VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Veronika Novotná

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Veronika Novotná

Analýza trávení volného času ve vybrané destinaci

Diplomová práce

2014

Analýza trávení volného času ve vybrané destinaci

Diplomová práce

Bc. Veronika Novotná

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdaní diplomové práce: 2014-05-06 Datum obhajoby diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master´s Dissertation

The analysis of free – time spending in chosen destination Bc. Veronika Novotná

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies

Major: Travel and Tourism studies Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2014-05-06 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Analýza trávení volného času ve vybrané destinaci zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

………………………………………. Bc. Veronika Novotná V Praze dne 6. května 2014

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce Mgr. Věře Fišerové za odborné vedení, za čas strávený konzultacemi a za cenné rady, připomínky a doporučení při zpracování práce. Současně děkuji všem účastníkům dotazníkového šetření za spolupráci.

Abstrakt NOVOTNÁ, Veronika. Analýza trávení volného času ve vybrané destinaci. [Diplomová práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 92 stran.

Diplomová práce se zabývá analýzou trávení volného času ve vybrané destinaci, vybranou destinací je Lipno nad Vltavou. Tento cíl je splněn v návrhové části práce. Z hlediska metodologie je v práci především použita metoda deskripce, které předcházela rešerše. Dále je v prácí použita jednak primární a jednak sekundární analýza. V rámci sekundární analýzy je použita analýza dokumentů. V rámci primární analýzy je použitou metodou dotazníkové šetření kvantitativního charakteru a terénní průzkum. V poslední části je použita metoda abstrakce a tvorby modelu. Výsledky práce by mohly být uplatnitelné poskytovatelům volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou a návštěvníkům destinace, konkrétně pro kategorii rodina s dětmi. Na základě výsledků z dotazníkového šetření by tato práce mohla pomoci poskytovatelům služeb v destinaci, kteří se mohou zaměřit na zkvalitnění a zlepšení služeb u konkrétních volnočasových aktivit a na další realizaci nových atraktivních volnočasových aktivit, které v destinaci doposud chybí a které návštěvníci v destinaci postrádají. Práce by mohla pomoci vybrané skupině turistů, kteří destinaci navštěvují, konkrétně se jedná o kategorii rodina s dětmi, kdy je sestaven rovnoměrný denní plán volnočasových aktivit. Při návrhu je předpokládána doba konkrétní volnočasové aktivity a cena základního i rodinného vstupného volnočasových aktivit. Klíčová slova: Lipno nad Vltavou, cestovní ruch, destinace, volný čas, volnočasové aktivity.

Abstract NOVOTNÁ, Veronika. The analysis of free – time spending in the chosen destination. [Master´s dissertation]. Institute of Hospitality Management. Prague : 2014. 92 pages.

Master´s dissertation is concerned about analysis of free – time spending in the chosen destination - Lipno nad Vltavou. The pivotal purpose of dissertation is to analysis free-time spending of domestic and foreign tourist in the chosen destination. The pivotal purpose is to fulfil in proposal part of this dissertation. Methodology of this dissertation is based on description, research, primary and secondary analysis. In secondary analysis is used analysis of documents. Primary analysis is based on quantitative questionnaires form and field of research. In final part of this dissertation is projected kind of model and method of abstraction. This dissertation could be helpfull for providers of free-time activities in Lipno nad Vltavou and for tourists visiting destination specifically families with kids. Results of questionnaires form could be helpfull like it was mentioned before for providers of free time activities in destination. Providers can concentrate on better quaility of free-time activities and to build new free-time activites which tourists are still missing and would like to see in destination. For families with kids is projected kind of model of free-time activities in destination. Model is projected for even daily schedule of free-time activities. The model included price of basic and family entry tickets for free-time activities and estimated time for each choosen free-time activity.

Key words: Lipno nad Vltavou, tourism, destination, free time, free time activities.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 14 1 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 17 1.1. Cestovní ruch ........................................................................................................................ 17 1.1.1 Pojem Cestovního ruchu ................................................................................................. 17 1.1.2 Typologie cestovního ruchu ............................................................................................ 20 1.1.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ........................................................................... 21 1.1.4 Destinace cestovního ruchu............................................................................................. 24 1.2 Volný čas................................................................................................................................ 25 1.2.1 Historie volného času ...................................................................................................... 27 1.2.2 Dimenze volného času .................................................................................................... 28 1.2.3 Struktura volného času .................................................................................................... 29 1.2.4 Funkce volného času ....................................................................................................... 30 1.2.5 Organizace volného času................................................................................................. 31 1.2.6 Faktory ovlivňující volný čas jedince ............................................................................. 31 1.3 Volnočasové aktivity .............................................................................................................. 32 1.3.1 Současný vývoj volnočasových aktivit ........................................................................... 33 1.3.2 Typologie volnočasových aktivit podle Světové organizace cestovního ruchu .............. 34

2 ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 38 2.1 Analýza destinace Lipno nad Vltavou ................................................................................... 38 2.1.1 Geografická poloha ......................................................................................................... 38 2.1.2 Svazek Lipenských obcí .................................................................................................. 41 2.1.3 Historie obce Lipno nad Vltavou .................................................................................... 41 2.1.4 Analýza primární a sekundární nabídky.......................................................................... 42 2.2 Experimentální analýza volnočasových aktivit v destinaci Lipno nad Vltavou..................... 47 2.2.1 Analýza volnočasových aktivit z hlediska tuzemských návštěvníků .............................. 50 2.2.2 Zpracování analýzy ......................................................................................................... 51 2.2.3 Identifikace tuzemských respondentů ............................................................................. 51 2.2.4 Analýza volnočasových aktivit z hlediska zahraničních návštěvníků............................. 60 2.2.5 Zpracování analýzy ......................................................................................................... 61 2.2.6 Identifikace zahraničních respondentů ............................................................................ 61 2.3 KOMPARATIVNÍ ANALÝZA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT TUZEMSKÝCH A ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ .......................................................................................... 70 2.3.1 Komparativní analýza ..................................................................................................... 71

3 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 79 3.1 Návrh trávení volnočasových aktivit rodiny s dětmi v letní sezóně....................................... 80 3.2 Návrh trávení volnočasových aktivit rodiny s dětmi v zimní sezóně..................................... 83

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 86 LITERATURA ................................................................................................................... 88 PŘÍLOHY

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Druhy cestovního ruchu................................................................................20 Tabulka č. 2: Formy cestovního ruchu...............................................................................21 Tabulka č. 3: Předpoklady cestovního ruchu podle metody sociálně-ekonomického systému.........................................................................................................22 Tabulka č. 4: Předpoklady cestovního ruchu podle Mariotovy funkčně chronologické metody..........................................................................................................22 Tabulka č. 5: Struktura nominálního fondu času................................................................29 Tabulka č. 6: Počet HUZ v obcích na Lipensku.................................................................45 Tabulka č. 7: Turistická informační centra.........................................................................45 Tabulka č. 8: Pohlaví tuzemských respondentů..................................................................52 Tabulka č. 9: Věková skupina tuzemských respondentů.. .................................................52 Tabulka č. 10: Společnost na cestě.....................................................................................53 Tabulka č. 11: Trávení volného času tuzemských respondentů v Lipně nad Vltavou.......54 Tabulka č. 12: Volnočasové aktivity realizované tuzemskými respondenty v Lipně nad Vltavou.......................................................................................................54 Tabulka č. 12a: Nejčastěji realizované volnočasové aktivity tuzemskými respondenty v Lipně nad Vltavou................................................................................56 Tabulka č. 13: Problémy tuzemských respondentů při realizování volnočasových aktivit57 Tabulka č. 14: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit............................58 Tabulka č. 15: Průměrná denní útrata tuzemských respondentů za volnočasové aktivity 59 Tabulka č. 16: Absence volnočasových aktivit podle tuzemských návštěvníků...............60 Tabulka č. 17: Pohlaví zahraničních respondentů..............................................................61 Tabulka č. 18: Věková skupina zahraničních respondentů.................................................62 Tabulka č. 19: Národnostní struktura zahraničních respondentů.......................................63 Tabulka č. 20: Společnost na cestě.....................................................................................63 Tabulka č. 21: Trávení volného času zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou…..64 Tabulka č. 22: Volnočasové aktivity realizované zahraničními respondenty v Lipně nad Vltavou.......................................................................................................65 Tabulka č. 22a: Nejčastěji realizované volnočasové aktivity zahraničními respondenty v Lipně nad Vltavou...................................................................................66 Tabulka č. 23: Problémy zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit...........................................................................................................67 Tabulka č. 24: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit............................68

Tabulka č. 25: Průměrná denní útrata za volnočasové aktivity zahraničních respondentů.................................................................................................69 Tabulka č. 26: Absence volnočasových aktivit podle zahraničních respondentů...............70 Tabulka č. 27: Pohlaví tuzemských a zahraničních respondentů.......................................71 Tabulka č. 28: Věková skupina tuzemských a zahraničních respondentů..........................71 Tabulka č. 29: Společnost na cestě.....................................................................................72 Tabulka č. 30: Trávení volného času tuzemských a zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou.......................................................................................................72 Tabulka č. 31: Volnočasové aktivity realizované tuzemskými a zahraničními respondenty v Lipně nad Vltavou..............................................................73 Tabulka č. 31a: Nejčastěji zahraničními a tuzemskými respondenty realizované volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou................................................74 Tabulka č. 32: Problémy tuzemských a zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit.................................................................................75 Tabulka č. 33: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit............................76 Tabulka č. 34: Průměrná denní útrata tuzemských a zahraničních respondentů za volnočasové aktivity...................................................................................77 Tabulka č. 35: Absence volnočasových aktivit podle tuzemských a zahraničních respondentů................................................................................................77 Tabulka č. 36: Rodinné vstupné za volnočasové aktivity...................................................81 Tabulka č. 37: Rodinné vstupné za volnočasové aktivity...................................................84

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Životní cyklus destinace......................................................................................25 Graf č. 2: Pohlaví tuzemských respondentů.......................................................................51 Graf č. 3: Věková skupina tuzemských respondentů..........................................................52 Graf č. 4: Společnost na cestě.............................................................................................53 Graf č. 5: Trávení volného času tuzemských respondentů v Lipně nad Vltavou................54 Graf č. 6: Problémy tuzemských respondentů při realizování volnočasových aktivit........57 Graf č. 7: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit....................................58 Graf č. 8: Průměrná denní útrata tuzemských respondentů za volnočasové aktivity..........59 Graf č. 9: Absence volnočasových aktivit podle tuzemských návštěvníků........................59 Graf č. 10: Pohlaví zahraničních respondentů....................................................................61 Graf č. 11: Věková skupina zahraničních respondentů.......................................................62 Graf č. 12: Národnostní struktura zahraničních respondentů..............................................62 Graf č. 13: Společnost na cestě...........................................................................................63 Graf č. 14: Trávení volného času zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou............64 Graf č. 15: Problémy zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit.....67 Graf č. 16: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit..................................68 Graf č. 17: Průměrná denní útrata zahraničních respondentů za volnočasové aktivity..............................................................................................................69 Graf č. 18: Absence volnočasových aktivit podle zahraničních respondentů.....................70

SEZNAM ZKRATEK ČR........................ČESKÁ REPUBLIKA ČSÚ……………..ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DMO.....................ORGANIZACE DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU HUZ......................HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ CHKO...................CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST NP.........................NÁRODNÍ PARK NPŠ.......................NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA UNESCO………..UNITED NATIONS EDUCATIONAL, SCIENTIFIC AND CULTURAL ORGANIZATION = Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO................SVĚTOVÁ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU VŠH.......................VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ WTO......................WORLD TRAVEL ORGANISATION = Světová organizace cestování UNWTO…………UNITED WORLD TOURISM ORGANIZATION = Světová organizace cestovního ruchu

ÚVOD Téma diplomové práce Analýza trávení volného času ve vybrané destinaci, kde vybranou destinací je Lipno nad Vltavou, jsem si zvolila zejména proto, že již od dětství tuto destinaci pravidelně několikrát do roka navštěvuji, tudíž mám k této destinaci kladný vztah a zároveň sleduji, jak se nabídka volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou, rok od roku rozvíjí a destinace se díky volnočasovým aktivitám stává bohatší a atraktivnější pro její návštěvníky. Díky své bohaté nabídce volnočasových aktivit, se domnívám, že Lipno nad Vltavou je pro tuto práci dobře zvolenou destinací. Hlavním cílem diplomové práce je zanalyzovat, jak tráví svůj volný čas v destinaci tuzemští a zahraniční návštěvníci. Tohoto cíle by mělo být dosaženo na základě výsledků zpracování odpovědí z dotazníkového šetření pro tuzemské a zahraniční návštěvníky, kdy při vyhodnocení výstupů z dotazníkového šetření je použita komparativní analýza. Vzor dotazníkového formuláře pro tuzemské návštěvníky se nachází v příloze 3A této práce a vzor dotazníkového formuláře pro zahraniční návštěvníky se nachází v příloze 3B této práce. K této práci jsem si stanovila celkem 3 hypotézy. První, hypotézou práce je, že destinaci navštěvují především rodiny s dětmi, a to v obou zvolených kategorií návštěvníků destinace. Druhou hypotézou práce je, že vytíženost destinace se neodvýjí od sezónnosti, vzhledem k faktu, že v letní i v zimní sezóně jsou v nabídce vždy atraktivní volnočasové aktivity. Poslední, hypotézou práce je, že tuzemští i zahraniční návštěvníci utratí v průměru za volnočasové aktivity 201 – 500 Kč denně. V první části práce je především použita metoda deskripce, které předcházela rešerše. V analytické části je použita jednak primární a jednak sekundární analýza. V rámci sekundární analýzy používám analýzu dokumentů. V rámci primární analýzy je použitou metodou dotazníkové šetření kvantitativního charakteru a terénní průzkum. V poslední části je použita metoda abstrakce a tvorby modelu. V první, teoretické části této práce jsou vymezeny a vysvětleny jednotlivé pojmy, které mají pomoci k lepšímu pochopení zvolené problematiky. Jako první je charakterizován cestovní ruch, neboť cestovní ruch je spojován s využitím volného času, dále je vymezen pojem cestovní ruch, poté je uvedena typologie cestovního ruchu, která se zabývá druhy a formami cestovního ruchu. Dále jsou v práci uvedeny předpoklady rozvoje cestovního ruchu, kde jsou uvedeny konkrétně dvě metody. První je metoda sociálně ekonomického 14

systému a druhá je Mariotova funkčně chronologická metoda, a jako poslední je v této kapitole vymezena destinace cestovního ruchu. V další subkapitole je vymezen pojem volný čas, vzhledem k faktu, že volný čas je nezbytnou podmínkou toho, aby volnočasové aktivity mohly být realizovány. Dále je vymezena historie volného času, která upozorňuje, že volný čas není jen výsadou současnosti, ale že volný čas vždy existoval. Poté jsou vymezeny dimenze volného času, které se podle organizace UNESCO vyznačují čtyřmi dimenzemi pohledu a to: ekonomického, sociologického, sociálně psychologického a psychologického. Práce se zabývá strukturou volného času, kde se nachází tabulka struktury nominálního fondu času, poté jsou vymezeny funkce volného času, které se dělí na instrumentální, humanizační a zábavnou, tyto funkce jsou v práci blíže popsány a vysvětleny. Dále je popsána organizace volného času a jako poslední jsou v této subkapitole uvedeny faktory ovlivňující volný čas jedince. Jako poslední subkapitolou teoretické části jsou vymezeny volnočasové aktivity, jejich současný vývoj a v neposlední řadě typologie volnočasových aktivit. Druhá, analytická část, této práce je zaměřena na analýzu vybrané destinace Lipno nad Vltavou, jelikož se Lipno nad Vltavou nachází v Jihočeském kraji, tudíž je následně v práci popsán Jihočeský kraj, poté je uvedena geografická poloha destinace Lipno nad Vltavou a Svazek Lipenských obcí, který sdružuje města a obce ležící v okolí vodní nádrže Lipno. Poté je popsána historie obce, dále je uvedena analýza primární a sekundární nabídky destinace, kde se část práce zabývá atraktivitami kulturně-historickými, kulturněspolečenskými a přírodními, dále je vymezena dopravní dostupnost a infrastruktura, suprastruktura a turistická informační centra destinace. Další částí, kterou se práce zabývá je analýza volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou, kdy pro tuto část práce byl proveden terénní průzkum volnočasových aktivit v letním i v zimním období, v práci je podrobněji popsáno 6 volnočasových aktivit, které považuji po provedení terénního průzkumu v destinaci za nejatraktivnější. Kromě těchto 6 vybraných volnočasových aktivit jsou poté uvedeny ostatní volnočasové aktivity, které destinace jak v zimním tak i v letním období nabízí. Následně je provedena analýza volnočasových aktivit z hlediska tuzemských návštěvníků, tato analýza je provedena na základě dotazníkové šetření, kdy bylo osloveno celkem 165 tuzemských respondentů. Dotazníkové šetření pro tuzemské respondenty obsahuje celkem 10 otázek. Analýza je zpracována z jednotlivých odpovědí do formy tabulek a grafů. Dále je provedena analýza volnočasových aktivit z hlediska zahraničních návštěvníků, tato analýza je také provedena na základě dotazníkového šetření, 15

kdy bylo osloveno celkem 183 zahraničních respondentů. Dotazníkové šetření pro zahraniční respondenty obsahuje celkem 11 otázek. Analýza této části práce je pojata stejně, jako u tuzemských respondentů, tedy je zpracována z jednotlivých odpovědí do formy tabulek a grafů. Následně je provedena komparativní analýza tuzemských a zahraničních návštěvníků, která je provedena na základě odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů z výsledků dotazníkového šetření. Komparováno je celkem 10 otázek. Jednotlivé odpovědi tuzemských i zahraničních respondentů jsou zpracovány do formy tabulek. V návrhové části je vytvořen návrh pro trávení volnočasových aktivit v letním i v zimním období a to konkrétně pro kategorii rodina s dětmi. Dále je vytvořena tabulka, ve které jsou uvedeny ceny vstupů za jednotlivé volnočasové aktivity a ceny za ubytování. K vytvoření návrhu, této poslední části práce jsem byla inspirována studií amerického psychologa Barryho Schwartze: Paradox volby. Za nejdůležitější použité zdroje, které jsou použity v teoretické části této práce považuji skripta Vysoké školy hotelové: Volný čas, životní styl a cestovních ruch, jehož autory jsou doc. Ing Miroslav Čertík a Mgr. Věra Fišerová a učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Sport a volný čas, jejichž autorkou je doc. PhDr. Irena Slepičková CSc. Pro analytickou část bylo čerpáno především z internetových zdrojů a to z http://www.lipno.info/ a letáků volnočasových aktivit, které byly získány během terénního průzkumu v Lipně nad Vltavou. Důležitým podkladem, který je použit pro návrhovou část je studie amerického psychologa Barryho Schwartze: Paradox volby.

