VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Finance a řízení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Aktuální ekonomické problémy eurozóny bakalářská práce

Autor: Monika Kříženecká Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Jihlava 2014

Anotace V prvních třech kapitolách práce postupně popisuji nezaměstnanost, domácí produkt a zadluženost v teoretické rovině. V další části se zaměřuji na aktuální ekonomický stav v jednotlivých zemích eurozóny a na to jaké jsou jejich největší problémy a jak je řeší v několika posledních letech. V následující části uvádím různé možnosti, jak se může odvíjet budoucnost eurozóny. V poslední části práce uvádím porovnání dvou největších ekonomických celků na světě, což jsou eurozóna a USA. Klíčová slova domácí produkt, ekonomická situace, eurozóna, krize, možnosti řešení, nezaměstnanost, růst hospodářství, zadluženost Annotation In the first three chapters of this work describes in unemployment, domestic product and debt in theory. In the next section, I focus on the current economic situation in the individual countries of the euro area and also what are their biggest problems and how to solve them in the last few years. In the following section different ways may depend on the future of the eurozone. n the last section I compared the two largest economic entities in the world, the Eurozone and the USA. Keywords domestic product, economic situation, euro area, crisis, possible solutions, unemployment, economic growth, debt

3

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Musilovi Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky a za čas strávený konzultacemi. V neposlední řadě děkuji také svému příteli a rodině za podporu a trpělivost při vytváření práce.

4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

5

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1.

2

Nezaměstnanost ........................................................................................................ 9 1.1

Metody výpočtu míry nezaměstnanosti ............................................................. 9

1.2

Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 10

1.3

Struktura nezaměstnanosti ............................................................................... 11

1.4

Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 12

1.5

Beveridgeova křivka ........................................................................................ 13

1.6

Přirozená míra nezaměstnanosti ....................................................................... 14

1.7

Příčiny nezaměstnanosti ................................................................................... 14

1.8

Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................... 15

1.9

Možnosti snížení nezaměstnanosti ................................................................... 16

Domácí produkt ...................................................................................................... 17 2.1

Nominální a reálný domácí produkt ................................................................. 18

2.2

Výpočet hrubého domácího produktu .............................................................. 18

2.2.1

Produkční metoda výpočtu HDP .............................................................. 19

2.2.2

Výdajová metoda výpočtu HDP ............................................................... 19

2.2.3

Důchodová metoda výpočtu HDP ............................................................ 20

2.3 3

Faktory omezující přesnost výpočtu domácího produktu ................................ 20

Rozpočtový deficit .................................................................................................. 22 3.1

Příčiny vzniku deficitů ..................................................................................... 22

3.2

Deficity podle časového rozlišení .................................................................... 24

3.3

Typologie rozpočtových deficitů ..................................................................... 24 6

3.4

Důsledky rozpočtového deficitu ...................................................................... 25

3.5

Možnosti financování rozpočtového deficitu ................................................... 26

3.6

Metody vykazování rozpočtového deficitu v EU............................................. 26

3.7

Snahy dosažení vyrovnaného rozpočtu legislativní cestou .............................. 27

3.8

Státní dluh ........................................................................................................ 28

3.9

Veřejný dluh ..................................................................................................... 28

3.10

Důsledky veřejného dluhu ............................................................................ 29

3.11

Možnosti snížení veřejného dluhu ................................................................ 30

4

Ekonomická situace v zemích eurozóny ................................................................. 31

5

Možnosti řešení problémů eurozóny....................................................................... 52

6

Porovnání eurozóny s USA..................................................................................... 58

Závěr ............................................................................................................................... 60 Seznam obrázků .............................................................................................................. 68 Seznam tabulek ............................................................................................................... 69

7

Úvod Za téma své bakalářské práce jsem zvolila aktuální ekonomické problémy eurozóny, jelikož se jedná o téma, které nás v současné době stále obklopuje a vedou se o něm dlouhé diskuze a to nejen v zahraničí, ale i v České republice, jelikož nejen že nás vývoj v členských zemích eurozóny ovlivňuje, ale také proto, že se máme v budoucnu stát jejími členy. Cílem této práce je představit tyto problémy a vysvětlit je také teoreticky. Za současné problémy eurozóny považuji nezaměstnanost, hospodářský růst a zadluženost. S těmito problémy se samozřejmě nejen eurozóna, ale i celý svět potýkali i dříve, ovšem od vypuknutí světové krize v roce 2008 se tyto problémy stávají čím dál více palčivějšími a stále se nedaří je uspokojivě vyřešit. V závěru své práce pak zhodnotím stávající možnosti eurozóny jak postupovat dále a zda je vůbec možné se současnými problémy považovat budoucí existenci eurozóny za realitu.

8

1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost vzniká na trhu práce v situaci, kdy nabídka převyšuje poptávku. Tento jev měříme pomocí míry nezaměstnanosti. Ukazatel vypočteme pomocí následujícího vzorce: kde: u - míra nezaměstnanosti v procentech U – počet nezaměstnaných L – počet zaměstnaných1 Výsledek, kterého pomocí tohoto vzorce dosáhneme, je ale závislý na zdroji o počtu nezaměstnaných. Důvodem je využívání dvou ukazatelů, a to registrované míry nezaměstnanosti a obecné míry nezaměstnanosti. V České republice byly oba ukazatele využívány až do roku 2012 současně.2

1.1 Metody výpočtu míry nezaměstnanosti Registrovaná míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je v tomto případě počítána pomocí podkladů od Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo využívá informací získaných pomocí Úřadu práce.3 Obecná míra nezaměstnanosti Tento ukazatel vychází z údajů od Českého statistického úřadu, který data získává pomocí tzv. výběrového šetření pracovních sil. Tato varianta se používá hlavně v mezinárodním porovnávání.4

1

HOLMAN, Robert. Ekonomie: 5. vydání. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 9788074000065.

2

JUREČKA, Václav a kolektiv. Makroekonomie: 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s.,

2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 3

tamtéž

9

Ministerstvo práce a sociálních věcí začalo od roku 2013 využívat novou metodiku výpočtu míry nezaměstnaných. Nový ukazatel se nazývá podíl nezaměstnaných osob. Tento ukazatel se vypočte jako poměr mezi počtem dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let (obyvatelstvo v produktivním věku), kteří jsou evidování na Úřadech práce a počtem všech obyvatel v produktivním věku. Snahou je tímto ukazatelem zabránit záměnám dat obecné a registrované míry nezaměstnanosti. Hodnoty

získané

tímto

způsobem

jsou

tedy

nižší

než

registrovaná

míra

nezaměstnanosti.5

1.2 Druhy nezaměstnanosti Dobrovolná nezaměstnanost Dobrovolně nezaměstnanými označujeme lidi, kteří práci nehledají (např. ženy v domácnosti), či lidé, kteří sice práci hledají, ale mají jiné požadavky (např. mzdové), než které jim trh práce nabízí. Výši dobrovolné nezaměstnanosti ovlivňují i výše a doba trvání podpory v nezaměstnanosti.6

Obrázek 1: Vznik dobrovolné nezaměstnanosti Zdroj: HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 9788074000065, str. 286

4


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 5

tamtéž

6


10

Nedobrovolná nezaměstnanost Na trhu práce převládá a nastává v situaci, kdy nezaměstnaný práci hledá, ale nemůže ji najít.7

Obrázek 2: Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti Zdroj: HOLMAN, Robert. Ekonomie. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 9788074000065, str. 289

V praxi je někdy složité tyto dvě nezaměstnanosti rozlišit. Hlavním důvodem je, že někteří dobrovolně nezaměstnaní se označují za nedobrovolně nezaměstnané (např. kvůli pobírání podpory v nezaměstnanosti.8

1.3 Struktura nezaměstnanosti Krátkodobá nezaměstnanost Krátkodobá nezaměstnanost není v zásadě velkým problémem, ovšem pro některé lidi může znamenat nepříznivý ekonomický a psychologický tlak. Za krátkodobou nezaměstnanost považujeme situaci trvající maximálně po dobu 1 roku.9

7


8

tamtéž

9


2013. ISBN 978-802-247-4385-1.

11

Dlouhodobá nezaměstnanost Za dlouhodobou se nezaměstnanost označuje, pokud trvá déle než 1 rok. Tento druh nezaměstnanosti má nepříznivý dopad nejen na ekonomickou situaci a psychický stav nezaměstnaného, ale zhoršuje i sociální pozici a to nejen dané osoby, ale i celé rodiny. Neblaze je dlouhodobá nezaměstnanost posuzována i potencionálními zaměstnavateli, kteří se mohou u dlouhodobě nezaměstnaného obávat nechuti pracovat či mohou pochybovat o jeho dostatečné kvalifikaci pro danou pozici.10

1.4 Druhy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Tato nezaměstnanost mývá krátkodobou povahu. Pro ekonomiku je i prospěšná. Příkladem této nezaměstnanosti je hledání prvního pracovního místa po absolvování školy, vyhledání vhodnějšího zaměstnání či změna pracoviště z důvodu stěhování.11 Strukturální nezaměstnanost Tato nezaměstnanost vzniká při nesouladu struktury kvalifikace uchazečů o práci a mezi nabídkou volných míst. K této situaci dochází v případě změny struktury ekonomiky (může k ní dojít např. z důvodu technologického pokroku), následkem toho je některým profesí na trhu přebytek a některých nedostatek. Tento druh nezaměstnanosti bývá rozdílně vysoký podle regionů. Jeho řešením jsou např. rekvalifikace.12 Institucionální nezaměstnanost Vzniká umělým zásahem do podmínek svobodného trhu. Příkladem může být podpora v nezaměstnanosti, která může nezaměstnanost zvyšovat, protože pokud potencionální pracovník usoudí, že je pro něj výhodnější pobírat dávky než pracovat, nebude se již snažit najít vhodné pracovní místo. Institucionální nezaměstnanost dále souvisí

10


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 11

tamtéž

12

tamtéž

12

s nedostatkem informací, a to nejen o volných pracovních místech, ale i o potencionálních pracovnících, se strukturami trhu a charakteristikami smluv.13 Cyklická nezaměstnanost Je způsobena výkyvy hospodářského cyklu. Výše nezaměstnanosti se tedy mění podle toho, v jaké fázi se zrovna cyklus nachází. V období recese stoupá, v období expanze naopak klesá. Cyklická nezaměstnanosti postihuje všechny sektory hospodářství.14 Sezónní nezaměstnanost Způsobují ji výkyvy během roku, převážně v důsledku střídání ročních období. Ovlivňuje pouze některá odvětví ekonomiky, např. turismus či stavebnictví.15

Obrázek 3: Typy nezaměstnanosti a Beveridgeova křivka Zdroj: JUREČKA, Václav a kolektiv. Makroekonomie: 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 978-802-247-4385-1, str. 144

1.5 Beveridgeova křivka Tato křivka zobrazuje porovnání počtu uchazečů o zaměstnání s volným počtem pracovních míst.16 Tuto křivku sestrojil britský ekonom William Beveridge.

