VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Veronika Silvarová. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Veronika Silvarová

Kvalita sluţeb informačních center a její vliv na rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku

Bakalářská práce

2016

Kvalita sluţeb informačních center a její vliv na rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku

Bakalářská práce

Veronika Silvarová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra Cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Lenka Turnerová, Csc. Datum odevzdání bakalářské práce: 2016-04-20 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Bachelor´s Dissertation

Quality of service information centers and its impact on tourism development

Veronika Silvarová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department ofTravel and Tourism Studies

Major: Destination Management in theTravel and Tourism Industry Thesis Advisor: doc. Ing. Lenka Turnerová, Csc. DateofSubmission: 2016-04-20 E-mail: [email protected]

Prague 2016

Čestné prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Kvalita sluţeb informačních center a její vliv na rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku zpracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………..

Veronika Silvarová

V Praze dne ………………….

Abstrakt

SILVAROVÁ, Veronika.Kvalita sluţeb informačních center a její vliv na rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 58 stran.

Výběrem tématu Kvalita sluţeb informačních center a její vliv na rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku bylo mým záměrem shledat stav určující a rozhodující o kvalitě nabízených sluţeb informačních center a jejich vliv na cestovním ruchu. Zda a jakým způsobem se TIC chovají vůči návštěvníkům, s ohledem na vybavenost, produktivitu a sofistikovanost na trhu cestovního ruchu. Zcharakterizuji Asociaci turistických informačních center v ČR, její kompetence, Jednotnou klasifikaci a certifikaci. Na základě metodiky zpracování řízeného rozhovoru s Mgr. Jitkou Bednářovou, tiskovou mluvčí města Třeboň, dotazníkového šetření a provedení Mysteryshoppingu lze předpokládat komparaci teorie a reality vůči kvalitě nabízených sluţeb informačních turistických center na Třeboňsku a jejich vliv pro danou destinaci. Závěrem lze konstatovat potvrzení stanovených hypotéz, a to v závislosti na podloţených dokumentech, které hovoří v prospěch a teorii opřenou o realitu v TIC, kdy shledávám dostačující nabídku sluţeb a nabízenou kvalitu v TIC na Třeboňsku a viditelným přínosem pro rozvoj cestovního ruchu v této destinaci.

Klíčová slova: Asociace turistických informačních center v ČR, certifikace TIC, CHKO Třeboňsko, klasifikace TIC, Servqual, synergie

Selecting on QualityofServiceofinformationcenters and its influence on thedevelopmentoftourism in Třeboňsko was my intention to findsituationsidentifying and deciding on thequalityofservicesofferedinformationcenters and thein impact on tourism. Whether and howthe TIC behavetowardsvisitors, withregard to skills, productivity and sophistication in thetourism market. I willdescribetheAssociationof touristsinformationcenters in the Czech Republic, itscompetence, uniformclassification and certification. Based on themetodology ofprocessingcontrolled interview with Mgr. Jitka Bednářová, spokespersonofTrebon,

questionnaire design and Mystery Shopping canbeassumedcomparingtheory and reality to thequalityofservicesofferedinformation on touristspotsTrebon region and thein impal forthedestination. In conclusionconfirmthehypotheses, depending on substantiateddocumentsthatspeak in favorof a theorybased on reality in the TIC, which I findsufficientrangeofservicesoffered by thequalityofthe TIC in the Třeboň and virble contribution to thedevelopmentoftourism in this area.

Keywords: AssociationofTouristInformationCentres in the Czech Republic, TIC certification, Třeboňsko classification TIC, SERVQUAL, synergy

Obsah Úvod: ..................................................................................................................................... 9 1.

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST.......................................................................... 11

Vymezení pojmu destinace: ................................................................................................ 12 Vymezení destinace Třeboňsko .......................................................................................... 12 CHKO Třeboňsko ................................................................................................................. 13 Návštěvnost na jihočeských památka stále roste ............................................................... 15 Rozvoj cestovního ruchu v závislosti na trhu cestovního ruchu ......................................... 19 Charakteristika informačních center v cestovním ruchu .................................................... 19 Historie Asociace turistických informačních center A.T.I.C. ČR .......................................... 20 Aktuálně o Asociaci turistických informačních centrech v ČR............................................. 20 Jednotná klasifikace turistických informačních center ....................................................... 21 Základní pojmy a terminologie ............................................................................................ 22 KLASIFIKAČNÍ TŘÍDY............................................................................................................ 25 A.T.I.C. ČR ............................................................................................................................ 26 Turistické informační centrum města Třeboně ................................................................... 28 2.

ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 29

Třeboňsko nemá svůj vlastní destinační management ....................................................... 30 Aktuální projekt ................................................................................................................... 31 Třeboňsko je součástí Euroregionu zvaného Silvia Nortica: ............................................... 32 Cíle Euroregionu Silva Nortica ............................................................................................. 32 Řízený rozhovor s paní Mgr. Jitkou Bednářovou, tiskovou mluvčí města Třeboň .............. 34 Současný stav kvality služeb TIC v ČR .................................................................................. 41 Systém kvality v sektoru TIC v ČR ........................................................................................ 41 Model SERVQUAL ................................................................................................................ 41 o

SERVQUAL ............................................................................................................ 41

Dotazníkové šetření standardizované ................................................................................. 43 Mystery shopping a Mystery calling ................................................................................... 45

Proces provedeného Mystery shoppingu ........................................................................... 45 Turisté lázeňští: ................................................................................................................... 48 Turisté/návštěvníci: ............................................................................................................. 49 3.

NÁVRHOVÁ ČÁST: ........................................................................................................ 50

Závěr .................................................................................................................................... 53 LITERATURA: ........................................................................................................................ 55

Úvod: Výběrem tématu Kvalita sluţeb informačních center a její vliv na rozvoj turistického ruchu na Třeboňsku bylo mým záměrem shledat stav určující a rozhodující o kvalitě a jejím vlivu na cestovním ruchu. Zda a jakým způsobem se TIC chovají vůči návštěvníkům, s ohledem na vybavenost, produktivitu a sofistikovanost na trhu cestovního ruchu. V rámci práce jsou zadány dvě hypotézy: H1: Předpokládám, ţe kvalita informačních center má podstatný vliv na vývoj cestovního ruchu. H2: Předpokládám, ţe kvalita TIC na Třeboňsku odpovídá běţnému standartu. Zdůvodním typy turistů/ návštěvníků, kteří Třeboňsko navštěvují a zmíním klientelu domácí vůči klientele zahraniční, která na Třeboňsko má vyšší procentuální podíl,a pokusím se zmínit proč tomu tak je. V první části úvodní sekce bych ráda uvedla význam pojmů, terminologii. Vymezení destinace, co to je destinace, proč ji navštěvujeme, kdo ji navštěvuje – výletník, návštěvník, turista, rezident. Zmíním důleţitou součást výběru tématu, a to vymezením hranic Třeboňska, které lze charakterizovat oblastí CHKO Třeboňsko. Poté zmíním uţ jasné a stanovené pojmy a standardy turistických informačních center v globálu, dle asociace ATIC ČR, na základě klasifikace. Zmíním co to je ATIC, její definice a zdůvodnila zde podstatu turistických informačních center v této destinaci, jakoţto destinaci velmi oblíbené převáţně tuzemskými turisty. Záměrem práce je zjištění faktu, zda a jakým způsobem je projeven vliv TIC, jejich působnost, zda odpovídají standardům a klasifikaci. A jak je objektivní nabídka sluţeb a nabízených atraktivit, nabídek, popřípadě tzv. „balíčků – paketů“. Pro objektivitu jsem zvolila komparaci teorie a reality v běţném chodu TIC, na základě řízeného rozhovoru s tiskovou mluvčí města Třeboň, Mgr. Jitkou Bednářovou, poté dle dotazníkového verbálního šetření, které proběhlo v období hlavní sezóny, jejímţ záměrem bylo zjištění, zda jsou nabídky sluţeb a jejich kvalita odpovídající a ucházející ku měřítku velikosti a obsáhlosti nabídky destinace Třeboňsko, jeho potenciálem a nakonec, třetí metodou, za pomocí marketingového nástroje Mystery shopping, který jsem aplikovala osobně v TIC v Třeboni. V práci zohledňuji vůči výběru tématu především jaká jsou zde vyuţití CR, nabídka atraktivit. V neposlední řadě nesmím opomenout turismus lázeňský a domácí. Hlavním spektrem pro utvoření zobrazení turistického ruchu na Třeboňsku jsem zvolila město Třeboň, které disponuje turistickým informačním centrem, je také středobod

9

v návštěvnosti a nabízí turistům širokou škálu nabídek, oproti méně navštěvovaným a menším městům na Třeboňsku. V třetí návrhové části se zaměřím na určité nedostatky TIC na Třeboňsku ve smyslu především zlepšit nabídku sluţeb pro turistický cestovní ruch, kdy největší slabý článek shledávám v nedostatečné synergii, propojenosti a spolupráci s cizími zeměmi, respektive příhraničním Rakouskem. Tato část je pouze restriktivní a ve znění osobních doporučení.

10

1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁČÁST Potenciální klienti mají tuto podobu: Stálý obyvatel „v domácím cestovním ruchu – osoba, která ţije v daném místě min. 6 měsíců před příjezdem do jiného místa daní země na dobu kratší 6 měsíců“

Návštěvník „v domácím cestovním ruchu – osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo v zemi mimo své bydliště na dobu kratší neţ 6 měsíců, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ Turista „v domácím cestovním ruchu – osoba trvale usídlená v zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běţného ţivotního prostředí (v téţe zemi), na dobu zahrnující alespoň 1 přenocování, ale ne na dobu delší 6 měsíců, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“

Výletník – jednodenní návštěvník „v domácím cestovním ruchu – osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa odlišného od místa jejího trvalého bydliště a běţného ţivotního prostředí na dobu kratší 24 hodin, aniţ by v navštíveném místě přenocovala, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnost v navštíveném místě“ (Místní,národní amezinárodnímarketingdestinace),[online].2007[2016-03-12]

11

Vymezení pojmu destinace: „Destinace je představována svazkem různých sluţeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace. Určení velikosti a charakteru destinace závisí v první řadě na základní (atraktivity) a odvozené nabídce destinace (sluţby) jako dvou faktorech strany nabídky. Významnou roli při vymezení destinace sehrává však i strana poptávky, zejména pak motivace k cestě do destinace a vzdálenost mezi výchozím místem a destinací“. (Metodika a odpovědnost za aktualizaci dat v destinačním managementu).*online+*2015-11-09]

Vymezení destinace Třeboňsko „ Destinace Třeboňsko je formulována v nepsané formě a brána, jako destinace, území, které vytvářeli lidé, turisté, je to centrum dění v turistice, kultuře, a proto je Třeboňsko vymezeno nejlépe na oblast CHKO Třeboňsko“…cituje Mgr. Jitka Bednářová, tisková mluvčí města Třeboň.[2015-09-11] Na základě tohoto vymezení, které je jiţ pro zpracování bakalářské práce na dané téma nejdůleţitější sloţkou, je nutné představit stručnou charakteristiku destinace, v níţ se turistický ruch nachází, odehrává a je primárním impulsem pro turistická informační centra na Třeboňsku, jelikoţ od tohoto gró se poté rozčleňují další a další nabalující se adekvátní kapitoly na cestovní ruch v destinaci a na turistická informační centra a jejich nabídky pro rozvoj marketingu v destinaci, jakoţto snahou o co nejlepší a nejefektivnější management, která prosperuje a je konkurenceschopná. Třeboňsko „je rozděleno na dvě tektonické pánve a to na Českobudějovickou pánev na západě na řece Vltavě a Třeboňskou pánev na východě na řece Luţnici. V jihočeském regionu jsou lokalizovány dvě UNESCO biosférické rezervace, kam právě zmíněné Třeboňsko patří“. (Toušek a kol., 2005, s. 63) „Neméně významná je distribuce produktů v rámci strategických partnerství (aliancí), které vychází z odvětvové návaznosti přímých a nepřímých (indukovaných) odvětví (průmysl a ekonomika cestovního ruchu). Zvýšení povědomí o destinaci mívá úzkou vazbu i na politiku značky (image destinace) – např. uveřejnění značky destinace na produktech denní spotřeby (potraviny).“ (Metodika a odpovědnost za aktualizaci dat v destinačním managementu.*online+2007.*cit.201603-07]

12

CHKO Třeboňsko CHKO Třeboňsko je naprosto exemplárním příkladem na harmonizaci přírody s člověkem, který ráz krajiny měl na svědomí a pomalu ji přetvářel do nynější podoby, bez jakékoliv újmy na ţivotním prostředí. A proto se zdejší lokalitě nemůţe nic vytknout a je tak lákává po několika let aţ doposud pro návštěvníky, turisty, ale i pro rezidenty. Stručná shrnutí: Datum vyhlášení: 15. 11. 1979 Počet obyvatel: přibliţně 28 500 Mokřady mezinárodního významu – Třeboňské rybníky (1990), Dne 15.listopadu 1979 byla tato oblast vyhlášená jako chráněná krajinná oblast a roku 1980 byla zřízena správa pro vedení této CHKO Třeboňsko. Ne nadarmo se této oblasti říká krajina vody. Základními prvky pro označení CHKO Třeboňsko jsou biotopy řeka Luţnice, která zde protéká a je vyuţívána turisty a rezidenty pro rybaření, s moţností vodáckých sjezdů na lodích, poté jsou zde slatiniště, rašeliniště a rybníky. Typickým zdejším fenoménem jsou rašeliniště a slatinišť, které produkují léčebné zdroje pouţívané k léčbě pohybového aparátu, ale i dermatologickým potíţím. Zvláštností je zde výskyt suchých výslunných lokalit vátých písků, které jsou vyuţívány pro těţbu štěrkopísku,jedná se o vodní plochy, ve kterých se celoročně těţí písek. Z důvodu překrásného rázu okolní krajiny jsou tyto pískovny vyuţívány v letních měsících jako důvod k cestovnímu ruchu, k relaxování a koupání, i přes vydaný zákaz, z důvodu moţnosti nebezpečí, ţe se písčitá dna mohou podemlít, vytvořit vodní vír. Turisté navštěvují tato místa především na jízdních kolech, kdy se velmi dobře a dostupně dostanou k písčitým pláţím nynějších pískoven, které zpravidla leţí pár metrů od hlavní silniční komunikace na začátku lesů. K návštěvě lákají například tato místa: Pískový přesyp u Vlkova, CEP I., II., a Majdalena. (Hátle, 2015) Jiţní Čechy disponují dvěma městy, která mají statut lázeňského města, a to město Bechyně a Třeboň. Propagace lázní pomocí destinačních CzechTourismu partnerů: Media společnosti: -

SpoluprácíTheSpaWeek Media Group Czech Tourismu v Severní Americe vznikla propagace wellness lázní v České Republice. 13

-

Toto partnerství zahájilo seznámení se s lázeňstvím v ČR pro redaktory SpaWeekDaily a EuroSpaClub, blogem a spisovatelů. ( Marketing and ManagingTourismdestinations, Alastair M. Morrison. S.201, 2013)

Subjektivním pohledem na problematiku cestovního ruchu mŧţeme říci, ţe členíme zde dva typy turistŧ: 1.