16

1 TEORETICKÁ ČÁST Tato část diplomové práce je zaměřena na vymezení pojmů, které jsou nezbytné k pochopení celkové problematiky daného tématu. Vymezenými pojmy jsou cestovní ruch, pojem cestovního ruchu, typologie cestovního ruchu, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, destinace cestovního ruchu, volný čas, historie volného času, dimenze volného času, struktura volného času, funkce volného času, organizace volného času, faktory ovlivňující volný čas jedince, volnočasové aktivity, současný vývoj volnočasových aktivit, typologie volnočasových aktivit podle Světové organizace cestovního ruchu. 1.1. Cestovní ruch Cestovní ruch je všude kolem nás. Každý člověk se s cestovním ruchem setká alespoň jednou do roka. Ať už při výběru letní dovolené anebo zimní dovolené, či k využití volného času na výlety s rodinou či kamarády. Od 50. let 20. století se cestovní ruch stal samozřejmou součástí existence hospodářsky vyspělých zemí světa. Význam cestovního ruchu, který je nejčastěji spojován s využitím volného času, poznáváním, rekreací, relaxací a seberealizací, spočívá v rozvoji osobnosti, poznáváním odlišných světových kultur, navázání nových kontaktů, získání jazykových znalostí a v neposlední řadě pomáhá utvářet krátkodobé změny životního prostředí a stylu života. K základním podmínkám rozvoje cestovního ruchu patří svoboda člověka cestovat, disponibilní fond volného času a dostatek volných finančních prostředků. Cestovní ruch nejen že je i výrazem pro uspokojování potřeb jednotlivců, ale také se stal i výrazným ekonomickým fenoménem. Cestovní ruch v současnosti představuje jedno z nejrychleji a nejdynamičtěji se rozvíjející odvětví světa. Má vliv na tvorbu hrubého domácího produktu, na zaměstnanost a zvyšuje všeobecnou vzdělanost úrovně obyvatelstva a zasahuje do mnoha vědních disciplín, zejména do geografie, sociologie, ekonomie, psychologie, oboru financí, práva apod. V následující subkapitole, se budu více a podrobněji zabývat pojmem cestovního ruchu. 1 1.1.1 Pojem Cestovního ruchu Pro vymezení pojmu cestovního ruchu existuje mnoho způsobů definic. Avšak jednotná definice cestovního ruchu neexistuje. Stávající definice neustále podléhají zpřesňování. Níže uvádím 6 vybraných definic cestovního ruchu první z definic je, citována dle Světové BÁBÍK, J.; DANČO, V.; TŮMA, Z. 2007. Propagace destinace z pohledu veřejné správy. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2013-11-23],s.7. Dostupné na internetu: 1

17

organizace cestovního ruchu (UNWTO) v anglickém a následně v českém jazyce, dále z Výkladového slovníku cestovního ruchu od M. Páskové a J. Zelenky, z knihy Marketing cestovního ruchu od D. Jakubíkové, dále definice dle A. Frankeho a v neposlední řadě uvádím definici podle CH. Karlssona. Nejprve bych ráda citovala definici cestovního ruchu z roku 1991 podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) v anglickém i českém jazyce. V anglickém jazyce je cestovní ruch definován takto: „Tourism comprises the activities of persons travelling to and staying in places outsider thein usual environment for not more than one consecutive year for leisure, business and other purposes.“

2

V českém jazyce je definována jako:

„Činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ 3

M. Pásková a J. Zelenka definují ve Výkladovém slovníku cestovní ruch jako „Cestovní ruch je komplexní společenský jev, zahrnující aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či jiným účelem, i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit, mezinárodní spolupráce a rekreace na uvedené aktivity.“4 D. Jakubíková ve své knize uvádí, že „Cestovní ruch představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné i státní správy, i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky.“5 Dále uvádím definici cestovního ruchu podle A. Frankeho, který říká, že: „Cestovní ruch, jak je chápán v dnešní době, je složitý, vnitřně mnohočetný a bohatě strukturovaný 2

Definintion of Tourism (UNWTO Definition of Tourism) / What Is Tourism ?. Tugberk Ugurlu [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 3 NEJDL, K. 2010. Management destinace cestovního ruchu. Praha : VŠH, 2010. 152 s. ISBN 978-8087411- 08-7. 4 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde, 2012. 83 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 5 JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing, 2009. 19 s. ISBN 978-80247-3247-3.

18

sociálně-ekonomický jev (kategorie), což znamená, že se jedná o souhrn ekonomických a sociálních aktivit a vztahů souvisejících s uspokojováním části lidských potřeb.“ 6 Poslední definici cituji dle CH. Karlssona, který uvádí, že „Cestovní ruch je také o oblasti. Je o místech, které lidé navštěvují a o zážitcích, které díky cestování prožívají.“7 Ze všech výše citovaných definic je mi poslední definice nejsympaťější a musím říci, že s ní velmi souhlasím, a to z toho důvodu, že ani v jedné definici není zmíněno, že cestovní ruch je o zážitcích, které lidé prožívají díky cestování. Z mé vlastní zkušenosti pokaždé, když se vrátím z cizí země, ať už jsem v konkrétní zemi strávila jeden den či několik měsíců, vždy si zpět vzpomenu na zážitky, které se mi přihodily, ať už byly veselé či smutné. Díky zážitkům a cestování se ze mě stává bohatší člověk. V následující části jsou uvedeny základní charakteristiky cestovního ruchu, kdy z předmětu CR 119 Management turismu byly z podkladového materiálu č. 1 využity poznámky při výkladu Ing. Petra Studničky :  Změna místa obvyklého prostředí, tzn. pohyb, cestování z místa obvyklého prostředí, do místa mimo běžně prostředí (doprava se stává základní a nezastupitelnou součástí cestovního ruchu);  Dočasný pobyt v místě, které není místem obvyklého prostředí účastníka cestovního ruchu, dočasný pobyt může být velmi krátkodobý (bez přenocování, nebo s přenocováním);  Hlavní účel cesty není výdělečná činnost v navštíveném místě, jsou vyloučeny cesty za prací v pracovním poměru v místě pobytu, ale zahrnují služební, pracovní cesty. Účast na cestovním ruchu se uskutečňuje převážně ve volném čase účastníku cestovního ruchu;  Vytváření vztahů mezi lidmi, v místě dočasného pobytu (destinaci), mezi účastníky cestovního ruchu a místními obyvateli, mezi účastníky cestovního ruchu navzájem a

FRANKE, A. a kol. 2012. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer, 2012, 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6. 7 KARLSSON, CH. 2008. Handbooks of Research on Clusters series, 1. Norhampton : Edward Elgar Publishing, Inc., 2008. 293 s. ISBN 978-18-4720-842-2. 6

19

mezi účastníky cestovního ruchu a poskytovateli služeb a prodejci zboží přímo či nepřímo zainteresovaných na cestovním ruchu.8 1.1.2 Typologie cestovního ruchu „Cestovní ruch není ve skutečnosti realizován v obecné podobě, ale nabývá určité podoby. Teorie cestovního ruchu rozeznává určité skupiny, které mají více společných vlastností než jenom obecné, což umožňuje vnitřní rozlišování cestovního ruchu podle určitých kritérií. Nejčastěji se používá rozdělení na formy a druhy cestovního ruchu. Odborná literatura se však neshoduje na jejich charakteristice a různorodost označení vede k nejednoznačnému výkladu“.9 V tabulce č. 1 jsou popsány druhy cestovního ruchu a v tabulce č. 2 formy cestovního ruchu. Tabulka č. 1: Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu

Stručná charakteristika

Podle území

Domácí, zahraniční (výjezdový, příjezdový)

Podle vztahu k platební bilanci

Aktivní, pasivní

Podle délky pobytu

Krátkodobý, dlouhodobý

Podle počtu účastníků

Individuální, skupinový

Podle věku účastníků

Děti, rodiny s dětmi, mládež, produktivní věk, senioři

Podle způsobu zabezpečení

Organizovaný, neorganizovaný

Podle způsobu financování

Komerční, sociální

Podle charakteru místa pobytu

Městský, venkovský, ve střediscích, lázeňský

Podle ročního období

Letní, zimní, sezónní, mimosezónní

Podle vlivu na životní prostředí Tvrdý, měkký Zdroj: Vlastní zpracování s využitím ATTL, P.; NEJDL, K. 2004, s. 15 -16 Druhy cestovního ruchu jsou stanoveny především na základě způsobu realizace a jevového průběhu v závislosti na konkrétních podmínkách.

8 9

STUDNIČKA, P. 2012 Management turismu. podkladový seminář č. 1. STUDNIČKA, P. 2011. Základy turismu. Praha : VŠH, 2011. 13 s. ISBN 978-80-87411-18-6.

20

Tabulka č. 2: Formy cestovního ruchu Forma cestovního

Stručná charakteristika

ruchu Rekreační

Regenerace a reprodukce fyzických a psychických sil člověka

Kulturně poznávací

Poznávání historie, kultury, tradic, zvyků

Zdravotně orientovaný

Léčba nemocí, rekonvalescence, prevence, relaxace

Sportovně orientovaný

Aktivní sportovní činnosti, pasivní účast na sportovních akcích

Dobrodružný

Sjížděni divokých řek, extrémní lyžování, potápění v moři

Lovecký a rybolovný

Lov zvěře a chytání ryb

S profesní motivací

Profesní činnost účastníků cestovního ruchu

Specificky orientovaný

Specifické motivy účastníků (nákupy, politické akce)

Zdroj : Vlastní zpracování s využitím, ATTL, P.; NEJDL, K. 2004, s. 16 – 19 Formy cestovního ruchu se určují především na základě motivačního hlediska, hledání motivů k účasti na cestovním ruchu. Hlavním klíčovým faktorem je tedy motivace návštěvníka. Motivace je jedním z nejdůležitějších prvků zvýšení zájmů o konkrétní činnost.

1.1.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu jsou definovány podle Páskové a Zelenky, jako „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“

10

Mezi nejvýznamnější metody pro

hodnocení předpokladů rozvoje cestovního ruchu patří metoda sociálně-ekonomického systému a Mariotova funkčně chronologická metoda. Tyto metody předpokladů rozvoje cestovního ruchu jsou v následující části této práce blíže popsány. První metodou, která rozděluje předpoklady rozvoje cestovního ruchu do 2 skupin. Jak už bylo výše zmíněno, jedná se o metodu sociálně – ekonomického systému, kde jsou vyčleněny předpoklady obecné a specifické.

10

ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 31 s. ISBN 80-239-0152-4.

21

Tabulka č. 3: Předpoklady cestovního ruchu podle metody sociálně-ekonomického systému Ekonomické Obecné Sociální Objektové Specifické Subjektové

Dopravní prostředky, dopravní cesty, infrastruktura pro pobyt v destinacích cestovního ruchu Volný čas, tvorba ekonomických zdrojů, příznivá politická situace, stav životního prostředí Existence atraktivit cestovního ruchu, infrastruktury, administrativního aparátu pro řízení cestovního ruchu Existence lidských potřeb, sociální prostředí

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím studijní opory - Základy turismu, STUDNIČKA, P, 2011, s. 21 V následující tabulce je popsána druhá již výše zmíněná metoda Mariotova funkčně chronologická, která člení předpoklady cestovního ruchu do 3 odlišných skupin, tyto předpoklady jsou následovně blíže popsány a vysvětleny. Tabulka č. 4: Předpoklady cestovního ruchu podle Mariotovy funkčně chronologické metody Povrch, reliéf, krajina, klima, Přírodní předpoklady

vodstvo, fauna a flóra, celkový vzhled krajiny Lidmi vytvořené atrakce, lidové

Lokalizační Kulturně – municipální předpoklady

tradice, folklór, lidová kultura umění, struktura státních, regionálních a místních institucí pro řízení cestovního ruchu

Demografické předpoklady Selektivní

Politické předpoklady Sociologické předpoklady

22

Hustota a věková struktura obyvatel Politická stabilita, války, bezpečnostní situace Ekonomické aktivity, sociální příslušnost, vzdělanost

Urbanizační předpoklady

Velikost a hustota sídel

Ekologické předpoklady

Stav a vývoj životního prostředí

Personální předpoklady Administrativní předpoklady Komunikační předpoklady Realizační

Odbornost vedení a zaměstnanců subjektů cestovního ruchu Vízová politika, možnost pohybu po území Dopravní sítě, systém dopravy, dostupnost území Ubytovací a stravovací zařízení,

Infrastruktura cestovního

sportovní, kulturně-zábavní a další zařízení poskytující služby

ruchu

účastníkům cestovního ruchu Zdroj: Vlastní zpracování s využitím studijní opory - Základy turismu, STUDNIČKA, P, 2011, s. 22 Mezi Lokalizační předpoklady jsou zahrnuty ty prvky systému cestovního ruchu, které významným způsobem určují místo výskytu cestovního ruchu v krajině. Z prostorového hlediska mají na cestovní ruch výrazně lokalizační vlivy. Lokalizačními předpoklady, je tvořena celá řada komponentů, které se projevují, především jako výsledek vzájemných interakcí a jen výjimečně působí na lokalizaci cestovního ruchu samostatně. Hodnocení komplexu lokalizačních předpokladů umožňuje vyjádřit přirozený potenciál území z hlediska cestovního ruchu. Selektivní předpoklady vyjadřují způsobilost společnosti zúčastnit se na cestovním ruchu. Konkrétně se jedná o komponenty, které z různých úhlů pohledu určují, kdo a jak často se zúčastní cestovního ruchu. Lokalizační a selektivní předpoklady mají charakter potenciálu. To znamená, že pouhá možnost navázání vzájemných vazeb mezi těmito dvěma typy předpokladů nemusí vést k vzniku cestovního ruchu. Transformací tohoto potenciálu v realitě umožňují až realizační předpoklady.11

11

PLZÁKOVÁ, L. 2014. Tvorba strategií a regionálních plánů CR. přednáška č. 7.

23

1.1.4 Destinace cestovního ruchu Jednotná definice pro pojem destinace neexistuje. Destinace je nejčastěji chápána jako geografický prostor, který je předmětem zájmu účastníků cestovního ruchu. Základem cestovního ruchu je území, které je označováno jako turistický region či destinace. Podle další definice dle Profesora Thomase Biegera je destinace chápána jako: „prostor (místo, region), který si host nebo segment hostů vybírá jako cíl své cesty. Pro pobyt disponuje všemi nezbytnými zařízeními pro bydlení, stravování a zábavu.“ 12 M. Pásková a J. Zelenka vysvětlují pojem destinace ve Výkladovém slovníků cestovního ruchu obecně: „směřování, cíl cesty CR. Termín destinace je často používán relativně volně a nemusí souviset pouze s cestovním ruchem. V praxi je přesný termín destinace CR zkracován na termín destinace.“

13

Destinace se rozděluje na šest různých složek, těmito

složkami jsou:  ATTRACTIONS primární nabídka, která tvoří přírodní a kulturně-historické atraktivity, které vybízejí k návštěvě destinace;  ACCESSIBILITY (dostupnost destinace a všeobecná infrastruktura);  AMENITIES (sekundární nabídka, která zahrnuje ubytovací a stravovací kapacity a volnočasová zařízení);  ANCILLARY SERVICES (doplňkové služby);  AVAILABLE PACKAGES (nabízené turistické produkty a balíčky služeb);  ACTIVITIES (další aktivity). 14 Aby se destinace stala rozvinutou, je zapotřebí určité doby. Tudíž tak, jako každý produkt i destinace má svůj životní cyklus. Nejprve se začíná objevením krajiny, poté je destinace postupem času vybavována infrastrukturou a dalšími zařízeními cestovního ruchu. Destinace se postupně začíná stávat součástí masového turismu.15 Pro pochopení popisu BIEGER, T. 2008. Management von Destinationen. München : Oldenbourg, 2008. 122 s. ISBN 348- 65-862-89 13 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu: Praha : Linde, 2012. 105 s., ISBN 978-80-7201-880-2 14 KIRAĽOVA, A. 2003. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 27 s. ISBN 978- 80-8611-956-4. 15 Cooperation and Competition During the Resort Lifecycle. Tourism Recreation Research, 2012. ISSN 0250-8281, s.15. Dostupné na internetu: 12

24

průběhu života destinace byla zpracována tzv. křivka životního cyklu destinace podle Talce: Graf č. 1: Životní cyklus destinace

Zdroj: PALATKOVÁ, M, 2006, s. 90 1.2 Volný čas Volný čas je doba, kdy si můžeme své činnosti svobodně vybrat. Tyto činnosti ve svém volném čase provádíme rádi a dobrovolně, přinášejí nám uspokojení. Volný čas je nezbytnou podmínkou toho, aby volnočasové aktivity mohly být provozovány. Jedná se tedy o opak práce a povinností, které považujeme za nutné. Ale vždy záleží na konkrétním jedinci, jak svůj volný čas tráví. Existuje mnoho definic objasňujících pojem volného času, které se mnohdy liší a vymezení přesných definic je velmi složité. Definice volného času jsou blíže definovány v následující části práce: „Volný čas je historický jev, který vznikl diferenciací lidského času. Volný čas má v životě člověka nezastupitelné místo. Poskytuje prostor pro naplnění mnohých lidských potřeb a člověk koná činnost dle své vůle, aby si odpočinul, bez jakéhokoliv záměru produktivity pro prospěch společnosti.“ 16

16

FLEMR, L. 2009. Prostorové podmínky pro podporu aktivního životního stylu současné populace. Praha : Karolinum, 2009. 194 s. ISBN 978-80-24617-65-7.

