VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Návrhy na snížení nezaměstnanosti v Kraji Vy s o č i n a bakalářská práce
Autor: Marie Tomanová Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Jihlava 2013
Anotace Předmětem bakalářské práce je nezaměstnanost v Kraji Vysočina. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů a na psychologický, ekonomický a sociální dopad nezaměstnanosti. Praktická část se zabývá rozborem míry nezaměstnanosti Kraje Vysočina a následnými návrhy na její snížení.
Klíčová slova trh práce, nezaměstnanost, míra nezaměstnanosti, úřad práce
Annotation Subject of this thesis is unemployment in region of Vysocina. Theoretical part concentrates on explanation of basic terms and psychological, economical and social impact of unemployment. Practical part deals with analysis of degree of unemployment in region of Vysocina and brings suggestions for its reducing.
Key words labor market, unemployment, unemployment rate, the labor office
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní Doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, připomínky a trpělivost při jejím zpracování. V neposlední řadě také děkuji své rodině a nejbližším, kteří mě při vytváření této práce podporovali.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah: Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Teoretická část .......................................................................................................... 9 1.1
Trh práce .................................................................................................................. 9
1.2
Nezaměstnanost...................................................................................................... 11
1.2.1
Míra nezaměstnanosti ..................................................................................... 11
1.2.2
Typy nezaměstnanosti..................................................................................... 12
1.2.3
Další typy nezaměstnanosti ............................................................................ 15
1.2.4
Rizikové skupiny nezaměstnaných ................................................................. 16
1.3
1.3.1
Psychologický dopad ...................................................................................... 20
1.3.2
Ekonomický dopad ......................................................................................... 22
1.3.3
Sociální dopad................................................................................................. 22
1.4
2
3
Psychologický, ekonomický a sociální dopad nezaměstnanosti ............................ 20
Vliv státu ................................................................................................................ 23
1.4.1
Podpora v nezaměstnanosti ............................................................................. 23
1.4.2
Podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR:............ 24
1.4.3
Výše podpory .................................................................................................. 24
1.4.4
Politika zaměstnanosti .................................................................................... 25
Praktická část .......................................................................................................... 29 2.1
Charakteristika Kraje Vysočina ............................................................................. 29
2.2
Nezaměstnanost v Kraji Vysočina ......................................................................... 35
2.3
Problémové skupiny na trhu práce v Kraji Vysočina............................................. 37
2.4
Charakteristika jednotlivých okresů Kraje Vysočina ............................................. 43
2.4.1
Havlíčků Brod ................................................................................................. 43
2.4.2
Jihlava ............................................................................................................. 44
2.4.3
Pelhřimov ........................................................................................................ 46
2.4.4
Třebíč .............................................................................................................. 47
2.4.5
Žďár nad Sázavou ........................................................................................... 49
Návrhy na snížení nezaměstnanosti v Kraji Vysočina............................................ 51 3.1
Projekty investorů .................................................................................................. 52
3.2
Návrhy na snížení nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin .............. 56
Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam odborné literatury .............................................................................................. 63 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 64 Seznam obrázků .............................................................................................................. 69 Seznam tabulek ............................................................................................................... 69 Seznam grafů .................................................................................................................. 69
Úvod Předložená bakalářská práce je zaměřena na analýzu míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Nezaměstnanost je v dnešní době velký společenský problém, který je často spojován s negativními ekonomickými a sociálními důsledky. V práci jsou nastíněny určité návrhy, jakým způsobem by se mohl snížit počet nezaměstnaných. Cílem bakalářské práce je podrobná analýza nezaměstnanosti v Kraji Vysočina a návrh takových opatření, která povedou k jejímu snížení a snadnější zaměstnatelnosti regionální pracovní síly. V teoretické části je vysvětlen pojem nezaměstnanost, jeho druhy a základní psychologický, sociální a ekonomický dopad na nezaměstnaného člověka. Praktická část se nejprve věnuje vývoji míry nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Dále se zaměřuje na míru nezaměstnanosti v konkrétních okresech Kraje Vysočina a analýzu struktury a vývoje tohoto sociálního problému. Na konci této studie jsou popsány návrhy na snížení nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin v Kraji Vysočina.
8
1 Teoretická část 1.1 Trh práce Trh práce je proces nabídky práce, kterou utvářejí domácnosti, a poptávky po práci, kterou zastupují firmy (popřípadě stát). Za provedenou práci se poskytuje patřičné peněžní ocenění, tj. mzda. Rozhodnutí o přijetí nabídky práce nezáleží na nominální mzdě, tedy na sumě peněžních prostředků, ale na reálné mzdě, která vyjadřuje kolik zboží či služeb si může příjemce nakoupit.1 Na trhu práce nastává i takzvaný rovnovážný stav trhu práce, ten nastává tehdy, pokud je poptávka po práci a nabídka práce vyrovnána.2 Jestliže poptávka po práci roste, tedy pokud podnikatelé hledají zaměstnance, tak pracovníci snadněji najdou své pracovní místo a jejich mzdy rostou. S růstem reálných mezd, které nám vyjadřuje kupní sílu, roste i nabídka práce.3 Jestliže poptávka po práci klesá, to znamená, že podnikatelé nemají zájem o pracovníky. V tomto případě pracovníci těžko nalézají práci a vzniká nezaměstnanost.4 Klasický model trhu práce Klasický model trhu práce vychází z určitých předpokladů: předpoklad maximalizace zisku firem, maximalizace užitku ze spotřeby zboží či služeb jedince, pružnost cen a vyrovnání jejich poptávky s nabídkou.5
1
BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8, str. 63 2 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN 978-80-86175-70-6, str. 160 3 tamtéž, str. 161 4 tamtéž 5 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4, str. 268
9
Dynamický model trhu práce Vztahy mezi osobami zaměstnanými, nezaměstnanými a osobami ekonomicky neaktivními jsou popsány v obrázku 1. Někteří zaměstnaní se mohou stát ekonomicky neaktivními (šipka 1), a dále ze skupiny osob ekonomicky neaktivních se zase přechází k osobám zaměstnaným (šipka 2). Tato první situace může mít za příklad odchod zaměstnanců do starobního důchodu a naopak druhá situace návrat žen z mateřské dovolené do zaměstnání.6 Následující případ nastane, pokud osoby zaměstnané odejdou ze své práce na základě nalezení práce nové (šipka 3).7 Osoby nezaměstnané, které již nehledají práci, zapadají do skupiny osob ekonomicky neaktivních (šipka 4). Jiní ekonomicky neaktivní, kteří stále hledají práci marně, se registrují jako nezaměstnaní (šipka 5). V této první situaci se může jednat o nezaměstnaného, který si zvolil odchod do předčasného starobního důchodu. Naopak v druhém přikladu se jedná např. o absolventa školy, kterému se nedaří naleznout práci.8
Obrázek 1 - Dynamický model trhu práce9 6
tamtéž, str. 277 tamtéž 8 tamtéž, str. 278 9 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4, str. 278 7
10
1.2 Nezaměstnanost Za nezaměstnané se považují lidé starší 15 let, kteří splňují tyto podmínky: nemají placené zaměstnání a nepodnikají, aktivně hledají práci, tzn., jsou zaregistrování na úřadu práce. Ti, kteří podmínky nesplňují, jsou zaměstnaní.10 S dalším pojmem, se kterým se v nezaměstnanosti setkáváme, je pracovní síla. Pracovní síla je součet zaměstnaných a nezaměstnaných lidí. Ti, kteří nikdy nepracovali a ani práci nehledali, do pracovní síly nezahrnujeme. V tomto případě se jedná o ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, zejména o důchodce, ženy a muže na mateřské dovolené, nemocné, zdravotně postižené a jiné.11
1.2.1 Míra nezaměstnanosti Abychom vypočetli ukazatel míry nezaměstnanosti, musíme znát počet nezaměstnaných lidí a počet lidí, kteří pracují (podnikají nebo jsou v pracovním poměru). Míra nezaměstnanosti se tedy definuje jako podíl počtu nezaměstnaných k pracovní síle (tedy k zaměstnaným i nezaměstnaným).12 V grafu 1 je zobrazen vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 2002 až 2012.
10
KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie: neoklasický přístup. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xviii, 368 s. ISBN 80-717-9788-X, str. 166 11 tamtéž 12 RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002, 166 s. ISBN 80-861-7524-3, str. 21
11
Graf 1- Nezaměstnanost v ČR v letech 2002 - 201213
1.2.2 Typy nezaměstnanosti Často se stává, že lidé z různých příčin dobrovolně opouští práci a hledají jiné zaměstnání. Také firmy mají zájem o zaměstnance na nová pracovní místa, ale mají přesné požadavky na kvalifikaci pro výkon konkrétních pracovních míst. Někdy existuje počet volných míst, rovnající se počtu lidí, kteří hledají práci, ale problémem je dostupnost informací o uvolněných pracovních místech a o pracovnících hledající práci.14 Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost, nebo také vyhledávací nezaměstnanost, je plynulé přecházení pracovníků z jednoho pracovního místa do jiného. V případě frikční nezaměstnanosti se počet osob, které práci hledají, a počet volných pracovních míst shoduje. Do této skupiny nezaměstnanosti můžeme zahrnout také absolventy škol, změnu bydliště
13
Vývoj nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004/ 14 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4, str. 280
12
pracovníka nebo ženy po mateřské dovolené. Součástí frikční nezaměstnanosti je sezónní nezaměstnanost.15 Sezónní nezaměstnanost bývá závislá na ročním období. Převážně se týká práce ve stavebnictví nebo v zemědělské výrobě.16 Rozdílnost v míře nezaměstnanosti je dána i nízkou mobilitou pracovníků mezi jednotlivými regiony. Mobilita může být podmíněna psychologickými faktory, které jsou především dány rodinnými vazbami, dále nedostatkem volných bytů či vysokými náklady spojené s cestováním za prací.17 Strukturální nezaměstnanost I v případě strukturální nezaměstnanosti se shoduje počet osob, které práci hledají, a počet volných pracovních míst. V nepoměru je zde kvalifikace lidí hledajících práci a nároky zaměstnavatelů na kvalifikaci. Řešením tohoto problému může být rekvalifikace.18 Tento typ nezaměstnanost většinou vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství. Máme na mysli především technický pokrok a změny v preferencích spotřebitelů.19 Strukturální nezaměstnanost bývá považována za dobrovolnou i nedobrovolnou. Za dobrovolnou nezaměstnanost ji považujeme v případě, že pracovníci, kteří odejdou z místa v útlumovém odvětví a nepřejdou na místo za nižší mzdu v jiném odvětví.20 Strukturální nezaměstnanost je zřejmě i hlavním důvodem regionálních rozdílů v míře nezaměstnanosti. Rozdíl míry nezaměstnanosti v krajích ČR k 31. 1. 2013 je zobrazen v grafu 2.
15
SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN 80-859-8348-6, str. 83 16 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4, str. 281 17 SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN 80-859-8348-6, str. 83 18 KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie: neoklasický přístup. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xviii, 368 s. ISBN 80-717-9788-X, str. 164 19 SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN 80-859-8348-6, str. 83 20 Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4, str. 282
13
Graf 2 - Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 31. 1. 2013 21
Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojena s hospodářským cyklem tržních ekonomik. Jde o situaci, kdy je nabídka práce vyšší než poptávka, nebo tehdy, kdy je celkově na trhu méně volných míst než zájemců o práci. Cyklická nezaměstnanost je obvykle považována za nedobrovolnou.22 Podobně jako strukturální nezaměstnanost má i tento typ nezaměstnanosti výrazné důsledky, a proto hospodářská politika usiluje o snižování nezaměstnanosti.23
21
Podíl nezaměstnaných osob k 31. 1. 2013. Nezávislý odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy [online]. 2003, 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://nosppp.cmkos.cz/?q=node/21 22 RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002, 166 s. ISBN 80-861-7524-3, str. 22 23 SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN 80-859-8348-6, str. 83
14
1.2.3 Další typy nezaměstnanosti Dobrovolná nezaměstnanost Nastává tehdy, když pracovních míst je dostatek, přesto o ně lidé vědomě neusilují. Jejich důvody mohou být například:
z důvodů studia
jsou dostatečně finančně zabezpečeni
dávají přednost volnému času
nízká mzda24
Nedobrovolná nezaměstnanost Jedinec je aktivní, má snahu najít práci, ale neexistuje pro něj vhodná příležitost. Řešením těchto pracovních míst je například podpora vzniku nově pracovních míst, zaměstnání absolventů škol apod.25 Neúplná a nepravá nezaměstnanost V neúplné nezaměstnanosti jsou pracovníci, kteří musí pracovat na snížený úvazek nebo práce plně nevyužívá jejich schopností a kvalifikace. Tato nezaměstnanost řeší způsob, jak čelit problémům vysoké nezaměstnanosti. Ve většině případů jde o zkrácení pracovní doby nebo je jedno pracovní místo rozděleno pro dvě osoby.26 U nepravé nezaměstnanosti se jedná o osoby, které jsou evidováni na úřadu práce jako nezaměstnaní, ale přitom pracují nelegálně.
