oproti po átku roku. Tato nep íznivá situace se dotýká nejen absolvent škol, ale všech uchaze

o zam stnání,

kte í by si rádi našli vhodné pracovní místo.

50

Tabulka 19 P ehled po tu nezam stnaných absolvent

a absolvent

s podporou

v nezam stnanosti v jednotlivých okresech kraje Vyso ina k 31. 12. 2008 Po et nezam stnaných absolvent

Absolventi s podporou v nezam stnanosti

Havlí k v Brod

218

60

Jihlava

249

55

Pelh imov

141

32

T ebí

376

72

313

60

Okres

Ž ár nad Sázavou Zdroj dat: MPSV R

Z uvedené tabulky lze spat it, že pouze malá

ást nezam stnaných absolvent

z celkového po tu nezam stnaných absolvent pobírá podporu v nezam stnanosti. K tomu, aby dostali podporu v nezam stnanosti, musí dle Zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, který je v platnosti od 1. 10. 2004 splnit základní podmínku jako všichni ostatní - v posledních t ech letech vykonávat alespo 12 m síc zam stnání nebo jiné výd le né innosti zakládající povinnost odvád t pojistné na d chodové pojišt ní a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti. Do odpracované doby se jim už nezapo ítává doba studia, jak tomu bylo d íve. Absolventi škol mohou využít n které nástroje aktivní politiky zam stnanosti (APZ) jako „rekvalifikace“ a „spole ensky ú elné pracovní místo – vyhrazené“. U nástroje „spole ensky ú elné pracovní místo – vyhrazené“ není t eba shody v kvalifikaci absolventa a typu pracovního místa. U nástroje „rekvalifikace“ musí absolvent prokazateln

doložit, že vy erpal všechny možnosti uplatn ní na trhu práce

s kvalifikací, kterou dosáhl. O rekvalifikaci lze uvažovat pokud opravdu není umístitelný s dosaženým vzd láním. Ú ady práce nabízí také možnost vypracování individuálního ak ního plánu (IAP), kterým by se m la zvýšit možnost uplatn ní na trhu práce pro uchaze e. Ú ad práce je

51

povinen nabídnout vypracování tohoto plánu uchaze m o zam stnání do 25 let v ku a absolvent m vysokých škol. IAP obsahuje postup a

asový harmonogram pln ní

jednotlivých opat ení ke zvýšení možnosti uplatn ní uchaze e o zam stnání na trhu práce. Toto vše v souladu s jeho dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi. Uchaze o zam stnání je povinen plnit podmínky stanovené v IAP a spolupracovat p i jeho vypracování. Absolventi škol m žou využít i další služby, které nabízí ú ad práce, jako je nap . individuální

pohovor

s psychologem,

pohovor

s pracovníkem informa ního

a

poradenského st ediska o možnosti dalšího vzd lání. Informa ní a poradenské st edisko má p ehled o všech možnostech studia. Absolvent s jazykovými znalostmi m že využít také systém EURES – EURopean Employment Services – Evropské služby zam stnanosti. Jedná se o sí vytvo enou k usnadn ní volného pohybu pracovník v rámci Evropského hospodá ského prostoru (EHP, tj.

lenské státy EU, Norsko, Island) a Švýcarska. Systém EURES slouží

ob an m, kte í mají zájem o práci v zahrani í a zam stnavatel m, kte í si p ejí získat zahrani ní pracovníky. Služeb systému lze využít prost ednictvím EURES portálu nebo prost ednictvím ú ad práce. Lze zde najít informace o volných pracovních místech v zemích EHP, informace o pracovních trzích, o životních a pracovních podmínkách v jednotlivých zemích EU, je zde možnost registrace životopisu. Každý ú ad práce má EURES kontaktní osobu, všechny služby jsou bezplatné. Je možný i individuální p ístup, informace o administrativních náležitostech p ed odjezdem do jiné zem , pomoc p i náboru zam stnanc ze zemí EHP. Uchaze i se také mohou zú astnit r zných projekt z Opera ního programu Rozvoj lidských zdroj

z Evropského sociálního fondu (ESF) jejichž ídícím orgánem je

Ministerstvo práce a sociálních v cí R. ESF jako jeden ze strukturálních fond slouží jako finan ní nástroj pro realizování Evropské strategie zam stnanosti. Posláním ESF je rozvíjení zam stnanosti, snižování

