VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA OBOR FINANCE A

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA OBOR FINANCE A ŘÍZENÍ

DÁVKY HMOTNÉ NOUZE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

AUTORKA PRÁCE: Petra Ježková VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Eva Půlkrábková

Jihlava 2008

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za cenné rady, odborné vedení a trpělivost při vytváření práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Václavě Mátlové, která mi poskytla potřebné materiály ke zvolenému tématu a možnost konzultací.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci: Dávky hmotné nouze zpracovala samostatně. Veškerou literaturu a informace, které jsem při práci použila, uvádím v seznamu literatury.

V Jihlavě dne 12. prosince 2008

………………………… Petra Ježková

ANOTACE Bakalářská práce se zabývá problematikou dávek pomoci v hmotné nouzi. Cílem práce je zmapovat změny v politice sociální pomoci a posoudit jejich ekonomický a sociálně psychologický dopad. První část se zabývá teoretickými poznatky z oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a nezaměstnanosti. Jsou zde uvedeny potřebné definice a charakteristiky. Druhá část obsahuje vývoje výplat dávek a míry nezaměstnanosti. Dále se zaměřuje na dvě případové studie, ve kterých se zhodnocuje celková situace klientů. Klíčová slova: dávky pomoci v hmotné nouzi, životní a existenční minimum, nezaměstnanost.

ANNOTATION Die Bakkalaureatsarbeit befasst sich mit der Problematik der Sozialabgaben im Fall der materiellen Not. Das Ziel der Arbeit ist, die Veränderungen in der Politik der Sozialhilfe zu registrieren und deren ökonomischen und sozial psychologische Folgen

zu

beurteilen. In dem ersten Teil sind die Erkenntnisse aus dem Bereich der Sozialabgaben im Fall der materiellen Not und der Arbeitslosigkeit angeführt. Es gibt hier die notwendigen Definitionen und Charakteristiken. Der zweite Teil beschreibt die Entwicklung der Auszahlung von den Sozialleistungen und die Entwicklung der Arbeitslosigkeit. Es werden hier auch zwei Fallstudien vorgestellt, wo die allgmeine Situation der Klienten bewertet wird. Die Schlüsselwörter: die Sozialabgaben, die materielle Not, das Existenzminimum, die Arbeitslosigkeit.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................... 8 1

ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM ........................................................................................ 9

1.1

SPOLEČNĚ POSUZOVANÉ OSOBY ................................................................................................... 10

1.2

ZAPOČITATELNÉ PŘÍJMY............................................................................................................... 10

1.3

ČÁSTKY ŽIVOTNÍHO A EXISTENČNÍHO MINIMA A JEJICH VALORIZACE .......................................... 12

2

DÁVKY POMOCI V HMOTNÉ NOUZI .................................................................................... 14

2.1

OSOBA, KTERÁ SE V HMOTNÉ NOUZI NACHÁZÍ ............................................................................. 14

2.2

OSOBA, KTERÁ SE V HMOTNÉ NOUZI NENACHÁZÍ ......................................................................... 15

2.3

DRUHY DÁVEK, SOUVISEJÍCÍ POJMY ............................................................................................. 16

2.4

2.5

2.3.1

Orgány pomoci v hmotné nouzi.......................................................................................... 16

2.3.2

Okruh oprávněných osob ................................................................................................... 16

2.3.3

Příjem................................................................................................................................. 17

2.3.4

Rozhodné období................................................................................................................ 18

2.3.5

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním ................................................................................... 18

2.3.6

Neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci v hmotné nouzi................................................ 19

PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ .............................................................................................................. 19 2.4.1

Podmínky nároku na příspěvek na živobytí ........................................................................ 20

2.4.2

Výše příspěvku na živobytí ................................................................................................. 20

2.4.3

Přiměřené náklady na bydlení ........................................................................................... 21

2.4.4

Stanovení částky živobytí osoby a částky živobytí společně posuzovaných osob ............... 21

DOPLATEK NA BYDLENÍ ............................................................................................................... 21 2.5.1

Okruh společně posuzovaných osob................................................................................... 22

2.5.2

Podmínky nároku na doplatek na bydlení .......................................................................... 22

2.5.3

Výše doplatku na bydlení ................................................................................................... 23

2.5.4

Odůvodněné náklady na bydlení ........................................................................................ 23

2.5.5

Cílové nájemné................................................................................................................... 23

2.6

MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC .................................................................................................. 24

2.7

NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTÍ ................................................................................................................. 25

2.8

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ............................................................................................................... 26 2.8.1

Příjemce, zvláštní příjemce ................................................................................................ 26

2.8.2

Formy poskytování dávek................................................................................................... 26

2.8.3

Výplata dávek ..................................................................................................................... 27

2.8.4

Postup při úmrtí žadatele nebo příjemce dávky ................................................................. 28

2.8.5

Povinnosti žadatelů a příjemců dávek................................................................................ 28

2.8.6

Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob ..................................................... 29

2.8.7

Přeplatky na dávkách ......................................................................................................... 29

2.8.8

Informační systém pomoci v hmotné nouzi ........................................................................ 29

2.8.9

Sociální šetření................................................................................................................... 30

2.8.10 3

Přechod z dávek sociální péče na dávky pomoci v hmotné nouzi.................................. 30

NEZAMĚSTNANOST ................................................................................................................... 32

3.1

DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI ......................................................................................................... 32

3.2

MĚŘENÍ NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................................ 33

3.3

PSYCHICKÁ REAKCE NA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ A JEJÍ PRŮBĚH ...................................................... 33

3.4

ZMĚNY, KTERÉ MOHOU NASTAT PŘI ZTRÁTĚ ZAMĚSTNÁNÍ ........................................................... 34

3.5

ZDRAVÍ A NEZAMĚSTNANOST ....................................................................................................... 35

3.6

SOCIÁLNÍ DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI ........................................................................................ 35

3.7

RIZIKOVÉ SKUPINY ....................................................................................................................... 36

3.8

RODINA NEZAMĚSTNANÉHO ......................................................................................................... 37

4

CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE ...................................................................................... 38

4.1

VZNIK ORGANIZACE ..................................................................................................................... 38

4.2

MĚSTSKÝ ÚŘAD JEMNICE ............................................................................................................. 38 4.2.1

5

Odbor sociální ................................................................................................................... 39

VÝVOJ VÝPLAT SOCIÁLNÍCH DÁVEK A NEZAMĚSTNANOSTI.................................... 40

5.1

VÝVOJ VÝPLAT SOCIÁLNÍCH DÁVEK ............................................................................................. 40

5.2

VÝVOJ MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................. 45

6

PŘÍPADOVÉ STUDIE .................................................................................................................. 47

6.1

PŘÍPADOVÁ STUDIE – PAN XY ..................................................................................................... 47

6.2

PŘÍPADOVÁ STUDIE – RODINA K................................................................................................... 51

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................................................ 58 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 59 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 60 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 61

ÚVOD V životě člověka může nastat řada nepříznivých situací, které mohou vzniknout vlastním přičiněním nebo působením různých okolností. Pokud se jedinec dostane do nepříznivé životní situace, často je pro něj velice těžké tuto situaci zvládnout. Někdy se dokonce může stát, že člověk není schopen své problémy řešit sám, potřebuje pomoc někoho druhého. Těmto lidem se snaží pomoci i stát prostřednictvím své sociální politiky. Systém sociální politiky se v naší zemi dělí na tři části. První z nich je systém sociálního pojištění, kdy z jeho příjmů jsou hrazeny například důchody, nemocenské důchody a podpora v nezaměstnanosti. Druhým systém je systém státní sociální podpory, ze kterého se hradí dávky státní sociální podpory, tj. přídavky na dítě, sociální příplatky, příspěvky na bydlení a pak ostatní jednorázové dávky jako například pohřebné a porodné. Posledním systém je systém sociální pomoci, ze kterého jsou vypláceny dávky pomoci v hmotné nouzi. Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti nový zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který tak zrušil platnost zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. Došlo k řadě změn, kdy přestaly být poskytovány dávky sociální péče vázané na sociální potřebnost a vznikl moderní systém dávek pomoci v hmotné nouzi, které se snaží pomoci osobám s nedostatečnými příjmy. Zároveň se snaží tyto osoby motivovat k tomu, aby si aktivně své potřebné prostředky k uspokojení životních potřeb zajistily a je zde snaha zabraňovat sociálnímu vyloučení. Tento systém je jednotný na celém území České republiky. Dá se říci, že hlavním důvodem proč tento zákon vůbec vznikl, bylo to, aby nedocházelo k zneužívání a neoprávněnému vyplácení dávek a tímto i k velkému odtoku finančních prostředků ze státního rozpočtu. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat změny v politice sociální pomoci a posoudit jejich ekonomický a sociálně psychologický dopad.

8

1

Životní a existenční minimum

Jednou z oblastí, ve které došlo k výraznějším změnám je i životní minimum. Dříve se pro účely dávek používalo pouze životní minimum, od 1. ledna 2007 však k životnímu minimu přibyl ještě jeden pojem a to existenční minimum. Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Jeho hlavní využití je především při posuzování hmotné nouze, pro větší motivaci bylo pro osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi zavedeno ještě existenční minimum. Dále se využívá i při poskytování dávek státní sociální podpory, jedná se zejména o přídavek na dítě a sociální příplatek. Zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Existenční minimum se nemůže použít v případě nezaopatřeného dítěte, u osoby plně invalidní, u osoby starší 65 let a u osoby, která je poživatelem starobního důchodu. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Pod pojmem nezaopatřené dítě se pro účely zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle do věku 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se soustavně na budoucí povolání připravovat nemůže a to z důvodu nemoci, či úrazu, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za nezaopatřené dítě lze považovat i dítě do 18 let věku, které skončí povinnou školní docházku a je vedeno na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Za nezaopatřené dítě nikdy nepovažujeme dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu. (Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) Dříve životní minimum zahrnovalo i nezbytné náklady na bydlení, podle počtu osob žijících v domácnosti, dnes už je nezahrnuje a tato problematika je řešena v rámci systému státní sociální podpory jako příspěvek na bydlení a systému pomoci v hmotné nouzi jako doplatek na bydlení.

