VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNIKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNIKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Zhodnocení hospodaření obce Drásov bakalářská práce

Autor: Petra Cebáková Vedoucí práce: doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D. Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku municipalit v České republice, konkrétně na hospodaření obce Drásov. Zvolena byla obec Drásov, která se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov. Hodnocení jsem bylo posouzeno na základě podrobného rozboru příjmů a výdajů, které byly získány z rozpočtů obce z období 2009-2011. Na základě provedeného zhodnocení byly předloženy návrhy pro zlepšení hospodaření obce.

Klíčová slova: veřejný sektor, obec, hospodaření obce, rozpočet, rozpočtová skladba, příjmy, výdaje

Annotation A bachelor work is focused on municipalities in the Czech republic. Exactly on evaluation of municipality management of township Drásov. It was chosen township Drásov, which lies in Southmoravian region, in a Brno-venkov district. I judge the evaluation based on a detailed analysis of revenues and expenditures, which I received from budgets of municipal in 2009-2011. I bring up my suggestions for improveming the management of municipality, which is based on the my evaluation.

Key words public sector, municipality, municipality management, budget, budget structure, revenues, expenditures

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce, na téma "Zhodnocení hospodaření obce Drásov", doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za cenné rady, vstřícnost a odborné vedení při jejím vypracováváním. Dále bych také ráda poděkovala starostce obce Drásov Mgr. Martině Bočkové a paní Grycové za poskytnutí podkladů pro vypracování práce a za jejich čas, který věnovaly na konzultace. V neposlední řadě, také děkuji za podporu při studiu své rodině a blízkým přátelům.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. května 2012 ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 9 1.1

Veřejný sektor .................................................................................................... 9

1.2

Veřejná správa .................................................................................................... 9

1.2.1 1.3

Druhy obcí ................................................................................................ 11

1.3.2

Orgány obce .............................................................................................. 12

1.3.3

Působnost obce ......................................................................................... 15

Hospodaření obcí ............................................................................................. 18

1.4.1

Majetek obcí ............................................................................................. 18

1.4.2

Obecní rozpočet ........................................................................................ 19

1.5

Příjmy ............................................................................................................... 21

1.5.1

Vlastní příjmy ........................................................................................... 22

1.5.2

Přijaté dotace............................................................................................. 23

1.6

3

Charakteristika obcí ......................................................................................... 10

1.3.1

1.4

2

Územní samospráva .................................................................................. 10

Výdaje .............................................................................................................. 24

1.6.1

Běžné výdaje ............................................................................................. 25

1.6.2

Kapitálové výdaje ..................................................................................... 25

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 27 2.1

Drásov .............................................................................................................. 27

2.2

Zhodnocení hospodaření obce Drásov za období 2009-2011 .......................... 28

2.2.1

Vývoj příjmů a výdajů .............................................................................. 29

2.2.2

Vývoj příjmů ............................................................................................. 31

2.2.3

Vývoj výdajů............................................................................................. 40

FINÁLNÍ ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ OBCE DRÁSOV ...................... 46 3.1

Zhodnocení provozních a investičních příjmů a výdajů obce Drásov v letech

2009−2011 .................................................................................................................. 46

3.2

4

Zhodnocení hospodaření jednotlivých let ........................................................ 47

3.2.1

Rok 2009 ................................................................................................... 47

3.2.2

Rok 2010 ................................................................................................... 48

3.2.3

Rok 2011 ................................................................................................... 50

NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ HOSPODAŘENÍ OBCE ........................................ 52

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 56 PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................................................................................... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 59 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 60 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 61

ÚVOD Tato bakalářská práce je zpracovávána na téma z oblasti veřejného sektoru. Hlavním důvodem k volbě tématu "Zhodnocení hospodaření obce Drásov", byly především časté spekulace občanů o nevhodném hospodaření obce Drásov. Podle mého názoru se obec snaží vykonávat všechny svoje funkce svědomitě a kvalitně, tak aby se obec neustále rozvíjela a její občané byli spokojení. Tyto dohady mě motivovaly k analýze příjmových a výdajových stránek rozpočtu a k finálnímu zhodnocení hospodaření obce, abych zjistila, jak si obec ve skutečnosti vede. Cílem bakalářské práce je zhodnotit hospodaření obce Drásov v letech 2009−2011. Podklady pro tuto práci byly výkazy FIN 2-12 M z let 2009, což je výkaz hodnocení

pro

plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad

a dobrovolných svazků obcí, který je sestavován vždy k 31.12. každý rok. A následně zpracovat návrhy pro efektivnější využívání prostředků obce, navrhnout eventuální budoucí investice a zvážit další případné kroky, které by obec měla učinit tak, aby vedly ke zvýšení spokojenosti občanů obce Drásov. Bakalářská práce je rozdělena na čtyři části. V první části, teoretické, jsou uvedeny všechny podstatné informace ohledně veřejného sektoru a municipalit v České republice. Na začátku je popsán samotný veřejný sektor, pod který tato problematika spadá. Dále je v teoretické části popsána charakteristika obcí, kde jsou vysvětleny všechny důležité pojmy z této oblasti: obec, druhy obcí, orgány obce, působnost obce. A v neposlední řadě nesmí chybět vysvětlení všech důležitých poznatků z tématu hospodaření obce jako je majetek obcí, rozpočet obce atd. V druhé části jsou uvedeny základní informace o obci Drásov, která byla zvolena jako předmět výzkumu pro tuto bakalářskou práci. Obec se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-venkov. A v této části je také zpracována analýza příjmů a výdajů obce Drásov. V třetí části je provedeno finální zhodnoceno hospodaření obce, nejdříve na základě provozních a investičních příjmů a výdajů a posléze je hodnoceno hospodaření v jednotlivých letech. V závěrečné, čtvrté části, jsou popsány mé vlastní návrhy a opatření, které by měly sloužit k efektivnějšímu hospodaření s prostředky obce a všeobecnému blahobytu občanů.

8

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Veřejný sektor Veřejný sektor je důležitou součástí národního hospodářství. Vznikl a nadále i funguje na základě zásahů do ekonomiky státu. Ve veřejném zájmu všech, jsou zásahy do ekonomiky státu nutností, jelikož existují odvětví národního hospodářství, které vyžadují řízení a kontrolu, právě od státu. Jako například doprava, školství, justice, věda a výzkum, policie atd. Rozdíl mezi veřejným a soukromým sektorem je prostý, v soukromém sektoru mají všechny organizace jeden společný cíl a to dosažení zisku. Veřejný sektor nefunguje za účelem získání zisku, pro něj je cílem dosažení veřejného blahobytu. Toho se snaží dostát těmito způsoby: • pracuje za účelem zabezpečení veřejných statků pro občany, • vytváří vhodné podmínky pro fungování soukromého sektoru, • reguluje dopady selhání trhu. (Peková, 2002) Financován je z veřejných financí (veřejných rozpočtů) a je pod přísným dohledem a vedením veřejné správy. Jedna z definic pro veřejný sektor je následující: „je to souhrn vztahů (a činností) mezi subjekty, z nichž vždy jedním je stát (nebo město, obec)." (Lajtkepová, 2007, str.)

1.2 Veřejná správa Jak již bylo uvedeno výše, veřejná správa má na starost řízení a dohlížení nad vykonáváním úkolů veřejného sektoru. Veřejnou správu vykonávají dvě rozdílné skupiny – Státní správa a samospráva. Mezi subjekty státní správy patří územní orgány státní správy, ústřední orgány státní správy a ostatní orgány státu. Mezi subjekty samosprávy patří orgány územní samosprávy (obce a kraje), zájmové skupiny (komory) a další orgány samosprávy (veřejné fondy, ústavy).

9

„Veřejná správa v sobě zahrnuje výkon veřejné moci (vydávání nařízení, vymáhání povinností) a službu společnosti. Tou je především. Úkoly (funkce) veřejné správy spočívají převážně v zajišťování veřejných služeb." (Čebišová, 1996, str. 10)

Obrázek 1: Veřejná správa Zdroj: (Prokůpková, Steidlová, Kotrba, 1999)

1.2.1 Územní samospráva První zmínky o územní samosprávě jsou nám známy od roku 1848, kdy byl tento pojem spjatý především s obcemi. Nyní je pojem spjatý s obcemi, což jsou základní územní samosprávní celky, a kraji, což jsou vyšší územní samosprávní celky. „Územní samosprávní celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu." (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, hlava sedmá, článek 100) Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, hlava sedmá, popisuje problematiku územní samosprávy. Stanovuje dělení České republiky na obce a kraje. Udává vznik, charakteristiku, činnosti a zánik územních samosprávných celků a v závěru popisuje zastupitelstvo obce a jeho funkce.

1.3 Charakteristika obcí Obec Pojem obec nebo také municipalita vznikl z latinského slova municipalitum, tzn. město se samosprávou. Obecně lze říci, že je to přesně ohraničené území, na kterém žijí obyvatelé obce, je samostatně spravována zastupitelstvem a starostou, má právní subjektivitu, majetek se kterým hospodaří a tak dále. 10

„Existuje mnoho definic v závislosti na to, který vědní obor se městem zabývá. Můžeme proto

najít

definice

zaměřené

z

hlediska

architektonického,

urbanistického,

sociologického aj. Definice se také mohou lišit podle jednotlivých autorů. Pro naše potřeby si budeme město definovat následujícím způsobem. Město a obec je sociální organismus, který je geograficky vymezený a relativně stabilní. Je charakterizován souborem dynamických znaků (základních a specifických charakteristik), které ho odlišují od jiných forem osídlení." (Toth, 1998, str. 17) Z právního hlediska můžeme o obci hovořit, pokud jsou splněny tři podmínky a to: •

vymezené území

•

občané, kteří mají trvalý pobyt na území obce či s čestným občanstvím obce

•

působnost nebo-li samospráva na území obce. (Peková, 2004)

„Z právně ekonomického hlediska můžeme definovat město či obec jako samosprávné společenství občanů s vlastním majetkem a vlastními příjmy s nimiž samostatně hospodaří a za toto hospodaření přebírá plnou odpovědnost. Je samosprávním celkem, právnickou osobou do jejichž vnitřních záležitostí lze zasahovat pouze zákonem, a které samostatně rozhoduje o rozvoji vlastního území." (Toth, 1998, str. 20)

1.3.1 Druhy obcí Jak je popsáno v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), obce dělíme do několika kategorií. Obec − jedná se o obec vesnického typu, která není městem, tzn. menší obec. Městys − svojí rozlohou se řadí mezi obec a město. Pojem městys byl značně používán v minulosti. Jednalo se o druh obce, která měla silné postavení v zemědělství, avšak nebyla na tak vysoké sociální a kulturní úrovni jako města. Postupem času z názvu "městys" sešlo. Až v roce 2006, přesně tedy 1. června 2006 byl tento pojem opět obnoven, když Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o obcích. Nyní si obec, která byla městysem před 17. květnem 1954, může požádat předsedu Poslanecké sněmovny o znovu přidělení názvu městys. Město − pro udělení názvu "město", je nutné splňovat základní podmínku a to mít alespoň 3 000 obyvatel. Dále na návrh vlády, předseda Poslanecké sněmovny stanoví, 11

že je obec způsobilá nosit název město. Stejně jako u městysů, si města nesoucí název město před 17. květnem 1954, smí požádat o znovu přidělení. Krajské město − jak sám název napovídá, jedná se o hlavní město jednoho z krajů České republiky, kde sídlí důležité orgány příslušného kraje. Statutární město − Statutární město nese svůj název z toho důvodu, protože díky svému právu, kterému se říká statut, mohou stanovovat své části a obvody. Tyto části a obvody fungují jako samostatné celky s vlastními orgány, působí na venek jako klasické obce. Česká republika má nyní na svém území 23 statutárních měst a jsou jimi: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, FrýdekMístek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná a Mladá Boleslav. Hlavní město − Praha − hlavní město upravuje zvláštní zákon 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Je výjimečné tím, že působí jako obec i kraj, který se dále dělí na městské části, součastně. Hlavní město Praha vystupuje v právních vztazích samostatně a nese z nich plnou odpovědnost.

