VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Finance a řízení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Daňové zatížení podnikatele – fyzické osoby Bakalářská práce

Autor: Barbora Melounová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Havlíčkův Brod 2014

Anotace Tématem bakalářské práce je daňové zatíţení vybraného podnikatele, který podniká na základě ţivnostenského oprávnění. První část práce je zaměřena na teoretické poznatky o daňovém systému České republiky. Dále se věnuje daním, které odvádí vybraný podnikatel – daň z příjmů fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění, daň z nemovitostí, silniční daň a daň z přidané hodnoty. Praktická část je zaměřena na analýzu jednotlivých daňových povinností podnikatele, legislativní změny, které se týkají podnikatele. Závěr popisuje daňovou optimalizaci a zhodnocení daňového zatíţení podnikatele.

Klíčová slova Daň, sazba daně, daňová povinnost, fyzická osoba, legislativní změny

Annotation The topic of this bachelor thesis is the tax burden of a selected entrepreneur who operates based on a trade licence. The first part of the thesis is focused on theoretical knowledge about the tax system in the Czech Republic. It also deals with taxes which the selected entrepreneur pays – personal income tax, social security and health insurance, property tax, road tax and value added tax. The practical part is focused on the analysis of individual tax obligations of the entrepreneur and legislative changes relating to the entrepreneur. The final part describes the tax optimization and an assessment of the tax burden of the entrepreneur.

Key words Tax, tax rate, tax obligation, physical entity, legislative changes

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za trpělivost, odborné vedení a rady, kterými mi pomohla ke zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a svým nejbliţším za projevenou toleranci, trpělivost a podporu v době, kdy jsem tuto bakalářskou práci vypracovávala.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ―). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. prosince 2013 ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod do problému .................................................................................................. 10 1.1

Základní pojmy ................................................................................................ 10

1.2

Funkce daní ...................................................................................................... 13

1.3

Daňové principy ............................................................................................... 15

1.4

Z daňové historie .............................................................................................. 16

1.4.1

Vývoj v České republice ........................................................................... 19

2

Současný daňový systém České republiky ............................................................. 20

3

Daň z příjmu ........................................................................................................... 22 3.1

Charakteristika osobní důchodové daně........................................................... 22

3.2

Daň z příjmu fyzických osob ........................................................................... 23

3.2.1

Základ daně ............................................................................................... 25

3.2.2

Slevy na dani ............................................................................................. 27

3.2.3

Nezdanitelná část základu daně ................................................................ 27

3.2.4

Poloţky odčitatelné od základu daně ........................................................ 29

3.2.5

Sazba daně ................................................................................................ 30

3.2.6

Solidární zvýšení daně a zálohy................................................................ 30

4

Sociální a zdravotní pojištění .................................................................................. 32

5

Silniční daň ............................................................................................................. 34

6

7

8

5.1

Předmět daně .................................................................................................... 34

5.2

Daňové přiznání ............................................................................................... 35

5.3

Sazba daně ........................................................................................................ 35

5.4

Daň silniční ve vztahu k daňové evidenci ........................................................ 37

Daň z přidané hodnoty ............................................................................................ 39 6.1

Charakteristika DPH ........................................................................................ 39

6.2

Sazby DPH ....................................................................................................... 40

6.3

Zdaňovací období DPH v roce 2013 ................................................................ 41

Představení podnikatele .......................................................................................... 43 7.1

Charakteristika podnikatele .............................................................................. 43

7.2

Daňová evidence podnikatele .......................................................................... 43

Přehled a výše daňových povinností za rok 2010 ................................................... 45 8.1

Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................... 45

8.2

Zdravotní a sociální pojištění podnikatele ....................................................... 46

9

8.3

Pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem ......................................... 46

8.4

Daň z nemovitosti ............................................................................................ 47

8.5

Silniční daň....................................................................................................... 47

8.6

Daň z přidané hodnoty ..................................................................................... 48

8.7

Struktura daňově uznatelných daní a poplatků ................................................ 49

Přehled a výše daňových povinností za rok 2011 ................................................... 50 9.1

Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................... 50

9.2

Zdravotní a sociální pojištění podnikatele ....................................................... 51

9.3

Pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem ......................................... 51

9.4

Daň z nemovitosti ............................................................................................ 52

9.5

Silniční daň....................................................................................................... 52

9.6

Daň z přidané hodnoty ..................................................................................... 53

9.7

Struktura daňově uznatelných daní a poplatků ................................................ 54

10 Přehled a výše daňových povinností za rok 2012 ................................................... 55 10.1

Daň z příjmů fyzických osob ........................................................................ 55

10.2

Zdravotní a sociální pojištění podnikatele .................................................... 56

10.3

Pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem ..................................... 56

10.4

Daň z nemovitosti ......................................................................................... 57

10.5

Silniční daň ................................................................................................... 57

10.6

Daň z přidané hodnoty.................................................................................. 58

10.7

Struktura daňově uznatelných daní a poplatků ............................................. 59

11 Rekapitulace............................................................................................................ 60 11.1

Rozbor úhrad podnikatele............................................................................. 60

11.2

Rozbor celkových odvodů na odvody daní a poplatků ................................ 60

11.3

Rozbor daňových základů ............................................................................ 61

11.4

Rekapitulace celkové daňové povinnosti včetně odvodů na pojistné .......... 64

12 Vliv legislativní změn ............................................................................................. 67 13 Závěr ....................................................................................................................... 68 Seznam tabulek ............................................................................................................... 72 Seznam obrázků .............................................................................................................. 73

Úvod Podle historie museli daně platit lidé jiţ před počátkem našeho letopočtu, i kdyţ to nebyly daně, s nimiţ se setkáváme dnes, ale spíše příspěvky, poplatky, pokuty a cla, které byly placeny většinou na společnou obranu státu. V té době se také zavedla přímá daň ze jmění. Postupem času se daňový systém měnil aţ do dnešní podoby. Dá se tedy říci, ţe jsou tu daně odjakţiva a týkají se kaţdého jedince. I v nepodnikatelské sféře platíme daně. Daň z přidané hodnoty a spotřební daně nám zvyšují cenu nakupovaného zboţí. Stalo se pravidlem, ţe vládní strany před volbami slibují sníţení schodku státního rozpočtu. Pokud chce vláda sníţit tento schodek, nebo ho alespoň nezvyšovat, a stabilizovat veřejné finance, docílí tím především zvyšováním daní. Ale daně nelze zvyšovat do nekonečna. O plánovaných legislativních změnách nás multimédia informují téměř denně. Z tohoto důvodu bych ráda tuto bakalářskou práci věnovala problematice daňového zatíţení u fyzické osoby a legislativním změnám, které na podnikání vybrané fyzické osoby budou mít vliv. Fyzická osoba, která souhlasila s analýzou jejího daňového zatíţení, podniká jiţ 23 let v oblasti truhlářství a podlahářství. Jako ţivnostník a zároveň zaměstnavatel je povinen platit a odvádět daně a pojistné, které zvyšují jeho daňové zatíţení. Předpokládám, ţe největší podíl bude tvořit zdravotní a sociální pojištění za zaměstnance a zároveň za zaměstnavatele. Podle rozboru jeho daňové povinnosti v letech 2010-2012 budu simulovat, jak se bude vyvíjet jeho daňová povinnost v dalších letech a jaký vliv budou mít legislativní změny. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje popisu daňového systému České republiky. Podrobněji se bude věnovat daním, které se týkají fyzických osob a vybraného podnikatele, jehoţ daňová povinnost bude rozebírána v druhé části práce. Největší důraz je kladen na daň z příjmu fyzických osob. Dále je popisováno sociální a zdravotní pojištění, silniční daň, daň z nemovitostí a daň z přidané hodnoty. Praktická část je zaměřena na analýzu daňové povinnosti zmiňované fyzické osoby. Rozbory jsou provedeny v jednotlivých letech 2010-2012. V rekapitulaci daňových povinností podnikatele je znázorněn i výhled pro rok 2013, pro který jsem 8

vypočítala předpokládané částky v jednotlivých daních a odvodech. Na konec práce se zaměřím na zhodnocení daňového zatíţení podnikatele a návrh na daňovou optimalizaci.

9

1 Úvod do problému Daňovým systémem obecně rozumíme souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají. Proč daňový systém, kdyţ k naplnění státní pokladny by jedna daň stačila? To proto, ţe kaţdá daň má své kladné a záporné stránky. A tak je rozumné vytvořit systém z několika daní, jejichţ negativní dopady do ekonomiky se poněkud vyruší a kromě toho můţe zároveň plnit více funkcí v rámci fiskální politiky. Daňový systém by měl co nejméně zasahovat do trţního prostředí v ekonomice. Měl by brát jen tolik, kolik se přenese do státní pokladny. 1 Daňovou soustavu České republiky tvoří daň z přidané hodnoty, spotřební daně včetně energetických daní, daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí. Mezi další odvody daňového charakteru patří zejména pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění a místní poplatky.2

1.1 Základní pojmy Daň je povinnou, zákonem předem stanovená částka, která se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu. Daně jsou placené buď pravidelně (např. důchodové daně), nebo jednorázově při naplnění určitých skutečností (např. daně darovací či daně v případě úmrtí). Daněmi se odnímají příjmy soukromému sektoru, aby se jejich výnosy mohly stát příjmem veřejných rozpočtů. Daň tak představuje transfer finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru.3 Poplatník je fyzická či právnická osoba, z jejíchţ peněz je daň placena. Plátce je fyzická či právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu. Základ daně je částka, ze které se určitým procentem vypočítá odváděná daň.

1

VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Leoš VÍTEK. Daňový systém ČR, aneb, Učebnice daňového práva. 2., doplněné vyd. Praha: VOX, 1998, 215 s. ISBN 80-902-1114-3. 2 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU, včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2009-, sv. Praktické ekonomické příručky. ISBN 978-80-7201-746-1. 3 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

10

Sazba daně je procentem vyjádřený poměr daně k základu daně. Daně důchodové platí poplatníci podle výše svého příjmu; daně majetkové platí poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku, při majetkových převodech (darování, dědictví, prodej či převod nemovitostí) a při vyuţívání silničních motorových vozidel pro podnikání. Daně univerzální (DPH) jsou vybírány při prodeji téměř všech druhů zboţí a sluţeb. Daně selektivní (spotřební daň, daně pro ţivotní prostředí) jsou vybírány pouze u vybraných druhů zboţí (alkohol, cigarety, benzin a nafta, pevná paliva, zemní plyn, elektřina.)4 Daňová soustava představuje souhrn daní vybíraných v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska to jsou jednotlivé daně upravené v daňových zákonech. K faktorům ovlivňujícím uspořádání daňové soustavy patří velikost státu a jeho územní členění, tradice způsobu výběru daní, ale i přijaté závazky plynoucí ze zapojení do mezinárodních integračních procesů. Celková daňová (odvodová) povinnost představuje souhrn všech plateb, kterými je subjekt povinen podle zvláštních zákonů přispívat veřejnoprávní soustavě.5 Daňová kvóta, úzce souvisí s daňovou povinností, je nejznámější a nejpouţívanější ukazatel daňového zatíţení obyvatelstva, představuje poměr daňového inkasa veřejných rozpočtů k hrubému domácímu produktu (HDP) v běţných cenách. HDP představuje souhrn všech zboţí a sluţeb vyrobených v daném roce v ekonomice. Pro stanovení souhrnné daňové kvóty se v čitateli pouţije součet všech daňových příjmů veřejných rozpočtů, pro srovnávací dílčí analýzy daňového zatíţení jednotlivými skupinami daní se nejčastěji pouţívají skupiny 1000 (přímé daně celkem) v členění na 1100 (přímé daně jednotlivců) a 1200 (přímé firemní daně), skupina 2000 (sociální pojištění) a skupina 5000 (nepřímé daně). V členění dle metodiky OECD.6

4

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. 5 VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Jana VÍTKOVÁ. Daňový systém ČR ... V Praze: 1. VOX, 1997-, sv. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-86324-86-9. 6 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU, včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2009-, sv. Praktické ekonomické příručky. ISBN 978-80-7201-746-1.