9

1.1 Společně posuzované osoby Pokud je osoba posuzována společně s jinými osobami, postupuje se tak, že nejprve se posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V každé této skupině se dále postupuje od nejstarší po nejmladší osobu. Pro účely zákona se společně posuzují:

•

rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,

•

manželé,

•

rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé děti, pokud společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s jinými osobami,

•

jiné osoby, které společně užívají byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a tedy společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanou osobou může být i osoba, která se z důvodů soustavné přípravy na své budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních, zdržuje přechodně mimo byt. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Bytem se pro účely zákona o životním a existenčním minimu rozumí soubor místností nebo jedna jediná místnost, která podle rozhodnutí stavebního úřadu splňuje požadavky pro trvalé bydlení. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu)

1.2 Započitatelné příjmy Pro účely životního minima se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy, buď jednotlivce, nebo společně posuzovaných osob. Jedná se především o příjmy z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, dávky nemocenského pojištění, důchody, dávky státní sociální podpory, ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné a další. Jsou zde i následující výjimky:

•

příspěvek na bydlení, jednorázové sociální dávky,

•

příjem z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitého k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,

10

•

náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,

•

peněžní pomoc obětem trestné činnosti,

•

stipendií,

•

odměn za darování krve,

•

daňového bonusu,

•

příspěvku na péči,

•

sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,

•

podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,

•

sociální příplatek a příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který se dítěti poskytuje ze zdravotních důvodů,

•

dávky sociální péče poskytnuté ze zdravotních důvodů,

•

zvláštní příspěvek k důchodu pro účastníka národního odboje za vznik a osvobození Československa.

Abychom mohli posoudit, zda příjem osoby dosahuje částky životního minima nebo existenčního minima, porovnává se úhrn jejich započitatelných příjmů s částkou životního minima nebo existenčního minima. Pokud jsou osoby posuzovány společně, bereme v úvahu opět úhrn započitatelných příjmů všech společně posuzovaných osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu) Za příjmy společně posuzovaných osob považujeme příjmy vyplacené v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž se posuzuje, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima. (Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu)

11

1.3 Částky životního a existenčního minima a jejich valorizace Částky životního a existenčního minima shrnuje následující tabulka. Tabulka 1: Životní a existenční minimum platné od 1. 1. 2007 Životní minimum

• • • • • •

Kč za měsíc

jednotlivec

3 126

První dospělá osoba

2 880

Další dospělá osoba

2 600

Nezaopatřené dítě do 6 let věku

1 600

Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let věku

1 960

Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku

2 250 2 020

Existenční minimum

Zdroj:[HOVORKA, 2007]

V současné době jsou nezaopatřené děti rozděleny podle věku do 3 skupin, dříve to byly 4 věkové skupiny a to: do 6 let věku, od 6 let do 10 let věku, od 10 let do 15 let věku a od 15 let do 26 let věku dítěte. (HOVORKA, 2007) Životní minimum je tvořeno součtem částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. Pro přehlednost uvedu pár příkladů výpočtů životního minima: Tabulka 2: Příklady výpočtu částek životního minima různých domácností Jednotlivé částky

Celkem

Typ domácnosti (v Kč za měsíc) jednotlivec

3 126

3 126

2 dospělí

2 880 + 2 600 =

5 480

1 dospělý, 1 dítě – 4 roky

2 880 + 1 600 =

4 480

2 dospělí, 1 dítě – 4 roky

2 880 + 2 600 + 1 600 =

7 080

2 dospělí, 2 děti – 5 a 8 let

2 880 + 2 600 + 1 600 +1 960 =

9 040

2 dospělí, 3 děti – 6, 9 a 15 let

2 880 + 2 600 + 1 960 + 1 960 + 2 250 =

12

11 650

Valorizací částek životního a existenčního minima se rozumí zvyšování částek nařízením vlády. Do ledna 2008 byla vláda povinna zvyšovat částky podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud náklady na výživu a ostatní osobní potřeby přesáhly ve stanoveném rozhodném období 5 %. Od 1. ledna 2008 však záleží na úvaze vlády, zda částky v případě nárůstu cen zvýší. Růst spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu. (PŘIB, 2008)

13

2

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Hmotnou nouzí můžeme chápat určitý nedostatek, v tomto případě se jedná hlavně o nedostatek prostředků na obživu, ošacení nebo nedostatek finančních prostředků k úhradě nákladů spojených s bydlením. Systém dávek pomoci v hmotné nouzi se řídí zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2007) Zákon určuje, kdy je osoba v hmotné nouzi a kdy za osobu v hmotné nouzi považována není. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.1 Osoba, která se v hmotné nouzi nachází Za osobu v hmotné nouzi je podle zákona považována osoba: a) jejíž příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí a tento příjem si nemůže vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit, b) jejíž příjem dosahuje částky živobytí, ale nestačí jí k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení, c) která není v hmotné nouzi, ale neposkytnutím dávky by jí hrozila vážná újma na zdraví, d) kterou postihne vážná mimořádná událost (povodeň, vichřice, požár), e) která

nemá

dostatečné

finanční

prostředky

k úhradě

nezbytného

jednorázového výdaje, jedná se zejména o zaplacení správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu a další,

14

f) která nemá dostatečné finanční prostředky pro pořízení nebo opravu nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, na základní vybavení domácnosti, odůvodněné náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítě, g) která je ohrožena sociálním vyloučením z následujících důvodů: je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, je propuštěna ze zdravotnického zařízení (závislost, psychiatrická léčebna), je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy, nemá uspokojivě naplněny životní potřeby (osoba bez přístřeší), její práva jsou ohroženy trestnou činností. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.2 Osoba, která se v hmotné nouzi nenachází Za osobu, která není v hmotné nouzi, je považována osoba, která: a) není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatně výdělečnou činnost, není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání (výjimku tvoří například osoba starší 65 let, osoba plně invalidní, žena na mateřské dovolené, nezaopatřené dítě a další), b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a odmítá vykonávat krátkodobé zaměstnání, c) nemá dostatečnou snahu si zvýšit příjem vlastním přičiněním, d) je osobou samostatně výdělečně činnou a nepřihlásila se k nemocenskému pojištění, tudíž nemá nárok na tyto dávky z toho pojištění a její příjem nedosahuje částek živobytí, e) neplní povinnosti zákonného zástupce dítěte (povinná školní docházka), f) nastoupila výkon trestu odnětí svobody, popřípadě byla vzata do vazby, pokud tato skutečnost trvala celý kalendářní měsíc,

15

g) využívá možnosti pobytové sociální služby (domovy pro zdravotně postižené, domovy pro seniory), poskytuje se jí péče v psychiatrické léčebně, h) nemá nárok na nemocenské, protože si úmyslně přivodila pracovní neschopnost ve rvačce, opilosti, užitím omamných látek nebo při spáchání trestného činu. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.3 Druhy dávek, související pojmy Dávky, které zákon vymezuje pro řešení hmotné nouze, jsou: 1. příspěvek na živobytí, 2. doplatek na bydlení, 3. mimořádná okamžitá pomoc. 2.3.1

Orgány pomoci v hmotné nouzi

Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou: pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, Ministerstvo práce a sociálních věcí, újezdní úřady. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Újezdní úřad uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec. Újezdem rozumíme část území, které je určeno k zajištění obrany státu a výcviku ozbrojených sil. (Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky) 2.3.2

Okruh oprávněných osob

Okruh oprávněných osob určuje, kdo má nárok při splnění podmínek stanovených v zákoně na dávky. Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok:

• osoba, která má hlášený trvalý pobyt na území České republiky, • osoba, která získala azyl, • cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, ale tato práva mu zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta),

• občan členského státu Evropské unie a to za předpokladu, že je hlášen k pobytu na území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, 16

• občan členského státu Evropské unie, kterému tato práva zaručuje předpis Evropského společenství (například Nařízení Rady EHS) a jeho rodinný příslušník,

• rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu déle než 3 měsíce,

• cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, a to pokud mají bydliště na území České republiky. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

U mimořádně okamžité pomoci je okruh oprávněných osob širší. Platí zde stejná vymezení jako u dvou předešlých dávek a kromě toho sem v odůvodněných případech patří i osoba, který je vážně ohrožena na zdraví a pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.3.3

Příjem

Příjem, který se při posuzování nároku na dávku a její výši bere v úvahu, je stanoven v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Aby se však uplatnil již dříve zmiňovaný princip, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá, stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi určité odchylky:

• příjem ze závislé činnosti, výdělečné činnosti a funkčních požitků se po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění započítá pouze ve výši 70 %,

• příjem z dávek nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítá pouze ve výši 80 %,

• všechny ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu (kromě příspěvku na živobytí) se započítá ve 100 % výši. 17

2.3.4

Rozhodné období

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem pro účely posuzování vzniku nároku na dávku, je období 3 kalendářních měsíců předcházejících měsíci, v němž byla uplatněna žádost o dávku, nebo pokud došlo u osoby (společně posuzovaných osob) k podstatnému poklesu příjmu, období kalendářního měsíce, v němž byla podána žádost o dávku. Za podstatný pokles příjmu se považuje zejména ztráta příjmu z výdělečné činnosti, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a výplaty rodičovského příspěvku. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.3.5

Zvýšení příjmu vlastním přičiněním

U každé osoby, která si podá žádost o příspěvek na živobytí se zkoumá, zda si nemůže svůj příjem zvýšit určitým způsobem sama. V tomto případě se jedná o 3 způsoby, jak si může příjem zvýšit, a to:

• vlastní prací, • řádným uplatněním nároků a pohledávek, • prodejem nebo jiným využitím majetku. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Zvýšení příjmu vlastní prací můžeme rozumět tak, že osoba, která nepracuje si snaží najít zaměstnání. Osoba, která pracuje se snaží najít lépe placenou práci, popřípadě si najít ještě jiné zaměstnání. To, zda je osoba ochotna si zvýšit příjem vlastní prací, musí sociální pracovník zjišťovat jak při podání žádosti o příspěvek na živobytí, tak i v průběhu poskytování příspěvku. Informace mu poskytne samotná osoba, ale potom se stává, že informace jsou zkreslené. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Za zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek se považuje například podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci, mzdové nároky, nárok na dávky nemocenského nebo důchodového pojištění. V případě důchodového pojištění nesmí být nikdy osoba tlačena do předčasného důchodu a to i za takových okolností, že by tak vyřešila svoji nepříznivou situaci. Patří sem i uplatnění nároku na dávky státní sociální podpory, u kterých platí, že jsou nadřazeny dávkám pomoci v hmotné nouzi. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 18

Poslední ze způsobů, jak si zvýšit příjem a to prodejem nebo jiným využitím majetku se nevyžaduje, pokud je na první pohled zřejmé, že hodnota majetku je nízká. Za majetek osoby (popřípadě společně posuzovaných osob) se považuje i stavební spoření. Pokud se zjistí, že částka, kterou by osoba po zrušení stavebního spoření získala, by byla větší, než desetinásobek částky životního minima, požaduje se, aby jej zrušila. Do doby, než bude osobě částka stavebního spoření vyplacena, pobírá příspěvek na živobytí. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.3.6

Neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci v hmotné nouzi

Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi se posuzuje jen v případě, že o dávku podá žádost občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, pokud jsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu delší než tři měsíce. Tímto způsobem se nepostupuje u osob, které mají trvalý pobyt na území České republiky. Neodůvodnitelnou zátěží není například osoba, která je účastně nemocenského nebo důchodového pojištění nebo osoba samostatně výdělečně činná. Při posuzování neodůvodnitelné zátěže se posuzuje:

• délka pobytu, • doba zaměstnání nebo výkonu samostatné výdělečné činnosti, • doba soustavné přípravy na budoucí povolání, • možnost pracovního uplatnění na území České republiky. Každá z těchto čtyř skutečností se ohodnotí body, ze kterých se udělá součet. Podle počtu celkových bodů se zjistí, zda osoba je, či není neodůvodnitelnou zátěží pro systém pomoci v hmotné nouzi. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.4 Příspěvek na živobytí Především pomoci příspěvku na živobytí se řeší nedostatečný příjem osob nebo společně posuzovaných osob (problematika společně posuzovaných osob je řešena v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu).

