VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Monika Procházková

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Monika Procházková

Hotelnictví v kongresovém cestovním ruchu

Diplomová práce

2015

Hotelnictví v kongresovém cestovním ruchu

Diplomová práce


Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Datum odevzdání diplomové práce: 2015 – 05 –07 Datum obhajoby diplomové práce: 2015 - 06 E-mail: [email protected]

Praha 2015

Hospitality in congress tourism

Master´s dissertation


The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hospitality and Spa Management Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA Date of Submission: 2015 – 05 – 07 Date of Thesis Defense: 2015 - 06 E-mail: [email protected]

Prague 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, Že jsem diplomovou práci na téma Hotelnictví v kongresovém cestovním ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s §47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………..…. Bc. Monika Procházková

V Praze dne…………

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu diplomové práce PhDr. Marku Merhautovi, Ph.D., MBA za skvělou spolupráci a vstřícný přístup. Za trpělivost, podporu a důvěru. Děkuji za všechny rady, tipy a nápady. Ráda bych poděkovala také za profesionální a zároveň přátelský přístup. Velice dobře se mi pracovalo. DĚKUJI!

ABSTRAKT Bc. Monika Procházková, Hotelnictví v kongresovém cestovním ruchu, Diplomová práce, Vysoká škola hotelová v Praze 8 spol. s r.o., vedoucí práce PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA, Praha 2015, 70 stran. Tato diplomová práce se zabývá analýzou kongresového cestovního ruchu v Praze. Součástí obsahu je stručný přehled důležitých pojmů a seznámení s funkcí významných asociací a organizací působících na národním i mezinárodním poli. Analytická část komparuje Kongresové centrum Praha s vybranými evropskými kongresovými centry v Dublinu, Vídni, Paříži, Amsterdamu a Kodani. Srovnání probíhá na základě předem stanovených kritérií, mezi které patří například informace o hotelích a počtu lůžek dostupných v docházkové vzdálenosti, obsah internetových stránek, struktura poskytovaných služeb a akcí konaných v daném zařízení. Velký důraz je kladen především na analýzu obsahu a kvality webové prezentace. Součástí práce je i vlastní výzkum, který zkoumá názory nezávislých respondentů a poukazuje na atraktivitu jednotlivých webových prezentací i na důležitost některých služeb. Práce zdůrazňuje aktuální potřeby trhu se zaměřením na digitální a on-line marketing. Diplomová práce poskytuje některá doporučení a návrhy na vylepšení situace v Kongresovém centru Praha tak, aby mohlo konkurovat ostatním významným centrům a poskytovalo evropský standard.

KLÍČOVÁ SLOVA Kongresový cestovní ruch, MICE sektor, Kongresové centrum Praha, ICCA, Amsterdam RAI, Austria Center Vienna, The Convention Centre Dublin, Le Palais des Congrès de Paris, Bella Center Copenhagen, Czech Convention Bureau, Prague Convention Bureau, megatrend, on-line marketing, kongresové služby, SW analýza, hotel, hotelnictví.

ABSTRACT Bc. Monika Procházková, Hospitality in congress tourism, Diploma´s dissertation, The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd., Thesis Advisor: PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA, Prague 2015, 70 pages. This master´s dissertation analyzes the congress tourism in Prague. It contains of a brief overview of terminology using in the industry and shows main functions of national and international associations and organizations. The analytical part compares The Prague Congress Centre with selected European convention centres in Dublin, Vienna, Paris, Amsterdam and Copenhagen. The comparison is based on predetermined criteria. For example information about hotels and available number of beds in a walking distance, content of websites, structure of provided services and events organized in particular venues. Great emphasis is placed on analysis of content and quality of official websites. Part of the dissertation is also its own research which examines opinions of independent responders and focuses on the importance of providing services. It emphasizes the current market needs and specializing on digital and on-line marketing. Master´s dissertation provides recommendations and suggestions for improving the situation in The Convention Centre Prague, so it can compete other major convention centres and provide the European standard of services.

KEY WORDS Congress tourism, MICE sector, Prague Congress Centre, ICCA, Amsterdam RAI, Austria Center Vienna, The Convention Centre Dublin, Le Palais des Congrès de Paris, Bella Center Copenhagen, Czech Convention Bureau, Prague Convention Bureau, megatrend, on-line marketing, convention services, SW analysis, hotel, hospitality.

Obsah Úvod ...................................................................................................................................................... 10 1

2

Teoretická část .............................................................................................................................. 12 1.1

Úvod do teoretické části........................................................................................................ 12

1.2

Základní pojmy ...................................................................................................................... 12

1.3

Megatrendy v kongresovém cestovním ruchu ...................................................................... 14

1.4

Marketing v kongresovém cestovním ruchu ......................................................................... 19

1.5

ICCA (International Congress and Convention Association) ................................................. 22

1.6

Convention Bureau ................................................................................................................ 23

Analytická část ............................................................................................................................... 27 2.1

Úvod do praktické části ......................................................................................................... 27

2.2

Praha v číslech ....................................................................................................................... 27

2.3

Představení kongresových center ......................................................................................... 34

2.3.1

The Convention Centre Dublin ...................................................................................... 35

2.3.2

Bella Center Copenhagen .............................................................................................. 39

2.3.3

Amsterdam RAI.............................................................................................................. 43

2.3.4

Austria Center Vienna ................................................................................................... 48

2.3.5

Le Palais des Congrès de Paris ....................................................................................... 53

2.3.6

Kongresové centrum Praha ........................................................................................... 57

2.4

Srovnání některých dalších dat ............................................................................................. 63

2.5

Dotazníkové šetření ............................................................................................................... 65

3

NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................................... 72

4

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 78

5

ZDROJE........................................................................................................................................... 81

6

Přílohy............................................................................................................................................ 86

SEZNAM ILUSTRACÍ Ilustrace 1 (ZDROJ: vlastní) ....................................................................................................... 23 Ilustrace 2 (ZDROJ: ČSÚ) ........................................................................................................... 33 Ilustrace 3 (ZDROJ: PCB) ........................................................................................................... 33 Ilustrace 4 (ZDROJ: www.theccd.ie) ......................................................................................... 36 Ilustrace 5 (ZDROJ: www.theccd.ie) ......................................................................................... 37 Ilustrace 6 (ZDROJ: www,bellacentercopenhagen.dk) ............................................................ 40 Ilustrace 7 (ZDROJ: www.google.com) ..................................................................................... 41 Ilustrace 8 (ZDROJ: www.bellacentercopenhagen.dk) ............................................................ 42 Ilustrace 9 (ZDROJ: www.google.com) ..................................................................................... 44 Ilustrace 10 (ZDROJ: www.rai.nl) ............................................................................................. 44 Ilustrace 11 (ZDROJ: www.rai.nl) ............................................................................................. 46 Ilustrace 12 (ZDROJ: www.google.com) ................................................................................... 48 Ilustrace 13 (ZDROJ: www.acv.at) ............................................................................................ 50 Ilustrace 14 (ZDROJ: www.acv.at) ............................................................................................ 50 Ilustrace 15 (ZDROJ: www.google.com) ................................................................................... 54 Ilustrace 16 (ZDROJ: www.viparis.com) ................................................................................... 55 Ilustrace 17 (ZDROJ: www.google.com) ................................................................................... 58 Ilustrace 18 (ZDROJ: www.kcp.cz) ............................................................................................ 61 Ilustrace 19 (ZDROJ: vlastní) ..................................................................................................... 66 Ilustrace 20 (ZDROJ: vlastní) ..................................................................................................... 69 Ilustrace 21 (ZDROJ: vlastní) ..................................................................................................... 70 Ilustrace 22 (ZDROJ: vlastní) ..................................................................................................... 71

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 (ZDROJ: C.O.T. Business, leden 2013) ...................................................................... 21 Tabulka 2(Zdroj: ICCA Statistic Report 2013) ........................................................................... 29 Tabulka 3 (ZDROJ: ICCA Statistic Report 2013) ........................................................................ 29 Tabulka 4 (ZDROJ: ICCA Statistic Report 2013) ........................................................................ 29 Tabulka 5 (ZDROJ: ICCA Statistic Report 2013) ........................................................................ 30 Tabulka 6 (Zdroj: Prague Convention Bureau) ......................................................................... 31 Tabulka 7 (Zdroj: Prague Convention Bureau) ......................................................................... 31 Tabulka 8 (Zdroj: Prague Convention Bureau) ......................................................................... 31 Tabulka 9 (Zdroj: Prague Convention Bureau) ......................................................................... 31 Tabulka 10 (ZDROJ: www.rai.nl) ............................................................................................... 45 Tabulka 11 (ZDROJ: vlastní) ...................................................................................................... 64 Tabulka 12 (ZDROJ: vlastní) ...................................................................................................... 67

Úvod Tato diplomová práce s názvem Hotelnictví v kongresovém cestovním ruchu se věnuje především kongresovému turismu v Praze a situaci v Kongresovém centru Praha. Tématu jsem se věnovala ve své bakalářské práci, která byla předložena managementu Kongresového centra Praha a na základě cílených rozhovorů s vedením, byla dohodnuta další spolupráce na diplomové práci. Diplomová práce si bere za cíl srovnat Kongresové centrum Praha z hlediska kvality webové prezentace a poskytovaných služeb s vybranými kongresovými centry, kterými jsou The Convention Centre Dublin, Austria Center Vienna, Bella Center Copenhagen, Le Palais des Congrès de Paris a Amsterdam RAI. Všechny podniky jsou posuzovány na základě předem stanovených kritérií. Dalším cílem bylo zjistit, jaké služby jsou považovány za standard. Hlavní hypotézou je tvrzení, že Kongresové centrum Praha je schopné poskytnout svým delegátům služby evropského standardu a vytvořit tak společně se zázemím, které Praha poskytuje, jedinečnou kongresovou destinaci. Práce je rozdělena do tří základních částí: na teoretickou, analytickou a návrhovou část. Teoretická část seznamuje se základními pojmy běžně používanými v oboru. Především také představuje předpokládané trendy, u kterých se na základě německé studie očekává, že budou výrazně ovlivňovat všechna podnikatelská odvětví. Pro zpřesnění je zde vysvětleno, jak konkrétně se tyto trendy dotknou kongresového cestovního ruchu. Další kapitola se stručně věnuje oblasti marketingu a vysvětluje pojmy, které jsou často uváděny v analytické části. Součástí teoretické části je také představení významné světové asociace kongresového cestovního ruchu ICCA, z jejíchž statistik vychází všechny subjekty podnikající v oboru. V České republice existují regionální organizace na podporu kongresového turismu, tzv. convention bureau, s jejichž činností teoretická část také seznamuje. Analytická část pozvolna navazuje na teoretickou část kapitolou nazvanou Praha v číslech, která obsahuje statistická data představující situaci v Praze ve srovnání s jinými evropskými, ale i světovými kongresovými destinacemi. Následujících šest kapitol se věnuje jednotlivým kongresovým centrům. Analýza těchto center má ve všech kapitolách stejnou strukturu. 10

Nejprve se věnuje představení jednotlivých kongresových center, včetně základních údajů o maximální možné kapacitě a velikosti výstavních ploch. Dále je sledováno parkování v areálu, kapacita ubytovacích zařízení v docházkové vzdálenosti, včetně kategorie a třídy. Významná část je věnována analýze oficiálních webových stránek a jejich ohodnocení z hlediska obsahu, designu a fungování směrem k cílovým uživatelům. Součástí zadání je i sledování aktivit jednotlivých kongresových center na sociálních sítích v rámci internetového marketingu a komunikace s veřejností. Přítomnost na odborných vyhledávačích, tzv. venue finders a struktura pořádaných akcí jsou dalšími sledovanými kritérii. Každá z těchto kapitol je zakončena SW analýzou. Jednou z použitých metod je přímá internetová korespondence s kongresovými centry. Významnou informační složkou jsou poznatky z mé osobní návštěvy některých přednášek a seminářů. V závěru analytické části jsou prezentovány výsledky vlastního výzkumu, který probíhal převážně formou elektronického dotazníku a kterého se zúčastnilo sto čtyřicet osm respondentů. Výsledky jsou přehledně a srozumitelně graficky znázorněny. Kompletní znění dotazníku je uvedeno v příloze diplomové práce. Návrhová část představuje mé osobní návrhy, rady a doporučení, které by mohly pomoci rozvoji Kongresového centra Praha a s ním i Prahy jako kongresové destinace. Jedná se o vlastní postřehy, které vycházejí z analytické části této diplomové práce.

11

1 Teoretická část

1.1 Úvod do teoretické části Teoretická část obsahuje seznámení se základními pojmy oboru kongresového cestovního ruchu. Tato část obsahuje důležité definice. Na základě odborné německé publikace je dále zpracovaná kapitola Megatrendy v kongresovém cestovním ruchu. Kapitola poukazuje na několik důležitých trendů, u kterých lze očekávat, že budou dominantní v období do roku 2020. Tyto trendy se týkají všech oborů a platí globálně, ovšem jsou přiblíženy tak, aby bylo patrné, jakým způsobem ovlivní obor kongresového průmyslu. V další kapitole je několik informací týkajících se marketingu a jeho nových trendů. Především on-line marketingu, který se silně dotýká oboru a navíc je součástí požadavků na analýzu Kongresového centra Praha. V teoretické části jsem se také rozhodla stručně představit mezinárodní asociaci ICCA, na kterou často odkazuji v analytické části. Poslední kapitola představuje convention bureau. Tato část se zaměřuje na představení hlavních činností convention bureau a na to jakým konkrétním způsobem podporuje a propaguje kongresový cestovní ruch.

1.2 Základní pojmy

Kongresový cestovní ruch je podle stejnojmenné publikace Jána Oriešky (Kongresový cestovní ruch, r. 2004, strana 7) „druh cestovního ruchu, který zahrnuje soubor činností spojených s cestováním a s pobytem na kongresovém místě, zaměřeným na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností.“ Tento segment cestovního ruchu je také často označován jako MICE. Zkratka MICE (dle ICCA) pochází z prvních písmen anglických slov: Meetings, Incentives, Conferences, Exhibitions. V překladu do českého jazyka můžeme říci, že se jedná o Jednání, Incentivní cestovní ruch, Konference a Výstavy.

12

Na důležité a ustálené postavení MICE segmentu v cestovním ruchu upozorňuje také generální tajemník UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu spadající pod OSN) Taleb Rafai: „Kongresový průmysl dospěl a pevně zakotvil přímo v centru cestovního ruchu. Stal se tak jedním z klíčových faktorů rozvoje tohoto sektoru a významným generátorem příjmů, zaměstnanosti a investic.“ (Global Report on Meeting Industry, UNWTO, r. 2014, strana 4) V roce 1992 vydala Commission of the European Communities (CEC) ve spolupráci s International Association of Professional Congress Organizers (IAPCO) odborný slovník pojmů používaných v kongresovém cestovním ruchu. Publikace se nazývá Meetings Industry Terminology. Tento slovník vysvětluje běžně užívané pojmy v několika jazycích, konkrétně v angličtině,

francouzštině,

němčině,

španělštině,

italštině,

nizozemštině,

dánštině,

portugalštině a řečtině. Právě z tohoto slovníku jsou tyto definice: Meeting = jednání; obecný pojem označující setkání lidí na jednom místě, vykonávající určitou činnost, mohou být na základě ad hoc1 nebo podle stanoveného modelu. Například: výroční valné hromady, jednání výboru atd. Incentives = incentivní cestovní ruch; setkání nebo akce nabízená účastníkům jako odměna za předchozí pracovní výkon Conference = konference; setkání určené pro diskuzi, zjištění faktů, řešení problémů a konzultaci. Konference je ve srovnání s kongresem obvykle menší a má určité vlastnosti a tendenci k usnadnění výměny informací. Nemá žádnou konotaci2 nebo frekvenci. Ve své podstatě nemusí být časově omezena, ale většinou jsou konference na dobu určitou a mají konkrétní cíle. Ján Orieška (Kongresový cestovní ruch, r. 2004, strana 32) definuje konferenci takto: konference má charakter větší schůze – porady, svolané k projednání určitých otázek, respektive výchovné akce se širokou účastí teoretických, řídících a praktických pracovníků, zaměřující se na vyjádření stanovisek k různým aspektům odborné problematiky. Jde o akci s domácí, případně mezinárodní účastí s celkovým počtem do 300 osob. 1

Ad hoc [ad hók] (někdy Ad-hoc) je latinský termín, znamenající doslova „k tomuto“, překládaný jako „za určitým účelem“ nebo „pro tento jednotlivý (konkrétní) případ“. – zdroj: wikipedia.org 2 [1] Konotace těsně souvisí s lidskou komunikací , je nepostradatelnou součástí komunikačního řetězce. Konotací se rozumí vágní (tj. mlhavé, rozmazané, neurčité), subjektivně a emocionálně zabarvené přiřazení významu dané jazykové konstrukci (např. slovu, větě) použitého sdělovacího jazyka příjemcem zprávy – adresátem. – zdroj: wikipedia.org

13

Exhibitions = výstavy; akce, na kterých se představují produkty a služby. Definice podle Jána Oriešky (Kongresový cestovní ruch, r. 2004, strana 37) zní: výstava je komplexní propagační akce s předvedením exponátů. Má informativní charakter s cílem prezentovat nabídku. Zatímco výstava obyčejně nemá komerční, ale společenský, kulturní a vzdělávací charakter, komerční prezentace může být spojena i s prodejem. Potom se obvykle označuje jako kontraktačně-prodejní výstava, na které se navazují kontakty a prodávají produkty v malém. Tyto čtyři pojmy jsou základními stavebními kameny MICE sektoru cestovního ruchu, ale tento druh turismu je ve skutečnosti mnohem širší a obsahuje i další formy jako jsou školení, sympozia, semináře, kolokvia a v neposlední řadě také kongresy. Jedním z často používaných pojmů je Professional Conference Organizer, označovaný zkratkou PCO. Do českého jazyka můžeme toto označení volně přeložit jako profesionální organizátor konferencí. Jedná se o organizaci, firmu nebo jednotlivce, který se profesionálně angažuje v oblasti organizování konferencí.

1.3 Megatrendy v kongresovém cestovním ruchu

V této kapitole bych ráda představila hlavní (mega)trendy MICE segmentu do roku 2030, tak jak je zpracovává německá studie vytvořená na žádost German Convention Bureau (GCB): Meetings and conventions 2030: A study of megatrends shaping our industry ve spolupráci s předními německými odborníky tohoto oboru. Tuto studii zastřešila i mezinárodní asociace kongresů a konferencí ICCA. V této kapitole je mým cílem představit pojem megatrend a stručně vysvětlit jakým způsobem se všech osm megatrendů dotkne MICE segmentu. Studie již ve svém názvu používá slovo megatrend. Tento termín poprvé použil v roce 1982 Američan John Naisbitt, který se zabýval výzkumem, objevováním a vývojem trendů. Megatrend označuje dlouhodobé a širokosáhlé transformační procesy, které ovlivňují mnoho lidí a určují budoucí vývoj. Dnes megatrendům přisuzujeme čtyři charakteristické rysy: stabilitu, všudypřítomnost, univerzálnost a robustnost. Stabilita je u megatrendů významná, neboť vyjadřuje rozdíl mezi trendem a megatrendem. Trendy mohou být pomíjivé, krátkodobé, ale megatrendy zůstávají aktuální alespoň po dobu dvou desetiletí. Dalším faktorem je všudypřítomnost. S megatrendy se potkáváme dennodenně ve všech sférách 14

lidského života. Univerzálností je myšlena globálnost, mají mezinárodní charakter navzdory regionálním odlišnostem. Posledním charakteristickým rysem je robustnost, tedy dlouhodobá udržitelnost navzdory dočasným překážkám. Prvním megatrendem je globalizace a internacionalizace. Proces globalizace, tedy zjednodušeně řečeno propojování světa, a proces internacionalizace, tedy zmezinárodňování, je v posledních dvaceti letech ve světě velmi patrný a až doposud se rychle a aktivně vyvíjel. Co tedy lze v souvislosti s tímto megatrendem očekávat? Studie uvádí, že do roku 2030 dojde k zintenzivnění konkurence ze zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika), ale zároveň vznikne nová potenciální klientela právě z těchto zemí. Dochází rovněž ke zvyšování důležitosti místa kongresových akcí. Správný výběr atraktivní, bezpečné a dostupné destinace se stává klíčovým. V důsledku procesu

internacionalizace se zvyšují rovněž požadavky na

interkulturální znalosti a management, což obsahuje diplomatické znalosti a orientaci ve zvycích jiných kultur. Další významný jev v oblasti megatrendů souvisí s nedostatkem přírodních zdrojů. Na první pohled se jedná o fakt, který se ke kongresovému cestovnímu ruchu nevztahuje, ale opak je pravdou. Předpokládá se, že se populace na naší planetě Zemi zvýší ze současných přibližně sedmi miliard lidí na devět miliard a to k roku 2050. Takové navýšení bude znamenat velký problém. Další environmentální problémy jako klimatické změny, zvyšování oxidu uhličitého a dalších emisí v atmosféře, snižování zásoby přírodních zdrojů a podobně. Z tohoto vyplývá zvyšující se zájem o ekologii a udržitelný rozvoj. Tento jev se v posledních letech velmi výrazně projevuje v oblasti MICE turismu. Zájem o takzvané zelené meetingy nebo zelené akce roste. Mnoho kongresových center se tomuto megatrendu již přizpůsobilo výstavbou nebo rekonstrukcí budov na nízkoenergetické, přizpůsobováním služeb i firemní politiky. Pojmy jako společenská nebo sociální odpovědnost jsou stále používanější. Už dnes sledujeme zájem o certifikace kongresových budov jako šetrné k životnímu prostředí. Tyto certifikace tzv. zelené známky ovšem prozatím nemají jednotnou standardizaci. Řešení tohoto problému bude v budoucnu důležitým úkolem pro organizace, které tyto certifikace udělují. S filosofií udržitelného rozvoje souvisí ovšem i péče o člověka a s tím spojená relaxace, která je v dnešním uspěchaném světě vyhledávaná. Není tedy překvapením, že k tomuto trendu se připisuje zvyšující se zájem o péči o delegáty a účastníky MICE akcí. Prostor pro regeneraci a