Turisté lázeňští, kteří se podílejí pouze v ohledu na wellness a SPA a významně na léčbě pohybového onemocnění a onemocnění kůţe.

2. A poté na turisty podílející se na turismu v poznávání oblasti, kterou navštívili, jak z hlediska kultury, památek, ale i přírody.

Dle tiskové mluvčí města Třeboň, Mgr. Jitky Bednářové, jsou lázeňští turisté hlavním zdrojem a motivací pro Třeboňsko, v rozvoji cestovního ruchu, především léčebného. Jelikoţ je hlavní klientelou a má vysoký potenciál na trhu cestovního ruchu. Dle provedených statistik jsou lázně primárním subjektem města Třeboň a zjištěním byla 95% česká klientela ku 5% německé klientele v návštěvnosti třeboňských lázní celoročně. V roce 2012/2013 proběhla finanční krize, kdy byl zaznamenán pokles klientů lázní v Třeboni o 65%. Poté doposud lázně vzkvétají , i na úkor vysokému podílu konkurence v České republice v oblasti lázeňství. Nyní je projeven zájem o takzvané samoplátce, tedy klienty, kteří si finančně hradí své pobyty sami. Jim jsou nyní, v tento okamţik vytvářeny speciální balíčky nabídek s velkou škálou procedur a doprovodných programů, nevyjímaje gastronomické, kulinářské, doplňkové sluţby s moţností slev mimo sezónu. Jelikoţ Třeboňsko je velmi citlivé na sezónnost, která je nejvyšší a nejproduktivnější částí celého kalendářního roku, jsou nejnavštěvovanějšími měsíci v této destinaci červen, červenec, srpen, září aţ říjen. A právě v mimosezóně lze říci, ţe je nutnost aplikace a zapojení marketingových nástrojů, zaměřených na potenciálního klienta, především v oblasti lázeňství, a to vytvářením jiţ zmíněných „balíčků“, neboli takzvaných „ paketů“, které si klient můţe sestavit sám, dle určité nabídky, a nebo jsou balíčky jiţ prezentovány a nabízeny rovnou, přímo k zákazníkovi, kdy je zde aplikován marketing pomocí reklam na internetových stránkách, v tiskovinách, na billboardech (vnější reklama), na veletrzích a výstavách, televizních a rozhlasových spotech.(Jakubíková,s.253) Ovšem, nepsaný zákon, který je znám jiţ globálně ve všech odvětvích cestovního ruchu, potaţmo v propagaci destinace, je nejvýše postaven názor ostatních klientů a účastníků cestovního ruchu, v tomto případě mluvíme o takzvaných recenzích. Ty mohou být v psané 14

formě, ale i nepsané. Jedná se o zhodnocení a kvalitu nabízeného produktu, ať uţ produktu krátkodobého, jako můţe být posezení v restauračním zařízení nebo střednědobého na minimálně jednu noc. Tyto recenze mohou prudce a výrazně ovlivnit budoucnost a působnost podnikatelských subjektů na trhu cestovního ruchu. Tyto recenze bývají velmi rychlé a v opačném, záporném hodnocení klientů se velmi rychle dostanou ke klientům potenciálním. „U lidí je opravdu nechvalně známo, ţe prezentují prvně nedostatky a pozitivní stránky dané věci jsou aţ pozdější reakcí“, cituje Mgr. Jitka Bednářová, tisková mluvčí města Třeboň.[2016-0114]

Návštěvnost na jihočeských památka stále roste „Jihočeské památky patří trvale k nejoblíbenějším turistickým cílům. Důkazem je další nárůst počtu návštěvníků během roku 2015, kdy jejich branami prošlo více neţ 1 100 tisíc obdivovatelů kulturního dědictví. Téměř pětiprocentní nárůst zájmu způsobila stále pestřejší kulturní nabídka, příznivé počasí i zalíbení v tuzemské turistice. Celkem navštívilo během roku 2015 všech třináct státních památek v Jihočeském kraji 1 100 736 lidí Loňská návštěvnická sezóna předčila očekávání a trumfla počet návštěvníků v roce 2014. „Na rekordní návštěvnosti se podílí několik faktorů. Národní památkový ústav neustále zpestřuje a obohacuje nabídku prohlídkových tras a kulturních akcí, které vyhledává stále větší počet zájemců. Rostoucí trend oblíbenosti tuzemské turistiky navíc podpořilo i vlídné počasí a v neposlední řadě celoroční provoz na několika jihočeských památkách,“ hodnotí sezónu Petr Pavelec. Jen během listopadu a prosince se na památky otevřené i v průběhu zimy vypravilo téměř sedmadvacet tisíc lidí. “( PAVELEC.[online]2016 [cit. 2016-02- 26]

15

Tabulka:. Návštěvnost JČ kraj, 2015, převzato z: www.npu.cz Z této tabulky lze vyčíst, ţe návštěvnost turistů v jihočeském kraji vzrůstá. Na Třeboňsku se nachází mnoho atraktivit, mezi nimiţ mají majestátní úlohu i kulturní památky, které návštěvníci, turisté i rezidenti navštěvují a dle statistiky návštěvnosti, i zde je zaznamenán nárůst. Nejvíce navštěvovanou kulturní v Třeboni stále zŧstává Schwarzenberská hrobka: Zde je výčet dalších nabízených atraktivit, kam účastníky cestovního ruchu Třeboňsko láká, respektive je toto strukturovaný seznam, který lze získat v Informačním turistickém centru v Třeboni, v případě otázky, kam se vypravit za poznáním po Třeboňsku. Třeboňsko, je jak jiţ bylo zmíněno kraj velmi houţevnatý, s přihlédnutím k cestovnímu ruchu, a tak mnoho lidí navštěvuje tuto destinaci v mnoha různých odvětvích cestovního ruchu. Vyskytuje se zde pestrá škála a spektrum významu jako takového, jaký cestovní ruch je zde vykonáván. Třeboňsko je velmi perspektivní lokalitou nejen pro potenciál

16

návštěvnosti, ale také je to mikroregion těšící se stále větší oblibě pro výstavbu rodinných domů, bytových jednotek, sportovních areálů, nákupních center. Dle Českého statistického úřadu je znatelný zájem rezidentů o lepší ţivotní podmínky, mladí lidé si tuto oblast oblíbili, a tak je vidět, ţe se spíše uţ orientují pro domácí podmínky spíše na okraje větších měst, v tomto případě mluvíme i o vesnicích přiléhající k městu Třeboň, ale i nedalekému Jindřichově Hradci. Můţeme tedy dle celkových nabídek, které jsou dohledatelné i přímo v informačním turistickém centru říci, ţe Třeboňsko má vysoký potenciál cestovního ruchu.

Mluvíme-li o formách cestovního ruchu: 1. Rekreační 2. Kulturně poznávací 3.

Zdravotně orientovaný

4. Sportovně orientovaný 5. Lovecký a rybolovný (STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu. Praha,2011. 14s.) 1. Jiříkovo Údolí 2. Zámek Třeboň 3. Děkanský kostel Panny Marie královny a sv. Jiljí 4. Mariánský sloup 5. Vyhlídkové plavby na Světě 6. Ţidovská synagoga 7. Jindřichohradecká úzkokolejka 8. Pivovar Regent 9. Kozí vršek 10. Novosedly nad Neţárkou

17

11. Klášter Borovany 12. Chlum u Třeboně

18

Rozvoj cestovního ruchu v závislosti na trhu cestovního ruchu Na tomto trhu se jedná o střetávání nabídky a poptávky reprezentujícími subjekty, u kterých dochází ke směně, kdy směnou jsou míněny objekty, kterými jsou hmotné a nehmotné statky. SUBJEKTY jsou: o Prodávající:např.: dopravci, poskytovatelé sluţeb ubytovacích, stravovacích o Kupující: např.: účastníci cestovního ruchu (turisté) o Zprostředkovatelé: cestovní kanceláře a agentury OBJEKTY jsou: o zboţí a sluţby o přírodní statky a krajina o vodní plochy, které ovšem nejsou výkonem ekonomické činnosti (STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu. Praha,2011.s.26)

Informační a komunikační technologie: Lze konstatovat, ţe význam informačních technologií stále stoupá.V práci je nutné podotknout důleţitost a potřebu informačních turistických center v blízkosti s internetem, sociálními sítěmi a globálními distribučními systémy. (Dileep.2011.s.214,225)

Charakteristika informačních center v cestovním ruchu Pro získání hlubšího významu cestovního ruchu nám slouţí takzvaná Informační turistická centra, která se nachází po celé České republice. Jsou to centra, kamenné prostory, ve kterých zaměstnanci nám, jakoţto návštěvníkům, turistům, výletníkům,ale i rezidentům umoţňují bliţší přehled o dané destinaci. Zobrazí nám lokalitu z geografického pohledu, ale i co je moţné zde konkrétně navštívit. “Turistické informační centrum je účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, region, turistická oblast) komplexní informace o všech sluţbách souvisejících s cestovním ruchem.Turistické informační centrum má charakter veřejné sluţby poskytované na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy jako součást informačního systému cestovního ruchu.“( SYSEL.J.2010, s.42) Vzhledem k centralizaci problematiky cestovního ruchu, nám podstatné prvky dokládá Asociace turistických informačních center České republiky ( A.T.I.C. ČR).

19

„Tato asociace jasně stanovuje a predikuje podstatnost informačních turistických center. Je nedílnou součástí cestovního ruchu a jejími činnostmi jsou zejména standardizace a zvyšování kvality sluţeb svých členů a usiluje o prosazování klasifikace a certifikace členských turistických informačních center.“ (SYSEL, 2010,s. 44)

Historie Asociace turistických informačních center A.T.I.C. ČR Původním názvem A.T.I.S. Asociace turistických informačních středisek České republiky korespondovala ode dne 9.11.1994, ovšem nynější název A.T.I.C. ČR, Asociace turistických informačních center České republiky disponuje uţ o tři roky později, a to dne 3.11.1997. Stěţejním cílem byl plán sjednotit a zlepšit informovanost našich i zahraničních turistů, rezidentů měst a obcí a také podnikatelských subjektů.(Historie19942014)[online].2016.[cit.2016-02-14]. Rok 2012 přinesl jednotkou vizuální koncepci. Byly modernizovány webové stránky s cizojazyčnými mutacemi. Byla sepsána dohoda a agenturou CzechTourism skrz sjednocení certifikace turistických informačních center. Tato dohoda byla stěţejní pro Jednotnou klasifikaci turistických informačních center ČR od dubna 2013. „Prezentace činnosti TIC a asociace probíhá intenzivně prostřednictvím webových stránek, časopisu C.O.T. Business (11 x ročně), vlastního elektronického bulletinu a e-mailové komunikace s členy asociace (cca 35 x ročně).“ (Historie-1994-2014.[online].2016.[cit.2016-02-14]

Aktuálně o Asociaci turistických informačních centrech v ČR Cílem A.T.I.C. ČR je: -

Být centrálou informační sítě cestovního ruchu v České republice, která slouţí k oboustrannému toku informací s účelem zpětné vazby a potřebám hostů, rezidentů měst, obcí a podnikatelských subjektů

-

Zvyšovat odbornou úroveň a informovanost svých členů

-

Monitorovat, sumarizovat a přenášet zkušenosti mezi své členy

20

A.T.I.C. ČR provozuje a zajišťuje: „- zajišťuje pravidelná setkání (jednání) svých členů a společné akce. - prezentuje činnosti členských informačních center na veřejnosti (propagační materiály, web, veletrhy apod.) - organizuje odborné zájezdy pro své členy - zajišťuje vzdělávání svých členů prostřednictvím vzdělávacích seminářů pro pracovníky turistických informačních center v jednotlivých krajích ČR - prosazuje zájmy svých členů v ČR i v mezinárodní oblasti - ve spolupráci s dalšími oborovými asociacemi se podílí na koncepcích a legislativních úpravách, které se týkají činnosti informačních center. Svými připomínkami a návrhy se podílí na tvorbě norem a předpisů ve výše uvedené oblasti - předkládá státním i nestátním institucím vlastní návrhy a poţadavky na řešení problematiky činnosti informačních center. - spolupracuje s orgány státní a místní správy za účelem rozvoje cestovního ruchu a sluţeb obyvatelstvu v dané oblasti. - zastřešuje řešení Koncepce rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých obcích, městech a regionech. - Asociace je administrátorem certifikace Jednotné klasifikace turistických informačních center ČR. Asociace je členem Kolegia cestovního ruchu, poradního orgánu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a od června 2015 také zakládajícím členem svazku "Fórum cestovního ruchu z.s.", které sdruţuje profesní organizace v cestovním ruchu.“

(Atic ČR o nás).2016.[cit.2016-02-15].

