VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Lucie Foldinová

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Bc. Lucie Foldinová

Wellnessový cestovní ruch pro seniory

Diplomová práce

2013

Wellnessový cestovní ruch pro seniory

Diplomová práce

Bc. Lucie Foldinová VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. KATEDRA HOTELNICTVÍ

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 2013-05-09 Datum obhajoby bakalářské práce: 2013-MM-DD Kontakt na autora: [email protected] Místo a rok vydání: Praha 2013

Master's Dissertation

Wellness Tourism For Senior Citizens

Bc. Lucie Foldinová The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd.

Major: Hotel and Spa management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2013-05-09 Date of Thesis Defense: 2013-MM-DD Email: [email protected]

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Wellnessový cestovní ruch pro seniory zpracovala samostatně a veškerou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

V Praze dne 09. 05. 2013 Lucie Foldinová

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své diplomové práce Mgr. Věře Fišerové za cenné rady a připomínky, kterými mi pomáhala při psaní této diplomové práce.

Abstrakt Příjmení a jméno: Foldinová Lucie Název diplomové práce: Wellnessový cestovní ruch pro seniory Označení: Diplomová práce Název vysoké školy: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Místo a datum vydání: Praha 09. 05. 2013 Celkový počet stran: 82 Diplomová práce nese název Wellnessový cestovní ruch pro seniory. Diplomová práce obsahuje tři části, a to teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části charakterizuje základní pojmy v oblasti lázeňství, charakterizuje wellness a jeho vývoj, wellness a cestovní ruch, senioři a cestovní ruch, wellness pro seniory a cestovní ruch a požadavky seniorů na wellness programy. V nejdůležitější části, části analytické, se zaobírám wellnessovým cestovním ruchem seniorů. Jako formu výzkumu jsem si zvolila dotazník. Hlavním cílem mého výzkumu bylo zjistit názory seniorů na možnosti cestování, využívání volného času a zejména se zaměřením na péči o jejich zdraví, přičemž jedna z možností jsou wellness pobyty jako součást cestování. V návrhové části jsem se pokusila uvést několik návrhů, jak zatraktivnit wellness pobyty v rámci ubytovacích a stravovacích služeb a v rámci procedur a pohybových aktivit pro seniory. V závěru jsem na základě výsledků z průzkumu a konkrétních návrhů shrnula wellnessový cestovní ruch seniorů.

Klíčová slova: cestovní ruch, lázeňství, wellness, senioři, cestování seniorů,

Abstract Last name and first name: Foldinová Lucie Master´s Dissertation: Wellness Tourism For Senior Citizens Term: Diplomová práce University: Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Place and date of Edition: Praha 09. 05. 2013 Number of Pages: 82

The thesis is titled: „Wellness Tourism For Senior Citizens“. The thesis is divided into three parts: theoretical, analytical and concludes with a design segment. The theoretical segment describes basic terms and concepts in the fields of spa and wellness. Icluded is a description and characterisation of the development of the wellness concept, including wellness and tourism, senior citizens and tourism, and the requirements of senior citizens to be parts of a wellness program. In the most important segment of the thesis, the analytical segment, I investigate the concept of wellness tourism for senior citizens. As my research method I chose to use a questionnaire. The main purpose of my research was to determine the views of senior citizens with regard to: options regarding travel arrangements, the use of their free time and specifically focussed on time spent on their health care at which point I investigated the option of wellness programs as part of or their overall travel plans. In the design segment I tried to provide some suggestions to make spa visits more attractive to seniors in the following areas: accomodations arrangements, catering requirements, actual spa procedures and physical activities for senor citizens. In conclusion and based on the results of my survey I outline specific proposals regarding wellness tourism for senior citizens. Key-words: tourism, spa, wellness, seniors, seniors travel,

Obsah Úvod ........................................................................................................................................ 10 1 TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 13 1.1 Lázeňství, wellness a jejich vývoj .................................................................................. 13 1.1.1 Stručně z historie ..................................................................................................... 13 1.1.2 Vývoj wellness v České republice........................................................................... 15 1.1.3 Postavení v legislativě ............................................................................................. 16 1.2 Základní pojmy v cestovním ruchu ................................................................................ 17 1.2.1 Vztah wellness turismu k ostatním formám cestovního ruchu................................ 18 1.2.2 Zdravotní cestovní ruch ........................................................................................... 19 1.2.3 Lázeňský cestovní ruch ........................................................................................... 20 1.3 Marketing wellness turismu ........................................................................................... 22 1.4 Senioři a cestovní ruch ................................................................................................... 23 1.4.1 Demografický vývoj v České republice .................................................................. 23 1.4.2 Cestování seniorů v České republice....................................................................... 23 1.5 Wellness pro seniory a cestovní ruch ............................................................................. 25 1.5.1 Vymezení trhu seniorského cestovního ruchu z hlediska wellness ......................... 25 1.5.2 Wellness nabídky pro seniory ................................................................................. 27 1.5.3 Rizika a přínosy wellness programů pro seniory .................................................... 28 1.5.4 Význam wellness v preventivní péči o seniory ....................................................... 29 1.6 Požadavky seniorů na wellness programy ..................................................................... 30 1.6.1 Požadavky na ubytování a stravování ..................................................................... 30 1.6.2 Požadavky na procedury a pohybové aktivity ......................................................... 31 2 ANALYTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 32 2.1 Vlastní výzkum .............................................................................................................. 32 2.1.1 Forma výzkumu ....................................................................................................... 32 2.1.2 Výsledky analýzy vlastního výzkumu ..................................................................... 32 2.2 Jednotlivé vyhodnocení otázek ...................................................................................... 33 2.3 Souhrnné vyhodnocení získaných informací ................................................................. 56 2.4 Pracovní hypotézy .......................................................................................................... 57 2.5 Statistická data................................................................................................................ 61 2.5.1 Evropské programy pro seniory .............................................................................. 62

3 NÁVRHOVÁ ČÁST ........................................................................................................... 63 3.1 Návrhy ............................................................................................................................ 63 3.1.1 Ubytovací služby ..................................................................................................... 63 3.1.2 Stravovací služby .................................................................................................... 63 3.1.3 Procedury a pohybové aktivity ................................................................................ 64 3.1.4 Návrhy na wellnesss cvičení ................................................................................... 64 3.2 Návrhy na wellness pobyty ............................................................................................ 65 3.2.1 Wellness pobyt – HARMONIE ZDRAVÍ............................................................... 65 3.2.2 Wellness pobyt - REKREACE ................................................................................ 66 3.2.3 Wellness pobyt - REGENERACE .......................................................................... 68 ZÁVĚR ................................................................................................................................... 70 LITERATURA ....................................................................................................................... 71 Seznam tabulek ........................................................................................................................ 75 Seznam grafů ........................................................................................................................... 76 Seznam příloh .......................................................................................................................... 77

ÚVOD V posledních letech zaznamenává výrazný vzestup cestovní ruch seniorů. Senioři byli po mnoho desítek let chápáni jako skupina osob, která uzavřela určitou kapitolu svého života a nyní, v důchodu, se stala neaktivní skupinou, která žije tzv. ze dne na den. Velké množství příkladů ale svědčí o tom, že v současné době se jedná o velmi zkreslený názor. Naopak, zejména mladší skupiny seniorů nelze vůbec ztotožňovat se seniory před dvaceti nebo více lety. Pokud jim to zdraví dovolí, žijí aktivně. Aktivně využívají volný čas, a hlavně, velká část z nich v rámci svých finančních možností cestuje, poznává Českou republiku a zahraničí, využívá nabídek na různé zdravotní programy typu wellness nebo pobyty v lázeňských zařízeních. Lázně v České republice měly vždy významné postavení. Patřily k vyhledávaným lázeňským zařízením ve světě. Zatímco dříve byly výsadou převážně bohatých vrstev, nyní jsou dostupné většině občanů. Lázeňství spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví a řídí se zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních a léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) v aktuálním znění. „Lázeňství je kompletní systém, který kromě své primární zdravotní funkce skrývá také velký potenciál pro cestovní ruch, zejména s ohledem na velmi kvalitní vybavenost lázeňských středisek a široké možnosti kulturního, společenského i sportovního vyžití.“ (Galvasová a kol., 2008, s. 88). V posledních letech se postupně mění zaměření lázeňské léčby. Stále více se, kromě stále přetrvávajících, i když ze strany pojišťoven omezujících délek léčebných pobytů pacientů na lékařský poukaz, objevují nové formy pobytů. Rozšiřuje se nový typ lázeňské turistiky. Objevují se klienti, samoplátci, kteří místo lékařem předepsané léčby jezdí do lázeňských zařízení na rekondiční a další pobyty, v podstatě si zajišťují preventivní lázeňskou léčbu. Zatímco klasické lázeňské pobyty byly dříve většinou třítýdenní (v současné době jsou některé ze strany pojišťoven zkráceny na dvoutýdenní), relaxační a rekondiční pobyty jsou krátkodobějšího charakteru, týden nebo také pouze víkendové. V posledních letech se stále častěji stávají účastníky pobytů v lázeňských zařízeních a ve wellness zařízeních senioři, kteří tyto pobyty chápou jako jednu z možností, jak si upevnit své zdraví. Lázeňská zařízení pro ně často připravují speciální slevové balíčky.

10

Zdůvodnění výběru tématu Po mnoho let ve společnosti přetrvával názor, že senioři jsou pro spotřebitelský trh nezajímavou skupinou především s ohledem na jejich věk a finanční možnosti. V současné době se ukazuje, že je to názor, který již nemá své opodstatnění. Naopak – ke stále se zvyšujícímu počtu seniorů, s ohledem na jejich zdraví, lepší zájem o různé volnočasové aktivity, lepší finanční zabezpečení, než tomu bylo u důchodců například před dvaceti lety, se stávají pro obchodníky naopak velmi žádanou cílovou skupinou. Zejména to platí pro odvětví cestovního ruchu, protože stále více seniorů má zájem cestovat, využívat služeb lázeňských zařízení a wellness zařízení pro prevenci svého zdraví a v případě onemocnění zlepšení svého zdraví. Tato fakta byla důvodem pro výběr tématu práce. Cíl práce Cílem mé diplomové práce je provést celkové vyhodnocení wellness pobytů v kontextu s cestovním ruchem seniorů, identifikovat problémy a navrhnout řešení. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou, část analytickou, návrhovou a závěr. Pracovní hypotézy PH1: Čím lepší je nabídka wellness programů pro seniory, tím větší je pravděpodobnost, že budou mít větší zájem o tyto programy. PH2: Čím lepší je nabídka wellness programů pro seniory, tím větší je pravděpodobnost, že senioři budou mít zájem stát se pravidelnými návštěvníky zařízení, které programy nabízejí. PH3: Čím jsou nabízené wellness programy pro seniory cenově přijatelnější, tím větší je pravděpodobnost, že budou mít větší zájem o tyto programy. PH4: Čím jsou nabízené wellness programy pro seniory cenově přijatelnější, tím je větší pravděpodobnost, že senioři budou mít zájem stát se pravidelnými návštěvníky zařízení, které cenově přijatelné programy nabízejí. PH5: Většinu seniorů výše ceny za wellness programy neovlivňuje. Struktura práce Teoretická část je věnována lázeňství, wellness a jejich vývoji v zahraničí a v České republice. Dále se zabývám úlohou a postavením wellness k ostatním formám cestovního ruchu a úlohou marketingu wellness turismu. Další subkapitola je zaměřena na seniory a jejich vztah k cestovnímu ruchu. V závěrečné části teoretické práce se podrobně zabývám 11

wellness pobyty pro seniory, vymezením trhu a jeho segmentací, riziky a přínosy wellness programů pro seniory a významem wellness v preventivní péči o seniory. Analytická část práce je zaměřena na průzkum týkajícího se zjištění zájmu seniorů o wellness pobyty a lázeňský cestovní ruch s následným vyhodnocením dat a jejich grafickým zpracováním. Obsahem návrhové části je formulace návrhů vyplývajících z poznatků získaných z provedeného průzkumu. Poslední část, závěr, obsahuje konečné vyjádření k dané problematice a zda byl cíl mé práce naplněn. Metody Cestovní ruch je odvětvím, které stojí v popředí zájmu značné části lidí, kteří se díky tomuto zájmu snaží získat co nejvíce informací, aby se dokázali orientovat v nabídkách, které se dnes již většinou na internetu nacházejí. Pro potřeby práce byla využita především odborná literatura zaměřená na cestovní ruch, na marketing cestovního ruchu, segmentaci trhu cestovního ruchu, na produktovou nabídku se zaměřením na seniory, zejména do oblasti wellness pobytů a lázeňských pobytů. Na základě analýzy a následných poznatků získaných z vybrané literatury bude zpracována analytická část práce, která formou průzkumu bude mít za cíl celkově vyhodnotit zájem seniorů o wellness pobyty a cestovní ruch všeobecně. V průzkumu bude použit kvantitativní průzkum formou dotazníkového šetření s cílem zjistit názory seniorů na možnosti cestování, využívání volného času a zejména se zaměřením na péči o jejich zdraví, přičemž jedna z možností jsou wellness pobyty jako součást cestování.

12

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1

Lázeňství, wellness a jejich vývoj

1.1.1 Stručně z historie V každé společnosti se vytvářela určitá skupina osob, která si mohla s ohledem na své příjmy a majetek dovolit věnovat zvýšenou péči tělu. Koupele, masáže a další služby sloužily k jejich psychickému i tělesnému uvolnění. Již dochované staré lékařské záznamy z římských a řeckých měst poskytují doklady o tom, že péče o tělo byla u mnohých prvořadou záležitostí. Připomeňme si např. Caracallovy lázně, které byly starověkými veřejnými římskými lázněmi postavenými v letech 212-216 n. l. a používány byly až do 6. století n. l. Stavba komplexu tedy trvala téměř pět let. Původně byly označovány jako Antoninovy lázně (Pescarinová, 2000, s. 110). Obliba koupelí všeobecně v této době rostla. Lázně mají dlouhou historii také v Orientu. Návštěvníci se zde věnovali nejen očistě svého těla, ale zařízení chápali jako příležitosti pro společenská setkání. Historii, kterou nejde přehlédnout, mají lázně na Dálném východě. Zvláště japonské a čínské lázeňství se vyznačovalo nadstandardní kvalitou a pestrostí služeb. Zejména v Japonsku se ve středověku lázeňské služby zdokonalily, navíc se staly velmi populárními mezi veřejností, bez ohledu na společenské postavení lidí. Výrazný posun v kvalitě lázeňství, a zejména v dokládání lékařského působení na zdraví lidí, nastal ve 20. století. Lékařská věda získává postupně nové a nové poznatky týkající se možností léčby lidského těla, jeho pohybového ústrojí. K tradiční lázeňské léčbě se začínají aplikovat nové poznatky. Zkušenosti příštích let prokazují, že lázeňská léčba zaměřená na spojení tradičních lázeňských léčebných metod s novými poznatky přináší očekávaný efekt. Dlouholetá historie českých lázní tak dostává nový impulz k dalšímu rozvoji. Připomeňme si ve stručnosti některé naše nejvýznamnější lázně v historické posloupnosti. Lázně Teplice jsou nejstarší lázně ve střední Evropě, se datuje od roku 762. Slavný alchymista, astrolog a lékař Paracelsus (15. století) zařadil lázně Teplice mezi deset nejlepších v Evropě. V 18. a 19. století Teplice zažívají velký lázeňský rozvoj, jsou nazývány malou Paříží či salonem Evropy. Lázně mají ve svých historických dokumentech zaznamenány takové osobnosti jako byli ruský car Petr I., Ludwig van Beethoven, Johann Wolfgang Goethe, Richard Wagner, Frederick Chopin a Franz Liszt a další. Karlovy Vary 13

patří mezi největší a nejznámější české lázně. Byly založeny v roce 1358 českým králem a římským císařem Karlem IV. Lázně Jeseník se mohou pochlubit, že nitra země vyvěrá okolo 80 pramenů velmi kvalitní horské vody. Za svou existenci a pozdější proslulost vděčí Priessnitzovy léčebné lázně Vincenzi Priessnitzovi. Tento místní lidový léčitel, nazývaný „vodní lékař“, založil první vodoléčebné centrum a hydroterapeutický institut na světě již v roce 1822.

