VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Komparace živnostenského podnikání v Č e s k é re p u b l i c e a v e Ve l k é B r i t á n i i Bakalářská práce
Autor: Ilona Uhryn Streichsbierová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2013
Anotace Bakalářská práce se zabývá porovnáním podmínek a povinností živnostníků. V práci jsou vymezeny základní pojmy spojené s živnostenským podnikáním. Práce se zabývá i porovnáním výpočtu daňové povinnosti.
Klíčová slova Česká republika, daň z příjmů, základ daně, Velká Británie, živnostník
Annotation This bachelor thesis deals with a comparison of requirements and responsibilities of sole traders. In the thesis are defined the basic terms related to sole trade business. The thesis also deals with a comparison of computation of tax liability.
Key words The Czech Republic, income tax, Great Britain, tax base, sole trader
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení a cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. V neposlední řadě patří poděkování i mé rodině za veškerou podporu a trpělivost.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 06. 05. 2013
…………………………………… Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1
Živnostenské podnikání v České republice ............................................................ 10 1.1
Definice živnostenského podnikání v České republice .................................... 10
1.1.1
Vymezení pojmu živnosti a pojmů souvisejících ..................................... 10
1.1.2
Co již živností není? ................................................................................. 11
1.1.3
Právní normy............................................................................................. 12
1.2
Dělení živností ................................................................................................. 13
1.2.1
Ohlašovací živnosti ................................................................................... 13
1.2.2
Koncesované živnosti ............................................................................... 14
1.3
Podmínky pro získání živnostenského oprávnění ............................................ 15
1.4
Živnostenské úřady .......................................................................................... 15
1.4.1
Členění živnostenských úřadů .................................................................. 16
1.4.2
Centrální registrační místa ........................................................................ 16
1.4.3
Jednotný registrační formulář ................................................................... 17
1.5
Postup při získání živnostenského oprávnění .................................................. 17
1.5.1
Ohlašovací živnost .................................................................................... 18
1.5.2
Koncesovaná živnost ................................................................................ 19
1.5.3
Správní poplatky ....................................................................................... 20
1.6
Registrace u finančního úřadu .......................................................................... 20
1.7
Česká správa sociálního zabezpečení............................................................... 22
1.8
Sociální zabezpečení ........................................................................................ 23
1.8.1
Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti .......... 24
1.8.2
Nemocenské pojištění .............................................................................. 25
1.9
Zdravotní pojištění ........................................................................................... 26
1.10
Daň z příjmů OSVČ ..................................................................................... 27
1.10.1
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ............................................ 28
1.10.2
Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ........................ 28
1.10.3
Příjmy z kapitálového majetku ................................................................ 28
1.10.4
Příjmy z pronájmu .................................................................................... 29
1.10.5
Ostatní příjmy ........................................................................................... 29
1.10.6
Příjmy osvobozené od daně ...................................................................... 29
1.10.7
Základ daně ............................................................................................... 30
1.10.8
Nezdanitelná část základu daně ................................................................ 30
1.10.9
Odčitatelné položky .................................................................................. 31
1.10.10
Sazba daně ............................................................................................. 31
2
1.10.11
Slevy na dani a daňové zvýhodnění ..................................................... 31
1.10.12
Výběr daně ............................................................................................ 31
Podnikání živnostníka ve Velké Británii ................................................................ 33 2.1
Ekonomická charakteristika země.................................................................... 33
2.2
Daňový a celní úřad Jejího Veličenstva (HM Revenue & Customs, HMRC) . 34
2.3
Definice živnostníka (sole trader) a pojmů souvisejících ................................ 35
2.4
Právní požadavky k provozování živnosti ....................................................... 36
2.5
Registrace živnostníka u HMRC ...................................................................... 38
2.6
Národní pojištění .............................................................................................. 39
2.6.1 2.7
Příspěvky do třídy 2 .................................................................................. 40
2.7.2
Příspěvky do třídy 4 .................................................................................. 41
2.7.3
Dobrovolné příspěvky do třídy 3 .............................................................. 41
Daň z příjmů fyzických osob (sole trader) ....................................................... 42
2.8.1
Příjmy plynoucí z vlastnictví majetku ...................................................... 42
2.8.2
Příjmy z úspor a investic ........................................................................... 42
2.8.3
Příjmy ze zaměstnání ................................................................................ 43
2.8.4
Příjmy z podnikání .................................................................................... 43
2.8.5
Odčitatelnost výdajů ................................................................................. 44
2.8.6
Výdaje neodčitatelné pro daňové účely .................................................... 44
2.8.7
Odčitatelné výdaje .................................................................................... 46
2.8.8
Osvobozené příjmy ................................................................................... 46
2.8.9
Daňové úlevy ............................................................................................ 47
2.8.10
Osobní příspěvky ...................................................................................... 48
2.8.11
Sazby daně ................................................................................................ 48
2.8.12
Kapitálové příspěvky ................................................................................ 49
2.8.13
Zdaňovací období ..................................................................................... 49
2.8.14
Výběr daně ................................................................................................ 50
Zdaňování osob samostatně výdělečně činných ..................................................... 52 3.1
Daňová povinnost českého podnikatele ........................................................... 52
3.1.1
Zálohy na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti ............... 55
3.1.2
Zálohy na zdravotní pojištění ................................................................... 56
3.2 4
Příspěvky do národního pojištění ..................................................................... 40
2.7.1
2.8
3
Číslo národního pojištění (NIN) ............................................................... 39
Daňová povinnost britského podnikatele ......................................................... 56
Závěrečná komparace ............................................................................................. 61
Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 65
Seznam použité literatury ............................................................................................... 67 Právní předpisy ............................................................................................................... 68 Internetové zdroje ........................................................................................................... 69 Seznam tabulek ............................................................................................................... 72 Seznam obrázků .............................................................................................................. 73 Seznam příloh ................................................................................................................. 74
Úvod Nedílnou součástí tržní ekonomiky každého vyspělého státu je soukromé podnikání. Jeho rozvoj přispívá k fungování trhu, odstranění monopolů a samozřejmě k rozvinutí hospodářské soutěže. Malé a střední podnikání je důležitým faktorem v oblasti snižování nezaměstnanosti. Fungování a vývoj podnikání v zemi je ovlivněn celou řadou okolností, jako např. rozvrstvení obyvatelstva, poloha, historický vývoj státní moci a v neposlední řadě hospodářské poměry. Zásluhou novely živnostenského zákona v roce 2008 se živnostníkům v České republice výrazně zjednodušila administrativa. Zásadní změnou bylo zrušení živnostenských listů pro každou živnost zvlášť a jejich nahrazení výpisem z živnostenského rejstříku. Tento seznam všech povolení vydaných konkrétnímu podnikateli přináší významnou finanční i administrativní úsporu. Stejně jako u nás, i ve Velké Británii, kde je zaregistrováno přibližně 2,8 milionů podnikatelů, je živnost jednou z nejoblíbenějších a zároveň nejjednodušších cest pro zahájení podnikání. V první kapitole této práce budu analyzovat živnostenské podnikání fyzických osob v České republice tak, jak jsou upraveny současnými právními prameny. Vymezím základní pojmy jako například živnost, živnostenské oprávnění a dále uvedu, které subjekty jsou oprávněny provozovat živnostenské podnikání a jaké podmínky přitom musí splnit. Následně nastíním právní úpravy podnikání fyzických osob ve Velké Británii. Z pramenů, které podnikání ve Velké Británii upravují, stejně jako z odborných publikací a dalších zdrojů, které jsou mu věnovány, se pokusím zjistit, zda obdobné klíčové pojmy a podmínky podnikání jako v České republice, jsou stanoveny i ve Velké Británii. Svou práci doplním postupem a formuláři, které musí začínající podnikatelé ohlašující svou živnost, vyplnit, a dále nastíním postup pro roční zúčtování daní, jak podle české, tak i podle britské legislativy a v závěrečné kapitole zhodnotím zásadní rozdíly.
9
1 Živnostenské podnikání v České republice 1.1 Definice živnostenského podnikání v České republice 1.1.1 Vymezení pojmu živnosti a pojmů souvisejících Právo každého jedince podnikat a provozovat hospodářskou činnost, stejně jako právo vlastnit majetek, je zakotveno v Listině základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Podmínky a omezení pro výkon určitých činností přitom stanoví Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále živnostenský zákon) v platném znění. Živnostenský zákon je základním veřejnoprávním předpisem, který upravuje základní vztahy podnikatelů a státu a dále základní podmínky podnikání pro převážnou většinu podnikatelských aktivit právnických i fyzických osob. 1 Aby mohla být podnikatelská činnost považována za živnost, musí být provozována: •
samostatně
Samostatnost je základním rysem podnikatelské činnosti, která odlišuje živnostenské podnikání od zaměstnaneckého poměru. Odráží zejména skutečnost, že podnikatel sám rozhoduje o způsobu, organizaci a rozsahu své práce, o místě a době výkonu práce. Zajišťuje tak činnost v ekonomickém i právním smyslu. Samostatnost je třeba vždy vykládat s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám a povaze činnosti. •
soustavně
Soustavností se rozumí stálý výkon určité činnosti, která je provozována trvale nebo opakovaně (např. sezonní práce), nebo jde o takovou činnost, jejíž realizace nebo dokončení konečného cíle si vyžaduje delší dobu. Obecně nelze za živnost považovat jednorázovou, příležitostnou nebo nahodilou činnost. •
vlastním jménem
Provozování činnosti vlastním jménem znamená, že podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou obchodní firmou (název, pod kterým je podnikatel zapsán 1
Živnostenské podnikání: Základní informace o živnostenském podnikání v České republice. Česká republika [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/62148-zivnostenskepodnikani
10
do obchodního rejstříku), a to bez ohledu na to, zda ji podnikatel vykonává sám anebo zprostředkovaně pomocí svých zaměstnanců nebo jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu. •
na vlastní odpovědnost
Dalším znakem živnostenského podnikání je vlastní odpovědnost, která vyjadřuje skutečnost, že podnikatel odpovídá za své závazky vyplývající z jeho podnikatelské činnosti svým majetkem. •
za účelem dosažení zisku
Účelem podnikání je dosažení zisku, ale není rozhodující, zda zisku bylo skutečně dosaženo a pro jaké účely bude zisk použit, ale to, že podnikatel chce pomocí podnikatelské činnosti zisku dosáhnout. Podmínkou je, aby podnikatelská činnost byla vykonávána v souladu se živnostenským zákonem.2 Uvedené znaky se shodují s definicí podnikání podle obchodního zákoníku, působnost živnostenského zákona je však užší v důsledku vazby na podmínky stanovené živnostenským zákonem a nezahrnuje proto podnikání na základě jiného než živnostenského oprávnění.3
1.1.2 Co již živností není?4 Živnost je činnost, která má stejné pojmové znaky jako podnikatelská činnost obecně uvedená v obchodním zákoníku. Jedná se ale o činnost provozovanou na základě živnostenského oprávnění a za podmínek uvedených v živnostenském zákoně. Z toho vyplývá, že jiná činnost nemůže být živností, a proto je řada specifických činností z působnosti živnostenského zákona vyloučena, a to i v případě, že by jejich provozování samo o sobě splňovalo základní znaky uvedené výše.
2
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-8087255-19-3. 3 Živnostenské podnikání: Základní informace o živnostenském podnikání v České republice. Česká republika [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/62148-zivnostenskepodnikani 4 HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi 2010/2011. Olomouc: ANAG, 2010, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-615-0.
11
V souvislosti s již uvedenou definicí živnostenského podnikání je působnost živnostenského zákona vymezena negativně i výčtem činností, které nejsou živnosti. Živnostenskému zákonu nepodléhají činnosti vyhrazené zákonem státu nebo související se správou a využíváním výsledků duševní tvůrčí činnosti, profesní činnost fyzických osob a okruh dalších činností upravených zvláštními zákony. Činnosti vyloučené z působnosti živnostenského zákona jsou neustále aktualizovány a doplňovány v živnostenském zákoně. Je možné je rozdělit do tří základních skupin: •
činnosti vyhrazené zvláštními zákony státu, nebo činnosti související s výkonem hromadné správy autorských práv, činnosti realizované podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, restaurování kulturních památek, provádění archeologických výzkumů apod.,
•
profesní činnosti vybraných fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů,
•
specifické činnosti upravené zvláštními zákony.
1.1.3 Právní normy5 Veškerá podnikatelská činnost je právně ošetřena. Desítky základních právních norem tvoří obecné právní prostředí pro podnikání v České republice. Určují, kdo může podnikat, jakou formou, na základě čeho podnikat a jak podnikatelskou činnost ukončit. Pro živnostníky jsou klíčové tyto právní normy: •
Obchodní zákoník (Zákon č. 513/1991 Sb.),
•
Občanský zákoník (Zákon č. 40/1964 Sb.),
•
Zákoník práce (Zákon č. 262/2006 Sb.),
•
Zákon o živnostenském podnikání (455/1991 Sb.),
•
Celní a daňové zákony (zejména Zákon č. 13/1993 Sb. a Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).
55
Právní normy pro podnikání. CEED [online]. 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ceed.cz/podnikani/11_pravni_normy.htm
12
1.2 Dělení živností Z hlediska vzniku živnostenského oprávnění rozděluje ustanovení § 9 živnostenského zákona živnosti na ohlašovací a koncesované. Živnosti ohlašovací mohou být vykonávány na základě ohlášení, a sice ode dne ohlášení, a to v případě, že ohlašovatel splňuje zákonem stanovené podmínky. K provozování živosti koncesované je zapotřebí koncese, tzn. státní povolení.6 Úplný výčet živností je uveden v přílohách č. 1 – 4 živnostenského zákona, jejich obsahovou náplň však uvádí nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění zákona č. 130/2008 Sb. Tímto nařízením vlády je vymezen okruh úkonů, které je podnikatel oprávněn v rámci své živnosti činit, resp. které činnosti v rámci živnosti vykonávat nesmí.