1.3.2 Orgány obce Následující tabulka zobrazuje přehled orgánů různých druhů obcí. Tabulka 1: Přehled orgánů obce, města a statutárního města

orgány

vznik

Obec Město Statutární město zastupitelstvo obce zastupitelstvo obce zastupitelstvo obce rada obce rada obce rada obce starosta starosta primátor obecní úřad obecní úřad magistrát zvláštní orgány zvláštní orgány zvláštní orgány komise- jestliže byl svěřen výkon přenesené působnosti minimálně 3000 obyvatel; žádost předsedy Poslanecké sněmovny o statut města zákon o obcích

zdroj: http://www.pavelpetr.cz/soubory/2/55/VEREJNA_SPRAVA_2.pdf

12

Pro naše účely si podrobně vysvětlíme pouze orgány obce, tedy zastupitelstvo, obecní radu, starosty, obecní úřad a další zvláštní orgány obce. Orgány obce nám vymezuje zákon o obcích. Zastupitelstvo

Výbory

RADA

Komise

- finanční - kontrolní - pro národností otázky

Starosta

Obecní úřad

Odbory Obrázek 2: Organizační struktura municipality Zdroj: Žehrová, Pfeiferová, 2006, str. 19

Obecní zastupitelstvo − je nejvyšším orgánem obce, který je volen občany v přímých volbách a má hlavní slovo v poli samostatné působnosti. Minimálně jednou za 3 měsíce by mělo probíhat zasedání zastupitelstva, kde zastupitelstvo obce plní svoje funkce a projednávají aktuální problémy. Toto zasedání svolává starosta a je veřejné, takže občané a široká veřejnost se ho mohou zúčastnit. Přesný počet členů zastupitelstva není určen, jsou určeny pouze dolní a horní hranice, které se odvíjí od počtu obyvatel obce tímto způsobem: do 500 obyvatel: 5−15 členů, 501−3000 obyvatel: 7−15 členů, 3001−10 000 obyvatel: 11−25 členů, 10 001−50 000 obyvatel: 15−35 členů, 50 001−150 000 obyvatel: 25−45 členů, nad 150 000 obyvatel: 35−55 členů. Činnosti obecního zastupitelstva uvádí zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, přesně tedy hlava čtvrtá, oddíl 1 a 2. Zastupitelstvo samostatně rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce, provádí činnosti, které jsou uvedeny v § 84. Musí vydávat nařízení obce, pokud obec nemá radu

13

obce.

Provádí

rozhodnutí

o

majetkových

úkonech

popsaných

v § 85 atd. Pokud zastupitelstvo nemůže vykonávat svoji funkci, z nějakého zákonného důvodu, je zvolen ředitelem krajského úřadu správce obce, který ji má na starost, než je zvoleno zastupitelstvo nové. Obecní rada − je to výkonný orgán obce, který se volí za předpokladu, že má obecní zastupitelstvo více jak 15 členů. Členy rady volí zastupitelstvo z jejich členů. Rada obce má vždy lichý počet členů (5−11 členů s podmínkou, že nesmí přesahovat jednu třetinu počtu zastupitelstva), lichý počet je stanovený kvůli jasnějšímu rozhodnutí, při schvalování usnesení. Ty jsou schváleny, pokud získají hlas nadpoloviční většiny členů, které se účastní jednání. Na rozdíl od zasedání zastupitelstva, jsou jednání obecní rady nepřístupné veřejnosti, ale stejně tak je svolává a řídí starosta. Úkoly, které spadají pod obecní radu, vymezuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a to § 45, § 46, § 47 a § 48 a další zákonná ustanovení. Starosta − jedná se o statutární orgán obce. Starosta je hlavní představitel obce, který je volen zastupitelstvem z jejich členů. Zastupitelstvu je také odpovědný. Jmenuje tajemníka obce, pokud není jmenován, musí vykonávat jeho funkci sám. Na stejném principu to funguje i s obecní radou, pokud není zvolena, zastupuje ji starosta. Vystupuje jako zaměstnavatel a musí řádně plnit všechny povinnosti. Starosta je zodpovědný za poskytování informací, týkajících se obce, veřejnosti. Jeho důležitým úkolem je zajistit a dohlídnout na audit hospodaření obce, mimo jiné. V některých obcích je zvolen také místostarosta, který zastupuje starostu, pokud není přítomen. Obecní úřad − má na starost administrativní a organizační záležitosti. Je tvořen starostou, který stojí v čele obecního úřadu, místostarostou, tajemníkem a dalšími zaměstnanci. Úkoly obecního úřadu jsou zaneseny v § 58 odst. 3, v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Obecní rada může zřídit výkonné orgány obce, což jsou odbory. Počet a náplň práce odborů se odvíjí od především od velikosti obce a také od druhu působnosti (samostatná nebo přenesená).

14

Odbory − odbor finanční, odbor územního plánování, odbor organizace a řízení, odbor místního podnikání, živností, odbor školství, odbor zdravotní a sociální, odbor bytového hospodářství, odbor životního prostředí, odbor personální, odbor pro styk s veřejností, odbor kontrolní. Zvláštní orgány obce − do této skupiny patří výbory a komise uvádí Peková (2011). Výbory − jsou zakládány zastupitelstvem jako podnětné a kontrolní orgány. Upravuje je zákon o obcích. Mají minimálně 3 členy, počet členů je lichý, členové nesmí být starostou, místostarostou, tajemníkem ani žádným jiným subjektem, který se stará o hospodaření obce. Předseda musí být zároveň členem zastupitelstva. Výbory, které musí být založeny, jsou: finanční výbor a kontrolní výbor. Jako další výbory může zastupitelstvo zřídit: výbor pro národnostní menšiny a osadní výbor. Komise − fungují jako podnětné orgány a slouží také jako rádci obce. Pokud se jedná o obec s přenesenou působností, slouží komise jako výkonný orgán přenesené působnosti.

1.3.3 Působnost obce Co se týče pojmu "působnost obce", ten bývá veřejnosti už méně známý. Často se tak stává, že občané se dostaví na úřad obce a chtějí řešit problémy, které ovšem nespadají pod působnost obce. Jak je uvedeno v Ústavě České republiky, působnost obce lze stanovit ústavním zákonem nebo zákonem. Jednoduše můžeme působnost vysvětlit jako: úkoly, které obec musí plnit, protože jí to udává zákon. Podle toho do jaké oblasti úkoly obce spadají nebo na koho jsou zaměřené, dělíme působnosti obce (Koudelka, 2007). Okruh úkolů obce mohou spadat do oblasti společenských vztahů, v tom případě mluvíme o věcné působnosti nebo například se může vztahovat působnost k území, tj. prostorová působnost. O osobní působnosti mluvíme, když se vztahuje k určitým osobám a pokud se vztahuje k určitému času, myslíme časovou působnost.

15

„Věcná působnost obce (vlastní náplň obce, co obec dělá) se realizuje jednak jako samospráva (samostatná či přirozená působnost), jednak jako přenesená státní správa (přenesená působnost).“ (Balík, 2009, str. 65)

Samostatná působnost Do samostatné působnosti patří takové činnosti obce, které jsou vykonávány v zájmu svých občanů a obce jako celku. Přitom obec jedná samostatně a na svůj vlastní účet v souladu s Ústavou, ústavními zákony, zákony a právními předpisy na jejich podstatě vydanými a to vše bez zásahů státu. Stát nesmí používat interní směrnice a nejsou povoleny ani nezákonné zásahy. (Žehrová, Pfeiferová, 2006) „Do samostatné působnosti obce ze zákona o obcích patří: •

hospodaření obce;

•

rozpočet a závěrečný účet obce;

•

peněžní fondy obce;

•

právnické osoby obce a organizační složky obce a účast obce v právnických osobách;

•

osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce;

•

organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu;

•

vydávání obecně závazných vyhlášek obce;

•

místní referendum;

•

obecní policie;

•

ukládání pokut za správní delikty;

•

program rozvoje územního obvodu obce;

•

územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou;

•

spolupráce s jinými obcemi atd.

Na základě zvláštních zákonů patří dále do samostatné působnosti obce: •

místní poplatky;

•

zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci;

16

•

zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na provádění záchraných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva;

•

zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících;

•

zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví;

•

ochrana

před

alkoholismem

a

jinými

toxikomaniemi."

(Provazníková,

Sedláčková, 2009, str. 34)

Přenesená působnost Jak sám název napovídá, přenesená působnost je, když stát přenese výkon státní správy na obec. Úkoly, spadající pod státní správu, jsou obci stanoveny zvláštními zákony. Hlavním důvodem proč to stát zřizuje tímto způsobem, je především fakt, že obce jsou svým občanům blíže. Stejně jako u samostatné působnosti i zde se obce musí řídit Ústavou, ústavními zákony, zákony, právními předpisy na jejich podstatě vydanými a navíc také interními předpisy, což jsou usnesení vlády a směrnice ústředních orgánů. Činnost obce je pod dozorem orgánů státní správy a v určitých případech pod dozorem krajských úřadů. (Žehrová, Pfeiferová, 2006) „V rámci výkonu přenesené působnosti se u obcí jedná o tyto činnosti: •

vydání nařízení obce;

•

rozhodování o místních a účelových komunikacích;

•

projednávání přestupků;

•

jsou vodoprávních úřadem a spravuje drobné toky;

•

jsou povodňovým orgánem;

•

jsou orgánem ochrany přírody a ochrany ovzduší atd.