11

Názorný způsob, jak měřit a porovnávat daňové zatíţení obyvatel, je tzv. den daňové svobody, který u nás kaţdoročně počítá Liberální institut. Den daňové svobody se vypočítá tak, ţe součet všech daní (včetně povinného zdravotního a sociálního pojistného) dělíme hrubým domácím produktem a pak vynásobíme 365. Můţeme si pak s nadsázkou říci, ţe aţ do dne daňové svobody jsme vydělávali na stát a pak teprve vyděláváme na sebe. Od roku 2000 u nás den daňové svobody připadá na stále pozdější datum. Ale v mezinárodním srovnání na tom stále ještě nejsme nejhůř.7

Obrázek 1 - Vývoj dne daňové svobody v České republice8

7

HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, c2011, xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. 8 Den daňové svobody 2013. Den daňové svobody [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://dendanovesvobody.cz/wp-content/uploads/2013/05/1.-DDS_vyvoj_graf.jpg

12

Obrázek 2 - Srovnání dnu daňové svobody 2013 mezi státy9

1.2 Funkce daní V moderní ekonomické teorii vyplývá funkce daní z existence veřejného sektoru. Veřejné finance napomáhají vyrovnat příliš veliké rozdíly v příjmech mezi lidmi, snaţí

9

Den daňové svobody 2013. Den daňové svobody [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://dendanovesvobody.cz/wp-content/uploads/2013/06/2.-DDS_srovnani_graf.jpg

13

se omezovat škodlivou spotřebu některých statků (jako jsou cigarety a alkohol), snaţí se chránit některé výrobce a spotřebitele před zvůlí monopolů.10 Daně by měly v ekonomice napomáhat veřejným financím plnit tři funkce: alokační, (re)distribuční, stabilizační. Alokační funkce daní řeší problematiku investování (umísťování) vládních výdajů a optimálního rozdělení mezi veřejnou a soukromou spotřebou. Uplatňuje se tehdy, kdyţ trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Prostřednictvím daní a transferových plateb vláda ovlivňuje (re)distribuci důchodů. Vláda odnímáním části důchodů poplatníků a poskytováním transferových plateb modifikuje prvotní distribuci. Zajišťuje tím spravedlivější rozdělení důchodů a bohatství mezi lidmi.11 Funkce stabilizační znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. S takzvanou fiskální funkcí se můţeme často setkat v literatuře. Není to však funkce, která by měla stejné postavení jako tři funkce výše uvedené. Rozumí se jí získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichţ jsou pak financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce je obsaţena ve všech třech výše uvedených funkcích.12 Všechny tyto funkce jsou vzájemně ovlivnitelné a jedna bez druhé nefunguje, proto jsou od sebe neoddělitelné.

10

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0. 11 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. 12 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0.

14

1.3 Daňové principy Daňové principy v sobě skrývají sociální, ekonomické, etické, psychologické i politické otázky. Daně by měly být spravedlivé, efektivní, jednoduché a jednoznačné. Na spravedlnost daní lze nahlíţet z různého úhlu pohledu, tj. zda daň zatěţuje stejným způsobem lidi s identickými příjmy a rozdílným způsobem lidi, jejichţ příjmy jsou odlišné. Pro mnoho lidí se daňový systém jeví jako nespravedlivý, a to také z důvodu nízkého mnoţství informací o tom, co státu člověk odevzdá, co za to od něj naopak dostane, popřípadě jak je s vybranými prostředky nakládáno. Efektivnost je daná minimalizací nákladů při výběru daní, a co nejrychlejším vybráním daní, coţ by mělo usnadnit práci jak poplatníkovi, tak správci daně.13 Daňový systém po poslední daňové reformě z 1. 1. 1993 měl stanoveny následující principy: spravedlnost zdanění – stejné podmínky pro různé typy subjektů, pro tuzemské i zahraniční firmy atd., všeobecnost zdanění – zdanění podléhají všechny typy vlastnictví (daň z úroků platíte stejnou v polostátní bance, privátní bance i druţstevní kampeličce), účinnost zdanění – vhodným zdanění stimulovat ţádoucí aktivity (slevy na dani podnikatelům při zaměstnávání tělesně postiţených občanů, úlevy při sponzoringu sportovních, kulturních, vzdělávacích, charitativních a podobných organizací, podpora investic mimořádným odpočtem z daňového základu apod.), harmonizace – sbliţování naší daňové soustavy se systémy Evropské unie (zrušili jsme daň z obratu a zvedli daň z přidané hodnoty apod.)14

13

HUBINKOVÁ, Zuzana. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3., aktualiz., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008, 277 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1593-3. 14 ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9.

15

1.4 Z daňové historie Stručnější popis z daňové historie je popsán v knize Daňová teorie15. Jiţ ve starověku a středověku existovaly důmyslné daňové systémy, vţdyť například Římané vybírali na obsazených územích daně tak usilovně, ţe kvůli nim a kvůli evidenci bojeschopných muţů rozvinuli dokonalý systém pravidelného sčítání lidu. Daně však v dávných dobách nebyly největším příjmem panovníka. Tvořily nejprve jen doplňkovou část jeho rozpočtu, a to k příjmům z vlastních polností a jiného majetku, k jeho výsostným právům (například regál mincovní, regál celní) atd. Daně byly vybírány nepravidelně (aţ na výjimky) a tzv. „dobrovolně―, kdyţ podrobená území chtěla vyjádřit svou podřízenost dobyvateli a panovníkovi nebo v souvislosti s nějakou vyvstalou panovníkovou potřebou jako svatba dcery nebo vykoupení syna ze zajetí. Starými přímými daněmi byly tzv. kontribuce vybírané zpočátku nepravidelně. U nás byla nejstarší přímou daní daň míru, kterou zavedl kníţe Boleslav I. a kterou převedl na peněţní podobu poté, co zahájil raţbu mincí. Bývalo obvyklé, ţe církve a šlechta byli od daní osvobozeni. Předchůdci nepřímých daní byly tzv. akcízy, čili různé poplatky a cla na hranicích, při vjezdu do měst, při průjezdu určitým územím (průplavem), které platili v penězích nebo naturálně kupci. V období nástupu liberalismu se mění pohled na daně. Především je uznávána zásada všeobecnosti, čímţ končí dosavadní výjimky ze zdanění, kterým se ve středověku těšili duchovní a šlechta. Daně se stávají pravidelnými a povinnými. Začínají vznikat nové typy daní, poplatné plnému rozvinutí trhu a kapitalistickému způsobu výroby. Výše daně pro poplatníka se jiţ neodvozuje od vnějších znaků, jako byl počet tovaryšů nebo velikost polí, ale začíná odpovídat skutečným výnosům a příjmům vlastníka. V Anglii vznikla v roce 1799 první důchodová daň (daň z příjmů fyzických osob), v Bismarkovském Německu v roce 1898 první státní systém příspěvků na sociální zabezpečení, koncem 19. století také vznikají první daně ze zisků právnických osob.

15

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0.

16

Koncem 19. století proběhly ve vyspělých evropských zemích daňové reformy, které jiţ zavedly moderní systémy daní, základy dnešních systémů. V Rakousku, jehoţ částí byly i České země, proběhla v 90. letech 19. století reforma, která zavedla několik tzv. výnosových daní (všeobecnou výdělkovou ze ţivností, daň z podniků veřejně účtujících a další daně), ale také jiţ osobní daň důchodovou, která sice byla zpočátku velice nízká, ale během 20. století začala rychle růst. Kromě toho existovaly nepřímé daně, daň z obratu a několik spotřebních daní. Vývoj ve 20. století byl poměrně překotný, výše daní neustále rostla. Přispěly k tomu i obě světové války, kdyţ byly potřeba před válkou peníze na zbrojení a po válce na válečnou obnovu země. Například v době před druhou světovou válkou, kdy byla Československá republika ohroţena hitlerovským fašismem, byly zavedeny příplatky ke stávajícím daním a nové daně – branný příspěvek (platili nevojáci včetně ţen), daň ze ţárovek, daň z droţdí atd. Po druhé světové válce se začaly veřejné finance masivně uplatňovat v hospodářské politice států, coţ vedlo k dalšímu velkému růstu daní. Od přímých daní byly odděleny příspěvky na sociální zabezpečení a tyto systémy pojistného na důchody, nemocenské a zdravotní sluţby stále rostou. Nejnovějšími daněmi, zaváděnými v posledních desetiletích 20. století, jsou daň z přidané hodnoty (poprvé zavedena ve Francii v 60. letech) a ekologické daně. V současnosti tvoří daně ve vyspělých zemích přibliţně 30 – 50 % jejich HDP. Na závěr této pasáţe se ještě podívejme na Obrázek 3, který názorně ukazuje, jak se zatíţení poplatníků za posledních 45 let zvýšilo16:

16

Jelikoţ stát Česká republika vznikl v roce 1993, jsou data zobrazena od tohoto roku.

17

Vývoj podílu daní na HDP u vybraných zemí 50

daňová kvóta v %

45 40 Česká republika

35

Francie

30

Japonsko 25

Nizozemsko

20

Velká Británie

15 1965

1975

1985

1993

2000

2005

2010

rok

Obrázek 3 - Graf vývoje podílu daní na HDP 17

17

Revenue Statistics - Comparative tables. OECD.StatExtracts: Complete databases available via OECD's ilibrary [online]. 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=21699#

18

1.4.1 Vývoj v České republice Československo začalo po roce 1989 razantně uskutečňovat přechod z centrálně plánové ekonomiky na trţní ekonomiku. Daňová reforma začala jiţ během roku 1990 některými opatřeními v daňových zákonech a vyvrcholila v roce 1993, kdy vešly v platnost nové daňové zákony a uskutečnily se významné změny. Bylo to v roce, kdy se Československý stát rozdělil. Daně byly zpočátku aţ na maličkosti v obou republikách stejné. Později přicházely novely zákonů v obou zemích, a po radikální daňové reformě na Slovensku šlo o velmi odlišné dva systémy. V roce 2010 se i v České republice zavedla tzv. Rovná daň. Slovenská republika poté v roce 2013 zrušila rovnou daň z příjmů právnických osob. Tabulka 1 ukazuje odlišnost sazeb v roce 2005 a sazby v roce 2013: 18 Tabulka 1 - Sazby daní v ČR a na Slovensku v roce 2005 a 201319

Daň

Z příjmů fyzických osob Z příjmů právnických osob DPH

ČR 2005

2013

Slovensko 2005 2013

15 — 32 %

15 %

19 %

19 %

26 %

19 %

19 %

23 %

19 % a 5 %

21 % a 15 %

19 %

20 % a 10 %

18

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0. 19 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0.

19

2 Současný daňový systém České republiky Daňovou soustavu ČR, existující od daňové reformy účinné od roku 1993, kodifikoval zákon o soustavě daní.20 Určoval, ţe novou soustavu daní účinnou od počátku roku 1993 v České a Slovenské Federativní Republice tvoří: Daň z přidané hodnoty včetně daně při dovozu, Daně spotřební (daň z uhlovodíkových paliv a maziv, daň z lihu a destilátů, daň z piva, daň z vína, daň z tabáku a tabákových výrobků) Daně z příjmů (daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob) Daň z nemovitostí Daň silniční Daň z dědictví a darování Daň z převodu nemovitostí Daně k ochraně ţivotního prostředí. Podle odstavce 2. stejného paragrafu jiné neţ uvedené daně nebylo moţné stanovit.21 Zákon o soustavě daní nezohledňoval některé existující daně – místní poplatky a rozhlasové a televizní poplatky. Od 1. 1. 2008 jsou vybírány nové daně – daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Aktuální daňová soustava vypadá takto:22

20

Zákon Federálního shromáţdění č. 212/1992 Sb., o soustavě daní (vyhlášen 15. 4. 1992, účinný od 1. 1. 1993, zrušen 1. 1. 2004 zákonem č. 353/2003 Sb. 21 § 1 zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů. 22 ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

20

Daně v ČR

Přímé

Z příjmu

Z nemovitostí, pozemků, ze staveb

Nepřímé

Majetkové

Silniční daň

Z přidané hodnoty Z převodu majetku

Spotřební

K ochraně životního prostředí

Z lihu

Daň z elektřiny

Dědická

Z piva

Daň ze zemního plynu

Darovací

Z vína

Daň ze zemního plynu

Z převodu nemovitosti

Z tabáku

Z paliv a maziv

Obrázek 4 - Daňový systém České republiky 23

Náš současný daňový systém obsahuje 9 daní. Nepřímé daně se liší od přímých daní tím, ţe je platíme při kaţdém nákupu zboţí a sluţeb, kterými jsou tyto daně zatíţené. Neplatíme je ale přímo státním institucím, ale celou cenu (včetně daně) uhradíme prodávajícímu, který má pak povinnost tuto daň státu odvést.24 U přímých daní kaţdý poplatník podává přímo na finančním úřadě daňové přiznání a daň přímo uhradí.25

23

Daňová soustava ČR. Management Mania [online]. 2013, 25.3.2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr 24 ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. 25 tamtéţ

21

3 Daň z příjmu Tato daň je nejvýznamnější přímou daní a k 1. 1. 2008 prošla zásadní novelizací. Zákon o dani z příjmu má tři části – daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a společná část. Ve společné části je nejdůleţitější úprava odepisování hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, které upravují mechanismus přenášení vstupní ceny do nákladů. Zákon o dani z příjmu upravuje daňové (nikoliv účetní) odpisy. Pro účel této práce se zaměříme především na osobní důchodové daně – daně fyzických osob. Osobní důchodové daně jsou ve většině zemí povaţovány za nejdůleţitější. Je jim přisuzována největší míra komplexnosti, spravedlnosti i ekonomické efektivnosti. Důleţitost daně je zdůrazněna i jejím zařazením na první místo v klasifikaci daní OECD i IMF.26 V České republice byla 1. 1. 1993 zavedena daňovou reformou daň z příjmů fyzických osob. Jejím cílem je zdanění globálního důchodu kaţdého jednotlivce tak, aby neexistoval rozdíl mezi zdaněním důchodů, pocházejících z různých zdrojů.