1.2.1 Ohlašovací živnosti7 Ohlašovací živnosti jsou dále rozděleny do následujících kategorií: •
živnosti řemeslné,
•
živnosti vázané,
•
živnost volná.
Specifika jednotlivých živností z příslušné skupiny jsou uvedeny v jednotlivých přílohách živnostenského zákona zároveň se seznamem profesí, které do ohlašovacích živností patří. V případě, že některá z novel slučuje více živností do jedné nové, podnikatel je oprávněn provozovat nově vzniklou živnost pouze v rozsahu, ve kterém splňuje odbornou způsobilost k jejímu provozu. Řemeslné živnosti Tyto živnosti jsou taxativně uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona. Jejich provozování vyžaduje odbornou způsobilost podnikatele, způsob prokázání je stanoven v § 21 živnostenského zákona, který určuje, že odbornou způsobilost lze prokázat vysvědčením o maturitní zkoušce, výučním listem, vysokoškolským diplomem nebo 6
HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi 2010/2011. Olomouc: ANAG, 2010, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-615-0. 7 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
13
dokladem o uznání odborné kvalifikace. Mezi řemeslné ohlašovací živnosti patří např. obráběčství, zednictví, klempířství apod. Vázané živnosti Živnosti vázané tvoří další kategorii ohlašovacích živností. Vyjmenované je nalezneme v příloze č. 2, živnostenského zákona. Stejně jako u řemeslných živností, i zde je podmínkou k jejich provozování splnění předpokladu odborné způsobilosti, která je stanovena právě v dané příloze nebo zvláštními právními předpisy. Do tohoto druhu živností patří např. projektová činnost ve výstavbě, výkon zeměměřičských činností, vodní záchranářská služba apod. Volná živnost Do této kategorie spadají obory činností uvedené v příloze č. 4, živnostenského zákona. Jde o takovou podnikatelskou činnost, která má charakter činnosti výrobní, obchodní nebo poskytující služby, není uvedena v žádné z příloh živnostenského zákona a zároveň není vyloučena z jeho působnosti a naplňuje znaky živnosti. K provozování není vyžadována odborná způsobilost, ohlašovatel ale musí splnit všeobecné podmínky.
1.2.2 Koncesované živnosti K provozování koncesovaných živností je zapotřebí mít povolení orgánu státní správy, tedy koncesi. Výčet živností nalezneme v příloze č. 3, živnostenského zákona. Koncesi uděluje příslušný živnostenský úřad správním rozhodnutím. Aby tak mohl učinit, potřebuje k tomu souhlas orgánu státní správy, pod který daná činnost spadá. Žadatel nemá na státní povolení právní nárok, může se tedy stát, že mu živnostenské oprávnění živnostenským úřadem nebude uděleno. Tímto stát fakticky reguluje živnostenské podnikání, především za účelem ochrany veřejných zájmů. U koncesovaných živností jsou zpravidla kladeny vysoké nároky na odbornou způsobilost, případně jejich provoz může být nebezpečný pro okolí, a proto jsou omezeny zvláštními podmínkami ve srovnání s ostatními druhy živností. Mezi takové živnosti patří například provozování cestovní kanceláře, ostraha majetku a osob nebo výroba a rozvod tepelné energie.
14
1.3 Podmínky pro získání živnostenského oprávnění8 Podnikání na základně živnostenského oprávnění patří v České republice mezi nejjednodušší a zároveň nejběžnější formy podnikání. Každá fyzická osoba je oprávněna zahájit podnikání v režimu živnostenského zákona. Základním předpokladem pro získání živnostenského oprávnění je ale splnění podmínek předepsaných živnostenským zákonem. Těmi jsou plnoletost, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Jednoduše řečeno § 6 označuje jako bezúhonnou takovou osobu, která nespáchala trestný čin související s předmětem podnikání dané osoby úmyslně. Podmínkou plnoletosti se rozumí dosažení 18 let věku, a to nejpozději ke dni vzniku živnostenského oprávnění. U činností živnosti volné jsou vyžadovány pouze tyto tři všeobecné podmínky. Naopak živnosti, které spadají do živností vázaných, řemeslných či koncesovaných podléhají i zvláštním podmínkám, které mají zajistit odbornou způsobilost žadatele (resp. jeho provozovatele) o živnostenské oprávnění. U řemeslných živností je postačující prokázání vzdělání v daném oboru, u živností vázaných a koncesovaných je požadována i praxe v oboru. Řada koncesovaných živností je zatížena také podmínkami týkajících se osobních vlastností podnikatele. V případě nesplnění zvláštních podmínek provozování živnosti podnikatel může stanovit odpovědného zástupce, který je splňovat bude. Výjimkou je zvláštní spolehlivost u koncesovaných živností, která nemůže být nahrazena stanovením odpovědného zástupce.
1.4 Živnostenské úřady Živnostenské úřady jsou orgány státní správy založené na základě zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech. Vydávají živnostenská oprávnění, evidují změny a zánik živnostenského oprávnění, ale také provádějí kontrolu živnostenského podnikání.
8
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-8087255-19-3.
15
1.4.1 Členění živnostenských úřadů9 Zákon č. 570/1991 Sb. rozděluje výkon správy na živnostenské úřady v tomto členění: •
Obecné živnostenské úřady, které jsou zřizovány pouze v obcích s rozšířenou působností, představují odbory obecních úřadů s rozšířenou působností.
•
Krajské živnostenské úřady, kterými jsou odbory krajských úřadů. Vykonávají řídící, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním úřadům ve svém správním obvodu.
•
Živnostenský úřad České republiky je ústředním orgánem živnostenské státní správy v ČR. Jako samostatný orgán nebyl fakticky dosud zřízen, výkonem je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
1.4.2 Centrální registrační místa10 Před zavedením centrálních registračních míst musel podnikatel postupně vyplnit na živnostenském úřadu a správě sociálního zabezpečení minimálně 4 formuláře, které mnohdy obsahovaly totožné údaje, a také všechny formuláře musel odevzdat osobně u dotčených orgánů. Od 1. 8. 2006 živnostenské úřady fungují jako centrální registrační místa. V praxi to znamená, že podnikateli stačí jediný formulář, který slouží nejen k oznámení živnosti, ale také na jeho základě provede daňovou registraci, vyřídí oznámení České správě sociálního zabezpečení, úřadům práce i příslušné zdravotní pojišťovně. CRM také umožní provést registraci podnikatele bez nutnosti dodávat např. doklady o bezdlužnosti nebo výpis z rejstříku trestů. Hlavním principem je efektivita a urychlení začátku podnikání.
9
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-8087255-19-3. 10 Zahájení a registrace podnikání – Centrální registrační místa (CRM) a Jednotný registrační formulář (JRF). Ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zahajenipodnikani/zahajeni-a-registrace-podnikani-centralni-registracni-mista-crm-a-jednotny-registracniformular-jrf.html
16
1.4.3 Jednotný registrační formulář11 Jednotný registrační formulář (JRF) nahrazuje různé typy formulářů pro podání, které podnikatel musí nejen před vstupem do podnikání, ale i v průběhu podnikání, učinit, a to na příslušném živnostenském úřadě, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dotčenými resorty (Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví) vypracovalo dva základní typy registračních formulářů – pro fyzickou a právnickou osobu. Tento typ formuláře lze použít při podání podle živnostenského zákona, pro základní registraci na správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a pro hlášení Úřadu práce. Přihlášky k daňové registraci a k oznámení změny registračních údajů na živnostenských úřadech lze od 1. 1. 2013 odevzdat pouze na tiskopisech vydaných Ministerstvem financí.
1.5 Postup při získání živnostenského oprávnění Jak vyplývá z § 10 živnostenského zákona, postup při vzniku živnostenského oprávnění se liší podle toho, zda se jedná o živnost ohlašovací nebo koncesovanou. Pro získání živnostenského oprávnění k provozování živnosti ohlašovací postačuje pouze samotná vůle žadatele, pokud tedy žadatel splňuje zákonem stanovené všeobecné i zvláštní podmínky, živnostenský úřad mu automaticky vydá živnostenské oprávnění. Naopak u živností koncesovaných je rozhodující vůle živnostenského úřadu, který vydá uchazeči živnostenské oprávnění až po předchozím posouzení žádosti.12 Základním předpokladem praktického postupu je rozhodnutí, v jaké oblasti bude podnikatel vykonávat podnikatelskou činnost. Vždy musí být splněny všeobecné podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.
11
Jednotný registrační formulář. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument68557.html 12
Vznik živnostenského oprávnění. České podnikání [online]. 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: www.ceskepodnikani.cz/2010/10/23/vznik-zivnostenskeho-opravneni/
17
1.5.1 Ohlašovací živnost13 Fyzická osoba, která chce zahájit podnikání na ohlašovací živnost, musí svůj záměr ohlásit živnostenskému úřadu. K tomu slouží tiskopis Ohlášení živnosti, vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Tento jednotný registrační formulář (JFR) je vyhotoven ve dvou základních provedeních, a to pro fyzické a právnické osoby. Prostřednictvím JFR lze učinit na ŽÚ přihlášení i k finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce. Podnikatel v ohlášení uvádí: •
identifikační údaje,
•
místo podnikání,
•
předmět podnikání – musí být vymezen jednoznačně,
•
datum zahájení provozování živnosti, pokud není shodné s datem ohlášení živnosti,
•
provozovnu,
•
odpovědného zástupce, je-li stanoven, a jeho identifikační údaje,
•
datum ukončení živnosti v případě, že živnost bude provozovat jen po určitou dobu,
•
údaj o tom, zda soud nebo státní orgán uložil zákaz činnost nebo údaj o jiné překážce pro provozování živnosti, dále údaj o tom, zda bylo v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4.
Fyzická osoba musí k ohlášení doložit: •
výpis z rejstříku trestů (nesmí být starší než 3 měsíce),
•
pokud je ustanoven odpovědný zástupce, pak jeho výpis z rejstříku trestů,
•
čestné prohlášení odpovědného zástupce,
13
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-8087255-19-3.
18
•
doklad o odborné způsobilosti, popřípadě odborná způsobilost odpovědného zástupce,
•
výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm FO zapsána (ne starší než 3 měsíce),
•
doklad prokazující právní původ pro užívání prostor, v případě že se liší od bydliště podnikatele, k prokázání stačí písemné prohlášení majitele, že s umístěním souhlasí,
•
doklad o zaplacení správního poplatku.
Před vydáním živnostenského oprávnění ŽÚ přezkoumává všechny náležitosti žádosti plnění podmínek stanovených ŽZ. Pokud nenalezne nedostatky, provede ŽÚ zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů od ohlášení a vydá výpis. V opačném případě je stanovena lhůta nejméně 15 dní k jejich odstranění. Když ohlašovatel nedostatky ve stanovené lhůtě odstraní, je vydán výpis ze živnostenského rejstříku.
1.5.2 Koncesovaná živnost14 Fyzická osoba se záměrem provozovat koncesovanou živnost, musí požádat o vydání koncese živnostenský úřad. Údaje v žádosti o koncesi jsou obdobné jako u ohlášení živnosti. Dále je v žádosti nutné uvést i údaje podle zvláštních právních předpisů a doložit je doklady. Předmět podnikání je třeba uvést podle přílohy č. 3 ŽZ. V některých případech je nutné povolení určitého státního orgánu, tzn., ŽÚ mu předloží žádost o koncesi, včetně všech dokladů předložených žadatelem. Příslušný orgán státní správy je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení žádosti. Před rozhodnutím o udělení koncese ŽÚ prověřuje splnění všech náležitostí žádosti. Při splnění požadovaných podmínek je povinen do 60 dnů ode dne podání žádosti vydat rozhodnutí o udělení koncese. Výpis ŽÚ vydá do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Při nesplnění podmínek je žádost zamítnuta, stejně jako v případě, že příslušný státní orgán nesouhlasí s udělením koncese.
14
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-8087255-19-3.
19
1.5.3 Správní poplatky Při vstupu do živnostenského podnikání živnostník zaplatí 1000 Kč za ohlášenou živnost. Za další ohlášení živnosti podnikatel zaplatí 500 Kč bez ohledu na to, kolik živností nahlásí současně. Zároveň s ohlášením živnosti je možné podat žádost o koncesi. Tabulka 1 Přehled správních poplatků spojených se získáním živnostenského oprávnění (Zdroj: www.ipodnikatel.cz, 2013) Činnost Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání Další ohlášení živnosti
Poplatek
Přijetí žádost o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání Přijetí další žádosti o koncesi Změna rozhodnutí o udělení koncese Vydání rozhodnutí o udělení koncese
1 000 Kč
Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost (za stránku) Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona
100 Kč 500 Kč
500 Kč 500 Kč 500 Kč 500 Kč 100 Kč 20 Kč 500 Kč
1.6 Registrace u finančního úřadu15 Registrace se řídí § 125 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podnikatelé mají povinnost podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně do 15 dnů (do 31. 12. 2012 platila 30 denní lhůta). Lhůta začíná běžet od následujícího dne po dni právní účinnosti oprávnění: 15
Základní povinnosti podnikatelů vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Brno [online]. 2013, 2013-02-26 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-hospodarsky/zivnostensky-urad-mestabrna/zakladni-povinnosti-podnikatelu-vuci-financnimu-uradu-sprave-soc-zabezpeceni-uradu-prace-azdravotni-pojistovne/ Jaké budou změny ve správě daní od 1. 1. 2013? AMSP ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/jake-budou-zmeny-ve-sprave-dani-od-1-1-2013 ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 196 s. ISBN 97880-7418-001-9. Upozornění na daňové povinnosti v roce 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Tiskopis-MF-
20
•
u ohlašovacích živností den ohlášení živnosti,
•
u koncesovaných živností den, kdy rozhodnutí o udělení koncese nabylo právní moci,
•
u zahraničních FO, které se povinně zapisují do obchodního rejstříku, den zápisu do tohoto rejstříku.