Díky tomu se Jeseník proslavil jako „kolébka současné

balneologie“. V roce 1906 v Jáchymově vznikly první radonové lázně na světě. Lázně Jáchymov jsou známé tím, že z hlubin podzemí vyvěrají unikátní léčebné prameny. Nikde na světě nenajdete lázně s tak propracovanou a efektivní léčbou radonovou vodou jako v Jáchymově. Základem léčby chorob pohybového aparátu jsou koupele v termální minerální vodě s vysokým obsahem radonu (Pavlátová, 2011). Původní termín wealnesse (cítit se dobře, být zdráv) pochází z angličtiny a byl používán už od 12. století jako antonymum ke slovu illness (nemoc, být nemocen) – (Neumann, 2010, s. 19). V zahraničí se v 60. letech 20. století setkal s velkým zájmem seriál přednášek amerického lékaře Harberta L. Dunna, který se věnoval nutnosti změny životního stylu, který pojmenoval „wellness“. Chápal ho jako „způsob života orientovaný na dosažení povzneseného stavu fyzické a psychické pohody a popsal ho jako disciplinovanou oddanost snaze o osobní dokonalost“ (Poděbradský, 2008, s. 14). Miller (2005, s. 93) dále připomíná, že shodou okolností po smrti Dunna v roce 1975 založil Wellness Resource Center v Mill Valley v Kalifornii John Travis, který se stejně jako Dunn začal velmi intenzivně zajímat o oblast propagace veřejného zdraví. Na základě zkušeností Duncana a svých vydal příručku ve třech vydání příručku o wellnes, které se do roku 2005 prodalo 175 000 výtisků. Jednalo se o učení relaxační strategie, self-vyšetření, komunikační školení, koučování na podporu kreativity, lepší výživu a fitness, vizualizační techniky. Lázeňství v České republice navazuje na svou dlouholetou historii. Pásková a Zelenka (2002, s. 158) lázeňství definují jako „Souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřených na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace.“ Odpovědět na otázku, proč wellness získává stále větší popularitu není složité. Lidé si uvědomují, že pro udržení jejich zdraví a aktivního způsobu života jsou péče o tělo a pohyb potřebné. Otázkou druhou je, kolik lidí je ochotno do svého zdraví investovat. Všeobecně řečeno, občané České republiky se stále nenaučili, že především prevence je 14

pro jejich zdraví důležitá. 1.1.2 Vývoj wellness v České republice Připomněli jsme si, že vývoj wellness úzce souvisí s vývojem lázeňství. Aby mohly lázně v kterékoli době existovat, muselo být splněno několik základních podmínek. Nejdůležitějším předpokladem je existence přírodních léčivých zdrojů, vhodné estetické a přírodní prostředí, vybavenost lázeňsko-léčebným zařízením, nutnost ubytovacích, stravovacích kapacit, funkční infrastruktura místa, tj. obce nebo města, zajištění možnosti společensko-kulturního a sportovního vyžití (Indrová, 2007, s. 84-84). V souvislosti s celosvětovým trendem propagování zdravého životního stylu se dostává stále více propagování tohoto způsobu života. „Životní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných životních situací, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností. Můžeme se rozhodnout pro zdravé alternativy z možností, které se nabízejí, a odmítnou ty, jež zdraví poškozují. Životní styl je tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběrem) a životní situace (možností)“ (Machová, Kubátová, 2009, s. 16). Zatímco ve světě wellness získávalo stále větší popularitu, o wellness v České republice se začínaly objevovat první informace o něm až po roce 1989. Proč tomu tak bylo, by bylo na dlouhou diskusi. Lze se domnívat, že jedním důvodů byl fakt, že v bývalém Československu byly výrazně podporovány a propagovány masové sporty, např. cvičení Sokolů, Dělnické tělovýchovné jednoty a dalších včetně jejich masových veřejných vystoupení, pozornost byla také značně zaměřena na propagaci a využívání českého lázeňství, které bylo prezentováno a podporováno jako lékařská lázeňská péče o občany. Individuální přístup se zaměřoval na občany v případě, kdy potřebovali lékařskou pomoc při řešení jejich zdravotních problémů (masáže, rehabilitace, vždy plně hrazeno českým zdravotnictvím) např. s pohybovým aparátem apod. Teprve v posledních letech získává wellness na stále větší popularitě. Ve svých počátcích u nás byla návštěva wellness zařízení spíše záležitostí žen, v současné době se stále více o wellness zajímají i muži. Podnikání ve wellness chápou mnozí podnikatelé jako jejich velkou příležitost. Veřejnost si uvědomuje, že o své zdraví musí pečovat preventivně, předcházet zdravotním problémům vlastním přičiněním. Domníváme se, že existují dva základní faktory, proč v současné době nedochází ke zvýšení návštěvnosti wellness center. Prvním důvodem je, že u velké části veřejnosti stále přetrvává názor, že návštěva wellness zařízení nebo wellness hotelu je záležitostí bohatých lidí, k čemuž přispívají i média. Za druhé část veřejnosti odrazují ceny za nabízené služby, o kterých se domnívají, že jsou vysoké. 15

Podrobněji se budeme touto problematikou zabývat v podkapitole 2.2. Wellness podnikání je také spojeno s kvalitou,1 která je očekávána v nadstandardní úrovni. Podle Seatona a Bennetta (1996, s. 445) vyjadřuje kvalita „minimální úroveň služby, kterou se organizace rozhodne nabízet s cílem uspokojení potřeb svých klientů. Zároveň je kvalita stupněm konzistence, kterou může organizace udržet při poskytování této předem určené služby.“ Definicí vyjádřili oba autoři názor na cílení wellness služeb, které jsou, dle jejich názoru, zaměřeny na vybranou cílovou skupinu, od které nabízející očekává, že budou mít o služby wellness zájem. Za druhé sdělují, že vybraná cílová skupina očekává, že služby budou kompletní. Lze jen dodat, že pro část zájemců v České republice hraje důležitou úlohu nejen cena za služby, ale také dopravní dostupnost k místu, které služby poskytuje. Konstatování se týká zejména menších měst a obcí, ve kterých, většinou z ekonomických důvodů zřizovatele, se nenacházejí. Mnozí odborníci zabývající se kvalitou, v prezentovaném případě wellness služeb a cestovního ruchu konstatují, že měřit kvalitu služeb v oboru je obtížné. Palatková (2006, s. 143) tento stav komentuje s odůvodněním, že v „hodnocení kvality služby se promítá vysoký podíl lidského faktoru“. V další své knize dodává, že „Hodnocení kvality je založeno na definování různých atributů podstatných pro poskytnutí služby a jejich měření různými metodami“ (Palatková, 2011, s. 183). Wellness se postupně stalo součástí životního stylu, zatím pouze určité skupiny lidí. Přitom se jedná o duševní a fyzické aktivity, které člověku prospívají. Jedinci, kteří se na wellness zaměřují, poznali, že se jedná o aktivity, které jsou příjemné, přinášejí uspokojení a pohodu. Jejich hlavním smyslem je dosažení harmonie, vyrovnanosti a souznění s okolím (Müllerová, 2008, s. 6-9).

1.1.3 Postavení v legislativě Vzhledem k tomu, že oblast wellness zahrnuje celou škálu různých služeb, je nutné při jejich realizaci vycházet z platné české legislativy. Protože legislativních dokumentů je velké množství, vybíráme nejdůležitější z nich, kterými jsou podnikatelské subjekty povinny se řídit.



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1

Dodržování kvality je také podporování Evropskou unií. Mezi známé dokumenty patří např. Bílá kniha Růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost z roku 1993, Evropská charta kvality z roku 1998.

16



Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.



Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Především živnostenský zákon a jeho přílohy podrobně definuje povinnosti

podnikatelů. Velmi přísné jsou požadavky uvedené v příloze živnostenského zákona a týkající se wellness služeb. Náročné požadavky jsou oprávněné, protože se jedná o služby zaměřené na péči o lidské tělo. Řada legislativních opatření je zaměřena na kvalitu poskytovaných wellness služeb. Zákon č. 58/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů stanoví povinnosti na kvalitu vody přicházející do styku s lidským tělem (díl 1 zákona, §§ 3–6), speciální požadavky jsou kladeny na sauny a koupaliště (§ 6), na výkon činností epidemiologicky závažných, mezi které patří např. provozování pedikúry, manikúry, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, včetně povinností fyzických osob vykonávající tyto činnosti a osob, jež tyto činnosti provozují (díl 4 zákona §§ 19–24).

Uvedené legislativní dokumenty tvoří jen malou část z mnoha desítek

dokumentů české legislativy, které mají za cíl ochránit zákazníky veškerých wellness zařízení, ale také dalších zařízení, ve kterých zákazníci a návštěvníci svěřují své zdraví do rukou podnikatelů v příslušném oboru. K těmto a dalším legislativním dokumentům je nezbytné přidat normy související se systémem řízení kvality a normy související s kvalitou wellness služeb. Nelze opomenout schválené standardy používané v sektoru wellness, přestože zatím speciální standardy pro wellness nevznikly. Pouze v oficiální jednotné klasifikaci ubytovacích zařízení ČR na období 2010-2012 se mezi hotelovými zařízeními objevuje pojem „wellness hotel“. Ten musí splňovat požadavky pro kategorii Hotel 3*–5* a poskytovat služby wellness.

1.2

Základní pojmy v cestovním ruchu Protože se cestovní ruch stal v posledních desetiletí, podle mnoha odborníků, doslova

fenoménem ekonomiky každého státu, lze pochopit, proč se jím z hlediska teorie zabývá tolik autorů. Východiskem se pro mnoho autorů stala potřeba pokusit se formulovat definici pojmu cestovní ruch. V průběhu let jich vznikly desítky, vždy jako reakce na současné dění v cestovním ruchu. Ryglová (2009, s. 11) připomíná definici cestovního ruchu podle Mezinárodního sdružení expertů cestovního ruchu, které definuje cestovní ruch jako „souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž 17

místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ Seifertová (2003, s. 9) připomíná, že nelze zapomenout na to, že „potřeba cestování se stává přímou součástí spotřeby stále většího počtu obyvatel“. Jakubíková (2009, s. 18-19) také poměrně obsáhle definuje pojem cestovního ruchu. Zároveň konstatuje, že „Za cestovní ruch je označován pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od míst jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ Ze zahraničních autorů si připomeňme Hornerovou a Swanbrooka, (2003, s. 53), kteří podrobně definují pojem, ale zároveň podotýkají, že definice nezahrnuje například služební cesty, kde hlavním smyslem je práce, nikoli zábava. Po více než 10 letech vyšel v roce 2012 „Výkladový slovník cestovního ruchu“, komplexně přepracované a doplněné druhé vydání. Autoři také věnovali velkou pozornost formulaci definice pojmu cestovní ruchu. Jejich definice je natolik obsáhlá, že by její doslovná citace zabrala půlku stránky. Shrňme proto bodově: jedná se o společenský jev bez jakýkoli pevně stanovených hranic, slouží k uspokojování potřeb ve volném čase, jevovou náplní jsou souhrnné aktivity jeho účastníků, procesy související s budováním zařízení pro sportovní a jinou činnost, souhrn politických a veřejně správních aktivit (politika, propagace a regulace cestovního ruchu, mezinárodní spolupráce apod.) a současně i reakce místních komunit a ekosystémů na uvedené aktivity (zpětná vazba)“ (Pásková, Zelenka, 2012, s. 15). I z této parafráze je zřejmé, že oba autoři při formulaci pojmu vycházeli z nových poznatků, protože jako jedni z mála do pojmu cestovní ruch zahrnuli také souhrn politických a veřejně správních aktivit, reakce místních komunit (jsou pro rozvoj cestovního ruchu v regionu nezbytné) a nezapomněli také na ekosystémy. 1.2.1 Vztah wellness turismu k ostatním formám CR Typologie cestovního ruchu je velmi různorodá. Obvykle se rozlišuje podle druhů, forem a typů. V úvodu se budeme ve stručnosti věnovat typologii cestovního ruchu. „Typologií cestovního ruchu rozumíme soubor různých účelových členění vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob. Obvykle se rozlišují druhy, formy a typy cestovního ruchu“ (Galvasová a kol., 2008, s. 28).

18

Tabulka 1 - Typologie cestovního ruchu

Zdroj: GALVASOVÁ, I. a kol., 2008, s. 32. Pokud budeme členit cestovní ruch podle druhů, musíme členění provést na základě vnějších faktorů. Podle místa realizace dělíme cestovní ruch na vnitřní cestovní ruch a vnější cestovní ruch. Podle původu účastníků na domácí cestovní ruch a zahraniční cestovní ruch. Rozlišení je dále podle platební bilance na příjezdový cestovní ruch, tranzitní cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch (Galvasová a kol., 2008, s. 29). Další rozlišení se vytváří na základě kombinace místa realizace cestovního ruchu, původu účastníků a případně vztahu k platební bilanci státu: 

„domácí cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s účastí občanů daného státu,



vnitrostátní (vnitřní) cestovní ruch

– souhrn

aktivit spojených s domácím

a příjezdovým cestovním ruchem, 

národní cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s domácím a výjezdovým CR,



zahraniční cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s příjezdovým, tranzitním a výjezdovým cestovním ruchem,



mezinárodní (světový) cestovní ruch – souhrn všech aktivit cestovního ruchu spojených s překročením hranic států“ (Galvasová a kol., 2008, s. 29).

1.2.2 Zdravotní cestovní ruch Podle Páskové a Zelenky (2002) rozumíme zdravotním cestovním ruchem: „formu cestovního ruchu směřující především do lázní nebo rekreačních center, u níž hlavní motivací účasti je zlepšování zdravotního stavu návštěvníků nejčastěji pomocí kombinace zdravotní terapie a zdravotních služeb, pobytu v prostředí s léčebnými účinky (podnebí, moře, koupele, léčivé prameny aj.), změny životosprávy, tělesného cvičení, diety a 19

relaxačních programů aj.“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 331). Také Orieška (2010, s. 307) charakterizuje zdravotní cestovní ruch následovně: „Základním prvkem nabídky zdravotního cestovního ruchu jsou proto sportovně-rekreační aktivity a programy zaměřené na zvýšení pohybové aktivity a podnětů pro duševní aktivitu, zdravá strava a pěstování tělesné krásy pro pocit radosti ze života ve sportovních a relaxačních centrech“. Zdravotní cestovní ruch není jen cestování za rekreačními pobyty, cvičením apod., ale patří sem také zdravotní turistika. Např. v roce 2009 byla uveřejněna zpráva agentury Forbes (2009, online), ve které se konstatovalo, že se „Česká republika nachází mezi top 10 světovými destinacemi pro zdravotní turistiku za rok 2008. Česká republika, a zejména Praha, je vyhledávána pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii a poptávka po operacích značně roste. Zdravotní turista vyhledává plastickou chirurgii, stomatologii, ortopedické výkony či o léčbu neplodnosti a službu českých optiků. Vyhledávané jsou i operace, které mají souvislost s nadváhou“. 1.2.3 Lázeňský cestovní ruch Pobyt v lázních byl většinou vždy spojován s představou, že na lázeňské pobyty jezdí lidé, kteří jsou vážně nemocní, jsou po operacích apod. Před několika desítkami let tomu tak skutečně bylo. Přístup k péči o lidské tělo se změnil. Důraz je kladen na prevenci, na změnu životního stylu a větší, a hlavně pravidelné, sportovní aktivity úměrné věku každého jedince. V důsledku nové situace se také změnil přístup lázeňských zařízení. Zatímco dříve si vystačily i s pacienty, kteří měli nárok na pobyt v lázních na základě doporučení lékařů a hrazených pojišťovnami, což jim zajišťovalo pravidelný a vlastně státem zaručený zisk, v posledních letech musely změnit svou obchodní a marketingovou politiku. Stále více se do péče lázeňských zařízení svěřují lidé jako samoplátci, většinou zaměření na krátkodobé pobyty se zaměřením na relaxaci, regeneraci, rekondici. Hovoříme tak o „medicínském wellness“, který je zajišťován zkušeným lázeňským personálem a často také lékařskými konzultacemi. K. Nejdl (2005, s. 8-9) v souvislosti s lázeňským cestovním ruchem uvedl, že je nutné ho chápat především jako zdravotně-sociálněekonomickou kategorii. „Zdravotní znamená, že pomáhá k pozitivním zdravotním změnám organismu jednotlivce, ke zlepšování zdravotního stavu nemocných, obnovení jejich pracovní schopnosti, prevenci a předcházení zdravotním komplikacím, oddalování degenerativních procesů organismu, napomáhá k pozitivním změnám životního stylu. Sociální vyjadřuje, že subjektem je jedinec či skupina lidí, že lázeňství je vyjádřením a výsledkem jednání člověka, jeho určitých potřeb, zájmů, úmyslů a jejich uspokojování, že je 20

zároveň výrazem uspořádání a jednání společnosti. Ekonomická vyjadřuje, že je součástí obecné kategorie ekonomika, a to jak na úrovni makroekonomické, tak mikroekonomické. Je přímo či nepřímo součástí tvorby hodnot, včetně hodnoty nejvyšší – trvale udržitelného lidského života.“ Orieška (1999, s. 121) definuje lázeňský cestovní ruch podrobněji jako: „formu cestovního ruchu, která vyžaduje existenci zdravotnických zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů (léčivých vod, vřídelních plynů, emanací, peloidů a klimatických podmínek), které působí na lidský organismus svojí teplotou, chemickým složením nebo mechanickým tlakem. Kromě přírodních léčivých zdrojů je však zapotřebí i existence vhodného estetického přírodního prostředí (parky, parková úprava apod.) a společensko-kulturního života lázeňského místa.“ Wellness není samostatnou činností, která si vytvořila vlastní svět, který zůstane určité části společnosti uzavřen. Naopak, propagátoři a také podnikatelé v této činnosti cílevědomě usilují o to, aby jejich služeb využívalo stále více lidí. Wellness je podle jejich názoru cestou, která jim umožní aktivním způsobem zapojit se do péče o své zdraví. Wellness je proto součástí mnoha dalších akcí. Služby wellness center jsou nabízeny hotelům, které samy podmínky pro wellness nemají a chtějí obohatit pobytový program svých hostů např. v průběhu kongresů, teambuldingových akcí. Programy wellness jsou spojeny spíše s krátkodobějšími pobyty (víkendy, dny svátků). Vliv sportovních aktivit (nemáme na mysli závodní sportování) na lidské zdraví je nesporný. Tomuto konstatování ale neodpovídá celková propagace wellness aktivit. Prezentace např. na internetu dokazují, že nabídky wellness aktivit se soustřeďují spíše na reklamní sdělení hotelů s nabídkami na wellness aktivity, ale obtížně se vyhledávají aktivity zaměřené na systematickou propagaci wellness služeb v takovém rozměru, aby se jich mohli účastnit například senioři, nebo maminky na mateřské a rodičovské dovolené. Přestože podnikatelé ve wellness tvrdí, že mají ceny nízké, ne vždy tomu tak je. Stačí se podívat na nabídky wellness pobytů na Slovensku a v Maďarsku, které v posledních letech natolik zkvalitnily služby při zachování nižších cen v porovnání s průměrnými cenami v České republice, že zejména Maďarsko nemá v Evropě konkurenci. Příkladem je městský wellness turismus v maďarské Budapešti. Problémem v České republice v současné době již poměrně dlouhá doba recese, která přetrvává již několik let a obyvatelstvo vydává stále méně peněz na platby za kulturu a sportovní aktivity (ČTK, 2012, online).

