VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. obor Finance a řízení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA obor Finance a řízení

Změna právní formy podnikání konkrétní fyzické osoby Bakalářská práce

Autor: Dagmar Hosová Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2012

Anotace Tato bakalářská práce posuzuje možnost změny právní formy podnikání u konkrétního podnikatele - fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je věnována teoretické rovině, která informuje o možných formách podnikání, jejich výhodách a nevýhodách, o vedení účetnictví a daňové evidence, a dále jsou zde zmíněny možné způsoby změny právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. V navazující praktické části je představeno podnikání pana Vladimíra Hose, následně jsou popsány jednotlivé kroky vedoucí ke změně právní formy podnikání při prodeji podniku a pro přechod z daňové evidence na účetnictví.

Klíčová slova Daňová evidence, účetnictví, podnikání fyzických osob, společnost s ručením omezeným, prodej podniku.

Annotation The bachelor thesis examines the possibility of a change of the business form from a natural person into a limited liability company. The thesis is divided into two main parts. The first part is about theory, which deals with legal business forms, their advantages, disadvantages, accounting and tax records. The thesis continues with ways of change of the legal business form from a natural person into a limited liability company. In the practical part Mr. Hos’s company is presented. It continues with the individual steps which lead to a change of the business form during the sale of the firm and transformation of the tax records into accounting.

Key words Tax records, accounting, natural person, limited liability company, sale of company.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení práce a ochotu a pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Vladimíru Hosovi za poskytnutá data, potřebná k vytvoření této práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. května 2012

...................................................... Podpis

Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 8 I.

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 10

1

PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ ....................................................................................... 10 Podnikání fyzických osob ........................................................................................... 10

1.1 1.1.1

Základní rozdělení živností ................................................................................. 11

1.1.2

Provozování živnosti ........................................................................................... 12 Podnikání právnických osob ....................................................................................... 13

1.2

Společnost s ručením omezeným ........................................................................ 13

1.2.1 1.3 2

3

4

Výhody a nevýhody vybraných forem podnikání ....................................................... 16

ÚČETNÍ SOUSTAVA ........................................................................................................ 18 2.1

Daňová evidence ......................................................................................................... 19

2.2

Účetnictví .................................................................................................................... 19

PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ ................................................ 21 3.1

Uzavření daňové evidence .......................................................................................... 23

3.2

Otevření účetních knih ................................................................................................ 27

3.3

Povinné úpravy základu daně...................................................................................... 28

ZPŮSOBY PŘECHODU Z FYZICKÉ OSOBY NA S.R.O. .............................................. 29 4.1

Vklad celého podniku fyzické osoby do základního kapitálu ..................................... 30

4.2

Prodej podniku fyzické osoby nebo jeho části ............................................................ 30

4.3

Současné podnikání fyzické osoby i s.r.o. a postupný převod majetku ...................... 31

II.

PRAKTICKÁ ČÁST........................................................................................................... 33

5

CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ VYBRANÉ FYZICKÉ OSOBY ........................... 33

6

ZALOŽENÍ A VZNIK S. R. O. .......................................................................................... 35

7

6.1

Sepsání společenské smlouvy ..................................................................................... 35

6.2

Složení vkladů ............................................................................................................. 36

6.3

Výpis z Rejstříku trestů ............................................................................................... 37

6.4

Získání živnostenských oprávnění .............................................................................. 37

6.5

Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku ........................................................ 38

6.6

Další povinnosti související se vznikem společnosti .................................................. 40

PRODEJ PODNIKU ........................................................................................................... 40 7.1

Smlouva o prodeji podniku ......................................................................................... 41

7.2

Stanovení soudního znalce .......................................................................................... 42

7.3

Oznámení o prodeji podniku ....................................................................................... 43 6

8

PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ ................................................ 46 Uzavření daňové evidence k 31.12.2011 .................................................................... 46

8.1 8.1.1

Pokladna .............................................................................................................. 46

8.1.2

Bankovní účet...................................................................................................... 46

8.1.3

Pohledávky .......................................................................................................... 47

8.1.4

Dlouhodobý hmotný majetek .............................................................................. 47

8.1.5

Drobný hmotný majetek ...................................................................................... 48

8.1.6

Zboží na skladě ................................................................................................... 49

8.1.7

Závazky ............................................................................................................... 50 Otevření účetních knih k 1.1.2012 .............................................................................. 55

8.2

9

8.2.1

Aktiva .................................................................................................................. 56

8.2.2

Pasiva .................................................................................................................. 59

8.2.3

Sestavení rozvahy k 1.1.2012 u kupujícího......................................................... 62

8.3

Zřizovací výdaje .......................................................................................................... 62

8.4

Přerušení podnikání fyzické osoby ............................................................................. 64

8.5

Prodej podniku z hlediska daňového........................................................................... 64

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 66

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ...................................................................................... 68 POUŽITÉ ZKRATKY ................................................................................................................ 70 SEZNAM TABULEK................................................................................................................. 71 PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 72

7

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma změny právní formy podnikání konkrétní fyzické osoby. Cílem této práce je posoudit možnost změny právní formy podnikání především s ohledem na její výhody a nevýhody. Důvodem zvoleného tématu byl podnět pana Vladimíra Hose, který se již delší dobu zabývá myšlenkou založit společnost s ručením omezeným a to především z důvodu rozvoje svého podnikání a v neposlední řadě i z důvodu možnosti určitých vybraných výhod, které s sebou tato změna přináší. V případě změny právní formy podnikání jedné fyzické osoby je možné, v případě že tato fyzická osoba neuvažuje o přistoupení dalšího společníka, využít pouze jedné obchodní společnosti a to přechod na společnost s ručením omezeným. V ostatních případech změny právní formy podnikání na jinou obchodní společnost, jakou je např. akciová společnost, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, nebo družstvo, je nutná účast minimálně dvou fyzických osob nebo jedné právnické, záleží na typu obchodní společnosti či družstva. Z tohoto důvodu se budu v této práci soustředit na podnikání fyzické osoby a společnosti s ručením mezeným. V současnosti se vlastně jedná o nejběžnější volenou formu přechodu podnikání fyzické osoby. V současné době, i přes veškeré vymoženosti elektronické komunikace, je založení společnosti s ručením omezeným přeci jen poměrně zdlouhavým procesem, ať již hovoříme o času či legislativním procesu. Proto, aby mohlo dojít k úspěšnému přechodu na společnost s ručením omezeným, je nutné nejen dodržovat legislativní postupy, ale také se musí zajistit další formality a zákonné povinnosti s tím související, čímž je i mimo jiné přechod z daňové evidence na účetnictví. Změna právní formy podnikání s sebou nepřináší jen změny k lepšímu, ale také k horšímu. Nelze si představit případ, kdy by se jednalo pouze o čistý přínos bez jakéhokoliv, byť minimálního, rizika. V teoretické části této práce se zaměřím na právní formy podnikání fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným, a na jejich výhody a nevýhody. V kapitole o účetní soustavě představím rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím a také nastíním přechod z daňové evidence na účetnictví. Dále představím tři možné způsoby změny právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným.

8

V praktické části se budu detailně zabývat jednotlivými úkony, které jsou nutné k založení společnosti s ručením omezeným. Panu Hosovi navrhnu jednu z možných změn právní formy podnikání a zaměřím se na úkony s tímto spjatými. Dále sestavím inventarizaci majetku a závazků pana Hose, a sestavím počáteční rozvahu u nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Také se budu zabývat daňovými dopady při přechodu z daňové evidence na účetnictví. V závěru vyhodnotím daňová a jiná pozitiva, která s sebou vybraná varianta změny právní formy podnikání přináší.

9

I.

TEORETICKÁ ČÁST

1 PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ V současné době existuje v České republice několik právních forem podnikání. Mezi základní řadíme podnikání fyzické a právnické osoby, z nichž obě možnosti nám poskytují výběr z několika dalších variant. V § 2 odst. 1 OBCHZ je vymezeno podnikání jako soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Dále se v OBCHZ v § 2 odst. 2 uvádí, že podnikatelem je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku1, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle

zvláštního předpisu.

1.1

Podnikání fyzických osob

Podnikání fyzických osob upravuje především ZŽP, který stanovuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. Paragraf 2 ZŽP definuje živnost jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Z této definice je zřejmé, že ne všechny činnosti podnikatele je možno nazývat živností, což nám dokládá i znění § 3 odst. 1 až 3 ZŽP, co živností není. Živností mimo jiné není: provozování činností vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,

1

Obchodní rejstřík je veřejným seznamem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, a je veden v elektronické podobě.

10

využívání výsledků duševních tvůrčích činnost, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, restaurování kulturních památek, nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi, provádění archeologických výzkumů, dále pak tzv. svobodná povolání, zejména činnosti: lékařů, lékárníků, stomatologů, přírodních léčitelů, advokátů, notářů a patentových zástupců, znalců a tlumočníků, auditorů a daňových poradců, burzovních dohodců a makléřů, činnosti bank, penzijních fondů, úvěrových družstev, burz a obchodníků s cennými papíry, pořádání loterií a jiných podobných her, zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků a další.

1.1.1 Základní rozdělení živností Druhy živností a jejich rozdělení je ukotveno v § 19 až § 26 ZŽP. Zde nalezneme základní rozdělení podle vzniku práva k provozování činnosti: Ohlašovací živnosti, které dále dělíme na živnosti: o řemeslné, u které je nutné doložit odbornou způsobilost, o vázané, u které je vyžadována zvláštní odbornou způsobilost podle zvláštních předpisů, o volné, kde není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena. Koncesované živnosti, jsou takové, jejichž provozování vyžaduje státní souhlas, jsou tedy vydávané podle zvláštního zákona.

11

1.1.2 Provozování živnosti I když se v této kapitole zabývám podnikání fyzických osob, v § 5 ZŽP se uvádí, že živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem, přičemž státní povolení k provozování živnosti se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Dalším důležitým ustanovením je § 6 ZŽP, který stanovuje všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami, kterými jsou: dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, kterou fyzická osoba prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.

V případě, že fyzická osoba splňuje výše uvedené podmínky, poté může zažádat příslušný živnostenský úřad o vydání živnostenského oprávnění s tím, že je nutné předložit doklady o tom, že tato fyzická osoba nemá daňové nedoplatky vůči státu. V případě, že fyzická osoba nesplňuje odbornou nebo jinou způsobilost, musí tyto podmínky splňovat odpovědný zástupce, který dle § 11 ZŽP odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. Živnostenské oprávnění Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR na svých webových stránkách, v sekci podpora podnikání, uvádí podrobného průvodce živnostenského podnikání pro fyzické a právnické osoby. Veškera živnostenská oprávnění lze získat na základě žádosti u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu na území České republiky nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy tzv. Czech POINT. Správní poplatky s tímto spojené činí: 1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, 500 Kč za další ohlášení živnosti bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více živností. Poplatek se vybírá jen jednou, pokud bylo ohlášeno současně více živností nebo pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi.

12

Živnostenský úřad je povinen provést zápis do živnostenského rejstříku do pěti dnů ode dne doručení ohlášení a vydat podnikateli výpis, ale pouze za předpokladu, že ohlašovatel splnil podmínky stanovené zákonem.

1.2 Podnikání právnických osob Právnické osoby můžeme definovat jako společnost (sdružení, organizaci apod.), jíž právní normy poskytují právní subjektivitu, tedy určitou způsobilost vystupovat v právních vztazích vlastním jménem a nést majetkovou odpovědnost, která z těchto vztahů vzniká. Dále OBCHZ uvádí v § 56 odst. 1, že obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání, nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak. Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Evropské hospodářské zájmové sdružení a evropská společnost jsou upraveny též právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje. V následující kapitole představím společnost s ručením omezeným z hlediska požadavků na její založení a základní charakteristiku.

1.2.1 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je formou obchodní společnosti z čehož vyplývá, že je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku a tudíž ji OBCHZ považuje za všech okolností za podnikatele. I přesto, že se obchodní společnosti zakládají převážně za účelem podnikání, není vyloučeno, že mohou být založeny za jiným účelem. Dle Běhounka (2009) se v praxi můžeme setkat např. se společností s ručením omezeným založenou za účelem nabytí vlastnictví k bytovému družstvu.