Počátek lhůty se nevztahuje ke dni vydání nebo doručení živnostenského oprávnění ve formě výpisu ze živnostenského rejstříku, ale na den následující po dni, kdy podnikateli vzniklo právo provozovat živnost. Obecná úprava procesu registrace je stanovena v daňovém řádu. V přihlášce k registraci musí daňový subjekt uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní. Údaje povinně vyžadované při registraci nejsou v daňovém řádu specifikovány, ale vyplývají z obsahu registračního formuláře. Od 1. 1. 2013 je možné oznamovací povinnost splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů podaném na předepsaném formuláři vydaném Ministerstvem financí. Při plnění registrační nebo oznamovací povinnosti podnikatel sdělí své •
plné jméno nebo název FO nebo PO,
•
bydliště, sídlo nebo místo podnikání,
•
identifikační údaje organizace,
•
údaje
osvědčující
povolení
nebo
oprávnění
k činnosti
(např.
výpis
z živnostenského rejstříku), •
čísla účtů u bank, na kterých jsou uloženy peněžní prostředky podnikatelské činnosti.
•
a další údaje jako je např. druh daňových povinností.
Pokud v průběhu podnikání dojde ke změně údajů, které podnikatel uvádí při registraci, a to včetně zániku jeho daňové povinnosti u některé z daní, je povinen oznámit tyto změny finančnímu úřadu do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, popřípadě zažádat o zrušení registrace, pokud má pro to podnikatel důvody. K tomu slouží tiskopis „Oznámení o změně registračních údajů/Žádost o zrušení registrace“. 21
1.7 Česká správa sociálního zabezpečení16 Oznamovací povinnost o zahájení podnikání je zakotvena v § 48 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Začínající podnikatel je povinen ohlásit zahájení své činnosti nejpozději do osmého dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém podnikatel zahájil svou činnost. Povinnost
lze
splnit
podáním
na
tiskopisech
vydaných
MPO
učiněným
u živnostenského úřadu společně s ohlášením živnosti nebo s žádostí o koncesi. Stejná pravidla platí i při oznámení změn údajů uvedených v těchto tiskopisech. V případě, že podnikatel se nezaregistroval kompletně v rámci systému CRM, je nutné zajistit registraci samostatně. Ve vztahu ke správě sociálního zabezpečení podnikatel nemá pouze registrační povinnost, ale také musí jednou ročně vypočítat a uhradit případné nedoplatky, a to do 30 dnů od podání daňového přiznání na finanční úřad. Mezi další povinnosti patří: •
oznámení o zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebo oznámení o odebrání možnosti výkonu této činnosti,
•
oznámení, od kterého dne nemá nárok na výplatu plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu a rodičovského příspěvku.
16
Začínáme podnikat X: Sociální a zdravotní takzvané pojištění. Penize.cz [online]. 2012 [cit. 2013-0406]. Dostupné z: http://www.penize.cz/socialni-pojisteni/228562-zaciname-podnikat-x-socialni-azdravotni-takzvane-pojisteni Základní povinnosti podnikatelů vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Brno [online]. 2013, 2013-02-26 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-hospodarsky/zivnostensky-urad-mestabrna/zakladni-povinnosti-podnikatelu-vuci-financnimu-uradu-sprave-soc-zabezpeceni-uradu-prace-azdravotni-pojistovne/
22
1.8 Sociální zabezpečení17 Sociální zabezpečení u nás vymezuje dávky sociálního zabezpečení, které poskytuje stát v případech, kdy občan nemůže v důsledku určité sociální události uznané státem vykonávat pracovní činnost anebo ji může vykonávat pouze v omezené míře. Sociální zabezpečení představuje: •
sociální péči o určitou skupinu občanů, která není schopna si zajišťovat prostředky sama a stát přispívá formou různých dávek a služeb,
•
důchodové zabezpečení, které řeší zejména záležitosti dlouhodobé, jako je stáří, invalidita apod.,
•
nemocenské pojištění, pro které je charakteristické, že řeší především krátkodobé události, jako je pracovní neschopnost nebo peněžitá pomoc v mateřství.
Pro plnění těchto povinností musí mít stát příjem v podobě pojistného na sociální zabezpečení, a které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění. První dvě části sociálního zabezpečení jsou pro podnikatele neoddělitelné, tzn. nelze platit jen důchodové pojištění bez příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo jen příspěvek na státní politiku bez placení důchodového pojištění. Pokud se podnikatel rozhodne, nemocenské pojištění platit nemusí. Podmínkou je to, že si nemůže platit nemocenské pojištění zcela samostatně bez zaplacení důchodového pojištění.
17
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 196 s. ISBN 978-80-7418-001-9. Sociální pojištění. Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/dane-z-prijmu/socialni-pojisteni/ OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou. Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zivnosti/246198-osvc-2013-minimalni-zalohy-nasocialni-a-zdravotni-pojisteni-rostou
23
Mezi hlavní povinnosti podnikatele vůči ČSSZ patří placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také každoroční podávání Přehledu o příjmech a výdajích. Výši záloh odvozujeme z průměrné mzdy, kterou získáme z všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) a přepočítacího koeficientu (stanoví vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí). V roce 2012 byl VVZ stanoven ve výši 24 526 Kč a přepočítací koeficient na 1,0249, tzn., průměrná mzda byla ve výši 25 137 Kč. Od takto stanovené mzdy se odvíjí výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Minimálním vyměřovacím základem v roce 2012 v případ hlavní samostatné výdělečné činnosti je částka 6 285 Kč, maximálním pak čtyřnásobek průměrné mzdy, a sice 100 548 Kč měsíčně.
1.8.1 Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti18 Podle zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění se rozlišuje samostatná výdělečná činnost pro účely důchodového pojištění jako hlavní a vedlejší. V případě hlavní samostatné výdělečné činnosti je platba pojistného na důchodové pojištění vždy povinná. U vedlejší samostatné výdělečné činnosti závisí placení pojistného na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, ze kterých se pojistné platí, nebo na tom, zda se k účasti na důchodové pojištění dobrovolně přihlásí. V následujícím textu se budu věnovat hlavní samostatné činnosti. V prvním roce zahájení činnosti OSVČ platí zálohy na pojistné z minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který činí 25 % průměrné mzdy. Zálohy na pojistné za kalendářní měsíc jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
18
Pojištění na sociální zabezpečení – základní informace. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Socialni-pojisteni/pojisteni-na-socialni-zabezpeceni-zakladniinformace.html Sociální pojištění. Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/dane-z-prijmu/socialni-pojisteni/ Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2012. Finanční noviny: Ekonomický server ČTK [online]. 2011-1216 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/socialni-pojisteni-pro-osvc-vroce-2012/729447 Přehled o příjmech a výdajích pro sociální pojištění. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Socialni-pojisteni/prehled-o-prijmech-a-vydajich-pro-socialnipojisteni.html
24
V dalších letech si OSVČ vyměřovací základ určují samy, nesmí však být nižší než 50 % daňového základu a současně nesmí být vyšší než zákonem stanovené minimum pro výkon hlavní činnosti. Sazba pojistného na důchodové pojištění (spolu s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti) je pro osoby samostatně výdělečně činné stanovena na 29,2 % z vyměřovacího základu. Minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí 1 836 Kč, maximální možná záloha je ve výši 29 361 Kč. V roce 2013 se zálohy na důchodové pojištění zvedají na rozmezí 1 890 Kč až 30 233 Kč měsíčně. Podnikatel je povinen odevzdat Přehled o příjmech a výdajích příslušné OSSZ za kalendářní rok, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, tj. nejpozději do 2. 5. 2013. Pokud podnikatel využívá služeb daňového poradce a tuto skutečnost doloží do 30. 4. 2013 příslušné správě sociálního zabezpečení, posouvá se podání přehledu na 1. 8. 2013. V případě že podnikateli nevzniká povinnost podat daňové přiznání, odevzdá Přehled do 31. 7. 2013.
1.8.2 Nemocenské pojištění 19 Nemocenské pojištění podnikatelů je dobrovolné a záleží pouze na vůli podnikatele, zda bude nemocenské pojištění platit či nikoliv. Pokud se rozhodne pro placení, musí vykonávat SVČ na území ČR, nebo mimo území ČR, ale na základě tuzemských právních předpisů. Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Podnikatel se může k nemocenskému pojištění přihlásit kdykoliv dle svého uvážení vyplněním formuláře „Přihláška k nemocenskému pojištění OSVČ“. Stejné je to i v případě odhlášení, které provede na formuláři „Odhláška z nemocenského pojištění OSVČ“. Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem přihlášení.
19
ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008, 196 s. ISBN 978-80-7418-001-9. Údaje o průměrné mzdě pro rok 2013. Daňový poradce ing. Pavel Běhounek č. 601 [online]. 2012-10-12 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/prumerna-mzda/
25
Nemocenské pojištění zaniká dnem, od kterého se podnikatel z pojištění odhlásil anebo prvním dnem měsíce, za který podnikatel nezaplatil pojistné včas nebo ve správné výši. Blíže jsou důvody zániku specifikovány v § 13 zákona o nemocenském pojištění. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Dobrovolné nemocenské pojištění činí 2,3 % z vyměřovacího základu shodného pro platbu důchodového pojištění. Pro rok 2012 je minimálním vyměřovacím základem 5 000 Kč, což odpovídá měsíční minimální záloze na nemocenské pojištění 115 Kč. Platba minimálního nemocenského pojištění ale znamená nárok na nemocenské dávky pouze ve výši 89 Kč denně. Maximální záloha se pohybuje ve výši 2 313 Kč měsíčně. V roce 2013 minimální záloha zůstává ve stejné výši, maximální záloha se zvyšuje na 2 382 Kč.
1.9 Zdravotní pojištění20 Systém zdravotního pojištění v ČR umožňuje hrazení zdravotní péče pojištěncům za účelem zachování nebo zlepšení jejich zdravotního stavu. Zdravotní péče je hrazena zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěnec pojištěn. Ze zákona je zdravotní pojištění povinné pro všechny pojištěnce, kterým je každá osoba, která má na území ČR trvalé bydliště bez ohledu na státní občanství, a také osoby, které nemají v ČR trvalé bydliště, ale jsou zaměstnáni u zaměstnavatele se sídlem na území ČR. Osoba, pro kterou je SVČ hlavním příjmem, platí v prvním roce podnikání zálohy na pojistné v minimální výši 13,5 % z VZ, který činí 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o 2 roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Pro rok 2012 je tedy při stanovené průměrné mzdě 25 137 Kč minimální výše zálohy 1 697 Kč. Maximální vyměřovací základ odpovídá 72násobku průměrné mzdy, tzn., maximální záloha odpovídá 20 361 Kč. V dalších letech podnikání se výše zálohy odvíjí od čistých příjmů dosažených v uplynulém roce. Vyměřovacím základem je 50 % příjmů. 20
Co musí OSVČ vědět o zdravotním pojištění. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zdravotni-pojisteni/co-musi-osvc-vedet-o-zdravotnim-pojisteni.html Zdravotní pojištění OSVČ – základní povinnosti, příklad výpočtu. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zdravotni-pojisteni/zdravotni-pojisteni-osvczakladni-povinnosti-priklad-vypoctu.html
26
Pojistné je placeno formou záloh, která je splatná vždy nejpozději do osmého dne následujícího měsíce. Po ukončení rozhodného období (kalendářní rok) se provádí tzv. zúčtování záloh, tzn. na formuláři „Přehled o příjmech a výdajích“ se vypočítá roční povinnost pojistného na základě dosažených příjmů a výdajů. Přehled je nutné podat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byl podnikatel v tomto období pojištěn, do jednoho měsíce od podání daňového přiznání. Přesto je doplatek pojistného splatný do 8 dnů od podání daňového přiznání. Pokud má podnikatel daňového poradce, Přehled odevzdá nejpozději do 31. července kalendářního roku. V případě, že nevyužívá služeb daňového poradce, musí Přehled odevzdat do 30. dubna kalendářního roku. Podnikateli, kterému nevzniká povinnost podávat daňové přiznání, podává přehled do 8. dubna následujícího roku. Při změně zdravotní pojišťovny musí podnikatel předložit nové zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočítaných z vyměřovacího základu.
1.10 Daň z příjmů OSVČ21 Daň z příjmů fyzických i právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníky jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo zde pobývají alespoň 183 dní v kalendářním roce. Předmět daně dělíme do pěti skupin (dílčích základů daně), a to:
21
•
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),
•
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),
•
příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
•
příjmy z pronájmu (§ 9),
•
ostatní příjmy (§ 10).
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
27
1.10.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky22 Příjmy ze závislé činnosti jsou výnosy z pracovněprávního poměru, ve kterém je poplatník povinen dbát nařízení plátce. Do této kategorie patří i příjmy za práci členů družstev, společníků s.r.o., odměny členům statutárních orgánů a funkční požitky (tzn. platy poslanců, starostů). Blíže jsou příjmy spadající do této kategorie specifikovány v § 6.
1.10.2 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti23 Příjmy z podnikání rozumíme příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti a příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů (např. lékaři, advokáti). Poplatník vede buď daňovou evidenci, nebo účetnictví. Daňovou evidencí rozumíme záznamy o příjmech a výdajích v rámci podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. K tomu patří i evidence hmotného a nehmotného majetku či pohledávek a závazků. Obchodní majetek pro účely daně z příjmů fyzických osob představuje soubor majetku, který je ve vlastnictví poplatníka, a které jsou zaneseny v účetnictví, resp. v daňové evidenci. Poplatník své příjmy z podnikání zmenší o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pakliže FO nemůže prokázat tyto výdaje, může uplatnit tzv. paušál, tzn. procento z příjmů. Paušální výdaje jsou stanoveny v § 7 odst. 7 zákona o dani z příjmů.