19

2.4.1

Podmínky nároku na příspěvek na živobytí

Nárok na dávku má osoba, která se nachází v hmotné nouzi a její příjem (popřípadě příjem společně posuzovaných osob) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob. Jestliže nárok na dávku splňuje více společně posuzovaných osob, potom záleží na dohodě těchto osob, které z nich příspěvek připadne. Žádost o příspěvek na živobytí se podává na předepsaném tiskopise. Dnem podání žádosti se zahajuje řízení o přiznání či nepřiznání dávky. Při nároku na příspěvek se musí neustále zkoumat příjem osoby za 3 kalendářní měsíce, které předcházejí měsíci, v kterém má být příspěvek vyplacen. Pokud průměrný měsíční příjem za tyto 3 kalendářní měsíce bude vyšší než trojnásobek životního minima, nárok na příspěvek v tomto měsíci nevznikne. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.4.2

Výše příspěvku na živobytí

Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi: a) částkou živobytí osoby a příjmem osoby (snížený o přiměřené náklady na bydlení), jestliže není posuzována s jinými osobami, Příspěvek na živobytí = částka živobytí osoby – příjem osoby (snížený o přiměřené náklady na bydlení)

b) částkou živobytí společně posuzovaných osob (SPO) a příjmem společně posuzovaných osob (snížený o přiměřené náklady na bydlení). Příspěvek na živobytí = částkou živobytí SPO – příjem SPO (snížený o přiměřené náklady na bydlení)

Pokud je měsíční částka příspěvku na živobytí menší než 50 Kč, tak náleží příjemci právě v této částce. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

20

2.4.3

Přiměřené náklady na bydlení

Přiměřené náklady na bydlení jsou skutečné náklady na bydlení, nejvýše však tvoří 30 %, a v hlavním městě Praze až 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.4.4

Stanovení částky živobytí osoby a částky živobytí společně posuzovaných osob

Při stanovení částky živobytí se vychází ze životního a existenčního minima, přičemž existenční minimum je dolní hranicí a životní minimum je horní hranicí. Částku pak tvoří rozdíl mezi životním minimem a existenčním minimem osoby. Tento rozdíl se pak může zvyšovat nebo snižovat a to v případech, kdy se hodnotí například snaha zvýšení příjmu vlastní prací, možnost využití majetku, uplatnění nároků a pohledávek. Ke zvýšení částky živobytí může dojít i v případě, že je osobě předepsáno dietní stravování nebo je osobou, která hledá zaměstnání. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Jsou zde i odlišnosti, například u nezaopatřeného dítěte tvoří částku živobytí pokaždé částka životního minima, která se může navyšovat v případě, že je dítěti předepsána dieta. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.5 Doplatek na bydlení Tato dávka pomáhá osobám v hmotné nouzi krýt náklady na bydlení a to v těch případech, kdy jim příjem, ze kterého zaplatí náklady spojené s bydlením, nestačí pokrýt výdaje spojené s živobytím. Pro účely doplatku na bydlení se osoba považuje za osobu v hmotné nouzi v případě, že její příjem a příjem společně posuzovaných osob dosahuje sám nebo společně s příspěvkem na živobytí částky živobytí, ale nepostačí k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

21

2.5.1

Okruh společně posuzovaných osob

Okruh společně posuzovaných osob pro doplatek na bydlení je shodný s okruhem pro příspěvek na bydlení, což je dávka státní sociální podpory. Pro účely doplatku na bydlení se za rodinu považují všechny osoby, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu – zařízení – pro péči o děti nebo mládež (dětem poskytuje stravování, ubytování a ošacení). Podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) 2.5.2

Podmínky nároku na doplatek na bydlení

1. podmínkou nároku na tuto dávku je, že osoba je vlastníkem nebo nájemcem bytu, za nájemce bytu můžeme považovat i nájemce obytné místnosti v zařízení, které je určeno k trvalému bydlení. Nájemce je povinen se prokázat platnou nájemní smlouvou. Někdy postačí i smlouva o podnájmu, například v případě, kdy se manželé rozvedou, protože soužití bývalých manželů by bylo problematické. 2. podmínkou je, že vlastník nebo nájemce bytu, je v tomto bytě hlášen k trvalému pobytu a zároveň musí prokázat, že v tomto bytě opravdu žije. 3. podmínkou je získání příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory a zároveň i příspěvku na živobytí. Je zde výjimka, že pokud osobě nebyl přiznán nárok na příspěvek na živobytí a její příjem nepřesáhl 1,3 násobek částky živobytí osoby, může se této osobě doplatek na bydlení poskytnout. Poté se za částky živobytí osoby považuje existenční minimum. (Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) Osoba nemá nárok na doplatek na bydlení v případě, že odmítne možnost využít levnějšího bydlení, které mu nabídne obec, v které má hlášen trvalý pobyt. Toto ustanovení se nevztahuje například na osoby starší 70 let. Nárok nevznikne ani v případě, pokud příjem osoby (společně posuzovaných osob) za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby (společně posuzovaných osob).

22

Žádost o doplatek na bydlení se předkládá na předepsaném tiskopise. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.5.3

Výše doplatku na bydlení

Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc se vypočítá jako rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (sníženou o příspěvek na bydlení za předchozí kalendářní měsíc) a částkou, o kterou příjem osoby (zvýšený o příspěvek na živobytí), převyšuje částku živobytí. Doplatek na bydlení = odůvodněné náklady na bydlení (bez příspěvku na bydlení) – příjem osoby (s příspěvkem na živobytí)

Minimální výše doplatku na bydlení činí stejně jako u příspěvku na živobytí 50 Kč za kalendářní měsíc. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.5.4

Odůvodněné náklady na bydlení

Za odůvodněné náklady na bydlení považujeme následující:

• nájemné až do výše cílového nájemného, • úhradu za služby, které bezprostředně souvisí s užíváním bytu (zde se jedná o úhradu za ústřední vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor, užívání výtahu, dodávku vody z vodáren a vodovodů, odvod odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz tuhého komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další),

• úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií (tímto rozumíme dodávku a spotřebu energie a plynu). Žadatel o doplatek na bydlení pak musí doložit výši nájemného (nájemní smlouva), výši plateb za služby spojené s užíváním bytu (faktury od dodavatelů), faktury za dodávku elektrické energie a plynu. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.5.5

Cílové nájemné

Výše cílového nájemného se stanoví jako součin podlahové plochy bytu a cílové hodnoty měsíčního nájemného platné pro daný kalendářní rok, které se stanoví podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Cílové hodnoty 23

nájemného zveřejňuje Ministerstvo pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů. Tyto hodnoty se člení podle velikostních skupin obcí za jednotlivé kraje, pokud se jedná o Prahu nebo Brno, člení se podle částí města. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.6 Mimořádná okamžitá pomoc Tato dávka by měla pomoci osobám, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale ocitnou se v situaci, kterou nejsou schopni pro nedostatek svých příjmů nějakým způsobem řešit. Zákon uvádí následujících pět situací, které mohou nastat: 1. osobě hrozí vážná újma na zdraví V takovém případě, pokud osoba nepobírá příspěvek na živobytí ani doplatek na bydlení jí náleží částka mimořádné okamžité pomoci, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima, u nezaopatřeného dítě pak do výše životního minima. 2. osobu postihla mimořádná událost Za mimořádnou událost se považují zejména živelné pohromy (povodeň, vichřice, zemětřesení), požáry nebo jiné ničivé události, včetně ekologických a průmyslových havárií. V tomto případě může výše mimořádné okamžité pomoci dosahovat až patnáctinásobku životního minima jednotlivce, tj. 3126 * 15 = 46 890 Kč. 3. osoba nemá dostatečné prostředky k uhrazení jednorázového výdaje Pod pojmem úhrada jednorázového výdaje si můžeme představit situaci, kdy například osoba potřebuje pokrýt výdaje související s úhradou poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů nebo pokud potřebuje vydat duplikát rodného listu. Dále se může jednat i o úhradu jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, úhrada noclehu. Částka mimořádné okamžité pomoci může být vyplacena až do výše jednorázového výdaje. 4. osoba nemá dostatečné prostředky k uhrazení předmětů dlouhodobé potřeby Úhradou nákladů dlouhodobé potřeby rozumíme úhradu, která je spojena s jejich pořízením nebo opravou, a úhradu za základní vybavení domácnosti. V tomto bodě se

24

jedná i o náklady, které souvisejí se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte. Částka může být poskytnuta až do výše nákladů spojených s pořízením nebo se vzděláváním. Součet dávek však nesmí za kalendářní rok překročit desetinásobek životního minima jednotlivce. Maximální výše je tedy 31 260 Kč. 5. osobě hrozí sociální vyloučení Osobou, které hrozí sociální vyloučení, se rozumí například osoba, která je propuštěna z výkonu vazby, z výkonu trestu odnětí svobody, ze zdravotnického zařízení (léčba závislostí), z psychiatrické léčebny, ze školského zařízení (ústavní péče). Mohla se stát osobou bez přístřeší, popřípadě jsou její práva ohroženy trestnou činností jiné osoby. Těmto osobám se dávka stanoví jednorázově až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí během kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.7 Náležitosti žádostí Každá žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, rodinný stav a adresu místa trvalého bydliště žadatele. Dále informace o nezaopatřenosti dítěte, souhlas žadatele se sdělováním údajů a způsob, jakým by měla být dávka vyplácena. Pokud se s osobou společně posuzují i jiné osoby platí pro ně stejné pravidla. Zákon dále specifikuje, které doklady se musí k žádostem předložit. Příspěvek na živobytí K žádosti o příspěvek na živobytí se přikládají následující doklady:

• doklad o výši příjmu žadatele, popřípadě i osob s ním společně posuzovaných, • doklad o výši nájemného, úhrady za služby spojené s užíváním bytu, • doklad o výši úhrad za elektrickou energii, plyn, • doporučení odborného lékaře, pokud má osoba předepsané dietní stravování.

