VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor: Finance a řízení
P ř í n os e vr o ps ké h o pr oj e k t u „ B r á n a d o s v ě t a“ pr o z á kl a d ní š ko l u ZŠ S e i f e r t o va J i hl av a bakalářská práce
Autor: Karel Líbal Vedoucí práce: Ing. Radmila Mitisková Jihlava 2012
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 10. 05. 2012
……………………………. Podpis
Poděkování Rád bych tímto poděkoval vedoucí bakalářské práce Ing. Radmile Mitiskové za odborné vedení při vypracování bakalářské práce a cenné rady. Další poděkování patří vedení ZŠ Seifertova Jihlava, zejména panu zástupci ředitele Mgr. Zdeňku Wohlhöfnerovi. který se mnou ochotně spolupracoval, poskytoval mi potřebné informace a trpělivě odpovídal na mé dotazy. Pomohl mi s provedením dotazníkového šetření na ZŠ Seifertova. V neposlední řadě mé poděkování patří všem pedagogům na ZŠ Seifertova, kteří se podíleli na projektu a obětovali svůj čas pro vyplnění dotazníku.
Anotace Hlavním cílem bakalářská práce „Přínos evropského projektu „Brána do světa“ pro základní školu ZŠ Seifertova Jihlava“ je zhodnotit přínos projektu „Brána do světa“, který probíhal na ZŠ Seifertova Jihlava a byl spolufinancován z evropských fondů. Přínos projektu je zhodnocen na základě marketingového výzkumu – dotazníkového šetření, které bylo provedené mezi učiteli, kteří se na projektu podíleli. V dotazníkovém šetření je zkoumáno, zda projekt přinesl požadovaný zkvalitnění výuky žáků, kvalifikační růst pedagogických pracovníků a zvýšení prestiže školy. Z výsledků dotazníkového šetření je také v bakalářské práci sestaven soubor doporučení pro vedení školy.
Klíčová slova Marketingový výzkum, evropské fondy, strukturální fondy, operační program, přínos, projekt
Anotation Main aim of the bachelor thesis „Contribution to European Project „Brána do světa“ for basic school ZŠ Seifertova Jihava“ is evaluated contribution to project „Brána do světa“ that was going on ZŠ Seifertova Jihlava and was co-financed by European founds. Contribution to project is evaluated focuse by marketing research – questionnaire survey, that was conduct among teachers who were participate in the project. In the survey is examinded whether the project brought the required improvement of teaching, growth of teachers qualification and increase the prestige of the school. From the results of questionnaire survey is also in the thesis set of recommnendations for school leaders.
Key words Marketing research, European funds, structural funds, operational program, contribution, project
Obsah Teoretická část ..................................................................................................................... 11 1.
Evropské fondy ............................................................................................................. 11
2.
Strukturální fondy ......................................................................................................... 11 2.1
Vytyčení pojmu strukturální fond, jeho principy a cíle ............................................ 12
2.1.1
Principy strukturálních fondů .......................................................................... 12
2.1.2
Cíle strukturálních fondů ................................................................................. 12
2.2
Evropský sociální fond ........................................................................................... 14
2.3
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ......................................................... 15
2.4
Operační program ...................................................................................................15
2.4.1 2.5 3.
Operační programy v ČR ........................................................................................ 15
Peníze školám z fondů EU ............................................................................................ 18 3.1
4.
Programové období a prioritní osa ...................................................................15
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ........................................ 18
3.1.1
Prioritní osy.....................................................................................................18
3.1.2
Typy projektů v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost..................... 20
3.2
Financování projektů .............................................................................................. 20
3.3
Projekty pro školy ..................................................................................................21
3.3.1
Definice projektu ............................................................................................. 21
3.3.2
Příprava projektu pro školu financovaného z fondů EU ...................................21
3.3.3
Postup přípravy vzdělávacího projektu ............................................................ 23
Marketingový výzkum ..................................................................................................24 4.1
Proces marketingového výzkumu ........................................................................... 24
4.2
Rozdělení získávaných informací ve výzkumu dle různých kritérií ......................... 25
4.3
Typy výzkumů ....................................................................................................... 26
4.4
Formulace hypotéz ................................................................................................. 26
4.5
Dotazování ............................................................................................................. 26
4.5.1
Dotazník .......................................................................................................... 27
Praktická část ....................................................................................................................... 28 5.
6.
Projekt „Brána do světa“ na ZŠ Seifertova Jihlava ........................................................ 28 5.1
Historie a současnost školy ..................................................................................... 28
5.2
Projekt „Brána do světa“ ........................................................................................ 30
5.2.1
Cíle projektu.................................................................................................... 30
5.2.2
Cílová skupina projektu ................................................................................... 31
5.2.3
Přínos projektu pro cílovou skupinu ................................................................ 31
5.2.4
Rizika projektu a jejich eliminace .................................................................... 31
5.2.5
Klíčové aktivity ............................................................................................... 31
Dotazníkové šetření ......................................................................................................36 6.1
Příprava dotazníků ..................................................................................................36
6.2
Metodologie průzkumu........................................................................................... 36
6.3
Cíle výzkumu a stanovení hypotézy ........................................................................ 37
6.4
Výsledky dotazníkového výzkumu. ........................................................................ 38
6.4.1
Výsledky všeobecného dotazníku .................................................................... 38
6.4.2
Vyhodnocení 2. části dotazníku – Část Rozvoje jazykových kompetencí
v anglickém jazyce ....................................................................................................... 45 6.4.3
Vyhodnocení
2.
části
dotazníku
–
Část
Praktickými
činnostmi
v environmentální oblasti směřujeme k udržitelnému rozvoji ........................................ 48 6.4.4
Vyhodnocení 2. části dotazníku – Část Inovace školního vzdělávacího programu
a využití moderních vyučovacích metod ....................................................................... 53 6.4.5
Vyhodnocení 2. části dotazníku – Část Rozvoj informační a komunikační
gramotnosti ve škole .....................................................................................................57 6.4.6
Vyhodnocení 2. části dotazníku – Správná volba povolání jako nezbytný
předpoklad pro uplatnění na trhu práce ......................................................................... 63 6.5
Zhodnocení výsledků dotazníkového průzkumu. .................................................... 67
6.6
Navrhovaná doporučení pro vedení školy ............................................................... 69
7.
Závěr. ........................................................................................................................... 70
Seznam použité literatury .....................................................................................................72 Seznam použitých internetových zdrojů ................................................................................ 73 Seznam ostatních zdrojů: ......................................................................................................73 Seznam použitých zktratek: ..................................................................................................74 Seznam tabulek použitých v BP ............................................................................................ 74 Seznam použitých obrázků ...................................................................................................77 Seznam příloh....................................................................................................................... 77 Přílohy..................................................................................................................................78
Úvod Česká republika po přistoupení do EU (1. května 2004) začala pozvolna s dalšími nově přistupujícími členy využívat možnosti čerpání finanční podpory z evropských fondů. Převážná část finanční podpory pochází ze strukturálních fondů, které jsou jedním z nejvýznamnějších finančních nástrojů Evropské unie, které jsou vytvořeny zejména za účelem podpory ekonomicky slabších členských států a jejich regionů. Strukturální politika je jednou z nejdůležitějších společných politik Evropské unie. Finanční prostředky z EU jsou určeny do různých oblastí hospodářství – do zemědělství, do průmyslových podniků, do rozšiřování infrastruktury a v neposlední řadě do lidských zdrojů a do školství. O finanční prostředky ze strukturálních fondů mohou žádat ministerstva, kraje, obce, neziskové organizace, podnikatelé, vysoké školy a další subjekty. Každý výše jmenovaný subjekt má právo na základě vyhlášené výzvy předložit žádost o dotaci na svůj konkrétní projekt. Bohužel ne každý subjekt, který o finanční podporu z evropských fondů zažádá, dotaci dostane, protože každá žádost o financování projektu je přísně hodnocena. V dnešní době jsou evropské fondy velmi aktuálním tématem, neboť následky ekonomické krize jsou patrné nejen po celé Evropě, ale i po celém světě a každý subjekt je vděčný za jakoukoliv finanční pomoc. Evropské fondy jsou velice obsáhlé téma. V bakalářské práci se zaměřuji pouze na strukturální fondy, respektive na operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a jeho využití pro školy. Z tohoto operačního programu byl také financován projekt na jedné z jihlavských základních škol. V rámci projektu, který probíhal v loňském a předloňském roce, zde probíhala celá řada aktivit, které měly vést ke zkvalitnění výuky. Cílem této bakalářské práce je na základě provedeného marketingového výzkumu provést zhodnocení přínosu evropského projektu „Brána do světa“ pro zkvalitnění výuky žáků, pro kvalifikační růst pedagogických pracovníků a zvýšení prestiže školy.
9
Zhodnocení přínosu projektu je provedeno na základě dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi učiteli, kteří na projektu pracovali. Cílem marketingového výzkumu bylo zjistit, zda finanční prostředky vynaložené v rámci tohoto projektu přinesly skutečné očekáváné zlepšení a zda byly po této stránce finanční prostředky vynaloženy efektivně. Projekt by šel samozřejmě posuzovat i z jiných hledisek, např. na základě provedení finanční analýzy a analýzy monitorovacích zpráv. Hodnocení podle těchto hledisek není však cílem této bakalářské práce. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první kapitole teoretické části se věnuji vysvětlení problematiky Evropských fondů a financování projektů z těchto fondů, podrobněji zde popisuji využití finančních prostředků pro školy, včetně doporučení pro přípravu projektu. Druhá kapitola teoretické části se zabývá marketingovým výzkumem, který v praktické části mé bakalářské práce tvoří stěžejní část. V druhé praktické části se věnuji samotnému projektu „Brána do světa – kvalita, inovace, modernizace a rozvoj školy“. První kapitola je věnována seznámení se školou, na které projekt probíhal. Následuje popis projektu, jeho rizik a rozbor jednotlivých klíčových aktivit. Další kapitola je věnována přípravě, zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření, ze kterého jsem vyhodnotil přínos projektu. Obsahem poslední kapitoly praktické části je soubor navrhovaných doporučení pro vedení školy plynoucích z dotazníkového šetření.
10
Teoretická část 1. Evropské fondy1 Fondy EU jsou jedním z hlavních nástrojů realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy:
Strukturální fondy (SF): o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Evropský sociální fond (ESF)
Fond soudržnosti (FS)
Fond soudržnosti, který také někdy bývá nazýván jako Kohézní fond, stojí mimo strukturální fondy. Kohézní fond není zaměřen na regionální politiku, ale je orientován na území celého státu a podílí se na financování velkých projektů z oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí. Kromě Kohézního fondu je zde celé řada dalších fondů jako např. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský rybářský fond. Jelikož tato bakalářská práce není na tyto fondy zaměřena, tak se jim již v této práci nebudu věnovat. Zaměřím se tak pouze na fondy strukturální. (Tauer, 2009)
2. Strukturální fondy Česká republika je již osmým rokem členem Evropské unie (dále jen „EU“). Během této doby si většina z nás přivykla na to, že skoro všechny naše projekty nejsou financovány pouze z našeho národního a poměrně limitovaného rozpočtu, ale také s pomocí finančních prostředků získaných ze strukturálních fondů (dále jen „SF“). Díky SF se oblasti jako jsou školství, dopravní infrastruktura, kultura, podnikatelské prostředí mohou v ČR lépe rozvíjet (bez pomoci SF by rozvoj byl velice pomalý a v některých případech zcela neuskutečnitelný).
1
Národní orgán pro koordinaci: Fondy Evropské unie. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2012-04-15].
Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
11
2.1 Vytyčení pojmu strukturální fond, jeho principy a cíle Pojem SF v podstatě znamená přerozdělování peněz, či možnost jejich přerozdělení do předem vybraných oblastí. Snahou EU je využít SF ke snížení ekonomických rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony a zároveň zamezit vzniku a zvětšování těchto rozdílů. 2
2.1.1 Principy strukturálních fondů SF jsou podle Tauera (2009) postaveny na několika principech. A to na:
Principu doplňování – finanční prostředky ze strukturálních fondů pouze doplňují národní rozpočet, tzn. je třeba finanční spoluúčast členského státu.
Princip programování – je založen na realizaci víceletých a víceoborových programů finanční prostředky.
Princip koncentrace – finanční prostředky ze strukturálních fondů putují výlučně na realizaci předem stanovených cílů.
Princip subsidiarity – pravomoci, týkající se plnění cílů, jsou delegovány na co nejnižší možnou úroveň
Princip solidarity – vyspělejší státy přispívají svými příspěvky do společného rozpočtu a pomáhají tak rozvoji méně vyspělým zemím
Principu monitorování a evaluace – sledování a dodržování předepsaných pravidel a postupů z hlediska věcnosti, efektivity a ekonomické efektivity
2.1.2 Cíle strukturálních fondů2 Strukturální fondy jsou založeny na třech cílech:
Cíl Konvergence – zlepšování podmínek a podpora aktivit, které povedou ke sbližování nejméně rozvinutých členských států a regionů EU, tj. oblastí jejichž HDP je menší než 75% průměru EU (tuto podmínku splňuje celá ČR vyjma Prahy), cíl je zaměřen na podporu růstu a tvorby pracovních míst.
2
Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [online].
[cit. 2012-04-15]. Dostupné z http://www.osf-mvcr.cz/file/532_1_1
12
Cílem Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti – pokračování zvyšování konkurenceschopnosti, úrovně zaměstnanosti a přitažlivosti regionů za pomocí inovačních projektů a zlepšování životního prostředí. Tento cíl je zaměřen na podporu těch regionů, které nespadají pod cíl Konvergence.
Cílem Evropské územní spolupráce je posilování přeshraniční, mezinárodní a nadnárodní spolupráce za pomoci společných místních a regionálních iniciativ. Hlavní snahou je podporovat společné problémy, které řeší sousedící státy v oblastech, jakými jsou rozvoj měst, venkova a pobřeží, podpora hospodářských vztahů a spolupráce mezi malými a středními podniky.
Graf 1: Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů (v %)
Cíl Evropská územní spolupráce 3%
Cíl Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost 16%
Cíl Konvergence 81% Zdroj: Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013 „Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů“ (vlastní grafická úprava)
Graf 1 názorně zobrazuje rozdělení finančních prostředků putujících z evropských fondů na pokrytí jednotlivých cílů. Z grafu je patrné, že největší část finančních prostředků (81%) je využívána na Cíl Konvergence. Cca 16 % finančních prostředků putuje na pokrytí Cíle Regionální konkurence schopnost a zaměstnanost. Nejmenší část prostředků (3%) je určena k financování Cíle Evropská územní spolupráce. Z grafu jednoznačně vyplývá, že EU nejvíce investuje do hospodářsky slabších členských zemí a do snižování rozdílů mezi ekonomicky slabšími a silnějšími státy.
13
2.2 Evropský sociální fond Evropský sociální fond (dále jen ESF) je jedním z nejstarších strukturálních fondů, vznikl spolu s Evropským hospodářským společenstvím v roce 1957, cílem tohoto fondu bylo zlepšení pracovních příležitostí podporou zaměstnanosti a zvyšováním geografické a pracovní mobility pracovníků v rámci Evropského hospodářského společenství. ESF měl jako prvotní cíl pomoci pracovníkům v odvětvích procházejících restrukturalizací. Pro daná odvětví nepotřební pracovníci byli přeškolovaní právě z prostředků ESF. Koncem 70. let došlo k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, proto v roce 1971 proběhla reforma ESF, na základě které došlo k navýšení rozpočtů pro tento fond. Z fondu tak mohly plynout finanční prostředky na pomoc nezaměstnaným (rekvalifikace). Od roku 2000, kdy vstoupila v platnost lisabonská strategie, se ESF stal výhradním nástrojem pro podporu Evropské strategie zaměstnanosti a lisabonské strategie samotné. 3 V rámci cílů Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ESF podporuje následující aktivity:
Zvyšování přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů (zlepšení předjímání hospodářských změn a jejich zvládání). A to za pomoci: o „Investice do lidských zdrojů; o Zavádění inovativních a produktivnějších forem organizace práce za pomocí:
Podpora zaměstnání a trvalého začlenění osob hledajících zaměstnání do trhu práce, předcházení nezaměstnanosti mládeže, podpora aktivního stáří a delšího pracovního života.
Posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob do pracovního procesu
o Posílení lidského kapitálu za podpory:
3
Reforem systémů vzdělávání
Vytváření sítí mezi vysokoškolskými institucemi“ 4
Co je ESF: Evropský sociální fond. Evropská komise: Evropský sociální fond [online]. 2006 [cit. 2012-04-24].
Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=35&langId=cs 4
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociální
fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999, článek 3
14
2.3 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) V rámci cílů Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce EFDR přispívá k financování:
2.4
„Produktivních investic, přispívající k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst,
Investic do infrastruktury
Investice podporující regionální a místní rozvoj.“5
Operační program6
Operační programy (dále jen OP), jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi evropskými fondy, sloužící k získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Díky OP a jiným dokumentům, systému pravidel uvnitř členských států a díky závazku ke spolufinancování aktivit podporovaných strukturálními fondy je nejrůznějším subjektům otevřena cesta k čerpání finančních prostředků z EU.
2.4.1 Programové období a prioritní osa 7 Programové období je sedmiletý cyklus, pomocí kterého EU realizuje cíle strukturální politiky. Pro tyto období jsou členskými státy zpracovávané programové dokumenty, ve kterých je stanoven rozpočet a jsou definovány priority jež se snaží členské státy v daném období dosáhnout. Nyní probíhá programové období 2007 – 2013. Prioritní osy definují základní oblasti rozvoje, jejíž realizací jsou naplňované specifické cíle.
