Lucie Štolcová. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Analýza možností stravování pracujících ve vymezené lokalitě Diplomová práce

Lucie Štolcová Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání diplomové práce: 2014-06-17 Datum obhajoby diplomové práce: 2014-08 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Master’s Dissertation

Selected area employee dining facilities analysis

Lucie Štolcová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Industry

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Blanka Zimáková Date of Submission: 2014-06-17 Date of Thesis Defense: 2014-08 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza možností stravování pracujících ve vymezené lokalitě zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v plném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r. o.

Bc. Lucie Štolcová V Praze dne 17. 6. 2014

Za spolupráci při vypracování diplomové práce bych chtěla poděkovat své vedoucí paní Ing. Blance Zimákové za její ochotu mi být celou dobu práce nápomocna. Dále bych chtěla poděkovat paní Ing. Marii Dvořáčkové, Ing. Haně Švédové a Mgr. Lucii Novotné za poskytnuté informace z jednotlivých podniků.

Abstrakt ŠTOLCOVÁ Lucie, Analýza možností stravování pracujících ve vymezené lokalitě. *Diplomová práce+ Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. 74 stran Cílem této diplomové práce je Analýza možností stravování pracujících ve vymezené lokalitě. Za lokalitu si autorka zvolila město Šumperk nacházející se na Severní Moravě. V práci jsou popisovány čtyři podniky, z toho u tří dochází k podrobnější analýze. U zvolených podniků dochází k popisu jejich činností a ke komparaci možnosti zaměstnaneckého stravování, dostupnost stravovacích zařízení pro zaměstnance. Je zde analyzován způsob stavování zaměstnanců jednotlivých podniků. Výsledkem práce je, že pokud vlastní daný podnik závodní jídelnu zaměstnanci využívají stavování převážně zde, naopak pokud podnik svým zaměstnancům neposkytuje možnost stravování v závodní jídelně, jsou odkázání na dovoz vlastního jídla z domova, návštěvu restaurací či využívat jiné formy stravování např. rozvoz, aj. Data pro tuto práci byla získána pomocí osobních pohovorů v jednotlivých podnicích, dotazníkovým šetřením, dále byly využívány internetové zdroje, tištěná literatura a sbírky zákonů. Klíčová slova: zaměstnanec, stravování, restaurace, jídelna, formy

Abstract The aim of this Thesis is an analysis of workforce catering facilities in the selected locality of Šumperk, situated in Northern Moravia. The Thesis describes four establishments, of which three are analysed in greater detail. For the selected establishments a detailed description of activities is presented with a comparison of catering services for employees and an analysis of the availabiliy of catering facilities to the general workforce. The make up of the menu in each facility is also analysed. The outcome of the Thesis work is that if any establishment runs its own canteen its employees tend to utilize its services as opposed to bringing homemade food in boxes, having lunch in nearby restaurants or ordering foods to be delivered. The data was collected via interviews in the selected establishments using a structured questionnaire and other sources such as; the Internet, relevant literature and current civil law and statutes. Key words: employee, dining, restaurant, dining room, froms

Obsah Úvod .............................................................................................................................8 1 Teoretická část .........................................................................................................10 1. 1 Vývoj gastronomie ................................................................................................10 1. 1. 1 Vývoj gastronomie v českých zemích.................................................................11 1. 2 Společné stravování ..............................................................................................12 1. 2. 1 Formy společného stravování ................................................................................... 13

1. 3 Firemní stravování ................................................................................................18 1. 3. 1 Účel zaměstnaneckého stravování ............................................................................ 20

1. 4 Zaměstnanecké benefity na stravování .................................................................21 1. 4. 1 Stravenky a legislativa ............................................................................................... 21

1. 5 Hygienické požadavky v gastronomii .....................................................................24 1. 5. 1 HACCP ...................................................................................................................... 25

2 Analytická část ..........................................................................................................28 2. 1 Město Šumperk ....................................................................................................28 2. 2 Charakteristika vybraných podniků .......................................................................29 2. 3 Stravování v jednotlivých podnicích ......................................................................31 2. 4 Komparace stravování v jednotlivých podnicích ....................................................34 2. 5 Stravovací zařízení ................................................................................................35 2. 5. 1 Dostupnost stravovacích zařízení .............................................................................. 37

2. 6 Dotazníkové šetření ..............................................................................................38 2. 7 Analýza stravování v jednotlivých podnicích .........................................................44 2. 7. 1 Městský úřad Šumperk ............................................................................................. 44 2. 7. 2 Pars Nova a. s. .......................................................................................................... 48 2. 7. 3 Pramet Tools s. r. o. .................................................................................................. 53

3 Návrhová část ...........................................................................................................57 3. 1 Městský úřad Šumperk ................................................................................................. 57 3. 2 Pars Nova a. s. .............................................................................................................. 58 3. 3 Pramet Tools s. r. o. ...................................................................................................... 59 3. 4 Závodní jídelny ............................................................................................................. 59 3. 5 Restaurace ................................................................................................................... 60

Závěr ...........................................................................................................................61 Literatura ....................................................................................................................62

Seznam grafů Graf č. 1 Ve které firmě pracujete? .................................................................................. 39 Graf č. 2 Jak se v pracovním procesu převážně stravujete? .............................................. 40 Graf č. 3 Vyhovuje Vám polední pauza? ........................................................................... 41 Graf č. 4 Znáte pojem, elektronické stravenky? ............................................................... 42 Graf č. 5 Kolik jste ochotni za oběd zaplatit? .................................................................... 43 Graf č. 6 Jak se v pracovním procesu stravujete? ............................................................. 44 Graf č. 7 Jaká je nominální hodnota stravenky? ............................................................... 46 Graf č. 8 Pokud se stravujete v restauracích dáváte přednost? ........................................ 46 Graf č. 9 Kolik jste ochotni za oběd v pracovní den v průměru zaplatit? ........................... 47 Graf č. 10 Jak se v pracovním procesu stravujete? ........................................................... 48 Graf č. 11 Jste spokojeni s kvalitou pokrmů ve Vaší závodní jídelně? ............................... 49 Graf č. 12 Pokud se stravujete v závodní jídelně na jakou cenu, Vás vyjde oběd? ............ 51 Graf č. 13 Odpovídá cena kvalitě pokrmu, který je Vám připraven závodní jídelnou? ...... 52 Graf č. 14 Jak se v pracovním procesu stravujete? ........................................................... 53 Graf č. 15 Jste spokojeni s kvalitou pokrmů ve Vaší jídelně? ............................................ 54 Graf č. 16 Pokud se stravujete, v závodní jídelně, na jakou cenu Vás vyjde oběd? ........... 54 Graf č. 17 Odpovídá cena kvalitě pokrmu, který je Vám připraven závodní jídelnou? ...... 55

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Seznam jednotlivých diet od roku 1992 ........................................................ 17 Tabulka č. 2 Energetický výkon práce .............................................................................. 20 Tabulka č. 3 Srovnání jednotlivých podniků dle základních ukazatelů .............................. 31 Tabulka č. 4 Seznam restaurací ........................................................................................ 35 Tabulka č. 5 Seznam ostatních stravovacích zařízení ........................................................ 36 Tabulka č. 6 Spokojenost s polední pauzou v jednotlivých podnicích ............................... 42 Tabulka č. 7 Preference stravování u jednotlivých pohlaví ............................................... 45 Tabulka č. 8 Preference ve stravování podle pohlaví........................................................ 49 Tabulka č. 9 Spokojenost se stravováním podle pohlaví................................................... 50 Tabulka č. 10 Preference stravování podle pohlaví .......................................................... 53

Úvod Téma této diplomové práce je Analýza možností stravování pracujících ve vymezené lokalitě. Dané téma jsem si vybrala na základě toho, že mě zadání oslovilo a přišlo mi zajímavé se na tuto oblast zaměřit a prozkoumat stravování zaměstnanců v odlišných podnicích a jejich možnosti stravování v lokalitě jsem si vybrala na základě toho, že zde žiji a mám povědomí o tom, jaké jsou možnosti stravování. Cílem této diplomové práce je analýza možností firemního stravování ve vybraných subjektech v Šumperku, autorka hodnotí, jaké formy společného stravování podniky a jejich zaměstnanci preferují a zdali jsou pro ně vyhovující. Práce je členěna na tři části: teoretickou, analytickou a návrhovou část. Teoretická část se krátce věnuje vývoji společného stravování,které je staré jako lidstvo samotné a v průběhu století docházelo k jeho formulaci až do dnešní moderní podoby. V současnosti se společné stravování dělí na dvě hlavní formy, a to na veřejné (restaurační) a na institucionální, které je dále členěnona závodní, školní, lázeňské a ústavní (např. nemocnice, armáda, atd.). Společné stravování se řídí legislativou, jak už České republiky v podobě zákonů a vyhlášek, tak i legislativou Evropské unie, a to buď nařízeními Evropského parlamentu a Rady, tak i nařízeními Evropské komise. V druhé části práce tedy v části analytické dochází k seznámení s danou lokalitou, zvolenou pro průzkum, konkrétněji pak město Šumperk, nacházející se na severní Moravě v Olomouckém kraji. K analýze spolu se stručným popisem jednotlivých činností je vybráno pět největších podniků, které se v tomto městě nacházejí. Jsou vybrány subjekty jak z průmyslové, administrativní tak i zdravotní sféry, jedná se o PrametTools s. r. o., Pars nova a. s., EPCOS s. r. o., Městský úřad Šumperk, Nemocnice Šumperk a. s..Jednotlivé činnosti uvedených firem jsou popsány v této druhé části práce.V analytické části práce jsou vyhodnocena nasbíraná data, které autorka získala metodou osobních pohovorů a dotazníkovým šetřením ve zkoumaných firmách. Data pro analýzu jsou sbírána pomocí metodiky osobních pohovorů s kompetentními pracovníky daných podniků a pomocí dotazníkového šetření mezi zaměstnanci v daných podnicích. Poslední částí této diplomové práce je část návrhová, ve které autorka navrhuje zlepšení možností stravování v uvedených podnicích se zaměřením na zlepšení kvality podávaných jídel, dostupnost stravovacích zařízení a kulturu stolování.V neposlední řadě

8

řeší využitelnost časového kapitálu poskytovaného na stravování v závislosti na dostupnosti stravovacích zařízení. Po celou dobu práce autorka využívá odbornou literaturu, odborné časopisy a internetové zdroje, ze kterých je čerpáno především v první teoretické části práce. Je stanovena hypotéza H1 zaměstnanci vybraných podniků preferují své vlastní jídlo donesené z domova na pracoviště, před tím, které je jim podáváno v závodních jídelnách či před návštěvou restaurací, H2 zaměstnanci Městského úřadu preferují stravování v restauracích. Jsou použity metody: osobního a dotazníkového šetření ve vybraných subjektech, komparování, analyzování, dále jsou použiti zdroje: tištěná literatura, internetové zdroje, sbírky zákonů.

9

1 Teoretická část Teoretická část diplomové práce se zabývá dělením a vývojem lidstva dochází i k samotné

změně

společného

stravování

a

možnostmi

jeho

zajištění

a

poskytování.Společné stravování je prošlo v průběhu let mnohými změnami a také řízeno národní tak evropskou legislativou a normami.Na trhu již několik let působí firmy zaměřující se na poskytování zaměstnaneckého stravování a zaměstnaných benefitů.

1. 1 Vývoj gastronomie „ Naši předkové jedli v krčmách, naši otcové u podomního kuchaře přes ulici, a my večeříme u restauratéra (Holub 2004, s. 168)“. V 19. století dochází k zásadním změnám ve společnosti, za tu nejvýznamnější té doby můžeme považovat průmyslovou revoluci. „K polovině 19. století se utvářel moderní systém města, který odpovídal mobilnímu stylu života v metropoli. Nové dopravní a sdělovací prostředky urychlovaly vznik jednotných domácích trhů, rozšířily oblast světového trhu. Nové dopravní a sdělovací prostředky urychlovaly vznik jednotných domácích trhů a rozšířily oblast světového trhu. Jedním z důsledků těchto změn byl i přesun venkovského obyvatelstva do měst, které se napříště stalo nositeli civilizačního vývoje. Budovala se nová sociální, kulturní, hygienická a v neposlední řadě i gastronomická zařízení. Vedle tradičních zájezdních hospod a krčem se ustavují i základní typy městských restaurantů, kaváren a hotelů, ty s menšími modifikacemi přetrvaly až do dnešních dnů(Holub 2004).

Restaurace Od konce 90. let 18. století dochází v Paříži k otevírání jednoho restaurantu za druhým v první třetině 19. století tento proces však zasáhne i celou Evropu. Do této doby je gastronomie pěstována pouze ve šlechtických sídlech, a ta je však postupně opouští a stává se dostupnější i pro jiné vrstvy společnosti především pro nastupující vrstvu buržoazie, která neměla snadný přístup k šlechtickým dvorům. Buržoazie si vytváří vlastní kulturu stolu, jež byla podporována idejemi i symboly a dodnes je osou civilizačního vývoje. Novým prostorem stolu a centrem zvídavého kulinářského úsilí se stal restaurant (Holub 2004). 10

1.1. 1 Vývoj gastronomie v českých zemích Gastronomie v českých zemích proděla v průběhu let spoustu změn, které byly zapříčiněny změnami politickými. Česká gastronomie v období první republiky Česká gastronomie měla až do válečných let velmi vysokou úroveň, což se projevovalo tím, že mnoho českých kuchařů a číšníků působilo v zahraničí. Nabytou odbornost v cizině doma efektivně uplatňovali a přenášeli do své práce stejně tak jako jazyky. Pohostinství bylo v rukou soukromých podnikatelů. V těchto letech také dochází k rozvoji lázeňství i nočních podniků v českých zemích. Vývoj gastronomie 1948 – 1989 Od roku 1948 nastávají v našich zemích politické změny, které se projevují v soukromém vlastnictví, jež se nedílnou částí prolínají i do české gastronomie a hotelnictví. V letech 1948 – 1989 bylo omezeno soukromé vlastnictví a občanům nebylo umožněno cestovat, což postihlo i pracovníky v gastronomii. Tato situace se promítla do české gastronomie stagnací a uniformitou. V tuto dobu existovaly dvě základní formy Komerční (otevřené) stravování a ubytování volně přístupné 

LSD (lidové spotřební družstvo) a Jednota, jejich hlavním místem působnosti byly vesnice



RaJ (restaurace a jídelny), které se nacházely ve městech



Interhotely ČEDOK (Československá dopravní kancelář), kdy bylo na generálním ředitelství zaměstnáno 15 pracovníků. Vlastnilo 10 hotelů, z toho 7 v České republice a 3 na Slovensku

Nekomerční (do jisté míry uzavřené) 

ROH (Revoluční odborové hnutí) byla jedinou odborovou organizací v tehdejším Československu. Členství v této organizaci bylo téměř povinné. ROH bylo základem pro dnešní OREA hotels.

Vývoj české gastronomie po roce 1989 Dochází k rychlému návratu k soukromému podnikání (privatizace, restituce). Gastronomie je převážně stavěna na malých podnicích do 20 zaměstnanců. V těchto letech dochází i ke změnám výrobních technologií na trh pozvolna vstupují konvektomaty, 11

shockery, aj., které jsou v dnešní době již nedílnou součástí každé moderní kuchyně. Dochází i ke zpřísnění hygienických požadavků, zavádění HACCP, a jiných norem. Lidé se běžně stravují v restauracích. Začíná nárůst zaměstnanosti v tomto oboru.„V roce 2012 zaměstnávalo odvětví cestovního ruchu 231,1 tisíce osob, tj. 4,6 % z celkové zaměstnanosti České republiky.„V odvětví cestovního ruchu bylo v roce 2012 zaměstnáno 184,4 tisíc zaměstnanců a 46,6 tisíc sebezaměstnaných osob (podíl na zaměstnanosti ČR 4,4 % a 5,1 %). V oborech charakteristických pro cestovní ruch pracovalo 72,2 % osob. Jednalo se především o služby ubytovacích zařízení, pohostinství, odvětví osobní dopravy, cestovní kanceláře, kulturní, sportovní a jiné rekreační služby. „Ve stravovacích a pohostinských zařízeních našlo v roce 2012 díky cestovnímu ruchu uplatnění 69,2 tisíce osob, v ubytovacích službách 41,5 tisíc a v cestovních kancelářích 12,3 tisíc (http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/v_cestovnim_ruchu_pracuje_temer_ctvrt_milionu_lidi, cit. 10 – 06 – 2014)“.