1.10.3 Příjmy z kapitálového majetku 24 Do této kategorie dle § 8 spadají: •
dividendy,
•
úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů,
•
úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,
•
dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,
22
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 24 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 23
28
•
úroky a jiné výnosy z poskytnutí úvěrů a půjček a další.
1.10.4 Příjmy z pronájmu25 Dle § 9 jsou do příjmů z pronájmu zahrnuty: •
příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů,
•
příjmy z pronájmu movitých věcí (nepatří sem příležitostný pronájem).
1.10.5 Ostatní příjmy26 Do této skupiny patří dle § 10 příjmy, které jsou předmětem daně, ale není možné je zařadit do předchozích kategorií. Jde např. o příjmy z příležitostných činností, příjmy z převodu nemovitosti nebo příjmy z duševního vlastnictví.
1.10.6 Příjmy osvobozené od daně27 Do této skupiny patří celá škála příjmů, které zahrnuje § 4. V přehledu uvádím ty nejčastější: •
příjmy z prodeje nemovitosti, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem,
•
příjmy z prodeje movitého majetku,
•
náhrady škody,
•
sociální příjmy,
•
příjmy z výher,
•
příjmy z prodeje cenných papírů.
25
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 27 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Jak vyplnit daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012. 20. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-789-8. 26
29
1.10.7 Základ daně28 Základ daně je definován v § 5 ZDP. Pod pojmem základ daně jako základního východiska pro stanovení daňové povinnosti u daní z příjmů rozumíme ve smyslu zákona o dani z příjmů fyzických osob obecně rozdíl mezi zdanitelnými hrubými příjmy, plynoucími poplatníkům této daně v kalendářním roce, a výdaji prokazatelně vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení těchto zdanitelných příjmů. 29 Při tvorbě základu daně z příjmů FO sečteme dílčí základy daně (tj. § 7 - § 10) bez dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6). Součet může být nulový, kladný nebo záporný. Pokud je kladný nebo nulový, pak je základem daně součet dílčího základu daně z § 6 a dílčích základů daně z § 7 - § 10. Pokud je záporný, základ daně tvoří dílčí základ daně z § 6. Ztrátu vznikající ze součtu § 7 - § 10 si může poplatník odečíst v následujících zdaňovacích obdobích.
1.10.8 Nezdanitelná část základu daně30 Nezdanitelné části základu daně jsou upraveny v § 15. Zahrnují položky, které při splnění podmínek pro jejich uplatnění snižují základ daně FO. Patří k nim: •
Dary na veřejně prospěšné účely poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu atd. (viz § 15 ZDP). Minimální úhrn hodnoty darů za zdaňovací období činí 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč. Maximální úhrnná hodnota darů činí 10 % ze základu daně.
•
Zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem a pojišťovnou.
•
Zaplacený příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem a další.
28
PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Jak vyplnit daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012. 20. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-789-8. 29 ŠULÁKOVÁ, J. Zdaňování fyzických osob v České republice a ve Velké Británii - komparace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 88 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Brychta, Ph.D. 30 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
30
1.10.9 Odčitatelné položky31 Odčitatelné položky definuje § 34 ZDP. Poplatník si může snížit základ daně o: •
Daňovou ztrátu z předchozího zdaňovacího období nebo její část. Po částech ji lze odečítat maximálně v 5 následujících zdaňovacích obdobích.
•
100 % výdajů, které poplatník vynaložil za zdaňovací období, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních nebo teoretických prací, výroby prototypu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje.
1.10.10
Sazba daně32
Sazba daně je upravená v § 16 ZDP. Před výpočtem daně se základ snížený o nezdanitelné části a odčitatelné položky zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Z něj se určí velikost daně, která činí 15 %.
1.10.11
Slevy na dani a daňové zvýhodnění 33
Sleva se odečítá od vypočítané daňové povinnosti, kterou tím snižuje. Rozlišujeme klasické slevy na dani (§ 35 ZDP), slevy na dani mající povahu úlev na dani pro příjemce investičních pobídek (§ 35a a § 35b ZDP) a další slevy na dani (§ 35a ZDP).
1.10.12
Výběr daně34
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Přiznání je povinen do 31. března následujícího roku podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů a které přesáhly 15 000 Kč. Poplatník v průběhu zdaňovacího období odvádí zálohy na daň, které jsou v případě osob samostatně výdělečně činných upraveny v § 38a ZDP. V prvním roce podnikání zálohy na daň z příjmů podnikatel neplatí, v následujících letech platí zálohy podnikatelé, jejichž daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, a to buď pololetně, nebo čtvrtletně.
31
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 33 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 34 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 32
31
Pololetně platí zálohy poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřevýšila 150 000 Kč. První záloha je splatná 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Výše pololetní zálohy je 40 % poslední známé daňové povinnosti zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru. Čtvrtletně platí zálohy poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost převýšila 150 000 Kč. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, a další zálohy každý třetí měsíc vždy do 15. Výše čtvrtletní zálohy je 25 % poslední známé daňové povinnosti zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru.
32
2 Podnikání živnostníka ve Velké Británii 2.1 Ekonomická charakteristika země35 V současnosti je Velká Británie dle nominální hodnoty HDP sedmou největší ekonomikou světa a osmou dle přepočtu na paritu kupní síly. V Evropské unii je třetí největší ekonomikou v nominální hodnotě HDP a druhou největší v přepočtu na paritu kupní síly. Rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu činí ve fiskálním roce 2013/2014 108 mld. GDP. Celkový veřejný dluh Velké Británie, který v roce 2002 dosáhl 29 % HDP v roce 2002, činil počátkem roku 2013 72,8 %, což je výrazně přes deklarovaný strop 40 %. V roce 2015/2016 má růst na úroveň přesahující 100 %. Dosažení vyrovnaného hospodaření a snížení veřejného dluhu zůstává hlavním úkolem koaliční vlády konzervativní strany a liberálních demokratů. Přes trvalý sestup Velké Británie z pozice ekonomické supervelmoci je Londýn stále největším finančním centrem světa a podíl služeb na HDP je se 77,2 % mezi nejvyššími v EU. Nejúspěšnějším britským vývozním artiklem jsou finanční služby. Tradičním motorem ekonomiky je pokračující příliv levné pracovní síly ze všech koutů světa. Navzdory celkově křehké globální ekonomické situaci má Británie v roce 2013 potenciál k překonání stále trvající hospodářské nejistoty. Vláda razantními kroky podporuje celé podnikatelské spektrum od malých a středních firem až po velké investorské společnosti. Na jaře 2013 klesla míra inflace na hodnotu 2,5 %, což ukazuje na pozitivní sestupnou tendenci. Průmysl se na celkové tvorbě HDP podílí 13 % a zaměstnává 10 % pracujících, podíl průmyslového odvětví se v rámci britského hospodářství neustále snižuje ve prospěch služeb. Dokazuje to i skutečnost, že za posledních 10 let bylo v průmyslu zrušeno 1,25 mil. pracovních míst. Největší pokles produkce zaznamenala především těžba ropy a zemního plynu. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví patří potravinářský, 35
Velká Británie: Ekonomická charakteristika země. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. [2013] [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/velka_britanie/ekonomika/ekonomicka_charakterist ika_zeme.html
33
automobilový, letecký, kreativní a farmaceutický průmysl, biotechnologie, těžba ropy a plynu. Stavebnictví vytváří 6,3 % HDP a zaměstnává 2,1 mil. osob. Britské stavebnictví je z hlediska obratu druhým největším v Evropě. V sektoru převažují menší a střední firmy, počet velkých firem je poměrně malý. Zemědělství vytváří 0,7 % HDP a zaměstnává 184 000 osob (tj. 0,6 % celkové pracovní síly). Podíl zemědělství na tvorbě HDP a zaměstnanosti trvale klesá. Za posledních deset let tento sektor opustilo přes 60 000 osob. Služby vytváří 76 % HDP a zaměstnávají 81 % celkové pracovní síly. Na tvorbě produktu se obchodní služby podílejí 26 % a zahrnují především služby právního charakteru, marketing, recruitment, marketing, aj. Finanční služby tvoří 9 % HDP a zahrnují bankovnictví, pojišťovnictví, správu investičních fondů, obchod s cennými papíry a deriváty. Pro finanční investory je Velká Británie atraktivní především z důvodu vysoce kvalifikované pracovní síly, příznivého právního a regulačního prostředí. Navzdory dopadům finanční krize země udržela své vedoucí světové postavení v sektoru bankovnictví. Tabulka 2 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů za posledních 5 let (zdroj: MZV ČR, 2013) Rok HDP (meziroční změna v %) Hodnota HDP (mld. GBP - tržní ceny) Roční míra inflace (% - index CPI) Míra nezaměstnanosti (%)
2009
2010
2011
2012
2013 (předpoklad)
-4,9
1,6
0,8
0,2
0,6
1 396
1 418
1 421
1 430
1 530
3
3,7
4,5
2,7
2,5
7,8
7,9
8,3
7,8
8
2.2 Daňový a celní úřad Jejího Veličenstva (HM Revenue & Customs, HMRC)36 HMRC je daňovým úřadem, který je zodpovědný za to, že peníze jsou dostupné ve fondech pro veřejné služby a pro pomoc rodinám a jednotlivcům s cílenou finanční podporou.37
36
HM Revenue & Customs: What we do. GOV.UK [online]. [2012] [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/hm-revenue-customs
34
Úřad vznikl dle nařízení Parlamentu v roce 2005 sloučením Daňového úřadu (Inland Revenue) a Úřadu pro cla a nepřímé daně Jejího Veličenstva (HM Customs and Excise). HMRC podává Parlamentu zprávy prostřednictvím Ministerstva financí, které dohlíží na výdaje. Úřad je dále zodpovědný za: •
zajištění toku peněz do státní pokladny,
•
administraci výhod na děti,
•
administraci vládních bankovních služeb,
•
daň z příjmu, daň ze zisku korporace, daň z kapitálových výnosů, dědickou daň, daně na životní prostředí, spotřební daň,
•
národní pojištění,
•
vymáhání národních minimálních mezd,
•
vyrovnání splátek studentských půjček.
2.3 Definice živnostníka (sole trader) a pojmů souvisejících38 Ve Velké Británii existují tři základní typy obchodních společností – univerzální vlastník neboli živnostník, společný podnik a společnost s ručením omezeným. V následujícím textu se budu věnovat výhradně živnostenskému podnikání. Zákon v Británii příliš nerozlišuje, zda jde o obchodní společnost nebo živnost. Neomezené ručení znamená, že jakýkoliv obchodní dluh má dopad na vlastníkův majetek, v případě že se obchod nedaří. Podnik zaniká obvykle odchodem do penze nebo smrtí majitele.
37
HM Revenue & Customs: What we do. GOV.UK [online]. [2012] [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/hm-revenue-customs/about 38 Registering as a Sole Trader. UK PLC [online]. 2012 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.ukplc.com/company-types/standard-uk-company/sole-trader.html Choose a legal structure for a new business. GOV.UK [online]. 2013, 2013-02-14 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: https://www.gov.uk/business-legal-structures/sole-trader Set up as a sole trader. GOV.UK [online]. 2013, 2013-03-20 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: https://www.gov.uk/set-up-sole-trader Sole trader definition. The Accountancy Partnership [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.theaccountancy.co.uk/articles/sole-trader-definition-177.html
35
Živnostenské podnikání je nejjednodušší, neregulovaná forma podnikání, kde podnikatel jedná samostatně na vlastní účet, samostatně v obchodních záležitostech rozhoduje a nese veškerá rizika. Hlavní výhodou tohoto typu podnikání je, že živnostník sám profituje z generování zisku, hlavní nevýhodou naopak je, že osobně zodpovídá za obchodní dluhy. Pokud pomineme registraci u HMRC, není založení živnosti nikterak složité. Ve Velké Británii, je obecně za živnostníka považován každý, kdo soustavně vykonává podnikatelskou činnost, nejen ten, kdo ohlásil živnost nebo získal od příslušného úřadu povolení podnikat, tak jak je tomu v České republice. Živnostník je podle zákona osobně zodpovědný za: •
veškeré ztráty z podnikání,
•
náklady za nakoupené prostředky nutné k provozování činnosti,
•
uchovávání dokladů o výdajích a příjmech,
•
každoroční zpracování a odevzdání daňového přiznání,
•
placení daní z příjmu a národního pojištění.
Živnostníci nejsou povinni, na rozdíl od ostatních forem podnikání, registrovat se na Rejstříkovém úřadě (Companies House – úřad pro registraci obchodních společností ve Velké Británii zřízený Ministerstvem podnikání), proto jejich účetnictví (resp. daňová evidence) nemusí být veřejné.
2.4 Právní požadavky k provozování živnosti Přestože založení živnosti je právně velmi jednoduché, určitá řemesla vyžadují licenci, např. provozování taxi služeb, pronájem dopravních prostředků, provozování restaurací, prodej zbraní nebo poskytování půjček.39 Protože živnost je ve Velké Británii téměř neregulovaná forma podnikání, není nikde zákonem ustanoveno, na které činnosti se nutnost mít licenci vztahuje. Pro ověření je
39
Sole trader legal requirements. Startups: Build a betterbusiness [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.startups.co.uk/legal-issues.html
36
nutné kontaktovat GOV.UK (jednotné webové stránky poskytující informace a služby pro všechny daňové poplatníky). K tomu, aby začínající podnikatel rychle zjistil, zda licenci skutečně potřebuje, slouží nástroj na webových stránkách vlády Velké Británie (https://www.gov.uk/licencefinder/sectors), do kterého vyplní zamýšlenou obchodní aktivitu a během několika vteřin zjistí, zda se na jeho činnost vztahuje povinnost mít licenci. Licenci lze získat na místním úřadu.