2.5 Operační programy v ČR V ČR je v tomto programovém období (2007-2013) k dispozici celkem 23 operačních programů.
5
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, článek 3. 6
Základy strukturální a regionální politiky EU: Partnerství pro Vysočinu. Jihlava: Kraj Vysočina, 2006.
7
Fondy Evropské Unie: Slovník pojmů.[online]. 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/Glosar/O/Operacni-program
15
Tabulka č. 1: Přehled operačních programů v ČR – programové období 2007-2013
Cíl
Zaměření
Operační program
Evropský fond
Tematické OP
Konvergence
Regionální OP
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Evropská územní spolupráce
Pražské OP
Doprava
ERDF
Životní prostředí
ERDF
Podnikání a inovace
ERDF
Výzkum a vývoj pro inovace
ERDF
Lidské zdroje a zaměstnanost
ESF
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ESF
Integrovaný operační program renceschopnost Severozápad
ERDF
Moravskoslezsko
ERDF
Jihovýchod
ERDF
Severovýchod
ERDF
Střední Morava
ERDF
Jihozápad
ERDF
Střední Čechy
ERDF
Praha Konkurenceschopnost
ERDF
ERDF
ESF Praha Adaptibilita Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko
ERDF
Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko
ERDF
OP
Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko
ERDF
územní
Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko
ERDF
Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko
ERDF
Meziregionální spolupráce
ERDF
Nadnárodní spolupráce
ERDF
spolupráce
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 (vlastní grafická úprava)
16
Tabulka č. 1 přehledně popisuje, jaké operační programy jsou v ČR k dispozici, a z jakých evropských fondů jsou financované v programovém období 2007-2013. Tabulka je rozdělena na 27 řádků a 4 sloupce. V prvním sloupci je jmenován jeden ze tří cílů regionální politiky EU, který operační programy jmenované ve třetím sloupci pokrývá. Ve druhém sloupci je popsáno rozdělení operačních programů, jmenovaných ve třetím sloupci, dle zaměření - tematické, regionální, pražské a územní spolupráce. Poslední čtvrtý sloupec nám říká, ze kterého fondu je daný operační program (ve sloupci 3) financovaný.
Financování
operačních programů probíhá z Evropského fondu pro regionální rozvoj (zkr. ERDF), či z Evropského sociálního fondu (zkr. ESF).
17
3. Peníze školám z fondů EU Pro základní školy, které chtějí využívat peníze z evropských fondů je určen zejména OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
3.1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 8 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost byl schválen dne 12. října 2007 Evropskou komisí. V tomto OP je k dispozici celkem k využití cca 2 151 mil. Eur. V kapitole 3.4 této BP jsem se zmiňoval, že je nutná finanční spoluúčast na OP ze strany států a regionů. Do OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost plyne 85% finančních prostředků z ESF a zbylých 15% ze státního rozpočtu ČR (tj. cca 0,32 mld. Eur).
3.1.1 Prioritní osy OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost je rozčleněný na 5 prioritních os. Prioritní osa č. 1: Počáteční vzdělávání Oblasti podpory: 1.1 Zvyšování kvality vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků včetně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách
8
Prováděcí dokument k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [cit. 2012-04-22]. Dostupný z http://www.msmt.cz/strukturalnifondy/provadeci-dokument-op-vk-verze-k-8-12-2011
18
Prioritní osa č. 2: Terciální vzdělávání, výzkum a vývoj Oblasti podpory: 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 2.2. Vysokoškolské vzdělávání (oblasti podpory stejné jako u 2.1, akorát zaměřeny na VŠ) 2.3 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji (dále jen VaV) 2.4 Partnerství a sítě Prioritní osa č. 3: Další vzdělávání Oblasti podpory: 3.1 Individuální další vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Prioritní osa č. 4: Systémový rámec celoživotního učení Oblasti podpory: 4.1 Systémový rámec počátečního vzdělávání 4.2 Systémový rámec terciálního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve VaV 4.3 Systémový rámec dalšího vzdělávání Prioritní osa č. 5: Technická pomoc V rámci této prioritní osy jsou financovány aktivity spojené s řízením OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Jedná se zejména o: o Platy pracovníků zapojených do řízení o Administrace a hodnocení projektu, monitoring projektů o Výzkumné studie a šetření zaměřené na další rozvoj programu
19
3.1.2 Typy projektů v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost V rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost se můžeme setkat se dvěma hlavními typy projektů a to s individuálními projekty (probíhají v prioritních osách 1, 2, 3, 4) a globálními granty (probíhající v prioritních osách 1 a 3). Individuální projekty se dále dělí na národní a ostatní. Národní projekty připravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) na celostátní úrovni. Ostatní projekty realizují na regionální či nadregionální úrovni jiné instituce. (Palánová, Rathouský, 2008) Globální granty vyhlašují a spravují kraje. Kraje při spravování těchto projektů se řídí podmínkami dohodnutých s MŠMT. Na základě grantových projektů si školy můžou vyzkoušet vlastní projektovou činnost. Doba trvání projektů na podporu vzdělávání a lepší zaměstnanosti může být až tříletá. Rozpočet projektu by se měl držet v rozmezí 0,4 mil. – 25mil Kč (tato výše je vždy upřesněna v zadání výzvy). Grantové projekty umožňují školám financovat širokou škálu aktivit. (Palánová, Rathouský, 2008)
3.2 Financování projektů Dotace z fondů EU mohou získat školy veřejné i soukromé. U projektů financovaných tematickými operačními programy (např. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost) lze získat dotaci, která pokrývá 100% celkových nákladů. U projektů financovaných z regionálních operačních programů lze získat až 92,5% skutečně vynaložených nákladů. (Tauer, 2009) Z hlediska druhů investic, podle druhů financování, rozlišujeme dva základní typy projektů a to investiční projekty a neinvestiční projekty. (Tauer, 2009) Investiční projekty (tzv. tvrdé) – jsou zaměřeny na nákup a výstavbu nemovitostí, strojí a technologií (pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Platby z fondů EU u těchto investic jsou prováděny zpětně, tzn., že celý projekt musí nejdříve finančně zabezpečit žadatel o dotaci (např. bankovním úvěrem) a po ukončení projektu (např. kolaudaci stavby) jsou náklady proplaceny. Mezi investiční projekty u škol se řadí např. výstavba nové tělocvičny, rekonstrukce hřiště, vybudování oddechových a relaxačních zón pro žáky atd..(Tauer, 2009)
20
Neinvestiční projekty (tzv. měkké) – zahrnují převážně financování kvality a formy vzdělávání a také investice do kvalifikačního rozvoje osob. Neinvestiční projekty jsou financovány průběžně. Mezi prokázané výdaje měkkých projektů patří např. mzdové náklady, cestovní náhrady. Mezi neinvestiční projekty u škol se řadí např. vytváření a následné zavádění nových inovativních Školních vzdělávacích programů. (Tauer, 2009)
3.3 Projekty pro školy Školy mohou z Evropských fondů získat finanční prostředky na celou řadu aktivit, které povedou ke zkvalitnění výuky, k lepšímu materiálnímu vybavení, ke kvalifikačnímu růstu pedagogických pracovníků a k celkovému zvýšení prestiže školy. Školy se mohou k evropským penězům dostat jedinou cestou a to připravit projekt a přihlásit ho na konkrétní výzvu.
3.3.1 Definice projektu „Projekt je cílevědomý návrh na uskutečnění určité inovace v daných termínech zahájení a ukončení.“ (Němec, str.22, 2009) Z této definice lze odvodit charakteristické znaky projektu a to: sledování konkrétního cíle, definování strategií k dosažení cíle, rozpočet projektu určuje potřebné zdroje a náklady, které jsou potřeba k realizaci projektu a dále pak vymezuje začátek a konec projektu. Projekt je vždy jedinečný (vždy v něm jde o něco nového a uskutečňuje se pouze jednou). Z toho vyplývá, že projekt není pravidelně se opakující činnost, jako je každodenní rutinní práce oddělení. (Němec, 2009)
3.3.2 Příprava projektu pro školu financovaného z fondů EU Aby byl projekt připravovaný školou úspěšný a získal tak dotaci z OP, musí splňovat určitá pravidla. Těmito pravidly se rozumí dodržení podmínek stanovených ve výzvě k předkládání projektů, dodržování pravidel pro realizaci a splnění podmínek pro nakládaní s prostředky z fondů EU. Před započetím tvorby projektové žádosti je nutné zjistit, zda daný projektový záměr může být financovaný z konkrétně daného OP. Proto je nutné vypracovat stručný projektový záměr, který následně porovnáme s podmínkami daného OP. Tento postup vyloučí ty OP, které jsou pro daný projektový záměr zcela nevhodné, a pomůže vybrat OP potenciálně možné. Po 21
vybrání potencionálních OP, je vhodné využít možnost individuálních konzultací s poskytovatelem dotace (zprostředkovatelem), protože podmínky daného OP mohou skrývat celou řadu dalších omezení a limitů. (Tauer, 2009) Vytváření projektu začíná seznámením se s výzvou k předkládání projektových žádostí (dále jen výzva), která je zveřejněná na příslušných webových stránkách vyhlašovatele výzvy (zprostředkujícího subjektu). U školních projektů financovaných z OP to bývá příslušné oddělení krajského úřadu. V Kraji Vysočina je to Oddělení grantových programů Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. U projektových žádostí podávaných v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost v oblastech podpory 1.4. a 1.5. se podává projektová žádost na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – žadatel zde má nárok na určitou výši podpory podle počtu žáků. Výzva obsahuje zásadní informace pro žadatele a bývá doplněna aktuální Příručkou pro žadatele/příjemce. Tyto informace vytvářejí tzv. rámec projektů a každý projekt stojící mimo rámec je vyřazen ze soutěže. (Tauer, 2009) Výzva obsahuje identifikační údaje výzvy tj. název v a číselné označení výzvy, informace o vyhlašovateli a celkovou částku určenou pro danou výzvu. Dále je ve výzvě uveden název operačního programu a prioritní oblasti podpory. Výzva definuje hlavní cíle, které je nutné naplnit projektem, definuje oprávněné příjemce podpory a oprávněné aktivity, které je možné vykonávat v rámci projektu. (Tauer, 2009) Výzva dále definuje cílové skupiny projektu (stanovení okruhu osob, které mohou mít z projektu prospěch a výčet oprávněných cílových skupin projektu), určení místa realizace podpory projektu – vymezení místa realizace projektu (např. území kraje), formu podpory a její omezení (např. stanovením omezení výše podpory na jeden projekt), dobu trvání projektu – určení maximální délky projektu a určení data, do kdy projekt musí být zahájen a ukončen. (Tauer, 2009) Výzva stanoví dále specifikaci uznatelných nákladů projektu, monitorování projektu, termíny výzvy tj. datum a čas ukončení příjmu projektových žádostí, způsob výběru projektů, specifické požadavky pro žadatele. (Tauer, 2009) V neposlední řadě výzva musí obsahovat přehled požadovaných příloh, které musí být k žádosti přiloženy. musí mít projektová část zpracované. Požadavky na formální stránku podávané žádosti jsou rovněž uvedeny ve výzvě. Žádost o finanční podporu je podávána prostřednictvím formalizovaného dokumentu. (Tauer, 2009)
22
Dále je při přípravě projektu nutno prostudovat Příručku pro žadatele a Příručku pro příjemce, která jsou vždy součástí vyhlášené výzvy. Tyto dokumenty poskytují informace potřebné k sepsání projektové žádosti a ke způsobu realizace projektu.
3.3.3 Postup přípravy vzdělávacího projektu U přípravy vzdělávajícího projektu je třeba dodržet 7 základních kroků. Prvním krokem je definování cílů projektu. Poté následuje sestavení realizačního týmu, ve kterém musí být popsána pracovní náplně každého člena. Třetím krokem je provést analýzu cílové skupiny, tj. určení její vlastnosti, kompetence a velikosti, dále je třeba definovat přínosy, které projekt přinese cílové skupině. (Palánová a Rathouský, 2008) Po stanovení cílové skupiny je třeba sestavit rozpočet projektu a finanční plán, kde budou vyjádřeny schopnosti hrazení závazku po celou dobu trvání projektu, ale i udržitelnosti projektu (probíhá zde monitorování aktivit i po ukončení podpory). Každý projekt s sebou přináší i rizika, která je nutné přesně definovat v šestém kroku analýzou návrhu projektu. (Palánová a Rathouský, 2008) Analýzou se definují rizika, která by ohrožovala realizaci projektu a následně se musí najít způsob řešení těchto rizik. V posledním kroku je třeba definovat udržitelnost projektu po ukončení podpory a zaměřit se především na organizační a finanční záležitosti. (Palánová a Rathouský, 2008) Další kapitola mé bakalářské práce se zabývá marketingovým výzkumem. Poznatky z této kapitoly jsem využil v praktické části při tvorbě dotazníkového šetření.
23
4. Marketingový výzkum „Marketingový výzkum je funkce, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používané pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingovému procesu.“ (Kotler, 2007, str. 407) Využití jednotlivých metod marketingového výzkumu se najde zpravidla tam, kde vznikla informační mezera. Úkolem marketingového výzkumu je lépe rozpoznat marketingové problémy. (Kozel, 2006) Marketingový výzkum je založen na poznatcích celé řady vědních oborů – matematiky, statistiky, ekonomie, psychologie, sociologie, informatiky a dalších. Marketingový výzkum si postupně vybudoval svůj specifický systém metod a postupů pro práci s marketingovými informacemi. Tento systém je neustále vyvíjen a aktualizován na základě vývoje výše jmenovaných vědních oborů. (Přibová, 1996)
4.1 Proces marketingového výzkumu Kotler (2007) rozděluje proces marketingového výzkumu do čtyř kroků a to: definování problému a stanovení cílů výzkumu, vytvoření plánu výzkumu, implementace plánu, interpretace a sdělení zjištění. A dává důraz na vzájemnou spolupráci mezi výzkumníkem a manažerem či managementem. 1) Definice problému a stanovení cílů výzkumu – v tomto prvním kroku marketingový manažer a výzkumník spolu úzce spolupracují na definování problému a musí se dohodnout na cílech výzkumu. Na jedné straně manažer zná rozhodnutí, pro které informace potřebuje a na straně druhé výzkumník ví, jakým způsobem požadované informace manažerovi získat. Manažeři musí vědět o výzkumu co nejvíce informací, aby se mohli podílet na plánování a interpretaci výsledků výzkumu. V opačném případě by mohli získat nevhodné informace, žádat informace, které jsou drahé nebo dokonce dojít ke špatným závěrům výzkumu. Marketingový výzkum může být stanoven třemi typy cílů. A to informativní výzkum tj. získání předběžných informací, které pomohou lépe definovat problémy a navrhnout hypotézy, cílem deskriptivního
24
výzkumu je popsat např. tržní potenciál produktu. Kauzální výzkum má za cíl otestovat hypotézy o vztazích příčina/následek. 2) Vytvoření plánu výzkumu – zahrnuje v sobě definování informací, které je potřeba získat. Následně navazuje vytvoření plánu, jak informace získat. 3) Implementace plánu - neboli provedení výzkumu dle plánu je třetím krokem. V tomto kroku se již získávají informace samotné. 4) Interpretace a sdělení zjištění – v tomto posledním kroku výzkumník musí interpretovat
zjištění z výzkumu a utvořit
z nich závěry,
které předkládá
managementu. Závěr by neměl mít statistický charakter, ale měl by obsahovat důležitá zjištění pro management.
4.2 Rozdělení získávaných informací ve výzkumu dle různých kritérií Podle Kotlera (2007) je možné rozdělovat získávané informace podle různých kritérií či znaků a to podle:
závislosti,
času,
charakteru jevu,
obsahu,
zdroje údajů.
