VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení. Zhodnocení hospodaření obce Martinice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Finance a řízení

Zhodnocení hospodaření obce Martinice bakalářská práce

Autor: Dita Dobrovolná Vedoucí práce: Doc. Ing. Eva Lajkepová, Ph.D. Jihlava 2012

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na rozbor hospodaření obce Martinice v letech 2007– 2011. První část obsahuje teoretická východiska především k pochopení fungování obce. Druhá část zahrnuje stručné seznámení s Martinicemi a zkoumá zdroje obecních příjmů, jejich rozdělení a výši. Následně jsou sledovány obecní výdaje, které jsou navzájem porovnávány. Závěrem práce je potom zhodnocení hospodaření a vybrané návrhy na zlepšení celkové hospodárnosti obce.

Klíčová slova Obec, rozpočet, příjmy, výdaje, hospodaření obce

Annotation The bachelor work focuses on the analysis of the economy of a municipality Martinice in 2007–2011. The first part includes the theoretical thesis especially for understanding the functioning of the municipality. The second part includes a brief introduction to the community and it examines the sources of municipal revenues, their distribution and amount. Then, it looks at the municipal expenditures and compares them with each other. Finally, the work contains the evaluation of this implementation and some selected proposals for improving the economy of the municipality.

Key words Municipality, budget, receipts, expenditures, the economy of a municipality

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Evě Lajkepové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a konzultace při zpracování tohoto tématu. Dále pak děkuji panu starostovi a paní účetní obce Martinice za poskytnuté materiály k realizaci bakalářské práce, za informace, čas, odborné rady a ochotu, se kterou se mi při konzultacích věnovali.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

2

3

ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA V ČESKÉ REPUBLICE .................................... 9 1.1

VEŘEJNÝ ROZPOČET .................................................................................. 10

1.2

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY .............................................................................. 12

1.3

ROZPOČTOVÁ SKLADBA ........................................................................... 12

1.4

ROZPOČTOVÝ PROCES ............................................................................... 14

OBEC ..................................................................................................................... 15 2.1

OBECNÍ ROZPOČET ..................................................................................... 16

2.2

BĚŽNÝ A KAPITÁLOVÝ ROZPOČET ........................................................ 16

2.3

PŘÍJMY OBECNÍCH ROZPOČTŮ ................................................................ 18

2.3.1

Daňové příjmy........................................................................................... 18

2.3.2

Nedaňové příjmy ....................................................................................... 21

2.3.3

Ostatní příjmy ........................................................................................... 21

2.3.4

Dotace ....................................................................................................... 21

2.4

VÝDAJE ROZPOČTU OBCE ........................................................................ 22

2.5

SAMOSTATNÁ A PŘENESENÁ PŮSOBNOST OBCÍ V ČR ..................... 24

OBEC MARTINICE ............................................................................................ 26 3.1

4

OBECNÍ ÚŘAD MARTINICE ....................................................................... 26

ROZBOR HOSPODAŘENÍ OBCE MARTINICE V LETECH 2007–2011 ... 28 4.1

CELKOVÉ PŘÍJMY OBCE ............................................................................ 28

4.1.1

Daňové příjmy obce .................................................................................. 29

4.1.2

Nedaňové příjmy obce .............................................................................. 35

4.1.3

Kapitálové příjmy obce ............................................................................. 37

4.1.4

Přijaté transfery ........................................................................................ 39

4.2

CELKOVÉ VÝDAJE OBCE ........................................................................... 40

4.2.1

Běžné výdaje obce ..................................................................................... 41

4.2.2

Kapitálové výdaje obce ............................................................................. 42

4.3

HOSPODAŘENÍ OBCE MARTINICE V LETECH 2007–2011 ................... 46

4.4

ZHODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ OBCE MARTINICE V LETECH 2007–

2011… ........................................................................................................................ 47 5

VLASTNÍ NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ HOSPODÁRNOSTI OBCE

MARTINICE ................................................................................................................. 51

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 57 ZÁKONY A VYHLÁŠKY ........................................................................................... 57 MATERIÁLY OBCE MARTINICE .......................................................................... 58 INTERNETOVÉ STRÁNKY ...................................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 61

Úvod Obec je základní jednotkou územní samosprávy. Důležitým předpokladem rozvoje každé obce jsou a vždy budou finance. Je tedy velmi důležité umět s obecními penězi dobře nakládat. Všichni jsme občany některé z obcí a mělo by nás zajímat, jak se zde hospodaří s příjmy, které plynou do obecního rozpočtu od nás občanů a na co jsou vynakládány obecní výdaje. Tato bakalářská práce se bude zabývat hospodařením obce Martinice. Tuto obec jsem si vybrala proto, že se nachází nedaleko mého bydliště. Bude rozebíráno, jak se zde hospodaří, jak na straně příjmové, tak i na straně výdajové a jaké jsou vyhlídky dalšího rozvoje do budoucna. Cílem bakalářské práce bude na základě analýzy rozpočtových příjmů a výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 zhodnotit její hospodaření a následně navrhnout taková opatření, která povedou ke zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizaci rozpočtových výdajů. První část se bude zabývat teoretickými východisky především pro pochopení fungování obce. Úvod této části bude patřit kapitole věnované rozpočtové soustavě České republiky, v níž budou definované základní pojmy související s danou tématikou. Ve druhé části této práce bude uvedena základní charakteristika obce Martinice a seznámení s obecním úřadem. Třetí část bude zaměřena především na podrobnou analýzu rozpočtu Martinic v letech 2007–2011. Věnovat se bude vývoji a změnám příjmů a výdajů obce ve sledovaných pěti letech a přiblížení příčin těchto změn. Závěrem této části bude vlastní zhodnocení hospodaření obce v monitorovaných pěti letech. V poslední části budou předloženy vlastní návrhy na zlepšení hospodaření obce Martinice.

8

1 Rozpočtová soustava v České republice Rozsah rozpočtové soustavy, která v každém státě vytváří nedílnou součást finančního makrosystému, je závislý na politickém a územním uspořádání státu, na rozloze státního útvaru a také na zvyklostech dané země. Pod pojmem rozpočtová soustava rozumíme soustavu veřejných rozpočtů (včetně rozpočtových vztahů fungujících uvnitř této soustavy) a institucí, které zajišťují tvorbu, rozdělování, užívání a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v rámci této soustavy.1 V České republice se každoročně sestavují: 

státní rozpočet,



krajské rozpočty,



místní (územní) rozpočty,



rozpočty příspěvkových organizací,



rozpočty organizačních složek,



rozpočty dobrovolných svazků obcí,



rozpočty regionálních rad.

Do rozpočtové soustavy ČR spadají také mimorozpočtové fondy, které jsou obvykle přísně účelové. Jsou jim vyčleněny přesně definované druhy příjmů a jejich použití je možné jen na přesně určené potřeby. V České republice jsou mimorozpočtové fondy: 

Státní účelové fondy – Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond životního prostředí, Státní fond kultury, Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, které jsou vytvářeny pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a pro správu prostředků jim určených. Státní fondy jsou zřizovány jako právnická

1

NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čaněk, 2009. Str. 47.

9

osoba zákonem Parlamentu ČR, který určí zásady jeho tvorby, způsob čerpání prostředků a orgán pověřený jeho správou. 

Mimorozpočtové fondy územních samosprávných celků (měst, obcí a krajů), které mohou být tvořeny z přebytků hospodaření z minulých let, z příjmů běžného roku (které nejsou určeny k použití v běžném rozpočtovém roce) a z převodů finančních prostředků z rozpočtu do těchto fondů. Hospodaření s finančními prostředky těchto fondů schvaluje zastupitelstvo (obce, města nebo kraje). Na rozhodnutí zastupitelstva je závislý také počet a struktura mimorozpočtových fondů.

Zvláštní postavení mají fondy zdravotních pojišťoven, které jsou součástí rozpočtové soustavy ČR a spravují je jednotlivé zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce, které jsou zakládané od roku 1992 dle zvláštních zákonů. Příjmy, které jim plynou z povinných příspěvků na zdravotní pojištění, vyplývají ze zákona. Sazby povinného zdravotního pojištění jsou určeny zákonem, zároveň jsou dotovány ze státního rozpočtu ve prospěch nevýdělečně činných osob, za které zdravotní pojištění platí stát.2 Soustava veřejných rozpočtů funguje dle zákona č. 218/2000Sb., o rozpočtových pravidlech. Tento zákon upravuje tvorbu, funkci a obsah státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, hospodaření se státními finančními aktivy a pasivy, finanční hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Dále upravuje podmínky zřizování státních fondů, zabývá se finanční kontrolou a upravuje způsob řízení státní pokladny, řízení státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu.3

1.1 Veřejný rozpočet Veřejný rozpočet je obecné pojmenování rozpočtu bez ohledu na to, na jaké vládní úrovni se sestavuje. Pro každou vládní úroveň je veřejný rozpočet prostředkem zabezpečení jejich cílů a úkolů.

2 3

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, 2009. Str. 93-97. NAHODIL, František. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Aleš Čaněk, 2009. Str. 47.

10

Veřejný rozpočet je současně: 

peněžní fond, který je tvořen, rozdělován a používán na principech nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti,



bilance, kdy bilancuje příjmovou a výdajovou stranu a v jejímž pojetí musí být rozpočet vždy vyrovnán,



finanční plán, který se sestavuje na rozpočtové období



nástroj veřejné politiky a nástroj řízení.4

Veřejný rozpočet je podstatným finančním plánem na rozpočtové období, které je ve většině zemí shodné s kalendářním rokem. U státního rozpočtu nabývá podobu zákona. Kromě veřejných rozpočtů se sestavují i střednědobé, nebo dokonce dlouhodobé rozpočtové výhledy ve většině vyspělých zemích.5 Každý vypracovaný návrh veřejného rozpočtu je projednáván a schvalován příslušnými volenými orgány na dané vládní úrovni. V České republice rozpočty obcí projednávají a schvalují příslušná obecní zastupitelstva. Když se nepodaří schválit návrh veřejného rozpočtu do začátku rozpočtového období, pak se až do schválení rozpočtu hospodaří podle tzv. rozpočtového provizoria. V každé zemi je systém hospodaření podle rozpočtového provizoria dán zákonem.6 Každý rozpočet je veličina toková. Jednotlivé druhy příjmů (plánované či neplánované) postupně přicházejí na příjmový účet rozpočtu a z výdajového účtu se postupně uhrazují potřeby (plánované či neplánované) a to během celého rozpočtového období.7 Nejvýznamnějším veřejným rozpočtem nejen v České republice je státní rozpočet, kde se soustřeďuje největší část veřejných příjmů. Jeho podíl na celkových příjmech rozpočtové soustavy je rozhodující.8

4

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, 2009. Str. 16. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2005. Str. 181-184. 6 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, 2009. Str. 17. 7 PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav, JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI, 2005. Str. 184. 8 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, 2009. Str. 99. 5

11

1.2 Rozpočtové zásady Rozpočtovými zásadami se rozumí požadavky na strukturu státního rozpočtu, plynoucí ze zkušeností nastřádaných v průběhu historického vývoje. Jednotlivé rozpočtové zásady jsou ale platné i pro ostatní veřejné rozpočty. Níže uvedenými zásadami by se měl řídit celý rozpočtový proces, tedy veškeré fáze práce s rozpočtem. Zásada každoročního sestavování a schvalování, která přispívá k prohlubování parlamentní kontroly. Jednoroční období umožňuje výhodnější přehled o struktuře příjmů a výdajů státu. Zásada přehlednosti, kde jde o pevné určení věcné struktury rozpočtů, v rámci níž jsou logicky seřazeny a rozděleny příjmy a výdaje. Zásada efektivnosti a hospodárnosti, která určí co nejekonomičtější použití rozpočtových prostředků.9 Zásada úplnosti a jednotnosti, která slouží k umožnění kontroly a srovnávání příjmů a výdajů v rámci rozpočtové soustavy a k odstraňování do budoucna negativních vlivů na hospodaření. Zásada reálnosti a pravdivosti, kterou je snaha o zabránění zkreslování údajů v rozpočtu. Zásada vyrovnanosti, jejíž respektování vede k dobrému hospodaření. Dle této zásady jsou výdaje rozpočtu sestavovány tak, aby se rovnaly příjmům. Zásada publicity říká, že je důležité informovat o návrhu rozpočtu i o jeho průběžném a následném plnění občany. Tato zásada umožňuje zabezpečení kontroly ze strany občanů.10

1.3 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba představuje jednotné povinné třídění peněžních operací veřejných rozpočtů. Jedná se tedy o státní rozpočet, rozpočty organizačních složek státu a jejich rezervních fondů, rozpočty státních fondů, pohyby na účtech státních finančních aktiv, 9

HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. Str. 180-181. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. Str. 112-113.

