VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení
Zhodnocení hospodaření Obce Vílanec Bakalářská práce
Autor: Lenka Šmídová Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph. D. Jihlava, 2012
Anotace Předmětem bakalářské práce je zhodnocení hospodaření Obce Vílanec a hledání možností k jeho zlepšení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na klasifikaci základních pojmů týkající se veřejné správy, obce, rozpočtu a zdrojů financování. Z teoretické části je návaznost na část praktickou, kde byl proveden rozbor minulého rozpočtového hospodaření obce za posledních pět let a určena jeho finanční pozice. V praktické části byly použity výkazy Fin 2-12 M a rozpočet. Závěrem bakalářské práce je důkladné zhodnocení hospodaření Obce Vílanec s návrhem na zlepšení hospodaření a prognóza vývoje do dalších let.
Klíčová slova Veřejná správa, obec, orgány obce, rozpočtová skladba, rozpočtová soustava, příjmy rozpočtu obce, výdaje rozpočtu obce, hospodaření obce.
Annotation The theme o the bachelor thesis is the appraisal of economy of the Municipality of Vílanec and searching for some possibilities to progress its economy. The bachelor piece is devided into two sections - theoretical and practical. The theoretical part is focused on description of this topic. It is focused on classification some essentials terms like public managent, municipality, budget and financal sources are. The theoretical part connects to the practical one where the analysis has been guided by past budgetary economy of the municipality for the last past five years included its financial position. In the practical part there were used statements FIN 2-12 M and budget. The conclusion of the bachelor thesis is particular valuation of economy of the Municipality of Vílanec with some suggestions for its improvement and prognosis for its development for the next years.
Keywords Public management, the municipality, state apparatus, budgetary composition, budgetary system, incomes of the municipality budget, expenses of the municipality budget, municipality economy.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce, ale také za ochotu a konzultace, které mi při vypracování práce poskytovala. Rovněž děkuji pracovníkům Obecního úřadu Vílanec, zejména starostce obce, která mi poskytla potřebné materiály a informace.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. dubna 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1
Teoretická východiska .............................................................................................. 9 1.1
Veřejná správa .................................................................................................. 9
1.2
Obec ................................................................................................................ 10
1.2.1 Působnost obce ........................................................................................... 11 1.2.2 Orgány obce ................................................................................................ 13 1.3
Rozpočet ......................................................................................................... 15
1.3.1 Rozpočtová skladba .................................................................................... 16 1.3.2 Rozpočtové provizorium............................................................................. 16 1.3.3 Rozpočtový výhled ..................................................................................... 17 1.3.4 Rozpočtový proces ...................................................................................... 18 1.3.5 Rozpočtové zásady ..................................................................................... 19 1.3.6 Změny rozpočtu .......................................................................................... 20 1.3.7 Přezkoumání hospodaření obce .................................................................. 21 1.3.8 Závěrečný účet obce ................................................................................... 22 1.4
Zdroje financování obce ................................................................................. 23
1.4.1 Příjmy obce ................................................................................................. 23 1.4.2 Výdaje obce ................................................................................................ 29 1.4.3 Majetek obce ............................................................................................... 31 2
Analýza hospodaření............................................................................................... 33 2.1
Charakteristika Obce Vílanec ......................................................................... 33
2.2
Analýza rozpočtu Obce Vílanec ..................................................................... 36
2.3
Analýza příjmů ............................................................................................... 41
2.3.1 Daňové příjmy obce .................................................................................... 43 2.3.2 Nedaňové příjmy obce ................................................................................ 50 2.3.3 Kapitálové příjmy obce ............................................................................... 55 2.3.4 Dotace ......................................................................................................... 56 6
2.4
Analýza výdajů ............................................................................................... 59
2.4.1 Běžné výdaje ............................................................................................... 61 2.4.2 Kapitálové výdaje ....................................................................................... 68 2.5
Zhodnocení hospodaření Obce Vílanec v letech 2007 – 2011 ....................... 70
2.6
Návrhy na zlepšení hospodaření obce ............................................................ 71
Závěr ............................................................................................................................... 81 Použitá literatura ............................................................................................................. 82 Seznam obrázků .............................................................................................................. 85 Seznam tabulek ............................................................................................................... 86
7
Úvod Každý z nás žije v nějaké obci nebo městě. Proto se nás všech týká otázka, kam plynou finanční prostředky, které obec získává od svých obyvatel i na dotacích a jak s těmito finančními prostředky nakládá. Téma zhodnocení hospodaření obce jsem si vybrala, protože mám k němu bližší vztah. Vílanec je obec, ve které bydlím a jako obyvatelku mě zajímá, jak obec hospodaří a jaké plány má do budoucna. Dalším důvodem výběru tohoto tématu je, že pracuji na Obecním úřadě ve Vílanci jako účetní a díky této skutečnosti jsem měla přístup k veškerým informacím, které jsem ve své bakalářské práci použila. Cílem bakalářské práce je popis financování územní samosprávy a dále analýza a rozbor hospodaření Obce Vílanec s návrhem možných opatření ke zlepšení hospodaření. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá teoretickými východisky. Ve druhé části je provedena analýza hospodaření obce a zhodnocení, které se dále věnuje návrhům na zlepšení. Teoretická část obsahuje pojmy, které souvisejí s danou problematikou a jsou podkladem pro další části této práce. Při psaní teoretické části jsem vycházela z prostudované odborné literatury, zákonných norem apod. Na začátku druhé části je představena Obec Vílanec, poté jsou analyzovány rozpočtové příjmy a výdaje. Následuje zhodnocení hospodaření a vlastní návrhy na jeho zlepšení. Tyto návrhy by mohly vést k efektivnějšímu hospodaření obce. Pro zhodnocení hospodaření obce je použita časová řada pěti let, aby bylo co nejlépe vidět, jak Obec Vílanec hospodaří. Bakalářská práce analyzuje období 2007 – 2011. Veškeré informace o hospodaření obce jsou čerpány z výkazů FIN 2-12 M a rozpočtů jednotlivých let.
8
1 Teoretická východiska 1.1 Veřejná správa Veřejnou správu je možno definovat z více hledisek. Je zpravidla popisována jako souhrn záměrných činností a institucí, vykonávající činnosti přímo či zprostředkovaně. Záměrné činnosti jsou souhrnem rozhodnutí, kterými realizují volené orgány ustanovení zákonů a předpisů. Zabezpečují úkoly na úrovni státu i územní samosprávy. Funkčním pojetím veřejné správy se rozumí služby, rozhodování a dozor v rámci zákona. Důležité je, aby veřejná správa měla zajištěné odpovídající organizace, instituce k zajišťování záměrných činností. Zřízené orgány a instituce vykonávají různé činnosti vymezeny ústavou nebo navazujícími orgány. Souhrn těchto výkonných orgánů je organizačním pojetím ve veřejné správě. Orgány a instituce jsou omezovány kompetencemi a rozhodovacími pravomocemi tak, aby jejich rozhodování bylo kontrolovatelné a nedocházelo ke zneužití moci úředníky. Zároveň na sebe přijímají zodpovědnost. Kompetentnost podle Pekové, Pilného a Jetmara (2008, str. 85) je: “působnost v rozsahu stanoveném ústavou nebo zákonem např. kompetenčním zákonem, či zákonem o veřejné správě.” “Z právního hlediska je veřejná správa vykonavatelem zákonů a má úzký vztah na správní právo.” (tamtéž, str. 86). Veřejná správa má své principy. Charakteristikou principů je soubor vlastností a požadavků, které by měl v podmínkách státu naplňovat výkon veřejné správy. Příručka pro člena zastupitelstva obce (2010, str. 24) komentuje principy jako: “způsob chování orgánů veřejné správy.“ Příklad principů veřejné správy jsou: princip zákonnosti, princip zákazu zneužití pravomoci, aj. (tamtéž, 2010). Subjekty veřejné správy jsou: -
stát – zastoupen svými úřady a institucemi;
-
územní samospráva – vykonávána občany přímo nebo nepřímo volených zastupitelů;
9
-
jiné subjekty – například veřejnoprávní vysoké školy. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 94, 95).
Činnosti veřejné správy jsou ovlivněny: -
mocí zákonodárnou (parlament);
-
mocí výkonnou (prezident);
-
mocí soudní (soudy). (tamtéž, str. 90).
Úkolem veřejné správy je poskytovat služby obyvatelstvu, veřejnosti, ale také zajistit ochranu práv občanů. Veřejná správa může mít podobu územní a zájmové samosprávy. Územní samospráva zastupuje zájmy určitého území, zájmová samospráva zastupuje zájmy osob. (Provazníková, 2009, str. 11). „Územní samospráva na základě stanovené působnosti a ekonomických podmínek vykonává veřejnou správu na území menším než je stát, např. obec, kraj“. (tamtéž, 2009, str. 12).
1.2 Obec “Obec jako základní stupeň územní samosprávy je ze zákona vybavena nezávislými kompetencemi, pravomocemi a odpovědností při zajišťování úkolů, které jsou jí ústavou a zákony svěřeny.“ (Peková, 2011, str. 48). Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, § 1, charakterizuje obec jako základní územní samosprávní společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec má určitou nařizovací pravomoc a míru daňové pravomoci a to na nižší než státní a regionální úrovni. Navenek obec zastupuje společenství občanů a zároveň hájí
10
zájmy a preference obyvatel.“Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost.“
1
Obec má tři základní znaky: -
území (územní základ obce);
-
občany (personální základ obce);
-
samospráva (právní základ obce). (Peková, 2004, str. 79).
Prioritou pro obec jsou územní vztahy. Tyto vztahy představují společenské užívání prostoru určitého území a společného užívání určitých zařízení. (Kala, Přikryl, Vraný, 1992). Obce mohou mít vlastní majetek a mohou hospodařit podle vlastního rozpočtu. (Příručka pro člena zastupitelstva pro rok 2010). “Obce na svém území jsou tak povinny pro své občany zabezpečit potřebný rozsah a strukturu veřejných statků a veřejných služeb.“2
1.2.1 Působnost obce Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 7, je pojem působnost obce vymezena jako: “obec spravuje své záležitosti samostatně (samostatná působnost) a státní správu, jejíž výkon byl svěřen orgánu obce, vykonává jako svou přenesenou působnost.” Samostatná působnost Samostatná působnost znamená samostatné rozhodování obce v mnoha záležitostech. (Peková, 2004). Obce hájí zájmy občanů a ostatních subjektů na území obce. (Hrabalová, 2004).
1
KALIŠOVÁ, L. Hospodaření města Břeclav. Brno, 2008. 72 s. Diplomová práce na Ekonomicko-
správní fakultě Masarykovy univerzity. Katedra Regionální rozvoj a správa. Vedoucí diplomové práce Ing. Irena Opluštilová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/51902/esf_m/Diplomka-Kalisova.txt. 2
Šelešovský, J. a kol. Oblast finanční a kontrolní. Dostupné na:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/uctexpd2/01_01.pdf (ze dne: 3. 11. 2011)
11
Kališová (2008, str. 12) dále charakterizuje tuto působnost jako záležitosti obce, které spravuje samostatně a stát do její působnosti může zasahovat pouze, pokud to vyžaduje ochrana zákona a způsobem, který je stanoven zákonem. Volené zastupitelstvo o záležitostech rozhoduje a dále je svěřuje výkonným orgánům obce k realizaci. (Peková, 2004). Nejrozšířenějšími záležitostmi, o které se obec v této působnosti stará a zabezpečuje, jsou potřeby občanů v oblastech vzdělávání, dopravy, kulturního rozvoje, bydlení, ochrany životního prostředí, veřejného pořádku a v neposlední řadě zabezpečení vlastního majetku. (Kališová, 2008). Obec má tzv. finanční suverenitu, která je vymezena zákony o rozpočtových pravidlech a právo obce je hospodařit podle vlastního rozpočtu. Další práva, která obci náleží, jsou například vydávání obecně závazných vyhlášek, vstupování do smluvních vztahů, schvalování územních plánů obce a může ovlivnit růst ekonomického potenciálu svými aktivitami na své území. (Peková, 2004). Přenesená působnost “Vykonávají je orgány obcí a jsou v této činnosti podřízeny a kontrolovány orgány státní správy.” (Peková, 2011, str. 347) Obce plní úkoly, které jim stát svěřil z důvodu, že obce jsou nejblíže k občanům a mohou se podílet na úkolech státní správy.3 Obec vykonává výkonnou pravomoc, avšak státu zůstává pravomoc rozhodovací. Obec se zavazuje být státu zodpovědná a sledovat zájmy svých občanů, které mohou být odlišné od zájmů občanů celého státu. (Hrabalová, 2004). Přenesená působnost je upravena zákonem o obcích, ale také řadou dalších zvláštních zákonů. Úkoly obcí v této působnosti jsou různé. Mezi nejrozšířenější patří vedení evidence obyvatel (matrika), vydávání stavebního povolení, regulace a výkon práva v oblasti životního prostředí a například veřejné dopravy. (Peková, 2011).
3
Šelešovský, J. a kol. Oblast finanční a kontrolní. Dostupné na:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/uctexpd2/01_01.pdf (ze dne: 3. 11. 2011)
12
1.2.2 Orgány obce Zákon o obcích vymezuje jednotlivé orgány obce, jejich pravomoci, působnost a vzájemnou provázanost. Zastupitelstvo obce Je kolektivním voleným orgánem. Jde o nejvyšší volený orgán v samostatné působnosti. (Hrabalová, 2004). Tvořený je jednotlivými členy obce. Počet členů se odvíjí od počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce, které stanoví zákon o obcích. Hrabalová (2004, str. 9, 10) uvádí příklad: “Obce nad 500 obyvatel mohou mít pěti až patnáctičlenné zastupitelstvo, obce s více jak 150 000 obyvateli mohou mít 35 až 55 členů zastupitelstva obce.” Peková (2004, str. 87) člení počet členů zastupitelstva podrobněji. Zastupitelstvo obce se schází vždy, kdy potřebuje s podmínkou nejméně jednou za tři měsíce. Zasedání je povinen svolat starosta, které také sám řídí. Informace o místě, době, programu zasedání musí obecní úřad vyvěsit na úřední desku obce 7 dní před zasedáním zastupitelstva. Zasedání se musí zúčastnit nadpoloviční většina členů, aby byli schopni se usnášet. Platná rozhodnutí a usnesení jsou pouze tehdy, pokud souhlasí nadpoloviční většina. Zasedání jsou veřejná. Každé zasedání zastupitelstva je zapsáno v zápisu z jednání.
V zápise musí být body o jednání zastupitelstva
a informace o hlasování u každého z bodů. (Hrabalová, 2004). Zastupitelstvo obce má zákonem vyhrazeny pravomoci: -
vydávání obecně závazných vyhlášek;
-
schvalování základních dokumentů – program rozvoje obce, územní nebo regulační plán obce;
-
volí z řad členů zastupitelstva obce starostu a místostarosty a další členy rady, stanovuje jejich počet a má právo je odvolat z funkce. (Hrabalová, 2004, str. 10).
Rada obce “Rada je výkonným orgánem v samostatné působnosti.” (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, str. 19). Je tvořen starostou, místostarostou a dalšími radními, kteří jsou zvoleni zastupitelstvem obce. (tamtéž, 2010). “Počet členů rady obce je lichý a pohybuje se v rozmezí 5 – 11, přičemž nesmí přesahovat jednu 13
třetinu členů zastupitelstva obce.” (Hrabalová, 2004, str. 11). Obec, která má méně než 15 členů radu nevolí a tuto pravomoc vykonává starosta. Zákon o obcích stanoví, že zastupitelstvo má vymezeny některé pravomoci místo rady.
Rada je orgánem
operativním, schází se častěji než zastupitelstvo, dokáže rychleji reagovat na problém a schůze rady jsou neveřejné. Mohou však k nějakým projednávaným bodům přizvat další osoby. Stejně jako zastupitelstvo musí psát zápisy z jednání, usnášeníschopná je při přítomnosti nadpoloviční většiny členů a rozhodnutí jsou platná při souhlasu nadpoloviční většiny. Občané a zastupitelé mají právo nahlížet do zápisů z jednání. Činností rady je příprava návrhů pro jednání zastupitelstva a dále zabezpečuje plnění usnesení zastupitelstva. (Hrabalová, 2004). Pravomoci obce: -
zabezpečuje plnění usnesení zastupitelstva;
-
zabezpečuje hospodaření obce;
-
provádí rozpočtová opatření;
-
rozhoduje o uzavírání smluv nájemních a o výpůjčce. (Peková, 2004, str. 89).
Starosta obce Starosta je představitelem obce, který obec zastupuje navenek. Je volen členy zastupitelstva a je jim také odpovědný. (Peková, 2004). “Činností starosty je svolávání zastupitelstva, připravuje, svolává a řídí schůze rady obce, dále odpovídá za objednání a provedení auditu hospodaření obce.”(tamtéž, str. 90). Mimo jiné informuje veřejnost o činnosti obce a podepisuje spolu s místostarostou právní předpisy. (Příručka pro člena zastupitelstva pro rok 2010). Místostarosta obce Je zástupce starosty. “Zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta ze zákonem určených důvodů nevykonává svojí funkci.” (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, str. 20). Vykonává veškeré činnosti, které přísluší starostovi. (tamtéž, 2010).
14
1.3 Rozpočet Rozpočet obce je základní finanční plán, peněžní fond nebo také důležitý nástroj komunální politiky obce. Územní rozpočet je nejdůležitějším nástrojem obce k zajištění její činnosti. Primárně se používá na principu nenávratnosti, nedobrovolnosti a neekvivalence (zejména u daní). Z hlediska účetního jde o bilanci příjmů a výdajů. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008). Hospodaření územní samosprávy s rozpočtovanými prostředky během rozpočtovaného období, které je zpravidla kalendářní rok, lze charakterizovat vztahem: F1 + P – V = F2 kde: F1
stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtovaného období
P
příjmy
V
výdaje
F2
stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtovaného období. (Peková, 2004, str. 201).