52

nezam stnanosti, podpora sociálního za len ní osob a rovných p íležitostí se zam ením na rozvoj trhu práce a lidských zdroj . Pomoc je zam ena jak na jednotlivce (absolventi a mladiství, osoby dlouhodob nezam stnané, lidé se zdravotním postižením, matky s malými d tmi, osoby sociáln znevýhodn né, žáci a studenti ZŠ, SŠ, VOŠ, osoby bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace a adu dalších) tak organizace a instituce (nevládní neziskové organizace, poskytovatelé sociálních služeb, ZŠ, SŠ, VOŠ, orgány státní správy, …) Cílem t chto projekt je motivovat a rekvalifikovat skupiny osob tak, aby se zvýšila jejich zam stnatelnost, poskytovat jim individuální poradenství a napomáhat v hledání zam stnání.16 Ú ad práce v Jihlav uskute nil v minulém roce hned n kolik t chto projekt - Najdi si práci na Vyso in , na který navazoval projekt Najdi si práci na Vyso in 2, Návrat do práce na Vyso in , Návrat do práce na Vyso in 2, Návrat do práce na vyso in 2 plus a P íprava na práci na Vyso in . 17

16

Evropský sociální fond v R [online].[cit. 2009-04-29]. Dostupné z www: 17 Evropský sociální fond [online]. [cit. 2009-04-29]. Dostupné z www:

53

Tabulka 20 Po et evidovaných absolvent škol na ÚP a po et absolvent vy azených b hem období v jednotlivých okresech kraje Vyso ina k 30. 9. 2008 v evidenci ÚP na konci v evidenci déle sledovaného než 6 m s. období celkem dívek celkem dívek

Okres

Havlí k v Brod Jihlava Pelh imov T ebí Ž ár nad Sázavou Zdroj: MPSV R

251 316 161 450 363

140 168 80 238 175

19 22 1 54 33

14 15 1 36 15

vy azení b hem období umíst ní do zam stnání

umíst ní jinak

celkem

dívek

celkem

dívek

118 148 89 197 214

70 83 47 97 116

112 110 56 146 169

67 57 28 76 95

Jak si stojí kraj Vyso ina v nezam stnanosti absolvent

škol v i ostatním kraj m

v eské republice nám ukazuje následující tabulka. Po adí je sestaveno podle po tu nezam stnaných absolvent

škol od nejnižšího po tu po nejvyšší k 31. 12. 2008.

Nejv tší podíl je zastoupen v Moravskoslezském kraji a nejlepší situace se jeví v Karlovarském kraji, kraj Vyso ina se nachází s 1 297 nezam stnanými absolventy na 8. míst . Tabulka 21 Po adí nezam stnaných absolvent škol dle kraj v R k 31. 12. 2008 Kraj Karlovarský kraj Praha Liberecký kraj Plze ský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jiho eský kraj Vyso ina Olomoucký kraj Zlínský kraj St edo eský kraj Ústecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Celkem Zdroj: MPSV R

Po et nezam stnaných absolvent 588 776 812 934 976 1 116 1 183 1 297 1 375 1 400 1 771 1 962 2 615 2 911 19 716