10

12

rozpočty obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou jejich některých fondů. Zdravotní pojišťovny, Pozemkový fond, Národní fond a příspěvkové organizace se rozpočtovou skladbou neřídí. Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo financí a to prostřednictvím vyhlášky č. 323/2002 Sb.). Rozpočtová skladba je postavena na několika základních pilířích: 

jednotnost pro veškeré peněžní operace veřejných rozpočtů,



peněžní princip zaznamenávání operací,



možnost konsolidace – kumulace jednotlivých veřejných rozpočtů bez dvojího načítání,



hlediska třídění – odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační.

Z hlediska odpovědnostního se příjmy a výdaje státního rozpočtu třídí podle správců kapitol. Kapitola státního rozpočtu je jednotkou třídění. Odpovědnostní třídění slouží ke stanovení odpovědnosti z hlavní skupiny veřejných výdajů a pro každodenní řízení plnění rozpočtu. Pro územní rozpočty je toho třídění nepovinné. Z hlediska druhového se všechny příjmy a výdaje veřejných rozpočtů třídí dle příjmových a výdajových druhů, které vycházejí z ekonomické charakteristiky jednotlivých finančních operací. Toto třídění je podstatné pro analýzy rozpočtu a také pro definování makroekonomické pozice fiskální politiky. Zde jsou rozpočtové třídy, seskupení rozpočtových položek, podseskupení rozpočtových položek a rozpočtové položky jednotkami třídění. Z odvětvového hlediska se příjmy a výdaje třídí podle odvětví. Z tohoto hlediska se třídí veškeré výdaje a nedaňové a kapitálové příjmy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Jednotkami třídění jsou zde rozpočtové skupiny, rozpočtové oddíly, rozpočtové pododdíly a rozpočtové paragrafy. Odvětvová klasifikace organizuje činnosti vlády podle jejich účelu nebo funkce a je závislá na organizační struktuře vlády. Tato klasifikace je důležitá pro analýzy alokace zdrojů mezi jednotlivé sektory a také k zpracování historických přehledů. Z konsolidačního hlediska se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů a příjmy vznikající uvnitř této soustavy. Při tomto třídění se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. 13

Rozpočtová skladba je platná od 1. ledna 1997 a během své působnosti byla několikrát novelizována. Jednotný postup, který formuluje, umožňuje srovnatelné pozorování příjmů a výdajů, salda hospodaření a jeho financování v soustavě veřejných rozpočtů České republiky.11

1.4 Rozpočtový proces Rozpočtový proces zahrnuje delší období než je rozpočtové, většinou je to 1,5–2 roky. Zahrnuje následující etapy: 

sestavení návrhu příslušného veřejného rozpočtu a to jako finančního plánu,



projednání a schválení rozpočtu,



plnění rozpočtu – hospodaření podle schváleného rozpočtu během rozpočtového období,



případné schvalování úprav rozpočtu během rozpočtového období,



kontrola plnění rozpočtu – buď průběžná během rozpočtového období, nebo následná po skončení rozpočtového období.12

11 12

HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. Str. 182-183. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance, úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. Str. 119.

14

2 Obec Z hlediska samosprávy v České republice existuje dvoustupňový systém. Podle Ústavy ČR (ústavní zákon č. 1/1993 hlava VII čl. 99) je základní jednotkou územní samosprávy obec (používá se i výraz místní samospráva). Vyšším tedy druhým stupněm jsou dle Ústavy vyšší územní správní celky, které mají název kraj a reálně vznikly 1. ledna 2001 a to na základě zákona č. 347/1997 Sb. Na území České republiky bylo podle zákona vymezeno 14 vyšších územních samosprávných celků – krajů. Vedle ustanovení Ústavy byl základem právní úpravy zákon ČNR č. 367/1999 Sb., o obcích (obecním zřízení). V rámci reformy veřejné správy byl schválen nový zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicí území obce. Je vymezena jako veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet.13 Každá obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce. Dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zastupitelstvo obce se skládá ze zastupitelů, které volí občané obce. Počet členů zastupitelstva obce je určen především počtem obyvatel obce a velikostí územního obvodu. Rada obce je výkonným orgánem obce a ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. Rada obce je tvořena starostou, místostarostou a dalšími členy rady, kteří jsou voleni z řad členů zastupitelstva obce. Starosta obce zastupuje obec navenek a je volený z řad členů zastupitelstva. Za výkon své funkce se zastupitelstvu zodpovídá. Starosta obce je zastupovaný místostarostou obce. Stejně jako starosta i místostarosta je volen a zodpovídá se zastupitelstvu obce a oba podepisují právní předpisy obce. Všechny obce od roku 2003 jsou rozděleny do tří skupin a to podle rozsahu činností státní správy, které jsou pověřeny vykonávat: 

Obce I. typu jsou všechny obce, které vykonávají samosprávné činnosti a vybrané činnosti státní správy pouze samy pro sebe ve své samostatné působnosti.

13

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

15



Obce II. typu jsou obce s pověřeným obecním úřadem, které vykonávají samosprávné činnosti a úkoly státní správy pro sebe ve své samostatné působnosti, ale současně i některé činnosti státní správy pro obce ze svého správního obvodu.



Obce III. typu jsou obce s rozšířenou působností, které opět vykonávají samosprávné činnosti a úkoly státní správy pro sebe ve své samostatné působnosti, pro obce ze svého správního obvodu ale vykonávají nejen činnosti obce s pověřeným obecním, ale i další, specializované činnosti jako vydávání cestovních a osobních dokladů, živnostenských oprávnění, vedení evidence obyvatel, motorových vozidel apod.

2.1 Obecní rozpočet Rozpočet obce je možné chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky a jako nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce. Obecní rozpočet se sestavuje na rozpočtové období, shodné s kalendářním rokem. Podle zákona o rozpočtových pravidlech obec sestavuje také rozpočtový výhled na 2 až 5 let, které následují po roce, na který je sestavován rozpočet. Pokud rozpočet obce není schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se hospodaření rozpočtovým provizoriem, jehož pravidla určí zastupitelstvo obce.14 Rozpočet obce se obvykle sestavuje ve dvojím průřezu a to běžný a kapitálový rozpočet. Oddělení běžného hospodaření od investičního (dlouhodobého) umožňuje přehledně analyzovat, na co jsou vynakládány daňové i nedaňové příjmy. Dále umožňuje analyzovat nutnost využívání návratných příjmů na financování investic a únosnou výši dluhové služby.

2.2 Běžný a kapitálový rozpočet Běžný, někdy uváděný jako provozní rozpočet je bilance běžných příjmů a výdajů, ze kterých se většina každoročně opakuje, a vztahují se k danému rozpočtovému roku. Běžnými příjmy se financují neinvestiční (provozní) potřeby pomocí běžných (neinvestičních) výdajů.

14

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, 2009. Str. 105-107.

16

Běžný rozpočet lze sestavit jako vyrovnaný, kdy by se příjmy měly rovnat výdajům. Nebo může být sestaven jako deficitní, kdy jsou běžné příjmy menší než běžné výdaje. Tyto dva vztahy nám ukazují zhoršené hospodaření obce. V prvním případě jde o to, že uzemní samosprávný celek je svými běžnými příjmy schopen krýt pouze běžné výdaje. V druhém případě se jedná o to, že územní samosprávný celek již není schopen svými provozními příjmy pokrýt provozní výdaje. V obou těchto případech už nedokáže pokrýt svou dluhovou službu (pokud existuje). Naopak příjmy, které se vztahují na financování investičních potřeb přesahující období jednoho rozpočtového roku, se zachycují v kapitálovém rozpočtu. Jedná se o příjmy a výdaje, které jsou obvykle jednorázové a neopakovatelné. Kapitálový rozpočet by měl posloužit ke kumulaci zdrojů na získávání dlouhodobých aktiv, protože výdaje na investiční projekty jsou docela velké. Kapitálový rozpočet je vyrovnaný, pokud se jeho výdaje rovnají jeho příjmům. Jsou-li kapitálové výdaje větší než příjmy, je rozpočet deficitní a jsou-li kapitálové výdaje menší než kapitálové příjmy, je přebytkový. V praxi ale zpravidla chybějí příjmy na financování investic a příjmy kapitálového rozpočtu se proto doplňují návratnými příjmy. Tabulka 1: Příjmy a výdaje běžného rozpočtu Příjmy

Výdaje

daňové  svěřené daně  všeobecné veřejné služby (veřejná správa apod.)  sdílené daně  veřejný pořádek (policie, hasiči apod.)  místní (a regionální) daně  vzdělání  správní poplatky (daně)  péče o zdraví (veřejné zdravotnictví nedaňové atd.)  uživatelské poplatky za služby  bydlení  příjmy z pronájmu majetku  komunální služby  příjmy od vlastních neziskových  na podnikání organizací  ostatní běžné výdaje (nahodilé,  zisk z podnikání placené pokuty apod.)  ostatní  placené úroky přijaté transfery  běžné dotace jiným rozpočtům  běžné dotace ze státního rozpočtu  běžné dotace ze státních fondů  od územních rozpočtů  ostatní běžné příjmy (nahodilé, přijaté dary, sankce apod.) (Saldo – přebytek) (Saldo – schodek) Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009, str. 67.

17

Tabulka 2: Příjmy a výdaje kapitálové rozpočtu Příjmy Výdaje z prodeje majetku  na investice kapitálové přijaté dotace  kapitálové dotace jiným rozpočtům z rozpočtové soustavy  na nákup obligací, akcií  příjmy z půjček apod.  poskytované střednědobé a  příjmy z emise vlastních obligací dlouhodobé půjčky  přebytek běžného rozpočtu  splátky dříve přijatých půjček  dary na investice apod.  krytí deficitu běžného rozpočtu Zdroj: PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009, str. 68.  

2.3 Příjmy obecních rozpočtů Rámcově je možné definovat čtyři skupiny zdrojů příjmů obecních rozpočtů. Jedná se o daňové příjmy, transfery a dotace, nedaňové příjmy (příjmy související s vlastní aktivitou obcí, především uživatelské a jiné poplatky, příjmy z majetku a příjmy z obecních organizací) a úvěry nebo také půjčky. První tři výše zmíněné kategorie příjmů tvoří tzv. nenávratné příjmy, které představují finanční vztahy tvorby obecních rozpočtů na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Poslední výše zmíněnou skupinu příjmů tvoří návratné příjmy a to především úvěry a půjčky, které jsou spojeny s povinností obcí je za určitých podmínek splatit.

