VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení
Finanční programy na podporu inovací pro firemní sféru Bakalářská práce
Autor: Anna Schmidová Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček Jihlava 2014
List zadání
Anotace Hlavním cílem této bakalářské práce je příprava odborné projektové databáze finančních programů na podporu inovací, která bude k dispozici na Krajské hospodářské komoře v Jihlavě, kde jsem vykonávala své praxe. Teoretická část je zaměřena na základní seznámení s pojmem inovace, teoretikem a teoriemi J. A. Schumpetera. Praktická část obsahuje popis inovačních programů programového období 2007 – 2013, konkrétně komunitární, strukturální, národní, mezinárodní a bankovní programy. Dále pak popis a průběh tvorby odborné projektové databáze.
Klíčová slova Inovace, Schumpeter, kreativní destrukce, finanční programy, fondy, Evropská politika, databáze
Annotation The main aim of thesis is to prepare professional project database funding programs in support of innovation, which will be available at the Chamber of Commerce in Jihlava, where I performed its practice. The theoretical part focuses on the basic introduction to the concept of innovation and theorist and theories of J. A. Schumpeter. The practical part contains a description of the innovative programs of the programming period 2007 - 2013, namely, community, structural, national, and international banking programs. Furthermore, a description of the process of creating professional project database.
Key words Innovation, Schumpeter, creative destruction, financial programs, funds, European policies, database
Poděkování: Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, Ing Petru Jiříkovi, za její vedení a za pomoc, kterou mi poskytl. Dále bych chtěla poděkovat členům své rodiny za podporu poskytovanou po celou dobu studia na VŠPJ. Nesmím opomenout ani své přátelé, kteří mi nesčetněkrát pomohli a podporovali mě.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Inovace .................................................................................................................... 10
2
Schumpeterova teorie inovací ................................................................................. 14
3
Finanční programy na podporu inovací .................................................................. 21 3.1
Komunitární programy ..................................................................................... 22
3.1.1
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP –
Competitiveness and innovation programme) ........................................................ 23 3.1.2
7. rámcový program (7th Framework programme) ................................... 24
3.1.3
EUREKA .................................................................................................. 26
3.1.4
Eurostars ................................................................................................... 27
3.1.5
LIFE + ....................................................................................................... 28
3.2
4
Strukturální fondy ............................................................................................ 28
3.2.1
Operační program Podnikání a inovace (OPPI) ....................................... 29
3.2.2
Operační program doprava (OPD) ............................................................ 30
3.2.3
Operační program Životní prostředí (OPŽP) ............................................ 31
3.2.4
Operační program výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) .................. 31
3.2.5
Operační program Přeshraniční spolupráce .............................................. 32
3.2.6
Operační program Meziregionální spolupráce ......................................... 34
3.2.7
Operační program Nadnárodní spolupráce ............................................... 35
3.3
Státní programy ................................................................................................ 37
3.4
Mezinárodní programy ..................................................................................... 41
3.5
Bankovní programy.......................................................................................... 42
Tvorba databáze ...................................................................................................... 46
Závěr ............................................................................................................................... 51 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 54 Knižní publikace ......................................................................................................... 54 Internetová publikace .................................................................................................. 54 Seznam použitých obrázků ............................................................................................. 57
Úvod Téma bakalářské práce bylo zpracováno za spolupráce s VŠPJ na projektu Inovační infrastruktura regionu. Projekt je zaměřen na výzkum inovační infrastruktury regionu Kraje Vysočina a Nitranského samosprávného kraje a finančních programů na podporu inovací. Spolu s Krajskou hospodářskou komorou Jihlava se na dané téma vytvořila databáze finančních programů na podporu inovací. Malé a střední podniky reprezentují více než 1 milion ekonomických subjektů v České republice (v přepočtu na procenta je to více jak 99% podnikatelů v ČR). Tito podnikatelé zaměstnávají téměř 2 miliony zaměstnanců a na dovozu i vývozu se podílejí více než 50%. Malé a střední podniky hrají významnou roli pro rozvoj endogenního potenciálu jednotlivých krajů v České republice, protože jsou významně podnikatelsky i společensky spjaty s daným regionem a tvoří regionální podnikatelskou páteř. Evropská unie poskytuje podporu malým a středně velkým podnikům v různých formách (granty, půjčky, záruky). Podpora je dostupná buď přímo prostřednictvím programů, které jsou řízené na vnitrostátní nebo regionální úrovni (např. pomocí strukturálních fondů Evropské unie) nebo ze státního rozpočtu České republiky. Malé a střední podniky mohou také těžit z řady nefinančních pomocných opatření ve formě programů a služeb podpory podnikání. Evropská unie realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vždy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, kterých se členské státy v daném období snaží dosáhnout a naplnit v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. ledna 2004, a tím se ji i otevřela možnost získat různé druhy finanční podpory v rámci jednotlivých fondů Evropské unie. ČR plně vstoupila do těchto cyklů 1. ledna 2007 a bylo to její významné období pro čerpání finančních prostředků z rozvojových programů EU. Evropská unie disponuje fondy zaměřenými na podporu politiky soudržnosti, jmenovitě se jedná o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), Evropský sociální fond (EFS) a Fond soudržnosti (FS). V teoretické části je práce zaměřena na klíčový pojem inovace, její rozdělení, inovační proces a životní cyklus inovací. Zmíněn bude zakladatel teorie inovací v České republice František Valenta. Další část práce pojednává o Kondratěvových vlnách. Nejvíce je teoretická část kromě základních definic zaměřena na teoretika Josefa Aloise 8
Schumpetera, který byl považován za velikána své doby, stejně jako John Maynard Keynes. Možno zmínit, že v USA a na jiných koutech světa je tento ekonom velice uznávaný. V České republice i přes svoji velikost není dnes moc uznáván a v ekonomických učebnicích je zmiňován spíše pod čarou. Teoretická část končí teorií o kreativní destrukci. V praktické části, jsou charakterizovány finančními programy na podporu inovací v programovacím období 2007 - 2013, které by mohly být nedílnou součástí informačního managementu každého podnikatele. Vysvětlení, z jakého důvodu jsou tyto programy tvořeny a jakými fondy EU disponují. Finanční programy určené pro podnikatelskou sféru budou rozděleny podle jednotlivých poskytovatelů na programy Evropské unie, programy vytvořené na základě mezivládních dohod, národní programy a programy bankovní sféry. Praktickým výstupem bakalářské práce je tvorba, přesněji řečeno návrh na obsah a optimalizaci struktury vytvořené informační odborné webové databáze národních evropských i mezistátních finančních programů, směrovaných do oblasti inovací v podnikatelském a veřejném sektoru s důrazem na projektovou aplikaci. Databáze bude poskytnuta pro potřeby Krajské hospodářské komory v Jihlavě a pro partnerskou univerzitu v Nitře. V práci jsou použity metody analýzy týkající se finančních programů na podporu inovací. Jsou rozděleny na komunitární programy, strukturální fondy, mezinárodní, národní a bankovní programy a dále jejich syntézy do již zmiňované databáze. Cílem řešení bakalářské práce je analýza programů na podporu inovací. Finanční programy určené pro podnikatelskou sféru budou rozděleny podle jednotlivých poskytovatelů na programy Evropské unie, programy vytvořené na základě mezivládních dohod, národní programy a programy bankovní sféry. Součástí je návrh na obsah a optimalizaci struktury vytvořené informační databáze inovačních programů pro potřeby Krajské hospodářské komory v Jihlavě.
9
1
Inovace
Pojem inovace vznikl z latinského slova „innovare“ – obnovovat. Z tohoto významu je patrné, že jde o novinku, novost či obnovu v lidské činnosti, a z tohoto důvodu je inovace nedílnou součástí života člověka a jeho rozvoje. Inovace je v podstatě součást lidského bytí. [4] Snad úplně první a nejvýznamnější inovace vznikla 500 000 př. n. l. a byl to oheň, našeho letopočtu, papír (105) nebo například kalkulačka (1642). Zatímco v minulosti převládaly inovace založené na zkušenostech získaných z praktické činnosti, v současnosti převládají inovace získané aplikací vědecko-technologických poznatků. [4] Duchovním
otcem
ekonomické
teorie
o
inovacích
je
rakouský
ekonom
J. A. Schumpeter, jenž chápe inovace například jako: Změnu organizace podnikání, jako je vytvoření nebo rozbití monopolní pozice na trhu. [4] Zakladatelem teorie ucelené teorie inovací v České republice je František Valenta. Z jeho pojetí vyplývá, že inovace je v určité míře organickou součástí činnosti každého člověka, jenž je jejím tvůrcem i realizátorem. Za inovaci považuje „jakoukoli změnu ve vnitřní struktuře výrobního organismu, resp. výrobní jednotky.“ Jeho pojetí inovací je tedy poněkud širší než pojetí u Schumpetera. [4, str. 9] Nejčastěji využívanou typologií inovací dle věcného hlediska je třídění podle Oslo manuálu. Oslo manuál je rámcový soubor pokynů, který se používá při tvorbě mezinárodně srovnatelných ukazatelů o inovacích a klade si dva základní cíle: poskytnout rámec pro průběh statistických šetření tak, aby byla zajištěna mezinárodní srovnatelnost dat pomoci novým členům v této oblasti. Tento manuál byl vytvořen ve spolupráci OECD a Evropské komise a je jedním ze série metodologických manuálů OECD, které jsou známy jako „skupina Frascati manuálů“. Vznikl z potřeby harmonizace sběru dat o inovacích, jeho první verze vyšla v roce 1992. [3] Podle nového a širšího pojetí Oslo manuálu rozlišujeme technické a netechnické inovace a ty se pak dále dělí na produktové, procesní, marketingové a organizační 10
inovace. Technické inovace vytvářejí nové produkty, postupy a významné technické změny v produktech a postupech. Netechnické inovace pak zahrnují organizační, podnikatelské a sociální inovace. Inovace produktů mohou využívat nových znalostí nebo technologií, ale také mohou být postaveny na nových užitích nebo kombinacích existujících znalostí nebo technologií. Inovace produktů (služeb) mohou zahrnovat zavádění nového zboží či služby, významná zlepšení ve funkčních či uživatelských charakteristikách stávajícího zboží či služby, pak také zlepšení poskytnuté služby, zavedení úplně nové služby apod. [2] Procesní inovace představují zavedení nové nebo významně zlepšené produkce a dodavatelských metod. To zahrnuje změny v technice nebo softwaru, snížení ohrožení životního prostředí, nové metody pro tvorbu nebo poskytování služeb, procedury, techniky, které jsou užívány při dodávání služeb, apod. [2] Marketingové inovace, jejich hlavním znakem je zavedení marketingové metody, která nebyla podnikem dříve používána, bez ohledu na to, jestli byla nebo nebyla vyvinuta inovujícím podnikem. Tyto inovace se zaměřují na lepší adresování potřeb zákazníka, otevření nových trhů a nové umístění podnikového produktu na trh s cílem zvýšit své prodeje. Organizační inovace představují zavedení nové organizační metody v podnikových obchodních praktikách, organizaci pracovního místa nebo externích vztazích.
