VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Zadlužování občanů ČR, možnosti jeho řešení a předcházení bakalářská práce
Autor: Jana Jakubcová Vedoucí práce: Ing. Ladislav Šiška, Ph. D. Místo: Jihlava 2012
Copyright © 2012 Jana Jakubcová
Anotace Bakalářská práce se zabývá zadluţováním občanů ČR a jeho moţným řešením i
předcházením.
V teoretické
části
jsou
rozebrány důleţité
pojmy
spojené
se zadluţováním, způsoby zadluţování a popsán model finančního plánování. Součástí praktické části jsou modelové příklady řešení konkrétní dluţné situace pomocí konsolidace, ukázka dobře vypracovaného rodinného finančního plánu. V praktické části je zpracován dotazník, který má za cíl zjistit zkušenosti občanů se zadluţováním a nejčastější motivy zadluţování.
Klíčová slova věřitel, dluţník, hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr, konsolidace, finanční plán, dotazník
Abstract Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit der Verschuldung der tschechischen Bürger und zeigt die mögliche Lösung und Vermeidung der Verschuldung. Im theoretischen Teil werden die wichtigen Begriffe, die mit der Verschuldung verbinden sind, diskutiert. Daneben
wird
auch
die Verschuldungsweise
analysiert
und
das
Model
der Finanzplanung beschrieben. Zu den Bestandteilen der praktischen Arbeit gehören die Modelbeispiele der Lösungen mithilfe der Schuldenkonsolidierung für die konkreten Schuldsituationen und die Darstellung der gut bearbeiteten Familienfinanzplanung. In der praktischen Arbeit wurde der Fragebogen bearbeitet, der das Ziel hat Erfahrungen mit der Verschuldung der Bürger zu bringen
und die häufigsten Motive
der Verschuldung festzustellen.
Schlüsselwörter Gläubiger,
Schuldner,
Finanzplan, Fragebogen
Hypothekenkredit,
Verbraucherkredit,
Konsolidation,
Na tomto místě chci poděkovat Ing. Ladislavu Šiškovi, Ph. D., za jeho odbornou pomoc, konzultace, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji paní Daně Dychové DiS., ze společnosti OVB Allfinanz, a. s., za její ochotu a pomoc při řešení této práce. Další poděkování patří všem respondentům, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření. V neposlední řadě děkuji své rodině a příteli za jejich podporu po celou dobu studia i při zpracování bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. května 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
Základní pojmy spojené se zadluţováním ............................................................... 11 1.1
Dluţník, jistina ................................................................................................. 11
1.2
Věřitel ............................................................................................................... 11
1.3
Ručitel, ručení .................................................................................................. 11
1.4
Úrok a úroková míra ........................................................................................ 11
1.5
RPSN ................................................................................................................ 12
1.5.1 2
Modelový příklad RPSN ........................................................................... 14
Způsoby zadluţování ............................................................................................... 16 2.1
Spotřebitelský úvěr........................................................................................... 16
2.1.1 2.2
Kontokorentní úvěr ................................................................................... 16
Hypoteční úvěr ................................................................................................. 17
2.2.1
Hypoteční zástavní listy (HZL) ................................................................ 18
2.2.2
Prokazování schopnosti splácet hypoteční úvěr ....................................... 18
2.2.3
Doklady potřebné k vyřízení hypotečního úvěru ...................................... 19
2.2.4
Dokládání příjmu ...................................................................................... 19
2.2.5
Dokládání výdajů ...................................................................................... 20
2.2.6
Poklady potřebné při koupi nemovitosti ................................................... 20
2.2.7
Podklady potřebné při výstavbě nemovitosti ............................................ 21
2.2.8
Vývoj úrokových sazeb ............................................................................ 21
2.2.9
Čerpání hypotečního úvěru ....................................................................... 22
2.2.10
Splatnost a splácení hypotečních úvěrů .................................................... 24
2.2.11
Úročení hypotečních úvěrů ....................................................................... 24
2.3
Americká hypotéka .......................................................................................... 25
2.4
Úvěr ze stavebního spoření .............................................................................. 26
7
2.4.1
Stavební spoření obecně ........................................................................... 26
2.4.2
Poskytovatelé stavebního spoření ............................................................. 27
2.4.3
Vázací doba smlouvy a státní podpora stavebního spoření ...................... 27
2.4.4
Náleţitosti smlouvy o stavebním spoření ................................................. 28
2.4.5
Vývoj počtu uzavřených smluv stavebního spoření ................................. 29
2.4.6
Řádný úvěr ze stavebního spoření ............................................................ 30
2.4.7
Meziúvěr (překlenovací úvěr) ze stavebního spoření ............................... 31
2.4.8
Objemy a počty poskytnutých úvěrů v letech 2005−2011 ....................... 32
2.5
3
Leasing ............................................................................................................. 33
2.5.1
Druhy leasingu .......................................................................................... 33
2.5.2
Leasingový koeficient ............................................................................... 34
2.5.3
Doklady potřebné k vyřízení leasingu ...................................................... 35
2.5.4
Poskytovatelé leasingu .............................................................................. 35
Konsolidace půjček ................................................................................................. 36 3.1
Srovnání 2 konsolidací (GE Money, Komerční banka) ................................... 36
3.1.1
Konsolidace GE Money ............................................................................ 36
3.1.2
Konsolidace Komerční banka ................................................................... 37
4
Představení společnosti OVB Allfinanz, a. s. .......................................................... 39
5
Finanční domeček – nástroj finančního plánování .................................................. 40 5.1
Zajištění příjmu a majetková rizika.................................................................. 41
5.1.1
Zajištění příjmu ......................................................................................... 41
5.1.2
Zajištění majetkových rizik ...................................................................... 43
5.2
Bydlení ............................................................................................................. 44
5.3
Příprava na penzi .............................................................................................. 44
5.3.1
Penzijní připojištění .................................................................................. 44
5.4
Měsíční běţná reţie rodiny (jednotlivce) ......................................................... 47
5.5
Rezerva ............................................................................................................. 47 8
6
5.6
Spoření ............................................................................................................. 47
5.7
Ţelezná rezerva – investice .............................................................................. 48
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 49 6.1
7
Závěry plynoucí z dotazníkového šetření ........................................................ 58
Modelový příklad – finanční domeček v praxi........................................................ 61 7.1
Podstatné údaje o rodině .................................................................................. 61
7.2
Návrhy na správně sestavený finanční domeček ............................................. 62
7.2.1
Zajištění příjmu ......................................................................................... 62
7.2.2
Bydlení ...................................................................................................... 65
7.2.3
Příprava na penzi ...................................................................................... 65
7.2.4
Běţná reţie rodiny .................................................................................... 66
7.2.5
Rezerva ..................................................................................................... 66
7.3
Spoření a děti.................................................................................................... 66
7.4
Ţelezná rezerva – investice .............................................................................. 67
7.5
Rekapitulace finančního domečku Novákových .............................................. 67
Závěr ............................................................................................................................... 70 Pouţitá literatura ............................................................................................................. 72 Literatura ..................................................................................................................... 72 Internetové zdroje........................................................................................................ 72 Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 78 Seznam obrázků .......................................................................................................... 78 Seznam tabulek ........................................................................................................... 78 Seznam grafů ............................................................................................................... 79 Seznam příloh.............................................................................................................. 80
9
Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala velice aktuální téma a to zadluţování občanů ČR, moţnosti jeho řešení a předcházení. Kaţdý člověk má své sny, které si chce splnit a k splnění snů často potřebuje peníze. Ne vţdy ale tyto peníze má a pak přichází na řadu úvěr. V dnešní době jsou časté reklamní spoty, kde se společnosti předhánějí, která nám nabídne výhodnější úvěr. Jiţ malé děti se na tyto reklamy dívají při čekání na svoji oblíbenou pohádku nebo seriál. Z dětí se rychle stanou dospělí lidé a ti si myslí, ţe úvěr k ţivotu jednoduše patří. Otázkou je, zda je tato myšlenka správná. Zda jsou všechny úvěry výhodné a zda je vůbec potřeba si je brát. Další otázkou je, zda by se zbytečnému zadluţování nedalo předcházet správným finančním plánem. V návaznosti na předešlé otázky je cílem mé bakalářské práce rozebrat pojmy a teoretické základy konstrukce úvěrových produktů, prozkoumat nástroj finančního plánování. Ze získaných teoretických poznatků na modelových příkladech ukázat rozdíly konkrétních finančních produktů, sestavit finanční plán konkrétní rodině a prozkoumat motivy zadluţování. V teorii bakalářské práce vysvětluji důleţité pojmy, které se tématu zadluţování týkají. Další úsek teorie se zabývá způsoby zadluţování. Nezbytnou část teoretických poznatků tvoří nástroj finančního plánování, tzv. „finanční domeček“, který je v práci podrobně rozebrán. Praktickou část bakalářské práce tvoří modelový příklad na řešení konkrétní dluţné situace pomocí konsolidace. Pomocí tohoto modelového příkladu porovnávám úvěry od dvou finančních institucí a zkoumám výši přeplacení. Dalším modelovým příkladem je sestavení správného finančního plánu konkrétní rodině. Pro bakalářskou práci jsem sestavila dotazník, kterým zjišťuji od občanů informace o jejich zadluţování, finanční situaci a osobní údaje, potřebné k vyhodnocení dotazníkového šetření.
10
1
Základní pojmy spojené se zadlužováním
Pro lepší pochopení problematiky zadluţování je důleţité si vysvětlit důleţité pojmy, které se zadluţování týkají. Tyto pojmy se objevují ve smlouvách o úvěrech, na reklamních letácích i na internetových stránkách bank, ale ne kaţdý člověk těmto termínům rozumí.
1.1 Dlužník, jistina Revenda a kol. (2008) definuje dluţníka jako ekonomický subjekt, který nemá dostatek finančního kapitálu, k uskutečnění své ekonomické činnosti. Je to subjekt, který přijímá finanční prostředky od věřitele, kterému musí tyto prostředky vrátit i s finanční odměnou. Zapůjčenou částku označujeme pojmem jistina. Finanční odměnu obvykle jako úrok.
1.2 Věřitel Věřitelem je subjekt, který má nadbytek finančního kapitálu a nabízí tyto volné peníze na finančním trhu subjektům, kterým tento kapitál chybí. (Revenda a kol., 2008)
1.3 Ručitel, ručení Občanský zákoník v § 546 definuje ručení následovně. „Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník.“ 1
1.4 Úrok a úroková míra Úrokem rozumíme odměnu za půjčení peněz, kterou musí zaplatit dluţník věřiteli. Úrok představuje pro věřitele hlavní zdroj příjmu a peníze půjčuje s vidinou zaplacených úroků od svých dluţníků.
1
Ručení [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h1.aspx
11
Úrokovou míru můţeme vyjádřit vztahem:
IR
R F0
, kde
IR = nominální úroková míra, R = úrok, F0 = jistina. Úroková míra nám vyjadřuje poměr mezi úrokem a půjčeným kapitálem. Nejčastěji se uvádí jako roční úroková míra, tj. úrok placený za rok poměřený se zapůjčenou jistinou (Revenda a kol., 2008)
Tabulka 1: Frekvence úročení
Frekvence úročení
Používaná zkratka
Latinské označení
Ročně
p. a.
per anum
Pololetně
p. s.
per semestre
Čtvrtetně
p. q.
per quartale
Měsíčně
p. m.
per mensem
Denně
p. d.
per diem
Zdroj: Bohanesová, 2006, str. 7 (vlastní zpracování)
1.5 RPSN Ze slov roční procentní sazba nákladů vznikla zkratka RPSN. Roční procentní sazba nákladů bývá uváděna v procentech a vyjadřuje nám jak drahý je úvěr. Tato sazba obsahuje úroky i poplatky spojené s úvěrem, proto se s jejím vyuţitím dají úvěry dobře porovnávat. Velice častým případem bývaly situace, kdy se v médiích objevovaly velice zajímavé reklamní spoty na výhodné úvěry s překvapivě nízkým úrokem, avšak problém byl v tom, ţe se často úroky objevovaly měsíční, nikoliv roční. Díky RPSN má spotřebitel lepší přehled o výhodnosti úvěrů. (Syrový, Tyl, 2011)
12
Navrátilová (2012) říká ve své knize, ţe RPSN se obvykle pohybuje mezi 12 – 17 %, můţe ale dosahovat aţ stovek %. V tomto případě se jedná jiţ o lichvářské půjčky. Radová a kol. (2011) uvádí, ţe RPSN slouţí k rychlému porovnání různých nabídek úvěrů od různých prodejců těchto úvěrů. „RPSN vyjadřuje úrokovou míru, pro kterou se čistá současná hodnota jistiny rovná čisté současné hodnotě všech výdajů“. V příloze zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru nalezneme vzorec pro výpočet roční procentní sazbě nákladů. 2
kde,
„ K - pořadové číslo půjčky téže osoby, K´- číslo splátky, AK - výše půjčky číslo K, A´K´ - výše splátky číslo K´,
značí celkový souhrn, m - číslo poslední půjčky, m´ - číslo poslední splátky, tK - interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů následných půjček č. 2 až m, tK' - interval, vyjádřený v počtu roků a ve zlomcích roku, ode dne půjčky č. 1 do dnů splátek nebo úhrad poplatků č. 1 až m´,
2
Výpočet RPSN [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/uplnazneni/3212001-sb-zakon-ze-dne-17-srpna-2001-o-nekterych-podminkach-sjednavani-spotrebitelskehouveru-a-o-zmene-zakona-c-641986-sb-57009.html
13
i - hledaná roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, kterou je možno vypočítat (buď algebraicky, nebo numericky opakovanými aproximacemi na počítači), jestliže jsou hodnoty ostatních veličin rovnice známy buď ze smlouvy, nebo odjinud.“3
1.5.1 Modelový příklad RPSN Pan Novák si chce koupit na splátky televizi v ceně 30 000 Kč. Má na výběr ze dvou moţností. 1. možnost: Pravidelná půlroční splátka činí 8 000 Kč, doba splácení jsou 2 roky. Při uzavírání smlouvy o úvěru poţaduje společnost po panu Novákovi akontaci ve výši 10%, tj. 3 000 Kč. Čtvrtletně bude panu Novákovi účtován poplatek ve výši 500 Kč. S vyuţitím tabulky v programu Microsoft Excel, která je dostupná na webových stránkách České obchodní inspekce, je vypočtená roční procentní sazba nákladů ve výši 27, 14 %. Tabulka 2: RPSN - modelový příklad 1, roční procentní náklady
Zdroj: Dostupné z http://www.coi.cz/cs/spotrebitel/nez-si-vezmete-spotrebitelsky-uver.html
2. možnost: Výše úvěru 30 000 Kč. Pravidelná čtvrtletní splátka 4 500 Kč, bez počáteční akontace. Doba splácení 2 roky. Panu Novákovi budou čtvrtletně účtovány poplatky ve výši 400 Kč. S vyuţitím téţe tabulky vychází RPSN 33 %.
3
Vzorec RPSN [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/uplnazneni/3212001-sb-zakon-ze-dne-17-srpna-2001-o-nekterych-podminkach-sjednavani-spotrebitelskehouveru-a-o-zmene-zakona-c-641986-sb-57009.html
14
Tabulka 3: RPSN - modelový příklad 2, roční procentní náklady
Zdroj: Dostupné z http://www.coi.cz/cs/spotrebitel/nez-si-vezmete-spotrebitelsky-uver.html
Z výpočtu je patrné, ţe výhodnější varianta pro klienta je první, při RPSN 27, 14 %.