13

Společnost s ručením omezením, která je založena za účelem podnikání, je upravena v OBCHZ. „Nemáme tedy samotný zákon o s.r.o., jak je tomu např. v Německu. Zvolená koncepce ztěžuje orientaci v právní úpravě, protože pro s.r.o. z OBCHZ platí: obecná úprava (§ 56 až § 75b) platná pro všechny obchodní společnosti (Část druhá – Obchodní společnosti a družstvo, hlava první – Obchodní společnosti, díl první – Obecná ustanovení), speciální úprava (§ 105 až § 153) určená výhradně pro s.r.o. (Část druhá – Obchodní společnosti a družstvo, hlava první – Obchodní společnosti, díl čtvrtý – Společnost s ručením omezeným), obdobně či přiměřeně mnohá ustanovení ze speciální úpravy pro akciové společnosti obsažené v § 154 až § 220 (Část druhá – obchodní společnosti a družstvo, hlava pátá – Obchodní společnosti, díl pátý – Akciová společnost). Speciální úprava pro s.r.o. např. v § 120 (nabývání vlastních podílů společností), § 123 (výplata podílu na zisku), § 127 (výkon hlasovacího práva na valné hromadě), § 135 (např. odpovědnost jednatelů za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, nemožnost uzavření nestandardních smluv s určitým okruhem osob).“ (Běhounek, 2009) Společnost s ručením omezeným může být založena pouze jednou fyzickou osobou, jednou právnickou osobou, případně více fyzickými či právnickými osobami či kombinací těchto osob, avšak společnost může mít nejvíce padesát společníků. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Dále je nutné upozornit na to, že společnost, která má jediného společníka, nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti. Obchodní firma Paragraf 107 OBCHZ předepisuje, že součástí názvu, který je zapsán do obchodního rejstříku, je označení „společnost s ručením omezeným“ nebo zkratka „spol. s r.o.“ či „s.r.o.“. Ve své práci používám pro společnost s ručením omezeným též zkratku s.r.o. Obchodní firma společnosti musí také splňovat určité požadavky, kterými je nezaměnitelnost s jinou firmou (a to ani sluchově) a to v rámci celé České republiky. Legislativa nepředepisuje, kolik písmen má obchodní firma obsahovat, dalo by se tedy říci, že nic nebrání tomu, aby obsahovala třeba pouze dvě písmena. Avšak z praktických

14

zkušeností je známo, že rejstříkové soudy vyžadují minimálně tři znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy. Jako zaměnitelnou často posuzují obchodní firmu obsahující zkratku nebo jiný výrazný prvek, který je totožný s obchodní firmou jiné společnosti. Statutární orgán Dle § 133 OBCHZ je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více je oprávněn jednat jménem společnosti každý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak. Omezit jednatelská oprávnění může pouze společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada. Takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednatele jmenuje valná hromada z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Pro jednatele platí zákaz konkurence, který řeší § 136 OBCHZ, a který říká, že nevyplývají-li ze společenské smlouvy nebo stanov další omezení, jednatel nesmí: a) podnikat v oboru stejném nebo obdobném oboru podnikání společnosti ani vstupovat se společností do obchodních vztahů, b) zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti, c) účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo podobným předmětem podnikání, d) vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo s obdobným předmětem podnikání, ledaže jde o koncern. Společenská smlouva může také určit, v jakém rozsahu se vztahuje zákaz konkurence i na společníky. Valná hromada Dle § 125 OBCHZ je valná hromada společníků nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování patří mimo jiné jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky. Valná hromada může jmenovat i členy dozorčí rady, což je nepovinný orgán společnosti s ručením omezeným.

15

Základní kapitál Společnost s ručením omezeným povinně vytváří základní kapitál, jehož minimální výše je stanovena na 200 000 Kč, v případě dvou a více společníků ve výši nejméně 100 000 Kč. Vklad je nutné složit před zápisem do obchodního rejstříku. Společníci si mohou vybrat formu svého vkladu tedy peněžitého nebo nepeněžitého. Ručení Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Společník tedy neručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu.

1.3 Výhody a nevýhody vybraných forem podnikání V předcházející části jsem uvedla charakteristiku fyzické osoby a společnosti s ručením omezeným. Před samotným zahájením činnosti se ale nabízí otázka výhod a nevýhod obou forem podnikání, čemuž se budu věnovat v této části své práce. Výhody podnikání fyzické osoby: jednoduché, rychlé a také levné zahájení činnosti a nenáročnost provedení změn při přerušení, ukončení nebo rozšíření činnosti, minimální výše počátečního a provozního kapitálu, svoboda při rozhodování, nezávislost na vůli ostatních, autonomie při rozhodování, výhody z pohledu daně z příjmu: o

k evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně z příjmu fyzických osob je možné vést pouze daňovou evidenci – tedy pouze příjmy a výdaje nikoliv také výnosy a náklady jak je tomu u účetnictví,

o nebo možnost uplatnění výdajů poměrně vysokým procentem z příjmů v závislosti na druhu činnosti, o příjmy a výdaje z podnikání lze částečně převést na osoby spolupracující např. manželku,

16

je zde menší regulace státem, což znamená minimalizaci nákladů např. na audit účetní závěrky, notářský zápis apod. Nevýhody podnikání fyzické osoby: velice vysoké riziko, které plyne z neomezeného ručení majetkem podnikatele, avšak riziko lze do určité míry omezit změnou podílu na společném jmění manželů, omezený a obtížný přístup ke kapitálu, poměrně malá vyjednávací síla – v obchodních vztazích při nakupování, kdy je fyzická osoba nucena hradit zboží a služby partnerům za hotové nebo zálohově, veliké časové a pracovní vytížení – je nutné, aby byla fyzická osoba velice odborně zdatná, se zvyšujícím se ziskem se zvyšují i odvody na sociální a zdravotní pojistné, nelze uznat odvody na sociální a zdravotní pojištění jako daňový výdaj, psychologické hledisko - velice často se neúspěch v podnikání přenáší do rodinného života. Výhody společnosti s ručením omezeným: oproti ostatním obchodním společnostem lze tento typ společnosti založit pouze jedinou osobou, ať už fyzickou nebo právnickou, ochrana osobního majetku - společník ručí jen do výše úhrnu všech nesplacených vkladů, neručí tedy svým osobním majetkem, což vlastně společníkům umožňuje naprosté oddělení majetku soukromého od majetku zahrnutého v podnikání, snížení rizika, kdy je obchodní společnost jako právnická osoba při změně podmínek na trhu nebo kurzových rozdílech a dalších vnějších faktorů těmto výkyvům méně vystavena, menší daňové zatížení – řada položek je pro právnické osoby nákladově uznatelná. Za posledních několika let je daň z příjmu právnických osob snižována,

17

image firmy – oproti fyzické osobě je společnost s ručením omezeným vnímána u obchodních partnerů profesionálněji a seriozněji, má lepší pozici pro svoji relativně vyšší jistotu a zvučnější jméno, vyšší pravděpodobnost financování z Evropských či státních fondů, více jednatelů, tedy zastupitelnost, což přináší výhodu především v úspoře času, kdy se všemi záležitostmi nezabývá pouze jeden a tím pádem je možné, aby se řešilo více problémů najednou. Nevýhody společnosti s ručením omezeným základní kapitál – minimální vklad činí 200 000 Kč a tvorba rezervního fondu ze zisku (tj. 10 % základního kapitálu), vedení účetnictví – není možné zvolit alternativu. V případě účetnictví se zdaňují i nerealizované zisky (např. neuhrazené pohledávky, kurzové zisky), neshody společníků, kdy vystoupení společníka ze společnosti s ručením omezeným není jednoduchým úkonem. Změna právní formy podnikání fyzické osoby na právnickou osobu není zcela jistě černobílou záležitostí. Změna právní formy podnikání má svá pozitiva, ale také negativa. Musíme brát v úvahu vedle přínosu také určitá rizika, o kterých jsem se právě v nevýhodách obou právních forem zmínila.

2 ÚČETNÍ SOUSTAVA Novela ZOÚ zrušila ustanovení o soustavě jednoduchého a podvojného účetnictví a to od 1. ledna 2004. Od tohoto okamžiku je možné vést účetnictví pouze podvojnými zápisy, z čehož vyplývá, že dosavadní dělení na jednoduché a podvojné účetničtí ztrácí smysl a tedy pojmem „účetnictví“ nyní rozumíme vždy jen účetnictví podvojné. Zmíněná novela ZOÚ řeší také to, že jednoduché účetnictví nahradila daňová evidence, která je oproti původnímu jednoduchému účetnictví nejen administrativně, ale i z pohledu technického zabezpečení méně náročná. Je také ale důležité uvést to, že daňová evidence je na druhé straně méně využitelná pro řízení firmy.

18

2.1 Daňová evidence Daňová evidence je upravena ZDP, ve znění pozdějších předpisů. Paragraf 7b ZDP uvádí, že daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmu a obsahuje tyto údaje o: a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a závazcích.

Sedláček (2007) ve své publikaci uvádí, že daňová evidence, podobně jako to můžeme vidět v účetnictví, vymezuje složky majetku, které podléhají evidenci a určuje metody oceňování majetku a dluhů. Žádný právní předpis nestanovuje formu daňové evidence, uložena je pouze povinnost uchovat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která ještě neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená ZDP2 nebo zvláštním předpisem. Cíle daňové evidence dle Sedláčka (2007) jsou následující: primárně slouží ke zjištění základu daně z příjmů, poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele a můžeme ji tedy využít pro ekonomické rozhodování, pro řízení firmy, zajistit povinnosti plynoucí podnikateli z § 11 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, v případě že je registrovaným plátcem této daně.

2.2 Účetnictví Právní normy upravují pravidla, která je nutné dodržovat k tomu, aby účetnictví zobrazovalo informace o skutečném stavu majetku, zdrojů jeho financování a výsledku hospodaření. Základními předpisy upravujícími účetnictví jsou především: zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších novel, vyhláška MF č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších novel, České účetní standardy, 2

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 7b odst. 5

19

ostatní právní předpisy nepřímo ovlivňující účetnictví (např. daňové, o sociálním a zdravotním pojištění, pracovněprávní a další), IAS/IFRS mezinárodní účetní standardy. Stěžejním je tedy ZOÚ, který stanovuje každé účetní jednotce vést průkazné účetnictví. Mezi charakteristické znaky účetnictví, které uvádí Blechová (2009), patří: z časového hlediska – nepřetržitost sledování hospodářských jevů, z věcného hlediska

– uspořádanost, úplnost, uzavřenost, průkaznost,

srozumitelnost, přehlednost. Paragraf 1 ZOÚ nám definuje, že onou účetní jednotkou jsou: a) právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, b) zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, c) organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu, d) fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, e) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku, f) ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví dobrovolně a na základě svého rozhodnutí, g) ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle zvláštního právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou právnickou či fyzickou, která vede účetnictví, h) ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

20

Pokud hovoříme o průkaznosti, tak průkaznými účetními záznamy rozumíme dle § 11 ZOÚ účetní doklady obsahující: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního případu a jeho účastníky, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d) f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. Prováděcí vyhlášky k ZOÚ nám definují obsah, strukturu a způsob sestavení účetní závěrky, tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu a přílohy k účetním výkazům. V těchto výkazech se můžeme také setkat s účetními metodami, jakými je např. metoda ocenění aktiv, postupy a tvorby opravných položek a další. Obsahem Českých účetních standardů je popis účetních metod nebo postupů účtování, ale s ohledem na to, že obsah standardů nesmí být v rozporu s ustanoveními ZOÚ a ostatních právních předpisů. Obecně závazné právní předpis upravují především obsahovou stránku účetních operací, např. podmínky uzavření kupní smlouvy apod.

3 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ Přechod z daňové evidence na účetnictví je úkonem, který nečiní fyzická osoba často. K tomuto kroku se odhodlá buď dobrovolně, anebo z důvodů, který jí ukládá ZOÚ, a to dle § 1 a § 4. V tabulce č. 1 jsou tyto situace přehledně zobrazeny.

21

Tabulka 1 - Přehled povinného a dobrovolného vedení účetnictví u fyzických osob Fyzická osoba vedoucí účetnictví Fyzické osoby podnikatelé Vznik účetní jednotky Vznik povinnosti vést účetnictví (§1 ZOÚ) (§ 4 ZOÚ) FO - podnikatel zapsaný v OR Povinnost vést účetnictví ode dne zápisu do OR až do dne výmazu z OR FO - podnikatel, pokud její obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty (§6 odst. 2 ZDPH), včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci její podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející rok částku 25 000 000 Kč, a to od 1. dne kalendářního roku FO, která je podnikatelem a je účastníkem sdružení bez právní subjektivity podle ObčZ, pokud alespoň jeden z účastníků je účetní jednotkou.

Povinnost vedení účetnictví od 1. dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se FO stala účetní jednotkou, až do posledního dne účetního období, ve kterém přestala být účetní jednotkou.

Ostatní FO, kterým vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis. Poznámka: 1. Od poloviny dubna 2004 se tato povinnost netýká osob poskytujících zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních podle zákona č. 160/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2. možnost vedení daňové evidence podle energetického zákona.

Povinnost vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví v důsledku splnění ostatních zákonných podmínek.