13


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 14

tamtéž

15

tamtéž

16

tamtéž

13

1.6 Přirozená míra nezaměstnanosti Tato situace nastává ve chvíli, kdy se ekonomika pohybuje na úrovni potenciálního produktu a trh práce je v rovnováze. V této situaci je tedy počet nezaměstnaných osob stejný nebo nižší než počet volných pracovních míst.17 Jedná se o nejvyšší dlouhodobě dosažitelnou míru zaměstnanosti. V této situaci inflace nevykazuje tendence ani k snižování ani k zvyšování.18

1.7 Příčiny nezaměstnanosti 1. Nedostatek informací o pracovních místech, která by nezaměstnaní mohli obsadit, je hlavní příčinou vzniku frikční nezaměstnanosti. 2. Strukturální nesoulad nabídky a poptávky, a to většinou z důvodu nevhodné kvalifikace či velké vzdálenosti od bydliště. Tento nesoulad je příčinou vzniku strukturální nezaměstnanosti. 3. Výkyvy nabídky a poptávky způsobují cyklickou nezaměstnanost a jsou způsobeny výkyvy hospodářského cyklu. 4. Sezónní výkyvy nabídky a poptávky jsou důvodem vzniku sezónní nezaměstnanosti, týká se jen některých odvětví, např. turismus, stavebnictví či zemědělství. 5. Preference volného času - nezaměstnaný se rozhodl, že volný čas je pro něj důležitější než zaměstnání, jde tedy o nezaměstnanost dobrovolnou (např. ženy v domácnosti).19

17

KEŘKOVSKÝ, Miroslav a Jiří LUŇÁČEK. Úvod do mikroekonomie s využitím prvků distančního

studia. C.H.BECK: Praha, 2012. ISBN 978-80-7179-365-6. 18

MÁČE, Miroslav a Pavel ROUSEK. Makroekonomie pro technické školy. Praha: Grada Publishing a.s.,

2013. ISBN 978-80-247-4575-6 19

KEŘKOVSKÝ, Miroslav a Jiří LUŇÁČEK. Úvod do mikroekonomie s využitím prvků distančního

studia. C.H.BECK: Praha, 2012. ISBN 978-80-7179-365-6.

14

1.8 Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti pro nezaměstnaného Důsledky nezaměstnanosti jsou převážně ekonomické a sociální, a to nejen pro nezaměstnaného, ale i jeho rodinu. Při dlouhodobé nezaměstnanosti dochází ke ztrátě nejen schopností a dovedností, ale i ke ztrátě praktických a teoretických znalostí, kterými daná osoba dříve disponovala. Postupem časem si nezaměstnaný zvykne na nižší ekonomický standard a také na velké množství času. Dále dochází ke ztrátě kontaktů a společenského postavení, což může vést k sociální izolaci. Nezaměstnanost, a zvláště ta dlouhodobá, může vést k narušení rodinných vztahů či dokonce k jejich rozpadu.

Nezaměstnaný

nakonec

ztratí

i

sebeúctu.

Zvláště

u

dlouhodobé

nezaměstnanosti, tak může docházet k psychickému i fyzickému úpadku, což se projeví zhoršeným zdravotním stavem, v některých případech může vést, až k sebevraždě.20 Důsledky nezaměstnanosti pro stát Ekonomika neprodukuje na hranici svých produkčních možností a dochází tedy ke ztrátě produktu ekonomiky. Pokud má stát zavedenu podporu v nezaměstnanosti, tak ji musí vyplácet a financovat další aktivity s tímto spojené (př. Úřad práce). Dále také přichází o výběry z daně z příjmu, které by jinak tyto osoby odváděli, a také o příjmy z nepřímých daní, které by rodiny zaplatili, kdyby měli vyšší disponibilní důchod. Vzhledem ke snížení ekonomických prostředků se také zvyšuje kriminalita. Výše propadu produktu je definovaná v Okunově zákoně. Ten říká, že pokud se míra nezaměstnanosti zvýší o 1%, pak reálný produkt poklesne o 2-3%.21 Kromě všech negativních dopadů má nezaměstnanost (ovšem jen krátkodobá) i jeden pozitivní dopad, a to že dochází k optimální alokaci zdrojů. To znamená, že lidé se snaží najít vhodnější zaměstnání (např. z hlediska odměny či kvalifikace).22

20

HOLMAN, Robert. Ekonomie: 5. vydání. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 9788074000065

21

tamtéž

22

tamtéž

15

1.9 Možnosti snížení nezaměstnanosti Nejhorším typem nezaměstnanosti je ta dlouhodobá, která většinou vzniká v důsledku změn ve struktuře ekonomiky či cyklickému propadu. Vláda má několik možností, jak nezaměstnanost snížit, nejčastěji se používá podpora poptávky pomocí expanzivní fiskální politiky a monetární politiky. Další možností je tzv. aktivní politika zaměstnanosti, tuto politiku v ČR provádí Ministerstvo práce a sociálních věcí za pomoci Úřadů práce. Jsou využívány například tyto nástroje: dotování pracovních míst, obsazovanými registrovanými na úřadu práce, organizace veřejně prospěšných prácí a rekvalifikačních kurzů či vytváření chráněných dílen. Nezaměstnanost se také snižuje pomocí pasivní politiky zaměstnanosti, jež souvisí s činností Úřadů práce, které poskytují bezplatné informace o volných pracovních místech a také vyplácí podporu v nezaměstnanosti. Dalšími možnostmi jsou také podpora malých a středních podniků a také podpora mobility obyvatelstva.23

23


2013. ISBN 978-802-247-4385-1.

16

2 Domácí produkt Jedná se o národohospodářský agregát, pomocí kterého posuzujeme výkonnost ekonomiky.24 Pomocí tohoto ukazatele tak můžeme posoudit, zda a případně o kolik daná ekonomika roste či jestli její výkonnost klesá. Hrubý domácí produkt (HDP) „Domácí produkt je tok zboží a služeb, vyrobených na území určité země za určité období.“25 Domácí produkt tedy zahrnuje pouze nově vyrobené výrobky v daném roce. Čistý domácí produkt Čistý domácí produkt získáme tak, že od HDP odečteme opotřebení starších dlouhodobých statků.26 Hrubý národní produkt (HNP) „Zahrnuje veškerou finální produkci vyrobenou kdekoli na světě za sledované období, avšak za pomocí domácích výrobních faktorů.“27 Čistý národní produkt Čistý národní produkt získáme, pokud od hrubého národního produktu odečteme amortizace.28

24

HOLMAN, Robert a Dana POSPÍCHALOVÁ. Úvod do ekonomie pro střední školy: 2. vydání. Praha:

C.H.Beck, 2012. ISBN 978-80-7179-304-5. 25

tamtéž

26

tamtéž

27

ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-

86730-04-2. 28

tamtéž

17

2.1 Nominální a reálný domácí produkt Výrobky a služby vyjadřujeme v peněžních jednotkách, a jelikož cena je ovlivňována různými faktory, např. inflace. Ukazatel tak může být zkreslen, z tohoto důvodu se rozlišuje nominální a reálný domácí produkt.29 Nominální domácí produkt Tento ukazatel se vykazuje v cenách běžných neboli skutečných. Při výpočtu nominálního domácího produktu tedy použijeme letošní vyrobené množství i ceny. Tento ukazatel nám udává růst produkce a cen.30 Reálný domácí produkt Tento ukazatel využívá ceny srovnatelné neboli stálé. Při výpočtu reálného domácího produktu se využívá vyrobené množství z letošního roku, ale ceny období minulého. Ukazatel nám tak odráží pouze růst produkce a nepromítá se v něm změna cen.31 Deflátor „Je poměr mezi nominální a reálnou veličinou. Nominální veličiny jsou vyjádřeny v běžných cenách, reálné veličiny jsou vyjádřeny ve stálých cenách.“32

2.2 Výpočet hrubého domácího produktu Hodnotu domácího produktu tedy zjistíme tak, že vynásobíme počet každého vyrobeného statku jeho cenou a sečteme násobky za všechny statky.33

29

FINANCE

MEDIA

A.S. Www.finance.cz [online].

2013

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

z:

2013

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/vypocet/ 30

FINANCE

MEDIA


http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/ 31

tamtéž

32

ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-

86730-04-2. 33

HOLMAN, Robert a Dana POSPÍCHALOVÁ. Úvod do ekonomie pro střední školy: 2. vydání. Praha:

C.H.Beck, 2012. ISBN 978-80-7179-304-5.

18

2.2.1 Produkční metoda výpočtu HDP Každému výrobku předchází vyrobení tzv. meziproduktu, a tak nelze při výpočtu sečíst každý výrobek, jelikož cena finálního výrobku obsahuje i cenu meziproduktu a meziprodukt by tak mohl být započten víckrát. Proto se k výpočtu domácího produktu využívá přidaná hodnota. Při výpočtu domácího produktu se vždy přičte přidaná hodnota daného stupně výroby. Přidanou hodnotou je označován rozdíl mezi příjmy firmy a nákupy meziproduktů.34

2.2.2 Výdajová metoda výpočtu HDP Tato metoda je součtem výdajů jednotlivých sektorů, a to na nákup výrobků i služeb. HDP je tak výsledkem součtu výdajů domácností na spotřebu (C), soukromých hrubých domácích investic (I), výdaje vlády na nákup výrobků a služeb (G) a čistého exportu (NX). Vzorec pro výpočet HDP touto metodou vypadá takto: HDP = C + I + G + NX35 Spotřební výdaje (C) Jedná se o výrobky dlouhodobého i krátkodobého charakteru a služby, které nakoupili domácnosti.36 Investiční výdaje (I) Jedná se investiční výdaje soukromých firem, a to fixní investice a investice v podobě zásob. 1. Fixní investice – nákupy nových budov, strojů či zařízení 2. Investice v podobě zásob – zde sledujeme změny v hladině zásob, což znamená, že pokud firma udržuje stále stejnou hladinu zásob, pak jsou její investice tohoto druhu nulové.37

34


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 35

tamtéž

36

tamtéž

37

tamtéž

19

Výdaje vlády na nákup výrobků a služeb (G) Příkladem těchto výdajů může být nákup zařízení pro školy a nemocnice nebo pořízení zbraní pro armádu.38 Čistý export Hodnotu čistého exportu získáme jako rozdíl exportu a importu. Pokud je výsledná hodnota kladná, pak se hodnota HDP zvyšuje. V případě záporného čistého exportu se hodnota HDP snižuje.39

2.2.3 Důchodová metoda výpočtu HDP Tato metoda spočívá v součtu národního důchodu (ND), ten je přestavován součtem odměn za práci před zdaněním (w), rent (r), hrubých zisků firem před zdaněním (z), čistých úroků (i), důchodů ze samozaměstnání (y), amortizací (a) a nepřímých daní (n). Vzorec pro výpočet HDP touto metodou vypadá takto: HDP = w + r + z + i +y + a + n 40

2.3 Faktory omezující přesnost výpočtu domácího produktu Stínová ekonomika Tyto činnosti jsou pololegální nebo nelegální a stát je tak nemá pod kontrolou a přichází o daňové příjmy z nich. Příkladem může být zaměstnávání ilegálních přistěhovalců, neregistrovaná výroba, obchodování s ukradeným zbožím, drogový trh či prostituce. Odhadovaný objem prostředků z této ekonomiky je sice zahrnut do výpočtu, ale jedná se o odhad nepřesný.41

38


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 39

40

tamtéž FINANCE

MEDIA


2013

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/vypocet/ 41


2013. ISBN 978-802-247-4385-1.

20

Práce v domácnosti Některé zdroje považují za nepřesnost nezahrnutí domácích prací do výpočtu hrubého domácího produktu. Jedná se o běžné činnosti, jako jsou praní, vaření, úklid či výchova dětí a péče o staré a nemocné členy rodiny. Jako důvod, proč by tyto činnosti měli být součástí hrubého domácího produktu je, že jsou mimořádně důležité pro funkci společnosti.42 Necitlivost vůči společenské „hodnotě“ a kvalitě statků Při výpočtu hrubého domácího produktu se nebere v úvahu, zda výdaje přispívají k růstu společenského bohatství, a tak jsou započítávány i výdaje na výstavu budov či infrastruktury, které vznikli jako náhrada za zničené a poškozené přírodními katastrofami či válkou. Tyto výdaje nezvyšují společenské bohatství ale HDP ano. Hodnotu HDP navíc zvyšuje i výroba takových produktů jako jsou alkohol a cigarety či zbraně a drogy.43 Necitlivost vůči životnímu prostředí a přírodním zdrojům Jedná se o podobný problém jako v předchozím bodě, zde přispívá k zvýšení HDP činnosti, které zároveň mohou poškozovat životní prostředí či způsobovat úbytek nerostných surovin, lesů apod.44 Problém „nové ekonomiky“ Zatímco charakter produkce se postupem let zásadně mění, metodika výpočtu HDP zůstává stále stejná, a proto již není tak vhodná jako v době, kdy se produkovali hlavně hmotné statky.45