Obrázek 1 Schéma třídění typů inovačních aktivit podle Oslo manuálu Zdroj: ŽIŽLAVSKÝ, Ondřej. Manuál hodnocení inovační výkonnosti.
11
Inovační proces Inovace může být značně složitý proces. Abychom mohli jasně smýšlet o inovaci, bylo by dobré si ji rozdělit do několika fází. Inovační proces lze v podstatě rozdělit na dvě hlavní části, a to část invenční, která je spojena se vznikem originální myšlenky, nápadu nebo představy. V druhé části inovačního procesu, inovační, pak dochází k samotné realizaci invence a její uvedení na trh. [2] Životní cyklus inovací Velkým přínosem teorie inovací je postižení časových souvislostí inovací. Východiskem je zde poznatek, že po zavedení nového výrobku nebo nového výrobního postupu dochází po ověření jeho způsobilosti k jeho rychlému rozšiřování a zlepšování, až se dostaví jakýsi vrchol, když už nelze dost dobře tento výrobek či výrobní postup dále zlepšovat, musí pak dojít k zásadní změně - k zavedení nového výrobku nebo nového principu výroby. Předchozí výrobek či výrobní postup "se dává" na ústup až do okamžiku, kdy je dosaženo minima jeho rozšíření, které se může rovnat nule. Celé období mezi okamžikem proniknutí inovace do výroby a okamžikem, kdy je dosaženo minima jejího rozšíření, je obdobím historie jedné inovace (délka vlny "lambda"). V okamžiku, kdy určitá inovace (výrobek, stroj, surovina) začíná ustupovat, začíná nastupovat nová inovace (výrobek, stroj, surovina). Období mezi nástupem dvou po sobě v čase následujících nových výrobků (strojů, surovin), způsobujících inovaci stejného řádu, je rozhodné pro frekvenci inovací (změn) tohoto řádu (délka vlny "lambda s čárou"). Nastupující inovace pak opakuje historii předcházející inovace. [22] Kondratěvovy dlouhodobé cykly Kodratěvovův cyklus je teorie založená na studii devatenáctého století cenového chování, jehož součástí jsou mzdy, úrokové sazby, cena surovin, zahraniční obchod, bankovní vklady a další. Kondratěv byl přesvědčen, že jeho studie hospodářského, sociálního a kulturního života, dokázala, že dlouhodobá řada ekonomického chování existuje a může být použita pro účely předvídání budoucího ekonomického vývoje. Kondratěv pozoroval dlouhodobé ekonomické výkyvy v cyklech mezi 40 a 60 lety. Podle jeho teorie, tyto cykly začínají s technologickými inovacemi, ty se pak staly základním stavebním kamenem delšího hospodářského růstu. Od průmyslové revoluce 12
na konci 18. století až do současnosti bylo pět Kondratěvových cyklů a šestý stále probíhá.
Obrázek 2 Kondratěvovy cykly Zdroj: Datastream; Illustration: Allianz Global Investors Capital Market Analysis [21]
V idealizovaném modelu dlouhé vlny, začíná s „upwave“, během něhož ceny začnou pomalu stoupat spolu s novou ekonomickou expanzí. Do konce 25-30 letého „upwave“ období, inflace stoupne velmi vysoko. Její vrchol připraví půdu pro hlubokou recesi, která trhne s ekonomikou. Recese, která začíná zhruba v době, kdy se ceny komodit zlomí v jejich výškách, je delší a hlubší než všechny, které se konaly v průběhu „upwave“. Nakonec, když se ceny stabilizují a ekonomika zotaví, začíná období selektivní expanze, která normálně trvá téměř dekádu (deset let). Uvedené jako sekundární plošina, rozšíření přetrvává, což vyvolává dojem, že "věci jsou jako bývaly," ale jeho anemická povaha si nakonec vybírá svou daň, protože podmínky v ekonomice nikdy nedosáhnou dynamického stavu, k nimž došlo v průběhu „upwave“. Sekundární plošina končí náhlým šokem (finanční panika/akciový trh se hroutí) a ekonomika se převalí do další kontrakční fáze, která se vyznačuje deflací a začátkem hospodářské krize. [10]
13
2
Schumpeterova teorie inovací
Josef Alois Schumpeter (původně se rodina psala česky Šumpetr, později se vžila německy psaná transkripce), muž, který se narodil roku 1883 v Třešti na Moravě, byl jeden z největších rakouských ekonomů, přednášel na Bonnské univerzitě v Německu a později v USA na Harvardu. Jeho vědomosti se neomezují pouze na ekonomii. V jeho myšlení se objevovaly prvky ekonomické historie, ekonomické teorie, dějiny ekonomických doktrín, sociologie, psychologie a práva. V oblasti společenských a sociálních věd patři J. A. Schumpeter mezi nejvlivnější autory dvacátého století. Jeho myšlení i práce zásadně ovlivnily další vývoj poznání souvztažností ekonomie politiky i společnosti jako celku. Ač je považován za velikána své doby, není v České republice dnes nijak zvlášť známý a v učebnicích ekonomie je zmiňován spíše jen pod čarou a v poznámkách. Joseph Alois Schumpeter je autorem mnoha ekonomických publikací. Mezi jeho hlavní díla patří: Wesen und Hauptinhalt der theoretischen Nationalökonomie (Podstata a obsah teoretické národní ekonomie). Byla to jeho disertační práce a byla vydána v jeho 25 letech v roce 1908 a proslavila ho jako brilantního mladého ekonoma. Avšak sám Schumpeter své první dílo po krátké době již neuznával. Theorie
der
wirtschaftlichen
Entwicklung
(Teorie
hospodářského
vývoje).
Je tu podáno dynamické vysvětlení podnikání a podnikatelského zisku a zároveň i vysvětlení role podnikatele v tržním procesu. Do ekonomického podvědomí se zapsal svým pojmem inovace, o které pojednává právě v tomto díle. Během svého pobytu na Harvardu sepsal profesor Schumpeter tři díla: Business cycles; Capitalism, Socialism and Democracy a History of Economic Analysis. Dvě poslední díla jsou dodnes, byť posmrtně uznávaná. J. A. Schumpeter, byl „vychován“ v tradici rakouské školy, kde jej velmi ovlivnil jeho oblíbený učitel Eugen von Böhm-Bawerk, ale brzy se pak vydal jinou cestou, která se s touto školou nějak neshodovala. Schumpeterova ekonomie se od té rakouské odlišuje v řadě zásadních otázek, jak teoretických tak metodických. Nesdílel averzi Rakušanů vůči teorii všeobecné rovnováhy, dokonce ji akceptoval jako své vlastní 14
teoretické východisko. Od této školy se odlišoval hlavně svým pojetím podnikatele, podnikatelského zisku a úroky a také odlišnou teorií hospodářského cyklu. Mimo jiné měl odlišné názory na použití matematiky v ekonomii a perspektivy kapitalismu. Schumpeter se v některých názorech shodoval i s jeho největším soupeřem v té doby Johnem Maynardem Keynesem, avšak ani tak keynesiánství nepřestal odmítat. Stejný názor se týkal hlavně postavení monetárních institucí v ekonomice. Schumpeter říkal, že je pro podnikatele potřebný vyvinutý finanční systém, který bude poskytovat úvěry a pomůže podnikatelům splnit jejich vize a sny. Do ekonomie se J. A. Schumpeter zapsal díky svému pojetí podnikatele – inovátora a s inovacemi souvisejícími hospodářskými cykly. J. A. Schumpeter zemřel v lednu 1950 ve věku 66 let na krvácení do mozku ve svém domě ve Spojených státech amerických. [1] Teorie podnikatele V jeho díle Teorie ekonomického vývoje přišel Schumpeter s originálním pojetím podnikatele a podnikatelského zisku. Pro Schumpetera je opravdový podnikatel člověk svého druhu – zosobněný inovátor. To je člověk, který má schopnosti vznášet do zavedených stereotypů misesovského „kruhového hospodářství“ inovace, které narušují tyto stereotypy. Schumpeterovské inovace jsou zavadění nových technologií, nových metod prodeje. Odhalování nových výrobních zdrojů, objevování nových trhů apod. Ale hlavním druhem inovací je uvádění nových výrobků na trh. Inovace, které naleznou u spotřebitelů příznivou odezvu, přinášejí podnikatelům – inovátorům podnikatelský zisk. Sama existence podnikatelského zisku je tedy podle Schumpetera vázána na úspěšnou inovátorskou činnost podnikatele. Inovace a podnikatelské zisky jsou průvodním jevem rostoucího hospodářství. Podnikatelský zisk se vyskytuje jen tak, kde nějaké inovace na přechodnou dobu vykolejily ekonomiku dosavadního stereotypního pohybu v kruhu. Jakmile inovace „doznějí“ hospodářství se ocitne opět v kruhovém pohybu a podnikatelský zisk mizí. Ze Schumpeterova pohledu není hybnou silou ekonomického růstu mechanická akumulace kapitálu ani nějaký technický pokrok,
který
probíhá.