Povinnost vést účetnictví od 1. dne účetního období následujícího po období, ve kterém se: a) FO stala účastníkem sdružení, nebo b) některý z účastníků sdružení stal účetní jednotkou, a to až do posledního dne účetního období, ve kterém FO přestala být účastníkem sdružení, nevznikla-li jí povinnost vést účetnictví v důsledku splnění ostatních zákonných podmínek. Ostatní fyzické osoby FO, která vede účetnictví na základě svého Povinnost vést účetnictví od 1. dne účetního rozhodnutí období následujícího po období, ve kterém se FO rozhodla vést účetnictví, nerozhodne-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, až do dne ukončení uvedené činnosti nebo do posledního dne účetního období, ve kterém se rozhodla vedení účetnictví ukončit, nevzniklali jí povinnost vést účetnictví v důsledku splnění ostatních zákonných podmínek.

(Zdroj: Pilátová, 2012)

22

Samotný přechod z daňové evidence na účetnictví je nejvhodnější naplánovat na přelom roku a to z důvodu toho, že k tomuto datu jsou automaticky zpracovány účetní závěrky, inventarizace majetku atd. Z tohoto hlediska není převod na přelomu roku tak administrativně náročný, ale z praxe je zřejmé, že ne vždy se podaří k 31.12. změnu uskutečnit. A zde se nabízí otázka, odkud vlastně při přechodu z daňové evidence na účetnictví začít? „Nejdříve musíme zjistit stav majetku a závazků z údajů daňové evidence a teprve následně budeme řešit účtování o těchto položkách. Úpravy základu daně z příjmů z titulu přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví sice ovlivní až základ daně za období, kdy prvním rokem vedeme účetnictví, ale je třeba se těmito položkami zabývat už při uzavírání daňové evidence a otevírání účetních knih.“ (Pilátová, 2012)

3.1 Uzavření daňové evidence Pilátová (2012) uvádí, že před uzavřením knih je nutné zjistit skutečný stav majetku. V potaz musíme brát nejen stav majetku a závazků, které fyzická osoba vykazuje v tabulce D přílohy č. 1 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ale i stav obchodního majetku používaného v podnikání, o kterém vedeme záznamy v daňové evidenci. Důležité jsou také závazky, které se k podnikání fyzické osoby vztahují. Následující tabulka č. 2 představuje přehled možných položek majetku a závazků ve vazbě nejen na daňové přiznání, ale také ve vazbě na účetnictví.

23

Tabulka 2 - Přehled položek majetku a závazků ve vazbě na daňové přiznání a účetnictví Položky majetku a DAP k DPFO závazků v daňové Příloha č. 1 evidenci tabulka D Dlouhodobý 6. Ostatní nehmotný majetek s majetek*) dobou použitelnosti delší než 1 rok a oceněním vyšším než 60 000 Kč + technické zhodnocení nehmotného majetku v ocenění vyšším než 40 000 Kč

Účty podvojného účetnictví

položky Rozvahy

D1 - Dlouhodobý nehmotný majetek

Aktiva: B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek

Aktiva: B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek

Zálohy poskytnuté na pořízení nehmotného majetku a technického zhodnocení

5. Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček

05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek

Výdaje na nedokončený nehmotný majetek

6. Ostatní majetek*)

04 - Nedokončený Aktiva: dlouhodobý B.I. Dlouhodobý nehmotný a hmotný nehmotný majetek majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

Drobný nehmotný majetek

6. Ostatní majetek*)

75 až 79 xxx Podrozvahové účty

Hmotný majetek

1. Hmotný majetek

02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný

Aktiva: B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

Pozemky

6. Ostatní majetek*)

02 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný

Aktiva: B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

Zálohy poskytnuté na 5. Pohledávky pořízení hmotného včetně majetku poskytnutých úvěrů a půjček

05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek

Aktiva: B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

Zálohy poskytnuté na 5. Pohledávky pořízení pozemku včetně poskytnutých úvěrů a půjček

05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek

Aktiva: B.II. Dlouhodobý hmotný majetek

24

Položky majetku a DAP k DPFO závazků v daňové Příloha č. 1 evidenci tabulka D Výdaje na 6. Ostatní nedokončený hmotný majetek*) majetek

Účty podvojného účetnictví

položky Rozvahy

04 - Nedokončený Aktiva: dlouhodobý B.II. Dlouhodobý nehmotný a hmotný hmotný majetek majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

Drobný hmotný majetek

6. Ostatní majetek*)

75 až 79 xxx Podrozvahové účty

Peněžní prostředky v hotovosti + ceniny

2. Peněžní prostředky v hotovosti*)

21 - Peníze

Aktiva: C.IV.Krátkodobý finanční majetek

Peněžní prostředky 3. Peněžní na bankovních účtech prostředky na - kladný zůstatek bankovních účtech *)

22 - Účty v bankách

Aktiva: C.IV.Krátkodobý finanční majetek

Peněžní prostředky 7. Závazky na bankovních účtech včetně přijatých - záporný zůstatek úvěrů a půjček (kontokorent)

22 - Účty v bankách 23 - Krátkodobé bankovní úvěry

Pasiva: B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci

Krátkodobé cenné papíry a vklady

25 - Krátkodobé Aktiva: cenné papíry a C.IV.Krátkodobý podíly a pořizovaný finanční majetek krátkodobý finanční majetek

6. Ostatní majetek*)

Dlouhodobý finanční 6. Ostatní majetek majetek*)

04 - Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 06 - Dlouhodobý finanční majetek

Zásoby

4. Zásoby

11 - Materiál Aktiva: 12 - Zásoby vlastní C.I.Zásoby výroby 13 - Zboží

Zálohy zaplacené na pořizované zásoby

5. Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček

15 - Poskytnuté zálohy na zásoby

Aktiva: B.III. Dlouhodobý finanční majetek

Aktiva: C.I.Zásoby

25

Položky majetku a závazků v daňové evidenci Pohledávky (např. pohledávky z obchodních vztahů, zaplacených záloh, pohledávek vůči zaměstnancům atd.)

DAP k DPFO Příloha č. 1 tabulka D 5. Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček

3xx - Pohledávky

Aktiva: C.II.Dlouhodobé pohledávky C.III.Krátkodobé pohledávky

Časové rozlišení finančního leasingu (zaplacené částky dosud neuplatněné v daňových výdajích)

Nevykazuje se

38 - Přechodné účty aktiv a pasiv

Aktiva: D.I.1. Náklady příštích období

Závazky (např. závazky z obchodních vztahů, přijatých záloh, závazky vůči státu atd.)

7. Závazky 3xx - Závazky včetně přijatých 4xx - Dlouhodobé úvěrů a půjček závazky

Pasiva: B.II.Dlouhodobé závazky B.III.Krátkodobé závazky

Úvěry

7. Závazky 23 - Krátkodobé včetně přijatých bankovní úvěry úvěrů a půjček 46 - Dlouhodobé bankovní úvěry

Pasiva: B.IV.Bankovní úvěry a výpomoci

Půjčky přijaté

7. Závazky 3xx - Závazky včetně přijatých 4xx - Dlouhodobé úvěrů a půjček závazky

Pasiva: B.II.Dlouhodobé závazky B.III.Krátkodobé závazky

Rezervy

8. rezervy

Pasiva: B.I.1.Rezervy podle**) zvláštních právních předpisů

Účty podvojného účetnictví

45 - Rezervy

položky Rozvahy

Poznámky: *) dobrovolně vykazované položky **) rezervy podle zákona o rezervách

(Zdroj: Pilátová, 2012)

26

3.2 Otevření účetních knih Paragraf 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZOÚ nám upravuje metodu přechodu z daňové evidence na účetnictví a říká, že fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci dle § 7b ZDP, které se staly účetní jednotkou, zjistí v těchto záznamech: stavy jednotlivých složek majetku a závazků, případně rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku, u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku neuplatněnou část výdajů ke dni předcházejícímu první den účetního období, v němž jim vznikla povinnost zahájit vedení účetnictví. Dále je v odst. 2 § 7b ZDP uvedeno, že jednotlivé složky majetku a závazků se ocení podle § 24 a § 25 ZOÚ. Ocenění je možné provést: pořizovací cenou, tedy cenou, za kterou byl majetek pořízen včetně nákladů souvisejících s jeho pořízením (např. zásoby s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností; hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností; pohledávky při nabytí za úplatu nebo vkladem), reprodukční pořizovací cenou, tedy cenou, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy o něm účtujeme (např. majetek v případě jeho bezúplatného nabytí nebo v případě, kdy nelze zjistit vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností), vlastními náklady o u zásob – jedná se o přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která je ve vztahu k výrobě nebo k jiné činnosti, o u hmotného majetku (kromě zásob) a u nehmotného majetku (kromě pohledávek), které byly vytvořeny vlastní činností, se jedná o přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se opět vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami. Dále se v tomto odstavci kromě ocenění hovoří i o povinnosti účetních jednotek sestavit odpisové plány u dlouhodobého odpisovaného nehmotného a hmotného majetku. Stav

27

oprávek je dán součtem odpisů, které by byly účtovány podle odpisového plánu za dobu používání do okamžiku přechodu z daňové evidence na účetnictví. Odst. 3 § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb. hovoří o převodu stavů jednotlivých složek majetku a závazků, rezerv, oceňovacích rozdílů k úplatně nabytému majetku podle odst. 1 k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů; v případě neuplatněné části výdajů u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se uvede jako počáteční zůstatek účtu určeného k zachycení nákladů příštích období v účtové skupině 38. Na účet v účtové skupině 49 se uvede rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů pasiv, a to v závislosti na povaze zjištěného rozdílu (+/-) jako zůstatek aktivní nebo pasivní.

V Příloze č. 1 uvádím účtovou osnovu použitých účtů a účty, které jsou v této bakalářské práci uváděny.

3.3 Povinné úpravy základu daně Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví je nutné dodržet postup dle přílohy č. 3 k ZDP nazvané „Postup přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví z hlediska daně z příjmu fyzických osob“. Tento postup ukládá úpravu základu daně, která se vztahuje ke zdaňovacímu období, ve kterém se zahajuje vedení účetnictví. Jedná se o položky zvyšující a snižující základ daně, jejichž přehled uvádím v tabulce č. 3.

28

Tabulka 3 - Položky zvyšující a snižující ZDP fyzických osob Položky zvyšující základ daně z příjmu, řádek č. 105 přílohy č. 1 k DAP k DPFO + zásoby + ceniny

Položky snižující základ daně z příjmu, řádek č. 106 přílohy č. 1 k DAP k DPFO - přijaté zálohy - závazky, které by při zaplacení byly zdanitelným výdajem

+ poskytnuté zálohy (výjimky=zálohy na hmotný a nehmotný majetek) + pohledávky, které by při zaplacení byly zdanitelným příjmem (Zdroj: Pilátová, 2012)

Je-li fyzická osoba plátcem DPH a uplatnila odpočet DPH, pak se hodnotou závazku rozumí hodnota bez DPH. V případě pohledávky je její hodnotou hodnota bez DPH, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu. Základ daně se ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno vedení účetnictví, nezvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. Dle ustanovení § 23 odst. 14 ZDP lze při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7 ZDP hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví, nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období. Je zcela na poplatníkovi, jaký způsob zvolí, protože pro postupné zahrnutí není stanovena podmínka rovnoměrnosti.

4 ZPŮSOBY PŘECHODU Z FYZICKÉ OSOBY NA S.R.O. V této kapitole se budu věnovat způsobu přechodu z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným.

29

V případě, že se fyzická osoba rozhodne pro změnu právní formy podnikání na společnost s ručením omezeným, pak má na výběr ze tří možných způsobů:

4.1 Vklad celého podniku fyzické osoby do základního kapitálu V případě, že si podnikatel zvolí způsob vložení podniku do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, musí být připraven na určitou finanční a časovou náročnost, kterou s sebou tento způsob přináší. Přesto má tato varianta určitou výhodu, a to ve vyšším základním kapitálu, čímž se tak stává důvěryhodným subjektem, a také možností se snadněji přihlásit ke kontinuitě podniku vůči partnerům fyzické osoby, zaměstnancům a dalším osobám. Na nově vzniklou společnost s ručením omezeným přechází, dnem jejího vzniku, veškerá práva a povinnosti fyzické osoby. Nevýhodou je již výše zmíněná finanční náročnost, která spočívá především v nutnosti určit cenu vkládaného postupu znalcem. Nepeněžitý vklad, např. automobil, nemovitost musí být oceněn soudním znalcem. Pro společnost je nutné ohlásit potřebné živnosti, jelikož „převod“ živností z fyzické osoby na právnickou osobu není možný. Zároveň je nutné zajistit veškeré ohlášení a registrace společnosti příslušným úřadům.