Finanční rezerva hospodaření pro další rozpočtovaný rok se vytváří, pokud je ze vztahu F2 > F1. Pokud vyjde, že F2 < F1 dochází k použití minulých rezerv nebo jiných zdrojů, zpravidla návratných příjmů na vyrovnání roční rozpočtové bilance. Funkce plnění rozpočtu: -
alokační – je rozhodující, jde o zabezpečení veřejných statků, financování potřeb ve veřejném sektoru;
-
redistribuční – její funkce je omezená, jde zpravidla o sociální výpomoci, ovlivňuje ekonomický a sociální rozvoj v obcích;
-
stabilizační – její funkce je rovněž omezená, ovlivňuje růst ekonomického potenciálu daného území. (tamtéž, str. 201).
Cílem hospodaření by měl být vyrovnaný rozpočet, kdy P=V nebo rozpočet přebytkový P>V.
15
“Běžný rozpočet je bilance běžných příjmů a běžných výdajů, z nichž většina se každoročně pravidelně opakuje”(tamtéž, str. 203). Příjmy a výdaje rozpočtu se třídí podle závazné rozpočtové skladby. (tamtéž).
1.3.1 Rozpočtová skladba Dle zákona č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, § 1, se stanoví rozpočtová skladba jakožto jednotné třídění příjmů a výdajů. “Nevztahuje se na operace související s podnikatelskou činností subjektů územní samosprávy a na příspěvkové organizace (zřizované státem, obcemi, kraji)”(Peková, 2011, str. 409). Využívá princip peněžních pohybů. Tento princip znamená, že peněžní prostředky jsou připsány na bankovní účet nebo z bankovního účtu odepsány. Pokladní operace se promítnou do příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby teprve až když dojde k jejich účtování. Znamená to, že se sledují pouze převody mezi pokladnou a vlastním bankovním účtem. (Peková, 2011). Zákon o rozpočtové skladbě třídí příjmy a výdaje z hlediska: -
odpovědnostního – pro obce a kraje nepovinné;
-
druhového – základem je třídění všech peněžních operací, příjmů i výdajů. Důležité z hlediska rozpočtové politiky. Druhové třídění je základním systémem třídění v rozpočtové skladbě.
-
odvětvového – na jaký účel jsou peněžní prostředky použity. Netřídí všechny operace, pouze výdajové a u územních rozpočtů vybrané nedaňové a kapitálové příjmy.
-
konsolidačního – jsou to tzv. záznamové jednotky. (Peková, 2011).
1.3.2 Rozpočtové provizorium Řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon říká, že pokud nebude rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria. 16
Tato pravidla potřebná k zajištění plynulosti hospodaření stanoví zastupitelstvo obce na svém posledním zasedání v roce, který předchází roku, na něž měl být rozpočet schválen. Pokud dojde k tomu, že by nebyl schválen rozpočet a ani rozpočtové provizorium, došlo by k porušení rozpočtové kázně. Pro pravidla rozpočtového provizoria neexistuje jednoznačný návod, jak mají vypadat. Rozpočtové provizorium může být schváleno v různých podobách a s různou délkou trvání. Podoba rozpočtového provizoria je plně v kompetenci zastupitelstva obce. 4 Příklady podoby rozpočtového provizoria: -
do doby schválení rozpočtu obce nebudou zahajovány nové investiční akce;
-
v období rozpočtového provizoria obec hradí pouze nejnutnější výdaje zabezpečující provoz obecního úřadu obce, přičemž dbá na hospodárnost a efektivní vynakládání rozpočtových prostředků;
-
v období rozpočtového provizoria se hradí závazky vyplývající z již uzavřených smluv;
-
rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení.
1.3.3 Rozpočtový výhled “Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů” (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, str. 29). Na základě uzavřených smluvních vztahů sestavujeme rozpočtový výhled na období zpravidla dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010). Jinak
4
Elektronické dokumenty pro vzdělávání dostupné na: www.kr-
karlovarsky.cz/kraj_cz/krajsky_urad/pro_obce/vzdelavani/vzdel.htm (ze dne 4. 12. 2011), název dokumentu Rozpočet obce a jeho sestavení, stran 10
17
řečeno, rozpočtový výhled vychází z analýzy účetních dat za čtyři předchozí roky a analýzy platného rozpočtu.
5
Rozpočtový výhled, který je kvalitně sestavený pomáhá
lépe zvládat hospodaření obce. S předstihem dokáže reagovat na problémy, které se při sestavování rozpočtů v následujících letech mohou projevit. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010). Je důležitým strategickým dokumentem, který je povinný ze zákona, ale také slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů obce.
6
Důležité je upozornit, že chybějící rozpočtový
výhled je považovaný za správní delikt, za který může obec zaplatit pokutu až jeden milion korun. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010). Význam rozpočtového výhledu bývá v mnoha městech a obcích špatně chápán. Orgány obce si neuvědomují, že pokud je výhled sestaven, zkvalitňuje především celkovou ekonomiku obce, signalizuje neúměrné a nežádoucí čerpání finančních prostředků a uspoří v budoucím období čas při sestavování ročního rozpočtu.7 Další výhoda rozpočtového výhledu je usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a dále přispívá dobrému vztahu s bankou.8
1.3.4 Rozpočtový proces “Pracovní postup pro sestavování, projednávání, schvalování, plnění a kontrolu realizace rozpočtu se nazývá rozpočtovým procesem” (Rektořík, Šelešovský a kol., 2002, str. 26). Rozpočtový proces má nepřetržitý charakter. Mezi nejdůležitější etapy rozpočtového procesu je sestavování místního rozpočtu. Jde o co nejpřesnější předvídání a naplánování příjmové a výdajové stránky rozpočtu. Pro obec je důležité odhadnout a zkalkulovat vlastní příjmy, dotace plynoucí ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje,
5
Rozpočtový výhled města Vizovice 2008-2010, dostupné na www.vizovice.eu/mestskyurad/euromanager/aktualni-informace-euromanager/strategicky-plan-rozvoje-mesta-vizovice-20072013.html, (dne 30. 11. 2011), stran 12; 6
Tamtéž
7
Tamtéž
8
Tamtéž
18
popřípadě ze státních účelových fondů nebo z fondu Národního. (Rektořík, Šelešovský, a kol., 2002) Návrh rozpočtu
Finanční odbor Rada obce Finanční výbor, finanční komise
Projednání
Zastupitelstvo obce
Schvalování rozpočtu
Dotace ze SR, z rozpočtu kraje, státních fondů zveřejnění Plnění
kontrola Finanční výbor, finanční komise Zastupitelstvo obce Finanční odbor
Závěrečný účet obce
Finanční odbor Zastupitelstvo obce a finanční výbor finanční komise audit, přezkum hospodaření
Obrázek č. 1: Schéma rozpočtového procesu (Zdroj: Peková, 2011, str. 408)
Rozpočtový proces má obecně platná rozpočtová pravidla (zásady), která musí při sestavování rozpočtu dodržovat.
1.3.5 Rozpočtové zásady Rozpočtové zásady jsou obecně platné v celé rozpočtové soustavě a musí se dodržovat v průběhu rozpočtového procesu. K těmto zásadám patří: -
každoroční sestavování a schvalování rozpočtu;
-
reálnost a pravdivost rozpočtu;
-
úplnost a jednotnost rozpočtu;
-
dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu;
-
hospodárnost a efektivnost, účetní audit; 19
-
publicita. (Peková, 2004, str. 211, 212).
1.3.6 Změny rozpočtu Změny rozpočtu jsou upraveny zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Z důvodů organizačních, metodických a věcných změn může být rozpočet po jeho schválení změněn. Organizační změnou v rozpočtu může být převedení některých činností do nově založené hospodářské (podnikatelské) činnosti, zřízení nové příspěvkové organizace nebo naopak zrušení již existující příspěvkové organizace a jiné. Metodické změny v rozpočtu jsou vyvolány změnami v legislativě a ovlivňující finanční hospodaření obcí, například změnou rozpočtového určení daní nebo změnou DPH a dalších jiných. Věcné změny v rozpočtu vznikají vlivem změn působících na hospodaření obce, díky kterým musí dojít ke změnám rozpočtových ukazatelů. Jde například o neočekávané snížení cen plynu, dodávek elektrické energie, nižší plnění daňových příjmů apod. Na předem neznámé, nepředvídatelné či nově vzniklé skutečnosti, které ovlivňují hospodaření obce, reaguje rozpočtové opatření, díky kterému se evidují změny v rozpočtu. Rozpočtové opatření má svojí časovou posloupnost, pro její zpracování platí stejná pravidla jako pro rozpočet.9 Rozpočtové opatření Ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů se rozpočtové opatření uskutečňuje povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.
9
Elektronické dokumenty pro vzdělávání dostupné na: www.kr-
karlovarsky.cz/kraj_cz/krajsky_urad/pro_obce/vzdelavani/vzdel.htm (ze dne 4.12.2011), název dokumentu Rozpočet obce a jeho sestavení, stran 10
20
1.3.7 Přezkoumání hospodaření obce Přezkoumání hospodaření představuje audit ročního hospodaření, kterému podléhají všechny územní rozpočty. Jde o pravidelnou činnost, která by měla přispět ke zlepšení kvality účetnictví a hospodaření obcí. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010). Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, § 2, vymezuje předmět přezkoumání: -
údaje o ročním hospodaření územního celku;
-
plnění příjmů a výdajů rozpočtu, včetně peněžních operací;
-
finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů;
-
náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku;
-
vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, obcí, k jiným rozpočtům;
-
nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku;
-
stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi;
-
účetnictví vedené územním celkem;
-
a jiné …
Do 30. června kalendářního roku jsou obce ze zákona oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření příslušný krajský úřad. Další možností je, že do stejného termínu obce oznámí krajskému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání hospodaření auditorské společnosti. S auditorskou společností musí mít uzavřenou písemnou smlouvu. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010). Pokud ani jednu z těchto skutečností obec neoznámí, pak krajský úřad do 28. února obec upozorní a dále přezkoumání provede. “Pokud obec nesplní povinnost postarat se o přezkoumání svého hospodaření, jde o správní delikt, za který může být obci uložena pokuta až do výše jednoho milionu Kč ” (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, str. 43). 21
O výsledku přezkoumání se zhotovuje zpráva. Obsahem této zprávy je závěr s vyjádřením, zda byly nebo nebyly zjištěny nedostatky. “Nejhorší hodnocení představuje vyjádření ,,podle písmena c)”, tedy závažné nedostatky typu porušení rozpočtové kázně“ (tamtéž, str. 43). Tato zpráva o výsledku hospodaření je součástí závěrečného účtu a obec musí přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
1.3.8 Závěrečný účet obce Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 17, vymezuje obsah a náležitosti závěrečného účtu. Údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí se souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu po skončení kalendářního roku. Obsahem závěrečného účtu je: -
údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby;
-
údaje o finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů;
-
vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům;
-
zpráva o výsledku hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech územního samosprávného celku.10
Povinnost dát si přezkoumat své hospodaření za uplynulý kalendářní rok jsou obce povinny. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu, aby občané měli možnost se k němu vyjádřit.
11
Zastupitelstvo obce
projedná závěrečný účet spolu s výsledky z přezkoumání hospodaření nejpozději do 30.
10
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 17
11
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 17a
22
června následujícího roku a přijme opatření k jeho nápravě nedostatků, pokud byly zjištěny. 12
1.4 Zdroje financování obce V rámci přípravy obecního rozpočtu se vychází z priorit obsažených v koncipovaných strategických dokumentech věcných (územní plán, strategie rozvoje obce, program rozvoje obce) a dokumentech finančních (rozpočtový výhled). “Limitujícím faktorem jsou disponibilní finanční prostředky”(Rektořík, Šelešovský a kol., 2002, str. 36). Je nutné, aby byl zpracován co nejvěrnější odhad příjmu rozpočtu, případně vytipovány cesty rozšíření příjmové stránky o další doplňkové zdroje. V dnešní době není nikdy dost zdrojů z důvodů, že potřeby a reference zástupců různých politických stran na jejich získávání se liší. Dalšími důvody jsou míra potřebnosti finančních prostředků a úsilí o jejich vyhodnocování je komplikované, problém udržovat rovnováhu mezi dlouhodobými potřebami a krátkodobými požadavky. Veřejné správy vyšší úrovně vytvářejí svým rozhodnutím jistá omezení pro nižší úrovně. (Rektořík, Šelešovský a kol., 2002). Obecným principem podle Markové (2008, str. 49) je: “Každá obec může utratit pouze tolik peněz, kolik jich má, ale zároveň je nutné brát v úvahu to, že obce plní některé nezastupitelné funkce, které jsou důležité nejen pro jejich místní obyvatelstvo, ale také pro celou společnost”.
1.4.1 Příjmy obce V rozpočtu jsou obsaženy příjmy odpovídající příjmovým třídám rozpočtové skladby: příjmy daňové, nedaňové, kapitálové příjmy, přijaté dotace, úvěry a půjčky. Jednotlivé druhy příjmů se liší svým charakterem a schopností obce ovlivnit vlastní činností jejich výši. (Hrabalová, 2004, str. 34).
12
Elektronické dokumenty pro vzdělávání dostupné na: www.kr-
karlovarsky.cz/kraj_cz/krajsky_urad/pro_obce/vzdelavani/vzdel.htm (ze dne 4.12.2011), název dokumentu Rozpočet obce a jeho sestavení, stran 10
23
Daňové příjmy, nedaňové příjmy, transfery a dotace je kategorie příjmů, kterou tvoří tzv. nenávratné příjmy. Jde o nejdůležitější zdroje financování potřeb veřejného sektoru. Úvěry a půjčky jsou příjmy návratné, které jsou spojeny s povinností obce je za určitých podmínek splatit. (Provazníková, 2009, str. 79). Na obecní příjmy klade ekonomická teorie určité požadavky: -
dostatečná výnosnost: dosažení přiměřené, ale požadované míry finanční soběstačnosti;
-
závislost na aktivitě: do určité míry může obec ovlivnit příjmy například z pronájmu majetku, příjmy z podnikání ve vedlejší činnosti, uživatelské poplatky za veřejné statky, pokud plynou do územního rozpočtu;
-
rovnoměrné rozložení: z hlediska prostorového i časového umožnit zabezpečení veřejných statků bez větší nevyrovnanosti v přibližně stejné struktuře, kvalitě a kvantitě mezi obcemi;
-
plánovatelné: v horizontu krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém. Důležité pro plánování objemu potřeb, zejména investičních potřeb.
-
administrativně nenáročné: náklady na správu a výběr daní a poplatků by měly být minimální. (Peková, 2004, str. 250).
Daňové příjmy obce Pro obec jsou daňové příjmy nejvýznamnější. Daňové kompetence se posuzují podle čtyř hledisek: legislativa, daňová správa, daňové sazby a rozpočtové určení daňových výnosů. Daňová legislativa – podle Provazníkové (2009, str. 79) definuje zpravidla daňový základ, obecnou strukturu správních postupů a pokuty za nedodržení daňových povinností. Daňová správa – má zákonem umožněno určovat daňové sazby a/nebo získávat příjmy. Daňové sazby a ostatní pravomoci – rozsah daňových pravomocí v určování sazby daně, základu daně a slev na daních je z důvodu omezení konkurence velmi omezená ve 24
většině zemí. „Různé daňové sazby a úlevy mohou vyvolávat externality a nemusejí vyhovovat zásadě neutrality daní“ (tamtéž, str. 80). Daňové určení – „Předmětem rozdělování jsou výnosy důchodových daní jednotlivců i korporací a nepřímých spotřebních daní, které se dělí podle předem přijatého klíče (na základě celostátně platného zákona)“ (tamtéž, str. 80). Obce mohou mít v praxi tyto formy daňového určení: svěřené daně – ze zákona je určené, které daně vybírané celostátně plynou do rozpočtu obcí. Správa společně s výběrem daní jsou obyčejně provázena centrálně. Daňový základ a sazby daní obce mohou ovlivnit málo nebo vůbec. Příkladem této daně jsou například daň z nemovitosti, část daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti. (tamtéž). sdílené daně – „Stát i územní samosprávy sdílejí stejnou daňovou základnu, konstrukce daně je stanovena celostátně na základě příslušných daňových zákonů, a obce nemají možnost ji ovlivnit. Sdílené daně snižují nerovnosti v daňovém výnosu mezi jednotlivými úrovněmi samospráv, který je prostorově rozdílný.“(tamtéž, str. 81). ústřední daně – zpravidla mají stát a obce shodnou daňovou základnu, avšak obce mají pravomoc si stanovit vlastní slevy v těchto ústředních daní nebo vlastní daňové sazby k ústředně vybíraným daním a/nebo si stanoví vlastní procentní přirážku k ústřední dani. (tamtéž). Daně, které plynou do územních rozpočtů, by neměly ovlivňovat ekonomické chování poplatníků daní. Příjmem rozpočtů obcí jsou některé daně majetkového typu. Tyto daně zdaňují majetek ve vlastnictví a zdaňují převod vlastnických práv k majetku, nabývání majetku. „Každý druh vlastněného majetku je zdaněn zvláštní, dílčí majetkovou daní (z půdy, ze staveb, aj.), nebo se využívá typ univerzální majetkové daně pro všechny druhy majetku ve vlastnictví.“ (Peková, 2004, str. 255). Majetkové daně Tento druh daně je považován za jeden z nejstarších forem daní. Obce získávají příjmy ze zdanění majetku (majetku ve vlastnictví domácností nebo podnikatelského majetku) a u všech existuje určitá pravomoc při jejich ovlivňování. (Provazníková, 2009). 25
„Majetkové daně zdaňují bohatství, pevnou veličinu (stav) v daném čase (k určitému okamžiku)“. (Peková, 2004, str. 257). Provazníková (2009, str. 85) uvádí, že majetkové daně představují cenu za ochranu majetku. Peková (2004, str. 257, 258) uvádí další možnosti, co za majetkovou daň považovat. Kromě uvedené ceny za ochranu majetku popisuje další: stabilní příjem, nástroj snížení koncentrace majetku (bohatství), cenu služeb, cenu za výhodné postavení, cenu – poplatek za služby, způsob zdanění druhu zboží, způsob zdanění příjmů, které nebyly zdaněny daní z příjmů. (tamtéž). „Předmětem zdanění majetku ve vlastnictví je zpravidla nemovitý majetek. Předmětem zdanění nabytí majetku je movitý i nemovitý majetek, včetně finančního majetku.“ (Peková, 2004, str. 258). Základ daně vychází z hodnoty majetku. Zpravidla je osvobozen majetek, který je ve vlastnictví státu a území samosprávy. (tamtéž, str. 261). Výhodou majetkových daní je především spojení daňového výnosu s obcí. Viditelný je zde daňový základ, který odráží spojení mezi vynaloženými náklady na místní statky a služby a zvyšuje hodnotu budov nebo půdy v dané obci. Mezi obcemi se mohou daňové sazby lišit. (Provazníková, 2009, str. 86). Nevýhodou majetkových daní jsou hlavně problémy s oceňováním majetku. Dále není respektována zásada schopnosti platit daň, není respektována důchodová situace poplatníka daně. Oblasti, které mají majetek s podprůměrnými hodnotami či cenami jsou nuceny ukládat nadprůměrné daňové sazby a tím si zajistila adekvátní příjmy. To má za příčinu, že investoři nechtějí investovat právě do těch míst, která je potřebují nejvíce. (tamtéž, str. 87). Nejvýnosnějšími daněmi jsou daně z příjmů, zejména individuální důchodová daň. Daně z příjmů Individuální daň z příjmů, která zdaňuje příjmy občanů a fyzických osob. Daň ze zisku firem, kde je zdaňovaný zisk (u právnických osob). (Peková, 2004, str. 261). Nepřímé daně Nejčastěji jde o daň z přidané hodnoty. (tamtéž, str. 262).