Onou
aktivizující
silou,
k hospodářskému růstu, je podnikatel – inovátor.
která
žene
hospodářství
Rostoucí ekonomika vyžaduje
podnikatele s nadáním inovovat. Schumpeterovské inovace pitom nejsou vědeckými objevy nebo technickými vynálezy, ale jsou to aktivity zavádějící výsledky lidského rozumu do výroby a na trhy. Podnikatel musí znát trh, odhaduje potencionální úspěch té které inovace, riskuje její neúspěch. A ještě něco více – objevuje mezery 15
na trzích a hledá činnosti, které mají tyto mezery zaplnit. Schumpeterova teorie podnikatele nastavila zrcadlo statické neoklasické teorii, která viděla podnikatele spíše jen jako alokátora – alokátora daných zdrojů mezi daná alternativní použití. Schumpeter ukázal podnikatele jako inovátora, který představuje v hospodářství významný aktivující a dynamický prvek. Podnikatel objevuje nové zdroje a jejich nová použití. Je tím svého druhu iniciátor a katalyzátor ekonomického růstu. Schumpeter kritizoval neoklasické pojetí konkurence za jeho statičnost. Podle něho konkurence není tržní strukturou, ale dynamickým procesem, který jen hnán inovacemi. Inovace ovšem vyžaduje, aby podnikatel, který ji uskuteční, docilovat mimořádného zisku, alespoň na nějaký čas, plynoucího z monopolního ovládání dané inovace. Takovýto monopol je ovšem dočasný, protože po určité době je inovace imitována a zaváděna ostatními podnikateli, což znamená, že mimořádný zisk mizí. Pak je tu ale otázka proč podnikatelé inovují, je to proto, že docilují mimořádný zisk ze svých inovací alespoň po omezenou dobu. V tom případě ovšem neoklasický koncept dokonalé konkurence není slučitelný s inovačním procesem. Na dokonale konkurenčním trhu, kde je dokonalá informovanost a kde jsou nulové náklady pro proniknutá na trh, by nikdo neinovoval, protože každá inovace by byla okamžitě imitována ostatními a nepřinesla by svému původci žádný mimořádný zisk. Náklady spojené s inovací by se nevrátily. Schumpeter dospívá k závažné myšlence, že inovační proces probíhá jen na nedokonale konkurenčních trzích. Pouze takové trhy totiž umožňují prostor pro funkci podnikatele. Tato myšlenka byla dále rozpracovávána mladšími představiteli rakouské školy a stala se základem rakouské teorie podnikatele, která se významně zaplňuje „bílé“ místo neoklasické ekonomie. Podle Schumpetera tedy není rozpor mezi konkurencí a monopolem, protože v dynamickém tržním procesu se konkurence prosazuje hlavně inovováním a inovační proces předpokládá vliv dočasných monopolů na výsledky inovací. Tento pohled na vztah mezi konkurencí a monopolem je zásadně odlišný od neoklasického, kde jsou konkurence a monopol odlišné tržní struktury, které představují své opaky. Z toho vyplývá i Schumpeterův pohled na zisk podnikatele. Ten se především odlišoval od pohledu Franka Knighta, který vysvětloval zisk z části jako náklad rizika a zčásti jako výsledek nejistoty podnikání. Schumpeter vidí zisk podnikatele jako realizaci monopolní výsady na využívání své inovace. I když je taková zisk konkrétní inovace dočasný, podnikatel uskutečňuje inovační činnost neustále, a tak mu plyne zisk z dalších a dalších inovací. [2]
16
Teorie hospodářského cyklu Schumpeterova teorie představuje teorii reálného cyklu. Na rozdíl od monetárních teorií cyklu neviděl Schumpeter příčiny cyklického vývoje hospodářství v peněžním oběhu, nýbrž v charakteru inovační činnosti. Inovace nejsou totiž zdaleka bezproblémovým faktorem ekonomického růstu. Paralelně s ekonomickým růstem spouštějí inovace též
hospodářské
cykly.
To
proto,
že
nemají
charakter
plynulého
toku,
ale spíš nárazových vln. Tyto inovační vlny vznikají tím, že jeden druh inovací často podceňuje vznik dalších druhů inovací, takže má inovační činnost jakýsi multiplikační charakter. Problém těchto inovačních vln, je však, to, že vyvolávají klamná očekávaní trvalejší prosperity. Ty vyvolávají přehnanou investiční aktivitu, která nakonec překročí rámec reálných možností ekonomiky. Úspěšní inovátoři jsou napodobováni méně schopnými investory, takže rostoucí investice brzy narážejí na nedostatek úspor. Posléze se inovační vlna vyčerpá a mnoho investic se ukážou jako špatné investice. Hospodářský boom přichází k depresi. Schumpeter viděl depresi jako spontánní ozdravný proces. Nazýval jej tvořivou destrukcí, která zbavuje ekonomiku špatných investic a podnikatelů a klestí jí cestu k rovnováze na nové, vyšší úrovni, na kterou ji pozvedla inovační vlna. Podle Schumpetera je každý hospodářský cyklus svým způsobem jedinečný. Každá inovační vlna nabízí rozdílné investiční možnosti, jejichž vyčerpání trvá různě dlouhou dobu. Vlivem toho se pak v dynamickém hospodářství vzájemně proplétají různé hospodářské cykly odlišné intenzity a doby trvání. Schumpeter nazval tyto cykly podle ekonomů. Kteří je jako první pozorovali: Kondratěvovy (dlouhodobé), Juglarovy (střednědobé) a Kitchinovy (krátkodobé). [2]
17
Obrázek 3 Hospodářský cyklus inovací Zdroj: Podpora inovačního procesu. 2010, 29 s. Dostupné z: http://www.tyllco.cz/vse/download/prumyslove_inovace.pdf
Kapitalismus a ekonomika Navzdory jeho cyklické dynamice, povázané mrháním zdroji, byl Schumpeter přesvědčen o bezkonkurenční ekonomické efektivnosti kapitalismu v porovnání s jinými hospodářskými systémy. Přesto neviděl jeho dlouhodobou perspektivu nijak optimisticky.
Jeho
pesimismus
ohledně
budoucnosti
kapitalismu
vznikl
ze dvou dobových podnětů. První byl ten, že kapitalismus 19. století, orientovaný na mezinárodní obchod, byl ve 20. století nahrazen kapitalismem, který se orientoval spíše na destruktivní mezinárodní konflikty a války. Druhým podnětem byla pro Schumpetera rostoucí antikapitalistická mentalita veřejnosti. Na té se však podílel novodobý militantní duch kapitalismus pouze zčásti. Hlavní příčinou byla podle Schumpetera přeměna kapitalismu v rentiérský systém. Proč byly doby, kdy vlastník kapitálu byl zároveň podnikatelem. Novodobé akciové společnosti učinily z původního kapitalistického vlastnictví pouhé rentiérství, kde pasivní akcionáři jen pobírají dividendy, zatímco podniky jsou řízeny profesionálními manažery. V tom spatřoval Schumpeter hlavní důvod, proč kapitalismus ztratil přitažlivost a proč vzniklo klima příznivé pro jeho odpůrce. Bylo příznačné, že hlavní mluvčí této antikapitalistické 18
revolty rekrutovali převážně z řad nespokojených intelektuálů. Byl to důkaz, že inteligence má značné mocenské ambice, které ji kapitalismus nikdy nemůže splnit. Z toho pak pramení odpor a nenávist k němu. Schumpeter nakonec dospěl až k jakési vizi zániku kapitalismu. Ta ovšem neměla pranic společného s marxistickou vizí zániku kapitalismu cestou revoluce. Schumpeter hovořil o postupné desintegraci kapitalismu, v jejímž průběhu postupně dozrávají k tomu, aby kapitalistický systém, ovládaný vlastníky a podnikatele, nahradily novým systémem, ovládaným mocenskými elitami intelektuálů a technokratů. Není třeba zdůrazňovat, že tato Schumpeterova vize byla v nejpříkřejším rozporu z vizí rakouské ekonomie, pro kterou byl kapitalismu vždy synonymem svobody a prosperity. [2] Teorie kreativní destrukce J. A. Schumpeter rozpoznal, že motorem inovací jsou kreativní destrukce, vztah mezi inovací a výběrem. Inovace nových vstupů potom generuje tlak na výběrová kritéria u existujících firem. Schumpeterův pohled na kapitalismus byl z hlediska inovací takový, že k tomu, aby byl podpořen dlouhodobý ekonomický růst, musí být zničeny hodnoty stávajících podniků. Hovoří o bouři kreativních destrukcí, které jsou přijímány jako reálná skutečnost. [9] V moderním pojetí můžeme o tomto jevu mluvit jako o nepravidelně proudících změnách, kterými se člověk musí neustále a rychle přizpůsobovat. Vyžadují neustále investice do výzkumu a vývoje nových produktů, které pak mohou zajistit změnu podílu na trhu. Patří sem obory, které potřebují nadměrně velké investice a i přes jejich velký objem zaručují jen relativně malou marginální změnu (software, farmacie, automobily). Tím tak může docházet k vytváření nehomogenního prostředí, kde některé segmenty jsou postihovány destrukcí více než jiné a naopak. Vzniká silné konkurenční prostředí, je dosahováno kritických hodnot v některých oblastech a dochází ke sdílení negativních výsledků dílčích destrukcí. Společnosti, které byly destrukcemi relativně málo postiženy, tak mohou získat naopak významné hodnoty při tvorbě nových kreativních řešení. Na trhu je náhle více vítězů, kteří sdílejí nové hodnoty s minimálními náklady. Standardní model ceny v konkurenčním prostředí je součástí mikroekonomické teorie. V teorii inovací jsou však kalkulovány a měřeny benefity zákazníka i poskytovatele inovace, a to nejen prostřednictvím procesů kreativních destrukcí. K zjištění hodnot není možné použít standardní a tradiční index cen, neboť ten je izolovaným výsledkem ocenění výrobku a služeb. K dostatečnému ohodnocení inovace je proto potřeba použít 19
vedle kvantitativních kriterií také kriteria kvalitativní. Jestliže podle Schumpetera je kreativní destrukce esenciálním faktem kapitalismu, potom rychlost změny bude měřítkem technologického pokroku. Schumpeterovský proces kreativních destrukcí uvozuje, že technologický pokrok je hlavním zdrojem ekonomického růstu a kvality života lidí. Může ale Schumpeterova teorie vysvětlit i proces a poskytnout ex post racionální vysvětlení skutečnosti, že v současných rozvinutých ekonomikách se nedostává zdrojů, benefity zákazníka jsou limitovány a společnost nedokáže udržet potřebnou dynamiku kreativních destrukcí při přiměřené míře výdajů na inovace? [9] Domnívám se, že ano, neboť inovace mají své cykly, které mohou více či méně korespondovat s mírou produktivity práce. Pokud křivka produktivity práce roste v období poklesu inovačního cyklu, vytváří se prostor pro maximální inovační potenciál. V období růstu inovačního cyklu je možné přijímat vyšší míru změn, které se projeví tím, že zákazník získává vyšší hodnotu či nové benefity, což podporuje organický růst podniku.
20
3
Finanční programy na podporu inovací
Pro zlepšení výkonu ekonomik jednotlivých regionů a zamezení jejich zaostávání je zcela nezbytné podporovat podnikání, přilákat investice a posílit výrobní kapacitu regionů. Každoročně se v EU založí okolo 1,2 milionu nových podniků, toto číslo představuje zhruba 10 % z celkového počtu společností. Avšak polovině z nich se podaří přežít prvních pět let. Pro evropské hospodářství mají malé a střední podniky obrovský význam, představují 99 % všech společností v EU a zajišťují až dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru Evropské unie. Mají ale často potíže s dostupností kapitálu, chybí jim know-how a zpravidla i zkušenosti. Politika soudržnosti EU si klade za cíl tyto problémy řešit prostřednictvím přímých opatření a nepřímých opatření. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a regiony. EU disponuje třemi hlavními fondy: Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF), Evropským sociálním fondem (ESF) - dohromady strukturální fondy a Fondem soudržnosti (FS). Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy, které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. [23] Česká republika má vyjednány různé programy na podporu podnikání, pomocí kterých lze financovat rozvoj inovací. Můžeme je rozdělit na 5 druhů programů. Komunitární programy, ty jsou financovány přímo z rozpočtu EU a jejich cílem je podpořit mezinárodní spolupráci subjektů ze zemí v členských oblastech, které přímo souvisejí s evropskými politikami. Strukturální fondy jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. Státní programy jsou představovány národními fondy spravované jednotlivými ministerstvy, kraji a delegovanými institucemi. Mezinárodní programy a bankovní programy.