54

Záv r Cílem práce bylo analyzovat nezam stnanost absolvent

škol a porovnat stav

v jednotlivých okresech. Zjistila jsem, v jaké situaci se nachází kraj Vyso ina, jaké jsou v sou asné dob šance pro uplatn ní absolvent škol na trhu práce. Domnívám se, že stanovené cíle, se mi poda ilo naplnit. Stav nezam stnanosti v jednotlivých okresech se od ledna roku 2008 postupn zvyšoval a i nadále zvyšuje. Na konci roku 2008 inil stav nezam stnaných absolvent za celý kraj Vyso ina 1 297, k 31. 3. 2009 už to bylo 1 559, tzn.o 262 absolvent více. Tato situace je ur it do jisté míry ovlivn na probíhající celosv tovou hospodá skou krizí. Zam stnavatelé jsou nuceni hromadn propoušt t své zam stnance kv li snižujícím se zakázkám a p ijímat protikrizová opat ení.

ást propušt ných zam stnanc se m že

op t za lenit do pracovního procesu díky sezónním pracím. Státnímu rozpo tu se díky nezam stnanosti zvýší výdaje na podpory v nezam stnanosti. Dle ekonom nejsou vyhlídky dalšího vývoje p íliš optimistické, nezam stnaných by m lo ubývat až v pr b hu p íštího roku. Z pohledu absolvent

škol z hlediska jejich zam stnanosti je nedostatek volných

pracovních míst, které neodpovídají jejich vzd lanostní struktu e. S p ijetím Zákona . 435/2004 Sb., o zam stnanosti došlo ke zp ísn ní podmínek získání podpory v nezam stnanosti pro absolventy. Do odpracované doby se jim nezapo ítává doba studia a tudíž jim nem že být p iznána podpora v nezam stnanosti. Pro získání podpory musí splnit podmínku v posledních 3 letech vykonávat alespo 12 m síc zam stnání nebo jinou výd le nou innost, kde je povinnost odvodu pojistného na d chodové pojišt ní a p ísp vek na státní politiku zam stnanosti. Podmínky jsou sice p ísn jší, ale mají donutit i ty „lenošné“ absolventy, aby v p ípad nespln ní podmínky

55

odpracované doby b hem studia okamžit vyhledali zam stnání a získali pracovní návyky v co nejkratší dob . Úsp šnost absolventa školy je také ovlivn na jeho osobností, získanými dovednostmi a hlavn

také zvýšenou aktivitou p i hledání práce nap . prost ednictvím internetu,

obcházením firem, ve kterých by cht li pracovat, získat pracovní kontakty i b hem letních brigád, kde mohou zanechat p íznivý dojem. Situaci absolvent m že pozitivn ovlivnit stát aktivní politikou zam stnanosti a také ur itou regulací v oblasti školství. Teoretické znalosti získané p i studiu m žeme hodnotit pozitivn , jejich praktické využití lze ov it b hem povinné školní praxe. Pro uplatn ní na trhu práce lze kladn hodnotit p edevším dlouhodobé odborné praxe, které mohou být p ínosem jednak pro studenta samotného, ale i pro organizaci, ve které student praxi uskute uje. Student si m že ov it své odborné znalosti získané p i studiu, rozvíjet svou osobnost, získat pracovní návyky a v neposlední ad profesn r st. Všechny vyt žené zkušenosti a dovednosti jist zúro í p i hledání svého budoucího zam stnání. V d sledku toho by m l v novat maximální pozornost výb ru organizace, ve které se praxe uskute ní. Zvolit si takovou, která mu bude p ínosem. N které organizace umožní studentovi tzv. „kole ko“ v podniku, p i n mž se obeznámí s prací na jednotlivých odd leních, úsecích. Po ukon ení studia mohou být tomuto studentovi p ednostn nabídnuty pozice na plný pracovní úvazek. Organizace studenta již zná, je zapracovaný, zná filozofii a chod podniku. Dle mého názoru by se m la také zvýšit informovanost o uplatn ní jednotlivých obor v praxi. Vycházející žák základní školy mnohdy neví, kterou cestou se dále ubírat ve volb svého budoucího povolání.