Obce s pověřeným obecním úřadem jsou při výkonu státní správy v přenesené působnosti oprávněny: •

rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost;

•

rozhodují o poskytování peněžité a věcné dávky nebo půjčky;

•

zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu; 17

•

jsou vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami;

•

jsou orgánem ochrany přírody;

•

jsou orgánem ochrany zemědělského půdního fondu atd.

U obcí s rozšířenou působností se v přenesené působnosti jedná např. o tyto kompetence: •

evidence obyvatel, vedení registru obyvatel;

•

vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů;

•

vydávání řidičských průkazů;

•

vodoprávní zřízení a vydávání souhlasu k vodním stavbám;

•

živnostenský úřad;

•

ochrana životního prostředí;

•

vykonávání státní správy lesů;

•

rozhodování na úseku myslivost a rybářství;

•

doprava a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy;

•

dávky a sociální služby;

•

sociálně právní ochrana dětí;

•

péče o staré a zdravotně postižené;

•

péče o nepřizpůsobivé občany atd." (Provazníková, Sedláčková, 2009, str. 36)

1.4 Hospodaření obcí Každá činnost by měla mít pevně stanovený cíl, aby neztratila svůj smysl. Když firma nebo člověk začíná s novým úkolem (podnikáním) jsou zapotřebí nejrůznější výzkumy, analýzy, předběžné návrhy, kontroly, aby nedocházelo k zbytečným investicím, neefektivnímu plýtvání časem a dalším negativním dopadům. Stejně tak i obce musí nad svým jednáním důkladně přemýšlet, aby přinášely prospěch nejen sobě, ale i svým občanům, stejně tak i celé veřejné správě. Jsou zapotřebí důkladně promyšlené plány, mezi které patří i ty finanční, podle kterých se obec bude řídit při výkonu své funkce kvalitně a svědomitě.

1.4.1 Majetek obcí Obec musí vlastnit majetek, aby mohla efektivně plnit své funkce, je to vlastně předpoklad pro její existenci. Protože, když obec správně hospodaří se svým majetkem, 18

přináší ji to příjmy do obecního rozpočtu. To jak se bude obec se svěřeným majetkem nakládat, mají na starost příslušné orgány obce. „Obec má právo majetek držet, užívat a nakládat s ním, v čemž je omezována toliko zákonem. Užívání a nakládání s majetkem musí být spojeno především se strategií ochrany a rozmnožování téhož." (Toth, 1998, str. 27) Obec může majetek získat různými způsoby jako například: vybudování majetku ve vlastní režii (např. výstavba), dědictví, darování, převodem vlastnictví, výměnou za náhradní majetek, a nebo koupí. (Žehrová, Pfeiferová, 2006)

1.4.2 Obecní rozpočet Rozpočtová pravidla pro municipality jsou vymezeny zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočet obce lze jednoduše vyjádřit jako decentralizovaný peněžní fond, který je tvořen,

přerozdělován

a

užíván

na

principu

nenávratnosti,

nedobrovolnosti

a neekvivalence. Rozpočet je nejdůležitější finanční nástroj pro územní samosprávy, sloužící k zabezpečení její činnosti. V podstatě jde o plán, na základě kterého obec hospodaří v rozpočtovém období. V obci rozpočet plní alokační, redistribuční a stabilizační funkci. Rozpočtové období chápeme jako rozpočtový rok, který je totožný s rokem kalendářním. Peková (2004) popisuje průběh hospodaření během rozpočtového období, jako vzorec. F1 + P - V = F2 F1 − peněžní prostředky obce na začátku rozpočtového období P − příjmy V − výdaje F2 − peněžní prostředky na konci rozpočtového období

Rozpočtový proces Rozpočtový proces je celý postup při sestavování rozpočtu od návrhu rozpočtu až po jeho samotné schválení. Trvá většinou asi 1,5 − 2 roky.

19

Primárně se obecní rozpočet sestavuje jako vyrovnaný, tzn. příjmy se rovnají výdajům. Ale jsou i případy, kdy se rozpočet schvaluje jako přebytkový, kdy jsou přebytečné příjmy určeny pro budoucí potřebu (např. splátky) nebo schodkový rozpočet a to s tou podmínkou, že schodek bude splacen např. transfery, penězi z minulých let atd.

Obrázek 3: Kroky rozpočtového procesu Zdroj: Žehrová, Pfeiferová, 2006, str. 28

Rozpočtová skladba Rozpočtovou skladbu upravuje vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, kterou vydává Ministerstvo financí. Díky tomu, že je závazná pro všechny veřejné rozpočty, nám dává souhrnný pohled na hospodaření s financemi. Rozpočet se tedy sestavuje v třídění podle výše zmiňované rozpočtové skladby. Orgány obce musí dohlédnout na to, aby schválený rozpočet byl tříděn podle rozpočtové skladby a aby odhlasovaný rozpočet vystihoval závazné ukazatele, podle kterých se musí řídit.

20

Podmínky rozpočtové skladby: •

„Jednotnost − každá položka má na všech úrovních veřejných rozpočtů

jednoznačnou identifikaci •

Závaznost − třídění položek je závazné pro všechny úrovně veřejných rozpočtů.

•

Stabilita třídění − důležitá zejména pro potřeby analýz, jak makroekonomických,

tak např. pro raiting obce. •

Srouzumitelnost − je důležité jasně definovat pravidla a hlediska třídění.

•

Kompatibilita − aby byla zajištěna návaznost a transparentnost na mezinárodní

úrovni (EU − standard GFS)." (Žehorová, Pfeiferová, 2006, str. 32) Rozpočtová skladba umožňuje porovnání časových řad, přitom je jasná, srozumitelná, výstižná a jednoduchá. (Pařízková, 2008) Používá třídění: •

kapitolní − pro státní rozpočet,

•

druhové − pro všechny úrovně rozpočtů, tzn. že toto třídění budeme používat pro

naše účely práce, •

odvětvové − třídění výdajů, převahu nedaňových příjmů, kapitálových výdajů ve

všech úrovních veřejných rozpočtů a v územních rozpočtech, •

konsolidační − slouží k vyloučení duplicity. (Vyhláška č. 323/2002 Sb.,

o rozpočtové skladbě - Příloha) V naší analýze příjmů a výdajů bude použito druhové třídění příjmů a výdajů a v závěrečném zhodnocení hospodaření obce bude použito odvětvové třídění.

1.5 Příjmy „Příjmy jsou inkasa připsaná na bankovní účet, která nepředstavují ani vypůjčené finanční prostředky, ani splátky půjček. Podle rozpočtové skladby do příjmů nejsou zahrnuta ta inkasa, kterými přijímají vypůjčené finanční prostředky, přijaté splátky poskytnutých půjček za účelem řízení likvidity. Příjem není také změna stavu bankovní účtů peněžního fondu. " (Pařízková, 2008, str. 71) Pařízková (2008) jasně popisuje dělení příjmů a výdajů, které budou popsány v následujícím textu. Příjmy se dělí na příjmy vlastní a přijaté dotace transfery. 21

1.5.1 Vlastní příjmy Vlastní příjmy jsou dále rozděleny na kapitálové a běžné, které se skládají z daňových a nedaňových příjmů.

Běžné příjmy Daňové příjmy – nejdůležitější pro obec, hlavní finanční zdroj, většinou tvoří asi 50 % z celkových příjmů. Podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, se daňové příjmy dělí na: • svěřené daně – mezi svěřené daňové příjmy řadíme takové daně, které si obec celé započte do rozpočtu obce, tudíž jsou určeny pouze pro její potřebu. Jsou vybírány na základě daňových zákonů, které jsou platné v celé České republice. Zahrnují: daň z nemovitostí (upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti). •

sdílené daně – jsou vybírány na základě daňových zákonů, platných pro Českou

republiku. Jsou přerozdělovány do více rozpočtů, na různých státních úrovních, to znamená, že nejsou určeny pouze pro potřeby obce. Zahrnují: daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů FO, daň z příjmů PO, DPH. Mezi nejdůležitější daňové příjmy patří daň z příjmů FO, která většinou tvoří 50 % z daňových příjmů, dále daň z příjmů PO, která tvoří asi 15 % z daňových příjmů a 10 % z celkových daňových příjmů tvoří daň z nemovitostí, také velice důležitý příjem pro obec. Místní poplatky – jsou druhým nejvýnosnějším prvkem z daňových příjmů. O tom jaké poplatky bude obec vybírat, rozhoduje zastupitelstvo. Vybírány jsou obecním úřadem. Celou tuto problematiku popisuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Většinou je určena pevná sazba v korunách, ale občas se vyskytuje i procentní sazba, zpravidla je dána i maximální výše sazby. Mezi místní poplatky patří: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy,

22

třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, poplatek za zhodnocení stavebního pozemku a možnosti jeho napojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace. Správní poplatky – správní poplatky upravuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Sazby za poplatky jsou uvedeny v sazebníku, který je přílohou zákona. Jsou 1

zde uvedeny buď pevné částky anebo procentuální výměra. Poplatky jsou vybírány za

správní řízení a další výkony, které souvisí se státní správou. Nedaňové příjmy Mezi vlastní nedaňové příjmy jsou řazeny: – příjmy z majetku (prodej, pronájem), – příjmy z vlastního podnikání (zisky z podniků obce, podíly na zisku z podniků s majetkovou účastí a nejrizikovější možnost finanční investování), – uživatelské poplatky (paušální uživatelský poplatek, dotovaný uživatelský poplatek, uživatelský poplatek se ziskem), – příjmy sankční povahy, – ostatní nedaňové příjmy (příjmy z mimorozpočtových fondů územní samosprávy, sdružené prostředky, veřejné sbírky, dary). (Žehrová, Pfeiferová, 2007)

Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou pro obecní rozpočet nejméně důležité, narůstají při té příležitosti, když obec prodává svůj majetek. Kapitálové příjmy plynou z prodeje majetku, prodeje akcií a majetkových podílů, kapitálových transferů, úvěrů, emise komunálních obligací a splátek půjček.

1.5.2 Přijaté dotace Dotace jsou velice důležitým příjmem pro obce, protože nejsou finančně samostatné natolik, aby dokázali hospodařit bez velkých ztrát. Obce, které vykonávají přenesenou působnost, dostávají dotace na financování činností, které úzce souvisí se státní správou. Dotace dělíme na investiční (kapitálové), které úzce souvisí s poskytováním

1

Dotace je v textu nahrazována synonymem transfer

23

veřejných statků v obci (stavby škol, silnic atd.). A neinvestiční (běžné), které jsou na provozní potřeby.

Obrázek 4: Druhové rozdělení příjmů Zdroj: Žehrová, Pfeiferová, 2006, str. 33

1.6 Výdaje To jak bude obec se svými finančními prostředky nakládat, patří k těm nejtěžším rozhodnutím, které musí obec vykonávat. Nejdůležitější je zajistit bezproblémové fungování veřejně prospěšných zařízení, jako jsou školy, zdravotní zařízení, sociální zabezpečení atd.