3.1 Charakteristika osobní důchodové daně Osobní důchodová daň si během pouhých dvou set let své existence vydobyla význačné postavení, protoţe svými vlastnostmi podporuje spravedlnost i efektivnost daňového systému. Za nejdůleţitější dobré vlastnosti této daně se povaţují zejména následující: Daň odpovídá principu platební schopnosti. Jedině u osobní důchodové daně lze progresivní dopad vloţit přímo do její konstrukce. Výnosy daně jsou pružné. Pruţnost výnosů osobní důchodové daně znamená, ţe hospodářský růst se projevuje růstem osobních důchodů. Daň nezpůsobuje distorze v cenách. Daň ukládaná na důchody nemá primárně vliv na cenové relace zboţí a sluţeb a nezpůsobuje neefektivnost tohoto druhu. Daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem.

26

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 162 –164.

22

Daň je „průhledná“ – velikost daňového břemene poplatníka je zřejmá. Jsou to jediné daně, u nichţ si můţe prakticky kaţdý vypočítat břemeno z jakéhokoliv hypotetického důchodu. Na rozdíl od nepřímých daní. Není problém se zdrojem platby daně. Velkou výhodou u osobní důchodové daně je, ţe se vznikem předmětu daně – důchodu – vzniká současně zdroj jejího placení. Nejvýrazněji se tato vlastnost projevuje u sráţkové daně nebo u daně z příjmů ze zaměstnání, která je placena formou sráţení záloh.27

3.2 Daň z příjmu fyzických osob Je stanovena zákonem o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona―). Podle § 2 zákona poplatníci daně jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdrţují (minimálně 183 dnů v daném kalendářním roce). Jejich daňová povinnost se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.28 Plátci daně: podnikatelé platí daň sami za sebe (plátce je shodný s poplatníkem) u zaměstnanců odvádí zálohy na daň zaměstnavatel a po skončení roku podává přiznání buď také zaměstnavatel, nebo sám zaměstnanec (pokud má více příjmů u více zaměstnavatelů) Zdaňovací období je kalendářní rok, popřípadě hospodářský rok. Po skončení zdaňovacího období musí poplatník podat daňové přiznání za předešlý rok a vypočtenou daň uhradit. Podnikatel sám za sebe můţe podat přiznání do 3 měsíců (pokud je zdaňovací období kalendářní rok, tak do konce března roku následujícího). Pokud daňové přiznání za podnikatele zpracovává daňový poradce, můţe poţádat finanční úřad o prodlouţení termínu pro podání přiznání aţ do konce června. Za své zaměstnance

27

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0. 28 ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9.

23

zpracovává firma přiznání do 15. února a zaměstnanec přiznání pouze podepíše. V průběhu roku poplatník platí zálohy (u zaměstnance jsou kaţdý měsíc strhávány z výplaty) a při ročním daňovém přiznání je vyúčtuje. Paragraf § 4 zákona osvětluje poplatníkům, které příjmy jsou od daně osvobozeny. Například: příjmy z prodeje bytů (pokud v něm měl poplatník bydliště nejméně dva roky), příjmy z prodeje nemovitostí (přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let), příjmy z prodeje movitých věcí (s výjimkou prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem 1 rok), ceny z veřejné soutěţe, reklamní soutěţe a ze sportovní soutěţe v hodnotě do 10.000,-- Kč, příjmy ve formě dávek nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory apod., dotace od státu, granty z EU na pořízení hmotného majetku, úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, příjmy v naturální formě v podobě reklamních předmětů do hodnoty 500,-- Kč. Zákon o daních z příjmu v § 3 zákona stanovuje, ţe předmětem DPFO jsou veškeré příjmy v peněţní i nepeněţní podobě (tedy i naturálie, hmotné odměny, vyuţívání sluţebního automobilu pro osobní potřebu apod.) kromě příjmů osvobozených od daně.29 Členění příjmů: příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky (ze zaměstnání, § 6 zákona), příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona), příjmy z kapitálového majetku (dividendy, podíly na zisku apod., § 8 zákona), příjmy z pronájmu (§ 9 zákona),

29

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9.

24

ostatní příjmy (výhry, příleţitostné příjmy, příjem z prodeje majetku, na který se nevztahuje osvobození, apod., § 10 zákona)30

3.2.1 Základ daně U příjmů ze zaměstnání je základem daně počínaje rokem 2008 tzv. superhrubá mzda včetně sociálního a zdravotního pojištění SaZP. U příjmů z podnikání zjistíme základ daně z účetnictví firmy

Výnosy – Náklady = základ daně

nebo daňové evidence

Příjmy – Výdaje = základ daně.

Vedení účetnictví i daňové evidence je sloţitá a nákladná věc, proto podnikatelé mají moţnost zjednodušení: prokazovat pouze příjmy a výdaje v daňovém přiznání uplatnit paušálem Tabulka 2 - Výdaje procentem z příjmů u FO 31

Příjmy ze zem. výr., les. a vod. hospodářství

od 2010 (%) 80

ze živností řemeslných

80

ze živností ostatních

60

z jiného podnikání a autorská práva

40

Vliv uplatněných výdajů procentem na odčitatelné poloţky od 1. 1. 2013: Je-li součet dílčích základů daně (§ 7 a § 9), kde byly uplatněny procentní výdaje, vyšší neţ 50 % celkového základu daně, pak nelze uplatnit: odčitatelnou poloţku na manţelku (manţela) (§ 35ba/1/b), daňové zvýhodnění na děti (§ 35c).

30

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. 31 DUŠEK JIŘÍ. Daně z příjmů 2013: přehledy, daňové a účetní tabulky. osmé vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4641-8.

25

stanovení daně paušální částkou. Zákon stanoví přesné podmínky, kdy podnikatel můţe zaţádat finanční úřad o stanovení daně paušální částkou (má příjmy pouze z podnikání, nemá zaměstnance nebo spolupracující osoby kromě manţelky a výše ročního příjmu v posledních třech letech nepřesáhla 5 milionů Kč. Nesmí být účastníkem sdruţení, ale od roku 2006 uţ můţe být plátcem daně z přidané hodnoty). Ţádost musí podat nejpozději do 31. ledna běţného zdaňovacího období. Finanční úřad daň vyměří podle předpokládaných příjmů a výdajů, minimálně však ve výši 600,-- Kč. Tato moţnost je výhodná především pro samostatné ţivnostníky a sniţuje administrativní náročnost. V tomto případě uţ nemusí za schválené období (max. 3 roky) podávat daňové přiznání.32

Tabulka 3 - Struktura základu daně z příjmů fyzických osob33

dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků výdaje: pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění dílčí základ daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) výdaje: na dosažení, zajištění a udržení příjmů (v prokázané výši nebo paušální) dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku výdaje se neuplatňují dílčí základ daně z příjmů z pronájmu (nebo záporný rozdíl mezi příjmy a výdaji) výdaje: na dosažení, zajištění a udržení příjmů (v prokázané výši nebo paušální) dílčí základ daně ostatní příjmy výdaje: na dosažení příjmu (podle druhů příjmů do výše daného druhu příjmů)

32

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. 33 MÜLLEROVÁ, Libuše a Alena VANČUROVÁ. Daně v účetnictví podnikatelů. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006, 279 s. Daňová řada. ISBN 80-735-7163-3.

26

3.2.2 Slevy na dani Sleva na dani sniţuje konečnou vypočítanou daň (například sleva na dani 2 070 Kč znamená, ţe od vypočítané daně odečteme celých 2 070 Kč). Na poplatníka*

24 840 Kč

Na manţela/ku s příjmem niţším neţ 68 000 Kč

24 840 Kč

Částečný invalidní důchodce

2 520 Kč

Plný invalidní důchodce

5 040 Kč

Drţitel průkazu o těţkém zdravotním postiţení Student prezenčního studia Daňové zvýhodnění na dítě ţijící ve spol. domácnosti

16 140 Kč 4 020 Kč 13 404 Kč.

* Od 1. 1. 2013 nemohou tuto slevu využít starobní důchodci. Podnikatelé mají navíc moţnost uplatnit slevu na dani, pokud zaměstnávají zdravotně postiţené: za kaţdého zaměstnance se změněnou pracovní schopností 18 000 Kč; za kaţdého zaměstnance s těţkým zdravotním poškozením 60 000 Kč.

3.2.3 Nezdanitelná část základu daně Nezdanitelná část základu daně je sníţením základu daně. Po sníţení základu vypočítáme příslušným procentem daň (15 % ze základu daně), tedy nezdanitelná část základu daně se v konečné placené dani projeví sníţením jenom o určité procento. Nezdanitelné částky jsou upravovány podle § 15 zákona o daních z příjmů.34 1. Odpočet hodnoty darů Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých právnickým osobám na území ČR na financování vymezených aktivit (věda, vzdělání, policie, ochrana zvířat,

34

Nezdanitelné části základu daně roku 2013. Daně & účetnictví [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.du.cz/33/nezdanitelne-casti-zakladu-dane-roku-2013-

27

ekologie, sociální účely apod.), pokud úhrnná hodnota darů za rok přesáhne 2 % základu daně (ale min. 1 000Kč) a nejvýše bude činit 10 % základu daně (hodnota bezplatného darování krve se oceňuje jako dar ve výši 2 000 Kč). Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.35 2. Odpočet úroků z úvěrů Od základu daně lze odečíst částku zaplacených úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotečních úvěrů. Podmínkou je pouţití úvěru na financování bytových potřeb. Úhrnná částka úroků, o které se sniţuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téţe domácnosti, nesmí překročit 300 000,- Kč. 3. Odpočet příspěvků na penzijní připojištění a penzijní pojištění Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 12 000 Kč zaplacený poplatníkem na jeho a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníţenému o 12 000 Kč, b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, ţe byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění aţ po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosaţení věku 60 let; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se

35

Nezdanitelné části základu daně roku 2013. Daně & účetnictví [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.du.cz/33/nezdanitelne-casti-zakladu-dane-roku-2013-

28

rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníţenému o 12 000 Kč.36 4. Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé ţivotní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi: poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, ţe výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehoţ průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. U pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití je další podmínka, a to, ţe pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.37 Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, ţe poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Splňuje-li poplatník více nároků na nezdanitelné poloţky, tyto nároky se sčítají.38

3.2.4 Položky odčitatelné od základu daně Tyto poloţky jsou stanoveny pro podnikatele a umoţňují redukovat dopady podnikatelských ztrát a podpořit výzkum.

36

Nezdanitelné části základu daně roku 2013. Daně & účetnictví [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.du.cz/33/nezdanitelne-casti-zakladu-dane-roku-201337 tamtéţ 38 ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9.