56

Literatura a zdroje BROŽOVÁ,D. Spole enské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4 BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezam stnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha:Grada Publishing a. s., 2002. ISBN 80-247-9006-8 DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-603-4 HOLMAN, R. Makroekonomie. St edn pokro ilý kurz. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2 KADLEC, M. a kol. Co pot ebují absolventi škol pro uplatn ní na trhu práce. Praha: TAURIS, 2000. ISBN 80-211-0363-9 KLÍMA, J. Makroekonomie. Praha:Alfa Publishing, 2006. ISBN 80-86851-27-3. KOTÝNKOVÁ, M., N MEC O. Lidské zdroje na trhu práce. PROFESSIONAL PUBLISHING, 2003. ISBN 80-86419-48-7 KUCHA , P. Trh práce, sociologická analýza. Karolinum, 2007. ISBN 978-80-2461383-3 MAREŠ, P. Nezam stnanost jako sociální problém. 3. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. ISBN 80-86429-083 NE ADOVÁ, V. Základy podnikové ekonomiky. VŠPJ, 2008. ISBN 978-80-87035-160 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Ve ejná správa a finance ve ejného sektoru. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-226-1055-6 SIROVÁTKA, T., MAREŠ P. Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3048-8 SYNEK , M. a kol. Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179892-4 ŠIMEK, M. Ekonomie trhu práce A. 1. vydání. Ostrava,2007. ISBN 978-80-248-1416-2 URBAN, J. Teorie národního hospodá ství 2. Praha: ASPI a.s., 2006. ISBN 80-7357188-9

57

WINKLER, J., WILDMANNOVÁ, M. Evropské pracovní trhy a pr myslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-195-9 Materiály poskytnuté Ú adem práce ve Ž á e nad Sázavou Zákon o zam stnanosti . 435/2004 Sb. Krize - Finan ní krize, ekonomická a hospodá ská krize 2008/2009.[online]. 2008,[cit. 2009-05-17].Dostupné z www:< http://zpravy.kurzy.cz/financni-krize/> Wikipedie: Otev ená encyklopedie: Ekonomická krize 2008-2009 [online]. c2009 [citováno 17. 05. 2009]. Dostupný z www:: Absolventi škol a mladiství v evdienci ÚP [online].[cit. 2008-12-12]. Dostupné z www: eský statistický ú ad [online]. 2009-05-06 [cit. 2009-01-05]. Dostupné z www: Informa ní systém o uplatn ní absolvent škol na trhu práce [online]. Národní ústav odborného vzd lávání, 2007[cit. 2008-12-12]. Dostupné z www: Životní prost edí Vyso iny 2003 [online].2003 [cit. 2008-12-15]. Dostupné z www: Statistický bulletin – kraj Vyso ina za rok 2008 [online].2009-03-31,2009-04-13 [cit. 2009-04-04]. Dostupné z www: < http://www.jihlava.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/p/136302-08> Charakteristika kraje Vyso ina [online]. 2008-03-19, [cit. 2008-12-15]. Dostupné z www: Evropský sociální fond v R [online].[cit. 2009-04-29]. Dostupné z www: Evropský sociální fond [online]. [cit. 2009-04-29]. Dostupné z www:

58

Seznam zkratek ABS

- absolventi

EHP

- Evropský hospodá ský prostor

ESF

- Evropský sociální fond

EURES

- EURopean Employment Services – Evropské služby zam stnanosti

HB

- Havlí k v Brod

IAP

- individuální ak ní plán

JI

- Jihlava

MPO

- Ministerstvo pr myslu a obchodu

MPSV

- Ministerstvo práce a sociálních v cí R

MŠMT

- Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy

ORP

- obec s rozší enou p sobností

PE

- Pelh imov

POÚ

- pov ený obecní ú ad

SŠ

- st ední škola

TP

- trh práce

TR

- T ebí

ÚP

- ú ad práce

ÚSO

- úplné st ední odborné vzd lání

ÚSV

- úplné st ední všeobecné vzd lání

VOŠ

- vyšší odborná škola

VPM

- volná pracovní místa

VŠPS

- výb rové šet ení pracovních sil

ZR

- Ž ár nad Sázavou

ZŠ

- základní škola

59

Seznam p íloh P íloha . 1: P ehled vývoje nezam stnaných v okrese Ž ár nad Sázavou (leden 2006 – b ezen 2009) P íloha . 2: P ehled vývoje nezam stnaných v okrese Jihlava (leden 2006 – b ezen 2009) P íloha . 3: P ehled vývoje nezam stnaných v okrese Havlí k v Brod (leden 2006 – b ezen 2009) P íloha . 4: P ehled vývoje nezam stnaných v okrese Pelh imov (leden 2006 – b ezen 2009) P íloha . 5: P ehled vývoje nezam stnaných v okrese T ebí (leden 2006 – b ezen 2009) P íloha . 6: P ehled právní p edpis na úseku zam stnanosti

60

P íloha . 1 : P ehled vývoje po tu nezam stnaných v okrese Ž ár nad Sázavou (leden 2006 - b ezen 2009) Období b ezen 09 únor 09 leden 09 prosinec 08 listopad 08 íjen 08 zá í 08 srpen 08 ervenec 08 erven 08 kv ten 08 duben 08 b ezen 08 únor 08 leden 08 prosinec 07 listopad 07 íjen 07 zá í 07 srpen 07 ervenec 07 erven 07 kv ten 07 duben 07 b ezen 07 únor 07 leden 07 prosinec 06 listopad 06 íjen 06 zá í 06 srpen 06 ervenec 06 erven 06 kv ten 06 duben 06 b ezen 06 únor 06 leden 06

Celkem nezam stnaných 5 128 4 990 4 641 4 011 3 579 3 464 3 573 3 654 3 567 3 390 3 405 3 547 3 778 3 951 4 083 3 918 3 693 3 775 3 952 4 053 4 035 3 871 3 992 4 229 4 593 4 866 5 029 4 755 4 522 4 622 4 811 4 959 4 974 4 781 4 828 5 163 5 611 5 709 5 748

Z toho muž 2 752 2 675 2 446 1 986 1 670 1 581 1 615 1 582 1 538 1 513 1 534 1 633 1 832 1 949 2 027 1 867 1 664 1 673 1 708 1 696 1 682 1 705 1 790 1 943 2 190 2 403 2 469 2 226 2 043 2 045 2 118 2 080 2 107 2 083 2 155 2 415 2 756 2 809 2 809

Z toho žen

Z toho OZP

2 376 2 315 2 195 2 025 1 909 1 883 1 958 2 072 2 029 1 877 1 871 1 914 1 946 2 002 2 056 2 051 2 029 2 102 2 244 2 357 2 353 2 166 2 202 2 286 2 403 2 463 2 560 2 529 2 479 2 577 2 693 2 879 2 867 2 698 2 673 2 748 2 855 2 900 2 939

1 049 1 040 1 027 978 949 914 909 921 923 921 926 940 963 976 992 999 977 974 986 990 989 968 978 999 1 018 1 038 1 060 1 029 1 002 1 005 1 024 1 018 1 035 1 024 1 046 1 059 1 091 1 086 1 084

Z toho absolvent 350 340 332 313 282 310 363 263 210 174 209 239 252 267 279 284 301 370 458 321 232 190 253 299 359 421 440 429 442 510 613 487 371 318 369 447 499 519 551

61

P íloha . 2 : P ehled vývoje po tu nezam stnaných v okrese Jihlava (leden 2006 b ezen 2009) Období b ezen 09 únor 09 leden 09 prosinec 08 listopad 08 íjen 08 zá í 08 srpen 08 ervenec 08 erven 08 kv ten 08 duben 08 b ezen 08 únor 08 leden 08 prosinec 07 listopad 07 íjen 07 zá í 07 srpen 07 ervenec 07 erven 07 kv ten 07 duben 07 b ezen 07 únor 07 leden 07 prosinec 06 listopad 06 íjen 06 zá í 06 srpen 06 ervenec 06 erven 06 kv ten 06 duben 06 b ezen 06 únor 06 leden 06