1. 2 Společné stravování „Společné stravování představuje činnost spojenou s hromadnou výrobou, prodejem a spotřebou jídel a nápojů pro velké skupiny spotřebitelů, která je organizovaná mimo domácnost. Podstatou společného stravování je, že zpravidla bývá místně a časově spojena výroba pokrmů s jejich prodejem a zároveň s jejich spotřebou. Stravování je buď za plnou, nebo částečnou (dotovanou) úhradu. Je to významná činnost zaměřená na uspokojování výživových potřeb obyvatelstva.“ (Zimáková, 2011, s. 14).

Míra využívání služeb společného stravování souvisí -

s ekonomickou vyspělostí země

-

s životní úrovní obyvatel

-

se sociálním systémem

-

s životním stylem (Mlejnková 2009, s. 9)

12

Společné stravování plní funkci a) základního stravování – poskytování kompletních obědů a večeří. b) doplňkového stravování – představuje uspokojování výživových potřeb mimo základní stravování (např. občerstvení poskytovaná v gastronomických zařízeních) c) funkci společensko

- zábavní – poskytování služeb pro uspokojování potřeb

zákazníků (Zimáková, 2011, s. 14)

1. 2. 1 Formy společného stravování Formy

stravování

existují

ve

dvou

formách:individuální

=

stravování

v domácnostech a společné stravování = stravování mimo domácnost. Formy společného stravování Veřejné - restaurační Institucionální - účelové, systémové 

Závodní



Školní



Stravování v lázních



Ústavní 

v nemocnicích



domovy pro seniory



armáda



v nápravných zařízeních



apod.

(Zimáková 2011, s.15)

„V případě institucionálního (systémového) stravování se jedná zpravidla o stravování pro vymezené skupiny osob, tedy o svým způsobem uzavřenou formu společného stravování, která nemá žádný vztah k cestovnímu ruchu nebo pouze minimální. Toto ale neplatí v lázních“(Zimáková 2011, s. 15).

Institucionální stravování se od veřejného liší v tom, že klientela je jak do obsahu, tak do rozsahu předem známa. Nabídka má užší rozsah, ale denní obměnou, je 13

přizpůsobena klientele, pro kterou je připravována. Liší se od sebe ve výživových hodnotách stravování závodní, nemocniční, školní, které se řídí výživovými normami. Liší se i ve formě úhrady, na níž se může kromě samotného strávníka podílet i zaměstnavatel, škola, zdravotní pojišťovna, aj. (Marádová 2009).

Restaurační stravování Je historicky nejstarší forma,která je úzce spjata s rozvojem obchodu a cestovního ruchu Základní znaky -

úhrada nákladů spojených s restauračním provozem v plné výši

-

součástí ceny je i zisk podnikatele

-

stravování organizované pro velké skupiny ve speciálních prostorách

-

činnost zaměřená na uspokojování potřeb výživy, případně společného styku a zábavy (Zimáková, 2011, s. 15)

„ V restauračním stravování bývá velmi často funkce základního a doplňkového stravování spojena s funkcí společensko-zábavní a ubytovací. Dnešní zákazník požaduje komplexní zabezpečení všech služeb souvisejících s jeho pobytem“(Zimáková 2011, s. 15).

Závodní stravování Poskytuje základní a doplňkové stravování zaměstnancům a pracovníkům během pracovního procesu Základní znaky -

je vymezeno pro určitý okruh spotřebitelů

-

okruh spotřebitelů je poměrně stálý

-

strávníci hradí pouze část nákladů na přípravu stravy, další část hradí podnik, který stravování pro své zaměstnance zajišťuje (Zimáková, 2011, s. 15)

Závodní stravování může být poskytováno mnoha způsoby -

výroba a výdej jídla je zabezpečována ve vlastním zařízení 14

-

stravování se realizuje v jiných organizacích provozujících závodní stravování popř. jiné formy účelového stravování

-

dovoz jídel z jiných zařízení a jejich výdej ve vlastním zařízení

-

stravování v komerčních restauračních provozech (Zimáková, 2011, s. 15) „Soukromé podnikání proniklo také i do oblasti závodního stravování. Vedle

domácích firem působí na našem území i několik zahraničních subjektů, které se zasloužily o to, že závodní stravování je v dnešní době u nás poměrně na vysoké úrovni (sortiment, kvalita, hygiena, vybavenost, nové technologie). Mezi významné firmy působící v této oblasti, např. EUREST, SODEXHO, GTH a mnoho dalších“ (Zimáková 2011, s. 16). Outsorcing těchto firem je v poslední době velmi oblíbenou formou poskytování zaměstnaneckého stravování, podnikům tak odpadají zbytečné starosti v této oblasti. Eurest –je součástí Compass Group (největší společnost v oblasti zaměstnaneckého stravování na světě). Eurest je vedoucí cateringovou společností v České republice, která zde působí od roku 1991 (http://www.eurest.cz/o-nas/, cit. 28 –05 - 2014). Aramark– dceřiná společnost Aramark Co., která u nás působí již od roku 1992. Je druhou největší cateringovou firmou v České republice s 1000 restaurací, cca 1100 zaměstnanci, kteří denně připraví cca 50 tisíc jídel. (http://www.aramark.cz/firemni-stravovani/, cit. 28 - 05 - 2014). GTHmulticatering - skupina GTH multicatering působí na českém trhu o d roku 2010, kdy se transformovala ze společnosti GTH catering a. s., ta zde působila od roku 1997. Společnost má 1000 zaměstnanců, kteří ve více než 70 provozovnách obslouží měsíčně kolem 1 000 000 zákazníků ze všech segmentů. (http://www.gthcatering.cz/ cit. 28 – 05 – 2014). Sodexo –je součástí skupiny Sodexo Group. V České republice působí od roku 1993. Kromě poskytování stravenkových poukazů se zabývá také zaměstnaneckým stravováním. (http://cz.sodexo.com/czcz/o-nas/zakladni-informace/nase-poslani.aspx, cit. 28 – 05 – 2014). Šumperská restaurační s. r. o. – je jedinou společností, která nabízí zaměstnanecké stravování ve vybrané lokalitě. Stravování zajišťuje ať už ve vlastní závodní jídelně, jež je součástí podniku Pramet Tools s. r. o., tak i v prostorech jiných subjektů. Závodní kuchyně 15

této

společnosti

denně

uvaří

6

menu

+

1

dietní.

(http://www.sumperskarestauracni.cz/zavodni_stravovani.html, cit. 28 – 05 – 2014). Školní stravování Je upraveno vyhláškou 107/2005 Sb. o školním stravování. Dle této vyhlášky:„školním stravování se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb (dále jen strávníci)“.Dle vyhlášky se hlavním jídlem rozumí oběd a večeře, za doplňková jídla jsou považovány snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře. Tato forma společného stravování je řízena výživovými normami. Typy zařízení školního zařízení: -

školní jídelna

-

školní jídelna - vývařovna

-

školní jídelna - výdejna

Školní jídelna vydává jídla, která sama připravila, a může je připravovat i pro jídelnu, kdežto vývařovna připravuje jídla, která pak vydává výdejna.

Stravování v lázních Léčba v lázních v České republice je buď plně hrazena zdravotní pojišťovnou, tzv. komplexní lázeňská péče, nebo je hrazena jen částečně, tzv. příspěvková lázeňská péče kdy si návštěvník celý svůj pobyt v lázních hradí sám tzv. samoplátce. „Výživa ovlivňuje v lidském organismu značnou měrou jeho látkovou přeměnu. Této skutečnosti leze využít i léčebným účelům. Vhodnou sestavou a úpravou stravy lze nemocné nejen živit, ale i léčit. Takový způsob výživy, který je upraven se zřetelem k charakteru onemocnění, nazýváme léčebnou výživou nebo též dietou. Dietní stravování znamená vždy určité omezení v pokrmech i nápojích, v jejich výběru a úpravě. Jednotný dietní systém, který byl v r. 1983 vypracován pro nemocnice a lázně byl v r. 1992 upraven. V této úpravě jsou nově stanoveny požadavky na energetickou hodnotu (v kJ), na hlavní živiny (bílkoviny – B, tuky – T, sacharidy – S) a na vitamín C“(Marádová 2010, s.178) “. Podrobněji jsou tyto diety uvedenyv tabulce č. 1 seznam jednotlivých diet od roku 1992.

16

Tabulka č. 1 Seznam jednotlivých diet od roku 1992 Dieta

Energetická hodnota (kJ)

Bílkoviny (g)

Tuky (g)

Sacharidy (g)

Vitamín C (mg)

I. základní diety 0 S čajová podává se jen slabý čaj 0 standartní 6000 80 70 320 50 ND nutričně definovaná 8000 - 12000 určuje se individuálně 1 šetřící kašovitá 9500 80 70 320 90 2 šetřící 9500 80 70 320 90 3 základní 9500 80 70 320 90 4 s omezením tuků 9500 80 55 360 90 5 s omezením zbytků 9500 70 70 320 90 6 s omezením bílkovin 9500 50 70 350 90 8 redukční 5300 75 40 150 90 9 diabetická 7400 75 60 225 90 10 neslaná šetřící 9500 80 70 320 90 11 výživná 12 000 105 80 420 100 12 batolecí 5500 45 40 200 50 13 pro předškolní věk 7000 60 55 250 50 13 – s pro mladší školní věk 8800 75 6 300 90 14 podle rozpisu lékaře podle individuálního předpisu lékaře II. Speciální diety 4 S s přísným omezením 50 -75 10-50 300-350 90 9500 tuků 9 S šetřící diabetická 7400 75 60 225 90 III. Standardizované dietní předpisy Bezlepková - přísná redukční - při chronickém selhávání ledvin Bezlaktózová - při akutní pankreatitidě - při vyšetření na okultní krvácení Zdroj: Beno 2008, s. 130

Účelem předepisování diet má být: 

maximální možné dodržení energetické a biologické hodnoty stravy;



šetření postižených orgánů tím, že se vylučují nebo omezují látky, které dráždí



přidávání složek, které mají léčebný účinek, popřípadě doplnění některých chybějících složek;

Léčebného účinku se dosahuje: 

výhodným výběrem potravin;



vhodnou technologickou úpravou (mechanickou úpravou nebo tepelnou přípravou pokrmů); 17



změnou poměru základních živin (nevhodné živiny se omezují, podává se více těch, které nezhoršují stav nemocného);



vynecháním některé obvyklé složky potravy nebo naopak jejím podáváním v nadbytku

(Marádová 2010, s. 181)

1. 3Firemní stravování Zaměstnanci ve firmách mají možnostise stravovat různými formami. 1. vlastní kuchyně s jídelnou provozována vlastními zaměstnanci Závodní stravování je samostatnou výrobní jednotkou podniku. Za výhody můžeme považovat, že zaměstnanci mohou do určité míry ovlivňovat kvalitu podávaných jídel a sortimentu. Za nevýhodu můžeme považovat vynaložení nákladu na mzdy zaměstnanců v závodní kuchyni. Též řízení samotného provozu můžeme považovat za zatěžující.

2. vlastní kuchyně s jídelnou provozována externí firmou (catering) Podnik,který má zájem o tuto formu zajištění zaměstnaneckého stravování, musí disponovat prostory, které jsou vybaveny gastronomickými technologiemi a musí odpovídat hygienickým normám. Podnik je majitelem vybavení jídelny a určuje si cenu pokrmů. Zatímco cateringová firma zajišťuje provoz kuchyně a jídelny svými vlastními vyškolenými zaměstnanci.

3. dovoz jídel Je využíván především ve firmách, které nedisponují vlastním výrobním zázemím. V tomto případě je možné využít cateringovou společnost, která dodá připravené pokrmy do firmy. V dnešní době zamrazených a chlazených pokrmů, které lze regenerovat v konvektomatech či mikrovlnných troubách, odstraňuje problémy s jejich dopravou do podniku. 4. smlouva s jinou organizací poskytující závodní stravování Zaměstnanci docházejí na stravování do jiné budovy mimo sídlo jejich firmy, což přináší časovou ztrátu na polední pauzu. Mají při tom stejné finanční výhody – příspěvek na

18

stravování jako ve vlastním stravovacím zařízení, odstraňuje problémy s přihříváním jídel, které znamená i snížení nutričních hodnot pokrmů. (Mlejnková 2009, s. 29-30).

5. stravování v restauracích Zaměstnanci mají možnost v rámci doby odpočinku (polední přestávka či přestávka na jídlo), která je stanovena zákoníkem práce č.262/2006 Sb. nárok na to dojít si do restaurace. Tyto podniky se nacházejí mimo sídlo firmy a docházka zaměstnanců do těchto podniků a objednání jídla zde, jim přináší značnou časovou ztrátu. Stravující mají zde možnost vybrat si jak z poledního menu, což je pro ně časově výhodnější, tak i z nabídky a la carte, která je časově poměrně náročnější. Ve většině případů jsou zaměstnancům poskytovány příspěvky na tuto formu stravování ve formě stravenkového systému.

6. krabičková dieta V dnešní době je tato forma stravování dalším rozšířeným způsobem, jaký zaměstnanci využívají při svém stravování. V lokalitě Šumperka existují dvě firmy nabízející tuto formu stravování, a to krabičková dieta Šumperk provozována Olomouckou restaurační s. r. o. a Dieta rozvoz, kterou zajišťuje První rovenská s. r. o. Obě společnosti nabízí denní stravování v pracovní dny. Tedy pět menu do týdne, které se skládá z snídaně, svačiny dopolední, oběda, odpolední svačiny a večeře. Každá s firem nabízí různé programy stravování, jídelníčky jednotlivých firem jsou umístěny v Příloze 7. Dieta rozvoz má v nabídce 3 typy stravovacích programů, a to pro zdraví, bez masa a pro sport, a to v kalorických hodnotách 5000, 7000, 10000. Dále nabízí různé varianty jednotlivých programů, objednávající si může zvolit, kolik jídel na den si objedná. Cena této formy stravování vychází na cca 225 Kč na den u programu pro zdraví s kalorickou hodnotou 5000, tedy na cca 4725 Kč za měsíčně. Jídlo je rozváženo mezi 16 – 22 hodinou každý den. Krabičková dieta Šumperk nabízí oproti Dieta rozvoz pouze dva programy a to pro ženy s výživovou hodnotou 5000kJ/den a pro muže s výživovou hodnotou 7000kJ/den. Cena

19

této diety pro ženy na den činí 199 Kč za měsíc 4179Kč a pro muže na den 220Kč, 4620 Kč/měsíc. Rozvoz jídel je prováděn každý den vždy mezi 18. – 22. hodinou. Tato forma stravování je další z možnosti jak se zaměstnanci daných firem mohou v pracovní dny stravovat zdravě a vyváženě.

1. 3. 1 Účel zaměstnaneckého stravování „Stravování pracovníků v průběhu pracovního procesu je důležité z hlediska udržení pracovního výkonu a zajištění plynulého přísunu energetických a nutričních látek potřebných pro lidský organismus. Přispívá k vytváření spokojenosti zaměstnanců, jejich dobrého vztahu k zaměstnavateli a příznivé atmosféry na pracovištích“ (Mlejnková 2004, s. 27). Při přípravě pokrmů ve veřejném stravování musíme brát na zřetel, pro jakou skupinu pracovníku pokrmy připravujeme a jaký mají energetický výkon při svém výkonu práce. Rozlišujeme čtyři skupiny energetických výkonů práce (Mlejnková 2004, s. 27) viz tabulka č. 2 Energetický výkon práce.