15

relaxaci, případně doplňkové služby s tímto spojené se stávají samozřejmým požadavkem a přidanou hodnotou jakéhokoliv eventu. Urbanizace je dalším megatrendem, který potvrzuje i report OSN. Stěhování lidí do měst probíhá již po staletí. V roce 1975 ve městech žilo 38% populace, v roce 2008 už to byla více než polovina, k roku 2030 se očekává, že počet přesáhne 60%. Stále více akcí kongresového typu je pořádáno ve velkých městech. Důvody jsou samozřejmě i technologické. Ve velkých městech se technologický vývoj projeví daleko rychleji než v maloměstech nebo na vesnicích. Města ovšem potřebují správnou formu diferenciace a specifikace, aby se na velkém a silném konkurenčním trhu nějak uchytila a měla možnost vyhrávat velké kongresy. V nejbližších letech bude odlišnost měst hrát velkou konkurenční výhodu. Města by měla naplno využít svého potenciálu a vytvářet si tak silnou image. Požadavky na rychlost informací a flexibilitu lidí budou vyžadovat určité nové a chytré technologie. Technologický svět se rychle vyvíjí a proto důležitost investic pořadatelů kongresových akcí do inovativních a chytrých technologií bude narůstat. Je proto důležité si uvědomit, že MICE segment vyžaduje inovativní technologie více než jakékoli jiné odvětví cestovního ruchu. Demografické změny jako feminizace nebo rozmanitost obyvatelstva se také výrazně dotýkají kongresového cestovního ruchu. Je nutné uvědomit si několik významných faktů. Jedním z nich je i stárnutí obyvatelstva. Tento demografický jev se během příštích patnácti let téměř zdvojnásobí. Struktura obyvatelstva se také velmi rychle mění. V souvislosti s dnešním otevřeným demokratickým světem dochází k rozšiřování národností rozmanitosti. Stále více firem zaměstnává zahraniční pracovníky a to se výrazným způsobem dotýká i kongresového cestovního ruchu. Dalším probíhajícím procesem je feminizace. Postavení žen v profesní sféře je stále silnější. Do vedoucích i zaměstnaneckých pozic jsou stále více obsazovány ženy a mladí lidé. Životní styl lidí se v poslední době radikálně změnil. V posledních letech se výrazně projevoval životní styl, který kladl důraz na profesní sféru života člověka. V důsledku toho přibývalo onemocnění následkem stresu nebo vyčerpání. Dnešní trendy vnímají zdraví člověka zcela jinak. Programy prevence zdraví nebo syndromu vyhoření se těší rostoucímu zájmu a někteří zaměstnavatelé přístup k těmto programům dokonce zprostředkovávají. Stejně tak populární jsou programy tzv. celoživotního vzdělávání. O technologiích jsem se zmiňovala již v předešlých kapitolách, ale tento megatrend je natolik výrazný a asi nejrychleji a nejsilněji ovlivňuje kongresový cestovní ruch, že si zaslouží 16

být více vyzdvižen. S neustále rozvíjejícími se možnostmi, které lidstvu technologie přinášejí, je nutné také vzít v potaz i negativní stránku této problematiky. Data, která již dnes technologie získávají od svých uživatelů a tedy i našich klientů mohou být citlivá nebo alespoň privátní. Je až neuvěřitelné jak je možné z těchto dat získat důležité informace, statistiky a jiné ukazatele. V tomto kontextu je ale nutné dbát na ochranu osobních dat a bezpečnost připojení. Nad řešením tohoto problému je vhodné se zamyslet už nyní, protože v budoucnosti to bude velmi pravděpodobně jedna z klíčových otázek, která se vyskytne v souvislosti s technologiemi. Sociální média jsou další složkou technologického rozvoje podstatnou pro kongresový cestovní ruch. Dnes jsou lidé zcela běžně připojeni k některé ze sociálních sítí dvacet čtyři hodin denně a mohou sdílet své názory, myšlenky, statusy s množstvím lidí. To se dotýká pořádání eventů ve velké míře. Negativní komentář nebo vyjádření o kongresu či jiné akci si díky těmto médiím přečte ohromné množství lidí a takový komentář může velmi rychle zkazit celkový dojem z akce a ovlivnit tak i názory veřejnosti. Někdy takovým věcem zabránit nelze, ale bylo by vhodné, kdyby se k tomu příslušný organizátor mohl vyjádřit a zmírnit tak negativní dopad. Pozitivní vyjádření fungují samozřejmě na stejném principu, nicméně je nutné si tyto souvislosti do důsledku uvědomit. Vztah mezi člověkem a vynálezem se totiž neustále zužuje. Na druhou stranu, jak jsem již zmínila, lidská populace stárne, proto bude určitě na místě se zamyslet nad potřebami těchto lidí. Megatrend udržitelného rozvoje byl již nastíněn, nicméně doplním ještě několik informací. Předpokládá se, že do roku 2030 bude udržitelný rozvoj hlavním trendem v kongresovém cestovním ruchu. Statistická data uvádí, že počet poskytovatelů služeb sdílejících filosofii udržitelného rozvoje roste. V roce 2011 se jednalo o 27,4% ze všech poskytovatelů služeb, v roce 2012 byl vypozorován nárůst o dalších 10% a v roce 2013 se hodnota vyšplhala až na 38,7%. Organizátorů akcí, kteří preferují poskytovatele služeb se zelenou certifikací, bylo v roce 2012 33,3% a o rok později 44,1%. Z toho vyplývá, že nárůst zájmu k roku 2030 bude markantní. Ve studii „Protection of human being and environment“ tedy ve volném překladu „Ochrana člověka a přírody“, kterou zpracovala Deutsche Bundestag, se objevuje rozdělení udržitelného rozvoje na tři základní pilíře: ekologický, ekonomický a sociální. Dalším megatrendem je mobilita. Cestování je rok od roku stále snazší a dostupnější, předpokládá se, že v tomto směru bude i pokračovat. Můžeme očekávat rozvoj i mimo tradiční destinace, a to především v zemích BRICS a zpřístupnění mnoha dalších destinací. 17

Pravděpodobně do roku 2030 bude transport do a z místa konání akce dražší, nicméně turista si bude moci vybrat z několika možných druhů dopravy v různých třídách a cenových hladinách. Nové mobilní technologie jako jsou navigační systémy, budou vytvořeny a zdokonaleny natolik, aby uspokojili svého uživatele. Velká změna pravděpodobně nastane v pohonu. S růstem nátlaku na udržitelný rozvoj nastane i přechod z klasických pohonných hmot na ekologičtější variantu. Posledním megatrendem, jehož otázka je zvlášť v poslední době a vzhledem k situaci ve východní Evropě, která tvoří hranici mezi Evropou a Asií, a i neblahým událostem například ve Francii a jiných zemích, čím dál aktuálnější. Samozřejmě se jedná o bezpečnost. V souvislosti s kongresovým cestovním ruchem, ale hovoříme většinou o bezpečnosti ve smyslu ochrany osobních dat. Studie ještě uvádí tři základní body scénáře rozvoje kongresového cestovního ruchu. Jedná se o architekturu, znalostní inženýrství a technologie. Požadavky na architekturu začínají být velmi specifické a to v souvislosti s rozvojem udržitelného rozvoje. Tento trend vznikl nejen díky neustále rostoucím cenám fosilních paliv a plynu, ale i díky tomu, že si lidé začínají pomalu uvědomovat, že zdroje energie mohou být nahrazeny tzv. obnovitelnými zdroji. Stavby kongresových center se pomalu přestavují a architektonicky se zaměřují na nízkoenergetické a obnovitelné zdroje šetrné k životnímu prostředí. Důsledkem je nárůst poptávky po architektech a inženýrech zaměřujících se na ekologii. Předpokládá se, že se v budoucích letech ustanoví tzv. zelené standardy, jedním z nich bude zřejmě i net zero-energy standard, který se vztahuje k budovám. Důraz je kladen na maximální využití celé budovy kongresových center. V souvislosti s architekturou pozorujeme ještě zvýšenou pozornost k využití denního světla v budově, stejně tak jako vzduchu. Bodem číslo dvě na scénáři je znalostní inženýrství zahrnující programy celoživotního vzdělávání a interkulturního managementu. Zvyšují se požadavky na zaměstnance a podnikatele působící v segmentu MICE. Především se tyto požadavky týkají flexibility a znalostí jazyků. Angličtina se v tomto segmentu považuje za samozřejmost, neboť je hlavním jednacím jazykem. S rozvojem zemí BRICS budou v budoucnu vyhledávanými jazyky kromě angličtiny také čínština, hindština a španělština. Účastníci MICE akcí mají také své specifické a neustále vyvíjející se požadavky, které samozřejmě také podléhají různým trendům. V současnosti tento segment ovlivňují zejména tzv. well-being trendy. Dostatek času na regeneraci těla i mysli a 18

zároveň zábavné či wellness programy ve volném čase delegátů nabývají na důležitosti. Je dokázáno, že právě tyto programy zvyšují soustředěnost i produktivitu, proto se dá předpokládat, že k roku 2030 budou součástí standardu. Třetím a posledním bodem scénáře jsou technologie, které již byly popsány v kapitole o megatrendech, proto uvedu pouze malé shrnutí. Zvyšující se úroveň technologií, které v lidských životech hrají stále větší roli, může být pozitivně využita v kongresovém cestovním ruchu, například v online hlasováních nebo různých internetových aplikacích. Populární se stávají tzv. hybridní eventy, kdy se kombinuje osobní kontakt s kontaktem audiovizuálním, prostřednictvím technologií. V budoucnu se dá předpokládat, že se zdostupní 3D projekce a stanou se součástí běžné nabídky kongresových center. (ZDROJ: IZT – Institute for Futures Studies and Technology Assessment; Meetings and conventions 2030: A study of megatrends shaping our industry)

1.4 Marketing v kongresovém cestovním ruchu

Podle paní Dagmar Jakubíkové zní definice marketingu takto: „Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot“ (Jakubíková, D., Marketing v cestovním ruchu, strana 44) nebo podle Americké marketingové asociace „Marketing je jednou z činností vykonávaných organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené.“ Časopis C.O.T. Business ve svém letošním lednovém vydání představil on-line marketingové trendy pro tento rok. Jedním z předních cílů bude zintenzivnění komunikace na sociálních sítích, především na Facebooku a Twitteru. Obě tyto sítě se v poslední době snaží zajistit nákup, popřípadě rezervace (např. hotelového pokoje) aniž by uživatel stránky opustil. Tyto novinky jsou ovšem zatím vyvíjeny a testovány. Každopádně nám ukazují budoucí směr, kterým se marketéři budou muset vydat a poskytuje to tak čas se na tuto ne tak vzdálenou budoucnost připravit. Vzhledem k neustále narůstajícímu zájmu o chytrá mobilní zařízení se dá předpovědět, že i tento trend bude pokračovat a vyvíjet se. Už nyní víme, že mobilní marketing 19

včetně nutné optimalizace webových stránek pro tato zařízení, bude nezbytností. Studie eMarketeru tento fakt potvrzuje. V roce 2014 více než 77% uživatelů tabletů zhlédlo video alespoň jedenkrát měsíčně a toto číslo se bude neustále zvyšovat. K roku 2018 se předpokládá navýšení až na 87%. Dalším trendem bude tzv. content marketing. „Content marketing neboli obsahový marketing je založený na tvorbě a umisťování užitečného a hodnotného obsahu, který přiláká a zapojí do komunikace vaše žádané zákazníky a vyvolá u nich akci, která povede k prodeji.“ (www.contentmarketing.cz). Tento druh marketingu je komunikován pomocí blogů, případových studií, webinářů, infografik, obrázků nebo videí. Důraz je zde kladen především na kvalitní, zajímavý a zábavný obsah, který má přednost před kvantitou. Podle studie B2B Content Marketing Benchmark Report využívalo kontent marketing 94% marketérů a 42% z nich považuje tuto strategii za efektivní. Velmi důležitým prvkem této komunikace jsou obrázky, jejichž význam neustále roste. Tuto skutečnost zmiňoval i pan Jaromír Pažout z firmy Bookassist na své přednášce na Vysoké škole hotelové v Praze 8. Velmi podobně jsou na tom krátká promo videa, která jsou také velmi oblíbeným komunikačním kanálem. Své místo si postupně bude znovu utvářet email marketing, který je důležitou součástí právě content marketingu. Jedním z nejdůležitějších trendů bude také sběr kvalitních dat pro různé statistiky, které budou sloužit jako podklad pro budoucí vývoj. Velkou výhodou internetu je jeho dostupnost, všudypřítomnost a z marketingového hlediska i jeho možnost přesně změřit vynaložené náklady a jejich efektivitu. Další výhodou je téměř okamžitá zpětná vazba od uživatelů. Internet umožňuje široký zásah a větší pravděpodobnost oslovení potenciálního klienta. Nabízí nám ale také potřebné informace pro správný targeting, neboli tržní zacílení. Jako v jakýchkoli jiných formách marketingu, i v tom internetovém je podstatou všeho znalost našeho zákazníka. Pouze na základě takové informace lze zajistit efektivní internetovou kampaň a online strategii. Co tedy může podniku nebo organizaci přinést online marketing? Především se zaslouží o tvorbu značky, neboli tzv. brandingu, usnadňuje a urychluje komunikaci, poskytuje organizaci příležitost vytvořit si užší a intenzivnější vztah se zákazníky. Poskytuje podporu prodeje a zkvalitňuje zákaznický servis. Nabízí možnost uskutečnit marketingové výzkumy a mnoho dalšího. Pan Pavel Kovařík, který se intenzivně věnuje marketingu a PR v cestovním ruchu, rozdělil nástroje on-line komunikace do pěti sektorů. Podrobnější informace uvádí následující tabulka.

20

NÁSTROJE ON-LINE KOMUNIKACE Tvorba obsahu

Sociální sítě

Reklama

Direct mail

Mobilní marketing

Internetové

Facebook,

Bannery,

Newsletter,

Mapy,

stránky, blog + Twitter,

kontextová

email marketing

aplikace,

optimalizace

Google+,

reklama (PPC)

pro vyhledávače

YouTube

on-line

rozšířená realita

Tabulka 1 (ZDROJ: C.O.T. Business, leden 2013)

V poslední době lze pozorovat i zvýšený zájem o tzv. virální marketing. „Virální marketing je technika, která využívá spontánního šíření komerčního i nekomerčního obsahu v podobě videoklipu, písničky, koláže, hry, kvízů, které jsou nejenom zajímavé, ale také vtipné a originální (a to zejména). K šíření virálního obsahu se využívají zejména kanály sociálních sítí (YouTube, Facebook). Zpracované sdělení pak motivuje uživatele k dalšímu samovolnému šíření prostřednictvím internetu. Aby virální marketing dobře zafungoval, je nutné, aby byl součástí komunikačního mixu, neboť samostatně se ne vždy realizuje s patřičným úspěchem.“ (Rotterová K., Virální marketing: od teorie k praxi, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2014). Tento druh marketingu je vhodné využít především při aktivitách na sociálních sítích, které jsou v současné době velmi často využívány, bohužel málokdy efektivně. Ideální pro tento druh marketingu je využití videa, během kterého může společnost oslovit svého klienta rychle a motivovat ho ke sdílení. Kromě různých soutěží, se velmi často podporují uživatelé v natočení svého vlastního příběhu o městě, místu, památce, hotelu a podobně.

21

1.5 ICCA (International Congress and Convention Association)

Zkratka ICCA je v této práci poměrně dost používaná a to především v uvedených zdrojích, proto jsem se rozhodla tuto asociaci blíže představit. ICCA je zkratka utvořená z prvních písmen anglického názvu asociace, který je International Congress and Convention Association, v českém překladu Mezinárodní asociace pro kongresy a konference. Asociace ICCA byla založená již v roce 1963 a za více než 50 let své existence si vytvořila velmi silné mezinárodní postavení a stala se nejvýznamnější společností zaštiťující odborníky nejen z okruhu profesionálních organizátorů kongresových akcí, ale i poskytovatelů ubytovacích a dopravních služeb. ICCA je jedinou asociací, která se specializuje na mezinárodní kongresový trh. Členem asociace ICCA může být vždy pouze firma nebo organizace, nikoli jednotlivci. V současné době ICCA zaštiťuje téměř 1000 členů z více než 90 zemí. Členům je k dispozici pět regionálních kanceláří, ta centrální se nachází v Amsterdamu. Poplatky členů jsou velmi různé. ICCA nabízí několik balíčků, ze kterých si členové mohou vybrat. Pro nové členy je zde i výhodný zkušební balíček. Čím se tedy ICCA zabývá a co svým členům poskytuje? Především se jedná o statistiky oboru kongresového cestovního ruchu. Statistiky týkající se tohoto oboru od jiných zdrojů jsou dostupné buď jen v malé míře, nebo vůbec. Některé statistiky jsou veřejně dostupné, ty podrobnější jsou k dispozici pouze členům asociace. Dále sestavuje žebříček nejvyužívanějších měst a zemí v rámci kongresového cestovního ruchu. Tento žebříček je velmi oblíbený a často citovaný i v propagačních materiálech jednotlivých měst. Žebříček je sestaven na základě dat, které sbírá a zpracovává místní centrála pro kongresový cestovní ruch, tedy convention bureau. Je ovšem nutné si uvědomit, že statistiky, které jsou podkladem pro tento žebříček, nejsou obrazem všech kongresových akcí, které se v Praze nebo České republice uskutečnily. Statistiky ICCA sledují jen některé z nich. Aby se tedy kongres dostal do statistiky, musí splňovat určitá kritéria. Především musí být organizován mezinárodní asociací, musí jít o akci pořádanou pravidelně, musí rotovat minimálně mezi třemi zeměmi a musí se jí účastnit alespoň 50 delegátů. Dále asociace zajišťuje spolupráci s dalšími asociacemi, univerzitami a studenty. Vydává odborné publikace, které se týkají zhodnocení let minulých a zároveň odhad budoucího vývoje 22

a trendů. Z těchto údajů čerpají města a convention bureau při sestavování svých strategií a plánů. Samozřejmě nabízí konzultační a poradenskou činnost pro nové i stávající členy, včetně pomoci při organizaci kongresů a lobbingu. Tato činnost se týká i marketingových aktivit a prezentací, které s propagací města jako kongresové destinace souvisí. Nabízí také kalendář významných kongresových akcí. Pořádá vzdělávací kurzy, semináře, konference, workshopy a akce jim podobné. Každoročně pořádá kongres, kde seznamuje členy s novinkami a trendy, ale hlavním účelem je získávání nových kontaktů a výměna zkušeností mezi členy navzájem.

1.6 Convention Bureau

Convention Bureau je místní organizace, která se zabývá jak podporou pro profesionální organizátory MICE akcí (PCO), tak prezentací a propagací České republiky v zahraničí. Zprostředkovává příspěvky na podporu rozvoje kongresového cestovního ruchu, které poskytuje CzechTourism. V Praze je tato organizace zastoupena Prague Convention Bureau. Českou republiku jako celek zastupuje Czech Convention Bureau. Organizační hierarchii zobrazuje níže uvedený graf.

Prague Convention Bureau

Moravia Convention Bureau

Carlsbad Convention Bureau

atd.