25

Němec definuje pojem volného času následujícím způsobem: „Je to čas, v němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popř. i tvůrčí schopnosti.“ 17 Pásková a Zelenka definují volný čas jako: „Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. Často je charakterizován svobodnou volbou, očekáváním příjemných prožitků apod. Spojují jej následující funkce: rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti i psychická a fyzická regenerace.“ 18 „Volný čas lze v souhrnu definovat jako dobu, časový prostor, v němž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze a základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem. Tyto činnosti ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav a pocitů úzkosti.“ 19 Shrnutím myšlenek z výše uvedených definic, je pak zřejmé, že hlavním cílem aktivit ve volném čase je přimět člověka ke zdravému budování jeho vlastní osobnosti, svobodné volby a v poslední řadě by volný čas měl být přínosem pozitivních hodnot člověka. Haywood rozděluje pojetí volného času na čtyři komponenty:  Zbytkový čas (residual time) Jedná se o čas, který lidem zbývá po odvedení práce a uspokojení základních potřeb;  Aktivita (activity) Komponent předznamenávající, že v tomto pojetí volného času již nejde jen o volno v pravém slova smyslu, nýbrž i o to, aby čas byl stráven aktivně;

NĚMEC, J. 2002. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Praha : Paido, 2002. 119 s. ISBN 978-80-73150-12-9. 18 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu: Praha : Linde, 2012. 615 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 19 SLEPIČKOVÁ, I. 2005. Sport a volný čas. Praha : Karolinum, 2005. 115 s. ISBN 80-246-1039-6. 17

26

 Funkčnost (functional time) Aktivity ve volném čase by měly být funkční, tzn. Plnit nějakou konkrétní funkci, směřovat k cíli, trávení volného času nesmí být beze smyslu a nesmí být nudné;  Volba a svoboda (choice and freedom). Aktivity jsou vykonávány dobrovolně z vlastní vůle jedince, tento komponent přímo koresponduje

s nejdůležitějším

principem

výchovy

ve

volném

čase,

který

je

dobrovolnost.20 Čas je pojmem prostupující naším životem. K času jsou vztahovány osobní, pracovní a společenské události. Lidé podřizují své konání času a mnohdy na místo, aby ovládali svůj čas, čas ovládá je. V řádu daném hodinami jsou časové úseky určeny k povinnostem a práci a to i ve chvílích, kdy člověk může se svým časem svobodně nakládat. Část doby, kterou má jedinec pro sebe a s níž může disponovat podle svého uvážení, je volný čas.21 V životě člověka se odlišují časové bloky s různým obsahem, specifickou náplní a funkcí. Časové bloky dělíme na:  pracovní čas (trávený v zaměstnání);  vázaný čas (člověk vykonává činnost pro zachování existence sebe sama i rodiny);  volný čas.22 1.2.1 Historie volného času Volný čas není jen výsadou současnosti, volný čas vždy existoval, ale dříve pracovní činnosti byly nepravidelnější než v dnešní moderní společnosti. Jedním z příkladů je, že v minulosti lidé o žních pracovali od úsvitu do soumraku sotva jen s malým odpočinkem, ovšem takové pracovní vytížení bylo vyžadováno jen několik málo týdnů v roce a jindy zase naopak lidé měli práci jen několik pár hodin denně. Pro mnoho lidí bylo využití volného času spojeno s náboženstvím.

20

HAYWOOD, L. 1995. Understanding Leisure. Nelson: Thornes, 1995. 272 s. ISBN 978-07-4872-059-0. SLEPIČKOVÁ, I. 2005. Sport a volný čas. Praha : Karolinum, 2005. 89 s. ISBN 80-246-1039-6. 22 ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. 2009. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha : VŠH, 2009. 10 s. ISBN 978-80-86578-93-4. 21

27

Prvními cestovateli byli poutníci. Ve středověku cestovali jen příslušníci nejvyšší vrstvy šlechty. Novodobý cestovní ruchu je spojován s rokem 1841, kdy byl zorganizován první hromadný výlet, kterého se zúčastnilo téměř 600 účastníků, kteří cestovali vlakem v Anglii. Později došlo k rozvoji lázeňství, kdy do lázní cestovali za zdravím, ale také z prestižních důvodů. S rostoucí úrovní mezd, s růstem fondu volného času a zlepšení pracovních podmínek a s rozvojem dopravy a tím i se zrychlením přepravy mezi jednotlivými místi, se cestovaní stalo dostupnější i pro širší vrstvy obyvatel, ne jen pro příslušníky nejvyšší vrstvy šlechty.23 H. Opaschowský identifikoval fáze vývoje volného času následovně:  1. fáze: Od války do konce 50. Let dominovala fáze volného času, která byla zaměřena na zotavení (regeneraci pracovní síly);  2. fáze: Volný čas v 60. letech se soustředil na spotřebu (volný čas = spotřeba);  3. fáze: V 80. letech začíná fáze volného času, která se zaměřuje na zážitky. 24 1.2.2 Dimenze volného času Podstata trávení volného času byla poprvé definována v 80. letech, kdy organizace UNESCO přijala definici, kde pojem socio-kulturní animace se stává odpovědí na otázku socio-kulturních vztahů mezi lidmi. Podle organizace UNESCO se volný čas vyznačuje čtyřmi dimenzemi pohledu, mezi které patří:  Ekonomický pohled Volný čas vymezený vůči času a práci;  Sociologický pohled Volný čas asociován s aktivitou, spokojeností, jinými činnostmi než pracovními;  Sociálně psychologický pohled Čas pro realizaci osobnosti;  Psychologický pohled Čas, pro realizaci zvláštního stylu života, ve kterém se člověk realizuje.25

STUDNIČKA, P. 2011. Základy turismu. Praha : VŠH, 2011. 11 s. ISBN 978-80-87411-18-6. OPASCHOWSKI, H. 2008. Einführung in die Freizeitwissenschaft. Springer : Leske Budrich, 2008 259 s. ISBN 978-35-31161-69-3. 25 ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. 2009. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha : VŠH, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4. 23 24

28

1.2.3 Struktura volného času Struktura volného času je chápána jako konkrétní činnost, na kterou se ve svém volném čase člověk zaměřuje. Volný čas může být naplněn řadou pestrých aktivit a činností, kterých existuje nepřeberné množství, jako je například pletení, kutilství, zahrádkaření, jejichž charakter je na rozmezí práce a volného času přes četbu, poslech rádia, návštěv divadla či kina, sledování televize, setkávání se s přáteli až k intenzivní aktivitě kulturní, sportovní a společenské. Následující tabulka struktura nominálního fondu času podle Koláčka nám ukazuje veškeré činnosti, jimiž se člověk ve svém každodenním životě zabývá, lze je uspořádat podle určitých shodných znaků do skupin. Tabulka č. 5: Struktura nominálního fondu času Činnost

Doba

Pracovní

Nutná mimo-pracovní

Volný čas

V této době člověk vykonává práci. Tato činnost je motivovaná získáním prostředků k životu. Jedná se o hlavní zaměstnání, přesčasy, individuální přípravu na zaměstnání či účast na školení. Zahrnuje i vedlejší zaměstnání a další zabezpečení obživy, jako je např. chov užitkového zvířectva apod. Je naplněna činnostmi nezbytnými pro prostou existenci člověka a dále činnostmi, které nepřinášejí finanční efekt a nejsou ani věcí svobodného výběru. Jedná se o: a) uspokojování bio-fyziologických potřeb (spánek, jídlo, osobní hygiena, lékařská péče…) b) ostatní činnosti (cesta do práce a z práce, péče o domácnost – příprava jídla, úklid, praní prádla atp.). a) aktivity manuální – zahrádkaření, kutilství, ruční práce, atp. b) aktivity fyzické – procházky, turistika, sport, atp. c) aktivity kulturně uměleckého typu receptivního – četba, návštěvy divadel, kin, poslech rádia, magnetofonu atp. d) aktivity kulturně uměleckého typu tvořivého a interpretačního – hudba, zpěv, herecká činnost, fotografování atp. e) aktivity kulturně racionální – dobrovolné vzdělávání, sledování masmédií, luštění křížovek atp. 29

f) aktivity společensko formální – výkon veřejných funkcí, schůze, práce ve společenských a politických organizacích g) aktivity společensko neformální – rodinné aj. návštěvy, návštěvy kavárny h) hry, podívaná, sběratelství – sportovní diváctví, společenské hry i) pasivní odpočinek – sezení, polehávání, spánek (mimo hlavní), kouření, popíjení kávy atp. Zdroj: SLEPIČKOVÁ, I., 2005, s. 15 1.2.4 Funkce volného času Funkce volného času lze rozdělit do tří skupin. Jedná se o funkce instrumentální, humanizační a zábavnou. Tyto funkce jsou popsány následovně:  Instrumentální funkce Instrumentální funkci (nástrojové) začala být věnována pozornost v období rozvoje kapitalismu v počátcích 19. století. Se změnou stylu řízení práce v průmyslové výrobě se ukázalo, že pokud má být dosaženo vysoké úrovně produktivity, je nutné zajistit dělníkům dostatek možností regenerovat jejich síly. Práce začala být lépe strukturována a organizována. Obdobně se posléze začalo přistupovat i k volnému času, docházelo k jeho ‚,industrializaci.“ Člověk měl mít možnost dostatečně si po práci odpočinout, zregenerovat své síly a upevnit své zdraví;  Humanizační funkce Pod humanizační funkci lze zahrnout hlavně výchovné, vzdělávací a socializační možnosti volného času. Vzdělávání a rozvoj osobnosti stály v počátcích úvah o volném čase, jak tomu bylo již ve starém Řecku u svobodných občanů. Kultivace ducha i těla (podle dominující ideologie vždy v určitém poměru) prolíná volným časem ve všech etapách historického vývoje společnosti. Volný čas pomáhá uchovávat kulturní dědictví každé populace prostřednictvím lidových zvyků a slavností. I když mnozí jedinci volný čas tráví někdy sami, neznamená to, že nejsou ovlivněni užším či širším sociálním prostředím. Způsobu trávení volného času se ‚,učíme“ a ve volném čase se také učíme řadě dovedností a získáváme nové zkušenosti. Setkáváme se s jinými jedinci, zařazujeme se do různých skupin, což poskytuje prostor pro socializaci, učení se normám a rolím;

30

 Zábavná funkce Třetí hlavní funkce, zábavná, se úzce váže k sociálně psychologickým a psychologickým aspektům volného času. Volný čas dává prostor pro oproštění se od povinností a problémů každodenního života a povinností. Dává prostor pro věnování se osobním zájmům a zálibám. Naplnění osobních přání a potřeb navozuje pocity uspokojení, navozuje příjemné prožitky. Radost prožitek, zábava představují jedny z nosných znaků volného času. Zde je třeba však opět připomenout některé negativní tendence při trávení volného času typického pro současnou dobu. Odvíjení se od konzumního způsobu života spojeného s vyhledáváním (a často velmi agresivní nabídkou) pasivních, netvořivých forem zábavy, hedonismem a subjektivismem.26 1.2.5 Organizace volného času Organizace volného času představuje svobodnou volbu. Závisí na řadě okolností, jak lidé tráví svůj volný čas. Trávení volného času probíhá dvěma způsoby:  Spontánně Při spontánních volnočasových aktivitách si jedinec sám nebo v rámci neformální skupiny volí a uspořádává vybranou aktivitu;  Organizovaně Organizovaná forma znamená nabídku volnočasové aktivity přicházející z vnějšku od formální organizace instituce. Této nabídky, pokud vyhovuje jejich zájmům a potřebám, využívá jedinec či skupina, kterou si volí na základě svobodného rozhodnutí.27 1.2.6 Faktory ovlivňující volný čas jedince Volnočasové aktivity jedinci pomáhají zkvalitnit jeho životní styl a kulturní život. K naplnění života jedince jsou zapotřebí pocity sebeuspokojení, pocity radosti z udělané práce, možnosti seberealizace a v neposlední řade pocity ze smysluplného využití svého volného času.

26 27

SLEPIČKOVÁ, I. 2005. Sport a volný čas. Praha : Karolinum, 2005. 115 s. ISBN 80-246-1039-6. SLEPIČKOVÁ, I. 2005. Sport a volný čas. Praha : Karolinum, 2005. 115 s. ISBN 80-246-1039-6.

31

Struktura, obsah nebo způsob provedení a další parametry, které charakterizují prostor volnočasových aktivit, jsou založené na řadě faktorů, kterými jsou pohlaví, věk, tělesná a duševní kondice, vzdělání, zaměstnání, rodinný stav, finanční prostředky a prostředí ve kterém jedinec žije. Vladimír Spousta ve své knize uvádí několik limitujících faktorů, které působí na jedince:28  Věk Věk je základním faktorem ovlivňujícím volný čas jedince. S věkem se mění obsah volného času. Malé dítě nerozlišuje mezi hrou a prací, jeho myšlení není ještě rozvinuté. Střídá se bdění a spánek. Ve školním věku a pubertě učení splývá s prací. Dospělí jedinci touží po výdělku, který pak mohou utratit za své aktivity ve volném čase;  Pohlaví Muži dávají přednost pasivní rekreaci (sledování televize a čtení, ženy raději komunikují a tráví čas mimo domov, například s kamarádkami;  Fyzická kondice a zdravotní stav Jde o hlavní limitující faktor. Lidi lze rozdělit na dvě skupiny: ti, kteří pečují o své zdraví a kondici a ti, kteří ji zanedbávají;  Psychická kondice a příslušnost ke společenské vrstvě Je dána vyšší inteligencí, temperamentem a stupněm aktivity. Tělesná aktivita spolu s psychickou mají rozhodující vliv na kvalitu životního stylu (práce, odpočinek, rekreace, zábava). Lidé, kteří jsou vyčerpání tělesnou činností, relaxují u psychické činnosti a naopak ti, kteří jsou vyčerpání po psychické činnosti, se věnují tělesným aktivitám. Volný čas je oblast seberealizace jak kulturní, tak přírodní touhy.29 1.3 Volnočasové aktivity Předmětem výběru člověka je dnes mimo volby pracovní činnosti, stejně důležitý i výběr volnočasových aktivit, které bude realizovat ve svém volném čase. Volnočasové aktivity 28

SPOUSTA, V.; FALTÝSKOVÁ, J.; HŘEBÍČEK, L.;KNOTOVÁ, D. 1996. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno : Masarykova univerzita, 1996. 37 s. ISBN 978-80-21012-74-5.

29

MAŇÁK, J.; HŘEBÍČEK, L.; TELEC, J. 1994. Teoretické základy výchovy ve volném čase: úvod do studia pedagogiky volného času. Brno : Masarykova univerzita, 1994. 104 s. ISBN 80-210-1007-X.

32

mohou být chápány jako složky volného času, které vedou ke zdravému, aktivnímu a hodnotnému způsobu trávení volného času, jsou to veškeré činnosti, které jsou prováděny mimo běžné pracovní povinnosti. Volnočasové aktivity mohou upevnit lidem úroveň osobních vztahů (mimo rodinu), rozšiřují podněty pro vzájemné poznání nových členů společnosti a jejich prostřednictvím může také člověk získat nové sociální dovednosti. Volnočasové aktivity mají velké množství podob, mezi které můžeme zařadit například sport, kulturu, hry a jiné další klubové aktivity. Volnočasové aktivity se dle svého charakteru dělí na dvě základní skupiny:  Odpočinkové a rekreační činnost;  Zájmové činnosti. 30 1.3.1 Současný vývoj volnočasových aktivit Způsob trávení volného času můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Jedná se o formy aktivního a pasivního trávení volného času: 1. Aktivní formy Trávení volného času se dělí na manuální, fyzické, kulturní intelektuální a sociální činnosti  Manuální činnosti Zejména se jedná o formování přírodních materiálů, které vedou k vlastnímu užitku i potěšení. Manuální činnost se projevuje jako činnost řemeslnická, zahrádkářská a domácí kutilství;  Fyzické činnosti Jedná se o činnosti sportovní a tělovýchovné a o všechny druhy činností, které jsou uskutečněny v přírodě, jako jsou například táboření, turistika, procházky a cestování;  Kulturní činnosti Do kulturní činnosti patří četba, návštěva divadla, kina, výstav, poslech hudby, hra na hudební nástroje. Tyto činnosti v člověku vyvolávají fantazii, obrazotvornost a estetické cítění;  Intelektuální činnosti Intelektuální činnost je zaměřena na rozvoj osobnosti, kdy se člověk zaměřuje na dobrovolné prohlubování svých znalostí a zdokonalování svých dovedností, které vedou

30

PÁVKOVÁ, J. 1992. Pedagogika volného času. Praha : Portal, 1999. 402 s. ISBN 978-80-2471-734-0.