Tabulka č.2Energetický výkon práce Druh práce

Energetická spotřeba

Lehká – sedavé zaměstnání

1300 – 2600 kJ

Středně těžká práce

3000 – 4500 kJ

Těžká práce

5000 – 6500 kJ

Fyzicky namáhavá práce ve ztížených podmínkách

7000 – 9000 kJ

Zdroj: L. Mlejnková, Služby společného stravování, Oeconomica, Praha 2009

„Energie z potravy pro pracovní výkony závisí na funkčním stavu orgánů, rozsahu a typu práce, vlivu centrálního nervového systému. Člověk pracuje jako stroj s účinností 23 až 30%. Tato účinnost není konstantní, ale mění se se zvýšeným zatížením. Na základě četných výzkumů jsou sumarizovány údaje o tom, jakou maximální energetickou spotřebu lze očekávat při jednotlivých výkonech. Překročí – li výkon toto maximum, je energie vydávána na úkor tělesných tkání a dochází ke ztrátě hmotnosti. Vzniklé ztráty při velkých

20

výkonech jsou po skončení nahrazovány zvýšeným přívodem potravy (u sportovců). Problematické zůstává posuzování práce duševní“ (Marádová 2010, s. 22).

1. 4Zaměstnanecké benefity na stravování K jednomu ze zaměstnaneckých benefitů patří i příspěvek zaměstnavatele na stravování ve formě stravenek, je široce využívanou formou náhrady přímého stravování zaměstnanců. V dnešní době máme dvě formy stravenek, a to papírové a elektronické. Mezi největší poskytovatele papírových stravenek v České republice patří Sodexo (Gastro Pass), Edenred ( Ticket restaurant), Le Checque Dejeneur (Checque Dejeneur). Od roku 2014 na náš trh vstupují tzv. E- stravenky (elektronické stravenky), které začala jako první v České republice poskytovat firma Benefit Plus.

Základní fakta o stravenkách -

stravenky jsou daňově uznatelným nákladem, nepodléhají dani z přidané hodnoty

-

stravenky jsou osvobozené od daně z příjmu a odvodů na sociální a zdravotní pojištění

-

27 % zaměstnanců využívá stravenky (1,3 milionu lidí)

-

60 tisíc zaměstnavatelů poskytuje stravenky

-

25 tisíc restaurací a obchodů akceptuje stravenky

-

16 miliard Kč je hodnota vydaných stravenek za rok

-

96Kč je nejvýhodnější nominální hodnota stravenky, při které lze nejlépe využít daňově zvýhodněné podpory stravování

-

mezi 55 až 96 Kč se nejčastěji pohybuje nominální hodnota stravenky

-

426 milionů Kč je celkový čistý přínos stravenek pro státní rozpočet

-

21 je počet evropských zemí, kde běžně stravenky fungují (www.apropos.cz,cit. 11 – 03 – 2014)

1. 4. 1 Stravenky a legislativa V České republice je poskytování stravenek upraveno vyhláškou č. 435/2013 Sb. Ideální nominální hodnota stravenky 

Při výpočtu ideální nominální hodnoty stravenky vždy vycházíme z aktuální výše

stravného, které každoročně stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.

21



Pro rok 2014 se jedná o vyhlášku č. 435/2013 Sb. o výši stravného



Tato vyhláška stanoví maximální výši stravného na částku 80 Kč



Podle § 24 písm. j), odst. 4 zákona o dani z příjmu je pro státní zaměstnance

uznatelných maximálně 70% ze stravného stanoveného pro státní zaměstnance „…provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin…“ 

Pro zaměstnance v soukromém sektoru, pro které je stanoveno stravné pouze minimální hodnotou § 163 Zákoníku práce, není horní hranice stanovena. (www.edenred.cz 09 – 03 – 2014)

Papírové stravenky Sodexo „Sodexo vyvíjí, řídí a poskytuje širokou škálu služeb pro zlepšení kvality života“ (www.sodexo.cz 10 - 3 - 2014). Společnost Sodexo byla založena v roce 1966 Pierrem Bellonem v Marseilles ve Francii, v současné době je považován za lídra v oblasti služeb pro kvalitní život. V průběhu čtyřiceti let vyvinuli odborná řešení, za kterými stojí více než 428 000 zaměstnanců v 80 zemích světa. Navrhuje, řídí a poskytuje jedinečnou škálu řešení zaměstnaneckých benefitů a služeb klienta, aby zlepšili kvalitu života jejich zákazníků a jejich zaměstnanců (www.sodexo.cz 10 – 03 – 2014).

Edenred V roce 1962 Jacque Borel založil značku Ticket Restaurant® ve Francii po vzoru Luncheon Voucher1, které byly zahájeny v roce 1954 ve Velké Británii. U francouzské vlády prošla vyhláška v roce 1967, která oficiálně uznávala stravenky jako zaměstnanecký benefit. Síla toho úspěchu byla z Francie exportována roku 1976. Zaměstnanecké benefity související s potravinami dosahovaly úspěchu po celém světĚ, nejprve v Evropě, poté v Latinské Americe a to díky spojení dvou značek Ticket Restaurant®aTicketAlimentación®.

1

kus papíru, který obdrželi zaměstnanci od zaměstnavatele, mohli je využítna nákupobědů av některýchrestauracíchaobchodech

22

Ticket Restaurant® byla od roku 1983 dceřinou společností Accor Group, která udala nový směr v roce 1998, kdy se stala Accor Services a v roce 2010 v rámci odštěpení se od Accor Hotels změnila svůj název na Edenred Group (www.edenred.com 10 – 03 - 2014).

Le Checque Dejeneur Společnost byla založena roku 1964 ve Francii po zavedení sytému stravovacích poukázek. Checque Dejeneur položil základy pro jeho originalitu principu spolupráce: 

Asociaceindividuálníchprostředků kvytvořenísilnějšíhocelku



Demokratickéfungování



Přístup kodpovědnostiaekonomickéiniciativě

Dejeuner se rozhodla přijmouttento typstrukturyjakodůkazsvého závazku ksociálním alidským hodnotám, které podporují společenstvía svobodupro všechny. Cheque Dejeunerzaujímávýznamné místo vevydávánístravenekarychle se zařadildoskupiny, kterájevždyvstřícnákpotřebám apožadavkůmspolečnosti. Poukázky společnosti představují více než platební nástroj, reprezentují skutečnou sociální a kulturní měnu, podporu výměny zboží a služeb. Odrážejí silnou motivaci skupiny k rozvoji reflexní sociální soudržnosti ve společnosti (www.chequedejeuner.ro 10 - 3 2014).

Elektronické stravenky Počátkem letošního roku vstupují na český trh, avšak v Evropě jsou využívány již od roku 2008. Průkopníkem této technologie je společnost Benefit Plus, Česká republika bude jednou z 15 zemí Evropy, ve které mají zaměstnavatelé a zaměstnanci možnost využívat této technologie.

Benefit Plus Jak fungují stravenky? Částka na stravování se nahraje každý měsíc na benefitové účty v aplikaci Benefit Plus a zaměstnanci z něj pak sami platí v restauracích a dalších zařízeních buď prostřednictvím (bezkontaktní) platební karty, nebo přímo ze svého chytrého mobilního telefonu. V obou

23

případech lze navíc zaplatit přesnou částku v korunách a nehrozí nebezpečí ztráty či odcizení papírových stravenek. Mezi hlavní výhody patří snížení nákladů na administrativu = odpadá pravidelná interní distribuce papírových stravenek všem zaměstnancům. Pouze na začátku se vydají karty všem zaměstnancům a průběžně pak všem novým zaměstnanců. Setření nákladů = nulové náklady na doručení stravenek a žádné poplatky za vydávání stravenek. ¨

Výhody pro zaměstnance -

vždy lze platit přesnou částku v korunách

-

karta zabírá méně místa v peněžence

-

lze platit i mobilem – nepotřebují ani kartu, jen staženou aplikaci Benefit Plus

-

peníze na kartě nelze ztratit ani ukrást

-

e-stravenky jsou platné minimálně 2 roky (www.benefit-plus.eu 10 – 03 – 2014)

1. 5 Hygienické požadavky v gastronomii Hygiena společného stravování v české republice je řízena jak jejími zákony a vyhláškami, tak i legislativou a nařízeními Evropské unie. Hygiena v gastronomii je řízena: Národní legislativa 

Zákon č.115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů



Vyhláška č. 602/2006 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, kterou se mění vyhláška 137/2004 Sb.



Zákon číslo 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích

Legislativa EU 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a jenž stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin

24



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin (zavádění„Systému kritických bodů v gastronomii“)



Nařízení komice (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny



Nařízení komise (ES) č. 375/2005 o sledování teplot v přepravních a skladovacích prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zamrazené potraviny určené k lidské spotřebě



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami (kolektiv autorů, 2006, s. 14)

Zákon č. 115/2012 Sb. o ochraně veřejného zdraví „Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života.“ (zákon č. 115/2012 Sb.) „Fyzické osoby pracující ve stravovacích službách musí být zdravotně způsobilé a mít znalosti nutné k ochraně veřejného zdraví (Marádová 2010, s. 126)“.

1. 5. 1 HACCP HACCP jet zkratka slov Hazard Analysis and Critical Control Point neboli „Systém kritických bodů v gastronomii“. „Předchází, identifikuje a vyhodnocuje nebezpečí ohrožení zdraví strávníka, spotřebitele ještě předtím, než může nebezpečí vzniknout. Udává jaké postupy a prostředky jsou nezbytné k tomu, aby se nebezpečím předcházelo ještě předtím, než se mohou projevit. Zavádí způsoby sledování a nápravná opatření, která jsou zárukou, že je preventivní systém účinný (Voldřich a Jechová, 2004, s. 9)“. Cílem zavedení systému není vytvoření dokumentace, ale smyslem je (kolektiv autorů, 2001, s. 42): Zhodnocení způsobu provádění postupu a manipulace s potravinami v podmínkách provozu. Uvědomění si hrozícího nebezpečí všemi pracovníky Pochopení problému – významný je, pokud pracovník chápe, co by se mohlo stát

25

Kontrolní bod (CP) – jakýkoliv krok procesu, kterým mohou být biologické, chemické nebo fyzikální faktory ovládány. Způsob vedení dokumentace o sledování kontrolních bodů si určuje sám výrobce (Voldřich a Jechová, 2004, s. 162) Kritický bod (CCP) - technologický úsekem, jímž je postup nebo operace ve výrobních procesech, ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti potraviny a v nichž se uplatňuje ovládání různých druhů nebezpečí ohrožujících nezávadnost potravin s cílem zamezit, vyloučit, případně zmenšit tato nebezpečí. (Voldřich a Jechová, 2004, s. 162)

Postup zavádění systému kritických bodů v provozovnách je prováděn ve třech etapách 1. Příprava plánu – popisné dokumentace (podle vyhlášky č. 147/1998) Dokládá vytvoření systému ve dvanácti bodech z vyhlášky. Zpracovává se pro skupiny pokrmů a jejich jednotlivé složky. Detailně popisuje podmínky v daném provoze. 2. Zavedení plánu – vytvoření systému Školení, zavedení popisné dokumentace, kontrola činností. Teoretické postupy jsou zaváděny do praxe, pracovníci provádějí činnost podle plánu HACCP. 3. Udržování systému Ověřování systému Aktualizace Nové výrobky, technologie, pracovníci, … Provádění postupů je kontrolováno, systém je inovován dle potřeb, aby byl stále aktuální a funkční. Je uváděn i „nultý“ krok – spočívá v uplatnění principů správné výrobní a hygienické praxe (kolektiv autorů, 2001, s. 43) Systém HACCP je uplatňovám v sedmi principech 1. Provedení analýzy nebezpečí 2. Stanovení kritických bodů (CCP) 3. Stanovení znaků a hodnot kritických mezí pro každý kritický bod 4. Vymezení systému sledování zvládnutého stavu v kritických bodech 26

5. Stanovení nápravných opatření pro každý kritický bod 6. Stanovení časového harmonogramu ověřovacích postupů a vnitřních auditů 7. Zavedení řízení dokumentace (postupy a vedení záznamů) (ww.cqs.cz cit. 17- 03 - 2014)

27

2 Analytická část Tato část práce se zabývá samotným zkoumáním, analýzou a komparováním dat získaných ve vybraných podnicích ve zvolené lokalitě. Bylo osloveno pět největších podniků města Šumperk, z toho pouze čtyři podniky byly svolné ke spolupráci. Tyto firmy autorka osobně navštívila a provedla osobní rozhovorviz. příloha 2 s pracovnicemi z personálního oddělení, které jí sdělily potřebné informace k vypracování daného tématu, po dohodě s nimi jim byly zaslány dotazníky viz. Příloha 1, jak elektronickou formou pro pracovníky v administrativě, tak i tištěné pro pracovníky ve výrobě, k dotazníkovému šetření byly svolné skoro všechny firmy, kromě EPCOS s. r. o., která toto šetření považuje za zbytečnou administrativní zátěž.

2. 1 Město Šumperk Šumperk je severomoravským městem, které leží na úpatí pohoří Jeseníků a je bývalým okresním městem. Jeho založení se datuje do 13. století, kdy jej založili kolonisté na zeměpanském zboží (královský majetek). V 15. století ve městě vzniká plátenický cech, který je v pozdějších dobách pro rozvoj města zásadní, v 16. století se stává město a přilehlé okolí dějištěm proslulých čarodějnických procesů. V 18. století vzniká ve městě Klapperothova manufaktura na výrobu manšestru a dušestru, je jedinou svého druhu v tehdejší habsburské monarchii, tato výroba předznamenala velký rozmach textilního průmyslu. V druhé polovině 19. století se Šumperk stává moravským centrem průmyslové výroby pláten a hedvábí, jež přispěla ke zvelebení města. Pro jeho výstavnost se Šumperku říkalo „malá Vídeň“. Výrazně německý charakter města se změnil až po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu většiny tehdejšího obyvatelstva. V dnešní době má město cca 30 000 obyvatel. Z tohoto počtu obyvatel, je na Úřadu práce nahlášeno 1673 nezaměstnaných z toho je 786 žen. Co se týká zaměstnanosti, provádí Úřad práce monitorovací návštěvy u jednotlivých zaměstnavatelů, v současné době nedokážou sdělit přesná čísla. Informace poskytla Hana Klug Sittová, referent trhu práce, kontaktní osoba EURES, Šumperk, 28. 5. 2013.

28

2. 2 Charakteristika vybraných podniků V této kapitole jsou popsány podniky, ve kterých bylo prováděno jednotlivé šetření. Je zde uvedeno, jak se mohou pracovníci jednotlivých podniků stravovat. Stručnější přehled jednotlivých dat daných podniků je popsán v tabulce č. 3 Srovnání jednotlivých podniků dle základních ukazatelů na straně 28.