Ilustrace 1 (ZDROJ: vlastní)

23

Czech Convention Bureau bezplatně pomáhá s plánováním akce a organizací prohlídek v daných lokalitách. Dále je schopné být nápomocno s přípravou společenského programu, výběrem vhodné lokality či dodržováním rozpočtů. Mezi doplňkové služby, které poskytuje, patří následující: propagační materiály, pomoc s výběrem vhodných partnerů, uvítací dopisy od starostů, ministrů a dalších osobností, propagační video a fotogalerii s více než 5 000 fotografiemi, seznam kontaktů na místní média, prostory pro speciální akce a související služby, informace o vstupu do země, celních agentech a slevách na daních pro zahraniční kongresy, informace pro vystavovatele o převozu exponátů přes hranice, zajištění aktivit souvisejících se sociální odpovědností firem a zajištění dobrovolníků v podobě studentů. Czech Convention Bureau nabízí prostřednictvím CzechTouriusmu podpůrný program pro získávání MICE akcí, o který může požádat pouze PCO, který akci tzv. biduje, čili získává, nebo lokální ambasador. Všechny žádosti o tuto podporu jsou posuzovány individuálně s přihlédnutím k typu akce, velikosti a prestiži. Žádosti musí splňovat standardní náležitosti. V případě kladného vyřízení vznikají závazky a povinnosti na obou smluvních stranách. Existuje několik možností, jak se může PCO nebo lokální ambasador zúčastnit vybraných programů v rámci podpory kampaně kandidatur. Tyto možnosti rozdělujeme do čtyř skupin na náklady spojené s prezentací České republiky jako kandidátské země, náklady spojené s inspekční cestou, náklady spojené se získáním co největšího počtu účastníků a realizace kongresu v ČR. Mezi náklady spojené s prezentací ČR jako kandidátské země se řadí služby jako poskytnutí tzv. bid booku, tedy prezentační katalog pro kandidaturu, který je možné obdržet v elektronické i tištěné podobě. Dále Czech Convention Bureau nabízí materiály k prezentaci v podobě spotů a videí, poskytnutí tištěných a dárkových materiálů, úhradu letenky a ubytování prezentujícího cestovatele, úhradu nákladů pro PCO a Ambasadory (letenku a ubytování), kteří představí kandidaturu ČR na pořádání kongresu. Poslední položku však nehradí v plné výši, ale maximálně 50% z uvedených nákladů. Druhou skupinkou byly náklady spojené s inspekční cestou, kam spadají náklady na poznávací cestu a ubytování inspektora v ČR a pomoc v jednání s hostitelským městem. Třetí skupina zahrnuje náklady spojené se získáním co největšího počtu účastníků. Tyto náklady by měly být na straně PCO nebo asociace. Czech Convention Bureau poskytne tiskové a propagační materiály a eventuelně uhradí spedici, ovšem do maximálně 75% z celkových nákladů na tuto položku. Poslední skupinu tvoří náklady spojené se samotnou realizací kongresu, kam se opět řadí poskytnutí 24

tiskových propagačních materiálů a informací o možnostech pre a post tours. Czech Convention Bureau získalo ocenění „The Best Convention Bureau in Europe“ časopisu MICE Report Awards 2012. Časopis MICE Report oslovil více než 85 000 čtenářů, aby nominovali jednotlivá Convention Bureau, vítěze následně vybrala odborná komise. Pražskou centrálou kongresového cestovního ruchu je Prague Convention Bureau (PCB). „Posláním Prague Convention Bureau je pomáhat a získávat pro Prahu kongresové a incentivní akce, posilovat povědomí o Praze jako kongresové destinaci a podporovat její mezinárodní renomé. Prague Convention Bureau je neziskovou organizací založenou v roce 2008. Spolupracuje s Pražskou informační službou – Prague City Tourism, Magistrátem hlavního města Prahy, Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism, Czech Convention Bureau a Asociací hotelů a restaurací České republiky. Zprostředkovává kontakty s konferenčními centry a dalšími místy konání akcí, s hotely, profesionálními organizátory konferencí a společnostmi pro místní management. Poskytuje informace o možnostech Prahy. Působí jako místní partner při komunikaci se správními orgány, médii a dalšími subjekty. Dokáže pomoci s vytvořením prezentace nabídky kongresové destinace Praha v Power – Pointu. Poskytuje propagační nástroje a reklamní materiály – od přehledu profesionálních organizátorů konferencí až po brožury o Praze, mapy města, fotografie, videa, atp.“ (Prague Convention Bureau v časopise Všudybyl, páté vydání 2014). Jednou z hlavních úloh je sběr statistik a marketing. V rámci marketingových aktivit PCB zavedlo a nadále rozvíjí program Ambassador clubu, tedy klubu českých kongresových velvyslanců. Většinou se jedná o významné osobnosti z řad vědců, profesorů a dalších odborníků, kteří jsou aktivní na mezinárodním poli. Díky těmto ambasadorům PCB kandiduje na mezinárodní kongresy. Pro tento projekt jako i pro řadu dalších bylo vytvořeno speciální logo. Další marketingový projekt se zabývá sociální odpovědností firem, tedy tzv. Corporate Social Responsibility. Dalším zajímavým projektem je „Wi-Fi zdarma“. I pro tuto službu je připraveno speciální logo, které je zobrazeno u členů PCB, kteří tuto službu poskytují. Cílem PCB je snaha nadále zvyšovat kvalitu služeb a dostat Prahu do TOP 10 do roku 2015 a do TOP 5 do roku 2020. Jedním z dlouhodobých cílů je také dosáhnout toho, aby se kongresový průmysl stal součástí Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky 2020.

25

V nedávné době PCB představilo nový typ členství – tzv. Silver, který rozšíří nabídku balíčků Gold a Platinum. Balíček Silver byl vytvořen především pro malé agentury či kapacitně menší hotely a restaurace. Přidružené členství pro poskytovatele přidružených konferenčních služeb bylo zrušeno pro nízký zájem. V současné době jsou balíčky a ceny následující: Silver v současné době stojí 40 000 Kč, Gold 60 000 Kč a Platinum 90 000 Kč bez DPH. Členský poplatek není zahrnut v ceně a jeho výše je už několik let neměnná, 1 000 Kč. Členové ale mohou využít slev až 10% pro nové členy balíčku Gold a Platinum a 5% pro nové členy Silver klubu z ceny při včasné platbě do 14 dnů. Balíčky se zaměřují na marketingové služby a rozlišují se dle rozsahu poskytovaných služeb.

26

2 Analytická část

2.1 Úvod do praktické části

Praktická část se zabývá zkoumáním konkurence v rámci Evropy ve vztahu k Praze, konkrétně ke Kongresovému centru Praha. Nejprve bych ráda pomocí statistických dat představila situaci České republiky a hlavního města Prahy v porovnání s ostatními významnými evropskými konkurenty, které byly určeny na základě cílených rozhovorů s vedením Kongresového centra Praha. Jedná se o tato města a jejich kongresová centra: Vídeň, Paříž, Dublin, Amsterdam a Kodaň. V další části budu analyzovat a porovnávat webové stránky, které jsem posuzovala z hlediska estetického, z hlediska přehlednosti a dostupnosti informací a samozřejmě z hlediska obsahového, které bylo nejdůležitější. Cílem bylo zjistit, jaké informace jsou dostupné na internetových stránkách, v jaké míře, zda-li k nim má přístup široká veřejnost, jaká je jazyková vybavenost stránek a které informace se objevují nejčastěji a vytvářejí tak standard těchto stránek a které informace jsou pro organizátory a potenciální zákazníky užitečné. Zajímala jsem se i o jejich aktivity na sociálních sítích a marketingové aktivity. U každého kongresového centra jsem použila SW analýzu, která zároveň slouží jako podklad pro návrhovou část. V poslední subkapitole je popsán i dotazníkový průzkum, který se uskutečnil pro potřeby této diplomové práce. Pro upřesnění některých informací jsem kontaktovala všechna kongresová centra, ale bohužel nebyla má výzva ke spolupráci ve většině případů akceptována. Jediný kdo na mé otázky byl ochotný odpovědět, bylo kongresové centrum Austria Center Vienna. The Convention Center Dublin mi odpovědělo, že bohužel nemají čas věnovat se studentům a že by z jejich pohledu nebylo spravedlivé, kdyby jednomu studentovi pomohli a druhému nikoliv. Ostatní kongresová centra na můj email neodpověděla.

2.2 Praha v číslech

Pro účely vytvoření statistického přehledu jsem použila data oficiálně zveřejněná v dokumentu ICCA Statistic report 2013. Veškerá data se tedy k tomuto roku vztahují. Data za rok 2014 ještě nejsou k dispozici, v současné době se na nich pracuje. V tabulkách jsou 27

uvedeny první tři země/města s největším počtem akcí za rok. K dalšímu porovnání jsem zařadila pouze ty země/města, které se k této práci vztahují. Tabulka 1 uvádí pořadí zemí a počet akcí v těchto zemích konaných. Tento přehled je porovnáván celosvětově. Z tabulky vyplývá, že nejsilnější postavení v kongresovém cestovním ruchu na světě mají Spojené státy Americké, ostatním příčkám vévodí země evropské. V porovnávání se zeměmi, na které se zaměřuji, je Česká republika na posledním místě. Oproti roku 2012 je pořadí prvních zemí stejné, ostatní země si udržují přibližně stejný standard. Tabulka 2 uvádí stejné statistiky v evropském měřítku. Zajímavá je statistika v tabulce 3 týkající se počtu akcí konaných v jednotlivých městech. Na prvním místě v Evropě i na světě je Paříž, druhé místo má Madrid a na třetím místě je Vídeň. Ostatní porovnávaná města jsou na srovnatelné úrovni. Praha si udržuje posledních pár let přibližně stejnou pozici, nejvyšší příčku zaujala v roce 2006, kdy dosáhla na 8. místo. Ovšem u Vídně pozorujeme pokles z první příčky z roku 2012 až na současné třetí místo. Jak jsem již zmiňovala, ICCA má svá pravidla ohledně kongresů, které se do statistik započítávají, proto neukazují skutečný počet všech konaných akcí. V tomto ohledu jsou pro ČR lepším zdrojem statistiky Českého statistického úřadu, které více zobrazují skutečný stav kongresového průmyslu u nás. ČSÚ sleduje všechny akce nad 50 delegátů, které byly uspořádány v hromadných ubytovacích zařízeních. Dle těchto statistik se v České republice v roce 2013 uskutečnilo celkem 9 981 konferencí, z toho 3 427 v Praze. Pokud bychom chtěli brát v potaz nejen počet kongresových akcí, ale i jejich velikost, je jasné, že podíl účastníků co do počtu delegátů byl v Praze téměř poloviční. V rámci statistického sběru dat dochází k rozporu mezi ČSÚ a podnikateli. Podnikatelé se na jedné straně dožadují lepších a kvalitnějších dat, na straně druhé nejsou ochotni data poskytovat. ČSÚ se touto otázkou zabýval, aby zjistil, jaké konkrétní statistiky jsou potřebné. Během této analýzy se ale podařilo získat odpovědi pouze od 236 respondentů z oslovených 971. Většina respondentů uvedla, že statistiky nevyužívají, protože je nepotřebují ke své práci. Z analýzy vyplynulo, že nejméně se o statistiky zajímají kongresová centra, takže se dá říci, že jsou podstatné pouze pro segment kongresových hotelů.

28

Pořadí

Země

Počet akcí

1.

U.S.A.

829

2.

Německo

722

3.

Španělsko

562

4.

Francie

527

5.

Spojené království

525

10.

Nizozemsko

302

14.

Rakousko

244

24.

Dánsko

161

26.

Česká republika

145

Tabulka 2 (Zdroj: ICCA Statistic Report 2013)

Pořadí

Země

Počet akcí

1.

Německo

722

2.

Španělsko

562

3.

Francie

527

4.

Spojené království

525

6.

Nizozemsko

302

8.

Rakousko

244

15.

Dánsko

161

16.

Česká republika

145

Tabulka 3 (ZDROJ: ICCA Statistic Report 2013)

Pořadí

Město

Počet akcí

1.

Paříž

204

2.

Madrid

186

3.

Vídeň

182

11.

Praha

121

12.

Amsterdam

120

13.

Dublin

114

16.

Kodaň

109


29

Pořadí

Město

Počet akcí

1.

Paříž

204

2.

Madrid

186

3.

Vídeň

182

9.

Praha

121

10.

Amsterdam

120

11.

Dublin

114

13.

Kodaň

109


Tabulky 6-9 jsou vytvořeny z oficiálních statistik Prague Convention Bureau (PCB) a poměřují rok 2013 a 2014. Bohužel je zde značný pokles kongresových akcí o téměř 30%. V oficiální zprávě PCB sice uvádí, že se jedná o mírný pokles, ale jak je z níže uvedených tabulek patrné, je tento pokles více než značný. V tomto dokumentu je uvedeno, že jednou z příčin poklesu je horší sběr dat ze strany členů PCB. Paní Kamila Bakotová, office manager PCB mi sdělila, že nemají důvod domnívat se, že by byl pokles způsoben nějakou další příčinou. Z tabulky 6 je patrné, že největší počet kongresových akcí v Praze nepřesahuje délku dvou dnů. Tato skutečnost samozřejmě souvisí i s tabulkou číslo 7, která uvádí, že oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k poklesu akcí s přespáním o 44%, což je velmi vysoké číslo a samozřejmě velký podíl na celkovém ekonomickém přínosu akce pro město a zdejší podnikatele. Bylo by vhodné pokusit se zjistit příčinu tohoto markantního úbytku. Tabulka 8 se zabývá počtem akcí co do počtu delegátů. Můžeme tedy vyčíst, že v Praze je největší zájem o akce malého a středního typu, tedy řekněme obecně do 500 osob. Velké akce mají velmi malý podíl. Z této skutečnosti soudím, že potenciál Kongresového centra Praha je nevyužitý. Přestože se jedná o jediné vysokokapacitní kongresové centrum v Praze, akcí, které by svou kapacitou plně obsadily Kongresové centrum Praha, je v současné době minimum. Tabulka číslo 8 představuje rozložení akcí dle místa jejich konání. Dominantní postavení mají stále kongresové hotely. Na druhém místě jsou kongresová centra. U nich došlo k poklesu oproti roku 2013 o celých 84,5%. Toto číslo je skutečně alarmující!

30

Počet dnů

2013

2014

%

1

984

699

-29

2

456

246

-46

3

184

169

-8

4

117

84

-28

5

63

52

-17,5

6

33

39

+18

Tabulka 6 (Zdroj: Prague Convention Bureau)

2013

2014

%

S ubytováním

699

651

-7

Bez ubytování

1138

638

-44


Počet delegátů

2013

2014

10-49

582

496

50-149

432

394

150-249

333

126

250-499

408

150

500-999

54

88

1000-1999

19

21

2000-2999

6

7

3000-3999

2

4

4000-4999

1

1

5000 a více

0

2


Místo konání

2013

2014

%

Hotely

1244

1087

-13

Kongresová centra

531

82

-84,5

Ostatní

62

112

+81

Univerzita

0

8

-


31

Další statistické údaje publikované PCB poukazují na následující fakta. Nejvíce akcí kongresového typu se v Praze uskuteční v průběhu prvního kvartálu (leden – březen), přičemž nevytíženějším měsícem byl v roce 2013 duben (celkem 633 akcí), v roce 2014 to bylo září (160 akcí). Akce podle typu a účelu srovnává následující citace ze statistik PCB: „Srovnáme-li akce podle jejich typu či účelu, zjistíme, že s výjimkou asociačních konferencí v roce 2014 došlo u všech typů akcí k poklesu. Největší pokles zaznamenaly akce zařazené do kategorie incentivní setkání, konkrétně ze 366 akcí v roce 2013 na 65 akcí v roce 2014, což činí 82 %. Výraznější pokles byl zaznamenán také v případě jiných obchodních setkání, jejichž počet se snížil celkem o 209 akcí (z 393 akcí v roce 2013 na 184 akcí v roce 2014), což činí 53 %. Významně klesl také počet výstav/veletrhů, a to o 32 %. Pokles byl zaznamenán také v případě nejčastějšího typu akcí, tedy korporátních konferencí/setkání, jejichž počet se snížil celkem o 62 akcí (z 989 akcí v roce 2013 na 927 akcí v roce 2014), což však činí pouhých 6 %. Jedinou kategorií, u níž byl zaznamenán nárůst, byla asociační konference/kongres, jejichž počet se zvýšil o celých 43 %.“. Snížení bylo zaznamenáno i u akcí s mezinárodní účastí, které až do roku 2013 dominovaly, v roce 2014 ale došlo k jejich výraznému poklesu a došlo k zesílení postavení akcí s místní účastí. Výrazně se změnil i typ klientů, kteří poptávají akce MICE segmentu. V minulosti byly typickým klientem zprostředkovatelské agentury, v současné době je silnější poptávka ze strany tzv. přímých klientů.

PCB uvedlo ve statistikách za rok 2013, že průměrně účastník kongresového cestovního ruchu utratí během svého pobytu celkem 8 000 – 10 000 Kč. Příjmy z cestovního ruchu se odhadují na dvacet miliard korun ročně. MICE turistika tvoří 20-25% z celkové turistiky v Praze. Vývoj Prahy jako kongresové destinace popisují dva následující grafy. První graf znázorňuje vývoj počtu uskutečněných konferencí mezi lety 2006 – 2013. Z grafu vyplývá, že nejvíce konferencí proběhlo v roce 2012. Český statistický úřad, ale u tohoto grafu upozorňuje na změny v měření. V letech 2006 – 2008 se mezi konference započítávaly akce s více než 100 účastníky. Od roku 2007 se do statistik zařadily nad 50 účastníků. Proto je v grafu výrazný posun mezi rokem 2006 a 2007. Graf číslo dvě byl sestaven Prague Convention Bureau na základě umístění Prahy v žebříčku ICCA. Rok 2006 se stal největším úspěchem Prahy, bohužel od tohoto roku je pozorován stálý pokles až do roku 2010. Situace se vylepšila až v roce 2011, kdy se Praha začala postupně propracovávat zpět do první desítky.

32

Počet konferencí v Praze 4500

4234

4000

4030

4264

3545

3427

3500 3000 2500 2000 1500

1360

1415

1511

2006

2007

2008

1000 500 0 2009

2010

2011

2012

2013

Ilustrace 2 (ZDROJ: ČSÚ)

Praha na žebříčku ICCA světových destinací podle počtu konaných akcí 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

11

11

0

5 8 10

12

13

14

15 15 19 20 Ilustrace 3 (ZDROJ: PCB)

Webový portál Gastro a Hotel 6. února 2015 informoval o tom, že Praha získala prestižní ocenění Meeting Star za rok 2014. „Cenu Meeting Star každoročně uděluje slovinský časopis Kongres, který se zaměřuje na oblast kongresové turistiky střední a jihovýchodní Evropy. Při hodnocení destinací jsou brána v potaz tato kritéria: přírodní a kulturní faktory, všeobecná a dopravní infrastruktura, turistická a kongresová infrastruktura a marketingová komunikace. Redakční rada časopisu dále přihlédla k aktuálnímu umístění destinací na světovém žebříčku 33

ICCA a seznamu měst podle kvality života zveřejňovaném každoročně firmou Mercer. Ceny byly předány vítězům během slavnostního zahájení veletrhu Conventa 2015 ve slovinské Lublani ve středu 21. ledna 2015. Cenu za Prahu převzal zástupce společnosti GUARANT International, která je členem Prague Convention Bureau, oficiálním zástupcem Prahy v oblasti kongresové turistiky.“. Letos se Praha umístila na druhém místě, získala stejný počet bodů jako v roce 2014 (za rok 2013). Tehdy se umístila na prvním místě. Letošní rok získala prvenství Istanbul.

2.3 Představení kongresových center

Tato část mé diplomové práce je věnována kongresovým centrům v předem stanovených evropských městech. Tato centra jsou porovnávána na základě informací dostupných na jejich oficiálních internetových stránkách. Sledované faktory a marketingové aktivity jednotlivých center byly posuzovány na základě požadavků Kongresového centra Praha. Pro porovnání sleduji několik faktorů: a) Informace dostupné na webových stránkách (počet jazykových verzí webových stránek, použití LIVE CHATu, jakým způsobem jsou prezentovány prostory, zda-li kongresová centra nabízejí vlastní PCO). b) Reklamní aktivity a přítomnost na odborných venue finders, včetně aktivit na sociálních sítích, hlavní reklamní a marketingové aktivity, jakým způsobem komunikují akce konané v centru, jaká je skladba akcí, na kterých sociálních sítích a jakým způsobem komunikují. c) Doplňkové a nadstandardní služby. Jak je organizováno parkování, nabídka služeb a jak jsou tyto služby poskytovány (interní / externí zaměstnanci), jaká je dopravní dostupnost, jaká je podpora od státu, města nebo lokálních vlád, používají nějaké promoční nabídky jako jsou slevy a balíčky služeb a zda-li se prezentují na výstavních akcích a jak tuto prezentaci komunikují.

34

2.3.1

The Convention Centre Dublin

Kongresové centrum Dublin je budova moderního designu s výrazným skleněným válcem na přední straně. Architektem je Američan Kevin Roche, který toto kongresové centrum navrhl speciálně tak, aby bylo prvním uhlíkově neutrálním centrem na světě. Budova byla otevřena v září roku 2010, jedná se tedy o novou stavbu. Největší předností této budovy je její flexibilita. Skleněná část budovy se dá efektivně nasvítit, čímž se vytvoří atmosféra podle konkrétního tématu akce nebo podle pořadatele. Podle AIPC (the International Association of Convention Centres) se právě toto kongresové centrum řadí mezi TOP 4 nejvyšší světovou špičku. Budova se nachází v samotném centru města s úžasným výhledem na historické centrum. Dopravní dostupnost je velmi dobrá (letecká, vlaková, automobilová, námořní a dokonce i cyklistická) a jejich prezentace na webových stránkách je velmi přehledná a jednoduchá k orientaci. Pořadatelé zde najdou veškeré potřebné informace a pro usnadnění jejich práce si mohou najmout tým kongresového centra nebo jeho část. Profesionalita organizačního týmu a vynikající služby pro pořadatele jsou hlavní pýchou tohoto centra. Organizátoři si mohou vybrat z odborníků, kteří jsou speciálně vyškoleni v několika různých oblastech. Konkrétně uvádím takzvané event managery, kteří celou akci zajistí a dohlédnou na její bezproblémový průběh, dále v týmu naleznete odborníky na technickou podporu (Technical Production Manager), IT a počítačové technologie (Event IT Manager) a manažer na ubytování delegátů (Hospitality Manager). Další služby, které jejich tým zaměstnanců poskytuje, jsou: bezpečnostní služba (security), hostesky, úklid, reorganizace nábytku a v neposlední řadě také catering. Jako mínus může být prezentace v jediném jazyce, kterým je samozřejmě angličtina. Styl a atmosféra těchto stránek dávají pocítit, jak moc se snaží dělat věci správně a proto jsou z mého pohledu v porovnání s ostatními vybranými kongresovými centry s přehledem nejlepší, o čemž svědčí i dvacet šest různých ocenění MICE odvětví. Jejich brožura je volně ke stažení na webových stránkách a obsahuje většinu důležitých informací.