Dle zdrojů údajů členíme data na primární a sekundární. Sekundární informace obvykle slouží k jinému než primárnímu účelu a zpravidla byly nashromážděny někým jiným původně pro nějaký jiný účel a jsou nadále k dispozici. Dostáváme se k ním zprostředkovaně. „Nemá smysl objevovat Ameriku, a proto můžeme ušetřit značné množství peněžních prostředků v případě, že víme, kde příslušné sekundární informace hledat.“(Kozel 2006, str. 64) Primární informace jsou informace takové, které jsou získané ke konkrétnímu současnému účelu. Primární informace je stejně tak jako informace sekundární třeba hodnotit přesně, aby odpovědným osobám byly informace předloženy relevantní, přesné, aktuální a objektivní. Ke sběru primárních informací lze využít kvalitativní výzkum, kdy se sleduje 25
malý vzorek tazatelů nebo kvantitativní výzkum, který přináší statistické údaje od velkého vzorku zákazníků. (Kotler, 2007)
4.3 Typy výzkumů Rozdělení výzkumů podle způsobu získávání informací:
pozorování – shromažďování primárních údajů příslušných osob, jejich jednání a situací,
dotazování – lidem jsou kladeny otázky týkající se jejich znalostí, postojů, preferencí a nákupního chování. Tato metoda se dále dělí na metodu přímou a nepřímou. Tato metoda je nejrozšířenější při sbírání primárních údajů,
experiment – získávání primárních údajů od vybraných skupin respondentů zkoumaných v různých podmínkách a pod kontrolovanými faktory. Poté je sledována rozdílnost chování odpovědních osob. (Kotler, 2007)
4.4 Formulace hypotéz Po obdržení správně pojmenovaného marketingového problému tj. účelu zkoumání, který bude převeden do podoby cílů, následuje poslední finální část přípravy výzkumného procesu – příprava hypotéz. Hypotézy jsou vyslovením předpokladů o povaze zjišťovaných vztahů. Představují strukturu jednotlivých alternativ odpovědí na otázky výzkumu. Hypotézy jsou formulovány zpravidla na základě: dřívější praktické zkušenosti, teoretické znalosti a explorativním výzkumem. Hypotézy by měli být navrhovány především tak, aby pravděpodobnost potvrzení či zamítnutí byla pokud možno stejná. Při dodržení tohoto pravidla bude hypotéza směrovat do středu problému. Ověření hypotézy by mělo být jednoznačné. (Kozel 2006)
4.5 Dotazování Pří dotazování jsou získávány informace od zkoumaných subjektů kladením cílových otázek. Techniky tohoto šetření lze rozčlenit na písemné dotazování, telefonické dotazování a osobní dotazování, které se dále dělí na rozhovor volný, strukturovaný, standardizovaný a skupinový. (Křesťan, 2005)
26
4.5.1 Dotazník Dotazník je nejrozšířenější nástroj k provádění výzkumů. Obecně se dá říct, že dotazník předkládá množinu otázek respondentovi k odpovědi. Dotazník je při výzkumu velmi flexibilní, protože existuje mnoho způsobů, jak lze otázky klást. Při vypracování dotazníku je třeba dbát pečlivosti a před širším použitím je otestovat. Při přípravě dotazníku se jeho tvůrci musí rozhodnout, jaké otázky budou kladeny, jakým způsobem budou formulovány a v jakém pořadí budou v dotazníku za sebou následovat.(Kotler, 2007) Přibová (1996) doporučuje při tvorbě dotazníků aplikovat tuto strukturu tvorby: 1. Vytvoření seznamu informací, která má dotazování přinést 2. Určení způsobu dotazování 3. Specifikace cílové skupiny respondentů a jejich výběr 4. Konstrukce otázek ve vazbě na požadované informace 5. Konstrukce celého dotazníku 6. Pilotáž Otázky by měli být v dotazníku řazeny tak, že na prvním místě jsou úvodní otázky, které by měly navázat pozitivní kontakt s respondentem a získat jeho důvěru, na druhém místě jsou otázky filtrační, ti zajistí to, aby odpovídali pouze správní respondenti, na třetím místě jsou otázky věcné, to jsou ty, které se týkají konkrétně zadání výzkumu, na závěr se řadí otázky identifikační, to jsou ty, které slouží k identifikaci respondenta (např. věk) a na začátku dotazníku by mohla respondenta znepokojit. (Kozel, 2006) 4.5.1.1 Druhy otázek v dotazníku Podle variant člení Kozel (2007) otázky v dotazníku následně:
otázky polouzavřené – jsou kompromisem mezi oběma zbylými typy. Respondentovi nabízí způsob zvolit předepsanou variantu odpovědi či odpovědět tzv. únikovou variantou (jiná odpověď, další atd). Po zvolení únikové varianty u které bývá volné místo doplní odpověď vlastními slovy, otázky otevřené – nenabízí žádnou variantu odpovědi. Respondent odpovídá vlastními slovy dle svého uvážení, otázky uzavřené – v dotazníku jsou vyznačeny varianty možných odpovědí a respondent označuje pouze odpověď
27
Praktická část V praktické části se věnuji:
Seznámení se základní školou ZŠ Seifertova Jihlava
Informace o projektu „Brána do světa, který probíhal na ZŠ Seifertova
Příprava zhodnocení projektu s využitím marketingového výzkumu
Marketingový výzkum – popis přípravy a realizace dotazníkového šetření, následné vyhodnocení
Vyhodnocení přínosu projektu pro školu na základě provedeného dotazníkového šetření
Doporučení pro vedení školy vytvořené z výsledků dotazníkového šetření
Informace do praktické části jsem čerpal z webových stránek školy a interních dokumentů základní školy ZŠ Seifertova Jihlava.
5. Projekt „Brána do světa“ na ZŠ Seifertova Jihlava 5.1 Historie a současnost školy ZŠ Seifertova patří dnes téměř se 700 žáky mezi největší základní školy v Jihlavě. Byla otevřena 1. září 1972. Tato škola se již po osmi letech od svého otevření zařadila mezi sportovní školy jihlavského regionu. Ve školním roce 1980 zde byla otevřena první sportovní třída s 38 žáky zaměřenými na lední hokej a na gymnastiku. Sportovní třídy na této škole patří v dnešní době již k tradici, pouze naplněnost těchto tříd je podstatně nižší, jak jsem zjistil při rozhovoru
se
zástupcem školy panem Mgr. Zdeňkem Wohlhöfnerem. ZŠ Seifertova vždy preferovala profesionální růst všech zaměstnanců, a toto se zřejmě potom promítá i do výsledků žáků této školy v přijímacích řízeních na střední školy a v různých soutěžích zde jednoznačně vedou sportovní úspěchy žáků školy. Při výchovně vzdělávacím procesu je zařazován individuální přístup k slabším, ale i k nadaným žákům, škola spolupracuje při pořádání různých vzdělávacích programů s mnoha institucemi – Městská knihovna v Jihlavě, Zoo, Policie ČR, E – on, Dům dětí a mládeže v Jihlavě a mnohé další. Z výroční zprávy ze školního roku 2011/2012 jsem se dozvěděl o úspěších žáků ve výtvarných soutěžích a také v různých olympiádách. 28
Vedení školy má zájem i o prezentaci školy na veřejnosti. Ve škole se proto pořádají Dny otevřených dveří, rodiče žáků dostávají na začátku školního roku informační bulletiny, ve kterých jsou informováni o důležitých akcích v následujícím školním roce. Samozřejmostí na ZŠ Seifertova jsou i přehledně zpracované webové stránky. Pravidelně se pořádají různá vystoupení žáků této školy pro rodiče – například vánoční besídky. Škola vydala prezentační videokazetu a CD. Ve škole se nyní vyučuje podle Školního vzdělávacího programu, který si učitelé na základě Rámcově vzdělávacího programu a na základě vlastních zkušeností sami vypracovali. Mezi volitelnými předměty pro žáky 2. stupně mě zaujaly předměty – Mediální výchova a Seminář regionální historie. Myslím si, že učitelé této školy chtějí pro žáky vytvářet takovou výuku, která bude jednak zajímavá a zároveň jim pomůže získat znalosti z různých oborů lidské činnosti. Ve škole pracuje také v odpoledních hodinách 15 zájmových sekcí různorodého zaměření od sportu až po výtvarné kroužky. Samozřejmě nechybí ani oddělení školní družiny, které navštěvují žáci mladšího školního věku. Na základní škole Seifertova se nachází Infocentrum nakladatelství Fraus. Ve spolupráci s tímto nakladatelstvím se zde pořádají vzdělávací semináře pro učitele z celé Vysočiny. Při rozhovoru s konzultantem IC panem Mgr. Alešem Kuncem jsem zjistil, že semináře jsou hojně navštěvovány i učiteli ze školy a velkému zájmu se těší semináře věnované práci s interaktivní tabulí. Tato škola na mě zapůsobila po rozhovoru se zástupcem školy a po seznámení s různými materiály, týkajících se výsledků práce pedagogů jako škola, kde učitelé mají zájem se vzdělávat, nebojí se nových aktivit se žáky a i vedení školy má zájem, aby škola patřila mezi tzv. úspěšné základní školy v Jihlavě. Po prohlídce školy musím konstatovat, že škola je velice dobře materiálně vybavena. Každý vyučující na prvním stupni má ve třídě svůj počítač s připojením na internet. Učitelé druhého stupně mají počítače k dispozici ve svých pracovnách. Komunikace s rodiči probíhá na této škole převážně po mailu. Rodiče mohou prospěch svých dětí sledovat v internetové aplikaci Bakalář a také si mohou objednávat obědy ve školní jídelně. V letošním školním roce probíhá na škole zkušební fáze vedení třídních knih elektronicky. Na škole je rozšířená výuka počítačové gramotnosti nejen pro žáky na druhém stupni, jak je tomu na většině škole, ale i pro žáky na stupni prvním. Na internetových stránkách školy je umístěna prezentace prací žáků, které vytvářejí v hodinách PC. Z toho usuzuji, že výuce počítačů je věnována velká pozornost. Při návštěvě školy
29
je na první pohled patrné, že zde probíhal projekt financovaný EU, na dveřích, na pomůckách a na technickém zařízení jsou umístěna loga projektu. Na ZŠ Seifertova probíhal v letech 2009 až 2011 projekt „Brána do světa“, který byl financován z evropských fondů. Cílem této bakalářské práce je na základě marketingového průzkumu zhodnotit přínos projektu pro zkvalitnění výuky žáků, pro kvalifikační růst pedagogických pracovníků a zvýšení prestiže školy. Proto se v další kapitole bakalářské práce věnuji seznámení s projektem „Brána do světa“.
5.2 Projekt „Brána do světa“ Celý název projektu zní Brána do světa – kvalita, inovace, modernizace a rozvoj školy. Projekt vycházel z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost a dále pak z prioritní osy Počáteční vzdělávání v oblasti podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. O uskutečnění projektu se škola začala zajímat počátkem roku 2009. Hlavní důvody, které vedly školu k realizaci projektu, bylo finanční podpoření školy a zkvalitnění výuky. Do března 2009 byla vyhotovena projektová žádost. Celkem se o finanční podporu v této výzvě ucházelo 93 žádostí, ze kterých bylo schváleno 23. Projekt ZŠ Seifertova byl 5. v pořadí díky zisku 84,7 bodů v rámci věcného hodnocení individuálními hodnotiteli. Projekt byl zahájen 1. listopadu 2009 a byl ukončen 31. října 2011. Škola z evropských fondů získala 4 293 tis. Kč. Na projektu pracovalo 49 osob, 4 osoby byly manažery projektu. Hlavním manažerem byla paní ředitelka školy Mgr. Stanislava Prokešová. Prezentace projektu veřejnosti probíhala za pomoci medií, především regionálního tisku, ve kterém bylo odkazováno na hlavní informační zdroj o projektu a to webové stránky (www.zsseifertova.eu).
5.2.1 Cíle projektu Hlavním cílem projektu bylo zkvalitnění počátečního vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových a odborných kompetencí zvyšujících uplatnitelnost absolventů školy na trhu práce. Tohoto mělo být dosaženo inovací Školního vzdělávacího programu ve škole, zavedením moderních vyučovacích metod, tvorbou výukových hodin na interaktivní tabuli, rozvojem gramotnosti a komunikativních dovedností v anglickém jazyce, zlepšením podmínek pro využívání ICT pro žáky a učitele, praktickými činnostmi v environmentální oblasti a v neposlední řadě rozvojem kompetencí spojených se správnou volbou povolání. Tyto cíle byly stanoveny proto, že se neustále zvyšují nároky na uplatnění člověka na trhu práce a ve 30
společnosti. Škola cítila potřebu na tuto situaci reagovat. Potřeby a zájmy žáků byly zjišťovány dotazníkovým šetřením.
5.2.2 Cílová skupina projektu Hlavní cílovou skupinou projektu bylo 667 žáků školy z toho na 1. stupni 375 žáků a na 2. stupni 292 žáků. Další cílovou skupinou bylo 45 učitelů, kteří byli proškoleni v oblastech, jimiž se zabývali v projektu.
5.2.3 Přínos projektu pro cílovou skupinu Hlavním přínosem projektu pro žáky je zvýšení atraktivity výuky. Díky projektu se vzdělávají ve výrazně zmodernizovaném a inovativním výukovém procesu. Projekt měl i nemalý přínos pro pedagogy školy, kteří prošli řadou školení v oblasti inovativních metod výuky, v práci s interaktivní tabulí (v předmětech anglický jazyk, matematika, vybrané předměty 1. stupně), dále pak v oblasti pedagogiky a psychologie. Pedagogové během projektu vytvořili dostatečné množství potřebných materiálů pro realizaci moderní výuky (metodické a pracovní listy, pracovní panely, soubor interaktivních příprav a prezentací, přípravy exkurzí a naučných stezek do přírody).
5.2.4 Rizika projektu a jejich eliminace Projekt s sebou nesl celou řadu rizik. Mezi hlavní rizika patřily: personální změny, odchod mladých učitelek na mateřskou dovolenou, malá motivace některých žáků, dočasná nedostupnost finančních prostředků v průběhu projektu, nedodržení časového harmonogramu, možné negativní reakce některých pedagogických pracovníků při požadavcích na aktivní moderní technologie. Ohrožení projektu riziky bylo eliminováno zejména za pomoci promyšlené personální politiky, organizačního zabezpečení práce v jednotlivých týmech, dobré organizační struktury a v neposlední řadě za pomoci motivace vedení školy a projektu finančním ohodnocením.
5.2.5 Klíčové aktivity Podle zvolených cílů projektu popsaných v kapitole 7.2.1 byl projekt rozčleněn na pět klíčových aktivit tak, aby cíle byly naplněny. Klíčové aktivity projektu – ŠVP - Inovace školního vzdělávacího programu a využívání moderních využívání moderních vyučovacích 31
metod, AJ – Rozvoj jazykových kompetencí v anglickém jazyce, ICT – Rozvoj informační a komunikační gramotnosti ve škole, VP – Správná volba povolání jako nezbytný předpoklad pro uplatnění na trhu práce, ENV – Praktickými činnostmi v environmentální oblasti směřujeme k udržitelnému rozvoji. 5.2.5.1 ŠVP - Inovace školního vzdělávacího programu a využívání moderních vyučovacích metod Tato klíčová aktivita měla žáky motivovat k získání hlubších poznatků a naučit žáky správně relaxovat. Skládá se z 5 dílčích aktivit:
Inovace matematiky a fyziky v ŠVP – zaměřena na rozvoj prostorové představivosti žáků a logické myšlení formou her, soutěží a zvýšit u žáků finanční gramotnost. V oblasti fyziky byli žáci seznámeni s různými zajímavostmi fyziky formou popularizačních přednášek.
Historické památky Jihlavy – Žáci poznávali Jihlavu prostřednictvím historie, výtvarného umění a literatury. Absolvovali několik exkurzí a odborných přednášek, např. v Muzeu Vysočiny, v Informačním turistickém centru, v Jihlavském archívu, na Magistrátě, v kostele sv. Jakuba či v jihlavském podzemí.
Relaxační prvky ve výuce – tato aktivita byla určena pro žáky 3. – 5. tříd a skládala se ze tří oblastí – cvičení s overbally, jóga pro děti, soubor kompenzačních cvičení pro zvyšování kvality pohybového rozsahu a posilování svalstva pohybového aparátu dětí a zdravá strava a zdravý životní styl.
Rozvoj čtenářské gramotnosti – cílem bylo zlepšení čtenářské gramotnosti, podpora dalšího rozvoje čtenářských schopností u dětí a zvýšení jejich zájmu o literaturu.. K naplnění této klíčové aktivity byly využity besedy se spisovateli a ilustrátory, hodiny literárního kroužku, předčítání zajímavými osobnostmi. V závěru této aktivity byla vytvořena kniha „Literární tvorba a ilustrace žáků 2. tříd“.
Vzdělávání učitelů pro práci s programem Cabri II Plus – učitelé matematiky a fyziky absolvovali kurz, kde se seznámili s používáním programu Cabri II, který je založen na pochopení principu dynamické geometrie. V rámci této dílčí aktivity bylo 32
vytvořeno 15 interaktivních příprav. Na této klíčové aktivitě se podílelo 15 učitelů z celé školy. 5.2.5.2 Rozvoj jazykových kompetencí v anglickém jazyce Tato klíčová aktivita v sobě zahrnovala 5 dílčích aktivit, které byly pojmenovány:
Metodické materiály pro výuku Aj – byly vytvořeny pomůcky pro výuku AJ hravou formou – pexesa, pracovní listy, přípravy na IT
Ověření nové učebnice „Fairyland“ – zkušební používání nové učebnice a vypracování doplňkových materiálu v interaktivní podobě
Příprava hodin anglického jazyka v interaktivní podobě – pro výuku Aj bylo vypracováno 72 příprav v programu Activ studio
Bodové hodnocení žáků jako prostředek motivace – v rámci projektu proběhlo zkušební hodnocení bodovým systémem, účelem bylo ověřit, zda tato metoda vede žáky k větší aktivitě a snaživosti. K bodovému hodnocení byly vytvořeny testy
Tvorba časopisu „Cestománie“ v anglickém jazyce – žáci zdokumentovali zajímavá místa a pamětihodnosti v Jihlavě v bezprostředním okolí. Vznikla zajímavá publikace v anglickém jazyce s názvem „Let´s visits Jihlava“
5.2.5.3 Rozvoj informační a komunikační gramotnosti ve škole V rámci této klíčové aktivity proběhlo a bylo vytvořeno:
Soubor 240 nových elektronických materiálů pro výuku – každá příprava, kromě přípravy na vyučovací hodinu, obsahuje metodické poznámky pro učitele, pracovní listy pro žáky i vzorové řešení úkolu. Po seznámení s těmito přípravami jsem zjistil, že přípravy pro 1. – 4. ročník jsou zpracovány všeobecně a takovým způsobem, aby zaujaly pozornost žáků mladšího školního věku a práce je bavila.
Školení pro učitele k tvorbě příprav v Active studio – v rámci školení byl vytvořemno soubor příprav pro 1. – 5. ročník téměř do všech předmětů.
33
Redakční systém Drupal – obsahuje potřebné funkce a učitelé v něm jednoduše publikují na web školy. V jednodušší formě byl zaveden redakční systém pro žákovské školní zpravodajství.