Městský úřad Šumperk Je jedinou administrativní firmou, která byla z města Šumperk vybrána pro velký počet možných respondentů. Městský úřad poskytuje služby občanům v oblasti veřejné správy vymezené zákonem 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). V současnosti na úřadě pracuje 195 zaměstnanců(148 žen a 47 mužů), kteří zastávají funkce na 13 odborech. Tito zaměstnanci jsou rozmístěni ve 4 budovách. Nejvíce, tj. 120 zaměstnanců, se nachází na Jesenické ulici, kde je 6 odborů (životní prostředí, výstavba, živnostenský, školství, kultury a vnějších vztahů, strategického rozvoje, ÚP a investic). V budově radnice, která se nachází na náměstí Míru je 40 zaměstnanců pracujících na 6 odborech (finanční a plánovací, majetkoprávní, kancelář tajemníka, org. složka města JSDH, bezpečnostní rada, interní audit a kontrola + starosta a místostarosta). Na ulici Lautnerova se nachází obor sociálního zabezpečení, ve kterém pracuje 30 zaměstnanců, a poslední budova se nachází na ulici bří. Čapků, sloužící jako spisovna pro všechny uvedené odbory, zde jsou pouhé 2 pracovnice. Informace poskytla Ing. Marie Dvořáčková, vedoucí kanceláře tajemníka, Šumperk 30. 4. 2014

Pars nova a. s. Firma Pars nova a. s. se v dnešní době věnuje opravě a modernizaci kolejových vozidel a patří k nejvýznamnějším firmám v oboru. V Šumperku je nejstarší strojírenskou firmou. Její vznik se datuje do roku 1884, kdy v tehdejším Rakousku – Uhersku patřila k nejlépe vybavené státní dílně. Avšak historie firmy se začíná psát až po druhé světové válce 8. 12. 1947, kdy byl položen základní kámen a 1. 6. 1952 byl započat částečný provoz ČSD – Dílen. V roce 1960 je provoz rozdělen na dva závody: Dílnu pro opravu vozidel ze Šumperka a České Třebové. V roce 1973 dochází ke změně názvu na ŽOS Šumperk. Roku 1993 se začíná psát nová etapa, a to privatizací ŽOS na Pars DMN s. r. o., 29

v této době se firma rozšiřuje o opravu dalších železničních vozidel a tramvají. 1. srpna 2000 je založena akciová společnost Pars nova a. s. a v březnu roku 2008 byla začleněna do skupiny TRANSPORTATION akciové společnosti ŠKODA HOLDING. Firma patří mezi největší podniky se 750 zaměstnanci, kteří pracují jak ve výrobě, tak v administrativních pozicích. Informace poskytla Mgr. Lucie Novotná, personální ředitelka, Šumperk 30. 4. 2014

Pramet Tools s. r. o. Název firmy pochází ze slov prášková metalurgie aje další strojírenskou firmou ve městě Šumperk, kde má svůj výrobní podnik a též centrálu společnosti, v níž se nachází další oddělení jako je výzkum a vývoj, logistika a marketing. Podnik se zabývá vývojem, výrobou a prodejem obráběcích nástrojů ze slinutého karbidu2. Výroba navazuje na cca šedesátiletou tradici výroby slinutého karbidu, který se v Šumperku vyrábí od roku 1951. Své produkty nabízí zákazníkům ve více než padesáti zemích světa a v devíti má dceřiné společnosti (např. Indie, Čína). Podnik se nachází ve dvou budovách, kdy jedna je určena pro výrobu a druhá pro administrativu. Pracuje zde 620 zaměstnanců z toho, je 445 pracovníků ve výrobě a zbylých 175 v administrativě. Z celkového počtu je v podniku zaměstnáno 240 žen a 380 mužů. Informace poskytla Ing. Hana Švédová, personální oddělení, Šumperk 30. 5. 2014.

EPCOS s. r. o. Epcos s. r. o. je nejmladší strojírenskou firmou v Šumperku zabývající se výrobou elektrosoučástek. Byla vybudována v roce 2000 na zelené louce, v té době patřila k největšímu centru sloužícímu k výrobě feritů3 v Evropě. V roce 2009 se mateřská společnost EPCOS A. G. Mnichov slučuje s částí společnosti TDK a tím vzniká nová společnost TDK - EPC Corporation.

V současné době EPCOS zaměstnává cca tisíc

zaměstnanců. V podílu 58% mužů a 48% žen. Informace poskytla Martina Přibylová, personalista.

2 3

materiál pro výrobu obráběcích strojů fáze slitiny železa a uhlíku

30

Tabulka č.3 Srovnání jednotlivých podniků dle základních ukazatelů

Pramet Tools s. r. o.

Pars nova a. s.

MěÚ Šumperk

Epcos s. r. o.

Segment působnosti

Strojírenství

Strojírenství

Administrativa

Strojírenství

Počet zaměstnanců

620

750

195

Cca 1000

Závodní jídelna

Ano v pronájmu

Ano v pronájmu

Ne

Ano

Kuchyňka

Ano pro administrativní pracovníky

Ano pro administrativní pracovníky

Ano

Ano

Jídelní koutky

Ano – pouze pro zaměstnance ve výrobě


Ne


Zdroj: vlastní zpracování

Jak je z tabulky patrno v práci jsou zastoupeny střední(100- 499 zaměstnanců) a velké podniky (500 a více) jsou zařazeny podle EU podle počtu zaměstnanců. Výrobní podniky jsou vlastníci svých závodních jídelen, které se jim v dnešní době nevyplatí provozovat a proto tyto služby outsorcují jinými firmami, které vaří nejen pro daný podnik, ale i pro širokou veřejnost či dané potraviny rozváží do jiných podniků a firem. Velké firmy svým zaměstnancům poskytují vybavené jídelní koutky, kde mohou konzumovat své obědy, kromě těchto koutků a jídelny je zaměstnancům umožněno opustit podnik a dojít si na oběd mimo podnik, ovšem tato možnost je velmi omezená poněvadž restaurace a jiná stravovací zařízení jsou ve většině případů od těchto podniků vzdálena a zaměstnancům by časový fond na polední pauzu nevystačil.

2. 3 Stravování v jednotlivých podnicích Městský úřad Šumperk Zaměstnanci mají dle zákona č. 262/2000 Sb. nárok na třiceti minutové přestávky, kdy si musí označit odchod na oběd a následně příchod v docházkovém systému. Zaměstnancům úřadu je umožněno čerpat přestávku o 15 minut delší, tento čas „navíc“ je jim však strhnut z docházkového systému a musí si jej nadpracovat. Zaměstnanci pracující 31

na pokladně a Czech pointu tuto možnost nemají, poněvadž jsou v přímém styku s lidmi a musí striktně dodržovat třicetiminutovou přestávku. Ze strany zaměstnavatele byl i návrh na zvýšení limitu o dalších třicet minut na celkově šedesát minut, s tím, že by 30 minut čerpali ze zákona stanovené doby na odpočinek a zbytek by si museli nadpracovat, což znamená, že např. úřední dny by se prodloužily z pracovní doby z 17:00 na 17:30, tato varianta však byla pro zaměstnance nepřijatelná. Tato úprava byla navržena před několika lety, kdy se autorka se rozhodla otestovat, zda by zaměstnanci měli v současné době o delší přestávku zájem, protože si je vědoma, že současný fond je pro bezstresové stravování nedostačující. V době pracovního odpočinku je zaměstnancům umožněno využívat kuchyňky, které se nachází na každém patře, tyto jsou standardně vybaveny mikrovlnnou troubou, ledničkou, kávovarem, rychlovarnou konvicí a stolky s židlemi.V těchto místnostech si připravují a konzumují vlastní jídla. Zaměstnanci mohou své donesené pokrmy z domova konzumovat taktéž v kanceláři. Další variantou je možnost využívání dovozu jídel nebo si mohou dojít na oběd do restaurace. Městský úřad zaměstnancům dotuje stravování ve formě stravenkového systému od firmy Sodexo v nominální hodnotě 60 Kč. Ani v jedné z budov však nemají zaměstnanci možnost využívat kantýnu z důvodu její absence. V minulosti byla kantýna provozována pouze v budově na Jesenické ulici, po čase se však její provoz stal nerentabilní. Z tohoto a z hygienických důvodů (po povodních se v prostorech provozovny vyskytla plíseň, umístění ve sklepním prostoru), byla kantýna následně uzavřena. Zaměstnanci mají v každé budově k dispozici nápojové automaty na kávu a barely s vodou, slouží nejen jim, ale i veřejnosti. Informace poskytla Ing. Marie Dvořáčková, vedoucí kanceláře tajemníka, Šumperk 30. 5. 2014. Pars nova a. s. Podnik vlastní závodní jídelnu, kterou pronajímá i s částečným vybavením firmě LUANA gastro s. r. o. Zaměstnanci mají možnost se stravovat v této závodní jídelně, kde mají na výběr z šesti jídel + „chlazenky“ (potraviny připravené předem a posléze zachlazené s možností je posléze ohřát), tuto možnost využívá v průměru 570 zaměstnanců měsíčně opakovaně. Závodní jídelna slouží i jako kantýna, kde si 32

zaměstnanci jdoucí na noční směnu, mají možnost vyzvednout předem objednané „chlazenky“. Objednávka stravy probíhá pomocí karty přes intranet nebo terminál, částka za stravování je strhávána jednou měsíčně z výplaty. Ve výrobě mají zaměstnanci k dispozici tzv. oddychové koutky, které mají vybaveny mikrovlnnou troubou, v tomto místě mají možnost konzumovat nápoje, dále jsou provozy také vybaveny automaty na nápoje. Vedení Pras nova a. s. má možnost stanovit si stravovací komisi, ale tuto možnost nevyužívá. Informace poskytla Mgr. Lucie Novotná, personální ředitelka, Šumperk 30. 5. 2014. Pramet Tools s. r. o. Podnik má ve vlastnictví závodní jídelnu, kterou i s vybavením pronajímá firmě Šumperská restaurační s. r. o., součástí jídelny je i kantýna, která je v provozu denně od 21:30 – 22:30. Zaměstnanci mají na výběr ze 7 jídel z čehož jedno je vždy dietní. Jídlo je objednáváno předem pomocí karet a hodnota stravování je zaměstnancům strhávána jednou za měsíc z výplaty. Stravování pracovníků ve výrobě a administrativě je odlišné, budova kde sídlí administrativní pracovníci, je na každém patře vybavena kuchyňkou opatřenou základním vybavení. Ve výrobě mají zaměstnanci k dispozici jídelní koutky, které jsou vybaveny mikrovlnnou troubou, automaty na kávu a nápoje, stroji na přípravu perlivé vody, dále jsou zde automaty na bagety jak od externích dodavatelů, tak i ty, které jsou doplňovány firmou Šumperská restaurační s. r. o., ty jsou zaměstnanci upřednostňovány kvůli ceně. V oddychových koutcích si zaměstnanci musí ponechávat i donesené nápoje, poněvadž u strojů je jejich konzumace zakázána. V podniku je stanovena stravovací komise, která se schází každý měsíc a hodnotí kvalitu podávaných jídel. Informace poskytla Ing. Hana Švédová, personální oddělení, Šumperk 30. 5. 2014. EPCOS s. r. o. Stravování je zaměstnancům zajišťováno v závodní jídelně, která je ve vlastnictví podniku, využívá jí 300- 400 zaměstnanců. Ve výrobě mají pracovníci k dispozici svačinové místnosti na každé hale. Podnik poskytuje stravenky zaměstnancům, kteří jsou mimo výrobní závod a nemají možnost se stravovat v kantýně. V další části práce není EPCOS s. r. o. podroben analýze z výše uvedeného důvodu. Informace poskytla Martina Přibylová, personalista. 33

2. 4 Komparace stravování v jednotlivých podnicích Mezi jednotlivými podniky, které jsou vybrány k analyzování, je velmi diferencovaný způsob stravování, ale nejede jen o rozdíly mezi nimi, ale i v jednotlivých firmách. Velké firmy Pramet Tool s. r. o. a Pars Nova a. s. vlastní své závodní jídelny, které zajišťují i kantýny a v Pramet Tool s. r. o. dokonce obstarávají i prodejní automaty, což autorka považuje za velkou výhodu ve způsobu stravování. Oproti tomu jsou na Městském úřadě Šumperk zaměstnanci v jisté nevýhodě, poněvadž nemají k dispozici kantýnu ani závodní jídelnu. Zaměstnanci jsou odkázáni na to si jídlo nakoupit před příchodem do práce nebo si objednat jeho dovoz ze závodních jídelen, využít místní rozvoz či v průběhu polední pauzy navštívit dostupné restaurace viz tabulka č. 3 str. 32. Pokrmy donesené z domova či dovezené z jídelen či rozvozu si mají možnost ohřát v kuchyňkách a sníst je buď zde, nebo ve své kanceláři, což postrádá jakousi úroveň stolovaní. Zaměstnanci avšak k dispozici nápojové barely s vodou na každém patře, které jsou umístěny v kuchyňkách a jeden v přízemí, ten je dostupný i veřejnosti. Velmi obdobně jsou na tom i zaměstnanci z administrativních úseků velkých firem,kdežto zaměstnanci na výrobních úsecích jsou ve většině případů odkázáni na závodní jídelnu či jídelní koutek. Při odchodu do restaurací by se většina zaměstnanců převlékala z pracovního oděvu do „společenského“, a tím by utrpěla značnou časovou ztrátu. Navíc se tyto velké podniky nacházejí v místech, kde je pouze jedna dostupná restaurace pro oba podniky. V případě, že si zaměstnanci výrobního úseku potřebují přihřát své jídlo, mají k dispozici mikrovlnnou troubu umístěnou v jídelním koutku. Velkou nevýhodou je, že tyto koutky jsou umístěny přímo ve výrobních halách a zaměstnanci pak své jídlo zde konzumují v hluku

a

nemají na

něj

klidné

prostředí

oproti

zaměstnancům

z administrativních úseků, kteří jedí v klidu. Nevýhodu autorka spatřuje také v tom, že zaměstnanci nemohou mít v průběhu práce u sebe láhev s vodou, tu si po příchodu ve většině případů podepsanou ponechávají na stolech v jídelních koutcích. Když se pak chtějí jít napít, musí svůj odchod nahlásit vedoucímu směny i v případě odchodu na toaletu. Tato opatření jsou prý z bezpečnostních důvodů.

34

2. 5 Stravovací zařízení Přestože je město Šumperk poměrně malým městem, můžeme zde najít poměrně velký počet gastronomických zařízení, ve městě se jich nachází kolem třiceti. Pro tuto práci byla vybrána restaurační zařízení, bistra a rozvozy, ostatní provozovny, které nepodávají jídla, jako jsou pivnice a výčepy do této práce nebyly zařazeny. V tabulkách č. 4 a 5 je uveden seznam stravovacích zařízení, rozdělen na restaurace, bistra a rozvozy. Je zde uveden název provozovny, za jakou cenu prodávají polední menu a zdali jsou dostupné a nedostupné pro zaměstnance jednotlivých podniků. Dostupností myslíme, zdali se zaměstnanci z jednotlivých podniků mají možnost dostat během vyhrazené polední pauzy do vybraných zařízení.