26
Místní a regionální daně Zákon stanovuje, že územní samospráva má možnost uvalovat své daně. Na uvalené daně, které si územní samospráva určila, se vztahují obecně platné daňové zásady (principy). Nejčastější místní daně, které obce využívají, jsou: daň ze psů, ze sázení, ze zábavy, spotřeby alkoholu, apod. (tamtéž, str. 265). Nenávratné peněžní transfery Obce nejsou pro svojí hospodářskou činnost většinou finančně soběstačné a nemají vlastní příjmy, které by stačily na financování potřebných výdajů. Vážný problém je objektivně určit potřebu finančních prostředků na zajištění veřejných statků.
Toto
objektivní určení ovlivňuje stanovení požadovaného standardu některých, zejména preferovaných veřejných statků. (tamtéž, str. 291). „Transfery – dotace představují nenávratné vztahy přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy. Tvoří významnou část příjmů rozpočtů územní samosprávy, zejména obcí, neboť plná ekonomická, tj. i finanční soběstačnost municipálních rozpočtů je nereálná“.(Peková, 2004, str. 291) Účelové a neúčelové dotace „Dotace jsou poskytovány na financování běžných, pravidelně se opakujících (neinvestičních) potřeb v rozpočtovém období, tzn. běžné dotace, a kapitálových, tj. jednorázových, pravidelně se opakujících (investičních) dlouhodobých potřeb, tzn. kapitálové dotace“. (Peková, 2004, str. 294). Účelové dotace – vždy poskytovány na určitý účel, vyžadují od obcí jejich spoluúčast na financování daných výdajů a je k nim vázáno splnění podmínek použití. Tyto dotace jsou především poskytovány na financování vzdělání, zlepšení bydlení, údržbu komunikací apod. (Peková, 2004, str. 295 a Provazníková, 2009, str. 91). Neúčelové dotace – tyto dotace jsou tzv. nepodmíněné, kdy při poskytování dotace není známo, na který účel bude dotace vyčerpána, a nejsou zde předem vymezené podmínky. Obec může tuto dotaci používat podle vlastního uvážení. Pokud obec neúčelovou dotaci ušetří, potom tato dotace nepropadá. (Peková, 2004, str. 296).
27
Nedaňové příjmy Příjmy z vlastního podnikání – do těchto příjmů patří zisk municipálních podniků, podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem obce, příjmy z pronájmu nebo prodeje majetku, příjmy z finančního investování. Tento typ příjmů umožňuje obci vyrovnávat hospodaření a má pozitivní vliv na suverenitu obce a zároveň zvyšuje odpovědnost za hospodaření. Uživatelské poplatky – Kryjí ekonomicky nutnou výši nákladů spojenou s produkcí veřejných statků. Volené orgány obcí rozhodují o jejich výši a zavedení. Poplatky jsou vlastním příjmem rozpočtu obce a financují běžné výdaje obce. Nejčastěji využívané uživatelské poplatky obce: vodné, stočné, poplatky za odvoz a sběr komunálního odpadu. (tamtéž, str. 284). Příjmy sankční povahy – pokuty – „tyto příjmy jsou obtížně plánovatelné, mají zpravidla charakter doplňkových příjmů. Proto je jejich výnos v územních rozpočtech většinou nahodilý a malý“. (tamtéž, str. 286). Tyto příjmy mohou obce získávat za přestupky řešené v rámci tzv. přestupkového řízení, dále za pokuty za znečišťování veřejných prostranství, za nepořádek apod. (tamtéž, str. 286). Příjmy z mimorozpočtových fondů územní samosprávy – příjmy ze svých jiných, mimorozpočtových, zpravidla účelových peněžních fondů. Příjmy z převodu finančních prostředků z účelových peněžních fondů, které obce tvoří mimo vlastní rozpočet. (tamtéž, str. 288). Dary a výnosy z veřejných sbírek – především jde o dárcem poskytnuté účelové finanční prostředky na financování konkrétní potřeby, běžné potřeby nebo investice. Příkladem mohou být výnosy z veřejných sbírek, které mají charakter běžných nebo kapitálových příjmů. (tamtéž, str. 289). Návratné příjmy – úvěry a půjčky „ Obec nemá ve svém rozpočtu dostatečné množství nenávratných finančních prostředků na krytí potřeb, nemá ani vhodné finanční prostředky ve svých účelových mimorozpočtových fondech, pokud je tvoří.“ (Peková, 2004, str. 306). Příjmy, které mají návratný charakter musí obec vrátit svým věřitelům. (Provazníková, 2009, str. 101) 28
Do budoucna mohou tyto příjmy zatížit hospodaření obce, protože vedle splátky jistiny budou muset obce splácet i úrok z jistiny. Placení úroků má dopad na běžné výdaje územního rozpočtu, které financují ostatní potřeby obce. (Peková, 2004, str. 307). Úvěr – nejvíce využívaný je bankovní úvěr. Pro obec je relativně dostupnější než jiné druhy návratných zdrojů. (Peková, 2004, str. 307). Důležité rozhodnutí je, kolik si má obec půjčit. Obec by měla vycházet z odhadu únosné výše dluhové služby z důvodů, že každý návratný prostředek je spojen s úrokovým zatížením. Čerpání krátkodobého neboli překlenovacího úvěru, využívá obec na překlenutí časového nesouladu mezi skutečným plněním příjmů a potřebou financovat běžné výdaje. Nedoporučuje se tento úvěr půjčovat na krytí deficitu běžného rozpočtu. Střednědobý a dlouhodobý úvěr by měl zejména sloužit na financování investic a kapitálových výdajů. (Provazníková, 2009, str. 101). Půjčky – finanční výpomoci od jiných subjektů. „Půjčky jsou považovány za přirozený nebo nejlepší způsob financování kapitálových výdajů“. (Provazníková, 2009, str. 101). Půjčky z ostatních rozpočtů jsou zpravidla bezúročné a nejsou spojeny s úrokovým zatížením a to je právě jejich výhoda. (Peková, 2004, str. 306). Nevýhodou je, že na čerpání půjčky nemají obce nárok a záleží na úvaze vyšší vládní úrovně, zda půjčku poskytne.(tamtéž, str. 306).
1.4.2 Výdaje obce Výdaje obce se člení do různých hledisek, aby se poté mohly podle úvahy o finanční situaci obce rozdělit do dalších kategorií. Výdaje dělíme z hlediska rozpočtového plánování na výdaje: -
plánované – vývoj se v daném rozpočtovém roce dá předvídat;
-
neplánované – výdaje se dají pouze předpokládat a jsou nahodilé;
-
mandatorní – výdaje, které musí obec podle zákona ze svého rozpočtu vynaložit;
-
nemandatorní – vynaložení těchto výdajů záleží na politické vůli zastupitelstva. (Hrabalová, 2004, str. 48). 29
Výdaje, které se dělí z hlediska ekonomického: -
běžné – patří do největší skupiny výdajů v rozpočtu obcí. Zpravidla financují běžné, opakující se potřeby v příslušném roce. Financují statky a služby z obecních rozpočtů. Výše výdajů je závislá na struktuře, kvalitě a rozsahu poskytovaných veřejných statků a služeb.
-
kapitálové – výdaje, které financují dlouhodobé potřeby obce, zejména investice a přesahují jedno rozpočtové období. Vynaložení těchto výdajů znamená pořízení nového dlouhodobého majetku nebo zhodnocuje již pořízený majetek. Za tyto výdaje můžeme považovat i investiční transfery a půjčky. S běžnými příjmy mají příjmy kapitálový úzkou vazbu, neboť s každou investicí jsou spjaty běžné výdaje spojené s provozem a údržbou dané investice. (tamtéž, str. 48).
Členění výdajů z hlediska ekonomické infrastruktury: -
výdaje na výrobní účely – výdaje spojené s podniky, které zabezpečují pro obec služby. Zde můžeme zařadit i dotace a půjčky soukromému sektoru na podporu podnikání v obci. Příklad dalších výdajů, které sem řadíme: výdaje na výstavbu a údržbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, vodovodů aj.
-
výdaje na sociální infrastrukturu – „zahrnují běžné a kapitálové výdaje na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery, výdaje na provoz sociálních zařízení.“ (Provazníková, 2009, str. 215).
Členění výdajů podle funkcí veřejných financí: -
alokační výdaje – výdaje na nákup služeb a na uhrazení ztráty vlastních podniků. Zejména jde o služby ve školství, ve veřejném zdravotnictví a péči o zdraví, bydlení apod. Alokační výdaje zabezpečují čisté, ale i smíšené veřejné statky pro občany. (Peková, 2004, str. 335).
-
redistribuční výdaje – výdaje, které souvisejí s peněžními transfery obyvatelstvu (nenárokové sociální dávky, dotace a příspěvky na nájemné, aj.);
-
stabilizační výdaje – „prostřednictvím nákupu statků a služeb ovlivňují obce a kraje
celkovou
poptávku
po
pracovních
příležitostech
a
stabilizují
zaměstnanost na svém území.“ (Provazníková, 2009, str. 215). 30
Další členění výdajů: -
návratné – „v případě, že územní celek půjčuje krátkodobé finanční prostředky jinému článku rozpočtové soustavy“;
-
nenávratné – většina výdajů a jsou rozhodující (Provazníková, 2009, str. 213).
1.4.3 Majetek obce Územní samosprávní celek musí mít odpovídající majetkovou základnu. (Rektořík, Šelešovský a kol., str. 6). Podle Pekové, Pilného a Jetmara (2008, str. 147) je vlastnictví majetku jedním z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy. Vlastnictví majetku je definováno v Ústavě ČR, v zákonech o obcích a v zákoně o krajích. „Vlastnictví majetku má své právní, ekonomické, společenské a další dimenze. Dále s sebou nese nejen právo disponovat s ním, ale také povinnosti o něj dobře pečovat. Obce a kraje by tak měli disponovat jen takovým rozsahem, druhem a strukturou svého majetku, jenž umožní zabezpečovat jejich zákonné povinnosti a odůvodněné potřeby svého obyvatelstva.“ (Rektořík, Šelešovský, a kol., 2002, str. 6). Segmenty členění významu majetku pro územní samosprávu jsou: -
majetek je rysem a současně neodmyslitelnou podmínkou samosprávy;
-
je základnou a zároveň nástrojem místní regionální politiky. Prostřednictvím majetku může ovlivňovat územní samosprávní celek ekonomický a sociální rozvoj území a společenství.
-
jsou určité statky, které jsou vhodné pro vlastnictví obecní a krajské samosprávy. Jedná se o realizaci veřejného zájmu. Majetek je předpokladem rozvoje veřejného sektoru.
-
majetek a hospodaření s ním je zdrojem vlastních příjmů územní samosprávy a je důležitým předpokladem možnosti získání úvěru. (Provazníková, 2009, str. 228)
Formy majetku: -
finance – běžný účet, termínovaný účet, akcie, podílové listy; 31
-
věci movité – vybavení, stroje, počítače, zařízení;
-
věci nemovité – pozemky, půda, lesy, budovy;
-
infrastruktura – vodovody, kanalizace, veřejné osvětlení. (Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách v roce 2010, str. 47).
Dispozice s majetkem: -
nakupovat – investice do majetku;
-
pronajímat a prodávat – příjmy do vlastního rozpočtu;
-
vkládat do podniků a organizací – efektivnější zajištění veřejných statků nebo posílení rozpočtových příjmů;
-
ručit majetkem. (Peková, Pilný, Jetmar, 2008, str. 148).
O způsobu využívání majetku obce rozhodují orgány obce. „Majetek je významný z hlediska hodnocení bonity obce“. (Peková, 2004, str. 352). Bonita vypovídá o vlastnostech obce. Majetek může obec dále využít k podnikání a dosažení dalších příjmů do rozpočtu. (Peková, 2011, str. 545). Přehled majetku z hlediska jeho struktury a zdrojů financování najdeme v rozvaze. (tamtéž, str. 555).
32
2 Analýza hospodaření 2.1
Charakteristika Obce Vílanec
Obec Vílanec leží v jihozápadní části Českomoravské vrchoviny ve výšce 535 metrů nad mořem. Obec se rozprostírá v kraji Vysočina a je pověřenou obcí okresního města Jihlavy. Město Jihlava je vzdálená od Obce Vílanec 7,5 km a je dostupná prostřednictvím 3. nejdelší silnicí I. třídy na území Česka. Tato silnice je hlavním tahem mezi Jihlavou, Znojmem a Vídní, díky kterému má obec lepší dopravní dostupnost. Ke dni 1. 1. 2012 měla Obec Vílanec 312 obyvatel, z toho mužů 161 a žen 151. Věkové rozmezí v obci je od narozených dětí po věk 87 let. Podle stromu života je v obci nejvíce čtyřicetiletých až padesátiletých mužů a stejně tak i žen. Nejstarším obyvatelem obce je muž ve věku 87 let. Obec Vílanec patří mezi malé obce, které zaznamenávají nárůst obyvatelstva, jejichž rozvoj je přímo vázán na infrastrukturu blízkého města.13 Obec se rozkládá na ploše 1359 ha a má dvě katastrální území Vílanec a Loučky u Jihlavy. Místní část Loučky se nachází 1 km na jihovýchod od Vílance. Vílanec je položen v krásném přírodním prostředí, obklopen lesy a zemědělskou půdou. Pyšní se zemědělskou půdou o výměře 598 ha a 613 ha lesní půdy. Lesní hospodářství je hlavní hospodářskou činností obce. Lesní komplex obce je však také vyhledáván houbaři a milovníky přírody. 14 Obec má svá zvláště chráněná území Rašeliniště Loučky, Rašeliniště Vílanec a přírodní rezervace V Klučí. Na rašeliništích se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů, rezervace V Klučí má místa pralesovitého charakteru. Další zajímavostí obce je evropsky významná lokalita Velký Špičák, který je známým lesním společenstvím.
13
Vnitřní zdroje obce, účetní program Obce Vílanec, program Munis – evidence obyvatel ze dne 1. 3.