2.3.1 Daňové příjmy Nejvýznamnější skupinou běžných příjmů obecních rozpočtů jsou ve většině vyspělých zemích právě daňové příjmy. Rozpočtová pravidla, v některých zemích zvláštní zákon, vymezují tzv. daňové určení. V České republice je to zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., který určuje druhy daní, které jsou vybírány podle celostátně platných daňových zákonů, jejichž výnos celý plyne přímo do rozpočtu obcí. Jedná se o tzv. svěřené daně. Zákon také stanoví podíl na celostátně vybíraných daních, který bude příjmem rozpočtu obce. To jsou tzv. sdílené daně.15 Obce mají zpravidla velmi omezenou pravomoc, zejména u sdílených daní. Výraznější daňovou pravomoc v rámci vymezených pravidel mají jednotlivé články územní

15

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. Str. 121-126.

18

samosprávy u vlastních místních daní, které jsou v České republice reprezentovány místními poplatky.16 2.3.1.1 Sdílené daně V případě sdílených daní stát i územní samosprávy sdílejí stejnou daňovou základnu. Daňová konstrukce je určená celostátně na základě příslušných daňových zákonů. Obce nemají možnost toto ovlivnit. Na základě zákona je dopředu stanovený podíl samospráv na celostátně vybíraných daních, který je jejich příjmem. Smyslem sdílených daní je zejména vyrovnání fiskální nerovnováhy mezi různými samosprávami. Sdílené daně umožňují územním samosprávám zvýšit příjmovou základnu o pružnější a elastičtější příjmy. Užití sdílených daní je ponecháno na samosprávném rozhodnutí obcí. Za klad sdílených daní se považují nízké administrativní náklady na správu a výběr. V České republice se jedná o: 

daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,



část daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a podnikání,



daň z příjmů právnických osob,



daně z přidané hodnoty.

2.3.1.2 Svěřené daně Dle finančního zákona nebo zákona o rozpočtových pravidlech je určeno, které daně vybírané celostátně plynou do rozpočtu obcí. Výběr a správa daně je obvykle prováděna centrálně. Daňový základ a sazby daní můžou ovlivnit obce jen v malé míře (v rámci daného rozmezí sazeb) anebo vůbec. Typickým příkladem daně tohoto druhu u obcí je v České republice daň z nemovitostí a část daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti a podnikání. Svěřený podíl je 30 % výnos této daně, který se vrací do rozpočtu obce, ve které má podnikatel trvalé bydliště.

16

PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: MANAGEMENT PRESS, 2004. Str. 254.

19

Často se objevují modely, kde je daňová základna společná jak pro obce, tak pro stát. V takovýchto případech daňové příjmy obcí mají buď formu přirážek ke státním daním, nebo formu sdílených daní. 2.3.1.3 Místní poplatky V České republice mají místní poplatky povahu obecních daní. Jejich zaplacením nevzniká nárok na poskytnutí protislužby. Výnos z místních poplatků by měl sloužit na poskytování lokálních veřejných statků, ale na celkovém objemu daňových příjmů obcí představují nevelký podíl. Místní poplatky obec ukládá prostřednictvím zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích obecně závaznou vyhláškou. Tyto poplatky mají fakultativní charakter. Je tedy na rozhodnutí obce, jestli poplatek uplatní či neuplatní. V současné době se jedná o následující poplatky: 

poplatek ze psů,



poplatek za užívání veřejného prostranství,



poplatek za lázeňský a rekreační pobyt,



poplatek ze vstupného,



poplatek za ubytovací kapacity,



poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí obcí,



poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj,



poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,



poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

2.3.1.4 Správní poplatky Obce vybírají správní poplatky povinně podle zákona o správních poplatcích, pokud vykonávají územní samosprávu a to vlastní i přenesenou, při které se poplatek předepisuje. Obce nemají pravomoci ovlivňovat výši těchto poplatků, protože jejich 20

výše je dána zákonem. Pouze v některých případech obce mají pravomoc poplatek snížit nebo prominout pro určité obyvatele, jedná se například o invalidní občany.

2.3.2 Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy jsou tvořeny příjmy z uživatelských poplatků realizovaných v rámci činností obcí municipálními podniky. Dále jsou to příjmy od různých organizací, které zřídily obce, tedy odvody příspěvkových organizací. Také je tvoří příjmy z pronájmu majetku, z realizace finančního majetku, úroky z poskytnutých úvěrů a ostatní nedaňové příjmy, jako například pokuty.

2.3.3 Ostatní příjmy Mezi ostatní příjmy územních rozpočtů můžeme zařadit kapitálové příjmy. Kapitálové příjmy představují příjmy z prodeje majetku územních celků a výnosy z vlastnictví cenných papírů tedy z prodeje akcií a majetkových podílů. Dále se jedná o návratné příjmy, příjmy ze sdružování finančních prostředků, dary, výnosy z veřejných sbírek a další nahodilé příjmy.17

2.3.4 Dotace Dotace plynoucí obcím tvoří významnou součást příjmů obecních rozpočtů. Obcím se dotace poskytují buď jako běžné dotace nebo jako kapitálové dotace. Běžné dotace k financování provozních (neinvestičních) potřeb a to ve formě účelových dotací na předem vymezený účel a ve formě neúčelových dotací, které nemají návaznost na konkrétní účel a na dopředu stanovené podmínky. Oproti tomu kapitálové dotace jsou vždy přísně účelové, přesně zúčtované a slouží k financování konkrétní investice.18 Dotace obcím ze státního rozpočtu v současné době zahrnují dotace (příspěvek) na výkon státní správy v působnosti obcí, která je určena na částečnou úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy. Podíl dotací na celkových příjmech obcí představuje zhruba čtvrtinu celkových příjmů obcí, ale jejich vývoj je nerovnoměrný. 17

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. Str. 81-182. 18 LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno : CERM, 2009. Str. 108.

21

2.4 Výdaje rozpočtu obce Obecně je možné setkat se s několika hledisky členění výdajů územních samospráv. Nejčastěji používané jsou: 

podle ekonomického hlediska (běžné a kapitálové),



podle rozpočtové skladby (druhové, které je závazné a funkční),



podle infrastruktury (ekonomické a sociální),



podle funkcí veřejných financí (alokační, redistribuční a stabilizační),



podle rozpočtového plánování (plánované resp. plánovatelné a neplánované).

Běžné výdaje se opakují a financují se jimi běžné potřeby v příslušném rozpočtovém roce. Jsou určeny na platy zaměstnanců, nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb a na sociální dávky. Kapitálové výdaje slouží především k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb, které přesahují období jednoho rozpočtového roku. Podrobné členění běžných a kapitálových výdajů je upraveno v ČR rozpočtovou skladbou. Pro územní samosprávné celky je závazné členění výdajů druhové, které třídí výdaje na běžné a kapitálové (třída 5 – běžné výdaje a třída 6 – kapitálové výdaje). Výdaje na ekonomickou infrastrukturu zahrnují běžné i kapitálové výdaje určené na výrobní účely, obzvláště pro obecní podniky zabezpečující služby. Tato skupina však zahrnuje také případné dotace a půjčky soukromému sektoru na podporu podnikání v obci a na zvýšení zaměstnanosti. Dále sem také patří výdaje na výstavbu a údržbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, parků, vodovodů, kanalizací, veřejného osvětlení, komunálních bytů, výstavbu čistíren odpadních vod, na budování průmyslových zón, atd. Výdaje na sociální infrastrukturu čítají běžné a kapitálové výdaje na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery a výdaje na provoz sociálních zařízení. U těchto výdajů by zpoplatnění služby mělo respektovat sociální spravedlnost, dlouhodobou strategii a preference obce. Mezi výdaje na alokační činnosti patří výdaje na nákup služby (zboží) od soukromých firem prostřednictvím veřejných zakázek nebo od svých podniků a neziskových 22

organizací, a to obvykle na zabezpečení veřejných statků pro obyvatele. Je možné zařadit sem i výdaje na uhrazení případné ztráty vlastních podniků, které podnik zakládá. Také sem patří výdaje na financování jak čistých, tak i smíšených veřejných statků. Mezi čisté veřejné statky na obecní úrovni lze řadit udržení veřejného pořádku a bezpečnosti, veřejné osvětlení, veřejné komunikace, péči o veřejnou zeleň, likvidaci negativních externalit a samotnou správu. S ohledem na vlastnosti čistých veřejných statků, je nutné je financovat z výnosů sdílených a svěřených daní v kombinaci s dotacemi v rámci soustavy veřejných rozpočtů. Velká část smíšených statků má fakultativní charakter, pouze u statků upřednostněných je spotřeba obligatorní. Jsou tvořeny výdaji na základní vzdělání (povaha upřednostněného statku), výdaji na financování výdajových programů (především sociálního charakteru) a na financování statků, u kterých dochází k tržnímu selhání, příkladem je MHD. Výdaje na alokační činnosti mají také určité stabilizující účinky. Prostřednictvím nákupu statků a služeb nebo také dotacemi a příspěvky firmám na zabezpečení služeb ovlivňují obce celkovou poptávku po pracovních příležitostech a stabilizují zaměstnanost na svém území. Výdaje na redistribuční činnosti na úrovni územních samospráv souvisejí s peněžními transfery obyvatelstvu, jako jsou nenárokové sociální dávky, dotace a příspěvky na nájemné a různé kompenzace. Jsou však pouze doplňkové, rozhodující část sociálních dávek je poskytována z rozpočtu ústřední vlády transferem do obecních rozpočtů. Jejich cílem je snížení nerovnoměrného ekonomického rozvoje obcí v rámci daného regionu. Plánované výdaje územních rozpočtu jsou výdaje, které je možné poměrně přesně určit předem. Velká část plánovatelných výdajů jsou běžné a opakující se výdaje, které mají mandatorní charakter. K mandatorním výdajům lze z hlediska územních rozpočtů zařadit i výdaje spojené s provozem a výkonem samostatné a přenesené působnosti (na platy zaměstnanců úřadu, na nájemné a energii), eventuálně výdaje na splácení úroků a na placení daní územním celkem. Neplánované výdaje jsou nahodilé výdaje, jejichž vznik lze jen těžko odhadnout. Jsou to například výdaje na odstraňování škod způsobených povodněmi. Řadí se sem i výdaje sankčního charakteru, např. za porušení rozpočtové kázně.19

19

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. Str. 150-216.

23

2.5 Samostatná a přenesená působnost obcí v ČR Odpovědnost obcí za výdaje se dělí na samostatnou a přenesenou působnost. Pro vymezení a charakterizování samostatné působnosti obce je důležitý zejména § 35 odstavec 2 zákona o obcích, který uvádí: „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeby svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“20 Nutné je poznamenat, že rozsah samostatné působnosti není zákonem o obcích vymezen taxativně. Obce mohou vykonávat i jiné záležitosti a to v případě pokud nejsou zvláštními zákony svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy. Z výše uvedeného vyplývají i výdaje financované v rámci samostatné působnosti obcí, jde o: 

školství – provoz a údržba budov mateřských a základních škol,



sociální péče – v případě, kdy obce zabezpečují provoz kojeneckých ústavů, ústavů pro mládež, zařízení pro tělesně postižené a domovy důchodců, obce dostávají zdroje na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým a příspěvek na péči,



zdravotnické služby – částečné financování malých nemocnic, poliklinik a jeslí,



kultura a rekreace – knihovny, muzea, divadla, zoologické zahrady, sportovní komplexy, stadiony, plavecké bazény atd.,

20



veřejná bezpečnost a obecní policie,



sanitární služby – včetně svozu komunálního odpadu a úklidu komunikací,



pouliční osvětlení, hřbitovy a parky – výstavba i údržba,



vodovody a kanalizace,

Zákon č. 128/2002 Sb., o obcích, v platném znění

24



územní plánování,



místní komunikace a městská doprava – prostřednictvím dotování městských dopravních podniků,



obecní byty – realizují pronájem a výstavbu.