21

1.3

Marketing wellness turismu V důsledku rychlého rozvoje wellness turismu se začala ozývat tradiční lázeňská

zařízení, jejichž zřizovatelé a provozovatelé si uvědomili, že wellness zařízení jsou konkurenčními subjekty, které nemusí dodržovat přísnou legislativu jako lázeňská zařízení, což lázeňské aktivity znevýhodňuje. Pro tradiční lázeňská zařízení i pro wellness zařízení platí stejná pravidla, např. z hlediska marketingové komunikace, přičemž ale mají každá ze stran určitá specifika, přestože společným cílem je získat klienty a vytvořit zisk. Specifika spa z pohledu marketingové komunikace 

Pobyt je střednědobý až dlouhodobý – optimálně 21-28 dní.



Úhradu provádí zdravotní pojišťovna nebo lázeňský host (nebo oba společně).



Reklamní sdělení – pobytem v lázních získáte prokazatelně zdravotní zlepšení.



Cena produktu (pro tuzemské samoplátce) v závislosti na kvalitě ubytování (středně drahé až velmi drahé).



Domácí trh samoplátců – stále roste, ale v dohledné době asi nebude nosný.



Možnost využít slevové atributy (last minute) – ukazuje se jako kontraproduktivní (upraveno dle Kuklík, 2009, online). Specifika wellness z pohledu marketingové komunikace



Pobyt je krátkodobý až střednědobý.



Úhradu provádí až na výjimky koncový zákazník.



Reklamní sdělení – žijte zdravě, buďte svěží, buďte „in“.



Cena produktu – poměrně snadno dostupné.



Domácí trh samoplátců – stále roste, může být pro některé provozovatele nosným.



Možnost využít slevové atributy (last) minute – velmi produktivní (upraveno dle Kuklík, 2009, online). Nad rozvojem wellness v České republice se např. zamýšlí příspěvek Jana Hejmy

(2010, s. 35-36) nazvaný „Vývoj wellness a optimalizace wellness“. Autor konstatuje, že „kvalitních wellness center a zařízení je v tuzemsku nedostatek, současný stav wellness center v ČR není zcela uspokojivý“. Popisuje jednotlivé problémy wellness, ale neuvádí statistické údaje, které by jeho tvrzení podpořily, nenabízí žádná řešení, která by přispěla k odstranění zmiňovaných nedostatků. 22

1.4

Senioři a cestovní ruch

1.4.1 Demografický vývoj v České republice Demografický vývoj v České republice je v posledních desetiletích poznamenán nečekaně rychlejším stárnutí populace. „K 31. 12. 2011 žilo v České republice 10 505 445 osob. Počet obyvatel je výsledkem bilance, která navazuje na výsledky sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo k 26. 3. 2011. Naděje dožití při narození se dále prodloužila u mužů na 74,7 roku, u žen na 80,7 roku“ (Kučerová, 2012, online). Tabulka 1 zahrnuje statistická data o seniorech v České republice. Tabulka 2 - Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav k 31. 3. 2012) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců celkem 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 Počet starobních důchodců 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225 908 2 266 348 2 340 218 Počet poplatníků pojistného 4 958 581 5 006 895 4 909 120 4 829 554 4 923 898 4 933 997 Počet poplatníků na jednoho důchodce 1,84 1,84 1,78 1,73 1,74 1,72 Počet poplatníků na 1 starobního důchodce 2,48 2,46 2,37 2,17*) 2,17 2,11

Zdroj: MPSV, 15. 5. 2012. http://www.mpsv.cz/cs/12950 Prodlužuje se délka života a s nárůstem seniorů rostou také výdaje státu (nejen na ně). „Požadavky na kvalitu života se všeobecně stupňují, nejinak tomu je i v nastupující generaci starých lidí. Rozevírají se nůžky mezi narůstajícími subjektivními potřebami a společenskými možnostmi je uspokojit“ (Kopecká, 2002, s. 71-75). Na důchody mají lidé po odpracování potřebných let zákonný nárok. Motivací by ale mělo být, aby si i starší generace uvědomila, že její život může být plnohodnotný, pokud bude aktivně využívat volný čas. Často se můžeme setkat s otázkami, od kdy je možné člověka považovat za starého. „Starý člověk bývá charakterizován svou příslušností k věkové skupině definované dosažením 60, respektive 65 let. Je spojován se sociálním statusem důchodce, je považován za neaktivního či neproduktivního a předpokládány jsou i zdravotní problémy“ (Matoušek a kol., 2005, s. 163). 1.4.2 Cestování seniorů v České republice V roce 2008 uvedl analytik pro cestovní ruch Jaromír Beránek, že „cestovní kanceláře mají nyní v průměru osm procent klientů v důchodovém věku. Stále je to však 23

méně než je běžné v západní Evropě; tam se podíl seniorů pohybuje kolem 16 procent, v Německu až 20 procent. Situace se však mění s tím, jak se k důchodovému věku blíží generace, které se aktivně zapojily do hospodářského života v posledních 15 letech. Senioři začínají být „velmi vážený segment klientely" (Holý, 2008, online). Odborníci se shodují, že seniorský cestovní ruch má své specifické rysy, mezi které např. patří: 

rádi si připlatí za kvalitnější službu,



cestují i mimo hlavní sezonu,



často nakupují dopředu, takže jsou ideálními klienty pro nabídky typu „first minute“,



očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací,



často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem,



jen výjimečně objednávají zboží a služby po internetu,



jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů (Klufová a kol., 2010, s. 588). Trh je velmi proměnlivý. Subjekty, které na trh umisťují své výrobky nebo služby se

snaží stále více efektivně cílit na vybraný skupiny spotřebitelů. Z tohoto důvodu se zabývají segmentací, která se pro ně ukazuje jako velmi výhodná. „Segmentace trhu je rozčlenění trhu do homogenních skupin, které se vzájemně liší svými potřebami, charakteristikami a chováním. Na tyto skupiny je možné působit modifikovaným marketingovým mixem. Tržní segment je skupina spotřebitelů, kteří obdobným způsobem reagují na používané marketingové nástroje“ (Kotler, Armstrong, 2004, s. 103). V souvislosti se segmentací trhu hovoříme o cílovém nebo také cíleném marketingu, jehož je segmentace první fází. Segmentace podnikatelským subjektům umožňuje hledat konkrétní vztah mezi podnikatelem a potřebami zákazníků. Získané poznatky umožňují rozdělit zákazníky do menších cílových skupin a jim přizpůsobit svou nabídku. Dílčím segmentem jsou senioři. Také oni tvoří různorodou skupinu, např. podle věku, zdravotního stavu, finančních možností. Zatímco dříve cestovní kanceláře nebo jiné subjekty, které zajišťují lázeňské a wellness pobyty pro seniory braly do úvahy demografické, etnografické, fyziografické a další kritéria, v současné době svou pozornost zaměřují především na životní styl člověka, na to, jakou hodnotu senioři od poskytnutých služeb očekávají, jaké jsou jejich postoje k aktivnímu zapojení se do využívání volnočasových aktivit se zaměřením na wellness a lázeňství, které příležitosti senioři rádi využívají apod. Subjekty berou také do úvahy loajalitu seniorů apod. Subjekty se snaží přizpůsobit své produkty věku seniořů. 24

Cestovní kanceláře a další subjekty, které se na rozvoji cestovního ruchu podílejí, si stále více uvědomují, že senioři jsou pro ně segmentem, se kterým je nutné počítat. Zejména v Evropě obyvatelstvo rychle stárne, protože populační vlna je již dávno na ústupu. Senioři jako po mnoho let neprávem opomíjená skupina občanů, se nyní stává novým cílem, který má a bude mít při rozvoji cestovního ruchu tzv. zelenou. Proto se nelze divit, že mnohé státy ve světě oficiálně zadávají zpracování různých studií, které mají prokázat, že výraznější zaměření se na seniory bude pro nejbližší léta nutným úkolem a cílem. Např. nové trendy v cestovním ruchu seniorů podrobně analyzuje Theobald (2005). Profil turisty seniora na základě demografických a psychografických charakteristik uvádí Hornemann a kol. (2002). Základem jejich poznání je fakt, že senioři nepředstavují uniformní konzervativní segment. V úvodu této podkapitoly jsme uvedli, jaké jsou všeobecné názory na postavení seniorů v České republice a názory na jejich snahu o větší zapojení se do volnočasových aktivit. Závěrem této podkapitoly konstatujeme, že se senioři oproti předcházejícím letům snaží být více aktivními, trávit více volného času v kolektivu lidí nejen věkově přibližně stejných, ale také se stejnými nebo podobnými zájmy.

1.5

Wellness pro seniory a cestovní ruch Dnešní generace seniorů je od seniorské generace před dvaceti a více lety značně

odlišná. Na rozdílnost života seniorů má vliv „životní styl, zdravotní a sociální systém, kvalita životního prostředí, hodnotový systém, charakter práce a celá pracovní oblast. Podle toho jak se vyvíjí a proměňuje společnost, mění se také stáří a jeho atributy (…) Porovnáme-li seniory před sto lety a dnešní seniory, vidíme zcela odlišné stáří. Především by dnešní senioři před sto lety ve svém věku již většinou nežili, protože střední délka života byla o třicet let nižší“ (Sak, Kolesárová, 2012, s. 14). 1.5.1 Vymezení trhu seniorského cestovního ruchu z hlediska wellness Studiem odborné literatury zjistíme, že neexistuje jednotný názor na to, od kterého roku můžeme přesně vymezit seniory. Dokladem této skutečnosti je příspěvek Jitky Hoplíčkové, předsedkyně Nadace pro výstavbu penzionů pro seniory, která uvedla, že: „Český statistický úřad (ČSÚ) před posledním sčítáním lidu změnil věkovou klasifikaci obyvatel. Do nejstarší kategorie seniorů tak spadají až lidé starší 65 let, zatímco dříve to 25

byly osoby nad 60 let. Hranice 60 let je podle ní přitom standard ve většině demokratických zemí. Rázem se snížil počet seniorů o 8 procent a populace se tak ve statistikách "omladila" (Trachtová, 2012, online). Názory na počátek stáří se v průběhu let mnohokrát změnily. Například na Druhém světovém shromáždění o stárnutí a stáří, které se konalo v Madridu v roce 2002 se hovořilo o seniorech a jejich počátečním věku 60 let a starších a o starých seniorech jako o lidech, kteří jsou starší 80 let. Jednotlivé typy stáří vytvořily také Klevetová a Dlabalová (2008, s. 27): 60 až 74 let je obdobím počínajícího stáří, 75 až 89 let – vlastní stáří, 90 let a více – dlouhověkost. Z pohledu cestovního ruchu seniorů se můžeme často setkat s pojmem, že se jedná o turisty třetího věku. Jsou vymezeni věkem nad 60 let, resp. nad 55 let a jsou dále členěni do podskupin 55-64 let, 65-74 let a nad 74 let (Kolektiv autorů, 2008, s. 76). V rámci seniorského cestovního ruchu lze rozlišit tyto skupiny: 

Mladší senioři (50-64 let) – dobrá fyzická kondice, většinou pracují, finančně nezávislí,



Starší senioři (65-70 let) – lidé v důchodovém věku a dostatkem volného času,



Veteráni (nad 70 let) – skupiny, jíž je třeba věnovat největší péči, neboť v tomto věku přibývá tělesných handicapů…(Ryglová a kol., 2011, s. 199). Často se můžeme setkat s názorem, že člověk je tak starý, jak se cítí. To stejné platí

také z pohledu různých věkových skupin na seniorskou populaci. Sak a Saková (2008, s. 13) prezentovali výsledky z výzkumu, který se zaměřil na zjištění názorů a postojů české populace k seniorům. Ve výzkumu byla položena k tomuto tématu otázka: „S jakým věkem si spojujete seniory? Od kolika let je podle Vás člověk seniorem?“. Autoři ve výzkumu připomínají, že „V České populaci neexistuje jednota ohledně věku seniora. Existují tři „věky“, které určují podle velkých částí populace hranici seniorského věku.“ Podle nich jsou věkové hranice 60 let, následně 65 let a třetí věková hranice 70 let. Každý jedinec vnímá stáří jinak a jinak také vnímá „dělící čáru“ mezi jednotlivými věkovými kategoriemi seniorů. Z psychologického hlediska budou jinak stanovovat určitou věkovou kategorii stáří ti senioři, kteří jsou např. v 70 let stále aktivní, účastní se poznávacích zájezdů, pěstují pěší turistiku nebo cykloturistiku, jsou relativně zdraví a jinak budou tuto hranici určovat lidé, kteří jsou již např. v 55 letech nemocní tak, že mají určitá omezení, nejsou v dobré psychické pohodě, nemají téměř žádné známé, uzavírají se doma apod. anebo jsou zdraví, ale prožívají den za dne zcela všedně, bez jakýchkoli aktivit.

26

V současné době jsme ve společnosti svědky mnoha vnitřních strukturálních změn, které se dotýkají i osob v seniorském věku 65 a více let. „Na základě existujících nepravidelností výchozí věkové struktury vývojové změny velikosti celé kategorie povedou k postupnému, relativně plynulému růstu počtu seniorů z výchozích 1,56 mil. na přibližně 3,30 mil. osob v závěru 50. let tohoto století, tedy ke změně o více než 110 % při nárůstu celkového počtu obyvatel přibližně jen o 6,5 %.“ (Burcin, Kučera, 2010, s. 26). Cestování znamená pro mnohé seniory zvýšení tělesný pohyb, protože zejména poznávací zájezdy jsou poměrně náročné na chůzi, což mnoho seniorů vítá. Uvědomují si, že pohyb je pro ně prospěšný. „Můžeme konstatovat, že pohyb má pozitivní vliv na zvýšení odolnosti proti zevním vlivům v každém věku a je zdrojem kladných psychických změn“ (Matouš, 2002, s. 32). V posledních letech se stále více seniorů účastní prostřednictvím cestovních kanceláří wellness pobytů doma i v zahraničí. Jedná se již o komercializaci, která je ale seniorům prospěšná. Relaxace, odpočinek, odpovídající fyzická zátěž, to vše je pro seniory potřebné, přispívá to k posílení vlivu a zlepšení životního stylu v souvislosti s pohybovými aktivitami (Slepičková, 2001, s. 36-39).