Obrázek 1 Nástroj pro vyhledávání licencí (Zdroj: www.gov.uk, 2013)
Obrázek 2 Vyhledávač licencí (Zdroj www.gov.uk, 2013)
37
Aby si byl podnikatel jistý, že svými kroky v podnikání neporušuje zákon, měl by sledovat především následující právní předpisy: •
Zákon o obchodních názvech z roku 1972 (Trade Descriptions Act 1972),
•
Zákon o prodeji zboží z roku 1979 (Sale of Goods Act 1979),
•
Zákon o dodávkách zboží a služeb z roku 1982 (Supply of Goods and Services Act 1982),
•
Zákon o ochraně dat z roku 1984 (Data Protection Act 1984),
•
Zákon o ochraně spotřebitele z roku 1987 (Consumer Protection Act 1987),
•
Nařízení o označování cen z roku 1991 (Price Marking Order 1991).40
2.5 Registrace živnostníka u HMRC Při registraci živnostník musí poskytnout číslo národního pojištění (National Insurance Number, NIN) a dále osobní kontaktní údaje, odvětví podnikání, termín započetí podnikání, název a sídlo firmy. Formulář CWF1 pro on-line registraci nalezneme na webových stránkách GOV.UK41, popřípadě je možné registrovat se telefonicky nebo vyplněním papírového formuláře, který je vyplněn v příloze. Po odevzdání formuláře HMRC zašle podnikateli dopis s unikátním referenčním číslem. Toto číslo je nutné důkladně uschovat, protože podnikatel jej bude potřebovat při jakékoliv komunikaci s HMRC. Po obdržení referenčního čísla je podnikatel zaregistrován, registrace je bezplatná. Administrativa je jednoduchá a nevyžaduje registrační poplatky, nicméně je velmi důležité, aby se začínající podnikatel zaregistroval jako živnostník během tří měsíců od počátku podnikání. V případě překročení této doby se podnikatel vystavuje riziku udělení pokuty ve výši až 100 GBP (bez úroků).
40
Sole trader legal requirements. Startups: Build a better business [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.startups.co.uk/legal-issues.html 41 https://online.hmrc.gov.uk/shortforms/form/CWF1ST?dept-name=CWF1&sub-deptname=&location=40&origin=http://www.hmrc.gov.uk
38
Každý, kdo se stane živnostníkem, se musí zaregistrovat k daním z příjmu a příspěvkům do národního pojištění u Daňového a celního úřadu Jejího Veličenstva (HMRC).42 Obvykle v průběhu dubna až května HMRC písemně kontaktuje podnikatele, aby zaslal daňové přiznání.43 Ne každý musí ve Velké Británii podávat daňové přiznání. Do této skupiny patří lidé, kteří odvádějí daně přímo z výdělku prostřednictvím tzv. daňového kódu. Pokud má jedinec spletité příjmy (např. živnostník, příjem peněz ze zahraničí, ředitel společnosti), má povinnost podat daňové přiznání.44
2.6 Národní pojištění Příspěvky do národního pojištění (National Insurance contributions, NICs) jsou placeny zaměstnanci, zaměstnavateli a živnostníky. Příspěvky vybírá Úřad pro příspěvky do Národního pojištění (National Insurance Contributions Office, NICO), který spadá pod HMRC. Příspěvky jsou shromažďovány v Národním pojišťovacím fondu (National Insurance Fund). Tento fond, je doplňován, je-li třeba, z rozpočtu Ministerstva financí, a následně jsou prostředky z něj použity k zajištění příspěvkové sociální péči, jako je např. státní penze.45 Příspěvky do Národního pojištění jsou rozděleny do 4 tříd – do třídy 1 přispívají zaměstnanci a zaměstnavatelé, třída 2 a 4 zahrnuje povinné příspěvky živnostníků a doplňkové pojištění, určené zejména pro nezaměstnané, zahrnuje třída 3.
2.6.1 Číslo národního pojištění (NIN) Při dosažení věku 16 let je NIN vystaveno automaticky, pro cizí státní příslušníky platí, že musejí mít pracovní povolení nebo být studenty, aby jim bylo NIN přiděleno. NIN je vydáno na základě vyplněného formuláře, který úředník vyplní během pohovoru
42 Register as a self-employed sole trader or freelancer: A step-by-step guide on how to register as selfemployed. Startups: Build a better business [online]. 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.startups.co.uk/registering-as-a-sole-trader-or-freelancer.html 43 Registering for Self Assessment. HM Revenue and Customs [online]. [2012] [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sa/register.htm 44 Introduction to Self Assessment. HM Revenue and Customs [online]. [2012] [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sa/introduction.htm 45 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6.
39
s žadatelem. Uvádí se osobní údaje, adresa pobytu a datum příjezdu do Velké Británie. K pohovoru je nutné se objednat a vyčkat na přidělení data pohovoru. Při registraci si podnikatel může vybrat, zda bude pojistné platit měsíčně nebo půlročně. Pokud je podnikatel v průběhu období neschopen práce (např. z důvodu nemoci), HMRC přizpůsobí splatnou částku pro danou periodu.46
2.7 Příspěvky do národního pojištění Živnostníci platí povinné příspěvky do národního pojištění ve třídách 2 a 4 v závislosti na tom, kolik vydělají. I u těchto příspěvků existují výjimky.
2.7.1 Příspěvky do třídy 2 Do třídy 2 povinně přispívají živnostníci, kteří jsou ve věku od 16 let do důchodového věku, který je ve Velké Británii stanoven v rozmezí od 61 do 68 let. Příspěvky jsou započítávány do jistých výhod, jako je např. základní státní penze nebo dávky v mateřství. Pojistné se ale nezapočítává do doplňkové státní penze, nemocenské a podpory v nezaměstnanosti. Proto existují opatření, jako je soukromé penzijní pojištění a pojištění ochrany příjmů.47 Příspěvky do třídy 2 jsou stanoveny paušálně ve výši 2,65 GBP týdně, splatné jsou buď měsíčně, nebo půlročně. Podnikatelé, jejichž čisté výdělky z živnosti v daňovém roce jsou nižší než 5 595 GBP, nejsou povinni přispívat do třídy 2 v následujícím daňovém roce, musí ale vyplnit formulář CF10, na základě kterého jim je udělena výjimka. V případě, kdy živnostník uplatňuje výjimku, ale zároveň má k dispozici dostatek finančních prostředků pro placení pojištění, může do třídy 2 přispívat dobrovolně. Za daňový rok je pro jednotlivce považováno období od 6. dubna do 5. dubna následujícího kalendářního roku. Povinnost přispívat do třídy 2 je určena na základě účetního čistého zisku z podnikání, to je částka před úpravami pro daňové účely. V případě, že
46
Class 2 National Insurance contributions. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/working/intro/class2.htm 47 Class 2 National Insurance contributions. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/working/intro/class2.htm
40
živnostník provozuje dvě a více firem, výnosy jsou agregovány. Pokud celkový čistý účetní zisk nepřesahuje částku 5 595 GBP za daňový rok, lze opět zažádat o výjimku.48
2.7.2 Příspěvky do třídy 4 Kromě paušální sazby ve třídě 2 mohou být živnostníci povinni přispívat také do třídy 4 úměrně výdělku. Povinnost přispívat do třídy 4 je založena na příjmu, který je započítáván do daně z příjmu za daný rok. Ze zdanitelného zisku ve výši mezi 7 605 a 42 475 GBP živnostník platí 9 % a dále 2 % z výnosu nad tuto částku. V případě provozování více živností zde platí stejná pravidla jako u třídy 2, a sice že výnosy jsou agregovány. 49 Tabulka 3 Výše povinných příspěvků živnostníků do NI pro období 2012-2013 (zdroj: GOV.UK, 2013)
Roční výnos
Třída 2
Třída 4
0 (v případě udělení výjimky) do 5595
0 2,65 týdně (dobrovolně)
5 596 - 7 604 7 605 - 42 475
2,65 týdně 2,65 týdně
0 9 % z výnosu
42 476 a více
2,65 týdně
9 % z výnosu do 42 475 a 2 % z výnosu nad tuto částku
2.7.3 Dobrovolné příspěvky do třídy 3 Kterýkoliv jednotlivec, ať už jde o zaměstnance nebo živnostníka, jehož výdělky jsou v daném období příliš nízké na to, aby museli platit příspěvky povinně, může příspěvky hradit dobrovolně ve třídě 3, stejně jako občané žijící dočasně mimo území Velké Británie, aby si tak uchovali nárok na sociální příspěvky. Pro rok 2012-2013 je částka příspěvku do třídy 3 stanovena na 13,65 GBP týdně. 50
48
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 49 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 50 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6.
41
2.8 Daň z příjmů fyzických osob (sole trader) Předmět daně z příjmů fyzických osob ve Velké Británii tvoří: •
příjmy plynoucí z vlastnictví majetku,
•
příjmy z úspor a investic,
•
příjmy ze zaměstnání,
•
a příjmy z podnikání.51
2.8.1 Příjmy plynoucí z vlastnictví majetku Hlavní třídy příjmů plynoucích z vlastnictví majetku tvoří: •
Renty,
•
Příjmy z pronájmu (pokud délka pronájmu nepřesahuje 50 let),
•
Pohledávky, pokud jde o vlastnické právo třetích osob.
Výdaje vzniklé „výhradně a výlučně“ za účelem obchodování s majetkem, jako například opravy a údržba vlastnictví nebo pojištění, jsou odpočitatelné od výnosů. Tento rozdíl potom tvoří dílčí základ daně.52
2.8.2 Příjmy z úspor a investic53 Úrok, který plátce daně z příjmů obdrží ve zdaňovacím období, je zahrnován do základu daně na základě zákona o Dani z příjmů (ITTOIA 2005). Výše úspor pro zdaňování příjmů a investic činí 2 710 GBP. Základní sazba pro zdaňování je pro daňové období 2012-
51
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 52 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 53 ŠULÁKOVÁ, J. Zdaňování fyzických osob v České republice a ve Velké Británii - komparace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 88 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Brychta, Ph.D. JURČÍKOVÁ, Silvie. Komparace daně z příjmů v České republice a ve Velké Británii [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/251542/esf_m/?lang=en. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Petr Valouch, Ph.D.
42
2013 stanovena na 10 %. Žádné výdaje nejsou přípustné při výpočtu dílčího základu daně. Většina úroků je vyplácena jako „čistá“ (po odečtení 20 % sazby daně z příjmů). Tyto úroky musí být upraveny na „hrubé“ úroky, které jsou následně zahrnuty do poplatníkova celkového příjmu. Úprava probíhá za pomoci koeficientu 100/80. Rozdíl mezi čistými a hrubými úroky představuje daň, která se v závěru odečítá od vypočítané daňové povinnosti poplatníka.
2.8.3 Příjmy ze zaměstnání Za příjmy ze zaměstnání se považují takové příjmy, které zaměstnanec skutečně ve zdaňovacím období obdrží. Dani podléhají všechny příjmy, které souvisejí se zaměstnáním, včetně věcných dávek. Existují i nezdanitelné příjmy, mezi které patří například stravenky, poskytnutí parkovacího místa v blízkosti místa výkonu práce nebo zabezpečení hlídání dětí na pracovišti. Základem daně je rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž výdaje jsou přípustné pouze tehdy, pokud byly vynaloženy výhradně na plnění povinnosti související se zaměstnáním, tj. příspěvky do systému národního pojištění, cestovné a další.
2.8.4 Příjmy z podnikání54 Za příjmy samostatně výdělečných osob (sole trader) dle ITTOIA 2005 jsou považovány příjmy fyzických osob, které jsou daňovými rezidenty Velké Británie. Je nutné rozlišovat příjmy, které jsou z podnikání. Příjmy lze rozlišit legislativou stanovenými kritérii: •
předmět plnění,
•
délka doby vlastnictví,
•
četnost operací,
•
dodatečné práce,
54
ŠULÁKOVÁ, J. Zdaňování fyzických osob v České republice a ve Velké Británii - komparace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 88 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Brychta, Ph.D.
43
•
důvod prodeje a motiv.
Výpočet zisku z podnikání Čistý zisk vedený v účetnictví živnostníka musí být upraven tak, aby bylo dosaženo zisku z podnikání (trading income), který slouží daňovým účelům. Postup při úpravě je následující: Čistý zisk vykazovaný v účetnictví + výdaje neodčitatelné pro daňové účely uvedené v účetnictví + příjmy z podnikání, které v účetnictví zachyceny nejsou – výdaje odčitatelné pro daňové účely v účetnictví neuvedené – příjmy, které nejsou z podnikání, ale jsou zachyceny v účetnictví = Zisk z podnikání pro daňové účely (taxable income)
2.8.5 Odčitatelnost výdajů55 Obecně jsou výdaje odpočitatelné pouze v případě, že vznikly výhradně a výlučně se záměrem obchodovat. Pravidla aplikovaná na výdaje jsou následující: •
Výdaje, které nemají přímé spojení s obchodem, jsou neuznatelné.
•
Výdaje, které slouží jak k obchodním účelům, tak pro soukromé účely, nemohou být odpočitatelné v plné výši. Pokud mohou být výdaje poměrně rozděleny s přiměřenou přesností, pak je soukromý element neodčitatelný.
2.8.6 Výdaje neodčitatelné pro daňové účely56 Pokud byl neodčitatelný výdaj odečten v účetnictví, potom musí být částka přidána zpět do zisku vykazovaného v účetnictví, aby bylo možné získat zisk z podnikání pro daňové účely. Hlavní kategorie neodpočitatelných výdajů jsou popsány níže. 55
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 56 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6.
44
Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou výslovně neodčitatelné dle ITTOIA 2005, ale zákon už neposkytuje definici pojmu „kapitál“, ale obecně je za kapitálový výdaj považován takový výdaj, který přináší „trvalý užitek“ v podnikání. Následující výdaje spojené s kapitálem jsou tedy neodčitatelné: •
zákonné poplatky vzniklé ve spojení s kapitálovým výdajem,
•
prodej dlouhodobého majetku,
•
opotřebení majetku, ačkoliv kapitálové příspěvky (forma odpisů) jsou použitelné.