2012 14
Vílanec. Regionální Informační systém RISY [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=588156
33
Obcí protéká potok Jihlávka. Obyvatelé obce využívají kanalizaci, veřejný vodovod a plynofikaci. Veřejný vodovod je součástí Vílance, Louček a Čížova kde je zdrojem pitné vody. Prameniště se nachází pod kopcem Špičák a má dvě studny. Místní část Vílanec se částečně nachází v ochranném pásmu vodárenského toku. Mezi historické památky a dominantou obce je fara a kostel, zasvěcený sv. apoštolu Jakubovi Většímu, pocházející z první poloviny 15. století. Obyvatelé mohou pro využití volného času využít sportovní hřiště, obecní knihovnu. Obec má své dobrovolné hasiče, kteří také pro obyvatele obce pořádají různé společenské akce, například: plesy, zábavy, masopust, hasičské závody. Kromě dobrovolných hasičů sama obec pořádá v kulturním domě i mimo něj zábavné akce pro děti a důchodce. Obec Vílanec se zapojila do projektu Stříbrné pomezí ve spolupráci se statutárním městem Jihlava a dalšími dvaceti pěti partnerskými obcemi. Přes obec vede turistická a cyklistická trasa, která díky tomuto projektu dostává lepší dopravní značení, číslované rozcestníky dále informace o památkách a zajímavostech. Přímo na návsi obce stojí informační tabule s přehlednou mapou. Na obecním úřadě je pro zájemce možnost si vyzvednout turistického průvodce a složenou přehlednou mapu. Obecní úřad Název organizace
Obecní úřad Vílanec
Sídlo
Vílanec 45, 588 35 Vílanec
IČO
00543772
DIČ
CZ00543772
Telefon
(+420)567 319 020
Email
[email protected]
webové stránky obce
www.obec-vilanec.cz
Obecní úřad má pro veřejnost úřední hodiny každou středu od 16. 00 - 17. 30 hodin. Obecní úřad nabízí občanům služby programu Czech point a využívá také portál veřejné správy „datové schránky“. Na obecním úřadě jsou poskytovány informace, návody na 34
řešení nejrůznějších životních situací a dostupné formuláře žádostí (například o vydání občanského průkazu, na stavební povolení, aj.). Organizační struktura obce Ve dnech 15. 10. – 16. 10. 2010 se konaly volby do zastupitelstev obcí. Organizační struktura obce je tvořena starostou, místostarostou a členy zastupitelstva obce. Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem obce, volené v komunálních volbách na čtyřleté období. Zastupitelstvo obce se skládá ze 7 zastupitelů. Zvolení zastupitelé na prvním zastupitelstvu hlasovali o funkcích a také se tvořily výbory a komise. Obec ze zákona tvoří finanční a kontrolní výbor. V každém z výborů je jeden ze zastupitelů zvolen předsedou a jsou určeni dva členové, kdy jeden ze členů není zastupitelem, ale obyvatelem obce. Jako poslední se určuje přestupková komise, která je ve Vílanci tvořena místostarostou obce, třemi zastupiteli a advokátkou. Obec Vílanec netvoří radu obce, protože má méně než 15 zastupitelů. Podnikatelská sféra v obci Zemědělskou půdu v okolí obce obhospodařuje firma Eurofarms, s. r. o., se sídlem v Herolticích u Jihlavy. Na zemědělských půdách se v okolí obce pěstuje převážně pšenice, ječmen, řepka, ale také brambory. Eurofarms s farmou Vílanec má u obce areál, kde jsou vybudované haly. Tyto haly sloužily k pronájmu jiné firmě, která zde sloužila jako bramborárna. Firma Eurofarms zahájila stavbu haly, ve které má v plánu skladovat sypká hnojiva. Pro firmu pracují obyvatelé obce, poskytuje v období žní možnost brigády. V obci je známý hotelový komplex Mlýnhotel Vílanec. V prostorách bývalého vodního mlýna byla vybudována stylová restaurace s ubytováním. Mlýnhotel je rozdělen na Mlýnhotel 1 a Mlýnhotel 2. Díky široké nabídce možností v tomto komplexu přiláká každoročně do obce mnoho zájezdů, návštěvníků, turistů, ale také firem. Hotel nabízí prostory na firemní a společenské akce, rodinné dovolené, relaxaci, sport a výlety. Hotel stejně jako firma Eurofarms zaměstnává obyvatele obce a je sponzorem Sboru dobrovolných hasičů Vílanec. Firma Cargo Repase se zabývá kamionovou přepravou a servisem. Firma Čtyřkolky Vysočina, s.r.o., která má pobočku ve Vílanci nabízí prodej čtyřkolek, firemní akce, 35
výlety, zážitky, rating, ale také služby bagrování a buldozerování. Obec má také Myslivecké sdružení Vílanec – Cerekvička, které se zaměřují na lov a odchyt divokých zvířat a související činnosti. Ve Vílanci je také čerpací stanice Shell. V obci se prosazují i drobní řemeslníci provozující truhlářství, tesařství, klempířství, aj.
2.2 Analýza rozpočtu Obce Vílanec V této části bakalářské práce se zaměříme na hospodaření obce v letech 2007 – 2011. Nejprve zhodnotíme schválené rozpočty se skutečným plněním a poté podrobněji rozebereme skutečné příjmy a výdaje. Ve své práci budeme pracovat s výkazy FIN 2-12 M a rozpočty Obce Vílanec. Obec Vílanec schvaluje na zasedání zastupitelstva rozpočty, které jsou navrženy starostkou obce. Ve všech pěti letech došlo ke schválení rozpočtu do konce měsíce března. Do doby schválení rozpočtu hospodařila obec se schváleným rozpočtovým provizoriem, které zastupitelstvo schvaluje na posledním zasedání zastupitelstva předchozího roku. Tabulka č. 1: Schválené rozpočty v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
rozpočtované příjmy rozpočtované výdaje rozpočet
2007
2008
2009
2010
2011
4 768
6 366
5 735
5 598
4 456
4 768
6 366
5 735
5 598
4 456
vyrovnaný vyrovnaný vyrovnaný vyrovnaný vyrovnaný
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování V tabulce můžeme vidět, že zastupitelstvo obce schvaluje vyrovnané rozpočty. Zpravidla se rozpočet sestavuje a schvaluje jako vyrovnaný, ale může být schválen i jako přebytkový nebo schodkový. Obec má každý rok vyrovnaný rozpočet, protože rozdíly mezi plánovanými příjmy a výdaji vyrovnává tzv. dofinancováním. Dofinancování obec provádí přes finanční prostředky z minulých let (položka 8115). Položku 8115 si může obec dát do schváleného rozpočtu pouze na částku, která nepřesáhne zůstatek finančních prostředků na bankovních účtech. Obec Vílanec má finanční prostředky na bankovním účtu a může tedy dorovnávat rozdíly v plánovaných příjmech a výdajích. V tabulce č. 2 můžeme vidět, jak obec dofinancovala rozpočet v jednotlivých letech. 36
Tabulka č. 2: Dofinancování rozpočtu položkou 8115 v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) 2007
2008
2009
2010
2011
úhrn rozpočtovaných příjmů 8115 - dofinancování
2 640
3 507
3 895
3 475
4 638
2 128
2 860
1 840
2 123
-182
rozpočtované příjmy celkem
4 768
6 367
5 735
5 598
4 456
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování V letech 2007 – 2010 byly plánované příjmy nižší než plánované výdaje a proto obec zapojila pro vyrovnání rozpočtu finanční prostředky na bankovním účtu. Tímto vyrovnala plánované výdaje. Dofinancování neznamená, že se fyzicky peníze odeberou z bankovního účtu, ale říká nám, jak by byla obec schopná krýt výdaje. Je možné rozpočet dorovnat půjčkou či úvěrem, pokud nemá obec finanční prostředky na účtech. V roce 2011 nastala opačná situace, kdy plánované příjmy převýšily plánované výdaje. V tomto případě se přebytek vyrovná také položkou 8115 a to bude znamenat, že příjmy zůstanou na účtu. Dále je možné přebytek příjmů použít na vytváření rezerv. V průběhu roku se skutečné příjmy a výdaje odlišují od schváleného rozpočtu. Rozpočet je finančním plánem, jímž obec řídí hospodaření, avšak dává pouze předobraz, jak by mohla obec příslušný rok hospodařit. Pro hodnocení hospodaření Obce Vílanec se musíme především zaměřit na skutečné příjmy a výdaje a jaké budou mít dopady na další období. Následující tabulka ukazuje, zda schválené rozpočty byly pro své období podhodnocované nebo nadhodnocované. Tabulka č. 3: Plnění rozpočtových příjmů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
rozpočtované příjmy skutečné příjmy rozdíl
2007
2008
2009
2010
2011
2 640
3 507
3 895
3 475
4 638
3 510
4 443
4 191
9 329
4 831
870
936
296
5 854
193
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování V tabulce jsou použité plánované příjmy z rozpočtu bez zahrnuté položky 8115, která jak bylo výše popsáno, je použitá pouze pro dofinancování rozpočtu. Tyto příjmy jsou porovnávány s příjmy celkovými na konci roku k 31. 12. Z tabulky je zřejmé, že plánované příjmy jsou podhodnocené, protože ve všech letech dochází k vyšším skutečným příjmům. Největší rozdíl mezi schválenými příjmy a příjmy skutečnými 37
zaznamenává rok 2010. V tomto roce dochází k přesahu schválených příjmů ke skutečným příjmům o 168 %. Takto vysoký rozdíl v příjmech je daný především získanými dotacemi v celkové hodnotě 4 805 600 Kč, ale také neplánovaného prodeje dřeva, kde rozdíl od plánovaných příjmů je 862 150 Kč. Naopak si můžeme všimnout, že v roce 2011 se rozpočtované příjmy od skutečných příjmů lišily o minimální rozsah 4 %.
10 000 9 000 Rozpočtované příjmy
8 000 tis. Kč
7 000 6 000 5 000 4 000
Skutečné příjmy
3 000 2 000 1 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 2: Schválené a skutečné příjmy (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování V grafickém znázornění je lépe vidět, jaký rozdíl je mezi skutečnými a schválenými příjmy. Pouze v roce 2010 je rozdíl vysoký, ale ostatní roky mají rozdíly mezi příjmy podobné. Z hlediska hodnocení rozdílu mezi příjmy schválenými a skutečnými je možno říci, že podhodnocení schválených příjmů není nijak negativní. Vznikají disponibilní prostředky, které obec může využít na neplánovanou akci nebo je ukládat do rezervních fondů. Následující tabulka naopak ukazuje rozdíly mezi výdaji rozpočtovanými a skutečnými.
38
Tabulka č. 4: Plnění rozpočtovaných výdajů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) 2007
2008
2009
2010
2011
rozpočtované výdaje skutečné výdaje
4 768 2 490
6 366 3 017
5 735 4 292
5 598 11 594
4 456 4 677
rozdíl
2 278
3 349
1 443
-5 996
-221
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování V letech 2007 až 2009 jsou schválené výdaje nadhodnocovány. V roce 2007 dochází k rozdílu skutečných výdajů o 2 277 600 Kč, tj. o 48 % méně, než byly plánované výdaje. Tento rok byl velmi pozitivní a mohu říci, že obec úspěšně hospodařila. Obec mohla počítat s vyšší rezervou v rozpočtu. Bohužel rok 2010 byl opakem roku 2007. V roce 2010 se neplánovaly investiční akce v obci a právě díky tomu skutečné výdaje převýšily rozpočtované výdaje o 5 996 100 Kč, tj. 107 %. Takto vysoký rozdíl ve výdajích úzce souvisí s dotačními příjmy, které obec získala. Společně s dotačními příjmy a spolufinancováním obec vybudovala novou kanalizaci a díky této akci můžeme pozorovat rozdíly na straně příjmů i na straně výdajů v roce 2010.
12 000 10 000
Rozpočtované výdaje
tis. Kč
8 000 6 000 Skutečné výdaje
4 000 2 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 3: Schválené a skutečné výdaje (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování Z grafu je zřejmé, že v roce 2011 je rozdíl mezi skutečnými a schválenými výdaji minimální. I přesto, že v roce 2010 byl rozdíl vysoký, můžeme hodnotit vývoj 39
plánovaných a skutečných výdajů také jako pozitivní. Pouze v roce 2010 došlo k převýšení skutečných výdajů, avšak to bylo dáno výstavbou kanalizace, která nebyla na začátku schváleného rozpočtu plánovaná. Pokud se podíváme na příjmovou stránku v roce 2010, povšimneme si, že v příjmech skutečných oproti plánovaným byl obrovský nárůst. Je zřejmé, že tyto příjmy byly použity na krytí výdajů. Ideální pro obec by bylo, pokud by se predikce příjmů s výdaji pohybovala okolo 100 %.
12 000
tis. Kč
10 000 celkové příjmy
8 000 6 000 4 000
celkové výdaje
2 000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 4: Celkové skutečné příjmy a výdaje (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Při porovnání celkových skutečných příjmů a výdajů můžeme vidět, že v obci převládají skutečné příjmy nad výdaji. V roce 2010 dochází k vyšším výdajům. Ty však obec financovala ze svých volných finančních prostředků, které vede na svém běžném účtu. Tato situace nastala z důvodu spolufinancování investiční akce, na kterou Obec Vílanec získala investiční dotaci. Obec investovala do výstavby kanalizace, kterou musela z části financovat ze svých vlastních peněžních prostředků. Díky této naplánované akci v tomto roce přesáhly celkové skutečné výdaje příjmy. Z tohoto hlediska můžeme říci, že obec dosahuje vyšších skutečných příjmů nad skutečnými výdaji.
40
2.3 Analýza příjmů Po předešlé analýze rozpočtu obce můžeme říci, že obec hospodaří dobře a úspěšně, protože vykazuje vyšší skutečné příjmy nad příjmy rozpočtovanými a u výdajů úspěšně zvládá hospodařit s plánovanými výdaji a mít ještě rezervu do limitu plánovaných výdajů. Další důležitá věc, která zde musí být uvedena, je že obec nevykazuje dluhy. Je schopná z předešlé analýzy krýt veškeré výdaje svými peněžními prostředky. Dluhová služba v této obci je v analyzovaných letech nulová. V této části analýzy si podrobněji rozebereme celkové příjmy. Podle rozpočtové skladby jsou příjmy rozpočtu obce rozděleny do čtyř skupin. Jedná se o daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a v neposlední řadě přijaté dotace. Po rozboru jednotlivých skupin příjmů uvidíme, jaké příjmy jsou pro obec důležité, které obec může ovlivnit svým rozhodnutím a které ovlivnit rozhodnutím nemůže. 10 000 9 000 8 000
tis. Kč
7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 5: Vývoj celkových příjmů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Vývojový graf celkových příjmů ukazuje, že v roce 2007 a 2008 příjmy stoupaly, rok 2009 přinesl naopak mírný pokles v celkových příjmech. V roce 2010 dochází k nejvyšším příjmům v rámci analyzovaných let, kdy příjmy dosahovaly 9 329 130 Kč. V roce 2011 dochází k prudkému poklesu zpět na průměrnou úroveň let 2007, 2008, 2009. 41
5 000 daňové příjmy
4 500 4 000
tis. Kč
3 500
nedaňové příjmy
3 000 2 500
kapitálové příjmy
2 000 1 500 1 000
přijaté dotace
500 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 6: Podíl jednotlivých příjmů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování V grafu je znázorněno, jaký podíl mají jednotlivé skupiny příjmů na celkových příjmech. Ve všech letech je možné vidět, že důležitou roli na příjmové stránce obce jsou příjmy daňové. Daňové příjmy obec pro svou existenci a funkci potřebuje. Další nezanedbatelnou skupinou v obecním rozpočtu na příjmové stránce jsou nedaňové příjmy, které zabírají také velkou část z celkových příjmů. Kapitálové příjmy (vyznačené v grafu žlutou barvou) nejsou skoro patrné a nemají veliký vliv na příjmech obce. Naopak přijaté dotace v roce 2010 byly nejdůležitější skupinou pro financování obecních aktivit. A nejen v roce 2010 byly dotace pro obec důležitou složkou v příjmech.
42
Tabulka č. 5: Struktura příjmů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Druhové třídění
Rok 2007
2008
2009
2010
2011
daňové příjmy
2 310
2 863
2 511
2 641
2 830
nedaňové příjmy
1 006
959
756
1 758
1 720
34
65
72
17
32
přijaté transfery
160
644
852
4 913
249
příjmy celkem
3 510
4 531
4 191
9 329
4 831
kapitálové příjmy
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování V tabulce můžeme podrobněji vidět strukturu příjmů, které se podílejí na celkových příjmech. Další kapitoly se věnují rozboru jednotlivých skupin příjmů a analyzují, proč dochází k různým výkyvům v jednotlivých letech.