24

Finanční prostředky mohou být vynakládány pouze skrz výdajovou stránku rozpočtu a to i v tom případě, pokud se jedná o výdaje, které jako zdroj mají fondy z minulých let. Výdaje jsou děleny na běžné a kapitálové.

1.6.1 Běžné výdaje Jak sám název napovídá, běžné výdaje slouží k zabezpečování běžných potřeb, které se většinou opakují, tyto výdaje se upínají k jednomu rozpočtovému období. Děleny jsou na neinvestiční nákupy, neinvestiční transfery, neinvestiční půjčky.

1.6.2 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje mají zpravidla dlouhodobější charakter, to znamená, že se upínají zpravidla k více rozpočtovým obdobím. S tím souvisí i to, že slouží k zabezpečování dlouhodobějších, často i investičních potřeb. Jedná se o jednorázové vyšší platby. Jsou děleny na: investiční výdaje, investiční transfery, investiční půjčky.

25

Obrázek 5: Druhové rozdělení výdajů Zdroj: Žehrová, Pfeiferová, 2006, str. 34

26

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Drásov Obec Drásov, byla zřízena na základě zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, obecní zřízení. Podle tohoto zákona se Drásov stal plnohodnotným územním samosprávným společenstvím občanů, vytváří územní celek, který má přesně dané hranice svého území. Drásov získal v roce 2008 status městyse, přidělen mu byl předsedou poslanecké sněmovny. Nyní se činnost Drásova řídí zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů. Městys Drásov je veřejnoprávní korporací, která v právních vztazích jedná vlastním jménem a nese plnou odpovědnost za svoji činnost. Tišnov, který je asi 4 km východně od Drásova, je obcí s rozšířenou působností, pod kterou městys spadá. Nachází se v Jihomoravském kraji, okrese Brno-venkov, v regionu Tišnovsko ve výšce 270 m. n. m., asi 12 km severozápadně od 2. největšího města České republiky, od Brna. Zaujímá celkovou rozlohu 1080 ha, v rámci nich jsou lesy na ploše 226 ha a orná půda na 500 ha. Umístěný je ve středu Boskovické brázdy. Lubě je jediný potok, který tudy protéká. Patří mezi středně velké vesnice, počet obyvatel k 1. 1. 2010 byl 1 311 obyvatel, přitom průměrný věk obyvatel je asi 37 let. Občanská vybavenost je rozsáhlá, je zde zřízená úplná základní škola, tedy se všemi devíti ročníky, mateřská škola, zdravotní středisko, kde mají své ordinace dva praktiční lékaři, dva stomatologové a jedna rehabilitace. Mezi další instituce patří pošta, sdružení dobrovolných hasičů, Český svaz včelařů, SK Drásov, Lékárna a Knihovna. Sportovní aktivity mohou občané provozovat na sportovním hřišti, hale či využít ostatní sportovní prostory. Drásov nabízí velice dobré dopravní spojení autobusy, v rámci integrovaného dopravního spojení Jihomoravského kraje, nejbližší vlaková stanice je v Čebíně, který je vzdálen asi 2km. Je zde zaveden vodovod, kanalizace i plynofikace. Co se týče pracovních příležitostí, v Drásově se nachází rozsáhlý výrobní závod, zaměřený na výrobu elektromotorů a generátorů, společnost Siemens Electric Machines, s. r. o., který se neustále rozrůstá a tím nabízí dostupné pracovní příležitosti obyvatelům obce. Mimo to se zde vyskytuje mnoho podnikatelů, kteří nabízí své služby od 27

květinářství, přes stavebnictví až po pohostinství, čímž se život v městyse stává mnohem komfortnějším. Obrázek 6 popisuje orgány obce Drásov.

Obrázek 6: Orgány obce Drásov Zdroj: www.drasov.cz

2.2 Zhodnocení hospodaření obce Drásov za období 2009-2011 Zhodnocení hospodaření obce Drásov je prováděno prostřednictvím analýzy příjmů a výdajů z rozpočtů obce během let 2009−2011. Nejprve bude provedena analýza příjmů a poté i analýza výdajů. Podkladem pro analýzu byly Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, dobrovolných svazků a regionálních rad (zkr. FIN 2-12M), který je každý rok sestavovaný k 31. 12.. V této části jsou příjmy a výdaje kategorizovány dle druhového třídění.

28

2.2.1 Vývoj příjmů a výdajů Obec Drásov každoročně sestavovala svůj rozpočet jako vyrovnaný. To znamená, že příjmy se rovnaly výdajům. V roce 2009 činily příjmy a výdaje 12 931 000 Kč, o rok později se zvýšily o 6 930 000 Kč a v roce 2011 opět klesla jejich hodnota zpět na podobnou hranici jako v roce 2009, jen o 2 000 Kč vyšší, tedy 12 693 000 Kč. Tabulka 2: Příjmy a výdaje schválených rozpočtů obce Drásov (v Kč) 2009 2010 2011 12931000 19861000 12693000 Příjmy 12931000 19861000 12693000 Výdaje 0 0 0 Rozdíl Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Porovnáním vývoje příjmů a výdajů ze schválených rozpočtů a z rozpočtů po změnách, lze vidět, že v roce 2009 došlo k navýšení příjmů a také výdajů, výdaje vzrostly ještě ve větší míře, byl vykázán schodek o výši 1 056 300 Kč. V roce 2010 se obci vedlo lépe. Příjmy z rozpočtu po změnách přesáhly příjmy ze schváleného rozpočtu a klesly výdaje, obec na konci období vykazovala 5 112 100 Kč. Rok 2011 byl nejméně úspěšný, příjmy byly ze tří pozorovaných let nejnižší a výdaje přesáhly příjmy. Vykázáno bylo saldo v hodnotě 1 812 200 Kč. Tabulka 3: Příjmy a výdaje rozpočtů po změnách (v Kč) Rok Příjmy

2009 22243100

2010 21501000

2011 16328200

Výdaje

23299400

16388900

18140400

Rozdíl

-1056300 5112100 -1812200 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Tabulka 4 popisuje skutečnou finanční situaci obce Drásov, která se příliš nepodobá představě, kterou si obec plánovala do schváleného rozpočtu. V roce 2009 byl rozpočet schodkový, výdaje přesáhly příjmy o 1 040 447,23 Kč, tedy o 4,74 %. Tento schodek byl zapříčiněn nákladnými investicemi do rekonstrukce hasičské zbrojnice, do výstavby inženýrských sítí v lokalitě Malhostovická a do opravy silnice. Obec se v roce 2010 snažila hospodařit mnohem lépe, aby se vyhnula opětovnému deficitnímu výsledku hospodaření. Snažila se co nejvíce omezit své výdaje a zvýšit příjmy (aby ušetřila dostatek finančních prostředků k uhrazení případného deficitu a nemusela tento problém řešit úvěrem). I přes to, že Drásov v roce 2010 pokračoval s financováním rekonstrukce 29

hasičské zbrojnice a navíc investoval velkou část financí na rekonstrukci zdravotního střediska a na opravu a vyčištění potoku Lubě, dokázal díky velkým příjmům hospodařit s přebytkem 5 112 100 Kč. Příjmy byly o 31,19 % větší než výdaje. Nejdůležitějšími příjmovými položkami byly příjmy z prodeje pozemků pro solární elektrárnu. V roce 2011 byl výsledkem opět deficit rozpočtu, o velikosti 1 759 539,6 Kč, výdaje přesahovaly příjmy o 11,1 %. Tento deficit byl převážně způsoben nečekanou investicí do kanalizace. Na financování deficitů z roku 2009 a 2011 obec využila přebytky z minulých období. Tabulka 4: Skutečné příjmy a výdaje obce Drásov (v Kč) 2009 2010 2011 22240923,59 21495790,01 16318728,21 Příjmy 23281370,82 16358144,34 18078267,81 Výdaje -1040447,23 5137645,67 -1759539,6 Rozdíl Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Graf 1: Porovnání skutečných příjmů a výdajů obce Drásov (v Kč)

Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Rozdíl mezi příjmy a výdaji, během sledovaných let, znázorňuje Graf 2, kde ze záporné hodnoty během jednoho roku křivka prudce stoupla až k hodnotě 5 137 645,67 Kč, v roce 2011 propadla ještě hlouběji, než tomu bylo na začátku pozorování, tedy v roce 2009.

30

Graf 2: Rozdíl příjmů a výdajů obce Drásov (v Kč) Zdroj: Výkaz FIN 2-12M obce Drásov v letech 2009-2011

2.2.2 Vývoj příjmů Hodnoty příjmů se neustále od počátku roku 2009, až do konce roku 2011 snižovaly. Jejich hodnota v roce 2009 byla 22 240 923,59 Kč, do dalšího roku klesla o 745 133,58 Kč a rozdíl příjmů z roku 2010 a 2011 byl téměř o jednu čtvrtinu menší, tedy o 5 177 061,8 Kč. Pokud zhodnotíme plnění příjmů během sledovaných let, tak i když příjmy postupně klesaly, předpokládané příjmy ze schváleného rozpočty vždy přesáhly. V prvním roce byl skutečné příjmy o proti schváleným plněny na 172 %, v roce 2010 na 108 % a posledním roce na 128 %.