Do neodčitatelných výdajů můžeme dokonce zařadit výdaje spojené s opravou nově pořízených aktiv, pokud je oprava nutná za účelem plné funkčnosti aktiva. Pohoštění a dary Výdaje na pohoštění zákazníků jsou neodčitatelné. Pohoštění personálu patří do odčitatelných položek, ale zúčastnění zaměstnanci jsou povinni zahrnout pohoštění do svých zdanitelných příjmů. Náklady na dary jsou neodčitatelné, pokud nejde o: •
dary zaměstnancům, pokud jsou určeny výhradně a výlučně pro obchodní účely,
•
dary zákazníkům v hodnotě ne více než 50 GBP na zákazníka za rok zobrazující zřetelnou reklamu (nepatří sem potraviny, nápoje nebo tabákové výrobky),
•
malé dary lokálním charitám pro obchodní účely (takové, které upoutají pozornost veřejnosti a vylepšují image firmy.
Dary v rámci Gift Aid systému podléhají daňovým úlevám, ale jsou neodčitatelné pro získání zisku z podnikání. Do neodčitatelných položek řadíme také příspěvky do Národního pojištění a případnou mzdu vlastníka firmy.
45
2.8.7 Odčitatelné výdaje57 Výdaje jsou odčitatelné, pokud byly vynaloženy výhradně a výlučně pro účely generování zisku z podnikání a nejsou zákonem výslovně definovány jako neodčitatelné.
2.8.8 Osvobozené příjmy58 Od daně z příjmů FO je osvobozeno poměrně velké množství položek. Ve výčtu uvádím ty nejdůležitější: a) osvobozené příjmy z úspor a investic •
příjmy z osobních spořicích účtů,
•
příjmy z národních spořicích certifikátů,
•
úroky plynoucí z certifikovaných programů (SAYE),
•
příjmy z cenných papírů držených v v Dětském trustovém fondu (Child Trust Fund) a dividendy z akcií držených v Trustu ziskového kapitálu).
b) osvobozené příjmy z majetku: •
příjmy do výše 4 250 GBP získané v rámci systému „rent-a-room“ (pronájem místnosti).
c) ostatní osvobozené příjmy: •
výhry ze sázek a ceny ze soutěží,
•
výživné,
•
příjmy ze stipendií,
•
příjmy z invalidních důchodů,
57
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 58 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6.
46
•
vybrané sociální dávky (např. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek v mateřství),
•
přijaté náhrady škod.
2.8.9 Daňové úlevy59 Poplatník má nárok odečíst si platby nebo dary, které mu za daňové období vznikly. Některé z nich jsou odečteny od celkového příjmu, jiné působí jako tzv. daňové reduktory. Od celkového příjmu poplatníka jsou odčitatelné následující platby či dary: •
úroky,
•
každoroční platby a patentové poplatky,
•
dary v podobě staveb nebo pozemků určené pro charitu,
•
dary v podobě kótovaných akcií a cenných papírů.
Po odečtení daňových úlev od celkového příjmu dostaneme tzv. čistý příjem. Zvláštní režim je aplikován u darů v rámci systému Gift Aid, který má za úkol pobízet fyzické i právnické osoby k dobročinnosti. Pro uznání daru je nutné splnit tyto podmínky: •
dárcem musí být fyzická osoba mající bydliště na území Velké Británie,
•
dar musí být v peněžní formě (je nevratný),
•
dárce neobdrží buď žádnou výhodu z poskytnutí daru, nebo výhodu, která nepřesahuje tyto limity: -
25 % z částky daru, pokud hodnota daru nepřesáhla 100 GBP,
-
25 GBP, pokud hodnota daru přesáhla 100 GBP, ale nepřesáhla 1 000 GBP,
59
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. ŠULÁKOVÁ, J. Zdaňování fyzických osob v České republice a ve Velké Británii - komparace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 88 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Brychta, Ph.D.
47
-
5 % z částky daru, pokud hodnota přesáhla 1 000 GBP.
Maximální hodnota výhody činí 2 500 GBP. Dar je považován za „čistou“ platbu, ale charity mají nárok na „hrubou“ částku, proto je „čistá“ částka vyplacena dárcem rozdíl mezi „čistou“ a „hrubou“ částkou je doplacen úřadem HMRC.
2.8.10 Osobní příspěvky60 Tyto příspěvky jsou obdobou české slevy na poplatníka. Jsou určeny pro daňové rezidenty a pro některé daňové nerezidenty, mezi které patří: Ve zdaňovacím období 2012-2013 jsou osobní příspěvky stanoveny v této výši: Příspěvky odčitatelné z čistého příjmu: Základní příspěvek (do 64 let)
8 105 GBP
65-74 let
10 500 GBP
75 let a výše
10 660 GBP
Příspěvek pro nevidomé
2 100 GBP
2.8.11 Sazby daně61 Sazby daně z příjmů fyzických osob pro zdaňovací období 2012-2013 jsou následující: Základní sazba daně z příjmů FO (zdanitelný příjem do 34 370 GBP)
20 %
Zvýšená sazba daně z příjmů FO (zdanitelný příjem do 150 000 GBP)
40 %
Dodatečná sazba (zdanitelný příjem nad 150 000 GBP)
50 %
60
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 61 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6.
48
2.8.12 Kapitálové příspěvky62 Namísto zdanitelných příjmů formou odpisů z hodnoty majetku se nabízí uplatnění tzv. kapitálových příspěvků. Jejich podstatou je snížení zdanitelných příjmů a tedy i daně samotné. Kapitálové příspěvky upravuje zákon CAA 2001 Capital Allowances Act 2001, který určuje výši kapitálových příspěvků pro dílčí aktiva odlišně. Výše odčitatelných příspěvků je závislá na druhu aktiva, za které se příspěvek uplatňuje. K jednotlivým kategoriím se vztahují příspěvky v odlišné procentuální výši z hodnoty aktiva. Mezi aktiva, na která lze uplatnit kapitálové příspěvky, řadíme zejména závody a strojní zařízení (18 %), další dlouhodobá aktiva (8 %), některé výdaje na těžbu nerostných surovin (10 % nerostná aktiva, 25 % na ostatní výdaje), průmyslové know-how a patenty (25 %) a výzkum a vývoj (100 %). Některé výdaje mohou být plně odepsány již během prvního fiskálního roku, kdy bylo aktivum pořízeno. Do této skupiny patří například automobily s nízkými emisemi nebo automobily na alternativní pohon. Jinou metodou výpočtu příspěvku je snížení zdanitelných příjmů o procenta ze zůstatkových hodnot výdajů na konci daňového roku dle výše uvedených sazeb.
2.8.13 Zdaňovací období63 Za zdaňovací období pro daň z příjmů je považováno období od 6. dubna do 5. dubna roku následujícího. Bylo by proto vhodné, kdyby každý podnikatel zvolil 5. duben jako termín účetní závěrky, tak aby byl zisk z podnikání pro každý daňový rok snadno určen. Nicméně každý podnikatel si může libovolně zvolit termín, ke kterému účetnictví uzavře, ale potom je nutné stanovit vztah mezi účetním obdobím podnikatele a běžným zdaňovacím obdobím. Hlavním pravidlem pro harmonizaci těchto období je, že konec účetního období se vztahuje k tomu zdaňovacímu období, které právě běží (podnikatel např. uzavře své účetnictví dne 31. 12. 2012, tudíž jeho příjmy budou zdaněny sazbami daně, které jsou platné pro dané zdaňovací období, tedy období 2012-2013).
62
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. 63 MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6.
49
Pro první roky podnikání jsou stanovena zvláštní pravidla. První rok se vztahuje k zdaňovacímu období, které běželo právě, když podnikatel zahájil svou činnost. V průběhu let může být termín pro uzavření účetnictví změněn.
2.8.14 Výběr daně64 Zdaňovací období ve Velké Británii začíná 6. dubna a končí 5. dubna roku následujícího. Podání daňového přiznání může proběhnout dvěma způsoby, a sice elektronicky nebo pomocí papírového formuláře. Elektronické podání je jednodušší v mnoha ohledech. Podnikatel vyplní pouze strany, které potřebuje, zároveň ho systém provádí formulářem a následně automaticky vypočítá daňovou povinnost. Pro podání přiznání na papíře si podnikatel stáhne z webových stránek úřadu formulář SA100, který slouží jako základní dokument. Ve formuláři se přiznávají kapitálové výnosy, přijaté úroky, penze, a prokazují daňové úlevy a sociální dávky. Doplňkově plátci vyplňují formulář SA101, který slouží k přiznání méně obvyklých typů příjmů, odpočtů a daňových úlev, a poskytuje informace o ztrátách z podnikání a dále postup pro snížení daňového základu legálními prostředky. Dalším doplňkovým formulářem je dokument SA103, do kterého podnikatel udává detailní informace o nákladech a výnosech z podnikání. Tento dokument se pak dále rozlišuje na zkrácenou a plnou verzi. Zkrácenou verzi pak použijí pouze podnikatelé s obratem z podnikání do částky 77 000 GBP. To je také hranice pro povinnost zaregistrovat se k DPH. Na základě výše uvedených formulářů HMRC vypočítává daňovou povinnost. Přiznání se podává do 31. října následujícího po zdaňovacím období při podání v papírové podobě a do 31. ledna následujícího roku po zdaňovacím období při podání v elektronické podobě. Úřad HMRC má právo opravit daňové přiznání do devíti měsíců 64
MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-27377301-6. Completing your tax return (individuals and directors). HM Revenue and Customs [online]. [2012] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sa/complete-tax-return.htm
50
od podání, stejně jako poplatník, který má právo změnit své daňové přiznání dokonce do 12 měsíců od data podání. Pro splatnost daně z příjmů samostatně výdělečných osob jsou zadány tyto termíny: •
První platba musí být uskutečněna do 31. ledna v daňovém roce v případě, že za předchozí zdaňovací období živnostník uhradil méně než 80 % daňové povinnosti a celkový dluh na dani překročil 1 000 GBP.
•
Druhá platba musí být uskutečněna do 31. července následujícího po konci zdaňovacího období..
•
Poslední platba musí být uskutečněna do 31. ledna následujícího po konci zdaňovacího období.
51
3 Zdaňování osob samostatně výdělečně činných V následující kapitole uvádím názornou ukázku postupu výpočtu daňové povinnosti podnikatele a záloh na povinné pojištění. Vzhledem k rozsáhlosti daňové problematiky jsem pro přehlednost zvolila pouze variantu, že podnikatel nemá jiné příjmy než ze samostatné výdělečné činnosti. Pro zjednodušení neuvádím ani povinnost registrace k DPH. Zadání příkladu je stejné jak pro českého, tak pro britského podnikatele. Pouze v některých bodech je zadání upraveno podle místních podmínek. Jde o podnikatele provozujícího internetový obchod s hračkami a oblečením pro děti. Vyplněné formuláře pro zahájení živnosti jsou k dispozici v příloze.
3.1 Daňová povinnost českého podnikatele Vymezení podmínek: •
Podnikatel provozuje firmu doma, pracovna zaujímá 25 m2 z celkové rozlohy 100 m2.
•
Má dvě nezletilé děti a manželku s vlastními příjmy.
•
Náklady na telefon a internet jsou z 20 % určeny pro soukromou spotřebu.
•
Podnikatel v lednu 2012 zakoupil automobil a zařadil jej do obchodního majetku, podíl najetých kilometrů pro soukromé účely činil 30 %, náklady na provoz automobilu jsou rozděleny ve stejném poměru.
•
Podnikatel uplatňuje lineární odpisy.
•
Příjmy měl podnikatel pouze ze samostatné výdělečné činnosti.
•
Podnikání bylo zahájeno 2. 1. 2012.
•
Vede daňovou evidenci.
•
Hradí měsíční zálohu na sociální pojištění ve výši 1 836 Kč, za rok 2012 zaplatil 22 032 Kč.
52
•
Hradí měsíční zálohu na zdravotní pojištění ve výši 1 697 Kč, za rok 2012 uhradil 20 364 Kč.
Na základě těchto údajů vypočítám daňovou povinnost za rok 2012. Tabulka 4 Příjmy a výdaje českého podnikatele 2012 (zdroj: vlastní zpracování) Přehled příjmů a výdajů Výdaje na nákup zboží Příjmy z prodeje zboží Náklady spojené s používáním bytu k podnikání Telefon a internet Pořízení automobilu Výdaje na provoz automobilu Reprezentace Pořízení PC a příslušenství Nákup kancelářských potřeb Zaplacené sociální a nemocenské pojištění Zaplacené zdravotní pojištění
CZK 1 306 648 2 182 882 54 838 18 068 305 666 78 989 16 554 37 376 19 672 22 032 20 364
V tabulce 4 jsou uvedeny příjmy a výdaje podnikatele v prvním roce podnikání. Na základě těchto údajů určíme dílčí základ daně dle § 7 ZDP. Příjmy z prodeje zboží přesáhly částku 1 mil. Kč, v měsíci dosažení této hranice je podnikatel povinen zaregistrovat s k DPH, pro zjednodušení příkladu ale tuto problematiku vynecháme. Zvýšenou pozornost věnujeme nedaňovým nákladům, které pro výpočet základu daně nezapočítáváme. V tomto případě se jedná o náklady na reprezentaci a poměrné výdaje na soukromé použití telefonu, internetu a automobilu. V následující tabulce uvádím pouze daňové příjmy a výdaje.