24
tamtéž, str. 82 SAMUELSON, Paul Anthony. Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1995, xl, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X., str. 290 26 DAŇHELOVÁ, Šárka. Vybrané kapitoly z ekonomiky. Vyd. 2. Brno: Paido, 2002, 83 s. ISBN 80-731-5032-8., str. 10 25
15
1.2.4 Rizikové skupiny nezaměstnaných Na trhu práce dostane člověk uplatnění podle jeho vlastních charakteristik (věk, zdravotní stav, pohlaví, vzdělání). Tyto charakteristiky mohou vyčlenit lidi s větším rizikem ztráty práce. Nezaměstnanost tak více ohrožuje určité skupiny lidí, s čímž se můžeme setkat i ve všech vyspělých zemí. Na tyto skupiny je především zaměřena politika zaměstnanosti.27 Za rizikové skupiny považujeme:
absolventi škol a mladiství,
ženy s malými dětmi,
zdravotně postižení občané,
osoby starší 50 let,
lidé s nízkým vzděláním,
sociální kategorie - v České republice především Romové 28
Absolventi škol a mladiství Absolventi středních a vysokých škol jsou znevýhodněni nedostatečnými či žádnými praktickými zkušenostmi.29 U absolventů středních škol a mladistvých, kteří nemají zájem získat zaměstnání, se objevují i psychologické problémy. Jestliže si v daném okamžiku neosvojí pracovní návyky, nebudou moci pracovat ani v dospělosti. Tito lidé jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností a možnými důsledky jako je kriminalita, závislost na sociálních dávkách, nelegální práce atd.30
27
BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8., str. 109 28 tamtéž, str. 110 - 115 29 tamtéž, str. 110 30 tamtéž
16
Mladiství ve věku 15−18 let po skončení povinné školní docházky patří také mezi rizikové skupiny a je třeba věnovat jim pozornost. Tato riziková skupina si práci často neudrží příliš dlouho a na úřad práce se vracejí opakovaně. Obtížná je také neochota zaměstnavatelů umístit mladistvé do své organizace.31 Pracovní podmínky mladistvých na trhu práce: Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to potřeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný.32 Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.33 Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb: a)
před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci,
b)
pravidelně podle potřeby, nejméně však 1 ročně.34
Přehled mladistvých v evidenci úřadu práce k 30. 4. 2012 ukazuje následující graf 3.
31
tamtéž Práce a právo. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011, 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_10#par243 33 tamtéž 34 tamtéž 32
17
Graf 3 - Mladiství v evidenci ÚP k 30. 4. 2012 35
Osoby starší 50 let Ztráta zaměstnání má největší vliv na starší lidi ve věku 50−60 let. Tito lidé procházejí tzv. psychickou tenzí, kterou doprovází nejistota a ztráta sebedůvěry.36 Velmi rychle může člověk odejít ze své významné funkce, vzdát se svého postavení, svých kolegů. Zaměstnavatel si hledá zkušenější mladší zaměstnance, přeučování starších lidí a učení je novým věcem se totiž jeví jako neefektivní investice. Čím je člověk starší, tím se hůře přizpůsobuje novým životním situacím a náhlá ztráta zaměstnání může především způsobit rychlý pokles příjmu.37 Jednou z možností pro lidi nad 50 let je samostatné podnikání. Lidé se k této situaci často obracejí, i když to může být zpočátku fyzická i psychická námaha.38
35
Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo 36 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8, str. 111 37 tamtéž, str. 112 38 tamtéž
18
Ženy Je známo, že na trhu práce se upřednostňují muži pro jejich větší sílu, nebojácnost a nezatíženost starostmi o domácnost. Pokud chce zaměstnavatel zaměstnat ženu, souvisí s tím možné problémy. Například matky po mateřské dovolené, matky s dětmi v předškolním věku, matky staršího věku a osamělé matky. Tato skupina narušuje v podniku plynulost pracovního procesu, která způsobuje neochotu zaměstnavatele je zaměstnávat.39 Zaměstnanost žen je celosvětový problém. Prostředí často chápe roli ženy jako matku či ženu v domácnosti a muži jsou bráni jako živitelé. Ženy na trhu práce převážně zastávají méně namáhavou práci s pravidelnou či pružnou pracovní dobou, aby mohly skloubit i mateřské povinnosti. Zatímco muži jsou určeny k fyzicky namáhavé práci s nepravidelnou pracovní dobou, popřípadě i na různých pracovních místech.40 Zdravotně postižení lidé Kvůli velkému důrazu na produktivitu práce mají lidé se změněnou pracovní schopností (ZTP) velmi malou šanci najít si práci. Tato bezvýchodná situace má následek i pro jejich rodiny, pro ně to znamená starost o nezaměstnaného postiženého rodinného příslušníka.41 Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jsou osoby se zdravotním postižením definovány jako osoby, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce.42 Těmito osobami jsou fyzické osoby, které jsou: a)
orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
b)
orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni.43
39
tamtéž, str. 113 tamtéž 41 tamtéž 42 Osoby se zdravotním postižením. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011, 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/definiceozp 43 tamtéž 40
19
Příspěvky pro zaměstnavatele, který zaměstnává osobu ZTP: Jestliže zaměstnavatel vytvoří chráněné pracovní místo nebo dílnu, nebo provádí na svém pracovním místě přípravu k práci pro osoby zdravotně postižené, úřad práce může tomuto zaměstnavateli poskytnout příspěvek a pokrýt veškeré náklady.44 Dále je poskytován příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale jen v případě, že zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % těchto osob z celkového počtu zaměstnanců.45 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením: Pokud má zaměstnavatel více než 25 pracovníků v pracovním poměru je povinen zaměstnat osoby se ZTP ve výši 4 % z celkového počtu jeho zaměstnanců.46 Sociální kategorie – v České republice především Romové Na trhu práce hraje významnou roli kvalifikace a kvalita dovedností, proto je pro romské etnikum velmi těžké získat zaměstnání. Romové často mají jen základní vzdělání, mnohdy dokonce ani základní vzdělání nedokončí a jsou bez další kvalifikace.47 Romové jsou kvůli nízké úrovni vzdělání zařazeni do dobrovolné nezaměstnanosti a nemají motivaci k získání zaměstnaní, protože jsou podporováni státem v sociálních dávkách.
1.3 Psychologický, ekonomický a sociální dopad nezaměstnanosti 1.3.1 Psychologický dopad Ztráta zaměstnání má většinou dopad na psychickou zátěž lidí. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé ztrácí sebevědomí, sebeúctu a trpí pocitem beznaděje.
44
tamtéž tamtéž 46 tamtéž 47 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8., str. 114 45
20
Reakce na nezaměstnanost Ztráta práce je doprovázena traumatizujícím zážitkem, který bývá doprovázen dlouhodobým stresem. Vágnerová (2008) dělí tyto reakce do pěti fází: Fáze šoku – téměř 50 % nezaměstnaných nedokáže uvěřit, že přišli o své pracovní místo. Nejdříve přijde vztek a dále následují pocity úlevy z možnosti využití volného času. Aktivní hledání nového místa – člověk vynakládá veškeré úsilí, aby si našel novou práci. Pokud v krátké době zaměstnání nezíská, jeho snaha se vytrácí. Dlouhodobá nezaměstnanost – přichází obvykle po šesti měsících stavu bez zaměstnání. V tomto období je člověk ve stresu, depresi, ztrácí chuť hledat nové místo a stává se pesimistickým. Fáze adaptace na styl života nezaměstnaného – pokud člověk delší dobu nemůže najít práci a ztratil již naději, začíná si zvykat na život nezaměstnaného. Fáze nedůvěry – každý člověk přece jen nějakou práci najde, ale jeho nedůvěra a pocit nejistoty nezmizí. Složitěji se přizpůsobuje novému pracovnímu okolí a má strach ze své neschopnosti.48 Vliv na zdravotní stav Nezaměstnanost je velmi zátěžovou situací pro většinu lidí. Nezaměstnanost, jak už jsem zmínila, je spojená s psychickými poruchami. Hlavní příznaky psychické poruchy jsou deprese, úzkost, obava, strach, pocit neschopnosti cokoliv řešit a především změny v chování, které může být až agresivní. Téměř 20 % nezaměstnaných má vážné zdravotní problémy. Nejvíce postihovaní jsou lidé nad 50 let, kterým se začali, po ztrátě pracovního místa, projevovat neurotické příznaky.49
48
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4., str. 734 49 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8., str. 87
21
Nezaměstnanost a psychické zdraví mají oboustranný vztah. Pokud člověk ztratí zaměstnání, zhorší se mu jeho psychický vztah a naopak, pokud člověk není psychicky vyrovnaný, může snadno přijít o své pracovní místo.50
1.3.2 Ekonomický dopad Ztráta zaměstnání výrazně ovlivní finanční situaci člověka i celé jeho rodiny. Člověk musí omezit své výdaje a je závislý na dávkách sociálního zabezpečení a na vlastních životních úsporách. Nezaměstnaný pociťuje nedostatek osobně potřebných věcí, upadá na nižší úroveň a nemůže si dovolit veškeré prostředky, na které byl zvyklý jako zaměstnaný.51 Člověk se může cítit chudý ve srovnání s lidmi z určité sociální vrstvy, ke které dřív patřil. Rozpadá se i každodenní stereotyp, nezaměstnaný má pocit prázdna a chybí mu kontakty s lidmi.52
1.3.3 Sociální dopad Sociální dopad má především dlouhodobá nezaměstnanost. Role nezaměstnaného Nezaměstnanost je spíše chápána jako selhání jedince, nikoliv společnosti a vede k sociální izolaci. Sociální izolace se týká především lidí, kteří nemají rodinu nebo jiné sociální zázemí. Mareš (1994, str. 77) uvádí: „Člověk už není elektrikářem, prodavačem, učitelem, z profesního hlediska už není nikým. Je to totéž, jako být negramotný, neschopný, ponížený. Člověk nikam nepatří a nemá nic chtít.“ 53 Jestliže je člověk dlouhodobě nezaměstnaný, začíná komunikovat s lidmi podobně postiženými. Tato společenská vrstva bývá často vyřazována ze společnosti a je závislá
50
VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4., str. 743 51 tamtéž, str. 741 52 tamtéž 53 citováno podle: VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4., str. 744
22
na sociálních dávkách. V některých případech narůstá kriminalita a násilné činy. V České republice je příkladem této skupiny již zmíněná romská komunita.54 Rodina nezaměstnaného Ztráta práce jednoho člena rodiny je zátěží pro celou rodinu. Rodina se dotyčnému snaží poskytnout oporu a pocit jistoty. Žena přijme oporu daleko snadněji než muž, protože může brát ztrátu práce i jako dočasnou výhodu, může pečovat o své děti a o domácnost.55 Pro muže, jako živitele rodiny, je přijmout oporu velmi těžké. Ponořuje se do deprese, roste napětí v rodině a s ním spojené konflikty. Může dojít až ke krizi či následnému rozpadu rodiny, ojediněle i k násilí. Rozvodovost je v rodinách nezaměstnaných až dvojnásobná ve srovnání s populačním průměrem.56
1.4 Vliv státu 1.4.1 Podpora v nezaměstnanosti „Nárok na podporu v nezaměstnanosti má:
občan s bydlištěm na území ČR, který v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění,
potřebnou dobu pojištění je možné získat i prostřednictvím tzv. náhradních dob, což je třeba doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do čtyř let, doba výkonu veřejné služby či dlouhodobé dobrovolnické služby.“57
54
tamtéž, str. 745 BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8., str. 87 56 tamtéž, str. 746 57 Sociální reforma. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5#1.2 55
23
1.4.2 Podmínky pro vstup do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP ČR:
„Pokud úřad práce zprostředkuje člověku vhodné zaměstnání, ale on jej ukončí bez vážného důvodu sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání.