31

Graf 3: Vývoj příjmů během sledovaných let (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Příjmy jsou dle výkazu FIN 2-12M rozděleny do skupin, a to na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Nejvíce peněžních prostředků má obec z daňových příjmů, z celkových skutečných příjmů tvořily daňové 74 % v roce 2009, 50,03 % v roce 2010 a 74,63 % v roce 2011. Kapitálové příjmy tvořily nejmenší podíl z celkových příjmů. Tabulka 5: Příjmy obce Drásov (v Kč) PŘÍJMY Kapitálové Daňové Nedaňové Přijaté transfery

2009 2010 2462400 7512960 16524780,45 10756073,95 1257825,23 1826228,53 1995917,91 1400527,53 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 0 12178750,46 2160041,46 1979936,29

32

Graf 4: Příjmy obce Drásov (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Daňové příjmy obce Drásov Daňové příjmy, jsou pro Drásov nepostradatelným a také i nejdůležitějším zdrojem. Vytváří největší podíl ze všech příjmů a také jsou poměrně stabilním příjmem do rozpočtu obce. Jejich celkový vývoj lze vidět v Tabulce 6. Největší část z daňových příjmů tvoří právě samotné daně. A to i přes to, že během tří sledovaných let, měl jejich vývoj sestupný charakter, jejich výše začala na 15 764 798,39 Kč a postupně klesala přes 10 041 409,95 až na 9 330 324,46 Kč. Z této skupiny může obec ovlivnit jen místní poplatky, záleží pouze na jejím rozhodnutí, které místní poplatky bude vybírat a rozhoduje i o tom v jaké výši budou vybírány. Tabulka 6: Struktura daňových příjmů obce Drásov (v Kč) 2009 2010 15764798,39 10041409,95 Daně 690354,06 667764 Místní poplatky 69628 43670 Správní poplatky CELKEM 16524780,45 10752843,95 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 9330324,46 682816 38610 12178750,46

Pro podrobnější popis jsou všechny daňové příjmy rozděleny do kategorií na sdílené daňové příjmy, svěřené daňové příjmy, příjmy z místních poplatků, a příjmy ze správních poplatků. Svěřené daně (daň z nemovitosti) náleží celá obci, sdílené daně se rozdělují mezi víc úrovní rozpočtů, do obecního rozpočtu jde 21,4% (upravuje z+ákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům). 33

Příjmy z daně z příjmů FO v souhrnu činily v roce 2009 2 393 119,6 Kč, v roce 2010 2 622 308,27 a v roce 2011 byl zaznamenán velice razantní pokles na pouhých 553 735,29 Kč. Z daní z příjmů PO byly vykázány příjmy v hodnotě 8 477 866,59 Kč v roce 2009, v roce 2010 v hodnotě 1 977 063,08 Kč a v roce 2011 3 104 324,77 Kč. Příjmy z DPH měly vzestupný charakter, v počátku byly příjmy 3 821 920 Kč, o rok později povyrostly na 3 964 474,5 Kč a na konci sledovaného období, v roce 2011 už byly 4 201 319 Kč (velký vliv na tento růst mělo zvednutí sazeb DPH). Daň z příjmů PO za obce by mohla být pro Drásov jedním z nejdůležitějších zdrojů peněžních prostředků. V roce 2010 způsobila snížení daňových příjmů o cca 6 000 000 Kč (jelikož v roce 2009 vykazovala obec deficit, nemohla získat žádnou daň). Rok 2010 byl díky tomuto poklesu nejméně příznivý (v oblasti daňových příjmů). Tabulka 7: Sdílené daňové příjmy obce Drásov (v Kč) 2009

2010

2011

Daň z příjmů FO ze záv. činnosti a 1980341,05 2204345,47 funkčních požitků 254789,12 253977,47 Daň z příjmů FO ze sam. výděl. činnosti 157989,43 163985,33 Daň z příjmů FO z kapitálových výnosů 1977063,08 1952746,59 Daň z příjmů PO 6525120 0 Daň z příjmů PO za obce 3964474,5 3821920 Daň z přidané hodnoty Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

236224,89 126907,02 190603,38 1980474,77 1123850 4201319

Drásov vybral za daň z nemovitostí v roce 2009 1 071 892,2 Kč, o rok později vybral asi o 300 000 Kč více, konkrétně tyto příjmy činily 1 477 564,1 Kč a poté opět mírně klesly na 1 470 945,4 Kč. Tyto částky nijak výrazně neovlivňují obecní rozpočet, ale zdaleka nejsou zanedbatelné. V budoucnu se předmětem daně stanou také stavby bez svislé nosné konstrukce (parkoviště, tenisové kurty, komunikace atd.) a zpevněné plochy, které jsou využívány k podnikání, za těchto podmínek by měly svěřené daňové příjmy narůstat. Daň z nemovitosti patří té obci, ke které nemovitost územně patří.

34

Graf 5: Vývoj svěřených daňových příjmů obce Drásov − daň z nemovitostí (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Tabulka 8 uvádí všechny místní poplatky a jejich hodnoty, které se obec během sledovaného období rozhodla vybírat. Nejpřínosnějším místním poplatkem je "Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstranění komunálního odpadu". V Drásově tento poplatek platí každý obyvatel a to v hodnotě 500 Kč za jeden kalendářní rok. Příjem z poplatku se pohyboval v rozmezí asi od 500 000 Kč do 615 000 Kč. Příjmy z místních poplatků se v souhrnu po celou dobu sledování pohybovaly okolo 700 000 Kč, zde jde vidět, že předchozí zmíněný poplatek tvoří jejich většinovou část. Tabulka 8: Daňové příjmy z místních poplatků obce Drásov (v Kč)

Poplatek ze psů Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek za povolení k vjezdu do vybraných míst Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Poplatek za provoz systému shrom., sběru, přepravy, třídění, využívání a odstr. kom. odpadu

2009 24757

2010 27268

2011 22337

4540

1810

4796

5380

3230

4430

80000

20000

23446

194

0

8863

509489

588731

615826

65994,06 29955 Odvod výtěžku z provozování loterií CELKEM 690354,06 670994 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

3118 682816

35

Graf 6: Vývoj daňových příjmů z místních poplatků obce Drásov (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Příjmy ze správních poplatků v Drásově klesaly, v roce 2009 bylo vybráno 69 628 Kč, v roce 2010 43 670 Kč a v posledním roce opět se částka opět snížila na 38 610 Kč. Správní poplatky nejsou pro obec nikterak podstatnými příjmy, jelikož jejich hodnoty nejsou velké. Obec je nemůže ovlivnit, protože jsou stanoveny zákonem.

Graf 7: Vývoj daňových příjmů ze správních poplatků obce Drásov (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

36

Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy obce Drásov se dělí na tři základní skupiny. První, příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem, zahrnují příjmy z pronájmů, z úroků a vlastní činnosti. Tato skupina v roce 2009 vykazovala 587 357 Kč a dále rostla, takže v roce 2010 už byly 739 387,53 Kč a v roce 2011 vykazovala 1 266 121,26 Kč (nárůst díky vysokému prodeji vytěženého dřeva − jednalo se o nemocné a poškozené stromy). Další skupina, příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy, která vykazovala v prvním roce 665 468 Kč, v roce 2010 1 086 841 Kč a v roce 2011 893 920,2 Kč. Tyto dvě skupiny patří mezi nejpřínosnější z nedaňových příjmů. Poslední druh nedaňových příjmů, přijaté sankční platby a vratky transferů, je minimálním příjmem, pouze v roce 2009 byl vykázán v hodnotě 5 000 Kč. Nejpřínosnějšími nedaňovými příjmy jsou příjmy z vlastní činnosti, příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí a přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady. Podrobně jsou všechny nedaňové příjmy rozepsány v Tabulce 9. Drásov vykazuje příjem od firmy EKO-KOM (dotační titul z Ministerstva životního prostředí) za tříděný odpad, v roce 2011 byl tento příjem 202 451 Kč, v ostatních letech kolem 500 Kč. Zásluhu na tomto příjmu mají i samotní občané, kteří díky tomu, že třídí odpad, šetří krajinu a zároveň podporují svou obec, která za tříděný odpad získává peníze.

37

Tabulka 9: Struktura nedaňových příjmů (v Kč) 2009 Příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem Příjmy z vlastní činnosti

2010

2011

587357,03 128157

739387,53 283185

1266121,26 717661

9593

6300

33900

52302

51852,32

52088

333980 0 63325,03 5000 5000

318968,25 0 79081,96 0 0

381253,72 980 80238,54 0 0

665468

1086841

893920,2

Příjmy z prodeje krátkodobého a drobného 0 dlouhodobého majetku 200 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady 475517 820840 Přijaté neinvestiční dary 10000 0 Ostatní nedaňové příjmy jinde nezařazené 179751 206762 Přijaté pojistné náhrady 0 59239 CELKEM 2515650,06 3652457,1 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

0 891409,2 2511 0 0 4320082,92

Ostatní příjmy z vlastní činnosti Příjmy z pronájmu pozemků Příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí a jejich částí Příjmy z pronájmu movitých věcí Příjmy z úroků Přijaté sankční platby a vratky transferů Přijaté sankční platby Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy

Vývoj celkových nedaňových příjmů začal na hodnotě 2 515 650,06 Kč a během dvou let se zvyšoval přes 3 652 457,06 Kč až na hodnotu 4 320 082,92 Kč.

Graf 8: Vývoj nedaňových příjmů (v Kč)

Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

38

Kapitálové příjmy V roce 2009 tvořily pouze 11,07 % z celkových příjmů, příjmová strana rozpočtu byla navýšena o 2 462 400 Kč, v roce 2010 byl zaznamenán velký nárůst, a to na 34,95 %. Nárůst byl způsobem především prodejem pozemku pro stavbu solární elektrárny. V roce 2011 byly kapitálové příjmy nulové. Tyto příjmy se zpravidla neopakují a jsou pro obec nestabilní, jedná se o jednorázové příjmy, které jsou většinou z prodeje pozemků, nemovitostí, dlouhodobého hmotného majetku a dalších. Tabulka 10: Kapitálové příjmy obce Drásov (v Kč) 2009 2010 961400 7008460 Příjmy z prodeje pozemků 1501000 0 Příjmy z prodeje ost. nemovitostí a jejich částí 0 504500 Příjmy z prodeje ost. HDM CELKEM 2462400 7512960 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 0 0 0 0

Graf 9: Vývoj kapitálových příjmů obce Drásov (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Přijaté dotace Vývoj celkových přijatých dotací uvádí Tabulka 11. Z toho investiční dotace byly v roce 2009 ve výši 0 Kč, v roce 2010 160 000 Kč a v roce 2011 15 000 Kč, tedy netvořily žádné vysoké příjmy pro obec. Na rozdíl od toho neinvestiční dotace dosahovaly vyšších hodnot, v roce 2009 byly 1 995 917,91 Kč což je 9 % z celkových

39

skutečných příjmů, o rok později klesly na 1 240 527,53 Kč − 5,8 % a v roce 2011 opět vzrostly na 1 964 935,69 Kč − 12 %. Z procentních údajů vyplývá, že Drásov využívá dotací poměrně málo, což je škoda, protože některé projekty jsou tak nákladné, že si je obec bez dotací nemůže dovolit nebo obec nevyužitím dotace zbytečně zatěžuje výdaji svůj rozpočet. Tabulka 11: Struktura přijatých dotací (v Kč) 2009

2010

Neinvest. přij. transfery z všeob. pokl. 17300 53392 správy stát. rozpočtu Neinvest. přij. transfery ze st. rozp. v 477700 787100 rámci souhrn. dotač. vzt. Ostatní neinvestič. přijaté transfery ze 186119 0 stát. rozpočtu 871333,91 369748,53 Neinvestiční přijaté transfery od obcí 443465 30287 Neinvestiční přijaté transfery od krajů 0 160000 Investiční přijaté transfery od krajů CELKEM 1995917,91 1400527,53 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 7024 715400 664995 358121,69 219395 15000 1979935,69

Graf 10: Přijaté investiční a neinvestiční dotace (v Kč)

Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2.2.3 Vývoj výdajů Výdaje byly v roce 2009 nejvyšší, obec je vykazovala v hodnotě 23 281 370,82 Kč, obec v tomto roce hodně investovala do oprav a staveb (kanalizace, oprava silnice, rozvoj bydlení a bytového hospodaření, rekonstrukce hasičské zbrojnice a jiné), o rok později poklesly o 6 923 226, 48 Kč na 16 358 144,34 Kč. Stále pokračovala 40

rekonstrukce hasičské zbrojnice, stavba kanalizace a nově obec investovala do opravy zdravotního střediska a také do opravy a čištění koryta potoku Lubě. Díky nulovému poplatku za ostatní finanční operace (platby daní a poplatky státnímu rozpočtu − způsobeny deficitem v roce 2010) se obci podstatně snížily celkové výdaje. O rok později opět o necelé dva miliony povyrostly o 1 720 123,47 na 18 078 267,81 Kč, tento nárůst způsobily především problémy s kanalizací. To se projevilo na výdajové stránce rozpočtu, obec původně počítala s výdaji 1 500 000 Kč a ve finále musela neočekávaně investovat 4 000 000 Kč.