15
2
Způsoby zadlužování
V této kapitole se budu věnovat způsobům zadluţování, které mohou kaţdého občana potkat. Setkáme se zde se spotřebitelským úvěrem, hypotečním úvěrem, úvěrem ze stavebního spoření, americkou hypotékou, leasingem.
2.1 Spotřebitelský úvěr Spotřebitelský úvěr se řídí zákonem č. 145/2010 Sb., v platném znění. Spotřebitelským úvěrem rozumíme dle tohoto zákona úvěr, který je v rozmezí 5 000 Kč aţ 1 880 000 Kč. Spotřebitelský úvěr je úvěr, který není přímo určen na financování bydlení a rekonstrukci bydlení. Tento úvěr je tedy často vyuţíván na financování krátkodobých snů spotřebitelů. Tyto sny mají často formu dovolené, nového jízdního kola, automobilu nového počítače nebo nejnovějšího typu mobilního telefonu. Otázkou zde je, zda jsou tyto věci opravdu potřebné. Kaţdý spotřebitel by měl nejprve přemýšlet, zda danou věc opravdu potřebuje, zda mu nestačí starý mobilní telefon nebo zda s dovolenou nepočká další rok, neţ si na ní řádně našetří. Pod pojmem spotřebitelský úvěr tedy vidíme všechny úvěr kromě hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření. U spotřebitelských úvěrů se RPSN pohybuje nad hranici 10 %, proto tyto úvěry můţeme nazvat drahé úvěry, které se ve správném finančním plánování nepouţívají. (Syrový, Tyl, 2011) Občanům tedy není doporučováno tyto úvěry pouţívat, ale raději si odkládat menší mnoţství peněz na spořicí účet, nebo stavební spoření a poté si některý svůj sen splnit, ale z vlastních zdrojů.
2.1.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je jednou z forem spotřebitelského úvěru. Tento úvěr pomáhá vyřešit rychle chybějící peníze pro chod domácnosti. Jedná se o moţnosti výběru peněz na běţném účtu do mínusu. Toto přečerpání účtu lze do smluvně zadaného limitu. Klient se však kaţdý rok musí dostat alespoň jedenkrát na nulu. (Králová a kol., 2009).
16
Syrový a Tyl (2011) radí vypůjčené peníze z kontokorentu ihned splatit po zlepšení finanční situace (například skončení penzijního připojištění nebo skončení jiných spoření). Úrok se pohybuje v rozmezí 12 aţ 19 %. (Navrátilová, 2012)
2.2 Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr se řídí zákonem č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, v platném znění. Přesnou definici hypotečního úvěru nalezneme ve třetím odstavci § 28. „Hypoteční úvěr je úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.“4 Zastavěná nemovitost se musí nacházet v České republice, Evropské unii nebo v Evropském společenském prostoru. Emitentem hypotečních zástavních listů jsou banky, které mají oprávnění, dle zvláštních právních předpis a nacházejí se v České republice. Úkolem emitentů je prozkoumávání dostatečného krytí závazků z hypotečních zástavních listů. Součet pohledávat z hypotečních úvěrů nesmí klesnout pod celkovou výši závazků z vydaných hypotečních zástavních listů.5 Králová a kol. uvádí, ţe hypoteční úvěr určen pro lidi, kteří se jiţ chtějí usadit a chtějí si vybudovat své rodinné hnízdo. Pro občany, kteří se ještě nechtějí usadit na jednom místě, je výhodný pouze pronájem nemovitosti. Člověk, který je pouze v pronájmu se nemusí o nemovitost starat a můţe při dodrţení výpovědní lhůty, která je uvedena ve smlouvě vystěhovat kdykoliv.
4
Hypoteční úvěr [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/zakon-ze-dne-1-dubna-2004-o-dluhopisech-5060.html 5 Emitent hypotečních úvěrů [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-1-dubna-2004-o-dluhopisech-5060.html
17
2.2.1 Hypoteční zástavní listy (HZL) Hypoteční zástavní listy definuje zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech a zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. V odstavci (1) § 28 zákona 190/2004 Sb. jsou definovány hypoteční zástavní listy jako „dluhopisy, jejichž jmenovitá hodnota a poměrný výnos jsou plně kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů nebo částí těchto pohledávek (řádné krytí) a popřípadě též náhradním způsobem podle tohoto zákona (náhradní krytí). Součástí názvu tohoto dluhopisu je označení hypoteční zástavní list. Jiné cenné papíry nesmí toto označení obsahovat.“6 Hypoteční zástavní listy jsou dluhopisy, které vydávají hypoteční banky, aby mohly poskytovat hypoteční úvěry. Řadí se mezi nejvíce bezpečné cenné papíry, jelikoţ jsou kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. Z tohoto důvodu jsou vhodné i pro konzervativní a nevěřící investory. Výnos, který majiteli hypotečního zástavního listu plyne, je čistý a nepodléhá dani z příjmu. Likvidita HZL je vysoká a majitel je můţe kdykoliv prodat. S HZL se obchoduje v RM - systému, ale i na praţské burze cenných papírů. 7
2.2.2 Prokazování schopnosti splácet hypoteční úvěr Banka si musí pečlivě ověřit, zda klient má dostatečný příjem na to, aby mohl své závazky řádně splácet. K tomuto ověřování slouţí potvrzení o příjmech, které musí klient společně se ţádostí o úvěr dodat. Toto potvrzení se obvykle dokládá za posledních 6 měsíců aţ 2 roky. U osob samostatně výdělečně činných je dokladem daňové přiznání předešlého roku aţ dvou let. (Syrový, Novotný, 2005) Při posuzování platební schopnosti postupuje kaţdá bankovní společnost jinou metodikou a jiným způsobem. Při zkoumání schopnosti splácet se nebere v úvahu celý příjem klienta, musejí se zohlednit ţivotní náklady. Po odečtení těchto ţivotních nákladů vyjde tzv. „úvěrová kapacita“ klienta. Je-li větší neţ potenciální splátka, banka bude uvaţovat o poskytnutí úvěru. (Bardová a kol., 1997)
6
HZL [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirkazakonu/zakon-ze-dne-1-dubna-2004-o-dluhopisech-5060.html 7 Hypoteční zástavní listy [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/hypotecni-zastavni-listy/
18
2.2.3 Doklady potřebné k vyřízení hypotečního úvěru Vyřízení hypotečního úvěru není jednoduchá záleţitost, často jsou klienti zaskočeni dobou vyřízení hypotečního úvěru a jsou také překvapeni kolik dokumentů je potřeba zařídit, před podepsáním smlouvy o úvěru. Kaţdá banka má své postupy, které se klient dozví při návštěvě konkrétní banky, pro příklad však můţeme nejzákladnější dokumenty, které se často u mnohých bank opakují.
2.2.4 Dokládání příjmu U doloţení příjmů je důleţité rozlišit klienta, který je zaměstnanec, a který je podnikatel. Klient zaměstnanec potřebuje tyto doklady:
občanský průkaz,
potvrzení o průměrném příjmu od zaměstnavatele,
potvrzení
o
dalších
příjmech
(příjmy
z pronájmu
apod.).
(Bardová a kol., 1997) Klient podnikatel potřebuje následující doklady:
občanský průkaz,
ţivnostenský list nebo koncesní listinu,
potvrzení od správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny o placení pojistném a nulovém nedoplatku,
přiznání k dani z příjmu za poslední rok, toto přiznání musí být ověřené finančním úřadem. (Bardová a kol., 1997)
Pokud by příjmy ţadatele nestačily na poţadovaný úvěr, lze vyuţít příjmy spoludluţníka. Spoludluţníkem často bývají rodiče ţadatelů, ale mohou jimi být i osoby nepříbuzné, avšak nesmí být důchodového věku. 8
8
Spoludlužník [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15718-jake-doklady-jsoupotreba-k-ziskani-hypoteky
19
Spoludluţník má stejné povinnosti jako dluţník, v případě ţe by dluţník neplatil, bude věřitel poţadovat splácení dluhu po spoludluţníkovi. Musíme zde rozlišovat ručitele a spoludluţníka. Ručitel, který splatí za dluţníka dluh, můţe po dluţníkovi ţádat peníze, které splatil věřiteli. Peníze můţe po dluţníkovi ţádat i soudní cestou. (Králová a kol., 2009)
2.2.5 Dokládání výdajů Při dokládání výdajů je velice podstatné, zda klient má jiţ úvěry z minulosti. Tyto smlouvy o úvěrech musí doloţit bance. Při zohledňování výdajů se berou v potaz tyto druhy výdajů:
smlouvy o úvěrech z minulosti (půjčky, leasingy),
ţivotní
pojištění,
úrazové
pojištění,
penzijní
připojištění,
pojištění
nemovitosti, pojištění domácnosti a další pojištění,
další přiznané výdaje jako je například placení vyţivovací povinnosti, která je soudně nařízena,
úvěrové limity kreditních karet a jejich čerpání,
informace ručení klienta jiné osobě. 9
2.2.6 Poklady potřebné při koupi nemovitosti Koupě nemovitosti se jeví jako jednodušší záleţitost neţ výstavba nemovitosti. Z hlediska podkladů jsou potřeba níţe uvedené dokumenty:
Nabývací titul k nemovitosti, tj. kupní smlouva, darovací smlouva, doklad o vypořádání dědictví, smlouva o smlouvě budoucí (ta musí obsahovat vzor návrhu kupní smlouvy).
Výpis z katastru nemovitostí, který však nesmí být starší neţ 3 měsíce.
Dokument, který zachycuje snímek z katastrální mapy, nesmí být starší 1 rok.
Doklad o potvrzení potřebných finančních prostředků, které jsou třeba k pokrytí kupní ceny nemovitosti (Klient si nebere 100% hypoteční úvěr, ale jistý finanční obnos má sám naspořen.).
9
Odhadcem vyhotoven dokument o odhadu nemovitosti, nikoliv starší 6 měsíců.
Doloţení příjmů a výdajů: [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z http://hypoteky.penize.org/doklady/
20
Pojistné smlouvy k nemovitosti, které banky ve většině případů chtějí vinkulovat v jejich prospěch. Jelikoţ je nemovitostí ručeno.
V případě rozšíření či zúţení společného jmění manţelů poţaduje banka rozhodnutí soudu formou notářského zápisu. 10
2.2.7 Podklady potřebné při výstavbě nemovitosti Výstavba nemovitosti přináší s sebou řadu administrativní práce a nejedná se o jednoduchou záleţitost. Bardová a kol. (1997) uvádí ve své knize Jak správně na hypotéky následující potřebné dokumenty. Tyto dokumenty se však mohou lišit, dle příslušné bankovní instituce.
Dokument, který je dokladem o nabytí nemovitosti (konkrétně pozemku, či renovované stavby) tzv. nabyvatelský titul k nemovitosti. Musí být zde zcela jasné, jak klient nemovitost nabyl. Jedná se například o kupní smlouvu, o darovací smlouvu, doklad o nabytí dědictví).
Výpis z katastru nemovitostí, který nesmí být starší neţ 3 měsíce.
Územní rozhodnutí a stavební povolení, které musí nabýt právní moci.
Rozpočet nákladů související s výstavbou nemovitosti.
Smlouva o dílo a časový plán čerpání nákladů, jestliţe není uveden ve smlouvě o dílo.
Doklad o potvrzení potřebných finančních prostředků, které jsou třeba k pokrytí kupní ceny nemovitosti (Klient si nebere 100% hypoteční úvěr, ale jistý finanční obnos má sám naspořen.).
2.2.8 Vývoj úrokových sazeb Mezi úspěšné měsíce roku 2011 pro hypoteční trh se řadí červen a listopad. V červnu 2011 zaznamenal ukazatel Fincentrum Hypoindex nejvyšší objem hypotečních úvěrů a to 11, 765 miliardy Kč. V listopadu 2011 byl zaznamenán nejvyšší objem hypotečních úvěrů za rok 2011, objem hypotečních úvěrů vzrostl na 11, 566 miliard Kč. Průměrná úroková sazba
10
Koupě nemovitosti [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15718-jake-dokladyjsou-potreba-k-ziskani-hypoteky
21
v listopadu 2011 se dostala na hranici 3,56 %, čímţ ohroţuje rekordně nízkou průměrnou úrokovou sazbu z července roku 2005. Následující graf nám znázorňuje vývoj průměrných úrokových sazeb, ze kterého jsou patrné minimální i maximální dosaţené průměrné úrokové sazby. Vývoj průměrných úrokových sazeb od roku 2003 - 2011
Graf 1: Vývoj průměrných úrokových sazeb Zdroj: www.hypoindex.cz Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/
2.2.9 Čerpání hypotečního úvěru Při čerpání hypotečního úvěru je rozhodující zda se jedná o koupi nemovitosti nebo výstavbu nemovitosti, dalším důleţitým parametrem je zastavěná nemovitost. Čerpání hypotečního úvěru probíhá bezhotovostní formou na účet, který klient uvede v úvěrové smlouvě. Čerpání můţe být:
Jednorázové: pouţívá se při koupi nemovitosti, při neúčelovém úvěru nebo při výstavbě nemovitosti, pokud je zastavěná jiná nemovitost.