2.3.1 Daňové příjmy obce Daňové příjmy představují nejdůležitější zdroj příjmů obce. V tabulce je znázorněné, které daňové příjmy obsahuje rozpočet Obce Vílanec za analyzovaných pět let. Tabulka č. 6: Struktura daňových příjmů Obce Vílanec po jednotlivých položkách Položka
Název
Daňový příjem sdílený
svěřený
sdílený
-
111*
daň z příjmů fyzických osob (DPFO)
1122
daň z příjmů právnických osob za obce
-
svěřený
1121
daň z příjmů právnických osob (DPPO)
sdílený
-
121*
obecné daně - daň z přidané hodnoty (DPH)
sdílený
-
134*
místní poplatky – poplatek za psa
-
-
151*
daň z nemovitostí
-
svěřený
133*
poplatek za likvidaci komunálního odpadu
-
-
136*
správní poplatky
-
-
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Dále v tabulce můžeme vidět, které daňové příjmy jsou daňovým příjmem sdíleným či svěřeným a na jaké položky daňových příjmů obec přijala peněžní prostředky v letech 2007 až 2011. Podrobněji položky daňového charakteru rozebírá tabulka č. 7. 43
Tabulka č. 7: Celkové daňové příjmy po položkách v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Daňové příjmy daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob za obce daň z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty daň z nemovitostí poplatky za psa poplatky za likvidaci komunálního odpadu správní poplatky celkem
Rok
Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
494
619
614
640
618
292
67
-
-
-
513
752
588
525
536
2 913
777
1 168
1 051
1 150
1 208
5 354
231
253
253
322
305
1 364
4
4
5
4
4
21
2 985 359
-
-
-
-
160
160
-
-
-
-
0
0
2 311
2 863
2 511
2 641
2 831
13 156
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování V předchozí tabulce je stručný přehled daňových příjmů a celkových finančních prostředků, které za pět po sobě jdoucích let obec přijala na jednotlivé položky daňových příjmů. Nejdůležitější daňový příjem, který vykazuje za pět let nejvyšší částku je daň z přidané hodnoty. Obec získala z této daně příjmy v necelých 5,4 milionů Kč. Naopak naprosto zanedbatelným daňovým příjmem jsou správní poplatky, které vykazují 50 Kč, ale jsou zde zahrnuty, protože byly vykázány v jednom z pěti analyzovaných let. Pro pochopení analýzy jako celku je potřeba rozebrat jednotlivé položky daňových příjmů a zjistit, jak jsou přerozdělovány obcím a jakým způsobem mohla Obec Vílanec daňové příjmy ovlivnit. Sdílené daně Sdílené daně jsou součástí příjmové stránky obecních rozpočtů a obcím jsou převáděny zčásti, protože se přerozdělují mezi více obcí. Sdílené daně společně s daněmi svěřenými patří do zvláštního režimu přerozdělování. Při rozdělování těchto daní je u obce důležité její velikost. Obec Vílanec získává finanční prostředky prostřednictvím sdílených daní a můžeme říci, že pro obec jsou sdílené daně důležité a to nejen kvůli
44
objemu získaných prostředků, ale také proto, že obec tyto daně nespravuje a nevyplývají jí žádné náklady spojené s touto daní. Tabulka č. 8: Sdílené daňové příjmy Rok Výnosy z daní
2007
2008 2011
20,59 %
21,4 %
výnosu daně z přidané hodnoty
20,59 %
21,4 %
výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků
20,59 %
21,4 %
výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou
20,59 %
21,4 %
výnosu z 60 % výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání
20,59 %
21,4 %
výnosu daně z příjmů právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem obec
30 %
30 %
výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa trvalého
15 %
výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělovaný podle poměru počtu zaměstnanců majících místo výkonu práce v dané obci k 1. prosinci předcházejícího roku k součtu zaměstnanců ve všech obcí ČR
15 %
Zdroj: www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Propocet_navrhu_RUD_07-2011_xls.xls, vlastní zpracování V tabulce můžeme vidět, že se podíl výnosu na daních sdílených z původních 20,59 %, tj. v roce 2007 zvýšil na 21,4 % platné od roku 2008. Do roku 2007 se sdílená daň pro obec vypočítala jako procentní podíl ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce k 1. 1. běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce a dále byl dán podíl na sdílené dani poměrem počtu zaměstnanců v obci, k celkovému počtu zaměstnanců v jednotlivých obcích v České republice. V roce 2008 nabyla účinnost novela zákona o rozpočtovém určení daní. S touto novelou dochází k odstranění přechodů mezi velikostními kategoriemi obcí z původních 14 na 42. V novele zákona došlo k doplnění i některých dalších kritérií, která mají význam na
45
výpočet sdílených daní pro obce (např. podíl obce na celkové výměře s váhou 3 %, podíl počtu obyvatel obce na celkovém počtu obyvatel s váhou 3 %). 15 Tabulka č. 9: Sdílené daňové příjmy po položkách v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Sdílené daně obce Rok
z příjmů fyzických osob z příjmů právnických (DPFO) osob (DPPO)
z přidané hodnoty (DPH)
2007
494
513
777
2008
619
752
1 168
2009
614
588
1 051
2010
640
525
1 150
2011
618
536
1 208
celkem
2 985 2 914 Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
5 354
Pokud se podíváme v tabulce na rok 2007 a porovnáme tento rok se zbývajícími analyzovanými roky, můžeme říci, že se sdílená daň výrazně změnila a novela zákona o sdílených daních způsobila změny ve vykazovaných položkách. Dále můžeme v tabulce č. 9 vidět, že příjmy daně z přidané hodnoty jsou každý rok vyšší. Pouze v roce 2008 daň z přidané hodnoty vykazovala vyšší příjmy oproti roku 2009. Příjmy daně z příjmu fyzických osob a příjmů právnických osob můžeme vidět, že jsou každý rok jiné. Nejvýznamnější sdílenou daní, která znamená nejvyšším příjmem do rozpočtu obce je daň z přidané hodnoty, která vykazuje celkové příjmy za pět analyzovaných let 5 353 751 Kč.
15
STRÁNSKÁ, P., Metodika výpočtu sdílených daní plynoucí do rozpočtů obcí, Univerzita Pardubice,
fakulta ekonomicko-správní, ústav matematiky, ze dne 27. 3. 2012, dostupné: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/38025/1/Str%C3%A1nsk%C3%A1P_MetodikaV%C3%BDpo%C4 %8Dtu_2010.pdf
46
1 400 2007 1 200 2008
1 000
tis. Kč
800
2009
600 2010
400 200
2011
0 DPFO
DPPO
DPH
Obrázek č. 7: Vývoj příjmu ze sdílených daní v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Graficky je znázorněn vývoj sdílených daní od roku 2007 – 2011 a je možné vidět, že v roce 2007 byly sdílené daně ze všech let nejnižší. Novela zákona o sdílených daních přinesla Obci Vílanec vyšší finanční prostředky plynoucí obci ze sdílených daní. Obec Vílanec může sdílenou daň ovlivňovat pouze nepřímými kroky. Jedním z kroků, které Obec Vílanec může udělat pro vyšší příjmy z daní sdílených je, vytvářet podmínky pro podnikání, dále zkvalitnit životní úroveň například bytovou výstavbou a tím zajistit zvýšení počtu obyvatel a poplatníků. Svěřené daně Charakteristikou daně svěřené je, že výnos z této daně plyne do té obce, na jejímž území byl vybrán. V tabulce jsou znázorněné svěřené daně, za které má Obec Vílanec finanční prostředky z jejich výnosu.
47
Tabulka č. 10: Svěřené daňové příjmy po položkách v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Svěřená daň Rok 2007
z příjmu právnických osob za obce 292
2008
67
253
2009
-
253
2010
-
322
2011
-
305
celkem
359
z nemovitostí 231
1 364
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Daň z nemovitosti a daň z pozemku Vidíme, že nejvyšších daňových příjmů z pohledu svěřených daní dosahuje daň z nemovitosti, která vykazuje částky od 230 780 Kč v roce 2007 až po částku 322 110 Kč v roce 2010. Tato daň je výnosem daně z nemovitosti, tj. daň ze staveb a daň z pozemků. U daně ze staveb je pro Obec Vílanec velikost výnosu ovlivňována počtem a velikostí nemovitostí na území Obce Vílanec, ale také počtem obyvatel v obci. Pozemky a stavby mají stanovené sazby daně a koeficient pro výpočet daně z nemovitosti, který se odvíjí podle velikosti obce, tj. podle počtu obyvatel. Obec Vílanec patří do velikosti obce do 1 000 obyvatel a náleží ji koeficient 1. U daně z nemovitosti je také tzv. místní koeficient, který obce mohou vyhláškou zvyšovat ze základní úrovně 1 na hodnoty 2, 3, 4, 5, a tím by docházelo ke zvýšení daně z nemovitosti. U daně z pozemků může obec ovlivnit výnosnost daně pouze tím, že zemědělské půdy budou vykazovat určité bonity. Obec může upravovat koeficient i u daní z pozemků, ale pouze u stavebních pozemků. Další položkou, která je vykazovaná v obecních rozpočtech, je výnos daně z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec. Tento výnos Obec Vílanec vykazovala pouze v letech 2007 a 2008. Stejně tak jako u sdílených daní může obec daně svěřené ovlivnit zvýšením počtu poplatníků dané daně a jak bylo výše popsáno zvýšit místní koeficienty, které by ovlivnily výnosnost daní z nemovitostí a pozemků. 48
Místní poplatky Místní poplatky neboli také místní daně, jsou povinné platby, které obec od svých občanů vybírá a kdykoli je může zavést obecně závaznou vyhláškou. Pokud jsou tyto místní poplatky v obci zavedeny, stávají se závaznými pro všechny obyvatele a subjekty bez rozdílu na tom, zda se v obci nacházejí trvale či přechodně. Obec Vílanec zavedla místní poplatky ze psů, komunálního odpadu a správní poplatky. V jaké výši se pohybovaly tyto poplatky v letech 2007 – 2011 můžeme vidět v následující tabulce. Tabulka č. 11: Místní poplatky obce po položkách v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
2007
3,73
Poplatky za likvidaci komunálního odpadu -
2008
3,85
-
-
2009
5,02
-
-
2010
4,10
-
-
2011
3,98
159,52
0,05
celkem
20,68
159,52
0,05
Rok
za psy
správní -
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Poplatek ze psů Tento poplatek je obcí vybírán každý rok od obyvatelů obce. Obec si stanovila vlastní výši poplatků za jednoho a více psů. Pokud má majitel psa jednoho, zaplatí poplatek 50 Kč za psa. Pokud má majitel psů více, potom obec počítá za každého dalšího psa poplatek 75 Kč. Veliká slabina tohoto poplatku je, že na obcích není známý skutečný počet psů v domácnostech a obyvatelé obce někdy přiznají pouze psa jednoho a, nebo také psa nepřiznají vůbec. Dnes může obec stanovit maximální výši poplatku za jednoho psa až do výše 1 500 Kč a za druhého a každého dalšího psa až do výše 2 000 Kč. Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Podle tabulky č. 11 vidíme, že od roku 2007 do roku 2010 nevykazuje obec na této položce žádné vybrané místní poplatky. Avšak to z toho důvodu, že obec vedla tento poplatek v účetnictví na jiné položce za sběr a svoz komunálních odpadů podle 49
rozpočtové skladby. Audit, který kontroloval hospodaření obce za rok 2010, doporučil, aby obec účtovala místní poplatky vybírané od obyvatel na jinou položku, která je upravena vyhláškou o místních poplatcích. Pro Obec Vílanec je mnohem lepší vykazovat poplatky za sběr a svoz komunálního odpadu vybírané od obyvatel právě na položku, která je upravena vyhláškou o místních poplatcích, protože přesně vidíme, v jaké výši byly vybrané poplatky za likvidaci komunálního odpadu. Obec Vílanec si stanovila výši poplatku na obyvatele 500 Kč na rok. Stejně jako u jiných poplatků je volba samotné obce, jakou výši poplatku si pro svou obec zvolí. Maximální hranice poplatku za likvidaci komunálního odpadu je právě 500 Kč. Správní poplatky Obec v roce 2011 získala finanční prostředky ze správních poplatků ve výši 50 Kč. Na rozdíl od poplatků místních obec nemůže ovlivňovat jejich výši. Výše správních poplatků je upravena zákonem č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích. Na závěr kapitoly o daňových příjmech můžeme říci, že obec může ovlivnit výnos z daní a tím zvýšit daňové příjmy. Pokud obec bude podporovat a vytvářet příznivé podnikatelské prostředí bude docházet ke zvýšení výnosů daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných, dále daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Obec má v kompetenci také zvyšovat výnos daní z nemovitosti a daní z pozemků a na závěr určovat výše místních poplatků.
2.3.2 Nedaňové příjmy obce Nedaňové příjmy hrají pro obec významnou roli. Obec Vílanec může svým rozhodnutím a chováním ovlivňovat nejen výši, ale i strukturu nedaňových příjmů. Do nedaňových příjmů patří například příjmy za poskytované služby, příjmy z prodeje, příjmy z pronájmu majetku a příjmy z úroků.
50
Tabulka č. 12: Nedaňové příjmy obce v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Druh činnosti nedaňových příjmů
Rok 2007
2008
2009
pěstební činnost
523
262
155
1012
1 019
pitná voda
311
382
256
400
506
5
0
4
1
9
50
147
169
190
36
14
12
17
1
2
3
22
38
53
31
56
63
53
60
51
34
65
72
17
32
45
71
53
41
60
1041 1024 817 1775 Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
1746
pohřebnictví sběr a svoz komunálního odpadu činnosti místní správy ‐ poskytování služeb a výrobků ‐ z pronájmu pozemků ‐ z pronájmu ostatních nemovitostí ‐ z prodeje pozemků příjmy z úroků celkem
2010
2011
V uvedené tabulce vidíme, jaké nedaňové příjmy Obec Vílanec skutečně vykázala v letech 2007 až 2011. Mezi nejdůležitější nedaňové příjmy obce můžeme zařadit pěstební činnost, pitnou vodu a do roku 2011 k nim patřily příjmy za sběr a svoz komunálního odpadu. Pěstební činnost Pěstební činnost zahrnuje příjmy z prodeje dřeva. Tento příjem v roce 2011 vykazuje 58,37 % z celkových nedaňových příjmů. Můžeme říci, že pro Obec Vílanec je tento druh nedaňového příjmu velmi důležitý, protože vykazuje vysoké částky na příjmové stránce. Právě díky tak vysokým příjmům se musela obec registrovat na finanční úřad jako plátce DPH. V roce 2010 dosáhla za dvanáct po sobě jdoucích měsíců příjem přes milion korun, v našem případě to byla částka 1 012 145 Kč. Tři měsíce potom, co se obec zaregistruje na finanční úřad, se teprve stane plátcem. Obec Vílanec se tedy od března roku 2011 stala plátcem DPH. DPH se vztahuje na hlavní činnosti obce, tj. pěstební činnost a pitná voda. Tím, že se obec stala plátcem DPH, se zvýšila administrativní náročnost hospodaření obce.
51
Pitná voda Obec Vílanec je vlastníkem a provozovatelem dvou studní, které jsou zdrojem pitné vody. Obec Čížov, která je sousedící obcí Obce Vílanec, odebírá pitnou vodu ze studní. Obec Vílanec za odebrané množství vody Obci Čížov vystavuje faktury. 600 500
tis. Kč
400 300 200 100 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 8: Vývoj příjmů pitné vody v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
V grafu je patrné, že vývoj příjmů z pitné vody za poslední dva analyzované roky prudce stoupá. Je to také dané tím, že kalkulace ceny vody se stanoví na základě nákladů, které byly vynaložené v rámci poskytování pitné vody. Tyto náklady v posledních letech byly vyšší například tím, že se opravil vodovod, dalším nákladem je bezpochyby údržba, materiál a ostatní služby vynaložené na zajištění pitné vody. Musím také uvést, že do ceny pitné vody musí obec zavádět od března 2011 i sníženou sazbu DPH, která v roce 2011 činila 10 % a v dalších letech například v roce 2012 tato sazba činí 14 %. Dále Obec Vílanec od roku 2011 zařadila do kalkulace ceny vody i stočné. Tím, že stoupá cena za vodu, tím také stoupají příjmy obce. Na druhou stranu obec vynakládá vysoké výdaje na zajištění pitné vody.
52
Sběr a svoz komunálního odpadu Sběr a svoz komunálního odpadu v sobě zahrnuje – shromažďování, sběr, svoz, přepravu a třídění odpadu. Obec má povinnost odpady sbírat a zajišťovat tříděný sběr komunálních odpadů.
200 180 160 140
tis. Kč
120 100 80 60 40 20 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 9: Vývoj příjmů za sběr a svoz komunálního odpadu v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
Graf ukazuje, že od roku 2008 prudce stouply příjmy za komunální odpad a to především díky tomu, že občané v obci začali více třídit odpad. Obec Vílanec se zapojila na základě smlouvy do systému o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů u firmy EKO-KOM. Obec získává nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů a díky tomu získává příjmy za třídění odpadů. Následně můžeme vidět, že v roce 2011 dochází k prudkému poklesu. To však neznamená nižší příjmy v této činnosti, ale v kapitole o místních poplatcích je už uvedeno, že od roku 2011 se poplatky za likvidaci komunálního odpadu účtují na položku místních poplatků a ne na položku sběr a svoz komunálního odpadu v rámci nedaňových příjmů. Právě toto přeúčtování vyvolalo výraznou změnu v těchto příjmech.
53
Činnost místní správy Další zdroj příjmů obec získává za činnost místní správy. Do těchto příjmů spadají pronájmy pozemků, pronájmy ostatních nemovitostí a také poskytnuté služby. V příjmech činnosti místní správy je uveden také příjem z prodeje pozemků, který je však svým charakterem příjmem kapitálovým.
70 poskytování služeb a výrobků
60 50
z pronájmu pozemků
tis. Kč
40 30 20
pronájem ostatních nemovitostí
10 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 10: Příjmy za činnost místní správy v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
Nejvýznamnějším příjmem podle grafu jsou příjmy z pronájmu ostatních nemovitostí. Obec pronajímá například sál v kulturním domě a prostory v budově bývalé školy. Kapitolu nedaňových příjmů bych zhodnotila jako důležitou skupinu příjmové stránky obce, kterou obec svým rozhodnutím může ovlivňovat. Pokud bude potřebovat více příjmů, prodá více dřeva z lesa nebo navýší ceny. Obec Vílanec podle mého názoru hospodaří dobře a to především díky tomu, že vlastní hektary lesů a má své studny s pitnou vodou. Obec svým počtem obyvatelů a rozlohou nepatří mezi velké vesnice, avšak díky tomu, že má své lesy, dosahuje příjmy, které ostatní obce třeba dosahovat nemohou. Z lesů a pitné vody získává Obec Vílanec mnoho finančních prostředků, ze kterých může financovat například rozsáhlé opravy vodovodní sítě, kanalizace
54
a podobně. V obrázku č. 11 můžeme vidět, že příjmy prudce vzrostly a to právě díky zvýšení prodeje dřeva a zvýšení cen pitné vody. 2 000 1 800 1 600 1 400
tis. Kč
1 200 1 000 800 600 400 200 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 11: Vývoj celkových příjmů v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
2.3.3 Kapitálové příjmy obce Kapitálové příjmy jsou vlastní příjmy obce, které patří mezi příjmy přímo ovlivnitelné a lépe predikovatelné. Kapitálové příjmy jsou nahodilé a jsou úzce spojeny s prodejem obecního majetku a výnosy z cenných papírů. Obec může velikost kapitálových příjmů ovlivnit svým rozhodnutím, protože zastupitelstvo má plně v kompetenci rozhodování o převodu a prodeji majetku. Obec Vílanec nevykazuje mnoho majetku, kterým by mohla zásadně měnit strukturu kapitálových příjmů. Jediná vykazovaná část v kapitálových příjmech obce, je prodej pozemků a ani ta nezastává nějak významnou roli na příjmové stránce obce. Obec Vílanec nevlastní ani obecní byty, díky kterým by mohla ovlivňovat strukturu kapitálových příjmů.