42


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 43

tamtéž

44

tamtéž

45

tamtéž

21

3 Rozpočtový deficit Vzniká v okamžiku, kdy veřejné výdaje převyšují veřejné příjmy. Jedná se tedy o krátkodobou finanční nerovnováhu. Pokud je tato nerovnováha dlouhodobá, nazýváme ji veřejným dluhem. Tuto situaci lze vyjádřit takto: kde: BSt - rozpočtový deficit v roce t R - reálná úroková míra VDt-1- veřejný dluh v roce t Gt - veřejné výdaje za zboží a služby v roce t Tt - veřejné příjmy v roce t46

Rozlišujeme tři typy fiskální nerovnováhy: 1. Navržené vládou a schválené parlamentem – tento deficit je plánovaný a vznikl za určitým záměrem. 2. Vzniklé během rozpočtového období důsledkem okamžitých peněžních toků 3. Vzniklé po skončení rozpočtového období – jedná se o výsledek hospodaření vlády, na které působí vnější vlivy47

3.1 Příčiny vzniku deficitů Podle příčin rozlišujeme deficity na aktivní a pasivní. Aktivní (strukturální) – je vládou záměrně vytvářen, příčiny vzniku tohoto druhu deficitu jsou např.:

46

OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada

Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2. 47

tamtéž

22

1. Expanzivní fiskální politika – uplatňováním této politiky se podporuje agregátní poptávka 2. Politické důvody – rozhodnutí vlády jsou podložena více politickými záměry než ekonomickými.48 Politickými důvody můžou být: a) Hypotéza volebního rozpočtového cyklu – toto je důsledek motivace jak politiků, tak voličů, a to zvláště v předvolebním období. b) Ideologický koncept – vychází ze snahy vyhovět spíše voličům své strany než všem voličům c) Negativní strategické chování – jedná se hlavně o fiskální disciplinovanost, která je ovlivněna tím, zda strana předpokládá, že bude či nebude znovu zvolena.49 3. Snaha rozložit důsledky vývojového šoku do několika let – vládní výdaje se zvýší více než daňové zatížení a rozdíl je kryt deficitem 4. Snaha rozložit daňovou zátěž na více generací – je spojeno s nákladnými veřejnými projekty50

Pasivní (cyklický) – je nechtěný a neplátovaný schodek a vzniká v důsledku působení některých vnějších faktorů, příčiny vzniku tohoto druhu deficitu mohou být následující: 1. Hospodářský cyklus – při hospodářském poklesu dochází ke snížení příjmů do státního rozpočtu, ale naopak výdaje stoupají (např. podpora v nezaměstnanosti) 2. Růst cen základních surovin

48

49

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-618-8. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008.

ISBN 978-80-7400-075-1. 50

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-618-8.

23

3. Přírodní či společenské katastrofy – dochází k mimořádnému a nepředvídatelnému zvýšení výdajů 4. Úroky z veřejného dluh51 Dále existují také institucionální příčiny: 1. Model geografické koncentrace zájmu – spočívá v přecenění užitku veřejných výdajových programu, který se projeví hlavně ve volební lokalitě politika. Související daňová zátěž je ale rovnoměrná pro všechny daňové poplatníky. 2. Hypotéza vlivu politické koheze – strana nemá dostatečnou sílu (nalézá se v koalici či menšinovém postavení), aby prosadila své fiskální návrhy. 3. Vliv struktury rozpočtového procesu – výše deficitu záleží např. i na míře a průhlednosti rozpočtového procesu. V deficitu státního rozpočtu se obvykle objeví oba dva druhy a jejich poměr je možné určit jen přibližně.52

3.2 Deficity podle časového rozlišení Krátkodobý – vzniká v rámci jednoho rozpočtového období, jedná se tedy to nesoulad mezi příjmy a výdaji v průběhu roku. Střednědobý a dlouhodobý – jedná se o deficity opakující se, kdy se stát může dostat do pasti dluhové služby.53

3.3 Typologie rozpočtových deficitů Způsob, jakým deficit vznikl - Rozpočtový deficit může vzniknout zvýšením výdajů nebo snížením daní (tedy i příjmů) při neměnných výdajích. 51

52

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-618-8. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008.

ISBN 978-80-7400-075-1. 53


24

Způsob, jakým byl deficit kryt – zde rozlišujeme dluhové krytí, monetární krytí a krytí z výnosu prodeje aktiv.54

3.4 Důsledky rozpočtového deficitu Rozpočtové důsledky Z krátkodobého hlediska mohou být i pozitivní, a to například z důvodu možnosti rozložení prudkého zvýšení veřejných výdajů do několika let. Z dlouhodobého hlediska jsou ovšem následky pouze negativní, jelikož deficit musí být pokryt, což může vést např. k zvýšení úrokové zátěže.55 Fiskální (makroekonomické) důsledky Jedná se o změny týkající se inflace, HDP, nezaměstnanosti a platební bilance. Názory na tyto důsledky se ale různí podle názorů ekonomických škol. Neoklasici – hodnocení následků deficitu podle tohoto názorového směru je výlučně negativní. Neoklasici tvrdí, že tržní mechanismus je při pružných absolutních cenách a mzdách při relativně stabilním poměru cen schopen zajistit optimální alokaci a využití zdrojů. Rozpočtová politika ovšem tyto reálné proměnné neovlivňuje. Keynesiánci – tato teorie naopak deficit v určitých situacích doporučuje. Tvrdí totiž, že tržní mechanismus není sám schopen zajistit plné využití disponibilních výrobních zdrojů. Rozpočtový deficit se tak stává nástrojem stabilizace hospodářského vývoje. Neoricardiánci – podle tohoto názorového proudu nejsou fiskální důsledky deficitu příliš významné.56

54


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 55


56


Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2.

25

3.5 Možnosti financování rozpočtového deficitu Zvyšování veřejných příjmů pomocí zvýšení daní, bylo by jedním z nejlepších řešení, ale u voličů nepopulární. Zkrácení veřejných výdajů – bylo by opět ideální řešení, ale jedná se opět o nepopulární krok. Využití prostředků z privatizace, z prodeje státních licencí apod. je časově omezené řešení, které nelze provádět do nekonečna. Dluhové financování – jsou vydávány státní pokladniční poukázky (krátkodobé cenné papíry) a státní dluhopisy (dlouhodobé cenné papíry). Tyto cenné papíry poté nakupují tuzemské a zahraniční subjekty. Rozpočtový deficit se tak přemění na veřejný dluh. Dluhové financování může být navíc spojeno s tzv. efektem vytěsnění. Subjekty, které nakoupí státní dluhopisy, by totiž úspory, které vydaly k jejich nakoupení, použily jinde. Dluhopisy může nakoupit i centrální banka, ale v tomto případě dochází k monetarizaci dluhu. V tomto případě ovšem dochází ke zvýšení měnové báze a mohou se tak zvýšit i inflační tlaky. Z tohoto důvodu bývá monetarizace omezována či zakázána. Tato možnost je nejčastějším řešením deficitu. Emisní financování – v tomto případě poskytuje centrální banka přímý úvěr vládě. Z důvodu nezávislosti centrální banky bývá ovšem tento způsob omezen nebo zakázán. Kombinace výše uvedených57

3.6 Metody vykazování rozpočtového deficitu v EU GFS 1986 – toto je metodika vládní finanční statistiky vytvořená Mezinárodním měnovým fondem na základě peněžních toků. „Znamená to, že veškeré operace uskutečněné v daném roce jsou sledovány na hotovostním principu a zařazeny do období, ve kterém je příjmová či výdajová operace realizována. Vychází z logiky

57


26

sledování příjmů, výdajů a výsledného salda státní rozpočtu, která odpovídá potřebám tradičního způsobu řízení veřejných financí v rozpočtovém roce.“58 ESA 95 – tuto metodiku využívá Evropský statistický úřad. Je také využívána pro výpočty v rámci maastrichtských kritérií. Metoda sleduje kromě příjmů a výdajů také pohledávky a závazky. Alespoň částečně se tak eliminují dopady závažných fiskálních rozhodnutí, která se projevují více rozpočtových období. Mezinárodní měnový fond již vytvořil novou metodiku, která by měla obě předchozí sbližovat. Tato metodika je postupně zaváděna od roku 2002.59

3.7 Snahy dosažení vyrovnaného rozpočtu legislativní cestou Tyto snahy se začaly projevovat v 80. letech 20. století v USA. Od té doby proběhlo mnoho návrhů a diskuzí. Existují ovšem argumenty proti takovému zákonu, a to např.: Ztráta flexibility v rozhodování zvolených politických představitelů Nemožnost uplatnění expanzivní fiskální politiky a tím pádem ztráta jednoho z nástrojů boje s recesí. Zákon může upravovat pouze rozpočet na počátku rozpočtového období. Na konci rozpočtového období může zabránit pouze aktivnímu rozpočtovému deficitu. Bylo by nutné zvyšovat daně i v případech kdy toto opatření nebude vhodné vzhledem k plánovanému cíli. V mnoha případech by nebylo možno financovat veřejné investice. Zákon je v podstatě nevynutitelný, jedná se tedy pouze o formálnost.60

58

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008.

ISBN 978-80-7400-075-1. 59

60

tamtéž DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008.

ISBN 978-80-7400-075-1.

27

3.8 Státní dluh Státní dluh je souhrn nesplacených půjček a nesplacených úroků, v průběhu let se tak kumuluje a stává se z něj stavová veličina (rozpočtový deficit je oproti tomu veličinou tokovou, jelikož vzniká v průběhu roku). Každoroční splácení jistin a úroků se nazývá dluhovou službou. Toto opakované splácení zatěžuje státní rozpočet a může se tak stát, že splácení půjček na pokrytí minulých deficitů způsobuje současný deficit a stát se tak ocitá v dluhové pasti.61

3.9 Veřejný dluh „Veřejný dluh je souhrn pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu bez ohledu na to, jak tyto pohledávky vznikly.“62 Nejobjemnější položkou jsou kumulované deficity minulých let. Nejsou ovšem jedinou položkou, která veřejný dluh tvoří. Ani rozpočtový deficit se nemusí stát součástí veřejného dluhu, a to v případě, že je pokryt např. z mimorozpočtových výnosů. Dalšími položkami, které tvoří veřejný dluh, jsou pohledávky jiných subjektů přejaté státem či deficity jiných veřejných rozpočtů. Veřejný dluh také ovlivňuje inflace, která ovlivňuje jeho reálnou hodnotu. Veřejný dluh se vykazuje buď jako hrubý či jako čistý. Většinou bývá částka udávána jako hrubý veřejný dluh.63 Hrubý veřejný dluh – souhrn závazků státu bez ohledu na velikost státních pohledávek Čistý veřejný dluh – je rozdíl závazků a pohledávek státu. Použití tohoto ukazatele se ovšem pojí s několika problémy jako je vymahatelnost pohledávky či výběr a způsob oceňování aktiv.

61


2013. ISBN 978-802-247-4385-1. 62

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008.

ISBN 978-80-7400-075-1. 63


Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2.