Jednotná klasifikace turistických informačních center „Tento jednotný postup certifikace turistických informačních center byl spuštěn 30.dubna 2013 Na základě spolupráce České centrály cestovního ruchu

- CzechToursim a podpory

Ministerstva pro místní rozvoj ČR – MMR byla sestavena jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky jako souhrn systému znázorňující problematiku turistických informačních center se svou certifikaci.

21

Základním prvkem pro nový systém, klasifikaci, je standard činností a rozsah sluţeb TIC v klasifikace asociace A.T.I.C. ČR a doplněný o poţadavky agentury CzechTourism. Kaţdý z těchto dvou subjektů má svou povinnost a odpovědnost. Profesní organizace, myšlena je Asociace A.T.I.C.ČR, zajišťuje kontrolu nad TIC ( turistickými informačními centry) a navrhuje jejich zařazení do jedné ze tří klasifikačních tříd. Agentura CzechTourism realizuje například Mystery shopping pro certifikovaná TIC, která o tuto sluţbu projeví zájem. Jednotný certifikát má platnost po dobu dvou let a o jeho přidělení rozhoduje pětičlenná certifikační komise, která je sloţená ze zástupců z odvětví cestovního ruchu, A.T.I.C. ČR a CzechTourism. Tato certifikace bere v úvahu hlavní priority, které se pohybují na mezinárodní úrovní.“ (JEDNOTNÁ KLASIFIKACE TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER ČESKÉ REPUBLIKY).2013.[cit.2016-02-17]

Základní pojmy a terminologie Turistické informační centrum „Turistické informační centrum je veřejně přístupné zařízené, které musí být viditelně označené. Podává objektivních informace o turistických cílech v daném turistickém místě, v obci, městě, regionu. TIC rovněţ smí nabízet a provozovat placené sluţby související s cestovním ruchem. Můţeme mluvit například o cestovní agentuře v souladu s daným zákonem a to zákonem č. 159/99 Sb., pouze ale v případě, ţe sluţby jsou komplexní objektivní a s platnými právními předpisy.“ (Standardy poskytování služeb turistických informačních center v České republice a jejich certifikace.)2013.[cit.2016-02-17]

„Pro označení minimálních poţadavků jednotlivých tříd turistických informačních center (TIC) je pouţíváno označení „klasifikace“. Pojmy „standard“ a „standardizace“ jsou chápány jako pojmy obecné stanovující poţadavky na poskytované sluţby a vybavení. KLASIFIKACE Zařazení TIC do příslušné třídy A, B, nebo C dle rozsahu nabízených a poskytovaných sluţeb. TŘÍDA Soubor poţadavků na činnost TIC a jejich sluţby. Podle rozsahu deklarovaných činností jsou třídy označeny písmeny A, B a C. CERTIFIKACE TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER Proces ověření definovaného rozsahu činnosti TIC vyjádřeného klasifikačním zařazením. Výsledkem 22

procesu je udělení certifikátu (osvědčení), které dokládá, ţe příslušné TIC disponuje deklarovaným rozsahem sluţeb a činností, vč. technického zázemí k jejich poskytování. JK TIC Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky. NÁVŠTĚVNÍK TIC Zákazník, který kontaktuje (osobně nebo jiným způsobem) turistické informační centrum. VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ MÍSTO Místo bez překáţek přístupné veřejnosti. Prostor, kam lze bez omezení a komplikací vstoupit, a získat potřebnou sluţbu. Většinou je TIC lokalizované na náměstí, případně v hlavní ulici, v přízemí budovy. PRŦKAZNÁ AKTUALIZACE TIC je schopné dokladovat, ţe aktualizace dat proběhla. Znamená to, ţe součástí základní (standardně elektronické) databáze TIC, kterou pracovníci TIC vyuţívají k poskytování informací, jsou termíny aktualizací (evidované subjekty mají v evidenci zahrnuto datum jejich poslední aktualizace). Jde tedy o plánovaný a realizovaný proces, jehoţ výsledkem je udrţení aktuálnosti a přesnosti poskytovaných informací VÝSTUP Z DATABÁZE JE ZPŘÍSTUPNĚNÝ NA INTERNETU Databáze TIC, nebo její část je k dispozici pro veřejnost na internetových stránkách. Veřejnost můţe v této databázi vyhledávat přes internet potřebné informace. PROKAZATELNÉ VZDĚLÁNÍVzdělání, jehoţ zaměření a dosaţenou výši lze prokázat platným dokumentem o absolvování studia. PRAXE V CESTOVNÍM RUCHU Obory cestovního ruchu: pohostinství (ubytovací zařízení, restaurace), cestovní kanceláře a agentury, organizace záţitkových a incentivních akcí, informační a turistická centra, průvodcovská činnost, management CR, apod., jeţ lze prokázat např. zápočtovým listem pracovníka, či uzavřenou, platnou pracovní smlouvou, případně ţivnostenským oprávněním. ZPROSTŘEDKOVÁVÁ PRŦVODCOVSKOU SLUŢBU Objedná a zajistí klientovi externího průvodce s oprávněním pro provozování průvodcovské činnosti. ZAJIŠŤUJE PRŦVODCOVSKOU SLUŢBU Provádí vlastními silami a je vlastníkem/drţitelem platného ţivnostenského oprávnění k této činnosti. ZAJIŠŤUJE REZERVACI UBYTOVÁNÍ Pracovník TIC na poţádání klienta zamluví ubytování bezplatně (např. návštěvník přijde do TIC, hledá volnou kapacitu, pracovník TIC zavolá na recepci hotelu, klientovi zarezervuje pokoj, ukáţe mu cestu a sdělí do kolika hodin se má ubytovat). ZPROSTŘEDKOVÁVÁ UBYTOVACÍ SLUŢBY Pracovník TIC na objednávku klienta za poplatek zajistí rezervaci ubytování. (např. klient si u TIC objedná zajištění ubytování v 23

příslušném termínu, pracovník TIC vybere příslušné ubytování, zajistí rezervaci, zinkasuje poplatek za zprostředkování sluţby, vyrozumí klienta). INTERNÍ SYSTÉM PRO ŘÍZENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH SLUŢEB TIC má stanoven a zdokumentován postup, kterým se průběţně ověřuje a hodnotí kvalita poskytovaných sluţeb s případným popisem přijatých nápravných opatření. CERTIFIKAČNÍ KONTROLAKontrola plnění pravidel minimálního standardu a kritérií pro klasifikaci TIC do příslušné třídy. K dosaţení na určité úrovně klasifikace lze za podmínek minimálních poţadavků na TIC, kam patří takzvané Závazné poţadavky, ty se dělí na kapitoly. Tyto poţadavky jsou přesněstanovené, mají své parametry, jak má TIC fungovat pod záštitou A.T.I.C.ČR. A to v takovémto znění: 1.Lokalizace a navigace k turistickému informačnímu centru (TIC)  TIC sídlí na veřejně přístupném místě 2. Informace o TIC směrem k veřejnosti  TIC je viditelně označeno symbolem „i“. Certifikované TIC je označeno samolepkou jednotné klasifikace turistických informačních center ČR (JK TIC). Pouţití výše uvedených prvků se řídí design manuálem JK TIC. 3. Činnost TIC  TIC vyhledává, shromaţďuje, aktualizuje a dále šíří přesné turistické informace z oblasti své působnosti (obec, město, region, stát)  TIC poskytuje veřejnosti informace z databáze jemu všemi dostupnými formami (ústně, telefonicky, písemně, prostřednictvím elektronických médií, atd.) při akceptaci udrţitelného cestovního ruchu . Ústní informace jsou poskytovány návštěvníkům bezplatně. Ostatní sluţby mohou být přiměřeně zpoplatněny. Za tímto účelem je vytvořen seznam sluţeb s ceníkem, který je v TIC umístěn na viditelném místě k nahlédnutí. Poskytování bezplatných informací je převaţující náplní TIC. Nabízí-li TIC a prodává další sluţby a výrobky související s cestovním ruchem (např. působí-li jako cestovní agentura), pak pouze za podmínky, ţe nenaruší komplexnost a objektivitu poskytovaných informací při zachování kvality sluţby TIC. Certifikovaná TIC mají na viditelném místě umístěn platný certifikát JK TIC. Grafická podoba certifikátu se řídí design manuálem JK TIC. Personál TIC má k dispozici dokument "Kvalitativní parametry obsluhy klientů, návštěvníků turistických informačních center" v posledním aktualizovaném znění. 4. Databáze TIC 24

 TIC má vlastní informační databázi v elektronické podobě, u které provádí průběţnou průkaznou aktualizaci. 5. Vybavení TIC  Vybavení a zázemí TIC je na takové úrovni, aby pracovníkům umoţňovalo kvalitní poskytování informací. TIC je vybaveno minimálně počítačem, tiskárnou se skenerem/kopírkou, telefonní linkou. TIC má přístup na internet (výjimkou jsou ta TIC, kde nelze z geografických či technických důvodů připojení zajistit). 6. Zpětná vazba  TIC eviduje počet klientů (návštěvníků) písemným, nebo elektronickým záznamem, případně zajišťuje motivační šetření cestovního ruchu v místě svého působení. Pro TIC, kterým bylo agenturou CzechTourism na základě Smlouvy o převodu práv k uţití díla (dále jen Smlouva) resp. Dodatku k této Smlouvě poskytnuto oprávnění k uţívání Systému monitoringu návštěvnosti TIC, platí povinnost dodrţovat všechna ustanovení týkající se Systému monitoringu návštěvnosti TIC ze Smlouvy resp. Dodatku k této Smlouvě vyplývající po dobu platnosti této Smlouvy.“( Základní pojmy a terminologie.)2013*cit.2016-02-17]

KLASIFIKAČNÍ TŘÍDY STANDARD PRO TŘÍDU C „-splňuje minimální standard sluţeb -otevřeno je sezónně nebo celoročně minimálně 5 dní v týdnu, min. 30 hodin týdně -poskytuje informace min. v 1 světovém jazyce STANDARD PRO TŘÍDU B -splňuje minimální standard sluţeb -otevřeno je celoročně minimálně 5 dní v týdnu, min. 40 hodin týdně, v hlavní turistické sezóně je otevřeno minimálně 6 dní v týdnu, min. 45 hodin týdně -poskytuje informace alespoň ve 2 světových jazycích, přičemţ jeden z nich můţe být na úrovni pasivní znalosti -umoţňuje veřejnosti přístup na internet (zpoplatněný nebo bezplatný) - zprostředkovává průvodcovskou sluţbu -pracovníci TIC mají minimálně středoškolské vzdělání -nejméně 1 pracovník TIC se alespoň 1 x ročně účastní vzdělávacího programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism, nebo jiného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu. Účast na vzdělávání je prokazatelná podpisem účastníka v prezenční listině, získáním certifikátu, apod.

25

STANDARD PRO TŘÍDU A -splňuje minimální standard sluţeb -otevřeno je celoročně, 7 dní v týdnu s výjimkou 24.12, 25.12. a 1.1., min. 60 hodin týdně -poskytuje informace alespoň ve 2 světových jazycích, vyţadována je aktivní znalost obou jazyků - výstup z vlastní elektronické databáze je zpřístupněn na internetu (web TIC nebo zřizovatele) -umoţňuje veřejnosti přístup na internet (zpoplatněný nebo bezplatný), - zajišťuje průvodcovskou sluţbu -disponuje nabídkou turistických produktů - zprostředkovává ubytovací sluţby (např. disponuje rezervačním systémem) -má zpracován interní systém pro řízení kvality poskytovaných sluţeb, který pravidelně vyhodnocuje -pracovníci TIC mají minimálně středoškolské vzdělání, nejméně 1 pracovník TIC má prokazatelné vzdělání nebo 5 let praxe v oblasti cestovního ruchu -nejméně 2 pracovníci TIC se alespoň 1 x ročně účastní vzdělávacího programu A.T.I.C. ČR, CzechTourism, nebo jiného vzdělávacího programu v oblasti cestovního ruchu. Účast na vzdělávání je prokazatelná podpisem účastníka v prezenční listině, získáním certifikátu.“ (JEDNOTNÁ KLASIFIKACE TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER ČESKÉ REPUBLIKY ATICCR O

NÁS).2016.[cit.2016-02-15].