1.5.2 Wellness nabídky pro seniory Stárnutí je přirozený proces, který poznáváme sami na sobě. Můžeme buď trpně přihlížet k tomu, jak se stáváme stále více nepružnými, psychicky začínáme více strádat, protože si uvědomujeme, že „už to není to, co to bývalo“. Není nic horšího, než nic nedělat a jen si stěžovat. Naše „Tělesná zdatnost podává obraz o stavu jedince a napomáhá jeho integraci do společnosti“ (Štilec, 2004, s. 37). Podíváme-li se o několik let zpátky, nabídek z wellness center pro seniory nenajdeme téměř žádnou. Všechny aktivity těchto zařízení byly směrovány na mladou generaci a tomu také odpovídalo zaměření sportovních aktivit a způsobů cvičení. Ty byly pro seniory téměř všechny nepřijatelné. Teprve tehdy, když si společnost a podnikatelé začaly uvědomovat, že seniorů rychlým tempem přibývá a začaly své komerční aktivity více zaměřovat na seniory. Není to jednoduché, protože zejména senioři ve vyšších věkových kategoriích, kteří prožili většinu svého života v socialismu, byli a jsou zvyklí, že všechny takovéto aktivity bývaly zdarma. Lázeňství v posledních letech velmi silně pociťuje úbytek pacientů, kteří se do lázní jezdili léčit na tzv. poukazy od pojišťoven, tj. téměř zadarmo. Silný tlak státu na pojišťovny z hlediska šetření výdajů pojišťovny přiměl šetřit a neproplácet tyto poukazy v takového míře, takže došlo ke krácení pobytů a k omezení proplácení některých 27

procedur. Z tohoto důvodu lázeňská zařízení se začala komerčně zaměřovat na seniory, kteří jsou samoplátci. Zatímco dříve bylo nemyslitelné, že by si některý zájemce o pobyt chtěl objednat např. čtyř nebo třídenní pobyt, dnes je to naprostou samozřejmostí. Totéž platí u hromadných ubytovacích zařízení. Mnohé hotely, aby ekonomicky přežily, pokud jim to prostorové možnosti a dostatek finančních nákladů provádějí rekonstrukce vnitřních prostor na wellness prostory včetně bazénů apod., anebo zajišťují tyto služby pro vlastní hosty v nejbližším zařízení. Protože senioři nepatří (až na výjimky) mezi ekonomicky silnou skupinu občanů, snaží se mnohá wellness zařízení (včetně těch hotelových) pro seniory připravovat speciální cenové nabídky. Podle vybavení jsou některé zaměřené na balneo programy, jiné vyloženě na pohybové aktivity – pohyb, tanec pro seniory (jemná a tichá hudba má velmi kladný vliv), chůze apod. Tělesná nečinnost je pro seniory největší chybou, kterou si často sami neuvědomují. Vhodná tělesná aktivita má pro ně velký význam. Příznivě působí na jejich tělesný i duševní stav, pomáhá k zachování soběstačnosti (Kadeřávková, 2000, s. 6). 1.5.3 Rizika a přínosy wellness programů pro seniory Stárnutí člověka znamená změnu v celé konstrukci těla. Procesů, které v těle probíhají, lze vyjmenovat několik, my se soustředíme na pohybový aparát. S postupně přibývajícím věkem většina lidí zjišťuje, že ztrácejí pohyblivost, nejsou již tak pružní, některé pohyby, které dříve lehce zvládají, jsou najednou těžší, na jejich zvládnutí potřebují více energie a také více času. Postupně si uvědomujeme, a také připouštíme, že jsou úkony, které už zvládáme s většími nebo menšími obtížemi a logicky se jim snažíme vyhýbat, protože podvědomě v nás vězí obava, abychom si nezpůsobili nějaký úraz, který nás v běžném životě může i na dlouhou dobu omezit v chůzi, pohybu apod. To stejné platí i pro wellness cvičení. Z hlediska mnoha seniorů, zvláště vyššího věku, je wellness stále ještě neznámým pojem ne z hlediska výkladu pojmu, ale neumí si přesně představit, co cvičení wellness obsahuje. V lepším případě si představí lázeňské procedury. Mnozí senioři si uvědomují nutnost cvičení, ale neví, jak začít, na koho se obrátit. Kromě toho se mnozí z nich obávají, že každé cvičení je pro ně cenově nedostupné. Zejména se ale bojí, že cvičení nezvládnou, protože mnohdy i desítky let necvičili. „Senioři mají na rozdíl od ostatních na cvičení dostatek času. Na druhé straně před nimi vyvstává řada pro ně specifických překážek. Polovina seniorů označuje únavu nebo nemožnost provést daný cvik za důvod, proč necvičí. Dalšími omezujícími faktory mohou být poruchy rovnováhy, omezení rozsahu pohybu ve velkých kloubech a snížení 28

kardiovaskulárního výkonu“ (Uhlíř, 2008, s. 17). Uhlířova slova dosvědčují reálný stav, jen lze dodat, že řada seniorů se úplně zbytečně bojí, že by cvičení nezvládla. V každém případě je nutné brát ohled na celkový zdravotní stav seniorů a je nutné ho posuzovat individuálně. Přitom je nutné dbát na bezpečnost seniorů při cvičení. Pokud chce wellness centrum nabízet cvičení pro seniory, musí mít k tomu vhodné vybavení pro cvičení se seniory. Čím jednodušší, tím lepší, protože převážná část seniorů se bude při pohledu na složité stroje obávat, že cvičení nezvládne a odmítne to třeba i jen zkusit. Jaké jsou výhody při využívání programů wellness pro seniory? Senioři cvičí pod dohledem zkušeného instruktora, který je na cvičení se seniory specializován. Wellness cvičení znamená pro seniory příjemné pohybové cvičení, které je jejich tělu prospěšné nejen z hlediska protáhnutí pohybového aparátu, ale také z hlediska psychického. 1.5.4 Význam wellness v preventivní péči o seniory Organismus starých lidí je každým jejich pohybem více zatěžován než v mladších letech. Proto je směrem k seniorům nutná prevence, nelépe formou edukačních programů, jejichž prostřednictvím se senioři seznamují s náměty na cvičení, na vhodné pohyby, na další aktivity, které přispějí ke zlepšení jejich zdravotního stavu, celkové duševní i psychické pohody. „Ať už se jedná o jednoduché protažení, cvičení pro zvýšení pružnosti kloubů a svalů, s činkami nebo bez činek) nebo o aerobické cvičení, měli byste dodržovat určitá bezpečnostní opatření a hledat prostředky, jak si udržet nadšení a motivaci“( Dessaintová, 1999, s. 187). Dodržování bezpečnostních opatření je při každém cvičení důležité, a to zvláště u seniorů, u kterých může ke zranění dojít velmi snadno. Cílem preventivních opatření směrem k seniorům je, vhodnou formou je motivovat ke cvičení. Odborníci doporučují, že není vhodné organizovat pro seniory, kteří nikdy cílevědomě necvičili, ihned cvičení ve wellness zařízení. Jeho prostory a vybavenost určitě by mnohé seniory odradily, protože se s mnoha zařízeními pro cvičení nikdy nesetkali a zdají se jim tak složitá, že již při pohledu na ně odmítnou cvičit. Při cvičení starších osob je nezbytné brát ohled na jejich zdravotní stav. To si zaměstnanci ve wellness centrech velmi dobře uvědomují. Volí pro seniory cviky, které jsou pro vhodné a prospívají jejich zdraví. Začátečníky učí pravidelně dýchat, plynulosti pohybů (žádné trhavé pohyby, které bolí a dokonce mohou hrozit pádem seniora na zem). Seriózní wellness centra zpracují pro seniory měsíční tréninkové plány, které jsou v první fázi velmi jednoduché, aby senior získal při cvičení jistotu, cvičení se mu zalíbilo a získal motivaci k dalšímu cvičení. 29

1.6

Požadavky seniorů na wellness programy

1.6.1 Požadavky na ubytování a stravování Senioři, kteří se rozhodnout zúčastnit se delšího rekreačního pobytu ve wellness hotelu nebo jiném ubytovacím zařízení, které může nabídnout doprovodné služby v docházkové vzdálenosti od hotelu, ve kterém je senior ubytován, mají především požadavek, který přímo nesouvisí s wellness prostory v ubytovacím zařízení. Pro seniory je především prvořadou záležitostí ubytování v pokoji, ke kterému je snadný přístup. Je buď v přízemí, nanejvýš v prvním patře, pokud je v hotelu výtah, tak pak tuto podmínku senioři většinou nemají. Také stravování hraje pro seniory důležitou záležitost. Velká část z nich jsou diabetici, takže jejich první otázka se vždy týká toho, zda je ubytovací zařízení schopno vařit tak, aby mohli nabízenou stravu objednávat i oni. Většina ubytovacích zařízení s těmito službami pro seniory počítá. „Wellness hotely jsou určeny především pro specifické přechodné pobyty hostů spojené s odbornou péčí a rehabilitací. Jsou vybavené funkčními sportovními a rekreačními zařízeními, která jsou hostům k dispozici. Hostům nabízejí racionální stravu. K poskytování wellness služeb není nutná existence přírodního léčivého zdroje“ (Orieška, 2010, s. 307-308). Hromadná ubytovací zařízení, zejména hotelové řetězce, vycházejí seniorům vstříc různými hotelovými balíčky, které jsou poskytovány za určitou procentní slevu. Pro seniory také mají k dispozici speciální slevové karty, příkladem může být hotelový řetězec Orea, který poskytuje seniorům až 20 % z pultové ceny. Vzhledem k tomu, že se wellness programů účastní i senioři, kteří mají problémy s vlastním pohybovým aparátem, jsou pro ně organizátory pobytů vybírána ubytovací zařízení, která mají sociální zařízení (koupena, WC) přizpůsobeny potřebám seniorů (např. různé úchytky v koupelně, snadný přístup do vany, podložky). Pro seniory je, jak již bylo uvedeno, důležité stravování. Senioři jsou zvyklí na tzv. lehčí stravu, protože starší tělo člověka již nedokáže tak rychle a dokonale stravu spalovat, následkem toho senioři méně jí. Problémem pouze je, že mnozí nedodržují pitný režim, protože nemají pocit žízně, což se pak i při menší zátěží může projevit vážnou dehydratací. Strava a zdravotní stav spolu úzce souvisí, proto musí být pro seniory k dispozici v pravidelných intervalech. Strava musí být pestrá a vyvážená. Mnohdy jsou pro seniory organizovány wellness pobyty, které jsou zaměřeny nejen na účast při wellness programech, ale pro seniory je připravována speciální strava.

30

1.6.2 Požadavky na procedury a pohybové aktivity Senioři jsou pro majitele ubytovacích zařízení i wellness center velmi zajímavým segmentem. S rychle stoupajícím počtem seniorů mají oba tyto subjekty z marketingového hlediska možnost získat je jako pravidelné klienty, pokud jejich nabídka bude pro seniory cenově výhodná a celkově atraktivní. Je nutné si uvědomit, že větší část seniorů nemá možnost, či spíše mnohdy neumí navázat kvalitní sociální kontakt, komunikace s lidmi se obávají apod. Senioři mají různé představy a požadavky o tom, jak a kde cvičit, co je pro ně vhodné a co méně vhodné nebo dokonce nevhodné. Proto je vhodné, aby se před rozhodnutím, že by chtěli začít cvičit, poradili se svým lékařem. Pokud nebude mít senior skutečně vážné zdravotní problémy, lékař mu cvičení určitě doporučí. Senioři si také mohou vybírat pobyty ve wellness ubytovacích zařízeních nebo wellness prostorech v místě, kde bydlí, podle druhu nabízených služeb. Každý senior má jiné představy, jaké cviky by se chtěl naučit a využívat je i v domácím prostředí, o cvicích, které se mu líbí nebo na druhé straně, kterých se obává natolik, že je nechce ani vyzkoušet, byť jsou ze zdravotního hlediska pro jeho tělo vhodné. Z hlediska pohybových aktivit wellness zařízení nabízejí různé běžící pásy, které lze nastavit na rychlost, která je pro chůzi seniora vhodná. Je možné využívat různá cvičení s odlehčenými činkami (zpevnění paží a páteře), cviky s různým nářadím, které pomůže protáhnout zádové svalstvo, posilovat svaly na nohou apod. Někteří senioři se jen málo pohybují, omezují svůj pohyb jen v přesně vyznačených trasách z domova do obchodu, k lékaři, do lékárny, nanejvýš k některé kamarádce nebo kamarádovi. Neuvědomují si, že vzhledem k probíhajícím změnám potřebují pravidelný pohyb a nezatěžující pravidelné cvičení. Těmto seniorům většinou chybí motivace. Proto je tolik prospěšná činnost různých klubů, sdružení apod., které se snaží alespoň část seniorů motivovat směrem k většímu každodennímu pohybu.

31

2 ANALYTICKÁ ČÁST 2.1

Vlastní výzkum Hlavním cílem mého výzkumu bylo zjistit názory seniorů na možnosti cestování,

využívání volného času a zejména se zaměřením na péči o jejich zdraví, přičemž jedna z možností jsou wellness pobyty jako součást cestování. Výzkum jsem prováděla v období září – listopad 2012. Ihned po návratnosti dotazníků jsem začala informace zpracovávat a analyzovat. 2.1.1 Forma výzkumu Pro zpracování této analytické části jsem použila kvantitativní průzkum formou dotazníku. Dotazník byl anonymní, obsahoval 24 připravených otázek. Zpracované odpovědi jsem prezentovala procentním vyjádřením a následně jsem odpovědi graficky vyhodnotili. Věk respondentů byl od 55 let výše, celkový počet náhodně dotázaných respondentů byl 262, z toho mi dotazník vrátilo 22 respondentů. Takže celkový počet respondentů byl 240, z toho 133 žen a 107 mužů. 2.1.2 Výsledky analýzy vlastního výzkumu

Z jednotlivých vyplněných dotazníků jsem získané údaje začala zpracovávat a analyzovat. Spočítala jsem si počet odpovědí v jednotlivých 24 otázkách, který dotazník obsahuje. Při vyhodnocení jednotlivých otázek jsem si připravila tabulky, do kterých jsem zapsala odpovědi, počet respondentů a procentuální vyjádření každé odpovědi. Pro lepší orientaci jsem si výsledky graficky zpracovala.

32

2.2

Jednotlivé vyhodnocení otázek

Otázka č. 1 Tabulka 3 – Odpovědi na otázku Kdy jste se poprvé setkal/a s pojmem wellness? u vnučky/vnuka u kamarádky v televizi v časopisu v CK jiné Zdroj: vlastní zpracování

respondenti 18 11 91 80 40 0

% 7 5 38 33 17 0

S pojmem wellness se poprvé respondenti setkali v televizi, a to 38% z dotázaných, což představuje 91 respondentů. 80 respondentů, což je 33% se s tímto pojmem setkali v časopise, 17% respondentů v cestovní kanceláři, což představuje 40 respondentů, 7%, resp. 18 dotázaných se o tomto pojmu dozvěděli od vnučky / vnuka a 5% od kamarádky, což představuje 11 respondentů. Pro lepší zobrazení nám odpovědi zobrazuje následující graf 1. Graf 1 – Grafické vyhodnocení 1. otázky

Zdroj: vlastní zpracování

33

Otázka č. 2 Tabulka 4 – Odpovědi na otázku Co si vybavíte pod pojmem wellness? pobyty v lázních relaxaci koupání a cvičení v bazénu, vířivce masáže, péče o tělo procedury cvičení jiné Zdroj: vlastní zpracování

respondenti 42 80 30 63 17 8 0

% 18 33 13 26 7 3 0

Z celkového počtu 240 respondentů 33% uvedlo relaxaci, což představuje 80 respondentů. Masáže, péče o tělo si pod tímto pojmem představilo 26% dotázaných, resp. 63 respondentů. 18% dotázaných uvedlo pobyty v lázních, přesněji 42 dotázaných z celkového počtu respondentů. Při tomto pojmu si jako první vybavilo koupání a cvičení v bazénu, vířivce 13% dotázaných, což představuje 30 respondentů z celkového počtu. Pouze 7% uvedlo procedury, konkrétně 17 respondentů, 8 respondentů z celkového počtu 240 si pod tímto pojmem vybavilo cvičení, což představuje 3% dotázaných. Graf 2 – Grafické vyhodnocení 2. otázky


34

Otázka č. 3 Tabulka 5 – Odpovědi na otázku Jak často využíváte wellness zařízení? respondenti

%

1x týdně

27

11

1x za 14 dní

49

20

1x měsíčně

100

42

asi 1x za 2-3 měsíce

38

16

asi 1x za půl roku Zdroj: vlastní zpracování

26

11

V této otázce jsem zjišťovala, jak často využívají senioři wellness zařízení. Tato zařízení, poskytující kompletní relaxační služby a různé procedury, navštěvuje 1x měsíčně 42% dotázaných, což představuje 100 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. 1x za 14 dní wellness zařízení navštěvuje 49 dotázaných, což činí 20% respondentů, asi 1x za 2-3 měsíce navštěvuje tato zařízení 16% dotázaných, což představuje 38 respondentů. 11% dotázaných uvedlo, že wellness zařízení navštěvuje 1x týdně a zároveň 11% dotázaných je navštěvuje asi 1x za půl roku. Graf 3 – Grafické vyhodnocení 3. otázky


35

Otázka č. 4 Tabulka 6 – Odpovědi na otázku Jak je pro Vás důležitým parametrem udržování čistoty a hygieny? respondenti

%

velmi důležité

203

85

spíše důležité

30

12

spíše nedůležité

7

3

zcela nedůležité Zdroj: vlastní zpracování

0

0

Otázka č. 4 navazuje na předchozí otázku č. 3, ve které jsem se ptala respondentů jako často navštěvují wellness zařízení. V této otázce jsem chtěla poukázat na dodržování čistoty a hygieny. Jsou velmi důležitými parametry ve wellness zařízeních. Markantní procento 85% z našich dotázaných uvedlo, že udržování čistoty a hygieny je velmi důležité, což představuje 203 respondentů. 12% dotázaných uvedlo, že je to spíše důležité, přesněji 30 respondentů. Z celkového počtu 240 respondentů, 7 respondentů uvedlo, že je to pro ně spíše nedůležité, což představuje 3% dotázaných. Graf 4 – Grafické vyhodnocení 4. otázky


36

Otázka č. 5 Tabulka 7 – Odpovědi na otázku Které požadavky na kvalitu služeb ve wellness jsou pro Vás nejvíce důležité?

kvalifikace trenérů

respondenti 14

% 6

vstřícnost personálu

121

50

komunikativnost

50

21

spolupráce s lékařem

32

13

výživové poradenství

18

8

jiné Zdroj: vlastní zpracování

5

2

Při této otázce jsem zjišťovala, které požadavky na kvalitu služeb ve wellness jsou pro seniory důležité. Jak ukazuje tabulka 5 a graf 5, převážná většina respondentů považuje za velmi důležité vstřícnost personálu, a to 50%, což představuje 121 z dotázaných respondentů. Pro 21% z dotázaných, přesně 50 respondentů, je důležitá komunikativnost, 13% z dotázaných považuje za důležitý požadavek spolupráci s lékařem, což představuje 32 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Výživové poradenství je důležité pro 8% z dotázaných, což představuje 18 respondentů, pro 6% z dotázaných je důležitým požadavkem kvalifikace trenérů. 2% z dotázaných, což představuje 5 respondentů z celkového počtu 240 respondentů, uvedlo možnost jiné. Graf 5 – Grafické vyhodnocení 5. otázky