55
Tabulka č. 13: Kapitálové příjmy v letech 2007 – 2011 (v Kč) 2007
2008
2009
2010
2011
rozpočtované příjmy
25 000
85 000
60 000
45 000
35 000
skutečné příjmy rozdíl
33 897
65 065
72 192
17 160
32 240
8 897
- 19 935
12 192
-27 840
- 2 760
procent
35,59 % -23,45 % 20,32 % -61,87 % Zdroj: Výkazy FIN 2-12M a rozpočty Obce Vílanec, vlastní zpracování
-7,89 %
V tabulce č. 13 je možné vidět, že při návrhu a schválení kapitálových příjmů zastupitelé pouze odhadovali, jak se bude tato příjmová stránka vyvíjet. Obec Vílanec neprodává mnoho kapitálového majetku a je těžké odhadnout, zda v průběhu roku bude zájem o koupi obecních pozemků. Rozdíl mezi rozpočtovanými příjmy a skutečnými příjmy je v každém roce různý. Nejlépe vykazovaný rok byl 2007, kdy skutečný příjem od příjmu rozpočtovaného byl vyšší o 8 897 Kč a tím byl o 35,59 % vyšší, než příjem plánovaný. Došlo k prodeji více pozemků v průběhu roku, než obec očekávala při plánování kapitálových příjmů. V roce 2009 byl o 12 192 Kč vyšší příjem z prodeje pozemků, než byl plánovaný příjem. Naopak ostatní roky vykazují záporná čísla. Za nejhorší rok v rámci kapitálových příjmů můžeme označit rok 2010, kdy plánované příjmy byly splněné pouze do výše 38,13 %. Rok 2008 a 2011 také nesplnily plánovaný příjem a rozdíl mezi skutečnými a rozpočtovanými příjmy se pohybuje od – 2 760 Kč až do výše – 19 935 Kč.
2.3.4 Dotace Dotace patří mezi jednu z důležitých částí příjmů. Obce nejsou schopné financovat veškeré činnosti spojené se správou a údržbou obce, dále nejsou schopné svými finančními prostředky pokrýt veškeré investiční i neinvestiční výdaje a proto potřebuje výpomoc ve formě dotace.
56
Tabulka č. 14: Dotace v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Poskytnutá
Dotace
Rok 2007
2008
2009
2010
2011
celkem
neinvestiční
st. rozpočet
-
20,0
8,5
22,9
1,7
53,1
neinvestiční
st. rozpočet
6,9
7,2
7,7
84,3
62,9
169,1
neinvestiční
st. fondy
-
24,4
25,9
-
-
50,2
neinvestiční
st. rozpočet
-
453,1
510,8
-
-
963,9
neinvestiční
obce
-
6,2
-
-
-
6,2
neinvestiční
kraje
34,4
17,4
166,6
investiční
st. rozpočet
-
-
-
investiční
kraje
119,0
116,0
160,3
644,3
celkem
150,6
184,7
553,7
3 990,0
-
3 990,0
132,4
665,0
-
1 032,4
851,7
4 912,8
249,3
6 818,5
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Obec může z části ovlivnit velikost příjmů z dotací. Prvním krokem, který obec musí udělat je zažádat si o poskytnutí dotace. Mnohdy musí investovat peníze do projektu souvisejícího s žádostí o dotaci a přitom dotaci nemusí vůbec získat. Ale pokud se obci podaří získat dotační finanční prostředky, je to pro obec velmi výhodné a to i přesto, že při investičních dotacích musí obec projekt většinou spolufinancovat. V tabulce č. 14 můžeme vidět, že Obec Vílanec získala díky dotacím za pět po sobě jdoucích let 6 818,5 tis. Kč. Dotace mohou být investiční a neinvestiční. Neinvestiční dotace u Obce Vílanec převládají a jde především o dotace zaměřené na lesy, veřejnou správu, opravy, ale také sčítání lidu, volby a ochranu životního prostředí. Neinvestiční výdaje slouží především na úhradu běžných výdajů a nákup krátkodobého majetku. Pokud obec poskytnutou dotaci nevyčerpá, vrátí ji zpět v rámci finančního vypořádání poskytovateli dotace. Investiční dotace představují nákup dlouhodobého majetku nebo investice do projektů. Obec Vílanec v posledních letech investovala nejvíce do vodovodu a kanalizace. V roce 2010 získala investiční dotace za 3 990 000 Kč a 665 042 Kč, které sloužily k vybudování kanalizace, kterou obec spolufinancovala. Ale i v ostatních letech obec získala investiční dotace, například v roce 2007 a 2008 probíhala rekonstrukce místní komunikace, na kterou obec získala dotace v hodnotách 119 000 Kč a 116 000 Kč. V roce 2009 sloužila poskytnutá dotace k financování územního plánu. 57
6 000 5 000
tis. Kč
4 000 3 000 2 000 1 000
2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 12: Vývoj dotací v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Vývoj ukazuje, že získání dotace mělo rostoucí tendenci, avšak v roce 2011 tento trend prudce klesl. Podle vyhlídek do budoucna tomu i naznačuje, že pro obce bude stále těžší získávat dotace především na investiční projekty, protože podmínky související se získáním dotací budou stále složitější a především není tolik peněz, aby se mohly financovat veškeré projekty obcí. Dokonce si myslím, že pokud obec měla v plánu rozsáhlou rekonstrukci nebo výstavbu, neměla otálet a měla žádat o dotace v letech, kdy dotace byly takzvaně v období rozkvětu. Přesto Obec Vílanec až na jednu potřebnou akci, kterou plánuje do budoucna zrealizovat, vyčerpala za těchto analyzovaných pět let mnoho peněz z dotací a snažila se pro obec vybudovat nejdůležitější – kanalizaci, vodovod, komunikace, což se jí s úspěchem podařilo.
58
2.4 Analýza výdajů V této kapitole se zaměříme na analýzu výdajové stránky Obce Vílanec. Výdaje jsou určené především pro financování potřeb obce. Podle obecního rozpočtu se výdaje člení podle druhového třídění na běžné výdaje (tj. pátá třída) a kapitálové výdaje (tj. šestá třída). Dále je možné běžné výdaje označit za neinvestiční a kapitálové výdaje za investiční. Zastupitelstvo obce může některé výdaje ovlivnit, avšak ne zdaleka všechny. Výdaje jsou mnohem hůře plánovatelné, protože dochází k jejich častějším změnám, než je tomu tak na příjmové stránce. Výdaje jsou v průběhu roku častěji upravované rozpočtovým opatřením, nežli jsou příjmy. Obec Vílanec se snaží co nejlépe rozhodovat o výdajích obce a snaží se hospodařit, tak aby svým obyvatelům poskytovala 100 % služby a potřeby. V následující tabulce porovnáme, které z výdajů převažují na výdajové stránce obce. Tabulka č. 15: Výdaje v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Výdaje
Rok 2007
2008
2009
2010
2011
běžné kapitálové
1 951
2 586
3 977
4 229
4 657
539
520
315
7 365
20
celkem
2 490
3 106
4 292
11 594
4 677
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Z tabulky je možné vypozorovat, že téměř ve všech letech hrají nejdůležitější roli běžné výdaje. V roce 2011 měly kapitálové výdaje pouze 0,42 % podíl na celkových výdajích. V roce 2010 nastala opačná situace, kdy kapitálové výdaje přesahovaly běžné výdaje o 27 % a bylo to z důvodu financování investiční akcí, které podrobněji rozeberu v části zabývající se kapitálovými výdaji. Následující obrázek č. 13 zobrazuje vývoj obou porovnávaných výdajů. Pokud se nyní nebudeme dívat na rok 2010, potom vidíme, že kapitálové výdaje jsou pouze málo patrné a drží se spíše v nižších výdajových částkách.
59
8 000 7 000 Běžné výdaje
6 000
tis. Kč
5 000 4 000 3 000 Kapitálové výdaje
2 000 1 000 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 13: Běžné a kapitálové výdaje v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování Běžné výdaje v Obci Vílanec převyšují kapitálové výdaje. V grafickém znázornění můžeme vidět, že běžné výdaje v letech 2007 a 2008 tvoří zhruba 80 % celkových výdajů obce. V roce 2009 a 2011 jsou běžné výdaje na úrovni kolem 90 % celkových výdajů, dokonce rok 2011 se blíží hranici 100 %. V roce 2010 došlo ke změně, kdy běžné výdaje byly nižší než výdaje kapitálové. Běžné výdaje v roce 2010 byly na úrovni 30 % z celkových výdajů. Kapitálové výdaje udávají, že v letech 2007 a 2008 se výdaje drží kolem 20 % z celkových výdajů, rok 2009 udává kolem 10 % kapitálových výdajů a rok 2011 je naprosto nezanedbatelný pro kapitálové výdaje. V roce 2010 kapitálové výdaje tvoří 70 % celkových výdajů.
60
100% 90% 80%
Kapitálové výdaje
70% 60% 50% 40% 30%
Běžné výdaje
20% 10% 0% 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 14: Struktura výdajů v letech 2007 – 2011 (v %)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování V následujících kapitolách podrobněji rozebereme běžné a kapitálové výdaje a zjistíme, které z výdajů nejvíce ovlivňují strukturu běžných a kapitálových výdajů.
2.4.1 Běžné výdaje Charakteristickým rysem běžných výdajů je, že jsou to opakující se výdaje, ze kterých obec financuje běžné potřeby, a můžeme také říci, že v dalších letech z nich obec nebude mít žádný (přímý) užitek. Určitou část běžných výdajů zastupují tak zvané mandatorní výdaje, které jsou určené ze zákona a které obec musí vynaložit na zajištění veřejných služeb. Příkladem mandatorních výdajů je zabezpečení místních komunikací, tj. opravy a údržba. Druhá část výdajové struktury je část redistribučních výdajů, které zahrnují ostatní běžné výdaje – nákup materiálu, nákup služeb atd.
61
Tabulka č. 16: Vybrané běžné výdaje v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Výdaje
Rok 2007
2008
2009
2010
2011
216
293
227
454
453
silnice
-
349
481
457
592
provoz veřejné dopravy
14
13
13
21
16
pitná voda
159
234
218
1 450
1 597
kanalizace
-
-
-
-
158
302
390
435
407
415
kultura
11
14
26
14
21
veřejné osvětlení
79
129
119
109
12
komunální odpady
96
160
208
209
210
6
16
27
47
64
310
375
406
406
404
7
7
11
pěstební činnost
školní zařízení
požární ochrana zastupitelstva obcí
-
volby místní správa
467 499 1 811 634 Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
717
Tabulka uvádí vybrané výdajové položky, které obec financuje. Podíváme-li se podrobněji na tabulku, vidíme, že nejvíce výdajů vykazuje místní správa, zastupitelstvo obce, školní zařízení, pitná voda, silnice a pěstební činnost. Pěstební činnost Pěstební činnost v sobě zahrnuje veškerou péči o lesní porosty Obce Vílanec. Především jsou financovány výsadby, chemické prostředky k ochraně porostů, ale také Obec Vílanec vyplácí odměnu za vedení hospodaření v lesích obecnímu lesníkovi, který se o lesy obce stará a dohlíží na těžbu a prodej dřeva z lesa.
62
500 450 400 350 tis. Kč
300 250 200 150 100 50 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 15: Výdaje na pěstební činnost v letech 2007 - 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
Výdaje mají rostoucí tendenci i přes menší pokles v roce 2009. Tento vývoj je především dán tím, že čím více obec získává příjmů z prodeje dřeva, tím více je potřeba do lesů investovat. Nejvyšší podíl na celkových částkách v pěstební činnosti zabírají právě služby, ve kterých jsou zahrnuté odměny lesníkovi, ale také kontroly kvality dřeva a přepravy dřeva při prodeji. Obec Vílanec od roku 2009 do roku 2011 zaznamenává 100% nárůst výdajů v pěstební činnosti. Silnice Další značnou výdajovou stránkou obecního rozpočtu jsou výdaje na zajištění oprav a údržby silnice v obci. Obec Vílanec je povinna ze zákona zajišťovat služby, týkající se oprav komunikací a komunikace udržovat v určité kvalitě. Od roku 2008 do roku 2011 výdaje na zajištění oprav a údržby mírným tempem stoupají a to je známka především toho, že obec se stará o své komunikace a investuje finanční prostředky, aby komunikace byly sjízdné a pro obyvatele byly opravené chodníky. Pitná voda Obec zajišťuje pro své obyvatele kvalitní pitnou vodu, do které musí vynaložit mnoho finančních prostředků. Obec Vílanec vlastní dvě studny, které jsou umístěné výše než je samotná obec, proto je výhodou, že není potřeba vynakládat elektrické energie 63
k distribuci vody obyvatelům, protože voda teče do obce samospádem. Díky tomu obec ušetří mnoho peněz za energie. Obec však musí poskytovat ostatní služby a materiály k zajištění pitné vody. Nejvyššími výdaji, které obec zaznamenává, jsou služby, které zajišťují pitnou vodu obyvatelům. Do služeb řadíme výdaje na mzdy vodaře, dále služby související s výpočtem kalkulace vody, zajišťování oprav vodovodů a jiné. Dalšími významnými výdaji pitné vody jsou rozbory odpadní a pitné vody, díky kterým se zjišťuje kvalita vody. Obec každé čtvrtletí zasílá na účet celního úřadu zálohy, které jsou určeny na poplatky za odebrané množství podzemní vody, které je obec povinna ze zákona platit. Výše záloh je odvozena od poplatkového hlášení, které si obec musí nechat vypracovat a za vypracování obec platí. Na základě poplatkového hlášení se vypočítá výše záloh. Obec Vílanec platí čtvrtletně zálohy ve výši 20 000 Kč. Celní úřad tyto zálohy každý rok vyúčtuje a obci pošle zpět na účet přeplatek záloh. Celní úřad vrátil přeplatek záloh za rok 2010 ve výši 765 Kč a za rok 2011 byl přeplatek ve výši 400 Kč. Tyto poplatky jsou z důvodu zamezení devastace nadměrného čerpání přírodních zdrojů. Zastupitelé obce si jsou vědomi, že čím vyšší jsou náklady za vodu, tím vyšší je cena za m3 vody. Pokud je však nutné vynaložit finanční prostředky, aby voda dosahovala kvality a také zajistit, aby obec nebyla bez dodávky vody z důvodů havárií, nemá obec jiné možnosti, než finanční prostředky vynaložit a tím zajistit distribuci a kvalitní vodu obyvatelům. 1 800 1 600 1 400
tis. Kč
1 200 1 000 800 600 400 200 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 16: Výdaje na pitnou vodu v letech 2007 - 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
64
V grafickém znázornění vidíme, že od roku 2010 prudce stouply výdaje na zajištění kvality a dodávky pitné vody. Bohužel tato skutečnost se odrazila na ceně za vodu. Zastupitelé obce si jsou vědomi, že zvyšování ceny vody není příjemné a snaží se schvalovat co nejnižší možnou hranici ceny podle předložené kalkulace nákladů za vodu. Avšak je nutné myslet také na budoucnost, protože je potřeba zajistit finanční prostředky na zajištění oprav možných poruch na vodovodu a, nebo také pokud bude nutné zajistit finanční prostředky na výstavbu nové vodovodní sítě. Tyto finanční prostředky získává právě z odebraného množství vody obyvateli. Školní zařízení Zákon č. 383/2005 Sb., školský zákon, § 178 říká, že obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území. Obec Vílanec nemá zřízené školní zařízení, kam by děti mohly docházet v rámci školní docházky. Proto Obec Vílanec je povinna hradit náklady jiné obci, ve které žák plní povinnou školní docházku. Děti z Obce Vílanec navštěvují školu ve Stonařově a také dojíždějí do jihlavských škol. Obec je povinna za každého žáka každý rok hradit neinvestiční výdaje, které jsou spojené s materiály, údržbou, opravami, mzdami a dalšími potřebnými náklady souvisejícími se školní docházkou dětí. Školní zařízení, které je obec povinna hradit, je za žáky navštěvující mateřské školy a základní školy.
350 300
předškolní zařízení
tis. Kč
250 200 150
základní školy
100 50 0 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 17: Školní zařízení v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování 65
Neinvestiční výdaje na předškolní zařízení dosahují v roce 2009 nejvyšší částky 161 400 Kč. Od roku 2010 postupně neinvestiční výdaje klesají, protože ubývá žáků, kteří navštěvují předškolní zařízení. Neinvestiční transfery, které obec musí hradit za své žáky, kteří dochází do základní školy, Obec Vílanec každoročně hradí částky pohybující se na úrovni 250 000 Kč až 311 000 Kč. Zastupitelstvo obce Za výkon zastupitelstva obce musí obec vyplácet členům zastupitelstva odměny. Obec Vílanec má sedm členů zastupitelstva, z toho je jedna starostka, jeden místostarosta a pět členů komise. Zastupitelé hlasují o svých odměnách. Podle zákona jsou dané hranice odměn za funkce, které zastupují. Ve Vílanci bylo na zastupitelstvu odsouhlasené, že zastupitelé budou dostávat odměny v horní hranici dané zákonem. Tyto výdaje tedy zastupitelé mohou svým rozhodnutím ovlivnit. Avšak v roce 2011, kdy docházelo k vládním škrtům a úsporám se nezapomnělo ani na odměny zastupitelů, které klesly téměř o pět procent. 450 400 350
tis. Kč
300 250 200 150 100 50 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 18: Výdaje na zastupitelstvo obce v letech 2007 - 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
Další otázkou je, zda zastupitelé jsou ve funkci uvolněné nebo neuvolněné. V Obci Vílanec jsou starostka, místostarosta i zastupitelé neuvolněnými funkcionáři. Rozhodnutí být neuvolněnými zastupiteli znamená především zásadní zásah do rozpočtu obce. Důvodem zásahu do rozpočtu je, že neuvolnění zastupitelé mají nárok na 66
odměnu za funkci zastupitele a za další funkce, které na obci vykonávají, například za funkce jako je předseda výboru nebo komise. Tyto odměny lze sčítat. V obrázku č. 19 je možné vidět, že od roku 2007 do roku 2009 se odměny pomalu zvyšovaly a poté se výše odměn ustálila na určité hranici. Pokud by však obec chtěla ušetřit výdaje v této oblasti, je to možné. Neuvolnění zastupitelé mají možnost schválit si odměny nižší, třeba i nulové. Místní správa Místní správa je ta část výdajové stránky, ve které jsou financovány veškeré služby spojené s činností obce, dále nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, veškerý materiál potřebný pro činnost obce, služby telekomunikací, elektrická energie, plyn a další výdaje, které jsou potřebné pro plynulý chod Obce Vílanec. 2 000 1 800 1 600 1 400
tis. Kč
1 200 1 000 800 600 400 200 2007
2008
2009
2010
2011
Obrázek č. 19: Výdaje na místní správu v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
Obrázek č. 20 naznačuje, že výdaje na místní správu mají kolísavou tendenci. Nejvyšší výdaje zaznamenává rok 2009. V tomto roce dochází k nárůstu o 263 % oproti roku 2008. Důvodem tak obrovského nárůstů jsou výdaje vynaložené na nákup služeb. V tomto roce činily výdaje na služby 1 064 663 Kč. Takto vysokou částku nevykazuje tato položka v žádném z analyzovaných let.