Postupné: je uţíváno v případě výstavby nemovitosti, pokud je i touto nemovitostí ručeno, dále je pouţíváno při rekonstrukci nemovitosti. 11
22
Čerpání je ovlivněno podmínkami, které jsou vedeny v úvěrové smlouvě. Hlavní podmínkou je potvrzení o vkladu zástavního práva banky k zastavované nemovitosti do katastru nemovitostí. 11 Dříve banky lpěly na tomto potvrzení a to klientům často komplikovalo a prodluţovalo termín čerpání úvěrů. Nyní jiţ téměř všechny banky akceptují tzv. čerpání „na vklad“, v některých případech uváděno jako čerpání „na plombu“. Toto čerpání „na vklad“ urychluje klientům čerpání úvěrů a jedná se o čerpání, které probíhá jiţ na návrh na vklad zástavního práva. 12 Výše hypotečního úvěru se uvádí s ohledem na hodnotu zastavěné nemovitosti. U účelových úvěrů zaměřených na bydlení rozeznáváme úvěry ve výši 70 %, 80 %, 90 % ale i 100 % hodnoty nemovitosti, která je zastavěná. Samozřejmostí je, ţe čím niţší procento tím lepší úroky pro ţadatele o úvěr.13 Při schvalování hypotečního úvěru bankou je důleţité, aby klient doloţit, jak bude celou nemovitost financovat, pokud neţádá o stoprocentní hypotéku. Kdyţ klient bude mít rozpočet na výstavbu nemovitosti 3 000 000 Kč, ale poţaduje po bance pouze 1 500 000 Kč, je důleţité, aby bance doloţil kde má k dispozici další 1 500 000 Kč.14 Další podmínkou pro začátek čerpání hypotečního úvěrů je pojištění zastavované nemovitosti, toto pojištění nemovitosti musí být tzv. vinkulováno, coţ znamená, ţe pojistné plnění v případě výskytu pojistné události nebude vyplaceno pojištěnému klientovi, ale ve prospěch banky, která klientovi peníze půjčuje. Hodnota pojištění nemovitosti musí být v minimální výši, která odpovídá výši úvěru. Téměř všechny banky vyţadují i ţivotní pojištění ţadatele o úvěr, který musí být pojištěn pro případ smrti na částku, která odpovídá výši úvěru. Tato smlouva o ţivotním pojištění musí být také vinkulována ve prospěch věřitele.15
11
Čerpání hypotečního úvěru [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/financovanibydleni/informace/hypoteky/cerpani-uveru/ 12 Čerpání na vklad [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/finance/hypotecni-uver/jak-nejlepe-cerpat-hypoteku_20444.html 13 Hypotéka jako procento zástavní hodnoty nemovitosti [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/ 14 Doložení vlastních prostředků [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/finance/hypotecni-uver/jak-nejlepe-cerpat-hypoteku_20444.html 15 Vinkulace [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/finance/hypotecniuver/jak-nejlepe-cerpat-hypoteku_20444.html
23
2.2.10 Splatnost a splácení hypotečních úvěrů Splatnost hypotečního úvěru se pohybuje v rozmezí 5 – 45 let. Zájemce o hypoteční úvěr se musí po celou dobu splatnosti hypotečního úvěru nacházet v produktivním věku. Pokud by však zájemce tuto podmínku nesplňoval, musí ţádat o úvěr společně s mladším ţadatelem. Logické je, ţe čím delší doba splatnosti úvěru, tím niţší splátky klient platí.16 Splácení hypotečních úvěrů můţeme rozdělit do třech způsobů: 1. Anuitní splácení: Toto splácení je po celou dobu platnosti úrokové sazby ve sjednané výši. Anuitní splácení zahrnuje jak úrok, tak i úmor dluţné částky. 2. Progresivní splácení: při progresivní splácení se časem měsíční splátky úvěrů zvyšují. 3. Degresivní splácení: při tomto typu splácení klient ze začátku platí vyšší splátky, které se postupně sniţují. 17 Při splácení hypotečních úvěru je rozhodující zda se jednalo o postupné či jednorázové čerpání hypotečního úvěru. V případě, ţe je hypoteční úvěr čerpán postupně platí se nejprve pouze úroky z vyčerpané částky, nikoliv splátka úvěru. Při dočerpání úvěru klient začne splácet úvěr a to většinou anuitní formou. Informace o dni splatnosti splátek úvěrů nalezne klient v úvěrové smlouvě.18
2.2.11 Úročení hypotečních úvěrů Klient si můţe sjednat fixní úrokovou sazbu, která trvá po dobu sjednání ve smlouvě. Úrokovou sazbu si tak můţe klient fixovat na 5, 10, 15, 20, 25 a 30 let. Po dobu fixace má klient garantován sjednaný úrok, který banka nesmí měnit. Otázkou je, zda je pro klienta lepší kratší nebo delší doba fixace. Klienti se často fixace bojí a raději volí fixaci na co nejdelší dobu. V dnešní době je dle mého názoru si zvolit fixaci delší, jelikoţ jsou úrokové sazby velice nízké.19
16
Splatnost hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/splaceni/ 17 Splácení hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/financovanibydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/ 18 Splatnost hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/splaceni/ 19 http://www.hypotecnibanka.cz/hypoteky/slovnicek-pojmu/
24
Obvykle při uplynutí doby fixace můţe klient měnit dobu splatnosti úvěru, můţe téţ splatit část nebo celý úvěr mimořádnou splátkou. V době změny fixace se klientovi mění úroková sazba, která můţe pro klienta výhodná, ale i nevýhodná. Ve smlouvě o hypotečním úvěru si klient můţe sjednat i moţnost mimořádných splátek. Pokud se zájemce rozhodne o tuto mimořádnou splátku, musí postupovat dle sjednaných podmínek uzavřené smlouvy.20 Někteří klienti volí sazbu variabilní. Ta se obvykle odvozuje od sazby mezibankovních depozit vyhlašované Českou národní bankou - PRIBOR a přiráţkou, kterou si volí kaţdá banka sama.21
2.3 Americká hypotéka Americká hypotéka je jednou z forem spotřebitelského úvěru. Řídí se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelských úvěrech. Americkou hypotékou rozumíme úvěr, který není přesně určen na financování bydlení, ale je zde podmínka zastavení nemovitosti. Tento úvěr je často vyuţíván klienty na konsolidaci půjček (slučování půjček) nebo na rozmary klientů, kterými mohou být dovolená nebo jiné ne zcela potřebné statky a sluţby. Banka nevyţaduje po klientovi informace o pouţití peněţních prostředků. 22 Raiffeisen BANK půjčuje klientům částku aţ do 65 % hodnoty zastavěné nemovitosti. Doba splatnosti americké hypotéky u Raiffeisen BANK je 5 aţ 20 let. Minimální výše úvěru je 150 000 Kč a maximální 5 000 000 Kč. Dále tato banka slibuje klientům, kteří sdělí bance, na co peněţní prostředky pouţijí niţší úrokové sazby. 23 Ge Money půjčí klientům částku aţ do 50 % trţní hodnoty nemovitosti. Doba splatnosti americké hypotéky u Ge Money je shodně s Reiffeisen BANK 5 aţ 20 let. Minimální výše úvěru je 200 000 Kč a maximální 1 500 000 Kč.24
20
Mimořádné splátky [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250668-tajemstvi-fixace-urokove-sazby/ 21 Fixace [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250668/ 22 Americká hypotéka [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.americkahypoteka.cz/ 23 Raiffeisen BANK [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.rb.cz/osobnifinance/hypoteky/typy-hypotek/americka-hypoteka-univerzal/ 24 Ge Money [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/hypoteky/americkahypoteka
25
Hypoteční banka půjčí klientům prostřednictvím americké hypotéku částku aţ do 70 % hodnoty zastavěné nemovitosti. Doba splatnosti je v rozmezí 5 aţ 20 let. Minimální výše hypotéky je 200 000 Kč a maximální hranice 5 000 000 Kč.25
2.4 Úvěr ze stavebního spoření V této podkapitole se budu věnovat moţnosti financování bydlení ze stavebního spoření, nejprve si definujeme co je to stavební spoření a v další fázi se dostaneme jiţ k samotnému úvěru.
2.4.1 Stavební spoření obecně Stavební spoření je velice oblíbenou formou spoření na bytové, ale i nebytové potřeby účastníků a také je uzavíráno často s účelem budoucího úvěru na bytové potřeby. Jedná se o jednoduchou formu zhodnocení peněţních prostředků. Stavební spoření definuje zákon č. 96/1993 o stavebním spoření v platném znění. Stavební spoření je spoření účelové, které má tyto funkce:
přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření,
poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření,
poskytování státní podpory účastníkům stavebního spoření.26
Účastníka stavební spoření definuje zákon jako fyzickou i právnickou osobu. Právnická osoba však nemá nárok na výplatu státní podpory, fyzická osoba má právo na připisování státní podpory za předpokladu, ţe
je občanem České republiky,
je občanem Evropské unie, ale bylo mu vydáno potvrzení o pobytu v České republice a dále mu bylo přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky,
je fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v České republice a bylo jí vydáno rodné číslo příslušným orgánem České republiky. 27
25
Hypoteční banka [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.hypotecnibanka.cz/americkahypoteka/ 26 Zákon č. 96/1993 [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/zakony/zakono-stavebnim-sporeni/
26
2.4.2 Poskytovatelé stavebního spoření Poskytovatelem stavebního spoření můţe být banka, která splní příslušnou akreditaci k poskytování stavebního spoření. Tyto banky podléhají přísnému dohledu ČNB i ministerstvu financí. V současné době je na území České republiky 5 poskytovatelů stavebního spoření:
„Stavební spořitelna České spořitelny,
Českomoravská stavební spořitelna,
Modrá pyramida stavební spořitelna,
Raiffeisen stavební spořitelna,
Wüstenrot stavební spořitelna.“28
2.4.3
Vázací doba smlouvy a státní podpora stavebního spoření
Pro přidělení státní podpory je důleţité kritérium vázací doba smlouvy. Pod pojmem vázací doba si můţeme jednoduše představit, po jakou dobu nemůţe klient na peníze sáhnout. Pokud se účastník stavebního spoření rozhodne peníze vybrat předčasně, ztrácí moţnost vyplacení státní podpory. Při vypovězení smlouvy před ukončením vázací doby platí klient i pokutu a to většinou ve výši 0,5 % z cílové částky.29 Vývoj vázací doby smlouvy i výše státní podpory byl následující:
U uzavřených smluv do 31. 12. 2003 byla vázací doba 5 let a státní podpora byla ve výši 25 % z maximální částky 18 000 Kč, tedy 4 500 Kč.
U uzavřených smluv od 1. 1. 2004 byla vázací doba 6 let a státní podpora ve výši 15 % z maximální částky 20 000 Kč, tedy 3 000 Kč.
Za rok 2010 byla státní podpora zatíţena daní ve výši 50 %, státní podpora dosahovala tedy max. částky 2 250 Kč, při uzavřené smlouvě do 31. 12. 2003 a max. částky 1 500 Kč, při uzavřené smlouvě od 1. 1. 2004.
27
Zákon o stavebním spoření [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.cmss.cz/informace/zakony-a-podminky/zakon-o-stavebnim-sporeni.html 28 Poskytovatelé stavebního spoření [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.cmss.cz/informace/zakony-a-podminky/zakon-o-stavebnim-sporeni.html 29 Vázací doba [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/nastroje/slovnicek/vazaci-doba/
27
Za rok 2011 se státní podpora sjednotila na 10 % z vloţené částky, maximálně však z částky 20 000 Kč, tedy 2 000 Kč. Takto sníţená státní podpora postihla všechny smlouvy, i smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2004.
Vklady a připsané úroky se klientovi zhodnocují úrokem, který je ve výši 1-2 %, tyto úroky jsou však od roku 2011 zatíţeny daní z úroku ve výši 15 %. 30 Po skončení řádné vázací doby si můţe účastník stavební spoření peníze pouţít na jakékoliv účely, nemusí být přímo určené na bydlení. Pravidelnost zasílání peněz na stavební spoření si můţe kaţdý klient zvolit sám, není povinnost peníze spořit pravidelně, ale stále více obliby získává spoření peněz nepravidelně, dle finančních moţností klienta. Státní podpora je vyplácena pouze jedenkrát na jedno rodné číslo, není moţné, aby jeden účastník dostával státní podporu na několik smluv. Více smluv uzavřených mít můţe, ale státní podporu můţe čerpat pouze jedenkrát. 31 Co je to cílová částka? Cílová částka je uvedena ve smlouvě o stavebním spoření a dává nám strop naspořených prostředků + státní podpory + úroků z vkladů i úvěru po sníţení o daň z příjmů z těchto úroků. Cílová částka se nesmí nikdy překročit. Cílová částka je důleţitý parametr při přidělování úvěrů, jelikoţ je to také horní hranice při ţádosti o úvěr. Cílová částka se dá v průběhu trvání stavebního spoření navyšovat, avšak při navyšování cílové částky musí klient opět zaplatit určitý poplatek, který má kaţdá stavební spořitelna nastavený jinak. (Syrový, Tyl, 2011)
2.4.4 Náležitosti smlouvy o stavebním spoření Při uzavírání smlouvy o stavebním spoření je důleţité mít na paměti, zda budeme vyuţívat stavební spoření pouze ke spoření nebo jestli zvaţujeme v budoucnu o moţnosti uţití úvěru. Toto rozhodnutí se nám promítne do zvoleného tarifu o stavebním spoření. V případě, ţe chce účastník stavebního spoření pouze spořit, je lepší si zvolit tarif, který nabízí vyšší zhodnocení peněţních prostředků a vyšší úrokovou sazbu v případě úvěru. Pokud si však účastník uzavírá smlouvu o stavebním
30
Vývoj státní podpory [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/stavebnisporeni/186542-stavebni-sporeni-zmeny-kterym-se-nevyhnete 31 Skončení vázací doby [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:http://www.stavebni-sporeni.biz/sporenirodina.7/stavebni-sporeni-a-podpora.136.html
28
spoření s vidinou brzkého úvěru, je lepší zvolit si tarif, který obsahuje niţší zhodnocení peněţních prostředků, ale také niţší úrokovou sazbu při poskytnutí úvěru. 32 Nejprve klient musí sepsat návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření, který je poté zpracován konkrétní stavební spořitelnou, která poté klientovi vydává nebo zasílá poštou potvrzenou smlouvu o stavebním spoření. Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření má tyto náleţitosti:
informace o účastníkovi stavebního spoření,
údaje o zákonném zástupci stavebního spoření,
číslo smlouvy,
tarif,
cílovou částku,
ţádost o vyplacení státní podpory,
výši úroků z vkladů,
výši úrokové sazby při úvěru,
způsob placení,
informace o výši poplatků za uzavření smlouvy,
informace o výši poplatků za vedení účtu
informace o průkazu totoţnosti účastníka stavebního spoření,
čestné prohlášení účastníka stavebního spoření,
místo a datum podpisu,
podpis navrhovatele,
podpis smluvního partnera,
všeobecné obchodní podmínky.33
2.4.5 Vývoj počtu uzavřených smluv stavebního spoření Vývoj uzavření nových smluv stavebního spoření můţeme vidět v níţe uvedeném grafu, zřetelné je, ţe nejvyšší objemy uzavřených stavebních spoření byly v roce 2003 a nejniţší byly v roce 2004. Nejvyšší objemy uzavřených smluv o stavebním
32
Smlouva o stavebním spoření [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/stavebni-sporeni/abeceda-sporicich-tarifu/uzavirani/ 33 Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření od Českomoravské stavební spořitelny
29
spoření v roce 2003 byly z důvodu vyšší státní podpory, která koncem roku 2003 končila a od roku 2004 se sníţila na ze 4 500 Kč na 3 000 Kč. 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000
počet uzavřený ch smluv
500 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
3q 2011
roky Graf 2: Vývoj objemů uzavřených stavebních spoření v letech 2000 – 2011 Zdroj: www.mfcr.cz, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_65830.html (vlastní zpracování)
2.4.6 Řádný úvěr ze stavebního spoření Na řádný úvěr ze stavebního spoření má klient nárok při splnění několika základních podmínek:
doba spoření je min. 24 měsíců,
splnění hodnotícího čísla,
naspořeno určité procento z cílové částky (většinou 40%),
bonita klienta. 34
Co je to hodnotící číslo? Hodnotící číslo je číselný ukazatel, který si stanovuje kaţdá stavební spořitelna, dle svých parametrů. V zásadě se jedná o posouzení spolehlivosti klienta, posuzuje pravidelnost vkladů klienta, výši jejich zúročení a dalších mnohé parametry podle tarifu zvoleného klientem. Při přidělení řádného úvěru klient okamţitě splácí úvěr i platí sjednané úroky z půjčené částky. Řádný úvěr je poskytován do výše cílové částky, která se samozřejmě při 34
Podmínky pro řádný úvěr [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://stavebko.info
30
potřebě můţe zvýšit. Úvěry ze stavebního spoření se vyuţívají na financování bydlení, jedná se tedy o koupi, výstavbu nebo rekonstrukci bydlení. K prokázání pouţití peněţních prostředků k těmto účelům musí klient doloţit potřebné doklady, například faktury, kupní smlouvy, zjednodušené daňové doklady. Úroky z úvěru se pohybují v rozpětí 3 – 6%, coţ představuje pro řadu klientů velice lákavou nabídku, jak financovat své bytové potřeby. 35
2.4.7 Meziúvěr (překlenovací úvěr) ze stavebního spoření Pokud klient nedosáhne všech podmínek pro přidělení řádného úvěru, přichází na řadu překlenovací úvěr. Velice často se objevuje meziúvěr z důvodu nesplnění naspoření určitého procenta z cílové částky. V takovém případě se musí dospořovat 40 % cílové částky a platí se úroky z celé půjčené částky. Princip meziúvěru vidíme na níţe uvedeném obrázku.36 Tabulka 4: Řádný úvěr ze stavebního spoření
Zdroj: www.finance.cz (vlastní zpracování) Tabulka 5: Meziúvěr ze stavebního spoření
Zdroj: www.finance.cz (vlastní zpracování)
35
Řádný úvěr [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://stavebko.info/ Úvěry [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/stavebnisporeni/abeceda-radnych-uveru/uver-ze-stavebniho-sporeni/ 36
31
Úroky placené z úvěrů ze stavebního spoření si můţe klient dávat do odpočtů na dani, dle §15 zákona o dani z příjmu. Úvěr se můţe předčasně splatit prostřednictvím mimořádných splátek. 37
2.4.8 Objemy a počty poskytnutých úvěrů v letech 2005−2011 Na níţe uvedených grafech můţeme vidět záznamy o objemech a počtech poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření od roku 2005 aţ do roku 2011. Nevyšší počet poskytnutých úvěrů byl v roce 2007, kdy byl zaznamenán počet poskytnutých úvěrů 162 822. Nejniţší počet poskytnutých úvěrů byl v roce 2011 s počtem 92 820. Z hlediska objemu úvěrů byl pro stavební spořitelny nejlepším rokem rok 2008, kdy stavební spořitelny půjčily klientům 73,6 miliard Kč. Nejméně se stavebním spořitelnám dařilo v roce 2005, kdy objem poskytnutých úvěrů činil 43 miliard Kč. 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
158 735 155 263 162 822
144 907 128 543 113 611 92 820
2005
2006
2007 2008 roky
2009
2010
2011
Graf 3: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření Zdroj: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/ a http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/zajem-o-stavebni-sporeni-slabne-739907 (vlastní zpracování)
37
Meziúvěr [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/stavebnisporeni/abeceda-radnych-uveru/uver-ze-stavebniho-sporeni/
32
72,5
80 70 60 50 40 30 20 10 0
73,6 65,7 57,8
51,6
48,05
43
2005
2006
2007
mld.