Stejně tak bude moci být evidován na úřadu práce až po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku tohoto zaměstnání zaměstnanec, jemuž úřad práce zprostředkuje vhodné zaměstnání, ale zaměstnavatel s ním ukončí pracovní poměr z důvodu hrubého porušení pracovních povinností.“58
1.4.3 Výše podpory Výše podpory se vypočte z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního ukončeného zaměstnání nebo z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteném na jeden měsíc a činí:
první dva měsíce – 65 %
další dva měsíce – 50 %
po zbývající dobu – 45 % 59
Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti:
do věku 50 let – 5 měsíců
od 50 do 55 let – 8 měsíců
více než 55 let – 11 měsíců 60
Zaměstnanému, který ukončí zaměstnání sám bez vážného důvodu, nebo se dohodne se zaměstnavatelem, se podpora v nezaměstnanosti sníží na 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.61
58
tamtéž tamtéž 60 tamtéž 59
24
Od 1. 1. 2012 může úřad práce uchazeče o zaměstnání zařadit do programu tzv. sdíleného zprostředkování zaměstnání. Jde o jakousi spolupráci úřadu práce se soukromými agenturami práce. Agentury práce také mohou získat určitý příspěvek za každého uchazeče o zaměstnání, kterému daná agentura práci umožní. Pokud umístí uchazeče do pracovního poměru na dobu neurčitou a tento člověk si zaměstnání udrží minimálně 6 měsíců, dostane agentura další příspěvek.62
1.4.4 Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti je upravována zákonem č. 435/2004 Sb. a je definována jako souhrn opatření, které směřují k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti. Mezi hlavní nástroje politika zaměstnanosti patří:
rekvalifikace,
investiční pobídky
veřejně prospěšné práce,
společensky účelná pracovní místa,
překlenovací příspěvek,
příspěvek na zapracování.63
Rekvalifikace a školení Pod pojmem rekvalifikace podle zákona č.435/2004 Sb., se rozumí získání nové kvalifikace a rozšíření dosavadní kvalifikace, které je spojené s jejím obnovováním. Rekvalifikaci může provádět: a)
zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem
b)
zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem dle zvláštního předpisu
61
tamtéž tamtéž 63 Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online]. 1998, 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 62
25
c)
škola v rámci jejího vzdělávacího oboru nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem dle zvláštních předpisů
d)
zařízení se vzdělávacím programem, tzv. rekvalifikační zařízení64
Investiční pobídky Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje tvorbu nových pracovních míst, školení a rekvalifikaci zaměstnanců.65 Podpora tvorby nových pracovních míst Pokud je v okrese míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tak výše podpory činí 50 000 Kč na nové pracovní místo.66 Podpora rekvalifikace a školení zaměstnanců
Rekvalifikace a školení jsou poskytovány pouze v okresech, kde je míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR,
dále je poskytnutá podpora na rekvalifikace a školení ve výši 25 % z vynaložených nákladů,
pokud o podporu žádá malý podnik, výše činí 45 % a v případě středního podniku činí výše 35 % z vynaložených nákladů,
rekvalifikace nebo školení zaměstnanců se zdravotním postižením činí výše podpory u malých podniků 55 %, u středních podniků 45 % a u velkých podniků 35 % z vynaložených nákladů těchto zaměstnanců.67
64
t Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online]. 1998, 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 65 tamtéž 66 tamtéž 67 tamtéž
26
Veřejně prospěšné práce Jde o nástroj, kterým se rozumí časově omezené pracovní příležitosti, které se zakládají na úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací ve prospěch obcí nebo státních institucí. Veřejně prospěšné práce trvají nejdéle 12 po sobě jdoucích měsíců. Pracovní místa se vytváří dle dohody s příslušným úřadem práce.68 Překlenovací příspěvek Další nástroj, kterým je překlenovací příspěvek, může úřad práce poskytnout osobě samostatně výdělečně činné na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v určitém období.69 „Za provozní náklady se považuje: nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku
a)
a služeb s ním spojených, b)
náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
c)
náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.“70
Tento příspěvek se poskytuje nejdéle na 5 měsíců. Měsíční výše překlenovacího příspěvku je nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, ve kterém byla dohoda uzavřena. Výši mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku sděluje statistický úřad ve Sbírce zákonů.71 Nejpozději lze o poskytnutí překlenovacího příspěvku požádat do 30 dnů ode dne uzavření dohody.72
68
Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online]. 1998, 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx 69 tamtéž 70 tamtéž 71 tamtéž 72 tamtéž
27
Příspěvek na zapracování Další nástroj, jehož cílem je motivace zaměstnavatelů přijmout do pracovního poměru osoby se zvýšenou péčí, se nazývá příspěvek na zapracování.73 Příspěvek se poskytuje v délce 3 měsíců a může činit maximálně polovinu minimální mzdy.74
73 74
tamtéž tamtéž
28
2 Praktická část 2.1 Charakteristika Kraje Vysočina Kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy. Sousedí s krajem Jihomoravským, Pardubickým, Středočeským a Jihočeským. Charakteristické pro kraj je členitost území a vyšší nadmořská výška.75 Povrch území tvoří pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Kraj má poměrně nízké znečištění ovzduší a relativně zdravé lesy, proto se zde nacházejí vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody.76 Kraj Vysočina zabírá území o rozloze téměř 6 800 km2. Nejvyšším bodem je vrcholek Javořice s nadmořskou výškou 837 m n. m, který je také nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Nejnižší bod leží na jihovýchodě okresu Třebíč, kde řeka Jihlava opouští území kraje (239 m n. m.).77 Můžeme zde najít i tři památky zapsané do seznamu UNESCO. Nejznámější je městská památková rezervace Telč, dále poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou a židovská čtvrť se hřbitovem a bazilikou sv. Prokopa v Třebíči. Na území Kraje Vysočina se nachází přírodní bohatství, které tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, velký Špičák a další četné přírodní rezervace. Kraj Vysočina je známý i zajímavými kulturními
akcemi.
V Jihlavě
se
koná
Mezinárodní
festival
sborového
umění
či Mezinárodní festival dokumentárního filmu. Známé jsou i tzv. Prázdniny v Telči nebo Evropské setkání folklórních souborů, které také pořádá památkové město Telč.78 Kraj Vysočina se člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), které nám znázorňuje obrázek 2 a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ).
75
Charakteristika Kraje Vysočina. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje 76 tamtéž 77 tamtéž 78 tamtéž
29
Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v Kraji Vysočina 704 (stav od 1. ledna 2005).79
Obrázek 2 - Obce s rozšířenou působností 80
Kraj Vysočina, k 1. lednu 2012, měl téměř 512 tisíc obyvatel, proto patří k třetí nejnižší lidnatosti krajů České republiky.
79
tamtéž Obec s rozšířenou působností s obcemi. Kraj Vysočina [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/obec-s-rozsirenou-pusobnosti-s-obcemi/g23600/id_obrazky=32852&typ_sady=1&p1=33420 80
30
Vzhledem ke své poloze má pro Vysočinu strategický význam silniční a železniční síť. Kraj je součástí středoevropské urbanizované osy (Berlín-Praha-Vídeň/Bratislava-Budapešť). K národní i evropské dopravě slouží dálnice D1. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice v únoru 2013 vzrostla na 8,1 %. Míra registrované nezaměstnanosti k 31. 1. 2013 je v Kraji Vysočina 8,3 % a je osmá nejnižší v celé České republice. Nejvyšší nezaměstnanost je v okrese Třebíč (10,4 %) a nejnižší v okrese Pelhřimov (5,9 %).81 Míru nezaměstnanosti v okresech Kraje Vysočina zobrazuje graf 4.
Graf 4 - Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Kraje Vysočina v letech 2009−2012 82
K 31. 12. 2012 bylo ve statistickém registru ekonomických subjektů, kde jsou evidována veškerá
identifikační
čísla
organizací,
evidováno
106 578
subjektů.
Oproti
81
Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina k 31. 12. 2012. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_kraji_vysocina_k_31_12_2012 82 tamtéž
31
roku 2011 se počet zvýšil o 1,3 %. Nejvíce ekonomických subjektů ukázal okres Žďár nad Sázavou (22,8 % z celkového počtu) a nejméně pak okres Pelhřimov (15,4 %). 83 Průměrná hrubá měsíční mzda za rok 2012 činila 22 307 Kč, což je nárůst 2,2 % oproti předchozímu roku. Nižší průměrnou úroveň mezd mají pouze kraje Pardubický, Zlínský a Karlovarský. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem, Kraj Vysočina zaostává o 2 794 Kč.84 Nezaměstnanost se zvýšila v celé ČR i ve všech krajích s výjimkou Prahy, nejvíce postihla kraj Karlovarský a Ústecký, téměř o 3 %. Počet zaměstnaných v Kraji Vysočina poklesl zhruba o 1 900 osob (−1,9 %) oproti roku 2011.85 Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina za posledních sedm let zobrazuje následující graf. Z grafu je patrné, že každý rok průměrná měsíční mzda roste, ale dle jednotlivého čtvrtletí může mzda i klesat. V pololetí v roce 2008, vzhledem k projevující se hospodářské krizi, začala měsíční mzda náhle klesat. I roční přírůstek průměrné mzdy se snížil. Začátkem sledovaného období (viz graf 5), vzrostly průměrné mzdy o více než 1 000 Kč a od roku 2008 nevzrostly o více než 500 Kč.
Graf 5 - Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina za rok 201286
83
Ekonomické subjekty v Kraji Vysočina. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/ekonomicke_subjekty_v_kraji_vysocina 84 Průměrné mzdy na Vysočině. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/prumerne_mzdy_na_vysocine_mezirocne_vzrostly_o_471_kc 85 tamtéž 86 tamtéž
32
Vývoj a struktura zaměstnanosti podle odvětví ekonomické činnosti V Kraji Vysočina hraje důležitou roli zemědělství. Zdejší přírodní podmínky nejsou dobré (sklonitost pozemků snižují produkční schopnost půd, nadmořská výška), ale některým zemědělským komoditám tyto podmínky vyhovují. Zemědělské podniky kombinují rostlinnou a živočišnou výrobu. Sklizeň obilovin v roce 2012 byla více jak 646 tisíc tun. Vysočina je tak čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem v sklizni obilovin. Vysočina je tradičně dominantní v produkci brambor. V roce 2012 zaujímal kraj více jak jednu třetinu celkové produkce brambor v České republice. Konzumních i průmyslových brambor bylo na Vysočině sklizeno přibližně 200 tisíc tun.87 Následující tabulka zachycuje zaměstnanost v Kraji Vysočina podle odvětví národního hospodářství
v 1.
pololetí
roku
2012.