5.2.5.4 Správná volba povolání jako nezbytný předpoklad pro uplatnění na trhu práce („Škola je trénink pro život“) Tato klíčová aktivita si kladla za cíl připravit žáky na výběr povolání, kterému se chtějí v budoucnosti věnovat. Byla rozdělena do 4 dílčích aktivit:
Schůzka žáků se zástupci středních škol – měla za cíl podat žákům a jejich rodičům informace týkající se podávání přihlášek na jednotlivé typy středních škol a upozornit na možná úskalí při výběru SŠ.
Exkurze k vybraným zaměstnavatelům na Vysočině – mohla se uskutečnit hlavně díky firmám, které umožnily navštívit jejich provozy.
Já ve světě – tuto dílčí aktivitu tvoří další 4 podaktivity: „To jsem já“, „Škola je moje práce“, „Práce mých rodičů“, „Co jsme dokázali“. Byl vypracován soubor pracovních listů, ve kterých se žáci učí najít svoje přednosti a kvality, učí se vystupovat na veřejnosti. Žáci jsou na základě této dílčí aktivity motivováni k tomu, aby uměli prodat sebe sama (vystupovat na veřejnosti a prezentovat výsledky své práce), což je v dnešní době velice důležité. Během projektového dne „Škola je moje práce“ si žáci na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je chodit do práce. Místo klasické doby vyučování strávili ve škole 8 hodinovou „pracovní“ dobu s půlhodinovou přestávkou na oběd.
Profesní diagnostika – Díky projektu škola mohla zakoupit vstupní hesla na portál www.proskoly.cz, který obsahuje test Volby povolání a který je určen žákům základních škol starších 13 let. Výsledek testu zohlední schopnosti a přednosti žáka a doporučí směr, jakým by se měl ubírat při výběru své budoucí střední školy.
34
5.2.5.5 Praktickými činnostmi v environmentální oblasti směřujeme k udržitelnému rozvoji Tato Klíčová aktivita byla realizována v pěti dílčích aktivitách:
Krajina a životní prostředí Jihlavska – kladla si za cíl seznámit žáky 1. stupně s významnými chráněnými lokalitami Jihlavska. Učitelé vypracovali v rámci této aktivity pracovní listy, které děti při návštěvě jednotlivých lokalit plnily. Byly nakoupeny atlasy rostlin, zvířat, encyklopedie přírody a další odborné publikace.
Mapování květeny v okolí Jihlavy – aktivita byla vytvořena pro žáky druhého stupně. Byly vypracovány rovněž pracovní listy, ale poznávání bylin, stromů a keřů bylo zaměřeno na zimní období.
Energie pro budoucnost – měla za cíl žákům dát ucelenou představu o možnosti výroby elektrické energie v České republice, seznámit je s provozem jednotlivých typů elektráren a pochopit význam obnovitelných zdrojů energie.
Ekologické zemědělství v kraji Vysočina – byla věnována zmapování ekologického zemědělství a jeho produktů v kraji Vysočina. Na začátku projektu byly zjištěny vědomosti žáků 8. ročníků týkající se znalostí zdravé výživy a konzumace bio potravin. Následovaly exkurze do pěti ekofarem.
Recyklohrátky – aktivita reagovala na potřebu současné doby, kdy nás velké množství odpadu nutí třídit a následně recyklovat velké množství odpadních materiálů.
Po seznámení s projektem „Brána do světa“ se v další kapitole věnuji dotazníkovému šetření, jehož účelem bylo zhodnotit přínos projektu pro zkvalitnění výuky žáků, pro kvalifikační růst pedagogických pracovníků a zvýšení prestiže školy.
35
6. Dotazníkové šetření 6.1 Příprava dotazníků K přípravě dotazníků jsem přistoupil až po důkladném prostudování problematiky celého projektu a rozhovoru s několika učiteli ZŠ Seifertova, kteří byli do projektu zainteresovaní. Při přípravě dotazníkového šetření jsem se rozhodl oslovit všech 40 učitelů, kteří se podíleli na přípravě projektu. Pro co nejpřesnější vypovídající hodnotu jsem se rozhodl, že dotazníky budou anonymní. Dotazník jsem rozdělil na 2 hlavní části. Cílem první části bylo všeobecné zhodnocení projektu jako takového, tato část byla určena pro všechny respondenty. Druhá část byla zaměřena na konkrétní klíčové aktivity. Z tohoto důvodu byla dále rozdělena na dalších 5 dílčích částí, přičemž každá dílčí část se zabývala jednou z pěti klíčových aktivit. Každý respondent si vybral právě tu část s klíčovou aktivitou, na které se během projektu podílel, či se o ni zajímal a měl o ní dostatečné množství informací, aby jí mohl v dotazníku zhodnotit. Dotazníky druhé části mého šetření, zabývající se konkrétní klíčovou aktivitou, nemají stejný počet respondentů. Na každé klíčové aktivitě pracoval rozdílný počet učitelů. Každý pedagog mohl zároveň pracovat na dvou či více klíčových aktivitách. Konkrétní počet pedagogů podílejících se na jednotlivých klíčových aktivitách je uveden u vyhodnocení dotazníkového šetření. Největší má obava při přípravě dotazníkového šetření spočívala v návratnosti dotazníků. Tuto obavu jsem se snažil eliminovat včasnou přípravou a rozesláním dotazníků a také formou zpracování dotazníků. Díky způsobu, který jsem zvolil k vyplnění dotazníků a jistě také díky podpoře vedení školy, jsem dosáhl návratnosti 77,5 %. Návratnost negativně zřejmě ovlivnilo i to, že 5 učitelek, které se podílely na projektu, momentálně čerpají mateřskou dovolenou.
6.2 Metodologie průzkumu Ve vší snaze dosáhnout maximální úspory času a poskytnutí komfortu respondentům v průběhu vyplňování jsem se rozhodl pro zpracování dvou forem dotazníků. A to formy elektronické, kde jsem využil internetové služby vyplnto.cz. Druhá forma byla zpracována v podobě klasického papírového dotazníku. Respondenti si sami mohli zvolit formu, ve které dotazník vyplní. 36
Respondenti byli osloveni pomocí služebních e-mailů. V přiloženém průvodním dopise jsem popsal účel, za kterým dotazníkové šetření provádím. E-mail obsahoval hypertextový odkaz na jednotlivé části dotazníku, datum a čas do kdy je třeba dotazník vyplnit a byla zde také informace o tom, že dotazník lze vyplnit v papírové formě. Dotazníky v papírové formě jsem se svolením vedení školy umístil do sborovny učitelů. Vzhledem k tomu, že dotazníky byly anonymní, umístil jsem zde také box na odevzdávání vyplněných dotazníků. V případě, že se respondenti rozhodli vyplnit dotazník elektronicky přes vyplnto.cz, tak jsem ani zde nepožadoval zadání e-mailu respondenta či jakékoliv informace, které by mohly vést k identifikaci respondenta. Proto jsem do dotazníku nezařadil otázky o věku a pohlaví.
Jelikož všichni učitelé, kteří pracovali na projektu, mají
vysokoškolské vzdělání, tak jsem upustil i od otázky ohledně vzdělání respondentů. Jednotlivé otázky jsem se snažil sestavit tak, aby byly uzavřené a dalo se na ně odpovědět zvolením jedné či více předvolených odpovědí. Minimum otázek bylo polootevřených, kdy byl respondent, při zvolení možnosti jiné, požádán o napsání důvodu zvolení této možnosti. Dotazník byl sestaven tak, aby respondenti v průběhu jeho vyplňování nemuseli vyhledávat žádné informace. K vyplnění dotazníku plně postačilo, pokud respondent na projektu pracoval.
6.3 Cíle výzkumu a stanovení hypotézy Cílem výzkumu bylo získat zpětnou vazbu učitelů, kteří se projektu účastnili a využívají jeho výstupy. Na základě prostudování projektu jsem před zahájením dotazníkového šetření stanovil tuto hypotézu: Projekt „Brána do světa“ přinesl zkvalitnění výuky žáků, kvalifikační růst pedagogických pracovníků i zvýšení prestiže školy. K potvrzení či vyvrácení hypotézy jsem stanovil následující tvrzení: 1. Projekt přinesl požadované zkvalitnění výuky. 2. V rámci projektu proběhl kvalifikační růst pedagogických pracovníků. 3. Projekt pomohl zlepšit materiální a technické vybavení školy. 4. Díky projektu došlo ke zvýšení prestiže školy.
37
6.4 Výsledky dotazníkového výzkumu. 6.4.1 Výsledky všeobecného dotazníku V této části je uvedeno vyhodnocení odpovědí respondentů v dotazníku. Hlavní část vyplnilo 31 respondentů. Celkem na projektu pracovalo 40 pedagogů. Všeobecný dotazník má návratnost 77,5%. Jaké důvody si myslíte, že vedly vedení Vaší školy k podání žádosti o dotaci v rámci programu „Vzdělání pro konkurence schopnost“? Tabulka 2: Otázka č. 1
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
24 16 14 14 11 2
77.42% 51.61% 45.16% 45.16% 35.48% 6.45%
Zlepšení materiálního a technického vybavení školy Zvýšení úrovně výuky Zvýšení prestiže školy Získání nových materiálů do výuky Kvalifikační růst pedagogických pracovníků Finance pro učitele
Zdroj: vlastní zpracování Z odpovědí respondentů je patrné, že hlavní důvod, který vedl vedení školy k podání projektové žádosti bylo zlepšení materiálního a technického vybavení školy. Dále je patrné, že si učitelé si uvědomují neustálou nutnost zvyšování úrovně výuky, neboť 51% respondentů označilo jako důvod zvýšení úrovně výuky. V pořadí 3. označený důvod se 45% bylo zvýšení prestiže školy a 45 % respondentů uvedlo získání nových materiálů do výuky. Odpovědi na 1. otázku nám naznačují nedostatek financí ve školství. Dva respondenti uvedli mezi jinými důvody finance pro učitele. Tzn., že se domnívají, že vedení školy díky projektu chtělo učitelům vylepšit jejich finanční situaci. Kdybych tuto variantu odpovědi zahrnul mezi nabízené odpovědi, domnívám se, že by počet respondentů, který by tuto odpověď zvolil, by byl mnohem vyšší.
38
Hodnotíte celkově projekt „Brána do světa“ jako přínosný? Tabulka 3: Otázka č. 2
Varianta odpovědi Jednoznačně ano Spíše ano
Absolutní četnost 21 10
Relativní četnost 67.74% 32.26%
31
100.00%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování Z této otázky lze globálně konstatovat, že projekt dle respondentů splnil očekávané přínosy. 68% respondentů je o tom přesvědčeno jednoznačně. 32% odpovědí respondentů je nakloněno k Spíše ano. Nejistota odpovědí pravděpodobně pramení z toho, že některé aktivity prováděné v rámci projektu nebyly dle respondentů provedeny na 100%. Naplnil projekt z Vašeho pohledu svůj účel (cíl)? Tabulka 4: Otázka č. 3
Varianta odpovědi Spíše ano Jednoznačně ano
Absolutní četnost
Relativní četnost
17 14
54.55% 45.45%
31
100.00%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování Tato odpověď nám potvrzuje výsledky předchozí otázky. Projekt dle respondentů splnil svůj účel. 54% označilo spíše Ano a 45% jednoznačně Ano. V případě, že byste byli znovu postaveni před volbu, zda se na projektu podílet, podílel/a byste se znova? Tabulka 5: Otázka č. 4
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Spíše Ano Spíše Ne Ano Celkem
14 10 7 31
Relativní četnost 45.16% 32.26% 22.58% 100%
Zdroj: vlastní zpracování Odpovědi ve 4. otázce vypovídaly o ochotě respondentů znovu pracovat na projektu. Odpovědi dávají zpětnou vazbu na tento projekt a osobní spokojenost respondentů při tvorbě projektu. Práce na každém projektu si vyžaduje velké časové kapacity a pracovní nasazení. Ačkoliv byl projekt hodnocen respondenty jako přínosný a účelný, tak 32% respondentů by 39
na projektu znovu spíše nepracovalo. 23% respondentů označilo jednoznačnou odpověď ano tzn., že by znovu obětovali svůj čas pro přínosy plynoucí z projektu. Zbývajících 45% respondentů označilo odpověď Spíše ano Myslíte si, že projekt měl vliv na zvýšení prestiže ZŠ Seifertova a zvýšil se tak zájem rodičů dětí o Vaši školu? Tabulka 6: Otázka č. 5
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Spíše Ne Ano
21 7 3
67.74% 22.58% 9.68%
Celkem
31
100%
Zdroj: vlastní zpracování Většina respondentů se podle tabulky 6 vyjádřila, že projekt zvýšil prestiž ZŠ. Odpověď Ano si zvolilo 9% respondentů a Spíše ano 68% respondentů. Odpověď Spíše ne zvolilo 23%. Navzdory těmto odpovědím se zvýšení prestiže školy projektem těžko prokazuje, neboť zájem rodičů o školu může být způsoben sportovním zaměřením či dalšími důvody. Využíváte při Vaší práci s dětmi interaktivní tabule, které byly zakoupeny také v rámci projektu? Tabulka 7: Otázka č. 6
Varianta odpovědi Ano, využívám Ne, nevyužívám - nemám k ní přístup Ne, neumím s ní pracovat Ne, myslím si, že není přínosem pro mé hodiny Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
22 4 3 2 31
70.97% 12.90% 9.68% 6.45% 100.00%
Zdroj: vlastní zpracování 70% respondentů uvedlo, že při výuce využívá interaktivní tabuli, tzn., že jsou nakloněni k tomuto způsobu výuky a k tabuli mají bezproblémový přístup. 12% respondentů odpovědělo, že tabuli nevyužívá, protože k ní nemá přístup. 9% respondentů neumí s tabulí navzdory základnímu školení pracovat. Necelých 6% nepovažuje interaktivní tabuli za přínos do jejich způsobu výuky.
40
Výstupy příprav z projektu (interaktivní tabule, přípravy) Tabulka 8: Otázka č. 7
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, využívám, v předmětech: Ne, nevyužívám je
28 3
90.32% 9.68%
Celkem
31
100.00%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zkoumala, zda jsou využívány výstupy projektu, či nikoliv. 90% respondentů tyto přípravy využívá a 10% tyto přípravy nevyužívá. Ti respondenti, kteří uvedli, že výstupy využívají, tak je využívají zejména v předmětech: Anglický jazyk, Český jazyk, Matematika, Prvouka, Hudební výchova, Vlastivěda, Přírodopis, Hudební výchova, Počítače, Seminář regionální historie, Společenská výchova, Výchova ke zdraví a Zeměpis. Z těchto odpovědí je patrné že přípravy jsou využívány pro většinu předmětů na škole. Jaké nové materiální a technické vybavení školy, které bylo zakoupeno v rámci projektu, považujete pro Vaši práci za nejprospěšnější? Tabulka 9: Otázka č. 8
Varianta odpovědi Interaktivní tabule Nové počítače Laminovací přístroje Barevná tiskárna Encyklopedie a učebnice Jiné (prosím napište jaké?)
Absolutní četnost
Relativní četnost
23 19 14 13 11 6
74.19% 61.29% 45.16% 41.94% 35.48% 19.35%
Zdroj: vlastní zpracování V rámci projektu „Brána do světa“ byla nakoupena řada nového materiálního a technického vybavení. V této otázce bylo zkoumáno, které zařízení považují respondenti pro ně za nejprospěšnější. Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Mezi nimi byla zařazena také odpověď žádné zařízení, kterou nikdo nezvolil.. Z toho je možné konstatovat, že žádné zařízení v rámci projektu nebylo zakoupeno zbytečně. 22,73% respondentů zvolili odpověď jinou s vlastní odpovědí fotoaparát, který nebyl zahrnut mezi variantami možných odpovědí. Za nejpřínosnější považovalo 74% respondentů nákup interaktivních tabulí, 61% respondentů považovalo nákup nových počítačů. Laminovací přístroje se umístily s 45% na místě třetím. 40% respondentů uvítalo nové barevné tiskárny a 35% respondentů považuje za nejpřínosnější encyklopedie a učebnice. 41
V rámci projektu jste byli proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Bylo toto školení pro Vás dostatečně přínosné tak, abyste se naučil/a s touto pomůckou pracovat? Tabulka 10: Otázka č. 9
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne
19 7 3 2
61.29% 22.58% 9.68% 6.45%
Celkem
31
1
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka se týká kvalifikačního růstu pedagogických pracovníků. V rámci projektu proběhlo pro všechny respondenty základní školení pro práci s interaktivní tabulí a tato otázka měla zjistit, zda toto školení bylo úspěšné. 16% respondentů se dle odpovědí i přes školení s tabulí nenaučilo pracovat. Přesněji 5% respondentů uvedlo, že školení nebylo dostatečné a 9% uvedlo, že nebylo spíše dostatečné. Naopak 61% respondentů se po absolvování školení naučilo pracovat s tabulí perfektně a 22% téměř perfektně. Na jaké úrovni práci s interaktivní tabulí ovládáte? Tabulka 11: Otázka č. 10
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Jsem schopný/a samostatně vytvářet přípravy Jsem schopná používat přípravy při výuce Práci s interaktivní tabulí neovládám
20 8 3
64.52% 25.81% 9.68%
Celkem
31
1
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka byla rozšiřující otázkou otázky předchozí. Jelikož se školení týkalo nejen toho, jak používat samotnou tabuli během výuky, ale i toho, jak vytvářet přípravy pro interaktivní tabuli, tak tato otázka měla zjistit úroveň znalostí práce s tabulí respondentů. 64% respondentů odpovědělo, že je schopno tabuli používat a zároveň i vytvářet přípravy. 25% respondentů je schopno pouze využívat přípravy, které již někdo vytvořil. 9% respondentů uvedlo, že tabuli používat neumí. S porovnáním odpovědí této otázky a otázky č. 9 plyne, že 4% respondentů se naučilo s interaktivní tabulí pracovat jinak, než díky školení.