2008 roky
2009
2010
2011
Graf 4: Objem úvěrů ze stavebního spoření Zdroj: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebniho-sporeni/ a http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/zajem-o-stavebni-sporeni-slabne-739907 (vlastní zpracování)
2.5 Leasing Leasing je slovo pochází z anglického jazyka a v češtině znamená pronájem. Mezi účastníky leasingu řadíme pronajímatele a nájemce. Pronajímatel je nejčastěji leasingová společnost, která pronajímá daný předmět nájemci. Nájemce uzavírá s pronajimatelem
leasingovou
smlouvu,
která
řeší
veškeré
podmínky,
mezi pronajímatelem a nájemce. 38
2.5.1 Druhy leasingu V následující podkapitole si rozebereme finanční, operativní i zpětný leasing. 2.5.1.1 Finanční leasing Jedná se o pronájem s moţným budoucím odkupem. Nájemce platí pravidelně měsíční splátky pronajímateli, které zahrnují pořizovací cenu majetku, pojištění i veškeré náklady spojené s pronájmem a samozřejmě i odměnu leasingové společnosti za pronájem daného předmětu. Nájemce zaplatí pronajímateli poplatek za uzavření smlouvy a také akontaci, coţ je vyšší leasingová splátka. Po ukončení leasingové smlouvy a uhrazení všech splátek nájemcem, dochází k odkoupení daného předmětu za symbolickou cenu. (Vychopeň, 2010)
38
Leasing [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.leasing-cz.cz/
33
Česká leasingová a finanční asociace definuje na svých webových stránkách finanční leasing jako „smlouvu, podle níž jedna strana s podnikatelským záměrem a za úplatu poskytne druhé straně (tzv. leasingovému nájemci) jím vybraný předmět do užívání za účelem dlouhodobého užívání předmětu leasingu, a to: a) s přenosem rozhodující části nebo i všech rizik a užitků spojených s vlastnictvím předmětu leasingu na nájemce, b) s právem či povinností převodu vlastnictví předmětu leasingu na nájemce za cenu obvykle podstatně nižší než tržní nebo s právem uzavření další leasingové smlouvy za podstatně výhodnějších podmínek.“39 2.5.1.2 Operativní leasing Účelem operativní leasingu je dočasný pronájem předmětu, kdy po ukončení leasingové smlouvy nedochází k přechodu vlastnictví předmětu na nájemce. Při operativním leasingu nepřechází na nájemce rizika ani uţitky spojené s pronajímaným předmětem. 40 2.5.1.3 Zpětný leasing Zpětný leasing je velice často vyuţíván klienty, kteří postrádají finanční prostředky, ale mají určitý majetek. Jedná se o situaci, kdy majitel daného předmětu nabídne tento předmět ke koupi leasingové společnosti a tím získává peněţní prostředky. Při uzavření leasingové smlouvy se majitel daného předmětu stává leasingová společnost. Nájemce se tak stává původní majitel, který leasingové společnosti platí leasingové splátky. 41
2.5.2 Leasingový koeficient Klient při vyřizování leasingu často ve smlouvě narazí na tajemný pojem leasingový koeficient. Co si pod tímto pojmem představit? Jednoduše řečeno nám udává, o kolik procent se klientovi zvednou náklady v případě pořízení si majetku na leasing. Porovnává tedy cenu pořízení majetku a souhrn leasingových splátek.42
39
Finanční leasing [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=40 Operativní leasing [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=40 41 Zpětný leasing [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/firemnifinance/leasing/ 42 Leasingový koeficient [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Financovani/vse-o-leasingu.html 40
34
2.5.3 Doklady potřebné k vyřízení leasingu Doklady, které potřebuje fyzická osoba nepodnikatel, jsou následující:
průkaz totoţnosti,
rodný list,
výpis z účtu, kde jsou informace o výši platu (mzdy).
U podnikatelů je vyřízení leasingu sloţitější a je potřeba mnoha dokladů, kterými jsou například daňové přiznání, DIČ, IČ, podnikatelské záměry, výpisy z obchodního rejstříku a mnohé další. 38
2.5.4 Poskytovatelé leasingu Mezi nejsilnější a nejznámější poskytovatele leasingu v ČR řadíme:
ČSOB leasing,
ŠkoFIN,
Unicredit leasing,
GE Money Auto,
Leasing České spořitelny.43
43
Leasing [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Financovani/vse-oleasingu.html
35
3
Konsolidace půjček
Stále více občanů se setkává se situací, kdy splácení půjček se stává noční můrou. Počet i výše půjček se těmto lidem vymkla kontrole a přichází na řadu stres, nedostatek peněţních prostředků na splácení těchto dluhů a často také moţné řešení této situace, kterým je právě konsolidace. Konsolidace zjednodušeně znamená sloučení několika různých úvěrů do jednoho. Konsolidace udělá zadluţenému člověku přehled ve splátkách, také se zjednoduší splácení.44
3.1 Srovnání 2 konsolidací (GE Money, Komerční banka) Pan Novotný (34 let, 19 500 Kč čistý měsíční příjem) se dostal do dluţné situace a nemá jiţ dostatek finančních prostředků na splácení svých závazků. Pan Novotný má 2 spotřebitelské úvěry. Na úvěru A mu zbývá doplatit 45 300 Kč, měsíční splátky činí 2 350 Kč. Na úvěru B mu zbývá doplatit 69 700 Kč, měsíční splátka činí 3 200 Kč. Dále si pan Novotný vyuţil kreditní kartu, na které vyuţil 14 000 Kč, pravidelná měsíční splátka činí 2 500 Kč. Pan Novotný si také zařídil kontokorentní úvěr, kde dluţí 23 600 Kč a měsíčně, splácí 2 800 Kč. Celkově měsíčně splácí 10 850 Kč, tuto částku však není schopen dále platit, proto se rozhodl pro konsolidaci a vybírá si mezi třemi variantami.
3.1.1 Konsolidace GE Money Webové stránky GE Money uvádějí následující charakteristiky konsolidace:
Sloučení půjček, jejichţ mnoţství není omezeno.
Sloučení půjček s horním limitem 600 000 Kč.
GE Money bezplatně vyřídí splacení klientových dluhů od bankovních i nebankovních společností.
Klient nepotřebuje ručitele ani zástavu.
44
Konsolidace [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568konsolidace-pujcek-udelejte-si-poradek-/
36
Půjčku je moţné předčasně splatit za sjednaných podmínek.
Klient si můţe sám zvolit datum, ke kterému bude půjčku platit.
Délku placení půjčky si klient můţe zvolit aţ 96 měsíců.
Klient si můţe sjednat i pojištění u GE Money pro případ neschopnosti splácet, pro případ ztráty zaměstnání i pro případ invalidity.
Klient splácí půjčku z účtu, který má u GE Money.45 Tabulka 6: Informace o konsolidaci GE Money Výše úvěru Doba splatnosti v měsících Úrok p. a. Poplatek za sjednání Poplatek měsíční Pojištění
152 600 Kč 60 14, 9 % 1 530 Kč 128 Kč 0 Kč
Zdroj: www.gemoney.cz (vlastní zpracování) Tabulka 7: Přehled umořování dluhu GE Money
(vlastní zpracování, dle údajů GE Money) (detailní tabulka je uvedena v příloze č. 9)
3.1.2 Konsolidace Komerční banka Komerční banka poskytuje konsolidaci půjček prostřednictvím „Optimální půjčky“. Charakteristika optimální půjčky:
Horní limit půjčky bez zajištění 2 500 000 Kč.
Doba splatnosti aţ 120 měsíců.
Vyřízení úvěru bez poplatku.
45
GE Money [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/pujcky/konsolidacepujcek
37
Bezplatné pojištění proti neschopnosti splácet.
Slouţí k sloučení úvěrů, které však nejsou po splatnosti.46
Tabulka 8: Základní informace o konsolidaci Komerční banky (Optimální půjčka) Výše úvěru Doba splatnosti v měsících Úrok p. a. Poplatek za sjednání Poplatek měsíční Pojištění
153 000 Kč 60 10, 11 % 0 Kč 50 Kč 0 Kč
Zdroj: osobní konzultace v Komerční bance (vlastní zpracování) Tabulka 9: Přehled umořování dluhu Komerční banka
(vlastní zpracování, osobní konzultace Komerční banka) (detailní tabulka je uvedena v příloze č. 10)
Z modelového příkladu je patrné, ţe panu Novotnému je doporučena konsolidace u Komerční banky, prostřednictvím Optimální půjčky. Dluţník splatí celkem 198 545, 10 Kč, coţ je o 26 397,19 Kč méně neţ u konsolidace u GE Money.
46
Optimální půjčka KB [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://kb.cz/cs/lide/obcane/pujcky/optimalni-pujcka.shtml
38
4
Představení společnosti OVB Allfinanz, a. s.
Společnost OVB Allfinanz, a. s., dále jen „OVB“, vznikla jiţ v roce 1970 v Kolíně nad Rýnem. OVB je společnost, která se zabývá nezávislým finančním poradenstvím a hlavním posláním společnosti je vybudování důvěry mezi finančním poradcem a klientem. Společnost OVB má silné zázemí v podobně holdingové společnosti OVB Holding AG, která se stará o vedení celého koncernu OVB. Společnost působí ve 14 zemích Evropy, coţ značí její velice dobrou prestiţ a sílu. V České republice působí OVB od roku 1994 a její sluţby vyuţívá přes milion klientů. Společnost působí jako centrála, která sbírá informace z finančního trhu a tyto informace předává finančním poradců OVB. Finanční poradci pouţívají tyto poznatky k finančnímu plánování a předávají je klientům OVB. Na finančním trhu nalezneme banky, pojišťovny, penzijní fondy, stavební spořitelny i investiční společnosti. OVB má vybraných cca 40 nejsilnějších partnerů z finančního trhu, se kterými spolupracuje. Poradci OVB nejprve od klientů zjišťují jejich současný finanční stav, jejich přání, sny i cíle do budoucna. Po zjištění podstatných informací sestaví finanční plán „na míru“ kaţdému klientovi individuálně. Celá finanční sluţba je pro klienta zcela bezplatná a také je spojená se servisem. Klient tedy nemusí obcházet přepáţky. Nezávislé finanční poradce OVB lze charakterizovat jako tzv. „doktory“ na osobní či rodinné finance.47
47
OVB [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.ovb.cz/Ospole%C4%8Dnosti/Historiespole%C4%8Dnosti.aspx
39
5
Finanční domeček – nástroj finančního plánování
Pod pojmem „finanční domeček“ OVB rozumí nástroj, který finanční poradce pouţívá k demonstraci správného rozloţení finančních prostředků. Dle mého názoru by tento finanční domeček měl pouţívat kaţdý člověk, který začne pracovat a mít svůj pravidelný příjem. Jelikoţ jako finanční poradce pracuji, tak vím, ţe finanční domeček jako nástroj finančního plánování opravdu funguje. Mnozí lidé mi po mém vysvětlení finančního domečku přikyvují, ţe je to naprosto logické, ale ţe je nikdy nenapadlo o svých penězích přemýšlet tímto směrem. V této kapitole se budu věnovat jednotlivým článkům „finančního domečku“. V níţe uvedeném obrázku lze vidět skladbu „finančního domečku“. Základy jsou z důvodu důleţitosti vyznačeny fialovou barvou.
Obrázek 1: Finanční domeček Zdroj: Krotitelé dluhů (vlastní zpracování)
40
5.1 Zajištění příjmu a majetková rizika V této podkapitole se budu věnovat zajištěním příjmu a zajištěním majetkových rizik, jelikoţ patří do základních pilířů finančního domečku.