25

Doplatek na bydlení K doplatku na bydlení se doloží:

• nájemní smlouva, doklad o podlahové ploše bytu, • doklad potvrzující, zda žadatel pobírá příspěvek na živobytí či ne, • doklad o výši nájemného, úhrady za služby spojené s užíváním bytu, • doklad o výši úhrad za elektrickou energii, plyn, • doklad o zdravotním stavu žadatele (pokud se jedná o procentní navýšení odůvodněných nákladů ze zdravotních důvodů – dlouhodobá nemoc, těžké zdravotní postižení),

• doklad, který prokáže osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě, které žije v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření ústavu. Mimořádná okamžitá pomoc K žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc se přikládá stručný popis mimořádné události. Žadatel zde popíše účel, ke kterému se mimořádná okamžitá pomoc použije. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

2.8 Společná ustanovení 2.8.1

Příjemce, zvláštní příjemce

Za příjemce dávky považujeme osobu, které byla dávka přiznána. Pokud orgán pomoci v hmotné nouze je v přesvědčení, že by příjemce s dávkou nezacházel tak, aby opravdu dostála svého účelu, může stanovit tzv. zvláštního příjemce. Zvláštním příjemcem se může stát fyzická nebo právnická osoba, s tímto ustanovením však musí souhlasit. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.2

Formy poskytování dávek

Příspěvek na živobytí se může poskytovat v peněžní formě, nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. Orgán pomoci v hmotné nouzi využívá věcnou formu výplaty především tehdy, pokud je zřejmé, že by příjemce dávku nevyužil k účelu, ke kterému je určena.

26

Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Může se však bez souhlasu příjemce použít přímo k úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením. Mimořádná okamžitá pomoc se stejně jako příspěvek na živobytí poskytuje v peněžení, nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.3

Výplata dávek

Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, v pravidelných měsíčních lhůtách, které určí plátce příspěvku. Pokud si není jistý, že příjemce je schopen s větší částkou hospodařit, může příspěvek vyplácet týdně, popřípadě i denně. Doplatek na bydlení se vyplácí také měsíčně, po uplynutí kalendářního měsíce za který náleží nebo nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Pokud je doplatek na bydlení nižší než 100 Kč za měsíc a příjemce dávky souhlasí, může plátce dávku vyplatit najednou po uplynutí delšího časového období, nejdéle však ročního. Mimořádná okamžitá pomoc se vyplácí bezodkladně. Všechny tyto tři dávky se vyplácí v české měně jedním z následujících způsobů, které určí plátce dávky:

• v hotovosti, • poštovní poukázkou, • převodem na účet, • prostřednictvím poukázek, • přímou úhradou.

Někdy se může stát, že se změní skutečnosti, které mají vliv na nárok na dávku nebo na její výši. Například osoba, která je v hmotné nouzi, se stane osobou nenacházející se v hmotné nouzi, potom se dávka odejme a její výplata se ukončí. Dále může dojít ke zvýšení nebo snížení částky.

27

Pokud se osobě zvýší v průběhu pobírání dávky její příjem, musí se znovu přehodnotit její nárok na dávku. Stejně tak se postupuje, pokud se změní okruh společně posuzovaných osob. Vypočtená výše dávek se vždy zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.4

Postup při úmrtí žadatele nebo příjemce dávky

V případě smrti žadatele nebo příjemce dávky, který byl osobou společně posuzovanou, zákon o pomoci v hmotné nouzi uvádí následující dvě možnosti:

• zemřel před vydáním rozhodnutí − potom se účastníkem řízení o dávce stává nejstarší z okruhu společně posuzovaných osob, nedohodnou-li se jinak,

• dávka byla přiznána před smrtí − veškeré dosud splatné částky, které nebyly zemřelému do dne jeho smrti vyplaceny

se

vyplatí

opět

nejstarší

osobě

z okruhu

společně

posuzovaných osob, pokud se nedohodnou jinak. Pokud zemře osoba, která není společně posuzovanou osobu, tak nárok na dávku nebo její výplatu zaniká. Důležité je, že dávky pomoci v hmotné nouzi se nestávají předmětem dědictví. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.5

Povinnosti žadatelů a příjemců dávek

Tak jako v jiných oblastech, tak i zde mají lidé určité povinnosti. Žadatel, příjemce i společně posuzovaná osoba jsou povinni:

• osvědčit skutečnosti, které jsou důležité pro nárok na dávku a dát písemný souhlas k jejich ověření. Osobně se dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, pokud jim v tom nebrání jejich zdravotní stav,

• podrobit se lékařskému vyšetření, aby orgán pomoci v hmotné nouzi mohl zjistit, jestli si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní prací (vzhledem ke svému zdravotnímu stavu).

28

Příjemce dávky je povinný:

• písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi jakoukoli skutečnost, která by mohla změnit rozhodnutí o nároku či výplatě dávky a to nejpozději do 8 dnů, ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, Pokud si tyto osoby nebudou své povinnosti plnit, může se stát, že jim orgán pomoci v hmotné nouzi uloží pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.6

Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob

Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob spočívají především v tom, že jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje, bezplatně veškeré informace, které jsou pro nárok na dávku rozhodné. Jedná se zejména o výši příjmů osob, dále pak například údaje, které vypovídají o nezaopatřenosti dítěte a další. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.7

Přeplatky na dávkách

Zákon udává, že pokud se dávka vyplatí neprávem nebo ve vyšší částce z důvodů, že příjemce poskytl orgánu pomoci v hmotné nouzi neúplné nebo zkreslené informace, potom je povinen neprávem nabytou částku vrátit. Tato skutečnost platí i pro osoby společně posuzované. Přeplatky mohou být sráženy osobám z běžně vyplácené dávky. Přeplatek se nevrací, pokud nepřesáhne částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.8

Informační systém pomoci v hmotné nouzi

Orgány pomoci v hmotné nouzi používají ke své práci o rozhodování a výplatě dávek Informační systém pomoci v hmotné nouzi. Zde se v elektronické podobě uchovávají veškeré informace o poživatelích dávek, včetně jejich osobních údajů. Správcem tohoto systému je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Veškeré informace z tohoto systému, písemnosti a spisy jsou orgány povinny ukládat po dobu 15 let. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

29

2.8.9

Sociální šetření

Podle zákona mohou zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi provádět v obydlí žadatele nebo příjemce dávky sociální šetření. K tomu, aby mohli vstoupit do obydlí těchto osob potřebují jejich souhlas. V zájmu žadatele či příjemce dávky je, aby zaměstnancům tento souhlas dali. Pokud tak neučí, může se stát, že žádost o dávku se zamítne nebo dávka, která jim je vyplácena se odejme, popřípadě se sníží její výše. Při sociálním šetření se zaměstnanec musí prokázat platným průkazem s jeho iniciály (jméno, příjmení, titul, podpis), barevnou fotografií, názvem a razítkem příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, číslem průkazu a dobou platnosti. Z každého sociálního šetření, které zaměstnanec provede musí učinit záznam o sociálním šetření ve spise žadatele či příjemce dávky. Zaměstnanci jsou dále povinni chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, respektovat jejich důstojnost, soukromí a zachovávat mlčenlivost. Každé osobě, která se nachází v hmotné nouzi, poskytnout informace o možnosti řešení jejich situace. Respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi) 2.8.10 Přechod z dávek sociální péče na dávky pomoci v hmotné nouzi Výplata dávek pomoci v hmotné nouzi ukončila výplatu dávek sociální péče. Je zřejmé, že k 1. lednu 2007 by nebylo možné jednu dávku přestat vyplácet a začít vyplácet dávku druhou, proto vzniklo přechodné období, kdy do doby, než začala být vyplácena dávka pomoci v hmotné nouzi se vyplácela dávka sociální péče. Toto přechodné období trvalo do 30. dubna 2007. To umožnilo, že mohly být bez problémů vyřízeny všechny žádosti občanů. O odejmutí staré dávky a přiznání nové dávky obdržel každý občan písemné rozhodnutí. Při rozhodování o výplatě nové dávky nastaly tři možnosti: 1. pokud příspěvek na živobytí náležel ve vyšší částce, než dávka sociální péče o 100 Kč a výše, přiznal se příspěvek na živobytí a doplatil se rozdíl mezi těmito dávkami,

30

2. zjistilo-li se, že přípěvek na živobytí náležel v částce nižší než 100 Kč a více než dosud vyplácená dávky sociální péče, přiznal se příspěvek na živobytí v nižší částce a příjemce žádný vzniklý přeplatek nevracel, 3. pokud se zjistilo, že příspěvek na živobytí nenáleží, odejmula se dávka sociální péče. (Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

Řada lidí se stává osobami nacházejícími se ve stavu hmotné nouze z toho důvodu, že jsou nezaměstnaní. Proto další kapitola bude věnována právě této problematice.

31

3

Nezaměstnanost

Ztráta zaměstnání se pro většinu lidí stává poměrně traumatizujícím zážitkem. Dochází k řadě změn, kterým je nutno čelit. Dlouhodobě nezaměstnaný člověk se musí vypořádávat se ztrátou reality, začne pochybovat o sobě samém, o svých schopnostech a dovednostech. Neustále se vypořádává se strachem o svoji budoucnost. Práce člověku přináší jak finanční prostředky, tak i určité spojení se společností, zapojuje se tak do řady sociálních vztahů. Násilné vyřazení člověka z pracovního procesu přináší negativní následky ekonomické, sociální, dopad na psychiku a zdraví postiženého. Dlouhodobou nezaměstnaností se vytrácí zdroj příjmů, ztrácí se navyklý režim dne, pracovní návyky a dovednosti, sociální kontakty. Někteří jedinci tak mohou ztratit i smysl jejich života. (Výrost, J.; Slaměník, I., 2001)

3.1 Druhy nezaměstnanosti Z hlediska příčin rozlišujeme celkem 3 typy nezaměstnanosti: 1. frikční nezaměstnanost Tento druh nezaměstnanosti je přirozený. Je spojován s přechodem z jednoho pracovního poměru do druhého. Často se tato nezaměstnanost chápe jako vítané volno, kdy si nezaměstnaný může uspořádat své osobní věci. Je většinou jen krátkodobá, proto je považována za nejméně závažnou. 2. strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost je závažným ekonomickým jevem. Většinou k ní dochází, pokud se některé odvětví ekonomiky dostává do útlumu. V současné době tenhle problém řeší automobilový průmysl, podniky propouštějí velké množství lidí. Hrozí tak, že řada lidí se stane dlouhodobě nezaměstnanými. Možným řešením by mohla být pro některé rekvalifikace.