21
3.1 Komunitární programy Komunitární programy jsou nástroji k prohlubování spolupráce a řešení společných problémů členských zemí EU ve specifických oblastech. V rámci komunitárních programů jsou realizovány tři typy aktivit:
aktivity realizované Evropskou komisí (analýzy, studie, statistické výzkumy apod.)
aktivity realizované členskými státy na základě omezené výzvy k podání návrhů projektů (spolufinancování národních aktivit - seminářů, informačních kampaní apod. - z prostředků komunitárních programů)
aktivity realizované na základě otevřené výzvy k podání návrhů projektů, kterých se mohou zúčastnit organizace ze všech členských zemí (např. projekty výměny dobrých zkušeností, vývoj inovativních metod a nástrojů apod.)
Programy se financují přímo z rozpočtu Evropské unie, která na vybrané projekty přispívá
v rozmezí
40
–
75%
výdajů.
Spravuje
je
Evropská
komise
nebo specializované agentury, které Komise zřídila. U některých programů jsou gestorem národní agentury. [23] Česká republika získala možnost účastnit se komunitárních programů na základě dodatkového protokolu Evropské dohody mezi Společenstvím a Českou republikou, který vstoupil v platnost dne 1. 2.1996. Podmínkou účasti v jednotlivých programech je schválení memoranda o porozumění mezi vládou ČR a Evropskou komisí a zaplacení vstupního poplatku. U některých komunitárních programů byla zvolena metoda postupného zapojování, s postupným zvyšováním účastnického poplatku a současně rozsahu aktivit programu, do kterých se země mohla zapojit. Ode dne přistoupení ČR k EU, tj. od 1. května 2004, je Česká republika oprávněna účastnit se všech komunitárních programů v plném rozsahu bez nutnosti platit účastnický poplatek. Komunitární programy jsou pro členské státy financovány ze všeobecného rozpočtu EU. Komunitární programy se od operačních programů z pohledu žadatelů liší v několika ohledech – zatímco v případě operačních programů jsou žadatelé zpravidla z jedné členské země, projekty podané v rámci komunitárních programů zahrnují subjekty 22
z více členských zemí. Projekty úspěšných žadatelů musí navíc v případě komunitárních programů obstát v mezinárodní konkurenci, zatímco v případě operačních programů mezi sebou soutěží pouze subjekty z dané členské země. Z komunitárních programů je možné financovat aktivity v oblastech výzkum a inovace, podnikání, doprava, energetika, životní prostředí, informační společnost, zdraví, vzdělávaní, kultura, sociální politika, svoboda a bezpečnost. Programy jsou vždy víceleté a poskytují pouze neinvestiční podporu. Žadatelé musí peníze použít na konkrétní a v projektu předem uvedené účely.
3.1.1 Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP – Competitiveness and innovation programme) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace se zaměřuje hlavně na malé a střední podniky (SMEs – small and medium-sized enterprises), podporuje inovační činnosti (včetně ekologických inovací), zajišťuje lepší přístup k finančním prostředkům a poskytuje služby na podporu podnikání v regionech. Podněcuje lepší zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií (ICT – informatics and communication technologies ) a přispívá k rozvoji informační společnosti. Kromě toho podporuje zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie a úspor energie. [18] Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace probíhá od roku 2007 do roku 2013 a jeho celkový rozpočet činí 3621 milionů eur a je rozdělen na tři operační programy:
Program pro podnikání a inovace (EIP – The Entrepreneurship and Innovation Programme)
Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICTPSP – The Information Communication Technologies Policy Support Programme)
Program Inteligentní energie pro Evropu (IEE - The Intelligent Energy Europe Programme) a tento program pak ještě na aktivity SAVE, ALTERNER, STEER, Integrované iniciativy [18]
23
Podprogram podnikání a inovace (EIP) Hlavním cílem tohoto podprogramu je posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Oblast podpory se zaměřuje na zlepšení přístupu k finančním prostředkům (podpora zvýhodněných půjček…), nabízí podpůrné služby a na území více než 45 států a podporuje ekoinovace. [19] Podprogram Podpora informačních a komunikačních technologií (ICT PSP) Hlavním
cílem
podprogramu
je
dosažení
širšího
využívání
informačních
a komunikačních technologií. Oblasti podpory v tomto případě jsou to rozvoj vnitřního trhu výrobků a služeb v oblasti ICT, využití ICT s cílem zvýšení energetické účinnosti, rozvoj jednotné informační společnosti, podpora digitálních knihoven atp. [19] Podprogram Inteligentní energie Evropa (IEE) Hlavním cílem třetího podprogramu je podpora projektů v oblasti energetiky. Oblasti podpory jsou vymezeny na účinné využívání energie, širší využití nových obnovitelných zdrojů, podporu efektivnějšího využívání energetických zdrojů v oblasti dopravy, dále pak vzdělání osvěta a další podobné aktivity. [19]
3.1.2 7. rámcový program (7th Framework programme) Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrační činnosti je hlavním nástrojem Evropské unie pro financování výzkumu a vývoje. Rozpočet na období 2007-2013 dosahuje 50,5 mld. EUR. Koncept a struktura 7. rámcový program jsou navrženy v souladu s potřebami Evropy v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Silný důraz je kladen na mezinárodní spolupráci a vysokou kvalitu realizovaného výzkumu. 7. rámcový program se skládá se čtyř specifických programů: Spolupráce (Cooperation) Myšlenky (Ideas) Lidé (People)
Kapacity (Capacities). [19]
24
Spolupráce Program Spolupráce je rozpočtově největší součástí 7. rámcového programu. Tématicky je zaměřen podle potřeb evropské společnosti a průmyslu. Podporuje spolupráci průmyslové a akademické sféry v mezinárodních výzkumných projektech v deseti tematických oblastech: Zdraví Zemědělství, potraviny a biochemie Informační a komunikační technologie Nápovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie Energie Životní prostředí (včetně změny klimatu) Doprava (včetně letectví) Společensko-ekonomické a humanitní vědy Kosmický výzkum Bezpečnost [19] Myšlenky Cílem tohoto programu je posílit excelenci a dynamiku evropského výzkumu a zvýšit přitažlivost Evropského výzkumného prostoru pro nejlepší výzkumné pracovníky ze všech zemí. Program poskytuje granty pro nadané začínající i zkušené pracovníky z veřejného i soukromého sektoru. [19] Lidé Program má za cíl posílit lidský potenciál ve výzkumu a vývoji v rámci Evropské unie. Program nabízí řadu možností pro výzkumné pracovníky v různých fázích jejich kariéry i pro organizace, které se stanou jejich hostitelskými institucemi. [19] Podporovány jsou tyto aktivity:
Školení začínajících výzkumných pracovníků – školící sítě
Celoživotní vzdělávání a profesní růst – evropské stáže, evropské reintegrační granty, spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů
25
Spolupráce akademické sféry s průmyslem – společné projekty podniků a akademických institucí
Spolupráce se zeměmi mimo EU – stáže ve třetích zemích pro evropské výzkumné pracovníky, stáže pro výzkumné pracovníky třetích zemí, mezinárodní reintegrační granty, mezinárodní výměnné stáže
Specifické akce – Noc vědců, Ocenění Marie Curie [19]
Kapacity Tento program je zaměřen na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě a zajišťuje jejich efektivní využívání. Program je rozdělen do šesti částí: Výzkumné infrastruktury Výzkum ve prospěch malých a středních podniků Regiony znalostí Výzkumný potenciál Věda ve společnosti Mezinárodní spolupráce [19]
3.1.3 EUREKA Program EUREKA je mezivládní organizace pro tržně orientovaný průmyslový výzkum a vývoj, prostřednictvím podpory, kterou poskytují malým a středním podnikům, velkým
průmyslům,
vysokým
školám
a
výzkumným
ústavům.
Jedná
se o decentralizovanou síť k usnadnění vnitrostátních finančních prostředků na inovace, jejichž cílem je zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Síť spojuje více než 40 celoevropských ekonomik, ale také Izrael, Jižní Koreu a Kanadu. EUREKA je hnací sílou inovací v Evropě více než 25 let (vznik 1985). [6] Projekty EUREKY mají výhradně civilní charakter a jsou zaměřeny na oblast soukromého i veřejného sektoru. Jejich výstupem musí být nové, inovované špičkové výrobky, technologie či progresivní služby, schopné prosadit se na světovém trhu. Prioritní oblasti: elektronika a informační technologie 26
průmyslově vyráběné materiály a doprava ostatní průmyslové technologie chemie, fyzikální a exaktní vědy biologické vědy zemědělství a potravinářské technologie měření a normy technologie pro ochranu lidstva a životní prostředí [6] Program EUREKA nevytváří žádný společný finanční fond na podporu řešení projektů. Účast v projektech si hradí jejich účastníci sami, avšak spolupráce v rámci EUREKY je ve většině členských zemí podporována státem, což umožňuje rychlou akumulaci finančních prostředků ze soukromých zdrojů, dotací nebo půjček z veřejných prostředků. Vláda České republiky rozhodla o finanční podpoře účasti průmyslových podniků, výzkumných organizací a vysokých škol na řešení projektů EUREKA ze státního rozpočtu. Podpora jednotlivým řešitelským subjektům může činit až 50 % finančních nákladů na výzkumnou část řešení projektu. Na finanční podporu není právní nárok a žádá se o ní po kvalifikaci návrhu projektu v Sekretariátu programu EUREKA účastí řešitelů ve veřejné soutěži vyhlašované na stránkách
www.msmt.cz
prostřednictvím Národního programového koordinátora EUREKY. [6]
3.1.4 Eurostars Eurostars program je evropský společný program mezi EUREKOU a Evropskou komisí a jeto první evropský finanční ochranný program, který je konkrétně věnovaný malým a středním podnikům provádějícím výzkum. Eurostars si klade za cíl stimulovat malé a střední podniky, aby vedly mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovačních projektech zjednodušením přístupu k podpoře a financování. Je vyladěn zaměřit se na potřeby malých a středních podniků, konkrétně se zaměřuje na vývoj nových produktů a procesů, služeb a přístupu k národním a mezinárodním trhům. Konsorcia musejí být vedena technologicky zaměřenými malými nebo středními podniky, u kterých oblast výzkumu a vývoje tvoří nejméně 10 % jejich činnosti nebo se podílí nejméně na 10 % ročního obratu. Hlavním řešitelem projektu musí být podnik se sídlem v členském státě sítě EUROSTARS, který dále splňuje definici Evropské unie malých a středních podniků. Projekty jsou možné podávat na jakékoli téma. Doba řešení projektu je maximálně 3 roky. V tomto programu je vyžadováno, aby nový produkt, 27
technologie či služba byly uvedeny na trh do dvou let po skončení projektu. Příspěvek se řídí národními předpisy.