5.1.1 Zajištění příjmu V kaţdé rodině se najde osoba, kterou nazýváme ţivitelem rodiny. Ţivitel rodiny je člověk, který přináší do rodiny podstatnou část peněz. Tento příjem je pro rodinu prioritní a v případě výpadku tohoto příjmu nemůţe rodina standardně fungovat. Prvním krokem při sestavování finančního domečku ve společnosti OVB Allfinanz, a. s. je zajištění příjmu ţivitele rodiny. Příjem ţivitele rodiny by se měl zajistit alespoň na dvojnásobek aţ trojnásobek ročního příjmu. V případě smrti ţivitele musí totiţ zbytek rodiny běţně fungovat a hradit si své výdaje. Neţ se celá situace v rodině zlepší je důleţité z něčeho tyto výdaje hradit a k tomuto hrazení slouţí právě peníze z ţivotního pojištění. Tento případ výpadku příjmu je samozřejmě nejhorší variantou, ale mohou se v rodině stát i lehčí případy, například kdyţ z důvodu úrazu či nemoci ţivitel rodiny nemůţe pracovat a proto je nutné pojistit si i tato rizika formou úrazového pojištění. 5.1.1.1 Životní pojištění Ţivotním pojištěním rozumíme pojištění, které kryje riziko smrti účastníka i riziko doţití. Mělo být krýt především riziko smrti hlavního ţivitele rodiny, můţeme ho chápat také jako investiční nástroj. Výhodou vhodně koncipovaného ţivotního pojištění je také podpora od státu, účastníky ţivotního pojištění podporuje daňovými úlevami. Pojistník platí pojistné, které můţe být jednorázové (zaplaceno při uzavírání smlouvy) nebo běţné pojistné (placeno v dohodnutých obdobích). (Ducháčková, 2009) Struktura ceny ţivotního pojištění zahrnuje rizikovou sloţku pojistného, rezervotvornou sloţku pojistného a správní náklady. Pojistnou částku si volí pojistník sám, dle jeho uváţení a finančních moţností. Při ceně pojistného se bere v potaz mnoho aspektů, kterými mohou být věk účastníka pojištění, pohlaví, zaměstnání a bezesporu zdravotní stav. (Ducháčková, 2009)
41
5.1.1.2 Úrazové pojištění Dalším důleţitým bodem zajištění příjmu je zajištění se proti trvalým následkům, v případě úrazu (nemoci i hospitalizace). Mnozí lidé si myslí, ţe toto zajištění je naprosto zbytečné, jelikoţ pravděpodobnost takového úrazu, které člověka upevní na lůţku, je velice malá. Dle mého názoru je takovéto uvaţování nezodpovědné vůči celé rodině. Kaţdý člověk je den co den vystaven mnohým rizikům, kterými mohou být dopravní prostředky, sport, práce, ale i běţná procházka. Pokud se stane nějaký váţný úraz, který člověka připoutá na invalidní vozík, je důleţité si předělat dům na bezbariérový, člověk potřebuje mnohé pomůcky, které bývají finančně náročné. Z těchto důvodů je nutné se zajistit proti trvalým následkům na částku, která by tuto situaci řešila. Úrazové pojištění můţe být současí ţivotního pojištění nebo můţe být uzavřeno samostatně. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě definuje úraz jako „neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání soukromého pojištěním a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrti“.48 Úrazové pojištění kryje trvalé následky a smrt, která vznikla úrazem. Kaţdá pojišťovna má své pojistné podmínky, kterými se řídí a které by si měl účastníky pojištění pečlivě prostudovat. Úrazové pojištění můţe také obsahovat denní odškodné při hospitalizaci, denní odškodné při pracovní neschopnosti, denní odškodné při úrazu, pojištění menších úrazů. Při trvalých následcích se vyuţívají dva přístupy plnění: 1. Lineární přístup: Kde se trvalý úraz ohodnotí a výše plnění vychází z procenta ohodnocení tohoto trvalého následku. 2. Progresivní přístup: V tomto případě je kaţdému trvalému následku dle tabulek, které má kaţdá pojišťovna individuální přiřazeno určité procento z pojistné částky, toto procento bývá zvýšeno tzv. progresí neboli násobkem. (Ducháčková, 2009)
48
Zákon č. 37/2004 [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/cast1h4.aspx
42
Tabulka 10: Progresivní plnění za trvalé následky úrazu
Rozsah trvalých následků (v %) Násobek pojistné částky do 25 % včetně 1 nad 25 % do 50 % včetně 2 nad 50 % do 75 % včetně 3 nad 75 % do 100 % včetně 4 Zdroj: Ducháčková, 2009, str. 141 (vlastní zpracování)
5.1.2 Zajištění majetkových rizik Do zajištění majetkových rizik můţeme zařadit zajištění všeho majetného, co člověk vlastní. Mezi majetek řadíme samozřejmě stavby, domácnost, motorová vozidla, ale také se můţeme pojistit na občanskou odpovědnost. V případě nečekané události, která nám majetek zničí, je důleţité si pořídit majetek nový. Zajištění majetkových rizik řeší právě moţnost pořízení nového majetku, s minimální zátěţí majitelovy peněţenky. Klient můţe vyuţít pojištění majetku na časovou hodnotu, novou hodnotu nebo kombinaci časové a nové hodnoty. Pokud má klient sjednané majetkové pojištění na časovou hodnotu, dostane v případě pojistné události odškodné, které odpovídá hodnotě majetku před pojistnou událostí. V případě pojištění na novou hodnotu se při pojistné události vyplácí klientovi částka, která se rovná ceně nového předmětu. (Ducháčková, 2000) Ducháčková (2009) uvádí pět druhů rizik: 1. Ţivelná rizika: Zahrnují například poţár, výbuch, úder blesku, vichřici, záplavu, krupobití, povodně. 2. Vodovodní rizika: Vznikají vytékající vodou z vodovodních zařízení, kanalizací a topení. 3. Rizika havarijní: Škody, které jsou na dopravních prostředcích a na zboţí, které je přepravováno. 4. Rizika odcizení a vandalství: Krádeţ a vandalství. 5. Strojní rizika: Chybná technologie, neodborné zacházení, a další.
43
5.2 Bydlení Bydlení je základní potřeba kaţdého člověka. Pokud chce člověk bydlet ve vlastní, nikoliv pronajaté nemovitosti, přichází na řadu hypoteční úvěr, který je podrobně rozebrán v podkapitole 4. 2 anebo také úvěr ze stavebního spoření, který je uveden v podkapitole 4. 4.
5.3 Příprava na penzi Ve své bakalářské práci se budu věnovat pouze penzijnímu připojištění.
5.3.1 Penzijní připojištění Penzijní připojištění se řídí zákonem 42/1994 Sb. o penzijním připojištění v platném znění. Penzijní připojištění mohou poskytovat pouze penzijní fondy, které mají statut akciové společnosti. Pro zaloţení penzijního fondu je třeba splnit mnoho základních podmínek, ke kterým patří sloţení minimálního kapitálu 50 mil. Kč. 49 Penzijní připojištění funguje na principu shromaţďování peněţních prostředků od účastníků a státních příspěvků na penzijní připojištění. Penzijní fond s těmito peněţními prostředky hospodaří a za splnění podmínek vyplácí účastníkům dávky. (Ducháčková, 2000) Penzijní připojištění si můţe zařídit osoba, která je starší 18 let a má trvalý pobyt v České republice. „Účastníkem může být také fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice. Toto ustanovení nabylo účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, tedy k 1. květnu 2004“ 50 . Penzijní připojištění vzniká po zaloţení smlouvy o penzijním připojištění mezi penzijním fondem a účastníkem. Účastník penzijního připojištění musí být seznámen s penzijním plánem a musí jej akceptovat nebo se dohodnout na změnách.
49
Zákon 42/1994 Sb. [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_formulare_7741.html?vd=1. 50 Účastník na penzijním připojištění [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/ucastnik-asmlouva-o-penzijnim-pripojisteni/
44
Penzijní fond se zavazuje, ţe bude účastníkovi vyplácet sjednané dávky a účastník je zavázán platit sjednané příspěvky. (Ducháčková, 2000) Penzijní připojištění je podporováno státem a dle mého názoru společně se stavebním spoření velice dobře podporují spoření obyvatelstva. Výši státních příspěvků můţeme vidět v níţe uvedené tabulce. Nejvyšší moţný měsíční příspěvek státu je 150 Kč, coţ znamená aţ 1 800 Kč ročně. Další podporou státu je moţnost odpočtů ze základů daně. Účastník penzijního připojištění si můţe odečíst od základu daně součet vloţených vlastních příspěvků na penzijní připojištění, nemůţe si odečítat od základu daně příspěvky, kterými mu přispěl stát. Účastník si můţe odečíst od základu daně aţ 12 000 Kč za rok. Penzijní připojištění musí být uzavřeno do 60 let účastníka. (Ducháčková, 2000) Penzijní fond připisuje v den dovršení nároku výplaty dávek penzijního připojištění také zhodnocení, dle toho jak daný fond hospodaří. Nikdy však penzijní fond nemůţe připisovat účastníkovi zhodnocení záporné. 51 Tabulka 11: Měsíční státní příspěvek penzijního připojištění
Měsíční příspěvek účastníka 100 Kč - 199 Kč 200 Kč - 299 Kč 300 Kč - 399 Kč 400 Kč - 499 Kč 500 Kč a více
Měsíční státní příspěvek plus 50 Kč a 40% z částky nad 100 Kč plus 90 Kč a 30% z částky nad 200 Kč plus 120 Kč a 20% z částky nad 300 Kč plus 140 Kč a 10% z částky nad 400 Kč plus 150 Kč (horní hranice)
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky, dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_formulare_7741.html?vd=1
Účastníkovi můţe přispívat na penzijní připojištění také tzv. třetí osoba, třetí osobou mohou být rodiče, zaměstnavatel, příbuzní a další. Státní příspěvek se nevztahuje na částky, které účastníkovi přispívá zaměstnavatel.52
51
SYROVÝ, Petr a Tomáš TYL. Osobní finance. první vydání. Praha 7: GRADA publishing, a. s., 2011, 208 s. ISBN 978-80-247-3813-0. 52 Příspěvek zaměstnavatele [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-adavky/penzijni-pripojisteni/abeceda-penzijniho-pripojisteni/vyse-prispevku-na-penzijni-pripojisteni/
45
5.3.1.1 Dávky penzijního připojištění Účastník penzijního připojištění si můţe ve své smlouvě o penzijním připojištění sjednat níţe uvedené dávky. a) Penze Vyplácené penze jsou v zásadě čtyři. Platí zde opět podmínka sjednání dané penze ve smlouvě o penzijním připojištění.
Starobní penze: Vzniká na základě přiznání starobního důchodu nebo při dovršení věku uvedeného v penzijním plánu. Věkem pro dosaţení starobní penze se rozumí 60 let účastníka. Účastník musí být pojištěn minimálně 5 let.
Invalidní penze: Na invalidní penzi má nárok účastník, kterému byl přiznán plný invalidní důchod.
Výsluhová penze: Na výsluhovou penzi má nárok účastník, který si ukládá peněţní prostředky minimálně 15 let. Po této době si bez sankcí můţe vybrat polovinu naspořených peněz. Tato výsluhová penze je výhodná dle mého názoru pro lidi niţší věku, kteří mají moţnost si v případě potřeby nějaké peníze vybrat.
Pozůstalostní penze: Tato penze se vyplácí lidem, uvedených ve smlouvě penzijního připojištění, kteří jsou nazývání obmyšlenou osobou. V případě smrti účastníka je penze vyplácena této obmyšlené osobě.
b) Jednorázové vyrovnání Toto vyrovnání náleţí účastníkovi za splnění daných podmínek penzijního plánu. c) Odbytné Odbytné představuje sumu naspořených peněţních prostředků společně se zhodnocením připsaným penzijním fondem. Z odbytného vyřazujeme státní příspěvky. Pokud si účastník z nějakého důvodu potřebuje vybrat peníze z penzijního připojištění bez splnění nároků na vyplácení, nazýváme vyplacení těchto peněţních prostředků slovem odbytné. (Ducháčková, 2009)
46
5.4 Měsíční běžná režie rodiny (jednotlivce) Běţná měsíční reţie rodiny zahrnuje veškeré výdaje, které musí rodina hradit.
5.5 Rezerva Kaţdá domácnost by měla mít svoji pojistnou rezervu. V případě nečekaného výpadku příjmu se dá pomocí této rezervy dobře finančně vyţít. Jak vysoká by rezerva měla být a kam ji uloţit? Rezerva by především měla být na místě, kde je běţně dostupná. Nejvýhodnější moţností je spořicí účet, ze kterého lze peníze bez sankcí kdykoliv vybrat. Další moţností můţe být běţný účet nebo si odkládat peníze tzv. pod polštářem. Mnoho mých klientů rezervu má, ale má ji například na stavebním spoření, kde tyto finanční prostředky mají zamknuté na určitou dobu. V případě, ţe se rodině rozbije auto, celé stavební spoření zruší, tím pádem nedostane státní podporu, v horším případě si rodina vezme některý z drahých úvěrů. Jak velkou rezervu tedy mít? Odpověď zní jednoduše, ani velkou, ani malou. Ve společnosti OVB Allfinanz, a. s. doporučujeme klientům vytvořit si rezervu ve výši dvojnásobku aţ trojnásobku měsíční reţie. Rezerva, která by byla vyšší neţ čtyřnásobek měsíční reţie je jistě lepší neţ si brát úvěry, ale lepší je tyto peníze jiţ spořit například na stavebním spoření, kde se peníze lépe zhodnotí. (Králová a kol., 2009)
5.6 Spoření Pokud má domácnost pokryty důleţité poloţky finančního domečku přesouváme se do patra, které ve společnosti OVB Allfinanz, a. s. nazýváme spoření. Spořit mohou ţivitelé rodiny jak sobě tak i svým dětem. Spoření bývá většinou zatěţkáno určitou časovou hranicí, po kterou střadatel nemůţe peníze vybrat, nebo můţe ale za sjednanou pokutu a sráţku úroků. Ve své práci často nabízíme jako výhodný spořící produkt stavební spoření, které je podrobně rozebráno ve výše uvedené kapitole 4. 4, která se člení na podrobnější podkapitoly, které řeší problematiku stavebního spoření.
47
5.7 Železná rezerva – investice V případě, ţe má rodina finanční domeček zaplněn aţ do fáze spoření a stále má nevyuţité peněţní prostředky, přichází na řadu střecha finančního domečku, kterou finanční poradci OVB Allfinanz, a. s. nazývají ţeleznou rezervou. Syrový a Tyl (2011) uvádí, ţe investování je vkládání finančních prostředků někam, kde v budoucnu chceme, aby jich bylo více neţ původních vloţených peněz. Investování je ale velice nejisté. Není zaručené, ţe peníze, které investujeme, se nám v konkrétní podobě vrátí. Ve stejné knize se uvádí, ţe pod pojmem investice si můţeme představit investování do nemovitosti, ale i poskytování půjčky. Věřitel očekává výnos, který mu bude plynout z úroků, ale není jisté, zda dluţník bude půjčené peníze společně s úrokem vracet.
48
6
Dotazníkové šetření
Pro bakalářskou práci je zpracován dotazník, jehoţ podobu nalezneme v příloze bakalářské práce. Cílem dotazníku je zjištění nejčastějších důvodů zadluţování, nejčastější věkové kategorie zadluţených a další parametry zadluţování. Dotazník je vytvořen v programu Microsoft Word. Dotazník byl rozdán osobám v blízkém okolí. Z důvodu anonymity byla k dotazníku přiloţena obálka, do které respondenti dotazníky vkládali. Podoba dotazníku je uvedena v příloze č. 1. Moderní doba nám umoţňuje získávání informací i prostřednictvím internetové technologie, pro tento dotazník je vyţit program Google Docs. Prostřednictvím elektronické pošty a sociální sítě bylo osloveno 300 respondentů. Osobním kontaktem bylo osloveno 100 respondentů. Celkově se pro vyhodnocení dotazníků vrátilo 169 vyplněných dotazníků. K vyhodnocení dotazníku je vyuţita metoda relativní četnosti, kterou vyuţívá i program Google Docs. Dotazník je vyhodnocován relativní četností. Někteří respondenti neodpověděli na všechny tázané otázky, proto nemusí odpovídat součty odpovědí u některých otázek celkovému počtu respondentů. Otázka č. 1: Půjčili jste si někdy peníze?