32

3. cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je spojena s vývojem hospodářství, které se nevyvíjí rovnoměrně, ale v cyklech (konjunktura, stagnace, recese). I tato nezaměstnanost je dlouhodobá a závažná. Dále můžeme rozlišovat nezaměstnanost dobrovolnou, kdy lidé pracovat mohou, ale nechtějí a nedobrovolnou, kdy by lidé rádi pracovali, ale práci sehnat nemohou. Dalším typem může být například nezaměstnanost sezónní. (Výrost, J.; Slaměník, I., 2001)

3.2 Měření nezaměstnanosti Pro měření nezaměstnanosti se používá ukazatel míra nezaměstnanosti.

nedobrovolně nezaměstnaní

* 100 [%]

Míra nezaměstnanosti = ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Ukazatel je tvořen podílem, kdy v čitateli jsou lidé nedobrovolně nezaměstnaní a ve jmenovateli ekonomicky aktivní obyvatelstvo, které se skládá z lidí nedobrovolně nezaměstnaných a zaměstnaných. (Švarcová, J., 2002)

3.3 Psychická reakce na ztrátu zaměstnání a její průběh Pro člověka se práce stává nepostradatelnou, důležitou hodnotou. Každého však k práci může motivovat jiný faktor. Pro řadu lidí se nejdůležitějším motivem stávají peníze, pomoci nichž mohou uspokojovat své potřeby. Pro jiné může být motivem aktivita nebo seberealizace, kdy člověk může nabídnout své schopnosti a dovednosti, může být lidem užitečný. Pro jiného jsou důležité například sociální kontakty, protože by nedokázal žít v osamění. V neposlední řadě může být silně motivující pocit samostatnosti a nezávislosti. (Vágnerová, M., 2002) Psychická reakce na ztrátu zaměstnání může být vyvolána nejenom ztrátou zaměstnání, ale i strachem, že by se tak v budoucnu mohlo stát. Každý na ztrátu zaměstnání reaguje jinak a v jiných časových intervalech. Obecně člověk, který zaměstnání ztratí reaguje na ztrátu zaměstnání v následujících fázích:

33

1. zprvu přichází nejdříve šok, člověk není schopen dané situaci uvěřit, poté dochází ke vzteku, že tomu tak skutečně je. Dále mohou někteří jedinci pociťovat pocit úlevy, volnosti a nadbytku času, 2. v druhé fázi se nezaměstnaný pokouší aktivně hledat nové pracovní místo, jeho postoj je optimistický. Pokud zaměstnání nenajde v krátké době nebo alespoň nemá naději, že ho najde, jeho postoj se mění, 3. třetí fáze se stává mezníkem. Nezaměstnaný zjišťuje, že je stále více a trvale ohrožen, než se mu zpočátku zdálo. Vytrácí se pocit pohody, vnitřní rovnováhy, cítí napětí, úzkost, depresi a stává se postupně pesimistickým. Významnou časovou hranicí je šest měsíců trvání nezaměstnanosti, 4. poslední fáze je typická tím, že pokud je člověk nezaměstnaný po delší dobu, pomalu se přizpůsobuje stylu života nezaměstnaného, ztrácí naději a přestává být aktivní, v domnění, že nic nemá smysl. Převládají u něj pocity bezmocnosti. (Vágnerová, M., 2002)

3.4 Změny, které mohou nastat při ztrátě zaměstnání Během ztráty zaměstnání se u člověka mohou začít projevovat různé změny:

• ztrátou zaměstnání může člověk začít ztrácet i své sebevědomí a sebeúctu, někdy to může vést až k pocitu méněcennosti a domněnky, že už nemá žádnou šanci uspět, stává se více zranitelným,

• mění se denní režim nezaměstnaného, ztrácí navyklý životní stereotyp, přichází nuda, nedostatek denní náplně. Lidé tuto situaci často řeší tak, že ve svém stereotypu pokračují dále, i když už to dál není nutné. Například stávají ve stejnou hodinu, jako když byli zaměstnaní.

• po určité době se vytrácí schopnosti a dovednosti, které při své práci jedinec dříve využíval, postupně vyhasínají i pracovní návyky,

• dochází ke změnám v chování. Tady je nutné brát v úvahu jedinečnost každé osoby. U jednoho nezaměstnaného může vzniklá situace vyvolat snížení aktivity,

34

nezaměstnanost bere jako osud, rezignuje a nic neřeší. Naopak u druhého je to silnou motivací, snaží se za každou cenu najít práci jinou,

• nezaměstnaný začíná pociťovat nedostatek finančních prostředků, dochází k omezení celkové spotřeby, nemůže si dovolit to, co dříve. (Vágnerová, M., 2002)

3.5 Zdraví a nezaměstnanost Nezaměstnanost nemá negativní dopad jen na psychiku člověka, ale i na jeho fyzické zdraví. Vyvolaný stres, nezaměstnanost a zdraví nepříznivé návyky, jako jsou kouření, alkohol, drogy mohou způsobovat ochablost imunity, zhoršují kardiovaskulární systém člověka, je zde větší riziko infarktu. U nezaměstnaných se také zvyšuje výskyt nemocí dýchacího ústrojí, plicních a srdečních potíží. Zvyšuje se hladina cholesterolu v krvi. Dochází k neurotickým potížím, které se projevují úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy, nespavostí, zvýšenou únavou a žaludečními potížemi. Bylo prokázáno, že u můžu a žen, kteří měli zdravotní problémy již před ztrátou práce, došlo následkem nezaměstnanosti ke zhoršování jejich zdravotního stavu (žaludeční vředy, onemocnění srdce, zvýšený krevní tlak). (Výrost, J.; Slaměník, I., 2001) Nezaměstnanost může zvyšovat i riziko sebevražedného jednání, kdy jde většinou o zkratové jednání.

3.6 Sociální dopady nezaměstnanosti Nezaměstnanost je spojena se ztrátu sociální role. Profesní role je důležitou složkou identity dospělého člověka, protože nástup do práce je důležitým mezníkem, který potvrzuje dosažení dospělosti. Ztráta zaměstnání tak může nějakým způsobem vyřadit člověk ze společnosti. Nezaměstnanost je často více chápána jako selhání jedince než selhání společnosti. Lidé si nepřipouštějí, že i je by mohlo něco takového potkat. Ztráta zaměstnání často ruší veškeré neformální vztahy, které člověk udržoval na svém pracovišti se svými kolegy. Člověk pak nemá potřebu se s nimi stýkat, protože jednak nemá už společné zkušenosti a zájmy, nemají už společného téměř nic a často se druhým důvodem nestýkání stává stud a pocit méněcennosti. (Vágnerová, M., 2002)

35

3.7 Rizikové skupiny Nezaměstnanost nepostihuje všechny skupiny lidí ve stejné míře. Důležitou roli zde hraje vzdělání, věk, pohlaví a příslušnost k určité sociální kategorii. Vzdělání Všeobecně se dá říci, že lidé s nízkou kvalifikací a nízkou úrovní vzdělanosti jsou více ohroženi ztrátou zaměstnání. Tito lidé také zvládají hůře zátěž dlouhodobé nezaměstnanosti než lidé kvalifikovaní. Uvědomují si, že jejich možnost sehnat práci je omezená. Věk Uvádí se, že nejrizikovější skupinou jsou lidé mladší 25 let a nebo starší 50 let. U mladých lidí tento problém spočívá v tom, že mají nastoupit do svého prvního zaměstnání, ale žádnou práci nemohou sehnat, protože místa jsou obsazená nebo nemají dostatečnou praxi. Nezaměstnanost u mladých lidí představuje velké problémy (nezískají status dospělého, nenaučí se pracovním návykům). Pro lidi starší 50 let je nezaměstnanost více stresovou situací a přináší větší zdravotní rizika. Je to důsledkem toho, že sehnat novou práci je pro ně velice náročné. Pohlaví Ztráta zaměstnání je větším rizikem pro ženy než muže. Obě pohlaví jinak prožívají nezaměstnanost a vyrovnávají se vzniklou situací. Pokud žena ztratí svoji profesní roli, ještě jí zůstává role matky, která pečuje o děti a domácnost, takže v případě ztráty zaměstnání to není tak společensky degradující jako v případě muže. Naopak hlavní rolí muže je role živitele, který má rodinu zajistit po finanční stránce. V případě, že o práci přijde, často přichází o svoji dominantní roli v rodině. Propuštění je pro ně daleko více stresující než pro ženy.

36

Sociální kategorie Riziko nezaměstnanosti je zvýšené u lidí z nejnižší sociální vrstvy, u příslušníků různých minorit (u nás jde především o Romy) a přistěhovalců. Tito lidé často mívají své vlastní hodnoty a normy, nemají příliš velkou šanci na zlepšení své pozice. U těchto lidí se může důsledkem nezaměstnanosti objevovat kriminální chování a násilné činy, spáchané například pod vlivem alkoholu. (Vágnerová, M., 2002)

3.8 Rodina nezaměstnaného Nezaměstnanost se stává zátěžovou situací pro celou rodinu, která někdy může vést až k rozpadu rodiny. Rodina by se tak měla snažit, co nejvíce nezaměstnaného podpořit, aby získal pocit jistoty, bezpečí a ekonomického zázemí. Přijmout tuto podporu je často jednoduší například pro matku nebo mladého člověka, pro muže, od něhož se očekává ekonomické zabezpečení rodiny, je tato situace poměrně náročná. (Vágnerová, M., 2002)

37

4

Charakteristika organizace

4.1 Vznik organizace Město Jemnice vzniklo 24. 11. 1990 jako územní samosprávný celek na základě § 1, 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích. Město je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území města. Má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese za ně odpovědnost, je právnickou osobou. Jeho posláním je dbát o všestranný rozvoj a potřeby svých občanů. Působnost města je rozdělena na samostatnou a přenesenou. Samostatná působnost se týká záležitostí, které město spravuje samostatně. Přenesená působnost spočívá ve výkonu státní správy, který byl orgánům města svěřen zákonem. Město Jemnice je spravováno zastupitelstvem města. Dalšími orgány jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. (Město Jemnice, 2006)

4.2 Městský úřad Jemnice Městský úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník a zaměstnanci města zařazeni do tohoto úřadu. V čele úřadu stojí starosta. Úřad se člení na odbory, které plní úkoly v samostatné a přenesené působnosti, kterými je pověří rada a zastupitelstvo města nebo vyplývají z příslušných právních předpisů. Městský úřad Jemnice je rozdělen do pěti odborů: odbor vnitřních věcí, odbor finanční a plánovací, odbor investic a výstavby města, odbor výstavby a životního prostředí, odbor sociální. Činnosti pracovníků jednotlivých odborů řídí a kontroluje tajemník úřadu.