Tabulka č.4 Seznam restaurací Stravovací zařízení Ambiente Arte Café restaurant Opera Černý Havran Gronych H – Club Istrie Kavárna D123 Kavárna Předměstí Kavárna u Bílého psa Koruna Moravan Music Machine Pivnice Holba Pod Kaštanem Pod Komínem Postilion Red rat Restaurace Sport Stará Sokolovna Sushi Bar Pasáž Taverna Salonica Vana Zátiší

Cena poledního menu Restaurace 75 – 90 Kč 80 – 110 Kč 79 Kč 75 – 90 Kč 70 – 85 Kč 60 – 80 Kč nenabízí 89 Kč 78 Kč 78 Kč 70 -90 Kč 70 – 90 Kč 71 Kč 75 – 80 Kč 75 – 80 Kč 75 – 80 Kč 70 – 90 Kč 75 – 100 Kč 70 – 80 Kč 65 – 80 Kč 100 – 150 Kč 80 – 95 Kč 75 – 85 Kč 75 – 85 Kč


35

Dostupnost Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano A Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano Ano

Tabulka č.5 Seznam ostatních stravovacích zařízení Stravovací zařízení Kebab Burger Mega Kebab Čínské bistro My burger Catering Šumperk Krabičková dieta Šumperk Dieta rozvoz Šumperská restaurační s. r. o. Pizza Pasáž METO Grand

Cena pokrmů Rychlá občersvení 50 -100 Kč 50 – 100 Kč 60 – 90 Kč Rozvoz 85 – 100 Kč 75 Kč 180 – 220 Kč/den 235 – 245 Kč/den

Dostupnost Ano Ano Ano

70 Kč

Vzhledem, že tyto podniky dováží jídlo do jednotlivých podniků, považuji všechny dostupné

90 – 140 Kč Veřejná jídelna 50 – 70 Kč 50 – 100 Kč

Ano Ano


Jak můžeme vidět v tabulkách č. 3 a 4, většina stravovacích zařízení nabízí stravovaní v rozmezí mezi 70 – 100 Kč, průměrná cena za stravování vypočtena z těchto hodnot v restauracích činí 89,9 za jeden oběd, u rychlého občerstvení činí průměrná cena 58,3 Kč za jedno jídlo, v provozovnách zabývajících se rozvozem pokrmů vyjde pokrmů v průměru na 88,1 Kč a ve veřejných jídelnách je průměrná cena za oběd 60 Kč. Podniky uvedené v tabulkách č. 3 a 4 mají možnost využívat internetového portálu www.menusuperk.cz, na který každý týden umisťují svoje polední nabídky. Menu Šumperk Tento portál pro nabídku menu vznik v roce 2009 jako nápad u piva, kdy jeden z přítomných zakladatelů potřeboval vytvořit projekt pro absolventskou práci a tak se zrodil nápad vytvořit portál s přehledem denních menu. Zprvu bylo těžké provozovatele restaurací přesvědčit k odeslání denních menu, poněvadž editaci si kvůli jednotné úpravě provádí sami, viz příloha 3 a 4, prohlížející může menu dané restaurace doporučit i svým známým a přátelům na facebooku, kdy stačí kliknout na odkaz doporučit u každého menu dané restaurace. Restaurace platí pouze vstupní poplatek, poté je vše pro restaurace jako zadavatele a návštěvníky jako uživatele zcela zdarma. V dnešní době je menusumperk nejnavštěvovanějším webovým portálem v okrese Šumperk. V dnešní době je na stránce zaznamenáno 58 restaurací a 43 z nich na ně každý týden vkládá své polední menu, toto 36

číslo se samozřejmě mění. V městě Šumperk je zaznamenán denní počet kliknutí přes cca 2000 unikátních IP adres, které se pak násobí číslem 3,5, poněvadž v případě Městského úřadu Šumperk, kde pracuje 195 zaměstnanců, by kliknutí každého z nich bylo zaznamenáno jako jedno. Tento počet kliknutí je v pracovní dny, o víkendu toto číslo klesá na cca 100 klinknutí a největší počet je zaznamenám v pondělí, kdy restaurace vkládají své polední menu do nabídky a obyvatelé Šumperka si mohou prohlédnout jejich nabídku na celý týden. Tento projekt je velmi úspěšný, a proto v posledních letech expandoval do dalších měst a na další se chystají. V současné době je portál dostupný ve městech: Rychvald, Zábřeh, Jeseník, Havířov, Přerov, Fulnek. Na webových stránkách jsou také umístěny reklamy a různé upoutávky na akce, které jsou v Šumperku pořádány. Přesto, že je tento projekt velmi úspěšný, zakladatele neživí, ale berou jej jen jako zábavu.

2. 5. 1 Dostupnost stravovacích zařízení V této kapitole budeme vycházet z tabulek č. 3 a 4 předešlé kapitoly, kde máme uveden seznam provozoven stravovacího zařízení. Jako dostupné jsou zvoleny ty, které se nachází v blízkosti jednotlivých podniků a zaměstnanci mají čas na dojití do těchto podniků a možnost poobědvat zde. Jako základní kriterium je zde doba odpočinku, která činí 30 minut. Městský úřad Šumperk Zaměstnanci pracující na ulici Jesenická, mají k dispozici 13 stravovacích zařízení. 6 zařízení se nachází ve vzdálenosti do 5 minut, z toho je to 5 restaurací: H-Club, Red Rat, Ambiente, D123, Moravan, 2 rychlá občerstvení: čínské bistro a Kebab Burger, a veřejná jídelna Grand. Někteří zaměstnanci mají možnost využít supermarketů Billa a Penny, které se nacházejí v blízkosti těchto podniků ve vzdálenosti cca 5 min.. Dále mohou využít restaurace, které se nacházejí ve vzdálenosti do 10 minut, jsou to restaurace převážně nacházející se na Hlavní třídě: Istrie, Arte, Café restaurant Opera, Vana, Zátiší. Pracovníci Městského úřadu nacházejícího se na Náměstí Míru mají k dispozici 11 stravovacích zařízení, z toho jsou 3 restaurace: Bílý pes, Černý havran, Sushi Bar Pasáž, 1 rychlé občerstvení: Mega Kebab a jedna veřejná jídelna: METO (areál bývalého Moravolenu) se nacházejí ve vzdálenosti do 5 minut. Dále mají k dispozici 6 restaurací: Arte, Opera, Taverna Salonica, Pivnice Holba, Vana, Café restaurant Opera vzdálené cca 10 minut. Zaměstnanci Městského úřadu na ulici Lautnerova mohou využívat stravování v 6 37

zařízeních, z toho jsou 4 restaurace Ambiente, D123, Opera, Zátiší, 1 rychlé občerstvení: Kebab Burger a veřejnou jídelnu: METO. Pracovníci všech budov také mohou využívat dovozu jídel ze závodních jídelen a z podniků, které nabízejí rozvážkovou službu. Pars Nova a. s. Tento podnik sídlí na periferii města Šumperka. V blízkosti tohoto podniku se nachází pouze jedna restaurace a to Sport, která je součástí stejnojmenného hotelu, pro zaměstnance je vzdálena do 5 minut. Také mohou zaměstnanci navštěvovat závodní jídelnu podniku Pramet Tools s. r. o., která je též vzdálena 5 minut od budovy podniku. Dále mají možnost pracovníci navštěvovat supermarkety, které jsou již trochu vzdálenější a to do cca 10 minut. Většina zaměstnanců (cca 570) především ti z výrobního střediska využívají závodní jídelny, která je umístěna přímo v areálu podniku. Pramet Tools s. r. o. I tento podnik leží na periferii města Šumperka. V blízkosti tohoto podniku se bohužel nenachází žádné restaurační zařízení, pouze závodní jídelna Pars Nova a. s., kde evidují docházku zaměstnanců z podniku Pramet Tools s. r. o., ve větší vzdálenosti se od tohoto podniku nalézá výše uvedená restaurace Sport. Ale tak jako u předchozího podniku je zaměstnanci primárně využívána závodní jídelna umístěná přímo v podniku, je to převážně z časového důvodu.

2. 6 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření v jednotlivých podnicích v Šumperku probíhalo ve dnech od 1. 05. 2014 – 15. 5. 2014. Respondentům bylo položeno celkem 14 otázek, kdy poslední dvě otázky rozděleny na otázky pro zaměstnance stravující se v závodní jídelně a pro zaměstnance stravující se v restauracích. Dotazníky (vizpříloha 2)byly poskytovány dvěma formami a to jak tištěné pro zaměstnance ve výrobě, tak i elektronické pro administrativní pracovníky, které jim byly zaslány do jednotlivých podniků. K šetření z těchto firem, jež mají celkový počet zaměstnanců 1565, se autorce navrátilo 358 vyplněných dotazníků, úspěšnost tohoto šetření tedy byla 23%. Rozdílnost počtu vyplněných dotazníků je uvedena v grafu č. 1.

38

Graf č.1Ve které firmě pracujete?

Pars Nova a. s. MěÚ Šumperk Pramet s. r. o.


Jak můžeme vidět v grafu č. 1, z celkového počtu respondentů 270, bylo dotazníkové šetření nejúspěšnější na Městském úřadě Šumperk, kde z celkového počtu 195 dotázaných vyplnilo dotazník 107 zaměstnanců, což představuje 55% účast. V podniku Pars Nova a. s. se z celkového počtu pracujících 750 podařilo získat 111 dotazníků a ve firmě Pramet Tools s. r. o. pouhých 52 dotazníků z celkového počtu 620 zaměstnaných.

Malá úspěšnost u velkých podniků je zapříčiněna tím, že podniky jsou rozděleny do dvou částí, a to administrativní a výrobní. Administrativní pracovníci se účastnili dotazníkové šetření elektronickou formou, která jim byla zaslána do jejich pracovních emailů a byli požádání o jeho vyplnění, kdežto pracovníci jednotlivých výrobních úseků byli osloveni prostřednictvím svých nadřízených, případně personálním oddělením, kde jim byly poskytnuty tištěné dotazníky.

39

Graf č. 2 Jak se v pracovním procesu převážně stravujete? Závodní jídelna

Jídlo z domu

Restaurace

Rozvážkové služby


Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvíce z 51% (137 respondentů) zaměstnanci využívají závodní stravování, je to způsobeno tím, že 163 respondentů je z podniků Pramet Tools s. r. o. a Pars Nova a. s., zaměstnanci těchto podniků nemají v blízkosti žádná restaurační ani jiná stravovací zařízení jak je již uvedeno v kapitole 2. 5. 1 Dostupnost stravovacích zařízení na str.34 a 35.Zaměstnanci je nejvíce využíván dovoz vlastního jídla připraveného doma z 32% (85 respondentů), které si posléze mají možnost ohřát v kuchyňkách či jídelních koutcích, dle toho na jakém úseku v uvedených podnicích působí. Dále je využívána z 12% (33 respondentů) návštěva restaurací, tuto formu stravování nejvíce využívají zaměstnanci z administrativních úseků jednotlivých podniků. Jako nejméně využívaná je forma stravování pomocí rozvážkové služby z 12% (14 respondentů), a to ať už dovoz ze závodních jídelen jiných podniků tak i využívání místních restauračních zařízení, které tuto formu poskytují, či rozvážkovými službami. Z toho vyplývá, že pokud mají zaměstnanci velkých firem k dispozici závodní jídelny, využívají převážně stravování v nich. Oproti tomu pak na druhé straně stojí možnosti stravování v podniku, ve kterém nemají zaměstnanci k dispozici závodní jídelnu ani kantýnu, proto musí volit jiné způsoby stravování v pracovním procesu.

40

Graf č.3Vyhovuje Vám polední pauza?

Ano Ne


V grafu č. 3 můžeme vidět, že nadpoloviční většina zaměstnanců je s „polední pauzou“ spokojena, z celkového počtu 270 dotázaných je s touto časovou dotací spokojeno celých 82% respondentů, což představuje 222 osob, a pouhých 18% (48) dotázaných by uvítalo „polední pauzu“ delší, než je v současné době stanovena. Spokojenost s polední pauzou v jednotlivých podnicích můžeme vidět v tabulce č. 6. Přestávka v práci v jednotlivých podnicích. Tato polední pauza je upravena zákoníkem práce č. 262/2006 Sb., a to §88 a §89.„Zaměstnavatel je povinen poskytnut zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30“ (Zákoník práce 2006). V případě, že zaměstnanec vykonává práci, kterou nelze přerušit, je zaměstnavatel povinen mu poskytnout přiměřenou dobu na oddych a jídlo, tato doba se započítává do pracovní doby. Je - li přestávka na oddych rozdělena, jedna její část musí trvat nejméně 15 minut. Přestávky na práci se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Dle autorčina názoru je půlhodinová polední pauza nedostačující, zaměstnanci jsou nuceni jíst své pokrmy v rychlosti, aby předepsanou pauzu dodrželi, za vhodné vidí prodloužení polední pauzy o několik minut 15 – 20 minut. Vezmeme - li uváděný Městský úřad, kde mají zaměstnanci k dispozici kuchyňky s mikrovlnnou troubou, když by si na jednom odboru (patře) si chtělo 10 zaměstnanců ohřát své jídlo, asi by jim polední pauza nejspíše nestačila, poněvadž jídlo v mikrovlnné troubě se ohřívá minimálně tři minuty.

41

V tomto případě pak vyvstává dotaz, zda zaměstnanci dodržují pauzu stanovenou zaměstnavatelem nebo konzumují oběd mimo tuto stanovenou dobu.

Tabulka č. 6Spokojenost s polední pauzou v jednotlivých podnicích Vyhovuje

Nevyhovuje

Pars Nova a. s.

97

14

Pramet Tool s. r. o.

42

10

Městský úřad Šumperk

83

24


Z tabulky vyplývá, že nejvíce zaměstnanců, kteří by uvítali delší „polední pauzu“, se najde na Městském úřadě Šumperk. Potřeba navýšit časový fond přestávky, pravděpodobně bude vyplývat z toho faktu, že daný podnik nemá k dispozici vlastní závodní jídelnu a zaměstnanci jsou odkázáni na jiné formy stravování.

Graf č. 4Znáte pojem, elektronické stravenky?

Ano Ne


Jak můžeme vidět z grafu č. 4, povědomí o této formě dotování stravování zaměstnanců není zatím moc rozšířena. Většina z 270 dotázaných, celých 76%, což představuje z 205 respondentů, nemá žádné povědomí o této formě stravenkového systému, pouze pouhých 24%, což je 65 respondentů, ví o této formě. Z celkového počtu dotázaných by o tuto formu mělo zájem 155 respondentů, což je 63% tedy, polovina dotázaných, 37% by o tuto formu zájem nemělo. 42

Pokud se v tomto šetření zaměříme pouze na Městský úřad Šumperk jako jediný podnik, který poskytuje stravenky,zjistíme, že ze 107 získaných odpovědí tak nám vychází, že o tuto formu stravenek by mělo zájem 56%, což představuje 60 dotázaných, zbylých 44% o tuto formu zájem nejeví. Velkou výhodou tohoto stravenkového způsobu je, že zaměstnanec zaplatí pouze danou částku do haléře přesně, oproti papírové stravence, na kterou většina restauratérů a obchodníků vrací pouze omezenou částku. Tento způsob dotování stravného je novinkou od roku 2014 a je popsán v teoretické části této práce.

Graf č. 5Kolik jste ochotni za oběd zaplatit?

Ochota zaměstnanců zaplatit za oběd 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

méně než 70 Kč

Cena za oběd

70 Kč

80 Kč

90 Kč

100 Kč

110 Kč


Když si z dotazníkového šetření vyřadíme ty osoby, které navštěvují restaurace jejich celkový počet, je 92 respondentů. Z grafu č. 5 pak vyplývá, že z celkového čísla je nejpočetnější skupinou 45 zaměstnanců, kteří jsou za oběd ochotni zaplatit 70Kč. Vypočítaný průměr ceny oběda v dané lokalitě tedy převyšuje cenu, kterou je tato nepočetnější skupina zaměstnanců ochotna zaplatit, a to o 19,9Kč. Tuto cenu by bylo ochotno zaplatit pouhých 11 dotázaných a pouze jeden by byl ochoten dát za oběd 100Kč. Zbylých 31 dotázaných je ochotno za oběd zaplatit 80Kč.

43

2. 7Analýza stravování v jednotlivých podnicích V této kapitole se zaměříme na podniky jednotlivě, především na preference zaměstnanců v oblasti stravování, jaké stravování preferuji muži, jaké spíše ženy, zda jim způsob stravování vyhovuje, v závodních podnicích je i nastíněna otázka kvality pokrmů.

2. 7. 1 Městský úřad Šumperk Další firmou, která je v práci podrobně analyzována je, Městský úřad Šumperk, na kterém probíhalo elektronické dotazníkové šetření, každý zaměstnanec dostal dotazník do své pracovní emailové adresy. Z celkového počtu zaměstnanců 195 se šetření zúčastnilo 107 pracujících, v rozložení 84 žen a 23 mužů. Toto celkové číslo můžeme považovat za velký úspěch. Tentoúřad byla podrobena větší analýze, než zbylé dvě firmy z důvodu snadnější spolupráce.