28

Z těchto důvodů nelze použít čistý veřejný dluh např. pro mezinárodní srovnání. Nejčastěji se pro srovnání využívá ukazatele dluhové kvóty neboli podílu veřejného hrubého dluhu na HDP. Veřejný dluh může dělit podle toho, kdo je nakupuje: Vnitřní veřejný dluh – veřejný dluh je financován z tuzemských zdrojů Vnější veřejný dluh – zdroje na financování veřejného dluhu pocházející ze zahraničních zdrojů.64 Dalším hlediskem podle, kterého můžeme dluh dělit, je jeho splatnost: Krátkodobý – splatnost je stanovena do jednoho roku Střednědobý – dluhopisy jsou splatné do 10 let Dlouhodobý – splatnost je nad 10 let65

3.10 Důsledky veřejného dluhu Rozpočtové (finanční) důsledky – placení úroků z veřejného dluhu neúměrně zatěžuje veřejný rozpočet. Finance, které byly použity na financování úroků, mohly být původně použity jinde. Pokud je dluh v cizí měně může ovlivňovat i měnový kurz. Makroekonomické důsledky – jedná se např. o růst úrokové míry, zvyšující se inflaci či omezené možnosti působení aktivní fiskální politiky. Následky jsou tedy opět pouze negativní. Mikroekonomické důsledky – závažným následkem je hlavně deformace domácího portfolia vlivem vydávání státních dluhopisů, které vytlačují ostatní cenné papíry, které již nejsou pro veřejnost tak zajímavé jako předtím.66

64


65

tamtéž

66

tamtéž

29

3.11 Možnosti snížení veřejného dluhu Aktivní cesta – veřejný dluh se snižuje pomocí kroků prováděných vládou. Vláda má k dispozici několik možností, např.: 1. Splacení dluhu včetně úroků z přebytků běžného rozpočtu – řešení sice ideální, ale bohužel ve většině případů nereálné. Aby mohlo být použito toto řešení, musí být provedena restriktivní opatření, které samozřejmě mohou ovlivnit vývoj ekonomiky. 2. Krytí dluhu z mimořádně vypsané veřejné dávky – toto řešení je u voličů vysoce nepopulární, a tak k němu vlády přistupují jen velmi zřídka. 3. Monetární řešení – v úvahu přichází monetarizace dluhu či záměrné vyvolání inflace. Tato možnost ovšem spojena s problémem, že národní banka je nezávislá instituce. 4. Politicko-administrativní řešení – může se jednat o prominutí dluhu či o jeho neuznání. Jedná se opět jen o výjimečné řešení. Pasivní cesta – v tomto případě se dluh snižuje zásluhou pozitivního působení vnějších vlivů. Příkladem může být prominutí dluhu, mimořádné dary či situace, kdy tempo hospodářského růstu je vyšší než reálná úroková míra.67

67


30

4 Ekonomická situace v zemích eurozóny Belgie Ekonomika Belgie je otevřená a tedy silně závislá na vývoji zahraničních trhu, především na vývoji okolních států (vývoz do sousedních zemí tvoří cca 60% exportu) a eurozóny, ale samozřejmě i na vývoji světové ekonomiky. Vnitřním faktorem, který negativně ovlivňuje belgickou ekonomikou je drahá pracovní síla, která způsobuje pokles exportu. Produktivita práce v minulosti rostla pomaleji než náklady na pracovní sílu. Belgický export se tak prodražuje a ztrácí svou konkurenceschopnost. Belgie dosud patří mezi deset zemí s nejvyšším vývozem na světě, a tak je pro ni pokles výnosů z exportu závažný. Export je navíc hlavní složkou, která by měla pomoci opět nastartovat belgickou ekonomiku. Před krizí se Belgii dařilo snižovat zadlužení země, ovšem po vypuknutí krize začalo mimo jiné klesat HDP a opětovné zadlužování státu nad 100% HDP a zvýšení nezaměstnanosti. V září 2008 postihla Belgii i bankovní krize a belgická vláda musela zachraňovat několik belgických bank. Podle Národního plánu reforem by do roku 2002 měla ekonomika růst cca tempem 2% ročně. V průmyslovém odvětví se ovšem v několika posledních letech uzavřela série výrob, v roce 2012 se jednalo např. o firmy ArcelorMittal, Carsid, Duferco, Ford, Philips, Caterpillar, Sonaca či Helio Durobor. Došlo tak ke snížení počtu pracovních míst o cca 16 000. Na tvorbě HDP se v současnosti podílí převážně služby (73%), průmysl přispívá 14%. Krize hrozila také stavebními průmyslu, ale díky zásahu vlády, která dočasně snížila sazbu DPH z 21% na 6%. V Belgii dlouhodobě probíhá reforma pracovního trhu a podpora vytváření nových pracovních míst, cílem je zvýšení celkové zaměstnanosti obyvatelstva. Opatření ovšem nebudou pravděpodobně jednotná, jelikož Vlámsko a Valonsko mají problém v jiné věkové skupině obyvatel. Ve Vlámsku je nejvyšší počet nezaměstnaných v generaci nad 50 let, kdežto ve Valonsku nastal tento problém u mladých lidí a čerstvých absolventů

31

škol. Situace v Belgii bude ovlivněna případným vznikem konfederativního uspořádání.68 Tabulka 1: Belgie: Reální růst HDP (%)

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1,4

0,8

3,3

1,8

2,7

2,9

1

-2,8

2,3

1,8

-0,1

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 2: Belgie: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 7,5

8,2

8,4

8,5

8,3

7,5

7

7,9

8,3

7,2

7,6

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 3: Belgie: Veřejný dluh k HDP (%) 2002

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

103,4 98,4 94

92

87,9 84

89,2 95,7 95,7 98

99,8

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde410 &plugin=1, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování

Estonsko Estonské hospodářství vykazovalo postupný vzestup, ovšem vlivem krize začal hospodářský pokles. Nejnižší hodnoty dosáhl ukazatel HDP v roce 2009, kdy činil 14,1. Od roku 2010 je již Estonsko opět v kladných hodnotách. Negativní vliv na HDP má, že země více dováží, než vyváží. V roce 2012 byl dovoz vyšší o 1,2 miliardy EUR.

68

CZECH TRADE. Http://www.businessinfo.cz/: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-

2014, 1. 11. 2013 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/belgieekonomicka-charakteristika-zeme-19324.html

32

Tato situace panuje hlavně u obchodování s Německem a Litvou. Naopak v obchodu s Estonskem, Ruskem a Švédskem převažuje export.69 Míra zadlužení byla v roce 2013 na úrovni 10% HDP, byla to nejnižší hodnota nejen v eurozóně, ale i v Evropské unii.70 Tabulka 4: Estonsko: Reálný růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 6,6

7,8

6,3

8,9

10,1 7,5

-4,2

-14,1 2,6

9,6

3,9

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 5: Estonsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 10,3 10,1 9,7

7,9

5,9

4,6

5,5

13,8 16,9 12,5

10,2

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 6: Estonsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,7

5,6

Zdroj

5

4,6

4,4

dat:

307

4,5

7,1

Eurostat.

6,7

6,1

9,8 Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde410&plugin= 1, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování

Finsko Finsko se potýká s několika problémy, a to akumulací státního dluhu, zadlužení domácností a ztráty cenové konkurenci. Finská vláda se však stále těší velké 69

CZECH TRADE. Www.businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2014,

1. 4. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/estonsko-ekonomickacharakteristika-zeme-18005.html 70

FINANCE MEDIA A.S. Www.finance.cz [online]. 2014, 5. 8. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/395685-eu-nejvice-zadluzene-je-recko-nejmene-estonsko/

33

celosvětové důvěře. Tuto důvěru si vláda vysloužila hlavně tím, že se spolu s ostatními institucemi byla schopna domluvit na řešeních, která byla udržitelná i v nepříznivém období. Odhady týkající se růstu finské ekonomiky byly ovšem optimističtější než realita, důvěrou to zatím ale neotřáslo, a tak zůstávají náklady na financování stále nízké. Pokud nedojde k růstu finské ekonomiky, mohla by ale důvěra poklesnout. HDP by podle odhadů mělo začít vzrůstat v tomto roce, což by měla podpořit zvyšující se kupní síly domácností a zpomalující se inflace. Odhadovaná míra nezaměstnanosti pro tento rok je 8,6% a ani v příštím roce se nepředpokládá výrazné zlepšení hodnoty tohoto ukazatele. Výše vládního dluhu pro tento rok by měla činit 57% HDP.71 Tabulka 7: Finsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1,8

2

4,1

2,9

4,4

5,3

0,3

-8,5

3,4

2,8

-1

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 8: Finsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 9,1

9

8,8

8,4

7,7

6,9

6,4

8,2

8,4

7,8

7,7

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 9: Finsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 41,5 44,5 44,4

41,7 39,6 35,2

33,9 43,5 48,7 49,2

53,6


71

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online]. 2013 [cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

Www.mzv.cz

[online].

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/finsko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_ze me.html

34

Francie K výraznému zhoršení na trhu práce došlo v letech 2011 a 2012. Stát sice nadále dotoval pracovní místa v neziskovém sektoru, ovšem úbytek v soukromém sektoru činil za poslední tři roky cca 300 000 pracovních míst. Zároveň také vzrostl počet ekonomicky aktivního obyvatelstva. Tuto situaci řeší vláda pomocí tzv. generačních smluv a CECI. Díky generačním smlouvám by mělo do roku 2017 dojít k uzavření 500 000 nových pracovních smluv. Prostřednictví generačních smluv se vláda zavazuje, že bude zaměstnávat mladé lidi a zároveň udržet pracovní místa pro starší generaci. Dále se vláda snaží podpořit vytváření nových pracovních míst v soukromém sektoru pomocí tzv. CECI, což je sleva na daních. Konkrétně se jedná o snížení mzdových nákladů společností o 4% v roce 2012 a o 6% v roce 2013. Francie má také problém s konkurenceschopností. Jedním z hlavních důvodů jsou vysoké náklady na pracovní sílu, které byly v roce 2012 páté nejvyšší v Evropě.72 Tabulka 10: Franice: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0,9

0,9

2,5

1,8

2,5

2,3

-0,1

-3,1

1,7

2

0

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 11: Francie: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 8,3

8,9

9,3

9,3

9,2

8,4

7,8

9,5

9,7

9,6

10,2

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování

72


30. 9. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-ekonomickacharakteristika-zeme-19015.html

35

Tabulka 12: Franice: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 58,8 62,9 64,9

66,4 63,7 64,2

68,2 79,2 82,4 85,8

90,2


Irsko Světová krize zasáhla Irsko hlavně kvůli přeinvestování stavebního průmyslu a neuváženého poskytování úvěrů a hypoték, což vedlo až ke vzniku úvěrové bubliny a k její následné explozi. Vláda vyhlásila na podzim 2008 absolutní garanci za závazky bank, čímž se ovšem dostala do platební neschopnosti.73 V roce 2010 se vedli diskuze o tom, zda Irsko potřebuje finanční pomoc. V listopadu téhož roku nakonec Irsko o záchranný balíček požádalo. Požadovaná částka byla 85 mld. EUR. Podmínkou poskytnutí pomoci od EU MMF byla zásadní úsporná opatření. Jednou z těchto podmínek bylo zvýšení daní, to ovšem irská vláda odmítla a toto rozhodnutí se zatím jeví jako správné, jelikož irské hospodářství začíná opět růst. Tento program byl ukončen v prosinci 2013.74 Tabulka 13: Irsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,4

3,7

4,2

6,1

5,5

5

-2,2

-6,4

-1,1

2,2

0,2

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování

73

MALÁ, Lenka. Aktuální měnové problémy eurozóny. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova

univerzita. 74

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online]. 2013, 1. 4.