35

Ilustrace 4 (ZDROJ: www.theccd.ie)

Kongresové centrum má 22 multifunkčních a flexibilních místností a 6 foyer s celkovou kapacitou od pěti do 5 500 delegátů. Celé centrum je technicky skvěle vybaveno včetně rozsáhlé a kvalitní sítě wi-fi přístupné v celém areálu. Největší místností je Fórum, které se nachází v přízemí a má 2 721 čtverečních metrů a kapacitu 3 000 osob. Druhou největší místností je „The Liffey“ nacházející se ve druhém poschodí. Rozloha tohoto prostoru je 1 650 metrů čtverečních s celkovou kapacitou pro 1 800 delegátů. Větší prostory mají svou vlastní místnost pro správu audiovizuální techniky. Další místnosti jsou menšího významu, jedná se o malé konferenční místnosti. Uspořádání pro gala večeře pojme najednou až 3 000 hostů. Banketní oddělení je schopné připravit různá uspořádání dle konkrétních požadavků pořadatelů. Zajistí také menu podle různých kritérií včetně výběrů vín a jiných alkoholických nápojů. Spolupracují s nejlepšími irskými šéf-kuchaři a nabízí jak místní kuchyni, tak i mezinárodní. Prostory kongresového centra jsou vhodné i k pořádání výstav a veletrhů. Chodby a foyer mohou být dle typu akce rozšířeny z minimálních 174 metrů čtverečních až na 2 721 metrů čtverečních. Budova má dokonce svou vlastní podzemní garáž o 320 parkovacích místech včetně osmi parkovacích míst pro handicapované. Garáže jsou otevřeny denně od 7:00 do půlnoci. Cena parkování je 3,50 euro na hodinu nebo 18 euro na celý den. Pokud je třeba, není problém zařídit další parkovací místa v blízké vzdálenosti. 36

Díky dobrému umístění centra je zde dostatek ubytovacích kapacit. V Dublinu je více než 20 000 hotelových pokojů, mnoho z nich je ve světově proslulých řetězcích jako jsou Hilton, Four Seasons, Marriott nebo Rizt. 6 000 pokojů se nachází v docházkové vzdálenosti. Na svých oficiálních webových stránkách jsou prezentovány především nadcházející události. Akce již uskutečněné na stránkách nejsou dohledatelné, v brožuře je zmíněno pouze pár nejvýznamnějších eventů. Stránky jsou vybaveny aplikací „Book your event“, kde můžete pohodlně v několika krocích zarezervovat prostory, případně tým pro vaši událost. Na internetových portálech zabývajících se recenzemi jsou uvedeny velmi pozitivní recenze s velmi vysokým ohodnocením.

Ilustrace 5 (ZDROJ: www.theccd.ie)

Jako komunikační nástroj používají sociální sítě, především Facebook, Twitter, LinkedIn, Google+. Z analýzy jejich aktivit na Facebooku jsem zjistila průměrnou frekvenci vkládání příspěvků. Brala jsem v potaz poslední kvartál roku 2014. Průměrná frekvence v již zmíněném období je zhruba jeden příspěvek za tři dny. Tyto příspěvky se týkají mnoho témat, avšak většinou se jedná o novinky nebo právě probíhající aktivity společnosti. Například informace o právě probíhající akci, upozornění, informace o promo aktivitách (prezentace na výstavách), upozornění na možnost zvolit toto centrum v některé ze soutěží jako je M&IT Awards, přání k aktuálním státním svátkům a podobně.

Jejich prezentace má vynikající ohodnocení

v podobě 4,3 hvězdiček z maximálního počtu pěti hvězdiček z celkového počtu 245 recenzí (k 31. 12. 2014). Přibližně 2 000 osob označilo tyto stránky jako „To se mi líbí“ a sledují tak jejich 37

aktivitu na těchto stránkách. Vzhled stránek se mění v závislosti na aktuálním ročním období nebo svátcích. The Convention Centre Dublin se prezentuje na několika tzv. venue finders. Venue finders jsou internetové stránky, které přehledně zobrazují kongresová centra celého světa včetně základních kritérií. Mezi nejvýznamnější patří stránky Meetpie.com, Convention-net.de, Conference-news.co.uk, Cvent.com a Venuestoday.com. Dublin nalezneme na těchto odborných vyhledávačích: Meetpie.com, Conference-news.co.uk a Venuestoday.com. Z událostí, které jsou na webových stránkách komunikovány, jsem vytvořila malou statistiku, aby bylo patrné, jaká je skladba akcí. Do této statistiky jsem zařadila všechny budoucí akce od konce března do konce roku 2015. Očekávaný počet účastníků se z toho bohužel vyvodit nedá, proto jsem se zaměřila na typ akce, délku akce (počet dní) a národní či mezinárodní účast. Akcí kongresového typu (kongresy, konference, summity, meetingy, školení, sympozia) je v tomto kongresovém centru přibližně 86%. Ostatní akce jsou především různé koncerty, vystoupení, sportovní události, výstavy a festivaly. Nejčastějším typem kongresové akce je konference. Nejdelší doba trvání jedné akce je pět dní, takových akcí se během tohoto roku uskuteční celkem tři. Průměrná doba trvání akce jsou 2,2 dny, nejčastěji se ovšem jedná o jednodenní akce. 57% akcí je organizováno mezinárodními společnostmi, takže je možné zde předpokládat i mezinárodní účast. Zbylých 43% jsou eventy s předpokládanou národní účastí. Tato statistika ukazuje, že národnostní skladba akcí je vyrovnaná. Mezinárodní i národní akce hrají pro The Convention Centre Dublin stejně významnou roli. V tomto odstavci se pokusím shrnout tuto kapitolu do stručné SW analýzy, tedy analýzy zahrnující silné a slabé stránky tohoto kongresového centra. Mezi silné stránky bych zařadila vysokou kvalitu webových stránek. Ze všech vybraných kongresových center je právě internetová prezentace The Convention Centre Dublin z mého pohledu nejlepší. Stránky jsou přehledné a velmi snadno se v nich orientuje. Je zde uvedeno dostatek informací a to jak z pohledu organizátora, tak z pohledu návštěvníka. Navíc je to vše doplněno velmi atraktivním a příjemným designem. Velkou výhodou je i jejich optimalizace pro mobilní telefony. Mezi další silné stránky bych zařadila širokou škálu služeb, především co se týče personálního zajištění. Samotná budova je architektonicky velmi zajímavá, navíc se dá nasvítit dle tématu akce, což považuji za skvělý nápad. Důležitým a perspektivním faktem je i to, že je budova jednou z prvních ekologických kongresových budov. Areál je rovněž přizpůsoben i 38

handicapovaným osobám. Vzhledem k vynikající poloze nabízí Dublin výbornou dopravní dostupnost i výhled na historické jádro města. S tím samozřejmě souvisí i dostatek ubytovacích kapacit v docházkové vzdálenosti. Ráda bych vyzdvihla i komunikaci a prezentaci na sociálních sítích, která je určitě jednou z těch lepších. Za slabou stránku bych označila nedostatečnou plochu pro parkování automobilů. Tuto službu je sice možné zařídit i mimo budovu, ale připravují se tak delegáti o jistý komfort. Dublinské kongresové centrum nenabízí parkování v rámci balíčků, což může být také vnímáno jako slabá stránka. Zda – li jsou výstavní plochy dostatečné může být sporná otázka. Interiéry kongresového centra jsou flexibilní a dají se uzpůsobit pro výstavní příležitosti, ale v případě, že by probíhala například konference spojená s výstavou, byly tyto prostory zřejmě nedostatečné. Podrobnější informace o službě wi-fi (zda je placená nebo součástí balíčku) jsem nenašla.

2.3.2

Bella Center Copenhagen

Bella Center je největším kongresovým centrem nejen v Kodani nebo Dánsku, ale v celé Skandinávii. Kodaň je důležitým mostem mezi kontinentální Evropou a Skandinávií, proto se zde často pořádají akce evropského významu.

Budova Bella Centra byla postavena na

strategické pozici mezi historickým centrem města a kodaňským letištěm. Centrum je obklopeno golfovým hřištěm The Royal Golf Center Nature a největším skandinávským obchodním centrem Fields. Toto centrum existuje již od roku 1965, ale v podobě jaké ho známe dnes, funguje od roku 1975, kdy bylo přemístěno. Odlišení tohoto kongresového centra spočívá především v jejich důraznosti na udržitelný rozvoj a zodpovědnost k životnímu prostředí, což dokazují i živé stromy zkrášlující interiér nebo japonské jezírko umístěné ve foyer Auditoria. Díky tomuto přístupu vyhrávají tzv. zelené meetingy. Dopravní dostupnost je výborná, budova se nachází přibližně pět minut jízdy od letiště a nachází se přímo na stanici metra. Celková rozloha areálu dosahuje 121 800 metrů čtverečních s maximální kapacitou 20 000 delegátů. Největší místností je Auditorium, do něhož se současně vejde až 12 000 osob. V budově se nachází restaurace, kavárny a dokonce i květinářství, trafika, obchod nebo pošta. Centrum je také označeno jako „handicap-friendly“, tedy vhodné pro handicapované osoby. Na recepci centra je možnost vypůjčení kolečkového křesla.

39

Ilustrace 6 (ZDROJ: www,bellacentercopenhagen.dk)

Areál je také vybaven sítí wi-fi, která je vždy v ceně pronájmu sálů. Ve foyer jsou umístěny dva počítače, které jsou k dispozici hostům. Bella Center zajišťuje veškerý konferenční servis, ať už se jedná o správu a poskytování audiovizuální techniky, IT specialisty, hostesky, bezpečnostní servis (security), úprava interiéru, úklid nebo catering. Centrum zajišťuje cateringové služby včetně obsluhy. Organizátoři si mohou vybrat, zda-li je pro ně vhodnější raut nebo gala večeře o dvou až třech chodech. Zároveň je na stránkách upozorněno, že je možné splnit i jiné požadavky organizátorů. Mezi nabízené služby patří také PCO, který zorganizuje celou akci. Veškerý tým odborníků tvoří stálí zaměstnanci centra. Možnost vyzvednutí z letiště nebo odvezení na něj je skvělou přidanou hodnotou. Tato služba je zcela zdarma. Kodaň disponuje celkem 15 000 hotelovými lůžky. Výraznou odlišností Bella Centra od konkurence je hotel, který je jeho součástí. Hotel Bella Sky Comwell je designové čtyřhvězdičkové ubytovací zařízení, které je největším hotelem v celé Skandinávii. Budova hotelu se skládá ze dvou skleněných věží o výšce 76,5 metrů a byla otevřena na jaře roku 2011. Budova hotelu je přímo propojena s kongresovým centrem. Bella Sky Comwell se rozléhá na 23 podlažích s celkem 812 pokoji a třiceti konferenčními místnostmi. Kromě ubytovacích služeb nabízí spa, wellness a fitness služby, tři restaurace, exkluzivní bar na posledním podlaží 40

s panoramatickým výhledem na město, wi-fi v celém areálu, pokoje pro handicapované a alergiky, a dokonce celé podlaží vyhraněné pouze ženám. Veškeré prostory jsou přísně nekuřácké. Hotel je provozován společností AC by Marriott Hotel. Okolo centra i hotelu je 5 000 parkovacích míst na venkovních parkovištích. Dalším nedalekým hotelem je Crowne Plaza Copenhagen Towers, což je ekologický business hotel s 366 pokoji otevřený v roce 2009. Tento hotel dokonce nabízí tzv. Best Price Guarantee, tedy garanci nejlepší ceny. Pokud host nalezne nižší cenu za ubytování, dostane první noc v tomto hotelu zdarma. Oficiální webové stránky Bella Center Copenhagen jsou poměrně přehledné, dostupné ve dvou jazykových mutacích (angličtina, dánština). Své prostory prezentují pomocí plánků a mapek. Velmi povedená videoprezentace přibližuje prostory, design i celkové služby všem svým klientům. Ceník i informační brožura jsou volně ke stažení. Dále zde mají aplikaci, kde je možné vyplnit poptávkový formulář a pohodlně ho prostřednictvím stránek odeslat ke zpracování pracovníkům centra. Na stránkách jsou uvedeny pouze nadcházející události. Videoprezentace však uvádí, že většina kongresů se týká oboru medicíny, finančnictví, energetiky a ekologické problematiky. Odehrálo se zde několik mezinárodních politických summitů. Mezi nejvýznamnější události se řadí The World Summit for Social Development v roce 1995, European MTV Music Award v roce 2006, UEFA Congress v roce 2009, v tomtéž roce také 121. International Olympic Commitee Session, Olympic Congress a United Nations Climate Change Conference.

Ilustrace 7 (ZDROJ: www.google.com)

41

Ilustrace 8 (ZDROJ: www.bellacentercopenhagen.dk)

Bella Center Copenhagen je přítomná na sociálních sítích Facebook a LinkedIn, ale aktivita na těchto stránkách je prakticky nulová. V podstatě se spíše jedná o formu recenzí, které tam přidali uživatelé. Z celkem jedenácti hodnocení dostalo centrum 3,7 hvězdiček z maximálního možného počtu pěti hvězdiček. Stránku sleduje pouhých 77 lidí. Proto považuji tuto formu komunikace za nevydařenou a neefektivní. Přítomnost na odborných vyhledávačích je také relativně malá. Kongresové centrum v Kodani se prezentuje pouze na dvou (z vybraných) a těmi jsou Meetpie.com a Cvent.com. Nadcházejících událostí v roce 2015 (sledované období březen – prosinec) mají na svých stránkách uvedeno jen velmi málo. Pravděpodobně komunikují pouze významnější akce, a proto se dá předpokládat, že validita následujících statistik bude velmi nízká. Zaujalo mne, že žádná z uvedených akcí není jednodenní, většinou se jedná o třídenní eventy. Průměrná délka trvání jedné akce je 3,5 dní. V neuvěřitelných 67 % případů se jedná o akce spojené s výstavou nebo veletrhem. Národnostní skladba je zde více než patrná, většina akcí je spíše s národní účastí. Z dat uvedených na webových stránkách Bella Centre Copenhagen můžeme odvodit, že pro toto centrum jsou velmi významné akce s národní účastí. Jak už bylo zmíněno, Kodaň je hlavním městem nejen Dánska, ale celé Skandinávie, proto se zde koná také mnoho akcí v rámci tohoto regionu.

42

Tento poslední odstavec je věnován stručné SW analýze tohoto centra. Mezi silné stránky bych zařadila dobrou dopravní dostupnost, existenci vlastního hotelu a dobrou polohu centra. V centru se nachází také obchody, kavárny a restaurace. Tuto skutečnost považuji za velmi pozitivní. Ocenila bych i přísný důraz jak kongresového centra, tak i hotelu na ekologii a politiku udržitelného rozvoje. Jejich vstřícný a přátelský přístup i k handicapovaným osobám je jedna z věcí, kterou se od konkurence výrazně odlišují. Wi-fi je považováno za nezbytnost, proto je automaticky zahrnuto v ceně pronájmů. V areálu a jeho okolí je dostatek parkovacích míst. Webové stránky jsou relativně přehledné, mají svůj moderní design, který osobně nepovažuji za nijak poutavý. Informační hodnota stránek je zcela v pořádku. Za slabou stránku považuji velmi slabou marketingovou aktivitu. Centrum se prezentuje jen velmi málo na tzv. venue finders. Na sociálních sítích je profil společnosti aktivní, ovšem prezentace centra nebo událostí, které se v něm konají je nekvalitní. Dále bych uvedla, že na oficiálních stránkách mají uveden nízký počet nadcházejících akcí, zřejmě vybírají pouze akce většího významu ke své prezentaci. Webové stránky navíc nejsou optimalizovány pro mobilní telefony, což je poněkud znehodnocuje.

2.3.3

Amsterdam RAI

Amsterdam RAI je největším kongresovým centrem Nizozemí. Nachází se nedaleko centra města a vytíženého mezinárodního letiště. Cesta z letiště do kongresového centra zabere zhruba osm minut. Jsou zde k dispozici autobusy, které bezplatně vozí klienty na trase letiště – kongresové centrum. Dostupnost centra je velmi dobrá i autem. K dispozici je 2 300 parkovacích míst v podzemních garážích a 5 000 parkovacích míst na venkovním stání. Centrum dostalo své jméno po železniční stanici, která se nachází nedaleko. Původní část budovy byla totiž postavena už v roce 1893 jako prostor pro veletrh bicyklů. První výstava zde proběhla o dva roky později. V Nizozemí bylo totiž nespočet manufaktur zabývajících se právě výrobou bicyklů. První označení tohoto centra bylo RI (Rijwiel-Industrie), tedy cyklistický průmysl. Později se v Nizozemí začaly firmy zaměřovat spíše na automobilový průmysl a tak se změnila i původní zkratka centra z RI na RAI - „Rijwiel en Automobiel Industrie“. V roce 2009 proběhla rekonstrukce a rozšíření budovy o část zvanou Elicium, kterou tvoří čtyřiceti sedmi metrová část budovy. Centrum se rozléhá na 106 500 metrech čtverečních. Na této ploše je 43

umístěno 11 multifunkčních sálů a 64 konferenčních místností pro maximálně 1 750 osob. Celková maximální kapacita centra je 10 000 delegátů. V centru jsou také dostupné restaurace a kavárny.


Ilustrace 10 (ZDROJ: www.rai.nl)

44

Amsterdam RAI je nezávislou společností, která zorganizovala v roce 2013 487 eventů s celkovým počtem téměř dva miliony návštěvníků. Kongresové centrum v posledních třech letech vyhrálo několik prestižních ocenění. Mezi nejvýznamnější patří Best International Venue, kterou vyhrálo dva roky po sobě (2012, 2013), International Sustainability Award, kterou udělila mezinárodní asociace hotelového prodeje a marketingu

(Hospitality

Sales

&

Marketing

Association

International),

Sustainable

Development Award udělovanou organizací UFI (Global Association of the Exhibition Industry) a další ocenění především za udržitelný rozvoj, sociální zodpovědnost a marketing. Doba

Cena v Eurech

12 hodin

9.00

2 dny

18.00

3 dny

27.00

4 dny

36.00

5 dní

45.00

15 dní

69.00

Tabulka 10 (ZDROJ: www.rai.nl)

RAI nabízí několik balíčků pro své klienty. Nejnižší možná doba pronájmu jakéhokoliv sálu jsou čtyři hodiny (půldenní pronájem), je možný i celodenní na osm hodin. Balíčky rozděluje do čtyř kategorií: Basic, Comfort, Deluxe a Healthy. Balíčky se liší v cenách i množství poskytovaných služeb. V ceně každého balíčku je zahrnuto občerstvení v podobě oběda, neomezeného množství nápojů (káva, čaj, nealkoholické nápoje), tabule, fixy, diaprojektor, projekční plátno, internetové připojení a pronájem místnosti. Balíčky je možné doplnit dalšími službami. Pro návštěvníky centra je služba wi-fi placená zvlášť. Ceník je uveden v tabulce číslo devět napravo. Platbu je možné provést přes mobilní telefon.

Na webových stránkách nabízejí aplikaci Virtal Tour app, která má za úkol přehledně prezentovat prostory i jejich možnou přeměnu. Tu ukazuje na již uskutečněných akcích. Můžete se tedy podívat na místnost, jak vypadá bez veškerého vybavení, pouze samotný prostor a následně si můžete stejný prostor prohlédnout při vybraných událostech. Účelem této aplikace je ukázat jaké jsou možnosti využití jednotlivých prostorů. Aplikaci považuji za velmi dobrý nápad, bohužel je funkční pouze na tabletech značky Apple iPad 2+. K dispozici 45

jsou také tradiční plánky a mapy prostorů. Webové stránky nabízejí možnost podívat se na aktuální dění okolo centra prostřednictvím dvou webkamer. K prezentaci centra slouží i video. Na stránkách je seznam pouze těch událostí, které teprve budou uskutečněny. Negativně musím ohodnotit nedostupnost informační brožury na stránkách, lze stáhnout pouze výroční zprávy z jednotlivých let. Špatnou přehlednost stránek s velmi složitým systémem proklikávání. Některé informace se opakují, jiné, podstatné jsou špatně dohádatelné nebo chybí úplně. Stránky jsou dostupné ve dvou jazykových mutacích, bohužel anglická verze se často sama mění na nizozemskou.