Graf 11: Vývoj výdajů během sledovaných let (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Výdaje obce jsou děleny na běžné a kapitálové. Tabulka 12: Výdaje obce Drásov (v Kč)

Běžné Kapitálové

2009 2010 2011 20737392,32 11573922,44 14672640,31 2543978,5 4784221,9 3405627,5 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

41

Běžné výdaje značně převyšují ve všech třech letech nad kapitálovými.

Graf 12: Běžné a kapitálové výdaje obce Drásov (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Běžné výdaje Běžné výdaje tvoří prioritní část z celkových výdajů. V roce 2009 tvořily 89,07 %, v roce 2010 70,75 % a v roce 2011 81,16 %. Do této skupiny patří výdaje například na vzdělání, dopravu, kulturu, ochranu přírody, požární ochranu, zastupitelské orgány a mnohé další. Mezi nejnákladnější běžné výdajové položky rozpočtu patří zařízení předškolní výchovy a základního vzdělání − v roce 2011 obec investovala do základní školy T. G. Masaryka (zkratka ZŠ TGM) 2 041 684 Kč, celý tento projekt stál necelé 3 000 000 Kč, ale 686 000 Kč bylo zaplaceno z dotací, které souvisí s projektem "Moderní škola", regionální a místní správa, zastupitelské orgány, požární ochrana − rekonstrukce hasičské zbrojnice, která dohromady stála 2 992 000 Kč a ochrana přírody a krajiny. Výdaje za pozemní komunikace byly tak vysoké, protože obec v roce 2009 opravovala silnici a v letech 2010 a 2011 stavěla a opravovala chodníky. Výdaj v hodnotě 4 024 607,8 Kč za odvádění a čištění odpadních vod, byl transfer do svazku obcí, který má na starost stavbu kanalizace. Projekt kanalizace v Drásově začal v roce 2008 a stále ještě pokračuje a úspěšně směřuje ke konci.

42

Všemi těmito investicemi se obec snaží budovat vhodné podmínky pro nové i stávající občany. Drásov v roce 2009 přidělil z rozpočtu asi půl milionu na rozvoj bydlení a bytového hospodaření, tyto peníze sloužily na budování inženýrských sítí v Malhostovické lokalitě. Jelikož v roce 2009 potkaly Drásov povodně (náhlé zvýšení hladiny potoku Lubě), rozhodl se městys jako opatření zafinancovat snížení dna tohoto potoku a jeho vyčištění, aby Drásov ochránil své občany před případnými dalšími povodněmi. Tabulka 13: Přehled běžných výdajů (v Kč) 2009 145487 260297 552095,5 59050 13164 645173 130900

2010 25516 558188 82493,2 63400 11200 516743 785273

Zeměděl. a potrav. činnost a rozvoj Lesní hospodářství Pozemní komunikace Silniční doprava Pitná voda Odvádění a čištění odpadních vod Vodní toky a vodohospodářská díla Zařízení předškolní výchovy a základního 3226552,13 2823805,78 vzdělání 391544,67 295192,4 Kultura 197113,9 89226 Sdělovací prostředky 31836 37475 Ostatní činnosti v záležit. kultury, církve 9000 240000 Tělovýchova 14884 27080 Zájmová činnost a rekreace 0 512388,8 Ambulantní péče 25000 0 Rozvoj bydlení a bytové hospodaření 363379,1 272301 Komunální služby a územní rozvoj 828058 686720 Nakládání s odpady 1218416,75 897774,41 Ochrana přírody a krajiny 0 0 Sociální poradenství 10596,74 9414,34 Bezpečnost a veřejný pořádek 1291922,02 345048,13 Požární ochrana 1073332,12 1104625,99 Zastupitelské orgány 3659963,39 2177700,39 Regionální a místní správa 6585027 12357 Ostatní běžné výdaje 0 0 Všeobecná vnitřní státní správa (nezařazené) CELKEM 20732792,3 11573922,4 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 2150 518102,6 87380,6 0 260699,2 1336933,4 26841 2850806,09 286645,5 142783 177958 293600 60121 353004 0 336743 886019 741258,69 0 0 565338,29 1269187,8 3333470,24 1141493,9 2105 14672640,3

Hodnoty celkových běžných výdajů začínaly na 20 732 792,32 Kč, po roce klesly na 11 573 922,44 Kč a v posledním roce se opět zvýšily na 14 672 640,31 Kč. 43

Graf 13: Vývoj běžných výdajů (v Kč) Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje tvořily pouze 10,93 % v roce 2009, 29,25 % v roce 2010 a 18,84 % v roce 2011, z celkových výdajů obce Drásov. Tento druh výdajů je nestabilní pro obec, jedná se většinou o jednorázové platby, které se víckrát neopakují. Nejnákladnější položkou z nákupů jsou výdaje na budovy, haly a stavby. V roce 2009 − 852 086,8 Kč, v roce 2010 − 542 8193,2 Kč a v roce 2011 − 1 063 023,5 Kč. Jak znázorňuje Tabulka 14, v roce 2010 také prudce povyrostly výdaje na pozemky na 871 406 Kč, v obou zbylých letech se pohybovaly asi jen kolem 200 000 Kč. Co se týče investičních transferů, vyskytuje se zde pouze jediná položka s názvem ostatní investiční dotace veřejným rozpočtům územní úrovně, která také vykazovala během tří let vysoké hodnoty.

44

Tabulka 14: Struktura kapitálových výdajů (v Kč) 2009 1164910,5 0 852086,8 188860 76363,7 47600 0 1379068

2010 1948315,2 0 542819,2 871406 347450 186640 0 2835906,7

Investiční nákupy a související výdaje Programové vybavení Budovy, haly a stavby Pozemky Stroje, přístroje a zařízení Ostatní nákup DNHM Nákup DHM jinde nezařazený Investiční trasfery Ostatní investiční dotace veřejným rozpočtům územní úrovně 1379068 2835906,7 CELKEM 2543978,5 4784221,9 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 1405627,5 9000 1063023,5 152000 0 88920 92684 2000000 2000000 3405627,5

Vývoj kapitálových výdajů znázorňuje Graf 14, v roce 2009 byly 2 543 978,5 Kč, po roce vzrostly na 4 784 221,9 Kč, což bylo zapříčiněno větší investicí do nákupu pozemků, a tím došlo ke zvýšení o 783 404,7 Kč. Dále došlo i k nárůstu investičních transferů o 1 456 838,7 Kč. V roce 2011 obec tolik neinvestovala a tak kapitálové výdaje opět klesly na 3 405 627,5 Kč.

Graf 14: Vývoj kapitálových výdajů (v Kč)

Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

45

3 FINÁLNÍ ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ OBCE DRÁSOV Zhodnocení hospodaření obce bude rozděleno na dvě části. V první části bude hospodaření hodnoceno na základě rozdělení příjmů a výdajů na provozní a investiční. V druhé části budou hodnoceny jednotlivé roky odděleně.

3.1 Zhodnocení provozních a investičních příjmů a výdajů obce Drásov v letech 2009− −2011 Provozní příjmy zahrnují daňové příjmy, nedaňové příjmy a neinvestiční transfery. Provozní výdaje se rovnají výši běžných výdajů obce. Investiční příjmy se skládají z kapitálových příjmů obce a investičních transferů. Investiční výdaje se rovnají kapitálovým výdajům. Pokud je výsledek provozního hospodaření kladný, přebytek může sloužit na vyrovnání případného záporného investičního hospodaření a opačně. Pokud jsou oba výsledky záporné, znamená to vždy negativní situaci pro obec. Pokud si tedy porovnáme hospodaření obce z provozního hlediska, zjistíme, že v roce 2009 obci nevystačí provozní příjmy k pokrytí provozních výdajů. Obec hospodařila se schodkem 958 868,73 Kč. Další dva roky hospodařila podstatně lépe, kdy na konci období vykazovala přebytky. V roce 2010 byl přebytek 2 248 907,57 a v roce 2011 1 631 087,3 Kč. Z investičního hlediska bylo hospodaření obce úspěšné pouze v roce 2010, kdy byl vykázán přebytek v hodnotě 2 888 738,1 Kč. V roce 2009 obci investiční příjmy nestačily ke krytí investičních výdajů a obec se dostala do záporného hospodaření, ale s téměř zanedbatelnou částkou 81 578,5 Kč. V roce 2011 už na tom Drásov byl zase hůře, kdy se schodek propadl až na 3 390 627,5 Kč. Když si tedy zhodnotíme celkové hospodaření obce, tak nejpříznivějším rokem byl rok 2010. Obec omezila provozní výdaje a prodejem pozemku dokázala nadprůměrně zvýšit investiční příjmy. Hlavně díky tomuto prodeji se obec dostala do značného plusu. Méně úspěšným byl rok 2009, obec na konci roku vykazovala deficit 1 040 446,23 Kč. A nejméně úspěšný byl rok 2011, hlavně kvůli neočekávaným výdajům. Sice obec 46

vykazovala přebytek provozních příjmů nad provozními výdaji, ale investiční výdaje byly mnohem vyšší než investiční příjmy a tak opět hospodařila s deficitem − ve finále kvůli tomuto propadu vykazovala záporný výsledek hospodaření 1 759 539,89 Kč. Tabulka 15: Provozní a investiční příjmy a výdaje obce Drásov (v Kč)

Provozní příjmy Provozní výdaje Provozní rozdíl Investiční příjmy Investiční výdaje Investiční rozdíl

2009 19778523,59 20737392,32 -958868,73 2462400 2543978,5 -81578,5

2010 13822830,01 11573922,44 2248907,57 7672960 4784221,9 2888738,1

Rozdíl celkových skutečných příjmů a výdajů -1040446,23 5137646,14 Zdroj: FIN 2-12M obce Drásov za léta 2009-2011