32%
68% ano
ne
Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 1 (vlastní dotazníkové šetření)
Z celkových odpovědí (169) odpovědělo pouze 32 % (52) občanů, ţe si peníze nikdy nepůjčili. Peníze si půjčilo však 68 % (113) odpovídajících. V převaze tedy vidíme občany, kteří si peníze vypůjčili. 49
Otázka č. 2: Od koho jste si peníze půjčili? Rodina, přátelé Banky Nebankovní společnosti (např. Provident)
Leasingové společnosti Jiné 0
10
20
30
40
50
60
70
Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 2 (vlastní dotazníkové šetření)
Nejčastějším zdrojem pro půjčení peněz je podle respondentům rodina a přátelé. Od rodiny a přátel si půjčilo 40 % respondentů, tj. 60 tazatelů. Na druhém místě se umístily banky, ty uvedlo 36 % (55) občanů. Nebankovní společnosti zvolilo 13 % (19) respondentů. Sluţby leasingových společností vyuţilo 10 % (15) občanů. Pouze 1 % (2) respondenti zvolili moţnost jiné (např. půjčka od zaměstnavatele). Otázka č. 3: Na co jste si peníze půjčili?
Automobil Bydlení, domácnost Dovolená, dárky Elektronika (např. televize, mobil, PC) Na podnikatelskou činnost Na splácení jiné půjčky Jiné 0
10
20
30
40
50
60
Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 3 (vlastní dotazníkové šetření)
Nejčastějším důvodem pro zadluţení bylo u tazatelů bydlení a domácnost (vybavení, spotřebiče) tuto variantu zvolilo 33 % (53) občanů. Jako druhý nejčastější důvod pro zadluţení uvedli respondenti automobil, ten zvolilo 23 % (37) odpovídajících. Dalším častým důvodem je dle respondentů elektronika (např. televize, mobil, PC, videohry). Tuto variantu uvedlo 19 % (30) občanů. Na dovolenou a dárky se dle dotazníků zadluţilo 11 % (18) lidí. Zadluţení na podnikatelskou činnost vyuţilo 9 % (14) odpovídajících. Dalším důvodem pro zadluţení bylo pro tazatele splácení jiné půjčky, 50
tuto moţnost uvedly 4 % (7) občanů. Pouze 1 % (2) občanů uvedlo jako důvod pro zadluţení jiné.
Otázka č. 4: Máte přehled o svých osobních či rodinných financích?
13%
87% ano
ne
Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 4 (vlastní dotazníkové šetření)
Z grafu č. 8 je patrné, ţe o svých osobních či rodinných financích má přehled 87 % (143) respondentů. Naopak přehled o svých financích nemá 13 % (22) odpovídajících.
Otázka č. 5: Využili jste někdy služby finančního poradce?
45% 55% ano ne Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 5 (vlastní dotazníkové šetření)
Sluţby finančního poradce vyuţilo 45 % (74) respondentů. Pomoc finančního poradce však nevyuţilo 55 % (89) odpovídajících.
51
Otázka č. 6: Máte rezervu na Vašem běžném účtu, spořicím účtu nebo tzv. „pod polštářem“?
29%
71% ano ne
Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 6 (vlastní dotazníkové šetření)
Graf č. 10 znázorňuje, ţe 71 % (118) tázajících má rezervu na „horší časy“. S rezervou ve svém rodinném rozpočtu nepracuje 29 % respondentů, tj. 48 občanů.
Otázka č. 7: V jaké výši tuto rezervu máte?
Méně neţ jednonásobek měsíční reţie Jednonásobek měsíční reţie Dvojnásobek měsíční reţie Čtyřnásobek měsíční reţie Více neţ čtyřnásobek měsíční reţie 0
5
10 15 20 25 30 35 40
Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 7 (vlastní dotazníkové šetření)
Z respondentů,
kteří
mají
rezervu
(na
běţném
účtu,
spořicím
účtu
nebo
tzv. „pod polštářem“) má nejvíce osob rezervu menší neţ jednonásobek měsíční reţie, konkrétně 28 % (34) odpovídajících. Dalším početnou skupinu tvoří osoby, které mají rezervu ve výši dvojnásobku měsíční reţie, 24 % (30). 20 % (25) odpovídajících má svoji rezervu ve výši jednonásobku měsíční reţie, která je nutná pro chod domácnosti. Vyšší rezervu ve výši čtyřnásobku měsíční reţie má vytvořeno 10 % (12) 52
odpovídajících. Rezervu vyšší neţ čtyřnásobek měsíční útraty má dle dotazníkového šetření 18 % (22) respondentů.
Otázka č. 8: Jste spokojeni s Vaší finanční situací?
18%
11%
Ano, jsem Spíše ano
32% 39%
Spíše ne Ne, nejsem
Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 8 (vlastní dotazníkové šetření)
Z grafu č. 12 je patrné, ţe v převaze respondentů se nachází občané, kteří nejsou spokojeni se svoji finanční situací. Spokojeno není 57 % (96) odpovídajících. Odpověď „ano“ a „spíše ano“ zvolilo 43 % (72) občanů.
Otázka č. 9: Máte partnera/partnerku?
32% 68% ano
ne
Graf 13: Vyhodnocení otázky č. 9 (vlastní dotazníkové šetření)
53
Z odpovídajících je převaha respondentů, kteří mají partnera, tato skupina odpovídajících tvoří 68 % (111). Partnera nemá 32 % (53) osob, kteří zodpověděli tuto otázku.
Otázka č. 10: Máte s partnerem společné finanční prostředky?
33%
ano
36%
částečně ne
31%
Graf 14: Vyhodnocení otázky č. 10 (vlastní dotazníkové šetření)
Z osob, které mají partnera, má 36 % (43) společné finanční prostředky. Částečně sdílejí své finance 31 % (37) respondentů. Peníze kaţdý odděleně má 33 % (40) odpovídajících. Otázka č. 11: O kolik nezaopatřených dětí se finančně staráte?
5 4 3 2 1 0 0
50
100
150
Graf 15: Vyhodnocení otázky č. 11 (vlastní dotazníkové šetření)
Z výše uvedeného grafu lze vyhodnotit, ţe v převaze odpovídajících byly osoby, které se finančně nestarají o ţádné dítě. O nezaopatřené děti se finančně nestará 116
54
respondentů. O jedno dítě se finančně stará 26 osob. 16 odpovídajících se finančně stará o 2 děti. O tři děti se peněţní formou stará 6 respondentů. Pouze 4 osoby se finančně starají o 4 ratolesti. Moţnost 5 dětí zvolil pouze 1 odpovídající.
Otázka č. 12: Bydlíte 3%
U rodičů Sám/sama
24%
37%
S partnerem/partnerkou S partnerem/partnerkou a dětmi Jiné
21% 15%
Graf 16: Vyhodnocení otázky č. 12 (vlastní dotazníkové šetření)
Graf č. 16 znázorňuje, ţe nejvíce odpovídajících, tj. 37 % (62), ţije u rodičů. Další častou moţností bydlení je dle dotazníku bydlení s partnerem a dětmi, takto odpovědělo 24 % (41) respondentů. Bez dětí, ale s partnerem ţije 21 % (35) občanů, kteří se zúčastnili na vyplnění dotazníku. Moţnost „sám/sama“ zvolilo 15 % (25) odpovídajících. Odpověď „jiné“ zaškrtly 3 % respondentů, tj. 5 osob. Otázka č. 13: Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání?
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 0
20
40
60
80
Graf 17: Vyhodnocení otázky č. 13 (vlastní dotazníkové šetření)
55
Dotazníkového šetření pro bakalářskou práci se zúčastnila převaha respondentů se středním vzděláním s maturitou, tedy 40 % (66). Střední vzdělání bez maturity uvedlo 30 % (49). Vysokoškolsky vzdělaných lidí se na dotazníkovém šetření podílelo 18 % (30) občanů. Vyšší odborné vzdělání uvedlo 6 % (10) respondentů. Základní vzdělání mělo pouze 6 % (9) odpovídajících. Tabulka 12: Údaje z ČSÚ (ČR) x respondenti
(vlastní zpracování) (údaje zjištěny z dotazníkového šetření a z ČSÚ, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/souhrnna_data_o_ceske_republice)
Tabulka č. 12 uvádí údaje zjištěné z Českého statistického úřadu (ČSÚ) a údaje zjištěné prostřednictvím dotazníkového šetření. Z tabulky je patrné, ţe porovnání vzdělání občanů celé České republiky se vzděláním respondentů je částečná shoda. Z tohoto důvodu se jedná o kvalitní reprezentativní vzorek.
Otázka č. 14: Do jaké věkové kategorie patříte? 18 aţ 25 let
66 a více let
26 aţ 35 let
56 aţ 65 let
36 aţ 45 let
46 aţ 55 let
46 aţ 55 let 56 aţ 65 let
36 aţ 45 let
66 a více let
26 aţ 35 let 0
10
20
30
40
50
60
18 aţ 25 let
Graf 18: Vyhodnocení otázky č. 14 (vlastní dotazníkové šetření)
56
Do věkové kategorie „18 aţ 25 let“ se zařadilo 31 % (51) zúčastněných na dotazníkovém šetření. Kategorii „26 aţ 35 let“ zvolilo 22 % (36) odpovídajících. Ve věku v rozmezí „36 aţ 45 let“ se podílelo na odpovědích 27 % (45). Do věkové kategorie „46 aţ 55 let“ se zařadilo 12 % (20) respondentů. K věkové kategorii „56 aţ 65“ se přidaly 3 % (6) občanů. Moţnost „66 a více let“ zvolilo 5 % (8) odpovídajících. Tabulka 13: Údaje z ČSÚ (Vysočina) x respondenti
(vlastní zpracování) (údaje zjištěny z dotazníkového šetření a ze ČSÚ, dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatel_v_kraji_vysocina)
Tabulka č. 13 uvádí údaje zjištěné z Českého statistického úřadu (ČSÚ) v porovnání s údaji zjištěnými dotazníkovým šetření. Částečná shoda je patrná u věkové kategorie „46 aţ 55 let“.
Otázka č. 15: Zaměstnání Student Zaměstnanec Podnikatel Nezaměstnaný Mateřská (rodičovská) dovolená Penze Jiné 0
20
40
60
80
Graf 19: Vyhodnocení otázky č. 15 (vlastní dotazníkové šetření)
Z grafu č. 19 je zřetelné, ţe převahu v odpovídajících tvoří zaměstnanci, 45 % (76) občanů. Další početnou skupinu tvoří 17 % (29) studentů. Do podnikatelů se zařadilo 15 % (26) respondentů. Nezaměstnaní tvoří 12 % (21) respondentů. Variantu „penze“
57
zvolilo 6 % (10) odpovídajících. Mateřskou (rodičovskou) dovolenou zaškrtly 4 % (6) občanů. Moţnost „jiné“ vyţila jedna osoba, 1 %.
6.1 Závěry plynoucí z dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe lidé, kteří vyuţili sluţby finančního poradce, disponují v 85 % (61) s finanční rezervou. Naopak lidé, kteří nemají finančního poradce, mají rezervu pouze v 62 % (54). Tabulka 14: Finanční poradce x finanční rezerva
(vlastní dotazníkové šetření)
Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou i bez maturity, s vyšším odborným i vysokoškolským se zadluţují procentuálně ze stejných důvodů. Na bydlení se z těchto kategorií vzdělání zadluţilo cca 40 %, na automobil cca 30 %, na elektroniku cca 15 %, na podnikatelskou činnost cca 10 %, na splátky jiné půjčky 5 % a na dovolenou a dárky cca 5 %. U respondentů se základním vzděláním jsou důvody pro zadluţování opačné. Z důvodu bydlení se zadluţilo pouhých 17 %, na automobil si půjčilo 11 %, na elektroniku si však půjčilo 28 %, na podnikání 6 %, na splácení půjček 11 % a na dovolenou či dárky si půjčilo dokonce 28 % odpovídajících. Z tohoto průzkumu vyplývá, ţe lidé se základním vzděláním se zadluţují více na věci, které nejsou ţivotně důleţité. Tabulka 15: Motiv zadlužení x dosažené vzdělání
(vlastní dotazníkové šetření)
58
Ze získaných údajů z průzkumu bylo zjištěno, ţe počet vyţivovaných dětí nemá vliv na spokojenost s finanční situací. Odpovědi na otázku „Jste spokojeni se svojí finanční situací?“ byly při jakémkoliv počtu dětí vţdy zhruba 50:50. Tabulka 16: Spokojenost s finanční situací x počet vyživovaných dětí
(vlastní dotazníkové šetření)
Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe způsob bydlení nemá vliv na výši finanční rezervy. U jednotlivých výší rezervy byly minimální rozdíly ve způsobu bydlení. Např. u rezervy ve výši menší neţ jednonásobek měsíční reţie, bylo 29 % osob, které ţijí sami, 22 % bydlících u rodičů, 27 % těch co bydlí s partnerem a 21 % sdílející domácnost s partnerem a dětmi. O svých financích má přehled 96 % osob, které mají finančního poradce. Toto číslo je niţší u lidí, kteří nevyuţívají sluţby finančního poradce, a to 80 %. Nejspokojenější z hlediska finanční situace je věková skupina „26 aţ 35 let“, a to 64 % odpovídajících tohoto věku. Ve věkové kategorii „ 18 aţ 25 let“ je spokojeno 40 % lidí. U věkové kategorie „36 aţ 45“ je to ještě o jedno procento méně. Ve zbylých věkových kategoriích je situace spokojenosti půl na půl. Tabulka 17: Věk respondentů x spokojenost s finanční situací
(vlastní dotazníkové šetření) 59
Dále bylo zjištěno, ţe na spokojenost s finanční situací má vliv, zda mají partneři společné finance. Nejvíce jsou spokojeni ti, kteří mají společnou „kasu“, a to v 59 %. Počet osob, které sdílejí finance částečně a jsou finančně spokojeni, klesá na 48 %. V případě oddělených financí je spokojených lidí pouze 28 %. Tabulka 18 znázorňuje počty jednotlivých odpovědí. Tabulka 18: Sdílení finančních prostředků s partnerem x spokojenost s finanční situací
(vlastní dotazníkové šetření)
Vliv zaměstnání na zdroj půjčky se projevil nejvíce u bank a rodičů či přátel. 44 % zaměstnanců vyuţilo moţnosti půjčky u banky a 31 % si půjčilo od rodičů. U studentů je situace opačná od bank si půjčilo pouze 21 %, a však od rodičů 79 %. U podnikatelů je tento poměr stejný a to v obou případech 39 %. Nezaměstnaných vyuţilo půjčky od banky jen 17 % a jako zdroj půjčky jim v 56 % poslouţili rodiče či přátele. Tabulka 19: Zdroj půjčky x zaměstnání
(vlastní dotazníkové šetření)
60
7
Modelový příklad – finanční domeček v praxi
V této kapitole sestavím z vlastních zkušeností finanční plán (finanční domeček) konkrétní rodině. Správně sestaveným finančním domečkem se dá velice dobře bojovat proti zbytečnému zadluţování. Kvalitně sestavený finanční domeček vnáší do rodiny pocit bezpeční a jistoty.
7.1 Podstatné údaje o rodině Ţivitel rodiny je pan Jan Novák, 45 let, řidič v zemědělském druţstvu. Ţena pana Nováka se jmenuje Dana Nováková, věk paní je 39 let a je dělnicí v průmyslovém podniku. Novákovi mají 3 děti. Nejstarší se jmenuje Hana, věk 16 let, studentka. Prostřední dceři je 14 let, jmenuje se Dana a je ţákyní základní školy. Nejmladším členem rodiny je syn Jakub, kterému je 10 let a také ţákem základní školy. Pan Jan přináší do rodiny měsíční příjem po zdanění ve výši 14 000 Kč, to je ročně 168 000 Kč. Paní Marcela si vydělá ve svém zaměstnání 11 000 Kč po zdanění, coţ ročně odpovídá 132 000 Kč. Děti do rodiny zatím ţádné příjmy nepřináší, všichni se věnují studiu. Celkový měsíční příjem rodiny je 25 000 Kč. Zhruba za pět aţ 6 let by rodina chtěla uskutečnit výměnu oken v celém domě, tato výměna oken bude stát cca 100 000 Kč. Měsíční výdaje rodiny se pohybují kolem 21 000 Kč měsíčně. V této sumě jsou zahrnuty následující poloţky: 1. Stávající výdaje:
energie/topení/voda/ostatní sluţby 2 500 Kč,
děti, potraviny, hygiena 8 500 Kč,
ostatní vedlejší náklady/opravy 500 Kč,
paušály mobilních telefonů/internet a další 1 000 Kč,
odívání, obuv 2 000 Kč,
doprava, nafta 1 000 Kč,
penzijní připojištění 600 Kč.