Obce mohou v oblasti samostatné působnosti rozhodovat o způsobu poskytování služeb, i když toto může být regulováno ústřední vládou. Obcím je umožněna volba způsobu organizačního zajišťování veřejných služeb. Jednak mohou statky a služby zajišťovat samotné obce nebo případně organizační složky obce, kdy výdaje zahrnuté v účetnictví obce představují všechny náklady na příslušnou činnost a jejich financování lze označit jako brutto financování (z rozpočtu obce jsou poskytnuty všechny finanční potřeby organizace a případné příjmy z této činnosti jsou pak i příjmy příslušného obecního rozpočtu). Stejnou funkci může zabezpečovat i příspěvková organizace obce. Při tomto postoji je financování realizováno netto způsobem, kdy ve výdajích rozpočtu se projeví jen čistý rozdíl mezi tím, co tato organizace vydá na svou činnost a zdroji, které na druhé straně získá. Náležitá veřejná služba může být koupena na trhu, v případě že ji zajišťuje podnikatelský subjekt. V takovém případě se v rozpočtu objeví jako výdaj jenom čistý náklad obce na tuto činnost. Ústřední vláda v rámci přenesené působnosti převádí na základě různých zákonů některé funkce státní správy na obce, ale nadále o nich rozhoduje. Z části se podílí na úhradě nákladů, které jsou spojeny s přenesenou působností. Samostatné údaje, které by dovolily určit příslušné úplné náklady a tyto jednotlivé činnosti (stavení úřad, matrika, atd.) však z hlediska hospodaření nejsou k dispozici. Při hodnocení výdajů obcí je však náročné zahrnout tyto dotace do účetnictví obcí, resp. snížit výdaje o dotace na příslušnou výdajovou oblast.21

21

PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. Praha: GRADA, 2009. Str. 216-218.

25

3 Obec Martinice Obec Martinice se nachází na Českomoravské vrchovině přibližně 4,5 km severovýchodně od Velkého Meziříčí v průměrné nadmořské výšce 503 m. n. m. Obec přísluší ke kraji Vysočina, správnímu obvodu obce s rozšířenou působností Velké Meziříčí. Velké Meziříčí plní rovněž pro Martinice funkci obce s pověřeným obecním úřadem.22 Poloha obce je v klidném prostředí Vysočiny a zároveň s kvalitní dostupností dálnice D1 a města Velké Meziříčí. V obci bylo evidováno ke dni 1. ledna 2009 celkem 440 obyvatel. Při katastrální výměře 604 ha je aktuální hustota osídlení obce 67,05 obyv./km2. 23 Tabulka 3: Národnostní složení obce Martinice Národnost

česká

moravská

polská

maďarská

romská

běloruská

Počet obyvatel v %

93,9

4,9

0,2

0,2

0,4

0,4

Zdroj: Obecní úřad Martinice, rok 2008

Národnostní složení obyvatel Martinic odpovídá svým rozložením národností České republice. Největší díl zabírá národnost česká, dále v menší míře moravská a nakonec národnosti sousedních a okolních zemí, které jsou již ve značné menšině. I když je národnostní složení obyvatel cekem pestré, státní příslušnost všech je česká. Ves se původně dělila na Martinice a Martiničky. Tyto osady byly patrně založeny na počátku 14. století. První písemné zprávy o Martiničkách pochází z roku 1358, v té době měly pouze pět domků. Podle archivních záznamů se v roce 1418 obě osady spojily v jeden celek a obec od té doby nese jméno Martinice.24

3.1 Obecní úřad Martinice Obec Martinice řídí sedmičlenné zastupitelstvo v čele se starostou a místostarostou.

22

dle Vyhlášky ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností 23 http://www.cszo.cz[online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2012-04-17]. Databáze demografických údajů za obce ČR. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm 24 Obecní úřad Martinice

26

Obecní úřad v Martinicích existuje od roku 1993, kdy došlo k osamostatnění obce, kterou do té doby spravoval Městský národní výbor, později Městský úřad Velké Meziříčí. V roce 1993 došlo k převedení majetku města Velké Meziříčí zpět na obec Martinice. Obec tedy začala fungovat samostatně stejně tak jako obecní úřad. Pravomoce, které obecní úřad má, se v průběhu let mění dle platné legislativy. Obecní úřad Martinice v současné době např. vydává povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, vede evidenci obyvatel a provádí výpisy z CzechPointu. Povinnosti obecního úřadu jsou dány zákonem o obcích a také dalšími platnými právními předpisy. Pro většinu obyvatel je obtížné rozdělit obecní úřad a obec Martinice, ale protože všechny činnosti vykonává starosta obce, vždy se obrací pouze na něj. Starosta obce se tedy musí neustále snažit, aby vyšel vstříc občanům. Není to však vždy možné uskutečnit dle představ každého jednotlivce. Co se týká sestavování rozpočtu obce Martinice tak příjmy rozpočtu obce na následující rok jsou sestavovány podle skutečných příjmů daného roku. Bere se v úvahu skutečnost ke konci jedenáctého měsíce daného roku. Podle těchto příjmů se sestaví předpokládané příjmy pro následující rok. Výdaje rozpočtu obce Martinice se sestavují nejdříve podle nezbytných výdajů, jako jsou výdaje na pitnou vodu, výdaje na dopravní obslužnost, veřejné osvětlení, zastupitelstva obcí a další výdaje, které jsou nezbytné pro chod obce. Další výdaje se plánují podle rozsahu akcí, které chce obec Martinice v následujícím roce realizovat. Pokud by se plánovaná akce neuskutečnila, peníze zůstávají na účtu obce a jsou k dispozici pro další rok. V novém rozpočtu se však tato částka neobjevuje jako přebytek. Rozpočet obce Martinice se sestavuje vždy jako vyrovnaný. Pokud dojde k navýšení výdajů u některé z rozpočtových položek, zastupitelstvo obce projedná a schválí rozpočtové opatření a dojde k přesunu finančních prostředků z jiné položky. Rozpočet obce je sestavován jako „orientační“ a lze v průběhu roku jednotlivé položky buď navyšovat, nebo naopak snižovat.25

25

Obecní úřad Martinice

27

4 Rozbor hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 V této kapitole budou rozebírány jednotlivé příjmy a výdaje obce Martinice v časové řadě pěti let. V závěru této kapitoly budou uvedena výsledná hospodaření obce Martince v monitorovaném období. Informace o rozpočtových příjmech a výdajích v daných letech jsou součástí finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí.

4.1 Celkové příjmy obce Příjmy rozpočtu obce jsou rozděleny dle rozpočtové skladby do čtyř skupin, na daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté transfery. Každá tato skupina příjmů se na celkových příjmech obce podílí odlišnou částí. Výši některých příjmů obec může ovlivnit, některých nemůže. Viz následující stránky. 6000000 5000000 4000000 Kč 3000000

rozpočet skutečnost

2000000 1000000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 1: Vývoj celkových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

28

Tabulka 4: Schválené a skutečné příjmy obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) 2007 2008 Rok Schválené příjmy 3 057 500,00 3 090 600,00 Skutečné příjmy 3 232 940,50 3 782 267,18 Rozdíl 175 440,50 691 667,18 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009 5 457 200,00 5 475 271,57 18 071,57

2010

2011

2 805 700,00 3 268 000,00 4 421 231,34 3 665 300,99 1 615 531,34 397 300,99

Z grafu vyplývá, že celkové příjmy obce v časovém horizontu pěti let se výrazně neměnily až na rok 2009, kde je nárůst celkových příjmů způsoben zvýšením kapitálových příjmů v podobě příjmů z prodeje pozemků, které ten rok činily 2 112 320,00 Kč. Skutečné příjmy obce ve všech sledovaných letech převyšují příjmy schváleného rozpočtu. V tabulce pak můžeme pozorovat konkrétní číselné změny schválených příjmů obce od těch skutečných, kde největší rozdíl vznikl v roce 2010, kdy byl schválený rozpočet převýšen především ve formě příjmů z daně z příjmů právnických osob za obce ve výši 295 200,00 Kč, dále ve formě příjmů z daně z nemovitosti částkou 123 595,61 Kč, přijatými transfery od krajů v částce 111 000,00 Kč, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku částkou 246 000.00 Kč a příjmy z prodeje pozemků ve výši 250 040,95 Kč.

4.1.1 Daňové příjmy obce Daňové příjmy obce jsou podstatnou položkou rozpočtových příjmů, jsou každoročně se opakující a úzce souvisí s počtem obyvatel.

29

4000000 3500000 3000000 2500000 Kč 2000000

rozpočet

1500000

skutečnost

1000000 500000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 2: Vývoj daňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

Graf ukazuje, že skutečné daňové příjmy obce ve všech pěti sledovaných letech (kromě roku 2009) překročily daňové příjmy schváleného rozpočtu. Nepřekročení schválených příjmů daňových příjmy skutečnými v roce 2009 bylo způsobeno především o 141 287,33 Kč nižšími příjmy z daně z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti.

30

Tabulka 5: Vývoj příjmů z daně z příjmů fyzických osob obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Daň z příjmů 756 885,64 950 796,52 699 041,65 748 405,36 725 593,40 fyzických osob ze závislé 653 208,09 753 231,82 665 328,98 679 076,52 706 308,37 činnosti ze samostatně výdělečné 103 677,55 197 564,70 33 712,67 69 328,84 19 285,03 činnosti Celkové příjmy 3 232 940,50 3 782 267,18 5 475 271,57 4 421 231,34 3 665 300,99 obce Podíl v % na celkových 23,41 25,14 12,77 16,93 19,80 příjmech Celkové 2 993 101,62 3 422 877,99 2 976 758,11 3 513 046,56 3 323 512,80 daňové příjmy Podíl v % na celkových 25,29 27,78 23,48 21,30 21,83 daňových příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

Z tabulky vyplývá, že příjmy na dani ze závislé činnosti a funkčních požitků (paragraf 6 zákona o dani z příjmů) byly nejvyšší v roce 2008, v ostatních letech jsou částky srovnatelné. Příjmy na dani ze samostatně výdělečné činnosti (paragraf 7 zákona o dani z příjmů) byly nejvyšší opět v roce 2008, kdy byla snížena daňová sazba u daně z příjmů fyzických osob na 12 % u příjmů do 121 200,00 Kč, a bylo zavedeno společné zdanění manželů. Nejnižší byly příjmy na dani ze samostatně výdělečné činnosti v roce 2011, kdy rozdíl oproti roku 2008 činí 178 279,67 Kč. Podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových příjmech obce byl tedy nejvyšší v roce 2008. V tabulce dále můžeme pozorovat celkové daňové příjmy obce v jednotlivých pěti letech, částky se pohybují v průměru okolo 3 000 000,00 Kč. Nejvyšších daňových příjmů obec dosáhla v roce 2010 vlivem vysokých příjmů z daně ze samostatně výdělečné činnosti a z daně z příjmů právnických osob za obce, naopak v roce 2009 byly daňové příjmy obce nejnižší v porovnání s ostatními roky (pro tento rok činily příjmy z daně ze samostatně výdělečné činnosti pouhých 33 712,67 Kč a rozdíl oproti roku 2008 činí 163 852,03 Kč). Opět vidíme, že nejvyšší podíl daně z příjmů fyzických osob na celkových daňových příjmech obce byl v roce 2008.