33

k rozvoji osobnosti. Patří sem četba novin a odborných časopisů, vědecké literatury a sebevzdělávání;  Sociální činnosti Tato činnost je naplněna sociálními vztahy, jedná se o rozmluvy a besedování s přáteli, příbuznými či v různých organizacích. Mnoho lidí navštěvuje přátelské kluby a kavárny. 2. Pasivní formy Do pasivní formy trávení volného času patří: sledování televize, hraní počítačových her a nicnedělání. Vývoj současných volnočasových aktivit není příliš pozitivní. Zejména se prohlubuje pasivnost a naopak se snižuje frekvence činností. Nejčastějšími realizovanými aktivitami ve volném čase jsou: sledování televize nebo videa, domácí práce, četba časopisů a zábavné literatury, koníčky a záliby, péče o děti, sport, vycházky, pasivní odpočinek. 31 1.3.2 Typologie volnočasových aktivit podle Světové organizace cestovního ruchu Jelikož se tato práce především zaměřuje na volnočasové aktivity, uvedu nyní možnosti typologie cestovního ruchu ve volném čase na základě typů cestovního ruchu podle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO a budu je uvažovat jakožto typologii volnočasových aktivit jako takových. Z hlediska volného času, rekreace a dovolené, rozeznáváme následující typy cestovního ruchu: 1. Rekreační cestovní ruch  v rámci rekreačního cestovního ruchu si lze představit především aktivity sloužící k obnovení fyzických a duševních sil jeho účastníků;  odpočinek přitom může mít jak formu aktivní, tak formu pasivní;  může se odehrávat téměř na jakémkoliv místě od přírody po urbanizované prostředí;  do tohoto podtypu cestovního ruchu lze zařadit i tzv. druhé bydlení, kterým je uvažováno chataření a chalupaření, jež je velice typické pro Českou republiku.

31

ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. 2009. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha : VŠH, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4.

34

2. Kulturně poznávací cestovní ruch  Do této kategorie cestovního ruchu spadá jednak historie, jednak poznávání kultury a kulturních zvyků a tradic;  Podtypem je i náboženský cestovní ruch, který zahrnuje návštěvu náboženských památek, sakrálních i funerálních;  Má i funkci (samo)vzdělávací a výchovnou, protože přispívá k rozšiřování kulturních obzorů jeho účastníků; Zaměřen na poznávání:  kulturně-historických památek (hrady, zámky, církevní stavby);  kulturních zařízení (galerie, muzea);  kulturních akcí (festivaly, divadelní představení, tematické akce různých druhů);  kulturního a historického odkazu země, či místa;  kulturní krajiny. 3. Společenský cestovní ruch  Zaměřen na vzájemnou komunikaci mezi lidmi, jejich setkávání a společenské styky;  Jeho podtypem je klubový cestovní ruch, který se zaměřuje na realizaci cestovního ruchu v cíleně vytvořených skupinách. 4. Sportovně orientovaný cestovní ruch  Podobně jako u rekreačního cestovního ruchu se i v rámci sportovně orientovaného cestovního ruchu můžeme setkat s aktivitami v rovině aktivní a pasivní;  Aktivní sportovní cestovní ruch představuje především samotnou realizaci jakýchkoliv sportovních aktivit;  Pasivní sportovní činnost potom zahrnuje sledování ostatních, provozující sport – například cestování na Olympiádu. 5. Zdravotně orientovaný cestovní ruch V podmínkách České republiky jej můžeme rozdělit na:  Lázeňský cestovní ruch, který je realizován v komplexech poskytujících lázeňskou péči, respektive musí být na místech, kde se vyskytují přírodní léčivé zdroje;  Zdravotní cestovní ruch, který lze realizovat v jakémkoliv vhodném prostředí. Například pod něj spadá wellness. 35

6. Dobrodružný cestovní ruch  Dobrodružný cestovní ruch se stává stále větším trendem po celém světě;  Pod pojmem dobrodružství ve spojení s cestovním ruchem si lze představit především adrenalinové aktivity, které se dají realizovat jak na zemi, tak na vodě a ve vzduchu a jejich cílem je přinést jejich účastníkům hluboký zážitek. 7. Lovecký a rybolovný cestovní ruch  Jak napovídá sám název, v rámci tohoto typu cestovního ruchu jde o účast na pořádaných honech, nebo při rybaření. Na základě této typologie cestovního ruchu, lze vyvodit typologii volnočasových aktivit, které můžeme rozdělit na: 1. Rekreační aktivity 2. Kulturní aktivity  Poznávání památek;  Návštěva kulturních zařízení;  Návštěva kulturních akcí;  Poznávání a návštěva dalších kulturních atraktivit. 3. Společenské aktivity  Návštěva známých a příbuzných;  Návštěva společenských akcí;  Účast v klubu (jachtařském, golfovém). 4. Sportovní aktivity  Aktivní účast přímo při sportovních aktivitách;  Pasivní účast při sportovních aktivitách (cesta na olympiádu jako divák). 5. Aktivity na podporu a obnovu zdraví  Lázeňské aktivity;  Zdravotní aktivity (wellness). 36

6. Adrenalinové aktivity  Na zemi;  Ve vodě;  Ve vzduchu. 7. Rybolovné a lovecké aktivity 32

32

LAGÍNOVÁ, M. 2012. Analýza adrenalinových aktivit jako volnočasové aktivity a aktivního životního stylu. [Bakalářská práce] Praha: VŠH, 2012

37

2 ANALYTICKÁ ČÁST Tato část diplomové práce je zaměřena na analýzu vybrané destinace Lipno nad Vltavou. V této části je popsán Jihočeský kraj, geografická poloha destinace Lipno nad Vltavou, Svazek Lipenských obcí, historie obce Lipno nad Vltavou, dále se práce zabývá analýzou primární a sekundární nabídky, dopravní dostupností, infrastrukturou, suprastrukturou destinace a turistickými informačními centry. Další částí, kterou se práce zabývá je experimentální analýza volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou, které destinace nabízí jak v letní, tak i v zimní sezóně. Dále se práce zabývá analýzou volnočasových aktivit z hlediska tuzemských a zahraničních návštěvníků. Tato analýza je provedena na základě dotazníkového šetření a z výsledků dotazníkového šetření je provedena komparativní analýza tuzemských a zahraničních návštěvníků. 2.1 Analýza destinace Lipno nad Vltavou Lipno nad Vltavou je ve své dnešní podobě velmi mladou obcí, která se stala jednou nejdynamičtěji se rozvíjející obcí v České republice a nabízí turistický komfort nejvyšší úrovně, jak v letní, tak i v zimní sezoně. Návštěvníci si mohou vybrat ze široké nabídky volnočasových aktivit, které destinace nabízí. V současnosti v obci žije 580 obyvatel.

„Stěžejním hybatelem rozvoje obce se stal v uplynulých dvaceti letech cestovní ruch. Lipno má strategickou polohu mimo zvláště chráněné území, nevykazuje výkyvy v rozhodování samosprávy a na jeho území působí řada významných investorů. Cestovní ruch přispívá na území obce k tvorbě nových pracovních míst, generuje příjmy do rozpočtu obce, zvyšuje celkovou hodnotu území a umožňuje zvyšovat životní úroveň místních obyvatel.“ 33 2.1.1 Geografická poloha Obec Lipno nad Vltavou se nachází v Jižních Čechách v okrese Český Krumlov, v Chráněné krajinné oblasti Šumava, v blízkosti česko-rakouských hranic. Svoji celkovou rozlohou 849,33 km2 je největším mikroregionem Jihočeského kraje, který je tvořen 8,5 % z celkové rozlohy kraje. Obec je podhorskou oblastí, ležící na levém břehu údolní nádrže Lipno a horního toku řeky Vltavy.

Oblast je tvořena z 11 obcí, které na základě

STUDNIČKA, P., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., TINKOVÁ, V. 2013. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. Praha : Press21, 2013. 7 s. ISBN 978-80-905181-4-8. 33

38

územněsprávního členění spadají pod dva okresy a těmi jsou: okres Český Krumlov a okres Prachatice. Mapa geografické polohy Lipenska se nachází v příloze 1A této práce.34 Z hlediska účelového typu regionu se mikroregion Lipensko nachází:  v regionu soudržnosti (NUTS 2) Jihozápad;  v kraji (NUTS 3) Jihočeském;  v euroregionu Šumava;  v turistickém regionu Šumava;  v turistické oblasti Šumava. Vzhledem k tomu, že obec Lipno nad Vltavou se nachází v Jižních Čechách, jsou následovně blíže popsány. Jižní Čechy jsou díky výhodné hraniční poloze významným turistickým regionem nacházejícím se na jihu republiky, při státní hranici s Rakouskem a Německem. Jihočeský kraj se svou rozlohou 10 056 km² řadí mezi kraji České republiky na druhé místo. Počet obyvatel Jihočeského kraje je 636 707 a hlavním městem kraje jsou České Budějovice.35 Mezi významná města Jihočeského kraje patří například město Písek s nejstarším kamenným mostem, město Třeboň proslulé rybníkem Svět a Schwarzenberskou hrobkou, Český Krumlov, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, Jindřichův Hradec se státním hradem a zámkem, Tábor, který byl proslaven díky „Husitským válkám“ a v neposlední řadě město Strakonice, které proslavil Strakonický dudák Švanda. Potenciál Jihočeského kraje je zejména tvořen přírodním bohatstvím, kulturním a historickým dědictvím.36 Přírodní atraktivita Jihočeského kraje je dána členitostí reliéfu krajiny, na území národního parku Šumava, Novohradských hor a Blanického lesa. Jižní Čechy jsou krajem rozsáhlých rašelinišť s velkým počtem rybníků, lesů a vyhlášených chráněných území.

Lipno baví, Dostupné na internetu: [cit. 2014-02-12] Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 36 Jihočeský kraj. Město a obce - vismo [online]. 1996 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 34

35

39

Z nejvýznamnějších oblastí chráněné přírody je Národní park Šumava, který se svou rozlohou patří mezi největší Národní parky v České republice. Mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO), patří Šumava, Třeboňsko, Blanský les a Novohradské hory, Šumava a Třeboňsko, dále patří mezi biosférické rezervace, které jsou zařazeny na seznamu UNESCO.37 Kulturně-historické dědictví v kraji představuje velké množství památkově chráněných objektů, městských a vesnických památkových rezervací. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je zapsáno, jak je již uvedeno výše, město Český Krumlov a obec Holašovice, kde se nachází unikátní soubor budov stavěných ve stylu tzv. selského baroka.38 Pro jižní Čechy jsou také typické hrady a zámky, tvrze a zříceniny. Mezi nejznámější hrady a zámky patří Rožmberk, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Zvíkov, Třeboň, Červená Lhota, Kratochvíle a Jindřichův Hradec. Mezi zříceniny patří Dívčí Kámen u Zlaté Koruny, Kozí Hrádek, Landštejn, Choustník a Helfenburg. 39 Z volnočasových aktivit nabízí Jihočeský kraj v zimním období díky pravidelně upravovaným běžeckým stopám ideální podmínky pro běžecké lyžování, zejména v destinaci Lipno nad Vltavou. Jako další volnočasovou aktivitou v zimním období je sjezdové lyžování, kdy většina lyžařských lanovek, vleků a sjezdovek je soustředěna do dvou hlavních jihočeských lyžařských areálů: Lipno nad Vltavou, lyžařský areál Kramolín a Churáňov, lyžařský areál Zadov.40 V letním období, kdy je návštěvnost kraje nejvyšší, nabízí kraj hustou síť cykloturistických tras, jejichž délka přesahuje 4.990 km, dále kraj nabízí ideální podmínky pro pěší turistiku,

PODHORSKÝ, M. 2009. Jihočeský kraj: historie, památky, umění, příroda, Praha : Freytag & Berndt, 2009. 200 s. ISBN 978-80-7316-074-6. 38 Turistický atlas, Dostupné na internetu: [cit. 2014-03-19] 39 Turistický atlas, Dostupné na internetu: [cit. 2014-03-20] 40 Lanovky a skiareály Šumava, Český les a Lipno. České hory [online]. 1999 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 37

40

kdy značených turistických stezek je v současné době více něž 5.000 km, golfová hřiště, hippoturistiku, vodáctví a další volnočasové aktivity.41 Díky široké nabídce volnočasových aktivit jsou typickými návštěvníky Jihočeského kraje, sportovci a turisté, kteří rádi tráví svůj volný čas aktivním způsobem. 2.1.2 Svazek Lipenských obcí Lipensko je příhraničním mikroregionem, který je vymezený Svazkem Lipenských obcí. Tento Svazek vznikl 4. června roku 1991 a svojí rozlohou zaujímá 6,19 % celkové rozlohy kraje. Jedná se o dobrovolnou nepolitickou organizaci, sdružující města a obce a která leží v okolí vodní nádrže Lipno. Mapa a logo Svazku Lipenských obcí a měst se nachází v příloze 1B této práce. Konkrétně se jedná o Vyšší Brod, Horní Planou, Lipno nad Vltavou, Stožec, Černou v Pošumaví, Frymburk, Loučovice, Přední Výtoň, Ktiš, Hořice na Šumavě a Novou Pec.42 Jedním z hlavních důvodů založení Svazku Lipenských obcí byla možnost vzájemné spolupráce při řešení společných problémů v oblastech dalšího rozvoje celé oblasti. Prioritními cíli Svazku jsou především vytvoření kvalitního životního prostředí pro život místního obyvatelstva, ochrana přírodního prostředí a ochrana vodní nádrže Lipno. Jedním z dalších úkolů Svazku je snaha o realizaci plnohodnotné celoroční rekreace, která dle mého názoru nabývá stále většího významu a v současné době se dá říci, že Lipno je dvousezónní destinací cestovního ruchu, která nabízí bohatou nabídku jak pro zimní, tak i pro letní rekreaci.43

2.1.3 Historie obce Lipno nad Vltavou Z hlediska historie zprávy o osidlování dnešní oblasti obce Lipno nad Vltavou, tehdejší osady Lippen pocházejí již ze třináctého století. Většina sídel a usedlostí spadala až do 41

Silnice, železnice, Dostupné na internetu: [cit. 2014-03-24] 42 Lipensko. Lipno baví [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 43 POSPÍŠILOVÁ, K. 2009. Předpoklady rozvoje komerčních služeb ve vybrané oblasti – mikroregionu Svazek Lipenských obcí. [Bakalářská práce.] České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2009.

41

patnáctého století pod správu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. V šestnáctém století bylo Lipno malou dřevařskou osadou se 150 stálými obyvateli, kteří byli převážně dřevaři splavujícími dřevo po Vltavě. V roce 1575 byla vyhlášena voroplavba svobodným podnikáním a tudíž se stala hlavním povoláním místních obyvatel. V roce 1951 začala výstavba vodní nádrže Lipno, která trvala do roku 1958. Stavba byla považována za unikátní, díky svému rozsahu a technologiím, které byly použity při výstavbě vodní nádrže. Po napuštění vodní nádrže v roce 1958 vznikla největší vodní plocha v České republice. Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky, které je nazýváno "jihočeským mořem". Délka jezera dosahuje 48 km, šířka v tom nejširším místě 10 km, průměrná hloubka jezera je 6,5 m a maximální hloubka je 21,5 m.44 Lipensko bylo do roku 1990 chudou a velmi špatně přístupnou oblastí. Rozvoj Lipenska byl značně limitovaný. Docházelo k odchodu a odsunu obyvatel, díky chráněným přírodním územím došlo k hospodářskému útlumu, kdy mezi tradiční odvětví na Lipensku patřilo zejména pastevectví a zemědělství, těžba dřeva, grafitu, železné rudy a rašeliny. Ve velmi špatném a zchátralém stavu byla zejména infrastruktura a většina hospodářských objektů a budov. 2.1.4 Analýza primární a sekundární nabídky V následující části je uvedena primární analýza nabídky regionu a to z pohledu kulturněhistorických, kulturně-společenských a přírodních atraktivit. Sekundární nabídka je uvedena z pohledu všeobecné infrastruktury, suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu.  Kulturně-historické atraktivity Mezi největší kulturně-historické atraktivity Lipenska patří cisterciácký Vyšebrodský klášter, který se nachází v obci Vyšší Brod. Tento klášter byl založen v roce 1259 Vokem I. z Rožmberka jako rodový duchovní ústav sloužící k nepřetržitým modlitbám za spásu duší příslušníků zakladatelského rodu Řožmberků a jako pohřebiště pro příslušníky panského rodu. Nejcenější památkou kláštera je kříž zvaný Závišův, který patří ke vzácným předmětům kláštera, jež nechávali pořídit jen nejmocnější z mocných. Klášter je otevřen veřejným prohlídkám. Další atraktivitou Lipenska je hrad Rožmberk, který se Historie obce. Obec Lipno nad Vltavou [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 44

42

nachází 10 km od Vyššího Brodu.45  Kulturně – společenské atraktivity V rámci kulturně-společenských atraktivit nabízí Lipensko svým návštěvníkům nepřeberné množství letních festivalů, dětských a sportovních akcí, jak v letním tak i v zimním období. V této části práce jsou uvedeny nejatraktivnější akce, které jsou pořádány v Lipensku. První z akcí je Letní Letná na cestách – jedná se o mezinárodní festival nového cirkusu a divadla. Slavnosti dřeva na Stezce korunami stromů Lipno, kdy hlavním tématem této akce je dřevo a je k vidění vše, co se dá ze dřeva vyrobit. Tato akce je doplněna pestrým kulturním programem v podobě koncertů přímo ve vyhlídkové věži, kde vystupují zpěváci jako Martin Maxa, Iva Frühlingová, Zdeněk Podhůrský a podobně. Další akcí je Lipno Sport Fest, v rámci kterého se návštěvníci mohou po celých 9 dnů zdarma zúčastnit kurzů in-line bruslení, plavání, windsurfingu a jiných aktivit. ČT Sport na vrchol je zimní akcí, kdy je možné se za týden stát z amatérského lyžaře profesionálem. Mezi další top akce Lipenska patří každoroční zahájení letní turistické sezóny a zimní turistické sezóny.  Přírodní atraktivity Mezi největší přírodní atraktivity Lipenska patří pohoří Šumava (NP a CHKO Šumava) a Lipenská přehradní nádrž. Dále Schwanzenberský plavební kanál, který se nachází v NP Šumava a spojuje mnoho atraktivních částí technického díla. Lipensko nabízí jednu z nejznámější skalních lokalit v jižních Čechách, a sice národní přírodní rezervaci Čertovu stěnu a Luč. Ty jsou významné svým kamenným mořem posetým žulovými balvany. Pod stěnou teče řeka Vltava, jež protéká balvanitým korytem, které se nazývá Čertovy proudy. V letním období se zde konají každoroční významné vodácké závody. Nedaleko obce Vyšší Brod se nacházejí Vodopády svatého Wolfganga. Na pravém břehu Lipenské přehrady se nachází zřícenina gotického hradu Vítkův kámen – hrad byl založen Vítkovci a sloužil jako pohraniční pevnost. Další atraktivitou jsou Muckovské vápencové lomy, které jsou přírodní památkou, jež je významná svými působivými monumenty skalních pilířu a shromaždišt 9 druhů netopýrů. Dále se v oblasti nachází Přírodní park Vyšebrodsko a Mědvědí hora.