29

Daňová ztráta předchozích let (nejdéle do 5 let). 100 % výdajů (nákladů) vynaloţených na výzkum a vývoj. Tyto výdaje pak sníţí daň z příjmu 2x.39

3.2.5 Sazba daně Pokud vypočítáme základ daně a upravíme ho o nezdanitelné a odčitatelné poloţky, je čas vypočítat samotnou daň. Ta činí 15 %. Počínaje rokem 2008 byly zrušeny pásma progresivního zdanění příjmů fyzických osob a byly nahrazeny jedinou daňovou sazbou.40

3.2.6 Solidární zvýšení daně a zálohy Týká se FO podnikatelů i zaměstnanců na období 2013 -2015. Jedná se o daň navíc popř. zálohu navíc k běţné dani či záloze. Výpočet této daně je odvislý od průměrné mzdy (ta v roce 2013 činní 25 884 Kč). Poplatník se solidární daní si musí podat sám daňové přiznání (§ 38/4). Solidární zvýšení daně u zálohy zaměstnance (§ 38ha): Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy (= hrubá mzda) a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na soc. zabezpečení Pro rok 2013 pokud měsíčně základ bude vyšší neţ: 4x 25 884 Kč = 103 536 Kč Mzdový list musí za kaţdý kalendářní měsíc obsahovat částku tohoto rozdílu Solidární zvýšení daně (§ 16a): Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

39

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. 40 tamtéţ

30

součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (= hrubá mzda) a dílčího základu daně podle § 7 (z podnikání) v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na soc. zabezpečení. Pro rok 2013 pokud roční základ bude vyšší neţ: 48 x 25 884 Kč = 1 242 432 Kč41

41

DUŠEK JIŘÍ. Daně z příjmů 2013: přehledy, daňové a účetní tabulky. osmé vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4641-8.

31

4 Sociální a zdravotní pojištění Pojistné na sociální pojištění má specifické postavení mezi daněmi. To v České republice zahrnuje pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Plátci na sociální pojištění jsou: Zaměstnanci – část pojistného za ně platí zaměstnavatel, část jim ho sráţí z hrubé mzdy. Rozsah účasti na veřejném zdravotním pojištění a na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je u zaměstnanců téměř shodný. Osoby samostatně výdělečně činné – tj. ti, kteří mají příjmy z podnikání, ale rovněţ i z jiné samostatné výdělečné činnosti. Rozsah účasti na veřejném zdravotním pojištění je u těchto osob širší neţ u důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Nemocenské pojištění je pro tyto osoby dobrovolné.42 Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec. Pojistné na zdravotní pojištění se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozloţena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc.43

42

MÜLLEROVÁ, Libuše a Alena VANČUROVÁ. Daně v účetnictví podnikatelů. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006, 279 s. Daňová řada. ISBN 80-735-7163-3. 43 Zdravotní pojištění zaměstnanců. Finance.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotniho-pojisteni/zamestnancizdravotni-pojisteni/

32

Sazby pojistného jsou stanoveny takto: Tabulka 4 - Sazby pojistného u zaměstnanců44

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaměstnavatel zaměstnanec 13,5 % 1/3 (4,5 %)

zbytek (9 %)

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanec zaměstnavatel 6,5 % / 3,5 %

25 % / 26 %

Soc. pojištění u zaměstnavatelů 25 %, z toho: 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, nebo 26 %, z toho: 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, pokud si při splnění stanovených podmínek tuto sazbu zaměstnavatel sám stanoví a tuto skutečnost včas příslušné OSSZ písemně oznámí. Soc. pojištění u zaměstnanců 6,5 %, jde-li o zaměstnance, který není účastný důchodového spoření 3,5 %, jde-li o zaměstnance, který je účastný důchodového spoření; zaměstnanci platí pouze pojistné na důchodové pojištění; pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanci neplatí.45 U zdravotního pojištění se z vyměřovacího základu se odvádí 13,5 %. Jednu třetinu (tedy 4,5 %) hradí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny (tedy 9 %) hradí zaměstnavatel ze svých prostředků.46

44

MÜLLEROVÁ, Libuše a Alena VANČUROVÁ. Daně v účetnictví podnikatelů. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006, 279 s. Daňová řada. ISBN 80-735-7163-3. 45 Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2013, 13. 11. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazbapojistneho.htm 46 Zdravotní pojištění zaměstnanců. Finance.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotniho-pojisteni/zamestnancizdravotni-pojisteni/

33

5 Silniční daň Poplatníkem i plátcem daně je majitel vozidla uvedený v technickém průkazu vozidla. Výjimku tvoří případ, kdy firma rozhodne, ţe zaměstnanec bude při výkonu své práce pouţívat své soukromé vozidlo a firma mu bude proplácet cestovní náhrady. V tom případě musí zaměstnavatel uhradit silniční daň.47 Pokud je automobil v osobním vlastnictví podnikatele a pro podnikání se vyuţívá pouze občas, pak lze silniční daň platit pouze za období, kdy bylo vozidlo pro podnikání vyuţito. Bez zaplacení silniční daně není moţné uplatnit cestovné do nákladů pro sníţení základu daně z příjmu.48

5.1 Předmět daně Předmětem daně silniční jsou: silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v ČR (vozidla), jsou-li pouţívána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v ČR, a to bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání49 Předmětem daně silniční nejsou: speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka další vozidla osvobozená od daně na základě zákona č. 16/1993 Sb., zákon o dani silniční50

47

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. 48 RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 49 Daň silniční. Kurzy.cz: Kurzy měn, akcie cz a komodity, investice online [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-silnicni.htm

34

5.2 Daňové přiznání Daňové přiznání k silniční dani podává poplatník nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Poplatník platí zálohy na daň silniční, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za kaţdý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období.51

5.3 Sazba daně Roční sazba daně silniční, kde základem daně je zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon, činí: Tabulka 5 - Roční sazba silniční daně u os. automobilů52

do 800 cm3 nad 800 cm3 do 1 250 cm3 nad 1 250 cm3 do 1 500 cm3 nad 1 500 cm3 do 2 000 cm3 nad 2 000 cm3 do 3 000 cm3 nad 3 000 cm3

1.200 Kč 1.800 Kč 2.400 Kč 3.000 Kč 3.600 Kč 4.200 Kč

Roční sazba daně silniční ze základu daně, kde základem daně je součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů nebo největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel, činí:

50

Daň silniční. Kurzy.cz: Kurzy měn, akcie cz a komodity, investice online [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-silnicni.htm 51 Výpočet silniční daně: Silniční daň pro zdaňovací období roku 2013. Kurzy.cz [online]. 2010-2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kalkulacka/silnicni-dan/ 52 Daň silniční. Kurzy.cz: Kurzy měn, akcie cz a komodity, investice online [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-silnicni.htm

35

Tabulka 6 - Roční sazba silniční daně u nákladních automobilů53

1 náprava

2 nápravy

3 nápravy

do 1 tuny

1.800,- Kč

1t-2t

2.700,-Kč

2 t - 3,5 t

3.900,- Kč

3,5 t - 5 t

5.400,- Kč

5 t - 6,5 t

3.600,- Kč

6,5 t - 8 t

8.400,- Kč

nad 8 t

9.600,- Kč

do 1 tuny

1.800,- Kč

1t-2t

2.400,-Kč

2 t - 3,5 t

3.600,- Kč

3,5 t - 5 t

4.800,- Kč

5 t - 6,5 t

6.000,- Kč

6,5 t - 8 t

7.200,- Kč

8 t - 9,5 t

8.400,- Kč

9,5 t - 11 t

9.600,- Kč

11 t - 12 t

10.800,- Kč

12 t - 13 t

12.600,- Kč

13 t - 14 t

14.700,- Kč

14 t - 15 t

16.500,- Kč

15 t - 18 t

23.700,- Kč

18 t - 21 t

29.100,- Kč

21 t - 24 t

35.100,- Kč

24 t - 27 t

40.500,- Kč

nad 27 t

46.200,- Kč

do 1 tuny

1.800,- Kč

1 t - 3,5 t

2.400,-Kč

3,5 t - 6 t

3.600,- Kč

6 t - 8,5 t

6.000,- Kč

8,5 t - 11 t

7.200,- Kč

11 t - 13 t

8.400,- Kč

53

Daň silniční. Kurzy.cz: Kurzy měn, akcie cz a komodity, investice online [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/dan-silnicni.htm

36

4 nápravy a více

13 t - 15 t

10.500,- Kč

15 t - 17 t

13.200,- Kč

nad 17 t do 19 t

15.900,- Kč

19 t - 21 t

17.400,- Kč

21 t - 23 t

21.300,- Kč

23 t - 26 t

27.300,- Kč

26 t - 31 t

36.600,- Kč

31 t - 36 t

43.500,- Kč

nad 36 t

50.400,- Kč

do 18 tuny

8.400,- Kč

18 t - 21 t

10.500,-Kč

21 t - 23 t

14.100,- Kč

23 t - 25 t

17.700,- Kč

25 t - 27 t

22.200,- Kč

27 t - 29 t

28.200,- Kč

29 t - 32 t

33.300,- Kč

32 t - 36 t

39.300,- Kč

nad 36 t

44.100,- Kč

5.4 Daň silniční ve vztahu k daňové evidenci Daň silniční je u poplatníků vedoucích daňovou evidenci podle § 7b ZDP daňově uznatelným výdajem na základě platby, a to v tom kalendářním roce (zdaňovacím období daně z příjmů fyzických osob), ve kterém byla skutečně zaplacena. Daňovou uznatelnost tohoto výdaje bude poplatník správci daně z příjmů prokazovat dokladem o zaplacení silniční daně a zachycením v daňově uznatelných výdajích evidovaných v rámci daňové evidence. Silniční daň je daňově uznatelným výdajem u poplatníka daně silniční, tedy u provozovatele (vlastníka, drţitele) vozidla zapsaného v technickém průkazu. Daňově uznatelným výdajem je i silniční daň zaplacená jedním z manţelů, který je zapsán jako drţitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemţ vozidlo je 37

pouţíváno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manţelů, který jako provozovatel v technickém průkazu zapsán není.54

54

PILÁTOVÁ, Jana. Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. Olomouc: Anag, 2005-, sv. Daně (Anag). ISBN 9788072637720.

38

6 Daň z přidané hodnoty Je nepřímou univerzálního daní, tvoří část ceny výrobků a sluţeb. Je vybírána postupně při kaţdém prodeji. Kaţdý ze zpracovatelů a distributorů přidal hodnotu, ze které platí daň (odtud název). Praktický výpočet je komplikovanější díky různým zdaňovacím obdobím. Před vstupem do EU Česká republika harmonizovala svůj zákon o DPH s Šestou směrnicí Evropského společenství tak, aby ihned po našem vstupu mohl fungovat volný trh (zcela nově se musela začít přiznávat DPH při pohybu zboţí z EU). Zákon o DPH byl v České republice k 1. lednu 2009 významně novelizován, a to především v návaznosti na novou evropsku Směrnici Rady 2006/112/ES, která nahradila výše uvedenou Šestou směrnici. DPH ale není v celé EU jednotná, jak bude dále zmíněno.55

6.1 Charakteristika DPH Hlavními přednostmi DPH jsou její neutralita, moţnost zdanit sluţby, výhodnost pro mezinárodní obchod, odolnost proti daňovým únikům a spolehlivost výnosů pro stát. Daň je neutrální vzhledem k volbě spotřebitelů i výrobců a umoţňuje zdanit spotřebu domácností s vyloučením výrobních inputů. Refundace daně na vstupu pak vylučuje moţnost dalšího zdanění obratu jiţ zdaněného, čili opětné zdanění inputů. Daň z přidané hodnoty značně zvyšuje úspěšnost zdanění sluţeb, u nichţ všeobecně existuje větší moţnost daňových úniků. Právě daň z přidané hodnoty poskytuje lepší ochranu před daňovými úniky, neboť plátce daně se staví do řetězu, v němţ má kaţdý zájem na potvrzení o zaplacení daně v ceně zboţí. Dodavatele jsou si vědomi, ţe o jejich inputech a zdanitelných outputech existují doklady, k nimţ má finanční úřad přístup. U DPH je cena stejná pro plátce i pro neplátce a pro poskytovatele sluţeb nevzniká problém rozdílu mezi konečnou a výrobní spotřebou. Technika daně umoţňuje vývoz bez daně, takţe všichni dovozci do určité země mají stejné podmínky. Všeobecně se má za to, ţe daň z přidané hodnoty umoţňuje dosáhnout vyšších výnosů ze zdanění spotřeby.