61
2. Doporučené produkty:
návrh pojištění od pojišťovny Uniqa 1 640 Kč,
stavební spoření 1 700 Kč,
odkládání volných peněţních prostředků na spořicí účet - rodině budou zbývat cca 5 000 Kč měsíčně.
7.2 Návrhy na správně sestavený finanční domeček Při sestavování finančního domečku je důleţité jít krok po kroku od základů. V mém návrhu budu také postupovat postupně podle jednotlivých poloţek finančního domečku.
7.2.1 Zajištění příjmu Pan Jan přináší měsíčně rodině 14 000 Kč (ročně 168 000 Kč). V případě výpadku příjmu pana Jana by rodina byla velice finančně omezena a nemohla by pokrýt veškeré výdaje, které jsou nutné hradit. V případě smrti pana Jana je důleţité, aby rodina mohla po určitý čas ţít ţivot, který by rodinu finančně neomezoval a umoţnil jí běţně fungovat v této těţké situaci. Z tohoto důvodu zajistíme pana Jana pro případ smrti na částku 500 000 Kč, coţ je cca trojnásobek jeho ročního příjmu. Paní Dana přináší do rodiny také znatelnou část příjmů, coţ je 11 000 Kč měsíčně (132 000 Kč ročně). Paní Danu proto pojistíme pro případ smrti na částku 400 000 Kč, tedy téměř na trojnásobek jejího ročního příjmů. Riziko smrti je samozřejmě tou nejhorší situací, která v rodině můţe nastat. Pokud by příjem jednoho z manţelů vypadl jen na určitou dobu například z důvodu úrazu, je důleţité mít na paměti, ţe nemocný nebude mít ze zaměstnání příjem, na který je zvyklý. Proto se snaţím vytvořit pro klienty zajištění, které jim finanční rozdíl pomůţe dorovnat. Denní dávku pro případ úrazu jsem nastavila oběma z manţelů na částku 200 Kč aţ 600 Kč na den od 10. dne zpětně (dle doby léčení). Pro případ nemoci rodinu nezajišťuji, jelikoţ pojištění pro tento případ bývá finančně nákladnější a téměř ţádný člověk se například s chřipkou neléčí doma. Samozřejmě se toto dozajištění dá kdykoliv sjednat. Dalším rizikem, které můţe v rodině nastat je situace, při které jeden z manţelů bude mít trvalé následky. Pro případ trvalých následků jsem zajistila oba manţele aţ na 2 400 000 Kč. Při plné invaliditě by tato částka byla schopna řešit prioritní věci, jako 62
jsou drahé pomůcky, přestavba domu a další. Toto zajištění je nastaveno do 65 let věku obou ţivitelů. Tato rizika jsou zajištěny u pojišťovny Uniqa v produktu „Rizikové pojištění s dividendou“. Návrh pojištění je v příloze č. 5. Celkové měsíční pojistné produktu činí 1 640 Kč (v této částce je zahrnuté i pojištění dětí, které je podrobněji popsáno v podkapitole 6.3). Při doporučení rizikového pojištění je vybíráno ze tří pojišťoven. Moţnosti jsou znázorněny v níţe uvedených tabulkách. Tabulka 20: Nabídka pojištění pojišťovny Uniqa
(vlastní zpracování, nabídka k nalezení v příloze č. 5)
Doporučení pojišťovny Uniqa je z důvodu příznivého měsíčního pojistného a dobrého krytí všech rizik, které jsou třeba zajistit. Děti mohou být pojištěny do 26 let, pouze po dobu studia, coţ nevidím jak problém. Pojistný návrh rizikového pojištění od pojišťovny Uniqa je zobrazen v příloze č. 8.
63
Tabulka 21: Nabídka pojištění pojišťovny Kooperativa
(vlastní zpracování, nabídka k nalezení v příloze č. 4)
Tabulka 22: Návrh pojištění pojišťovny Allianz
(vlastní zpracování, nabídka k nalezení v příloze č. 3)
64
7.2.2 Bydlení Rodina Novákova ţije v rodinném domě, který zdědila po rodičích pana Jana. Na bydlení nemají ţádný úvěr. Bydlení má rodina zajištěné velice dobře.
7.2.3 Příprava na penzi Oba manţelé jsou mladí lidé, ale příprava na penzi je jiţ v tuto dobu nezbytná. Oběma manţelům doporučuji si spořit v penzijním fondu Allianz, a. s. minimálně 300 Kč měsíčně. Podpora od státu bude měsíčně činit kaţdému 120 Kč. Pan Jan i paní Dana si spoří jiţ 10 let. Pan Jan by měl mít v 60 letech naspořeno 143 000 Kč (s očekávaným zhodnocením 1 %). Paní Dana očekává v 60 letech částku 183 000 Kč (s očekávaným zhodnocením 1 %). V příloze č. 2 je uvedena tabulka, která znázorňuje předpoklad naspořených prostředků na penzijním připojištění. Příspěvek na penzijní připojištění bych doporučila v budoucnu zvýšit na částku minimálně 500 Kč, toto zvýšení bych provedla z finančních důvodů aţ okamţiku, kdy budou děti více soběstačné. Allianz penzijní fond doporučuji z důvodu nejvyšších výnosů za rok 2011, které znázorňuje níţe uvedený graf. V příloze č. 6 lze vidět návrh smlouvy o penzijním připojištění. 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0%
Graf 20: Zhodnocení penzijních fondů za rok 2011 Zdroj: http://www.finmag.cz/cs/finmag/investice/penzijni-fondy-v-roce-2011-vysledky/ (vlastní zpracování)
Smlouvy penzijního připojištění uzavřené od 1. 1. 2013 jiţ nebudou mít garantované vklady. Nebude moţnost sjednání výsluhové penze ani nebude moţný jednorázový výběr finančních prostředků. Budou zavedeny poplatky za vedení účtu, které u sjednaných smluv do 1. 1. 2013 nejsou. Státní příspěvky se však změní na všech smlouvách penzijního připojištění i na uzavřených smlouvách před 1. 1. 2013.
65
Minimální státní příspěvek bude ve výši 90 Kč při měsíčním vkladu 300 Kč. Státní příspěvek bude maximálně 230 Kč měsíčně, při měsíčním vkladu 1 000 Kč. Z výše uvedených informací doporučuji uzavřít penzijní připojištění nyní. 53
7.2.4 Běžná režie rodiny Běţná reţie rodiny kalkuluje 21 000 Kč, jednotlivé poloţky jsou výše rozebrány.
7.2.5 Rezerva Rezervu doporučuji rodině vytvořit minimálně ve výši 63 000 Kč, coţ je trojnásobek měsíční reţie rodiny. Rodině zbývají cca měsíčně 4 000 Kč. Z toho důvodu bych kaţdý měsíc odkládala minimálně 3 000 Kč na spořicí účet. Rezervu doporučuji vytvořit například na spořicím účtu ING Konto. ING Konto nabízí následující výhody: -
úrok 1,75% ročně,
-
peníze moţné k výběru kdykoliv,
-
bez poplatků za vedení účtu,
-
bez poplatků za transakce,
-
vklady mohou být jednorázové, pravidelné, nepravidelné.54
7.3 Spoření a děti Spoření i děti jsou aţ ve vyšších patrech finančního domu, protoţe spoření je zde jiţ vázáno určitou vázací dobou a bez sankcí na tyto peníze nelze sáhnout. Děti jsou v tomto patře z důvodu, ţe do rodiny nepřinášejí ţádný příjem, a proto je prioritní zajistit nejprve ţivitele rodiny a poté aţ své ratolesti. Jednomu z ţivitelů doporučuji zaloţit stavební spoření u Českomoravské stavební spořitelny. Finanční situace Novákových není zcela příznivá, proto doporučuji zaloţit pouze jedno stavební spoření Doporučuji kaţdý měsíc odkládat na stavební spoření 1 700 Kč. Frekvenci placení mohou Novákovi zvolit nepravidelnou, dle jejich finančních moţností. Doporučení
53
Reforma penzijního připojištění [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/339572-zmenit-penzijni-fond-ci-nezmenit-/ 54 Spořící účet [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/sporeni/
66
1 700 Kč je z důvodu maximální státní podpory, která činí 2 000 Kč, při ročním vkladu minimálně 20 000 Kč. Při tomto doporučení si mohou Novákovi jiţ za 6 let vyměnit okna v rodinném domě bez zadluţování. Cílovou částku z těchto důvodu doporučuji zvolit 160 000 Kč. V tabulce č. 23 lze vidět průběh stavebního spoření. Ve třetím roce spoření se při doporučení dosáhne 40 % cílové částky a lze vyuţít řádný úvěr ze stavebního spoření. V příloze č. 7 je uveden návrh smlouvy o stavebním spoření. Tabulka 23: Průběh doporučeného stavebního spoření u Českomoravské stavební spořitelny
(vlastní zpracování)
Všechny 3 děti bych připojistila u rodičů ve smlouvě rizikového pojištění od pojišťovny Uniqa, kde mohou být pojištěny do 26 let, pouze po dobu studia. Děti bych připojistila pro případ trvalých následků aţ na 2 400 000 Kč, denní dávku při úrazu 200 Kč na den od 8. dne zpětně, denní dávku při hospitalizaci 200 Kč na den od 3. dne zpětně.
7.4 Železná rezerva – investice Do této fáze finančního domečku jsme se s rodinou nedostali, jelikoţ nemají peněţních prostředků nazbyt.
7.5 Rekapitulace finančního domečku Novákových V tabulce č. 24 vidíme rekapitulaci finančního plánu rodiny Novákových.
67
Tabulka 24: Finanční domeček Novákovi
(vlastní zpracování)
Ve finančním plánu je patrné, ţe jsem se zaměřila především na zajištění příjmů ţivitelů rodiny, jelikoţ mají 3 malé děti, které jsou závislé na rodičích. Dalším důleţitým bodem je zajištění všech členů domácnosti proti trvalým následkům. Vytvoření rezervy ve výši 63 000 Kč je také nepostradatelnou součástí finančního domečku. Spoření jsem zvolila z důvodu, ţe rodina plánuje v budoucnu výměnu oken, proto je dobré jiţ nyní začít spořit, aby měli peníze připravené pro plánovanou rekonstrukci. Co se týče spoření dětem, tak je moţné tato stavební spoření zaloţit a peníze posílat na konci roku, podle moţností. Jelikoţ je rodina početná a výdaje jsou vyšší, záleţí na rodině, zda bude chtít dětem spořit například na studium. Nejprve bych však rodině doporučila vytvořit si rezervu na spořicím účtu ve výši cca 60 000 Kč. Po dosaţení této částky na účtu bych doporučovala zváţit moţnost zaloţení stavebního spoření i pro děti. V tomto doporučeném finančním plánu vyuţije rodina státní příspěvek na penzijní připojištění ve výši 2 880 Kč za rok (120 Kč měsíčně x 12 měsíců x 2) z moţných 3 600 Kč, záleţí na klientech, zda si nezvolí pravidelnou měsíční částku na penzijní připojištění 500 Kč, v tomto případě by vyuţili maximální státní příspěvek penzijního připojištění. Státní podporu ze stavebního spoření vyuţije v částce 2 000 Kč, při ročním vkladu 20 000 Kč.
68
Co se týče daňových odpočtů, kaţdý z ţivitelů si můţe odečíst částku, která se rovná pojistnému, které platí za riziko smrti a při produktu, který je nastaven minimálně do 60 let. To znamená, ţe paní Dana si můţe ročně odečíst od základu daně ročně 1 860 Kč ročně a pan Jan 6 060 Kč. Můţeme si všimnout, ţe paní Dana jelikoţ je ţena a je mladší neţ pan Jan platí pojistné za riziko smrti velice niţší. Proto si myslím, ţe je dobré si uzavírat rizikové pojištění v době kdy je člověk mladý a zdravý, pojistné je pak značně levnější.
69
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo rozebrání důleţitých pojmů spojených se zadluţováním, způsoby zadluţování a prozkoumání finančního plánování. Všechny tyto důleţité pojmy se mi podařilo dostatečně prozkoumat jak z hlediska teoretického, tak i praktického. V praktické části práce bylo cílem na modelovém případě řešit konkrétní situaci zadluţení pomocí konsolidace. Pomocí tohoto modelového příkladu bylo mým cílem také porovnat dva druhy konsolidací. Pan Novák má čistý měsíční příjem 19 500 Kč a splátky všech jeho úvěrů činily 10 850 Kč, tuto situaci chtěl pan Novotný řešit a měsíční splátku úvěru sníţit. Panu Novotnému, kterému se dluhy vymkly kontrole, jsem doporučila všechny dluhy sloučit do jednoho pomocí konsolidace u Komerční banky, prostřednictvím Optimální půjčky. Nová splátka úvěru u Komerční banky činí 3 259, 09 Kč. Při rozhodování se o lepší konsolidaci jsem porovnávala konsolidaci Komerční banky s konsolidací GE Money. Konsolidace u GE Money vycházela nákladněji. Měsíční splátka by činila 3 620, 74 Kč, GE Money poţaduje i poplatek za uzavření smlouvy a měsíční poplatek 128 Kč. Komerční banka poplatek za vyřízení nevyţaduje a měsíční poplatek za vedení účtu účtuje ve výši 50 Kč. Dotazníkovým šetření jsem zjistila, ţe tři nejčastější motivy zadluţování respondentů jsou bydlení a domácnost, automobil a elektronika. Zjistila jsem, ţe respondenti, kteří vyuţili sluţby finanční poradce, mají ve větším počtu finanční rezervu. Zajímavým zjištěním je, ţe lidé se základním vzděláním se zadluţují z opačných důvodů neţ lidé s vzděláním vyšším. Nejčastějším důvodem pro respondenty se základním vzděláním byla elektronika a dovolená, dárky. Dalším překvapujícím zjištěním z dotazníkového šetření je, ţe lidé, kteří sdílejí s partnerem finanční prostředky, bývají více spokojeni se svou finanční situací. Dalším úsekem praktické části bylo navrhnout konkrétní rodině správný finanční plán, tzv. „finanční domeček“. Pan Jan Novák s paní Danou Novákovou mají tři děti, které jsou školou povinné a jsou na rodičích zcela finančně závislé. Celkový čistý měsíční příjem rodiny činí 25 000 Kč. Za pět let by si rodina chtěla vyměnit okna ve svém rodinném domě. Rodině jsem doporučila si postavit svůj finanční plán „od základů“, nejprve si zajistit příjmy ţivitelů rodiny, kteří do rodiny přinášejí peněţní prostředky.