Zdroj: vlastní zpracování 37

Otázka č. 6 Tabulka 8 – Odpověď na otázku Jakou vybavenost a služby požadujete od wellness centra? bazén, sauna masáže relaxační zóna fitness centrum vodní a balneo kosmetické služby manikúra, pedikúra jiné Zdroj: vlastní zpracování

respondenti 50 45 59 8 39 11 28 0

% 21 19 24 3 16 5 12 0

Odpovídalo 240 respondentů následovně: 24%, což představuje 59 respondentů, uvedlo relaxační zónu, 21% uvedlo bazén a saunu, což představuje 50 respondentů. 19% z dotázaných požaduje od wellness centra masáže, což představuje 45 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Vodní a balneo služby uvedlo 16% z dotázaných, přesněji 39 respondentů, 12% z dotázaných požadují manikúru a pedikúru, což je 28 respondentů. 5% respondentů uvedli kosmetické služby, což představuje 11 respondentů. 8 respondentů z celkového počtu 240 respondentů požaduje fitness centrum ve wellness centru, což představuje konkrétně 3% z dotázaných. Graf 6 – Grafické vyhodnocení 6. otázky


38

Otázka č. 7 Tabulka 9 – Odpovědi na otázku Jaký byl důvod Vaší návštěvy ve wellness centru?

redukce váhy odreagování se od denních starostí víkend se známými celkové zlepšení zdravotního stavu recepce fitness centrum vodní a balneo kosmetické služby jiné Zdroj: vlastní zpracování

respondenti 12 77 31 83 5 4 10 18

% 5 32 13 35 2 2 4 7

0

0

Graf 7 – Grafické vyhodnocení 7. otázky

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 7 nám prezentuje vyhodnocení 7. otázky, ve které jsem se ptala respondentů, jaký byl důvod jejich návštěvy ve wellness centru. Nejdůležitějším důvodem návštěvy bylo pro 35% z dotázaných celkové zlepšení zdravotního stavu, což představuje 83 respondentů. O 3% méně, konkrétně 32% z dotázaných uvedlo důvod návštěvy odreagování se od denních starostí, což představuje 77 respondentů. 13% z dotázaných, přesněji 31 respondentů navštívilo wellness centrum z důvodu setkání s přáteli. Důvodem návštěvy wellness centra byly pro 7% z dotázaných kosmetické služby, 5% z dotázaných uvedlo 39

důvod návštěvy redukce váhy, což představuje 12 respondentů. Pro 10 respondentů z celkového počtu 240 respondentů, byl důvod návštěvy vodní a balneo, což představuje 4% z dotázaných. 2% z dotázaných uvedla možnost fitness centrum a recepce. Otázka č. 8 Tabulka 10 – Odpovědi na otázku Jaké služby nejvíce ve wellness centru využíváte? bazén sauna masáže relaxační zóna fitness centrum vodní a balneo kosmetické služby manikúra, pedikúra jiné Zdroj: vlastní zpracování

respondenti 22 30 45 57 8 39 11 28 0

% 9 12 19 24 3 16 5 12 0

Graf 8 – Grafické vyhodnocení 8. otázky

Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky 8 a grafu 8 mohu konstatovat, že 24% z dotázaných nejvíce ve wellness centru využívá relaxační zónu, což představuje 57 respondentů. Masáže využívá 19% z dotázaných, přesněji 45 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. 16% uvedlo možnost vodní a balneo, což představuje 39 respondentů. 12% z dotázaných ve wellness centru nejvíce využívá saunu a manikérske a pedikérské služby. 22 respondentů využívá 40

bazén, což představuje 9% z dotázaných. 5% z dotázaných využívá kosmetické služby, což představuje 11 respondentů a 3% z dotázaných, což je 8 respondentů, využívá fitness centrum. Otázka č. 9 Tabulka 11 – Odpovědi na otázku Jaké máte osobní zkušenosti se službami ve wellness? respondenti

%

určitě dobré

120

50

spíše dobré

90

38

určitě špatné

25

10

spíše špatné Zdroj: vlastní zpracování

5

2

V této otázce jsem se ptala respondentů na jejich osobní zkušenosti se službami ve wellness. Polovina, resp. 50% z dotázaných uvedlo, že mají určitě dobré zkušenosti, což představuje 120 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. 38% z dotázaných uvedlo, že mají spíše dobré zkušenosti, přesněji 90 respondentů. 10% z dotázaných má určitě špatné zkušenosti, což představuje 25 respondentů. Spíše špatné zkušenosti s wellness službami mají 2% z dotázaných, což je 5 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Přehledněji zobrazuje procentuální vyjádření následující graf č. 9. Graf 9 – Grafické vyhodnocení 9. otázky


Otázka č. 10 Tabulka 12 – Odpovědi na otázku Jakou maximální částku jste ochoten/na zaplatit měsíčně za wellness ve wellness centru? respondenti

%

do 500 Kč

86

36

od 501 do 1 000 Kč

78

32

od 1 001 do 1 500 Kč

62

26

od 1 501 Kč výše Zdroj: vlastní zpracování

14

6

Při wellness službách je nesmírně důležitým prvkem cena. V této otázce jsem se ptala na maximální částku, kterou jsou ochotni senioři zaplatit měsíčně za wellness služby. 36% z dotázaných je ochotno za wellness zaplatit do 500 Kč měsíčně, což představuje 86 respondentů. Od 501 do 1 000 Kč je ochotno zaplatit 32% z dotázaných, což je 78 respondentů. 26% z dotázaných může zaplatit částku v rozmezí od 1 001 do 1 500 Kč, což představuje 62 respondentů. Pouze 6% z dotázaných si vybralo možnost, že jsou ochotni za wellness měsíčně zaplatit částku vyšší, a to od od 1 501 Kč výše, což představuje 14 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Graf 10 – Grafické vyhodnocení 10. otázky


42

Otázka č. 11 Tabulka 13 – Odpovědi na otázku V kterém ročním období jezdíte nejraději na wellness pobyty? respondenti

%

jaro

20

8

léto

5

2

podzim

74

31

zima Zdroj: vlastní zpracování

141

59

Při wellness pobytech je důležitým prvkem i roční období. Ptala jsem se proto respondentů, ve kterém ročním období nejvíce využívají wellness pobyty. 141 respondentů z celkového počtu 240 respondentů nejraději jezdí na wellness pobyty v zimě, konkrétně 59% z dotázaných. Na podzim na wellness pobyty nejraději jede 31% z dotázaných, což představuje 74 respondentů. 8% z dotázaných si vybralo jaro, což představuje 20 respondentů, a pouze 2% z dotázaných jezdí nejraději na wellness pobyty v létě, což představuje 5 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Graf 11 – Grafické vyhodnocení 11. otázky


43

Otázka č. 12 Tabulka 14 – Odpovědi na otázku Jakým aktivitám se na dovolené věnujete nejraději? respondenti

%

poznávání

73

30

wellness

108

45

sportovní aktivity

21

9

pěší turistika

23

10


15

6

Nejoblíbenější aktivitou na dovolené bylo pro 45% z dotázaných wellness, což představuje 108 respondentů. Druhou oblíbenou aktivitou je pro 30% z dotázaných poznávání dané destinace, což je 73 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. 10% z dotázaných se na dovolené nejraději věnuje pěší turistice, konkrétně 23 respondentů. Sportovním aktivitám se věnuje 9% z dotázaných, tj. 21 respondentů, a jiným aktivitám se věnuje 6% z dotázaných, což představuje 15 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Graf 12 – Grafické vyhodnocení 12. otázky


44

Otázka č. 13 Tabulka 15 – Odpovědi na otázku Co Vás inspirovalo k nákupu wellness pobytu? respondenti

%

kamarádka

57

24

reklama

81

34

katalog CK

65

27

vlastní zkušenost

10

4

zvědavost

22

9


5

2

K nákupu wellness pobytu 34% dotázaných inspirovala reklama, kterou viděli v časopisech, v televizi nebo slyšeli v rádiu, což představuje 81 respondentů. 27% z dotázaných se nákupem inspirovalo z katalogu cestovní kanceláře, tj. 65 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. 57 respondentů se inspirovalo od svých přátel nebo známých, konkrétně 24% z dotázaných. 9% z dotázaných si koupilo wellness pobyt ze zvědavosti, 4% z vlastní zkušenosti a 2% z dotázaných uvedlo možnost jiné, což představuje 5 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Graf 13 – Grafické vyhodnocení 13. otázky


45

Otázka č. 14 Tabulka 16 – Odpovědi na otázku Jaké doplňující informační zdroje jste vyhledal/a? respondenti

%

knižní průvodce

27

11

návštěva CK

80

33

Internet

52

22

zkušenosti známých

73

31


8

3

Na tuto otázku mi odpovědělo 240 respondentů. Z toho 33%, což představuje 80 respondentů z celkového počtu, hledali informace o wellness pobytech v cestovní kanceláři, kterou navštívili. O 2% méně, 31% z dotázaných, což je 73 respondentů, tyto informace vyhledávali od svých známých a nechali se inspirovat jejich zkušenostmi. Jelikož dnešní svět se neobejde bez internetu, 22% z dotázaných informace vyhledávali právě prostřednictvím Internetu, což představuje 52 respondentů. 11% z dotázaných si informace vyhledali prostřednictvím knižního průvodce, což představuje 27 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Pouze 3% z dotázaných, konkrétně 8 respondentů, uvedla možnost jiné. Graf 14 – Grafické vyhodnocení 14. otázky


46

Otázka č. 15 Tabulka 17 – Odpovědi na otázku Porovnáváte konkurenční nabídky wellness pobytů? respondenti

%

určitě ano

138

58

spíše ano

72

30

určitě ne

20

8

spíše ne Zdroj: vlastní zpracování

10

4

Lidé při výběru destinace, nebo i wellness pobytu si vybírají na základě nabídky. Proto jsem hledala odpověď i na tuto otázku, zda porovnávají konkurenční nabídky wellness pobytů. Více než polovina dotázaných, resp. 58% z dotázaných určitě porovnávají konkurenční nabídky wellness pobytů, což představuje 138 respondentů. 30% z dotázaných jich spíše porovnává, což představuje 72 respondentů. Určitě je neporovnává 8% z dotázaných, tj. 20 respondentů a na možnost spíše ne odpovědělo 10 respondentů z celkového počtu 240 respondentů, což představuje 4% z dotázaných. Graf 15 – Grafické vyhodnocení 15. otázky


47

Otázka č. 16 Tabulka 18 – Odpovědi na otázku Jaká byla rozhodující kritéria pro výběr wellness pobytu? respondenti

%

výběr destinace

57

24

cena

80

33

kvalita ubytování

69

29

doporučení známých

15

6

doporučení CK

13

5


6

3

Rozhodujícím kritériem pro výběr wellness pobytu je pro 33% z dotázaných jednoznačně cena, což představuje 80 respondentů. Pro 29% z dotázaných je dalším důležitým kritériem kvalita ubytování, což je 69 respondentů. Výběr destinace je důležitým a rozhodujícím kritériem pro 24% z dotázaných, konkrétně pro 57 respondentů. Pro 6% z dotázaných je kritériem doporučení od svých známých, což představuje 15 respondentů. Doporučení cestovních kanceláří představují kritérium pro 5% z dotázaných, což je 13 respondentů. 3% z dotázaných uvedla možnost jiné, což představuje 6 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Graf 16 – Grafické vyhodnocení 16. otázky


Otázka č. 17 Tabulka 19 – Odpovědi na otázku Jakým způsobem jste si objednal/a poslední wellness pobyt? respondenti

%

kamenná pobočka CK

81

34

web CK

48

20

obdržel/a jsem jako dárek

32

13

přímo ve wellness hotelu

67

28


12

5

Wellness pobyt si z celkového počtu 240 respondentů objednalo 81 respondentů přímo v cestovní kanceláři (v kamenné pobočce), což představuje 34% z dotázaných. 28% z dotázaných si volí způsob objednání wellness pobytu přímo ve wellness hotelu, což představuje 67 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Prostřednictvím webové stránky dané cestovní kanceláře si pobyt objednává 20% z dotázaných, konkrétně 48 respondentů. 13% z dotázaných, tj. 32 respondentů, si wellness pobyt neobjednalo, protože wellness pobyt obdrželo jako dárek. Pouze 5% z dotázaných, konkrétně 12 respondentů z celkového počtu 240 respondentů, uvedlo možnost jiné. Graf 17 – Grafické vyhodnocení 17. otázky


49

Otázka č. 18 Tabulka 20 – Odpovědi na otázku Ovlivňují Vaše finanční možnosti rozhodování o pobytu wellness? respondenti

%

ano, příští rok do zahraničí na wellness pobyt nepojedu

32

13

ano, pojedu pouze na wellness pobyt v ČR

105

44

ne, pojedu opět podle mých představ

78

33


25

10

Při koupi wellness pobytu každého ovlivní především jeho cena. Na otázku odpověděli respondenti následovně. 44% z dotázaných, což představuje 105 respondentů, odpovědělo ano, ale pojedou pouze na wellness pobyt v České republice. 78 respondentů z celkového počtu 240 respondentů odpovědělo možnost ne, protože pobyt si vytvoří podle svých vlastních představ, konkrétně 33% z dotázaných. Finanční možnosti ovlivňují 13% z dotázaných až natolik, že příští rok do zahraničí na wellness pobyt nepojedou, což představuje 32 respondentů. 10% respondentů, tj. 25 respondentů z celkového počtu 240 respondentů, uvedlo možnost jiné. Graf 18 – Grafické vyhodnocení 18. otázky


50

Otázka č. 19 Tabulka 21 – Odpovědi na otázku Jaká je maximální částka, kterou jste ochoten/a zaplatit za dovolenou? respondenti

%

do 5 000 Kč

88

37

od 5 001 do 10 000 Kč

73

30

od 10 001 do 20 000 Kč

56

23

od 20 001 Kč výše Zdroj: vlastní zpracování

23

10

Z celkového počtu 240 respondentů, je ochotno zaplatit do 5 000 Kč za dovolenou 88 respondentů což představuje 37% z dotázaných. 30% z dotázaných je ochotno zaplatit v rozmezí 5 001 do 10 000 Kč, konkrétně 73 respondentů. Větší finanční možnosti, a to od 10 001 do 20 000 Kč uvedlo 23% z dotázaných, což představuje 56 respondentů. Pouze 10% z dotázaných, konkrétně 23 respondentů z celkového počtu 240 respondentů, je ochotno zaplatit od 20 001 Kč výše. Graf 19 – Grafické vyhodnocení 19. otázky


51

Otázka č. 20 Tabulka 22 – Odpovědi na otázku Ovlivňuje Váš zdravotní stav výběr wellness aktivit? respondenti

%

určitě ano

121

50

spíše ano

74

31

určitě ne

40

17


5

2

V této otázce jsem se seniorů ptala, zda jejich zdravotní stav ovlivňuje výběr wellness aktivit odpovědělo 240 respondentů. Jejich odpovědi byly následující: 121 respondentů uvedlo možnost určité ano, což představuje 50% z dotázaných. Spíše ano uvedlo 31% z dotázaných, konkrétně 74 respondentů. Zdravotní stav při výběru wellness aktivit určitě neovlivňuje 17% z dotázaných, což je 40 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Pouze 2% z dotázaných, konkrétně 5 respondentů, spíše neovlivňuje při výběru wellness aktivit zdravotní stav. Graf 20 – Grafické vyhodnocení 20. otázky


52

Otázka č. 21 Tabulka 23 – Odpovědi na otázku Využíváte různé slevové akce pro seniorské wellness aktivity? respondenti

%

určitě ano

146

61

spíše ano

92

28

určitě ne

2

1


0

0

V této otázce jsem se ptala respondentů na to, zda rádi využívají různé slevové akce pro wellness aktivity. 61% z dotázaných uvedlo možnost určitě ano, což představuje 146 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Z celkového počtu 240 respondentů, konkrétně 92 respondentů uvedlo možnost spíše ano, což představuje 28% z dotázaných. Pouze 1% z dotázaných nevyužívá různé slevové akce pro seniorské wellness pobyty, což jsou 2 respondenti. Graf 21 – Grafické vyhodnocení 21. otázky


53

Otázka č. 22 Tabulka 24 – Odpověd na otázku Váš věk je? respondenti

%

55 - 64 let

79

33

65 - 74 let

146

61

75 a více let Zdroj: vlastní zpracování

15

6

Z počtu 240 respondentů nejvíce z dotázaných bylo ve věku 65 - 74 let. Tato skupina představuje 61% z dotázaných, což představuje 146 respondentů. Z celkového počtu 33% z dotázaných bylo ve věku 55 - 64 let, což je 79 respondentů. Ve věkové skupině od 75 a více bylo 6% z dotázaných, což představuje 15 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Graf 22 – Grafické vyhodnocení 22. otázky


54

Otázka č. 23 Tabulka 25 – Odpovědi na otázku Jaké je Vaše pohlaví? respondenti

%

muž

107

45

žena Zdroj: vlastní zpracování

133

55

V této otázce jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Z celkového počtu respondentů bylo 55% žen, což je 133 žen a 45% mužů, což představuje 107 mužů. Graf 23 – Grafické vyhodnocení 23. otázky

Zdroj: vlastní zpracování Otázka č. 24 Tabulka 26 – Odpověď na otázku Nejvyšší ukončené vzdělání?