55

ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9.

39

Ovšem i DPH má své nevýhody oproti klasickým obratovým daním. Za nejvýznamnější argumenty „proti― dani z přidané hodnoty (které se v některých zemích ukázaly natolik silné, ţe daň u nich nebyla zavedena) se povaţuje: Náročnost přechodu na novou daň. Přechod na DPH je proces administrativně a politicky velice náročný a v zemích se stabilizovanou ekonomikou je k jejímu prosazení zapotřebí velmi silných politických tlaků. Administrativní nákladnost fungování daně. Obavy ze zvýšení inflace. Tento argument se opíral o fakt zvýšení výnosu daně oproti minulé dani z obratu a o hrozbu zvýšení spotřebitelských cen. V České republice došlo v roce 1993, kdy byla tato daň zavedena, k celkovému růstu spotřebitelských cen o 20,8 %. Z toho polovina se připisuje jednorázovému zvýšení cen v důsledku daně a povaţuje se za neinflační cenový růst.56

6.2 Sazby DPH Málokterá země pouţívá jen jednu sazbu daně. Niţší sazbu poskytovatelé sluţeb spíše tolerují a jsou ochotnější daň platit, zatímco s růstem sazeb roste i jejich snaha po daňovém úniku. Podstatným důvodem pro rozlišení sazeb je snaha po sníţení regresivnosti dopadu daně. Proto jsou na předměty a sluţby základní potřeby uvalovány niţší sazby a v některých neevropských zemích existují i vyšší sazby na luxusní statky. Tabulka 2 uvádí sazby daně v zemích OECD. Rozdíl mezi základními sazbami je někdy značný; ačkoliv v zemích Evropské Unie se příliš nízké sazby uţ nevyskytují (minimální základní sazba 15 %).57

56

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0. 57 tamtéţ

40

Tabulka 7 - Sazby daně z přidané hodnoty v roce 2013 v %58

Země

Snížená sazba

Základní sazba

Japonsko

-

5

Kanada

-

5

Německo

3,8/2,5 7

8 19

Rakousko

-

20

Slovensko

10

20

Česká republika

15 -

21 18,7

Švýcarsko

OECD*

* neváţený průměr V Tabulce 3 můţeme vidět, jak se vyvíjely sazby DPH v České republice. Tabulka 8 - Vývoj sazeb DPH v ČR59

Období 1. 1. 1993 – 31. 12. 1994

Základní sazba 23 %

Snížená sazba 5%

1. 1. 1995 – 30. 4. 2004 1. 5. 2004 – 31. 12. 2007

22 % 19 %

5% 5%

1. 1. 2008 – 31. 12. 2009

19 %

9%

1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012

20 %

10 %

20 %

14 %

od 1. 1. 2013

21 %

15 %

6.3 Zdaňovací období DPH v roce 2013 Novelou Zákona o DPH č. 502/2012 Sb. byla provedena změna v základním zdaňovacím období, kterým je od 1. ledna 2013 kalendářní měsíc.

58

ATA Carnet Export: Duties and Value-Added Taxes (VAT). USCIB: The United States Council for International Business [online]. 2013, 23. října 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.uscib.org/?documentID=1676 59 Daň z přidané hodnoty. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9. srpna 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88_z_p%C5%99idan%C3%A9_hodnoty

41

Osoby, které se nově zaregistrují k dani z přidané hodnoty včetně plátců se sídlem mimo území ČR v roce 2013 a později, mají po stanovenou dobu jako zdaňovací období kalendářní měsíc.60 Čtvrtletní plátce v roce 2012 Plátce, který byl v roce 2012 registrovaný jako čtvrtletní plátce DPH, jeho obrat za rok 2012 nepřesáhl 10 mil. Kč a současně není skupinou a nespolehlivým plátcem, se můţe podle přechodných ustanovení novely Zákona o DPH č. 502/2012 Sb. rozhodnout, ţe jeho zdaňovací období pro rok 2013 je kalendářní čtvrtletí. Přitom podle ustanovení § 99a odst. 2 Zákona o DPH plátce nemusí změnu zdaňovacího období správci daně oznámit, pokud bylo jeho zdaňovacím obdobím v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce kalendářní čtvrtletí. S účinností od 1. ledna 2014 bude povinná elektronická forma podání také u přiznání k DPH včetně příloh. Výjimka bude platit pro fyzické osoby s obratem do 6 mil. Kč za rok a pro tzv. identifikované osoby. Elektronická forma podání bude povinná také u hlášení, příloh k daňovému přiznání, přihlášky k registraci a oznámení o změně registračních údajů. Plátci DPH budou tedy od roku 2014 komunikovat se správcem daně pouze elektronicky.61

60

SVOBODOVÁ, JUDr. Eva. Zdaňovací období DPH v roce 2013. ACCONTES [online]. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.accontes.cz/zdanovaci-obdobi-dph-v-roce-2013 61 tamtéţ

42

7 Představení podnikatele Jelikoţ si podnikatel nepřeje být v bakalářské práci jmenován, budeme mu z tohoto důvodu říkat pan Dočekal. Uvedené údaje, které jsou v práci pouţity, vycházejí z reálné praxe a z podkladů, které mi podnikatel poskytl z jeho daňové evidence.

7.1 Charakteristika podnikatele Pan Dočekal začal podnikat 20. prosince 1990 na základě ţivnostenského oprávnění. Je fyzickou osobou podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsanou v obchodním rejstříku. Předmětem jeho podnikání je truhlářství, podlahářství a tesařství. Podnikatel je plátce DPH od 1. července 1996 a vede daňovou evidenci. Svou podnikatelskou činnost provozuje v budově, která je zahrnuta v majetku firmy. Má 3 děti – syna narozeného v roce 1990, na kterého uplatňoval slevu ve sledovaných letech 2010 a 2011, dceru narozenou v roce 1991 a syna narozeného v roce 2012, na kterého si uplatňuje slevu od roku 2012. Firma v letech 2010 – 2012 zaměstnávala 2 zaměstnance na plný úvazek. Od září 2012 zaměstnává pouze jednoho zaměstnance.

7.2 Daňová evidence podnikatele Jelikoţ firma nedosahuje ročního obratu 25 mil. Kč, není účetní jednotkou a vede daňovou evidenci, která je administrativně méně náročná. V té zachycuje peněţní toky související s podnikatelskou činností, stav majetku a evidenci pohledávek a závazků. Cílem daňové evidence je zjištění základu daně z příjmů a zjištění stavu majetku a závazků, které ovlivňují základ daně z příjmů. Mimo příjmy v § 7 má podnikatel příjmy pouze v § 8. Podnikatel musí odvádět tyto daně a poplatky: daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů ze závislé činnosti - zaměstnanci 43

daň z přidané hodnoty daň z nemovitosti silniční daň Dále má povinnosti k OSSZ (jako OSVČ a zaměstnavatel odvádí pojistné za sebe a své zaměstnance) a ke zdravotním pojišťovnám (kterým musí taktéţ odvádět pojistné).

44

8 Přehled a výše daňových povinností za rok 2010 8.1

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmu patří mezi daňově neuznatelné daně a poplatky společně s pojistným na zdravotní a sociální pojištění podnikatele. Příjmy podle § 7 zákona

1.292.074 Kč

Výdaje související s příjmy podle § 7 zákona

1.194.021 Kč

Rozdíl Částky zvyšující výsledek hospodaření

98.053 Kč 0 Kč

Částky sniţující výsledek hospodaření (odpisy)

20.751 Kč

Dílčí základ daně podle § 7

77.302 Kč


2 Kč

Základ daně celkem Nezdanitelné části základu daně a odčitatelné poloţky

77.304 Kč 0 Kč

Základ daně zaokrouhlený na celé 100 Kč dolu

77.300 Kč

Daň podle § 16 zákona (15 %)

11.595 Kč

Sleva na poplatníka

24.840 Kč

Daňové zvýhodnění na vyţivované dítě

11.604 Kč

Daň po uplatnění slevy Daňový bonus

0 Kč 11.604 Kč

45

8.2 Zdravotní a sociální pojištění podnikatele Daňový základ

77.304 Kč

Vyměřovací základ (50 %)

38.652 Kč

Pojistné na zdravotní pojištění (13,5 %) + zálohy

24.428 Kč

Pojistné na sociální zabezpečení (29,2 %) + zálohy

32.036 Kč

8.3 Pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem V roce 2010 pan Dočekal zaměstnával 2 zaměstnance na plný úvazek. Tabulka 9 - Pojistné na ZP a SP hrazené zaměstnavatelem (2010)62

2010 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

Hrubá mzda

30 240 28 800 33 120 31 680 21 000 31 680 31 680 31 680 31 680 30 240 31 680 33 120 366 600 Kč

Zdravotní pojištění 4,5 %

9%

1 361 2 722 1 296 2 592 1 490 2 981 1 426 2 851 945 1 890 1 426 2 851 1 426 2 851 1 426 2 851 1 426 2 851 1 361 2 722 1 426 2 851 1 490 2 981 16 497 Kč 32 994 Kč

Sociální pojištění 6,5 %

25 %

1 966 1 872 2 153 2 059 1 365 2 059 2 059 2 059 2 059 1 966 2 059 2 153 23 829 Kč

7 560 7 200 8 280 7 920 5 250 7 920 7 920 7 920 7 920 7 560 7 920 8 280 91 650 Kč

Zaměstnavatelé musí ze zákona odvádět 34 % na pojistné z hrubých mezd svých zaměstnanců. V roce 2010 to pro pana Dočekala znamenalo odvést 124.644 Kč.

62

zdroj daňová evidence podnikatele, vlastní výpočty

46

8.4 Daň z nemovitosti Daň ze staveb Stavba užívaná pro podnikatelskou činnost 200 m2

Výměra Základní sazba daně za 1 m2

10 Kč/m2

Daň ze stavby

2.000 Kč

Zpevněná plocha 300 m2


0,20 Kč/m2

Daň ze stavby

60 Kč

Daň z nemovitosti celkem

2.060 Kč

8.5 Silniční daň Podnikatel pro svou výdělečnou činnost v roce 2010 vyuţívá dvou nákladních vozidel a jednoho přívěsu. Jedná se o tato vozidla: Tabulka 10 - Výpočet silniční daně (2010)63

První registrace

Základ daně

Roční sazba

Daň

Opel Movano

12/2004

2 nápravy/3,5 t

3.600 Kč

2.205 Kč

Přívěs

11/1994

1 náprava/0,6 t

1.800 Kč

1.800 Kč

02/2008

2 nápravy/2,1 t

3.600 Kč

1.872 Kč

x

x

x

5.877 Kč

Vozidlo

VW Passat Variant Celkem

63


47

Podnikatel si můţe sníţit daň podle § 6 Zákona o silniční dani. Pokud silniční daň platí za vozidla prvně registrovaná před méně neţ devíti lety, sniţuje sazbu podle daných procent postupně 48 %, 40 % a 25 %. V tomto roce uplatnil sníţení u vozidla Opel Movano a VW Passat Variant. Celkem na této dani v tomto roce ušetřil 3.123 Kč.