31

Tabulka 6: Vývoj příjmů z daně z příjmů právnických osob obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Daň z příjmů právnických 756 218,73 875 539,46 osob Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy obce Podíl v % na celkových 23,39 23,15 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

552 516,99

682 407,39

635 244,01

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

10,09

15,43

17,33

Výše příjmů z daně z příjmů právnických osob byla nejvyšší v roce 2008, skutečné příjmy plynoucí z této daně překročily příjmy schváleného rozpočtu o 150 539,46 Kč, naopak nejnižší byly příjmy z této daně v roce 2009, kdy dle schváleného rozpočtu měly tyto příjmy být ve výši 850 000,00 Kč, ve skutečnosti však byla částka o 297 483,01 Kč nižší, rozdíl mezi roky 2008 a 2009 činí 323 022,47 Kč. Sazba daně z příjmů právnických osob se v průběhu let snižovala, v roce 2007 činila 24 %, v roce 2008 to bylo 21 %, pro rok 2009 činila sazba 20 % a pro rok 2010 a 2011 je to 19 %. V tabulce můžeme pozorovat, že snížení sazby daně nevedlo ke snížení daňových příjmů obce ve sledovaných pěti letech. V průměru se podíl příjmů z daně z příjmů právnických osob na celkových příjmech obce pohybuje okolo necelých 20 %, kdy nejvýraznější podíl této daně na celkových příjmech obce byl v roce 2007, 2008 a naopak v roce 2009 nebyl tak výrazný, vzhledem k výraznému nárůstu kapitálových příjmů. Tabulka 7: Vývoj příjmů z daně z přidané hodnoty obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 2009 Daň z přidané 1 066 178,00 1 255 239,10 1 363 802,00 hodnoty Celkové příjmy 3 232 940,50 3 782 267,18 5 475 271,57 Podíl v % na celkových 32,98 33,19 24,91 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2010

2011

1 361 951,00 1 430 695,00 4 421 231,34 3 665 300,99 30,80

39,03

Daň z přidané hodnoty je relativně stabilním a velmi významným daňovým příjmem obce, dá se říci, že patří mezi spolehlivé příjmy obce. I sazba daně z přidané hodnoty prošla během let změnami. V roce 2007 činila základní sazba daně 19 %, snížená sazba 5 %, v roce 2008 a 2009 byla výše základní sazby také 19 %, ale výše snížené sazby v těchto letech vzrostla na 9 %, v roce 2010 a 2011 došlo ke zvýšení základní sazby na 32

20 % a snížené sazby na 10 %. V roce 2007 byl příjem z daně z přidané hodnoty 1 066 178,00 Kč, v roce 2008 byla tato částka o 189 061,10 Kč vyšší, vlivem zvýšení podílů obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %. V letech 2009–2011 byla výše daně z přidané hodnoty téměř shodná. Podíl daně z přidané hodnoty na celkových příjmech obce se pohybuje v průměru okolo 30 %, výkyv je v roce 2009, kdy velký podíl příjmů tvořily příjmy kapitálové, a proto podíl není tak výrazný jako v ostatních letech. Tabulka 8: Vývoj příjmů ze svěřených daní obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Svěřené 260 007,65 157 425,41 daně daň 145 047,65 157 425,41 z nemovitostí daň z příjmů 114 960,00 0,00 PO za obce Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy obce Podíl v % na celkových 8,04 4,16 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

176 216,17

528 795,61

357 670,39

176 216,17

233 595,61

237 780,39

0,00

295 200,00

119 890,00

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

3,22

11,96

9,76

Vidíme, že podíl příjmů obce ze svěřených daní na celkových příjmech obce má kolísavý charakter, zejména vlivem výše daně z příjmů právnických osob za obce v roce 2008 a 2009, kdy byl příjem z této daně nulový. Z tabulky vidíme, že příjem z daně z nemovitostí každým rokem roste. Výše této daně se odvíjí od vyhláškou daného koeficientu, kterým se násobí sazba daně, místní koeficient podle paragrafu 12 zákona o dani z nemovitosti v Martinicích není. Nárůst příjmů z daně z nemovitosti mezi roky 2007 a 2011 je 92 732,74 Kč.

33

Tabulka 9: Vývoj příjmů z místních poplatků obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 2009 2010 2011 Místní 151 861,60 181 627,50 182 841,30 185 777,20 173 500,00 poplatky poplatek za likvidaci 143 761,60 170 377,50 174 841,30 177 477,20 165 000,00 komunálního odpadu poplatek ze psů 6 900,00 7 400,00 6 800,00 7 100,00 7 300,00 poplatek za užívání 1 200,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 1 200,00 veřejného prostranství poplatek za znečišťování 0,00 2 650,00 0,00 0,00 0,00 ovzduší Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 5 475 271,57 4 421 231,34 3 665 300,99 příjmy obce Podíl v % na celkových 4,70 4,80 3,34 4,20 4,73 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

Celková výše místních poplatků obce se v průběhu let 2007–2010 mírně zvyšuje, v roce 2011 však můžeme sledovat nepatrný pokles těchto příjmů oproti předešlému roku 2010, způsobený nižšími příjmy z poplatků za likvidaci komunálního odpadu. Stabilním příjmem obce jsou poplatky za užívání veřejného prostranství, naopak příjem ve formě poplatků za znečišťování ovzduší plynul obci pouze v roce 2008. Za zmínění zde stojí to, že ve sledovaném období pěti let obci plynul příjem z odvodu za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a to pouze v roce 2010 a ve výši 4 390,00 Kč. Tabulka 10: Vývoj příjmů ze správních poplatků obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Správní 1 950,00 2 250,00 poplatky Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy obce Podíl v % na celkových 0,06 0,06 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

2 340,00

1 320,00

810,00

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

0,04

0,03

0,02

34

Výše správních poplatků má mírně kolísavý charakter, můžeme pozorovat, že se podíl správních poplatků na celkových příjmech v letech 2007-2011 snižuje. Podíl správních poplatků na celkových příjmech obce je nepatrný, v průměru je to 0,042 %. 3500000 3000000 2500000 2000000

sdílené daně

1500000

svěřené daně

Kč

místní poplatky 1000000

správní poplatky

500000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 3: Vývoj jednotlivých daňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 v (Kč) Zdroj: výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

Z grafu je jasně vidět, že největšími daňovými příjmy obce jsou sdílené daně, v průměru je to více než 50 % na celkových příjmech obce, mezi nejvýznamnější příjmy ze sdílených daní obce patří jednoznačně příjmy z daně z přidané hodnoty, které se každoročně pohybují průměrně kolem 1 200 000,00 Kč. Ostatní daňové příjmy obce v porovnání s příjmy celkovými nejsou tak výrazné. Určitý vliv na vývoji daňových příjmů mohou mít nová pravidla pro rozpočtové určení daní z roku 2008, na základě kterých se zvýšil podíl obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %.

4.1.2 Nedaňové příjmy obce Nedaňové příjmy závisí jenom na činnosti každé obce a jejich výši může obec ovlivnit. Jsou tvořeny hospodařením obce s vlastním majetkem.

35

250000

200000

150000 Kč

rozpočet 100000

skutečnost

50000

0 2007

2008

2009 rok

2010

2010

Graf 4: Vývoj nedaňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Tabulka 11: Vývoj nedaňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Nedaňové 62 461,88 211 890,19 příjmy Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy Podíl v % na celkových 1,93 5,60 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

157 453,46

155 722,83

140 425,19

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

2,88

3,52

3,83

V grafu pozorujeme vývoj nedaňových příjmů dle schváleného rozpočtu a nedaňových příjmů ve skutečnosti. Vidíme, že pouze v roce 2007 nedaňové příjmy dle schváleného rozpočtu byly vyšší než ty skutečné, v dalších čtyřech letech je tomu opačně. Skutečnost, že příjmy obce dle chváleného rozpočtu pro rok 2007 byly vyšší než ty skutečné, byla způsobena vlivem příjmů z poskytování služeb a výrobků, které měly být dle schváleného rozpočtu ve výši 78 000,00 Kč, ve skutečnosti byl tento příjem ale nulový. V tabulce pak vidíme konkrétní částky plynoucí obci ve formě nedaňových příjmů, které byly nejvyšší v roce 2008, kdy obci plynul příjem z ostatní přijaté vratky transferů ve výši 57 430,00 Kč, ve schváleném rozpočtu se s tímto příjmem nepočítalo. Nejnižší byly nedaňové příjmy obce v roce 2007. Důvodem, jak je zmíněno již výše, byly neuskutečněné příjmy z poskytování služeb a výrobků. Vlivem těchto skutečností 36

se během sledovaných pěti let měnil i podíl nedaňových příjmů na celkových příjmech obce. Největší podíl na nedaňových příjmech obce mají příjmy z poskytování služeb a výrobků, jedná se o příjmy spojené s dopravou MŠ, prodejem ryb, prodejem palivového dřeva a úhradou za nádobí. V průměru se nedaňové příjmy obce podílí na celkových příjmech obce 3,55 %. V následující tabulce jsou uvedeny činnosti, z nichž obci Martinice plynuly nedaňové příjmy. Tabulka 12: Vývoj nedaňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Zájmová činnost 20 200,00 22 400,00 v kultuře Výstavba a údržba 0,00 77 926,00 místních inženýrských sítí Komunální služby 4 295,00 358,00 a územní rozvoj Sběr a odvoz 0,00 0,00 komunálních odpadů Činnost místní 16 179,50 19 300,50 správy Příjmy z finančních 21 787,38 34 454,69 operací Finanční 0,00 57 451,00 vypořádání minulých let Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

35 316,00

26 309,00

12 493,00

74 436,00

77 659,00

76 903,00

4 474,00

13 894,00

9 599,00

3 146,50

0,00

22 746,50

15 100,00

11 610,00

200,00

24 980,96

26 250,83

18 483,69

0,00

0,00

0,00

V tabulce 12 vidíme, že v uvedených činnostech a monitorovaných pěti letech nedaňové příjmy velmi kolísají a mají nestálý charakter.

4.1.3 Kapitálové příjmy obce Kapitálové příjmy jsou příjmy z kapitálového majetku, tedy z dlouhodobého hmotného, nehmotného majetku a pozemků. Tyto příjmy obci plynou v okamžiku prodeje majetku.

37

2500000

2000000

1500000 Kč

rozpočet 1000000

skutečnost

500000

0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 5: Vývoj kapitálových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Tabulka 13: Vývoj kapitálových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Kapitálové 49 000,00 900,00 příjmy Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy Podíl v % na celkových 1,52 0,02 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

2 112 320,00

501 040,95

0,00

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

38,57

11,33

-

Z grafu je patrné, že rok 2009 pro obec znamenal vysoké příjmy plynoucí do obecního rozpočtu ve formě kapitálových příjmů, konkrétně šlo o příjmy z prodeje pozemků, které schválený rozpočet překročily o 112 320,00 Kč. V ostatních letech tento příjem nebyl tak značný. Kromě roku 2009 byl schválený rozpočet obce překročen ještě v roce 2010, vlivem příjmů ve formě ostatních příjmů z prodeje dlouhodobého majetku. V roce 2007 a 2008 nedosáhlo výsledné hospodaření obce schváleného rozpočtu v příjmech za prodej pozemků, v roce 2007 o 71 000,00 Kč a v roce 2008 dokonce o 119 100,00 Kč, jiný kapitálový příjem pro obec v těchto letech neplynul. V roce 2011 nebyly kapitálové příjmy zahrnuty ve schváleném rozpočtu a také ve skutečnosti tyto příjmy obci neplynuly. Je tedy zřejmé, že podíl kapitálových příjmů na celkových příjmech obce v pěti zkoumaných letech je velmi nestabilní. 38

4.1.4 Přijaté transfery Přijaté transfery představují velmi důležitou součást celkových příjmů obce. 300000 250000 200000 Kč 150000

rozpočet skutečnost

100000 50000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 6: Vývoj přijatých transferů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Tabulka 14: Vývoj přijatých transferů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Přijaté 128 377,00 146 599,00 transfery Celkové 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy Podíl v % na celkových 3,97 3,88 příjmech Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

228 740,00

251 421,00

201 363,00

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

4,18

5,68

5,49

V tabulce 14 můžeme sledovat, že přijaté transfery obce mají vzrůstající charakter ve všech sledovaných letech, mimo rok 2011, kde je oproti předcházejícímu roku mírný pokles. Rozdíl mezi roky 2007 a 2010 činí 123 044,00 Kč. Příjmy v této formě tvoří přijaté transfery ze všeobecné pokladní správy státního rozpočtu, přijaté transfery ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu, přijaté transfery od krajů a ostatní přijaté transfery ze státního rozpočtu, přičemž nejvyšší položkou jsou vždy přijaté transfery od krajů, tedy běžné neinvestiční transfery. Rozpočet pro rok 2007 byl na této položce překročen o 119 000,00 Kč, v roce 2008 to bylo o 118 730,00 Kč, v roce 39

2009 o 134 000,00 Kč, v roce 2010 o 111 000,00 Kč a stejně tak v roce 2011 o 111 000,00 Kč. Přijaté transfery se využívaly především pro program obnovy venkova, na zřízení pracoviště CzechPoint, na volby do Evropského parlamentu ČR, na volby do zastupitelstev obcí a na sčítání lidu.