2011 16303727,61 14672640,31 1631087,3 15000 3405627,5 -3390627,5

-1759539,89

3.2 Zhodnocení hospodaření jednotlivých let 3.2.1 Rok 2009 Příjmy rozpočtu Získané příjmy v roce 2009 byly nejvyšší, ze všech tří pozorovaných let. Dohromady ke konci roku činily 22 240 923,59 Kč. Největší podíl na celkových příjmech tvořily daňové příjmy, které byly o 5 000 000 Kč vyšší než v dalších letech. Tato skutečnost byla způsobena kladným hospodařením v roce 2008 a tím pádem příjmem daně z příjmů PO za obce v hodnotě 6 525 120 Kč. Kapitálové příjmy byly v roce 2009 také velice důležitým přírůstkem do obecního rozpočtu, v souhrnu tvořily 2 462 400 Kč, z toho 961 400 Kč bylo za prodej orné půdy a zbylých 1 501 000 za prodej nemovitostí a jejich částí. Příjmy z regionální a místní správy (přesně z nájmů bytových a nebytových prostor a vyúčtování energií za nebytové prostory) byly v roce 2009 také nejvyšší, vykázány byly v hodnotě 2 321 097 Kč. Ostatní příjmy v tomto roce měly poměrně stabilní vývoj. Výdaje rozpočtu V červnu roku 2009 proběhly ve všech členských státech Evropské unie volby zástupců do orgánů Evropské unie pro období 2009−2014, tento výdaj na organizaci voleb do EU 47

je pro obec pouze příležitostným. Hodně se v tomto období investovalo do oprav, kterých bylo opravdu hodně: – oprava bývalých kancelářských prostor na Úřadu Městyse, investice 700 000 Kč – pokračování v rekonstrukci hasičské zbrojnice (výměna oken za plastové, fasáda), investice 600 000 Kč – investice do stavebních úprav pro rozšíření počtu míst pro děti Mateřské školy, investice 300 000 Kč – vybudování bezbariérového přístupu a další stavební práce, jako je například odstranění vlhkosti v ZŠ TGM Drásov – oprava silnice po povodních − 700 000 Kč – investice do oprav autobusových zastávek, hlavně jejich rozšíření − Čedlosy, U potoka, investice 150 000 Kč – úpravy dešťové kanalizace, která vede pod lokalitou Nivyky na Stráži, investice 150 000 Kč. V roce 2009 se stala příprava projektu kanalizace a čistírny odpadních vod nejdůležitějším tématem. Ministr rozhodnul o přidělení peněžních prostředků na tento projekt a tak se začala připravovat veškerá dokumentace a podklady pro výběrové řízení firmy, která projekt kanalizace a čistírny odpadních vod dostane zadaný ke zpracování. Celý tento rok bych zhodnotila jako kladný, sice obec hospodařila se ztrátou, ale za to dokázala získat značnou část příjmů na opravy, do kterých v tomto roce značně investovala. Oprav bylo opravdu hodně, což bych zvolila jako hlavní příčinu záporného výsledku hospodaření.

3.2.2 Rok 2010 Příjmy Příjmy v roce 2010, byly v porovnání s minulým rokem asi o 800 000 Kč menší. Největší podíl opět tvořily daňové příjmy − 10 756 073,95 Kč. Pokles daňových příjmů o 6 000 000 Kč byl způsoben především: – nulovou daní z příjmů PO za obce, kterou zapříčinil deficit z roku 2009 – poklesem příjmů z regionální a místní správy (pronájmy viz rok 2009) o 900 000 Kč – poklesem přijatých transferů o 500 000 Kč. 48

Tento pokles ovšem vyrovnala vysokým, mimořádným, kapitálovým příjmem − prodejem pozemku, který bude sloužit pro výstavbu solární elektrárny, pozemek byl prodán v hodnotě 7 000 000 Kč. I nedaňové příjmy povyrostly v porovnání s minulým rokem o 800 000 Kč. Výdaje V tomto roce se nadále pokračovalo s opravami hasičské zbrojnice (investice 350 000 Kč) a opravami ZŠ TGM (investice 220 000 Kč), v budově došlo k rozšíření třídy MŠ, aby mohla být navýšena kapacita. Započala se rekonstrukce zdravotního střediska (na tento projekt nebylo možné získat žádné dotace), na kterou se projekty a výběrové řízení začalo připravovat již v roce 2009. Byl vybudován bezbariérový přístup, výtah, sanační omítky, odvlhčení budovy a další. Další nákladnou investicí bylo čištění potoku Lubě, snižování jeho dna a kácení okolních stromů, tento projekt stál Drásov 750 000 Kč. Nesmí být zapomenuty volby nového zastupitelstva, které také mírně zatížily obecní rozpočet. Nejvýznamnějším projektem roku 2010 se stala výstavba kanalizace a čističky odpadních vod. Tento projekt, kdy bude vybudováno asi 16 kilometrů kanálů, které často povedou obtížným terénem a budou postaveny tři čerpací stanice, je tak nákladný, že by si ho obec nemohla dovolit zafinancovat a proto jej předala svazku obcí, který měl projekt na starost, pod dohledem Drásova. Muselo být zpracováno velké množství podkladů, které byly zaslány do Prahy na Státní fond životního prostředí. Fond zpracoval smlouvu o podpoře, smlouvu o půjčce téměř 14 000 000 Kč. Svazek obdržel 7 160 000 jako dotaci od kraje, na podporu stavby s ekologickým podtextem a na zbytek (17 000 000 Kč) musel být zřízen úvěr u banky. Svazek dal dodavateli podmínku, že stavbu musí do výše 80 000 000 Kč z počátku zafinancovat (aby se mohlo začít dříve, než bude přidělena dotace). Dodavatelem se stalo sdružení firem IMOS-MERTASTAV, nabídka činila 162 000 000 Kč a to bez DPH. Rozhodnutí pro zvolenou firmu mělo na obec velice negativní dopad, protože tato firma má negativní hodnocení na trhu, patří mezi nejdražší možné dodavatele ve svém oboru. Tudíž v obci vznikly dohady, proč si zastupitelstvo vybralo právě tuto firmu a podobné spekulace, které nepůsobily velmi důvěryhodně vůči orgánům obce. Faktem je, že dodavatel se svojí nabídkou vešel do odhadcem stanovené ceny 167 000 000 Kč. 49

I přes negativní ohlasy občanů, si obec v tomto roce vedla nejlépe, jak mohla. Příjmy přesáhly výdaje o 5 137 645,67 Kč. Což jasně vypovídá o tom, že se obci dařilo.

3.2.3 Rok 2011 Příjmy Příjmy byly ze všech tří pozorovaných let nejnižší, ale při srovnání příjmů ze schváleného rozpočtu a skutečného rozpočtu, lze vidět, že byly vyšší o 28 %. Daňové příjmy, které jsou nejdůležitějšími příjmy, přesáhly schválené a to o 14,5 %, což je o 2 000 000 Kč více, než v předchozím roce. Při schvalování nedaňových příjmů bylo zastupitelstvo velice obezřetné, protože na konci roku byly vykázaný v hodnotě 2 160 041,46 Kč, což je ve skutečnosti o 116 % více, v porovnání se schválenými. Tento nárůst byl především díky těžbě dřeva (nemocné a poškozené stromy) a dalším významným nedaňovým příjmem byl příjem z tříděného odpadu od firmy EKO−KOM. V tomto roce vzrostly o 500 000 Kč přijaté transfery, zpět na podobnou hodnotu jako v roce 2009 − byla přijata dotace (z EU) na ZŠ TGM, díky projektu Moderní škola. Klesly příjmy z prodeje pozemků, v tomto roce měly minimální hodnotu 45 940 Kč. A také příjmy z pronájmů klesly o 900 000 Kč. Kapitálové příjmy, které v minulých letech pozitivně ovlivňovaly příjmovou stránku rozpočtu obce, byly v tomto roce nulové. Výdaje Výdaje v roce 2011 byly vykázány v hodnotě 18 078 267,81 Kč, od předchozího roku vzrostly o 1 700 000 Kč. Obec se musela vypořádat s třemi výdaji, které neočekávaně zatížily rozpočet Drásova: – obec musela investovat 2 000 000 Kč do veřejných přípojek, které nebyly financovány z Operačního programu Životního prostředí (o tomto problému už muselo vědět minulé vedení Drásova, ale zanedbalo ho a finance do něj neinvestovalo). – investice 687 000 Kč do kanalizace ZŠ TGM – investice 524 000 Kč, jako mimosoudní poplatek o ukončení sporu s firmou Pozemstav Brno a.s., která stavěla v minulých letech (mimo pozorování) tělocvičnu pro ZŠ TGM – investice 937 000 Kč do dešťového kanalizačního řádu v ulici Malhostovická 50

Na tyto nečekané výdaje obec zareagovala snahou snížit alespoň nějaké výdaje, což se jí podařilo. Snížila výdaj na čištění odpadních vod o 370 000 Kč, výdaje na vodohospodářská díla (potok Lubě) na pouhých 26 841 Kč, výdaje na ambulantní péči (zdravotní středisko) a snížila kapitálové výdaje tím, že neinvestovala do pozemků. V roce 2011 byly koupeny pouze pozemky před fotbalovými brankami za 152 000 Kč. Výdaje na školu měly být téměř 3 000 000 Kč, díky neočekávané dotaci je obec snížila na 2 041 684 Kč. V roce 2011 hospodařila obec se schodkem 1 759 539,6 Kč, deficitní hospodaření není pro obec chvályhodné. Avšak situace v obci nebyla pro nové zastupitelstvo velmi příznivá. I přes všechny nečekané výdaje se pohotově snažili co nejvíce snížit ostatní výdaje a zvýšit příjmy, což se jim povedlo.