8.6 Daň z přidané hodnoty Zdaňovacím obdobím podnikatele pro DPH je čtvrtletí. Veškeré dodané zboţí a sluţby jsou s místem plnění v tuzemsku. Sazby v roce 2010 byly zvýšeny o procento oproti předešlému roku na 20 % pro základní sazbu a 10 % pro sníţenou sazbu. Daň z přidané hodnoty tvoří jeden z nejdůleţitějších příjmů do státního rozpočtu. Není to ovšem přímý výdaj podnikatele. Pan Dočekal je registrován jako plátce DPH a musí tak odvést do státního rozpočtu rozdíl mezi zaplacenou a obdrţenou daní, resp. mu můţe být daň vrácena, je-li daňová povinnost k DPH za daný rok v mínusu. Jedná se o tzv. nadměrný odpočet DPH. Tabulka 11 - Čtvrtletní přehled DPH (2010)64

Daň na výstupu

Daň na vstupu

základní

sníţená

základní

sníţená

Daňová povinnost

I. čtvrtletí

0

35.240

44.146

0

-8.906

II. čtvrtletí

0

27.660

28.767

0

-1.107

III. čtvrtletí

2.117

9.800

26.458

9

-14.550

IV. čtvrtletí

28.209

0

34.912

0

-6.703

Celkem

30.326

72.700

134.283

9

-31.266

2010

Tabulka se čtvrtletním přehledem DPH za rok 2010 nám ukazuje, jak vysokou daň podnikatel zaplatil (daň na vstupu) a kolik obdrţel od odběratelů (daň na výstupu). Jak je zmíněno níţe v kapitole 12 Vliv legislativní změn, výrobky pana Dočekala, které jsou

64

zdroj přiznání k DPH podnikatele, vlastní zpracování

48

součástí stavby, spadají do sníţené sazby DPH. Z toho vyplývá, ţe prodejní cena za takovýto výrobek je niţší o 10 % oproti výrobkům se základní sazbou. Kdyby pro jeho výrobky platila základní sazba, daňová povinnost by za rok 2010 měla jinou podobu – odvedl by do státního rozpočtu 41.425 Kč. V roce 2010 byla podnikateli vrácena daň ve výši 31.266 Kč, coţ mu značně ulevilo v celkové daňové povinnosti za tento rok.

8.7 Struktura daňově uznatelných daní a poplatků

Struktura daňově uznatelných daní a poplatků 2010 ZP podnikatele

SP podnikatele

3%

Daň z nemovitosti

Silniční daň

9%

38%

50%

Obrázek 5 - Struktura daňově uznatelných daní a poplatků (2010)65

Z pohledu daňově uznatelných daní a poplatků je pro podnikatele největším daňovým zatíţením zdravotní pojištění a sociální pojištění, které odvádí podnikatel sám za sebe. V součtu to dělá 88 % podíl. Nejmenší podíl tvoří daň z nemovitosti.

65


49

9 Přehled a výše daňových povinností za rok 2011 9.1 Daň z příjmů fyzických osob Od předešlého roku se u daně z příjmu změnila výše slevy na poplatníka o 1.200 Kč, směrem nahoru, tudíţ si podnikatel uplatňuje slevu ve výši 23.640 Kč. Daňové zvýhodnění na vyţivované dítě zůstává stejné. Příjmy podle § 7 zákona

1.596.755 Kč


1.449.387 Kč

Rozdíl Částky zvyšující výsledek hospodaření Částky sniţující výsledek hospodaření (odpisy)

147.368 Kč 0 Kč 20.751 Kč


126.617 Kč


1 Kč

Základ daně celkem Nezdanitelné části základu daně a odčitatelné poloţky Základ daně zaokrouhlený na celé 100 Kč dolu

126.618 Kč 0 Kč 126.600 Kč

Daň podle § 16 zákona (15 %)

18.990 Kč

Sleva na poplatníka

23.640 Kč

Daňové zvýhodnění na vyţivované dítě

11.604 Kč

Daň po uplatnění slevy Daňový bonus

0 Kč 11.604 Kč

50


126.618 Kč


63.309 Kč


27.759 Kč


39.258 Kč

9.3 Pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem V roce 2011 pan Dočekal zaměstnával 2 zaměstnance na plný úvazek. Tabulka 12 - Pojistné na ZP a SP hrazené zaměstnavatelem (2011)66


Hrubá mzda

30 240 28 800 33 120 30 240 31 680 31 680 30 240 33 120 31 680 30 240 31 680 31 680 374 400 Kč

Zdravotní pojištění 4,5 %

9%

1 361 2 722 1 296 2 592 1 490 2 981 1 361 2 722 1 426 2 851 1 426 2 851 1 361 2 722 1 490 2 981 1 426 2 851 1 361 2 722 1 426 2 851 1 426 2 851 16 848 Kč 33 696 Kč

Sociální pojištění 6,5 %

25 %

1 966 1 872 2 153 1 966 2 059 2 059 1 966 2 153 2 059 1 966 2 059 2 059 24 336 Kč

7 560 7 200 8 280 7 560 7 920 7 920 7 560 8 280 7 920 7 560 7 920 7 920 93 600 Kč

V roce 2011 musel pan Dočekal odvést 127.296 Kč, coţ je částka o 2.652 Kč vyšší neţ v předešlém roce.

66


51



10 Kč/m2

Daň ze stavby

2.000 Kč



0,20 Kč/m2

Daň ze stavby

60 Kč


2.060 Kč

9.5 Silniční daň Podnikatel pro svou výdělečnou činnost v roce 2011 vyuţívá dvou nákladních vozidel a jednoho přívěsu stejně jako v předešlém roce. Jedná se o tato vozidla: Tabulka 13 - Výpočet silniční daně (2011)67

První registrace

Základ daně

Roční sazba

Daň

Opel Movano

12/2004

2 nápravy/3,5 t

3.600 Kč

2.700 Kč

Přívěs

11/1994

1 náprava/0,6 t

1.800 Kč

1.800 Kč

02/2008

2 nápravy/2,1 t

3.600 Kč

2.136 Kč

x

x

x

6.636 Kč

Vozidlo


67


52

U obou nákladních vozidel se oproti minulému roku sníţily procenta sniţující roční sazby daně, proto v roce 2011 podnikatel platí vyšší silniční daň, neţ jakou platil v roce 2010. Daň se mu sice zvýšila o 759 Kč, ale díky sníţení roční sazby daně ušetřil 2.364 Kč.

9.6 Daň z přidané hodnoty Zdaňovacím obdobím podnikatele pro DPH je čtvrtletí. Veškeré dodané zboţí a sluţby jsou s místem plnění v tuzemsku. Sazby v roce 2011 byly stejné jako v předešlém roce 20 % pro základní sazbu a 10 % pro sníţenou sazbu. Tabulka 14 - Čtvrtletní přehled DPH (2011)68

Daň na výstupu

Daň na vstupu

základní

sníţená

základní

sníţená

Daňová povinnost

I. čtvrtletí

417

42.132

43.941

0

-1.392

II. čtvrtletí

7.488

35.800

45.608

0

-2.320

III. čtvrtletí

0

39.270

42.049

0

-2.779

IV. čtvrtletí

10.000

33.512

39.198

5

4.309

Celkem

17.905

150.714

170.796

5

-2.182

2011

V tomto roce nemá podnikatel tak značný nadměrný odpočet DPH jako v roce předešlém. Je to dáno tím, ţe ve 4. čtvrtletí mu vyšla daňová povinnost, jelikoţ prodal více svých výrobků spadajících do základní sazby DPH oproti jiným čtvrtletím. Daň na vstupu se v porovnání s předešlým rokem pohybuje na téměř stejné úrovni. Podnikatel nemá velké skladové prostory, nakupuje materiál na výrobu průběţně během roku. DPH našemu podnikateli ulehčila daňovou povinnost o 2.182 Kč.

68


53



SP podnikatele

3%

Daň z nemovitosti

Silniční daň

9%

36%

52%


Podíl zdravotního a sociálního pojištění za podnikatele je oproti roku 2010 na stejné úrovni. V roce 2011 je to celkový podíl ve výši 88 %. Silniční daň, i přes mírné zvýšení v tomto roce, má nadále nejmenší podíl z těchto odvodů.

69


54

10 Přehled a výše daňových povinností za rok 2012 10.1 Daň z příjmů fyzických osob V tomto roce došlo ke změně ve výši slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na vyţivované dítě. Sleva byla zvýšena o 1.200 Kč na 24.840 Kč a daňové zvýhodnění vzrostlo o 1.800 Kč na 13.404 Kč. V tomto roce se podnikateli narodil syn a uplatňuje daňové zvýhodnění pouze za 8 měsíců. Příjmy podle § 7 zákona

683.941 Kč


604.207 Kč

Rozdíl Částky zvyšující výsledek hospodaření

79.734 Kč 0 Kč

Částky sniţující výsledek hospodaření (odpisy)

20.751 Kč


58.983 Kč

Základ daně celkem

58.983 Kč

Nezdanitelné části základu daně a odčitatelné poloţky Základ daně zaokrouhlený na celé 100 Kč dolu Daň podle § 16 zákona (15 %) Sleva na poplatníka Daňové zvýhodnění na vyţivované dítě Daň po uplatnění slevy Daňový bonus

0 Kč 58.900 Kč 8.835 Kč 24.840 Kč 8.936 Kč 0 Kč 8.936 Kč

55


58.983 Kč


29.492 Kč


24.099 Kč


30.434 Kč

10.3 Pojistné za zaměstnance hrazené zaměstnavatelem V roce 2012 pan Dočekal zaměstnával do konce měsíce srpna 2 zaměstnance na plný úvazek. Poté s jedním rozvázal pracovněprávní vztah a do konce roku 2012 zaměstnával pouze 1 zaměstnance. Tabulka 15 - Pojistné na ZP a SP hrazené zaměstnavatelem (2012)70


Hrubá mzda

31 680 26 040 31 680 30 240 33 120 30 240 31 680 66 252 16 800 19 320 18 480 17 640 353 172 Kč

Zdravotní pojištění 4,5%

9,0%

1 426 2 851 1 172 2 344 1 426 2 851 1 361 2 722 1 490 2 981 1 361 2 722 1 426 2 851 1 220 2 441 756 1 512 869 1 739 832 1 663 794 1 588 14 132 Kč 28 264 Kč

Sociální pojištění 6,5%

25,0%

2 059 1 693 2 059 1 966 2 153 1 966 2 059 1 763 1 092 1 256 1 201 1 147 20 413 Kč

7 920 6 510 7 920 7 560 8 280 7 560 7 920 6 780 4 200 4 830 4 620 4 410 78 510 Kč

Protoţe podnikatel od září zaměstnává pouze jednoho zaměstnance, daňová povinnost na odvodech pojistného za zaměstnance se mu tím sníţila téměř o polovinu v kaţdém měsíci. Celkem za rok 2012 odvedl 106.774 Kč, coţ je částka o 20.522 Kč niţší neţ v roce 2011.

70


56



10 Kč/m2

Daň ze stavby

2.000 Kč



0,20 Kč/m2

Daň ze stavby

60 Kč


2.060 Kč

10.5 Silniční daň Podnikatel pro svou výdělečnou činnost v roce 2012 vyuţívá dvou nákladních vozidel. Jedná se o tato vozidla: Tabulka 16 - Výpočet silniční daně (2012)71

První registrace

Základ daně

Roční sazba

Daň

Opel Movano

12/2004

2 nápravy/3,5 t

3.600 Kč

2.700 Kč

Přívěs

11/1994

1 náprava/0,6 t

1.800 Kč

0 Kč

02/2008

2 nápravy/2,1 t

3.600 Kč

2.160 Kč

x

x

x

4.860 Kč

Vozidlo


71


57

V tomto roce podnikatel přívěs nevyuţíval, tudíţ je daň u tohoto vozidla nulová. Daň u vozidla VW Passat Variant se mírně zvýšila, jelikoţ procentní sníţení sazby daně v minulém roce v měsíci lednu bylo 48 % a od února se zbylé sazby za měsíc sniţovaly o 40 %. Po celý rok 2012 se sniţovala sazba o 40 % kaţdý měsíc. V součtu podnikatel platil daň 4.860 Kč, coţ je o 1.776 Kč méně neţ v minulém roce.

10.6 Daň z přidané hodnoty Zdaňovacím obdobím podnikatele pro DPH je čtvrtletí. Veškeré dodané zboţí a sluţby jsou s místem plnění v tuzemsku. V roce 2012 se sazba DPH změnila pouze u sníţené sazby z 10 % na 14 %, základní sazba zůstala 20 %. Tabulka 17 - Čtvrtletní přehled DPH (2012)72

Daň na výstupu

Daň na vstupu

základní

sníţená

základní

sníţená

Daňová povinnost

I. čtvrtletí

1.600

17.500

19.926

0

-826

II. čtvrtletí

7.267

14.196

21.605

0

-142

III. čtvrtletí

19.097

20.274

40.941

0

-1.570

IV. čtvrtletí

3.545

21.724

24.843

20

406

Celkem

31.509

73.694

107.315

20

-2.132

2012

Zvýšení sníţené sazby DPH o 4 % mělo za následek zvýšení prodejní ceny výrobků podnikatele, který, jak jiţ bylo zmíněno, uplatňuje u svých výrobků, jeţ jsou součástí stavby, zejména tuto sazbu. Díky tomuto zvýšení podnikatel musí odvést o 21.053 Kč vyšší daň z přidané hodnoty oproti předešlým rokům, kde byla sazba 10 %. Celková daňová povinnost za tento rok je opět nadměrný odpočet DPH a stát tak vrátí podnikateli 2.132 Kč.