4.2 Celkové výdaje obce Výdaje se dělí na dvě skupiny a to na běžné výdaje a kapitálové výdaje. Běžné výdaje souvisejí s běžným, každodenním chodem obce, zatím co kapitálové výdaje jsou spojeny s investicemi a rozvojem obce. 6000000 5000000 4000000 Kč 3000000

rozpočet skutečnost

2000000 1000000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 7: Vývoj celkových výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Tabulka 15: Schválené a skutečné výdaje obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Schválené 3 057 500,00 3 090 600,00 výdaje Skutečné 2 604 673,88 5 065 706,20 výdaje Rozdíl 452 826,12 1 975 106,20 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

5 457 200,00

2 805 700,00

3 268 000,00

2 819 247,66

4 941 915,31

2 891 257,81

2 637 952,34

2 136 215,31

376 742,19

Z grafu i tabulky můžeme vypozorovat, jak jsou celkové výdaje obce ve sledovaných pěti letech kolísavé. Zatímco v letech 2007, 2009 a 2011 byly výdaje dle chváleného rozpočtu vyšší než ty skutečné v letech 2008 a 2010 tomu bylo naopak. Překročení 40

schválených výdajů v roce 2008 bylo způsobeno především překročením rozpočtových položek – neinvestiční transfery obcím spojené s pohřebnictvím, položka budovy, haly a stavby spojená s výstavbou a údržbou místních inženýrských sítí a položka výdaje na dodavatelské zajišťování opravy a údržby spojená s péčí o vzhled obcí a veřejnou zeleň (celkové převýšení těchto položek bylo o 1 876 998,00 Kč). Podobně tomu bylo i v roce 2010, kdy překročení schválených příjmů bylo opět způsobeno především u výdajů spojených s výstavbou a údržbou místních inženýrských sítí. V tabulce pak vidíme číselně vyjádřené rozdíly mezi skutečnými a schválenými výdaji obce, největší rozdíl pozorujeme v roce 2009, kdy obec měla ve skutečnosti o celé 2 637 952,34 Kč nižší výdaje než dle schváleného rozpočtu, tento rozdíl byl způsoben hned několika rozpočtovými položkami, nejvýznamněji se na tom podílely výdaje na dodavatelské zajišťování opravy a údržby spojené se silnicemi, vodními díly v zemědělské krajině, rozhlasem a televizí, zájmovou činností v kultuře, využitím volného času dětí a mládeže a ostatní tělovýchovnou činností.

4.2.1 Běžné výdaje obce Pro účely rozpočtové skladby se běžnými výdaji rozumí neinvestiční výdaje. Jedná se o výdaje na běžnou činnost a na nákup krátkodobého majetku. 5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 Kč 2500000

rozpočet

2000000

skutečnost

1500000 1000000 500000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 8: Vývoj běžných výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

41

Tabulka 16: Vývoj běžných výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Schválené 1 890 900,00 2 052 900,00 běžné výdaje Skutečné 2 112 367,88 2 300 109,20 běžné výdaje Rozdíl 221 467,88 247 209,2 Celkové 2 604 673,88 5 065 706,20 výdaje Podíl v % na celkových 81,10 45,40 výdajích Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

4 448 000,00

2 238 000,00

2 383 000,00

2 631 746,66

2 761 162,31

2 490 178,81

1 816 253,34

523 162,31

107 178,81

2 819 247,66

4 941 915,31

2 891 257,81

93,35

55,87

86,13

V grafu sledujeme proměnlivost běžných výdajů obce v monitorovaných pěti letech. Vidíme, že pouze rok 2009 přinesl pro obec nižší skutečné běžné výdaje než běžné výdaje schválené rozpočtem obce. Tato skutečnost byla způsobena hned několika rozpočtovými položkami. Jednalo se především o nevyčerpané výdaje na opravy a údržby silnic. V tabulce pak můžeme sledovat faktické číselné rozdíly mezi skutečnými a schválenými běžnými výdaji obce, kde ten nejvýraznější jak je zmíněno již výše je v roce 2009, v ostatních letech rozdíl není tak značný. Z tabulky vyčteme i jednotlivé podíly skutečných běžných výdajů obce na celkových výdajích obce. Je zřetelné, že podíl těchto výdajů je značný, v průměru je to více než 70 %. Výkyv nastává v roce 2008 a v roce 2010, kdy obec měla vyšší kapitálové výdaje související s výstavbou a údržbou místních inženýrských sítí.

4.2.2 Kapitálové výdaje obce Pro účely rozpočtové skladby jsou kapitálové výdaje investičními výdaji. Jde o výdaje na pořízení práv a věcí, které mají charakter dlouhodobého majetku.

42

3 000 000 2 500 000 2 000 000 Kč 1 500 000

rozpočet skutečnost

1 000 000 500 000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 9: Vývoj kapitálových výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Tabulka 17: Vývoj kapitálových výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Schválené kapitálové 1 166 600,00 1 037 700,00 výdaje Skutečné kapitálové 492 306,00 2 825 097,00 výdaje Rozdíl 674 294,00 1 787 397,00 Celkové 2 604 673,88 5 065 706,20 výdaje Podíl v % na celkových 18,90 55,77 výdajích Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

1 009 200,00

567 700,00

885 000,00

187 501,00

2 180 753,00

401 079,00

821 699,00

1 613 053,00

483 921,00

2 819 247,66

4 941 915,31

2 891 257,81

6,65

44,13

13,87

V grafu 9 sledujeme asi nejvýraznější kolísavost kapitálových výdajů schválených a skutečných. Zatímco v roce 2007, 2009 a 2011 výdaje schválených rozpočtů převyšují výdaje skutečné, v roce 2008 a 2010 je tomu naopak. Jak je zmíněno již výše, odchylka skutečných výdajů z roku 2008 je způsobena ve značné míře převýšením výdajů rozpočtové položky budovy, haly a stavby související s výstavbou a údržbou místních inženýrských sítí. Rozdíl mezi schválenými a skutečnými výdaji na této položce činil celých 1 449 769,00 Kč, stejně tak tomu bylo i v roce 2010, kdy tento rozdíl činil 1 626 394,00 Kč. V tabulce sledujeme také podíly skutečných kapitálových výdajů na 43

celkových výdajích obce, které nejsou tak výrazné jako podíly běžných výdajů, v průměru je to 28 % a logicky nejvyšší podíl je v roce 2008 a 2010. Tabulka 18: Vývoj výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok Pěstební činnost Silnice Ostatní záležitosti pozemních komunikací Provoz veřejné silniční dopravy Pitná voda Vodní díla v zemědělské krajině Předškolní zařízení Základní školy Školní stravování při předškol. a zákl. vzdělávání Činnosti knihovnické Ostatní záležitosti kultury Rozhlas a televize Zájmová činnost v kultuře Záležitosti kultury, církví a sděl. prostředků Ostatní tělovýchovná činnost Využití volného času dětí a mládeže Veřejné osvětlení Pohřebnictví Výstavba a údržba místních inženýrských sítí Komunální služby a územní rozvoj Sběr a odvoz nebezpečných odpadů

2007 30 986,00 27 676,00

2008 20 723,50 14 277,00

2009 12 449,00 148 420,00

2010 6 418,00 301 465,00

2011 15 576,00 30 288,00

0,00

0,00

1 820,00

0,00

-

15 929,00

21 400,00

15 309,00

19 489,00

18 748,00

40 500,00

42 000,00

43 500,00

43 900,00

44 000,00

0,00

30 000,00

4 998,00

0,00

13 984,00

23 263,40

31 801,00

42 097,00

110 289,00

53 380,00

214 967,80

367 910,00

450 310,00

10 587,00

19 225,00

18 186,00

37 706,00

0,00

15 135,00

20 374,00

19 869,00

15 043,00

16 807,00

6 050,00

5 000,00

6 020,00

6 200,00

0,00

0,00

0,00

0,00

44 212,08

57 207,79

51 998,97

63 745,71

83 171,36

23 508,50

13 620,50

15 797,00

26 820,00

24 076,00

5 248,00

4 606,00

9 541,00

9 861,00

9 000,00

0,00

78,00

0,00

115 415,00

1 081,00

49 309,50 29 140,00

51 675,00 111 734,00

61 447,00 39 233,00

78 853,00 119 834,00

83 439,00 81 531,00

363 295,50

2 375 424,50

185 360,00

130 916,00

504 909,00

7 668,00

7 024,00

7 024,00

-

-

-

10 264,00

11 401,00

586 103,00 392 705,00

0,00 292 367,00

1 993 300,00 153 338,50

44

Sběr a odvoz 249 062,00 237 968,70 komunálních odpadů Monitoring půdy a podzemní vody Péče o vzhled 402 963,00 384 650,50 obcí a veřejnou zeleň 12 933,00 5 071,00 Požární ochrana Zastupitelstva 314 426,00 336 528,00 obcí Volby do Evropského parlamentu Volby do parlamentu ČR Volby do 17 869,00 zastupitelstev ÚSC Ostatní všeobecná vnitřní správa Činnost místní 522 396,00 318 913,91 správy Výdaje 72 008,10 72 739,80 z finančních operací Finanční 459,00 vypořádaní minulých let Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

207 150,00 522 451,00 63 989,50 335 040,00

211 767,00 280 651,00 -

2 160,00

190 007,00 395 277,00 34 334,00

630,00

324 541,00 520 836,00

12 803,00

-

-

-

11 489,00

-

-

10 794,00

-

-

0,00

-

487 127,09

566 904,07 337 494,55

56 664,10

40 349,53

22 292,40

-

-

-

V tabulce můžeme sledovat vývoj výdajů v pěti sledovaných letech podle oblastí, do kterých byly vynaloženy. Výdaje jsou tedy členěny podle odvětví a lze tak snadno určit, která oblast vyžadovala nejvíce a naopak i nejméně finančních prostředků. Za relativně stálé a každoročně se opakující výdaje jsou tedy považovány výdaje v oblastech: Provoz veřejné silniční dopravy, Pitná voda, Předškolní zařízení, Základní školy, Činnosti knihovnické, Zájmová činnost v kultuře, Záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků, Ostatní tělovýchovná činnost, Veřejné osvětlení, Pohřebnictví, Sběr a odvoz komunálních odpadů, Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň, Zastupitelstva obcí a činnost místní správy. V ostatních oblastech již výdaje mírně či více kolísají, jedná se především o kapitálové výdaje, které se každoročně neopakují.