Graf č. 6 Jak se v pracovním procesu stravujete?

Jídlo z domu

Restaurace Rozvoz Závodní jídelna


Z grafu č. 6 můžeme vidět, že z celkového počtu 107 získaných dotazníků, nejvíce zaměstnanců 57% (61) Městského úřadu Šumperk preferuje dovoz vlastního jídla z domova, tento markantní počet je zapříčiněn pravděpodobně absencí jakékoliv možnosti stravování poskytované Městským úřadem Šumperk. 30% zaměstnanců navštěvuje restaurace v polední pauze určené zaměstnavatelem, a to v rozmezí od 12:00 44

– 12:45, někteří pracovníci využívají podniků nabízejících rozvoz či využívají dovoz ze závodní jídelny podniku Pramet Tool s. r. o., což je pro ně z časové úspory velmi výhodné, jeden zaměstnanec označil, že navštěvuje závodní jídelnu, kdy pak v otevřené otázce upřesnil, že se jedná o jídelnu METO. V následující tabulce je pak vidět preference stravováním u jednotlivých pohlaví.

Tabulka č. 7Preference stravování u jednotlivých pohlaví Ženy

Muži

Jídlo z domu

52

9

Restaurace

21

11

Rozvoz

10

3

Závodní jídelna

1

0


V tabulce č. 7 vidíme preference jednotlivých pohlaví. Z celkového počtu dotázaných žen více jak polovina upřednostňuje vlastní jídlo z domova, kdežto 23 oslovených mužů, to není ani polovina oproti ženám upřednostňují stravování v restauracích, tento typ stravování upřednostňuje čtvrtina dotázaných žen. Nejméně je u obou pohlaví využívána forma stravování pomocí rozvozu jídel. Vzhledem k tomu, že někteří zaměstnanci upřednostňují stravování v restauraci, se autorka zaměřila na to, jakou formu využívají, zda menu či a la carte. K tomu analyzování bylo vyfiltrováno 68 respondentů.

45

Graf č. 7 Jaká je nominální hodnota stravenky?

60 Kč 55 Kč ostatní


Z grafu č. 7 tedy vyplývá, že ze 107 dotázaných zaměstnanců Městského úřadu Šumperk ví 97% zaměstnanců, jaká je nominální hodnota stravenky, kterou jim zaměstnavatel poskytuje, zbylá 4% si pamatují nominální hodnotu, která byla poskytována do konce prvního čtvrtletí roku 2014, zbylá 3% uvedla jinou částku. Kdy Městský úřad dotuje stravování svých zaměstnanců pomocí stravenek od společnosti SODEXO v nominální hodnotě 60 Kč, kdy z této částky hradí 30Kč, 14 Kč je hrazeno z prostředků sociálního fondu a zbylých 16Kč si zaměstnanec hradí sám. Zaměstnanci nepoužívají tyto stravenky pouze na nákup obědů, ale užívají je též na nákup potravin do domácnosti. Graf č. 8 Pokud se stravujete v restauracích, dáváte přednost? Menu

A la carte


46

Graf č. 8 jednoznačně vypovídá o tom, že zaměstnanci celých 97%, dává přednost poledním menu před, výběrem z jídelního lístku. Tento výběr v restauraci bude pravděpodobně zapříčiněn „krátkou“ polední pauzou, kdy se zaměstnanci snaží ušetřit každou minutu, poněvadž většina restaurací je od Městského úřadu Šumperk vzdálena. Zaměstnanci musí do těchto podniků dojít, samotná cesta trvá nějaký čas, objednat si pokrmu, zkonzumovat ho a navrátit se do budovy. Pokud si zaměstnanec objednává z jídelního je gastronomickým pravidlem, že kuchyň má na přípravu cca 20min., což by v případě dodržení tohoto časového limitu zaměstnanci nestihli, a proto volí menu, které je na stole téměř ihned.

Graf č. 9 Kolik jste ochotni za oběd v pracovní den v průměru zaplatit?

70 Kč 80 Kč 90 Kč 100 Kč více


V grafu č. 9 můžeme vidět, kolik jsou zaměstnanci Městského úřadu ochotni zaplatit za svůj oběd v pracovní den. Z celkového počtu zaměstnanců, kteří zodpověděli tuto otázku, 61 respondentů: Je jich 41% ochotno zaplatit 70Kč a stejné procento zaměstnanců 80Kč, z toho pak 16% zaměstnanců dá za svůj 80Kč a pouze jeden zaměstnanec je ochoten zaplatit 100Kč. Tato otázka poslouží vedoucím pracovníkům na úřadě jako podklad pro rozhodování, zda zvýšit hodnotu dosavadní nominální hodnoty stravenky.

47

2. 7. 2 Pars Nova a. s. Z tohoto podniku se z celkového počtu 750 zaměstnanců podařilo získat 111 respondentů, kteří byli ochotni podrobit se dotazníkovému šetření u nich v podniku. Zaměstnanci v kancelářích obdrželi dotazník na své e-mailové adresy a pracovníci z výroby byli přímo osloveni v kanceláři personalistů.

Graf č.10Jak se v pracovním procesu stravujete?

Závodní jídelna Jídlo z domu Restaurace


Z grafu č. 10můžeme vidět, že nejvíce 87% (97) zaměstnanců navštěvuje závodní jídelnu umístěnou přímo v areálu podniku, 12% (13) zaměstnanců si dováží své jídlo z domova a pouze jeden zaměstnanec z oslovených navštěvuje restauraci. Velká návštěvnost závodní jídelny je zapříčiněna tím, že v dosahu je pouze jedna restaurace, kterou mohou zaměstnanci daného podniku navštívit, tohle vysoké procento návštěvnosti může záviset na poskytnuté dotaci na stravné, kdy zaměstnanec neplatí celou část oběda, ale pouze část. Pro představu, když oběd stojí 45Kč, zaměstnanec platí 20,25 Kč a zaměstnavatel zaplatí 24,75 Kč, přitom v restauraci by je oběd vyšel mezi 70 – 80 Kč a přišli by tak o dotaci zaměstnavatele.

48

Tabulka č. 8 Preference ve stravování podle pohlaví Ženy

Muži

Závodní jídelna

27

71

Jídlo z domu

6

7

Restaurace

0

1


V tabulce č. 8 můžeme vidět, jaké jsou rozdíly a preference stravování mezi jednotlivými pohlavími. V obou případech je nejvíce využívanou formou stravování závodní stravování. V dnešní době plné konvenience a polotovarů je nešvarem, že ve většině jídelen je tato forma přípravy hojně využívá, i když mnohým konzumentům činí zdravotní potíže. Pro tuto otázku byli dotazníkem vyřazeni zaměstnanci, kteří využívají závodní jídelnu nebo částečně, poněvadž hodnocení kvality pokrmů v závodní jídelně zaměstnanci, kteří jí nevyužívají či nenavštěvují, by bylo irelevantní.

Graf č. 11Jste spokojeni s kvalitou pokrmů ve Vaší závodní jídelně?

Ano Ne


V grafu č. 11 můžeme vidět, že z celkového počtu 99 získaných odpovědí z řad zaměstnanců, kteří využívají závodní jídelnu, je s kvalitou spokojeno a více jak polovina zaměstnanců, a to celých 63% (62) a zbylých 37% (37) zaměstnanců je naopak se stravováním nespokojeno. V následující tabulce můžeme vidět, jaké jsou rozdíly ve spokojenosti s kvalitou stravování mezi jednotlivými pohlavími.

49

Tabulka č. 9Spokojenost se stravováním podle pohlaví Ženy

Muži

Ano

12

43

Ne

11

23


V tabulce č. 9 můžeme vidět, že spokojenost se stravováním v podniku Pars Nova a. s. se mezi jednotlivými pohlavími moc neliší, dá se říci, že v rámci jednoho pohlaví je to půl na půl. Z dotazníkového šetření se autorce podařilo získat i pár slovních hodnocení ohledně kvality a spokojenosti se závodním stravováním. „Do závodní jídelny jsem chodil cca 30 let, dnes si nosím jídlo z domu a už bych se do jídelny nevrátil. Důvodem jsou opravdu nepoživatelné jídla. (Bramborová kaše z prášku,či "kýble" v době kdy jsou brambory nejlevnější atd.)“ „Jídelna v Pars nova vaří samé šlichty. Stravování zde je pouze na vlastní nebezpečí. Odpovídá tomu nízká dotace provozovateli, který pak nemůže připravit kvalitní stravování pro zaměstnance. Přitom zvýšení příspěvku o cca 10 Kč ze strany firmy a zaměstnance by přineslo kvalitnější pokrmy bez chemických experimentů.“ „Na možné celoživotní zdravotní problémy není závodní stravování přizpůsobeno_ bezlepková dieta.“ „Z důvodu velmi nekvalitních polévek bych přivítal, kdyby bylo možné polévku v závodní jídelně nepřijímat a platit o to méně.“ „Změnit dodavatele obědů. Luana vaří hrozně špatně, slaná jídla, malé porce masa, žádná zelenina, zbytečně velké přílohy a polévky, zákusek, ten již nebyl alespoň 5 let. Gramáž masa neodpovídá jídelníčku, ale vedoucí Luany si to vždy zdůvodní, že je to v pořádku, skoro vždy -10% a to je v toleranci (???). Plastové misky, plastové kelímky, to je úroveň stravování!!!“ Dále si zaměstnanci stěžují na studené a nedochucené jídlo či na nalezené předměty v pokrmech, jako jsou např. kousky drátěnky, na nekvalitně umyté nádobí a příbory. Též si ve velkém stěžují na to, že většina pokrmů je připravena z polotovarů a také na to, že zlepšení nikdo v podniku neřeší.

50

Graf č. 12 Pokud se stravujete v závodní jídelně, na jakou cenu Vás vyjde oběd?

méně než 50 Kč 51 - 60 Kč 61 - 70 Kč 71 - 80 Kč

více jak 80 Kč


Jak můžeme vidět v grafu č. 12, že 89% (85) zaměstnanců za oběd v závodní jídelně zaplatí cenu menší než 50 Kč, 9% dotázaných za svůj oběd zaplatí cenu v rozmezí 51 – 60 Kč. Cenové rozpětí 61 – 70 Kč a více jak 80 Kč zaplatí pouze jeden respondent. Pars Nova a. s. dotuje svým zaměstnancům stravování ve výši 55% v případě, že odpracují minimálně čtyřhodinovou směnu. Menu v závodní jídelně má jednotnou cenu 45 Kč. Zaměstnanci, kteří reprezentují firmu, dostávají od podniku i stravenky na obědy. Velikost dotace tohoto stravování je určena Zákoníkem práce. Stravné se odvíjí od doby, jakou zaměstnanec na služební cestě stráví. Ze 111 dotázaných osob, které vyplnily dotazník, pouze dva pracovníci využívají stravenky, ale jejich nominální hodnotu neznají. Informace poskytla Mgr. Lucie Novotná

51

Graf č. 13 Odpovídá cena kvalitě pokrmu, který je Vám připraven závodní jídelnou?

Ano Ne


Z grafu č. 13vyplývá, že v dané závodní jídelně provozované firmou LUANA a. s. je s kvalitou pokrmu v porovnání s jeho cenou spokojeno 70% (69) zaměstnanců a zbylých 30% (30) zaměstnanců s tímto porovnáním není spokojeno Ve výsledném porovnání můžeme vidět, že i přestože není se závodní jídelnou spokojeno 63% zaměstnanců, oproti tomu je s kvalitou v porovnání s cenou spokojeno 70% zaměstnanců.

52

2. 7. 3 Pramet Tools s. r. o. Posledním analyzovaným podnikem je Pramet Tools s. r. o., kde se dotazníkového šetření zúčastnilo pouze 52 respondentů z celkového počtu 620 zaměstnaných. Dotazníky byly sbírány oběma formami, a to jak elektronicky tak písemně.

Graf č. 14Jak se v pracovním procesu stravujete? Závodní jídelna

Jídlo z domu

Rovoz


Z grafu č. 14 můžeme vidět, jaká je preference způsobu stravování v podniku Pramet Tools s. r. o., nejvíce zaměstnanců 77% (30) využívá závodní jídelny, která je umístěna přímo v podniku, jejímž provozovatelem je Šumperská restaurační s. r. o., někteří zaměstnanci 21% (11) si nosí vlastní jídlo připravené doma, pouze jedna z dotázaných osob využívá možnosti rozvozu jídel.

Tabulka č. 10 Preference stravování podle pohlaví Ženy

Muži

Závodní jídelna

24

16

Jídlo z domu

11

0

Rozvoz

1

0


V tabulce můžeme vidět, jaké jsou rozdíly v preferenci stravování mezi jednotlivými pohlavími. U obou pohlaví je nejvíce preferován způsob stravování v závodní

53

jídelně. Jídlo z domova si v daném podniku vozí 11 žen a rozvoz využívá jedna žena. Z celkového počtu 52 respondentů využívá 16 mužů pouze závodní jídelnu.

Graf č. 15 Jste spokojeni s kvalitou pokrmů ve Vaší jídelně?

Ano

Ne


V grafu č. 15, vidíme, že ze 45 dotázaných zaměstnanců, kteří navštěvujízávodní jídelnu, je celých 80% (30) spokojeno s kvalitou připravených pokrmů, pouhým 20% (9) zaměstnancům kvalita podávané stravy nevyhovuje. Dále se autorka zaměřuje na to, zda cena, kterou zaměstnanci platí za oběd, odpovídá jeho kvalitě.

Graf č. 16 Pokud se stravujete, v závodní jídelně, na jakou cenu Vás vyjde oběd?

méně než 50 Kč 51 - 60 Kč 61 - 70 Kč 71 - 80 Kč více jak 80 Kč


54

V grafu č. 16 můžeme vidět, jaké je povědomí o tom kolik zaměstnanci zaplatí za oběd v závodní jídelně. A největší skupina 69% (31) respondentů se domnívá, že zaplatí méně než 50Kč, 18% (8) za svůj oběd utratí v rozpětí mezi 51 –60Kč. Dalších 9% (4) respondentů zaplatí 61 -70 Kč a zbylá 4% (2) zaměstnanci v závodní jídelně zaplatí 80Kč a více. Pramet Tools s. r. o.přispívá svým zaměstnancům za osmihodinovou směnu částku 31,5 Kč, kdy zaměstnanci v jednosměnném provozu (8hodin) mají nárok na 1 dotaci denně po odpracovaných pěti hodinách. V nepřetržitém provozu (12 hodin) mají nárok na 1 a půl dotace po odpracovaných osmi hodinách. Ceny stravného jsou v tomto podniku různé. Zaměstnanci mají na výběr ze tří polévek a sedmi menu. Viz příloha X Cenové sestavení menu: Polévka I. a II. – 6 Kč Polévka výběrová – 10 Kč Menu 1, 2, 4 – 20 Kč Menu 3 – 19 Kč Menu 5 - 35 Kč Menu 6 - 46 Kč Dietní menu 23 Kč Tyto uvedené částky jsou pak zaměstnancům strhávány ze mzdy.

Graf č. 17 Odpovídá cena kvalitě pokrmu, který je Vám připraven závodní jídelnou?

Ano Ne


55

V grafu č. 17 můžeme vidět, že s kvalitou versus cenou není spokojeno 76% (34) zaměstnanců. Oproti předchozímu grafu č. 16 můžeme vidět, že toto číslo kleslo o 4%, tedy o 3 zaměstnance, kteří jsou se závodní jídelnou spokojeni, ale dle nich kvalita podávaných pokrmů neodpovídá jejich ceně. Takže ve finále není s touto problematikou spokojeno 24% (31) zaměstnanců.