42
Využíváte přípravy pro interaktivní tabuli vytvořené v rámci projektu? Tabulka 12: Otázka č. 11
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Využívám příležitostně Využívám na většině hodin Využívám na každé hodině Nevyužívám, protože mám omezený přístup k učebně s IT
18 9 2 2
58.06% 29.03% 6.45% 6.45%
Celkem
31
1
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka měla za cíl zjistit, zda jsou využívány výstupy. Ačkoliv respondenti mohli zvolit variantu s odpovědí, že s interaktivní tabulí nepracují, protože jí nepovažují za přínosnou pro jejich hodiny, tak tuto odpověď nezvolil nikdo. 6,45% respondentů tabuli nevyužívá, protože k ní nemá přístup. Dalších 6,45% respondentů využívá tabuli na každé hodině. 29% respondentů využívá tabuli na většině hodin. A zbylých 58% tabuli využívá příležitostně. Ačkoliv v předchozích otázkách vyšlo, že 5% respondentů neumí s tabulí pracovat, tak z této otázky plyne, že s ní každý pracuje nebo by pracovat chtěl. Co Vám přinesla účast na projektu Brána do světa? Tabulka 13: Otázka č. 12
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Nové poznatky, které uplatním při výuce
27
87.10%
Nové materiální vybavení (učebnice, encyklopedie a pracovní listy atd.)
24
77.42%
Finanční ohodnocení za práci na projektu
22
70.97%
Zkušenosti s týmovou prací
21
67.74%
Lepší technické podmínky pro moji práci
18
58.06%
Zlepšení komunikace mezi kolegy
11
35.48%
Zdroj: vlastní zpracování Touto otázkou bylo zjišťováno, jaký měl projekt přínosy po stránce osobní a po stránce profesní pro respondenty. 87% respondentům projekt přinesl nové poznatky, které uplatní při výuce. 77% respondentů považuje za přínosné nové materiální vybavení. 70% respondentů oceňuje finanční ohodnocení za práci na projektu. 67% respondentů za přínos považuje
43
získání zkušeností s týmovou prací během příprav projektu. 58% respondentů oceňuje lepší technické vybavení pro práci. 35% respondentů je přesvědčeno, že díky projektu se zlepšila komunikace mezi kolegy Co považujete za nejdůležitější při práci na tomto projektu? Tabulka 14: Otázka č. 13
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
23 16 13 13
74.19% 51.61% 41.94% 41.94%
Týmová spolupráce Dobrá komunikace s vedoucím klíčové aktivity Technické zázemí pro vytváření výstupů projektu Přiměřené finanční ohodnocení
Zdroj: vlastní zpracování Touto otázkou jsem se snažil zjistit, jaké hodnoty jsou pro respondenty nejdůležitější při práci na projektu. Nejvíce - 74% respondentů volilo týmovou spolupráci, což je logické, protože projekt by bez této spolupráce nebylo možné uskutečnit. 51% respondentů uvedlo, že důležitá je dobrá komunikace s vedoucím klíčové aktivity. Pro 41% je důležité kvalitní technické zázemí pro vytváření výstupů na projektu. A stejné procento respondentů považuje za důležité přiměřené finanční ohodnocení za práci na projektu. Za záporné stránky projektu považuji? Tabulka 15: Otázka č. 14
Absolutní četnost
Relativní četnost
Žádná z výše uvedených možností
18
58.06%
Nepřiměřené finanční ohodnoceni (poměr cena výkon)
10
32.26%
Neodpovídající technické zázemí pro vytváření výstupů v rámci projektu
3
9.68%
Špatná komunikace s vedoucím klíčové aktivity
3
9.68%
Varianta odpovědi
Zdroj: vlastní zpracování Cílem této otázky bylo zjistit, jaké záporné stránky projekt pro respondenty měl. Otázka měla být zároveň vodítkem k tomu, co vylepšit při přípravě případného dalšího projektu. 32% respondentů nepovažovalo za dostatečné finanční ohodnocení za práci na projektu, domnívali se, že strávili na projektu více času, než dostali proplaceno. 9% uvedlo, že pro ně bylo
44
nedostatečné technické zázemí, to znamená nedostatek počítačů na přípravu atd.. 9% respondentů bylo znepokojeno špatnou spoluprací s vedoucím projektu.
6.4.2 Vyhodnocení 2. části dotazníku – Část Rozvoje jazykových kompetencí v anglickém jazyce Na této aktivitě pracovalo 5 učitelů. Tuto část dotazníků vyplnili 4 respondenti. Návratnost této části dotazníku je 80%. V rámci projektu bylo pro žáky v 6. ročnících zavedeno alternativní hodnocení a na místo známek tak byly udělovány body. Byli byste pro rozšíření tohoto hodnocení mezi zbývající ročníky? Tabulka 16: Otázka č. 1
Varianta odpovědi
Absolutní četnost Relativní četnost
Nejsem pro jeho rozšíření (zaškrtněte důvody, které vás vedou k této odpovědi) Bodové ohodnocení bych ponechala pouze pro žáky 6. ročníků Zbytečná administrativní náročnost (příprava tabulek, přepočet na známky) Celkem
2
50%
1
25%
1
25%
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka se zabývá zkušebním ověřením použití bodového hodnocení na místo známek. 75% respondentů je proti zavedení tohoto hodnocení. 50% je proti kvůli administrativní náročnosti a nutnému přepočtu na známky. 25% respondentů se domnívá, že toto hodnocení není pro žáky motivující. Zbylých 25% by bylo pro ponechání tohoto hodnocení u 6. ročníků. Považujete systém bodového hodnocení za přínosný a daří se jeho používáním lépe motivovat žáky? Tabulka 17: Otázka č. 2
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ne
2 2
50% 50%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování
45
U této otázky jsou odpovědi vyrovnané. 50% respondentů odpovědělo, že bodové hodnocení napomáhá motivovat žáky. 50% respondentů si naopak nemyslí, že by bodové hodnocení vedlo k větší motivovanosti žáků Myslíte si, že systém bodování zbytečně dubluje hodnocení známkami (na vysvědčení je žákům nutné bodové výsledky přepočítat na známky) a byly byste proto, aby bodové hodnocení zcela nahradilo hodnocení známkami? Tabulka 18: Otázka č. 3
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ne
2 2
50% 50%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování 50% respondentů si myslí, že zbytečně dubluje hodnocení známkami a nebylo by tak pro jeho rozšíření. Zbylým 50% dublování hodnocení nevadí a byli by pro jeho zavedení. Myslíte si, že při používání systému bodového hodnocení jsou žáci méně stresováni? Tabulka 19: Otázka č. 4
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ne Spíše Ne
2 1 1
50% 25% 25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování U odpovědí na tuto otázku pokračuje trend z předešlých otázek, kdy se vyskytovalo stejné procento „odpůrců a zastánců“ tohoto bodového hodnocení. 50% se domnívá, že je pro žáky spíše méně stresující a 50% je názoru opačného. V rámci projektu jste byli proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Bylo toto školení pro Vás dostatečně přínosné tak, abyste jste se naučil/a s touto pomůckou pracovat? Tabulka 20: Otázka č. 5
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
3 1
75% 25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování 46
V rámci této klíčové aktivity proběhlo další školení pro práci s interaktivní tabulí. Tato otázka zkoumala, jestli toto školení bylo pro respondenty přínosem či nikoliv. 75% respondentů uvedlo, že pro ně bylo přínosné a 25% respondentů uvedlo spíše přínosné. Na jaké úrovni práci s interaktivní tabulí ovládáte? Tabulka 21: Otázka č. 6
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Jsem schopný/a samostatně vytvářet přípravy
4
100%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování 100% respondentů uvedlo, že ovládá práci na interaktivní tabuli a jsou schopni samostatně vytvářet přípravy na interaktivní tabuli. Využíváte přípravy vytvořené v rámci projektu? Tabulka 22: Otázka č. 7
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Využívám na většině hodin Využívám příležitostně
3 1
75% 25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zkoumala využití výstupů z projektu – přípravy pro interaktivní tabuli. 75% respondentů tyto přípravy využívá na většině svých hodin a 25% respondentů je využívá příležitostně. Tvorba nových výukových materiálů do AJ – učebnice, pracovní listy, pro mě znamenala? Tabulka 23: Otázka č. 8
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Hledání nových způsobů výuky, její zkvalitnění Zlepšení zájmu o výuku AJ
3 1
75% 25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování 75% respondentů uvedlo, že se snažili zlepšit kvalitu výuky a najít nové způsoby výuky. 25% respondentů od projektu očekávalo zvýšení zájmu žáků o anglický jazyk.
47
Myslíte si, že peníze z projektu “Brána do světa“, vynaložené na tuto klíčovou aktivitu, byly vynaloženy účelně? Tabulka 24 Otázka č. 9
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
2 2
50% 50%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka nám poskytuje odpověď na to, zda byly peníze vynaloženy v rámci této klíčové aktivity účelně a zároveň na to, zda byla tato klíčová aktivita přínosná pro výuku AJ. Zde lze jednoznačně konstatovat ano, přínosná byla, neboť 50% respondentů odpovědělo Ano a 50% respondentů odpovědělo Spíše ano.
6.4.3 Vyhodnocení
2.
části
dotazníku
–
Část
Praktickými
činnostmi
v environmentální oblasti směřujeme k udržitelnému rozvoji Na této klíčové aktivitě pracovalo celkem 12 pedagogů. Respondenti vyplnili 10 dotazníků. Tato část má návratnost 83,33%. Naplnily podle Vás činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity Mapování květeny v okolí Jihlavy svůj cíl a žáci se tak zlepšili či naučili lépe poznávat nejznámější druhy bylin a dřevin? Tabulka 25 Otázka č. 1
Varianta odpovědi Spíše Ano Ano
Absolutní četnost 5 3
Relativní četnost 50% 30%
Spíše Ne
2
20%
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování
Tato otázka měla za cíl zjistit, jestli klíčová aktivita Mapování květeny v okolí Jihlavy naplnila svůj cíl a zda byla přínosná pro zvýšení kvality výuky. 30% respondentů odpovědělo, že tato aktivita byla určitě přínosná, 50% respondentů uvedlo Spíše ano. Tzn., že 80%
48
respondentů považuje tuto klíčovou aktivitu za přínosnou. 20% respondentů zvolilo odpověď Spíše ne, zastávají tak názor, že tato klíčová aktivita svůj účel nenaplnila. Vedou činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity Mapování květeny v okolí Jihlavy k oživení a zlepšení úrovně výuky přírodopisu? Tabulka 26 Otázka č. 2
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
7 3
70% 30%
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka cíleně zjišťovala, zda aplikace dílčí aktivity Mapování květeny v okolí Jihlavy vedou ke zlepšení úrovně výuky přírodopisu. Respondenti se jednohlasně shodli že ano a to tím, že 70% respondentů zvolilo odpověď Spíše ano a 30% respondentů zvolilo Ano. Myslíte si, že uskutečňování aktivit v rámci dílčí aktivity Ekologické zemědělství v Kraji Vysočina v žácích podnítilo větší zájem o ekologicky šetrné zemědělství? Tabulka 27 Otázka č. 3
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Spíše Ano Ano
5 2
Relativní 50% četnost 20%
Spíše Ne
3
30%
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zkoumala opět zvyšování úrovně výuky a to konkrétně dílčí aktivitou Ekologické zemědělství. Celkem 70% respondentů zastává názor, že tato dílčí aktivita zvýšila zájem o ekologické zemědělství. 50% odpovědělo Ano a 20% Spíše ano. 30% respondentů se domnívalo, že tato aktivita nenapomáhá ke zvýšení zájmů žáků o ekologické zemědělství.
49
Myslíte si, že žáci dostatečně rozumí tomu, co znamená značka BIO ? Tabulka 28 Otázka č. 4
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
4 4
40 40
Spíše Ne
2
20
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování
V rámci dílčí aktivity Ekologické zemědělství v Kraji Vysočina, se žáci měli seznámit s významem značky BIO. 80% respondentů je přesvědčeno, že žáci rozumí významu značky BIO a to podílem 40% respondentů, kteří uvedli Ano a 40% respondentů kteří uvedli odpověď Spíše ano. 20% respondentů odpovědělo Spíše ne. Myslíte si, že v rámci návštěv elektráren s rozdílnou technologií výroby se žáci lépe seznámí s výrobou elektrické energie a poznají výhody a nevýhody jednotlivých elektráren lépe, než kdyby výuka probíhala pouze ve třídách? Tabulka 29 Otázka č. 5
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
7 3
70 30
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování Dílčí aktivita Energie pro budoucnost měla za cíl žákům přiblížit různé zdroje výroby elektrické energie, poznat jejich výhody a nevýhody. Díky této dílčí aktivitě měli žáci možnost prakticky vidět, jak se elektrická energie vyrábí. Cílem této otázky bylo zjistit, zda tento způsob výuky je pro žáky přínosnější, než kdyby s touto problematikou byli seznamováni ve třídách z učebnic. V odpovědích byla jednohlasná shoda, že tento způsob výuky je rozhodně přínosnější. 70% respondentů zvolilo Ano a 30% respondentů zvolilo Spíše ano.
50
Myslíte si, že činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity Recyklohrátky motivují žáky k třídění odpadu? Tabulka 30 Otázka č. 6
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
6 4
60 40
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování
Tato otázka měla za cíl zjistit, zda byl naplněn účel dílčí aktivity Recyklohrátky a žáci byli lépe motivování k třídění odpadů. 60% respondentů zvolilo Ano a 40% Spíše ano . Vedly podle Vás činnosti vykonávané v rámci této klíčové aktivity ke zlepšení vztahů žáků k přírodě? Tabulka 31 Otázka č. 7
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
4 2
40 20
Spíše Ne
4
40
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování Výsledek této otázky nemůžeme označit za jednoznačný, neboť 60% respondentů se domnívá, že se vztah žáků k přírodě díky této klíčové aktivitě zlepšil, 40% Spíše ano a 20% Ano. 40% respondentů s odpověďmi Spíše ne se domnívá, že tato klíčová aktivita nenapomohla ke zlepšení vztahů žáků k přírodě. Naplnily návštěvy chráněných oblastí Jihlavska podpoření zájmu žáků o přírodu – plnění pracovních listů v přírodě apod.? Tabulka 32 Otázka č. 8
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
6 4
60 40
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování 51
Tato otázka se týkala návštěv chráněných oblastí Jihlavska, které byly vykonány v rámci této klíčové aktivity. Z odpovědí respondentů jednoznačně plyne, že exkurze žáků přímo do přírody zvyšuje zájem žáků o tuto oblast. 60% respondentů zvolilo variantu Spíše ano a 40% respondentů Ano. Myslíte si, že používání literatury, nakoupené v rámci projektu a používané např. při tvoření herbáře a dalších aktivit, podpořilo rozvoj schopnosti práce s odbornou literaturou? Tabulka 33 Otázka č. 9
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Spíše Ano Ano
6 4
Celkem
10
Relativní četnost 60 40 100%
Zdroj: vlastní zpracování
Tato otázka zjišťovala, zda literatura pořízená v rámci projektu pro tuto klíčovou aktivitu byla pořízena smysluplně. Z odpovědí respondentů plyne jednoznačná shoda. 60% respondentů zvolilo odpověď Spíše ano a 40% respondentů odpovědělo Ano. Myslíte si, že aktivity v environmentální oblasti přimějí (odpověď byla volena z 5 možných odpovědí) Tabulka 34 Otázka č. 10
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
9
90
8
80
10
100%
K zvýšení zájmů žáků o životní prostředí kolem náš a ke zkvalitnění výuky přírodovědy a přírodopisu Slouží k zpestření hodin a ke střídání různých forem práce ve vyučování Celkem
Zdroj: vlastní zpracování
Tato otázka zjišťovala, k čemu žáky přimějí aktivity v environmentální oblasti, které byly díky projektu ve škole značně rozšířeny. Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Z výsledků plyne, že 90% respondentů se domnívá, že aktivity přispějí k zvýšení zájmu žáků o životní prostředí kolem nás a ke zkvalitnění výuky přírodopisu a přírodovědy. 80% respondentů se domnívá, že tyto aktivity zpestří hodiny.
52
Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaloženy na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? Tabulka 35 Otázka č. 11
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
6 4
60 40
Celkem
10
100%
Zdroj: vlastní zpracování
Z výzkumu vyplývá jednohlasná shoda respondentů, že peníze na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně a to zvolenými odpověďmi Ano 60% a Spíše ano 40%.
6.4.4 Vyhodnocení 2. části dotazníku – Část Inovace školního vzdělávacího programu a využití moderních vyučovacích metod Na této klíčové aktivitě pracovalo celkem 18 pedagogů. Respondenti vyplnili 14 dotazníků. Tato část má návratnost 77,77%. Myslíte si, že aplikace her, zakoupených v rámci projektu, do výuky přináší rozšíření logického myšlení a prostorovou představivost? Tabulka 36 Otázka č. 1
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
8 6
57.14% 42.86%
14
100%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování Na tuto otázku 100% respondentů odpovědělo, že zakoupené pomůcky pomůžou při rozvoji logického myšlení žáků - 57% respondentů uvedlo odpověď Ano a 43% respondentů uvedlo odpověď Spíše ano.