Terciární
sektor
neboli
sektor
služeb,
je od roku 2003 nejvýznamnějším sektorem v ekonomice pro Kraj Vysočina. Své prvenství však ztratil v roce 2005, ale v roce 2007 jej opět získal zpět. V roce 2011 terciér výrazně posílil a v roce 2012 zde pracovala více než polovina všech zaměstnaných.88
87
Sklizeň zemědělských plodin v roce 2012. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/sklizen_zemedelskych_plodin_v_roce_2012 88 Zaměstnanost podle odvětví činnosti CZ - NACE a sektorů - krajské členění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012p1/2.pdf
33
Tabulka 1 - Zaměstnanost podle odvětví v Kraji Vysočina v 1. pololetí 2012 89
V struktuře průmyslových podniků v Kraji Vysočina dominuje automobilové strojírenství. Dalším významným odvětvím je kovozpracující, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Kraj Vysočina má kolem 40 průmyslových zón, největší podíl je v okolí dálnice D1. Největším zaměstnavatelem v kraji je strojírenská firma BOSCH DIESEL, která sídlí v Jihlavě. Je zaměřena na výrobu čerpadel pro dieselové motory. Druhým největším zaměstnavatelem jsou Žďárské strojírny a slévárny ŽĎAS. Dalšími známými zaměstnavateli jsou například Motorpal (vstřikovací zařízení do dieselových motorů) nebo Automotive Lighting (výroba osvětlovacích zařízení do automobilů).90 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů a u zaměstnavatelů, kteří zaznamenali nejvýraznější personální pohyb, včetně mezinárodních a zahraničních společností, zobrazuje tabulka 2. 89
Zaměstnanost podle odvětví činnosti CZ - NACE a sektorů - krajské členění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012p1/2.pdf 90 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko [online]. 2007 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/analzy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zamstnavatel/
34
Tabulka 2 - Nejvýznamnější zaměstnavatelé Kraje Vysočina91
2.2 Nezaměstnanost v Kraji Vysočina Vývoj nezaměstnanosti v Kraji Vysočina v roce 2012 Ještě v červenci roku 2012 se zdálo, že nezaměstnanost v Kraji Vysočina bude na nejnižším stupni, což znamená pod mírou 8 % nezaměstnanosti. Oproti roku 2011 totiž vykazovala 91
Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko [online]. 2007 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/analzy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zamstnavatel/
35
průměrná měsíční nezaměstnanost zhruba o 1 000 uchazečů méně, ale již v srpnu začala nezaměstnanost růst a od září roku 2012 výše nezaměstnanosti vzrostla nad úroveň roku 2011.92 Hlavní příčinou růstu nezaměstnanosti v polovině roku 2012 bylo zpomalení ekonomiky se souvisejícími jevy na trhu práce: rušení pracovních míst, propouštění v soukromých i státních podnicích, nedostatek nově vytvořených volných pracovních míst apod. Na úřadech práce přibyli absolventi škol a také uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku.93 Zaměstnavatelé a drobní podnikatelé v Kraji Vysočina začínají ve velké míře využívat sezónní zaměstnanosti (v lesnictví, zemědělství či stavebnictví). V Kraji Vysočina je rozhodujícím zaměstnavatelem strojírenský průmysl, resp. automobilový průmysl. V polovině roku 2012, stejně jako před třemi roky, byl tento kraj zasažen hospodářskou krizí. Firmy začaly z veliké opatrnosti znovu rozvíjet svou činnost a chtějí navázat na předkrizové období, ale velmi pomalu, aby napravily škody, které krize způsobila. To znamená, že především nerozšiřují své firmy a nevytvářejí nová pracovní místa.94 Přehled zaměstnanosti v Kraji Vysočina k 31. 12. 2012 uvádí tabulka č. 3. Z tabulky je patrné, že míra nezaměstnanosti roste, během jediného roku vzrostla o 0,8 %. Tabulka 3 - Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k 31. 12. 2012 95
92
Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 93 tamtéž 94 tamtéž 95 tamtéž
36
Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k 31. 1. 2013 Úřady práce v Kraji Vysočina evidovaly k 31. 1. 2013 celkem 29 176 osob, což je o 2 213 osob více než v předchozím měsíci. V průběhu ledna 2013 bylo zaevidováno na úřadech práce 4 069 osob, to je o 43 osob méně, než v prosinci 2012.96 Ve všech okresech Kraje Vysočina došlo k nárůstu nezaměstnaných osob na úřadech práce. Nejvíce se míra nezaměstnanosti oproti poslednímu měsíci roku 2012 zvýšila v okrese Jihlava o 0,8 % a v okrese Pelhřimov o 0,7 %. V okresech Havlíčků Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou se míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,6 %.97 Volných pracovních místo bylo na úřadu práce registrováno celkem 757. K poslednímu lednu roku 2013 připadalo na jedno volné pracovní místo v průměru 38,5 uchazečů. Porovnáme-li leden 2013 a prosinec 2012, viz tabulka 3, vidíme, že počet volných pracovních míst vzrostl téměř o 100 míst.
2.3 Problémové skupiny na trhu práce v Kraji Vysočina Absolventi škol a mladiství V Kraji Vysočina se absolventi škol a mladiství nejlépe uplatní v profesích: strojní inženýr, elektrotechnik a elektrikář, asistent/asistentka, pracovník/pracovnice, kuchař, číšník, servírka, prodavač/prodavačka, obchodní zástupce a jiné.98 Naopak nejméně absolventů se uplatní ve službách: kosmetičky, kadeřnice, truhláři nebo absolventi zemědělských oborů, dále absolventi středních škol managementu, obchodních akademií a gymnázií, a především mladiství se základním vzděláním.99 V roce 2008 se začala situace mladistvých na trhu práce lepšit, ale od konce roku 2012 se začíná zase pomalu zhoršovat. 96
Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/ibkvleden2013.pdf 97 Nezaměstnanost v kraji Vysočina. Zpravodaj Městského výboru KSČM v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 201303-27]. Dostupné z: http://www.jihlava.kscm.cz/ 98 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 99 tamtéž
37
„Aktivity úřadu práce při vstupu nezaměstnaných absolventů škol na trh práce: besedy s budoucími absolventy škol před vstupem na stávající trh práce programy individuálního akčního plánu příspěvky zaměstnavatelům, kteří přijmou do pracovního poměru nezaměstnaného absolventa, na mzdové náklady nabídka poradenských služeb v rámci „Informačního a poradenského střediska (IPS)“ včetně zdarma využívání veřejně přístupných PC a další.“100 Následující graf znázorňuje vývoj nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých v letech 2011 a 2012. Graf naznačuje, že oba roky si byly podobné, ale rok 2012 má silnější vzestup. V první polovině roku 2011 můžeme vidět malé nárůsty i poklesy nezaměstnanosti absolventů, ale je patrné, že situace absolventů škol na trhu práce se po propadu, který byl v letech 2008 až 2010, začala mírně stabilizovat. V roce 2012 má přímka od druhé poloviny roku silnější vzestup, to znamená, že nezaměstnanost v celém roce nemá tak silné odchylky, jako v předchozích letech. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, se takovýto průběh nezaměstnanosti absolventů škol čeká i v roce 2013.
Graf 6 - Vývoj nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých v letech 2011 a 2012 101 100
tamtéž
38
U míry nezaměstnanosti absolventů škol se zjišťuje dubnová a zářijová hodnota. Dubnová míra nezaměstnanosti zpravidla klesá, protože trh práce má dostatek času pohltit vlnu nových absolventů. O letních prázdninách je na trhu práce zaznamenáno větší množství nových absolventů. To je důvodem, proč zářijová míra nezaměstnanosti je daleko vyšší než dubnová.102 K 31. 1. 2013 bylo evidováno 2 261 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, což je 7,7 % z celkové nezaměstnanosti v Kraji Vysočina.103 Osoby starší 50 let K 31. 12. 2012 bylo do této skupiny uchazečů o zaměstnání evidováno, na jednotlivých pracovištích Krajské pobočky úřadu práce v Jihlavě, celkem 6 765 osob, z toho 2 998 žen. „Pomoc ze strany úřadů práce: cílené
využívání
jednotlivých
nástrojů
aktivní
politiky
zaměstnanosti
(veřejně prospěšné práce, rekvalifikace apod.) zařazování do odpovídacích výběrových řízení zařazení do jednotlivých projektů, např. Třetí kariéra, Řemeslo jako šance a jiné.“104 Osoby se zdravotním postižením Průměrný počet osob se zdravotním postižením v roce 2011 byl 3 886 uchazečů měsíčně, zatímco v roce 2012 se počet snížil o 313 osob na 3 573 osob se zdravotním postižením
101
Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 102 Nezaměstnanost absolventů. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi?Stranka=5-1-04 103 Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/ibkvleden2013.pdf 104 Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku. Společně na trhu práce Vysočina - Dolní Rakousko [online]. 2007, 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivnpolitiky-zam-stnanosti/iii-nezam-stnanost/iii-3-uchaze-i-o-zam-stn-n-nad-50-let-v-ku/
39
měsíčně. Příčinou změny počtu této kategorie uchazečů o zaměstnání jsou změny a vyhlášky v oblasti zdravotnictví.105 V listopadu roku 2008 nastal prudký nárůst osob se zdravotním postižením evidovaných na úřadu práce. Tento nárůst pokračoval až do roku 2011, kdy začala nezaměstnanost pomalu klesat. V polovině roku 2012 klesla nezaměstnanost až na minimální hranici 3 400 osob, ale v druhé polovině roku opět začala nezaměstnanost osob se zdravotním postižením nepatrně stoupat (viz graf č. 7).
Graf 7 - Průběh nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v roce 2011 a 2012 106
V Kraji Vysočina dobře naleznou pracovní místo osoby se zdravotním postižením v profesích: pracovník hlídací služby, pracovník v nižší administrativě, pracovník v poradenství k sociálním službám, pracovník v drobné řemeslné výrobě (keramika, reklamní předměty), montážní práce, jednoduchá výroba (např. výroba těstovin). Naopak
105
Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 106 tamtéž
40
nejhůře hledají práci osoby se ZP v Kraji Vysočina nad 50 let věku a osoby, kteří jsou na úřadu práce déle než 1 rok.107 Kvůli nedostatečnému počtu specializovaných míst pro tuto kategorii uchazečů je nabídka volných míst nepostačující. Řada zaměstnavatelů má sice problémy s obsazováním jejich volných pracovních míst, ale osoby se zdravotním postižením přijímají jen výjimečně. Pokud ale tyto osoby chtějí přijmout, zaměřují se spíše na osoby s těžším zdravotním postižením, převážně kvůli příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Osob se zdravotním postižením bylo k 31. 1. 2013 registrováno 3 683, což je 12,9 % z celkového počtu nezaměstnaných.108 Cizinci na trhu práce v Kraji Vysočina Na trhu práce v Kraji Vysočina jsou také pracovníci ze zahraničí. V roce 2001 jejich počet překročil hranici 4 000 zahraničních pracovníků. Každoročně je zaznamenán nárůst pracujících cizinců až nad 5 000 pracovníků, s výjimkou roku 2003. V roce 2008 byl zaznamenán nejvyšší počet pracovníků ze zahraničí a to především v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Jihlava. Po výrazném poklesu v roce 2009, který byl spojen s hospodářskou krizí, se počet cizinců nadále pohybuje na hranici 3 500. Nejmenší výkyvy nárůstu zahraničních pracovníků byly zaznamenány v roce 2000−2011 v okrese Žďár nad Sázavou a v okrese Třebíč. Okres Třebíč patří mezi okresy s nejmenším počtem pracujících cizinců na trhu práce v České republice.109 Nárůst zahraničních pracovníků v roce 2012, oproti roku 2011 vzrostl o 5 %. Počet občanů ze zemí třetího světa (země ekonomicky málo rozvinuté) s pracovním povolením klesl a naopak počet občanů ze zemí třetího světa s trvalým pobytem se začal mírně zvyšovat. Jihlava zaznamenala nárůst o 55 cizinců, Pelhřimov o 153 cizinců a Žďár nad Sázavou
107
tamtéž Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 109 Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/ibkvleden2013.pdf 108
41
o 33 pracujících cizinců. Srovnání počtu cizinců v letech 2011 a 2012 s trvalým pobytem nebo pracovním povolením nám zobrazuje tabulka č. 4. Počet pracovníků z EU/EHP se v roce 2012 v důsledku oživování ekonomiky začal zvyšovat. Zahraniční firmy opět začaly v Kraji Vysočina obnovovat své podnikání.110 Tabulka 4 - Srovnání počtů cizinců v letech 2011 a 2012 v Kraji Vysočina 111
„Nejčastější profese pracujících cizinců v Kraji Vysočina: Havlíčkův Brod: vedoucí firemního managementu, zemědělští pracovníci, pomocní a manipulační dělníci, svářeči a další Jihlava: stavební dělníci, zedníci, řidiči nákladní a osobní hromadné přepravy, švadleny, šičky, uklízeči Pelhřimov: strojní inženýři, řídící pracovníci ve strojírenské výrobě, technici, kuchaři Třebíč: lékaři a zdravotnický personál, odborní a pomocní pracovníci ve strojírenství, stavebnictví a ve službách, a pracovníci obchodu, pracovníci kontroly jakosti Žďár nad Sázavou: montážní dělníci výrobků a zařízení, pomocní pracovníci ve službách a ve výrobě, stavební dělníci a pomocní pracovníci.“ 112
110
tamtéž Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 112 tamtéž 111
42
2.4 Charakteristika jednotlivých okresů Kraje Vysočina V další části se zaměřím na charakteristiku jednotlivých okresů Kraje Vysočina a analyzuji, proč je v daném okrese jiná míra nezaměstnanosti.