Ilustrace 11 (ZDROJ: www.rai.nl)

Amsterdam disponuje 34 400 hotelovými lůžky. V docházkové vzdálenosti jsou k dispozici dva čtyřhvězdičkové hotely – Holiday Inn Amsterdam a Novotel Amsterdam City. Oba hotely mají dohromady 874 pokojů a jejich obsazenost je z velké části způsobena právě akcemi probíhajícími v kongresovém centru. Hotely jako je Savoy Hotel Amsterdam, Crowne Plaza Amsterdam a další jsou od kongresového centra vzdálenější. Aktivita na sociálních sítích je velmi dobrá. RAI využívá Facebooku, LinkedInu a Twitteru. Frekvence vkládání příspěvků na Facebooku je přibližně jeden příspěvek za deset dní, občas ale vloží i několik příspěvků v jeden den. Většina těchto informací se týká především reklam na akce, které budou probíhat. Některé zveřejňují fotografie z právě probíhajících událostí. Samozřejmě nechybí přání k významným svátkům a novinky centra. Stránku sleduje 46

neuvěřitelných 8 206 uživatelů (k 31. 12. 2014). Hodnocení dosahuje stupně 4,0 z maximálního počtu pěti hvězdiček. Tohoto hodnocení se zúčastnilo 2 600 uživatelů. Jejich facebookový profil je velmi kvalitní a efektivní. Zřejmě i díky tomu dostalo centrum ocenění za nejlepší digitální marketingovou kampaň. Bohužel musím podotknout, že většina příspěvků je holandsky. Bylo by vhodné vkládat příspěvky i v anglickém jazyce. Ani Amsterdam RAI se příliš neprezentuje na tzv. venue finders. Využívá k prezentaci pouze Venuestoday.com a Cvent.com. Amsterdam RAI uvádí v současné době jen několik eventů, které se budou ve sledovaném období (březen – prosinec 2015) konat. 48 % zaujímají akce kongresového typu (sympozia, kongresy, konference a meetingy, dalších 48 % tvoří výstavy a veletrhy nebo často konference spojené s výstavou. Pouhá 4 % jsou ostatní akce, mezi které patří koncerty a různá představení. Naprostá většina akcí (téměř 86 %) jsou akce s mezinárodní účastí. Nejdéle trvající událostí je desetidenní výstava. Nejčastěji se však jedná o třídenní konference spojené s výstavou. Průměrná délka trvání jedné akce je 3,5 dní. Nejsilnější stránkou je zcela jednoznačně marketingová komunikace, která je na velmi vysoké úrovni. Výborně komunikují i na sociálních sítích. Také bych ráda vyzdvihla aplikaci Virtual Tour, která je sice uzpůsobena jen pro některá zařízení, ale jako nápad a forma prezentace svých prostor je to velmi originální. I toto centrum klade důraz na politiku udržitelného rozvoje. Mezi další silné stránky řadím dobrou dopravní dostupnost, dostatek parkovacích míst a rozsáhlé prostory pro výstavní účely. Bohužel jednou z významných slabých stránek je nízká kvalita webové prezentace. Oficiální internetové stránky nejsou příliš přehledné, mají složitý systém proklikávání se k jednotlivým informacím. Některé důležité informace na stránkách chybí a navíc se anglická verze neustále přepíná zpět na původní holandskou verzi. Osobně považuji jejich stránky za nejméně podařené, vytkla bych i to, že nejsou optimalizovány pro mobilní telefony a tablety. Přítomnost centra na odborných vyhledávačích, je také relativně malá. Pro službu wi-fi je pevně stanovený ceník pro jednotlivé delegáty. Za slabou stránku považuji, že absenci nabídky wi-fi v rámci balíčku služeb.

47

2.3.4

Austria Center Vienna

Austria Center Vienna je největším kongresovým centrem celého Rakouska. Přímé propojení s jedním ze čtyř světových ústředí Organizace spojených národů je zárukou politicky významných konferencí. Budova kongresového centra se nachází nedaleko historického centra, ale poměrně daleko od letiště (až 30 minut jízdy autem). Oficiální otevření proběhlo 22. dubna 1987. Budova má k dispozici 24 sálů s kapacitou od 100 do 4 320 delegátů a dalších 180 konferenčních místností a kanceláří, 9 foyer a rozkládá se na 22 000 metrech čtverečních. V budově se nachází několik restaurací. Centrum je schopné pojmout maximálně 20 000 delegátů. Součástí budovy je i garážové parkoviště s 1 000 parkovacími místy. Budova má tři podlaží, rozdělené dle barev. Centrum si zakládá na udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí a je držitelem certifikátu „Green Meeting Certification“.


Kvalitní síť wi-fi připojení je dostupná v celém areálu, ale rozdělena na šest subsystémů, které umožňují oddělovat jednotlivé současně probíhající akce. Díky tomu se mohou uskutečňovat například volby s okamžitými výsledky. Poplatky za wi-fi jsou zahrnuty v ceně balíčků. Areál je také vybaven digitálním systémem, jehož hlavním úkolem je informovat hosty například na aktuální program konference, je zde možné pouštět různé videoprezentace, reklamy a podobně. To vše se hostům ukazuje na více jak 130 obrazovkách. Mají vlastní PCO, kteří se starají o akci, součástí jejich povinností je také domluvit schůzku s organizátory akce a 48

nabídnout jim individuální prohlídku centra. V současné době se připravuje program, který umožní 3D realizaci akce, takže si zákazník bude moci představit, jak bude akce vypadat se všemi dekoracemi a rozmístěním nábytku. Většina ostatních potřebných zaměstnanců jako jsou pracovníci ochranky, úklidu, obsluhy, hostesky, šatnáři, atd. jsou najímáni externě. Základní balíčky jsou cenově rozlišeny dle délky pronájmu (půldenní – 5 hodin nebo celodenní- 10 hodin), dále se rozdělují také podle počtu delegátů na kategorie 100+, 250+, 500+. Všechny balíčky obsahují tyto služby: pronájem místnosti, technika a manažera projektu, wi-fi,

dataporojektor, projekční plátno, flipchart, tři

mikrofony,

zvukový

systém,

klimatizaci/topení, šatnu, řečnický pult a catering, který zahrnuje kávu na uvítanou, tzv. coffee break obsahující kávu a sladký zákusek z typicky vídeňských cukráren (například Sacher Tort), oběd, nealkoholické nápoje včetně domácích džusů, dekorace a obsluhu. Austria Center Vienna nabízí širokou škálu doplňkových služeb. Pracovníci centra jsou schopni zajistit kurýra, služby květinářství a dekorace, profesionální fotografy, služby taxi, limuzíny, hlídání dětí, služby tiskárny (určené pro programy, letáčky, brožurky), prohlídka památek pro delegáty a od roku 2015 přibude na seznam ještě virtuální tour po vídeňských pamětihodnostech. Webové stránky vídeňského kongresového centra jsou přehledné a velmi povedené. Všechny potřebné informace jsou přístupné a snadno dohledatelné. K dispozici je zde informační brožura i ceník jednotlivých balíčků. Své prostory prezentují pomocí plánků a také možností podívat se na jednotlivé místnosti pomocí virtuální procházky po centru. Stránky poskytují informace o akcích, které budou probíhat. Akce uskutečněné v minulosti nejsou na stránkách zveřejněny. Drtivá většina všech akcí jsou s lékařskou nebo politickou tématikou. Ve Vídni je zhruba 421 hotelů s celkovou kapacitou 29 250 pokojů, z toho 923 pokojů je v docházkové vzdálenosti.

49

Ilustrace 13 (ZDROJ: www.acv.at)

Ilustrace 14 (ZDROJ: www.acv.at)

50

Aktivita na sociálních sítích je velmi nízká. Jejich stránky na Facebooku sice sleduje 2 129 uživatelů, ale frekvence vkládání příspěvků je přibližně jeden příspěvek za rok, proto tuto hodnotu považuji za málo validní, stránky byly pravděpodobně vytvořeny uživateli spíše než samotným kongresovým centrem. Přesto mají velmi dobré ohodnocení, celkem 4,2 hvězdiček z pěti maximálně možných. Celkový počet recenzí je 646. Austria Center Vienna se v dostatečném množství prezentuje na odborných vyhledávačích. Ze sledovaných venue finders využívá Meetpie.com, Convention-net.de a Cvent.com. Ve sledovaném období (březen – prosinec 2015) je na webových stránkách uvedeno několik dat týkajících se nadcházejících událostí, ze kterých jsem vytvořila následující závěry. Naprostá většina všech větších akcí (přibližně 85%) je mezinárodního charakteru. Mnoho z nich je v rámci Evropy. Z dat také jasně vyplývá, že všechny akce, které se v tomto kongresovém centru konají, jsou v rámci akcí kongresového typu, tedy kongresy, konference, a meetingy. Průměrná délka trvání jednoho kongresu nebo konference je 3,8 dní. Nejdéle trvající akce se bude konat až šest dní. Nejčastěji se ovšem konají čtyřdenní konference. Austria Center Vienna je tedy vyhledávaným centrem pro pořádání dlouhodobějších kongresů a konferencí především s mezinárodní evropskou účastí. Vedení vídeňského kongresového centra bylo natolik vstřícné, že jako jediné odpovědělo na mé otázky, které jsem zaslala formou emailu. Zde jsou mé otázky a odpovědi kongresového centra: a) Jakým způsobem je v Austria Center Vienna organizováno parkování? Platí si ho účastníci sami nebo je součástí balíčku? Pro naše zákazníky nabízíme 1 000 parkovacích míst v naší garáži. Obvykle si je jednotlivci platí sami, ale často nabízíme tuto službu v rámci balíčku pro naše dlouhodobé partnery z řad profesionálních organizátorů. b) Jakým způsobem propagujete své centrum? Využíváte k prezentaci také výstavy? Organizujeme velké množství B2B marketingových a komunikačních aktivit, které zahrnují i přítomnost na několika B2B veletrzích a výstavách. Také vydáváme náš newsletter, který je dostupný v tištěné i internetové online verzi. Dále aktivně

51

pracujeme na našich PR3 aktivitách. Rovněž využíváme online marketing, event marketing a personální marketing. c) Spolupracuje nebo podporuje kongresové centrum místní vláda? Austria Center Vienna je součástí IAKW-AG (Internationales Amtssitz- und Konferenzzentrum Wien, Aktiengesellschaft), které je zodpovědné za udržování Mezinárodního centra Vídeň a provozuje Austria Center Vienna. Stoprocentním vlastníkem kongresového centra je ministerstvo financí, z tohoto důvodu zde existuje velmi úzká spolupráce s místní vládou. d) Je kongresové centrum vlastněno a provozováno vládou nebo patří do soukromého sektoru? Kongresové centrum je provozováno soukromou akciovou společností, u které je stoprocentním vlastníkem stát. Závěrem této kapitoly bych ráda uvedla krátké shrnutí formou SW analýzy. Nejsilnější stránkou vídeňského kongresového centra, kterou se významně odlišuje od konkurence, je efektivní využití moderních technologií pro zajištění hladkého průběhu akce i zvýšení komfortu delegátů. Oceňuji i nápad s 3D realizací akce, který se aktuálně připravuje. V centru se nachází restaurace, což považuji za jeden z pozitivních aspektů. I toto centrum se prezentuje politikou udržitelného rozvoje. Wi-fi je v ceně balíčků a rozděleno do samostatných sítí tak, aby se současně probíhající akce navzájem nerušily. Nabídka služeb je velmi široká. Austria Center Vienna má mladý a dynamický personál, který je schopný rychle a flexibilně reagovat. Tuto skutečnost dokazuje i to, že vedení centra se jako jediné zabývalo mými otázky. Rovněž mi byl sympatický jejich velmi vstřícný a zdvořilý přístup. Internetové stránky jsou velmi dobré, přehledné a naprosto v pořádku i z obsahového hlediska. Design je příjemný na pohled a atmosféra stránek je velmi profesionální, dokonce jsou stránky optimalizovány pro mobilní zařízení. Mezi slabé stránky bych zařadila nízkou aktivitu na sociálních sítích. U tohoto centra se mi to jeví jako promarněná příležitost vzhledem k výbornému hodnocení jejich profilu a relativně velkému počtu sledovatelů. Další slabou stránkou je poloha. Centrum se sice nachází nedaleko centra města, ale zároveň daleko od letiště. Osobně zde vidím i problém v parkování.

3

PR = Public relations (často uváděné pod zkratkou PR [čteno pí ár], toto označení pochází z angličtiny a volně jej lze přeložit jako „vztahy s veřejností“) jsou techniky a nástroje, pomocí kterých instituce nebo firma buduje a udržuje vztahy se svým okolím a s veřejností, nahlíží její postoje a snaží se je ovlivňovat. Jedná se o dlouhodobou cílevědomou činnost, která by měla mimo jiné zajišťovat poskytování informací veřejnosti a zároveň získávání zpětné vazby a dalších informací od veřejnosti. (ZDROJ: wikipedie.org)

52

Centrum je schopné pojmout 20 000 delegátů, ale nabízí pouze 1 000 parkovacích míst, což může být při organizaci větší akce problém.

2.3.5

Le Palais des Congrès de Paris

Kongresové centrum Le Palais des Congrès de Paris je nejdůležitějším centrem pro kongresový cestovní ruch v Paříži. Nachází se v centru města, nedaleko slavného Vítězného oblouku a nákupní třídy Champs Elysee a má výbornou dopravní dostupnost. V blízkosti centra je stanice metra, autobusu a tzv. RER (Réseau Express Régional), tedy regionální rychlodrážní sítě. Tato železnice doplňuje klasické pařížské metro a její první stanice byly otevřeny v roce 1969. Cesta autem z mezinárodního letiště Charlese de Gaulla zabere přibližně 25 minut. V okolí budovy je až 1 500 venkovních parkovacích míst včetně místa pro parkování autobusů. Budova Le Palais des Congrès de Paris byla postavena v roce 1974, ovšem v roce 1998 prošel exteriér stavby kompletní rekonstrukcí. Kongresové centrum má šest pater, při tom v podlaží 1 a 0 se nachází obchodní centrum s 80 obchody a několika restauracemi, kavárnami a rychlým občerstvením. Celková rozloha je 32 000 metrů čtverečních včetně 19 000 metrů čtverečních určených pro výstavní účely. Na této ploše se nachází čtyři auditoria, 85 zasedacích místností, 20 zasedacích místností menších rozměrů, určených pro malá jednání, VIP club pro nejdůležitější klienty a dvě televizní studia. Největší místností je Grand Amphithéâtre rozléhající se na třech podlažích s maximální možnou kapacitou 3 723 osob. Toto auditorium má šest přilehlých překladatelských místností a foyer o rozloze 592 metrů čtverečních.

53


Pařížské kongresové centrum nabízí balíčky, které zahrnují pronájem, osvětlení, klimatizaci nebo topení, technické zázemí, nábytek, toalety včetně jejich úklidu každou hodinu, telefon, wi-fi (pouze na 4 hodiny denně), vybavení pro registraci delegátů, velkou obrazovku, závěsy z černého sametu, mixážní pult a deset bezdrátových mikrofonů. Co se týče personálního zabezpečení akce, k dispozici je vedoucí osvětlení (linteractive lighting manager), zvukař (audio manager), vedoucí velína pro podium (stage control room manager), manažer technického vybavení (machinery manager) a šatnář (lodges manager). Mezi další nabízené služby patří, telefony pro interní komunikaci, překladatelské služby, hostesky, catering (možnost výběru z několika cateringových společností), úklidové služby, bezpečnostní služby – ostraha, květinová výzdoba a dekorace, technická podpora a vybavení nebo nabídka lepšího wi-fi připojení. Nedaleko kongresového centra je k dispozici až 4 500 hotelových pokojů v různých třídách. Nabídku vytvářejí především samostatné hotely, ale nachází se zde i několik mezinárodních hotelových řetězců jako je Best Western, Marriott nebo Radisson Blu. V docházkové vzdálenosti se nachází dva hotely. Nejbližším hotelem je Hyatt Regency Paris Etoile dříve známý pod názvem Hotel Concorde La Fayette. Tento čtyřhvězdičkový hotel je dokonce propojen s budovou kongresového centra a je zároveň nejvyšším hotelem ve Francii, má 137 metrů a 34 pater. Hostům je k dispozici 950 luxusních hotelových pokojů s jedinečným 54

výhledem na Paříž a zejména Eifellovu věž. Dále disponuje restauracemi, bary, 6 luxusními butiky a plně vybaveným fitness centrem ve 34. poschodí. Druhým nejbližším hotelem, který se nachází přes ulici je čtyřhvězdičkový Meridien Etoile. Tento hotel nabízí kromě 1025 pokojů také vyhlášený stake house Ma Chére&Tendre a jazzový club Etoile. V nedalekém okolí se nachází dalších 21 hotelů. Koncepce webových stránek je zcela jiná než u ostatních kongresových center. Paříž má pro svá nejvýznamnější místa pro pořádání eventů a MICE akcí jedny společné webové stránky Venues in Paris. Z toho vyplývá, že samostatné stránky Le Palais des Congrès de Paris neexistují. Webové stránky viparis.com slučují deset jednotlivých budov souvisejících s kongresovým cestovním ruchem nebo pořádáním eventů všeho druhu. Konkrétně to jsou Paris Expo Porte de Versailles, Carrousel du Louvre, Paris Nord Villepinte, Le Palais des Congrès de Paris, Cnit Paris La Défense, Le Palais des Congrès d´Issy, Paris Le Bourget, Espace Champerret, , Le Palais des Congrès de Versailles a Espace Grande Arche. Všechna tato místa jsou společně propagována, mají jednotný marketing i aktivity na sociálních sítích. Webové stránky jsou přehledné, poskytují stručné informace o jednotlivých budovách i službách. Pokud se chceme dozvědět podrobnější informace, je nutné stáhnout si brožuru o každé z budov ve formátu PDF. Webové stránky i veškeré dostupné materiály jsou ve dvou jazykových mutacích, v anglickém a francouzském jazyce.

Ilustrace 16 (ZDROJ: www.viparis.com)

55

Viparis je aktivní na Facebooku, Twitteru a You Tube. Zaměřila jsem se na jejich Facebookový profil. Počet lidí, kteří tuto stránku sledují, dosahuje 193 812, celkové hodnocení tohoto profilu dosáhlo na pouhé tři hvězdičky z pěti. Frekvence vkládání příspěvků je přibližně jeden příspěvek za dva dny. Sdílené statusy obsahují informace o akcích, které se připravují, fotografie a videa z uplynulých akcí, potažmo z právě probíhajících akcí. Bohužel je jejich veškerá komunikace na této sociální síti ve francouzštině. Palais des Congrès de Paris nalezneme na těchto venue finders: Convention – net.de a Cvent.com. Pařížský kongresový palác uvádí na svých stránkách všechny nadcházející události (ve sledovaném období březen – prosinec 2015). Toto kongresové zařízení má na stránkách uvedeno nejvíce akcí, z nichž 78 % jsou akce kongresového typu (především kongresy a konference). Zbylých 22 % zaujímají další eventy, například koncerty, muzikály a taneční vystoupení. Většinou se jedná o akce v rámci evropského turné. Tyto eventy se v místě konání zdržují průměrně 3 dny a mají mezinárodní charakter. Akce kongresového typu mají z 61 % národní účast. Průměrná délka konání kongresu nebo konference je 3,8 dní. Nejdéle trvající akce se předpokládá na neuvěřitelných osm dní. Nejčastěji se zde konají akce v rozmezí 3 – 5 dní. Pro pařížský kongresový palác jsou tedy typické akce spíše s národní účastí a s poměrně dlouhou dobou trvání. Pařížský kongresový palác bude mít nejspíš více slabých stránek než silných. Mezi silné stránky zařazuji nabídku wi-fi v ceně balíčků, vynikající polohu centra a dostupnost obchodů a restaurací přímo v areálu. Slabou stránkou je rozhodně internetová prezentace. Kongresový palác nemá vlastní webové stránky a je součástí portálu Venues in Paris. Tento portál ovšem neposkytuje dostatečné množství informací. Chybí mi na stránkách interaktivní prezentace například pomocí videa a více informací týkajících se areálu i akcí v něm probíhajících. Nedostatečná informační hodnota stránek je jedním z důvodů, proč je kapitola představující pařížský kongresový palác oproti ostatním kratší. Portál Venies in Paris není optimalizován pro mobilní zařízení, což považuji v dnešní době za nemyslitelné. Marketingová komunikace je jednou z dalších slabých stránek. Kongresový palác se prezentuje na odborných vyhledávačích jen velmi málo. Aktivita na sociálních sítích se zde těžko posuzuje, protože profil je společný pro deset zařízení. Díky tomu je počet sledovatelů tohoto profilu velmi vysoký, ovšem 56

hodnocení kvality oproti ostatním konkurentům je velmi malé. Postrádám zde také důraz na udržitelný rozvoj, který všem ostatním konkurentům nechybí.