4.2 Prodej podniku fyzické osoby nebo jeho části Jedná se o poměrně rychlou formu přechodu, kdy vzniká společnost se standardním základním kapitálem a přímým převodem celého podniku nebo jeho části na takto nově vzniklou obchodní společnost. A i v tomto případě přecházejí veškerá práva a povinnosti fyzické osoby na nový subjekt. Důležité je, že k převodu není nutný souhlas věřitelů, vůči kterým má fyzická osoba finanční závazky, ale na druhou stranu mohou věřitelé požadovat dostatečné finanční zajištění. I v tomto případě je třeba zajistit ocenění soudním znalcem, protože fyzická osoba, jako společník, vystupuje též v nově založené společnosti a mohlo by se jednat o jistý střet spojených osob dle § 196 písm. a odst. 3 OBCHZ, proto i z tohoto důvodu je vyžadovaný znalecký posudek podniku. I v tomto případě přechází všechna práva a povinnosti podnikatele fyzické osoby na osobu právnickou, nevyskytují se tedy zpravidla žádné problémy s kontinuitou podnikání. 30

Prodej podniku Samotný prodej podniku upravuje § 476 až § 488 OBCHZ. Dle § 476 OBCHZ se smlouvou o prodeji podniku prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Smlouva vyžaduje vždy písemnou formu. Paragraf 477 OBCHZ řeší přechod práv a závazků na kupujícího, na které se prodej vztahuje. Ale také to, že ač není vyžadován souhlas věřitelů, tak prodávající ručí za splnění převedených závazků kupujícím. Kupující je povinen oznámit věřitelům převzetí závazků a prodávající dlužníkům přechod pohledávek na kupujícího. Tento paragraf také říká, že přechod pohledávek se řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Dle § 480 OBCHZ přecházejí práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům podniku z prodávajícího na kupujícího. Prodat lze samozřejmě pouze část podniku, která musí, dle § 487 obchodního zákoníku, tvořit samostatnou organizační složku. OBCHZ nestanovuje výši kupní ceny ani způsob jejího určení. Proto musí být ve smlouvě o prodeji podniku výše kupní ceny uvedena nebo alespoň stanoven způsob, jakým bude cena určena dodatečně. Daňová povinnost je v případě prodeje nepřevoditelná. A to z důvodu toho, že daňová povinnost je spojena s osobou daňového subjektu a ne s podnikem nebo jeho částí. Subjektem daňových povinností je i po uzavření smlouvy o prodeji podniku prodávající, prodejem podniku totiž nedochází k jeho zániku.

4.3 Současné podnikání fyzické osoby i s.r.o. a postupný převod majetku V tomto případě se jedná o nejlevnější a nejčastější způsob přechodu. K založení společnosti nám totiž postačují prostředky nutné na založení nové společnosti. Tato varianta však s sebou přináší i nevýhodu ve formě nezaručení kontinuity minulého podnikání. Není totiž možný přechod závazků a pohledávek. Tento způsob se nejvíce uplatňuje u těch podnikatelů, kteří nemají velký obchodní majetek.

31

Tento způsob může být řešením v případech, kdy není vhodný převod celého podniku nebo jeho části již v době založení právnické osoby, a kdy je tedy žádoucí nebo nutné, aby fyzická osoba podnikala, tedy ponechala si část majetku či zásob, nemovitost, závazek či pohledávku apod. A opět i zde je nutné upozornit na § 196 písm. a odst. 3 OBCHZ, ve kterém se uvádí: Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odst. 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že je třeba mít pro vklad přesahující jednu desetinu upsaného kapitálu, která v případě s.r.o. činí 20 000 Kč, vkládaný majetek oceněn soudním znalcem.

32

II. 5

PRAKTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA PODNIKÁNÍ VYBRANÉ FYZICKÉ OSOBY

Pan Vladimír Hos je fyzickou osobou zapsanou v živnostenském rejstříku.

Svoje

podnikání zahájil ke dni 18.6.2007, a od této doby dokázal rozšířit své podnikání o další živnostenská oprávnění. Mezi jeho činnosti patří tato živnostenská oprávnění členěná dle druhu živnosti: 1. Koncesovaná živnost Předmět činnosti: silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně; nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny; nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené

hmotnosti

do

3,5 tuny včetně;

nákladní

mezinárodní

provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, odpovědným zástupcem je Pavel Novotný. 2. Ohlašovací živnost volná Předmět činnosti: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona obory činností: pronájem a půjčování věcí movitých; zprostředkování obchodu a služeb; velkoobchod a maloobchod; údržba motorových vozidel a jejich příslušenství. 3. Ohlašovací živnost řemeslná Předmět činnosti: opravy silničních vozidel, odpovědným zástupcem je Dalibor Kolář. Pan Hos od začátku svého podnikání vede daňovou evidenci. Hlavní ekonomickou činností je pro něj silniční nákladní doprava. V souvislosti s touto činností je nucen prokazovat finanční způsobilost, kterou se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení a řádné provozování silniční dopravy s vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny.

33

Finanční způsobilost dopravce prokazuje obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, provozním kapitálem a rezervami uvedených v přiznání k dani z příjmu fyzických osob za poslední zdaňovací období. V případě jednoho vozidla se jedná o prokazovanou částku ve výši 330 000 Kč a pro každé další vozidlo je to částka 180 000 Kč. Pan Hos zaměstnává tři zaměstnance a externě spolupracuje s účetní, který mu zpracovává daňovou evidenci, mzdy, veškerá daňová přiznání a další administrativní činnosti související s předmětem jeho podnikání. Pan Hos je registrován u Finančního úřadu v Jihlavě mimo jiné k dani z přidané hodnoty, dani z příjmů fyzických osob, dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a silniční dani. Je registrován také jako OSVČ na Okresní správě sociálního zabezpečení a Veřejné zdravotní pojišťovně v Jihlavě, kam odvádí povinné měsíční zálohy na pojištění. Pan Hos se zabývá myšlenkou změny právní formy podnikání na společnost s ručením omezeným již delší dobu. Hlavní důvody, které ho k tomuto kroku vedly, jsou především: ochrana osobního majetku – společník ručí jen do výše úhrnu všech nesplacených vkladů, neručí tedy svým osobním majetkem, což vlastně společníkům umožňuje naprosté oddělení majetku soukromého od majetku zahrnutého v podnikání, menší daňové zatížení – řada položek je pro právnické osoby nákladově uznatelná. Za posledních několika let je daň z příjmu fyzických osob snižována, image firmy – oproti fyzické osobě je společnost s ručením omezeným vnímána u obchodních partnerů profesionálněji a seriozněji, má lepší pozici pro svoji relativně vyšší jistotu a zvučnější jméno. Lépe se sjednává možnost úvěru, čerpání z dotací a evropských fondů – do budoucna pan Hos uvažuje o výstavbě haly a administrativního zázemí firmy, pro kterou by rád využil čerpání z Evropských fondů či dotací na rozvoj podnikání. Všechny výše uvedené důvody vedly pana Hose tedy k tomu, že je pro něj výhodnější založit společnost s ručením omezeným a dále tak pokračovat ve své podnikatelské

34

činnosti.

Během

podnikání

pana

Hose

bylo

uzavřeno

velké

množství

dodavatelskoodběratelských vztahů, a z tohoto důvodu jeví prodej podniku jako nejlepší z uvažovaných variant změny právní formy podnikání. Je zřejmé, že problematika změny právní formy podnikání je více než obsáhlá, a to jak z právního, daňového, účetního, ale také časového hlediska. Z těchto důvodů je třeba stanovit

harmonogram

jednotlivých

kroků,

které

povedou

k úspěšné

změně

na společnost s ručením omezeným. Jedná se především o tyto základní kroky: 1. založení a vznik s.r.o., 2. prodej podniku, 3. přechod z daňové evidence na účetnictví.

6 ZALOŽENÍ A VZNIK S. R. O. V této kapitole se budu zabývat jednotlivými kroky, které souvisejí se založením společnosti s ručením omezeným a jsou důležitými a nezbytnými předpoklady pro její vznik. Velice důležité je odlišit od sebe dva pojmy, a to vznik a založení obchodní společnosti. Obchodní společnost je založena sepsáním společenské smlouvy či zakladatelské listiny (v případě, že společnost zakládá pouze jedna fyzická osoba). Avšak vznikem společnosti pak rozumíme den zápisu do obchodního rejstříku a teprve až okamžikem vzniku je obchodní společnost oprávněna provozovat svoji činnost.

6.1 Sepsání společenské smlouvy Společenská smlouva je dokumentem ve formě notářského zápisu, kterým se zakládá obchodní společnost. Tato smlouva musí být podepsána všemi zakladateli a to s úředně ověřenými podpisy. Paragraf 110 OBCHZ stanovuje náležitosti společenské smlouvy takto: Společenská smlouva musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti),

35

d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f)

jména

a

bydliště

členů

první

dozorčí

rady,

pokud

se

zřizuje,

určení správce vkladu, g) jiné údaje, které vyžaduje tento zákon.

6.2 Složení vkladů V § 60 OBCHZ se uvádí, že před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské smlouvě. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem. Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Dále odst. 2 tohoto paragrafu uvádí, že je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě stanoveno něco jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Po praktické stránce to pro pana Hose znamená, že po řádném sepsání společenské smlouvy musí splatit základní kapitál, resp. jeho část, v případě, že přizve dalšího společníka. V momentě podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno celé emisní ážio a na každý peněžitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Současně musí být splněno, že celková výše splacených vkladů (peněžitých i nepeněžitých dohromady) musí činit alespoň 100 000 Kč. Pan Hos má i nepeněžité vklady, a ty musí být oceněny soudním znalcem a musí být splaceny v plné výši před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Tyto podmínky však platí pouze pro případ více zakladatelů. Pokud se pan Hos rozhodne, že bude jediným zakladatelem, musí splatit základní kapitál v plné výši, tedy 200 000 Kč. Zápisem do obchodního rejstříku, se stávají vklady majetkem společnosti a je s nimi možné volně disponovat, samozřejmě v rámci podnikatelských aktivit společnosti.

36

6.3 Výpis z Rejstříku trestů Výpis z Rejstříku trestů je dokladem o právní bezúhonnosti podnikatele. V současné době lze tento výpis získat: a) na počkání osobní návštěvou sídla Rejstříku trestů, b) poštou, resp. podáním žádosti prostřednictvím některého ze stanovených úřadů, vybavených systémem tzv. Czech POINT. K ověření totožnosti pan Hos předloží občanský průkaz nebo jiný platný osobní průkaz s fotografií (cestovní pas nebo řidičský průkaz). V případě, že za pana Hose podá žádost jiná osoba, předkládá tato osoba úředně ověřenou plnou moc. Od 1.1.2012 se za vystavení výpisu z Rejstříku trestů hradí správní poplatek 100 Kč a to formou kolkové známky. U elektronických podání se poplatek hradí přímo na zvláštní účet Rejstříku trestů.

6.4 Získání živnostenských oprávnění Dalším krokem je získání živnostenských oprávnění, která jsou nezbytnou součástí podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Pan Vladimír Hos provozuje živnosti volné ohlašovací a vázané a živnost koncesovanou, proto je nutné, aby byla pro nově vzniklou společnost získána všechna tato oprávnění: 1. Koncesovaná živnost předmět činnosti: silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně; nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny; nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené

hmotnosti

do

3,5 tuny včetně;

nákladní

mezinárodní

provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny. 2. Ohlašovací živnost volná předmět činnosti: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

37

obory činností: Pronájem a půjčování věcí movitých, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel a jejich příslušenství. 3. Ohlašovací živnost řemeslná předmět činnosti: opravy silničních vozidel. V případě živností koncesované a ohlašovací řemeslné je nutné určení odpovědné osoby.

6.5 Podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku Dle § 57 OBCHZ se zakládá společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli a musí mít formu notářského zápisu. V § 62 OBCHZ se uvádí, že společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni jednatelé a musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li podán návrh ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. U zcela nové společnosti, což je i tento případ, hovoříme o tzv. prvozápisu, a proto je v tomto případě nutné v návrhu na zápis vyplnit tyto údaje: adresu, na které má být umístěno sídlo společnosti; v souvislosti s tím je nutné doložit právní důvod užívání prostor např. nájemní smlouvu, předmět podnikání, dle vydaných živnostenských listů, statutární orgán, tedy jednatele společnosti se společným textem ke všem jednatelům, který řeší způsob jednání jednatelů, prokuru, která není povinná, zřízení dozorčí rady, pokud ji společnost zřizuje. V případě tzv. prvozápisu není známo identifikační číslo, které bude přiděleno, proto se nevyplňuje. Číslo je přiděleno v průběhu řízení o zápis.

38

Pro úspěšné provedení zápisu do obchodního rejstříku je nutné doložit tyto přílohy: živnostenské listy, na jejichž základě má být do obchodního rejstříku zapsán předmět podnikání, doložení právního důvodu užívání nemovitosti, ve které má být umístěno sídlo společnosti, pokud je společník společnosti s ručením omezeným ženatý (vdaná), je třeba předložit též doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání, společenskou smlouvu ve formě notářského zápisu, souhlas jednatelů s vykonáváním funkce jednatele a podpisové vzory všech jednatelů, čestné prohlášení všech jednatelů, že u nich není dána překážka výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 38l OBCHZ, prohlášení správce vkladu o tom, jaká část vkladů do základního kapitálu společnosti byla jednotlivými společníky splacena, pokud má být jmenován prokurista, je třeba přiložit listinu o jmenování prokuristy a jeho podpisový vzor. Do obchodního rejstříku se u společnosti s ručením omezeným dále zapíší dle § 36 písm. c OBCHZ: jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce. Soudní poplatek v případě tzv. prvozápisu do obchodního rejstříku činí 5 000 Kč. Poplatek se může zaplatit v kolcích, které se vylepí na návrh, nebo bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu. Rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Do této lhůty nelze započítat den, kdy byl návrh na zápis podán. Výpisem z obchodního rejstříku je následně doloženo, že obchodní společnost do něj byla zapsána.