2.4.1 Havlíčků Brod Okres Havlíčkův Brod leží v severnější části Kraje Vysočina. Severní hranici má společnou s okresem Chrudim z Pardubického kraje, na jihovýchodě a jihu sousedí s okresy Žďár nad Sázavou a Jihlava, na jihozápadě sousedí s okresem Pelhřimov a na severozápadě hraničí se Středočeským krajem, s okresy Kutná Hora a z malé části i Benešov.113 Jeho rozloha se řadí na čtvrté místo v Kraji Vysočina. Menší je pouze okres Jihlava. Počet obyvatel v okrese Havlíčkův Brod je přibližně 95 000 obyvatel. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška dosahuje okolo 500 m n. m. Nejvyšší položeným bodem okresu je Melechov u Trpišovic, který měří 709 m n. m. a naopak nejníže položené místo okresu Havlíčkův Brod je na Doubravce (253 m n. m.). Významnými toky okresu jsou řeka Sázava, která protéká územím v délce asi 75 km, dále Doubrava, Chrudimka, Šlapanka a Želivka. Na těchto vodních tocích jsou vybudovány vodní nádrže, které především slouží jako zdroje pitné vody.114 V okresu Havlíčkův Brod má významné zastoupení průmysl a zemědělství. Největší podniky se zabývají textilní a oděvní výrobou, výrobou skla a strojírenstvím. Jako příklad můžeme uvést Futaba Czech, s. r. o., která je největší firmou v okrese a zabývá se výrobou výfukových systémů do osobních automobilů. Dále firma Pleas, a. s., která vyrábí a prodává prádlo a pletené textilní výrobky nebo COOP družstvo HB, které se zabývá obchodní a výrobní činností, velkoobchodem a maloobchodem. Tyto firmy zaměstnávají
113
Charakteristika okresu Havlíčkův Brod. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod 114 tamtéž
43
okolo 500−1 000 zaměstnanců, ale za posledních 10 let se počet zaměstnanců výrazně snížil.115 Míra registrované nezaměstnanosti je v okrese Havlíčkův Brod druhá nejnižší (po okrese Pelhřimov) v rámci Kraje Vysočina. V následující tabulce můžeme vidět, že v poslední době nezaměstnanost v okrese výrazně vzrostla, stejně jako počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo (VPM). I přes velký zájem o zemědělské pracovníky zůstává mnoho těchto uchazečů na úřadu práce. Důvodem mohou být zdravotní problémy, problémové dopravní spojení, a především i nezájem o práci. Tabulka 5 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod k 31. 1. 2013 116
2.4.2 Jihlava Okres Jihlava leží v centrální části Českomoravské vrchoviny. Na obou stranách se nacházejí bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Sousedí s okresy Pelhřimov na západě, Havlíčkův Brod na severu, Žďár nad Sázavou na východě, Třebíč na jihovýchodě a s jihočeským krajem Jindřichův Hradec, který leží na jihu. Počet obyvatel v okrese Jihlava je přibližně 112 000 obyvatel.117
115
Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/analzy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zamstnavatel/ 116 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 117 Charakteristika okresu Jihlava. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jihlava
44
Území okresu Jihlava spadá do oblasti Jihlavských vrchů. Průměrná nadmořská výška v tomto okresu se pohybuje okolo 540 m n. m. Proto je podnebí po celý rok drsné a chladné. Okres Jihlava není bohatý na vodní toky, největšími řekami jsou Jihlava a říčka Brtnice.118 V Kraji Vysočina je okres Jihlava rozlohou nejmenší, většinu území pokrývají lesy a zemědělská půda. Od 1. 1. 2000 je okres Jihlava centrem nově zřízeného Kraje Vysočina se sídlem v Jihlavě.119 Důležitým odvětvím na trhu práce je v okrese strojírenský, potravinářský, dřevozpracující a textilní průmysl. Dále je rozšířená oblast stavebnictví, obchodu, zemědělství a lesnictví. Proto je zaměstnanost v okrese Jihlava v celorepublikovém měřítku nadprůměrná. Největší zaměstnavatelé okresu Jihlava byli již zmíněni v tabulce 2, přesto bych znovu uvedla podnik BOSCH DIESEL, s. r. o., který sídlí v Jihlavě a je největším zaměstnavatelem jak v okrese Jihlava, tak v celém Kraji Vysočina.120 Okres má sice podprůměrnou míru nezaměstnanosti, ale v posledním období, jak můžeme vidět v tabulce 6, roste. Přesto počet volných pracovních míst nevzrostl tak výrazně, než jak jsme mohli pozorovat u okresu Havlíčkův Brod. Důvodem jsou významní zaměstnavatelé v okresu Jihlava a především bezproblémové dopravní spojení. Tabulka 6 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Jihlava k 31. 1. 2013 121
118
tamtéž tamtéž 120 tamtéž 121 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 119
45
V okrese Jihlava má nejvyšší nezaměstnanost mikroregion Telč. Telč má sice nemalý příjem z turismu, ale je nejméně průmyslovou oblastí jihlavského okresu. V tomto mikroregionu nejsou příznivé podmínky pro velké firmy, především kvůli nízké aktivitě podnikatelů,
ale
také
je
zde
problémové
dopravní
spojení.
Nejvýznamnějším
zaměstnavatelem mikroregionu je Kavex-Granit Holding a. s. se sídlem v Mrákotíně zabývající se těžbou a zpracováním žulových výrobků. Tato firma má výrazně sezónní zaměstnance, to znamená, že v zimním období jsou zaměstnanci bez práce a opět mohou nastoupit až na jaře, kdy počasí práci v lomu umožní.
2.4.3 Pelhřimov Okres Pelhřimov hraničí s okresem Havlíčkův Brod a Jihlava a dále s okresy Jindřichův Hradec a Tábor, které jsou z Jihočeského kraje a s okresem Benešov ze Středočeského kraje. Okres vznikl v roce 1960 kvůli územní reorganizaci z tehdejších okresů Pelhřimov, Humpolec, Kamenice nad Lipou a Pacov. Rozlohou má třetí místo v kraji, ale díky nejnižšímu počtu obyvatel má nejmenší hustotu obyvatelstva ze všech pěti okresů Kraje Vysočina. Počet obyvatel v okrese je okolo 72 000 obyvatel.122 Okres Pelhřimov se vyznačuje nejnižší mírou nezaměstnanosti z celého Kraje Vysočina, která v poslední době, tak jako v celé České republice, vzrostla. V tabulce 7 můžeme vidět, že na jedno pracovní místo sice připadá 18,4 lidí, ale je to nejméně ze všech okresů Kraje Vysočina. Důvodem může být i skutečnost, že okres Pelhřimov je sice rozlehlá oblast, ale má velmi malou hustotu zalidnění. Nízká míra nezaměstnanosti může vycházet i z předpokladu, že okres Pelhřimov je daleko od všech center a průmyslových zón a lidé tedy respektují nižší cenu práce a jsou ochotnější přijmout práci za nízké platové podmínky.
122
Charakteristika okresu Pelhřimov. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_pelhrimov
46
Mezi nejvýznamnější podniky v okrese patří Agrostroj Pelhřimov, a. s., výrobce zemědělských strojů, který zaměstnává 1 000−1 500 pracovníků a Dřevozpracující družstvo v městysu Lukavci.123 Tabulka 7 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Pelhřimov k 31. 1. 2013 124
2.4.4 Třebíč Okres Třebíč leží v jihovýchodní části kraje a hraničí s okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou, dále hraničí s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje a jihomoravskými okresy Znojmo a Brno-venkov. Rozlohou i počtem obyvatel patří okres k druhým největším v Kraji Vysočina. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Mezi nejznámější řeky okresu patří řeka Oslava, Rokytná a Jihlava, na níž byla vybudována významná přehrada Dukovany. Jako zdroj chladící vody používají Dukovany vodní nádrže Dalešice a Mohelno, jež v polovině sedmdesátých let zatopily velkou část údolí řeky Jihlavy. Vodní nádrž Dalešice má nejvyšší přehradní hráz v České republice (100 m). Počet obyvatel v okrese Třebíč je více než 113 000 obyvatel.125 Hospodářská situace a zaměstnanost v okrese Třebíč se stále ještě potýká s důsledky transformace zemědělských i průmyslových podniků po roce 1989. Důsledkem toho bylo 123
Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/analzy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zamstnavatel/ 124 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 125 Charakteristika okresu Třebíč. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic
47
omezení výroby v největších podnicích okresu, především je třeba jmenovat BOPO Třebíč, který svého času byl největší výrobce bot ve střední Evropě zaměstnávající až 5 000 lidí. BOPO zastavil výrobu v roce 2000, důvodem byla konkurence. V areálu ji nahradila firma Selva Shoes, která zaměstnává okolo 20 zaměstnanců. Mezi současné významné zaměstnavatele v okrese Třebíč patří Nemocnice Třebíč, podobně jako MANN+HUMMEL (CZ), s. r. o. v Nové Vsi, která se zabývá výrobou filtrů a filtračního zařízení pro automobilový průmysl.126 Vysoká nezaměstnanost a nízké platy jsou hlavními problémy okresu Třebíč. Značné problémy se týkají především obcí a vesnic, kde se ještě přidružuje útlum zemědělství a nedostatečné dopravní spojení. Z tabulky č. 8 můžeme vidět, že míra registrované nezaměstnanosti vzrostla z 10 % na 10,4 %, což je nejméně ze všech pěti okresů, bohužel se ale stále okres Třebíč vyznačuje nejvyšší mírou nezaměstnanosti v Kraji Vysočina. Důvodem je i skutečnost, že v 90. letech 20. století se přistěhovala do okresu Třebíč značná část obyvatel, aby pomohla se stavbou jaderné elektrárny Dukovany. Bohužel, po dokončení stavby již stavaři nebyli potřeba a tak se stali nezaměstnanými. Se stavaři se přistěhovali i celé jejich rodiny a tak se z města Třebíč, které mělo 20 000 obyvatel, stalo město, které má 40 000 obyvatel. Tabulka 8 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Třebíč k 31. 1. 2013 127
126
Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/analzy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zamstnavatel/ 127 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf
48
Nejproblémovější oblastí Třebíčska je mikroregion Jaroměřice nad Rokytnou. Vysoká míra nezaměstnanosti je způsobena problémovým dopravním spojením a nepostačující tvorbou nových pracovních míst. Ke konci roku 2012 míra nezaměstnanosti vzrostla téměř na 20 %. Přesto musím zmínit dva významné zaměstnavatele, kteří sídlí v Jaroměřicích nad Rokytnou: Dřevozpracující výrobní družstvo Jaroměřice nad Rokytnou zabývající se výrobou nábytku a bytových interiérů a Jaroměřická mlékárna, a. s. Jaroměřická mlékárna, a. s. byla v roce 2010 prodána novým, českým majitelům a tím došlo k zásadním organizačním změnám, především k propuštění části zaměstnanců.