Z toho muž 3 066 2 855 2 561 2 007 1 563 1 420 1 395 1 346 1 338 1 277 1 234 1 298 1 558 1 735 1 780 1 573 1 385 1 426 1 499 1 499 1 515 1 534 1 575 1 653 1 861 1 993 2 115 1 967 1 741 1 690 1 695 1 608 1 606 1 567 1 611 1 760 2 097 2 218 2 193

Z toho žen

Z toho OZP

2 399 2 276 2 076 1 861 1 724 1 662 1 740 1 758 1 710 1 486 1 463 1 515 1 627 1 705 1 784 1 775 1 727 1 761 1 849 1 928 1 891 1 773 1 788 1 870 1 951 2 062 2 122 1 999 1 943 2 015 2 057 2 121 2 073 1 943 1 969 2 060 2 214 2 262 2 298

654 652 643 611 568 551 545 579 594 568 563 560 597 619 625 629 621 634 642 663 667 661 665 676 690 677 682 654 637 638 638 647 636 639 647 655 661 663 675

Z toho absolvent 340 294 262 249 242 271 316 193 147 125 165 191 212 236 258 248 273 333 361 197 148 132 160 215 263 276 322 343 355 414 464 246 180 169 192 232 270 287 306

62

P íloha . 3 : P ehled vývoje po tu nezam stnaných v okrese Havlí k v Brod (leden 2006 - b ezen 2009) Období b ezen 09 únor 09 leden 09 prosinec 08 listopad 08 íjen 08 zá í 08 srpen 08 ervenec 08 erven 08 kv ten 08 duben 08 b ezen 08 únor 08 leden 08 prosinec 07 listopad 07 íjen 07 zá í 07 srpen 07 ervenec 07 erven 07 kv ten 07 duben 07 b ezen 07 únor 07 leden 07 prosinec 06 listopad 06 íjen 06 zá í 06 srpen 06 ervenec 06 erven 06 kv ten 06 duben 06 b ezen 06 únor 06 leden 06


Z toho muž 2 268 2 206 1 715 1 339 1 114 868 841 804 768 734 744 784 908 1 013 1 072 954 881 868 942 887 906 897 942 989 1 085 1 248 1 273 1 147 1 052 1 043 1 108 1 079 1 049 984 1 032 1 137 1 361 1 468 1 515

Z toho žen

Z toho OZP

2 203 2 080 1 845 1 698 1 538 1 374 1 344 1 346 1 286 1 201 1 187 1 226 1 263 1 301 1 341 1 329 1 297 1 307 1 368 1 449 1 419 1 350 1 379 1 428 1 511 1 575 1 618 1 602 1 589 1 582 1 647 1 715 1 659 1 574 1 599 1 607 1 686 1 721 1 774

666 661 598 559 545 535 530 554 556 562 548 547 557 574 583 563 554 565 569 557 564 558 555 550 553 566 574 578 567 563 563 557 551 547 543 546 553 546 541

Z toho absolvent 271 255 236 218 214 229 248 154 111 79 93 119 136 136 141 144 158 196 222 182 129 104 122 152 184 200 202 204 221 254 290 231 189 133 154 171 212 223 239

63

P íloha . 4 : P ehled vývoje po tu nezam stnaných v okrese Pelh imov (leden 2006 b ezen 2009) Období b ezen 09 únor 09 leden 09 prosinec 08 listopad 08 íjen 08 zá í 08 srpen 08 ervenec 08 erven 08 kv ten 08 duben 08 b ezen 08 únor 08 leden 08 prosinec 07 listopad 07 íjen 07 zá í 07 srpen 07 ervenec 07 erven 07 kv ten 07 duben 07 b ezen 07 únor 07 leden 07 prosinec 06 listopad 06 íjen 06 zá í 06 srpen 06 ervenec 06 erven 06 kv ten 06 duben 06 b ezen 06 únor 06 leden 06