Založení Kláštera. Cisterciácký klášter Vyšší Brod [online]. 2009 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu : 45

43

 Dopravní dostupnost a infrastruktura Mezi možné způsoby dopravy do destinace patří silniční, železniční a autobusová doprava. Dopravní dostupnost do Lipna nad Vltavou je možná osobním automobilem po silnici č. 163. Trasa vede přes Dolní Dvořiště – Loučovice – Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví. Silnice byla v roce 2012 rekonstruována v úseku mezi Vyšším Brodem a Lipnem nad Vltavou. Jako další možností je mezinárodní silnice E55, která spojuje Prahu – Dolní Dvořiště. V zimním období je Lipno nad Vltavou dostupné po pozemní komunikaci České Budějovice – Kaplice – Dolní Dvořiště – Vyšší Brod – Loučovice – Lipno nad Vltavou. Železniční doprava poskytuje spoj z hlavního města, jedná se o trasu Praha – Tábor – České Budějovice – Rybník – Lipno nad Vltavou. Příjezd vlaků pro lyžaře s přestupem v Rybníku je v zimním období vždy v 9:43 a 11:44 hod., s odjezdem v 14:10, 16:10 a 17:52 hod. O víkendech pak staví u železniční zastávky v 9:43 a v 16:10 hod. skibus z Českých Budějovic, který doveze návštěvníky do Skiareálu Lipno.46 Z hlediska autobusové dopravy, je možno využit agenturu Student Agency, která poskytuje přímý spoj z hlavního města Prahy do Českého Krumlova. Další spoj je možný s jedním přestupem v Českých Budějovicích.47 Cyklistům je přístupná cyklotrasa č. 33 „Šumavská magistrála.“ V destinaci je možnost využití taxi služeb, které lze využít pouze v období sezóny. Během zimní sezóny v destinaci funguje skibus, který přepravuje návštěvníky zcela zdarma.  Suprastruktura Následující tabulka uvádí počet hromadných ubytovacích zařízení, kterými disponují jednotlivé obce na Lipensku. (pozn.: ubytovací zařízení je považováno za hromadné HUZ, pokud disponuje minimálně 5 pokoji nebo 10 lůžky).

46

Doprava a parkování. Skiareal Lipno [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 47 Infocentrum Lipno - informační centrum. CZeCOT [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu:

44

Tabulka č. 6: Počet HUZ v obcích na Lipensku Počet HUZ

Obec Lipno nad Vltavou

26

Frymburk

22

Černá v Pošumaví

21

Horní Planá

46

Loučovice Stožec

2

Ktiš

-

Vyšší Brod

8

Hořice na Šumavě

2

Přední Výtoň

9

Nová Pec CELKEM HUZ

9

12

157

Zdroj: Vlastní zpracování, podle ČSÚ, 2014 Celkem je v regionu situováno 157 hromadných ubytovacích zařízení. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení se nachází v obci Horní Planá a poté v Lipně nad Vltavou a ve Frymburku. Nejméně hromadných ubytovacích zařízení je v obci Hořice na Šumavě, kde jsou pouhá 2 zařízení, stejně jako v obci Loučovice. Obec Ktiš, jako jediná, nedisponuje žádným hromadným ubytovacím zařízením.  Turistická informační centra V níže uvedené tabulce jsou uvedeny jednotlivé obce Lipenska podle Svazku lipenských obcí, ve kterých se nacházejí turistická informační centra a zároveň jsou členem Asociace turistických a informačních center České republiky (A.T.I.C ČR). Tabulka č. 7: Turistická informační centra Obec Lipno nad Vltavou Frymburk Černá v Pošumaví Horní Planá Loučovice

Existence TIC 

Člen A.T.I.C. ČR







 

 





45

Stožec





  Ktiš Vyšší Brod     Hořice na Šumavě   Přední Výtoň   Nová Pec Zdroj: Vlastní zpracování, pomocí webových stránek jednotlivých obcí Jak je ze srovnání z výše uvedených dat zřejmé, z 11 uvedených obcí pouze 5 obcí, kterými jsou Lipno nad Vltavou, Černá v Pošumaví, Horní Planá, Stožec a Vyšší Brod disponují turistickými informačními centry a zároveň jsou členy A.T.I.C. ČR. Z celé oblasti Lipenska se v obci Lipno nad Vltavou nachází nejvýznamnější turistické informační centrum, které zastává roli destinačního managamentu Lipensko s.r.o. Oficiální název turistického informačního centra je Infocentrum Lipno – jedná se o soukromý subjekt, nikoliv obecní.48 Mezi produkt Infocentra Lipno patří projekt Lipno Card. Lipno Card je karta hosta, díky které návštěvníci destinace mohou čerpat slevové výhody. Kartu mohou návštěvníci používat nejen na Lipensku, ale i v širším okolí, například v Písku, Táboře, V Hluboké nad Vltavou, Českých Budějovicích či Českém Krumlově. V rámci tohoto projektu Lipensko spolupracuje s poskytovateli služeb, kteří návštěvníkům poskytují své zvýhodněné služby. Jedná se například o návštěvu kulturních památek, sportovních a adrenalinových aktivit, zoologické zahrady či gastronomii. Tento projekt byl vytvořen za účelem zvýšení atraktivnosti destinace a v širšího okolí. Projekt vznikl v roce 2011 z iniciativy společnosti LIPNO SERVIS, s.r.o. a Dfk Group, a.s. Kartu hosta poskytují ubytovatelé svým hostům, se kterými má DMO uzavřenou smlouvu o vstupu do systému Lipno Card zcela zdarma, nebo je možné si kartu zakoupit on-line na internetu či v prodejních místech za 79 Kč.49

STUDNIČKA, P., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., TINKOVÁ, V. 2013. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. Praha : Press21, 2013. 75 s. ISBN 978-80-9051814-8. 49 LIPNO CARD. Lipensko [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: 48

46

2.2 Experimentální analýza volnočasových aktivit v destinaci Lipno nad Vltavou Jak již bylo uvedeno výše, Lipno nabízí nepřeberné množství volnočasových aktivit. V rámci výzkumu jsem provedla terénní průzkum těchto volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou. V následující části je podrobněji popsáno 6, dle mého názoru a na základě terénního průzkumu, nejatraktivnějších volnočasových aktivit. Dále jsem vedle těchto aktivit provedla soupis ostatních volnočasových aktivit, které destinace nabízí svým návštěvníkům, jak v zimním tak i v letním období.  Stezka korunami stromů Lipno Stezka korunami stromů Lipno, nabízí návštěvníkům zcela novou dimenzi volnočasové aktivity. Jedná se o první bezbariérovou stezku v České republice, délka stezky je 675 metrů a výška vyhlídkové věže dosahuje do výšky 40 metrů. Stezka nabízí 11 unikátních adrenalinových zastávek, které zaručeně zaujmou jak děti, tak i dospělé. Návštěvníci si kromě adrenalinových zastávek mohou vyzkoušet i tobogán, který je dlouhý 52 metrů a je jedním z nejdelších suchých tobogánů v České republice. Stezka je pro návštěvníky otevřena celoročně, v letní sezoně je otevírací doba stezky každou sobotu prodloužena až do půlnoci, kdy je osvícena speciálními světly. Stezka korunami stromů Lipno získala ocenění, za nejlepší novinku léta 2012 v soutěži České centrály cestovního ruchu Czech Tourism Kudy z nudy. Fotografie stezky korunami stromů Lipno jsou uvedeny v příloze 2A, 2B, 2C, 2D této práce.  Vodní ráj Aquaworld Lipno Jako další z volnočasových aktivit, je krytý aquapark Vodní ráj Aquaworld Lipno s celoročním provozem. Aquapark se nachází v parku Landal Marina Lipno, který nabízí návštěvníkům plavecký bazén o velikosti 16 x 8 metrů s hloubkou 140 cm, divokou řeku s peřejemi a protiproudem, vířivé vany, perličkovou sedačku se vzduchovými tryskami, tlakovou sprchu, finskou saunu či masáže. Pro malé návštěvníky je k dispozici dětské brouzdaliště s vodním hříbkem a dětským bazénem. Aquapark dále nabízí bezbariérový přístup, kdy pomocí speciálního zvedáku Delfín mohou taktéž aquapark navštívit handicapované osoby. V areálu se dále nachází restaurace a prodej sportovních potřeb. Fotografie Aquaworldu Lipno se nachází v příloze 2E této práce. Během mého terénního průzkumu, jsem zpozorovala nevýhodu malého parkoviště před Aquaparkem. Zpozorovala jsem, že před Aquaparkem, parkují návštěvníci, kteří se chtějí 47

jen projít, či se naobědvat v parku Landal Marina Lipno a tudíž blokují parkování návštěvníkům Aquaparku.  Bobová dráha Další volnočasovou aktivitou Lipenska je Bobová dráha, která se řadí mezi nejlepší v tuzemsku. Délka dráhy je 1 km a nabízí rozmanitost 21 zatáček a 2 tunelů. Dle mého názoru je dráha vyjímečná tím, že je pro návštěvníky otevřena po celý rok a za každého počasí, v případě deště se na bob nasadí speciální návleky a naopak, když sněží, koryto dráhy je vytápěné a sníh okamžitě roztává. Bob je určen pro jednu až dvě osoby, děti mají povolený vstup od 3 let a od 8 let mohou jezdit samy. Fotografie bobové dráhy je uvedena v příloze 2F této práce.  Ski areál Lipno Kramolín V zimním období Lipno nabízí návštěvníkům moderní lyžařské středisko, kde je k dispozici 7 sjezdovek se 3 čtyř-sedačkovými lanovkami, které jsou vhodné pro všechny úrovně lyžařů a snowboardistů. Celková délka sjezdových tratí je 8.280 metrů a nadmořská výška činí 900 metrů. Součástí areálu je Snowpark, ve kterém se nacházejí různé typy skoků, jak pro lyžaře tak i snowboardisty. Součástí areálu je také výukové hřiště Foxpark kapitána Lipánka, které slouží k výuce lyžařských instruktorů pro dětské, ale někdy i pro dospělé začátečníky. Ve Foxparku jsou k dispozici 2 pojízdné pásy. Areál nabízí i výukové hřiště, také pro začátečníky snowboardisty, kde je k dispozici 1 pojízdný pás. Toto hřiště, je méně frekventované a vybavené. Areál je otevřený každý den v zimní sezóně od 8:30 – 16:00 hodin a dále od 18:00 - 20:00. Areál nabízí i možnost nočního lyžování. Součástí areálu, je i moderní lyžařská škola, která je vedena odborně proškolenými instruktory, dále půjčovna a servis lyží a snowboardů a několik restaurací. Během terénního průzkumu ski areálu jsem došla k závěru, že ski areál je velice vhodný pro začátečníky a rodiny s malými dětmi, a to z důvodu malé obtížnosti sjezdových tratí a velkého výběru dětských aktivit. Náročnější návštěvníky, dle mého názoru, po jednom až dvoudenním lyžovaní či snowboardingu, areál omrzí vzhledem ke krátkým a méně náročným sjezdovým tratím. Náročnějším návštěvníkům bych proto doporučila rakouský ski areál Sterstein, který se nachází jen 10 km od Vyššího Brodu anebo vzdálenější ski areál Hochficht, který patří mezi nejlepší lyžařské areály na česko-rakousko-bavorské Šumavě Fotografie Ski areálu Lipno jsou uvedeny v příloze 2G a 2H této práce.

48

 Vodáctví - rafting Rafting patří na Lipensku mezi velmi časté volnočasové aktivity v letních měsících nejen díky své přírodní atraktivitě, ale i proto, že je garantován minimální průtok řeky po celý rok. Díky tomu je řeka splavná i v období sucha. Trasa Vyšší Brod – Boršov je nejčastěji sjížděnou vodáckou trasou Vltavy a má celkovou délku 70 km. Podél řeky jsou k vidění zajímavé historické objekty jako je například zámek Rožmberk nad Vltavou či zámek Český Krumlov, které stojí za návštěvu. Tato vodácká trasa je prohlášena od roku 1997 za chráněnou krajinnou oblast. Vltava je jednou z nejnavštěvovanějších řek v České republice. Při mém terénním průzkumu jsem zjistila, že zahraniční návštěvníci upřednostňují rafting spíše jako jednodenní výlet, kdy ráno vyplují a večer se vrací zpět do svých ubytovacích zařízení. Nejčastější trasou, kterou si volí je z Vyššího Brodu do Rožmberka, která je dlouhá 10,5 km. Zatímco tuzemští návštěvníci naopak tráví na vodě více dní, dokonce i jeden týden. Nejčastější trasou, kterou si volí je jíž výše zmíněná trasa Vyšší Brod – Boršov, která je dlouhá 70 km, či Vyšší Brod – Zlatá Koruna, která má délku 16 km. Fotografie je uvedena v příloze 2CH této práce.  Jezerní In-line/Cyklostezka Jezerní stezka s krásným výhledem na jezero, je vhodná pro bruslaře, cyklisty i pro pěší turistiku. Stezka vede kolem Lipenského jezera mezi obcí Lipno nad Vltavou – Frymburk – Přední Výtoň a má délku 21 km. Mapa Jezerní cyklostezky je uvedena v příloze 1C této práce. Během mého terénního průzkumu jsem zpozorovala nedostatek sociálních zařízení na Jezerní stezce. Fotografie stezky je uvedena v příloze 2I této práce. Níže jsou vypsány ostatní volnočasové aktivity, které Lipno nad Vltavou nabízí:  Pěší turistika  Lanový park  Frisbeepark  Bikepark  Cykloturistika  Zimní bruslařská dráha  Jachting  Elektročlun

49

 Šlapadlo  Koupání  Vyhlídkové jízdy parníkem  Windsurfing  Terénní koloběžky  Paragliding  Dětské Hopsárium  Aquazorbing  Golf  Tenis  Paintball  Kulturní akce  Horolezecká stěna  Relaxace  Balonové létání  Motokáry  Minigolf  Squash  Badminton  Bowling  Houbaření  Jízda na koni  Rybolov  Fitness  Welness 2.2.1 Analýza volnočasových aktivit z hlediska tuzemských návštěvníků Šetření bylo prováděno formou dotazníkového šetření. Mým původním záměrem bylo provést dotazníkové šetření prostřednictvím elektronické korespondence, kdy jsem měla k dispozici elektronické adresy hostů Penzionu Herbertov, kde jsem pracovala na letní stáži. Nicméně z prvních dvaceti rozeslaných dotazníků byly vyplněny pouze tři, jeden navíc neuspokojivě. Na základě tohoto zjištění jsem provedla dotazníkové šetření osobní formou, opět v rámci stáže v Penzionu Herbertov a Resortu Landal Marina. Hosty, kteří se

50

z hotelu odhlašovali, jsem požádala o spolupráci v rámci mé diplomové práce a většina z nich vstřícně dotazník vyplnila. Dotazníkové šetření bylo provedeno v Lipně nad Vltavou, v letní sezoně 2013, konkrétně v termínu od 1. 7. 2013 – 1. 9. 2013 během mé pracovní stáže v resortu Landal Marina Lipno a v Penzionu Herbertov. Osloveno bylo celkem 165 tuzemských respondentů. Vzor dotazníku pro tuzemské respondenty se nachází v příloze 3A této práce. 2.2.2 Zpracování analýzy Analýza je zpracována z jednotlivých odpovědí do formy tabulek. Bližší popis grafického vyobrazení je vždy uveden v tabulce, která k němu náleží, přičemž v tabulce jsou následující informace:  odpověď – tedy přesné znění odpovědí, které tuzemští respondenti volili.  počet tuzemských respondentů – tedy počet tuzemských respondentů, kteří zvolili tuto možnost,  procento – tedy v každé jednotlivé odpovědi celkové procento tuzemských respondentů, kteří odpovídali na danou otázku. Nejčetnější odpovědi jsou v tabulce vyznačeny světle růžovou barvou. 2.2.3 Identifikace tuzemských respondentů Tuzemští respondenti jsou ženy a muži ve věku od 15 let do 80 let. Jsou rozděleni do věkových kategorií: od 15 – 20 let, 21 – 35 let, 36 – 45 let, 46 – 55 let, 56 – 65 let, 66 – 80 let. Graf č. 2: Pohlaví tuzemských respondentů

44,2 % Muž 55,7%

Žena

Zdroj: Vlastní zpracování

51

Tabulka č. 8: Pohlaví tuzemských respondentů Pohlaví tuzemských respondentů Muž

Počet tuzemských respondentů 73

44,2

Žena

92

55,7

%

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 1: „Pohlaví tuzemských

respondentů?“

Bylo

zjištěno,

ze

srovnání

odpovědí

tuzemských

respondentů, že z oslovených 165 respondentů odpovědělo více žen než-li mužů, tedy 92 žen. Graf č. 3: Věková skupina tuzemských respondentů 6,6% 3,6%

3,6%

14,8% 17,5 %

15 - 20 let 21 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let

53,9 %

56 - 65 let 66 - 80 let

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 9: Věková skupina tuzemských respondentů Věková skupina tuzemských respondentů 15 – 20 let

Počet tuzemských respondentů 6

3,6

21 – 35 let

29

17,5

36 – 45 let

89

53,9

46 – 55 let

24

14,8

56 – 65 let

11

6,6

66 – 80 let

6

3,6

Zdroj: Vlastní zpracování

52

%

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 2: „Věková skupina tuzemských respondentů?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 89 respondentů je nejvíce ve věku od 36 – 45 let. Graf č. 4: Společnost na cestě

15,7% 26,1%

Rodina partner

58,2%

přátelé

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 10: Společnost na cestě

Rodina

Počet tuzemských respondentů 96

58,2

Partner

43

26,1

Přátelé

26

15,7

Společnost na cestě

%

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 3: „S kým jste do destinace přicestovali?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 96 respondentů nejvíce přicestují do destinace s rodinou.