53
Zúčastnila jste se přednášky o Sluneční soustavě v lednu 2010. Pokud ano, byla tato přednáška přínosná pro výuku? Tabulka 37 Otázka č. 2
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Nezúčastnil jsem se
10
71.43%
Zúčastnil jsem se, přednáška byla přínosná
4
28.57%
Celkem
14
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťovala návštěvnost přednášky uskutečněné v rámci projektu. 29% respondentů přednášku navštívilo a označilo ji za přínosnou. 71% respondentů se přednášky nezúčastnilo. Myslíte si, že dílčí aktivita „Historické památky Jihlavy“ naplní svůj cíl a podpoří zájem dětí o Jihlavu? Tabulka 38 Otázka č. 3
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
7 4
50.00% 28.57%
Spíše Ne
3
21.43%
14
100%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování Tato dílčí aktivita měla za cíl povzbudit v žácích zájem o město Jihlavu. 78% respondentů se shodlo, že svůj cíl naplnila - odpovědí Ano 28,57% a odpovědí Spíše ano (50%). 22% respondentů uvedlo odpověď Spíše ne. Považujete publikaci Jihlavské památky očima dětí za přínosnou a budete jí využívat pro výuku? Tabulka 39 Otázka č. 4
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Ne
11 3
78.57% 21.43%
14
100%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování V rámci této klíčové aktivity byla žáky a učiteli vytvořena publikace Jihlavské památky očima dětí. 78% respondentů jí považuje za přínosnou. 22% respondentů tuto příručku používat nebude.
54
Myslíte si, že dílčí aktivita „Rozvoj čtenářské gramotnosti“ zvýšila zájem o literaturu? Tabulka 40 Otázka č. 5
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Spíše Ne
7 5
50.00% 35.71%
Ano
2
14.29%
14
100%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování V této otázce se zjišťovalo, zda se zvýšil zájem dětí o literaturu. 50% respondentů zvolilo odpověď Spíše ano. 14% respondentů zvolilo odpověď Ano. 35% respondentů se domnívá nebo je přesvědčeno, že tato aktivita zájem o literaturu u žáků nepodpořila. Používáte během výuky overbally a využíváte je tak jako relaxační chvilky během výuky? Tabulka 41 Otázka č. 6
Varianta odpovědi
uvedený
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, příležitostně Ne, mám jiný důvod, než výše
6 5
42.86% 35.71%
Ano, pravidelně
3
21.43%
Celkem
14
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka se týkala využití overballů, které byly zakoupeny v rámci projektu a měly přispět ke zvýšení kvality vyučovacích hodin. Otázka měla za cíl zjistit, zda respondenti tuto pomůcku využívají. 21% respondentů uvedlo, že overbally využívá pravidelně. 42,86% respondentů je využívá příležitostně. 35% respondentů overbally nevyužívá a jako důvod uvedli jiné. Zvyšuje zařazování relaxačních chvilek do průběhu výuky koncentraci a pozornost dětí? Tabulka 42 Otázka č. 7
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
6 3
42.86% 21.43%
Spíše Ne
5
35.71%
Celkem
14
100%
Zdroj: vlastní zpracování
55
Tato otázka se týkala zhodnocení relaxačních chvilek obecně, nejenom užití overballu do výuky. Otázka zjišťovala, zda podle respondentů zařazování relaxačních chvilek zvyšuje pozornost dětí. 42% zvolením odpovědi Ano a 21% s odpověďmi Spíše Ano se domnívá, že zařazování prospěšné je. A 35% respondentů se domnívá, že zařazování relaxačních chvilek není prospěšné.
Myslíte si, že program Cabri, který se začal používat v rámci projektu pro výuku matematiky na 2. stupni je užitečný k výuce? Tabulka 43 Otázka č. 8
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ano Ano
7 3
50.00% 21.43%
Program neznám – nevím
3
21.43%
Spíše Ne
1
7.14%
14
100%
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka hodnotila program Cabri, který se začal používat v rámci projektu. 71% respondentů se domnívá, že zařazení prospěšné je zvolenými odpovědmi Ano 21% a Spíše ano 50%. 7% respondentů se domnívá, že zařazení programu do výuky prospěšné není. 21,43% respondentů užitečnost programu nemohlo zhodnotit, jelikož tento program nezná. Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaloženy na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? Tabulka 44 Otázka č. 9
Varianta odpovědi
Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
9 3
64.29% 21.43%
Neumím posoudit
2
14.29%
14
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka hodnotila, zda finanční prostředky vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně. 64% respondentů se domnívá, že ano. Necelých 22% respondentů je přikloněno k tomu, že Spíše ano. 14,29% respondentů není schopno posoudit.
56
6.4.5 Vyhodnocení 2. části dotazníku – Část Rozvoj informační a komunikační gramotnosti ve škole Na této klíčové aktivitě se podílelo 15 pedagogů. Respondenti vyplnili 13 dotazníků. Návratnost této části je 86,66%. V rámci projektu jste byli proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Bylo toto školení pro Vás dostatečně přínosné tak, abyste se naučil/a s touto pomůckou pracovat? Tabulka 45 Otázka č. 1
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
12 1
90% 10%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťovala přínos školení práce s interaktivní tabulí pro učitele. Pro 90% respondentů toto školení bylo dostatečné a pro zbylých 10% s píše dostatečné. Celkově tedy lze konstatovat, že školení prospěšné bylo. Na jaké úrovni práci s interaktivní tabulí ovládáte? Tabulka 46 Otázka č. 2
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
12
92%
Jsem schopný pouze používat interaktivní tabuli ve výuce
1
8%
Celkem
13
100%
Jsem schopný/a samostatně vytvářet přípravy v programu Activ Studio
Zdroj: vlastní zpracování Otázkou č. 4 bylo zjištěno, že 92% práci s tabulí ovládá a zároveň umí přípravy vytvářet. 8% respondentů umí tabuli pouze využívat a přípravu si sami neumějí udělat.
57
Využíváte k výuce přípravy na interaktivní tabuli vytvořené v rámci projektu? Tabulka 47 Otázka č. 3
Varianta odpovědi
Absolutní
Relativní četnost
8 četnost 5
62% 38%
13
100%
Využívám na většině hodin Využívám příležitostně Celkem
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťovala, zda jsou interaktivní tabule, které byly nakoupeny v rámci projektu využívány respondenty. 62% respondentů uvedlo, že tabuli využívají na většině hodin a 38% tuto tabuli využívá příležitostně. Myslíte si, že interaktivní tabule je nástroj, který zvyšuje úroveň kvality výuky a zvyšuje její efektivitu? Tabulka 48 Otázka č. 4
Varianta odpovědi
Absolutní četnost Relativní četnost
Spíše Ano Ano
8 5
62% 38%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování
Tato otázka zjišťovala postoj respondentů k interaktivní tabuli. 62% respondentů ji považuje za nástroj, který spíše zvyšuje efektivitu hodin a 38% respondentů zvolilo odpověď jednoznačně ano. Myslíte si, že interaktivní tabule je nástroj, který narušuje výuku a děti během výuky rozptyluje? Tabulka 49 Otázka č. 5
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Spíše Ne Ne
8 5
62% 38%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování
58
Tato otázka zjišťovala vliv interaktivní tabule na pozornost žáků. 100% respondentů se shoduje, že tabule nemá na pozornost žáků negativní vliv. 62% respondentů volilo odpověď Spíše Ne a 38% respondentů odpověď Ne. Využíváte interaktivní tabuli aktivně a vytváříte si vlastní přípravy na hodinu v programu Active Studio? Tabulka 50 Otázka č. 6
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
6
46%
3
23%
Ne, nemám přístup k interaktivní tabuli.
4
31%
Celkem
13
100%
Ano, pravidelně Ano, příležitostně – nemám tabuli ve třídě, musím se s dětmi přesouvat do jiné učebny
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka nám vyjadřuje kolik respondentů využívá přípravy vytvořené pro interaktivní tabuli. 46% respondentů je využívá pravidelně. 23% je využívá příležitostně, protože interaktivní tabuli nemá standardně ve třídě k dispozici. 31% respondentů tyto přípravy nevyužívá, protože tabuli nemá k dispozici. Z odpovědí plyne, že 54% respondentů nemá tabuli ve třídě k dispozici
V rámci projektu byly vytvořeny elektronické přípravy pro výuku počítačů. Považujete tyto materiály za přínosné pro výuku? Tabulka 51 Otázka č. 7
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, velmi
11
85%
Spíše Ano
2
15%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování 100% respondentů se shodlo ano, 85% respondentů zvolilo možnost Ano, 15% zvolilo možnost Spíše ano.
59
Jsou elektronické přípravy vytvořené pro výuku počítačů kvalitně zpracované tak, že je můžete bez úprav použít k výuce, či si je musíte upravovat? Tabulka 52 Otázka č. 8
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
9
69%
Spíše Ano
4
31%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zkoumala kvalitu vytvořených elektronických příprav. Zjišťovala, zda je možno tyto přípravy bez úprav využít pro výuku. 100% respondentů je přesvědčeno, že ano a to zvolenými odpověďmi Ano 69% a Spíše ano 31%. Stoupla podle Vás na základě aplikace elektronických příprav vytvořených pro výuku PC do hodin počítačová gramotnost žáků (s prací v programu Word, Powerpoint, Excel, Malování) ? Tabulka 53 Otázka č. 9
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
11
85%
Spíše Ne
2
15%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování 85% respondentů se domnívá, že počítačová gramotnost u žáků stoupla. 10% respondentů se domnívá, že počítačová gramotnost nestoupla. Pociťujete, že zpracování příprav pro projekt mělo kladný vliv i na rozvoj Vaši počítačové gramotnosti při práci s počítačem? Tabulka 54 Otázka č. 10
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
10
77%
Spíše Ano
3
23%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování
60
Tato otázka zkoumala, zda projekt naplnil jeden ze svých cílů a jestli se zvýšila počítačová gramotnost u respondentů. 100% respondentů se shodlo, že se jejich počítačová gramotnost díky projektu zlepšila. 77% respondentů to potvrdilo zvolením varianty odpovědi Ano a 23% zvolením varianty odpovědi Spíše ano. V jakém programu si myslíte, že jste se na základě práce na projektu naučil/a pracovat, či v něm výrazně zlepšil/a svoje znalosti práce s programem? Tabulka 55 Otázka č. 11
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní činnost
Active studio
8
62%
Excel
6
46%
Word
4
31%
Power point
5
38%
Malování
4
31%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťovala jaké programy konkrétně se respondenti díky projektu naučili používat či se v nich naučili lépe pracovat. Pro 62% respondentů to byl program Activ studio, určený pro tvoření příprav na interaktivní tabuli. Pro 46% respondentů to byl program Microsoft Excel, pro 31% respondentů program Microsoft Word. Pro 38% respondentů to byl program Microsoft Powerpoint a pro 31% respondentů program Malování. Považujete za slabou stránku projektu to, že přípravy pro výuku na PC v programech MS Office (word, excel) jsou zpracovány pro verzi 2007 a na školních PC je nainstalovaná pouze verze 2003? Tabulka 56 Otázka č. 12
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ne, v obou verzích se dokáži přizpůsobit
4
31%
Ano, při používání přípravy před žáky jsem musel
9
69%
13
100%
Varianta odpovědi
prezentaci pozměnit Celkem
Zdroj: vlastní zpracování
61
Během seznamování se s výstupy projektu jsem zjistil, že škola má zakoupené licence v počítačových učebnách pouze na Microsoft Office verze 2003 a přípravy jsou vytvořené pro výuku ve verzi 2007. Zjišťoval jsem, jak tato nesrovnalost respondentům vadí. 69% respondentů ji označilo za slabou stránku projektu, jelikož museli prezentace pozměňovat. 31% respondentů se umí oběma verzím přizpůsobit Myslíte si, že redakční systém pro učitele, sloužící k publikování na webové stránky, je užitečný nástroj? Tabulka 57 Otázka č. 13
Varianta odpovědi Spíše Ano Spíše Ne
Absolutní četnost 6 4
Relativní četnost 46% 31%
Ano
3
23%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování V otázce číslo 15 hodnotili respondenti redakční systém pro učitele. 69% respondentů jej hodnotí kladně – 23% respondentů zvolilo odpověď Ano a 46% zvolilo odověď Spíše ano 46%. 31% respondentů jej naopak zvolením odpovědi Spíše ne za užitečný nástroj nepovažuje. Využíváte redakční systém pro učitele sloužící k publikování na webové stránky? Tabulka 58 Otázka č. 14
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, příležitostně publikuji Ne, neumím pracovat s redakčním systémem
6 4
46% 31%
Ne, nevím, že redakční systém existuje
1
8%
Ne, nemám přístup do redakčního systému
2
15%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování 46% respondentů v redakčním systému publikuje příležitostně. 31% respondentů s tímto systémem neumí pracovat a 15% respondentů nemá do redakčního systému přístup.
62
Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? Tabulka 59 Otázka č. 15
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
7
54%
Spíše Ano
6
46%
Celkem
13
100%
Zdroj: vlastní zpracování 54% respondentů se domnívá, že finanční prostředky byly vynaloženy účelně a 46% respondentů zvolilo odpověď spíše Ano.
6.4.6 Vyhodnocení 2. části dotazníku – Správná volba povolání jako nezbytný předpoklad pro uplatnění na trhu práce Na této klíčové aktivitě pracovalo celkem 7 pedagogů. Respondenti vyplnili 4 dotazníky. Tato část dotazníku má návratnost 57%. Myslíte si, že klíčová aktivita „Správná volba povolání“ žákům dostatečně „otevřela oči“ a žáci si vytvořili představu o svém budoucím uplatnění na trhu práce? Tabulka 60 Otázka č. 1
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
1
25%
Spíše Ne
3
75%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování 25% respondentů se domnívá, že aktivita Správná volba povolání naplnila svůj účel, a proto zvolili odpověď Ano. 75% odpovědí bylo záporného charakteru.
63
Myslíte si, že aktivity uskutečňované v rámci této klíčové aktivity umožnily žákům lépe poznat sebe sama? Tabulka 61 Otázka č. 2
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
2 2
50% 50%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka hodnotila komplexně klíčovou aktivitu, zda napomohla žákům poznat sebe sama. Zde byla u odpovědí 100% shoda, že účel naplnila. Odpověďmi 50% Ano a 50% Spíše ano. Myslíte si, že testování žáků na portálu www.proskoly.cz, zejména test Volby povolání ulehčuje žákům rozhodování o svém budoucím povolání? Tabulka 62 Otázka č. 3
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
1
25%
Spíše Ne
3
75%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka se zabývala zjištěním užitečnosti testu povolání na www.proskoly.cz. 75% respondentů se domnívá, že tato aktivita prospěšná nebyla a 25% respondentů se domnívá, že naopak ano. Zastáváte názor, že při aplikaci dílčí aktivity „Škola je moje práce“, kdy děti jdou do školy na 8 hodin a s jedinou půlhodinovou přestávkou si vyzkouší, jaké je to strávit v zaměstnání pracovní den, dostatečně děti motivuje k dalšímu studiu? Tabulka 63 Otázka č. 4
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano, motivuje Nemotivuje, děti tento den berou jako tzv. „ulejvání se“
1 3
25% 75%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování
64
Tato otázka monitorovala užitečnost aktivity „Škola je moje práce“. 75% respondentů tuto aktivitu nepovažuje jako prospěšnou a domnívá se, že ji děti spíše považují za „ulejvání“, než demonstraci pracovního dne. 25% respondentů je přesvědčeno o užitečnosti této aktivity. Myslíte si, že činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity „Soubor pracovních listů“ jsou kvalitním nástrojem pro rozvoj osobnosti žáka? Tabulka 64 Otázka č. 5
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
2 2
50% 50%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka hodnotila užitečnost dílčí aktivity Soubor pracovních listů. 100% respondentů jí považuje za užitečnou a to zvolenými odpověďmi 50% Ano a 50% Spíše ano. Myslíte si, že exkurze jsou potřebným doplňkem výuky a na jejich základě si žáci doplňují vědomosti nabyté ve škole o postřehy získané po praktické stránce? Tabulka 65 Otázka č. 6
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano Spíše Ano
3 1
75% 25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Otázka zkoumala užitečnost exkurzí ve výuce. 100% respondentů je přesvědčeno o užitečnosti této aktivity pro výuku a to odpověďmi Ano a Spíše ano v poměru 75% ku 25%. Co podle Vás přinesly exkurze u zaměstnavatelů uskutečněné v rámci projektu? Tabulka 66 Otázka č. 7
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Žáci si více uvědomili správnost volby výběru povolání
4
100%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování
65
Tato otázka zjišťovala, jaký užitek plyne s exkurzí u zaměstnavatelů. 100% respondentů je přesvědčeno o tom, že díky těmto exkurzím si žáci uvědomili správnost výběru povolání Počet uskutečňovaných exkurzí se Vám v současné době zdá jako? Tabulka 67 Otázka č. 8
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Mělo bych jí být více
4
100%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování 100% respondentů by bylo pro rozšíření exkurzí. Souhlasíte s tvrzením, že žákům exkurze nic nepřinese a během exkurzí žáci zahálí a „ulejvají se z výuky“. A místo exkurzí byste využil čas efektivně ve třídě výukou? Tabulka 68 Otázka č. 9
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ne Spíše Ano
3 1
75% 25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka zjišťovala užitečnost exkurzí. 75% respondentů se domnívalo, že exkurze užitečné jsou a 25% respondentů se domnívalo, že by čas strávený exkurzemi pravděpodobně využili lépe ve třídách. Co nejvíce považujete pro žáky za nejpřínosnější v rámci budoucí volby povolání? Tabulka 69 Otázka č. 10
Varianta odpovědi
Absolutní
Vlastní prezentace – moje schopnosti, nadání Popis práce rodičů
četnost
Relativní 2 četnost 50% 1 25%
Exkurze
1
25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka hodnotila, která aktivita v rámci této klíčové aktivity byla nejpřínosnější. 50% respondentů považuje za nejpřínosnější Vlastní prezentace, 25% Popis práce rodičů a zbylých 25% Exkurze. 66
Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? Tabulka 70 Otázka č. 11
Varianta odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ano
1
25%
Spíše Ano
2
50%
neumím posoudit
1
25%
Celkem
4
100%
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka hodnotila, zda finanční prostředky vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně. 25% respondentů se domnívá že ano. 50% uvedlo odpověď Spíše ano. 25% respondentů není schopno posoudit účelnost této aktivity.