2.4.5 Žďár nad Sázavou Okres Žďár nad Sázavou, který je největším a nejlidnatějším okresem Kraje Vysočina, se nachází ve východní části Českomoravské vrchoviny, na horních tocích řek Chrudimky, Sázavy, Oslavy a Svratky. Na severu sousedí s okresy Svitavy a Chrudim v Pardubickém kraji, na západě s okresy Havlíčkův Brod a Jihlava, na jihu s okresem Třebíč a Brno-venkov, které leží v Jihomoravském kraji a na východě s okresem Blansko, které je také v Jihomoravském kraji. V roce 1960, spojením několika menších okresů, vznikl okres Žďár nad Sázavou, jeho území se v roce 2005 zmenšilo přesunem dvaceti obcí k Jihomoravskému kraji. Počet obyvatel v tomto okrese je přibližně 119 000 obyvatel.128 Průměrná nadmořská výška okresu je 561 m n. m. a nejvyšším položeným místem je Devět skal (836 m n. m.). Známé řeky v okresu jsou řeky Svratka, Bobrůvka a Oslava, které vtékají do Dyje a Moravy a poté proudí Dunajem do Černého moře.129 Tento okres má vysoký podíl obyvatel, kteří bydlí na venkově do dvou tisíc obyvatel a nižší podíl obyvatel, kteří bydlí ve městech s deseti tisíci a více obyvateli. Okres má šest obcí se statutem města: Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Svratka, Velká Bíteš a Velké Meziříčí, ve kterých žije více než polovina obyvatel okresu. 130
128
Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_zdar_nad_sazavou 129 Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_zdar_nad_sazavou 130 tamtéž
49
Pro okres Žďár nad Sázavou, stejně jako pro celý Kraj Vysočina, je typický průmyslově-zemědělský charakter. Průmyslové podniky, především strojírenské odvětví, se koncentrují do měst v blízkosti dálnice. Především město Velká Bíteš, kde má sídlo podnik ITW PRONOVIA, s. r. o., která se specializuje na výrobu hlubokotažných kovových
komponentů
a
výrobků
z plastických
hmot
a
kovových
nástrojů
a dále Velké Meziříčí. Zemědělství dává přednost většinou trvalým travním porostem.131 Mezi další významné podniky patří již zmíněný Žďas, a. s. (viz tabulka č. 2), DIAMO
se
sídlem
v Dolní
Rožínce
zabývající
se
těžbou
uranové
rudy
nebo Hettich ČR, k. s. ve Žďáře nad Sázavou, který vyrábí zámky a kování na nábytek. 132 Nezaměstnanost v tomto okrese je po okrese Třebíč druhá nejvyšší v Kraji Vysočina. Z následující tabulky č. 9, vyčteme míru registrované nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou, která činí 8,3 %, což je více než celorepublikový průměr (8,1 %) ke stejnému datu. Tabulka 9 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou k 31. 1. 2013133
131
tamtéž Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina Dolní Rakousko [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/analzy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zamstnavatel/ 133 Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf 132
50
3 Návrhy na snížení nezaměstnanosti v Kraji Vysočina Ekonomové všech států již řešili mnoho návrhů jak snížit nezaměstnanost, neboť každý, kdo pracuje, přivádí do státního rozpočtu nemalé peníze a každý, kdo je nezaměstnaný připravuje státní rozpočet o peníze. Proto je problematika nezaměstnanosti jednou z hlavních politických priorit. Problémy vysoké nezaměstnanosti, jak také vyplynulo z předchozích kapitol, by se daly řešit lepší informovaností na trhu práce nebo programy zvyšování kvalifikace a rekvalifikace a lepší funkcí trhu práce. Úřady práce by se měli pokusit dostatečně motivovat uchazeče pro jejich vzdělávání, především nezaměstnaní nad 50 let věku. Další možností, jak snížit nezaměstnanost by mohla být investice do průmyslu a podpora soukromých zemědělců a rozvoj zemědělských družstev, neboť Kraj Vysočina má dobré podmínky pro hospodaření. Některé dotace z Evropské unie se specializují na Zahájení činnosti mladých začínajících zemědělců z programu Rozvoje venkova, v níž jsem i já členem. Program se snaží finančně pomoci s rozvojem hospodářství nebo farmy. Na farmě se dá vybudovat i agroturistika, která láká lidi především z velkých měst. Zájem lidí může přispět k rozšiřování farem a vznikání dalších pracovních míst. Ke snížení nezaměstnanosti přispívají i daňové úlevy pro podnikatele a snížení DPH podnikatelům. Pokud lidé tyto peníze utratí, než aby je spořili, začne růst poptávka a podniky budou přijímat více pracovníků. Problém s nezaměstnaností na trhu práce také souvisí i s nelegální prací. Nelegální práce je především dílem nesprávné politiky státu, neboť zaměstnavatelé i zaměstnanci platí velmi vysoké daně, kterými podporuje provoz ministerstva a vytváří nové, většinou i ztrátové a nefunkční projekty (IZIP, program pro registraci vozidel a jiné). Dle mého názoru je velkou možností pro vznik nových pracovních míst přilákání významných zaměstnavatelů do kraje nebo rozšiřování již vybudovaných objektů. Kraj Vysočina má výhodu, že dálnice D1 protíná kraj v délce 93 km. Okolo celé dálnice je mnoho volných pozemků, které jsou příležitostí pro nové investory.
51
V následující kapitole se pokusím o některé návrhy, které by mohly vést k snížení nezaměstnanosti v Kraji Vysočina.
3.1 Projekty investorů K rozšíření trhu práce přispívají i projekty některých investorů. Zde jsem vybrala jedny z největších plánovaných investičních akcí v Kraji Vysočina. Tyto projekty jsou příležitostí pro nová pracovní místa. Konferenční centrum − Jihlava V Kraji Vysočina se chystá stavba konferenčního centra za 900 milionů korun. Budova, která má mít šest pater by měla vzniknout na ploše bývalých jihlavských kasáren Otakara Jaroše. Součástí by měly být kanceláře pro úředníky a planetárium s hvězdárnou. V roce 2011 již zde zahájila stavbu Všeobecná zdravotní pojišťovna. O dalším budování se nyní diskutuje, původně se debatovalo o budově, v níž by pracovalo asi 250 krajských úředníků.134 Vědeckotechnický park − Jihlava Do roku 2014 by měl v Jihlavě vyrůst nový Vědeckotechnický park (VTP) a Centrum pro transfer technologií (CTT) Vysočina. Již v roce 2012 byl položen základní kámen. V objektu bude celá řada specializovaných laboratoří, například Biochemická laboratoř analytická (chemické analýzy), Laboratoř termochemických transformací biomasy (testování kotlů a paliv) a další. Investice do tohoto projektu, který je podporován dotačními prostředky z Evropské unie, přesahují 400 milionů korun. V rámci projektu vznikne více než 50 pracovních míst a 200 pracovních míst u spolupracujících firem.135 Rodinné centrum Robinson − Jihlava V krajském městě Jihlava pod Královským vrškem by letos mělo vyrůst nové rodinné centrum Robinson. Centrum by mělo zahrnovat obchody, restaurace, ale i zázemí pro děti:
134
Kraj Vysočina chystá stavbu konferenčního centra za 900 milionů. Archiweb [online]. 2009 [cit. 2013-0423]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=7816 135 Nový vědeckotechnický park v Jihlavě. Technická zařízení budov [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/8737-novy-vedeckotechnicky-park-v-jihlave
52
horolezeckou stěnu, hřiště a jiné. Dvoupodlažní stavba by měla zastavět plochu 1 500 metrů čtverečních. Podle mého názoru by mohlo centrum nabrat okolo 200 uchazečů o zaměstnání. Projekt je vypočítán na 50 milionů korun a investoři by rádi dokončili stavbu ještě v roce 2013.136 Automotive Lighting − Jihlava Společnost vyrábějící světlomety startuje výrobu LED modulů a v roce 2014 má naběhnout i výroba pro nového zákazníka, Audi. Díky této rozšířené výrobě má firma v úmyslu nabrat až 200 zaměstnanců. Nová místa budou určeny pro studenty v technických oborech středních i vysokých škol.137 Agrostroj − Pelhřimov V roce 2012 firma Agrostroj dokončila stavbu haly s lasery a roboty a nyní hledá schopné a technicky zdatné pracovníky na tuto pozici, především se jedná o operátory obráběcích strojů a svařovacích robotů. Dále je třeba obsadit manažerské pozice, které čekají na uplatnění studentů vysokých škol. Celkový počet odhaduji na 20 volných pracovních míst.138 Pacovské strojírny − Pelhřimov Pacovské strojírny v roce 2013 zaměstnávají okolo 210 lidí a hodlají dalších 15 nových zaměstnanců přibírat. Především výrobní dělníky, konstruktéry a jiné. Pacovské strojírny plánují investice do dalšího strojního zařízení, což by znamenalo další nárůst volných pracovních míst. Okres Pelhřimov má nejnižší míru nezaměstnanosti ze všech okresů Kraje Vysočina a díky rozrůstajícím se firmám může míra nezaměstnanosti v okrese ještě klesat.139
136
Robinson - rodiný park v Jihlavě. Robinson [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.robinsonjihlava.cz/ji/foto/Pages/vizualizace.html 137 Automotive Lighting. IDnes.cz/Ekonomika [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/automotive-lighting-v-jihlave-rozsiri-vyrobu-f4e/ekonomika.aspx?c=A121114_1853870_jihlava-zpravy_mv 138 Velké firmy na Pelhřimovsku
plánují i výstavbu nových hal. Pelhřimovský deník [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://pelhrimovsky.denik.cz/podnikani/velke-firmy-na-pelhrimovsku-planuji-ivystavbu-novych-hal-20130208.html 139 tamtéž
53
Firma Conteg − Pelhřimov Firma Conteg, která se zabývá kromě rozvaděčů i infrastrukturou pro datová centra, v roce 2012 otevřela unikátní test-centra v průmyslové zóně Lhotka a tento rok by chtěla postavit další halu o rozloze 6 000 metrů čtverečních. Nové výrobní kapacity by měly přinést i další pracovní místa, především pro programátory, technology a konstruktéry. Počet by mohl dosahovat až 50 volných pracovních míst.140 Nová hala společnosti Mann+Hummel u Třebíče V roce 2012 byl položen základní kámen nové haly společnosti Mann+Hummel v Nové Vsi u Třebíče. Termín dokončení je stanoven do poloviny roku 2013. Společnost již nyní zaměstnává přes 900 zaměstnanců a v nové hale si najde uplatnění dalších 60 specialistů. Do roku 2018 firma plánuje rozšířit tento personál až na 260 zaměstnanců.141 Firma Dvořák − svahové sekačky − okres Havlíčkův Brod Firma Dvořák v okrese Havlíčkův Brod začala v listopadu roku 2012, nedaleko Pohledu, stavět nový závod na svahové sekačky Spider. Předpokládané dokončení stavby je v létě roku 2013 a výhledově zde bude pracovat až 100 lidí.142 Hypermarket Tesco − Žďár nad Sázavou Již řadu let se ve Žďáře nad Sázavou chystá stavba hypermarketu Tesco spolu s dalšími obchody. V roce 2012 se zastupitelé města dohodli, že s výstavbou hypermarketu začnou v roce 2013 na jaře, bohužel stavět se začne nejdříve v roce 2014. Právě okresu, který má míru nezaměstnanosti více než 8 %, by tento projekt mohl velmi pomoci. V areálu by totiž mohlo vzniknout až 300 volných pracovních míst.143
140
tamtéž V Nové Vsi staví novou halu. Nejen pro výzkum a logistiku. Třebíčský deník [online]. 2012 [cit. 2013-0411]. Dostupné z: http://trebicsky.denik.cz/podnikani/v-nove-vsi-stavi-novou-halu-nejen-pro-vyzkum-alogistiku-20121208.html 142 Firma Dvořák staví u Pohledu nový závod na své svahové sekačky. Zemědělský týdeník [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.zemedelskytydenik.cz/hlavni-strana/3962-3 143 Tesco letos ve Žďáře nepostaví, Lidl v Meziříčí prodá pozemky. Žďárský deník [online]. 2012 [cit. 201304-11]. Dostupné z: Hypermarket Tesco – Žďár nad Sázavou 141
54
Průmyslová zóna v Ledči nad Sázavou Do ledečské průmyslové zóny vstupují tři noví investoři. Jedná se o firmy zaměřené na produkci z plastů, stavebnictví a na potřeby pro zájmové chovatele zvířat. K dispozici je více než 7 hektarů pozemků, investoři obsadí více než polovinu z nich a plánují přijmout asi 20 zaměstnanců, zbývající pozemky budou zřejmě použity na výstavbu slunečních elektráren.144 Zámek v Jemnici Chátrající zámek v Jemnici by měl od roku 2015 sloužit jako sanatorium pro válečné veterány spojené s rehabilitačním centrem a vojenským muzeem. Jemničtí zastupitelé smlouvu již podepsali a nyní by zde nejprve mělo vzniknout muzeum zaměřené na obě světové války. Tento projekt by mohl zaměstnat kolem 50 studentů sociálních a zdravotních škol, průvodce a další zaměstnance.145 V tabulce 10 je shrnut přehled investičních projektů, které Kraj Vysočina plánuje do roku 2015. Celkový počet nových volných míst, které by mohly pomoci kraji snížit míru nezaměstnanosti je zhruba 1 515 míst. Mezi projekty jsou především firmy rozšiřující svoji výrobu. Dále je zde velký počet obchodních a nákupních center, které mohou vytvořit mnoho nových pracovních míst. Za největší a nejobsáhlejší stavbu z těchto projektů považuji realizaci Vědeckotechnického parku (VTP) a Centrum pro transfer technologií (CTT) Vysočina, které po svém otevření chystá zaměstnat až 250 uchazečů.