Z toho muž 1 481 1 364 1 256 934 711 594 586 542 510 465 471 547 667 776 799 719 587 555 566 537 527 493 514 574 752 845 886 725 602 579 619 635 641 619 663 785 1 040 1 079 1 091

Z toho žen

Z toho OZP

1 187 1 094 1 052 936 885 867 794 787 769 674 637 657 683 722 715 679 632 678 747 800 791 699 687 743 830 877 894 874 848 887 978 1 050 1 005 926 937 1 013 1 063 1 082 1 092

371 360 340 320 283 281 283 281 287 276 277 296 317 335 331 328 315 311 301 307 295 297 304 320 340 335 329 332 314 309 316 331 333 327 331 338 349 340 340

Z toho absolvent 147 131 128 141 131 136 161 80 59 41 48 60 67 81 88 92 103 130 161 94 73 54 62 67 80 78 91 97 107 145 184 136 83 50 69 109 127 135 150

64

P íloha . 5: P ehled vývoje po tu nezam stnaných v okrese T ebí (leden 2006 b ezen 2009) Období b ezen 09 únor 09 leden 09 prosinec 08 listopad 08 íjen 08 zá í 08 srpen 08 ervenec 08 erven 08 kv ten 08 duben 08 b ezen 08 únor 08 leden 08 prosinec 07 listopad 07 íjen 07 zá í 07 srpen 07 ervenec 07 erven 07 kv ten 07 duben 07 b ezen 07 únor 07 leden 07 prosinec 06 listopad 06 íjen 06 zá í 06 srpen 06 ervenec 06 erven 06 kv ten 06 duben 06 b ezen 06 únor 06 leden 06


Z toho muž 3 144 3 028 2 822 2 330 1 869 1 819 1 792 1 709 1 695 1 637 1 680 1 847 2 166 2 435 2 540 2 353 2 072 2 049 2 120 2 073 2 140 2 179 2 315 2 571 2 974 3 260 3 290 3 048 2 689 2 623 2 698 2 643 2 663 2 700 2 938 3 303 3 816 3 988 4 000

Z toho žen

Z toho OZP

3 189 3 063 2 964 2 758 2 600 2 525 2 565 2 617 2 580 2 504 2 490 2 581 2 778 2 929 2 992 2 902 2 868 2 978 3 174 3 276 3 333 3 238 3 343 3 502 3 684 3 894 4 021 3 943 3 849 3 924 4 064 4 059 4 040 3 933 4 006 4 094 4 323 4 448 4 516

700 712 743 737 720 720 735 753 754 758 761 765 813 824 842 829 823 832 856 866 871 877 888 922 962 989 990 958 947 940 962 955 953 956 982 977 1 005 1 019 1 018

Z toho absolvent 451 418 384 376 381 417 450 306 252 196 234 273 304 338 343 359 368 446 508 321 281 250 320 412 460 509 529 585 620 706 800 564 481 434 556 633 712 758 764

65

P íloha . 6: P ehled právní p edpis na úseku zam stnanosti Zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 118/2000 Sb., o ochran zam stnanc p i platební neschopnosti zam stnavatele a o zm n n kterých zákon , ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 262/2006 Sb., zákoník práce, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 500/2004 Sb., správní ád, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 106/1999 Sb., o svobodném p ístupu k informacím, ve zn ní pozd jších p edpis Zákon . 320/2001 Sb., o finan ní kontrole ve ve ejné správ a o zm n n kterých zákon (zákon o finan ní kontrole), ve zn ní pozd jších p edpis

66

PROBLEMATIKA NEZAMSTNANOSTI ABSOLVENT ŠKOL V KRAJI VYSOINA

Recommend Documents