3.1.5 LIFE + Program LIFE + je evropský finanční nástroj, který je zaměřen na projekty podporující ochranu přírody a životního prostředí v Evropské unii. Program je rozdělen do tří složek: LIFE + - Příroda a biologická rozmanitost LIFE + - Politika a správa v oblasti životního prostředí LIFE + - Informace a komunikace Míra spolufinancování z prostředků Evropské unie činí maximálně 50 %, pouze ve výjimečných případech, jedná-li se o opatření, která spadají do oblastí Příroda a biologická rozmanitost může míra podpory dosáhnout až 75 %. Maximální ani minimální finanční omezení grantu není stanoveno. Průměrná výše příspěvku ze strany Evropské unie činí přibližně 1 mil. EUR. Financování projektu je realizováno na základě 2 víceletých centrálních programů, které určují zásadní cíle, priority, oblasti a typy činností, ale také očekávané výsledky, popřípadě i míru dofinancování. Žádosti se předkládají na národní kontaktní místo, Ministerstvo životního prostředí, avšak posuzovány jsou na evropské úrovni, kde také probíhá výběr projektů. Žadateli o finanční dotaci mohou být veřejné i soukromé orgány, subjekty a instituce (právnické i fyzické osoby, výzkumné ústavy, nevládní organizace, obce, kraje, atd.)
3.2 Strukturální fondy Strukturální fondy EU jsou nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti, které mají za cíl snížit rozdíly mezi členskými státy a jejich regiony. Jak už jsem zmínila, na začátku této kapitoly, strukturální fondy se skládají ze dvou fondů, Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Tyto fondy pak financují jednotlivé operační programy. V období 2007 – 2013 je v České republice využíváno 26 operačních programu, které jsou rozděleny mezi tři cíle regionální politiky. Prvním cílem je cíl Konvergence, kde v jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých 28
regionů a členských státu. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti, kromě hlavního města Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na tento cíl připadá České republice 25,89 miliard eur z toho je na sedm regionálních operačních programů přiděleno 4,66 miliard eur. Druhým cílem je cíl Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost, kdy pod tento cíl spadají regiony, které nečerpají z cíle Konvergence, kam v České republice spadá jen hlavní město Praha se dvěma operačními programy, operační program Praha Konkurenceschopnost a operační program Praha Adaptabilita. Rozpočet toho to cíle je 0,42 miliard eur. Poslední cíl je cíl Evropská uzemní spolupráce, ten usiluje o podporu příhraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a prostředky lze čerpat z devíti operačních programů. Na tento cíl připadá 0,39 miliard eur.
3.2.1 Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Tento program je zaměřen na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj existujících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologii a obnovitelných zdrojů energie.
Umožňuje zkvalitňovat infrastrukturu služeb
pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi. OPPI je jeden z částí cílů Konvergence a z pohledu finančních prostředků je třetím českým největším operačním programem, je pro něj vyčleněno z Evropského fondu regionálního rozvoje 3,12 mld. eur. OPPI obsahuje 7 prioritních os rozdělujících operační programy na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. [12] 7 prioritních os: Vznik firem Rozvoj firem Efektivní energie Inovace
29
Prostředí pro podnikání a inovace Služby pro rozvoj podnikání Technická pomoc Program je rozdělen do 15 podprogramů:
Start,
Progres,
Záruka,
Rozvoj,
ICT
a strategické služby, ICT v podnicích, Eko-energie, Inovace, Potenciál, Spolupráce, Prosperita, Školicí střediska, Nemovitosti, Poradenství, Marketing. [12]
3.2.2 Operační program doprava (OPD) Operační program Doprava je největší operační program v České republice, připadá na něj v přepočtu zhruba 22 % ze všech prostředků pro Českou republiku z fondů Evropské unie (5,821 mld. EUR). Konkrétně je financován z ERDF a Fondu soudržnosti a řídícím orgánem je Ministerstvo dopravy. Program je zaměřen na rozvoj všech druhů dopravy a dopravní infrastruktury – železniční sítě, prodlužování a zkvalitňování dálnic a silnic 1. třídy, rozvoj pražského metra či nákladní dopravu a vnitrozemskou vodní dopravu. Podporovanými subjekty jsou vlastníci dopravních prostředků, správci či vlastníci infrastruktury a státní inovátorské organizace. Tento program je také rozdělen do 7 prioritních os. 7 prioritních os: Modernizace železniční sítě TEN-T Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Technická pomoc [14]
30
3.2.3 Operační program Životní prostředí (OPŽP) Operační program Životní prostředí je objemem financí druhý největší operační program v České republice (18,4 %, tj. cca 138,68 mld. Kč, všech prostředku určeným z fondů Evropské unie pro Českou republiku). Cílem tohoto programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Žadatelem se může stát téměř každý, obce, města, organizace státní správy a samosprávy, výzkumné a vědecké ústavy, právnické i fyzické osoby, neziskové organice. Dotace může dosahovat až 90 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. U všech projektů je podmínkou veřejné spolufinancování. Na základě analýzy životního prostředí bylo stanoveno 8 prioritních os: Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Udržitelné využívání zdrojů energie Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Zlepšení stavu přírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Technická pomoc [15]
3.2.4 Operační program výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Tento program je zaměřen na posílení výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu České republiky, to hlavně především prostřednictvím vysokých škol výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Operační program výzkum a vývoj pro inovace patři také mezi operační programy v cíly Konvergence a je z pohledu finančních prostředků čtvrtým českým největším operačním programem. Je pro něj vyčleněno z Evropského fondu pro regionální rozvoj 2,07 mld. eur. Operační program výzkum a vývoj pro inovace obsahuje 5 prioritních os, které jsou jako u předchozího programu rozděleny na logické 31
celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. 5 prioritních os:
Evropská centra excelence
Regionální výzkumná a vývojová centra
Komercializace popularizace výzkumu a vývoje
Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity
Technická pomoc
3.2.5 Operační program Přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce (známá jako INTERREG A) je v podstatě o „vyplňování mezer“. Ať už jsou problémy při překračování hranic (stavění mostů) o infrastruktuře, o
trzích
a
službách
(spojování
univerzit
s podnikáním
a
klienty)
nebo
o kulturních nebo jazykových překážkách. [8] Existuje 52 přeshraničních programu a postihují široký rozsah oblastí: Podpora podnikání, především rozvoj malého a středního podnikání, turistika, kultura a přeshraniční obchod Zlepšení společného nakládání s přírodními zdroji Podporování vazeb mezi městskými a vesnickými oblastmi Zlepšení dostupnosti dopravních a komunikačních sítí Rozvoj společného využívání infrastruktury Práce v oblasti administrativy, zaměstnanosti a rovných příležitostí
32
Operační program ČR – Rakousko Operační program Rakousko - ČR je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň (obrázek 4). Cílem programu je podpora udržitelné přeshraniční spolupráce v programovém území. Má napomoci k urychlení socioekonomického vývoje a k silnější integraci příhraničních regionů. K dispozici je široká paleta oblastí podpory. U všech společných projektů se předpokládá soulad s principy udržitelnosti a rovných příležitostí. Operační program sestává ze dvou prioritních os a sedmi oblastí podpory. Třetí prioritní osa, Technická pomoc, je určena pro zajištění administrace Programu. Oblasti podpory: [13] Prioritní osa 1 - Socio-ekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času Rozvoj lidských zdrojů, trh práce, vzdělávání a kvalifikace Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace Prioritní osa 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj Doprava a regionální dostupnost Životní prostředí a prevence rizik Udržitelné sítě a struktury institucionální spolupráce Prioritní osa 3- Technická pomoc [7]
33
Obrázek 4 Operační program přeshraniční spolupráce Česká replika - Rakousko Zdroj: http://ap3.crr.cz/Files/Images/obrazky-data/CIL3/mapa_rak_cil3.jpg
3.2.6 Operační program Meziregionální spolupráce Meziregionální spolupráce ( INTERREG C) působí na celoevropské úrovni (zahrnuje všech 27 členských států + Norsko a Švýcarsko). Buduje sítě pro rozvoj osvědčených metod a napomáhá šíření poznatků a zkušeností úspěšných regionů. Poukazuje na to, co regiony dělají dobře. Klíčovou částí tohoto přístupu je iniciativa „Regiony pro ekonomickou změnu“, která jde ještě o krok dál, než je sdílení dobrých myšlenek tím, že přivádí všechny ty, kteří vytvářejí politiku, k jednomu stolu. Také Evropská komise podporuje tuto iniciativu tím, že poskytuje specialisty a politickou zkušenost k tomu, aby „postavila na hlavní kolej“ práce v oblastech jako jsou informační společnost nebo nakládání se zdroji moře. Základní myšlenkou je zpracovat zkušenosti a obzvláště nové myšlenky tak, aby mohly být využity v co nejširším měřítku. Důraz je
kladen
na
vazbu
na
programy
sbližování
a
konkurenceschopnosti
tak, aby se myšlenky proměnily v investice. Prioritními osami jsou:[8] Inovace a znalostní ekonomika Životní prostředí a ochrana před riziky.