základní vyučen/a bez maturity vyučen/a s maturitou středoškolské vyšší odborné vysokoškolské Zdroj: vlastní zpracování

respondenti 0 32 100 77 21

% 0 13 42 32 9

10

4

Při otázce nejvyšší ukončené vzdělání respondenti uváděli, že jsou vyučeni 55

s maturitou, a to 42% z dotázaných, což představuje 100 respondentů z celkového počtu 240 respondentů. Ukončené středoškolské vzdělání má 32% z dotázaných, což představuje 77 respondentů. 13% z dotázaných uvedlo, že jsou vyučeni bez maturity, konkrétně 32 dotázaných. Vyšší odborné vzdělání uvedlo 9% z dotázaných, což představuje 21 respondentů. 4% z dotázaných má ukončené vysokoškolské vzdělání, což představuje 10 respondentů. Graf 24 – Grafické vyhodnocení 24. otázky


2.3

Souhrnné vyhodnocení získaných informací Z dotazníkového šetření mohu konstatovat, že převážná většina seniorů ráda využívá

wellness pobyty. Je pravda, že senioři tráví většinu svého času u televize a právě z tohoto média se s pojmem wellness poprvé setkalo až 38% z dotázaných, dále se s pojmem wellness setkali v časopise nebo cestovní kanceláři. Pod tímto pojmem si jako první slovo vybavili relaxaci, masáže, péče o tělo, pobyty v lázních. Pomocí dotazníkového průzkumu jsem zjistila, že až 42% z dotázaných seniorů navštěvuje wellness pobyty pouze 1x měsíčně. Ptala jsem se i na vybavenost a služby, které senioři požadují od wellness centra. Nejvíce seniorů uvedlo jako odpověď relaxační zónu, bazén a saunu uvedlo 21% z dotázaných, od wellness centra požadují masáže, vodní a balneo, manikúru a pedikúru, kosmetické služby a fitness centrum. Nejčastějším důvodem návštěvy wellness centra byl zdravotní stav, pak 56

následovalo odreagování se od denních starostí a setkání s přáteli. Dalšími důvody návštěvy byly kosmetické služby, redukce váhy, vodní a balneo, fitness centrum a recepce. Jelikož při nákupu každého produktu, či služby je důležitá cena, tak u seniorů to neplatí jinak. Cena je důležitým prvkem při wellness službách. V dotazníku jsem se ptala i na maximální částku, kterou jsou ochotni senioři zaplatit měsíčně za wellness služby. 36% z dotázaných je ochotna za wellness zaplatit do 500 Kč, 32% z dotázaných je ochotno zaplatit od 501 do 1 000 Kč za wellness služby, 26% z dotázaných je ochotno zaplatit částku v rozmezí od 1 001 do 1 500 Kč, pouze 6 % z dotázaných zaplatí za wellness služby od 1 501 Kč měsíčně. Důležitým kritériem při výběru wellness pobytu je i roční období. Jelikož senioři mají dostatek volného času, jejich nejčastější odpovědí, ve kterém ročním období by jeli na wellness pobyt, byla zima. 59% z dotázaných nejraději jede na wellness pobyty v zimě, na podzim na wellness pobyty nejraději jede 31% z dotázaných, 8% z dotázaných si vybralo jaro a pouze 2% z dotázaných jezdí nejraději na wellness pobyty v létě. V dotazníku jsem položila otázku, které kritérium je pro seniory nejdůležitější při výběru wellness pobytu. Pro 33% z dotázaných je rozhodujícím kritériem jednoznačně cena, pro 29% z dotázaných je dalším důležitým kritériem kvalita ubytování a pro 24% z dotázaných je to výběr destinace. Pro 6% z dotázaných je kritériem doporučení od svých známých, doporučení cestovních kanceláří představuje kritérium pro 5% z dotázaných. Na základě zjištěných výsledků z dotazníků bych ráda proto navrhla určitá doporučení pro poskytovatele služeb v cestovním ruchu, které by v první řadě měly přispět ke zlepšení spokojenosti seniorů, případně podpořit opakovanou návštěvnost seniorů, a tím více rozšířit seniorský cestovní ruch, resp. wellnessový cestovní ruch pro seniory.

2.4

Pracovní hypotézy V diplomové práci jsem si na začátku určila čtyři pracovní hypotézy a na základě

stanoveného cíle průzkumu jsem si vytvořila dotazník obsahující 24 otázek. Následně po zpracování a vyhodnocení získaných dat jsem dospěla k následujícím výsledkům a zjistila jsem, které ze stanovených pracovních hypotéz se potvrdily. PH 1: V pracovní hypotéze č. 1 jsem tvrdila, že čím lepší je nabídka wellness programů pro seniory, tým větší je pravděpodobnost, že budou mít větší zájem o tyto programy. Při této hypotéze mi pomohly otázky č. 5, č. 6, č. 8, č. 15 a č. 16. Otázkou č. 5 57

jsem zjišťovala, které požadavky na kvalitu služeb ve wellness jsou pro seniory nejdůležitější. Z průzkumu vyplynulo, že 50% z dotázaných respondentů považuje za velmi důležité vstřícnost personálu, pro 21% z dotázaných je důležitá komunikativnost, 13% z dotázaných považuje za důležitý požadavek spolupráci s lékařem, 8% z dotázaných výživové poradenství, pro 6% z dotázaných je nejdůležitější odborná příprava trenérů. Další, v pořadí 6. otázkou jsem zjišťovala, jakou vybavenost služeb požadují senioři od wellness centra. 24% z dotázaných uvedli relaxační zónu, 21% zvolila bazén a saunu, 19% z dotázaných požaduje od wellness centra masáže, vodní a balneo služby uvedlo 16% z dotázaných, 12% z dotázaných požaduje manikúru a pedikúru. 5% respondentů uvedli kosmetické služby a 3% z dotázaných požadují fitness centrum. V 8. otázce jsem se ptala, jaké služby nejvíce využívají senioři ve wellness centru. 24% z dotázaných nejvíc ve wellness centru využívá relaxační zónu, masáže využívá 19% z dotázaných, 16% uvedli možnost vodní a balneo, 12% z dotázaných nejvíc využívá saunu, manikérské a pedikérské služby. Bazén využívá 9% z dotázaných, 3% z dotázaných využívá fitness centrum. V 15. otázce mě zajímalo, jestli senioři porovnávají konkurenční nabídky wellness pobytů. 58% z dotázaných určitě porovnávají konkurenční nabídky wellness pobyty, 30% z dotázaných je spíše porovnávají. Určitě je neporovnává 8% z dotázaných, spíše ne uvedlo 4% z dotázaných. V 16. otázce jsem u seniorů zjišťovala, jaké jsou pro ně rozhodující kritéria při výběru wellness pobytu. Pro 33% z dotázaných uvedlo cenu, 29% uvedlo kvalitu ubytování. Pro 24% z dotázaných je důležitý výběr destinace, pro 6% z dotázaných je kritériem doporučení od svých známých, doporučení cestovních kanceláří představuje kritérium pro 5% z dotázaných. Z předchozích zjištění vyplývá, že se 1. pracovní hypotéza potvrdila. PH 2: Pracovní hypotézou č. 2 jsem tvrdila, že čím lepší je nabídka wellness programů pro seniory, tím větší je pravděpodobnost, že senioři budou mít zájem stát se pravidelným návštěvníkem zařízení, které programy nabízejí. Otázkou č. 4 jsem zjišťovala, zda je pro seniory důležitým parametrem dodržování čistoty a hygieny. 85% z dotázaných uvedlo, že je velmi důležité, 12% z dotázaných uvedlo, že je to spíše důležité, 3% z dotázaných odpovědělo, že je to spíše nedůležité. Otázkou č. 5 jsem zjišťovala, které požadavky na kvalitu služeb ve wellness jsou pro seniory nejdůležitější. Z průzkumu vyplynulo, že převážná většina respondentů považuje za velmi důležité vstřícnost personálu, a to 50% z dotázaných respondentů. Pro 21% z dotázaných je důležitá komunikativnost, 13% z dotázaných považuje za důležitý požadavek spolupráci s lékařem. Výživové poradenství je důležité pro 8% z dotázaných, pro 6% z dotázaných je důležitá 58

odborná příprava trenérů. Další, v pořadí 6. otázkou jsem zjišťovala, jakou vybavenost služeb požadují senioři od wellness centra. 24% z dotázaných uvedlo relaxační zónu, 21% z dotázaných odpověděla bazén a saunu, 19% z dotázaných požaduje od wellness centra masáže, vodní a balneo služby uvedlo 16% z dotázaných, 12% z dotázaných požaduje manikúru a pedikúru. 5% respondentů uvedla kosmetické služby a 3% z dotázaných požaduje fitness centrum. Otázkou č. 9 jsem se ptala respondentů na jejich osobní zkušenosti se službami ve wellness. 50% z dotázaných uvedlo, že mají určitě dobré zkušenosti, 38% z dotázaných odpovědělo, že má spíše dobré zkušenosti, 10% z respondentů má určitě špatné zkušenosti a spíše špatné zkušenosti s wellness službami mají 2% z dotázaných. V 15. otázce mě zajímalo, jestli senioři porovnávají konkurenční nabídky wellness pobytů. 58% z dotázaných určitě porovnávají konkurenční nabídky wellness pobytů, 30% z dotázaných je spíše porovnává. Určitě je neporovnává 8% z dotázaných, spíše ne uvedla 4% z dotázaných. V 16. otázce jsem u seniorů zjišťovala, jaká jsou pro ně rozhodující kritéria při výběru wellness pobytu. Pro 33% z dotázaných uvedla cenu, 29% z dotázaných zvolilo kvalitu ubytování. Pro 24% z dotázaných je důležitý výběr destinace, pro 6% z dotázaných je kritériem doporučení od svých známých, doporučení cestovních kanceláří představuje kritérium pro 5% z dotázaných. Z předchozích zjištění vyplývá, že se pracovní hypotéza č. 2 potvrdila, a to pomocí otázek č. 4, č. 5, č. 6, č. 9, č. 15 a č. 16. PH 3: Touto hypotézou jsem tvrdila, že čím jsou nabízené wellness programy pro seniory cenově přijatelnější, tím větší je pravděpodobnost, že budou mít větší zájem o tyto programy. Odpověďmi na otázku č. 10 jsem zjistila, že 36% z dotázaných je ochotno za wellness zaplatit do 500 Kč měsíčně, 32% z dotázaných od 501 do 1 000 Kč, 26% z dotázaných si zvolilo hranici od 1 001 do 1 500 Kč a pro 6% z dotázaných je přijatelná částka od 1 501 Kč výše. Prostřednictvím 18. otázky jsem zjišťovala, zda seniory ovlivňují finanční možnosti při rozhodování se o wellness pobytu. 44% z dotázaných uvedlo možnost ano, ale zvolí pouze wellness pobyt v České republice. 33% z dotázaných uvedlo ne, protože pobyt si vytvoří podle svých vlastních představ, 13% z dotázaných ovlivňují finanční možnosti až natolik, že příští rok do zahraničí na wellness pobyt nepojede. Pomocí 19. otázky jsem zjišťovala, jaká je maximální částka, kterou jsou senioři ochotni zaplatit za dovolenou. Do 5 000 Kč je ochotno zaplatit za dovolenou, což představuje 37% z dotázaných. 30% z dotázaných je ochotno zaplatit v rozmezí 5 001 do 10 000 Kč, větší finanční možnosti, a to od 10 001 do 20 000 Kč uvedlo 23% z dotázaných a pouze 10% z dotázaných je ochotno zaplatit od 20 001 Kč výše. Z otázky č. 21, ve které jsem 59

zjišťovala, zda senioři využívají různé slevové akce v rámci wellness aktivit, 61% z dotázaných uvedlo možnost určitě ano, 28% z dotázaných uvedlo spíše ano, 1% z dotázaných slevy nevyužívá. Z uvedených odpovědí mohu konstatovat, že na základě výše uvedených otázek, a to konkrétně otázkou č. 10, č. 18, č. 19 a č. 21, se mi 3. pracovní hypotéza potvrdila. PH 4: V této 4. pracovní hypotéze jsem tvrdila, že čím jsou nabízené wellness programy pro seniory cenově přijatelnější, tím je větší pravděpodobnost, že senioři budou mít zájem stát se pravidelným návštěvníkem zařízení, které cenově dostupnější programy nabízejí. Otázkou č. 10 jsem zjistila, že 36% z dotázaných je ochotno za wellness zaplatit do 500 Kč měsíčně, 32% z dotázaných od 501 do 1 000 Kč, 26% z dotázaných od 1 001 do 1 500 Kč a 6% z dotázaných zaplatí od 1 501 Kč výše. Otázkou č. 18. jsem zjišťovala, zda seniory ovlivňují finanční možnosti při rozhodování se o wellness pobytu. 44% z dotázaných uvedlo možnost ano, ale zvolí pouze wellness pobyt v České republice. 33% z dotázaných uvedlo ne, protože pobyt si vytvoří podle svých vlastních představ, 13% z dotázaných ovlivňují finance až natolik, že příští rok do zahraničí na wellness pobyt nepojede. V 21. otázce jsem zjišťovala, zda senioři využívají různé slevové akce v rámci wellness aktivit. Odpovědi zněly následovně: 61% z dotázaných uvedlo možnost určitě ano, 28% z dotázaných uvedlo spíše ano, pouze 1% z dotázaných různé slevy nevyužívá. Z výsledků průzkumu vyplývá, že otázkou č. 10, otázkou č. 18 a otázkou č.. 21 se mi 4. pracovní hypotéza potvrdila. PH 5: V poslední 5. pracovní hypotéze jsem tvrdila, že většinu seniorů výše ceny za wellness programy neovlivňuje. 10. otázkou z dotazníku jsem zjistila, že 36% z dotázaných je ochotno za wellness zaplatit do 500 Kč měsíčně, 32% z dotázaných od 501 do 1 000 Kč, 26% z dotázaných si zvolilo hranici od 1 001 do 1 500 Kč a pro 6% z dotázaných je přijatelná částka od 1 501 Kč výše. Pomocí 18. otázky jsem měla za cíl zjistit, zda seniory ovlivňují finanční možnosti při rozhodování se o wellness pobytu. 44% z dotázaných uvedlo možnost ano, ale zvolí pouze wellness pobyt v České republice. 33% z dotázaných uvedlo ne, protože pobyt si vytvoří podle svých vlastních představ, 13% z dotázaných ovlivňují finanční možnosti až natolik, že příští rok do zahraničí na wellness pobyt nepojede. Otázkou č. 19 jsem zjišťovala, jaká je maximální částka, kterou jsou senioři ochotni zaplatit za dovolenou. Ze zpracovaných odpovědí mi vyšlo, že 37% z dotázaných je ochotno zaplatit za dovolenou do 5 000 Kč, 30% z dotázaných je ochotno zaplatit od 5 001 do 10 000 Kč. 23% z dotázaných uvedlo od 10 001 do 20 000 Kč a 10% z dotázaných je ochotno zaplatit od 20 001 Kč výše. Mohu tedy konstatovat, že navzdory 60

uvedeným odpovědím, cena velmi výrazným způsobem ovlivňuje seniory při výběru wellness pobytu. Z uvedených odpovědí mi vyplývá, že pomocí otázek č. 10, č. 18 a č. 19 se poslední 5. pracovní hypotéza nepotvrdila.

2.5

Statistická data V subkapitole 1.4.1 jsou v tabulce 2 uvedena statistická data dokazující, že stárnutí

obyvatelstva České republiky pokračuje. Demografické předpovědi to potvrzují. Na základě poznatků z teoretické části a uvedených údajů vidíme, že občané v České republice budou velmi rychle stárnout, takže se již v 50. letech 21. století vytvoří velmi silná skupina seniorů, která se stane rozhodujícím segmentem na trhu cestovního ruchu, ale také v ostatních odvětvích. Mnohé statistiky dokazují, že na rozdíl od situace např. před dvaceti lety současná generace seniorů je na život v důchodu lépe připravena a velká část z nich si může dovolit vydávat finanční prostředky za využití při cestování a volnočasových aktivitách. Současná generace seniorů je přece jen lépe připravena na odchod do důchodu. Většina seniorů se na odchod do důchodu mnoho let připravovala nejen po stránce finanční, ale také si dopředu, i když zatím teoreticky, plánovala, jak bude využívat svůj volný čas. Především v médiích se čas od času objevují diskuse, jak jsou, na rozdíl od zahraničních seniorů, čeští senioři na tom hůře a jsou uváděny detaily typu – stačí se podívat na oblečení, na to, jak jsou zahraniční senioři svěží, upravení, umí se smát a dávat veřejně na odiv svou spokojenost se životem. Jezdí často na zájezdy, nakupují, umí se bavit. Po těchto slovech mnohdy následuje diskuse čtenářů, která končí přesně ve stylu, jak nás, Čechy, vidí zahraniční turisté. Jsme často opravdu od pohledu otrávení, i maličkosti nás obtěžují a umíme to dát pořádně najevo, neumíme se v kolektivu dobře společensky pobavit, a když náhodu někdo umí, tak ostatní se na člověka dívají jako na někoho, kdo ve svém věku není soudný apod. Ano, i takový může být pohled lidí, kteří do České republiky přijeli z jiného prostředí. Skutečností je, že teprve v posledních letech se generace, která má brzy odejít do důchodu, na tuto variantu připravuje. Nejenže si více spoří, ale také přemýšlí, jakým způsobem si chce aktivně využít svůj volný čas ke splnění svých koníčků, na které mnohdy pro značné časové zaneprázdnění neměli čas. Dokazují nám to i evropské programy, které jsou určené zejména seniorům.