39

6.6 Další povinnosti související se vznikem společnosti V případě kladného rozhodnutí rejstříkového soudu vzniká společnost zápisem do obchodního rejstříku. Od tohoto data pak běží třiceti denní lhůta k registraci u příslušného správce daně - finančního úřadu. V případě nové společnosti se zaměstnanci, což se týká i pana Hose, je osmi denní lhůta k registraci u okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.

7 PRODEJ PODNIKU Během podnikání pana Hose bylo uzavřeno velké množství dodavatelskoodběratelských vztahů, a z tohoto důvodu je prodej podniku nejlepší z uvažovaných variant změny právní formy podnikání. Přímá transformace podnikání fyzické osoby na společnost s ručením omezeným není, dle české legislativy, možná. Proto musíme postupovat takto: 1. krok: založit již zmíněný nový právní subjekt – s.r.o., případně odkoupit již fungující s.r.o. 3 2. krok: převést majetek, případně závazky OSVČ na s.r.o. Při převodu majetku a závazků formou prodeje podniku připadají v úvahu dvě možnosti: 1. Prodej jednotlivých složek majetku V případě prodeje, nikoliv celého podniku, ale jednotlivých složek majetku, se jedná o poměrně jednoduchou záležitost, která je pro OSVČ také daňově výhodná, protože při prodeji lze až na určité výjimky (pozemky, pohledávky atd.) uplatnit pořizovací cenu jako daňový výdaj. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o prodej jednotlivých složek majetku, a tudíž nám tento způsob neřeší přechod závazků z fyzické osoby na s.r.o. Z důvodu toho, že pan Hos má zaměstnance, je pro něj výhodnější prodej celého podniku, kdy přechází nejen majetek, ale i závazky.

3

Tzv. ready made, který je riskantní především z důvodu dřívějším nepřiznaným závazkům s.r.o.

40

2. Prodej celého podniku Výhodou prodeje celého podniku, tedy nejen majetku, je možnost převodu pracovněprávních, nájemních a dalších vztahů i závazků v nezměněném stavu. Samozřejmě se jedná o právně a administrativně náročnější variantu. V případě pana Hose se jeví prodej celého podniku jako nejvýhodnější pro zachování plynulého chodu podnikatelské činnosti. Následně by jeho činnost, jako fyzické osoby, mohla být přerušena nebo dokonce zrušena.

7.1 Smlouva o prodeji podniku Dle § 476 OBCHZ se smlouvou o prodeji podniku prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem. Smlouva vyžaduje vždy písemnou formu, ve které se zavazují obě strany k tomuto: 1. u prodávajícího odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku, převést práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům podniku, převést další práva např. nájemní či jiné majetkové hodnoty sloužící provozování podniku. 2. u kupujícího převzít závazky prodávajícího související s podnikem, zaplatit kupní cenu, převzít jiná práva a povinnosti vyplývající z pracovně právních vztahů k zaměstnancům. Obchodní zákoník uvádí náležitosti kupní smlouvy, kterými jsou: určení smluvních stran, tedy údaje o prodávajícím a kupujícím, určení předmětu smlouvy, kde prodávající prodává kupujícímu podnik a převádí na něj vlastnické právo ke všem věcem, právům, majetkovým

41

hodnotám, které slouží k provozování podniku prodávajícího, a to včetně veškerých závazků souvisejících s podnikem, určení kupní ceny. Dalšími náležitostmi smlouvy jsou: prohlášení prodávajícího, že plně a řádně seznámil kupujícího se stavem podniku a že jeho účetnictví a majetkový stav je plně popsán ve vyjmenovaných dokumentech, prohlášení kupujícího, přechod vlastnického práva, předání majetku a jeho převzetí, další ujednání a závěrečná ustanovení, datum a podpisy obou stran. V charakteristice podnikání pana Hose bylo uvedeno, že je plátcem DPH, a proto je nezbytné, aby také kupující společnost byla plátcem této daně. Kupující společnost se musí tedy zaregistrovat k DPH, a to před samotným prodejem podniku. Datum prodeje podniku by měl být stanoven až po vydání osvědčení o registraci k dani příslušným finančním úřadem.

7.2 Stanovení soudního znalce Dle ustanovení § 196a, odst. 3 OBCHZ je nutné, aby v případě, že společnost nabývá majetek od zakladatele, byla hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3 OBCHZ. Hodnota nepeněžitého vkladu se stanovuje dle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost. O návrhu na určení nebo odvolání znalce musí soud rozhodnout do patnácti dnů od doručení návrhu. Odměnu za zpracování posudku znalce hradí společnost a stanoví se dohodou. Návrh na ustavení konkrétního znalce, který vypracuje znalecký posudek, na jehož základě by byla stanovena hodnota podniku pana Vladimíra Hose, musí být zaslán na příslušný krajský soud, kterým je v tomto případě Krajský soud v Brně.

42

Následně vypracovaný posudek znalce musí obsahovat dle § 59 odst. 4 OBCHZ alespoň: popis nepeněžitého vkladu, použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda hodnota nepeněžitého vkladu, ke které vedou použité způsoby ocenění, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.

7.3 Oznámení o prodeji podniku Důležitým a nezbytným krokem je pro pana Hose ohlášení záměru či skutečného prodeje podniku těmto subjektům: obchodním partnerům bankovnímu ústavu zdravotní pojišťovně správě sociálního zabezpečení pojišťovně Kooperativa

Obchodní partneři V případě záměru prodeje podniku je vhodné, aby pan Hos informoval své obchodní partnery – dodavatele a odběratele. Po stanovení data prodeje podniku je velmi vhodné rozeslat oznámení o záměru prodeje podniku, a to z důvodu toho, aby obchodní partneři mohli včas reagovat na tuto změnu. V oznámení by měl pan Hos uvést, že k určitému datu se uskuteční prodej podniku fyzické osoby společnosti s ručením omezeným. Dále by měl uvést, že na základě smlouvy o prodeji podniku přebírá nově vzniklá společnost k určitému datu veškerá aktiva a závazky fyzické osoby. Vhodné je také uvést skutečnost, zda nová společnost je či není plátcem DPH.

43

Bankovní ústav Dle vyjádření bankovních ústavů je možné, aby pan Hos nadále využívat pro podnikání stejná čísla účtu u obchodních bank. Pan Hos tedy musí navštívit příslušné pobočky bank a oznámit záměr prodeje podniku. Odpadne mu tak povinnost oznámení změny čísel účtu svým odběratelům. Obecně se dá říci, že veškeré původní pohledávky, které měla fyzická osoba, přejdou tedy prodejem podniku na nově vzniklou právnickou osobu a budou hrazeny na stejný podnikatelský bankovní účet, který původně fyzická osoba vlastnila. Důležité je, aby informace o změně vlastníka účtu byla příslušná banka oznámena včas a byla tak zachována plynulost podnikání. Banky sepíší s panem Hosem dodatek ke smlouvě o zřízení a vedení bankovního účtu, kde provedou změnu vlastníka účtu. Nicméně, nová společnost může využít možnosti založení nového účtu.

Zdravotní pojišťovna Před prodejem podniku musí pan Hos svůj záměr ohlásit Veřejné zdravotní pojišťovně v Jihlavě (dále jen „VZP“), u které jsou ke zdravotnímu pojištění přihlášeni zaměstnanci, které pan Hos zaměstnává. Je nutné, aby ohlášení, společně se seznamem zaměstnanců, bylo provedeno včas tak, aby mohla VZP tento převod uskutečnit a v den prodeje podniku již byli zaměstnanci převedeni na novou společnost. Oznamovací povinnost je důležitá i z titulu toho, že nová s.r.o. přebírá závazky vůči VZP za fyzickou osobu. Nicméně je s tímto spojena i určitá administrativní činnost, která s sebou přináší tyto kroky: provést odhlášku zaměstnanců jménem fyzické osoby, provést odhlášku zaměstnavatele, tedy fyzické osoby, provést přihlášku zaměstnavatele, nové s.r.o., provést přihlášku zaměstnanců s.r.o., a to do osmi pracovních dnů dne prodeje podniku. Tyto kroky jsou nutné pro zachování návaznosti zdravotního pojištění u převáděných zaměstnanců.

44

Správa sociálního zabezpečení Obdobné úkony, které byly popsány u oznamovací povinnosti u VZP, čekají pana Hose i u Okresní správy sociálního zabezpečení v Jihlavě (dále jen „OSSZ“). Opět pan Hos zašle na OSSZ oznámení včetně seznamu zaměstnanců, kteří budou převedeni na nově vzniklou společnost. OSSZ oproti zdravotním pojišťovnám nevyžaduje odhlášky a přihlášky zaměstnanců. Na základě předložené smlouvy o prodeji podniku je OSSZ schopna tento převod uskutečnit sama. Jsou zde ale opět dva administrativní kroky, které musí fyzická osoba a s.r.o. udělat: provést odhlášku zaměstnavatele – fyzické osoby, provést přihlášku zaměstnavatele – nové s.r.o. I v tomto případě je stanovena ohlašovací povinnost, která je stanovena do osmi pracovních dnů ode dne změny. Pojišťovna Kooperativa Dalším krokem, který musí pan Hos učinit ve vztahu k zaměstnancům, je přihlásit novou společnost k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Toto pojištění je ze zákona povinné, a vztahuje se na všechny zaměstnavatele, pokud zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance. Na pojišťovnu Kooperativy musí nově vzniklé s.r.o. doložit tyto doklady: přihlášku nové společnosti, výpis z obchodního rejstříku, smlouvu o prodeji podniku, společenskou smlouvu, která má formu notářského zápisu.

45

8 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ V následující kapitole se budu věnovat přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví a dalším nezbytným krokům s tím souvisejících. Přičemž budu vycházet z dat daňové evidence zjištěných k 31.12.2011. V celé kapitole budu uvažovat o modelové situaci, kdy pan Hos ukončuje svoji činnost fyzické osoby k 31.12.2011 a prodává podnik. Kupující, nově vzniklá společnost, pak následně přebírá majetek a závazky k 1.1.2012.

8.1 Uzavření daňové evidence k 31.12.2011 Při inventarizaci majetku a závazků k 31.12.2011 byly u pana Hose zjištěny stavy pokladny, bankovního účtu, pohledávek, dlouhodobého hmotného majetku, drobného hmotného majetku, zboží na skladě a závazků.

8.1.1 Pokladna Konečný stav peněžní hotovosti pana Hose v pokladně musí odpovídat částce uvedené v peněžním deníku. Stav pokladny k 31.12.2011 činí: 26 850 Kč. Vždy je vhodné tento stav doložit tzv. výčetku hotovosti.

8.1.2 Bankovní účet Pan Vladimír Hos má zřízeny dva bankovní účty u dvou bankovních ústavů. U České spořitelny a.s. a u Fio banky. V případě zůstatku u České spořitelny a.s. se jedná o čerpání tzv. kontokorentu, proto je níže uvedená částka se záporným znaménkem. Zůstatek účtu u Fio banky je kladný.

46

Běžný účet u České spořitelny a.s.: Zůstatek k 31.12.2011 činí: – 45 823,65 Kč. Běžný účet u Fio banky: Zůstatek k 31.12.2011 činí: 78 592, 32 Kč.

8.1.3 Pohledávky U pohledávek se z praktického hlediska doporučuje odsouhlasení stavu pohledávek odběrateli a to v písemné formě. Jen tak se může pan Hos vyhnout chybám, kterých by se v daňové evidenci mohl dopustit. Zaručí si tak, že evidované pohledávky odpovídají skutečnosti. V daňové evidenci pana Hose je řádně vedena kniha pohledávek. Jedná se o přehledné zachycení pohledávky dle data vystavení, čísla dokladu, odběratele, částky, data splatnosti, způsobu úhrady tak, aby mu poskytovaly co nejlepší přehled. Níže uvedená výše pohledávky je včetně DPH. Výše pohledávek k 31.12.2011 činí: 1 859 848 Kč. Největší pohledávky, které pan Hos má, souvisejí s jeho hlavní ekonomickou činností, kterou je nákladní silniční autodoprava.

8.1.4 Dlouhodobý hmotný majetek Pan Hos disponuje ve svém majetku pěti automobily. V níže uvedené tabulce č. 4 jsou přehledně sepsány jednotlivé automobily včetně SPZ, data pořízení, pořizovací ceny, dále uplatněných celkových odpisů k 31.12.2011 a také zůstatková cena k tomuto datu. Protože je pan Hos plátcem DPH, jsou všechny pořizovací ceny uvedeny bez této daně. Zůstatková cena dlouhodobého majetku k 31.12.2011 činí: 162 622 Kč.