34
Žadateli o tento projekt mohou být regionální a místní veřejné orgány, regionální rozvojové agentury, univerzity a instituty pro vyšší vzdělávání, provozovatelé vědeckých a technologických parků, podnikatelských inkubátorů, inovačních center Forma podpory je nevratná finanční pomoc (dotace) a míra spolufinancování se vypočítává ze způsobilých veřejných výdajů. Aktivity, které lze z projektu financovat, jsou například studijní návštěvy, pracovní cesty, školení, výměna pracovníků, meziregionální workshopy, semináře, konference, informační a publikační aktivity (tiskové zprávy, brožury, letáky a informační bulletiny, webová stránka, vysílání v rádiu a TV), vypracování a pilotní odzkoušení nových nástrojů a přístupů, vytváření strategických rozvojových plánů a aktualizace stávajících. [8]
Obrázek 5 Státy využívající INTERREG C Zdroj: http://ap3.crr.cz/Files/Images/obrazky-data/Interreg_IVC_AJ.jpg
3.2.7 Operační program Nadnárodní spolupráce Nadnárodní spolupráce (INTERREG B) pracuje v širším měřítku. Rozvíjí spolupráci na úrovni pásem, v regionech zahrnujících několik zemí. Stejně jako Baltické moře a oblast Alp, další programy se týkají přímořských pásem jako je Severní moře, Středozemí nebo oblast Atlantiku, nebo velké regiony na pevnině jako je severozápadní 35
Evropa nebo jihovýchodní Evropa. Tato širší spolupráce umožňuje rozvoj odsouhlasených přístupů k záležitostem, které ovlivňují celé povodí řek nebo horské oblasti. Tyto programy přidávají další evropský rozměr regionálnímu rozvoji, postavenému na analýzách na evropské úrovni, které vedou k odsouhlaseným prioritám a ke koordinovanému strategickému zaměření. To umožňuje smysluplnou práci v oblastech, jako jsou komunikační koridory, ochrana proti záplavám, mezinárodni obchod a propojení výzkumu a rozvoj životaschopných a udržitelných trhů. Kromě toho poskytuje odsouhlasený rámec pro další zdroje, od fondů s konvergenčními cíli až po finanční nástroje s pákových heftem, které mají potenciál významného dopadu. [8] Prioritní osy zahrnují: Inovace, obzvláště sítě univerzit a výzkumných ústavů, malé a střední podnikání Životní prostředí, obzvláště vodní zdroje, řeky, jezera, moře Dostupnost, včetně telekomunikací, a obzvláště doplnění sítí Udržitelný rozvoj měst, obzvláště polycentrický rozvoj Žadateli o tento projekt mohou být národní a regionální veřejné orgány, regionální agentury rozvoje, univerzity, výzkumné ústavy a instituce terciárního vzdělávání, inkubační domy, školicí střediska, sdružení zaměstnavatelů, podnikatelé, provozovatelé infrastruktury a veřejné dopravy, ekologické zájmové skupiny, dodavatelé energií, instituce územního plánování, bytová družstva a bytové podniky, nadnárodní organizace v oblasti kultury a forma podpory je stejně jako u předchozího programu nevratná finanční pomoc (dotace) a míra spolufinancování se vypočítává ze způsobilých veřejných výdajů. Aktivity, které lze z projektu financovat jsou studijní návštěvy, pracovní cesty, školení, výměna pracovníků, studie a zprávy, porovnávací případové studie, meziregionální workshopy, semináře, konference, informační a publikační aktivity (tiskové zprávy, brožury, letáky a informační bulletiny, webové stránky, vysílání v rádiu a TV), vypracování a pilotní odzkoušení nových nástrojů a přístupů, vytváření strategických rozvojových plánů a aktualizace stávajících. [8]
36
3.3 Státní programy Program EFEKT Program EFEKT je státní program
na podporu úspor energie a využití
OZE a je zakotven v české legislativě (zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií). Tento program podporuje energetické úspory a využití obnovitelných zdrojů energie v České republice a doplňuje energetické programy podporované ze strukturálních fondů Evropské unie. Rozpočty programu, jsou pro každý rok jiné, pro rok 2013 je
to
30
mil.
Kč.
Dotace
jsou
poskytovány
na osvětovou
činnost
a poradenství, energetický management, a menší investiční akce. Dotaci mohou čerpat podnikatelské subjekty (PO i FO), neziskové organizace, vysoké školy, města, obce, kraje a jimi zřízené organizace, sociální a zdravotnická zařízení, zájmová sdružení a veřejnoprávní organizace Podrobné informace o podporovaných aktivitách, formulář žádosti a povinné přílohy naleznete na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Program EKO-ENERGIE Program EKO-ENERGIE realizuje Prioritní osu 3 „Efektivní energie“ Operačního programu Podnikání a inovace. Cílem programu je prostřednictvím dotací nebo podřízených úvěrů s finančním příspěvkem stimulovat aktivitu podnikatelů, zejména malých a středních, v oblasti snižování energetické náročnosti výroby, spotřeby primárních energetických zdrojů a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů a jejich udržitelný růst. [5] Podpora je poskytována na projekty, jejichž cílem je: snížit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru, omezit závislost české ekonomiky na dovozu energetických komodit, snížit spotřebu fosilních primárních energetických zdrojů, zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), využít významný potenciál energetických úspor a využití OZE rovněž ve velkých podnicích
využít dostupný potenciál druhotných zdrojů energie. [5]
37
Výše dotace se pohybuje v rozmezí od 0,5 do 100 mil. Kč. Dotace se uplatňuje na způsobilé výdaje projektu dle typu v rozmezí 15 – 40 % a dotace se proplácejí zpětně. Technologická agentura České republiky (TAČR) Technologická agentura ČR je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ustavení TAČR bylo jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. Technologická agentura České republiky centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. [20] TAČR zabezpečuje: přípravu a realizaci programů aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací včetně programů pro potřeby státní správy, veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů a zadávání veřejných zakázek, hodnocení a výběr návrhů programových projektů, poskytování účelové podpory na řešení programových projektů na základě smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, kontrolu plnění smluv o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory a čerpání účelové podpory, hodnocení a kontrolu průběhu řešení a plnění cílů programových projektů a kontrolu jimi dosažených výsledků, zpracování návrhu výdajů Technologické agentury ČR a zpráv o její činnosti, poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví, podporu komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podílové financování programových projektů,
38
jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, spolupráci s obdobnými zahraničními agenturami. [20] Můžete se vybrat z šesti programů: Alfa, Beta, Gama, Delta, Omega a Centra kompetence, každý má jiné zaměření a jiný čas výzev. Program Alfa Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí, dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Získané poznatky, aplikované v podobě inovací, povedou k posílení výkonnosti
ekonomických
subjektů,
růstu
konkurenceschopnosti
hospodářství
a společnosti České republiky. Zvýší se tak kvalita života obyvatel a celková kvalita životního prostředí. Program je na šestileté období (2011 – 2016) a je na něj vyčleněno 7,5 mld. Kč. Program je dále rozdělen do 3 podprogramů: Progresivní technologie, materiály a systémy; Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí; Udržitelný rozvoj dopravy. Žádat o něj můžou samostatné podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné organizace. [20] Program Delta Program DELTA je zaměřen na podporu spolupráce v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji prostřednictvím společných projektů podniků a výzkumných organizací podporovaných TAČR a významnými zahraničními technologickými a inovačními agenturami či jinými obdobnými institucemi, se kterými má/bude mít TAČR v době vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích navázánu spolupráci. Cílem programu DELTA je zvýšit množství konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech, v nichž existuje shoda se zahraničním partnerem, které budou úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost České republiky, a to podporou bilaterální, případně multilaterální spolupráce špičkových českých a zahraničních účastníků. Délka trvání programu DELTA je navržena na 6 let (2014 – 2019). Veřejné soutěže budou vyhlašovány maximálně čtyřikrát ročně na projekty uskutečňované ve spolupráci s jednou nebo více partnerskými agenturami současně. Financování programu DELTA 39
bude realizováno podle možností státního rozpočtu České republiky. Program DELTA zlepší přístup týmů z České republiky k mezinárodním znalostem a know-how, zahraničním výzkumným kapacitám a usnadní pronikání na zahraniční trhy. Synergickým efektem programu DELTA je také přenos „dobré praxe“ a osvědčených postupů ze zahraničí do České republiky. Program DELTA rovněž naplní Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve vztahu k podpoře zapojení výzkumných týmů z České republiky do mezinárodního výzkumu. [20]
40
3.4 Mezinárodní programy Program GESHER/MOST Tímto programem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a agentura CzechInvest provádí Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o dvoustranné spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromé sféře. [7] Program mezinárodní spolupráce GESHER/MOST je vyhlašován k provádění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o dvoustranné spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromé sféře. Cílem programu je poskytnutí institucionální podpory projektům, podpora mezinárodní dvoustranné spolupráci podniků obou smluvních stran v průmyslovém výzkumu a experimentálním vývoji a tím podpořit mezinárodní spolupráci v aplikovaném výzkumu, růst konkurenceschopnosti českých firem a vytváření nových inovovaných produktů a služeb v oblasti: Informačních a komunikačních technologií Udržitelných a čistých technologií Bio-Agro – zemědělských a potravinářských technologií Biotechnologie a lékařské techniky Strojírenství (nové materiály, nanotechnologie, kybernetika a robotika) [7] V rámci programu je v letech 2010 - 2016 plánováno pět tříletých výzev, každá s alokací 60 mil. Kč, celková alokace na program na české straně je cca 300 mil. Kč. Program Švýcarsko-česká spolupráce Program švýcarsko-české spolupráce ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšíření Evropské unie je jedním z deseti programů, které Švýcarsko uskutečňuje v členských státech Evropské unie, které k Evropské unii přistoupily v roce 2004. Deseti novým členským zemím Švýcarsko poskytlo příspěvek 1 miliardu švýcarských franků. Základním dokumentem pro příjem pomoci Českou republikou z finančního příspěvku Švýcarska je Rámcová dohoda mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky. Rámcová dohoda umožní České republice přijímat finanční 41
pomoc Švýcarska ve výši 109,78 milionu švýcarských franků do roku 2012 (a s obdobím proplácení v délce 10 let). Řídícím orgánem je Ministerstvo financí České republiky. Implementaci jednotlivých alokací mají na starosti věcně příslušná ministerstva. [20] Program švýcarsko-české spolupráce se zaměřuje na čtyři prioritní oblasti, v rámci kterých bude vynaloženo minimálně 70 % příspěvku (tematická koncentrace). Prioritní oblasti:
Bezpečnost, stabilita a podpora reforem
Životní prostředí a infrastruktura
Podpora soukromého sektoru
Rozvoj lidských zdrojů a sociální rozvoj [20]