53
Tabulka 5 Daňové příjmy a výdaje (zdroj: vlastní zpracování) Příjmy tržby za prodané zboží
∑ Základ daně
Výdaje 2 182 882 výdaje za nákup zboží výdaje spojené s užíváním bytu (25 %) telefon a internet (80 %) odpisy výdaje spojené s užíváním automobilu (70 %) pořízení PC a příslušenství Nákup kancelářských potřeb 2 182 882 712 194
1306648 13710 14454 23536 55292 37376 19672 1470688
Při odpisování hmotného majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se dle § 28 odst. 6 ZDP zahrnuje do daňových výdajů pouze poměrná část odpisů. Ve smyslu znění pokynu MF č. D-300 si poměrnou část daňově uznatelných odpisů stanoví poplatník podle vhodně zvoleného kritéria, u automobilu to bude počet ujetých kilometrů pro podnikatelské účely v poměru k celkově ujetým kilometrům za zdaňovací období.65 Kilometry najeté pro soukromé účely činily 30 %. Z toho vyplývá, že odpisy musí podnikatel úměrně krátit. Postup pro výpočet odpisu je následující: PC cena automobilu 305 666 Kč. Osobní automobil spadá do odpisové skupiny 2, v prvním roce odpisování sazba činí 11 %: 305 666 x 11 % = 33 624 Kč. Tuto částku dále musíme snížit o již zmiňovaných 30 % Výsledný odpis, který si tedy podnikatel může za rok 2012 uplatnit je 23 536 Kč. Odečtením daňových výdajů od příjmů získáme základ daně, od kterého dále odečítáme nezdanitelné části základu daně dle § 15 a odčitatelné položky dle § 34. V tomto případě podnikatel žádné takové položky neuplatňuje. Následně zaokrouhlíme ZDP na celé stokoruny dolů. 65
Použití majetku podnikatele pro soukromé účely. MACHÁČEK, Ivan. Daňaři online: Portál daňových poradců [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd35870v45566-pouziti-majetku-podnikatele-pro-soukrome-ucely/
54
Tabulka 6 Výpočet daňové povinnosti v ČR (zdroj: vlastní zpracování) Základ daně - § 34 ZDP - § 15 ZDP Snížený základ daně zaokrouhlení na celé stokoruny dolů 15 % daň z příjmů - § 35 ba ZDP Zálohová daň po slevách - daňové zvýhodnění Daň k úhradě nebo daňový bonus zaplacené zálohy na daň vyplacené bonusy Nedoplatek/přeplatek
poplatník děti
712 194 0 0 712 194 712 100 106 815 -24 840 81 795 -26 808 55 167 0 0 55 167
Podnikateli za rok 2012 vzniká daňový nedoplatek 55 167 Kč. Protože daňová povinnost za rok 2012 nepřesáhla částku 150 000 Kč, bude podnikatel v roce 2013 platit zálohy na DZP pololetně ve výši 40 % z poslední známé daňové povinnosti zaokrouhlené na celé stokoruny nahoru: 40 % x 55 167 = 22 067 Kč, po zaokrouhlení 22 100 Kč.
3.1.1 Zálohy na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti Vyměřovacím základem je 50 % ze zisku z podnikání, tj. 356 097 Kč. Sazba pojistného je 29,2 % z vyměřovacího základu. Výše sociálního pojištění za rok 2012 je 103 981 Kč. Odečtením zaplacených záloh získáváme nedoplatek ve výši 81 949 Kč. Tabulka 7 Vyměřovací základ SP (zdroj: vlastní zpracování) Vyměřovací základ Sazba SP 29,2 % Zaplacené zálohy Doplatek
356 097 103 981 -22 032 81 949
55
Z vyměřovacího základu za rok 2012 podnikatel dále vypočítá měsíční zálohy na sociální pojištění i pro rok 2013 a to tak, že z vyměřovacího základu vypočítá sazbu 29,2 % a částku vydělí 12. V tomto případě měsíční záloha na sociální pojištění činí 8 666 Kč.
3.1.2 Zálohy na zdravotní pojištění Vyměřovacím základem je stejně jako u sociálního pojištění 50 % ze zisku z podnikání, sazba pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Za rok 2012 vzniká podnikateli nedoplatek ve výši 27 710 Kč. Tabulka 8 Vyměřovací základ ZP (zdroj: vlastní zpracování) Vyměřovací základ Sazba ZP 13,5 % Zaplacené zálohy Doplatek
356 097 48 074 -20 364 27 710
Pro výpočet záloh pro rok 2013 platí stejný postup. Sazbu 13,5 % z vyměřovacího základu podělíme 12, tedy v tomto případě bude podnikatel v roce 2013 měsíčně platit zálohou ve výši 4 007 Kč. Vyplněné daňové přiznání a přehledy příjmů pro sociální a zdravotní pojištění uvádím v příloze.
3.2 Daňová povinnost britského podnikatele V tomto příkladu uvádím stejné podmínky jako u českého podnikatele. Pro přepočet na koruny byl použit kurz ČNB 30,264 CZK/GBP ze dne 19. 4. 2013. Vymezení podmínek: •
Pan Oliver provozuje firmu doma, pracovna zaujímá 25 m2 z celkové rozlohy 100 m2.
•
Má dvě nezletilé děti a manželku s vlastními příjmy.
•
Náklady na telefon a internet jsou z 20 % určeny pro soukromou spotřebu. 56
•
Podnikatel v dubnu 2012 zakoupil automobil (emise 175g/km) a zařadil jej do obchodního majetku, podíl najetých kilometrů pro soukromé účely činil 30 %, náklady na provoz automobilu jsou rozděleny ve stejném poměru.
•
Náklady na provoz automobilu jsou z 30 % určeny pro soukromou spotřebu.
•
Příjmy pouze ze samostatné výdělečné činnosti.
•
Podnikání bylo zahájeno 6. 4. 2012.
•
Výpočet daňové povinnosti pro daňový rok 2012-2013. Tabulka 9 Přehled příjmů a výdajů za daňový rok 2012-2013 (zdroj: vlastní zpracování) Přehled příjmů a výdajů Výdaje na nákup zboží Příjmy z prodeje zboží Náklady spojené s používáním bytu k podnikání Telefon a internet Pořízení automobilu Výdaje na provoz automobilu Reprezentace Pořízení PC a příslušenství Výdaje na nákup kancelářských potřeb Zaplacené příspěvky do NI třída 2
GBP 43 175 72 128 1 812 597 10 100 2 610 547 1 235 650 138
CZK 1 306 648 2 182 882 54 838 18 068 305 666 78 989 16 554 37 376 19 672 4176
Zatímco hranice pro povinnost registrace k DPH byla u českého podnikatele dvojnásobně překročena, britský podnikatel při zachování stejných příjmů povinen není. Limit pro registraci k DPH je 77 000 GBP. V první řadě stanovíme hrubý zisk odečtením výdajů na nákup zboží od příjmů z prodeje zboží: 72 128 – 43 175 = 28 953 GBP (876 234 Kč) Následně je nutné stanovit čistý roční zisk, který získáme z účetnictví. Dojdeme k němu odečtením výdajů uvedených v tabulce 4 od hrubého zisku.
57
Tabulka 10 Výpočet čistého ročního zisku dle účetnictví (zdroj: vlastní zpracování) Hrubý zisk (GBP/CZK) - výdaje spojené s užíváním bytu k podnikání - telefon a internet - pořízení automobilu - výdaje na provoz automobilu - reprezentace - pořízení PC a příslušenství - výdaje na kancelářské potřeby - zaplacené pojistné třída 2
28 953 1 812 597 10 100 2 610 547 1 235 650 138
876 234 54 838 18 068 305 666 78 989 16 554 37 376 19 672 4 176
Čistý zisk za rok (dle účetnictví)
11 264
340 894
Protože účetní zisk přesahuje částku 5 995 GBP, je podnikatel povinen v následujícím daňovém období přispívat i nadále 2,65 GBP týdně do třídy 2. K čistému zisku přičteme neodčitatelné položky uvedené v tabulce č. 6 a tím získáme celkový zisk z podnikání (trading profits). Protože tyto položky byly odečteny v účetnictví podnikatele, musí být částka vrácena zpět do zisku, aby bylo dosaženo zisku z podnikání k daňovým účelům. Výdaje, které slouží jak k obchodním záměrům, tak k soukromému účelu, nemůžou být odečteny v plné výši. V případě, že je možné odhadnout poměr nákladů na osobní spotřebu, pak je položka neodčitatelná, tzn., objem soukromých výdajů se připočítává do zisku z podnikání. Do neodčitatelných výdajů patří i kapitálové výdaje. Jsou to takové výdaje, které přinášejí trvalý užitek v podnikání. V případě podnikatele jde o výdaje na pořízení automobilu a PC. Náklady na pohoštění a reprezentaci jsou také daňově neuznatelné, proto je přičítáme zpět k čistému zisku.
58
Tabulka 11 Neodčitatelné položky v GBP (zdroj: vlastní zpracování) Čistý zisk Pořízení automobilu Výdaje spojené s užíváním bytu telefon 20 % náklady na provoz automobilu 30 % Reprezentace Pojistné tř. 2 Pořízení PC Zisk z podnikání
11 264 10 100 1 359 119 783 547 138 1 235 25 545
340 894 305 666 41 129 3 614 23 697 16 554 4 176 37 376 773 106
Od zisku z podnikání dále odečítáme WDA (obdoba českých odpisů). Protože automobil má emise vyšší než 160g/km, může náš podnikatel uplatnit pro odečet pouze 8 % a to z částky 10 100 GBP snížené o 30 % v důsledku používání automobilu pro soukromé účely. Výpočet bude vypadat následovně: WDA = 8 % x (10 100 x 70 %) = 566 GBP (17 117) Odečtením WDA od zisku z podnikání získáme čistý příjem, tj. 23 744 GBP. Od zisku z podnikání dále odečítáme osobní příspěvek ve výši 8 105 GBP, čímž získáváme zdanitelný příjem (taxable income). Tyto výpočty uvádím v tabulce č. 12.
Tabulka 12 Postup výpočtu daňové povinnosti (zdroj: vlastní zpracování) Zisk z podnikání WDA @ 8 % Čistý příjem -osobní příspěvek Zdanitelný příjem (taxable income) základní sazba daně 20 %
24 310 -566 24 980 -8 105 16 875 3 375
773 106 17 117 755 989 245 290 510 699 102 140
Zdanitelný příjem nepřekračuje částku 34 370 GBP, tzn., že je uplatněna pouze daňová sazba 20 %. To, že má podnikatel dvě děti, se ve výpočtu daně žádným způsobem neprojeví. Může zažádat samostatně o daňové zvýhodnění na děti (Child Tax Credit). Zvýhodnění je
59
placené vládou v případě, že s poplatníkem žije v jedné domácnosti nezletilé dítě. Výše zvýhodnění záleží na několika kritériích, a to na počtu dětí, které s poplatníkem žijí, a na počtu pracovních hodin a na výši příjmu. O zvýhodnění může zažádat pouze jeden z rodičů. Při výpočtu daňové povinnosti nesmíme opominout příspěvek do národního pojištění do třídy 4. Z výpočtu čistého příjmu je zřejmé, že hranice pro povinnost přispívat (7 605 GBP) byla překročena, tzn. z tohoto „přebytku“ odvedeme 9 % do třídy 4: (24 980 – 7 605) x 9 % = 1 564 GBP (47 325 CZK) K tomuto příkladu je vyplněno daňové přiznání.
60
4 Závěrečná komparace Se
zavedením
Jednotného
registračního
formuláře
se
podmínky
zahájení
živnostenského podnikání v České republice velmi přiblížily podmínkám ve Velké Británii. Zásadním rozdílem je rozdělení živností v České republice a poměrně rozsáhlé požadavky na začínající podnikatele. Doba zpracování žádosti je téměř totožná. Při podání registračního formuláře český živnostník zaplatí 100 Kč, za každý další úkon živnostenského úřadu pak platí poplatky v rozmezí od 100 do 1 000 Kč. Ve Velké Británii tyto služby zpoplatněny nejsou. Analýza zákonů souvisejících se zdaněním příjmů v České republice a Velké Británii vyžadovala odlišné požadavky. Legislativa platná v České republice je psána celkem složitým jazykem, který může být nejasný. Jednotlivé odstavce obsahují rozsáhlý text v rozvětvených souvětích, text je mnohdy nutné přečíst několikrát, aby čtenář porozuměl smyslu. I přes provázanost jednotlivých zákonů se lze v ČR setkat pouze s jedním platným předpisem upravujícím zdanění příjmů. Naopak ve Velké Británii, i když jsou vysvětlující texty obvykle stručné a dobře srozumitelné, se můžeme setkat s neustálým odkazováním na další zákony. Délka zdaňovacího období obvykle trvá 12 po sobě jdoucích měsíců. Data zahájení těchto období jsou stanovena odlišně. Pro fyzické osoby ve Velké Británii platí 12 po sobě jdoucích měsíců zahájených 6. dubnem a ukončených 5. dubnem následujícího roku. Daň z příjmů fyzických osob se významně liší už v sestavování základu daně pro výpočet daňové povinnosti. V ČR se za jednotlivé příjmové kategorie sestavují dílčí základy daně, jejichž suma tvoří jediný společný základ daně, který se dále upravuje a zdaní se jedinou sazbou daně z příjmů fyzických osob. Ve Velké Británii se nesestavuje tolik dílčích základů daně, kolik je definovaných typů příjmů. Každý dílčí základ se zdaňuje samostatně a získané hodnoty daně se sečtou na jedinou hodnotu daňové povinnosti, od které se případně odečtou slevy na dani. Podstatné rozdíly najdeme také v daňových sazbách. Na rozdíl od rovné daně z příjmů fyzických osob v ČR v Británii existuje progresivní zdanění.