47

Tabulka 4 - Dlouhodobý hmotný majetek svat k 31.12.2011

Automobil

SPZ

Škoda Fabia IVECO IVECO IVECO Ford Trasit

3J41371 3J41756 2J78567 4J25501 4J36123

datum pořízení

pořizovací cena

odpisy celkem k 31.12.2011

zůstatková cena k 31.12.2011

25.8.2008 248 319 Kč 228 454 Kč 19 865 Kč 15.9.2008 199 000 Kč 183 080 Kč 15 920 Kč 28.11.2008 155 462 Kč 143 025 Kč 12 437 Kč 20.4.2011 75 000 Kč 15 000 Kč 60 000 Kč 20.6.2011 68 000 Kč 13 600 Kč 54 400 Kč Celkem 745 781 Kč 583 159 Kč 162 622 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování)

8.1.5 Drobný hmotný majetek Fyzickou inventurou byly zjištěny stavy drobného hmotného majetku, uvedeného v tabulce č. 5 k 31.12.2011. Provozovna, která souvisí s činností pronájmu a půjčování věcí movitých a oprav silničních vozidel, je umístěna na adrese nám. 9. května 78 v Lukách nad Jihlavou. V této provozovně má umístěn veškerý drobný hmotný majetek. Celková výše drobného hmotného majetku činí: 127 701,68 Kč.

48

Tabulka 5 - Drobný hmotný majetek stav k 31.12.2011 Popis majetku Lehké bourací kladivo - 5kg Vrtací kladivo - 6kg Těžké bourací kladivo 15kg Hoblík zn. Narex Horkovzdušná pistole Vrtačka zn. NAREX 16-2F3 Úhlová bruska ø 115 mm Úhlová bruska ø 230 mm Svářečka trubek PVC Žebřík 2dílný (délka 5,4 m) Prodlužovák na 220 V Prodlužovák na 380 V Vibrační deska do 120 kg Hořák PB

počet kusů 4 2 1

datum pořízení 3.7.2007 3.7.2007

pořizovací cena 43 663,87 Kč 2 798,32 Kč

19 405,04 Kč 1 3 605,88 Kč 2 1 450,42 Kč 4 10 157,98 Kč 1 1 000,00 Kč 1 1 201,68 Kč 1 2 110,08 Kč 1 8 846,22 Kč 3 605,04 Kč 3 714,29 Kč 1 32 142,86 Kč 1 791,60 Kč 1 Počítačová sestava 17 953,78 Kč 1 Tiskárna 2 731,09 Kč 1 Notebook 12 830,25 Kč Celkem 127 701,68 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování) 3.7.2007 3.7.2007 13.7.2007 15.7.2007 15.7.2007 15.7.2007 15.7.2007 21.7.2007 22.7.2007 23.7.2007 24.7.2007 28.7.2007 10.2.2008 10.2.2008 1.10.2010

Pokud je evidován majetek, který již není použitelný pro další podnikatelskou činnost, je vhodné jej vyřadit z evidence majetku. Vyřazen může být na základě písemného dokladu, kde bude uveden případně i doložen způsob jeho vyřazení.

8.1.6 Zboží na skladě Z důvodu toho, že předmětem činnosti pana Hose jsou opravy silničních vozidel, je zřejmé, že má na skladě zásoby potřebné k tomu, aby mohl plynule provozovat tuto činnost. Samozřejmě má na skladě pouze takové zboží a materiál, které nejčastěji potřebuje. Další materiál a zboží, které nepoužívá často, si objednává přes internet u spolehlivých dodavatelů, kteří zajistí dodání zboží do několika hodin přímo do sídla provozovny. Z tohoto důvodu nemá pan Hos vázané finance ve zboží a tyto finance má tak uvolněné k dalšímu použití.

49

Celková hodnota zboží na skladě je: 29 522 Kč. Celková hodnota materiálu na skladě je: 15 852 Kč.

8.1.7 Závazky Závazky pan Hos eviduje podobně jako pohledávky, tj. z hlediska věřitelů, doby splatnosti atd. Vhodné je přezkoumat jejich správnost písemným odsouhlasení závazků se svými dodavateli. . Úvěry a půjčky Pan Vladimír Hos získal v roce 2011 úvěr u České spořitelny ve výši 500 000 Kč. Do konce roku uhradil část dluhu bankovnímu ústavu. Celková výše nesplaceného úvěru k 31.12.2011 činí: 482 369,53 Kč. Obchodní závazky Dle české legislativy je nutné vést knihu závazků. Kniha závazků obsahuje: jméno věřitele, částku včetně DPH, datum splatnosti a další náležitosti s tím související. Při kontrole závazků je nutná důkladná kontrola, v případě, že by pan Hos evidoval závazek, který již byl uhrazen, pak se vystavuje neoprávněnému snížení daňového základu. Veškeré závazky pana Hose byly zkontrolovány a odsouhlaseny dodavateli. Výše závazků z obchodních vztahů k 31.12.2011 činí: 1 235 126 Kč. Závazky mají krátkodobý charakter a všechny vznikly v roce 2011. Starší závazky, které se vztahují k předešlým rokům, nejsou evidovány. V knize závazků jsou vedeny částky včetně DPH.

50

Závazky vůči zaměstnancům Jak jsem již uvedla výše, pan Vladimír Hos zaměstnává celkem tři zaměstnance. V tabulce č. 6 jsou uvedeny mzdy jednotlivých zaměstnanců včetně zákonných odvodů za měsíc prosinec 2011. Závazky vůči zaměstnancům z titulu nevyplacených mezd k 31.12.2011 činí: 35 563 Kč. Tabulka 6 - Mzdové náklady za prosinec 2011 Hrubá mzda Zaměstnanec č. 1 Zaměstnanec č. 2 Zaměstnanec č. 3 Celkem

15 000 Kč 15 200 Kč 12 860 Kč 43 060 Kč

Čistá mzda 12 305 Kč 12 438 Kč 10 820 Kč 35 563 Kč

Zdravotní pojištění

Sociální pojištění

za za za za zaměstnance zaměstnavatele zaměstnance zaměstnavatele Zaměstnanec č. 1 Zaměstnanec č. 2 Zaměstnanec č. 3 Celkem

675 Kč 1 350 Kč 975 Kč 3 750 Kč 684 Kč 1 368 Kč 988 Kč 3 800 Kč 579 Kč 1 158 Kč 836 Kč 3 215 Kč 1 938 Kč 3 876 Kč 2 799 Kč 10 765 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování)

Finanční úřad záloha DZP 1 045 Kč 1 090 Kč 625 Kč 2 760 Kč

Závazky vůči OSSZ v Jihlavě V tabulce č. 6 je také uvedená výše povinných odvodů za sociální pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele. Výše závazků vůči OSSZ v Jihlavě k 31.12.2011 činí: 13 564 Kč.

51

Závazky vůči VZP v Jihlavě V tabulce č. 6 je také uvedená výše povinných odvodů za zdravotní pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele. Výše závazků vůči VZP v Jihlavě k 31.12.2011 činí: 5 814 Kč. Závazky vůči státu V případě závazků vůči státu se jedná o závazky vůči Finančnímu úřadu v Jihlavě, kde je pan Hos registrován. Daň z příjmů fyzických osob V případě daně z příjmů fyzických osob vystupuje pan Hos jako plátce i poplatník. Pan Hos je plátcem daně z příjmu fyzických osob a je dle ZDP povinen odvést za poplatníky, zaměstnance, zálohu na daň z příjmu, která je uvedena v tabulce č. 6. Výše závazku, coby plátce, vztahující se k zálohám na dani z příjmu fyzických osob k 31.12.2011 činí: 2 760 Kč. Z důvodu toho, že v roce 2011 skončilo podnikání pana Hose ve ztrátě, nebude, coby poplatník, odvádět za toto období daň z příjmu fyzických osob. Daň z přidané hodnoty Pan Hos je čtvrtletním plátcem DPH, a proto i v tomto případě je nutné vyčíslit výši závazku k 31.12.2011, tedy se v tomto případě jedná o 4. čtvrtletí roku 2011. Dle dokladů z daňové evidence pana Hose byla za 4. čtvrtletí 2011 vyčíslena vlastní daňová povinnost na částku 2 617 Kč. výše závazků vztahující se k DPH k 31.12.2011 činí: 2 617 Kč.

52

Daň silniční Jak již bylo uvedeno výše, pan Hos vlastní vozový park, který se skládá z pěti automobilů. Proto je poplatníkem daně silniční. V následující tabulce č. 7 dokládám výši silniční daně za 4. čtvrtletí 2011 u jednotlivých vozidel a také možnosti uplatnění snížení sazby daně dle § 6 odst. 6 zákona ZDS. Silniční daň za 4. čtvrtletí 2011 byla splatná a také panem Hosem zaplacena k 15. prosinci 2011. V případě daně silniční tedy nevzniká k 31.12.2011 žádný závazek. Tabulka 7 - Silniční daň za 4. čtvrtletí 2011

Automobil

SPZ

výše uplatnění slevy dle § 6 odst. 6 ZDS

Daň

Škoda Fabia 3J41371 40% 360 Kč IVECO 3J41756 0% 1 800 Kč IVECO 2J78567 0% 1 800 Kč IVECO 4J25501 0% 1 800 Kč Ford Trasit 4J36123 0% 900 Kč Celkem 6 660 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy; vlastní zpracování)

53

Výše uvedené údaje z inventarizace pana Hose k 31.12.2011 promítnu do následující přehledné tabulky č. 8, která vypovídá o obchodním majetku a závazcích vztahující se k podnikatelské činnosti. Hodnoty jsou zaokrouhleny matematicky na celé koruny. Tabulka 8 - Obchodní majetek a závazky k 31.12.2011

Daňová evidence

Položka

Pořizovací cena

Dosud uplatněné daňové odpisy

Evidence hmotného majetku

Hmotný majetek Skladová evidence

Zásoby Pokladní kniha

Dopravní prostředky Přístroje, počítače Ostatní technika celkem

Pohledávky Kniha závazků

Závazky

583 159 Kč xxx xxx 583 159 Kč

Materiál Zboží celkem

15 852 Kč 29 522 Kč 45 374 Kč

xxx xxx xxx

Pokladna - Kč

26 850 Kč

xxx

Peněžní prostředky v hotovosti celkem Výpisy z bankovních účtů Korunový účet Peněžní prostředky na bankovních účtech Kniha pohledávek

745 781 Kč 33 515 Kč 94 187 Kč 873 483 Kč

celkem Pohledávky - odběratelé celkem

26 850 Kč 78 592 Kč 78 592 Kč 1 859 848 Kč 1 859 848 Kč

Závazky - dodavatelé 1 235 126 Kč Bankovní účet - kontokorent 45 824 Kč Dlouhodobý bankovní úvěr 482 370 Kč DPH 2 617 Kč Závazky vůči zaměstnancům 35 563 Kč Závazky vůči OSSZ v Jihlavě 13 564 Kč Závazky vůči VZP v Jihlavě 5 814 Kč Závazky vůči státu 2 760 Kč celkem 1 823 638 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování)

xxx

xxx xxx

xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx xxx

54

8.2 Otevření účetních knih k 1.1.2012 V této kapitole se budu věnovat otevření účetních knih, přičemž vezmu v úvahu účetní data z provedené inventarizace, kterou provedl pan Hos ve své daňové evidenci k 31.12.2011. Konečné zůstatky z daňové evidence musí navazovat na rozvahu a počáteční zůstatky rozvahových účtů. Ve své práci nevycházím ze znaleckého posudku, který by jasně stanovil ocenění jednotlivých složek podniku při prodeji. V případě, že bych měla k dispozici vypracovaný znalecký posudek, vznikaly by oceňovací rozdíly k nabytému majetku. Tyto rozdíly bych následně musela v rozvaze zohlednit. Účtování o oceňovacích rozdílech je upraveno vyhláškou č. 469/2009, kterou se provádějí některá ustanovení ZOÚ, a to konkrétně v § 7 odst. 10. Je-li

rozdíl

kladný,

má

oceňovací

rozdíl

povahu

aktivní

a

odpisuje

se

do účetních nákladů, a to rovnoměrně po dobu 180 měsíců. je-li rozdíl záporný, má oceňovací rozdíl povahu pasivní a odpisují se do účetních výnosů, opět rovnoměrně 180 měsíců. Otevření účetních knih se provádí v souladu s § 17 ZOÚ a také Českého účetního standardu pro podnikatele č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih. V tomto případě zanesu počáteční stavy na účet číslo 701 – Počáteční účet rozvažný. Prvním krokem je převedení účetních dat z inventarizace majetku, závazků, pohledávek a peněžních prostředků provedené k 31.12.2011 a jejich zanesení do následující tabulky č. 9. Tato tabulka ukazuje, jak bude vypadat otevření účetní knihy u nové společnosti.