3.5 Bankovní programy Programy Českomoravské záruční a rozvojové banky jsou zaměřeny na podporu malého a středního podnikání a podporu vlastníků panelových bytových domů. Spektrum její aktuální činnosti se zaměřuje na koordinaci podpůrných aktivit s vybranými podprogramy Operačního programu Podnikání a inovace, specifické národní programy a regionální programy:
Programy OPPI o
Program START (již není v kompetenci ČMRZB)
o
Program PROGRES (pozastaven v březnu 2012)
o
Program ZÁRUKA
Národní programy o
Program ZÁRUKA (zvýhodněné záruky za úvěry)
Regionální programy o
Program zvýhodněných regionálních úvěrů v Jihočeském kraji
o
Program INOSTART
42
Program ZÁRUKA Program Záruka realizuje Prioritní osu 2 „Rozvoj firem“ Operačního programu Podnikání a inovace. Cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru usnadňovat zejména realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů. Důraz bude kladen na podporu projektů malých podnikatelů v regionech se soustředěnou podporou státu. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Podpora je poskytována z prostředků záručního fondu vytvořeného z prostředků státního rozpočtu a prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj spravovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. [16] Program ZÁRUKA (zvýhodněné záruky za úvěry) Zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem k zaručovanému
úvěru
může
být poskytnuta pouze malému podnikateli. Zaručovaný úvěr musí být určen na financování projektu, který bude umístěn na území regionů se soustředěnou podporou státu vymezeném v příloze usnesení vlády. Záruka se poskytuje pouze k úvěrům do výše 5 mil. Kč s dobou splatnosti delší než 3 roky. Výše záruky činí až 80 % jistiny zaručovaného úvěru. Podnikatel hradí pouze část ceny záruky ve výši 0,1 – 0,3 % p.a. z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je mu poskytnut finanční příspěvek ve výši až 4 % p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Pokud má úvěrující banka s poskytovatelem podpory uzavřenu smlouvu o podmínkách poskytování záruk zjednodušeným způsobem (seznam banka můžeme najít na stránkách ČMRZB), je záruka poskytována až do výše 70 % jistiny zaručovaného úvěru a cena záruky hrazená příjemcem podpory je pevně stanovena ve výši 0,1 % p.a. z výše záruky. Současně s poskytnutím záruky je příjemci podpory poskytnut finanční příspěvek 3 % p.a. z výše záruky k úhradě zbývající části ceny záruky. Spolu se zárukou je v obou případech poskytován finanční příspěvek k zaručovanému úvěru, a to ve výši 10 % vyčerpaného zaručeného úvěru. Finanční příspěvek k zaručovanému úvěru je vyplacen, pokud příjemce podpory doručí do 2 let ode dne uzavření smlouvy o podpoře poskytovateli podpory zprávu o ukončení realizace projektu a dodržování podmínek programu a potvrzení úvěrující banky o vyčerpané částce zaručovaného úvěru a jeho řádném splácení. [16] 43
Program zvýhodněných regionálních úvěrů v Jihočeském kraji Vyhlašovatelem toho programu je Jihočeský kraj a podpora je poskytování z prostředků Jihočeského kraje spravovaných ČMRZB a z prostředků ČMRZB. Cílem programu je pomocí podpory ve formě zvýhodněných regionálních úvěrů umožnit realizaci podnikatelských projektů malých podnikatelů a zvyšování kvality technické infrastruktury obcí v Jihočeském kraji. Podpora pro podnikatele je poskytována ve formě zvýhodněného regionálního úvěru ve výši až 1 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 4 % p. a. Doba splatnosti úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně 6 let. Jednomu příjemci podpory může být poskytnuto více úvěrů, k datu podání žádosti o úvěr však celková částka požadovaného úvěru, nesplacené či nevyčerpané jistiny již poskytnutých úvěrů nesmí překročit 2 mil. Kč. Začínajícímu podnikateli může být poskytnut pouze jeden úvěr ve výši maximálně 500 tis. Kč. Za začínajícího podnikatele bude považován příjemce podpory, který je podle svého čestného prohlášení uvedeného v žádosti o úvěr registrován
jako
poplatník
daně
z
příjmu
na
finančním
úřadě
podle
§ 125 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění v roce podání žádosti o úvěr nebo v roce předchozím. Úvěr je zajišťován směnkou vlastní vystavenou příjemcem podpory na řad ČMZRB avalovanou nejméně jednou další fyzickou nebo právnickou osobou. [17] Podpora pro obce je poskytována formou úvěru v české měně za těchto za podmínek, že výše úvěru je maximálně 2 mil. Kč a splatnost úvěru dosahuje maximálně 10 let od data podpisu smlouvy o úvěru, úroková sazba je pevná po celou dobu splácení úvěru. Čerpání úvěru je po dobu až 2 let od data podpisu smlouvy o úvěru na základě předložených daňových či účetních dokladů (nedočerpání úvěru není sankcionováno), odklad splátek jistiny úvěru může být až 2 roky od data podpisu smlouvy o úvěru a zajištění úvěru zde není vyžadováno s výjimkou úvěrů se zvýšeným úvěrovým rizikem. [17]
44
Program INOSTART Erste Corporate Banking ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu a ČMRZB poskytuje v rámci Programu Švýcarsko-české spolupráce podporu začínajícím firmám. Program je zaměřen na podporu činnosti inovačních malých start-up podniků v Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Program INOSTART může být poskytnut na pořízení DHM, DNM, v případě nemovitého majetku pouze do 40 % předpokládaných způsobilých výdajů projektu, pořízení zásob nebo pořízení drobného nehmotného majetku. Mimo jiné taky tento program nabízí poradenské služby specifického zaměření (nástroje řízení podniku, strategie řízení, podnikové, obchodní, marketingové strategie, plán výzkumu a vývoje, řízení lidských zdrojů, dotační poradenství, řízení financí. Řízeni rizik, právní poradenství, certifikace). Délka poskytnutého úvěru může být max. 5 let, s tím, že máme možnost odložit splátky jistiny až o 3 roky. Výše úvěru je v rozmezí 0,5 – 15 mil. Kč a záruka ze strany ČMRZB dosahuje až 60 % jistiny úvěru.
45
4
Tvorba databáze
Počátkem akademického roku byla panem PaedDr. Františkem Smrčkou, Ph. D., ve spolupráci s jeho studentem, vytvořena databáze pro finanční programy na podporu inovací. Databáze byla vytvářena pomocí programu CMS Drupal verze 7 a s dalšími moduly pro tento systém. V rámci návrhu první verze databáze, byla konzultována obsahová stránka databáze, dále to, jak se budou jednotlivé programy zobrazovat a rozdělovat, jaké informace budou veřejnosti zprostředkovány, resp. jaké se budou pro veřejnost zobrazovat, kolik bude mít každý z programů stupňů (tzn. podprogramů a aktivit), jak se bude databáze zobrazovat pro veřejnost a jakou bude mít formální stránku (barvy, loga, název). V neposlední řadě bylo předmětem konzultace také to, jaké funkce se budou zobrazovat pro správce obsahu a do jaké míry bude správce moci zasahovat do změn ve tvorbě. Velmi důležitým bodem konzultace bylo také to, jakým způsobem se dá pomoci podnikatelům orientovat se v databázi.
Obrázek 6 Úvodní strana Zdroj: Finanční programy na podporu inovací [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://195.113.207.171/~programy/
46
Obrázek č. 6 zobrazuje titulní stranu databáze, viditelnou po přihlášení na webové stránky.
V současnosti
je
webová
stránka
umístěna
na
testovací
adrese
http://195.113.207.171/~programy/. Po produkčním nasazení bude umístěna na doméně pod některou z institucí, které se na projektu podílejí. V pravém horním rohu jsou umístěna loga tvůrců databáze. Jak již bylo uvedeno, viz. Úvod, na tvorbě spolupracují Vysoká škola polytechnická Jihlava a Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre a Krajská hospodářská komora Jihlava, kde je databáze, finanční programy na podporu inovací, tvořena. Stránky budou k dispozici jak v českém, tak ve slovenském jazyce z důvodu různých odlišností mezi českými a slovenskými verzemi některých programů. V kategoriích finančních programů na podporu inovací (členění viz. kapitola 3) je možnost zvolit si jakýkoli program a vybrat takový, který bude pro daného uživatele nejvhodnější. Na následujících obrázcích je znázorněno, jak vidí zvolený program uživatel (viz. obrázek 7) a jak to samé vidí správce (viz. obrázek 8) z pohledu tvorby anebo úprav programu.
Obrázek 7 Ukázka programu pro uživatele Zdroj: Finanční programy na podporu inovací [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://195.113.207.171/~programy/
47
Na této stránce nalezne uživatel všechny potřebné informace a návody, které potřebuje proto, aby mohl efektivně využít vybraný program. Na této stránce je uvedena základní charakteristika programu, čím se zabývá a pro koho je určen. Dále, kdo je gestor EU (když existuje) a jaká je jeho domovská stránka; web EU, kde jsou k naleznutí bližší informace o programu – bývá zpravidla obsáhlejší a pro uživatele je zde uvedeno více informací než na českých stránkách. Dalším gestorem je gestor ČR, zpravidla to jsou ministerstva, která se daným programem zabývají, tak jsou uvedeny informace o programech v českém jazyce. Dále jsou zde uvedeny další důležité dokumenty a příručky ať už v českém nebo anglickém jazyce. V další kolonce může uživatel kliknout na odkaz na stránku, kde je uveden kontakt na odborníka, na kterého se můžete obrátit v případě jakýchkoliv nejasnosti. Tento kontakt není uveden přímo v databázi, protože může poměrně velmi často docházet ke změnám a odpovědný pracovník se tak může velmi často měnit.
Obrázek 8 Ukázka programu z pohledu správce Zdroj: Finanční programy na podporu inovací [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://195.113.207.171/~programy/
48
Před samotnou tvorbou databáze bylo nutné vytvořit hierarchii a názvy jednotlivých programů (viz. obrázek 9), než bylo možné je začít vkládat. Takto vytvořená hierarchie se pak pro uživatele databáze objevuje v levé části stránky, kde jsou vybírány jednotlivé programy k prohlédnutí, viz obrázek 5.
Obrázek 9 Ukázka správa kategorii Zdroj: Finanční programy na podporu inovací [online]. 2013 [cit. 2013-12-04]. Dostupné z: http://195.113.207.171/~programy/
Při tvorbě databáze si nejvíce času vyžádala samotná příprava, tzn. výběr všech potřebných dat, kontrola všech programů, kterých bylo více než třicet. Veškerá kontrola a příprava na tvorbu databáze pak trvala přibližně 3 měsíce. Kontrola byla rozdělena do několika částí. Nejprve byly podle seznamu kontrolovány konkrétní programy, bylo zjišťováno, zda ještě stále fungují nebo zda již byly ukončeny. Dalším krokem při přípravě byla aktualizace informací v rámci daných programů a vyhledávání gestorů EU. Při vyhledávání gestorů EU bylo využito například stránek Evropské komise nebo Evropské unie. Není však pravidlem, že gestor EU vždy existuje, například
49
u bankovních programů, kdy se finanční podporou zabývá Českomoravská záruční a rozvojová banka formou výhodných záruk není gestora EU třeba. Gestory ČR jsou ve valné hromadě česká ministerstva, která spravují inovační programy, např. pomocí vyhlášek nebo jsou zde k naleznutí výzvy k podání jednotlivých projektů. Mezi gestory ČR patří např. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; Ministerstvo průmyslu a obchodu; Ministerstvo životního prostředí; Ministerstvo dopravy; Ministerstvo pro místní rozvoj; Ministerstvo financí. Mimo ministerstev jsou to např. Technologické centrum Akademie věd nebo Centrum pro regionální rozvoj ČR.
Po veškeré aktualizaci, kontrole a přípravě informací byly tyto informace uceleny do databáze takovým způsobem, aby byly srozumitelné a efektivně využitelné pro koncové uživatele. Konečnou fázi můžete vidět na obrázcích výše.