67
Tabulka č. 17: Výdaje za nákup ostatních služeb v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč)
Výdaje
Rok 2007
2008
2009
2010
2011
90 36 1 065 225 Nákup ostatních služeb Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
163
Tabulka, která podrobněji popisuje položku služeb, nastiňuje vývoj v analyzovaných pěti letech. Můžeme vidět, že výdajová stránka služeb je každý rok v jiné výši, ale v roce 2009 dosáhla nárůstu oproti roku 2008 o 2 899 %. Důvod tak ohromného zvýšení výdajů je, že obec platila opravy střechy na bývalé škole, dále proběhla v tomto roce oprava obecního úřadu. Po roce 2009 dochází zpět k prudkému poklesu až o 79 % a další vývoj naznačuje, že výdajová stránka služeb se bude do budoucna pohybovat okolo 200 000 Kč. Ostatní osobní výdaje Další položkou, která hraje důležitou roli, co se týká výše výdajů v místní správě, jsou osobní výdaje. Tyto výdaje se každý rok pohybují kolem částky 200 000 Kč. Je to částka, která financuje veškeré dohody o provedení práce, které Obec Vílanec v daný rok uzavře. Na dohodu o provedení práce po celý rok pracuje - účetní, vodař, knihovnice, velitel hasičů a další, se kterými starostka dohodne práci pro obec.
2.4.2 Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje mají charakter podle rozpočtové skladby investičních výdajů, které souvisejí s pořízením dlouhodobého majetku. Obce nejvíce investují do oblastí vodního hospodářství, komunálního hospodářství, územního rozvoje a dalších. Ve většině případech jsou kapitálové výdaje na pořízení vysoké a obce mají dvě možnosti tyto investice financovat. První možností je získat kapitálové dotace a druhá možnost je využít vlastní finanční prostředky. Obec Vílanec se před každou investicí snaží využívat možnosti získání dotace. Pokud se obci dotace podaří získat, ušetří obecnímu rozpočtu mnoho peněz. Dále můžeme s ohledem na kapitálové výdaje hodnotit investiční aktivitu obce a říci, zda je obec aktivní v investiční činnosti.
68
Tabulka č. 18: Kapitálové výdaje v letech 2007 – 2011 (v tis. Kč) Rok
Výdaje
Celkem
2007
2008
2009
2010
2011
249
434
-
-
-
683
pitná voda
17
-
-
558
-
575
kanalizace
-
-
-
6 650
-
6 650
veřejné osvětlení komunální služby a územní rozvoj místní správa
-
-
-
-
20
20
-
-
-
156
-
156
274
86
315
-
-
675
silnice
celkem
540 520 315 7 364 20 Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
8 759
Obec Vílanec za analyzované roky investovala kapitálové výdaje v celkové částce 8 758 600 Kč. Nejvíce kapitálových výdajů investovala v letech 2007, 2008 a 2010. Obec nejvíce financovala kapitálové výdaje do oblastí kanalizace, silnice, pitné vody a místní správy. Nejvyšším kapitálovým výdajem je výstavba kanalizace, na kterou Obec Vílanec získala investiční dotaci v částce 3 990 000 Kč. V roce 2010 dále obec budovala nové vodovodní sítě. Obec také investuje své kapitálové výdaje do oprav a zajištění údržby silnic, do kterých v letech 2007 a 2008 financovala 683 000 Kč. Místní správa je další nezanedbatelnou položkou, do které Obec Vílanec v letech 2007, 2008 a 2009 investovala své finanční prostředky, které dosahují výše 675 000 Kč. Především se jednalo o nákup dlouhodobého nehmotného majetku, opravy budovy obecního úřadu a kulturního domu. Velikou výhodou Obce Vílanec je, že obec financuje kapitálové výdaje pouze přijatými účelovými dotacemi nebo svými finančními prostředky. Za analyzované roky obec neuzavřela smlouvy o úvěru, půjčce ani jiné finanční výpomoci.
69
2.5 Zhodnocení hospodaření Obce Vílanec v letech 2007 – 2011 Rozdíl mezi hospodařením obcí a firem je zpravidla ten, že obec nehospodaří za účelem dosažení zisku. Firma podniká především z důvodů získání zisku, avšak obce hospodaří, aby zajistily, uspokojily služby a potřeby svých občanů. Zhodnotila bych, že Obec Vílanec hospodaří dobře. Nezaznamenává žádné výraznější výkyvy v hospodaření a každý rok se jí daří schvalovat vyrovnaný rozpočet a to díky dofinancováním. Proto, aby byl vyrovnaný rozpočet je potřeba každým rokem dofinancovat vyšší rozpočtované výdaje, tak aby se jím rovnaly rozpočtované příjmy. Pokud by obec nehospodařila stabilně a hospodárně, neměla by vlastní finanční prostředky na dofinancování vyšších rozpočtovaných výdajů. Právě u tohoto hlediska shledávám, že Obec Vílanec má pro plynulý chod hospodaření dostatek finančních prostředků, kterými je schopna krýt výdaje. Obec nemusí hledat možné alternativy pro krytí výdajů. Obec vykazuje nulovou dluhovou službu, protože je schopná samostatně bez cizí pomoci hradit veškeré výdaje a závazky. Celkové příjmy ve sledovaných pěti letech, měly rostoucí tendenci. V roce 2010 došlo k prudkému nárůstu příjmů z důvodů přijatých investičních dotací na vybudování kanalizace. Právě rok 2010 dosahuje nejvyšších příjmů 9 329 139 Kč. Rok 2011 přinesl prudký pokles na příjmové stránce obce. V porovnání celkových skutečných příjmů se skutečnými celkovými výdaji můžeme říci, že obec dosahuje vyšších skutečných příjmů nad výdaji. V roce 2010 došlo k nejvyšším celkovým výdajům 11 594 100 Kč díky spolufinancování investiční akce. Obec Vílanec vybudovala v tomto roce novou kanalizaci v celkové částce 6 650 420 Kč a na tuto akci získala dotace ve výši 3 990 000 Kč. Zbývajících 2 660 420 Kč musela obec financovat ze svých finančních prostředků. Vybudováním kanalizace a dalších projektů, do kterých obec investovala, znamená úspěšné rozvíjení infrastruktury a občanům nabízí příjemnější život v obci. Obec se zapojuje i do zlepšování kulturních a sportovních možností pro své obyvatele a tím se jí daří uspokojovat veškeré potřeby a služby obyvatel. Tím plní hlavní úkol fungování každé obce.
70
2.6 Návrhy na zlepšení hospodaření obce Volné finanční prostředky Obec Vílanec má uložené finanční prostředky na běžném účtu v Komerční bance. Komerční banka nabízí obcím a městům vyšší úrokovou sazbu na běžném účtu než ostatním klientům. Tabulka č. 19: Úrokové sazby běžného účtu pro obce Komerční banka (v %)
pásmo 0 – 999 999,99 Kč Úroková sazba (p.a.)
0,40
pásmo 1 000 000 – 4 999 999,99 Kč
pásmo 5 000 000 Kč a více
0,65
0,95
Zdroj:http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kb-urokove-sazbyczk.pdf?20120503142611
V tabulce č. 19 jsou rozepsané úrokové sazby, které nabízí Komerční banka. Obec Vílanec patří do 2. pásma. Pro porovnání jsem zjistila, jaké úrokové sazby pro obce nabízí Česká spořitelna. Tabulka č. 20: Úrokové sazby běžného účtu pro obce Česká spořitelna (v %)
pásmo 0 – 999 999,99 Kč Úroková sazba (p.a.)
0,30
pásmo 1 000 000 – 4 999 999,99 Kč
pásmo 5 000 000 Kč a více
0,55
0,75
Zdroj:www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/STANDARD_CONTENT_OT01_007045.XML
Při porovnání nabízených úrokových sazeb dvou konkurenčních bank vidíme, že Obec Vílanec má své volné peněžní prostředky vložené na lépe úročeném běžném účtu. I přesto si myslím, že obec může část svých finančních prostředků uložit na lépe úročené účty. Obec veškeré finanční operace provádí přes bankovní účet. Je potřeba mít dostatek finančních prostředků na bankovním účtu pro potřeby plateb. V tabulce č. 21 můžeme vidět, jaké zůstatky na bankovním účtu vedla obec k poslednímu dni daného roku.
71
Tabulka č. 21: Zůstatky běžného účtu obce k 31. 12. v letech 2007 - 2011 (v Kč) Rok 2007 zůstatek
2008
2009
2010
4 254 525 5 680 220 5 578 660 3 313 699 Zdroj: Výkazy FIN 2-12M Obce Vílanec, vlastní zpracování
2011 3 468 151
Můžeme vidět, že obec vede na běžném účtu každý rok více jak tři miliony korun. Pokud zastupitelstvo obce neplánuje financovat investiční akce, navrhovala bych alespoň milion korun investovat na jiný vklad, který by byl lépe úročený. Obec by získala více finančních prostředků z volných finančních prostředků. Osobně jsem navštívila Komerční banku a Českou spořitelnu. Od bank jsem se snažila získat možné návrhy na zvýhodnění finančních prostředků. V Komerční bance jsem jednala přímo s bankovní poradkyní, která se stará o běžný účet Obce Vílanec a nabídla mi možnost investovat peníze do „Garantovaného vkladu Prémie“, který je novinkou u Komerční banky. V České spořitelně jsem hovořila přímo s manažerkou pro veřejné a neziskové organizace, která pro vypracování plánu na zhodnocení volných finančních prostředků potřebovala sepsanou žádost starostky obce o vypracování plánu a povolení práce s citlivými daty obce, která jsou potřebná pro přípravu plánu. Komerční banka První návrh na využití volných finančních prostředků je, že Komerční banka nabízí „Garantovaný vklad Prémie“, který nabízí roční výnos až 3 % p. a. a k tomu 100% garanci návratnosti vkladu. Tabulka č. 22: Informace pro nabídku vkladu Prémie
2,80 % p. a. prémiová sazba 0,2 % p. a. garantovaná sazba 10. 4. 2012 - 3. 5. 2012 vkladové období 4. 5. 2012 - 3. 5. 2013 prémiové období 4. 5. 2013, tj. 12 měsíců splatnost vkladu 10 000 Kč minimální vklad založení i vedení vkladu je zdarma poplatky Zdroj: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/kb-garantovany-vklad-premie.shtml
72
U tohoto vkladu jsou důležitá dvě období, díky kterým se stanoví, jak se vklad bude úročit. První období se nazývá vkladové období, které trvá od 10. 4. 2012 do 3. 5. 2012. Vkladové období znamená, že obec v průběhu tohoto období může vkládat finanční prostředky, se kterými v případě nutnosti může nakládat podle svých potřeb. Toto období se úročí garantovanou sazbou, tj. 0,20 % p. a.. Druhé období je takzvané období prémiové a trvá jeden rok. Je rozděleno do dvanácti rozhodných období v délce jednoho měsíce. Na začátku každého z nich bude zafixováno rozhodné pásmo pro pohyb směnného kurzu. Rozhodné pásmo pro přidělení prémie se stanoví v den začátku každého rozhodného období, a to v rozpětí vždy +0,50/-0,50 Kč od aktuální hodnoty směnného kurzu CZK/EUR vyhlášeného ČNB. Toto rozpětí je neměnné po celou dobu trvání vkladu. Prémie je vázána na vývoj směnného kurzu CZK/EUR na měnovém trhu v den začátku každého rozhodného období a je důležité pro přidělení prémie. Po celé prémiové období je vklad úročen garantovanou sazbou. Pokud se směnný kurz udrží uvnitř rozhodného pásma, je použita navíc prémiová sazba. 16
Obrázek č. 20: Vývoj směnného kurzu a rozhodná období
Zdroj: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/kb-garantovany-vklad-premie.shtml
16
KB Garantovaný vklad Prémie: návratnost vkladu se zhodnocením. Komerční banka [online].
Komerční banka, [6. dubna 2012] [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/kbgarantovany-vklad-premie.shtml
73
Banka na uvedeném grafu vysvětluje, jakým způsobem funguje stanovení úročení vkladu prémiovou sazbou. V obrázku č. 20 vidíme tři rozhodná období, avšak pouze v období dvě a tři je vklad úročen prémiovou sazbou. V rozhodném období jedna nebyl nárok na prémiovou sazbu, protože pokud směnný kurz kdykoli během rozhodného období opustí rozhodné pásmo, potom vklad za celé toto období bude úročen garantovanou sazbou ve výši 0,20 % p. a. Tabulka č. 23: Roční výnos z vkladu Prémie při nepřekročení rozhodného pásma (v Kč)
Výnos (roční) 15 000 30 000 45 000
Vklad 500 000 1 000 000 1 500 000 Zdroj: vlastní zpracování
Pokud bychom předpokládali, že směnný kurz se udrží uvnitř rozhodného pásma a vklad by tím byl úročený garantovanou i prémiovou sazbou, potom by celkový úrok byl ve výši 3 % p. a.. V tabulce č. 23 můžeme vidět, o kolik korun by obec při různé výši vkladu zhodnotila své finanční prostředky. Pokud obec nepotřebuje po dobu dvanácti měsíců volné finanční prostředky, potom je určitě mnohem výhodnější tyto peníze uložit na takový vklad, který obci přinese několika tisícové zvýhodnění vkladu. Je potřeba si také uvědomit, že může nastat situace, že směnný kurz překročí rozhodné pásmo. Taková možnost může nastat, proto jsem vytvořila tabulku č. 24 s druhou variantou, ve které počítáme, že první půlrok se kurz bude pohybovat uvnitř rozhodného pásma a druhý půlrok směnný kurz opustí rozhodné pásmo. Pro druhou variantu jsem zvolila vložení finančních prostředků na garantovaný vklad ve výši 1 000 000 Kč.
74
Tabulka č. 24: Roční výnos z vkladu Prémie při překročení rozhodného pásma (v Kč)
Měsíc
Sazba
Celkem
garantovaná
prémiová
1
167
2 333
2 500
2
167
2 333
2 500
3
167
2 333
2 500
4
167
2 333
2 500
5
167
2 333
2 500
6
167
2 333
2 500
7
167
-
167
8
167
-
167
9
167
-
167
10
167
-
167
11
167
-
167
12
167
-
167
celkem
2 000 14 000 Zdroj: vlastní zpracování
16 000
Porovnáme-li zhodnocení finančních prostředků u tohoto garantovaného vkladu ve výši milion korun, zjistíme, že pokud směnný kurz překračuje rozhodné pásmo po celý půlrok, peníze se za rok zhodnotí o 16 000 Kč. To je však o 14 000 Kč méně, než je tomu tak při nepřekročení rozhodného pásma po celý rok. V tabulce č. 24 je také možné vidět, že pokud by celý rok směnný kurz byl vychýlený mimo rozhodné pásmo, z jednoho milionu korun vložených na garantovaném vkladu by se obci zhodnotily finance o 2 000 Kč, protože vklad by nebyl úročen prémiovou sazbou. Česká spořitelna Česká spořitelna vytvořila pro Obec Vílanec indikativní nabídku investičních instrumentů. V nabídce nechyběla široká škála možností, jak zhodnotit volné peněžní prostředky. Česká spořitelna ve svém plánu uvádí možnosti od hypotečních zástavních listů, dluhopisů, přes likvidní fond a dalších. Ze všech možností jsem si vybrala vkladový účet České spořitelny z důvodu, že jsem výše uváděla garantovaný vklad Komerční banky. Ráda bych porovnala, který z nabízených vkladů konkurenčních bank by pro Obec Vílanec byl výhodnější a zhodnotil by více volné peněžní prostředky.
75
Česká spořitelna nabízí vkladový účet, který je určen nejen pro jednorázové vkládání peněz, ale také pro pravidelné spoření. Výhodné je, že pokud obec bude potřebovat náhle peněžní prostředky, je zde možnost jednoho předčasného výběru bez poplatku mimo den splatnosti a to až do výše 25 % z vkladu. Pro zřízení vkladového účtu u České spořitelny není nutné u této banky vlastnit běžný nebo sporožirový účet. Vkladový účet je vedený bez poplatků za založení a vedení účtu. Česká spořitelna nabízí možnosti volby doby splatnosti, které je možné vidět v tabulce č. 26. Pro mé srovnání vkladů jsem si vybrala variantu 12 měsíců a vklad ve výši jeden milion korun. Tabulka č. 25: Roční výnos u vkladu České spořitelny Doba uložení vkladu 12 měsíců
Vklad
Úrok
1 000 000 Kč 0,80% Zdroj: vlastní zpracování
Roční výnos 8 000 Kč
Pokud by Obec Vílanec vložila peníze do vkladového účtu České spořitelny, získala by za rok 8 000 Kč díky 0,80% úroku. Když srovnáme vklad České spořitelny a garantovaný vklad Komerční banky můžeme říci, že Komerční banka nabízí lepší variantu zhodnocení finančních prostředků. Samozřejmě pokud by u garantovaného vkladu po celý rok směnný kurz byl vychýlený mimo rozhodné pásmo, došlo by ke zhodnocení peněz ve výši 2 000 Kč za rok, což je čtyřikrát méně než u České spořitelny. Já si však nemyslím, že by za celých 12 měsíců směnný kurz překročil pásmo a tak shledávám výhodnějším vkladem ten, který nabízí Komerční banka.