55

Tabulka 9 - Počáteční účet rozvažný – 701 k 1.1.2012 Popis operace částka MD D Dopravní prostředky 745 781 Kč 022 701 Přístroje, počítače 33 515 Kč 029 701 Ostatní technika 94 187 Kč 029 701 Oprávky - dopravní prostředky 583 159 Kč 701 082 Materiál 15 852 Kč 112 701 Zboží 29 522 Kč 132 701 Pokladna - Kč 26 850 Kč 211 701 Korunový účet 78 592 Kč 221 701 Odběratelé 1 859 848 Kč 311 701 Dodavatelé 1 235 126 Kč 701 321 Závazky vůči zaměstnancům 35 563 Kč 701 331 Závazky vůči správě sociálního zabezpečení 13 564 Kč 701 336.001 Závazky vůči zdravotním pojišťovnám 5 814 Kč 701 336.002 Účet individuálního podnikatele 482 728 Kč 701 491 Krátkodobé bankovní úvěry 45 824 Kč 701 231 Dlouhodobé bankovní úvěry 482 370 Kč 701 461 (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování)

V následujících kapitolách rozeberu podrobněji aktiva a pasiva a na závěr vytvořím počáteční rozvahu. Z důvodu toho, že nemám k dispozici znalecký posudek, kde by byla vyčíslena hodnota jednotlivých položek aktiv a pasiv, tak u každé položky uvedu, jakou formu ocenění jsem zvolila. Tato forma ocenění vychází ze ZOÚ dle § 24 a § 25.

8.2.1 Aktiva V této kapitole budu vycházet z již zmíněného uzavření daňové evidence a do tabulky aktiv přenesu údaje z tabulky č. 9. Pokladna Ocenění hotovosti je ve jmenovité hodnotě. Stav pokladny k 1.1.2012 činí: 26 850 Kč. Počáteční stav účtu v českých korunách zaúčtujeme na účet 211– Pokladna.

56

Bankovní účet Ocenění peněz na běžných účtech je ve jmenovité hodnotě. Zůstatek na účtu u Fio banky ke dni 1.1.2012 činí: 78 592,32 Kč. Počáteční stav účtu v českých korunách zaúčtujeme na účet 221– Bankovní účty.

Pohledávky Pohledávky navedeme do deníku vydaných faktur v celkových cenách včetně DPH. Tato daň již byla řádně odvedena finančnímu úřadu v průběhu podnikání fyzické osoby. Ocenění pohledávek je ve jmenovité hodnotě. Výše pohledávek k 1.1.2012 činí: 1 859 848 Kč. Výši pohledávky zaúčtujeme na účet 311 – Odběratelé. U výše uvedených pohledávek nebereme v úvahu delší splatnost pohledávek. V případě, že by byl vyhotoven znalecký posudek, pak je pravděpodobné, že by pohledávky byly přeceněny a v případě, že by byly delší doby splatnosti, měly by i nižší cenu. Nižší cenou by byly oceněny i pohledávky, u kterých by byla zaznamenána hrozba insolvence odběratelské společnosti. Dlouhodobý hmotný majetek Dle inventarizace ze dne 31.12.2011 přechází v prodeji podniku dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně se jedná o vozový park uvedený v tabulce č. 4. V tomto modelovém případě tedy budu uvažovat o ocenění dlouhodobého hmotného majetku v pořizovací ceně bez DPH. V aktivech se tato cena promítne v Brutto stavu a Netto stavem bude zůstatková cena k 31.12.2011. Tedy hodnota pořízení snížená o dosud uplatněné daňové odpisy. Ocenění dlouhodobého hmotného majetku je v pořizovací hodnotě. Výše hodnoty dlouhodobého hmotného majetku k 1.1.2012 činí: 745 781 Kč. Hodnotu dopravních prostředků zaúčtujeme na účet 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí.

57

Výše uplatněných odpisů k 1.1.2012 činí: 583 159 Kč. Odpisy pak zaúčtujeme na účet 082 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Oprávky jsou pasivního charakteru, ale v rozvaze se vykazují na straně aktiv. Drobný hmotný majetek Jedná se o drobný hmotný majetek, jehož jednotlivé položky byly v pořizovací ceně do 40 000 Kč. Soudní znalec by jistě stanovil nižší cenu drobného majetku oproti pořizovací ceně, a to s ohledem na posouzení technického stavu, koeficientu prodejnosti atd. Vznikl by tedy oceňovací rozdíl. Z důvodu toho, že výše oceňovacího rozdílu mi není známa, nebudu spekulovat a oceňovací rozdíl nebudu brát v tomto případě v potaz. Ocenění drobného hmotného majetku je v pořizovací hodnotě. Výše hodnoty drobného hmotného majetku k 1.1.2012 činí: 127 702 Kč. Hodnotu drobného hmotného majetku zaúčtujeme na účet 029 – Ostatní dlouhodobý hmotný majetek. Po zanesení do počáteční rozvahy můžeme majetek přeúčtovat do nákladů, a to sice zápisem 501 – Spotřeba materiálu na straně Má dáti a souvztažně zápisem 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek na straně Dal. Zásoby na skladě Ocenění zásob je ve jmenovité hodnotě. Celková výše zboží na skladě činí: 29 522 Kč. Hodnotu zboží zaúčtujeme na účet 132 – Zboží na skladě. Celková výše materiálu na skladě činí: 15 852 Kč. Hodnotu materiálu zaúčtujeme na účet 112 – Materiál na skladě.

58

8.2.2 Pasiva Všechny závazky navedeme do deníku přijatých faktur v částkách včetně DPH.

Krátkodobý úvěr Účet u České spořitelny a.s. je čerpán do tzv. kontokorentu, proto je níže uvedená částka se záporným číslem. Ocenění peněz na běžných účtech je ve jmenovité hodnotě. Zůstatek na účtu u České spořitelny a.s. ke dni 1.1.2012 činí: – 45 823,65 Kč. Počáteční stav účtu v českých korunách zaúčtujeme na účet 231 – Krátkodobé bankovní úvěry. Dlouhodobý bankovní úvěr Ocenění dlouhodobého bankovního úvěru je ve jmenovité hodnotě, Celková výše nesplaceného úvěru k 1.1.2012 činí: 482 369,53 Kč, Úvěry se splatností delší než 1 rok budou zúčtovány ve prospěch účtové skupiny 461 – Dlouhodobé bankovní úvěr. Obchodní závazky Ocenění závazků je ve jmenovité hodnotě. Výše závazků z obchodních vztahů k 1.1.2012 činí: 1 235 126 Kč. Obchodní závazky zaúčtujeme na účet 321 – Dodavatelé. Závazky mají krátkodobý charakter a všechny vznikly v roce 2011. Starší závazky, které se vztahují k předešlým rokům, nejsou evidovány. Závazky jsou opět včetně DPH. Závazky vůči zaměstnancům Jak jsem již uvedla výše, pan Vladimír Hos zaměstnává celkem tři zaměstnance. V tabulce č. 6 jsou uvedeny mzdy jednotlivých zaměstnanců včetně zákonných odvodů za měsíc prosinec 2011.

59

Ocenění závazků vůči zaměstnancům je ve jmenovité hodnotě. Závazky vůči zaměstnancům z titulu nevyplacených mezd k 1.1.2012 činí: 35 563 Kč. Závazky vůči zaměstnancům zaúčtujeme na účet 331 – Závazky vůči zaměstnancům. Mzdové náklady za prosinec 2011 budou tedy evidovány ještě v daňové evidenci pana Hose, k výplatě mezd by však došlo již po prodeji podniku. Je tedy nutno převést veškeré tyto závazky na novou společnost a přenést je do počáteční rozvahy.

Závazky vůči OSSZ v Jihlavě V tabulce č. 6 je uvedena výše povinných odvodů na sociální pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele. Tento závazek přejde dnem prodeje na novou společnost. Ocenění závazků vůči OSSZ je ve jmenovité hodnotě. Výše závazků vůči OSSZ v Jihlavě k 1.1.2012 činí: 13 564 Kč. Závazky vůči OSSZ zaúčtujeme na účet 336.001 - Závazky vůči správě sociálního zabezpečení. Závazky vůči VZP v Jihlavě V tabulce č. 6 je dále uvedena výše povinných odvodů na zdravotní pojištění za zaměstnance a zaměstnavatele. Tento závazek přejde dnem prodeje na novou společnost. Ocenění závazků vůči VZP je ve jmenovité hodnotě. Výše závazků vůči VZP v Jihlavě k 1.1.2012 činí: 5 814 Kč. Závazky vůči VZP zaúčtujeme na účet 336.002 - Závazky vůči zdravotním pojišťovnám.

60

Závazky vůči státu V případě závazků vůči státu se jedná o závazky vůči Finančnímu úřadu v Jihlavě, kde je pan Hos registrován k některým daním. Daň z příjmů fyzických osob Jak již bylo uvedeno výše, je pan Hos plátcem daně z příjmu fyzických osob a zároveň poplatníkem. Musíme ale vzít v úvahu jeden fakt, kterým je, že v případě prodeje podniku nedochází k daňové kontinuitě. Pan Hos jako plátce daně z příjmu je povinen podat správci daně vyúčtování včetně přílohy, ve které uvádí počet zaměstnanců k 1.12.2011. v tomto případě tedy není možné, aby tento závazek převzal kupující. Dále v roce 2011 skončilo podnikání pana Hose ve ztrátě. Nově vzniklá společnost není oprávněna uplatnit odpočet daňové ztráty, která vznikla prodávajícímu před prodejem podniku. Jedná se totiž o daňovou ztrátu, která byla vyměřena u jiného poplatníka. A z důvodu nepřenositelnosti daňové povinnosti není možné tuto ztrátu uplatnit.

Daň silniční V ZDS není žádné speciální ustanovení pro prodej podniku. Proto se v případě, že je součástí převáděného majetku i automobil, vychází z ustanovení, dle kterého, dojde-li ke změně poplatníka v průběhu zdaňovacího období, zanikne daňová povinnost původního poplatníka uplynutím kalendářního měsíce, který předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi. V našem případě tento závazek není evidován. Daň z přidané hodnoty Jak již bylo uvedeno výše, v případě prodeje podniku nedochází k daňové kontinuitě u daní, tudíž ani u DPH. Ke kontinuitě by došlo pouze v tom případě, že by pan Hos přešel z daňové evidence na účetnictví jako fyzická osoba.

61

Základní kapitál Ocenění základního kapitálu je ve jmenovité hodnotě. Základní kapitál k 1.1.2012 činí: 482 728 Kč. Základní kapitál zaúčtujme na účet 491 –Účet individuálního podnikatele.

8.2.3 Sestavení rozvahy k 1.1.2012 u kupujícího V následující tabulce č. 10 uvádím modelový příklad rozvahy u kupujícího, tedy u nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Tabulka 10 - Rozvaha k 1.1.2012 u kupujícího Položka Aktiva celkem B. Dlouhodobý majetek B. II. Dlouhodobý hmotný majetek B. II. 3. Samostatné movité věci C. Oběžná aktiva C. I. Zásoby C. I. 1 Materiál C. I. 5 Zboží C. III. Krátkodobé pohledávky C. III. Pohledávky z obchodních vztahů C. IV. Krátkodobý finanční majetek C. IV. 1. Peníze C. IV. 2. Účty v bankách

Brutto 2 884 147 Kč 873 483 Kč 745 781 Kč 127 702 Kč 2 010 664 Kč 45 374 Kč 15 852 Kč 29 522 Kč 1 859 848 Kč 1 859 848 Kč 105 442 Kč 26 850 Kč 78 592 Kč

Korekce - 583 159 Kč - 583 159 Kč - 583 159 Kč

Položka Pasiva celkem A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. I. 1. Základní kapitál/účet individuálního podnikatele B. Cizí zdroje B. III. Krátkodobé závazky B. III. 1. Závazky z obchodních vztahů B. III. 5. Závazky k zaměstnancům B. III. 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění B.IV. Dlouhodobé závazky B.IV.Bankovní úvěry a výpomoci (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování)

Netto 2 300 988 Kč 290 324 Kč 162 622 Kč 127 702 Kč 2 010 664 Kč 45 374 Kč 15 852 Kč 29 522 Kč 1 859 848 Kč 1 859 848 Kč 105 442 Kč 26 850 Kč 78 592 Kč Částka 2 300 988 Kč 482 728 Kč 482 728 Kč 482 728 Kč 1 818 260 Kč 1 290 067 Kč 1 235 126 Kč 35 563 Kč 19 378 Kč 528 193 Kč 528 193 Kč

62

8.3 Zřizovací výdaje Před vznikem společnosti zajisté dojde také k výdajům, které se vznikem společnosti přímo souvisí (např. poradenské služby, poplatky, odměna notáře apod.). Pokud hodnota těchto výdajů překročí určitý limit pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku (podle ZDP 60 000 Kč), evidují se jako složka nehmotného majetku na účtu 011 - Zřizovací výdaje. Jestliže výdaje nepřekročí limit stanovený účetní jednotkou, účtují se do nákladů 518 - Ostatní služby. V následující tabulce č. 11 uvádím rozpočet nákladů na založení firmy v orientačních cenách, které se mohou lišit v případě nesprávném postupu založení, vyšším počtu společníků apod. Tabulka 11 - Rozpočet nákladů při založení a vzniku s.r.o. Úkon Cena Sepsání společenské smlouvy u notáře 3 000 Kč až 5 000 Kč Ověřování podpisů, listin atd. 500 Kč až 2 000 Kč Výpis z rejstříku trestů 100 Kč Ohlášení živnosti 1 000 Kč Bankovní poplatky za účet pro složení základního kapitálu 0 Kč až 1 500 Kč Kolek za zápis do obchodního rejstříku 5 000 Kč Celkem 9 600 Kč až 14 600 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy, vlastní zpracování)

Předpokládejme tedy, že se v případě nově vzniklé společnosti bude jednat o výdaje, které nepřekročí limit 60 000 Kč. Zřizovací výdaje musí být účetně odepsány nejpozději do 5 let od vzniku společnosti. Daňově se ovšem zřizovací výdaje odepisují přesně 60 měsíců. Zaúčtování odpisu bude následující: 551 - Odpisy dlouhodobého majetku / 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům.