2014

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/irsko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_zem e.html

36

Tabulka 14: Irsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 4,5

4,6

4,5

4,4

4,5

4,7

6,4

12

13,9 14,7 14,7

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 15: Irsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 31,8 31

29,4

2012

27,2 24,6 24,9 44,2 64,4 91,2 104,1 117,4


Itálie Velkým problémem Itálie jsou stále se zvyšující náklady dluhové služby, ty v roce 2012 dosáhly již 86,1 mld. EUR. Italská vláda schválila v roce 2012 několik zákonů a opatření, která mají vést ke stabilizaci. Jedním ze schválených zákonů je zákon o vyrovnaném rozpočtu. Dále schválila tzv. liberalizační balík, který by měl posílit konkurenci v některých odvětvích, jako jsou např. léčiva či pohonné hmoty. Dále také vláda schválila balík zjednodušujících opatření, která mají snížit náklady na byrokracii. Schválen byl také balík opatření na zjednodušení daňového systému. Důležitá pro Itálii byla reforma trhu práce. Ten byl velmi neflexibilní a existovali velké rozdíly v ochraně osob se smlouvou na dobu určitou a neurčitou. Finance na snížení veřejného dluhu by také měli být získány z prodeje nepotřebných nemovitostí a polostátních firem. V loňském roce bylo italské hospodářství stále v poklesu, ale podařilo se tento pokles přibrzdit. V tomto roce se již předpokládá, že italské hospodářství začne opět růst.75

75


7. 4. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-ekonomickacharakteristika-zeme-18352.html

37

Tabulka 16: Itálie: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0,5

0

1,7

0,9

2,2

1,7

-1,2

-5,5

1,7

0,5

-2,5

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 17: Itálie: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 8,5

8,4

8

7,7

6,8

6,1

6,7

7,8

8,4

8,4

10,7

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 18: Itálie: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003

2004 2005 2006 2007

2008 2009

2010

2011 2012

105,4 104,1 103,7 105,7 106,3 103,3 106,1 116,4 119,3 120,7 127


Kypr V roce 2012 zažádala kyperská vláda o půjčky z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).76 O záchranný balíček požádala kyperská vláda 15. března 2013, podmínkou jeho získání byla úsporná opatření a hlavně zásadní opatření týkající se především bankovního sektoru. Dodatečné jednorázové zdanění se dotklo i bankovních depozit. Depozita nad 100 000 EUR byla zdaněna ve výši 9,9% a vklady pod touto hranicí ve výši 6,75%. Zdanění částek nad 100 000 EUR se týká hlavně zahraničních vkladatelů.77

76


1. 12. 2012 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kypr-ekonomickacharakteristika-zeme-18535.html 77

PAULÍK, Petr. Dluhová krize, finanční sektor a možnosti udržení eurozóny. Brno, 2013. Bakalářská

práce. Masarykova univerzita.

38

Tabulka 19: Kypr: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2,1

1,9

4,2

3,9

4,1

5,1

3,6

-1,9

1,3

0,4

-2,4

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 20: Kypr: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3,5

4,1

4,6

5,3

4,6

3,9

3,7

5,4

6,3

739

11,9

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 21: Kypr: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 65,1 69,7 70,9

69,4 64,7 58,8 48,9 58,5 61,3 71,5 86,6


Lotyšsko V loňském roce se Lotyšsko zaměřilo na přiblížení se k eurozóně, jejímž členem se stalo 1. ledna tohoto roku. Stalo se tak 18. členem eurozóny. Lotyšsko bylo samozřejmě stejně jako ostatní země zasaženo krizí, v této zemi byl důvodem pro její vypuknutí hlavně příliš vysoký objem poskytovaných úvěrů. Podnikatelé měli na druhou stranu paradoxně snížené možnosti jak dostat půjčku.78

78


31. 7. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/lotyssko-ekonomickacharakteristika-zeme-17786.html

39

Tabulka 22: Lotyšsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 7,1

7,7

8,8

10,1 11

10

-2,8

-17,7 -1,3

5,3

5,2

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 23: Lotyšsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 12,5 11,6 11,7

10

7

6,1

7,7

17,5 19,5 16,2 15

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 24: Lotyšsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 13,6 14,7 15

12,5 10,7 9

19,8 36,9 44,4 41,9 40,6


Lucembursko Z hlediska makroekonomických ukazatelů se jedná o stabilní zemi. Vláda se snaží do země přilákat nové zahraniční investory, a tak zavádějí opatření, která zajišťují vhodné prostředí pro podnikání.79

79


1. 12. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/lucemburskoekonomicka-charakteristika-zeme-18388.html

40

Tabulka 25: Lucembursko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 4,1

1,7

4,4

5,3

4,9

6,6

-0,7

-5,6

3,1

1,9

-0,2

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 26: Lucembursko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2,6

3,8

5

4,6

4,6

4,2

4,9

5,1

4,6

4,8

5,1

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 27: Lucembursko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

6,3

6,3

6,3

6,1

6,7

6,7

14,4

15,5

19,5

18,7

21,7


Malta Jak naznačují i makroekonomické ukazatele, jedná se o celkem stabilní zemi. K poklesu HDP v minulých letech došlo hlavně z důvodu snížené domácí poptávky. Pozitivem naopak je, že Malta má kladný čistý export.80

80


30. 9. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/malta-ekonomickacharakteristika-zeme-18337

41

Tabulka 28: Malta: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2,4

0,7

-0,3

3,6

2,6

4,1

3,9

-2,8

3,3

1,7

0,9

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 29: Malta: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 7,4

7,7

7,2

6,9

6,9

6,5

6

6,9

6,9

6,5

6,4

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 30: Malta: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 57,9 66

69,8

68

62,5 60,7

60,9 66,5 66,8 69,5

71,3


Německo Pro tento rok se předpokládá růst HDP hlavně zásluhou průmyslové výroby. Německá vláda zavedla několik opatření, aby zmírnila dopad krize. Patřila mezi ně např. podpora zaměstnavatelů při zavádění zkrácené pracovní doby. Toto opatření umožňuje zaměstnavatelům vyhnout se propouštění. V roce 2012 pomohlo toto opatření zachovat cca 1,2 miliónů pracovních míst.81

81

MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online]. 2013, 29.

10.

2013

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nemecko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_z eme.html

42

Tabulka 31: Německo: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0

-0,4

1,2

0,7

3,7

3,3

1,1

-5,1

4

3,3

0,7

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 32: Německo: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 8,7

9,8

10,5

11,3 10,3 8,7

7,5

7,8

7,1

5,9

5,5

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 33: : Německo: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 60,7 64,4 66,2

68,6 68

65,2

66,8 74,5 82,5 80

81


Nizozemsko V roce 2013 se země dostala z recese, hospodářský růst nastal hlavně díky investicím a exportu. Spotřeba domácností ovšem stále klesá. Dalším problémem této země je také příliš vysoký počet poskytnutých hypoték bankami. Podle mnoha ekonomů je také nutné změnit pracovní právo, zdravotnický a sociální systém, které jsou v Nizozemí příliš štědré.82

82


4.

2014

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nizozemsko/ekonomika/ekonomicka_charakteristik a_zeme.html

43

Tabulka 34: Nizozemsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0,1

0,3

2,2

2

3,4

3,9

1,8

-3,7

1,5

0,9

-1,2

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 35: Nizozemsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3,1

4,2

5,1

5,3

4,4

3,6

3,1

3,7

4,5

4,4

5,3

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 36: Nizozemsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 50,5 52

52,4

51,8 47,4 45,3

58,5 60,8 63,4 65,7

71,3


Portugalsko Problém Portugalska byla struktura hospodářství, která neodpovídala požadavkům spotřebitelů, a také nepružné trhy výrobních faktorů. Tento trh byl udržován pomocí vysokých vládních dávek. Začátkem roku 2011 emitovala vláda dluhopisy s desetiletou splatností. Tyto dluhopisy nakoupila ECB, čímž Portugalsko v podstatě zachránila.83 Vláda musela v roce 2011 provést řadu reforem, ke kterým se zavázala při poskytnutí finanční podpory ve výši 78 mld. EUR od EU a MMF. Opatření, která portugalská vláda provedla, ale neměla takový účinek, jaký se očekával, a tak stále existuje možnost, že vláda bude muset žádat o nový záchranný balík.84 83

BAGUS, Philipp. Tragédia eura. Bratislava: Jaga Group, 2011. ISBN 978-80-8076-093-9.

84


14. 4. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nizozemskoekonomicka-charakteristika-zeme-18964.html

44

Tabulka 37: Portugalsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0,8

-0,9

1,6

0,8

1,4

2,4

0

-2,9

1,9

-1,3

-3,2

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 38: Portugalsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 5,7

7,1

7,5

8,6

8,6

8,9

8,5

10,6 12

12,9

15,9

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 39: Portugalsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 56,8 59,4 61,9

67,7 69,4 68,4

71,7 83,7 94

2012

108,2 124,1


Rakousko Rakousko si v průběhu krize udrželo stabilitu. Tuto skutečnost dokládají i makroekonomické ukazatel. Ukazatel HDP nám říká, že se země nedostala do recese. Této skutečnosti dosáhla mimo jiné i díky silnému exportu. Jedněch z nejnižších hodnot v Evropě dosahuje Rakousko v nezaměstnanosti, která se od vzniku krize pohybuje mezi 4-5%.85

85


1. 10. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rakousko-ekonomickacharakteristika-zeme-19140.html

45

Tabulka 40: Rakousko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1,7

0,9

2,6

2,4

3,7

3,7

1,4

-3,8

1,8

2,8

0,9

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 41: Rakousko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 4,2

4,3

4,9

5,2

4,8

4,4

3,8

4,8

4,4

4,2

4,3

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 42: Rakousko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 66,2 65,3 64,7

64,2 62,3 60,2

63,8 69,2 72,3 72,8

74


Řecko V dubnu 2010 byl Řecku poskytnut 1. záchranný balík, a to z důvodu obav, že by stát mohl zbankrotovat. Poskytovatelem úvěru byli Evropská komise, Evropská centrální banka, členské země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Úvěr byl poskytnut ve výši 110 mld. EUR. Tato částka měla být poskytnuta ve 12 tranších v letech 2010-1012. Podmínkou bylo dodržení závazků, která měla opět zajistit fiskální stabilizaci. V říjnu 2011 následoval 2. záchranný balík ve výši 109,1 mld. EUR, který měl být postupně vyplácen do konce roku 2014. Mezinárodní měnový fond do této částky přispěl ve výši 28 mld. EUR, které mají být vyplaceny v 17 tranších do konce roku 2015. Vláda musela opět schválit řadu opatření, která byla podmínkou poskytnutí úvěru. Byl tak zahájen řízený odpis části řeckých dluhopisů v rukách soukromých subjektů. Hodnota dluhopisů byla snížena o 53,5% a byly vyměněny za dluhopisy se splatností 11 až 30 let.

46

V loňském roce se Řecko stále potýkalo s recesí. Právě nastartování hospodářského růstu je ale klíčové.86 Tabulka 43: Řecko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3,4

5,9

4,4

2,3

5,5

3,5

-0,2

-3,1

-4,9

-7,1

-6,4

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 44: Řecko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 10,3 9,7

10,5

9,9

8,9

8,3

7,7

9,5

12,6 17,7

24,3

Zdroj dat: ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování Tabulka 45: Řecko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002

2003 2004 2005 2006 2007

101,7 97,4 98,6 100

2008 2009 2010

2011 2012

106,1 107,4 112,9 129,7 148,3 170,3 156,9


Slovensko Slovenská vláda zavedla v roce 2012 úsporný balíček, který se dělil na tři pilíře. V prvním pilíři se jedná o oblasti, do kterých chce vláda přednostně investovat, aby podpořila malé a střední podniky a rozvoj infrastruktury.