38

4.2.1

Odbor sociální

Jeho úkolem je poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi, dále poskytovat základní sociální poradenství, sociálně právní ochranu dětí. Provádí kontroly a šetření v rodinách, poskytuje jednorázové peněžité dávky, pečovatelskou službu, stará se o chod domu s pečovatelskou službou. (Pacas, M., 2008) Tabulka 3: Spádové obce Bačkovice

Budkov

Chotěbudice

Jiratice

Kdousov

Kostníky

Lhotice

Lomy

Lovčovice

Menhartice

Mladoňovice

Dobrá Voda

Oponešice

Pálovice

Police

Rácovice

Radotice

Slavíkovice

Třebelovice

Panenská

Louka

Zdroj: [Pacas, M., 2008]

39

5

Vývoj výplat sociálních dávek a nezaměstnanosti

Tato část se zaměřuje na vývoj výplaty dávek a vývoj nezaměstnanosti. Potřebné údaje k sociálním dávkám byly získány ze sociálního odboru Městského úřadu v Jemnici a údaje o nezaměstnanosti z Úřadu práce v Jemnici, sledovaným obdobím jsou roky 2003–2007. Touto částí by se mělo dospět k závěru, zda došlo k úspoře finančních prostředků státu v oblasti sociálních dávek, či ne. Zároveň je zde sledována i nezaměstnanost, protože pokud má být opravdu naplněn hlavní princip hmotné nouze, „že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá,“ mělo by dojít i ke změně v míře nezaměstnanosti.

5.1 Vývoj výplat sociálních dávek Tabulka 4: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003

Skupina příjemců

Počet příjemců

Důchodci

Vyplacená částka (v Kč)

54

85 395

Péče o rodinu

145

3 505 363

Nezaměstnaní

335

5 662 691

Péče o blízkou osobu

39

1 428 784

Výživné

10

348 928

Ortopedické pomůcky

134

248 340

Celkem

717

11 279 501

Zdroj: [sociální odbor Městského úřadu v Jemnici]

Pod jednotlivými skupinami příjemců dávek se skrývají různé druhy dávek, například:

• důchodci – příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice. Podmínkou byl věk nad 70 let a muselo se jednat o zdravotně a tělesně postiženého občana,

• péče o blízkou osobu – jedná se o příspěvek osobě, které pečovala o blízkou osobu, • ortopedické pomůcky – jednalo se například o příspěvek na francouzské hole či sluchátka, 40

• výživné – zde se jednalo o pomoc dětem se zdravotním a tělesným postižením, • péče o rodinu – v této skupině byly zařazeny rodiny, jejichž příjem nedosahoval částek životního minima. V některých případech zde byl jeden z manželů nezaměstnaný,

• nezaměstnaní – zde se jednalo o pomoc buď jednotlivci, nebo manželským párům bez dětí. Jak je z tabulky patrné největšími poživateli sociálních dávek v roce 2003 byla skupina nezaměstnaných, která zároveň odčerpala nejvíce peněžních prostředků, hned za nimi poměrně velkou část prostředků čerpala skupina péče o rodinu.

Tabulka 5: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004

Skupina příjemců

Vyplacená částka (v Kč)

Počet příjemců

Důchodci

71

131 580

Péče o rodinu

160

3 456 787

Nezaměstnaní

306

4 419 792

Péče o blízkou osobu

43

1 373 603

Výživné

10

378 624

156

301 040

1

30 000

747

10 091 426

Ortopedické pomůcky Nevidomí Celkem

Zdroj: [sociální odbor Městského úřadu v Jemnici]

V roce 2004 nejvíce prostředků čerpala také skupina nezaměstnaných a skupina péče o rodinu, nově přibyl i jeden příjemce – skupina nevidomý (zařazení do této skupiny je z důvodu zvýšení životních nákladů). Oproti roku 2003 došlo sice k zvýšení počtu příjemců, ale zároveň se snížila celkově vyplacená částka a to především díky tomu, že došlo k snížení vyplacené částky ve skupině nezaměstnaných.

41

Tabulka 6: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 Skupina příjemců

Počet příjemců

Důchodci

Vyplacená částka (v Kč)

79

150 975

Péče o rodinu

118

2 864 343

Nezaměstnaní

249

4 076 401

1

6 000

Péče o blízkou osobu

42

1 751 441

Výživné

10

406 864

Ortopedické pomůcky

184

361 690

Celkem

683

9 617 714

Nájemné

Zdroj: [sociální odbor Městského úřadu v Jemnici]

V roce 2005 přibyl nový klient ve skupině – nájemné, tento příjemce pobíral příspěvek na individuální dopravu, jednalo se o jednorázově vyplacenou částku. Jak je zřejmé z této a předchozí tabulky došlo ke snížení počtu příjemců dávek i snížení celkově vyplacené částky. Největší skupinu, co se týče vyplacených peněžních prostředků opět tvořili nezaměstnaní a skupina péče o rodinu.

Tabulka 7: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 Skupina příjemců

Počet příjemců

Důchodci

Vyplacená částka (v Kč)

83

161 380

Péče o rodinu

115

2 346 006

Nezaměstnaní

206

3 170 223

1

6 500

Péče o blízkou osobu

48

2 568 844

Výživné

12

621 000

Ortopedické pomůcky

211

429 240

Celkem

676

9 303 193

Nájemné

Zdroj: [sociální odbor Městského úřadu v Jemnici]

42

V roce 2006 došlo opět k snížení počtu příjemců i celkově vyplacené částky. Oproti předchozímu roku došlo k výraznějšímu nárůstu počtu příjemců příspěvku na ortopedické a kompenzační pomůcky a zároveň k nárůstu vyplacené částky u skupiny péče o blízkou osobu. Co se týče skupiny nezaměstnaných a péče o rodinu došlo k poklesu počtu příjemců a vyplacených částek.

Tabulka 8: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 Skupina příjemců

Počet příjemců

Vyplacená částka (v Kč)

Péče o rodinu

41

207 540

Nezaměstnaní

38

145 594

211 290

465 996 819 130

Ortopedické pomůcky Celkem

Zdroj: [sociální odbor Městského úřadu v Jemnici]

Z následující tabulky je zřejmé, že se změnou zákona, dochází k razantní změně ve výplatě dávek. Snižuje se počet skupin, počet příjemců sociálních dávek i celkově vyplacená částka, to vše velkým skokem. Počet příjemců se oproti roku 2006 snížil o 386 (tj. o 57 %) a celková roční výplata dávek činila rozdíl 8 484 063 Kč, což je zhruba pokles 91,2 % oproti roku 2006. Pro větší přehlednost jsou uvedeny následující dva grafy, ze kterých je tento razantní skok zřejmý na první pohled.

43

800 700 600 500 400 300 200 100 0 2003

2004

2005

2006

2007

rok

Obrázek č. 1: Vývoj počtu příjemců v letech 2003–2007

Vývoj celkově vyplacené částky za roky 2003-2007 (v tis. Kč) 12 000

celková částka

počet příjemců

Vývoj počtu příjemců v letech 2003-2007

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

rok

Obrázek č. 2: Vývoj celkově vyplacené částky za roky 2003–2007 v tis. Kč

44

Z těchto tabulek a grafů je naprosto zřejmé, že díky novému zákonu, který nabyl účinnosti 1. ledna 2007, došlo opravdu k nemalé úspoře finančních prostředků státu v oblasti výplaty sociálních dávek. Tento trend by se mohl udržet i nadále, dokud nedojde k nějaké větší změně v zákoně, který upravuje dávky pomoci v hmotné nouzi. Za rok 2008 by měl ještě oproti roku 2007 poklesnout jak počet příjemců dávek, tak i celkově vyplacená částka a to z toho důvodu, že k 1. lednu 2008 došlo k ukončení výplaty příspěvku na používání ortopedických a kompenzačních pomůcek.

5.2 Vývoj míry nezaměstnanosti Tabulka 9: Počet uchazečů o zaměstnaní a míra nezaměstnanosti v letech 2003–2007

Rok

Počet uchazečů o zaměstnání

2003

597

Míra nezaměstnanosti (v %) 15,9

2004

534

14,3

2005

513

13,7

2006

397

10,6

2007

315

8,4

V této tabulce jsou zaznamenány údaje o počtu uchazečů o zaměstnání vedených na Úřadu práce v Jemnici a míře nezaměstnanosti v letech 2003–2007 pro Jemnici a jí připadající spádové obce, které jsou již uvedeny v tabulce č. 3. Z tabulky je zřejmé, že počet uchazečů a stejně tak i míra nezaměstnanosti postupně v jednotlivých letech klesaly. Větší pokles můžeme pozorovat v roce 2006 a 2007 vzhledem k rokům předcházejícím. Z těchto údajů se však nemůže jednoznačně vyvodit, zda v roce 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti hlavně z důvodu nabytí účinnosti nového zákona o pomoci v hmotné nouzi nebo zde hrají roli i jiné faktory (rekvalifikace, nově vytvořené pracovní místa, veřejně prospěšné práce, zlepšení situace na trhu práce).

45

Je nutné brát v potaz i to, že každý nezaměstnaný, který je veden na úřadu práce, nemusí o dávky pomoci v hmotné nouzi vůbec žádat, popřípadě na ně nemusí mít ani nárok. Z toho vyplývá, že v tomto případě by měl být v jednotlivých letech menší počet příjemců dávek pomoci hmotné nouzi za skupinu nezaměstnaných, než počet uchazečů o zaměstnání vedených na úřadu práce. Tento fakt znázorním v následující tabulce. Tabulka 10: Počet uchazečů o zaměstnání a počet příjemců DPHN-N

Rok

Počet uchazečů o zaměstnání

Počet příjemců DPHN-N

Procentní podíl

2003

597

335

56,11 %

2004

534

306

57,30 %

2005

513

249

48,54 %

2006

397

206

51,89 %

2007

315

38

12,06 %

Pozn.: Počet příjemců DPHN-N znamená počet příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi ve skupině Nezaměstnaní.

V této tabulce je v posledním sloupci vypočten procentního podíl, který vyjadřuje, jaké procento tvoří příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi ze skupiny nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných vedených na úřadu práce. Fakt, že ve skupině péče o rodinu se může také vyskytnou nezaměstnaná osoba se zde nezohledňuje, protože tento počet by nehrál příliš velkou roli.