63

V případě účtování o zřizovacích výdajích, ve vztahu k tomu, kdo tyto výdaje zaplatil, existují dvě možnosti: 1. Zřizovací výdaje zaplatil jeden nebo více společník – v tom případě se zřizovací výdaje účtují souvztažně se závazkem za společníky na účtu 365 - Ostatní závazky ke společníkům. Po vzniku společnosti jsou výdaje společníkům proplaceny. 2. Zřizovací výdaje zaplatil správce vkladu přímo z poskytnutých vkladů společníků – v tomto případě společnost nemá ke společníkům žádný závazek. Společníci na zřizovací výdaje nemusí platit žádný další příplatek.

8.4 Přerušení podnikání fyzické osoby Jak jsem již napsala v jedné z předešlých kapitol, je nutné po prodeji podniku ukončit nebo přerušit činnost fyzické osoby. Zda si pan Hos vybere ukončení či přerušení činnosti fyzické osoby je závislé na tom, zda v budoucnu uvažuje o dalším podnikání v daném oboru či nikoliv. Je však možné, že v případě, že se společnost začne rozvíjet a ekonomicky prosperovat dojde pan Hos k názoru, že je dobré zavedenou společnost prodat se ziskem a v tom případě by mohl začít uvažovat o zpětném podnikání coby fyzické osoby, třeba jen na dobu přechodnou. Proto doporučím panu Hosovi, aby uvažoval pouze o přerušení své činnosti. Důležité je tedy, pro pana Hose, ohlášení přerušení živnosti na Živnostenském úřadě v Jihlavě, kde mu příslušný úřad vydá potvrzení o pozastavení živnosti. Dalším nezbytným krokem je nahlášení přerušení činnosti příslušné správě OSSZ a VZP a také příslušnému finančnímu úřadu.

8.5 Prodej podniku z hlediska daňového V případě, že by došlo k 31.12.2011 k prodeji podniku, musí pan Hos řešit dopad na daň z přijmu fyzických osob s ohledem na vzniklou skutečnost. Budu-li opět vycházet z dat v daňové evidenci k 31.12.2011, pak v daňovém přiznání, které by pan Hos podával k 31.3.2012 na Finančním úřadě v Jihlavě musí v příloze 1 daňového přiznání. upravit základ daně o konkrétní položky uvedené v tabulce č. 12.

64

Tabulka 12 - Úpravy podle § 5 až § 23 ZDP Položky zvyšující základ daně z příjmu, řádek č. 105 přílohy č. 1 k DAP k DPFO

Položky snižující základ daně z příjmu, řádek č. 106 přílohy č. 1 k DAP k DPFO Závazky, které by při zaplacení byly Pohledávky za odběrateli: 1 549 873 Kč (hodnota bez DPH) daňově uznatelným výdajem: Zásoby: 45 374 Kč

Závazky z obchodních vztahů: 1 029 272 Kč (hodnota bez DPH)

Závazky vůči zaměstnancům: 35 563 Kč Závazky vůči OSSZ: 13 564 Kč Závazky vůči VZP: 5 814 Kč (Zdroj: podklady daňové evidence firmy; Pilátová, 2012; vlastní zpracování)

Položky zvyšující základ daně činí celkem: 1 595 247 Kč, položky snižující základ daně činí celkem: 1 084 213 Kč. Při přechodu z daňové evidence na účetnictví je podstatný rozdíl – v případě daňové kontinuity, u pouze fyzické osoby, která přechází na účetnictví, anebo u přechodu z fyzické osoby na osobu právnickou. V obou případech ale platí, že si musí fyzická osoba upravit, dle § 5 až § 23 ZDP, svůj daňový základ o položky zvyšující a snižující tento základ. Prodej podniku jako takový je sice právně i administrativně náročnou variantou převodu majetku, avšak přináší s sebou určité výhody. Vedle již několikrát zmíněné ochrany majetku, kterou tímto pan Hos získá, je zde i určité daňové zvýhodnění, protože pro právnické osoby, na rozdíl od fyzických osob, je řada položek daňově uznatelnými. V případě, že se pan Hos stane zaměstnancem společnosti, pak odvody na sociální a zdravotní pojištění budou pro společnost nákladem, což jako podnikající fyzická osoba do daňově uznatelných výdajů zařadit nesmí. Z výše uvedených důvodů je tedy nutné, aby došlo k prodeji celého podniku, nikoliv jen jeho části.

65

9 ZÁVĚR Smyslem mé bakalářské práce bylo vybrat a následně v jednotlivých krocích představit postup změny právní formy podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným, a to v podmínkách podnikatele pana Vladimíra Hose. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. V první, teoretické, části jsem se zabývala především právními podmínkami pro podnikání, formami podnikání, dále také přechodem z daňové evidence na účetnictví, ale také povinnými úpravami základu daně fyzické osoby v případě přechodu na účetnictví. Jsou zde také popsány tři způsoby přechodu z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Ve druhé, praktické, části jsem se zabývala detailním postupem, který je nezbytný pro úspěšné založení společnosti s ručením omezeným. Tato problematika je velice obsáhlá. Je nutné zachovat posloupnost jednotlivých kroků nutných k založení a vzniku společnosti a také přechodu z daňové evidence na účetnictví. Podrobně jsem rozebrala postup a náležitosti nutné pro založení a vznik nové společnosti s ručením omezeným a následně jsem se věnovala jednotlivým krokům vybraného postupu přechodu z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným, kterým je prodej celého podniku. V případě, že si pan Hos zvolí převod z fyzické na právnickou osobu právě ve formě prodeje celého podniku, pak tím docílí toho, že veškeré závazky, nejen obchodní, ale také např. vůči zaměstnancům přejdou na novou společnost. Při převodu pracovněprávních závazků je velkou výhodou to, že pan Hos nemusí ukončovat pracovní poměr se zaměstnanci, které zaměstnává. Ukončení pracovních poměrů by s sebou neslo řadu administrativních i jiných úkonů, u kterých by mohly nastat možné komplikace. Na základě podkladů z daňové evidence k 31.12.2011 jsem provedla inventarizaci majetku a závazku a následné uzavření daňové evidence. Data z daňové evidence pana Vladimíra Hose jsem následně použila pro otevření účetních knih u nově vzniklé společnosti a to k datu 1.1.2012. Protože ve své práci posuzuji přechod z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným a k této skutečnosti dosud nedošlo, nemohla jsem vycházet při sestavení rozvahy aktiv a pasiv z údajů znaleckého posudku, a tudíž zde tedy nejsou zohledněny oceňovací rozdíly, které by zde zajisté vznikly po ocenění nepeněžitého vkladu. V případě prodeje podniku fyzické osoby osobě právnické je nutné vzít v potaz, že nedochází k daňové kontinuitě u daní, například u daně z příjmů, kdy si kupující

66

nemůže uplatnit ztrátu z podnikání prodávajícího. Stejně tak nemůže kupující uplatnit nárok na odpočet DPH, který vznikl před datem prodeje podniku. Avšak v případě, že je prodávající plátcem daně silniční, zákon připouští, aby v průběhu zdaňovacího období zanikla daňová povinnost původního poplatníka uplynutím kalendářního měsíce, který předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi. Na druhé straně u nově vzniklé společnosti jsou zřejmá i určitá daňová zvýhodnění, protože pro právnické osoby, na rozdíl od fyzických osob, je řada položek daňově uznatelná. V případě, že by se pan Hos stal zaměstnancem společnosti, pak odvody na sociální a zdravotní pojištění budou pro společnost nákladem. Protože v budoucnosti pan Hos uvažuje o rozšíření svých podnikatelských aktivit, právě v rámci společnosti s ručením omezeným, jeví se jako výhodné prodej celého, již zavedeného, podniku nové společnosti s ručením omezeným a prostřednictvím této společnosti následně snadněji získat některou z možných dotací a využít ji pro další podnikatelský rozvoj.

67

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Literatura SEDLÁČEK, J., A KOLEKTIV AUTORŮ: Daňová evidence podnikatelů 2007. 4. vyd. Praha: GRADA Publishing a.s. 2007. 424 s. ISBN 978-80-247-2094-4. PILÁTOVÁ, J., A KOLEKTIV: Daňová evidence. 8. vyd. Praha: ANAG, 2012. 359 s. ISBN 978-80-7263-723-2. RYNEŠ, P.: Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 9. vyd. Praha: ANAG 2009. 954 s. ISBN 978-80-7263-503-0. BĚHOUNEK, P.: Společnost s ručením omezeným. 9. vyd. Praha: ANAG 2009. 359 s. ISBN 978-80-7263-540-5. BLECHOVÁ, B., JANOUŠKOVÁ, J.: Podvojné účetnictví v příkladech 2009. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing a.s. 2008. 191 s. ISBN 978-80-247-2931-2 ŠVARCOVÁ, J., A KOLEKTIV: Ekonomie – stručný přehled, 2009/2010. Zlín: CEED 2009. 303 s. ISBN 978-80-903433-8-2. DĚDIČ, J., LASÁK, J. Přehled judikatury: Přeměny obchodních společností, Převod podniku a jeho části. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. 2009. 340 s. ISBN 978-80-7357457-4. KORÁB, V., MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti. Brno: Computer Press, a.s., 2005. 252 s. ISBN 80-251-0592-X. MIRČEVSKÁ, D., PRUDÍK, B. Vklady, převody a prodej podniku z hlediska účetnictví,daní a práva. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2002. 95 s. ISBN80-2470026-3.

68

Legislativa Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční Elektronické zdroje: Business center.cz. [cit. 2012-2-15]. Dostupný z http://business.center.cz/business/pravo/formypodn/sro/shrnuti.aspx Daňaři online. [cit. 2012-3-5]. Dostupný z http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d944v920-zmena-pravni-formypodnikani-a-jeji-odraz-v-ucetnictvi-2-dil/ Podnikatel.cz. [cit. 2012-3-12]. Dostupný z http://www.podnikatel.cz/clanky/z-osvceserockem-postupnym-prevodem-majetku/ Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. . [cit. 2012-3-15]. Dostupný z http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/zivnost-podnikani/

69

POUŽITÉ ZKRATKY OBCHZ – Obchodní zákoník ZDP – Zákon o dani z příjmů ZŽP – Zákon o živnostenském podnikání ZOÚ – Zákon o účetnictví DPH – Daň z přidané hodnoty ZDS – Zákon o dani silniční OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná FO – fyzická osoba

70

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - Přehled povinného a dobrovolného vedení účetnictví u fyzických osob .... 22 Tabulka 2 - Přehled položek majetku a závazků ve vazbě na daňové přiznání a účetnictví ...................................................................................................................... 24 Tabulka 3 - Položky zvyšující a snižující ZDP fyzických osob ..................................... 29 Tabulka 4 - Dlouhodobý hmotný majetek svat k 31.12.2011 ......................................... 48 Tabulka 5 - Drobný hmotný majetek stav k 31.12.2011 ................................................ 49 Tabulka 6 - Mzdové náklady za prosinec 2011 .............................................................. 51 Tabulka 7 - Silniční daň za 4. čtvrtletí 2011 ................................................................... 53 Tabulka 8 - Obchodní majetek a závazky k 31.12.2011 ................................................. 54 Tabulka 9 - Počáteční účet rozvažný – 701 k 1.1.2012 .................................................. 56 Tabulka 10 - Rozvaha k 1.1.2012 u kupujícího .............................................................. 62 Tabulka 11 - Rozpočet nákladů při založení a vzniku s.r.o. ........................................... 63 Tabulka 12 - Úpravy podle § 5 až § 23 ZDP .................................................................. 65

71

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Účtová osnova -použité skupiny účtů a účty

72