53

Graf č. 5: Trávení volného času tuzemských respondentů v Lipně nad Vltavou Poznávání 10,9%

51,5%

Relaxace 55,1%

Turistika

56,3%

Sportovní aktivity

44,2% 40%

Návštěva příbuzných/známých Zábava

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 11: Trávení volného času tuzemských respondentů v Lipně nad Vltavou Trávení volného času tuzemských respondentů v Lipně nad Vltavou Poznávání

Počet tuzemských respondentů

%

91

55,1

Relaxace

73

44,2

Turistika

66

40

Sportovní aktivity

93

56,3

18

10,9

47

38,5

Návštěva příbuzných/známých Zábava Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 4: „Jak nejvíce trávíte svůj volný čas v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 93 respondentů nejvíce tráví svůj volný čas v Lipně nad Vltavou sportovními aktivitami. Tabulka č. 12: Volnočasové aktivity realizované tuzemskými respondenty v Lipně nad Vltavou Volnočasové aktivity realizované v Lipně nad Vltavou

Počet tuzemských respondentů

%

Pěší turistika Stezka korunami stromů In- line stezka

99 112 59

60 67,8 35,7

54

83 34 16 36 57 34 49 69 6 44 23 29 26 11 41 18 91 13 77 17 18 14 67 44 41 11 5 36 72 12 68 21 42 9 13 17 8 14 33

Rafting Vyhlídková jízda parníkem Windsurfing Elektročlun Lanový park Frisbeepark Foxpark Bobová dráha Paragliding Dětské Hopsárium Aquazorbing Tenis Badminton Paintball Kulturní akce Horolezecká stěna Relaxace Fitness Cykloturistika Snowboarding Zimní bruslařská dráha Canoing Jachting Šlapadlo Koupání Bikepark Snowpark Terénní koloběžky Sjezdové Lyžování Balonové létání Vodní ráj Aquaworld Motokáry Minigolf Squash Bowling Houbaření Jízda na koni Rybolov Welness Zdroj: Vlastní zpracování

50,3 20,6 9,6 21,8 34,5 20,9 29,6 41,8 3,6 26,6 13,9 17,5 15,7 6,6 24,8 10,9 55,1 7,8 46,6 10,3 10,9 8,4 40,6 26,6 24,8 6,6 3,0 21,8 43,6 7,2 41,2 12,7 25,4 5,4 7,8 10,3 4,8 8,4 20

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 5: „Které z volnočasových aktiv realizujete v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 112 respondentů, nejvíce z volnočasových aktivit provozují prohlídku Stezky korunami stromů.

55

Tabulka č. 12a: Nejčastěji realizované volnočasové aktivity tuzemskými respondenty v Lipně nad Vltavou Nejčastěji realizované volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou

Počet tuzemských respondentů

%

Pěší turistika Lyžování In- line stezka Rafting Vyhlídková jízda parníkem Windsurfing Elektročlun Lanový park Frisbeepark Foxpark Bobová dráha Paragliding Dětské Hopsárium Aquazorbing

79 52 47 23 6

47,8 31,5 28,4 13,9 3,6

9 18 22 9 23 31 4 21 7

5,4 10,9 13,3 5,4 13,9 18,7 2,4 12,7 4,2

Tenis

16

9,6

Badminton Paintball Kulturní akce Horolezecká stěna Relaxace Fitness Cykloturistika Snowboarding Zimní bruslařská dráha Canoing Jachting Šlapadlo Koupání Bikepark Snowpark Terénní koloběžky Stezka korunami stromů Balonové létání Vodní ráj Aquaworld Motokáry Minigolf Squash Bowling Houbaření Jízda na koni

3 2 35 10 82 9 65 14 11 6 39 31 24 9 4 11 13 4 56 3 18 7 5 12 6

1,8 1,2 21,2 6,1 49,6 5,4 39,3 8,4 6,6 3,6 23,6 18,7 14,5 5,4 2,4 6,6 7,8 2,4 33,9 1,8 10,9 4,2 1,8 7,2 3,6

56

14 27

Rybolov Welness Zdroj: Vlastní zpracování

8,4 16,3

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 5a: „Které z volnočasových aktiv realizujete nejčastěji v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 82 respondentů nejčastěji z volnočasových aktivit provozují relaxaci. Graf č. 6: Problémy tuzemských respondentů při realizování volnočasových aktivit

5,4%

Koupání v jezeře - špinavá voda

5,4% 6,6%

Bruslařská dráha - nedostatek sociálních zařízení Dětské hopsárium - vstupné pro rodiče

4,8% 6,6%

Vodní ráj Aquaworld - neukáznění holandští návštěvníci Cykloturistika – malý počet orientačních tabulí Bruslařská dráha – volné pobíhaní psů

16,3%

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 13: Problémy tuzemských respondentů při realizování volnočasových aktivit Problémy tuzemských respondentů při realizování volnočasových aktivit In- line stezka – nedostatek sociálních zařízení Koupání v jezeře – špinavá voda Dětské hopsárium - vstupné pro rodiče Vodní ráj Aquaworld – neukáznění holandští návštěvníci

Počet tuzemských respondentů

%

27

16,3

11

6,6

11

6,6

8

4,8

Cykloturistika – malý počet orientačních tabulí

9

5,4

Bruslařská dráha – volné pobíhaní psů

9

5,4

Zdroj: Vlastní zpracování

57

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 6: „Co Vám na Vámi realizované aktivitě vadí a proč?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 27 respondentům, nejvíce při provozované volnočasové aktivitě vadí nedostatek sociálních zařízení na Jezerní In- line stezce. Graf č. 7: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit 1,3% 2,4%

Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně 96,3%

Velmi špatně

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 14: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit Velmi dobře

Počet tuzemských respondentů

%

159

96,3

Spíše dobře

4

2,4

Spíše špatně

2

1,3

Velmi špatně

0

0

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 7: „Jak hodnotíte vybavenost turistické destinace z hlediska volnočasových aktivit?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 159 respondentů, nejvíce hodnotí vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit velmi dobře.

58

Graf č. 8: Průměrná denní útrata tuzemských respondentů za volnočasové aktivity 4,8% 0,7%

Do 200 Kč

9,1%

49,1%

201 – 500 Kč 501 – 1.000 Kč 36,3%

1.001 – 2.000 Kč Vice než 2.001 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 15: Průměrná denní útrata tuzemských respondentů za volnočasové aktivity Průměrná denní útrata tuzemských respondentů za volnočasové aktivity Do 200 Kč

Počet tuzemských respondentů

%

15

9,1

201 – 500 Kč

60

36,3

501 – 1.000 Kč

81

49,1

1.001 – 2.000 Kč

8

4,8

Více než 2.001 Kč

1

0,7

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 8: „Jaká je Vaše průměrná denní útrata za volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 81 respondentů, nejvíce průměrně utratí za volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou mezi 501 – 1.000 Kč denně. Graf č. 9: Absence volnočasových aktivit podle tuzemských návštěvníků

3,6% 2,4%

Tandemový seskok 8,4%

12,1%

Golf Potápění Bungee jumping

Zdroj: Vlastní zpracování

59

Tabulka č. 16: Absence volnočasových aktivit podle tuzemských návštěvníků Absence volnočasových aktivit podle tuzemských návštěvníků Tandemový seskok

Počet tuzemských respondentů

%

4

2,4

Golf

14

8,4

Potápění

20

12,1

Bungee jumping

3

3,6

4

2,4

Venkovní bazén Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských respondentů na otázku č. 9: „Které z volnočasových aktivit tuzemští respondenti v Lipně nad Vltavou postrádají?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí tuzemských respondentů, že 20 respondentů, nejvíce postrádá z volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou potápění. 2.2.4 Analýza volnočasových aktivit z hlediska zahraničních návštěvníků Šetření bylo prováděno formou dotazníkového šetření. Mým původním mým záměrem bylo provést dotazníkové šetření prostřednictvím elektronické korespondence, kdy jsem měla k dispozici elektronické adresy hostů Penzionu Herbertov, kde jsem pracovala na letní stáži. Nicméně z první padesátky rozeslaných dotazníků byly vyplněny pouze tři, jeden navíc neuspokojivě. Na základě tohoto zjištění jsem provedla dotazníkové šetření osobní formou, opět v rámci stáže v v Penzionu Herbertov a Resortu Landal Marina . Hosty, kteří se z hotelu odhlašovali, jsem požádala o spolupráci v rámci mé diplomové práce a většina z nich vstřícně dotazník vyplnila. Dotazníkové šetření bylo provedeno v Lipně nad Vltavou, v letní sezoně 2013, konkrétně v termínu od 1. 7. 2013 – 1. 9. 2013 během mé pracovní stáže v Penzionu Herbertov a resortu Landal Marina Lipno. Díky velké návštěvnosti zahraničních návštěvníků v resortu Landal Marina Lipno, nebylo náročné provést dotazníkové šetření pro zahraniční respondenty. Někdy naopak nastal problém při vyplňování konkrétních otázek v dotazníkovém šetření, kdy respondenti nerozuměli v anglickém jazyce. Osloveno bylo, celkem 183 zahraničních respondentů. Vzor dotazníku pro zahraniční respondenty se nachází v příloze 3B této práce.

60

2.2.5 Zpracování analýzy Analýza je zpracována z jednotlivých odpovědí do formy tabulek. Bližší popis grafického vyobrazení je vždy uveden v tabulce, která k němu náleží, přičemž v tabulce jsou následující informace:  odpověď – tedy přesné znění odpovědí, které zahraniční respondenti volili.  počet zahraničních respondentů – tedy počet zahraničních respondentů, kteří zvolili tuto možnost,  procento – tedy v každé jednotlivé odpovědi celkové procento zahraničních respondentů, kteří odpovídali na danou otázku. Nejčetnější odpovědi jsou v tabulce vyznačeny světle růžovou barvou. 2.2.6 Identifikace zahraničních respondentů Zahraniční respondenti jsou ženy a muži ve věku od 15 let do 80 let. Jsou rozděleny do věkových kategorií: od 15 – 20 let, 21 – 35 let, 36 – 45 let, 46 – 55 let, 56 – 65 let, 66 – 80 let. Skladbou zahraničních respondentů jsou národnosti: Rakousko, Nizozemsko, Belgie, Německo, Rusko. Graf č. 10: Pohlaví zahraničních respondentů

39,3%

Muž

60,7%

Žena

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 17: Pohlaví zahraničních respondentů Pohlaví zahraničních respondentů Muž

Počet zahraničních respondentů 72

39,3

Žena

111

60,7

%

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 1: „Pohlaví zahraničních respondentů?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních 61

respondentů, že z oslovených 183 respondentů odpovědělo více žen než-li mužů, tedy 111 žen. Graf č. 11: Věková skupina zahraničních respondentů 9,8%

4,5% 3,8%

15 - 20 let

9,8 %

21 - 35 let 36 - 45 let

42,6% 29,5 %

46 - 55 let 56 - 65 let 66 - 80 let

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 18: Věková skupina zahraničních respondentů Věková skupina zahraničních respondentů 15 – 20 let

Počet zahraničních respondentů 7

3,8

21 – 35 let

18

9,8

36 – 45 let

54

29,5

46 – 55 let

78

42,6

56 – 65 let

18

9,8

66 – 80 let

8

4,5

%

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 2: „Věková skupina zahraničních respondentů?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 78 respondentů je nejvíce ve věku od 46 – 55 let. Graf č. 12: Národnostní struktura zahraničních respondentů

Národnostní struktura zahraničních respondentů 100 28,9% 50

Německo

35,5% 20,2%

12,5%

Nizozemsko 2,9%

0 Německo

Nizozemsko

Rakousko

Belgie

Zdroj: vlastní zpracování 62

Rusko

Rakousko Belgie

Tabulka č. 19: Národnostní struktura zahraničních respondentů Národnostní struktura zahraničních respondentů Německo

Počet zahraničních respondentů 23

12,5

Nizozemsko

53

28,9

Rakousko

65

35,5

Belgie

37

20,2

Rusko

5

2,9

%

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 3: „Jaká je Vaše národnost?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 65 respondentů je rakouské národnosti. Graf č. 13: Společnost na cestě

15,9%

Rodina

22,4%

partner 61,7%

přátelé

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 20: Společnost na cestě

S rodinou

Počet zahraničních respondentů 113

61,7

S partnerem

41

22,4

S přáteli

29

15,9

Společnost na cestě

%

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 4: „S kým jste do destinace přicestovali?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 113 respondentů nejvíce přicestují do destinace s rodinou. 63

Graf č. 14: Trávení volného času zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou Poznávání

77,1%

2,7%

Relaxace

92,3% Turistika

44,8% 56,2%

Sportovní aktivity

84,6%

Návštěva příbuzných/známých Zábava

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 21: Trávení volného času zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou Trávení volného času zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou

Počet zahraničních respondentů

%

Poznávání

169

92,3

Relaxace

155

84,6

Turistika

103

56,2

Sportovní aktivity

82

44,8

Návštěva příbuzných/známých Zábava

5

2,7

141

77,1

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 5: „Jak nejvíce trávíte svůj volný čas v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 169 respondentů nejvíce tráví svůj volný čas v Lipně nad Vltavou poznáváním destinace.

64

Tabulka č. 22: Volnočasové aktivity realizované zahraničními respondenty v Lipně nad Vltavou Volnočasové aktivity realizované Počet zahraničních % zahraničními respondenty v Lipně nad respondentů Vltavou 138 75,4 Pěší turistika 54 29,5 Sjezdové lyžování 72 39,3 In- line stezka 109 59,5 Rafting Vyhlídková jízda parníkem 84 45,9 31 46 64 21 23 101 7 75 13 15 30 9 42 25 146 31 102 15 5 16 69 27 54 8 4 76 161 11 91 19 85 17 25 0 9 18 70

Windsurfing Elektročlun Lanový park Frisbeepark Foxpark Bobová dráha Paragliding Dětské Hopsárium Aquazorbing Tenis Badminton Paintball Kulturní akce Horolezecká stěna Relaxace Fitness Cykloturistika Snowboarding Zimní bruslařská dráha Canoing Jachting Šlapadlo Koupání Bikepark Snowpark Terénní koloběžky Stezka korunami stromů Balonové létání Vodní ráj Aquaworld Motokáry Minigolf Squash Bowling Houbaření Jízda na koni Rybolov Welness Zdroj: Vlastní zpracování 65

16,9 25,1 34,9 11,4 12,5 55,1 3,8 40,9 7,1 8,1 16,4 4,9 22,9 13,6 79,7 16,9 55,7 8,1 2,7 8,7 37,7 14,7 29,5 4,3 2,1 41,5 87,9 5,9 49,7 10,3 46,4 9,2 13,7 0 4,9 9,8 38,2

V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 6: „Které z volnočasových aktiv realizujete v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 161 respondentů, nejvíce z volnočasových aktivit provozují prohlídku Stezky korunami stromů. Tabulka č. 22a: Nejčastěji realizované volnočasové aktivity zahraničními respondenty v Lipně nad Vltavou Nejčastěji realizované volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou

Počet zahraničních respondentů

%

Pěší turistika Sjezdové lyžování In- line stezka Rafting Vyhlídková jízda parníkem Windsurfing Elektročlun Lanový park Frisbeepark Foxpark Bobová dráha Paragliding Dětské Hopsárium Aquazorbing Tenis Badminton Paintball Kulturní akce Horolezecká stěna Relaxace Fitness Cykloturistika Snowboarding Zimní bruslařská dráha Canoing Jachting Šlapadlo Koupání Bikepark Snowpark Terénní koloběžky Stezka korunami stromů Balonové létání Vodní ráj Aquaworld Motokáry Minigolf

124 27 20 54 19 15 24 38 17 40 50 2 25 13 15 5 9 30 18 7 5 33 22 8 3 25 13 20 5 20 25 23 4 31 5 35

67,7 14,7 10,9 29,5 8,7 8,1 13,1 20,7 9,2 21,8 27,3 1,1 13,6 7,1 8,1 2,7 4,9 16,3 9,8 3,8 2,7 18,1 12,1 4,3 1,6 13,6 7,1 10,9 2,7 10,9 13,6 12,5 2,1 16,9 2,7 19,1

66

5 4 0 3 15 14

Squash Bowling Houbaření Jízda na koni Rybolov Welness Zdroj: Vlastní zpracování

2,7 2,1 0 1,6 8,1 7,6

V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 6a: „Které z volnočasových aktiv realizujete nejčastěji v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání

odpovědí

zahraničních

respondentů,

že

124

respondentů,

nejčastěji

z volnočasových aktivit provozují pěší turistiku. Graf č. 15: Problémy zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit Koupání – špinavá voda v jezeře

13,6%

8,1%

Cykloturistika – malý počet orientačních tabulí

5,4% 4,3%

Bruslařská dráha – volné pobíhaní psů

6,5%

In- line stezka – nedostatek sociálních zařízení Vodní ráj Aquaworld – vstupné pro ubytované hosty v Landal Marina Lipno

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 23: Problémy zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit Problémy zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit Koupání – špinavá voda v jezeře Cykloturistika – malý počet orientačních tabulí Bruslařská dráha – volné pobíhaní psů In- line stezka – nedostatek sociálních zařízení Vodní ráj Aquaworld – vstupné pro ubytované hosty v Landal Marina Lipno Zdroj: Vlastní zpracování

Počet zahraničních respondentů

%

15

8,1

10

5,4

12

6,5

8

4,3

25

13,6

67

V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 7: „Co Vám na Vámi realizované aktivitě vadí a proč?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 25 respondentům (ubytovaným hostům v Landal Marina Lipno), nejvíce při provozované volnočasové aktivitě vadí vstupné do Vodního ráje Aquaworld. Graf č. 16: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit 1,1% 8,8%

Velmi dobře Spíše dobře Spíše špatně

90,1%

Velmi špatně

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 24: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit Velmi dobře

Počet zahraničních respondentů

%

165

90,1

Spíše dobře

16

8,8

Spíše špatně

2

1,1

Velmi špatně

0

0

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 8: „Jak hodnotíte vybavenost turistické destinace z hlediska volnočasových aktivit?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 165 respondentů, nejvíce hodnotí vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit velmi dobře.