2.3.6

Kongresové centrum Praha

(Pro popis Kongresového centra Praha a jeho stručné historie jsem použila část kapitoly „Seznámení s problematikou Kongresového centra Praha“ ze své bakalářské práce) Kongresové centrum nabízí k dispozici 20 sálů a 50 salónků s kapacitou od 20 do 2 800 míst. Maximální možný počet delegátů je 9 500. Největším sálem je Kongresový sál, který je třináctý na světě co do jeho velikosti a nabízí až 2 764 míst. Sál se rozléhá na čtyřech podlažích. V pořadí druhým největším sálem je takzvaný Společenský sál, který pojme najednou 1 034 účastníků. Sál je proveden v klasickém divadelním uspořádání. Výstavní plochy jsou nezbytnou součástí jakékoliv kongresové akce. K těmto účelům jsou určeny chodby a to v celkem pěti podlažích. Celková výstavní plocha, která je k dispozici, zaujímá 13 000 m². Za nejluxusnější výstavní plochu je považováno Foyer Kongresového sálu ve druhém poschodí. Všechny prostory jsou plně klimatizovány. Hlavní výhodou Kongresového centra je zcela jednoznačně jeho poloha. Jedná se v podstatě o to nejlepší možné umístění. Na reprezentativnosti mu dodává neobyčejně nádherný výhled na celé pražské historické centrum. Velmi dobrá je zde také dopravní dostupnost. Dostanete se sem snadno metrem i autem. Pro motoristy je k dispozici dostatek parkovacích míst v rozlehlé podzemní garáži přímo

v

kongresovém

centru.

Kongresové

centrum

provozuje

v současné

době

čtyřhvězdičkový hotel Holiday Inn Prague Congress Centre. Mezi služby, které jsou dostupné, patří pronájem potřebné techniky, veškeré zajištění hladkého průběhu kongresu, tedy od přestavby jednotlivých sálů, samozřejmě výtahy, toalety, šatna, energetické služby, výzdoba, ostraha, tlumočnické služby, až po samotný úklid. Stavba samotné budovy trvala celkem čtyři roky a to přesně od roku 1976 až do roku 1980. Kongresový palác byl využíván především na politické sjezdy, ale zároveň sloužil široké veřejnosti jako tzv. palác kultury a proto se mu tak později začalo i říkat. Dokonce vznikla i vžitá zkratka pro tento objekt: Pakul. Koncem roku 1989, tedy těsně po Sametové revoluci, bylo toto místo využíváno k jednání o složení první polistopadové vlády. 57


V polovině devadesátých let minulého století, usilovala Praha o to, aby se právě v Kongresovém centru uskutečnila významná akce světového formátu, a to 55. Výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky pro rok 2000. Takové zasedání ale přinášelo více účastníků, než bylo Kongresové centrum schopno pojmout, proto se Česká národní banka a Ministerstvo financí České republiky rozhodly potřebnou kapacitu dostavět. Začala rekonstrukce, která měla tento výjimečný komplex zavrhnout na několik dalších let, neli zničit. Rekonstrukce začala v červenci roku 1998 a byla ukončena v roce 2000, přesněji k datu 15. květen. Předpokládané a odsouhlasené náklady na tuto rekonstrukci činily celkem 3 miliardy Kč. Takovou částku akciová společnost Kongresové centrum Praha nemohla zaplatit sama, proto následně došlo k dohodě tří stran. Jednu třetinu, tedy 1 miliardu Kč, mělo zaplatit Hlavní město Praha, druhou třetinu Česká národní banka a tu poslední nakonec sama akciová společnost Kongresové centrum Praha. Bohužel, k naplnění této dohody nikdy nedošlo. Důvodem byla pravděpodobně změna politické situace u nás v roce 1997. V roce 1998 byla většina peněz z rozpočtu již proinvestována a Kongresové centrum Praha nemělo jinou možnost než pokrýt celou rekonstrukci pomocí dluhopisů, které byly vypsány celkem na 55 milionů Eur. Záruky za úhradu těchto dluhopisů převzalo Ministerstvo financí České republiky. K dofinancování rozdílu mezi emitovanými dluhopisy a skutečnou částkou, která byla na opravu potřeba, si musela ještě akciová společnost Kongresové centrum Praha vzít úvěr u Živnobanky ve výši 900 milionů Kč.4

4

Konec části použité z bakalářské práce

58

V potřebné chvíli se nakonec stát otočil k této problematice zády a jeho povinnost převzalo Hlavní město Praha, které bylo nuceno pokrýt schodek v hospodaření pomocí dotací. Od roku 2004 nesla celé toto břemeno sama akciová společnost Kongresové centrum Praha, bez pomoci hlavního města. Koncem roku 2013 konečně došlo k vyřešení této situace a to oddlužením kongresového centra. Stát se tak stal 70% a tedy majoritním vlastníkem centra. V roli státu v současné době vystupuje Ministerstvo financí České republiky. Ostatních 30% vlastní Hlavní město Praha. Pakul ovšem stále nemá o budoucí existenci jasno. Uvažuje se o nastavení několika dalších pater a vytvoření tak z kongresového centra byznys centrum s kancelářskými prostory nebo o jeho prodeji za 700 milionů korun. „Je potřeba říci, co s kongresovým centrem dál. Jestli se na něm dá například nastavět dvacet pater jako má protilehlá Corinthia a sestěhovat tam třeba úředníky z budov z centra města a ty prodat nebo jestli prodat kongresové centrum. Principielně by měl stát takto přemýšlet. Já si myslím, že Praha má kongresových sálů dost.“ tvrdil současný ministr financí Andrej Babiš. (zdroj: www.zpravy.e15.cz) Na internetových stránkách kongresového centra jsou uvedeny tři nejvýznamnější události, které se zde konaly. Jedná se o Výroční zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v roce 2000, Summit NATO v roce 2002 a Předsednictví ČR Radě Evropské unie v roce 2009. Jinak je zde samozřejmě dostupný výpis budoucích událostí. Významnou akcí, která proběhne v listopadu roku 2017 a bude pro Kongresové centrum Praha velkou příležitostí, je 56. Mezinárodní kongres ICCA, který se v České republice bude konat vůbec poprvé. Pro účely kandidatury Prahy se poprvé spojili zkušení odborníci z ICCA a Prague Convention Bureau, kteří uvedli kandidaturu Prahy na kongres ICCA již v roce 2013. Jednalo se o první kandidaturu na kongres v roce 2016. Kvalitně připravená nabídka zajistila postup Prahy do užšího výběru, na vítězství ale nestačila. Praha se tak umístila v pořadí kandidatur jako druhá a kongres nevyhrála. Jejím úspěšným konkurentem se stal malajsijský Kuching. Přátelská atmosféra a výměna rad a tipů ze stran pražského i malajsijského týmu ovšem nadchla vedení asociace ICCA. O rok později, v roce 2014 kandidovala Praha znovu a tentokrát úspěšně. Porazila tak konkurenty, kterými se stal ruský Petrohrad a polský Gdaňsk. Aleš Hozdecký, tehdejší ředitel PCB o této kandidatuře řekl: „Druhá kandidatura Prahy byla postavena na významu kongresů a konferencí pro strategický plán rozvoje města a celé České republiky. Jsme velice rádi, že se 59

prezentace osobně zúčastnil také pan primátor Tomáš Hudeček a jeho náměstek a předseda představenstva KCP pan Václav Novotný. Jejich účast a podpora byla představenstvem ICCA vnímána velmi pozitivně.“ Prezident ICCA Arnaldo Nardone se o pražském vítězství vyjádřil takto: „Všichni kandidáti prokázali kreativitu, profesionalitu a odhodlání držet se strategických obchodních cílů ICCA včetně snahu o další rozvoj členství v asociaci ve střední Evropě. Ačkoli se kongres ICCA ještě nikdy nekonal v České republice, nemám pochyb o tom, že naši přátelé v Praze se postarají o skvělé zážitky pro naše členy a že naši experti z celého světa obohatí svými znalostmi a zkušenostmi místní profesionály a naopak“. Jedním z klíčových faktorů byla připravovaná rekonstrukce pražského kongresového centra a bere si za cíl vytvořit jedno z předních kongresových center Evropy. V rámci velké rekonstrukce za přibližně miliardu korun se plánuje doplnění a obnova audiovizuální techniky, nábytku, informačních systémů a dalšího vybavení. Plánuje se celkové zkultivování centra. Dojde také k výměně některých technologických celků jako je například rekonstrukce kotelny nebo výměna rozvodů. Samozřejmě jsou nezbytné úpravy interiérů, které zahrnují i úpravu místností tak, aby byli více flexibilní a také rozšíření výstavních ploch a tzv. rozptylových prostorů pro catering. Nezbytností bude i úprava exteriéru budovy včetně opravy zpevněných ploch a chodníků kolem centra, sadové úpravy a podobně, které zajisté budou mít vliv na vzhled celé této části Prahy. Celá rekonstrukce by měla být hotová do roku 2017, tedy do již zmíněného kongresu pořádaném asociací ICCA. V současné době dochází ke konzultacím se zákazníky, PCO a architekty. Součástí rekonstrukce bude i rekonstrukce nehmotná, která zahrnuje zkvalitnění nabídky služeb a zintenzivnění kulturní nabídky, která by byla atraktivní nejen pro zahraniční organizátory, ale především pro místní potenciální klientelu. Václav Novotný v listopadovém vydání loňského roku časopisu C.O.T. Business uvedl: „KCP v poslední době nebylo tolik atraktivní pro některé klienty a pořadatele kongresů. Po rekonstrukci však bude mít podle mého názoru možnost získávat více příležitostí na pořádání velkých mezinárodních konferencí.“ Zajímavostí je, že celá proměna kongresového centra proběhne takříkajíc za pochodu.

60

Ilustrace 18 (ZDROJ: www.kcp.cz)

Webové stránky kongresového centra jsou dostupné ve třech jazykových mutacích – v českém, anglickém a německém jazyce. Své prostory prezentují jak výpisem místností včetně jejich rozlohy a kapacity, tak pomocí plánů jednotlivých pater. Dokonce je možné projít si i virtuální prohlídkou několika hlavních prostorů. V ceně pronájmů je zahrnuta stavba jednotlivých sálů včetně mobiliáře, foyer, dva mobilní telefony pro spojení s produkcí kongresového centra, základní informační systém, tedy možnost využití maximálně pěti mobilních stojek, osobní výtahy a eskalátory, šatna pro návštěvníky, toalety, úklid prostorů a požární bezpečnostní služba, pracovní osvětlení, klimatizace nebo vytápění a elektrická energie. Další nabízené služby nejsou v základním balíčku a musí být placeny zvlášť. Mezi tyto služby patří projekční a zvuková technika, tlumočnické služby, osvětlovací technika, televizní a video technika, sdělovací a výpočetní technika, přestavby sálů, spediční služby, parkování, kongresové služby, reklamní plochy, květinová výzdoba, catering, ostraha, likvidace odpadu, nákladní výtahy s obsluhou, speciální audiovizuální technika a catering společnosti Zátiší Group. V Praze je dostatek hotelových kapacit. V docházkové vzdálenosti od Kongresového centra se nachází dva hotely s celkovou kapacitou 790 pokojů. Jedná se o pětihvězdičkový hotel Corinthia Hotel Prague, který nabízí 539 pokojů, wellness služby včetně hotelového bazénu v posledním patře, bezplatné wi-fi a výběr z několika restaurací se specializací na českou, 61

asijskou a středomořskou kuchyni. Další hotel je Holiday Inn Prague Congress Centre, který je ve vlastnictví Kongresového centra Praha, a.s. Tento hotel je čtyřhvězdičkový s celkovým počtem 291 pokojů. Holiday Inn je moderního designu a je spojen chodbou přímo s budovou kongresového centra. Součástí hotelu je i restaurace, lobby bar a délicatesse shop, tedy restaurace s delikatesami a gastronomickými specialitami, nechybí ani fitness centrum s bazénem a nabídka konferenčních prostorů. Na oficiálních stránkách kongresového centra není informace o tom, že by byly na sociálních sítích, což u všech předchozích center je. Abych zjistila, zda jsou nebo nejsou přítomni na sociálních sítích, musela jsem je složitě vyhledávat. KCP tedy využívá ze sociálních sítí Facebook, na ostatních sociálních sítích se neprezentuje. Jejich profil je hodnocen 4,4 hvězdičkami z maximálních pěti. Počet lidí, kteří tyto stránky sledují je 1 024. Aktivita a frekvence vkládání příspěvků je velmi malá, proto považuji tuto formu prezentace za velmi neefektivní. Příspěvky, které na tuto sociální síť byly v minulosti vloženy, upozorňovaly na akce, které se uskuteční v blízké době nebo akce, které již proběhly. Kongresové centrum Praha je přítomný na mnoha odborných vyhledávačích konferenčních prostorů a to konkrétně na Meetpie.com, Conference – news.co.uk, Convention – net.de a Cvent.com. Pražské kongresové centrum uvádí na svých stránkách relativně málo nadcházejících událostí ve sledovaném období (březen – prosinec 2015). Ze 75 % se jedná o akce kongresového cestovního ruchu (kongresy, konference, výstavy a meetingy), zbylých 25 % představují většinou koncerty. Mezinárodní účast se dá předpokládat u 83 % akcí. Nejčastěji se jedná o šestidenní akce, což je na kongresový turismus relativně dlouhá doba. Průměrná doba trvání jedné události jsou čtyři dny. Je tedy zcela patrné, že typickou akcí, která se v Kongresovém centru Praha pořádá je šestidenní kongres nebo konference spojená s výstavou s mezinárodní účastí. Významnou silnou stránkou Kongresového centra Praha je jeho poloha. Pozitivně bych ohodnotila i přítomnost na několika tzv. venues finders. Webové stránky jsou přehledné, dostupné jako jediné ve třech jazykových verzích a mají atraktivní design. Vlastní hotel a dostupnost dalších hotelů je významným kladem. Bohužel stejně jako u pařížského kongresového paláce, bude i zde více stránek slabých. Jednou z nich je i atraktivita budovy jako 62

takové, což dokazuje i mé vlastní dotazníkové šetření. V areálu není ani kavárna či jiné místo k posezení a odpočinutí si od veškerého shonu, který se kolem kongresových akcí točí. Chybí mi i interaktivní prezentace, která je u většiny center k dispozici. Slabou stránkou je i jistá zaostalost v efektivním využití moderních technologií. Některé informace na webových stránkách jsem nedohledala, například zda-li je wi-fi v ceně balíčků nebo placeno separátně. Pražské kongresové centrum dle mého názoru nedokáže využít potenciál marketingové komunikace na sociálních sítích. I toto centrum žádným způsobem nepracuje s velmi vyhledávanou a v současné době i moderní politikou udržitelného rozvoje. Nabídka služeb je oproti jiným centrům průměrná. Webové stránky nejsou optimalizovány pro mobilní zařízení.

2.4 Srovnání některých dalších dat

Následující tabulka uvádí některé parametry, které jsou v rámci zadání sledovány. První část tabulky se týká některých údajů o kongresových centrech, druhá část analyzuje přítomnost na sociálních sítích a třetí část zobrazuje přítomnost na odborných vyhledávačích, tzv. venue finders. Internetové stránky většiny kongresových center jsou dostupné ve dvou jazykových mutacích a to vždy v jazyce země, ve které se dané centrum nachází a v anglickém jazyce. Anglický jazyk je stále dominantním a mezinárodním úředním jazykem, proto můžeme říci, že anglická verze internetových stránek je dnes samozřejmostí a naprostou nezbytností. Pro vytvoření komplexní představy o jednotlivých areálech jsem uvedla i rozlohu výstavních ploch a maximální kapacitu celého areálu. Největší výstavní plochu nabízí Amsterdam RAI, což vyplývá z historie tohoto areálu. Bella Center Copenhagen a Austria Center Vienna mají stejnou maximální kapacitu pro delegáty, s tím rozdílem, že parkovací plocha pro návštěvníky kodaňského centra je pětkrát vyšší než pro návštěvníky vídeňského. Značné problémy s parkováním vyplývají u The Convention Centre Dublin, které má pouze 350 parkovacích míst v areálu. Jsou sice schopni nabídnout parkování v nedalekých prostorách k tomu určených, ale nemohou v porovnání s ostatními konkurenty nabídnout takový komfort. Pražské kongresové centrum má sice ke své maximální kapacitě relativně dostatek parkovacích míst, ale nedostatek ubytovacích kapacit v docházkové vzdálenosti. Oba blízké hotely dohromady nemohou ani zdaleka pokrýt akci o větším počtu delegátů. 63

Z této tabulky dále vyplývá, že je Facebook stále nejoblíbenější sociální sítí, neboť ho využívají k prezentaci všechna komparovaná centra. The Convention Centre Dublin a Amsterdam RAI využívají všech sledovaných sítí, tedy Facebook, Twitter i LinkedIn. Ze sledovaných venue finders je nejvíce využívaný portál Cvent.com a Meetpie.com. Ani jedno z center není na všech sledovaných portálech, ale nejčastěji se na nich vyskytuje Kongresové centrum Praha, Austria Center Vienna a The Convention Centre Dublin. Na závěr této kapitoly bych ráda uvedla, že jsem vyhledávala i kritérium, které se týkalo užívání LIVE CHATu. Této aplikace ovšem nevyužívá žádné ze sledovaných kongresových center. Paříž

Dublin

Amsterdam

Kodaň

Vídeň

Praha

2 (FR, EN)

1 (EN)

2 (NL, EN)

2 (DK, EN)

2 (D, EN)

2 (ČJ, EN)

19 000

4 500

74 910

10 000

22 000

13 000

Maximální kapacita

5 500

8 000

10 000

20 000

20 000

9 300

Parkování v areálu

1 500

350

2 300 + 5 000

5 000

1 000

1 000

1 975

6 000

874

1 178

923

790

X

X

X

X

X

Počet jazykových verzí Rozloha výstavních ploch (v m²)

Počet pokojů v docházkové vzdálenosti Aktivita na sociálních sítích: Facebook

X

X

X

Twitter

X

X

X

X

X

LinkedIn

X

Přítomnost na tzv. venue finders Meetpie.com

X

Conference-news.co.uk

X

Venuestoday.com

X

X

X

X X

Convention-net.de Cvent.com

X

X

X

X

X

X

X

Tabulka 11 (ZDROJ: vlastní)

64

2.5 Dotazníkové šetření

Pro účely této diplomové práce jsem vytvořila vlastní dotazník, který si bere za cíl zjistit některé doplňující informace a názory respondentů. Dotazník byl posílán konkrétním osobám bez ohledu na jejich věk a pohlaví. Snažila jsem se zařadit všechny věkové skupiny respondentů, aby byl výsledek validní a neovlivněný názorem jedné věkové skupiny. Dotazník probíhal převážně v elektronické podobě na portálu survio.com, ale některé odpovědi jsem získala i v tištěné verzi. Veškeré výsledky dotazníku jsou vytvořené sloučením elektronické i tištěné verze. V následujícím textu bude pod každou otázkou z dotazníku rovnou výsledek odpovědí se stručným shrnutím. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 148 respondentů. V první otázce měli respondenti za úkol vybrat jednu z šesti fotografií úvodních stran webových stránek. Pro účely této otázky jsem použila stejné obrázky webových stránek, které jsou uvedeny v této diplomové práci v kapitolách představujících jednotlivá kongresová centra. Cílem této otázky bylo zjistit, která webová prezentace nejvíce zaujme svým vzhledem a designem nezávislé návštěvníky. Následující graf zobrazuje četnost odpovědí a procentuální vyjádření. Je naprosto patrné, že převažující odpovědí je číslo 1, kterou na první pohled zaujalo 93 osob, tedy 63 %. Z tohoto výsledku usuzuji, že nejzajímavější design stránek, má The Convention Centre Dublin. Z mé osobní zkušenosti s těmito stránkami bych prvenství připsala také tomuto kongresovému centru a to i co do obsahu stránek a snadné orientaci v nich. Druhou nejčastější odpovědí byla odpověď 2, tedy webová prezentace kongresového paláce v Paříži. Tuto odpověď označilo 25 osob. Tyto stránky jsou ovšem co do obsahu z mého pohledu nejslabšími. Na třetím místě se umístily webové stránky pražského kongresového centra, pro které hlasovalo 12 osob. Ostatní centra mají četnost odpovědí méně než 10 osob.

65

Odpovědi na otázku číslo 1 12; 8%

3; 2%

6; 4% 9; 6%

Odpověď 1 Odpověď 2 Odpověď 3 Odpověď 4

25; 17%

Odpověď 5 93; 63%

Opdověď 6


Další otázka si vzala za cíl zjistit, které doplňkové služby považují účastníci kongresového cestovního ruchu za samozřejmé, tedy pro ně samotné důležité. Přesné znění otázky tedy bylo „Ohodnoťte prosím následující doplňkové služby akcí kongresového typu podle jejich důležitosti z pohledu účastníka (hodnoťte jako ve škole, 1 nejdůležitější, 5 nejméně důležitý). K hodnocení byly k dispozici následující služby: transport do místa konání (např. odvoz z letiště do kongresového centra), zajištění akce s použitím moderních technologií, catering, parkování v areálu, kvalitní síť wi-fi, ubytovací služby v těsné blízkosti eventu/akce, dostatečné personální zajištění akce, výzdoba areálu dle tématu pořádané akce, možnosti kulturního a zábavného vyžití po skončení akce, doprovodný program v průběhu akce (výstavy, prezentace) a tištěné materiály (program, informační letáky, sborníky). Abych usnadnila prezentaci výsledků, rozdělila jsem jednotlivé služby na nejdůležitější a středně důležité, neboť do kategorie nejméně důležité nebyly zařazeny žádné z uvedených služeb.