61
Řadu položek, které patří mezi daňově uznatelné výdaje, mají obě země společnou. Patří sem např. mzdové náklady, náklady na energie, náklady vynaložené na pořízení materiálu nebo zboží, které je hlavním předmětem podnikání. V České republice má každý poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na slevu na dani v roční výši 24 840 Kč, a dále se nabízí další slevy, např. za daných podmínek na manželku/manžela nebo na děti. V Británii lze uplatnit jen zlomek a to ve velmi omezené míře. Slevu na dani mohou v podstatě uplatnit pouze osoby, které dosáhly věku 77 let a jsou manželi, nebo rozvedenými manželi s povinností výživného. Existují také rozdíly v datech, ke kterým jsou poplatníci povinni podat daňové přiznání a daň zaplatit. V ČR platí pro podání daňového přiznání a uhrazení daně datum připadající na první den 4. měsíce (resp. 7. měsíce) po skončení zdaňovacího období. Poplatník tedy má pouze 3 měsíce, resp. 6 měsíců na podání daňového přiznání a úhradu daně od konce příslušného zdaňovacího období. V Británii jsou lhůty pro podání daňového přiznání a úhradu daně podstatně delší. Podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob na papírovém formuláři je nutné do 31. října, tzn. téměř 7 měsíců od skončení zdaňovacího období. V případě podání elektronicky je lhůta pro podání až k 31. lednu následujícího kalendářního roku, tj. bezmála 10 měsíců od skončení zdaňovacího období Ke stejnému datu je nutné daňovou povinnost také uhradit.
62
Závěr Podle nejnovější zprávy Světové banky ze začátku roku 2013 se Velká Británie v celosvětovém žebříčku zemí s nejlepšími podmínkami pro podnikání umístila na sedmém místě, zatímco Česká republika je až 65., daleko za např. Rwandou nebo Běloruskem. I to bylo důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, i když samozřejmě nebylo možné zahrnout v práci všechny okolnosti a podmínky poměřované Světovou bankou. Pokud jde o náročnost administrativy při zahájení podnikání, v Británii je jednoznačně jednodušší a rychlejší začít podnikat. Podnikateli stačí ověřit si pouze, zda pro živnost nepotřebuje licenci, to zjistí poměrně rychle na webových stránkách úřadu HMRC. V případě, že licenci nepotřebuje, stačí, aby se podnikatel zaregistroval k živnosti do tří měsíců od zahájení podnikání. K tomu potřebuje nenáročný dvoustranný formulář, kterým se zároveň zaregistruje u HMRC, aby bylo podnikateli ročně zasíláno daňové přiznání ke zpracování. Registrační formulář může podnikatel také vyplnit přímo na webových stránkách. Registrace je navíc bez poplatků. Vzhledem k těmto podmínkám má podnikatel jednoznačně mnohem více prostoru věnovat se strategii, sestavování business plánu atd. Za živnostníka, resp. podnikatele je považován každý, kdo vykonává administrativu a práci s podnikáním spojenou, aniž by byl podnikatel zaregistrován. Registraci musí podnikatel stihnout do tří měsíců od zahájení podnikání, po termínu mu hrozí pokuta. V České republice došlo díky zavedení Jednotného registračního formuláře k ulehčení startu, přesto může mít podnikatel oprávněný pocit, že je proces registrace, resp. žádosti o koncesi zdlouhavý. Důležitou roli hraje i fakt, že téměř všechny úkony jsou na úřadech zpoplatněny. Za živnostníka u nás může být označen pouze člověk, který splnil veškeré právní požadavky a je řádně registrován u dotčených orgánů. Legislativní úprava daně je v obou zemích skutečně rozsáhlá, a proto nebylo možné věnovat se detailně všem prvkům, přesto jsem se snažila podat základní a důležité informace, které jsou pro zdaňování živnostníků podstatné. Přesto, že daně z příjmů jsou v obou zemích rozdílné, lze najít i podobné prvky, jako například kritéria při určení poplatníka nebo předměty zdanění. Za významný rozdíl můžeme považovat odečítání britských osobních příspěvků a slev na dani 63
uplatňovaných v České republice. Zatímco slevy na dani u nás odečítáme až od vypočítané daně, britské osobní příspěvky se odečítají od čistého příjmu poplatníka, z něhož se daň dále počítá. V České republice je stanovena jednotná daňová sazba ve výši 15 %, zatímco ve Velké Británii je uplatňováno progresivní zdanění. Dalším zásadním rozdílem mezi porovnávanými zeměmi je zdaňovací období, což může činit problém především při zdaňování rezidentů České republiky. Problematiku podnikání a zdaňování považuji za zajímavé téma. Je přínosné poznat, co vše obnáší zahájení podnikání a s tím spojené zpracování daní.
64
Seznam použitých zkratek CAA 2001
Capital Allowances Act 2001 – Zákon o kapitálových úlevách na dani 2001
CZK
česká koruna
ČR
Česká republika
ČSSZ
Česká správa sociálního zabezpečení
DPH
Daň z přidané hodnoty
GBP
Great Britain Pound – britská libra
HDP
Hrubý domácí produkt
HMRC
Her Majesty’s Revenue and Customs
ITTOIA 2005
Income Tax (Trading and Other Income) Act 2005 – Zákon upravující zdanění příjmů z obchodování a ostatních příjmů
NICO
National Insurance Contributions Office
NICs
National Insurance cotributions
NIN
National Insurance Number
OSSZ
Okresní správa sociálního zabezpečení
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
SAYE
Save As You Earn – Uložte, jakmile vyděláte – certifikovaný spořicí program
SVČ
Samostatná výdělečná činnost
VB
Velká Británie
VVZ
Všeobecný vyměřovací základ
VZ
Vyměřovací základ
WDA
Writing Down Allowance – forma odpisu
65
ZDP
Zákon o dani z příjmů
ŽÚ
Živnostenský úřad
ŽZ
Živnostenský zákon
66
Seznam použité literatury ZICHOVÁ, Jaroslava. Živnostenské podnikání. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2008. ISBN 978-80-87255-19-3. HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi 2010/2011. Olomouc: ANAG, 2010, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-615-0. PRUDKÝ, Pavel a Milan LOŠŤÁK. Jak vyplnit daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012. 20. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2012, sv. Daně (ANAG). ISBN 978-80-7263-789-8. ŠULÁKOVÁ, J. Zdaňování fyzických osob v České republice a ve Velké Británii komparace. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2010. 88 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Brychta, Ph.D. MELVILLE, Alan. Taxation: Finance Act 2012. 18. vyd. Harlow: Pearson, 2013. ISBN 978-0-273-77301-6.
67
Právní předpisy Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
68
Internetové zdroje Class 2 National Insurance contributions. HM Revenue and Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/working/intro/class2.htm Co musí OSVČ vědět o zdravotním pojištění. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 201304-06]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zdravotni-pojisteni/co-musi-osvc-vedeto-zdravotnim-pojisteni.html Completing your tax return (individuals and directors). HM Revenue and Customs [online]. [2012] [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sa/completetax-return.htm HM Revenue & Customs: What we do. GOV.UK [online]. [2012] [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/hm-revenue-customs HM Revenue & Customs: What we do. GOV.UK [online]. [2012] [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/organisations/hm-revenue-customs/about Choose a legal structure for a new business. GOV.UK [online]. 2013, 2013-02-14 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: https://www.gov.uk/business-legal-structures/sole-trader Introduction to Self Assessment. HM Revenue and Customs [online]. [2012] [cit. 201304-09]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sa/introduction.htm Jaké budou změny ve správě daní od 1. 1. 2013? AMSP ČR [online]. 2012 [cit. 201304-02]. Dostupné z: http://www.amsp.cz/jake-budou-zmeny-ve-sprave-dani-od-1-12013 Jednotný registrační formulář. Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument68557.html JURČÍKOVÁ, Silvie. Komparace daně z příjmů v České republice a ve Velké Británii [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/251542/esf_m/?lang=en. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Petr Valouch, Ph.D. OSVČ 2013: minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění rostou. Peníze.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.penize.cz/zivnosti/246198osvc-2013-minimalni-zalohy-na-socialni-a-zdravotni-pojisteni-rostou 69
Pojištění na sociální zabezpečení – základní informace. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Socialni-pojisteni/pojistenina-socialni-zabezpeceni-zakladni-informace.html Použití majetku podnikatele pro soukromé účely. MACHÁČEK, Ivan. Daňaři online: Portál daňových poradců [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35870v45566-pouziti-majetkupodnikatele-pro-soukrome-ucely/ Přehled o příjmech a výdajích pro sociální pojištění. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Socialni-pojisteni/prehled-oprijmech-a-vydajich-pro-socialni-pojisteni.html Register as a self-employed sole trader or freelancer: A step-by-step guide on how to register as self-employed. Startups: Build a better business [online]. 2013 [cit. 2013-0324]. Dostupné z: http://www.startups.co.uk/registering-as-a-sole-trader-orfreelancer.html Registering as a Sole Trader. UK PLC [online]. 2012 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.ukplc.com/company-types/standard-uk-company/sole-trader.html Registering for Self Assessment. HM Revenue and Customs [online]. [2012] [cit. 201304-10]. Dostupné z: http://www.hmrc.gov.uk/sa/register.htm Set up as a sole trader. GOV.UK [online]. 2013, 2013-03-20 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: https://www.gov.uk/set-up-sole-trader Sociální pojištění pro OSVČ v roce 2012. Finanční noviny: Ekonomický server ČTK [online]. 2011-12-16 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/socialni-pojisteni-pro-osvc-v-roce-2012/729447 Sociální pojištění. Podnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/dane-z-prijmu/socialni-pojisteni/ Sole trader definition. The Accountancy Partnership [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.theaccountancy.co.uk/articles/sole-trader-definition-177.html Sole trader legal requirements. Startups: Build a better business [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.startups.co.uk/legal-issues.html 70
Upozornění na daňové povinnosti v roce 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Tiskopis-MF7_16_Danove_povinnosti_a_danovy_kalendar_pro_rok_2013.pdf Údaje o průměrné mzdě pro rok 2013. Daňový poradce ing. Pavel Běhounek č. 601 [online]. 2012-10-12 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/prumerna-mzda/ Velká Británie: Ekonomická charakteristika země. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. [2013] [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/velka_britanie/ekonomika/ekono micka_charakteristika_zeme.html Vznik živnostenského oprávnění. České podnikání [online]. 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: www.ceskepodnikani.cz/2010/10/23/vznik-zivnostenskeho-opravneni/ Začínáme podnikat X: Sociální a zdravotní takzvané pojištění. Penize.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.penize.cz/socialni-pojisteni/228562zaciname-podnikat-x-socialni-a-zdravotni-takzvane-pojisteni Zahájení a registrace podnikání – Centrální registrační místa (CRM) a Jednotný registrační formulář (JRF). Ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zahajeni-podnikani/zahajeni-a-registrace-podnikanicentralni-registracni-mista-crm-a-jednotny-registracni-formular-jrf.html Základní povinnosti podnikatelů vůči finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, úřadu práce a zdravotní pojišťovně. Brno [online]. 2013, 2013-02-26 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usekhospodarsky/zivnostensky-urad-mesta-brna/zakladni-povinnosti-podnikatelu-vucifinancnimu-uradu-sprave-soc-zabezpeceni-uradu-prace-a-zdravotni-pojistovne/ Zdravotní pojištění OSVČ – základní povinnosti, příklad výpočtu. Ipodnikatel.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Zdravotnipojisteni/zdravotni-pojisteni-osvc-zakladni-povinnosti-priklad-vypoctu.html Živnostenské podnikání: Základní informace o živnostenském podnikání v České republice. Česká republika [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/62148-zivnostenske-podnikani 71
Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled správních poplatků spojených se získáním živnostenského oprávnění ........................................................................................................................................ 20 Tabulka 2 Vývoj základních makroekonomických ukazatelů za posledních 5 let ......... 34 Tabulka 3 Výše povinných příspěvků živnostníků do NI pro období 2012-2013 .......... 41 Tabulka 4 Příjmy a výdaje českého podnikatele 2012 ................................................... 53 Tabulka 5 Daňové příjmy a výdaje ................................................................................. 54 Tabulka 6 Výpočet daňové povinnosti v ČR .................................................................. 55 Tabulka 7 Vyměřovací základ SP ................................................................................... 55 Tabulka 8 Vyměřovací základ ZP .................................................................................. 56 Tabulka 9 Přehled příjmů a výdajů za daňový rok 2012-2013 ....................................... 57 Tabulka 10 Výpočet čistého ročního zisku dle účetnictví .............................................. 58 Tabulka 11 Neodčitatelné položky v GBP ..................................................................... 59 Tabulka 12 Postup výpočtu daňové povinnosti .............................................................. 59
72
Seznam obrázků Obrázek 1 Nástroj pro vyhledávání licencí (Zdroj: www.gov.uk, 2013) ....................... 37 Obrázek 2 Vyhledávač licencí (Zdroj www.gov.uk, 2013) ............................................ 37
73
Seznam příloh Příloha 1 Jednotný registrační formulář....................................................................................75 Příloha 2 Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 ...................................................77 Příloha 3 Přehled OSVČ za rok 2012 .......................................................................................79 Příloha 4 Daňové přiznání za rok 2012 ....................................................................................80 Příloha 5 Žádost o možnost platby NICs do třídy 2 srážkou z účtu .........................................84 Příloha 6 Registrace živnostníka...............................................................................................85 Příloha 7 SA103 - zkrácená verze.............................................................................................87 Příloha 8 Daňové přiznání SA100 ............................................................................................89
74
Příloha 1 Jednotný registrační formulář
75
76
Příloha 2 Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012
77
78
Příloha 3 Přehled OSVČ za rok 2012
79
Příloha 4 Daňové přiznání za rok 2012
80
81
82
83
Příloha 5 Žádost o možnost platby NICs do třídy 2 srážkou z účtu
84
Příloha 6 Registrace živnostníka
85
86
Příloha 7 SA103 - zkrácená verze
87
88
Příloha 8 Daňové přiznání SA100
89
90
91
92
93
94
95
96