72


58



SP podnikatele

3%

Daň z nemovitosti

Silniční daň

8%

39%

50%


Na struktuře daňově uznatelných daní a poplatků se nám za tři roky téměř nic nezměnilo. Nejvyšší podíl mají stále zdravotní a sociální pojištění za podnikatele, tentokrát tento podíl činí 89 % z celku. Nejmenší podíl má nadále daň z nemovitosti.

73


59

11 Rekapitulace 11.1 Rozbor úhrad podnikatele V tabulce 19 vidíme, kolik uhradí pan Dočekal za sebe (DPFO, ZP a SP za podnikatele) z kaţdé Kč příjmu. Druhý řádek tabulky nám ukazuje rozbor s reálným pohledem na situaci, kdyby daňové zvýhodnění na vyţivované dítě podnikatel neuplatňoval. Toto zvýhodnění kaţdý rok sníţí podnikatelovu daňovou povinnost o 11 tisíc Kč v letech 2010 a 2011. V roce 2012 je tato částka niţší, jelikoţ se jeho syn narodil v dubnu, a proto nemůţe uplatňovat celou částku daňového zvýhodnění. V dalších letech se tato částka navýší o 2.000 Kč díky legislativní změně. Tabulka 18 - Rozbor úhrady podnikatele z každé Kč příjmu 74

Včetně DPFO DPFO bez daňového zvýhodnění

2010

2011

2012

Výhled 2013

3%

4%

7%

6%

4%

4%

8%

8%

11.2 Rozbor celkových odvodů na odvody daní a poplatků Tabulka 19 - Celkové odvody podnikatele na odvody daní a pojistného75

Odvody včetně daňového zvýhodnění u DPFO Odvody bez daňového zvýhodnění u DPFO

2010

2011

2012

Výhled 2013

146 175 Kč

189 723 Kč

170 463 Kč

120 596 Kč

157 779 Kč

201 327 Kč

179 399 Kč

134 000 Kč

V roce 2011 se celkové odvody podnikatele navýšily, jelikoţ se mírně zvýšila mzda zaměstnanců, z čehoţ logicky vyplývá, ţe podnikatel musel odvést vyšší částku na zdravotním a sociálním pojištění za zaměstnance. Dále toto navýšení způsobila niţší suma u nadměrného odpočtu na DPH. Nepatrně se nám také navýšila silniční daň oproti roku 2010.

74 75

zdroj daňová evidence podnikatele, vlastní výpočty tamtéţ

60

Následkem propuštění jednoho zaměstnance se v roce 2012 sníţily celkové odvody, pan Dočekal tedy odvedl niţší pojistné za zaměstnance. Silniční daň se z důvodu celoročního nepouţívání přívěsu sníţila o 1.800 Kč. Dle mých propočtů se rok 2013 stane pro podnikatele o téměř 30 % méně daňově náročným. Sníţí se odvody za zaměstnance, jelikoţ v tomto roce zaměstnává pouze jednoho. Odvody na zdravotním a sociálním pojištění za podnikatele se také sníţí v důsledku niţšího základu daně, ze kterého se tato pojištění procentuálně také počítají. Zálohy na pojistné má podnikatel během roku 2013 stejné s předešlým rokem. Zvýšení částky u daňového zvýhodnění na vyţivované dítě bude v tomto roce hrát důleţitější roli, neboť podnikateli sníţí daňové zatíţení o 13.404 Kč.

11.3 Rozbor daňových základů Tabulka 20 - Rozbor daňových základů76

2010

2011

2012

Základ daně Daň z příjmu FO Zdravotní pojištění

77 304

100%

126 618

100%

58 983

100%

-11 604

-15,01%

-11 604

-9,16%

-8 936

-15,15%

19 210

24,85%

19 212

15,17%

20 118

34,11%

Sociální pojištění

20 750

26,84%

20 772

16,41%

21 822

37,00%

Celkem

28 356

36,68%

28 380

22,41%

33 004

55,96%

V tabulce 20 a v obrázku 8 je porovnáván zisk podnikatele s jeho odvody na zdravotním a sociálním pojištění a daňový bonus. Můţeme říci, ţe daňový bonus navýší zisk podnikatele o 15 %, 9 % a 15 % ve sledovaných letech. Odvody na ZP a SP v roce 2010 činily celkem 52 %, daňový bonus jiţ zmiňovaných 15 %. Podnikatel tedy ze svého zisku odvedl 37 % do státního rozpočtu.

76


61

V roce 2011 na tom byl podstatně lépe. Na ZP a SP odvedl dohromady 32 %, daňový bonus činil 9 %. Ve sledovaném období podnikatel odvedl nejméně v tomto roce – 22 %. Zisk v roce 2012 byl pouze 44%, neboť součet odvodů na ZP a SP byl vysoký – téměř 71 %. Daňový bonus sníţil odvody o 15 % na celkových 56 %, které musel odvést státu.

Vývoj daňového zatížení 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10%

2010

2011

2012

-20%

Zisk

DPFO

ZP

SP

Obrázek 8 - Vývoj daňového zatížení podnikatele 77

V následující tabulce a grafu vidíme stejné porovnání daňového zatíţení, jde ovšem o reálný obraz, kde je daň z příjmu zohledněna bez daňového zvýhodnění na vyţivované dítě. Ve všech letech by se tak daň z příjmu rovnala 0 Kč. Daňové zatíţení by se zvedlo v kaţdém roce postupně o 15 %, 9 % a 15 %, coţ představuje právě daňový bonus, který by podnikateli nenáleţel.

77


62

Tabulka 21 - Rozbor daňových základů (reálný obraz)78

2010 Základ daně Daň z příjmu FO bez zvýhodnění Zdravotní pojištění

2011

2012

77304

100%

126 618

100%

58 983

100%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

19210

24,85%

19 212

15,17%

20 118

34,11%

Sociální pojištění

20750

26,84%

20 772

16,41%

21 822

37,00%

Celkem

39960

51,69%

39 984

31,58%

41 940

71,11%

Vývoj daňového zatížení (reálný obraz) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2010 Zisk

2011 DPFO bez zvýhodnění

2012 ZP

SP

Obrázek 9 - Vývoj daňového zatížení podnikatele (reálný obraz) 79

78 79

zdroj daňová evidence podnikatele, vlastní výpočty tamtéţ

63

11.4 Rekapitulace celkové daňové povinnosti včetně odvodů na pojistné Tabulka 22 - Rekapitulace celkové daňové povinnosti včetně odvodů na pojistné v Kč80

2 010

2 011

2 012

Výhled 2013

1 292 074

1 596 755

683 941

615 936

DPH

-31 266

-2 182

-2 132

1 163

Základ DPFO

77 302

126 618

58 983

45 185

DPFO

-11 604

-11 604

-8 936

-13 404

ZP podnikatele

24 428

27 759

24 099

23 168

SP podnikatele

32 036

39 758

30 434

28 419

ZP zaměstnanců

32 994

33 696

31 785

19 655

SP zaměstnanců

91 650

93 600

88 293

54 600

Daň z nemovitosti

2 060

2 060

2 060

2 060

Silniční daň

5 877

6 636

4 860

4 935

Celková daňová povinnost

146 175

189 723

170 463

120 596

Celkové daňové zatížení

11 %

12 %

25 %

20 %

Příjmy

Celkové daňové zatíţení včetně odvodů na pojistné bylo v roce 2010 a 2011 v porovnání s rokem 2012 niţší o 14 %, resp. 13 %. Hlavním důvodem tohoto skoku byl o 600 tisíc, resp. 900 tisíc, niţší příjem v roce 2012, ke kterému je celková daňová povinnost porovnávána. Podnikatel měl v roce 2012 podstatně méně zakázek. Neměl dostatečné vyuţití pro oba své zaměstnance. S jedním s nich tedy ukončil pracovní poměr. Méně zakázek mělo také za následek velké sníţení příjmů podnikatele v tomto roce. Vývoj v roce 2013 je vypočítán pomocí průměru z dat, která jsem měla k dispozici z daňové evidence podnikatele na rok 2013 ke konci října toho roku. Zbylé 2 měsíce (popř. 4. čtvrtletí u DPH) jsem vypočítala pomocí průměru z předešlých 10 měsíců roku (z předešlých tří čtvrtletí u DPH). U silniční daně jsem předpokládala, ţe podnikatel přívěs nevyuţil, stejně jako tomu bylo v předešlém roce. Daň z nemovitosti zůstala konstantní.

80


64

Tabulka 23 - Rekapitulace celkové daňové povinnosti včetně odvodů na pojistné v Kč (reálný obraz)81

2010

2011

2012

Výhled 2013

1 292 074

1 596 755

683 941

615 936

DPH

-31 266

-2 182

-2 132

1 163

Základ DPFO

77 302

126 618

58 983

45 185

0

0

0

0

ZP podnikatele

24 428

27 759

24 099

23 168

SP podnikatele

32 036

39 758

30 434

28 419

ZP zaměstnanců

32 994

33 696

31 785

19 655

SP zaměstnanců

91 650

93 600

88 293

54 600

Daň z nemovitosti

2 060

2 060

2 060

2 060

Silniční daň

5 877

6 636

4 860

4 935

157 779

201 327

179 399

134 000

12%

13%

26%

22%

Příjmy

DPFO bez zvýhodnění

Celková daňová povinnost Celkové daňové zatížení (%)

Daňový bonus, který podnikatel díky daňovému zvýhodnění na vyţivované dítě má, tvoří celé procento daňového zatíţení.

81


65

Vývoj DPFO 2010 - 2013 -2 000

Částka

-4 000 -6 000 -8 000 -10 000 -12 000 -14 000 -16 000 DPFO

2010

2011

2012

Výhled 2013

-11 604

-11 604

-8 936

-13 404

Obrázek 10 - Vývoj daně z příjmu v letech 2010-201382

Vývoj daně z příjmu fyzických osob nám v podstatě ukazuje, jaká byla výše daňového zvýhodnění na vyţivované dítě, jelikoţ všechny sledované roky byla sleva na poplatníka vyšší neţ vypočítaná daň před slevami. Daň se po slevě rovnala nule a podnikateli bylo připočítáno daňové zvýhodnění. Pouze v roce 2012 to nebyla kompletní částka, protoţe podnikatel mohl vyuţít pouze osminu z daňového zvýhodnění, neboť se jeho syn narodil v dubnu toho roku.

82


66

12 Vliv legislativní změn Zvýšení sazeb DPH Ve sledovaném období 2010—2012 se změna sazeb DPH týkala všech roků. Pana Dočekala zajímají obě sazby DPH, jelikoţ nakupuje v základních sazbách a částky za hotovou práci účtuje jak v základní sazbě, tak i ve sníţené. V tomto případě se sníţená sazba týká stavebních a montáţních prací. Podnikatel vyrábí například vchodové dveře, kuchyňské linky, vestavěný nábytek, podlahové krytiny a to vše spadá pod sníţenou sazbu DPH. Díky zvýšení těchto sazeb, musel podnikatel kaţdý rok zvýšit cenu svých výrobků a sluţeb. Předpokládá se, ţe další změna sazeb DPH v příštím roce neproběhne. Solidární daň pro lidi s vysokým platem Tato daň nabyla účinku 1. ledna 2013 a jak jsme mohli vidět v rozboru daňových základů podnikatele, tato daň se pana Dočekala v roce 2013 nebude týkat. Podle mého výhledu se v dalších dvou letech, ve kterých se tato daň bude odvádět, daň podnikatele zřejmě nedotkne. Omezené uplatnění slev na dani Podnikatelé uplatňující výdaje paušálem (pokud by tím byl výdaj vyšší neţ polovina celkového základu daně) jiţ nebudou moci uplatnit slevu na manţela/ku a daňové zvýhodnění na vyţivované dítě. Náš podnikatel neuplatňuje výdaje počítané paušálem, tudíţ se ho tato legislativní změna netýká.