50
Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza programů na podporu inovací a dále návrh a tvorba obsahu a optimalizace struktury vytvořené informační databáze inovačních programů hlavně pro potřeby Okresní hospodářské komory Jihlava. Finanční programy určené pro podnikatelskou sféru byly rozděleny dle jednotlivých poskytovatelů na programy Evropské unie, programy vytvořené na základě mezivládních dohod, národní programy a programy bankovní sféry. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část, která od sebe není významně oddělena. Praktická část začíná kapitolou 3, kde jsou popsány programy, které jsou pak vloženy do databáze. O databázi je psáno v kapitole 4. V teoretické části je první část práce zaměřena na inovace jako pojem. Druhá, obsáhlejší, část se zaměřuje na významného ekonoma Josefa Aloise Schumpetera, kdy je zprvu práce soustředěna na jeho osobu, vzdělání a díla, která jsou některá dodnes velice oblíbená. Poté se práce zaměřuje na teorii hospodářského cyklu, kde Schumpeter na rozdíl od monetárních teorií cyklu neviděl příčiny cyklického vývoje hospodářství v peněžním oběhu, nýbrž v charakteru inovační činnosti. Podle Schumpetera hospodářský cyklus vychází z toho, jak postupem času nové technologie nahrazují ty staré a jak vždy rozmach technologické inovace způsobí boom, kdežto konec takového rozmachu způsobí krach. Tento proces nazývá kreativní destrukce. Teoretická část je zakončena teorií kreativní destrukce. Kreativní destrukce vyjadřuje skutečnost, že inovace nepřinášejí jen nové produkční statky, ale současně v důsledku inovací zanikají dosavadní produkční postupy a klesá tak poptávka po vyráběných statcích. Schumpeter tvrdí, že nelze tvořit něco nového, aniž by nebylo rozbito to staré, přičemž pokud se staré není schopno přizpůsobit, je vedeno k zániku. V rámci kreativní destrukce dochází vlivem průlomové inovace k zániku velkého množství oborů, subjektů a staré způsoby jsou nahrazený novými. V praktické části je seznámení s programy v programovacím období 2007 – 2013, pak je zde poukázáno na vývoj tvorby informační databáze inovačních programů. Začátek praktické části je zaměřen na výčet fondů, z kterých členové Evropské unie mohou čerpat a na hlavní podstatu, proč je pro Evropskou unii, tak důležité zaměřit se na pomoc malým a středním podnikům. V další kapitole je poskytnut popis a význam 51
komunitárních programů, dále pak jejich výčet, hlavní funkce, jejich rozpočet atp. Mezi komunitární
programy
jsou
zahrnuty
programy:
Rámcový
program
pro
konkurenceschopnost a inovace (CIP); 7. rámcový program; EUREKA; Eurostars a LIFE +. Práce dále zahrnuje výčet a význam Strukturálních fondů. Hlavními fondy, kterými se tato práce zabývá: Operační program Podnikání a inovace; Operační program doprava; Operační program Životní prostředí; Operační program výzkum a vývoj pro inovace, Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, Operační program Meziregionální spolupráce a Operační program Národní spolupráce. Dále pak Státní programy, kde se jedná o program EFEKT; EKO-ENERGIE. Do státních programů je zahrnuta i Technologická agentura České republiky, která je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Tato agentura nabízí programy, které jsou nazývány řeckými písmeny, každý program má jiné zaměření a jiný čas výzev, takže výběr záleží na potřebě podnikatele. Další částí jsou mezinárodní programy, kdy se prvním programem, programem GESHER/MOST zabývá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a agentura CzechInvest provádí Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o dvoustranné spolupráci při podpoře průmyslového výzkumu a vývoje v soukromé sféře. Druhý mezinárodní program je Švýcarsko-česká spolupráce, který vede ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšíření Evropské unie a je jedním z deseti programů, které Švýcarsko uskutečňuje v členských státech Evropské unie, které k Evropské unii přistoupily v roce 2004. Poslední část, která se věnuje první teoretické části, jsou bankovní programy, kterými se zabývá Českomoravská záruční a rozvojová banka a zaměřuje se podporu malého a středního podnikání a podporu vlastníků panelových bytových domů. Druhá polovina praktické části se zabývá průběhem tvorby informační databáze inovačních programů. Která začíná konzultacemi o vizuální stránce, přes technickou stránku až po zadávání všech výše zmíněných programů do databáze. Na obrázcích lze vidět, jak tato tvorba probíhala a jak databáze vypadá. V databázi je možno dozvědět se o programech vše potřebné. Stačí zvolit program, o který je projeven zájem, tímto krokem je možnost dočíst se o základních informacích, dále o důležitých stránkách spojených s programem a o gestorech, kteří jsou nápomocni pří žádostech o dotace atp. Formou odkazů je možno také sledovat aktuální výzvy jednotlivých programů. 52
I přes to, že existuje velká škála finančních programů na podporu inovací a podnikání, spousta podnikatelů o těchto programech neví. Z tohoto důvodu je vytvoření databáze velkou pomůckou pro malé i střední podnikatele. Ať už bude databáze začleněna jen pro funkce hospodářské komory nebo bude volně přístupná na internetu. Databáze zahrnuje přehled komunitárních programů, strukturálních fondů, mezinárodních, národních a bankovních programů na dané programovací období.
53
Seznam použitých zdrojů Knižní publikace 1. BÍLÝ, Jiří a Václav KLAUS. Josef Alois Schumpeter (1883-1950) - ekonom, politik, sociální filozof a humanista. 1. vyd. Editor František Bukvaj. Město Třešť: Cora computer, 2004, 56 s. ISBN 80-239-2813-9. 2. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. 3. KLÍMOVÁ, Viktorie. Inovační procesy. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 180 s. ISBN 80-210-4166-8. 4. ŽIŽLAVSKÝ, Ondřej. Manuál hodnocení inovační výkonnosti. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2012, vi, 55 s. ISBN 978-80-7204-796-3.
Internetová publikace 5. Czechinvest. EKO-ENERGIE: Operační program Podnikání a inovace [online]. 2007
[cit.
Dostupné
2013-11-06].
z:
http://www.czechinvest.org/data/files/ekoenergie-29.pdf 6. EUREKA. ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ ČR [online]. 2002 [cit. 201310-22]. Dostupné z: http://www.aipcr.cz/eureka.asp 7. European territorial co-operation Austria - Czech republic 2007 - 2013: Gemeinsan mehr erreichen. Společně dosáhneme více [online]. 2007 [cit. 2013-1118]. Dostupné z: http://www.at-cz.eu/at-cz/cz/1_program.php 8. INFOREGIO Panorama: Regiony jako partneři Cíl evropské územní spolupráce. č.24. Editor Alden T Vaughan. Belgie: European Communities, 2007, vi, 185 p. 20 cm.
ISBN
1725-8197.
Dostupné
z:
http://www.at-cz.eu/at-
cz/downloads/Inforegio_Interreg_CZ.pdf 9. INOVAČNÍ KONCEPT KREATIVNÍCH DESTRUKCÍ V KONKURENČNÍM PROSTŘEDÍ:
Pavel
Skopal,
Jitka
Srpová [online].
České
Budějovice:
54
INPROFORUM, 2009 [cit. 2013-11-20]. ISBN 978-80-7394-173-4. Dostupné z: http://ocs.ef.jcu.cz/index.php/inproforum/INP2009/paper/viewFile/234/228 10. Kondratieff Wave: Year 2000 Economics [Andelfire]. 1998 [cit. 2013-11-29]. Dostupné z: http://www.angelfire.com/or/truthfinder/index22.html 11. Masarykova
univerzita:
spolupráce [online].
odbor
2008-2013
výzkumu. Program [cit.
švýcarsko-české Dostupné
2013-11-07].
z:
http://vyzkum.rect.muni.cz/cs/mezinarodni-schemata/svycarsko-ceska-spoluprace 12. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Operační program podnikání a inovace [online]. 2010 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.mpo-oppi.cz/uvodni-strana/18-coje-to-operacni-program-podnikani-a-inovace.html 13. MŠMT. Kompletní text programu GESHER/MOST ke stažení v pdf [online]. 2010 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/programcesko-izraelske-spoluprace-gesher-most 14. Operační program Doprava [online]. 2010 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.opd.cz/cz/uvod 15. Operační program Životní prostředí [online]. 2010 [cit. 2013-12-18]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/ 16. Program podpory malého a středního podnikání ZÁRUKA. In: Ministerstvo průmyslu a obchodu: Operační program Podnikání a Inovace [online]. 2008 [cit. Dostupné
2013-11-13].
z:
http://download.mpo.cz/get/31430/45699/552851/priloha012.pdf 17. Program
zvýhodněných
a.s. [online].
2013
regionálních [cit.
úvěrů
v
Jihočeském
2013-11-13].
kraji. ČMRZB,
Dostupné
z:
http://www.cmzrb.cz/uploads/soubory/produkty_a_sluzby/Jihocesky_uver_uplne_z neni_programu_od_15032013.pdf 18. Průvodce 7. rámcovým programem. Praha: Technologické centrum AV ČR, 2009, 32 s. Vademecum 7. rámcového programu EU. ISBN 978-80-86794-30-3. Dostupné z: http://rikoc.upce.cz/documents/tcavbrozura-7pr.pdf
55
19. Rámcový
program
komise [online].
2007,
konkurenceschopnost 2013-10-22
a
[cit.
inovace
(CIP). Evropská Dostupné
2013-12-18].
z:
http://ec.europa.eu/cip/index_cs.htm 20. Technologická agentura České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://tacr.cz/index.php/cz/o-ta-cr.html 21. The sixth Kondratieff – long waves of prosperity: Analysis & Trends. Frankfurt am Main:
Allianz
Global
Investors,
2010.
Dostupné
z:
https://www.allianz.com/v_1339501901000/media/press/document/kondratieff_en. pdf 22. Věcně o Evropě: Fondy EU. Euroskop.cz [online]. 2005-14 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9035/sekce/prehled-fondu-eu/ 23. VÝKRUTA,
Luděk. Muzeum
Uničov:
Historie
a
realita
dlouhodobých
cyklů [online]. Britské listy, 2006 [cit. 2013-11-12]. ISSN 1213-1792. Dostupné z: http://www.blisty.cz/art/59208.html#sthash.eFrGBpaa.dpuf
56
Seznam použitých obrázků Obrázek 1 Schéma třídění typů inovačních aktivit podle Oslo manuálu ........................ 11 Obrázek 2 Kondratěvovy cykly ...................................................................................... 13 Obrázek 3 Hospodářský cyklus inovací.......................................................................... 18 Obrázek 4 Operační program přeshraniční spolupráce Česká replika - Rakousko ........ 34 Obrázek 5 Státy využívající INTERREG C ................................................................... 35 Obrázek 6 Úvodní strana ................................................................................................ 46 Obrázek 7 Ukázka programu pro uživatele .................................................................... 47 Obrázek 8 Ukázka programu z pohledu správce ............................................................ 48 Obrázek 9 Ukázka správa kategorii ................................................................................ 49
57