46

6

Případové studie

Tato část práce se zaměřuje na dvě případové studie. První se bude týkat muže, který žije sám a pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi a druhým případem bude čtyřčlenná rodina. V případových studiích se bude jednat o zhodnocení celkové finanční situace klientů. Nejprve se studie zaměřují na příjmy klientů a poté na zjištění, zda s těmito příjmy jsou schopni vyžít po celý měsíc. Potřebné informace (příjmy a některé výdaje) byly čerpány z konkrétních spisů klientů.

6.1 Případová studie – Pan XY Pan XY má 53 let, žije na maloměstě s přibližně 4 300 obyvateli, kde je nahlášen k trvalému pobytu. Je rozvedený a žije sám. Z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti nemá žádný trvalý příjem, proto navštívil sociální odbor městského úřadu a podal žádost o příspěvek na živobytí, který mu byl přiznán ve výši 3 126 Kč za měsíc. Dále si podal žádost o doplatek na bydlení, bylo však zjištěno, že si doposud nepodal žádost o příspěvek na bydlení, v tomto případě si nemůže žádat ani o doplatek na bydlení. Obratem si tedy zažádal o příspěvek na bydlení, který mu byl přiznán ve výši 1 523 Kč a na základě toho mu byl přiznán i doplatek na bydlení ve výši 1 971 Kč. Z Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech je známo, že pan XY není vlastníkem žádného movitého majetku (motorové vozidlo, cenné obrazy, šperky, sbírky, starožitnosti), ani nemovitého majetku (nemovitost sloužící k bydlení, stavební pozemek, zahrada, pole). Pan XY nemá uzavřené stavební spoření, ani kapitálové životní pojištění. Pan XY žije v bytě, kde majiteli platí měsíční nájemné ve výši 2 500 Kč a dále každý měsíc hradí částku 150 Kč za služby spojené bezprostředně s užíváním bytu. K vaření používá propan butan, k vytápění a ohřevu teplé užitkové vody dřevo. Jeho měsíční záloha na elektřinu činí 530 Kč. Z provedeného sociálního šetření vyplývá, že pan XY podal pravdivé informace, rozhodné pro výplatu dávek. Dále sociální pracovnice uvádí, že byt není vybaven žádnou dražší elektronikou. 47

Tabulka 11: Celkové příjmy pana XY Částka za měsíc (v Kč)

Příjmy Příjmy ze závislé činnosti

0

Příjmy z podnikání

0

Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

0

Dávky nemocenského pojištění

0

Dávky důchodového pojištění

0

Ostatní příjmy

0

Celkem

0

Z této tabulky je patrné, že celkové příjmy pana XY jsou nulové a to z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti.

Tabulka 12: Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory pana XY

Příspěvek na živobytí

Částka za měsíc (v Kč) 3 126

Příspěvek na bydlení

1 523

Doplatek na bydlení

1 971

Celkem

6 620

Druh dávky

Tato tabulka poukazuje na skutečnost, že pan XY pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory v celkové výši 6 620 Kč za měsíc.

Tabulka 13: Náklady spojené s bydlením pana XY Náklady na bydlení Nájemné

Částka za měsíc (v Kč) 2 500

Úhrada za služby

150

Celkem

2 650

48

Tabulka shrnuje údaje týkající se nájemného a úhrad služeb spojených s bydlením. Celková částka těchto výdajů pana XY činí měsíčně 2 650 Kč. Částky byly doloženy nájemní smlouvou.

Tabulka 14: Spotřeba energií pana XY Částka za měsíc (v Kč)

Druh energie Elektřina Propan butan

530 325

Celkem

855

Z tabulky je zřejmé, že náklady na energie pana XY činí měsíčně 855 Kč. Částky byly čerpány z ústřižku zaplacené složenky a daňového dokladu.

Tabulka 15: Spotřeba potravin pana XY Druh Pečivo Chléb Mouka Rýže Vepřové maso Drůbež (kuř. čtvrtky) Uzeniny Mléko Mléčné výrobky Máslo Sýr Vejce Olej Cukr Sůl Káva Ovocný sirup Čaj Ovoce Zelenina Brambory Celkem

Jednotka

Cena za jednotku

ks ks kg kg kg kg l krabička ks l kg kg l krabička kg -

49

2 29 11 18 85 50 12 24 3 32 18 6 25 18 9

Spotřebované množství 70 2 4 1 3 1 2 1 25 1 2 1 1 1 3

-

-

Cena celkem 140 58 44 18 255 50 105 24 70 27 24 75 32 36 6 22 25 18 50 70 27 1 176

V této tabulce jsou shrnuty nejdůležitější potraviny, které by si pan XY mohl vzhledem k svým sociálním a majetkovým poměrům po úhradě všech svých nákladů shrnutých v předešlých tabulkách koupit. Spotřebované množství je odhadováno buď dle uvážení, nebo částečně vychází ze spotřeby, kterou udává Český statistický úřad. U skupiny jako je například ovoce, zelena, uzeniny je uvedena pouze celková cena, bez udání spotřebovaného množství, protože do této skupiny lze zařadit více druhů, které by měly rozdílné ceny. Pokud to bylo možné, přihlíželo se vždy k co nejnižším cenám potravin na trhu. Protože pan XY žije sám, předpokládá se, že by si tak zhruba tři dny v týdnu odebíral oběd ve stravovacím zařízení, cena oběda se pohybuje kolem 60 Kč, což by ho na měsíc vyšlo na 720 Kč. Při celkovém rozboru jsou zde zahrnuty i hygienické potřeby, čistící prostředky a prací prášek. Tato spotřeba by se mohla pohybovat v následujících cifrách: hygienické potřeby 150 Kč, čistící prostředky 80 Kč, prací prášek 110 Kč.

Tabulka 16: Celkové zhodnocení finanční situace pana XY Příjmy pana XY

0

Dávky PHN, SSP

6 620

Celkové finanční prostředky

6 620

Spotřeba energií

- 855

Náklady spojené s bydlením

- 2 650

Spotřeba potravin

- 1 176

Obědy

- 720

Hygienické potřeby

- 150

Čistící prostředky

- 80

Prací prášek

- 110

Úspora či překročení

+ 879

V této tabulce jsou shrnuty veškeré výdaje pana XY. Z celkového „vyúčtování“ vychází, že by panu XY mohlo zbýt ještě 879 Kč. Tyto prostředky by mohl použít například ke koupi ošacení, drobným opravám, k vybavení domácnosti, se kterými se v předchozích částech nepočítalo. Dále i k úhradě léků v případě nemoci. 50

Jelikož pan XY nevlastní žádný automobil, mohl by část zbylých prostředků použít i k vlastní dopravě. Z celkového rozboru je zřejmé, že pouze v případě uskromnění a využití dávek k účelu, ke kterému byly panu XY přiznány, by mohl být schopen tento pán s dávkami vyjít po celý měsíc.

6.2 Případová studie – rodina K Rodina K má čtyři členy. Paní K 43 let, pan K 44 let, syn 17 let, dcera 19 let. Rodina žije v obci s přibližným počtem obyvatel 450. Pan K je zaměstnaný a jeho příjmy ze závislé činnosti činily 9 595 Kč. Paní K je nezaměstnaná a je vedena v evidenci úřadu práce. Kvůli nedostatečným příjmů si rodina podala na sociálním odboru městského úřadu žádost o příspěvek na živobytí, který jim byl přiznán v měsíční výši 2 387 Kč. Díky tomu, že pobírají i dávky státní sociální podpory, včetně příspěvku na bydlení, v celkové výši 3 690 Kč za měsíc, byl jim přiznán i doplatek na bydlení ve výši 511 Kč za měsíc. Syn i dcera jsou doposud studující. Nezaopatřené děti k přepravě do školy využívají autobusových spojů. Rodina K vlastní starší osobní automobil, dále neuvádí vlastnictví žádného jiného movitého majetku (cenné obrazy, šperky, sbírky, starožitnosti). V případě nemovitého majetku vlastní rodinný dům se 3 místnostmi, kuchyní a sociálním zařízením. V zimních měsících však převážně bydlí v jedné místnosti, aby uspořili náklady za uhlí. Ani jeden z členů rodiny nemá uzavřeno stavební spoření nebo kapitálové životní pojištění. K vaření rodina K používá propan butanové lahve, měsíční spotřeba činí zhruba 310 Kč. K vytápění používá uhlí, ve sledovaném měsíc rodina předložila daňový doklad na 650 Kč. Rodina hradí měsíční zálohu na elektřinu ve výši 1 690 Kč a zálohu za vodné 300 Kč měsíčně. Ze záznamu o provedeném sociální šetření, které provedla pracovnice sociální odboru, vyplývá, že byly ověřeny skutečnosti rozhodné pro nárok na dávky a že v domě není žádná dražší elektronika.

51

Tabulka 17: Celkové příjmy rodiny K Částka za měsíc (v Kč)

Druhy příjmů Příjmy ze závislé činnosti

9 595

Příjmy z podnikání

0

Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci

0

Dávky nemocenského pojištění

0

Dávky důchodového pojištění

0

Ostatní příjmy

0

Celkem

9 595

Z tabulky je patrné, že jediným zdrojem příjmů rodiny jsou příjmy ze závislé činnosti ve výši 9 595 Kč, které pan K doložil Dokladem o výši měsíčních příjmů.

Tabulka 18: Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory rodiny K Částka za měsíc (v Kč) 2 387

Druh dávky Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení

511

Dávky státní sociální podpory

3 690

Celkem

6 588

V tabulce jsou uvedeny jednotlivé výše dávek. Rodina pobírá dávky v celkové výši 6 588 Kč, částka 3 690 Kč v řádku dávky státní sociální podpory v sobě nese přídavky na děti, sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

Tabulka 19: Výdaje za energie, vodné a ostatní výdaje spojené s bydlením rodiny K Částka za měsíc (v Kč) 1 690

Druh výdaje Elektřina Vodné

300

Propan butan

310

Uhlí

650

Celkem

2 950

52

Tabulka z předchozí strany znázorňuje, kolik měsíčně rodina K vydá ze svých peněžních prostředků na energie, popřípadě propan butanové lahve, které používá k vaření. Údaje byly čerpány z faktur a daňových dokladů.