68

Graf č. 17: Průměrná denní útrata zahraničních respondentů za volnočasové aktivity 3,8% 72,6%

1,1%

Do 200 Kč

2,7%

201 – 500 Kč 501 – 1.000 Kč 19,6%

1.001 – 2.000 Kč Vice než 2.001 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 25: Průměrná denní útrata za volnočasové aktivity zahraničních respondentů Průměrná denní útrata za volnočasové aktivity

Počet zahraničních respondentů

%

Do 200 Kč

5

2,7

201 – 500 Kč

36

19,6

501 – 1.000 Kč

133

72,6

1.001 – 2.000 Kč

7

3,8

Více než 2001 Kč

2

1,1

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 9: „Jaká je Vaše průměrná denní útrata za volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 133 respondentů, nejvíce průměrně utratí za volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou mezi 501 – 1.000 Kč denně.

69

Graf č. 18: Absence volnočasových aktivit podle zahraničních respondentů 1,6% 8,1%

1,6%

Venkovní bazén Golf

10,3%

Půjčovna longboardů Zoologická zahrada

13,6%

Potápění

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. 26: Absence volnočasových aktivit podle zahraničních respondentů Absence volnočasových aktivit podle zahraničních respondentů Venkovní bazén

Počet zahraničních respondentů

%

19

10,3

Golf

25

13,6

Půjčovna longboardů

3

1,6

Zoologická zahrada

15

8,1

Potápění

3

1,6

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí zahraničních respondentů na otázku č. 10: „Které z volnočasových aktivit zahraniční respondenti v Lipně nad Vltavou postrádají?“ Bylo zjištěno, ze srovnání odpovědí zahraničních respondentů, že 25 respondentů, nejvíce postrádá z volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou Golf. 2.3 KOMPARATIVNÍ ANALÝZA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT TUZEMSKÝCH A ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ V rámci této části práce je provedena komparativní analýza volnočasových aktivit tuzemských a zahraničních návštěvníků v Lipně nad Vltavou. Komparace je provedena formou tabulek, kde jsou uvedeny komparace odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů. Komparováno je celkem 10 otázek.

70

Bližší popis grafického vyobrazení je vždy uveden v tabulce, která k němu náleží, přičemž v tabulce jsou následující informace:  odpověď – tedy přesné znění odpovědí, které tuzemští a zahraniční respondenti volili.  počet tuzemských a zahraničních respondentů – tedy počet tuzemských a zahraničních respondentů, kteří zvolili tuto možnost,  procento – tedy v každé jednotlivé odpovědi celkové procento tuzemských a zahraničních respondentů, kteří odpovídali na danou otázku. Nejčetnější odpovědi jsou v tabulce vyznačeny světle růžovou barvou. 2.3.1 Komparativní analýza Tabulka č. 27: Pohlaví tuzemských a zahraničních respondentů

Muž

Počet tuzemských respondentů 73

Žena

92

Pohlaví respondentů

44,2

Počet zahraničních respondentů 72

39,3

55,7

111

60,7

%

%

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 1: „Pohlaví tuzemských a zahraničních respondentů?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, u tuzemských i zahraničních respondentů odpovědělo na dotazníkový formulář více žen než-li mužů. Tabulka č. 28: Věková skupina tuzemských a zahraničních respondentů

3,6

Počet zahraničních respondentů 7

3,8

29

17,5

18

9,8

36 – 45 let

89

53,9

54

29,5

46 – 55 let

24

14,8

78

42,6

56 – 65 let

11

6,6

18

9,8

66 – 80 let

6

3,6

8

4,5

Věková skupina respondentů

Počet tuzemských respondentů

%

15 – 20 let

6

21 – 35 let

Zdroj: Vlastní zpracování

71

%

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních a respondentů na otázku č. 2: „Věková skupina tuzemských a zahraničních respondentů?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, u tuzemských respondentů nejvíce odpověděli na dotazníkový formulář muži a ženy ve věku od 36 – 45 let, a u zahraničních respondentů nejvíce odpověděli na dotazníkový formulář muži a ženy ve věku od 46 – 55 let. Tabulka č. 29: Společnost na cestě

S rodinou

Počet tuzemských respondentů 96

S partnerem S přáteli

Společnost na cestě

58,2

Počet zahraničních respondentů 113

61,7

43

26,1

41

22,4

26

15,7

29

15,9

%

%

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 3: „S kým jste do destinace přicestovali?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, u tuzemských i zahraničních respondentů, že nejvíce přicestují do destinace s rodinou. Tabulka č. 30: Trávení volného času tuzemských a zahraničních respondentů v Lipně nad Vltavou Trávení volného času tuzemských respondentů v Lipně nad Vltavou Poznávání

Počet tuzemských respondentů

%

Počet zahraničních respondentů

%

91

55,1

169

92,3

Relaxace

73

44,2

155

84,6

Turistika

66

40

103

56,2

Sportovní aktivity

93

56,3

82

44,8

Návštěva příbuzných/známých Zábava

18

10,9

5

2,7

47

38,5

141

77,1

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 4: „Jak nejvíce tráví svůj volný čas tuzemští a zahraniční respondenti v Lipně nad

72

Vltavou?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemští respondenti upřednostňují nejvíce strávený volný čas spíše sportovními aktivitami, oproti tomu zahraniční respondenti upřednostňují nejvíce strávený volný čas spíše poznáváním destinace. Tabulka č. 31: Volnočasové aktivity realizované tuzemskými a zahraničními respondenty v Lipně nad Vltavou Realizované volnočasové aktivity Pěší turistika Stezka korunami stromů In- line stezka stezka Rafting Vyhlídková jízda parníkem Windsurfing Elektročlun Lanový park Frisbeepark Foxpark Bobová dráha Paragliding Dětské Hopsárium Aquazorbing Tenis Badminton Paintball Kulturní akce Horolezecká stěna Relaxace Fitness Cykloturistika Snowboarding Zimní bruslařská dráha Canoing Jachting Šlapadlo Koupání Bikepark Snowpark Terénní koloběžky Sjezdové lyžování Balonové létání

Počet tuzemských respondentů

%

Počet zahraničních respondentů

%

99

60

138

75,4

112

67,8

161

87,9

59 83 34

35,7 50,3 20,6

72 109

39,3 59,5

84

45,9

16 36 57 34 49 69 6 44 23 29 26 11 41 18 91 13 77 17 18 14 67 44 41 11 5 36 72 12

9,6 21,8 34,5 20,9 29,6 41,8 3,6 26,6 13,9 17,5 15,7 6,6 24,8 10,9 55,1 7,8 46,6 10,3 10,9 8,4 40,6 26,6 24,8 6,6 3,0 21,8 43,6 7,2

31 46 64 21 23 101 7 75 13 15 30 9 42 25 146 31 102 15 5 16 69 27 54 8 4 76 54 11

16,9 25,1 34,9 11,4 12,5 55,1 3,8 40,9 7,1 8,1 16,4 4,9 22,9 13,6 79,7 16,9 55,7 8,1 2,7 8,7 37,7 14,7 29,5 4,3 2,1 41,5 29,5 5,9

73

Vodní ráj Aquaworld Motokáry Minigolf Squash Bowling Houbaření Jízda na koni Rybolov Welness Zdroj: Vlastní zpracování

68 21 42 9 13 17 8 14 33

41,2 12,7 25,4 5,4 7,8 10,3 4,8 8,4 20

91 19 85 17 25 0 9 18 70

49,7 10,3 46,4 9,2 13,7 0 4,9 9,8 38,2

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 5: „Které z volnočasových aktiv provozují tuzemští a zahraniční respondenti v Lipně nad Vltavou?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemští i zahraniční respondenti upřednostňují provozování volnočasových aktivit prohlídkou stezky korunami stromů. Tabulka č. 31a: Nejčastěji tuzemskými a zahraničními respondenty realizované volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou Nejčastěji realizované volnočasové aktivity v Lipně Pěší turistika nad Vltavou Sjezdové lyžování In- line stezka stezka Rafting Vyhlídková jízda parníkem Windsurfing Elektročlun Lanový park Frisbeepark Foxpark Bobová dráha Paragliding Dětské Hopsárium Aquazorbing Tenis Badminton Paintball Kulturní akce Horolezecká stěna Relaxace Fitness

Počet tuzemských respondentů 79 52 47 23 6

47,8 31,5 28,4 13,9 3,6

9 18 22 9 23 31 4 21 7 16 3 2 35 10 82 9

5,4 10,9 13,3 5,4 13,9 18,7 2,4 12,7 4,2 9,6 1,8 1,2 21,2 6,1 49,6 5,4

%

74

Počet zahraničních respondentů 124 27 20 54

67,7 14,7 10,9 29,5

19

8,7

15 24 38 17 40 50 2 25 13 15 5 9 30 18 7 5

8,1 13,1 20,7 9,2 21,8 27,3 1,1 13,6 7,1 8,1 2,7 4,9 16,3 9,8 3,8 2,7

%

Cykloturistika Snowboarding Zimní bruslařská dráha Canoing Jachting Šlapadlo Koupání Bikepark Snowpark Terénní koloběžky Stezka korunami stromů Balonové létání Vodní ráj Aquaworld Motokáry Minigolf Squash Bowling Houbaření Jízda na koni Rybolov Welness Zdroj: Vlastní zpracování

65 14 11 6 39 31 24 9 4 11 13 4 56 3 18 7 5

39,3 8,4 6,6 3,6 23,6 18,7 14,5 5,4 2,4 6,6 7,8 2,4 33,9 1,8 10,9 4,2 1,8

12 6 14 27

7,2 3,6 8,4 16,3

33 22 8 3 25 13 20 5 20 25 23 4 31 5 35 5 4 0 3 15 14

18,1 12,1 4,3 1,6 13,6 7,1 10,9 2,7 10,9 13,6 12,5 2,1 16,9 2,7 19,1 2,7 2,1 0 1,6 8,1 7,6

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 5a: „Které z volnočasových aktivit realizujete nejčastěji v Lipně nad Vltavou?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemští respondenti nejčastěji relaxují, oproti tomu zahraniční respondenti, nejčastěji realizují pěší turistiku. Tabulka č. 32: Problémy tuzemských a zahraničních respondentů při realizování volnočasových aktivit Problémy respondentů při realizování volnočasových aktivit Koupání v jezeře – špinavá voda

Počet tuzemských respondentů

%

Počet zahraničních respondentů

%

11

6,6

15

8,1

In- line stezka – nedostatek sociálních zařízení

27

16,3

8

4,3

Dětské hopsárium vstupné pro rodiče

11

6,6

-

-

75

Vodní ráj Aquaworld – neukáznění holandští návštěvníci Cykloturistika – malý počet orientačních tabulí Bruslařská dráha – volné pobíhaní psů Vodní ráj Aquaworld – vstupné pro ubytované hosty v Landal Marina Lipno Zdroj: Vlastní zpracování

8

4,8

-

-

9

5,4

10

5,4

9

5,4

12

6,5

-

-

25

13,6

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 6: „Co tuzemským a zahraničním respondentům vadí při realizované volnočasové aktivitě a proč?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemským respondentům nejvíce vadí při realizované volnočasové aktivitě nedostatek sociálních zařízení na Jezerní stezce, oproti tomu zahraničním respondentům nejvíce vadí při realizované volnočasové aktivitě, vstupné do vodního ráje Aquaworld pro ubytované hosty v resortu Landal Marina Lipno. Důvodem je, že ubytovaní hosté jsou zvyklí z jiných Landal parků v zahraniční, například v Nizozemsku či Belgii, že v ceně ubytování je vždy zahrnut vstup do Aquaparku. Tabulka č. 33: Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit Vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit Velmi dobře

%

Počet zahraničních respondentů

%

159

96,3

165

90,1

Spíše dobře

4

2,4

16

8,8

Spíše špatně

2

1,3

2

1,1

Velmi špatně

0

0

0

0

Počet tuzemských respondentů

Zdroj: Vlastní zpracování

76

V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 7: „Jak hodnotí tuzemští a zahraniční respondenti vybavenost turistické destinace z hlediska volnočasových aktivit?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemští i zahraniční respondenti hodnotí vybavenost destinace z hlediska volnočasových aktivit velmi dobře. Tabulka č. 34: Průměrná denní útrata tuzemských a zahraničních respondentů za volnočasové aktivity Průměrná denní útrata respondentů za volnočasové aktivity Do 200 Kč

Počet tuzemských respondentů

%

Počet zahraničních respondentů

%

15

9,1

5

2,7

201 – 500 Kč

60

36,3

36

19,6

501 – 1.000 Kč

81

49,1

133

72,6

1.001 – 2.000 Kč

8

4,8

7

3,8

Více než 2.001 Kč

1

0,7

2

1,1

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 8: „Jaká je průměrná denní útrata tuzemských a zahraničních respondentů za volnočasové aktivity v Lipně nad Vltavou?“ Jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemští i zahraniční respondenti průměrně utratí za volnočasové aktivity mezi 501 – 1.000 Kč denně. Tabulka č. 35: Absence volnočasových aktivit podle tuzemských a zahraničních respondentů Absence volnočasových aktivit Tandemový seskok

Počet tuzemských respondentů 4

2,4

Počet zahraničních respondentů -

Golf

14

8,4

25

13,6

Potápění

20

12,1

3

1,6

Venkovní bazén

4

2,4

19

10,3

%

77

% -

Zoologická zahrada

-

-

15

8,1

Bungee jumping

3

3,6

-

-

Půjčovna longboardů

-

-

3

1,6

Zdroj: Vlastní zpracování V tabulce je vyobrazení odpovědí tuzemských a zahraničních respondentů na otázku č. 9: „Které z volnočasových aktivit tuzemští a zahraniční respondenti v Lipně nad Vltavou postrádají?“, jak je ze srovnání odpovědí respondentů zřejmé, tuzemským respondentům schází nejvíce v destinaci z volnočasových aktivit potápění, oproti tomu zahraničním respondentům schází nejvíce v destinaci z volnočasových aktivit golf.

78

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Pro tuto část diplomové práce je vytvořen návrh pro trávení volnočasových aktivit v letním i v zimním období a to konkrétně pro kategorii rodina s dětmi. K vytvoření návrhu jsem byla inspirována studií amerického psychologa Barryho Schwartze: Paradox volby. Dále je vytvořena tabulka, ve které jsou uvedeny ceny vstupů za jednotlivé volnočasové aktivity a ceny za ubytování. K vytvoření návrhu této části práce jsem byla inspirována americkým psychologem Barry Schwartzem – Paradox volby (The paradox of choice-why more is lees)50, která podle jeho úsudku nás možnost vybírat si činí nikoli svobodnějším, ale paralyzuje nás, nejsme šťastnější, ale naopak méně spokojení. B. Schwartz poukazuje na to, že v dnešní době, máli člověk dostupných příliš mnoho možností volby, hůře si potom vybere. Ať už se jedná, o výběr auta, oblečení, kosmetiky či volnočasových aktivit, ne vždycky to znamená výhodu pro nás. B. Schwartz uvádí, že lidé jsou tímto množstvím výběru paralyzováni a nedokáží si správně vybrat, někdy si nevyberou vůbec. Když už si vyberou, cítí se ve většině případů ze svých rozhodnutí nešťastní, někdy i špatný mají pocit, že možná nekupují to nejlepší, co lze sehnat, z důvodu toho, že si nejsou zcela jistí, zda zvolili správně a to i v případě, kdy byla jejich volba tou nejlepší. Společnost nám v dnešní době nabízí tolik možností a my si nejsme schopni vždy vybrat tu nejlepší, tudíž, čím větší výběr možností člověk má, tím menší je pravděpodobnost, že si vybere, anebo že bude s tímto výběrem spokojený.51 Co se týká, volnočasových aktivit podle Paradoxu volby B. Schwartze by platilo, že pokud má člověk na výběr například ze 100 možností volby volnočasových aktivit, tak si hůře vybere a když si vybere, tak bude přemýšlet nad tím, zda možnost, kterou zvolil, byla tou správnou. Bude přemýšlet nad tím, zda si raději z volnočasových aktivit neměl vyzkoušet prohlídku Stezky korunami stromů než-li lanový park, či si raději půjčit plachetnici, než-li elektročlun. Z toho plyne, že když člověk bude mít možnost výběru například jen z 20 volnočasových aktivit, tak pravděpodobnost jeho výběru se zvýší a zároveň se zvýší i pravděpodobnost spokojenosti s volbou, kterou jedinec učinil.