Zaměstnanci si také stěžují na velikost porcí a již zmiňovanou kvalitu pokrmů,dále na délku polední pauzy, v případě, že se u výdejního okénka vytvoří fronta, nestíhají v daném časovém limitu 30 min poobědvat.

56

3 Návrhová část V této poslední části diplomové práce se autorka pokusí navrhnout několik řešení ohledně změny stravování v jednotlivých podnicích, které jsou v této práci analyzovány. Jako první se zaměříme na Městský úřad a jeho administrativní pracovníky, kteří nemají ani v jedné z budov kantýnu či prodejní automaty.

3. 1 Městský úřad Šumperk Jako první by autorka navrhla udělat Městskému úřadu Šumperk průzkum mezi jeho zaměstnanci, o jaký typ zaměstnaneckého stravování by stáli, zda by jim vyhovovala kantýna, vybudování centrální vývařovny, dovoz jídel nebo domluva s jinými poskytovateli zabývajícími se zaměstnaneckým stravováním v regionu či mimo něj. Zaměstnancům bych dala na výběr z několika variant nabízených jídel, vzhledem k tomu, že v dané organizaci je převážná skupina žen oproti menšímu počtu mužů, zaměřila bych značnou nabídku na tuhle početnější skupinu, samozřejmě by v nabídce byla i jídla vhodná spíše pro muže. Tento způsob dotazování by autorka prováděla pomocí dotazníkového šetření přes pracovní emailové adresy nebo by využila nějakého praktikanta, aby jednotlivé kanceláře obešel a pracovníků se dotázal přímo. Podle výsledků z dotazníkového šetření by se mohlo pokračovat následovně. Pokud by si nejvíce zaměstnanců vybralo onu kantýnu, musel by se Městský úřad zaměřit na to, v jakých prostorech kantýnu vybuduje. V případě, že má volné prostory, které jsou pro provoz kantýny nevhodné, bylo by třeba se zamyslet nad rekonstrukcí tak, aby tyto prostory vyhovovaly hygienickým normám a požadavkům. Poté by se oslovili poskytovatelé tohoto typu stravování a třeba i některé restaurace v místě, zdali by měli o tuto provozovnu zájem. Je třeba jim předložit požadavky, které očekává Městský úřad Šumperk a pak také to, co požadují jednotlivý zaměstnanci. Na provoz této kantýny by bylo třeba udělat výběrové řízení. Základní nabídkou této kantýny by měly být určitě nápoje, mohou být jak studené, tak teplé, aby zaměstnanci v průběhu pracovní doby dodržovali pitný režim. Dále by v nabídce měly být nějaké pokrmy, mohou to být obložené bagety, saláty, např. zeleninové, těstovinové, aj., k nim by jako doplněk mohlo být pečivo ať už typicky bílé, nebo i v poslední době častěji využívané celozrnné, a také nějaké pochutiny. Nabídka by měla být hlavně pestrá a měly by být při výrobě baget a salátů využívány čerstvé a kvalitní potraviny. 57

Další možností stravování vlastních zaměstnanců by bylo vybudovat centrální vývařovnu, ve které by se vařily obědy výhradně pro zaměstnance úřadu a následně by jim byly expedovány a v budovách vydává. Zaměstnanci by si tuto stravu objednávali pomocí internetového portálu, kde by měli na výběr z několika jídel. Do nabídky by se mohly zařadit i pokrmy pro vegetariány či pokrmy pro zaměstnance se specifickým způsobem stravování, např. laktózová intolerance, celiakie, aj. Zároveň by tato vývařovna mohla připravovat a expedovat pokrmy do automatů, které by byly rozmístěny v budově úřadu, nebo by mohla připravovat pokrmy pro kantýnu. Vzhledem k tomu, že na úřadě pracuje vysoké procento žen, autorka by zvažovala za zvážení oslovit poskytovatele krabičkových diet, zda by tyto firmy byly ochotny pro zaměstnance úřadu vytvořit nějaké výhodnější ceny. Vzhledem k tomu, že odběr krabiček by byl ve větším počtu na jednom místě, firmy by ušetřily náklady ve formě pohonných hmot. Autorka by doporučila zavedení jídelních automatů na chodbách či v kuchyňkách na všech budovách úřadu. V těchto automatech by se nabízely jak pokrmy určené k okamžité spotřebě v podobě obložených chlebíčků, baget či sendvičů, tak by zde mohly být automaty s chlazenými či mraženými hotovými jídly, které by si zaměstnanci mohli posléze ohřívat v mikrovlnných troubách, které jsou jim dostupné v kuchyňkách.

3. 2 Pars Nova a. s. Pars Nova by autorka doporučila zvážit možnost využití stravovací komise, která by hodnotila kvalitu podávaných pokrmů každý měsíc. V této komisi by měli být vedoucí zaměstnanci, dále by se hodnocení účastnilo určité procento řadových zaměstnanců cca 20 osob, které by se každý den měnily. Kontrola by měla probíhat namátkově. Dále by se dal zavést hodnotící systém do jídelny, kde by pracovníci mohli hodnotit jednotlivé obědy. Tento způsob by mohl probíhat dvěma způsoby. Zaměstnanci by měli k dispozici dvě krabičky a dva papírky zelené, které by znamenaly, že s daným obědem byly spokojeny, pak by měli k dispozici papírky červené, které by představovaly, že s daným pokrmem byli nespokojeni. Tento způsob hodnocení by mohl být kontraproduktivní, někteří zaměstnanci by mohli vhodit do krabiček obě barvy hodnotících papírků, proto by bylo vhodné zvážit k hodnotícím krabičkám v době obědů umístit nějakého praktikanta, který by kontroloval hodnocení a následně by měl nastarost i vyhodnocení tohoto 58

každodenního či týdenního šetření. Další možnost byla hodnotit stravování elektronicky, kdy by zaměstnanci měli k dispozici na terminálu hodnotící škálu. Hodnocení na terminálu by bylo vázáno na projedený oběd, aby nedocházelo k tomu, že zaměstnanci budou hodnotit oběd, který neměli. Zaměstnanci v kanceláři by mohli obědy hodnotit pomocí intranetu. Dále by autorka v daném podniku zvažovala změnu provozovatele jídelny, navrhovala by oslovení jedné ze společností, které se na našem trhu zabývají poskytováním zaměstnaneckého stravování (Sodexo, Eurest, GTH catering, aj.), podílí se i na rekonstrukci jídelny a řídí se normami stravování a jsou certifikování normami ISO, tyto společnosti by kromě jiného mohly provozovat kantýnu či automaty na jednotlivých úsecích.

3. 3 Pramet Tools s. r. o. V tomto podniku vidí autorka jako velmi nevhodné, že zaměstnanci na výrobním úseku, převážně ti, co si donáší jídlo z domova, musí konzumovat v jídelním koutku. Tyto koutky jsou umístěny přímo ve výrobě a zaměstnanci musí je konzumovat jídlo přímo ve výrobě, v hluku, který vytvářejí stroje. Autorka by navrhovala nějaké oddělení těchto koutků od výrobního střediska. Co se týká automatů na potraviny, upustila by od komerčních automatů a zaměřila se na automaty provozované závodní jídelnou v podniku a rozšířila jejich nabídku. Ohledně závodní jídelny by autorka navrhla postupné vydávání obědů, aby je zaměstnanci v polední pauze stíhali, též by navrhovala oddělené okénko pro výdej obědů pro příchozí z ulice, aby se, zaměstnanci s nimi nemísili dohromady a nezdržovali je. Obědy by byly vydávány v delším časovém rozmezí i s tím, že by se vytvořil plán pro každé oddělení, zde by bylo určeno, kdy mohou jít nejdříve a nejpozději na oběd, aby se u výdejních okének netvořily fronty. Případně by se měl navýšit počet pracovníků u výdejních okének.

3. 4 Závodní jídelny Problémem závodních jídelen v obou podnicích je, že vaří z konvenience, což mnohým zaměstnancům vadí a nevyhovuje a některým způsobuje i zdravotní potíže. V těchto provozovnách by autorka smluvně omezila užívání těchto předpřipravených jídel ve velké míře. Dále by navrhla upravovat podávaná jídla dle sezóny, třeba v teplých letních měsících vypustit těžká jídla, jako je svíčková s knedlíkem či guláš a nahradit je 59

nějakými lehkými pokrmy jako jsou saláty zeleninové a těstovinové, aj. Dále by se autorka nechala inspirovat stravovacími koncepty velkých firem poskytující tento způsob stravování.

3. 5 Restaurace Vzhledem k tomu, že většina restaurací je časově vzdálena od analyzovaných podniků a zaměstnanci nemají příliš času si po příchodu do restaurace vybírat, doporučila by autorka restauracím zasílat týdenní menu do podniků, aby zaměstnance nalákaly na obědy. Dále by restaurace měly do svých nabídek zařadit menu pro osoby se specifickým způsobem stravování, např. vegetariáni mají velmi ztížený výběr, poněvadž 99% restaurací nabízí menu, kde převažují masové pokrmy. Další skupinou jsou osoby, které mají alergie na některé z potravin, pro tyto osoby by bylo třeba zaměřit nabídku i v denních menu poněvadž žádná z restaurací nemá nabídku takovýchto pokrmů. Také by měly zařadit do své nabídky jídla, která korespondují se zdravým životním stylem a uvádět energetickou hodnotu těchto pokrmů. Provozovatelé mohou také nabídnout možnost dovozu menu přímo do podniků, či uzavřít nějakou smlouvu o dodávání obědů.

60

Závěr Cílem této diplomové práce byla Analýza možností stravování ve vymezené lokalitě v Šumperku. Této analýze jsou podrobeny tři podniky ve městě Šumperk, konkrétně se jedná o dva výrobní podniky – Pramet Tools s. r. o. a Pars Nova a. s. a organizaci z oblasti veřejné správy - Městský úřad Šumperk. Ve zmiňovaných organizacích byla provedena analýza preferovaných způsobů stravování, dále pak komparace způsobu stravování a jako poslední byla hodnocena dostupnost (vzdálenost) stravovacích zařízení a vhodnost délky polední pauzy. Pokud se zaměříme na jednotlivé podniky, zjistíme, že ve výrobních podnicích zaměstnanci upřednostňují stravování v závodních jídelnách. Ve výrobních podnicích poskytují zaměstnancům dotace na stravování v podobě finančních příspěvků v různých cenových relacích. Pracovníci ve veřejné správě upřednostňují vlastní stravu donesenou z domova, může to být z důvodu absence kantýn a jídelen ve všech třech budovách, na kterých Městský úřad sídlí. Vyslovené hypotézy: H1: Zaměstnanci vybraných podniků preferují vlastní jídlo donesené z domova na pracoviště, před tím, které je jim podáváno v závodních jídelnách či před návštěvou restaurací, byla vyvrácena. H2: zaměstnanci Městského úřadu preferují stravování v restauracích, byla vyvrácena. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že pokud se zaměstnanci Městského úřadu stravují v restauracích, upřednostňují polední menu. Dále bylo zjištěno, že těmto organizace zajišťuje stravovací poukázky. Ve výrobních podnicích je zaměstnancům poskytována finanční dotace na stravování. Ve výsledku tyto dva způsoby dotací vycházejí ve vybraných podnicích v průměru na stejnou částku. Jednotlivě zaměstnanci jsou ochotni dát různé finanční částky za svůj polední oběd. Polední přestávka vyhovuje většině zaměstnanců vybraných podniků, někteří by však uvítali delší polední pauzu. Zaměstnanci ve výrobních podnicích, kteří se stravují v závodní jídelně, jsou s kvalitou podávaných pokrmů spokojeni, i když na druhou stranu jejich kvalita neodpovídá ceně, kterou za ni platí O vyhodnocení a výstupy z provedeného dotazníkového šetření vyslovily všechny zainteresované organizace s tím, že jim poslouží při tvorbě organizačních opatření. 61

Literatura Literární zdroje [1] ANGELO, Rocco M a Andrew VLADIMIR. Hospitality today: an introduction. 5th ed. [2] ATTL P.; POLÍVKOVÁ A.; STUDNIČKA P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8 spol. s r. o., 2011, 72s., ISBN 978 – 80 – 87411 – 13 – 1. [3+ BEŇO, Igor. Náuka o výžive: fyziologická a liečebná výživa. 1. vyd. Martin: Osveta, 2008, 145, [13] s. Marketing (Grada). ISBN 978-808-0632-946. [4+ BERÁNEK, Jaromír. Provozujeme pohostinství a ubytování. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 180 s. ISBN 80-867-2402-6. [5] DAVIS, Bernard, Andrew LOCKWOOD a Sally STONE. Food and beverage management. 3rd ed. Boston: Butterworth-Heinemann, 1998, xviii, 392 p. ISBN 07-506-3286-0. [6] HOLUB, Karel. Vybrané kapitoly z dějin gastronomie a hotelnictví, 1. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8 spol. s r.o., 2004, s. 228. ISBN 80 – 86 – 578 – 16 – X. [7] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. [8] Lansing, Mich.: Educational Institute, American Hotel, c2004, xxxiii, 551 p. ISBN 08661-2261-3.LATTIN, Gerald W, James E LATTIN a Thomas W LATTIN. The lodging and food service industry. 5th ed. Lansing, MI: Educational Institute, American Hotel, c2002, xiv, 395 p. ISBN 08-661-2235-4. [9] MARÁDOVÁ, Eva. Výživa a hygiena ve stravovacích službách. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8 spol. s r. o., 2010, 199 s., ISBN 978 – 80 – 87411 – 02 – 5. [10] MARTINCOVÁ, Olga. Pravidla českého pravopisu. Školní vydání včetně Dodatku. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1999, 383 s. ISBN 80-716-8679-4. [11] MLEJNKOVÁ, Lena. Služby společného stravování. 2. aktualiz. vyd. Praha: Oeconomica, 2009, 130 s.. ISBN 978 – 802 – 4515 – 922. [12] NINEMEIER, Jack D. Planning and control for food and beverage operations. 5th ed. Lansing, Mich.: Educational Institute, American Hotel, c2001, xi, 465 p. ISBN 08-661-22311. [13+ ŘEZANKOVÁ, Hana. Analýza dat z dotazníkových šetření. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007, 212 s. ISBN 978-80-86946-49-8. 62

[14] SALAČOVÁ, Marie a kol. Stravování zaměstnanců a pracovní cesty v otázkách a odpovědích. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80 – 86395 – 66 - 9. [15] STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. Doba jedová 2. Vyd. 1. Praha: Stanislav Juhaňák Triton, 2012, 367 s. ISBN 978-80-7387-555-8. [16] STRUNECKÁ, Anna a Jiří PATOČKA. Doba jedová. Vyd. 1. Praha: Triton, 2011, 295 s. ISBN 978-80-7387-469-8. [17] SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010, xxv, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-3363 [18] SYNEK, Miloslav, SEDLÁČKOVÁ, Helena, VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2. vydání. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1212-9. [19+ VOLDŘICH, Michal a kol. Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách část I., 1. vydání, Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2006, 63 s., ISBN 80-02-01822 – 2. [20+ VOLDŘICH, Michal a kol. Zásady správné výrobní a hygienické praxe ve stravovacích službách část II., 1. vydání, Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2006, 90 s., ISBN 80 -02 – 01823 – 0. [21] VOLDŘICH, Michal a Marie JECHOVÁ. Bezpečnost pokrmů v gastronomii: HACCP, správná výrobní a hygienická praxe, aktuální legislativa: příručka pro pracovníky restaurací a účelového stravování. Vyd. 1. Praha: České a slovenské odborné nakladatelství, 2004, 181 s. ISBN 80-903-4010-5. [22] VOLDŘICH, Michal. Systém kritických bodů v gastronomii (HACCP): příručka pro pracovníky účelového stravování, restaurací a hotelů. Praha: České a slovenské odborné nakladatelství, 2002, 100 s. Food Service. ISBN 80-902-5537-X. [23] ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management, 4. vydání, Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8 spol. s r. o., 2009, 180 s.. ISBN 978 – 80 – 87411 – 5.