76
Tabulka č. 26: Vkladový účet České spořitelny (v %)
Doba uložení vkladu
1. pásmo
2. pásmo
3. pásmo
4. pásmo
5. pásmo
do 99 999,99 100 000 od 250 000 - od 500 000 - od 1 000 000 Kč 249 999,99 Kč 499 999,99 Kč 999 999,99 Kč Kč a více
7 dní
0,10
0,10
0,10
0,15
0,15
14 dní
0,10
0,10
0,15
0,15
0,15
1 měsíc
0,15
0,15
0,20
0,25
0,25
2 měsíce
0,15
0,15
0,20
0,25
0,25
3 měsíce
0,25
0,25
0,30
0,30
0,35
4 měsíce
0,25
0,25
0,30
0,30
0,35
5 měsíců
0,30
0,30
0,35
0,35
0,40
6 měsíců
0,30
0,35
0,35
0,40
0,45
7 měsíců
0,30
0,35
0,35
0,40
0,45
8 měsíců
0,30
0,35
0,40
0,40
0,45
9 měsíců
0,35
0,40
0,45
0,50
0,55
10 měsíců
0,40
0,50
0,55
0,60
0,65
11 měsíců
0,40
0,55
0,60
0,65
0,70
12 měsíců
0,55
0,60
0,70
0,75
0,80
18 měsíců
0,75
0,80
0,85
0,90
0,95
24 měsíců
1,05
1,10
1,15
1,15
1,15
36 měsíců
1,10
1,15
1,20
1,20
1,20
48 měsíců 1,40 1,45 1,50 1,50 1,50 Zdroj:www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/STANDARD_CONTENT_OT01_007048.XML
Poplatek za psa V roce 2011 Obec Vílanec vybrala 3 975 Kč z poplatků za psy. Obec má stanovený poplatek ve výši 50 Kč za jednoho psa a za každého dalšího psa vybírá 75 Kč. Podle knihy poplatků, kterou Obec Vílanec vede, obyvatelé zaplatili 57 psů za 50 Kč a 15 psů za 75 Kč. Celkem byly zaplacené poplatky za 72 psů. V následující tabulce jsou sestavené výše poplatků a výnosy z nich, které by obec mohla za psy vybírat. Podle zákona o místních poplatcích může sazba poplatku za jednoho psa činit až 1 500 Kč za rok. Počítala jsem odhad příjmů do výše poplatku maximálně tisíc korun, protože si myslím, že na obcích by se nemělo vybírat více peněz na poplatcích za psy. Dále v tabulce nerozlišuji zvýšený poplatek za každého dalšího psa a počítám s celkovým počtem psů v obci, za které v roce 2011 obyvatelé zaplatili poplatky, tj. 72 psů. 77
Tabulka č. 27: Výnos z poplatku ze psa při různých sazbách (v Kč)
Výše poplatku 100 200 300 400 500 600 700 800 900 1 000
Výnos z poplatku 7 200 14 400 21 600 28 800 36 000 43 200 50 400 57 600 64 800 72 000 Zdroj: vlastní zpracování
Obec
Vílanec
má
velmi
nízkou
výši
poplatku.
Rozdíl
mezi
výnosem
z padesátikorunového poplatku a tisícikorunového poplatku je až 68 025 Kč. Podle mého názoru by obec mohla zvýšit poplatek na 300 Kč maximálně 400 Kč za psa. Avšak vyšší částku bych nestanovila, protože si myslím, že by tento poplatek neměl převyšovat poplatek za komunální odpad, který v obci činí 500 Kč. Obec nemá se psy obyvatelů starosti a ani nevynakládá žádné náklady na psy. Při zvýšení poplatku bych zároveň zrušila rozdělení výše poplatku za každého dalšího psa. Zvýšení poplatku o 250 Kč by znamenalo, že Obec Vílanec by vybrala na poplatcích o 19 720 Kč, tj. navýšení o 396 %. Úspora energií Obec Vílanec má za distributora elektrické energie a plynu společnost Jihomoravské plynárny, a. s.. Tato společnost patří mezi největší evropské elektrárenské a plynárenské společnosti a právě proto, je zde předpoklad vyšších cen. Dnes, je na trhu možnost výběru mezi menšími dodavateli elektrické energie a plynu, kteří nabízí nižší ceny energií. Mnozí dodavatelé elektřiny bojují proti přemrštěným cenám energií monopolních firem a tak vyhlásili cenovou válku proti zavedeným monopolům. Právě díky existenci konkurence a možnostmi obce změnit dodavatele energií, může obci přinést úsporu řádově i tisíce korun ročně. Obec Vílanec spravuje několik odběrných míst. Zastupitelstvu obce bych navrhovala, aby se pokusilo ušetřit za nákup energií především z hlediska aktivního přístupu kontroly cen energií, které jsou dostupné na 78
volném trhu. Snažit se hledat cesty v hledání úspor ve vlastní spotřebě. Pokud by zastupitelstvo obce aktivně sledovalo ceny energií a každoročně oslovilo potencionální dodavatele s žádostí o vypracování individuální cenové nabídky, mohla by obec ušetřit i tisíce korun na energiích. Daň z nemovitosti Jak v této práci bylo už řečeno, daň z nemovitosti je svěřená daň, která plyne do rozpočtu té obce, na jejímž území byl vybrán výnos z této daně. Jsou dva možné způsoby, jak ovlivnit výši výnosu této daně. Obec by mohla zvýšit koeficient velikosti obce o jednu kategorii nebo naopak snížit o jednu až tři kategorie. Obec Vílanec s počtem 312 obyvatel spadá do kategorie 1, tj. obce do 1 000 obyvatel. Druhou možností obce je, že zastupitelé se dohodnou na zavedení obecně závazné vyhlášky pro stanovení místního koeficientu ve výši 2, 3, 4 nebo 5. V tabulce je možné vidět obě dvě možné varianty. V roce 2011 obec dosáhla výnosu daně z nemovitostí 304 040 Kč. Pokud by obec přistoupila na zvýšení koeficientu o jednu kategorii, zvýšil by se výnos o 122 016 Kč. Dále se nabízí možnost zavedení místního koeficientu. Z tabulky je zřejmé, že pokud by obec zavedla místní koeficient 2, zvýšil by se výnos o 305 040 Kč, jde o navýšení o sto procent. Při změně koeficientů by mohla obec z této svěřené daně získat mnoho finančních prostředků do rozpočtu. Tabulka č. 28: Výnosy daně z nemovitosti při změně koeficientu a zavedení místního koeficientu (v Kč) Místní koeficient
Koeficient 1
Koeficient 1,4
1 2 3 4 5
305 040 610 080 915 120 1 220 160 1 525 200 Zdroj: vlastní zpracování
427 056 854 112 1 281 168 1 708 224 2 135 280
V této části bakalářské práce podávám pouze návrhy na zlepšení hospodaření obce a zhodnocení volných finančních prostředků. I přes skutečnost možného výnosu daně z nemovitosti si myslím, že zastupitelstvo by nepřistoupilo na zvýšení ani jednoho 79
z koeficientů. Proto si myslím, že tento krok pro zlepšení finanční situace Obce Vílanec ze strany zastupitelstva by nebyl akceptován. Zastupitelstvo by hledalo jinou možnou cestu pro vylepšení rozpočtu obce.
80
Závěr Cílem bakalářské práce byl popis financování územní samosprávy, dále analýza a rozbor hospodaření Obce Vílanec s návrhem možných opatření ke zlepšení hospodaření. Proto, aby mohl být splněn cíl práce, byla potřeba prostudovat relevantní literaturu i zákony a zpracovat nejprve teoretickou část. Dále jsem prostudovala problematiku hospodaření obce se zaměřením na strukturu rozpočtové soustavy. Po zpracování teoretických východisek jsem se zaměřila na zhodnocení hospodaření Obce Vílanec v letech 2007 – 2011. Při analýze rozpočtového hospodaření Obce Vílanec v analyzovaných pěti letech jsem došla k závěru, že obec dlouhodobě dosahuje příznivých výsledků. Obec schvaluje každý rok schválený rozpočet bez nutnosti cizí výpomoci např. formou úvěrů. Jednotlivé položky příjmů a výdajů jsou za sledované roky analyzovány. V tabulkách a grafech jsou číselné údaje, které jsou okomentovány a pokud docházelo k velkým rozdílům v položkách, jsou vysvětleny příčiny těchto změn. Po analýze rozpočtu obce, jednotlivých příjmů a výdajů bylo hospodaření obce v letech 2007 – 2011 zhodnoceno. Jeden z cílů bakalářské práce bylo navrhnout opatření ke zlepšení hospodaření obce. V této části jsem se snažila předložit několik doporučení a návrhů, která by měla vést ke zlepšení hospodaření, avšak jak v práci je popsáno, některá opatření by nebyla u zastupitelstva obce akceptovatelná. I přesto zbylé návrhy mohou být předloženy zastupitelstvu obce k projednání. Možnými návrhy na zlepšení hospodaření obce, byly zhodnotit volné finanční prostředky, které Obec Vílanec má uložené na běžném účtu. V navrhované části jsem porovnala dvě konkurenční banky, které nabízely možnost uložení peněz na vkladové účty. Dalšími možnými návrhy ke zhodnocení finančních prostředků byly zvýšení poplatků za psy a hledání možných alternativ levnějších cen energií. Závěrem bych chtěla říci, že Obec Vílanec se neustále vyvíjí k lepšímu. Zastupitelstvo i občané obce mají zájem, aby jejich obec vzkvétala, a snaží se o to. 81
Použitá literatura HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vydání. Masarykova univerzita v Brně : Tisk Olprint, 2004. 99 s. ISBN 80-210-3356-8. KALIŠOVÁ, L. Hospodaření města Břeclav. Brno, 2008. 72 s. Diplomová práce na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Katedra Regionální rozvoj a správa.
Vedoucí
diplomové
práce
Ing.
Irena
Opluštilová.
Dostupné
z:
http://is.muni.cz/th/51902/esf_m/Diplomka-Kalisova.txt. MARKOVÁ, Hana. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. Univerzita Karlova v Praze : Eva Rozkotová - IFEC, 2008. 152 s. ISBN 978-80-87146-08-8. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vydání. Praha : Management Press, NT Publishing, s.r.o., 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav ; JETMAR, Marek . Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. aktualizované a rožšířené vydání. Praha : ASPI, a.s., 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: Teorie a praxe v ČR. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 588 s. ISBN 978-80-7357-614-1. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010. 1. vydání. Praha : Artedit, s.r.o., 2010. 184 s. ISBN 978-80-254-8660-3. REKTOŘÍK, Jaroslav; ŠELEŠOVSKÝ , Jan. Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola : Jak řídit kraj, město a obec. 1. vydání. Masarykova univerzita v Brně : Tisk GRASPO CZ, a.s., 2002. 142 s. ISBN 80-210-2955-5. REKTOŘÍK, Jaroslav; ŠELEŠOVSKÝ , Jan. Strategie rozboje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1. vydání. Masarykova univerzita v Brně : Tisk GRASPO, spol. s r.o., 1999. 140 s. ISBN 80-210-2126-8. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění 82
Zákon č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, v platném znění Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, v platném znění Zákon č. 383/2005 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších změn provedených Internetové zdroje: Elektronické
dokumenty
pro
vzdělávání
dostupné
na:
www.kr-
karlovarsky.cz/kraj_cz/krajsky_urad/pro_obce/vzdelavani/vzdel.htm (ze dne 4. 12. 2011), název dokumentu Rozpočet obce a jeho sestavení, stran 10 KB Garantovaný vklad Prémie: návratnost vkladu se zhodnocením. Komerční banka [online]. Komerční banka, [6. dubna 2012] [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/kb-garantovany-vklad-premie.shtml Rozpočtový výhled města Vizovice 2008-2010, dostupné na www.vizovice.eu/mestskyurad/euromanager/aktualni-informace-euromanager/strategicky-plan-rozvoje-mestavizovice-2007-2013.html, (dne 30. 11. 2011), stran 12; STRÁNSKÁ, P., Metodika výpočtu sdílených daní plynoucí do rozpočtů obcí, Univerzita Pardubice, fakulta ekonomicko-správní, ústav matematiky, ze dne 27. 3. 2012, dostupné: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/38025/1/Str%C3%A1nsk%C3%A1P_MetodikaV%C3% BDpo%C4%8Dtu_2010.pdf
Šelešovský,
J.
a
kol.
Oblast
finanční
a
kontrolní.
Dostupné
na:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/uctexpd2/01_01.pdf (ze dne: 3. 11. 2011) Vílanec. Regionální Informační systém RISY [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=588156 www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/STANDARD_CONTENT_OT01_007048.XML www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/STANDARD_CONTENT_OT01_007045.XML
83
http://www.kb.cz/cs/lide/obcane/kb-garantovany-vklad-premie.shtml http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/urokove-sazby/kb-urokove-sazbyczk.pdf?20120503142611
www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Propocet_navrhu_RUD_07-2011_xls.xls
84
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Schéma rozpočtového procesu................................................................ 19 Obrázek č. 2: Schválené a skutečné příjmy................................................................... 38 Obrázek č. 3: Schválené a skutečné výdaje................................................................... 39 Obrázek č. 4: Celkové skutečné příjmy a výdaje .......................................................... 40 Obrázek č. 5: Vývoj celkových příjmů v letech 2007 – 2011 ....................................... 41 Obrázek č. 6: Podíl jednotlivých příjmů v letech 2007 – 2011 ..................................... 42 Obrázek č. 7: Vývoj příjmu ze sdílených daní v letech 2007 – 2011 ........................... 47 Obrázek č. 8: Vývoj příjmů pitné vody v letech 2007 – 2011 ...................................... 52 Obrázek č. 9: Vývoj příjmů za sběr a svoz komunálního odpadu v letech 2007 – 2011 53 Obrázek č. 10: Příjmy za činnost místní správy v letech 2007 – 2011 ......................... 54 Obrázek č. 11: Vývoj celkových příjmů v letech 2007 – 2011 ..................................... 55 Obrázek č. 12: Vývoj dotací v letech 2007 – 2011 ....................................................... 58 Obrázek č. 13: Běžné a kapitálové výdaje v letech 2007 – 2011 .................................. 60 Obrázek č. 14: Struktura výdajů v letech 2007 – 2011 ................................................. 61 Obrázek č. 15: Výdaje na pěstební činnost v letech 2007 - 2011 ................................. 63 Obrázek č. 16: Výdaje na pitnou vodu v letech 2007 - 2011 ........................................ 64 Obrázek č. 17: Školní zařízení v letech 2007 – 2011 .................................................... 65 Obrázek č. 18: Výdaje na zastupitelstvo obce v letech 2007 - 2011 ............................. 66 Obrázek č. 19: Výdaje na místní správu v letech 2007 – 2011 ..................................... 67 Obrázek č. 20: Vývoj směnného kurzu a rozhodná období .......................................... 73
85
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Schválené rozpočty v letech 2007 – 2011 ............................................... 36 Tabulka č. 2: Dofinancování rozpočtu položkou 8115 v letech 2007 – 2011 ............... 37 Tabulka č. 3: Plnění rozpočtových příjmů v letech 2007 – 2011 .................................. 37 Tabulka č. 4: Plnění rozpočtovaných výdajů v letech 2007 – 2011 .............................. 39 Tabulka č. 5: Struktura příjmů v letech 2007 – 2011 .................................................... 43 Tabulka č. 6: Struktura daňových příjmů Obce Vílanec po jednotlivých položkách ... 43 Tabulka č. 7: Celkové daňové příjmy po položkách v letech 2007 – 2011 .................. 44 Tabulka č. 8: Sdílené daňové příjmy ............................................................................. 45 Tabulka č. 9: Sdílené daňové příjmy po položkách v letech 2007 – 2011 .................... 46 Tabulka č. 10: Svěřené daňové příjmy po položkách v letech 2007 – 2011 ................. 48 Tabulka č. 11: Místní poplatky obce po položkách v letech 2007 – 2011 .................... 49 Tabulka č. 12: Nedaňové příjmy obce v letech 2007 – 2011 ........................................ 51 Tabulka č. 13: Kapitálové příjmy v letech 2007 – 2011 ............................................... 56 Tabulka č. 14: Dotace v letech 2007 – 2011 ................................................................. 57 Tabulka č. 15: Výdaje v letech 2007 – 2011 ................................................................. 59 Tabulka č. 16: Vybrané běžné výdaje v letech 2007 – 2011......................................... 62 Tabulka č. 17: Výdaje za nákup ostatních služeb v letech 2007 – 2011 ....................... 68 Tabulka č. 18: Kapitálové výdaje v letech 2007 – 2011 ............................................... 69 Tabulka č. 19: Úrokové sazby běžného účtu pro obce Komerční banka ...................... 71 Tabulka č. 20: Úrokové sazby běžného účtu pro obce Česká spořitelna ...................... 71 Tabulka č. 21: Zůstatky běžného účtu obce k 31. 12. v letech 2007 - 2011 ................. 72 Tabulka č. 22: Informace pro nabídku vkladu Prémie .................................................. 72 Tabulka č. 23: Roční výnos z vkladu Prémie při nepřekročení rozhodného pásma ..... 74 Tabulka č. 24: Roční výnos z vkladu Prémie při překročení rozhodného pásma ......... 75 Tabulka č. 25: Roční výnos u vkladu České spořitelny ................................................ 76 Tabulka č. 26: Vkladový účet České spořitelny ............................................................ 77 Tabulka č. 27: Výnos z poplatku ze psa při různých sazbách ....................................... 78 86
Tabulka č. 28: Výnosy daně z nemovitosti při změně koeficientu a zavedení místního koeficientu ...................................................................................................................... 79
87