86


16. 10. 2013 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomickacharakteristika-zeme-19222.html

47

Jedná se o 40 opatření, která jsou rozdělena do pěti oblastí: 1. Zvyšování zaměstnanosti a snižování sociálních rizik 2. Zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva 3. Boj proti korupci a lepší vynutitelnost práva, 4. Kvalitnější podnikatelské prostředí a aktivní občanská společnost 5. Kvalitnější vzdělání a inovativní společnost Druhý pilíř se zabývá úsporami vlády a veřejného sektoru. V rámci třetího pilíře by se měli zvýšit příjmy, podílet by se na tom měli příjmy daňové i nedaňové a také spotřební daň.87 Tabulka 46: Slovensko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 4,6

4,8

5,1

6,7

8,3

10,5

5,8

-4,9

4,4

3

1,8

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 47: Slovensko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 18,8 17,7 18,4

16,4 13,5 11,2

9,6

12,1 14,5 13,7

14


87


12.2012

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/slovensko/ekonomika/ekonomicka_charakteristika_ zeme.html

48

Tabulka 48: Slovensko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 43,4 42,4 41,5

34,2 30,5 29,6

27,9 35,6 41

43,4

52,4


Slovinsko Slovinská vláda se zavázala, že v roce 2013 bude hodnota deficitu pod 3% HDP, ale tohoto závazku se jí nepovedlo dostát. Evropská komise slovinské vládě vytýká hlavně vysokou zadluženost, ztrátu konkurenceschopnosti a špatnou situaci v bankovním sektoru. V zemi byla proto proveden důchodová reforma a reforma trhu práce. Vláda také začala privatizovat státní firmy a hledá nové investory.88 Tabulka 49: Slovinsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 3,8

2,9

4,4

4

5,8

7

3,4

-7,9

1,3

0,7

-2,5

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 50: Slovinsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 6,3

6,7

6,3

6,5

6

4,9

4,4

5,9

7,3

8,2

8,9


88


1. 4. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/slovinsko-ekonomickacharakteristika-zeme-19171.html

49

Tabulka 51: Slovinsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 27,8 27,2 27,3

26,7 26,4 23,1

22

35,2 38,7 47,1

54,4


Španělsko V roce 2012 zvýšila španělská vláda daně, ovšem účinek nenabyl takého rozměru, jaký se očekával, a to hlavně z důvodu snížené spotřeby domácností. V roce 2013 nadále klesala spotřeba domácností, ale zvýšil se export a také výdělky z turismu. V zemi proběhla za pomoci ECB a MMF záchrana španělských bank, která byla v lednu 2014 ukončena po 18 měsících. Předpoklady říkají, že HDP by mělo v tomto roce vzrůst o 1, 4 % a byl také zaznamenán pokles nezaměstnanosti o 0, 38%.89 Tabulka 52: Španělsko: Reální růst HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2,7

3,1

3,3

3,6

4,1

3,5

0,9

-3,8

-0,2

0,1

-1,6

Zdroj dat: Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Tabulka 53: Španělsko: Míra nezaměstnanosti (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 11,4 11,4 10,9

9,2

8,5

8,3

11,3 18

20,1 21,7

25


89


2. 4. 2014 [cit. 2014-03-31]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-ekonomickacharakteristika-zeme-18558.html

50

Tabulka 54: Španělsko: Veřejný dluh k HDP (%) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 52,6 48,8 46,3

43,2 39,7 36,3

40,2 54

61,7 70,5

86


51

5 Možnosti řešení problémů eurozóny Státní bankrot Státní bankrot může být také označován jako insolvence či platební neschopnost. „Platební neschopnost státu znamená, že stát nesplatí nějaký závazek včas, anebo vyhlášení vlády, že nebude (zcela nebo částečně) své závazky splácet.“90 Stát také většinou nemá šanci získat úvěr či finanční pomoc k vyřešení nastalé situace. Tímto řešením by všechny dluhu státu okamžitě zanikly. V současné době se na dosah této situace státy dostávají právě z důvodu vysokého státního dluhu. Dalšími možnostmi jsou ale i rozpad státu, změna režimu či prohra ve válečném konfliktu. U členských států eurozóny by byl případný krach až opravdu krajním řešením, jelikož krach jednoho ze států by vzhledem k provázanosti ekonomik způsobil velké potíže i ostatním státům. Velké množství věřitelů se také nachází v eurozóně a tak by jejich pohledávky vůči zbankrotovanému státu zanikly a dluhy daného státu by se přelily do ostatních zemí. I z tohoto důvodu jsou tak státům na pokraji bankrotu poskytovány záchranné úvěry od MMF a států eurozóny.91 O státním bankrotu se nejčastěji mluví v souvislosti se skupinou států označovaných jako PIGS, tedy Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko. Někdy je k nim řazena také Itálie. Vystoupení některých zemí z eurozóny Dříve nebyla tato možnost právně přípustná. V současné době existuje možnost vystoupení z Evropské unie, kterou upravuje ratifikace Lisabonské smlouvy z 1. prosince 2009.92 Realizace této možnosti by ovšem musela proběhnout bleskově. Tento

90

BUSINESS CENTER. Www.businesscenter.cz [online]. 1998-2014, 1. 4. 2014 [cit. 2014-04-25].

Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p2489-statni-bankrot.aspx 91


práce. Masarykova univerzita. 92

GENERATION EUROPE, o.s. Www.evropa2045.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z:

http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=6&tema=171

52

krok by pravděpodobně během několika dnů způsobil devalvaci nové měny a šance, že stát splatí své závazky, by zřejmě zcela zmizela.93 Konec eurozóny Tento krok by znamenal návrat členských zemí eurozóny k národním měnám, což by způsobilo extrémně vysoké finanční náklady. Tyto měny by byly velmi náchylné k výkyvům, a zvláště měny ohrožených zemí by zřejmě depreciovaly, a tak by bylo pro tyto státy ještě obtížnější splácet své závazky.94 Vytvoření „dvourychlostní“ eurozóny Jednalo by se vlastně o dvě skupiny zemí, z nichž jedna by měla euro silnější a ta druhá slabší. Skupinu se silnější měnou by pravděpodobně tvořilo Německo, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Finsko, Rakousko a Francie. Mohlo by se stát, že země se slabším eurem by byly nuceny přejít zpět na své národní měny.95 Nákup dluhopisů Evropskou centrální bankou Zádrhelem u tohoto bodu je, že ECB by jako nezávislá instituce neměla státní dluhopisy vůbec kupovat. Dalším problémem by v případě tohoto řešení také bylo, v jaké výši by byla dluhopisy ochotna nakoupit.96 Již v roce 2011 se však stalo, že ECB nakoupila dluhopisy, aby zachránila Portugalsko. Monetarizace dluhu Tuto možnost by nemohla přímo realizovat ECB (jelikož je nezávislou institucí), ale evropský záchranný fond, který by ECB kryla neomezených úvěrem. Mohly by tak být

93



tamtéž

95

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Www.cnb.cz [online]. 2003-2014, 3. 1. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné

z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2011/cl_11_110103.html 96

MALÁ, Lenka. Aktuální měnové problémy eurozóny. Brno, 2013. Diplomová práce.

Masarykova univerzita.

53

skoupeny všechny dluhopisy a dluh by byl monetarizován. Tento krok by ovšem vedl k inflaci a s velkou pravděpodobností i k hyperinflaci.97 Inflace V tomto případě by byly dluhy splaceny penězi, jejich reálná hodnota by ovšem byla snížena právě vlivem inflace. Pro zadlužené státy by se tak zvýšila šance, že své dluhy splatí a nebudou nuceny vyhlásit státní bankrot. V současné době je do oběhu vkládáno stále více peněz, což vznik inflace podporuje. Je zde ovšem i hrozba, že by mohlo dojít i k hyperinflaci, což by sice pomohlo splatit dluhy, ale pro samotnou ekonomiku jsou následky její následky katastrofální, jelikož peníze masivně ztrácí svou hodnotu. Vydávání „celoevropských“ dluhopisů Tento krok by znamenal, že by si země eurozóny půjčovali za stejnou úrokovou míru. Pokud by byly sazby zavedeny podle ekonomicky silných států, tak by to pro státy nejhůře postižených krizí znamenalo snížení nákladů na financování dluhu (nová úroková míra by byla nižší). Mohlo by se ovšem také stát, že úrokové sazby budou stanoveny podle nejslabších zemí eurozóny, což by znamenalo, že by se sazby zvedly všem zemím a situace by se naopak ještě zhoršila.98 Devalvace Vzhledem ke společné měně nepřichází její devalvace v úvahu, ovšem stejného výsledku se v dnešní době dosahuje pomocí tzv. vnitřní devalvace, při které jsou zpravidla v daném státě sníženy náklady na práce, tedy platy. Realizaci vnitřní devalvace ovšem předchází zdlouhavá jednání s odbory apod. Po těchto jednáních nemusí k realizaci ani dojít.99

97



tamtéž

99

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Www.cnb.cz [online]. 2003-2014, 3. 1. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné

z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2011/cl_11_110103.html

54

Privatizace Stát převádí nepotřebný státní majetek do soukromého vlastnictví a získává tak finanční prostředky. Problémem tohoto řešení je, že hodnota tohoto majetku je v krizi nižší, a tak jej stát prodává pod cenou. V některých zemích ovšem není možné privatizaci provést, jelikož většina majetku již zprivatizována byla. Zvyšování daní Prosadit tato řešení není jednoduché, jelikož tato cesta není pro voliče příliš populární. Dalším problémem je, že většina zemí již nemůže daňové zatížení příliš zvyšovat, jelikož by nebylo efektivní. Úsporná opatření Toto řešení samozřejmě předpokládá radikální škrty v rozpočtu. Během několika minulých let k nim musela přistoupit několik států. Výrazně se většinou snižují výdaje na sociální služby. Problémem je že tato opatření nedokážou smazat veškeré dluhy, pouze je snížit či jsou podmínkou pro získání finanční pomoci. Tato opatření jsou samozřejmě také neatraktivní pro občany. Znárodnění bank Jedná se vlastně jen o teoretické řešení, které nelze v praxi realizovat. Nejen že by se jednalo a nákladnou akci, ale s velkou pravděpodobností by byla i neúčinná, protože sami státy jsou často špatnými hospodáři, a tak by banky nevedli lépe než ony sami.100 V minulosti se ovšem diskutovalo nad možností bankovního dozoru nad bankami eurozóny, což by byl základ pro vytvoření bankovní unie, o které se v současné době mluví stále častěji.101

100

MALÁ, Lenka. Aktuální měnové problémy eurozóny. Brno, 2013. Diplomová práce.