A.T.I.C. ČR „Certifikovaná turistická informační centra v ČR zachovávají vysoký standard sluţeb. Dne 5.10.2015 bylo agenturou CzechTourism vydáno, ţe na základě provedených Mysteryshoppingů z roku 2014, u 188 TIC lze konstatovat vysoký standard sluţeb. Kvalita nabídky sluţeb cestovního ruchu je jednou z oblastí,kde Jihočeský kraj zaostává za zahraničními regiony jde poměr kvality sluţeb vůči ceně. Na tuto skutečnost je potřeba reagovat odpovídajícími investicemi do kvality. Jedná se nejen o

kvalitu samotných

zařízení, ale především o kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu (klientský přístup, jazykové vzdělávání, umění prodat turistickou sluţbu či destinaci, ale i odborná způsobilost, zavádění motivačních systémů pro pracovníky či zlepšováni schopností vyuţít zkušeností ze zahraničí.“(Certifikovaná turistická informační centra v ČR zachovávají vysoký standard sluţeb.)2015.[cit.2016-02-15]

26

Graf: Vyuţívané informační zdroje, převzato z: www.jccr.cz

Z grafu je znatelné masivní vyuţívání informačních zdrojů v rámci reklamy, propagace destinace. Na první příčce vidíme zájem o publikaci daného místa skrz recenzí od lidí. Poté v nemalé míře vede jako informační zdroj internet, ten je nejvíce vyuţíván zahraničními turisty. Internetové stránky musí být čitelné, s volbou cizích jazyků a být aktuální. Tuzemskými turisty jsou vyuţívány propagační letáčky a mapy.

27

Turistické informační centrum města Třeboně -

spadá pod Odbor kultury a cestovního ruchu Města Třeboně.

Z činnosti: „informační servis pro turisty (informace o městě a okolí, zprostředkování ubytování, zajišťování průvodcovských a tlumočnickýh sluţeb, prodej map, průvodců a dalších propagačních a informačních materiálů předprodej vstupenek na kulturní akce v Třeboni – lze i přes Rezervační systém města Třeboně ) informační servis pro občany města vydávání městských novin Třeboňský svět propagace města na výstavách a v médiích vydávání propagačních a informačních tiskovin o městě pořádání kulturních akcí (divadla, koncerty, zájezdy, výstavy) pořádání řemeslných a farmářských trhů správa oficiálních internetových stránek města Třeboně administrativní a účetní správa městské knihovny Celoroční otevírací doba: PO-PÁ: 09:00 – 16:00 v sezoně rozšířená otevírací doba“ (informační centrum Třeboň.2016.[online].[cit.2016-01-12]

28

2. ANALYTICKÁ ČÁST V první, a to teoreticko – metodologické části, byly podrobněji vylíčeny subjekty, které se v cestovním ruchu, jak celkově, tak na jihu Čech vyskytují a prolínají se mezi sebou. Úvodem bylo řečeno, co cestovní ruch je, jak se chová, jak zasahuje do chodu hospodaření daného mikroregionu Třeboňsko. Obecně tady můţeme konstatovat, ţe stěţejním článkem pro sběr informací o jiţ zmíněných turistických informačním centrech, nebol-li TIC, je Asociace turistických informačních center A.T.I.C. ČR v čele s agenturou CzechTourism a několika podnikatelskými subjekty. Pro region Třeboňsko je klíčový fakt, ţe zde ordinuje celkem 6 TIC.( TIC Třeboň, Informační centrum Města Borovany, Informační centrum Měst Suchdol nad Luţnicí,Informační středisko Chlum u Třeboně, IKS Lomnice nad Luţnicí a Infocentrum Veselí nad Luţnicí). Na základě zjištěných faktů zde v bakalářské práci bylo pouţito jako hlavní mustr turistické a informační centrum v Třeboni, které sídlí na adrese Masarykovo nám. 103, Třeboň, v čele s paní Mgr. Michaelou Kajerovou, vedoucí TIC. Třeboňsko je ideální destinací pro tráveni volného času s rodinou, dětmi. Je zde mnohočetné spektrum nabídky atraktivit, které jsou vyhledávány tuzemskými,ale i zahraničními turisty, návštěvníky. Z předešlého výčtu informací lze tedy vyvodit, ţe na základě monitoringu krajiny a zjištěních místní akční skupiny pro Třeboňsko, nebol-li MAS pro rok 2014 – 2020 je zde pestrá škála i provozu turistiky, turistiky vodácké, hipoturistiky ( jízda na koních), jako velmi kladné je zde hodnocen stav a délka cyklostezek, jako prosperující a viděný kontrastní nárůst zájmu je o rybolov a myslivost, agroturistika (turistika odehrávající se na farmě) je brána jako trend v cestovním ruchu. Ovšem, základní sluţby na Třeboňsku, kam patří sluţby dopravní, ubytovací a stravovací, poněkud stagnují, dle analýzy dotazníkového šetření z roku 2011 a navazující problém je stejný i v MAS pro rok 2014 – 2020, ve které ovšem problematiku mají snahu řešit a zamezit nedostatkům v této oblasti. K roku 2016 aktuálnější informace nebyly doplněny příslušnými orgány za region Třeboňska. Z těchto faktů ale lze stanovit daný směr a to, jak se cestovní ruch opírá o podnikatelské subjekty na Třeboňsku. Základní sluţby jsou dle dotazovaných respondentů dobré, ucházející, ovšem s výtkou zlepšení. Důleţité je dodat, ţe Třeboňsko se nepotýká s ţádným významným nedostatkem v oblasti cestovního ruchu, který by poškozoval jméno destinace a odrazoval turisty k opětovnému navštívení destinace. Dle analýzy návštěvnosti agentury CzechTourism je v řebříčku návštěvnosti jihočeský kraj na 3.místě, ihned po Hlavním městě Praze, která se nachází na 1. místě a poté 2.místě, na kterém se nachází kraj Středočeský.

29

Třeboňsko láká pro svou rozmanitost přírody, kultury,ale i gastronomie, která je kupodivu ne příliš významnou pro region, v takové míře, v jaké by být mohla, dle respondentů. Co se týká ubytovacích zařízení (hotely, penziony, motely, kempy), je zde viděn nedostatek v počtu klasifikovaných hotelů s řádným označením kvality sluţeb na vyšších postech, za to ale s kempy jsou lidé spokojení. Dopravní sluţby jsou vnímány jako dobré, bezpečné,ale za to dosti ve stavu, kdy vozovky jsou často opravované a jedná se o úseky, které jsou silničními pracemi příliš narušované. Ţelezniční infrastruktura, která je turistům nabízena jako rychlý dopravce, je bezmála v pořádku. Nejlepším dopravním spojením je charakterizováno cyklistické kolo, jako dopravní prostředek. V tomto bodě je většina dotazovaných respondentů spokojena. Příhraniční cyklotrasy jsou dosti dlouhé a bezpečné, kvalitně značeny. Na toto konto je cykloturistika jedna z hlavních příměsí do cestovního ruchu na Třeboňsku. Po shrnutí základních aktiv, jimiţ disponuje Třeboňsko, zanalyzuji na základě rozhovoru s paní Mgr. Jitkou Bednářovou, mluvčí města Třeboň vliv a kvalitu TIC v Třeboni, v úvahu bereme aktuálnost nejen na domácím trhu,ale i zahraničním cestovního ruchu, turisty s vlivem na návštěvnost, nabídku a poptávku na trhu CR, synergii s příhraničím, v našem případě s Rakouskem, jaká je vytíţenost třeboňských lázní, jelikoţ lázně zde hrají velkou roli pro nejen ekonomický chod destinace, integrace, jak si stojí TIC v Třeboni v takzvaném „hledáčku“ turistů, je TIC vyuţíváno plnohodnotně, co nabízí klientům, budoucnost TIC, Třeboňska.

Třeboňsko nemá svůj vlastní destinační management Při absenci zákona o cestovním ruchu v České republice je zaznamenán mezník, který je velmi dostačující alternativou nahrazující tento zákon. Jedná se o schválený projekt jihočeského kraje, který vyšel v platnost dne 10.12.2015 Radou kraje. Projekt se nazývá Manuál Turistické oblasti, který je navazujícím dokumentem na Koncepci rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje pro rok 2015- 2020. Jedná se zde o dokument, který je manuálem pro stanovení podmínek personálně finanční podpory turistickým oblastem a je tak náhradou za marketingový nástroj, destinační management.(Kraj finančně podpoří rozvoj turistických oblastí).2015.[2016-02-14]

30

Aktuální projekt -

pořádaný za účasti JIHOČESKÉ CENTRÁLY CESTOVNÍHO RUCHU:

Projekt South Bohemia Convention Bureau Ukončené projekty:  Spolupráce s Rakouskem Podpora zahraničního příjezdového cestovního ruchu jiţní Čechy – Horní Rakousko – Waldviertel

JCCR p.o. zrealizovala tyto aktivity v rámci projektu: Rozvoj turistických internetových portálů – aktualizace záznamů Tištěné propagační materiály Broţura image Dokončení a vyúčtování projektu  Spolupráce s Německem: Podpora zahraničního příjezdového cestovního ruchu jiţní Čechy – Východní Bavorsko: JCCR p.o. zrealizovala tyto aktivity v rámci projektu: Vydány letáky – typ v české a německé jazykové mutaci Vydány broţury image v české a německé jazykové mutaci Dokončení a vyúčtování projektu (Projekty.)2010.[cit.2016-02-14]

31

Třeboňsko je součástí Euroregionu zvaného Silvia Nortica: „Euregio je nejstarší tímto způsobem vzniklá organizace (od r. 1958) – oblast na holandsko-německých hranicích.Silva Nortica je historické označení naší oblasti.Strom a vodní

hladina v

logu

symbolizují

spojení

Waldviertelu

a

Jiţních

Čech.

9 hvězdiček představuje 9 okresů v euroregionu (5 waldviertelských a 4 jihočeské). Z regionu Waldviertel jde o okres Gmünd, Horn, Krems, Waidhofenan der Thaya a Zwettl. V Jihočeském kraji euroregion zahrnuje okres České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek a Tábor.

Cíle Euroregionu Silva Nortica Základní priority přeshraniční spolupráce euroregionu tkví v těchto bodech: o Trvale udrţitelný rozvoj příhraničí – zejména rozvinutá, spojující infrastruktura; podpora zemědělství a údrţby krajiny; ochrana ţivotního prostředí; rozvoj cestovního ruchu; kvalita ţivota občanské společnosti o Cesta – společné struktury a strategie rozvoje, kvalitní projekty, vyuţívání programů EU o Cíl – rozvinutý euroregion, dobré sousedství, spokojení občané, všestranná spolupráce,

odstranění

hranic

a

rozdílů

mezi

regiony.“(EUROREGIO).2016.(online).[cit.2016-04-02]

Město Třeboň také vydává svůj vlastní zpravodaj, kde k červnu roku 2015 bylo publikováno mnoho aktualit z prostředí cestovního ruchu. Na základě partnerství s rakouským městem Schrems, kdy proběhlo v létě setkání starostů města Třeboň a zmíněného Schremsu, zde byly aktualizovány a nabídnuty 50% slevy poukázek k návštěvě kulturních zařízení při návštěvě Schremsu. -

„Do rakouského Schremsu je to z Třeboně zhruba 40 kilometrů a zástupci samospráv se v průběhu roku setkávají poměrně pravidelně. Společným projektem, který obě města pro své návštěvníky připravila na letošní letní sezónu, jsou bonusy v podobě slev na vstupné do místních atraktivit. Ve Schremsu mohou lidé navštívit UnterWasserReich (Podvodní říše) a DasKunstmuseumWaldviertel (Umělecké 32

muzeum Waldviertel), kde po předloţení příslušného kuponu dostanou slevu na vstupné ve výši 50 %. I město Třeboň připravilo pestrou nabídku pro obyvatele Schremsu.“ (Třeboňský svět-časopis,[online].[cit.2015-06] Dále zde bylo zmíněno, ţe Třeboňsko bylo nominováno do zapsání kulturního dědictví UNESCA. -

„ Nominace do UNESCO Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Národním památkovým ústavem připravuje prohlášení krajinné památkové zóny Třeboňská rybniční krajina a následně její nominaci na zápis do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od počátku roku proběhla k tomuto tématu celá řada neformálních jednání se starosty měst a obcí, kterých je na dotčeném území třicet tři, dále se zástupci Rybářství Třeboň Hld., a.s., jihočeské Agrární komory, Lesů ČR s.p. a v neposlední řadě také s jihočeským hejtmanem panem Mgr. Zimolou. Aleš Valder“(Třeboňský svět)[online][cit.2015-06.]