6.5 Zhodnocení výsledků dotazníkového průzkumu. Před započetím dotazníkového šetření byla stanovena tato hypotéza – Projekt „Brána do světa“ přinesl zkvalitnění výuky žáků, kvalifikační růst pedagogických pracovníků i zvýšení prestiže školy. K potvrzení či vyvrácení hypotézy jsem stanovil následující tvrzení: 1. Projekt přinesl požadované zkvalitnění výuky. 2. V rámci projektu proběhl kvalifikační růst pedagogických pracovníků. 3. Projekt pomohl zlepšit materiální a technické vybavení školy. 4. Díky projektu došlo ke zvýšení prestiže školy. 1
Projekt přinesl požadované zkvalitnění výuky.
Z uvedených jednotlivých odpovědí na otázky, týkající se tohoto tvrzení, lze jasně usoudit, že projekt přinesl požadované zkvalitnění výuky v mnoha oblastech. Ačkoliv na zvolené aktivity u jednotlivých klíčových aktivit nebyl jednohlasný kladný názor, přesto většinu dílčích aktivit hodnotilo minimálně 70% respondentů kladně. Respondenti nejvíce ocenili tyto aktivity, které vedly ke zkvalitnění výuky –zavedení interaktivních tabulí do výuky, vypracování příprav na IT a elektronických příprav do hodin Práce s počítačem, zařazení PC programů pro výuku matematiky a fyziky, vypracování metodických materiálů do Aj, přípravu pracovních listů do 67
hodin přírodovědy v rámci dílčí aktivity Mapování květeny v okolí Jihlavy, vypracování publikace Jihlavské památky očima dětí v rámci dílčí aktivity Historické památky Jihlavy, metodickou přípravu exkurzí, zakoupení her podporujících logické myšlení v matematice, zavedení relaxačních chvilek do vyučovacích hodin, dílčí aktivitu „Soubor pracovních listů“ v rámci klíčové aktivity Správná volba povolání jako nezbytný předpoklad pro uplatnění na trhu práce. Díky projektu byly ověřeny některé alternativní inovační způsoby výuky např. bodové hodnocení namísto známek v 6. ročnících hodin anglického jazyka. Tato aktivita nezískala podporu respondentů pro další rozšíření a jsou pro ponechání „tradičního známkování“. Moderní pomůcka určená pro relaxaci žáků v hodinách – cvičení s overbally má přízeň nadpoloviční většiny respondentů. Souhrnně můžeme uvést, že respondenti upřednostňují praktickou formu výuky – zařazování exkurzí do výuky, názorné ukázky při výkladu učiva, plnění pracovních listů, vlastní práci dětí při výuce. 2
V rámci projektu proběhl kvalifikační růst pedagogických pracovníků.
35% respondentů se domnívalo, že kvalifikačních růst pedagogických pracovníků byl hlavním důvodem vedení školy k podání projektové žádosti. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že v průběhu projektu došlo ke kvalifikačnímu růstu pedagogů a to zejména v oblasti IT – práce s interaktivní tabulí a PC programy. V rámci projektu byli respondenti proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Toto školení hodnotila převážná většina respondentů jako kladné a přínosné. Více jak polovina umí s interaktivní tabulí pracovat a vytvářet si samostatně na ní přípravy. Necelá třetina je schopná přípravy na interaktivní tabuli při výuce používat. 87% respondentů uvedlo, že získané poznatky v rámci projektu uplatní při výuce. Zpracování elektronických příprav pro výuku hodin Práce s počítačem mělo u více jak 70% respondentů kladný vliv na rozvoj jejich počítačové gramotnosti. Nejvíce respondentů se naučilo pracovat s programem Active Studio a Microsoft Excel. Z výzkumu bylo zjištěno, že 31% respondentů neumí s redakčním systémem sloužícím k publikování na webových stránkách školy pracovat. Za kvalifikační růst můžeme považovat i to, že 67% respondentů jako přínos pro sebe považuje zkušenost s týmovou prací a 35% zlepšení komunikace mezi kolegy. 3
Projekt pomohl zlepšit materiální a technické vybavení školy.
Z dotazníků vyplynulo, že materiální a technické vybavení školy považovalo 77% respondentů za hlavní důvod vedení školy k podání projektové žádosti. V rámci dotazníkového šetření respondenti považovali za nejprospěšnější materiální a technické vybavení, které bylo zakoupeno v rámci projektu – 74% respondentů uvedlo interaktivní 68
tabule, 61% nákup nových PC, 45% laminovací přístroje, 41% barevné tiskárny, 35% encyklopedie a učebnice a 19% jiné vybavení (např. fotoaparáty). Z šetření dále vyplynulo, že 33% respondentů nepracuje s interaktivní tabulí, protože k ní nemá přístup. Dalším nedostatkem zjištěným během šetření je nevyhovující softwarové vybavení PC v učebnách, kde jsou nainstalovány starší verze programů, než ve kterých respondenti připravili elektronické přípravy do hodin PC (problémem je odlišné ovládání verzí programů). 4
Díky projektu došlo ke zvýšení prestiže školy.
45% respondentů se domnívalo, že hlavní důvod, který vedl vedení školy k podání projektové žádosti, byl důvod zvýšení prestiže školy. Po skončení projektu z dotazníkového šetření vyplynulo, že 70% respondentů se domnívá, že se prestiž školy a zájem rodičů dětí o školu díky projektu zvýšil. Na tuto otázku si myslím, že je ještě příliš brzy hledat odpověď. Odpověď pravděpodobně přinese budoucí zájem rodičů žáků o školu. Na základě dotazníkového šetření bylo všech pět tvrzení, které mělo potvrdit či vyvrátit hypotézu: Projekt „Brána do světa“ přinesl zkvalitnění výuky žáků, kvalifikačních růst pedagogických pracovníků i zvýšení prestiže školy, potvrzeno.
6.6 Navrhovaná doporučení pro vedení školy Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že by bylo pro další zkvalitňování výuky prospěšné navýšit počet interaktivních tabulí ve škole tak, aby k nim byl umožněn přístup všem vyučujícím školy. Vedení školy by v rámci maximalizace využití přínosu projektu mělo nakoupit licence pro program Microsoft Office 2007 (či 2010), pro který jsou určeny vyhotovené přípravy. Z dotazníkového šetření je dále patrné, že vyučující mají zájem o praktičtější formy výuky, zejména zvýšením počtu exkurzí pro žáky. Vedení školy by mělo při nejmenším alespoň udržet počet exkurzí, které byly metodicky zpracované a připravené v rámci projektu. Většina pedagogů je nakloněna k používání redakčního systému pro učitele sloužícího k publikování na webových stránkách. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že 31% respondentů neumí s redakčním systémem pracovat. Vedení školy by mělo uskutečnit dodatečné školení v tomto systému.
69
7. Závěr. Ke kvalitnímu vzdělávání na všech stupních našeho školství je potřeba dostatečná finanční podpora. Přestože náš stát vynakládá do oblastí školství nemalé finanční prostředky, využívá většina škol k získání dalších finančních prostředků jiné možnosti. Jednou z těchto možností je získání finanční podpory z Evropských fondů. Tuto možnost využila i Základní škola Seifertova v Jihlavě. Vedení této školy ve spolupráci s pedagogy připravilo projekt „Brána do světa – kvalita, inovace, modernizace a rozvoj školy“ Zhodnocení přínosu tohoto evropského projektu pro zkvalitnění žáků, pro kvalifikační růst pedagogických pracovníků a pro zvýšení prestiže školy jsem si zvolil za téma mé bakalářské práce. Při zpracovávání teoretické části jsem se opíral o literaturu a oficiální internetové zdroje evropských fondů. Zpracování této části patřilo mezi poměrně časově náročné a snažil jsem se o maximální stručnost při výběru informací, které jsem použil do mé práce. Při zpracování častí o marketingovém výzkumu jsem čerpal z literatury, kterou publikovali fundovaní odborníci. Snažil jsem se marketingový výzkum prozkoumat co nejvíce, abych nastudované informace využil v části praktické. Příprava praktické části byla složitější, než jsem předpokládal. O projektu na této škole, jíž jsem absolventem, jsem se dozvěděl na webu školy. Nejdříve jsem seznámil vedení školy s mým záměrem psát bakalářskou práci týkající se tohoto projektu. Vedení školy mi vyšlo vstříc a velmi si cením času, který mi věnoval zástupce ředitele školy Mgr. Zdeněk Wohlhöfner, který mně věnoval. Uvedl mě do problematiky rozsáhlého projektu a pomohl i s uskutečněním dotazníkového šetření mezi pedagogy, kteří se na projektu podíleli. Po seznámení s projektem, který jsem se snažil v mé bakalářské práci nejdříve stručně popsat, jsem přistoupil k dotazníkovému šetření. Otázky jsem volil dle obsahu jednotlivých klíčových aktivit. Dotazník byl doručen 40ti respondentům, z nichž dotazník vyplnilo 31 respondentů. Zpracování a vyhodnocení dotazníku vzhledem k počtu otázek bylo velmi časově náročné. Velký počet otázek byl nutný k objektivnímu zhodnocení přínosu celého projektu. Hlavním výstupem bakalářské práce je provedené zhodnocení přínosu projektu „Brána do světa“ pro zkvalitnění výuky žáků, pro kvalifikační růst pedagogických pracovníků a zvýšení prestiže školy na základě vyhodnocení provedeného dotazníkového šetření. Ačkoliv na zvolené aktivity u jednotlivých klíčových aktivit nebyl jednohlasný kladný názor, většinu dílčích aktivit hodnotilo minimálně 70% respondentů kladně. Dále z dotazníkového 70
šetření bylo zjištěno, že v průběhu projektu došlo ke kvalifikačnímu růstu pedagogů a to zejména v oblasti IT – práce s interaktivní tabulí a PC programy. Projekt pomohl zlepšit materiální a technické vybavení školy, respondenti to považovali za velmi důležité. Dotazníkové šetření mi pomohlo stanovit další výstup a tím bylo vypracování navrhovaného doporučení pro vedení školy, týkající se zlepšování kvality výuky. Vyhodnocením dotazníkového šetření došlo ke splnění cílů mé bakalářské práce, které jsem si předsevzal. Bylo dosaženo zhodnocení přínosu projektu pro zkvalitnění výuky žáků, pro kvalifikační růst pedagogických pracovníků a pro zvýšení prestiže školy.
71
Seznam použité literatury KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 280 s. ISBN 80-247-0966-X KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK, M.: Marketing. 1. vyd. Jihlava: 2005. Skripta. Vysoká škola polytechnická. NĚMEC, Vladimír. Projektový management. Praha 7 : Grada Publishing, a.s., 2002. 184 s. ISBN 80-247-0392-0. TAUER, Vladimír, Helena ZEMÁNKOVÁ a Jana ŠUBRTOVÁ. Získejte dotace z fondů EU: tvorba žádosti a realizace projektu krok za krokem : metodika, pravidla, návody. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. PALÁNOVÁ, Irena a Miloš RATHOUSKÝ. Jak připravit projekty financované z evropských fondů v období 2007-2013: možnosti čerpání prostředků, příprava a zpracování projektu, konkrétní rady pro tvorbu a podávání projektu : praktická příručka pro školy. 1. vyd. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008, 42 s. ISBN 978-8087063-16-3. PŘIBOVÁ, Marie a Miloš RATHOUSKÝ. Marketingový výzkum v praxi: možnosti čerpání prostředků, příprava a zpracování projektu, konkrétní rady pro tvorbu a podávání projektu : praktická příručka pro školy. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, 238 s. ISBN 80-7169299-9. Základy strukturální a regionální politiky EU: Partnerství pro Vysočinu. Jihlava: Kraj Vysočina, 2006.
72
Seznam použitých internetových zdrojů
Fondy Evropské Unie: Slovník pojmů.[online]. 2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Glosar/O/Operacni-program
Národní orgán pro koordinaci: Fondy Evropské unie. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost: Fondy Evropské unie. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/opvpk
Programy 2007-2013: Fondy Evropské unie. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 2012-0425]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013
Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013, vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z http://www.osf-mvcr.cz/file/532_1_1
Co je ESF: Evropský sociální fond. Evropská komise: Evropský sociální fond [online]. 2006 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=35&langId=cs
ZŠ
Seifertova
Jihlava [online].
2012
[cit.
2012-05-01].
Dostupné
z:
http://www.zsseifertova.ji.cz/
Seznam ostatních zdrojů:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociální fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999
Prováděcí dokument k Operačnímu programu Vzdělávání pro konkurenceschopnos, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (verze k 8.12.2011)
Interní dokumenty ZŠ Seifertova
73
Seznam použitých zkratek: EU – Evropská unie ČR – Česká republika OP – Operační program SF – Strukturální fondy ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj ESF – Evropský sociální fond FS – Fond soudržnosti HDP – Hrubý domácí produkt OPVZK – Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ŠVP – Školní vzdělávací plány ICT – Informační a komunikační technologie AJ – Anglický jazyk VaV – Výzkum a vývoj ZŠ – Základní škola BP – Bakalářská práce „Brána do světa“ – „Brána do světa - kvalita, inovace, modernizace a rozvoj školy“
Seznam tabulek použitých v BP 1. Přehled operačních programů v ČR – programové období 2007-2013 2. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 1 3. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 2 4. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 3 5. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 4 6. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 5 74
7. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 6 8. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 7 9. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 8 10. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 9 11. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 10 12. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 11 13. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 12 14. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 13 15. Vyhodnocení dotazníku 1. Část – všeobecný: otázka č. 14 16. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 1 17. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 2 18. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 3 19. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 4 20. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 5 21. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 6 22. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 7 23. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 8 24. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – AJ: otázka č. 9 25. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 1 26. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 2 27. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 3 28. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 4 29. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 5 30. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 6 31. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 7 32. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 8 33. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č. 9 34. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č.10 35. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Environmentální oblast: otázka č.11 36. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 1 37. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 2 75
38. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 3 39. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 4 40. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 5 41. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 6 42. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 7 43. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 8 44. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Inovace ŠVP: otázka č. 9 45. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 1 46. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 2 47. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 3 48. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 4 49. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 5 50. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 6 51. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 7 52. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 8 53. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 9 54. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 10 55. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 11 56. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 12 57. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 13 58. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 14 59. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Rozvoj IT a komunikační gramotnosti: otázka č. 15 60. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č.1 61. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 2 62. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 3 63. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 4 64. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 5 65. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 6 66. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 7 67. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 8 68. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 9 76
69. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 10 70. Vyhodnocení dotazníku 2. Část – Správná volba povolání: otázka č. 11
Seznam použitých obrázků 1. Graf 1: Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů (v %)
Seznam příloh BP 1. Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ – 1. Všeobecná část 2. Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ – 2. Část Rozvoje jazykových kompetencí v anglickém jazyce 3. Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ – 2. Část Praktickými činnostmi v environmentální oblasti směřujeme k udržitelnému rozvoji 4. Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ – 2. Část Inovace školního vzdělávacího programu a využití moderních vyučovacích metod 5. Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ – 2. Část Rozvoj informační a komunikační gramotnosti ve škole 6. Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ – 2. Část Správná volba povolání jako nezbytný předpoklad pro uplatnění na trhu práce
77
Přílohy Příloha č. 1
Dobrý den! Na úvod Vám děkuji za čas, který mi věnujete na vyplnění dotazníku, který právě držíte ve svých rukách. Jedná se o dotazník týkající se hodnocení projektu „Brána do světa“, který probíhal na ZŠ Seifertova Jihlava a vy jako vyučující na této škole, jste se se na tomto projektu podílel/a. Jsem studentem 3. ročníku Vysoké školy polytechnické Jihlava a Vámi vyplněný dotazník mi poslouží jako velice užitečný podklad ke zpracování mé bakalářské práce. Dotazník je anonymní a je určený pouze pro účely mé bakalářské práce, proto bych Vás chtěl požádat co nejpravdivější odpovědi. Dotazník je rozdělen na dvě části. Cílem 1. části je provedení všeobecné zhodnocení úspěšnosti projektu jako takového. 2. Část je zaměřena na konkrétní klíčovou aktivitu, na které jste se podílel/a. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 12 minut Vašeho času. Dotazník můžete vyplnit v papírové formě připravený ve sborovně či prostřednictvím internetu na webových stránkách www.branadosveta.vyplnto.cz. Děkuji za vyplnění dotazníku Karel Líbal student Vysoké školy polytechnické Jihlava.