Masarykova univerzita. 101

EU-MEDIA S.R.O. Www.euroakctiv.cz [online]. 2004-2014, 29. 11. 2012 [cit. 2014-04-28].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/barroso-predstavil-plan-zavadejici-

dvourychlostni-evropu-010429

55

Zvýšení konkurenceschopnosti jižních ekonomik Toto řešení by bylo jistě částečným řešením krize a státy se o něj také snaží. 102 Problémem je ovšem nastartování těchto ekonomik, což bude zdlouhavý proces. Záchranné fondy Bylo by možno přesouvat dluhy pomocí záruk a finančních transferů. Eurozóna by tedy zůstala zachována, ale začala by fungovat nová pravidla. Toto řešení by ovšem způsobilo, že celá eurozóna bude zaznamenávat jen pomalý růst.103 Měnová expanze Jednalo by se tedy o situaci, kdy by se zvýšilo množství peněz v ekonomice. Existuje zde ovšem možnost, že by se měnová expanze nesplnila to, co by se od ní očekávalo, protože agregátní poptávka je již nasycena. 104 Fiskální unie Zavedení fiskální unie by znamenalo zavedení jednotné fiskální politiky v jejích členských zemích. V případě zavedení této unie by tak bylo nutné sjednocení sociální politiky, daňové soustavy či politiky nezaměstnanosti.105 V praxi bude zavedení jistě nelehké, jelikož všechny členské země musí přijmout jednotnou fiskální politiku, ačkoli v každé zemi je odlišná nejen ekonomické situace, ale i sociální situace. Přestože v různých státech vznikají sociální problémy z jiných důvodů, museli by je vlády řešit stejně.

102


univerzita. 103

CENTRUM PRO EKONOMIKU A POLITKU. Www.cepin.cz [online]. 2005-2014, 4. 1. 2011 [cit.

2014-04-25]. Dostupné z: http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=979 104


univerzita. 105

EU-MEDIA S.R.O. Www.euroakctiv.cz [online]. 2004-2014, 29. 11. 2012 [cit. 2014-04-28].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/barroso-predstavil-plan-zavadejici-

dvourychlostni-evropu-010429

56

Válka Toto řešení dluhové krize bylo často využíváno v historii. Laissez faire V tomto případě, tedy nic nedělání, se dá očekávat růst úroků dluhopisů a tedy i znemožnění dalších půjček.106 Co vše by ovšem tento způsob přinesl je těžko představitelné.

106


univerzita.

57

6 Porovnání eurozóny s USA Ekonomika USA je často považována za nejsilnější národní ekonomiku na světě, přesto se USA potýká se stejnými ekonomickými problémy jako eurozóna a celý zbytek světa. Pokud se podíváme na vývoj ekonomiky podle ukazatele HDP, můžeme vidět, že před vypuknutím krize se USA pohybovalo stále v kladných číslech. Prvním rokem, kdy byl zaznamenán ekonomický pokles, byl rok 2008, konkrétně bylo HDP na úrovni -0,3%. V následujícím roce dosáhl ukazatel dokonce hodnoty -3,5. Od roku 2010 se USA opět dostalo do hospodářského růstu. Na tento rok je předpokládán růst na úrovni 3,1%.107 Eurozóna jako celek dosáhla záporné hodnoty HDP až o rok později, jednalo se konkrétně o hodnotu -4,4%.Hospodářského růstu dosáhla opět hned v příštím roce, ovšem v roce 2012 se dostala na hodnotu -0,7%. Podle predikcí by měl být meziroční nárůst pro tento rok 1,2%.108 Nezaměstnanost se v USA mezi lety 2000 až 2008 pohybovala v rozmezí 4,0 - 6,0%. V roce 2009 ovšem došlo k rekordnímu nárůstu na hodnotu 9,3%, následující rok se zvedla ještě o 0,3%, ale od dalšího roku již začal postupný pokles. V únoru tohoto roku dosáhla hodnoty 6,6%. Eurozóna dosahovala vždy vyšších hodnot nezaměstnanosti než USA. Nejlepších hodnot dosahovala v letech 2007 a 2008, kdy se míra nezaměstnanosti rovnala číslu 7,6%. Od této doby se ovšem stále zvyšuje, v lednu letošního roku dosahovala hodnoty 12%.109 V USA je uzákoněno, že federální dluh může dosáhnout maximálně zákonem stanoveného limitu. Tento zákon platí již od roku 1917, kdy byl limit stanoven na 11,5 107

AMIDEA. Www.amidea.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.amidea.cz/bily-

dum-odhaduje-rust-hdp-pro-rok-2014-na-31/ 108

INVESTIČNÍ WEB. Www.investicniweb.cz [online]. 2014, 25. 2. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2014/2/25/evropska-komise-snizuje-predikcinezamestnanosti-v-eurozone-pro-roky-2014-i-2015/ 109

ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ. Http://www.financninoviny.cz [online]. 2014, 28. 2. 2014 [cit.

2014-04-25]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/mira-nezamestnanosti-v-eu-i-eurozonese-v-lednu-nezmenila/1049092

58

miliardy USD, v současné době je tento limit již ve výši16,69 bilionu USD. Zadluženost USA je již dlouhodobě vyšší než zadluženost eurozóny. V loňském roce představoval dluh 111% HDP. Ve snaze podpořit hospodářský růst a tím pádem i zlepšit stav celé ekonomiky, přišel americký prezident Obama s několika návrhy: 1. Small Business Legislation – tento návrh byl uzákoněn v roce 2010 a byly tak zavedeny odpočty pro malé firmy ve výši 12 mld. USD. Zároveň byl také vytvořen fond, který umožňuje těmto firmám přístup k úvěru ve výši 30 mld. USD. 2. Snížení daní z příjmu pro střední vrstvu – týkalo by se domácností s příjmem do 250 000 USD ročně a jednotlivců, u kterých roční příjem nepřevýší 200 000 USD. 3. Daňové odpočty za investice do výzkumu a vývoje – jednalo by se o trvalé prodloužení daňových kreditů firem, které investují do výzkumu a vývoje nových technologií. 4. Odpisy firemních investic ve výši 100% - návrh se týkal investic v roce 2011. 5. Obnova a modernizace dopravní infrastruktury – plán byl navržen na šest let. 110 Nejnižšího zadlužení dosáhla eurozóna v roce 2007, kdy dluh představoval 66,2% HDP. Od tohoto roku ovšem dluh neustále narůstá a v loňském roce dosáhl již 95,5%HDP. Pro letošní rok je předpovídán dluh ve výši 95,9%HDP.111

110


28. 3. 2014 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spojene-staty-americkeekonomicka-charakteristika-18548.html 111

E-REPUBLIKA. Http://news.e-republika.cz [online]. 2014, 3. 3. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:

http://news.e-republika.cz/article2455-Statni-dluhy-v-roce-2013-ukazuji-rozpad-systemu

59

Závěr Nad tématem budoucího vývoje eurozóny již debatovali spousty odborníků i laiků, přesto bych v závěru své práce chtěla zhodnotit, jaké možnosti řešení problémů může eurozóna doopravdy využít a které jsou spíše teoretické a zda je vůbec možné, aby tyto kroky udržely eurozónu při životě. Za teoreticky možné řešení, které by ale bylo v praxi těžko zrealizováno, bych považovala praktikování stylu laissez faire. Nejedná se sice o možnost, která by se nedala realizovat, jelikož se vlastně jedná o nic nedělání, ale vzhledem k závažnosti situace a tlaku, který je na mocenské představitele vyvíjen, si neumím představit, že by tito lidé spoléhali na to, že se vše urovná samo. Jako další možnosti, po kterých nebude při řešení sáhnuto, budou zřejmě měnová expanze, u které je velká pravděpodobnost, že by se minula účinkem, a dále také válečný konflikt. O této variantě se v souvislosti s problémy eurozóny vůbec nemluví a jde jen o možnost, která je v literatuře uváděna jako spíše historické řešení problému. Ani znárodnění bank státem se nejeví jako správná možnost, protože právě státy jsou obřími dlužníky, a tak se dá jen těžko věřit tomu, že by hospodařili lépe než banky. Ovšem vznik bankovní unie je jen otázkou času. Vydání celoevropských dluhopisů nezní jako špatné řešení za předpokladu, že by úrokové míry byly stanoveny podle silných států, tím pádem by pro slabší státy, které mají problémy se splácením, snížili. Nikdo ovšem není schopen říci, zda by úrokové míry byly opravdu stanoveny takto, jelikož v opačném případě (úrokové míry by byly stanoveny podle slabých států) by byly následky nedozírné. Ani varianta vystoupení nejproblematičtějších zemí z eurozóny se nezdá být šťastným nápad, přestože byl hojně diskutován. Vystoupivší země by ještě s menší pravděpodobností než teď dostáli svým závazkům. Často je slyšet názor, že by bylo nejlepší, kdyby eurozóna přestala existovat. Ovšem vzhledem k tomu, že by její členové museli opět zavést své národní měny, které by po svém znovuzavedení mohli být často velmi nestabilní, se nedá předpokládat, že by byl projekt realizován.

60

O státním bankrotu se mluvilo hlavně v souvislosti se zeměmi skupiny PIGS. Zbankrotovaný stát by se tak okamžitě zbavil všech svých dluhu a začal by „od znova“. Stejně tak by ovšem zanikly i pohledávky věřitelů, kterými jsou často i státy a jelikož tyto částky jsou vysoké, nedá se předpokládat, že by jej nechaly ostatní zkrachovat, alespoň do okamžiku, kdy nebude šance daný stát zachránit. Opatřeními, která jsou reálná a jsou také v současné době používána, jsou zvyšování daní, úsporná opatření a privatizace. Úskalí těchto variant spočívá v tom, že je nejde používat do nekonečna, jelikož v určité chvíli již zvyšování daní přestává být efektivní, nová úsporná řešení také nemohou být zaváděna neustále a majetek, který stát vlastní a může být zprivatizován, má také jen určitý objem. Dalším problém vidím v tom, že tyto možnosti sice pomohou ke snížení zadluženosti, ale vzhledem k výši dluhů je nemohou celé smazat. Jako ideální řešení se také jeví zvyšování konkurenceschopnosti jižních ekonomik, ovšem o to probíhají snahy již od počátku krize. Kdyby se tohoto povedlo docílit, dluhy by sice nesmazalo, ale bylo by jednodušší je splácet, a také by se snížili náklady na financování. Spolu s jednodušším splácením dluhu a hospodářským růstem by se také snížila nezaměstnanost. Jako řešení, a to zvláště ve vyhrocených situacích, kdy může státu hrozit například bankrot, se dá použít skoupení dluhopisů Evropskou centrální bankou, či záchranným fondem, který by zaštitovala. Tato možnost už byla jednou použita, ovšem kromě toho, že by banka tento krok neměla podnikat (proto vznikla možnost záchranného fondu) je zde také vysoké riziku vzniku inflace či dokonce hyperinflace, a proto bude zřejmě toto řešení použito jen výjimečně. Velmi pravděpodobnou variantou je, že pokud se země dostane do ohrožení bankrotu, bude jí pomoc poskytnuta pomocí záchranných fondů, to ovšem může souviset např. s vnitřní devalvací, která by měla dopomoci ke splnění podmínek získání finanční pomoci. Jako vhodná se jeví také možnost zvýšení inflace, čímž by vlastně reálná hodnota dluhů klesla a bylo by tak jednodušší je splatit. Mělo by se však jednat o inflaci nepředvídanou, protože její účinky by byly vyšší než v případě vyhlášení, že inflace vzroste.

61

Možnost vzniku dvourychlostní eurozóny již není pouze teorií a její vznik se dokonce zdá nevyhnutelný. Tento proces už vlastně probíhá, i když zatím stále existuje pouze jedno euro. Stejně tak s největší pravděpodobností dojde k vytvoření fiskální unie, jelikož už proběhla jednání týkající se harmonizace daňového systému a politiky zaměstnanosti. V samotném závěru své práce bych chtěla říci, že podle mého názoru eurozóna nezanikne, a to jak z důvodu chaosu, který by následoval, tak kvůli věřitelům. Naopak bude dále probíhat snaha o sbližování států, a tak by měla nejen eurozóna, ale i celá Evropská unie z této krize vyjít silnější a jednotnější než byla na jejím počátku.

62

Zdroje Knihy BAGUS, Philipp. Tragédia eura. Bratislava: Jaga Group, 2011. ISBN 978-80-8076093-9. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Praha: C.H.Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-075-1. HOLMAN,

Robert.