144
Průmyslová zóna v Ledči nad Sázavou. Havlíčkobrodský deník [online]. 2011 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://havlickobrodsky.denik.cz/kratce/ledec-nad-sazavou-nova-prumyslova-zona-bude-mit-rozlohu-skorodeset-hektaru-377262.html 145 Do jemnického zámku se vrátí armáda, bude tu sanatorium pro veterány. IDnes.cz/Jihlava a Vysočina [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://jihlava.idnes.cz/sanatorium-valecnych-veteranu-vjemnici-ffp-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120328_1755423_jihlava-zpravy_dmk
55
Tabulka 10 - Významné investiční projekty v Kraji Vysočina do roku 2015 146
3.2 Návrhy na snížení nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin Další návrhy na snížení nezaměstnanosti se týkají jednotlivých problémových skupin Kraje Vysočina. K problémovým skupinám patří také matky s dětmi do 15 let, osoby, které pečují o osobu blízkou, osoby, kterým hrozí sociální vyloučení, například po výkonu trestu, nemoci a jiné. V této kapitole jsem se zaměřila na problémové skupiny, které svou mírou nezaměstnanosti v Kraji Vysočina převládají. Absolventi škol a mladiství V Kraji Vysočina k 31. 12. 2012 bylo evidováno 2 308 absolventů škol bez zaměstnání. Jak jsem již zmínila, největší problém s hledáním práce mají kosmetičky, kadeřnice, truhláři a jiné. Na úřadech práce Kraje Vysočina jsou poskytovány informační a poradenská střediska (IPS) pro volbu a změnu povolání, které se snaží pomoci žákům základních škol, 146
Vlastní zpracování
56
studentům, absolventům a dalším školským zařízením. IPS pomáhá mladým lidem uvažovat o svém budoucím povolání a snaží se mu dodat potřebné informace. Dále jsou na úřadu práce k dispozici informativní videofilmy o jednotlivých profesích a také zkušební testy. Každý rok na podzim se koná Festival vzdělávání ve Žďáře nad Sázavou. Jde o jednotlivé přehlídky středních škol a učilišť. Žáci základních škol se mohou dozvědět informace o většině škol v okresu. Bohužel střední školy ani učiliště neposkytují informace o uplatnění jejich absolventů na trhu práce. Navrhuji, aby si tyto informace vedl kraj a podle toho usuzoval, které školy by měli být více podporovány. Kraj Vysočina poskytuje od roku 2009 motivační stipendia, které jsou určené žákům vybraných oborů. Většinu těchto oborů má SŠ stavební Jihlava, žáci tříletých učebních oborů: zedník, tesař, klempíř, pokrývač, instalatér, elektrikář získávají motivační stipendium ve výši 700 Kč měsíčně a dále prospěchové stipendium ve výši 1 000 Kč za pololetí. Dalším řešením pro absolventy škol jsou rekvalifikace. Mnoho mladých lidí vystuduje školu, ale bohužel ve svém oboru nejsou schopni si práci najít nebo v tomto oboru ani pracovat nechtějí. Proto jsou pro ně vhodně rekvalifikační kurzy, díky nimž se mohou naučit novým znalostem a dovednostem a jejich šance na trhu práce vzroste. Rekvalifikačních míst je v Kraji Vysočina, především v okrese Třebíč nedostatek, proto navrhuji zvětšit kapacity minimálně o 20 míst v rekvalifikačních kurzech a dát šanci dalším lidem se vzdělávat. Absolventi škol také mohou využívat programů v rámci Evropského sociálního fondu ČR (ESFČR). Od 1. srpna 2011 do 28. února 2014 probíhá program Mladá šance, do kterého jsou zapojeny všechny pobočky úřadu práce ČR v Kraji Vysočina. Částka projektu byla vypočtena na 19 844 590 Kč. Projekt je zaměřen na absolventy škol, kde doba ukončení školy nepřekročila dobu 2 let, a jsou bez praxe. Cílem projektu je zajištěná odborná praxe a podpora pracovních míst, která zaměstnavatel, po dohodě s úřadem práce, nově vytvoří pro účastníky projektu. Příspěvek na nově vytvořené pracovní místo pro účastníky programu je ve výši 13 000 Kč na měsíc po dobu 7 měsíců. Program zahrnuje získání služeb, ve kterém je zahrnuto individuální poradenství, odborná praxe a nové pracovní 57
místo. Ke konci roku 2012 byly vydány předběžné výsledky tohoto programu: 140 úspěšných absolventů kurzů a 70 nově vytvořených pracovních míst.147 Absolventi škol a mladiství by se neměli spoléhat na programy připravované Evropskou unií nebo na zprostředkování zaměstnání od úřadu práce. Především by si měli sami aktivně hledat zaměstnání, tzn. rozesílat své životopisy, motivační dopisy, vyhledávat inzeráty
v tisku
nebo
na
internetu
a
spolupracovat
s pracovními
agenturami.
Od roku 2012 je možnost využívat kariérní portál pro studenty, absolventy a mladé profesionály na internetové adrese www.UNIjobs.cz, kde si sami můžete vyhledávat mezi pracovními nabídkami firem nebo vložíte svůj životopis, který je dostupný inzerujícím společnostem na tomto portálu, hledajícím vhodného kandidáta pro své pracovní místo. Nezaměstnanost osob starších 50 let K 31. 12. 2012 bylo evidováno na úřadech práce 6 765 osob starších 50 let. Tato skupina nezaměstnaných si bohužel velmi špatně hledá práci a také, kvůli moderním výpočetním technikám, práci ztrácí. V roce 2011 byl vytvořen program Odrazový můstek v rámci Evropského sociálního fondu ČR, který zprostředkovávají úřady práce Kraje Vysočina. Částka projektu byla vyčíslena na 15 444 000 Kč. Projekt byl určen pro 400 osob z Kraje Vysočina a byl zaměřen na zvýšení motivace, lepší orientaci na trhu práce a ověření základních pracovních dovedností. Účastníci projektu absolvovali aktivační kurz a mohli dostat i jistou finanční podporu na výdaje spojené s dopravou a stravováním. Cílem projektu nebylo přímo začlenění do trhu práce, ale především motivovat uchazeče a zvýšit jeho šance pro získání nového pracovního místa. Tento projekt 31. 3. 2013 skončil, přestože měl projekt zprvu mnoho zájemců, ne všichni s ním byli spokojeni, proto navrhuji pro nadcházející období tento projekt znovu otevřít a jeho cílem by nebyla jen motivace uchazečů, ale také spolupráce se zaměstnavateli firem pro vytvoření nových pracovních míst určených
147
Mladá šance. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/mlada-sance
58
pro tento program. Příspěvek na nově vytvořené pracovní místo pro uchazeče by byl ve výši 14 000 Kč na měsíc po dobu 10 měsíců.148 Dalším programem z ESFČR je program Jedeme dál, který existuje od roku 2011 a končí v září roku 2013. Částka projektu činí 4 765 180,24 Kč. Tento program pomáhá osobám starším 50 let, který jsou dlouhodobě nezaměstnaní, motivovat je k dalšímu vzdělávání, poskytnutím praxe a vyhledáváním nových pracovních příležitostí. Starší osoby mají problém s moderními výpočetními technikami na trhu práce, proto se jim snaží program pomoci zvýšením jejich kvalifikace a motivací učit se novým věcem, jako jsou počítačové dovednosti a podpora komunikačních schopností.149 Tento program je podobný programu Odrazový můstek, ale velkou výhodou tohoto projektu je poskytnutá potřebné praxe a nové pracovní příležitosti. Snížením počtu nezaměstnaných starších osob je především zabránit ztrátě jejich zaměstnání. Doporučuji vytvořit projekt Rekvalifikace po padesátce. Projekt by se zaměřil na osoby starší 50 let, kteří sice pracují, ale nejsou dostatečně vzdělaní. Tento projekt by byl realizován v rámci Evropského sociálního fondu ČR a zprostředkovávali ho úřady práce společně se zaměstnavateli, kteří by pobírali příspěvek. Projekt by mohl zahrnovat tyto aktivity: obsluha počítače, komunikace, základy podnikání, poradenství a jiné. Zapojilo by se 60 účastníků, kteří by si obnovili výpočetní techniky a zabránilo by se jejich propuštění. Osoby dlouhodobě nezaměstnané Pokud je osoba dlouhodobě nezaměstnaná ztrácí pracovní návyky a ve většině případů platí, že čím déle je uchazeč veden v evidenci úřadu práce, tím má menší šanci získat zaměstnání. Dlouhodobě nezaměstnaní by neměli ztrácet motivaci, měli by se aktivně zapojovat do programů poskytovaných úřady práce a využívat veřejně prospěšné práce. Díky veřejně prospěšným pracím si uchazeč osvojuje určité pracovní návyky a tím zvyšuje své šance uplatnit se na trhu práce. 148
Odrazový můstek. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/odrazovy-mustek 149 Jedeme dál. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/jedeme-dal
59
Nový
projekt
ESFČR,
který
byl
spuštěn
1.
ledna
2013
a
bude
trvat
do 30. srpna 2015 s názvem Cesta přes bariéry se zaměřil na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle jak 12 měsíců. Částka projektu je 12 432 820 Kč. Cílem tohoto projektu je zvýšení motivace, šance na získání práce a u malé části získání dotovaného pracovního místa. Aktivity projektu zahrnují rekvalifikace, školení, sestavení individuálního plánu rozvoje, individuální a skupinové poradenství a jiné. Příspěvek na nově vytvořené pracovní místo zaměstnavatelem pro účastníky projektu, dle dohody s úřadem práce, je ve výši 20 000 Kč měsíčně po dobu 8 měsíců.150 V roce 2012 na jaře dal Úřad práce Třebíč na podporu veřejných prací 60 milionů korun. Díky této státní podpoře vzniklo okolo 1 000 nových krátkodobých pracovních míst pro nezaměstnané. Proto navrhuji i tento rok podpořit veřejné práce a snížit tak dlouhodobou nezaměstnanost. Projekty jsou financovány z prostředků Evropského sociálního fondu ČR prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a státního rozpočtu ČR. Tyto projekty realizuje Úřad práce ČR − krajská pobočka v Jihlavě ve spolupráci s kontaktními pracovišti Úřadu práce ČR v Kraji Vysočina. Evropský sociální fond ČR nesnižuje sice míru nezaměstnanosti na trhu práce, ale snaží se zlepšit situaci na trhu práce.