NABÍDKA SPOLUPRÁCE V CESTOVNÍM RUCHU

-

TIC

TŘEBOŇ

POSKYTOVATELŦM

SLUŢEB

„Na setkání podnikatelů organizovaném Městem Třeboň a Jihočeskou hospodář- skou komorou v Třeboni v pondělí 11. května prezentovalo Turistické informační centrum města Třeboň zúčastněným formy spolupráce, které rozvinulo s místními poskytovateli sluţeb v cestovním ruchu. Od roku 2013 nabízíme subjektům a návštěvnické veřejnosti následující sluţby a formy spolupráce….Mgr. Michaela Kajerová.“(.mestotrebon)2015.[online][cit.2015-06]

33

Řízený rozhovor s paní Mgr. Jitkou Bednářovou, tiskovou mluvčí města Třeboň a příslušnou osobou v oblasti cestovního ruchu, vedoucí oddělení cestovního ruchu paní Mgr. Michaelou Kajerovou, která se podílela na odpovědi na otázce číslo 15. 1) Mohu se zeptat, lze definovat oblast Třeboňska, jeho hranice, pokud ano, tak jak? Za jednoduchou definici oblasti Třeboňska můţeme počítat území CHKO. 2) Má Třeboňsko svŧj vlastní destinační management, je dotován? V této chvíli Třeboňsko nemá vlastní destinační management. Na základě absence zákona o cestovním ruchu v současné době Jihočeský kraj, resp Jihočeská centrála cestovního ruchu, zahájila proces utváření tzv. turistických oblastí, tedy regionů v rámci jiţních Čech, tvořených přirozenou spádovostí. Kaţdá turistická oblast by měla mít svůj destinační management, kraj počítá s celoroční dotací na jednoho pracovníka a další dílčí spoluprací. V současné době se město Třeboň staví do role moţného iniciátora zaloţení této turistické oblasti. 3) V České republice chybí Zákon o cestovním ruchu, staví se k této problematice Třeboňsko? Třeboňsko, resp. město Třeboň dlouhodobě podniká kroky k podpoře, rozvoji a propagaci cestovního ruchu. Zástupci této oblasti nejsou součástí Fóra cestovního ruchu při Agentuře Czech Tourism, tudíţ po oficiální linii v této věci nejednají. Ačkoli oblast Třeboňska můţe pociťovat dopad neexistující zákonné úpravy, v ţádném případě na ni není závislá. 4) Je zde určitá propojenost s městy, ať uţ s tuzemskými či zahraničními? Spolupráce funguje zejména v rámci sdruţení, jejichţ je město členem - Česká inspirace, Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Asociace Turistických a informačních center, Sdruţení lázeňských míst, dále skrze Jihočeskou centrálu cestovního ruchu, Nadaci Jihočeské cyklostezky apod. to je tuzemská část spolupráce. V zahraniční se jedná jak o partnerská města, tak o spolupracující. 5) Máte nějaká partnerská města s Rakouskem? 34

Z rakouských je to Schrems - partnerské město a spolupracující Gmünd, z německých je to spolupracující region Freyung - Grafenau. 6) Funguje zde aplikace propojenosti ČR s Rakouskem? Spolupráce v oblasti cestovního ruchu se odvíjí zejména formou propagace atraktivit na obou stranách hranice. V případě německého regionu FreyungGrafenau pak vzájemnými ukázkami kulturních tradic, spolupráce na poli sportu

dětí

a

mládeţe.

7) Na jakého klienta je Třeboň, jakoţto cíl destinace návštěvy vybavena? Na jakéhokoli. Jednoznačně na klienta, který si chce odpočinout jak aktivně, tak pasivně. Můţe to být klient tuzemský, či zahraniční, nejrůznějších věkových skupin. Vyhledávanou lokalitou je Třeboň jak pro rodiny s dětmi, tak pro seniorské věkové kategorie, pro toho, kdo jede za kulturou, sportem, zábavou, do lázní, kdo jede pod stan , do penzionu, do hotelu…. Preferovanou aktivitou na Třeboňsku je pěší a cykloturistika, poznávání památek, wellness a relax pobyty. 8) Jednoznačným spektrem návštěv klientŧ patří lázně, jak se vyvíjí jejich budoucnost a jak si stojí na českém trhu v tzv:“ boji o zákazníka“? Jelikoţ konkurence je zřejmě velmi vysoká. Třeboňské slatinné lázeňství má tradici 133 let. Třeboň patří k velmi vyhledávaným lázeňským místům. Oba lázeňské domy (Bertiny lázně Třeboň a Lázně Aurora ) patří do 100% majetku města Třeboň. Vlastník vedení lázní se mimo jiné investičními akcemi snaţí udrţet lázně konkurenceschopné. Třeboňské lázně mají výhodu v zázemí, které poskytuje atraktivní, čisté, bezpečné, historické město s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyţití a naopak město se vyvíjí i v závislosti na lázních a jejich úspěšnosti. Lázně po celorepublikové krizi oboru v roce 2013 cílí marketingově rovněţ na samoplátce, kteří si pobyty v lázeňském zařízení zcela hradí. Dle ukazatelů posledních let jsou lázně ve velmi dobré kondici.

35

9) Jaký je podíl návštěvnosti zahraničních a tuzemských klientŧ v třeboňských lázních? Třeboňské lázně navštěvuje ročně zhruba 5 % klientů ze zahraničí, a to především z německy mluvících zemí. 10) Jaký je podíl návštěvnosti jihočeského kraje? Regionální ukazatel návštěvnosti lázní nemám k dispozici. 11) Jakou formou lázně oslovují klienta? Forem marketingu je několik - vydávání měsíčníku Lázeňská Pohoda, který je distribuován zdarma a přináší informace mj. o novinkách pro klienty a nabídce lázní, samozřejmostí jsou webové stránky www.laznetrebon.cz a facebooky jednotlivých lázeňských domů i gastronomických zařízení lázní, vyuţívána je forma tištěné reklamy v celostátních i regionálních médiích, rozhlasová kampaň prostřednictvím radií s celoplošným dosahem v regionech celé ČR, internetové sklikové kampaně, pořádání kulturních akcí, katalogy pobytů, účast na veletrzích cestovního ruchu i speciálních propagačních lázeňských akcích. 12) Jsou k dispozici tzv: zpětné vazby? Zpětnou vazbou je například dotazníková kampaň Asknow, která funguje jednak na webových stránkách lázní, tak na panelech rozmístěných přímo v lázeňských zařízeních. Zde klient odpovídá na otázky spokojenosti s poskytovanými sluţbami, ale i na dotazy, kde se o lázních Třeboň dověděl, co bylo impulsem k návštěvě našich lázní… 13) Hlavním prvenstvím pro volbu klienta, který se hodlá nebo jiţ navštívil Třeboňsko jsou cyklotrasy, v jakém jsou stavu, odpovídá teorie realitě a, která cyklotrasa patří mezi nejfrekventovanější? Cyklotrasy jsou trasy vyuţívané pro cyklistiku, nicméně mohou být součástí silnic s běţným provozem. Naopak cyklostezky jsou určené jen pro cyklodopravu. Město spravuje pouze cyklostezky na svém katastrálním území a udrţuje je v co nejlepší kvalitě.

36

14) Zaznamenává TIC v Třeboni plnou propojenost a informovanost od ostatních TIC v blízkosti? Vedení TIC Třeboň udrţuje kontakty s ostatními pracovníky těchto center v uţším regionu i v širším regionu Jihočeského kraje. Pro důleţitou výměnu informací uspořádalo třeboňské TIC setkání zástupců jihočeských TIC v Třeboni v dubnu 2016. 15) TIC v Třeboni je certifikován a klasifikován A.T.I.C.ČR skupinou B, splňuje tedy všechny minimální poţadavky, je celoročně otevřeno a v sezóně je otevřeno minimálně 6 dní v týdnu, s tím, ţe sezóna na Třeboňsku je brána a vytýčena především na letní měsíce kalendářního roku. Jak vysoká je vytíţenost v hlavní sezóně a je TIC schopno zajistit všechny své podklady propagační, letáky, mapy, výletnické známky,broţury, suvenýry,ale především obsáhnout nabídku a odhadnout včas poptávající se produkt? Hlavní sezóna na Třeboňsku probíhá v měsících červen aţ září včetně. Začátek velmi frekventované návštěvnosti spadá do velikonoc a následného jarního období do konce května ( jedná se o hlavně o víkendy a prodlouţené víkendy).V době konání festivalu Anifilm začátkem května bývají také obsazeny všechny ubytovací kapacity v okruhu 10 km od Třeboně.V měsíci červnu tvoří velmi početnou skupinu návštěvníků školní výlety a v září zase adaptační kurzy a soustředění středních a vysokých škol.Po celou sezónu od jara do podzimu jsou hlavními segmenty cyklisté, pěší turisté, rodiny s dětmi a účastníci zájezdů. Celoročně pak lázeňští hosté.Sezóna se v posledních letech prodluţuje do října a listopadu díky zvýšenému zájmu o výlovy a v loňském roce jsme zaznamenali vysoký zájem i o adventní, vánoční a silvestrovské pobyty a akce. čisté mimosezóně bez návštěvníků tak můţeme hovořit pouze v lednu a únoru, kdy se návštěvníci většinou rekrutují pouze z lázeňských hostů.Kaţdoročně se v TIC zvedá návštěvnost. V roce 2014 byl výsledek o 24 tisíc návštěvníků více, neţ v roce 2013 a v roce 2015 o 8 tisíc více, neţ v r. 2014. Za rok 2015 to bylo celkem bezmála 71 tisíc návštěvníků. V nejvyšší sezóně navštíví naše TIC okolo 100 osob za hodinu. Suvenýry a propagační materiály připravujeme a objednáváme od ledna do dubna vţdy v ročních objemech podle statistiky prodejů v minulém roce, takţe na hlavní sezónu jsme vybaveni a připraveni. Během sezóny aktuálně a 37

operativně realizujeme doobjednávky v případě vyprodaného zboţí nebo dotisky propagačních materiálů. Na poptávku jsme schopni reagovat rychle. V letošním roce ale máme z důvodu rekonstrukce infocentra, výměny informačních systémů a výpočetní techniky skluz v plánu propagace. Postup práce na propagaci je také omezen časovými moţnostmi zaměstnanců TIC. Sortiment propagačních materiálů není zatím dostatečně široký, ale letos plánujeme vydat novou ubytovací broţuru a dále broţury Třeboň pro rodiny s dětmi a Tipy na výlety. Od začátku roku jsme vydali Kulturní kalendář 2016, inovovanou

broţurku

Domu

přírody

Třeboňska,

program

Třeboně

Roţmberské, sérii sběratelských kalendáříků a vizitek, v tisku je jiţ letáček Domu Štěpánka Netolického a v nejbliţší době dokončíme i letáčky pro radniční věţ a divadlo J.K. Tyla. Aktuálně se objevila i potřeba reedice a dotisku skládačky TOP 10 tipů na Třeboň, i kdyţ poslední dotisk byl realizován v měsíci prosinci. Poptávaný produkt jsme schopni realizovat obratem, avšak pouze při dostatečném rozpočtu. Pokud je rozpočet ke konci sezóny vyčerpaný, musíme problém řešit rozpočtovými opatřeními nebo nechat nákup produktu aţ na období po Novém roce. Kaţdoročně se snaţíme zvyšovat kvalitu a šíři sortimentu nabízeného zboţí, hlavně map, průvodcovské literatury, pohlednic a sběratelských suvenýrů. V tomto roce jsme upustili od rozšiřování sortimentu suvenýrů dárkových, jelikoţ jejich prodej není primárně v popisu sluţeb TIC a naše skladové a prezentační prostory jiţ přesáhují svou kapacitu. 16) K návštěvnosti Třeboňska, je zde úměra návštěvnosti klientŧ vŧči nastalé politické situaci? Z hlediska globální geopolitické situace se dá očekávat ještě ve vyšší míře zájem turistů o domácí destinace, Třeboň nevyjímaje.

38

17) Dříve bylo TIC v Třeboni příspěvkovou organizací, nyní je pod záštitou města, pod vedením Odboru cestovního ruchu, myslíte si, ţe vedení TIC má nějaký vliv na chod TIC? Rozdíl se týká například administrativy, která je náročnější z pohledu účetních záleţitostí. Zároveň je průhlednější a více provázanější s rozpočtem města. 18) V globálu lze tedy konstatovat, ţe TIC v Třeboni je prospěšným pro získání klientely? V zásadě TIC zajišťuje také propagaci města na veletrzích cestovního ruchu, plní svůj web a jeho prostřednictvím dává informace klientům. Úloha TIC spočívá především v poskytování informací, na jejichţ základě vyuţívají turisté sluţby a atraktivity ve městě a jeho okolí. Spokojenost klientů znamená, ţe se do regionu rádi vrací a přivádějí sebou další nové návštěvníky. 19) Je vyuţíváno TIC i rezidenty města Třeboň? Vyuţití rezidenty se týká především sluţby předprodeje vstupenek na kulturní akce a dále prezentace místních provozovatelů restaurací a ubytovacích sluţeb. 20) Ostatní Turistická informační centra nedaleko Třeboně jsou, ale nejsou v takové míře vyuţívána jako základní odrazový článek pro rozvoj cestovního ruchu na Třeboňsku, ţe? A je schopno TIC v Třeboni zahrnout a nabídnout klientovi i atraktivity právě v místech, obcích nedaleko Třeboně leţících? Obecně lze konstatovat, ţe čím aktivnější a vyhledávanější lokalita, tím jsou rozšířenější sluţby TIC v daném místě. Je to otázka poptávky a nabídky. Všeobecně také platí, ţe pracovníci TIC dokáţí poskytnout informace, či klienta nasměrovat, i v případě „sousedních“ lokalit. Často klient najde propagační materiály jiných měst z regionu v TIC, která do daného území spadají. 21) Ohledně problematiky spolupráce/synergie se zahraničním v oblasti CR.... především s Rakouskem. Jihočeský kraj je součástí EUROREGIONU s názvem Silva Nortica, který je zahrnut v podpoře v této problematice spolupráce, kdy