Dotazník zhodnocení projektu „Brána do světa“ - 1. Všeobecná část. Vaši odpověď prosím ve čtverečku zakřížkujte. 1) Jaké důvody si myslíte, že vedly vedení Vaší školy k podání žádosti o dotaci v rámci programu „Vzdělání pro konkurence schopnost“? (lze zvolit více odpovědí) □Zvýšení prestiže školy □Získání nových materiálů do výuky □Zvýšení úrovně výuky □Kvalifikační růst pedagogických pracovníků □Zlepšení materiálního a technického vybavení školy □Jiné (prosím uveďte jaké): __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ __________________________________________________________________ 2) Hodnotíte celkově projekt „Brána do světa“ jako přínosný? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
78
3) Naplnil projekt z Vašeho pohledu svůj účel? (pouze jedna odpověď) □ Jednoznačně ano □ Spíše Ano □ Ne □ Jednoznačně ne 4) V případě, že byste byli znovu postaveni před volbu, zda se na projektu podílet, podílel/a byste se znova? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
5) Myslíte si, že projekt měl vliv na zvýšení prestiže ZŠ Seifertova a zvýšil se tak zájem rodičů dětí o Vaši školu? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
6) Využíváte při Vaši práci s dětmi interaktivní tabule, které byly zakoupeny také v rámci projektu (pouze jedna odpověď) □Ano, využívám □Ne, nevyužívám V případě že jste zvolili jako odpověď NE, proč tomu tak je: □Nemám k ní přístup (ve třídě) □Myslím si, že není přínosem pro mé hodiny □Neumím s ní pracovat 7) Výstupy příprav z projektu (interaktivní tabule, přípravy) □Ano, využívám. Napište prosím v jakých předmětech _______________________________________________________________ _______________________________________________________________ _______________________________________________________________ □Ne, nevyužívám.
8) Jaké nové materiální a technické vybavení školy, které bylo zakoupeno v rámci projektu považujete pro Vaši práci za nejprospěšnější? □Nové počítače □Barevná tiskárna □Interaktivní tabule □Encyklopedie a učebnice □Laminovací přístroje □Jiné (prosím napište jaké?)
79
9) V rámci projektů jste byli proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Bylo toto školení pro Vás dostatečně přínosné tak abyste jste se naučil/a s touto pomůckou pracovat? □ Ano □ Spíše Ano □ Ne □ Spíše Ne 10) Na jaké úrovni práci s interaktivní tabulí ovládáte? □Jsem schopný/a samostatně vytvářet přípravy □Jsem schopná používat přípravy při výuce □Práci s interaktivní tabulí neovládám 11) Využíváte přípravy vytvořené v rámci projektu? □Nevyužívám, protože mám omezený přístup k učebně s interaktivní tabulí □Nevyužívám, interaktivní tabuli při výuce nepovažuji za přínosnou □Využívám na každé hodině □Využívám na většině hodin □Využívám příležitostně
12) Co Vám přinesla účast na projektu Brána do světa? □Zlepšení komunikace mezi kolegy □Zkušenosti s týmovou prací □Nové poznatky, které uplatním při výuce □Lepší technické podmínky pro moji práci □Finanční ohodnocení za práci na projektu □Nové materiální vybavení (učebnice, encyklopedie a pracovní listy atd.)
13) Co považujete za nejdůležitější při práci na tomto projektu? □Týmová spolupráce □Dobrá komunikace s vedoucím klíčové aktivity □Technické zázemí pro vytváření výstupů projektu □Přiměřené finanční ohodnocení □Žádná z výše uvedených možností
14) Za záporné stránky projektu považuji? □Problémová týmová spolupráce □Špatná komunikace s vedoucím klíčové aktivity □Neodpovídající technické zázemí pro vytváření výstupů v rámci projektu □Nepřiměřené finanční ohodnoceni (poměr cena výkon) □Žádná z výše uvedených možností
80
Příloha č. 2
Dotazník Brána do světa – 2. Část: hodnocení klíčové aktivity projektu: Část Rozvoj jazykových kompetenci v anglickém jazyce 1) V rámci projektu bylo pro žáky v 6. ročnících zavedeno alternativní hodnocení a na místo známek tak byli udělovány body. Byli byste pro rozšíření tohoto hodnocení mezi zbývající ročníky? □ Ano, byl/a □ Bodové ohodnocení bych ponechala pouze pro žáky 6. ročníků □ Nejsem pro jeho rozšíření (zaškrtněte důvody, které vás vedou k této odpovědi) □ Pro žáky není motivující □ Zbytečná administrativní náročnost (příprava tabulek, přepočet na známky) 2) Považujete systém bodového hodnocení za přínosný a daří se jeho používáním lépe motivovat žáky? □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
3) Myslíte si, že systém bodování zbytečně dubluje hodnocení známkami (na vysvědčení je žákům nutné bodové výsledky přepočítat na známky) a byly byste proto, a bodové hodnocení zcela nahradilo hodnocení známkami? □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
4) Myslíte si, že při používání systému bodového hodnocení jsou žáci méně stresovaní? □ Ano □ Spíše Ano □ Ne □ Spíše Ne 5) V rámci projektů jste byli proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Bylo toto školení pro Vás dostatečně přínosné tak abyste jste se naučil/a s touto pomůckou pracovat? □ Ano □ Spíše Ano □ Ne □ Spíše Ne 6) Na jaké úrovni práci s interaktivní tabulí ovládáte? □ Jsem schopný/a samostatně vytvářet přípravy □ Jsem schopná používat přípravy při výuce □ Práci s interaktivní tabulí neovládám
7) Využíváte přípravy vytvořené v rámci projektu? □Nevyužívám, protože mám omezený přístup k učebně s interaktivní tabulí □Nevyužívám, interaktivní tabuli při výuce nepovažuji za přínosnou □Využívám na každé hodině □Využívám na většině hodin □Využívám příležitostně 81
Příloha č. 3
Dotazník Brána do světa – 2. Část: hodnocení klíčové aktivity projektu: Praktickými činnostmi v environmentální oblasti směřujeme k udržitelnému rozvoji. 1) Naplnily podle Vás činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity Mapování květeny v okolí Jihlavy svůj cíl a žáci se tak zlepšili v či naučili lépe poznávat nejznámější druhy bylin a dřevin? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Spíše Ano □ Ne □ Spíše Ne 2) Vedou činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity Mapování květeny v okolí Jihlavy k oživení a zlepšení úrovně výuky přírodopisu? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Spíše Ano □ Ne □ Spíše Ne 3) Myslíte si, že uskutečňováním aktivit v rámci dílčí aktivity Ekologické zemědělství v kraji Vysočina v žácích podnítilo větší zájem o ekologicky šetrné zemědělství? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
4) Myslíte si, že žáci dostatečně rozumí tomu, co znamená značka BIO ? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
5) Myslíte si, že v rámci návštěv elektráren s rozdílnou technologií výroby se žáci lépe seznámí s výrobou elektrické energie a poznají výhody a nevýhody jednotlivých elektráren lépe, než kdyby výuka probíhala pouze ve třídách? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Spíše Ano □ Ne □ Spíše Ne 6) Myslíte si, že činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity Recyklohrátky motivují žáky k třídění odpadu? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
7) Vedly podle Vás činnosti vykonávané v rámci této klíčové aktivity ke zlepšení vztahů žáků k přírodě? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
82
8) Naplnily návštěvy chráněných oblastí Jihlavska podpoření zájmu žáků o přírodu – plnění pracovních listů v přírodě apod.? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
9) Myslíte si, že používání literatury, nakoupené v rámci projektu a používané např. při tvoření herbáře a dalších aktivit, podpořilo rozvoj schopnosti práce s odbornou literaturou? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
10) Myslíte si, že aktivity v environmentální oblasti přimějí (lze zvolit více odpovědí) □K zvýšení zájmů žáků o životní prostředí kolem náš a ke zkvalitnění výuky přírodovědy a přírodopisu □Nemají žádný motivační vliv na žáky □Slouží k zpestření hodin a ke střídání různých forem práce ve vyučování
11) Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Ne, peníze měly být raději využity na jinou klíčovou aktivitu □Neumím posoudit
83
Příloha č.4
Hodnocení klíčové aktivity projektu: Dotazník Brána do světa – 2. Část:: Inovace školního vzdělávacího programu a využívání moderních vyučovacích metod 1) Myslíte si, že aplikace her, zakoupených v rámci projektu, do výuky přináší rozšíření logické myšlení a prostorovou představivost? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
2) Zúčastnila jste se přednášky o Sluneční soustavě v lednu 2010. Pokud ano, byla tato přednáška přínosná pro výuku. (pouze jedna odpověď) □Nezúčastnil jsem se □Zúčastnil jsem se, přednáška byla přínosná □Zúčastnil jsem se, přednáška byla částečně přínosná □Nezúčastnil jsem se
3) Myslíte si, že dílčí aktivita „Historické památky Jihlavy“ naplní svůj cíl a podpoří zájem dětí o Jihlavu? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
4) Považujete publikaci Jihlavské památky očima dětí za přínosnou a budete jí využívat pro výuku? (pouze jedna odpověď) □Ano □Ne
5) Myslíte si, že dílčí aktivita „Rozvoj čtenářské gramotnosti“ zvýšila zájem o literaturu? (pouze jedna odpověď) □ Ano □ Ne
□ Spíše Ano □ Spíše Ne
6) Používáte během výuky overbally a využíváte je tak jako relaxační chvilky během výuky? (pouze jedna odpověď) □Ano, pravidelně □Ano, příležitostně □Ne, nevyužívám, protože je nemám k dispozici (kdyby byly využíval/a bych je) □Ne, nevyužívám je, děti zbytečně rozptylují □Ne, nevyužívám je, obávám se zranění dětí během cvičení. □Ne, mám jiný důvod, než výše uvedený
84
7) Zvyšuje zařazování relaxačních chvilek do průběhu výuky koncentraci a pozornost dětí? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Spíše Ne □Ne □Relaxační chvilky nezařazuji
8) Myslíte si, že program Cabri, který se začal používat v rámci projektu pro výuku matematiky na 2. Stupni je užitečný k výuce? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Spíše Ne □Ne □Program neznám – nevím
9) Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? (pouze jedna odpověď) (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Ne, peníze měly být raději využity na jinou klíčovou aktivitu □Neumím posoudit
85
Příloha č. 5
Hodnocení klíčové aktivity projektu: Rozvoj informační a komunikační gramotnosti ve škole 1) V rámci projektů jste byli proškoleni pro práci s interaktivní tabulí. Bylo toto školení pro Vás dostatečně přínosné tak, abyste jste se naučil/a s touto pomůckou pracovat? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Spíše Ne o Ne
2) Na jaké úrovni práci s interaktivní tabulí ovládáte? (pouze jedna odpověď) □Jsem schopný/a samostatně vytvářet přípravy v programu Activ Studio □Jsem schopná používat přípravy při výuce □Práci s interaktivní tabulí neovládám
3) Využíváte k výuce přípravy na interaktivní tabuli vytvořené v rámci projektu? (pouze jedna odpověď) □Nevyužívám, protože mám omezený přístup k učebně s interaktivní tabulí □Nevyužívám, interaktivní tabuli při výuce nepovažuji za přínosnou □Využívám na každé hodině □Využívám na většině hodin □Využívám příležitostně
4) Myslíte si, že interaktivní tabule je nástroj, který zvyšuje úroveň kvality výuky a zvyšuje její efektivitu? (pouze jedna odpověď) o o o o
Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne
5) Myslíte si, že interaktivní tabule je nástroj, který narušuje výuku a děti během výuky rozptyluje? (pouze jedna odpověď) o o o o
Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne
6) Využíváte interaktivní tabuli aktivně a vytváříte si vlastní přípravy na hodinu v programu Active Studio (pouze jedna odpověď) □Ano, pravidelně □Ano, příležitostně – více tabuli nevyužiju
86
□Ano, příležitostně – nemám tabuli ve třídě, musím se s dětmi přesouvat do jiné učebny □Ne, nemám přístup k interaktivní tabuli. □Ne, nejsem k interaktivní tabuli nakloněný/a
7) V rámci projektu byly vytvořeny elektronické přípravy pro výuku počítačů. Považujete tyto materiály za přínosné pro výuku? (pouze jedna odpověď) □Ano, velmi □Spíše Ano □Spíše Ne □Ne
8) Jsou elektronické přípravy vytvořené pro výuku počítačů kvalitně zpracované tak, že je můžete bez úprav použít k výuce, či si je musíte upravovat? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Spíše Ne □Ne
9) Stoupla podle Vás na základě aplikace elektronických příprav vytvořené pro výuku PC do hodin počítačová gramotnost žáků (s prací v programu Word, Powerpoint, Excel, Malování) ? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Spíše Ne □Ne
10) Pociťujete, že zpracování příprav pro projekt mělo kladný vliv i na rozvoj Vaši počítačové gramotnosti při práci s počítačem (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano vSpíše Ne □Ne 11) V jakém programu si myslíte, že jste se na základě práce na projektu naučil/a pracovat, či v něm výrazně zlepšil/a svoje znalosti práce s programem? (pouze jedna odpověď) □Word □Power point □Excel □Malování □Active studio
87
12) Považujete za slabou stránku projektu to, že přípravy pro výuku na PC v programech MS Office (word, excel) jsou zpracovány pro verzi 2007 a na školních PC je nainstalovaná pouze verze 2003? (pouze jedna odpověď) □Ne, v obou verzích se dokáži přizpůsobit □Ano, při používání přípravy před žáky jsem musel prezentaci pozměnit □Ano, používám pouze cíl z přípravy, jinak své materiály
13) Myslíte si, že redakční systém pro učitele sloužící k publikování na webové stránky je užitečný nástroj? (pouze jedna odpověď) □Ano □Spíše Ano □Spíše Ne □Ne
14) Využíváte redakční systém pro učitele sloužící k publikování na webové stránky (pouze jedna odpověď) □Ano, pravidelně publikuji □Ano, příležitostně publikuji □Ne, nemám přístup do redakčního systému □Ne, neumím pracovat s redakčním systémem □Ne, nevím, že redakční systém existuje
15) Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? (pouze jedna odpověď) o o o o
Ano Spíše Ano Ne, peníze měly být raději využity na jinou klíčovou aktivitu Neumím posoudit
88
Příloha č. 6
Hodnocení klíčové aktivity projektu: Správná volba povolání jako nezbytný předpoklad pro uplatnění na trhu práce („Škola je trénink pro život“)¨ 1) Myslíte si, že klíčová aktivita „Správná volba povolání“ žákům dostatečně „otevřelo oči“ a vytvořili si představu o svém budoucím uplatnění na trhu práce? (pouze jedna odpověď) o Ano o Spíše Ano o Spíše Ne o Ne 2) Myslíte si, že aktivity uskutečňované v rámci této klíčové aktivity umožnily žákům lépe poznat sebe sama? (pouze jedna odpověď) o Ano o Spíše Ano o Spíše Ne o Ne 3) Myslíte si, že testování žáku na portálu www.proskoly.cz , zejména test Volby povolání ulehčuje žákům rozhodování o svém budoucím povolání? (pouze jedna odpověď) o Ano o Spíše Ano o Spíše Ne o Ne 4) Zastáváte názor, že při aplikaci dílčí aktivity „Škola je moje práce“, kdy děti jdou do školy na 8 hodin a s jedinou půlhodinovou přestávkou si vyzkouší, jaké je to strávit v zaměstnání pracovní den, dostatečně děti motivuje k dalšímu studiu.?(pouze jedna odpověď) o Ano, motivuje o Nemotivuje, děti tento den berou jako tzv. „ulejvání se“ o Nemá vliv na motivaci k dalšímu studiu 5) Myslíte si, že činnosti vykonávané v rámci dílčí aktivity „Soubor pracovních listů“ jsou kvalitním nástrojem pro rozvoj osobnosti žáka? (pouze jedna odpověď) o o o o
Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne
89
6) Myslíte si, že exkurze jsou potřebným doplňkem výuky a na jejich základě si žáci doplňují vědomosti nabyté ve škole o postřehy získané po praktické stránce? (pouze jedna odpověď) o o o o
Ano Spíše Ano Spíše Ne Ne
7) Co podle Vás přinesly exkurze u zaměstnavatelů uskutečněné v rámci projektu ? (lze zvolit více odpovědí) o Žáci si více uvědomili správnost volby výběru povolání o Podnítily další diskuze ve škole o Nepřinesla žádný vliv 8) Počet uskutečňovaných exkurzí se Vám v současné době zdá jako? (pouze jedna odpověď) o o o o
Optimální Mělo bych jí být více Nedostatečný Počet uskutečňovaných exkurzí bych snížil
9) Souhlasíte s tvrzením, že žákům exkurze nic nepřinese a během exkurzí žáci zahálí a „ulejvají se z výuky“. A místo exkurzí byste využil čas efektivně ve třídě výukou? (pouze jedna odpověď) o Ano o Spíše Ano o Spíše Ne o Ne 10) Co nejvíce považujete pro žáky za přínosnější v rámci budoucí volby povolání? (lze zvolit více odpovědí) o o o o o
Popis práce rodičů Vlastní prezentace – moje schopnosti, nadání Exkurze Profesní testování žáků Nezařazoval bych žádné výše jmenované aktivity
11) Myslíte si, že peníze z projektu „Brána do světa“ vynaložené na tuto klíčovou aktivitu byly vynaloženy účelně? (pouze jedna odpověď) o o o o
Ano Spíše Ano Ne, peníze měly být raději využity na jinou klíčovou aktivitu Neumím posoudit
90