Tabulka 20: Spotřeba potravin rodiny K Druh

Jednotka

Pečivo Chléb Mouka Rýže Vepřové maso Ryby Drůbež (kuř. čtvrtky) Uzeniny Mléko Mléčné výrobky Máslo Sýr Vejce Olej Cukr Sůl Káva Ovocný sirup Čaj Ovoce Luštěniny Zelenina Brambory Celkem

ks ks kg kg kg kg l ks krabička ks l kg kg l krabička kg

Cena za jednotku 2 29 11 18 85 50 12 27 24 3 32 18 6 25 18 9

Spotřebované množství 280 6 8 3 12 5 6 2 4 70 3 6 1 1 3 10

Cena celkem 560 174 88 54 1 020 150 250 250 72 200 54 96 210 96 108 6 22 25 54 200 70 280 90 4 129

V této tabulce je vyčíslena možná spotřeba potravin rodiny K. Postup je zvolen stejný jako v předchozí případové studii pana XY, jsou zde uvedeny i stejné ceny za jednotku. Při volbě opravdu nejdůležitějších potravin vychází, že celková spotřeba potravin pro rodinu K by mohla za měsíc činit 4 159 Kč. Předpokládá se, že nezaměstnaná paní K bude v rámci úspory denně vařit, aby za stravování rodiny ušetřila co nejvíce finanční prostředků, tudíž si nebudou odebírat žádné obědy ze stravovacích zařízení.

53

Stejně jako u pana XY se dále počítá s výdaji na hygienické potřeby, tentokrát v hodnotě 390 Kč, čistící prostředky ve výši 160 Kč a na prací prášek za 260 Kč. Dále se zohledňuje i fakt, že rodina má dvě doposud studující děti, ty dojíždí do školy každý den autobusem. Denně jednoho z nich vyjde cesta tam i zpět přibližně na 44 Kč. Bude-li se počítat s 20 školními dny za měsíc, za dopravu zaplatí dohromady 1 760 Kč. Autobusových linek využívá občas i paní K, jelikož nevlastní řidičský průkaz. Proto se doprava celé rodiny počítá ve výši 2 000 Kč. Pan K se do zaměstnání dopravuje osobním automobilem, automobil rodina občas využívá i k nákupům v okolních městech. Spotřeba benzínu by mohla činit přibližně 1 200 Kč.

Tabulka 21: Celkové zhodnocení finanční situace pana XY Příjmy rodiny K

9 595

Dávky PHN, SSP

6 588

Celkové finanční prostředky

16 183

Spotřeba energií, vodné

- 2 950

Spotřeba potravin

- 4 129

Hygienické potřeby

- 390

Čistící prostředky

- 160

Prací prášek

- 260

Doprava

- 2 000

Spotřeba benzínu

- 1 200

Úspora či překročení

+ 5 094

V této tabulce, kde po odečtení uvedených výdajů z celkových finančních prostředků rodiny, je zřejmé, že by rodině ještě mohla část prostředků zbýt a to výši 5 094 Kč. Tuto částku však musí dále využít ke svému ošacení, obutí, ke koupi školních potřeb. Dále k potřebnému vybavení domácnosti, v případě nutnosti k drobným opravám domu, osobního automobilu a s ním spojenému placení povinného ručení. Jestliže některý člen domácnosti onemocní i k úhradě léků apod. V případě uskromnění by i tato rodina měla být schopna se svými peněžními prostředky vyžít po celý měsíc. Je však známo, že tato rodina neumí se svěřenými finančními

54

prostředky hospodařit. Často nakupuje zbytečně drahé potraviny a také potraviny, bez kterých by se měla vzhledem ke svým sociálním poměrům dokázat obejít. Ani jeden z členů rodiny se neobejde bez cigaret, za které rodina měsíčně zaplatí poměrně velkou sumu a často se velkým výdajem stává i nákup alkoholických nápojů.

55

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zmapovat změny v politice sociální pomoci a posoudit jejich ekonomický a sociálně psychologický dopad. Hlavní změna se týkala nabytí účinnosti nového zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který tak zrušil platnost zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti. To znamenalo, že lidem přestaly být vypláceny sociální dávky vázané na sociální potřebnost a nově se začaly vyplácet dávky pomoci v hmotné nouzi. Změnou prošel i zákon o životním minimu, kdy od 1. ledna nabyl účinnosti zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Jak je vidět z vývoje výplat dávek a z počtu příjemců pobírajících dávky, jejich počet se rok od roku snižoval. Největší pokles je však vidět v roce 2007, kdy začal platit nový zákon. Počet příjemců se oproti roku 2006 snížil o 386 (tj. o 57 %) a celková roční výplata dávek činila rozdíl 8 484 063 Kč, což je zhruba pokles o 91 % oproti roku 2006. Z těchto čísel je patrné, že došlo k velké úspoře finančních prostředků z rozpočtu, které byly odčerpávány do sociální sféry. V případových studiích se jednalo o zhodnocení situace, zda jsou lidé, kteří pobírají sociální dávky, schopni s nimi vyžít po celý měsíc. Ze studií vyplynulo, že je potřeba, aby se tito lidé patřičně uskromnili a dávky využívaly opravdu k účelu, ke kterému jim byly přiznány. Pak by bylo možné s těmito dávkami po celý měsíc žít. Jedním z hlavních důvodů, proč jsou lidé odkázáni na sociální dávky je nezaměstnanost. Z údajů poskytnutých z úřadu práce je vidět, že míra nezaměstnanosti postupně v jednotlivých letech klesala. Větší pokles můžeme pozorovat v roce 2006 a 2007 vzhledem k rokům předcházejícím. Z těchto údajů však nelze jednoznačně vyvodit, zda v roce 2007 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti i z důvodu nabytí účinnosti nového zákona o pomoci v hmotné nouzi nebo zde hrají roli i jiné faktory, protože neplatí, že každý nezaměstnaný, který je veden na úřadu práce, má na tyto dávky nárok. Ale je možné, že pro některé lidi se tato situace stala motivující a daleko více se snažili sehnat zaměstnání.

56

Nezaměstnanost a hlavně ta dlouhodobá má vliv nejen na to, že se člověk potýká s nedostatkem finančních prostředků (a v řadě případů se tak stává závislý na dávkách pomoci v hmotné nouzi), ale i na psychiku a zdraví jedince. Člověk si přestává věřit, nevěří ve své schopnosti a dovednosti, ztrácí své sebevědomí a sebeúctu, převládá u něj pocit méněcennosti. Každý den je pro něj naprosto stejný, protože pro něj přestal platit navyklý denní režim. Převládá stereotyp a nuda. Může se stát, že se celkově zhoršuje zdravotní stav nezaměstnaného. Když se k nezaměstnanosti přidá i závislost na sociálních dávkách, tyto pocity a stavy se ještě více umocňují. Proto je opravdu důležité přistupovat ke každému klientovi individuálně a snažit se mu co nejlépe naznačit potřebné kroky k tomu, aby se co nejdříve ze své nepříznivé životní situace vymanil.

57

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1]

Sociální zabezpečení podle stavu k 14. 1. 2008, Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Sagit, a.s., Ostrava – Hrabůvka 2008. ISBN 978-80-7208-658-0.

[2]

Sociální zabezpečení podle stavu k 14. 1. 2008, Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Sagit, a.s., Ostrava – Hrabůvka 2008. ISBN 978-80-7208-658-0.

[3]

Sociální zabezpečení podle stavu k 14. 1. 2008, Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Sagit, a.s., Ostrava – Hrabůvka 2008. ISBN 978-80-7208-658-0.

[4]

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.[online]. c 2004, [cit. 2008-10-25]. Dostupné z: .

[5]

Ministerstvo práce a sociálních věcí, Pomoc v hmotné nouzi [online]. Aktualizováno 11. 7. 2007 [cit. 2008-10-11]. Dostupné z: .

[6]

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Odbor sociální politiky: Metodický pokyn č. 2/2006 k zákonu č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb. Praha 2006. Č.j.:2006/44899-21.

[7]

HOVORKA, D. Nová úprava dávek pomoci v hmotné nouzi a životního minima z pohledu rodin s nezaopatřenými dětmi. Právo a rodina, 2007, roč. 9, č. 1. ISSN 1212-866X.

[8]

PŘIB, J. Změny v sociálních dávkách od 1. 1. 2008. Právo a rodina, 2008, roč. 10, č. 1. ISSN 1212-866X.

[9]

ŠVARCOVÁ, J. Ekonomie – stručný přehled. Zlín, CEED, 2002. ISBN 80-902552-6-4.

[10]

VÝROST, J.;SLAMĚNÍK I. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha, Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0042-5.

[11]

VÁGNEROVÁ, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese: variabilita a patologie lidské psychiky. Praha, Portál, 2002. ISBN 80-7178-678-0.

[12]

Město Jemnice: Povinně zveřejňované informace [online]. Jemnice, 2006 [cit. 2008-11-14]. Dostupné z: .

[13]

PACAS, M. Re: Organizační řád Městského úřadu v Jemnici [elektronická pošta]. Message to: Petra Ježková. 16. ledna 2008 [cit. 2008-11-14]. Osobní komunikace.

58

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Životní a existenční minimum platné od 1. 1. 2007.................................................. 12 Tabulka 2: Příklady výpočtu částek životního minima různých domácností .............................. 12 Tabulka 3: Spádové obce ............................................................................................................ 39 Tabulka 4: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003 ........... 40 Tabulka 5: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004 ........... 41 Tabulka 6: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 ........... 42 Tabulka 7: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 ........... 42 Tabulka 8: Přehled příjemců sociálních dávek za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 ........... 43 Tabulka 9: Počet uchazečů o zaměstnaní a míra nezaměstnanosti v letech 2003–2007 ............. 45 Tabulka 10: Počet uchazečů o zaměstnání a počet příjemců DPHN-N ...................................... 46 Tabulka 11: Celkové příjmy pana XY ........................................................................................ 48 Tabulka 12: Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory pana XY ............. 48 Tabulka 13: Náklady spojené s bydlením pana XY .................................................................... 48 Tabulka 14: Spotřeba energií pana XY ....................................................................................... 49 Tabulka 15: Spotřeba potravin pana XY .................................................................................... 49 Tabulka 16: Celkové zhodnocení finanční situace pana XY ...................................................... 50 Tabulka 17: Celkové příjmy rodiny K ........................................................................................ 52 Tabulka 18: Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory rodiny K ............. 52 Tabulka 19: Výdaje za energie, vodné a ostatní výdaje spojené s bydlením rodiny K ............... 52 Tabulka 20: Spotřeba potravin rodiny K ..................................................................................... 53 Tabulka 21: Celkové zhodnocení finanční situace pana XY ...................................................... 54

59

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Vývoj počtu příjemců v letech 2003–2007 .............................................. 44 Obrázek č. 2: Vývoj celkově vyplacené částky za roky 2003–2007 v tis. Kč ................ 44

60

SEZNAM PŘÍLOH Žádost o příspěvek na živobytí Informace o užívaném bytu Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech Doklad o výši měsíčních příjmů Seznam ostatních započitatelných příjmů - 02 Žádost o doplatek na bydlení

61

PŘÍLOHY