39

koncepce kriterií slibující zlepšení. Mohu se zeptat, dělá Třebnsko nějaké kroky v tomto směru, jak se Třeboňsko ke spolupráci s Rakouskem staví? je to tak, ţe v minulosti město spolupracovalo v rámci Euroregionu Silva Nortica na podpoře některých kulturních projektů ( např.TřeboňskáNocturna, nebo Jazzový festival). V současné době sice tato spolupráce má pokračovat, ale pro letošní rok stále nebyly vypsány výzvy, čili nebyla upřesněna konkrétní forma spolupráce a tudíţ se stále čeká na moţnost přihlásit se ke konkrétní aktivitě. Jak zaznělo na setkání Jihočeské centrály cestovního ruchu k turistickým oblastem na začátku roku, na české straně bychom zřejmě připraveni byli...Přímá iniciativa Třeboňska v této záleţitosti neexistuje. 22) Má Třeboň svou aktuální kartu destinace? Jelikoţ poslední zmínky o kartě jsou datovány k roku 2006, jaká je nabídka nyní? Letos je balíček slev Třeboň záţitková, kde je celkem 11 slevových kupónů většinou do městských zařízení a lázní. „Dne 11. 3. 2016 se na Fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci konalo Generální shromáţdění Euroregionu Silva Nortica. Po delší době se sešlo 65 zástupců měst, obcí a organizací činných v přeshraniční spolupráci mezi Jihočeským krajem a Dolním Rakouskem – regionem Waldviertel. Bilancovali zde své přeshraniční aktivity posledních let, sdíleli výhledy do dalšího období a předávali si vzájemně své zkušenosti z přeshraniční spolupráce a realizace přeshraničních projektů. Shromáţdění se účastnili i hosté ze sousedního Euroregionu Šumava-Mühlviertel a z Evropského regionu Dunaj-Vltava, kteří představili své aktivity a zhodnotili spolupráci s Euroregionem Silva Nortica.“ (generalni-shromazdeni-ersn-v-jindrichove-hradci)2016[online][cit.2016-02-15]

40

Současný stav kvality služeb TIC v ČR „V rozvoji regionálního cestovního ruchu jsou TIC nedílnou součástí v komunikaci směrem k návštěvníkovi a od návštěvníků k institucím, které realizují politiku cestovního ruchu v obcích, krajích, státech.“(Analýza současného stavu kvality sluţeb TIC v ČR).2010.[2016-02-15] TIC se podílí se na image destinace a partnerství pro rozvoj cestovního ruchu. Za pomoci relevantních dat, která mají TIC k dispozici jsou schopna zajistit bezprostřední kontakt s návštěvníkem a reagovat na měnící se poţadavky klientů. TIC inovují a obnovují nabídky destinace a tím posilují její konkurenceschopnost a udrţitelný rozvoj. Základním prvkem v komunikaci s návštěvníkem je osobní kontakt a poté informační technologie.(Analýza současného stavu kvality sluţeb TIC v ČR).2010.[2016-02-15]

Systém kvality v sektoru TIC v ČR Model SERVQUAL o SERVQUAL Zde mluvíme o aplikaci metody, která nám měří kvalitu sluţeb. Tato metoda byla vyvinuta roku 1980 v USA. „Metoda je postavena na principu, co návštěvník očekává za sluţbu a tím, co mu bylo poskytnuto. Výzkum za pomoci metody SERVQUAL je postaven na tzv. GAP modelu, tzn. modelu mezer . Metodika tedy pracuje s mezerami mezi jednotlivými sloţkami procesu poskytování sluţeb, které zákazník vnímá. Autoři metody A. Parasuraman, V.A. Zeithaml a L. L. Berry na základě kvalitativních výzkumů nalezli 5 mezer.“ (servqual)2016.[online][cit.2016-02-11.]

„Podle modelu SERVQUAL vyplývá spokojenost zákazníků z pěti vlastností kaţdé sluţby: 1. Hmatatelné aspekty (Tangibles), to, co zákazník vidí a s čím přichází do styku např. propagační materiály, vybavení provozovny, oblečení zaměstnanců. 2. Spolehlivost (Reliability) znamená, ţe sluţba je poskytnuta správně a přesně dle zadání. 3. Ochota (Responsiveness), znamená, ţe poskytovatel pomáhá ochotně a rychle. 41

4. Dŧvěryhodnost (Assurance), schopnost vzbudit důvěru a spokojenost. 5. Empatie (Empathy), pozornost a individuální přístup k zákazníkům. Model lze popsat následujícím obrázkem:

Graf:.Převzato z: A.T.I.C.ČR

Systém kvality SERVQUAL sniţuje velikosti mezer mezi sloţkami „Mezera 1 – Rozdíl mezi tím, co zákazník očekává a co si myslí zástupci TIC, ţe zákazník očekává. Mezera 2 – Rozdíl mezi tím, jakou by TIC chtěl poskytovat sluţbu a jakou ve skutečnosti poskytuje. Můţe vzniknout např. tak, ţe se neplní stanovené standardy kvality. Mezera 3 – Je rozdíl mezi tím, co zákazníkovi dodáváme a jak to zákazník vnímá. Můţe např. vzniknout špatně nastaveným standardem. Mezera 4 – Rozdíl mezi tím, jakou kvalitu zákazník očekává a jak ji vnímá." (Možnosti zavedení systém kvality v sektoru TIC v ČR.)*online+*2016-03-10]

Další části analytického zjišťování je dotazníkové šetření, které probíhalo formu mluveného dotazování respondentů v blízkosti TIC v Třeboň. Na základě sestavení dotazníku v podobě, která bude zobrazena níţe, jsem poţádala kaţdého návštěvníka, který 42

chtěl vstoupit do TIC, o krátké stručné odpovědi na mnou připravené a vypracované otázky. Šetření jsem zvolila v době nejvyšší koncentrace turistů, tudíţ v letním měsíci červenci roku 2015, za tři dny časového rozmezí, ve kterém mnou osobně dotazování proběhlo, jsem dostala celkem od sedmdesáti devíti respondentů odpověď. Dŧvody návštěv TIC v Třeboni „Potvrzuje se, ţe rozhodujícím faktorem pro výběr tuzemské dovolené je spokojenost zákazníka a kvalita sluţeb. Při šíření referencí hraje významnou roli tzv. „wordofmouth“, tedy doporučení známých a také internet, který je hlavním zdrojem podrobných informací o destinaci,“uvedl Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism. (Dobrá zkušenost a doporučení.)[.2013].[cit.2013-11-14] A zda by respondenti, kteří jiţ TIC navštívili, by ho dále doporučili, na základě prvních dojmů, nabízených sluţeb, produktů, chování a znalostí zaměstnanců.

Dotazníkové šetření standardizované dle odpovědí ANO/NE: 1. Navštívil/a jste TIC zde v Třeboni poprvé? 2. jste spokoje/a s rozsahem nabídky informací a sluţeb? 3. Jste spokojen/á s dopravní dostupností TIC? 4. Přijdou Vám zde poskytované sluţby věrohodné? 5. Jste spokoje/a s rychlostí vyřízení sluţeb v TIC zaměstnanci? 6. Je Vám příjemný vzhled a interiér TIC? 7. Jste spokojen/a s kvalifikovaností pracovníků? 8. Vnímáte prodej doplňkových předmětů, suvenýrů, broţůrek a map jako dostačující? 9. V rozsahu nabídky poskytovaných sluţeb, vnímáte nějaké nedostatky? 10. Vyuţili jste jiţ internetové slevové portály k zakoupení jakéhokoliv produktu, zde na Třeboňsku? 11. Při návštěvě Třeboňska, vyuţili byste spíše raději jedno turistické informační centrum, potaţmo infocentrum zde v Třeboni, které by Vám bylo schopno zařídit a vyjít vstříc s nabídkou i nedaleko vzdálených míst, která byste chtěli navštívit, objevovat? 12. Nebo byste raději preferovali informační centrum v daném místě Vaší návštěvy? ( bereme v potaz větší města, obce, místa) Dle faktů ze zjištěných informací na základě dotazování dotyčných respondentů, odpověděli s převáţnou spokojeností sluţeb poskytovaných TIC, se sluţbami jsou 43

návštěvníci TIC spokojeni, na druhé straně je zde vidět niţší spokojenost návštěvníků v oblasti dispozic TIC, interiéru. Graf má za úkol vykázat sumarizaci dojmů návštěvníků z TIC, které TIC navštívili v červenci roku 2015. A jsou z něho vyplynutí dvou faktorů, a to kladného z poskytovaných sluţeb, které nabízí TIC a záporného a to v nepohodlnosti ze zmenšeného prostoru. Nabídku TIC vnímají úměrně, bez větších známek pocitu nedostatku z právě poskytovaných sluţeb.

Návštěvnost a spokojenost poskytovaných služeb TIC v Třeboni 90 80

79

74

70 60

77

72 61

59

73

71

68

65

73

64

50

ANO

40 30

NE 20

18

20

7

5

10

14

11

15 8

6

2

0

6

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Zdroj: vlastní zpracování.

Třetí částí výzkumu na otázku kvality sluţeb TIC jsem dostala odpověď z vlastní zkušenosti, kdy jsem provedla pomocí marketingového nástroje Mystery shopping. K tomu, aby firma dosáhla marketingových cílů na trhu, je zapotřebí znát a umět pouţít marketingový mix, za jehoţ aplikace lze dosáhnout marketingových cílů, prosperity. Jedná se o takzvané 4P: 1. Product

- produkt

2. Place

- místo

3. Price

- cena

4. Promotion

- marketingová komunikace

A v oblasti sluţeb cestovního ruchu řadíme ještě další „P“, a to: 1. People

- lidé

2. Packaging

- balíčky sluţeb

3. Programming

- tvorba programŧ 44

4. Partnership

- spolupráce

5. Process

- procesy

6. Physical evidence

- fyzické charakteristiky

7. Public opinium

- veřejné mínění

(Jakubíková,2012,s.186,187)

Co to Mystery shopping je: Jedná se o proces, který je jednorázový a je vázán na daný subjekt, s výsledkem zjištění, který nám dále pomůţe zajistit udrţitelnost a schopnost na trhu dále se zdokonalovat. Jedná se o metodu, díky níţ lze zhodnotit práci prodejního personálu, jejich ochotu, vstřícnost, rychlost, přesnost a míru dodrţování interních předpisů současně s hodnocením prostředí. (Morrison,2013,s.82,95)

Mystery shopping a Mysterycalling „V překladu tajemným nákupem se rozumí, ţe povolaný mysteryshopper jde v utajení zanalyzovat stav podniku, jehoţ výsledkem bude buď záporný stav, či stav kladný, na jehoţ základě pak usoudíme, jak se daný subjekt vyvíjí.“(Jakubíková,s. 198) V mnou provedeném Mysteryshoppingu jsem byla v roli utajeného shoppera, nebo-li zákazníka turistického informačního centra v Třeboni. Mým cílem bylo projevit po delší dobu ustavičného vyptávání se zájem o danou oblast, ve které se jako turista nyní poprvé nacházím. V průběhu mého monitoringu v TIC byl zájem o takzvaný první dojem při vstupu do kamenné místnosti, a poté od mého příchodu do mého odchodu to, jakým způsobem mi byly zodpovězeny mé otázky týkající se geografických i kulturních otázek a jak se mnou, jako s potenciálním klientem bylo zacházeno, vč. vybavenosti TIC.

Proces provedeného Mysteryshoppingu 2015 v TIC V Třeboni. „Těší nás, ţe si infocentra v České republice udrţují vysoký standard poskytovaných sluţeb. Průzkum ukázal, kde jsou nedostatky, za jakých okolností je zákazník ochoten TIC doporučit svým známým, na čem závisí zákazníkova spokojenost a mnoho dalších parametrů,“ řekla generální ředitelka agentury CzechTourism Monika Palatková a dodala, ţe v letošním roce ani do budoucna nepočítá s tím, ţe by výsledek mysteryshoppingu ovlivnil odebrání certifikátu.(Certifikovaná turistická informační centra v ČR zachovávají vysoký standard sluţeb).[online].[cit.2015-05-10]

45

Ihned u vstupu do TIC je znatelné, ţe se opravdu v TIC nacházíte, TIC je dobře viditelné, označené zeleným oficiálním logem „i“. Na dveřích je viditelně zobrazena otevírací doba TIC.Ihned při vstupu jsem byla oslovena a pozdravena dotyčnou zaměstnankyní TIC. S úsměvem na tváři jsem byla dotazována, zda-li mi můţe nějak pomoci, poradit, jaké sluţby poţaduji, co vyhledávám. Úmyslně jsem na čas odmítla pomoc, abych měla čas si v klidu prohlédnout vybavení TIC. Jediné,co mě opravdu překvapilo bylo, ţe jsem v TIC nebyla sama, tedy na první dojem bylo zřejmé, ţe vytíţenost TIC v Třeboni je a z mého pohledu to byl vjem potřebnosti, nutnosti TIC, jelikoţ v místnosti se mnou bylo pět osob, které se ovšem nedotazovali kaţdý jednotlivě na otázky, ale čtyři lidé si pouze odebrali propagační materiály, pátý klient se na zaměstnankyni obrátil s otázkou týkající se ceny vstupného na památku Schwarzenberskou hrobku. Při prvním dojmu ale musím podotknout, ţe na to, jak je TIC vytíţeno, je dosti prostorově malé. Kapacitně tedy nelze říci, ţe se do něj vejde desítka zákazníků/návštěvníků, coţ vnímám jako jeden z velkých nedostatků. TIC disponuje na můj osobní vkus dostatkem propagačních materiálů,suvenýrů, které Třeboň symbolizují, a toto vnímám opět jako naprosté pozitivum a hodnotím kladně. Třeboň tedy vlastní a má svou vlastní „značku“. Jedná se o symbol, který Vám, jakoţto turistům, návštěvníkům něco řekne a napoví, kde se vlastně nyní nacházíte, v jakém kraji, co máte očekávat. A v neposlední řadě symbolizuje hrdost. V našem případě se jedná o třeboňského kapra, jelikoţ jsme v krajině lesů a vod, Třeboňsko je výjimečné pro svou unikátní rybniční soustavu, na kterou láká mnoho turistů nejen pro rybolov,ale i jako eventovou událost, kdy se pořádají výlovy rybníků na jaře a na podzim. V TIC je moţnost připojení k internetu.Na zdech je vizuální mapa pro objektivitu místa, kde právě stojíme.Nezaznamenala jsem nedostatek reklam propagujících Třeboň a reklam k aktuálním událostem zde i v okolí přibliţně 20km. Po uplynutí doby, jsem zamířila konkrétními otázkami na zaměstnankyni TIC a byly mi řečeny všechny podstatné informace, doporučení jak osobní, tak veřejná, výčet ubytovacích a stravovacích zařízení, dle mých poţadavků, tipy na výlety, kde jsou moţnosti zapůjčení si cyklistických kol. Zaměstnankyně byla velmi příjemná a nemohu jí osobně nic vytknout. Mým závěrem tedy je, zda mohu konstatovat, ţe ač nejsem kompetentní osobou pro tvorbu Mysteryshoppingu z důvodu toho, ţe Mysteryshoppingy jsou jedním z nabídek agentury CzechTourism, jakoţto pevné stanovení toho, ţe certifikaci A.T.I.C.ČR si TIC zaslouţilo. Nicméně, mnou zanalyzované prostředí TIC v Třeboni mi napomohlo ke konečnému uzavření mých celkem tří technik pro sběr dat, která jsou naprosto jednoznačná.