Za nejdůležitější

služby považují respondenti transport do místa konání akce, zajištění akce s použitím moderních technologií, catering, parkování v areálu, kvalitní síť wi-fi, dostatečné personální zajištění akce a dostupnost tištěných materiálů (programu, informačních letáků, sborníků). S přehledem nejdůležitější službou je zajištění kvalitní sítě wi-fi v areálu. Mezi středně důležité se zařadily ubytovací služby v blízkosti místa konání (ty se řadí na pomezí prvních dvou kategorií), výzdoba areálu dle tématu pořádané akce, kulturní a zábavné vyžití po skončení akce a doprovodný program (prezentace, výstava). Nejméně důležitou službou z pohledu 66

účastníka akce kongresového typu je výzdoba areálu dle tématu pořádané akce. Celkový přehled hodnocení služeb je uveden v následující tabulce. Služba

1

2

3

4

5

Transport do místa konání

65

34

31

12

6

74

52

15

0

7

Catering

59

59

22

2

6

Parkování v areálu

62

62

6

15

3

Kvalitní síť wi-fi

105

25

12

6

0

43

59

31

9

6

Dostatečné personální zajištění akce

63

63

14

6

2

Výzdoba areálu dle tématu akce

12

34

62

37

3

9

31

80

25

3

18

49

62

15

4

65

52

22

3

6

Zajištění akce s použitím moderních technologií

Ubytovací služby v blízkosti místa konání akce

Možnosti kulturního a zábavného vyžití po skončení akce Doprovodný program v průběhu akce Tištěné materiály

Tabulka 12 (ZDROJ: vlastní)

Ráda bych zmínila, že důležitost wi-fi, která jasně z mého průzkumu vyplývá, dokazuje i další průzkum PCB, který byl prováděn mezi zahraniční klientelou. V rámci dotazu, podle kterých kritérií si organizátoři vybírají destinaci pro své akce, bylo wi-fi zdarma v TOP 3. Třetí otázka byla otevřená a její přesné znění bylo „Které služby nejčastěji postrádáte při návštěvě akcí kongresového typu?“. Účelem bylo zjistit, zda se některé služby, které účastníci kongresového cestovního ruchu postrádají, budou opakovat častěji. Tato myšlenka se mi potvrdila, skutečně některé nedostatky se projevovaly daleko častěji. Většina postrádaných služeb se týkala hladkého průběhu akce, můžeme tedy říci, že většinou dochází k pochybení ze strany organizátorů. Například jednou z nejčastějších odpovědí bylo nedostatek parkovacích míst, špatná orientace v areálu (hosté nemohli najít příslušnou místnost), což souvisí i s nekompetentním personálem, použití zastaralých technologií, které snížily kvalitu akce, velmi často referenti postrádali také kvalitní cateringové služby a kvalitní pokrytí wi-fi. Kvalitní 67

personál, který je dostatečně proškolený a způsobilý je základem úspěchu, každé akce. Je to dáno tím, že se jedná o službu, když dost specifickou, nicméně pořád jen službu a služby vždy byli a budou především o lidech. Tuto skutečnost potvrzuje i názor pana Miroslava Bukvy, který reprezentuje především Clarion Congress Hotel Prague, ale i řetězec CPI Hotels. Pan Bukva v časopise COT Business poukázal na to, že se stále ve své praxi potýká s nedostatkem zkušeného a vycvičeného personálu. Situace se sice každým rokem zlepšuje, ale stále není na úrovni, na které by být měla. CPI Hotels, které se na kongresový segment specializují, se snaží proti neprofesionalitě v oboru bojovat neustálým tréninkem svých zaměstnanců. Otázka číslo čtyři zněla takto: Vyberte z následujících služeb ty, o kterých se domníváte, že by měly být již zahrnuty v ceně, tedy neměl by si je účastník platit sám. Mezi možné odpovědi jsem zařadila službu wi-fi, parkování, polední stravování (oběd), coffee break (přestávka s drobným občerstvením), transport do místa konání akce, ubytování, možnosti vyžití ve volném čase (wellness, fitness, degustace, galavečeře, atd.) a poslední označení bylo jiné služby s možností konkretizovat které. Respondenti mohli vybrat více než jednu odpověď. Výsledky přehledně zobrazuje následující graf, ze kterého vyplývají jednoznačné odpovědi. Data byla pro přehlednost seřazena podle počtu odpovědí. V ceně by tedy měla být zahrnuta kvalitní síť wi-fi, tuto službu označili téměř všichni respondenti (146; 96 %). Dále by si účastník kongresového cestovního ruchu neměl platit parkování, i to by mělo být dle respondentů v ceně, respektive zahrnuto již v poplatcích za kongresovou akci. Tuto odpověď označilo 117 respondentů, tedy 79 %. Další nejčastější odpověď je coffee break, tedy občerstvení během kongresové akce, tato odpověď získala 120 hlasů, což odpovídá 81 %. Relativně důležitou službou, která by měla být v ceně, se stalo polední stravování, tam se ovšem počet odpovědí pohybuje kolem poloviny. Ostatní služby tedy nemusí být v ceně akce a účastník je ochoten si je případně doplatit na místě.

68

Odpovědi na otázku 4 160

142

140

120

120

117

100

80

80

65

60 34

40

19

20

2

0 wi fi

coffee break

parkování

polední transport ubytování možnosti stravování do místa vyžití ve konání volném čase

jiné


Pátá otázka se týkala označení akcí zelenou eko známkou (tzv. Green Meeting). Snažila jsem se zjistit jaký je názor na takové označení a zda-li na takové označení účastníci hledí a je pro ně důležité či nikoliv. Chtěla jsem se přesvědčit o tom, zda je jeden z megatrendů, na které jsem upozorňovala v teoretické části již aktuální. Odpověď nebyla příliš jednoznačná. Pouze dva lidé označili, že je pro ně zelená známka klíčová, nejvíce odpovědí jsem však zaznamenala u druhé možné odpovědi, která zněla takto: zelená známka na mě dělá dobrý dojem. Tuto odpověď označilo 59 respondentů, tedy přibližně 40 %. Devatenáct procent respondentů by takové akci dalo přednost. Naopak 13 % (19 odpovědí) na takové certifikace vůbec nehledí. 31 % účastníků dotazníkového šetření označilo poslední možnou odpověď, která vyjadřovala názor, že zatím to pro účastníky není důležité, ale vidí v tom potenciál do budoucna. Po shrnutí těchto odpovědí můžeme říci, že je zelená známka spíše důležitá, ale zatím není v jejich preferencích na prvním místě. V další otázce jsem se zajímala o to, které zařízení respondenti preferují. Nejčastější odpovědí bylo kongresové centrum s vlastním hotelem. Toto zjištění pro mne bylo překvapivé, neboť jsem předpokládala, že nejvíce odpovědí získá kongresový hotel, kde statisticky probíhá nejvíce kongresových akcí. Poměr odpovědí uvádí následující graf.

69

Odpovědi na otázku 6 1,2; 1% 28; 19% Kongresový hotel Kongresové centrum 19; 13%

Kongresové centrum s vlastním hotelem Jiné

96; 67%


V poslední otázce měli respondenti za úkol vybrat to kongresové centrum, které se jim zdálo nejatraktivnější. Jako výběr odpovědí jsem použila stejné obrázky všech šesti kongresových center, které jsou uvedeny v této diplomové práci. Nejatraktivnější budovou se tedy stala budova The Convention Centre Dublin, o několik procent méně získalo zařízení Austria Center Vienna. Tyto dvě kongresová centra jsou tedy díky své architektuře a exteriéru nejatraktivnější. Ostatní mají relativně nízký počet označení. Bohužel Kongresové centrum Praha nezískalo žádný hlas a umístilo se tak na posledním místě.

70

Odpovědi na otázku 7 12; 8%

15; 10%

4; 3% Amsterdam RAI Austria Center Vienna The Convention Centre Dublin 52; 35%

Kongresové centrum Praha Le Palais des Congrés de Paris Bella Center Copenhagen

65; 44%


71

3 NÁVRHOVÁ ČÁST

Jedním z nejdůležitějších úkolů, o který jsem byla Kongresovým centrem Praha požádána, byla analýza webových stránek a na to jsem se také v analytické části zaměřila. Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejatraktivnějším dojmem působí webová prezentace kongresového centra v Dublinu. Stránky pražského centra se umístily na třetím místě. Proč tedy? Měla jsem tu možnost navštívit přednášku pana Jaromíra Pažouta, ředitele Bookassist pro český trh. Bookassist je irská společnost, která se zabývá tvorbou technologií a digitálních strategií pro hotely, včetně rezervací přes internetové stránky a podobně. Pan Pažout hovořil mimo jiné také o aktuálních trendech ve tvorbě webových stránek. Jednou z věcí, které zmínil, je důležitost prvního dojmu. Návštěvník údajně stráví na webové stránce tři vteřiny. Během těchto tří vteřin, má společnost možnost udělat první dojem, který rozhodne, zda-li se návštěvník podívá na stránky podrobněji nebo je již nenavštíví. Důležitý je tedy samozřejmě design a poutavý úvodní obrázek, který by měl zaujímat většinu plochy. Na první stránku není vhodné vkládat velké množství informací. Dobrým způsobem je například vložit název podniku a citát nebo jiný projev myšlenky, se kterou se firma ztotožňuje. Trendem tedy je udělat titulní stránku co nejjednodušší. V dalších sekcích je naopak nutné mít informací co možná nejvíce, aby zde návštěvník (v případě kongresového centra profesionální organizátor akcí nebo delegát) našel všechny potřebné informace. Jedním z dalších trendů je vytvoření více jazykových mutací stránek. Kongresové centrum Praha má sice nejvíce jazykových mutací, ale je třeba zvážit, zda by nebylo vhodné tuto nabídku rozšířit o jazyky těch národů, které využívají služeb kongresového centra nejvíce. Všechna tato doporučení jsou aplikovatelná pro zlepšení služeb Kongresového centra Praha. Ve světě 21. století, kde jsou technologie dominantou, je nutné zajistit flexibilnost zobrazení internetových stránek. Tím samozřejmě myslím jejich optimalizaci pro mobilní telefony a tablety. Tuto službu pražské kongresové centrum zcela postrádá, proto bych doporučila její urychlené zavedení. Od 21. dubna 2015 hodlá světoznámý internetový vyhledávač Google zavést nová pravidla pro ty, kteří si platí pořadí ve vyhledávači na základě klíčových slov. Ty společnosti, které nebudou mít své webové stránky optimalizovány pro mobilní telefony a tablety, budou automaticky řazeny na konec seznamu 72

ve vyhledávání a navíc ještě penalizovány. Tato skutečnost je velmi zajímavá a uvádím ji zde proto, abych podtrhla význam této služby. Optimalizaci pro mobilní telefony z porovnávaných kongresových center poskytuje Austria Ceneter Vienna a The Convention Centre Dublin. Dále navrhuji, aby se na stránky přidalo hodnocení delegátů, případně firem. Na stránkách sice jsou uvedeny reference, ale pro zjištění názoru nebo dané reference je nutné si stáhnout vyplněný dotazník ve formátu PDF. Domnívám se, že vhodnější způsob prezentace by bylo uvést konkrétní větu, kde je vyjádřena spokojenost společně s logem firmy. Na základě těchto dotazníků, které jsou u jednotlivých referencí ke stažení, předpokládám, že tímto způsobem probíhá vyhodnocení akce a analýza spokojenosti návštěvníků s akcí. Považuji za samozřejmost, že jsou tyto věci sledovány a provádí se pravidelná analýza jednotlivých akcí uskutečněných v kongresovém centru. Jedině důkladnou analýzou a zjišťováním názorů delegátů a organizátorů se může sledovat kvalita poskytovaných služeb, případně nedostatky. Je nutné doplnit také obsahovou část, která je velmi strohá. Vhodné by bylo použít atraktivní brožuru, která by obsahovala všechny podrobné informace o tom, co je obsaženo v pronájmu sálů, velikost jednotlivých sálů, ceny a podobně. Je důležité, aby si PCO mohlo spočítat předběžné náklady, aby mohlo dále pracovat se svým rozpočtem, případně porovnat ceny s konkurencí. Na webových stránkách postrádám informaci o wi-fi připojení, zda-li je v ceně či nikoliv. Pro zvýšení atraktivity by bylo vhodné doplnit stránky videoprezentací po vzoru konkurentů. Video by se mělo zaměřit na to, jak se mohou prostory kongresového centra proměnit dle typu pořádané akce. Tedy koncert, galavečeře, konference, výstava, meeting atd. Pro zefektivnění internetových stránek Kongresového centra Praha bych doporučila využít služeb optimalizace webu, které se touto problematikou přímo zabývají a využívají technologie k tomu určené, například eye tracking. Eye tracking je moderní technologie uložená ve speciálních brýlích, které dokáží snímat pohyb oční čočky. Brýle tak přesně zaznamenají, čeho si návštěvník na webových stránkách všimne snadno a po zadání různých úkolů dokáže určit i jaké obsahové informace chybí. Existuje několik způsobů, jak vyjádřit kam se návštěvník na stránkách podívá, většinou se používá mapa stránek. Jedním z příkladů může být tzv. heat map, tedy mapa, která ukazuje místa, kam se návštěvník dívá nejčastěji. Tento druh pomáhá určit atraktivitu a efektivitu stránek. Další mapy se dají určit i bez eye trackingových brýlí a spadají do systému optimalizace webu. Tyto mapy zjišťují například počet kliků, tedy kam návštěvník nejčastěji kliká. Dále existuje tzv. scroll map, která zobrazuje četnost prohlédnutí 73

stránky z její horní části až nakonec stránky směrem dolů. Na tyto technologie se zaměřuje několik českých i zahraničních firem. V současné době se považuje za nejlepší americká firma Crazy Egg, na českém trhu vyniká například firma Dobrý web. Kongresové centrum Praha nevyužívá celkově svého potenciálu a zanedbává své marketingové aktivity na internetu. Na prvním místě bych doporučila zefektivnit webové stránky, především z obsahového hlediska. Bylo by vhodné na ně vložit i online poptávkový formulář, LIVE CHAT nebo něco podobného. Nutností je optimalizace stránek pro mobilní zařízení, které mělo být již dávno samozřejmostí. Pražské kongresové centrum by se mělo zamyslet i nad tím, jakým způsobem bude své služby propagovat. Vhodné by bylo zajistit jednotný branding. Chybí mi jedna myšlenka, motto nebo poslání, které by bylo nadřazené veškerým dalším aktivitám a součástí značky. Je nutné vybrat si silnou stránku kongresového centra a tu zahrnout do firemní filosofie. Spolupráce všech subjektů podnikajících v kongresovém průmyslu by se měla zlepšit. Skutečnost, že nebylo sesbíráno dostatečné množství dat od členů Prague Convention Bureau mě pouze utvrdilo v tom, že komunikace a spolupráce mezi členy, ale i ostatními vnějšími subjekty je nedostatečná. K této situaci dle mého názoru přispěl i odchod paní Lenky Žlebkové z funkce ředitelky, která byla pro PCB velkým přínosem. Navíc se během relativně krátkého období prostřídalo na vedoucí pozici velké množství manažerů. Pokud skutečně nedojde ke zlepšení celé situace a ke znovunalezení stability, může se stát, že dopad na kongresový cestovní ruch to bude mít skutečně markantní. V současné době je důležitější než kdy jindy, aby se všechny subjekty spojily a táhly za jeden provaz, aby se Česká republika jako kongresová destinace v čele s Prahou začala uzdravovat. Velkým milníkem bude dle mého názoru kongres ICCA v roce 2017, který musí proběhnout na jedničku. Je to pro Prahu a Českou republiku velká příležitost ukázat se v nejlepším světle. Pokud by došlo k výrazným pochybením, dojde i ke zhoršení reputace, což může mít katastrofické následky. Je třeba myslet na to, že kongresu se zúčastní mnoho světově významných PCO, které je třeba pozitivním způsobem přesvědčit o kvalitě služeb i poskytovaného zázemí pro kongresové akce. Podobného názoru je i bývalý ředitel Prague Convention Bureau Sabjiv Suri, který na konferenci COTakhle snídani, která proběhla v září loňského roku, řekl „Je nezbytné, aby všichni zainteresovaní pochopili požadavky kongresového průmyslu, resp. Potřeby účastníků kongresových akcí. Už s ohledem na kongres ICCA v roce 2017 je nejvyšší čas, aby si každý 74

přestal hrát na svém vlastním písečku a aby všichni začali nad rámec svých vlastních zájmů pracovat na tom, aby byla Praha na tuto významnou akci, ale samozřejmě i na veškeré další kongresy, dokonale připravena.“ Pan Suri stále věří ve velký potenciál Prahy a domnívá se, že když se bude s tímto potenciálem správně zacházet, není nereálným cílem dostat hlavní město mezi TOP 5 měst v žebříčku ICCA. Tzn. postavit Prahu na úroveň měst jako je Londýn, Paříž, Peking, Dubaj či Singapur. Prague Convention Bureau hodlá připravit sérii školení, které by měly přispět ke zlepšení celé situace a připravit tak všechny na vysoké nároky delegátů. Praha jako kongresová destinace je v České republice stále na prvním místě, ale je třeba si uvědomit, že konkurence se neustále rozšiřuje, a to i v rámci naší republiky. Nové a moderní zařízení vznikají v Brně, Ostravě, ale i v Plzni a právě tyto destinace postupně nabírají na významu. Aleš Hozdecký, který byl v minulém roce zvolen na pozici ředitele Prague Convention Bureau, ovšem na této pozici setrval pouhé tři měsíce, v rozhovoru pro časopis C.O.T. Business uvedl svůj pohled na situaci Prahy jako kongresové destinace. Jako velkou přednost zmínil „kulisovost“ samotného města i existenci kvalitních hotelů v destinaci a dalších velmi zajímavých míst vhodných pro pořádání kongresových akcí. Kongresové centrum Praha je podle něj handicapem, ale zároveň i velkou příležitostí. Vyjádřil také názor, že v Praze chybí moderní konferenční centrum s vyšší kapacitou a moderními možnostmi. Pan Hozdecký se vyjádřil i k problematice statistik. Zmínil, že v době jeho působení na Ministerstvu pro místní rozvoj se provádělo statistické šetření, ze kterého vyšla data. Bohužel je zatím nikdo nedokázal správně interpretovat. Studie ekonomického dopadu kongresového průmyslu zatím stále není k dispozici, ale v článku pan Hozdecký zmiňuje, že přínos kongresového průmyslu do veřejných rozpočtů hlavního města Prahy se pohybuje okolo 600 až 750 milionů korun ročně. Dalším samostatným tématem je hledání nových trhů. Mezinárodní asociace sídlící především na území Evropy jsou bezesporu velkým potenciálem i vzhledem k výhodné poloze Prahy. Jednoznačně se jedná o trh, který je pro Českou republiku velkým potenciálem a možná svým způsobem i jistotou. Zároveň se jedná o pevnou půdu pod nohami, protože se jedná o vyhrávání kongresů na poli, které je nám dobře známé. Především díky velmi podobné kultuře na území Evropy, která usnadňuje komunikaci. To se týká i Severní Ameriky. Bylo by dobré zvážit, zda není na čase zaměřit se i na jiné trhy. V současné době jsou nejrychleji rozvíjející se oblasti především ze zemí BRICS. V současné době vidím velký potenciál v Číně. „Z Číny ročně vycestuje přes 100 milionů turistů, přičemž podstatné je, že většinou nemají příliš hluboko do 75

kapsy.“ uvádí časopis C.O.T. Business v článku „Je čas se učit čínsky?“ z října 2014. Do České republiky podle odhadů agentury CzechTourism průměrně přicestuje až 195 000 turistů z Číny. Průměrná hodnota nákupu čínských turistů se pohybuje okolo 16 000 Kč, uvádí společnost Global Blue, která turistům ze zemí mimo Evropskou unii zprostředkovává vrácení DPH. Tento silný a bohatý trh je nutný podpořit pravidelným leteckým spojením, které v současné době na trhu chybí. Přímá linka z Číny do Prahy neexistuje, ikdyž již několik let probíhají jednání, která řeší otázku, ze kterého města bude tento spoj nejefektivnější. Český Aeroholding se tento projekt snaží podpořit a ministerstvo dopravy poskytlo i značnou finanční podporu tohoto projektu. Stanovilo ovšem podmínku, aby spoj létal alespoň čtyřikrát týdně po dobu alespoň pěti let. Jednání podporuje i Letiště Václava Havla, které jedná s několika čínskými společnostmi. Zatím je nejvíc pravděpodobné, že linka bude létat ze Šanghaje, kde působí společnost China Eastern Airlines. Další věcí, kterou je nutné zjednodušit a urychlit je vízový systém pro čínské turisty. Dle mého názoru má tento projekt velkou naději na úspěch a proto bych doporučila včas se na tuto skutečnost připravit. Především bude potřeba využít vhodné komunikační nástroje speciálně vytvořené pro specifika asijské kultury. Většina porovnávaných kongresových center, která jsou zároveň i lídry v Evropě, je zaměřená na politiku udržitelného rozvoje. Je mi jasné, že přestavba pražského kongresového centra na samostatnou energetickou jednotku a podobné projekty jsou velmi nákladné. Zároveň se ale domnívám, že je možné zavést odpovědnou cestu podnikání i na úrovni řekněme běžných činností. Bylo by to výhodné jak pro samotné kongresové centrum, protože by došlo ke snížení nákladů, ale zároveň je to velmi významný marketingový tah. Je důležité pamatovat na to, že je tento přístup podnikání v současné době relativně vyhledávaný a lze očekávat, že v blízké budoucnosti bude hrát klíčovou roli. V časopise Gastro & Hotel vyšel ve vydání červenec – srpen 2014 článek s názvem „Podnikejme zodpovědně aneb mysleme na budoucnost“. Autorka Michaela Šulcová ve spolupráci s portálem byznysprospolečnost.cz ve článku definuje tento druh filosofie podnikání takto: „Odpovědné podnikání se někdy nazývá také Společenská odpovědnost firem nebo zkráceně CSR (Corporate Social Responsibility) a obecně zahrnuje tři oblasti – ekonomickou, environmentální a sociální. Co to vlastně znamená a co si pod tím představit? Firma by se neměla zaměřovat pouze na zisk, ale zároveň odpovědně přistupovat ke společnosti, místní komunitě, životnímu prostředí, lidským zdrojům, klientům a dodavatelům.“ 76