51

4 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ HOSPODAŘENÍ OBCE Dle mého názoru si městys Drásov vede ve svém hospodaření poměrně dobře, tudíž bude poměrně složité navrhnout opatření a činnosti, kterými by obec mohla zvýšit své příjmy a snížit výdaje. Zvýšení příjmů se dá docílit různými způsoby. Nejjednodušší možností je zvýšení poplatků, které obec vybírá − daň z nemovitosti a místní poplatky. Při zvyšování poplatků si obec musí počínat velice obezřetně, jelikož přemrštěné sazby by mohly vést k nespokojenosti občanů. Poplatek ze psů může být vybírán až do výše 1 500 Kč za kalendářní rok za jednoho psa. Drásov vybírá poplatek ve výši 150 Kč za psa, za každého dalšího je to 225 Kč a důchodci platí pouze 50 Kč. V evidenci je asi 100 psů, tudíž pokud by se poplatek zvýšil například na dvojnásobek, za všechny psy (bez omezení občanů v důchodovém věku), hned by do rozpočtu obce přibylo alespoň 30 000 Kč. Poplatek za vjezd do povolených míst může být vybírán až do výše 20 Kč/den. Drásov vybírá pouze 10Kč/den, takže tento poplatek by také mohl být zvýšen. Poplatek za vjezd do povolených míst se týká pouze jedné cesty (k výrobnímu závodu Limova), tudíž by přírůstek nebyl tak razantní. Nejvíce by se dalo vytěžit z darů obci. Celá hodnota daru by připadala do příjmů obce, což by u velkých darů bylo velice přínosné. Takto se rozhodl Drásov do svého majetku převzít Sokolovnu. S vlastnictvím této budovy bude souviset spoustu výdajů (hlavně co se týče oprav, ale také za energie), ale také příjmů, které se do rozpočtu obce budou hodit (příjmy za kulturní akce, pronájmy ke sportovním i soukromým účelům). Už méně výhodným způsobem, jak získat peněžní prostředky, je prodej majetku obce. Pokud by, ale dostala výhodnou nabídku, jako tomu bylo u solární elektrárny, je na místě prodej obecního majetku velice dobře promyslet. S touto problematikou velice úzce souvisí i pronájmy, obec by se měla snažit pronajímat všechny nevyužité budovy, prostory, pozemky, z kterých by mohla získat další příjmy. Příjmy by se také daly zvednout, díky zvýšení dani z nemovitostí. Částky, které se doposud vybírají, by se navýšily díky zvýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí o jednu třídu. Tento nárůst by byl v rozpočtu znát více, protože se daní všechny budovy a pozemky na území Drásova. Nově se v roce 2012 budou danit 52

i stavby bez svislé nosné konstrukce (parkoviště, tenisové kurty, komunikace atd.) a zpevněné plochy, které jsou využívány k podnikání, tudíž obec může očekávat další nárůst příjmů. V neposlední řadě by bylo vhodné více využívat příležitostí k získání možných dotací na financování svých potřeb. Dotace se ve sledovaných letech pohybovaly okolo 1 400 000 − 2 000 000 Kč, což je v porovnání s celkovými příjmy cca 10 %, je to poměrně nízké procento. Snižování výdajů už je poměrně složitější, obec vykazuje výdaje, které jsou dobře promyšlené a nutné. Ale určitě by se daly snížit provozní výdaje (výdaje na provoz obecního úřadu − například využití levnějších telefonních tarifů, levnější internet, šetření energiemi, atd., výdaje na veřejné osvětlení, na údržbu čistoty v městě, na zaměstnance). Důležité je aby obec důkladně sledovala výzvy k dotacím a žádala o ně, aby z nich mohla financovat potřeby a tím šetřila své vlastní peníze. Jsou to peníze, které mohou poměrně jednoduše získat a určitě by obci pomohly zlepšit její finanční situaci tak, aby se nedostávala do mínusu. Faktem je, že pokud se Drásov bude chystat zafinancovat nějaký větší projekt, je nutné se na něj předem řádně připravit, našetřit a postupovat tak, aby to obec nějak výrazně finančně neohrozilo. Obec by se měla snažit hospodařit tak, aby na konci roku vykazovala přebytek. A to ze dvou důvodů, za prvé nemusí hradit deficit (z přebytku z minulých let či v horším případě z úvěru) a za druhé může peníze, které ušetřila věnovat na investici do projektů.

53

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit hospodaření obce Drásov v letech 2009−2011, podklady jsem získala z výkazů FIN 2−12M, které mi poskytla obec. Tyto podklady jsem zpracovala do analýzy příjmů a výdajů, na základě které jsem zhodnotila to, jak obec během sledovaných let hospodařila se svěřenými finančními prostředky. Obec se během sledovaných let snažila svým občanům vytvářet vhodné prostředí pro život v obci a přitom se nijak nezadlužovat. Celkové hospodaření městyse Drásov bych hodnotila jako chvalitebné, na rozpočtech obce lze vidět, že většina činů je předem dobře promyšlená. V teoretické části je popsána celá problematika týkající se municipalit, v závěru teoretické části jsou vysvětleny příjmy a výdaje obce, což usnadňuje pochopení pojmů, které jsou použity v praktické části. Použity jsou především zákony a monografická literatura. Praktická část se skládá z analýzy příjmů a výdajů a návrhů na zlepšení hospodaření obce. Návrhy bylo poměrně složité vymyslet, jelikož každá obec se snaží zvyšovat příjmy a snižovat výdaje, jak je to jen možné. Snížit výdaje v jednotlivých letech by bylo možné díky větším prodlevám mezi většími investicemi a tím pádem zvýšení času na získání volných příjmů, z kterých by se investice mohli financovat. A nemuselo by docházet k deficitnímu hospodaření. Nejpřínosnějšímu zvýšení příjmů, by podle mého názoru, bylo možné dosáhnout prostřednictvím dalších pronájmů, prodejů, těžbou dřeva, získáním hodnotného daru. Z analýzy příjmů a výdajů jsem vyvodila závěr, že obec má své finance poměrně dobře pod kontrolou. Daří se jí hospodařit bez větších problémů, sice se v letech 2009 a 2011 dostal Drásov na konci roku do deficitu. Ale tento pokles byl v roce 2009 způsoben investicemi do větších projektů, které bylo nutné udělat pro blahobyt všech (rekonstrukce hasičské zbrojnice, zdravotního střediska atd.). A v roce 2011 především kvůli zanedbaným investicím předešlého zastupitelstva, tento fakt hodnotím záporně. Bývalé zastupitelstvo tím způsobilo deficitní výsledek hospodaření. Jelikož s nutnými výdaji, které předešlé zastupitelstvo neřešilo, nové zastupitelstvo nepočítalo. A tak se i přes veškeré snahy, tyto nečekané výdaje projevily na výsledku hospodaření. Obec se ve všech letech snažila naplánovat své počínání tak, aby na konci roku vykazovala 54

přebytek. A z tohoto přebytku mohla hradit své případné deficity. A nemusela si žádat o úvěry, aby mohla rozpočet sestavit jako vyrovnaný, což je velice dobré, pro finanční situaci obce. Díky této práci jsem se dozvěděla spoustu nových informací, nahlédla do problematiky hospodaření obcí a celkově si zvětšila svůj všeobecný rozhled.

55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografická literatura: BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. Politologie (Grada). ISBN 978-802-4729-084. BOUKAL, V. Obecní rozpočet a účetní závěrka (pro malé obce a osady). Praha: Československá obec samosprávná, 1936. Vzorná obec, 29 s. ČEBIŠOVÁ, Taisia. Obec: postavení, správa, činnost. Vyd. 1. Praha: ISV, 1996, 387 s. Právo (Institut sociálních vztahů). ISBN 80-858-6619-6. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. ISBN 80-720-4495-8. PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územní samosprávy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 238 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 405. ISBN 978-802-1045-118. PROKŮPKOVÁ, Danuše, Jaromíra STEIDLOVÁ a Rudolf KOTRBA. Přezkoumání hospodaření obcí. Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, 1999, 183 s. ISBN 80-854-9077-3. PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9 (BROž.). PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2004, 375 s. ISBN 80-726-1086-4. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-807-3576-141. PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2002, 441 s. ISBN 80-863-9521-9. TOMÁNEK, Petr, Jan ŠIROKÝ a Martina HALÁSKOVÁ. Financování územních samosprávných celků v ČR. Ostrava: VŠB - Technická univerzita, 2004, 80 s. ISBN 80-248-0697-5. 56

TOTH, Petr. Ekonomika měst a obcí. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998, 194 s. ISBN 80-707-9693-6. ŽEHROVÁ, Jana a Daniela PFEIFEROVÁ. Finance municipalit. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2006, 124 s. ISBN 978-80213-1418-4 (DOTISK : BROž.). Internetové zdroje: Městys Drásov: Vítejte na Jižní Moravě [online]. 2008 [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://drasov.cz/

57

PRÁVNÍ PŘEDPISY Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 71/1967 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 565/1990 Sb., O místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů včetně zákona o vodách a zákona o odpadech Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě

58

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Veřejná správa .............................................................................................. 10 Obrázek 2: Organizační struktura municipality .............................................................. 13 Obrázek 3: Kroky rozpočtového procesu ....................................................................... 20 Obrázek 4: Druhové rozdělení příjmů ............................................................................ 24 Obrázek 5: Druhové rozdělení výdajů ............................................................................ 26 Obrázek 6: Orgány obce Drásov ..................................................................................... 28

59

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Porovnání skutečných příjmů a výdajů obce Drásov (v Kč) .............................. 30 Graf 2: Rozdíl příjmů a výdajů obce Drásov (v Kč)....................................................... 31 Graf 3: Vývoj příjmů během sledovaných let (v Kč) ..................................................... 32 Graf 4: Příjmy obce Drásov (v Kč) ................................................................................. 33 Graf 5: Vývoj svěřených daňových příjmů obce Drásov − daň z nemovitostí (v Kč).... 35 Graf 6: Vývoj daňových příjmů z místních poplatků obce Drásov (v Kč) ..................... 36 Graf 7: Vývoj daňových příjmů ze správních poplatků obce Drásov (v Kč) ................. 36 Graf 8: Vývoj nedaňových příjmů (v Kč) ....................................................................... 38 Graf 9: Vývoj kapitálových příjmů obce Drásov (v Kč) ................................................ 39 Graf 10: Přijaté investiční a neinvestiční dotace (v Kč) ................................................. 40 Graf 11: Vývoj výdajů během sledovaných let (v Kč) ................................................... 41 Graf 12: Běžné a kapitálové výdaje obce Drásov (v Kč) ............................................... 42 Graf 13: Vývoj běžných výdajů (v Kč) .......................................................................... 44 Graf 14: Vývoj kapitálových výdajů (v Kč) ................................................................... 45

60

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled orgánů obce, města a statutárního města ......................................... 12 Tabulka 2: Příjmy a výdaje schválených rozpočtů obce Drásov (v Kč) ......................... 29 Tabulka 3: Příjmy a výdaje rozpočtů po změnách (v Kč) .............................................. 29 Tabulka 4: Skutečné příjmy a výdaje obce Drásov (v Kč) ............................................. 30 Tabulka 5: Příjmy obce Drásov (v Kč) ........................................................................... 32 Tabulka 6: Struktura daňových příjmů obce Drásov (v Kč) ........................................... 33 Tabulka 7: Sdílené daňové příjmy obce Drásov (v Kč).................................................. 34 Tabulka 8: Daňové příjmy z místních poplatků obce Drásov (v Kč) ............................. 35 Tabulka 9: Struktura nedaňových příjmů (v Kč) ............................................................ 38 Tabulka 10: Kapitálové příjmy obce Drásov (v Kč)....................................................... 39 Tabulka 11: Struktura přijatých dotací (v Kč) ................................................................ 40 Tabulka 12: Výdaje obce Drásov (v Kč) ........................................................................ 41 Tabulka 13: Přehled běžných výdajů (v Kč) .................................................................. 43 Tabulka 14: Struktura kapitálových výdajů (v Kč) ........................................................ 45 Tabulka 16: Provozní a investiční příjmy a výdaje obce Drásov (v Kč) ........................ 47

61