Beverage Word. Choosing choice, 2006. ISSN 0098-2318, s 6. Dostupné na internetu : 51 SCHWARTZ, B. 2004. The paradox of choice. Dostupné na internetu: [cit. 2014-04-09] 50

79

Na základě výše uvedené Schwartzovy teorie je v následující části sestaven návrh pro trávení volnočasových aktivit v Lipně nad Vltavou. Přitom hlavní myšlenka spočívá v tom, že návštěvníkům by měl být nabízen komplex volnočasových aktivit jako produkt. Ve své podstatě v rámci jedné volby se jim dostane mnoho zážitků. Tento návrh je vytvořen konkrétně pro kategorii rodina s dětmi, délka pobytu vybrané kategorie je 7 dní. Cílem návrhu je sestavit rovnoměrný denní plán volnočasových aktivit pro vybranou skupinu turistů. Při návrhu předpokládám dobu konkrétní volnočasové aktivity a cenu základního i rodinného vstupného volnočasových aktivit. Účelem této části práce je vytvořit takový návrh, který je vhodný pro zvolenou kategorii a vytvořit rovnoměrnou nabídku volnočasových aktivit, které destinace pro tuto kategorii nabízí. Tento návrh je vytvořen především na základě výstupů z dotazníkového šetření, kdy zohledňuji preference vybrané skupiny turistů – rodiny s dětmi, jelikož šlo o nejpočetnější skupinu turistů v rámci volnočasových aktivit. Vzhledem ke komplexnosti časového plánu jsem v rámci mého terénního průzkumu shromáždila informace o délce trvání jednotlivých volnočasových aktivit a taktéž o cenových podmínkách. 3.1 Návrh trávení volnočasových aktivit rodiny s dětmi v letní sezóně V této části práce je sestaven rovnoměrný návrh trávení volnočasových aktivit pro rodinu s dětmi v letní sezóně. Pro každý den je vybrána jiná volnočasová aktivita. Poté je sestavena tabulka, ve které je uvedeno vstupné za volnočasové aktivity a délka jejich trvání, přitom zohledňuji změnu podmínek v případě vlastnictví Lipno Card.

1. den Stezka korunami stromů - 2 – 3 hodiny Bobová dráha – 0,20 – 0, 30 hodin Sjezd Jizerní sjezdovky na terénních koloběžkách – 2,5 – 3 hodiny 2. den Rafting – celodenní výlet 3. den Dětské Hopsárium – 1 hodina Lanový park – 2 hodiny Frisbeepark Lipno – 1 hodina

80

4. den Aquaworld Lipno – 2 hodiny Výlet lodí na králičí ostrov – 2 hodiny Minigolf -1 hodina 5. den Jízda elektročlunem – 3 hodiny Koupání – 2 hodiny Letní Letná Cirkus – 2 hodiny 6. den Cykloturistika – celodenní výlet 7. den Čertova stěna – 1 hodina Motokáry – 0,8 hodin In-line bruslení – 2 hodiny Tabulka č. 36: Rodinné vstupné za volnočasové aktivity Rodinné Vstupné

Počet jízd/hodin/ks

Stezka korunami stromů Lipno

Cena v Kč

Lipno

Včetně DPH

Card

-

440,-

tobogán 1 jízda

50,-

1 jízda

280,-

5 jízd

500,-

Terénní koloběžky

1 jízda

476,-

(2dospělí+2 děti)

2 jízdy

1058,-

celý den

800,-

-

1 hodina

240,-

209,-

2 hodiny

360,-

313,-

3 hodiny

440,-

383,-

bez jízdy na kladce

649,-

519,-

(2 dospělí+2 děti)

jízda na kladce (1)

849,-

679,-

Frisbeepark Lipno

3 ks talířů

100,-

-

Aquaworld Lipno

1 hodina

280,-

196,-

(2 dospělí+2 děti)

2 hodiny

395,-

277,-

(2 dospělí+2 děti) Bobová dráha (2dospělí+2 děti)

Rafting Dětské Hopsárium (2 dospěli+2 děti) Lanový park

81

-

-

-

3 hodiny

490,-

343,-

-

320,-

-

2 hodiny

280,-

-

1 hodina

600,-

480,-

2 hodiny

1.060,-

848,-

3 hodiny

1.400,-

1.120,-

-

2.396,-

-

Motokáry

8 minut

600,-

-

Lipnocard

1 ks 79,- Kč

-

316,-

-

8.576,-

8.233,-

10.773,-

-

19.349,-

19.006,-

9.228,-

-

17.804,-

17.461,-

Výlet lodí na králičí ostrov (2 dospělí+2 děti) Minigolf (2 dospělí+2 děti) Jízda elektročlunem Letní Letná Cirkus

CELKEM ZA VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

Landal Marina Lipno bez stravy (1 týden) CELKEM Pension Pod Lipou UBYTOVÁNÍ

se snídaní (1 týden) CELKEM Camping Lipno Modřín (1 týden) CELKEM

3.255,11. 831,-

-

11. 488,-

Zdroj: Vlastní zpracování na základě terénního průzkumu a analýze dokumentů Budu-li uvažovat, že rodina s dětmi se zúčastní všech navrhovaných volnočasových aktivit v tabulce č. 37, tak za 1 týden strávený v Lipně nad Vltavou v období od 3. července – 9. července, konkrétně za volnočasové aktivity utratí v průměru 8.576,- Kč. Zakoupí-li si rodina slevovou kartu Lipno Card, tak ušetří za volnočasové aktivity 343,- Kč. Budu-li uvažovat, že rodina s dětmi zvolí dražší variantu ubytování a ubytují se v Landal Marina Lipno, za nejlevnější apartmán s rozkládací sedačkou a bez stravy zaplatí za

82

týdenní pobyt 10. 773,- Kč. Celkem zaplatí s volnočasovými aktivitami 19. 349,- Kč. Levnější variantou je Pension Pod Lipou, kdy v ceně ubytování, kdy je započtena snídaně, za tento Pension rodina zaplatí 9.228,- Kč. Celkem s volnočasovými aktivitami zaplatí 17.804,- Kč za týdenní pobyt. Nejlevnější variantou je Camp Lipno Modřín, kdy cena zahrnuje poplatky za stan, či přívěs, poplatek obecnímu úřadu, za sprchy. Rodina zaplatí 3.255,- Kč. Celkem s volnočasovými aktivitami zaplatí 11. 831,- Kč za týdenní pobyt. Ceny za ubytování jsou předběžné a mění se v souvislosti s obsazeností a plánovanou obsazeností. 3.2 Návrh trávení volnočasových aktivit rodiny s dětmi v zimní sezóně V této části práce je sestaven rovnoměrný návrh trávení volnočasových aktivit pro rodinu s dětmi v zimní sezóně. Poté je sestavena tabulka, kde je uvedeno vstupné za volnočasové aktivity a cena za ubytování. 1. den Ski areál Lipno - celodenní lyžování 2. den Ski areál Lipno - celodenní lyžování 3. den Ski areál Lipno - celodenní lyžování 4. den Výlet na sněžnicích – celodenní výlet 5. den Dětské Hopsárium – 1 hodina Aquaworld Lipno – 2 hodiny Bowling – 1 hodina 6. den Ski areál Sterstein (Rakousko) - celodenní lyžování 7. den Stezka korunami stromů - 2 hodiny Bobová dráha – 0,20 – 0,30 hodin

83

Tabulka č. 37: Rodinné vstupné za volnočasové aktivity Rodinné Vstupné Skipas Skiareál Lipno (2 dospělí+2 děti) Výlet na sněžnicích s průvodcem Dětské Hopsárium (2 dospěli+2 děti)

Aquaworld Lipno (2 dospělí+2 děti) Bowling Skipas Skiareál Sterstein (Rakousko) (2 dospělí+2 děti) Stezka korunami stromů Lipno (2 dospělí+2 děti) Bobová dráha (2dospělí+2 děti) Lipnocard CELKEM ZA VOLNOČASOVÉ AKTIVITY

Cena v Kč Včetně DPH 2.000,3.800,5.500,7.160,-

Lipno Card 4.400,5.740,-

1.100,-

-

1 hodina 2 hodiny 3 hodiny 1 hodina 2 hodiny 3 hodiny 1 hodina

240,360,440,280,395,490,390,-

209,313,383,196,277,343,-

1 denní

2.324,-

-

tobogán 1 jízda 1 jízda 5 jízd 1 ks 79,- Kč

440,50,280,500,-

316,-

-

10.769,-

9.836,-

Počet dnů/hodin 1 denní 2 denní 3 denní 4 denní

Landal Marina Lipno bez stravy 22.176,(1 týden) CELKEM 32.945,32.012,UBYTOVÁNÍ Pension Pod Lipou se snídaní 6.923,(1 týden) CELKEM 17.692,16.759,Zdroj: Vlastní zpracování na základě terénního průzkumu a analýze dokumentů Budu-li uvažovat, že rodina s dětmi se zúčastní všech vypsaných volnočasových aktivit v tabulce č. 38, tak za 1 týden strávený v Lipně nad Vltavou v období od 3. ledna – 9. ledna, konkrétně za volnočasové aktivity utratí v průměru 10.769,- Kč. Zakoupí-li si rodina slevovou kartu Lipno Card, tak ušetří za volnočasové aktivity 933,- Kč.

84

Budu-li uvažovat, že rodina s dětmi zvolí dražší variantu ubytování a ubytuje se v Landal Marina Lipno, za nejlevnější apartmán s rozkládací sedačkou a bez stravy zaplatí 22. 176,Kč celkem s volnočasovými aktivitami zaplatí 32. 945,- Kč za týdenní pobyt. Levnější variantou je Pension Pod Lipou, v ceně ubytování je započtena snídaně, za tento Pension rodina zaplatí 6.923,- Kč, celkem s volnočasovými aktivitami zaplatí 16.759,- Kč za týdenní pobyt. Ceny za ubytování jsou předběžné.

85

ZÁVĚR Cíl práce, kterým bylo zanalyzovat, jak tráví svůj volný čas v destinaci tuzemští návštěvníci a jak tráví svůj volný čas v destinaci zahraniční návštěvníci, byl splněn dle očekávání. Tohoto cíle bylo dosaženo na základě zpracování dotazníkového šetření, kdy návštěvníci odpovídali na otázky, které byly zpracovány pro dotazníkové šetření v rámci analytické části. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že tuzemští návštěvníci tráví svůj volný čas v destinaci provozováním sportovních aktivit a zahraniční návštěvníci tráví svůj volný čas poznáváním destinace. První, hypotézou práce bylo, že destinaci navštěvují především rodiny s dětmi jak u tuzemských návštěvníků, tak i u zahraničních návštěvníků. Tato hypotéza se potvrdila na základě výstupů dotazníkového šetření, kdy tuzemští i zahraniční respondenti nejčastěji odpovídali, že do destinace nejčastěji cestují s rodinou. Další, druhou hypotézou práce bylo zjistit, že vytíženost destinace se neodvíjí od sezónnosti v letním i v zimní sezóně jsou v nabídce vždy atraktivní volnočasové aktivity. Tato hypotéza se také potvrdila na základě terénního průzkumu, který byl proveden jak v letní, tak i v zimní sezóně a bylo zjištěno, že nabídka volnočasových aktivit je atraktivní jak v letní, tak i v zimní sezóně. Poslední, třetí hypotézou práce bylo zjistit, že tuzemští i zahraniční návštěvníci utratí v průměru za volnočasové aktivity 201 – 500 Kč denně. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že tuzemští i zahraniční návštěvníci utratí v průměru za volnočasové aktivity 501 – 1.000 Kč denně. Hlavní problém při zpracování diplomové práce, nastal při dotazníkovém šetření, kdy byl návštěvníkům, kteří již destinaci navštívili, rozeslán v elektronické podobě dotazník, a návratnost byla neuspokojivá. Z toho důvodu bylo dotazníkové šetření provedeno formou osobního kontaktu s respondenty, během kterého byly dotazníky vyplněny a návratnost byla velmi uspokojivá. Tento způsob je dle mého názoru náročnější, ale efektivnější. Občas při vyplnění dotazníků v anglickém jazyce nastal u zahraničních návštěvníků z důvodu jazykové bariéry problém. Při dotazování, jsem byla velmi překvapena ochotou respondentů. Dle mého názoru by tato práce mohla být přínosem poskytovatelům volnočasových aktivit. V dotazníkovém šetření tuzemští a zahraniční respondenti odpovídali na otázky,

86

které volnočasové aktivit v destinaci postrádají a co jim na realizované volnočasové aktivitě vadí. Na základě výsledků opovědí respondentů, by tato práce mohla pomoci poskytovatelům služeb v destinaci, kteří se mohou zaměřit na zkvalitnění a zlepšení svých služeb u konkrétních volnočasových aktivit a dále na další realizaci nových atraktivních volnočasových aktivit, které v destinaci doposud chybí a které návštěvníci v destinaci postrádají.

87

LITERATURA [1] BÁBÍK, J.; DANČO, V.; TŮMA, Z. 2007. Propagace destinace z pohledu veřejné správy. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2013-11-23],s.7. Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/getmedia/7eada698-f94b-406c-b550acc243b4bb6d/ [2] Beverage Word. Choosing choice, 2006. ISSN 0098-2318, s 6. Dostupné na internetu : [3] BIEGER, T. 2008. Management von Destinationen. München : Oldenbourg, 2008. 203 s. ISBN 348- 65-862-89.

[4] Cooperation and Competition During the Resort Lifecycle. Tourism Recreation Research, 2012. ISSN 0250-8281, s.15. Dostupné na internetu: [5] ČERTÍK, M.; FIŠEROVÁ, V. 2009. Volný čas, životní styl a cestovní ruch. Praha : VŠH, 2009. 104 s. ISBN 978-80-86578-93-4.

[6] Definintion of Tourism (UNWTO Definition of Tourism) / What Is Tourism ?. Tugberk Ugurlu [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: [7] Doprava a parkování. Skiareal Lipno [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu:

88

[8] FLEMR, L. 2009. Prostorové podmínky pro podporu aktivního životního stylu současné populace. Praha : Karolinum, 2009. 194 s. ISBN 978-80-24617-65-7. [9] FRANKE, A. a kol. 2012. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím cestovního ruchu. Praha : Wolters Kluwer, 2012, 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6.

[10] HAYWOOD, L. 1995. Understanding Leisure. Nelson: Thornes, 1995. 272 s. ISBN 978-07-4872-059-0.

[11] Historie obce. Obec Lipno nad Vltavou [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: [12] Infocentrum Lipno - informační centrum. CZeCOT [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné

na

internetu:


centrum/1146_infocentrum-lipno-lipno-nad-vltavou> [13] JAKUBÍKOVÁ, D. 2009. Marketing cestovního ruchu. Praha : Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [14] Jihočeský kraj. Město a obce - vismo [online]. 1996 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu:

[15] KARLSSON, CH. 2008. Handbooks of Research on Clusters series, 1. Norhampton : Edward Elgar Publishing, Inc., 2008. 461 s. ISBN 978-18-4720-842-2. [16] KIRAĽOVA, A. 2003. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 978- 80-8611-956-4. [17] Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu:

89

[18] LAGÍNOVÁ, M. 2012. Analýza adrenalinových aktivit jako volnočasové aktivity a aktivního životního stylu. [Bakalářská práce] Praha: VŠH, 2012 [19] Lanovky a skiareály Šumava, Český les a Lipno. České hory [online]. 1999 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: [20] Lipensko. Lipno baví [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: [21] LIPNO CARD. Lipensko [online]. 2011 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu: [22] MAŇÁK, J.; HŘEBÍČEK, L.; TELEC, J. 1994. Teoretické základy výchovy ve volném čase: úvod do studia pedagogiky volného času. Brno : Masarykova univerzita, 1994. 104 s. ISBN 80-210-1007-X. [23] NEJDL, K. 2010. Management destinace cestovního ruchu. Praha : VŠH, 2010. 152 s. ISBN 978-80-87411-08-7. [24] NĚMEC, J. 2002. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Praha : Paido, 2002. 219 s. ISBN 978-80-73150-129. [25] OPASCHOWSKI, H. 2008. Einführung in die Freizeitwissenschaft. Springer : Leske Budrich, 2008 259 s. ISBN 978-35-31161-69-3. [26] PÁVKOVÁ, J. 1992. Pedagogika volného času. Praha : Portal, 1999. 402 s. ISBN 978-80-2471-734-0. [27] PLZÁKOVÁ, L. 2014. Tvorba strategií a regionálních plánů CR. přednáška č. 7. [28] PODHORSKÝ, M. 2009. Jihočeský kraj: historie, památky, umění, příroda, Praha : Freytag & Berndt, 2009. 200 s. ISBN 978-80-7316-074-6. 90

[29] POSPÍŠILOVÁ, K. 2009. Předpoklady rozvoje komerčních služeb ve vybrané oblasti – mikroregionu Svazek Lipenských obcí. [Bakalářská práce.] České Budějovice : Jihočeská univerzita, 2009. [30] SCHWARTZ, B. 2004. The paradox of choice. Dostupné na internetu: [cit. 2014-04-09] [31] Silnice, železnice, Dostupné na internetu: [cit. 2014-03-24] [32] SLEPIČKOVÁ, I. 2005. Sport a volný čas. Praha : Karolinum, 2005. 115 s. ISBN 80246-1039-6. [33] SPOUSTA, V.; FALTÝSKOVÁ, J.; HŘEBÍČEK, L.;KNOTOVÁ, D. 1996. Kapitoly z pedagogiky volného času. Brno : Masarykova univerzita, 1996. 37 s. ISBN 978-8021012-74-5. [34] STUDNIČKA, P. 2013 Management turismu. podkladový seminář č. 1. [35] STUDNIČKA, P. 2011. Základy turismu. Praha : VŠH, 2011. 90 s. ISBN 978-8087411-18-6. [36] STUDNIČKA, P., KALABISOVÁ, J., PLZÁKOVÁ, L., TINKOVÁ, V. 2013. Efekty cestovního ruchu na lokální úrovni – případová studie Lipno nad Vltavou. Praha : Press21, 2013. 125 s. ISBN 978-80-905181-4-8. [37] Turistické trasy. TURISTICKÝ ATLAS [online]. 2010 [cit. 2014-05-04]. Dostupné na internetu:

[38] Založení Kláštera. Cisterciácký klášter Vyšší Brod [online]. 2009 [cit. 2014-05-04].

91

Dostupné na internetu: [39] ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. 2012. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : Linde, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. [40] ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4

92