Dle mého názoru existuje několik cest, jak toho dosáhnout. Začít lze například u výběru dodavatelů, kde je vhodné domluvit se tak, aby dodávané věci byly doručeny bez některých nadbytečných obalů. Na kongresu a podobných akcích lze podávat kávu a čaj tzv. fair trade5 značek a občerstvení připravené z místních surovin od českých farmářů. K propagaci pomohou například loga či informace od proškolených zaměstnanců. Další možností je odpadové hospodářství. Třídit odpad ve smyslu papíru, plastu a skla je dnes již samozřejmostí, ale dá se třídit mnohem důsledněji. I toto je součástí odpovědné filosofie. Doporučila bych sledovat spotřebu energie a vody. Dnešní konzumní společnost si ani neuvědomuje kolik energie a vody vyplýtvá naprosto zbytečně. Proto bych doporučila vysledovat největší spotřeby a v těch místech začít šetřit. V rámci administrativní činnosti se zde nabízí možnost používání recyklovaného papíru s patřičnou certifikací. I při úklidu lze využít prostředků šetrných k životnímu prostředí. Tipů a možností je nesčetné množství, vše záleží na možnostech firmy a jejím přístupu. Tyto aktivity jsou nejen užitečným nástrojem pro snížení nákladů, ale pokud se správně použijí pro marketingové aktivity a stanou se součástí značky, pak mohou být velmi silným pomocníkem ve vyhrávání kongresových akcí. Z mé strany je nutné doporučit rozšíření služeb. Vedení pražského kongresového centra se na začátku naší spolupráce zabývalo otázkou wi-fi připojení. Zda-li je vhodnější, aby byl součástí balíčku nebo placený zvlášť. Domnívám se, že z mého výzkumu jasně vyplývá, jak moc je tato služba pro delegáty důležitá. Doporučuji ji zahrnout do cenového balíčku. Catering je často nedoceněnou složkou úspěšnosti kongresu. V nedávné době jsem sama zjistila, jak neprofesionální může jinak dobře zorganizovaný kongres, zklamat díky špatnému cateringu. V Kongresovém centru Praha zajišťuje občerstvení cateringová firma Zátiší Group. Osobně se domnívám, že by bylo vhodnější, kdyby byla navázána lepší spolupráce s hotelem Holiday Inn Congress Centre, který by tyto zakázky převzal. Kongresové centrum by tak mohlo poskytnout flexibilnější výběr jídel a přizpůsobit se tak požadavkům organizátorů.

5

Fair trade (česky též spravedlivý obchod či férový obchod) je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který usiluje o pomoc producentům v zemích třetího světa a propagaci udržitelnosti. Hnutí prosazuje platbu „spravedlivých cen“ za produkty, stejně jako dodržování sociálních a environmentálních standardů při produkci široké škály komodit. Zaměřuje se zejména na export z rozvojových do rozvinutých zemí světa. Šestici nejprodávanějších fairtradových produktů tvoříbanány, kakao, káva, bavlna, cukr a čaj. (ZDROJ: wikipedie.org)

77

4 ZÁVĚR

Hlavní hypotézou v úvodu této práce bylo tvrzení, že Kongresové centrum Praha je schopné poskytnout svým delegátům služby evropského standardu a vytvořit společně se zázemím, které Praha poskytuje, jedinečnou kongresovou destinaci. Standardem se v tomto případě rozumí především schopnost centra přizpůsobit se svým zákazníkům. Poskytnout jim atraktivní zázemí pro pořádané akce s flexibilními možnostmi přestavby interiérů. Zároveň se k tomu řadí využití moderních technologií a poskytování služeb, které jsou aktuálně vyžadovány. Na základě svých zjištění musím zdůraznit, že Kongresové centrum Praha má ještě mnoho nedostatků a v současné době evropský standard neposkytuje. Tato skutečnost souvisí s dlouholetým zanedbáváním budovy samotné a problematikou týkající se zadluženosti, která byla vyřešena teprve nedávno. V současné době musím hypotézu vyvrátit, ovšem zároveň věřím, že v blízké době bude potvrzena. Vedení pražského kongresového centra si velmi silně uvědomuje zaostalost technologického vybavení i jistou nesympatičnost budovy, ale zapomíná na sílu marketingu a public relations. Doba, kdy se kongresová centra a destinace představovaly na výstavách a podobných akcích, je již minulostí. I když takové akce nepopiratelně svůj význam mají, nejsou schopné dosáhnout potenciálu, který má internet a především stále častěji využívané sociální sítě a odborné portály. Vše se rychle rozvíjí, a proto je nutné udržovat neustálý kontakt s moderní dobou včetně všech aspektů, které nám přináší. Internet nabízí možnost pěstovat vztah se zákazníky a na druhou stranu rozlišovat jejich potřeby, čímž se stává výhodným pro obě skupiny. Díky této diplomové práci jsem si uvědomila, jak důležitý je význam internetu v marketingu a jak se tento obor dynamicky rozvíjí. Dobrý marketér musí být neustále v kontaktu s experty v tomto oboru, musí se neustále vzdělávat a sledovat novinky a těm přizpůsobovat své podnikání. Jedná se o skutečně náročnou práci. S tím souvisí i jedno z hlavních doporučení, které z práce vyplývá, a tím je zlepšení marketingové komunikace a některých služeb. I prostřednictvím internetu se dají poskytovat služby a kvalitní servis. Ať už se jedná o videokonference, emailovou korespondenci, on-line marketing nebo další aktivity, které se na internetu odehrávají. Kongresové centrum Praha tento typ marketingu příliš nevyužívá.

78

Jsem ráda, že se mi podařilo získat velmi zajímavou studii IZT – Institute for Futures Studies and Technology Assessment; Meetings and conventions 2030: A study of megatrends shaping our industry, jejíž obsah je popsán v kapitole Megatrendy v kongresovém cestovním ruchu. Tato studie odhaluje budoucí vývoj a je užitečným nástrojem pro kongresová centra a PCO. Všechny megatrendy naznačené v této studii poskytují podnikatelům v kongresovém cestovním ruchu vodítko k tomu, jakým směrem se ubírat ve svých dlouhodobých cílech a na co se zaměřit. Z mého pohledu jsou nejsilnějšími konkurenty kongresová centra v Dublinu a Vídni. Především vídeňské centrum, které je Praze nejblíže, představuje velmi silného soupeře. Je velmi inovativní s jasně daným marketingovým záměrem a pevnou strategií. Má vše, co Kongresové centrum Praha postrádá. Oceňuji snahu těchto center zaměstnávat mladé absolventy a to i na manažerských pozicích. Je evidentní, že každé centrum má jasně danou marketingovou strategii a hýčká si své silné stránky. Některá centra se zaměřují na využití špičkových technologií, jiná na politiku udržitelného rozvoje a další nabízejí služby pro handicapované. Kongresovému centru Praha taková specializace chybí. Součástí práce je můj vlastní výzkum, který zkoumal otázky týkající se služeb a kongresových center. Podařilo se mi získat sto čtyřicet osm odpovědí. Respondentem se stala pouze ta osoba, která měla s akcemi kongresového typu osobní zkušenost (ať už z pohledu účastníka nebo organizátora). Doufala jsem, že se mi podaří získat větší vzorek odpovědí, nicméně se domnívám, že výsledky výzkumu jsou poměrně jednoznačné a pro účel této práce dostačující. Mnoho lidí odmítlo dotazník vyplnit. Důvodem bylo, že nemají žádnou osobní zkušenost s podobnými akcemi. Práce rovněž odhalila významnost některých služeb a změnu struktury těchto služeb oproti minulým rokům. Například služba wi-fi se stala pro kongresovou klientelu naprosto nepostradatelnou. Během zpracovávání této práce jsem narazila na problematiku optimalizace webových stránek, o které jsem toho před tím mnoho nevěděla. Toto téma mě opravdu velice zaujalo a samotná analýza stránek mě velmi bavila. Z této praxe vyšlo také další doporučení spojené s optimalizací webových stránek pro mobilní zařízení.

79

Skutečnost, že bylo Kongresové centrum Praha oddluženo, poskytlo významnou příležitost k rozvoji a otevřelo dveře dalším možnostem. Díky této skutečnosti dochází k pozvolným opravám a inovacím. Všechny opravy a rekonstrukce probíhají za provozu a měly by být hotové do dvou let, tedy do roku 2017, kdy se v Praze uskuteční kongres mezinárodní asociace ICCA, který bude dle mého názoru pro pražské kongresové centrum i pro Prahu jako kongresovou destinaci zcela klíčový. Bude velmi důležité se na tento kongres velmi důkladně připravit. V rámci těchto inovací, dochází mimo jiné i k řešení nových a významných témat. Mnohé z nich tato diplomová práce obsahuje. Proto se domnívám, že jsou výsledky a návrhy této práce aktuální a realizovatelné. Ze zdrojů a literatury, na které jsem během vypracování práce narazila, bych ráda vyzdvihla časopis C.O.T. Business, který poskytuje velmi zajímavé a poučné informace a který byl pro mě velmi významným zdrojem informací. Tento časopis mě velmi obohatil a domnívám se, že se jedná o důvěryhodný a především aktuální zdroj. Klasické literatury v podobě knih na toto téma příliš není. V českém jazyce je dostupná pouze kniha pana Jána Oriešky a obsahuje pouze nezbytné minimum informací. Další časopisy z oboru hotelnictví a cestovního ruchu, se kongresovým turismem zabývají pouze okrajově. Časopis C.O.T. Business má dokonce svou MICE sekci, kde lze najít pravidelné příspěvky a novinky. Velmi dobře se mi spolupracovalo s kongresovým centrem ve Vídni, které se mnou rychle a velice zdvořile komunikovalo a bez váhání odpovědělo na mé doplňující otázky. Komunikace s centrem v Dublinu byla rovněž na profesionální úrovni, přestože na mé otázky neodpověděli. Každopádně alespoň taková odpověď vypovídá o profesionalitě týmu. Přestože tato práce a její zadání vzniklo na základě domluvy s vedením Kongresového centra Praha, musím bohužel vyjádřit, že tato spolupráce nenaplnila má očekávání. Kongresové centrum Praha přestalo reagovat na mou emailovou korespondenci a spolupráce se pozvolna vytratila. Tato skutečnost mě velmi mrzí, neboť jsem se domnívala, že bude práce využita v praxi. Navzdory některým těžkostem mi práce přinesla cenné zkušenosti a poskytla mi příležitost nahlédnout na problematiku ze zcela jiného úhlu pohledu, než ve kterém jsem zpracovávala svou bakalářskou práci. Zavedla mě k tématům, která mě zaujala a byla pro mne nová a utvrdila ve skutečnosti, že by mě tento obor mohl bavit i z hlediska mé budoucí profese. V práci by se určitě dalo i nadále pokračovat a podrobit jednotlivé problémy mnohem podrobnější analýze a nacházet nová doporučení. 80

5 ZDROJE

A. Knihy 

Astroff, M., Abbey, J.; Convention sales and services. 7. vyd., Las Vegas: Waterbury Press, 2006, 616 s., ISBN 0-9620710-5-6.



Commission of the European Communities (CEC) & International Association of Professional Congress Organizers (IAPCO); Meeting Industry Terminology, Luxembourg 1992, ISBN 92-826-4036-1



IZT – Institute for Futures Studies and Technology Assessment; Meetings and conventions 2030: A study of megatrends shaping our industry, Grafische Werkstatt 1980, Kassel Germany 2014



Jakubíková D.: Marketing v kongresovém cestovním ruchu, 1. Vyd., Grada Publishing a.s., Praha 2009, 288 s., ISBN 978-80-247-3247-3



Orieška, J.: Kongresový cestovní ruch, 1. Vydání, IDEA SERVIS, Praha 2004, 139 s., ISBN 80-85970-45-7



Rogers, T.; Conferences and conventions: a global industry. 2. vyd. 2008. London: Butterworth-Heinemann. ISBN 0750685441



UNWTO; Global Report on Meetings Industry, Madrid 2014



Veber, J. a kol.: Management – Základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita, 2. Vyd., Management Press, Praha 2009, 734 s., ISBN 978-80-7261-200-0



Vysoká škola hotelová, Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání, 1. vyd., Praha 2011, 402 s., ISBN 978-80-87411-15-5



Vysoká škola hotelová, Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání, 1. vyd., Praha 2012, 356 s., ISBN 978-80-87-87411-40-7



Vysoká škola hotelová, Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání, 1.vyd., Praha 2013, 420 s., ISBN 978-80-87411-53-7 81



Vysoká škola hotelová, Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání, 1.vyd., Praha 2014, 404 s., ISBN 978-80-87411-60-5

B. Odborné články a publikace 

Bakotová, K.: Praha má jednotný branding destinace, publikováno v: C.O.T. Business, říjen 2014



Bakotová, K.: Rok 2014 byl pro kongresovou Prahu úspěšný, publikováno v C.O.T. Business, únor 2015



Bakotová K.: Roste význam menších a kratších akcí, ukazují statistiky Prague Convention Bureau, publikováno v C.O.T. Business, září 2014



Czech Convention Bureau: Partner regionální sítě convention bureau, publikováno v časopise Všudybyl, páté vydání roku 2014



CzechTourism: MICE a Leisure Roadshow USA 2014, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2014



CzechTourism: Prestižní evropské ocenění pro Czech Convention Bureau, publikováno v: C.O.T. Business, únor 2013



CzechTourism: Příjmy z cestovního ruchu ve 2. čtvrtletí opět vzrostly, publikováno v: C.O.T. Busines, říjen 2014



CzechTourism a redakce C.O.T. Business: Kdo k nám bude v příštích letech jezdit?, publikováno v C.O.T. Business, září 2014



Hanibalová K.: KCP projde rekonstrukcí. Stane se jedním z nejlepších kongresových míst na světě?, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



Havlíčková, K.: Kongres jako zájezd – a proč ne?, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



ICCA: A Modern History of International Association Meetings 1963 – 2012



Institut turismu agentury CzechTourism: CzechTourism se na Fóru cestovního ruchu zaměří na digitální marketing, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2014



Kameníček J.: Aktuální vývoj mobilních rezervací, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2014 82



Kovařík P.: On-line komunikace prakticky: pro zákazníka vše! Ale co mohou udělat zákazníci pro nás?, publikováno v C.O.T. Business, červen 2013



Kovařík P.: On-line komunikace prakticky: Užitečné rady na začátek, publikováno v C.O.T. Business, leden 2013



Kvašová M.: Úspěchy Prague Convention Burea v roce 2012, publikováno v C.O.T. Business, leden 2013



Miksa, I.: Kongresy z druhé strany, publikováno v: C.O.T. Business, říjen 2013



Novosad T.: Mobilní aplikace pro delegáty, publikováno v C.O.T. Business, září 2014



Pecho, M.: Segment MICE na vzestupu, publikováno v: Hotel&SPA, číslo 11/2011



PMU: Jak dostat kongresy do regionů?, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



PMU: Aleš Hozdecký: Naší snahou je nabízet kvalitní služby, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



Prague Convention Bureau: PCB vydává Meeting Planner´s Guide 2015/2016, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



Prague Convention Bureau: Praha do první desítky, publikováno v časopise Všudybyl, páté vydání roku 2014



Prague Convention Bureau: V oblasti kongresového turismu stoupá popularita metropole, publikováno v C.O.T. Business, leden 2013



Prague Convention Bureau a Kongresové centrum Praha: Praha ocenila své kongresové velvyslance, publikováno v časopise Všudybyl, páté vydání roku 2014



Procházková, M: Kongresový turismus v ČR (konkrétní lokalita – Praha, analýza služeb, konkurenceschopnost), bakalářská práce, Praha 2013



Rajdlová, L.: Dobré zprávy pro pražský kongresový cestovní ruch, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2013



Rajdlová, L.: Praha se loni stala 11. kongresovou destinací světa, publikováno v: C.O.T. Business, červen 2013



Rajdlová L.: Spolupráce subjektů na pražském kongresovém poli nabývá na významu, publikováno v C.O.T. Business, leden 2015 83



Redakce C.O.T Business a ČTK: Je čas začít se učit čínsky?, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2014



Rotterová K., Online marketingové trendy pro rok 2015, publikováno v C.O.T. Business, leden 2015



Rotterová K.: Sociální sítě a jejich vliv na nákupní chování zákazníků, publikováno v C.O.T. Business, září 2014



Rotterová K.: Virální marketing: od teorie k praxi, publikováno v C.O.T. Business, říjen 2014



Šulcová M.: Podnikejme zodpovědně aneb mysleme na budoucnost, publikováno v časopise Gastro & Hotel, červenec – srpen 2014



Kovařík P.: On-line komunikace prakticky, Pro zákazníka vše! Ale co mohou udělat zákazníci pro nás?, publikováno v C.O.T. Business, červen 2013



Kovařík P.: On-line komunikace prakticky, Užitečné rady na začátek, publikováno v C.O.T. Business, leden 2013



Kovařík P.: Pětkrát pro efektivnější marketing, publikováno v C.O.T. Business, únor 2015



Kvašová, M.: V oblasti kongresového turismu stoupá popularita metropole, publikováno v: C.O.T.Business, leden 2013



Kvašová, M.: Úspěchy Prague Convention Bureau v roce 2012, publikováno v: C.O.T. Business, leden 2013



Ulrych P.,M.: Trh si žádá lepší statistiky. Přispěje k nim ale?, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



Vampulová, M.: Sektor MICE stojí před velkou výzvou, publikováno v C.O.T. Business, listopad 2014



www.kcp.cz: KCP, rok co rok na půl miliardy korun do veřejných rozpočtů, publikováno v: Všudybyl, páté vydání 2014



www.kcp.cz: Kongresové centrum Praha, část první, publikováno v: Všudybyl, desáté vydání 2011



www.kcp.cz: Kongresové centrum Praha, část třetí, publikováno v: Všudybyl, druhé vydání 2012



www.kcp.cz: Kongresové centrum Praha, publikováno v C.O.T. Business, únor 2013 84

C. Internetové zdroje 

Oficiální

webové

stránky

Kongresového

centra

Praha,

WWW:

http://www.kcp.cz 

Oficiální webové stránky Congress centre Dublin, WWW: http://www.theccd.ie



Oficiální webové stránky La Palais des Congrés de Paris, WWW: http://www.venuesinparis.com/viparisFront/do/centre/venues-inparis/en/palais-des-congres-paris



Oficiální webové stránky Amsterdam RAI, WWW: http://www.rai.nl



Oficiální

webové

stránky

Bella

Center

Copenhagen,

WWW:

http://bellacenter.dk 

Oficiální webové stránky Austria Center Vinenna, WWW: http://acv.at



Prague

Convention

Bureau,

WWW:

http://www.pragueconvention.cz/cz/statistiky/ 

ICCA, WWW: http://www.iccaworld.com



Eurostat, WWW: http://ec.europa.eu/eurostat



E15,

WWW:

http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/krnacova-

ohlida-kongresove-centrum-pro-babise-1148189 

E15, WWW: http://zpravy.e15.cz/domaci/politika/finance-a-praha-procistilyvedeni-kongresoveho-centra-1165669



ECHO24,

WWW:

http://echo24.cz/a/w4GgV/cistka-v-kongresovem-centru-

krnacova-potrestala-opozici 

ECHO24, WWW: http://echo24.cz/a/igygC/osud-kongresoveho-centra-je-nyniv-rukou-ministra-babise



Gastro a hotel, WWW: http://www.gastroahotel.cz/clanek/praha-je-druhounejlepsi-kongresovou-destinaci-v-regionu/4136.aspx



Content Marketing, WWW: http://www.contentmarketing.cz

85

6 Přílohy PŘÍLOHA 1 Příloha 1 Otázka č. 1 (ZDROJ: www.survio.com)....................................................................................... 86 Příloha 2 Otázka č. 2 (ZDROJ: www.survio.com)....................................................................................... 87 Příloha 3 Otázka č. 3 a 4 (ZDROJ: www.survio.com) ................................................................................. 87 Příloha 4 Otázka 5 a 6 (ZDROJ: www.survio.com) .................................................................................... 88 Příloha 5 Otázka č. 7 (ZDROJ: www.survio.com)....................................................................................... 88

Příloha 1 Otázka č. 1 (ZDROJ: www.survio.com)

86

PŘÍLOHA 2


Příloha 3 Otázka č. 3 a 4 (ZDROJ: www.survio.com)

87

PŘÍLOHA 3

Příloha 4 Otázka 5 a 6 (ZDROJ: www.survio.com)


88

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Monika Procházková

Recommend Documents