45

4.3 Hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 Následující graf a tabulka zobrazují výsledky hospodaření obce Martinice ve sledovaných pěti letech. 6000000 5000000 4000000 Kč 3000000

skutečné příjmy skutečné výdaje

2000000 1000000 0 2007

2008

2009 rok

2010

2011

Graf 10: Vývoj skutečných příjmů a výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu Tabulka 19: Skutečné příjmy a výdaje obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok 2007 2008 Skutečné 3 232 940,50 3 782 267,18 příjmy Skutečné 2 604 673,88 5 065 706,20 výdaje Saldo 628 266,62 -1 283 439,02 Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

2009

2010

2011

5 475 271,57

4 421 231,34

3 665 300,99

2 819 247,66

4 941 915,31

2 891 257,81

2 656 023,91

-520 683,97

774 043,18

V grafu 10 a tabulce 19 vidíme vývoj skutečných příjmů a výdajů v časové řadě pěti let a konečná salda rozpočtu obce. Sledujeme, že výsledná hospodaření mají proměnlivý charakter. Zatímco v letech 2007, 2009 a 2011 byl rozpočet obce přebytkový, tak v roce 2008 a 2010 naopak schodkový (deficitní). Nejvýraznější přebytek plynul obci v roce 2009 a to, jak je již uvedeno výše, vlivem vysokých kapitálových příjmů ve formě příjmů z prodeje pozemků, konkrétně se jednalo o částku 2 112 320,00 Kč. Opačnou situaci lze sledovat v roce 2008, kdy schodek obce byl ve výši 1 283 439,02 Kč. Důvodem byly výdaje na výstavbu a údržbu místních inženýrských sítí, které překročily schválený rozpočet o 1 487 724,50 Kč. 46

4.4 Zhodnocení hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 Hlavním cílem hospodaření obcí není jako u podnikatelské sféry dosažení zisku, ale především uspokojování potřeb občanů dané obce. Výše zpracovaná analýza příjmů a výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 nám ukázala mimo jiné, že obec v letech 2007, 2009 a 2011 měla přebytkové hospodaření. V letech 2008 a 2010 měla naopak hospodaření schodkové, které kryla z přebytků hospodaření vzniklých v minulých letech. Můžeme tedy říci, že obec Martinice je schopná hospodařit bez zadlužení. Schodkové hospodaření v roce 2008 bylo způsobeno investicí do výstavby a údržby místních inženýrských sítí, které bylo provedeno na stavebních parcelách v lokalitě „Za Jámou“, částkou 2 375 242,50 Kč. V následujícím roce 2009 skončilo hospodaření obce Martinice přebytkem. Tento přebytek byl způsoben prodejem výše zmiňovaných stavebních parcel. V roce 2010 skončilo hospodaření obce Martinice opět schodkem. Tento schodek byl způsoben investicí do pozemní komunikace na zmíněných stavebních parcelách a oproti roku 2008 byl poloviční. Obec nepoužila na tyto investice žádný úvěr, ale finanční prostředky, které byly uspořeny z předešlých let. Obec Martinice vlastnila od roku 2002 podílové listy SPOROINVEST a finanční prostředky z těchto podílových listů byly použity na investice do zasíťování pozemků. SPOROINVEST byl vybrán v roce 2008 a díky finanční krizi na těchto podílových listech nebyl prakticky žádný zisk, ale naštěstí ani ztráta. Díky těmto investicím se obci Martinice daří rozvíjet infrastrukturu obce a tím umožňuje občanům pohodlnější život v obci a motivuje k životu v obci nové občany. Co se týká skutečných příjmů obce Martinice, tak v letech 2007–2009 narůstaly. Růst skutečných příjmů je pro obec pozitivním faktorem, vysoké příjmy obce dávají základ budoucímu plánování výdajů obce. Ale v následujících dvou letech, tedy v roce 2010 a 2011 došlo k mírnému poklesu skutečných příjmů, jehož příčinou může být ekonomický útlum. K lepšímu a přehlednějšímu posouzení hospodaření obce lze rozdělit příjmy a výdaje do dvou skupin a to na provozní a investiční. Obec by měla provozní výdaje pokrýt provozními příjmy a investiční výdaje financovat z investičních příjmů. Provozní příjmy obce se skládají z daňových příjmů, nedaňových příjmů a neinvestičních transferů. Provozní výdaje jsou běžné výdaje obce. Investiční příjmy zahrnují

47

kapitálové příjmy a investiční transfery obce. Investiční výdaje jsou kapitálové výdaje obce. Tabulka 20: Výsledky hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Rok Provozní příjmy Provozní výdaje

2007

2008

2009

2010

2011

3 183 940,50

3 781 367,18

3 362 951,57

3 920 190,39

3 665 300,99

2 112 367,77

2 240 609,20

2 631 746,66

2 761 162,31

2 490 178,81

1 071 572,73

1 540 757,98

731 204,91

1 159 028,08

1 175 122,18

49 000,00

900,00

2 112 320,00

501 040,95

0,00

492 306,00

2 825 097,00

187 501,00

2 180 753,00

401 079,00

-443 306,00

-2 824 197,00

1 924 819,00

-1 679 712,05

-401 079,00

Výsledek provozního hospodaření Investiční příjmy Investiční výdaje Výsledek investičního hospodaření Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

48

Hospodaření obce Martinice 3000000 2000000 1000000 Výsledek provozního hospodaření obce

0 Kč

2007

2008

2009

2010

2011

-1000000

Výsledek investičního hospodaření obce

-2000000

Celkový výsledek hospodaření obce

-3000000 -4000000

rok

Graf 11: Vývoj provozního, investičního a celkového hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu

V tabulce 20 a grafu 11 vidíme výsledky provozního a investičního hospodaření. Provozní výsledek hospodaření je ve všech pěti letech kladný, což nám ukazuje, že obec Martinice je tedy schopná ze svých provozních příjmů financovat své provozní výdaje. Současně se jedná o kladný ukazatel obce, protože přebytky provozního hospodaření může obec využít jinde, například k financování výdajů investičních. V průměru je výsledek provozního hospodaření obce 1 137 537,18 Kč. Investiční výsledky hospodaření ve sledovaných pěti letech jsou různorodého charakteru. Pouze v roce 2009 bylo investiční hospodaření obce kladné s přebytkem 1 924 818,00 Kč a to vlivem vysokých kapitálových příjmů obce ve formě příjmů z prodeje majetku. V ostatních letech je výsledek tohoto hospodaření záporný, v roce 2007, 2008, 2010 a 2011 tedy obec Martinice nebyla schopná financovat své investiční výdaje svými investičními příjmy a muselo docházet ke krytí těchto schodků z vlastních zdrojů obce. Můžeme tedy hospodaření obce Martinice hodnotit kladně, i přesto že ve dvou z pěti sledovaných let bylo hospodaření obce schodkové. Jak je zmíněno již výše, obec schodky z let 2008 a 2010 dokázala pokrýt vlastními prostředky bez zadlužení a v dalších třech sledovaných letech, tedy v roce 2007, 2009 a 2011 již byly příjmy obce 49

vyšší než výdaje, čímž si obec zajistila finanční prostředky, se kterými mohla a může v dalších letech počítat ať už jako s formou investice nebo jako s možností krytí budoucího potenciálního schodku rozpočtu obce.

50

5 Vlastní návrhy na zlepšení hospodárnosti obce Martinice V této části práce budou nastíněny návrhy, které by mohly vést k efektivnějšímu hospodaření obce Martinice. K lepší hospodárnosti obce mohou vést dva způsoby. Jedná se o snížení výdajů a naopak zvýšení příjmů obce. Možností, jak přispět ke zvýšení příjmů obce Martinice není mnoho. Několik málo eventualit však existuje, ale jedná se většinou o velmi nepopulární opatření. Například je možné docílit zvýšení příjmů obce prostřednictvím stanovení co nejvyššího poplatku za svoz komunálního odpadu a poplatku ze psů. Maximální hranice těchto poplatků jsou dány zákonem, ale většina obcí má tyto poplatky stanoveny nižší než je maximální hranice. Výši těchto poplatků stanovuje každá obec ve své obecně závazné vyhlášce. V zákoně o místních poplatcích je uvedeno, že sazba poplatku za jednoho psa může činit 1 500,00 Kč za rok. V obci Martinice byl tento poplatek ve sledovaném období pěti let vždy ve výši 100,00 Kč. V následující tabulce jsou uvedeny možnosti navýšení sazby poplatku za psa, příjmy plynoucí do rozpočtu obce při stejném počtu psů jako v roce 2011 (73 psů) a následné navýšení rozpočtových příjmů, který by přinesla vyšší sazba oproti výši poplatku z roku 2011. Tabulka 21: Vývoj sazeb a příjmy do rozpočtu obce Martinice z poplatku ze psů (v Kč) Sazba

Příjem

Navýšený příjem

100

7 300,00

0

200

14 600,00

7 300,00

300

21 900,00

14 600,00

400

29 200,00

21 900,00

500

36 500,00

29 200,00

Zdroj: Výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

V tabulce sledujeme, jak by se zvýšily příjmy obce prostřednictvím zvýšení sazby poplatku za psy. V tabulce je jako maximální možná částka sazby uvedeno 500,00 Kč, protože s ohledem na velikost obce by ještě vyšší sazba mohla vést k odrazování občanů si psa pořizovat. I přesto, že sazba 500,00 Kč by obci přinesla vyšší příjem, doporučení by padlo na sazbu 300,00 Kč za rok, která by neměla občany tolik zatížit a i tak přinést vyšší příjmy obci.

51

Stejným způsobem je možné navrhnout zvýšení sazby poplatku za likvidaci komunálního odpadu, která činila v letech 2007–2011 vždy 400,00 Kč na osobu a rok. Návrh by byl zvýšení sazby na 450,00 Kč, což by opět přispělo ke zvýšení příjmů obce Martinice a pro občany by se nejednalo o velké zatížení. Další možností vedoucí ke zvýšení příjmů obce je stanovit vyhláškou poplatky za užívání veřejného prostranství a tyto poplatky řádně vybírat. Na menších obcích se tyto vyhlášky potýkají s velkou nelibostí některých občanů, zvláště těch, kteří mají pocit, že to, co je obecní je vlastně jejich a mohou to tedy bezplatně užívat. Obec dále může dosáhnout vyšších příjmů stanovením místního koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí nebo také zvýšením koeficientu podle paragrafu 12 daně z nemovitosti. Jedná se ovšem opět o velmi nepopulární opatření. Daň z nemovitosti je jedinou svěřenou daní, z které veškeré příjmy plynou do rozpočtu obce, v jejímž katastru se daná nemovitost nachází. Dle zákona o dani z nemovitosti je možné výnos ovlivnit zvýšením koeficientu, který připadá dané obci podle počtu obyvatel. Tento koeficient může obec zvýšit o jednu kategorii či naopak snížit o jednu až tři kategorie.26 Dále každá obec také může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5.27 Vzhledem k tomu, že má obec Martinice v současné době 440 obyvatel, pro účely určení daně z nemovitosti spadá do první skupiny do 1 000 obyvatel v rámci sazby daně z nemovitosti. Pro tuto kategorii je zákonem určený koeficient 1,0. Znamená to, že obce tedy násobí koeficientem 1,0 základní sazbu daně z pozemků i ze staveb. Místní koeficient zde zavedený není. V následující tabulce jsou uvedeny výnosy z daně z nemovitosti při současném koeficientu 1,0 a poté po zvýšení koeficientu o jednu kategorii a po zavedení místních koeficientů. Uvedená daň z nemovitosti v tabulce je z roku 2011.