61

2.5.1 Evropské programy pro seniory V rámci evropského cestovního ruchu se dostal do popředí zájmu seniorů program Calypso, tříletý program zaměřený na podporu sociální turistiky, který zpřístupňuje cestování znevýhodněným skupinám a zároveň umožňuje snížit nezaměstnanost v místech, do kterých je turistický ruch směrován. Zaměřuje se na seniory, mladé ve věku od 18 do 30 let, osoby se zdravotním postižením a rodiny s nízkým příjmem. V rámci dílčího programu Europe Senior Tourism má každý Čech ve věku nad 55 let nárok na dotaci od španělské vlády ve výši 150 eur za podmínky, že si koupí zájezd mimo hlavní sezónu. Seniora může doprovodit osoba libovolného věku a na její zájezd se vztahují stejné podmínky. Zkušební fáze tohoto programu běží do roku 2013. Jak datum vypovídá, bude se brzy provádět analýza zkušeností a posléze bude program spuštěn naplno (Dlouhá, 2011, online). V České republice byl v roce 2010 schválen Národní program podpory cestovního ruchu2 se zaměřením na několik cílových skupin, mezi nimi i na seniory staršími 60 let). Tento program má podprogram Cestovní ruch pro všechny. Pro program bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 100 mil. Kč, následně byla částka snížena na cca 80 mil. (Poznámka: proč byla částka snížena, nebylo oficiálně uvedeno, lze ale předpokládat, že hlavním důvodem byly znatelné škrty ve státním rozpočtu).

2

Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č. 25/2010 ze dne 10. února 2010.

62

3 NÁVRHOVÁ ČÁST Někteří z nás si myslí, že senioři pobývají doma, dívají se na televizi, nakupují a pracují na zahrádkách. No, zdání někdy klame. Aktivně využívají volný čas, a hlavně, velká část z nich v rámci svých finančních možností cestuje, poznává Českou republiku a zahraničí, využívá nabídek na různé zdravotní programy typu wellness nebo pobyty v lázeňských zařízeních. A právě proto, v dnešní moderní době, je rozšířeným trendem cestovní ruch seniorů. V mé práci jsem se zaměřila na wellnessový cestovní ruch pro seniory. V rámci wellnessového cestovního ruchu seniorů je velmi důležitým faktorem produkt cestovního ruchu složený z primární a sekundární nabídky. Primární nabídka produktu cestovního ruchu představuje soubor služeb a nabídku cílového místa, sekundární nabídka představuje podniky a instituce cestovního ruchu.

3.1

Návrhy V této podkapitole návrhové části bych navrhla konkrétní řešení vzhledem

k požadavkům seniorů v rámci ubytovacích a stravovacích služeb, na požadavky procedur a pohybových aktivit a nakolik jsou senioři specifickým segmentem v cestovním ruchu. 3.1.1 Ubytovací služby Jako každý z nás, tak i senioři mají určité požadavky na ubytovací služby. Jak jsem z dotazníku zjistila, důležitým kritériem je v první řadě cena. Myslím si, že i senioři si rádi připlatí za kvalitní ubytovací služby. Požadují určité pohodlí s ohledem na jejich věk a jsou ochotni i připlatit. Proto by wellness centra, ve kterých je možnost ubytování, měla dbát na pohodlí, bezpečnost hostů, služby a doplňkové služby. Samozřejmostí by v každém zařízení měl být i bezbariérový přístup, a to nejen do pokoje, ale i do ostatních zařízení, které má wellness k dispozici. V každém zařízení by měly mít propagační materiály, letáčky daného regionu a města, ve kterém se nacházejí, přehled kulturních památek, různých akcí, resp. atraktivit, které jsou vhodné pro seniory. 3.1.2 Stravovací služby Mnoho seniorů trpí některými chorobami, např.. jsou diabetici, takže důležité je pro wellness hotel nebo wellness zařízení přizpůsobit stravu. Stravovací zařízení by měla nabízet seniorům také stravovací služby za přijatelné ceny, v čistém prostředí, protože čistota je také důležitým prvkem při poskytování wellness služeb. Strava by měla být tedy 63

pestrá, výživná. 3.1.3 Procedury a pohybové aktivity Wellness hotel nebo wellness poskytuje služby nazvané i procedury a pohybové aktivity. Jak vyplynulo z dotazníku, senioři požadují, aby wellness poskytovalo služby jako masáže, vodní a balneo, bazén, saunu a v neposlední řadě i fitness centrum. U seniorů je velmi důležitý pohyb, nakolik se pohybem udržují ve formě a procvičují si svalstvo. Vybaveností wellness centra by proto měly být určitě výše uvedené požadavky seniorů. Samozřejmě ne každý ze seniorů může využívat pohybové aktivity. Proto by měl být ve wellness centru k dispozici lékař, který by v rámci wellness pobytu seniorů vyšetřil, a na základě jejich zdravotního stavu určil, které procedury a pohybové aktivity jsou pro ně vhodné. Pro seniory jsou velmi vhodné balneo procedury, které jsou spojeny s podvodními masážemi, které mají vliv na uvolnění svalstva. Malé bazénky s vířivkami, koupele s aromatickými bylinkami, vonnými oleji, perličkové koupele, minerální koupele apod., jsou pro seniory velmi lákavé. Totéž platí o plavání a cvičení v bazénu. Při plavání je rovnoměrně zatěžováno celé tělo, páteř se narovnává, svalstvo zpevňuje, ruce pravidelným plaváním získávají na síle. Správně zvolené druhy koupelí pomáhají při obtížích pohybového aparátu, dokáží uvolnit nervovou soustavu nebo napomoci při léčbě kožních potíží, slouží jako příprava před masáží k uvolnění svalových spasmů. 3.1.4 Návrhy na wellness cvičení Pro seniory má význam postupné seznamování se s výhodami cvičení pro ně, ukázky jednoduchých praktických cviků, které nejsou obtížné. Teprve po základním seznámení se s nimi, když senioři poznají, že se nemají čeho bát, je možné vzít je k prvnímu seznámení s cvičením ve wellness zařízení a opět jim ukázat, že i v nich existují jednoduchá zařízení, která mohou ke snadnému cvičení využívat. Po poznání, že to skutečně sami zvládnout, mnozí senioři se stanou stálými zákazníky wellness center. Pro wellness centra, zejména v menších městech jsou vítanými klienty, protože senioři využívají tato centra převážně v dopoledních hodinách, kdy je obsazenost wellness center nízká. Správným přístupem k seniorům si wellness zařízení vytváří prostor pro to, že spokojený senior seznámí s jeho přístupem své přátele a známé, z nichž někteří určitě projeví pro cvičení zájem. Při cvičení je nutné nezapomínat na pitný režim pro seniory, protože jinak u nich dojde k rychlému procesu dehydratace, ke které mají starší a staří lidé sklony. 64

3.2

Návrhy na wellness pobyty Pokud bych byla majitelkou cestovní kanceláře, určitě bych se zaměřila na seniorský

cestovní ruch. V následujících částech této návrhové části jsem se vžila do role majitelky cestovní kanceláře, která by byla situována v centru Prahy, v krásné metropoli České republiky, v mém rodném městě. Praha má co nabídnout ať domácím, nebo zahraničním turistům. Je třeba proto rozvíjet cestovní ruch v Praze, v neposlední řadě i v České republice. Svou nabídku produktů cestovního ruchu bych zatraktivnila návrhem zajímavých wellness pobytů, resp. balíčků pobytů pro seniory. Wellness pobyty pro seniory by měly být sestavovány s ohledem na jejich věk a měly by se specializovat na problémy, které bývají s přibývajícím věkem. Měly by obsahovat program přizpůsobený pro starší lidi, také by měly být zaměřeny na regeneraci fyzických a duševních sil, léčbu, relaxaci a podobně. V nabídce wellness pobytů by neměl chybět kulturní program, ve kterém by měli možnost poznat historické a kulturní památky, resp. prostředí města, ve kterém se nacházejí. 3.2.1 Wellness pobyt – HARMONIE ZDRAVÍ Tento wellness pobyt s názvem ,,Harmonie zdraví "zahrnuje 6 procedur, kterými se senioři zrelaxují a obnoví harmonii těla i duše. V ceně pobytu je zahrnuto: -

ubytování v pokoji se základním vybavením – koupelna, WC, televize se satelitem, rádiem, telefonem,

-

stravování: polopenze – snídaně je formou teplého a studeného bufetu, dle výběru druhého jídla je v nabídce oběd nebo večeře. Oběd a večeře se stáva ze 6 menu.

V rámci tohoto pobytu jsou k dispozici následující procedury: -

klasická masáž zad,

-

masáž s lávovými kameny,

-

vířivka,

-

perličková koupel,

-

aromaterapie,

-

baňkování.

Z pohybových aktivit jsou v tomto balíčku k dispozici: -

cvičení v bazénu, 65

-

fitness centrum,

-

cvičení pilates,

-

plavání.

Poznávání kultury a jiných atraktivit: -

výlet minibusem po centru Prahy,

-

výlet na Pražský hrad.

Součástí pobytu jsou připraveny speciální služby: -

na uvítanou jsme pro seniory připravili šálek voňavé kávy,

-

možnost konzultace s lékařem,

-

při příchodu páru je večer připravena večeře při svíčkách,

-

taneční večer,

-

bowling.

Tabulka 27 - Cenová kalkulace wellness pobytu ,,HARMONIE ZDRAVÍ“ položka ubytování stravování procedury: klasická masáž masáž s lávovými kameny vířivka perličková koupel aromaterapie baňkování pohybové aktivity: cvičení v bazénu fitness centrum cvičení pilates plavání kulturní aktivity: výlet minibusem po centru Prahy výlet na Pražský hrad Celková cena pobytu Zdroj: vlastní zpracování

cena 240 Kč/ noc 200 Kč / osobu 80 Kč 110 Kč 60 Kč / hod. 120 Kč 79 Kč / hod. 100 Kč

v ceně v ceně

88 Kč / hod. 90 Kč / hod. 70 Kč / hod. 60 Kč / hod.

v ceně v ceně v ceně v ceně

60 Kč / osobu 120 Kč / osobu 1118 Kč / osobu

v ceně

v ceně

3.2.2 Wellness pobyt – REKREACE Nabídku wellness pobytů by určitě zpestřil wellness pobyt s názvem ,,Rekreace ". Na rozdíl od předchozího pobytu se liší tím, že nezahrnuje procedury, ale slouží k poznávání 66

města Praha, zahrnuje různé sportovní a pohybové aktivity. V ceně pobytu je zahrnuto: -

ubytování v pokoji se základním vybavením - koupelna, WC, televize se satelitem, rádiem, telefonem, wifi připojení v celém objektu.

-

stravování: polopenze - snídaně jsou formou teplého a studeného bufetu, dle výběru druhého jídla je v nabídce oběd nebo večeře. Oběd a večeře se stává ze 6 menu.


bazén,

-

sauna,

-

fitness centrum.


výlet lodí po Vltavě,

-

návštěva muzea čokolády Choco-Story Praha,

-

výlet na Karlův most.

Součástí pobytu jsou připraveny speciální služby: -

thajská masáž,

-

posezení v kavárně,

-

večer je připraveno představení v Národním divadle.

Tabulka 28 - Cenová kalkulace wellness pobytu ,,REKREACE“ položka ubytování stravování

cena 220 Kč/ noc 200 Kč / osobu

pohybové aktivity: bazén sauna fitness centrum kulturní aktivity: výlet lodí po Vltavě návštěva muzea čokolády Choco-Story Praha výlet na Karlův most speciální služby thajská masáž zad představení v Národním divadle Celková cena pobytu Zdroj: vlastní zpracování

68 Kč / hod. 70 Kč / hod. 90 Kč / hod.

v ceně v ceně

70 Kč / osobu 90 Kč / osobu 70 Kč / hod.

v ceně v ceně

190 Kč / hod. 150 Kč / osobu 908 Kč / osobu

v ceně

67

3.2.3 Wellnes pobyt – REGENERACE Cílem wellness pobytu ,,Regenerace" je pro seniory celková regenerace těla, pobyt je taktéž vhodný při bolestech zad, revmatických bolestech, osteoporóze. K dispozici je možná konzultace s lékařem, možnost vyšetření. V cene pobytu je zahrnuté: -

ubytování v pokoji se základním vybavením - koupelna, WC, televize se satelitem, rádiem, telefonem, wifi připojení v celém objektu.

-

stravování: plná penze - snídaně formou teplého a studeného bufetu, oběd se stává ze 6 menu, večeře je formou teplého bufetu.

K dispozici jsou následující procedury: -

klasická masáž zad,

-

perličková koupel,

-

aromatická masáž,

-

rehabilitační plavání,

-

bahenní zábaly,

-

koupel ve vířivce.


bazén,

-

sauna,

-

fitness centrum,

-

cvičení s fit míči,

-

cvičení v bazénu,

-

plavání.


výlet na Staroměstskou radnici,

-

výlet do zoologické zahrady,

-

výlet do palácových zahrad.

Speciální služby: -

prezentace a ochutnávka vín sommeliérů,

-

ochutnávka typické české kuchyně, zejména pro zahraniční turisty.

68

Tabulka 29 – Cenová kalkulace wellness pobytu ,,REGENERACE“ položka ubytování stravování procedury: klasická masáž zad perličková koupel aromatická masáž rehabilitační plavání bahenní zábaly koupel ve vířivce pohybové aktivity: bazén sauna fitness centrum cvičení s fit míči cvičení v bazénu plavání kulturní aktivity: výlet na Staroměstskou radnici s Orlojem výlet do zoologické zahrady výlet do palácových zahrad Celková cena pobytu Zdroj: vlastní zpracování

cena 250 Kč / noc 220 Kč / osobu 80 Kč / hod. 110 Kč / osobu 78 Kč / hod. 67 Kč / hod. 89 Kč / hod. 60 Kč / hod.

v ceně v ceně

68 Kč / hod. 70 Kč / hod. 90 Kč / hod. 50 Kč / hod. 55 Kč / hod. 60 Kč / hod.

v ceně v ceně

80 Kč / osobu 90 Kč / osobu 90 Kč / osobu 1055 Kč / osobu

v ceně

v ceně

v ceně v ceně

Ceny balíčků jsou za zvýhodněnou cenu pro seniory, vždy minimálně o 50% levnější než má běžný občan. Cena za jednolůžkový pokoj by měla zůstat stejná, neměnit se, protože jak jsem již uvedla v teoretické části, většina seniorů je sama, cestují sami a příplatky za jednolůžkový pokoj je odrazují od pobytu ve wellness hotelech.

69

ZÁVĚR Tématem mé diplomové práce byl Wellnessový cestovní ruch pro seniory. Hlavním cílem diplomové práce bylo v teoretické části vysvětlit základní pojmy, které se týkají dané problematiky. Druhým cílem bylo se seznámit se základními legislativními a dalšími dokumenty, které se týkají života seniorů. Následně jsem si formulovala problém, popsala situaci, vysvětlila jsem důležitost vytváření podmínek pro aktivní život seniorů. V analytické části jsem formou dotazníkového šetření provedla průzkum mezi seniory, a tím jsem zmapovala jejich názor na wellness pobyty. Pomocí dotazníku jsem zjistila, že seniorský cestovní ruch je rozšířený, senioři chtějí cestovat, chtějí využívat wellness pobyty, ale brání jim v tom v první řadě cena. I přes velký počet odpracovaných let v tomto státě, si nemohou dovolit tolik, kolik by chtěli a kolik by si zasloužili. Na základě zjištěných výsledků z dotazníku jsem v návrhové části této diplomové práce shrnula výsledky z dotazníku a navrhla konkrétní řešení v rámci ubytovacích a stravovacích služeb a v rámci procedur a pohybových aktivit, které vyplývaly z požadavků seniorů. Následně jsem navrhla konkrétní wellness pobyty obsahující balíček služeb složený speciálně pro seniory. Uvedla jsem 3 konkrétně wellness pobyty: wellness pobyt Harmonie zdraví, wellness pobyt Rekreace a wellness pobyt Regenerace. Každý z těchto pobytů obsahoval, co vše je zahrnuto v ceně pobytu, ubytovací a stravovací služby, procedury, pohybové aktivity, poznávání kulturních a historických památek, výlety a speciální služby. Díky této práci jsem zjistila, jak je důležité rozvíjet cestovní ruch seniorů. Často se setkávám s tím, jak jsou senioři zanedbáváni, odstrčeni na druhou kolej, a to hlavně z důvodu, že jsou staří a neumí se už nějak v tomto světě pohybovat. Právě naopak. Jsou vytrvalejší, schopnější, upřímnější a sálá z nich neskutečná energie, elán a chuť do života, i přes vysoký věk. Myslím, že mají nárok na odpočinek, rekreaci, relax. Současný vývoj wellness dokazuje, že po nesmělém zahájení začíná nabírat na stále větší popularitě. Podle mého názoru se ale nedaří pro jeho další rozvoj přesvědčit váhající část veřejnosti, že se nejedná o zábavu pro movité spoluobčany, ale že se jedná o aktivitu, kterou mohou využít i ti, kteří musí se svými příjmy pečlivě hospodařit. Je to otázka finančních znalostí, především sebekázně a stanovení si priorit, čemu dáme přednost, buď např. nákupu cigaret nebo alkoholu, nebo peníze bez účelu utratíme, anebo budeme mít za cíl peníze promyšleně investovat do své zdravotní prevence ve formě wellness aktivit a dalších volnočasových sportovních aktivit.