46

o První metoda analýzy byl řízený rozhovor s tiskovou mluvčí Mgr. Jitkou Bednářovou. Tento rozhovor je doloţen pravdivými a aktuálními stavy, jeţ potvrdili můj subjektivní názor na problematiku TIC , jejich nabídkou a kvalitou sluţeb ku cestovnímu turistickému ruchu na Třeboňsku. Kdy jako nejpodstatnější středobod jsem zvolila dle primárních dat TIC v Třeboni, a to na základě své majestátnosti, nejen po stránce města, jak vypadá, jak působí, jak je vnímáno,ale především na základě sekundárních poznatků a těmi byla data Národního památkového úřadu ve zvýšení návštěvnosti památek, zvýšenosti návštěvnosti třeboňských lázní, zvyšující se občanské vybavenosti a globálně i tedy odraz v ekonomickém odvětví správy města Třeboň. o Druhou metodou bylo standardizované dotazníkové šetření v nepsané formě. Na základě mnou vytvořených jedenácti otázek jsem oslovovala potenciální respondenty, kteří se rozhodli TIC v Třeboni navštívit. Podařilo se mi získat za období v letní sezóně celkem 79 respondentů, kteří odpověděli na kaţdou z jedenácti otázek. Otázky byly formulovány jednoduše, triviálně formou odpovědi ANO/NE. o Třetí částí byl Mystery shopping, který jsem vedla sama, byl objektivní a zaloţen na mých dojmech z návštěvy TIC.

Mohu konstatovat, ţe v TIC pracují lidé se zájmem o obor v oblasti cestovního ruchu, s dostatkem informací a vlídností. Nevyjímaje vzhled provozovny, který byl čistý a hygienický. Ovšem s nedostatkem místa při vyšší koncentraci návštěvníků TIC. Závěrem tedy je, ţe na základě těchto poznatků a provedených analýz je TIC v Třeboni prosperujícím turistickým informačním centrem, který je nutným článkem pro prosperitu města a okolí. Odpovídá své získané klasifikaci asociací A.T.I.C ČR. Podílí se na udrţitelnosti cestovního ruchu, je finančně mobilní,má svou „zpětnou vazbu“, vazbu, která má na starosti moţnost klientů/návštěvníků, vyjádřit a zhodnotit danou návštěvu, pobyt, mají tzv:. sebehodnocení. TIC disponuje veškerým vybavením pro správnost dle certifikace A..T.I.C.ČR. Dle vykazujících dokumentů v návštěvnosti kulturních památek je zájem rok od roku vyšší.

47

Lze rozdělit dva typy turistŧ:

Turisté lázeňští: -

Jsou bezkonkurenčním nástrojem pro tvorbu lázeňského cestovního ruchu.

-

Je zde tedy potřeba stálé inovace, turisté zde figurují jako motivátor, jelikoţ lázeňský a zdravotní cestovní ruch je nejpodstatnějším bodem v cestovním ruchu, který se v na Třeboňsku odehrává.

-

Zájem o lázeňské sluţby stoupá, navzdory vysoké konkurenci

-

Důvodem konkurence je adekvátní úměrnost na politickou situaci ve světě, v jiných evropských městech

-

Na toto konto lze definovat a předpovídat slibnou budoucnost cestovnímu ruchu v Tuzemsku

-

Bude docházet ke zvýšení poptávky na domácím trhu cestovního ruchu

-

Důkazem jsou vyčíslená zjištění obou dvou lázeňských zařízení v návštěvnosti celkem, Lázně Aurora, Bertiny lázně, tedy celkem lázně navštívilo v roce 2015 36,5 tisíce klientů

-

Z toho bylo 21 tisíc samoplátců, na které jiţ vedení lázní chce zamířit

-

Rozdíl mezi samoplátci a plně hrazenými klienty od pojišťoven je takový, ţe samoplátce nemá lehce řečeno takový počet procedur a je mu nabízena pouze polopenze ve stravování – vystupuje pro nás jako turista

-

Lázeňští turisté jsou schopni zaplnit ubytovací zařízení i mimo sezónu, pokryjí tedy nákladově celoročně sezónu

-

V lázních jsou ve vestibulu umístěny dotazníky, elektronické tabule, kde si klient sám navolí otázky v ohledu spokojenosti a přání, která sám chce.

-

Lázně jsou v majetku města Třeboň

-

Lázně prosperují, klienti se opětovně vracejí

-

Dle dostupných statistik jsou lázně navštěvovány z 95% českou klientelou a pouze z 5% německou klientelou

-

Důvodem, proč lázně nenavštěvuje zahraniční klientela, potaţmo blízcí Rakušané je ten, ţe v zahraničí je dispozičně větší nabídka lázeňských zařízení, tedy upadá

48

zájem o poznání českých lázní, problémem je i ekonomická část, kdy pojišťovny v zahraničí nechtějí pobyty proplácet -

Budoucnost lázní je jednoznačně pozitivní, jelikoţ dle dostupných informací je pouţívaný produkt lázní, rašelina a slatina, ve velkých zásobách na území CHKO Třeboňsko, odhadovaná zásoba činí výhledově 800 let.

Turisté/návštěvníci: Turisté a návštěvníci – účastníci cestovního ruchu se podílejí na cestovním ruchu na Třeboňsku aktivně, bohuţel ještě stále je zde znatelné časové rozdělení na sezónnost. Mluvíme-li o cestovním ruchu, který není ztrátový a podnikatelské subjekty na něm závislé prosperují, mluvíme o sezónnosti od začátku měsíce dubna po konec října. Dle provedených zjištění jsou turisté spokojeni s nabídkou sluţeb TIC a hodnotí je dobře. S většími nedostatky se Třeboňsko nepotýká.

49

3. NÁVRHOVÁ ČÁST: V této předposlední části daného kontextu práce je vloţení mého subjektivního názoru, jak chronologicky a logicky na základě zjištěných faktů navrhnout daná řešení v mnou vybrané problematice v oblasti kvality nabízených sluţeb turistického informačního centra. V mé práci mým záměrem nebyla komparace turistických informačních center, ale vytýčení oblasti, místa, ve které se ve větší míře cestovní ruch v jakékoliv podobě odehrává, a to na základě zjištěných faktů a vlastních zkušeností z návštěv Třeboňska. Mým vybraným místem bylo město Třeboň s argumentací, ţe je zde znatelný nárůst zvýšení poptávky po základních,ale i doplňkových sluţbách v oblasti cestovního ruchu. Jak jiţ bylo zmíněno, v oblasti Třeboňska lze mluvit o šesti TIC, která ovšem pro mě nebyla dominující z důvodu menšího počtu atraktivit a nabídek, tím pádem i menší poptávce, coţ vede k niţší míře aktualizace cestovního ruchu. Na Třeboňsku je proto tedy dominujícím a nejfrekventovanějším TIC v městě Třeboni na Masarykově náměstí. Z podloţených údajů lze tedy dle mého názoru jasně definovat problémy a nedostatky TIC v Třeboni, které úzce souvisí i s nedostatky s řízením města Třeboň s přihlédnutím na vývoj cestovního ruchu, za účelem prosperity, ziskovosti a konkurenceschopnosti. Můţeme tedy navrhnout daná řešení a doporučení pro zlepšení aktuálního stavu TIC v Třeboni i na úkor dobrého „jména, kterým se pyšní jak TIC, ale i město Třeboň, potaţmo oblast Třeboňska. -

Vše je souhra okolností a vše souvisí se vším. V tomto případě je cestovní ruch naprostým aktivátorem a stimulem pro rozvoj města Třeboň i jeho náleţícímu TIC, a tak je nutné všechny sloţky a subjekty zapojit a by byly synchronní. Soudím tím především hierarchii zaměstnanců aţ po podnikatelské subjekty. – tedy pokud bude vedení města v samosprávném celku uvaţovat správně a tedy s myšlenkou dobrého hospodaření města, budou pod ním subjekty také pokračovat v dobré myšlence. Nevyjímaje vedení a zaměstnance TIC.

-

Druhým

doporučením

je

naprosto

jednoznačně

synergie

–

spolupráce

s příhraničními městy.: o Zlepšení vidím v lepší propojenosti měst s Rakouskem, které disponuje perfektním stanovením a fungováním v cestovním ruchu, ovšem ve spolupráci s ČR nemůţeme říci, ţe by zde aplikace vzala za své, ve smyslu jisté spolupráce. S partnerským městem jako je například Schrems či spolupracujícím městem Gmünd, které leţí nedaleko českých hranic, konečnou

pohraniční

obcí

České 50

Velenice,

lze

upravit

pomocí

marketingových nástrojů lepší propojenost, aby sedostaly obě dvě země do podvědomí vzájemně.

-

Dále zajistit udrţitelnost CR (je nutné si uvědomit, ţe trvalá udrţitelnost není spojena pouze se ţivotním prostředím, ale jde spíše o vztah mezi ţivotním prostředím, společností a ekonomickými systémy.

-

V tomto konceptu jde především o uspokojování potřeb současné generace, ovšem s ohledem na potřeby generací příštích a to tak, aby byly minimalizovány negativní dopady fungování tohoto odvětví.

-

Naopak je zde snaha o maximalizaci pozitivních dopadů na prostředí, společnost a další oblasti.

-

Za pozitivní dopady cestovního ruchu lze povaţovat například vytváření nových pracovních příleţitostí, další zdroj příjmu do státního i místních rozpočtů či zvyšování vzdělanosti společnosti díky poznávání nových míst a kultur.

-

Naopak mezi negativní dopady, které je potřeba eliminovat patří například poškozování ţivotního prostředí z důvodu nadměrného vyuţívání zdrojů, hrozba konfliktních situací mezi domácím obyvatelstvem a návštěvníky

-

Zlepšení vidím ve spolupráci TIC v okolí, o větší potřebu najít si zákazníka a začlenit podporu turistů do menších obcí, vesnic na Třeboňsku

-

Vzhledem k současnému stavu v sociopolitickém světě tedy víme, ţe naším zájmem je snaha o získání věrnosti produktů na domácím trhu, proto je důleţité klást důraz na stále se obnovující reakce na nové trendy v CR

-

Dle hlubšího poznání problematiky TIC, které jsem nejdříve srovnávala celorepublikově a poté se soustředěním na jihočeský kraj soudím, ţe je zde příliš turistických, kulturních a informačních center, především, v mém případě center na Třeboňsku.

-

Zvětšením interiéru provozovny lze obsáhnout vyšší kapacity a sníţením alespoň ze šesti informačních center na Třeboňsku na počet tří, tak objemově přivést do destinace více lidí s větším okruhem zájmů o dané místo, jelikoţ zde mluvíme vzdálenosti významných míst řádově do 20km.

-

Zlepšení destinačního marketingu / stálá inovace, s přihlédnutím k ţivotnímu cyklu produktu / sluţby / destinace ( stádia: zavádění, růst, zralost, nasycení, pokles)

51

A na základě marketingového plánu destinace vymezit:  kde se nachází destinace teď,  jak se tam dostala,  kam se chce destinace dostat v budoucnu  jak to provést (Inkson a Minnaert,2012,s.188,189)

Turistická informační centra se v konkurenčním prostředí nepohybují, jelikoţ se klientovi nenabízí ţádná jiná moţnost výběru. -

Větší pozornost musí být tedy věnována nastavení systému, tedy v nastavení standardů kvality a také měření, která TIC poskytují zpětnou vazbu, jak se TIC daří.