Ekonomie:

5.

vydání.

Praha:

C.H.Beck,

2011.

ISBN

9788074000065. HOLMAN, Robert a Dana POSPÍCHALOVÁ. Úvod do ekonomie pro střední školy: 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 2012. ISBN 978-80-7179-304-5. JUREČKA, Václav a kolektiv. Makroekonomie: 2. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 978-802-247-4385-1. KEŘKOVSKÝ, Miroslav a Jiří LUŇÁČEK. Úvod do mikroekonomie s využitím prvků distančního studia. C.H.BECK: Praha, 2012. ISBN 978-80-7179-365-6. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-618-8. MÁČE, Miroslav a Pavel ROUSEK. Makroekonomie pro technické školy. Praha: Grada Publishing a.s., 2013. ISBN 978-80-247-4575-6 OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3228-2. ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. ISBN 80-86730-04-2.

Akademické práce MALÁ, Lenka. Aktuální měnové problémy eurozóny. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. PAULÍK, Petr. Dluhová krize, finanční sektor a možnosti udržení eurozóny. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 63

Internetové zdroje AMIDEA.

Www.amidea.cz

[online].

2014

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.amidea.cz/bily-dum-odhaduje-rust-hdp-pro-rok-2014-na-31/ BUSINESS CENTER. Www.businesscenter.cz [online]. 1998-2014, 1. 4. 2014 [cit. 2014-04-25].

Dostupné

z:

http://business.center.cz/business/pojmy/p2489-statni-

bankrot.aspx CENTRUM PRO EKONOMIKU A POLITKU. Www.cepin.cz [online]. 2005-2014, 4. 1. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=979 CZECH

TRADE. Www.businessinfo.cz:

export [online].

1997-2014,

1.

12.

Oficiální 2012

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/kypr-ekonomicka-charakteristika-zeme18535.html CZECH


export [online].

1997-2014,

1.

4.

Oficiální

2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/estonsko-ekonomicka-charakteristika-zeme-18005.html

CZECH


export [online].

1997-2014,

31.

7.

Oficiální 2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/lotyssko-ekonomicka-charakteristika-zeme17786.html CZECH


export [online].

1997-2014,

30.

9.

Oficiální 2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/francie-ekonomicka-charakteristika-zeme19015.html CZECH


export [online].

1997-2014,

30.

9.

Oficiální 2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/malta-ekonomicka-charakteristika-zeme-18337 CZECH


export [online].

1997-2014,

1.

10.

Oficiální 2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/rakousko-ekonomicka-charakteristika-zeme19140.html 64

CZECH


export [online].

1997-2014,

16.

10.

Oficiální 2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/recko-ekonomicka-charakteristika-zeme19222.html CZECH TRADE. Http://www.businessinfo.cz/: Oficiální portál pro podnikání a export [online].

1997-2014,

1.

11.

2013

[cit.

2014-03-20].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/belgie-ekonomicka-charakteristika-zeme19324.html CZECH


export [online].

1997-2014,

1.

12.

Oficiální 2013

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/lucembursko-ekonomicka-charakteristika-zeme18388.html CZECH


export [online].

1997-2014,

28.

3.

Oficiální 2014

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spojene-staty-americke-ekonomickacharakteristika-18548.html CZECH


export [online].

1997-2014,

1.

4.

Oficiální

2014

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/slovinsko-ekonomicka-charakteristika-zeme19171.html CZECH


export [online].

1997-2014,

2.

4.

Oficiální

2014

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/spanelsko-ekonomicka-charakteristika-zeme18558.html CZECH


export [online].

1997-2014,

7.

4.

Oficiální

2014

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-24].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/italie-ekonomicka-charakteristika-zeme18352.html CZECH


export [online].

1997-2014,

14.

4.

Oficiální 2014

[cit.

portál

pro

podnikání

a

2014-03-31].

Dostupné

z:

65

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nizozemsko-ekonomicka-charakteristika-zeme18964.html ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Www.cnb.cz [online]. 2003-2014, 3. 1. 2011 [cit. 2014Dostupné

04-25].

z:

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2011/cl_11_11010 3.html ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ. Http://www.financninoviny.cz [online]. 2014, 28. 2. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/miranezamestnanosti-v-eu-i-eurozone-se-v-lednu-nezmenila/1049092 ČSÚ. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=tsdec450, aktualizováno dne 24. 3. 2014, vlastní zpracování E-REPUBLIKA. Http://news.e-republika.cz [online]. 2014, 3. 3. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://news.e-republika.cz/article2455-Statni-dluhy-v-roce-2013-ukazujirozpad-systemu EU-MEDIA S.R.O. Www.euroakctiv.cz [online]. 2004-2014, 29. 11. 2012 [cit. 201404-28].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/barroso-

predstavil-plan-zavadejici-dvourychlostni-evropu-010429 Eurostat. Dostupné z: Http://epp.eurostat.ec.europa.eu, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování Eurostat.

Dostupné

z:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t sdde410&plugin=1, aktualizováno dne 17. 10. 2013, vlastní zpracování FINANCE MEDIA A.S. Www.finance.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/vypocet/ FINANCE MEDIA A.S. Www.finance.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/ FINANCE MEDIA A.S. Www.finance.cz [online]. 2014, 5.8.2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné

z:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/395685-eu-nejvice-zadluzene-je-

recko-nejmene-estonsko/ 66

GENERATION EUROPE, o.s. Www.evropa2045.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-11]. Dostupné z: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=6&tema=171 INVESTIČNÍ WEB. Www.investicniweb.cz [online]. 2014, 25. 2. 2014 [cit. 2014-0425].

Dostupné

z:

http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2014/2/25/evropska-

komise-snizuje-predikci-nezamestnanosti-v-eurozone-pro-roky-2014-i-2015/ MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online].

2013,

29.

12.2012

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/slovensko/ekonomika/ekonomick a_charakteristika_zeme.html MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online]. 24 .6. 2013 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: Www.mzv.cz [online]. [cit. 2014Dostupné

04-25].

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/finsko/ekonomika/ekonomicka_c harakteristika_zeme.html MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online].

2013,

29.

10.

2013

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nemecko/ekonomika/ekonomicka _charakteristika_zeme.html MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online].

1.

4.

2014

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/irsko/ekonomika/ekonomicka_ch arakteristika_zeme.html MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Www.mzv.cz [online].

2013,

14.

4.

2014

[cit.

2014-04-25].

Dostupné

z:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/nizozemsko/ekonomika/ekonomic ka_charakteristika_zeme.html

67

Seznam obrázků Obrázek 1: Vznik dobrovolné nezaměstnanosti ............................................................. 10 Obrázek 2: Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti.......................................................... 11 Obrázek 3: Typy nezaměstnanosti a Beveridgeova křivka ............................................. 13

68

Seznam tabulek Tabulka 1: Belgie: Reální růst HDP (%) ........................................................................ 32 Tabulka 2: Belgie: Míra nezaměstnanosti (%) ............................................................... 32 Tabulka 3: Belgie: Veřejný dluh k HDP (%) .................................................................. 32 Tabulka 4: Estonsko: Reálný růst HDP (%) ................................................................... 33 Tabulka 5: Estonsko: Míra nezaměstnanosti (%) ........................................................... 33 Tabulka 6: Estonsko: Veřejný dluh k HDP (%) ............................................................. 33 Tabulka 7: Finsko: Reální růst HDP (%) ........................................................................ 34 Tabulka 8: Finsko: Míra nezaměstnanosti (%) ............................................................... 34 Tabulka 9: Finsko: Veřejný dluh k HDP (%) ................................................................. 34 Tabulka 10: Franice: Reální růst HDP (%) ..................................................................... 35 Tabulka 11: Francie: Míra nezaměstnanosti (%) ............................................................ 35 Tabulka 2: Franice: Veřejný dluh k HDP (%) ................................................................ 36 Tabulka 13: Irsko: Reální růst HDP (%) ........................................................................ 36 Tabulka 14: Irsko: Míra nezaměstnanosti (%) ................................................................ 37 Tabulka 15: Irsko: Veřejný dluh k HDP (%) .................................................................. 37 Tabulka 16: Itálie: Reální růst HDP (%) ........................................................................ 38 Tabulka 17: Itálie: Míra nezaměstnanosti (%) ................................................................ 38 Tabulka 18: Itálie: Veřejný dluh k HDP (%) .................................................................. 38 Tabulka 19: Kypr: Reální růst HDP (%) ........................................................................ 39 Tabulka 20: Kypr: Míra nezaměstnanosti (%) ................................................................ 39 Tabulka 21: Kypr: Veřejný dluh k HDP (%) .................................................................. 39 Tabulka 22: Lotyšsko: Reální růst HDP (%) .................................................................. 40 69

Tabulka 23: Lotyšsko: Míra nezaměstnanosti (%) ......................................................... 40 Tabulka 24: Lotyšsko: Veřejný dluh k HDP (%) ........................................................... 40 Tabulka 25: Lucembursko: Reální růst HDP (%) ........................................................... 41 Tabulka 26: Lucembursko: Míra nezaměstnanosti (%) .................................................. 41 Tabulka 27: Lucembursko: Veřejný dluh k HDP (%) .................................................... 41 Tabulka 28: Malta: Reální růst HDP (%) ....................................................................... 42 Tabulka 29: Malta: Míra nezaměstnanosti (%)............................................................... 42 Tabulka 30: Malta: Veřejný dluh k HDP (%) ................................................................. 42 Tabulka 31: Německo: Reální růst HDP (%) ................................................................. 43 Tabulka 32: Německo: Míra nezaměstnanosti (%)......................................................... 43 Tabulka 33: : Německo: Veřejný dluh k HDP (%) ......................................................... 43 Tabulka 34: Nizozemsko: Reální růst HDP (%) ............................................................. 44 Tabulka 35: Nizozemsko: Míra nezaměstnanosti (%) .................................................... 44 Tabulka 36: Nizozemsko: Veřejný dluh k HDP (%) ...................................................... 44 Tabulka 37: Portugalsko: Reální růst HDP (%).............................................................. 45 Tabulka 38: Portugalsko: Míra nezaměstnanosti (%) ..................................................... 45 Tabulka 39: Portugalsko: Veřejný dluh k HDP (%) ....................................................... 45 Tabulka 40: Rakousko: Reální růst HDP (%) ................................................................. 46 Tabulka 41: Rakousko: Míra nezaměstnanosti (%) ........................................................ 46 Tabulka 42: Rakousko: Veřejný dluh k HDP (%) .......................................................... 46 Tabulka 43: Řecko: Reální růst HDP (%) ...................................................................... 47 Tabulka 44: Řecko: Míra nezaměstnanosti (%) .............................................................. 47 Tabulka 45: Řecko: Veřejný dluh k HDP (%) ................................................................ 47 Tabulka 46: Slovensko: Reální růst HDP (%) ................................................................ 48 70

Tabulka 47: Slovensko: Míra nezaměstnanosti (%) ....................................................... 48 Tabulka 48: Slovensko: Veřejný dluh k HDP (%) ......................................................... 49 Tabulka 49: Slovinsko: Reální růst HDP (%) ................................................................. 49 Tabulka 50: Slovinsko: Míra nezaměstnanosti (%) ........................................................ 49 Tabulka 51: Slovinsko: Veřejný dluh k HDP (%) .......................................................... 50 Tabulka 52: Španělsko: Reální růst HDP (%) ................................................................ 50 Tabulka 53: Španělsko: Míra nezaměstnanosti (%) ....................................................... 50 Tabulka 54: Španělsko: Veřejný dluh k HDP (%) .......................................................... 51

71

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obor Finance a řízení

Recommend Documents