70

LITERATURA [1] ATTL, Pavel, POLÍVKOVÁ, Alena, STUDNIČKA, Petr. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2012. 72 s. ISBN 978-80-87411-33-9. [2] BURCIN, Boris, KUČERA, Tomáš. Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2070. Praha: MPSV. [online]. © 2012. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf [3] ČTK. Česká ekonomika padá pět čtvrtletí v řadě, to tu nebylo 16 let. [online]. 15. 11. 2012. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/ceskaekonomika-pada-pet-ctvrtleti-v-rade-to-tu-nebylo-16-let_252310.html [4] DESSAINTOVÁ, Marie-Paule. Nezačínejte stárnout. 1. vydání. Praha: Portál, 1999. 231 s. ISBN 80-7178-255-6. [5] DLOUHÁ, Petra. Evropská unie naděluje: dovolená pro všechny. [online]. 7. 3. 2011. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.penize.cz/nakupy/195766-evropska-unienadeluje-dovolena-pro-vsechny [6] FORBES agentura, [online].18. 5. 2009. [cit. 2012-12-22]. http://www.euroagentur.com/cz/89.zdravotni-turistika-do-ceska

Dostupné

z

[7] GALVASOVÁ, Iva, BINEK, Jan a kol. Průmysl cestovního ruchu. Vydání první. Praha: MMR, 2008, ISBN 978-80-87147-06-1. [8] HEJMA, Jan. Vývoj wellness a optimalizace wellness. Wellness noviny. [online]. 14.1.2010. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.wellnessnoviny.cz/file/2906/vyvoj-aoptimalizace-wellness.pdf [9] HOLÝ, Tomáš. Na zahraniční zájezdy jezdí stále více důchodců. [online]. 15. 8. 2008. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.novinky.cz/cestovani/147158-na-zahranicnizajezdy-jezdi-stale-vice-duchodcu.html [10] HORNEMAN, L., CARTER, R., W., WEI, S., RUYS, H. (2002): Profiling the SeniorTtraveler: An Australian Perspective, Journal of Travel Research, 41, pp. 23-37 [11] HORNER, Susan, SWANBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, 2003, ISBN 80-247-0202-9, s. 53. [12] INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch (základy). Oeconomica: Praha, 2007. ISBN 978-80-245-1252-5. s. 84-85. [13] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [14] KADEŘÁVKOVÁ, Kateřina a kol. Zdravotní tělesná výchova a gerontologie. Praha: Česká obec sokolská, 2000. ISBN 80-86402-00-2.

71

[15] KLEVETOVÁ, Dana, DLABALOVÁ, Irena. Motivační prvky pro práci se seniory. Praha: Grada Publishing, 2008. 202 s. ISBN 978-80-247-2169-9. [16] KLUFOVÁ, R., NÝVLTOVÁ, J., FRANCOVÁ, V. (2010): Senior tourism potencial in the Czech republic, XXII. Sjezd České geografické společnosti, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ostrava, s. 587–594. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-21]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/cgsostrava2010/dok/Sbornik_CGS/Geografie_cestovniho_ruchu/P otencial_cestovniho_ruchu_senioru.pdf. [17] KOLEKTIV AUTORŮ. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR ČR, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05. [18] KOPECKÁ, Petra. Koncept kvality života seniorů v České republice. Zdravotnictví v České republice, 2002. Roč. 5, č. 1 – 2, s., 71-75. [19] KOTLER, Philip, ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada Publishing, 2004. 856 s. ISBN 80-247-0513-3 [20] KUČEROVÁ, Iva. Analýza: Populační vývoj v ČR v roce 2011. [online]. © 2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku=&artclID=841&PHPSESSID=1e2a009234 c14bf1dc43089fdf6e39b0 [21] KUKLÍK, Pavel. Wellness & Spa nebo wellness versus spa? [online]. 29. 6. 2009. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://strategie.e15.cz/prilohy/marketing-magazin/wellnessspa-nebo-wellness-versus-spa-468566 [22] MACHOVÁ, Jitka, KUBÁTOVÁ, Dagmar a kol. Výchova ke zdraví. Praha: Grada Publishing, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8. [23] MATOUŠ, M. a kol. Pohyb ve stáří je šancí. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 112 s. ISBN 80-247-0331-9. [24] MATOUŠEK, Oldřich, KODYMOVÁ, Pavla, KOLÁČKOVÁ, Jana (eds). Sociální práce v praxi. Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 351 s. ISBN 80-7367-002-X. [25] MILLER, James William. Wellness: The History and Development of a Concept. Spektrum Freizeit 2005/1, [online]. ]. © 2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://www.fh-joanneum.at/global/show_document.asp?id=aaaaaaaaaabdjus& [26] MPSV, 15. 5. 2012. http://www.mpsv.cz/cs/12950 [27] MÜLLEROVÁ, Alena. Wellness jako životní styl. 1. vyd. Brno: Era, 2008. 129 s. (Zdravá rodina). ISBN 978-80-7366-134-2. [28] NEJDL, Karel. Lázeňství v české republice na křižovatce svého vývoje. In Czech Hospitality and Tourism Papers, roč. 1, 2005, číslo 2. ISSN 1801-1535, s. 8-9

72

[29] NEUMAN, Jan. Wellness a aktivity v přírodě. In Wellness jako odbornost. Sborník sdělení z mezinárodní konference: „Východiska pro odborné vzdělávání wellness specialistů“. Praha: Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, 2010. [30] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 8085970-27-9. [31] ORIEŠKA, Ján. 2010. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 2010, ISBN 978-80-85970-68-5. [32] PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-10145. [33] PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinace. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3749-2. [34] PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, 2002. ISBN 80-239-0152-4. [35] PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde, 2012. ISBN 978-80-7201-880-2. [36] PAVLÁTOVÁ, Věra. Lázně v ČR. Metodický portál RVP, ISSN 1802-4785. 30. 3. 2011 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://dum.rvp.cz/materialy/lazne-v-cr.html [37] PESCARINOVÁ, Sofia (2000). Řím: Archeologický průvodce po antickém Římě. Dobřejovice: Rebo Productions, str. 110. ISBN 80-7234-153-7. [38] PODĚBRADSKÝ, Jiří. Wellness v ČR. Praha: MMR ČR, 2008. 129 s. Bez ISBN [39] Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č. 25/2010 ze dne 10. února 2010. [40] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch. Ostrava: KEY Publishing, 2009. ISBN 978-807418-028-6. [41] RYGLOVÁ, Kateřina, BURIAN, Michal, VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. První vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [42] SAK, Petr, KOLESÁROVÁ-SAKOVÁ, Karolína. Zpráva z výzkumu „Názory a postoje české populace k seniorům“. In Proměna sociálního obsahu kategorie generace seniorů. Příspěvek k sociologii třetího věku. Praha, 2008. [43] SAK, Petr. KOLESÁROVÁ, Karolina. Sociologie stáří a seniorů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2012. 232 s. ISBN 978-80-247-3850-5. [44] SEATON, A. V., BENNETT M. M. The Marketing of Tourism Products: Concepts, Issue and Cases. London: International Thomson Business Press, 1996.

73

[45] SEIFERTOVÁ, Věra. Marketing v lázeňském cestovním ruchu. 1. vydání. Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství, Pragoline, 2003. [46] SLEPIČKOVÁ, Irena. Sport a volný čas: vybrané kapitoly. 2. vydání. Karolinum, 2005. 115 s. ISBN 80-246-1039-6.

Praha:

[47] ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vydání. Praha: Portál, 2004. 136 s. ISBN 80-7178-920-8. [48] THEOBALD, W., F. (ed.) (2005): Global Tourism, Elsevier, Burlington, 559 pp. [49] TRACHTOVÁ, Zdenka. Seniorů závratnou rychlostí přibývá. Téměř třetina z nich je týrána. [online]. 10 10. 2012. [cit. 2012-12-27]. Dostupné z http://zpravy.idnes.cz/ceskych-senioru-pribyva-08i/domaci.aspx?c=A121001_150506_domaci_zt [50] UHLÍŘ, Petr. Pohybová cvičení seniorů. 1. vydání. Olomouc: UP v Olomouci, fakulta tělesné výchovy, 2008. ISBN 978-80-244-1902-2.

74

Seznam obrázků, tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1 Typologie cestovního ruchu .................................................................................. 19 Tabulka 2 Počet důchodců a poplatníků pojistného (stav k 31.3.2012) ................................. 23 Tabulka 3 Odpověď na otázku Kdy jste se poprvé setkal/a s pojmem wellness? .................. 33 Tabulka 4 Odpověď na otázku Co si vybavíte pod pojmem wellness? ................................. 34 Tabulka 5 Odpověď na otázku Jak často využívate wellness zařízení? ................................. 35 Tabulka 6 Odpověď na otázku Jak je pro Vás důležitým parametrem udržování čistoty a hygieny? ................................................................................................................................ 36 Tabulka 7 Odpověď na otázku Které požadavky na kvalitu služeb ve wellness jsou pro Vás nejvíce důležité? ............................................................................................................... 37 Tabulka 8 Odpověď na otázku Jakou vybavenost a služby požadujete od wellness centra? . 38 Tabulka 9 Odpověď na otázku Jaký byl důvod Vaší návštěvy ve wellness centru? .............. 39 Tabulka 10 Odpověď na otázku Jaké služby nejvíce ve wellness centru využíváte? ............ 40 Tabulka 11 Odpověď na otázku Jaké máte osobní zkušenosti se službami ve wellness? ...... 41 Tabulka 12 Odpověď na otázku Jakou maximální částku jste ochoten/na zaplatit měsíčně za wellness ve wellness centru? ............................................................................................... 42 Tabulka 13 Odpověď na otázku V kterém ročním období jezdíte nejraději na wellness pobyty?..................................................................................................................................... 43 Tabulka 14 Odpověď na otázku Jakým aktivitám se na dovolené věnujete nejraději? .......... 44 Tabulka 15 Odpověď na otázku Co Vás inspirovalo k nákupu wellness pobytu? ................. 45 Tabulka 16 Odpověď na otázku Jaké doplňující informační zdroje jste vyhledal/a? ............ 46 Tabulka 17 Odpověď na otázku Porovnáváte konkurenční nabídky wellness pobytů? ......... 47 Tabulka 18 Odpověď na otázku Jaká byla rozhodující kritéria pro výběr wellness pobytu? 48 Tabulka 19 Odpověď na otázku Jakým způsobem jste si objednal/a poslední wellness pobyt?....................................................................................................................................... 49 Tabulka 20 Odpověď na otázku Ovlivňují Vaše finanční možnosti rozhodování o pobytu wellness? .................................................................................................................................. 50 Tabulka 21 Odpověď na otázku Jaká je maximální částka, kterou jste ochoten/a zaplatit za dovolenou? ............................................................................................................................... 51 Tabulka 22 Odpověď na otázku Ovlivňuje Váš zdravotní stav výběr wellness aktivit? ........ 52 Tabulka 23 Odpověď na otázku Využíváte různé slevové akce pro seniorské wellness aktivity? ................................................................................................................................... 53

Tabulka 24 Odpověď na otázku Váš věk je? .......................................................................... 54 Tabulka 25 Odpověď na otázku Jaké je Vaše pohlaví?.......................................................... 55 Tabulka 26 Odpověď na otázku Nejvyšší ukončené vzdělání? .............................................. 55 Tabulka 27 Cenová kalkulace wellness pobytu ,,HARMONIE ZDRAVÍ“ ........................... 66 Tabulka 28 Cenová kalkulace wellness pobytu ,,REKREACE“ ............................................ 67 Tabulka 29 Cenová kalkulace wellness pobytu ,,REGENERACE“ ..................................... 69 Seznam grafů Graf 1 Grafické vyhodnocení 1. otázky .................................................................................. 33 Graf 2 Grafické vyhodnocení 2. otázky .................................................................................. 34 Graf 3 Grafické vyhodnocení 3. otázky .................................................................................. 35 Graf 4 Grafické vyhodnocení 4. otázky .................................................................................. 36 Graf 5 Grafické vyhodnocení 5. otázky .................................................................................. 37 Graf 6 Grafické vyhodnocení 6. otázky .................................................................................. 38 Graf 7 Grafické vyhodnocení 7. otázky .................................................................................. 39 Graf 8 Grafické vyhodnocení 8. otázky .................................................................................. 40 Graf 9 Grafické vyhodnocení 9. otázky .................................................................................. 41 Graf 10 Grafické vyhodnocení 10. otázky .............................................................................. 42 Graf 11 Grafické vyhodnocení 11. otázky .............................................................................. 43 Graf 12 Grafické vyhodnocení 12. otázky .............................................................................. 44 Graf 13 Grafické vyhodnocení 13. otázky .............................................................................. 45 Graf 14 Grafické vyhodnocení 14. otázky .............................................................................. 46 Graf 15 Grafické vyhodnocení 15. otázky .............................................................................. 47 Graf 16 Grafické vyhodnocení 16. otázky .............................................................................. 48 Graf 17 Grafické vyhodnocení 17. otázky .............................................................................. 49 Graf 18 Grafické vyhodnocení 18. otázky .............................................................................. 50 Graf 19 Grafické vyhodnocení 19. otázky .............................................................................. 51 Graf 20 Grafické vyhodnocení 20. otázky .............................................................................. 52 Graf 21 Grafické vyhodnocení 21. otázky .............................................................................. 53 Graf 22 Grafické vyhodnocení 22. otázky .............................................................................. 54 Graf 23 Grafické vyhodnocení 23. otázky .............................................................................. 55 Graf 24 Grafické vyhodnocení 24. otázky .............................................................................. 56

PŘÍLOHA 1. Dotazník 1. Kde jste se poprvé setkal/a s pojmem wellness? u vnučky/vnuka u kamaráda/ky v televizi v časopisu v CK jiné 2. Co si vybavíte pod pojmem wellness? pobyty v lázních relaxaci koupání a cvičení v bazénu, vířivce masáže, péče o tělo procedury cvičení jiné 3. Jak často využíváte wellness zařízení? 1x týdně 1x za 14 dnů 1x měsíčně asi 1x za 2-3 měsíce asi 1x za půl roku 4. Jak je pro Vás důležitým parametrem udržování čistoty a hygieny? velmi důležité spíše důležité spíše nedůležité zcela nedůležité

5. Které požadavky na kvalitu služeb ve wellness jsou pro Vás nejvíce důležité? kvalifikace trenérů vstřícnost personálu komunikativnost spolupráce s lékařem výživové poradenství jiné 6. Jakou vybavenost a služby požadujete od wellness centra? bazén, sauna masáže relaxační zóna fitness centrum vodní a balneo kosmetické služby manikúra, pedikúra jiné 7. Jaký byl důvod Vaší návštěvy ve wellness centru? redukce váhy odreagování se od denních starostí víkend se známými celkové zlepšení zdravotního stavu recepce fitness centrum vodní a balneo kosmetické služby jiné 8. Jaké služby nejvíce ve wellness centru využíváte? bazén sauna masáže relaxační zóna

fitness centrum vodní a balneo kosmetické služby manikúra, pedikúra jiné 9. Jaké máte osobní zkušenosti se službami ve wellness? určitě dobré spíše dobré určitě špatné spíše špatné 10. Jakou maximální částku jste ochoten/na zaplatit měsíčně za wellness ve wellness centru? do 500 Kč od 501 do 1 000 Kč od 1 001 do 1 500 Kč od 1 501 Kč výše 11. V kterém ročním období jezdíte nejraději na wellness pobyty? jaro léto podzim zima 12. Jakým aktivitám se na dovolené věnujete nejraději? poznávání wellness sportovní aktivity pěší turistika jiné 13. Co Vás inspirovalo k nákupu wellness pobytu? kamarád/ka reklama

katalog CK vlastní zkušenost zvědavost jiné 14. Jaké doplňující informační zdroje jste vyhledal/a? knižní průvodce návštěva CK Internet zkušenosti známých jiné 15. Porovnáváte konkurenční nabídky wellness pobytů? určitě ano spíše ano určitě ne spíše ne 16. Jaká byla rozhodující kritéria pro výběr wellness pobytu? výběr destinace cena kvalita ubytování doporučení známých doporučení CK jiné 17. Jakým způsobem jste si objednal/a poslední wellness pobyt? kamenná pobočka CK web CK obdržel/a jsem jako dárek přímo ve wellness hotelu jiné

18. Ovlivňují Vaše finanční možnosti rozhodování o pobytu wellness? ano, příští rok do zahraničí na wellness pobyt nepojedu ano, pojedu pouze na wellness pobyt v ČR ne,pojedu opět podle mých představ jiné 19. Jaká je maximální částka, kterou jste ochoten/a zaplatit za dovolenou? do 5 000 Kč od 5001 do 10 000 Kč od 10 001 do 20 000 Kč od 20 001 Kč výše 20. Ovlivňuje Váš zdravotní stav výběr wellness aktivit? určitě ano spíše ano určitě ne spíše ne 21. Využíváte různé slevové akce pro seniorské wellness aktivity? určitě ano spíše ano určitě ne spíše ne 22. Váš věk je 55-64 let 65-74 let 75 a více let 23. Pohlaví muž žena 24. Nejvyšší ukončené vzdělání základní vyučen/a bez maturity

vyučen/a s maturitou středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Lucie Foldinová

Recommend Documents