70
Toto zajištění jsem doporučila u pojišťovny Uniqa. Nejdůleţitější bylo zajištění ţivitelů rodiny pro případ smrti a trvalých následků. Při doporučení konkrétní pojišťovny jsem porovnávala tři moţnosti pojištění. Všechny moţnosti jsou uvedeny v přílohách 3 aţ 5. Dalším krokem finančního domečku je spoření si na důchod, ţivitelům rodiny jsem doporučila si spořit prostřednictvím penzijního připojištění 300 Kč měsíčně u penzijního fondu Allianz. Penzijní fond jsem zvolila z důvodu nejvyšších výnosů za rok 2011v porovnání se všemi penzijními fondy. Rodině doporučuji si zaloţit spořicí účet, na kterém si budou vytvářet finanční rezervu, která by měla být alespoň v hodnotě 63 000 Kč, tj. trojnásobek měsíční spotřeby rodiny. V případě nečekaných výdajů bude mít rodina finanční prostředky k dispozici a nemusí vyuţívat spotřebitelské úvěry. Další krokem finančního plánu bylo zajištění přání Novákových - naspořit si finanční prostředky na nová okna. Toto spoření jsem navrhla prostřednictvím stavebního spoření u Českomoravské stavební spořitelny a doporučila jsem vkládat 1 700 Kč měsíčně z důvodu plné státní podpory. Za 6 let by rodina měla mít naspořeno na okna a nemusí si brát úvěr. Finanční plán rodiny se mi podařil zpracovat důkladně, proto si myslím, ţe takto sestaveným plánem můţe rodina dobře bojovat proti zbytečnému zadluţování. Cíle bakalářské práce, které jsem si v úvodu stanovila, se mi dle mého názoru podařilo splnit, ať posoudí kaţdý čtenář sám.
71
Použitá literatura Literatura 1. BARDOVÁ, Dagmar a kol. Jak správně na hypotéky. první. Praha 3: CONSULTINVEST, 1997.143 s. ISBN 80-901486-5-4. 2. BOHANESOVÁ, Eva. Finanční matematika 1. první. Olomouc: Univerzita Palackého Olomouc, 2006.117 s. ISBN 80-244-1294-2. 3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví a pojištění. první. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000.118 s. ISBN 80-245-0023-X. 4. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vydání přepracované. Praha 4: Ekopress, s. r. o., 2009.223 s. ISBN 978-80-86929-51-4. 5. KRÁLOVÁ, Lenka a kol. Krotitelé dluhů. první vydání. Praha: PLOT, 2009. 167 s. ISBN 978-80-7428-017-7. 6. NAVRÁTILOVÁ, Petra. Finanční gramotnost - učebnice učitele. první. Kralice na Hané: Computer Media, s. r. o., 2012.119 s. ISBN 978-80-7402-107-7. 7. RADOVÁ, Jarmila a kol. Finanční matematika pro každého. druhé. Praha 7: GRADA Publishing, a. s., 2011. 256 s. ISBN 978-80-247-3584-9. 8. SYROVÝ, Petr; NOVOTNÝ, Milan. Osobní a rodinné finance. druhé vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2005. 176 s. ISBN 80-247-1098-6. 9. SYROVÝ, Petr; TYL, Tomáš. Osobní finance. první vydání. Praha: GRADA Publishing, a. s., 2011, 208 s. ISBN 978-80-247-3813-0. 10. VYCHOPEŇ, Jiří. Finanční leasing z účetního a daňového pohledu. první. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010.160 s. ISBN 978-80-7357-590-8.
Internetové zdroje 1. Americká hypotéka [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.americkahypoteka.cz/ 2. Čerpání hypotečního úvěru [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/cerpani-uveru/ 3. Čerpání na vklad [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/finance/hypotecni-uver/jak-nejlepe-cerpathypoteku_20444.html 72
4. ČOI [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: ://www.coi.cz/cs/spotrebitel/nez-sivezmete-spotrebitelsky-uver.html 5. ČSÚ - věk [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatel_v_kraji_vysocina 6. ČSÚ - vzdělání [online]. [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/souhrnna_data_o_ceske_republice 7. Doložení příjmů a výdajů: [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z http://hypoteky.penize.org/doklady/ 8. Doložení vlastních prostředků [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/finance/hypotecni-uver/jak-nejlepe-cerpathypoteku_20444.html 9. Emitent hypotečních úvěrů [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-1-dubna-2004-odluhopisech-5060.html 10. Finanční leasing [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=40 11. Fixace [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250668/ 12. GE Money Americká hypotéka [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/hypoteky/americka-hypoteka 13. GE Money Konsolidace [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1/pujcky/konsolidace-pujcek 14. Hypoteční banka [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.hypotecnibanka.cz/americka-hypoteka/ 15. Hypoteční úvěr [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-1-dubna-2004-odluhopisech-5060.html 16. Hypoteční zástavní listy [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/hypotecni-zastavnilisty/ 17. Hypotéka jako procento zástavní hodnoty nemovitosti [online]. [cit. 2012-0220]. Dostupné z: http://www.finance.cz/financovanibydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/
73
18. HZL [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-1-dubna-2004-odluhopisech-5060.html 19. Konsolidace [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/136568-konsolidace-pujcek-udelejte-siporadek-/ 20. Koupě nemovitosti [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15718-jake-doklady-jsou-potreba-k-ziskani-hypoteky 21. Leasing [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.leasing-cz.cz/ 22. Leasing [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Financovani/vse-o-leasingu.html 23. Leasingový koeficient [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Financovani/vse-o-leasingu.html 24. Meziúvěr [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/stavebni-sporeni/abeceda-radnych-uveru/uver-zestavebniho-sporeni/ 25. Mimořádné splátky [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250668-tajemstvi-fixace-urokove-sazby/ 26. Operativní leasing [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=40 27. Optimální půjčka KB [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://kb.cz/cs/lide/obcane/pujcky/optimalni-pujcka.shtm 28. OVB [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.ovb.cz/Ospole%C4%8Dnosti/Historiespole%C4%8Dnosti.aspx 29. Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/zajem-ostavebni-sporeni-slabne-739907 30. Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.acss.cz/cz/novinari-a-odbornici/grafy-stavebnihosporeni/ 31. Podmínky pro řádný úvěr [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://stavebko.info
74
32. Poskytovatelé stavebního spoření [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.cmss.cz/informace/zakony-a-podminky/zakon-o-stavebnimsporeni.html 33. Příspěvek zaměstnavatele [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abecedapenzijniho-pripojisteni/vyse-prispevku-na-penzijni-pripojisteni/ 34. Raiffeisen BANK [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.rb.cz/osobni-finance/hypoteky/typy-hypotek/americka-hypotekauniverzal/ 35. Reforma penzijního připojištění [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/339572-zmenit-penzijni-fond-cinezmenit-/ 36. RPSN [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z http://www.coi.cz/cs/spotrebitel/nez-si-vezmete-spotrebitelsky-uver.html 37. Ručení [online]. 2012 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast8h1.aspx 38. Řádný úvěr [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://stavebko.info/ 39. Skončení vázací doby [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z:http://www.stavebni-sporeni.biz/sporeni-rodina.7/stavebni-sporeni-apodpora.136.html 40. Smlouva o stavebním spoření [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/stavebni-sporeni/abeceda-sporicichtarifu/uzavirani/ 41. Splácení hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/financovani-bydleni/informace/hypoteky/typy-uveru/ 42. Splatnost hypotečních úvěrů [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/hypoteky/abeceda-hypotek/splaceni/ 43. Spoludlužník [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15718-jake-doklady-jsou-potreba-k-ziskani-hypoteky 44. Spořící účet [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.ingbank.cz/sporeni 45. Státní podpora [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z http://www.stavebnisporeni.biz/sporeni-rodina.7/stavebni-sporeni-a-podpora.136.html
75
46. Účastník na penzijním připojištění [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z:http://www.finance.cz/duchody-a-davky/penzijni-pripojisteni/abecedapenzijniho-pripojisteni/ucastnik-a-smlouva-o-penzijnim-pripojisteni/ 47. Úvěry [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/stavebni-sporeni/abeceda-radnych-uveru/uver-zestavebniho-sporeni/ 48. Vinkulace [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/finance/hypotecni-uver/jak-nejlepe-cerpathypoteku_20444.html 49. Výpočet RPSN [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/uplna-zneni/3212001-sb-zakon-ze-dne-17srpna-2001-o-nekterych-podminkach-sjednavani-spotrebitelskeho-uveru-a-ozmene-zakona-c-641986-sb-57009.html 50. Vývoj objemů uzavřených stavebních spoření v letech 2000 – 2011 [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ft_ukazatele_vyvoje_st_sporeni_6583 0.html 51. Vývoj průměrných úrokových sazeb [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/ 52. Vývoj státní podpory [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/186542-stavebni-sporeni-zmeny-kterymse-nevyhnete 53. Vzorec RPSN [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/uplna-zneni/3212001-sb-zakon-ze-dne-17srpna-2001-o-nekterych-podminkach-sjednavani-spotrebitelskeho-uveru-a-ozmene-zakona-c-641986-sb-57009.html 54. Zákon č. 96/1993 [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.finance.cz/bydleni/zakony/zakon-o-stavebnim-sporeni/ 55. Zákon č. 42/1994 Sb. [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pp_formulare_7741.html?vd=1 56. Zákon č. 37/2004 [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/pojistna_smlouva/cast1h4.aspx
76
57. Zákon o stavebním spoření [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.cmss.cz/informace/zakony-a-podminky/zakon-o-stavebnimsporeni.html 58. Zpětný leasing [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/firemni-finance/leasing/
77
Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam obrázků Obrázek 1: Finanční domeček ........................................................................................ 40
Seznam tabulek Tabulka 1: Frekvence úročení......................................................................................... 12 Tabulka 2: RPSN - modelový příklad 1, roční procentní náklady.................................. 14 Tabulka 3: RPSN - modelový příklad 2, roční procentní náklady.................................. 15 Tabulka 4: Řádný úvěr ze stavebního spoření ................................................................ 31 Tabulka 5: Meziúvěr ze stavebního spoření ................................................................... 31 Tabulka 6: Informace o konsolidaci GE Money ............................................................. 37 Tabulka 7: Přehled umořování dluhu GE Money .......................................................... 37 Tabulka 8: Základní informace o konsolidaci Komerční banky (Optimální půjčka) ..... 38 Tabulka 9: Přehled umořování dluhu Komerční banka .................................................. 38 Tabulka 10: Progresivní plnění za trvalé následky úrazu ............................................... 43 Tabulka 11: Měsíční státní příspěvek penzijního připojištění ........................................ 45 Tabulka 12: Údaje z ČSÚ (ČR) x respondenti ............................................................... 56 Tabulka 13: Údaje z ČSÚ (Vysočina) x respondenti ...................................................... 57 Tabulka 14: Finanční poradce x finanční rezerva ........................................................... 58 Tabulka 15: Motiv zadluţení x dosaţené vzdělání ......................................................... 58 Tabulka 16: Spokojenost s finanční situací x počet vyţivovaných dětí ......................... 59 Tabulka 17: Věk respondentů x spokojenost s finanční situací ...................................... 59 Tabulka 18: Sdílení finančních prostředků s partnerem x spokojenost s finanční situací ........................................................................................................................................ 60 Tabulka 19: Zdroj půjčky x zaměstnání ......................................................................... 60 Tabulka 20: Nabídka pojištění pojišťovny Uniqa ........................................................... 63 Tabulka 21: Nabídka pojištění pojišťovny Kooperativa ................................................. 64 Tabulka 22: Návrh pojištění pojišťovny Allianz ............................................................ 64 Tabulka 23: Průběh doporučeného stavebního spoření u Českomoravské stavební spořitelny ........................................................................................................................ 67 Tabulka 24: Finanční domeček Novákovi ...................................................................... 68 78
Seznam grafů Graf 1: Vývoj průměrných úrokových sazeb .................................................................. 22 Graf 2: Vývoj objemů uzavřených stavebních spoření v letech 2000 – 2011 ................ 30 Graf 3: Počet poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření ............................................... 32 Graf 4: Objem úvěrů ze stavebního spoření ................................................................... 33 Graf 5: Vyhodnocení otázky č. 1 (vlastní dotazníkové šetření) ..................................... 49 Graf 6: Vyhodnocení otázky č. 2 (vlastní dotazníkové šetření) ..................................... 50 Graf 7: Vyhodnocení otázky č. 3 (vlastní dotazníkové šetření) ..................................... 50 Graf 8: Vyhodnocení otázky č. 4 (vlastní dotazníkové šetření) ..................................... 51 Graf 9: Vyhodnocení otázky č. 5 (vlastní dotazníkové šetření) ..................................... 51 Graf 10: Vyhodnocení otázky č. 6 (vlastní dotazníkové šetření) ................................... 52 Graf 11: Vyhodnocení otázky č. 7 (vlastní dotazníkové šetření) ................................... 52 Graf 12: Vyhodnocení otázky č. 8 (vlastní dotazníkové šetření) ................................... 53 Graf 13: Vyhodnocení otázky č. 9 (vlastní dotazníkové šetření) ................................... 53 Graf 14: Vyhodnocení otázky č. 10 (vlastní dotazníkové šetření) ................................. 54 Graf 15: Vyhodnocení otázky č. 11 (vlastní dotazníkové šetření) ................................. 54 Graf 16: Vyhodnocení otázky č. 12 (vlastní dotazníkové šetření) ................................. 55 Graf 17: Vyhodnocení otázky č. 13 (vlastní dotazníkové šetření) ................................. 55 Graf 18: Vyhodnocení otázky č. 14 (vlastní dotazníkové šetření) ................................. 56 Graf 19: Vyhodnocení otázky č. 15 (vlastní dotazníkové šetření) ................................. 57 Graf 20: Zhodnocení penzijních fondů za rok 2011 ....................................................... 65
79
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník v programu Microsoft Word Příloha 2: Předpokládaná výše naspořených prostředků na penzijním připojištění (zdroj: materiály OVB) Příloha 3: Nabídka pojištění „Pro ţivot“ od pojišťovny Allianz, a. s. Příloha 4: Nabídka pojištění PERSPEKTIVA od pojišťovny Kooperativa Příloha 5: Návrh pojištění Rizikové pojištění s dividendou od pojišťovny Uniqa Příloha 6: Návrh smlouvy o penzijním připojištění od pojišťovny Allianz, a. s. Příloha 7: Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření ČMSS Příloha 8: Pojistný návrh pojištění od pojišťovny Uniqa Příloha 9: Detailní přehled umořování dluhu GE Money Příloha 10: Detailní přehled umořování dluhu Komerční banka
80
Příloha 1: Dotazník v programu Microsoft Word
Příloha 2: Předpoklad celkové částky na penzijním připojištění (Zdroj: materiály OVB Allfinanz, a. s.)
Příloha 3: Nabídka pojištění „Pro ţivot“ od pojišťovny Allianz, a. s.
Příloha 4: Nabídka pojištění PERSPEKTIVA od pojišťovny Kooperativa
Příloha 5: Návrh pojištění Rizikové pojištění s dividendou od pojišťovny Uniqa
Příloha 6: Návrh smlouvy o penzijním připojištění od pojišťovny Allianz, a. s.
Příloha 7: Návrh na uzavření smlouvy o stavebním spoření ČMSS
Příloha 8: Pojistný návrh pojištění od pojišťovny Uniqa
Příloha 9: Detailní přehled umořování dluhu GE Money
(vlastní zpracování)
Příloha 10: Detailní přehled umořování dluhu Komerční banka
(vlastní zpracování)