67

13 Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat daňové zatíţení podnikatele, vliv legislativních změn a navrhnout daňovou optimalizaci. Snaţila jsem se, aby i čtenář bez ekonomického vzdělání pochopil princip daní, jejich výpočet a výši daňového zatíţení, se kterým se podnikatelé potýkají. Daň z příjmů fyzických osob pro pana Dočekala nepředstavuje daňové zatíţení, naopak mu kaţdý rok byl vrácen daňový bonus. I kdyby v příštích letech neuplatňoval daňové zvýhodnění na vyţivované dítě, coţ je nepravděpodobné, neboť jeho syn se narodil v roce 2012, daň by byla zřejmě nulová, jelikoţ mu sleva na poplatníka sníţí vypočítanou daň na 0 Kč. Pokud by i sleva na poplatníka byla menší neţ vypočítaná daň, podnikatel má moţnost vyuţít nezdanitelné části základu daně a odčitatelné poloţky, které sniţují základ daně. Můţe poskytnout dar právnickým osobám nebo bezplatně darovat krev. Za darování krve si můţe sníţit základ daně o 2.000 Kč za kaţdý odběr. Také příspěvky na penzijní pojištění a ţivotní pojištění sniţují základ daně aţ do výše 12.000 Kč. Pokud by podnikatel platil hypoteční úvěr, lze odečíst částku zaplacených úroků z tohoto úvěru. Nic z vyjmenovaných podnikatel v současnosti nevyuţívá pro sníţení základu daně.

Ani daň z přidané hodnoty není pro podnikatele daňovým zatíţením. Ve sledovaném období 2010-2012 podnikateli vyšel nadměrný odpočet, který taktéţ jeho daňové zatíţení sníţil o tisíce korun kaţdý rok. Předpokládaná výše DPH v roce 2013 by mohla být pro podnikatele daňovou povinností. U silniční daně podnikatel vyuţívá slevy na sníţení sazby u vozidel, u kterých od první registrace neuběhlo více jak 9 let. Ušetřené částky na této dani jsou poměrně vysoké. Za všechny 3 roky si celkově sníţil daňové zatíţení o 7.827 Kč. Jak jsem očekávala v úvodu práce, největší podíl v daňovém zatíţení tvoří zdravotní a sociální pojištění. U daňově uznatelných daní a poplatků je to podíl 88 % z celku. Zbylých 9 % je silniční daň a 3 % tvoří daň z nemovitosti. Celkem za rok 2010 odvedl zdravotní a sociální pojistné za podnikatele a za své zaměstnance ve výši 181.108 Kč. Tato částka představuje 14 % daňového zatíţení. Pokud přičteme silniční daň, daň z nemovitosti a odečteme nadměrný odpočet DPH a daňový bonus, celková daňová povinnost podnikatele za rok 2010 představuje částka 146.175 Kč. Celkové daňové 68

zatíţení se rovná 11 %. V dalším roce podnikatel odvedl na pojistném 194.813 Kč, coţ ukazuje daňové zatíţení 12 %. Po přičtení zbylých daní, vychází částka 189.723 Kč. Jelikoţ daň z přidané hodnoty dosahovala nadměrného odpočtu ve výši pouhých 2.182 Kč (oproti předešlým 31.266 Kč), celkové daňové zatíţení za rok 2011 zůstává na 12 %. V roce 2012 odvedl podnikatel 174.611 Kč na pojistném. Částka je ve srovnání s minulými roky niţší, protoţe podnikatel propustil jednoho zaměstnance a zároveň měl niţší základ daně, ze kterého se pojistné také vypočítává. Procentuálně odvod představuje 26 % daňového zatíţení. Celková daňová povinnost se rovná 170.463 Kč a celkové daňové zatíţení se zvýšilo aţ na 25 % a to je o 13 % vyšší zatíţení neţ v minulém roce. Způsobil to niţší příjem v tomto roce a niţší daňové zvýhodnění na vyţivované dítě. Výhled pro rok 2013 počítá odvod pojistného ve výši 125.842 Kč, procentuálně 20 % daňového zatíţení. Po přičtení zbylých daní se celková daňová povinnost pohybuje na částce 120.596 Kč, coţ je 20% celková daňová povinnost. V tomto roce by daň z přidané hodnoty mohla vyjít jako daňová povinnost. Celkové daňové zatíţení ve sledovaných letech začínalo na 12 %, další rok přišlo malé zvýšení na 13 % a poté se zvýšilo o 13 % v roce 2012, ale pro příští rok předpokládám mírné sníţení na 22 %. Podnikatel vyuţívá sníţení daňové povinnost, díky různým slevám, které má u daných daní k dispozici. Podle mého názoru jeho celkové daňové zatíţení není tak vysoké, aby v příštích letech ohrozilo jeho podnikání. Legislativní změny, které vláda zavedla od roku 2013 – solidární daň a zrušení uplatnění slev na manţelu a daňového zvýhodnění na vyţivované dítě pro podnikatele vyuţívající paušální výdaj, se pana Dočekala netýkají a neovlivní jeho daňové zatíţení. Naopak změny sazeb DPH zvýší prodejní cenu jeho zboţí a sluţeb. Cílem mé bakalářské práce byla analýza daňového zatíţení podnikatele, vliv legislativních změn a daňová optimalizace. Dle mého názoru se mi stanovený cíl podařilo splnit.

69

Seznam použité literatury Odborná literatura: VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Leoš VÍTEK. Daňový systém ČR, aneb, Učebnice daňového práva. 2., doplněné vyd. Praha: VOX, 1998, 215 s. ISBN 80-9021114-3. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU, včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 3. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2009-, sv. Praktické ekonomické příručky. ISBN 978-80-7201-746-1. ŠVARCOVÁ, Jena a Eva HÝBLOVÁ. Ekonomie - stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2009, 2 sv. ISBN 978-80-903433-9-9. VANČUROVÁ, Alena, Lenka LÁCHOVÁ a Jana VÍTKOVÁ. Daňový systém ČR ... V Praze: 1. VOX, 1997-, sv. Ekonomie (1. VOX). ISBN 978-80-86324-86-9. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, c2011, xxii, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 111 s. Vzdělávání a certifikace účetních. ISBN 80-735-7092-0. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, xvi, 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. HUBINKOVÁ, Zuzana. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3., aktualiz., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008, 277 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-2471593-3. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 162 –164.

DUŠEK JIŘÍ. Daně z příjmů 2013: přehledy, daňové a účetní tabulky. osmé vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4641-8. MÜLLEROVÁ, Libuše a Alena VANČUROVÁ. Daně v účetnictví podnikatelů. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006, 279 s. Daňová řada. ISBN 80-735-7163-3. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. PILÁTOVÁ, Jana. Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ : daň z přidané hodnoty, daň silniční, daň z nemovitostí, sociální pojištění, zdravotní pojištění. Olomouc: Anag, 2005-, sv. Daně (Anag). ISBN 9788072637720. Internetové zdroje: Den daňové svobody 2013. Den daňové svobody [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://dendanovesvobody.cz/wp-content/uploads/2013/05/1.DDS_vyvoj_graf.jpg 70

Den daňové svobody 2013. Den daňové svobody [online]. 2013 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://dendanovesvobody.cz/wp-content/uploads/2013/06/2.DDS_srovnani_graf.jpg Revenue Statistics - Comparative tables. OECD.StatExtracts: Complete databases available via OECD's ilibrary [online]. 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/Index.aspx?QueryId=21699# Daňová soustava ČR. Management Mania [online]. 2013, 25.3.2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr Nezdanitelné části základu daně roku 2013. Daně & účetnictví [online]. 28.1.2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.du.cz/33/nezdanitelne-casti-zakladu-dane-roku2013Zdravotní pojištění zaměstnanců. Finance.cz [online]. 2013 [cit. 2013-11-27]. Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-zdravotnihopojisteni/zamestnanci-zdravotni-pojisteni/ Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2013, 13. 11. 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialnizabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm Daň silniční. Kurzy.cz: Kurzy měn, akcie cz a komodity, investice online [online]. © 2000 - 2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danovapriznani/dan-silnicni.htm Výpočet silniční daně: Silniční daň pro zdaňovací období roku 2013. Kurzy.cz [online]. 2010-2013 [cit. 2013-11-25]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kalkulacka/silnicni-dan/ ATA Carnet Export: Duties and Value-Added Taxes (VAT). USCIB: The United States Council for International Business [online]. 2013, 23. října 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.uscib.org/?documentID=1676 Daň z přidané hodnoty. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9. srpna 2013 [cit. 2013-11-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88_z_p%C5%99idan%C3%A9_hodnoty SVOBODOVÁ, JUDr. Eva. Zdaňovací období DPH v roce 2013. ACCONTES [online]. 2013 [cit. 2013-11-02]. Dostupné z: http://www.accontes.cz/zdanovaci-obdobi-dph-vroce-2013 Zákony: § 1 zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, ve znění pozdějších předpisů. zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.

71

Seznam tabulek Tabulka 1 - Sazby daní v ČR a na Slovensku v roce 2005 a 2013 ................................. 19 Tabulka 2 - Výdaje procentem z příjmů u FO ................................................................ 25 Tabulka 3 - Struktura základu daně z příjmů fyzických osob ........................................ 26 Tabulka 4 - Sazby pojistného u zaměstnanců ................................................................. 33 Tabulka 5 - Roční sazba silniční daně u os. automobilů ................................................ 35 Tabulka 6 - Roční sazba silniční daně u nákladních automobilů ................................... 36 Tabulka 7 - Sazby daně z přidané hodnoty v roce 2013 v %.......................................... 41 Tabulka 8 - Vývoj sazeb DPH v ČR ............................................................................... 41 Tabulka 9 - Pojistné na ZP a SP hrazené zaměstnavatelem (2010) ................................ 46 Tabulka 10 - Výpočet silniční daně (2010) .................................................................... 47 Tabulka 11 - Čtvrtletní přehled DPH (2010) .................................................................. 48 Tabulka 12 - Pojistné na ZP a SP hrazené zaměstnavatelem (2011) .............................. 51 Tabulka 13 - Výpočet silniční daně (2011) .................................................................... 52 Tabulka 14 - Čtvrtletní přehled DPH (2011) .................................................................. 53 Tabulka 15 - Pojistné na ZP a SP hrazené zaměstnavatelem (2012) .............................. 56 Tabulka 16 - Výpočet silniční daně (2012) .................................................................... 57 Tabulka 17 - Čtvrtletní přehled DPH (2012) .................................................................. 58 Tabulka 18 - Rozbor úhrady podnikatele z kaţdé Kč příjmu ......................................... 60 Tabulka 19 - Celkové odvody podnikatele na odvody daní a pojistného ....................... 60 Tabulka 20 - Rozbor daňových základů ......................................................................... 61 Tabulka 21 - Rozbor daňových základů (reálný obraz) .................................................. 63 Tabulka 22 - Rekapitulace celkové daňové povinnosti vč. odvodů na pojistné v Kč .... 64 Tabulka 23 - Rekapitulace celkové daňové povinnosti vč. odvodů na pojistné v Kč (reálný obraz) .................................................................................................................. 65

72

Seznam obrázků Obrázek 1 - Vývoj dne daňové svobody v České republice ........................................... 12 Obrázek 2 - Srovnání dnu daňové svobody 2013 mezi státy .......................................... 13 Obrázek 3 - Graf vývoje podílu daní na HDP ................................................................ 18 Obrázek 4 - Daňový systém České republiky ................................................................. 21 Obrázek 5 - Struktura daňově uznatelných daní a poplatků (2010) ............................... 49 Obrázek 6 - Struktura daňově uznatelných daní a poplatků (2011) ............................... 54 Obrázek 7 - Struktura daňově uznatelných daní a poplatků (2012) ............................... 59 Obrázek 8 - Vývoj daňového zatíţení podnikatele ......................................................... 62 Obrázek 9 - Vývoj daňového zatíţení podnikatele (reálný obraz) ................................. 63 Obrázek 10 - Vývoj daně z příjmu v letech 2010-2013 .................................................. 66

73

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Finance a řízení

Recommend Documents