150
Cesta přes bariéry. Evropský sociální fond [online]. 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/evropsky_socialni_fond/cesta_pres_bariery.pdf
60
Závěr Cílem předložené bakalářské práce je podrobná analýza nezaměstnanosti v Kraji Vysočina a návrh takových opatření, která povedou k jejímu snížení a snadnější zaměstnatelnosti regionální pracovní síly. V Kraji Vysočina hraje významnou roli jeho poloha. Kvůli nedostatečným dopravním spojům mnoho nových zaměstnavatelů nevyhledává tuto oblast pro své podnikání a nevytváří tak vznik nových pracovních míst. Míra registrované nezaměstnanosti v Kraji Vysočina se ke konci roku 2012 výrazně zhoršila a to na 10,2 %, přičemž ještě v listopadu 2012 činila pouze 8,9 %. Nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahuje okres Třebíč, jehož mikroregion Jaroměřice nad Rokytnou přesáhl míru nezaměstnanosti 20 %. Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v okrese Pelhřimov. Příčinou růstu míry nezaměstnanosti je zpomalení rozvoje ekonomiky se souvisejícími jevy na trhu práce: rušení pracovních míst, propouštění v soukromých i státních podnicích, nedostatek nově vytvořených volných pracovních míst, neochota lidí dojíždět za prací a jiné. Z analýzy nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin k 31. 1. 2013 bylo zjištěno, že z celkového počtu nezaměstnaných v Kraji Vysočina se 7,7 % uchazečů řadí mezi absolventy škol a mladistvé. Důvodem jejich dlouhodobé nezaměstnanosti je nedostatečná, někdy až nulová odborná praxe. Osoby starší 50 let tvoří téměř 24 % uchazečů o zaměstnání a osob se zdravotním postižením bylo 13 %. Uplatnění těchto osob je problematické především kvůli jejich postižení a nízkým počtem vhodných pracovních míst. Poslední část této bakalářské práce je zaměřena na návrhy na snížení nezaměstnanosti jednotlivých problémových skupin v Kraji Vysočina. Řada projektů je poskytována z prostředků Evropského sociálního fondu ČR, ale ne vždy jsou realizované projekty účelné, proto jsem navrhla některé změny, které by mohly mít efektivnější výsledek v rámci těchto projektů určených ke zvýšení zaměstnanosti regionální pracovní síly. 61
Je sice mnoho programů na podporu zaměstnanosti, ať už aktivní politika zaměstnanosti nebo programy z Evropského sociálního fondu ČR, ale domnívám se, že pokud by stát více podporoval podnikatele, především snížením DPH a podporou daňových úlev, podnikatelé by zvýšili výrobu svých produktů a zároveň by se vytvořila nová pracovní místa.
62
Seznam odborné literatury BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2008, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4. HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-717-9764-2. KADEŘÁBKOVÁ, Božena. Úvod do makroekonomie: neoklasický přístup. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, xviii, 368 s. ISBN 80-717-9788-X. RUSMICHOVÁ, Lada a Jindřich SOUKUP. Makroekonomie: základní kurs. 5. vyd. Praha: Melandrium, 2002, 166 s. ISBN 80-861-7524-3. SAMUELSON, Paul Anthony. Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1995, xl, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X. SOJKA, Milan. Malá encyklopedie moderní ekonomie. 2. opr. vyd. Praha: Libri, 1998, 270 s. ISBN 80-859-8348-6. DAŇHELOVÁ, Šárka. Vybrané kapitoly z ekonomiky. Brno: Paido, 2002, 83 s. ISBN 80731-5032-8. KOZLER, Josef. Ekonomika, management, marketing v kostce. 1. vyd. Praha: Fragment, 1998, 139 s. ISBN 80-720-0253-8. MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurs. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN 978-80-86175-70-6. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 4., rozš. a přeprac. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978-80-7367-414-4.
63
Seznam internetových zdrojů Zákon o zaměstnanosti - Část pátá - Aktivní politika zaměstnanosti. Zákon o zaměstnanosti [online].
1998,
2013
[cit.
2013-02-23].
Dostupné
z:
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zamestnanost/cast5.aspx Sociální reforma. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/5#1.2 Osoby se zdravotním postižením. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online].
2011,
2012
[cit.
2013-02-23].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/definiceozp Podíl nezaměstnaných osob k 31. 1. 2013. Nezávislý odborový svaz pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy [online]. 2003, 2013 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://nosppp.cmkos.cz/?q=node/21 Vývoj nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004/ Pololetní statistiky absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs/polo Práce a právo. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011, 2013 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_10#par243 Obec s rozšířenou působností s obcemi. Kraj Vysočina [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné
z:
http://www.kr-vysocina.cz/obec-s-rozsirenou-pusobnosti-s-obcemi/g-
23600/id_obrazky=32852&typ_sady=1&p1=33420
64
Charakteristika Kraje Vysočina. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online].
2012
[cit.
Dostupné
2013-03-29].
z:
http://www.jihlava.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje Míra nezaměstnanosti v Kraji Vysočina k 31. 12. 2012. Český statistický úřad: Krajská správa
ČSÚ
v
Jihlavě
[online].
2012
[cit.
2013-03-29].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti_v_kraji_vysocina_k_31_12_201 2 Ekonomické subjekty v Kraji Vysočina. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-0327].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/ekonomicke_subjekty_v_kraji_vysocina Průměrné mzdy na Vysočině. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné
z:
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/prumerne_mzdy_na_vysocine_mezirocne_vzrostly_o_ 471_kc Sklizeň zemědělských plodin v roce 2012. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 201303-27].
z:
Dostupné
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/sklizen_zemedelskych_plodin_v_roce_2012 Zaměstnanost u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Kraje Vysočina. Společně na trhu práce Vysočina
-
Dolní
Rakousko
[online].
2007
[cit.
2013-03-27].
Dostupné
z:
http://www.job-czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zamstnanosti/ii-zam-stnanost/ii-2-zam-stnanost-u-nejv-znamn-j-ch-zam-stnavatel/ Zaměstnanost podle odvětví činnosti CZ - NACE a sektorů - krajské členění. Ministerstvo práce
a
sociálních
věcí
[online].
2012
[cit.
2013-03-27].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012p1/2.pdf
65
Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2012 a strategie APZ pro rok 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/analyzy/analyza_2012.pdf Analýzy trhu práce v kraji Vysočina. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit.
Dostupné
2013-03-27].
z:
http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin/ibkvleden2013.pdf Nezaměstnanost v kraji Vysočina. Zpravodaj Městského výboru KSČM v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.jihlava.kscm.cz/ Uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku. Společně na trhu práce Vysočina - Dolní Rakousko [online].
2007,
2013
[cit.
2013-03-27].
Dostupné
z:
http://www.job-
czat.eu/cz/analyzy/anal-zy/anal-za-aktivn-a-pasivn-politiky-zam-stnanosti/iii-nezamstnanost/iii-3-uchaze-i-o-zam-stn-n-nad-50-let-v-ku/ Nezaměstnanost absolventů. Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce [online].
2012
[cit.
2013-03-28].
Dostupné
z:
http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi?Stranka=5-1-04 Charakteristika okresu Havlíčkův Brod. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-0328].
Dostupné
z:
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_havlickuv_brod Charakteristika okresu Jihlava. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jihlava Charakteristika okresu Pelhřimov. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_pelhrimov Charakteristika okresu Třebíč. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_trebic 66
Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013Dostupné
03-29].
z:
http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_zdar_nad_sazavou Kraj Vysočina chystá stavbu konferenčního centra za 900 milionů. Archiweb [online]. 2009 [cit.
2013-04-23].
Dostupné
z:
http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=7816 Nový vědeckotechnický park v Jihlavě. Technická zařízení budov [online]. 2012 [cit. 201304-11]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/8737-novy-vedeckotechnicky-park-v-jihlave Robinson - rodiný park v Jihlavě. Robinson [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.robinsonjihlava.cz/ji/foto/Pages/vizualizace.html Automotive Lighting. IDnes.cz/Ekonomika [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/automotive-lighting-v-jihlave-rozsiri-vyrobu-f4e/ekonomika.aspx?c=A121114_1853870_jihlava-zpravy_mv Velké firmy na Pelhřimovsku
plánují i výstavbu nových hal. Pelhřimovský deník [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://pelhrimovsky.denik.cz/podnikani/velke-firmyna-pelhrimovsku-planuji-i-vystavbu-novych-hal-20130208.html V Nové Vsi staví novou halu. Nejen pro výzkum a logistiku. Třebíčský deník [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://trebicsky.denik.cz/podnikani/v-nove-vsi-stavi-novouhalu-nejen-pro-vyzkum-a-logistiku-20121208.html Firma Dvořák staví u Pohledu nový závod na své svahové sekačky. Zemědělský týdeník [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.zemedelskytydenik.cz/hlavnistrana/3962-3 Tesco letos ve Žďáře nepostaví, Lidl v Meziříčí prodá pozemky. Žďárský deník [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: Hypermarket Tesco – Žďár nad Sázavou 67
Průmyslová zóna v Ledči nad Sázavou. Havlíčkobrodský deník [online]. 2011 [cit. 201304-23].
Dostupné
z:
http://havlickobrodsky.denik.cz/kratce/ledec-nad-sazavou-nova-
prumyslova-zona-bude-mit-rozlohu-skoro-deset-hektaru-377262.html Do jemnického zámku se vrátí armáda, bude tu sanatorium pro veterány. IDnes.cz/Jihlava a Vysočina [online]. 2012 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://jihlava.idnes.cz/sanatoriumvalecnych-veteranu-v-jemnici-ffp-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120328_1755423_jihlavazpravy_dmk Mladá šance. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/mlada-sance Odrazový můstek. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/odrazovy-mustek Jedeme dál. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2011 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.esfcr.cz/projekty/jedeme-dal Cesta přes bariéry. Evropský sociální fond [online]. 2012 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/evropsky_socialni_fond/cesta_pres_bariery.pdf
68
Seznam obrázků Obrázek 1 - Dynamický model trhu práce ............................................................................ 10 Obrázek 2 - Obce s rozšířenou působností .......................................................................... 30
Seznam tabulek Tabulka 1 - Zaměstnanost podle odvětví v Kraji Vysočina v 1. pololetí 2012 ................... 34 Tabulka 2 - Nejvýznamnější zaměstnavatelé Kraje Vysočina .............................................. 35 Tabulka 3 - Nezaměstnanost v Kraji Vysočina k 31. 12. 2012 ........................................... 36 Tabulka 4 - Srovnání počtů cizinců v letech 2011 a 2012 v Kraji Vysočina ...................... 42 Tabulka 5 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod k 31. 1. 2013 ................... 44 Tabulka 6 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Jihlava k 31. 1. 2013 .................................. 45 Tabulka 7 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Pelhřimov k 31. 1. 2013 ............................ 47 Tabulka 8 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Třebíč k 31. 1. 2013 ................................. 48 Tabulka 9 - Přehled nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou k 31. 1. 2013 ................ 50 Tabulka 10 - Významné investiční projekty v Kraji Vysočina do roku 2015 ..................... 56
Seznam grafů Graf 1- Nezaměstnanost v ČR v letech 2002 - 2012 ............................................................ 12 Graf 2 - Míra nezaměstnanosti v krajích ČR k 31. 1. 2013 ................................................. 14 Graf 3 - Mladiství v evidenci ÚP k 30. 4. 2012 ................................................................... 18 Graf 4 - Míra registrované nezaměstnanosti v okresech Kraje Vysočina v letech 2009−2012 .............................................................................................................................................. 31 Graf 5 - Vývoj průměrné měsíční mzdy v Kraji Vysočina za rok 2012 ............................... 32 Graf 6 - Vývoj nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých v letech 2011 a 2012 ....... 38 Graf 7 - Průběh nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením v roce 2011 a 2012 ....... 40
69