52

Závěr Shrnutí zjištění, ke kterým jsem došla, jeţ jsou odpovědí na mé dvě stanovené hypotézy: Za podstatu věci v problematice týkající se turistických informačních center v České republice jsem si stanovila predikci TIC na Třeboňsku. Vysvětlením hlavní terminologie a pojmů týkajících se cestovního ruchu v destinaci Třeboňsko jsem se snaţila v první části jádra práce zobrazit přehlednost a objektivnost o místě a subjektech, které se v destinace významné pro cestovní ruch odehrávají. Hlavním předmětem v popisu práce bylo obeznámit se s TIC v Třeboni. Poté pod co a kdo TIC v Třeboni spravuje a na základě čeho. Mezi hlavní parametry patří obecné znalosti o Asociaci turistických informačních center v ČR, kdy je stěţejním zjištěním spektrum informací, která se TIC a A.T.I.C.ČR týkají obecně, viz. výše jiţ zmíněné. Turistická informační centra se v konkurenčním prostředí nepohybují, jelikoţ se klientovi nenabízí ţádná jiná moţnost výběru,a to na základě jiţ zmíněných kritérií stanovených A.T.I.C.ČR, a tak bylo snazší analyzovat problém, který jsem si v úvodu práce zadala jako primární. A to jako mnou subjektivní negativum ohledně né aţ tak viditelné synergii s příhraničními státy, konkrétně míněným Rakouskem, které vnímám na jiţ podloţených informacích jako velmi blízké destinaci Třeboňska. V druhé části proto podkládám své vlastní názory reálnými fakty a zjištěními. Hlavním a opěrným bodem pro celkový a realistický, pravdivý pohled na tuto problematiku v rámci TIC v Třeboni jsem zvolila metodu rozhovoru s dotyčnou Mgr. Jitkou Bednářovou, mluvčí města Třeboň. Mnou kladené otázky jsem směřovala právě k nejbliţšímu rozřešení tématu,otázky jsem volila přímé a chronologicky za sebou, tak aby logicky navazovaly a tvořily tak bujný celek, na kterém jsem byla schopna utvořit závěr, jelikoţ tento rozhovor je v mé práci nejrealističtější a nejvíce se podobající realitě v pohledu na TIC a jeho kvalitách nabízených sluţeb. Jako druhou metodu jsem zvolila dotazníkové šetření, které povaţuji za dostačující, na základě moţností. Respondenti byli ochotní, a tak lze vyhodnocením dotazníků říci, ţe kvalitou a nabízených sluţeb TIC v Třeboni evokuje dostačující a plnohodnotně spadá pod rámec, který nejen teoreticky, ale i realisticky plní svůj účel. Třetí metodou navazující jsem zvolila Mystery shopping, který byl proveden na základě opětovného porovnání teorie a reality, s přihlédnutím na daná pravidla, která Mystery shopping má obsahovat dle marketingové strategie tak, aby bylo toto zjištění opět podloţeno pravdivostí. Stručně sepsané body utajeného nákupu mnou provedeného mohu tedy konstatovat, ţe všechny tři metody, které zde byly aplikovány, byly synchronní a chronologicky sestavené. Výsledkem byla zjištění, která ústila do návrhů, které usuzuji, jsou akceptovatelná. A to na otázku ohledně synergie, kvality nabízených sluţeb a vlivů TIC pro danou destinaci. Třeboňsko se vyskytuje na poli významném pro cestovní ruch, disponuje širokou škálou

53

atraktivit pro nejen zahraniční,ale i domácí návštěvníky, turisty, avšak i rezidenty, který mají velký vliv na vývoj cestovního ruchu v lokalitě. Podnikatelské subjekty by měly více sjednotit nastalou politiku, tak aby město Třeboň mělo lepší podmínky pro cestovní ruch a naopak. Třeboňsko je součástí Euroregionu Silva Nortica spolupracujícím s Rakouskem, v projektu je hlavním cílem regiony sjednotit a více vzájemně zkomercializovat pro podporu cestovního ruchu, ovšem mým subjektivním názorem vidím tuto spolupráci na neutrálním stupni nyní. Na základě neformálních a nepodloţených důkazů ovšem dle mého názoru konstatuji, ţe Rakousko se v tomto směru k jiţním Čechám příliš netkne, ovšem z jakých důvodů, to mohu jen subjektivně usuzovat, zda na základě historie opřené o dějiny v období Rakouska-Uherska, či nynější sociopolitické situaci ve světě. I v ohledu lázeňství v Třeboni lze říci, ţe bychom očekávali vyšší procentuální podíl na příjezdech za lázněmi v Třeboni právě od rakouské klientely, kdy v Rakousku je aplikován zákon a zákazu pouţívání slatinných a rašelinných přípravků, resp. zákaz těţby rašeliny a slatiny. Pak tedy nastává otázka, proč je podíl lázeňských rakouských hostů tak malý, kdyţ mohou vyuţívat i opětovně lázně české v Třeboni, kde je těţba a poté aplikace přírodních látek povolena. Tento nedostatek vnímám jako hlavní, jelikoţ je součástí velkého procesu CR, a tak kdyby se zvýšila návštěvnost zahraničních klientů, poté je moţnost většího podvědomí v zahraničí, tím se stává vytíţenější podnikatelský sektor v návaznosti na TIC, která by sice čelila vyššímu zájmu, ovšem zvyšovala by tím podíl na hospodářskou politiku města, kraje, státu. A však musíme vzít v potaz určité hrozby a negativní dopady na destinaci. Míněno zajistit udrţitelný rozvoj, udrţitelný cestovní ruch, drţet bilanci mezi rezidenty a turisty tak,aby nevznikla turistická iritace, která ještě na Třeboňsku nebyla měřena dle iritačního indexu, nicméně měly bychom s ní v budoucnu umět pracovat. Na závěr tedy mohu říci, ţe i přes menší synergii s Rakouskem si Třeboňsko na trhu CR stojí velmi příznivě, je velmi oblíbené, disponuje spektrem atraktivit, svou výjimečností. Výletů, propagačních materiálů TIC v Třeboni nabízí kvalitní servis, bohatou nabídku výletů, propagačních materiálů od map po broţurky, personál je vyškolený, jazykové znalosti personál má, je schopen zajistit informace, zpracovat. Na základě poptávky je TIC aktivní a rychlé, nabídku je schopno vytvořit dle poţadavků. TIC v Třeboni je neformálně brané jako TIC hlavní TIC v okolí na Třeboňsku, jelikoţ s ostatními pěti TIC spolupracuje, ale umí nabídnout a poskytnout i sluţby právě okolních TIC. Jediným nedostatkem je vnímáno menší prostorové vyuţití, je vnímáno jako nepohodlné. A tak na základě těchto informací lze shrnout kvalitu sluţeb TIC jako dostačující, chvalitebnou, v rozsahu své geografické polohy a velikosti, s vysokým přínosem, která TIC do destinace Třeboňsko přinášejí.

54

LITERATURA: [1]AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY.CHKO Třeboňsko.2014/2015.[cit.2015-11-11].Dostupné na:http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-trebonsko/

[2]CASSIADEVELOPMENT & CINSULTING, s.r.o. Třeboň lokalita vhodná pro život.Město Třeboň.2015.[cit.2016-03 -17]64s.Dostupné na: http://www.mestotrebon.cz/uploads/_mesto/ostatni/Trebon_lokalita.pdf [3]CIMLER, Petr a Dana ZADRAŢILOVÁ. Retail management. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007.307s. ISBN 978-80-7261-167-6. [4]DILEEP M. R. Information systems in tourism. 1.st ed. New Delhi: Excel Books, 2011.518s. ISBN 9788174469090. [5]DRACHOVSKÁ.B.Přijeďte do Schremsu!.Třeboňský svět.2015[cit.2016-0214]s.6.Dostupné na http://www.mesto-trebon.cz/uploads/_archiv_ts/TS_2015/2015-06.pdf [6]DRACHOVSKÁ.B.Nominace do UNESCO.Třeboňský svět.2015.[cit.20160214]s.9.Dostupné na:http://www.mesto-trebon.cz/uploads/_archiv_ts/TS_2015/201506.pdf) [7]DRACHOVSKÁ.B.Nabídka spolupráce TIC .Třeboňský svět.2015.[cit.2016-0214]s.10.Dostupné na:http://www.mesto-trebon.cz/uploads/_archiv_ts/TS_2015/201506.pdf [8]HÁTLE,M.CHKO Třeboňsko, 35let velkoplošné unikátní krajiny.2015.[online].[cit.2016-02-14]. Dostupné na: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/chko-trebonsko/ [9]HLAVÁČ.P. Historie 1994-2014.ArchivAtic ČR.Polička.[cit.2016-02-14]Dostupné na:http://www.aticcr.cz/historie-1994-2014/ms-2127/p1=2127 [10]HLAVÁČ.P.Turistická informační centra a standardy poskytování služeb.Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Asociace turistických informačních center ČR ve spolupráci s agenturou.2013.[cit.2016-02-14]Dostupné na: http://www.aticcr.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=200039&id_dokument y=1792 [11]HLAVÁČ.P.ATICCR O NÁS..AticČR.2016.[cit.2016-02-14].Dostupné na: http://aticcr.cz/o-nas/ds-1126/p1=2342 55

[12]HLOŢEK.P.Generální shromáždění ERSN v Jindřichově Hradci.2016.[cit.2016-0215].Dostupné na: http://www.silvanortica.com/cs/clanek-288/generalni-shromazdeni-ersn-v-jindrichovehradci.htm

[13]HLOŢEK.P.Euroregio.Euregiosilvanortica.2016[cit.2016-04-02].Dostupné na: http://www.silvanortica.com/cs/section-1/zakladni-informace-o-ersn.htm?sub=2 [14]INKSON, Clare a Lynn MINNAERT. Tourism management: an introduction. First edition. Los Angeles: Sage, 2012.432s. ISBN 978-1-84860-869-6. [15]JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2012.320s. ISBN 978-80-247-4209-0.

[16]JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU.Využívané informační zdroje.Jihočeská centrála cestovního ruchu.2010.[cit.2015-11-26].18.s.Dostupné na:http://www.jccr.cz/podklady/koncepce_rozvoje_cestovn%C3%ADho_ruchu_v_jiho%C 4%8Desk%C3%A9m_kraji.pdf

[17]KOTLER, Philip, John BOWEN a James C MAKENS. Marketing for hospitality and tourism. 5th ed. Boston: Prentice Hall, c2010.683s. ISBN 0135045592.

[18]MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní marketing. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2006.208s. Expert (Grada). ISBN 80-247-1678-X. [19]MORRISON, Alastair M. Marketing and managing tourism destinations. 1st ed. London: Routledge, 2013.596s. ISBN 978-0-415-67250-4. [20]MINISTERSTVO RPO MÍSTNÍ ROZVOJ.Možnosti zavedení systém kvality v sektoru TIC v ČR.MMR.2010.[cit.2016-02-12]s.139.Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/8e6959ee-23ed-4202-84ff-bb2827a6091f/Analyza-kvalitysluzeb-a-realizace-pruzkumu-ve-vzt [21]NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-673-8. [22]PALÁTKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický marketing destinace turismu, systém marketingového řízení destinace a jeho financování, 56

řízení kvality v destinaci a informační systém destinace. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3749-2. [23]PALÁTKOVÁ,Monika. Metodika a odpovědnost za aktualizaci dat v destinačním managementu .Ministerstvo pro místní rozvoj.2007.[cit.2016-02-15].Dostupné na: http://www.mmr.cz/getmedia/7e3ddbdf-ccb7-4ef2-8633a99b05b1eb1b/GetFile9_3.pdf?ext=.pdf [24]PALÁTKOVÁ.Monika.Certifikovaná turistická informační centra v ČR zachovávají vysoký standard služeb.CzechTourism.2015.[cit.2016-02-15]. Dostupné na: http://www.czechtourism.cz/clanky/certifikovana-turisticka-informacni-centra-vcr/z/

[25] PAVELEC, P. Návštěvnost na jihočeských památkách opět trhla rekord, 2016 [cit. 2016-02- 26] Dostupné na internetu: https://www.npu.cz/cs/pro-media/6956-2016-01-11zhodnoceni-sezony-2015-na-jihoceskych-pamatkach [26]POLÁŠEK.J.Projekty.Jihočeská centrála cestovního ruchu.2010.[cit.2016-0317].Dostupné na http://www.jccr.cz/?page_id=1229 [27]PARLAMENTNÍ LISTY.Setkání partnerských měst se v Třeboni konalo i letos.2015.[cit.2016-02-16].Dostupnéna:http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obcevolicum/Setkani-partnerskych-mest-se-v-Treboni-konalo-i-letos-385741 [28]SHELDON, Pauline J. Tourism information technology. New York: CAB International, 1997. 224s.ISBN 0851991815. [29]STUDNIČKA, P. Základy cestovního ruchu. Praha,2011. 14s. ISBN 978-80-87411-308 [30]SYSEL.J.2010, Cestovní kancelář, cestovní agentura, informační středisko v cestovním ruchu, s.91,ISBN 978-80-87411-07-0 [31]TIC TŘEBOŇ, dříve IKS.[cit.2016-01-06].Dostupné na:http://www.trebonsko.cz/ikstrebon

57

[32]TOUŠEK, Václav. Czech Republic: portraits of regions. Praha: Ministry for Regional Development of the Czech Republic, 2005.136s. ISBN 80-239-6346-5. [33]TŘEBOŇSKO.Cyklotrasy- Třeboňsko.Třeboň.2011.[cit.2016-02-15].Dostupné na:http://www.trebonsko.cz/cyklotrasy-mapy

[34]VANÍČEK, Jiří. Marketing služeb a cestovního ruchu. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav lázeňství, gastronomie a turismu, 2013. ISBN 978-80-7248-870-4. [35]VAVREČKOVÁ, Eva a Eva ŠKROBÁLKOVÁ. Geografie cestovního ruchu. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústav lázeňství, gastronomie a turismu, 2013.250s. ISBN 978-80-7248-888-9. [36]VOGELOVÁ.M.Dobrá zkušenost a doporučení.CzechTourism.2013.[cit.2013-1114]Dostupné na: http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/aktuality/nejlepsi-reklamadobra-zkusenost-a-doporuceni/ [37]VEBER, Jaromír. Management: základy, prosperita, globalizace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000.700s. ISBN 80-7261-029-5. [38]ZÁVODNÁ, Lucie Sára. Udržitelný cestovní ruch: principy, certifikace a měření. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015.124s.ISBN 978-80-244-4576-2.

58