63

Oficiální dokumenty [24] ČESKO. Vyhláška 107/2005 Sb. o školním stravování. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, č. 107, částka 34. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2005&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=16 [25]ČESKO. Zákon č. 115/2012 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna ministerstva

vnitra,

6

–

4

–

2012,

č.

115,

částka

44.

Dostupné

z:

http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2012&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=15

[26] ČESKO. Zákon č. 262/2006S. Zákoník práce. In: Sbírka zákonů. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra, č. 262, částka 84. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2006&typeLaw=zakon&What=Rok&stranka=12

Internetové zdroje [27]

Aramark

[online].

2014

[cit.

28

–

05

–

2014+.

Dostupné

z:

28

–

05

–

2014+.

Dostupné

z:

2014+.

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.aramark.cz/firemni-stravovani/ [28]

Canteen

Perfect

2014

[cit.

http://www.perfectcanteen.cz/ [29]

Dieta

rozvoz

2014

[cit.

28

–

05

–

http://www.dietarozvoz.cz/programy [30] Ederned [online]. 2014 [cit. 10 – 03 – 2014+. http://www.edenred.com/en/Group/History/Pages/default.aspx

[31] Elektronické stravenky [online]. 2014 [cit. 10 – 03 – 2014+. Dostupné z: www.benefitplus.eu [32] Eurest [online]. 2014 [cit. 28 – 05 – 2014+. Dostupné z: http://www.eurest.cz/o-nas/ [33]

GTH

Catering

[online].

2014

[cit.

28

–

05

–

2014+.

Dostupné

z:

http://www.gthcatering.cz/ [34] Historie Sodexo [online]. 2014 [cit. 10 – 03 – 2014+. Dostupné z: http://cz.sodexo.com/czcz/spolecenska-odpovednost/nase-podnikani/integritapodnikani.aspxIdeální 64

[35] Krabičková dieta Šumperk 2014 *cit. 28 – 05 – 2014+. Dostupné z: http://www.krabickovadieta-sumperk.cz/cenik2 [36] Le Checque Dejeneur [online]. 2014 [cit. 10 – 03 – 2014+. Dostupné z: http://www.chequedejeuner.ro/istoric.html [37] Nominální hodnota stravenky[online]. 2014 [cit. 09 – 03 – 2014+. Dostupné z: http://www.edenred.cz/zamestnanecke-benefity/stravenkyticketrestaurant/legislativa.aspx [38] Sodexo [online]. 2014 [cit. 10 – 03 – 2014+. Dostupné z: http://cz.sodexo.com/czcz/onas/profil-spolecnosti/sodexo-v-cechach.aspx [39]

Princip

HACCP

[online].

2014

[cit.

17

–

03

–

2014+.

Dostupné

z:

http://www.cqs.cz/Novinky/Aktualni-pozadavky-na-system-kritickych-bodu-HACCP-vpotravinarskem-sektoru.html [40]

Statistika cestovního ruchu [online]. 2014 [cit. 10 – 05 – 2014+. Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/v_cestovnim_ruchu_pracuje_temer_ctvrt_milionu_lidi [41]

Šumperská

restaurační

2014

*cit.

28

–

05

–

2014+.

Dostupné

z:

http://www.sumperskarestauracni.cz/zavodni_stravovani.html [42] Základní fakta o stravenkách *online]. 2014 [cit. 11 – 03 – 2014+. Dostupné z: www.apropos.cz

Další zdroje Osobní rozhovor Ing. Marie Dvořáčková, vedoucí kanceláře tajemníka, Městský úřad Šumperk Mgr. Lucie Novotná, personální ředitelka, Pars Nova a. s. Ing. Hana Švédová, personální oddělení, Pramet Tools s. r. o. E-mailová korespondence Ondřej Polák, Menu Šumperk Hana Klug Sittová

65

Seznam příloh PŘÍLOHA 1 - Dotazník ...................................................................................................... 69 PŘÍLOHA 2 - Osobní pohovor ......................................................................................... 70 PŘÍLOHA 3 - Menu Šumperk seznam restaurací .............................................................. 71 PŘÍLOHA 4 - Menu Šumperk denní nabídka .................................................................... 72 PŘÍLOHA 5 - Jídelní lístek závodní jídelna Pars Nova a. s. ................................................. 73 PŘÍLOHA 6 - Jídelní lístek závodní jídelna Pramet Tools s. r. o. ........................................ 74 PŘÍLOHA 7 - Jídelní lístek Dieta rozvoz a Krabičková dieta Šumperk ................................ 75

PŘÍLOHA 1 - Dotazník Dotazník Jsem studentkou magisterského studia na Vysoké škole hotelové v Praze 8 spol. s r. o.. Chtěla bych Vás velmi požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který mi napomůže zpracovat moji diplomovou práci na téma Analýza možností stravování ve vymezené lokalitě. Tento dotazník je zcela anonymní a získaná data budou zpracována ve výše uvedené práci. Správnou odpověď zatrhněte do rámečku. 1. 2. 3.

4.

Pohlaví Žena Muž Věk 18-20 20-30 V které firmě pracujete? PrametTools s. r. o. Městský úřad Šumperk

30-40

40-50 Pars nova a. s.

50-60

60 a více

EPCOS s. r. o.

Jak se v pracovním procesu stravujete? (pouze jedna odpoveď) Vozím si své připravené jídlo z domu Využívám závodní jídelny u nás v podniku Navštěvuji restaurace Nechávám si jídlo vozit rozvážkovou službou

5.

Vyhovuje Vám doba odpočinku („polední pauza“, „přestávka na jídlo“)? Ano Ne je příliš krátká 6. Poskytuje je Vám zaměstnavatel na stravování stravenky? Ano Ne Pokud ano jaká je jejich nominální hodnota? ………………………………………………………………… 7.

Znáte pojem elektronické stravenky? Ano Ne Elektronické stravenky jsou ve formě plastové kartičky (něco jako platební karta), na kterou Vám zaměstnavatel každý měsíc nabije určitou částku. Z těchto stravenek pak platíte v restauracích obchodě, výhodou je že můžete platit útratu na haléř přesně. 8. Líbila by se Vám tato forma stravenek? Ano Ne 9. Stravujete se v polední pauze v restauraci nebo závodní jídelně? Restaurace Závodní jídelna 10. Pokud se stravujete v restauracích, dáváte přednost Polední menu A la carte (jídelní lístek) 11. Kolik jste ochotni za oběd v pracovní den v průměru zaplatit (zaokrouhlujeme na celá čísla) 70 80 90 100 110 120 130 více 12. Pokud se stravujete v závodní jídelně na jakou cenu Vás výjde oběd? …………………………… 13. Jste spokojeni s kvalitou pokrmů ve Vaší závodní jídelně? Ano Ne 14. Odpovídá cena kvalitě pokrmu, který je Vám přípraven závodní jídelnou? Ano Ne Chtěla bych Vám poděkovat za čas, který jste věnovali vyplnění tohoto dotazníku.

PŘÍLOHA 2 - Osobní pohovor

Osobní pohovor Jméno a příjmení: Pozice: Co je hlavní činností Váši firmy?

Kolik má Vaše organizace zaměstnanců?

Je Váš podnik, vlastníkem závodní vývařovny či jídelny?

Je Váš podnik provozovatelem této stravovny nebo využíváte outsourcing těchto služeb?

Mají vaši zaměstnanci nějakou místnost (kuchyňku, jídelnu), kde si mohou své vlastní jídlo ohřívat a sníst?

Máte ve Vaše podniku kantýnu nebo nějaké automaty na prodej: Pokud ano, jakou službu nabízejí Nápojů Jídel Víte kolik zaměstnanců, využívá stravování v této závodní stravovně?

Poskytujete zaměstnancům benefity v podobě stravenek?

Jakou nominální hodnotu tyto stravenky mají? Znáte elektronické stravenky? Pokud ano, uvažujete o jejich zavedení ve vašem podniku?

PŘÍLOHA 3 - Menu Šumperk seznam restaurací

Zdroj: http://www.menusumperk.cz/, cit. 26 – 05 - 2014

PŘÍLOHA 4 - Menu Šumperk denní nabídka

Zdroj: http://www.menusumperk.cz/restaurace/arte, cit. 26 -05 – 2014

PŘÍLOHA 5 - Jídelní lístek závodní jídelna Pars Nova a. s.

Pondělí 9.6.

LUANA gastro s.r.o., Žerotínova 56, Šumperk Jídelní lístek Frankfurtská

1. 100g Hovězí na pepři, těstovinová kolínka, okurek 2. 100g Balkánský vepřový plátek (balkán sýr,česnek,rajčata), krokety 3. 400g Jáhlový nákyp s jablky 4. 300g Pirátský salát (ryba,feferony,st.okurky,hrášek,víno,protlak), 3ks pečivo 5. 350g Brokolice zapečená s brambory a žampiony, zeleninový salát gastro: 100g Panenský špíz (v.panenka,cibule,slanina,paprika), opékačky, obloha Úterý 10.6.

Krémová polévka z rybího filé

1. 100g Smažený soukenický sekaný řízek, brambor maštěný, zeleninový salát 2. 100g Pikantní čínská specialita (čínská zelenina), kari rýže 3. 450g Žemlovka s jablky 4. 300g Párty salát (mrkev,zelí,celer,jablka,kukuřice,majonéza), 2ks pletýnka 5. 2 ks Vařená vejce, fazolky na kyselo, vařený brambor gastro: 100g Půlnoční flamendr, 4ks bramboráčů Středa 11.6.

Hovězí risi-bisi

1. 100g Segedinský guláš, kynutý knedlík 2. 150g Podkovičky z lososa obložené zeleninou(baby mrkev,brokolice),brambor 3. 400g Těstovinová vřetýnka s mákem, ovoce 4. 5 ks Sýrový chlebíček zdobený (tři druhy sýrů,vejce,st.okurky,papriky) 5 180g Kedlubnový mozeček, brambor maštěný máslem, zeleninový salát gastro: 100g Přírodní vepřová kotleta se sázeným vejcem, hranolky,zelen.obloha Čtvrtek 12.6.

Kroupová

1. 100g Kuřecí nudličky se šunkou a barevnou fazolí, dušená rýže 2. 100g Hovězí vařené, cibulová omáčka, vařený brambor 3. 4 ks Kynuté knedlíky plněné meruňkami 4. 250g Pikantní brynza (máslo,cibule,sardele,hořčice), obloha, 3ks pečivo 5. 140g Smažené žampiony, brambor maštěný, zeleninový salát gastro: 150g Játra pana starosty, americké brambory, zeleninová ozdoba Pátek 13.6.

Friko

1. 100g Švýcarská kotletka (se sýrem), vařený brambor, zeleninový salát 2. 420g Špagety s vepřovým masem 3. 80g Sojové maso s medovou šťávou, bramborové krokety 4. 300g Vajíčkový salát, zeleninová ozdoba, 3ks pečivo Váha masa, uzenin a ryb je uvedena před tepelnou úpravou. Změna jídel vyhrazena. Sestavil: Mlčůch Miroslav schválil: Navrátil Ladislav

PŘÍLOHA6 - Jídelní lístek závodní jídelna Pramet Tools s. r. o. PO

Vývar s kapáním, polévka s kuskusem a žampiony, čočková s klobásou 1. Kuřecí plátek se smetanou a brokolicí, špecle 2. Smažený sýrový karbanátek se šunkou, vařený brambor, tatarská omáčka 3. Pohanka a papriky s olivovou omáčkou 4. Vepřová směs s kukuřicí a barevnou paprikou, dušená rýže Restaurační Polévka, kuřecí závitek s anglickou slaninou a vejci, pečený brambor, ovoce Extra Krůtí prsa "Corny", hranolky, zeleninový salát Dieta Kuřecí špíz, bramborová kaše, zelný salát (1780 kJ-bez polévky) ÚT

Ovarová, polévka se zelenou fazolkou, kuřecí vývar s masem a nudlemi 1. Rizoto s kuřecím a vepřovým masem, sypané strouhaným sýrem, sterilovaný okurek 2. Kuře jako husa s červeným zelím a houskovým knedlíkem 3. Buchtičky s vanilkovým krémem 4. Zeleninový salát se smaženým eidamem, dresing, bílé a tmavé pečivo Restaurační Polévka, ryba Mahi-Mahi ve špenátovém těstíčku, šťouchaný brambor, povidlový koláč Extra Kovbojská vepřová kotleta, hranolky (pikantní klobása, červené fazole, česnek) Dieta Králík na paprice s jogurtem, těstoviny (1820 kJ, bez polévky) ST

Písmenková, smetanová s hlívou ústřičnou, frankfurtská 1. Hovězí tokáň, houskový knedlík 2. Pečená vepřová krkovice, zelenina restovaná na másle, vařený brambor 3. Cikánské halušky 4. Boloňské špagety, sypané strouhaným sýrem Restaurační Polévka, kuřecí steak zapečený s mozzarelou a čerstvou bazalkou, pečený brambor, müsli Extra Maso 3 druhů, americké brambory, zeleninová obloha Dieta I. Vepřový závitek plněný zelenou fazolkou a šunkou, vařený brambor (1740 kJ-bez polévky) Dieta II. Okurkový salát s konzervovaným tuňákem, lamánkový chléb (1710 kJ-bez polévky) ČT

Fazolová, vločková, valašská kyselice 1. Slezské smotky, vařený brambor (v.krkovice plněná kysaným zelím a mrkví) 2. Smažená treska s koprem, domácí bramborová kaše, míchaný kompot 3. Ovocné knedlíky s tvarohem, cukrem a máslem 4. Italský salát s kuřecím masem a nivou, bylinkový dresing, bílé a tamvé pečivo Restaurační Polévka, vepřový steak zapečený se sýrem a sterilovanou okurkou, šťouchaný brambor, bublanina Extra Tortila plněná grilovaným krůtím masem a čerstvou zeleninou s bylinkovým dresingem Dieta Špenátové rizoto se žampiony (1675 kJ-bez polévky) PÁ

Rajská, celerová, vepřová s ovesnými knedlíčky 1. Moravský vrabec, dušený špenát, bramborový knedlík 2. Bavorská šťavnatá sekaná, bramborový salát 3. Koprová omáčka, 2ks vejce vařené natvrdo, vařený brambor 4. Franfurtská drůbeží jehla, dušená rýže (párek, paprika, smetana) RestauračníPolévka, kuřecí Ondráš, vařený brambor, domácí pudink s ovocem ExtraSmažený vepřový řízek, hranolky, okurkový salát DietaCelozrnné špagety s kuřecím masem a zeleninou (1740 kJ-bez polévky) Změna jídelníčku vyhrazena

PŘÍLOHA7 - Jídelní lístek Dieta rozvoz a Krabičková dieta Šumperk

Dieta rozvoz Dnešní menu 10. 6. 2014 Snídaně

Pomazánka kukuřičná, pečivo

Svačina

Jogurtový nápoj s rybízem

Oběd

Brokolicový nákyp s kuřecím masem

Svačina

Cibulovo - jablečné čatný, křehký plátek

Večeře

Katův šleh, rýže

Přílohová miska Zeleninová miska Zdroj: http://www.dietarozvoz.cz/, cit: 10 – 06 - 2014

Krabičková dieta Šumperk Menu 10. 6. 2014 Snídaně

Omeleta s hráškem, grahamové pečivo

Svačina

Ovocný salát se slunečnicovými semínky

Oběd

Kuře na paprice s jogurtem, těstoviny

Svačiny

Probiotický nápoj

Večeře

Marinované papriky s cerálním toustem

Zdroj: http://www.menusumperk.cz/restaurace/krabickova-dieta-sumperk, cit: 10 – 06 - 2014

Lucie Štolcová. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Recommend Documents