26 27

§6 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v platném znění §12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v platném znění

52

Tabulka 22: Vývoj předpokládaných příjmů daně z nemovitosti obce Martinice při zvýšení koeficientu dle paragrafu 12 zákona o dani z nemovitosti a zavedení místního koeficientu (v Kč) Místní koeficient

Koeficient 1

Koeficient 1,4

1

237 780,39

332 892,55

2

475 560,78

665 785,10

3

713 341,17

998 677,64

4

951 121,56

1 331 570,18

5

1 188 901,95

1 664 462,73

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce tedy vidíme, že prostřednictvím zvyšování koeficientu podle paragrafu 12 zákona a dani z nemovitosti a zavedením místního koeficientu by příjmy obce z daně z nemovitosti výrazně vzrostly. S ohledem na zatížení majitelů nemovitostí, by doporučení bylo zavedení koeficientu pro výpočet daňové povinnosti 1,4. Vidíme, že v roce 2011, by toto zavedení koeficientu znamenalo zvýšení příjmů obce Martinice o 95 112,16 Kč. Za zmínku jistě také stojí zvýšení příjmů prostřednictvím zvýšení pronájmu obecních nemovitostí. Obec Martinice vlastní kulturní dům, který pronajímá k různým akcím a obec by mohla tuto formu příjmu zvýšit vyšším nájmem. Výše příjmů z těchto pronájmů by však neměla být vysoká příliš, protože poptávka po pronájmech kulturního domu by zřejmě výrazně klesla. Dále má obec ve vlastnictví pohostinství, které se nachází v přízemí kulturního domu a které pronajímá. Ovšem opět výše tohoto pronájmu je spíše symbolická, protože v malé obci jako jsou Martinice, není snadné zajistit fungování takovéhoto zařízení. Příliš vysoký nájem by opět nepřinesl nic pozitivního. Navýšení cen pronájmů tak není tou vysloveně správnou cestou k razantnímu zvýšení příjmů obce. Obec Martinice dostává finanční prostředky od firmy Eko-kom za třídění odpadů. Je proto velmi důležité, aby obecní úřad každoročně apeloval na občany, aby řádně třídili odpad a tím se zvedly příjmy obce. Pro některé občany je to pochopitelné a odpadové nádoby jsou plněny správným druhem odpadů, ale najdou se i tací, kteří tuto činnost sabotují a znehodnocují tak práci ostatních. V případě, že má obec volné finanční prostředky, může investovat do cenných papírů a mít určitý příjem z úroků. Volných finančních prostředků však není mnoho. Navíc obec 53

nemůže jít do velkého rizika a při investici například do zajištěných fondů je výnos relativně malý. Další možnost na zlepšení hospodaření obce Martinice je velmi populární získávání dotací z evropských nebo národní zdrojů. Obce do 500 obyvatel mohou získat největší finanční prostředky z Programu rozvoje venkova ČR. Tento program administruje Státní zemědělský intervenční fond a obce mohou získat až 90 % dotaci na svůj záměr. Počet žadatelů je však několikanásobně vyšší než množství finančních prostředků a je tedy velmi obtížné získat finanční prostředky na svůj záměr. Snahou každé obce je ušetřit finanční prostředky na stránce výdajové. Zde je nutné pečlivě zvážit každou zamýšlenou investici. V rozpočtu obce jsou výdaje, které jsou nezbytně nutné a obec s nimi musí bezpodmínečně počítat a úspora zde není možná. Jedná se například o náklady na školní a předškolní zařízení, veřejné osvětlení, pohřebnictví (náklady na provoz a údržby pohřebišť), sběr a odvoz nebezpečných odpadů, sběr a odvoz komunálních opadů, monitoring půdy a podzemní vody, zastupitelstva obcí, činnosti místní správy. Obec tedy musí zvažovat nutné investice, jak do infrastruktury, tak např. do kulturních a jiných činností. Pokud vedení obce chce, aby se lidem v obci dobře žilo, musí se o ni řádně starat a vynakládat tedy prostředky na úklid, opravy, údržbu veřejných prostranství, pořádání kulturních akcí a poskytnout pro ně dostatečné zázemí. Na stránce výdajové jsou tedy možnosti úspor velmi omezené. Vedení obce se musí snažit nakupovat všechny výrobky, služby a materiál za rozumnou cenu, ale také současně v odpovídající kvalitě. Obec Martinice se např. snaží snížit finanční prostředky vynaložené na veřejné osvětlení. Jde o technickou záležitost a okamžitá úspora není nijak velká, ale z dlouhodobého pohledu má značný význam. Dále se obec snaží o realizaci drobných služeb a brigádnických prací svépomocí, to však není vždy jednoduché, protože občané nejsou vždy ochotni spolupracovat.

54

Závěr Téma zhodnocení hospodaření obce jsem si vybrala proto, že každý z nás jsme občany nějaké obce a musíme zde platit poplatky a daně, které plynou do rozpočtů těchto obcí, a je tak zajímavé zjišťovat, jak je s těmito příjmy nakládáno. Cílem této bakalářské práce bylo na základě analýzy rozpočtových příjmů a výdajů obce zhodnotit její hospodaření a navrhnout taková opatření, která povedou ke zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizaci rozpočtových výdajů. Tato práce byla zpracována pro obec Martinice, která se nachází v kraji Vysočina a má 440 obyvatel. Bakalářská práce byla rozčleněna do čtyř částí. První teoretická část nejprve objasnila základní pojmy týkající se rozpočtové soustavy České republiky a následně pokračovala v definicích objasňujících obec, se zaměřením se na strukturu rozpočtové soustavy. Druhá část poskytla stručnou charakteristiku samotné obce Martinice a seznámila s obecním úřadem a jeho fungováním. Na tuto část dále navazuje další pasáž zaměřená na rozbor hospodaření obce v letech 2007-2011. Rozbor hospodaření obce byl proveden na základě výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územně samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí, získaných od pana starosty Martinic. V práci je nejprve rozebírána příjmová strana rozpočtu obce, kde jsou příjmy rozděleny do jednotlivých druhů dle rozpočtové soustavy tedy na daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Potom následuje strana výdajů, které jsou rozděleny na běžné výdaje a kapitálové výdaje. Sledované položky byly podrobně rozebrány a byla porovnávána jejich výše a podíly na celkových příjmech či výdajích, v práci jsou také přiblíženy příčiny jejich změn v jednotlivých monitorovaných pěti letech. Pro lepší přehlednost a orientaci jsou údaje, poskytnuté panem starostou obce Martinice, zpracovány do tabulek a grafů. Závěr této části tvoří zhodnocení hospodaření obce Martinice ve sledovaných pěti letech, které bylo hodnoceno poměrně kladným způsobem. Obec sice ve dvou z pěti sledovaných let vykazovala záporné výsledky hospodaření, ovšem byla schopná tyto schodky krýt z vlastních zdrojů a bez zadlužení. V poslední části této práce byly předloženy návrhy opatření, která by mohla vést k lepší hospodárnosti obce. Navržená opatření jsou zpracována tak, aby vedla nejen ke zvýšení rozpočtových příjmů, ale také ke snížení rozpočtových výdajů. V oblasti příjmů bylo 55

navrženo zvýšení místního poplatku za svoz komunálního odpadu a poplatku ze psů, stanovení poplatků za užívání veřejného prostranství, stanovení místního koeficientu pro výpočet daně z nemovitostí, zvýšení koeficientu podle paragrafu 12 daně z nemovitosti, zvýšení pronájmu obecních nemovitostí a investování do cenných papírů. Oblast výdajů se týkala zvažování investic a nákupu výrobků, materiálu a služeb v rozumné ceně.

56

Seznam použité literatury 1. HAMERNÍKOVÁ, Bojka; MAAYTOVÁ, Alena. Veřejné finance. 3. vyd. Praha : ASPI, 2007. 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0. 2. LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. 2. vyd. Brno : CERM, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7204-618-8. 3. NAHODIL, František, a kol. Veřejné finance v České republice. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čaněk, 2009. 359 s. ISBN 978-80-7380162-5. 4. PEKOVÁ, Jitka. Hospodaření a finance : územní samosprávy. 1. vyd. Praha : Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. 5. PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance : úvod do problematiky. 3. vyd. Praha : ASPI, 2005. 527 s. ISBN 80-7357-049-1. 6. PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejná správa a finance : veřejného sektoru. 2. vyd. Praha : ASPI, 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1. 7. PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2. vyd. Praha : Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.

Zákony a vyhlášky 1. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, v platném znění 2. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění 3. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění 4. Zákon č. 128/2002 Sb., o obcích, v platném znění 5. Vyhláška ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností

57

Materiály obce Martinice 1. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2007 2. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2008 3. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2009 4. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2010 5. Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí sestavený k 31. 12. 2011

Internetové stránky 1. http://www.cszo.cz[online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2012-04-17]. Databáze demografických údajů za obce ČR. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

58

Seznam tabulek Tabulka 1: Příjmy a výdaje běžného rozpočtu................................................................ 17 Tabulka 2: Příjmy a výdaje kapitálové rozpočtu ............................................................ 18 Tabulka 3: Národnostní složení obce Martinice ............................................................. 26 Tabulka 4: Schválené a skutečné příjmy obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ... 29 Tabulka 5: Vývoj příjmů z daně z příjmů fyzických osob obce Martinice v letech ....... 31 Tabulka 6: Vývoj příjmů z daně z příjmů právnických osob obce Martinice v letech ... 32 Tabulka 7: Vývoj příjmů z daně z přidané hodnoty obce Martinice v letech ................. 32 Tabulka 8: Vývoj příjmů ze svěřených daní obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ........................................................................................................................................ 33 Tabulka 9: Vývoj příjmů z místních poplatků obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ........................................................................................................................................ 34 Tabulka 10: Vývoj příjmů ze správních poplatků obce Martinice v letech .................... 34 Tabulka 11: Vývoj nedaňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ..... 36 Tabulka 12: Vývoj nedaňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ..... 37 Tabulka 13: Vývoj kapitálových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) .... 38 Tabulka 14: Vývoj přijatých transferů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ....... 39 Tabulka 15: Schválené a skutečné výdaje obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) . 40 Tabulka 16: Vývoj běžných výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ........... 42 Tabulka 17: Vývoj kapitálových výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) .... 43 Tabulka 18: Vývoj výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ......................... 44 Tabulka 19: Skutečné příjmy a výdaje obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ...... 46 Tabulka 20: Výsledky hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ........... 48 Tabulka 21: Vývoj sazeb a příjmy do rozpočtu obce Martinice z poplatku ze psů (v Kč) ........................................................................................................................................ 51 Tabulka 22: Vývoj předpokládaných příjmů daně z nemovitosti obce Martinice při zvýšení koeficientu dle paragrafu 12 zákona o dani z nemovitosti a zavedení místního koeficientu (v Kč) ........................................................................................................... 53

59

Seznam grafů Graf 1: Vývoj celkových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ................ 28 Graf 2: Vývoj daňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ................. 30 Graf 3: Vývoj jednotlivých daňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 v (Kč) ........................................................................................................................................ 35 Graf 4: Vývoj nedaňových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ............. 36 Graf 5: Vývoj kapitálových příjmů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ............ 38 Graf 6: Vývoj přijatých transferů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ............... 39 Graf 7: Vývoj celkových výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ................ 40 Graf 8: Vývoj běžných výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ................... 41 Graf 9: Vývoj kapitálových výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ........... 43 Graf 10: Vývoj skutečných příjmů a výdajů obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč) ........................................................................................................................................ 46 Graf 11: Vývoj provozního, investičního a celkového hospodaření obce Martinice v letech 2007–2011 (v Kč).............................................................................................. 49

60

Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

MŠ

Mateřská škola

PO

Právnická osoba

ÚSC

Územně samosprávný celek

61